© Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 –
[email protected] ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
1. Typy základových konstrukcí 2. Budicí síly 3. Výpočet odezvy 4. Zmenšování dynamických účinků 5. Přenos zatížení
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
1. Typy základových konstrukcí a) Blokové základy – zapuštěné, pružně uložené, zavěšené, se základovou vanou, deskou
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
2
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
1. Typy základových konstrukcí
b) Stěnové základy – stěnový/stěnodeskový systém + základová deska
c) Deskové základy – soustava dvou tuhých desek spojených sloupy
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
3
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
1. Typy základových konstrukcí
d) Rámové základy – příčné rámy, podélné rámy, prostorový rám, s pružně uloženou horní deskou
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
4
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
2. Budicí síly a) Periodické – nejčastěji harmonické - vznikají pohybem nevyvážených hmot stroje ustálené kmitání – např. základy turbosoustrojí, blokové základy točivých strojů obecné periodické zatížení – např. základy papírenských strojů b) Rázové – síly v lisech nebo válcovacích strojích, buchary, zkratové momenty u točivých strojů apod.
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
5
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
2. Budicí síly
Údaje od výrobců strojů a) velikost a časový průběh budicích sil při normálním provozu b) vliv provozu a opotřebení stroje na změnu budicích sil (ve výpočtu se zohlední pomocí součinitele zatížení ndyn) c) údaje o mimořádných zatíženích (havárie, zkraty) d) maximální parametry kmitání základu, které ještě neovlivní správnou funkci stroje O tom, jestli stroj vyvozuje dynamické účinky na konstrukce (tj.vliv setrvačných sil nelze zanedbat), rozhodují kromě charakteru a velikosti budicích sil i dynamické vlastnosti konstrukce. Obecně neplatí, že každé v čase proměnném zatížení je též dynamické zatížení. _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
6
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
3. Výpočet odezvy Posouzení účinků dynamického zatížení a) na stavební konstrukce - vnitřní síly a napětí - výchylky, rychlosti, zrychlení - stavy rezonance b) na stroje a technologické procesy c) na zdraví a práci obsluhy Zásady výpočtu odezvy (podle normových ustanovení) • v provozním stavu se uvažuje, že budicí frekvence je postupně totožná se všemi vlastními frekvencemi v pásmu kolem provozních frekvencí stroje (šířka pásma je cca ± 10% u rámových konstrukcí, cca ± 25% u blokových základů) _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
7
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
3. Výpočet odezvy
Zásady výpočtu odezvy (podle normových ustanovení) • v přechodových stavech při najíždění a odstavování stroje je nutno vyšetřit stavy rezonance s tzv. vybranými vlastními tvary (kmitání základu jako tuhý celek, velké lokální účinky na stroj apod.) • frekvence vybraných vlastních tvarů kmitání základů nemá být v rezonanci s provozní frekvencí stroje ani s kritickými frekvencemi rotorů (opět se uvažuje šířka pásma) • fázové posuny mezi složkami budicích sil se uvažují vždy tak, aby na konstrukci vyvolaly nejnepříznivější účinky
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
8
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
3. Výpočet odezvy
Zásady výpočtu odezvy (podle normových ustanovení) • dynamická interakce základu s podložím - u základů blokových se uvažuje vždy - u rámových pouze při provozní frekvenci stroje ≤ 25 Hz (podloží působí jako pružné uložení, zvyšuje hmotnost systému a podstatně zvyšuje celkový útlum) • dynamická interakce turbosoustrojí se základem doporučuje se uvažovat pouze výjimečně, vždy je však nutné zahrnout hmotnost stroje do celkové kmitající hmoty
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
9
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
10
___________________________________________________________________________________________________________________________________________
3. Výpočet odezvy
Základ turbosoustrojí - rezonanční křivka
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
11
___________________________________________________________________________________________________________________________________________
4. Zmenšování dynamických účinků 1. Omezení dynamických zatížení - řádné seřízení stroje, zmenšení nevyvážené hmoty - účelné rozmístění strojů po konstrukci (např. do uzlů kmitání) - změna provozního režimu, rozfázování strojů - navrhnout aerodynamický tvar konstrukce, rozrážeče apod. 2. Omezení rezonancí Je nutné je vyhnout rezonanci zejména při nízkých vlastních tvarech (malý útlum) - nejspolehlivějším způsobem k redukci kmitů je rozladění vlastní a budicí frekvence (min. o 20 - 30%) - změna frekvence budicího účinku - změna hmotnosti nebo tuhosti (vlastní frekvence) konstrukce - změna konstrukčního systému - zvýšení útlumu Při širokopásmovém buzení nebývá změna vlastní frekvence účinná _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
4. Zmenšování dynamických účinků
3. Zvýšení útlumu - samotná konstrukce má většinou malý útlum - útlum zvyšují podružné konstrukce, vestavby, vyzdění příček - betonové a zděné konstrukce jsou tlumené více než ocelové - spoje z obyčejných šroubů mají větší útlum než svary - spolupůsobení se zeminou útlum výrazně zvětšuje - tlumicí prvky z pryže vložené do míst velkých vzájemných deformací průřezů - vložení tlumicích prvků mezi konstrukci a základy - propojení konstrukcí pomocí pohlcovačů kmitů - připojení kotevních lan do bloků přes tlumicí prvky
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
12
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
13
___________________________________________________________________________________________________________________________________________
4. Zmenšování dynamických účinků
4. Vibroizolace Odpružení se umísťuje: - mezi stroj a základ (konstrukci) - mezi základový blok a zákl. vanu (např. u rázových zatížení) - sama konstrukce, dostatečně poddajná, tvoří odpružení Způsoby provedení vibroizolace: - pružné vrstvy (ocelová plsť, korek - proti vysokým frekvencím) - ocelové pružiny (spirálové - malý útlum, talířové, prstencové) - pryžové odpružení (plošné, bodové - velký útlum, i proti hluku) 5. Dynamické tlumiče (pohlcovače) kmitů - energie dodávaná buzením se převede na pohyb přidané hmoty (pohyb v protifázi, tlumení pomocí setrvačných sil) - při vyšších frekvencích je pohlcovač přibližně v klidu a tlumení se realizuje pomocí tlumicích čl. mezi konstr. a pohlcovačem - aktivní vs. pasivní tlumiče _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
14
___________________________________________________________________________________________________________________________________________
5. Přenos zatížení
F (t ) FA sin t
ustálené harmonické kmitání
FA w(t ) sin(t ) k 1 (1 2 ) 2 (2 ) 2 FS (t ) FD (t )
2 arctg 2 1
0
FS (t ) kw(t ) FA sin(t ) FA FA FD (t ) cw(t ) c cos(t ) 2 km cos(t ) k k 2 FA cos(t ) _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
15
___________________________________________________________________________________________________________________________________________
5. Přenos zatížení
FS (t ) FD (t ) FA sin(t ) 2 FA cos(t ) Fmax sin(t )
Fmax FA 1 2
F 2 TR max 1 2 FA
2
arctg 2
TR
1 (2 ) 2 TR (1 2 ) 2 (2 ) 2
součinitel přenosu zatížení _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji ___________________________________________________________________________________________________________________________________________
5. Přenos zatížení
Příklad: Elektromotor o hmotnosti m =100 kg je uložen na ocelových pružinových izolátorech, jejichž stlačení vlivem vlastní tíhy stroje je =1,2 mm. Pracovní frekvence stroje je f = 50 Hz, amplituda budicí síly FA = 360 N. a) Jaká je maximální svislá síla přenášená do podloží při ustáleném kmitání, je-li útlum zanedbatelný? b) Jak se změní tato síla, budou-li pružinové izolátory nahrazeny pryžovou vibroizolací o stejné tuhosti, bude-li součinitel útlumu 0,2. mg 100 9,81 817,5 103 3 1 1 k 817,5 10 Nm 90, 4 s 0 1, 2 103 100 2 50 3, 475 2 0 90, 4 _____________________________________________________________________________________________________________________________________________
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1
16
V. Zatížení stavebních konstrukcí stroji
17
___________________________________________________________________________________________________________________________________________
5. Přenos zatížení
a) 0 1 1 0,090 1 2 1 3, 4752
TR
Fmax TR FA 0,090 360 32, 4 N wA
FA 360 0,090 39,6 106 m 3 k 817,5 10
b) 0, 2
1 (2 ) 2 1 (2 0, 2 3, 475) 2 TR 0,153 2 2 2 2 2 2 (1 ) (2 ) (1 3, 475 ) (2 0, 2 3, 475)
TR 1 (2 )
2
0,153 1 (2 0, 2 3, 475)
Fmax TR FA 0,153 360 55,1 N
2
0,089 do podloží se přenáší větší síla !
FA 360 0,089 39, 2 106 m 3 k 817,5 10 _____________________________________________________________________________________________________________________________________________ wA
132DY01 Dynamika stavebních konstrukcí 1