V Bruntále zazářily hvězdy z Gypsy Princess

ROMSKÝ HLAS – MĚSÍČNÍK ROMŮ V ČESKÉ REPUBLICE

zprávy KOŠICE – Na Košicku chybí „eurokalkulačky“. A to proto, že nelegálním obydlím některých Romů chybí popisné číslo a nelze je tam doručit. Jak například uvedl starosta obce Nováčany Ján Štrbík, „prevažne rómske ženy majú s eurom výrazné problémy“. Problém vzniká kvůli nízkému vzdělání obyvatel východoslovenských osad. PRAHA – Janáčková fandí Klausově straně. Novou pravicovou euroskeptickou Stranu svobodných občanů (SSO), založenou spolupracovníkem Václava Klause Petrem Machem, podporuje i senátorka Liana Janáčková. Ve známost vešla především rasistickými výroky na adresu Romů. PRAHA – Litvínov už spadá pod Agenturu. Vláda schválila zařazení Litvínova do projektu Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Město tak získá peníze na revitalizaci z evropských fondů. Podle analýzy předložené Džamilou Stehlíkovou je sídliště Janov rejdištěm „úžerářů“, tedy poskytovatelů lichvářských půjček. LITVÍNOV – Pogrom zůstane bez trestu. Státní zástupce zastavil trestní stíhání deseti lidí, které policie obvinila z výtržnictví kvůli útoku neonacistů na sídliště Janov 17. listopadu. Jejich činy budou posouzeny jako přestupky a projedná je litvínovská radnice. Viníkům tak hrozí maximálně tisícikorunová pokuta.

ROČNÍK 11 • ČÍSLO 1 – VYŠLO 20. LEDNA 2009

V Bruntále zazářily hvězdy z Gypsy Princess BRUNTÁL – Konec roku patřil v bruntálském Domě dětí a mládeže (DDM) členkám a členům taneční a hudební skupiny Gypsy Princess. Ti zde mívají pravidelné tréninky, tentokrát však svým příbuzným a známým přišli předvést, co všechno se naučili. Setkání zahájila vedoucí Gypsy Princess a předsedkyně bruntálské pobočky Společenství Romů na Moravě (SRNM) Aranka Balážová. Spolu se svou asistentkou, studentkou střední školy Martinou Kokyovou, přítomným přiblížily souborové akce z roku 2008. A bylo jich nepočítaně: soutěž Miss Opava, turnaj v Ostravě, den otevřených dveří ve Vrbně pod Pradědem, vystoupení v bruntálském městském divadle, romské odpoledne v krnovském DDM, soutěž Miss Lentilka atd. (ab, mk) Pokračování na str. 6

Úsměv bruntálských Gypsy Princess (zleva) Michaely Kapounové, Sabiny Holubové, Anny Rajzové a Melisy Mikové. Foto: Michal Kročil, SRNM

Skončili Čunek i Stehlíková PRAHA – Předseda lidovců Jiří Čunek odchází z vlády, šéfem strany ale zůstává. Džamilu Stehlíkovou střídá ve funkci ministra pro menšiny a lidská práva hudebník Michael Kocáb. O Čunkově odchodu rozhodlo širší vedení KDU-ČSL. Ve vícepremiérské funkci nahradí podle návrhu lidovců Čunka ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ministerstvo pro místní rozvoj by měl od stranického šéfa převzít Cyril Svoboda. V čele KDU-ČSL bývalý vse-

tínský starosta zůstává, a to zřejmě do červnového sjezdu strany. Ve volbě nového předsedy lidovců se mu pravděpodobně postaví europoslanec Jan Březina. Michael Kocáb řekl, že by chtěl přispět k tomu, aby se vláda stabilizovala a nedostala se k moci oranžovorudá koalice. Kocábovu nominaci Republiková rada Strany zelených schválila v poměru hlasů 21 ku 6. Tři hlasující se zdrželi. S volbou Kocába nesouhlasila např. poslankyně Olga Zubová. „Ne-

líbí se mi nominace nezeleného člověka na post ministra za zelené,“ řekla. Kocáb se chce jako ministr zaměřit na věci, které nestihla prosadit Stehlíková. „Záležitosti Romů jsou pro mne srdeční záležitostí, úplně je miluju, zamiloval jsem se do nich přes muziku. Nedělám si iluze, že se jejich problém dá úplně vyřešit, ale chci se na něj soustředit a v rámci možností hledat řešení,“ pospal svůj pohled na Romy budoucí ministr. (Romea, novinky.cz, denik.cz, idnes.cz, ČTK)

z obsahu V Gaze trpí i Romové Amoun Sleem organizuje sbírku

strana 2 Buďme všichni Češi Karel Holomek o dvojí identitě

strana 3 Co nato náš právník Potřebuje poradit v nesnázích?

strana 4 Romové o Džamile S. Jaký dojem po sobě zanechala

strana 5 Jak na módní přehlídce Fotostrana z akce v Bruntálu

strana 6

Monika Bagárová: Můj veliký vzor? Jane Monheit Je mladá, talentovaná a krásná. Je jí teprve 14 let a už vystupovala na mnoha koncertech. Pochází z muzikantské rodiny Bagárovců. Monička Bagárová a její exkluzivní rozhovor pro Romano Hangos. Ahoj, Moniko, jsem ráda, že s tebou mohu udělat rozhovor. Každý Rom v této zemi tě zná a ví, že jsi mladá, krásná a ta-

lentovaná zpěvačka. Od kolika let už zpíváš a jak ses k tomu dostala, nepočítaje, že tvůj tatínek (pozn. redakce: Josef Bagár ml.) je výborný muzikant. Co nám k tomu můžeš pověděti? Ahoj Luci. Já jsem ráda, že sis na tento rozhovor pozvala právě mě. Zpívám už od sedmi let a dostala jsem se k tomu přes taťku, jelikož je muzikant, tak mě k tomu vedl od malička.

Co škola? Jak to do budoucna vypadá? Dokážeš skloubit zpěv se školou? Jak to vůbec zvládáš? Tak škola není nejhorší, ale taky není nejlepší. (smích) Ale jde to. (smích) Ještě nevím, co přesně dělat, rozmýšlím se mezi konzervatoří, obor zpěv a herectví, nebo informační technologií na soukromém gymnáziu. Mám na to ještě dva roky času, takže se

ještě uvidí, co mi vyjde. Ale určitě se dál budu zpěvu věnovat. A co soukromý život? Jsi atraktivní slečna a chlapci se po tobě otáčejí jako o život. Čekává tě před vchodovými dveřmi nějaký ten frajár? Ehm… (smích) Nevím, jak se k tomuto mám vyjádřit. (smích) Určitě nějaký nápadník je. Pokračování na str. 7

2

LEDEN

JANUARIS

zaznamenali jsme Časopis pro Romky, anglicky a po celé Evropě. Takový projekt chystají Letitia Marková z Temešváru a Ernikö Magyari-Vinczová z Kluže v Rumunsku. Vydání prvního čísla připravuje feministicky zaměřená redakce na březen 2009. Zájemkyně mohou příspěvky a dotazy zasílat na adresu [email protected]. Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Toto výročí si z iniciativy Valného shromáždění OSN připomínáme 27. ledna. Na tento den připadá výročí osvobození největšího nacistického koncentračního tábora v Osvětimi sovětskou armádou roku 1945. ROI asi skončí. U Nejvyššího správního soudu (NSS) v Brně čeká od prosince 2008 podnět ministerstva vnitra na zrušení Romské občanské iniciativy (ROI), která zřejmě doplatí na svoji nečinnost. Emil Ščuka, který stál řadu let v čele této kdysi vlivné strany, nyní provozuje soukromou střední školu. Loni v dubnu NSS už zrušil Romskou demokratickou sociální stranu Miroslava Tancoše. Z ministerstva školství odchází Dušan Lužný. Ministrův náměstek pro sociální programy ohlásil odchod v prosinci, kdy opustil i Stranu zelených s tím, že poměry v SZ se mu nelíbí. Lužný plánoval začlenit rodiče dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do předškolní výchovy a posílit jejich jazykovou výuku.

aktuálně

Sleem pomáhá Romům v Gaze JERUZALÉM – Amoun Sleem chce pomoct Domariům. Sleem, ředitel Společnosti Domariů v Jeruzalémě (http://domarisociety.googlepages.com) se obrací kvůli bojům v Gaze s žádostí o příspěvek na romské organizace. Uvádí, že část komunity v Gaze je decimovaná. Zájemci ho mohou kontaktovat na adrese [email protected]. V akci se angažuje též známý romský aktivita žijící v Izraeli Valerij Novoselsky. Na Západním břehu Jordánu, v Gaze i přímo v Izraeli žije asi 2000 členů romské komunity Domariů, jedna rodina má průměrně šest dětí. (RVN, pp)

Také v Izraeli a Palestině potkáme členy romské komunity.

Mlátil Roma a hajloval. Dvoumetrový dvacetiletý muž si vybral na diskotéce náhodnou oběť ve 22letém romském mladíkovi a bez příčiny ho zmlátil. Nazýval ho „černou hubou“ a při útoku hajloval. Rom byl hospitalizován se zlomeným žebrem. Na útočníka policie uvalila vazbu. Stalo se na Nový rok v restauraci Kraken ve Frýdku-Místku. Dvanáct let za pokus o vraždu. Tolik dostal u Krajského soudu v Českých Budějovicích Lukáš Vorobel za pokus o vraždu Jakuba Štěrbíka loni 10. května ve Strakonicích. Štěrbík se Stanislavem Vodičkou napomínali Vorobela, který opilý vykřikoval Sieg heil nebo Židi do plynu. Vorobel ve rvačce pak bodl Štěrbíka zákeřně nožem zezadu do krku. Bez rychlé lékařské pomoci by Štěrbík zemřel.

Ministr pro menšiny nebo pro legraci? Jméno ministryně pro menšiny a lidská práva zaznívalo často s nějakým posměškem: kvůli jí navrhovanému zákazu pohlavkování dětí, adopcím dětí homosexuály, průkazkám pro těhotné a požadavkům na živnostenské listy u prostitutek. Někteří Češi se ušklíbali i nad jejím kazašským původem a špatnou češtinou. Zde všude bylo nutné se Stehlíkové proti xenofobům a měšťákům zastat – podobná témata běžně prosazují západní zelení. Svědčí to o dobré práci zelených, když jim nejrůznější nacionalisté a konzervativní elitáři nemohou přijít na jméno. Jenže Stehlíkovou kritizovala i ta část české společnosti, která menšiny, speciálně Romy, bere vážně. Časem bylo znát, že hloubka a praktická realizace nápadů ministryni chybí, že Stehlíková těká zběsile od tématu k tématu, povrchnost zakrývá mediálním efektem – rozesíláním průměrně tří tiskových zpráv denně a účastí na nejrůznějších akcích. Je fakt, že zde většinou projevovala laskavost. Džamila S. byla ambiciózní, dával si záležet, aby její postoje

kontrastovaly s Danou Kuchotvou, kterou ve Straně zelených považovala za rivalku. Pro šéfa zelených Bursíka byla přínosem především pro ochotu plnit jeho úmysly skoro ještě dřív, než je vůbec vyslovil. Zelení nechtěli v roce 2006 (pro jejich stranu zlomovém) slyšet Petra Uhla, že je lepší zůstat v opozici proti ODS, zde se vyučit a do budoucí vlády (ovšem s ČSSD, ne s ODS) teprve odborně „dorůst“. Výsledek – a to i v podobě díla Stehlíkové – se už dostavil a dá se zhodnotit. Pomohla tedy práce ministryně Romům nebo spíš „lidskoprávní“ problematiku v očích lidí zesměšnila? Bude záležet na tom, jak na ni naváže její nástupce. Výběr Michaela Kocába a viditelné zděšení Bursíka v okamžiku, kdy premiér chtěl jeden den výměnu ministrů zrušit (čímž by neoblíbená Stehlíková dál ve vládě trčela), napovídají hodně. A to, že spíše než na menšiny myslel Bursík především na to, jak výměnou třeštidla za světoznámého muzikanta získat straně ztracené sympatie voličů. Pavel Pečínka

Izraelské akce proti teroristům z Hamásu zabíjí v Palestině i civilisty.

Foto: Domarisociety, web

Záhřeb Prahu zatím nepřekonal ZÁHŘEB – Kongresu Mezinárodní romské unie v chorvatském Záhřebu (24.–25. října 2008, viz RH 5–2008) jsem se účastnil jako pozorovatel. Jednání na ministerstvu hospodářství a obchodu zahájil dosavadní prezident Mezinárodní romské unie (IRU) Stanislav Stankiewicz. Poté kongres řídil generální tajemník Zoran Dimov, který se snažil vystupovat profesionálně a také několikrát vyzval delegáty, aby se profesionálně chovali. Sám však opomněl odhlasovat program jednání. Nedošlo bohužel ani k prezentaci jednotlivých delegátů a jejich vzájemnému představení. V druhé polovině jednacího dne se ujal řízení kongresu sám

prezident, neboť Dimov situaci nezvládl. Až odpoledne se zjišťovali delegáti – zástupci jednotlivých zemí s hlasovacím právem. Zpráva o činnosti i zpráva o hospodaření byla zmatečná, málokdo jim věnoval pozornost. Delegáty zajímaly hlavně volby do všech orgánů IRU. Při samotných volbách mě velice udivily intriky některých lidí, kteří jakmile byli zvoleni do různých funkcí, hlasovali proti nebo se zdrželi hlasování proti delegátům, se kterými si předešlého dne dohodli vzájemnou podporu. Také se stalo, že někteří hlasovali i dvakrát v jednom kole pro jednoho kandidáta (jednou pro a podruhé se zdrželi). Samotné představování jednotlivých kandidátů do

Bouřlivé jednání sedmého kongresu IRU, hovoří Stanislav Daniel (vpravo).

různých funkcí a jejich programy byly nedostačující, chyběla jim jakákoli vize. V roce 2000 jsem měl možnost zúčastnit se jednání Světového kongresu IRU v Praze, které připravovalo pro IRU sdružení Dženo. Úroveň přípravy, průběh a celková organizace pravděpodobně nikdy nebude překonána. Je všeobecně známo, že Romové z České republiky připravili půdu pro svého kandidáta JUDr. Emila Ščuku, který byl zvolen v Praze roku 2000 prezidentem v souladu se statutem IRU, což se o zvolení některých kandidátů záhřebského kongresu nedá s čistým svědomím říci. Stanislav Daniel Autor učí na Střední policejní škole v Holešově

Foto: Iveta Demeterová

aktuálně

LEDEN

JANUARIS

Šance Romů je věcí obou stran

V postkomunistických státech se nezřídka setkáváme s nesnášenlivostí k odlišnostem, založeným na rasovém, etnickém a národnostním principu či na základě sexuální orientace. Většinová společnost by neměla dát Romům pouze naději, ale i šanci a měla by jim poskytnout skutečnou možnost, že pokud úspěšně ukončí vzdělání, oprav-

du dostanou práci, která je i jejich rodiny uživí. Romové by měli mít příležitost začít pracovat a neměla by existovat (dnes převažující) jistota, že u pracovního pohovoru dostane přednost člověk neromského původu. Chápu, že začleňování Romů mezi většinu představuje oboustranný vztah. Obě skupiny musí nejen prokázat vůli ke změně, ale také ji i uskutečnit a dbát, aby nadále přetrvávala zejména v socio-kulturních vztazích. To, co platí ve vztahu přátelství mezi dvěma lidmi, platí i pro vztah komunit: obě musí ukázat snahu k vytvoření přátelství. Tedy i sama romská komunita a všichni její členové mají prokázat, že chtějí změnit svůj stav, najít řešení, které by bylo schůdné a vyhovující a postupně do něj zapojit co nejvíce ostatních.

Věřím, že záleží hlavně na výchově dětí a mládeže a na snaze o vytváření nebo posilování socio-kulturních vazeb mezi Romy i Čechy. Ne ovšem pouze pokud jde o Romy v oblasti zvyšování jejich kvalifikace, ale snad i ve větší míře u většinového českého obyvatelstva výchovou ke kosmopolitismu a sociální snášenlivosti. Černo-bílé rozdělení světa na „ty, kteří jsou s nám“ a „ty, kteří jsou proti nám“ připomíná totalitní nazírání. Myšlenka, že pouze jeden názor, národ, barva pleti či sexuální orientace je správná, přípustná a akceptovatelná, je základem extremismu ve společnosti a pro mě osobně i znakem primitivismu. Lucia Pastirčíková Autorka je doktorandkou na katedře politologie UP v Olomouci

Antropologové, přepište učebnice aneb dočkáme se svého Obamy? V roce 1999 u nás vyšla kniha Roberta F. Murphyho Úvod do kulturní a sociální antropologie (Praha: Sociologické nakladatelství). Jde o úvod do dané disciplíny pro studenty i širší veřejnost. Protože kulturní a sociální antropologie je v ČR oborem novým (před rokem 1989 se coby věda buržoazní vyučovat nesměl), je i počet odpovídajících učebnic na českých pultech skromný. Murphyho Úvod je tak čten vcelku hojně a v ruce ho někdy měl patrně každý, kdo se o daný obor nějak zajímá. Kniha je to vlivná, stejně tak její teze. Obsahuje-li publikace uvedeného charakteru chyby, věstí to obvykle problém. Nad „chybou“, kterou dnes nalezneme v českém vydání Murphyho Úvodu, se však lze i zaradovat. Vysvětlím proč. Na stránkách 61 až 62 autor při výkladu o sta-

tutu a roli uvádí, že askriptivní (připsané) a získané statusy se navzájem prolínají, přičemž právě toto prolínání představuje jednu z významných oblastí sociálněvědního výzkumu. Jako příklad uvádí úřad amerického prezidenta, k němuž se váží „pouze dvě askriptivní podmínky: člověk musí být stár třicet pět let a narozen ve Spojených státech“ (str. 61–62). Vzápětí však dodává: „Ve skutečnosti ovšem Spojené státy nikdy neměly za prezidenta … nebělocha…“ (str. 36). Od 5. listopadu 2008 již tato informace neplatí. V ten den byl totiž novým – a prvním černošským – prezidentem USA zvolen Barack Obama. Jak jsem již uvedl: mám za to, že tato „chyba“ skýtá důvod k radosti, neboť je zřejmým výrazem skutečnosti, že jedna z nejmocnějších zemí světa udělala dal-

ší krůček na své pouti ke společnosti, v níž nezáleží na tom, jakou má člověk barvu pleti, ale co umí (a která mu navíc k tomu, aby ukázal, co umí, také dá možnost). Zdá se tedy, že USA mají k překročení svého rasistického stínu přinejmenším nakročeno. Máme však důvod k radosti i my v ČR? Ve vztahu k USA jistě, vzhledem k nám samotným jako občanům tohoto státu patrně zase až tolik ne. Nedávné události v Litvínově totiž ukázaly, že rasismus u nás rozhodně není na ústupu, a že tedy za USA zaostáváme nejen v oblasti ekonomiky. Anebo z jiné strany: je skutečně představitelné, aby se v roce 2015 stal nástupcem Václava Klause v úřadu prezidenta Rom? Marek Jakoubek Autor je kulturním antropologem na univerzitě v Plzni

Svět dětí a Menšiny mezi námi PRAHA – Už pět let se žáci do 19 let zapojují do výtvarné a literární soutěže Menšiny mezi námi. Vyhlášení a ocenění vítězů zatím posledního ročníku se konalo 9. prosince v Mramorovém sále pražské Lucerny. Pro účastníky bylo připraveno mnoho cen, občerstvení a program dětských uměleckých skupin: vystoupili členové kapely Romano trio, taneční formace Cikne čhave, beatbox a streatdance trojice Street Boys,

taneční skupina Sam Roma Sam a karate show. Pátý ročník soutěže nabídl žákům k literárnímu, výtvarnému či fotografickému zpracování témata: (Ne) chtěl/a bych být jiné národnosti, Co vím o Romech, Mám výjimečného kamaráda/kamarádku a Co pro mě znamená náboženství. Porota vybírala z dvou set došlých příspěvků z více než třiceti škol a organizací. Ve výtvarné části získaly první místo Laura Šándorová a Monika Gorolová (kate-

gorie do 11 let) a Lukáš Bůžek s Kristýnou Horváthovou (do 15 let), jako nejlepší se umístila 5. A z Mostu-Chánova. Literární část vyhrála Marie Marková (do 15 let) a Simon Slanina (do 19 let). Fotografiemi nejvíce zaujala Justýna Farkašová, videem Nela Demeterová. Zvláštní cenu obdržely Kristýna Lodrová a Li Quan. Renáta Berkyová Autorka pracuje ve sdružení Romea (http://www.romea.cz)

3

komentář

Buďme všichni Češi KAREL HOLOMEK Provokace nebo drsný vtip? Nikoliv. Rozhodně ne tak, jak by se mohlo zdát podle pouličního křiku našich holohlavců Čechy Čechům. Pěkní potomci, jak hned uvidíme. Narážím tím na rozhovor MFD s profesorem Ivo Možným o perspektivách České republiky v blízké budoucnosti: „Nemůžeme si ani na chvíli myslet, že vybudujeme pevnost Česko bez cizinců, bez imigrantů. Těch potřebujeme nejméně milion.“ (30. 12. 2008) Bylo tím řečeno: rodí-li se u nás méně než dvě děti na jednu matku, nebude tu za chvíli dost mladých, kteří by pracovali na rostoucí počet seniorů. Těch je tolik proto, že se máme nejlépe, jak jsme se zatím mohli mít, i když se to mnohým nezdá. Proto potřebujeme imigranty, aby nahradili scházející Čechy, a proto se i oni musí urychleně stát Čechy. Zní to drsně! Mám pocit, že si to zrovna takhle primitivně i dost lidí představuje. Pan profesor to určitě nemyslel tak, že by imigranti měli ztrácet svoji identitu. Myslel to bezpochyby tak, aby všichni přistěhovalci co nejrychleji zvládli češtinu a přijali zavedená pravidla hry. Jejich uchovaná identita by pak přispívala k větší barvitosti společnosti a obohacovala celkovou kulturu života. Je tu ale jeden problém. Češi dosud tento imperativ nepochopili, natož aby ho v praxi vyznávali. Z logiky věci je jasné, že roli imigrantů hrají Romové. Se vším nepochopením, jaké stíhá i imigranty, a ještě víc. Nechci provokovat, jen domýšlím do důsledků fakta. Romové tu žijí už po staletí a stále splňují potřebné kvality: v jejich rodinách se rodí větší počet dětí a ty děti jsou zdravé. Představují svým způsobem dobrou naději už zítra, tedy nejpozději v příští generaci. Přesto že Romové vyznávají dosti zarputile proti všem protivenstvím svoji identitu, jsou v podstatě Čechy. Mnohý řekne: za ty dlouhé roky už své „češství“ mohli dostatečně prokázat! Mohli, nemohli! O tom by se dalo diskutovat. Mnozí z nich to dokázali a splňují všechny potřebné kvality. Pravda, je jich relativně málo. A co ti ostatní? Našlo by se jistě dostatek pádných důvodů, proč právě oni neuspěli. Nemusíme to rozvádět. Faktem je, že překážky z obou stran nejsou nijak nepřekonatelné.

co nato náš právník? Když jsem přišel do firmy ohledně volného místa, řekli mi, že už volné není. To se dost často opakuje. Přitom po telefonu proti mně nikdo nic nemá. Až když přijdu osobně, najednou je problém. Myslím, že se obávají dát mi práci jako Romovi. Jak to mám řešit? Pokud víte, že důvodem odmítnutí ze strany zaměstnavatele byla vaše etnická příslušnost, je možné sdělit to příslušnému úřadu práce (ÚP). Diskriminaci přímou i nepřímou zakazuje zákoník práce i zákon o zaměstnanosti. Dodržování právních předpisů ohledně pracovního poměru kontroluje ÚP. Ten je oprávněn žádat zaměstnavatele o sdělení podstatných skutečností, které nastaly při jednání o uzavření pracovní smlouvy. Může i zjišťovat, zda důvodem, proč vás odmítli zaměstnat, bylo, že místo je již obsazeno, protože zaměstnavatel uzavřel ještě před vaším příchodem smlouvu s jiným uchazečem. Pokud ano, měl by ÚP ověřit, zda zaměstnavatel dodržel ostatní povinnosti, které mu ukládá zákon o zaměstnanosti. Například zda včas ohlásil, že místo je již obsazeno a podobně. Pokud by ÚP zjistil, že v době vašeho příchodu za účelem uzavření pracovní smlouvy bylo místo volné, že zaměstnavatel neuvedl pravdu, pokud vám řekl, že místo je již obsazeno, dalo by se zvažovat, zda zaměstnavatel tak nenaplnil definici přímé nebo nepřímé diskriminace. Pokud ÚP dospěje k závěru, že tomu tak bylo, zahájí správní řízení o uložení pokuty zaměstnavateli, a to bez rozdílu, zda se jedná o fyzickou osobu nebo korporaci. Ovšem pozor: je nutné jednat rychle a ÚP informovat obratem, jinak se pravděpodobně skutečný důvod zmaření vaší pracovní příležitosti nepodaří zjistit. Definice přímé diskriminace je uvedena v ustanovení § 4 odstavci 5, odstavci 6 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění. JUDr. Ludmila Krátká Autorka je advokátka (AK Příkop 2a, Brno, e-mail: ludmila. [email protected], mobilní telefon 731 479 587)

4

LEDEN

JANUARIS

U městské policie Roma nenajdeme BRNO – U Městské policie Brno se podle její mluvčí Denisy Kapitančíkové nikdy nerozlišovalo, zda by měli či neměli být do služby nějak speciálně začlenění Romové. Nepodnikala se ani žádná zvláštní náborová kampaň. Pokud přišel Rom podat žádost o práci u městské policie, byl posuzován jako kterýkoliv jiný uchazeč. Když splňoval potřebné požadavky, byl bez problému přijat. Jak pro Romano hangos dále Kapitančíková řekla, nedá se přesně říct, že by strážníci romské národnosti díky znalosti prostředí řešili konfliktní situace snadněji: „Vzhledem k tomu, že se strážník musí řídit zákony, prakticky nelze uplatňovat v praxi jiný přístup. Nemůžu říct, že by strážník romské národnosti byl vnímán mezi svou menšinou jinak. Vždy když se u řešení případu objeví uniformovaná osoba, je veřejností vnímána jako veřejný činitel, nikoliv jako příslušník nějakého etnika.“ Pokud jde o nějaké speciální náborové kampaně, školení a kurzy, případně dočasné úlevy v podmínkách vzdělávání, jaké uplatňovala ve vztahu k Romům policie státní, Městská

policie (MP) v Brně takovéto „zvýhodňování“ nezná. „K náboru mezi Romy nebyl důvod. Kdo měl z jejich strany zájem o práci strážníka, byl jako každý jiný uchazeč pozván do výběrového řízení a na základě výsledků potřebných pro přijetí přijat,“ uvedla mluvčí. Podle ní jsou podmínky u MP pro všechny stejné, neexistují žádné rozdíly mezi podmínkami ani následným přijetím. Každý strážník musí absolvovat povinný kurz pro získání licence a není možné se od zákona ve smyslu povinností strážníka nijak odchýlit. A zájem Romů o práci u MP? Ten je podle Denisy Kapitančíkové minimální. Za tu dobu, co MP Brno existuje, v ní byli zaměstnáni jako strážníci pouze tři Romové: museli splňovat kritéria pro přijetí jako každý jiný uchazeč, tj. věk, bezúhonnost, fyzické a psychické předpoklady. Nyní však už u městské policie žádný Rom nepracuje. Do budoucna podle mluvčí žádná speciální opatření k zapojení Romů nechystají: „Není možné pořádat kampaně pro přijetí strážníků z nejrůznějších etnik, neboť takto nelze zájemce rozlišovat.“ Pavel Pečínka

„Černobílý“ Dalmatin

Samopal vz. 58 účastníky tábora velmi zajímal.

BRNO – Pokud městská policie v Brně nějaký speciální postoj k Romům uplatňuje, pak je to (stejně jako u policie státní) při budování kontaktů mezi ní a romskými dětmi. Vytvořila tak například projekt Dalmatin. Ten byl zaměřený na cílovou skupinu mezi 12 až 14 lety, tedy na 7. a 8. ročník základní školy, a to především na žáky z městských částí Brno-střed a Brno-sever. Od projektu si MP slibovala podle

Foto: Petr Kouřil

své mluvčí Denisy Kapitančíkové hlavně inspiraci a motivaci dětí ke smysluplnému trávení volného času a k tomu, že si prohloubí komunikační schopnosti. Současně měla být posílena důvěra a otevřený vztah romských dětí k policii. Romští žáci tak v rámci projektu trávili minulý rok volný čas v policejním rekreačním středisku u rybníka Sykovec na Vysočině a na sportovním a branném táboře v Dobronicích u Bechyně. (pp)

téma

Policistů-Romů je v Brně jen pět

Policie hledá cestu k Romům i přes svoje čtyřnohé pomocníky.

Foto: Petr Kouřil

BRNO – Potkat Roma mezi Miroslava Zimy, který v nich poslední začala pracovat 1. promuži zákona? To si donedáv- mimo jiné vyučoval romštinu. since 2003. Prioritně jsou vysíláni do na uměl představit málokdo. Financovala je částečně Evropromských oblastí k řešení přeČasy se ale mění. Ve snaze zlep- ská unie. Podle policejního inspektora stupků či výtržností. Jejich nejšit vztahy mezi Romy a Neromy se státní policie pokouší do však ve většině případů romští důležitější úkol spočívá v kouchazeči o práci u policie ne- munikaci s romskou komunitou svých řad Romy přilákat. Jak vypadaly tyto začátky splňovali ani podmínku mít vý- a získání důvěry. Podle Kouřiv Brně? „Policie převzala rom- uční list nebo neměli ukončené la však „Romové vykonávají skou problematiku ve spoluprá- základní vzdělání, což jejich za- hlavně hlídkovou činnost, což je nejnižší stupeň. Například při ci s Romy v rámci projektu Com- čleňování brzdilo. Někdy však romského poli- činnosti v dopravním provozu munity Policing. Šlo o vytvoření nové tváře policie formou aktiv- cistu někteří Romové už nevní- se dostávali do problémů, časní spolupráce s veřejností. Jed- mají jako svého. Do jaké míry to se dočkali negativních reaknalo se však hlavně o sociál- to platí? „I takovéto případy se cí od řidičů. Autoritu mají spíše ní prevenci, nebylo to chápáno mohou stát, jedná se ale o indi- u Romů, jsou tedy nasazováni výhradně jenom jako záležitost viduální záležitost ovlivněnou především do romských lokalit.“ náboru Romů,“ zasvětlil nás do osobností romského policisty, Snaha sblížit muže zákona problematiky nadpraporčík Petr není to však pravidlem. Romští a Romy však probíhá ještě na Kouřil. Ten v současnosti půso- policisté bývají u romské komu- jiné úrovni. Návštěvy romské bí jako vrchní inspektor v pre- nity většinou vítáni,“ vysvětlil mládeže u brněnských policejních útvarů a vzájemné debaty ventivně informační skupině policejní inspektor. na policejním ředitelství Testy, vojna, vzdělání, občanství začaly od roku 2004 zev Brně. jména z iniciativy Soni V letech 1999–2000 vláda Pokud jde o speciální nábo- Svobodové z preventivně inpřijala program Integrace Romů rovou kampaň, která měla za cíl formační skupiny. Nejčastější do společnosti, v němž Romo- zvýšit počet romských policistů, jsou již tradičně příměstské távé dostali výjimku a nemuseli uskutečnila se v Brně jen jedna, bory, které se zatím uskutečnily splňovat podmínku vzdělání – a to 31. října 2006 v Diecézní pětkrát, a dále ukázky policejmaturitní zkoušku. K přijetí do charitě Brno na třídě Kpt. Ja- ní práce. „Jedná se nám hlavně policejních řad jim stačil pou- roše. Jak ale dodal nadporučík o navázání kontaktu s romskými ze výuční list s tím, že maturitu Kouřil, brněnská policie prová- dětmi. Ukazujeme jim služebdokončí u policie. Očekávalo se, dí náborové kampaně neustále, ní koně a psy, motocykly a vože tak dojde k lepší komunika- jsou ovšem zaměřené na nábor zidla, naši výstroj a výzbroj, při ci a řešení problémů. „Romové všech uchazečů, nejen Romů. tom pro děti připravujeme růzobecně přijímají romského poli- Romů, kteří měli zájem u poli- né hry a soutěže,“ seznámil nás cistu vstřícněji, lépe s ním komu- cie v Brně pracovat, bylo pouze se situací nadporučík Kouřil. nikují, protože zná lépe romské několik. „Většina z nich to ale Policisté se také pravidelně seprostředí, vztahy mezi rodinami po zjištění předpokladů k při- tkávají s pracovníky romského i příčiny kriminálního chování, jetí vzdala,“ zalitoval Kouřil. střediska DROM a spolupracuje schopen lépe působit v pre- Největším problémem se sta- jí s ním v případě dětských dnů venci proti recidivě. Je to však ly psychologické testy a také a mikulášských nadílek. Kromě pěti Romů u brněnpředpoklad, který vychází ze- povinné podmínky jako absoljména ze zkušeností z Ostravy,“ vovaná vojenská služba, poža- ské policie ale už nenajdeme dované vzdělání a česká státní příslušníka žádné jiné menšiny. upřesnil Kouřil. Romským uchazečům byly příslušnost. Přesto v Brně nyní „U přijímacího řízení byl vždy ještě před přijímacím řízením pracuje pět romských policistů, největší problém české státní určeny kurzy na Střední poli- z toho tři muži a dvě ženy. První občanství,“ uzavřel Kouřil. cejní škole v Brně pod vedením z nich nastoupil 1. března 1999, Pavel Pečínka

téma

LEDEN

JANUARIS

Džamila, žena na správném místě

Moje názory na působení ministryně Stehlíkové se různily. Ovlivnila mě média, která ji občas označovala za snílka, stavitelku „vzdušných zámků“, která není schopna prosadit žádný pozitivní návrh. Na straně druhé jsem četl řadu článků, které vyzdvihovaly její úspěchy, snahu, angažovanost v mnoha prosociálních projektech, viditelnou podporu a sympatie kolegů ze zahraničí atd. Je snadné ohodnotit člověka podle viditelných úspěchů a nezdarů. Jenže nemůžeme

posuzovat působnost Džamily Stehlíkové pouze jako jedince, izolovaně, ale naopak jako výsledek činnosti celé vlády. Vždyť to byla právě ona, která prosazovala přijetí antidiskriminačního zákona, který nakonec prezident Klaus vetoval. Naštěstí bude předložen vládě nový návrh tohoto zákona ke schválení, myslím už někdy v únoru 2009. Další ranou pod pás pro ministryni byla z řad Romů kritika a návrh na její odstoupení; Romové jí vyčítali události ze 17. listopadu 2008 v Janově. Málokdo z nich ale ví, že právě ten den pobývala Stehlíková v Kanadě a snažila se přesvědčit tamní vládu, aby neobnovila víza pro Čechy kvůli romským žadatelům o azyl. Dosáhla bezvízového styku a hlavně tím otevřela romským občanům možnost volně cestovat do Kanady za prací, příbuznými apod., aniž by museli žádat o azyl z důvodu rasové diskriminace v České republice. Speciálně pro romské občany vznikl návrh zákona o Agentuře pro sociální začleňování v rom-

ských lokalitách. Hlavním úkolem paní Džamily je vyhodnotit účinnost tohoto pilotního projektu do prosince 2009 a navrhnout další postup. Dále bych u ministryně vyzdvihl prosazení jejího návrhu do zákona o zdravotních službách, pojednávajícím o tom, že pokud matka nezaregistruje své dítě u pediatra, bude se vyhýbat pravidelným prohlídkám a očkování, bude možno jí odebrat sociální dávky a nedostane porodné. Džamila Stehlíková se aktivně podílela na novele zákona o zaměstnanosti (platný od ledna 2009), podle kterého musí úřady práce vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než pět měsíců, a na řadě dalších užitečných věcí. Osobně si myslím, že Džamila Stehlíková je ženou na správném místě a přál bych jí i nám všem, aby alespoň polovina její snahy nepřišla vniveč. Štefan Tišer Autor vede Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje (http://www.srnmpk.cz)

Zbytečně promarněná doba Ano, myslím si, že to byl zbytečně promarněný čas, protože Džamila Stehlíková se na post ministryně pro lidská práva vůbec nehodila a ve funkci se příliš neosvědčila. Pokud bych měl zhodnotit její práci, podle mě se těch skutečně dosažených věcí ani moc k hodnocení nenabízí. Snad jen kromě Agentury pro sociální integraci, ale ani ta není příliš vidět, jakoby vůbec neexistovala. Ti, kteří potřebují pomoc Agentury, ani nevědí, v čem konkrétním jim může pomoci. Nevím o tom, že by v oblasti lidských práv paní minis-

tryně prosadila něco zásadního. A pro oblast řešení problematiky Romů platí to samé. Navíc mi připadalo, jakoby ani nestála o to získat si sympatie a důvěru Romů. Džamila Stehlíková ani nemohla práci ministryně vykonávat na dostatečně profesionálně a odborné úrovni. V romské problematice neměla příliš praktických zušeností a někdy nebyla ochotna naslouchat tomu, co si Romové přejí. Myslím si, že paní Džamila nebrala Romy a jejích problémy moc vážně. Když šlo Ro-

mům o krk, tak ona v médích pravidelně mluvila o programech, projektech a financích. Mám dojem, že se snažila spíš o vlastní mediální prezantaci než o řešení problémů. My Romové potřebujeme, aby nás vláda a parlament braly prostřednictvím našeho ministra vážně. Džamila Stehlíková resort pro lidská práva neposílila, ba naopak, přispěla k tomu, že toto ministerstvo nebral skoro nikdo vážně. Mám za to, že nám Romům v praxi spíš škodila než pomáhala. Gejza Horváth

Nahas la odoj, so te kerel Gondoľinav mange, kaj e Džamila Stehlíková has ministriňa perdal o manušike prava zbytečnones. Ča zijand, so odoj has, ča zijand, so bešelas pro miňisteriko stolkos. Calo ideos so odoj has, nadžanelas peskri funkcija, the peskro than avri te rakhel. Nahas la odoj, so te rodel. Te bi kamas te zhodnocinel lakri buči, ta podľa mange, aňi nane so. Čepo so kerdžas lačho perdal o manuša. Talam ča jekh veca kerdžas lačhes, oda hin e Agentura perdal e socialno integracija. Aľe the olatar džanen ča čepo manuša, aňi sar te bi naexistinelas. But manuša aňi

nadžanen, sar šaj lenge e Agentura šigitinel. Perdal o manušike prava ňič nevo nakerdžas u perdal e romaňi problematika tiž na. Tiž mange gondoľinav, kaj o Roma lake aňi vaš oda namonas. Pal o Roma nabajinlas. Has lake jekh, či lake o Roma pačan abo na, has lake jekh, so peske o pal late gondoľinen. E Džamila Stehlíková aňi našči kerdžas peskri buči profesionalnones. Le Romenca la nahas ňisave zkušenosci, le Romenge naachaľolas, aňi nakamelas te šunel, so o Roma kamen. Gondoľinav mange,

kaj le Romen nalelas važnes u lengre problemi tiž na. Sar has le Romenca bibacht, ta joj akor andre televizija vakerelas pal o projekti, pal o programi, the pal o love. Lake džalas pal oda, kaj joj pes te sikhavel andre televizija, lake nadžalas pal o romane problemi. Amen le Romen paš late ňiko nalelas važnones. E Džamila Stehlíková o Ministerstvo perdal o manušike prava navazdľas upre, pekľas les calkom tele dži ki e phuv. Gondoľinav mange, kaj e ministriňa Stehlíková amenge našigitinelas, aľe škodzinelas. Gejza Horváth

5

Na začátku nového roku zajímala Romano hangos otázka:

Jak hodnotíte působení ministryně pro záležitosti menšin Džamily Stehlíkové? Jan Horváth-Döme Romský aktivista, básník, učitel na Obchodní akademii v Mostě. Jako učitel bych této dámě dal známku dobrou – za tři. Měla snahu, to se cení. Ono totiž „dělat do Romů“ a „pro Romy“ je veliký oříšek, s kterým by si ani Popelka nevěděla rady. V této zemi chybí vůle a ochota ke změně. Předsudek je silnější než atom, v našem malém Česku to platí dvojnásob. Petr Vašíček Psychiatr a klavírista. Byla bledá jako celá vláda, peníze vynaložené na její post se mohly ušetřit a dát na kulturu.

Klára Veselá-Samková Právnička a publicistka, v letech 1990–1992 poslankyně za Romskou občanskou iniciativu. (Foto: Alexandr Machalovský, AHA) Působení Džamily Stehlíkové na ministerském postu hodnotím mimořádně kladně a jejího odchodu hořce lituji. Můj manžel Ivan Veselý totiž přicházíval z jednání s ní ve zcela zoufalém stavu. Jediný způsob, jak jej vytrhnout z hluboké deprese, do níž upadnul vždy následkem setkání s psychiatričkou MUDr. Stehlíkovou, byl velmi kvalitní manželský sex. Doufám, že i nový ministr či ministryně bude mít stejně zdařilý vliv na můj rodinný život jako MUDr. Stehlíková. Kdyby k tomu přidal/a ještě něco dalšího, třeba kompetentní vedení resortu, byl by to již skutečně jenom bonus. Ale člověk nemůže chtít od života všechno, že ano… Milan Gábor Zpěvák přerovské skupiny Imperio (www.imperio.estranky.cz). Myslím, že paní ministryně zásadním způsobem nevybočila z postojů svých předchůdců – různých zmocněnců pro lidská práva a menšiny. Ne snad proto, že se nesnažila nebo že by opravdu něco nechtěla udělat pro Romy. Prostě nenašla dostatečnou podporu pro realizaci svých představ a plánů. A proto skončila tam, kde většina jejích kolegů. Mám dojem, že každý další ministr na tom bude bohužel asi stejně. Jarmila Poláková Na břeclavské průmyslovce absolvovala obor zasilatelství. Pracovala ve Svazu Romů v Břeclavi, nyní shání zaměstnání, nejraději v administrativě. Práce Džamily Stehlíkové se mi vůbec nelíbila. Její postupy často mířily mimo účel, ke kterému byly určeny, byly nedostačující. Pokud chtěla pro Romy něco udělat, třeba vytvořit pracovní místa, myslím, že spíš nahrála jen gádžům, protože na mnoho nově vytvořených míst se hodí hlavně vysokoškoláci a těch mezi Romy zas tolik není. Stejně tak některé výroky Stehlíkové stály vzhůru nohama. Jiřina Šiklová Dříve aktivní v Chartě 77, vězněna za účast na převážení literatury do Československa v tzv. aféře Kavanova kamionu. Nyní působí jako socioložka a publicistka, nejčastěji píše do Lidových novin. Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková měla sice dobrou vůli něco změnit k lepšímu, k tomu jí ovšem chyběly praktické zkušenosti a vhodní poradci. Spíše než kritizovat její neúspěchy bychom měli její počínání zhodnotit tak, aby už dále nedocházelo k dalším chybám. (pp)

6

LEDEN

co nato naši čtenáři?

JANUARIS

kultura

V Bruntále zazářily hvězdy...

V Rakousku je lépe Narodila jsem se 27. ledna před 42 lety, shodou okolností v den památky obětí holocaustu. Emigrovala jsem do Rakouska a dobře jsem udělala. Zde žijí Afričané, Arabové, lidi z bývalé Jugoslávie, všechno emigranti, ale to, co se někdy děje v ČR, to v Rakousku nevidím. Nechci nikoho k ničemu nabádat, ale Romale: braňte se a nenechte si to násilí, hlavně na vašich dětech, líbit. Jsem Romka narozená v Československu, ale s rakouským občanstvím, celou dobu, co žiju v Rakousku, zaměstnaná. Vracet se do Česka se mi po všech těch událostech nechce. Dana Šarköziová

První slabikář už vyšel O romskou problematiku se zajímám spoustu let. Před lety jsem se chtěla začít učit romský jazyk, a tak se mi dostal do rukou na Slovensku v roce 1993 vydaný romský slabikář Romano hangoro. Ten samý rok tam také vyšla romská čítanka Genibarica, kterou lze najít na stránkách http://www.romale.sk/newsread.php?newsid=15. Proto bych chtěla upozornit na chybu, kterou uvádíte na první straně listu Romano hangos č. 6/2008, a to že „ve Volyňské oblasti na Ukrajině byl vydán první romský slabikář v Evropě“. Možná jste chtěli uvést, že slabikář byl vydán jako první např. ve východní Evropě, případně se jedná o jiný dialekt romštiny, než ve kterém byl vydán už zmíněný slabikář na Slovensku. Lucia Pastirčíková

Aranka Balážová (zleva) a Martina Kokyová představují soubor.

Smysl pro pohyb nezapřou ani Denisa Holubová, Kristína Kokyová, Samanta Miková a Karolína Kapounová.

Stále si stěžujete Zase jsem četl váš měsíčník a opět nesouhlasím. Třeba článek o Janově. Proč neukážete fotografie tamních ozbrojených Romů? Váš měsíčník si stále stěžuje, kde je vám ubližováno a stále dokola ukazujete, kde máte nějaký festival a výstavu. Proč radši neukážete, co vaše menšina, když se tak sami nazýváte, pro většinovou společnost udělala? Mě nezajímají vaše muzea a vystoupení, mě zajímá, jak chcete, aby vás chápala celá společnost a jakým chcete být pro ni přínosem. Do vašich novin jsem psal už několikrát, ale mám zkušenost, že nikdy pravdivě neodpovíte. A to jak na mé dotazy, tak na dotazy kohokoliv. Milan Martinásek

Polemiky nevylučujeme Máte právo nesouhlasit, pane Martinásku. Ano, neotiskovali jsme snímky některých Romů, kteří si na neonacisty v Janově skutečně připravili klacky a sekery. Hlavně proto, že za větší nebezpečí než spontánní romskou domobranu považujeme chytře organizované neonacisty. Mimochodem, z jejich stránek http://www.odpor. org (které možná znáte) hned pochopíte, že jim se romští gangsteři a podsvětí ve skutečnosti hodí jako nepřímí spojenci. Vedle zjevů typu janovského Vildy Matěje totiž i ten nejtupější lysolebec získává před českou veřejností podobu ušlechtilého ochránce. Naopak čím více tady vyroste Danielů Klempárů a Monik Bagárových, čím víc budou mít festivalů a výstav, tím snadněji se ukáže, že Romové jsou také „přínosem pro tuto společnost“, jak píšete. Proto v Romano hangos najdete spíš to lepší, čím se Romové mohou představit, než jen texty a fotky o bídě a špíně ghett. Ano, snažíme se tak do určité míry vyvažovat mediální obraz Romů a zviditelňovat pozitivní vzory. Vybíráme si, ale nezakazujeme nikomu, aby nás kritizoval. Negativní ohlasy zveřejňujeme, ale určitě z nich neposkládáme celé noviny. Napište třeba o Romano hangos kritický článek do MFD nebo jiného deníku, rádi si tam s vámi střihneme polemiku. Pavel Pečínka

Červené a černobíle pruhované vlnění ve stylu hip hop, zleva v popředí Samanta Miková a Kristína Kokyová.

Skoro jak na módní přehlídce: Melisa Miková, Sabina Holubová.

Romský večer plný hudby a tance se souborem Cikne čhave

v úterý 3. 2. 2009 v 18 hod. v Dělnickém domě v Odrách vstupné: 50 Kč hosté: houslista Daniel Klempár, dětský soubor Merci

Dokončení ze str. 1 Poděkování se dostalo všem, kteří skupině pomáhají: Ivetě Kokyové, Šárce Novotné, Kalmanu Oláhovi a rodičům. „Naše děcka mají také svoje povinnosti a musí mít dobré výsledky ve škole, to je podmínka účasti v kroužku. Věřím, že všechny holky to někam dotáhnou,“ řekla Aranka Balážová. Když se pak „cikánské princezny“ přišly předvést na parket, náš fotograf Michal Kročil u toho nechyběl a nelenil. (ab, mk) Foto: Michal Kročil, SRNM

Co je to za botu? Fotograf počká.

Gypsy Princess v plné parádě, uprostřed Sára Červeňáková s rodinou. Do kroužku vstoupili i kluci Saša Rajz, Jožka Baláž a Mário Miko.

kultura

LEDEN

JANUARIS

7

Monika Bagárová: Miro baro vzoros? Jane Monheit. Hiňi terňi, talentimen, he šukar. Hin la ča 14 beršora, he imar has pro but koncerta. Hiňi andal e lavutariko famiľija Bagarovci. Monička Bagárová he lakro interview predal Romano hangos. Servus Moniko. Som rado, kaj tuha kerav kada rozhovoris. Sako Rom andre kada štatos tut prindžarel, džanel, kaj sal terni, šukar, he talentimen spevačka. Keci berš imar giľaves, he sar pes kije oda dochudľal, ma rachin, kaj tiro dadoro (pozn. redakce: Josef Bagár ml.) hino lačho lavutaris. So amenge šaj phenes kije oda? Servus Luca. Me som tiž rado, kaj man vičinďal pro kada interview. Giľavav imar 7 beršendar, he dochudľas man kije oda miro dadoro, bo hino lavutaris, lelas man pr´oda ciknovarbatar.

So škola? Sar oda džala tuha? Dokazineha te kerel škola, he te giľavel? Sar oda savoro birineha? Škola nane najgoreder, aľe nane tiž najfeder (asal). Savoro hin mištes (asal). Mek nadžanav, so presnes bi kamavas te kerel, premišľinav man pro konzervatorium, obor giľaviben he herectvo, abo informačno technologia pre sukromno gymnazium. Hin man pr´oda duj berš časos, mek dikhava, so kerava. Aľe džanav, hoj giľavava he paľis.

Kamav tutar te džanel tiro vzoros pre hudobno scena, he vzoros andro dživipen. Predal ma hin oda jekh vzoros andal e muzika – Jane Monheit. So pes tykinel vzoros andro dživipen, nane man. Miri zásada hin, te avel korkori.

A so sukromno dživipen? Sal atraktivno čhajori, he o pirane pes pal tute banďaren avri. Užarel pre tute varesavo pirano? Ehm… (asal). Nadžanav, so te phenel (asal). Varesavo pirano hin.

Sar oda hin tire treninkoha, he sostar peske arakhes giľa predal tute? Miro treninkos? Avav khere andal e škola, phandav man andre kheroro a calo ďives ča MUZIKA, MUZIKA, he muzika. RnB, funky, jazz abo latina. Giľa mange arakhav, sar pes mange pačisaľon a sar pre ma ľadinen. Mušinen man pre peršo šundos te chudel.

Dikhes, sar oda džal, te pes kamel (asal). Akana mange phen, kas považines sar tiro vzoros?

Kisitines vareso sar CD? Kisitinav, aľe nane man prostredky.

A so varesavi buťi avre interpretenca? Giľavavas le raperiha El Nino, he le kanadsko spevakoha Jordan Croucher. Som rado, kaj lenca giľavavas. Diňas mange oda but inspiracija, he ruginďas man oda anglal. Mek jekhvar paľikerav, kaj mange kaja možnost avľas andro vasta a kaj oda chudľom, sar pes patrinel. Paľikerav… A so skupiny pro kheliben andal o Brnos? Pačisaľol tuke varesavi? Jekhvar geľom le podchodoha a dikhľom te khelel varesave

čhaven. Pro perši len napridžaravas, aľe paľis mange doavľas, kaj oda hin skupina Dance the Yard. Jon odoj natačinenas videoklipos. Avavas bi igen rado, te bi man vareso pal lende dodžanavas, pripadinen mange sar originalne tanečnika. Mišľinav, kaj jon oda varekaj docirdena. Mišľines? No, tiro suno hino miro rozkazis. Andro aver Romano Hangos tuke sikhavava, sar oda o čhave džanen na ča le khelibneha, aľe he le lavenca. Phučelas Lucie Oračková

Romové a diskriminace Položme si otázku: Jsou Romové v Česku diskriminovaní? Každý může odpovědět po svém – podle toho, co sám zažil. Já bych řekla, že většina Romů v některých městech diskriminovaná je. Často o tom slýcháme. Ale také si můžeme položit otázku, proč se to děje, co je příčinou? Může za to snad barva pleti, náš jazyk, vzhled? Diskriminace se vyskytuje ve vzdělávání, zdravotnictví, zaměstnanosti. Je dost případů, které se neřeší a před soud se dostalo zatím jen málo viníků. V některých městech to někdy ani Romové nechtějí nějak řešit, protože vědí, že by to ni-

kam nevedlo a neznají vhodný způsob, jak věci zlepšit. Jednou jsem dělala anketu a ptala se gádžů, zda by chtěli za souseda Roma. Devět z deseti to odmítlo. Říkali: To byla katastrofa! Jedna paní řekla, že měla za souseda právě Roma, který pořád vedl sousedské spory, hadáli se, dělali bordel, večer jenom zpívali a hráli, ostatní lidé nemohli spát. Paní tam nemohla dál bydlet, tak se s rodinou odstěhovala. Vím, že většina gádžů je proti Romům. Slýcháme, že „Rom je nezaměstnaný, jejich děti navštěvují zvláštní školy, jsou ne-

společenští, vulgární, kradou, tak proč bychom jim my měli pomáhat?“ Špatná odpověď, že ano! Všichni Romové nejsou stejní, proto je nemůžete házet do jednoho pytle. Každý jsme přece člověk z masa a kostí, který má právo na život a svobodu. Na závěr bych jen chtěla dodat, že je už na čase, aby se našel nějaký člověk, nejlépe však úřad, který by problematiku Romů začal doopravdy prakticky řešit. Veronika Kačová Autorka vede novojičínský soubor Cikhne čhave (http://www.ciknechave.estranky.cz), hledá zaměstnání jako romská asistentka.

O Roma the e diskriminacija

Thovas peske phučiben: Ehin o Roma diskriminimen? Sako šaj phenel peskera godžaha, so pes leske arakhela pre godži. So me peske gondoľinav, ta bi phenavas, hoj but Roma pre varesave thana andre Čechiko republika hi. But pes pal kada došunas. Aľe tiž peske šaj thovas phučiben, soske pes oda ačhol, the so ehin e pričina? Šaj avel kaleske došalo amari morči, amari čhib, abo oda sar dičhuvas? E diskriminacija pes šaj arakhel andro sikhadžipen, andro zdravotňic-

tvo, andre buťa. Ehin pherdo pripada, save pes nakamen avri te kerel, the kijo sudos pes dochudle ča čeporo pripada. E diskriminacija maškar Roma andre Čechiko republika ehin avri kerďi andre varesave thana, nakamen len varesar avri te kerel, vašoda hoj džanen, hoj bi oda ňikhaj nageľahas. Nadžanen pal ňisavo lačho zpusobos, savo bi andre kada šegetinďahas. Jekhvar kerďom avri e anketa, phučavas le gadžendar, te bi kamľanas sar pesko susedos le Romes. Eňa džene khatar deš phende, hoj na! Phenenas, hoj bi oda avľalas katastrofa! Jekh gadži phenďa, hoj la ehas sar souseda o Roma. Furt pes ča dokerenas, kernas bordelis, raťi furt ča giľavenas the bašavenas, aver džene našťi sovenas. Phenelas, hoj pes ode nadžalas te bešel, ta paľis odarik peskra fajtaha odgeľa.

Džanav, hoj pherdo gadže našťi dikhen pro Roma. Šunas lendar: „Le Romen nane buťi, nane avri vištudimen, lengre čhavore phiren andro zvláštní školy, nadžanen pes te ľikerel, čoren, the soske sam lenge amen te šegetinel?“ Nalačho odpheniben, na! Savore Roma nane jekh, našťi len čhiven andro jekh gono. Savore sam manuša le teštostar the kokalendar, amen savoren ehin pravo pro dživipen the phundrado drom. Pro agor kamľomas te phenel, hoj imar ehin pre doba, kaj pes vareko te arakhel, abo feder varesavo organos the urados, so bi avelas thodo pre kajsi problematika le Romenge. Veronika Kačová Autorka ľidžal o suboris Cikne čhave andro Nový Jičín (http://www.ciknechave.estranky. cz), rodel buťi sar romaňi asistentka.

Monika Bagárová… Dokončení ze str. 1 No vidíš, jak to jde, když se chce! (smích) A teď mi řekni, koho považuješ za svůj vzor. Chtěla bych po tobě vzor na hudební scéně a životní vzor. Pro mě je v muzice jen jeden vzor, a to Jane Monheit. A co se týče životního vzoru, žádný nemám. Moje zásada je být sama sebou. Jak vypadá tvůj hlasový trénink a podle čeho si vybíráš písničky do repertoáru? Můj trénink? Přijdu ze školy domů, zavřu se do pokoje a po zbytek dne jen MUZIKA, MUZIKA a muzika… Ať je to RnB, funky, jazz nebo latina. A písničky si vybírám podle toho, jak se mi líbí a jak mi sedí. Musí mě na první poslech zaujmout. Chystáš něco jako CD? Chystám, ale jaksi na to nemám prostředky. Rýsuje se nějaká spolupráce s ostatními interprety?

Mám za sebou natáčení skladby s velice známým raperem El Ninem a s kanadským zpěvákem Jordanem Croucherem. Jsem ráda, že jsem s nimi mohla spolupracovat, určitě mi to dalo hodně inspirace a nakoplo mě to dopředu. Takže ještě jednou děkuju za tuhle možnost, že mi přišla pod ruce a že jsem se jí chopila, tak jak se má. Děkuji moc… A co taneční skupiny z Brna? Dostala tě nějaká? Před nedávnem jsem šla podchodem a viděla jsem tancovat pár talentovaných kluků. Nejdříve jsem je nepoznávala, ale poté mi došlo, že je to taneční skupina Dance the Yard. Zrovna tam natáčeli videoklip. Ráda bych se o nich něco více dozvěděla, protože mi přijdou jako originální tanečníci. Myslím, že to někam dotáhnou. Myslíš? No, tvoje přání je mi rozkazem. V přístím čísle ti ukážu, jak to umí kluci nejen s tancem, ale i se slovy. Otázky kladla Lucie Oračková

8

LEDEN

JANUARIS

Muzeum romské kultury

PŘÍPRAVNÉ KURZY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA VŠ PRO ROMSKÉ UCHAZEČE ve školním roce 2008/2009

Bratislavská 67, 602 00 Brno, tel.: 545 571 798, 545 581 206, fax: 545 214 418, gsm: 608 972 782 e-mail: [email protected], www.rommuz.cz MHD: tram. 2, 4, 9, zast. Tkalcovská, tram. 3, 5, 11, zast. Dětská nemocnice

Program na únor 2009 Výstavy: Romská socha 2008 První samostatná výstava z děl romských sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska, kteří pracují s dřevem, kamenem, kovem, hlínou, ale i dalšími netradičními sochařskými materiály. Pro velký zájem prodlouženo do 22. 3. 2009

Romipen Výběr z 264 fotografií, které na téma život Romů, jejich tradice a zvyky, zaslali autoři z 15 zemí světa do stejnojmenné soutěže Českého rozhlasu v roce 2008. Nejlepší fotografie soutěže budou vystaveny v přednáškovém sále MRK. Zahájení výstavy ve čtvrtek 12. 2. 2009 v 16 hod. Výstava potrvá do 31. 5. 2009

Trochu jiný svět Výstava klasických černobílých fotografií Romů ze Slovenska a Rumunska od Pavla Štěrby (nar. 1975). Výstava potrvá do 1. 2. 2009.

Cyklus přednášek Kdo jsou Romové? Romové ve výtvarném umění, přednáší kunsthistorička Dr. Jitka Sedlářová. Přednáška proběhne v přednáškovém sále muzea 17. 2. 2009 v 17.30 hod.

Stálá expozice: Příběh Romů (etapa 1939–2005) Na historické ose prezentuje hmotnou i duchovní kulturu Romů. Otevírací doba: út–pá 10–18, poslední vstup 1715 ne 10–17, poslední vstup 1615

Občanské sdružení Slovo 21 pořádá přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školy pro romské studenty a absolventy středních škol. Kurzy jsou bezplatné. Cílem programu je: Informovat studenty o možnostech studia na vysokých školách, podmínkách přijetí, studijních oborech a možnostech následného uplatnění Kvalitně připravit studenty na přijímací řízení Kdy a kde: Hlásit se můžete od září 2008. Kurzy budou probíhat po celé ČR. Kurzy jsou určeny: Maturantům Dřívějším absolventům SŠ Studentům třetího ročníku na SŠ Kde získat bližší informace a jak se přihlásit? telefonicky na čísle: 222 511 434 – o.s. Slovo 21, Denisa Miková, Martina Horváthová e-mailem: [email protected] U přihlášek e-mailem prosím uveďte následující údaje: jméno a příjmení místo bydliště, kontaktní telefon VŠ a obor který chcete studovat

Občanské sdružení Slovo 21 Francouzská 2, 120 00 Praha 2 Tel: 222 511 434 e-mail: [email protected] www.slovo21.cz

projekt: OBJAVOVANIE MLADÝCH LÍDROV medzi Spojenými štátmi a strednou Európou Zastrešované v strednej Európe organizáciou Orbis Slovakia a v USA organizáciou Critical Mass Leadership Education (CMLE). Podporované Kanceláriou pre vzdelávanie a kultúrne vzťahy Ministerstva zahraničných vecí USA a americkými ambasádami v Slovenskej republike, Českej republike a v Maďarsku.

August–September 2009 Stredoškolskí študenti z rómskej menšiny a učitelia zo Slovenskej republiky, Českej republiky a Maďarska sú pozvaní, aby sa zúčastnili na projekte Objavovanie mladých lídrov. Tento štvortýždňový výmenný program ponúkne 18 študentom a trom učiteľom/komunitným lídrom príležitosť objaviť princípy líderstva, občianskeho vzdelania a komunitného aktivizmu, ako aj preskúmanie kultúrnych a historických lokalít a pamätníkov v USA. Za prihlásenie sa alebo účasť v tomto programe nie sú požadované poplatky. Program je hradený americkými daňovými poplatníkmi cez Ministerstvo zahraničných vecí USA.

Muzeum romské kultury, s. p. o. hledá pracovníka (pracovnici) na místo:

personalista – pokladní – sekretářka ředitele. Požadavky: SŠ nejlépe ekonomického směru, praxe a znalost legislativy v oboru personalistiky, vysoké pracovní nasazení, pružnost. Znalost AJ, NJ výhodou. Nabízíme: HPP, 5 týdnů dovolené, plat dle tarifů státních organizací. Přihlášky: životopis s výčtem zaměstnavatelů, motivační dopis. Nástup možný již od ledna 2009. Kontakt: Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, 602 00 Brno, [email protected], info: 775 972 782

Ako sa prihlásim?

Nové, 12. číslo časopisu Romano voďi vydané v prosinci 2008 přináší mj. reportáž z Chanova, kde místní Romové podpořili dárcovství kostní dřeně. Obsáhlý rozhovor přibližuje nekonformního jezuitu a velkého přítele Romů, pátera Františka Líznu, o potížích s xenofobií hovoří kněz Václav Malý. Obsáhlá recenze se zaměřuje na filmové drama Cinka Panna. Časopis lze objednat na adrese [email protected]

Je potrebné vyplniť prihlasovací formulár (dostupný na požiadanie na emailových adresách [email protected] alebo [email protected]) a odoslať ho na uvedené adresy organizácie Orbis Institute do 20. februára, 2009. Informácie: Peter Kozelnický, [email protected] alebo Ján Serekeš, [email protected], http://www.orbisinstitute.sk

Vydávání Romano hangos podporuje Ministerstvo kultury ČR

www.romea.cz

inzerce

Adresa redakce Romano hangos a Společenství Romů na Moravě Poslední číslo časopisu Roma-

Romský informační portál

no džaniben se zaměřuje na Romy žijící ve Francii – na Manuše, „poslední nomády“, na vliv letničního hnutí na katalánské Gitany, na kalderašské Romy,

Bratislavská 65a, Brno 602 00

dilemata „Gitanek mezi tradicí

Tel.: 545 246 673

a současností“, na život Tonyho

www.srnm.cz

Gatlifa atd. Kontakt na redakci sborníku: [email protected]

Rádio Rota, Španělská 6, 120 00, Praha 2, Tel./fax: +420 / 222 987 677, 222 944 393 www.radiorota.cz; e-mail: [email protected]

Číslo účtu: 27-488570217/0100

Romano hangos / Romský hlas. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky. Vydává Společenství Romů na Moravě, Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. E 8154. Šéfredaktor: Pavel Pečínka. Redakce: Karel Holomek, Petr Přibyl, Gejza Horváth, Dezider Giňa. Externí spolupráce: Dana Teinitzer-Šarköziová, Brno; Kateřina Danyiová, Praha; Jakub Krčík, Praha. Elektronická verze: http://www.srnm.cz/cz/romanohangos.htm. Redakční rada: Jan Horváth – obč. sdružení Studénka; Jiřina Somsiová – předsedkyně obč. sdružení, Olomouc; Jana Horváthová – ředitelka Muzea romské kultury, Brno; Jiřina Šiklová, socioložka, Vlado Oláh, Praha; Kumar Vishwanathan, Ostrava; Hynek Zíma, Brno. Adresa redakce: Bratislavská 65a, 602 00 Brno, tel.: 545 246 673, e-mail: [email protected]. IČO vydavatele: 44015178. Bankovní spojení: Komerční banka Brno-město, číslo účtu: 27-488570217/0100. Tiskne: ADATISK, spol. s r. o., Kolonka 303, 679 04 Adamov. Rozšiřuje: Kongrestakt Brno.

15.12.2008 15:54:51