ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Územní plán Krtov správní orgán, který ÚP vydal
pořizovatel
zastupitelstvo obce Krtov
MěÚ Tábor, odbor územního rozvoje,
číslo jednací(usnesení): S-META 75410
Úřední osoba pořizovatele: Ing. Vlastimil Křemen vedoucí odboru územního rozvoje
datum vydání:
1.10.2010
datum nabytí účinnosti:
16.10.2010
ÚZEMNÍ PLÁN
KRTOV TEXTOVÁ ČÁST
Červen 2010
1
Pořizovatel
:
Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje
Zpracovatel :
UA PROJEKCE, Boleslavova 30, Č. Budějovice 370 06
datum:
červen 2010
projektant:
Ing. arch. Štěpánka Ťukalová
spolupráce:
Ing. Jana Hasalíková
zásobování elektřinou:
Ing. Josef Karpyta
voda a kanalizace:
Ing. Václav Houška
koncepce krajiny:
Ing. Václav Škopek
zábor ZPF :
Ing. arch. Štěpánka Ťukalová
2
Obsah dokumentace TEXTOVÁ ČÁST I. územní plán Krtov ...............................................................................................................................4 a) vymezení zastavěného území ...........................................................................................................4 b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ........................................................4 c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně .......................................................................................................................................................5 d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování ........................................10 e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně ................................................................................13 f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) .................................................................................................................18 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ..................................................................................................................................28 h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ........................................................................................................................29 i) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření .................................................................................................................29 j) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ...........................................................29 k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 ...............29 l) stanovení pořadí změn v území (etapizace)....................................................................................29 m) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ...........................................29 n) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona ....................................................................................................................................................30 o) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ...................30 II. Odůvodnění územního plánu a) postup při pořízení územního plánu ...............................................................................................31 b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ........................................31 c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ...............................................................32 d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ......33 e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů , popřípadě s výsledkem řešení rozporů .............................33 f) vyhodnocení splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu ..................................................................................................................................33 g) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...............................34 h) informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ..............................................................................39 i) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění způsob využití lesa. .......................................................................................39 j) rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění..................................................................................43 k) vyhodnocení připomínek ................................................................................................................43 l) údaje o počtu listů odůvodnění ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části...................43 Tabulková část GRAFICKÁ ČÁST Návrh: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres – urbanistická koncepce 3. Hlavní výkres – koncepce veřejné infrastruktury 4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Odůvodnění: 5. Koordinační výkres 6. Výkres širších vztahů 7. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
3
I. územní plán Krtov a) vymezení zastavěného území Je vymezena hranice zastavěného území. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 3.3.2009 Viz grafická část – všechny výkresy.
b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Zásady celkové koncepce rozvoje obce vyplývají ze současných trendů vývoje menších obcí. Do budoucna lze předpokládat zvýšený zájem obyvatel měst trvale bydlet v klidnějším obytném prostředí, kde je zajištěna kvalitní infrastruktura, základní občanská vybavenost a kde je dobré dopravní spojení. Vzhledem k umístění sídla v rámci kraje má obec Krtov omezené předpoklady rozvoje. Krtov jsou v optimální dojížďkové vzdálenosti do Soběslavi a Plané nad Lužnicí, leží 18 km jihojihovýchodně od Tábora. Vazby v dojížďce za vyšší občanskou vybaveností : základní škola (Tučapy), mateřská škola (Deštná), zdravotní středisko(Dírná), další občanská vybavenost je v Choustníku, za zaměstnáním občané dojíždí do Tábora. Místním větším zdrojem pracovních příležitostí je v ZOD Choustník. Na severním okraji je truhlárna. Řešené území je v rozsahu celého správního území - tj. katastrální území obce Krtov celkem 455ha. Sousední katastry spadají pod tyto obce: Radenín, Chrbonín, Choustník, Skopytce, Dlouhá Lhota Hlavní cíle rozvoje Cílem urbanistické koncepce ÚP je vytvořit předpoklady pro kvalitní rozvoj obce, zajistit ideální prostředí pro bydlení, práci i rekreaci. Územní plán musí zajistit předpoklady pro stabilitu obce, uspokojení požadavků na bydlení a uspokojení požadavků na pracovní příležitosti, zajištění zázemí veškerých sfér občanské vybavenosti a zlepšení sociálně společenského klimatu, zajištění rekreačního potenciálu v sídle a volné krajině. Ochrana a rozvoj hodnot Základem identity obce Krtov, jeho atmosféry jsou následující hodnoty: Přírodní hodnoty H3 – vzrostlé stromy na návsi – ochrana- stávající zeleň je nutno respektovat. H4 - přírodní charakter rybník Pachťák– ochrana – ponechat přírodní charakter břehů H5 - přírodní charakter rybník Obecní. – ochrana – ponechat přírodní charakter břehů H6 - přírodní charakter rybník Bednář – ochrana – ponechat přírodní charakter břehů H7 - všechny významné krajinné prvky vyhlášené dle k tomu příslušného zákona –lesy H8 -všechny významné krajinné prvky vyhlášené dle k tomu příslušného zákona –vodní plochy a toky, údolní niva H9 -plochy lokálních biokoridorů a biocenter -Plán územního systému ekologické stability je zpracován ing. Václavem Škopkem, bude vyznačen ve hlavním výkrese- celého řešeného území. Veškeré známé a závazné jevy budou respektovány. Specifikace a návrh opatření ÚSES budou součástí závazné části územního plánu. ochrana: stávající zeleň, typickou druhovou skladbu, tradiční umístění a prostorotvornou funkci zeleně je nutno respektovat. Zastavitelné plochy nebudou narušovat krajinný ráz, stromořadí či biokoridory Přírodní park Turovecký les zasahuje na řešené území minimálně –jeho hranicí je silnice III/ 4093, která je zároveň na hranici řešeného území. Kulturní hodnoty H1- centrální návesní prostor - ochrana- respektovat charakter okolní zástavby 4
H2 -návesní kaple- Památkově chráněný objekt- č.r. 4885- Ochrana: stavební záměry se nesmí negativně dotknout nemovité kulturní památky H10 – místa dalekého rozhledu H11 – nechráněné drobné objekty v krajině, kříže a všechna boží muka nacházející se v řešeném území. - Archeologické lokality - Při přípravě výkopových prací je nutno se spojit s archeologickým pracovištěm Památkového ústavu v českých Budějovicích. Případný rozsah archeologické pomoci bude specifikován odborným archeologickým pracovištěm. Dle ustanovení § 22, zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Ochrana: stavební záměry ve stávajících plochách zástavby ani v nově navrhovaných se nesmí negativně dotknout nemovité kulturní památky, ani archeologické lokality. Civilizační hodnoty Podstatnou hodnotu představují stávající výrobní areál zajišťující pracovní příležitosti pro obyvatele - ochrana: stabilizovat výrobní funkci, umožnit rozvoj Nejvýznamnější civilizační hodnotou je technická vybavenost a dopravní systém - vodovodní systém (z vodovodu pro veřejnou potřebu ve správě obce Krtov) - páteřní silnice III. třídy ochrana: využít stávající technickou a dopravní infrastrukturu, propojit, modernizovat Občanská vybavenost - ochrana: využít stávající občanskou vybavenost, stabilizovat plochy pro občanskou vybavenost ve veřejném zájmu Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území musí být navazující územně plánovací dokumentací, podklady a projekty respektovány. V prostoru hlavních hodnot architektonický návrh staveb bude respektovat hmoty okolní zástavby a klasické materiály. Navržená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby. Nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově. Nové objekty svou výškou nesmí překročit výškový horizont stávající zástavby a nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí využívat nových netradičních materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. V dalším podrobnějším stupni je nutno vytvořit předpoklady pro identitu a neopakovatelnost urbanistických prostorů sídla. Ochrana hodnot sídla je rovněž zajištěna vytipováním ploch s novým způsobem využití, které budou prověřeny územní studií ( viz kapitola c).
c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Urbanistická koncepce Koncepce řešení je podkladem pro optimální způsob využití území pro všechny požadované funkce ve vlastním sídle, blízkém okolí a v celém správním území. Jedná se zejména o vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím a stanovení jasných pravidel (regulativů) pro všechny funkční plochy. Návrh nové zástavby musí akceptovat hlavní hodnoty sídla (přírodní, civilizační, kulturní), především kulturní památky, archeologické lokality, prvky drobné architektury v krajině – kříže, boží muka, hraniční kameny…., prostory centra, …..viz – kap.b, část Ochrana a rozvoj hodnot. 5
Kulturně historické dominanty Z kulturně historického hlediska jsou základem identity obce typická zástavba respektovat objem a materiálovou strukturu. Identita genia loci obce Krtov: V zastavěném území i v nezastavěném území volné krajiny bude respektována působnost lokálních dominant a prvků lokální identity, které se v průběhu historie podílejí na vzniku jedinečné výsledné struktury těchto prostorů a jejich neopakovatelnosti. V zastavěném území je nutné jim podřídit objemové řešení a hmotovou strukturu rekonstrukcí, dostaveb, nástaveb i novostaveb. V rámci výstavby soukromých obytných objektů je možné zřizování prostorů pro občanskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení. Nová výstavba by měla mít charakter individuálního trvalého bydlení i pokud bude využívána k rekreačním účelům. Je bezpodmínečně nutné respektovat venkovské prostředí a měřítko stávající zástavby (v návaznosti na hodnoty území). Musí být chráněn přírodní rámec obce – údolí vodotečí, rybníky, lesní plochy, nezastavovat, ponechat přírodní charakter, zpřístupnit břehy, doplnit pěší cesty, uchovat prostupnost volné krajiny, preferovat veřejně přístupné prostory. Výstupní limity: - Jsou navrženy plochy pro technickou infrastrukturu včetně OP - ochranná pásma všech navrhovaných ploch pro technickou infrastrukturu jsou stanovena pro účely tohoto ÚP jako výstupní limity. V těchto navrhovaných OP není dovoleno takové využití, které by znemožnilo navrhované využití, nebo byly s nimi v rozporu, dále zde není dovoleno povolovat žádné stavby ani dočasné vyjma navrhovaných staveb dopravy a tech. infrastruktury (a staveb přímo souvisejících), pro které je toto území chráněno. Toto území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů), dále prostor pro jejich realizaci a popřípadě také následný přístup k nim. - V blízkosti toků a melioračních stok (do 6 m od břehové čáry) je přípustné zřizování staveb pouze tak, aby byl umožněn výkon správy vodních toků (údržba a čistění vodotečí – alespoň jednostranný volně přístupný pruh). - Max. hranice negativních vlivů z provozu (pro plochy rekreace, pro plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby a skladování) bude na hranici vlastního pozemku, pokud není vyznačena jinak. - Je navržena (maximální) hranice negativního vlivu zemědělského areálu. V tomto OP není možné povolovat stavby pro chráněné bydlení. Provoz, rekonstrukce a modernizace zemědělského areálu nesmí svým charakterem provozu, kapacitou, druhem zvířat apod. tuto navrhovanou hranici překročit. Maximální hranice negativního vlivu zemědělského areálu, kterou nesmí v budoucnu vyhlašované pásmo překročit, je vymezena směrem k zastavěnému území (viz grafická část), v místech, které navazují na nezastavěné území nemusí být tato hranice vymezena. Ochrana území platí do doby vyhlášení OP dle skutečné zátěže. - Je navržena (maximální) hranice negativního vlivu čistírny odpadních vod (ČOV). V tomto OP není možné povolovat stavby pro chráněné bydlení. - Navrhované funkční využití ploch dotčených předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží (např. hlukem, prachem) uvnitř hlukových izofon, vymezujících prostor s nadlimitním hlukem, uvnitř navrhovaných ochranných pásem apod. může být realizováno teprve po provedení takových opatření, která zamezí nebo budou eliminovat tuto zvýšenou hygienickou zátěž a všechny zjištěné negativní vlivy. Vymezují se plochy zejména podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití : plochy stabilizované (v ploše není navržena změna využití) nebo plochy změn(je navržena budoucí změna využití). Zásadním regulačním prvkem pro umístění je funkce – tedy způsob využití. Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území. 6
- zastavěné území – zahrnuje stavební objekty a k nim přilehlé pozemky určené ke stejnému funkčními využití (plochy stabilizované zastavěné) - a další pozemky ( i nezastavěné) uvnitř hranice zastavěného území vymezené k datu 29.2.2008 ( viz grafická část). - zastavitelné plochy – plochy vymezené touto ÚPD k zastavění. Plochy zastavitelné mohou být rovněž nezastavěné pozemky uvnitř zastavěného území (např. v plochách stabilizovaných nebo v plochách změn – tzv. prolukách). Plochy menší než 1ha ležící uvnitř zastavěného území nejsou zpravidla v grafické části vymezeny hranicí zastavitelných ploch. podle významu se rozlišují - plochy územních rezerv (nejsou vymezeny) - plochy přestavby - ke změně stávající zástavby, obnově nebo opětovnému využití, rekonstrukčních a rekultivačních zásahů - plochy nezastavěného území – pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy (volná krajina) jsou nezastavitelné. V nezastavěném území lze realizovat jen liniové dopravní stavby, stavby inženýrských sítí a stavby nezbytné pro údržbu krajiny seníky, včelíny apod., stavby sloužící k zajišťování ochrany přírody, zemědělské prvovýroby, myslivosti, lesního hospodářství, rybničního hospodářství, zajišťování civilní ochrany státu. Definování pojmů - Zásadním regulačním prvkem pro umístění je způsob využití ploch. Účel vvmezení vychází z § 4-§19 vyhlášky 501/2006 Plochy s rozdílným způsobem využití: B Plochy bydlení Ri Plochy rekreace – stavby pro rodinnou rekreaci Ov Plochy občanského vybavení Pv Plochy veřejných prostranství Pz Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň Sbp Plochy smíšené obytné – bydlení a podnikání Ds Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava Ti Plochy technické infrastruktury Vz Plochy výroby a skladování – pozemky zemědělských staveb Vv Plochy vodní a vodohospodářské Zo Plochy zemědělské - orná půda Zt Plochy zemědělské - trvalý travní porost Zs Plochy zemědělské – soukromá zeleň L Plochy lesní N Plochy smíšené nezastavěného území – přírodě blízké ekosystémy Územní plán řeší především rozšíření ploch pro bydlení B. Objekty nově navržené zástavby v okolí hodnot budou respektovat měřítko a hladinu stávající zástavby. Nové stavební aktivity se nesmí nepříznivě uplatňovat vůči okolní zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, či nevhodnou a neúměrnou nadměrnou barevností. Nesmí využívat takovou materiálovou skladbu, která by se nevhodně a rušivě uplatňovala. Eventuální dostavba proluk musí měřítkem, formou zastřešení (výškou římsy, výškou a směrem hřebene) respektovat kontext a charakter okolní zástavby. Tam kde na tyto plochy zasahuje OP (např. el. Vedení VN 22kV)- bude OPrespektováno - budou zde plochy zahrad k rodinným domům. Součástí ploch pro bydlení jsou místní komunikace, veřejná prostranství, veřejná zeleň a technická infrastruktura. plochy občanského vybavení Nové plochy nejsou navrženy, předpokládá se stabilizace na stávajících plochách plochy veřejných prostranství – obecné Pv jsou stávající plochy smíšené obytné – bydlení a podnikání Sbp jsou navrženy na sv a jz okraji sídla, a na jižním okraji sídla částečně v navržené hranici negativních vlivů zemědělského areálu plochy výroby a skladování Nové plochy nejsou navrženy 7
Vymezení zastavitelných ploch Všechny rozvojové plochy navazují na zastavěné území nebo vyplňují proluky, navrženo je zarovnání a ucelení zastavěného území, využití stávajících komunikací a infrastruktury. V grafické části je vymezena hranice zastavitelných ploch a hranice zastavěného území. Plochy zastavitelné mohou být rovněž nezastavěné pozemky uvnitř zastavěného území (např. v plochách stabilizovaných, nebo na plochách změn – tzv. prolukách.)
Výčet jednotlivých zastavitelných ploch pořad. číslo plochy (i.č.)
1
způsob využití
výměra v ha
B bydlení severní okraj 0,30
2
B bydlení severovýchodní okraj 0,35
3
B bydlení severovýchodní okraj 1,18
4
B bydlení východní okraj 0,19
obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území, předpokládaná kapacita
Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: v sousedství je stávající provozovna, OP komunikačního zařízení podmínky využití území: Ochrana hodnot území – respektovat údolí Kozského potoka Podlažnost - max. 2 NP Předpokládaná kapacita – 1RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m), v sousedství je stávající a navržená smíšená plocha pro bydlení a podnikání, OP komunikačního zařízení podmínky využití území: stavby pro bydlení musí být situovány tak, aby nebylo nutné zřizovat protihluková opatření Ochrana hodnot území – Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita –2RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m), v sousedství je stávající a navržená smíšená plocha pro bydlení a podnikání, OP komunikačního zařízení podmínky využití území: stavby pro bydlení musí být situovány tak, aby nebylo nutné zřizovat protihluková opatření Ochrana hodnot území – Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita –7RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP vodovodu, OP vedení 22kV, OP komunikačního zařízení, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m), podmínky využití území: Ochrana hodnot území – Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita –1RD
8
pořad. číslo plochy (i.č.)
způsob využití
B bydlení Zs soukromá zeleň východní okraj
5
B bydlení Zs soukromá zeleň východní okraj
6
7
8
B bydlení Zs soukromá zeleň severní okraj
výměra v ha
0,33 0,10
0,37 0,12
1,80 0,03
B bydlení 0,90
9
B bydlení západní okraj 0,62
10 B bydlení Zs soukromá zeleň severní okraj
0,23 0,05
11 Sbp smíšené obytné –bydlení a podnikání 0,47
obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území, předpokládaná kapacita
Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP vedení 22kV, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP komunikačního zařízení, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m) Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita –2RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP vedení 22kV, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP komunikačního zařízení, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m), návrh RS plynu a VTL plynovodu Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita –2RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: návrh interakčního prvku, OP vodovodu, , OP komunikačního zařízení, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci a interakční prvek (min.8m + 6m), východní okraj lokality bude navazovat na plochu smíšenou obytnou Ochrana hodnot území –na jv okraji je návrh hranice negativních vlivů zemědělského areálu = neumísťovat chráněné bydlení Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 6 RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: návrh interakčního prvku, OP vodovodu, OP kanalizace, OP komunikačního zařízení, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci a interakční prvek (min.8m + 6m), Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 8 RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: , OP komunikačního zařízení , v sousedství je stávající plocha provozovny, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m) Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 3 RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP komunikačního zařízení, návrh maximální hranice negativních vlivů ČOV , ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m), Podlažnost - max. 2 NP + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 1 RD Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP komunikačního zařízení, ponechat mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci (min.8m), parkování na vlastním pozemku Podlažnost - max. 7m nad upravený terén + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 1 RD 9
pořad. číslo plochy (i.č.)
způsob využití
výměra v ha
obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území, předpokládaná kapacita
12 Sbp
Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP komunikačního zařízení, OP silnice III. třídy, napojit na místní komunikaci - ponechat na sev. straně mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní komunikaci + interakční prvek (min.8m+ 6m), parkování na 0,27 vlastním pozemku Ochrana hodnot území – pohledově exponovaná poloha, návrh hranice negativních vlivů zemědělského areálu – neumísťovat chráněné bydlení Podlažnost - max. 7m nad upravený terén + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 1 RD Obsluha území – z místní komunikace 13 Sbp smíšené obytné Limity využití území: OP komunikačního zařízení, ponechat –bydlení a mezi oplocením dostatečný veřejný prostor pro místní podnikání 0,48 komunikaci (min.8m), parkování na vlastním pozemku Podlažnost - max. 7m nad upravený terén + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 1 RD Obsluha území – z místní komunikace 14 Ti technická 1,00 Limity využití území: OP komunikačního zařízení smíšené obytné –bydlení a podnikání
infrastruktura - ČOV Ri rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území: OP komunikačního zařízení Podmínky využití - součástí plochy musí být místní obslužná komunikace 0,61 Ochrana hodnot území – pohledově exponovaná poloha, směrem do volné krajiny situovat zahrady – napojit na ČOV Podlažnost - max. 1 NP + podkroví Předpokládaná kapacita – cca 6 chat V rámci ploch s rozdílným způsobem využití je možno v souladu s přípustnými činnostmi realizovat dostavby a přestavby (viz regulativa). Systém sídelní zeleně Uvnitř zastavěného území je nutno respektovat na plochách veřejných prostranství stávající veřejnou zeleň, tradiční umístění a prostorotvornou funkci vysoké a izolační zeleně. Velice cenný je přírodní charakter břehových partií vodních ploch a toků, který je nutno chránit. Viz přírodní hodnoty a jejich ochrana (kap. c). 15
d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Návrh koncepce dopravní infrastruktury Obec Krtov se nachází cca 10km jihovýchodně od Plané nad Lužnicí. Do sídla vede komunikace III. třídy/1365. Dopravní zátěž v sídle bude i nadále minimální, úměrná zvýšení aktivit obyvatelstva, místních podnikatelů a zvyšujícímu se stupni motorizace. Místní silniční síť by měla především sloužit pro lokální obsluhu území a pro cyklistické a turistické cesty. Do budoucna nepředpokládáme zásadní větší nárůst dopravy. Železniční ani lodní doprava se v řešeném území nevyskytuje. Na sz okraj správního území zasahuje OP (- jv cíp) vzletového přibližovacího prostoru letiště Tábor. Plocha pro místní obslužné komunikace bude dimenzována na bezkolizní průjezd požárních vozidel ( min. šíře veřejné plochy 8m, doporučujeme 10m). Okolo komunikace III. třídy, v zastavěném území sídla – bude v celé délce alespoň jednostranný chodník. Musí být zajištěna návaznost chodníků v obci a zajištěn 10
bezproblémový přístup (chodců a zejména malých dětí) k autobusové zastávce. Pozemky musí být uvnitř směrových oblouků zastavovány tak, aby neomezily rozhledové poměry, nesmí dojít ke stékání vody na pozemní komunikace a nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, musí být umožněn pohyb tělesně postižených, nevidomých a slabozrakých osob. U objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích v rámci stavby těchto zařízení. Odstavování a parkování osobních vozidel bude na vlastním pozemku – minimálně 2 stáni na 1 RD. Hlukové izofony a ochranná pásma jsou vzhledem k minimální zátěži okolo komunikace III. třídy minimální – jsou menší (14,5m) nežli OP komunikace (15m). Nezasahují do stávající ani do nové obytné zástavby. Návrh koncepce technické infrastruktury: Koncepce vodního hospodářství Význam území pro vodní hospodářství Z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů nevyplývá pro zájmové území Krtov žádná mimořádná opatření, která by limitovala nebo ovlivňovala předpokládaný rozvoj. Do severovýchodního okraje zájmového území částečně zasahují ochranná pásma vodních zdrojů Radenín. Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Stávající vodoteč a vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků a rybníků. Zásobování pitnou vodou Zásobování obce Krtov pitnou vodou vyhovuje (kapacita zdrojů, kvalita vody, hlavní profily řadů) i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou budovány v rámci nové (výhledové) zástavby a k doposud nenapojeným objektům. S ohledem na stáří vodovodu bude prováděna postupná rekonstrukce vodovodních řadů vč. výměny slabě dimenzovaných za větší profily. Posílení tlaku pro zástavbu na severním okraji obce lze řešit individuálně nebo centrálně (výstavba AT stanice pro tuto část obce). Posílení tlaku pro celou obec se nedoporučuje s ohledem na technický stav dnešní vodovodní sítě. Pro zkvalitnění vody ve zdroji se doporučuje výstavbou ochranného valu (příkopu) odvést ze severu stékající srážkovou povrchovou vodu mimo jímání. Pokud se bude projevovat nedostatečná velikost akumulace je potřeba přistavit druhou komoru vodojemu 30 m3. Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Zdroje znečištění, odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající odkanalizování obce Krtov vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. S ohledem na stáří stávající kanalizační sítě se předpokládá její postupná rekonstrukce. Nová kanalizace bude budována v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Volné výusti stávající kanalizace budou podchyceny sběračem (tj. jednotnou kanalizací) trasovaným podél vodoteče protékající obcí. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV západně pod osadou. Okolo čistírny je navržena maximální hranice negativních vlivů. Dešťové vody budou odváděny stávajícím způsobem. Doporučuje se maximální množství srážkových vod zasakovat do půdy přirozeným způsobem a minimalizovat zpevňování ploch nepropustnými materiály. Uvedené řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Koncepce zásobování elektrickou energií V rozvojových plochách je umožněn vznik nových elektroenergetických sítí v souladu s příslušnými normami. Je navrženo využití rezerv stávajících venkovních a kabelových vedení VN a NN. V navrhovaných lokalitách musí být na vyčleněných plochách vybudovány nové transformační stanice, které se napojí na stávající rozvody VN. Umístění musí být s možností volného 11
přístupu správce sítě. Stávající i navrhovaná ochranná pásma elektrických sítí musí být pokud možno plně respektována. Elektřina se využije především pro svícení, běžné domácí spotřebiče, elektrické pohony a nutné technologické procesy. Elektrické vytápění se neuvažuje, pouze ojediněle jako doplněk k zemnímu plynu a ostatním topným médiím. Navrhujeme případně použít přímotopné a hybridní elektrické systémy, tepelná čerpadla v kombinaci se solárními kolektory. Navržena je náhrada stávající trafostanice, popřípadě její rekonstrukce. Severně od sídla je navržena nová trafostanice včetně venkovní přípojky VN. V jihovýchodní části správního území obce je vymezen koridor pro nadzemní elektrické vedení VVN 400kV. Doporučujeme racionálně koordinovat výstavbu inženýrských sítí a tak minimalizovat investiční náklady. Navržená koncepce respektuje záměry energetiky. Koncepce zásobování plynem Zemní plyn není na území obce zaveden. VTL plynovod je veden do Choustníka, kde je regulační stanice. Předpokládáme přivedení plynu na východní okraj sídla, kde by byla vybudována vysokotlaká regulační stanice. Následně by byla umožněna plynofikace sídla. V řešeném území jsou v současné době využívány různé druhy paliv, převážně v menších zdrojích tepla. Využití obnovitelných zdrojů energie je v území na nízké úrovni. Lokalita má potenciál ve využití těchto zdrojů. Jedná se o využití biomasy: odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma a seno. Kotle kombinovat se spalováním odpadního dřeva, řepky, slámy a sena. Dále se uvažuje s využitím tepelných čerpadel, solárních kolektorů. Produktovod Je veden po severozápadním okraji správního území, ochranné pásmo 300m nezasahuje na zastavěné ani zastavitelné plochy. Koncepce nakládání s odpady Koncepce odpadového hospodářství obce vychází z plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje. V této koncepci bude obec pokračovat i nadále. Kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny v centru. Ke shromažďování KO je nejvíce používán systém odpadkových nádob. Svoz pevného domovního odpadu, který zajišťuje odborná firma. Obec zajišťuje svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu 2x ročně. Pro tříděný odpad (sklo, plasty) jsou v obci umístěny kontejnery. Žádná další zařízení na zneškodňování odpadu (skládky, spalovny) se na území obce nenacházejí, ani zde nebudou v budoucnu umístěny. Ukládání odpadů bude řešeno v souladu se zákonem o odpadech. Koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury Stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání, a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva: - nejsou nově vymezeny, předpokládá se stabilizace stávajících ploch, které v dostačující míře pokrývají současné i předpokládané nároky na zabezpečení všech funkčních složek.
12
Koncepce dalšího občanského vybavení Stavby, zařízení a pozemky pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství: - nejsou nově vymezeny. Koncepce veřejných prostranství - zřizovaných ve veřejném zájmu Veřejná prostranství Pv – nejsou vymezeny nové plochy Veřejná prostranství Pz – nejsou vymezeny nové plochy
e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně Podle Evropské úmluvy o krajině se „péčí o krajinu rozumí činnosti, které směřují v perspektivě trvale udržitelného rozvoje k uchování krajiny v dobrém stavu řízením a harmonizací změn, vyvolaných sociálním, ekonomickým a enviromentálním vývojem“. V souladu s tímto úkolem se územní plánování považuje za zvláště významnou činnost, která ve svých důsledcích směřuje ke zhodnocení, obnově nebo tvorbě krajiny. V nezastavitelném území (tj. mimo zastavěné a zastavitelné plochy) probíhají činnosti stávající, či navrhované, které je nutné vhodně regulovat. Jedná se o tradiční hospodářské využívání krajiny (zemědělství, lesnictví), které se rozhodujícím způsobem podílí na vytváření krajinného rázu a mimoprodukční funkce, „volná krajina“ je nejpřirozenějším prostředím pro rekreační a sportovní aktivity (turistika). Mimo tyto funkce plní krajina další, pro trvale udržitelný rozvoj nezastupitelné, mimoprodukční funkce, např. přírodních a přirozených refugií rostlin a živočichů, významného a jediného zdroje pitné a užitkové vody. Významnou funkcí pro trvale udržitelný rozvoj je i kulturní a estetická hodnota daná předchozím historickým vývojem. Základní funkcí územního plánování v nezastavěném území je zachování vysoké kvality základních složek životního prostředí, respektování krajinného rázu a významná podpora přirozeného členění sekundární krajinné struktury – přirozeného krajinného rámce sídel, průhledy, dálkové pohledy, dominanty a pod.
• Návrh uspořádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití Na základě vyhodnocení krajiny je nezastavitelné území volné krajiny v územním plánu rozděleno do následujících kategorií (činnosti hlavní, přípustné, podmíněné a nepřípustné v jednotlivých plochách – viz regulativy) • Plochy vodní a vodohospodářské Nové plochy se nenavrhují • Plochy zemědělské – orná půda a trvalý travní porost Nové plochy se nenavrhují • Plochy lesní Nové plochy se nenavrhují • Plochy přírodní Přírodní park - Turovecký les zasahuje na řešené území minimálně –jeho hranicí je silnice III/ 4093, která je zároveň na hranici řešeného území. (Je tvořený převážně borovými a borosmrkovými porosty v mozaice s rybníky je umístěn ve výběžku Třeboňského bioregionu blízko Kozského potoka). 13
Ptačí oblasti Do území nezasahuje žádná vyhlášená Ptačí oblast. Evropsky významné lokality Do katastru nezasahuje Evropsky významná lokalita Regionální biokoridory a biocentra - Do území nezasahují • Plochy smíšené nezastavěného území - plochy přírodě blízkých ekosystémů – viz regulativa. Často jsou součástí ÚSES (biokoridory, interakční prvky). Plochy systému ekologické stability - viz regulativa. Doplnění ÚSES nad minimální parametry: Jestliže to umožňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozšíření ÚSES nad současný rámec – například dalším zařazením navržených interakčních prvků do ploch zemědělských (protierozní opatření – meze)
• Návrh systému ÚSES Při jeho tvorbě byly využity již zpracované materiály (jedná se především o sladění již zpracovaných ÚSES a generelu jihočeského kraje). Systém biocenter a biokoridorů Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové příloze charakteristika stanoviště. Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování LÚSES, jsou výsledkem současné úrovně poznání přírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutně. Interakční prvky Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Vymezeny jsou následující interakční prvky: Údolnice vodoteče s podmáčenými lesními porosty. A Krtovský potok Kopeček B
Krtovský potok Krtov
Podmáčené louky a lesní porost při vodoteči pod Krtovem.
C
Bezděk
Rybníček s litorálním pásmem a podmáčená travinobylinná společenstva.
D
Tobolka Sosniny
Podmáčený lesní porost v údolnici podél potůčku Tobolka.
E
Vostrova
Podmáčené louky a lesní porost při vodoteči pod Habry.
F
Nad Sosním
Podmáčené louky v pramenné oblasti vodoteče.
G
Krtov
2 malé vodní nádrže a podmáčená louka.
H
Nad Krtovem
2 malé vodní nádrže, podmáčená louka a nárosty dřevin.
V řešeném území jsou navrženy následující interakční prvky: Označení Název Náhled Ch
Pod Bezděkem
I
Studence
J
Pod zahradami 14
Označení
Název
K
Na vrchách
L
U vodárna
M
Místní trať
N
U hranic
Náhled
Základní doporučení pro zlepšení ekologické funkce krajiny a) Posílení kostry ekologické stability je možné, přičemž se jeví jako nejvhodnější využití nefunkčního biokoridoru a navržených interakčních prvků. b) Důsledně dodržovat druhovou skladbu v lesních porostech v rámci ÚSES odpovídající přirozenému složení z autochtonních dřevin, stejně jako příslušný management. c) U vodotečí v minulosti upravených v co největší míře zachovat přírodě blízký charakter příbřežní zóny a podporovat tam sukcesi, v případě možnosti jejich revitalizace vypracovat příslušné projektové dokumentace. d) Vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupeň ekologické stability lučních porostů. Regulativy pro plochy zařazené do ÚSES Regulativy mají 2 základní funkce: 1) Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES. 2) Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních. Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny, Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES. Biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a nepřípustné jsou i veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Navržené (nefunkční) prvky Jejich realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: omezení se děje ve veřejném zájmu, omezení se děje na základě zákona, omezení je výslovně uvedeno, omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu, neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak, za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem. V případě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Proto musejí být regulativy omezeny na zachování stávajících podmínek (využití) = vylučují se činnosti a změny využití území snižující ekologickou stabilitu lokality. Regulativy jsou vyjádřeny 15
v grafické části územního plánu prostřednictvím vymezení jednotlivých prvků ÚSES, který byl zpracován oprávněnou osobou za dodržení metodických pokynů platných pro jeho konstrukci. Změnu této závazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci. Přírodovědná část (soubor opatření pro zachování funkčnosti prvku ÚSES, návrh managementu a podobně) je uveden jednak v tabulkových přílohách týkajících se konkrétních prvků, jednak v obecné sumarizující podobě v textové části územního systému ekologické stability. Tabulky prvků ÚSES Číslo 1 (generelové číslo = 33) Název Obora Charakter Lokální biocentrum STG 4A4, 4AB4 Rozloha 7,52 ha Charakteristika Mozaika lesních porostů, ve kterých dominuje borovice s příměsí dubu, smrk, jedle a modřínem. číslo 2 (generelové číslo = 58) Název Lipnice Charakter Lokální biokoridor STG 4A3, 4A4, 4AB4, 4B4, 4BC4-5 Rozloha 7,04 ha Charakteristika Výhradně lesní biokoridor přes kulturní lesní porosty, vyšší ekologická stabilita pouze v údolnici v lokalitě Hluboké. Číslo 3 (generelové číslo = 58) Název U Obory Charakter Lokální biokoridor STG 4AB3, 4B3, 4B-BC5, 5AB3 Rozloha 4,04 ha Charakteristika Nefunkční (navržená) část biokoridoru na zemědělských pozemcích a podél upravené vodoteče pod malým rybníkem v severní části území. Číslo 4 (generelové číslo = 32) Název Na vrchách Charakter Lokální biocentrum STG 4AB3 Rozloha 3,26 ha Charakteristika Navržené biocentrum na zemědělských pozemcích v severní části území. Zahrnuje dvě meze s ladní dřevinnou vegetací – trnkami, hlohy, břízami, osikami a třešněmi (velký protierozní význam). Číslo 5 (generelové číslo = 58) Název Na růži Charakter Lokální biokoridor STG 4AB3, 4B3, 4B-BC5, 5AB3 Rozloha 3,73 ha Charakteristika Nefunkční (navržená) část biokoridoru ve východní části katastru. Funkční je pouze krátký úsek koridoru na lukách v Zábrdí. Číslo 6 (generelové číslo = 31) Název Hatě Charakter Lokální biocentrum STG 4B5, 5AB3, 5AB4 Rozloha 5,86 ha Charakteristika Lesní porost na jižním svahu nad Kajetínským potokem. Převažují jehličnaté dřeviny, výraznější je příměs dubu, břízy a v blízkosti potoka (za hranicemi řešeného území) olše. Číslo 7 (generelové číslo = 57) 16
Název Charakter STG Rozloha Charakteristika
Kajetínský potok Lokální biokoridor 4B5, 5AB3, 5AB4, 5B4 2,09 ha Biokoridor v nivě Kajetínského potoka, který je částečně upravený. V okolí podmáčené travinobylinné porosty, ladní vegetace bylinné i dřevinné varianty (převážně olše a vrby). Číslo 8 (generelové číslo = 59) Název Pod Horou Charakter Lokální biokoridor STG 4B4, 4B5, 5AB3 Rozloha 0,89 ha Charakteristika Nefunkční (navržená) část biokoridoru na zemědělských pozemcích v místech zaniklé vodoteče – drobného přítoku Kajetínského potoka.
• Prostupnost krajiny Návrh systému ÚSES - jsou vymezeny plochy ÚSES, kterými jsou zajištěna propojení krajinných ekosystémů. Koncepce systému cest v krajině – stabilizovat funkční síť polních a lesních cest, včetně pěších tras a cyklotras. Další místní komunikace mohou dále vznikat v rámci navržených funkčních ploch.
• Protierozní opatření Systém protierozních opatření, která lze promítnout do ÚP jsou: – revitalizace krajiny a jejích druhových složek směřující ke zlepšení retence a zvýšení retardace vody v krajině. – stabilizace ploch přírodě blízkých ekosystémů, které mají vhodnou druhovou skladbu pro zadržování přívalových vod, pro zmírnění průtoků a následného přirozeného vsaku. V rámci ploch přírodě blízkých ekosystémů je přípustná výstavba a obnova malých vodních nádrží, odbahňování rybníků a toků, revitalizační opatření, obnova meandrů. Plochy orné půdy jsou členěny těmito plochami přírodě blízkých ekosystémů (krajinné zeleně), tím jsou vytvořeny podmínky pro zpomalení proudění vody, stabilizaci půdy. – Vsakovací zatravněné pásy okolo melioračních stok - mají významnou protierozní funkci. Pro území nivy okolo toků je nutno dodržet využití - plochy přírodě blízkých ekosystémů, nebo trvalé travní plochy.
• Opatření proti povodním Záplavové území není vyhlášeno V blízkosti toků a melioračních stok (do 6 m od břehové čáry) je přípustné zřizování staveb pouze tak, aby byl umožněn výkon správy vodních toků (údržba a čistění vodotečí – alespoň jednostranný volně přístupný pruh).
• Koncepce rekreačního využívání krajiny - Je podpořeno především rekreační využití krajiny formou pěší turistiky a cykloturistiky. Je zajištěna prostupnost krajiny. - Pro zajištění kvalitní každodenní rekreace obyvatel jsou dostatečné plochy veřejné zeleně s parkovými úpravami - Plochy rekreace - stavby pro rodinnou rekreaci – (zahrádky a chaty)- jsou ve 2 lokalitách – plochy jsou stabilizované, dostavby a přístavby stávajících trvalých staveb malého rozsahu na vlastním pozemku (max. nárůst 20% prvně zkolaudované podlahové plochy). - Nová plocha není navržena - Plochy rekreace - veřejná se v řešeném území nevyskytuje 17
• Vymezení ploch pro dobývání nerostů Poddolované území : nevýznamné poddolované území je východně od sídla – u potoka na hranici správního území s Choustníkem, chráněné ložiskové území, dobývací prostor se nevyskytují Územní plán nevymezuje nové plochy pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění. Aktivní dobývací prostory se zde nevyskytují. Regionální surovinová politika Jihočeského kraje je s touto koncepcí ÚP v souladu.
f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)
Podmínky pro využití ploch: Činnosti, děje nebo zařízení se z hlediska přípustnosti člení na: a. hlavní využití: je základní náplní území. b. přípustné využití: realizovatelné bez jmenovitého omezení – v souladu s příslušnou platnou právní úpravou. Přípustné využití území je včetně nezbytné technické a dopravní infrastruktury c. podmíněně přípustné využití: nesmí být v konfliktním vztahu k činnostem převládajícím, má charakter doplňující činnosti. Lze je povolit, nevyvolávají-li jednotlivě, v souhrnu nebo v součinu rizika ohrožení (znečištění nebo havárie) nebo neporušují-li svým vnějším působením charakter území (základní zásady utváření území a obecné a zvláštní regulativy) nad míru stanovenou zákonem, vyhláškou, jiným obecně závazným právním předpisem nebo platným správním rozhodnutím pro tuto část území. d. nepřípustné využití: veškeré záměry, činnosti a děje, které jsou v rozporu s danou funkcí, podmínkami využití dané plochy, hodnotami území atd., nerealizovatelné za žádných podmínek (za doby platnosti tohoto ÚP). Kromě činností, dějů nebo zařízení uvedených v tomto územním plánu jsou to všechny činnosti, děje nebo zařízení, které nesplňují podmínky stanovené zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy nebo platným správním rozhodnutím, a to buď pro celé správní území, nebo pro jeho části.
18
B Plochy bydlení a. hlavní využití: - bydlení v rodinných domech, v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. b. přípustné využití: - místní komunikace, pěší cesty - veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně - dětská hřiště - související občanské vybavení - nerušící služby občanské vybavenosti a nerušící řemesla - související dopravní a technická infrastruktura - pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše - plochy pro stání osobních vozidel (u rodinných domů – na vlastním pozemku, hromadné garáže u řadových domů a bytových domů), podmínkou jsou 2 parkovací stání v objektu nebo na vlastním pozemku na 1RD, případně 1 parkovací stání na byt. c. podmíněně přípustné využití : - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost - nesmí svým charakterem narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity - chov domácího zvířectva – v okrajových lokalitách, pokud ochranné pásmo nepřekročí vlastní pozemek a nebude narušovat sousední pozemky. d. nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity zátěže, nebo režim stanovený v příslušných předpisech, vyhláškou a příslušnými hygienickými normami - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání výška zástavby - navržená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající okolní zástavby (konkrétní podmínky - viz výčet jednotlivých zastavitelných ploch kap.c)
Ri Plochy rekreace - stavby pro rodinnou rekreaci a. hlavní využití: - sezónní rekreační bydlení individuálního charakteru, chaty, zahrádkářské kolonie, b. přípustné využití: - plochy místních komunikací a vedení inženýrských sítí - dostavby a přístavby stávajících trvalých staveb malého rozsahu na vlastním pozemku (max. nárůst 20% prvně zkolaudované podlahové plochy) c. podmíněně přípustné využití: - sezónní občerstvení – pouze za podmínky doložené kvalitní likvidace odpadních vod - pozemky související dopravní a technické infrastruktury - nové objekty – pouze za podmínky doložené kvalitní likvidace odpadních vod d. nepřípustné využití: - objekty pro bydlení trvalé - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost (včetně zařízení chovatelských) - motokrosové a autokrosové dráhy, ostatní hlučné provozy - jiná než hlavní, přípustná a podmíněně přípustná využití. Podmínky prostorového uspořádání výška zástavby - navržená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající okolní zástavby (konkrétní podmínky - viz výčet jednotlivých zastavitelných ploch kap.c) 19
Ov Plochy občanského vybavení a. hlavní využití: pozemky staveb a zařízení pro školství, vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotnictví, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, komerční služby, administrativu, ubytování, stravování, obchod, víceúčelová kulturní centra, zařízení pro tělovýchovu a sport, fitcentra, tělocvičny, hřiště, včetně staveb doplňujících účel využití území. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy technické a plochy dopravní infrastruktury musí být přístupné z veřejné komunikace. b. přípustné využití: - stravování a sportoviště jako doplňková činnost k hlavní funkci - pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství - parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území - drobná parková architektura např. altán, kryté sezení, lavičky - zeleň parková, plochy pro oddech, či slunění, obslužné komunikace, pěší cesty c. podmíněně přípustné využití: - ubytování majitele, správce – v případě splnění hygienických limitů hluku d. nepřípustné využití: - jakékoli činnosti, které by mohly být nebo jsou v rozporu s přípustnými způsoby využití - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity zátěže, nebo režim stanovený v příslušných předpisech, vyhláškou a příslušnými hygienickými normami Podmínky prostorového uspořádání - respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající okolní zástavby (konkrétní podmínky - viz výčet jednotlivých zastavitelných ploch kap.c)
Pv Plochy veřejných prostranství a. hlavní využití: - náves, ulice, chodníky, místní obslužné komunikace b. přípustné využití: - parky, veřejná zeleň včetně ochranné a izolační - pěší cesty, lávky, cyklistické cesty, naučné stezky - související dopravní a technická infrastruktura a občanské vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství (parkoviště apod.) - území veřejně přístupné a vyhrazené zeleně, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a odpovídající skladbu dřevin - kašny a vodní plochy a toky, potřebné technické zázemí, umělecká díla (plastiky, apod.), odpočinkové plochy s lavičkami - hudební pavilóny, altány, pergoly, loubí, stánky, drobná architektura uličního mobiliáře - drobné kultovní a kulturní stavby c. podmíněně přípustné využití: - zařízení a sítě technické infrastruktury nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území - hřiště (pokud jeho provoz nenaruší plochy bydlení např. hlukem) d. nepřípustné využití: - nepřípustné je na těchto plochách zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná.
20
Pz Plochy veřejných prostranství- veřejná zeleň a. hlavní využití: - parky, parkově upravená veřejná prostranství, ostatní veřejná zeleň včetně ochranné a izolační zeleně, aleje a stromořadí v zastavěném území, plochy zeleně intenzivně využívané pro každodenní rekreaci např. podél břehů, veřejně využívaná zeleň navazující na zastavěné území b. přípustné využití: - území veřejně přístupné a vyhrazené zeleně, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a odpovídající skladbu dřevin - kašny a vodní plochy a toky, umělecká díla (plastiky, apod.), odpočinkové plochy s lavičkami - pěší cesty, lávky, cyklistické cesty, naučné stezky - hudební pavilóny, altány, pergoly, loubí, stánky, drobná architektura uličního mobiliáře - dopravní a technická infrastruktura a občanské vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. - drobné kultovní a kulturní stavby - protipovodňová opatření c. podmíněně přípustné využití: - Podmíněně přípustné je na těchto plochách zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území - hřiště (mimo plochy liniové a doprovodné zeleně a frekventovaná území v centru a podél hlavních průjezdných komunikací a pokud jeho provoz nenaruší plochy bydlení např. hlukem) - zázemí – zástavba drobným objektem Ov (např. sociální zařízení, drobné občerstvení apod.) d. nepřípustné využití: - nepřípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání
Sbp Plochy smíšené obytné – bydlení a podnikání a. hlavní využití: - pozemky staveb pro bydlení, včetně podnikání nesnižujícího kvalitu prostředí (řemesla, drobné výrobní provozovny) b. přípustné využití: - stavby pro podnikání – bez bydlení - stavby pro bydlení – bez podnikání (při splnění hygienických limitů) (např. u lokality 12 Sbp nelze uvnitř maximální hranice negativních vlivů zemědělského areálu stavět objekty bydlení) - stavby pro bydlení, včetně služeb občanského vybavení nesnižujícího kvalitu prostředí - veřejná prostranství a související dopravní a technická infrastruktura- dopravní služby nerušící bydlení - zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí - nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území nad přípustné normy - výrobní, opravárenská nebo chovatelská činnost nerušící okolní obytnou zástavbu c. podmíněně přípustné využití: - hřiště, pokud nebude zásadně narušovat okolí hlukem d. nepřípustné využití: - zařízení snižující kvalitu prostředí v této ploše – např. průmyslová výroba, těžba, hutnictví, chemie, těžké strojírenství, asanační služby 21
-
velkoobchodní činnost, která má zvýšené nároky na dopravu, hluk apod.… lůžkové části zdravotnických a sociálních zařízení veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity zátěže, nebo režim stanovený v příslušných předpisech, vyhláškou a příslušnými hygienickými normami
Ds Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava a. hlavní využití: plochy dopravních staveb a zařízení sloužících k zabezpečení potřeb silniční dopravy b. přípustné využití: - plochy silniční dopravy: pozemky silnic III. třídy, místní komunikace, obslužné účelové komunikace, včetně pozemků, na kterých jsou součástí komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusová zastávka, odstavná stání a parkovací plochy, garáže, cesty pro pěší, cesty pro cyklisty c. podmíněně přípustné využití: - podmíněně přípustné je umisťování sítí a technické infrastruktury, kdy toto umístění nesmí ohrozit ani omezit funkci hlavní (viz. přípustné využití). Pokud bude možné, měly by být tyto stavby umisťovány do zelených pásů, které plní doprovodnou funkci k funkci dopravní. - občanská vybavenost komerčního charakteru (občerstvení na parkovišti apod.) d. nepřípustné využití: - jiná než hlavní, přípustná a podmíněně přípustná využití.
Ti Plochy technické infrastruktury a. hlavní využití: Plochy technické infrastruktury se samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. - pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě, produktovou, regulační stanice plynu. b. přípustné využití: - stavby, sloužící k zabezpečení provozu a funkčnosti plochy, vodohospodářských, energetických a jiných systémů, podmiňujících využití území - stavby a zařízení související bezprostředně s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území (stavby garáží) - sběrné dvory, sběrná místa tříděného odpadu, sběrná místa nebezpečného odpadu - pozemky související dopravní infrastruktury. d. nepřípustné využití: - jiné než hlavní a přípustné využití.
22
Vz Plochy výroby a skladování – pozemky zemědělských staveb a. hlavní využití: - výroba v zemědělství - zemědělská výroba rostlinná a živočišná, skladování, výrobní a opravárenská činnost b. přípustné využití: - administrativa, pohotovostní ubytování - výrobní provozovny a služby – i nezemědělského charakteru c. podmíněně přípustné využití: - rekonstrukce, změny ustájení, rozšíření či přístavby areálu zemědělské výroby jsou podmíněny tím, že celková zátěž provozu nepřekročí vyhlášené PHO, případně územním plánem stanovenou maximální hranici negativních vlivů zemědělského areálu - provoz podnikatelských aktivit nebude narušovat stávající a navrhované plochy bydlení - účinné spalování odpadu, pokud nezhorší emisní limity v okolních obytných plochách d. nepřípustné využití: - jiné než hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity zátěže, nebo režim stanovený v příslušných předpisech, vyhláškou a příslušnými hygienickými normami
Vv Plochy vodní a vodohospodářské a. hlavní využití: Plochy vodní a vodohospodářské vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. - pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití b. přípustné využití: - ponechání stávajícího způsobu využití - činnosti a stavby vedoucí ke stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní ploch, obnově a zkvalitnění břehových porostů, přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí, začlenění plochy do územního systému ekologické stability. - zařízení pro chov ryb - protipovodňová opatření c. podmíněně přípustné využití: - stavby související s rekreací a sportem - lodní doprava (osobní, rekreační) - možná pouze v případě, kdy nepoškozuje přírodní hodnoty území - lávky a mola (vyhlídková, případně nástupní) - stavby přístavišť a dalších zařízení, které přímo souvisí s využitím vodní plochy nebo jejího břehu - v blízkosti toků a melioračních stok (do 6 m od břehové čáry) je přípustné zřizování staveb pouze tak, aby byl umožněn výkon správy vodních toků (údržba a čistění vodotečí) – alespoň jednostranný volně přístupný pruh - zřizovat a provozovat sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, ve směru kolmo na vodoteče, případně nejkratším možným způsobem přes nebo pod vodní plochou d. nepřípustné využití: - zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv nová zařízení (zejména stavby) nesouvisející s využitím vodní plochy - funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné. 23
Zo Plochy zemědělské (orná půda) a. hlavní využití: Plochy zemědělské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. - pozemky zemědělského půdního fondu - orná půda - určeny pro intenzivní i extenzivní hospodaření nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením souvisí. Jedná se o plochy mimo zastavěná a zastavitelná území a mimo plochy ÚSES b. přípustné využití: - pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství - účelové komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území - pozemky související dopravní a technické infrastruktury (polní cesty apod.). - izolační a doprovodná zeleň - protipovodňová a protierozní opatření c. podmíněně přípustné využití: - jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (např. seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic, bažantnice, posedy, krmelce apod.) - liniové sítě a zařízení technické infrastruktury stavby nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území - změny kultur (na pastviny, louky, sady, plochy přírodě blízkých ekosystémů) za splnění všech zákonných podmínek - změny funkčního využití na lesní pozemky a vodní plochy d. nepřípustné využití: - jiné než hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití
Zt Plochy zemědělské (trvalý travní porost) a. hlavní využití: - pozemky zemědělského půdního fondu - trvalý travní porost (TTP = louky a pastviny) určeny pro intenzivní i extenzivní hospodaření nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením souvisí. Jedná se o plochy mimo zastavěná a zastavitelná území. b. přípustné využití: - účelové komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území - pozemky související dopravní a technické infrastruktury - izolační a doprovodná zeleň - ohrazení pastvin - protipovodňová a protierozní opatření c. podmíněně přípustné využití: - jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (např. seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic, bažantnice, posedy, krmelce apod.). - liniové sítě a zařízení technické infrastruktury stavby nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území - změny kultur (na půdu ornou – nejedná-li se o pozemky ohrožené erozí, plochy přírodě blízkých ekosystémů) za splnění všech zákonných podmínek - změny funkčního využití na lesní pozemky a vodní plochy d. nepřípustné činnosti: - jiné než hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití
24
L Plochy lesní a. hlavní využití: plochy vymezené za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les - pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury b. přípustné využití: - účelové komunikace (pěší, cyklistické, hipostezky, pro jízdu s potahem, pro jízdu na lyžích a saních) - izolační a doprovodná zeleň - zřizování vodních ploch (do 2000m2) c. podmíněně přípustné využití: - dostavby a přístavby stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku malého rozsahu (max. nárůst 20% prvně zkolaudované podlahové plochy) d. nepřípustné využití: - jiné než hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití
N Plochy smíšené nezastavěného území – přírodě blízkých ekosystémů a. hlavní využití: plochy mimo zastavěná a zastavitelná území, plochy břehových partií vodotečí, plochy v území ohroženém vodní erozí, plochy biokoridorů a biocenter, plochy interakčních prvků. - trvalý travní porost, ostatní plochy, náletový porost, vzrostlá zeleň, aleje, remízy, meze b. přípustné využití: - pozemky související dopravní a technické infrastruktury. - izolační a doprovodná zeleň, lesní plochy - protipovodňová opatření, výstavba malých vodních nádrží, odbahňování rybníků a toku, revitalizace, meandry - vsakovací zatravněné pásy okolo melioračních stok c. podmíněně přípustné využití: d. nepřípustné využití: - jiné než hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití
25
Skladebné části územního systému ekologické stability V ÚPO se vymezují skladebné části ÚSES. Při rozhodování o funkčním využití ploch zahrnutých do skladebných částí ÚSES je nutné vycházet z nezbytnosti jejich ochrany, skladebné části ÚSES nelze zrušit bez náhrady. Konstitutivní znaky, kterými jsou reprezentativnost, minimální a maximální prostorové parametry, kontinuita systému ÚSES nesmí být narušeny. 1. podmínky pro využití ploch biocenter a. hlavní využití: - současné využití - využití, které zajišťuje ochranu a trvalou existenci společenstev organismů vázaných na trvalé stanovištní podmínky (přirozené biotopy), b. přípustné využití: - jiné jen pokud nezhorší stávající úroveň ekologické stability. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití ploch nebo zhoršení přirozeného způsobu využití současných ploch ÚSES. c. podmíněně přípustné využití: - pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra. d. nepřípustné využití: - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, - jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, - rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné.
2. podmínky pro využití ploch biokoridorů a. hlavní využití: - současné využití, - využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přirozeného charakteru b. přípustné využití: - jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přirozeného způsobu využití současných funkčních biokoridorů c. podmíněně přípustné využití: nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu. d. nepřípustné činnosti: - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, - jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, - rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných. 26
3. podmínky pro využití ploch interakčních prvků a. hlavní využití: - současné využití - trvalé travní porosty, sady, remízy, izolační a doprovodná zeleň b. přípustné využití: - není navrženo c. podmíněně přípustné využití: - není navrženo d. nepřípustné činnosti: - změny funkčního využití, které by snižovaly funkčnost - rušivé činnosti, jako je např. těžba nerostných surovin, apod.
27
g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby VPS KÓD
ÚČEL
E1
trafostanice
E2
P
trafostanice včetně připojení koridor pro nadzemní elektrické vedení VVN 400 kV VTL regulační stanice plynu a VTL plynovodní přípojka STL plynovod
K
kanalizace
K1
čistírna odpadních vod včetně příjezdové komunikace plocha pro vodovodní řady, AT stanice vodojem
E3
P1
V V1 V2
záchytný val (příkop) nad jímáním
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Krtov Krtov Krtov
Krtov Krtov Krtov Krtov Krtov Krtov Krtov
veřejně prospěšná opatření (VPO) Protipovodňová opatření – nejsou navrženy ÚSES navrhovaný k založení či propojení KÓD
ÚČEL
LBK 3
biokoridor lokální
LBC 4
biocentrum lokální
LBK 5
biokoridor lokální
LBK 8
biokoridor lokální
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Krtov Krtov Krtov Krtov
Předkupní právo pro VPS a VPO není uplatněno. Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Územním plánem nejsou vymezována žádná nová zařízení CO. 28
Požadavky na plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Nejsou navrhovány
h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo VPS - Stavby občanské vybavenosti ve veřejném zájmu - nejsou vymezeny VPO - Veřejná prostranství Pz– zeleň veřejná – plochy nejsou vymezeny VPO - Ochrana přírodního nebo kulturního dědictví - nejsou vymezeny
i) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření - nejsou vymezeny
j) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti - nejsou vymezeny
k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 -
nejsou vymezeny
l) stanovení pořadí změn v území (etapizace) -
etapizace není stanovena
m) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt -
nejsou vymezeny
29
n) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona -
nejsou vymezeny
o) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část územního plánu má 31 stran Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres – urbanistická koncepce 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
30
I. odůvodnění územního plánu Krtov a) postup při pořízení územního plánu O pořízení územního plánu bylo rozhodnuto usnesením Zastupitelstva obce 30.11.2006 a zároveň byl požádán MěÚ Tábor, odbor územního rozvoje, jako úřad územního plánování, aby pro obec Krtov ÚP pořídil. Jako projektant byla vybrána UA projekce České Budějovice, zastoupená autorizovanou projektantkou pro obor územní plánování Ing. arch. Štěpánkou Ťukalovou. Určeným zastupitelem, který spolupracoval s pořizovatelem v rámci pořizování ÚP byl starosta obce Josef Topinka. Projednání zadání bylo zahájeno 10.4.2008. Ve smyslu projednání bylo zadání doplněno, dohodnuto a schváleno Zastupitelstvem obce 27.10.2008. Koncept územního plánu Krtov nebyl požadován. Ve smyslu schváleného zadání byl zpracován návrh územního plánu. Projednání návrhu územního plánu bylo zahájeno společným jednáním dne 5.10.2009, ukončeno bylo 4.11.2009. Návrh územního plánu byl upraven podle výsledků projednání a byl zaslán k posouzení na krajský úřad. Souhlasné stanovisko nadřízeného orgánu ÚP – KÚ JčK bylo obdrženo dne13.5.2010. Řízení o vydání ÚP bylo pořizovatelem zahájeno dne 26.7.2010 oznámením veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úředních deskách obce Krtov a města Tábora. Návrh ÚP byl v souladu se stavebním zákonem a správním řádem vystaven po dobu 30tidnů ode dne doručení veřejné vyhlášky na MěÚ Tábor a OÚ v obci Krtov . Dne 14.9.2010 proběhlo veřejné projednání návrhu územního plánu Krtov. V rámci řízení o územním plánu nebyly uplatněny žádné námitky ani připomínky
b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
b.1) Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR 2008) stanovuje v úvodu obecné republikové priority územního plánování. Územní plán (ÚP) Krtov ve svém řešení tyto priority respektuje. Obec leží mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy a není vymezenou specifickou oblastí. Dle PÚR ČR 2008 zasahuje na správní území obce Krtov koridor technické infrastruktury E7 - koridor pro dvojité elektrické vedení vysokého napětí 400kV Kočín– Mírovka. Další koridory technické infrastruktury nebo dopravní infrastruktury do řešeného území nezasahují.
31
b.2) Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem, která zahrnuje ve svém řešení území obce Krtov, je územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Táborsko včetně změny č.1 a č.2. Zásady územního rozvoje (ZÚR), vydávané krajem, jsou rozpracovány, nejsou vydány. ÚP musí respektovat zásadní návaznosti vyplývající z ÚP VÚC. Z toho vyplývají pro řešené území tyto požadavky: • hlavní cíl zachování harmonie osídlení a krajiny, chránit kulturní a přírodní hodnoty jako hlavní prostorové aktivity území. • respektovat koridory inženýrských sítí a dopravních tras včetně ochranného pásma, elektrické vedení 22kV včetně ochranného pásma, vodovod včetně ochranného pásma, apod. • akceptovat vyhlášená ochranná pásma • regionální prvky ÚSES se v řešeném území nenachází Z programu rozvoje kraje nevyplývají žádné další konkrétní požadavky.
b.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Předmětná dokumentace nekoliduje s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Je v souladu s rozpracovanými Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje. Jsou respektovány stávající a nadřazené liniové sítě dopravní a technické infrastruktury, navazuje na cyklostezky procházející sousedními obcemi.
c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu §18 a §19 stavebního zákona. Vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Dojíždění za prací většiny obyvatelstva je vyváženo možností bydlení v příznivém životním prostředí a krásné přírodě. Jsou zajištěny podmínky pro trvalé bydlení i předpoklady pro místní pracovní příležitosti. Vzhledem ke kvalitnímu životnímu prostředí je v územním plánu podpořena především funkce bydlení. Obec není napojena na žádnou silnici I. ani II. třídy, která by rozvojové plochy v oblasti průmyslové výroby zásadně podpořila, proto nové plochy výroby a skladování (průmyslové výroby Vp) nejsou navrženy. S ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného území nejsou ve volné krajině vymezovány žádné plochy pro stavby s výjimkou ploch dopravní a technické infrastruktury. Tento princip je v celku uplatněn a je respektován v celém správním území obce. Nová plocha pro Ti (ČOV) jako jediná z návrhových ploch se zastavěným územím bezprostředně nesouvisí, důvodem je možný negativní vliv vzhledem k plochám a objektům chráněného bydlení (– proto byla navržena maximální hranice negativních vlivů.) Architektonické a urbanistické hodnoty jsou vyjmenovány v kapitole b) koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot (str.4 textové části). Za účelem ochrany architektonických a urbanistických hodnot v území jsou stanoveny prostorové regulace výškové hladiny a měřítka okolní zástavby. Územní plán je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Je respektována krajina, jsou respektovány chráněné části přírody, přírodní a kulturní památky. Územní plán koordinuje veřejné a soukromé zájmy pro rozvoj území obce. Poměr zastavěného území a návrh rozvojových ploch (tedy podmínky pro hospodářský rozvoj) a volná krajina (příznivé životní prostředí) jsou ve vyváženém poměru ( vytváří optimální podmínky a předpoklady pro soudržnost společenství obyvatel území). Zůstane zachován ráz této kulturní krajiny a struktury osídlení. 32
d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je v souladu s platnými předpisy v oboru územního plánování, především stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami. Řešené území je v rozsahu celého správního území (= 1 katastrální území) o celkové výměře 455ha. Textová část návrhu a textová část odůvodnění je zpracována dle přílohy č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb, grafická část územního plánu je zpracována v měř. 1: 5000, výkres širších vztahů je zpracován v měř. 1:25 000. Pořizovatel se domnívá, že dle výše uvedeného postupu při pořizování územního plánu (viz kap. 1 odůvodnění a této kapitoly) byly splněny požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů na postup pořízení územního plánu a obsahu územního plánu. Jednotlivé funkční plochy byly vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. Stanovení ploch s rozdílným způsobem využití: Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v souladu s vyhláškou 501/2006. Jiné funkční typy nejsou stanoveny. Nečleněny jsou: - B Plochy bydlení - Ov Plochy občanského vybavení - Ri Plochy rekreace – stavby pro rodinnou rekreaci - Sbp Plochy smíšené obytné – bydlení a podnikání - Ds Plochy dopravní infrastruktury- silniční doprava - Vz Plochy výroby a skladování – pozemky zemědělských staveb - Ti Plochy technické infrastruktury, - Vv Plochy vodní a vodohospodářské - L Plochy lesní, - N Plochy smíšené nezastavěného území – přírodě blízké ekosystémy). V souladu s vyhláškou 501/2006 byly stanoveny plochy s jiným způsobem využití, které jsou podrobněji členěny: Toto členění na podtypy je z důvodů nutnosti vymezení rozličných činností v území = různé požadavky na přípustné činnosti a různé požadavky na podmíněně přípustné činnosti a jiné požadavky na nepřípustné činnosti, formulované v regulativech. - Pv Plochy veřejných prostranství - Pz Plochy veřejných prostranství -veřejná zeleň - Zo Plochy zemědělské - orná půda - Zt Plochy zemědělské - trvalý travní porost Stanovení ploch veřejného prostranství – plochy obecné Pv a veřejné zeleně Pz (u ploch B, Sbp, Ov) ve smyslu ustanovení § 7 vyhl.č.501/2006 Sb. v platném znění : - zastavitelné plochy, jejichž výměra je větší než dva ha nejsou navrženy.
e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů , popřípadě s výsledkem řešení rozporů K návrhu ÚP byla uplatněna stanoviska dotčených orgánů: Územní plán je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, uplatněných při projednávání územního plánu. V průběhu pořizování územního plánu nebyl řešen žádný rozpor.
f) vyhodnocení splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Návrh je zpracován v souladu se zadáním, schváleným zastupitelstvem obce 27.10.2008. 33
Z projednání zadání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu. Je vymezeno zastavěné území, zastavitelné plochy. Je navržena důsledná ochrana hodnot území i krajiny, je vymezena hranice negativních vlivů z ploch výroby a čistírny odpadních vod. Návrh je projednán podle zák.č.183/2006 Sb., tj. stavebního zákona v platném znění a zákona č.500/2004 Sb. o správním řízení v platném znění. K zadání územního plánu Krtov byl uplatněn požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 460/1, k.ú. Krtov do plochy pro rekreaci. Tomuto požadavku bylo v návrhu územního plánu vyhověno.
g) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Odůvodnění přijatého řešení: Koncepce řešení ÚP vychází ze základních předpokladů a podmínek vývoje : ÚP respektuje a rozvíjí současný stav správního území. Řešené území je v rozsahu celého správního území (= 1 katastrální území) o celkové výměře 455ha. Krtov leží leží cca 18 km jihojihovýchodně od Tábora a má vazby v dojížďce za vyšší občanskou vybaveností : Základní škola (Tučapy), mateřská škola (Deštná), zdravotní středisko (Dírná), další občanská vybavenost je v Choustníku, za zaměstnáním občané dojíždí do Tábora. Vzhledem k dobré dostupnosti občanské vybavenosti má obec Krtov dobré předpoklady pro mírný růst především v nových plochách s funkcí bydlení. Vztah ÚP Krtov k rozboru udržitelného rozvoje: ÚAP – je zpracována pro celé ORP Tábor obecně, Krtov je v hospodářsky slabší oblasti. SWOT analýza pro Krtov je zapracována v zadání ÚP, záměry (viz rozvojové plochy), hrozby (zhoršování dopravní obsluhy, odchod mladšího obyvatelstva ze sídla za lepší prací a lepší dostupností mimoškolních aktivit), silné stránky (kvalitní životní prostředí, jedinečnost a identita urbanistického prostoru a dobré společenské vazby, dostupnost základní občanské vybavenosti), slabé stránky (horší dostupnost nadmístní občanské vybavenosti, málo pracovních příležitostí, nedostatečná technická infrastruktura…) - konkrétně jsou řešeny v celkové urbanistické koncepci- viz dále. V územním plánu nebyly navrhovány varianty řešení. Urbanistická koncepce Plochy zastavěné a zastavitelné jsou navrženy v dostatečném rozsahu. Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, nebo vyplňují proluky, navrženo je zarovnání a ucelení zastavěného území. Zastavitelné plochy mají kompaktní tvar, nejsou navrženy nové solitery zastavitelného území ve volné krajině. Návrhem nevznikly nedostupné nebo těžko obhospodařovatelé plochy. Jsou zajištěny podmínky pro trvalé bydlení i vytvořeny předpoklady pro místní pracovní příležitosti a jsou vytvořeny předpoklady pro nárůst obyvatel. Zastavitelné plochy jsou vymezovány i v zastavěném území, což je jedním z důkazů účelného využívání zastavěného území. V hranicích zastavěného území sídla a v zadních traktech zahrad je možné realizovat dostavbu v ploše 1,2,4,9. Účelně lze také hodnotit, že vymezené zastavitelné plochy odpovídají současnému a předpokládanému vývoji obyvatel a současným potřebám obce. Od robu 1990 stoupá počet trvalých obyvatel o cca 11%. Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území obce a lze je dobře napojit na technickou infrastrukturu. Koncepce řešení územního plánu má reálný poměr ploch pro pracovní příležitosti a ploch pro bydlení 34
V územním plánu jsou vytvořeny podmínky pro veškeré potřebné funkce v celém jejich širokém rozmanitém spektru. (Viz regulativa ploch s rozdílným způsobem využití). Jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace, zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. - viz podmíněně přípustné využití a výstupní limity – prvotní je v rozvojové ploše vybudování technické a dopravní infrastruktury. V tabulkách vymezení zastavitelných ploch je uvedena obsluha území, limity využití území, ochrana hodnot území, orientačně je uvedena podlažnost, a orientačně (pro potřeby výpočtu kapacitních bilancí pro technickou infrastrukturu je uvedena předpokládaná kapacita RD.) Koncepce urbanistického řešení respektuje stávající plochy veřejného prostranství - veřejné zeleně v sídle a v bezprostřední blízkosti rozvojových lokalit. Pro plochu 7B a 8B je v sousedství stávající plocha zeleně okolo rybníka Bednář a Obecní. Plochy o velikosti nad 2ha nejsou navrženy. U stávajících i navržených ploch je obytný prostor velmi kvalitní, je zde v blízkosti les, volná krajina, a vodní plochy, které smysl těchto prostranství (dle vyhl. 269/2009 §2) v plochách bydlení nahrazují. Účelnost: Rozsah nově navrhovaných zastavitelných ploch vychází z požadavků vlastníků pozemků a zastupitelstva obce. Soukromé zájmy jsou koordinovány spolu se zájmy veřejnými tak, aby bylo dosaženo obecně prospěšného souladu. Veškeré požadavky na změny v území byly prověřeny a byla posouzena jejich potřeba. Je navrženo účelné využití a prostorové uspořádání území a je dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Veřejné zájmy, jejich přínosy, problémy, a případná rizika jsou navrženy s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a jsou konkretizovány v kap. g. a h.- vymezení veřejně prospěšných staveb. Návrhem technické infrastruktury a vzájemné vztahy různých funkčních ploch (= sousedství zasíťovaných pozemků) umožňují hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Plochy nezastavěného území – volné krajiny jsou maximálně chráněny tak, aby byl zajištěn dostatek ploch pro hospodaření. Návrhem územního plánu je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území se zřetelem na péči a ochranu životního prostředí. Asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území nebylo vhodné tímto územním plánem vymezit. V územním plánu nejsou navržena kompenzační opatření
Důsledky řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji: Územní plán respektuje vyvážený poměr podmínek pro příznivé životní prostředí, a zároveň i podmínek pro hospodářský rozvoj a podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území. Jsou vytvořeny předpoklady pro kvalitní rozvoj obce, ideální prostředí pro bydlení, reálné pracovní možnosti i rekreaci. Územní plán řeší celé správní území komplexně, řeší jak zastavěné území a zastavitelné plochy, tak nezastavitelné území (= volnou krajinu). Návrhem komplexního funkčního využití území v územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území. Je navržen vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nově zastavitelných ploch se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí. Je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Jde o zajištění kvalitního životního prostředí, hospodářský rozvoj, zajištění kvalitních sociálních vztahů a zajištění podmínek pro ochranu hodnot kulturního dědictví. (- viz návrh -kapitola b, c, d, e, f). Návrh rozvíjí a respektuje přírodní hodnoty území, jsou stanovena regulativa pro jasně vymezené plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, plochy systému ekologické stability, plochy přírodě blízkých ekosystémů. Je vymezen plán územního systému ekologické stability, doplněny jsou interakční prvky CH-N. Návrhem ÚSES a místních komunikací jsou zajištěny kvality krajiny, její prostupnost a možnost využití pro regeneraci obyvatel. Jsou zajištěny podmínky pro údržbu krajiny. V nezastavěném území jsou v rámci 35
přípustných činností vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, (dále návrh LBK3, LBC4 a LBK5). Kulturní hodnoty sídla jsou respektovány - viz urbanistická koncepce. Pro celé řešené území platí, že jde o území s archeologickými nálezy. Civilizační hodnoty, jejich ochrana, je taktéž návrhem posunuta kladným směrem. Stávající technická a dopravní infrastruktura včetně ochranných a bezpečnostních pásem je respektována. Je zajištěna prostupnost krajiny, jsou navržena nová propojení místních komunikací a pěší propojení budou vznikat i v rámci rozvojových ploch. Zlepší se možnosti dalšího rozvoje, včetně zabezpečení technickou infrastrukturou. Jsou navrženy plochy pro zajištění technické infrastruktury (ČOV). Limitem pro výstavbu v nových plochách budou ochranná pásma veškerých nově vybudovaných inženýrských sítí a objektů technické vybavenosti, které jsou nezbytné pro navrhované plochy (vodovod, kanalizace, plynovod, elektřina...) Navrženo je využití stávajících komunikací a infrastruktury. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury: Odůvodnění dopravního řešení Silnice III. třídy/1365je územně stabilizovaná. Dopravní zátěž v sídle bude i nadále minimální, úměrná zvýšení aktivit obyvatelstva, místních podnikatelů a zvyšujícímu se stupni motorizace. Okolo komunikace III. třídy, v zastavěném území sídla – bude v celé délce alespoň jednostranný chodník. Místní komunikace: Místní silniční síť by měla především sloužit pro lokální obsluhu území a pro cyklistické a turistické cesty. Do budoucna nepředpokládáme zásadní větší nárůst dopravy. Plocha pro místní obslužné komunikace bude dimenzována na bezkolizní průjezd požárních vozidel ( min. šíře veřejné plochy 8m, doporučujeme 10m). Železniční ani lodní doprava se v řešeném území nevyskytuje. Na sz okraj správního území zasahuje OP (- jv cíp) vzletového přibližovacího prostoru letiště Tábor. U objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích v rámci stavby těchto zařízení. Odstavování a parkování osobních vozidel bude na vlastním pozemku – minimálně 2 stáni na 1 RD. Hlukové izofony a ochranná pásma jsou vzhledem k minimální zátěži okolo komunikace III. třídy minimální – jsou menší (14,5m) nežli OP komunikace (15m). Nezasahují do stávající ani do nové obytné zástavby. Odůvodnění koncepce zásobování plynem Zemní plyn není na území obce zaveden. VTL plynovod je veden do Choustníka, kde je regulační stanice. Předpokládáme přivedení plynu na východní okraj sídla, kde by byla vybudována vysokotlaká regulační stanice. Následně by byla umožněna plynofikace sídla. Produktovod Je veden po severozápadním okraji správního území, ochranné pásmo 300m nezasahuje na zastavěné ani zastavitelné plochy. Ve stávajícím ochranném pásmu produktovodu je zakázáno od osy produktovodu : • do vzdálenosti 3m - dělat jakékoliv činnosti které by mohly ohrozit potrubí a bezpečnost a plynulost jeho provozu (např.výkopy, odklizování zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů) • do vzdálenosti 20m - zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II. třídy • do vzdálenosti 50m - provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě • v pásmu do vzdálenosti 50 – 100m – budovat jakékoliv objekty a souvislé zastavění vesnic (je možná pouze výstavba parkovišť, trafostanic, altánů ) • v pásmu do vzdálenosti 100 – 150m – je zakázáno provádět souvislé zastavění měst a sídlišť a budovat ostatní důležité objekty a železniční tratě podél potrubí ( je možná výstavba pouze nebytových budov, které nesmí vytvářet souvislou zástavbu, je možná rozvolněná zástavba) 36
• do vzdálenosti 200m -zřizovat mosty a vodní díla po směru toku, jde-li potrubí přes řeku • do 300m – zřizovat zvlášť důležité objekty, vtažné jámy průzkumných a těžebních podniků a odvaly hlušin. Odůvodnění koncepce zásobování elektrickou energií Systém energetiky v současné době vyhovuje stávající spotřebě a požadavkům odběratelů s částečnou rezervou. Východně, podél sídla, prochází stávající kmenové vedení 22 kV, které má v současné době rezervu výkonu. V katastrální části obce se nachází jedna trafostanice - napájí elektrickou energíí celou obec včetně ZD, je umístěna na jihovýchodě pod centrální částí obce a vyhovuje stávajícímu zatížení. V souvislosti s výstavbou v některých částech obce, by mohlo lokalně dojít k podpětí. Je proto navržena náhrada případně rekonstrukce stávající TS včetně pokládky nových kabelových vedení NN do lokalit s novou zástavbou. Toto umístění nového kapacitního zdroje je nezbytné pro rovnoměrné zabezpečení dodávky elektrické energie pro stávající i nové rozvojové plochy sídla. V případě, že se v obci objeví větší neočekávané odběry elektrické energie je navržena plocha pro TS sever, včetně venkovní přípojky VN. V jihovýchodní části správního území obce je vymezen koridor pro nadzemní elektrické vedení VVN 400kV, jde o vedení republikového významu. Obnovitelné zdroje energie Řešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdrojů energie. Jsou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byla dodržena přípustná úroveň znečištění ovzduší. Předpokládá se postupná náhrada nevyhovujících paliv pomocí doplňkových zařízení, využívajících obnovitelné druhy energie. Uvažuje se především o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. V příměstských částech bude popřípadě využíváno alternativních zdrojů energie formou využití biomasy: odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma a seno. Kotle kombinovat se spalováním odpadního dřeva, řepky, slámy a sena. Dále se uvažuje zkapalněný topný plyn, využití nízkosirnatého topného oleje a doplňkově elektrické topení. Doporučuje se kombinovat topná média. Odůvodnění koncepce vodohospodářského řešení Význam území pro vodní hospodářství Z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů nevyplývá pro zájmové území Krtov žádná mimořádná opatření, která by limitovala nebo ovlivňovala předpokládaný rozvoj. Do severovýchodního okraje zájmového území částečně zasahují ochranná pásma vodních zdrojů Radenín. Do jihozápadního okraje zájmového území zasahují ochranná pásma vodních zdrojů Dlouhá Lhota a částečně Skopytce. Zásobování pitnou vodou Obec Krtov je zásobena pitnou vodovodem, na který je napojena téměř celá zástavba vč. zemědělského areálu. Zdrojem vody je prameniště severovýchodně od obce v území zvaném Louka, má vyhlášena ochranná pásma. Voda je jímána zářezem a gravitačně vedena do VDJ Krtov a dále ke spotřebiteli. Nespotřebovaná voda odtéká přepadem do požární nádrže. Kvalita vody odpovídá požadavkům na pitnou vodu, ve vodojemu je prováděno hygienické zabezpečení. Výše položená zástavba na severním okraji obce má vlastní individuální posílení tlaku. Zásobování obce Krtov pitnou vodou je vyhovující (kapacita zdrojů, kvalita vody, hlavní profily řadů). S ohledem na stáří vodovodu se navrhuje postupná rekonstrukce. Posílení tlaku pro zástavbu na severním okraji obce (s ohledem na její velikost) je navrženo centrálně (výstavba AT stanice). Pro zkvalitnění vody ve zdroji je vržena výstavbou ochranného valu nad jímáním (příkopu odvádějící ze severu stékající srážkovou povrchovou vodu mimo jímání). Pokud se bude projevovat nedostatečná velikost akumulace je potřeba přistavit druhou komoru vodojemu. Řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Zdroje znečištění, odkanalizování a čištění odpadních vod Obec Krtov má vybudovanou 37
jednotnou gravitační kanalizaci na téměř celém území sídla. Kanalizace je vyústěna do vodoteče mezi horním a středními rybníky v obci, další výusti jsou přímo do dolního rybníka, který slouží pro částečné čištění odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány převážně v septicích a domovních čistírnách s odtokem do recipientu přímo nebo přes výše uvedenou kanalizaci nebo s odtokem do podmoku příp. jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v obci (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných pozemcích. Stávající odkanalizování obce Krtov je vyhovující, dle stáří bude prováděna postupná rekonstrukce. Volné výusti budou podchyceny a svedeny do navrhované ČOV západně pod osadou. Okolo čistírny je navržena maximální hranice negativních vlivů. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků a uvedenou jednotnou kanalizací do recipientu. Doporučuje se maximální množství srážkových vod zasakovat do půdy přirozeným způsobem a minimalizovat zpevňování ploch nepropustnými materiály. Řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Zdrojem požární vody jsou kromě vodovodu pro veřejnou potřebu i místní vodní plochy. Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Zájmové území patří do povodí Boreckého potoka, ( přítok řeky Lužnice). Vodoteč je na území obce zatrubněna a dále částečně regulována. V místě pramene toku jsou zdroje obecního vodovodu. Na vodoteči, v obci je několik rybníků a požární nádrž. Rybník Obecní jihozápadně pod obcí slouží i k předčištění odpadních vod sídla. Plochy ohrožené erozí (záplavová území) se na řešeném území nenacházejí. Stávající vodoteč a vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků a rybníků. Dále se doporučují vhodná krajinná revitalizační opatření ke zvýšení záchytu vody v krajině, zlepšení erozní odolnosti a zamezení odnosu půdy. Stavby a opatření k zajišťování ochrany a bezpečnosti státu V řešeném území se nevyskytují, nejsou vymezována žádná nová zařízení. Koncepce nakládání s odpady Koncepce odpadového hospodářství obce vychází z plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje. V této koncepci bude obec pokračovat i nadále. Kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny v centru. Ke shromažďování KO je nejvíce používán systém odpadkových nádob. Svoz pevného domovního odpadu, který zajišťuje odborná firma. Obec zajišťuje svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu 2x ročně. Pro tříděný odpad (sklo, plasty) jsou v obci umístěny kontejnery. Žádná další zařízení na zneškodňování odpadu (skládky, spalovny) se na území obce nenacházejí, ani zde nebudou v budoucnu umístěny. Ukládání odpadů bude řešeno v souladu se zákonem o odpadech. Koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury Stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání, a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva: - nejsou nově vymezeny, předpokládá se stabilizace stávajících ploch, které v dostačující míře pokrývají současné i předpokládané nároky na zabezpečení všech funkčních složek. Koncepce dalšího občanského vybavení Stavby, zařízení a pozemky pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství: - nejsou nově vymezeny. Koncepce veřejných prostranství - zřizovaných ve veřejném zájmu 38
Územním plánem jsou v dostatečném rozsahu vymezeny stávající plochy veřejných prostranství, jsou zajištěny podmínky pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem – nejsou vymezeny nové plochy .
h) informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Závěrem zjišťovacího řízení podle zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákona č.93/2004 Sb. bylo, že územní plán Krtov není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno, proto nebylo uplatněno stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
i) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění způsob využití lesa. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, a to podle třídy ochrany ZPF a podle účelu dalšího využití: Celkově se jedná o 9,40 ha půdy, z toho 9,39 ha půdy ze ZPF, ostatní plochy 0,01 ha. Údaje o již uskutečněných investicích do půdy: V řešeném území jsou stávající meliorace vyznačeny, zasahují na rozvojové plochy 7B a 8B. Zdůvodnění ve srovnání s jiným možným řešením z hlediska ochrany ZPF a z hlediska ostatních zákonem chráněných obecních zájmů Zastavěné území sídla je na I. bonity ze 70%, 20% tvoří III. bonita a 10% V. bonita – tato je v údolní nivě protékající vodoteče. Je tedy velice nepravděpodobné, že bychom v sousedství zastavěného území obce našli horší stupně ochrany. Do volné krajiny rozvoj sídla nenavrhujeme. Proto je tolik ploch na 1. stupni ochrany. (Cca 60% navrhovaných ploch). Půdy s III. stupněm ochrany se nacházejí v jihovýchodní části sídla Krtov. Dosud nezastavěné plochy se nacházejí v blízkosti areálu zemědělské výroby. Západně od areálu zemědělské výroby jsou navrženy plochy 12Sbp (pro bydlení a podnikání) a 7B (pro bydlení). Objekty pro bydlení nezasahují do navržené maximální hranice negativních vlivů zemědělského areálu (část plochy 12Sbp). Severně od zemědělské ho areálu nejsou plochy přístupné, proto zde nejsou navrženy rozvojové plochy. Půdy s III. stupněm ochrany je tedy maximálně využito. Půdy s V. stupněm ochrany se nacházejí v nivě vodoteče protékající sídlem Krtov. V těsné blízkosti vodoteče je návrh zastavitelných ploch nevhodný, ať už z hlediska údržby vodního toku či rizika z povodní. Na půdách s V. třídou ochrany ve větší vzdálenosti od samotné vodoteče jsou navrženy plochy 13Sbp a 3B, částečně zasahuje na půdy s V. bonitou plocha 8B. Půdy s V. stupněm ochrany je maximálně využito. Vzhledem k tomu, že v zastavěném území sídla Krtov a v jeho nejbližším okolí převažují půdy s I. třídou ochrany, nelze ve většině případů navrhnout rozvojové plochy na půdě s horší třídou ochrany ZPF.
Plochy záboru ZPF s I. stupněm ochrany: 39
Pokud jsme tedy využívali pro návrh rozvojových ploch proluky v zastavěném území, jsou tyto plochy většinou také na I. bonitě - viz plocha 1B, 2B, 4B, 9B. Plochy, které bezprostředně navazují na zastavěné území a jsou okolo stávající místní komunikace (tedy v dosahu stávajících inženýrských sítí) jsou plocha 5B, 6B, 7B, 8B, 10B, 11B. Plocha 5B je v proluce mezi stávající chatou a zastavěným územím. Zastavěné území obce je zarovnáno do kompaktního tvaru. U plochy 3B jde o minimální část v I. stupni ochrany, většina plochy je v V. stupni ochrany. Plocha zarovnává zastavěné území do kompaktního tvaru. Plocha která navazuje na stávající chaty 15 Ri je částečně v zastavěném území (sad) a částečně mimo (orná). Plocha je poměrně svažitá, což pro využívání zemědělského fondu není ideální. Jedná se o plochu cca 0,6ha. U plochy 14Ti jde o minimální část, většina plochy je ve II. stupni ochrany. Jelikož jde o plochu pro navrhovanou čistírnu odpadních vod, je tato plocha pro obec nezbytná.
Plochy záboru ZPF s II. stupněm ochrany: Plocha pro ČOV je na nejnižším místě v okolí sídla – ačkoli se jedná o plochu nivy (málo využívané louky) u vodoteče, je tato plocha vedena jako II. bonita. Vzhledem k tomu, že čistírna je pro obec a její funkci nezbytná, zábor ZPF je akceptovatelný. Ostatní plochy návrhu jsou na plochách se III. a V. stupněm ochrany. Celkový zábor ploch odpovídá velikosti sídla. Do výhledu se počítá, že se zvýší počet obyvatel pracujících v místních službách (penzion, agroturistika) a drobných soukromých provozovnách. V posledních letech byly postaveny cca 2 RD. Počet obyvatel mírně roste – (od r. 1990 o 11%.) Plochy ÚSES - V územním plánu jsou vymezeny převážně stávající funkční prvky, nové prvky ÚSES se navrhují pouze pro biokoridor 3,5 a biocentrum 4. - Převážně jde o plochy orné, kde je navržen pro lepší funkci biokoridoru trvalý travní porost – především na ploše navrženého biocentra v sousedství stávajícího remízu. Tyto plochy nejsou záborem ZPF. Zábor ZPF pro plochy VPS - (V, V1, V2, K, E1, P, P1): Tyto plochy VPS jsou plošně vyjádřitelné pouze pro plochu ČOV- viz zábor ZPF. Protipovodňová opatření (– zatravnění a záchytné stoky - nejsou navrženy – pokud budou v rámci přípustných činností provedeny – jde pouze o změny druhů pozemků z orné na trvalý travní porost – nejedná se o odnětí ZPF). Komplexní pozemkové úpravy - nejsou dosud zpracovány. Použité zkratky v níže uvedených tabulkách způsobu využití rozvojových ploch: B plochy bydlení Zs plochy zemědělské - soukromá zeleň Sbp plochy smíšené obytné - bydlení a podnikání Ti plochy technické infrastruktury Ri Plochy rekreace – stavby pro rodinnou rekreaci Slovní popis jednotlivých návrhových ploch – viz kapitola c – urbanistická koncepce a tabulka rozvojových ploch a kapitola f - stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Data I. třída II. třída III. třída
k.ú. Krtov Celkový součet 5,46 5,46 0,9 0,9 1,41 1,41 40
IV. třída V. třída Odnětí půdy - ZPF Odnětí půdy - celkem
Funkce B
Data Odnětí ZPF Odnětí půdy Odnětí ZPF Ti Odnětí půdy Odnětí ZPF Sbp Odnětí půdy Odnětí ZPF Ri Odnětí půdy Odnětí ZPF Zs Odnětí půdy Celkem Odnětí ZPF Celkem Odnětí půdy
0 1,7 9,39 9,4
0 1,7 9,39 9,4
k.ú. Celkový součet Krtov 6,26 6,26 6,27 6,27 1 1 1 1 1,22 1,22 1,22 1,22 0,61 0,61 0,61 0,61 0,3 0,3 0,3 0,3 9,47 9,47 9,4 9,4
41
Krtov I. tř. Číslo Funkční lokality využití TTP Orná 1
B
2
B
3
B
4
B
5
B
5
II. tř. Sad
TTP Orná
IV. tř.
III. tř. Sad
TTP Orná
Sad
TTP Orná
V. tř. Sad
TTP Orná
Sad
Odnětí Ostatní p. plocha celkem
Odnětí k zast. Vzhledem p. úz. ZPF uvnitř mimo
0,09
0,30
0,30
X
0,35
0,35
0,35
X
1,18
1,18
0,19
0,19
0,33
0,33
0,33
X
Zs
0,10
0,10
0,10
X
6
B
0,06
0,18
0,13
0,37
0,37
X
6
Zs
0,02
0,06
0,02
0,12
0,12
X
7
B
0,98
0,82
1,80
1,80
X
7
Zs
0,03
0,03
0,03
X
8
B
0,70
0,90
0,9
X
9
B
0,62
0,62
10
B
0,22
0,23
0,22
X
10
Zs
0,05
0,05
0,05
X
11
Sbp
0,47
0,47
0,47
X
12
Sbp
0,27
0,27
X
13
Sbp
0,04
0,48
0,48
X
14
Ti
0,10
1,00
1,00
X
15
Ri
0,61
0,61
9,40
9,39
Součet
0,21
0,07
0,14 0,06
0,97
0,13
0,02
0,03
0,02
0,11
0,04
0,62 0,01
0,27
0,65
0,44 0,90 0,34
0,27
3,31
1,42
0,00
0,90
0,00
0,02
1,26
0,13
0,00
42
0,00
0,00
0,58
1,08
0,04
0,01
X X
X
X
X
Vyhodnocení důsledku navrhovaného řešení na PUPFL – lesní pozemky Zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL): nově navržené plochy na lesní pozemky nezasahují. Ostatní návrhové plochy nejsou na lesních plochách. Vzdálenost 50 m od okraje lesa zasahuje na navržené rozvojové lokality: č.5 a 6.
j) rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu pořizování územního plánu Krtov nebyly uplatněny žádné námitky
k) vyhodnocení připomínek V průběhu pořizování územního plánu Krtov nebyly uplatněny žádné připomínky
l) údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické část Textová část odůvodnění územního plánu má 12 stran (str.32- 43) Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 4. Koordinační výkres 1 :5000 5. Výkres širších vztahů 1 :10 000 6. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5000 7. Výkres koncepce veřejné infrastruktury 1 :5000
43
Tabulková část Návrh ÚP je zpracován nad mapovým podkladem rastrových map KN. Plán ÚSES byl překreslen do map KN dle podkladu Ekoservis (leden/2010) Podklady pro vodohospodářskou koncepci: Mapové podklady se stávajícím stavem sídla Mapy širších vztahů 1 : 10 000 Základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (iKP Praha 06.2004) Urbanistická studie obce Krtov (07.2000) Vodovod pro obec Krtov (původní projekt 06/1932 a 01.1935) Provozní řád vodovodu Krtov (10.2005) Kanalizační řád veřejné kanalizace obce Krtov (VAK JČ 09.2006) Rozšíření vodovodu Krtov (studie Projekta Tábor 09.2001) Návrh koncepce vodního hospodářství Vodní hospodářství - řešení vychází z místního šetření a z informací a požadavků Obecního úřadu Krtov (05.2007). Jako podklad pro vypracování této vodohospodářské části ÚPNSÚ měl projektant k dispozici: Potřeba vody 141 trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 40 přechodně bydlících obyvatel á 100 l/os/den občanská vybavenost 181 obyvatel á 10 l/os/den zemědělský areál (dle fakturované vody) Celkem Qp Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5 Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8 Návrh koncepce energetiky Tabulka výkonové bilance: Druh zástavby, lokalita 1- plocha pro RD 2- plocha pro RD 3- plocha pro RD 4- plocha pro RD 5- plocha pro RD 6- plocha pro RD 7- plocha pro RD 8- plocha pro RD 9- plocha pro RD 10- plocha pro RD 11- procha pro smíšenou činnost B+P 12- procha pro smíšenou činnost B+P 13- procha pro smíšenou činnost B+P 14- procha pro smíšenou činnost B+P 16- procha pro ČOV Součet v kW Soudobost CELKEM soudobě v kW
23 m3/den 4 m3/den 2 m3/den 14 m3/den 43 m3/den 65 m3/den = 0.7 l/s 1.3 l/s
Měr. jednotky 2bj 2bj 6bj 1bj 4bj 4bj 12bj 7bj 4bj 2bj 3obj 1obj 3obj 2obj 1obj
44
Příkon 14,0 14,0 42,0 7,0 28,0 28,0 84,0 49,0 28,0 14,0 30,0 10,0 30,0 20,0 10,0 408,0 x 0,2 82,0
Demografické údaje Vývoj počtu obyvatel : 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1990 2006 2008 CELKEM 286 254 234 165 170 162 161 132 141 148 K roku 2001: Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Dojíždějící do škol do obce Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci Stav obyvatel k 31.12. 2008 celkem 148
Stav obyvatel k 31.12. 2008 ženy 75
Stav obyvatel k 31.12. 2008 muži 73
26,4 3,6 29,6 45,1 53 23 3 29,4 40 48 100,0 31,3 56,3 8,3 6 99,3 56,7 141 140 80
Průměrný věk žijících celkem 36,2
V současné době je zde ustálený počet obyvatel. Počet obyvatel lehce vzrůstá – nárůst o 11% od r. 1990. Pro lepší stabilizaci místního obyvatelstva, eventuelně migraci nového je snahou vedení obce vytvořit podmínky pro zamezení odchodu mladšího obyvatelstva – tedy navrhnout nové plochy pro trvalé bydlení. Statistika funkčních ploch Podíl Podíl vodních lesů z ploch z celkové celkové výměry výměry (%) (%) 4,7 0,5 26,1
Podíl Podíl trvalých Podíl orné půdy Podíl zastavěných zemědělské travních porostů ze zemědělské a ostatních ploch z půdy z celkové ze zemědělské půdy (%) celkové výměry (%) výměry (%) půdy (%) 68,7
72,6
25,6
Trvalé Vodní Ostatní Orná Zahrady Ovocné travní Lesní Zastavěné Chmelnice Vinice plochy plochy Koeficient půda sady - porosty půda plochy - rozloha rozloha ekologické rozloha rozloha rozloha rozloha rozloha (ha) (ha) rozloha rozloha stabi (ha) (ha) (ha) rozloha (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) 227 6 80 119 2 5 16 0,83
45