ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Etapa územně plánovací dokumentace: návrh

Projekt Územní plán Březová byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

Etapa územně plánovací dokumentace:“návrh“

ÚZEMNÍ PLÁN

BŘEZOVÁ

II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

PARÉ Č. 1

Záznam o účinnosti (dle vyhlášky č. 500/2006 Sb.)

ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Správní orgán, který územní plán vydal:

Zastupitelstvo obce Březová Číslo usnesení:

Datum vydání:

Datum nabytí účinnosti: (otisk úředního razítka)

Pořizovatel:

Městský úřad Uherský Brod Jméno a příjmení:

Ing. arch. Jiří Kolouch Funkce:

Vedoucí oddělení územního plánování

Podpis: (oprávněná úřední osoba pořizovatele)

(otisk úředního razítka)

Jméno a příjmení projektanta:

Ing. arch. Radoslav Špok

Podpis:

(otisk úředního razítka)

ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 2

1.

TEXTOVÁ ČÁST (podle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. - Textová část)

označení

1.a.2.

kapitola strana Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, 6 včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Širší vztahy 6 Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály 6

1.a.3.

Koordinace vzájemných vztahů se sousedními obcemi

6

1.a.4.

Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje

7

Vyhodnocení souladu ÚP s ÚPD vydanou krajem – ZÚR ZK

8

Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Zdůvodnění přijatého řešení Vyhodnocení předpokládaných důsledků přijatého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje na daném území Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí

9

1.a. 1.a.1.

1.a.5. 1.b. 1.c.

1.c.1. 1.c.2. 1.d.

1.e.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa


14

14 31 38

39

str. 3

2. GRAFICKÁ ČÁST

Označení

Název výkresu

Měřítko

II1

Koordinační výkres

1:5 000

II1a

Koordinační výkres – detail

1:2 000

II2

Výkres dopravní a technické infrastruktury

1:5 000

II3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1:5 000

II4

Výkres širších vztahů


1:100 000

str. 4

POUŽÍVANÉ ZKRATKY: ÚPD ÚP ÚPN SÚ ŽP ÚSES ZPF ČSÚ PUPFL OP BPEJ MŽP ČSN ŘSD ČR ZÚR ZK HZÚO ZÚO K. Ú. EVL ČOV ČHMÚ IP CHKO RBC RBK EO HPJ STL VTL VN VVN DO ORP VKP


územně plánovací dokumentace územní plán územní plán sídelního útvaru životní prostředí územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond Český statistický úřad pozemky určené k plnění funkcí lesa ochranné pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka Ministerstvo životního prostředí česká technická norma Ředitelství silnic a dálnic České republiky Zásady územního rozvoje Zlínského kraje hlavní zastavěné území obce zastavěné území obce katastrální území evropsky významná lokalita čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav interakční prvek Chráněná krajinná oblast regionální biocentrum regionální biokoridor ekvivalentní obyvatel hlavní půdní jednotka středotlaký (plynovod) vysokotlaký (plynovod) vysoké napětí velmi vysoké napětí dotčené orgány obec s rozšířenou působností významný krajinný prvek

str. 5

1.

TEXTOVÁ ČÁST

1.a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.a.1. Širší vztahy Širší vztahy jsou graficky znázorněny výřezem ze ZÚR ZK v měřítku 1:100 000 ve výkresu II4 „Výkres širších vztahů“. Z hlediska širších vztahů je území obce Březová součástí České republiky, Zlínského kraje, okresu Uherské Hradiště a spadá do území správního obvodu obce s rozšířenou působností – Uherský Brod. Obec Březová se rozprostírá v kotlině mezi Studeným Vrchem a Velkým Lopeníkem, ve vzdálenosti přibližně 15 km jihovýchodně od Uherského Brodu. Na jihovýchodě sousedí obec Březová se Slovenskou republikou. Celé území obce Březová je součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Část řešeného území je zároveň součástí soustavy chráněných území NATURA 2000 – EVL Bílé Karpaty, která se rozprostírá na území několika obcí v jižní části Zlínského kraje. Obec Březová je dále součástí mikroregionu „Bílé Karpaty“, jehož hlavním předmětem činnosti je všestranný rozvoj celého mikroregionu, především v kulturní, hospodářské a sportovní oblasti. Mikroregion „Bílé Karpaty“ tvoří celkem 9 obcí. Obec Březová je z hlediska širších dopravních vztahů napojena na silniční síť silnicí III/4984 (Bystřice pod Lopeníkem – Lopeník – Březová). Území leží mimo zájmy dopravy železniční, vodní, letecké a mimo zájmy výstavby dálnic a rychlostních silnic. Z pohledu technické infrastruktury je významným prvkem VTL plynovod, a to v západní části řešeného území. Obec je zásobována elektrickou energií z venkovního el. vedení VN 22 kV, které přesahuje na k. ú. Lopeník a k. ú. Strání. Řešeným územím prochází dálkový telekomunikační kabel. Stávající radioreléové trasy přesahují na k. ú. Suchá Loz a Bánov. V řešeném území se nachází regionální ÚSES, a to v podobě regionálního biocentra RBC 65 (Zlatný potok), do kterého jsou přivedeny regionální biokoridory – ze severovýchodu RBK 160 (Zlatný potok – Bošačky) a z jihozápadu RBK 159 (Mandlová – Zlatný potok). V blízkosti severní hranice k. ú. Březová u Uherského Brodu se dále nachází regionální biocentrum RBC 1534 (Studený vrch).

1.a.2. Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Správní území obce tvoří pouze katastrální území Březová u Uherského Brodu. V České republice sousedí s k. ú. Strání, Suchá Loz, Bánov a Lopeník. Jihovýchodní hranice k. ú. Březová u Uherského Brodu je zároveň státní hranicí České a Slovenské republiky. Celková výměra katastrálního území Březová u Uherského Brodu činí 1371 ha. Spádovým centrem řešené oblasti je město Uherský Brod, a to především z pohledu pracovních příležitostí, občanského vybavení apod. Poloha obce v blízkosti města Uherský Brod vytváří v kombinaci s kvalitním prostředím CHKO Bílé Karpaty předpoklady především pro rozvoj bydlení. Vzhledem k atraktivnímu prostředí a poměrně dobré dopravní dostupnosti má obec také vysoký potenciál pro rekreaci. Územní plán Březová se pro rozvoj těchto potenciálů snaží vytvářet optimální podmínky.

1.a.3. Koordinace vzájemných vztahů se sousedními obcemi Obec Březová není srostlá s žádnou ze sousedních obcí, a je tak samostatným sídlem. V územním plánu je vymezena trasa navrhované cyklotrasy, přičemž ÚP počítá s její návazností na katastrálním území Lopeník (viz výkres II1 Koordinační výkres). ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 6

Na katastrálním území Strání počítá Územní plán Březová také s návazností elektrického vedení VVN 110 kV Uherský Brod – Strání (územní rezerva), dle ZÚR ZK. V Územním plánu Březová jsou dále v souladu se ZÚR ZK vymezeny plochy jednotlivých skladebných prvků ÚSES, a to při dodržení metodických principů pro vymezení ÚSES. Územní plán počítá s návazností těchto prvků i na sousední katastrální území. Územní plán respektuje ochranu pohledového horizontu nadregionálního významu, který přesahuje na k. ú. Strání a k. ú. Lopeník. Územní plán Březová navazuje na územní plány sousedních obcí (Strání, Suchá Loz, Lopeník, Bánov) a není s nimi v rozporu, s výjimkou návaznosti prvků ÚSES na k. ú. Strání, kde bude potřeba tyto skladebné prvky ÚSES upřesnit.

1.a.4. Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje Ve spolupráci s ústředními orgány státní správy a kraji vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument „Politika územního rozvoje České republiky 2008“. Tento dokument byl schválen dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929. Řešené území není součástí žádné rozvojové osy ani rozvojové oblasti. Z dokumentu „Politika územního rozvoje České republiky 2008“ nevyplývají pro pořízení Územního plánu Březová žádné zvláštní požadavky, kromě požadavku na naplnění příslušných republikových priorit územního plánování, který je koncepcí řešení ÚP akceptován. Územní plán Březová je v souladu s „Politikou územního rozvoje“, protože: - ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a dále zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, - předchází při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, - při stanovování způsobu využití území upřednostňuje komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území, - při řešení ochrany hodnot území také zohledňuje požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území, - vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch, navrhuje hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace, - rozvojové záměry, které mohou ovlivnit charakter krajiny, umísťuje do co nejméně konfliktních lokalit, - respektuje veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, - vytváří územní podmínky pro implementaci a respektování ÚSES a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny, - vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika), při zachování a rozvoji hodnot území, - vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny, - při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovává prostupnost krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace krajiny, - vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze apod.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, - vytváří podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj, - pro zajištění kvality života obyvatel zohledňuje nároky dalšího vývoje území, - koncipuje úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.


str. 7

1.a.5. Vyhodnocení souladu ÚP s ÚPD vydanou krajem – ZÚR ZK Správní území obce Březová bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje. Opatření obecné povahy ZÚR ZK vydalo Zastupitelstvo kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008. Z návrhu ZÚR ZK vyplynuly pro Územní plán Březová následující požadavky: - plocha regionálního ÚSES – regionální biokoridor 159: Mandlová - Zlatný potok (PU130), - plocha regionálního ÚSES – regionální biokoridor 160: Zlatný potok - Bošačky (PU131), - plocha regionálního ÚSES – regionální biocentrum 1534: Studený vrch (PU101), - plocha regionálního ÚSES – regionální biocentrum 65: Zlatný potok (PU26), - koridor pro elektrické vedení VVN 110 kV – územní rezerva. Požadavek ZÚR ZK – „plocha regionálního ÚSES – regionální biocentrum 1534: Studený vrch (PU 101)“ byl v Územním plánu Březová upřesněn následujícím způsobem. Regionální biocentrum 1534: Studený vrch se nachází při hranici katastrálních území Březová u Uherského Brodu a Suchá Loz, resp. Bánov. Dle současného stavu v území se však toto regionální biocentrum nachází pouze na k. ú. Suchá Loz a Bánov, a proto nebylo na k. ú. Březová u Uherského Brodu vymezeno (viz výkres II1 „Koordinační výkres“). Regionální biocentrum 1534: Studený vrch je zapracováno v ÚP Suchá Loz i ÚP Bánov. Ostatní požadavky odtud vyplývající jsou v řešení Územního plánu Březová zohledněny, přičemž byly plochy ÚSES upřesněny při dodržení metodických principů pro vymezení ÚSES.

Dle ZÚR ZK se na k. ú. Březová u Uherského Brodu nachází území speciálních zájmů, v němž je vymezena „plocha pro ochranu pohledového horizontu nadregionálního významu“ (Bílé Karpaty). Pro Územní plán Březová vyplývají následující požadavky: - zpřesnit územní vymezení ploch pro ochranu pohledových horizontů nadregionálního významu, - zajistit územní podmínky pro plošnou ochranu a pohledové nenarušení těchto horizontů. Ochrana pohledového horizontu nadregionálního významu je projektantem řešena v kapitole 1.f.3. textové části návrhu Územního plánu Březová.

ZÚR ZK dále stanovují potřebu zpracování těchto studií (souvisejících s řešeným územím): - „Rozvoj dopravní a technické infrastruktury, obslužnosti a vybavenosti pro sport a rekreaci příhraničního česko-slovenského prostoru.“ - „Prověření elektrického vedení VVN 110 kV Uherský Brod – Strání (- Slovensko).“ K datu zpracování návrhu územního plánu nebyla zpracována žádná z výše uvedených studií.

Výřez ze ZÚR Zlínského kraje


str. 8

1.b. Údaje o splnění zadání Územní plán Březová je zpracován v souladu: - se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), - s Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území a Vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, zejména s přílohou č.7, která specifikuje obsah grafické a textové části územního plánu, - s Metodikou jednotného digitálního zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace Zlínského kraje.

A. Splnění požadavků vyplývajících pro řešené území z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů: Územní plán Březová je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky, ÚPD vydanou krajem – ZÚR ZK, a také s koncepčními a rozvojovými dokumenty na úrovni kraje, okresu a obce: Integrovaný krajský program: „Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku“ a „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje“ schválila dne 7. 11. 2010 Rada Zlínského kraje usnesením č. 0886/R22/05. Pro Územní plán Březová nevyplývají z tohoto koncepčního dokumentu žádné konkrétní požadavky. Územní energetická koncepce Zlínského kraje: Územní plán Březová je zpracován v souladu s tímto dokumentem. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje: „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ schválilo dne 20. 10. 2004 Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 770/Z26/04. Požadavky vyplývající z tohoto dokumentu jsou uvedeny v kapitole 1.c.1. část f) této textové části a jsou zapracovány do návrhu územního plánu. Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje: „Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje“ schválilo dne 22. 9. 2004 Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 727/Z25/04. Územní plán Březová je zpracován v souladu s tímto dokumentem. Návrh výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje: „Návrh výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje“ schválilo dne 23. 6. 2004 Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 656/Z24/04. Územní plán Březová je zpracován v souladu s tímto dokumentem. Koncepce ochrany přírody a krajiny: Územní plán Březová je zpracován v souladu s tímto dokumentem. Strategie rozvoje Zlínského kraje: Z této strategie nevyplynuly pro řešené území žádné konkrétní požadavky. Program obnovy vesnice: Z uvedeného koncepčního dokumentu nevyplynuly žádné konkrétní požadavky. Plán oblastí povodí Moravy: Plán oblastí povodí Moravy schválilo dne 16. 9. 2009 Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 0163/Z07/09. Územní plán Březová je zpracován v souladu s tímto dokumentem.

B. Splnění požadavků na řešení vyplývajících z územně analytických podkladů: Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP i z Průzkumů a rozborů byly řešeny, přičemž byla použita aktuální data předaná pořizovatelem v průběhu zpracování návrhu ÚP. ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 9

Územní plán respektuje tyto limity ze zákonů a správních rozhodnutí: - ochranné pásmo silnic III. třídy, - ochranné pásmo vodovodů, kanalizace a vodojemu, - ochranné pásmo vodního zdroje, - ochranné pásmo přírodního minerálního zdroje, - ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Luhačovice II. stupně (II C), - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, a nově také ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně ve východní části řešeného území, - vodní plochy a toky - VKP dle § 3 zák. č. 114/1992 Sb., - oprávněný prostor pro správu vodního toku, - ochranné pásmo STL plynovodu, - investice do půdy – plocha odvodněná, - bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo objektu na VTL plynovodu, - ochranné pásmo el. vedení VN, ochranné pásmo objektu na el. vedení VN, - ochranné pásmo dálkového telekomunikačního kabelu, - ochranné pásmo radioreléové trasy, - EVL Natura 2000, - CHKO Bílé Karpaty, I. – IV. zóna CHKO, - přírodní památky Cestiska, Dubiny, Kalábová, - nemovité kulturní památky vyhlášené, - území s archeologickými nálezy, - pozemky určené k plnění funkcí lesa - VKP dle § 3 zák. č. 114/1992 Sb., - ochranné pásmo 50 m od kraje lesa, - ochranné pásmo hřbitova, - regionální biokoridor vymezený (RBK 159, RBK 160), - regionální biocentrum vymezené (RBC 65 Zlatný potok).

C. Splnění požadavků na rozvoj území obce: V Územním plánu Březová jsou zapracovány požadavky na rozvoj území obce a je vymezen optimální počet ploch vhodných k zástavbě rodinnými domy, a to při zachování urbanistického rázu obce. ÚP navrhuje také nové plochy smíšeného využití a občanského vybavení dle rozvojových záměrů obce.

D. Splnění požadavků na plošné a prostorové uspořádání obce (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny): V Územním plánu Březová jsou zapracovány požadavky na plošné a prostorové uspořádání území, přičemž: - je vymezeno zastavěné území dle § 58 stavebního zákona, - je stanoveno jasné členění funkčních ploch v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., § 3-19, - ÚP vychází ze stávající struktury osídlení a ze schválené ÚPD a zachovává kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území, - jsou vymezeny a upřesněny prvky ÚSES, - u ploch, které to umožní s ohledem na předpokládané využití, stanovuje ÚP základní výškové a prostorové parametry nové výstavby.

E. Splnění požadavků na řešení veřejné infrastruktury: V Územním plánu jsou zapracovány požadavky na řešení veřejné infrastruktury (dopravní i technické infrastruktury), přičemž ÚP: - navrhuje rozšíření některých stávajících místních komunikací, a pro zpřístupnění rozvojových lokalit bydlení navrhuje plochy veřejných prostranství, které umožní realizaci nových místních komunikací, - řeší dopravu v klidu, a také dopravu cyklistickou (návrh cyklistické trasy), - navrhuje prodloužení vodovodní, kanalizační a plynovodní sítě do všech rozvojových lokalit, prodloužení el. vedení VN není Územním plánem Březová navrhováno,


str. 10

-

v souladu s Plánem vodovodů a kanalizací Zlínského kraje navrhuje doplnění kanalizační sítě stokami splaškové i jednotné kanalizace (aby byly podchyceny veškeré odpadní vody), včetně kanalizačních sběračů po obou stranách potoka Březová a nové mechanicko-biologické ČOV, - vymezil již realizovaný sběrný dvůr pomocí stávající plochy TO. Řešení těchto požadavků je na celém k. ú. Březová u Uherského Brodu realizováno s reálným pokračováním na sousedních katastrálních územích. Územní plán Březová je zpracován s ohledem na stávající stav odpadového hospodářství a kapacity, resp. možnosti rozvoje stávajícího občanského vybavení a rekreace, přičemž plocha pro rekreaci R 21 (v zadání RX B1) nebyla v souladu se zadáním ÚP dále rozšiřována. Územní plán vymezuje nové plochy veřejných prostranství a stanovuje podmínky pro jejich využití, a dále respektuje stávající plochy veřejné zeleně a parků, přičemž byly posouzeny možnosti jejich rozšíření.

F. Splnění požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území: Územní plán respektuje požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území z hlediska historických a kulturních památek, přičemž respektuje ochranu a využití kulturních a jiných památek a památkově chráněných nebo cenných území. V územním plánu byla posouzena možnost zvýšené ochrany u některých objektů s ohledem na jejich typický vzhled v této oblasti. Územní plán vymezil takové funkční využití území v okolí kulturních památek, které nenaruší jejich kulturní a uměleckou hodnotu. Územní plán Březová respektuje také požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území z hlediska přírodních podmínek, přičemž ÚP respektuje ochranný režim pro zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Bílé Karpaty a veškeré připomínky a požadavky orgánu ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb.. Územní plán Březová respektuje: - zásady stanovené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb., - významné krajinné prvky dle § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, - vzrostlou zeleň na nelesní půdě, zejména doprovodné porosty podél vodních toků a komunikací, Řešení ÚP Březová je zpracováno v souladu s ust. § 5 odst. 1 zák. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, přičemž se projektant řídil zásadami ochrany ZPF dle § 4 zák. č. 334/1992 Sb. a vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bylo provedeno v souladu s platnými prováděcími předpisy o ochraně ZPF. Řešením ÚP Březová dochází k záboru PUPFL, a to na plochách veřejných prostranství P* 4, P* 10, P* 32, na ploše pro vodní hospodářství TV 77, a dále na plochách krajinné zeleně K 60, 81, 82, 83 a 84. Opodstatněnost a zdůvodnění záborů PUPFL – viz kapitola „1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ této textové části. Územní systém ekologické stability je vymezen v koordinaci se ZÚR ZK, upřesněn místním šetřením a navržen tak, že propojuje regionální a lokální ÚSES do funkčního systému, který vytváří předpoklady pro uchování a zlepšení průchodnosti krajinou. V Územním plánu Březová jsou zajištěny základní předpoklady pro dosažení kvalitnějšího, ekologicky stabilnějšího prostředí (např. doplněním interakčních prvků na intenzivně zemědělsky využívaných plochách). Z pohledu ochrany přírodních léčivých zdrojů respektuje ÚP podmínky a omezení stanovené Vyhláškou JmKNV (Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Luhačovice) a ust. § 37 zákona č. 161/2001 Sb..

G. Splnění požadavků na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace: V Územním plánu Březová jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby (účelové komunikace, kanalizace a vodovod, jímací objekt, protierozní příkop, ČOV) a veřejně prospěšná opatření (skladebné prvky ÚSES). Asanace nejsou územním plánem navrhovány.


str. 11

H. Splnění požadavků vyplývajících ze zvláštních právních předpisů: V Územním plánu Březová jsou zapracovány požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů, přičemž: - jsou v ÚP zapracovány požadavky civilní ochrany k územnímu plánu, - ÚP respektuje evidovaná sesuvná území pasivní SDP 3050, 3051, 3052, evidované sesuvné území aktivní SDA 2830 a stávající poddolované území PDÚ 4406 v severozápadní části řešeného území, - jsou územním plánem navržena vhodná protierozní opatření.

I.

Splnění požadavků a pokynů pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území:

V Územním plánu Březová jsou zapracovány požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území, přičemž: - jsou územním plánem posouzeny terénní podmínky a vhodnost výstavby rodinných domů navržených v platné ÚPD, - v Územním plánu Březová již není jako nemovitá kulturní památka vyznačena venkovská usedlost č. p. 41 (původně číslo rejstříku 23770/7-3245), - územní plán prověřil platnost a aktuálnost vyhlášení pásma hygienické ochrany ZD (není vyhlášeno), - jsou v ÚP zhodnoceny střety zájmů mezi trasou (koridorem) pro elektrické vedení VVN 110 kV (dle ZÚR ZK) a jinými záměry v této části obce, - trasy nefunkčních biokoridorů a biocenter, které byly v původní ÚPD uvedeny jako stávající, jsou v Územním plánu Březová vyznačeny jako návrhové, - na území, které nebylo řešeno v původní ÚPD vyřešil územní plán vhodné funkční využití ploch, vyznačil dopravní cesty a sítě technické infrastruktury, vodní toky a plochy a další hodnotné nebo důležité prvky ŽP. Na k. ú. Březová u Uherského Brodu nebyly pozemkové úpravy realizovány ani navrženy.

J.

Splnění požadavků na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose:

Ve schváleném zadání Územního plánu Březová nebyly stanoveny žádné konkrétní požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby.

K. Splnění požadavků na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií: V Územním plánu Březová není požadováno prověření využití řešeného území formou vypracování územně plánovacího podkladu – územní studie.

L. Splnění požadavků na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem: V Územním plánu Březová není požadováno vypracování regulačního plánu.

M. Splnění požadavků na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území: Požadavek vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebyl stanoven.

N. Splnění případného požadavku na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant: Ze schváleného zadání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu. Proto je dalším stupněm


str. 12

zpracování návrh územního plánu.

O. Splnění požadavků na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: Počet výkresů byl oproti zadání optimalizován tak, aby došlo ke zlepšení vypovídací hodnoty jednotlivých výkresů. Byl vypracován výkres II1a „Koordinační výkres – detail“ v měřítku 1:2 000 a „Výkres dopravní a technické infrastruktury“ byl přesunut do části odůvodnění, s označením II2. S ohledem na charakter osídlení a velikost vlastního sídla jsou vymezovány i plochy, které jsou menší než 0,2 ha. Závazná část ve formě regulativů je součástí textové části ÚP. Územní plán Březová je zpracován v souladu s následujícími dokumenty: - Pravidla pro zadávání dokumentů v digitální podobě s důrazem na oblast geodat. - Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS. - Podprogram na podporu zpracování územních plánů obcí na území Zlínského kraje.

V průběhu rozpracovanosti návrhu Územního plánu Březová proběhly min. 2 pracovní výbory s pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem obce.

Návrh Územního plánu Březová je zpracován v souladu se schváleným zadáním Územního plánu Březová a obsahuje zapracované pokyny ze zadání a z projednání s DO.


str. 13

1.c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 1.c.1. Zdůvodnění přijatého řešení Při vymezování zastavěného území se vycházelo z hranice intravilánu, obsaženého v dosud platném ÚPN SÚ Březová. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu právní úpravy (§ 58 zákona č. 183/2006 Sb.) a koordinována s údaji z ÚAP pro ORP Uherský Brod ke dni 21. 4. 2010. Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce, zejména doplněním ploch bydlení, občanského vybavení, smíšených výrobních a rekreace, s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Zastavitelné plochy bydlení v rodinných domech jsou vymezeny rovnoměrně pro celé území obce, resp. v těsné návaznosti na zastavěné území obce. Při stanovování koncepce se vycházelo jak z historicky vzniklé urbanistické struktury, tak ze zájmu o výstavbu rodinných domů v řešeném území. Vymezení zastavitelných ploch občanského vybavení a ploch smíšených výrobních vychází ze zhodnocení dosavadního vývoje obce. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Plochy přestavby se vymezují k obnově či opětovnému využití, v současné době neefektivně využívaných částí, zastavěného území. V řešeném území se vymezují plochy přestavby pro rozvoj občanského vybavení a ploch smíšených výrobních. V zastavěném území se předpokládá průběžná obnova stavebního fondu v souladu se stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

a) Obyvatelstvo a bytový fond Důvodem přijatého řešení je především posílení funkce bydlení prostřednictvím ploch pro nové rodinné domy a vytvoření harmonického prostředí pro obyvatele obce v souladu s ochranou hodnot území. Nejrozsáhlejší plochy bydlení vymezuje ÚP jižně a severozápadně od HZÚO. Pro zajištění dostatečného počtu ploch pro bydlení byly také využity proluky uvnitř HZÚO, které jsou územním plánem zakresleny již jako stávající plochy bydlení. Uvedené řešení tak zajistí přirozený rozvoj sídla, přičemž bude zároveň zachován tradiční výraz původní zástavby. Hustota osídlení: Při celkovém počtu 1082 obyvatel (dle ČSÚ k 1. 1. 2010) a katastrální výměře obce 1371 ha 2 dosahuje obec Březová hustoty obyvatelstva 79 obyvatel/km . Srovnáním s hustotou obyvatelstva ve 2 Zlínském kraji (které činí 150 obyvatel/km ) je v řešeném území patrný vysoký podíl extravilánové složky. Vývoj počtu obyvatel (v období 1900 – 2009):


Rok:

Počet obyvatel:

1900

850

1930

1068

1961

1483

1971

1357

1981

1239

1991

1187

2001

1127

2009

1078

str. 14

Z uvedeného populačního vývoje je patrné, že počet trvale bydlících obyvatel v obci Březová v průběhu minulého století převážně klesal, přičemž svého maxima dosáhl v šedesátých letech minulého století, a poté již docházelo většinou k poklesu počtu obyvatelstva. V současné době však dochází opět k mírnému nárůstu počtu obyvatel.

Domovní a bytový fond: Nejrozšířenější formou bydlení v obci je bydlení v řadových a samostatně stojících rodinných domech. Na území obce se nachází také bytové domy, a to v jižní, západní a severovýchodní části HZÚO Březová, a také v blízkosti budovy obecního úřadu. Vzhledem k nedostatku volných ploch pro výstavbu nových rodinných, případně bytových domů v obci Březová bylo nutné navrhnout dostatečný počet lokalit pro jejich budoucí výstavbu.

Vývoj počtu trvale obydlených domů, bytů a průměrný počet obyvatel na byt: Rok:

Počet trvale obydlených domů:

Počet trvale obydlených bytů:

Průměrný počet obyvatel na byt:

1970

307

311

4,4

1980

318

341

3,5

1991

322

348

3,4

2001

309

347

3,2

Stáří domovního fondu (k 1. 1. 2001):

Období:

Počet bytů v domech, postavených v daném období:

do roku 1919

12

1920 - 1945

47

1946 – 1980

195

1981 – 1990

59

1991 - 2001

34

Dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 vyplývají pro obec Březová následující údaje: - počet neobydlených domů: 79, - počet neobydlených bytů: 89, - průměrné stáří domů 38 let.

Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatelstva bude závislá na vývoji věkové struktury obyvatel v obci a s ní související přirozené obměně a na migračních tendencích. Pravděpodobně nejvyšší vliv bude mít faktor pracovního dojíždění do okolních sídel a s tím spojené nároky na bydlení a nabídku občanského vybavení. Na základě Projekce obyvatelstva České republiky, kterou vypracoval ČSÚ, byl stanoven výhledový počet obyvatel v obci Březová. Tato prognóza předpokládá v roce 2015 nárůst počtu obyvatel cca o 2 % a v roce 2025 zvýšení o 4 % oproti roku 2009.


str. 15

Výhledová potřeba bytového fondu v obci Březová: Posuzovaný parametr

Rok: 2015

2025

Výhledový počet obyvatel:

1100

1122

Odhad průměrného počtu osob na byt:

2,9

2,7

Potřeba bytů v návrhovém období:

380

416

Přirozený úbytek bytového fondu:

15

20

Celková potřeba bytového fondu:

395

436

Pozn.: Průměrný počet osob na byt byl určen extrapolací hodnot, zjištěných ČSÚ v uplynulých 30 letech.

Nárůst počtu obyvatel v obci bude do jisté míry závislý na možnostech nové výstavby bytů v rodinných domech, což ÚP plně respektuje. Navržení dostatečného počtu ploch pro bydlení je jedním z účinných nástrojů jak dosáhnout udržení a následně zvyšování počtu obyvatel v obci. Počet obyvatel má vliv na občanské vybavení, rozvoj školství a podnikatelských aktivit, péči o mládež, mladé rodiny a seniory. Navržené plochy bydlení nejsou primárně určeny pouze pro obyvatele obce Březová, ale i pro zájemce z širšího okolí. Rozvojové plochy bydlení jsou navrhovány na plochách přilehlých k zastavěnému území. Největší rozvoj bydlení je plánován jižně od HZÚO Březová (plochy BI 8, 11 a BH 1) a v severozápadní části obce (plochy BI 2). Ve volné krajině nejsou nové plochy bydlení navrhovány.

Plochy pro bydlení individuální - BI Návrhové plochy: BI 2 – tato plocha bydlení se nachází při severozápadním okraji HZÚO. Pro zajištění dopravní dostupnosti navrhuje územní plán v blízkosti této plochy místní komunikaci na ploše P* 26. Inženýrské sítě jsou územním plánem navrženy až k těsné blízkosti této návrhové plochy bydlení. BI 8, 11, - tyto plochy bydlení byly převzaty z předchozího územního plánu a jsou navrženy jižně od HZÚO, přičemž na něj navazují. Obě plochy individuálního bydlení budou přístupné pomocí stávající silnice III. třídy. V případě návrhové plochy BI 11 jsou již inženýrské sítě zavedeny, k návrhové ploše BI 8 územní plán inženýrské sítě nově navrhuje.

Plochy pro bydlení hromadné - BH Návrhové plochy: BH 1 – tato plocha hromadného bydlení se nachází jižně od HZÚO Březová, v blízkosti stávající silnice III. třídy, která zajistí dopravní dostupnost této návrhové plochy. Potřebný počet parkovacích stání (v souladu s ČSN 73 6110) bude zajištěn v rámci této návrhové plochy BH. Územní plán Březová navrhuje k této ploše přivedení nových inženýrských sítí. Údaje o návrhových plochách bydlení: Označení plochy pro bydlení:

Plocha (ha):

Předpokládaný počet bytů:

BH 1

0,2403

14

BI 2

0,8319

7

BI 8

0,5439

3

BI 11 Plochy bydlení, které jsou v HZÚO zakresleny jako stávající, a které je také možné využít pro výstavbu rodinných domů (např. proluky) Celkem

0,5372

4

cca 7,4 ha

32

cca 9,6 ha

60

Pozn.: Předpokládaný počet bytů je pouze orientační.


str. 16

Přehledné shrnutí údajů o bytovém fondu do roku 2025: Požadavky na zajištění dostatečného bytového fondu budou v posuzovaném období zajištěny jak navrženými plošnými rezervami pro výstavbu rodinných domů, resp. bytových domů, tak i rezervami ve stávajícím bytovém fondu. Posuzovaný rok (období):

2001

2010 - 2025 do roku 2025 rok 2025 do roku 2025

Sledovaný parametr:

Počet:

Počet domů

388

Počet trvale obydlených domů

309

Počet bytů

436

Počet trvale obydlených bytů

347

Počet bytů sloužících k rekreaci

28

Předpokládaný úbytek bytového fondu

20

Předpokládaný počet nových bytových jednotek

60

Celkový počet bytů v řešeném území, včetně neobydlených (po odečtu bytů sloužících k rekreaci a úbytku bytového fondu)

448

Průměrný počet osob na byt

2,7

Maximální kapacita území

1209 obyv.

Případný nepředvídatelný rozvoj řešeného území pokryje urbanistická rezerva 5 % z navrhovaného počtu obyvatel (viz následující tabulka).

2015

Navrhovaný počet obyvatel: 1100

2025

1122

Rok:

55

Navrhovaný počet obyvatel, včetně urbanistické rezervy: 1155

56

1178

Urbanistická rezerva 5 %:

Z předchozího textu a tabulek vyplývá, že jsou v řešeném území navrženy dostatečné plochy pro bydlení, které uspokojí poptávku po bydlení do roku 2025, včetně urbanistické rezervy.

b) Občanské vybavení Občanské vybavení je jednou ze základních funkčních složek sídel, která určuje standard životní úrovně obyvatel a jeho životní styl. Do občanského vybavení řadíme zejména ty objekty, které slouží k periodickým potřebám obyvatel. Územní plán navrhuje dvě nové plochy občanského vybavení, a dále jednu plochu pro veřejná pohřebiště a související služby. Další rozvoj občanského vybavení bude závislý na společenské poptávce, finančních možnostech a na podnikatelských aktivitách.

Plochy občanského vybavení - O Návrhová plocha: O 12 – plocha v centrální části HZÚO. Jedná se o návrhovou plochu, která umožní realizaci pamětního domku (s cílem zachovat kulturní dědictví obce Březová). Dopravní dostupnost zajistí stávající silnice III. třídy. Inženýrské sítě jsou k této ploše již přivedeny. O 40 – plocha v severozápadní části řešeného území, která je nově navržena pro realizaci nové rozhledny. Dopravní dostupnost bude zajištěna pomocí účelové komunikace, která je navržena na ploše DS 6. Vydání územního rozhodnutí a povolení této stavby bude z důvodu ochrany obecných zájmů vojenského letectva možné jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 17

Plochy pro veřejná pohřebiště a související služby - OH Návrhová plocha: OH 15 – jedná se o plochu v severní části obce, která byla převzata z předchozí ÚPD. Plocha umožní rozšíření stávajícího hřbitova směrem na sever.

c) Ekonomický rozvoj Dle údajů ČSÚ (z roku 2001) vyjížděly za prací mimo obec téměř 2/3 obyvatel z celkového počtu 578 ekonomicky aktivních obyvatel. Převážná část obyvatel dojížděla za zaměstnáním do okolních obcí, v rámci okresu. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří za zaměstnáním mimo obec nevyjížděli, byli zaměstnání především v místních podnikatelských subjektech a službách. Potřeba a zvýšení počtu pracovních sil v obci bude v budoucnosti záviset na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji blízkého okolí i celého regionu. Vznikem nových ploch smíšených výrobních na území obce může dojít ke snížení počtu obyvatel Březové vyjíždějících za prací mimo obec.

Plochy smíšené výrobní - SP Návrhové plochy: SP 5 – plocha se nachází ve východní části HZÚO. Jedná se o změnu funkčního využití území z „plochy průmyslových provozů s objekty“ (dle předchozí ÚPD), která přispěje ke zlepšení podmínek pro individuální bydlení v blízkém okolí této návrhové plochy. Napojení na dopravní, resp. technickou infrastrukturu umožní stávající obslužná místní komunikace, resp. stávající inženýrské sítě. SP 17 – plocha se nachází v centrální části HZÚO, přičemž umožní další rozvoj podnikatelské činnosti v obci. Napojení na dopravní, resp. technickou infrastrukturu bude zajištěno pomocí stávající silnice III. třídy, resp. stávajících inženýrských sítí. SP 19, 20 – plochy jsou navrženy jižně od HZÚO a umožní další rozvoj podnikatelské činnosti na území obce. Dopravní dostupnost je zajištěna pomocí stávající silnice III. třídy a inženýrské sítě jsou navrženy těsně k těmto návrhovým plochám SP. Obě plochy byly převzaty z předchozí ÚPD.

d) Rekreace a cestovní ruch Řešené území má poměrně dobré podmínky pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu. Územní plán proto navrhuje novou plochu rekreace v severní části území obce, čímž podporuje rozvoj rekreace a cestovního ruchu. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu přispěje bezesporu realizace výše uvedené rozhledny v severozápadní části k. ú. Březová u Uherského Brodu. Plochy rekreace - R Návrhová plocha: R 21 – tato plocha je navržena severovýchodně od HZÚO Březová, přičemž byla převzata z předchozí ÚPD (kde byla vymezena jako rezervní plocha pro sport a rekreaci). Dopravní dostupnost k této ploše zajistí stávající silnice III. třídy, resp. nově navržená účelová komunikace na ploše DS 88. Vodovod je již v této lokalitě zaveden, ostatní inženýrské sítě zde nejsou navrhovány. Odpadní vody budou čištěny pomocí vlastní ĆOV (uvnitř areálu), se zaústěním do místního recipientu. Areál umožní realizaci bazénů, sprch, šaten nebo např. cyklokrosové dráhy, včetně všech potřebných překážek a ramp apod.

e) Dopravní infrastruktura Doprava všeobecně zajišťuje základní provozní vazby mezi jednotlivými funkčními složkami v území. Z hlediska typu dopravní cesty se řešeného území dotýkají zájmy dopravy silniční, a to: ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 18

motorové dopravy - ve formě silnic III. třídy, místních a účelových komunikací (včetně dopravy v klidu), o dopravy pěší - síť chodníků v přidruženém prostoru místních komunikací, o dopravy cyklistické – cyklistické trasy. Doprava železniční, vodní a letecká není zastoupena. o

Silnice Silnice jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, určené k užití silničními vozidly, jinými vozidly a chodci. Vlastníkem silnic III. třídy je na katastrálním území Březová u Uherského Brodu Zlínský kraj. Řešeným územím prochází v současnosti tyto silnice: • Silnice III/4984 (Bystřice pod Lopeníkem – Lopeník – Březová), která v blízkosti severozápadní hranice k. ú. Březová u Uherského Brodu vyúsťuje ze silnice III/4983, dále vede směrem na východ, prochází HZÚO, načež pokračuje severovýchodním směrem na k. ú. Lopeník. Tato dvoupruhová a obousměrná pozemní komunikace zajišťuje především dopravní spojení s okolními obcemi, soustřeďuje hlavní dopravní zátěž (včetně autobusové dopravy) a pro obec má zásadní význam. Územní plán navrhuje v blízkosti hranice katastrálních území Březová u Uherského Brodu a Lopeník návrhovou plochu DS 13, která vymezuje skutečnou polohu trasy této silnice III. třídy (včetně vyústění účelové komunikace), oproti parcelnímu vyznačení v katastrální mapě. Návrhová plocha DS 13 navazuje na parcelně vyznačenou plochu dopravy na sousedním k. ú. Lopeník. •

Silnice III/06124 (Březová – státní hranice se Slovenskou republikou), která vyúsťuje v centrální části HZÚO Březová ze silnice III/4984 a pokračuje jihovýchodním směrem, až ke státním hranicím České a Slovenské republiky. V současné době je silnice v řešeném území stabilizována a rozsáhlejší úpravy se nepředpokládají. Celostátní sčítání dopravy, které zpracovalo ŘSD ČR, bylo v řešeném území provedeno pouze na silnici III/06124 v úseku 6-4830 – viz mapa, kde byla zjištěna celoroční průměrná intenzita všech vozidel 151 vozidel/24 hodin. Na silnici III/4984 nebylo sčítání dopravy provedeno. Celoroční průměrná intenzita za 24 hodin


Číslo silnice

Sčítací úsek

III/06124

6-4830

Těžká vozidla

Osobní vozidla

Motocykly

Všechna vozidla

21

127

3

151

str. 19

K ochraně silnic a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obce slouží silniční ochranná pásma, která jsou stanovena zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. V případě silnice III. třídy činí, dle výše zmíněného zákona, silniční ochranné pásmo 15 metrů od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu.

Místní komunikace Místní komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Vlastníkem je podle zákona obec. V obci Březová navazují místní komunikace na silnice III. třídy, a vytváří tak základní komunikační síť. Místní komunikace v obci Březová vychází z charakteru historické zástavby. Z hlediska podélných sklonů a šířkového uspořádání jsou v některých částech obce (vzhledem ke značně svažitému terénu) místní komunikace v rozporu s ČSN 73 6110. Stávající místní komunikace ponechává ÚP v současném stavu s minimálními úpravami. Územní plán dále navrhuje nové místní komunikace, které zabezpečí kvalitní dopravní dostupnost nově navrhovaných i stávajících ploch pro bydlení. Navržené místní komunikace budou součástí ploch veřejného prostranství P* 10, 23, 24, 25, 26, 29, 30 a 87. Na ploše P* 23 navrhuje ÚP obratiště pro bezproblémové otočení osobních vozidel. Rozhledové poměry na křižovatkách byly v zastavěném území obce Březová posouzeny pomocí rozhledových trojúhelníků dle ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“, resp. ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. V případě nedostatečných rozhledových poměrů na místních komunikacích je zapotřebí zvážit odstranění clonících objektů, případně pomocí dopravních opatření (např. úprava průjezdu křižovatkou) nebo místní úpravou provozu (dopravní značky, dopravní zrcadla) zlepšit podmínky pro bezpečnost silničního provozu. Jedná se především o křižovatku silnic III/06124 a III/4984 v centrální části HZÚO, nebo o křižovatky silnice III/06124 s místními komunikacemi v blízkosti budovy obecního úřadu. U obou nevyhovujících lokalit je možné zajistit potřebný rozhled (dle výše uvedené normy) umístěním dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“.

Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele. Vlastníkem může být fyzická nebo právnická osoba. Na k. ú. Březová u Uherského Brodu se v současné době nachází také značné množství nezpevněných, ale i zpevněných polních a lesních cest, které spadají mezi účelové komunikace. V ÚP jsou vyznačeny všechny zpevněné účelové komunikace, a také významné nezpevněné účelové komunikace. Ostatní méně významné účelové komunikace (polní a lesní cesty) jsou součástí okolních ploch (plochy Z, K popř. L) a v grafické části ÚP jsou zobrazeny pomocí parcelní kresby. Územní plán navrhuje plochy DS 9, 14, 16, 18 pro vymezení tras účelových komunikací dle skutečného stavu v území, plochu DS 7, která umožní realizaci účelové komunikace k nově navrženému jímacímu objektu v severovýchodní části řešeného území, plochu DS 88, zajišťující dopravní dostupnost k návrhové ploše rekreace R 21 a plochu DS 6 pro zajištění dopravní dostupnosti k nově navržené rozhledně v severozápadní části k. ú. Březová u Uherského Brodu. Územní plán dále navrhuje přeložku stávající účelové komunikace (polní cesta) v místě nově navrženého lokálního biokoridoru jižně od HZÚO, a to pomocí plochy pro silniční dopravu DS 3.

Doprava v klidu Dopravu v klidu je možné (dle ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací, resp. ČSN 73 6056 ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 20

„Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel“) rozdělit na plochy odstavné a parkovací. • Odstavné plochy – v obci Březová se v současné době jedná především o odstavování vozidel v blízkosti rodinných domů. • Parkovací plochy – v případě obce Březová jde zejména o parkovací plochy u hřbitova, obecního úřadu a budov občanského vybavení.

kostel

Kapacita stávajících parkovišť: Počet parkovacích míst: cca 8*

budova obecního úřadu

8

Významný objekt v blízkosti parkoviště:

Pozn.:

kolmá parkovací stání 3 podélná parkovací stání + 5 kolmých parkovacích stání

* - vzhledem k absenci vodorovného značení nebylo možné určit přesný počet parkovacích stání

Územní plán ponechává beze změny stávající odstavné a parkovací plochy a v blízkosti hřbitova navrhuje plochu veřejných prostranství P* 31, která umožní realizaci nových parkovacích ploch - cca 7 parkovacích stání (společně se stávající plochou veřejných prostranství). V blízkosti nově navrhované rozhledny navrhuje územní plán plochu pro silniční dopravu DS 6, jejíž součástí bude také 6 nových parkovacích stání. Realizaci parkovacích stání v blízkosti navrženého rekreačního areálu severně od HZÚO (návrhová plocha R 21) umožní návrhová plocha DS 88 (16 parkovacích míst + 1 parkovací místo pro vozidlo tělesně postižených osob). Počet parkovacích a odstavných stání musí odpovídat požadavkům ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací) pro stupeň automobilizace 1:2,5. Dle této normy je zapotřebí pro všechna zařízení občanského vybavení zajistit dostatečný počet parkovacích stání, závislý na účelových jednotkách.

Cyklistická doprava Pozemní komunikace určené k pohybu cyklistů je možné rozdělit na cyklistické trasy (cyklotrasy) a na cyklistické stezky (cyklostezky). Cyklistické trasy vedou po pozemních komunikacích, které jsou upravené dopravním značením, případně i stavebně, pro provoz cyklistů. Z hlediska zákona není cyklotrasa druhem komunikace, ale jedná se pouze o souvislé označení komunikací dopravním značením pro cyklisty (IS 19 – IS 21). Cyklotrasy jsou v systému Klubu českých turistů (KČT) dále děleny do čtyř tříd a označovány jedno až čtyřmístnými čísly. Vedou především po místních a účelových komunikacích s nízkou intenzitou provozu. Cyklistické stezky jsou pozemní komunikace, které jsou pomocí svislého (resp. vodorovného) dopravního značení určeny pro pohyb chodců a cyklistů nebo výhradně pro jízdu cyklistů. V současné době neprochází řešeným územím žádná cyklostezka, ale pouze dvě značené cyklotrasy, a to: •

dálková cyklotrasa č. 46 (Sudoměřice nad Moravou – Strání – Březová – Starý Hrozenkov – Vsetín – Český Těšín), tzv. „Beskydsko-karpatská magistrála“, která na území obce přichází ze západu, a dále pokračuje po silnici III/4984 severovýchodním směrem na k. ú. Lopeník.

•

regionální cyklotrasa č. 5053 (Nezdenice – Bánov – Suchá Loz – Březová, státní hranice), která na řešené území přichází ze severu (resp. ze severozápadu), dále vede část úseku po silnici III/4984 v peáži s dálkovou cyklotrasou č. 46 a v centrální části HZÚO se odpojuje a pokračuje jihovýchodním směrem k hranicím České a Slovenské republiky. Na území Slovenské republiky dále pokračuje jako cyklotrasa č. 020, tzv. „Štiavnická cyklomagistrála“.

Další rozvoj cyklistické dopravy je realizován formou nabídky nově navržené cyklotrasy, která se v jižní části řešeného území napojuje na cyklotrasu č. 5053 a pokračuje severovýchodním směrem na k. ú. Lopeník. Územní plán počítá s návazností cyklotrasy i na sousedním katastrálním území Lopeník.


str. 21

Pěší doprava Pohyb pěších se odehrává především na chodnících podél silnice III. třídy. Tam, kde nejsou chodníky vybudovány, využívají chodci přímo vozovky místních, resp. účelových komunikací. Územní plán Březová navrhuje nový chodník pro pěší (místní komunikace funkční podskupiny D2), a to na části návrhové plochy veřejných prostranství P* 30. U ostatních nově navržených ploch veřejných prostranství, které to svými šířkovými parametry dovolí, navrhuje ÚP také výstavbu chodníků pro bezpečný pohyb chodců.

Veřejná autobusová doprava Dopravní obslužnost obce zajišťují autobusové linky ČSAD Uherské Hradiště, které jsou vedeny po obou silnicích III. třídy a některých místních komunikacích. Na katastrálním území Březová u Uherského Brodu se nachází 6 autobusových zastávek, z nichž jsou některé vybaveny dřevěným přístřeškem. Žádnou ze zastávek netvoří zastávkový záliv. V řešeném území se nachází tyto autobusové zastávky: 1. Březová, rozc. 3.0 2. Březová, Důbrava 3. Březová, škola 4. Březová, Olšovec 5. Březová, Za hřbitovem 6. Březová, dům peč. služby Časová dostupnost autobusových zastávek byla hodnocena pomocí izochrony časové dostupnosti o poloměru 500 metrů (vzdálenost odpovídá době chůze 6 minut, při rychlosti 5 km/h), která pokrývá celé HZÚO Březová, včetně nově navržených ploch bydlení.

Plochy pro silniční dopravu - DS: Návrhové plochy: DS 3 – pomocí této plochy pro silniční dopravu je navržena přeložka stávající účelové komunikace jižně od HZÚO (polní cesta) v místě nově navrženého lokálního biokoridoru. Účelová komunikace zajistí dopravní dostupnost a možnost obhospodařování zemědělských pozemků v této lokalitě. DS 6 – tato plocha pro silniční dopravu umožní realizaci nové zpevněné účelové komunikace, která zajistí dopravní dostupnost k nově navržené rozhledně v severozápadní části k. ú. Březová u Uherského Brodu a umožní v blízkosti rozhledny parkování osobních vozidel. DS 7 – tato plocha je v ÚP navržena pro novou zpevněnou účelovou komunikaci, která zajistí dopravní dostupnost k nově navrženému jímacímu objektu v severovýchodní části řešeného území. DS 9 – tato plocha vymezuje účelovou komunikaci dle současného stavu v území, pro zajištění dopravní dostupnosti ke stávajícím plochám individuální rekreace v jižní části území obce. DS 13, 14 – tyto plochy jsou navrženy v severovýchodní části k. ú., a vymezují skutečnou polohu trasy silnice III. třídy a účelové komunikace (oproti zakreslení v katastrální mapě), a to tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední k. ú. Lopeník. DS 16 – tato plocha pro silniční dopravu vymezuje účelovou komunikaci dle skutečného stavu, která zajišťuje dopravní dostupnost ke stávajícím plochám občanského vybavení v severovýchodní části řešeného území. DS 18 – tato plocha vymezuje účelovou komunikaci dle současného stavu v území, pro zajištění dopravní dostupnosti ke stávajícím plochám výroby zemědělské, v severní části k. ú. Březová u Uherského Brodu.


str. 22

DS 88 – jedná se o plochu pro silniční dopravu, která umožní severovýchodně od HZÚO realizaci účelové komunikace, zajišťující dopravní dostupnost k navrhovanému rekreačnímu areálu (návrhová plocha R 21). Součástí této návrhové plochy DS 88 budou také nová parkovací stání.

Plochy veřejných prostranství – P* Veřejným prostranstvím se rozumí celý prostor místních komunikací, a to jak hlavní dopravní prostor, tak i přidružený prostor, včetně veřejné zeleně, který slouží obecnému užívání. Navrhované plochy veřejných prostranství většinou korespondují s návrhovými plochami bydlení a jsou určeny pro zajištění dopravní dostupnosti k pozemkům a stavebním objektům (vybudování přístupových místních komunikací) a pro umístění nezbytných inženýrských sítí. Návrhové plochy: P* 4 – tato plocha veřejných prostranství je navržena v severozápadní části HZÚO, kde dle skutečného stavu v území vymezuje průjezdní úsek silnice III. třídy (na lesním pozemku). P* 10 – tato plocha je navržena v severní části obce, kde vymezuje stávající místní komunikaci dle skutečného stavu v území. V dané lokalitě je výrazně posunutá katastrální mapa oproti skutečnému stavu (viz následující letecký snímek s katastrální mapou). Na základě doporučení nadřízeného orgánu územního plánování je v této oblasti důsledně dodržována katastrální mapa, která odráží právní stav v území a podle katastrální mapy je zakreslena i tato návrhová plocha veřejného prostranství

P* 23 – tato plocha je vymezena ve východní části HZÚO a svými šířkovými parametry umožňuje realizaci obratiště pro bezpečné otočení osobních vozidel. P* 24, 25 – tyto plochy jsou navrženy v centrální části HZÚO a rozšiřují stávající veřejné prostranství na požadovanou šířku. P* 26 – tato plocha je navržena v severozápadní části obce, v blízkosti návrhové plochy BI 2. Na této ploše navrhuje ÚP vybudování místní komunikace funkční skupiny C, k zajištění dopravní dostupnosti nově navržené plochy individuálního bydlení. P* 29 – tato plocha je navržena v jižní části HZÚO. Na této ploše navrhuje územní plán realizaci místní komunikace funkční skupiny C pro zajištění dopravní dostupnosti nově navržených i ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 23

stávajících ploch bydlení. Šířka veřejného prostranství umožní realizaci např. místní komunikace typu MO2 8/6,5/30, tj. dva jízdní pruhy o šířce 2,75 m, bez vodících proužků, s jednostranným chodníkem o šířce 2 m. P* 30 – tato plocha veřejných prostranství je navržena v centrální části HZÚO. Plocha je zčásti navržena pro realizaci místní komunikace funkční skupiny C, která zajistí kvalitní dopravní dostupnost ke stávajícím plochám bydlení, a částečně pro místní komunikaci funkční podskupiny D2 (chodník). P* 31 – jedná se o návrhovou plochu veřejných prostranství, která v blízkosti hřbitova v severovýchodní části HZÚO umožní realizaci parkovacích stání, v souladu s platnou ČSN 73 6110, resp. ČSN 73 6056. P* 32 – tato plocha veřejných prostranství je navržena v severozápadní části obce v místech stávající točny a stávající plochy pro odpočinek. P* 87 – jedná se o návrhovou plochu veřejných prostranství, umožňující realizaci místní komunikace, která zajistí dopravní dostupnost ke stávající regulační stanici plynu VTL/STL.

f)

Technická infrastruktura

Zásobování vodou Stávající systém zásobování vodou Pro zpracování koncepce zásobování vodou bylo použito údajů z materiálu „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ a ÚAP. Obec Březová má veřejný vodovod. Jedná se o místní vodovod – Březová, zásobující pouze obec Březová a malou část obce Lopeník (cca 8 rodinných domů). Vodovod je provozovaný obcí, stejně tak je i v jejím majetku. Obec má několik zdrojů pitné vody, z nichž hlavním obecním zdrojem jsou dvě prameniště přibližně 2 km jihovýchodně od HZÚO. Každé prameniště má svoji pramenní jímku. Celková vydatnost činí cca 5 l/s. Voda odpovídá po stránce kvality vyhlášce 376/2000 a je hygienicky zabezpečena 3 chlorováním. Voda je gravitačně vedena do vodojemu „Březová“ 2x100m . Další využívané privátní neveřejné zdroje jsou: a) lokalita nad hřbitovem „Zvadilov“ vzdálena asi 400 metrů v lese. Má svoji akumulaci a zásobuje asi 40 obyvatel, b) lokalita „Horní výhon“, zásobující přibližně 20 domácností, c) lokalita „Za Doubravami“, která je vzdálena cca 800 metrů směrem na sever od HZÚO. Jedná se o privátní vodovod a zásobuje asi 30 domácností. Tyto zdroje jsou využívány souběžně s hlavním obecním zdrojem a slouží především pro zásobení výše položených domů. Zásobení obce je realizováno ve dvou tlakových pásmech, snížení tlaku je řešeno redukčním ventilem.

Návrh řešení Stávající systém zásobení obce je vyhovující a dle ÚP zůstane zachován i v budoucnu. Územní plán všechna vodohospodářská zařízení plně respektuje a navrhuje rozšíření vodovodní sítě i do dalších lokalit s plánovanou výstavbou. Uvnitř HZÚO se předpokládá rekonstrukce stávající vodovodní sítě (uvedené do provozu v roce 1979), která vlivem špatné kvality trubního materiálu vykazuje časté poruchy. S rekonstrukcí přívodního řadu a zásobovacího řadu z vodojemu po redukční šachtu územní plán nepočítá. V souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací“ dále navrhuje ÚP v obci doplnění sítě vodovodů a pro posílení tlakových poměrů automatickou tlakovou stanici v severní části obce. V souladu s výše uvedeným rozvojovým dokumentem jsou dále územním plánem nově navrženy plochy pro vodní hospodářství TV 75 a TV 76, které umožní realizaci jímacího objektu v severovýchodní části řešeného území, včetně vodovodu, který napojí jímací objekt na stávající vodovodní řad.


str. 24

Nouzové zásobování pitnou vodou za krizové situace V případě výpadku zásobování vody z místních obecních a soukromých pramenišť bude nutno obyvatelstvo obce Březová zásobovat pitnou vodou z cisteren. Při spotřebě 15 litrů/obyv./den bude 3 -1 třeba do obce dodat 17 m .den . Zabezpečení požární vodou Zabezpečení zastavitelných ploch požární vodou bude zajištěno pomocí hydrantů umístěných na vodovodní síti a z místních vodních toků a ploch (stejně jako je tomu u ploch stabilizovaných).

Odkanalizování Stávající systém odkanalizování V obci se nachází nesystémová jednotná kanalizace, která odvádí povrchové a splaškové vody po předčištění v septicích, žumpách, ojediněle z domovních ČOV (např. u nových rodinných domů), ale i bez předčištění přímo do vodotečí. Obec Březová je obcí zemědělskou, přičemž zde hospodaří zemědělské družstvo ZD Agro, které odpadní vody z výroby likviduje opět v zemědělství.

Návrh řešení Z vodohospodářského hlediska je současný stav odvádění a likvidace odpadních vod v obci zcela nedostatečný. Cílovým stavem je jednotná stoková síť, která podchytí veškeré odpadní vody a odvede je na nově navrženou ČOV. Územní plán Březová proto navrhuje v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací“ plochu TV 27, určenou pro mechanicko-biologickou ČOV (východně od zemědělského družstva, mimo ZÚO) pro 1200 EO s terciálním stupněm dočištění. Předpokládané množství odpadních vod činí Q24 = 151 3 3 m /den a Qmax = 21,5 m /h. Navržená ČOV umožní v mechanickém stupni odstranit z odpadních vod produkovaných v obci štěrk, písek a hrubé nečistoty unášené odpadní vodou. V biologickém stupni čištění pak bude dále odstraňováno organické znečištění a dusík pomocí aktivovaného kalu a následně i fosfor chemickým srážením. Vyčištěná odpadní voda bude dále před vypuštěním do vodoteče terciálně dočištěna na mikrosítovém filtru, který umožní snížit množství nerozpuštěných látek ve vyčištěné vodě. Tím bude nepříznivý stávající stav odstraněn a dojde k podstatnému zlepšení čistoty vod v místních vodotečích. ČOV bude situována ve společně ohraničeném prostoru se sběrným dvorem (viz odstavec „Nakládání s odpady“), přičemž inženýrské sítě (vodovod, plynovod, el. energie) a příjezdová komunikace budou společné. Územní plán dále navrhuje rozšíření kanalizační sítě, přičemž mimo ZÚO nově navrhuje plochy pro vodní hospodářství TV 77, 78, 79 (pro realizaci kanalizačních sběračů), a to takovým způsobem, aby byly veškeré odpadní vody podchyceny a odvedeny na navrhovanou ČOV. Územní plán také navrhuje kanalizační stoky do lokalit s plánovanou výstavbou (viz grafická část územního plánu). Do jednotné kanalizace mohou být v obci Březová odvedeny vody ze sociálního zařízení zemědělského družstva a rozvíjejících se soukromých provozoven v různých oborech činnosti. V žádném případě nesmí být do kanalizace vypouštěny odpadní vody produkované zemědělskou velkovýrobou a závadné technologické vody, tj. zejména močůvka, kejda, silážní vody, vody obsahující těžké kovy apod. Tyto vody musí příslušní znečišťovatelé likvidovat vlastním zařízením.

Zásobování plynem Stávající systém zásobování plynem Obec Březová je napojena na VTL přípojku napájecí regulační stanice VTL/STL (v blízkosti jižní části HZÚO). Regulační stanice zásobuje přes rozvodné potrubí celou obec.


str. 25

Návrh řešení Územní plán zachovává současný plně vyhovující systém zásobování obce Březová zemním plynem a respektuje veškerá plynárenská zařízení včetně ochranných pásem. Vzhledem k dostatečné rezervě v plynovodním potrubí navrhuje Územní plán Březová u nově navržených ploch individuálního bydlení BI 2 a BI 8 prodloužení stávající sítě STL plynovodu. Další rozšíření sítě STL plynovodu je navrženo také jižně od HZÚO Březová, v lokalitě nově navrhovaných ploch smíšených výrobních. Navržené plochy bydlení BI 11 a BH 1, plocha občanského vybavení O 12, a plochy smíšené výrobní SP 5 a SP 17 budou zásobovány plynem ze stávající STL rozvodné plynovodní sítě.

Zásobování elektrickou energií Stávající systém zásobování elektrickou energií V současné době je zásobení elektrickou energií dostačující. Celá síť má dostatečné rezervy v osazení stávajících trafostanic transformátory větších výkonů. To platí i při případném větším nárůstu spotřeby, způsobeném například zvětšením počtu elektrického vytápění domů, kdy je možná výměna, případně úprava stávajícího trafa na vyšší výkonový stupeň. Obec je z hlediska zásobování elektrickou energií na dobré úrovni jak po technické stránce vedení, tak po stránce výkonných rezerv. V obci je 6 trafostanic VN/NN, 22 000/400V, T1 – T5 na stožárech z předpjatého betonu a T6 kiosková: T1 – Čaňův mlýn T2 – Ohráza T3 – Policie T4 – Statek T5 – Škola T6 – Střed

Návrh řešení Trasy vedení vysokého napětí VN 22 kV jsou v řešeném území stabilizovány a územní plán nenavrhuje žádné nové plochy pro energetiku. Všechny nové plochy výstavby navrhuje Územní plán napojit na stávající rozvody elektrické sítě. Územní plán Březová respektuje v řešeném území ZÚR ZK a vymezuje koridor pro elektrické vedení VVN 110 kV TE 22, jako územní rezervu.

Zásobování teplem V obci Březová není centrální systém zásobování teplem zaveden a ÚP s ním ve výhledu ani nepočítá. V obci bude i nadále upřednostňováno využití zemního plynu s doplňkovou funkcí dřevní hmoty a elektrické energie.

Telekomunikace Územní plán v řešeném území respektuje stávající trasy telekomunikační sítě. Telekomunikační síť je převážně vedena pod zemí, pomocí kabelů. Přenosová (transportní) veřejná komunikační síť je provozována dálkovými optickými kabely. Místní (přístupová) veřejná komunikační síť je vybudována v zastavěném území obce pomocí podzemních metalických kabelů s dostatečnou kapacitou. V nepřístupných lokalitách Bílých Karpat a Chřibů je telefonizace řešena radioreléovými trasami, provozovanými technologiemi zařízení IRT 2000. Trasa přenosových paprsků je mezi geometrickými spojnicemi anténních systémů Mikulčin vrch – Uherský Brod chráněna kruhovým ochranným pásmem. ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 26

V řešeném území se nachází jedna řídící ústředna (HOST), tří základnové stanice a jeden TV vysílač. Územní plán Březová respektuje stávající trasy telekomunikační sítě a telekomunikační zařízení, včetně jejich ochranných pásem. Nová zařízení pro telekomunikaci ÚP nenavrhuje.

Nakládání s odpady V obci Březová je v současné době zaveden organizovaný cyklický sběr a odvoz odpadu. Individuální odpad je shromažďován v nádobách u jednotlivých objektů. Odpad je odvážen vozidly specializované firmy k uskladnění nebo likvidaci mimo území obce. Obec má nově vybudovaný sběrný dvůr, který se nachází jižně od HZÚO Březová. Likvidace odpadu bude probíhat v souladu s obecně závaznou vyhláškou o nakládání s odpady – „Koncepce hospodaření s odpady Zlínského kraje“.

Protierozní a protipovodňové opatření Vodní eroze je jevem velmi častým a její důvody jsou zejména neúměrná délka svahů, velké sklony, likvidace mezí a hrází, utužení půdy těžkými zemědělskými mechanizmy apod. Opatření proti erozi je možné velmi stručně charakterizovat jako organizační, agrotechnická a technická (viz kapitola 1.e. „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“). V případě protierozních opatření se v řešeném území většinou jedná o stávající, ale i návrhové pásy krajinné zeleně, které mají vedle funkce interakčního prvku také protierozní efekt (např. v jihovýchodní a západní části řešeného území). Oblast východního okraje HZÚO Březová je ohrožována odtoky z výše položeného elementárního povodí. Územní plán v této lokalitě navrhuje pomocí plochy pro vodní hospodářství TV 33 nové technické protierozní opatření zabraňující zachycování a odvádění povrchového odtoku a splavenin. Tato plocha, která umožní realizaci protierozního (záchytného) příkopu byla navržena na základě projednání s autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby.

Plochy pro vodní hospodářství - TV: Návrhové plochy: TV 27 – plocha jižně od HZÚO, vymezená v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ pro výstavbu mechanicko-biologické ČOV. Plocha byla převzata z předchozího územního plánu. TV 33 – nově navržená plocha pro vybudování protierozního příkopu při východní hranici HZÚO. TV 75 – jde o nově navrženou plochu v severovýchodní části řešeného území, vymezenou v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ pro realizaci vodovodu, který napojí nově navrhovaný jímací objekt na stávající vodovodní řad. TV 76 – nová plocha v severovýchodní části území obce, navržená v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ pro výstavbu jímacího objektu. TV 77, 78, 79 – nově navržené plochy západně, resp. jižně od HZÚO, umožňující realizaci kanalizačních sběračů, které odvedou odpadní vody do nově navržené ČOV.

g) Plochy sídelní zeleně Systém sídelní zeleně tvoří stávající vzrostlá zeleň zastoupená v rámci všech stabilizovaných ploch s rozdílným funkčním využitím, přičemž se předpokládá jeho průběžná obnova a doplňování. ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 27

Územní plán nenavrhuje v obci Březová žádné nové plochy sídelní zeleně.

h) Koncepce krajiny Zpracovaný návrh Územního plánu Březová vychází při uspořádání krajiny ze zachovalosti území, potřeb udržitelného rozvoje a potřeb místních občanů, přičemž zohledňuje historický vývoj sídel a okolní krajinu. Uspořádání zemědělských i lesních pozemků ve volné krajině je zachováno. Pro zvýraznění prostupnosti krajiny je třeba zvýraznit polní cesty a stávající přírodní dominanty přírodě blízkým způsobem, např. výsadbou liniové nebo jen solitérní zeleně. Územní plán Březová plně respektuje a zachovává stávající přírodní hodnoty v daném území, a to především: - lesní porosty, - vodní plochy a toky, - všechny typy zemědělsky využívané půdy, - krajinnou zeleň, - soustavu chráněných území evropského významu - Natura 2000 (EVL Bílé Karpaty, EVL Studený vrch, EVL Březová - Kalábová), - přírodní památky - Cestiska, Kalábová, Dubiny, - CHKO Bílé Karpaty. Obec Březová se dle ZÚR ZK nachází v krajině zemědělské s lukařením, přičemž pro využívání území platí následující zásady: - zabezpečit ochranu a využívání lučních porostů, - nepovolovat rekreační zařízení s vyšší kapacitou lůžek, - nepovolovat zástavbu rodinných domů mimo hranice zastavěného území, - posuzovat vliv staveb a záměrů na krajinný ráz, - respektovat architektonické a urbanistické znaky sídel.

Územní systém ekologické stability V řešeném území se nachází lokální biocentra, lokální biokoridory, regionální biocentra a regionální biokoridory. Severozápadní částí řešeného území prochází LBK, který vede z RBC Studený vrch jihozápadním směrem na k. ú. Strání. RBC Studený vrch není s ohledem na současný stav v území vymezeno na k. ú. Březová u Uherského Brodu, ale pouze na k. ú. Suchá Loz, resp. Bánov – viz výkres II1 „Koordinační výkres“ (oproti údajům ze ZÚR ZK, která vymezuje RBC Studený vrch i na k. ú. Březová u Uherského Brodu). V severovýchodní části k. ú. Březová u Uherského Brodu je vymezeno LBC Nad Kozovnou. Odtud jsou vedeny tři LBK, jeden jižně směrem do LBC Dřevěná, druhý severozápadně na k. ú. Lopeník a třetí směrem na jihozápad do LBC Grunty I a posléze na jih do LBC Grunty II. Odtud je veden lokální biokoridor přes LBC Dubiny a LBC Výpustě směrem na západ, na k. ú. Strání. Územní plán navrhuje rozšíření stávajícího LBC Grunty II pomocí návrhové plochy přírodní P 35. Ve východní části k. ú. Březová u Uherského Brodu je vymezeno LBC Pod Malým Lopeníkem, ze kterého vede regionální biokoridor severozápadním směrem do LBC Dřevěná, a dále jižním směrem do regionálního biocentra Zlatný potok. Z RBC Zlatný potok vede RBK jihozápadním směrem, přes LBC Rachtořinec a LBC U Čanova mlýna až do LBC Nad Novú horú při hranici k. ú. Březová u Uherského Brodu. Odtud pokračuje RBK jižním směrem na k. ú. Strání. Z LBC U Čanova mlýna vede dále lokální biokoridor severozápadním směrem přes LBC Horní Lazy až na území obce Strání. Územní plán Březová nově navrhuje plochy krajinné zeleně, které umožní realizaci lokálních biokoridorů (K 48, 49, 51, 52, 53, 54, 69, 70, 71, 85 a 86), regionálních biokoridorů v souladu se ZÚR ZK (K 55, 56, 57, 58, 72, 73, 74) a interakčních prvků (K 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67 a 68), čímž dojde k vytvoření uceleného územního systému ekologické stability.


str. 28

Plochy pro vodní plochy a toky – WT: Územní plán Březová stabilizuje stávající vodní plochy, přičemž jsou místní vodoteče v některých částech obce zakresleny dle současného stavu v území (oproti zákresu v katastrální mapě). Návrhová plocha: WT 36 – plocha v jižní části řešeného území, která vymezuje vodní plochu dle skutečného stavu v území.

Plochy krajinné zeleně - K V případě nově navrhovaných ploch krajinné zeleně se jedná zejména o souvislou stromovou nebo keřovou zeleň, remízky, mokřad a další drobné plochy doprovodné zeleně např. podél komunikací, podél vodních toků, mezí apod. Návrhové plochy: K 43, 44, 46, 59 – tyto návrhové plochy krajinné zeleně se nachází v severovýchodní části řešeného území. Jedná se o zakreslení krajinné zeleně dle stávající situace v území. K 42 – tato návrhová plocha krajinné zeleně se nachází v centrální části řešeného území, přičemž je vymezena dle současného stavu v území. K 45, 47, 60 – jedná se o návrhové plochy krajinné zeleně v severní, resp. severovýchodní části k. ú. Březová u Uherského Brodu, které jsou vyznačeny dle stávající situace v území. K 37, 38, 39, 80 – tyto návrhové plochy krajinné zeleně se nachází v jižní části řešeného území. Jedná se o zakreslení krajinné zeleně dle současného stavu v území. K 81, 82, 83, 84 – jedná se o návrhové plochy krajinné zeleně v těsné návaznosti na severozápadní část HZÚO, které jsou vymezeny v místě stávajících lesních pozemků, na nichž nebude možné řádné lesnické hospodaření (vzhledem k plánované výstavbě kanalizace). K 88 – tato návrhová plocha krajinné zeleně umožní v těsné blízkosti návrhové plochy rekreace R 21 realizaci mokřadu (bez rybochovného využívání).

Následující plochy krajinné zeleně jsou na rozdíl od předchozích, zároveň prvky ÚSES (lokálního, resp. regionálního biokoridoru a interakčního prvku) a byly navrženy ve spolupráci s autorizovaným projektantem ÚSES. Navržené plochy krajinné zeleně jsou určeny zejména pro provedení opatření na ZPF s cílem zmírnit erozní procesy v krajině – interakční prvky. Nové plochy krajinné zeleně jsou dále navrhovány v souvislosti s vymezením biokoridorů, které mezi sebou propojují biocentra a stavem svých ekologických podmínek a velikostí umožňují migraci organismů vyspělých společenstev, nemusí jim však v sobě umožňovat trvalou existenci. K 55, 56, 57, 58, 72, 73, 74 – tyto plochy krajinné zeleně jsou navrženy v centrální, resp. jižní části řešeného území a jsou určeny pro prvky ÚSES – regionální biokoridor 159: Mandlová – Zlatný potok (dle ZÚR ZK: PU130). K 52, 53, 54, 70 – jedná se o plochy krajinné zeleně jižně od HZÚO Březová, které jsou vymezeny pro prvky ÚSES – lokální biokoridory. K 49, 51, 71 – jedná se o plochy krajinné zeleně v severovýchodní části řešeného území, které jsou vymezeny pro prvky ÚSES – lokální biokoridory. K 48, 69 – jedná se o plochy krajinné zeleně při západní hranici k. ú. Březová u Uherského Brodu, které jsou vymezeny pro prvky ÚSES – lokální biokoridory.


str. 29

K 61, 62 – tyto plochy krajinné zeleně jsou navrženy v severozápadní, resp. západní části obce a jsou určeny pro prvky ÚSES – interakční prvky. K 63, 64 – jedná se o plochy krajinné zeleně, které jsou navrženy jižně od HZÚO a jsou vymezeny pro prvky ÚSES – interakční prvky. K 65, 66 – jedná se o plochy krajinné zeleně, které jsou navrženy v jihovýchodní části řešeného území, přičemž jsou vymezeny pro prvky ÚSES – interakční prvky. K 67, 68 – tyto plochy krajinné zeleně jsou navrženy v jižní části k. ú. Březová u Uherského Brodu a jsou určeny pro prvky ÚSES – interakční prvky. K 85, 86 – jedná se o plochy krajinné zeleně v severovýchodní části řešeného území, které jsou vymezeny pro prvky ÚSES – lokální biokoridory.

Plochy přírodní - P Všechny navržené plochy přírodní jsou určeny pro rozšíření stávajících lokálních biocenter, která jsou základními skladebnými prvky územního systému ekologické stability. Biocentrum je ekologicky významný segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci vyspělých přirozených nebo přírodě blízkých společenstev. Realizací navržených přírodních ploch dojde ke zlepšení ekologické funkce v území. V Územním plánu Březová jsou vymezena stávající lokální biocentra Nad Kozovnou, Dřevěná, Pod Malým Lopeníkem, Grunty I, Grunty II, Rachtořinec, U Čanova mlýna, Nad Novú horú, Horní Lazy, Dubiny, Výpustě a regionální biocentrum Zlatný potok. Nově je navrženo rozšíření stávajících lokálních biocenter Dubiny a Grunty II. Podobně jako u ploch krajinné zeleně byly i tyto plochy vymezeny ve spolupráci s autorizovaným projektantem ÚSES. Návrhové plochy: P 35 – jedná se o návrhovou plochu přírodní, která rozšiřuje stávající lokální biocentrum Grunty II.

Plochy lesní - L Plochy lesní jsou určeny zejména pro plnění funkcí lesa na lesním půdním fondu. Návrhem lesních ploch se docílí lepšího uspořádání krajiny a vyšší retenční schopnosti krajiny. Návrhová plocha: L 50 – tato lesní plocha je v ÚP vymezena v severní části k. ú. Březová u Uherského Brodu, v místě stávajícího lesního porostu.

i) Ochrana civilizačních a kulturních hodnot Územní plán plně respektuje stávající urbanistickou strukturu obce.

j) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich OP Celé k. ú. Březová u Uherského Brodu je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a při realizaci staveb je z hlediska péče o archeologický fond nutné respektovat ustanovení § 21 - 24 tohoto zákona. Archeologická naleziště: V řešeném území se nachází následující archeologické naleziště: - novověké jádro obce – v centrální části HZÚO, kolem kostela.


str. 30

Nemovité kulturní památky: Na území obce Březová se nachází objekt zapsaný do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Územní plán tuto nemovitou kulturní památku respektuje v plném rozsahu a v souladu se zákonem č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. dodržuje jeho plnou ochranu. Jedná se o kostel sv. Cyrila a Metoděje (číslo rejstříku: 36384/7-8029) v centrální části HZÚO. Venkovská usedlost - č. p. 306, která je dle evidence Národního památkového ústavu (MonumNet) vedena jako nemovitá kulturní památka (číslo rejstříku: 32696/7-3246), se v řešeném území již nenachází, a proto není územním plánem vyznačena. Památky místního významu: V řešeném území se dále nachází několik památek místního významu. Jedná se o: • dům, č. p. 115 (naproti budovy obecního úřadu), • dům, č. p. 36 (v centrální části HZÚO), • pomník (severně od stávajícího hřbitova), • památník obětem II. světové války (jižně od stávajícího hřbitova), • kamenný kříž (před kostelem sv. Cyrila a Metoděje), • kříž (v severovýchodní části HZÚO), • kaplička panny Marie (v blízkosti budovy obecního úřadu), • kamenný sokl a kovový kříž (v blízkosti budovy obecního úřadu), • kříž (v jižní části HZÚO), • kříž (jižně od HZÚO), • kříž – boží muka (u západních hranic k. ú. Březová u Uherského Brodu). Všechny uvedené kulturní hodnoty jsou Územním plánem Březová respektovány a jsou vytvářeny územní předpoklady pro jejich ochranu, včetně ochrany jejich prostředí.

k) Dobývání nerostů Na k. ú. Březová u Uherského Brodu se nenachází žádný dobývací prostor, ani výhradní ložiskové území nerostných surovin. Územní plán Březová nenavrhuje žádné plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění.

1.c.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků přijatého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje na daném území Cílem ÚP je vytvoření vhodných podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území obce Březová (resp. pro rovnováhu sociální, ekologické a ekonomické složky).

a) vodní režim Nejvýznamnějšími recipienty v řešeném území jsou: • potok Hrubár, který přitéká ze severovýchodu, protéká HZÚO, a dále pokračuje jižním a jihovýchodním směrem (na území Slovenské republiky), • Zlatný potok, který pramení ve východní části řešeného území a v jižní části k. ú. Březová u Uherského Brodu se vlévá do potoka Hrubár, • bezejmenný přítok potoka Hrubár uvnitř HZÚO. V Územním plánu Březová byla poloha obou vodotečí (oproti zakreslení v katastrální mapě) místy upravena dle stávající situace v řešeném území. Jedná se zejména o narovnání vodoteče Březová v jižní části řešeného území a o zakreslení potoka Hrubár dle současného stavu v blízkosti základní školy, resp. fotbalového hřiště. K významnému zlepšení čistoty vody v obou výše zmiňovaných


str. 31

potocích, do kterých jsou v současnosti vyústěny veškeré odpadní vody, přispěje bezesporu realizace mechanicko-biologické ČOV jižně od HZÚO Březová. V západní polovině k. ú. Březová u Uherského Brodu je územním plánem vyznačeno ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů II. stupně II C lázeňského místa Luhačovice. V tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené Vyhláškou JmKNV (Jihomoravský krajský národní výbor), schválenou plenárním zasedáním dne 13. 12. 1988 (Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Luhačovice), a dále i ustanovení § 37 zákona č. 161/2001 Sb. (tzv. „lázeňský zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Ve východní části řešeného území je v ÚP zakresleno také ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně a II. stupně. Na území obce se dále nachází tři prameny minerálních vod (zdroje podzemní mineralizované vody). Dva silně železité minerální prameny se nachází cca 700 metrů severovýchodně od kóty Nová hora ve starém bukovém lese, přičemž první z nich již není v současné době vhodný k pití, ovšem druhý pramen – tzv. březovská kyselka (známý také pod názvem „Janáčkova kyselka“) je stále využíván a je jedním z oblíbených turistických cílů. Poslední, třetí pramen se nachází v těsné blízkosti rekreační lokality v jižní části řešeného území, přičemž se jedná o silně mineralizovanou vodu solankového (marinního) typu. Voda je silně zakalena přítomností uhličitanu vápenatého, resp. hořečnatého a pro svou slanost je tato voda používaná velmi málo. Přirozený vodní režim je na území obce Březová negativně ovlivněn intenzivní zemědělskou činností na svažitých pozemcích (cca 45% orné půdy se nachází na sklonitých pozemcích). Obec Březová je pravidelně minimálně jednou za rok ohrožována přívaly vody a bahna z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků a patří také mezi obce, kde jsou na zemědělských pozemcích viditelné projevy vodní eroze. Územní plán Březová proto navrhuje plochu pro vodní hospodářství TV 33 pro realizaci protierozního (záchytného) příkopu východně od HZÚO, a také několik ploch krajinné zeleně, které umožní realizace interakčních prvků s protierozní funkcí. Územní plán dále vymezuje dle současného stavu v území jednu návrhovou plochu WT 36 (v místě stávajícího rybníku).

b) geologie, horninové prostředí Geologicky je řešené území tvořeno horninami magurské flyšové skupiny litofaciálně tektonickou jednotkou bělokarpatskou a jejím spodním oddílem. Půdy v okolí obce Březové mají převážně charakter těžkých půd jílovitých až hlinitojílovitých. Ve vyšších polohách přistupují podzolové půdy, pak hnědé lesní půdy pahorkatin a nakonec horské lesní půdy. Výskyt těžkých jílovitých půd je předpokladem výskytu sesuvných půd, které jsou typickým znakem flyšových Karpat. Na k. ú. Březová u Uherského Brodu se nachází několik lokalit ohrožených sesuvem. Většinou se jedná o plošné a proudové sesuvy, které působí značné problémy v zemědělské výrobě a narušují dopravu na polních cestách a někdy i na silnici. Územní plán respektuje všechna evidovaná sesuvná území pasivní SDP 3050, 3051, 3052 i aktivní SDA 2830 v severozápadní části řešeného území. Území plán Březová v sesuvem ohrožených lokalitách nenavrhuje žádné nové plochy, s výjimkou SDP 3050, kam částečně zasahuje nově navržená plocha lesní L 50. Ve východní části území obce se nachází poddolované území (PDÚ – 4406). Územní plán v této lokalitě ponechává stávající využití. V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území a ložisko nerostných surovin. Záměry navrhované územním plánem nebudou mít na geologii ani horninové prostředí řešeného území žádný vliv.


str. 32

c) hygiena životního prostředí Ovzduší Kvalita ovzduší je určena především množstvím emisí látek, znečišťujících ovzduší z významných zdrojů znečištění. Místně a sezóně ovlivňují negativně kvalitu ovzduší např. emise z vytápění domácností, prašnost způsobená větrnou erozí apod. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Dle údajů ČHMÚ došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu u benzo(a)pyrenu (BaP) na 7 % řešeného území, u troposférického ozonu došlo k překročení cílového imisního limitu v celém řešeném území. Imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10 v řešeném území překročena nebyla. Nově navržená ČOV bude kompletně zakrytá, vybavená odvětráním kalové, regenerační a denitrifikační nádrže samostatným potrubím s vyústěním nad střechu objektu, což ve výsledku minimalizuje pach uvnitř objektu i v okolí. Při řádném provozování ČOV nebude docházet k emisím pachových látek nad přípustnou mez, a tím k obtěžování okolí pachem za hranící ochranného pásma (předpokládá se OP 100 metrů, a směrem na sever se prodlužuje na 150 metrů, přičemž nejbližší obytná zástavba je vzdálená cca 180 metrů). Vzhledem k plánovanému zvýšení počtu objektů pro bydlení může dojít v řešeném území k nepatrnému zvýšení imisí, které však nepřekročí hygienické limity. Hygienické podmínky životního prostředí je dále třeba zkvalitnit dobudováním technické a dopravní infrastruktury. Pro zlepšení podmínek jsou územním plánem navrženy také plochy krajinné zeleně, lesní plochy a plochy přírodní.

Hluk z dopravy Hluk je možné definovat jako každý zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, nebo který působí škodlivě na jeho zdraví. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z pozemní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, určuje nařízení vlády 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A [dB] (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq = 50 dB a příslušné korekce pro denní dobu a místo. Korekce ve chráněných venkovních prostorech: Hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací a drah:

+ 5 dB

Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy.

+ 10 dB

Stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou na + 20 dB pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech a staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. * * Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu, výměně kolejového svršku, případně rozšíření vozovky při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Korekce rozlišující denní dobu (pro silniční dopravu): ± 0 dB Den Noc


- 10 dB

str. 33

Jednotlivé přípustné hladiny hluku v obci Březová: •

•

Den (6:00 – 22:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

70 dB

Noc (22:00 – 6:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

45 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

60 dB

Výpočet hlukové zátěže ze silniční dopravy je možné provést na základě novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku 2004, resp. s využitím technických podmínek TP 219 „Dopravně inženýrská data pro kvantifikaci vlivů automobilové dopravy na životní prostředí“ z roku 2009. Základními vstupními údaji pro výpočet hluku dopravy na pozemních komunikacích jsou, dle výše uvedené metodiky, hodnoty intenzit dopravy v jednotlivých denních obdobích. Tyto vstupní údaje, spolu s charakteristikami dopravní cesty (druh krytu vozovky, podélný sklon nivelety komunikace), umožňují výpočet emisní hlučnosti, vztažené k provozu na posuzovaném úseku komunikace. Z hlediska aktivního snižování zátěže životního prostředí hlukem provozu na pozemních komunikacích jsou tyto vstupy (spolu s průměrnou rychlostí dopravního proudu) primárními a zásadními výpočtovými parametry a umožňují hlukovou kvantifikaci provozu na pozemní komunikaci. V roce 2005 byla na silnici III/06124 zjištěna intenzita 151 vozidel/24 hodin (viz kapitola „Dopravní infrastruktura“) a na silnici III/4984 nebylo sčítání dopravy provedeno vůbec. Vzhledem k velmi nízkým intenzitám vozidel na silnici III/06124 je možné v obci předpokládat minimální hlukovou zátěž ze silniční dopravy, která nepřekročí předepsané limitní hodnoty.

d) ochrana přírody a krajiny Územní plán plně respektuje požadavky a limity, vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a dalších zákonných předpisů. Celé k. ú. Březová u Uherského Brodu leží v CHKO Bílé Karpaty a přibližně 40 % řešeného území je součástí systému NATURA 2000 – evropsky významné lokality (EVL Bílé Karpaty). V řešeném území se dále nachází tři přírodní památky, a to „Dubiny“, „Cestiska“ a „Kalábová“. Jedná se o bývalé pastviny, které jsou v současné době významné svým geologickým, zoologickým a zejména botanickým složením. Z hlediska vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability obce Březová odpovídá hodnotě 1,83. Jedná se o poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území (v pojetí metodiky dle Míchala). Mezi ekologicky stabilní prvky patří lesní půda, vodní plochy a toky, trvalý travní porost, pastviny, mokřady, ovocné sady, vinice a zahrady. Jako ekologicky nestabilní plochy jsou označovány chmelnice, orná půda a antropogenizované plochy (zastavěné území, pozemní komunikace apod.). Hodnota KES 1,83 odpovídá dle výše uvedené metodiky krajinnému typu B – krajina intermediální (území mírně stabilní – běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků). Je zapotřebí i nadále vhodně podporovat ochranu přírody a krajinného rázu. V Územním plánu Březová je navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně a prvky ÚSES. Tato základní síť by měla plnit funkci kostry ekologické ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 34

stability, na níž by měla být postupně navázána další dílčí opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability území. Realizace navržených opatření by měla mít i kladný vliv na krajinný ráz. Vzhledem k tomu, že se navržené řešení dotýká především nezastavěné části řešeného území, bude mít pozitivní vliv na vytváření kvalitního životního prostředí včetně zvyšování jeho kvality, a současně nijak negativně neovlivní hospodářský ani sociální rozvoj. Obecně platí, že výměra lokálního biocentra nemá být menší než 3 ha, délka lokálního biokoridoru by neměla překročit 2000 metrů a šířka by měla činit minimálně 15 metrů. V případě regionálních biocenter a biokoridorů platí hodnoty vyšší. Pro regionální biocentrum je potřebná minimální rozloha 20 ha a pro regionální biokoridor činí maximální délka 700 metrů a minimální šířka 40 metrů. Realizace územních systémů ekologické stability je zejména v zemědělsky intenzivně využívané krajině předpokladem pro obnovu ekologické stability krajiny. Musí být však doprovázena i dalšími procesy, jako obnova rozptýlené krajinné zeleně, obnova drobných vodních toků v přirozených korytech a ekologizace zemědělského a lesnického hospodaření. Záměry navrhované Územním plánem Březová nepředstavují významné ovlivnění ochrany přírody.

e) ochrana ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa Zemědělství má značný význam pro zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Na území obce Březová tvoří zemědělská půda cca 40% z celkové rozlohy (z celkové rozlohy tvoří orná půda 21,5%, zahrady 2,3%, ovocné sady 0,3% a trvale travní porosty 16,3 %). Z pohledu kvality půdy probíhá hodnocení na základě vymezení 5 tříd ochrany. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd ochrany V., IV. a III. Na území obce Březová se nachází 13,2 % zemědělské půdy v I. třídě ochrany. Zemědělská půda ve II. třídě ochrany se v řešeném území nenachází. Nejkvalitnější půdy tedy představují 5,3 % z celkové rozlohy území obce. Tyto nejkvalitnější půdy jsou situovány především podél vodního toku Hrubár. Lesy v celém SO ORP Uherský Brod a tedy i v katastrálním území Březová u Uherského Brodu spadají do jedné přírodní lesní oblasti, která je díky svému dřevinnému složení poměrně stabilní. Hlavním reprezentantem přirozených porostů jsou lesy, které tvoří tři souvislé plochy s celkově malou rozlohou. Největší je lesní porost na západních svazích Velkého Lopeníku, nejmenší pak v blízkosti Studeného vrchu. Typickým znakem přírodní biogeocenózy řešeného území je bukový vegetační stupeň. Na území obce jsou lesní pozemky zastoupeny 618 ha, což představuje cca 45 % z celkové rozlohy obce. Lesy je možné dělit na lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení, přičemž se na území obce Březová nachází výhradně lesy hospodářské. Je nutné, aby byly lesy patřičně ošetřovány a zachovány. Realizací dojde k záboru ZPF, protože se část zastavěného a k zastavění uvažovaného území nachází na půdách s I., II., III., IV. a V. třídou ochrany ZPF. Návrhem územního plánu dojde také k záboru PUPFL na návrhových plochách veřejných prostranství P* 4, 10, 32, na ploše pro vodní hospodářství TV 77 a na plochách krajinné zeleně K 60, 81, 82, 83 a 84. Podrobné zdůvodnění záborů půdního fondu je uvedeno v kapitole „1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“, této textové části. V případě, že budou požadované zábory půdního fondu zásadně zmenšeny, může v řešeném území dojít jednak k útlumu nebo stagnaci rozvoje, a tím by nebyly naplněny požadavky na vyvážený udržitelný rozvoj. Pokud by bylo preferováno zachování podmínek pro příznivé životní prostředí (ochrana půd s největší produktivitou) na úkor hospodářského (výrobní činnost) a sociálního (bydlení, občanské vybavení, zaměstnanost atd.) rozvoje, může dojít ke zhoršení obytného prostředí obce i jejího okolí.

f) veřejná dopravní a technická infrastruktura Navržené řešení vyvolává požadavky na novou dopravní a technickou infrastrukturu. Nová dopravní infrastruktura vychází zejména z požadavků na zajištění místní obsluhy území. V případě technické infrastruktury se jedná především o nově navrženou mechanicko-biologickou ČOV (včetně kanalizačních sběračů), protierozní příkop a jímací objekt. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury je nezbytným předpokladem hospodářského a sociálního rozvoje. ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

str. 35

g)

sociodemografické podmínky

Ve Zlínském kraji došlo mezi lety 1997 – 2007 k poklesu obyvatel o 1,4 % a v SO ORP Uherský Brod došlo ve stejném období k poklesu o 1,9%. V obci Březová došlo také k poklesu počtu obyvatel ve sledovaném období, a to o 4,4%. Obec Březová však vykazuje nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let) v rámci SO ORP Uherský Brod, a to 73,14 % z celkového počtu obyvatel. V Březové žije 36,54 % obyvatel bez vzdělání nebo se základním vzděláním, 42,34 % obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity, 16,97 % osob se středoškolským vzděláním s maturitou a 4,33 obyvatel s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním. V porovnání s SO ORP Uherský Brod žije v obci Březová více obyvatel bez vzdělání nebo se základním vzděláním a více osob se středoškolským vzděláním bez maturity. Tento rozdíl pak vyrovnává menší počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a osob s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním. Navržené řešení splňuje požadavky pro zajištění udržitelného rozvoje území, protože vytváří dobré předpoklady pro zachování, obnovu a rozvíjení příznivého životního prostředí (ochrana životního prostředí, ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu, optimalizuje nároky na zábory půdního fondu) a současně vytváří podmínky pro pozitivní demografický vývoj (nárůst počtu obyvatel), zlepšování a rozvoj mimopracovních aktivit (sport, turistika, rekreace a cestovní ruch), zvyšování zaměstnanosti a hospodářský rozvoj obce (nové plochy smíšené výrobní, rozvoj dopravní a technické infrastruktury).

h)

bydlení

Vývoj počtu trvale obydlených bytů dle ČSÚ ukazuje nárůst pro období od roku 1991 do roku 2007. V uplynulých 20 letech se křivka vývoje počtu obyvatel v obci Březová nacházela mezi hodnotami 1187 (rok 1991) – 1082 (rok 2010), přičemž docházelo jak k nárůstu, tak i poklesu počtu obyvatel. Další vývoj počtu obyvatel bude záviset na věkové struktuře obyvatelstva (přirozená obměna), ale také na migračních tendencích, přičemž je žádoucí imigrace do sídla. Důležitou roli zde bude mít přirozený pohyb obyvatelstva, prioritně reprezentovaný dojížďkou za prací. S tím bezprostředně souvisí nároky na bydlení a odpovídající občanské vybavení. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva bude klíčovou pro další nárůst obyvatelstva. Územní plán Březová vytváří předpoklady pro další rozvoj bydlení a navrhuje dostatek nových ploch pro bydlení, které navazují na zastavěné území obce. Proluky uvnitř HZÚO Březová, které je možno využít také pro výstavbu rodinných domů byly územním plánem vymezeny jako již stávající plochy bydlení.

i) rekreace a cestovní ruch Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na svém území podporuje většina obcí. Základní předpoklady pro další rozvoj těchto odvětví vytváří zejména přírodní podmínky. Obec Březová se rozkládá v CHKO Bílé Karpaty a její okolí je vhodné jak pro letní rekreaci (využití přírodních hodnot, rozhledna na Velkém Lopeníku), tak také pro zimní rekreaci (např. v souvislosti s rekreačním střediskem Lopeník). Obcí prochází dvě cyklistické trasy, a to dálková cyklotrasa č. 46 (tzv. Beskydsko – karpatská magistrála) a regionální cyklotrasa č. 5053. Územím obce vedou také tři značené turistické trasy. Územní plán Březová podporuje další rozvoj rekreace a cestovního ruchu a nově navrhuje plochu rekreace R 21, a to severně od HZÚO, která umožní realizaci cyklokrosové dráhy, bazénů, šaten, ploch pro odpočinek apod. V severozápadní části k. ú. Březová u Uherského Brodu dále územní plán navrhuje plochu O 40, která umožní výstavbu, téměř 14 metrů vysoké, rozhledny. V řešeném území je také třeba podporovat šetrné formy turistiky (aby nedošlo ke znehodnocení přírodního potenciálu území), a dále modernizaci a zkvalitnění služeb stávajících zařízení působících v této oblasti.


str. 36

j) hospodářské podmínky Z pohledu analýzy výkonnosti regionu (obce) patří mezi nejcennější charakteristiky ekonomické prosperity území daňová výtěžnost. Daňová výtěžnost je dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je ovlivněna zejména velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitosti. Daňová výtěžnost obce Březová je 8 480,- Kč/obyv., což je druhá největší výtěžnost v rámci SO ORP Uherský Brod (prvenství patří s 8 720,- Kč/obyv. Uherskému Brodu). V rozmezí let 2005 až 2008 činila průměrná míra nezaměstnanosti Zlínského kraje 8,5 %. V rámci SO ORP Uherský Brod byla ve stejném období průměrná míra nezaměstnanosti 7,96 %, přičemž docházelo k poklesu míry nezaměstnanosti jak v celém SO ORP Uherský Brod, tak i v jednotlivých obcích. Stejný vývoj míry nezaměstnanosti (pokles) byl zaznamenán i v obci Březová. Průměrná míra nezaměstnanosti se v obci Březová činila 10,4 %. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu ekonomicky aktivních obyvatel na počtu osob starších 15 let) byla v roce 2001 v rámci SO ORP Uherský Brod téměř 70 %, přičemž hodnota 72,43 % v obci Březové patří mezi nejvyšší. Míra podnikatelské aktivity, tj. počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel, dosáhla v SO ORP Uherský Brod v roce 2004 hodnoty 169,6 a v roce 2007 hodnoty 173,7. V obci Březová došlo také v daném období ke zvýšení těchto hodnot, a to z 146,89 (v roce 2004) na 158,96 (v roce 2007). Výhledově by v obci mělo dojít k dalšímu zvýšení počtu pracovních míst ve výrobní sféře, a to formou využití stávajících ploch výroby a skladování a nově navržených ploch smíšených výrobních. V Územním plánu Březová jsou nově navrženy plochy smíšené výrobní SP 19 a SP 20 jižně od HZÚO Březová a SP 5 a SP 17 uvnitř HZÚO. Intenzifikace stávajících výrobních ploch může mít pozitivní vliv na zvyšování ekonomického potenciálu v obci. Pokud by došlo k podstatnému zvýšení zaměstnanosti, měla by tato skutečnost pozitivní vliv také na demografický a sociální rozvoj.

Závěrečné zhodnocení: K využití silných stránek a příležitostí, posílení slabých stránek a ke snížení či eliminaci hrozeb v jednotlivých tématech (čímž se dosáhne dynamické rovnováhy všech pilířů udržitelného rozvoje) přispívá koncepce ÚP tím, že: - akceptuje stabilizované plochy a vymezuje plochy pro rozvoj bydlení venkovského charakteru, - respektuje stávající vodní plochy, - respektuje ochranu pohledového horizontu, - navrhuje protierozní opatření, - nevymezuje žádné plochy těžby nerostů, - navrhuje doplnění koncepce technické infrastruktury, - navrhuje odnětí půdního fondu pouze v míře odpovídající předpokládanému reálnému rozvoji, - respektuje a chrání přírodní a kulturní hodnoty v území, - vymezuje nové plochy pro podporu ekonomického rozvoje (plochy smíšené výrobní) a řeší podmínky pro jejich optimální napojení na potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu, - vytváří podmínky pro rozvoj nemotorové dopravy.


str. 37

1.d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Na katastrálním území Březová u Uherského Brodu se nachází tří evropsky významné lokality: o EVL Bílé Karpaty (CZ0724090), o EVL Studený vrch (CZ0723402), o EVL Březová – Kalábová (CZ0724088), a dále tři přírodní památky: o Cestiska, o Kalábová, o Dubiny, Ve smyslu stanoviska dotčeného orgánu k návrhu zadání ÚP Březová nebyl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na ŽP a současně byl vyloučen vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast. V celém území jsou základní složky – bydlení, rozvoj ekonomického a hospodářského potenciálu, životní prostředí a sociální vazby, řešeny komplexně a se snahou zachovat rovnováhu mezi jednotlivými složkami.


str. 38

1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Úvod Kapitola “Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ slouží orgánům ochrany ZPF k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely územního rozvoje obce Březová. Zemědělská část je zpracována podle zákona č. 231/99 Sb. o ochraně ZPF, kterým se upravují některé podrobnosti zákona č. 334/92 Sb. o ochraně ZPF, Vyhlášky č. 13 Ministerstva ŽP ČR ze dne 29. 12. 1993 a Metodického pokynu Ministerstva ŽP ČR ze dne 1. 10. 1996.

Výchozí podklady pro zpracování hranice předpokládaného odnětí půdy hranice BPEJ

Charakteristika a zastoupení BPEJ a HPJ Bonitovaně půdně ekologické jednotky jsou v řešeném území zastoupeny v pěti třídách ochrany zemědělské půdy: •

V I. třídě ochrany jsou zařazeny nejcennější půdy. Ze ZPF je možno odejmout pouze výjimečně, většinou ve veřejném zájmu.

•

Do II. třídy patří půdy (BPEJ) s nadprůměrnou produkční schopností. Jsou vysoce chráněny a pouze podmíněně odnímatelné.

•

Ve III. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s průměrnou bonitou, využitelné pro výstavbu.

•

Ve IV. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou.

•

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkční schopností a s nízkou třídou ochrany.

Zastoupení BPEJ v řešeném území: Tab. č. 1

7.20.21 7.20.31 7.20.41 7.20.44 7.24.11 7.24.14 7.24.41 7.24.44 7.24.51 7.41.67 7.49.11 7.49.41 7.56.00 8.35.41 8.41.68 8.41.89 8.56.00 ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - ODŮVODNĚNÍ

IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF I. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF I. třída ochrany ZPF str. 39

Hlavní půdní jednotka (HPJ): Je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením (je vyjádřena třetí číslicí číselného kódu BPEJ).

V řešeném území se nachází tyto HPJ: Tab. č.2

HPJ

HPJ 20

Charakteristika HPJ

Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jilech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

HPJ 24

Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností.

HPJ 35

Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.

HPJ 41

HPJ 49

HPJ 56

Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.

Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.


str. 40

Klimatická charakteristika Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. (Je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu BPEJ). Tab. č. 3

Kód regionu

Symbol regionů

Charakteristika Suma regionů teplot nad 10ºC

Průměrná Průměrný roční roční úhrn teplota ºC srážek v mm

Suchá vegetačních období

Vláhová jistota

7

MT 4

mírně teplý, vlhký

2200 2400

6–7

650 – 750

5-15

nad 10

8

MCh

mírně chladný, vlhký

2000 2200

5–6

700 – 800

0-5

nad 10

Charakteristika sklonitosti a expozice Sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřen čtvrtou číslicí číselného kódu BPEJ, která je výsledkem jejich kombinace).

Sklonitost Tab. č. 4

Kód

Kategorie

Charakteristika

0

0 - 1 st.

úplná rovina

1

1 - 3 st.

rovina

2

3 - 7 st.

mírný sklon

3

7 - 12 st.

střední sklon

4

12 - 17 st.

výrazný sklon

5

17 - 25 st.

příkrý sklon

6

25 st.

sráz


str. 41

Expozice Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích označených kódy 0 – 3. Tab. č. 5

Kód

Charakteristika

0

se všesměrnou expozicí

1

jih (jihozápad až jihovýchod)

2

východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod)

3

sever (severozápad až severovýchod)

Souhrnný přehled a výměra jednotlivých kultur a ostatních ploch v řešeném území Tab. č. 6

Kultura

Výměra v ha

Orná půda

297

Zahrady

31

Ovocné sady

4

Vinice

-

Trvale travní porosty

224

PUPFL

623

Ostatní plochy

174

Vodní plochy

9

CELKEM

1362


str. 42

Grafické znázornění jednotlivých kultur v %

Graf č.1

Souhrnný přehled struktury a záboru ZPF a PUPFL v navržených lokalitách dotčených urbanistickým řešením Podmínky ochrany ZPF jsou dány zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 13/1994 Sb., a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/97, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely ÚP obce Březová.

Přehled ploch projednaných v původním ÚPN SÚ Březová Tab. č. 7

ID plochy

OH 15 R 21 BI 8 BI 11 TV 27 SP 19 SP 20


str. 43

Popis a zdůvodnění jednotlivých lokalit navržených pro odnětí ze ZPF a PUPFL:

BH – PLOCHY PRO BYDLENÍ HROMADNÉ Lokalita BH 1 – je vymezena pro bydlení hromadné. Plocha se nachází v jižní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území. Plocha je navržena na pozemcích zařazených do I. a do V. třídy ochrany ZPF. Do první třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, nejvíce zastoupené v údolních nivách vodních toků. Celé zastavěné území obce Březová je vystavěno podél vodního toku. Plocha logicky rozšiřuje zastavěné území obce, leží na pozemcích roztříštěných obhospodařováním v drobné držbě a roztroušenou krajinnou zelení. Z toho vyplývá, že plocha nezasahuje do uceleného honu a tudíž nemůže nijak ztížit obhospodařování pozemků zemědělského půdního fondu. Plocha bude napojena ze stávajících sítí dopravní a technické infrastruktury. Plocha není zasažena investicemi do půdy, nedojde tedy k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů v území.

BI – PLOCHY PRO BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ Lokalita BI 2 – je vymezena pro bydlení individuální. Plocha leží v severozápadní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území. Dotčené pozemky jsou zařazeny do IV. třídy ochrany ZPF. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky vzhledem k jejich poloze nedostupné a pro navrhovaný účel využitelné.

Lokalita BI 8 – je vymezena pro bydlení individuální. Návrhová plocha pro bydlení je navržena na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF jižně od hranice zastavěného území. Půdy zařazené do V. třídy ochrany mají podprůměrnou produkční schopnost a jsou tedy pro navrhovaný účel využitelné. Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení ani do sítě zemědělských účelových komunikací. Nedojde k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů v území. Plocha je převzata z původního ÚPN SÚ Březová.

Lokalita BI 11 – je vymezena pro bydlení individuální v jižní části obce. Plocha leží na půdách zařazených do I. a V. třídy ochrany ZPF. Plocha vyplňuje proluku v území, nedochází tedy k narušení uceleného honu a tak ke ztížení obhospodařování ZPF. Celé zastavěné území obce Březová je vystavěno podél vodního toku a z toho důvodu dochází k záboru půd zařazených do I. třídy ochrany ZPF. Výhodou navrhovaného řešení je napojení ze stávajících sítí dopravní a technické infrastruktury. Plocha je převzata z původního ÚPN SÚ Březová.

O – PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Lokalita O 12 – je vymezena pro plochu občanské vybavenosti. NEPODLÉHÁ ZÁBORU ZPF.

Lokalita O 40 – je vymezena pro plochu občanské vybavenosti. Zábor se týká pozemků zařazených do III. třídy ochrany ZPF. Realizace nijak neztíží organizaci ZPF, ani hydrologické a odtokové poměry v území. Síť zemědělských účelových komunikací zůstane zachována.


str. 44

OH – PLOCHY PRO VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ A SOUVISEJÍCÍ SLUŽBY Lokalita OH 15 – je vymezena pro rozšíření hřbitova. Plocha je převzata z původního ÚPN SÚ Březová. Rozšíření hřbitova v těchto místech je z urbanistického a hygienického hlediska jediné přijatelné. Zábor pozemků se týká půd zařazených do I. a V. třídy ochrany ZPF.

SP – PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Lokality SP 5, 17 – jsou vymezeny pro plochy smíšené výrobní. NEPODLÉHAJÍ ZÁBORU ZPF.

Lokality SP 19, 20 – jsou vymezeny pro plochy smíšené výrobní. Plochy jsou převzaty z původního ÚPN SÚ Březová. Zábor pozemků se týká půd zařazených do I. a V. třídy ochrany ZPF. Druh dotčených pozemků je orná půda. Plochy jsou navrženy na pozemcích roztříštěných obhospodařováním v drobné držbě, nedochází tedy k narušení uceleného honu a tím ke ztížení zemědělského obhospodařování. Síť zemědělských účelových komunikací zůstane zachována. Výhodou navrhovaného řešení návaznost na stávající areál výroby.

R – PLOCHY REKRACE Lokalita R 21 – je vymezena pro plochu rekrace. Plocha je převzata z původního ÚPN SÚ Březová. Plocha leží severně od zastavěného území v přímé návaznosti na hranici zastavěného území v sevření mezi stávající komunikací a vodním tokem. Plocha leží na půdách zařazených do I. a IV. třídy ochrany ZPF. Navrhované řešení nezasahuje do uceleného honu. Tvar ani velikost návrhové plochy nijak neztíží obhospodařování okolních zemědělských pozemků. Realizací nedojde k ovlivnění hydrogeologických a odtokových poměrů v území.

DS – PLOCHY PRO SILNIČNÍ DOPRAVU Lokalita DS 3 – je vymezena pro silniční dopravu. Plocha leží na pozemcích zařazených do I. a V. třídy ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se bude jedna o liniovou stavbu, bude zábor pozemků zemědělského půdního fondu minimální.

Lokalita DS 6 – je vymezena pro realizaci účelové komunikace v severozápadní části katastrálního území obce. Realizací dojde ke zpřístupnění návrhové rozhledny O 40. Zábor bude pouze minimální pro vybudování liniové stavby. Plocha je navržena na pozemcích zařazených do IV. třídy ochrany ZPF.


str. 45

Lokalita DS 7 – je vymezena pro realizaci účelové komunikace k návrhovému jímacímu objektu TV 76. Zábor je zde pouze minimální pro vybudování liniové stavby a týká se pozemků zařazených do IV. třídy ochrany ZPF.

Lokality DS 9, 13, 16 – jsou vymezeny pro účelové komunikace. Plochy jsou navrženy z důvodu uvedení do souladu se skutečným stavem v terénu s ÚP.

Lokality DS 14 a DS 18 – jsou vymezeny pro účelové komunikace. NEPODLÉHAJÍ ZÁBORU ZPF. Lokalita DS 88 – je vymezena pro účelovou komunikaci. Plocha leží na pozemcích zařazených do I. třídy ochrany ZPF. Zábor je však minimální pro vybudování liniové stavby.

P* – PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Lokality P* 4, 32 – jsou vymezeny pro veřejné prostranství. NEPODLÉHAJÍ ZÁBORU ZPF.

Lokalita P* 10 – je vymezena pro veřejné prostranství. Plocha je v novém ÚP uvedena do souladu se současným stavem v terénu. Zábor se týká pozemků ležících ve IV. třídě ochrany ZPF.

Lokalita P* 23 – je vymezena pro veřejné prostranství uvnitř hranice zastavěného území obce. Zábor pozemků je pouze minimální a to na půdách zařazených do V. třídy ochrany ZPF.

Lokality P* 24, 25 – jsou vymezeny pro rozšíření veřejného prostranství uvnitř hranice zastavěného území obce. Zábor pozemků se týká půd zařazených do I. a IV. třídy ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se plochy nachází uvnitř hranice zastavěného území, jsou pro zemědělské obhospodařování postradatelné.

Lokalita P* 26 – je vymezena pro veřejné prostranství. Plocha leží částečně uvnitř a částečně mimo hranici zastavěného území. Zábor pozemků je pouze minimální a to na půdách zařazených do IV. třídy ochrany ZPF. Lokality P* 29, 30, 31, 87 – jsou vymezeny pro veřejné prostranství uvnitř hranice zastavěného území obce. Zábor se týká pozemků zařazených do I. a IV. třídy ochrany ZPF a bude pouze minimální pro vybudování liniové stavby.

TV – PLOCHY PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lokalita TV 27 – je vymezena pro výstavbu mechanicko-biologické ČOV v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“.


str. 46

Je převzata z původního ÚPN SÚ Březová. Leží na pozemcích zařazených do I. třídy ochrany ZPF, roztříštěných obhospodařováním v drobné držbě. Realizací nedojde k narušení organizace ZPF.

Lokalita TV 33 – je vymezena pro vybudování protierozního příkopu. Plochu navrhoval autorizovaný projektant Ing. Tomáš Horký. Plocha leží na půdách zařazených do V. třídy ochrany ZPF ve velmi svažitém terénu. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné.

Lokalita TV 75 – je vymezena pro realizaci vodovodu v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“. Plocha leží na půdách zařazených do IV. třídy ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se jedná o podzemní stavbu, nebude plocha ve skutečnosti podléhat záboru ZPF.

Lokalita TV 76 – je vymezena pro výstavbu jímacího objektu v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“. Plocha leží na půdách zařazených do IV. třídy ochrany ZPF ve velmi svažitém terénu. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné.

Lokality TV 77, 78, 79 – je vymezena pro realizaci kanalizačních sběračů. Vzhledem k tomu, že se jedná o podzemní stavbu, nebude plocha ve skutečnosti podléhat záboru ZPF. Nedojde tedy k narušení organizace ZPF. Realizací nedojde k nevhodnému dělení lesa, ani k narušení jeho obhospodařování.

WT – PLOCHY PRO VODNÍ PLOCHY A TOKY Lokalita WT 36 – je vymezena pro vodní plochu. Vzhledem k tomu, že plocha se již ve skutečnosti v řešeném území nachází, jedná se pouze o uvedení do souladu s územně plánovací dokumentací. Dotčené pozemky leží na půdách zařazených do I. a IV. třídy ochrany ZPF.

K – PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ U navržených lokalit (krajinná zeleň, biokoridory, interakční prvky) jde o trvalé vynětí ze ZPF. Dotčené pozemky budou zatravněny, dojde k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Navrhuje se některé části zatravnit tak, aby bylo zamezeno vzniku erozních jevů a posílena ekologická stabilita krajiny. Snahou je především o upevnění ekologické stability krajiny, zamezení nežádoucích erozních vlivů a navrácení zeleně (např. mezí a remízků, které tvoří přirozené úkryty zvěře) do rozsáhlých intenzivně zemědělsky obdělávaných ploch, které jsou pozůstatkem minulosti.

Plochy K 37, 38, 39, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 59, 60, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 89 – jsou vymezeny pro krajinnou zeleň. Plocha K 59 nepodléhá záboru ZPF. Krajinná zeleň plní ochrannou, izolační a tlumící funkci a posiluje ekologickou stabilitu krajiny.


str. 47

Plochy K 55, 56, 57, 58, 72, 73, 74 – jsou vymezeny pro regionální biokoridor 159: Mandlová – Zlatný potok. Plochy jsou převzaty z nadřazené dokumentace ZÚR ZK. K 48, 49, 51, 52, 53, 54, 69, 70, 71, 86 – jsou vymezeny pro lokální biokoridory. K 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68 – jsou vymezeny pro interakční prvky.

P – PLOCHY PŘÍRODNÍ Biocentrum je základní stavebním prvkem územního systému ekologické stability. Umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného geofondu krajiny. U dotčených pozemků dojde především k zatravnění, k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Dojde k posílení a upevnění ekologické stability přírody.

P 35 – je vymezena pro rozšíření lokálního biocentra Grunty II. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Svou realizací nijak nenaruší organizaci zemědělského půdního fondu.

L – PLOCHY LESNÍ L 50 – je vymezena pro lesní plochu. Leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Plocha je vymezena dle současného stavu v území. Plocha nijak nenarušuje organizaci ZPF. Plochy lesní jsou určeny zejména pro plnění funkcí lesa na lesním půdním fondu. Vymezením lesních ploch se docílí lepšího uspořádání krajiny a vyšší retenční schopnosti krajiny.

Eroze půdy a navrhovaná protierozní opatření Téměř všechny zorněné pozemky v katastru jsou ohroženy v různé míře vodní erozí. Je to způsobeno především (pro tento terén nepřiměřenou) velikostí honů, kdy se s prodlužující délkou svahu zvětšuje neúměrně erozní ohrožení. Erozí jsou rovněž postižena některá místa i v lese a to v údolích obou potoků, zvláště tam, kde dochází k podemílání příkrých svahů a v místech, kde byly lesní svážnice poškozeny pojezdy mechanizačních prostředků při těžbě a svážení dřeva. Problém eroze je však aktuálně hlavně na orné půdě. Zde dochází, zejména ve spodní části honů, ke značným splachům ornice.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EROZI 1.

Sklon svahu jako dlouhodobý až trvalý faktor ovlivňuje erozní procesy významnou měrou. Jako podklad byl proveden jeho rozbor.

2.

Dalším faktorem ovlivňujícím erozní procesy je délka svahu jako nepřerušená délka povrchového odtoku. Tento faktor má charakter krátkodobý, protože se do něj promítají technická a organizační opatření. Je to tedy jeden z regulovatelných prvků a možných nástrojů protierozní ochrany

3. a 4. Faktory ochranného vlivu vegetace a účinnosti protierozních opatření mají rovněž krátkodobý charakter a proto jsou také chápány jako nástroje regulace a protierozní ochrany.


str. 48

5. a 6. Faktory dešťový a půdní jsou naopak charakteru dlouhodobého a trvalého. Faktor dešťový můžeme navíc chápat pro celé zájmové území jako prakticky konstantní. Faktor půdní vykazuje relativně nejmenší rozpětí hodnot pro různé půdy.

Nebezpečí eroze dle sklonu svahu: I. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 5 do 12% - střední erozí ohrožené zemědělské půdy. Na půdách patřících do tohoto stupně je třeba změnit agrotechniku (vrstevnicová orba), použít i dalších organizačních opatření, např. pásové střídání plodin, změna tvaru pozemků, dále se vyhnout plodinám náchylným k erozi, případně použít stavebně technických opatření (viz „Typy protierozních opatření“ na konci kapitoly). II. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 12 do 18% - silné ohrožení zemědělské půdy. Na těchto pozemcích je nutné provést pozemkové úpravy a pozemky protierozně zabezpečit. Je nutné změnit agrotechniku, případně vyloučit intenzivní hospodaření a pokud je to možné, pozemky zatravnit nebo je alespoň rozčlenit technickými opatřeními jako pozemky drobné držby. III. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu nad 18% - velmi silné ohrožení zemědělské půdy, tyto pozemky je nutné zatravnit nebo zalesnit.

TYPY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ 1. Organizační – dotýkají se vždy celých ploch řešených pozemků. Lze uvažovat tato konkrétní opatření: - zatravnění - zalesnění - protierozní osevní postup - pásové střídání plodin - změna velikosti a tvaru pozemků (i jako důsledek stavebně-technických opatření a zahuštění cestní sítě) 2. Agrotechnická a vegetační – dotýkají se vždy celých ploch, proto jsou tato opatření navrhována vždy společně s opatřeními organizačními: - vrstevnicová orba - výsev do ochranné plodiny - důlkování, hrázkování, brázdování - dlátování, hloubkové kypření - organizace pastvy - obnova drnu - mulčování 3. Stavebně-technická – se dotýkají buď konkrétních kritických ploch, nebo pomocí liniových zařízení nedovolují koncentraci povrchového odtoku vody: - terénní urovnávky - terasy - průlehy (s ozeleněním jako základ budoucích mezí) - nádrže a suché poldry - příkopy – případně společně se zpevněnými cestami - zasakovací drény - ochranné hrázky Při aplikaci protierozních opatření jednoznačně preferujeme ta, která odstraňují příčiny eroze a zvyšují odolnost půdy proti erozi. Opatření odstraňující nebo eliminující škody způsobené erozní činností se doporučuje použít až v případě nedostatečnosti opatření proti příčinám.


str. 49

ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Etapa územně plánovací dokumentace: návrh

Recommend Documents