Časopis přerovského děkanátu
Listopad 2000 Číslo 11 Ročník 6
Liturgický vikýř Rosteme ve víře Slovo z Charity Tříkrálová sbírka Modlitba – co to je?! pokračování kresleného seriálu Dětské okénko soutěž, pohádka, „Rozhovory“ s jáhnem Petrem 9. jubilejní den Den nemocných Svíce z hnihy R. Guardiniho O posvátných znamení Křížovka listopadová Františkánská pou0 Světec měsíce a další…
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Úvodník Slůvko úvodem … Už pěknou chvíli se bohatý muž prochází
pro
sedícího
ulici
člověka
na
a
sleduje
druhé
straně
ulice. Ten na každého, kdo kolem něho projde, natáhne ruku. Boháč to
ale
nevydrží
k žebrákovi.
„Co
Táhni,
špíno!
nedá.
Pořád
a
vztekle
tu
pořád
Stejně
ti
běží
sedíš?
nikdo
natahuješ
nic
ruku
a
prázdná se ti vrací do klína.“ „Já vím“, odpoví žebrák a upřeně se podívá do očí boháče. „A.., a.., ale já ti nic nedám“, koktá boháč. „To vím také, jen mě napadlo, že byste
mohl
natáhnout
ruku
místo
mě“. Říká se, že nemocemi dneška jsou lakomství,
nenávist
a
závist.
Myslím, že mezi ně můžeme přidat i lenost. Příběh žebráka a boháče není
motivací
k finanční
bezdomovců,
měl
podpoře
by
vést
k zamyšlení: Co mé ruce …
1.11.Slavnost všech svatých 2.11.
vzpomínka na všechny věrné zemřelé
4.11. Památka sv. Karla Boromejského 9.11. svátek posvěcení Lateránské baziliky 10.11. památka sv. Lva Velikého 11.11.
památka sv. Martina Tourského
13.11. svátek sv. Anežky české 17.11. památka sv. Alžběty Uherské 21.11. památka zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě 22.11. sv. Cecílie 26.11. Slavnost Ježíše Krista Krále – Jubilejní den nemocných 30.11. svátek sv. Ondřeje
V tomto listopadovém liturgickém vikýři si přiblížíme další část z dějin slavení
Den
NEDĚLE.
Páně
drahým
Je
před
námi i
Tříkrálová
takto
sbírka.
odvážné
hlasy:
„Nebudu žebrat!“ Když už to tedy nazýváme
žebráním,
nenatáhnout
ruku,
proč
když
mám
daleko větší šance, že do ní něco dostanu, než ti, pro které je sbírka následně určena? Možná máme plné ruce ostatního. Ale
přece…,
sklonit
pokud
k prameni
a
se
chceme
z něj
pít,
nesmíme v dlaních nic svírat.
křesťanům
který
oslavují
bohoslužebným
shromážděním. V době apoštolské nebyl
žádný
jednotný
mnohotvárnost
v Prvním
slovo
forem
zaznamenal
ve
Pavel
Korintským.
modlitbu
naučení,
mluvení
a
nám
svatý
listě
Vyjmenovává
rituál
křesťanských
bohoslužebných
zjevení
vytržení
a
žalmu,
od
Boha,
jeho
vyložení,
díkůvzdání
a
chvalozpěvy.
Sv.
Pavel byl nucen vystoupit proti mnohotvárnosti shromáždění, právě on nám klade do středu shromáždění obce večeři Páně (1K 11,17-34). Je sice spojena s obyčejným jídlem, avšak nikoliv nasycení, nýbrž slavení eucharistie je samo vlastním jádrem setkání. Tuto eucharistickou slavnost musíme vidět podobně jako u Poslední
večeře
v předvečer
Iva
stává
především
nejvíce Zaznívají
se
dnem,
Ježíšovy
jeho
včleněnou
utrpení,
nejen
do
občerstvující hostiny, nýbrž i Jsem sám jediný.
do
Přesto ale pořád jsem.
které
pestrého
Nemohu dělat všechno,
k bohoslužbě,
ale něco přece jen udělat dokáži.
s 1K 14).
A přestože nemohu udělat všechno,
Potvrzení
neodmítnu udělat to,
nedělním
co udělat mohu.
svědectví. Od
Edward Everett Hale
věnce
dnes
prvků,
počítáme včetně
tohoto
ústředního
shromáždění
místodržitele
křesťanská
obec
čtení,
promluvy,
charakteru
křesťanů
v Bithynii
skýtají
Plinia
shromažďovala
se
během
rozhovorů
atd.
eucharistické také
nejstarší
dovídáme, neděle
slavnosti
(srv.
při
mimobiblická
že
dvakrát:
se
tamější
za
časného
rána k jakési bohoslužbě slova a večer k hostině s eucharistií.
Strana 2
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Justin
Mučedník
v polovině
2.
století
popisuje
nedělní
bohoslužbu:
bohoslužba
slova
s předčítáním
svatých Písem, kázání, modlitba a vlastní eucharistická slavnost. Tato změna nastala při pronásledování, kdy se večerní bohoslužba musela sloužit časně ráno. Účast
na
těchto
bohoslužbách
bylo
pro
první
křesťany
samozřejmým
výrazem
jejich
přináležitosti
ke
Kristu, podílením se na jeho Těle a Krvi, znamením radosti ze společenství vykoupených, svědectvím bratří se živila vlastní víra a vzájemně posilovala naděje a věrnost. Nebylo
zapotřebí
vyhlašovat
návštěvu
bohoslužebného
shromáždění
za
přímou
povinnost.
Závazný
charakter byl založen hlouběji, byla to otázka křesťanské existence. Pouze tam, kde Kristův obraz v srdcích vybledl, kde ochabovala naděje na Jeho příchod a počínala cesta k odpadnutí, přistupovalo vedení církve k napomínání a varování, např. list Židům 10,25. (pokračování příště)
Z knihy Liturgický rok , Adolf Adam.
Slavnost Všech svatých – 1. listopadu Mše svatá má 2. čtení a vlastní prefaci. V ní se hymnickým
V poslední listopadovou neděli budeme slavit Slavnost Krista Krále.
způsobem opěvuje tajemství slavnosti.
Nejmladší ideový svátek ke cti Páně, vděčí za svůj vznik
Svátek nezahrnuje pouze kanonizované svaté, ale jistě i
papeži
zesnulé příbuzné a přátele.
z 11.
První
čtení
je
ze
Zjevení
a
popisuje
svaté
jako
Piu
XI.
prosince
velký
Ve
1925
lékem
zástup, který by nikdo nespočítal, stojící před trůnem a
své
rozvíjí proti
uznání
encyklice
„Quas
myšlenku,
že
rozkladným
Kristovy
primas“
nejúčinnějším
silám
královské
doby
vlády.
je
Jejími
před Beránkem. Na závěr čtení se říká, že svatí přicházejí
plody jsou „přiměřená svoboda, řád, klid,
z velkého soužení a své šaty si vyprali doběla v Beránkově
svornost, pokoj“. Protože je třeba rozšířit
krvi.
pokud Druhé čtení (1J 3,1-3) spatřuje v tom,
možno
důstojnost
že nám bylo darováno být Božími
být
nic
dětmi, základ naší eschatologické
co
našeho
účelnějšího
vlastního
slávy.
nejvíce
královskou
Vykupitele,
a
než
nezdá
se
ustanovení
zvláštního
svátku
Krista Krále. Vnějším
podnětem
zavedení 1600.
svátku
pro bylo
výročí
Prvního
ekumenického
koncilu
v Niceji, o jehož nauku o V modlitbách
Kristově soupodstatnosti
předsedajícího
s Otcem se jako o svůj základ
spoléhá se
modlící
církev
na
opírá Kristova královská vláda. „Alfa
i
přímluvy takového množství svatých a nechává nás prosit,
(Zj
abychom od stolu poutníků došli do společenství svatých.
bodem
Omega,
22,13)
první
vyvýšený
liturgického
i
poslední,
Pán
a
roku,
Král
nýbrž
počátek
není
i
pouze
našeho
konec“ cílovým
pozemského
putování vůbec.
Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
Kristus Král je cílem lidských dějin, bodem, v němž se
(Dušičky) - 2. listopad
sbíhají všechny tužby dějin a civilizace, středem lidského pokolení,
V tento den se používá liturgická barva fialová. Všechna
čtení,
modlitby
a
zpěvy
tří
denních
mší
jsou
charakterizovány vírou ve velikonoční tajemství a prosbou dát zemřelým na něm podíl. První čtení (Mdr 3,19) obsahuje již starozákonní svědectví o
víře
ve
zmrtvýchvstání
a
možnost
smírné
oběti
za
zemřelé. Evangelium (Mt 25,31– 46) je zprávou, volající k lidem na cestě:
„Cokoli
jste
neudělali
pro
jednoho
z těchto
nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.“ Antifona před přijímáním opakuje příslib věčného života. (J 11,25n) Ježíš řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve
všech
všech
tužeb…
srdcí
a
jejich
Oživeni
sjednoceni
a jeho
Duchem
putujeme
směrem
k dovršení
lidských dějin, jež je ve
shodě
s jeho
láskyplným úradkem, na
nebi
opět
„všechno i
na
zemi spojit
v Kristu“ (Ef 1,10)
mne, neumře navěky.“
Slovo pro každého
radostí
naplněním
připravila Liba
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Strana 3
Svátost smíření - zpytování svědomí
Svátost
smíření
má
na
zřeteli
především
těžký
hřích, řeknu přesněji – „hřích smrtelný.“ V pojmu „hřích smrtelný“ na základě podobenství k fyzické smrti můžeme odhalit – jaké jsou jeho důsledky v duši člověka. Když člověk spáchá těžký hřích, duševně umírá, ztrácí Boží život, který v něm je, stává se duševně mrtvý. Stejně jak v okamžiku smrti zanikají všechny společenské vztahy toho člověka, jestli jde o duševní smrt, je zrušeno spojení s Bohem a jinými lidmi, kteří tvoří Církev. Svátost smíření, jestli jde o hřích smrtelný, je tedy něčím větším než jenom vyléčením. Je to vzkříšení člověka. Kdybychom očima víry dokázali zpozorovat dobrodiní této svátosti, je možné, že nejvíce bychom Pánu Bohu děkovali za tento pramen milosti. Neboť mít od svatého křtu život, přijít o něj a nemoci ho znovu získat, to je velká tragédie. Možnost znovuzískání života nadpřirozeného to je velký dar Božího milosrdenství. Všechny jiné hříchy, které nejsou smrtelnými hříchy, můžeme srovnat s různými nemocemi, které sice neohrožují život, ale vážně ho zatěžují. Svátost smíření na ně jakoby podává léky. Kdo odkryje hodnotu svátosti
smíření,
uvidí
také,
že
je
to léčení nejen vracející zdraví, ale také činící člověka odolným proti
všelikým duševním nemocem. Jestli
jde
o
přístup
k svátosti
smíření,
Církev vypracovala určité etapy.
První
svědomí.
člověk
sám
Svědomí
-
Nejde
ohodnocení
tady
o
svého
to,
aby
života.
je
zpytování udělal
to
je
hlas
Pána Boha. Zpytování svědomí
je čas, ve kterém člověk
především poslouchá, co mu Pán
Bůh
chce
říct;
jak
On
vidí jeho život a jednání. Základním elementem je
tady přístup k reflexi nad
nějakou dobou svého života. Jak
to dělat, učí nás sám Pán
Bůh už v prvních větách Bible.
Především
svědomí mělo by být časté – Pán
Bůh
se
zpytování zamyslel
nad
každým dnem stvoření. Za druhé - musíme v něm uvidět vedle zla také a možná především velmi mnoho dobra, které jsme udělali, neboť přece v každém dnu konáme dobro. Nutno uvidět dobro i zlo. Teprve tehdy je uvidíme v správných proporcích. Ještě málo – tehdy také snadněji odkryjeme, že čas, který jsme věnovali zlu, mohl být využitý na konání dobra a to zlo uvidíme ještě špatnějším. Při zpytování svědomí myslíme na dobu od poslední dobře vykonané zpovědi, tedy od toho okamžiku, ve kterém náš duch byl úplně zdráv. Díváme se, jaké nemoci nás napadly v této době. Při tomto zpytování je nutná především velká upřímnost vůči sobě. Je to těžké. Nutno přistoupit k zrcadlu a nic neretušujíc říci: takový jsem. Člověk musí uvidět úplnou pravdu o sobě, jak nejlépe dovede. Pak je třeba připustit Boha, aby On řekl, co si o mně myslí. Bůh skrze svědomí mluví: poslouchej, to je krásné, dobré, velmi dobré, a to je zlé. My sami v tom zrcadle vidíme, co je zlé a souhlasíme s Ním - Ano, Pane, to není dobré, za to se stydím! Není dobré spěchat. Zpytování svědomí má být vykonané ve jménu pravdy. V praxi se blížíme ke třem základním věcem. První je Desatero. Je třeba se zastavit u Desatera a zjistit – na kolik jsme je zachovávali. Je to stejné, jako bychom
přistavili
svislici
desatera
ke
zdi
svého
domu,
kterou
jsme
vybudovali
od
poslední
zpovědi.
Hodnotíme, která cihla je postavena správně a která ne. Druhou svislicí jsou povinnosti - rodinné a týkající se povolání. Třetí je nauka o vadách, to znamená, máme zpozorovat, která ze sedmi vad se stává nebezpečnou v našem životě. Jestli jde o hříchy těžké, je nutné stanovit, jestli je to jenom možné – kolik jich bylo, neboť dokonale víme, že např. zlo jedné vraždy je menší než několik desítek. Nutno uvidět velikost spáchaného zla, proto nemůžeme být udiveni, že tady je viditelná matematika. Nakonec je nutné obsáhnout celý svůj život, abychom uviděli, jaký smysl má ten poslední úsek mého života. Uvidět pravdu – dobro a zlo. Za dobro Pánu Bohu poděkovat a za zlo Ho odprosit.
Strana 4
Slovo pro každého
P. Janusz
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
V zářijovém čísle našeho časopisu jsme Vám ve zkratce napsali
Slovo
něco o Charitě. Proč právě o ní? Protože Charita je účelovým zařízením
římskokatolické
biskup.Navazuje
z Charity …
trpícím
a
na
církve,
duchovní
potřebným
lidem.
a
kterou
v diecézi
historickou
Nejhlubší
zřizuje
tradici
podstatu
a
služby
zdroj
síly
služby Charity odhalují slova sv. Vincence: „Nemohu se udržet, stále musím hledět na tento prototyp charity – na Ježíše Krista.
Pojem „charita“ se používá ve čtverém smyslu: 1.
Je považována jako ctnost a vnitřní smýšlení lásky k Bohu a k bližnímu pro Boha.
2.
Jde o projevy lásky k bližnímu.
3.
Je organizovaná dobročinnost z křesťanské lásky prokazovaná trpícím.
4.
Charita jako vnější forma a prostředky k provádění této činnosti: organizační forma, kancelář aj. /např. farní charita/
A ještě slovo o požehnání Charity. Je požehnáním pro ty, kterým pomáhá, pro ty, kdo ji konají a pro společenský život, protože vyplňuje mezery, které zanechala spravedlnost. Láska k bližnímu nemůže nahradit spravedlnost, protože má veliké poslání, aby odstraňovala příčiny sporů; ale charita dovede cosi, co spravedlnost nedokáže: sbližuje duše. Proč mluvit o charitě jako o ctnosti, projevu lásky, dobročinnosti a organizovanosti? Sobectvím se naše duše ochuzují, mrznou, zakrňují, pustnou, hrubnou a zesurovějí. Láskou k bližnímu se rozvíjejí, rozkvétají, vnitřně bohatnou, rostou. „Blahoslavení milosrdní“, říká Pán.
Připraveno a upraveno podle knihy Dějiny křesanské charity … A co dál?
Tříkrálová sbírka aneb …
I v roce 2001 bude Tříkrálová sbírka probíhat, tentokrát už
v celé
České
republice.
Jestli
se
uskuteční
i
u
vás,
záleží na vaší ochotě. … To už jsem slyšel. Správně.
Tříkrálová
sbírka
již
probíhala
a
to
v letošním roce poprvé. Vyhlásil ji o. arcibiskup Jan Graubner
a
byla
organizována
Arcidiecézní
charitou
Olomouc. Sbírka
byla
rozesíláním
pořádána
složenek
formou
do
koledování
domácností.
Tato
a
sbírka
proběhla v roce 2000 na území arcidiecéze Olomouc.
Rokytnice,
Brodek,
Vlkoš,
Horní
Moštěnice,
Kokory, Přerov. Celkový výtěžek činil 44 447,9 Kč. Sbírka
byla
Lobodice,
také
podpořena
Dluhonice,
farnostmi:
Říkovice,
Stará
Troubky,
Ves,
Bochoř,
Prosenice a Přerov. Tyto dary činily 30 030 Kč. Vaše dary byly použity k pomoci lidem v nouzi u nás i v zahraničí,
dary
vybrané
koledováním
byly
použity
k realizaci Charitního rodinného domova Stará Ves u Přerova,
přímou
pomoc
potřebným
a
zahraniční
pomoc.
Tříkrálová
sbírka
posláním
je
pomoci.
otevřené
srdce i
sbírkou na
Chce
a
pro
lidi
potřebné.
kolem
připomenout,
štědrá
dárcům.
ruka
Vznikla
nás, že
přináší
také
Jejím kteří
upřímné radost
z potřeby
a
cíleně
formovat a vychovávat veřejnost k sociálnímu myšlení cítění
a
společnost. zapojení
v tomto Druhým
široké
každá
králů,
duchu
pozitivně
důvodem
veřejnosti
a
(ne
zároveň jen
ovlivňovat cílem
věřících)
pomoc:
finanční,
duchovní
/modlitba/
i
kteří
se
nebojí
koledovat
a
obětovat
pro
druhé
několik hodin svého času, který možná stráví na příjemně štiplavém mrazu.
přitom je na zvážení vedoucího, zda bude jedním ze Tří králů. Vedoucí musí vlastnit občanský průkaz a právě on je
zárukou,
skupinky
je do
že
bude
finanční mít
dary
nebudou
průkaz,
který
ho
zneužity.
Vedoucí
k pořádání
sbírky
pověřuje. Ten je povinen na požádání předložit. Skupinky mohou
koledovat
vystoupení
s tím,
po
domech
že
výtěžek
nebo
uspořádat
bude
věnován
divadlo na
účel
aj. TS
2001. Slavnost
Zjevení
Skupinky na
K přípravě
upozornit
potřebují
uspokojení
je
je
přímá. V této přímé pomoci jde o vytvoření skupinek Tří
záleží
… O co vlastně jde?
a
Vítána
Každá skupinka Tří králů musí vedoucího a koledníčky,
Za okres Přerov se zúčastnilo celkem 7 obcí a to: Citov,
… Jak tedy mohu pomoci?
Páně
koledníků jejich
vyjde
mohou
v příštím
chodit
možnostech
Tříkrálové
sbírky
a
na
bych
roce
kdykoli
vás
na
sobotu.
během
programu chtěla
dne, obce.
poprosit
o
pomoc, kterou s radostí přivítám. Tříkrálová
sbírka
bude
v roce
2001
již
v režii
Sdružení
ČKCH Praha a finanční prostředky by se měli vybírat na předem stanovený účel. V roce 2001 sbírka proběhne na celém území České republiky. Pokud byste rádi podpořili přímou pomocí toto dílo ve vaší obci,
kontaktujte
nás
na
adrese:
Přerov, ul.9.května 82, 750 02 207 717 /Iva Baďurová/, ..
financování nejrůznějších sociálních a humanitárních
a
Oblastní
charita
Přerov nebo na tel:.
za to
předem děkujeme.
Oblastní Charita Přerov
projektů.
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Strana 5
Často si kladeš otázku: Zda ti,
nejsou
kteří hledají pokoj…
tak trochu
A proč
9. Oni všichni setrvávali na modlitbě spolu s Marií
Pokračování kresleného seriálu o modlitbě francouzského malíře a karikaturisty Florise.
tajemství těla Ježíšova,
Strana 6
On je jediným spojením
jedním tělem v Ježíši.
mezi lidmi!
se angažovat?
egoisté?
Zapomínáš na velké
Přes všechna rozdělení jsme
když se modlíš, nikdy nejsi sám /a/!
Vždycky jsme svázáni
Každý akt lásky nebo nenávisti
s jinými …
zanechává stopy na těle lidstva.
Jak poznat, že modlitba je
Zvětšuje snad modlitba můj
dobrá? Strom se poznává
egoizmus a pohodlnost?
po ovoci…
Poustevník se může cítit více
na sebe …
Poněvadž bez modlitby
mně vůči jiným?
mít všechny lidi ve svém srdci…
musíme nejprve zpozorovat
společenství …
lásku Boha k nám.
Abychom se modlili,
Existují lidé, kteří celý svůj život
nemusíme hledat důvod:
zasvěcují modlitbě …
Proč mě
Modlit se: to znamená,
Abychom mohli milovat lidi,
není opravdového
máš rád?
A možná naopak – otevírá
než někdo, kdo stojí v zástupu a myslí pouze
spojen s lidmi
Abych tě měl rád ještě více!
Jedny Bůh ponechává v klášterech a jiné posílá mezi lidi …
Všichni jsou tedy ponořeni do ohně modlitby …
srov. 2Kor7,3
To znamená, proměnit práce a každodenní povinnosti v akt lásky…
a jít ke všem, kteří dnes potřebují pomoc!
Kdyby skončila modlitba Oni jsou dobrodinci lidstva, hradbami v pustině…
Slovo pro každého
svět by zahynul… Silouane
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
v mém jménu, tam jsem
pokoj v srdci člověka
svět spása,
také závisí na modlitbě!
Modlit se, to znamená
Jestli důvěřuješ Bohu, zlo
bojovat se satanem, který
nebude mít nad tebou vládu.
je nepřítelem Boha …
Milost!
Bůh nechce zůstat sám se svou velkou láskou. sv. Tomáš
každý akt lásky, každá
Ježíš čeká na modlitbu
Ve chvílích, kdy se cítíš
nějaké maličké dušičky,
opuštěný Bohem, pamatuj,
aby mohl spasit jiné.
že
píseň chvály je jako paprsek světla vyslaný do světa!
sv. Terezie
Modlit se,to znamená, být účastným na liturgii Církve,
Ke tvé modlitbě se připojí Maria, andělé a všichni svatí, kteří tvoří
P. Leo Kuchař SSS VŽDYŤ TO JSEM JÁ –
velkou nebeskou
ROZHOVORY S PÁNEM
rodinu.
JEŽÍŠEM PŘED SVATOSTÁNKEM Kniha smysl
která se koná bez ustání ve
objasňuje a
význam
eucharistické
tvém srdci …
úcty,
předkládá
nám
náměty pro
modlitbu
před
svatostánkem před
vystavenou
Nej-
světější
modlitba vznáší
svátostí
se k Tobě jako vůně kadidla!
Je
rozčleněna
do
několika
tématických
okruhů: Pán Ježíš ve slavnostech a svátcích církevního Ježíš
roku,
koná
v podobenstvích,
Ježíš, divy, Ježíš
náš
pán
a
Ježíš svolává
mistr, mluví své
učedníky, Ježíš hlásá království Boží ….
V Eucharistii Ježíš sjednocuje lidi a ruší rozdíly času a vzdálenosti.
Slovo pro každého
Vydalo nakladatelství cesta
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
(podle knihy Jak očistit své srdce)
Ať má
nebo
Kdo je schopen rozlišit dobré myšlenky od špatných?
Díky modlitbě přichází na
Já uprostřed nich.“
a rozjímat slova Písma svatého:
problém stojí v první řadě duchovní literatury. Avšak umění rozlišovat myšlenky je v prvé řadě Boží dar. Pro sv. Jana je duchovní zkušenost „pomazáním“, stav
nebo tři shromážděni
je nemusíš ani vyslovovat…
Dosvědčit, že mluví Bůh, to byl úkol proroků a knihy sapienciální byly napsány proto, aby učily rozlišovat hlas moudrosti od bláznovství a pošetilosti. Tento
prosby, utrpení a radosti:
Občas je třeba se modlit společně
světla (srov. 1Jan 2,20-27). Svatý Antonín opat řekl: „Je nezbytné mnoho modlitby a hodně askeze, aby se po přijetí charizmatu rozlišování duchů od Ducha
obětovat Bohu všechny
„Neboť kde jsou dva
Jestliže jsi blízko Boha, pak
svatého mohlo rozpoznávat, co se týká každého démona…“ Toto poznání je kromě toho plodem dlouhého pozorování.
Modlit se znamená
Strana 7
„A“ 1. Jak se jmenovala česká princezna, která založila klášter „Na Františku“? 2. Jak se jmenoval český kníže zavražděný vlastním bratrem.? 3. Jak se jmenoval štědrý a pozorný biskup z Myry (Malá Asie)
„B“ 1. Jak se jmenoval druhý pražský biskup,
Milí chlapci a děvčata! Nevím, zda vůbec tuto stránku našeho časopisu čtete? Tak málo odpovědí a dopisů dostáváme.
který byl z rodu Slavníkovců. 2. Jak se jmenoval apoštol národů pocházející z Tarsu.
Protože v měsíci listopadu je slavnost Všech svatých, tak vás vyzkoušíme jak znáte světce?
3. Jak se jmenoval biskup a církevní učitel, který napsal knihu „Vyznání“
Liturgický rok nám umožňuje stále znovu si připomínat a zpřítomňovat i slavit to, co pro nás Bůh prostřednictvím Ježíše Krista udělal a dělá. Zkusme si ho znázornit ve spirále, protože ta vyjadřuje neopakovatelné plynutí času k jednomu cíli všeho. Jednotlivá období a znázorněné dny si vybarvi, spirálu můžeš zkusit i rozstříhat na „puzzle“ a znovu správně složit.
Strana 8
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Pohádka Pohádka o sloní zvědavosti V jedné daleké zemi zvané Afrika, žili před mnoha a mnoha lety sloni. Byli podobní těm dnešním slonům, ale měli malé uši a krátké nosy. Už tehdy však byli velcí a silní. Přesto, že si jich okolní zvířátka velmi vážila, měli sloni jednu velkou neřest. Byli strašně zvědaví. Nejvíce ze všeho je zajímaly malé otvory ve zdech, kde bydlely myšky šibalky, které se před slony schovávaly, aby je velká a nepozorná zvířata nezašlápla, když zrovna našly krásný kousek sýru. Sloni nevěděli, proč se myšky schovávají a protože byly i hodně rychlé nevěděli ani, co si to stále nosí do svých skrýší, a protože byli strašně zvědaví, chtěli to zjistit. Svolali poradu pod velkým starým stromem uprostřed africké země na půlnoc prvního dne třetího měsíce afrického sloního roku. Té noci se pod starým stromem sešli všichni afričtí sloni a pod vedením nejstaršího a nejmoudřejšího slona se dohodli, že musí stůj co stůj zjistit, co se děje v myších dírách. Od toho dne všichni sloni naslouchali u myších děr a čuchali k nim, aby aspoň něco zaslechli, něco vyčenichali. Protože byli hodně velicí a jejich končetiny příliš tlusté a neohrabané, začali sloni strkat své nosy do myších děr místo nich a aby dosáhli co nejdál, museli je hodně natahovat, stejně jako své uši, protože myší hlásky jsou tenoučké a tiché. Sloni však nebyli jediní, kdo se zajímal o malé myšky, byl to i člověk, kterému se ztrácel lahodný sýr, a ten se rozhodl myškám jejich loupeže překazit. Nastražil na ně za hluboké noci, kdy i měsíc se schoval za temné mraky, pastičky a čekal až se myšky chytí. Myšky jsou zvířátka velmi chytrá a rychle prokoukly člověčí lest, žádná se chytit nedala, ale sloni posedlí svou zvědavostí šmejdili svými již dobře vycvičenými dlouhými nosy u myších děr tak dlouho, až se sami chytili do člověkem nastražených pastí. Ty sklaply a sloni dostali ránu přes nosy až uskočili. Ještě toho večera se znovu sešli všichni vyděšení s obvázanými choboty pod velkým starým stromem uprostřed Afriky a radili se. Shodli se na tom, že se jim ani přes úpornou snahu nepodařilo zjistit, co myšky tají, ale že to musí být asi velmi důležité, když si sami připravily na slony pasti, které je také zranily. Sloni se
vyděsili a od těch dob už nenaslouchají u
myších děr a nestrkají do nich své choboty a protože mají velmi dobrou a dlouhou paměť a stále si pamatují rámu, kterou jim zasadily pastičky na myši, tak se i bojí. Bojí se, protože neví, jestli myšky nevynalezly novou větší past na slony, a proto kdykoli uvidí malou šedivou myšku vezmou nohy na ramena
a utíkají jak nejdále to jde.
A tak malé myšky vyhrály boj se sloní zvědavostí a slonům zůstaly velké klapaté uši, dlouhý chobot a strach z myší. I člověk se někdy bojí, bojí se neznámého a nového. Možná, že svůj strach překoná, když pozná, čeho se bojí a nezůstane v nevědomosti, pak si možná to, co ho dříve děsilo zamiluje. Kdo ví, snad i sloni jednou poznají, že pasti nebyly od myšek a možná se jich přestanou bát. Monika Vláčilová
Výzva svatého Petra. Jistě znáte řadu světců, o kterých jste slyšeli nebo četli. mnozí z nich dokázali neuvěřitelné věci. Snad právě proto se nám může někdy zdát, že jsou našemu způsobu života vzdáleni. ale představte si, co nám všem říká apoštol Petr ve svém 1. listu. Tajenka: …………………………………………………………………………………………………………….. .
1. sv. Petr 2. sv. Pavel 3. sv. Václav 4. sv. Ludmila 5. sv. Anežka Česká 6. sv. Terezie z Lisieux 7. sv. Cyril a Metoděj 5. sv. Josef
Ke jménu světce přiřaď jeho atribut a slovo pod ním
napiš
na
řádek
tajenky.
Slova
piš
v pořadí,
v jakém jsou světci uvedeni.
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Strana 9
se na své ruce“. Byl jsem asi jediný v kostele, kdo se opravdu
podíval
pokračoval:
do
svých
„Zamyslete
se,
dlaní.
k čemu
A
ten
všemu
kněz
používáte
ruce, co nimi všechno děláte! Nemohly by se i vaše ruce
dát
do
služby
Ježíšovi,
aby
lámaly
chléb
a
rozdávaly chudým?“ A tak jsem se díval na ty své ruce a říkal si: „Proč ne?“ Ale v zápětí jsem je schoval za svá záda, protože jsem si uvědomil, že po mši mám rande.
čísle
časopisu
jsme
Vám představili přerovského jáhna Jaroslava
Kníchala.
překvapí,
ale
Asi
tento
Vás
to
rozhovor
je
také s jáhnem. Co?
Jak
to?
Nechme
kterou
jsem
nadevšechno
miloval,
přestával vztah fungovat. Čím dál tím víc jsem poznával, že mě to táhne víc ke
Milí čtenáři a přátelé, v zářijovém
S dívkou,
to
na něm,
snad nám to vysvětlí. 1. Bratře, mohl byste nám o sobě a svém životě něco říci?
kněžství. Vstoupil jsem do semináře a prošel jsem ho úspěšně s jednou dvouroční přestávkou ve Francii. 3. Mnohým z nás jaksi vrtá hlavou, že jste na vojně. Je v brněnské diecézi, ze které pocházíte běžná praxe, jít po jáhenském svěcení na vojnu? V naší
republice
existuje
branný
zákon
a
branná
povinnost.
Takže
jako
každý
zdravý chlapec jsem podlehl této povinnosti. Nechtěl jsem jít na vojnu během studia, tak jsem šel teď. U nás v diecézi je to, myslím, rozšířená praxe, že kluci, kteří nemají vojnu za sebou, jsou vysvěcení a pak jdou na vojnu. Vím, že má přítomnost v kasárnách je moc důležitá, ale musím říci, že z lidského
Jmenuji se Petr Beneš, je mi 27 let
hlediska je to těžké. Je těžké vědět, že ti kluci hledají štěstí, hledají plnost života a
a pocházím z Blanska. Mám o šest
hledají tam, kde se to najít nedá a nemají zájem o Boha.
let starší sestru, která má 2 děti a musím říci, že máme spolu velice pěkný vztah. Když jsme byly malé děti,
tak
jsme
se
často
bily,
ale
vzpomínám si, že když jsem se po delší době vrátil domů, tak jsem se měli hodně rádi – a vydrželo nám to asi půl hodiny. Když jsem byl malý kluk, tak jsem si
nejraději
hrál
s vláčky.
Toužil
jsem být strojvůdce. Tak jsem si ve 14
letech
podal
přihlášku
na
Střední železniční školu – no a od té doby nosím brýle. Díky tomu, že jsem jsem
se
na
tuhle
začal
školu
nedostal,
Zemí, do které se rád vracím a kterou považuji za zemi svého srdce, je Francie a po ní se rád toulám. A koníčky? Asi četba. Převážně čtu duchovní literaturu a nejraději čtu Bibli. 5. Máte nějaký duchovní vzor? Mým velkým vzorem kněžství je otec Daniel Ange [ánž]. Je zakladatelem jedné francouzské evangelizační školy, ve které jsem měl možnost 2 roky pobývat a právě
jeho
příklad
v prožívání
kněžství
mě
hodně
oslovil.
Jednou
bych
chtěl
dosáhnout takové úcty k Eucharistii a Panně Marii, jako má on. A mé motto? Tento rok mě hodně oslovuje citát z Jeremiášovi knihy“ „Kamkoli tě pošlu, půjdeš, cokoli ti přikážu, řekneš“. 6. Cítíte, že je třeba pomáhat mladým lidem. V čem? Jde o to pomoci mladým lidem najít sebe sama a vůbec stát se sami sebou. Mnozí
průmyslovou školu v Jedovnicích a
z mladých se snaží být takoví, jací jsou ti druzí a nedokážou přijmout to, že jsou
tady
takoví, jací jsou.
se
kamarádem. v nevěřící kamarád
na
Co rád dělám? Rád cestuji. Měl jsem možnost procestovat spoustu zemí světa.
Střední
jsem
chodit
4. Prozraďte nám něco o svých koníčkách a co rád děláte?
seznámil
s věřícím
Vyrůstal
rodině mi
a
jsem
právě
v mých
17
tento letech
7.
Jak
Vaši
rodiče
přijali
pomohl při obrácení. Od té doby se
Asi to byl pro ně šok.
má
Bylo pro ně těžké se
cesta
k semináři,
postupně jáhenskému
k vojenské
službě
tady
vyvíjela svěcení
a
v Přerově.
2. Jak jste prožíval svou konverzi (obrácení)? Když jsem se dozvěděl, že je Bůh, že má člověk šanci na život i po smrti, štěstí, radost a plnost života, tak
jsem
si
říkal:
„Jestli
je
to
pravda, tak to musí všichni vědět“. Jednou, četl
když kněz
rozmnožení
jsem
byl
v kostele,
evangelium chlebů
a
rozhodnutí
k cestě
víry
a
rozhodnutí
se
pro
řekl
vyrovnat, bych,
ale
že
to
statečně.
Myslím, že pochopili, že jsem šťastný a jsou taky šťastní. Musím jsem
ještě vděčný
říci,
že
svým
rodičům za výchovu a za to všechno, co mi dali do života.
o
nasycení
tisíců a při kázání řekl: „Podívejte
Strana 10
s tím
zvládli
No, tak nějak.
Vaše
zasvěcený život?
Díky za rozhovor a odvahu mluvit na diktafon. Iva Baurová Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Láska touží poznat Lásku To
co
je
tady
napsáno
jsou
jen
jsme
mysticky
spojeni
s Kristem
a
me něco, ale Někoho; - Ten někdo je
Co přijímáme, v to se proměňujeme.
Bůh.
útržkovité body, které se mě vnitřně
Eucharistie nás spojuje také s bratry a
dotkly
sestrami a vytváří z nás společenství.
při
duchovní
obnově,
které
jsem se mohla zúčastnit letos v říjnu.
Ježíš sám v sobě nemůže být rozdělen.
Nechtěla
Proto,
jsem
sebe a tak
si
je
nechat
jen
pro
i
Iva B. Zveřejněno Janka,
se
který
Tématem
svolením
duchovní
duchovní
P.
Josefa
obnovu obnovy
vedl. byla
Eucharistie. „Je
sice
velké
tajemství
troufalství
Eucharistie,
ale
odhalit
jde
o
to,
abychom s větší láskou přistupovali ke sv. přijímání a více Krista poznali.“ Eucharistie
nás
spojuje
s Bohem
a
tvoří jednotu také s lidmi. Co
je
smyslem
s Bohem? s Kristem
směřujeme. pomáhá
duchovního
Dospět a
když
přijímáme
Krista
ve
sv.
přijímání a zároveň s tebou Ho přijímá
….
to
je
ke ideál,
V tom
Eucharistie.
života
sjednocení ke
kterému
nám
nejvíce
Jejím
přijetím
mně?“ Vždyť v Eucharistii nepřijímá-
Kristus nás proměňuje v sebe.
tvůj
bratr
nebo
sestra,
nemůže
být
mezi námi rozpor či propast. Potom by se
přijímání
Eucharistického
Krista
mohlo stát nepravdivým. Vzpomeňme na Kristova slova: „Přinášíš-li svůj dar k oltáři a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nechej svůj
Zakoušíš
snad
při
Adoraci
nebo
modlitbě roztržitost a cítíš vyprahlost? Asi se pak ptáš: „Má to smysl? Nic necítím!“
tehdy
uspokojení.
se
Nemodli
zřekni se
svého
kvůli
svým
pocitům, ale kvůli Pánu. Dávej čistou lásku,
protože
modlitba
nemá
být
darem od Pána, ale darem Pánu. Řekni
společně
Foucauldem:
s Charlesem
„Stačí
mi
tvé
štěstí,
Ježíši.“
dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem.“ Máš-li touhu se se
Duchovní cvičení u sester Sv. Kříže se
svým
v letošním roce uskuteční v termínu od
bratrem
nestojí,
pak
se
smířit,
ale
on
o
to
s ním
smiř
ve
svém
Možná,
že
přijímání
mnohdy
těžkého
TOUHA
A
Janem
při
zapomínáme,
absence
VÍRA.
Křtitelem:
8. – 10.12.2000. Přihlásit se můžete na adrese:
srdci a odpusť mu.
že
hříchu
je
Ptejme „Ty
svatém
se
kromě nutná se sv.
přicházíš
Sestry Sv. Kříže, Koperníkova 1446/3 767
01
Kroměříž
0634/257
49,
nebo
ses.
na
tel:
Františka
Šmajstrlová.
ke
9. Jubilejní den – Den nemocných V neděli 26. 11.2000 budeme na Slavnost Ježíše Krista Krále slavit 9. Jubilejní den, který je zároveň Dnem nemocných. Je výzvou ke slavení pro nemocné, ale zároveň je výzvou i nám všem. Především v pomoci pro ty, kteří jsou nemocní tak, že jim zdravotní stav nedovolí opustit domov, nebo si na cestu do kostela, bez pomoci druhého člověka, netroufnou. A tak, je-li ve Vašem okolí nemocný, který by se rád slavení mše svaté zúčastnil, zkuste mu nabídnut pomoc s doprovodem do kostela. Ty, kteří by cestu do kostela nezvládli pěšky, se nabízí odvoz osobními automobily.
Zájemce o odvoz na mši svatou v 9,00 hod do kostela sv. Vavřince
je
nutné
nahlásit
do
23.11.2000
na
Oblastní
charitu Přerov: tel:. 204 717. Pro
nemocné
zajištěna
bude
zdravotní
v kostele
a
asistenční
služba.
Jak
se
tak
vzpomenu
blíží
si
vždy
Den na
nemocných, všechny
mše
svaté a bohoslužby slova v přerovské nemocnici. Je to velká milost, kterou málo lidí využívá, možná je to tím, že nevidí
prostředí
společenství
kostela,
s Kristem.
nebo
Věřím
však,
jako že
nemocný věřící
netouží
z okolí
po
nemocnice
mohou na bohoslužby přijít a tak ukázat, že zdraví i nemocní patří do jednoho společenství. Příležitost k tomu máme ne jen 26. 11. v jubilejní den, ale každou sobotu v sále interního oddělení v Nemocnici Přerov.
Liba
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Strana 11
LITURGICKÝ ZPĚV A HUDBA
Svíce
účast lidu.
Jak zvláštní a podivné je přece jen postavení naší duše!
Se
všemi
věcmi
světa se jí vede jako kdysi prvnímu člověku, když mu Bůh dal pojmenovat zvířata: nikde
nenalezl
druha
sobě
rovného. Přede všemi věcmi cítí
duše:
Žádná
“Jsem
věda
na
jiná.”
světě
v ní
nezničí toto poznání a žádná nízkost je nevyhladí: “Jsem jiná, než všechno ostatní na světě. Všemu cizí, jedině Bohu příbuzná.”
Základním kritériem obnovy liturgické hudby
sacra“ rozuměl většinou repertoár chrámových sborů. Sbor (schola, dětská schola) není skupina, která stojí mimo společenství, nebo nad ním (ne v prostorovém smyslu). Sbor (schola) je část shromáždění obce věřících, která má svůj zvláštní úkol. Základní normou mše je tedy missa cum populo, a zde se takřka vždy počítá se zpěvem jako s integrální součástí, i když samozřejmě není třeba vždy zpívat všechno, co je ke zpěvu
všech
určeno. Byl tedy
se
cítí
neúnavně učinit
nějakým
každá
se
snaží
z nich
způsobem
tvář,
vyslovit
symbol
doma.
každý
Všechno
pohyb,
jimi
své
vlastního
k ní
posunek.
nejhlubší
života.
A
nitro,
Kdekoliv
se
setkává se silou podobnou, cítí, že jí upomíná na něco v ní samé. Není tomu tak? Zde je základ všelikého podobenství. Jsouc k ní:
každé “To
věci
v nejhlubším
nejsem
spřízněná,
já.”
pociťuje
A
zase
věci
a
nitru
cizí,
jsouc
děje
se
mluví
vším
jako
duše
tajemně
obrazy
svého
vlastního bytí. Takovým
podobenstvím
nad
mnohé
krásnějším
a
odstraněn jistý liturgický „perfekcionismus“. Jestliže
dříve
byl
(jakousi
absolutní)
latinský
„Hochamt“,
za
vrcholnou
formu dnes
bohoslužby chápeme
s duchovním spásonosného
užitkem, dialogu
ve
stojí
na
svícnu.
Široce
a
těžce
spočívá
podchycena
daleko
vyhýbajícím
Neznatelně
se
listem,
zužuje
její
stoupá
postava;
svíce pevně
utvářena, ať sebe výše ční. Tak stojí v prostoru, štíhlá, v nedotknutelné tón,
svým
čistotě,
jasným
a
přece
tvarem
je
její
barva
má
vyzdvižena
ze
teplý všeho
ponížení. Nahoře se vznáší plamen a v něm proměňuje svíce své čisté tělo, v teplé, zářivě světlo. Necítíš, jak v tobě před ní
procitá
nezakolísá, čistá
a
“Jsem
cosi
vznešeného?
pevně
na
ušlechtilá. pohotová!”
Bohem.
Nic
na
svém
Pozoruj, Jak
ní
stojí
Pohleď,
místě, jak
všechno
tam,
neprchá,
nic
jak
vysoko
kde
neuhýbá.
stojí,
vztyčená,
na
má
přirozeně patří zpěv a hudba.
( Podle Dr. F. Kunetky „Slavnost našeho vykoupení“)
duše.
Ať
v tobě
před
ní
procitne
ušlechtilá pohotovost: “Pane, zde jsem!” Pak
vlastního
smýšlení.
v pravou
Marně nám podzim listím cesty zlatí. Stín stesku vládne v dušičkovém dni. Ti, kteří odešli a již se nenavrátí, jichž slova poslední nám v duši dosud zní, ač dávno hlína ústa umlčela, dnes mluví zas.
když vydechli své sbohem naposled. Krásná je jistota, že také oni dívají se zpátky. Že láska mrtvých živá je a rozchod jenom krátký. Vždyť všichni zemřelí, srdci tolik milí,
pocítíš její štíhlou, čistou přítomnost jako výraz svého
zesílí
Marie Holková
ty, kteří srdci tolik milí, nás náhle předešli na cestě k cíli,
jasná
Dej jí tedy duši ty! své
DUŠIČKOVÁ
Dech jejich líbá naše čela, když vzpomínka je volá zpět,
Vše
do
liturgii
před
žár. Snad řekneš: “Co o tom ví ta svíce? Nemá přece
výraz
vstupuje k takové
říká:
duši!”
z ní
A
ní
A stravuje se ve svém určení nezadržitelně ve světlo a
Učiň
vrcholnou
stát,
pohotovost.
všechna
považován
jeho
nohama; pevně se tyčí peň; těsně obejmuta kalichem a
vzhůru.
které
s Bohem.
jistě už často pocítil. jak
jako
každou liturgii, kterou shromážděná obec koná činně a
výraznějším je svíce. Neříkám ti asi nic nového; to jsi
Viz,
je čin-
ná účast lidu. V dřívějších výnosech se výrazem „muzica
A přece zase je duše jaksi podobná se všemi věcmi. U
promlouvá,
– aktuální
A
věrnost.
nechť Pak
všechna pocítíš:
tvá
pohotovost
“Pane,
tam
v té
svíci stojím před tebou já!” Neutíkej svému určení. Vytrvej. Netaž se stále proč a nač. Stravovat se v pravdě a lásce pro Boha, jako svíce ve světle a žáru, toť nejhlubší smysl života.
Romano Guardini O posvátných znameních
dnes znova v duši k vzpomínce se tlačí, a k očím, zamlženým v pláči, klid jejich hrobů promlouvá: „ Zrozeni od věčnosti v plánu Boha, smrtí se pro věčnost rodíme znova.“ Ať podzim živým cesty listím zlatí. Osušme slzy již. Co vzala smrt, smrt zase vrátí a každým dnem jsme tomu blíž. Krásná je jistota, že dostanem vše zpátky. Věřme, že láska věčná je a rozchod jenom krátký
Strana 12
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Františkánská pouť na Svatém Hostýně
Dvojí setkání mládeže
v Jubilejním roce 2000 O 7.října
letošním
–
Svatém
se
na
svátku
Růžencové
nejfrekventovanějším
Hostýně
konala
jubilejní
Panny
Marie
moravském pouť
–
v sobotu
poutním
členů
a
místě
příznivců
Sekulárního františkánského řádu (SFŘ) Českých zemí, za účasti
V minulých dvou měsících jsme byli svědky
dvou
světových
setkání
mládeže.
Nelze je srovnávat. V srpnu pozval osmdesátiletý papež
našich slovenských bratří a sester. Počtem účastníků se blížila pouti
Jan Pavel II. mladé lidi do Říma na Světové
„muklů
dny mládeže. Jeho výzvy uposlechly a sjely
a
muklyň“
tj.
mužů
a
žen,
určených
totalitními
režimy
k fyzické likvidaci, která se tradičně konává každou první sobotu v měsíci – letos připadla na 2.září. Přes nevlídné podzimní počasí byly prostory svatohostýnské baziliky minor zcela zaplněny putníky nejen ze všech koutů naší republiky,
ale
zavítali
sem
také
sestry
a
bratři
ze
Slovenska
a
pomlsko-moravského pomezí. Hlavním celebrantem slavnostní bohoslužby byl olomoucký arcibiskup
a
přisluhovalo akolytů.
metropolita na
dvacet
Uvítací
a
moravský
kněží
děkovný
–
Mons.
Jan
františkánů,
projev
měl
Graubner
bohoslovců,
br.
Petr
Alexa,
,
jemuž
jáhnů
a
ministr
se
do
Říma
Věčném
dva
městě
milióny
vládla
mladých.
krásná,
Ve
radostná
atmosféra, nebylo třeba policie k udržování pořádku. V září se sjeli do Prahy také mladí pod
záminkou
projevu
nesouhlasu
se
zasedáním Mezinárodního měnového fondu. Mnozí ani nevěděli, oč jde, přijeli se prostě vyřádit. Jak se chovali a co z Prahy udělali,
Národní rady SFŘ, ze zahraničních hostí nejvzácnejší připutoval na
není třeba připomínat. Sledovali jsme to ve
posvátný Hostýn br. Dessande Jean de Dieu z Bangui (Středoafrická
zprávách a na obrazovkách.
republika),
reprezentant
celosvětového
františkánského
společenství. Při vzájemném interview překládala z francouzštiny ses.
Mgr. Stanislava Káňová z Brna.
Za Konferenci
duchovních asistentů NR SFŘ se pouti zúčastnil m.j.
i P. Augustin Otakar Šváček OFM Cap. z Prahy a poradce NR br Česlav Křížala OFM z Uherského Hradiště. V homilii, kterou pronesl otec arcibiskup, byla potvrzena souvztažnost celoživotního díla sv. Františka z Assisi a jeho úctu k Matce Boží … Od nepaměti se celosvětová františkánská rodina vždy s důvěrou
Není
účelem
těchto
řádků
komentovat obě události, chtějí jen vyzvat čtenáře k jejich srovnání a k zamyšlení nad tím,
co
je
příčinou
předvedena mezi
v Praze.
oběma
zvrhlosti, Proč
setkáními
je
která
takový
mladých
byla rozdíl
lidí?
Kde
hledat nápravu neblahých jevů? Naznačil to prezident Václav Havel, když
v závěru
svého
zahajovacího
obracela na Nejblahoslavenější Pannu a Matičku Ježíšovu – nejen
v kongresovém
v dobách křesťanské rezenace, ale i za nejkrutějšího pronásledování
vzhůru – tam, kam ukazují věže katedrály
Církve,
aby
z nevyčerpatelných
pramenů
LÁSKY
Jejího
mateřského Srdce a Božího Milosrdenství, čerpala sílu a revitalizaci
paláci
nabádal
projevu
svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Dr. Božena Macků
ve všech životních zkouškách. Společně se sv. Františkem, naším nebeským patronem a Pannou Marií, se v letošním jubilejním roce ještě
intenzivněji
obraťme
v přímluvných
modlitbách
na
Pána
a
vyprosme pro náš těžce zkoušený národ, ale i pro národy celého světa,
mohutný
proud
všech
potřebných
milostí
v překonávání
ďáblových lstí a nástrah v jakýchkoliv podobách! V syntéze františkánských a mariánských ctitelů spojme svá úsilí o vytvoření neformální unie Kristových vyznavačů, jejichž „víra hory přenáší“ i do nastávajícího třetího milénia. Tak nejefektněji splníme odkaz našeho nebeského patrona – sv. Františka … ! Každá, i ta „stenograficky“ krátká střelná modlitba, přispěje svým dílem do pokladnice Božích „divident“, z nichž Pán mnohé z nás štědře vyplácí a osvobozuje z područí moci zla. Při
odpolední
litanii
a
následné
adoraci
jsme
poděkovali
svatému Františkovi a Panně Marii za jejich dosavadní přízeň a ochranu na této pozemské pouti a rozloučili se několika slokami mariánských písní. Milému bratru Dessandé z dalekého afrického kontinentu osobně šťastný
návrat
do
Zprávy z Vlkoše V říjnu – v měsíci růžence – vznikly v naší farnosti Denně
dvě si
jeho
vlasti
přerovský
oldskaut
–
františkán
ALBATROS (s novým skautským přízviskem ALBI) …
František Cigánek
skupiny
chceme
připomínat
živého
při
růžence.
jeho
nejdůležitější
modlitbě
události
ze
života Ježíše a jeho Matky. V neděli
22.října
jsme
prožili
s celou
Církví den modliteb za misie. Na misijní účely byla určena finanční sbírka při mši svaté.
Odpoledne,
po
požehnání,
proběhlo
kterém
představila
se
farnosti.
Seznámila
svátostném
setkání
farníků,
Pastorační
přítomné
na
rada
s úkoly
Pastorační rady a s událostmi ve farnosti v letošním
poděkoval za účast na celonárodní františkánské pouti a popřál mu
k pohledu
roce.
Vyslechla
i
náměty
a
připomínky farníků. Při tomto setkání se uskutečnila sbírka věcí pro misii P Jiřího Pytraczyka nedávno solidarity
z Tanzánie,
navštívil.
Je
s potřebnými,
který
to
nás
výraz
skrze
naší
pomoc
konkrétnímu člověku, kterého známe.
Marta Hánečková
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopadu 2000
Strana 13
Tak vznikl Řád klarisek – kapucínek. Ke
konstitucím
připojeny
zreformovaných
některé
zakladatelky
a
zvláštní
mnohé
sv.
předpisy
prvky
Koletou
byly
pocházející
z konstitucí
od
Menších
bratří kapucínů. Hlavními známkami reformy klarisek – kapucínek jsou nejvyšší chudoba bez věna a majetku, přísnost života, odloučení od světa přísnou klauzurou, prostý sesterský život, ale především život modlitby ve dne
i
v noci.
Kláštery
klarisek
–
kapucínek
se
velmi
rychle rozšířily po celém světě.
Řád klarisek – kapucínek (OSCCap.)
Roku
1914
na
žádost
litoměřického
biskupa
Josefa
Grosse přišly sestry z Vaals v Belgii založit klášter do 1535
Litoměřic. Vstupovaly do něj převážně sestry německé
ctihodná
národnosti. V roce 1946 odešly německé sestry z tohoto
V roce šlechtična Marie
kláštera
Laurencie
Longo
založila
podle
vzoru
mužské
řádu
kapucínů větev
řádu
jehož
řeholnice
by
v přísné
klauzuře. kolem
sebe
stejně
12
smýšlejících Mnišky
ale
papež
nové
uznal založení
jako
ani
žádost
Menším
je
nečiní
vytvářet
a
stálé
a
péče
spojení
neužitečnými
Sestry
bohoslužebná
o
něj
byla
svěřena
s Bohem
v modlitbě.
pro
pozemskou
společnost.
ve
roucha,
své
štóly,
klauzuře
šijí
alby,
zhotovují
rochety,
hábity,
vyšívají křestní roušky. Řeholní oděv – sestry nosí hnědý hábit se škapulířem (posvěcená
část
oděvu,
tvoří
jej
široký
pruh
látky
vpředu i vzadu na ramenou sešitý, kratší než tunika),
zakladatelky o
věcí
království.
kázně
péči
sebou
Svou modlitbou a obětí pomáhají v rozšiřování Božího
Řádu sv. Kláry” a na
svěřil
ve
Forma tohoto zasvěcení sestry vůbec lidem neodcizuje,
klášter
“nejpřísnější
mezi
božských
dne 1538
sestry
1990
žijí v papežské klauzuře. Prvořadým úkolem je nazírání
družek.
Prosince
české
června
svých konstitucí. Je to řád kontemplativní, kající, sestry
zpočátku
Františka,
a
od
Řád klarisek – kapucínek žije podle řehole sv. Kláry a
patřily k III. Řádu sv.
10.
žijí
Řádu menších bratří kapucínů.
žily
Shromáždila
v Německu
kláštera
žádné federace, které mohou jednotlivé kláštery v rámci
ženský
klášter,
Liblaru
Štemberku na Moravě. Tento klášter zatím nepatří do
ženskou –
do
z litoměřického
cingulum,
něj
růženec
a
černý
závoj.
Na
nohou
mají
sandály.
bratřím
Alena
kapucínům.
Sv. Karel Boromejský – biskup Narodil
se
2.října
1538 v severní Itálii. Vystudoval jeho
práva
strýc,
a
papež
Pius IV., jej poslal do Říma, aby ho roku 1560 jmenoval kardinálem. Za tři roky nato přijal kněžské a biskupské svěcení. Dovedl ke šťastnému konci Tridentský sněm a má velkou zásluhu na uskutečnění jeho reforem. Od roku 1560 byl administrátorem milánské arcidiecéze a v roce 1564 se stal arcibiskupem
v Miláně.
Věnoval
se
výchově
kněží,
svolával
synody
a
konal pastorační vizitace farností. Staral se o chudé a nemocné, zvláště v době moru (1576 – 1577), dával svou osobní statečností příklad ostatním. Vzor v následování v něm mají i sestry řádu sv. Karla Boromejského, který pečuje o nemocné. Sv. Karel Boromejský zemřel 3.11.1584 v Miláně a roku
1610
byl
svatořečen.
Jeho
socha
je
i
v přerovském
kostele
sv.Vavřince na oltáři na pravé straně. Jarda Branžovský
Strana 14
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
TAJENKA:
1 A
Z modlitby svatého otce Jana Pavla II k jubileu roku 2000
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
X
17
X
B
X
X
C
X
X
D E
X
X
X
F G
X
H
X
X
X
I J K
X
X
L M N
X
O
X
X
X
X
X
VODOROVNĚ :
A. Jemný rozdíl; SPZ Ostravy; učinit pevný;
TAJENKA - V. část; dovednost;
B. předložka s 2.p.;
C. souhl. slova ropa; odstraní sekáním; zkratka sl. nevěřící;
rozkaz sl. kázat (2. os. j.č.); SPZ Karviné;
D. ušlechtilé chování (zast.); jetel (nářečné); list papíru;
E. chem. zn. kyslíku; druh textil. tkaniny; TAJENKA - VI. část; řím. číslo 5; předložka s 2. p.; F. staňte se; dcera Diova; řekl (zast.); Komárna; žen. jméno; indiánská zbraň;
G. souhl. sl. luk; vpravil do země; chem. zn. hliníku; SPZ
H. zavolání na archu; TAJENKA - VII. část; TAJENKA - VIII. část;
I. Přerov má kostel sv. .....; šťáva v rostlinách; snížení ceny;
dej na vklad; odrůda; rytm. hudeb. nástroj;
J. jaká (slovensky);
K. příjemná; TAJENKA - IX. část; konec (anglicky);
L. česká světice; egyptský veletok; přivlast. zájmeno (1. os. m. č. ); peněžní ústav; slzy; popěvek; předložka s 2. p.; americká měna; společenský večírek;
M. vyléval
N. kanonizovaní křesťané;
MPZ Španělska; TAJENKA - X. část; honba za úlovkem; předložka s 2. p.;
O. první písmeno
abecedy (dlouze); MPT Itálie; chem. zn. dusíku a fosforu; tibetský kněz; vnuk sv. Ludmily.
SVISLE:
1. Semeno obilí; Bratislava (zkráceně); planeta Sluneční soustavy;
Plzeň; korýš; spojka; právě vyrobené; část;
4. organická sloučenina; 50 (řím. číslem); modeluj; uctívati;
č. 49; nástroj k rozštěpování; manželka;
(zastarale);
značka
litru;
8.
vejčitý
předložka
nevysoká;
tvar;
Olinka
se
6.
p.;
12.
citoslovce
nota
d;
pokoj
10. hlava rodiny; předložka v
údivu;
kaučuk;
komorní
tón;
13. vždyť (nářečně); mořské pobřeží; bradka; SPZ Olomouce;
TAJENKA - IV. část; spojka;
Slovo pro každého
snížená
11. zpěvní pták; voňavé koření; zn. pro čas; ochrana
nájezdník; chem. zn. lutecia; plošná míra; řím. č. 45;
Ostravy;
(domácky);
9. daruje; značka limonády; řím. č. 45; obytné stavení;
(německy); dlouhé vousy; dolní končetina; krku;
5. přenáší; snížená nota e; řím.
6. chem. zn. uhlíku; polykat potravu (nářečně); houf ptáků; připevni
7. snížená nota e; křest. jméno arcibiskupa Otčenáška; MPZ Španělska; chem. zn.
lepidlem; uhlíku;
2. město okr.
3. chem. zn. uranu; TAJENKA - I. část; TAJENKA - II.
západočeské
město;
14. nížina; kočovní
15. řím. č. 1; TAJENKA - III. část;
16. mastnota; chem. zn. radonu; citoslovce; mimo dům; SPZ
17. Přerov má kostel sv. .....; jednotka délky Etiopie; a tak dále (zkratka).
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
Strana 15
Vážíš-li si svého přítele, ale pak v něj nemáš důvěru jako v sebe sama, děláš velkou chybu a neznáš hodnotu přátelství. Seneca
8.11.2000
Kavárna pro seniory
16:00
Přednáška Ing. Rudolfa Štěpančíka
středa
Národní parky Kanady a Aljašky
(bude spojená s promítáním barevných diapozitivů).
SONUS
12.11. 2000
Setkání dospělých, kteří se chtějí
17:00 ! " #$! % & ' ()*+ , ' #- . #% /+ 0 / 1 $. -$0 1 / 2
neděle
vzdělávat ve víře. Probíhá každých 14 dnů. (příští setkání – 26.11.2000)
SONUS
16.11.2000
Mše svatá za zemřelé kněze, zvláště ty,
9:00
čtvrtek
kteří působili v našem děkanátě.
farní kostel sv.
Koncelebrují kněží přerovského děkanátu.
Vavřince
18.11.2000
9:00
sobota
až 17:00
MINIABILYMPIÁDA. Zdravotně postižení budou soutěžit ve 4 oborech: Cukrářství, studená kuchyně, keramika,
34 56 7 896 : ; < =>?@ A < 8B C 8: D@ E D F 9C B59E F D G
malba na plátno.Akce je přístupná pro veřejnost.
SONUS
19.11.2000
Václav Renč: Popelka Nazaretská.
16:00 HI JK L MNK O P Q RSTU V Q MW X MO YU Z Y [ NX WJNZ [ Y \
neděle
Recitace: Kamil Koula. Hudební doprovod: Petr Stojan.
SONUS
26.11.2000
9:00
neděle
5.12.2000 úterý
9. Jubilejní den – Den nemocných.
farní kostel sv.
Mše svatá pro nemocné
Vavřince
17:00
MIKULÁŠ
]^ _` a bc` d e f ghij k f bl m bd nj o n p cm l_co p n q SONUS
Kam to všichni utíkají? A jak hoří !!! Vždy ještě nestihli popřát otci Josefovi!
Milý otče Josefe, k Vašim narozeninám Vám přejeme mnoho alespoň takto zapálených farníků a farnic, kteří Vám budou s láskou vyprošovat mnoho milostí a Božího požehnání a ochranu Panny Marie.
Vydává Římskokatolický děkanský úřad v Přerově pod záštitou Otce Josefa Lambora. Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře nebo poslat. Děkanský úřad Přerov
Uzávěrka pro prosincové číslo je 20. listopadu 2000.
Kratochvílova 6 751 52 Přerov 1 E-mail:
[email protected] www.volny.cz/farnostprerov
Strana 16
Náklady na 1 ks výtisku: 7,- Kč. Neprodejná tiskovina.
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 6, Listopad 2000
