: Verš pravidelný je dnes anathema a báseň správně rýmovat se nemá, tož, abych nestřetl se příliš s literárním světem, budu psát pouze claudelovským versaletem, jenž sice rýmuje se do kupletů, však lhostejno, jak dlouhý verš má nebo větu, zda řádek malý je či veliký a kolikeré jsou v něm slabiky. (Jan Křesadlo)
Ještě si všimněte, že jsem značky a „přilepil“ k textu. I to má svůj důvod. Všechny znaky pro nový řádek, mezeru a tabulátor se v odstavci kopírují do zobrazeného textu. Značka nekopíruje pouze první řádek těsně za sebou a značka
zase řádek těsně před sebou. Když tedy napíšete: a za to text na nový řádek, nebude už znak „řádek“ těsně za a zkopíruje se do zobrazeného textu. Na začátek básně se tak přidá prázdný meziřádek, což si asi nepřejete.
32
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
Po úpravě se báseň zobrazí takto:
Zápis odstavce má jednu nevýhodu. Šířku řádků určuje autor. Budou-li řádky příliš dlouhé, prohlížeč jejich konce nezobrazí. Do značky lze zapsat parametr WIDTH=n, kde n je šířka odstavce daná počtem znaků. To může pomoci některým prohlížečům v zobrazení: mohou vybrat tak velké písmo, aby se odstavec svojí šířkou vešel do prostoru, který je právě k dispozici. Pro uvedený příklad by platila hodnota n=58. Je to počet znaků třetího řádku básně. Řádek je odsazen osmi mezerami nebo jedním tabulátorem. Tabulátor se standardně počítá za 8 mezer, ale záleží také na nastavení v prohlížeči. Začátek zdrojového textu těla stránky by pak vypadal takto:
1.5.8 Použití poznámek Jak si pamatujete, poznámka začíná znaky: Cokoli je mezi nimi, prohlížeč nezobrazí…? Opravdu cokoli? No, tak úplně ne. Máte třeba text: Odkaz URL může směřovat na jiné místo stejné webové stránky, do jiné stránky stejného WWW serveru, do stránky jiného WWW serveru nebo do souboru poskytovaného serverem FTP.
Nevíte určitě, zda platí tvrzení o elektronické poště, proto jste dali tu část textu zdroje do poznámky. Udělali jste to šikovně tak, aby ve zobrazené webové stránce nebylo nic poznat: Odkaz URL může směřovat na jiné místo stejné webové stránky, do jiné stránky stejného WWW serveru, do stránky jiného WWW serveru nebo do souboru poskytovaného serverem FTP. Pokud si později ověříte, že je to s elektronickou poštou pravda, můžete znaky pro začátek a konec poznámky smazat a nemusíte znovu tuto část věty psát.
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
33
Než se to ale stane, rozhodnete se pro jistotu vynechat i zmínku o FTP serveru. Jestliže přesunete znaky konce poznámky před koncovou tečku věty, bude vše v pořádku. Ale pokud je tam přidáte, bude mít poznámka jeden začátek a dva konce: Odkaz URL může směřovat na jiné místo stejné webové stránky, do jiné stránky stejného WWW serveru, do stránky jiného WWW serveru nebo do souboru poskytovaného serverem FTP-->.
První konec poznámku ukončí. Druhý konec, ten za zkratkou FTP, se zobrazí. Odkaz URL může směřovat na jiné místo stejné webové stránky, do jiné stránky stejného WWW serveru, do stránky jiného WWW serveru nebo do souboru poskytovaného serverem FTP-->. Jednu poznámku nemůžete ani vložit do jiné. Po počátečních znacích už prohlížeč nehlídá další začátek poznámky, pouze její konec. Takže text: Odkaz URL může směřovat na jiné místo stejné webové stránky, do jiné stránky stejného WWW serveru, do stránky jiného WWW serveru nebo do souboru poskytovaného serverem FTP-->.
se zobrazí úplně stejně jako v předchozím případě. Poznámky mohou zablokovat a odblokovat nejen části textu, ale i jakékoli značky. Tento odkaz může být ze stránky vyřazen na dobu úprav WWW serveru www.ferda.com. Po jeho opětném uvedení do provozu stačí odstranit znaky začátku a konce poznámky. Výhodu poznámek poznáte při nutnosti dočasného blokování několika odstavců nebo odkazů.
1.6 Odkazy Odkazy jsou ve webových stránkách nesmírně důležité. Při tvorbě stránek se s nimi setkáte velmi často. Můžeme rozlišit dva typy odkazů. První slouží k tomu, aby se na stránce zobrazil obrázek (případně animovaný) nebo mapa. Slouží k tomu značky a <MAP>. Druhý typ zobrazuje podtržený text nebo obrázek, jehož klepnutím přejde uživatel na URL, které je za ním skryto. K tomu slouží párové značky , - kotvy (anglicky anchor, proto A).
1.6.1 Na obrázek Obrázek je samostatný soubor, který můžete získat různým způsobem: nakreslit a skenovat, nakreslit v některém grafickém programu, vyfotografovat a skenovat, vyfotografovat digitálním fotoaparátem a přenést, sejmout z obrazovky počítače, stáhnout z WWW serveru atd. Soubor s obrázkem můžete umístit do stejné složky, kde je zdroj webové stránky, ale i do jiné složky stejného serveru nebo ho zobrazit ze složky libovolného dostupného WWW
34
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
serveru v celém Internetu. To vše lze zařídit různými parametry značky (anglicky: image, obraz). Její základní tvar je: Značka IMG může mít tyto parametry: SRC – určuje, odkud obrázek vzít (tj. kde je umístěn soubor s obrázkem) ALIGN – určuje, jakou polohu bude obrázek mít vzhledem k okolnímu textu HSPACE, VSPACE – volný prostor kolem obrázku BORDER – orámování obrázku ALT – nápis, který se objeví na místě obrázku, není-li ho možno zobrazit HEIGHT, WIDTH – výška a šířka prostoru vyhrazeného pro obrázek USEMAP – použití mapy Probereme je postupně. Zdroj
Umístění zdroje obrázku, tedy souboru, kde je obrázek uložen, lze napsat několika různými způsoby. Soubor s obrázkem budeme v tomto příkladu nazývat obraz.jpg. Je-li tento soubor umístěn ve stejné složce jako zdroj webové stránky, do které patří, stačí uvést pouze jméno a příponu. Tento zápis znamená, že zdroj webové stránky je umístěn v nějaké složce, která má podsložku „images“ určenou pro obrázky. Tam je soubor „obraz.jpg“ umístěn. Zde je obrázek naopak umístěn ve složce bezprostředně nadřazené té, v níž je umístěn zdroj webové stránky. Odkazy dosud uvedené se nazývají relativní. Jsou relativní k základnímu umístění zdroje webové stránky. Server zná její URL. Z něj a z parametru SRC vytvoří URL obrázku, najde jeho umístění a přenese jej do prohlížeče. Obrázek je v jiném adresáři, k němuž je uvedena plná cesta. Všimněte si, že v cestě k souboru lze použít obyčejná lomítka místo zpětných. Odkaz začíná písmenem jednotky. Takové odkazy se nazývají absolutní. Obrázek je v umístění na tomtéž nebo jiném serveru, k němuž je uvedeno URL. Zde je použito běžné URL, odkazující na webový server. Mohlo by též odkazovat na FTP server, pokud by byl obrázek uložen na něm. Připomínám, že v URL by ve zvláštních případech mohl být uveden také port. I tento druh odkazu lze považovat za absolutní.
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
35
Poloha ALIGN=TOP
Horní okraj obrázku (vrchol, anglicky: top) je zarovnán s horní částí nejvyšších písmen textu. Ale další řádek je až pod obrázkem. Zdroj pro tyto příklady se liší jenom textem, názvem souboru obrázku a parametrem ALIGN. Text je viditelný na výsledném zobrazení. Proto zde zkopíruji jenom první zdrojový text: Obrázek lze zařadit přímo do textu, jako zde: ĚŠČŘ a pokračovat.
V předchozím řádku je obrázek s textem zarovnán parametrem ALIGN=TOP. Horní okraj obrázku je v jedné rovině s horním okrajem prostoru pro písmena. To je dobře vidět u písmen velké abecedy s háčky.
ALIGN=BOTTOM
Zde je naopak spodek obrázku (dno, anglicky: bottom) zarovnáno s linkou, na kterou jsme se snažili usazovat písmena, když jsme se v základní škole učili psát do linkovaných sešitů. Tady sice linka není vidět, ale každý typ písma – font – ji má definovanou.
ALIGN=MIDDLE
Tento parametr srovná střední (anglicky: middle) linii obrázku s myšlenou spodní linkou písma. Je to právě ta, o níž byla řeč u parametru ALIGN=BOTTOM.
36
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
ALIGN=ABSMIDDLE
Tento parametr srovná střed obrázku se středem řádku písma.
Všimněte si, že při použití parametrů ALIGN= TOP, BOTTOM, MIDDLE a ABSMIDDLE pokračuje další řádek pod obrázkem. Když je obrázek větší, zůstane kolem něj nevyužitý prostor. ALIGN=RIGHT
K tomu, aby se text mohl srovnat podél obrázku, slouží další dva parametry: ALIGN=LEFT a RIGHT. Při jejich použití je obrázek umístěn na levou stranu (LEFT) nebo pravou stranu (RIGHT) textu. Říkáme, že text obtéká obrázek (text „teče“ jako řeka kolem obrázku).
Obrázek začne ve svislém směru tam, kam umístíte značku IMG. Když ji dáte na začátek odstavce nebo před odstavec, bude text odstavce obtékat tak dlouho, dokud stačí obrázek. Skončí-li text odstavce dříve, bude zbytek obrázku obtékán ještě dalším odstavcem. Skončíli dříve obrázek, bude text odstavce pokračovat pod ním v plné šířce. Oba případy můžete nastavit změnou šířky stránky v prohlížeči.
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
37
ALIGN=LEFT
Pro příklad teď umístím do stejného textu jiný obrázek. Jeho značku nedám na začátek, ale na jiné místo textu. Zarovnání bude doleva. Takto vypadá zdroj: Obrázek je samostatný soubor, který můžete získat různým způsobem: nakreslit a skenovat, nakreslit v některém grafickém programu, vyfotografovat a skenovat, vyfotografovat digitálním fotoaparátem a přenést, sejmout z obrazovky počítače, stáhnout z WWW serveru atd.
Soubor s obrázkem můžete umístit do stejné složky jako je zdroj webové stránky, ale i do jiné složky stejného serveru nebo do složky libovolného dostupného WWW serveru v celém Internetu. To vše lze zařídit různými parametry značky (anglicky: image, obraz).
Prostor kolem obrázku HSPACE=m VSPACE=n
Určuje volné místo kolem obrázku. HSPACE ve vodorovném směru, VSPACE ve svislém směru. Z každé strany se vynechá tolik bodů (pixelů), kolik udává číslo m resp. n. Jestliže do předchozího zdroje přidáme do značky IMG parametry HSPACE=20 VSPACE=20, bude předchozí obrazovka prohlížeče vypadat takto:
38
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
Okraj obrázku BORDER=n
Tento parametr určuje šířku orámování obrázku. Přidáme-li do značky IMG parametr BORDER=3, ukáže prohlížeč toto:
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
39
Popis obrázku ALT=“popis“
Když prohlížeč nenajde obrázek, který je uveden ve značce IMG, nebo když si uživatel nepřeje zobrazit obrázky (lze nastavit v prohlížeči), může na místě obrázku ukázat tento popis. Autor stránky ho zapíše do parametru ALT. Parametr ALT se uplatní, i když je obrázek viditelný. Nechá-li uživatel chvíli ukazatel myši na obrázku, jehož značka IMG obsahuje parametr ALT, ukáže se popis. Příklad ukazuje dva obrázky s parametrem. První z nich prohlížeč nenajde. Obrázek je samostatný soubor, který můžete získat různým způsobem: nakreslit a skenovat, nakreslit v některém grafickém programu, vyfotografovat a skenovat, vyfotografovat digitálním fotoaparátem a přenést, sejmout z obrazovky počítače, stáhnout z WWW serveru atd.
(atd.)
40
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
TITLE=“popis“
Parametr TITLE se uplatní, ať je obrázek viditelný nebo není. Nechá-li uživatel chvíli ukazatel myši v rámečku obrázku, jehož značka IMG obsahuje parametr TITLE, ukáže se popis. Přitom není důležité, zda obrázek je nebo není zobrazen. Rozměry obrázku HEIGHT=x; WIDTH=y
Tyto parametry jsou velmi důležité. Určují totiž, jak bude obrázek zvětšený nebo zmenšený. Přitom lze zvolit jiné zvětšení/zmenšení ve svislém směru a jiné ve směru vodorovném. Každý obrázek zabere na obrazovce obdélník nebo čtverec s určitým počtem bodů (pixelů) ve vodorovném směru a ve svislém směru. Tyto rozměry určil autor obrázku. Pokud je neznáte, grafické programy i operační systémy je obvykle umějí vypsat.
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
41
První výpis rozměrů obrázku je z programu MS Paint (Malování), který je součástí každého operačního systému Windows. Okno otevřete z menu Obrázek funkcí Atributy. Musíte přepnout na jednotky – pixely. Rozměry jsou tedy 502×370 pixelů.
Druhý výpis získáte přímo zobrazením vlastností souboru s obrázkem. V tomto případě jsou rozměry 32×32 pixelů (to je velikost větší ikony).
42
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
Prohlížeč tedy ví, jaké rozměry obrázek má. Ale pokud neuvedete parametr HEIGHT ani WIDTH, umístí prohlížeč obrázek ve skutečné velikosti, jak je uložen v souboru. Někdy však potřebujete obrázek zvětšit, zmenšit nebo přizpůsobit. Ü Když uvedete pouze parametr HEIGHT=x, porovná prohlížeč výšku obrázku v souboru s vaším údajem x a zvětší nebo zmenší obrázek. Zadali jste výšku. Prohlížeč si k ní dopočítá správnou šířku tak, aby poměr stran obrázku zůstal stejný. Ü Když uvedete pouze parametr WIDTH=y, porovná prohlížeč šířku obrázku v souboru s vaším údajem y a zvětší nebo zmenší obrázek. Zadali jste šířku. Prohlížeč si k ní dopočítá správnou výšku tak, aby poměr stran obrázku zůstal stejný. Ü Když uvedete oba parametry, prohlížeč vás poslechne a přizpůsobí oba rozměry obrázku vašim údajům šířky a výšky. Přitom může upravit šířku v jiném poměru než výšku. Například obrázek zámku Hluboká má rozměry 294×263 bodů (pixelů). Vám by se ale hodily rozměry 100×200 pixelů. Uvedete proto do značky: a dostanete takto zkreslený obrázek:
Zvětšování a zmenšování pracuje velmi dobře u obrázků s formátem JPEG. Je to ostatně doporučený formát, protože je komprimovaný, zabírá málo místa, a rychle se proto zavádí do prohlížeče. Ale při použití formátu bitové mapy (BMP) musíte být opatrní. Zmenšení a zvětšení je nejlepší v celých násobcích původních rozměrů, jinak dochází ke zkreslení obrazu. U zmenšení je dále třeba dbát, aby se neztratily důležité čáry – úzké svislé a vodorovné linky. Při větším zmenšení pak nepůjde poznat, co na obrázku je.
Zde je příklad nevhodně zmenšené bitové mapy. Původní vodorovný rozměr je 275 pixelů. Byl zmenšen pouze na 210 pixelů a některé čáry již zcela zmizely.
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
43
Vyhrazení místa Znáte-li předem oba rozměry obrázku, můžete je v značce zadat jako parametry WIDTH a HEIGHT. Prohlížeč potom vyhradí pro obrázek místo a může sestavit stránku ještě dříve, než obrázky zavede. Po jejich zavedení už nemusí stránku přeskládat. Mapa USEMAP=“URL“
Tento parametr označuje mapu obrázku. Mapa určuje, kde jsou na obrázku citlivá místa. Jsou to části plochy obrázku, které lze definovat jako obdélníky nebo čtverce, kruhy a mnohoúhelníky. Každá taková část má definovánu webovou stránku. K čemu lze takové mapování použít? Je to především tehdy, jestliže obrázek je skutečně plánkem nebo mapou. Plánek a mapa obsahují různá význačná místa. Uživatel se o nich potřebuje něco dozvědět. Potom při každém klepnutí myší na citlivé místo přejde na webovou stránku, která je tomu místu přiřazena. Uživatel pozná citlivé místo mapy tak, že se mu tam ukazatel myši změní ze šipky na ručičku. Ukažme si příklad. Použijeme plánek sportovního areálu, kde je stadion, restaurace, kuželna (dlouhá budova s dráhou pro hraní kuželek) s barem a budova ředitelství. Areál patří nějaké firmě.
Jestliže uživatel klepne do oválu stadionu, má se mu zobrazit stránka sporty.htm o tom, jaké sporty se zde dají pořádat. Na pravé straně obrázku jsou pod sebou shora dolů: restaurace, ředitelství a kuželna. Při klepnutí na restauraci se má ukázat stránka rest.htm s fotografiemi vnitřku restaurace, otvírací dobou a jídelníčkem. Při klepnutí na kuželnu se má otevřít stránka zabava.htm s informacemi o otvírací době kuželny a nápojích v baru. A při klepnutí na ředitelství se má zobrazit stránka firma.htm s údaji o firmě, nabídkou volných míst atd. Plánek dostanete v propagačním oddělení firmy a oskenujete ho (pomocí scanneru převedete na soubor s obrázkem). Nyní musíte ještě určit budovy a přiřadit jim další webové stránky. K tomu slouží párové značky <MAP>, a nepárová značka . <MAP NAME=“jméno“>,
Značky ohraničují seznam citlivých míst (tvarů) v mapě. Parametr NAME pojmenuje celý seznam, aby se na něj dalo odkázat parametrem USEMAP=„URL“ značky .
Značka určuje jeden tvar v mapě. URL je odkaz na zdroj webové stránky, kam prohlížeč přejde po klepnutí dovnitř tohoto tvaru. Popis se ukáže, když uživatel chvíli nechá ukazatel myši uvnitř tohoto tvaru.
44
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
Seznam souřadnic obsahuje všechny číselné údaje potřebné k vytvoření tvaru. Každý údaj je pozice pixelu měřená od levého horního rohu mapy (obrázku). Dále označené souřadnice x se měří ve vodorovném směru, y ve svislém směru. Tvar může být RECT (anglicky: rectangle, tj. obdélník nebo čtverec). V tom případě má seznam souřadnic čtyři čísla. První dvě jsou souřadnice levého horního rohu obdélníka v pořadí x, y. Druhé dvě jsou souřadnice pravého spodního rohu obdélníka opět v pořadí x, y. Čísla druhých dvou souřadnic mohou končit znakem procento (%). Pak neurčují souřadnice, ale procento zabrané plochy obrázku. X udává, kolik procent šířky obrázku tvar zabírá. Y udává, kolik procent výšky obrázku tvar zabírá. Tvar může být CIRCLE (anglicky: kruh). Pak jsou v seznamu souřadnic jen tři čísla. První dvě udávají souřadnice středu kruhu, třetí číslo je jeho poloměr. Tvar může být také POLY (polygon, anglicky: mnohoúhelník). Pak se seznam souřadnic skládá z dvojic x, y. Každá dvojice udává jeden vrchol mnohoúhelníka. Jako příklad si ukážeme, jak sestavit mapu pro plánek sportovního areálu, který je uveden výše. Napřed si půdorysy budov a stadionu rozložíme na jednoduché tvary.
Stadion tvoří dva kruhy 1, 2 a obdélník 3 (překrývání nevadí). Restaurace je složena ze dvou obdélníků 4, 5. Ostatní budovy jsou složeny vždy jen z jednoho tvaru – 6, 7. Čísla uvnitř tvarů odpovídají jednotlivým řádkům – značkám AREA v seznamu shora dolů. <map name=“mapar“> <area href=sporty.htm alt=“Stadion“ shape=circle coords=“69,70,53“> <area href=sporty.htm alt=“Stadion“ shape=circle coords=“129,70,53“> <area href=sporty.htm alt=“Stadion“ shape=rect coords=“69,16,129,123“> <area href=rest.htm alt=“Restaurace“ shape=rect coords=“187,11,265,30“> <area href=rest.htm alt=“Restaurace“ shape=rect coords=“247,30,265,58“> <area href=firma.htm alt=“Ředitelství“ shape=rect coords=“199,53,229,83“> <area href=zabava.htm alt=“Kuželník“ shape=rect coords=“188,104,266,123“> Například tvar 2 je popsán druhým řádkem AREA shora. Je to kruh se středem na souřadnicích x=129 pixelů vodorovně od levého okraje obrázku, y=70 pixelů svisle od horního okraje obrázku. Kruh má poloměr 53 pixelů. Tvar 6 je popsán šestým řádkem AREA shora. Je to čtverec 30×30 pixelů. Jeho levý horní roh má souřadnice x=199, y=53 a pravý spodní roh má souřadnice x=229, y=83. Souřadnice x a y obou protilehlých rohů se liší o 30 pixelů.
ZÁKLADY V YT VÁ Ř E N Í W E B OV ÝC H ST R Á N E K V H T M L 3 . 2
45
Zobrazíme tuto webovou stránku v prohlížeči a budeme po ní jezdit ukazatelem myši. Přesně uvnitř nakreslených tvarů se ukazatel změní ze šipky na ručičku. Nechte ukazatel chvíli uvnitř tvaru stát: u ručičky se objeví obdélníček s popisem z parametru ALT.
Na obrázku ukazuje ručička dovnitř plochy stadionu. Ve stavovém řádku vidíte odkaz na webovou stránku „sporty.htm“. Hlavní věcí je, že při klepnutí na tvar přejde prohlížeč na webovou stránku dle příslušného URL. Při klepnutí na tvary 1, 2 nebo 3 (dávají dohromady stadion) to bude stránka „sporty.htm“. Dá se to zkontrolovat ve stavovém řádku prohlížeče. Když dáte ukazatel na některý tvar, ukáže se ve stavovém řádku cesta a název webové stránky, kam by se přešlo při klepnutí.
1.6.2 Odkazy na stránku Odkazy na webovou stránku, umístěnou kdekoli na Internetu, se řeší značkami , . Písmeno A je zkratka anglického slova anchor – kotva. Kotva je právě to místo, kam značky , umístíte. Značky , jsou párové. URL, které odkazuje na webovou stránku, umístíte v parametru značky . Text nebo obrázek (IMG) umístěný mezi značky a se stane objektem. Šipka ukazatele myši se na něm mění na ručičku. Proto nesmí jít a hned po sobě.
Příklad: překládám rozhovor o vzdušných vírech na Marsu. Autor zařadil k textu obrázky – snímky vírů na povrchu Marsu a jejich stop. Tyto obrázky zavedl značkami .
46
ÚVOD D O T VO R BY W E B OV ÝC H ST R Á N E K
Když budu chtít, aby se čtenář mohl podívat pro srovnání na nějaký obraz malíře Jacksona Pollacka, musím najít na Internetu webovou stránku s jeho některým dílem. Najdu například URL „The Uncensored Pollack“: http://www.dougshaw.com/uncensored/pollack.html. Budu chtít, aby se na malířův obrázek podíval jenom ten, kdo bude mít zájem. Proto nezařadím obrázek značkou , ale vložím odkaz značkami , . Značky ohraničují kousek textu: slovo, dvě nebo nadpis, celou větu i odstavec. V tomto případě tři slova. HREF=„URL“
HREF je nejdůležitější parametr značky . Udává odkaz, na který prohlížeč přejde, když uživatel klepne na text nebo obrázek ohraničený značkami a . Otázka: Liší se marťanské vzdušné víry od pozemských?
Odpověď: Povrch Marsu je mnohem prašnější než povrch Země, neboť tady na Zemi máme déšť, který spláchne většinu prachu padajícího z oblohy, ale na Marsu déšť není. Marťanské vzdušné víry vytvářejí v prachu pěkná „umělecká díla“. Nechávají za sebou stopy tam, kde buď zvedly prach nebo ho rozvířily. Většinou jsou ty stopy tmavší než okolní půda, ale někdy jsou i světlejší - závisí to na povrchu pod tenkou vrstvou prachu, zda je tmavší nebo světlejší než samotný prach. Na některých místech Marsu vidíte stovky křižujících se stop po vzdušných vírech. Stopy tam vytvářejí obrazce, které něčím připomínají
malby Jacksona Pollacka. Jiné zase vypadají jako čmáranice dvouletých dětí tužkou.
Prohlížeč ukáže stejný obrázek jako před úpravou, jenom slova „malby Jacksona Pollacka“ budou mít pravděpodobně modrou barvu a budou podtržena. To ovšem závisí jen na tom, jak si uživatel nastavil svůj prohlížeč. Dá se nastavit i tak, že text odkazu vypadá přesně jako okolní text. Rozhodující je, že ukazatel myši se na slovech „malby Jacksona Pollacka“ změní na ručičku. Uživatel klepne a přejde na stránku věnovanou malíři. Tohle ještě není dokonalé. Přemýšlejte chvíli jako uživatel, který si vaši stránku prohlíží. Chce se podívat na malby, přejde na odkaz. Rozhovor o Marsu zmizí z okna prohlížeče a je nahrazen stránkou s obrázkem J. Pollacka. Uživatel nevidí vedle sebe obrázky Marsu a malíře a nemůže je srovnat. V tom případě použijte parametr značky TARGET=„_BLANK“. (Anglicky: target = cíl.) Prohlížeč otevře nové okno a zobrazí odkazovanou stránku v něm. Původní okno zůstane také otevřeno a uživatel si obě může na obrazovce uspořádat tak, aby viděl obsah obou zároveň. Kotvou odkazu nemusí být jenom text, ale také obrázek. Chcete-li zvýraznit, že odkaz jde na zcela jiný WWW server, můžete si navrhnout malý obrázek, třeba takový: . Namísto textu pak zařadíte mezi značky , značku : Stopy tam vytvářejí obrazce, které něčím připomínají malby Jacksona Pollacka Jiné zase vypadají jako čmáranice dvouletých dětí tužkou.