UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Lucie Růžičková

Televizní pěvecké soutěže jako současný fenomén Bakalářská práce

Praha 2014

Autor práce: Lucie Růžičková Vedoucí práce: PhDr. Milan Kruml

Rok obhajoby: 2014

Bibliografický záznam RŮŽIČKOVÁ, Lucie. Televizní pěvecké soutěže jako současný fenomén. Praha, 2014. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí práce PhDr. Milan Kruml.

Anotace (abstrakt) Televizní pěvecké soutěže jsou fenoménem posledního desetiletí v nové podobě, která je velmi odlišná od pěveckých soutěží z druhé poloviny minulého století. Jedná se o nový způsob pojetí, který zapojuje do soutěže diváka, který se bezprostředně podílí na rozhodování o postupujících a vítězích soutěže. Cílem práce je prokázat, nebo vyvrátit můj předpoklad, že pěvecké televizní soutěže jsou fenoménem současné doby. Pokusím se charakterizovat nejznámější pěvecké soutěže popsat systém jejich fungování, hledat společné znaky, porovnat schémata soutěží. Ověřit využití televize jako interaktivního media společně s možností hlasování s využitím mobilních telefonů pro podporu sledovanosti pořadu. Porovnat tyto soutěže se soutěžemi z druhé poloviny minulého století. Proč lidé rádi sledují televizní pěvecké soutěže a pro kterou cílovou skupinu televizních diváků jsou pěvecké soutěže zajímavé.

Abstract The concept of TV's singing talent shows of the past decade has varied from the concept we were used to seeing in the last decade of the 20th century. It is a new approach where the audience is drawn into the contest by participating in decision-making of who goes through to the next round and who will ultimately win. The goal of this thesis is to prove (or disprove) my assumption that these talent shows are a contemporary phenomenon. I will attempt to define the most popular shows, describe their inner workings, look for the common features and compare their concepts. Verify the use of TV as an interactive media with an option to vote via a person's mobile phone to improve the ratings. To compare these shows with those from the second half of the 20th century. Reasons why people like to watch these TV singing talent shows and what target audience are these shows appealing to.

Klíčová slova Fenomén, televize, pěvecké soutěže, sledovanost, diváci, média, reality show

Keywords Phenomenon, television, singing competitions, viewership, audience, media, reality show Rozsah práce od úvodu po závěr: 56 692 znaků

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 16. 5. 2014

Lucie Růžičková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce, za možnost otevřené diskuse ke zpracovávanému tématu i jistému nasměrování a pomoci s orientací v problematice této práce.

1

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................................... 2 1.

HISTORIE TELEVIZNÍCH PĚVECKÝCH SOUTĚŽÍ .............................................................. 3 1.1 ZPÍVÁ CELÁ RODINA ........................................................................................................................... 3 1.2 CARUSO SHOW ................................................................................................................................... 4 1.3 DO-RE-MI ........................................................................................................................................ 5 1.4 ROZJEZDY PRO HVĚZDY ..................................................................................................................... 6 1.5 SPOLEČNÉ ZNAKY TELEVIZNÍCH PĚVECKÝCH SOUTĚŽÍ MINULÉHO STOLETÍ ....................................... 6

2.

TELEVIZNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE 21. STOLETÍ ..................................................................... 7 2.1 ČESKO HLEDÁ SUPERSTAR................................................................................................................. 8 2.1.1 Vývoj a změny v soutěži ........................................................................................................... 10 2.1.2 Hvězdná pěchota ..................................................................................................................... 11 2.1.3 Česko Slovenská SuperStar ..................................................................................................... 12 2.1.4 Pohled psychologa .................................................................................................................. 13 2.2 X FACTOR......................................................................................................................................... 15 2.2.1 Česko slovenský X factor ......................................................................................................... 16 2.3 HLAS ................................................................................................................................................ 16

3. NOVÉ POJETÍ TELEVIZNÍCH PĚVECKÝCH SOUTĚŽÍ .......................................................... 17 3.1. SCHÉMATA SOUTĚŽÍ ........................................................................................................................ 17 3.1.1 Výběr soutěžících ..................................................................................................................... 18 3.1.2 Pravidla soutěží ....................................................................................................................... 18 3.1.3 Porota ...................................................................................................................................... 19 3.1.4 Prostředí vysílání .................................................................................................................... 19 3.1.5 Publikum.................................................................................................................................. 20 3.1.6 Doba vysílání........................................................................................................................... 21 3.2. SPOLEČNÉ ZNAKY TELEVIZNÍCH PĚVECKÝCH SOUTĚŽÍ 21. STOLETÍ ................................................ 22 3.2.1 Masová média.......................................................................................................................... 23 4. DŮVODY ÚSPĚCHU TELEVIZNÍCH PĚVECKÝCH SOUTĚŽÍ ................................................ 24 4.1 PĚVECKÉ SOUTĚŽE JAKO REALITY SHOW .......................................................................................... 24 4.1.1 Chuť soutěžit a sledovat úspěch .............................................................................................. 25 4.2 ÚČASTNÍCI SOUTĚŽÍ ......................................................................................................................... 26 4.3 PUBLIKUM A FANOUŠCI .................................................................................................................... 26 4.3.1 Interaktivní publikum............................................................................................................... 27 4.4 ÚČINNÝ MARKETING ........................................................................................................................ 28 4.4.1 Strategie konkurenčních médií ................................................................................................ 29 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 30 SUMMARY .............................................................................................................................................. 32 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 34

2

Úvod Televizní pěvecké soutěže se na obrazovkách objevují dlouhou řadu let. Několik generací diváků je se zájmem sledovalo, sleduje a i v budoucnu nejspíše sledovat bude. Proč jsou oblíbené mezi televizními diváky a proč se staly pěvecké televizní soutěže jedním z fenoménů naší doby je předmětem mojí práce. V této práci jsem se zaměřila na jednotlivé pěvecké soutěže, odvysílané českými televizními stanicemi od sedmdesátých let minulého století, až po současnost. Věnovala jsem se soutěžím amatérských zpěváků, u kterých jsem chtěla vysledovat jejich schémata a vývoj v průběhu let. Dále popisuji, proč jsou pěvecké televizní soutěže stále tolik populární a v čem se jejich formát dnes liší od formátů minulých. Cílem této práce pro mne bylo ukázat, že se skutečně jedná o současný fenomén v mediální sféře. Co znamená výraz fenomén, většina z nás tuší, přesto si dovolím předložit definici tohoto pojmu, který je předmětem mojí práce. „Fenomén, jev: 1. Filosofie jev postihovaný našimi smysly (na rozdíl od – noumenu, rozumem poznatelné podstaty jevu) a daný v naší zkušenosti. To co člověku samo ukazuje, a tak, jak se to samo ukazuje (pokud možno očištěno od lidských přání, představ, potřeb). Když se v novověku rozpadla naivní víra v možnost pravého poznání světa, opírá se možnost poznání o čisté fenomény (např. E. Husserl), 2. Přeneseně vynikající, (fenomenální) zjev či člověk.“ 1 V případě mojí práce se jedná o druhý uvedený význam pojmu.

1

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2 c/f: C/F. Encyklopedie Diderot. 1.vyd. Praha: Diderot, 1999, 482 s. ISBN 80-902-5552-3.

3

1. Historie televizních pěveckých soutěží V této kapitole se budu věnovat přehledu pěveckých televizních soutěží vysílaných v druhé polovině minulého století v České a bývalé Československé republice. Tyto soutěže byly vysílány v době omezeného počtu televizních stanic, v počátcích pouze dvou státních televizí, bez cíle využívání mediálního trhu, jak jej definuje Denis McQuail: „Původní fenomén masové komunikace byl ve stejné míře produktem ekonomiky i technologie, protože otevřel nové trhy a cesty k vydělávání peněz, zejména prodejem masových reklamních příležitostí (nebo prodejem publika zadavatelům reklamy).“2 Tento přístup nebyl v době, kdy o všem tedy i o televizním vysílání rozhodovala komunistická strana, respektive jí dosazení řídící pracovníci, možný. Přesto byly pěvecké soutěže divácky úspěšné. Je otázka, do jaké míry to bylo dáno kvalitou soutěží a jaký vliv hrál velmi omezený výběr televizních kanálů. Možnost sledování západoevropských televizních programů byla omezována i dodávanými televizními přijímači, které nebyly technicky schopné přijímat tyto programy. V této části uvádím charakteristiku jednotlivých pořadů a popisuji společné znaky těchto soutěží. Pořady popisuji na základě mého pozorování vybraných dílů a informace o nich doplním z dostupných zdrojů.

1.1 Zpívá celá rodina V polovině sedmdesátých let minulého století představoval tento pořad vůbec první talentovou soutěž na československých obrazovkách a patřil mezi nejoblíbenější pořady, které v té době televize nabízela. V této pěvecké soutěži zazpívali vždy tři amatérští zpěváci, členové jedné rodiny a každý z jiné generace (např. společně tedy mohli soutěžit syn, otec a dědeček). Způsob výběru těchto rodin nebyl prezentován veřejnosti. Každá rodina měla svého patrona, kterým byl profesionální zpěvák. Písničky si soutěžící vybírali sami a jako doprovod jim sloužila živá kapela. Hodnotící porota byla složena ze známých umělců a jeden porotce byl náhodně vylosován z publika. Soutěžící pěvecké týmy získávali od porotců body, zvítězila rodina s nejvyšším

4 dosaženým počtem. Cenou pro vítěznou rodinu byla tzv. „dovolená snů“. Pořad se natáčel v rotundě pavilonu A brněnského výstaviště. Soutěž neměla pokračování se stávajícími soutěžícími, neprobíhala žádná finále, jednalo se pouze o jednorázová vystoupení. Mezi zajímavosti tohoto pořadu zcela jistě patří to, že se v něm objevila tehdy ještě velice mladá zpěvačka Bára Basiková, která jako jediná z účastníků v budoucnosti odstartovala úspěšnou pěveckou kariéru. Nutno podotknout, že se tomu tak ale nestalo díky této soutěži. V roce 2013 se Česká televize rozhodla pro připomenutí tohoto pořadu a v rámci oslav 60. výročí začátku vysílání natočila nový díl soutěže, přičemž pravidla soutěže zůstala nezměněná, a dokonce se pořad natáčel i na stejném místě jako ten původní v letech sedmdesátých.3 Oproti staré verzi pořadu bylo podium větší, více rozprostřené do prostoru a nechyběly ani moderní prvky jako například velkoplošná obrazovka, která dotvářela obrazovou kulisu.

1.2 Caruso show Tato pěvecká soutěž byla vysílána od roku 1994 na televizi Prima (dříve Premiéra). Jako první moderátor v ní působil Pavel Trávníček, který později moderoval obdobnou soutěž vysílanou televizní stanicí Nova. Po něm se zde představil v roli moderátora Otakar Brousek mladší. Soutěžící vybírali moderátoři v ulicích různých měst, kde kolemjdoucí přemlouvali k zazpívání nějaké oblíbené skladby. Ten, kdo se chtěl zúčastnit televizního vysílání a vyzkoušet si zpěv živě před diváky, se poté soutěže zúčastnil (později po skončení soutěže sám Pavel Trávníček přiznal, že ze začátku musel účinkující opravdu přemlouvat a když se nepodařilo, účinkovali v pořadu lidé, které znal on nebo někdo jiný z realizačního týmu)4. Po skončení pěveckého vystoupení 2

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 555. ISBN 9788073675745. 3 ČESKÁ TELEVIZE. ČT: Znovu zazpívá celá rodina. ČT: Znovu zazpívá celá rodina [online]. 2013, roč. 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CT-Znovuzazpiva-cela-rodina-272918 4 Trávníček musel lidi k účasti v Caruso show přemlouvat, lanařil i známé. Dáma.cz: Internetový časopis pro ženy [online]. 2010Dostupné z:http://www.dama.cz/zabava/travnicek-musel-lidi-k-ucasti-v-carusoshow-premlouvat-lanaril-i-zname-13728

5 následoval rozhovor soutěžícího s moderátorem a jeho stručné představení. Soutěžící měli často v publiku své známé, či příbuzné, které zde mohli představit televizním divákům a někdy od nich dostali i za svůj výkon květiny, jak je to zvykem třeba v divadle, či po koncertu vážné hudby. Výkon zúčastněných zpěváků hodnotila porota skládající se ze tří členů, kteří se v jednotlivých dílech měnili. Výherce soutěže byl znám na konci každého dílu a stal se jím soutěžící, který měl nejvíce bodů od poroty (ta měla možnost bodovat výkony kartičkami s čísly v rozpětí od jedné do devíti). Cenou pro vítěze byl např. týdenní zájezd k moři od společnosti, která touto cenou pořad sponzorovala.

1.3 DO-RE-MI „DO-RE-MI“ byla pěvecká soutěž vysílaná televizí Nova od roku 1998. V podstatě se jedná o obdobu pořadu „Caruso show“, který byl v té době vysílaný na Primě. Soutěžili zde amatérští zpěváci, kteří se přihlásili do soutěže. Pořadem provázel Pavel Trávníček a Sabina Laurinová. Tato dvojice před každým vystoupením hledala v ulicích měst další účinkující a žádali kolemjdoucí, aby jim na mikrofon zazpívali alespoň úryvek nějaké písně. Výběr soutěžícího „z ulice“ byl ovšem předem dohodnutý, jak sami v pořadu prozrazují. Píseň si vybírali účinkující sami a zpívali bez doprovodu kapely, hudba jim byla pouštěna z reproduktorů. Po každém vystoupení proběhlo interview s účinkujícími, kde je moderátoři vyzpovídali ohledně jejich pocitů z vystoupení a soutěžící měl možnost krátce se představit a pozdravit z televize své příbuzné a známé. Porota se skládala ze známých osobností z hudebního či filmového průmyslu a každý člen poroty bodoval jednotlivá vystoupení. Jelikož svá hodnocení porotci ihned ukazovali, rozhodla se po čase produkce pro malou obměnu a z diváků byl vybírán čtvrtý porotce, který hlasoval tajně a odkryl své přidělené body až po skončení posledního vystoupení. Tím dostal pořad větší dávku napětí. Vítěz byl vyhlášen na konci večera a odměna, kterou za své účinkování dostal, byla spíše symbolická, zcela jistě neumožňovala zahájit pěveckou kariéru, např. natočení desky. Další osudy soutěžících televize nesledovala. Pořad trval necelou hodinu a byl vysílán z menšího televizního studia na jednoduché scéně.

6

1.4 Rozjezdy pro hvězdy Pěvecká televizní soutěž vysílaná od roku 1997 privátní televizí Nova, v hlavním televizním čase v rozsahu jedné hodiny. V soutěži byly dvě skupiny soutěžících. Utkali se vždy 3 zpěváci a 3 skupiny, z nichž vítěz vyhrál deset tisíc korun, které byly vítězům ihned předány. Skladby si vybírali sami soutěžící, každý zazpíval jednu písničku. Zpěváky doprovázela reprodukovaná hudba, případně se mohli doprovázet na hudební nástroje sami. Soutěžící se hlásili sami, před vystoupením nebyl dělán výběr soutěžících žádnou komisí, a tak byla mnohdy kvalita účastníků velmi rozdílná. Soutěží provázel populární moderátor Karel Šíp, který zpovídal všechny soutěžící po jejich vystoupeních. Tyto rozhovory měly za cíl pobavit publikum a krátce představit soutěžící. Po vystoupení tří soutěžících pozval moderátor populárního zpěváka, zpěvačku nebo skupinu, kteří zazpívali svoji skladbu. Publikum bylo nejen kulisou, ale zároveň i porotou, která rozhodovala o vítězích na konci soutěže. V závěrečné části večera byl ještě jeden vstup populárních zpěváků. Jednotlivé večery na sebe nenavazovaly, soutěžící nikam dále nepostupovali.

Hlavním magnetem pořadu byl moderátor a

populární zpěváci účinkující jako hosté.

1.5 Společné znaky televizních pěveckých soutěží minulého století Soutěže, vysílané v druhé polovině minulého století, byly propagovány jen v rámci anoncování programu televize, chyběly jakékoliv informace o výběru soutěžících. Soutěžící se objevili na obrazovce pouze na jedno vystoupení. Jednotlivé soutěžní večery neměly další pokračování a nijak na sebe nenavazovaly. Diváci nebyli blíže seznámeni s jednotlivými soutěžícími, ani neměli možnost sledovat, či případně ovlivnit, jejich další osud. Tím se potvrzuje jedno z přikázání, o kterých píše Neil Postman: "Každý televizní pořad musí obstát sám o sobě. Po divákovi není možné vyžadovat jakékoli předběžné znalosti. Ani náznakem nelze dát najevo, že proces vzdělávání má hierarchickou strukturu, že je to budova postavená na jistých základech. Divák musí mít možnost vstoupit do programu v každém okamžiku bez jakýchkoli

7 omezení.“5 Soutěže nebyly doprovázeny žádnými aktivitami ze strany televizních diváků, jelikož v době vysílání těchto soutěží byly možnosti elektronické komunikace velmi omezeny tehdejšími technickými možnostmi. Případná hlasování pomocí korespondenčních lístků, která byla v některých televizních soutěžních pořadech využívána, bylo poměrně zdlouhavé, pracné a nákladné. Ceny získané za vítězství v soutěžích byly spíše symbolické, nijak nepodporovaly rozvoj další pěvecké kariéry soutěžících. Porota byla na účastníky soutěžících ve většině případů milá a blahosklonná. Účastníkům, kteří zpívat neuměli, kteří předvedli mnohdy i velice špatná vystoupení, poděkovala porota či moderátor za účast. Většinou se poukazovalo na to, jak je úžasné, že soutěžící překonali strach z vystoupení a televizních kamer a přišli si do studia zazpívat. Mnozí soutěžící se ani netajili tím, že pěvecké ambice nemají a svoji účast v soutěži brali pouze jako zážitek a další zajímavou životní zkušenost. Svým vystoupením mohli v televizi také představit i svou rodinu a známé. Obvykle byly tyto pořady vysílány z menších televizních studií, bez nároků na velkou scénu. Ve většině případů byla pouštěna hudba z reproduktorů, bez živé kapely, ve stylu karaoke vystoupení.

2. Televizní pěvecké soutěže 21. století Pokud si položíme otázku, proč došlo k produkci velkého množství televizních soutěží, odpověď musíme hledat v devadesátých letech minulého století, kdy došlo k poklesu zájmu o televizní seriály a fikci obecně. Tvůrci televizních pořadů proto přišli s nápadem, poskytnout divákům to, co chtějí – realitu. Za první pokus se dá považovat britská soutěž „Who wants to be a millionaire?“, která byla s úspěchem vysílána i v mnoha dalších zemích. Ve vysílání nové podoby pořadů došlo ke zlomu až s nizozemským pořadem „Survivor“, který je dodnes velice oblíbený, např. ve Spojených státech amerických. Skupina lidí izolovaná v přírodě je rozdělena na různé týmy (kmeny) a kromě hry o „přežití“ plní také úkoly zadané moderátorem (produkčním týmem). V těchto pořadech se hrdiny stávali obyčejní lidé, které mohl člověk potkat na ulici, v práci, či kdekoli jinde. Na tento trend navazují novodobé pěvecké soutěže. Zúčastnit se jich může každý, kdo si myslí, že má talent a chce si účast 5

POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 2., opr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, s. 169. ISBN 9788020422064.

8 v takovéto soutěži vyzkoušet. Z obyčejné dívky se tak za pár týdnů může stát celebrita, což je především pro mladou generaci velmi lákavé. Dále jsou soutěže doplněné o známé osobnosti v podobě porotců a kvalitních moderátorů. Po úvodních kolech je již vývoj soutěže předán do rukou samotným divákům, kteří svým hlasováním rozhodují o podobě finálových kol. V této kapitole uvádím přehled současných televizních pěveckých soutěží v oblasti populární hudby. Popisuji jejich základní charakteristické znaky (schémata soutěží), včetně jejich průběhu a jejich výsledky z pohledu zájmu diváků. Televizní pěvecké soutěže 21. století vycházejí z principu komercializace médií: "Northcliffe fakticky zahájil epochu komercializace médií tím, že vše podřídil jedinému, a to ekonomickému ukazateli, totiž udržení a zvyšování počtu konzumentů svých titulů. Dnešní sledování prodaných nákladů, čtenosti listů, poslechovosti rozhlasových stanic a sledovanosti televize (např. užitím peoplemetrů, které měří sledovanost jednotlivých stanic) či návštěvnosti www stránek jsou jen dokonalejšími verzemi ekonomického chování, jehož zakladatelem byl právě Northcliffe."6 Jinými slovy pokud by televizní pěvecké soutěže nebyly dostatečně sledovány, jednotlivé televize by neinvestovaly velké finanční prostředky do jejich produkce. Podle mého názoru patří tyto soutěže do skupiny pořadů, které popsala Irena Reifová: "Televizní vysílání pojaté jako jakýkoli jiný byznys motivovaný prvotně generováním zisku ustavilo estrádní styl apelující na nejnižší oblasti diváckého vkusu, což vyvolalo stejně dramatickou kritiku."7

2.1 Česko hledá SuperStar „Česko hledá SuperStar“ byl pořad, který vycházel z celosvětově známé soutěže „American Idol“. Televize Nova odvysílala první řadu této soutěže v roce 2004 a jako první tak představila českým televizním divákům nový druh televizních pěveckých soutěží. 6

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 86-87. ISBN 9788073674663. 7 POSTMAN, Neil a Irena REIFOVÁ. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 2., opr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, s. 8. ISBN 9788020422064.

9

První díl této soutěže byl na českých obrazovkách odvysílán 5. února 2004 a datum finále bylo stanoveno na 18. 6. 2004. Vůbec poprvé se jednalo o soutěž mimo zavedený formát pořadů jako „Do-Re-Mi“ či „Caruso show“. O výběru účinkujících rozhodovala porota, která vybírala z 2 200 přihlášených účastníků, a to ve třech městech – v Praze, Brně a Ostravě. Vybraní účinkující pak neměli v televizi jen jedno vystoupení, ale při postupu do dalších kol, byl jejich výkon a pěvecký vývoj opakovaně sledován. Členy poroty v první řadě „Česko hledá SuperStar“ byli Ondřej Hejma, Ondřej Soukup, Gabriela Osvaldová a Milan Herman. Tato porota pak po úvodní části pořadu – výběru čtyřiceti postupujících účastníků – již plnila spíše funkci kritiků a odborných pozorovatelů, protože o všem podstatném poté rozhodovali televizní diváci. Ti o dalším osudu těchto semifinalistů rozhodovali prostřednictvím SMS zpráv, kterými mohli vybranému soutěžícímu dát svůj hlas. Poprvé v historii televizního vysílání tak dostalo české publikum možnost účastnit se na výběru soutěžících v nějaké reality show. Čtyřicítka účastníků se představila a zazpívala ve skupinách po deseti soutěžících, z nichž ti dva s nejvyšším počtem hlasů postoupili do finále. Tímto způsobem bylo vybráno 8 finalistů a zbylé 2 vybírala porota a dala jim tzv. druhou šanci. Moderátory soutěže byli v této řadě Laďka Něrgešová a Ondřej Brzobohatý. Prvních šest dílů vysílání nám umožnilo nahlédnout do pozadí konkurzů a taktéž do soukromí vybraných soutěžících. V dalších dílech pak produkce divákům nabídla krátká videa ze života účastníků vždy před jejich vystoupením, ve kterých měli možnost vidět soutěžící při jejich každodenních činnostech a v jejich domácím prostředí. Plně se tak prezentoval nový rozměr televizní pěvecké soutěže, který ji posunul směrem k reality show. Při živých vystoupeních pak již soutěžící bojovali o hlasy televizních diváků a vítěze celé soutěže, kterým se stala Aneta Langerová, čekala odměna v podobě natočení vlastního alba u firmy BMG. Odměna pro vítěze, jak samotný název soutěže napovídá, byl příslib toho, že se z vítěze stane hudební hvězda. „Poprvé tuto soutěž uvedla společnost ITV v roce 2001 ve Velké Británii pod názvem Pop Idol, TV NOVA ji začala vysílat v únoru 2004. První řadu sledovalo 2,79

10 milionu diváků, druhou řadu 2,3 milionu diváků, rekordem bylo 2,98 milionu diváků při vyhlašování vítěze. Na třetí řadu této soutěže se dívalo v průměru 2,1 milionu lidí.“8

2.1.1 Vývoj a změny v soutěži Soutěž „Česko hledá SuperStar“ měla dvě pokračování, a to v roce 2005 a 2006. Druhá řada pořadu přinesla obměnu jak v moderátorské dvojici, tak v porotě. Ondřeje Brzobohatého vystřídal moderátor Petr Holík a v porotě namísto Ondřeje Hejmy a Milana Hermana usedli Eduard Klezla a Michal Horáček. Do finále postoupilo 12 účastníků a vítězem se stal Vlastimil Horváth. Třetí a poslední řada „Česko hledá SuperStar“ byla vysílána na podzim roku 2006. V této řadě došlo k největším změnám oproti předchozím ročníkům soutěže. Porota byla poprvé pouze tří členná, a to v sestavě: Ondřej Hejma, Ilona Csáková a Eduard Klezla. V prvním kole soutěže vybrali z téměř osmi tisíc přihlášených účastníků pouhých sto dvacet. Moderování se zhostil Leoš Mareš a nahradil tak sám moderátorskou dvojici. Namísto semifinálové čtyřicítky, či padesátky, byla v tomto ročníku semifinálová dvacítka účastníků, a to deset dívek a deset chlapců. Tomuto výběru byla věnována i samostatná epizoda s novým názvem, tzv. long walk (česky dlouhá cesta). V tomto díle si soutěžící chodili k porotcům pro verdikt, zda do semifinále postupují, či nikoli. Semifinále probíhalo v rámci dvou skupin (dívky a chlapci), každá z nich měla svá vystoupení oddělená. Diváci rozhodovali o postupu svých favoritů stejně jako u první řady, ovšem s tím rozdílem, že v této řadě nepostupovali účastníci s nejvyšším počtem hlasů, ale naopak vypadávali ti dva, co dostali hlasů nejméně. Do finálové desítky pak postoupilo z obou skupin 5 chlapců a 5 dívek. Jednou z dalších změn bylo i to, že vyhlašování výsledků byl věnován samostatný pořad. Soutěž tedy probíhala tak, že v sobotu večer zpívala jedna skupina, v neděli večer druhá skupina a teprve v pondělí večer byly oznámeny výsledky hlasování. Finálové večery probíhaly v neděli večer a z deseti finalistů se stal absolutním vítězem Zbyněk Drda. 8

ŠTROBLOVÁ, Soňa. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa: Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 106. ISBN 978-80-86723-73-0.

11

„SuperStar byla v prvních dvou řadách mimořádně úspěšná mezi mladou generací. Tomu odpovídá i věk soutěžících ve třetí řadě. Věkový průměr přihlášených byl 18 let, věkový průměr semifinalistů byl 20 let.“9

2.1.2 Hvězdná pěchota „Všichni účastníci konkurzu a výběrových kol dávají, bez ohledu na to či postoupí do kola dalšího, souhlas s odvysíláním všeho, co v průběhu svého vystoupení snímaného kamerami předvedou. Tento materiál plný tragikomických až extrémních čísel je největší zbraní v boji o diváka, jednotlivá vystoupení jsou neomezeně a masově přístupná i na internetu a jsou stále k dispozici těm, co se chtějí pobavit.“10 Hvězdná pěchota je kategorie účastníků, která byla vybrána produkčním týmem televize Nova. Jejich velice slabá vystoupení byla pro pobavení televizních diváků odvysílána a pro velký úspěch pak bylo odstartováno i hlasování o vítězi z této kategorie účastníků. Již první den se hlasování účastnilo více než 40 000 lidí. Na internetových stránkách televize Nova byla zveřejněna krátká videa se zmíněnými vystoupeními, vždy po odvysílání epizody, ve které se zpěváci objevili. Vítěz této soutěže pak získal zvláštní cenu v přímém přenosu finále. O obrovském zájmu diváků o tuto soutěž svědčí i to, že během prvního dne měli na svém kontě dva nejoblíbenější zpěváci přes 19 tisíc hlasů a v tom samém dnu bylo diváky shlédnuto přes 180 tisíc klipů.11 Vítězem Hvězdné pěchoty se v roce 2004 stala Anna Gleisnerová, přezdívaná „Anička Dido“, podle písně Thank You (v originále nazpívaná britskou zpěvačkou

9 10

HORA, Pavel. Superstar III: deset vyvolených. Praha: Petrklíč, 2006, s. 28-29. ISBN 8072291572

ŠTROBLOVÁ, Soňa a Petr ŽANTOVSKÝ. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa: Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 111. ISBN 978-80-86723-73-0. 11 MF DNES. IDNES.cz: kultura [online]. 2004 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/hleda-se-superstar-hlasovani-zacalo-dbt/filmvideo.aspx?c=A040225_124950_filmvideo_lja

12 Dido), kterou se na konkurzu snažila zazpívat. V roce 2005 vyhrál tuto soutěž Štěpán Turek s vlastní skladbou „Velká diskotéková stávka“. A v roce 2006 se stal vítězem Štěpán Fadrný, který se snažil interpretovat skladbu Sonne od skupiny Rammstein. Možnost využití prvků reality show ve schématu pěvecké soutěže, tak byla využita k maximálnímu nalákání diváků.

2.1.3 Česko Slovenská SuperStar Televizní pěvecké soutěže jsou úspěšné především v zemích s velkým počtem obyvatel. V takových zemích není nouze o účastníky těchto pořadů, rovněž ani o publikum. Jelikož se Česká republika mezi takovéto státy neřadí, byl tento problém vyřešen tím, že se spojili české a slovenské produkční týmy a vysílají tyto pořady společně. Z těchto důvodů vznikla soutěž „Česko Slovenská SuperStar“, která navazuje na soutěž „Česko hledá SuperStar“, ovšem s tím rozdílem, že tentokrát se soutěže mohli účastnit jak soutěžící z České republiky, tak i ze Slovenska. Tato verze pořadu se poprvé vysílala v roce 2009, a to na televizi Nova v Česku a na Slovensku ji vysílala televize Markíza. V porotě první řady zasedli Ondřej Hejma, Marta Jandová, Pavol Habera a Dara Rolins. Vzhledem k tomu, že došlo ke spojení dvou zemí, přidala se do dvojice k Leošovi Marešovi slovenská moderátorka Adéla Banášová (která předtím moderovala samostatnou slovenskou verzi „SuperStar“). Do soutěže se mohli přihlásit zpěváci ve věku 15 – 30 let. První castingová kola probíhala v Praze, Brně a Ostravě, na Slovensku pak v Košicích a Bratislavě. Průběh soutěže se od poslední sezony české „SuperStar“ v mnohém nezměnil. Vybraných 120 soutěžících se po prvním castingu přesunulo do divadla, kde plnili úkoly porotců. Zůstala zde i tzv. dlouhá cesta, kdy se soutěžící dozvídají od porotců, zda postupují do semifinále. Semifinálové skupiny byly rozdělené podle pohlaví. V semifinále i ve finále rozhodovali opět televizní diváci pomocí SMS zpráv. Vítězem se stal český soutěžící Martin Chodúr a získal tak možnost vydat své vlastní album.

13 Druhá řada soutěže se dostala na televizní obrazovky v roce 2011. Moderátorská dvojice prošla obměnou na slovenské straně, kdy Adélu Banášovou vystřídala zpěvačka Tina. Ani porota se nevyhnula změnám a tak zůstal pouze Pavol Habera, ke kterému se přidal Rytmus a české porotkyně textařka Gabriela Osvaldová a zpěvačka Helena Zeťová. Soutěž probíhala obdobně jako její předchozí řada, ovšem poprvé zde byla možnost využít tzv. divokou kartu, kdy porotci mohli celkem dvakrát zvrátit rozhodnutí televizních diváků a vrátit do soutěže vyřazeného účastníka. Vítězem této řady se stal slovenský soutěžící Lukáš Adamec. V zatím poslední řadě této soutěže z roku 2013 došlo k velké změně, která „SuperStar“ opět posunula ještě více směrem k reality show. Vybraní soutěžící totiž vůbec poprvé bydleli po dobu trvání soutěže společně ve vile, jako tomu bylo např. v soutěžích Big Brother či VyVolení. V této řadě bylo odvysíláno více živých finálových vstupů a měli jsme více možností sledovat soutěžící i mimo podium v jejich vile, kde se připravovali na svá vystoupení. Moderátorskou dvojici tentokrát tvořila Zora Kepková a Roman Juraško. V porotě byl již potřetí Pavol Habera a k němu přibyla česká zpěvačka Ewa Farna a porotce z původní verze pořadu Ondřej Soukup. Vítězkou této řady se stala česká soutěžící Sabina Křováková, kterou v semifinále museli porotci zachránit divokou kartou.

2.1.4 Pohled psychologa Vzhledem k obrovskému zájmu diváků, ale i mediálnímu zájmu o nové vycházející hvězdy ze soutěže SuperStar, se k tomuto tématu vyjádřila i řada odborníků z různých oborů, nejen těch mediálních. V této části se věnuji pohledu psychologa na tuto soutěž a na reakce veřejnosti. Fenomén SuperStar oslovil všechny věkové skupiny. Vzhledem k tomu, že účastníci byli lidé ve věku do 27 let, oslovili tak hlavně mladou generaci. Naopak tím, že produkce vybírala soutěžícím písničky známé starším generacím, sledovali pořad i starší diváci, kterým byla bližší kola, ve kterých se zpívaly hity např. ze šedesátých let. Svoji úlohu v tomto pořadu samozřejmě sehrála i porota, která se záměrně skládá ze známých osobností. Porotci však museli svůj styl vyjadřování přizpůsobit

14 soutěži, a tedy mladé generaci. Do jisté míry hráli v soutěži roli odbornou, ale posuzovali výkony stylem blízkým především mladým lidem, kteří se soutěže zúčastnili a kteří také soutěž se zájmem sledovali. Mimo odborné funkce měli tedy i funkci druhou, a to pobavit. To, že se v pořadu objevovaly písně dobře známé, je dalším důležitým jevem. Divák, který slyší píseň, kterou zná, je schopen porovnat pěvecký výkon a posoudit, zda se jednalo o projev dobrý, či špatný. Nehledě na to, že známé písně jsou mnoha lidem blízké a mohou tak navodit i příjemné pocity, či vzpomínky, což je dalším důvodem, proč divák pořad se zájmem sleduje. Dalším faktorem, který pozitivně ovlivnil úspěch soutěže, byla možnost volby vítěze ze strany diváků. Ti měli pocit, že se soutěže sami aktivně účastní prostřednictvím hlasování. U většiny dosavadních soutěží neměl televizní divák možnost nikterak výsledky ovlivnit, což se s příchodem „SuperStar“ změnilo. Diváci si tak mohli vybrat svého favorita a snažit se ho udržet na televizní obrazovce co nejdéle. Pokud přesto vypadl, divák měl možnost vybrat si jiného soutěžícího, kterému bude posílat hlasy, a v soutěži tak nadále setrvat. Navíc to, zda si diváci vybrali špatně, či dobře, nikdo neposuzuje. Pokračovat tedy v soutěži a v dalším výběru soutěžícího je pro diváky o to snazší. „Je velmi výhodné hlasovat pro toho, kdo postoupit má, než vybírat outsidery. Je to dáno rozdílem mezi „negativní a pozitivní identifikací“. S pozitivní figurou se osobnost identifikuje. Při konfrontaci s negativní figurou se vymezuje – vidíme to, co my máme lépe nebo nemáme vůbec. A to nás baví, ten rozdíl mezi námi a tím „chudákem“. Ale to jen do chvíle, než se tím „nasytíme“. Rčení, že člověka potěší, když slyší o cizím neštěstí, je pravdivé, ale z motivačního hlediska je slabší. V tomto ohledu je pozitivní identifikace silnější a „táhne“ déle.“12 Říci, co ovlivnilo hlasování pro určité soutěžící, není zcela jednoduché a u různých generací se motivy liší. U mladších dívek převládala tendence hlasovat pro 12

ŠTEFL, Svatopluk a ŠULC, Štěpán. Šílenství jménem Superstar. Vyd. 1. Praha: Formát, 2004. 207 s., [48] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86718-39-5.

15 Sámera Issu, který má svoje chlapecké charisma, nikoli však charisma, které by zaujalo dospělého člověka. To měla naopak do jisté míry Aneta Langerová, jelikož jako sedmnáctiletá dívka působila dospělým dojmem. Obecně se dá říci, že starší diváci se více zaměřovali při své volbě na zpěv, než vzhled, či tanec. Ovšem při volbě jako takové u většiny diváků převládl celkový dojem, než zpěv samotný.

2.2 X factor „X factor“ je původem britská televizní pěvecká soutěž. První českou verzi u nás vysílala televize Nova v roce 2008. Tato soutěž se ale na původní televizní stanici svého pokračování nedočkala. Další „X factor“ totiž odvysílala až konkurenční televize Prima v roce 2014, a to podobně jako je tomu u „SuperStar“, opět v kombinaci se slovenskou televizí, pod názvem Česko Slovenský „X factor“. Tato soutěž měla tři kategorie: zpěváky do 25 let, zpěváky nad 25 let a skupiny. Soutěže se tedy mohli zúčastnit i zpěváci, kteří se díky věkovému limitu nedostali do „SuperStar“ (u té byl např. v první řadě věkový limit do dvaceti sedmi let). Z úvodních konkurzů vybral produkční tým pouze účastníky dostatečně nadané nebo zajímavé pro účast v soutěži. Před kamerami pak postupující zpěváky vybírala tříčlenná porota složená z významných osobností hudebního průmyslu. Do poroty zasedl zpěvák Petr Janda, textařka Gabriela Osvaldová a hudebník Ondřej Soukup. Každý z porotců si po úvodních kolech vybral svoji kategorii, které se poté věnoval osobně a pomáhal svým svěřencům postoupit do finále. Ze všech kategorií postoupili do finále 4 zpěváci, či skupiny. Vítězem celé soutěže se stal Jiří Zonyga z kategorie starších zpěváků a tím získal hlavní cenu, jeden milion korun. „X faktor“ je „Reality show převzatá z Velké Británie, ve které soutěží účastníci různých věkových kategorií ve zpěvu, a to jednotlivci i skupiny. První sérii začala TV NOVA vysílat v únoru 2008, průměrná sledovanost 1.500 milionu diváků. Celá show přišla televizi NOVA na 170 milionů korun.“13

13

ŠTROBLOVÁ, Soňa. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa: Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 110. ISBN 978-80-86723-73-0.

16

2.2.1 Česko slovenský X factor „Česko Slovenský X factor“ je navazující pořad, který začala na začátku roku 2014 vysílat televizní stanice Prima a na Slovensku televize JOJ. Zatím jej nelze zhodnotit, jelikož soutěž stále probíhá. Nicméně soutěž se pravidly více přiblížila britskému originálu, kde jsou čtyři pěvecké kategorie a čtyři porotci a z každé kategorie postupují vybraní finalisté. Moderátorem soutěže je Martin „Pyco“ Rauch. V porotě zasedají Ondřej Brzobohatý, Celeste Buckingham, Sisa Lelkes Sklovská a Oto Klempíř. Skupiny soutěžících jsou dále rozděleny na chlapce mladší 28 let (tuto skupinu vede C. Buckingham), dívky mladší 28 let (tuto skupinu vede O. Brzobohatý), zpěváky nad 28 let (na starost je má S. Lelkes Sklovská) a skupiny (vede O. Klempíř). Každý z porotců využívá pro svoji skupinu také poradce z řad pěveckých osobností, těmi jsou: Karel Gott, Helena Vondráčková, skupina Nightwork a zpěvák Richard Müller. Finále celé soutěže je naplánováno na 25. května 2014. Na výherce čeká finanční odměna a možnost nastartování pěvecké kariéry.

2.3 Hlas „Hlas Česko Slovenska“ je pěvecká soutěž, kterou odvysílala televize Nova a Markíza poprvé v roce 2012. Vychází ze soutěže „The Voice“, která je původem z Nizozemí, ale velký úspěch zaznamenala v USA, Anglii i Austrálii. Rozdíl mezi touto soutěží a ostatními v současnosti populárními soutěžními pořady je v tom, že při prvním kole porotci (v této soutěži tzv. koučové) nevidí soutěžící, jelikož jsou k nim otočeni zády. Tato kola se nazývají „výběr naslepo“ (v angličtině „blind auditions“). Pěvecký výkon díky tomu posuzují opravdu pouze na základě hlasu, na postup soutěžících tedy nemá vliv jejich vzhled či charisma. Pokud se koučům pěvecký výkon soutěžících líbí, zmáčknutím tlačítka se jejich křeslo otočí a objeví se nápis „Chci tě“. Pokud se otočí pouze jeden kouč, výběr je jasný a soutěžící je přidělen do jeho týmu. Jestliže se koučů otočí více, je na nich, aby soutěžícího přesvědčili, proč má jít právě do jejich týmu a ne do týmu ostatních, kteří také projevili zájem. V této soutěži tedy soutěží nejen zpěváci, ale tak trochu s nadsázkou i samotní

17 kouči, a pořad tak dostává další rozměr a podněty k zábavným situacím, kdy se mezi sebou kouči přou a snaží se získat nové zpěváky na svou stranu. Kouči v první řadě tohoto pořadu byli Michal David, Josef Vojtek, Dara Rolins a Rytmus. Soutěž moderovali Leoš Mareš a zpěvačka Tina. V momentě, kdy měli všichni kouči své týmy v plném počtu, začaly tzv. souboje dvojic. Každý z koučů si musel ze svých svěřenců vybrat/složit duo a ti společně zazpívali píseň, kterou jim kouč sám vybral. Z těchto dvou zpěváků si bezprostředně po vystoupení musel kouč vybrat pouze jednoho zpěváka, který bude v soutěži pokračovat. Po tomto výběru byla zahájena finálová kola a dále už o vítězi soutěže rozhodovali televizní diváci prostřednictvím SMS zpráv. Kromě vystoupení finalistů zde vystupovali i jiní známí hosté a také samotní kouči. První řadu Hlasu vyhrála Ivanna Bagová a získala tak smlouvu na natočení alba a 100 000 Eur. Druhá řada soutěže je momentálně vysílána, hlavní změnou je tentokrát počet koučů – k Daře Rolins se přidala Marta Jandová a tvoří tak spolu dvojici, která může udělit pouze jeden hlas, tak jako jednotlivý kouči. Rytmuse na jeho křesle nahradil Majk Spirit.

3. Nové pojetí televizních pěveckých soutěží 3.1. Schémata soutěží Ve druhé části své práce uvádím řadu soutěží, které byly vysílány v České republice. Schémata soutěží jsou mnohdy licencovaná, to znamená, že jednotlivé televize nakupují od tvůrců pravidel ověřená schémata. Tvůrci pravidel vyžadují v rámci licence dodržování soutěžních pravidel. Pravidla se postupně vyvíjela, byla stále sofistikovanější a postupně přerostla až do podoby reality show, případně, často využívají prvky reality show.

18

3.1.1 Výběr soutěžících Výběr soutěžících porotou je součástí televizního vysílání soutěže. U popsaných soutěží však bylo před tímto kolem výběrové řízení, které měla na starosti produkce, a to veřejnosti prezentováno nebylo. Výběr soutěžících z konkurzů je organizován tak, aby na jedné straně pobavil televizní diváky, a na druhé straně zajistil možnost získat do soutěže kvalitní zpěváky, či zajímavé účastníky, kteří svým vystoupením budou schopni zaujmout diváky. V původních formátech televizních pěveckých soutěží, které se u nás vysílaly od sedmdesátých let, nebyl výběr soutěžících prezentován veřejnosti a cílem přihlášených soutěžících bylo spíše ukázat se v televizi, účastnit se televizního vysílání jako takového. Tomu také odpovídala pěvecká kvalita těchto pořadů, která nebyla nijak vysoká. Zúčastnit se televizního vysílání se ale pro běžné zájemce stávalo v průběhu let snadnější, zájem o tuto formu pořadů poklesl, a proto přišla nová podoba soutěží. V těch již nejde jen o to být součástí vysílání, ale stát se prostřednictvím televizního média slavným. V tomto směru se dle mého názoru jedná o jeden z nejpodstatnějších rozdílů mezi staršími a novými formáty pěveckých soutěží.

3.1.2 Pravidla soutěží Jak ve svém příspěvku uvádí Milan Kruml, dnes je mnohem složitější dosáhnout požadované sledovanosti, proto také televizní stanice přicházejí neustále s novými pravidly a změnami, které mají danou show pro diváky oživit a udělat jí napínavější, zajímavější a zábavnější.14 Pokud se zdá být určitý pořad již divácky neatraktivní, existují další varianty soutěží, ke kterým si může televizní stanice zakoupit licence a přijít tak s novým pořadem, i když je relativní obdobou pořadů starších. Tento jev jsme mohli např. sledovat jak na Nově, tak na Primě, kde namísto opakování další série „Česko Slovenské SuperStar“, či „Česko Slovensko má talent“ (tato soutěž nebyla zahrnuta mezi popisované soutěže z toho důvodu, že se nejedná o čistě pěveckou

14

KRUML, Milan. Aktuální trendy v televizní zábavě. In: FORET, Martin. Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, s. 387394. Sborníky-UPmedia. ISBN 9788024420233.

19 soutěž, ale účastníci předvádějí výkony z různých oblastí, nejen z hudební) jsou vysílány pořady „Hlas“ a „X factor“. Nejen pěvecké soutěže, ale i jiné pořady dnes často nabízejí divákům možnost volby, a to i v případě že výsledky nejsou zcela směrodatné. Tím, že hlasování diváků není ve většině případů nijak omezené, je možné, že dojde ke zkreslení výsledků. Někteří diváci hlasují jen jednou, jiní vícekrát. Často mohou hlasování ovládnout zájmové skupiny, u pěveckých soutěží se vytvářejí jednotlivé fankluby. To, že je každý hlas zpoplatněn, dále znevýhodňuje skupinu lidí, která si například opakované hlasování nemůže finančně dovolit, naopak se tak dají výsledky třeba i za finanční úplatek někým zmanipulovat. I přesto na tyto aspekty produkce nenahlíží, jelikož divácká aktivita je pro televizi především zdrojem financí a o relevanci výsledků do jisté míry nejde.

3.1.3 Porota V porotě ve všech popisovaných soutěžích zasedaly známé osobnosti hudebního průmyslu. Zároveň je ve většině soutěží dbáno i na odbornost poroty. V některých soutěžích je porota členěna i poněkud schematicky (hodní porotci, zlí porotci). Porota má v pravidlech a průběhu soutěže velký význam, ale publikum je obvykle nad porotou (může měnit rozhodnutí poroty, je tím kdo v konečném důsledku rozhoduje atd.). S vývojem pravidel dochází k rozdílnému zapojení poroty do soutěží. V některých soutěžích se porotci přímo podílejí na přípravě soutěžících a na jejich soutěžních vystoupeních. Přestože jsou stále nejdůležitější soutěžící, porotci dostávají v celé soutěži významnou roli. Jednak se podílejí na kvalitě soutěže prostřednictvím prvního výběru kvalitních soutěžících, ale zároveň ovlivňují, kdo postoupí do dalších bojů. Do jisté míry tak determinují možnosti volby publika. Zapojení poroty do průběhu pořadu skýtá velké možnosti pro tvůrce pravidel televizních pěveckých soutěží.

3.1.4 Prostředí vysílání Prostředí, ze kterého jsou jednotlivé soutěže vysílány, je věnována velká pozornost a značná část nákladů. Příprava scény bývá velkolepá a mnohdy si nezadá se

20 scénou, na které mají své koncerty pěvecké hvězdy. Účinkující doprovází živá hudba, doprovodná kapela se tak stává součástí vystoupení soutěžících. Některé ze soutěží mají přímo v pravidlech popsáno, jak má scéna vypadat. Moderní scény jsou vymyšleny tak, aby umožňovaly podporu soutěžících ze strany jejich fanoušků. Zároveň jsou tyto scény navrženy tak, aby umožnily televizním divákům detailní zprostředkování vystoupení jednotlivých účastníků, reakce poroty i publika. Za prvky reality show je možné považovat i možnost nahlížet do zákulisí při přípravě soutěžících i následně na jejich reakce po vystoupení.

3.1.5 Publikum Publikum hraje velmi výraznou roli v televizních soutěžích, Tato změna je oproti starým soutěžím zcela zásadní. Proč tomu tak je, uvádí Irena Reifová v úvodu ke knize Neila Postmana: "Jednou z konstitutivních událostí současné podoby studia mediální komunikace se stalo postupné přehodnocení uživatelů médií na publika aktivní - aniž by se odborníci dokázali shodnout na tom, co to přesně znamená a jestli je vůbec možné aktivním publikem nebýt.15 U novodobých pěveckých soutěží se nejčastěji hovoří v souvislosti s hlasováním o tzv. interaktivním publiku. Slovem interaktivní je myšleno to, že se i televizní diváci mohou aktivně podílet na výsledné podobě pořadu na základě jejich hlasování prostřednictvím SMS zpráv. Toto zjednodušené tvrzení není ovšem zcela přesné, jelikož se v tomto případě jedná pouze o podmíněnou možnost volby. Diváci mohou hlasovat pouze pro ty účastníky, kteří se v televizi objevují a které předtím vybrala porota a před porotou do rozhodování o účasti často zasahuje i produkce. Přesto ale tento fakt působí dojmem, že diváci se podílí na tvorbě mediálního obsahu těchto soutěží a nejsou tedy jen pasivním příjemcem. Nové pojetí soutěží reaguje na vývoj mediálního publika. "Podoba a chování mediálního publika, resp. uživatelů médií se dále rychle mění s nástupem digitalizace a tzv. nových (síťových) médií s vyšším podílem interaktivity mezi médiem a jeho

15

POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 2., opr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, s. 15. ISBN 9788020422064.

21 uživatelem a (alespoň

zdánlivě) stoupajícím

podílem

uživatelů

na podobě

konzumovaného produktu.“16 Díky pravidelnému sledování takovýchto soutěží se divák může k účastníkům často přiblížit více, než k osobám ve svém skutečném životě. Zná jejich starosti, problémy, touhy, a to možná ve větší míře, než je zná u svých blízkých. I díky jednomu z možných účinků reality show, jakémusi vzdálení se vlastní realitě, jsou mnohdy tyto druhy pořadů kritizovány.

3.1.6 Doba vysílání U komerčních televizních stanic rozhoduje o vysílání jednotlivých televizních programů především sledovanost. Jak se dá měřit a pozorovat sledovanost uvádí J. Jirák a B. Köpplová ve své knize Masová média takto: „Rozhlasy a televize uvádějí sledovanost čili rating (v procentech vyjádřený podíl diváků či posluchačů, kteří sledovali určitý program nebo určitou stanici, ze všech, kteří mají funkční přijímač), nebo podíl na trhu čili share (v procentech vyjádřený podíl diváků či posluchačů, kteří sledovali určitý program nebo určitou stanici, ze všech, kteří ve sledovaném období měli skutečné zapnutý přijímač)."17

Novodobé pěvecké soutěže, které ve své práci uvádím, jsou všechny vysílány v hlavním vysílacím čase, který se v médiích nazývá „prime-time“. V „prime-time“ bývají hodnoty sledovanosti z celého dne nejvyšší, jedná se o čas mezi 20. a 23. hodinou. Dominantním publikem v tuto dobu jsou rodiny, programy tomu tedy odpovídají – televize vysílají filmy a zábavné pořady. Již samotný fakt, že jsou tyto soutěže vysílány stále v tuto dobu, dokazuje to, že jsou u diváků populární. Sledovanost pořadů v „prime-time“ u komerčních televizních stanic rozhoduje i o tom, za kolik si mohou dovolit prodat reklamní čas a tím i o jejich zisku. Ve zbývajícím vysílacím čase („off-time“) můžeme aktuálně vidět opakované vysílání hudebních soutěží jako Do-remi, či Rozjezdy pro hvězdy (ty jsou vysílány v nočním čase - „night-time“ - a to většinou až po půlnoci), nebo reprízy novodobých soutěží (vysílané v „day-time“, tedy

16

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 185-186. ISBN 9788073674663.

22 denním vysílání). Správné sestavení televizního programu je pro každou televizní stanici prioritou a odvíjí se od něj divácká úspěšnost, v případě komerční televize i zisky z reklam. Vzhledem k tomu, že je televize pasivním médiem, nestačí v poslední době pouze vytvoření možnosti pro interaktivní publikum, tím že se diváci mohou podílet na hlasování a vyřazování soutěžících. Diváci například raději sledují přímé přenosy, u kterých mají také pocit, že jsou jejich součástí, na rozdíl od pořadů ze záznamu, které již mohou být upravené. Tímto se řídila i stanice Nova při zatím poslední řadě Česko Slovenské SuperStar, kdy bylo odvysíláno zatím nejvíce živých přenosů v této soutěži. Sice je živé vysílání daleko nákladnější a náročnější na přípravu, ale zájem diváků o živé přenosy je větší a produkci se takové vysílání vyplatí.

3.2. Společné znaky televizních pěveckých soutěží 21. století Vítěz soutěže získává cenu v hodnotě několika násobků ročního průměrného příjmu, případně možnost natočení CD. Vzhledem k dlouhému trvání soutěže se soutěžící dostávají rovněž do povědomí pracovníků v hudebním průmyslu a mají možnost nastartování vlastní kariéry. Soutěže jsou prezentovány v médiích dlouho před jejich zahájením a diváci se účastní výběru soutěžících. V průběhu soutěží se diváci dovídají řadu informací o soutěžících, ať už z krátkých videí vysílaných přímo v průběhu televizního přenosu, či z ostatních médií, které o soutěžící projevují velký zájem. V průběhu soutěže diváci ovlivňují osudy soutěžících svým hlasováním a vytváří se tak určité pouto. Diváci jsou těmi, kteří ovlivňují osudy soutěžících. Oproti starším formátům pěveckých soutěží, ty nové nemají nouzi o účastníky, spíše naopak. Zájemci o tyto soutěže se často počítají v řádech tisíců a před samotným vysíláním probíhá i jakýsi „předvýběr“ ze strany produkce.

17

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 244. ISBN 9788073674663.

23

3.2.1 Masová média Novodobé televizní pěvecké soutěže jsou zpravidla zprostředkovávány masovými médii. Díky nim je jejich dopad na veřejnost tak velký a bez tohoto druhu médií by pěvecké soutěže nemohly být fenoménem, kterým nyní jsou. Televizní vysílání je považováno právě za masové médium. Stejně tak ale i tisk, rozhlas a internetová sdělení. Soutěže uvedené v této práci jsou sice vysílané v televizi, ale hovoří se o nich i v ostatních masových médiích. "S rozvojem masových médií se kromě tiskovin, které měly konstitutivní charakter pro formování a udržení veřejné sféry a přispívaly k modernizaci společnosti, začaly objevovat tisky a později další média, jejichž posláním nebylo tolik nabízet politicky a společensky relevantní informace, poskytovat prostor pro diskusi o věcech a tématech veřejného zájmu a případně provádět osvětovou a vzdělávací činnost. Kladly si za cíl také (a někdy především nebo výlučně) bavit, zaplňovat volný čas, přinášet vzrušení, rozptýlení a relaxaci či únik od únavné, stereotypní nebo zdrcující každodenní reality - a zajišťovat vydavatelům zisk."18 U televizních pěveckých soutěží poskytují daná média publiku zábavu a rozptýlení a jejich vysílání je motivováno převážně ziskem. Televizní pěvecké soutěže využívají možnosti televize, jako média, oslovit velké množství lidí (publika) se všemi dopady. "Pro svou schopnost nabídnout tatáž sdělení velkému počtu příjemců - navíc sdělení, jež slouží k identifikaci, zaplnění volného času, poskytují náměty k přemýšlení a nabízejí zábavu a uvolnění - byla a jsou masová média považována za důležitou a nenahraditelnou podmínku rozvoje masové kultury. Současně jsou právě pro tuto svou schopnost kritizována, neboť jejich působením se oslabují tradiční kulturní projevy a masovým charakterem výroby mediálních sdělení (od filmů přes hudební nahrávky a televizní pořady po denní tisk) se potlačují estetické nároky elitně uměleckých počinů a podporuje se (bezmyšlenkovitá) spotřeba masově produkovaného, unifikovaného zboží."19 18

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 199. ISBN 9788073674663. 19 JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 98. ISBN 9788073674663.

24

"Masová kultura získává své pochybné jméno právě tím, že svého rozšířeného odbytu dosahuje na základě toho, že se přizpůsobuje potřebám odpočinku a zábavy spotřebitelských skupin s relativně nízkou úrovní vzdělání, místo toho, aby naopak vychovávala rozšířené publikum k autentické kultuře.(Habermas 2000:260)"20 Důležitým důvodem, proč se tyto soutěže dlouhodobě objevují v televizích soukromých i veřejnoprávních, je zábava, kterou přinášejí. Jak uvádí Zillmann a Bryant (1994): „kromě tak často studovaných nezamýšlených negativních účinků má zábava také mnoho dalších účinků, že je také účinkem sama o sobě a že ji tvůrci jako zábavu zamýšlejí a publikum ji tak přijímá.“21 Podle Denise McQuaila „lze na zábavu pohlížet také z hlediska specifičtějších účinků, například rozveselení nebo emocionálního vzrušení v podobě prožívání smutku, štěstí, hněvu, úlevy, vzrušení, strachu a podobně; dalším účinkem zábavy může být rozptýlení úzkosti a tak dále.“22 „Také hudbě se připisuje mnoho účinků: hudba ovlivňuje náladu a vyvolává vzrušení (Knobloch a Zillmann, 2002).“23 V pěveckých soutěžích, které mají za primární úkol publikum pobavit, mohou vyvolat i další emoce, díky působení produkované hudby.

4. Důvody úspěchu televizních pěveckých soutěží 4.1 Pěvecké soutěže jako reality show Prvky reality show se objevují v pravidlech pěveckých televizních soutěží stále častěji.

20

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 210. ISBN 9788073674663. 21 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 516. ISBN 9788073675745. 22 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 516. ISBN 9788073675745.

25

Reality show je relativně novým televizním formátem, který divákům poskytuje možnost nahlížet do soukromí nebo profesního života lidí vystupujících ve vysílání, ale v některých také mohou rozhodovat o jejich setrvání v soutěži svou účastí na hlasování. U účastníků reality show se předpokládá, že jsou ochotni být ukazováni v televizním vysílání a nevadí jim náhled do jejich soukromí. Úspěch těchto soutěží je dán několika faktory. Lidé (televizní diváci) mají zájem na tom, sledovat soutěžící při každodenních situacích. Jako vysvětlení podává Uwe Buermann fakt, že lidem v jejich každodenním životě je ostatními, se kterými přichází do kontaktu, sdělováno pouze to, co oni sami chtějí, a zbytek zůstává ukryt. „Lidé nevědí, co dělají jejich známí, děti či partneři ve svém volnu, pokud jim to sami ze svého rozhodnutí nesdělí. I proto je pomyšlení, že stačí pouze pozorovat, k tomu aby se člověk dozvěděl o soukromí ostatních, tak lákavá. U reality show nemusí divák vyvíjet žádnou vlastní aktivitu, aby chtěné informace získal, stačí pouze zapnout televizor a sledovat. Nemusí se ani jednat o nějaké nevšední zážitky soutěžících, naopak se zdá, že čím více všedního se v show děje, tím je to pro diváky lákavější.“24

4.1.1 Chuť soutěžit a sledovat úspěch Ve své podstatě jsou Češi soutěživým národem. Každá nová soutěž spolehlivě zvedne žebříček sledovanosti. Zpravidla mají diváka však spíše pobavit než poučit, i když Česká televize pojímá soutěžní pořady vážněji a s respektem k divákovi, zatímco komerční televize NOVA a Prima dávají přednost výhrám, zábavě a třpytící se dekoraci.25 Talentová show, jakými jsou novodobé pěvecké soutěže, je televizním formátem, který je v posledních letech nevídaně populární. Důvodem k tomu, proč se do

23

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 516. ISBN 9788073675745. 24 BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, s. 60-61. ISBN 978-808-6600-581. 25 ŠTROBLOVÁ, Soňa a Petr ŽANTOVSKÝ. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa: Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 122. ISBN 978-80-86723-73-0.

26 těchto soutěží hlásí velké počty lidí, je to, že vítěz takové soutěže obvykle nezíská jen hodnotnou cenu, ale především se mu dostane mediální pozornosti (alespoň po dobu trvání soutěže) a stane se tak v podstatě celebritou. Navíc pro přihlášení do takové soutěže nemusí člověk splňovat žádná kvalifikační kritéria (v některých je účast limitována pouze věkem), a tak se do ní může přihlásit v podstatě každý a zkusit, zda je opravdu dobrý natolik, aby v soutěži něco dokázal.

4.2 Účastníci soutěží Vítězové pěveckých soutěží jsou lidé, kteří zpívat zcela jistě umí, mají schopnost zaujmout diváky i porotu. Ovšem fakt, že jsou divákům ukazováni od samotných začátků, kdy si třeba sami sebou nebyli tolik jistí, či nevypadali na první pohled jako „superstar“, podporuje v divácích pocit, že mediální hvězdou se může stát v podstatě kdokoli s trochou talentu a díky těmto soutěžím i celkem snadným způsobem. Stát se slavným a bohatým během krátké chvíle a jednoduchou formou, to je snem mnoha lidí a i proto tyto soutěže diváci rádi sledují. V prvních kolech soutěží je často vidět rozdíl mezi tím, jak účastníci vnímají sami svůj výkon a mezi tím, jak jej vnímají ostatní. Castingů se zúčastnili i lidé bez talentu, kteří buďto chtěli jen zkusit své štěstí nebo svůj výkon opravdu považovali za dobrý a rozhodnutí poroty o jejich vyřazení přijímali s nevolí. Mnohdy byli ve vysílání ukazováni i lidé, kteří již na pohled vykazovali známky psychické labilnosti, ovšem ani tyto záběry nevedly ke snížení počtu diváků. Naopak prezentace některých účastníků, kteří podávali velice špatné výkony, měla za důsledek to, že si divák připadal lepší, než byli oni, tudíž se v něm posilovalo přesvědčení, že i on by se takové soutěže mohl třeba s úspěchem zúčastnit.

4.3 Publikum a fanoušci Publikum má velice významné postavení ve schématech těchto soutěží, ale připusťme i jistou schopnost médií manipulovat s publikem. V tomto typu soutěží lze zadáním obtížně zpívatelné písně určitému účastníkovi ovlivňovat složení soutěžících,

27 preferovat populární typy soutěžících, případně pracovat s publikem účastnícím se v sále a ovlivňovat tak televizní diváky. „Publika jsou spojena se „vzdálenými“ zdroji médií několika různými způsoby, a zejména prostřednictvím rodiny, přátel a dalších lidí ve svém sociálním prostředí. Do stejné kategorie bychom měli zařadit také institucionalizované „fandovství“, přestože velmi často není spontánní, ale spíše zorganizované a manipulované médii. Pro prožitky publika bylo vždy charakteristické občasné nadšení pro konkrétní osobnosti (nejčastěji), ale také pro určité druhy pořadů (typy hudby, filmové nebo dramatické žánry). Nejslabším typem fandovství je obyčejná náklonost k určitému médiu (podobný význam měl také starý výraz „filmový fanoušek“). Nejsilnější podoba fandovství zahrnuje vysokou míru citových investic a aktivity soustředěných na určitou mediální osobnost.“26 Příkladem, jak lze jistým způsobem manipulovat s publikem, byla dobře zvolená věková hranice např. u „Česko hledá SuperStar“, kde se objevovali pouze mladí soutěžící, se kterými se identifikují mladí diváci a ti jsou ochotní pro svého favorita (idol) obětovat více času případně peněz (např. hlasování, doprava na místo soutěže…) než starší generace. Dobře to bylo vidět u první řady „Česko hledá Superstar“, kde byli finalisté mladí a nákupní centra, ve kterých vystupovali a měli autogramiády, byla plná malých dětí a teenagerů. Kdyby byl věkový limit 40-60 let, takovou odezvu by zřejmě finalisté jen těžko získali, zcela určitě by byla jiná skladba jejich příznivců.

4.3.1 Interaktivní publikum Jedním z důvodů, proč jsou tyto soutěže tak úspěšné je fakt, že publikum se může zapojit do soutěže a nebýt tak pouze pasivním příjemcem mediálního sdělení. „Poslední zatím identifikovatelnou fází ve vývoji publika je období interaktivního publika spojeného s nástupem síťových médií, tedy nových informačních a komunikačních technologií. Pro tuto etapu vývoje publika je příznačné, že jednotlivec má dosti velkou možnost vybírat si, co bude číst, na co se dívat co poslouchat a jakou konečnou podobu bude mít to, co si nakonec vybere. Role jednotlivce v publiku se mění 26

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 457. ISBN 9788073675745.

28 a v jeho jednání se oslabuje princip příjemce. Člen mediálního publika na sebe bere některé funkce editora a autora."27 "Nástup síťových médií a interaktivního publika byl v devadesátých letech 20. století vítán s technooptimistickým nadšením odpovídajícím očekávání spojeným s nástupem těchto technologií jako s novým - "druhým" - věkem médií, jak zvěstoval Mark Poster (Poster 1995)."28 S nástupem těchto se pojilo nadšení diváků z toho, že nyní mohou sami rozhodovat o výsledku soutěže a ke svým favoritům si tak vytvořili určitou vazbu. Diváci chtěli své oblíbence vidět v dalších kolech, která pak se zájmem sledovali a fandili jim.

4.4 Účinný marketing Vzhledem k tomu, že je pro komerční televize důležitou strategií získávat diváky a tím i reklamu, je tvorbě hudebních soutěží, vysílaných v hlavním vysílacím čase, věnována velká pozornost. Klade se důraz na výběr hudby, výrazové prostředky moderátorů a vizuální styl formy, jakou jsou jednotlivé pořady prezentovány. 29 Televize v podstatě vytvoří situaci, o které by v určité společnosti měli lidé vědět, a pokud ji neznají, je to jakýsi handicap. U nás se to podařilo televizi Nova u soutěže „Česko hledá SuperStar“. Povědomí o tom, kdo byl ze soutěže vyřazen, proč a jak se k němu zachovala porota, bylo v určitých komunitách povinností. Ovšem vytvářet tyto situace je čím dál tím těžší, vzhledem k možnostem výběru mezi pořady, ale také i proto, že je lidem nabízeno trávit volný čas kvalitněji, než sledováním televize.

27

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 213. ISBN 9788073674663. 28 JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 214. ISBN 9788073674663. 29 BOČÁK, Michal a Juraj RUSNÁK. Na ceste za poslucháčom a divákom. In: FORET, Martin. Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, s. 368. Sborníky-UPmedia. ISBN 9788024420233. DOI: 978-802-4420-23-3.

29

4.4.1 Strategie konkurenčních médií V boji o televizního diváka je využívána celá řada strategií. Jednou z využívaných je tzv. „blunting“ (český význam oslabení, otupení), což je programová strategie, kdy se televizní stanice snaží oslabit konkurenční stanici tím, že ve stejný vysílací čas vysílá podobný pořad, určen stejnému publiku.30 U televizních pěveckých soutěží na českých televizních stanicích bylo této strategie využito již několikrát. Poprvé toho využila televize Nova, která proti v té době úspěšnému pořadu „Caruso show“ na Primě nasadila nový, obdobný pořad „Do-Re-Mi“, a to dokonce s moderátorem, který předtím působil právě v „Caruso show“. O pár let později udělala Nova to samé, když proti pořadu „Česko Slovensko má talent“ nasadila pořad „Talentmánie“. V současné době sice probíhají dvě různé pěvecké soutěže na Primě i na Nově, ale vzhledem k diváckému neúspěchu „bluntingu“ u talentových soutěží před lety vysílá Nova „Hlas Česko Slovenska“ ve středu večer a „X factor“ na Primě je vysílán v neděli večer.

30

BOČÁK, Michal a Juraj RUSNÁK. Na ceste za poslucháčom a divákom. In: FORET, Martin. Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, s. 374-375. Sborníky-UPmedia. ISBN 9788024420233. DOI: 978-802-4420-23-3.

30

Závěr V předložené práci jsem se snažila obsáhnout odpovědi na otázky zdali, a proč se televizní soutěže staly fenoménem naší doby. Na základě uvedených informací v mojí práci se potvrzuje předpoklad, že pěvecké televizní soutěže jsou fenoménem naší doby. Za velmi významné považuji změny schémat soutěží. Možnost, která je dána televizním divákům ovlivnit svým hlasováním osudy soutěžících přitahuje každé vysílání statisíce lidí k televizním obrazovkám. Diváci mají možnost prožívat se soutěžícími chvíle štěstí, ale i smutku z vyřazení. Tím, že je vybrána uzavřená skupina soutěžících, mají diváci příležitost opakovaně se setkávat se svými již známými tvářemi, se kterými si vytvářejí jisté pouto, kterým fandí a které podporují. Pěvecké soutěže tak svým způsobem kombinují zájem diváků o soutěže a zároveň umožňují sdílet se svými favority/idoly své životy. Starší generace prožívá příběhy svého mládí, mladá generace sleduje výkony svých idolů. Mnohdy úspěch soutěžících vyvolává zájem o zapojení se do soutěže, jindy pak nahrazuje to, že divák není ochoten, schopen se do soutěže přihlásit a prožívá tak situace s někým s kým se spojil/ztotožnil a identifikoval. Umně poskládaný algoritmus soutěží tak mixuje napětí, hru, ale i životní osudy (prohry a výhry), to je to, co lidé rádi sledují, a to celé je umocněné jejich možností do osudů soutěžících zasahovat. Proto jsou televizní pěvecké soutěže fenoménem naší doby. „Silně se navíc spoléhá na „vyjeté koleje“ jednotlivých tvůrců a produkčních společností a na opakování úspěšných receptur z minula (Pekurny 1982). Tento závěr podporují i Ryan a Peterson (1982), kteří hovoří o tom, že nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím proces tvorby v oblasti populární hudby je hledání dobré „image“ daného

31 produktu, což v zásadě znamená snahu vyrovnat se vlastnostem dříve úspěšných písní.“31 Oproti pěveckým soutěžím vysílaných v minulém století na našem území, mají nové pořady velké ultimátum. Buď diváka zaujmou, nebo se na pořad nebude dívat. V době, kdy měl v naší zemi běžný divák k dispozici dva televizní kanály, neměl takovou možnost volby, jako má televizní divák dnes. Proto soutěž jako „Zpívá celá rodina“ byla se zájmem sledována v tolika domácnostech. V devadesátých letech se počet televizních stanic u nás rozšířil na čtyři, ovšem i tam se nedá hovořit o velké konkurenci. V posledních letech má divák k dispozici již desítky programů s různým zaměřením a různou kvalitou pořadů. Rozptyl diváků je tedy o dost větší, a proto musí nové formáty zaujmout. Zaujmout musí také v relativně krátké době, jelikož diváci dnes necítí potřebu „dát pořadu šanci“ a sledovat jej do konce. Nabídka alternativ je tak obrovská, že v případě nezájmu si po chvíli divák vybere něco jiného. A to, že jsou tyto soutěže vysílány v průběhu posledních let opakovaně, a to na našich dvou předních komerčních televizích v hlavním vysílacím čase, dokazuje, že jsou formátem, který stále dokáže upoutat široké publikum a zaručit tak televizním stanicím úspěch. Přestože jsem na úvod v této části konstatovala, že pěvecké televizní soutěže patří mezi fenomény současné doby, domnívám se, že můžeme očekávat jejich postupný ústup do pozadí. Tento předpoklad je možné podpořit postupným klesajícím zájmem diváků, přestože dochází ke změnám pravidel směrem k reality show. Proto očekávám, že diváci budou tímto typem soutěží přesyceni, a to i proto, že uvedených soutěží a četnost jejich vysílání vzrůstá. Nové fenomény lze očekávat v jiných oblastech.

31

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 317. ISBN 9788073675745.

32

Summary I tried to comprehend the answers to the questions of whether, and why the television singing competitions, have become a phenomenon of our times. Based on this information, I proved the supposition that the television singing competitions are a phenomenon of our time.

I consider the schema changes of the competitions as a very significant factor. The option to vote, given to television audiences to influence the fate of the contestants, attracts thousands of people every broadcast to watch their televisions. Viewers have the opportunity to experience the contestants´ moments of happiness, but also sadness of elimination. Once a close group of contestants has been established, the viewers have the opportunity to meet again with their already well-known faces, who they cheer and promote and who they form a bond together with.

Singing competition, in a way, combine the interest of the audience in the competition, while allowing them share the moments of their lives with their idols. The older generation experiences the stories of their past, the young generation monitors the performance of their idols. The success of the contestants generates the interest in participating in the competition, other times it´s a substitute for those who don´t dare or are not able to participate and who rather who rather watches someone also to walk this way, someone who he has identified with.

Artfully folded algorithm of the competitions mixes the tension of the game, but also the life stories (losses and gains), that is what people like to watch, and this whole thing is enhanced by their ability to interfere with the fate of the contestants. Therefore, the television singing competition is a phenomenon of our time.

"It strongly relies on the "ruts "of the individual authors and production companies and the repetition of successful recipes from the past (Pekurny 1982). This conclusion is also supported by Ryan and Peterson (1982), who claim that the most important factor influencing the process of creation of popular music is finding a good

33 "image" of the product, which basically means striving to cope with the properties of previously successful songs."32

Compared to the singing competitions being broadcasted in the last century in our country, the new shows have a big ultimatum. Either the viewer gets interested or he doesn´t watch at all. There were times when the viewers had only two channels to choose from and they didn´t have such a variety of TV channels, as the viewers do have nowadays. That is why the competition Zpívá celá rodina was so successful. The number of TV channels available was doubled in the 1990s, but it still was not a big competition. The viewers nowadays have tens or even hundreds of TV channels with different focus and quality. Scatter of the audience is much larger therefore it must attract new formats. It also has to attract the viewer in a relatively short time, because the viewers do not always give the channel a chance and finish it to the end. The offer of the alternatives is so big that it is easy to skip a channel in case you are not interested. The fact that these competitions have been broadcasted repeatedly and in the prime time of our most commercial television channels proves, that these singing competitions are one of the icons of our time, which can attract a lot of viewers and assure the success to the television channels.

Although I stated earlier in this summary, that the television singing competitions are a phenomenon of our time, I think that we can expect them slowly receding to the background. This assumption can be supported by gradually decreasing interest of the public, although there are changes in the rules towards a reality show. Therefore, I expect that viewers will be fed up with this kind of competition, also because the aforementioned competition and the frequency of their broadcast has been increasing. New phenomena can be expected in other areas as well.

32

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, s. 317. ISBN 9788073675745.

34

Použitá literatura kniha: BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: Příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 978-808-6600-581. IŁOWIECKI, Maciej a Petr ŽANTOVSKÝ. Manipulace v médiích. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-50-1. HORA, Pavel. Superstar III: deset vyvolených. Praha: Petrklíč, 2006, 137 s. ISBN 80722-9157-2. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-807-3674-663. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-807-3675-745. POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 2., opr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, 204 s. ISBN 978-802-0422-064. ŠTEFL, Svatopluk a ŠULC, Štěpán. Šílenství jménem Superstar. Vyd. 1. Praha: Formát, 2004. 207 s., [48] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86718-39-5. HORA, Pavel. Superstar III: deset vyvolených. Praha: Petrklíč, 2006. ISBN 8072291572. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa: Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, 164 s. ISBN 978-80-86723-73-0. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2 c/f: C/F. Encyklopedie Diderot. 1.vyd. Praha: Diderot, 1999, 482 s. ISBN 80-902-5552-3. kapitola v knize: KRUML, Milan. Aktuální trendy v televizní zábavě. In: FORET, Martin. Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, s. 387-394. Sborníky-UPmedia. ISBN 9788024420233. BOČÁK, Michal a Juraj RUSNÁK. Na ceste za poslucháčom a divákom. In: FORET, Martin. Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, s. 363-376. Sborníky-UPmedia. ISBN 9788024420233. DOI: 978-802-4420-23-3.

35 web: Česká televize: Pořady. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10569415848-zpiva-cela-rodina/ ČESKÁ TELEVIZE. ČT: Znovu zazpívá celá rodina. ČT: Znovu zazpívá celá rodina [online]. 2013, roč. 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CT-Znovu-zazpiva-cela-rodina272918 MF DNES. IDNES.cz: kultura [online]. 2004 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/hleda-se-superstar-hlasovani-zacalo-dbt/filmvideo.aspx?c=A040225_124950_filmvideo_lja Telka: Pořady. Telka: Televize tak, jak ji znáte [online]. 2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://telka.nova.cz/clanek/porady/do-re-mi.html Cesta SuperStar ovládne obrazovku. In: IDNES.cz: kultura [online]. 2004 [cit. 2014-0512]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/cesta-superstar-ovladne-obrazovku-dts/filmvideo.aspx?c=A040204_194429_filmvideo_lf Trávníček musel lidi k účasti v Caruso show přemlouvat, lanařil i známé. Dáma.cz: Internetový časopis pro ženy [online]. 2010 Dostupné z: http://www.dama.cz/zabava/travnicek-musel-lidi-k-ucasti-v-caruso-show-premlouvatlanaril-i-zname-13728 SUPERSTAR odhaleno: Soutěžící budou poprvé bydlet společně ve vile!. In: Nova: Superstar 2013 [online]. 2012 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z:http://superstar2013.nova.cz/clanek/novinky/superstar-odhaleno-soutezici-budoupoprve-bydlet-spolecne-ve-vile.html