Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze 2014–2018 Váţené kolegyně, váţení kolegové, Univerzita Karlova v Praze má vykročit do dalšího období své existence. Abychom dokázali vykročit dobře, je nutné vnímat nejen její podstatu a charakter, ale i svět a prostředí, ve kterém se pohybujeme. Ţijeme ve světě, který začíná stále více podléhat povrchnosti, účelovosti a prostému okamţitému uţitku věcí. Je to svět zrychlených událostí i reakcí, svět mnoha rizik a krátkodechých očekávání. Univerzita musí být v tomto světě místem kritického zkoumání podstaty věcí, místem odmítajícím tuto všeobecnou povrchnost a účelovost. Tradice univerzitního slibu, který odmítá vyuţití vzdělání jen pro vlastní prospěch, musí ţít v našich konkrétních činech jako vklad pro rozvoj celé společnosti. Není jiţ mnoho míst podobných naší alma mater. Uvědomme si proto tuto jedinečnost a s ní spojenou odpovědnost za svět kolem nás. Ţijeme ve světě, jehoţ vlastností je globalizovaný charakter výměny informací, propojení institucí, témat, ale i zájmů. Univerzita musí být v tomto světě výrazná, musí viditelně obstát ve srovnání se zahraničními institucemi. Na jedné straně jsme konfrontováni s přirozeným propojením se světem, na straně druhé mnohdy zůstáváme uzavřeni v našem lokálním prostředí, maximálně se středoevropským přesahem. Naší rolí musí být silná pozice alespoň v celoevropském kontextu, spojená s důrazem na vysokou kvalitu výzkumu i vzdělávání. Ţijeme ve státě, který se v posledních letech snaţí o omezení či přímo zrušení akademických svobod a autonomie vysokoškolského prostředí. Ve státě, který prostřednictvím svých orgánů a institucí redukuje svou odpovědnost za vzdělání na ekonomické ukazatele, aniţ by vnímal podstatu a přesah vzdělání. Univerzita musí stát pevně na principech akademické svobody a autonomie, jednoznačně je hájit a jasně a hlasitě identifikovat nebezpečí, která se skrývají v zdánlivě nevinných krocích státu. Nesmíme být objektem nejrůznějších nebezpečných plánů, musíme naopak představovat sílu přinášející do veřejného prostoru témata, která povaţujeme za důleţitá, témata demokracie, svobody a kritického myšlení.

doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze 2014–2018

Ţijeme ve státě, který se v posledních desetiletích rozhodl pro masivní nárůst vysokoškolských institucí, aniţ by podstatně zohledňoval jejich kvalitu. Univerzita se musí jednoznačně přihlásit k principu své výjimečnosti. Má-li na jedné straně bezpochyby existovat princip rovnosti v moţnosti přístupu ke vzdělání, musí být na druhé straně řečeno, ţe neexistuje rovnost v nadání a talentu. Právě univerzita musí do budoucna koncentrovat ty nejlepší, kteří budou schopni obohacovat jak své konkrétní vědecké disciplíny, tak vzdělávat další generace a přenášet výsledky své práce do celé společnosti. Ţijeme ve společnosti, která si za poslední dvě desítky let prošla bouřlivým vývojem. Tento vývoj přináší v posledních letech mnohé palčivé problémy a otazníky, především v sociální oblasti. Univerzita nesmí stát stranou těchto problémů. Uvnitř musí vytvářet prostředí odstraňující všechny sociální i zdravotní hendikepy, ve svém působení navenek se nesmí bát na tuto problematiku upozorňovat. K charakteru naší akademické půdy musí patřit otevřenost a dialog, nebojácnost projevit svůj názor. Univerzita není a nemůţe být izolovaným světem pro sebe, jsme součástí této společnosti. Buďme její součástí aktivní a kritickou zároveň. Ţijeme na univerzitě, která si stále ještě zachovává bytostnou podstatu ţivé akademické obce. Obce tvořené pedagogy a studenty, obce postavené na principech kolegiality. Vaţme si této jedinečné a nesamozřejmé skutečnosti, kterou denně spoluvytváříme. Univerzita totiţ není jen jakási úctyhodná historická instituce zakotvená staletou zakládací listinou, univerzita jsme my.

VIZE +2018 Univerzita Karlova v Praze je zcela jedinečným a nezastupitelným prostorem akademické kolegiality, který musí i nadále hájit a ctít principy samosprávy a autonomie vysokoškolského prostředí. Zároveň musí vytvářet a přinášet excelentní výsledky vzdělávání i výzkumu s mezinárodním přesahem. Univerzita je také významnou autoritou společenskou – tuto roli musí jednoznačně vnímat, posilovat a vykonávat.


KONKRÉTNÍ OBLASTI ROZVOJE UNIVERZITY V následujících tezích chci stručně vyjádřit některé své základní priority pro budoucí rozvoj univerzity. Jedná se o materiál, se kterým vstupuji do debaty v rámci akademické obce Univerzity Karlovy. Předpokládám, ţe definitiva programu vznikne po otevřené vzájemné diskusi v rámci naší akademické obce na podzim tohoto roku. Ještě neţ přikročím k jednotlivým oblastem, chci zdůraznit nutnost změny v oblasti přístupu k řízení univerzity. Pro řízení naší univerzity povaţuji za nutný předpoklad jasné určení vztahu univerzity jako celku a jednotlivých fakult. V tomto ohledu povaţuji za důleţité tyto tři pilíře: 1) pilíř funkční autonomie – předpokladem silné univerzity jsou silné fakulty, 2) pilíř kvalitních centrálních činností – předpokladem jakékoliv smysluplné kooperace fakult a univerzity jako celku je kvalitní servis, průhlednost a rychlé reakce a 3) pilíř aktivního vstupu fakult do celouniverzitních témat – předpokladem jednotného postupu univerzity je reálný podíl fakult na jejím řízení. Vlastností prostupující všechny tyto pilíře by pak měla být vzájemná spolupráce fakult a otevřené sdílení zkušeností mezi fakultami. Stručně by se charakter výše naznačeného přístupu dal vyjádřit třemi slovy: transparentnost, otevřenost, kontrolovatelnost.

1) Věda, výzkum a ediční činnost Přirozenou vlastností univerzity musí být vysoká kvalita vědy s mezinárodním přesahem, v humboldtovském modelu pak úzce propojena s výukou. -

Posílit mezinárodní charakter vědecké práce: o Vytvářet podmínky pro otevřenost univerzitního prostředí zahraničním odborníkům, a to jak na krátkodobé pobyty, tak pro dlouhodobější pracovní zapojení na univerzitě. Vytvořit zázemí pro tyto pobyty smysluplnou podporou centrálním fondem. o Podporovat i vytvářet tlak na mobilitu Ph.D. studentů a postdoků.

-

Posílit zapojení studentů do vědeckých projektů: o Nadále rozvíjet podporu v rámci GA UK a podporovat zapojení studentů do UNCE.


-

Kriticky zhodnotit systém institucionální podpory vědy na univerzitě: o Analyzovat dosavadní systém z hlediska věcného naplňování a skutečného přínosu pro jednotlivé fakulty i univerzitu jako celek, i v kontextu připravované nové legislativy. o Minimalizovat míru byrokratické zátěţe ve prospěch prostoru pro vlastní vědecké aktivity.

-

Redefinovat ediční a nakladatelskou politiku univerzity: o Zhodnotit a následně definovat nový koncept ediční a nakladatelské činnosti univerzity. o V návaznosti na to připravit nový model činnosti nakladatelství Karolinum. o Podporovat vznik studijních materiálů v rámci činnosti akademických pracovníků univerzity a zavádět a podporovat principy „Open Access“ při ediční činnosti.

2) Vzdělávání Špičková univerzita je místem špičkové úrovně vzdělávání, zároveň dokáţe vnímat různé role širokého spektra svých studijních oborů. -

Jasně definovat roli jednotlivých oborů na univerzitě: o Vzhledem k předpokládané budoucí diverzifikaci vysokého školství analyzovat a definovat roli jednotlivých oborů na univerzitě. Je zřejmé, ţe všechny obory na univerzitě nemohou mít ze své podstaty výzkumný charakter, univerzita by měla podporovat i kvalitní profesní obory. o Dávat důraz na vysokou kvalitu ve vzdělávací aktivitě, včetně zavedení systému hodnocení kvality.

-

Postupně opustit princip kvantity a prosazovat princip kvality; v komunikaci s fakultami tak reálně směřovat ke snížení celkového počtu studentů.

-

Posilovat mezinárodní aspekt studia dalším rozvojem mobility studentů i pedagogů, posilovat i výuku v cizích jazycích.


-

Věnovat mimořádnou a systematickou pozornost studentům se speciálními potřebami, především ve formě nově nastaveného fungování Informačněporadenského centra.

-

Věnovat pozornost a rozvíjet vzdělávací aktivity vůči široké veřejnosti: o Aktivně vstoupit do oblasti celoţivotního vzdělávání na univerzitě.

3) Studentský život Univerzita je prostorem pro kolegialitu mezi pedagogy a studenty, právě studentské aktivity pak tento prostor nejčastěji oţivují a musí se jim dostat podpory. -

Podporovat aktivity rozvíjející studentský život na univerzitě: o Podporovat dlouhodobé a průběţné aktivity, jako je spolková činnost studentů – úzce spolupracovat se Studentskou unií UK. Podporovat konkrétní aktivity – Majáles (v nové podobě), Noc univerzit apod. o Připravit moţnost prostorového zázemí pro studentské spolky v Karolinu.

-

Připravit funkční model existence kolejí a menz na univerzitě: o V rámci prostorových a ekonomických moţností připravit takový systém fungování Kolejí a menz UK, který by nebyl primárně nucen k ziskovosti, ale byl investicí do studentského ţivota univerzity. Systém musí být zároveň jednoznačně transparentní.

-

V rámci případné změny Statutu univerzity na základě nové legislativy udržet dosavadní studentské zastoupení v akademických orgánech univerzity.

-

Podporovat a rozvíjet servis pro zahraniční studenty na univerzitě.


4) Zahraniční spolupráce Univerzita si musí udrţet vysokou úroveň zahraniční spolupráce i významný mezinárodní dopad, z hlediska vedení univerzity se musí výrazně proměnit zejména servis centra. -

Aktivně podporovat zapojení univerzity do mezinárodních vzdělávacích a výzkumných projektů: o Zajistit kvalitní servis pro přípravu zapojení v konkrétních případech. o Spolupracovat v této oblasti s grantovými pracovišti jednotlivých fakult.

-

Navyšovat počty mobilit studentů, pedagogů i odborných administrativních pracovníků: o Rozšířit spektrum příleţitostí v oblasti mobilit, a to obousměrně – jak v rozšíření výuky v cizích jazycích na univerzitě, tak ve zkvalitnění sluţeb pro studenty a pedagogy v rámci výjezdů.

-

Zlepšit servis rektorátu univerzity v oblasti mezinárodní spolupráce směrem k větší odbornosti, pružnosti a komunikaci: o Restrukturalizace činnosti Informačně-poradenského centra, které by mělo připravovat systémovou podporu na jedné straně studentům se speciálními potřebami, na straně druhé akademické obci v oblasti mezinárodních kontaktů.

5) Vztahy s veřejností, propagace Síla univerzity se doposud nepromítá do jejího působení směrem k veřejnosti, tato oblast musí projít jednoznačnou proměnou. -

Mnohem aktivněji komunikovat s médii a informovat veřejnost o dění na univerzitě, úspěších univerzitních pracovníků, studentů a vědeckých týmů: o Restrukturalizovat odbor vnějších vztahů a zefektivnit komunikaci s médii i fakultami tak, aby informace o úspěších nezůstávaly pouze na vnitrouniverzitní či jen vnitrofakultní úrovni.


-

Reálně zahájit aktivity směřované k absolventům univerzity: o Posílit charakter „třetí role“ univerzity – zapojit absolventy do realizace priorit a cílů univerzity.

-

Komunikačně zapojit univerzitu do sociálních sítí.

-

Zásadně proměnit webovou prezentaci univerzity: o Podstatou dobré prezentace není pouze vizuální změna stránek, ale především její struktura a snadnost nalezení poţadovaných informací pro jednotlivé skupiny uţivatelů. o Společně s proměnou webové prezentace je potřeba vytvořit efektivní nástroj na komunikaci a kooperaci členů orgánů univerzity a těchto orgánů a zástupců fakult.

6) Rozvoj Univerzita stojí před mnoha výzvami v oblasti rozvoje. Právě kvalitní zajištění finančních, investičních a provozních oblastí je jedním ze základních předpokladů špičkové univerzity. -

Otevřít diskusi o přerozdělování finančních prostředků na univerzitě, zejména v oblasti vzdělávacího příspěvku: o Celou tuto oblast velmi úzce diskutovat s orgány jednotlivých fakult a aktivněji zapojit do přípravy případného budoucího systému jednotlivé součásti univerzity.

-

Zintenzivnit investiční politiku univerzity: o Pokračovat v nastavených prioritách dle investičního programu MŠMT do roku 2016, v úzké kooperaci se všemi fakultami připravit výhled dalších priorit v rámci Dlouhodobého záměru univerzity i nad jeho rámec a určit priority jednotlivých fakult i mimo tento program při zhodnocení moţností vlastních investic univerzity.


-

Připravit nový generel rozvoje univerzity s dlouhodobým výhledem: o Otevřít celouniverzitní diskusi o charakteru a podobě dlouhodobého rozvoje univerzity, navázat při tom např. na aktivity „Vize Univerzity Karlovy v Praze 2030“. o Otevřít diskusi i urbanistům, architektům a další odborné veřejnosti především z řad absolventů univerzity. Vzhledem k jedinečnému charakteru univerzity přitom vnímat nejen její „praţský“ charakter, ale i přirozenou roli mimopraţských součástí. Otevřít v komunikaci s Národní knihovnou záleţitost vyuţití Klementina pro aktivnější zapojení univerzity do ţivota tohoto komplexu.

-

Připravit univerzitu na další období operačních programů EU a smysluplné využití prostředků z těchto programů.

-

Věnovat v rámci vnitřního mzdového předpisu pozornost podmínkám práce neakademických zaměstnanců rektorátu a fakult s důrazem na podporu a ohodnocení navázané na kvalitu práce – v oblasti rektorátního servisu přistoupit k nutné profesionalizaci agend.

7) Informační zázemí Univerzita bez kvalitního zajištění informačních zdrojů nemůţe v aktuální situaci přinášet kvalitní výzkum ani výuku, proto to povaţuji za další z nutných předpokladů. -

Analyzovat informační systémy univerzity, včetně studijního IS, a zvolit optimální variantu jejich dalšího rozvoje: o V případě Studijního informačního systému (SIS) přicházejí po analýze v úvahu pouze dvě varianty, a to moţnost zachování dodavatele systému a úpravy uţivatelského rozhraní, či moţnost/nutnost celkové změny systému včetně dodavatelské firmy.

-

Postupně integrovat informační systémy na univerzitě (systém studijní, personální, ekonomický) – předpokladem je přitom komunikace s fakultami.


-

Změnit fungování Ústřední knihovny univerzity: o Ústřední knihovnu posunout k reálnému naplňování parametrů skutečného koordinátora a metodického vedení fakultních knihoven, včetně kvalitní koordinace v oblasti databázových licencí.

doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. curriculum vitae

kontakt: [email protected] web: www.michalstehlik.cz Vzdělání 1994–1999, Mgr., Filozofická fakulta UK v Praze, obor historie – slovakistika 1990–1994, Gymnázium v Dačicích Akademická kvalifikace 2010, docent pro obor historie, Katedra historie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 2005, Ph.D., Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor České dějiny 2001, PhDr., Historický ústav, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, obor České dějiny Zaměstnání od 1. 2. 2006, Filozofická fakulta UK v Praze (děkan, od 2010 druhé volební období) 2003–2006, Národní muzeum (náměstek generálního ředitele pro výstavní a sbírkotvornou činnost) 2002–2003, Národní muzeum (vedoucí sekretariátu generálního ředitele, garant centrální evidence sbírek, zástupce vědeckého tajemníka) 2001–2002, Ministerstvo kultury ČR (referent centrální evidence sbírek Odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií)


Práce v akademických, vědeckých a dalších orgánech, funkce od 2012, člen komise ministra školství, mládeţe a tělovýchovy pro revizi státní maturitní zkoušky od 2011, člen Vědecké rady Masarykovy univerzity od 2011, člen Rady Českého rozhlasu, od 2012 místopředseda od 2009, člen Česko-rakouské stálé konference historiků 2007–2012, člen Rady Ústavu pro studium totalitních reţimů od 2007, člen Dozorčí rady Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, v.v.i. od 2007, člen Správní rady Vysoké školy uměleckoprůmyslové, místopředseda od 2007, člen Rady Národního muzea od 2004, člen Vědecké rady Národní knihovny Vědecká práce Hlavními tématy mé vědecké práce jsou moderní české a slovenské dějiny, dějiny střední Evropy ve 20. století, národnostní politika, politické procesy 50. let 20. století, kolektivizace, vývoj církve a jejího vztahu ke státu po roce 1945. Výběr z monografií a edic 1) STEHLÍK, M.: Ţidé na Dačicku a Slavonicku 1670–1948, Dačice 2002. 2) KARNER, S., STEHLÍK, M. (eds.), Österreich. Tschechien. Geteilt. Getrennt. Vereint. Niederösterreichische Landesausstellung 2009, Schallaburg 2009. 3) STEHLÍK, M.: Češi a Slováci 1882–1914. Nezřetelnost společné cesty, Praha 2009. 4) NOVOTNÝ, L., STEHLÍK, M., TÓTH, A.: Národnostní politika v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu, Praha 2012. 5) STEHLÍKOVÁ, L., STEHLÍK, M. (eds.): Danica Valenová: Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960, Praha 2012.

Výběr ze studií 1) STEHLÍK, M.: Případ generála Ferjenčíka 1949. Příspěvek k československé emigraci po roce 1948, In: Historie a vojenství, 4/2009,s. 69–73.


2) STEHLÍK, M.: Stürmiche Zeiten. Die Tschechoslowakei von 1945 bis 1948, In: LAUSSEGER, A., LINKE, R., PERZI, N. (Hg.): Österreich. Tschechien. Unser 20. Jahrhundert, Wien 2009, s. 73–79. 3) STEHLÍK, M.: Katyň 1943. Protektorátní propaganda, zákulisí a osudy českých svědků, In: Paměť a dějiny, ročník 4, č. 4/2010, s. 5–21. 4) STEHLÍK, M.: The Slovak Autonomist Movement in Czechoslovakia 1918–1938, In: Öt Kontinens, N. 2010, Budapešť 2011, s. 217–232. 5) STEHLÍK, M.: Between Atheism and Clericalism. Czechs, Slovaks and Central Europe in the Light of Catholic Activism 1890–1918, I:n Jeziki, Identitete, Pripadnosti med Središči in Obrodji, Ljublana 2011, s. 247–253. 6) TÓTH, A., NOVOTNÝ, L., STEHLÍK, M.: Deutsche, Ungarn und Slowaken in der Tschechoslowakei zwischen den Weltkriegen, In: West Bohemian Historical Review, 1/2011, Plzeň/Hamburg, s. 143–170. -

Kompletní bibliografie na www.michalstehlik.cz

Zahraniční výzkumné pobyty -

USA, New York, New York University 2008 (výzkumný pobyt zaměřený na problematiku československé exilové politiky po roce 1945)

-

Rakousko, Vídeň (od 2008, krátkodobé pobyty zaměřené na studium materiálů problematiky česko-rakouských vztahů po roce 1918)

-

Slovensko, Bratislava (od 1999, krátkodobé pobyty zaměřené na studium vývoje česko-slovenských vztahů)

Pedagogická činnost -

školitel doktorského studia pro obory Slovanské literatury, České dějiny (aktuálně 2 doktorandi)

-

vedení závěrečných prací v oboru českých dějin, Ústav českých dějin FF UK

-

výuka přednášek a seminářů na Ústavu českých dějin FF UK a Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK


Další projekty a aktivity 2013, spolukurátor výstavy „Tys mě vedl… Alois Klar (1763–1833). Péče o nevidomé v Čechách“ 2012–2015, koordinátor odborného týmu pro vybudování Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu 2011, kurátor výstavy „Zničené kostely severních Čech 1945–1989“, realizace Česká republika, Spolková republika Německo 2011, kurátor výstavy „Svobodně!“, 60 let vysílání Rádia Svobodná Evropa 2009–2013, hlavní kurátor nové stálé expozice Muzea Vysočiny Třebíč 2009, kurátor mezinárodní výstavy – „Rakousko. Česko. Rozděleni. Odloučeni. Spojeni.“ Dolnorakouská zemská výstava 2009, Telč – Raabs – Horn 2008, autor a garant projektu podpory malých oborů FF UK, který byl podpořen Ministerstvem vnitra ČR a schválen usnesením vlády ČR 2006, spoluautor projektu Národního muzea Barrande I. – vědeckovýzkumný park kulturního dědictví 2004–2005, vedoucí mezinárodního (Itálie, Slovensko, ČR) projektu People for Europe, podpořeného EU 2002–2006, spoluautor koncepce rozvoje Národního muzea Veřejná angaţovanost do roku 2006 člen KDU-ČSL, členství pozastaveno v souvislosti s výkonem akademické funkce 2004–2008, členem zastupitelstva města Dačic

doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.

V Praze dne 10. 6. 2013

Univerzita Karlova v Praze

Recommend Documents