UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Katedra marketingové komunikace a public relations
Jan Ţáček
Reklama v časopisech pro děti na příkladu časopisu ABC v roce 2008 Bakalářská práce
Praha 2011
Autor práce: Jan Ţáček Vedoucí práce: Mgr. Radim Wolák
Rok obhajoby: 2011
Bibliografický záznam ŢÁČEK, Jan. Reklama v časopisech pro děti na příkladu časopisu ABC v roce 2008. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, Katedra marketingové komunikace a public relations, 2011. 63 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Radim Wolák
Abstrakt Cílem práce ‚Reklama v časopisech pro děti na příkladu časopisu ABC v roce 2008‘ je mapování reklamy v časopise ABC, její typologie a mnoţství. Práce je zaměřena na otázky jako: Jaké je mnoţství a typologie reklamy v titulu? Na co se reklama zaměřuje? Jak se případně jednotliví inzerenti profilují ve vztahu k cílové skupině titulu? Existuje systém reklamních kampaní tvořený inzerenty? Další částí je pohled na vnímání reklamy dětmi: Jak děti vnímají reklamu v časopise a jak hodnotí její vliv? Jaký vývoj by situace mohla mít v budoucnu? Práce okrajově zkoumá, jak jsou děti připraveny školním kurikulem k přijímání reklamních sdělení a jak samy hodnotí jejich příjem či ovlivnění. Téma práce je modelováno ve dvou rovinách: Za prvé jako případová studie časopisu ABC, která se věnuje obsahové analýze inzerce a to jak po kvantitativní, tak kvalitativní stránce. V této části jsou tématem také největší inzerenti, jejich reklamní kampaně i jejich profil. V druhé rovině jde o zkoumání příjemců sdělení – tedy ţáků a ţákyň prvního stupně základní školy – které má odhalit jejich pohled na reklamu, jejich vnímání reklamy jako ‚média‘, stejně jako její podvědomou percepci. V poslední části práce bude prostor pro konfrontaci výsledků výzkumu pohledu dětí na reklamu a školního kurikula, ve smyslu přípravy dnešních dětí na přijímání reklamy a moţný vývoj problematiky reklamy cílené na dětského příjemce v budoucnu.
Abstract The goal of the work ‚Advertisement in magazines for children: case study of magazine ABC in year 2008‘ is mapping the advertisements in the ABC magazine, their typology and amount. The work is focusing the questions as: What amount and typology of the advertisements is in the title? What are the advertisements focused on? How are the advertisers eventually profiled in a relation to the target group of the title? Is there any system of ad campaigns built by the advertisers? The next part is a view on perception of advertisements by children: How do the children perceive the advertisement in the magazine and how do they judge the influence of it? What evolution could the situations have in future? The work is marginally researching how the children are prepared by the school curriculum to receive advertising messages and how do they judge their reception and influence. The topic of the work is modelled in two levels: First of them is both quantitative and qualitative case studies of the ABC magazine which are focusing the content analysis of the advertisements. The major advertisers, their advertisement campaigns and their profiles are also the biggest subjects in this part. The recipients of the ad messages – pupils of the first grade of primary school – are researched in the other level which should uncover their view on advertisements as a ‘media’, as well as their subconscious perception. The last part of the work is confronting the research results of children’s view on advertisements and the school curriculum in sence of preparing today’s children for receiving advertisement messages and possible evolution of the issue of advertisements focused on youth recipients in the future.
Klíčová slova média, děti, reklama, časopis ABC, mediální výchova, vnímání reklamy, dětský čtenář
Keywords media, children, advertisements, magazine ABC, media education, advertisement perception, children‘s readers
Rozsah práce 72 249 znaků včetně mezer.
Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a pouţil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, ţe práce nebyla vyuţita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 10. května 2011
Jan Ţáček
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce Mgr. Radimu Wolákovi, PhDr. Denise Kasl Kollmannové za konzultace práce, Kateřině Kuberové a ředitelce ZŠ a MŠ Angel v Praze 12 PaedDr. Ivě Cichoňové za moţnost realizovat focus groups s ţáky jejich školy, Zdeňku Leţákovi za rozhovor nad fungováním časopisu, Miloši Říhovi za odborné vedení při realizaci focus groups, Michaele Čakrtové za jazykové korektury a Veronice Strnadové za podporu a konzultace.
Institut komunikačních studií a ţurnalistiky UK FSV Teze BAKALÁŘSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT: Příjmení a jméno diplomanta: Razítko podatelny: Jan Ţáček Imatrikulační ročník diplomanta: 2007 E-mail diplomanta:
[email protected] Studijní program/studijní obor: Marketingová komunikace a PR Předpokládaný název práce v češtině: Reklama v časopisech pro děti na příkladu časopisu ABC v roce 2008 Předpokládaný název práce v angličtině: Advertisement in magazines for children: case study of magazine ABC in year 2008 Předpokládaný termín dokončení (semestr, školní rok – vzor: ZS 2012): (diplomovou práci je moţné odevzdat nejdříve po dvou semestrech od schválení tezí, tedy teze schválené v LS 2010/2011 umoţňují obhajovat práci nejdříve v LS 2011/2012)
LS 2011 Jedná se o téma (zakříţkujte platnou odpověď): navrhované studentem z nabídky IKSŢ Příjmení a jméno pedagoga, který téma vypsal: Pedagog, s nímţ byly teze konzultovány (příjmení, jméno, pracoviště – vzor: Bednářová, Petra, KŢ IKSŢ UK FSV): Mgr. Radim Wolák, IKSŢ UK FSV Základní charakteristika tématu a předpokládaný cíl práce (max. 1000 znaků): Cílem práce je zmapování reklamy v časopise ABC, její typologii a mnoţství. Práce je zaměřena na tyto otázky: Jaké je mnoţství a typologie reklamy v titulu? Na co se reklama zaměřuje? Jak se případně jednotliví inzerenti profilují ve vztahu k cílové skupině titulu? Existuje systém reklamních kampaní tvořený inzerenty? Dalším aspektem je pohled na vnímání reklamy dětmi. Jak děti vnímají reklamu v časopise a jak hodnotí její vliv? Jaká konkrétní reklama děti nejvíce oslovuje? Jaký vývoj by situace mohla mít v budoucnu? Práce okrajově zkoumá, jak jsou děti připraveny školním curriculem k přijímání reklamních sdělení a jak samy hodnotí jejich příjem či ovlivnění. Zdůvodnění výběru tématu práce, včetně stručného popisu řešení nejvýznamnějších otázek vztahujících se k tématu v odborné literatuře oboru (rozsah max. 1000 znaků): Téma práce je zaměřené na zkoumání inzerce a zadavatelů reklam, které jsou cílené na dětského čtenáře, protoţe toto téma není v českém kontextu příliš zpracované. Nabídne tak zajímavý pohled na typologii, zacílení a mnoţství reklamy v dětském časopise a na vnímání reklamy dětmi. Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu): 1 úvod 2 případová studie: časopis ABC 2.1 představení časopisu 2.2 výzkumné metody 2.3 obsahová analýza mnoţství a typu reklamy v dětském časopise ABC v roce 2008 2.3.1 největší inzerenti a největší kampaně 2.3.2 profilace inzerentů dle cílové skupiny
2.4 dotazník pro ţáky a ţákyně 1. stupně ZŠ o vnímání reklamy v časopise ABC 2.4.1 zhodnocení vnímání reklamy dětmi dle výsledků dotazníkového šetření 3 problematika působení reklamy na děti ve školním curriculu v ČR, ve smyslu pohledu na obsah školních osnov z hlediska výchovy k uvědomování si moţných vlivů reklamy na ţivot 3.1 konfrontace curricula s výsledky dotazníkového šetření 4 moţnosti budoucího vývoje tématu reklama v časopisech pro děti v ČR 5 závěr Vymezení zpracovávaného materiálu (např. konkrétní titul periodika a období, za které bude analyzován) a postup (technika) při jeho zpracování: - 26 čísel časopisu ABC vydaných v roce 2008; obsahová analýza - dotazníkové šetření u ţáků a ţákyň 1. stupně základních škol; 70 vrácených dotazníků, uzavřené i otevřené otázky, rozsah vyplňování 5-10 min, distribuce prostřednictvím ZŠ Základní literatura (nejméně 5 nejdůleţitějších titulů k tématu a způsobu jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): Jitka Vysekalová: Psychologie reklamy (Grada, 2007) – Kniha se zabývá tématem účinnosti reklamy v denících, časopisech, rozhlase, televizi a na internetu. Obsahem jsou i aktuální výsledky testování reklamy, údaje z výzkumu postoje české veřejnosti ke značkovému zboţí, informace o působení barev. Publikace téţ reflektuje otázky typu, jakou reklamu zákazník preferuje, co se mu líbí a co odmítá, jak na něho působí obraz či zvuk a jaká je účinnost reklamy. Patrick De Pelsmacker, Maggie Geuens, Joeri Van den Bergh: Marketingová komunikace (Grada, 2003) – Kniha obsahuje přehled technik a aplikací marketingových komunikací v evropském kontextu. Jednotlivé kapitoly pokrývají všechny sloţky komunikačního mixu, zejmána reklamy, ale i public relations, sponzoringu, podpory prodeje, direct marketingu, komunikace na místech prodeje, výstav, osobního prodeje a internetové komunikace. Miroslav Disman: Jak se vyrábí sociologická znalost (Praha: Karolinum, 2000) – Kniha se zabývá metodami aplikovaného sociologického výzkumu a to zejména kvantitativními. Zdůrazňuje však meze tohoto přístupu a důleţitost interakce mezi metodami kvantitativními a kvalitativními. Interpretace poznatků o logice sociologického výzkumu a smyslu statistických výzkumných metod. Jednotícím ideovým prvkem výkladu se staly koncepce redukce a transformace informací, jeţ umoţňují definovat příčiny rozdílů v postupech pouţívaných v přírodních a společenských vědách. Winfried Schulz: Analýza obsahu mediálních sdělení (Praha: Karolinum, 2004) – Kniha poskytuje úvod do problematiky politické komunikace a obsahové analýzy masově mediovaných textů. První část publikace tvoří tři texty sociologů z univerzity v Erlagenu-Norimberku, vypracované v rámci společného projektu s FSV UK. Uvádějí do problematiky vztahu médií a veřejné sféry, ukazují způsoby kvantitativního rozboru masově mediovaných sdělení a vyhodnocování zpravodajství. Druhá část knihy přináší konkrétní výsledky projektu, který se zabýval zobrazováním tzv. vánoční krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 ve zpravodajství Českého rozhlasu. Arthur Asa Berger: Media analysis techniques (Thousand Oaks: Sage Publications, 2005) – Nabízí pohled na nezávislé zpracování analýzy médií různými výzkumnými metodami. Zabývá se srovnáváním konzumování mediálních obsahů a kritickým přístupem k výkladu médií a mediálních sdělení. Potter, W. James: Meida Literacy (Los Angeles: Sage Publications, 2008) – Tato kniha ukazuje hranice a rozdíly mezi skutečným světem a virtuálním světem reklamy a médií. Zároveň poskytuje kritický pohled na svět médií, díky němuţ se v něm člověk můţe lépe
orientovat. Sonia Livingstone: Children and their changing media environment (London, Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2001) – Kniha shrnuje případovou studii (prováděn výzkum ve 12 různých zemích na respondentech od šesti do šestnácti let), která se zabývá zkoumáním smyslu, vyuţití a dopadu uţívání médií v dětství. Výzkum také postihuje rozšiřování Diplomové práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) - Filip Peterka: Podstata zákonné regulace a oborové samoregulace komerční komunikace v České republice (bc. práce FSV UK, 2008) - Alena Vobecká: Reklama a děti (bc. práce FF UK, 2006) - Pavel Špunda: Reklama a vývoj dětí - negativní vliv některých médií a reklam na vývoj dětí, s přihlédnutím k morálce (bc. práce, FTF UK, 2008) - Andrea Schillerová: Televizní reklama zaměřená na dětského diváka v roce 2008 (bc. práce, FSV UK, 2009) Datum / Podpis studenta ………………………
TEZE JE NUTNO ODEVZDAT VYTIŠTĚNÉ (včetně části, kterou vyplňuje institut!), PODEPSANÉ A VE DVOU VYHOTOVENÍCH DO TERMÍNU UVEDENÉHO V HARMONOGRAMU PŘÍSLUŠNÉHO AKADEMICKÉHO ROKU, A TO PROSTŘEDNICTVÍM PODATELNY UK FSV. PŘIJATÉ TEZE JE NUTNÉ SI VYZVEDNOUT V SEKRETARIÁTU PŘÍSLUŠNÉ KATEDRY A NECHAT VEVÁZAT DO DIPLOMOVÉ PRÁCE.
TUTO ČÁST VYPLŇUJE INSTITUT: Vyjádření IKSŢ: Vedení IKSŢ teze projednalo Schváleno na svém zasedání dne …………………. s tímto výsledkem: Neschváleno Důvody případného neschválení práce Téma je jiţ zpracované Špatně formulované téma a cíl Špatně zvolená metoda práce Nedostatečná rešerše literatury Nevhodně zvolené prameny Nedostačující úroveň tezí Jiné ……………………………………………….. …………………………………………………….. …………………………………………………….. Navrţený vedoucí Souhlas vedoucího Příjmení a jméno Datum /Podpis práce práce navrţeného vedením institutu ………………………… ……………………….. Návrhy na konzultanty (v případě, ţe takové Příjmení a jméno Příjmení a jméno návrhy z jednání vedení IKSŢ vyplynou) ………………………… ………………………… Schválené teze převzal/a student/ka Příjmení a jméno Datum /Podpis Návrhy na oponenta: Vedení IKSŢ na svém zasedání dne …………………. navrhlo, aby předloţenou práci oponoval/a:
………………………… ……………………….. Příjmení a jméno …………………………
1
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1
Případová studie: časopis ABC ........................................................................................... 6 1.1
Představení časopisu .................................................................................................... 6
1.1.1
Náklad v čase ....................................................................................................... 7
1.1.2
Cílová skupina ...................................................................................................... 8
1.2
Výzkumné metody ..................................................................................................... 10
1.2.1
Obsahová analýza ............................................................................................... 10
1.2.2
Dotazníkové šetření ............................................................................................ 12
1.2.3
Focus groups ...................................................................................................... 13
1.3
Obsahová analýza mnoţství a typu reklamy v dětském časopise ABC v roce 2008 .... ................................................................................................................................... 13
1.3.1
Největší inzerenti a největší kampaně ................................................................ 13
1.3.2
Profilace inzerentů dle cílové skupiny ............................................................... 16
1.3.3
Shrnutí výsledků obsahové analýzy ................................................................... 16
1.3.4
Interpretace nejvýraznější inzerce ...................................................................... 16
1.4
Pohled na reklamu dětmi – ţáci a ţákyně 1. stupně ZŠ a vnímání reklamy v časopise
ABC ................................................................................................................................... 21
2
1.4.1
Dotazník pro ţáky a ţákyně ............................................................................... 21
1.4.2
Zhodnocení vnímání reklamy dětmi dle výsledků dotazníkového šetření ......... 22
1.4.3
Kvalitativní analýza vnímání reklamy ţáky a ţákyněmi ................................... 23
Problematika působení reklamy na děti ve školním kurikulu v ČR, ve smyslu pohledu na
obsah školních osnov z hlediska výchovy k uvědomování si moţných vlivů reklamy na ţivot . ........................................................................................................................................... 30 2.1 3
Konfrontace kurikula s výsledky šetření ................................................................... 32
Moţnosti budoucího vývoje tématu reklama v časopisech pro děti v ČR ........................ 32
Závěr......................................................................................................................................... 35 Summary .................................................................................................................................. 37
2 Pouţitá literatura ...................................................................................................................... 37 Seznam příloh ........................................................................................................................... 41 Přílohy ...................................................................................................................................... 42
3
Úvod Vývoj postmoderních médií zaznamenal nové reklamní trendy v ČR. Ať uţ se jedná o „kontextualitu“ inzerce ve vztahu k obsahu, různé formy inzerce jako například inzerce personalizovaná nebo vyuţití netradičních forem a materiálů. Jedním z trendů, který je patrný ve světě, je zaměření na mladého konzumenta1. Tedy člověka, kterého naučím konzumovat, dokud je mladý, aby si na systém zvykl a v produktivním věku generoval firmě větší zisk, protoţe je zvyklý nejen na konzumaci, ale i na značku a její image, se kterou vyrůstal. Budování loajálních zákazníků2. Přesně tak, jak si svoje produkty buduje Disney a píše o tom jako jedna z mnoha Naomi Klein v knize No Logo 3 . Navíc vychovat si loajální zákazníky přímo z dětí je daleko nejsnazší a pravděpodobně i nejlevnější cesta k finančnímu úspěchu. Děti a mladí totiţ loajalitu k některým značkám snadno přijímají a v ţivotě se pro ně stávají velmi významnými. Efektivita dosahování loajality takových zákazníku je značně vysoká, protoţe náklady jsou niţší v poměru k budování loajality u dospělých konzumentů. Reklama v jejich ţivotě navíc hraje roli v různých úrovních – jako příklad si můţeme uvést symbolický boj dobra se zlem. Produkty Pepsi Cola a Coca-Cola jsou dva velcí giganti, kteří se vůči sobě vymezují – jeden je dobro, druhý zlo. Který? To rozhodne dnešní dítě, konzument. Reklama cílená na děti bude v budoucnu, vzhledem k rychlejšímu vývoji a redefinici odpovědnosti za nákup čehokoliv mezi dětmi a rodiči, nabývat na mnoţství, měnit způsob zpracování i její zaţitý styl. Je třeba jí věnovat větší pozornost – a to dnes, stejně jako v budoucnu. Otevřené je samozřejmě téma dětské psychiky, která není schopna odolávat tlaku médií a v době vývoje se adaptuje na prostředí, které nenabízí, ale diktuje konzumerizmus. Děti se předčasně stávají konzumenty a média často obviňujeme z toho, ţe „propagují sex, násilí, fastfood, drogy a alkohol, genderové stereotypy a falešné, chybné hodnoty, čímţ děti odvádějí od činností, které jsou povaţovány za hodnotnější,“4 jak uvádí David Buckingham ve svém článku ‚Selling childhood?‘ Autor popisuje, ţe tento pohled často natolik zobecňujeme – dokonce jej označuje za ‚známou litanii‘ – ţe často zaměňujeme různé druhy dopadu a zároveň různé druhy příčin. Tento typ přemýšlení často děti a mladé lidi vykresluje jako nevinné, naivní a neschopné
1
MARSHALL, David. Understanding Children as Consumers. Thousand Oaks : SAGE Publications Ltd, 2010. s. 4-16. ISBN 9781847879264. 2 PELSMACKER, Patrick de. Marketingová komunikace. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. s. 208. ISBN 80-2470254-1. 3 KLEIN, Naomi. Bez loga. 1. vyd. Praha : Dokořán; Argo, 2005. 510 s. ISBN 80-7203-671-8;80-7363-010-9. 4 BUCKINGHAM, David. SELLING CHILDHOOD?. Journal of Children & Media. Leden 2007, 1, 1, s. 15. Dostupný z WWW:
. ISSN 1748-2798.
4 vzdorovat síle médií a okolnímu světu vůbec. Oblíbeným pojmem je také – kromě vymývání mozku dětí, manipulace a ‚programování‘ – jejich ‚brandování‘.5 Ač existuje řada takových názorů, dokonce o nich byly napsány i desítky knih, velice zřídkakdy obsahují tyto pohledy vyjádření samotných dětí k tématu reklamy. Buckingham toto označuje jako „ … diskurz generovaný rodiči v zastoupení dětí.“ 6 Je to pohled odborníků, sociologů, mediálních analytiků a teoretiků na jedné straně a – většinou zase jinak radikální – pohled marketérů na straně druhé. Kdybychom měli zváţit onen druhý pohled, za klíčový bychom mohli povaţovat výzkum prováděný agenturou Millward Brown v roce 20047, se jménem Brandchild. V něm se agentura ptala téměř 2 000 dětí a teenagerů od devíti do čtrnácti let v sedmi zemích na různých kontinentech, kterými byly USA, Brazílie, Německo, Japonsko, Španělsko, Čína a Indie. Cílem výzkumu bylo podívat se na respondenty jako na budoucí populaci globálních konzumentů.8 Z výzkumu vyplynuly velmi překvapující závěry: a sice, ţe 80 % dětí při rodinných nákupech ovlivní výběr konkrétních značek. Celých 67 % procent pak má vliv i na takové zboţí, jako je automobil, respektive jeho značka. V 58 % procentech děti rozhodují o konkrétní značce oblečení a 57 % dětí digitálního věku rozhoduje o značce mobilního telefonu. Dnešní děti, kterých se práce dotýká, bychom mohli podle Brandchild označit jako ‚tweens‘9. Podle jiţ zmíněného výzkumu jde o děti, které se ‚narodily s myší v ruce.‘ Většinou jsou příslušníci generace ‚X‘, někdy do ní patří ale i děti generace ‚Y‘ či generace ‚Baby-boomers‘. Děti ve věku asi od osmi do 14 let mají vlastní řeč označovanou jako ‚Tweenspeak‘ a ročně utratí a ovlivní nákupy za neuvěřitelných 1,18 bilionů 10 amerických dolarů na celém světě. Děti digitálního věku mají zcela specifický způsob uvaţování a potřeb. Problémy jako je tlak společnosti spojený s dospíváním, ale i globalizací, nebo malé mnoţství duchovních hodnot dávají prostor právě marketingu a hlavně značkám. Důvodem, proč děti na značky slyší, je, ţe 5
BUCKINGHAM, David. SELLING CHILDHOOD?. Journal of Children & Media. Leden 2007, 1, 1, s. 15-24. Dostupný z WWW: . ISSN 1748-2798. 6 BUCKINGHAM, David. SELLING CHILDHOOD?. Journal of Children & Media. Leden 2007, 1, 1, s. 16. Dostupný z WWW: . ISSN 1748-2798. 7 Millward Brown. Millward Brown [online]. 2010 [cit. 2011-04-22]. The BRANDchild Survey Research. Dostupné z WWW: . 8 Millward Brown. Millward Brown [online]. 2010 [cit. 2011-04-22]. The BRANDchild Survey Research. Dostupné z WWW: . 9 LINDSTROM, Martin; SEYBOLD, Patricia B. Brandchild : remarkable insights into the minds of today. přepracované vydání. Londýn : Kogan Page Publishers, 2004. 321 s. ISBN 9780749442842. 10 LINDSTROM, Martin. DualBook [online].Lindstorm company, 2005 [cit. 2011-04-23]. About BrandChild. Dostupné z WWW: .
5 značky prostřednictvím marketérů jsou někým, kdo se jim snaţí naslouchat. Snaţí se je pochopit a jít jim ‚naproti‘.11 Ač je v knize Brandchild jako jeden z typů dětských konzumentů uveden ‚Edge‘ [hrot], tedy dítě, které jde v podstatě proti proudu a rebeluje, nacházíme vysvětlení, které domněnku o rebelech popírá. Typický ‚Edge‘ by se dal označit za ‚early adoptera‘12 a člověka, který dokáţe ovlivnit lidi kolem sebe. Člověk, který často tenduje k porušování pravidel, doma se příliš nevyskytuje a rozhodně by ho nikdo neoznačil jako obyčejného člověka. Důvod, proč v principu rebel – který je neovlivnitelný – neexistuje, je, ţe se takovýto typ ‚tweena‘ identifikuje se značkami, které mají rebelující image. Znamená to, ţe se s ní ztotoţňuje, coţ teorii o jeho odstupu a odtaţitosti popírá. Stoupající míru angaţovanosti v nákupu zboţí s rostoucím věkem uvádí i kolegyně Schillerová ve své akademické práci ‚Televizní reklama zaměřená na dětského diváka v roce 2008‘: „Děti ve věku od pěti do šesti let jsou velmi ovlivnitelné. Reklamy se jim líbí, věří jim a chtějí inzerované produkty … Starší děti mají větší moţnost stát se ovlivňovateli i rozhodovateli13, mají dostupné i větší kapesné (tudíţ jim můţe náleţet i role kupovatele), ale jsou také kritičtější k reklamním sdělením a vybíravější.“14 I tato citace je prostorem pro přesné zkoumání chování dětí a jejich vlivu na rozhodování při koupi zboţí, respektive klesajícího věku, ve kterém se tento poměr rozhodování nad rozhodováním rodičů s postupem času sniţuje. Cílem práce ‚Reklama v časopisech pro děti‘ je mapování reklamy v časopise ABC, její typologie a mnoţství. Práce je zaměřena na otázky jako: Jaké je mnoţství a typologie reklamy v titulu? Na co se reklama zaměřuje? Jak se případně jednotliví inzerenti profilují ve vztahu k cílové skupině titulu? Existuje systém reklamních kampaní tvořený inzerenty? Další částí je pohled na vnímání reklamy dětmi: Jak děti vnímají reklamu v časopise a jak hodnotí její vliv? Jaká konkrétní reklama děti nejvíce oslovuje? Jaký vývoj by situace mohla mít v budoucnu? Práce okrajově zkoumá, jak jsou děti připraveny školním kurikulem k přijímání reklamních sdělení a jak samy hodnotí jejich příjem či ovlivnění.
11
MCNEAL, James U. The kids market : myths and realities. NewYork : Paramount Market Publishing, 1999. Brands - kid, s. 201-212. ISBN 0-9671439-1-8. 12 LAMB, Charles W.; HAIR, JR., Joseph F.; MCDANIEL, Carl D. Essentials of marketing. 6. vyd. Mason (Ohio) : Cengage Learning, 2008. 546 s. ISBN 0324656203. 13 KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 14 SCHILLEROVÁ, Andrea. Televizní reklama zaměřená na dětského diváka v roce 2008. Praha, 2009. s. 11. Bakalářská práce. Karlova Univerzita, Fakulta sociálních věd, Institut Komunikačních studií a ţurnalistiky.
6 Téma práce je modelováno ve dvou rovinách: Za prvé jako případová studie časopisu ABC, která se věnuje obsahové analýze inzerce a to jak po kvantitativní, tak kvalitativní stránce. V této části jsou tématem také největší inzerenti, jejich reklamní kampaně i jejich profil. V druhé rovině jde o zkoumání příjemců sdělení – tedy ţáků a ţákyň prvního stupně základní školy – které má odhalit jejich pohled na reklamu, jejich vnímání reklamy jako ‚média‘, stejně jako její podvědomou percepci. V poslední části práce bude prostor pro konfrontaci výsledků výzkumu pohledu dětí na reklamu a školního kurikula, ve smyslu přípravy dnešních dětí na přijímání reklamy a moţný vývoj problematiky reklamy cílené na dětského příjemce v budoucnu.
1 Případová studie: časopis ABC Případová studie je způsob, jak představit téma reklamy cílené na děti na konkrétním případu, konkrétních výsledcích výzkumů. Zvolen byl titul ABC, časopis pro mládeţ, ve kterém je kvantitativně zkoumána inzerce a následně je zkoumán i pohled dětského čtenáře na inzerci. Zkoumání inzerce po stránce mnoţství a typologie reklamy utváří inzertní profil a můţe na ní být vidět korelace s cílovou skupinou. Pohled dětského čtenáře se naopak přiblíţí k realitě a skutečnému vnímání konkrétních reklam v periodiku. Oba pohledy tak vedou k objektivnějšímu vhledu do tématu reklamy cílené na děti.
1.1 Představení časopisu Pro lepší porozumění celému kontextu představím historii časopisu, stejně jako jeho náklad a další základní údaje. Časopis ABC je čtrnáctideník a vychází od roku 1957. Od roku 1994 ho vydávalo vydavatelství Ringier ČR, později Ringier Axel Springer CZ. Od Unie vydavatelů třikrát za sebou získal ocenění Časopis roku v kategorii Časopis pro mládeţ. Původní podnázev ‚mladých techniků a přírodovědců‘ časopis po roce 2000 změnil na ‚časopis generace 21. století,‘ který má dodnes. Tištěnou verzi časopisu doplňuje také webová stránka iabc.cz fungující od přelomu let 1999 a 2000, kde se publikují články z časopisu. Rovněţ se zde setkávají čtenáři ABC, se kterými se interaguje více, neţ v tištěné verzi. Obsahem webu je samozřejmě také reklama. Cena jednoho tištěného výtisku o asi 60 stranách je 43,- Kč, pro předplatitele pak 36,- Kč. Šéfredaktorem ABC je od března 2010 Zdeněk Leţák15, který v ABC dříve pracoval jako redaktor (od roku 1999 do 2008).
15
Ringier Axel Springer CZ. Časopis ABC povede Zdeněk Leţák [online], 2010-03-01 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: .
7
1.1.1 Náklad v čase Průměrný prodaný náklad titulu za celý rok 2010 činí 47 677 výtisků a jeho čtenost je dle Media Projektu ve stejném roce 163 000 čtenářů (viz Obrázek 1 - Výzkum nákladu a čtenosti ABC 20052010).
Řadí se tak na druhé místo, hned za časopis Bravo, v kategorii časopisů pro děti a mládeţ.
Bravo má dle shodného zdroje čtenost 192 000 a náklad 62 12916. Náklad v roce 1957 byl 50 000 výtisků, 1958 pak 75 000 a o rok později 90 000 výtisků. V té době časopis vycházel jako měsíčník. V roce 1968 časopis stále nezvládá uspokojit poptávku a to i přesto, ţe vychází nákladem 135 000 výtisků. Náklad nadále rostl aţ do roku 1989, kdy zaznamenal 310 000 výtisků. Předtím, neţ se po revoluci vydavatelem opět stala Mladá fronta, mělo ABC 48 celobarevnýh stran, včetně příloh (charakteristická ‚déčka‘) a obálky na tvrdším papíře (kolem osmi stránek). Po revoluci došlo ke zvýšení ceny a sníţení celkového nákladu – moţná právě díky tomu časopis ABC zůstává na trhu a nezaniká podobně jako jiné časopisy cílené na děti.
16
Unie vydavatelů. MEDIA PROJEKT, .
Praha
:
Unie
vydavatelů,
2010;
Dostupné
z
WWW:
8 Obrázek 1 - Výzkum nákladu a čtenosti ABC 2005-2010
250 000 218 000 202 000 200 000
189 000 171 000 163 000
150 000
163 000
100 000 54 848
57 295
60 433
50 000
56 468 49 568
47 677
0 2005
2006
2007
náklad
2008
čtenost
2009
2010
17
1.1.2 Cílová skupina Ringier Axel Springer CZ na internetu profil cílové skupiny časopisu ABC pro inzerci neuvádí, proto byla skutečná cílová skupina popsána na základě interview se současným šéfredaktorem ABC Zdeňkem Leţákem. Do konce devadesátých let měl časopis jasnou cílovou skupinu – byli to chlapci i dívky od 9 do 14 let. Po roce 2000 ale nové časopisy jako např. TOP Dívka zapříčinili změnu strategie v cílení jen na chlapce. Zmizel původní koncept ‚vědecko-popularizační‘ a z časopisu se stal spíše sportovní a in-magazín, ačkoliv čtenost časopisu komunitou skateboardistů nikdy nebyla valná. Později se přidalo zaměření na sprejery a rapery, tedy více life-style. „Tím posunem zmizela všechna seriózní témata a začala se vytvářet témata abstraktní,“ popisuje Zdeněk Leţák. To vedlo k odcizení od solventních inzerentů, coţ titul finančně sráţelo. „V roce 2008 byla středová cílová skupina 15 let a uměle se nastavovala výš. Byli to tedy skatejťáci a ti, co malují po vlacích. Pokud 17
Unie vydavatelů. Ročenka Unie vydavatelů 2010, Praha : Unie vydavatelů, 2010; Dostupné z WWW: .
9 se s někým dělal rozhovor, bylo mu třeba 18 let,“ doplňuje Leţák. Cílem bylo, aby cílová skupina vyhovovala inzerentům, kteří si čtenáře věkově předcházeli. Protoţe je ale cílová skupina kolem 15 let povaţována za nestabilní, je dnes posunuta středem na 12 let, respektive na věk od 9 do 15 let. Ve vedení redakce se v letech 2009-2010 ocitl také známý krizový manaţer českých médií Pavel Šafr, který redakci personálně obměnil a změnil strategii. Před rokem 2011 byla profilace titulu pouze na chlapce, kteří byli výrazně chytřejší neţ jejich
vrstevníci
a
nejčastěji
introverti.
Oddělení
výzkumu
trhu
vydavatelství
Ringier Axel Springer CZ z 240 000 chlapců ve věku mezi 9 a 14 lety označilo ty, kteří se hlásili na víceleté gymnázium. Tím se cílová skupina zmenšila na jen 25-35 000 chlapců. Tato skupina by se opět dala zmenšit jen na ty, kteří se na gymnázia dostali. Redakce jako taková ale cílí mnohem šířeji: tedy 240 000 chlapů, ke kterým se přidají i dívky. Těch je ve stejném věku asi 220 000. Dle populační křivky přijdou za dalších pět let silnější ročníky dětí, které budou tvořit cílovou skupinu o velikosti celkem 700 000. „Kdyţ jsem se v roce 2010 do časopisu vrátil na pozici šéfredaktora, zjistil jsem, ţe to není úplně vhodná strategie – cílit jenom na ‚chytré‘ děti, introverty apod. Rád bych rušil i stigma toho, ţe časopis je cílen jen na chlapce. Všemi těmito kroky bychom se totiţ zbavovali velké části potenciální cílové skupiny,“ popisuje Zdeněk Leţák svůj návrat do časopisu a hodnotí výběr cílové skupiny. Zajímavostí je, ţe ABC čte celkem 9 % čtenářek. Odhadu redakce ve skutečnosti ale odpovídá vyšší číslo – na základě reakcí čtenářek, dopisů redakci apod. činí odhad kolem 20 %. Cílem šéfredaktora je v nadcházejících letech rozšířit mnoţství čtenářek ABC na 35 aţ 40 % k současným čtenářům-chlapcům. V současnosti redakce opět sází na obsah a cílem je, aby se časopis stal opravdu ‚časopisem‘ – tedy je patrná snaha, aby se témata vztahovala k aktuálním tématům. Časopis hledá způsob, jak být velmi atraktivní pro děti, ale neuráţet ani rodiče, kteří jsou v drtivé většině skutečným kupcem. Důleţitý je například vzdělávací rozměr časopisu – údajně stačí i odkaz na doprovodnou četbu k výuce apod., který je stejně důleţitý pro rodiče, jako pro školy. Ty si často objednávají doprovodné časopisy pro vzdělávání – příkladem je i základní škola, kde byly prováděny focus groups. K tomuto konceptu se redakce vrací, protoţe v minulosti, kvůli změně obsahu, přestaly školy časopis objednávat. Na místě je polemizovat nad skutečnou cílovou skupinou, protoţe dítě v takto nízkém věku není jasně profilované a ve velké části jeho rozhodnutí ovlivňuje, případně za něj činí, jeho rodič. Lze tedy odhadovat, ţe to, jak je časopis, stejně jako inzerce, postaven, je tak trochu střela do
10 neznáma, kterou ale vyvaţují dlouholeté zkušenosti redakce, stejně jako fakt, ţe titul je na trhu jiţ velmi dlouho a je dobře zavedený. To, ţe se staví na zkušenostech, dokazuje politika redakce, která je navzdory doporučení a výzkumům Oddělení výzkumu trhu vydavatelství úspěšná. Často jsou pak rodiče tím, kdo dětem časopis kupují proto, ţe ho sami znají ze svého dětství. „Časopis ABC je zkrátka takovým zajímavým fenoménem,“ uzavírá Leţák.
1.2 Výzkumné metody Tato kapitola pojednává o metodách zkoumání, které jsou pouţity v celé práci. Popisuje zejména postup obsahové analýzy, metodu a obsah dotazníkového šetření a následně i prováděné focus groups.
1.2.1 Obsahová analýza Pouţití kvantitativní obsahové analýzy pro výzkum inzerce v časopise ABC se přímo nabízí. Chceme totiţ vysledovat, jak se chovají zadavatelé inzerce, zda mají propracovaný systém inzerce v tomto periodiku či speciální období, s nímţ pracují. Obsahovou analýzou rozumíme kvantitativní výzkumnou metodu pro systematický a intersubjektivně ověřitelný popis komunikačních obsahů, vycházejících z vědecky podloţeného kladení otázek. 18 Pracovní postup obsahové analýzy má několik fází: začíná se výběrem výzkumného tématu, následně operacionalizací, která stanovuje výběrový soubor, kódovací jednotku a proměnné, pokračujeme sběrem dat a jejich vyhodnocením. Pracovní postup je znázorněn níţe (Obrázek 2 - Pracovní postup obsahové analýzy). Obrázek 2 - Pracovní postup obsahové analýzy
operacionalizace výzkumné téma
výběrový soubor
kódovací jednotka
proměnné
sběr dat
vyhodnocení
1.2.1.1 Výzkumné téma Výzkumným tématem jsou otázky jako: jaké mnoţství reklamy obsahuje časopis ABC v roce 2008, jaká je jejich typologie, které reklamy se nejvíce opakují, jsou ovlivněny kampaněmi inzerentů, jaká je jejich forma a jaký druh zboţí inzerují? Výsledky slouţí jako přehled inzerentů a typů reklamy, který dohromady představuje jistý profil příjemce inzertního sdělení (čtenáře). Na
18
SCHULZ, Winfried; REIFOVÁ, Irena; KÖPPLOVÁ, Barbara. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2004. 149 s. ISBN 80-246-0827-8.
11 základě kvantitativní analýzy tak budeme moci blíţe zkoumat výraznější reklamy, které jsou potenciálně úspěšnými (na základě toho, co označí děti-respondenti v druhém šetření).
1.2.1.2 Operacionalizace Při výzkumu byla snaha zajistit systematičnost a co největší a intersubjektivitu19, stejně jako reliabilitu a validitu. Následovalo určení výběrového souboru, definice kódovací jednotky a proměnných. Výběrovým souborem je 26 čísel časopisu ABC vydaných v roce 2008. Tento rozsah byl nastaven vzhledem k tomu, ţe obsah inzerce se můţe lišit v jednotlivých ročních obdobích. Výběrový soubor je proto směřován do celého kalendářního roku a je tak naprosto dostatečný. Obsahem výběrového souboru je veškerá inzerce v periodiku a to včetně self-promotion časopisu. Pro vyšší validitu a reliabilitu je zpracováno všech 26 čísel, která v roce 2008 vyšla. Rok 2008 vzhledem k periodiku nebyl ničím výjimečný, je proto moţné výsledky z tohoto roku generalizovat. Pro přehlednější práci s daty bylo nastaveno kódování tak, aby byla zaručena reliabilita, tedy aby kdokoliv se zdrojovým materiálem byl schopen dosáhnout stejných výsledků zkoumání. Kódovací jednotkou byl stanoven kaţdý jeden inzerát zaměřující se na produkt, sluţbu či chování příjemce sdělení, který vyšel v časopise, byl označen inzercí, či mu lze rozumět jako selfpromotion vydavatele, stejně jako inzertní části vkládané (například letáky), inzerce na přebalu periodika či inzerce přilepena k deskám periodika. Inzercí se rozumí placený obsah či selfpromotion, a to ať uţ jako obrazový či textový celek, stejně jako obrazový a textový celek zároveň.
19
SCHULZ, Winfried; REIFOVÁ, Irena; KÖPPLOVÁ, Barbara. Analýza obsahu mediálních sdělení. [cit. ibid.]
12 Jako proměnné byly stanoveny následující znaky: Název
typ
Hodnoty
číslo vydání
identifikační proměnná
Konkrétně
velikost reklamy
metrická proměnná
2, 1, ½, 1/3, ¼, 1/5, 1/12 strany
druh reklamy
nominální proměnná
imageová, produktová
druh zboţí
mobilní aplikace, móda, selfpromotion, technologie, …
produkt
Konkrétně
forma (důraz na vizualitu, či textualitu)
fotografie / text
kontinuita
opakovaná (stejná), pokračování (kampaň)
Umístění
identifikační proměnná
titulní strana, zadní strana, obal zevnitř vpředu, obal zevnitř vzadu, první strana
1.2.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření je kvantitativní metoda výzkumu, vyuţívající statistických údajů po sběru dat. Má omezený rozsah informací, větší mnoţství jednotlivců, nesleduje se velké mnoţství proměnných (tj. jsou úzce vymezeny), stejně tak se minimálně zkoumají vztahy jednotlivých proměnných. Výsledky takového šetření se lehce zobecňují a validita této generalizace je čitelně měřitelná. Logika, kterou vyuţívá metoda dotazníkového šetření, je deduktivní: problém, otázky, domněnky či teorie přeloţíme do hypotéz, které později ověřujeme. Výsledkem šetření je právě přijímání či zamítnutí předloţených hypotéz.20 Při této metodě se rozdají náhodnému či předem vybranému vzorku respondentů dotazníky, případně se někdy vyuţívá vyplňování s pomocí zjišťovatele, který se ptá a odpovědi zaznamenává. Interpretace výsledků se provádí na základě statistiky, tj. např. četnosti shodných odpovědí. Lze vytvářet i tzv. clustery, které shlukují podobně odpovídající respondenty na konkrétní otázky, čímţ se dají určovat například názorové proudy.
20
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2009. s. 284-287 ISBN 978-80-246-0139-7.
13
1.2.3 Focus groups Focus groups je metoda, při které se buď náhodně, cíleně či kombinovaně vybere skupina respondentů, se kterými se najednou vede hloubkový rozhovor. Přítomen je psycholog, který zkoumá reakce a chování respondentů a moderátor, který klade otázky a usměrňuje diskuzi. Jedná se o kvalitativní metodu výzkumu. Často se vyuţívá v kombinaci s kvantitativní metodou, například po zjištění cílové skupiny, která se o produkt zajímá (zkoumané dotazníkem), se zaměříme jiţ na konkrétní hloubkový rozhovor s příslušníky dané cílové skupiny, pro lepší porozumění souvislostem, případně moţností se doptat (focus groups). Zatímco u kvantitativních metod testujeme hypotézy, u kvalitativních metod zkoumání vytváříme nové hypotézy či teorie. Dalším postupem, hned po sběru dat, je analýza a usazení do kontextu, stejně jako interpretace vyjádření respondentů. Focus skupiny, jakoţto kvalitativní metoda, se vyznačuje nízkou reliabilitou, oproti výzkumu kvantitativnímu. U této metody je ale naopak velký potenciál výzkumu v tom, ţe by mohl být více validní, neţ například u dotazníkového šetření.21
1.3 Obsahová analýza množství a typu reklamy v dětském časopise ABC v roce 2008 Smyslem obsahové analýzy prováděné pro účely práce je kvantitativní pohled na inzerci v časopise, aby následně byly určitelné skupiny inzerentů, respektive profily inzerentů, které lze srovnat s tím, jak inzerci nahlíţejí děti. Tato část je také doplněna o interpretaci nejvýraznější reklamy – tedy takové, která je pro titul v daném období charakteristická – abychom mohli lépe nahlédnout právě inzerentský profil. Zkoumání byl podroben vzorek 26 výtisků časopisu ABC vydaných v roce 2008, kaţdý výtisk má kolem 60 stran. Výsledkem zkoumání bylo zaznamenáno 345 tištěných inzercí v jednotlivých číslech časopisu. V průměru je to něco přes 13 inzerátů na jedno vydání.
1.3.1 Největší inzerenti a největší kampaně Při hodnocení inzerce v časopise ABC v roce 2008 dle mnoţství a ‚intenzity‘ inzerce, lze za nejopakovanější formu inzerátu označit selfpromotion časopisu ABC. V kaţdém jednom čísle jsou umístěny jeden aţ dva inzeráty na jedné aţ dvou stranách týkající se jen příštího čísla. Tato reklama pravidelně stojí na přiloţeném dárku, který s nadcházejícím číslem čtenář obdrţí. Další jedna strana je pravidelně věnována promotion předplatného.
21
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. [cit. ibid.]
14 Průměrný počet opakované inzerce je 3,25 inzerátů jednoho inzerenta během celého roku 2008. Z hlediska četnosti největší počet zaznamenává selfpromotion dalšího čísla, které má 50 inzerátů, dále mobilní aplikace, které mají 44 inzerátů, selfpromotion předplatného s 25 inzeráty, Zlatá kniha vystřihovánek s 16 inzeráty. Další počty inzerátů jsou niţšího opakování – viz příloha 1 - inzerované produkty či značky v ABC, rok 2008 (tabulka). Z pohledu typu produktu, který inzerce propaguje, vyplývá, ţe selfpromotion (tedy předplatné a promotion příštího čísla) má 75 inzerátů, móda 57 inzerátů, mobilní aplikace 44 inzerátů, rozličné akce a marketingové eventy mají významných 30 inzerátů. Hry na Play station, počítač či Nintendo 25 inzerátů o něco méně ‚nevirtuální‘ hračky s 19 inzeráty, dále moderní technologie (jako například reklamy operátorů, ale i některé hračky jako je vrtulník na dálkové ovládání), knihy s 12 inzeráty a deskové hry s 11 inzercemi během celého roku 2008 (viz Tabulka 1 - Mnoţství inzerce dle jednotlivých kategorií). Tabulka 1 - Mnoţství inzerce dle jednotlivých kategorií
Kategorie inzerovaného produktu Selfpromotion Móda Mobilní aplikace Marketingové eventy PC, PSP hry Hračky Technologie Vydavatelství Ringier Potraviny Knihy Deskové hry Psací potřeby Sport Film Sociální reklama Kultura DVD Automobily Volný čas Celkový součet
Počet inzerátů 75 57 44 30 25 19 17 16 17 12 11 5 4 3 3 2 2 2 1 345
Významným inzerentem časopisu je ale také samotné ‚domácí‘ vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, z pohledu inzerování dalších produktů vydavatelství. V tomto ohledu
15 téměř kaţdému vydání dominuje celá strana inzerce na produkt „Zlatá kniha vystřihovánek“. Objevuje se během roku celkem 16krát, aţ na dvě výjimky, v nezměněné podobě. Další výraznou skupinou zboţí, které je obsahem inzerce, je módní oblečení pro skateboardisty. Zpravidla jde o imageovou reklamu, která zabírá celu stránku a její sdělení je postavené na fotografii. Největšími inzerenty v této kategorii byli Adio, Etnies, Revolution a Vans. Méně neţ pětkrát se během roku objevila inzerce dalších značek, často pak přímo na celé skateshopy, které prodávají různé značky, například Skateshop.cz nebo Snowboardel. Inzertní kategorie, která se vyskytla v kaţdém čísle – a to povětšinou dvakrát od dvou různých inzerentů, ze kterých jeden je opět vydavatelství Ringier Axel Springer CZ – jsou mobilní aplikace. Jeden i druhý inzerent věnovali vţdy celou stranu, která byla doslova zaplavena mobilními aplikacemi ke staţení, hrami, vyzváněcími tóny, plochami i spořiči obrazovek. Důleţité je poznamenat, ţe tento typ reklamy, který se v celém ročníku vyskytl 44krát, je naprosto odlišný od jiných druhů reklamy. Z hlediska reakce a chování spotřebitele (příjemce sdělení), v našem případě dítě, totiţ míří přímo na to, aby si dítě produkt pořídilo. Umoţňují to zejména dvě věci: jednak v zásadě nízká cena aplikací, které jsou vázané na kredit či útratu prostřednictvím poplatků mobilního operátora, kterou zpravidla platí rodiče, jednak velice snadná dostupnost a doba interakce mezi reklamou samotnou a efektem působení na recipienta. Například módní značka Adio vyvolá u čtenáře maximálně potřebu doţadovat se po rodičích nové mikiny, ale stránka plná mobilních aplikací dává dětem jednoduchou moţnost, pořídit si něco sami za sebe, sami pro sebe: odesláním jednoduché textové zprávy. Odeslání takové zprávy následuje hned po zhlédnutí inzerátu, čili je zajištěna vysoká afinita kampaně vzhledem k cílové skupině inzerenta, stejně jako vysoká míra ţádoucího chování po příjmu reklamního sdělení. Neopomenutelným inzerentem – i kdyţ sice ne z hlediska mnoţství inzerce, jako z hlediska odborného – je fotbalová AC Sparta Praha (viz příloha 5 – Kus Sparty teď patří i tobě!). Inzerovala čtyřikrát celostránkovou inzercí, která šla ve sledu za sebou. Svým sloganem „Kus Sparty teď patří i tobě,“ se do řad svého klubu fanoušků snaţí přilákat teenagery do 18 let. Kromě fotbalu a vlastní tribuny si své budoucí klienty připravuje také herními konzolemi, stolním fotbálkem a dalšími aktivitami (fotostěna, DJ’s, tetovací salonek, soutěţe, ochutnávky nápojů, nafukovací atrakce, …). Jde o druh inzerce, který je cílen přímo na děti a jejich aktivitu, coţ je podobné jako u mobilních aplikací. Doba mezi interakcí čtenáře není tak okamţitá jako v předchozím případu, ve srovnání s módním oblečením je ale tato reklama cílena přímo na děti jako na rozhodovatele.
16
1.3.2 Profilace inzerentů dle cílové skupiny Inzerenti v roce 2008 se snaţí cílit na náctileté chlapce, většinou s tím co je generací označováno za ‚cool‘. Příkladem můţe být móda, kterou nosí komunita skateboardistů. Věková kategorie je o něco nadsazenější, aby si cílovou skupinu předcházela – reálná cílová skupina nejezdí na skateboardu, ale v budoucnu by mohla. Děti se vţdy rády povaţují za starší, neţ skutečně jsou [McNEAL 1999]. Proto i kdyţ dnes čtenář nebude klientem, nebo nebude kupovat náš produkt, přesto si firma jiţ buduje spontánní znalost22 a stejně tak pracuje se svojí image ještě předtím, neţ zákazník skutečně zákazníkem je. Vůči cílové skupině se jednoznačně trefně profilují módní produkty, stejně jako hry na počítač či herní konzoli, technika a hračky jako vrtulníky na dálkové ovládání, stavebnice apod., dále knihy či deskové hry. Za neutrální vzhledem k cílové skupině bych označil inzerci na potraviny. Zaráţející je inzerce na Cadilac, která se s cílovou skupinou míjí a můţe pravděpodobně jít o přehmat inzertního oddělení či mediální agentury. Obecně lze shrnout, ţe v titulu je velmi málo sociálních reklam (aţ na výjimku, kterou tvoří Lesy ČR). Ty by svou přítomností také posouvali image celého periodika novým směrem.
1.3.3 Shrnutí výsledků obsahové analýzy Dle výzkumu není patrné, ţe by inzerenti vyuţívali propracované kampaně. Větší inzerenti, kteří vyuţívali pro inzerci celé stránky, často měli více neţ jedno opakování – pravidlem je to v kategorii móda, selfpromotion, mobilní aplikace. Kdyţ vynecháme selfpromotion a mobilní aplikace, které byly ve všech číslech a kdyţ vynecháme inzerci, která byla v časopise jen jednou či dvakrát, je průměr opakování inzerce u 4,6 opakování. V případě započtení všech inzercí (tj. včetně selfpromotion), pak je průměr 3,25 opakování.23 Na první pohled se ţádný z inzerentů nevztahoval inzercí k samotnému redakčnímu obsahu. U reklam na potraviny bylo patrné, kdy byly produkty uvedeny na trh, protoţe se reklama opakovala bezprostředně za sebou. V takových případech se jednalo o reklamu produktovou či inzerování marketingových eventů (například inzerce čokolád Kinder či soutěţe Eurorebus). V případě reklamy imageové byl její výskyt téměř nahodilý, většinou byl koncentrováný do jedné části roku, případně kvartálu, ale nebyl v přesném sledu za sebou (viz například inzerce Adio).
1.3.4 Interpretace nejvýraznější inzerce Pro pohled na to, jakým způsobem se inzerenti v časopise snaţí zasáhnout a ovlivnit cílovou skupinu, byla provedena interpretace jednoho vizuálu z kampaně firmy Adio. Její 22 23
VYSEKALOVÁ, Jitka, et al. Psychologie reklamy. 3. vyd. Praha : Grada, 2007. 294 s. ISBN 978-80-247-2196-5. viz příloha 1 - inzerované produkty či značky v ABC, rok 2008 (tabulka)
17 imageové24 reklamy jsem shledal jako nejvýraznější a to nejen z hlediska vizuality, ale i z hlediska obsahu. Adio je značka, jejímţ produktem je módní oblečení pro komunitu skateboardistů, stejně jako další doplňky. Inzerce o velikosti celé stránky je plnobarevná fotografie, v dolní šestině se sloganem ‚LOVE ADIO‘, logem značky a odkazem na webové stránky. Jedná se o imageovou reklamu. Ve vrchní části je vyobrazena polaroidová fotografie, která je pověšena na provázku spolu s dalšími nevýraznými v pozadí. Na polaroidové fotografii, která je mírně pootočena a působí tak méně uspořádaným dojmem, jako bychom otevřeli vlastní neuklizenou zásuvku od stolu, jsou dvě dívky. Sedí ve voze, jedna na sedadle spolujezdce vpředu a je otočena směrem dozadu. Druhá dívka sedí hned za ní, na zadním sedadle. Vozidlo je patrné ze sedačky, na které je navlečeno tílko podobající se dresu, a podle střešního okna. Obě dívky jsou výstředně oblečeny: Vepředu sedící má na sobě laclové kalhoty (či sukni), které mají ţluto-bílo-černé kšandy. Pod laclemi ale nemá ţádné tričko a nenápadně tak poodhaluje poprsí. Na hlavě má růţovou čepici – pletenou ušanku. Obličeji dominují výstřední zrcadlové brýle amerického stylu, ve kterých se, při bliţším pohledu, celá scéna odráţí. Na klíční kosti má umístěné tetování v podobě dvou či tří nautických hvězd. Pod nimi, na prsou i na oblečení, jsou umístěny nálepky se vztahem k brandu – většinou tedy loga značky Adio. Gesto, které směřuje k druhé dívce je pěst se dvěma vztyčenými prsty do tvaru rozevřených nůţek. Výraz tváře má klidný, coţ dotvářejí mírně pootevřená ústa přecházející v mírný úsměv. Na zadním sedadle sedící dívka není v záběru celá (chybí jí část hlavy i těla). Na sobě má černé tričko s hlubokým výstřihem, přes které má další dva svršky, které jsou vyhrnuty nad prsa a aţ po ramena. Na hlavě podobná růţová čepice jako v předchozím popisu, na obličeji opět brýle. Na prsou jsou umístěny samolepky s logem značky, na triku další výrazná samolepka ‚VOX‘ s frčkami. Na ruce má náramek. Gestem ukazuje druhé dívce buď na poprsí, či na její gesto – rukou vytvořené ‚nůţky.‘ Výraz ve tváři je naopak aktivnější neţ u první dívky: rty jsou našpulené, jakoby v řeči a aktivitě odpovídá i drţení těla. Pokusme se nejdříve analyzovat výraznější symboly a vzájemné vztahy na fotografii. Nejvýrazněji působí poprsí obou aktérek – oblečení skrývá jen nezbytné minimum. Samolepky samotné se pak snaţí přitáhnout oči diváka a ještě více na ně upoutat, coţ u dívky vzadu podporuje i vyhrnuté tričko. Tetování dívky vpředu, dvě či tři nautické hvězdy, mohou být znakem
24
KELLER, Kevin Lane. Strategické řízení značky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 796 s. ISBN 978-80-247-1481-3.
18 některé subkultury. Pěticípé hvězdy byly dříve symbolem námořníků, nejčastěji amerických, a šťastného návratu domů, v Irsku jsou symbolem dobrého zdraví. Dnes mají význam jako symbol různých subkultur – ať uţ jde o punkery, rockery, protirasistická hnutí či právě emo, gay, a lesbickou komunitu, které se dívky svým vzhledem blíţí.25 V 50. a 60. letech minulého století tetování v podobě nautické hvězdy začali vyuţívat homosexuálové k vyjádření jejich sexuální orientace. Lesby tento symbol začaly vyuţívat také v období, kdy se o tématu homosexuality nemluvilo a bylo zavrhováno. Mnoho leseb si tak vytetovalo malou hvězdu na zápěstí, která byla snadno schovatelná například hodinkami, kdyţ to bylo třeba. 26 Označení tímto symbolem znamená jednoduše řečeno alternativnost a nonkonformnost. Její skutečný význam v tomto kontextu nepovaţuji za natolik klíčový, i kdyţ se skutečně nabízí – i z pohledu Freudovy psychoanalýzy na gesta – queer pojetí tohoto vizuálu. Vzhledem k cílové skupině chlapců teenagerů by mohly lesby být vnímány jako sexuálně přitaţlivé a zajímavé. Čepici, kterou mají obě dívky na hlavě, můţeme vnímat jako kontrast ke sporému oblečení. Opět se zde projevuje snaha zacílení na děti a teenagery ve smyslu nepodbízivého a osobitého zaujetí27. Brýle, kvůli kterým dívkám není vidět do očí, vyznačují jistou autonomii a schopnost sám za sebe rozhodovat, být si jistým – sebejistým, coţ je pro cílovou skupinu v období dospívání, velkým tématem. Brýle také vyjadřují bezstarostnost, která ke ‚cool‘ oblečení patří. To doplňuje mimika, která jednak vyjadřuje pohodu, volnost, pootevřená ústa v mírném úsměvu budí spíše pozitivní emoce, ale nikomu se nepodbízejí – jsou na fotografii sama pro sebe, nikoliv pro diváka. Druhá dívka s našpulenými rty, moţná v řeči, můţe zároveň působit, jakoby rty špulila v polibek, coţ opět posouvá smysl fotografie do mírně erotického kontextu. Gesta – ať uţ ukazující či ‚nůţkové‘ – nemají v kontextu fotografie hlubší význam, krom podtrţení vulgarity a svébytnosti snímku. I kdyţ by se z pohledu psychoanalýzy mohlo jednat o symboly podněcující sexualitu (například ukazovák jako falický symbol). Scéna, která se odehrává v autě, je výrazem dospělosti, které se děti často snaţí blíţit a chtějí být staršími, neţ skutečně jsou.28 Jedná se jednoznačně o reklamu posilující image 29 značky, která se snaţí působit nonkonformně, mladě a zajímavě pro mladou generaci tak, ţe se vymezuje (potvrzují to vyuţité symboly popsané výše). Z jistého pohledu působí reklama vulgárně a křičí na všechny kolem.
25
SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeţe. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s. , 2010. 288 s. ISBN 978-80-247-2907-7. Free tattoo design [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Star tattoos. Dostupné z WWW: . 27 viz strana 5 této práce. 28 viz strana 16 této práce. 29 KELLER, Kevin Lane. Strategické řízení značky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 796 s. ISBN 978-80-247-1481-3. 26
19 Dospělému člověku pravděpodobně můţe trvat nějaký čas vůbec reklamu zachytit, vţít se do ní a chápat ji. Pokud jsou v úvodu popsaní ‚tweens‘ a s nimi i typ chování ‚edge‘30, pak se právě zde hodí zmínit, ţe tento typ reklamy můţe mít velmi vysokou afinitu k této cílové skupině (nikoliv ale obecně k cílové skupině periodika). Nonkonformnost reklamy je vysoce afinitní v tom smyslu, ţe nejde o mainstream, ale o alternativu a vymezení se – tedy inzerci dokonale směřující k dnešním tweens (neţ k reálné cílové skupině periodika).
30
viz strana 5.
20 Obrázek 3 - Inzerce ADIO: LOVE ADIO
31
31
Inzerce ADIO : LOVE ADIO. In ABC : časopis generace 21. století. 15. ledna 2008, 2, zadní strana obálky. ISSN 1213-9009.
21
1.4 Pohled na reklamu dětmi – žáci a žákyně 1. stupně ZŠ a vnímání reklamy v časopise ABC Pohled na reklamu dětským divákem nám dává moţnost nahlédnout, jak se inzerentům daří umisťovat do časopisu inzerci s vysokou afinitou, ale hlavně, jak děti obecně k inzerci přistupují. Základním předpokladem je fakt, ţe děti inzerci dokáţou rozeznat, dalším pak, ţe je inzerce k něčemu motivuje a to, jestli si to uvědomují. Můţeme tak lépe nahlédnout cílovou skupinu dětského čtenáře. Cílem zjišťování bylo získat zpětnou vazbu o tom, jak konkrétní reklamu v časopise ABC vnímají děti prvního stupně. Původní plán bylo získat zpět 70 dotazníků od dětí v první aţ čtvrté třídě základní školy. Po konzultaci se sociologem a také s vedoucím práce byl dotazník realizován na zkušebním vzorku 17 dětí z druhé třídy na základní škole ZŠ a MŠ Angel na Praze 12. Oba totiţ vyjádřili pochybnost nad schopností dětí vyplnit – jakkoliv jednoduchý – dotazník a to i za pomoci pedagoţky.
1.4.1 Dotazník pro žáky a žákyně Dotazník u ţáků a ţákyň prvního stupně základní školy má zkoumat jejich vnímání reklamy. Právě oni jsou totiţ příjemcem reklamních sdělení a tím klíčovým prvkem pro dešifraci úspěšnosti kampaní, stejně jako pro zdravý přístup k reklamě v celé společnosti. Jde tak o podstatnou část, bez které by práce ztrácela vypovídací hodnotu. Na výsledcích výzkumu se dají modelovat skutečné závěry, které lze zobecnit a konfrontovat je například s reklamou zadávanou inzerenty, která můţe být často nepovedeným pokusem prodat své zboţí. Konkrétní podoba dotazníku je uvedena v příloze – viz příloha 3 – Dotazník pro ţáky a ţákyně 1. stupně ZŠ o vnímání reklamy v časopise ABC v roce 2008 (dotazník).
1.4.1.1 Výzkumné téma Tématem je zejména to, jak děti k časopisu přistupují a jakým způsobem v něm vnímají reklamu. Zajímavé proto bylo, představit si toto na konkrétním případě časopisu ABC, se kterým respondenti přicházejí do styku, na konkrétních reklamách a tyto výsledky nakonec zobecnit. Výzkumným tématem se staly následující otázky: jaká je četnost čtení, jak často respondenti časopis odebírají (kupují), jak hluboce ho čtou, zda si reklamy všímají, zda si nějakou reklamu vybaví, který typ reklamy se jim líbil nejvíce, zda by se při koupi zboţí řídil reklamou a jaké jsou socio-demografické údaje respondentů.
22
1.4.1.2 Výběrový soubor Výběrovým souborem je 70 vrácených dotazníků od ţáků a ţákyň prvního stupně základní školy, s uzavřenými i otevřenými otázkami, rozsahem vyplňování dotazníku řádově 5 aţ 10 minut a distribucí prostřednictvím zaměstnanců základní školy. Pro testování dotazníku byl stanoven zkušební vzorek 17 respondentů z druhé třídy na základní škole ZŠ a MŠ Angel na Praze 12 a termín výzkumu na začátek roku 2011.
1.4.2 Zhodnocení vnímání reklamy dětmi dle výsledků dotazníkového šetření Potvrdila se výše uvedená obava z neschopnosti porozumění textu a vyplnění dotazníku respondenty (dětmi): výsledky dotazníku nejsou relevantní, děti povětšinou otázky nechápou, odpovídají jedním slovem, nerozumí kontextu a to i přes vysvětlování a pomoc pedagogického dozoru při vyplňování. Kateřina Kuberová, pedagogický dozor při vyplňování dotazníků, uvedla ke zvolené formě sběru dat: „U otázek 1-3 si nevšímají souvislostí mezi otázkami, klidně odpoví, ţe časopis nečtou (č. 1), coţ v další otázce (č. 3) popřou. Během odpovídání zapomenou, ţe jde o jiţ zmíněný časopis ABC (u druhé otázky se ptají ‚jaký časopis?‘).“ Děti samy nejsou schopny relevantně odpovídat na poloţené otázky, často nerozumí kontextu, na věci, kterým nerozumí, se doptávají, čímţ sniţují vypovídací hodnotu šetření. Kvantitativní metoda výzkumu vzhledem k cílové skupině se naprosto míjí účinkem a byla shledána jako nerelevantní.
1.4.2.1 Výsledků zkušebního vzorku Přestoţe byla metoda celkově označena jako nerelevantní, shrnu několik málo výstupů. Ty totiţ poslouţily jako podklad pro další části práce, zejména k určení dětí, které časopis čtou či nikoliv (tj. byly pouţity odpovědi na otázky, které mají vypovídací hodnotu; ostatní odpovědi je proto třeba brát s ‚rezervou‘). Vizualizace výsledku výzkumu je níţe (viz Obrázek 4 - vizualizace výsledků dotazníkového šetření). Téměř polovina dětí uvedla, ţe časopis nečte vůbec. Pro další zkoumání toto nebyl problém, jelikoţ děti pracovaly s konkrétním výtiskem časopisu. Zajímavé je, ţe naprostá většina uvedla, ţe v časopise čte jen to, co je zaujme, a nečtou časopis celý. Dala by se tím podpořit obecná hypotéza, ţe dnešní mediální obsah je klipovitý, je v něm čím dál méně textu apod., aby byl pro čtenáře snadněji čitelný a motivoval ho číst aţ do konce. Dále 50 % dětí v dotazníku uvedlo, ţe by si produkt, na který je uvedena reklama, rozhodně nevybralo, pokud by tu moţnost mělo. Na tomto základě bychom mohli usuzovat, ţe děti často odpovídají tak, ţe předjímají názor dospělého a snaţí se mu vyhovět. Na podvědomé rovině tak potlačují svůj názor,
23 aby odpověděly co nejlépe – i to je další důvod pro realizaci jiné metody, kde se tomuto problému dá předejít. Obrázek 4 - vizualizace výsledků dotazníkového šetření
Časopis ABC čtu
Časopis čtu tak, že ho
každé číslo asi 1x za měsíc
přečtu úplně celý
asi 1x za 2 měsíce asi 4x za rok méně než 4x za rok časopis nečtu vůbec
Časopis
přečtu jen to, co mě zaujme jen prolistuji
Reklam v časopise jsem si mám předplacený nevšiml/a mi kupují rodiče si kupuji sám/sama si půjčuji v knihovně/družině
všiml/a a nevěnuji jim pozornost všiml/a a prohlížím si je všiml/a a vadí mi
Chtěl/a by sis koupit nějaké věci podle reklamy, která se ti líbila? věci bych si vybral/a, protože je na ně reklama je mi to jedno, věci bych si vybral/a, protože se mi líbí věci z reklamy bych si rozhodně nevybral/a
1.4.3 Kvalitativní analýza vnímání reklamy žáky a žákyněmi Na základě vyhodnocení zkušebního vzorku, informací od Kateřiny Kuberové a konzultací s PhDr. Kasl-Kollmannovou a Mgr. Wolákem jsem se rozhodl změnit metodu
24 zkoumání z kvantitativního sběru dat prostřednictvím dotazníku, na kvalitativní metodu focus groups vedené s pomocí odborníka. Z toho důvodu byla zařazena tato kapitola, oproti předpokladu uvedenému v tezích. Samotného výzkumu se účastnil i sociolog Miloš Říha a pedagoţka Kateřina Kuberová, která zároveň děti přímo zná. Jde tedy o dva odborníky, kteří zajistili kvalitu výzkumu – jak z pohledu sociologického, tak z pohledu psychologicko-pedagogického. Čas věnovaný jedné skupině byl cca 30 minut a vzhledem k faktu, ţe jde o děti, byla připravena zajímavá forma, abychom skutečně došli k poţadovaným výsledkům. Po stanovení výzkumného vzorku a výzkumného tématu jsme proto věnovali dostatečný čas právě přípravě vhodné formy.
1.4.3.1 Výzkumný vzorek a výzkumné téma Výzkumný vzorek byl stanoven na dvě skupiny dětí po pěti aţ šesti, s rozdělením skupin dle pohlaví, které v tomto věku hraje roli a mohlo by zkreslovat výsledky výzkumu. Děti byly vybrány ze stejného vzorku, jako při dotazníkovém šetření (viz strana 22). Znamená to, ţe děti, které se zúčastnily focus groups, předtím vyplňovaly dotazník. Jako výzkumné téma byla stanovena základní hypotéza: ‚Děti nedokáţou rozlišovat mezi inzercí a redakčním obsahem‘ respektive ‚Děti nejsou schopny rozpoznat reklamu‘.
1.4.3.2 Scénář focus groups Scénář focus skupiny (viz Tabulka 2 - scénář focus groups) začíná uvedením a ujištěním respondentů, ţe vše, co řeknou, myslí si a dělají, je správně. Na základě empirických poznámek kolegyně Kuberové je třeba o tomto děti ujistit, protoţe mají ve zvyku se vţdy doptávat a ujišťovat. První otázkou na respondenty je zjištění, zda čtou časopisy, dále zda znají časopis ABC. Hned jako následující je připravena otázka ‚Víte, co je to reklama?‘ na kterou je očekávaná odpověď pokýváním, nebo ‚samozřejmě.‘ Neočekáváme ale skutečnou diskuzi ani reakce (respektive na to nedáme prostor), protoţe je to samotným předmětem zkoumání. Odbudeme tím tedy moţné dotazy a doptávání při následující aktivitě. Při ní kaţdý dostane jeden výtisk časopisu (všem dětem je zajištěno jedno stejné vydání), ve kterém má za úkol podle sebe označit veškerou reklamu v časopise malými post-it lístečky. Po označení, na které je vyhrazeno necelých deset minut, se pokračuje diskuzí nad tím, proč tu kterou reklamu ne/označili. Posledním bodem scénáře, po skutečném označení, je otázka: ‚Co je to reklama?‘
25 Tabulka 2 - scénář focus groups
Ujištění dětí, ţe všechno co si myslí a dělají, je správně, záleţí nám na jejich názoru (ne na tom, co si myslí, či řeknou ostatní) Čtete časopisy? Znáte ABC?
2 min
Víte, co je to reklama?
1 min
Označte veškerou reklamu v časopise.
7 min
Dotazování, proč označili to, či ono.
10 min
Co si představíš pod slovem reklama?
10 min
1.4.3.3 Výsledky výzkumu Výzkum byl realizován na skupině pěti dívek a pěti chlapců, byl přitom dodrţen výše uvedený scénář. Děti velmi dobře reagovaly, formulovaly zajímavé odpovědi, které nebyly ploché, byly velmi bezprostřední a obecně dobře spolupracovaly. Velkým plusem byla účast pedagoţky, která dokázala na děti pruţně reagovat, stejně jako přítomnost sociologa, který zase dobře rozumí metodice focus groups. I vzhledem k výsledkům šetření lze tuto metodu jednoznačně označit za přínos tématu práce. Na základě výzkumu bylo zjištěno, ţe děti při vyhodnocování reklamy vycházejí ze třech základních faktorů (viz dole Obrázek 5 - Faktory ovlivňující schopnost dítěte rozpoznat reklamu). Jednotlivé faktory pak ovlivňují způsob, jakým o reklamě děti uvaţují a zda ji vůbec jsou schopny rozpoznat. Faktory ovlivňující schopnost dítěte rozpoznat reklamu jsou: 1. Dítě má schopnost rozumět smyslu reklamy (tj. rozumí pojmu reklama). 2. Dítě má schopnost vizuálně odlišit inzerci/reklamu. 3. Dítě má schopnost obsahově odlišit inzerci/reklamu.
26 Obrázek 5 - Faktory ovlivňující schopnost dítěte rozpoznat reklamu
SCHOPNOST OBSAHOVĚ ODLIŠIT REKLAMU
SCHOPNOST VIZUÁLNĚ ODLIŠIT REKLAMU
POROZUMĚNÍ SMYSLU REKLAMY
Kdybych měl obecně shrnout výsledky focus groups, můţeme říci, ţe v případě vnímání reklamy dětmi, obecně platí následující: 1. Většina dětí ve věku kolem sedmi let rozumí pojmu reklama, respektive jejímu smyslu. Ví, ţe reklama je něco, co lidi obecně motivuje k jakékoliv aktivitě a ţe jde o prostředek cizí osoby. Reklamu vnímají jako nástroj, který jim říká ‚měli byste si něco koupit,‘ ‚měli byste někam jít,‘ nebo ‚měli byste se na něco podívat.‘ Děti o tom mluví otevřeně, velmi pregnantně vystihují smysl reklamy.32 2. Naprosto zásadní pro odlišení inzerce pro děti ve věku kolem sedmi let je vizuální kontext reklamy. Děti dokáţí bezproblémově odlišit celostránkovou inzerci, pakliţe má malou vizuální konkurenci. V případě, ţe jde o dvoustranu nabitou fotografiemi či obrázky, označí často dítě za reklamu buď: a) Celou dvoustranu, b) vůbec nic, i kdyby se inzerce na stránkách vyskytovala.
32
pozn.: Konkrétně v prováděném výzkumu dvě děti z deseti nerozuměly podstatě reklamy (pojmu reklama).
27 Zásadní roli při vnímání reklam dětmi je vizuální
Obrázek 6 - Předplať si ABC a získej DRILLDOZERA
stránka. Předpokládáme totiţ, ţe děti pojmu reklama rozumí a tak je jejich hlavním orientačním bodem právě vizualita. Oproti tomu obsahová stránka inzerce (stejně jak můţeme vidět na Vennově diagramu nahoře), je u dětí ve věku kolem sedmi let něco, co příliš nedokáţou rozlišit (konkrétně v prováděném výzkumu to byly dvě nebo tři děti, které dokázaly sledovat i obsah reklamy, respektive její kontextualitu). S přibývajícím věkem se ale tato dovednost pravděpodobně převrací více k obsahové části, neţ samotné formě.33 Jako justifikaci výše psaného představím konkrétní příklady plynoucí ze samotného výzkumu: Děti označily selfpromotion ABC na předplatné (viz Obrázek 6 - Předplať si ABC a získej DRILLDOZERA34) jako inzerci ve všech kromě jednoho případu. Při následném doptávání bylo zjištěno, ţe důvodem dětí pro označení celé strany jako inzerce, byla postava robota. Obrázek 7 - Velká soutěţ o sportech
Kdyţ byly děti dotázány, jaký produkt reklama inzeruje, nedokázaly na otázku odpovědět. Aţ po dalším prozkoumání a přečtení obsahu byly schopny určit, ţe jde o předplatné ABC, k němuţ člověk získá hračku robota. Kontextu předplatného ABC a benefitu robota většinově (vyjma dvou dětí, které sledovaly i obsah) neporozuměly. Kniha Star Wars jako cena v soutěţní kříţovce (viz Obrázek 8 - Kříţovka o ceny 35 ) byla dětmi označena za reklamu vyjma dvou případů. Zde je vidět zajímavá optika dětí, která je pravděpodobně odlišná od optiky dospělých: dospělý by totiţ produkt
33
MARSHALL, David. Understanding Children as Consumers. Thousand Oaks : SAGE Publications Ltd, 2010. 262 s. ISBN 9781847879264. 34 Selfpromotion – předplatné ABC. Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 41. ISSN 0322-9580. 35 Kříţovka o ceny. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 37. ISSN 0322-9580.
28 nejspíš nevnímal jako reklamu, ale jako opravdovou
Obrázek 8 - Kříţovka o ceny
výhru konkrétního produktu. Paradoxně v tomto děti daleko lépe odhalují podstatu produktu v kontextu kříţovky, který má motivovat čtenáře k aktivitě. V případě soutěţe o videokameru, koloběţky a batohy (viz Obrázek 7 - Velká soutěţ o sportech36), děti uvádějí, ţe „soutěţ je tam pro to, aby se hodně lidí zúčastnilo, ale jen málo získalo výhru.“ Naprosto pregnantně zde opět rozlišují skutečnou podstatu reklamy – snahu motivovat recipienta. V případě recenze na produkt jako je mobilní telefon (viz Obrázek 9 - Recenze produktu37), mají děti vzhledem k silné vizuální stránce reklamy pocit, ţe jde o reklamu a uvádí, ţe obsah je v časopise proto, aby si lidé mobilní telefon koupili. Zde je názorně vidět, jak vizuální stránka Obrázek 9 - Recenze produktu
u většiny dětí předchází stránce obsahové. Většinové představování produktu (zejména pak her, výpočetní techniky apod.) je dětmi vnímáno jako inzerce. V tomto ohledu významnou roli hrají advertoriály, stejně jako případné PR články. Naopak pokud děti cítí kompaktnost článku, neoznačí za reklamu něco, co se kontextuálně váţe k obsahu samotnému (pokud je zachována nízká vizuální konkurence). Z toho plyne, ţe kontextualita hraje roli.
1.4.3.4 Zhodnocení Na základě výzkumu lze obecně shrnout následující: Děti mají zaţitou představu o tom, jak reklama vypadá. Zpravidla za reklamu povaţují 36
Velká soutěţ o sportech. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 43. ISSN 0322-9580. 37 Tlustý a nabušený. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 10. ISSN 0322-9580.
29 obrázek, ke kterému je přidruţen text informující či motivující, ţe si produkt mají koupit. Cokoliv, co z tohoto rámce vybočuje, je pro ně obtíţněji odhalitelné. Zároveň je vizualita tím, co markantně ovlivňuje, zda děti za reklamu konkrétní obsah označí či nikoliv – vizualita je na prvním místě. Ve výzkumu se toto projevilo konkrétně na dvoustraně o podmořském cestování, postavené na vizuálních prvcích – respondenti při dotazu, proč jde o reklamu, uvedli, ţe je má motivovat k tomu vyzkoušet si plout ponorkou. Zajímavým postřehem bylo, ţe dívky často označily jako reklamu i upoutávku na samotný obsah čísla, který byl na titulní straně. Forma selfpromotion samotného čísla na ně vizuálně zapůsobila tak, ţe i jednoduchý prvek na obálce vnímaly jako způsob ovlivňování čtenářů. Děti 78krát označily obsahové články za reklamu – tj. průměrně 7,8 označení na jedno dítě. Opět zde hrála roli vizualita či recenze produktu. V tomto ohledu bychom mohli říci, navzdory obecně menší kritičnosti neţ u dospělých, ţe dokáţou lépe rozpoznat PR články, respektive PR obsah. Naráţíme ovšem na to, ţe nerozumí souvislostem a tak nedomyslí celý koloběh PR procesů. Novou hypotézou hodnou ověření je, ţe se děti orientují podle webového odkazu, nebo telefonního čísla na konci stránky/inzerátu. Na základě těchto údajů často označují, ţe jde o reklamu – v případě inzerce Agentury A7 na dětský tábor38 byla označena všemi, vyjma dvou případů. Děti, které zůstaly na druhé úrovni faktorů ovlivňujících schopnost dětí rozpoznat reklamu, pak ale takovýto obsah ani nepostřehly a jako reklamu obsah neoznačily. Dalším závěrem je, ţe pokud děti označily ve výzkumu selfpromotion ABC na předplatné (Obrázek 6 - Předplať si ABC a získej
DRILLDOZERA) a uvedly, ţe jde
o reklamu na robota, přitom neviděly souvislost mezi robotem a inzerovaným produktem (předplatné), není pravděpodobně typ inzerce dobře zvolen pro tuto cílovou skupinu. V tomto případě by mohlo jít o jistou formu upířího efektu, 39 který absolutně strhává pozornost dětského diváka na samotného robota a ne na inzerované předplatné. Děti ve zkoumaném věku přemýšlely velmi přímočaře: „Chtějí, abych si toho robota koupil.“ Výše uvedená hypotéza ‚Děti nedokáţou rozlišovat mezi inzercí a redakčním obsahem‘ respektive ‚Děti nejsou schopny rozpoznat reklamu‘ se výsledkem prováděného 38
Agentura A7 – super letní prázdniny. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 11. ISSN 0322-9580. 39 VYSEKALOVÁ, Jitka, et al. Psychologie reklamy. 3. vyd. Praha : Grada, 2007. s. 161. ISBN 978-80-2472196-5.
30 šetření metodou focus groups vyvrátila. Děti jednoznačně dokázaly reklamu odlišit a to zejména s přihlédnutí k teorii ‚tří faktorů ovlivňující schopnost dítěte rozpoznat reklamu‘ (viz Obrázek 5 - Faktory ovlivňující schopnost dítěte rozpoznat reklamu), odůvodněných na konkrétních příkladech výše. Jako podstatné zjištění se také projevil vizuální kontext reklamy, související s mírou vizuální konkurence na jednotlivých stránkách.
2 Problematika působení reklamy na děti ve školním kurikulu v ČR, ve smyslu pohledu na obsah školních osnov z hlediska výchovy k uvědomování si možných vlivů reklamy na život Problematika působení reklamy na děti ve školním kurikulu v ČR, ve smyslu pohledu na obsah školních osnov z hlediska výchovy k uvědomování si moţných vlivů reklamy na ţivot, je důleţitým faktorem pro změnu celkového stavu vnímání reklamy. Pokud se má někdy změnit či posunout způsob, jakým děti, potaţmo i dospělí, vnímají reklamu, je třeba začít jiţ na základní škole. Školní kurikulum je tak základním vodítkem pro to, zda je systém ve schopnosti uvaţovat nad reklamou a jejími dopady na ţivot nastaven správně. Od doby vzniku Rámcového vzdělávacího programu (dále jen RVP) se mediální výchova40 dočkala ukotvení ve vzdělávání základních škol. Stala se takzvaným průřezovým tématem, které nemá samostatný předmět, ale objevuje se v několika různých předmětech. Základními problémy průřezového tématu je nerozdělení pro 1. a 2. stupeň základní školy, nevytvoření konkrétních kompetencí41 (seznam očekávaných modelových výstupů pro různé věkové kategorie)42, které by děti měly mít v určitém věku. Běţná témata s učebními obory mají v rámci RVP jasně definované učivo, kdeţto mediální výchova má definovány jen tematické okruhy. Pokud to budeme povaţovat za nedostatek (coţ vzhledem ke sloţitosti
40
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. vyd. se změnami k 1. 9. 2007. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007 [cit. 2011-04-24]. Mediální výchova, Část C, Kapitola 6.6, s. 101-103. Dostupné z WWW: . 41 Mít kompetenci znamená, ţe člověk (ţák) je vybaven celým sloţitým souborem vědomostí, dovedností a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, ţe díky tomu člověk můţe úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci, v osobním ţivotě. Mít určitou kompetenci znamená, ţe se dokáţeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj. Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. [cit. ibid.] 42 Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 75 s. ISBN 97880-87000-07-6.
31 tématu mediální výchovy nelze jednoznačně určit), pak je ještě šance, ţe toto odbourají tzv. Školní vzdělávací programy43, které si definují přímo samy školy. Přesto se stává praxí, ţe právě díky této volnosti a variabilitě se na téma mediální výchovy ve školách nedostane. Prostoru pro to, aby někde došlo k selhání, je celá řada. Ať uţ nejasně určený vyučující odpovídající za průřezové téma, nejasný cíl, ke kterému dojít, či obtíţnost tématu pro některé vyučující. Často se tak stává, ţe mediální výchovy se školy dotýkají náhodou, mimoděk, necíleně. Na druhou stranu existuje výhoda pro progresivní školy, které dokáţí pracovat s projektovým vyučováním, či umí postavit například vlastní školní redakci. Kromě rozvoje některé z části mediálních dovedností se tímto způsobem plní i kompetence z jiných oborů. Ačkoliv rozebíráme jen školní kurikulum, předmětem diskuze by mělo být i to, co dětem předávají rodiče, respektive celé rodiny. A i zde se téma vzdělávání ve škole můţe dostávat do kontradikce s tím, jaké spotřebitelské chování děti mohou pozorovat doma. Pokud jde o moţné vlivy dopadu reklamy na ţivot, lze to vnímat v několika rovinách: Jednak jde vůbec o schopnost rozlišit smysl reklamy jako takové – tj. co je skutečnou podstatou reklamy, proč ji inzerent vyuţívá – snaţí se ovlivnit. Dále je patrná psychologická část, tedy zejména to, jak reklamy ovlivňují lidskou psychiku, jak na lidi působí, jaké mají ‚donucovací prostředky‘ a kdy se projevují. Obecně lze shrnout, ţe mezi dospělými vzdělanými lidmi panuje mnoho mýtů o reklamě, případně ţe celá řada lidí neví právě o výše uvedené druhé rovině. 44 Právě to by mělo být předmětem diskuze – ve smyslu posunutí celého tématu mediální výchovy kupředu, stejně jako vlivu rodin na samotné téma. Reklama jako taková je v RVP zachycena, tj. není na ní zapomenuto. V tematických okruzích se několikrát vyskytuje, a to především v následujícím kontextu: „Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě … hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením.“45 Dále se samozřejmě hovoří o fungování a systému médií, které se váţe na financování médií a jejich závislosti na inzerci. V tomto ohledu je kurikulem jasně definována oblast postihující uvědomování si moţných dopadů reklamy na ţivot a to zejména částí hovořící o kritickém vnímání mediálních sdělení, stejně jako podstatou fungování komerčních médií. Definována ale není
43
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. [cit. ibid.] VYSEKALOVÁ, Jitka, et al. Psychologie reklamy. 3. vyd. Praha : Grada, 2007. 296 s. ISBN 978-80-2472196-5. 45 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. [cit. ibid.] 44
32 druhá část, která postihuje reálné chování lidí z hlediska psychologického, tj. po zhlédnutí reklamy a jejím působení na lidskou psychiku. Není explicitně uvedena reklama skrytá, stejně tak není uvedeno public relations – tedy nástroj pro podporu dobrého jména firmy, řízení reputace, budování a udrţování dobrých vztahů, dobrého jména a vzájemného porozumění s veřejností.46 Právě PR je vedle inzerce jednou z klíčových součástí dnešních integrovaných kampaní a tak by v dokumentu toho dopadu nemělo chybět jeho výslovné uvedení. Ač na začátku zpochybňuji fakt, ţe reklamě nedokáţou děti a mladí lidé vzdorovat, je přesto třeba s touto problematikou pracovat a snaţit se tak předcházet moţným problémům v ohledu nevědomého ovlivňování lidských ţivotů reklamou.
2.1 Konfrontace kurikula s výsledky šetření Jak je uvedeno výše, výuka zaměřena na média a reklamu není pevně časově zařazena do výuky. To se projevilo i ve focus skupinách, kde nebyla zřetelně patrná cílená mediální průprava dětí a to i přes to, ţe probíhala souběţně v některých projektech. Obecně lze shrnout, ţe kurikulum není nastaveno tak, aby děti na prvním stupni základní školy příliš připravovalo na percepci mediálních sdělení, respektive analýzu přijatých sdělení. To je totiţ základem pro to, aby si děti vůbec uvědomovaly, jaký dopad můţe reklama mít v jejich běţných ţivotech. Na druhou stranu, motivaci reklamy dle šetření děti popsaly velmi pregnantně. Z toho se dá dobře usuzovat, ţe děti dokáţou odhadnout, jaké jsou dopady reklamy na jejich ţivot v základní úrovni. To, jak děti ve focus skupinách reagovaly, osobně přičítám jejich obecnému vývoji, či mimovolného předávání tématu ze strany rodiny či školní třídy. V konfrontaci výzkumu samotného není obsah kurikula naplněn, ale to ani vzhledem k průřezovosti tématu a neurčení jasnějšího časového rámce nelze. Roli v tomto můţe hrát školní vzdělávací plán či příprava samotnými pedagogy. Děti tedy na pomyslné lince ke 100% naplnění kompetencí mediální výchovy pravděpodobně směřují, soudě dle základních znalostí, které o reklamě měly.
3 Možnosti budoucího vývoje v časopisech pro děti v ČR
tématu
reklama
Tematika reklamy v dětských časopisech v budoucnu je otevřena velmi široce. Vzhledem k charakteru trhu s médii zaměřenými na děti lze předpokládat, ţe vzhledem s růstem počtu online médií budou výhledově ubývat i časopisy, i kdyţ ne tak rychle, jako denní tisk, který 46
PELSMACKER, Patrick de. Marketingová komunikace. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. s. 301. ISBN 80247-0254-1.
33 má podle Rossa Dawsona v České republice zaniknout v roce 2024.47 Trendspotter a futurista Ross Dawson48 zohledňuje několik různých faktorů, které podle něj mají vliv na zánik tisku. Mezi ně řadí jak národní, tak globální aspekty, od ryze technologických, přes společenské, vládní či spotřebitelské chování – vše podrobně popisuje na svém blogu. I kdyby se ale prognóza pro Českou republiku nenaplnila tak rychle, lze předpokládat, ţe tištěných médií bude ubývat. Přesun médií do on-line světa má ale jeden zásadní dopad: příjmy z on-line inzerce jsou několikanásobně niţší neţ příjmy z reklam v tištěných médiích. Přesně to je důvodem zavádění placeného on-line obsahu: vydavatelství sama nezvládají z inzerce financovat vlastní provoz. Moţnost inzerentů působit levněji v on-line prostředí, a tím ještě efektivněji zasahovat svou cílovou skupinu, bude mít – jiţ počínaje dneškem – dopad na celkovou cenu inzerce, potaţmo proměnu klientely inzerentů. Na druhou stranu tlak inzertních oddělení jednotlivých médií na redakce bude čím dál vyšší. Vzhledem k nízkému počtu přijatých inzercí nebude jiţ moţné si tolik vybírat a v médiích se tak bude čím dál více objevovat reklama, která můţe být uráţlivá či nevhodná. Zejména pokud jde o dětské tituly, je schopnost umístit ‚vhodnou‘ reklamu značně náročná, podobně jako v případě analýzy inzerce ADIO uvedené výše. Například v časopise ABC je reklama regulována pouze inzertním oddělením, které často – vzhledem k mnoţství přijímané inzerce – nedokáţe reklamu vhodně umístit. A to nejen kontextuálně ale často i špatně vzhledem k cílové skupině (objevovaly se například reklamy na pneumatiky na webu iABC.cz apod.). Pokud inzertní oddělení neodhadne typ reklamy, respektive její únosnou míru, je poslední šancí šéfredaktor. Má moţnost zasáhnout, ne vţdy ale úspěšně, protoţe jde o relativně velké finanční prostředky, na kterých je vydavatelství závislé. Výhledově lze tedy předpokládat, ţe i tato ‚moc‘ šéfredaktora či šéfredaktorky bude klesat a tlak inzertních oddělení na jednotlivé redakce narůstat. Otázkou je, zda by inzerenti měli produkovat reklamu s vysokou čí nízkou vizuální konkurencí, respektive ji dle toho společně s inzertními odděleními titulů umisťovat. Znamená to tedy, ţe si musíme vybrat, zda by snahou inzerentů mělo být vytvářet inzerci, která vypadá jako advertorial – tedy tištěnou inzerci nabízející redakční obsah, která je pro čtenáře zároveň těţko rozpoznatelná od novinového či časopisového článku [Kotler 2007] – 47
DAWSON, Ross. Trends in the Living Networks : Ross Dawson on opportunities for business and society in a hyper-connected world [online]. 31. 10. 2010 [cit. 2011-05-08]. Launch of Newspaper Extinction Timeline for every country in the world. Dostupné z WWW: . 48 LAERMER, Richard. 2011: Trendspotting for the Next Decade. New York : McGraw-Hill Professional, 2008. 304 s. ISBN 978-0-07-149727-5.
34 (který ale děti na příkladu agentury A7 výše stejně odhalily) či vyuţívá prvky, které děti vnímají jako reklamu samu o sobě. Ač lze podle obecného pravidla, ţe je důvěryhodnost obsahových článků (PR článků) a tím i jejich efektivita ve vztahu k vynaloţeným financím vyšší neţ inzerce49, u čtenářů ve věku zkoumaných dětí se to můţe zdát stejně, či dokonce méně výhodné. To ţe reklamu děti vyhodnocují, funguje jako přímočarý motiv pro to, aby si produkt koupily či ho chtěly po rodičích. Předpokladem tedy je, ţe reklama funguje v jiné úrovni neţ u dospělých lidí a můţe se proto dle toho v budoucnu vyvíjet.50 Čtenáře čeká – pokud rozebíráme kvalitu prováděné inzerce – buď obsah, který bude zaměřený více redakčně a bude se snaţit vypadat jako článek (advertorial), podobně jako je to trendem u dospělých čtenářů, nebo naopak reklama bude přistupovat na to, ţe jde o reklamu ještě více a tak – patrně svou vizualitou – bude podtrhávat svůj skutečný smysl: přesvědčit. V porovnání případové studie časopisu ABC, která je z roku 2008, s dneškem, je patrná proměna celého titulu více směrem k obsahu – k časopiseckému, aktuálnímu, kvalitnějšímu a hlubšímu obsahu. S proměnou obsahu souvisí i změna klientely inzerentů. Například naprosto vymizela skupina módních inzerentů propagující oděvy skateboardistů, která byla rozsahem inzerce velmi významná. Na tomto srovnání, které by se ale muselo podrobit hlubší analýze, je vidět, ţe důleţitou sloţkou inzerce zůstává kontextualita a afinita reklamy ve vztahu k cílové skupině periodika. Právě proto je patrné, ţe vývoj reklamy – a to nejen v časopisech pro děti – bude v budoucnu ovlivňovat především obsah samotných médií.
49
LORD, Kenneth R.; PUTREVUB, Sanjay. Advertising and publicity : An information processing perspective. Journal of Economic Psychology. Březen 1993, 14, 1, s. 57-84. ISSN 0167-4870. 50 MCNEAL, James U. The kids market : myths and realities. NewYork : Paramount Market Publishing, 1999. s. 139-143. ISBN 0-9671439-1-8.
35
Závěr Téma práce ‚Reklama v časopisech pro děti na příkladu časopisu ABC v roce 2008‘ mělo jako základní cíl zmapování reklamy v časopise ABC, její kategorizaci a kvantifikaci. Tento cíl se podařilo naplnit a to zejména v části obsahové analýzy inzerce, představení největších inzerentů a interpretaci inzerce značky Adio. Práce nalezla rovněţ odpovědi na otázku, zda děti vnímají reklamu v časopise, a okrajově zkoumá i přípravu dětí školním kurikulem v oblasti mediální výchovy. Obsahová analýza neukázala, ţe by inzerenti časopisu ABC vyuţívali propracované kampaně, aţ na reklamu větších inzerentů (zpravidla s celostránkovou inzercí), které inzerci opakovali v průměru 4,6krát – pravidlem je to v kategorii móda, selfpromotion, mobilní aplikace. Inzerenti nevztahovali inzerci k samotnému redakčnímu obsahu. V případě reklamy imageové byl její výskyt téměř nahodilý, koncentrován do jedné části roku. Mezi největší inzerci patří zejména selfpromotion titulu, stejně jako crosspromotion celého vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, dále hlavně módní oblečení a mobilní aplikace. Interpretace konkrétní reklamy ukázala rozpor mezi cílovou skupinou periodika v roce 2008 a tzv. typem dítěte ‚edge‘ z generace ‚tweens‘ [LINDSTORM 2004] popsané v úvodu. Inzerce titulu byla cílena právě na tento typ dětí, který příliš nekoreloval s cílovou skupinou periodika (coţ se potvrdilo i změnou redakční politiky v roce 2010). Interpretace také dokazuje, ţe si inzerenti staví reklamu tak, jakoby děti rády přijímali reklamu, která je cílena spíše na starší děti, do jejichţ věku se projektují [McNEAL 1999] – dokladem je např. vyuţití symbolů, které děti v niţším školním věku nejsou schopny rozpoznat.51 Původní představa o realizaci dotazníkového šetření u ţáků a ţákyň prvního stupně základní školy, které mělo ukázat pohled dětí na reklamu a jejich schopnost rozpoznání reklamy, se po realizaci zkušebního vzorku dotazníku ukázala jako nerelevantní vzhledem k neschopnosti dětí samostatně odpovídat na poloţené otázky. Metoda výzkumu proto byla změněna na focus groups vedené s pomocí odborníka. Výsledky ukázaly, ţe existují tři základní faktory ovlivňující schopnost dítěte rozpoznat reklamu: 1. Dítě má schopnost rozumět smyslu reklamy (tj. rozumí pojmu reklama), 2. Dítě má schopnost vizuálně odlišit inzerci/reklamu, 3. Dítě má schopnost obsahově odlišit inzerci/reklamu. Na základě výzkumu lze shrnout, ţe většina dětí ve věku kolem sedmi let rozumí pojmu reklama, respektive 51
SUBRAHMANYAM, Kaveri; GREENFIELD, Patricia. The Handbook of Children, Media, and Development : Handbooks in Communication and Media. West Sussex : John Wiley and Sons, 2011. Media symbol systems and cognitive processes, s. 166-178. ISBN 978-1-4443-3694-8.
36 jejímu smyslu a ţe zásadní pro odlišení inzerce pro děti ve věku kolem sedmi let je vizuální kontext reklamy. Děti dokáţou odlišit celostránkovou inzerci, pokud má malou vizuální konkurenci. Stanovená hypotéza ‚Děti nedokáţou rozlišovat mezi inzercí a redakčním obsahem‘ respektive ‚Děti nejsou schopny rozpoznat reklamu‘ byla výsledkem prováděného šetření metodou focus groups vyvrácena. Na základě šetření vznikla také nová domněnka, ţe se děti orientují podle webového odkazu nebo telefonního čísla na konci stránky/inzerátu. Problematika působení reklamy na děti ve školním kurikulu v ČR, ve smyslu pohledu na obsah školních osnov z hlediska výchovy k uvědomování si moţných vlivů reklamy na ţivot, byla shledána jako široké téma, které má v Rámcovém vzdělávacím programu opravdu jen rámcové vymezení, nikoliv však časové jako neprůřezová témata. Chybí například explicitní zmínky o skryté reklamě, public relations, dalších prvcích integrovaných kampaní [PELSMACKER 2003] apod. V konfrontaci s výsledky focus groups pak lze shrnout, ţe děti jsou ve škole v tématu uvědomování si vlivů reklamy na ţivot ovlivňovány, ale vzhledem k absenci časového určení se těţko posuzuje, zda kritické dovednosti pohledu na média získávají právě ze školy. Na základě znalostí, které děti prokázaly při focus groups, lze odhadovat, ţe k cíli stanoveným školním kurikulem postupně směřují, a to i vlivem rodiny a svého okolí. Exaktnější způsob měření se nepodařilo nalézt. Vzhledem k situaci na trhu s médii lze odhadovat následující moţné trendy: Kvůli přesunu inzerentů do on-line médií a jejich nedostatku v časopisech se bude objevovat reklama, která můţe být manipulativnější či jinak nevhodná vzhledem k tlaku inzertního oddělení udrţet si klienty, stejně jako bude klesat schopnost šéfredaktorů ovlivnit obsah inzerce a tlak inzertních oddělení na jednotlivé redakce bude narůstat. Novou hypotézou tedy je, ţe reklama funguje rozdílně u dětí a dospělých v ohledu důrazu na formu a obsah [McNEAL 1999]. Pokud by se hypotéza potvrdila, budou se dle toho vyvíjet dva zásadní typy reklamy: taková, která je vizuální a přiznaná, cílící na děti s otevřeným úmyslem je ovlivnit, na rozdíl od ‚dospělé‘, obsahové a co nejpodobnější článkům svůj úmysl skrývající. Potvrdit lze na závěr fakt, ţe vývoj reklamy – a to nejen v časopisech pro děti – bude v budoucnu i nadále ovlivňovat především obsah a forma médií samotných.
37
Summary The topic of the work ‚Advertisement in magazines for children: case study of magazine ABC in year 2008’ reached the goal of mapping the advertisements, its typology and amount. The work also found the answers to questions how children perceive advertisements in magazines and how they are prepared in the media sphere by the Czech curriculum. The content analysis didn’t show that the advertisers of ABC magazine were using elaborated campaigns except the ads of major advertisers. The leading advertising during the year was the magazine’s selfpromotion as well as publishers cross promotion, then fashion and mobile applications. The interpretation of a particular advertisement showed a discrepancy between the target group of the magazine in 2008 and type of child so-called ‘edge’ in the generation of ‘tweens’ in the ad. The interpretation also shows that advertisers believe children fancy the advertisements focusing an older age group that they are. The idea of questionnaire on how pupils aged 6 to 10 perceive the advertisements and how do they distinguish the advertisements was irrelevant due to children’s inability to fill the questionnaires. The method was changed to focus groups. The results showed that there are three factors influencing children’s ability to distinguish advertisement: 1.The child is capable of understanding the meaning of advertisements. 2. The child is able to distinguish the advertisement visually. 3. The child is able to distinguish the advertisements by their content. The respondents mostly have the ability of 1. and 2. and a visual content plays the key role. The hypothesis ‘Children are not able to distinguish advertisements’ was refuted. The media issue in the school curriculum in the Czech Republic was found a wide theme in which it is not set which knowledge level should children in various age have. In the confrontation with the focus groups it is difficult to judge if the respondents have exact level of knowledge yet or not. As the printed media go more and more on-line the pressure of the printed media’s advertisement department might be bigger and bigger and there might be more unsuitable advertisements in printed media. There is also a hypothesis dividing advertisements in two types: one for children, admitting itself and the other trying to look as an article built up on the content to hide the sence of the advertisement. The work also confirms the fact that the evolution of advertisements will be continually influenced by the content and form of media.
38
Použitá literatura
MARSHALL, David. Understanding Children as Consumers. Thousand Oaks : SAGE Publications Ltd, 2010. 262 s. ISBN 9781847879264.
PELSMACKER, Patrick de. Marketingová komunikace. Praha : Grada Publishing a.s. , 2003. 581 s. ISBN 80-247-0254-1.
KLEIN, Naomi. Bez loga. 1. vyd. Praha : Dokořán; Argo, 2005. 510 s. ISBN 80-7203671-8;80-7363-010-9.
LINDSTROM, Martin; SEYBOLD, Patricia B. Brandchild : remarkable insights into the minds of today. přepracované vydání. Londýn : Kogan Page Publishers, 2004. 321 s. ISBN 9780749442842.
MCNEAL, James U. The kids market : myths and realities. NewYork : Paramount Market Publishing, 1999. 288 s. ISBN 0-9671439-1-8.
LAMB, Charles W.; HAIR, JR., Joseph F.; MCDANIEL, Carl D. Essentials of marketing. 6. vyd. Mason (Ohio) : Cengage Learning, 2008. 546 s. ISBN 0324656203.
KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.
SCHULZ, Winfried; REIFOVÁ, Irena; KÖPPLOVÁ, Barbara. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2004. 149 s. ISBN 80-246-0827-8.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2009. s. 284-287 ISBN 978-80-246-0139-7.
VYSEKALOVÁ, Jitka, et al. Psychologie reklamy. 3. vyd. Praha : Grada, 2007. 294 s. ISBN 978-80-247-2196-5.
KELLER, Kevin Lane. Strategické řízení značky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 796 s. ISBN 978-80-247-1481-3.
SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeţe. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s. , 2010. 288 s. ISBN 978-80-247-2907-7.
Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 75 s. ISBN 978-80-87000-07-6.
LAERMER, Richard. 2011: Trendspotting for the Next Decade. New York : McGrawHill Professional, 2008. 304 s. ISBN 978-0-07-149727-5.
39
CALVERT, Sandra L.; WILSON, Barbara J. The Handbook of Children, Media and Development : Handbooks in Communication and Media. West Sussex : John Wiley and Sons, 2011. 640 s. ISBN 978-1-4443-3694-8.
Použité zdroje
MILLWARD BROWN. Millward Brown [online]. 2010 [cit. 2011-04-22]. The BRANDchild Survey Research. Dostupné z WWW: .
BUCKINGHAM, David. SELLING CHILDHOOD?. Journal of Children & Media. Leden 2007, 1, 1, s. 15-24. Dostupný z WWW: . ISSN 1748-2798.
LINDSTROM, Martin. DualBook [online].Lindstorm company, 2005 [cit. 2011-04-23]. About BrandChild. Dostupné z WWW: .
SCHILLEROVÁ, Andrea. Televizní reklama zaměřená na dětského diváka v roce 2008. Praha, 2009. s. 11. Bakalářská práce. Karlova Univerzita, Fakulta sociálních věd, Institut Komunikačních studií a ţurnalistiky.
RINGIER AXEL SPRINGER CZ. Časopis ABC povede Zdeněk Leţák [online], 2010-0301 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: .
UNIE VYDAVATELŮ. Media projekt, Praha : Unie vydavatelů, 2010; Dostupné z WWW: .
UNIE VYDAVATELŮ. Ročenka Unie vydavatelů 2010, Praha : Unie vydavatelů, 2010; Dostupné z WWW: .
Free tattoo design [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Star tattoos. Dostupné z WWW: .
Inzerce ADIO : LOVE ADIO. In ABC : časopis generace 21. století. 15. ledna 2008, 2, zadní strana obálky. ISSN 1213-9009.
Selfpromotion – předplatné ABC. Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 41. ISSN 0322-9580.
Kříţovka o ceny. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 37. ISSN 0322-9580.
Velká soutěţ o sportech. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 43. ISSN 0322-9580.
40
Tlustý a nabušený. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 10. ISSN 0322-9580.
Agentura A7 – super letní prázdniny. Vydavatel Ringier Axel Springer CZ. In ABC : časopis generace 21. století. 29. března 2011, 56, 7/2011, s. 11. ISSN 0322-9580.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. vyd. se změnami k 1. 9. 2007. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007 [cit. 2011-04-24]. Mediální výchova, Část C, Kapitola 6.6, s. 101-103. Dostupné z WWW: .
DAWSON, Ross. Trends in the Living Networks : Ross Dawson on opportunities for business and society in a hyper-connected world [online]. 31. 10. 2010 [cit. 2011-05-08]. Launch of Newspaper Extinction Timeline for every country in the world. Dostupné z WWW: .
LORD, Kenneth R.; PUTREVUB, Sanjay. Advertising and publicity : An information processing perspective. Journal of Economic Psychology. Březen 1993, 14, 1, s. 57-84. Dostupný z WWW: . ISSN 0167-4870.
Inzerce AC Sparta Praha : Kus Sparty patří i Tobě!. In ABC : časopis generace 21. století. 6. dubna 2008, 8, s. 52. ISSN 1213-9009.
41
Seznam příloh
příloha 1 - inzerované produkty či značky v ABC, rok 2008 (tabulka) příloha 2 - inzerované produkty či značky v ABC, rok 2008, dle kategorií (tabulka) příloha 3 – Dotazník pro ţáky a ţákyně 1. stupně ZŠ o vnímání reklamy v časopise ABC v roce 2008 (dotazník) příloha 4 - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (část dokumentu) příloha 5 – Kus Sparty teď patří i tobě! (inzerce) Multimediální příloha 1 – fotografie inzerce v časopise ABC v roce 2008 (jpg)
42
Přílohy příloha 1 - inzerované produkty či značky v ABC, rok 2008 (tabulka) Inzerovaný produkt Počet inzerátů ABC 50 mobilní aplikace 44 ABC předplatné 25 Zlatá kniha vystřihovánek 16 Gameshop.cz 9 Eurorebus 7 Adio 7 MAXI nálepky 6 Skateshop.cz 5 Revolution 5 Snowboardel 5 Etnies 5 Funstorm 5 Vans 5 RC zona Helix 4 Represent 4 Conquest 4 Sparta 4 Hrajeme.cz 4 T-music 3 Snowboard Zezula 3 Prima 3 Albatros 3 HubaBuba 3 Co, Jak, Proč 3 Nuget 3 Haribo 3 Disney 3 Horsefeather 3 Stabilo 3 Walle 3 Kinder MagicSport 2 Geomag 2 Formule 1 ve školách 2 Cadilac 2 Rolling&skate 2 Vodafone 2 Soutěţ o nejkrásnější poštovní známky 2 Euro2008 2 Red Bull káry 2 DC 2
Dream Flatout Elektrovin Paula Energy Ride Tour Pentel CD projekt Galaxy Trucker Dino Hry Kinder překvapení ChupaChups Horsefeather FX Jam Svět knihy Efko Sbírejte známky – Česká pošta Burnout Paradise Special Team for Adventur in Nature Lego Indiana Jones Horsefeather beat the street Lego Racers Dítě v Dlouhé Lentilky – najdi mloka Doba kamenná Linka bezpečí Desatero chování v lese – Lesy ČR Magic The Gathering DVD Letopisy Narnie Mario Kart Tajný lodní deník Alchymista Horsefeathers City Jib Abrex – auta Horsefeathers Kozzy style Multimediální encyklopedie Oko Roto Need for Speed Undercover Seznam Nintendo Snow Jam Emco - Biskity
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
43 Kdyţ se čerti rojili Gogen Teifoc Buggyra Spore Power Ranges stavebnice Roto Epee Sprot Světluška Pro-tec DVD války a zbraně Připoj se Twist - T-mobile Kitaro
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Velký objev Huga Caberta World aerobatics cup Vojáci Wii Bionicle Lego Zločinu na stopě Kung fu panda ABC – den v zoo Ztracený svět podzemí Kvídovo volání Celkový součet
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 345
44 příloha 2 - inzerované produkty či značky v ABC, rok 2008, dle kategorií (tabulka) Kategorie / produkt Počet inzerátů (značka) v kategorii selfpromo 75 ABC 50 ABC předplatné 25 móda 57 Adio 7 DC 2 Dream 2 Etnies 5 Funstorm 5 Horsefeathers 3 Nugget 3 Pro-tec 1 Represent 4 Revolution 5 Rolling&skate 2 Skateshop.cz 5 Snowboard Zezula 3 Snowboardel 5 Vans 5 mobilní aplikace 44 mobilní aplikace 44 marketingové eventy 30 ABC – den v zoo 1 Elektrovin 2 Energy Ride Tour 2 Eurorebus 7 Formule 1 ve školách 2 Geomag 1 Horsefeathers Beat the Street 1 Horsefeathers City Jib 1 Horsefeathers FX Jam 1 Horsefeathers Kozzy style 1 Kdyţ se čerti rojili 1 Lentilky Horsefeathers beat the street najdi mloka 1 Připoj se 1 Red Bull káry 2 Snow Jam 1 Soutěţ o nejkrásnější poštovní známky 2 Special Team for Adventure in Nature 1 Svět knihy 1
World Aerobatics Cup PC, PSP hry Burnout Paradise CD projekt Disney Euro 2008 Flatout Gameshop.cz Kitaro Kung fu panda Mariokart Need for Speed Undercover Power Ranges Spore hračky Abrex - auta Bionicle Buggyra Conquest Efko Geomag Lego Lego Indiana Jones Lego Racers RC zona Helix Roto stavebnice Roto Teifoc technologie Gogen Kvídovo volání MAXI nálepky Nintendo Seznam T-music Twist - T-mobile Vodafone Wii Vydavatelství Ringier Zlatá kniha vystřihovánek potraviny Emco – Biskity Prima zmrzlina Haribo
1 25 1 2 3 2 2 9 1 1 1 1 1 1 19 1 1 1 4 1 1 1 1 1 4 1 1 1 17 1 1 6 1 1 3 1 2 1 16 16 17 1 3 3
45 HubaBuba ChupaChups Kinder MagicSport Kinder překvapení Paula knihy Albatros Alchymista Co, Jak, Proč Multimediální encyklopedie Oko Velký objev Huga Cabreta Vojáci Zločinu na stopě Ztracený svět podzemí deskové hry Dino Hry Doba kamenná Epee Sport Galaxy Trucker Hrajeme.cz Magic The Gathering psací potřeby
3 1 2 2 2 12 3 1 3 1 1 1 1 1 11 2 1 1 2 4 1 5
Pentel Stabilo sport AC Sparta Praha filmy Walle Sociální reklama Desatero chování v lese – Lesy ČR Linka bezpečí Světluška Kultura Dítě v Dlouhé Tajný lodní deník DVD DVD Letopisy Narnie DVD Války a zbraně automobily Cadillac volný čas Sbírejte známky – Česká pošta Celkový součet
2 3 4 4 3 3 3 1 1 1 2 1 1 2 1 1 2 2 1 1 345
46 příloha 3 – Dotazník pro ţáky a ţákyně 1. stupně ZŠ o vnímání reklamy v časopise ABC v roce 2008 (dotazník) 1. Časopis ABC čtu a. kaţdé číslo b. asi 1x za měsíc c. asi 1x za 2 měsíce d. asi 4x za rok e. méně neţ 4x za rok f. časopis nečtu vůbec 2. Časopis a. mám předplacený b. mi kupují rodiče c. si kupuji sám/sama d. si půjčuji v knihovně/druţině e. si půjčuji od kamaráda/kamarádky 3. Časopis čtu tak, ţe ho a. přečtu úplně celý b. přečtu jen to, co mě zaujme c. jen prolistuji 4. Proč myslíš, ţe jsou v časopise reklamy? 5. Reklam v časopise jsem si a. nevšiml/a b. všiml/a a nevěnuji jim pozornost c. všiml/a a prohlíţím si je d. všiml/a a vadí mi 6. Napiš jednu reklamu z časopisu ABC, na kterou si vzpomeneš jako první (například na jakou značku). 7. Napiš jednu reklamu z časopisu ABC, která se ti líbila (například na jakou značku). 8. Napiš jednu reklamu z časopisu ABC, která se ti nelíbila (například na jakou značku). 9. Chtěl/a by sis koupit nějaké věci podle reklamy, která se ti líbila? a. věci bych si vybral/a, protoţe je na ně reklama b. je mi to jedno, věci bych si vybral/a, protoţe se mi líbí c. věci z reklamy bych si rozhodně nevybral/a 10. Napiš, jaká by měla být reklama, která se ti líbí. 11. Jsem a. kluk b. holka 12. Je mi ................. let a jmenuji se ............................................................
47 příloha 4 - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (část dokumentu) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. vyd. se změnami k 1. 9. 2007. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007 [cit. 2011-04-24]. Mediální výchova, Část C, Kapitola 6.6, s. 101-103. Dostupné z WWW: . Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, proţitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důleţité umět zpracovat, vyhodnotit a vyuţít podněty, které přicházejí z okolního světa, coţ vyţaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a vyuţít podněty přicházející z médií. Média se stávají důleţitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření ţivotního stylu a na kvalitu ţivota vůbec. Přitom sdělení, jeţ jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyţaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit ţáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání aţ po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, ţe média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umoţňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o vyuţívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní
48 produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je zaloţen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů, jeţ média uţívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku. Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běţné mediální produkce. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti ţáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace,
umoţňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich,
učí vyuţívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času,
umoţňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů,
vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských),
umoţňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu),
vytváří představu o roli médií v kaţdodenním ţivotě v regionu (v lokalitě),
vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci,
rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu,
přispívá k vyuţívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu,
přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení,
vede k uvědomování si hodnoty vlastního ţivota (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění,
rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci,
napomáhá k uvědomění si moţnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace.
Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.
49 Tematické okruhy receptivních činností:
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu
interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované uţívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a uţitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)
vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu
fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na kaţdodenní ţivot, společnost, politický ţivot a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v kaţdodenním ţivotě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém ţivotě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v ţivotě jednotlivce, rodiny, společnosti); role médií v politických změnách
Tematické okruhy produktivních činností:
tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické moţnosti a jejich omezení
50
práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
51 příloha 5 – Kus Sparty teď patří i tobě! (inzerce)
52
52
Inzerce AC Sparta Praha : Kus Sparty patří i Tobě!. In ABC : časopis generace 21. století. 6. dubna 2008, 8, s. 52. ISSN 1213-9009.
52 Multimediální příloha 1 – fotografie inzerce v časopise ABC v roce 2008 (jpg) multimediální příloha fotografie_ABC_2008.zip