UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky
Bakalářská práce
2013
Patrik Kořenář
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky
Patrik Kořenář
Výuková hodnota seriálových trendů 21. století Bakalářská práce
Praha 2013
Autor práce: Patrik Kořenář Vedoucí práce: Mgr. Radim Wolák
Bibliografický záznam KOŘENÁŘ, Patrik. Výuková hodnota seriálových trendů 21. století. Praha, 2013. 35 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radim Wolák.
Anotace Bakalářská práce „Výuková hodnota seriálových trendů 21. století“ rozebírá tři v současnosti populární seriály a analyzuje jejich přidanou výukovou hodnotu. První část se zaměřuje na záměrně i nezáměrně vzdělávací pořady v televizním vysílání, jejich minulost a současnost a rozebírá vzájemný vztah fikčních a dokumentárních pořadů. Druhá část analyzuje informace prezentované v konkrétních seriálech, jejich pravdivost a případnou přidanou vzdělávací hodnotu jak z pohledu diváka, tak z pohledu tvůrců pořadů. Třetí část navrhuje vyuţití jednotlivých seriálů ve formálním i neformálním vzdělávacím procesu na základě nových i existujících modelů.
Annotation Bachelor‟s thesis „Educational value of popular TV shows in 21st century“ describes three popular TV shows and analyses their educational value. First part focuses on intentional and unintentional educational TV shows in past and present and analyses the differences between documantary and fictional TV series. Second part analyses information, that are beeing presentated in described TV shows, their factional validity and educational value seen both from the view of the audience and the creators of the shows. Third part proposes use of the single TV shows in formal and informal educational process based on both new and existing models.
Klíčová slova Média, seriály, televize, vzdělávání, adolescence, The Big Bang Theory, Dexter, Lost
Keywords Media, TV shows, TV series, television, education, adolescence, The Big Bang Theory, Dexter, Lost
Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a pouţil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 24.5.2013
Patrik Kořenář
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Radimu Wolákovi za odborné vedení, trpělivost, poskytnutí mnoha uţitečných rad a podporu, kterou mi celou dobu poskytoval. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří vydrţeli nekonečné mnoţství otázek a poskytli mi mnoţství inspirace.
1
2
Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................... 1 ÚVOD.......................................................................................................................................................... 3 1.
SERIÁLY A VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................................................... 4 1.1 HISTORIE SERIÁLU ............................................................................................................................. 5 1.2 VÝVOJ DOKUMENTÁRNÍCH POŘADŮ ............................................................................................... 5 1.3 FIKČNÍ VERSUS DOKUMENTÁRNÍ POŘADY ...................................................................................... 6 1.4 VZDĚLÁVACÍ POŘADY V SOUČASNOSTI .......................................................................................... 7 1.4.1 Vzdělávací pořady České televize v roce 2012 ..................................................................... 8 1.4.2 Nepřímo vzdělávací pořady České televize .......................................................................... 9 1.4.3 Nový kanál – Prima ZOOM ............................................................................................... 10 1.5 NEZÁMĚRNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V MÉDIÍCH .......................................................................................... 10
2.
PŘIDANÁ HODNOTA TELEVIZNÍCH SERIÁLŮ .................................................................. 12 2.1 THE BIG BANG THEORY ............................................................................................................... 13 2.1.1 Zápletka.............................................................................................................................. 13 2.1.2 Proč je TBBT populární? ................................................................................................... 14 2.1.3 Využitelné informace .......................................................................................................... 15 2.1.4 Vědecké kapacity v zákulisí ................................................................................................ 16 2.1.5 Změna vzdělávací hodnoty v průběhu seriálu .................................................................... 17 2.1.6 Přijetí seriálu vědeckou komunitou .................................................................................... 18 2.1.7 Přímý dopad seriálu na vzdělávání .................................................................................... 19 2.2 DEXTER ........................................................................................................................................ 20 2.2.1 Zápletka.............................................................................................................................. 20 2.2.2 Proč je Dexter populární? ................................................................................................. 21 1.2.3 Negativní zobrazení Dextera v médiích ............................................................................. 22 1.2.4 Využitelné informace .......................................................................................................... 24 1.2.5 Zavádějící informace.......................................................................................................... 24 1.2.6 Pravdivé informace ............................................................................................................ 26 2.3 LOST............................................................................................................................................. 27 2.3.1 Zápletka.............................................................................................................................. 28 2.3.2 Proč je Lost populární? ..................................................................................................... 28 2.3.3 Seriál jako nosný prvek výuky ............................................................................................ 29 2.3.4 Přímý dopad seriálu na vzdělávání .................................................................................... 30 2.3.5 Využitelné informace .......................................................................................................... 31 2.3.6 Lost a historie .................................................................................................................... 31 2.3.7 Lost a přírodní vědy ........................................................................................................... 32
3.
PRAKTICKÉ VYUŽITÍ SERIÁLŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................... 34 3.1 TBBT A METODA SALZBERGOVA BLOGU ..................................................................................... 34 3.2 DEXTER A METODA HARVARDSKÝCH PŘEDNÁŠEK ....................................................................... 35 3.2.1 Dexter ve formální výuce ................................................................................................... 35 3.2.2 Dexter v informální výuce .................................................................................................. 35 3.3 LOST A METODA LOST UNIVERSITY ............................................................................................. 36
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 37 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 38 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 43 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 44
3
Úvod Nad vzdělávacími prvky ve fiktivních seriálech, jejichţ hlavním účelem není diváka poučit, ale bavit, jsem se poprvé zamyslel při sledování americko-kanadského sci-fi seriálu Hvězdná brána před přibliţně osmi lety. Mimoděk jsem si ověřil astrofyzikální informace prezentované v seriálu a ukázalo se, ţe jsou pravdivé. Je moţné diváka neúmyslně vzdělávat pomocí takových pořadů? Jaké seriály obsahují pravdivé a jaké zavádějící informace a co pro jejich správnost tvůrci pořadů dělají? Je moţné seriálů s pravdivými faktickými informacemi vyuţít jako zábavného prvku při standardním vzdělávání? Cílem této práce je právě odpovědět na tyto tři hlavní otázky. Pro úspěšnou realizaci bakalářské práce jsem se rozhodl analyzovat pravdivost informací obsaţených ve tři světově populárních seriálech, které byly vysílány i na českých obrazovkách, jmenovitě The Big Bang Theory, Dexter a Lost. Pro tuto trojici jsem se rozhodl díky rozmanitosti ţánrů i provedení jednotlivých seriálů. Díky velmi rozsáhlému obsahu stopáţe seriálů jsem se rozhodl nezkoumat všechny díly. Vybíral jsem je na základě dvou kritérií: 1) kaţdé série jsem vybral minimálně pět dílů a 2) analyzoval jsem i díly, které byly nějak rozebírány či citovány v pouţité literatuře a internetových zdrojích. Posudky kritiků a odborníků jsou také stěţejními zdroji práce, neboť se věnují analýze pravdivosti informací v seriálech, které se často týkají jejich oboru. V první části popíši historii a současnost seriálů a vzdělávacích pořadů, jejich vzájemné rozdíly a vztah mladých diváků k oběma skupinám pořadů na základě výzkumů i vlastního dotazníku. Druhá část je věnována vlastnímu rozebrání a analýze informací obsaţených ve třech popisovaných seriálech. Kaţdý seriál stručně charakterizuji, uvedu příklady faktických informací, které uvádí, a zjistím, ať uţ pomocí vlastního výzkumu, nebo názorů oborníků v médiích, zda jsou tyto informace pravdivé. Uvedu také způsoby, jakými se tvůrci seriálů starají o pravdivost takových informací a zda jejich umístěním do pořadu chtějí diváky poučit. Ve třetí části uvedu příklady, jak by mohlo být jednotlivých seriálů vyuţito ve výuce ať uţ běţných předmětů ve školách, nebo při samostatném vzdělávání cílové skupiny.
4
1. Seriály a vzdělávání Za jednu z nejlepších vzdělávacích sérií je povaţován francouzský animovaný dokumentární cyklus Byl jednou jeden... (Byl jednou jeden ţivot/člověk/objevitel/...).1 Jde o skvělou kombinaci zábavy s hlavním cílem rozšířit obzory nejen dětí, ale i dospělých o mnoha aspektech současného světa, od historie přes fyziku po biologii lidského těla. Seriál se pohybuje na rozhraní dokumentu a fikce, ale informace v něm obsaţené jsou téměř výhradně pravdivé, neboť poučení diváka je hlavním záměrem tvůrců.2 Jak je to ale se seriály, jejichţ hlavním cílem je diváka pobavit? Ty toho mohou dosáhnout jen pomocí tzv. informálního učení, kteréţto vyplývá „z každodenních činností vztahujících se k práci, rodině nebo k trávení volného času. Je často označováno jako zkušenostní učení a může být částečně chápáno jako nahodilé (accidental) učení.“3 Ve většině případů právě divák fikčního pořadu neví, ţe je vzděláván. Tento proces je popisován jako tzv. náhodné učení a učení „mimochodem“, jinak nazývané také bezděčné učení. To definicí nejblíţe odpovídá nezáměrnému sběru informací z fikčních seriálů, neboť „není systematické, organizované, nemá jasně definovaný cíl; je neúmyslné, probíhá samovolně až náhodně... Může vyplynout jako vedlejší produkt jiné činnosti.“4 Neúmyslnost učení při sledování seriálů dokazují sami jejich diváci. Například The Big Bang Theory sleduje 62% respondentů proto, aby se pobavili.5 Dokonce pouhých 9,5% respondentů věří, ţe informace uvedené v seriálech jsou pravdivé, např. z důvodu, ţe „je to přece jenom seriál.“6
1
Il était une fois... la vie. In: IMDb.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0284735/ 2
I've Got you under my Skin: Narratives of the Inner Body in Cinema and Television [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.academia.edu/798350/_Ive_Got_you_under_my_Skin_Narratives_of_the_Inner_Body_in_Ci nema_and_Television_Nuncius._Journal_of_the_material_and_visual_history_of_science_vol._26_Ways _of_Voyaging_Through_the_Human_Body_2011_pp._201-221 3
KONOPÁSKOVÁ, Anna. Informální a implicitní učení. [online]. 2011, s. 2 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2011/Zp1105pIIa.pdf 4
JAN PRŮCHA, Eliška Walterová. Pedagogický slovník. Nové, rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, s. 28. ISBN 9788073676476. 5
Pozn. autora: viz Příloha č. 1, otázka č. 4
6
Respondent č. 7: „Moc tomu nevěřím, můžou si vymyslet cokoli. Vždyť je to přece jenom seriál.“
5
1.1 Historie seriálu První seriály můţeme vystopovat aţ do 30. let minulého století. Tehdy byly vysílány pouze americkém rozhlase coby tzv. „soap opery (tento výraz dnes si v našich zemích většinou spojíme s pojmem „telenovely“). Ty byly původně vysílány „v odpoledních hodinách a jejich stopáž nepřesáhla 15 minut.“7 Rozhlasové seriály slavily velký úspěch – například Family Smith, který vysílala stanice NBC jednou týdně od roku 1937, se udrţel aţ do roku 2009, kdy skončil po dlouhých 15 762 epizodách. Na úspěch rozhlasové verze navázala v 50. letech i televizní adaptace a právě toto období můţeme povaţovat za čas zrodu televizních seriálů.8 Jejich zlatá éra nastala o dvě desetiletí později, kdy se na jiţ barevných obrazovkách objevil americký hit Dallas. Na televizorech českých diváků byly nejen tento seriál, ale i mnoho dalších z bohaté západní produkce vysílány aţ po převratu v roce 1989.
1.2
Vývoj dokumentárních pořadů Seriály zprvu slouţily čistě pro pobavení publika. Tvůrci si však brzy uvědomili,
ţe nového a mezi lidmi čím dál oblíbenějšího média lze vyuţít i ke vznešenějšímu účelu, a sice ke vzdělávání. V roce 1951 se zrodila nová forma edukace, televizní dokument. Toto prvenství je přisuzováno dílu významného amerického reţiséra Edwarda R. Murrowa a jeho dokumentárnímu cyklu See It Now, který vysílala americká televizní stanice CBS v letech 1951–1958. V následujících letech hrála prim ve vysílání naučných pořadů britská BBC, která například v roce 1971 spustila vzdělávací seriál The Open University.9 Neţ však vznikly nám dnes známé dokumentární kanály, uběhlo téměř třicet let. Poté, co vznikl v roce 1985 naučný kanál Discovery Channel, začaly v devadesátých letech podobné stanice růst jako houby po dešti – televizní stanice History začala vysílat v roce 1995, v roce 1996 následoval Animal Planet a Science a o rok později i National Geographic.
7
FAJKUSOVÁ, Hana. Sledování seriálů jako volnočasová aktivita vysokoškolských studentů: Koukneme se na seriál. Brno, 2010, s. 9. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra sociální pedagogiky. 8
The Smith Family: TV Series 1971-1972. In: IMDb.com [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0066716/ 9
Small screen heroes: The OU and the BBC. In: The Open University [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.open.ac.uk/researchprojects/historyofou/story/small-screen-heroes-the-ou-andthe-bbc
6 V čem má být jeho přínos? „Neexistuje přesvědčivější, názornější a současně iluzivnější svědectví o uplynulých okamžicích reálného života, než může vydat dokumentární záběr - dokumentární film,“ uvedl na jedné ze svých přednášek profesor Rudolf Adler.10 Tyto filmy se nesnaţily stát v protipólu vůči zábavným snímkům a pořadům. Jejich tvůrcům bylo jasné, ţe musí nějak diváka zaujmout. Musely prostě „spojit skutečnost s dramatičností,“ jak tvrdil jeden z jejich průkopníků, americký reţisér Robert J. Flaherty. Níţe v této práci se přesvědčíme, ţe některé současné populární seriály, které mají za úkol převáţně bavit, se nově snaţí vlastně přesně o totéţ, jen v obráceném slova smyslu – obohacují totiţ dramatičnost skutečností.
1.3
Fikční versus dokumentární pořady Dokumenty měly jeden zásadní problém – jejich cílem bylo, aby se divák
dozvěděl něco nového, a zajímavý příběh či zápletka jednoduše nemohl ovlivňovat fakta, muselo tomu být vţdy naopak.11 Přesně vyjádřeno je jeho úkolem „zobrazování skutečnosti metodou přímé a konkrétní svědecké výpovědi v podobě autentického, průkazného a faktograficky co nejplnohodnotnějšího obrazu a zvuku. Autorský záměr se uplatňuje zejména při výběru faktů, objevování nových vztahů a vzájemných souvislostí.“12 Naproti tomu seriály fikční mají za úkol u diváka vzbudit emoce, napětí, pobavení apod., samozřejmě v závislosti na jejich ţánru. Ţánr můţe být definován jako „ustálený, opakující se typ či kategorie mediálních produktů, vyznačující se společnými rysy (tématickými, kompozičními či formálními).“13 Ţánr lze vymezit v několika rovinách – pro fikční pořady jsou důleţité hlavně dvě: rovina určení, která vypovídá, jakému publiku je pořad určen (děti, adolescenti, dospělí,...) a rovina funkce, na které zjistíme, co pořad s divákem dělá, tedy zda jej má pobavit, napínat či vyděsit. Fikční od
10
METAMORFÓZY DOKUMENTARISTICKÉHO PORTRÉTU. In: FAMU [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.famu.cz/katedry-a-pracoviste/katedra-dokumentarni-tvorby-kdt/materialy-kvyuce/docentska-prednaska-rudolfa-adlera/ 11
REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 65. ISBN 80-7178-926-
7. 12
OSVALDOVÁ, B. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 49. ISBN 80-8598376-1. 13
BURTON, Graeme a Jan JIRÁK. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister, 2001, s. 168. ISBN 80859-4767-6.
7 dokumentárních pořadů se pak rozlišují v rovině vypovídání, neboť v ní se ptáme, kdo příběh vypráví a zda je pravdivý.14 Pomocí těchto rovin tedy můţeme rozlišit fikční a dokumentární pořady následovně: - rovina vypovídání: otázka „Je to pravda?“ je u dokumentu opodstatněná, u fikčního pořadu nikoli - rovina funkce: dokument vzdělává, fikční pořad v závislosti na ţánru baví, děsí, vyvolává emoce - rovina určení: jak dokumentární, tak fikční pořady mohou být určeny dětem, adolescentům i dospělým. U dokumentu závisí na jeho obsahu z hlediska náročnosti informací a stylu jejich podání, u fikčního pořadu jde většinou v první řadě o věkové omezení díky nevhodnosti obsahu, v druhé řadě pak doporučením tvůrce či distributora.
1.4
Vzdělávací pořady v současnosti Vzdělávací televizní pořady můţeme definovat jako „pořady, v nichž se kromě
informační a sdělovací funkce uplatňuje jako dominantní funkce vzdělávací a výchovná.“15 Zároveň je „jako celek určen svým zaměřením a obsahem k dosažení předem stanoveného vzdělávacího cíle. Obsahuje předem daný plán záměrného vzdělávacího působení přinášejícího odpovědi na otázky: ‚proč, koho, v čem, jak, za jakých podmínek a s jakými očekávanými výsledky vzdělávat.‘“16 Tyto pořady můţeme rozdělit na publicistické, cestopisné, výchovné, osvětové, dokumentární, náboţenské, případně soutěţní (viz 1.4.2). V současnosti na světě existuje několik renomovaných dokumentárních programů, jejichţ primárním cílem je vysílat pořady za účelem vzdělání publika. Některé z nich, například britský kanál BBC, je známý díky dramatizaci svých pořadů, které ve výsledku vypadají jako kombinace dokumentu a hraného filmu, tzv. dokudramatu či doku-fikce, zvláště na stanici BBC One.17 V této části se pokusím stručně 14
Filmový ţánr. In: KUČERA, Jakub. Cinepur [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=942 15
Průcha, s. 368
16
Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání [online]. Praha: Radioservis, 2007, s. 103 ,[cit. 2013-053]. ISBN 9788086212586. 17
Programmes categorised as Docudramas. In: BBC [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/formats/docudramas
8 analyzovat současné vzdělávací pořady na české scéně, která byla aţ do roku 2013 co se výběru vzdělávacích programů týče velmi „hubená“. Z výzkumu provedeného v roce 2006 vyplývá, ţe ve volném čase sice pravidelně sleduje televizi aţ 80% dotázaných a videa na počítači sleduje v průměru 5% respondentů, avšak pouhá 2% z nich se v tomto čase také mimoškolně vzdělávají.18 To dokazuje vztah obyvatel nejen ke vzdělávacím pořadům, ale televizním pořadům vůbec – jednoduše řečeno takový typ příjmu informací za vzdělávání nepovaţují.
1.4.1 Vzdělávací pořady České televize v roce 2012 Česká televize byla aţ do roku 2013 jediným tuzemským televizním kanálem, který pravidelně vysílal více neţ jeden vzdělávací pořad. Letos se k ní přidala i dceřiná stanice Primy, Prima ZOOM (podrobnosti na s. 8). V roce 2012 tvořily vzdělávací pořady dokonce třetinu veškerého vysílání České televize.19 Tyto pořady, většinou vysílané kanálem ČT 2, se zaměřovaly jak na vzdělávání dětí a mladých lidí, tak na vzdělávání dospělých. Uvedu pár příkladů těchto pořadů a jejich zaměření. Pořady pro děti: Evropské pexeso - animovaný cyklus o státech Evropské unie České pexeso - animovaný cyklus o jednotlivých krajích České republiky Pomáhejme si - pořad o dětech, které potřebují pomoc a o těch, kteří jim pomáhají Záhady Toma Wizarda – vlastivědný dobrodruţný cyklus pořadů zaměřený na popularizaci dějin a zeměpisu České republiky Knížka do baťůžku – populární osobnosti představují kníţky pro děti a další. Na závěr bych doplnil malou poznámku: Česká televize chystá v období 2013 – 2017 spuštění dětského vzdělávacího kanálu s pracovním názvem „ČT 3“. Jeho obsahem by měly být pořady jak populárně vzdělávací, tak se speciálně zaměřenou vzdělávací tématikou.20
18
Nové technologie, celoživotní učení a další vzdělávání: Projekt „Pražské mediální a komunikační centrum – tvorba, ověřování a evaluace vzdělávacích programů a výzkumná činnost v oblasti dalšího vzdělávání“ [online]. 2006, 166 s. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.insoma.cz/vyzkum_vzdel.pdf 19
FRIDRICH, Milan. ČESKÁ TELEVIZE. Vzdělávací pořady ve vysílání České televize v roce 2012 [online]. 2013, s. 4 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://img3.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/radact/dokumenty/zprava-o-vzdelavanivevysilan-ct-za-r-2012.pdf 20
FRIDRICH, Milan. ČESKÁ TELEVIZE. Vzdělávací pořady ve vysílání České televize v roce 2012 [online]. 2013, s. 14 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
9 Pořady pro dospělé nás zajímají více, neboť jsou zaměřeny také na cílovou skupinu v této práci popisovaných fiktivních seriálů. Je jich velké mnoţství, proto vynechám pořady osvětové a jednotlivé dokumenty (bez prvku seriality) a uvedu příklady obecně vzdělávacích seriálů. Pořady pro dospělé: Objektiv – magazín zahraničních zajímavostí Toulavá kamera – reportáţe a zajímavosti hlavně z České a Slovenské republiky Národní klenoty – historie a příběhy památek UNESCO na českém území Austrálie z balónu – cestopisný dokument pojatý netradiční cestou Oceány – dokumentární cyklus ze světových moří a oceánů a další. Zrovna třídílný dokument Austrálie z balónu je pojatý výraznou populárněnaučnou formou, ve které si divák uţije zábavy a dozví se (jakoby „navíc“) něco zajímavého.21 Vzdělávání je v jeho případě sice nepřímé, ale stále nejde o neúmyslné vzdělávání typu obsahu fiktivních seriálů. Samotná Česká televize kupodivu nepokládá pořad Objektiv za vzdělávací. To je zajímavé nejen díky výsledkům výzkumného šetření provedeného v rámci projektu ÚIV Média a vzdělávání 2003, ve kterém „uvádějí čeští středoškoláci i jejich pedagogové mezi nejoblíbenějšími pořady se vzdělávacím prvkem pořad Objektiv,...“22
1.4.2 Nepřímo vzdělávací pořady České televize V oblasti nepřímého vzdělávání uţ můţeme počet pořadů České televize zúţit na pouhé tři. Všechny tři jsou navíc soutěţemi: AZ kvíz (a AZ kvíz Speciál), Taxík a vlastivědná soutěţ Můžeme dál. Se mnou popisovanými pořady, jako je The Big Bang Theory nebo Dexter, bohuţel nejdou nijak srovnávat – obsahují sice faktické informace a jejich primárním zájmem není vzdělat diváka, ale jedná se o zcela jiný televizní ţánr.
http://img3.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/rada-ct/dokumenty/zprava-o-vzdelavanivevysilan-ct-zar-2012.pdf 21
Austrálie z balónu: Česká televize. In: Česká televize [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318061498-australie-z-balonu/211382549330001/ 22
Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání; s. 102
10
1.4.3 Nový kanál – Prima ZOOM Dne 1. února 2013 vtrhl na český mediální trh nový kanál, Prima ZOOM. Zaměřuje se výhradně na dokumentární pořady, převáţně zahraniční, a sází na originalitu. Vedení totiţ nakoupilo i zcela nové pořady, které české televize dosud nevysílaly. Příkladem můţe být hned v první den vysílaný dokument Bizarní obyvatelé moří, který přitáhl k obrazovkám na 285 000 diváků.23 Pravděpodobně díky marketingu a úspěchu odnoţe Prima COOL provází novou televizi od začátku vysílání poměrně velká popularita. Na 20 000 fanoušků na Facebookové stránce televize ještě před jejím spuštěním hovoří za vše.24 Je ovšem nutno podotknout, ţe v současnosti nárůst fanoušků klesá a teprve nedávno pokořil hranici 38 000.25
1.5
Nezáměrné vzdělávání v médiích Nezáměrným vzděláváním v médiích myslím takové případy, kdy autor pořadu
umístil informaci s přidanou hodnotou do svého pořadu, aniţ by tím jakkoli zamýšlel diváka vzdělat. Jeho primárním úmyslem bylo pobavit či podpořit konzistentnost příběhu. Pro definici přidané hodnoty bych vyuţil pedagogického popisu přidané hodnoty ve vzdělávání. Ta „vyjadřuje skutečnost, že při fungování každé školy existuje rozdíl mezi tím, co je na jejím vstupu (přijatí žáci s určitými parametry svého vzdělání) a na výstupu (parametry vzdělání u žáků absolvujících školu).“26 Přidaná hodnota je tedy rovna tomu, „co škola ţákům dala.“ Analogicky je tedy přidaná hodnota seriálu rovna mnoţství informací, které si divák odnese díky jeho sledování. Takový příjem informací v současnosti patří do kategorie tzv. neformálního vzdělávání, neboť se jej nevyuţívá ve strukturovaném vzdělávacím systému, ale mimo rámec formálního vzdělávacího kurikula. Tento typ vzdělávání definovali účastníci Konference neformálního vzdělávání, která se konala v Praze 6. června 2007, slovy: „Neformální učení je záměrné, ale dobrovolné učení, které se realizuje v řadě rozmanitých prostředí a situací, v nichž vyučování, odborná příprava a učení nemusejí 23
Prima Zoom první den vysílání přilákala aţ 285 tisíc diváků. In: E15.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/zpravy/prima-zoom-prvni-den-vysilani-prilakala-az-285-tisic-divaku953978 24
TV Prima Zoom má jiţ 20 000 fanoušků na facebooku. In: Prima ZOOM: Vše o této TV na jednom místě [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.prima-zoom-tv.cz/tv-prima-zoom-ma-jiz-20000-fanousku-na-facebooku/ 25
Prima ZOOM. Facebook.com [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/primazoom.cz?fref=ts 26
Průcha, s. 229
11 být nutně jedinou či hlavní oblastí činnosti.“27 Důleţitý je však aspekt organizovanosti. Různé kurzy neformálního vzdělávání pořádají např. podniky, vzdělávací agentury, nadace, kulturní a sportovní zařízení, kluby i školy. 28 Takových institucí, které vyuţívají televizních seriálů k neformální výuce, je však extrémně málo. Několik příkladů, vyuţívajících mnou popisovaných seriálů, uvádím níţe, avšak jde o výjimky (viz kapitola 2.3.4). V naší zemi například takový kurz s konkrétním zaměřením na seriály neexistuje. Existuje však předmět, který se pomalu ale jistě dostává i do oficiálního strukturovaného školství, a sice mediální výchova, respektive mediální gramotnost. Jeho cílem je mimo jiné také snaha „orientovat mládež k tomu, aby uměla využívat média pro své sebevzdělávání, ale zároveň aby uměla kriticky filtrovat prezentované informace a byla rezistentní vůči negativním vlivům médií.“29 Pokud na našem území vznikne kurz, který bude vyuţívat původně nevýukového obsahu populárních seriálů k cílenému vzdělávání, pravděpodobně vznikne díky rozšiřování mediální výchovy a gramotnosti. Příklady hodin takového kurzu uvádím v kapitole 3.0. Osobně mě překvapilo, ţe jsem k tématu nezáměrného vzdělávání ve fikčních televizních seriálech nenašel jedinou publikaci či diplomovou práci a to jak v českém, tak anglickém jazyce. Jediné zdroje, které popisují vyuţívání seriálů ke vzdělávání, zmiňuji v kapitolách 2.1, 2.2 a 2.3 a jedná se o elektronické zpravodajství, popisující pár institucí ve Spojených státech, které se tímto problémem aktivně zabývají. Publikace, které se věnují například předmětu mediální pedagogiky, sice nastiňují moţnost nezáměrného vzdělávání v televizních seriálech, avšak nenalezl jsem v nich konkrétní příklady, analýzy či praktické vyuţití a rozvinutí problému.
27
KOnference NEformálního Vzdělávání. In: ČESKÁ NÁRODNÍ AGENTURA MLÁDEŢ, s. 6. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Sbornik_KONEV.pdf 28
Průcha, s. 170
29
Průcha, s. 149
12
2. Přidaná hodnota televizních seriálů V této části práce se podíváme na tři seriály, které se celosvětově umisťují na předních místech ţebříčků divácké sledovanosti. Hlavní „zbraní“ kaţdého z nich má být propracovaný hrdina, „který ze sebe musí vydat maximum, aby diváka zaujal.“30 Všechny tři seriály toto kritérium splňují, ač se ţánrově významně liší. The Big Bang Theory je komediální sitcom, Dexter kriminální seriál s prvky tajemna a černého humoru a Lost má vyvolat hlavně napětí, očekávání neznáma s prvky sci-fi a fantasy. I přes tyto rozdíly mají další společný znak, a tím je cílová skupina. U všech jsou hlavními konzumenty adolescenti (přibliţně mezi 17. a 25. rokem věku). Důvodem je zejména fakt, ţe: „Změna života jim umožňuje diktovat si rovinu volného času, zvětšuje se jejich rozhled v nabídkách seriálů, mají mnohem větší příležitosti si je stahovat a jejich znalosti o kvalitách seriálů se rozšiřují. V tomto období se také začínají seriály rozšiřovat mezi přáteli a mnohdy je žádané doporučení ‚dobrého seriálu‘.“31 Toto tvrzení jsem potvrdil v dotazníku, kdy 85,7% tázaných adolescentů povaţuje bavení se s vrstevníky o seriálech za jedno z hlavních témat konverzace a zároveň přibliţně stejné mnoţství přiznává, ţe se na seriály dívá pravidelně, 61,9% dokonce kaţdý den.32 Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl téma vzdělávání ve fikčních seriálech vůbec rozebírat, byl kladná odezva u mnou dotázaných adolescentů. Většina z nich si sice mnoho praktických informací ze sledování seriálu neodnesla (pouze dva dotázaní odpověděli kladně), ale na otázku: „Pokud by informace v seriálu byly pravdivé, myslíte, že byste jich využili v reálném životě (práci, vzdělávacím procesu apod.)?“ odpovědělo kladně jiţ 62%.33 Ještě pozitivněji byl přijat návrh moţnosti, aby se seriálů vyuţívalo přímo ve výuce. S takovým postupem by souhlasilo 76% dotázaných.
30
FAJKUSOVÁ, Hana. Sledování seriálů jako volnočasová aktivita vysokoškolských studentů: Koukneme se na seriál. Brno, 2010. Bakalářská práca. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra sociální pedagogiky. 31
Fajkusová, s. 18
32
Pozn. autora: viz Příloha č. 1, otázky č. 1 a 3
33
Pozn. autora: viz Příloha č. 1, otázky 7 a 8
13
2.1
The Big Bang Theory Americký sitcom The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku) se na obrazovkách
televizní stanice CBS objevil poprvé 24. července 2007.34 Jeho autory jsou Chuck Lorre a Bill Prady, kteří jej společně se Stevenem Malarou zároveň produkují. V současnosti probíhá ve Spojených státech vysílání šesté série, v průběhu psaní této práce nestihne vyjít celá. Doposud bylo natočeno 128 epizod.35 Seriál TBBT se stal velmi rychle po odvysílání prvních epizod hitem. Uţ při vysílání první série se postavila po bok nejsledovanějšímu komediálnímu pořadu CBS, How I Met Your Mother (Jak jsem potkal vaši matku, dále jen HIMYM). Data z pondělí 12. Října 2007 ukazují, ţe zatímco HIMYM sledovalo 3,3 milionu diváků, TBBT uţ mělo dva a půl měsíce po zahájení vysílání 2,8 milionu diváků.36 O rok později, 12. Září 2008, sledovalo HIMYM 4,2 milionu diváků, zatímco TBBT si stejný rok o Vánocích nenechalo ujít celých 11 milionů diváků!37 Seriál se originálně vymezil z ţánru, neboť pouţívá systém natáčení několika kamer, který se pouţíval hlavně v 70. a 80. letech minulého století a mnozí filmaři a televizní producenti jej povaţují za zastaralý.38 Přesto se seriál stal jedním z nejsledovanějších v současnosti. Neohrozila jej, narozdíl od níţe rozebíraného seriálu Lost, ani stávka scénáristů, která probíhala od listopadu 2007 do února 2008.39
2.1.1 Zápletka Příběh se točí kolem pěti hlavních postav. Experimentální fyzik Leonard Hofstadter se svým spolubydlícím, teoretickým fyzikem Sheldonem Cooperem, jsou jakousi ústřední dvojicí. Naproti přes chodbu se nastěhuje servírka Penny (jejíţ příjmení 34
The Big Bang Theory: Cast and Details. TVGuide.com [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.tvguide.com/tvshows/big-bang-theory/cast/288041 35
The Big Bang Theory (2007-) - Episodes - IMDb. IMDb.com [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0898266/episodes 36
The Big Bang Theory: Big Bang Theory Is Becoming The Next Hit Sitcom-Look At These Numbers TV.com. TV.com [online]. 2008 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.tv.com/shows/the-big-bangtheory/forums/big-bang-theory-is-becoming-the-next-hit-sitcom-look-at-these-numbers-76634-1198550/ 37
RICKMAN, Amy. Teorie velkého třesku: od A do Z. V Praze: XYZ, 2012, s. 179. ISBN 978-80-7388667-7. 38
RICKMAN, Amy. Teorie velkého třesku. V Praze: XYZ, 2012, s. 196. ISBN 978-80-7388-667-7.
39
RICKMAN, Amy. Teorie velkého třesku. V Praze: XYZ, 2012, s. 205. ISBN 978-80-7388-667-7.
14 dosud nebylo v pořadu odhaleno). Partu doplňuje plachý astrofyzik indického původu Rajesh Koothrappali a jeho dobrý kamarád, inţenýr Howard Wolowitz. Všichni společně (aţ na Penny, servírku v podniku Cheescake Factory) pracují na univerzitě CALTECH (Kalifornský institut technologií) v kalifornském městě Pasadena. Seriál nemá ustálenou příběhovou linii. Kaţdý díl má vesměs vlastní příběh, ač vychází z událostí předchozích epizod. Některé problémy, jako vztah Leonard–Penny, přetrvávají a očekává se jejich řešení v následujících epizodách, nejsou však nosnou příběhovou linií seriálu. Hlavním tématem je střet vědeckého světa „nerdů“40 s kaţdodenním světem „obyčejných“ lidí. Tento konflikt dvou vzájemně odlišných pohledů na ţivot, který je základním stavebním kamenem seriálu, rozebírá mnoho klišé a střídavě podporuje a bourá mýty o vědcích a milovnících počítačových her a komiksů na jedné straně a „hloupých“ lidí (představovaných pohlednou a jistě ne náhodou blonďatou servírkou Penny) na straně druhé. Co je však důleţité, během tohoto konfliktu dochází k citacím a prezentacím v realitě platných vědeckých zákonů a ověřených informací. Jejich mnoţství ovšem postupně ustupuje masově přijatelnějším tématům, jako jsou láska a mezilidské vztahy – tento „informační ústup“ popíši podrobněji níţe.
2.1.2 Proč je TBBT populární? Existuje několik příčin, proč se stal seriál TBBT tak populárním. První z nich je originalita. Ač sitcomů existují doslova tucty, TBBT přinesl úplně jiné prostředí. Mnoho hlavních a vedlejších zápletek se točí kolem vědeckých problémů a experimentů, které se prolínají s „obyčejnými“ ţivoty hlavních protagonistů. Jednou z příčin popularity seriálu je pravděpodobně fakt, ţe konflikty vědeckého a kaţdodenního světa jsou často zobrazeny i v intimních vztazích hlavních protagonistů (např. všemi sériemi prosakující „partnerství“ Leonard + Penny, rozvedeno níţe). Díky tomu si show zachovává klasické fanoušky sitcomu, kteří rádi obyčejný svět pouze okořeněný tím vědeckým. Pro nás bude důleţitý pohled opačný, tedy věda a reálné informace v seriálu obsaţené, jejichţ četnost se mění právě s ústupem vůči mezilidským vztahům.
40
Pozn. autora: Člověk, který nesdílí trendy a zvyky s většinou společnosti, často je vysoce inteligentní s vědeckými zájmy. Viz: Urban Dictionary: nerd. [online]. [cit. 2013-04-2]. Dostupné z: http://www.urbandictionary.com/define.php?term=nerd
15
2.1.3 Využitelné informace TBBT nasazuje vysokou laťku hned v prvních vteřinách pilotního dílu. První věty sitcomu z úst Sheldona Coopera totiţ popisují takzvaný dvouštěrbinový experiment, poprvé provedený britským vědcem Thomasem Youngem (1773–1829): „So if a photon is directed through a plane with two slits in it and either slit is observed it will not go through both slits. If it’s unobserved it will, however, if it’s observed after it’s left the plane but before it hits its target, it will not have gone through both slits.“41 Jde o jeden z klíčových prvků, který dodnes slouţí coby páteřní ověření při rozvíjení kvantové teorie. Coopera napadá zobrazení tohoto experimentu coby návrhu na potisk trička, čímţ hned v úvodu seriálu připravuje diváky na směr humoru, kterým se bude ubírat. Pilotní díl si pro nás připravil ještě dvě další ve vtipu skryté informace, z nichţ uţ pouze jedna se týká pole fyziky (sdělení, ţe kari působí coby přírodní projímadlo, je sice faktem, nebudu ho ale povaţovat za informaci stejně validní coby popis štěrbinového experimentu.) V šesté minutě upozorňuje Sheldon otráveného Leonarda, ţe pokud je jen jeden ze schodů schodiště o pouhé 2 milimetry vyšší, člověk o něj vţdy zakopne. Jde o potvrzený psychologický fakt, který přímo v terénu zdokumentoval například mladý newyorský filmař Dean Anderson v červnu loňského roku. V newyorské čtvrti Sunset Park natočil cestující vycházející z metra po schodišti, jehoţ jeden schod byl nepatrně vyšší neţ ostatní. Drtivá většina z nich zakopla. Fyzika přichází na řadu opět v situaci, kdy se snaţí Leonard vysvětlit ještě čerstvé sousedce Penny příklad paradoxu. Popisuje jí pohled na vlnově-korpuskulární povahu světla42 a vyjmenovává vědce, kteří se o objevy zaslouţili.
41
Překlad autora: „Takže pokud proletí proton deskou se dvěma štěrbinami, které obě pozorujeme, neprojde oběma naráz. Pokud štěrbiny nepozorujeme, tak to vypadá, že projde oběma. Pokud je však pozorován po tom, co proletí štěrbinami, a předtím, co dopadne na detektor, opět to vypadá, že neprošel oběma štěrbinami naráz.“ Zdroj: Episode 1.1 - "Pilot": Big Bang Theory. In: About.com: Physics [online]. [cit. 2013-05-2]. Dostupné z: http://physics.about.com/od/BigBang-SeasonOne/gr/BBT-ep01Pilot.htm 42
Pozn. Autora: Jedná se o problém, kdy foton (kvantum světla) chová jednak jako elektromagnetické záření a zároveň jako částice. Dodnes tento fenomén není spolehlivě matematicky vysvětlen. Vysvětlení najdete např. zde: Foton MEF. [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/726-foton
16
2.1.4 Vědecké kapacity v zákulisí O vědeckou správnost se stará několik odborníků, v hlavní roli působí uznávaný fyzik doktor David Salzberg. Jde o velice důleţitý fakt – jakmile jsou totiţ všechny takové informace v zábavném seriálu pravdivé, vytvářejí ze sitcomu jakési popularizované dokumentární dílo, které můţe být potenciálně vyuţitelné jak v sebevzdělávání, tak přímo ve vzdělávacích institucích. Neznamená to ovšem, ţe seriál je ve všech dílech stejně informačně hodnotný – lze zaznamenat níţe popsaný pokles na úkor masově zajímavějším tématům, jakými jsou mezilidské vztahy. Moţnosti, jakými lze informacemi nabitého seriálu vyuţít ve vzdělávání, se budu podrobněji zabývat v kapitole 3.0. Spolutvůrce Chuck Lore potvrzuje, ţe správnost dialogů a vědeckých fakt v seriálu je nejen pro něj klíčová. „Uţ od pilotní epizody si Bill a já dáváme záleţet na tom, aby vše bylo vědecky přesné. Nehádáme. A on [Salzberg] nám to vysvětlí, víte... Kdyţ natáčíme nějakou větu a v té se dotýkáme něčeho vědeckého, u některých dialogů nám náš astrofyzik David Salzberg řekne: ‚Ne, ne, ne, tohle uţ není správně.„ A my tu větu změníme tak, aby byl spokojen,“ říká Lore.43 V TBBT se zdaleka nevyskytují pouze informace týkající se fyziky a matematiky. Najdeme tu spoustu poznatků z historie, biologie či psychologie, které se prakticky ve všech případech shodují s realitou. Ověřování poznatků z pole biologie má na starosti dokonce jedna ze samotných hereček, Mayim Bialik. Ta v seriálu ztvárňuje postavu neurobioloţky Amy Farrah Fowler a má s ní mnoho společného – sama totiţ jako jediná z herců má i v reálném ţivotě PhD. a dokonce právě v oboru neurobiologie. Vědecký časopis Nature se jí v rozhovoru zeptal, zda povaţuje správnost vědeckých informací v seriálu za důleţitou. Její odpověď výstiţně shrnuje argument, proč je TBBT informačně validní: „Our physics consultant is David Saltzberg from the University of California, Los Angeles. Several of the writers happen to have science backgrounds or are just really well-read people. The show was co-created by Chuck Lorre, who loves details, and Bill, who is a genuine nerd from way back.“44 V situacích, kdy je potřeba odborná rada, ji tvůrci konzultují právě s doktorkou Bialik. Pokud tedy její postava 43
44
RICKMAN, Amy. Teorie velkého třesku. V Praze: XYZ, 2012, s. 190. ISBN 978-80-7388-667-7.
Překlad autora: „Naším fyzikálním konzultantem je David Saltzberg z kalifornské univerzity. Několik scénáristů má také vědecké vzdělání, nebo jsou alespoň velmi sečtělí. Show byla spoluvytvořena Chuckem Lorrem, který miluje detaily, a Billem, který je rozený nerd již dlouhou dobu.“ Turning point: Mayim Bialik. Nature.com [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.nature.com/naturejobs/science/articles/10.1038/nj7400-669a
17 hovoří o reakci opičího mozku na drogy, nebo popisuje funkci částí lidského mozku při pitvě, divák si můţe být jistý, ţe ví, o čem mluví. Tím jsme se dostali ke klíčové otázce: Jak se divák dozví, ţe informace jemu předkládané mají skutečnou přidanou hodnotu? Pokud si sám nezačne o pozadí seriálu zjišťovat podrobnosti (coţ většina lidí nedělá, viz dotazník), můţe tak hodnotné informace ze seriálu jednoduše přehlíţet na úkor zábavné zápletky. Podle mě lze tento problém vyřešit poměrně jednoduše – osvětou nejen v rámci předmětů, jako je mediální gramotnost či mediální výchova, ale prostou zmínkou právě od profesorů či vyučujících, kteří mohou navíc populární seriál vyuţít při vlastních hodinách (viz kapitola 3.1).
2.1.5 Změna vzdělávací hodnoty v průběhu seriálu Rozlišování, zda informace obsaţená v seriálu má nebo nemá přidanou hodnotu, je často subjektivní – rozhodl jsem se tedy vytřídit informace, které jsou sice fakty, avšak jejich přidaná hodnota není ve vzdělávání validní. Důvody mohou být například všeobecná znalost faktu nebo neúplné znění informace. Příklad: kari působí jako přírodní projímadlo, první pizza se datuje do 16. století atp. Právě zmínku o pizze, kterou najdeme v první minutě 9. dílu 4. série, doplňuje ještě jedna, zdánlivě stejně „nepouţitelná“ informace. Sheldon právě vysvětluje poslíčkovi pizzy, proč ji můţe doručit po schodech a ne rozbitým výtahem. „Výtah nebyl rozšířený až do roku 1852,“45 říká a poukazuje přitom na fakt, ţe poslíčci chodili po schodech plných 300 let, tedy i jejich současník by měl hrdě ctít tuto tradici. První proti pádu zabezpečený výtah, jehoţ obdoba se pouţívá dodnes, představil skutečně v roce 1852 americký průmyslník a vynálezce Elisha Otis (1811–1861).46 Ve škole nejspíš nedojde přímo ke jmenování tohoto vynálezce, můţe být ale pouţit jako pomůcka či oslí můstek rozvinutí jiného tématu – od průmyslové revoluce v dějepise po rozličné výklady o gravitaci či principu fungování kladek ve fyzice. V prvních dvou sériích se validní informace vyskytují poměrně pravidelně, a sice v průměrném počtu tři sdělení na díl. Existují ale i výjimky: extrémem je např. 13. díl 1. série.47 Zde se při fyzikální soutěţi utkají dva týmy a jsou jim pokládány otázky,
45
TBBT, série 4 epizoda 9, „The Boyfriend Complexity“, [video]
46
Invent Now. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.invent.org/hall_of_fame/115.html
47
TBBT, série 1 epizoda 13, „The Bat Jar Conjecture“, [video]
18 které velmi rychle a správně zodpovídají. Pozorný divák si tak přijde na 8 nových informací. Také jde ovšem o příklad, kdy je tato informační hodnota prospěšná pouze pro úzký okruh lidí, a sice vesměs studentů matematicko-fyzikální fakulty. Jen málokdo vyuţije fakt, ţe síla, působící mezi dvěma nenabitými deskami vlivem kvantových fluktuací, se nazývá Casimirův jev.48 Výjimkou ze sloţitých fyzikálních otázek v soutěţi je dotaz na nejlehčí známý prvek bez izotopů, tedy technicium. Týká se totiţ obsahu látky, vyučované v hodinách fyziky na středních školách (témata jako „periodická tabulka prvků“, „izotopy“ apod.) Podobný případ nalezneme v 6. epizodě 2. série, kde řeší Sheldon se svou dočasnou obdivovatelkou sloţité fyzikální problémy (mechaniku černých děr, zakřivení prostorů M-teorie apod.)49
2.1.6 Přijetí seriálu vědeckou komunitou Díky svému zaměření začaly stále více populární sitcom sledovat i renomované vědecké kruhy. Populární portály jako Space.com, Nature.com nebo BBC.com se vrhly na rozebírání vědy v pozadí seriálu a na jeho kladný i záporný přínos vědě, vědcům i pohledům veřejnosti na ně. Záporné reakce se týkaly hlavně podporování stereotypu vědců coby outsiderů, neschopných najít si děvče a sociálně naprosto nepřizpůsobivých. 50
Obecné přijetí ale bylo a je vesměs pozitivní. Díky pečlivému Salzbergovi se v seriálu
neobjevují vědecké nesmysly a renomované portály se tak spíš soustředí na skutečné pozadí vědy uskutečňované na obrazovce. Portál Space.com věnoval obsáhlý článek působení postavy Howarda Wolowitze na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a zároveň jej vyuţila k popularizaci informací o stanici a rozšíření povědomí o její důleţitosti.51 Popularitu mezi vědeckou a laickou veřejností zajišťuje například i účast jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti, doktora Stephena Hawkinga. Ten se objeví na televizních obrazovkách po boku Sheldona Coopera v epizodě vysílané 6. dubna (datum vysílání na českých televizích je zatím neznámé). Hawking je i přes
48
The Force of Empty Space. In: Physics: Spotlighting Exceptional Research [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://physics.aps.org/story/v2/st28 49
TBBT, série 6 epizoda 2, „Cooper-Nowitzki Theorem“, [video] Is "Big Bang Theory" Bad for Science?. DISCOVER Magazine [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://blogs.discovermagazine.com/sciencenotfiction/2009/02/03/is-big-bang-theory-bad-forscience/#.UXLVrFfwAyW 50
51
How 'The Big Bang Theory" Sent Howard Wolwitz to Space. SPACE.com [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.space.com/17891-big-bang-theory-space-set-design.html
19 váţnou nemoc nervového ústrojí, díky které je upoutaný na vozík a nemůţe hýbat většinou těla, známý coby notorický showman a jeho vystoupení v seriálu povaţují média za další důkaz o podpoře vědeckého světa.52 Renomovaní vědci se v show objevili jiţ dříve, byli jimi například astrofyzik John Smoot nebo teoretický fyzik doktor Brian Greene.
2.1.7 Přímý dopad seriálu na vzdělávání Vědecký konzultant seriálu David Salzberg sám povaţuje informace v něm za vzdělávací: „V určitém smyslu to funguje jako takový zpravodaj. Také je to naráţka na ostatní zasvěcené fyziky, kteří ten seriál sledují. Dal jsem tam odkazy na urychlovač v CERNu a na nedávné objevy týkající se temné hmoty. Z temné hmoty se skládá asi 90% vesmíru, takţe kdyţ lidi přimějeme, aby si vygooglili heslo ‚temná hmota„, je moţné, ţe se miliony lidí dozvědí o povaze 90% vesmíru.“53 Autorka knihy Teorie velkého třesku od A do Z Amy Rickman Salzberga doplňuje: „Rozhodně je to mnohem zábavnější, neţ hodina fyziky.“ Sám Salzberg dostává spoustu dotazů ohledně vědy v TBBT. „Dostal jsem dopis od jednoho studenta CALTECHu, který nepoznával jeden ze symbolů na bílé tabuli v seriálu a domníval se, ţe je to chyba. Ukázalo se však, ţe látku, ve které se symbol vyskytuje, ještě neprobíral,“ říká Salzberg a dokazuje tím současný aktivní zájem studentů minimálně z oboru vysokoškolské fyziky.54 Seriál TBBT uţ má dokonce pozorovatelný pozitivní dopad na vzdělávání. Britský deník Guardian informoval o nárůstu zájmu o vědecké obory, hlavně fyziku, právě díky populárnímu sitcomu. „Účast na univerzitních kurzech a A-level testech stoupá, americká komedie je dělá ‚cool‘,“ hlásí perex článku.55 Seriál tedy obecně motivuje lidi ke vzdělávání, pasivně mu tedy přispívá. Dále v práci navrhnu způsoby, jakými se na vzdělávání můţe podílet i aktivně.
52
Professor Stephen Hawking films Big Bang Theory cameo. BBC News [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/entertainment-arts-17337778 53
RICKMAN, Amy. Teorie velkého třesku. V Praze: XYZ, 2012, s. 191. ISBN 978-80-7388-667-7.
54
Good Question: Is 'The Big Bang Theory' Science Real?. CBS Minnesota [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://minnesota.cbslocal.com/2011/02/17/good-question-is-the-big-bang-theory-sciencereal/ 55
Big Bang Theory fuels physics boom. The Guardian [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/education/2011/nov/06/big-bang-theory-physics-boom
20
2.2
Dexter Televizní seriál Dexter debutoval na americké stanici Showtime 1. Října 2006.56
Jeho ţánr je směsí kriminálního dramatu, černého humoru, psychologického thrilleru s mysteriózními prvky. Vznikl na motivy pětidílné knihy amerického autora Jeffa Lindseyho, Darkly Dreaming Dexter (v češtině Drasticky děsivý Dexter) z roku 2004.57 Zatím bylo natočeno 7 sérií s celkovými 84 díly.58 Osmá série se bude vysílat na konci června 2013. Ať uţ jsou pohledy lidí na Dextera pozitivní či negativní, jedním se mu podařilo spojit miliony lidí: rozproudil debatu. Debatu o etice vraţdy, o psychologii sériových vrahů, o právu člověka brát ţivot. Dál na příkladech dokáţu, ţe vzdělávací potenciál Dextera není v jednotlivých informacích (jako např. v TBBT), ale v myšlence seriálu a jeho kniţní předlohy a jejím originálním podání. Jestli za úspěchem TBBT stojí vyuţití znalostí fyziky, matematiky a historie, u Dextera jde o psychologii a psychopatologii aplikovanou na hlavní postavu.
2.2.1 Zápletka Ústřední postavou seriálu je Dexter Morgan – analytik krevních skvrn na kriminálním oddělení miamské policie. Dexter má svou temnou stránku – je sériovým vrahem. Ne však ledajakým. V mládí v něm rozpoznal zlo jeho nevlastní otec Harry a kdyţ zjistil, ţe touhu zabíjet nemůţe potlačit, rozhodl se ji usměrnit. Mladý Dexter se tak naučil Kodexu – souboru pravidel, podle kterého zabíjí jen a pouze špatné lidi, přesněji vrahy, kteří proklouzli systémem spravedlnosti. Děj seriálu postupně odhaluje zákoutí mysli sériového vraha, který se snaţí zapadnout do společnosti a hlavně nenechat se chytit.59
56
Dexter Episode: "Dexter". In: TVGuide.com [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.tvguide.com/tvshows/dexter-2006/episode-1-season-1/dexter/283488 57
LINDSAY, Jeffry P. Drasticky děsivý Dexter: Drasticky dojemný Dexter ; Dexter v temnotách : Jeff Lindsay omnibus : v hlavní roli Dexter Morgan. 1. souborné vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2010, 663 s. ISBN 978-80-7381-711-4. 58
Learn More About Dexter and the Cast of Dexter. Showtime [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.sho.com/sho/dexter/about 59
Kdo je Dexter?: Sérioví a masoví vrazi - psychologie a behaviorální patologie. [online]. [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://seriovivrazi.cz/kdo-je-dexter/
21
2.2.2 Proč je Dexter populární? Dexter Morgan je na jednu stranu psychopatický sériový vrah, ale zabíjí výhradně „špatné“ lidi – vrahy, kterým se podařilo proklouznout zchátralým právním systémem.60 Díky kodexu, kterému jej naučil nevlastní otec Harry, je schopný svého „Temného pasaţéra“ ovládat a usměrňovat ve prospěch společnosti. Právě tento prvek pořadu – vrah, který koná „správnou věc“ – je největší divácký tahák. Podobně zpracovaná postava se totiţ na televizních obrazovkách dosud neukázala. David Barber-Callaghan a Nigel Barber to hezky vystihují slovy: „One of the most gripping aspects of Dexter is its psychological realism, made all the more remarkable by the highly unusual situations in which the protagonist finds himself.“61 Je to právě spor mezi kladnou a zápornou stránkou sériového vraha, díky kterému je seriál tak populární – shodují se na tom prakticky všichni psychologové, kteří se profilu Dextera věnují. Jako příklad můţeme uvést článek Simona Browna a Stacey Abottové v knize Dexter: Investigating Cutting Edge Television. V kapitole „Dexter, Violence and Audience Identification“ říkají, ţe: „The notion that Dexter undermines the aesthetic conventions of horror in order to be horror stems from the fundamentally transgressive premise of the narrative, that its leading character and principal voice is a cold-blooded murderer with whom the audience must identify in order for the show to work.“62 Jednoduše řečeno, lidé se ztotoţňují se sériovým vrahem a líbí se jim to! Jak Brown a Abottová dále správně zdůrazňují, v seriálu se neobjevuje celý akt brutální vraţdy, pouze jeho části. Celé práce plné křičení, řezání a krve je divák ušetřen, proto je pro něj ještě snazší se s Dexterem ztotoţnit. Dalším důleţitým aspektem je, podobně jako u níţe popisovaného seriálu Lost, překvapivé zakončování epizod. Autoři téměř kaţdý díl ukončí rozuzlením/novou zápletkou, která diváky přímo táhne k dalšímu sledování.
60
Kdo je Dexter?: Sérioví a masoví vrazi - psychologie a behaviorální patologie. [online]. [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://seriovivrazi.cz/kdo-je-dexter/ 61
DEPAULO, Bella M a Leah WILSON. The psychology of Dexter. Dallas, Tex.: Smart Pop, c2010. ISBN 978-193525197-2. 62
Překlad autora: „Představa, že Dexter narušuje estetickou konvenci hrůzy za účelem sám být hrůzou, vychází ze zásadního předpokladu, že hlavní postava a ústřední hlas je chladnokrevný vrah, se kterým se diváci musí ztotožnit, aby seriál fungoval.“ HOWARD, Douglas L. Dexter:Iinvestigating cutting edge television. New York: Distributed in the United States by Palgrave Macmillan, 2010, s. 212. ISBN 978-184885-265-5.
22 Nesmíme opomenout důleţitý tahák v podobě představitele hlavní role, Michaela C. Halla. Ten se ještě před Dexterem ukázal v několika větších rolích (např. role hlavního „padoucha“ v akčním sci-fi Gamer z roku 2009), jeho popularita ale díky tomuto seriálu raketově vzrostla. Za své herecké výkony a představení sériového vraha s „dobrými úmysly“ také obdrţel několik ocenění, např. v roce 2009 Zlatý glóbus a hlavní cenu Screen Actors Guild Award.63 Negativně na vysílání Dextera pohlíţela jiţ od začátku Parents Television Council (PTC), která jej veřejně odsuzovala a poţadovala jeho staţení z vysílání kabelové televize.64 Stanice nakonec ještě před spuštěním vysílání upravila hodnocení Dextera: „Obsahuje hrubou mluvu, sexuální scény a mučení živých osob.“ 65 Český expert na psychologii sériových vrahů Andrej Drbohlav sám souhlasí s tím, ţe jde o výborně zpracovaný seriál, zároveň ale diváky několikrát upozorňuje na základní rozlišení pravdy: „Dexter není mstitel a soudce, ale psychopat a sériový vrah.“66
1.2.3 Negativní zobrazení Dextera v médiích Se seriálovým vrahem byli v médiích za několik posledních let ztotoţněni minimálně čtyři skuteční zločinci. Prvním a nejznámějším z nich je Manuel Prado. Se svým seriálovým „dvojníkem“ má mnoho společného. Jsou však ztotoţňováni zpětně, neboť Prado spáchal své zločiny jiţ v roce 1986, tedy v době, kdy ještě neexistovala ani kniţní předloha seriálu. Prado slouţil na kriminálním oddělení miamské policie, byl chladnokrevným sériovým vrahem a dokonce i zabíjel pouze lidi, kteří byli podle něj sami zločinci. Podařilo se mu postupně zabít šest muţů a tři ţeny, policie jej však
63
Michael C. Hall. In: Golden Globes [online]. [cit. 2013-05-3]. Dostupné z: http://www.goldenglobes.org/browse/?param=/member/30966 64
Parents Television Council Denounces CBS's 'Dexter' Plan. AdAge.com [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://adage.com/article/james-hibberd-rated/parents-television-council-denounces-cbs-sdexter-plan/122424/ 65
Showtime‟s Serial Killer Moves to CBS, to a Not Entirely Warm Welcome. The New York Times [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2008/02/16/arts/television/16dext.html?ex=1360818000&en=1a985ba93161796 f&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss&_r=0 66
Proč je Dexter tak populární?: Sérioví a masoví vrazi - psychologie a behaviorální patologie. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://seriovivrazi.cz/proc-je-dexter-tak-popularni/
23 dopadla a byl odsouzen k trestu smrti.67 Média dodnes spekulují, zda se autor kniţní předlohy inspiroval právě tímto vrahem, ten však jejich domněnky nikdy nepotvrdil. Další případ spojovaný s Dexterem na seriál rozhodně nevrhal kladné světlo. V červnu 2012 totiţ v americkém státě Washington vzal Patrick Drum spravedlnost do svých rukou a zastřelil dva muţe, podezřelé ze sexuálního obtěţování.68 Samotní soudci si byli vědomi, ţe je Drum spojován s Dexterem a ţe jeho činy někdo omlouvá, tyto pocity však nesdíleli. „It is unfortunate that there are those people who admire what he did,“ prohlásila dokonce ţalobkyně Deb Kelly.69 Drum byl odsouzen ke dvěma doţivotním trestům. Nejdůleţitější dvojicí z pohledu dopadu na mediální pověst seriálu jsou případy Marka Twitchella a Andrewa Colneyho. Twitchell se podle obţaloby personifikoval do jeho seriálového hrdiny, kdyţ zavraţdil jistého Johna Briana Altingera. Teprve sedmnáctiletý Colney se zase sám přiznal, ţe se při udušení svého vlastního desetiletého bratra inspiroval televizním Dexterem.70 Na kontext obou případů a seriálového Dextera byl dotazován v rozhovoru i jeho hlavní protagonista, Michael C. Hall. Ten na to reagoval slovy: „I wouldn't stop making Dexter because someone was fascinated by it only in that way. I try to tell myself that their fixated nature would have done it one way or the other, but it seems that Dexter had something to do with it. It's horrifying.“71 Díky své kontroverzní podstatě je v médiích Dexter spojován výhradně právě s takovýmito případy. Nenašel jsem jediný pozitivní článek týkající se tohoto seriálu, 67
The Real 'Dexter': Did Manuel Prado Inspire Showtime Serial Killer?. In: Huffington Post [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2012/12/19/the-real-dexter-manuelpardo_n_2331421.html 68
Patrick Drum, wanna-be Dexter, sentenced for killing sex offenders. In: GlobalPost [online]. [cit. 201305-03]. Dostupné z: http://www.globalpost.com/dispatch/news/regions/americas/unitedstates/120919/patrick-drum-wanna-be-dexter-sentenced-killing-s 69
Double murderer receives two life sentences. In: WINTERS, Amanda. Sequim Gazette [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.sequimgazette.com/news/article.exm/2012-0918_double_murderer_receives_two_life_sentences 70
Andrew Conley, 17, said TV killer 'Dexter' inspired him to strangle 10-year-old brother: 'I had to''. In: NY Daily News [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.nydailynews.com/news/national/andrew-conley-17-tv-killer-dexter-inspired-strangle-10-yearold-brother-article-1.431804 71
Překlad autora: „Nepřestanu dělat Dextera jen proto, že je jím někdo fascinován takovým způsobem. Snažím se říkat sám sobě, že jejich zvrácená podstata by nakonec stejně vedla k hroznému činu, přesto to ale vypadá, že s tím má Dexter co do činění. Je to děsivé.“ Zdroj: Michael C. Hall, 'Dexter' Star Horrified By Mark Twitchell Case, Convicted Killer Who Took Inspiration From Show. In: Huffington Post [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.ca/2012/12/14/mark-twitchellmichael-c-hall-dexter_n_2302465.html
24 jeho obsahu nebo snad přidané hodnoty. Výjimkou jsou recenze a komentáře k oceněním hlavního protagonisty.
1.2.4 Využitelné informace Stejně jako v seriálu TBBT, jiţ první věty seriálu Dexter určují směr, kterým se vydá a jehoţ se bude drţet. Narozdíl od TBBT, tento směr bude temnější, váţnější a komedii bude připomínat jen nadsázkou a černým humorem. „Tonight’s the night. And it’s going to happen again, and again, and again,“72 odříkává hlas herce Micheala C. Halla alias Dextera úsloví, které je slavné jiţ z prvního dílu kniţní předlohy.73 Samozřejmě má na mysli vraţdy. Kromě definice sama sebe v prvních několika minutách pilotního dílu má však Dexter s TBBT jiţ pramálo společného. Týká se to hlavně obsahu uţitečných a hlavně pravdivých informací v něm, jak uvidíme dále. Dexter se věnuje převáţně vyprávění příběhu a jeho hlavním a nejúspěšnějším trumfem je psychologie a vývoj hlavního hrdiny. Ostatní informace jiţ jen doplňují hlavní zápletku, nejsou stěţejní, coţ je při bliţším pohledu snadno rozpoznatelné. Jako případ uvedu sedativum, který Dexter ve většině případů omráčí své oběti. Podle seriálu má jít o silný přípravek s názvem M99, který se pouţívá na uspávání slonů a lze ho získat jen s veterinářským povolením. V seriálu jej Dexter vpraví oběti do těla injekcí, načeţ oběť okamţitě usíná. Probouzí ji následně čpavkem umístěným pod nos. V seriálu to vypadá hezky, ve skutečnosti má taková situace hned několik váţných chyb.
1.2.5 Zavádějící informace Etorphin hydrochlorid aneb M99 poprvé jmenuje Dexter ve 4. epizodě 5. série. Jde o skutečné velmi silné sedativum, 1 000–3000krát silnější neţ morfium. Velké savce jako slony jen znehybní, pro lidi je ovšem i malá dávka smrtelná.74 Je tedy vidět, ţe s realističností reprezentovaných informací si tvůrci příliš hlavu nedělali.
72
Překlad autora: „Dnešní noc je onou nocí. A stane se to znovu, a znovu, a znovu.“ Dexter; série 1 epizoda 1, „Dexter“ [video]. 2006 [cit. 2013-03-25]. 73
LINDSAY, Jeffry P. Drasticky děsivý Dexter: Drasticky dojemný Dexter ; Dexter v temnotách : Jeff Lindsay omnibus : v hlavní roli Dexter Morgan. 1. souborné vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2010, s. 14. ISBN 978-80-7381-711-4. 74
Novel analgesics and molecular rearrangements in the morphine-thebaine group. III. Alcohols of the 6,14-endo-ethenotetrahydrooripavine series and derived analogs of N-allylnormorphine and -norcodeine. In: JACS: Journal of the American Chemical Society [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja00989a032
25 Prestiţní americký časopis Scientific American se pozastavil nad další nesrovnalostí v seriálu. Dexterův kolega, forenzní biolog Vince Masuka, publikuje na začátku 3. série článek do ţurnálu Forensic Quarterly. Kromě toho, ţe je jeho úspěšná zpráva kolegy bezostyšně ignorována, je pozván na prezentaci svých výsledků na forenzní konferenci. Dostane lístky pro všechny své kolegy, ale nikdo se neobtěţuje přijít. Editor Scientific American Steve Mirsky se tomu podivuje: „I‟ve gone to many science conference lectures, including one by a sitting president of these United States, and none of them ever required a ticket.“75 Dále dodává, ţe toto pochybení tvůrců seriálu přesně koresponduje s netečným zacházení kolegů s nebohým Masukou. Scénáristé přehlédli fakta, jen aby mohl nadšený biolog rozdávat lístky společně s policisty oblíbenou koblihou. Nejdůleţitější pochyby však vznáší samotná Dexterova činnost u Miamské policie, a sice pozice analytika krevních skvrn. Dexter často podrobně vysvětluje, jakým způsobem mu krevní stříkanec vypoví informace o způsobu vraţdy, vraţedné zbrani, výšce pachatele apod. Problém je ten, ţe analýza krevních skvrn je v reálu stále kontroverzní činnost. Analýza krevních skvrn je mezi forenzními vědci cosi jako astrologie – nepotvrzený odhad, který nevychází z ověřených metod a důkazů. Jeden ze členů týmu společnosti Forensic Guy Inc. se na jejich internetových stránkách v obsáhlém článku podivuje nad Dexterovými schopnostmi, jeţ prokázal v pilotním dílu, i samotným jeho povoláním: „OK. One thing. I’d LOVE to be a full-time blood spatter expert working for a municipal agency. There is no way it could be a full time job.“76 V praxi existuje velmi málo expertů, kteří ji jsou schopni vyuţít při vyšetřování a rozhodně jimi nedisponuje oddělení „obyčejných“ kriminálních laboratoří.77 Podle výroční zprávy National Research Council z roku 2009 dokonce podobné metody přímo škodí rozvoji forenzního vyšetřování: „Forensic science is in
75
Překlad autora: „Byl jsem na mnoha vědeckých konferencích, včetně jedné, které se účastnil prezident Spojených států, a žádná z nich nikdy nevyžadovala vstupenku.“ Killer Science Portrayed on Dexter and Breaking Bad. In: [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=killer-entertainment 76
Dexter: Episode 101 & 102 "Dexter" and "Crocodile". In: Forensic Science News [online]. [cit. 201304-22]. Dostupné z: http://www.forensicsguy.com/benchnotes/dexter-episode-101-102-dexter-andcrocodile/ 77
NATIONAL RESEARCH COUNCIL. Strengthening the Forensic Science in the United States: A Path Forward. 2009. Dostupné z: www.ncjrs.gov/pdffiles1/nij/grants/228091.pdf
26 crisis, with techniques like bloodstain pattern and bite-mark analysis routinely being used in convictions despite a dearth of evidence quantifying their reliability.“78 Zde jsme narazili na kámen úrazu: jak můţe divák zjistit, ţe jsou informace prezentované v jeho oblíbeném seriálu relevantní? Někdy jsou „vědecké“ metody provedeny tak efektně a se samozřejmostí, ţe alespoň na chvíli obalamutí i odborníky. „When I watch Dexter recreate a crime scene by bashing in a dummy head filled with a red gooey concoction, it all seems so real,“ píše Alana Salzberg z iniciativy Innocence project, organizace zajišťující kredibilitu důkazů zahrnujících testy DNA při soudních procesech.79 V posledním dílu druhé série Dexter zabíjí jistou duševně vyšinutou dívku, Lilu, která jím byla celou sérii posedlá. Pouţívá k tomu epidural, látku, kterou běţně uţívá při porodech na ulevení bolestem aţ 50% rodících matek.80 V tomto případě ji však Dexter vyuţil ke kompletní paralýze oběti, coţ s touto látkou není moţné. I při dvojitém vpíchnutí séra přes míchu umoţňuje sérum volný pohyb pacienta.
1.2.6 Pravdivé informace Abychom tvůrcům Dextera nekřivdili, pár faktografických prvků se jim podařilo pouţít správně. Příkladem můţe být vyuţití tzv. luminolu při detekci smytých skvrn od krve. Vyskytuje se hned v několika epizodách a jeho pouţití je naprosto relevantní – luminol (C8H8O3N3) je chemikálie, která reaguje při styku se ţelezem v hemoglobinu v krvi a při nasvícení UV světlem modře září.81 Co se týče vyšetřovacích postupů však jde o světlejší výjimku a ke zvrácení negativního pohledu na seriál z pohledu relevantních informací to nepostačí. 78
Překlad autora: „Forenzní věda je v krizi, díky používání metod jako analýza krevních skvrn a analýza otisků zubů, které jsou rutinně používány v praxi navzdory tomu, že neexistuje žádný důkaz o jejich vědecké spolehlivosti.“ Forensic science 'too unreliable', says report. In: New Scientist [online]. [cit. 201304-18]. Dostupné z: http://www.newscientist.com/article/dn16631-forensic-science-too-unreliable-saysreport.html 79
Překlad autora: „Když se dívám na Dextera, jak rekonstruuje místo činu mlácením figuríny do hlavy naplněné červeným lepkavým džusem, připadá mi to všechno tak skutečné.“ The Pseudo-Science of Dexter. In: Innocence Blog [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.innocenceproject.org/Content/The_PseudoScience_of_Dexter.php 80
Epidural Anesthesia. In: American Pregnancy Association [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://americanpregnancy.org/labornbirth/epidural.html 81
"How Luminol Works": The Chemical Reaction. In: How Stuff Works [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://science.howstuffworks.com/luminol2.htm
27 Výše popsané chyby tvůrců dokazují důleţitý fakt: autoři se jakoukoli částí seriálu nesnaţí diváka vzdělávat! Zatímco TBBT podporuje zájem o vědu i populární vzdělávání a Lost díky své popularitě zaloţilo vlastní vzdělávací instituci, Dexter se o nic takového ani nesnaţí. Znamená to však, ţe jej tedy nelze při vzdělávání jakkoli vyuţít? Ne. Jen je vyuţitelný pouze v úzkém počtu oborů. Fakta mohou být nesprávná, ale psychologický profil patologického sériového vraha je aplikovatelný na reálné případy a můţe být vyuţit! Seriál rozhodně rozproudil debaty v kruzích zabývajících se behaviorální psychologií a psychopatologií, tedy jednáním duševně narušených jedinců, jakými jsou často sérioví vrazi. Na Harvardské univerzitě probíhají zajímavé přednášky pod vedením amerického politického filozofa a profesora Michaela Sandela. Velice populární se stal záznam jedné takové přednášky s názvem Morální stránka vraždy, která se zabývá etikou a omluvitelností různých typů vraţd. 82 Při podobných přednáškách by bylo vyuţití populární a rozporuplné postavy Dextera naprosto namístě – o tom, zda profesoři z Harvardu či z jiných univerzit jiţ takovou přednášku uspořádali, se mi nepodařilo najít ţádný záznam.
2.3
Lost Ztraceni jsou nejstarším seriálem popisovaným v této práci. Věhlasný
hollywoodský reţisér J. J. Abrams se v roce 2003 rozhodl přejít ze stříbrného plátna k televiznímu seriálu. První díl vysílala americká televizní stanice ABC (American Broadcasting Company) 22. Září 2004, přičemţ seriál skončil po šesti sériích 23. Května 2010. Tvůrci seriálu byli spolu s Abramsem ještě Jeffrey Lieber a Damon Lindelof. Scénář díky velké hollywoodské krizi psalo velké mnoţství lidí – mimo jiné sám Lindelof (45 epizod), Carlton Cuse (39 epizod) nebo Edward Kitsis (21 epizod).83
82
Morální stránka vraţdy. In: VideaČesky.cz [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/moralni-stranka-vrazdy 83 Stávka v Hollywoodu ohroţuje seriály i talkshow. In: HN.IHNED.cz [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-22350730-stavka-v-hollywoodu-ohrozuje-serialy-i-talkshow
28
2.3.1 Zápletka Necelá padesátka cestujících přeţije havárii letu 815 společnosti Oceanic Aerolines, který míří ze Sydney do Los Angeles. Ztroskotají na opuštěném ostrově kdesi v Pacifiku, tisíce kilometrů od kurzu, ze kterého se odklonili kvůli bouři. Záchrana nepřichází a přeţivší musí čelit přibývajícím problémům. Dochází voda i potraviny, příroda si vybírá první své oběti. Největší nebezpečí ale čeká uvnitř ostrova. Nad horizontem stoupá černý kouř, z dţungle se ozývají podivné zvuky a lidé mají aţ příliš reálné halucinace. V boji o holý ţivot nakonec zjišťují, ţe nehoda jejich letadla vůbec nemusela být náhodná a všichni se tu sešli z nějakého důvodu. 84
2.3.2 Proč je Lost populární? Časté střídání scénáristů se nutně projevilo na konzistentnosti příběhu. Vzhledem k neustálým změnám a aţ příliš radikálním zvratům seriál začal po prvních dvou úspěšných sériích ztrácet popularitu. Zatímco první epizodu první série 22. Září 2004 sledovalo 18,65 milionu amerických diváků a premiérový díl druhé série 21. Září 2005 shlédlo dokonce 23,47 milionu diváků, čísla začala postupně klesat. Pilotní epizodu poslední, tedy šesté, série 2. Února 2010 sledovalo uţ „pouhých“ 14,3 milionu diváků. Pro lepší přehlednost: průměrný počet diváků sledující díly první série činil 18,5 milionu, zatímco třetí série se musela spokojit s „pouhými“ 15 miliony.85 Podle kritiků bylo hlavním zdrojem popularity „uchopení známého tématu neotřelým způsobem.“ První série rozjela kombinaci ztroskotanců na ostrově se záhadnými prvky: „Plane crash. Smoke monster. Polar bear. Crazy French lady. The Others. The hatch. The Dharma Initiative. Time-travel flashes. Name another network drama that can so wondrously turn a ? into a !“86 Nás z výukového hlediska budou paradoxně zajímat méně úspěšné série. Právě díky střídání scénáristů, které seriálu divácky uškodilo, přineslo „čerstvý vítr“ plný zajímavých informací. Zatímco v prvních sériích se divák dozví, jak si připravit přístřešek v divočině nebo umístit past na chytání 84
ABC.com - LOST - About. ABC.com [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://abc.go.com/shows/lost/about-the-show 85
Lost. In: New York Times [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2008/01/30/arts/television/30lost.html?_r=0 86
Geier, Thom; Jensen, Jeff; Jordan, Tina; Lyons, Margaret; Markovitz, Adam; Nashawaty, Chris; Pastorek, Whitney; Rice, Lynette; Rottenberg, Josh; Schwartz, Missy; Slezak, Michael; Snierson, Dan; Stack, Tim; Stroup, Kate; Tucker, Ken; Vary, Adam B.; Vozick-Levinson, Simon; Ward, Kate (December 11, 2009), "THE 100 Greatest MOVIES, TV SHOWS, ALBUMS, BOOKS, CHARACTERS, SCENES, EPISODES, SONGS, DRESSES, MUSIC VIDEOS, AND TRENDS THAT ENTERTAINED US OVER THE PAST 10 YEARS." Entertainment Weekly. (1079/1080):74-84
29 zvěře, od xté série začíná seriál fušovat do fyziky. Elektromagnetická pole, cestování časem, data z výzkumných stanic po celém světě. Vzhledem k povaze seriálu (dobrodruţný/tajemný/akční/mysteriózní) minimálně mnou oslovení diváci takové informace nebrali téměř výhradně nijak seriózně. I ti, kteří jinak seriál sledovali velmi rádi díl po díle, povaţovali fyziku v Lost za, cituji respondenta dotazníku č. 8, „přitaženou za vlasy. Jakmile do toho začali cpát cestování časem a složitou vědu, vypadalo to jako nějaký chabý pokus o záchranu.“ Na otázku, jestli měl pravdu pohoršený respondent, nebo snaţiví scénáristé, se pokusím odpovědět v následující kapitole.
2.3.3 Seriál jako nosný prvek výuky Máme necelou padesátku zuboţených trosečníků. Jejich hlavním cílem bude po celou dobu seriálu boj o přeţití. Mezi sháněním jídla bojují s podivnou kouřovou příšerou, záhadným pánem ostrova, jinými lidmi i mezi sebou. Jakou máme šanci, ţe nás takový seriál něčemu skutečně naučí? K mému vlastnímu překvapení se ukázalo, ţe poměrně vysokou! V reakci na vysokou popularitu seriálu se rozhodla skupina pedagogů a expertů rozjet projekt s názvem Lost University. Nešlo o nic jiného, neţ skutečné vzdělávací kurzy, ve kterých se studenti učili skutečné problém prezentované v seriálu. Patřila mezi ně výuka fyziky, matematiky, psychologie, filozofie i čtení a psaní hieroglyfického písma. Projekt se stal velmi oblíbeným, avšak z důvodů nedostatku finanční podpory musel být 31. ledna 2013 bohuţel zrušen. Ač v rozlučujícím dopise věrným studentům vyzývá k pokračování studia a iniciace podobných vzdělávacích center, ţádný projekt jej dosud nenahradil.87 Stránky LostUniversity.org, na kterých se kaţdý člověk mohl zaregistrovat, sledovat kurzy dle svého zájmu a diskutovat s vedením i dalšími studenty, byly taktéţ zrušeny, coţ povaţuji za velkou škodu.88 Naštěstí se však díky komunitě na populárním videoportálu Youtube.com zachovalo několik přednášek, kterých mohou informací chtiví fanoušci stále vyuţívat.89 V naší domovině se ţádný takový projekt
87
Lost University. In: Lostpedia.com: The Lost Encyclopedia [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://lostpedia.wikia.com/wiki/Lost_University 88
Watch Full Episodes for Free Online. In: ABC.com [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://abc.go.com/shows/lost (Od 31. 1. 2013 přesměrováno z www.lostuniversity.org, pozn. autora) 89
Lost University - The Physics of Time Travel. In: YouTube.com: Broadcast Yourself [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=h5Xq2uMJAiQ
30 nevyskytuje, návrh zřízení podobného „multimediálního institutu“ popisuji v kapitole 3.3.
2.3.4 Přímý dopad seriálu na vzdělávání Přesto se ale najde vzdělávací instituce, která seriálu skutečně vyuţívá ve výuce. Je jí střední škola Field School v hlavním městě USA, Washingtonu. Učitelka Emily Kleinman tu vede speciální kurz „Lost in Philosophy“, který se věnuje praktické aplikaci informací obsaţených právě v seriálu Lost. Výuka se týká literatury, filozofie, etiky a přírodních věd.90 Jedna z ţaček kurzu Nora Colman popisuje smíšené reakce jejího okolí: „When I told people I was taking an honors [class] on 'Lost,' they were like, 'You can't do that. That's a TV show. What is that going to teach you?' I think the interesting thing about the class, and 'Lost' itself, is that we talk a lot about ethical and moral arguments. . . . It's taught us in an interesting way how to have a healthy debate.“91 Hodiny jsou zajímavé i proto, ţe domácími úkoly tu je samotné sledování seriálu, neboť přímo v kurzu se jiţ hovoří o konkrétních problémech, jejichţ znalost vyučující u ţáka předpokládá. Jeden ze studentů, Chris Walker, se na kurz přihlásil, i kdyţ viděl jen pár epizod. „I called his mom because I was really worried because he hadn't seen any episodes of 'Lost‘. And I wanted to make sure it was okay with her that he watch all five seasons in three weeks,“92 popisuje Kleinman kuriózní domácí úkol, který Walkerovi zadala. Podobně, ale v menším měřítku by podle mého názoru mohlo být vyuţíváno seriálů obecně ve výuce. Stačil by jeden díl s konkrétní tématikou, týkající se látky následující hodiny, a vyučující má zajištěné nejen téměř jisté splnění úkolu, ale i pozornost na následující hodině. Konkrétní příklady uvádím v kapitole 3.0. Na univerzitě Vanderbilt v Nashvillu vede profesor komunikačních studií John Sloop seminář s názvem „Lessons from ‚Lost„“. Hodiny mají za cíl zvýšit mediální gramotnost studentů v oblasti sledování televizních seriálů. „It takes a lot of smarts to
90
Not all is 'Lost' in education: ABC show delivers many teachable moments. In: The Washington Post [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.washingtonpost.com/wpdyn/content/article/2010/05/21/AR2010052104583.html 91
Překlad autora: „Když jsem poprvé řekla lidem, že budu učit kurz podle Lost, jejich reakce byly: ‚To nemůžeš udělat. Je to televizní seriál. Co tě to naučí?‘ Myslím si, že nejzajímavější na tomto kurzu jsou debaty nad etickými a morálními problémy... Naučíme se mnoho způsobů, jak to takových věcech diskutovat.“ 92 Překlad autora: „Volala jsem jeho matce, neboť mě znepokojovalo, že neviděl žádnou epizodu ‚Lost‘.Chtěla jsem se přesvědčit, že jí nebude vadit, když shlédne pět sérií ve třech týdnech.“
31 watch television these days, and to do it well. I think 'Lost' is a key example of that,“93 vysvětluje Sloop.
2.3.5 Využitelné informace Nyní uţ ke skutečnému obsahu informací v seriálu. Narozdíl od výše popisovaných TBBT a Dextera se Lost rozhodně nedefinuje jiţ v prvních minutách pilotního dílu. Jako jediný z popisované trojice se ve skutečnosti neustále mění a stejně kolísá i objem a pouţitelnost obsaţených informací. Pilotní epizoda ze vzdělávacího hlediska působí dojmem, ţe jediné, co se ze seriálu naučíme, bude první pomoc. Hlavní protagonista Jack Shephard, povoláním lékař, na pláţi mezi troskami zříceného letadla postupně ošetřuje několik pacientů. Epizoda obsahuje jednu uţitečnou informaci: v šesté minutě Jack poučuje snaţivého záchranáře, ţe umělé dýchání musí provádět se zakloněnou hlavou zraněného, jinak mu vdechuje vzduch do plic a ne do ţaludku. Pokud si divák tento fakt zapamatuje, můţe v budoucnu někomu zachránit ţivot. Důleţitost jí přikládám proto, ţe v tomto duchu se nese mnoho následujících epizod. Na rozdíl od TBBT nebo Dextera, kde se často vyskytují odborné termíny či postupy, soustředí se Lost spíše na zobrazování triků k přeţití v přírodě. Takové informace rozhodně nespadají do roviny formálního vzdělání, můţeme je ale zařadit do kategorie vzdělání informálního. Díky výše zmíněné stávce hollywoodských scénáristů v roce 2007 došlo k výměně autorů příběhu a dost se to projevilo nejen na struktuře výpravy, ale i na typu prezentovaných informací. Postupně se objevují poznatky z filozofie, umění, náboţenství, historie i přírodních věd. V následujících částech uvádím příklady informací s přidanou vzdělávací hodnotou, rozdělené podle jednotlivých oborů a chronologicky seřazené tak, jak se postupně objevily v seriálu.
2.3.6 Lost a historie V druhé části pilotního dílu najdeme odkaz na starověkou Mezopotámii. Při hraní vrhcábů, populární stolní hry, se John Lock zmíní o faktu, ţe první hrací desku nalezli archeologové v mezopotámských ruinách. Jedna z těchto původních desek je dnes vystavena v Britském muzeu v Londýně a pochází odhadem z roku 2600 př. n. l94 93
Překlad autora: „Správné sledování seriálů dnes vyžaduje spoustu znalostí. Myslím, že ‚Lost‘ jsou toho klíčovým příkladem.“ 94 Ancient History in Depth: Mesopotamia: Assyrian guardian figure. In: BBC - History [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/history/ancient/cultures/mesopotamia_gallery_09.shtml
32 V 8. epizodě 2. série stejná postava doplňuje kříţovku a pod heslo „Přítel Enkidua“ píše jméno „Gilgameš“. Odkazuje na nejstarší knihu světa, sumerský Epos o Gilgamešovi. V následujících dílech a sériích se spíše objevují skryté naráţky a odkazy, jejichţ poselství není na první pohled zřejmé. Příkladem můţe být scéna z 13. dílu 2. série, kdy James Sawyer nazve Korejku Sun „Tokyo Rose“. Tak říkali američtí vojáci za druhé světové války přibliţně dvacítce japonských hlasatelek, které v Jiţním Pacifiku vysílaly do éteru japonskou propagandu.95 Příběh 3. epizody 5. série se točí kolem testů jaderné bomby Mark-16. Jde o skutečný americký vojenský program, který obsahoval sérii testů jaderných náloţí převáţně na atolu Bikini. V seriálu zmíněná bomba Mark-16 nese ve skutečnosti oficiální označení TX/EC-16. Bylo vyrobeno jen pět prototypů se silou 6-8 megatun TNT.96 Následující historické odkazy aţ do konce šesté série se týkají jiţ jen nejasných naráţek většinou na výroky či zvyky historických osob, např. obrazy významných objevitelů a vědců ve třídě Bena Linuse v 7. epizodě 6. série.
2.3.7 Lost a přírodní vědy Jeden z tvůrců seriálu Damon Lindelof vystoupil jako host na populárním veletrhu ComicCon 2006. Jeden z fanoušků se jej zeptal, jak se bude seriál dále drţet vědeckých faktů. Lindelof odpověděl: „And one of the first things we talked about the very first time we came was… the sort of idea of the show dancing between the supernatural and actual science. And, as far as the island’s healing abilities, Locke’s ability to walk, and the fact that Rose was cured… and many other sort of island mysteries, we’re going to be… it’s going to get a little scientific this year, which will be fairly cool. We want to be able to bounce between those sorts of ideas, between reality and fiction. So hopefully, you will be satisfied.“97
95
Iva Toguri d‟Aquino and “Tokyo Rose”. In: FBI.gov [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.fbi.gov/about-us/history/famous-cases/tokyo-rose 96
List of All U.S. Nuclear Weapons. In: Nuclear Weapons Archive [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuclearweaponarchive.org/Usa/Weapons/Allbombs.html 97
Překlad autora: „Jedna z prvních věcí, o kterých jsme tu mluvili, je něco jako přeskakování mezi nadpřirozenem a skutečnou vědou. A až na některé léčivé účinky ostrova, Lockovu schopnost chodit a fakt, že Rose se vyléčila… a mnoho podobných záhad, letos se to stane mnohem vědečtějším, což je skvělé. Chceme být schopní se držet mezi těmito typy nápadů, mezi realitou a fikcí. Takže, snad budete spokojeni.“ Zdroj: Science: Production notes. In: Lostopedia: The Lost Encyclopedia [online]. [cit. 201305-07]. Dostupné z: http://lostpedia.wikia.com/wiki/Science
33 Skutečně se od 4. série objevují v seriálu velmi často vědecké prvky, hlavně z pole fyziky, týkající se například elektromagnetismu, cestování v čase, vysvětlení různých matematických rovnic apod. Hlavním protagonistou, který tyto problémy vysvětluje, je profesor fyziky Daniel Faraday. Kromě něj se tu o vysvětlování fyzikálních problémů snaţí i nahrávky vědců na výzkumných stanicích, které trosečníci na ostrově postupně objevují. Jedna z nich, konkrétně nahrávka ve stanici Orchid z 13. epizody 4. série, se týká Casimirova jevu, stejného kvantového problému, který se objevil i v sitcomu TBBT. Nejčastěji řešeným vědeckým tématem na ostrově je elektromagnetismus. Jeho podivné výchylky se ukazují poprvé jiţ v 13. epizodě 1. série, kdy se chová divně ručička kompasu. Stejný problém řeší ponorka v 11. epizodě 3. série, kdy se není schopna orientovat standardními prostředky. Elektromagnetismus je tu vyuţíván i k léčení. Tato myšlenka není úplně zcestná, neboť o takových metodách existuje skutečně řada studií.98 Stejně jako mnoho dalších vědeckých poznatků seriálu je však velmi kontroverzní a zatím nepotvrzená. Zdroj elektromagnetismu nakonec protagonisté vypátrají v centru ostrova, kde otočením zvláštního kola začne v reálném světě potvrzená fyzika ustupovat a místo ní nastupují divočejší fyzikální teorie. Lidé i s ostrovem cestují časem, kterýţto efekt se snaţí Faraday polopaticky vysvětlit ostatním v 1. epizodě 5. série. V reálném světě se o toto vysvětlení podobným způsobem pokoušel právě projekt Lost University popsaný výše. Tyto časové skoky probíhají postupně od této epizody aţ do konečné, 17. epizody 6. série, kde se spolu s vyvrcholením celého seriálu jejich účel vysvětlí v posledních několika minutách.
98
Magnet Therapy: A Sceptial View. In: Quackwatch.org [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.quackwatch.org/04ConsumerEducation/QA/magnet.html
34
3.
Praktické využití seriálů ve vzdělávání V případě kaţdého ze tří popisovaných seriálů se buď jeho spolutvůrci, nebo
diváci z řad pedagogů pokusili vytvořit projekt, který měl vyuţít přidané hodnoty informací v pořadu obsaţených a jehoţ záměrem bylo takto zájemce vzdělávat. Kaţdý z těchto projektů vyuţívá jiné metody vzdělávání. Na naše území bohuţel tyto projekty nepronikly, a tak v této části navrhnu na základě kaţdého z nich příklad vyuţití nejen ve formálním,
ale
i
informálním
vzdělávání
se
zaměřením
na
české
diváky/fanoušky/studenty.
3.1
TBBT a metoda Salzbergova blogu Vědecký spolupracovník seriálu TBBT David Salzberg se pustil do vzdělávání
fanoušků pořadu vlastní cestou a jeho práce je poměrně obsáhlá. Na svém blogu dopodrobna rozebírá nejen fyzikální problémy obsaţené v seriálu a tím poskytuje zvědavému divákovi vyčerpávající výklad. Bohuţel díky nedostatku času jiţ nějaký čas svou stránku neaktualizuje, nevyskytují se tu tedy popisy problémů z aktuálních epizod. Navrhoval bych vyuţít tohoto modelu ve vzdělávání českých studentů následujícím způsobem: Krok č. 1: přeloţení a případné následné pravidelné překládání Salzbergova blogu do češtiny. Krok č. 2: „Okopírování“ modelu S. blogu. Díky jeho současné neaktivitě by bylo dobré vytvořit zcela novou webovou stránku. Zde by čeští odborníci sami vybírali vědecké informace obsaţené v seriálu a stejně jako Salzberg je následně vysvětlovali. Krok č. 3: rozdělení přeloţených, případně vytvořených příspěvků podle oboru (fyzika, biologie, historie apod.) a jeho náročnosti (základní, střední, vysoká škola). Z těchto kategorií by pak mohli vybírat konkrétní příspěvky učitelé ve formálním vzdělávacím systému a pouţívat je ve svých hodinách. Příklad: Na začátku příspěvku se umístí úryvek z pilotního dílu, kde Sheldon popisuje dvouštěrbinový experiment. Pod ním bude pomocí textu i grafického materiálu problém vysvětlen. Úvodní stopáţ ze seriálu tu bude působit jako odlehčující prvek, který si ţáci spojí se svou oblíbenou volnočasovou aktivitou, díky čemuţ budou jinak obyčejnému výkladu věnovat větší pozornost. Tento předpoklad potvrdilo 76% respondentů.99
99
Pozn. autora: viz Příloha č. 1, otázka 8
35
3.2
Dexter a metoda Harvardských přednášek Je to více neţ deset let, co se americká univerzita MIT (Massechusetts Institute
of Technology) rozhodla pro revoluční krok: bude nahrávat své přednášky na internet a zpřístupní je tak širokému okruhu studentů.100 Brzy se tento trend rozšířil i mezi ostatní prestiţní vysoké školy a ty začaly zdarma na webu nabízet nejen nahrávky z přednášek, ale i související studijní materiály a testy. Jedním z nejznámějších cyklů přednášek je „Justice: What‟s the Right Thing To Do?“ od výše zmíněného Michaela Sandela z Harvardu. Na videoportálu Youtube.com vidělo jeho první a nejznámější přednášku „The Moral Side of Murder“ téměř 4,5 milionu diváků.101 Bohuţel, v ţádné z těchto přednášek nerozebírá Sandel problematiku Dextera. Na 76% respondentů uvedlo, ţe podobný, na Dextera zaměřený projekt, by byl ve formálním školství „vítaným osvěžením.“102
3.2.1 Dexter ve formální výuce Mnou navrhované vyuţití Dextera ve formální výuce je jeho umístění právě do takových přednášek. Výše jsem popsal příčiny i důsledky jeho mediální kontroverze a podle mého názoru si rozporuplný hrdina toto místo zaslouţí například právě v přednášce typu „Morální stránka vraţdy.“ Průběh hodiny by mohl být následující a velmi jednoduchý: Na začátku uvést krátkou ukázku z libovolného dílu Dextera podle konkrétního tématu přednášky, následně ji se studenty rozebírat na příkladu tohoto fiktivního sériového vraha.
3.2.2 Dexter v informální výuce V roce 2007 vznikl internetový portál TED.com. Jde o další krok projektu, který má kořeny uţ v roce 1984, kdy vznikl za účelem pořádat mezinárodní konference, kde vystupovali v omezeném čase nejlepší řečníci světa a hovořili o prakticky všech existujících tématech. Díky novému médiu začalo povědomí o TEDu raketově stoupat. 100
Navštivte přednášky Harvardu z pohodlí svého gauče. In: IList.cz [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ilist.cz/clanky/navstivte-prednasky-harvardu-z-pohodli-sveho-gauce 101
Justice: What's The Right Thing To Do? Episode 01 "THE MORAL SIDE OF MURDER". In: YouTube.com: Boadcast Yourself [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=kBdfcR-8hEY&list=PL30C13C91CFFEFEA6 102
Respondent č. 14: „No kdyby se ten seriál používal třeba v psychologii, to by bylo super. Dost bych uvítala takové osvěžení často nudnejch hodin.“
36 Na webových stránkách najdete přes 1 400 příspěvků řečníků z celého světa.103 V posledních letech se navíc rozjel překladačský program, ve kterém stovky dobrovolníků vybavují videa titulky ve 101 světových jazycích. V češtině tu najdete 702 přeloţených videí.104 Opět jsem tu nenalezl ţádné příspěvky týkající se problematiky Dextera. Přednášky, provedené ve formálním procesu vzdělávání, by mohly být umisťovány právě na tento či podobné portály, čímţ by se hlavně díky funkci překladatelů zvýšil jejich dosah.
3.3
Lost a metoda Lost University Zrušený projekt Lost University vyuţíval kombinace psaného textu a jeho
vizuálního podpoření obrazem. Na dnes jiţ neexistujících stránkách mohl člověk nalézt jednotlivé vědecké problémy, které se v seriálu vyskytovaly, a pomocí naučných DVD mohl také sledovat přednášky, které tyto problémy stručně vysvětlovaly. Vysvětlení bylo cíleno na laiky, nemělo tedy přidanou hodnotu například pro vysokoškolského studenta konkrétního oboru, tím pádem bylo ale cíleno na mnohem širší publikum. V současné době je online dostupných jen několik příkladů přednášek, příklad jsem uvedl výše (viz 2.3.3). Mnou navrhovaným příkladem vyuţití seriálu Lost ve výuce je vytvoření podobného projektu v naší zemi. Vyţadoval by webové stránky s ukázkami jednotlivých epizod, výčtem vědeckých problémů zmíněných v kapitolách 2.3.5 – 2.3.8, jejich písemného vysvětlení a případného zpracování formou videa podobně, jako to poměrně úspěšně provedl tým z Lost University. Tento portál by samostatně působil ve sféře informálního vzdělávání, ale jeho materiály by mohli vyuţít i pedagogové formálního systému prakticky stejným způsobem, jako u navrhovaných projektů TBBT a Dextera (3.1 a 3.2). Takto provedený portál by uvítalo 76% respondentů, kteří zároveň uvedli, ţe by jej v sebevzdělávání aktivně vyuţívali.105 103
About TED. In: TED.com: Ideas Worth Spreading [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ted.com/pages/about 104
TED Talks in Czech: Translations. In: TED.com: Ideas worth spreading [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ted.com/translate/languages/cs?page=1 105
Respondent č. 3: „Lost už jsem oplakal, byla to skvělá show. Potkávat se s ní dál, třeba ve škole, by bylo skvělé.“; Respondent č. 11: Už jsem na netu viděl podobnou stránku, ale bylo to ve vztahu k nějakému filmu. Člověk se tam učil faktické věci. To samé s Lost bych bral, zvlášť by mě zajímalo, co byla fakta a co si tvůrci vymysleli.“
37
Závěr Fikční seriály nejsou obecně přijímány jako zdroj věrohodných informací, kterých by publikum cíleně či necíleně vyuţívalo. Ukázalo se, ţe většina adolescentů sice v současné době seriály ve velké míře sleduje, v současnosti však nevyuţívá jejich přidanou vzdělávací hodnotu. Ta se seriál od seriálu liší: u komediálního sitcomu TBBT jsme zjistili, ţe veškeré v něm obsahované informace jsou pečlivě ověřované, a to díky mnoha odborníkům, kteří působí přímo v tvůrčím týmu. Dexter oproti tomu vyšel na stejné úrovni negativně. Nejen ţe se jeho tvůrci nesnaţili o jakoukoli formu nepřímého vzdělávání, zároveň zanedbávali realističnost prezentovaných informací, coţ vedlo k mnoha chybám, které nezůstaly odbornou komunitou nepovšimnuty. V případě Lost jsme zjistili, ţe se relativně často odkazuje na mnohé aspekty fyziky, historie i filozofie, avšak se zánikem informální vzdělávacích projektů nemá tyto fakta kdo šířit mezi cílovou skupinu. Přínos této práce bych viděl právě v analýze přidané hodnoty jednotlivých populárních seriálů. Diváci TBBT, Dextera a Lost se pomocí námi zjištěných informací mohou lépe orientovat v informacích, které jim tyto seriály prezentují, a díky zobrazenému pozadí vývoje seriálů budou tyto poznatky schopni aplikovat i při sledování jiných oblíbených seriálů. Dalším přínosem je podle mého názoru odhalení vzdělávacích projektů v zahraničí, které vyuţívaly popisovaných seriálů jak ve formálním, tak v informálním výukovém procesu. Tyto poznatky mohou inspirovat aktivní pedagogy i odborné fanoušky televizních seriálů k tomu, aby odhalovali jejich vzdělávací potenciál a šířili jej nejen mezi adolescenty ve vzdělávacím procesu. Otázkou zůstává, kdo se bude ochoten chopit takového úkolu ve svém volném čase a posune vzdělávací vyuţití televizních seriálů a médií obecně na další úroveň.
38
Použitá literatura 1) PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476. 2) REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. 3) OSVALDOVÁ, B. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 256 s. ISBN 80-859-8376-1. 4) BURTON, Graeme a Jan JIRÁK. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister, 2001, 390 s. ISBN 80-859-4767-6. 5) RICKMAN, Amy. Teorie velkého třesku. V Praze: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388667-7. 6) LINDSAY, Jeffry P. Drasticky děsivý Dexter: Drasticky dojemný Dexter ; Dexter v temnotách : Jeff Lindsay omnibus : v hlavní roli Dexter Morgan. 1. souborné vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2010, 663 s. ISBN 978-80-7381-711-4. 7) DEPAULO, Bella M a Leah WILSON. The psychology of Dexter. Dallas, Tex.: Smart Pop, c2010, vi, 256 p. ISBN 19-352-5197-X. 8) HOWARD, Douglas L. Dexter: investigating cutting edge television. New York: Distributed in the United States by Palgrave Macmillan. ISBN 18-488-5265-7. 9) DRBOHLAV, Andrej. Psychologie sériových vrahů: 200 skutečných případů brutálních činů sériových vrahů současnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 466 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4371-4.
Elektronické zdroje: 1) Il était une fois... la vie. In: IMDb.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0284735/ 2) I've Got you under my Skin: Narratives of the Inner Body in Cinema and Television [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.academia.edu/798350/_Ive_Got_you_under_my_Skin_Narratives_of_the_I nner_Body_in_Cinema_and_Television_Nuncius._Journal_of_the_material_and_visual _history_of_science_vol._26_Ways_of_Voyaging_Through_the_Human_Body_2011_p p._201-221
39 3) METAMORFÓZY DOKUMENTARISTICKÉHO PORTRÉTU. In: FAMU [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.famu.cz/katedry-a-pracoviste/katedradokumentarni-tvorby-kdt/materialy-k-vyuce/docentska-prednaska-rudolfa-adlera/ 4) FRIDRICH, Milan. ČESKÁ TELEVIZE. Vzdělávací pořady ve vysílání České televize v roce 2012 [online]. 2013, s. 4 + 14 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://img3.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/rada-ct/dokumenty/zprava-ovzdelavanivevysilan-ct-za-r-2012.pdf 5) Austrálie z balónu: Česká televize. In: Česká televize [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318061498-australie-zbalonu/211382549330001/ 6) Prima Zoom první den vysílání přilákala aţ 285 tisíc diváků. In: E15.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/zpravy/prima-zoom-prvni-den-vysilaniprilakala-az-285-tisic-divaku-953978 7) TV Prima Zoom má jiţ 20 000 fanoušků na facebooku. In: Prima ZOOM: Vše o této TV na jednom místě [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.prima-zoomtv.cz/tv-prima-zoom-ma-jiz-20-000-fanousku-na-facebooku/ 8) Prima ZOOM. Facebook.com [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/primazoom.cz?fref=ts 9) The Big Bang Theory: Cast and Details. TVGuide.com [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.tvguide.com/tvshows/big-bang-theory/cast/288041 10) The Big Bang Theory (2007-) - Episodes - IMDb. IMDb.com [online]. [cit. 201302-21]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0898266/episodes 11) The Big Bang Theory: Big Bang Theory Is Becoming The Next Hit Sitcom-Look At These Numbers - TV.com. TV.com [online]. 2008 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.tv.com/shows/the-big-bang-theory/forums/big-bang-theory-is-becomingthe-next-hit-sitcom-look-at-these-numbers-76634-1198550/ 12) Urban Dictionary: nerd. [online]. [cit. 2013-04-2]. Dostupné z: http://www.urbandictionary.com/define.php?term=nerd 13) Foton MEF. [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/726-foton 14) Turning point: Mayim Bialik. Nature.com [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.nature.com/naturejobs/science/articles/10.1038/nj7400-669a 15) The Big Blog Theory: The science behind science [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://thebigblogtheory.wordpress.com/
40 16) Invent Now. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.invent.org/hall_of_fame/115.html 17) Is "Big Bang Theory" Bad for Science?. DISCOVER Magazine [online]. [cit. 201303-23]. Dostupné z: http://blogs.discovermagazine.com/sciencenotfiction/2009/02/03/isbig-bang-theory-bad-for-science/#.UXLVrFfwAyW 18) How 'The Big Bang Theory" Sent Howard Wolwitz to Space. SPACE.com [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.space.com/17891-big-bang-theory-space-setdesign.html 19) Professor Stephen Hawking films Big Bang Theory cameo. BBC News [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/entertainment-arts-17337778 20) Good Question: Is 'The Big Bang Theory' Science Real?. CBS Minnesota [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://minnesota.cbslocal.com/2011/02/17/goodquestion-is-the-big-bang-theory-science-real/ 21) Big Bang Theory fuels physics boom. The Guardian [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/education/2011/nov/06/big-bang-theoryphysics-boom 22) Learn More About Dexter and the Cast of Dexter. Showtime [online]. [cit. 2013-0325]. Dostupné z: http://www.sho.com/sho/dexter/about 23) Kdo je Dexter?: Sérioví a masoví vrazi - psychologie a behaviorální patologie. [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://seriovivrazi.cz/kdo-je-dexter/ 24) Parents Television Council Denounces CBS's 'Dexter' Plan. AdAge.com [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://adage.com/article/james-hibberd-rated/parentstelevision-council-denounces-cbs-s-dexter-plan/122424/ 25) Showtime‟s Serial Killer Moves to CBS, to a Not Entirely Warm Welcome. The New York Times [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2008/02/16/arts/television/16dext.html?ex=1360818000&en= 1a985ba93161796f&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss&_r=0 26) Proč je Dexter tak populární?: Sérioví a masoví vrazi - psychologie a behaviorální patologie. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://seriovivrazi.cz/proc-je-dextertak-popularni/ 27) Novel analgesics and molecular rearrangements in the morphine-thebaine group. III. Alcohols of the 6,14-endo-ethenotetrahydrooripavine series and derived analogs of Nallylnormorphine and -norcodeine. In: JACS: Journal of the American Chemical Society
41 [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja00989a032 28) Killer Science Portrayed on Dexter and Breaking Bad. In: [online]. [cit. 2013-0415]. Dostupné z: http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=killer-entertainment 29) Dexter: Episode 101 & 102 "Dexter" and "Crocodile". In: Forensic Science News [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.forensicsguy.com/benchnotes/dexter-episode-101-102-dexter-and-crocodile/ 30) NATIONAL RESEARCH COUNCIL. Strengthening the Forensic Science in the United States: A Path Forward. 2009. Dostupné z: www.ncjrs.gov/pdffiles1/nij/grants/228091.pdf 31) Forensic science 'too unreliable', says report. In: New Scientist [online]. [cit. 201304-18]. Dostupné z: http://www.newscientist.com/article/dn16631-forensic-science-toounreliable-says-report.html 32) The Pseudo-Science of Dexter. In: Innocence Blog [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.innocenceproject.org/Content/The_PseudoScience_of_Dexter.php 33) Epidural
Anesthesia. In: American Pregnancy Association [online]. [cit. 2013-04-
21]. Dostupné z: http://americanpregnancy.org/labornbirth/epidural.html 34) "How Luminol Works": The Chemical Reaction. In: How Stuff Works [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://science.howstuffworks.com/luminol2.htm 35) Morální stránka vraţdy. In: VideaČesky.cz [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/moralni-stranka-vrazdy 36) Lost. In: New York Times [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2008/01/30/arts/television/30lost.html?_r=0 37) ABC.com - LOST - About. ABC.com [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://abc.go.com/shows/lost/about-the-show 38) Lost University. In: Lostpedia.com: The Lost Encyclopedia [online]. [cit. 2013-0412]. Dostupné z: http://lostpedia.wikia.com/wiki/Lost_University 39) Watch Full Episodes for Free Online. In: ABC.com [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://abc.go.com/shows/lost (Od 31. 1. 2013 přesměrováno z www.lostuniversity.org, pozn. autora) 40) Lost University - The Physics of Time Travel. In: YouTube.com: Broadcast Yourself [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=h5Xq2uMJAiQ
42 41) Not all is 'Lost' in education: ABC show delivers many teachable moments. In: The Washington Post [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.washingtonpost.com/wpdyn/content/article/2010/05/21/AR2010052104583.html 42) Navštivte přednášky Harvardu z pohodlí svého gauče. In: IList.cz [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ilist.cz/clanky/navstivte-prednasky-harvardu-zpohodli-sveho-gauce 43) About TED. In: TED.com: Ideas Worth Spreading [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ted.com/pages/about 44) Justice: What's The Right Thing To Do? Episode 01 "THE MORAL SIDE OF MURDER". In: YouTube.com: Boadcast Yourself [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=kBdfcR-8hEY&list=PL30C13C91CFFEFEA6 45) Magnet Therapy: A Sceptial View. In: Quackwatch.org [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.quackwatch.org/04ConsumerEducation/QA/magnet.html 46) List of All U.S. Nuclear Weapons. In: Nuclear Weapons Archive [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuclearweaponarchive.org/Usa/Weapons/Allbombs.html 47) Science: Production notes. In: Lostopedia: The Lost Encyclopedia [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://lostpedia.wikia.com/wiki/Science 48) Ancient History in Depth: Mesopotamia: Assyrian guardian figure. In: BBC History [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/history/ancient/cultures/mesopotamia_gallery_09.shtml 49) Iva Toguri d‟Aquino and “Tokyo Rose”. In: FBI.gov [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.fbi.gov/about-us/history/famous-cases/tokyo-rose 50) Nové technologie, celoživotní učení a další vzdělávání: Projekt „Pražské mediální a komunikační centrum – tvorba, ověřování a evaluace vzdělávacích programů a výzkumná činnost v oblasti dalšího vzdělávání“ [online]. 2006, 166 s. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.insoma.cz/vyzkum_vzdel.pdf
Audiovizuální zdroje: 1) The Big Bang Theory [seriál], Reţie: James Burrows, Ted Wass, Andrew D. Weyman, Joel Murray; USA, 2007–2012
43 2) Dexter [seriál], Reţie: John Dahl, Steve Shill, Keith Gordon, Marcos Siega, Adam Davidson, Michael Cuesta, Tony Goldwyn, S.J. Clarkson, Robert Lieberman, Nick Gomez, Colin Hanks, Alik Sakharov; USA, 2006–2012 3) Lost [seriál], Reţie: Stephen Williams, J.J. Abrams, Jack Bender, Kevin Hooks, Greg Yaitanes, Marita Grabiak, Bobby Roth, Paul A. Edwards, Fred Toye, Tucker Gates, Karen Gaviola, Matt Earl Beesley, Eric Laneuville, Stephen Semel, Daniel Attias, Deran Sarafian, David Grossman, Michael Zinberg, Rod Holcomb, Mario Van Peebles; USA, 2004–2010
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník (tabulka) Příloha č. 2: Kódovací arch k dotazníku (text)
44
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník (tabulka) Otázka Respondent 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 16 17 18 19 20 21 22 23
1
2
3
4
5
6
7
8
b b a a b d b a c d b b b a b c b b a a a b
b,c b a, c d a e a,b b b e a d a a, b a a a,c c d a,b d a
a b a a b d a a b d a a b a a c a d a a a b
a, c, d c, e a, e, c a, b, e a b, d a, d e a, b a, e b a, b a b a, b c a, b, d a, e b, e a
c c a a c b a c c b c c b a c c c b c a c c
a d c c d c c d c c c c d d c d c d c a
a c a b a c c a a c a a a a b a b a a a
a a a c a c a c a c a a a a a a c a c a a a
Příloha č. 2: Kódovací arch k dotazníku Otázka č. 1: Jak často sledujete televizní seriály? a) jednou denně b) 2krát týdně a více c) jednou týdně d) nesleduji Otázka č. 2: Jaký z těchto televizních seriálů sledujete? a) The Big Bang Theory b) Dexter c) Lost d) všechny e) ţádný
45 Otázka č. 3: Bavíte se s vrstevníky/spoluţáky/kolegy o televizních seriálech? Pokud ano, jak často? a) ano, pravidelně b) ano, občas c) ano, výjimečně d) ne Otázka č. 4: Proč sledujete televizní seriály? (můţe být více odpovědí) a) zábava b) oddech c) zajímavý námět d) příběh e) herci, herecké výkony Otázka č. 5: Poskytl vám někdy seriál zajímavou informaci, kterou jste si zapamatovali? a) ano b) ne c) nevybavuji si Otázka č. 6: Důvěřujete „faktickým“ informacím (např. historický či vědeckým tvrzením) v televizních seriálech? a) ano b) ne c) jak kterým d) nevím Otázka č. 7: Pokud by informace v seriálu byly pravdivé, myslíte, ţe byste jich vyuţili v reálném ţivotě (práci, vzdělávacím procesu apod.)? a) ano b) ne c) nevím Otázka č. 8: Uvítali byste zapojení televizních seriálů do školního vzdělávání, případně samostatné vzdělávací projekty, které by seriálů vyuţívaly a pracovaly s nimi? a) ano b) ne c) nevím
