UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky
Bakalářská práce
2013
Martin Charvát
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky
Martin Charvát
Sportovní zpravodajství a publicistika ve vysílání ČRo 1-Radiožurnálu a BBC 5 Live v roce 2012 Bakalářská práce
Praha 2013
Autor práce: Martin Charvát Vedoucí práce: PhDr. Václav Moravec Datum obhajoby: 2013
Bibliografický záznam CHARVÁT, Martin. Sportovní zpravodajství a publicistika ve vysílání ČRo 1Radiožurnálu a BBC 5 Live v roce 2012. Praha, 2013. 54 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Václav Moravec.
Anotace (abstrakt) Sportovní zpravodajství a publicistika v rozhlase se s příchodem nových médií a tím spojené konvergence médií proměnila. V českém mediálním prostředí neexistuje v roce 2013 specializovaná sportovní stanice, největší prostor dává sportovnímu zpravodajství Radiožurnál, což je nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu. Cílem této práce je zjistit, jaká je současná pozice sportovního zpravodajství na Radiožurnálu a porovnat získaná data a informace s britskou stanicí BBC Radio 5 Live, která je stejně jako Radiožurnál založena na aktuálním zpravodajství. Součástí práce je charakteristika vysílání Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live, vliv sportovního zpravodajství na něj, ale zároveň také vliv nových médií na sportovní zpravodajství.
Abstract Sports news and current affairs on radio have changed since the advert of new media and media convergence linked to it. In the Czech media environment of 2013 a specialized sports station does not exist, Radiožurnál, which is the most listened station of Český rozhlas, gives the largest space to sports news. The aim of this thesis is to ascertain the current position of sports news on Radiožurnál and compare these aquired data and information to the British station BBC Radio 5 Live, which like Radiožurnál is based on topical news. Radiožurnál and BBC Radio 5 Live broadcast characterics, the influence on sports news or simultaneously the impact of new media on sports news is part of the thesis.
Klíčová slova rozhlas, Radiožurnál, BBC Radio 5 Live, sportovní zpravodajství, nová média, sportovní reportér, vysílací technologie
Keywords radio, Radiožurnál, BBC Radio 5 Live, sports news, new media, sports reporter, broadcasting technologies
Rozsah práce: 76 152 znaků (41 normostran)
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne …
Martin Charvát
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Václavu Moravcovi za cenné rady, kterými mě korigoval při tvorbě této práce, dále Janu Pokornému a Miroslavu Burešovi za jejich čas a poskytnutou možnost získat důležité materiály pro tuto práci, redaktorům sportovní redakce za jejich poznatky a rodině za podporu.
Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Teze BAKALÁŘSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT/KA: Příjmení a jméno diplomantky/diplomanta: Razítko podatelny: Charvát Martin Imatrikulační ročník diplomantky/diplomanta: 2010 E-mail diplomantky/diplomanta:
[email protected] Studijní obor/forma studia: žurnalistika/prezenční Předpokládaný název práce v češtině: Sportovní zpravodajství a publicistika ve vysílání ČRo 1-Radiožurnálu a BBC 5 Live v roce 2012 Předpokládaný název práce v angličtině: Sports news and current affairs broadcasting at ČRo 1-Radiožurnál and BBC 5 Live in 2012 Předpokládaný termín dokončení (semestr, akademický rok – vzor: ZS 2012/2013): (diplomovou práci je možné odevzdat nejdříve po dvou semestrech od schválení tezí) LS 2013
Základní charakteristika tématu a předpokládaný cíl práce (max. 1000 znaků): Rozbor a analýza sportovního zpravodajství a publicistiky v programovém schématu ČRo 1Radiožurnálu s důrazem na rok 2012. Využití prostředí nových médií (především internetu) pro sportovní zpravodajství a publicistiku v návaznosti na ČRo 1-Radiožurnál. Analýza přímých sportovních reportáží na internetu, které ČRo zprovoznil po vzoru BBC 5 Live. Porovnání způsobu zpracování sportovních témat na ČRo1-Radiožurnálu a BBC 5 Live. Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu): 1. Úvod 2. Stať 2.1 Proměny postavení sportovního zpravodajství a publicistiky v programovém schématu ČRo 1Radiožurnálu 2.2. Sportovní zpravodajství a publicistika v programu ČRo 1-Radiožurnálu 2.2.1 Uplatnění žánrů sportovního zpravodajství a publicistiky v ČRo 1-Radiožurnálu se zaměřením na sportovní reportáž 2.2.2 Vliv nových médií na sportovní reportáže (přímé přenosy, stočené reportáže) 2.3. Porovnání prostoru věnovanému sportovním reportážím v posledních letech 2.4. Sportovní zpravodajství a publicistika v programu stanice BBC 5 Live a její fungování 2.5. Využívání nových médií na Radiožurnálu a BBC 5 Live 2.6. Současné trendy Radiožurnálu ve využívání nových médií při sportovních reportážích 2.7. Cíle Radiožurnálu vzhledem k přiblížení se BBC 5 Live 2.8. Možný budoucí vývoj přímých sportovních reportáží Radiožurnálu prostřednictvím nových médií 3. Závěr Vymezení zpracovávaného materiálu (např. konkrétní titul periodika a období jeho analýzy): vysílání ČRo1-Radiožurnálu, přímé sportovní přenosy na portálu zpravy.rozhlas.cz, vysílání BBC 5, přímé sportovní přenosy na zpravodajském portálu BBC Postup (technika) při zpracování materiálu: Programová analýza sportovních pořadů a sportovního zpravodajství obou rozhlasových stanic i portálů, komparace výše nastíněných témat, to celé vycházející z pojmového rámce opřeného o studium odborné literatury
Základní literatura (nejméně 5 nejdůležitějších titulů k tématu a způsobu jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): Barbora Osvaldová a kolektiv - Zpravodajství v médiích - základní učebnice, která se věnuje jak rozhlasovému vysílání, tak zpravodajství nových médií. Kolektiv - Sborník příspěvků z jarního semináře, pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu - názory odborníků na fungování mj. pořadů S mikrofonem za ..., které jsou stěžejními pořady přímé sportovní rozhlasové reportáže. Jim Beaman - Programme making for radio - základy tvorby programu rozhlasové stanice, aby její obsah působil kompaktně a pro recipienta co nejsrozumitelněji. Vladimír Bozděch - O jazyce rozhlasu a televize - všímá si tendencí a způsobů, jak upoutat pozornost posluchače ve sportovním vysílání. Carole Fleming - The Radio Handbook - pomáhá s uspořádáním a objasněním rolí jednotlivých odvětví zpravodajství v rozhlase. Diplomové práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) Žádné Datum / Podpis studenta/ky ……………………… TUTO ČÁST VYPLŇUJE PEDAGOG/PEDAGOŽKA: Doporučení k tématu, struktuře a technice zpracování materiálu: Případné doporučení dalších titulů literatury předepsané ke zpracování tématu: Předpokládám, že dojde k zásadnějšímu rozšíření seznamu literatury po dalších rešerších. Potvrzuji, že výše uvedené teze jsem s jejich autorem konzultoval a že téma odpovídá mému oborovému zaměření a oblasti odborné práce, kterou na FSV UK vykonávám. Souhlasím s tím, že budu vedoucím této práce.
Příjmení a jméno pedagožky/pedagoga
……………………… Datum / Podpis pedagožky/pedagoga
Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 2 1. Vybrané programové aspekty rozhlasových stanic Radiožurnál a BBC Radio 5 Live se zaměřením na sport ................................................................................................................. 4 1.1. Formáty rozhlasových stanic ....................................................................................... 4 1.2. Formátová charakteristika Radiožurnálu ..................................................................... 5 1.3. Historie a programová charakteristika BBC Radio 5 Live .......................................... 6 1.4. Stručná historie sportovního zpravodajství na Radiožurnálu ...................................... 8 1.5. Normativní vymezení sportu v programu médií veřejné služby v České republice .... 9 1.6. Využití nových médií na Radiožurnálu ..................................................................... 10 2. Vybrané aspekty sportovní žurnalistiky u rozhlasových stanic Radiožurnál a BBC Radio 5 Live .....................................................................................................................................11 2.1. Programové schéma Radiožurnálu .............................................................................11 2.2. Zpravodajství na Radiožurnálu.................................................................................. 13 2.3. Radiožurnál a nová média ......................................................................................... 14 2.4. Aktivita Radiožurnálu na sociálních sítích ................................................................ 15 2.5. Využití sociálních sítí ve vysílání Radiožurnálu........................................................ 16 2.6.Sportovní redakce Centra zpravodajství ..................................................................... 17 2.6.1. Současná situace sportovní redakce ................................................................... 17 2.6.2. Personální obsazení sportovní redakce............................................................... 17 2.6.3. Technologické možnosti sportovní redakce ....................................................... 19 2.6.4. Systém práce sportovního reportéra ................................................................... 22 2.7. Pozice sportovního zpravodajství ve vysílání Radiožurnálu ..................................... 23 2.8. Sportovní zpravodajství a publicistika na BBC Radio 5 Live ................................... 24 2.8.1. Pozice sportovního zpravodajství a publicistiky ve vysílání BBC Radio 5 Live 24 2.8.2. Nová média ve vysílání BBC Radio 5 Live ....................................................... 26 3. Porovnání sportovního zpravodajství a publicistiky ve vysílání obou stanic ................... 27 3.1. Základní podmínky výzkumu .................................................................................... 27 3.2 Výzkum vysílání Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live................................................. 29 3.3. Specializovaná sportovní stanice v portfoliu Českého rozhlasu ............................... 38 Závěr ..................................................................................................................................... 40 Summary............................................................................................................................... 41 Zdroje.................................................................................................................................... 42 Použitá literatura: ............................................................................................................. 42 Použité prameny: .............................................................................................................. 43 Seznam příloh ....................................................................................................................... 45
1
Úvod "Tělo nechť každodenní své hýbání má," říkal Jan Ámos Komenský. Myšlenka podpory sportu není novodobou tezí, ale také v současnosti patří mezi důležité aspekty společenského života. V České republice je podpora sportu definována Zákonem o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. Pro audiovizuální média je důležitá vyhláška Ministerstva kultury č. 233/2001 Sb. stanovující po projednání s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání Seznam událostí značného společenského významu. Za takové události se podle vyhlášky považují například letní a zimní olympijské hry, nebo mistrovství světa či mistrovství Evropy ve fotbalu s důrazem na zápasy české reprezentace a boje o medaile.1 Povinnost vytvářet sportovní pořady je rovněž součástí Zákona o Českém rozhlase č. 484/1991 Sb., který za hlavní úkoly veřejné služby považuje výrobu a vysílání "zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež."2 Sportovní pořady jsou podle zákona rovnocenné s ostatními, cílem této práce bude zjistit skutečnost. Základní otázky zní: Jaká je pozice sportovního zpravodajství ve vysílání Radiožurnálu? Je sportovní zpravodajství na Radiožurnálu více nebo méně důležitou složkou vysílání v porovnání s BBC? Jaká sportovní událost se může dostat do vysílání Radiožurnálu? Má Český rozhlas usilovat o rozšíření portfolia svých stanic o specializovanou sportovní stanici po vzoru BBC? Pro porovnání vysílání Radiožurnálu s vysíláním BBC použije autor stanici BBC Radio 5 Live, která svým zaměřením na zpravodajství nejvíce odpovídá Radiožurnálu. Teoretická část práce se zaměří na teorii formátů rozhlasových stanic a obecnou charakteristiku Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live. Dále práce zmiňuje historii obou stanic, historii sportovního zpravodajství a publicistiky a programového schématu obou zkoumaných stanic, na kterém se projevuje vliv nových médií. Druhá část začne rozborem vysílání Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live. Pro české prostředí je důležitější současná situace na Radiožurnálu, proto bude část týkající se nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu delší. Dále se bude práce zabývat využíváním nových médii na obou stanicích. Důležitou součástí také bude zjištění 1
Vyhláška Ministerstva kultury č.233/2001 Sb. In: 2001. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/cim-se-ridime/stavajici-pravni-predpisy/pdf/233-2001.pdf str. 1. 2 Zákon o Českém rozhlase č. 484/1991 Sb. In. 1991. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=39528&nr=484~2F1991~20Sb.&ft=txt str. 1.
2
pozice sportovní redakce v celém vysílání Radiožurnálu a informace o tom, za jakých technologických nebo personálních podmínek sportovní redakce v roce 2013 pracuje. Rozložení sportovních událostí je nerovnoměrné, proto lze předpokládat, že pozice sportovního zpravodajství a publicistiky ve vysílání bude proměnlivá. Většina sportovních příspěvků bude zpravodajská, protože publicistické pořady na Radiožurnálu zpravidla neobsahují sportovní témata.3 Pro výzkum autor vybral tři reprezentativní vzorky z vysílání BBC Radio 5 Live a Radiožurnálu. Metodou výzkumu bude komparace dat z vysílání obou stanic. Bohužel kvůli nedostatku studijního materiálu autor vybral ke zpracování období z roku 2013. Časový posun mezi Velkou Británií a Českou republikou nebude uvažován, protože program stanice odpovídá biorytmu většiny jejích posluchačů. Při analýze vysílání Radiožurnálu neměl autor žádný problém při zajišťování dat, velkou komplikací se staly britské zákony. Jak sama BBC proklamuje na svých stránkách, její archiv vysílání je dostupný maximálně 7 dní po odvysílání, poté obsah smaže.4 Na to autor práce přišel příliš pozdě a z důvodu nedostatku materiálu byl nucen přesunout výzkumná období z roku 2012 do roku 2013. Britské zákony rovněž nedovolují BBC vysílat zápasy fotbalové Premier League mimo území Velké Británie, proto tyto zápasy chybí v autorově speciálně zřízené digitální knihovně, ve které si shromáždil desítky hodin vysílání BBC Radio 5 Live k analýze. Metodou sběru dat tedy bude analýza, získaná data poté autor zpracuje a metodou komparace porovná výsledky BBC Radio 5 Live a Radiožurnálu. Informace o Radiožurnálu a sportovní redakci Centra zpravodajství chce autor získat hloubkovými rozhovory, které budou součástí příloh. Zmíněný autorův osobní archiv vysílání BBC Radio 5 Live nebude součástí bakalářské práce, protože jde o více než 80GB dat, které má autor na vlastním externím disku a v případě zájmu je dá k dispozici.
3
4
Více v kapitole 2.2. Terms of Use of BBC Online Services. BBC [online]. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:
http://www.bbc.co.uk/terms/personal.shtml#4.
3
1. Vybrané programové aspekty rozhlasových stanic Radiožurnál a BBC Radio 5 Live se zaměřením na sport 1.1. Formáty rozhlasových stanic Rozhlasové stanice začaly ve světě vznikat ve 20. letech 19. století a od té doby se jejich počet zvyšuje. Jedna ze základních možností kategorizace je podle formátů stanic. Jejich množství se v českých poměrech začalo měnit v 90. letech. "Soukromé stanice přicházejí neustále s řadou nových programových forem, jejichž hlavním cílem je získat co největší okruh posluchačů ke sledování jejich pořadů,"5 píše Maršík v roce 1995 v Úvodu do teorie rozhlasového programu, kde rozhlasový program vysvětluje jako "výsledek záměrné programotvorné činnosti."6 Programovou formou můžeme chápat to, co v současnosti nazýváme formátem. David Hendy charakterizuje formát jako 'šablonu', která "určuje strukturu a styl programu: její přesný obsah se bude lišit edici od edice, ale struktura a styl budou stále stejnou náplní, a to minimálně do chvíle než převládne pocit opět oživit stanici, což je často děláno skrze přeformátování."7 Vzápětí ale dodává, že "zatímco formát stanice je okamžitě rozpoznatelný, její struktura je neviditelná a na první poslech se dá pouze částečně odhalit."8 Valerie Geller přesto upozorňuje, že formát není nic, co by stanice, jejichž programovou náplní je reagovat na aktuální dění, mělo bezpodmínečně ovládat a že posluchač "by nikdy neměl cítit omezení formátem stanice. Formát je váš problém, ne jejich."9 V 90. letech začaly v České republice vysílat komerční stanice, které se snažily zaplnit volná místa na českém rozhlasovém trhu, který je ale v porovnání s jinými evropskými trhy příliš malý na to, aby měl každý formát šanci zaujmout dostatečný počet posluchačů pro ziskové vysílání. Stanice tak musely přijít "s formáty, které zaujmou dostatečně velkou část posluchačů, aby tím uspokojily inzerenty. Jakmile se jednou stanice rozhodne vysílat svůj program v
5
MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 106.s. ISBN 80-7184-013-0. / str. 8. 6 MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 106.s. ISBN 80-7184-013-0. / str 10. 7 HENDY, David. Radio in the global age. 1. vyd. Cambridge: Polity, 2000, 260 s. ISBN 0-7456-2069-8. / str 95. 8 HENDY, David. Radio in the global age. 1. vyd. Cambridge: Polity, 2000, 260 s. ISBN 0-7456-2069-8. / str 95. 9 GELLER, Valerie. Beyond powerful radio : a communicator’s guide to the internet age : news, talk, information & personality for broadcasting, podcasting, internet, radio. 2. vyd. Boston: Elsevier/Focal Press, 2011, 512 s. ISBN 978-0-240-52224-1. / str 57.
4
daném formátu, musí vědět, jak ho efektivně využít."10 V českém prostředí se některé formáty rozhlasových stanic vůbec nevyskytují. Formáty můžeme rozdělovat do mnoha kategorií. Základní rozdělení je na stanice hudební a stanice mluveného slova. Hudební stanice se dále dělí podle věku auditoria, pro které je jejich obsah určený. Například stanice formátu CHR (Contemporary Hit Radio) oslovuje zejména adolescenty a její obsah se liší od stanice formátu AC (Adult Contemporary).11 Některé formáty ale není možné jednoznačně určit. Proto například vznikl formát Hot AC, který je na pomezí mezi CHR a AC. Stanice s převládajícím podílem mluveného slova dělíme zpravidla na formáty All News, All Talk, případně News Talk podle toho, jaký je podíl zpravodajství a publicistiky. Obě tyto složky přitom musí být ve vysílání bezpodmínečně odděleny, aby bylo patrné, kdy končí zpravodajství a začíná publicistika. Specialitou malých mediálních prostředí jsou rozhlasové stanice označované termínem "full service",12 které kombinují hudební stanici se stanicí mluveného slova. Budeme se jim věnovat v další kapitole, protože příkladem servisní stanice je Radiožurnál.
1.2. Formátová charakteristika Radiožurnálu Radiožurnál je celoplošná stanice patřící do multiplexu Českého rozhlasu, před rokem 1993 nazývaný federálním okruhem, později prvním programem Českého rozhlasu. Radiožurnál slaví v roce 2013 přesně 90 let od svého vzniku, tehdy pod názvem Radiojournal. Jeho formátová charakteristika se ustálila jako News/AC.13 Takový formát není zcela obvyklý, občas je označovaný jako hybridní. Je z něj patrné, že programové schéma stanice se skládá z mluveného slova v podobě zpravodajství a publicistiky, a zároveň i hudby14. Tím se vymyká výše zmíněné jednoznačné kategorizaci. V současnosti se Radiožurnál snaží profilovat jako servisní stanice, tento formát ale nemá ve světě příliš velkou oporu. Michael Kieth charakterizuje stanice 10
KIETH, Michael. The radio station : broadcast, satellite & internet. 8. vyd. Boston: Focal Press, 2010, 343 s. ISBN 978-0-240-81186-4. str. 75. 11 MOTAL, Jan a kol. Nové trendy v médiích. II, Rozhlas a televize. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 223 s. ISBN 978-80-210-5826-2. str 82. 12 MOTAL, Jan a kol. Nové trendy v médiích. II, Rozhlas a televize. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 223 s. ISBN 978-80-210-5826-2. str 82. 13 VLČEK, Josef. Formáty rozhlasových stanic. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání [online]. 1998, s. 6 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: archiv.rrtv.cz/files/zprava1998/c25.doc str. 3. 14 Podrobnější informace v kapitole 2.2.
5
označované pojmem "full service" takto: "Je to pro posluchače jako nakupovat za běhu, zkrátka vezmou od každého něco. V současnosti takový typ stanic existuje jen v místech s malým trhem, kde se stanice snaží být dobré občanské rádio pro všechny. Nazývá se to přemosťujícím formátem právě kvůli přístupu 'všem lidem dáme všechno.'"15 Valerie Geller přistupuje v publikaci Beyond powerful radio k servisním stanicím s ironií: "Pokud se servisní stanice v současnosti objeví, je pravděpodobně určena a vytvořena malému druhořadému sektoru posluchačů, kteří se rekrutují jako posluchači hudby z nočních klubů, toužících po informacích z politických voleb, volejbalových výsledcích a zemědělských zprávách."Pokud ubereme zmíněnou nadsázku, Radiožurnál všechny tyto aspekty skutečně splňuje, přestože se autoři citovaných textů snažili jejich pomocí charakterizovat vysílání rozhlasových stanic v anglosaských zemích. Podmínky v České republice jsou ale odlišné. Radiožurnál je stanicí, která saturuje z amerického i britského pohledu velmi malý mediální trh, protože české mluvené slovo bude poslouchat maximálně 10 milionů posluchačů. Z tohoto pohledu je existence servisní stanice v České republice odůvodněná.
1.3. Historie a programová charakteristika BBC Radio 5 Live BBC Radio 5 Live je zpravodajská stanice multiplexu BBC, která vznikla v roce 1990 pod názvem Radio 5. V roce 1994 se změnil název na BBC Radio Five Live, ve kterém se v roce 2007 upravila podoba číslovky na současné BBC Radio 5 Live. Velkou pomocí v začátcích už bývalého Radia 5 byla Válka v Zálivu,16 která byla v prvním půlroce dominantou vysílání Radia 5 a znamenala pro něj jako stanici neustále se aktualizujících zpráv skvělou možnost pro vlastní profilaci. "Jeho následná transformace v Radio Five Live byla jedním z nejzávažnějších kroků ve změně vnímání sportu a sportovních témat rozhlasovými vysílateli ve Velké Británii. Pomohla dostat sport z ghetta a z tématu pouze pro informované fanoušky mezi posluchači udělala odvětví, které získalo rovnoprávné postavení v hlavním zpravodajském proudu."17 Právě prosazení
15
KIETH, Michael. The radio station : broadcast, satellite & internet. 8. vyd. Boston: Focal Press, 2010, 343 s. ISBN 978-0-240-81186-4. str. 88. 16 CROOK, Tim. International Radio Journalism: History, Theory and Practise. 2. vyd. New York: Routledge, 2002, 308 s. ISBN 0-203-42323-2. str. 9. 17 BOYLE, Raymond. Sports journalism : context and issues. 1. vyd. Londýn: SAGE, 2006, 198 s. ISBN 1-4129-0798-5. str 71.
6
sportu jako jedné z hlavních náplní programu i přes nesouhlas britského parlamentu a široké veřejnosti byl úspěšným tahem BBC, protože její pátý okruh Five Live se stal stanicí s nejrychleji narůstajícím počtem posluchačů ze všech národních okruhů.18 Už od počátků se profiluje jako stanice formátu News/Talk. Její program získával příznivce už v prvních letech fungování, průměrný týdenní reach uvažovaný u posluchačů starších 4 let se od poloviny 90. let do roku 2004 skokově zvyšoval. Zatímco v roce 1996 byl 9,6 %, od přelomu tisíciletí se nedostal pod 10 % a v roce 2003 dosáhl hodnoty 11,6 %.19 Jako úspěšné hodnotí první desetiletí vysílání také vedení BBC.20 BBC Radio Five Live se snažilo už v té době nahlížet na sportovní události jako na společenské akce. Proto například informovalo fanoušky o dopravní situaci mezi Velkou Británií a Belgií a Nizozemskem, kde se v roce 2000 konalo Mistrovství Evropy ve fotbale.21 Kvalita zpravodajství a publicistiky byla už v té době vysoká, za informování o událostech spojených s 11. zářím 2001 dostala stanice prestižní ocenění Sony Gold Awards. Kvalita žurnalistické práce se ten rok promítla i v poslechovosti - počet posluchačů se oproti předchozímu roku zvedl o 0,75 milionu na 6,4 milionu posluchačů.22 Právě velké společenské i sportovní události pravidelně posilují pozici BBC Radio Five Live, která svým zaměřením oslovuje hlavně věkovou skupinu od 25 do 44 let.23 Schopnost okamžité reakce a precizního zpracování pomohla k ustálení pozice stanice na britském mediálním trhu. Na začátku tisíciletí úspěšně prošla digitalizací a podle výroční zprávy z roku 2010 se posunulo věkové rozmezí nejpočetnější skupiny posluchačů na 35 - 44 let.24 Posluchači, kteří v 90. letech začali tehdejší BBC Radio Five Live poslouchat, u něj zůstali i na začátku třetího tisíciletí, přestože se stanice nesnažila zaměřit na jinou cílovou skupinu. Podle poslední výroční
18
CROOK, Tim. International Radio Journalism: History, Theory and Practise. 2. vyd. New York: Routledge, 2002, 308 s. ISBN 0-203-42323-2. str. 9. 19 HOUSE OF COMMONS, Culture, Media and Sport Comittee. A Public BBC. [online]. Londýn, 2004 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.publications.parliament.uk/pa/cm200405/cmselect/cmcumeds/82/82i.pdf / str. 14. 20 Výroční zpráva BBC za rok 2000. In: [online]. Londýn: BBC, 2001 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2000-01/bbcannualreport_200001.pdf str. 35. 21 Výroční zpráva BBC za rok 2000. In: [online]. Londýn: BBC, 2001 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2000-01/bbcannualreport_200001.pdf str. 14 22 Výroční zpráva BBC za rok 2001. In: [online]. Londýn: BBC, 2002 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2001-02/bbcannualreport_200102.pdf str. 28. 23 Výroční zpráva BBC za rok 2002. In: [online]. Londýn: BBC, 2003 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2002-03/bbcannualreport_200203.pdf str. 36. 24 Výroční zpráva BBC za rok 2010. In: [online]. Londýn: BBC, 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_exec_sopps_2010_11.pdf str. 12.
7
zprávy měla BBC Radio 5 Live reach 12,2 %, což je mírný pokles oproti roku 2010, kdy měla 12,9 %. Její posluchači si ji naladí v průměru na 7 hodin a 20 minut týdně.25 Program BBC Radio 5 Live od svého ustálení na přelomu tisíciletí stále obsahuje 75% zastoupení zpravodajství a 25 % vysílacího času je věnováno sportu. BBC Radio 5 Live je zároveň druhou nejdražší stanicí BBC, když její program stojí 6 300 liber za hodinu. Více než třetina jejích posluchačů ji naladí digitálně.26 V roce 2002 vznikla komplementární stanice k BBC Radio 5 Live pod názvem BBC Radio 5 Live Sports Extra,27 která vznikla spolu s pěti dalšími stanicemi. Vysílá pouze digitálně a výhradně sportovní zpravodajství a publicistiku, zejména se snaží maximálně využít práv BBC na vysílání jednotlivých sportovních zápasů.
1.4. Stručná historie sportovního zpravodajství na Radiožurnálu Sportovní zpravodajství a publicistika patří k tradičním složkám vysílání Českého rozhlasu a na Radiojournalu se objevovalo od prvopočátků vysílání. První přímou sportovní reportáž, označovanou za jednu z prvních na světě, vysílal Radiojournal v roce 1924. Boxerské utkání ve Stromovce mezi Františkem Růžičkou a Rockym Neightem sledoval Jiří Hojer, který do telefonu popisoval prvnímu hlasateli Radiojournalu Adolfu Dobrovolnému děj a Dobrovolný ho převyprávěl na mikrofon. Tento komplikovaný model se rychle vyvíjel, o dva roky později už Josef Laufer komentoval fotbalový zápas Slavia - Hungaria ze stadionu přímo na mikrofon. Fotbalové, a od třicátých let také hokejové živé reportáže se staly doménou sportovního vysílání. Aktuálnost rozhlasového vysílání, která byla v meziválečném období pro ostatní média nedostižná, vytvářela z reportérů známé osobnosti. Tou první se stal především díky svým výborným řečnickým schopnostem Josef Laufer. "V roce 1953 se konečně objevili dva schopní adepti. Z rozhlasového stenografa Karla Maliny se stal sportovní reportér. A ze sportovní redakce Mladé fronty přišel Stanislav Sigmund s rychlou kadencí slov, jakou dosud uchvacoval posluchače jen slovenský reportér Štefan
25
Výroční zpráva BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_executive_2011_12.pdf str. 7. 26 FLEMING, Carole. The Radio Handbook. 3. vyd. New York: Routledge, 2010, 218 s. ISBN 0-20387377-7. str. 6. 27 Výroční zpráva BBC za rok 2002. In: [online]. Londýn: BBC, 2003 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2002-03/bbcannualreport_200203.pdf str. 16.
8
Mašlonka. V letech 1949-1950 pracoval v redakci také Ota Pavel, který se však věnoval jen zpravodajství a reportáži psané."28 Sportovní publicistika se neomezovala pouze na živou reportáž, ale ta byla z technologického hlediska nejjednodušší. Významným rokem, kdy sportovní reportáž ovlivnila společenské dění, bylo vítězství československých hokejistů v roce 1969 na Sovětským svazem, které komentoval Vladimír Vácha. Pozice sportovního zpravodajství a publicistiky se vyvíjela, jakým tempem a často i jakým směrem záviselo po roce 1990 zejména na dostupných technologiích.29
1.5. Normativní vymezení sportu v programu médií veřejné služby v České republice Pozice sportu v české společnosti je upravena Zákonem o podpoře sportu č. 115/2001 Sb30. Sport je chápán jako důležitá součást života, která má několik podob. Aktivní sportovci se snaží udržovat vlastní fyzickou kondici, pasivní sportovci se zajímají o výsledky aktivních sportovců. Platí předpoklad, že aktivní sportovci jsou také sportovci pasivními. Důležitým nástrojem pro pasivní sportovce jsou média. "Sportovní přenosy jsou označovány za jeden z důležitých faktorů ovlivňujících jak návštěvnost na sportovních soutěžích, tak skladbu diváků v hledištích, neboť mohou odvádět zejména ty diváky, kteří patří k občasným návštěvníkům."31 píše Pavel Slepička v publikaci Divácká reflexe sportu. Zmiňuje se zejména o televizních přenosech, ale ve svých analytických výzkumech uvádí vždy jako jednu ze složek "televize a rozhlas". Sledování sportovních přenosů je typické pro mužskou část populace, kdy toto téma nezajímá 15 % z ní, zatímco nezájem žen dosahuje až 63 %. Sportovní přenosy sleduje 45 % z dotazovaných doma v TV nebo rozhlase, 9 % v restauraci, 4 % na internetu, přes 1% na veřejných prostranstvích.32 Je pravděpodobné, že ve druhé dekádě 21. století bude převládat
28
KOLEKTIV. Od mikrofonu k posluchačům : z osmi desetiletí Českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003, 667 s. ISBN 80-86762-00-9. str 261. 29 Více v kapitole 2.7. 30 Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. In: 2001. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/zakon-opodpore-sportu. 31 SLEPIČKA, Pavel a kol. Divácká reflexe sportu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, 181 s. ISBN 978-80246-1838-8. str. 17. 32 CEMES UK FSV. Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf str. 32.
9
sledování televizních přenosů, zejména pak na veřejných prostranstvích nebo v restauracích bude mít 100% podíl. Z výzkumu vyplývá, že sport skutečně má významnou úlohu ve společnosti, ale zároveň existuje i početná skupina, u žen nadpoloviční většina, kterou sport vůbec nezajímá.33
1.6. Využití nových médií na Radiožurnálu Pojem "nová média" se stává čím dál více zavádějícím. V porovnání s existencí tisku je internet "novým médiem", ale pokud uvážíme, jakou rychlostí se nová média rozvíjí, budou v horizontu několika desetiletí současné technologie zastaralé. V roce 2013 se novými médii obecně rozumí internet a digitální média. V současné době technologické konvergence dochází k prolínání tradičních médií s médii novými. Rozhlasoví posluchači nepoužívají pouze k tomu účelu vyrobeného přístroje, ale mohou naladit vysílání na různých platformách.34 Zejména proto nemůže rozhlas existenci nových médií opomíjet. "Současné stanice stále vnímají internet jako životaschopný doplněk ke svému klasickému vysílání, zejména je pro ně dobrý pro upozorňování a výzkum posluchačů. Interaktivní rádio je ale rostoucí realita, stejně jako možnost každého s dostatečným počítačem a programy začít také vysílat."35 Pokud nebude rozhlasová stanice dostatečně kvalitní, ztratí v konkurenčním prostředí svou pozici. Reakce na existenci nových médií se tak pro rozhlas stala nutností. "Interaktivní součást dovoluje posluchačům zapojit se do vysílání. Tento aspekt je důležitý, když vysíláte hudbu, zprávy nebo mluvené slovo. V minulosti posluchači museli do rozhlasu zavolat nebo napsat, aby byli slyšet. Teď se se stanicí mohou spojit okamžitě - online, přes Twitter, zprávou, nebo sociálními sítěmi. Jsou to mocné a nepostradatelné nástroje v současném interaktivním mediálním ekosystému."36
33
Více kapitola 2.1. a hloubkový rozhovor s Janem Pokorným (příloha). HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2. vyd. New York: Pearson, 2012, 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. str. 123. 35 KIETH, Michael. The radio station : broadcast, satellite & internet. 8. vyd. Boston: Focal Press, 2010, 343 s. ISBN 978-0-240-81186-4. str 27. 36 GELLER, Valerie. Beyond powerful radio : a communicator’s guide to the internet age : news, talk, information & personality for broadcasting, podcasting, internet, radio. 2. vyd. Boston: Elsevier/Focal Press, 2011, 512 s. ISBN 978-0-240-52224-1. str. 220. 34
10
2. Vybrané aspekty sportovní žurnalistiky u rozhlasových stanic Radiožurnál a BBC Radio 5 Live 2.1. Programové schéma Radiožurnálu Programové schéma Radiožurnálu prošlo v posledních letech velkou proměnou, která stále trvá. Cílové programové schéma Radiožurnálu by mělo mít co největší možnost zareagovat na aktuální situaci, například zvolení nového papeže, nebo atentát na maratonu v Bostonu. V obou případech Radiožurnál reagoval speciálním vysíláním v podvečer až v noci, tedy v době, kdy by zvláštní vysílání nebylo ve stejném čase před několika lety možno zařadit. (viz tabulka) Čas
Radiožurnál 15.4.2009
Radiožurnál 15.4.2013
18:00 - 19:00
Radiofórum - živě ve studiu
do 18:30 Hlavní zprávy, poté pokračuje Odpolední Radiožurnál - celé živě
19:00 - 20:00
Sportžurnál - živě ve studiu37
Večerní Radiožurnál - živě ve studiu
20:00 - 21:00 Týden ve vědě a technice - točené
Večerní Radiožurnál - živě ve studiu
21:00 - 22:00
22:00 - 23:00
do 21:30 Stalo se dnes (živě ve
do 21:30 Stalo se dnes, poté
studiu), od 21:30 repríza 20 minut
pokračuje Večerní Radiožurnál -
Radiožurnálu (točené)
celé živě
Třetí svět (točené)
Večerní Radiožurnál - živě ve studiu
23:00 - 24:00
Nad věcí - živě ve studiu38
Večerní Host Radiožurnálu - živě ve studiu
39,40
37
Radiofórum a Sportžurnál byly pořady s pevně danou strukturou. Jejich tvůrci se bránili jakémukoliv narušení pořadu argumenty, že narušit skladbu Radiofóra například vstupem z fotbalového zápasu je pro posluchače nezajímavé, protože taková informace nezapadá do konceptu pořadu a bere jim jejich čas ve vysílání. 38 Nezřídka se stávalo, že byl pořad Nad věcí stočený. 39 Jako srovnávací vybráno datum atentátu na maratonu v Bostonu, v obou případech jde o všední den. 40 Tabulka vychází z údajů poskytnutých na portálu rozhlas.cz
11
Radiožurnál se profiluje jako nepřetržitý proud zpravodajství, takový by měl být cílový stav. To znamená, že všechno, čemu jsme kdysi říkali pořady, tak z vysílání mizí a nahrazují se proudovým schématem. Takový byl osud specializovaných programů, například Motožurnálu. Protože ta hodina byla v takových případech vyblokovaná a nebylo možné ji nijak narušit,41 říká Pokorný. V současnosti je Radiožurnál ve všední dny složen z Ranního (5-9), Dopoledního (9-12), Odpoledního (12-19), Večerního (1924) a Nočního (0-5) Radiožurnálu, který je až na výjimky proudovým vysíláním. Takovými výjimkami je Dopolední host Radiožurnálu (10-11), Hlavní zprávy (12:1012:30 a 18:10-18:30), 20 minut Radiožurnálu (17:05-17:25) a Stalo se dnes (21:0521:30).42 43Kromě hodinového dopoledního rozhovoru není ve vysílání Radiožurnálu ve všední den více než dvacetiminutový tematický blok. Všechny jsou navíc vysílány živě.44 Editor vysílání může v odůvodněném případě také změnit formát hodiny a zmenšit 50% podíl hudby. Zatímco v Úvodu do teorie rozhlasového programu definoval Maršík pořad jako "základní stavební element rozhlasového programu",45 v roce 2013 pořady mizí z vysílání Radiožurnálu.46 Přechod od ucelených tematických bloků ve vysílání ke kontinuálnímu plynoucímu proudu bez výrazných hranic je zřejmý. Stále probíhající proměna programu Radiožurnálu zatím významněji nepostihla víkendové vysílání. V sobotu v 9 hodin dopoledne Křesťanský týdeník, v neděli Zápisník zahraničních zpravodajů. Pořady o víkendu přetrvávají po 20. hodině - v sobotu jde o hodinové romské vysílání O Roma vakeren, ve 21 hodin začínají Příběhy 20. století, od 22 hodin vysílá Radiožurnál Doteky víry následované reprízou dopoledního Hosta Radiožurnálu. Podobné programové schéma má neděle, ve 20 hodin začíná Stretnutie, ve 21 Zápisník zahraničních zpravodajů (repríza z dopoledne), poté Doteky víry a ve 23 hodin začíná repríza Hosta Radiožurnálu. Z výroční zprávy ale vyplývá, že je v zájmu vedení stanice tyto pořady z vysílání Radiožurnálu odstranit ve snaze vysílat v co největší míře proudově.47 41
Rozhovor s Janem Pokorným (příloha). Vychází z údajů na portálu rozhlas.cz. 43 Jde o jediné publicistické bloky ve vysílání Radiožurnálu, více v kapitole 2.2. 44 Občasnou výjimkou je 20 minut Radiožurnálu. Zda-li je pořad stočený, se odvíjí od časových možností respondentů. 45 MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 106.s. ISBN 80-7184-013-0. str 37. 46 Porovnání žurnalistické práce v 90. letech a v současnosti se věnuje kapitola 2.6.3. 47 Vyplývá z výroční zprávy Českého rozhlas za rok 2012. VIZ Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc. Str. 7: "Úkolem nového týmu editorů je dohlížet na to, aby 42
12
2.2. Zpravodajství na Radiožurnálu Radiožurnál se charakterizuje jako zpravodajská stanice, která svou informační funkci od 1.1. 2013 ještě více posílila. Perioda zpravodajských relací je půlhodinová, v ranním prime timu vysílá Radiožurnál zprávy každou čtvrthodinu. Hlavní zprávy jsou vždy v celou hodinu, ostatní jsou pouze minutové čtené. Zprávy v celou hodinu jsou uvedeny pěti headliny, které jsou kromě výjimečných případů seřazeny: 1. headline - hlavní událost / událost z domova 2. hedaline - druhá hlavní událost / událost ze světa 3. hedaline - sport 4. headline - dopravní situace 5. hedaline - počasí Pořadí headlinů není dogmatické, v odůvodněných případech se na první headline posune sport, případně doprava nebo počasí. Takovým případem se rozumí událost, která má celospolečenský význam. Stopáž headlinů i s úvodním slovem je přibližně půl minuty, celé zprávy jsou zpravidla pěti- až šestiminutové. Stopáž jednotlivých příspěvků v nich nepřekračuje jednu minutu. Zprávy v půl jsou vedením Radiožurnálu nazývány jako "headlinové", z definice by tedy měly mít jednotlivé čtené zprávy maximálně 150 znaků, ale jejich stopáž po přečtení je větší. Následuje vždy počasí a někdy i dopravní zpravodajství. Výjimečně dlouhé jsou zprávy ve 12:00, 18:00 a 24:00 hodin, kdy mají deset minut. Takto dlouhé byly ještě v roce 2012 také zprávy v 6:00, 7:00, 8:00 a 9:00. Žánrově jsou zpravodajské relace Radiožurnálu pestré a vystřídá se v nich pokaždé hned několik způsobů zpracování. V roce 2012 získal Radiožurnál cenu Prix Bohemia Radio v kategorii zpravodajská relace, která se ten rok udílela vůbec poprvé. V čase mezi zprávami vysílá Radiožurnál mluvené slovo a hudbu, obě složky se pravidelně střídají. Příspěvky, které uvede moderátor, ale zpravidla nemůžeme označit za publicistické. Obsah příspěvků vždy odpovídá na základní žurnalistické otázky, ale se stal ČRo 1 – Radiožurnál pokud možno nejrychlejším zpravodajským médiem v České republice, které přináší veškeré zprávy rychleji než jiná rádia, nebo zpravodajské televize a internetové servery."Toto samozřejmě nelze splnit, dokud budou ve vysílání celé bloky stočených pořadů.
13
nenabízí nadhodnotu, kterou by bylo možné nazývat publicistikou. Obvyklá dvouminutová stopáž je pro publicistiku nedostačující, protože za tak krátký čas není možné obsáhnout všechny úhly pohledů na skutečnost. Vazba zpravodajství a publicistiky je přitom v současném útržkovitém mediálním světě důležitá. "Zpravodajství samo o sobě nemůže zprostředkovat zcela jasně a srozumitelně události současného rozporuplného světa. Informace o události sama o sobě událost nevysvětluje."48 Příspěvky v proudovém vysílání Radiožurnálu jsou tak příspěvky zpravodajské, příspěvky označované jako publicistické jsou pouze povrchní. 49 Proto bude autor práce rozlišovat v dalších kapitolách zpravodajství, které je představováno zpravodajskými relacemi, a zpravodajské příspěvky, kterými jsou ostatní příspěvky. V každé půlhodině je prostor pro 3-4 příspěvky a zbytek je hudba.
2.3. Radiožurnál a nová média Český rozhlas v devadesátých letech spustil své internetové stránky, jejich součástí bylo internetové zpravodajství iŽurnál. V roce 2009 došlo k modernizaci a od 1.9. 2009 funguje zpravodajský web Českého rozhlasu na adrese zpravy.rozhlas.cz. Hlavním dodavatelem příspěvků je Radiožurnál. Snahou internetového oddělení Českého rozhlasu je využít komparativních výhod oproti svým konkurentům a multimedializovat obsah internetového zpravodajství - základem každé zprávy je audio záznam, některé zprávy jsou rozšířeny o infografiku a galerii fotografií, zřídka se objevují také videa. Přestože se Český rozhlas snaží od modernizace stránek o crosspromotion s Radiožurnálem i sociálními sítěmi, podle průzkumu Centra pro mediální studia při Fakultě sociálních věd UK má internetové zpravodajství Českého rozhlasu minimální čtenost. Ve statistikách odpovědí na otázku "Na jakých webových stránkách hledáte informace ze zpravodajství? Jmenujte max. 3 hlavní." skončil server rozhlas.cz (kterým se rozumí server zpravy.rozhlas.cz) poslední s 0 %.50 Výroční zpráva ČRo za rok 2012 48
KOLEKTIV. Rozhlas veřejné služby - stojí na rozcestí? : sborník příspěvků z Jarního semináře pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2009, 40 s. ISBN 978-80-254-6814-2. str. 16. 49 V hloubkových rozhovorech to naznačili Jan Pokorný i Miroslav Bureš (příloha). 50 CEMES UK FSV. Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf str. 31.
14
ale zmiňuje více než 24 milionů návštěv, což je rekordní číslo, které vzhledem k předchozímu období má více než 20% nárůst. "Počet zhlédnutých stránek vzrostl na 78 273 323, tedy meziročně o 11,8 %. Průměrný počet stránek zhlédnutých při jedné návštěvě poklesl o desetinu z 3,41 na 3,14. Stoupla naopak průměrná doba strávená na jedné stránce ze 4 min 39 s. na 6 min 15 s."51 Výroční zpráva ale zahrnuje do těchto dat všechny stránky spadající pod doménu rozhlas.cz, a tudíž je čtenost internetových stránek v porovnání s ostatními médii velmi nízká. Hlavním důvodem návštěvy je podle internetových uživatelů živé vysílání, až poté je zajímá zpravodajství a informace o kultuře.52
2.4. Aktivita Radiožurnálu na sociálních sítích "Současné stanice stále vnímají internet jako životaschopný doplněk ke svému klasickému vysílání, zejména je pro ně dobrý pro upozorňování a výzkum posluchačů. Interaktivní rádio je ale rostoucí realita, stejně jako možnost každého s dostatečným počítačem a programy začít také vysílat."53 Reakce na vznik a rozvoj sociálních sítí byla u Radiožurnálu pomalá. Podle nejnovějších průzkumů54 je v České republice více než 3,5 milionů obyvatel s účtem na Facebooku, následuje Google Plus a Twitter. Profil Radiožurnálu na Facebooku55 začal fungovat 22. ledna 2009, do vzniku serveru zpravy.rozhlas.cz ale byl téměř nečinný. Na podzim 2009 začal nárůst počtu uživatelů, kteří ho sledují, na jaře 2013 jich je téměř 20 tisíc. Manipulace a sdílení obsahu bylo chaotické, nebylo zřejmé, kdo má na účet přístup a jaká má práva. Příspěvky na zeď přidávali někteří redaktoři, popřípadě editoři nebo vedoucí redakcí.56 Na Radiožurnálu několik let nebyl specialista na sociální sítě, který by úzce spolupracoval s editory vysílání stanice, přestože stanice se sociálními sítěmi spolupracovala. Radiožurnál
51
Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc str. 41. 52 Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc str. 41/42. 53 KIETH, Michael. The radio station : broadcast, satellite & internet. 8. vyd. Boston: Focal Press, 2010, 343 s. ISBN 978-0-240-81186-4. str 27. 54 ČTK. Sociálním sítím se v Česku daří. Mají stále více uživatelů. [online]. 10.4.2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://mediamania.tyden.cz/rubriky/online/socialnim-sitim-se-v-cesku-dari-maji-stale-viceuzivatelu_266665.html. 55 Profil Radiožurnálu na Facebooku - http://www.facebook.com/radiozurnal. 56 Osobní rozhovory se zaměstnanci Radiožurnálu.
15
dosud nevlastní účet na Google Plus,57 na Twitteru je jeho první tweet ze 3. ledna 2013. Od roku 2013 začal plně fungovat nový newsroom Radiožurnálu, který už počítá s místem pro odborníka na sociální sítě.58 Až ten začal spravovat účet Radiožurnálu na Twitteru, za 4 měsíce získal přes 700 followers.59 Velký podíl mají redaktoři Radiožurnálu na celorozhlasových statistikách. "Vysílání přes YouTube zaznamenala několikanásobně vyšší sledovanost oproti přenosům přes původní přehrávač. Počet zhlédnutí videí na účtu YouTube se oproti předchozímu roku zvýšil z 2 965 na 257 133 zhlédnutí, což je několikanásobný nárůst. Celkem tak bylo přehráno 542 418 minut (1 rok a 11 dní) videa."60
2.5. Využití sociálních sítí ve vysílání Radiožurnálu "Radiožurnál využívá svůj web a stránky na sociálních sítích pro zpětnou vazbu posluchačů a pro komunikaci s nimi. Publikum stanice patří co do využívání internetu k aktivnějším, což se výrazně projevuje zejména v době mimořádných událostí, kdy komunikace posluchačů se stanicí prostřednictvím sociálních sítí několikanásobně vzrůstá,"61 bilancuje výroční zpráva rok 2012. V něm se Radiožurnál snažil dále rozšiřovat interakci s posluchač, kteří mohou svými názory a otázkami zasáhnout do vybraných pořadů, například Hosta Radiožurnálu, Večerního Radiožurnálu nebo Nočního Radiožurnálu. Své příspěvky mohou posluchači telefonovat, psát SMS nebo napsat na Facebook,62 přičemž v Hostovi Radiožurnálu převažují dotazy přes sociální sítě, zatímco ve zbytku vysílání jsou dominantní živé telefonáty. V průběhu roku 2011 57
Autor ho nikde nenalezl. Velmi pravděpodobně to souvisí s množstvím pracovních míst v bývalém newsroomu Radiožurnálu. Ten doznal v roce 2012 rekonstrukce. "Celý newsroom byl vybaven novou ovládací technologií a počet pracovních míst byl navýšen ze 13 na 24. Kvůli problémům s veřejnou zakázkou na nábytek se do konce roku 2012 nepodařilo navýšit početní stav redaktorů v newsroom na cílových 29 pracovních míst. Provoz v newsroom byl zkušebně zahájen v polovině prosince 2012 a plně potom 31. 12. 2012. "IN Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc str. 10. Zmíněných 13 míst bylo podle zkušenosti autora rozděleno takto: 1 zprávař, 1 editor, 1 redaktor zahraniční směny, 1 tzv. "příložník" zahraniční směny (pomocník), 2 redaktoři domácí směny, 1 redaktor sportovní směny, 1 redaktor sportovního internetového zpravodajství, 2 redaktoři iŽurnálu, 1 místo pro přípravu moderátora, 1 produkční a 1 místo pro publicistiku. Platné do podzimu 2012. 59 Profil Radiožurnálu na Twitteru - https://twitter.com/Radiozurnal1. 60 Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc str. 42. 61 Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc str. 10. 62 Podle informací na portálu rozhlas.cz. 58
16
začal Radiožurnál využívat sociální sítě také k tématu "O všem s Vámi", tedy otázku, na kterou mohli posluchači reagovat. Jejich příspěvky četl moderátor ve vysílání, v roce 2012 začal Radiožurnál tvořit do vysílání příspěvky, které tematicky rozšiřovaly a prohlubovaly diskutované téma. S vyšším počtem pracovních míst v newsroomu se staly sociální sítě součástí vysílání Radiožurnálu. V závislosti na tématu dostane Radiožurnál přibližně 50 až 80 reakcí za den, sloužící redaktor ve směně je zpracuje do vysílání. Vytvoří z nich příspěvky na 12:50 a 18:50, pokud editor neurčí jinak. Podklady přebírá pouze z Facebooku, diskuze se nijak neúčastní a tvoření zmíněných příspěvků je spíše okrajovou činností tohoto redaktora.63
2.6.Sportovní redakce Centra zpravodajství 2.6.1. Současná situace sportovní redakce Od 1.1. 2013 přestala existovat sportovní redakce jako součást Radiožurnálu, ke stejnému datu se přesunula stejně jako všechny ostatní redakce pod Centrum zpravodajství. To vzniklo v rámci reorganizace v Českém rozhlase spolu s Centrem výroby. Centrum zpravodajství má za úkol zásobovat své objednavatele, kterými jsou jednotlivé stanice, zpravodajskými a publicistickými příspěvky do vysílání. Hlavním objednavatelem příspěvků od sportovní redakce je Radiožurnál. Ve způsobu práce sportovní redakce se tímto přesunem nic zásadního nezměnilo, pouze to znamená, že její zaměstnanci budou nově zásobovat také vysílání dalších stanic, které si příspěvky objednají - zpravidla jsou to regionální studia Českého rozhlasu.64
2.6.2. Personální obsazení sportovní redakce Sportovní redakce prošla v posledních letech řadou obměn. Ty největší odstartoval nástup Barbory Tachecí coby ředitelky Radiožurnálu v roce 2007, který donutil některé zkušené redaktory k odchodu. Míra dobrovolnosti odchodu byla různá. V roce 2008 se 63 64
Osobní korespondence s Martinem Karlíkem, jedním z redaktorů konajících právě tuto službu. O tom více v kapitole 2.6.4.
17
také začal profilovat sportovní televizní kanál Nova Sport, na který se přesunulo hned několik redaktorů a reportérů. V první polovině roku 2008 tak ve sportovní redakci zbylo jen několik redaktorů, které postupem času začali doplňovat hlavně studenti nebo čerstvě vystudovaní redaktoři. Jejich počet se od té doby pouze zvyšuje, protože žádný z nich neodešel. Věkový průměr redakce se tak po téměř pěti letech dostal na 35 let.65 V takovém případě je otázkou, zda-li je sportovní redakce pro posluchače důvěryhodným zdrojem informací a názorů. Radiožurnál naladí ve velké většině lidé starší 40, spíše 50 let. Podle barvy hlasu a jeho výšky mohou poslechem snadno poznat, kolik je redaktorovi let. Pokud uslyší z éteru někoho, kdo je o generaci mladší, nemusí pro posluchače být redaktorovy poznatky dostatečně důvěryhodné, protože zkušenosti obou skupin jsou naprosto rozdílné. Radiožurnál navíc poslouchají hlavně vysokoškolsky vzdělaní lidé s nadprůměrnými příjmy.66 V extrémním případě by tak mohl pětadvacetiletý redaktor komentovat či glosovat skutečnost, která by měla historické základy starší než je on sám, ale které sám posluchač zažil na vlastní kůži. Řešení této situace není snadné, sportovní redakce se z ní nejspíše dostane postupem času s tím, jak budou jednotliví zaměstnanci stárnout a přibližovat se věkově na úroveň většiny svých posluchačů. Zajímavostí je, že když nejzkušenější reportér současné sportovní redakce Aleš Procházka byl za Československý rozhlas na Mistrovství světa v hokeji 1972 v Praze, většina jeho současných kolegů ještě nebyla na světě. Složení současné sportovní redakce je už několik let neměnné, od roku 2012 ji vede Miroslav Bureš, který nastoupil po Petru Součkovi. K dispozici má v pražské redakci 19 dalších reportérů, z nichž tři jsou externisté a dva pracují na poloviční úvazek,67 sám Bureš se navíc na vysílání podílí. Z dvaceti redaktorů může sedmnáct mluvit na mikrofon,68 čtrnáct z nich pravidelně vyrábí příspěvky do vysílání. Ve sportovní redakci je pouze jedna žena, která se také hlasově objevuje ve vysílání Radiožurnálu, další, a to neméně důležitou, je produkční. Svou roli mají ve sportovní redakci také krajští reportéři, tzv. "krajánci", kteří nabízí příspěvky do vysílání. Které příspěvky z regionů se dostanou do vysílání Radiožurnálu je zpravidla na jejich vlastní iniciativě, pokud se nejedná o důležitou akci. Zaměstnanci pracující v pražské redakci 65
Autor práce se se všemi zná osobně, tedy může podle vlastních znalostí usoudit odhadovaný průměr. Příloha výroční zprávy Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856095.doc str. 1. 67 Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). 68 To znamená, že může vykonávat kompletní redaktorskou práci, která se mimo jiné skládá z přípravy a čtení zpráv, vytváření stočených příspěvků a zpravodajských vstupů do vysílání. Stav k dubnu 2013. 66
18
nemohou mít stejně kvalitní informace a stejné kontakty například se Spartou Praha a Slavií Praha, jako s Baníkem Ostrava. Zásobovat Radiožurnál sportovními informacemi o týmech z Moravy je pro sportovní redakci obtížnější, protože má k dispozici pouze jednoho "krajánka" v Olomouci a jednoho v Ostravě, zbytek jsou externisté. Dlouhodobá snaha najít reportéra v Brně je i po několika konkurzech neúspěšná.69
2.6.3. Technologické možnosti sportovní redakce Nová média radikálně proměnila žurnalistickou práci v rozhlase. V 90. letech bylo jedinou možností záznamu nahrávat na magnetofonové pásky, které ve třetím tisíciletí nahradila digitální média. Způsobů, jakými nahrát bez vlastnictví speciálního přístroje kvalitní audiozáznam, je hned několik. To zásadně proměnilo také práci rozhlasového reportéra. Před dvaceti lety reportéři pokrývali převážně právě hrané sportovní zápasy a dominantním publicistickým žánrem sportovního zpravodajství byl kromě živé reportáže publicistický rozhovor, který se stále, byť ne tak často, objevuje ve vysílání. Pokud jel před dvaceti lety redaktor na zápas nebo potřeboval pouze natočit rozhovor, zpravidla nejel na utkání nebo setkání sám, ale měl k dispozici ještě technický doprovod, který zajišťoval veškeré technologické náležitosti. V případě rozhovoru měl onen pracovník nahrávací zařízení, při sportovních zápasech vysílací linky.70 V případě setkání s vybraným sportovcem či funkcionářem a následným natáčením byla situace jednoduchá, reportér pouze držel mikrofon a ptal se na otázky, zbytek zajišťoval jeho doprovod. V případě náhlé nečekané události také nenastával velký problém - reportér musel v každém případě počkat na ten "svůj čas". "Nešlo odnikud vstoupit do vysílání po mobilu, pokaždé jen po linkách, maximálně po pevném telefonu. Tehdy člověk vyjel na fotbal a pokud se nepovedlo zapojit linky a nebyl nikde poblíž pevný telefon, který samozřejmě nikde na tribuně není, tak se nevysílalo. To bylo úplně jiné vysílání,"71 vzpomíná na své začátky v hloubkovém rozhovoru Miroslav Bureš. Vývoj technologických možností je rychlý a odráží se také ve vysílání v roce 2013.
69
Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). 71 Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). 70
19
Podstatnou vlastností reportéra musí být samostatnost, který je na všechno sám. Technické pracovníky může po roce 2010 potkat pouze v budově rozhlasu, na akcích72 se vyjma ojedinělých případů neobjevují,73 a tak si musí reportér poradit v nepříjemné situaci sám. Pokud se mu problém nepodaří vyřešit, stává se jeho soukromá nesnáz vadou ve vysílání celé stanice.74 Dalším rozdílem je elementární vybavení redaktora. To se skládá z mobilního telefonu, nahrávacího zařízení a notebooku. Mobilní telefon musí být multimediální, tedy se schopností fotografovat, natáčet videa a v krajním případě pořídit audiozáznam na vysílatelné úrovni. K tomu je ale primárně určeno nahrávací zařízení, ke kterému reportér dostane protivětrnou ochranu (windshutz), která chrání mikrofony před nárazy proudu vzduchu (větru nebo dechu respondenta). Pokud se reportér potřebuje dostat na akci, může si půjčit služební auto. Reportér je za veškerou svěřenou techniku odpovědný, musí hlásit závady, aby bylo možné případně věci opravit. "Během spěchu, kdy je nutné rychle zabalit své zařízení, se kolikrát stane, že se něco rozbije nebo ztratí. Různé konektory, například na mikrofon, nebo sluchátka se mohou poničit, když je ledabyle naházíte do batohů. Možná vám nepatří, ale jsou nástrojem vašeho byznysu. Starejte se o ně. A nestěžujte si na technické pracovníky, pokud se něco rozbije. Zpravidla to totiž nejsou technici, kdo rozbíjí vybavení."75 Ztráta nebo rozbití je pochopitelné, i když kolikrát velmi drahé. Nepochopitelné ovšem je, pokud reportér závadu u erárního zařízení nenahlásí a doplatí na to jeho kolega. Takovým erárním vybavením jsou vysílací linky. Sportovní redakce má k dispozici 2 druhy - ISDN linky a čtyřdrát.76 "Český rozhlas začal síť ISDN významněji využívat v roce 2002 pro vysílání přímých přenosů zápasů z fotbalových a hokejových stadionů. Zejména pro mezinárodní výměnu mezi jednotlivými členy EBU se ale ISDN
72
Jen velmi těžko se dá jedním slovem pojmout význam slov "zápas", "tisková konference", "setkání s hráčem" a podobné úkoly, které reportéra čekají. Miroslav Bureš to v hloubkovém rozhovoru souhrnně nazývá "akcí", což je ideální slovo pro "nekonkrétní reportérskou činnost." V případech, kde jde o obecně platná pravidla, se tohoto slangového výrazu bude držet i autor práce. 73 Jde o případy, kdy se rozhlas domlouvá s poskytovatelem nebo správcem připojení. Takovými případy jsou některé zahraniční cesty, kam si rozhlas objedná u místního poskytovatele telefonní spojení a funkčnost tohoto spojení přijde na místo vyvedení kabelů ověřit pracovník poskytovatele. Případně jde o některé fotbalové a hokejové zápasy české ligy, kde je reportér spojen s vysíláním pomocí čtyřdrátu (o tom více v hloubkovém rozhovoru s Miroslavem Burešem) a funkčnost připojení přijede na stadion zkontrolovat technický pracovník tamní regionální stanice - ideálním příkladem je fotbalový stadion 1. FC Příbram. 74 Souvisí s náplní práce rozhlasového reportéra na sportovní akci, věnuje se tomu kapitola 2.6.4. 75 HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2. vyd. New York: Pearson, 2012, 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. str. 208. 76 Vysvětlení pojmu čtyřdrát se týká rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha).
20
linky využívaly už před rokem 2002."77 "Tato dynamicky se rozvíjející širokopásmová telekomunikační síť umožňuje nejen přenos zvuku, ale i dat, textů a obrazu. V praxi to znamená, že na úřadech, institucích, ale například i sportovních stadionech, které jsou propojeny ISDN, si může reportér (s pomocí zařízení Codec) zřídit improvizované studio a vysílat přímo z místa, a to v téměř studiové kvalitě a za minimálních nákladů."78 Aby si mohl reportér ono improvizované studio zřídit, musí si s sebou přinést malé cestovní zavazadlo plné zařízení.79 V něm bude mít zmíněné linky, napájecí kabel s adaptérem, kodek s výstupem na propojení se vstupem na stadionu, sluchátka, kabel na propojení linek s kodekem, náhradní kabel a náhradní baterie pro případ, že by na stadionu selhalo napájení. To je celkem 7 věcí, které reportér potřebuje, aby vůbec mohl začít vysílat po ISDN linkách. Samotné vysílání je přitom hlavní náplní jeho práce. Vysílat po čtyřdrátu je pro reportéra logisticky snazší, protože velké kované zavazadlo, které si s sebou přinese, obsahuje pouze vysílací linky, napájení, sluchátka a náhradní baterie. Na rozdíl od ISDN linek, které váží kolem 3 kilogramů, je těžší a váží okolo 5 kilogramů.80 Sportovní redakce má nově k dispozici také vysílací technologie založené na nových médiích. Jde o zařízení Glensound, LuciLive, IP telefon a program Skype.81 Všechny z nich už mají za sebou ostré testy, například Lucilive bylo poprvé použito v roce 2012 na Olympijských hrách v Londýně.82 Glensound pracuje na principu mobilního telefonu, jehož signál přenáší v co nejčistší podobě. Jde o náhlavní soupravu, která pro svou funkčnost potřebuje pouze kvalitní mobilní signál. LuciLive naopak kombinuje mobilní 3G síť a wi-fi připojení.83 Internet ke své funkčnosti potřebují také dva další programy, IP telefon měl zatím co do kvality signálu nejlepší reference, ale ani on, ani připojení přes Skype nebylo ideální.84 IP telefon použila sportovní redakce při vysílání z druhého kola Davis Cupu 2013, které hráli čeští tenisté v Kazachstánu v Astaně. Byl tam jediný reportér ze sportovní redakce Jaroslav Plašil, který sice přístroj správně zapojil, ale neměl zpětný poslech. To je pro reportéra fatální okamžik, protože 77
KOLEKTIV. Od mikrofonu k posluchačům : z osmi desetiletí Českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003, 667 s. ISBN 80-86762-00-9. str 442. 78 KOLEKTIV. Od mikrofonu k posluchačům : z osmi desetiletí Českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003, 667 s. ISBN 80-86762-00-9. str 442. 79 HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2. vyd. New York: Pearson, 2012, 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7 str. 207. 80 Tak odhadovali hmotnost oslovení sportovní redaktoři. 81 Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). 82 Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc str 61. 83 Podobné technologie využívá také BBC, více v kapitole 2.8.2. 84 Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha).
21
neví, kdy je ve vysílání, nebo jestli se ho moderátor či zprávař ptají na konkrétní otázku. Celá situace se musela řešit tak, že se Plašil připojil na svůj soukromý účet na Skype, stejně tak se na Skype připojil pracovník v režii, a pokaždé, když měl reportér začít mluvit, mu na jeho soukromý účet přišla zpráva "mluv!" a on začal.85,86 Z vysílání to ale především díky ideální koordinaci nebylo poznat. Nová média tak v tomto případě řešila problémy s jinými novými médii. Právě poruchovost a nestabilnost je hlavním problémem nových médií při sportovním vysílání - tento problém ale začíná už u samotného mobilního telefonu, který je závislý na nestabilní síle signálu.
2.6.4. Systém práce sportovního reportéra Ideálním vysvětlením je příklad konkrétní sportovní akce, za kterou budeme uvažovat fotbalový zápas hraný od 17 hodin v Praze. Neexistuje žádný redakční manuál, co by měl reportér udělat a v jakém pořadí, ale jde o obecně platný postup. Před zápasem si reportér musí udělat přípravu, zhruba 2 hodiny před utkáním přijede do redakce. Tam si vyzvedne vysílací linky a ověří, že fungují. Poté jede na stadion, kde by měl být hodinu před výkopem. Při příchodu na stadion si redaktor vyzvedne sestavy, zapojí na tribuně linky a pokusí se zjistit informace, které případně ještě nemá. Chvíle před samotným zápasem jsou pro reportéra volnější, než ty po zápase. Při zápase reportér buď komentuje dění, nebo pozoruje a dělá si poznámky. S výkopem tak nastává doba, kdy se prakticky nezastaví. Po utkání reportér namluví sportovní službě krátký referát o utkání a v co nejkratším čase sbalí vysílací linky. V tu chvíli mu jde v podstatě o sekundy, proto často vybavení pouze ledabyle nahází do příslušného zavazadla.87 Reportér se přesune do mix zóny, kam často přiběhne jako jeden z posledních novinářů, protože na rozdíl od píšících či ostatních audiovizuálních médií musí namluvit ještě onen referát. Následuje čekání na hráče a snaha natáhnout se co nejblíže ke zpovídanému objektu. Poté následuje cesta na tiskovou konferenci s trenéry - to vše absolvované ve spěchu se zavazadlem s vysílacími linkami, se kterými musí na všech stadionech seběhnout 5 pater, na Dukle následuje ještě 300 metrů ke kabinám, ke kterým reportér musí
85
Osobní rozhovor s Jaroslavem Plašilem. Kapitola 2.6.4. přiblíží, jak velkým problémem je pro reportéra, když kromě své práce musí navíc řešit ještě technologické problémy. Podobné téma je také v kapitole 3.3. 87 Následky tohoto spěchu jsou popsané v kapitole 2.6.3. 86
22
oběhnout hřiště.88 Jakmile reportér nahraje jednotlivé výpovědi, pošle je přes e-mail do redakce sportovní směně. Počet výpovědí se odvíjí podle toho, kolik jich služba po reportérovi vyžaduje. Buď ještě na stadionu, nebo v redakci reportér udělá příspěvky pro krajská studia, například když v Praze hrají kluby ze středních Čech. Pracovní doba sportovního reportéra v uvažovaném případě je přibližně sedmihodinová. Jak k takovému vypětí a náročnosti všech úkolů ve velmi krátké době poznamenává vedoucí redakce Miroslav Bureš: "Pokud by měl někdo komentovat, natáčet rozhovory, dělat příspěvky, navíc pro několik stanic najednou, do toho fotit, poslat to na Facebook a k tomu napsat i něco vtipného na Twitter - to se nedá stihnout, to není v silách jednoho člověka. To ať si tu lidé, co to prosazují a jsou převážně teoretici, myslí, co chtějí, tohle není možné."89 I proto sám v citovaném rozhovoru připouští, že příliš nekontroluje, jestli redaktoři skutečně dbají na to, aby dávali příspěvky na sociální sítě a vytvářeli také jiné obsahy (video, foto, text na sociálních sítích), než pouze příspěvky pro vysílání Radiožurnálu.
2.7. Pozice sportovního zpravodajství ve vysílání Radiožurnálu Jak píší Garry Hudson a Sarah Rowlands, "v současných newsroomech není místo pro nikoho kdo říká: 'Sport mě nezajímá' "90 Role sportu ve Velké Británii, o které tato kniha píše, je odlišná od pozice sportu v České republice, ale pokud šéfredaktor Jan Pokorný říká, že sport je rovnocenná součást vysílání se všemi ostatními,91 musí mít lidé odpovědní za vysílání, tj. editoři, stejné povědomí o sportu, jako mají o ostatních součástech vysílání. Moravec ve své bakalářské práci z roku 2002 vyjmenovává konkrétní časy, kdy posluchači mohli slyšet sportovní informace. V 11:45 byl Sportovní magazín, od března 2002 byly do odpoledního vysílání vždy zařazeny příspěvky ve 14:50, 15:50 a 16:50, od
88
Reportér Jan Kaliba vzpomínal, jak si na Dukle zkrátil cestu přes fotbalový trávník, ale zhruba u půlicího kruhu ho nevybíravým způsobem složil jeden z pořadatelů, protože přes trávník novináři nesmí osobní rozhovor s Janem Kalibou. 89 Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). 90 HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2. vyd. New York: Pearson, 2012, 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. str 202. 91 Rozhovor s Janem Pokorným (příloha).
23
začátku roku 2002 navíc začal Radiožurnál vysílat Sportžurnál,92 tedy hodinový sportovní pořad. Naopak ze současného programu Radiožurnálu nemá posluchač až na výjimky93 možnost poznat, kdy uslyší sportovní zpravodajské příspěvky. Lze dlouze debatovat o tom, jestli jde o výhodu, nebo ne. Jan Pokorný jako šéfredaktor Radiožurnálu říká, že "sport je vcelku specifická oblast, která primárně zajímá odhadem 40% publika, a to ještě jen té mužské části."94 Pokud by dopředu věděli, že bude v daný čas sportovní příspěvek, existuje určitá skupina lidí, co by si rozhlas zapnula, stejně jako skupina lidí, která by ze stejného důvodu přeladila. V současném vysílání Radiožurnálu není ve všední den pravidelný čas, ve kterém by posluchači pokaždé slyšeli sportovní publicistiku.95 Zpravodajské a publicistické příspěvky jsou rozmělněny v proudovém vysílání na základě rozhodnutí editorů. Sportžurnál jako ucelený pořad existuje pouze o víkendu, kdy začíná po zprávách v 18 hodin a končí ve 20 hodin. V pracovních dnech nahradil Sportžurnál v čase mezi 19. a 20. hodinou Večerní Radiožurnál, ve kterém je první hodina naplněna hlavně sportovním zpravodajstvím a sportovními příspěvky.96 Sportovní zpravodajství je pravidelnou součástí každých zpráv.97
2.8. Sportovní zpravodajství a publicistika na BBC Radio 5 Live
2.8.1. Pozice sportovního zpravodajství a publicistiky ve vysílání BBC Radio 5 Live BBC Radio 5 Live je rozhlasovou stanicí, která se zásadním způsobem podílela na vnímání sportovní žurnalistiky ve Velké Británii. V jejím vysílání je v současnosti zhruba čtvrtinový podíl sportovního zpravodajství a publicistiky. Na rozdíl od Radiožurnálu vnímá sportovní zpravodajství a publicistiku jako důležitou součást 92
MORAVEC, Martin. Sportovní publicistika ve vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu. Praha, 2002. 69 listů, [24] listů příloh. Dostupné z: http://ckis.cuni.cz/F/?func=direct&doc_number=000314771&local_base=CKS01&format=999. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Josef Maršík. str. 19. 93 Takovou výjimkou je přetrvávající pořad Sportžurnál o víkendu, kdy začíná po zprávách v 18 hodin a končí ve 20 hodin, případně pořady S mikrofonem za ..., které se vysílají, když se hraje dostatečný počet zápasů fotbalové a hokejové ligy ve stejném čase, případně s jednotným začátkem. 94 Rozhovor s Janem Pokorným (příloha). 95 Podle programu Radiožurnálu - http://program.rozhlas.cz/stanice/2013-04-30?st=1. 96 Rozhovor s Janem Pokorným (příloha). 97 Více ve výzkumné kapitole 3.2.
24
vysílání už od 90. let, kdy začalo vysílat specializované sportovní pořady. Vysílání BBC Radio 5 Live je stejně jako na Radiožurnálu proudové. Jednotlivé bloky jsou pojmenované podle moderátorů, (viz tabulka) kteří vystupují jako jednotlivci. Každou hodinu uvedou svým specifickým způsobem a většinou nenavazují na své kolegy. Ve vysílání BBC Radio 5 Live přetrvává autorský přístup k vysílacím blokům. Formát jednotlivých bloků není jednoznačně určen jako u Radiožurnálu. Ve vysílání je jen několik stálých bodů, které ale nikdy nezačínají na sekundu přesně. Hodina začíná krátkou anoncí moderátora, pokračuje zprávami, které trvají přibližně čtyři minuty. Zpravidla až po zvukovém předělu následuje sport, který má stopáž minutu až minutu a půl. Poté následuje publicistická část, kde je prvním tématem vždy nejdůležitější událost dne. Stopáž není pevně dána, ale první téma končí přibližně po deseti minutách, během kterých o něm moderátoři diskutují s minimálně dvěma hosty. Následuje dopravní zpravodajství, které je minutové až dvouminutové a přijde na řadu 20 minut po celé hodině. Před zprávami v půl (přesnější je výraz "okolo půl", protože nic nezačíná naprosto přesně) stihnou moderátoři dvě až tři krátká témata. Stopáž zpráv v půl je kratší, než u zpráv v celou hodinu, ale stopáž následujícího sportovního zpravodajství je dvojnásobná i delší. Následuje podobné schéma jako v první půlhodině - jedno až dvě témata do deseti minut před celou, kdy je dopravní zpravodajství (opět jednu až dvě minuty). Hodinu zpravidla končí dvě až tři kratší témata.98 Čas
Pořad
Charakteristika
6:00 - 9:00
5 Live Breakfast
- ranní show plná rozhovorů, reportáží a zpráv
9:00 - 10:00
Your Call
- diskuze s posluchači na aktuální téma
10:00 - 12:00 Victoria Derbyshire - dopolední blok určený diskuzí na vybrané téma 12:00 - 14:00 Shelagh Fogarty
- odpolední blok určený diskuzí na jiné téma
14:00 - 16:00 Richard Bacon
- odpolední blok určený diskuzí na znovu jiné téma
16:00 - 19:00 5 Live Drive
- odpolední blok plný menších témat a případů, krátké příběhy
19:00 - 19:30 5 Live Sport
98
- sportovní zpravodajství
Zdrojem autorova analýza desítek hodin vysílání BBC Radio 5 Live.
25
5 Live Breakfast a 5 Live Drive jsou pořady se dvěma moderátory, nejspíše proto není v názvu bloku99 jméno. Moderátorů 5 Live Sport je několik. Pořady následující po 19:30 už nejsou pravidelné a zpravidla se odvíjí od možnosti vysílat důležité sportovní utkání a jeho začátku, případně jiných důležitých událostí. Většina pořadů je zpravodajskopublicistická, podle výroční zprávy BBC mají více než 75% zpravodajský výstup.100 To také naznačuje možnost a snahu BBC reagovat na aktuální události, kterými je schopna přerušit diskutované téma. Publicistika na BBC Radio 5 Live vychází především z diskuze. Stanice ve velké míře využívá telefonátů svých přispěvatelů, které nejdříve zaznamená a až poté pustí do vysílání. Ke každému tématu se vyjádří jeden nebo více respondentů, rozhovor využívají jednak jako žánr a poté také jako metodu sběru výpovědí. Většina rozhovorů není předtočených. Rozhovory vedou moderátoři jak s respondentem ve studiu, tak po ISDN linkách nebo telefonu. Zpravodajství BBC Radio 5 Live se skládá především ze čtených zpráv, zvukových zpráv a zpravodajského přenosu (živého vstupu). Pozice sportovního zpravodajství a publicistiky vychází na BBC Radio 5 Live z britského vnímání sportu jako celospolečenské záležitosti. Do jisté úrovně je to téma, které by mělo zajímat širokou veřejnost, a proto není ve vysílání BBC Radio 5 Live pomíjeno. Kromě půlhodinového sportovního přehledu od 19 hodin vysílá stanice živé reportáže fotbalových zápasů, závodů formule 1 a důležitých utkání v ragby nebo kriketu. Večerní bloky po zmíněném přehledu také často vyplňuje rozhlasový dokument se sportovní tématikou. Pozice sportovního zpravodajství a publicistiky se na BBC Radio výrazně liší ve všední den a o víkendu.101 V sobotu a v neděli roste počet přímých přenosů fotbalových zápasů, často vysílá dva nebo tři duely v jeden den. Sportovní zpravodajství a publicistika zpravidla začíná v poledne, přičemž i dopoledne mohou posluchači slyšet anonce na odpolední přímé přenosy.
2.8.2. Nová média ve vysílání BBC Radio 5 Live
99
Termín pořad je v tomto případě nevhodné, když jde o proudové vysílání, proto je korektnějším označení bloky. 100 1. příloha výroční zprávy BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 2013-05-18]. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_exec_sopps_2011_12.pdf. str 12. 101 Konkrétní data zpracována ve výzkumu v kapitole 3.2.
26
BBC využívá nových médií ve vysílání svých stanic déle, než Český rozhlas. Počátky jsou v rámci BBC v roce 2007 u krajských studií, která v tom roce začala vysílat z telefonů za pomoci XDA komunikátoru, který zlepšoval kvalitu telefonátu ve vysílání. V roce 2011 se začaly ve vysílání objevovat přímé vstupy a rozhovory vysílané pomocí technologie LuciLive nainstalované na iPad a vysílající přes 3G sítě.102 Jde tedy o další vylepšení vysílání přes mobilní telefon, které je stabilnější, než možnost vysílat za pomocí wi-fi připojení. Také BBC ale stejně jako Radiožurnál primárně využívá ISDN linky, ostatní technologie jsou záložní variantou. Sociální sitě jsou velmi důležitým nástrojem pro moderátory BBC Radio 5 Live při komunikaci s posluchači. Vzhledem k vysoké poslechovosti stanice na internetu 103 jsou sociální sítě komunikačním kanálem, s jehož pomocí mohou získávat kromě informací i názory a reakce. Na Twitteru má stanice téměř 250 tisíc followers, na Facebooku přibližně 40 tisíc fanoušků - pouze na tyto dvě sociální sítě BBC Radio 5 Live na svých stránkách odkazuje. Práci s posluchači na Twitteru začalo aktivně využívat od března 2008, přičemž na samotnou síť se přidalo o měsíc dříve.
3. Porovnání sportovního zpravodajství a publicistiky ve vysílání obou stanic 3.1. Základní podmínky výzkumu Autor po konzultaci s vedoucím práce vybral k analýze 3 období. První období je od 14. února od 6 hodin do 21 hodin a 21. února od 6 hodin do 21 hodin. Důvodem takto vybraného období jsou zápasy 2. kola Evropské ligy mezi fotbalovou Spartou Praha a Chelsea FC. V prvním termínu se hraje v Praze, o týden později je odveta v Londýně. 102
HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2. vyd. New York: Pearson, 2012, 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. str. 157/158. 103 Více v kapitole 1.3.
27
Cílem je zjistit, jak na to obě stanice reflektovaly. Otázkou je, zda-li se výrazně lišilo množství zpracování tématu Evropské ligy, pokud hrál český klub na domácím stadionu nebo venku, a případně jestli se Radiožurnál stejnou měrou zajímal o Spartu Praha jako o Viktorii Plzeň. Druhé období je od 2. března od 6 hodin do 3. března do 21 hodin. Jde o sobotu a neděli, které jsou ve sportovní redakci Radiožurnálu považovány za jeden z nejnabitějších víkendů v roce. Ty dny se hraje fotbalová i hokejová liga, je HME v atletice, MS v klasickém lyžování a velké množství dalších akcí, protože dochází ke kolizi termínových listin zimních a letních sportů. Třetím obdobím je celý týden, konkrétně týden od 18. do 24. března, a to pro komplexní pohled na vysílání sportovní publicistiky (zpravodajských příspěvků) na obou stanicích. Tento týden je specifický tím, že se ani v jedné zemi nehraje nejvyšší fotbalová liga, ale jak Česká republika tak země Velké Británie hrají kvalifikaci o postup na mistrovství světa. Statistiky u BBC Radio 5 Live mohou být lehce zkresleny, protože o víkendu zasáhlo Anglii nebývale silné sněžení, které ovlivnilo také program 2. fotbalové ligy,104 ze které stanice chtěla vysílat živé reportáže. Autor práce se ale domnívá, že údaje ze sobotního vysílání, které počasí nejvíce proměnilo, budou přesto relevantní. Autor bude k analýze využívat archiv Radiožurnálu dostupný na internetu a osobní archiv vysílání BBC Radio 5 Live, protože internetový archiv BBC Radio 5 Live je dle britského zákona dostupný maximálně 7 dní po odvysílání. Pro akademické účely si tedy autor vysílání nahrával na externí disk. Při samotné analýze se autor musel vypořádat s faktem, že jde o rozdílné formáty stanic. Proto se rozhodl všechny veličiny udávat v procentech, přičemž vycházel z toho, že na Radiožurnálu je 50% obsah hudby. V případě komparace publicistiky BBC Radio 5 Live a zpravodajských příspěvků na Radiožurnálu autor vypozoroval, že zatímco ve vysílání britské stanice připadá po odečtení zpravodajství 50 minut na publicistiku, na Radiožurnálu jde kvůli hudbě přibližně o 25 minut pro zpravodajské příspěvky. Tedy čísla dosažená u Radiožurnálu ještě vynásobil dvěma, aby byla výsledná čísla v procentech odpovídající.
104
Podrobnosti u analýzy č.7.
28
3.2 Výzkum vysílání Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live Analýza č. 1: Kolik procent času vysílacího času věnují obě stanice sportovnímu zpravodajství? (v průměru v procentech za hodinu)
Analýza č. 1 7 6 5 4 5 Live
3
Radiožurnál 2 1 0
v%
Sportovní zpravodajství ve vysílání BBC Radio 5 Live a Radiožurnálu se zásadně liší hned v několika aspektech. Kvůli samotné koncepci relace má sportovní zpravodajství na Radiožurnálu v celou hodinu v průměru minutovou stopáž, zatímco ve zprávách půl je vždy pouze čtená zpráva se stopáží nepřesahující půl minuty. Po zprávách následuje případný živý vstup z právě hraného zápasu, což je pravidlem v odpoledním vysílání a v podvečer. Živé vstupy nejsou součástí zpráv v půl zřejmě proto, že jsou podkresleny hudbou, která by při zvukové konfrontaci se sportovním prostředím působila rušivě. U BBC Radio 5 Live je postup spíše opačný. V celou hodinu jsou v relaci jen čtené sportovní zprávy, zatímco zprávy v půl jsou různě dlouhé. Číselně vyjádřeno připadá na Radiožurnálu na sportovní zpravodajství celkem minuta a půl za hodinu s tím, že jakmile se začnou hrát fotbalové a hokejové zápasy, délka zpráv v půl se až ztrojnásobí. Zprávy v celou jsou vždy maximálně minutu a půl. Podobnou expanzi sportovního zpravodajství zažije s odpoledním začátkem zápasů a závodů i vysílání BBC Radio 5 Live - zprávy v celou jsou kolikrát i více než dvouminutové a zprávy v půl v extrémních případech přesáhnou čtyři minuty. Z toho vyplývá výše vypočítaný poměr na základě poslechu vysílání. 29
Analýza č. 2: Kolik procent mluveného slova věnovaly obě stanice sportovnímu zpravodajství a publicistice týkající se fotbalových zápasů Evropské ligy v 1. zkoumaném termínu? (14.2.) (údaje za hodinu v procentech)
Analýza č. 2 90 80 70 60
50 40
5 Live
procenta
30
Radiožurnál
20 10 0 07:00 08:00 09:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00
zkoumané období
Výsledek této analýzy může být do jisté míry překvapující. V prvním termínu hrála Sparta domácí utkání na Letné a druhý český klub Viktoria Plzeň cestovala do Neapole. O Plzni byly ve vysílání pouze 2 příspěvky, jeden ráno a jeden odpoledne, zatímco domácí utkání Sparty Radiožurnál monitoroval i z hlediska bezpečnosti na stadionu a dopravní situace. BBC Radio 5 Live začala až po poledni pravidelně ve svých hlavních zprávách v půl oznamovat, které tři anglické kluby budou hrát Evropskou ligu. Téma držela jen na úrovni krátkých čtených zpráv a nijak hlouběji se jím nezabývala. V publicistice se objevil pouze jediný příspěvek týkající se zápasu Liverpoolu v Petrohradu, kde se očekávaly rasistické pokřiky domácích fanoušků - v Anglii pokaždé ostře sledované téma. Obě stanice využily ve zprávách výpovědi té druhé strany Radiožurnál Angličana Lamparda a BBC Radio 5 Live Petra Čecha, byť hrajícího za Chelsea. Samotné utkání Sparty s Chelsea začínalo v 19 hodin českého (18 hodin britského) času a Radiožurnál pokryl jeho první poločas naprosto stejným způsobem jako BBC Radio 5 Live. Obě stanice využily vstup ve zprávách krátce po výkopu, poté vstup ve 20. minutě zápasu a další půlminutový vstup po zprávách v půl, v závěru poločasu vysílaly poslední okamžiky půle. Pokaždé následoval na Radiožurnálu ještě zpravodajský vstup ze souběžně hraného duelu Plzně v Neapoli. Rozdíl nastává po 20. 30
hodině českého času, kdy Radiožurnál vysílá druhou půli přímým přenosem střídavě s utkáním Neapol - Plzeň, zatímco BBC vysílá debatu nad začátkem dostihové sezóny. Analýza č.3: Kolik procent mluveného slova věnovaly obě stanice sportovnímu zpravodajství a publicistice týkající se fotbalových zápasů Evropské ligy v 2. zkoumaném termínu? (21.2.) (údaje za hodinu v procentech)
Analýza č. 3
18 16 14
procanta
12 10 8
5 Live
6
Radiožurnál
4 2 0
zkoumané období
Také graf mapující odvetná utkání o týden později ukazuje, že Radiožurnál přikládal zápasům ve svém vysílání mnohem větší důležitost. Tentokrát se zápasy hrály až po zkoumaném období (výkop ve 21 hodin), Radiožurnál ale uplatnil stejný model, jako v prvním případě. Tedy vstupy z prvního poločasu a celý druhý v přímé reportáži. BBC Radio 5 Live překvapivě utkání nesledovalo ve stejné míře, jako Radiožurnál první utkání, a to ani na komplementární stanici BBC Radio 5 Live Sports Extra. Přestože se tedy odveta utkání Sparta Praha - Chelsea FC hrála v Londýně, Radiožurnál ji zpravodajsky pokryl lépe než domácí stanice. Při sběru dat autor zjistil, že přestože Plzeň hrála druhý zápas na domácím stadionu a přivezla si z prvního duelu velmi nadějný výsledek pro postup, příspěvků z utkání Chelsea - Sparta bylo stejně jako těch týkajících se utkání Plzně s Neapolí.
31
Analýza č. 4: Kolik procent mluveného slova věnovaly obě stanice sportovní publicistice nebo zpravodajským příspěvkům v 1. zkoumaném období mimo dobu prvoplánově věnovanou sportovnímu vysílání? (údaje za hodinu v procentech)
Analýza č. 4 60 50 40 30 5 Live
procenta
20
Radiožurnál
10 0
zkoumané období
Lehce zavádějící jsou v tomto grafu údaje z období mezi 9. a 11. hodinou. Radiožurnál vysílá od 10 do 11 hodin Hosta Radiožurnálu, což je rozhovor moderátora s jedním nebo více respondenty. Jen při naprosto výjimečných událostech se v tomto čase objeví ve vysílání sportovní příspěvek, kterým je žánrově zpravodajský vstup. Není ovšem výjimkou, že zmíněným respondentem je sportovec, což by byl v grafu druhý extrémní případ. Stejně je na tom i BBC Radio 5 Live, které od 10 do 11 hodin českého času vysílá pořad Your Call, kdy moderátor hovoří ve vysílání s posluchači na aktuální téma. Z grafu je patrné, takové téma bylo i v prvním období, konkrétně šlo o placení daní z nákupu vstupenky na fotbalový zápas. Podobné výkyvy, nejčastěji k hodnotě 0, budou v těchto časech i na dalších grafech. Analýza č. 3 potvrzuje, že Radiožurnál přikládal zápasům mnohem větší význam. Chelsea byla v té době posledním vítězem nejprestižnější klubové soutěže Ligy mistrů a pro Radiožurnál byla její konfrontace s českým týmem zajímavým tématem. Postup BBC Radio 5 Live je zřejmě odrazem anglické fotbalové veřejnosti, pro kterou není Evropská liga, a zvláště její 2. kolo, zásadní sportovní událostí.
32
Analýza č. 5: Kolik reálného času v minutách věnovaly obě stanice sportovní publicistice nebo zpravodajským příspěvkům ve 2. zkoumaném období?
Celková stopáž (min)
Radiožurnál 5 Live
0
200
400
600
800
1000
1200
Analýza č. 6: Kolik procent mluveného slova věnovaly obě stanice sportovní publicistice ve 2. zkoumaném období? (údaje za hodinu v procentech)
procento
Analýza č. 6 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
5 Live Radiožurnál
zkoumané období
33
Druhé období se od prvního zásadně liší tím, že pokrývá víkend, nikoliv všední dny. I přesto je skoro neuvěřitelné, že BBC Radio 5 Live za víkend vysílala 1 041 minut sportovního zpravodajství a publicistiky, do čehož nejsou započítány zpravodajské relace. Takovému číslu se Radiožurnál podle analýzy č. 5 nemůže rovnat. Více než 17 hodin sportu je dílem především dvou bloků. V sobotu od 12:00 do 20:00 a v neděli od 12:00 do 19:00 hodin vysílala BBC Radio 5 Live sport - z toho v sobotu zahrnoval osmihodinový blok také živé reportáže dvou celých fotbalových zápasů, v neděli vysílala britská stanice jednu živou reportáž. Dlouhé, tematicky ucelené bloky sportovního zpravodajství a publicistiky jsou na BBC Radio 5 Live žádoucí a mají využití. BBC Radio 5 Live také pomáhá harmonogram fotbalových zápasů, protože většina utkání má jednotný začátek, zatímco obdobný pořad na Radiožurnálu S mikrofonem za sportem je nepravidelný. Jedno hrací kolo české fotbalové ligy je roztaženo od pátku do pondělí a není výjimkou, když ani 2 zápasy nemají stejný čas výkopu. Na grafu je patrné, že začátek bloku na britské stanici je nárazový a zatímco odpoledne je čistě sportovní, blok před polednem naopak sport zcela vypouští. Vysílání Radiožurnálu je na rozdíl od BBC Radio 5 Live neustále vyvážené a podíl sportu s postupem času průběžně narůstá. BBC Radio 5 Live na rozdíl od české stanice začíná vysílání hned s několika sportovními tématy, v první hodině neopomene připomenou selhání srdce fotbalisty Tottenhamu, o chvilku později skotskou ligu následovanou druhou anglickou ligou, po půl se dostane na ragby a ještě před zprávami se zastaví u golfu. Radiožurnál oproti tomu odvysílá jediný příspěvek o halovém atletickém šampionátu. Podstatné je ale také časové rozložení příspěvků v jedné vysílací hodině. Na BBC Radio 5 Live se jen velmi zřídka dostane jakákoliv sportovní informace před dopravní zpravodajství, 105
105
Podrobněji v kapitole 2.8.1.
34
Analýza č. 7: Kolik minut sportovní publicistiky odvysílaly obě stanice jednotlivé dny 3. zkoumaného období?
Neděle Sobota Pátek Radiožurnál
Čtvrtek
5 Live Středa Úterý Pondělí 0
100
200
300
400
500
600
Třetí období by mělo poskytnout nejkomplexnější pohled na vysílání obou stanic. Neočekávaný může být vzhledem k předchozí tabulce sobotní počet minut u BBC Radio 5 Live, který je ovšem vysvětlitelný. V programu BBC Radio 5 Live bylo vysílat nejprve po 12. hodině první rovinový dostih sezóny z Doncasteru a poté také živou reportáž utkání 3. anglické fotbalové ligy mezi Sheffieldem a Brentfordem. Anglii ovšem den předtím zasáhlo velmi husté sněžení, kvůli kterému museli zrušit jak dostihy v Doncasteru, tak také fotbalový zápas v nedalekém Sheffieldu. Další zápasy se hrály podle plánu, proto od 15 hodin následovala jedna živá reportáž fotbalového duelu. Chybějící 3 hodin nahradila BBC Radio 5 Live zpravodajstvím ze sněhové kalamity ve Velké Británii. Tento týden byl trochu atypický také pro Radiožurnál, který by se zřejmě dostal ne vyšší víkendová čísla, kdyby se hrála fotbalová liga. Ta měla ale ve všech evropských zemích přestávku kvůli kvalifikačním zápasům na mistrovství světa. Přesto se nedá říct, že by rozdíl mezi všednodenním a víkendovým pojetím sportovní publicistiky na Radiožurnálu byl tak markantní, jako u BBC Radio 5 Live. Vyšší čísla britské stanice i ve všedních dnech vytváří hlavně fakt, že po 20. hodině zpravidla následuje po sportovním přehledu ještě hodinová diskuze nad sportovním tématem.
35
Analýza č. 8: Jak velkou procentuální část publicistické části mluveného slova vysílaly obě stanice sportovní příspěvky?
Analýza č. 8 16 14 12 10 8 5 Live
procenta
6
Radiožurnál
4 2 0 07:00 08:00 09:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00
zkoumané období
Pokud se zaměříme na stopáž mimo specializované sportovní pořady, je podnětný pohled na podrobnější analýzu č. 8. Zatímco Radiožurnál v ranním vysílání nedává velký důraz na sportovní zpravodajské příspěvky a s postupem času počet sportovních příspěvků klesá, BBC Radio 5 Live začíná na mnohem vyšších číslech. Pak následuje dopolední propad, který u Radiožurnálu vystřídá prudký nárůst na nejvyšší hodnotu dne. Autor si při delší úvaze vzpomněl, že by mohlo jít o jistý pozůstatek z doby před přeformátováním stanice. V kapitole 2.6. připomíná, jak rozdělení sportovní publicistiky vypadalo podle Moravce v roce 2002, kdy před dvanáctou hodinou byla čtvrthodina vyhrazena Sportovnímu magazínu. Možná tendence zachovávat několik let platný nepsaný řád je patrná i ve zbytku vysílání. Kolikrát už byl vysloven názor, že "sport patří na konec", proto měl prostor ve 14:54, 15:54 atd., což platí i v roce 2013. Tady ovšem musíme zdůraznit, že to je pro sport velmi výhodný čas, protože pokud fotbalový zápas začíná v celou hodinu, tak po tři čtvrtě má vždy poločas i konec. Pokud by autor u analýzy č. 8 zkoumal několikanásobně delší období, než je jeden týden, zřejmě by se potvrdil úplně opačný trend ve vnímání sportu na Radiožurnálu a BBC Radio 5 Live. Rozhlasové stanice mají nejvyšší poslechovost od rána do poledne, od kdy poslechovost klesá. Nabízí se úvaha, jestli je sport pro posluchače Radiožurnálu opravdu nezajímavý, že téměř přímo úměrně s jeho četností ve vysílání opouští vysílání Radiožurnálu.
36
Analýza č. 9: Které sportovní odvětví se dostane do vysílání mimo vysílací čas vyhrazený pro sport?
Analýza č. 9a
Fotbal Rugby Kriket Motorismus Olympismus Ostatní
Analýza č. 9b
Fotbal Hokej Sporty na sněhu Rychlobruslení Formule Ostatní
Známý skotský fotbalista meziválečné éry Bill Shankley prohlásil: "Fotbal není záležitostí života a smrti. Je mnohem důležitější!" Tím se zřejmě řídí i vysílání BBC Radio 5 Live. Vypovídající hodnota výše zmíněných grafů je relevantní zřejmě jen u dvou, třech největších sportů. Zatímco u Radiožurnálu dá fotbal a hokej dohromady necelé tři čtvrtiny času na sportovní zpravodajské příspěvky, v Anglii se jen málo akcí může dostat na úroveň fotbalu, kriketu a ragby.106 106
S tím se pojí autorova úsměvná vzpomínka na analýzu, kdy poslouchal jeden z mála příspěvků na BBC Radio 5 Live o golfu. Týkal se Tigera Woodse a toho, že Woods má novou známost - americkou lyžařku Lindsey Vonnovou. Zatímco v Česku byste před sportovním fanouškem řekli jen příjmení Američanky a on by okamžitě věděl, o koho jde, reportér ve vysílání BBC Radio 5 Live musel říkat, kdo
37
Ke grafům ale připomeňme, že nebyl žádný velký tenisový turnaj, což by u obou stanic rapidně zvýšilo podíl tenisu. Pro komplexní přehled bez výkyvů by bylo zapotřebí několikaměsíční výzkum, zmíněné trendy je ovšem možné odhalit i z těchto grafů.
3.3. Specializovaná sportovní stanice v portfoliu Českého rozhlasu Při kolizi termínů několika sportovních událostí má BBC Radio 5 Live možnost koordinovat své kroky s komplementární stanicí BBC Radio 5 Live Sports Extra, kterou ve svém vysílání pravidelně promuje. Program této komplementární stanice není pevně daný, závisí na sportovních akcích a faktu, zda-li má BBC vysílací práva. Proto například BBC Radio 5 Live Sports Extra zpravidla nevysílá v pondělí, kdy se nehrají důležité zápasy, naopak o víkendu je vytížené. Pokud se podíváme na druhé zkoumané období, tak zatímco samo BBC Radio 5 Live pokrývalo celkem 3 fotbalové zápasy, tak Sports Extra vysílalo 2 fotbalové zápasy v sobotu a prakticky celou neděli halový atletický šampionát. Ve třetím zkoumaném období jsou výsledky podobné, pondělí až středu nebylo možno Sports Extra naladit, ale poté vysílalo dva tréninky a kvalifikaci na první závod formule 1, čtyři zápasy ragby a jeden kriketový duel. Sports Extra je nejméně nákladnou stanicí multiplexu BBC,107 když vhodně doplňuje portfolio rozhlasových stanic BBC a stejně jako BBC Radio 4 a BBC Radio 3 rozšiřuje veřejnou rozhlasovou službu o jeden z důležitých aspektů společenského života. Petr Šašek na Jarním semináři pořádaném Sdružením pro rozhlasovou tvorbu v roce 2009 uvedl, že Český rozhlas by mohl mít specializovaný sportovní kanál právě typu BBC Radio 5 Live Sports Extra.108 Možnou existenci stanice nevyvrací ani současný šéf Radiožurnálu Jan Pokorný,109 ovšem připouští hned několik problémů. Jednak je to pouze desetimilionový mediální trh v České republice, který už navíc saturuje specializovaný sportovní kanál České televize. Moravec ve své bakalářské to je, jak je úspěšná, že má několik olympijských medailí nebo jak ten sport, který dělá, ve skutečnosti doopravdy vypadá. Podobné vysvětlování je ale nutné i na Radiožurnálu, pokud by se měl do vysílání mimo speciální sportovní pořad dostat příspěvek o sportu, který není všeobecně známý. 107 2. příloha výroční zprávy BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 2013-05-18]. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_ar_online_2011_12.pdf str. 7. 108 KOLEKTIV. Rozhlas veřejné služby - stojí na rozcestí? : sborník příspěvků z Jarního semináře pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2009, 40 s. ISBN 978-80-254-6814-2. str. 33. 109 Rozhovor s Janem Pokorným (příloha).
38
práci píše, že poslechovost pořadů S mikrofonem za sportem není nijak vysoká.110 Hledisko financí by pro případnou specializovanou sportovní stanici Českého rozhlasu nemuselo být tím největším problémem, protože digitální stanice, kterou by onen sportovní kanál musel být, se dají zřídit velmi levně. Největší finanční náklady by tak paradoxně zřejmě byly na platy zaměstnanců. Pokud budeme vycházet z kapitol 2.6.2. a 2.6.4., musel by Český rozhlas zajistit kompletně nové personální obsazení specializované sportovní stanice, protože v současné době je počet sportovních redaktorů a nároky na ně na samé hranici možného. Zvýšení počtu zaměstnanců by vyžadovalo nalezení nových prostor pro zázemí sportovní redakce, dále je nutná technologická podpora, vysílací pracoviště nebo studio. Myšlenka specializované sportovní stanice v portfoliu Českého rozhlasu ale není nerealizovatelná. "Kdybychom si teď a tady vzali tužku a papír, tak spolu bez problémů načrtneme, co by mohla sportovní stanice řekněme od 14 do 23 hodin vysílat."111
110
MORAVEC, Martin. Sportovní publicistika ve vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu. Praha, 2002. 69 listů, [24] listů příloh. Dostupné z: http://ckis.cuni.cz/F/?func=direct&doc_number=000314771&local_base=CKS01&format=999. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Josef Maršík. str 23. Podle příloh v Moravcově práci to je zhruba 70 až 30 tisíc posluchačů, v roce 2002 nastává po 18. hodině prudký pokles posluchačů Radiožurnálu. Data jsou naměřena v posledním kvartálu roku 2001 a prvním kvartálu roku 2002. 111 Rozhovor s Janem Pokorným (příloha).
39
Závěr BBC Radio 5 Live a Radiožurnál jsou zpravodajsko-publicistické stanice se značným podílem sportovního zpravodajství a publicistiky ve vysílání. Radiožurnál vysílá sportovní zpravodajství v každých zprávách, ve zprávách v celou hodinu je zpravidla jeden titulek týkající se sportu. Množství sportovních zpravodajských příspěvků ve vysílání Radiožurnálu se mění s množstvím sportovních akcí, v průběhu dne má stoupající tendenci, což platí ve všední dny i o víkendu. BBC Radio 5 Live nabízí v každé hodině více sportovního zpravodajství než Radiožurnál. Celková stopáž sportovní publicistiky ve vysílání má v průběhu všedního dne zpravidla klesající tendenci, o víkendu je tendence prudce rostoucí. V porovnání s BBC Radio 5 Live je sportovní zpravodajství na Radiožurnálu v menším množství, ale nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu zvládá ve všední dny stejně kvalitně jako britská stanice reagovat na aktuální sportovní události. Výrazný rozdíl mezi oběma stanicemi je ve víkendovém vysílání, ve kterém Radiožurnál téměř nezmění pozici sportovního zpravodajství, přestože se několikanásobně zvýší počet sportovních událostí, zatímco BBC Radio 5 Live vysílá několikahodinové bloky sportovního zpravodajství a publicistiky. Pokud uvážíme, že podle vedoucího sportovní redakce Centra zpravodajství Miroslava Bureše je každý víkend nedostatek sportovních redaktorů, protože jsou všichni zaměstnáni některou sportovní akcí,112 pak v takovém případě Radiožurnál o víkendu neefektivně využívá sportovní reportéry. Řešením by byla specializovaná sportovní stanice, 113 která by stejně jako kulturní stanice Český rozhlas Vltava a stanice pro děti Rádio Junior vhodně rozšířila spektrum stanic Českého rozhlasu. Taková stanice by také zefektivnila využívání vysílacích práv,114 která v současnosti Radiožurnál využívá jen ke zpravodajským vstupům, ojediněle živé reportáži. Specializovaná sportovní stanice BBC Radio 5 Live Sports Extra měla v minulém roce reach 1,7 % a byla posluchačsky nejlépe hodnocenou stanicí BBC.115 Vztah společnosti ke sportu ve Velké Británii je odlišný od České republiky, ale přesto má specializovaná sportovní stanice Českého rozhlasu potenciál získat si početnou a stálou posluchačskou základnu.
112
Rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). Podrobnosti v kapitole 3.3. 114 Více rozhovor s Miroslavem Burešem (příloha). 115 Výroční zpráva BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_executive_2011_12.pdf str 7. 113
40
Summary Radiožurnál and BBC Radio 5 Live are news media covering current affairs and also sports news. The amount of sports news reports broadcast in Radiožurnál varies with many sporting events, during the day is rising, which applies on weekdays as well as weekends. BBC Radio 5 Live offers in every hour more sports news than Radiožurnál.. Total footage in broadcast sports journalism has in the course generally downward trend, the weekend is a rapidly growing trend. Compared to BBC Radio 5 Live's sports news on Radiožurnál is in smaller quantities, but most listened to station of Czech Radio handles on weekdays as well as the British station to respond to the current sporting events. A significant difference between the two stations is in the weekend in which Radiožurnál almost unchanged position of sports news, though the number of sporting events will highly increase, while BBC Radio 5 Live broadcasts several-blocks sports news and current affairs. Specialized sports station in Czech Radio would make the publice service, as well as cultural Czech Radio Vltava and radio station for children Radio Junior. Such stations would also increase efficiency of broadcasting rights use. The company's commitment to the sport in the UK is different from the Czech Republic, but specialized sports Czech Radio stations have the potential to get large and constant listener base.
41
Zdroje Použitá literatura: BOYLE, Raymond. Sports journalism : context and issues. 1. vyd. Londýn: SAGE, 2006, 198 s. ISBN 1-4129-0798-5. CROOK, Tim. International Radio Journalism: History, Theory and Practise. 2. vyd. New York: Routledge, 2002, 308 s. ISBN 0-203-42323-2. ČESKÝ ROZHLAS. Od mikrofonu k posluchačům : z osmi desetiletí Českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003, 667 s. ISBN 80-86762-00-9. FLEMING, Carole. The Radio Handbook. 3. vyd. New York: Routledge, 2010, 218 s. ISBN 0-203-87377-7. GELLER, Valerie. Beyond powerful radio : a communicator’s guide to the internet age : news, talk, information & personality for broadcasting, podcasting, internet, radio. 2. vyd. Boston: Elsevier/Focal Press, 2011, 512 s. ISBN 978-0-240-52224-1. HENDY, David. Radio in the global age. 1. vyd. Cambridge: Polity, 2000, 260 s. ISBN 0-7456-2069-8. HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2. vyd. New York: Pearson, 2012, 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. KIETH, Michael. The radio station : broadcast, satellite & internet. 8. vyd. Boston: Focal Press, 2010, 343 s. ISBN 978-0-240-81186-4. KOLEKTIV. Rozhlas veřejné služby - stojí na rozcestí? : sborník příspěvků z Jarního semináře pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvrobu, 2009, 40 s. ISBN 978-80-254-6814-2.
42
MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 106.s. ISBN 80-7184-013-0. MORAVEC, Martin. Sportovní publicistika ve vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu. Praha, 2002. 69 listů, [24] listů příloh. Dostupné z: http://ckis.cuni.cz/F/?func=direct&doc_number=000314771&local_base=CKS01&form at=999. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Josef Maršík. MOTAL, Jan a kol. Nové trendy v médiích. II, Rozhlas a televize. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 223 s. ISBN 978-80-210-5826-2. SLEPIČKA, Pavel a kol. Divácká reflexe sportu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, 181 s. ISBN 978-80-246-1838-8.
Použité prameny: VLČEK, Josef. Formáty rozhlasových stanic. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání [online]. 1998, s. 6 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: archiv.rrtv.cz/files/zprava1998/c25.doc Výroční zpráva BBC za rok 2000. In: [online]. Londýn: BBC, 2001 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/200001/bbcannualreport_200001.pdf Výroční zpráva BBC za rok 2001. In: [online]. Londýn: BBC, 2002 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/200102/bbcannualreport_200102.pdf Výroční zpráva BBC za rok 2002. In: [online]. Londýn: BBC, 2003 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/200203/bbcannualreport_200203.pdf 43
Výroční zpráva BBC za rok 2003. In: [online]. Londýn: BBC, 2004 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/200304/bbcannualreport_200304.pdf HOUSE OF COMMONS, Culture, Media and Sport Comittee. A Public BBC. [online]. Londýn, 2004 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.publications.parliament.uk/pa/cm200405/cmselect/cmcumeds/82/82i.pdf Výroční zpráva BBC za rok 2010. In: [online]. Londýn: BBC, 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_exec_sopps_2010_11.pdf Výroční zpráva BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_executive_2011_12.pdf 1. příloha výroční zprávy BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 201305-18]. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_exec_sopps_2011_12.pdf 2. příloha výroční zprávy BBC za rok 2011. In: [online]. Londýn: BBC, 2012 [cit. 201305-18]. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_ar_online_2011_12.pdf Terms of Use of BBC Online Services. BBC [online]. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/terms/personal.shtml#4 Výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856124.doc Příloha výroční zprávy Českého rozhlasu za rok 2012. In: [online]. Praha: Český rozhlas, 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_binary/02856095.doc
44
CEMES UK FSV. Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. In: 2001. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu Vyhláška Ministerstva kultury č.233/2001 Sb. In: 2001. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/cim-se-ridime/stavajici-pravni-predpisy/pdf/233-2001.pdf Zákon o Českém rozhlase č. 484/1991 Sb. In. 1991. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=39528&nr=484~2F1991~20Sb.&ft =txt ČTK. Sociálním sítím se v Česku daří. Mají stále více uživatelů. [online]. 10.4.2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://mediamania.tyden.cz/rubriky/online/socialnimsitim-se-v-cesku-dari-maji-stale-vice-uzivatelu_266665.html rozhlas.cz facebook.com twitter.com
Seznam příloh Příloha č. 1: Rozhovor s Janem Pokorným (text)) Příloha č. 2: Rozhovor s Miroslavem Burešem (text)
45
Příloha č. 1: Rozhovor s Janem Pokorným Jan Pokorný patří k ikonám posledních deseti let Radiožurnálu, ať už jako šéfredaktor, kterým byl v letech 2005 až 2008 a kterým se opět stal od roku 2012, nebo jako moderátor ranního vysílání Radiožurnálu. V roce 2010 byl zpravodajem Českého rozhlasu ve Francii, reportérskou prací v rozhlase na konci osmdesátých let také začínal. Po letech vstávání kolem čtvrté hodiny ranní k moderování Ranního Radiožurnálu se své oblíbené rozhlasové činnosti vzdal a v červenci 2012 převzal pozici šéfredaktora Radiožurnálu po Petru Součkovi. Vzhledem k povaze bakalářské práce je vhodné připomenout, že Jan Pokorný je nadšeným tenistou a sport bere rovnocenně s ostatními tématy. "Je to jedna ze součástí vysílání, nemá ani výsadní, ani minoritní postavení." Co od sportovního zpravodajství a publicistiky očekáváte? Pokud mluvíme o zpravodajství, tak jsou to odpovědi na základní žurnalistické otázky. Ale protože sport je vcelku specifická oblast, která primárně zajímá odhadem 40% publika, a to ještě jen té mužské části, tak je důležité ho vnímat i jako fenomén, byznys a volnočasovou aktivitu. Podle mě je správné nahlédnout na to přes tato prizmata. Jak důležité pro posluchače je slyšet sportovní zpravodajství a publicistiku? Podle průzkumů sport dělí publikum. Když to hodně zjednoduší, tak genderově: chlapy to zajímá a ženy při sportu odcházejí. Naší snahou je dělat sport tak, aby si v tom i ten zbytek posluchačů, které to tak úplně netáhne, našel nějaký příběh, drama, emoci, zkrátka jakoukoliv užitečnost. Jak na toto posluchači reagují? Všechny změny v rozhlase mají velkou setrvačnost, než si jich lidé všimnou. My jsme s touto úpravou sportovního zpravodajství a publicistiky přišli někdy na podzim loňského roku, takže neočekávám, že by se to odrazilo už v Radioprojektu, který bude v květnu. Ale protože tyto změny nebyly podpořeny vnější kampaní, tak si toho podle mě asi ještě nikdo nevšiml.
46
Když už jsme u těch změn, tak na podzim z vysílání zmizel Sportžurnál, což je ale při bližším pohledu změna pouze naoko, protože hodina od 19 do 20 je stále plná sportu. Proč? Radiožurnál se profiluje jako nepřetržitý proud zpravodajství, takový by měl být cílový stav. To znamená, že všechno, čemu jsme kdysi říkali pořady, tak z vysílání mizí a nahrazují se proudovým schématem. Takový byl osud specializovaných programů například Motožurnálu. Protože ta hodina byla v takových případech vyblokovaná a nebylo možné ji nijak narušit. A sport je mezi 19. a 20. hodinou proto, že ze všech oblastí, které sledujeme, se toho v něm nejvíce děje. Ale neznamená to, že se do něj nedá vstoupit. Ale přesto tam stále je hodina plná sportu, která, když to vezmu z vašich předchozích slov, tak 60 % posluchačů nezajímá a měli by odejít. Samozřejmě nemůžeme posluchači, který je navyklý na porci sportovních informací, ten jeho příděl informací úplně sebrat. To by byl hazard. Pro nás je to proudové vysílání s výraznou dominancí sportu. Vysíláte také poslední třetiny vybraných hokejových a fotbalových zápasů. To je minimálně půl hodiny mluveného slova, u fotbalu 50 minut, což je v současném vysílání naprosto jedinečné. To také nevadí? Těžko na to určitou skupinu posluchačů nalákáme, ale na druhou stranu nechceme zklamat ty, co ho od nás čekají. V tom nevidím žádné drama. Pokud dojde ve všední den k živé reportáži sportovního utkání, je to zpravidla po 20. hodině, kdy poslechovost uvadá. Vysílali byste sportovní utkání i dříve, kdy je poslechovost několikanásobně vyšší? Záleží na úrovni utkání, ale pokud jde třeba o zápas kvalifikace mistrovství Evropy nebo světa ve fotbale, tak není důvod nedat tam druhý poločas. Od toho je současný Radiožurnál uzpůsoben tak, aby elasticky reagoval na podobné situace. Stejně tak se 47
rytmus vysílání změní i při inauguraci prezidenta, záleží na tom, jak si to editoři vyhodnotí. Liší se v tomto rozhodování situace ve všední den a o víkendu? O víkendu se to dělá snáz, není tam takový přetlak informací. Jak vůbec vnímáte víkendové vysílání? Víkendy jsou pro zpravodajské stanice všude na světě problematické. Radiožurnál si dobře vede ve všedních dnech, problém víkendu je, že se "nic neděje". Na volnočasových aktivitách jako výstavy, kultura, hrady a zámky atd. těžko můžete postavit vysílání. Z mého pohledu by víkendové vysílání pořád mělo být zpravodajské, ale zároveň reflektovat rytmus posluchače a nabízet odpočinková témata, na která není čas ve všedních dnech. BBC Five Live bere sport ve všední dny jako zpravodajsko-publicistickou oblast zájmu, která je rovnoprávná s ostatními. Ale o víkendu je sport naprosto dominantní. Je podobné chápání možné i na Radiožurnálu? BBC Five Live je stanice na pomezí All News a All Talk. Navíc to je britská stanice a jejich vnímání sportu je na úplně jiné úrovni. Až se bude fotbalová Gambrinus liga hrát na úrovni Premier League, tak pak se bavme o rozšíření. Vždyť v Česku je to zatím kolikrát pro ty reportéry velká dřina ty kopce nepřesností komentovat. Jak vnímáte BBC Five Live a jejich sportovní část vysílání? Jde o tradiční stanici a její posluchači už jsou naučeni, že je tam velký obsah sportu, který je dělaný velmi profesionálně a zajímavě. V jejich prezentaci není hluché místo, my se kolikrát ještě učíme, jak dělat věci moderně. Máme na Radiožurnálu potenciál přiblížit se jim, ale otázkou je, co by to přineslo našemu univerzálnímu publiku.
48
Tak ještě z jiné strany - pokud byste následovali jejich model a opravdu vysílali o víkendu i několik živých sportovních reportáží, zmizela by z vysílání ta "oddechová část" v podobě hudby. Byl by to problém? Ano ve smyslu, že by kvůli tomu přeladila právě ta skupina lidí, které sport nezajímá. Je to tanec na tenkém ledě a dokud budu za Radiožurnál zodpovídat, tak nebudu hazardovat upřednostněním jedné zájmové skupiny a vyhnáním těch, které ten sport nezajímá. Rozhodování o tom, co půjde do vysílání, je každodenní chemie. Tohle je ostatně jeden z důvodů, proč BBC Five Live získala komplementární stanici BBC Five Live Sports Extra, která navíc dovoluje BBC efektivněji využít vysílací práva. Co využití sportovních vysílacích práv na Radiožurnálu? Podle mě jsme v tomto v rámci možností efektivní. Ale samozřejmě si dokážu představit, že je budeme využívat lépe i jak, rezervy samozřejmě máme. Patří mezi ty efektivnější metody třeba vysílání sportovních živých reportáží na internetu, které jste například využili při finále hokejové extraligy 2012 mezi Pardubicemi a Brnem? Je to jedna z možností. Tak proč tato myšlenka po finále skončila? Spíše řeknu, proč začala. Komentovat živou reportáží sportovní utkání je jedna z nejtěžších, ne-li vůbec ta nejtěžší rozhlasová disciplína a zvládnout celý ten poločas v jednom ve dvou lidech umí na solidní úrovni opravdu pouze špičkoví redaktoři. Co si budeme nalhávat, internetové stránky Českého rozhlasu nepatří k těm nejnavštěvovanějším, a proto by to byla naprosto ideální možnost pro mladé redaktory se otrkat. Poslechovost by nebyla vysoká, takže žádná velká škoda.
49
A proč to tedy skončilo? Spíše jsme to pozastavili, ta myšlenka je reálná. Ale potřebovali bychom k tomu hlubší diskuzi, jak to technologicky a také personálně zajistit, to není vůbec snadné. Samozřejmě by to stálo pár tisíc a je otázkou, jaký by to mělo na českém desetimilionovém mediálním trhu efekt, stejně jako třeba specializovaná sportovní stanice po vzoru BBC Five Live. Nad tím jste se už zamýšleli? Nijak hlouběji jsme to nezkoumali, nemáme analýzy, jestli bychom na tom českém trhu měli úspěch. Také to není zadarmo, potřebovalo by to velkou technologickou podporu a zjištění možností. Ale kdybychom si teď a tady vzali tužku a papír, tak spolu bez problémů načrtneme, co by mohla sportovní stanice řekněme od 14 do 23 hodin vysílat.
50
Příloha č. 2: Rozhovor s Miroslavem Burešem Miroslav Bureš je zkušeným sportovním reportérem a komentátorem, který ve sportovní redakci Centra zpravodajství Českého rozhlasu pracuje s přestávkami téměř 20 let. Má tedy jedinečné povědomí o tom, jak se v posledních letech změnilo nejen vysílání, ale také vybavení redaktorů a vnímání sportovní redakce v Českém rozhlase. V roce 2008 Bureš například vysílal zápasy českého týmu z Mistrovství Evropy ve fotbale v Rakousku a Švýcarsku, poté z rozhlasu na čas odešel, aby od 1. ledna 2010 nahradil Petra Součka na pozici vedoucího sportovní redakce. Podle jeho slov se na současném sportovním zpravodajství a publicistice podílí 20 lidí v pražské redakci, za rok to je i s krajskými redaktory 40 lidí. "Z toho 3 lidé z pražské redakce jsou externisté a ostatní jsou zaměstnanci buď na celý, nebo poloviční úvazek. Z krajských redakcí s námi nejvíce spolupracuje Radim Sajbot z Ostravy, David Kalvas z Ústí nad Labem a ještě zaměstnanci z plzeňského studia - k tomu připočtěme ty, kteří chodí komentovat fotbaly a hokeje. Jan Kodet v Jihlavě, Tibor Kubát v Brně, nebo Tomáš Perutka na Valašsku." A publicistiku? Tu si děláme z Prahy nebo oslovíme ty reportéry z krajských studií, se Sajbotem spolupracujeme hodně. Oni nám samozřejmě také nabízejí, když se něco děje. Je to tak možné dělat ve všech krajích, kde tamní studio skutečně má člověka, který se sportem zabývá a rozumí mu. V opačných případech se snažíme dodávat publicistiku my jim, třeba Středočeskému kraji. Údajně není sportovní redaktor ani v Brně. Ano, tam nám chodí jen vysílat zápasy. Tam to musíme řešit operativně, třeba když byla předevčírem změna trenéra fotbalového Brna, tak nám to natočila tamní redaktorka, která se sportem nezabývá, a poslala nám hrubý materiál ke zpracování. Protože tam než bychom dojeli, tak by bylo po akci. U předem naplánovaných událostí, například důležitého zápasu v hokeji nebo fotbalu, tam z Prahy jedeme. Naší snahou je najít lidi v krajích, kde je nemáme, ale zrovna v Brně se nám to už několik let nedaří.
51
Dostanete se někdy do situace, že máte málo redaktorů? Napadají mě třeba víkendy, kdy je hodně sportovních zápasů... Do takové situace se dostaneme každý víkend, ale záleží na tom, jaké akce upřednostníme. Je jich daleko více, než máme redaktorů, záleží na tom, co upřednostním. Na spoustu událostí nereflektujeme, hlavně z pohledu posluchačů. Já vyhodnotím, jestli by to pro ně mohlo být zajímavé. Třeba teď mi do mailu přišla pozvánka na mistrovství Prahy v minigolfu, ale to pro lidi není vůbec zajímavé, takže tam nepůjdeme. Počet zaměstnanců by nikdy nebyl dostatečný vzhledem k tomu, kolik akcí se nabízí. Ale o víkendu by se tu uživilo daleko více lidí. Český rozhlas je členem Evropské vysílací unie (EBU) a tím pádem má vysílací práva i na mezinárodní akce ... ... na ty, na které má práva EBU. Ano. Využijete ta práva dostatečně, nebo v tom máte rezervy? Práva využijeme, ale musíme brát v potaz i finanční hledisko. Práva máme zadarmo, ale to neznamená, že ta akce je zadarmo. Ale zase musíme uvažovat, co by zajímalo posluchače, protože EBU má práva na všemožné akce a my samozřejmě nejezdíme na všechny. Protože když už se tam vydáme, tak musíme uvažovat i další náklady. Cesta, ubytování a pokud chceme vysílat i přímé vstupy, tak je hodně drahá komentátorská pozice. Která stojí kolik? Třeba na Mistrovství světa v alpském lyžování ve Schladmingu stála komentátorská pozice 2 000 eur (cca 50 000 Kč).
52
A když EBU ta práva nemá? Tak je koupíme od toho, kdo je má. Třeba EBU nemá Mistrovství světa v hokeji, které nás hodně zajímá. Nemá ani olympijské hry, ale tam máme dlouhodobou smlouvu, tuším že do roku 2016. Na hokej máme práva do MS v Praze 2015. A pak budete jednat dál? Ano. Naší výhodou je, že v České republice není jiné rádio, které by o ta práva usilovalo. Personálně by to možná zvládla pokrýt, ale nemají na to vysílací prostor, takže do závodů o práva nejdou. Zajímavé by pro ně mohlo být třeba mistrovství světa ve fotbale nebo hokeji, ale jinak nám nemohou konkurovat. Možná ani ve vybavení redaktorů. Jak to se změnilo za tu dobu, co jste v rozhlase? Když já nastoupil, tak se všude jezdilo s technikem. Ten měl i nahrávací zařízení, redaktor neměl nic. Teď si všechno nosíme sami, základní vybavení redaktora je notebook, diktafon a multimediální telefon. Tím pádem se musel změnit i styl práce redaktora. Samozřejmě, předtím nešlo odnikud vstoupit do vysílání po mobilu, pokaždé jen po linkách, maximálně po pevném telefonu. Tehdy člověk vyjel na fotbal a pokud se nepovedlo zapojit linky a nebyl nikde poblíž pevný telefon, který samozřejmě nikde na tribuně není, tak se nevysílalo. To bylo úplně jiné vysílání. Těmi linkami myslíte asi ISDN linky, které jsou na českých stadionech přibližně od roku 1998. Má sportovní redakce k dispozici i jiné technologie, než tyto 15 let staré? Má, ale ty ISDN linky jsou pro nás stále nejlepší a nejvýhodnější. A to navíc ještě stále vysíláme po starých telefonních linkách, tzv. čtyřdrátu, to je ještě starší.
53
To funguje jak? To je normální telefonní linka, která, když to laicky vysvětlím, tak má jako telefon jednu cestu tam a jednu zpět. Čtyřdrát to je proto, že redaktor si s sebou nese obrovský kovaný kufr se zařízením a na stadionu je někde vyveden kabel se čtyřmi dráty, které musí ve správném pořadí do toho svého zařízení zapojit. Takže to je něco jako starý pevný telefon? De facto ano, zatímco ISDN linky už jsou digitální, to je oproti čtyřdrátu velký pokrok. Přes čtyřdrát se vysílá desítky let, v podstatě od začátku, zatímco ISDN je moderní technologie. A nějaké jiné možnosti, jak vysílat vstupy ze sportovních událostí? Pak se dá objednat IP telefon, což je přenos přes IP adresu, dá se vysílat přes Skype, přes mobilní operátory, jako je Glensound a Lucilive, které nám z mobilního telefonu dělají téměř čistý zvuk, podobný ISDN linkám. Ale ISDN linky a čtyřdrát jsou stále tradiční, ty ostatní použijeme jen tehdy, kdy nejdou objednat linky. To údajně nešlo teď při utkání 2. kola Davis cupu Kazachstánu. Ano, proto jsme tam hledali jiné řešení, zkoušeli jsme tam IP telefon, který nakonec také nefungoval úplně ideálně, i když fungovat měl. Tu telefonní linku, kterou potřebujeme pro ISDN i čtyřdrát, musí na sportoviště zavést O2, popřípadě telekomunikační úřad v dané zemi. Jsou momenty, kdy ji tam oni údajně nemohou zavést, a někdy se nám tam ta linka nevyplatí proto, že se redaktor potřebuje pohybovat. Třeba na Turné čtyř můstků jsme kvůli tomu měli Glensound. A na to potřebuje také nějakou externí technickou podporu? Ne, jenom kvalitní mobilní signál. Ale Glensound také není úplně nejlepší, byly s tím problémy. To nejvýhodnější zařízení stále hledáme 54
Předpokládám, že spolu s vybavením se změnily také nároky na redaktora. Teď už se od něj nečeká jen okomentovat dění a nahrát výpovědi. Už je i internet, je Twitter, je Facebook a měli bychom něco na ty sociální sítě dávat. Ale úplně stoprocentní v tom nejsme. Proč? Nároků na ty redaktory je strašně hodně. Je to asi moje chyba, že nekontroluju, jak často redaktoři dávají něco na Twitter a Facebook, ale to proto, že vím, jak to v terénu chodí. A je mi jasné, že se to nedá všechno stihnout. Pokud by měl někdo komentovat, natáčet rozhovory, dělat příspěvky, navíc pro několik stanic najednou, do toho fotit, poslat to na Facebook a k tomu napsat i něco vtipného na Twitter - to se nedá stihnout, to není v silách jednoho člověka. To ať si tu lidé, co to prosazují a jsou převážně teoretici, myslí, co chtějí, tohle není možné. Tak je to pokaždé? Tyto nároky je třeba možné zvládnout na zahraniční cestě, kde na to má reportér trochu více času, protože je na té akci celý den. Když dodělá příspěvky pro živé vysílání, komentování, natočí rozhovory, sestříhá příspěvky, tak pak si může sednout a napsat něco na Twitter nebo poslat fotku - to se zvládnout dá, ale nemůže se to přehánět, redaktoři nejsou roboti. To určitě ne, ale má tahle situace nějaké východisko? Nevím, tohle je náš stálý střet s lidmi, kteří takovou práci vyžadují. Ale to se nezmění. Takhle to je ve všech médiích, i píšící novináři jsou multimediální, a to proto, že se těm redakcím nevyplatí zaměstnávat lidi, kteří by zvláště něco psali na sociální sítě. Proto se nabaluje práce na redaktory, kteří toho už beztak mají dost. Je to otázka peněz a podle mě to není správně, protože to jde na úkor kvality. Pak děláme jen povrchní příspěvky, ale konzumentům našeho zpravodajství to takto povrchní asi stačí ... 55
