UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií Katedra mediálních studií

Radan Dolejš

Vývoj počítačových časopisů na konkrétním příkladu Softwarových novin Diplomová práce

Praha 2008

Autor práce: Radan Dolejš Vedoucí práce: Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc. Oponent práce: Datum obhajoby: 2008

Hodnocení: 2

Bibliografický záznam DOLEJŠ, Radan. Vývoj počítačových časopisů na konkrétním příkladu Softwarových novin. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií, katedra mediálních studií, 2008. 104 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.

Anotace Diplomová práce „Vývoj počítačových časopisů na konkrétním příkladu Softwarových novin“ pojednává o české mediální scéně počítačových časopisů. První část práce zběžně zachycuje historii světové počítačové žurnalistiky a podrobněji historii české počítačové žurnalistiky, popisuje její vznik a věnuje se magazínům o počítačích a moderních technologiích. V druhé části pak práce ukazuje na konkrétním příkladu měsíčníku Softwarové noviny změny, kterými časopis od svého vzniku v roce 1991 prošel. K popisu změn využívá výsledků obsahové analýzy.

Annotation The thesis "Evolution of computer magazines by example of Softwarové noviny" deals with the Czech media scene of computer magazines. First part of it takes a glimpse at the history of world computer journalism and a closer look at the history of Czech computer journalism, describes its inception and first periodicals of its kind. The second part takes the example of the monthly Softwarové noviny and observes changes that it went through since its birth in 1991. Results of content analysis are used for describing the changes.

3

Klíčová slova počítačová média, magazín, časopis, dějiny, obsahová analýza, obsah médií

Keywords computer’s media, magazine, history, content analysis, media content

4

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.

V Praze dne 20. května 2008

Radan Dolejš

5

Poděkování Kamarádům, známým za neustálé vybízení k dokončení studia a zejména skvělým rodičům za vydatnou morální podporu. A také členům učitelského sboru Institutu komunikačních studií za svatou trpělivost během mého dlouholetého studia.

6

I. Úvod .................................................................................................................... 9 II. Historie počítačových časopisů........................................................................ 11 2.1 Zahraniční počítačové časopisy .................................................................. 12 2.2 Úvod do historie tuzemských počítačových časopisů ................................ 16 2.2.1 Dějiny seriózní IT žurnalistiky ............................................................ 17 2.2.1.1 Amatérské rádio ........................................................................ 18 2.2.1.2 Elektronika................................................................................ 19 2.2.1.3 Věda a technika mládeži ........................................................... 20 2.2.1.4 ABC .......................................................................................... 21 2.2.1.5 Sdělovací technika .................................................................... 21 2.2.1.6 Mikrobáze ................................................................................. 21 2.2.1.7 Bajt............................................................................................ 23 2.2.1.8 Softwarové noviny .................................................................... 24 2.2.2 Velká vydavatelství.............................................................................. 25 2.2.2.1 IDG ........................................................................................... 26 2.2.2.2 Burda Communications ............................................................ 28 2.2.2.3 Computer Press ......................................................................... 30 2.2.3 Drobná vydavatelství ........................................................................... 31 2.2.4 Jednotlivé tituly.................................................................................... 33 2.3 Herní časopisy............................................................................................. 35 III. Obsah médií .................................................................................................... 39 IV. Výzkum........................................................................................................... 40 4.1 Definice problému ...................................................................................... 40 4.2 Metoda ........................................................................................................ 41 4.3 Základní soubor .......................................................................................... 42 4.4 Výzkumné otázky ....................................................................................... 43 4.5 Popis proměnných....................................................................................... 44 4.6 Výběr hodnot proměnných ......................................................................... 45 V. Interpretace výsledků výzkumu ....................................................................... 54 5.1 Obecné informace ....................................................................................... 54 5.1.1 Počty stránek........................................................................................ 54 7

5.1.2 Cena ..................................................................................................... 55 5.1.3 Počet rubrik.......................................................................................... 56 5.1.4 Počty obrázků....................................................................................... 57 5.2 Pod drobnohled ........................................................................................... 60 5.2.1 Žánry .................................................................................................... 60 5.2.2 Témata článků ...................................................................................... 63 5.2.3 Software ............................................................................................... 66 5.2.4 Hardware.............................................................................................. 72 5.2.6 Grafický doprovod ............................................................................... 82 VI. Závěr ............................................................................................................... 85 VII. Summary ....................................................................................................... 89 VIII. Přehled použité literatury ............................................................................. 90 IX. Seznam příloh ................................................................................................. 92

8

I. Úvod Počítačová média patří, v souvislosti s nevyvratitelným rozmachem informačních technologií, k neopominutelným složkám mediální scény. S rozvojem virtuálního světa se sice derou do popředí internetové magazíny, ale papírové tituly mají stále svou váhu. Zaměřuji proto svou diplomovou práci právě na tištěná počítačová média. Důvody pro tuto volbu jsou dva. Obor je autorovi blízký, druhým důvodem je pak téma jeho bakalářské práce „Vliv inzerce na obsah Softwarových novin“. Diplomová práce by tedy měla být jakýmsi logickým pokračováním studia. Bohužel se na práci projevil běh času. V době, kdy bylo schváleno téma diplomové práce, patřil magazín Softwarové noviny k těm nejvlivnějším médiím v oboru. Postupem času a oddalováním zakončení studia význam Softwarových novin upadal. V roce 2005 se přejmenovaly na Click! a na začátku roku 2008 byly prodány do jiného vydavatelství. Měnit zadání práce však již nemělo valný smysl. Cílem práce je tedy v souladu se schválenými „Tezemi diplomové práce“ stručně popsat světové dějiny počítačového tisku, podrobněji dějiny tuzemské a nakonec proměny, jimiž procházely tuzemské počítačové magazíny od svého vzniku. První část práce tvoří stručný exkurz do zahraničí, zejména do Spojených států amerických a Velké Británie, za historií tamního počítačového tisku. Anglicky mluvící země, a právě Spojené státy americké, se staly z jednoduchého důvodu kolébkou tohoto oboru – právě tam začínal rozvoj IT.1 Následuje podrobnější pohled na zamotanou scénu tuzemské počítačové žurnalistiky. Téma nebylo doposud nikým souhrnně zpracováno, tato práce by měla položit stabilní základní kámen pro hlubší pohled na česká počítačová média. V druhé části práce přichází na řadu obsahová analýza zmíněných Softwarových novin. K jejímu vypracování byl použit program SPSS, získaná data pak byla použita pro tvorbu grafů v programu Excel. Za zkoumaný vzorek byla vybrána vždy první tři čísla z dostupného ročníku Softwarových novin, která byla pečlivě nastudována a kódována pomocí přiložené

1

IT – informační technologie (information technology)

9

kódovací knihy. Během kódování se podařilo nasbírat 59 942 údajů, což by měl být dostatečně validní vzorek. Interpretace výsledků samotného výzkumu je pak obsahem další části diplomové práce. Poslední kapitoly práce jsou věnovány závěru, v němž jsou shrnuty dosažené výsledky práce, anglickému shrnutí, přehledu pramenů a použité literatury a nezbytným přílohám.

10

II. Historie počítačových časopisů Dějiny počítačových periodik nejsou příliš dlouhé. Začaly se psát s nástupem výpočetní techniky, delší tradici mají IT (information technology) magazíny v zahraničí než v Česku. Při pečlivém pátrání po informačních zdrojích psaní této diplomové práce nebyla nalezena žádná odbornou literaturu, která by se zmíněnému tématu věnovala. Zmapovat začátky světové počítačové žurnalistiky tedy není nijak lehké. K tématu neexistuje žádná literatura, vycházet se dá pouze z internetových zdrojů a občasných zmínek v novinových článcích či magazínech. Paradoxně, je nejhlubší studnicí informací o počítačových časopisech Internet, který se stal zároveň jejich největší hrozbou. Na Internet se už přemístila řada (nejen) počítačových titulů. „Zejména odborné (tištěné) časopisy jsou u nás Internetem ohroženy více, než se na první pohled zdá a že propast, za kterou již jejich existence končí, může být nebezpečně blízko.“2 Píše autor citátu Jiří Hlavenka (mimo jiné zakladatel vydavatelství a nakladatelství počítačové literatury Computer Press) na svém blogu. Blogy (internetové deníčky), z nichž pochází i zmíněná citace, nejsou samozřejmě nejlepší a nejdůvěryhodnější zdroj informací. Bohužel je často k danému tématu jediný a nedá se opomenout. Výběru blogů, ze kterých bude v diplomové práci nadále citováno, probíhal s rozvahou. Několik blogů takovou kontrolou neprošlo a k informacím na nich zveřejněných nebylo přihlíženo. Některé informace o historii počítačových časopisů přináší i internetová encyklopedie Wikipedie, jíž jsem se snažil pokud možno vyhýbat. V některých případech si údaje internetových zdrojů vzájemně odporují a je složité dopátrat se pravdy. Podobné je to v případě mapování historie tuzemské počítačové žurnalistiky. Tady mohou být zdroje informací rozšířeny o „vzpomínky“ pamětníků3 a záznamy z knihoven, případně Evidence periodického tisku a vydavatelů vedená na Ministerstvu

2

HLAVENKA, Jiří. Až Internet sežere papír. Bloc.cz [online]. 2008 [cit. 2008-05-07]. Dostupné na WWW: 3 Vzpomínky pamětníků zní trochu nadsazeně, když si uvědomíme, že rozvoj počítačové žurnalistiky nastal po roce 1989. Pamětníky na tomto místě myslím lidi, kteří byli do vývoje počítačových časopisů osobně zainteresováni.

11

kultury České republiky. Bohužel ani katalogy Národní knihovny České republiky, ani evidence periodického tisku, se neukázaly pro rešerši informací příliš přínosné.

2.1 Zahraniční počítačové časopisy Počátky počítačových časopisů se kladou do druhé poloviny sedmdesátých let dvacátého století. Podle jednoho ze zdrojů, jehož nízké důvěryhodnosti si je autor práce vědom,4 má být údajně prvním počítačovým časopisem Amateur Computer Society, který začal vydávat ve Spojených státech amerických roku 1966 Steven Gray. Toto periodikum se však již jinde jako nejstarší počítačový časopis neuvádí. Podle dalších zdrojů5 šlo pouze o počítačový klub, který svým členům zasílal poštou informace. Všeobecně bývá za první počítačový časopis označován US magazín Byte6, jehož první číslo vyšlo v září 1975.7 I tato velice rozšířená domněnka je ale mylná. Existuje totiž několik starších magazínů, například Creative Computing. Zmínky o tomto časopisu jsou například na osobních internetových stránkách Dona Piela, který ho s několika kolegy založil už v roce 19748. Časopis Computers and Automation je v životopisu Patricka J. McGoverna (zakladatele jednoho z největších světových počítačových vydavatelství International Data Group) uveden jako vůbec první počítačový časopis v USA, bohužel bez datace.9 Stejný muž pak stál za vznikem týdeníku Computerworld, který začal ve vlastním

4

Historie počítačů. lidovky.cz [online] [cit. 2007-03-03]. Dostupné na WWW: 5 Amateur Computer Society. Cbi.umn.edu [online] [cit. 2007-03-03]. Dostupné na WWW: 6 Viz např. GREEN, Wayne: Here’s My Been-There, Done-That List. 2001. [online]. [cit. 2006-04-06]. Dostupné na WWW: a ApacheCon US Sponsors. [online]. 2006 [cit. 2007-03-03]. Dostupné na WWW: . Danou domněnku potvrzují i internetové diskuze na odborných serverech, např. na Slashdot.com [online]. [cit. 200704-17]. Dostupné na WWW: . 7 GREEN, Wayne. "73 Staff". 73 Amateur Radio. Str. 179, Srpen 1975. http://www.swtpc.com/mholley/73_Magazine/Aug1975/73_Aug1975.htm Získáno 9.10. 2007. 8 Viz PIELE, D.: Introduction. [online]. [cit. 2007-04-17] Dostupné na WWW: nebo 9 Patrick J. McGovern and Norman Pearlstine to Receive Lifetime Achievement Awards from the Magazine Industry. 2004. Magazine.org [online]. [cit. 2007-04-17]. Dostupné na WWW:

12

vydavatelství IDG vydávat v roce 1967.10 Computerworld vychází dodnes v mnoha jazykových mutací po celém světě. Zjevné rozpory mezi jednotlivými zdroji jsem nebyl schopen vyřešit. Přikláním se však k variantě, že prvním skutečným počítačovým magazínem byl opravdu Computerworld. Jedním z důvodů takového rozhodnutí je, že Amateur Computer Society nesplňuje definici časopisu. Co vlastně považujeme v této práci za počítačový časopis? Pravidelně vycházející periodikum, jehož hlavní náplní jsou informace o moderních informačních technologiích. K mladším počítačovým magazínům patřil Calculators Computers magazine, jehož první číslo vyšlo v květnu 1977 ve Spojených státech. V té době stálo dva dolary.11 Jak už bylo zmíněno, Spojené státy se staly kolébkou počítačových časopisů. Již uvedený měsíčník Byte, který vycházel od září 1975 a pak po celá 80. léta, se původně zabýval stavbou domácích počítačů a vývojem softwaru. S nástupem IBM PC se stal jedním z prvních magazínů, které začaly zveřejňovat testy jednotlivých produktů. V devadesátých letech se Byte běžně objevoval ve vydáních 2,5 centimetru objemných, zahlcených reklamou. Komentáře označovaly Byte za časopis, který prostě musel každý mít. V roce 1993 spustil Byte svou internetovou stránku a o pět let později se přesunul pouze na internet. Ale to jsme trochu předběhli. K dalším průkopníkům počítačové žurnalistiky patřil ve Spojených státech magazín Kilobaud (říjen 1977), jehož náplň byla na tehdejší dobu standardní – jak si doma sestavit a používat počítač, případně jak vytvořit jednoduché programy. Mezi další počítačové magazíny z konce sedmdesátých let můžeme zařadit Dr. Dobb´s Journal of Computer nebo Basic Computer Games. V jiných zemích se počítačová periodika podstatně opozdila. Zatímco ve Spojených státech amerických již vycházel specializovaný Computerworld, ve Velké Británii se první zmínky o počítačích objevovaly v časopisech zabývajících se

10

tamtéž Printscreen prvního vydání časopisu Calculators Computers magazine (Calculators Computers. [online] [cit. 200604-06]. Dostupné na WWW: >http://www.vintage-computer.com/calculatorscomputers> 11

13

elektronikou obecně (například Practical Electronics, Electronics Today International, Elektor, Wireless World a Practical Wireless).12 S rozvojem programovatelných kalkulaček a prvních mikropočítačů začínaly vycházet magazíny vyloženě specializované na tuto oblast. První počítačové magazíny se objevovaly ve Velké Británii na konci let sedmdesátých. V dubnu 1978 tam poprvé vyšel Personal Computer World s podtitulem „první magazín o mikropočítačích“. Svým čtenářům například radil, jak si doma sestavit vlastní mikropočítač.13 Masivní rozvoj britských počítačových časopisů nastal na začátku 80. let s příchodem osmibitových počítačů Sinclair, Amiga, Commodore a Atari. V roce 1984 bylo podle průzkumu magazínu Camping ve Velké Británii napočítáno už 46 počítačových titulů z 15 vydavatelství. Největším vydavatelským domem byl Argus s 12 magazíny a VNU s pěti časopisy o mikropočítačích.14 Největší úspěch sklidil Your Computer s nákladem 122 642 kusů. Mimochodem první magazín, který začal přikládat k výtisku také doprovodný datový nosič. Dnes jsou to CD či DVD, tehdy jím byl plastický disk, který zadával do počítače údaje pomocí binárních zvuků. Velká Británie má také pravděpodobně primát v prvním počítačovým časopisem na světě věnovaným výhradně počítačovým hrám. Magazín Computer & Video Games začal vycházet v listopadu 1981 a skončil v srpnu 2004. Dodnes existuje jeho on-line mutace na http:// www.computerandvideogames.com.15 Obrovský rozvoj počítačových magazínů přišel současně s rozmachem IBM PC (rok 1981), prvním počítačem pro firmy i domácnosti určeným pro masový trh. Jen v Británii tak bylo v roce 1990 registrováno více než 160 počítačových časopisů pro firemní sektor a třicet pro domácnosti. Nejprodávanější tituly se jmenovaly Computer and Video Games (92 606 výtisků), Your Sinclair (78 393) a Sinclair User (76 055).16

12

ZGORELEC, A.: Early UK Computer Magazines. [online]. [cit. 2006-04-06]. Dostupné na WWW: 13 Computer magazines. [online]. [cit. 2006-04-06]. Dostupné na WWW: 14 tamtéž 15 tamtéž 16 tamtéž

14

Časopisy zaměřené na počítačové hry začaly vycházet také ve Spojených státech, například Computer Gaming World.17 Spojené státy americké a Velká Británie sehrály z hlediska vývoje raných počítačových periodik nejvýznamnější roli. Podobně zaměřené tituly však samozřejmě začaly vycházet také v dalších zemích K historii počítačových magazínů v neanglicky mluvících zemích však existuje jen minimum zdrojů dostupných v angličtině či němčině, a proto se jim nemůžeme blíže věnovat. Například v Německu je nejstarším počítačovým periodikem Chip vycházející od září 1978 v tamějším vydavatelství Vogel Media Group.18 V Polsku byl například velmi populární Bajtek, o kterém se zmíníme později v kapitole věnované tuzemské historii počítačových periodik. Do 21. století vstoupila počítačová periodika pod tlakem internetu. Internetové magazíny věnující se počítačům se ani nedají spočítat. Jen pro ilustraci - internetový vyhledavač Google nabízí na dotaz „online IT magazine“ 1880 výsledků.19 Vydávání tištěných periodik přebírají na svá bedra zpravidla lokální pobočky obřích amerických nebo německých vydavatelství. Pro lepší představu: vydavatelství IDG tiskne přes 300 počítačových titulů po celém světě, které si každý měsíc přečte 140 milionů lidí.20 Další americké vydavatelství Ziff-Davis chrlí počítačové tituly v 45 zemích světa v 17 jazycích, ze známých periodik sem patří např. PC Magazine. Německá Vogel Burda Group vydává přes padesát magazínů v sedmnácti zemích světa – mezi nimi i počítačové. K nejznámějším patří již zmíněný Chip, má i českou jazykovou mutaci.

17

Archívy Computer Gaming World. 2006. Abclinuxu.cz [online]. [cit. 2007-05-11]. Dostupné na WWW: 18 CHIP (magazine). Wikipedia [online]. 2007 [cit. 2007-04-17]. Dostupné na WWW: 19 Google. [online]. [cit. 2008-05-13]. Dostupné na WWW: 20 Viz profil firmy IDG [online]. 2007 [cit. 2007-04-17]. Dostupné na WWW:

15

2.2 Úvod do historie tuzemských počítačových časopisů Zajímavé jsou i dějiny české počítačové žurnalistiky. Jak již ale bylo předznamenáno, i zde se složitě vyhledávají prameny. Autor diplomové práce se obrátil se žádostí o pomoc při sestavení přehledu počítačových časopisů na Národní knihovnu České republiky i na ministerstvo kultury. Na tyto instituce z toho důvodu, že vůči nim mají ze zákona všichni vydavatelé povinnost odevzdávat povinné výtisky, resp. registrovat u nich periodické tituly.21 Bohužel ani jedna z institucí není schopná ze svých evidencí, resp. katalogových lístků, vybrat nadefinovanou skupinu periodik. Ministerstvo kultury dokáže z Evidence periodického tisku vybrat pouze tituly obsahového zaměření Populárně vědecké a technické tiskoviny.22 Do této kategorie bohužel spadají i takové tituly jako ACTA CHIRURGIAE PLASTICAE nebo ad ARCHITEKTURA. Bližší popis než detail vydavatele (název a adresa) na internetových stránkách ministerstva kultury dohledatelný není. Selekci titulů nelze získat ani z katalogových lístků Národní knihovny České republiky. Obě cesty k sestavení seznamu periodického tisku jsou tedy nevhodné. Původním záměrem autora bylo sestavení kompletního přehledu tuzemských počítačových časopisů, zmíněné databáze se však nedají spolehlivě využít ani k tomuto účelu. Není totiž možné spoléhat se na to, že vydavatelé dodávali povinné výtisky do knihoven po celou dobu existence časopisu. Stejně tak se nedá zaručit, že se okamžitě po ukončení vydávání časopisu odhlásili z databáze ministerstva kultury.

21

Ministerstvo kultury je dle § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro oblast periodického tisku. Jediným právním předpisem, který reguluje vydávání periodického tisku v České republice, je zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) , ve znění zákona č. 302/2000 Sb. Uvedený zákon, který se vztahuje na periodický tisk vydávaný nebo šířený na území České republiky upravuje některá práva a povinnosti vydavatelů a dalších fyzických a právnických osob v souvislosti s vydáváním periodického tisku. V ustanovení § 7 stanoví tiskový zákon, že evidenci periodického tisku vede Ministerstvo kultury. Podle stejného ustanovení je právnická nebo fyzická osoba, která hodlá vydávat periodický tisk, povinna doručit Ministerstvu kultury nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tisku písemné oznámení, které musí obsahovat náležité údaje. Tiskový zákona zároveň stanoví, že vydavatel je povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydání periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání zákonem stanoveného počtu výtisků (tzv. povinných výtisků) příjemcům, které zákon specifikuje, mimo jiné právě 2 povinné výtisky Národní knihovně České republiky. Jak však bude dále v diplomové práci uvedeno, ne všichni vydavatelé tato nařízení plní. 22 Evidence periodického tisku a vydavatelů. [online]. Dostupné na WWW:

16

Podle týdeníku Ekonom je tak jedinou dostupnou a relevantní statistikou počítačových magazínů tisku databáze mediální agentury MDS OMD Czech. Podle ní vychází v Česku 107 týdeníků, měsíčníků, čtvrtletníků, ročenek nebo občasníků, které se vážou k ICT technologiím.23 Článek z poloviny roku 2006 dále uvádí, že od roku 1994, kdy byla databáze založena, vycházelo v České republice celkem 202 titulů uvedeného zaměření. Aktuálnější informace se bohužel z databáze MDS OMD, respektive od této mediální agentury, získat nepovedlo. Agentura dokonce odmítla pro účely akademické práce kompletní seznam těchto titulů poskytnout. Tato práce si tedy navzdory původnímu záměru autora nemůže klást za cíl sestavit kompletní

přehled

počítačových

časopisů

v České

republice

(či

dřívějším

Československu), každopádně se to alespoň pokusí. Dějiny české počítačové žurnalistiky budou pro lepší přehlednost rozděleny na dvě větvě. První se bude věnovat dějinám „seriózní“ IT žurnalistiky a druhá herní žurnalistice (pokrývá počítačové hry). Obě jsou totiž poměrně obsáhlé. Rozvoj české počítačové žurnalistiky nastal až po roce 1989, kdy se v České republice začaly objevovat první pobočky mezinárodních počítačových vydavatelství. Do té doby nebylo IT s výjimkou několika málo téměř samizdatových časopisů příliš populárním tématem. Téma počítačů se však objevovalo v jiných titulech: „Výtečným zdrojem informací byl trochu překvapivě časopis ATOM, což je zkratka od Armádní Obrazový Technický Magazín. No hledali byste v něm zmínky o Atari? Bylo to tak a tento zdroj byl i docela dobrý. Mezi zmínkami o tancích a V3S jste našli i programy pro Atari Basic.“24

2.2.1 Dějiny seriózní IT žurnalistiky Tématika počítačů se v československé žurnalistice prosazovala poměrně obtížně. Autor diplomové práce se sešel s jedním z propagátorů IT v předrevolučních médiích.

23

Dolejš, Radan. Magazíny v ohrožení. Ekonom. 2006. vol. 28, str. 38. ICT technologie je zkratka pro Information and communication technology – informační a komunikační technologie, tedy kategorie, kam spadají zde popisované počítačové magazíny. 24 SVATAS. A za komunistů bylo líp! - Díl 3. [online]. 2007 [cit. 2007-04-17]. Dostupné na WWW:

17

Novinář Jaroslav Winter vzpomíná na přípravu snad vůbec první přílohy o počítačích do tehdejšího deníku Mladá fronta. „V roce 1986, dne 21. června, jsme odstartovali první počítačovou přílohu v Mladé Frontě. Byla na stránkách přílohy Víkend. Do té doby se v novinách objevil sem tam ojedinělý článek o počítačích, ale nikdo tomu nikdy do té doby nevěnoval takový prostor. Na dlouho byla ale také příloha poslední, čtyři stránky už nám pak nikdo nikdy nedal s tím, že počítače přeci nikoho nezajímají.“25 Hlavním tématem diplomové práce jsou ale specializované počítačové časopisy. Podobně jako v zahraničí začaly i v tehdejším Československu vycházet první zmínky o počítačích v časopisech specializovaných na blízké obory. Protože časopisů bylo zpočátku málo, tuzemští počítačoví nadšenci často vyhledávali zahraniční zdroje. Patřily k nim například polské časopisy Przewodnyk a Bajtek, pro které si chodili zájemci do Polského kulturního střediska na Václavském náměstí v Praze.26 S postupným uvolňováním režimu a zvyšujícím se zájmu o IT se začaly články o počítačích objevovat častěji. Ovšem o texty byla nouze. Časopisy proto často zveřejňovaly příspěvky svých čtenářů, například Amatérské rádio vzniklo téměř výhradně touto cestou. Ale i další magazíny přebíraly články a návody svých čtenářů.27

2.2.1.1 Amatérské rádio Jedním z prvních časopisů, který objevil počítače jako téma, byl časopis radioamatérů Amatérské rádio.28 Časopis vycházel ve dvou řadách (Červená a Modrá) a většina zmínek o počítačích pocházela z červené řady A, zatímco modrá řada B byla

25

Uvedená příloha vyšla v Mladé frontě 21. června 1986, roč. 42, č. 142. MALÝ, Martin. Historie jednoho internetového projektu. [online]. 2006 [cit. 2008-05-17]. Dostupné na WWW: 27 Za důkaz může posloužit například následující citace: Počátkem roku 1992 začal vznikat program "DIGIPLOT,. který byl určen pro plotter XY a snímal předlohu A4 (ručním posunem vozíku plotteru) a zpětně ji vykresloval. Měl jsem již tolik drzosti, že jsem DIGIPLOT nabídl k otištění a k mému velkému zděšení se našel časopis (ELEKTRONIKA 5/92), který jej otiskl. Honorář ve výši 1.200,- korun mi natolik zvedl sebevědomí, že od té doby pravidelně unavuji různé redakční rady svými programy, včetně časopisu ABC. (HAXOFT. Jak jsem začínal. [online]. 2008 [cit. 2008-03-15]. Dostupné na WWW: 28 Časopis vycházel s měsíční frekvencí. První číslo vyšlo v roce 1952 a časopis nadále vychází. V roce 2007 vydala redakce kompletní ročníky 1952-1995 v elektronické podobě na DVD nosiči. Časopis dnes vydává zlínská společnost AMARO,s.r.o., jeho náklad není ověřován ABC Kanceláří ověřování nákladu tisku. 26

18

označována jako Konstrukční. Například v roce 1982 „vyšlo v modrém Amatérském rádiu (čísla 1 a 2) schéma počítače JPR-1 i s popisem jeho programovacího jazyka MikroBASIC“.29 Později v témže časopise například vyšel „návod na stavbu jakéhosi jednodeskového počítače s procesorem 8008 včetně popisu jeho strojového kódu“.30 Postupem času se v Amatérském rádiu objevovaly články o počítačích častěji. Pro ilustraci jsem provedl rešerši prvních šesti čísel Amatérského rádia z roku 1994. V únoru zde vyšlo o IT hned několik článků (Modré svítivé diody s větším jasem, Co je to BBS?, Představujeme zvukovou kartu)31, v dubnu zase časopis informoval o krádežích osobních počítačů a o tom, jak se jim pomocí hardwarových prostředků bránit,32 v květnu to zase byla informace o počítačových monitorech.33

2.2.1.2 Elektronika Dalším časopisem s okrajovým zájmem o výpočetní techniku, byla Elektronika za 9 Kčs s podtitulem „měsíčník pro elektronizaci národního hospodářství“. Občas v něm bylo možné najít třeba zajímavé krátké programy pro osobní počítače. Přílišnou popularitu mezi začínajícími počítačovými nadšenci ale Elektronika nezískala. Označovali ji například za vědeckošedivou Elektroniku.34 Názory odborné veřejnosti na časopis Elektronika ilustrují následující komentáře: „Časopis Elektronika sice obsahoval o něco málo více informací o computerech, než třeba Rudé právo, ale úhrnem šlo o plátek děsivé úrovně, který prosperoval pouze díky svému monopolnímu postavení.“35 „Každopádně informace o využití elektroniky v metalurgii vzácných kovů a jiné podobné zajímavosti, které Elektronika přinášela, nejsou podle mého soudu těmi daty, po nichž počítačový lid prahnul a prahne.“36 „I v té ukrutné Elektronice čas od času vyšlo něco

29

MALÝ, Martin. Historie jednoho internetového projektu. [online]. 2006 [cit. 2008-05-17]. Dostupné na WWW: 30 tamtéž 31 Amatérské rádio, únor 1994, roč. 40, č. 1 32 Zabezpečení osobního počítače před krádeží. Amatérské rádio, duben 1994, roč. 40, č. 4 33 Nahradí těžké a rozměrné obrazovkové monitory? Amatérské rádio, duben 1994, roč. 40, č. 5 34 Diskusní server Okoun, klub Počítačová nostalgie. [online]. 2008 [cit. 2008-05-17]. Dostupné na WWW: 35 MANIŠ, Marin. Otazníky počítačové publicistiky. Softwarové noviny. 1992, vol. 1, str. 50 36 tamtéž

19

jiného než Rozhovor se soudruhem Hořením o budoucnosti výpočetní techniky s ohledem na Plán rozvoje výpočetní techniky do roku 2000“37 Podle diskuzí a příspěvků na internetových serverech se úroveň Elektroniky po roce 1989 zlepšila. Diskutující ji označují slušný časopis.38 Národní knihovna České republiky nemá k dispozici jediný výtisk tohoto časopisu. Každopádně Elektroniku koupilo vydavatelství IDG Czechoslovakia (později IDG Czech) a legendární časopis později zrušilo. Datum se mi vyhledat nepovedlo, registraci titulu u ministerstva kultury zrušilo vydavatelství 2. března 2006.

2.2.1.3 Věda a technika mládeži Dalším z důležitých předrevolučních časopisů věnujícím se i počítačům je Věda a technika mládeži (známý spíše pod populární zkratkou VTM). Magazín s tímto názvem začal vycházet v roce 1954, předtím vycházel od roku 1947 jako Mladý technik: populárně technický měsíčník. Kromě Amatérského rádia a Sdělovací techniky jde o jediný časopis z oboru, který stále trvá. Vydává ho vydavatelství Mladá Fronta, ovšem pod mírně upraveným názvem – vtm Science (náklad není ověřován ABC Kanceláří ověřování nákladu tisku). Kromě názvu se změnilo také zaměření časopisu. Na internetových stránkách časopisu se uvádí, že představuje snahu o „nejen pánský technicko-vědecký časopis s lifestylovými prvky pro ty, které zajímá, jak věci fungují. Zájemcům o vědu a techniku přináší nejnovější informace z širokého spektra vědeckých disciplín, aktuálních trendů vývoje techniky, testy elektroniky.“39 Časopis byl na svou dobu velmi vyspělý a na vysoké úrovni, pozitivně ho hodnotili i odborníci.40

37

MALÝ, Martin. Historie jednoho internetového projektu. [online]. 2006 [cit. 2008-05-17]. Dostupné na WWW: 38 např. v diskuzi pod článkem Týden budu mít co číst. Laco znovu bloguje. [online]. 2004 [cit. 2008-05-17]. Dostupné na WWW: 39 O časopisu. [online]. 2008 [cit. 2008-03-05]. Dostupné na WWW: 40 Věda a technika mládeži, časopis, o němž možno bez nadsázky říci, že má (alespoň pokud se týká technických a přírodních věd) světovou úroveň. (FROLEC, Václav. Česká národopisná balkanistika a její úkoly. [online] [cit. 200712-14]. Dostupné na WWW:

20

2.2.1.4 ABC Fenoménem mezi časopisy pro mládež byl časopis ABC, původně s podtitulem „mladých techniků a přírodovědců“. V současnosti se IT (převážně počítačovým hrám) i telekomunikacím věnuje velmi intenzivně. Zmínky o počítačích se v něm ale vyskytovaly už před rokem 1989. V časopisu občas vycházely programy v jazyku Basic nebo informace o počítačích Atari či ZX Spektrum. První číslo časopisu vyšlo 22. ledna 1957, ale ani tento časopis prakticky není v Národní knihovně dostupný. Ta disponuje pouze exempláři z let 1958-1960, 1980-81 a pak kontinuálně od roku 1993.

2.2.1.5 Sdělovací technika Mezi zástupce nejstarších titulů o počítačích zahrnujeme Sdělovací techniku. První číslo vyšlo v roce 1953 a pod stejným názvem vychází až doposud. Časopis vydává Petr Beneš ve vydavatelství Sdělovací technika. Národní knihovna má k dispozici jen několik nepravidelných výtisků Sdělovací techniky, teprve od roku 1996 má dostupná všechna vydání. V tomto časopisu, resp. v archivech, jsem nalezl nejstarší zmínku o počítačích v českých médiích. Ve Sdělovací technice, ročník 1953, vol. 9, se na straně 272 píše o elektronkách pro počítače. I tak ale byly počítače pro Sdělovací techniku okrajovým tématem.

2.2.1.6 Mikrobáze První český časopis skutečně věnovaný počítačům (tehdy osmibitovým), se jmenoval Mikrobáze.41 První číslo vyšlo v roce 1985. Stál za ním Ladislav Zajíček,42 který nejprve v rámci základní organizace 602 Svazarmu založil klub Mikrobáze a začal

41

Net Transport. Tréningové stredisko :: Návody. [online]. 2008 [cit. 2008-05-08]. Dostupné na WWW: 42 Označovaný jako služebně nejstarší český počítačový novinář. Kromě několika počítačových časopisů vydal i populární knihu o programování Bity do Bytu. (KOFRÁNEK, Jiří. Ladislav Zajíček – Elzet. [online]. 2001 [cit. 200712-15]. Dostupné na WWW: )

21

vydávat stejnojmenný časopis. Ústřední počítačové téma představovaly počítače Sinclair, později stejná organizace začala vydávat i čtvrtletní Zpravodaj klubu Sinclair 602 (první číslo vyšlo v roce 1988, poslední na konci roku 1989). „Láďa si totiž velmi dobře uvědomoval, jaké velké možnosti mezilidské komunikace, svobodného šíření názorů skýtá právě výpočetní technika, která se právě v té době díky rozšíření malých mikropočítačů stávala dostupnou běžným občanům: podle relevantních odhadů bylo do tehdejší Československé republiky v polovině osmdesátých let různými cestami dovezeno kolem sto tisíc mikropočítačů ZX Spectrum. A právě tomuto malému zázraku (jak nám to tenkrát připadalo) Láďa věnoval svůj další publicistický zájem.“43 Magazín se však nevěnoval jen počítačům. „To ovšem zdaleka nebyl pouze ryze počítačový časopis. Publikační prostor v něm nakonec dostali i vyslovení odpůrci režimu. I časopis Mikrobáze byl nakonec zaškrcen, přesněji řečeno, Zajíček byl od něj zahnán a osiřelý časopis po jednom "znormalizovaném" čísle zanikl. Ale to už velmi brzo přišel 17. listopad a s ním i konec starého režimu.“44 V roce 1991 ožil časopis Mikrobáze pod názvem Mikrobáze Hobby. Měl vycházet s frekvencí 6x měsíčně, se zaměřením na šestnáctibitové počítače. „Přináší podrobné popisy zajímavých programových i obvodových projektů (HW i SW), celou řadu námětů na různé doplňky, rozšířeni a vylepšeni počítačů.“45 Další informace a složenku na předplatné mohli zájemci získat za ofrankovanou obálku. Jak dlouho obnovená Mikrobáze vycházela, není v archívech k dohledání. Její předchůdkyně ale zřejmě nebyla tak skvělá, jak by vyplývalo z výše uvedených citací. Alespoň tak to poukazuje tato douška: „Novému časopisu přejeme hodně zdaru, zejména dodrženi všech slibů budoucím čtenářům včetně různých služeb. Doufáme, že Mikrobáze Hobby nepřevezme nectnosti svého předchůdce (zpoždění s tiskem a distribucí Mikrobáze, sliby-chyby autorů).“46

43

tamtéž tamtéž 45 Napsal o konkurenci ZX Magazín. (-rex-. MIKROBÁZE Hobby. ZX Magazín 1991, roč. 3, vol. 3) 46 tamtéž 44

22

2.2.1.7 Bajt Ladislav Zajíček založil i další časopis s počítačovou tématikou, Bajt. Nechal se volně inspirovat americkým časopisem BYTE (viz výše). Zajíček „hned v zimě roku 90 založil další "společenskou organizaci" - Svaz uživatelů výpočetní techniky a pod její hlavičkou začal vydávat časopis BAJT. BAJT se z černobílého jednobarevného časopisu postupně stal kultovním celobarevným měsíčníkem s více než šestnácti tisíci předplatiteli.“47 Když časopis v papírové podobě zanikl, přesunul se podobně jako jeho americký předchůdce Byte na internet. Později se ze serveru Bajt vydělil velmi populární zpravodajský server Netem.cz, provozoval ho opět Zajíček. Ani Bajt na trhu dlouho nevydržel. Takhle jeho konec popisuje internetový publicista a podnikatel Patrick Zandl: „Časopis Bajt patřil do poloviny devadesátých let mezi nejlepší české počítačové časopisy - obsáhlé recenze šly do hloubky, jen velmi málo prostoru bylo věnováno firemním prezentacím a profilům firem, které hardcore uživatele nezajímaly. Vydával jej Svaz uživatelů výpočetní techniky. Později si šéfredaktor Bajtu Ladislav Zajíček uvědomil, že minimum zahraničních zpráv ho může diskvalifikovat v konkurenčním boji, a tak navázal spolupráci s renomovaným americkým Byte. Jenže přestup do druhé poloviny devadesátých let Bajt jako časopis nepřežil. Jak Bajt zkrachoval? Někteří tvrdí, že právě proto, že nevycházel tolik vstříc firmám jako jeho konkurenti, a tedy proto, že jednoduše jako "hardcore" časopis pro technické nerdy nemohl obstát na tak malém trhu v konkurenci vysokonákladových časopisů. Jinak to vidí jeho šéfredaktor Ladislav Zajíček? "Bajt byl rozkraden zevnitř zaměstnanci, o čemž jsem v době, kdy ho rozkrádali, neměl tušení. Konkrétně šlo o škrcení příjmů z reklamy, což byl a je hlavní zdroj příjmů všech papírových časopisů. Dotyční zaměstnanci si založili reklamní agenturu a reklama pro Bajt šla do jejich

47

KOFRÁNEK, Jiří. Ladislav Zajíček – Elzet. [online]. 2001 [cit. 2007-12-15]. Dostupné na WWW:

23

agentury. O tom jsem se dozvěděl až po krachu Bajtu. Některé okolnosti nasvědčují tomu, že šlo i o plánovanou likvidaci Bajtu z reklamního trhu." Krach časopisu Bajt byl nepříjemný pro jeho předplatitele - svoje peníze za předplacený časopis už zpět nedostali. Aby jim to Svaz uživatelů výpočetní techniky nějak vynahradil, umožnil předplatitelům přístup k Internetu přes Bajt BBS. Později za cenu rovnající se předplatnému bývalého Bajtu (324 korun ročně) umožnil přístup k Internetu pro kohokoliv. Bajt BBS se tak prakticky stala nejlacinějším připojením k Internetu ve své době. Skutečnost, že namísto časopisu Bajt dostali předplatitelé připojení k Internetu, mnohé z nich nepotěšila a ještě dodnes ve spojení s časopisem Bajt padají názory, že čtenáře vydavatel okradl. Mnoho z čtenářů se totiž o pozadí krachu Bajtu dozvědělo jen málo. Ladislav Zajíček na tato obvinění odpovídal "Nikomu jsem osobně nic neukradl (a to nikdy v životě). Důsledky pádu Bajtu jsou pro mne hodně nepříjemné - nemám od té doby ani kde bydlet a všechno, co jsem měl, jsem dával nepodvádějícím zaměstnancům, kteří v Bajtu zůstali do jeho trpkého konce (a kdy už nebylo na mzdy)."48

2.2.1.8 Softwarové noviny Softwarové noviny představovaly donedávna nejstarší fungující české počítačové vydavatelství. První číslo stejnojmenného měsíčníku vyšlo ještě za podpory JZD Slušovice.49 Pravidelně však začal časopis Softwarové noviny vycházet až od února 1990. Pro výzkumné účely pro tuto práci se podařilo získat až výtisky z roku 1992. Softwarové noviny vycházely bez přerušení až do roku 2005, kdy se přejmenovaly na magazín Click!. Vydavatele ke změně donutila situace na trhu. Ten žádal kromě informací o počítačích samotných také informace o elektronice obecně. Vydavatelství nakonec magazín prodalo 1. ledna 2008 do vydavatelství Grafika Publishing.50

48

ZANDL, Patrick. Historie českého Internetu (12.). [online]. 2004 [cit. 2008-05-12]. Dostupné na WWW: 49 ZEMAN, Mirek. Petr Koubský: Internet vede k devalvaci psaného slova. [online]. 2004 [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW: 50 Tisková zpráva. [online]. 2007 [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW:

24

K největším osobnostem, které pro Softwarové noviny pracovaly, patřili Petr Koubský a Ivo Minařík. Softwarové noviny si během 15 let existence vydobyly na trhu silné místo, staly se respektovanou součástí české počítačové žurnalistiky. „Softwarové Noviny sice nebyly nikdy „největším“ počítačovým měsíčníkem co do prodaného nákladu nebo počtu stran (pokud se nemýlím), ale ve své vrcholné době se daly směle označit za časopis nejvlivnější.“51 Podle neoficiálních informací (Click! ani Softwarové noviny nebyly zařazeny v auditu periodického tisku ABC Kanceláře ověřování nákladu tisku) se náklad pohyboval stabilně kolem 10 tisíc výtisků, přestože začínal na hranici 50 tisíc kusů.52 Vydavatelství Softwarové noviny vydávalo ještě dva další časopisy. Digital revue se zaměřením na spotřební elektroniku vycházel 15 měsíců od roku 1997. Od roku 1999 začalo vydavatelství Softwarové noviny vydávat nízkonákladový velmi specializovaný časopis zaměřený na IT manažery Inside. Ten převzala 1. ledna 2008 firma Westminster.53

2.2.2 Velká vydavatelství Pro doplnění přehledu se v této kapitole budeme věnovat vývoji tří největších vydavatelství

počítačového

tisku

v České

republice

–

IDG

Czech,

Burda

Communications a Computer Press.

51

HLAVNEKA, Jiří. Softwarové Noviny končí – zaniká nejstarší český počítačový magazín. [online]. 2005 [cit. 200805-8]. Dostupné na WWW: 52 ZEMAN, Mirek. Petr Koubský: Internet vede k devalvaci psaného slova. [online]. 2004 [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW: 53 Tisková zpráva. [online]. 2007 [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW:

25

2.2.2.1 IDG V době, kdy zanikl časopis Bajt a Softwarové noviny už na české mediální scéně pevně zakotvily, se na tuzemském trhu etablovaly i pobočky mezinárodních počítačových vydavatelství. Jednou z nich byla IDG Czech, dceřiná společnost International Data Group se sídlem v Bostonu. V tuzemské pobočce pracovali výhradně čeští zaměstnanci. Vydavatelství

má

v portfoliu

několik

počítačových

titulů

s

vlajkovou

lodí

Computerworld. Původně týdeník se, od 1. října 2006 z ekonomických důvodů změnil na čtrnáctideník. Computerworld představuje jediný odborný čtrnáctideník na českém a slovenském trhu se zaměřením výhradně na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT).54 Při současném prodeji necelých deseti tisíc kusů (březen 2008 – 9 101 čtenářů)55 dosahuje podle profilu magazínu čtenost 38 tisíc.56 Další magazín z portfolia se jmenuje PC World. Měsíčník pokrývá oblasti hardwaru, softwaru, komunikací a spotřební elektroniky. Směřuje k širší cílové skupině než Computerworld: „Naši čtenáři nepatří mezi úplné začátečníky, které je třeba znovu a znovu učit a graficky jim znázorňovat na jaké tlačítko mají kliknout, aby si napsali a odeslali dopis, životopis nebo třeba vypálili vlastní CD. Předpokládáme určitou míru samostatnosti a počítačové gramotnosti, forma sdělovaných informací je proto volena tak, aby se čtenáří dozvěděli přesné výsledky našich testů a podělíme se s nimi také o problémy, s nimiž jsme se při prověřování hardwarových výrobků nebo softwaru setkali. Nezastíráme, že na trhu jsou výrobky dobré i špatné, hodnotíme produkty v porovnání poměru výkonu a ceny ale nezapomínáme ani na celkovou výkonnost.“57

54

Profil Computerworld. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: 56 Profil Computerworldu. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: < http://www.idg.cz/idg.nsf/www/profilcw/$FILE/CW_profil_ctenare.pdf> 57 Citace ponechána včetně gramatické chyby. Profil PC World. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: 55

26

Součástí PC Worldu je také pravidelná příloha GameStar, původně vycházela jako

samostatný

časopis

věnovaný

počítačovým

hrám.

PC

World

zůstává

nejprodávanějším titulem IDG, měsíčně se prodá přes 17 tisíc kusů časopisu.58 Další měsíčník Business World se věnuje novým technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. „Business World přináší nejnovější ekonomické trendy a analýzy, praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízí možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů a věnuje se také důsledkům vstupu ČR do EU.“59 Jeho prodaný náklad se pohybuje pod hranicí 10 tisíc kusů.60 Poslední tištěný titul z vydavatelství IDG, čtvrtletník Security World, píše o bezpečnosti počítačových systémů, ochraně dat, informací a soukromí. Jeho náklad se podle IDG pohybuje kolem 20 tisíc výtisků, ovšem tento údaj není možné ověřit u ABC Kanceláře ověřování nákladů tisku. Kromě tištěných periodik vydává tuzemská pobočka IDG sedm elektronických titulů. Kromě elektronických verzí zmíněných tištěných titulů ještě GamePro a ScienceWorld. Ekonomická pozice vydavatelství IDG v České republice není uspokojivá. „Minimálně od roku 2001 nebylo v zisku a za pět let dosáhlo celkem ztráty 36 milionů korun. Podíl na tom mají i klesající výnosy, od roku 2001 se snížily ze 116 na loňských 77 milionů. Dvě třetiny obratu generuje česká pobočka, zbytek slovenská filiálka.“61 Po nástupu Jany Pelikánové do funkce výkonné ředitelky se měla ekonomická situace vydavatelství zlepšit, konkrétní ekonomické výsledky ale zatím známé nejsou.62

58

Přesné číslo za březen 2008 je 17 555 prodaných kusů. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 59 Profil Business World. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: 60 Přesné číslo za březen 2008 je 9260 prodaných kusů. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 61 DOLEJŠ, Radan. Magazíny v ohrožení. Ekonom. 2006. vol. 28, str. 38 62 SCHREIER, Martin. Jana Pelikánová: Přestáváme být jen vydavatel klasických tištěných médií. [online]. 2008 [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW:

27

Kromě zmíněných časopisů vydávalo tuzemské IDG další tituly, které v současné době již nevycházejí - Internet4U, TECHNOLOGYWORLD nebo již zmíněnou Elektroniku.

2.2.2.2 Burda Communications Další významné vydavatelství na poli IT titulů Burda je co do počtu čtenářů dokonce silnější než

specializované IDG. V České republice vydává celkem tři IT

časopisy. Původně patřilo vydavatelství pod německý koncern Vogel s názvem Vogel Publishing, později ho na globální úrovni převzala divize Burda z vydavatelství Burda Verlag Osteuropa. V České republice se vydavatelství přejmenovalo na Vogel Burda Communications s. r. o. a k 25. lednu roku 2008 změnilo název na Burda Communications s. r. o.63 Vlajkovou lodí je Chip, dlouhodobě nejčtenější a nejprodávanější tuzemský počítačový měsíčník. Pozici vůbec nejčtenějšího IT titulu před ním zaujímá titul Počítač pro každého ze stejného vydavatelství a další čtrnáctideník Computer. Chipu se prodá měsíčně přes 30 tisíc výtisků,64 čtenost dosahuje 124 tisíc.65 Přímým konkurentem Chipu je výše zmíněný PC World z vydavatelství IDG. Oba magazíny jsou si velmi podobné, zaměřují se na testy hardwaru, softwaru, reportáže z technologických výstav, praktické rady a tipy s řešením problémů souvisejících s využíváním moderní techniky. „Nedílnou součástí každého vydání je elektronická příloha; standardem je jeden DVD 8 GB v každém vydání.“66 Úspěchu na trhu dosáhl původně podceňovaný časopis Počítač pro každého. Jde o čtrnáctideník, který se snaží přiblížit IT co nejširšímu publiku. V roce 1998, kdy začal

63

Přejmenování a změna bankovního spojení společnosti Vogel Burda Communications. [online]. 2008 [cit. 2008-0508]. Dostupné na WWW: 64 Přesné číslo za březen 2008 je 32 332 prodaných kusů. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 65 Mediaprojekt, listopad; ABC CR I. - IX. 2007. [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupné na WWW: 66 Charakteristika titulu Chip. [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupné na WWW:

28

vycházet, se k němu odborná mediální veřejnost stavěla spíše skepticky. Tehdejší ředitel konkurenčního vydavatelství Computer Press Jiří Hlavenka v článku shrnující rok 1998 napsal: „Počátkem roku 1998 spustila česká pobočka německého Vogelu projekt Počítač pro každého – „jakoby“ časopis působící na největší laiky v oboru. Masívní kampaň v médiích, dobře realizovaná distribuce a konzumentský model způsobila průměrnou prodejnost čísla okolo 50 000 výtisků – což je více, než má kterýkoli jiný počítačový časopis. Současně to ale znamená prodejnost pouhých 25% vytištěných výtisků, tj. tři časopisy ze čtyř jdou do stoupy, což projekt notně špiní (odkud máme čísla: Vogel uvádí náklad 200 000 výtisků na číslo, koncem roku pak celkové dva mil. prodaných kusů; zbytek je kalkulačka). Pro rok 1999 vzniká Počítač pro každého jako čtrnáctideník i s přijímanou inzercí; je pravděpodobné, že počty prodaných kusů nadále prudce poklesnou.“67 Počty prodaných výtisků opravdu poklesly, ale i tak Počítač pro každého zůstává těsně nejčtenějším IT magazínem v Česku.68 Třetím časopisem z Burdy je Level, pro hráče počítačových her, ve své kategorii stabilně nejprodávanější tuzemský titul69, přestože cenově patří mezi nejdražší tituly. Specializuje se na hry pro osobní počítače, výjimkou ale nejsou ani články o herním světě jako takovém, včetně přehledu nejlepších her pro konzolové platformy a mobilní herní přístroje. „Nedílnou součástí každého vydání jsou dvě DVD. První obsahuje pravidelně jednu až dvě plné hry té nejvyšší kvality, demoverze chystaných titulů a další soubory, které si hráč může okamžitě nainstalovat na své PC. Druhé DVD je pak zasvěceno exkluzivním videomateriálům, které připravuje přímo redakce.“70

67 HLAVENKA, Jiří. 1998: Na tento rok dlouho nezapomeneme (III.). [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupné na WWW: 68 Přesné číslo za březen 2008 je 32 345 prodaných výtisků. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 69 Přesné číslo za březen 2008 je 14 584 prodaných výtisků. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 70 Informace o inzerci. [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupné na WWW:

29

Vydavatelství Burda (dříve Vogel) ještě vydávalo další časopisy se zaměřením na počítače, které už v současné době nevycházejí. Byl to odborný měsíčník ITNet, časopis pro dealery informačních technologií PC Dealer (později ještě vycházející pod názvem IT Dealer), spotřební magazín AUDIO VIDEO TEST, Domácí počítač, herní tituly titul PlayStation 2 Oficiální Magazín CZ, PlayUP nebo Next Level (vycházel pouhých šest měsíců – od září 2007 do března 200871). Zpravodajský

IT

týdeník

CHIPweek,72

měl

být

konkurencí

týdeníku/čtrnáctideníku Computerworld z IDG a z dosud nevyjasněných důvodů náhle přestal vycházet v roce 1998 a nakonec Digital Home o spotřební elektronice do domácnosti.

2.2.2.3 Computer Press Původně české vydavatelství Computer Press, spíše známé pod zkratkou Cpress, dnes patří

investiční společnosti Riverside. Jde o nejvýznamnější vydavatelství a

nakladatelství v oblasti informačních a komunikačních technologií, které v České republice od roku 1994 působí. Computer Press založil nespočet tištěných i internetových titulů, z nichž mnohé již nevycházejí. Nyní vydává sedm časopisů pro nejširší čtenářskou obec a tři časopisy určené odborníkům. Hlavním zaměřením jsou počítače a komunikace, dva tituly se zabývají financemi, ekonomikou a byznysem, nejnověji je na trhu časopis pro děti. V únoru roku 2008 odkoupilo vydavatelství od společnosti Trade & Leisure Publications práva k vydávání časopisu Mobil. Zároveň převzalo jeho předplatitele a místo Mobilu jim začalo zasílat vlastní magazín Mobility.73

71

Tiskové zprávy vydavatelství Burda Communications. [online]. 2008 [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW: a 72 Podle oficiálních údajů vycházel v nákladu 16 000, což není mnoho, ale také ne málo.(ANTOŠ, Marek. CHIPweek končí! [online]. 1998 [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW: ) 73 (mf). Firma Computer Press koupila časopis Mobil. [online]. 2008 [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW:

30

Nejvýznamnější periodikum z vydavatelství Computer Press, čtrnáctideník Computer,

patří

spolu

s konkurenčními

magazíny

Computerworld

a

Inside

k nejvlivnějším titulům tuzemské IT žurnalistiky. Věnuje se aktuálním IT tématům, nabízí podrobné recenze hardwaru, srovnávací testy a k tomu navíc 9GB DVD s vybraným softwarem a videorecenzemi.74 K dalším IT časopisům, které stále vycházejí, patří Jak na počítač (přímá konkurence magazínu Počítač pro každého), Connect (odborný měsíčník pro IT profesionály), Computer Design (vše o počítačích v průmyslu), částečně se ještě do této oblasti řadí i zmíněné Mobility o telekomunikacích, BIZ o ekonomice a DIGIfoto (o digitální fotografii). Z již neexistujících titulů vydavatelství Computer Press můžeme uvést mimo jiné Oficiální XBOX Magazín (začal vycházet pro hráče na konzolách Xbox v dubnu 2007), další herní časopis Doupě, či Home Cinema (o domácí zábavě).

2.2.3 Drobná vydavatelství Mediální trh s počítačovými tituly nikdy nepatřil jen velikým a respektovaným vydavatelstvím, objevovala se zde i řada časopisů z menších vydavatelství. Příkladem může být DCD Publishing. Do jeho portfolia patří časopisy Professional Computing (informuje své čtenáře o trendech v IT a poskytuje návody a rady, jak zavádět a administrovat jednotlivé systémy75) s minimálním nákladem 6900 kusů.76 Distributorům IT techniky je určený Reseller Magazine IT a Reseller Magazine CE distributorům spotřební elektroniky. Brněnské vydavatelství Thomas Tailor vydává dokonce čtyři malé časopisy. Upgrade IT (založený na recenzích, testech a srovnáních produktů firemního ICT), Computer Business (zpravodajství ze světa IT), C.I.O. Magazine (pro ředitele oddělní IT)

74

Přesné číslo za březen 2008 je 30 506 prodaných výtisků. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 75 Profil časopisu Professional Computing. [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupné na WWW: 76 Profil časopisu Professional Computing. [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupné na WWW: . Nelze ověřit, časopis není auditován.

31

a Software Developer (obsahuje novinky, návody, rady a tipy na efektivnější vývoj softwarových produktů pro profesionální vývojáře). Náklad žádného z titulů není možné ověřit u ABC Kanceláře ověřování nákladů. Vydavatelství Extra Publishing založilo v září 2006 několik novinářů po odchodu z Computer Pressu. Vydávají počítačový titul Extra PC a vědeckotechnický časopis Svět. Náklady obou časopisů jsou auditovány a dosahují prodejnosti přes 20 tisíc kusů.77 Vydavatelství ekonomických a odborných titulů Economia sice není drobným hráčem na mediálním trhu, ovšem z pohledu IT magazínů ano. Nyní z této oblasti vydává pouze měsíčník Technik. Přináší informace o současných domácích i světových trendech v jednotlivých oborech s důrazem na výrobu a praxi. Informuje o posledních vědeckotechnických trendech IT, průmyslového softwaru, automatizace a nových materiálů. Economia navíc disponuje přílohou ICT revue (články ze všech oblastí informačních

a

komunikačních

technologií).

Vychází

osmkrát

ročně

v rámci

Hospodářských novin a ekonomického týdeníku Ekonom, původně byla koncipována jako jejich komerční příloha. V roce 1998 také začala Economia vydávat měsíčník Telekomunikační revue pro uživatele komunikačních technologií. Než byl po srpnovém vydání v roce 1999 zastaven, vyšlo jen dvacet čísel. Další velké vydavatelství Axel Springer Praha, stoprocentní dceřiná společnost německého mediálního koncernu Axel Springer AG, se nyní specializuje hlavně na automobilové časopisy, ale vydávalo také časopis Svět počítačů. K němu patřily i samostatně prodejné tematické knížky, tzv. speciály. Svět počítačů začal vycházet na sklonku roku 2003 a skončil s číslem 23/2007. Jeho oživení tehdy nepomohla ani zřejmě nejnákladnější reklamní kampaň v dějinách české počítačové žurnalistiky.78

77

Přesné číslo za březen 2008 je 24 012 prodaných výtisků u Extra PC a 20 505 u titulu Svět. (Periodický tisk, aktuální zveřejněné náklady, neověřené BŘEZEN 2008. [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: ) 78 HLAVENKA, Jiří. Softwarové Noviny končí – zaniká nejstarší český počítačový magazín. [online]. 2005 [cit. 200805-10]. Dostupné na WWW:

32

2.2.4 Jednotlivé tituly Kromě menších či nespecializovaných vydavatelských domů s IT magazíny se v Česku objevuje řada vydavatelů s jediným počítačovým časopisem, případně vydávaným pod licencí zahraničního titulu. Například měsíčník PC Magazine Czech Edition. Licenci má vydavatel od amerického Ziff Communications Company. Vycházet začal v roce 1993 a za dobu své existence vystřídal několik podtitulů od Průvodce trhem s výpočetní technikou po Průvodce informačními technologiemi a digitální technikou. Periodicitu změnil měsíčník TECHNOLOGIES&PROSPERITY, po dvanácti letech přešel z měsíčního cyklu k nepravidelnému vydávání. Od čísla 11/2007 se nové číslo objevuje pouze v případě, že vydavatelství organizuje tématickou konferenci a při této příležitosti magazín vydá. Jiný česko-anglický časopis o elektronických komunikacích, informatice a podnikání v Česku neexistuje. Třináctým rokem také vychází měsíčník Pixel (první číslo vyšlo v roce 1993 a až do roku 1994 fungoval jako dvouměsíčník) z vydavatelství ATLANTIDA Publishing. Původním zaměřením byla pouze grafika, postupem času se záběr rozšířil přes zvuk a média až po 2D/3D animace, DTP a video. Do stejné kategorie patří i časopis Font, který vydává od roku 1991 reklamní a grafická agentura Kafka Design. Je určen grafikům, fotografům, pracovníkům reklamních a marketingových agentur, ale i prepress studiím, tiskárnám a redakcím. Součástí časopisu jsou mimo jiné rubriky věnované hardwaru a softwaru. Pravidelně zveřejňuje testy různých zařízení a periferií jako monitory, digitální fotoaparáty, tablety či tiskárny a skenery. Naopak už nevychází Digitální publikování z vydavatelství Grafie CZ. Na manažery a specialisty v oborech počítačem podporovaného navrhování v České republice se zaměřuje IT CAD. Dvouměsíčník vychází už od roku 1991 a patří k nejstarším počítačovým médiím na tuzemském trhu. „IT Systems je zase pro IT manažery, kteří chtějí vidět informační technologie z perspektivy byznysu a formulovat svoji IT strategii v souladu s potřebami svého podniku nebo instituce, ale také pro IT profesionály, jenž chtějí efektivně řídit a rozvíjet IT

33

infrastrukturu pomocí moderních postupů, nástrojů a metod.“79 Původně to byl dvouměsíčník, jehož první číslo vyšlo na přelomu ledna a února 1999. O rok později časopis přešel na měsíční periodicitu. Čtvrtletník DSM, se jako první český časopis zaměřil na informační bezpečnost a ochranu dat. Každé vydání z nákladu čtyř tisíc výtisků je podle informací vydavatele Tate International adresně rozesíláno poštou vyššímu a střednímu managementu firem a orgánům státní správy a samosprávy.80 Digitální fotografii se věnují hned dva časopisy – Digitální foto a Digifoto. Digitální foto nabízí od roku 2003 měsíčně přehled zajímavostí a novinek z oblasti digitálních fotoaparátů, techniky pořizování snímků v rozličných podmínkách a úpravy fotografií pomocí těch nejvhodnějších programů. Doplňkovým formátem je pravidelná CD příloha. Digifoto (také od roku 2003) přináší amatérům, nadšencům i profesionálům testy fotoaparátů a jejich příslušenství a rozsáhlé cenové přehledy. Jediný titul věnovaný dnes filmům na DVD se jmenuje DVD Movie. Přináší informace o právě vycházejících filmových a hudebních novinkách. Každé číslo časopisu je navíc doplněno přílohou v podobě dvou plnohodnotných filmů na DVD. Magazín vychází čtyřikrát ročně od roku 2003. Konkurenční titul Svět DVD vyšel naposledy na konci roku 2007. Vydavatel se rozhodl ukončit vydávání časopisu „vzhledem ke stavu na trhu titulů s přikládanými DVD.“81 Nevychází už ani česká verze časopisu Linux+. Redakce sídlí v Polsku a magazín vychází v několika evropských zemích. Časopis byl vždy známý svou vyšší cenou a dvěma přibalenými DVD, v posledním roce se cena podstatně zvýšila a zbylo pouze jedno DVD. Vycházel od roku 2004 v měsíčních intervalech. Linux+ byl přitom prvním a nakonec i jediným tištěným časopisem pro odborníky na počítačový operační systém Linux. V roce 2007 totiž skončil měsíčník LinuxEXPRES, který kompletně přešel na internet a pokračuje tam dodnes. V tištěné podobě vycházel od roku 2004.

79

IT Systems. [online]. [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW: Inzerce. [online]. [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW: 81 Svět DVD. [online]. [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW: < http://svetdvd.cz/> 80

34

Na trhu se neudržel ani měsíčník Telnet z vydavatelství Panorama Publishing. Vycházel od roku 1996, ale jen 17x do čísla 5 roku 1997. Krátce vycházel také čtvrtletník pro manažery, podnikatele a experty Computer Echo (1990 – 1995) z vydavatelství COMPALMANACH. Trh nabízí kromě uvedených titulů také velké množství firemních IT časopisů a dalších občasníků. Od roku 1994 do poloviny roku 2006 vycházelo v České republice 202 titulů tohoto zaměření.82 Patří mezi ně mj. magazín T-Mobile Frag, mobilní operátor ho zdarma rozesílá svým klientům. Věnuje se mobilním hrám a každý výtisk obsahuje novinky, recenze, rozhovory, soutěže a informace ze světa mobilních her. Výčet zřejmě nezachycuje kompletní výčet všech IT časopisů. Jak již bylo zmíněno, neexistuje způsob, jak souhrnné informace získat. Registrace u ministerstva kultury filtrovaní podle přesného zaměření neumožňuje, názvy časopisů také nejsou mnohdy určující a o mnohých není možné získat zmínky ani na internetu. Ba dokonce ani v archivech a v knihovnách, vydavatelé totiž svou povinnost odevzdávat povinný výtisk často neplnili.

2.3 Herní časopisy Vývoj herních časopisů, zejména jejich začátků, je v dostupných zdrojích zachycen lépe než vývoj IT časopisů, kterým byla věnována předešlá kapitola. Herní svět lákal média více než obyčejné informační technologie. Nebo to bylo spíš obráceně: nadšence herních technologií více lákala média a oni proto vydávali časopisy. Díky těmto fanouškům se na internetu dochovaly ukázky z herního časopisu ještě z doby před rokem 1989 i později. Zpočátku se mediální scéna soustředila kolem osmibitových počítačů Atari a ZX Spektrum. Příznivci obou počítačových značek se dají popsat jako členové odlišných sociálních skupin, které vůči sobě vyjadřují často otevřené nepřátelství dávané najevo písemně, nikoliv fyzicky.

82

DOLEJŠ, Radan. Magazíny v ohrožení. Ekonom. 2006. vol. 28, str. 38

35

Nejstarším herním časopisem byl od května 1988 původně papírový ZX Magazín83 s podtitulem „odborný časopis uživatelů počítačů řady Sinclair.“ Hlavní náplní ale byly hry. Poslední čísla – už v elektronické podobě - vyšla na internetu, to zcela poslední pak 20. června 2005.84 Těsně po revoluci začal vycházet slovenský herní magazín FIFO85 věnovaný zpočátku výhradně počítačům Sinclair a ZX Spectrum. První číslo se objevilo hned začátkem roku 1990, tedy celý rok před slavným Excaliburem. FIFO vydržel na stáncích až do roku 1993. V roce 1991 vznikl časopis Excalibur, který se stal legendou české herní žurnalistiky. „Hned na počátku ledna 1991 vyšlo první číslo Excaliburu. Vydavateli byli Martin Ludvík, šéfredaktor Lukáš Ladra a mj. také redaktor Jakub Červinka. Do redakce velmi brzy přišel i Jakubův spolužák ze školy Andrej Anastasov a kult byl na světě“, popisuje Modrák.86 Protože jde o zajímavé vyprávění odkrývající tehdejší herní publicistku, nechme Modráka pokračovat: „První vydání stálo 18 korun, mělo 32 stran a kromě obálky bylo černobílé a graficky z dnešního pohledu primitivní. A pověstný humor? Ve skutečnosti byly články striktně popisné a upřímně řečeno v zásadě velmi primitivní. Jenže tyhle ani další nedokonalosti nikomu nevadily. Důležité bylo, že tu vůbec nějaký časopis o hrách existoval! Hráči hltali každé číslo bez ohledu na to, zda měli doma Atari 800 XL, o kterém se v Excaliburu snad nikdy neobjevila ani řádka, nebo v redakci mnohem preferovanější Amigu. Všichni hráči Excalibur milovali a netrpělivě očekávali každé další číslo. A právě v tom byl jediný skutečný problém Excaliburu. Vydavatel Martin Ludvík zřejmě nepatřil mezi nejosvícenější podnikatele a zhruba po prvním ročníku to šlo s frekvencí vydávání z kopce a výjimkou nebyly ani tříměsíční mezery mezi vydáním jednotlivých čísel. V listopadu 1993, 35 měsíců po jedničce, vyšlo teprve 20. číslo a bylo

83

-rex-. Ohlasy na SLOMO.. ZX Magazín 1991, roč. 3, vol. 3 VANŽURA, Zbyněk. ZX Magazín 3-4/99. [online]. 2007. [cit. 2008-05-8]. Dostupné na WWW: < http://zxmagazin.80.cz/view.php?cisloclanku=2005072001> 85 MODRÁK, Jan. Historie herní žurnalistiky. [online]. 2004. [cit. 2007-10-8]. Dostupné na WWW: 86 Popisuje začátky vzniku neslavnějšího herního časopisu v Česku Excalibur Jan Modrák (MODRÁK, Jan. Historie herní žurnalistiky. [online]. 2004. [cit. 2007-10-8]. Dostupné na WWW: 84

36

zároveň posledním číslem, pod kterým byli podepsaní Jan Eisler a Andrej Anastasov, kteří vzápětí Excalibur opustili a rozjeli SCORE. Excalibur vycházel i nadále, a ačkoliv byl líhní mnoha kvalitních redaktorů, jeho kvalita byla velmi kolísavá a postrádal dlouhodobou koncepci.“87 Vydavatelská firma Popular Computer Publishing se dokonce snažila vydávat regulérní noviny pro hráče, ale vyšla jen dvě čísla. Založila i další herní magazíny Level a Joystick jako konkurenci tehdy úspěšnému Score. Magazín Level ale pod hlavičkou Popular Computer Publishing vyšel jen dvakrát, pak ho vydavatel prodal společnosti Vogel Publishing. Ta ho úspěšně vydává dodnes pod hlavičkou Burda Communications. Druhý titul Joystick zaměřený čistě na tisk návodů na jednotlivé počítačové hry, nebyl úspěšný a brzy skončil. V říjnu roku 1991 začal vycházet první plnobarevný herní časopis Bit (10/1991 až 12/1994), rovněž ve slovenštině jako FIFO. Jeho vydávání finančně zajišťoval vůbec první oficiální distributor her, bratislavská firma Ultrasoft. Šéfredaktor Ľudovít Wittek na vycházení BITu vzpomíná takto: Je samozřejmé, že BIT si hned na začátku našel svůj stabilní okruh čtenářů, kteří byli zpočátku zastoupeni hlavně majiteli 8-bitových Didaktiků a Specter. Číslem 6/94 se zvýšil počet stran na 48 a časopis začal vycházet v nákladu 15 000 kusů na kvalitnějším LWC papíru, na kterém lépe vynikla barva obrázků z her. Toto jsou ale věci, které měl možnost pozorný čtenář BITu sledovat navenek. Teď bych chtěl zabřednout trochu pod povrch, do věcí, o kterých už běžný čtenář věděl velmi málo, anebo vůbec nic. Co možná ještě věděl (dalo se to zjistit například z tiráže), byla skutečnost, že vydavatelem BITu byla firma Ultrasoft. Tato firma se od svého vzniku zaobírala hlavně vývojem a distribucí počítačových her. Z tohoto důvodu jí nepřímo vyplynula potřeba dávat o svých nových produktech vědět těm, pro které byly určeny. A protože se v té době pro tyto účely nezdálo ani jedno médium dostatečně vyhovující, rozhodli jsme se vydávat vlastní časopis.

87

Popisuje začátky vzniku neslavnějšího herního časopisu v Česku Excalibur Jan Modrák (MODRÁK, Jan. Historie herní žurnalistiky. [online]. 2004. [cit. 2007-10-8]. Dostupné na WWW:

37

Záměr se podařil. BIT se stal velmi oblíbeným a čtenáři se jeho prostřednictvím seznamovali se světovou produkcí her a zároveň i s produkcí naší. Rozběhnutí časopisu však zdaleka nebylo levnou záležitostí. Zpočátku firma Ultrasoft doplácela na každé jeho vydané číslo sumou převyšující 100 000 Kčs. Později se tato bilance sice o něco zlepšila, ale ziskovosti časopisu se nikdy dosáhnout nepodařilo. Při posledních číslech Ultrasoft ještě stále "sponzoroval" každé vydání BITu minimálně 50 000 Sk, což znamená, že v podstatě doplácel na každý jeden kus časopisu 3,30 Sk.88 Později, v druhé polovině 90. let, se znovuobjevilo několik časopisů jako návrat k tradici osmibitových počítačů. Patřily sem například X-Magazín nebo YourSpectrum.89 To už ale vycházely časopisy určené především hráčům na platformě PC. Zejména Score redaktorů začínajících v časopisu Excalibur90 a již výše zmíněné magazíny GameStar, Doupě a Level.

88

WITTEK, Ľudovít. Otevřený dopis šéfredaktora časopisu BIT. [online]. 2003. [cit. 2007-10-9]. Dostupné na WWW: 89 Česko-Slovenský Archiv. [online] [cit. 2007-10-10]. Dostupné na WWW: 90 MODRÁK, Jan. Historie herní žurnalistiky. [online]. 2004. [cit. 2007-10-8]. Dostupné na WWW:

38

III. Obsah médií Snahy o důkladné studium obsahů médií „pramenily nejprve ze zájmu o možné záměrné a nezáměrné - účinky masové komunikace a z přání porozumět působení obsahu na publikum“.91 Okruh bádání se postupem času rozšiřoval. Nezůstalo jen u účinků, ať už záměrných či nezáměrných, ale badatelé se věnovali dalším aspektům výzkumu medií. Zjednodušeně by se z jednoho pohledu dalo pátrání po obsahu médií shrnout jako hledání odpovědí na otázky JAK a PROČ.92 Z druhého pohledu zase k nejčastějšímu zkoumanému problému patří vztah mezi mediálním sdělením a „skutečností“.93 Právě vztah mediálního sdělení a „skutečnosti“ je jedním z hlavních témat této práce. Svět médií je velmi rozsáhlý a k jeho výzkumu se využívá velmi široké spektrum metod. „V rámci mediálních studií je možné rozlišit na jedné straně metody analýzy medií, na druhé straně metody výzkumu médií.“94 Roli médií ve společnosti, jejich fungování a také účinkům medií na příjemce se věnují metody analýzy medií. Mezi metody analýzy médií patří například „sémiotická analýza, marxistická analýza, psychoanalytická kriticismus a sociologická analýza.“95 Pro účely této diplomové práce budou důležitější metody výzkumu médií. Tyto metody používají určité relativně pevně stanovené pracovní metody, která nabízí jasné výsledky, často založené na statistických ukazatelích. Mezi tyto metody patří „deníkový výzkum, obsahová analýza, sběrné rozhovory, hloubkové rozhovory, rozbor sociálních rolí, rétorickou (výpovědní) analýzu, rozbor sekundárních zdrojů, skupinové rozhovory, experimenty, zúčastněná pozorování, historické studium a srovnávací analýzu.“96 Obsahová analýza je metodou použitou v další části této diplomové práce, která by měla potvrdit či vyvrátit následující hypotézy.

91

McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999, s. 267 BURTON, Graeme, JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 37 93 McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999, s. 268 94 BURTON, Graeme, JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 39 95 tamtéž 96 tamtéž 92

39

IV. Výzkum

4.1. Definice problému Základní výzkumná otázka: Jak se magazín Softwarové noviny měnil od dob svého vzniku do roku 2005 v závislosti na změnách světa, o kterém referuje?

Hypotézy: Hypotéza č. 1 – Časopis Softwarové noviny si držel pevnou vnitřní strukturu, která se měnila jen minimálně. Hlavním viditelnými změnami jsou změny počtu stránek, rostoucí počet grafického doprovodu, rostla i cena časopisu.

Hypotéza č. 2 - Časopis Softwarové noviny se věnoval především informování čtenářů o novinkách ze světa IT. Využívá k tomu především formy zpráv a recenzí. V magazínu se objevují témata a žánry charakteristická pro technický magazín. Magazín se nevěnuje jiným publicistickým žánrům jako povídky nebo rozhovory.

Hypotéza č. 3 - Časopis se věnoval především softwaru a počítačovému hardwaru. Další informace ze světa IT jako ekonomické zprávy nebo reportáže byly okrajovou záležitostí.

Hypotéza č. 4 – Témata článků sledovala technologické trendy. V článcích o softwaru se opouštělo se od psaní o programování a přiklánělo se v souvislosti s rozvojem internetu k síťovým tématům. U hardwarových článků se v souladu s rozvojem IT přestávalo psát o černobílých tiskárnách, o CD mechanikách, faxech, naopak se zvyšovala frekvence psaní o barevných tiskárnách, DVD mechanikách, či LCD panelech.

40

Hypotéza č. 5 – Časopis se snažil zjednodušovat témata pro čtenáře. Využívá k tomu především vysokého počtu schématických obrázků, podrobné infografiky prostřednictvím návodných ilustrací.

Hypotéza č. 6 – Časopis své čtenáře vzdělává, radí jim a pomáhá s orientací v turbulentním světě informačních technologií. V magazínu se pravidelně objevují vysvětlující návodné články, jak si poradit kde s kterým přístrojem. Současně nabízí dostatek zpravodajských informací, aby udržel čtenáře „v obraze“.

4.2 Metoda Tématem výzkumu této diplomové práce je vývoj počítačového magazínu Softwarové noviny (SWN) od jejich vzniku do roku 2005. V této diplomové práci budou sledovány nejrůznější ukazatele, které by měly měřitelně doložit, jak SNW reagovaly na změnu technického paradigmatu. Protože bylo pro potřeby této diplomové práce nutné analyzovat velké množství dat, byla zvolena metoda kvantitativní obsahové analýzy. Mezi „přednosti této metody patří možnost zpracovat velké množství textů (nebo jiných mediovaných obsahů) a výsledky šetření podrobit statistickým analýzám“.97 Obsahová analýza „je nejstarší, ústřední a stále nejpoužívanější metodou výzkumu.“98 Jejím autorem byl ve čtyřicátých letech Bernard Berelson.99 „Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéhokoliv druhu. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení, jako jeho formou, autorem i adresátem takového sdělení.“100 K jejímu provedení je nutné dodržet několik základních postupů. Podle McQuaila sem patří zejména výběr vzorku obsahu, vytvoření relevantního rámce kategorií vnějších referentů, zvolení jednotky obsahu, pomocí frekvence počítání zvolených jednotek umístění obsah do připraveného rámce a nakonec vyjádření výsledků

97

SCHULZ, Winfired, SCHERER, Helmut, HAGEN, Lutz, REIFOVÁ, Irena, KONČELÍK, Jakub. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004, str. 29 98 McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999, s. 308 99 KRONICK, Jane C.: Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat in Sociologický časopis, 1997, Vol. 33, str. 57 100 DISMAN Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost, Karolinum, Praha, 2006, str. 168

41

jako celkové skladby vybraného vzorku obsahu podle frekvence výskytu hledaných referencí.101 Obsahová analýza dává poměrně přesné výsledky, které „dokáží měřitelně zachytit nějaký aspekt chování médií.“102 U této metody ovšem hrozí riziko, že neinformovaný čtenář analýzy z ní vyvodí nesprávné závěry. Měla by proto být doprovázena velmi podrobným interpretačním komentářem. Jak píše McQuail, tento výstup by měl být novým textem, „jež se může, nebo dokonce musí lišit od původního zdrojového materiálu“.103 Z historie známe hned několik příkladů z hlediska mediálních studií významných obsahových analýz. Soustředila se na ně například Glasgow University Media Group (GUMG), která publikovala několik knih na toto téma, a dále pak němečtí a američtí badatelé.104 Ostatně v zahraniční literatuře je téma obsahové analýzy poměrně běžné. Je však nutné konstatovat, že přes poměrně široký záběr mediální badatelů, nemá v české odborné literatuře dostatečné zastoupení. Okrajově se obsahové analýze věnuje Úvod do studia médií autorů Graema Burtona a Jana Jiráka, Úvod do teorie masové komunikace od Denise McQuaila a od kolektivu autorů Slovník mediální komunikace a Analýza obsahu mediálních sdělení.

4.3. Základní soubor Softwarové noviny jsou měsíčník pokrývající obor informačních technologií. Vydavatelem je vydavatelství Softwarové noviny s. r. o., časopis je registrován rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky pod číslem F5192. ISSN 1210-8472. Ve snaze o pokrytí co nejširšího časového období, ale zároveň vyhnutí se přílišného zahlcení dat, jsou sledována vždy kompletní první tři čísla magazínu v každém

101

tamtéž BURTON, Graeme, JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 39 103 McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999, s. 309 104 Například Glasgow University Media Group (1976): Bad News. London: Routledge and Kegan Paul (o zpravodajství v televizi, rozhlase a tištěných médií), a dále Winfried Schulz, Wolfgang Donsbach nebo Thomas Patterson. (BURTON, Graeme, JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 44) 102

42

ročníku.105 Ačkoliv magazín Softwarové noviny patří k nejstarším na českém trhu a vycházel již od konce roku 1989, ve výzkumu se jako první objevuje teprve Softwarové noviny z roku 1992 vydání č. 1. Dřívější výtisky magazínu nemá k dispozici ani samotné vydavatelství magazínu, tehdejší redaktoři (které se autor této práce snažil kontaktovat), nejsou dostupné dokonce ani v tuzemských knihovnách. K výpadku sledovaného materiálu došlo v průběhu času ještě jednou, a to ze stejného důvodu – požadovaný výtisk nebyl k dispozici. Chybí tak tedy kromě kompletních ročníků 1990 a 1991 také ještě číslo 3/1992. Toto číslo by sice bylo možné nahradit například vydáním č. 4 z téhož roku, ale usoudili jsme, že toto nahrazení by narušilo kontinuitu výzkumu zásadněji než absence výtisku č. 3/1992. Ve výzkumu se totiž objevily určité opakující se prvky charakteristické pro vydání v jednotlivých měsících. Nahrazení chybějícího březnového vydání dubnovým by tedy mohlo zásadně zkreslit výsledky. Ve výzkumu jsou tedy zařazeny Softwarové noviny 1-2/1992, 1/1993-3/1993, 13/1994, 1-3/1995, 1-3/1996, 1-3/1997, 1-3/1998, 1-3/1999, 1-3/2000, 1-3/2001, 1-3/2002, 1-3/2003,1-3/2004 a 1-3/2005.

4.4 Výzkumné otázky Základní výzkumná otázka tedy zní: „Jak se měnily tuzemské počítačové magazíny s rozvojem IT na konkrétním příkladu Softwarových novin?“ Cílem mé práce bude zmapovat prostřednictvím obsahové analýzy případné změny ve struktuře, obsahu a tématech Softwarových novin od doby jejich vzniku v roce 1989 do roku 2005, kdy se přejmenovaly na Click!, a to v závislosti na rozvoji moderních technologií v České republice. Či pokud možno výsledky zobecnit pro další počítačové magazíny. Ačkoliv je jasné, zobecňovat výsledky výzkumu konkrétního periodika na celý segment trhu bude poněkud troufalé.

105

Analyzovat celý redakční obsah má smysl jen tehdy, jestliže chceme získat přehled o celé tématické šíři určitého média nebo mediálního typu. (SCHULZ, Winfired, SCHERER, Helmut, HAGEN, Lutz, REIFOVÁ, Irena, KONČELÍK, Jakub. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004, str. 37) A to je přesně náš případ.

43

Obsahová kvantitativní analýza magazínu by měla odpovědět na otázky, jak se měnil styl článků, rubrik a jejich zaměření. Zda-li rostl objem rubrik a článků týkajících se oborů, které v daném období také rostly (například domácí zábava, mobilní technologie), nebo naopak zda klesal zájem o určitá témata jako například programování. Kvantitativní analýza obrazového doprovodu nabídne informace, jak se měnila obrazová část časopisu v průběhu sledovaného období. Rostl či klesal počet obrázků? Bylo více infografiky nebo naopak přibývaly jen ilustrační fotografie? Nahrazovaly obrázky/fotografie textovou část nebo naopak?

4.5 Popis proměnných Při původní přípravě diplomové práce byla sestavena kódovací kniha. Námi analyzované mediované obsahy jsme identifikovali a zaznamenávali formou kódů, tj. pomocí číselných hodnot. Pracovali jsme se dvěma druhy kategorií proměnných - identifikačními (identifikace příspěvků) a analytickými (obsahové proměnné). Při tvorbě indikátorů pro naše dotazováni jsme pro každou proměnnou stanovili kritéria, podle kterých ji v mediálním obsahu rozpoznáme a následně změříme, tj. určili jsme relevantní charakteristiky znaků.

Identifikační proměnné: •

Ročník

•

Číslo vydání

•

Cena za vydání

•

Počet stran

Hodnoty těchto proměnných se během výzkumu nijak nezměnily. Důvod sledování těchto proměnných těchto kategorií je jasný – měřitelné údaje poskytnou relevantní informace o zdražovaní časopisu a o změně jeho rozsahu a pomohou identifikovat jednotlivá vydání časopisu.

44

Dalšími proměnnými, které měly být sledovány, byly vybrány podle odhadů, co se asi nejpravděpodobněji v běhu času nejvíce měnilo v magazínu s přihlédnutím k moderním grafickým trendům. Předběžně proto byly stanoveny následující proměnné: •

Počet rubrik, včetně názvu rubrik

•

Počet článků v časopise (ucelená grafická jednotka s titulkem)

•

Rozsah každého článku

•

Počet fotografií a dalšího grafického doprovodu ve vydání

•

Žánr článku

•

Téma článku

Tyto proměnné byly vybrány ke sledování podrobnějších změn v magazínu Softwarové noviny. Měli bychom z nich například získat zejména odpovědi na otázky, jak se měnil grafický doprovod magazínu.

4.6 Výběr hodnot proměnných Další fází bylo vybírání proměnných. Pro první kódovací jednotky (Ročník, Číslo vydání, Cena za vydání, Počet stran, Počet rubrik a článků) to bylo jednoznačné. Rozsah každého článku se měřil počten obsazených tiskových stran s tím, že článek byl považován za jeden i když byl doprovázen doplňujícími boxy. Za článek byl považován všechen text v ucelené grafické jednotce s titulkem. Analytické proměnné: Vybírání proměnných u Tématu článku bylo komplikovanější. Je totiž nesprávné domnívat se, že počítačový magazín se dotýká výhradně témat počítačových. Původně byly vytipovány tyto proměnné: •

Hardware

•

Software

•

Služby 45

•

Personální informace (kdo kam)

•

ekonomika

•

Relax (rozhovor, povídky, fejetony)

•

předpisy, zákony, úřady

•

mish mash

Během testovacího sběru dat i během „ostrého“ výzkumu vyšla najevo potřeba škálu proměnných rozšířit. ale vyšly najevo další hodnoty, které by se v zájmu zachování výpovědní hodnoty výzkumu neměly všechny schovat do kolonky Mish mash. Kategorie byla proto rozšířena o další položky a její definitivní podoba byla takováto:106 •

Hardware

•

Software

•

Služby

•

Personální informace (kdo kam)

•

Ekonomika

•

Relax (rozhovor, povídky, fejetony)

•

Předpisy, zákony, úřady

•

Mish mash

•

Teorie

•

Mobilní telefony

•

Kniha

•

Soutěž

•

CD

•

Vtip

•

Film

•

Rejstřík

106 Doplňování proměnných během testovací fáze sběru dat pro výzkum není špatným postupem, jak uvádí Analýza obsahu mediálních sdělení (SCHULZ, Winfired, SCHERER, Helmut, HAGEN, Lutz, REIFOVÁ, Irena, KONČELÍK, Jakub. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004.)

46

•

Technické stránky - tiráž, obsah dalšího čísla atd.

•

Budoucí vývoj

•

Textové editory

•

Databáze

•

Politika

•

Grafické formáty

•

Internet

•

Jazyky

Následovalo vytváření proměnných pro kódovací jednotku Témata článku s přehlednutím k autorovým zkušenostem z oboru počítačového tisku a znalostem moderních technologií. Nejprve byly vybrány tři proměnné za předpokladu, že právě v těchto třech tématech článků bude nejčastěji docházet k turbulencím, že budou svým obsahem a náplní nejvíce reflektovat vývoj moderní techniky a životního stylu: •

Hardware

•

Software

•

Služby

Poslední se připravovaly hodnoty proměnných sledující jednotlivé produkty. Počítalo se s tím, že kategorie se budou v průběhu výzkumu mírně měnit. Především doplňovat o prvky v prvotním seznamu vynechané, z důvodu. Pro kategorii Hardware byly tedy zpočátku vybrány hodnoty proměnných: •

PC

•

Notebook

•

Reproduktory

•

Servery

•

Kapesní počítače (handheld) 47

•

Myši+Klávesnice

•

Reproduktory,

•

CD-ROM/R/RW

•

DVD-ROM/R/RW

•

Modemy

•

CRT Monitory

•

LCD Panely

•

Další PC komponenty

•

Další ovládací prvky

•

Tiskárny

•

Televizory

•

Hi-Fi sestavy

•

Osobní kazetové přehrávače

•

Osobní CD přehrávače

•

MP3 přehrávače

•

Mobilní telefony

•

Příslušenství k mobilům (nabíječky, obaly, hands-free)

•

Stolní telefony

•

IP Telefony

•

Zařízení pro digitální TV (PC tunery, set-top-boxy, antény)

V kategorii software to byly: •

Operační systémy

•

Kancelářské programy

•

CAD

•

Programy pro úpravu fotografií

•

Další grafické programy

•

Programovací jazyky

•

Účetnictví

•

Pro podnikání (CRM, databáze, ERP) 48

•

Hry

•

Pro internet (prohlížeče, na stahování softwaru)

•

Ostatní

V poslední kategorii Služby pak: •

Úschovy fotografií a dalších souborů

•

Servis HW

•

Vyvolávání fotografií

Původní předpoklady se potvrdily. Zatímco v prvních hodnotách proměnných se neměnilo nic, v hodnotách proměnných k Hardware, Software a Služby došlo poměrně podstatným změnám. Jejich konečná podoba tedy nakonec vypadala takto:

Hardware: •

PC

•

Notebook

•

Reproduktory

•

Servery

•

Kapesní počítače

•

Myši, klávesnice

•

Optické mechaniky čtecí CD

•

Optické mechaniky čtecí DVD

•

Optické mechaniky zapisovací CD

•

Optické mechaniky zapisovací DVD-ROM/R/RW

•

CRT Monitory

•

LCD Panely

•

Disketové jednotky

•

Paměťová média - paměťové karty

•

Paměťová média - flashdisky

•

Paměťová média - ostatní (ZIP, DAT, miniDisc) 49

•

Procesory

•

Ovládací prvky (myš, touchpad, gamepad, joystick)

•

CRT Televizory

•

Plasma televizory

•

LCD Televizory

•

Jiné televizory

•

Zařízení pro digitální TV (PC tunery, set-top-boxy, antény)

•

Hi-Fi sestavy

•

Osobní kazetové přehrávače

•

Osobní CD přehrávače

•

MP3 přehrávače

•

Mobilní telefony

•

Příslušenství k mobilům (nabíječky, obaly, hands-free)

•

Stolní telefony

•

IP Telefony

•

Modemy - dial up

•

Modemy - ADSL

•

Modemy - wifi

•

Modemy ke kabelové televizi

•

Modemy - GSM a další mobilní technologie

•

Tiskárny - jehličkové, černobílé

•

Tiskárny - inkoustové černobílé

•

Tiskárny - termosublimační černobílé

•

Tiskárny - laserové černobílé

•

Tiskárny - další černobílé

•

Tiskárny - jehličkové, barevné

•

Skenery

•

Harddisky

•

Obecně

•

Bluetooth 50

•

Kalkulačky

•

Fotoaparáty a příslušenství

•

Další součásti PC

•

Kamery

•

Systémy pro uložení dat

•

Fax

•

DVD stolní přehrávač

•

CD technologie

•

Sítě

•

Projektory

•

Kopírky

•

Videozáznam

•

DVD rekordér

•

GPS

•

TV karty

•

Trojkombinace

•

Baterie

•

DVD s HDD

•

Logický analyzátor

•

Hardwarové vybavení Apple

•

Vzkazová zařízení

•

Zařízení pro síťové připojení notebooku

•

Fotoaparáty

V této kategorii se proti očekávání rozšířila zejména hodnoty proměnných u skupin tiskáren, televizorů a moderních zařízení jako GPS, DVD rekordérů a paměťových nosičů. Také kategorie Software prošla drobnými úpravami. Její konečná podoba je takováto:

51

Software •

Operační systémy

•

Kancelářské programy

•

Ostatní

•

CAD

•

Programy pro úpravu fotografií

•

Další grafické programy

•

Programování

•

Účetnictví

•

Další SW pro podnikání (CRM,ERP)

•

Hry

•

Pro internet (prohlížeče, na stahování softwaru)

•

Síťové

•

Výukové

•

Audio

•

Viry, antiviry

•

Tvorba CD, DVD

•

Video

•

Obrázkové editory

•

Správa souborů

•

Databáze

•

Mapa a jízdní řády

•

Informační a plánovací systém

•

Grafické editory

•

Jazykové programy (translatory,výukové programy )

•

Správa systému

Posledními hodnotami proměnných byly žánry článků. Ty vypadají po pilotním testu takto: •

Zpravodajství 52

•

Recenze

•

Rozhovor

•

Povídka

•

Fejeton

•

Obecný

•

Komentář-analýza

•

Rada

•

Reportáž

•

Návod

•

Úvaha

•

Nekrolog

•

Deník

•

Anketa

•

Zápisník

Výsledky kódování (celkem 59 942 záznamů) byly zpracovány do tabulkového editoru MS Excel a konvertovány pro potřeby statistických operací a dalších analýz do programu SPSS. Data získaná s použitím programu SPSS jsou interpretována v kapitole Interpretace dat.

53

V. Interpretace výsledků výzkumu V této kapitole dojde k interpretaci výsledků výzkumu. Nejprve se zaměříme na analýzu obecných informací získaných z výzkumu, další části se budou věnovat konkrétním změnám časopisu vypovídajícím o jeho změnách ve společenském kontextu.

5.1 Obecné informace Do obecných informací řadíme zejména informace o vývoji počtu stránek v časopisu, ceně magazínu, rubrik a obrázků.

5.1.1. Počty stránek První nejviditelnější změna časopisu v průběhu času se týká počtu jeho stránek. Z grafu vyplývá, že Softwarové noviny si až na čtyři extrémní případy udržovaly téměř konstantní úroveň počtu stran. Navíc, dva výjimečné případy patří k prvním vydaným číslům (64 stran v lednu a únoru 1992). V tomto ohledu tedy nedocházelo u magazínu k žádným výkyvům.

Počet stránek 160 140

Počet stránek

120 100 80 60 40 20

20 05 2

20 04 2

20 03 2

20 02 2

20 01 2

20 00 2

19 99 2

19 98 2

19 97 2

19 96 2

19 95 2

19 94 2

19 93 2

19 92 1

0

Vydání

Graf č. 1 – Počet stránek

54

5.1.2 Cena Cena za vydání Softwarových novin rostla. Jak je vidět z trendu (v grafu naznačen červeně), rostla, ovšem za posledních šest let sledovaného vzorku zůstávala na konstantní úrovni 89 korun za výtisk. Největší cenový skok byl mezi roky 1999 a 2000, kdy se cena zvedla ze 49 korun na 89 Kč, tedy téměř na dvojnásobek. Zdražení odpovídá tehdejšímu cenovému skoku. Na začátku roku 2000 totiž došlo k všeobecnému zdražení energií, telekomunikačních poplatků, poštovného, pohonných hmot.107 Zajímavé je porovnání se zdražením mezi lety 1992 a 1993, kdy se také časopis zdražil, ale jen o korunu.

Cena za vydání 120

Cena za vydání v Kč

100 80 Cena

60

Lineární (Cena)

40 20

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0

Rocnik

Graf č. 2 – Cena za vydání

107

JOHÁNEK, Tomáš. Do peněženek budeme muset sáhnout hlouběji. Profit, roč. 8, číslo 52, str. 8

55

5.1.3 Počet rubrik

Výsledky této statistiky už čtenář na první pohled v časopisu neodhalí. Zatímco změněné ceny i většího/menšího objemu časopisu si může všimnout již na stánku, změny počtu rubrik si všimne až při listování časopisem, možná že si toho nevšimne vůbec.

Počet rubrik 18 16

Počet rubrik

14 12 10 8 6 4 2

19 92 1 19 93 2 19 94 2 19 95 2 19 96 2 19 97 2 19 98 2 19 99 2 20 00 2 20 01 2 20 02 2 20 03 2 20 04 2 20 05 2

0

Vydání

Graf č. 3 – Počet rubrik

Z osobních zkušeností získaných při kódování Softwarovými novinami musí autor diplomové práce konstatovat, že menší počet rubrik výrazně přispěl k lepší přehlednosti magazínu. Při pohledu na Graf č. 3 je vidět, že počet rubrik měl klesající úroveň (trend naznačen červeně). V posledním sledovaném čísle se dostal magazín na šest rubrik, které měl již jednou v březnovém vydání 1994. Extrémní počet rubrik (17) byl z počátku sledovaného vzorku v roce 1992 a v lednu 1993. Mimochodem, po přepočtu na stránku to v Softwarových novinách 1/1992 vypadalo tak, že každá rubrika obsahovala v průměru 56

pouhé čtyři strany v magazínu. Zatím co v čísle 1/2004 byl zase opačný extrém – jedna rubrika obsahovala v průměru téměř 18 stránek. Z grafu vyplývá, že se redakce s menšími či většími výkyvy - snažila aktivně snižovat počet rubrik v jednotlivých vydání magazínu, což se nakonec povedlo. Nicméně je třeba konstatovat, že časopisu evidentně chyběla pevná vnitřní struktura, která se projevila v tom, že teprve v posledních ročnících si magazín udržoval stabilní vnitřní strukturu. Do roku 2000 prakticky každé číslo mělo jinou vnitřní strukturu, což muselo snižovat nejen čtenářský komfort ale také ztěžovat práci novinářům, kteří každý měsíc přispívali do různého počtu rubrik. Možná, že nestálost členění rubrik má „svědomí“ z počátku nízká profesionalita či nedostatek zkušeností redakce Softwarových novin, kdy v ní nepracoval jediný redaktor s klasickým žurnalistickým vzděláním. Ze zmíněného trendu je ale vidět, že redakce postupně profesionální zkušenosti získala a možná i metodou pokus/omyl dospěla k závěru, že roztříštěný časopis do mnoha rubrik je kontraproduktivní. Dokazuje to i skutečnost, že poslední dva roky zůstal počet rubrik neměnný, teprve v posledním čísle se snížil opět o jednu.

5.1.4 Počty obrázků Ve sledovaném období se celkem v magazínu Softwarové noviny objevilo 1 847 obrázků. Pod označení obrázek spadá označení pro grafické prvky, které doprovázejí text v magazínu – od fotografií, přes ilustrace až po schémata popisovaných produktů. Z Grafu č. 4 vyplývá, že obrazový doprovod hrál v Softwarových novinách důležitou roli teprve s přibývajícím časem. Trend, vyznačený červeně, ukazuje počet obrázků rostl. Přesto je v grafu zřetelně vidět, že v posledním ročníků počet obrazového doprovodu klesl, ale stále dosáhl druhé nejvyšší úrovně.

57

Počet obrázků 450 400

Počet obrázků

350 300 Počet obrázků

250

Lineární (Počet obrázků)

200 150 100 50

20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

19 92

0

Ročník

Graf č. 4 - Počet obrázků

Pro porovnání: za stejné období vyšlo v magazínu 3 369 články. V průměru tedy vychází, že jeden obrázek doprovázel zhruba dva články. To znamená, že magazín byl založen především na textu, nikoliv na obrazovém doprovodu. Grafice se nedostávalo příliš prostoru. Řada článků nebyla doprovázena žádným obrazovým materiálem. K lepšímu přehledu a vysvětlení sníženého počtu obrázků v posledním ročníku a vůbec vývoji počtu obrázků přispěje následující Graf č. 5, zobrazující počty stránek, obrázků a článků. Z grafu jasně vyplývá, že počet článků i obrázků stoupal, zatímco objem počet stránek magazínu zůstával relativně konstantní, resp. měnil se v menším rozptylu než články a obrázky. Hlavní změna důležitosti obrazového doprovodu se dá vysledovat od roku 2000, kdy počet obrázků v jednom vydání začal výrazně stoupat. Stejně jako začíná stoupat i počet článků. Pokles v počtu obrázků v posledním ročníku kopíruje stejný pokles počtu stránek i článků. Tím je tedy pokles počtu obrázků v rozporu s trendem vysvětlen. 58

Ze zmíněných dat také vyplývá, že články se postupem času zkracovaly na úkor obrazového doprovodu a zvyšujícího se počtu článků, protože počet stran se příliš neměnil. V ročnících 2004 a 2005 téměř redakce Softwarových novin dosáhla stavu, kdy každý článek byl doprovázen jedním obrázkem. Podobného stavu ještě dosáhla v ročníku 1997 a dokonce v ročníku 1994 byl Softwarových novinách více obrázků než článků. Tento trend ale nevydržel ani rok, zatímco počet článků strmě stoupal, počet obrázků sice rostl také, ale velmi pozvolným tempem. V kontrastu s lety 1994, 2004 a 2005 je zejména ročník 1992, kde vyšlo 150 článků a pouhých 50 obrázků, kdy tedy pouhý jeden článek ze tří byl doprovázen obrázkem. Za pozornost stojí, že od roku 1998 stabilně vycházel v průměru minimálně jeden obrázek na stránce, zatímco v předchozích letech tomu nebylo pravidlem.

Závislost obrázků na stránkách a článcích 450 Počet obrázků/článků/stránek

400 350 300

Počet obrázků

250

Počet článků Počet stránek

200

Lineární (Počet obrázků)

150

Lineární (Počet článků)

100 50

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

Ročník

Graf. 5 – Závislost obrázků na stránkách a článcích

59

5.2 Detailní výsledky V této kapitole se budeme věnovat hlubšímu pohledu pod stránky časopisu Softwarové noviny a budeme hledat trendy, které charakterizovaly jeho vývoj a odrážely realitu světa. Zde se ukáže, Zda a do jaké míry mimomediální dění (vývoj oboru IT) ovlivňovalo vývoj samotného časopisu a obráceně.

5.2.1 Žánry Než se však dostaneme k odrážení reality, zanalyzujeme nejprve novinářské žánry, které se uplatnily v Softwarových novinách. Jednoznačně

nejčastěji

se

objevovalo

zpravodajství

a

recenze.

Počet

zpravodajských článků je ale zkreslen jejich velikostí. Zatím co zpráv vycházelo několik na jedné stránce v rubrikách týkajících se zpravodajství, recenze zpravidla potřebovaly minimálně jednu stránku. Rozměrově tedy byly důležitější než zpravodajství. Přehledná statistika také zobrazuje, že počítačový časopis nemusí být výhradně plněn jen recenzemi, zpravodajstvím, čí návody, ale místo si v magazínu našly i lehčí žánry jako rozhovory, či dokonce fejetony nebo povídky. Nicméně je evidentní, že žánr recenzí a zpravodajství byl jednoznačně dominantní celému časopisu.

60

Žánry 1400 1200

Počet výskytů

1000 800 600 400 200

an ke ta

de ni k

uv ah ne a kr ol og

ra da re po rta z na vo d

zp ra vo da j

st vi re ce nz e ro zh ov or po vi dk ko a m fe en j e ta to rn an al yz a

0

Žánr

Graf č.6 - Žánry

Z dalšího Grafu č. 7 vyplývá, jak se měnily žánry v průběhu času. Recenze i zpravodajství si udržovaly neustále vysoký podíl. Zatímco ovšem počet recenzí byl poměrně stabilní, počet zpravodajských textu se měnil velmi rychle, až skokově. Zajímavý je nárůst komentářů, které se v prvních číslech Softwarových novin prakticky vůbec nevyskytovaly. Naopak signifikantní je pokles žánrů jako jsou povídky, deníky, ankety, či úvahy. Nekrolog se vyskytl jen jednou. Výsledky výzkumu navozují dojem, že se redakce snažila od původního „rozevlátého“ stylu magazínu s nespočtem rubrik a velmi širokým záběrem do nejrůznějších žánrů, soustředit se na opravdu svou hlavní náplň – informovat o informačních technologiích. Těžko soudit, zdali to byl záměr chtěny či nechtěný, každopádně trend, který se dá v grafu vysledovat, začal hned v roce 1993 a důsledně pokračoval až do konce sledovaného období – tedy roku 2005.

61

Žánry

zpravodajstvi recenze rozhovor povidka

160 140

Výskyt

120

fejeton komentar - analyza rada

100

reportaz navod uvaha obsah

80 60 40

nekrolog denik anketa

20 0 1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Ročník

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Graf č. 7 – Žánry v čase

180

62

5.2.2 Témata článků Graf č. 8 názorně zobrazuje, jaká témata byla v Softwarových novinách nejčastěji zpracována. Všem tématům jasně dominuje kategorie Software (toto slovo se ostatně objevuje i názvu magazínu), která měla téměř dvojnásobný počet článků, než třetí kategorie mish mash (sem spadala veškerá témata, která se nedala zařadit ani do jediné kategorie vybraných témat). Druhým nejčastěji zpracovávaným tématem byl hardware, pak následoval zmíněný mish mash a služby, informace o nových knihách. Poměrně významnou úlohu sehrály také technické stránky, kam patří tiráž, obsah a anotace na další číslo. Ty se pravidelně objevovaly ve všech vydáních Softwarových novin.

Výskyty vybraných témat 1200 1000 800 600 400 200

p o litika g ra ficke fo rm aty in te rne t

re jstrik te ch. stra n ky b u d ou ci vyvoj d a ta b aze

film

vtip

CD

so ute z

kn ih a

te orie

slu zb y pe rso n aln i in fo (kdo eko n o m ika re la x (ro zh o vo r, p re d p isy, za ko ny, m ish m ash

so ftw are

h a rd w are

0

Graf č. 8 Výskyty vybraných témat

Z následujícího Grafu č. 8 je vidět, že žádné téma, kromě technických stránek nemělo konstantní frekvenci opakování. Všechna častěji frekventovaná témata se prakticky pohybovala v sinusoidách. 63

Graf č. 9 – Výskyt témat článků

Výskyt témat článků

hardware software

160

sluzby personalni info (kdo kam)

140

ekonomika relax (rozhovor, povidky)

120

predpisy, zakony, urady mish mash

100

teorie kniha

80

soutez CD

60

vtip film

40 20

rejstrik tech. strank budouci vyvoj databaze politika

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

graficke formaty internet

64

Pro lepší přehled byl vytvořen graf zahrnující jen ta nejdůležitější (nejčastější) témata v Softwarových novinách, včetně vyznačených spojnic (vždy ve stejné barvě jako příslušná datová řada.

Frekvence nejdůležitějších témat 160 140 120

hardware software

100

sluzby mish mash

80

internet Lineární (software)

60

Lineární (mish mash) Lineární (sluzby)

40

Lineární (hardware) Lineární (internet)

20

4

3

2

5 20 0

20 0

20 0

0

1

20 0

20 0

8

7

6

9

20 0

19 9

19 9

19 9

4

3

5

19 9

19 9

19 9

-20

19 9

19 9

2

0

Graf č. 10 – Frekvence nejdůležitějších témat

Z Grafu č. 10 vyplývá, že trend kategorie Mish mash byl sice konstantní, ovšem směrem k roku 2005 přeci jen lehce výskyt nezařaditelných témat klesal, zatímco ostatní nejdůležitější rubriky rostly. Údaje odkazují zpět na to, co již bylo řečeno o profesionalizaci redakce a jejího zaměřování se na vlastní jádro zájmu – informační technologie. S postupem času se v magazínu Softwarové noviny objevovalo více textů o softwaru, hardwaru i službách, rostl samozřejmě i počet článků týkající se internetu. Internet se v magazínu začal objevovat v roce 1994 a od té doby jeho frekvence rostla. Výskyty článků o internetu tak poměrně přesně kopírovaly historii internetu v České republice. Ta se začala psát roku 1993, kdy se internet začal částečně využívat 65

v komerční sféře. Teprve o dva roky později začíná rozmach internetu.108 „Přestože na českém Internetu skončilo období, kdy přístup měla výhradně akademická sféra, trvalo ještě pár let, než se na vizitkách začaly hromadně objevovat e-mailové adresy. Ještě v roce 1997 nebyla e-mailová adresa pravidlem ani u zaměstnanců firem, které se zabývaly počítačovým průmyslem.“109 Počet uživatelů internetu pravidelně každoročně roste zhruba o deset procent,110 podle posledních aktuálních čísel z dubna roku 2008 „internetové servery v Česku v březnu navštívilo rekordních 6,2 milionů uživatelů. Z tohoto počtu tvořili čeští návštěvníci počet 4,76 milionů uživatelů.“111

5.2.3 Software V článcích týkajících se softwaru bylo celkem sledováno 25 kategorií. Jednoznačně nejčastěji se články o softwaru týkaly programování, jak vyplývá z Grafu č. 11. Další poměrně frekventovaná témata byla operační systémy, kancelářské programy, antivirové programy a programové vybavení pro využívání internetu. Naopak správa systému či tvorba CD a DVD se v magazínu příliš neobjevovala.

108

KODÝTEK, Pavel: Historie českého Internetu. paysoft.cz [online]. 2006. [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW: 109 tamtéž 110 Počet uživatelů internetu roste ročně o deset procent. Novinky.cz [online]. 2008. [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW: 111 KOCOUREK, Jiří. V březnu navštívilo český Internet už 6,2 milionu uživatelů. ITBiz.cz [online]. 2008. [cit. 200805-14]. Dostupné na WWW:

66

Články o softwaru 300 250 200 150 100

Graf č. 11 – Články o softwaru

Pokud vybereme z kategorie software ta nejčastější témata, abychom mohli změnou jejich frekvence výskytu změny v časopisu a jeho přizpůsobení se realitě nebo vytváření mediální reality, dostaneme několik grafů. Grafy nejsou sloučené, protože by byly příliš nepřehledné a u některých kategoriích by byly trendy neviditelné kvůli malému měřítku. Nejprve vybereme kategorii softwaru Ostatní – tedy software, který se nehodil do žádné ze sledovaných skupin. Jak je vidět z Grafu č. 12, tendence psaní o nezařaditelném softwaru klesala. Opět se potvrzuje, že redakce se postupně věnovala přesně daným kategoriím programům.

67

sprava

jazykove

graficke

informacni a

databaze

mapa a jizdni

sprava

obrazkove

video

tvorba CD,

viry, antiviry

audio

sitove

pro internet

hry

dalsi SW pro

ucetnictni

Programováni

dalsi grafické

programy pro

CAD

ostatní

operacni

kancelarske

0

vyukove

50

Ostatní software

Počet článků

15 10

obecne Lineární (obecne)

5

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

Ročník

Graf č. 12 – Ostatní software

Výskyt článků o kancelářských programech (textové editory, tabulkové procesory…) byl poměrně konstantní s určitými výkyvy. Například v roce 1996 se začalo spekulovat o příchodu nového balíku nejpoužívanějších kancelářských programů Microsoft Office 97, který se začal skutečně v roce 1997 prodávat.112 Podobný skok nastal i v roce 2000, kdy přišla na trh další verze programů. Je zde vidět, že Softwarové noviny změnou intenzity psaní o kancelářských programech odrážely dění v reálném světě.

25 20 15 10 5 0

kancelarske programy Lineární (kancelarske programy)

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Počet článků

Kancelářské programy

Ročník

Graf č. 13 – Kancelářské programy

112

Microsoft. Wikipedia. [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW:

68

Správně vystihly Softwarové noviny také trend v oblasti digitální fotografie. Jak je vidět na níže přiloženém Grafu č. 14, počet zmínek o programech sloužících k úpravě digitálních fotografií v počítači neustále stoupal. V reálném světě byl „první komerčně šířený digitální fotoaparát Apple QuickTake 100 z roku 1994. V běžném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i v Česku. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.“113 Na Grafu č. 14 je vidět, že Softwarové noviny zachytily začátek digitální fotografie v roce 1994, a po jejím masivním rozšíření se tématu věnovaly se stoupající tendencí.

12 10 8 6

programy pro upravu fotografii

4 2 0 -2

Lineární (programy pro upravu fotografii)

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Počet článků

Programy pro úpravu digitálních fotografií

Ročník

Graf č. 14 – Programy pro úpravu digitálních fotografií

Nejvýznamnější změna v oblasti softwarových témat ve sledovaném časopisu se odehrála ve stěžení kategorii – Programování (Graf č. 15). Ačkoliv jde o nejfrekventovanější téma v magazínu (viz Graf č. 9), frekvence se rychle snižovala na úkor jiných témat, která byla v reálném světě aktuálnější a pro čtenáře atraktivnější.

113

Fotografie. Wikipedia. [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW:

69

60 50 40 30 20 10 0

Programováni Lineární (Programováni)

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Počet článků

Programování

Ročník

Graf č. 15 – Programování

Softwarové noviny se také relativně podrobně věnovaly počítačovým hrám, a to pravidelně již od doby svého vzniku a s lehce rostoucí tendencí (viz Graf č. 16). Není divu, herní průmysl nabíral na důležitosti a generuje dokonce větší obrat než filmová studia v Hollywoodu.114

Počítačové hry

Počet článků

10 8 6

hry

4

Lineární (hry)

2

05

04

20

20

03

01

00

02

20

20

20

99

20

98

19

96

97

19

19

94

93

95

19

19

19

19

19

92

0

Ročník

Graf č. 16 – Počítačové hry

114 Schön, Otakar. Batolecí Gameekonom. Bonusweb.cz. [online].2004. [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW:

70

Jak již bylo vysvětleno v kapitole 4.2.2 Témata článků, internet se objevil v roce 1993 a jeho rozmach v České republice přišel v po roce 1997. Tomu také odpovídá křivka v Grafu č. 17, která má rostoucí tendenci u článků věnujících se softwaru pro práci s internetem.

12 10 8 6

pro internet

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Lineární (pro internet)

1993

4 2 0 -2

1992

Počet článků

Programy pro práci s internetem

Ročník

Graf č. 17 – Programy pro práci s internetem

K internetu se ještě váže Graf. 18, který zobrazuje témata o počítačových virech a antivirových programech. Na rozdíl od internetu se počítačové viry a programy na obranu před nimi objevovaly dřív, ale teprve rozvojem internetu nabyly na důležitosti. Je to poznat z Grafu č. 18, který kopíruje trend rostoucí bezpečnosti na internetu a informuje o hrozbách.

Počítačové viry a antivirové programy

Počet článků

10 8 6

viry, antiviry

4

Lineární (viry, antiviry)

2

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

Ročník

Graf č. 18 - Počítačové viry a antivirové programy

71

5.2.4 Hardware V kategorii Hardware bylo sledováno 65 hodnot proměnných. Počet zmínek o hardwaru rostl od prvního čísla Softwarových novin ve výzkumu až do posledního sledovaného čísla. Jen pro zajímavost v prvním sledovaném ročníku Softwarových novin byla jedna jediná zmínka o hardwaru, nejvíce se jich objevilo v ročníku 2003, a to 415. Z technických důvodů je Graf č. 19, zobrazují články o hardwaru rozdělen na dvě části. Největší pozornosti se v redakci Softwarových novin těšily přenosné počítače – notebooky. Zajímavé bude sledovat frekvenci výskytu notebooků, jestli kopírovala růst zájmu obyvatelů České republiky o tyto přenosné počítače. Druhým nejsledovanějším artiklem byly stolní počítače, následované procesory, mobilními telefony, fotoaparáty a příslušenstvím k osobním počítačům.

Články o hardwaru I. 90 80 70 60 50 40 30 20

IP telefony m odem y - dial up m odem y ADSL

stolni telefony

m obilni telefony prislusenstvi k m obilum

Hi-Fi sestavy

M P 3 prehravace

zarizeni pro digitalni TV (P C

LCD televizory

procesory ovladaci prvky (m ys,touchpad,

LCD Panely disketové jednotky pam etova m edia - pam etove pam etova m edia - flashdisky pam etova m edia - ostatni (ZIP ,

CRT M onitory

servery kapesni pocitace m ysi, klavesnice opticke m echaniky opticke m echaniky opticke m echaniky opticke m echaniky

reproduktory

PC

notebook

0

m odem y - wifi m odem y ke kabelove televizi m odem y - GSM a dalsi m obilni tiskarny jehlickove, tiskarny inkoustove

10

Graf č. 19a – Články o hardwaru I.

72

Články o hardwaru II. 35 30 25 20 15 10

baterie

trojk om binac e

GP S

TV karty

DV D rek order

video

z az nam z vuk u

k opirk y

s ite

projek tor

k am ery s y s tem y pro uloz eni dat fax DV D stolni prehrav ac CD technologie

k alk ulac k y fotoaparaty a pris lus ens tv i dals i s oucas ti PC

obec ne

bluetooth

harddis k y

tis k arny las erov e c ernobile tis k arny dals i c ernobile tisk arny inkoustov e tis karny term os ublim ac ni tis k arny las erov e barev ne tis k arny dals i barev ne s k enery

0

DV D s HDD logick y analy zator hardwarov e v ybaveni apple vz k az ov a z arizeni zarizeni pro s itov e pripojeni

5

Graf č. 19b - Články o hardwaru II.

Stolní počítače (PC) se vyskytovaly pravidelně ve všech vydání Softwarových novin, jak však ukazuje trend v Grafu č. 20, frekvence byla klesající od vrcholu 25 zmínek v ročníku 1993 po šest zmínek v letech 2004 a 2005. S výjimkou čtyřech vydání, se o noteboocích psalo častěji. A to jen proto, že v roce 1993 získaly stolní počítače 24 zmínek (protože ve sledovaném lednovém čísle vyšel rozsáhlý test stolních počítačů). Nebylo to pravděpodobně způsobeno klesajícím prodejem stolních počítačů (křivka prodejnosti neustále roste), ale naopak zvyšujícím se počtem prodaných přenosných počítačů. Ostatně, Graf č. 20 jasně vypovídá, že ekonomického trendu rostoucího prodeje notebooků si povšimla i redakce a přizpůsobila mu obsah časopisu. Na druhou stranu nelze jasně vyloučit, že notebooky sklízely větší zájem v Softwarových novinách, protože přesný počítač je „větší technologický zázrak“ než stolní počítač. Dost možná, že v tomto případě – kdy časopis předběhl společenský a technologický vývoj115 - časopis pomáhal vytvářet u svého publika dojem, že notebooky jsou důležitější než stolní počítače. A v konečném důsledku opravdu zvedat prodeje notebooků na úkor osobních počítačů.

115

Více notebooků než stolních počítačů se v České republice prodalo teprve v roce 2006. (MACICH, Jiří. Notebooků se v Česku prodá více než stolních počítačů. Lupa.cz [online]. 2007. [cit. 2008-05-12]. Dostupné na WWW:

73

30 25 20 15 10 5 0

PC Notebooky Lineární (PC) Lineární (Notebooky)

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Počet článků

Stolní počítače a notebooky

Ročník

Graf č. 20 – Stolní počítače a notebooky

Podobně dynamický růst jako u přenosných počítačů se objevil u kapesních počítačů (nazývaných někdy handheld nebo PDA). Jak vyplývá z Grafu č. 21, první zmínky o kapesních počítačích se objevily v Softwarových novinách až v roce 1995 a už nikdy z časopisu nezmizely. Tendence jejich výskytu byla rostoucí. A jak to vypadalo s PDA v reálném světě? První PDA přišlo na trh v roce 1993116, Softwarové noviny se tedy s informacemi opozdily o dva roky. Komerční úspěch ale pro PDA přišel teprve s firmou Palm, která uvedla na trh své produkty v roce 1996. „Koncem devadesátých let se objevují další výrobci, kteří začali licencovat systém. PDA se stávají součástí výrobků všech velkých počítačových firem.“117 Tento nástup malých přenosných počítačů už Softwarové noviny sledovaly a věrně ho zprostředkovávaly svým čtenářům (pokud za zprostředkování považujeme frekvenci výskytu témat, což jistě můžeme).

116

Personal Digital Assistant. Wikipedia. [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupné na WWW: 117 tamtéž

74

6 5 4

kapesni pocitace

3 2 1 0 2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

Lineární (kapesni pocitace)

1992

Počet článků

PDA, neboli kapesní počítače

Ročník

Graf č. 21 – PDA, neboli kapesní počítače

Přesné statistiky prodeje optických mechanik se autorovi diplomové práce nepodařilo získat ani ze dvou výzkumných agentur IDC a Gartner, ani z žádných jiných zdrojů. Jediným zdrojem je článek ze serveru Svět hardware, který v roce 2002 uvedl: „V současné době se mechaniky DVD podílejí na celkových prodejích optických mechanik 10%. Výrobci chtějí docílit snížením cen a zlepšením parametrů pro tento rok celkového podílu 30%.“118 Trend výměny CD mechanik za DVD samozřejmě pokračoval. Stejně tak, jako se vyměňovaly čtecí mechaniky za zapisovací, případně přepisovací. Jak vyplývá z Grafu č. 22, Softwarové noviny tento vývoj respektovaly, avšak poněkud předbíhaly dobu a informovaly novinkách v oblasti optických mechanik dříve, než na ně reagoval trh. Na tom ale není nic špatného, média – zejména odborná – existují proto, aby informovaly o novinkách a trendech ve svém oboru. A to Softwarové noviny, vzhledem ke zmíněnému grafu a informacím o prodejích optických mechanik, činily.

118

MRÁZEK, Štěpán. DVD se budou podílet 30% na prodeji optických mechanik. Světhardware.cz [online].

2002. [cit. 2008-05-12]. Dostupné na WWW:

75

Optické mechaniky 4,5

opticke mechaniky cteci CD

4 optické mechaniky cteci DVD

3,5 Počet článků

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

-0,5 -1

Ročník

opticke mechaniky zapisovaci CD opticke mechaniky zapisovaci DVD-ROM/R/RW Lineární (opticke mechaniky cteci CD) Lineární (optické mechaniky cteci DVD) Lineární (opticke mechaniky zapisovaci DVD-ROM/R/RW) Lineární (opticke mechaniky zapisovaci CD)

Graf č. 23 – Optické mechaniky

Podobný vývoj - výměny starší technologie za novější - lze dobře sledovat u klasických počítačových monitorů CRT za LCD panely. Ani v tomto případě se nepodařilo dohledat žádnou relevantní statistiku, která by odpovídala časovému úseku 1999 – 2005. Nyní se ale už CRT monitory prakticky neprodávají a nahradily je právě LDC panely.119 Stejným vývoj prošly i Softwarové noviny – články o CRT monitorech vystřídaly informace o LCD panelech, jak dokazuje Graf č. 24.

119 „Prodeje klasických CRT monitorů klesly celosvětově (kusově) pod 20%, v našich zeměpisných šířkách se však již téměř neprodávají (pod 5% - s výjimkou speciálních aplikací).“ MICHÁLEK, Zdeněk. Plazma, LCD a CRT: je dobojováno. TVFreak.cz [online]. 2007. [cit. 2008-05-13]. Dostupné na WWW: < http://www.tvfreak.cz/art_doc222BEF2F3BAA4B5FC12572C6000AA53B.html>

76

Monitory

6

CRT Monitory

4

LCD Panely

2

Lineární (CRT Monitory) Lineární (LCD Panely) 2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

-2

1993

0 1992

Počet článků

8

Ročník Graf č. 24 - Monitory

Zcela evidentní je vývoj kolem mobilních telefonů. V Česku první síť mobilních telefonů začala fungovat v září roku 1991120. O tři roky později v létě 1996 zahájily provoz sítě GSM, tak jak je známe dnes. V dubnu roku 2004 překročil počet aktivních SIM karet v České republice hranici 10 milionů.121 Softwarové noviny ignorovaly vývoj mobilních technologií až do roku 1997, kdy se začaly objevovat první zmínky o mobilních telefonech, které až na jednu výjimku z časopisu nezmizely. Křivka tak kopírovala rostoucí oblibu mobilních telefonů ve společnosti. Naopak zmínky o stolních (pevných) telefonech byly minimální, téměř se v magazínu nevyskytovaly. To přesně odpovídá poklesu zájmu pevné linky.122

120

TOMEK, Pavel. Mobilní historie: milníky ve vývoji mobilní komunikace. Mobilmania.cz [online]. 2006. [cit. 200805-11]. Dostupné na WWW: 121 tamtéž 122 MERUNKA, Mirek. Zájem o pevné telefony stále klesá, Telecom dokonce nabízí slevy. ISDN.cz [online]. 2000. [cit. 2008-05-11]. Dostupné na WWW:

77

mobilni telefony stolni telefony

05

04

20

03

20

02

20

01

20

00

20

99

20

98

19

97

19

96

19

95

19

94

19

19

19

93

Lineární (mobilni telefony) Lineární (stolni telefony)

19

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2

92

Počet článků

Telefony

Ročník

Graf č. 25 - Telefony

Podobně rostoucí zájem jako o mobilní telefony panoval i u digitální fotografie. Už v kapitole 4.2.3 Software je uvedeno, jak rostl zájem o digitální fotografii. Jen pro doplnění – na Grafu č. 26 je vidět celosvětová statistika prodeje digitálních a klasických fotoaparátů v milionech kusů.

Graf č. 26 – Prodeje fotoaparátů123

Z následujícího Grafu č. 27 vyplývá, že se Softwarové noviny věnovaly digitálním fotografickým přístrojům s růstovou tendencí, tedy v souladu se skutečností.

123

SPÁČIL, Michal. Statistika: těsné vítězství klasických fotoaparátů v loňském roce. Digimania.cz [online]. 2004. [cit. 2008-05-11]. Dostupné na WWW:

78

Digitální fotoaparáty 12 8 fotoaparaty a prislusenstvi

6 4

Lineární (fotoaparaty a prislusenstvi)

2

05

04

20

03

20

02

20

01

20

00

20

99

20

98

19

97

19

96

19

95

19

94

19

-4

19

19

92

-2

93

0 19

Počet článků

10

Ročník

Graf č. 27 – Digitální fotoaparáty

5.2.5 Služby Kategorie Služeb byla co do sledovaných hodnot proměnných nejmenší. Při jejím výběru jsme ale dospěli k přesvědčení, že změny v informování o různých službách, které firmy nabízejí svým zákazníkům, budou vhodně ilustrovat změnu, kterou musí magazín podstoupit, aby mohl čtenářům nabízet neustále přidanou informační hodnotu. To se potvrdilo ovšem pouze v několika případech. Jak vyplývá z Grafu č. 28 o službách se neinformovalo příliš často, resp. informacím dominoval především internet. Ostatní kategorie byly podružné a některé se vyskytly ve sledovaném vzorku velmi sporadicky, některé dokonce jen jednou.

79

Služby 140 120 100 80 60 40 20

jine

digi TV

site

kabelova TV a internet

IP telefonie

pevni operratori

mobilnI operatori

internet

prodej, poradenstvi

on-line databaze

on-line uschovy fotografii a

0

Graf č. 28 – Služby

Z Grafu č. 29 vyplývá, že do roku 2000 novin redaktoři Softwarových o žádných službách nereferovali s výjimkou pěti případů. Pak začala frekvence informování o službách růst, ale v letech 2004 a 2005 zase klesala. Jak již bylo zmíněno, absolutně nejčastěji se psalo o službách na internetu. Téměř každý druhý článek o službách se věnoval internetu. K hranici deseti procent se ještě dostaly služby z oboru prodeje a poradenství, mobilní operátorů a fixních operátorů. U ostatních kategorií byly výskyty velmi nízké.

80

počet článků

Služby 70 60 50 40 30 20 10 0

sluzby

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Ročník

Graf č. 29 – Frekvence výskytu služeb

Frekvence psaní o internetu byla rostoucí, jak vyplývá z Grafu č. 30. Důvody jsou jasné a vyplývají z reality, jak bylo zmíněno v předchozích dvou kapitolách.

30 25 20 15 10 5 0 -5 -10

internet Lineární (internet)

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Počet článků

Internet

Ročník

Graf č. 30 - Internet

Podobně rostoucí byl i trend u služeb pro mobilní telefony, respektive od mobilních operátorů. Stejný trend lze vypozorovat i služeb na pevných telefonní linkách (viz Graf č. 31). Důvody pro rostoucí trend u mobilních služeb je vysvětlen v předchozích kapitolách. Proč ale neklesala frekvence u pevných linek? Protože docházelo k rozvoji internetu přes pevnou telefonní linku – nejprve připojení typu dial-up, pak ISDN a 81

nakonec ADSL. Rostoucí trend tak vlastně jen kopíruje zvýšenou frekvencí témat kolem internetu, který byl naznačen v Grafu č. 30.

Telekomunikační služby 25 Počet článků

20 mobilni operatori

15

pevni operatori

10

Lineární (mobilni operatori)

5

Lineární (pevni operatori) 2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

-5

1992

0

Ročník

Graf č. 31 – Telekomunikační služby

Ostatním službám se Softwarové noviny téměř nevěnovaly. Neinformovaly tak například čtenáře (s jednou čestnou výjimkou) o službách digitální televize, satelitním vysílání nebo například o opravách hardwaru.

5.2.6 Grafický doprovod Z Grafu č. 4 vyplynulo, že počet obrazového doprovodu ve sledovaném vzorku časopisů, s výjimkou posledního ročníku neustále rostl. Pro analýzu jsme vybrali pět typů obrázků, které se objevovaly jako doprovod k textům v Softwarových novinách. Jak je vidět z Grafu č. 32 nejčastěji se objevovaly fotografie produktů a print-screen (pracovní název pro obrázek obrazovky monitoru, který zobrazuje popisovaný produkt – zpravidla software nebo elektronickou službu). Tento výsledek je poněkud v rozporu se dříve zjištěnými fakty, že častějším tématem článků byl software než hardware. Vysvětlením může být, že se u řady článků popisujících softwarová řešení byly použity ilustrační obrázky nebo žádné, protože šlo často o poměrně abstraktní témata. Třetí nejfrekventovanější kategorií byla ilustrační fotografie/ilustrace, třikrát nižší frekvenci pak měly schémata a tabulky a nejméně často se objevovaly návodné grafické prvky. 82

Typy obrázků 700 600

Počet obrázků

500 400 300 200 100 0 ilustracni

produktovy

navodny

print-screen

schema, tabulka

. Graf č. 32 – Typy obrázků

Jak vyplývá z Grafu č. 33 nejprudší stoupavou tendenci měl obrazový doprovod týkající se produktů. Produktové fotografie tak kopírovaly již zmíněný růst článků o hardwaru téměř z nuly na maximum. Ilustrační fotografie měly růstovou tendenci, společně tak s produktovými fotografiemi a print-screeny vysvětlují nárůst počtu obrázků na časové ose. Naopak, jak je zřetelně vidět, návody, schémata a tabulky své místo v časopisu v průběhu výzkumu ztrácely až prakticky k nulovým výskytům v roce 2005.

83

Frekvence výskytu obrázků 120

100 80

ilustracni produktovy

60

navodny print-screen schema, tabulka

40

Lineární (print-screen) Lineární (produktovy)

20

Lineární (ilustracni)

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

-20

Graf č. 33 – Frekvence výskytu obrázků

84

VI. Závěr Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak se magazín Softwarové noviny vyvíjel od svého založení až do roku 2005, v kontextu s rozvojem zejména moderních technologií, které jsou jeho hlavním tématem. Základní zjištění už byla shrnuta v předchozí kapitole. Nyní je potřeba je rozvést a pokusit se je obecně aplikovat na počítačová média a samozřejmě verifikovat či falzifikovat hypotézy.

Hypotéza č. 1 - Časopis Softwarové noviny si držel pevnou vnitřní strukturu, která se měnila jen minimálně. Hlavním viditelnými změnami jsou změny počtu stránek, rostoucí počet grafického doprovodu, rostla i cena časopisu. Zjištění – tato hypotéza se v průběhu analýzy ukázala jako chybná. Časopis neměl vůbec pevnou strukturu, počty rubrik se měnily téměř s každým číslem. Teprve ke konci sledovaného vzorku se počty rubrik ustálily, časopis získal stálejší podobu. Nutno podotknout, že stabilizace vnitřní struktury časopisu opravdu měla rostoucí tendenci, jako by se redakce postupem času učila, jak správně dělat odborný časopis. Kromě jasnějšího strukturovanějšího řazení, bylo také viditelnější větší zaměření na potřeby publika. Ze získaných poznatků také pramení, že se články zkracovaly (přibývalo článků na stejném prostoru), byly tedy hutnější, informačně vydatnější. I tento postup přispěl ke čtenářskému komfortu.

Hypotéza č. 2 - Časopis Softwarové noviny se věnoval především informování čtenářů o novinkách ze světa IT. Využívá k tomu především formy zpráv a recenzí. V magazínu se objevují témata a žánry charakteristická pro technický magazín. Magazín se nevěnuje jiným publicistickým žánrům jako povídky nebo rozhovory. Zjištění – Hypotéza nabyla na pravdivosti teprve u vzorků ve třetí třetině časové osy. Časopis se začal výrazněji soustředil na témata a články, které by u odborného periodika z oboru informačních technologií čtenáři očekávali. Přestal tisknout povídky nebo deníčky členů redakce a věnoval se více odborným textům. Zveřejňování povídek, fejetonů se zcela z časopisu vytratilo. Naopak přibyl útvar komentáře, který časopis oživil. Přitom se samozřejmě komentáře držely tématu 85

informačních technologií. Také rozhovory zmizely, naopak recenzí a zpravodajství přibývalo.

Hypotéza č. 3 - Časopis se věnoval především softwaru a počítačovému hardwaru. Další informace ze světa IT jako ekonomické zprávy nebo reportáže byly okrajovou záležitostí. Zjištění – Hypotéza se potvrdila. Články o hardwaru a softwaru byly to nejdůležitější a nejčastější, co se v magazínu objevilo. S postupnou profesionalizací redakce mizela témata, které se informačních technologií dotýkala jen okrajově nebo také vůbec ne.

Hypotéza č. 4 – Témata článků sledovala technologické trendy. V článcích o softwaru se opouštělo se od psaní o programování a přiklánělo se v souvislosti s rozvojem internetu k síťovým tématům. U hardwarových článků se v souladu s rozvojem IT přestávalo psát o černobílých tiskárnách, o CD mechanikách, faxech, naopak se zvyšovala frekvence psaní o barevných tiskárnách, DVD mechanikách, či LCD panelech. Zjištění -

Hypotéza se potvrdila. Magazín opravdu sledoval technologické

trendy, zejména u rozhodujících ukazatelů, které bezesporu ovlivnily celou společnost. Patří sem zejména rozvoj internetu a mobilní komunikace. Obě témata kopírovala a v některých případech i lehce předběhla dobu, jak by tomu u skutečně odborného časopisu mělo být. Grafické zobrazení sledovaných témat ukázalo, jak redakce plynula přecházela od starých technologií k novým v rámci jednoho produktu – například u tématu tiskáren, optických nosičů nebo počítačových monitorů. V některých případech ale naopak společenský vývoj vůbec nereflektovala. Tady ale přicházíme k nedostatku výzkumu. Ve sledovaném vzorku po dobu čtrnácti ročníků byly vždy první tři vydání. Množství získaných dat (téměř 60 000 údajů) a délka kódování pouhého jednoho čísla (10 hodin čistého času) vypadá enormně. Ale musíme přiznat, že pro zcela objektivní analýzu je to málu.

86

Vzorek stačí na vysledování trendu o informování o jednotlivých technologiích, k tomu to účelu je u většiny sledovaných dat dostačujíc. Ale není dostačující pro přesnější měření, zdali časopis následoval společnost v zájmu o nové technologie a předbíhal realitu, nebo zdali naopak vytvářením vlastní mediální reality pomáhal konstruovat realitu. Z tohoto vzorku se nedá vyvodit, zdali to byla právě média, která vytváří napjaté očekávání kolem nových technologií a iniciují čtenáře k nákupu těchto technologií, či je to zcela naopak – čtenáři projeví zájem o technologie a na základě tohoto zájmu pak začnou média o dané technologii informovat čtenáře. Pro takové závěry by musel být sledovaný vzorek naprosto kompletní, poskládaný ze všech vydání v každém roce. To by umožnilo zpřesnit výsledky výzkumu a především rozšířením sledovaného vzorku by se zvýšil počet příspěvků o jednotlivých produktech, takže by získaná data měla větší validitu než mají nyní.

Hypotéza č. 5 – Časopis se snažil zjednodušovat témata pro čtenáře. Využívá k tomu především vysokého počtu schématických obrázků, podrobné infografiky prostřednictvím návodných ilustrací. Zjištění – Tato hypotéza se ukázala jako naprosto chybná. V magazínu Softwarových novin bylo vysvětlují infografiky velmi málo, ba dokonce namísto aby přibývala tak mizela. Nutno však přiznat, že počty obrázků v časopise rostl.

Hypotéza č. 6 – Časopis své čtenáře vzdělává, radí jim a pomáhá s orientací v turbulentním světě informačních technologií. V magazínu se pravidelně objevují vysvětlující návodné články, jak si poradit kde s kterým přístrojem. Současně nabízí dostatek zpravodajských informací, aby udržel čtenáře „v obraze“. Zjištění – Hypotéza se částečně potvrdila. Zpravodajství patřilo k základním kamenům Softwarových novin, jeho důležitost (frekvence) navíc rostla v čase. V tomto případě se tedy dá souhlasit s názorem, že magazín své čtenáře vzdělával. Nevzdělával ale v oblasti problémů, návodů jak využívat nové technologie. Takových článků bylo v magazínu málo.

87

Z výše uvedeného vyplývá že Softwarové noviny prošly během čtrnácti let, kdy byly v této práci analyzovány, ve vývoji směrem kupředu. Většinou pozitivně reflektovaly na technologický vývoj, i požadavky svého publika. Přizpůsobovaly tomu svou formu i témata. Pozorný čtenář Softwarových novin i této diplomové práce zaznamenal rostoucí profesionalitu redakce, která se projevila pozornější a pevnější formální úpravou magazínu i výběrem zpracovávaných témat. Otázkou je, zdali se výsledky obsahové analýzy dají aplikovat i na další počítačové časopisy v České republice. Některé určitě ano. Zcela určitě se nedají použít závěry ohledně formální struktury periodika a jeho grafické úpravy. Ta bude pro každé médium specifická, i když jsou zaměřená na stejný obor. Naopak se domníváme, že další zjištění, které se týkají pružnosti reakce redakce na nové technologické trendy a jejich zobrazovaní v médiích, se dají aplikovat i další konkurenční tituly. Stejně tak věříme, že zpracovaná historie světové a tuzemské historie počítačového tisku usnadní orientaci v oboru při dalších výzkumech a zpracovávání nedávné historie české mediální scény.

88

VII. Summary The thesis "Evolution of computer magazines by example of Softwarové noviny" deals with the Czech media scene of computer magazines. First part of it takes a glimpse at the history of world computer journalism and a closer look at the history of Czech computer journalism, describes its inception and first periodicals of its kind. It’s believed this thesis will help with realization of other researches based on the close history of not only computer press but all mass media. The second part takes the example of the monthly Softwarové noviny and observes changes that it went through since its birth in 1991. Results of content analysis are used for describing the changes. The changes of content of the monthly Softwarové noviny are obvious. The magazine had reacted correctly on the changes of social life by focusing on the right topics which were moving with the history. Also there were proven changes in formal structure of the monthly Softwarové noviny which probably correlated with professionalize staff.

89

VIII. Přehled použité literatury •

BERELSON, Bernard. Content Analysis in Communication Research. New York: The Free Press, 1952.

•

BURTON, Graeme, JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003.

•

DISMAN, Miloslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2000.

•

JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003.

•

KRONICK, Jane C.: Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat in Sociologický časopis, 1997, Vol. 33.

•

KUNCZIK,

Michael:

Základy

masové

komunikace.

Praha:

Karolinum,1995. •

KUNŠTÁT, Daniel. (ed.), České veřejné mínění: výzkum a teoretické souvislosti. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2006.

•

McNAIR, Brian. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál, 2004.

•

McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999.

•

OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan (ed). Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999.

•

Reifová, I. (ed.): Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004.

•

SCHULZ, Winfired, SCHERER, Helmut, HAGEN, Lutz, REIFOVÁ, Irena, KONČELÍK, Jakub. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004.

On-line zdroje: •

abccr.cz

•

Abclinuxu.cz 90

•

archiv Newton IT

•

blisty.cz

•

Bloc.cz

•

burdacomm.cz

•

Cbi.umn.edu

•

davidviner.com

•

idg.com

•

idg.cz

•

ihned.cz

•

infobanka ČTK

•

kelvyt.cz

•

laco.bloguje.cz

•

lupa.cz

•

Magazine.org

•

magforum.com

•

misantrop.info

•

mkcr.cz

•

modrak.cz

•

na.nulk.cz

•

novinky.cz

•

ntta.szm.sk

•

procomputing.cz

•

softnov.cz

•

vintage-computer.com

•

waynegreen.com

•

Wikipedia

•

zive.sk

•

zxmagazin.80.cz

91

IX. Seznam příloh Příloha č. 1: Kódovací kniha Příloha č. 2: Formulář pro sběr dat

Příloha č.1: Kódovací kniha 01rocnik

02cislo_vydani

03kod_vydani

1

ročník

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

2

číslo vydání

1

leden

2

únor

3

březen

3

kód vydání

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

leden 1992 únor 1992 březen 1992 leden 1993 únor 1993 březen1993 leden 1994 únor 1994 březen 1994 leden 1995 únor 1995 92

04cena_vydani

05pocet_stran

12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

březen 1995 leden 1996 únor 1996 březen 1996 leden 1997 únor 1997 březen 1997 leden 1998 únor 1998 březen 1998 leden 1999 únor 1999 březen 1999 leden 2000 únor 2000 březen 2000 leden 2001 únor 2001 březen 2001 leden 2002 únor 2002 březen 2002 leden 2003 únor 2003 březen 2003 leden 2004 únor 2004 březen 2004 leden 2005 únor 2005 březen 2005

4

cena vydání

1 2 3 4 5 6

18 19 29 39 49 89

5

počet stran ve vydání

1 2 3

64 96 112 93

06pocet_rubrik

07strana

08nazev_rubriky

4 5 6

120 128 144

6

počet rubrik ve vydání

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

6 7 8 9 10 11 12 13 14 16 17

7

číslo stránky článku

X

X (číslo stránky)

8

název rubriky

1

úvodník

2

lehký fejeton

3

ano/ne

4

zprávy

5

cover story

6

produkty

7

Jak to vidí

8

síťoobčan

9

magazín

10

zprávy a komentáře

11

obsah CD

12

na co mysli

13

soutěž

14

Technologie 94

15

právě teď

16

krok napřed

17

naše téma

18

ekonomická a právní poradna

19

tipy,triky

20

diskuse, dopisy

21

první dojmy

22

virová hlídka

23

osobnost měsíce

24

recenze

25

přemýšlejte s námi

26

aktuality

27

polička na knížky

28

kaleidoskop

29

Komentář

30

business

31

Shareware

32

Průvodce

33

Pro začátečníky

34

software

35

hardware

36

Názory

37

Dílna

38

studio monolog

39

jiné světy

40

read.me

41

autoři

42

cut and paste

43

horká linka

44

anketa

45

přehled událostí 95

09rozmer_clanku

46

update

47

case

48

kufříky

49

jazykové nástroje

50

zápisník

51

network management

52

supermarket

53

milénium

54

síťoobčan

9

rozměr článku (velikost zlomku určuje velikost článku v poměru na tiskovou stranu)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

4/1 3/1 2,5/1 2/1 1,5/1 1/1 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 21/1 14/1 1/50 0,6/1 1,3/1 2,6/1 7/1 0.75/1 16/1 8/1 19/1 5/1 96

10pocet_obrazku

11typ_obrazku

12celk_rozmer_obr

26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

10/1 12/1 18/1 1,6/1 6/1 3,3/1 25/1 9/1 4,5/1 5,5/1 12,5/1 8,5/1 11/1 15/1 17/1 20/1

10

počet obrázků v článku

X

X (počet obrázků)

11

typ obrázků v článku

1

ilustrační

2

produktový

3

návodný

4

print-screen

5

schéma, tabulka

12

celkový rozměr obrázků v článku

1

4/1

2

3/1

3

2,5/1

4

2/1

5

1,5/1

6

1/1

7

1/2

8

1/3 97

13zamer_clanku

9

1/4

10

1/5

11

1/6

12

1/7

13

1/8

14

6/1

15

1,6/1

16

0,6/1

17

2,3/1

18

3,5/1

19

1,3/1

20

0,75/1

21

1/50

22

1/20

23

2/3

13

záměr článku

1

Hardware

2

Software

3

Služby

4

Personální informace (kdo kam)

5

ekonomika

6

Relax (rozhovor, povídky,fejetony)

7

předpisy, zákony, úřady

8

mish mash (co se jinam nevešlo)

9

teorie

10

mobilní telefony

11

kniha

12

soutěž

13

CD

14

vtip 98

15

film

16

rejstřík

17

tech. stránky - tiráž, obsah dalšího čísla atd.

14hw

18

budoucí vývoj

19

textové editory

20

databáze

21

politika

22

grafické formáty

23

internet

24

jazyky

14

typ hardwaru

1

PC

2

Notebook

3

reproduktory

4

Servery

5

Kapesní počítače

6

Myši, klávesnice

7

Optické mechaniky čtecí CD

8

Optické mechaniky čtecí DVD

9

Optické mechaniky zapisovací CD

10

Optické

mechaniky

zapisovací

DVD-ROM/R/RW 11

CRT Monitory

12

LCD Panely

13

disketové jednotky

14

Paměťová média - paměťové karty

15

Paměťová média - flashdisky

99

16

Paměťová média - ostatní (ZIP, DAT, miniDisc)

17

procesory

18

Ovládací prvky (myš, touchpad, gamepad, joystick)

19

CRT Televizory

20

Plasma televizory

21

LCD Televizory

22

Jiné televizory

23

Zařízení pro digitální TV (PC tunery, set-top-boxy, antény)

24

Hi-Fi sestavy

25

osobní kazetové přehrávače

26

Osobní CD přehrávače

27

MP3 přehrávače

28

Mobilní telefony

29

Příslušenství

k

mobilům

(nabíječky, obaly, hands-free) 30

Stolní telefony

31

IP Telefony

32

Modemy - dial up

33

Modemy - ADSL

34

Modemy - wifi

35

Modemy ke kabelové televizi

36

Modemy - GSM a další mobilní technologie

37

Tiskárny - jehličkové, černobílé

38

Tiskárny - inkoustové černobílé

39

Tiskárny

-

termosublimační

černobílé 40

Tiskárny - laserové černobílé 100

41

Tiskárny - další černobílé

42

Tiskárny - jehličkové, barevné

43

Tiskárny - inkoustové barevné

44

Tiskárny

-

termosublimační

barevné 45

Tiskárny - laserové barevné

46

Tiskárny - další barevné

47

skenery

48

harddisky

49

obecně

50

bluetooth

51

kalkulačky

52

fotoaparáty a příslušenství

53

další součásti PC

54

kamery

55

systémy pro uložení dat

56

fax

57

DVD stolní přehrávač

58

CD technologie

59

sítě

60

projektor

61

kopírky

62

Videozáznam zvuku

63

DVD rekordér

64

GPS

65

TV karty

66

Trojkombinace

67

Baterie

68

DVD s HDD

69

logický analyzátor

70

hardwarové vybavení Apple 101

71

vzkazová zařízení

72

zařízení

pro

síťové

připojení

notebooku

15sw

73

fotoaparáty

15

typ softwaru

1

Operační systémy

2

Kancelářské programy

3

Ostatní

4

CAD

5

Programy pro úpravu fotografií

6

Další grafické programy

7

Programování

8

Účetnictví

9

Další SW pro podnikání (CRM, ERP)

10

Hry

11

Pro internet (prohlížeče, na stahování softwaru)

12

síťové

13

výukové

14

audio

15

viry, antiviry

16

tvorba CD, DVD

17

video

18

obrázkové editory

19

správa souborů

20

databáze

21

mapa a jízdní řády

22

informační a plánovací systém 102

23

grafické editory

24

jazykové programy (translatory, výukové programy )

16sluzby

25

správa systému

16

typ služeb

1

on-line úschovy fotografií a dalších souborů

16typ_blanku

2

servis HW

3

servis SW

4

vyvolávání fotografií

5

on-line databáze

6

prodej, poradenství

7

internet

8

mobilní operátoři

9

pevní operátoři

10

IP telefonie

11

kabelová TV a internet

12

sítě

13

dici TV

14

jiné

15

video a telefon

17

žánr článku

1

zpravodajství

2

recenze

3

rozhovor

4

povídka

5

fejeton

6

obecný

7

komentář-analýza 103

8

rada

9

reportáž

10

návod

11

úvaha

12

nekrolog

13

deník

14

anketa

15

zápisník

104