Tvorba kartografických modelů pod CAD systémy Abstrakt Úvod, cíl práce a metody Moderní kartografie se zabývá tvorbou a obnovou kartografických modelů pomocí digitálních technologií. Kartografie je dnes úzce spjata s informatikou, jejíž poznatky využívá jak v oblasti realizace kartografického procesu, tak i ve způsobu údržby a využívání kartografických děl. Automatizace v kartografii nese výzvu pro tvůrce map. Kartografická pravidla musejí být využita pro kompilaci a symbolizaci v různých softwarových systémech. Jednou z výhod digitální kartografie je možnost zabývat se kreativním kartografickým návrhem s nižšími náklady a v kratším čase. S nástroji založenými na počítačích kartograf vybírá ze široké palety možností. Jednou navržený kartografický model nebo grafické symboly mohou být znovu používány kdykoliv. Tématem práce je tvorba kartografických modelů pod CAD systémy (CAD - Computer Aided Design). Tyto systémy pro počítačem podporovaný návrh mají možnosti, které mohou vyhovovat potřebám kartografického modelování, přestože nasazení CAD nástrojů je běžné pro modelování strojírenské nebo architektonické. Kartografické modely jsou často vytvářeny v prostředí geografických informačních systémů. Ty mají svoji organizaci dat, která umožňuje efektivní správu dat a analýzy. Ovšem převažující vrstvový přístup, kdy objekty jsou rozděleny do vrstev podle své geometrie, vyhovuje úlohám GIS, ale pro kartografii je omezením. Kartografii je naopak bližší práce s objekty nebo množinami objektů. Při studiu CAD systémů a způsobů práce pod těmito systémy vznikla myšlenka zabývat se rovněž objektovým přístupem. CAD systém pracuje s každou nakreslenou entitou jako s objektem, který má svoje vlastnosti, metody a operace. Volba objektově orientovaného přístupu v tvorbě kartografických modelů pod CAD systémy je v souladu jednak se způsobem práce CAD systému s grafickými entitami a jednak se snahou o uplatnění přístupu, který je kartografii blízký. CAD systémy jsou orientované graficky a proti geografickým informačním systémům mají omezení v možnostech uložení atributových dat a manipulace s nimi. Práce s atributovými údaji je však nutná pro zajištění invariance modelu vůči vizualizaci. Proto tvorba kartografických modelů pod CAD systémy je úlohou, která vyžaduje nalezení rovnováhy v práci s grafikou a atributy, co nejefektivnější využití silných stránek CAD systémů - těmi jsou jejich grafické možnosti, zároveň nalezení způsobů pro efektivní zpracování atributových údajů, jak vyžadují úlohy kartografického modelování. Kartografické modelování klade na každý systém specifické požadavky. Není tomu jinak ani u CAD systémů, jejichž hlavními oblastmi nasazení jsou jiné obory. Tvorba mapových symbolů (značek, čar, výplní) stejně jako tvorba kartografických vizualizací jsou oblasti, kde lze CAD systém využít, ale zároveň je nutno jej přizpůsobit. Možností přizpůsobení systému může být více, ale pro různé úlohy v rámci tvorby kartografických modelů je nutno vybrat nejvhodnější způsob či jejich kombinaci. Klíčovým problémem je práce s daty. Použitý systém AutoCAD je graficky orientovaný systém, veškeré informace o objektech jsou uloženy v grafické databázi výkresu. Cílem je navrhnout řešení, jak v AutoCADu pracovat s potřebnými atributy, aby byla zajištěna invariance modelu vzhledem k vizualizaci. Analýza obsahu map malých měřítek bude základem pro vytvoření kartografického modelu a jeho následnou transformaci do modelu výkresů a hladin v prostředí AutoCADu. Zajištění invariance navrženého modelu vůči vizualizaci předpokládá vyřešení transformace atributových dat potřebných pro modelování a popsaných v konceptuálním modelu do vhodných struktur pod CAD systémem. Struktura grafické databáze výkresu bude základem pro modelování organizace kartografických dat pod AutoCADem. K analýze obsahu map a vytvoření kartografického modelu budou použity metody objektové analýzy a návrhu systémů, konkrétně analýza OMT, vybrané prostředky a diagramy jazyka UML pro popis kartografického modelu i činností v rámci jeho zpracování. Problematika kartografické vizualizace v prostředí CAD systému zahrnuje vytváření a užití vlastních značek a symboliky v rámci vizualizace kartografických modelů a dále zautomatizování činností v průběhu tvorby vizualizace modelu. Zde se nabízí použití AutoLISPu, vnitřního jazyka AutoCADu nebo jazyka VBA. Tradiční úlohy řešené pod CAD systémy – práce s bloky, tvary, šrafovacími vzory a uživatelskými typy čar budou využity pro vytváření symboliky.
Současný stav řešení problematiky a teoretická východiska Na celou problematiku tvorby kartografických modelů je nutno pohlížet jako systémový problém. Východiskem pro tento systémový pohled může být schéma vzniku a užití map. Pro tvorbu kartografického modelu definujeme systém výchozí (může jím být výchozí stav objektivní reality nebo dané výchozí zdroje dat) a systém modelovaný (cílový). Systémový pohled na prvky a vazby v obou těchto systémech umožňuje jednak oba systémy poznat, rozpoznat jejich prvky, vazby a vzájemné vztahy, ale také tento přístup nabízí možnost využít obecné modelovací nástroje nebo metody, které mohou být i v kartografii využitelné pro transformaci výchozího systému na cílový systém - kartografický model. V rámci tvorby kartografických modelů pod CAD systémy musí být uplatňovány přístupy vycházející z digitálních technologií tvorby a obnovy kartografických modelů, na straně druhé je tvorba kartografických modelů pod CAD systémy specifickou záležitostí. Pro kartografické modelování se jeví velmi závažným poznat daný CAD systém a jeho možnosti a využít jej pro práci s kartografickými modely. Zřejmými východisky pro tvorbu kartografických modelů pod CAD systémy tedy bude problematika systémového přístupu, teorie modelování a vybrané přístupy k analýze a modelování systémů. Dále je nutno zabývat se CAD systémy a jejich vlastnostmi, které budou zkoumány v kontextu digitálních technologií tvorby a obnovy kartografických modelů. V této části práce je pojednán systémový přístup a modelování, objektově orientovaný přístup k analýze a modelování systému, systémový přístup a modelování v kartgrafii. Dále jsou pojednány CAD systémy, jejich vlastnosti a organizace dat. Kartografické modelování v CAD systému Specifikace požadavků v případě tvorby kartografického modelu pod CAD systémem vychází ze schématu tvorby a užití map a z požadavků digitálních technologií tvorby a obnovy kartografických modelů s uvážením aspektů tvorby kartografických modelů malých měřítek: - import vektorových dat, transformace kartografických zobrazení, digitalizace s efektivní interaktivní komunikací, pořizování atributových dat nebo jejich import spolu s geometrickými daty, - výpis, editace, přidání, vymazání údajů o objektech modelu, - výběr jednotlivých konkrétních objektů a logických soustav objektů podle účelu vytvářeného modelu, - vizualizace vybraných objektů modelu, vytváření symbolů a knihoven symbolů, výběr symbolů z knihovny, změny charakteristik symbolů, tisk výsledného modelu nebo export modelu do jiných formátů. Některé obecné CAD systémy (AutoCAD, MicroStation) jsou sice orientovány na použití v procesu projektování, nicméně mají natolik silné vývojové prostředky, že je lze použít jako základ aplikací. Je zřejmé, že již nasazením univerzálního CAD systému, např. AutoCADu, lze dosáhnout splnění části požadavků. Další požadavky mohou být splněny díky otevřené architektuře systému, kdy mohou být vytvářeny vlastní příkazy, funkce nebo makra pro vykonání specifických úloh. Dále díky podpoře různých formátů výměny dat mohou být využita data z jiných systémů (CAD, GIS nebo grafických systémů) a rovněž model vytvořený v systému AutoCAD může být využit v jiných systémech. V práci jsou navrženy objektové typy, jejich charakteristiky a vztahy tak, aby byly platné pro každou mapu malého měřítka, aby jej bylo možné aplikovat při tvorbě kartografických modelů pod CAD systémy, ale i jinými systémy. V konkrétním případě analýzy topografických a obecně geografických map byly nalezeny objektové typy, které budou uvažovány pro další fáze tvorby kartografických modelů. Toto řešení není jediné možné. Pro modelování v CAD systému byla zvolena předložená varianta, kde je celý obsah mapy pojat jako objekty. Kartograficky by se jednalo o atributy objektů (např. objekt má svůj popis), rovněž v CAD lze data strukturovat tak, jak je strukturuje kartografie, ale jejich správa v tomto prostředí by byla obtížnější a ne tak efektivní, proto bylo zvoleno následující řešení. Rovněž např. členění sídel je zvoleno pro optimalizaci řešení. V modelování je problematika volby velikostních kategorií sídel nepodstatná, členění je proměnné. V CAD systému je proměnný i celý výkres, který může být dynamicky generován podle konkrétních požadavků kladených na kartografický model.
Kartografický model je transformován na systém výkresů a jejich hladin. Neexistuje jediný možný způsob, jak systém výkresů a hladin uspořádat. Extrémem by byly případy jednoho výkresu obsahujícího pouze jednu hladinu s veškerým obsahem kartografického modelu nebo velké množství výkresů, které obsahují pouze minimální část obsahu modelu. Přiměřené řešení bude ležet uprostřed mezi těmito dvěma extrémy. Výkresy budou odpovídat základním objektům podle kartografického modelu, hladiny výkresu pak budou v souladu s nejnižší hierarchickou úrovní kartografického modelu. Skutečnost, že je jediný kartografický model rozložen do několika výkresů není nevýhodou. Více příbuzná data v jednom výkresu bude snadnější spravovat a editovat. Výhodou je, že v CAD systému lze výkresy dynamicky generovat, volit vkládání objektů nebo bloků (skupin objektů) podle předem zvolených parametrů, zobrazovat pouze vybrané prvky. Programovacího jazyk AutoLISP umožňuje vytvořit vlastní příkazy nebo funkce, které nejsou v AutoCADu standardně, protože se v běžných nebo technických aplikacích nevyužijí – což může být většina kartografických úloh. Dále lze zajistit automatizované zpracování určitých úloh, např. modifikace entit výkresu, vkládání bloků – mapové symboliky, které by při interaktivním zpracování bylo zdlouhavé a hlavně snadným zdrojem chyb. Pomocí programu AutoLISPu lze rovněž přistupovat do grafické databáze výkresu a využívat veškerá data týkající se libovolného objektu ve výkresu. Mapové značky je možné vytvářet jako bloky, tvary nebo vytvořit knihovnu značek v podobě programů AutoLISPu. Vytvořením nových funkcí pomocí AutoLISPu lze dosáhnout automatizovaného vkládání a vykreslování mapových symbolů. Veškeré údaje o objektech výkresu lze zjistit přímo z grafické databáze. Z výpisu entity lze zjistit veškerá data týkající se geometrie objektu a na úrovni grafické databáze je lze i modifikovat. Pokud jsou objekty rozděleny do hladin podle tematických charakteristik, lze tak v grafické databázi výkresu zaznamenat i potřebné atributy pro zajištění invariance modelu vůči vizualizaci. Při modelování v prostředí CAD systému není nutno omezovat se v rámci jednoho výkresu nebo jedné hladiny na prvky s podobnou geometrií (např. pouze liniové prvky, pouze plochy atd.). Výhodou u CAD systémů je možnost současné editace bodových, liniových i plošných prvků umístěných v libovolných hladinách. CAD pracuje s objekty. Grafická reprezentace objektů je pouze jedním z jejich atributů. Objektový přístup znamená, že prvek výkresu neponese pouze data, ale i metody, jak s ním manipulovat a jak se má chovat. Tento čistý přístup se teprve rozvíjí v komerčních systémech. Dosud drtivá většina CAD systémů považuje grafickou informaci za primární a k ní připojuje další charakteristiky. Problém v CAD je návaznost datových struktur popisujících geometrické údaje o objektech na struktury obsahující i údaje další, které nemají grafický charakter. Pro propojení geometrických a popisných dat existuje několik metod, dvěma nejvýznamnějšími jsou metoda vrstev a metoda objektů. Metoda vrstev je běžná u většiny geografických informačních systémů, základem je rozdělení objektů stejného typu do tematických vrstev. O objektech z jedné vrstvy jsou pak uchovávány stejné údaje. Mezi objekty patřícími do jedné vrstvy lze snadno vyhodnocovat různé topologické vztahy. Mezi objekty různých vrstev je toto obtížné až nemožné. Tento problém je řešen složitými nadstavbami systémů, ale řešení může spočívat ve využití jiné struktury dat - např. objektové. Metoda objektů odstraňuje nevýhodu metody vrstev, kterou je rozdělení objektů do relačních tabulek v závislosti na jejich typu. Metoda objektů ukládá všechny objekty do jedné relační tabulky. Množina atributů relační tabulky je sjednocením množin atributů všech objektů, které jsou v ní uloženy. Metoda objektů nachází uplatnění především tam, kde lze očekávat výskyt velkého množství různorodých dat o různých objektech a zároveň přítomnost silných prostředků pro jejich zpracování. Typickým příkladem jsou rozsáhlé CAD systémy. V kartografickém modelování pod CAD systémy je možné využít jak objektový, tak vrstvový přístup. Jak bylo uvedeno dříve, každý nakreslený objekt je zaznamenán v grafické databázi výkresu. Má své vlastní atributy a rovněž např. metody pro editaci. Vrstvový přístup lze uplatnit prostřednictvím hladin v CAD systému. Kartografický model vytvořený pod systémem AutoCAD se bude skládat z konečného počtu výkresů (souborů .dwg). Každý výkres bude obsahovat určitý počet hladin. Počet hladin lze měnit, rovněž výkresy lze spojovat. Do otevřeného výkresu lze vložit jiný výkres jako blok a ten následně rozložit, takže výsledný výkres obsahuje všechny hladiny původního i všechny hladiny vloženého výkresu.
Vizualizaci pro různé účely a různá měřítka slouží knihovny symbolů. Knihovny obsahující předkreslené prvky pomohou ke zrychlení kreslení. Jisté objekty jsou jednou nakresleny a posléze používány jako jediná entita. Samozřejmostí je možná tvorba dalších katalogů symbolů přímo uživatelem. Jednou z dominantních úloh CAD rýsování je právě to, že se nepracuje s nakreslenými entitami pouze jako s čarami, body, atd., ale že několik entit tvoří jinou značku. S takto strukturovanými informacemi lze pracovat mnohem efektivněji než s obyčejnou kresbou. Při vizualizaci vytvořeného kartografického modelu pod CAD systémem se jeví efektivním vytvořit knihovnu symbolů jako samostatné soubory s bloky. Vkládání bloků do výkresu je nutno zautomatizovat pomocí programu. V této části práce je využita analýza objektové modelovací techniky pro vytvoření návrhu kartografického modelu. Je navržena organizace dat kartografického modelu pod CAD systémem, pojednána vizualizace z hlediska vytváření knihoven symbolů. S využitím diagramů modelovacího jazyka UML je modelováno zpracování kartografického modelu pod CAD systémem. Prakticky byl model ověřen na vektorových datech v systému AutoCAD, byla ověřena automatizovaná vizualizace a generování výkresů tvořících kartografický model, bylo využito vlastních funkcí a příkazů jazyka AutoLISP. Závěr Pro kartografii je typické modelování, jehož výchozí systém je často sám modelem ať v podobě konvenčních mapových produktů nebo ve formě bází a souborů digitálních kartografických dat. Nutným předpokladem pro modelování je definování struktury dat kartografických modelů, která je invariantní vůči vizualizacím spolu se sémantickým naplněním kartografickými daty. Digitální kartografická data jsou v současnosti k dispozici, ovšem vesměs v takové formě, která vyhovuje zpracování v prostředí běžně používaných komerčních geoinformačních systémů. Struktura dat geografických informačních systémů je vlastně daná a pevná, pro kartografické modelování jsou výhodnější systémy, kde lze strukturu dat vytvářet a modifikovat. CAD systémy jsou z hlediska zpracování vektorového obrazu flexibilní ve srovnání s geografickými informačními systémy. Jak výkresy, tak hladiny mohou obsahovat libovolné prvky, konečně celý kartografický model může být reprezentován v jediném výkresu o jediné hladině. Výkres navíc není pevný, ale lze jej průběžně generovat podle požadavků na vizualizaci kartografického modelu. CAD systémy pracují s objekty, grafická reprezentace objektů je pouze jedním z jejich atributů, i když většina CAD systémů považuje grafickou informaci za primární a k ní připojuje další charakteristiky. Objektový přístup znamená, že prvek výkresu neponese pouze data, ale i metody, jak s ním manipulovat a jak se má chovat. Tento přístup CAD systémů je kartografii bližší než vrstvový přístup většiny geografických informačních systémů, protože kartografie nepracuje ve vrstvách, ale pracuje s objekty. Proto objektově orientovaný přístup je vhodný pro kartografické modelování a slučitelný rovněž s CAD systémy. Pro teorii z uvedeného vyplývá, že lze stále nalézat nové přístupy ke kartografickému modelování. Objektově orientovaný přístup a jeho nástroje umožňují v rámci kartografického modelování jak analýzu výchozího systému, tak návrh nového systému - kartografického modelu. Právě v prostředí CAD systémů lze objektově orientovaný přístup k tvorbě kartografických modelů využít, neboť CAD systémy s objekty přirozeně pracují. Výhodou je přizpůsobitelná struktura dat pod CAD systémy, což umožní vytvářet takový pohled na data, jaký uživatel potřebuje, bez ohledu na primární strukturu uložení dat. Toto je rovněž předpokladem pro vytvoření takového kartografického modelu, který bude invariantní vůči vizualizaci. Otevřené prostředí CAD systémů umožňuje systém přizpůsobit tak, že bude vyhovovat potřebám kartografického modelování, zároveň v prostředí CAD systémů je možné odmodelovat řadu kartografických úloh z oblasti pořizování a organizace dat, generalizace i vizualizace. Pro praxi kartografického modelování CAD systémy nabízejí možnosti pro precizní zpracování vektorové grafiky od pořizování až po vykreslování grafických dat. Rovněž rozšířenost grafických formátů CAD systémů umožňuje data zpracovaná v CAD systémech snadno přenést do jiných systémů, např. dále je zpracovávat v prostředí geografických informačních systémů. Navrhování kartografických znakových soustav je další oblastí, kde může být využito CAD systémů a jejich vyspělých grafických nástrojů. Vytváření tematických vizualizací je pod CAD sytémy také možné, s výhodou lze využít kombinaci grafické databáze výkresu a externí databáze obsahující tematická data. Tematické vizualizace mohou být automaticky generovány na bázovém podkladu. Výsledky dosažené v práci:
- byly formulovány požadavky na systém pro tvorbu kartografických modelů malých měřítek, - pomocí nástrojů objektově orientovaného přístupu (objektově orientované analýzy) byl analyzován výchozí systém - analogové i digitální kartografické modely, - byla navržena organizace dat pro kartografický model pod CAD systémem, kartografický model model byl popsán diagramy tříd, - byl navržen způsob transformace kartografického modelu do struktury výkresů a hladin v systému AutoCAD, - řešení bylo prakticky ověřeno a optimalizováno z hlediska využití silných stránek CAD systému, - byl navržen způsob pro vytvoření knihoven symbolů a prakticky ověřen, - bylo modelováno automatizované zpracování kartografického modelu pod CAD systémem s využitím diagramů modelovacího jazyka UML, - modelování bylo ověřeno na konkrétních vektorových datech, - byla ověřena automatizovaná vizualizace a generování výkresů pro vybranou část kartografického modelu, - na základě znalosti daného CAD systému byly stanoveny požadavky na přizpůsobení CAD systému kartografickému modelování, Dalšími možnostmi, jak téma práce dále rozvinout by bylo například modelování generalizace nebo vztahů objektů pomocí objektově orientovaného přístupu, zabývat se využitím CAD systému k projektování kartografických znakových soustav nebo pro 3D modelování terénního reliéfu. Tvorba kartografických modelů pod CAD systémy je reálná, CAD systémy nabízejí jak nástroje, tak i široký prostor, kterých lze využít při řešení úloh kartografického modelování vyplývajících z požadavků na tvorbu kartografických modelů pomocí digitálních technologií. Seznam literatury Amako, K. 1995. Object Modeling Technique – Summary Note. [http://atlas.kek.jp/managers/computing/activities/OO_CollectInfor/Methodologies/OMT/OMTBook/OMTBook. html] Bečka, J. 1997. Programování pro CAD I a II. 1. vyd. Praha: ČVUT, 78 s. Bíla, J. a F. Král. 1999. Databázové a znalostní systémy. 1.vyd., Praha: ČVUT, 125 s. Binns, D. 1999. Blueprints for succes. Four modelling tools tested. Developer Network Journal, 1999, vol. 11, no. 2, pp. 20 – 26. Broža, P. 1998. Systémy CAD a vizualizační programy. Computer (6): 55-62 Brinkkemper, S., S. Hong, A. Bulthuis and G. van den Goor. 1995. Object-Oriented Analysis and Design Methods. A Comparative Review. University of Twente, 1995. [http://wwwis.cs.utwente.nl:8080/dmrg/OODOC/oodoc] Cromley, R. 1992. Digital Cartography. Englewood Cliffs: Prentice Hall, 317 s. De Champeaux, D., D. Lea, D. And P. [http://gee.cs.oswego.edu/dl/oosdw3/]
Faure. 1993. Object – Oriented System Development.
Dudorkin, J. 1999. Systémové inženýrství a rozhodování. 3. vyd., Praha: ČVUT, 164 s. Finkelstein, E. 1998. Mistrovství v AutoCADu 14. 1. vyd. Brno: Computer Press, 790 s. Forrest, D. 1999. Geographic Information: Its Nature, Classification, and Cartographic Representation. Cartographica 36 (2): 31-53. Fořt, P. a J. Kletečka. 1998. AutoCAD Release 14. 1. vyd. Brno: Computer Press, 399 s. Hájek, M. a I. Mitášová. 1996. Mapy a modelovanie územia. Kartografické listy (4): 55-64
Hálková Malá, B. 2000. From Real World to the Database Design: A System Modeling. Kartografie a geoinformatika 2 (1): 45 - 52 Hálková Malá, B. 2002. CAD systémy v kartografickém modelování. Kartografie a geoinformatika 4 (1): 45 69. Hardy, P. G. 1998a. Map Production from an Active Object Database, Using Dynamic representation and Automated Generalization. The Cartographic Journal 35 (2): 181-189 Hardy, P. G. 1998b. LAMPS2 Multi-Product Generation. Laser Scan Ltd. [http://www.laserscan.com] Hardy, P. G. 1998c. Techniques for Update in Raster and Vector Cartography. [http://www.laserscan.com] Hardy, P. G. and P. A. Woodsford. 1998. Mapping with live features: Object –oriented representation. [http://www.laserscan.com] Hlavenka, J. 1998. Malý průvodce historií Computer Aided Designu. Computer (6): 42-44 Hnojil, J. 1999. Databázové a operační systémy. Praha: ČVUT, 59 s. Chmelík, M. 1999. Teorie systémů. Brno: Vojenská akademie, 32 s. Iscol, J. J. 1995. Computer-assisted Cartography at the National Geographic Society. Cartography and Geographic Information Systems 22 (2): 175-182 Jaakkola, O. 1998. Multi-scale Categoriacal Data Bases with Automatic Generalization Transformations Based on Map Algebra. Cartography and Geographic Information Systems 25 (4): 195-207 Jelínek, I. 1998. Digitální hlína. Computer (6): 46-47 Jelínek, I. 1997. Konstrukce CAD systémů. 1. vyd. Praha: ČVUT, 120 s. Konečný, M. 1999. The Spatial Information Infrastructures: The Role of Geoinformatics and Cartography. Kartografické listy (7): 11-21. Bratislava. Kraak, M. J. 1998. The Cartographic Visualization Process: From Presentation to Exploration. The Cartographic Journal 35 (1): 11-15 Kraval, I. 1998. Základy objektově orientovaného programování. 1. vyd., Praha: Computer press, 251 s. Kusendová, D. 2000. Digitálna legenda pre geomorfologické mapy. Kartografické listy 8: 23-32 Leigh, R. 2000. AutoLISP Programming. [http://home.netcom.com/~rogh/autolisp/] Mayer, P. a T. Vaníček. 1995. Počítačová grafika pro stavební praxi. ČVUT. Praha: 207 s. Miklošík, F. 1995. Řízení geodetických a kartografických prací. Brno: VABO. Miklošík, F. 1999. Základy užití map. Brno: Vojenská akademie, 114 s. Miklošík, F. 2001. Modelování a simulace ve vojenství. Vojenské rozhledy 3: 148-151. Miklošík, F. a M. Rybanský. 1998. Příprava tvorby nového topografického mapového díla České republiky. Kartografické listy (1): 21-28. Miklošík, F. 1998. Tvorba a užití nového topografického mapového díla České republiky pro první polovinu jedenadvacátého století. Vojenský topografický obzor (1): 24-30. Molenaar, M. and J. A. Martinez Casasnovas. 1996. A Formalism for the Structural Description of Vector Maps, and its Use for Multi-Scale Representations: a Hydrographic Example. Cartographica 33 (1): 55-63
Müller, A. and M. I. Schwartzbach. 2001. The XML Revolution. Technologies for the future Web. BRICS, University of Aarhus. [http://www.brics.dk/~amoeller/XML/] Mitášová, I., B. Veverka a Z. Perlar. 1990. Základy teórie systémov a kybernetiky s aplikáciami v geodézii a kartografii. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 248 s. Moravec, D. 1986. Modelování automatizované tvorby topografických map. Brno: Geografický ústav ČSAV, 116 s. Moravec, D. a J. Votýpka. 1997. Klimatická regionalizace pro bonitační systém půd České republiky. (Výzkumná zpráva). Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky. 152 s. Moravec, D. 1997. Kartografické digitální technologie. (Výzkumná zpráva). Grantová agentura ČR. Grant 205/96/0255 „Tvorba Národního atlasu České republiky”. 19 s. Moravec, D. a J. Votýpka. 1998. Klimatická regionalizace. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum. 124 s. Moravec, D. 2001a. Kartografické a geoinformatické modelování. Karolinum. Praha: 243 s. Moravec, D. 2001b. Geoinformatické modelování s topologickým generalizačním algoritmem. Geodetický a kartografický obzor 47(8-9): 165-175. Omura, G. 1996. Mistrovství v AutoCADu Release 13. 1. vyd. Brno: Computer Press, 1096 s. Ormsby, D. and W. Mackaness. 1999. The Development of Phenomenological Generalization Within an Object Paradigm. Cartography and Geographic Information Science 26 (1): 70-80 Peter, S. 1999. AutoCAD Tutorial. The University of New South Wales, Sydney, Australia. [http://www.fbe.unsw.edu.au/Learning/autocad/R14/] Plume, J. 1999. Drawing with AutoCAD 14. [http://www.fbe.unsw.edu.au/Learning/AutoCAD/R14/JP8/] Richardson, D. E. 1996. Automatic Processes in Database Building and Subsequent Automatic Abstractions. Cartographica 33 (1): 41-53 Richardson, D. E. and W. Mackaness. 1999. Computational Process for Map Generalization. Cartography and Geographic Information Science 26 (1): 3-5 Rumbaugh, J. 1995. OMT Summary. Rational Software Corporation. [http://www. rational.com] Rumbaugh, J. 1994. The Functional Model. Rational Software Corporation. [http://www. rational.com] Rumbaugh, J. 1994. The OMT Process. Rational Software Corporation. [http://www. rational.com] Rumbaugh, J. 1995. What Is a Method? Rational Software Corporation. [http://www.rational.com] Rumbaugh, J. 1999. UML - The View from the Front. Rational Software Corporation. [http://www.rational.com] Sedláček, J. 1981. Úvod do teorie grafů. 3. vyd., Praha: Academia, 272 s. Sherrill, D. 1995. Cartographic Capabilities of ARC/INFO Version 7.0. Cartography and Geographic Information Systems 22 (2): 154 - 159. Sochor, J. 1999. Analýza a návrh s využitím UML. [http://www.fi.muni.cz/~sochor/P007/UMLcesky]
Sojka, P. a D. Řeháček. 2001. Hvězdná mapa v AutoCADu. Autodesk News (1): 26-27. Staněk, K. 2000. Zjednodušování a zhlazování liniových prvků v automatizované kartografické generalizaci. Disertační práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. 129 s. Streit, , U. 1997. Geoinformatics. Univerität Münster. [http://ifgi.uni-muenster.de/vorlesungen/geoinformatics] Tuček, J. 1998. Geografické informační systémy. Principy a praxe. 1. vyd. Praha: Computer Press, 424 s. Van Smaalen, J. W. N. 1996. Spatial Abstraction Bassed on Hierarchical Re-classification. Cartographica 33 (1): 65 – 73 Veverka, B. 1987. Teorie systémů a kybernetika. Praha: ČVUT, 154 s. Veverka, B. a M. Konečný. 1998. GISy na přelomu století, bariéry a perspektivity. GEOinfo, Škola (1): 1-8. Weibel, R. 1995. Map Generalization in the Context of Digital Systems. Cartography and Geographic Information Systems 22 (4): 259-263 Vlček, J. 1999. Systémové inženýrství. 1. vyd. Praha: ČVUT, 291 s. Vodsloň, J. 1997. Digitální kartografie ve vztahu k DTP. Kartografie na přelomu tisíciletí. Sborník 12. kartografické konference. Olomouc: 14-18. Waldorf, S. P. 1995. Commercial Cartography: Custom Design and Production. Cartography and Geographic Information Systems 22 (2): 168-174 Woodsford, P. A. 1998a. The significance of Object-Orientation for GIS. [http://www.laser-scan.com] Woodsford, P. A. 1998b. Object Orientation, Cartographic Generalization and Multi-Product Databases. [http://www.laser-scan.com] Woodsford, P. A. and D. Arctur. 1998. Data Conversion and Update in the Object Paradigm. [http://www.laserscan.com] Woodsford, P. 1998c. Spatial Database Update - A Key to Effective Automation. Laser Scan Ltd. 1998. [http://www.laserscan.com] Worboys, M. F. 1995. GIS: A Computing Perspective. 1st ed., London: Taylor & Francis, 376 p. Další odkazy: AutoCAD Map. 1996. Inteligentní volba pro mapování. Autodesk News (7): 6 AutoCAD Customization Guide An Overview of OOGDM. [wwwmath.uni-muenster.de/cs/u/oogdm] Cornerstone DLG for AutoCAD. American Digital Cartography, [http://www.adci.com/edppages/c4acad.htm] Digital Contours for AutoCAD. American Digital Cartography, Inc. [http://www.adci.com/edppages/dem4acad.html] DOME (the DOmain Modeling Environment), Honeywell Inc. [http://www.htc.honeywell.com/dome/] DXF Reference. [http://www.autodesk.com/techpubs/autocad/dxf/] EtakMap for AutoCAD. American Digital Cartography, Inc. [http://www.adci.com/edppages/e4acad.html] Extensible Markup Language (XML) http://www.w3.org/XML/ Geography Markup Language (GML) v1.0. OpenGIS® Consortium. 2000. [http://www.opengis.org/techno/specs/00-029/GML.html.] Jaké výhody přinese přechod z AutoCADu R14 na AutoCAD 2000. Autodesk News, 1999, 4, s. 34 Keystone TIGER Maps for AutoCAD. American Digital Cartography, [http://www.adci.com/edppages/k4acad.htm] Lexikon. Autodesk News, 1999, 2, s. 19-26
Inc.
Inc.
Lexikon. Autodesk News, 1999, 4, s. 19-26 Objektově komponentní GIS s praktickým dopadem v ARC/INFO 8. Geoinfo 4/99, s. 8-11. Tipy pro AutoCAD. Autodesk News, 1999, 2, s. 27-30 Tipy pro AutoCAD. Autodesk News, 1999, 4, s. 27-28 Spielmann, M. Novinky v AutoCADu 2000 aneb rozdíly na první pohled II. Lexikon. Scalable Vector Graphics. [ http://www.w3.org/TR/SVG/] Server objektových technologií. [http://www.objects.cz] SVG [www.adobe.com] UML. [http://cs.felk.dvut.cz/~hrzinap/01DFA.htm] WHIP! Release 2. [http://www.autodesk.com/products/whip/whip.htm.] Digitální kartografické modely a mapy: ArcČR 500 Digitální model území 25 (DMÚ 25) Základní báze geografických dat (ZABAGED) ESRI Data & Maps Přehledná geografická mapa 1:2500000, London, 13 – 00-23. Topografická mapa 1:500 000, Luxembourg, M – 32-C Topografická mapa 1:1000000, Oslo, O-32 Topografická mapa 1:1000000, Lyon, L-31 Topografická mapa 1:1000000, RQ 36-37 Ekvádor, Guayana, Kolumbie, Peru, Surinam, Venezuela. Obecně zeměpisná mapa 1:5 000 000, 1. vyd. Praha: GKP, 1988 Aregentina, Chile, Paraguay, Uruguay. Obecně zeměpisná mapa 1:5 000 000, 1. vyd. Praha: GKP, 1989 Meulenhoff Atlas voor de mammoet. Amsterdam, 1969. Mapy v měřítkách 1:1 000 000 až 1: 50 000 000. Školní atlas světa. 5. vyd. Praha: Kartografie, 1995. Mapy v měřítkách 1:1 500 000 až 1: 60 000 000. Atlas světa pre každého. 2. vyd. Bratislava: Slovenská kartografia, 1989. Mapy v měřítkách 1:2 000 000 až 1: 90 000 000. Velký atlas světa. 1. vyd. Praha: GKP, 1988. Mapy v měřítkách 1:1 000 000 až 1:18 000 000 Mapa slévárenství 1:2000000, Atlas Československé socialistické republiky, Praha, 1966 Mapa sklonových poměrů větších sídel 1:4000000, Atlas Československé socialistické republiky, Praha, 1966 Mapa stavebně truhlářské výroby 1:4000000, Atlas Československé socialistické republiky, Praha, 1966 Mapa č. 66.2. 1:1500000, Atlas Rzeczypospolitej Polskiej, Warszawa, 1993-1997 Mapa č. 66.4. 1:2000000, Atlas Rzeczypospolitej Polskiej, Warszawa, 1993-1997 Reparatia Populatiei 1:1000000, Národní atlas Rumunska Unitati Snitare 1:2000000, Národní atlas Rumunska
