Trollové na internetu aneb k jedné chatové metafoře Lucie Jílková Stručná charakteristika chatu Chat je jedním z novodobých způsobů elektronické komunikace.1 Pro chat je typické, že spolu v tutéž chvíli komunikuje větší množství lidí přihlášených do některé z chatových místností (chatroomů). Uživatelé chatu si volí přezdívku (nick)2, pod kterou vystupují. Chatovat je možné se všemi přihlášenými účastníky najednou nebo pouze ve dvojici s někým. Komunikace na chatu má většinou podobu několika dílčích dialogů. Repliky, jimiž chatující přispívají do diskuse, jsou často velmi krátké. Na obrazovce počítače se všem zúčastněným objevují aktuálně odeslané příspěvky; pokud je obrazovka zaplněna, pak jsou staré příspěvky vytlačovány novými. Při psaní příspěvků je potřeba dodržovat jistá pravidla, nazývané někdy netiketa (tj. etiketa na netu, lze se setkat i označeními chatová netiketa, chatiquette3), k nimž patří např. zapovězení vulgarismů, zákaz zveřejňování telefonních čísel, umisťování reklamy apod. Na ukázce převzaté z knihy Čeština na WWW chatu4 je vidět, jak prakticky vypadá záznam chatu, tedy co se objevuje na obrazovce toho, kdo se přihlásil do některé z chatovacích místností. Nejprve je uveden čas odeslání příspěvku, následuje tučným písmem přezdívka chatujícího a pak samotný příspěvek. Součástí ukázky jsou rovněž hlášení systému, zaznamenaná v uvozovkách, která diskutujícím poskytují informace o tom, kdo je právě v místnosti přítomen. 15:11:00 J.a.n.e.k.: Je tady nějaká holka na pokec???? 15:11:03 De-Koptfrank: pripoustim zenu k pokecu nad 20, pracujici a zadanou, je tu nekdo takovy? 15:11:11 „Uživatel Drbča opustil místnost“ 1
Chatové komunikaci si podrobně věnuje kniha E. Jandové a kol. (2006), k chatové, resp. obecně elektronické komunikaci viz dále např. články S. Čmejrkové (1997, 1999, 2003, 2006a), L. Uhlířové (1994), J. Hoffmannové (2006a, 2006b, 2006c, 2007, 2008), O. Müllerové (2001, 2006), D. Svobodové (2006), L. Jílkové (2003). 2 Nickům se dlouhodobě věnuje J. David, viz např. jeho články (David, 2006a, 2006b), dále viz např. Říhová (2006). 3 K netiketě viz např. příslušná pasáž ve zmíněné knize E. Jandové a kol. (2006, s. 24), o netiketě dále pojednávají např. internetové články dostupné na adresách: http://www.lupa.cz/clanky/netiketa/, http://www.chovani.eu/Netiketa-153. 4 Viz příp. E. Jandová a kol. (2006), s. 243 n.
15:11:12 „Uživatelka Shalina vstoupila do místnosti“ 15:11:20 MdmLsdAndThc: JANIS-CZ: CO TY TADY DELAS TY KOVBOJU! 15:11:21 m.odylek Zdravím všechny. Někdo známej???? 15:11:25 Eset: janis-cz: to je blazen :o) 15:11:27 Shalina: Ahojte všichni. 15:11:27 „Uživatel the_best_man byl vyhozen z místnosti. (15 minut nepromluvil)“ Chatové dialogy jsou sice psané, vykazují však řadu prvků mluvenosti; hranice mezi psaností a mluveností je v nich neustále prolamována. Chat je výrazně generačně vymezen. Chatují většinou mladí lidé ve věku zhruba do dvaceti let, které zatím netíží existenční a pracovní povinnosti a kteří mají možnost využívat počítač a internet. Chatují většinou proto, aby si se svými vrstevníky bez zábran, které provázejí komunikaci tváří v tvář, poklábosili, případně si naplánovali nějaké společné aktivity, seznámili se s někým dalším apod.5 Provokující diskutující neboli trollové Zatímco většina diskutujících se do chatových místností připojuje proto, aby si s ostatními prostě po internetu popovídali, vyskytují se i takoví účastníci komunikace, kteří se chovají jinak, než se všeobecně očekává. Na chatu může docházet k porušování tzv. netikety (viz výše), za něž může být dotyčnému zamezen vstup do místnosti. K nejčastějším prohřeškům patří užívání vulgárních výrazů. Můžeme však narazit ještě na jiný typ diskutujících, a to na tzv. trolly. Internetový troll je někdo, kdo se jako kterýkoli jiný diskutující připojí do diskuse (např. v některé z chatových místností, v diskusním fóru apod.), své diskusní příspěvky však píše pouze s jediným záměrem, a to vyprovokovat ostatní k diskusi, donutit je projevit svůj názor, vyvolat hádku. Diskusní příspěvky trollů bývají často hanlivé, v zásadním rozporu názorem, který v dané diskusi převládá. Z pohledu ostatních diskutujících jsou trolly pisatelé, kteří narušují žádoucí průběh diskuse, pisatelé, kteří často vlastně nejsou sami sebou, ale berou na sebe roli trolla, tedy bytosti vydávající se za někoho jiného a sledující pouze jediný cíl, totiž vlákat ostatní do diskuse, která jim není příjemná, které se vlastně ani účastnit nechtějí. Rozpoznat trolla nemusí být jednoduché, takže se nezřídka stává, že troll svou hru hraje delší
5
K tomu viz podrobně kapitolu Některé situační, strategické a textově typologické charakteristiky komunikace na chatu J. Hoffmannové a O. Müllerové v knize E. Jandové a kol. (2006), dále např. viz knihu J. Hoffmannové a O. Müllerové (1999) nebo článek S. Čmejrkové (2006b).
dobu; své provokativní či hanlivé příspěvky zkrátka píše tak dlouho, dokud někoho z ostatních diskutujících nenapadne, že dotyčný je pouhým provokatérem, trollem. Rozpoznání trolla je v diskusích momentem, kdy je trollova činnost – alespoň pro danou diskusi, pro danou chvíli – ukončena. Po rozpoznání trolla zpravidla následuje jeho všeobecné odsouzení, podvedení diskutující nešetří nevybíravými osloveními trolla, vyskytují se i příspěvky sebekritické, kdy diskutující přiznávají, že se nechali oklamat. Může také dojít k tomu, že troll se po nějaké době ke svému trollování přizná sám.6 Podívejme se nyní na konkrétní ukázky, jak může chování trolla vypadat. Troll je ostatními účastníky diskuse odhalen Na portálu kocky-online.cz, kde se scházejí chovatelé a milovníci koček, se v říjnu loňského roku objevil článek pisatele vystupující pod přezdívkou terra. Pisatel v něm ostatním zprostředkovává informace o chování svých tří koček. Z článku je zjevné, že považuje své kočky za roztomilé tvory7. Hned první diskusní příspěvek k tomuto článku napsal pisatel skrytý pod přezdívkou Dr. No. 19. 10. 2010, 10:48, Dr.No.: Takový výhled!!! Milovníka koček potěší a ty co kočky nesnáší možná ještě víc! Najdete na ((následuje odkaz na jistou internetovou stránku)) Ti diskutující, kteří si odkaz doporučený pisatelem Dr.No. otevřeli, zjistili, že se za ním skrývá černobílá fotografie oběšené kočky. Takový obrázek musel pochopitelně na webovém portálu věnovanému právě kočkám vyvolat náležitou reakci. Podívejme se na příspěvky, které následovaly bezprostředně za právě uvedeným příspěvkem Dr.No. 19.10.2010, 12:39, Martina: Zrůdo 19.10.2010, 12:49, MM: Kde bydlíš? Možná, kdybys mi sdělil, kde bydlíš, doporučila bych Ti nějakého fakt dobrého psychiatra. 6
Ačkoli je chování trollů obecně vnímáno velmi negativně, můžeme nalézt i případy, kdy je troll oceňován, neboť se mu podaří rozproudit (alespoň nějakou) diskusi, která je zrovna na mrtvém bodě. Viz k tomu ukázku z http://best-iar.blog.cz/0911/, která je vzkazem pro odhaleného trolla: Za tebe nás mrzí jen jedno: že jsi tak mizerný troll. Za léta na LJ jsme zažily lepší trolly na vyšší úrovni, co se nedali odhalit tak lehce. Kdybys ses tak rychle neprozradila, mohlo být víc zábavy pro naše čtenáře. Přejeme mnoho zdaru při dalším trollingu někde jinde, vřele ti ovšem doporučujeme sehnat si nějakou kvalitní příručku pro trolly - začátečníky. Možná ti to příště vyjde líp. 7 Text článku viz příp. http://kocky-online.cz/jportal/articles.phtml?op=read&id=2282§ion=&_t_=Céčka Othello, mouřenín benátský
19.10.2010, 17:32, Ivánek: hodně zdraví, hlavně duševního! Milý hochu,patrně se jedná o nedostatek sociálního kontaktu, takže proč ho nenavázat takto, že?! Nebo jsi ještě neměl děvče? Nebo ti maminka dělala to samé, co se stalo té kočičce, akorát tě včas odřízla? Něco v tom každopádně bude. Zkus fitcentrum, fyzickou práci nebo onanii, nebo všechno najednou. Každopádně - až se ti něco v životě pořadně p...., a doufám, že to nebude dlouho trvat, tak si vzpomeň, co jsi sem vložil. Hodně problémů a brzo chcípni. Zdraví Ivánek P.S. Zkus se příště podepsat, srabe, rád bych tě poznal osobně Viděli jsme, že reakce ostatních diskutujících jsou velice rozhořčené. Pisatel Dr.No. je v nich považován za duševně nemocného člověka, nešetří se v nich vulgárními osloveními, jeden z diskutujících dokonce přeje pisateli Dr.No. smrt. Pisateli Dr.No. se tedy podařilo vyprovokovat ostatní k reakci, donutil je projevit emoce, zvláště pak diskutujícího, který vystupuje pod přezdívkou Ivánek. Právě ten o něco později přidal do diskuse ještě jeden příspěvek, v němž neustává ve svém rozhořčení, vyhrožuje Dr. No., že si zjistí jeho totožnost: 19.10.2010, 19:12. Ivánek: Ještě drobná glosa. Pokud si dobytku myslíš, že tě nepůjde najít, tak podle IP adresy a providera to tolik práce nedá. Možná si s tím pohraju. Ivánek. O několik minut později vstoupila do diskuse pisatelka s přezdívkou Mae, která zjistila, odkud fotografie pochází. Tuto informaci zprostředkovává ostatním:
19.10.2010, 19:54, Mae: Podle Google a i toho odkazu je to z filmu A Short Film About Killing (Krótki film o zabijaniu), původ filmu: Polsko, rok vzniku: 1988, režisér: Krzysztof Kieslowski. Jsou tam i jiné fotky – třeba s mrtvým potkanem ((následuje internetový odkaz)). No tenhle film asi nebudu chtít vidět. Naletěli na nechutný vtip. Takovým blbečkem se nenechte manipulovat!!! Z příspěvku pisatelky Mae již vyplývá, že ona považuje Dr.No. za provokatéra, kterému ostatní naletěli. Sledujeme-li časovou posloupnost příspěvků, vidíme, že krátce po zveřejnění příspěvku Mae vstoupil do diskuse sám Dr.No. 19.10.2010, 21:11, Dr.No.: Uč se! Je to opravdu jen z filmu. Napřed se nauč používat Google, pak ať ti někdo starší řekne co je IP adresa. Tady máš "odhalení" – ((následuje jistá internetová adresa)) Ale Mae už na to přišla. Tak hurá na režiséra, ty drsňáku :-)
Právě uvedený příspěvek byl odpovědí na příspěvek pisatele Ivánka. Dr.No. se ke své provokaci přiznává, sám znovu uvádí zdroj, ze kterého fotografie pochází. Své provokativní jednání se snaží zlehčit např. užitím emotikonu v závěru svého příspěvku. Za pozornost jistě také stojí, že již ve svém prvním příspěvku Dr.No. naznačil, že se může jednat o provokaci, neboť vysloveně píše, že daný obrázek možná potěší ty, kdo kočky nesnášejí (viz výše). Snahu Dr.No. o zlehčení však Ivánek nepřijímá, připojuje do diskuse další příspěvek, v němž pokračuje v osočování Dr.No.: 19.10.2010, 23:08, Ivánek: Měl jsem pravdu. Protože se nám chlapec znovu ozval, výše uvedený odhad osobnosti nebude daleko od pravdy. Navázal aspoň nějaký kontakt. Je mi osobně dost jedno, a myslím, že nejsem sám, jestli to někde vygooglil, nebo je to jeho vlastní dílo. Chyba se tedy nevyskytla u mne, patrně ho otec dvakrát vyhodil a jen jednou chytil. Takových blbů se vyskytuje na netu spousta. Čest jeho památce Do diskuse vstoupil rovněž autor článku, terra, který Dr.No. označil za trolla a který ostatní vybízí k tomu, aby se v diskusi dále věnovali kočkám, nikoli příspěvkům pisatele Dr.No.: 20.10.2010, 11:03, terra: dr. No je zřejmě buď provokatér nebo troll a reagovat na něj nestojí za to. Tím spíš, že "Krátký film o zabíjení" není nic, co bych chtěl vidět dvakrát (ostatně, z té série polských "krátkých filmů o... asi málokterý). Nechcete se vrátit ke kočkám? Trollové nejsou tak hebcí... Ještě dodejme příspěvek pisatelky s přezdívkou Svatka, která počínání Dr.No. rovněž odsoudila: 20.10.2010, 18:00, Svatka: Tak to mě moc mrzí. Já to vůbec nebudu otevírat, jen chci napsat svůj názor, že stačí jeden blbec, aby znehodnotil hezký článek. Prostě někdo nemůže přežít, že není schopen napsat něco podobného, tak aspoň škodí a otravuje. Musí mít opravdu radost ze života, blbec, jestli je toto jediné, čeho je schopen. Jinak - škoda na něj reagovat, mezi slušné lidi nepatří. Můžeme tedy říci, že pisatel Dr.No. byl ve svém počínání dosti úspěšný. Donutil řadu diskutujících připojit svůj názor, projevit své emoce, podařilo se mu rozproudit diskusi,
posunout ji směrem, který zjevně nikdo nečekal. Umístěním oné fotografie byli diskutující mimo jiné upozorněni na film Krátký film o zabíjení, vyjadřovali se k němu, ukázalo se např., že autor výchozího článku, pisatel terra, jej viděl apod. Troll se přizná sám Dále uveďme případ, kdy se troll ke svému počínání sám explicitně přizná. K tomu využijme ukázku z knihy J. Homoláče Internetové diskuse o cikánech a Romech8, jež je věnována analýze internetových diskusím, které se tematicky dotýkají Romů. Autor ve svém materiále zachytil případ, kdy se jistý diskutující vydával za zastánce Romů, ačkoli ve skutečnosti, jak později vyšlo najevo, je jejich kritikem. Dotyčný troll, vystupující pod přezdívkou gustav eot, byl ve svém počínání velice úspěšný. Byl odhalen po dvou hodinách diskuse, během nichž v této své roli napsal celkem 22 příspěvků a dočkal se 35 reakcí od ostatních diskutujících. Trollův vstupní příspěvek vypadal takto: 15.10.2004, 20:00, gustav eot: Jste banda zaslepených rasistů. Nezlobte se na mne, ale já si myslím, že by se nic nemělo řešit násilím. Často pomůže i jen domluva a dobrý příklad. Vždyť jsou to lidi jako my! Zkuste se nad sebou zamyslet a udělejte taky někdy vstřícný krok. Uvidíte, že vlídná domluva fakt pomáhá. Držím vám palce. Ostatní diskutující v dané diskusi vystupovali vesměs z pozice kritiků Romů, takže na tento trollův příspěvek reagovali negativně, postoj prezentovaný v trollově příspěvku je pobouřil, snažili se jej – i všechny další trollovy příspěvky – vyvrátit. Po dvou hodinách se troll přiznal následujícím příspěvkem: 15.10.2004, 22:00, gustav eot: Ne, to prostě nejde já nemůžu odolat ! Krásně jsem Tě Raptore vytočil. Bóže tys mi nalít. :-)) To se mi bude hezky spinkat. A Ty Jóžine seš už taky pěkně natrávenej, jen si to přiznej. Fakt jste bomboví klucí a já vás mám rád. :-)) A cikáni jsou samozřejmě verbež, ale bavilo mě to fakt !! Tato ukázka je tedy případem, kdy se ke své činnosti troll přiznal sám, nebyl rozpoznán ostatními účastníky diskuse.
8
Viz J. Homoláč (2009), s. 54 n.
Troll jako příklad metaforického pojmenování Podívejme se nyní na možné důvody, proč bylo pro pojmenování problematických, provokujících účastníků chatů, diskusních fór apod. zvoleno právě pojmenování troll, trollové. Zdroje tohoto pojmenování jsou minimálně dva. Prvním z nich jsou trollové jako norské mytologické postavy; ti jsou většinou popisování jako obrovité bytosti nevábného vzhledu, které se zdržují v horách, pod mosty a na dně jezer. Trollové jsou schopni měnit svůj vzhled, aby dosáhli toho, oč usilují. Mohou na sebe např. vzít krásnou lidskou podobu, aby člověka vlákali do svého příbytku a léta jej tam pak věznili, případně snědli. S ranním úsvitem se trollové mění v kámen9. Výše jsme viděli, jak se trollové, kteří se vyskytují na chatech, diskusních fórech apod., projevují, a můžeme konstatovat řadu podobností s trolly mytologickými. Mytologičtí trollové na sebe mohou vzít nějakou podobu, díky níž jsou považováni za někoho jiného. Také trollové na netu na sebe prostřednictvím přezdívky berou jistou podobu. Přezdívka zaručuje každému chatujícímu anonymitu, na druhou stranu však může o diskutujícím mnohé prozradit.10 Troll si může záměrně zvolit takovou přezdívku, která ani náznakem neprozrazuje, že se za ní skrývá provokatér, naopak, trollové mívají přezdívku, která není mezi přezdívkami ostatních diskutujících ničím nápadná. Mytičtí trollové lidem škodí, trollové na internetu rovněž. Zatímco však mytičtí trollové své oběti doslova likvidují, trollové na internetu ničí „jen“ diskusi. Jak jsme však viděli na příkladu diskuse, která následovala za článkem o kočkách, pro některé diskutující se může setkání s trollem jevit skutečně jako otázka života a smrti. (Všichni diskutující ovšem mohou diskusi pojímat jen jako nevážně míněnou hru.) Tertiem comaprationis, tedy tím, co mají trollové mytičtí a trollové na chatech, diskusních fórech apod. společné, jsou jisté povahové vlastnosti, jisté způsoby chování. Jak jsem uvedla, zdroje označování problematických diskutujících jsou dva, tím druhým je rybářská technika zvaná trolling11. Souvislost zde však, alespoň na první pohled, není tak zjevná. Ve velkém česko-anglickém slovníku je u hesla troll coby slovesa uvedeno 5 9
Viz k tomu: http://en.wikipedia.org/wiki/Scandinavian_folklore. Viz k tomu pojednání J. Davida ve zmíněné knize (Jandová a kol, 2006, s. 43 n.), v němž se mimo jiné dočítáme, že nicky mohou naznačit, odkud dotyčný pochází (např. milan_von_zlicin), kolik je mu let (např. Honza-18-let), co je oblastí jeho zájmu (např. volejbalista) apod. 11 O tom, že trollové na internetu mají spojitost právě s rybářskou technikou zvanou trolling viz např. http://www.flayme.com/troll/. 10
významů12, přičemž druhý z nich zní: lovit ryby; lovit ryby vlečnou udicí a třetí význam: vléci za lodí. U slova troll jakožto podstatného jména jsou uvedeny významy čtyři, přičemž druhý z nich je: třpytka, vlečná udice se třpytkou. Rybářská technika zvaná trolling v praxi vypadá tak, že k plující lodi je připojena udice nebo i mnoho udic s návnadou, které se vlečou za lodí a na něž se chytají ryby. Zamyslíme-li se nad chováním internetových trollů, můžeme konstatovat, že také oni svými provokativními příspěvky házejí pomyslnou udici do diskuse, chatu apod. a čekají, až některý z diskutujících spolkne návnadu, tedy se s trollem pustí do diskuse. Metafora házení udice s návnadou je v jazyce jistě velmi rozšířená, lze ji použít v nejrůznějších komunikačních situacích, kdy se snažíme někoho o něčem přesvědčit, donutit někoho k jistému jednání, přičemž dotyčný alespoň zpočátku zpravidla netuší, že je k něčemu přesvědčován, že se ho někdo snaží donutit chovat se jistým způsobem apod. Vezměme třeba situaci, kdy nám přijde nevyžádaný mail obsahující nabídku nějakého zboží nebo služby. Nabídka nás zaujme, na mail odpovíme a třeba si ani nevšimneme, že již pouhým zareagováním na ni jsme se dostali do situace, v níž jsme ani nechtěli být, např. jsme zařazeni do nějakého mailového seznamu a podobné nabídky začneme ve své mailové schránce dostávat každý den. Chování trolla je, jak jsme viděli na výše uvedených ukázkách, přesně takové. Troll ostatní diskutující donutí chovat je jistým způsobem, který on sám svým provokativním příspěvkem předurčil. Zamysleme se ale ještě znovu nad anglickým slovem troll ve smyslu oné rybářské techniky a ve spojitosti s internetovými trolly. Domnívám se, že podstatným momentem je také to, že v této rybářské technice nejde jen o (jednorázové) hození udice s návnadou, ale i o to, že ta udice je (různě dlouhou dobu) vláčena za lodí. Jakoby i ti diskutující, kteří internetového trolla nerozpoznají, byli na jeho udici různě dlouhou dobu vláčeni. Tak dlouho totiž diskutují tak, jak si troll přeje, dokud není odhalen. V angličtině je výraz troll příkladem slova homonymního; v tomto jazyce najdeme jednak slovo troll (sloveso i podstatné jméno) v tom smyslu, jak jsme je pojednali výše (resp. v poznámce č. 12), dále jako podstatné jméno označující skřítka nebo obra věštícího zlo. O
12
Kompletní podoba hesla troll ve zmíněném slovníku je následující: troll (sloveso) 1. bezstarostně zazpívat n. opěvovat, 2. ryb. lovit ryby, lovit ryby vlečnou udicí např. za lodí, 3. vléci za lodí, 4. dát kolovat láhev kolem stolu, 5. valit se, válet se, kutálet se; troll (podstatné jméno) 1. valení, válení, kutálení, 2. ryb. třpytka, vlečná udice se třpytkou, 3. kánon (hud.), 4. nepořádná n. lehká ženská. (s. 2446)
tom, že se jedná skutečně o případ homonymie a nikoli polysémie, nás přesvědčí původ obou zmíněných výrazů.13 Sloveso troll (související též se zmíněnou rybářskou technikou) je koncem 14. století doloženo ve smyslu jít na procházku, koncem 15. století pak ve smyslu kutálet se ze strany na stranu. Troll souvisí s románským slovem troller, tedy s loveckým termínem s významem bezúčelně bloumat. Ve staré horní němčině je doloženo sloveso trollen ve významu dělat krátké kroky. Význam rybařit pomocí pohyblivého lana je poprvé doložen v roce 1600 a je považován za rozšíření významu slovesa troll ve smyslu kutálet se, šinout se. Svou roli v tomto významovém rozšíření (tedy kutálet se, šinout se → rybařit pomocí vlečného lana) může hrát i sloveso trawl, č. lovit vlečnou sítí. Troll jako podstatné jméno s významem trpaslík nebo obr věštící zlo pochází ze staré norštiny, v níž má význam obr, zloduch, démon. Někdy se uvažuje o významu bytost chodící nemotorně, který by mohl souviset s pragermánským základem *truzlan. Pravděpodobně se ale jedná o slovo odkazující obecně k nadpřirozeným bytostem, jak dokládá švédské sloveso trolla, tj. očarovat, uhranout, staronorské slovo trolldomr, tj. čarodějnictví, magie. Staré ságy hovoří o trollech-býcích a trollech-kancích, tedy o nadpřirozených bytostech v býčí či kančí podobě. Ve starých laponských obřadech se objevovaly trollové-dívky, trollové-ženy, trollmuž, tedy kouzelník, čaroděj, dokonce troll-bubínek. Závěr Chat jakož i další formy internetové komunikace jsou pro jazykovědce patrně nekonečným zdrojem inspirace. Při jejím popisu analýze se ukazuje, že je mimo jiné zdrojem řady nově vzniklých metaforických pojmenování. Jedním z těchto případů je také troll, kterým se označují problémoví diskutující, provokatéři. Smyslem článku bylo zamyslet se nad tím, proč bylo pro tento typ diskutujících zvoleno právě označení troll.
seznam literatury Čmejrková, S. (1997) Čeština v síti: Psanost, či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. Naše řeč, 80, 4, s. 225-247.
13
Viz http://www.etymonline.com/ Listujeme-li našimi etymologickými slovníky, nacházíme heslo troll pouze Ve stručném etymologickém slovníku jazyka českého J. Holuba a S. Lyera (Holub – Lyer, 1978), kde je jen velmi stručně poznamenáno toto: troll – skalní duch, původu sev-germ.
Čmejrková, S. (1999): Czech on the network: written or spoken interaction?. Dialogue Analysis and the Mass Media. Proceedings of the International Conference Erlangen, April 23, 1998. Bernd Naumann (ed.). Niemeyer. s. 113-126. Čmejrková, S. (2003): Jazyk a styl elektronické komunikace: čeština a počítačština. Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě 2003, č. D 3, s. 48-56. Jandová, E. a kol. (2006): Čeština na WWW chatu, Ostravská univerzita. Ostrava. Čmejrková, S. (2006a) E- čeština. Čeština doma a ve světě, 1-4, s. 4-15. Čmejrková, S. (2006b): Mluvenost a psanost. Přednášky z doktorandských dnů 1. Oldřich Uličný ed.). FF UK. Praha, s. 55-79. David, J. (2006a) „hele vis ze mas dobrej nick?“, Čeština doma a ve světě, 14, S. 26-32. David, J. (2006b): Baby_lady, babygirl, baby-kocicka (fungování nicků na chatu). Wyrażanie emocji. Kazimierz Michalewski (ed.). Wyd. Uniw. Łódzkiego. Łódź, 2006. s. 119-125. David, J. (2006): Blondacekhodonin a slecinka.z.hk (toponymum v nicku). Acta onomastica 47, s. 151-157. Hais., K – Hodek, B. (1984): Velký anglicko-český slovník. Academia. Praha Hoffmannová, J. – Müllerová, O. (1999): Dialog v češtině. Sagner. München. Hoffmannová, J. (2006a): Intertextualita v současné elektronické komunikaci. Teorie a empirie. Bichla pro Krčmovó. Masarykova univerzita. Brno. s. 163–174. Hoffmannová, J. (2006b): Ironický rozměr stylu internetové komunikace (se zaměřením na intertextovou signalizaci ironie). Čeština doma a ve světě. 14, s. 35–41. Hoffmannová, J. (2006c): Emoce v internetovém dialogu. Wyrażanie emocji. K. Michalewski (ed.). Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego. Łódź. s. 126–132. Hoffmannová, J. (2007): Čet jako konverzace. Zborník materiálov zo 6. medzinárodnej konferencie o komunikácii: Kontinuitné a diskontinuitné otázky jazykovej komunikácie.P. Odaloš (ed.). Univerzita M. Bela. Banská Bystrica. s 25–31. Hoffmannová, J.(2008): Sociolekt, věkový styl a komunikace na chatu. Jazyk a jazykoveda v pohybe. Na počest Slavomíra Ondrejoviča. Veda. Bratislava. s. 103–109. Holub, J. – Lyer, S. (1978´): Stručný etymologický slovník jazyka českého. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. Homoláč, J. (2009): Internetové diskuse o cikánech a Romech, Karolinum. Praha. Jílková, L. [= Hašová, L.] (2003): Jak a o čem se diskutuje v internetovém češtinářském klubu (BTW např. přechodníků je IMHO škoda). Naše řeč 86, 2003, č. 2, s. 57-70.
Müllerová, O. (2001): E-mailová korespondence z hlediska generačních rozdílů. Język i literatura czeska u schyłku XX. wieku /Český jazyk a literatura na sklonku 20. století. Mieczysław Balowski, Jiří Svoboda (ed.). Ostravská univerzita. Ostrava. s. 205-213 Müllerová, O. (2006): Emoční aspekty opakování v jednom z typů internetové komunikace Wyrażanie emocji. Kazimierza Michalewskiego (ed.). Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego, Łódź, 2006. s. 154-161. Říhová, M. (2006) Přezdívky na chatu. Čeština doma i ve světě, 1-4, s. 33-34. Svobodová, D. (2006) Specifické lexikální prostředky užívané v komunikaci na chatu. In Komunikace – styl – text, sborník z mezinárodní lingvistické konference. České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 49-53. Uhlířová, L. (1994): E-mail as a new subvariety of medium and its effects upon the message. The Syntax of Sentence and Text. A Festschrift for František Daneš. Světla Čmejrková, František Štícha. (eds.). Benjamins. Amsterdam. s. 273-282.
