Müllerovy mapy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita
poslední aktualizace: 16.12.2008
Jan Kryštof Müller • Johann Christoph Müller • Narodil se 15.3.1673 ve Wöhrdu u Norimberka • Působil na císařském dvoře jako vojenský císařský inženýr - první profesionální měřič, mapér, kartograf a topograf • 21.6.1721 předčasně zemřel ve Vídni ve svých 48 letech na následky dlouhodobého pobytu v poli a celkového vyčerpání v důsledku intenzivní pracovní činnosti (na následky vážného zhoršení těžkého onemocnění pohybové soustavy) • Bývá označován jako nejvýkonnější kartograf všech dob • Jeden z nejvýznamnějších kartografů, který kdy působil na našem území Pozor na záměnu – Johann Müller Regiomontanus (1436-1476) – astronom, podílel na „znovuobjevení“ Ptolemaiova díla)
Müllerova rodina • otec Johann Müller (Jan Müller) – preceptor (pravděpodobně soukromý) – dokázal u svých dětí vzbudit lásku ke vzdělávání • starší bratr Johann Heinrich Müller (Jan Jindřich Müller) – 15. ledna 1671 – 15. března 1731 – vynikající fyzik a matematik – 1710 – stal se profesorem matematiky a fyziky na univerzitě v Altdorfu • mladší bratr Johann Mathias Müller (Jan Matyáš Müller) – přednášel ve škole v Norimberku
Životopis (1) • Studoval matematiku a kreslení v Norimberku u Georga Christopha Eimmarta (mědirytec, iluminátor, astronom) • Dále se vzdělával ve Vídni pod vedením přírodovědce a geografa, plukovníka Luigiho Ferdinanda Marsigliho, kde získal základní zkušenosti s kartografií • S L.F.Marsiglim se zúčastnil mapování nových území po uzavření Karlovackého míru (1699) s Tureckem (válka mezi Rakouskem a Tureckem 1683-99) – Určování zeměpisných souřadnic vybraných míst v Uhrách – Hranice o délce 800 km mezi Transylvánií a Jaderským mořem – 41 map (poslední dvě sekce obsahují 91 miniaturních plánů hraničních mezníků) – Východní Uhersko, Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonie – Pomůcky – viatorium připojené k cestovnímu vozu, buzola
Ukázky map rakousko-turecké hranice
Životopis (2) • 1703 – vstup do císařských služeb jako polní inženýr • 1706 – návrat do Norinberka - sestavení podrobnější mapy příhraničních oblastí, kterou po návratu do Vídně daroval princi Evženu Savojskému • 1708 – pověřen nejvyššími místy zpracováním velké mapy Uher (zpracováním mapy Müller učinil první krok ke splnění svého snu – vyhotovit atlas rakouských dědičných zemí – Atlas Austriacus)
Müllerovy mapy • • • •
Mapa Uherska Mapa Moravy Mapa Čech V rámci přípravných prací Müller vytvořil mnoho rukopisných map krajů, příhraniční mapu Chebska a mapu vojenských pochodových tras • Pokoušel se o vydání monumentálního atlasu Atlas Austriacus – nejprve měly být vytvořeny mapy Českých zemí v pořadí Čechy, Morava, Slezsko • Müller se nedožil vydání – Odvozené zmenšené Mapy království českého (1 : 673 000) – Výsledků měření Slezska, které dokončil Müllerův žák Johann Wolfgang Wieland Müllerovo mapování bylo poslední kartografickou prací na našem území provedené jednotlivcem (podporovaným státem), dále už mapovaly jen státní instituce
Mapa Uherska (1709) • Měřítko 1:550 000 • Vydané nákladem uherských stavů • První mapa Uherska na základě aktuálního měření – astronomická měření bodů pro geodetické účely • Registr (rejstřík) sídel obsahoval více než 4 000 míst • Pro zobrazení Transylvánie byla použita mapa Mappa della Transiluania (Nagyszeben /Sibiu/, 1699), jejímž autorem byl Giovanni Morando Visconti • Věnování ...Augustissimo Romanorum imperatori Josepho I. … mappam hanc regni Hungariae … A 1709 opera J.C.Mülleri...
Mapa Moravy ●
● ● ● ● ●
●
●
●
●
●
Tabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisae quos mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M capitane[us] Mapování po jednotlivých krajích probíhalo v létech 1708-12 Měřítko 1:166 000 (1:180 000) Rozměry 137,4 x 97,4 cm 4 měděné desky – rytcem byl Jan Kryštof Leidig v Brně Mapu financovali moravští stavové (odměna 1000 tolarů) – označovaná jako mapa stavovská Autorská práva – mapa nesměla být kopírována po dobu 10 let od vydání Mapa vyšla až v roce 1716, protože byla nutná její revize, neboť v roce 1714 došlo ke změně v krajském uspořádání Moravy Mapa zobrazuje šest moravských krajů - Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský (začátek mapování) Úkolem bylo zmapovat všechny lokality, silnice, mýta ve spolupráci s místními úředníky a majiteli panství Pro mapování byly využity astronomicky měřené geodetické body
Rukopisná mapa Moravy (1714-16) • • • • •
Mapa Moravského markrabství Předchůdce tištěných map Moravy Měřítko 1:115 000 Rozměr 164 x 235,5 cm Věnována císaři Karlu VI. - za mapu obdržel portrét panovníka zdobený drahokamy a právo volného prodeje mapy • Mapa je uložena v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni • Problematikou se zabýval Ivan Kupčík (1995) – kromě jiného zmapoval výskyty Müllerových rukopisných map
Rukopisná mapa Moravy
Obsah mapy Moravy • Je v ní zaneseno 4 091 místních jmen (3 022 sídel) – města opevněná, neopevněná, královská, poddanská; městečka; vesnice s kostelem a bez kostela; kláštery; dvorce a hostince; lázně, minerální prameny a naleziště nerostných surovin • Velmi řídká síť cest – spojnice do Čech, Slezska, Rakouska, Uher a Kladska • Horopis – schématický, minimum popisků, kopečková metoda se západní iluminací • Vodopis – schématický, větší počet místních jmen • Müller chtěl také vytvořit mapu přírodních i kulturních zajímavostí Moravy – těžbu minerálů (zlato, diamanty, železo, kamenec), léčivé prameny, jeskyně, propasti,poutní místa, naleziště léčivých bylin apod. – mapa se nedochovala, ačkoli se ví, že byla vytvořena minimálně pro území jihozápadní Moravy (Brněnský, Jihlavský a Znojemský kraj) – je známa pouze z dopisu Müllera příteli faráři Janu Jiřímu Středovskému
Mapa Moravy - ukázky
Mapa Moravy – ukázky
Mapa Čech J.K.Müllera • Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim ciculos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacenium regionum partibus conterminis ex accurata totius Regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par est, numeris absoluta et ad usum commondum nec non omnia et singula distinctius cognoscenda XXV. sectionibus exhibita a Joh: Christoph Müller, S. C. M. Capitan. et Ingen. A.D. MDCCXX • Mapa byla vyryta Michael Kaufferem z Augsburgu
Mapa Čech (1712-1722) • Podnětem k tvorbě této mapy bylo rozhodnutí císaře Karla VI. ze dne 4.5. 1712 o novém zmapování Čech • Byly zmapovány celé Čechy, včetně Kladska a tehdy ještě samostatného Chebska – pořadí kraj Bechyňský, Prácheňský, Plzeňský, Chebsko • Mapování bylo dokončeno již v lednu 1718, pak následovaly zdlouhavé revize krajských hejtmanů – rukopis dokončen v roce 1720, celá mapa vyhotovena v roce 1722 – Müller se nedočkal výsledného výtisku • Rukopis z roku 1718 v měřítku 1:136 000 byl věnován císaři Karlu VI. - uložený v v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni • Cena mapy 24 000 rýnských zlatých • Cena výtisku 12-13 rýnských zlatých
Poslední měsíc života J.Ch.Müllera • Při práci na sestavováni mapy Čech a korekci prvních 12 rytin byl Müller již těžce nemocný, trpí následky dlouholetého pobytu v terénu a celkového vyčerpání v důsledku enormního pracovního nasazení • Počátek června 1721 – předání referentovi české dvorské kanceláře dokumenty k mapě Moravy a Čech • 5. června 1721 – předání poslední vůle advokátovi (za přítomnosti 6 svědků) • † 21. června 1721 – Müller ve Vídni předčasně umírá v pouhých 48 letech (na následky vážného zhoršení těžkého onemocnění pohybové soustavy) • Pochován byl na vídeňském hřbitově – Schottenfriedhof
Mapa Čech – matematické základy • 25 mapových sekcí formátu 557 x 473 mm (celé území Čech má rozlohu 2 822 x 2 403 mm) • 1 list přehledný • celkovou plochu 2,82 m na 2,40 m • měřítko 1:132 000 (uvádí se i 1:137 500) • Mapa byla vytvořena ve válcovém Cassiniho zobrazení • Poloha významných míst se určovala astronomicky, směry se zjišťovaly kompasem, délky se měřily počtem otoček kol kočáru a redukovaly se o jednu desetiny
Obsah Müllerovy mapy Čech
• Mapa obsahuje geografickou síť. • 12 495 (12 493) míst (včetně samot, pousteven, osamělých hostin, asi 80 zřícenin hradů apod.) • Administrativní členění státu na 12 krajů (po reformě z roku 1714) • Reliéf terénu byl zobrazen kopečkovou metodou (ačkoli v rukopisu Müller používal půdorysný zákres horstev) – horopis je kvalitnější než na mapě Moravy – lepší popis (Krkonoše, Sněžka, České středohoří) • Popis mapy je v německém jazyce, částečně v latině (např. názvy krajů) • Drobné nepřesnosti můžeme najít v popisu vodstva – Řeka Střela je popsána jako Šalotka – Řeka Mrlina jako Drnava • Velice bohatá legenda je také v němčině i v latině – 48 značek • Smluvené značky zobrazují naleziště rud, hutě, sklárny, léčebné prameny, vinice, chmelnice, mlýny, pošty, převozy na řekách a lesní celky
Zobrazení sídel • 10 základních kategorií: Královská a jiná města ● Opevněná města ● Městečka (městyse) ● Zámky ● Hrady a panská sídla ● Malá města se zámkem a kostelem ● Vesnice se zámkem ● Vesnice s kostelem ● Vesnice bez kostela ● Osamocené dvory a jiné osamocené stavby ●
Výzdoba mapy Čech • Pererga (umělecké rytiny v rozích mapy) vytvořil podle předloh Václava Vavřince Reinera augšpurský rytec Jan Daniel Herz • Levý horní roh – Pražský hrad s Karlovým mostem (bez kompletního sousoší ⇒ před rokem 1669); nad hradem se vznáší postava Svatého Václava, paladium a anděl s korouhví a štítem s přemyslovskou orlicí • Pravý horní roh – alegorie českých řek • Ostatní výzdoba – alegorie hospodářství – vybraná odvětví – sklářství, hornictví, lov, zemědělství
Mapa Čech - ukázky
Mapa Čech - ukázky
Mapa Čech - ukázky
Mapa Čech - ukázky
Parergon
Parergon - detail
Perergon – české řeky
Přehledná (generální) mapa Čech • Měřítko 1:649 180 (1:650 000) • Rozměry 464 x 546 mm • Skromnější výzdoba – znak s korunovaným dvouocasým lvem – Praha s barokním opevněním • Po Müllerově smrti ji dokončil J.W.Wieland
Müllerovy úkoly při mapování Čech • Českosaská hraniční mapa • Mapy budoucí vojenské pochodové silnice z Chebska na slezské a kladské hranice • Mapy cest v Plzeňském, Prácheňském a Budějovickém kraji • Rukopisná mapa Chebska (1714) – 1:69 000, 512 x 427 mm, předloha pro obdobnou tištěnou mapu • Rukopisná hraniční mapa (1714) – 1:49 000, 6 listů (550 x 840 mm), území mezi Nejdkem a Přísečnicí • Mapy Bechyňska, Chrudimska a Berounska (Památník národního písemnictví) • Mapa rumburského dominia (1720, Národní archiv)
Mapa saské hranice – úsek Jáchymov ●
●
●
Na příkaz České dvorní kanceláře ve Vídni Müller mapuje pohraniční území včetně příhraničí Dopisem žádá, aby byl tohoto úkolu zproštěn a mohl se věnovat mapování vnitrozemí Čech
Regni Bohemiae confinium sectio I qvae accurata perlustratione specialisté census es tet delineavit, Joh. Christoph. Müller, capitane et Iren, A.C. MDCCXIV. Menss. Majo et Jul.
●
vyhotovena roku 1714
●
měřítko 1:46 000
Mapa Rumburského dominia • Mappa topographica dominii Rumburg in regni Bohemiae circulo Litomeritzensi auctore Jos. Christoph. Müller, S.C.M. capitaneo et ingen • Mapa datována přibližně (byla přílohou zprávy z 15. listopadu 1720 • Měřítko 1:36 500 • Uložena v Národním archivu
Úpravy Müllerovy mapy Čech • Z důvodu velkých rozměrů byla mapa Čech upravena Müllerovým následníkem Janem Wolfgangem Wielandem v roce 1726 • Rytec – Michael Kauffer (Augsburg) • Výzdoba – Hieronymus Sperling (Augsburg) – méně zdařilejší než původní (levý horní roh – pohled na Vltavu s jedoucím vorem) • Došlo ke změně velikosti na 4/7 původní mapy • Nová mapa měla měřítko 1:230 000 (1:231 000) • Později byla vytvořena i zmenšená mapa Království českého v měřítku 1 : 673 000
Srovnání Wielandovy a Müllerovy mapy
Užívání Müllerovy mapy • Vzhledem k podrobnému obsahu byla Müllerova mapa v tehdejší monarchii utajována • Velice brzy se stala předlohou pro mapy Čech v různých nizozemských, francouzských, německých i rakouských atlasech • Na podkladě Müllerových map byly vytvořeny – jednolistové přehledné mapy Čech, Moravy, Slezska malých a středních měřítek – mapy územních celků, krajů a diecézí – součásti atlasů • Müllerovy mapy byly používány více jak 100 let a sloužily jako podklad pro 1. vojenské mapování
Kopie Jana Condeta • Le Royaume de Boheme diuisee en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de 25 Feuiiles par Müller a Amsterdam chez Covens et Mortier • Nejzdařilejší kopie Müllerovy mapy Čech • Kolorovaná rytina Jana Condeta • Publikovaná v amsterdamském vydavatelství Jana Covense a Petra Mortiera kolem roku 1744 • Měřítko 1:700 000 • Podobná výzdoba jako na originálu – Pražský hrad s Karlovým mostem, alegorie řek a hospodářství • V produkci stejného nakladatelství vyšla i Müllerova mapa Moravy
Mapa Čech (1744) – ukázka
Další kopie Müllerových map • Johann Jakob Lidl (1740) – mapa obsahuje Čechy, část Moravy a Slezska, německé země severozápadně a jihozápadně od Čech • Atlas regni Bohemiae (1776) – Vydali Homannovi dědicové v Norimberku – 12 map českých krajů (chybí přehledná mapa) – Chebsko – Okolí Prahy – Přívazky: • Homannova mapa Moravy (dnešní cena cca 150£) • Mapy 6 moravských krajů (dnešní cena cca 225£) • 9 Wielandových map slezských knížectví – Historický ústav Akademie věd
Atlas regni Bohemiae
• Mapa severní části olomouckého kraje
Současnost Müllerovy mapy Čech • Mědirytinové desky 25 mapových listů Čech jsou uloženy v Národním technickém muzeu v Praze • Müllerova mapa Čech zdobí prezidenta České republiky
prostory
kanceláře
• Mapy jednotlivých krajů jsou vystaveny v prostorách Senátu České republiky • V současnosti má Müllerova mapa antikvariátech cenu zhruba 200 000 Kč
Čech
v
• Digitalizované Müllerovy mapy Čech a Moravy jsou k dispozici na http://oldmaps.geolab.cz/
Mapa Slezska • 23.1.1722 byl jmenován Johann Wolfgang Wieland nástupcem J.Ch.Müllera – pokračoval v mapování Slezska, které začalo v roce 1720 • Wieland zemřel v říjnu 1736 – revizní práce prováděl poručík Mathias Schubart – revize nebyly dokončeny (rakousko-pruská válka ⇒ Prusko získalo Slezsko i Kladsko, navíc na pruskou stranu přešel i M.Schubart) • Postup mapování: Minstrbersko, Nisko, Javorsko (1722) – Zaháňsko, Svídnicko – Hlohovsko, Lehnicko, Volovsko – Vratislavsko, Olešnicko, Břežsko, Opolsko, Ratibořsko – Těšínsko, Opavsko, Krnovsko (1731-32) • Mapy byly ryty na konci roku 1736 v Norimberku – nakladatelství Homannových dědiců
Obsah mapy Slezska • • • • •
Vodní toky Rybníky Minerální prameny Lesy pastviny
• • • • • • •
Osídlení Mlýny Zájezdní hostince Poštovní stanice Papírny Cihelny hutě
• Výsledkem mapování bylo 16 speciálních a 2 generální mapy – Horní Slezsko (1746), Dolní Slezsko (1745) • Měřítko nebylo jednotné – pohybovalo se v rozmezí 1:93 000 až 1:154 000 • Generální mapa – 1:577 000
Atlas Silesiae... • Mülerovy, Wielandovy a Schubartovy mapy vyšly v Norimberku v roce 1752 po vydání povolení pruským králem Friedrichem II. • Atlas Silesiae id est ducatus Silesiae generaliter quatuor mappis nec non specialiter XVI mappis tot principatus representatius geographice exhibitus • Celkem 21 map – 4 generální – 16 speciálních Wielandových – mapa Kladska Tobiasse Mayera (1747)
Mapa Kladska T.Mayera
V prezentaci byly použity snímky z prezentace
Rukopisné mapy Čech J. Ch. Müllera Doc. Ing. Václav Čada, Csc. Ing. Martina Vichrová
