TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Soupisy půdy a nejstarší mapování na našem území Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

poslední aktualizace: 6.12.2005

Úvodní informace

●

●

Mapy a jiná kartografická díla jsou od pradávna důležité pro každý státní útvar ze dvou hlavních důvodů: –

Z důvodu fiskálního, tedy jako podklad pro placení daní z pozemků

–

Z důvodu vojenského, kdy mapy slouží pro plánování strategie bojů a přesunu vojsk

Později z rozvojem průmyslu získalo používání map další význam – mapy slouží i pro plánování národního hospodářství (ekonomiky)

Obsah přednášky

Nejstarší soupisy půdy (1022) ● První berní rula (1654) ● První moravské lánové rejstříky (1656) ● Druhé moravské lánové rejstříky (1669) ● Druhá berní rula (1684) ● Třetí berní rula (1748) ● Čtvrtá berní rula (1757) ● Josefský katastr (1785) ● Tereziánsko-josefský katastr (1792) ●

Soupisy půdy knížete Oldřicha (1022) ●

Český kníže Oldřich zavedl vybírání daně z lánu

●

Půda se rozdělovala na

●

–

Pozemky poddanské (rustikální, později urbární nebo kontribuentní) – do této skupiny se řadila i půda svobodných občanů (měšťanů, mlynářů, farářů…)

–

Pozemky panské (dominikální, dvorské)

Plošnou jednotkou byl jeden lán –

Neměl jednotnou velikost

–

Plocha lánu se pohybovala zhruba od 16 do 19 ha

–

Velikost jednoho lánu se lišila podle toho, kdo půdu vlastnil a kde se pozemek vyskytoval

Evidence půdy za Přemysla Otakara II.

●

●

●

Rok 1268 Zavedení zemských měr – byl rozlišován lán královský, kněžský, panský, zemanský, svobodný a selský, přičemž každý měl svoji vlastní velikost Počátek rozlišování pozemků –

podle druhů na pole orná, lesy, louky, křoviny a chrastiny

–

podle kvality (bonity) na dobrou, prostřední a špatnou

Zemské desky

●

●

●

Evidence soukromého majetku – zápisy šlechtického majetku do zemských desek (1278) Podle českého vzoru byly zemské desky zavedeny roku 1348 i na Moravě u soudu brněnského a olomouckého Počátkem 15. století byly zemské desky uloženy i ve Slezsku u opavského soudu

Urbáře

●

●

●

Poddanská i svobodná půda byla evidována v tzv. urbářích Knihy, které byly zakládány již před rokem 1650, kromě soupisu půdy byly do urbářů zapisovány i povinnosti poddaných Daně vybírali čeští stavové – po zavedení Obnoveného zřízení zemského (1627) zůstal výběr berní jednou z posledních výsad českých stavů

Soupisy poplatníků Království českého

●

●

Zachovaly se pouze zlomky v Národním archivu (dříve Státní ústřední archiv) – 1523, 1544, 1571-79, 1603, 1615 a 1620 Nejdůležitější je seznam z roku 1615, který obsahuje stručná přiznání daní

Vyměřování v 16. a 17.století ●

●

●

● ●

Výše daně se získávala pouhým odhadem, velká část půdy byla zatajována − množily se problémy s protesty daňových poplatníků − snaha o zkvalitnění evidence půdy V roce 1571 český panovník Maxmilián I. společně s Českým sněmem rozhodli o kompletním zaměření českých zemí Proti tomuto návrhu se ohradila Dvorská komise, kdy se vyskytli obavy o soustavném zdaňování dominikální půdy K téže situaci došlo i v roce 1573 O šedesát let později se o zaměření českých zemí pokusil i císař Ferdinand II., konkrétně v létech 1627 a 1638 – oba pokusy byly neúspěšné ze stejných důvodů jako předchozí

První berní rula ● ●

●

●

●

●

Byla vyhotovena za vlády Ferdinanda III. Habsburského Důvodem k zavedení přesnější a spravedlivější evidence držby pozemků byla třicetiletá válka (1618 – 1648), která neúnosně zatížila hospodářství V roce 1650 rozhodl Český sněm o provedení generální vizitace, tedy o vytvoření celkového přehledu všech rustikálních pozemků Práce na generální vizitaci probíhaly v letech 1653 až 1656 (v Čechách žil cca 1 milion obyvatel) Výsledkem generální vizitace bylo v roce 1654 vyhlášení 1. berní ruly neboli 1. rustikálního katastru (Catastrum rollare, Militare Ordinarium, Steuerrolle, Rusticalgrundsteuer) – první katastr na českém území Tento katastr byl platný pouze v Čechách a to v letech 1656 až 1684

Obsah první berní ruly ●

● ● ●

●

●

Evidence: poddanské usedlosti, měšťanské domy, jejich vybavení polnostmi, dobytkem a zaměstnání držitelů – panství (statek, stateček, dvůr), majitel, obec, příjmí (nebyla ustálena), jméno, výměra rolí, doba osevu (osívá na jaro, na zimu), vlastnictví potahu (koně, voli), chov (krávy, jalovice, svině, kozy, ovce), kvalita půdy, lesy, mlýny, povoznictví, údaje o případné vyhoření, skupina obyvatel (viz základní jednotka), řemeslo Zvláštností byl zápis nově osedlých – měli speciální daně Evidence podle krajů, panství a lokalit Základní jednotka – 1 osedlý (= 1 sedlák = 1 soused ve městě); 1 chalupník = cca ¼ osedlého, 1 zahradník = cca ⅛ osedlého (podle výměry) Plošnou jednotkou byla osedlost – na rovině 80 korců, v horách 40 korců Klasifikace podle kvality půdy na – dobrou, prostřední a špatnou – ornou a neobdělávanou

Visitace na Plzeňsku Kraje: Plzeňsko, Prácheňsko, Bechyňsko a Čáslavsko Visitační komise (skládala se z duchovního, měšťana, vyššího a nižšího šlechtice) ●

● ● ●

Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberku, opat kláštera řádu a zákona sv. Benedikta u sv. Mikuláše ve Starém Městě a u sv. Jana ve Skalici při Horách Kutných Pan Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů Rytíř Jan Arnošt Šafkoč z Kynastu Měšťan Jiří Ryk, primas berounský

Pro zajímavost: Vizitace ve středních a východních Čechách prováděli ● Kryštof Tengler, opat cisterciáckého kláštera v Plasech ● Pan Kryštof Karel Přehovský z Kasejovic ●

Pojem berní rula

●

●

●

Varianty pojmu – berní rolla, berní rolle, catastrum rollare Catastrum – zjednodušení slova capitastrum (soupis daně z hlavy) Rula – zjednodušení francouzského slova rôle (rejstřík pro civilní procesy – svinutý pergamen)

Lánové rejstříky

●

Šlo o první moravský katastr

●

Obdoba 1. berní ruly

●

●

Práce na první lánové vizitaci probíhaly v letech 1656 až 1658 K druhé lánové vizitace (revizitaci) došlo mezi roky 1669 a 1697

Druhá berní rula

●

●

● ●

Kvalita 1. berní ruly nebyla uspokojující, proto byla po dvaceti letech provedena revizitace držby (1674 – 1683) Výsledkem revizitace byla 2. berní rula neboli 2. rustikální katastr Platnost pouze v Čechách až do roku 1748 Plošnou jednotkou byla usedlost (osedlost), jejíž velikost mohla být různá − opět docházelo ke sporům

Tereziánský katastr

3. berní rula

4. berní rula

Třetí berní rula ●

●

●

●

●

Podnětem pro vyhlášení 3. berní ruly bylo rozhodnutí sněmu Českého království z roku 1706 o zdanění obou druhů pozemků, tedy jak pozemků rustikálních, tak pozemků dominikálních Začaly se zakládat knihy, fasí (přiznání), jež se staly podkladek pro vyhlášení 3. berní ruly neboli 1. tereziánského katastru v roce 1748 První tereziánský katastr vstoupil v platnost 1.5.1749 a nahradil předchozí berní rulu a také moravské lánové rejstříky Fasí byly vedeny na základě vlastních přiznání výnosů z pozemků Dominikální půda byla zdaňována na základě počtu usedlostí jednoho panství – způsob oceňování půdy nebyl objektivní a stal se terčem mnoha připomínek a protestů

Čtvrtá berní rula ●

●

●

●

●

V roce 1749 byla vyhlášena generální (jenerální) vizitace 3.berní ruly – měla vést ke spravedlivějšímu a objektivnějšímu zdaňování Výsledkem generální vizitace byla 4. berní rula (2. tereziánský katastr, 2. tereziánský katastr rustikální) z roku 1757 V roce 1749 byly zavedeny nové přiznávací listy pro dominikální půdu, která byla zdaňována na základě velikosti a počtu usedlostí (osedlostí) – výsledkem tohoto šetření ukončeného v roce 1756 bylo tzv. panské vyrovnání (exaequatorium dominicale), které vstoupilo v platnost v roce 1757 (1756) Na základě panského vyrovnání byl založen tereziánský katastr dominikální Katastr již rozlišoval zahrady, role, úhory, vinice, chmelnice, rybníky, pastviny a lesy; obsahoval i další informace – lnářství a výroba příze, plavba dřeva, chov dobytka, mlýny, domy, pivovary a řemesla

Význam tereziánského katastru ●

●

Marii Terezii se podařilo prosadit úplný systém zdaňování veškerých pozemků Katastr tereziánský (tereziánská rektifikace katastru) se skládal z tereziánského katastru rustikálního a dominikálního

●

Z rustikálního katastru se platila daň 33%

●

Z dominikálního katastru daň činila 25%

●

V různých zemích rakouského císařství platily různě modifikované katastry.

Vyměřování za Marie Terezie

●

●

●

●

Marie Terezie navrhla zaměření veškeré půdy odbornými zeměměřiči Metodiku vytvořil geodet schwarzenberských panství Petr Kašpar Světecký Návrh nebyl přijat, přestože s podobným systémem měli zkušenosti v Lombardii Zkušebně byly zaměřeny některé obce na severní Moravě (např. Fulnek nebo Moravské Vlkovice)

Josefský katastr ●

●

●

●

●

Josef II. Nebyl spokojený s výběrem daní, proto proto požádal Dvorskou komisi o vypracování nového návrhu výběru daně z pozemku Patent ze dne 20.4.1785 nařídil reformu pozemkové daně a vyměření půdy Josefský katastr začal platit 19.9.1789 (podle jiných pramenů až 1.11.1789) a zavedl dvě významné změny: – Dosavadní soustava usedlostí (osedlostí) byla nahrazena výhodnějším systémem pozemků – Daně nebyly vybírány podle odhadu, ale v závislosti na výměře pozemku Jednalo se tedy o první čistě pozemkový katastr na našem území, který byl založený na podkladě přímého měření v terénu Ukázalo se, že výměra plodné půdy se oproti tereziánskému katastru zvětšila o 60%

Principy Josefského katastru ●

●

● ●

●

Zaměření a zobrazení veškerých plodných pozemků (zrušilo se dělení půdy na dominikální i rustikální) Držitelé půdy měli za povinnost přiznat před mapováním veškerou půdu a tu nechat zapsat do knih (fasí) Nepřiznané pozemky byly zabavovány U jednotlivých pozemků se pak určil jejich vlastník, výměra a spočítal se hrubý výnos podle úrodnosti (druhu obdělávání) Veškeré pozemky byly také označeny číslem (tzv. topografickým číslem, Numerus topographicus)

Vyměřování pozemků ●

●

● ●

●

●

Území státu se rozdělilo na katastrální obce, u nichž se nejprve stanovil jejich obvod a verbálně (slovně) se popsal průběh hranice Katastrální obec byla rozdělena podle přirozených (potoky, cesty) nebo i umělých hranic na tratě (pozemkové tratě, hony, Ried, Fluren), které byly posléze měřeny a zobrazovány samostatně V rámci tratě se jednotlivé pozemky očíslovaly Zaměření bylo poměrně triviální – Pozemek se rozčlenil na jednoduché geometrické obrazce (obdélníky, lichoběžníky…) – Délky byly měřeny jako vodorovné latěmi, řetězci, provazci nebo tkaninovými pásmy Po zaměření pozemku a zjištění majitele se provedlo zakreslení do náčrtu příslušné tratě (do brouillonu), včetně topografického čísla Na závěr byly vytvořeny seznamy obsahující topografická čísla pozemků, jména majitelů a výměry pozemků

Návod pro vyměřování ●

●

●

●

●

Pro vlastní měření byl vydán metodický návod (i v češtině) – Ponaučení, jak v skutečnosti měření gruntů konáno býti má Měření řídila v každé zemi vrchní komise, které podléhaly krajské komise Menší nebo pravidelné pozemky měřili sami vlastníci nebo jejich podřízení za dohledu vrchnosti podle instrukcí krajské komise – tyto pozemky většinou nebyly ani zobrazovány, jen jejich rozměr byl zapsán do knih (fasí) Větší a nepravidelné pozemky zaměřil většinou inženýr krajské komise (většinou vojenští zeměměřiči od různých pluků) měřičským stolkem Měření bylo dobře zorganizováno a bylo dokončeno během čtyř let

Operát Josefského katastru ●

●

●

Polní náčrty, knihy přiznání (fasí), pozemkové topografické archy (fasní archy), úhrnné sestavení plošné výměry kultur a kontrolovaného roční výtěžku Bohužel velká část tohoto operátu se ztratila, zbytek elaborátu je uložen ve státních archívech V roce 1792 byl učiněn pokus sestavit z náčrtů tratí celkovou mapu monarchie, ale tato snaha ztroskotala (na styku jednotlivých brouillonů docházelo k poměrně velkým nesouladům; většinou se nepodařilo sestavit ani celkovou mapu obce): – neexistovala geodetická síť, na kterou by byla jednotlivá měření připojována – měření neprováděli vždy profesionální mapéři – nebyl dodržen základní geodetický postup „z malého do velkého”

Mapa Josefského katastru

Zrušení Josefského katastru

●

●

Bohužel šlechta nebyla s výsledky vyměřování příliš spokojena, proto si vymohla po roce fungování josefského katastru, v roce 1790, jeho zrušení Od 1.4.1791 byl opětně zavedený tereziánský katastr (podle jiných údajů daňová povinnost vycházející z josefského katastru trvala tři roku, tedy do roku 1792)

Tereziánsko-josefský katastr ●

● ● ●

●

●

Znovuzavedení tereziánského katastru ukázalo jako nevyhovující, byl z rozhodnutí císaře Leopolda II. vytvořen kompromis, který se nazýval tereziánsko-josefským katastrem K jeho vytvoření došlo v roce 1792 Správné výměry se byly převzaty z josefského katastru Dominikální půda byla oceňována podle zásad panského vyrovnání Na podkladě tereziánsko-josefského katastru došlo v roce 1794 k opětnému založení zemských desek, které byly většinou zničeny při požáru archívu Pražského hradu v roce 1541 Tereziánsko-josefský katastr platil téměř 70 let až do zavedení stabilního katastru v roce 1860

Rust. pozemky v Tereziánsko-josefském katastru

●

●

2.4.1793 bylo podepsáno další nařízení Leopolda II., podle něhož musely být všechny změny týkající se rustikálních a jim podobných pozemků zapisovány jak do tereziánského, tak do josefského katastru To znamenalo udržování katastru v permanentní evidenci a poskytování skutečně aktuálních informací (v rámci tehdejších možností) o držbě pozemků