Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit ●
Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné – –
●
Objektivně – přiměřené východisku, kde se realizuje Subjektivně – přiměřené cíli, který chceme dosáhnout
Vědecká metoda – představuje uspořádání základních logických procesů do určitého systému. Je charakteristická systematičností, přesností, kontrolovatelností, opakovatelností
Druhy vědeckých metod Člení se a klasifikují dle různých kriterií: ●
●
●
Obecné metody – využívané ve všech vědeckých směrech a také ve všech fázích výzkumu Specifické metody – využívané v konkrétních vědách (zdravotnictví …) Techniky sběru dat – také metody
Obecné metody 1 ●
Analýza - syntéza ●
●
●
Analýza – rozčleňuje celek na základní součásti, vztahy a souvislosti. Syntéza – protiklad analýzy = analýzou vyčlěnené části, vztahy a souvislosti spojují a sjednocují do určitého celku
Indukce – dedukce ●
Indukce – vyvození obecného pravidla o určité pravidelnosti. Obecně myšlenkový pochod od jednotlivého k obecnému
Obecné metody 2 ●
●
Dedukce – z daných tvrzení (premis) se odvozují jiná tvrzení (závěry). V empirickém výzkumu = případ aplikujeme na teorii
Metoda logická ●
Soustava logických prostředků, pomocí kterých se analyzuje struktura jevu a souvislosti mezi různými složkami. Hledají se kauzální závislosti. Má obecný charakter
Obecné metody 3 ●
Metoda historická ●
●
Založena na soustavě poznávacích prostředků k poznání jevu v širších historických souvislostech. Nutné doplnění logické metody u společenských jevů. Má obecný charakter
Metoda analogie ●
Druh úsudku – na podkladě dvou nebo více předmětů se usuzuje na jejich podobnost i v dalších vlastnostech
Obecné metody 4 ●
Metoda komparace ●
Jednotlivé a různé pozorované jevy se analyzují, hledají se společné vlastnosti
Další dělení metod: ●
Empirické metody ●
Typické pro empirickou fázi výzkumu a zahrnují: –
Pozorování, experiment, měření, dotazník, rozhovor, klasifikace, typologizace, korelace …
Obecné metody 5 ●
Teoretické metody ●
Typické pro teoretickou fázi výzkumu a zahrnují: –
●
Elementární myšlenkové postupy ●
Uplatňují se v různé míře a různých kombinacích ve všech fázích vědeckého výzkumu. Zahrnuje: –
●
Hypotéza a hypoteticko-deduktivní metoda …
Komparace, analýza, syntéza, dedukce, indukce, analogie, konkretizace …
OŠE mladá vědní disciplina, zatím nejsou přesně vymezené pojmy, metody výzkumu, proto využívá terminologii a metody příbuzných věd – sociologie, psychologie, pedagogika, medicína
Dělení výzkumu 1 Dle nejrůznějších kriterií 1.Funkce a využití výsledků v praxi, míry všeobecnosti a konkrétnosti: ●
Základní výzkum – řešení klíčových teoretických problémů. Usiluje o hlubší odhalení vnitřní povahy jevů. Hlavním uživatelem výsledků jsou vědci pracující v dané oblasti. Účelem je příprava základních předpokladů pro další výzkum. V OŠE se zabývá teoretickými východisky OŠE, fcí OŠE v systému zdr.péče, osobností N a S ...
Dělení výzkumu 2 ●
Aplikovaný výzkum – při potřebě řešit nebo zkoumat praktický problém. Do popředí staví využití teoretických výsledků v konkrétních podmínkách. V OŠE studie zaměřené na řešení praktických problémů, klinické pokusy na rozvoj a vyhodnocování nového programu, soustředěný na problémy oše. praxe, pracovní zátěž S, interakce S – P, účinnost oš.procesu … Cílem je návrh opatření, intervencí, programů zlepšujících podmínky N, personálu
Dělení výzkumu 3 ●
●
●
Metodologický výzkum – cílem je ověřovat stávající a hledat nové metody a techniky, vhodnost jejich použití pro různé druhy výzkumů …
Průzkum – popisná funkce, je méně náročný. Zjišťuje stav, základní údaje, vhodnost metody, ověřování předběžných hypotéz Předvýzkum (sondáž, pilotáž) – první etapa výzkumu, ověřuje všechny postupy, které se použijí k realizaci výzkumu. Na menším vzorku respondentů
Dělení výzkumu 4 2. Dle vztahu k realitě a objektivní skutečnosti: ●
●
●
Teoretický výzkum – nepracuje s konkrétními daty, ale používá teoretické vysvětlování a úvahy. OŠE sleduje z teoretického hlediska, výsledky není možné použít hned Empirický výzkum – závěry musí být založené na skutečnosti s určitým stupněm objektivity. V OŠE např. spokojenost N s oš. péčí, psychické a tělesné zatížení S … Praktický výzkum – přímo na zlepšení oš. péče. Reaguje na aktuální potřeby oš. praxe ...
Dělení výzkumu 5 3. Dle účelnosti: ●
●
Historický výzkum – hromadí a hodnotí údaje, které se vztahují k událostem v minulosti. Lze tak pochopit současnou oš. teorii a praxi Klinický výzkum – předmětem studia je nemocný člověk, cílem je objasnění příčin nemoci, ověření nových terapeutických látek. S se účastní v medicínském jako členky týmu (zapisují hodnoty, sbírají data ...) V OŠE je podstatou zkoumání efektivnosti oš. procesu, využívá klinické studie, které analyzují potřeby N, prožívání nemoci, účinky oš. postupů ...
Dělení výzkumu 6 ●
Epidemiologický výzkum – studium faktorů určujících výskyt chorob nebo medicínských a ošetřovatelských významných jevů. V OŠE např. studium deficitu oš. potřeb ve skupině, komunitě
4. Dle toho, zkoumáme-li všechny stránky a znaky jevu nebo jen některé: ●
●
Komplexní výzkum – týká-li se jen jednoho předmětu (nemocnice, oddělení...), je to monografický výzkum Částečný (parciální) výzkum
Dělení výzkumu 7 5. Dle okolnosti, jak nebo za jaké okolnosti dochází k realizaci výzkumu: ● ●
●
Individuální výzkum – pracuje sám Týmový (skupinový) výzkum – výzkumníků je více. Typický pro zdravotnictví Zkušební výzkum – také předvýzkum, ověřování vhodnosti a validity výzkumné metodiky
Dělení výzkumu 8 ●
●
Experimentální výzkum – pokusné zjišťování působení různých faktorů v přesně vymezeném procesu … Komparativní výzkum – komparace (porovnání) získaných údajů z minimálně 2 výzkumů = základ nových poznatků. Významné při mezinárodní spolupráci
6. Dle použité metodologie: ●
Kvantitativní výzkum
●
Kvalitativní výzkum
Kvantitativní výzkum 1 ●
●
Způsob standardizovaného vědeckého výzkumu Jevy popisuje pomocí proměnných (znaků) – lze jimi měřit určité vlastnosti, sleduje závislost mezi proměnnými ●
●
●
Výsledky měření zpracovány a interpretovány, např. pomocí statistiky
Zkoumá větší rozsah informací, zaměřen na ověřování platnosti teorií, které jsou měřené čísly, analyzované pomocí statistických postupů Pracuje s velkým souborem respondentů
Kvantitativní výzkum 2 ●
Charakteristiky: ●
●
●
Návrh testu pro podporu nebo zamítnutí tvrzení/hypotézy Test musí jednak hypotézu potvrdit a také zobecnit na další situace Tvorba kvantit. studie – – – –
Závěry předchozích studií Hypotézy, návrh připravované studie Shromažďování dat, sumarizace dat pomocí statistiky, grafů, tabulek … Závěry, doporučení pro praxi, další studium
Kvantitativní výzkum 3 ●
●
Kvantitativní metodologie se uplatňuje zejména v přírodních vědách – experimentální, observační, korelační .... výzkum Metody: ●
●
Dotazník, standardizovaný rozhovor, analýza dat …
Výhody kvantitativního výzkumu: ●
Nezávislost na přesvědčení výzkumníka
●
Verifikovatelnost dat
●
Rychlý sběr dat, užitečné pro zkoumání velkých skupin
Kvantitativní výzkum 4 ●
●
Rychlá analýza dat s využitím PC
Nevýhody: ●
●
Zkoumanou realita je nutné redukovat (v počtu proměnných, v počtu analyzovaných vztahů mezi proměnnými, na krátké časové období, ze základního souboru na výběrový soubor) Získané znalosti mohou být velice obecné, a tak obtížně aplikovatelné na místní podmínky
Kvalitativní výzkum 1 ●
●
●
●
Opak kvantitativního, chápán jako doplněk výzkumných strategií Provádí se jako intenzivní a dlouhodobý kontakt s terénem nebo zkoumanou životní situací Pracuje s malým souborem respondentů, využívá induktivní metody Zásady kvalitativního výzkumu: ●
Otevřenost – otevřenost vůči zkoumaným objektům, k jejich zvláštnostem, situacím
Kvalitativní výzkum 2 ●
●
●
●
Subjektivita – zkoumající se musí částečně identifikovat se zkoumaným jevem = zaručuje, že výzkumník získá přístup k subjektivním interpretacím zkoumaných osob Procesuálnost – výzkumný akt je procesem, v jeho průběhu se mění jeho jednotlivé prvky Reflexivita – připravenost výzkumníka reagovat na nové nečekané momenty Zaměření na případ – pozornost je věnována jednotlivým případům – podrobně je popisuje, dle nich navrhuje teorie (a následně je podle nich přezkušují)
Kvalitativní výzkum 3 ●
●
Historicita a kontextuálnost – určitým situacím lze porozumět až po jejich situování do širšího historického kontextu – snaha pochopit jevy, chování v jejich kontextu
Účel kvalitativního výzkumu ●
Popis procesů, vztahů a okolností
●
Interpretace, explanace: – – –
Vysvětlují a provádějí zobecnění Identifikace problémů, vyjasnění otázek Návrh teorie
Kvalitativní výzkum 4 ●
●
●
Ověřování předpokladů, teorií
Realizace tohoto typu výzkumu – obtížnější ●
Shromažďovaná data mají subjektivní charakter
●
Hlavním nástrojem je sám výzkumník
●
Nutné praktické zkušenosti
Uplatňuje se zejména jako historický, kazuistický … výzkum
Kvalitativní výzkum 5 ●
Výhody: ●
●
Zkoumá v přirozeném prostředí
●
Umožňuje navrhovat teorie
●
●
Získává podrobný popis a vzhled při zkoumání jedince, skupiny …
Dobře reaguje na místní situace a podmínky, hledá místní souvislosti
Nevýhody: ●
Získané poznatky nemusejí být zobecnitelné na jiné prostředí, na celou populaci
Kvalitativní výzkum 6 ●
Těžko převeditelné na kvantitativní poznatky
●
Obtížné testovat hypotézy, teorie
●
Analýza dat a jejich sběr jsou časově náročné etapy
●
Výsledky snadno ovlivnitelné výzkumníkem, jeho preferencemi, naladěním v době sběru dat …
Odlišnost kvanti- a kvalit- výzkumu 1 Záměr: ●
Kvantitativní výzkum má deduktivní charakter
●
Kvalitativní výzkum má induktivní charakter
Optika zkoumání: ●
●
Kvalitativní výzkum je orientovaný holisticky (člověk, skupina … zkoumány v celé šíři, všech možných rozměrech) Kvantitativní výzkum – zkoumá se pouze část celku, výsledky přesnější, ale chybí často jejich kontext
Odlišnost kvanti- a kvalit- výzkumu 2 Údaje: ●
Kvalitativní výzkum – data nejsou numerická
●
Kvantitativní výzkum – data numerická
Procedury: ●
●
Kvantitativní výzkum – výzkumník je konstrukterem výzkumných situací Kvalitativní výzkum – výzkumník je v přirozeném prostředí pouze pozorovatelem
Odlišnost kvanti- a kvalit- výzkumu 3 Validita a reliabilita: ●
V kvalitativním výzkumu nejde o počet respondentů, ale o využijí co největšího počtu nástrojů – význam tedy spočívá v tom, jak výzkumník dokáže dobře poznat několik jedinců v jejich nejkomplexnějším kontextu ●
Zaměřený na vysvětlování jevů (např. strach N před operací), ověřování předpokladu (nespokojenost s kompetencemi S po získání vyššího stupně vzdělání), předvídání a popis událostí (zvýšení úrovně oš. péče po zavedení kontroly kvality) ...
Odlišnost kvanti- a kvalit- výzkumu 4 ●
V OŠE je preferován smíšený výzkum (kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu = metodologická triangulace)
