Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 3 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1206_soustavy_vytápění_3_pwp
Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu:
III/ 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Typ materiálu:
prezentace PowerPoint
Předmět, ročník, obor:
vytápění, 1. a 2. ročník, učební obor instalatér
Číslo a název sady:
sada č. 61 – všeobecně o vytápění
Téma:
Soustavy vytápění 3.
Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:
Ing. Eva Václavíková
Anotace:
Žáci si osvojí látku o základních částech otopných soustav. Zvládnou charakterizovat a rozdělit horkovodní a parní otopné soustavy. Zužitkují vědomosti o dálkovém vytápění a centralizovaném zásobování teplem. Zopakují si prezentovanou látku. Dokážou získané vědomosti využívat při práci v oblasti technických zařízení budov (TZB).
VY_32_INOVACE_1206_soustavy_vytápění_3_pwp
30.09.2013
Osnova prezentace: 1. Horkovodní otopná soustava. 2. Parní otopná soustava. 3. Dálkové vytápění. 4. Centralizované zásobování teplem. 5. Kontrolní otázky a odpovědi. 6. Údaje o prezentaci, literatura.
Horkovodní otopná soustava (OS). Základní vlastnosti a rozdíly proti teplovodním OS: - teplota topné vody je nad 110 °C - topná voda musí mít ve všech částech OS dostatečný přetlak, aby nedošlo k varu vody - je větší teplotní spád vody (např. 120 - 130/70 °C) - OS přenáší větší tepelný výkon – teplonosná látka horká voda má mnohem vyšší teplotu - používá se uzavřená soustava s uzavřenou – tlakovou expanzní nádobou - zabezpečovací zařízení musí vždy obsahovat pojistné ventily - potrubí rozvodu s vyšší teplotou více dilatuje
Využití horkovodní otopné soustavy: - pro vytápění průmyslových provozů – hal - k dálkovému přenosu tepla v soustavách dálkového vytápění nebo v soustavách centralizovaného zásobování teplem - nelze ji použít pro vytápění obytných budov z důvodu vysoké provozní teploty povrchu otopných těles – hrozí popálení a přepalování prachu na OT Nevýhody oproti teplovodním OS: - jsou technicky složitější – potrubí a armatury jsou namáhány vyšším tlakem a teplotou - při poruše dojde k varu vody a vzniku parních zámků v potrubí, soustava je náročnější na údržbu
Druhy horkovodních otopných soustav: A. Horkovodní OS s otopnými tělesy (OT) - používají se topné hady a registry z hladkých nebo žebrovaných ocelových bezešvých trubek - použití v průmyslových a dílenských provozech - běžná teplovodní OT se nepoužívají B. Horkovodní OS se zavěšenými panely a pásy - v trubkách panelů a pásů proudí horká voda - ze zavěšených panelů a pásů převládá sálání, je více ohřívána podlaha – přispívá to k vyšší tepelné pohodě ve vytápěném prostoru - u stropu se díky sálání k podlaze příliš nezvyšuje teplota vzduchu – je úspora tepla
Parní otopná soustava. Základní vlastnosti: - používá se pro průmyslové provozy, v soustavách dálkového vytápění - použití páry v OS je omezeno vysokou povrchovou teplotou otopných těles - pro vytápění bytů se téměř nepoužívá Základní zařízení nízkotlaké parní otopné soustavy: 1. Zdroj tepla – parní kotel - zajišťuje výrobu nízkotlaké páry 2. Rozvod – rozděluje se na: - parní potrubí k dopravě páry z kotle do OT - kondenzátní potrubí k dopravě kondenzátu zpět
3. Otopná tělesa (OT) - vytápí místnost, přivedená pára se v nich při předání tepla ochladí a zkapalní (zkondenzuje) 4. Odvaděče kondenzátu - propouští chladný vzduch při zátopu a kondenzát při běžném provozu - nepropouští páru 5. Odvzdušnění - odvádí vytlačovaný vzduch při zátopu mimo OS 6. Zabezpečovací (pojistné přetlakové) zařízení - zajišťuje nepřekročení max. přetlaku páry 7. Měřící zařízení - ke kontrole teploty, tlaku, hladiny vody v kotli
Výhody parní otopné soustavy: - pára se dopravuje svým vlastním tlakem, OS může být nezávislá na elektrické energii - pára může přenášet větší tepelný výkon, při zkapalnění páry v OT se využije kondenzační teplo - nemůže dojít k zamrznutí soustavy při přerušení provozu v mrazech Nevýhody parní otopné soustavy: - je obtížná regulace OS - je vysoká teplota povrchu otopných těles (OT) – přes 100 °C, dochází k přepalování prachu na jejich povrchu - mohou být problémy v dopravě kondenzátu zpět
Dálkové vytápění - má následující charakteristiku: 1. zdroj tepla je umístěn mimo vytápěnou budovu a využívá se rovněž pro vytápění dalších objektů 2. teplo se dopravuje na velkou vzdálenost Tepelnou soustavu tvoří: 1. zdroj tepla - je to kotelna - případně to může být větší zdroj – výtopna, teplárna, elektrárna - zajišťuje velkovýrobu tepla a související činnosti – skladování paliva, výrobu teplé vody, …
2. rozvod tepla - tvoří jej primární a sekundární vnější tepelná síť, včetně přípojek k vytápěným objektům - na síti jsou úpravny parametrů (předávací stanice tepla) – zajišťují úpravu parametrů teplonosné látky a předání tepla mezi sítěmi, přípravu teplonosné látky pro účely vytápění 3. odběr tepla - tvoří jej OS ústředního vytápění jednotlivých budov - obsahují kalorimetrická počitadla k měření spotřebovaného tepla pro každou budovu - někdy bývají úpravny parametrů v domech
Schéma tepelné soustavy dálkového vytápění: primární
zdroj tepla - kotelna
sekundární
rozvod tepla - úpravna parametrů/ tepelná síť
spotřeba tepla - budovy
Výhody dálkového vytápění: - velký zdroj tepla – např. kotel má vyšší účinnost - je účinnější zajištění ekologického provozu - vytápění lze spojit s výrobou teplé vody - lze výhodněji umístit mimo zástavbu Nevýhody dálkového vytápění: - má vyšší pořizovací náklady - může mít vyšší nároky na dostatečnou kapacitu paliva, vody a el. energie v místě zdroje tepla - případným záporným hlediskem může být estetické působení stavby kotelny na okolí
Dálkové vytápění je moderní zásobení teplem.
Centralizované zásobování teplem (CZT) - je vyšší formou dálkového vytápění - CZT má následující charakteristiku: - má velký centrální zdroj tepla, který je umístěn mimo územní celek s vytápěnými objekty, může být propojen do soustavy s jinými obdobnými zdroji - teplo se dopravuje na značnou vzdálenost - řeší dodávku tepla pro vytápění budov, pro přípravu teplé vody, pro technologii výrobních zařízení - využívá kombinovanou výrobu elektřiny a tepla KVET
1. Jaké je obvyklé využití horkovodních otopných soustav? 2. Vyjmenujte základní zařízení nízkotlaké parní otopné soustavy. 3. Co tvoří tepelnou soustavu dálkového vytápění? 4. Jaké jsou nevýhody dálkového vytápění?
1. Využití je: pro vytápění průmyslových provozů – hal, k dálkovému přenosu tepla v soustavách dálkového vytápění nebo v CZT. 2. Je to: zdroj tepla, rozvod, otopná tělesa, odvaděče kondenzátu, odvzdušnění, zabezpečovací zařízení a měřící zařízení. 3. Tepelnou soustavu tvoří zdroj, rozvod a odběr tepla. 4. Jsou to: vyšší pořizovací náklady, vyšší nároky na kapacitu paliva, vody a el. energie v místě zdroje tepla, estetické působení.
Údaje o prezentaci Literatura, prameny, citace, souhlasy s užitím Prezentaci zpracovala Ing. Eva Václavíková. Všechna práva vyhrazena. Použití je určeno pro účely výuky a vzdělávání. Použité podklady: - vlastní materiály autora
