Technika služeb CR – přednášky 1. přednáška (9. 3. 2010) zdravotní turismus - zaměřen na zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léčení následků nemocí či podstoupení lékařských zákroků a edukací - zdravotně orientovaný program - léčebný (medicínský) či lázeňský charakter - formy zdravotního turismu – terapeutický, termální, tělesné terapie, zdravý životní styl, wellness, beauty programy, léčebné, zkrášlovací zákroky charakteristika lázeňství - lázeňský CR – jeden z nestarších druhů CR - zařízení léčebných lázní využívají PLZ (přírodní léčivý zdroj) - statut léčebných lázní nemají všechna léčebná zařízení - lázeňská místa v ČR – centra zahraničního a domácího CR, tradice více než 300 let - lázeňství – jeden z prvních motivů CR - počátky – 17. /18. století - lázeňská místa jsou centry CR specifika lázeňství - celosezónní - dlouhá doba pobytu (zvýšené nároky na ubytování, doplňkové služby) - provoz vytížen rovnoměrně (poptávka odpovídá nabídce) - lázeňská střediska mají smlouvu s pojišť ovnami na určitou kapacitu pro dané období a s dalšími zprostředkovateli lázeňských služeb vztah lázeňství a CR - léčebné lázeňství – součást rezortu zdravotnictví (služby spadají pod MMR) - v lázních pobývají pacienti a turisté (větší část lázeňských pacientů jsou současně turisté) - vazba na typologii CR - přirozená centra CR – každé lázeňské centrum je vybudováno na PLZ - lázeňství může být motivem CR odlišné znaky lázeňství a CR - resortní řízení - skladba produktu - segmentace klientely - omezená možnost rozvoje - delší průměrná doba pobytu - vyšší denní výdaje účastníka společné znaky lázeňství a CR - historický vývoj - materiální vybavenost (dáno dvojím druhem účastníků) - spektrum základních služeb - orientace na fyzickou a duševní regeneraci jedince
-
pobyt mimo místo bydliště
význam lázeňství v ČR - léčebná a preventivní péče pro dospělé, děti a dorost - tradiční motiv DCR - vzrůstající podíl v motivaci zahraničního ACR - lázeňská místa – významná společensko-kulturní centra - ekonomický přínos lázeňství vztah lázeňství a ekonomiky státu - veřejný prospěch - vliv na zdravotní stav - podpora zaměstnanosti a kvalifikace - vybrané služby placené ze státních prostředků (pojišť ovny) - závislost na sociální politice státu - trh se zdravím je velmi rozsáhlý a progresivní (velké množství klientů) - lázeňství reaguje na zdravotní stav obyvatelstva předpoklady pro vznik lázní - existence PLZ - kvalitní prostředí (vhodné estetické prostředí, klimatické podmínky) - vysoké požadavky na vybavenost lokalit, dobrá infrastruktura lázeňského místa - MTZ pro poskytování služeb (zdravotnická zařízení, navazující služby) - kvalifikovaný zdravotnický personál, odborná léčebná péče rozložení lázeňských míst - geologicky – hlavně příhraničí - v ČR je většina založena na zdroji minerálních vod - západočeský trojúhelník (Jáchymov – unikát z hlediska využívání zdroje – plyny radonu, radonová voda) - nejstarší lázně v ČR – Teplice - Janské lázně – zde se poprvé objevila metoda pro léčbu dětské obrny - kraje Praha a Vysočina – žádná lázeňská místa - jižní Čechy (Vráž, Třeboň, Bechyně) – založeny na peloidech přírodní léčivé zdroje - termální a minerální voda - vřídelní plyny a emanace (radioaktivní plyn) - přírodní léčivé peloidy (rašelina, slatina, bahno) - klimatické podmínky -
minerální vody: podle teploty – kyselky termy (více než 21 stupňů – Vřídlo, Pravřídlo) podle obsahu plynu – siřičité, jodobromové, radonové peloidy: humolity – organický původ bahno – anorganický původ přírodní plyny klima – zdroj je uváděn lázeňským zákonem (Karlova Studánka, Vráž, Jeseník)
postup prohlášení lázeňského místa - lázeňský zákon č. 164/2001 Sb - podmínka – výskyt PLZ - ověření účinnosti PLZ – Český inspektorát lázní a vřídel - posudek ministerstva zdravotnictví – platný návrh schválen Vládou ČR - podmínky pro stanovení lázeňského místa – paragraf 28 lázeňského zákona - lázeňský statut – v zákoně orgány působící v oblasti lázeňské péče - Ministerstvo zdravotnictví ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj - Český inspektorát lázní a vřídel - Sdružení lázeňských míst ČR - Svaz léčebných lázní ČR - Evropský svaz léčebných lázní - Czechtourism služby v lázeňském CR zdravotní - diagnostika (vstupní a výstupní prohlídka) - terapie (procedury) - edukace - ošetřovatelská služba a speciální zdravotní péče procedury - koupele - inhalace, pitné kúry, výplachy - plynové injekce - peloidní koupele, zábaly - klimatická léčba, procházky - terapie, masáže, cvičení, rehabilitace, elektroléčba - dietní systémy - změna životního stylu, odpočinek, společenská aktivita wellness - terapie - sportovní aktivity (aerobic, jóga, spinning,…) - léčebná kosmetika - balíčkování služeb (spojení s masážemi, koupelemi,…) ubytovací - ošetřovací služby (nonstop ošetřovatelka) - ubytovací řád (dodržovat) - speciální vybavení pokoje - knihovny, klubovny stravovací - dietní režim - donáška jídla imobilním pacientům - výchovná a poradenská činnost
-
doprovodná lázeňská gastronomie (oplatky), výrobky kavárny, cukrárny
kulturní, společenské, sportovní doplňkové služby 2. přednáška (23. 3. 2010)
Lázeňství v ČR charakteristika: - samostatný subsystém CR - organizačně začleněn do zdravotnictví - ústřední resortní orgán – Ministerstvo zdravotnictví - kontrolní orgán – Český inspektorát lázní a zřídel - přírodní léčivé zdroje patří státu historie: - počátky využívání lázní – Římané – zejména ve spojení s vodou, kult čistoty vody - 17. – 18. století – vědecký přístup k rozboru přírodních zdrojů a jejich aplikací - 18. – 19. Století – založeno na léčebných postupech (Priessnitz, Schroth, Kneipp,…), výstavba významných lázeňských míst v Čechách (KV, ML, FL, Teplice) - 2. polovina 19. století – tzv. zlatá éra lázeňství, dokončení urbanistických celků, lázeňská architektura a infrastruktura, výtvarná díla - 19. století – nejvyšší návštěvnost, společenská prestiž, významní hosté lázní (panovníci, spisovatelé, apod.) - 20. století – meziválečné období – nové skupiny klientely, nové architektonické styly - po 2. světové válce – znárodnění do systému zdravotnictví, maximální využití kapacity - od 70. let – snaha o zvýšení podílu cizinců - 70. léta – nové stavby (pro cizince), zanedbávání rekonstrukcí a oprav - od 90. let – privatizace lázeňství, od 1993 změna systému zdravotního pojištění - nové směry v lázeňských službách, uplatňování wellness služeb - 21. století – rozšiřování lázeňských zdravotních i rekreačních služeb, vyšší komercionalizace služeb, hrazená péče zdravotními pojišť ovnami Lázeňství v ČR má dlouholetou tradici, spojenou s bohatým výskytem PLZ charakteristika lázeňských kapacit v ČR - regionální rozložení: západní Čechy (42%), severní Morava (21%), východní Čechy a jižní Morava (10%) - dlouholetá tradice lázeňských míst - umístění v krásném, nenarušeném lázeňském prostředí - typická je specifická lázeňská architektura
vývoj počtu lůžek - v podkladech na e-mailu ekonomický přínos lázeňství - pro stát: efektivní produkce deviz daňové výnosy úspory v oblasti sociální a zdravotní - pro region: tvorba pracovních míst multiplikační efekt zdroj příjmů pro soukromý i komunální sektor celoroční přísun vyšší kupní síly do regionu výhody českého lázeňství - tradice, vysoká úroveň lázeňské péče, odbornost personálu - přímý dozor na PLZ - propracovaný systém komplexního působení na pacienta - zlepšující se technické vybavení zdravotnické části lázeňských objektů - Mezinárodní certifikace kvality služeb ISO 9001 návštěvnost českých lázní (2007) - zdravotní pojišť ovna – 30,3% (délka pobytu 25 dní) - samoplátci – 40,2% (délka pobytu 7 dní) - cizinci – 29,5% (délka pobytu 14 dní) struktura cizinecké klientely (2008) lázeňský CR 1. Němci 2. Rusové 3. Slováci 4. Rakušané 5. USA/Izraelci 6. Arabské státy
veškerý CR Němci Britové Rusové Poláci Italové USA
vývoj počtu pacientů 2000-2008, lůžková kapacita - v podkladových materiálech spotřební chování cizinců NĚMCI - období mezisezony – jaro, podzim - senioři (východní blok) - konzumace všech procedur v packages - káva, zákusky - procházky, menší výlety do okolí, kulturní výlety - šetrní klientů RUSOVÉ - produktivní věk (40+) - finančně dobře situovaná klientela - požadavky na vysokou kvalitu služeb a zacházení - nákupy luxusního spotřebního zboží (šperky, oblečení)
-
minimálně 14 dní i zkrášlovací zákroky
ARABOVÉ - velká skupina, rodina (12-14 osob) - vyhovět náboženským požadavkům - zvláštní nároky na poskytování procedur - délka pobytu je až 3 měsíce je vhodné skupiny klientely nezesměšňovat typologie lázeňských míst podle kapacity lázeňských míst - největší: Karlovarský kraj, Luhačovice, Teplice v Čechách - střední: Třeboň, Jeseník, Bohdaneč, Libverda, Janské Lázně, Darkov - malé - nejmladší lázně jsou Klášterec nad Ohří, Lednice podle využívání PLZ - minerální voda – 22 - peloidy – 8 (Karlovarský kraj, jižní Čechy, Bělohrad, Bohdaneč,…) - klima – 4 - kombinované – 3 podle indikace choroby podle významu pro CR - skupina 1 – pro zahraniční klientelu - skupina 2 – významná pro domácí klientelu - skupina 3 – malá místa s převažující léčebnou funkcí podle formy vlastnictví - státní – 12% (Janské, Karlova Studánka, Kynžvart, Karlovy Vary, Toušeň, Bludov) - municipální – 1% (Třeboň – Aurora, s.r.o., Bertiny lázně, s.r.o., Hodonín) - soukromé – 87% podle balneoterapeutického významu - mezinárodní (8 lázeňských míst) – 68,5% z celkové lůžkové kapacity - celostátní (27 lázeňských míst) – 31,5% z celkové lůžkové kapacity rozložení PLZ vody - uhličité minerální vody (luhačovická Vincentka, Poděbradka) - sirné (Ostrožská Nová Ves, Luhačovice, Bludov) - jodobromové (Klimkovice, Darkov, Hodonín) - radonové (Jáchymov, Teplice v Čechách) - thermy (Podkrušnohoří)
peloidy - jižní Čechy – Třeboň, Bechyně - východní Čechy – Bělohrad, Bohdaneč, Velichovky klima - Jeseník, Vráž, Lipová, Karlova Studánka, Mariánské Lázně plyn -
Bohdaneč
lázeňské regiony - viz. cvičení 3. přednáška (20. 4. 2010)
Postavení lázeňství v Evropě právní úprava lázeňství • Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění • Nařízení vlády č. 216/1992, kterým se vydává Zdravotní řád • Zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon (upravuje PLZ a jejich ochranné pásmo, vymezuje lázeňská zařízení, PLZ – vlastnictví státu) • Zákon č. 48/1997 Sb., o zdravotním pojištění • Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotních zařízení (zde je vyjmenováno, kdo ji smí poskytovat) • Vyhláška č. 58/1997 Sb., indikační seznam pro lázeňskou péči (délka léčby pro danou nemoc) podíl zdravotních pojišť oven na lázeňské péči • tradice pojišť oven – od vzniku ČSR (zdravotní pokladny) • charakteristický znak českého lázeňství • 30% lázeňských pacientů + zbytek poukazy na lázeňskou péči a ROH • 1993 – změna zdravotního pojištění v ČR • VZP – první česká zdravotní pojišť ovna zdravotní pojištění • konkurenční zdravotní pojišť ovny – výhody • v současnosti – 10 zdravotních pojišť oven • úhrada lázeňské péče a pojištění – podle zákona o zdravotním pojištění • limity – sledují léčbu, schvalují • formy úhrady – KLP (plná) nebo PLP (jen lázeňské zdravotní výkony) komplexní lázeňská péče • KLP může využít pacient, který má odpovídající diagnózu (Indikační seznam chorob pro lázeňskou péči – je zde uvedeno, s jakou chorobou je nárok na KLP, s jakou chorobou na PLP) • poskytována dospělým, dětem a mládeži do 19 let, v rámci pracovní neschopnosti • plná úhrada formou komplexní lázeňské péče – KLP; lze poskytnout každý rok; v rámci této péče je hrazeno: léčení, ubytování a stravování pacienta
• • • •
Nárok na KLP má pacient: po operacích, po pobytu v nemocnici, příprava na operace, pacienti závažně chronicky nemocní zdravotní pojišť ovny mají na hrazení KLP limity (každá pojišť ovna jinak), ale obecně se všechny řídí podle VZP rozhoduje posudkový lékař příslušné ZP regulační poplatek - 60 Kč/pacient
příspěvková péče • pojišť ovna hradí pouze léčebné procedury • pacient má nárok jednou za dva roky • v případě, že nebyly splněny podmínky pro komplexní lázeňskou péči • doplácí se 900-1200,- denně • pacienti nehradí regulační poplatek samoplátci • hradí si veškerou lázeňskou péči sami postup při žádání o lázeňskou péči • odborný nebo praktický lékař vyplní návrh na lázeňskou péči • po potvrzení návrhu praktickým lékařem se návrh předá zdravotní pojišť ovně • návrh prohlédne revizní lékař ZP • a návrh následně odeslán do příslušného lázeňského zařízení • pokud lázeňské má místo volnou kapacitu v daném termínu, pacient je tam pozván, • pokud ne, pošle poukaz zpátky na pojišť ovnu a ta odešle do jiného zařízení; • poukaz je platný 3 měsíce (do třech měsíců léčebný pobyt) charakteristiky KLP a PLP • tento typ léčby se týká 100 – 110 tisíc osob – údaje z roku 2007 • náklady zdravotních pojišť oven na lázeňskou péči, činí 1,5 % jejich rozpočtu (PLP + KLP) • zdravotní pojišť ovně účtováno 36 000 – 37 000 Kč za měsíční pobyt (příplatek za jednolůžkový pokoj cca 12 000) • 1 ošetřovací den asi 1200 Kč • pojištěnci se podílejí na celkovém počtu klientů v lázních asi 30,3 % • průměrný počet ošetřovacích dnů KLP 25,7 a PLP 21,2 – údaje z roku 2008 kalkulace ošetřovacího dne • ubytování – se sociálním zařízením/bez sociálního zařízení (280-300,-/180,- za noc) • léčba – 350,- za den • stravování – 210-250,- za den • součet = náklady ošetřovacího dne na jednoho pacienta • náklady x délka pobytu = konečná faktura na jednoho klienta segmentace lázeňské klientely • podle indikace • podle věku • podle délky pobytu • podle způsobu úhrady
• • • • • •
podle národnosti podle zdrojové země podle zdravotní pojišť ovny podle léčivého zdroje k léčení podle geografického hlediska podle počtu lůžek
lázeňství v Evropě • lázeňství - součást zahraničního CR ČR • mezinárodní instituce v lázeňství • charakteristiky lázeňství vybraných evropských zemí • mezinárodní CR ČR • zahraniční aktivní – příjezdy cizinců do českých lázní • zahraniční pasivní – výjezdy našich občanů do evropských lázní porovnání kapacit v ČR a v Evropě • lůžková kapacita v lázeňských místech je v porovnání s okolními státy menší • chybí polyfunkčnost lázeňských míst (Německo, Švýcarsko – lyžování) • počet klimatických lázeňských míst je minimální • lázeňská místa mají rozdílnou kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb a zejména kvalitu infrastruktury pozice lázeňství v českém incomingu • cca 5 % přijíždějících cizinců má jako jednoznačný motiv pobyt v lázních (= 300 000 osob; asi 1/3 pacientů (přes 130 000), ostatní za jiným účelem než léčbou) • na celkovém počtu přenocování turistů v ČR se lázeňská místa podílejí 15 % • rozložení návštěvnosti podle krajů - přes • 50 % zahraničních turistů v lázních v Karlovarském kraji pozice lázeňství v českém outgoingu • Slovensko – žádné jazykové a vzdálenostní bariéry; velký výskyt termálních pramenů s velkým množstvím termálních koupališť • Maďarsko – velmi dobře využívá své lázně k relaxačním a krátkým turistickým pobytům (rekreační a relaxační účely); délka pobytu zahraničních turistů v Maďarsku 2 až 3 dny (v ČR 13,8 dne); výborná gastronomie, zábava, doplňkový program a k tomu koupání v termální vodě; léčí se, ale v menším poměru než v ČR • Chorvatsko – jadranské (mořské) lázně • Itálie – oblíbený ostrov Ischia – termální prameny asi 40 stupňů teplé, které vytékají do moře (možnost koupat se celoročně i v moři) postavení lázeňství v evropských zemích • silné – Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Španělsko, Portugalsko • lázeňské velmoci dlouholetá lázeňská tradice velký domácí lázeňský trh – vystačí si s domácími turisty; např. v Itálii do 20 % (v ČR okolo 40 %) stabilita zdravotního systému vysoký majetkový podíl veřejného sektoru vyspělé ekonomiky
•
•
uznávané – Česká republika, Slovensko, Maďarsko dlouholetá tradice ovlivněná politickým režimem z regionálního pohledu – jádro Evropy součást veřejného zdravotního systému nevelký domácí trh – závislost na zahraničních návštěvnících rozhodující vliv soukromého sektoru podinvestovaná infrastruktura (jen v některých regionech dynamické (lázeňští tygři) – Polsko, Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko rychle se rozvíjející lázeňská infrastruktura dříve z hlediska CR ne tolik využívané (existovaly lázně již dříve, mají určitou historii) – nyní se snaží nabízet neobvyklé produkty zájem vyvolán především nízkou cenovou úrovní mnohdy neexistují zákonné regulace zdroje investic z veřejných, evropských i soukromých zdrojů kvalita poskytovaných služeb na nižší úrovni (odborníci) do budoucna velkou konkurencí
Německo • historie lázeňství více než 2000 let • dříve Římané – Bad Aachen, Bad Ems, Wiesbaden, Badenweiler (nejstarší lázně v Německu) • Sebastian Kneipp (1821 – 1897) • lázně s peloidy a minerálními prameny (175) • přímořské (87) – v ČR nejsou • klimatické (175) • Kneippovy (72) – vodoléčebné lázně (nemusí být nějaký přírodní zdroj) • celkem bez klimatických – 334 • významná lázeňská místa v Německu – Baden Baden, Bad Kissingen, Bad Wildungen, Garmisch-Partenkiechen aj. • nejbližší lázně k ČR – Bad Elster, Bad Brambach – u Aše • lázeňské kliniky spojené s nemocnicemi (doléčení pacientů) • lázeňské hotely (na rekreaci a relaxaci) = welness centra • do lázní jezdí 17 milionů osob (místních); délka pobytu cca 1 týden Itálie • • • • • • • • • • • •
převzala lázeňskou tradici po severní Africe, Řecku a Římu (dlouholetá tradice) počátky v Antice využívány termální vody výjimečné klimatické podmínky pro tzv. thalasoterapii (působení přímořského klimatu, slunce, ionizovaného záření, výparů mořské vody atd.) rozložení lázeňských míst nejvíce v oblasti Toskánska (28) má 240 LM, z toho 80 celosvětově významných lázně s počtem lůžek okolo 14 – 16 tisíci ostrov Ischia Abano, Fiuggi Salsomaggiore Montecatini Toskánsko mezi Florencií a Pizou
• •
založeny na bažinách v období Etrusků termální koupele, velká historická tradice pobývaly zde známé osobnosti – Puccini, Rossini atd.) do italských lázní jezdí cca 2 mil. osob ročně, délka pobytu 9 dní zahraniční návštěvníci tvoří 20 %
Francie • evropská lázeňská velmoc • přes 80 000 lůžek jen ve 4 nejvýznamnějších střediscích: • Vichy, Aix les Bains, Luchon, La Bourboule • celkem 104 lázeňských míst • není členem evropských svazů a spolků lázní • dlouhá tradice (staří Římané) • nejstarší lázně Aix les Bains • další známé lázně – Lourdes, Dax, Vittel, Evian Rakousko • země s významným lázeňstvím • dlouhá tradice a historie • celkem 84 lázeňských míst • kapacita 206 000 lůžek, nejvíce (58 %) do 1000 lůžek • průměrná délka pobytu 20 dní, rezidenti, příspěvek pojišť ovny, pouze 20 % samoplátci (Němci) • významný počet klimatických lázní (34 LM) • lázeňství = 1/6 návštěvníků v rámci CR • řízení Spolková ministerstva zdravotnictví a životní úrovně, významný podíl výzkumných pracovišť • známé lázně – Kitzbühl, Bad Hofgastein, Bad Ischl, Baden bei Wien, Galtür Maďarsko • země s významným lázeňstvím • dlouhá tradice (Římané) • PLZ – kyselky a termy • celkem 22 lázeňských měst a 62 lázeňských obcí • kapacita 300 000 lůžek (2000) • Budapešť – 10 lázní (Gellért, Rudas, Rác, Király, Margaretin ostrov, aj.), přes 100 pramenů • průměrná délka pobytu 4 až 5 dní (2000) • 59,6 % cizinci, 40,4 % rezidenti • Státní revmatologický a fyzioterapeutický ústav • známé lázně – Hevíz, Eger, Hakrány, Bük Slovensko • země s významným lázeňstvím • 200letá tradice, první zmínky od 12. století • PLZ – termy a sirné bahno, klima • celkem 25 lázeňských míst • Piešť any, Trenčianské Teplice, Bardejov
• • • •
kapacita cca 13 500 lůžek (2001) lázeňská péče 190 000 pacientů 21 % cizinci, významná klientela Němci a Arabové/Piešť any další lázně – Smrdáky, Smokovec, Vyšné Hágy, Rajecké Teplice
Polsko • země s dynamickým lázeňstvím • 150 až 200letá tradice u vnitrozemských LM • PLZ – klima, solné prameny • celkem 44 lázeňských míst • převažují klimatické lázně • přímořské, nížinné a podhorské, horské • kapacita cca 32 000 lůžek (2001) • lázeňská péče 460 000 pacientů • 20 % cizinci, významná klientela Němci a Skandinávci • významné lázně – Kolobrzeg, Sopoty, Ciechocinek, Krynica Rumunsko • země s dynamickým lázeňstvím • bohatá tradice a historie (Římané) • PLZ – klima, solné a sirné prameny, termy, bahna • Herculane, Sovata, Mangalie, Eforie Turecko, Izrael/Jordánsko • PLZ – termální prameny, klima, minerální prameny, léčivé bahno • Významná LM – Katahya, Pamukkale, Cesme, Sivas aj. • jedinečnost lázní – léčba lupénky (Léčení spočívá v ošetření rybami Cyprinion macrostomus a Garra rufa (2 – 15 cm), které žijí v termální vodě o teplotě 36 -37 °C.) • Mrtvé moře (světový unikát) • PLZ – specifické klima, minerální látky, bahno • jedinečnost lázní – léčba lupénky • 330 slunečních dnů v roce • Významné LM – izraelská Ahava 4. přednáška (4. 5. 2010)
Základy pojištění v cestovním ruchu -
Součást testu – jen to, co je v přednášce Otázky v testu – vypisovací, zatrhávací, malovací
Pojištění = finanční služba • Služba je produkt nemateriální povahy, při které vzniká užitný efekt • Zákazník očekává, že mu pojišť ovna nahradí škodu finančním obnosem • Základní je nahodilost – pojistit lze jen ty situace, o kterých se domníváme, že mohou nastat, ale nikdy nevíme, kdy nastanou • Pojištění – ochrana před riziky • Pojistné je cena za pojištění
• •
•
•
Pojistná událost – nahodilá skutečnost označená v PS, se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění (X škodná událost) Škodná událost - neplyne z ní povinnost platit, pojišť ovna se tím nezavazuje platit, termín škodná událost používá pojišť ovna celou dobu, dokud se neprokáže, že musí poskytnout pojistné plnění Pojistné plnění – max. výše určené v PS, náhrada škody (škodové plnění – pojišť ovna nahrazuje vzniklou škodu, nelze se tím majetkově obohatit, vyplatí jen škodu, která vznikla, ale nic navíc) nebo získání obnosu (obnosové plnění – po pojistné události získáme obnos – příklad: zlomená noha a 3 úrazové pojistky u různých pojišť oven – dostaneme vyplaceny všechny 3 pojistky) Spoluúčast – to, čím se podílí klient na náhradě = peníze, které klient nedostaneme
Hlavní subjekty pojistného trhu • Pojistitel = pojišť ovna • Pojistník = smluvní strana, uzavírá pojistnou smlouvu, odpovědný za plnění všech povinností, platí pojistné, zodpovídá za pravdivost údajů • Pojištěný – ten, kdo je pojištěním chráněn, ten, kdo dostává vyplacenou škodu, rozhoduje o tom pojistník • Oprávněná osoba – vzniká jí právo na pojistné plnění • Další subjekty – pojišť ovací zprostředkovatelé (agenti, makléři, atd.), likvidátoři PU, zajistitelé Pojistná smlouva • Písemná forma pro pojištění delší než jeden rok – předepsaná zákonem • Cestovní pojištění – kratší než 1 rok, není nutné písemně, ale je to lepší • Identifikovat účastníky pojistného vztahu • Definovat pojistné nebezpečí – musí být • Výše a splatnost pojistného • Vymezit pojistnou dobu • Součástí jsou všeobecné pojistné podmínky Pojištění z hlediska nutnosti ho uzavřít • Zákonné – jeho uzavření upravuje zákon, není možnost volby pojistitele (sociální, zdravotní, pojištění pracovních úrazů – povinnost pro zaměstnavatele) • Povinně-smluvní – ukládá povinnost uzavřít pojištění, ale neukládá kde (povinné ručení, CK proti úpadku, kasko dopravci) • Smluvní – dobrovolné, komerční, pojištění osob (životní – smrt, dožití, neživotní – úraz, právní ochrana), pojištění majetku (živel, odcizení, vandalismus), pojištění odpovědnosti (pojištění škody vůči třetím osobám – nelze pojistit škody, které způsobíme sobě nebo příbuzným, pojišť ovna hradí jen škodu, za kterou prokazatelně neseme odpovědnost) Zákonný rámec • Občanský zákoník • Zákon o pojišť ovnictví • Zákon o pojistné smlouvě • Zákon o pojišť ovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech • Dále např.: zákon o veřejném zdravotním pojištění, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, o sociálním pojištění, trestní zákoník
Způsob uzavření pojistné smlouvy • Přímý – přímo se zástupcem pojistitele • Zprostředkovaný – pojistným makléřem, agentem nebo jiným zprostředkovatelem (CK, banky – pojištění platebních karet) • On-line – elektronicky pomocí systému pojištění na internetu, nevýhoda – lze uzavřít jen jednoduché pojištění Pojištění v cestovním ruchu • Zákonné – zdravotní pojištění • Povinně-smluvní – CK proti úpadku, kasko dopravci • Smluvní – cestovní pojištění Cestovní pojištění • Chrání před následky nepředvídatelných událostí, vzniklých při cestování a pobytu v tuzemsku i v zahraničí • Sjednává se maximálně na dobu jednoho roku Skladba sdruženého cestovní pojištění • Pojištění léčebných výloh – základ • Cestovní pojištění – balíčky produktů (úraz, zavazadla, storno zájezdu, zpoždění nebo únos letadla, nevyužití dovolené, odpovědnost za škody,…) Léčebné výlohy • Pojištěnec s EPZP – stejné podmínky k čerpání zdravotní péče jako pro místní občany v rámci povinného zdravotního plnění • Připojištění k EHIC (European Health Insurance Card) – pojištění spoluúčasti dané země při ošetřování • Komerční pojištění léčebných výloh – asistenční služba, repatriace Nevýhody EPZP/EHIC • platí pouze v zemích EHP (EU + Norsko, Island a Lichtenštejnsko), Švýcarsko, Černá hora, Chorvatsko, Srbsko, Turecko – seznam zemí vydává Centrum mezistátních úhrad • platí pouze ve veřejných zdravotnických zařízeních • nehrazení převozu a repatriace • povinnosti dle tarifů země ošetření (platí se spoluúčast - léky, pobyt v nemocnici, materiál, poplatky, laboratorní výsledky) Výhody EPZP/EHIC • žádné zdravotní zařízení nás nemůže odmítnout • nehraje roli důvod úrazu nebo onemocnění • časově neomezené • neomezené částkou plnění • stejný přístup jako k místnímu pojištěnci Komerční pojištění – nevýhody • časové omezení u jednorázových cest • omezená smluvená pojistná částka
• •
možné vyloučení některých činností (sport) nebo nemocí lékař může požadovat přímou platbu
Komerční pojištění – výhody • zpravidla asistenční služba • hradí veškeré náklady, včetně spoluúčasti • hradí péči i ve zcela privátních zařízeních • hradí náklady na převoz do ČR nebo repatriaci ostatků SOLVIT • stížnosti na nesprávný postup cizích institucí směřovat na české centrum SOLVOT – evropské řešení stížností Cestovní pojištění – úrazové pojištění • úraz = neúmyslné, náhlé, nečekané působení zevních sil na tělesnou schránku • úraz není – pracovní úraz, zhoršení stavu, cévní příhoda, sebevražda • pojistné plnění pro případ: smrti (cca 500 000,-), plné invalidity (cca 1 000 000,-), trvalých následků (% ohodnocení) Cestovní pojištění – pojištění zavazadel • zničení, poškození, ztráta, odcizení • nepojišť uje se: povětrnostní vlivy, zpronevěra, opuštění, úmysl, vytržením z ruky • u zpoždění zavazadel hrazen nákup nezbytných věcí při zpožděním delším než např. 5 hodin Cestovní pojištění – storno zájezdu • nemožnost nastoupit na cestu, hradí se stornovací poplatek • akutní onemocnění pojištěného, přímého příbuzného nebo osoby žijící ve společné domácnosti • živelní událost velkého rozsahu – zničení, poškození, ztráta majetku • trestný čin většího rozsahu Cestovní pojištění – zpoždění letu • odškodnění při zpoždění většinou za každých započatých 5 hodin • není hrazeno: chartery, vlastní zavinění, stávka • únos – odškodnění za každých započatých 24 hodin • vždy nutné potvrzení dopravce Cestovní pojištění – nevyužití dovolené • u nás - pouze z důvodu nemoci • plnění za každý nevyužitý den dovolené počínaje následujícím dnem po ošetření, hospitalizaci, přerušení cesty • hospitalizace delší než 24 hodin • souhlas asistenční služby Cestovní pojištění – pojištění odpovědnosti • bez něj nevyjíždět • zákonná odpovědnost za škodu na majetku nebo zdraví třetích osob
• •
nepojišť ují se škody z provozu motorových vozidel, plavidel, letadel, práce/podnikání dále se nepojišť ují škody úmyslné, odpovědnosti převzaté nad právní rámec, na věcech neoprávněně užívaných