Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Mže ID toku: 129 120 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 100 016 Recipient: Berounka ID recipientu: 133 030 000 100 Úsek toku :
VD Hracholusky - Silniční most Milíkov ř.km 22,670 – 52,603
Řád toku :
IV.
ČHP :
1 - 10 - 01 - 174 až 1 - 10 - 01 - 014
Správce toku :
Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň
Kraj :
Plzeňský
ORP :
Nýřany, Stříbro
Správní území obcí:
ORP Nýřany: Čerňovice, Líšťany, Pňovany, Újezd nade Mží, Úlice ORP Stříbro: Erpužice, Stříbro, Vranov
Katastrální území :
Blahousty, Butov, Čerňovice, Dolany u Stříbra, Hracholusky nade Mží, Lipno u Hunčic, Luhov u Líšťan, Malovice u Erpužic, Milíkov u Stříbra, Pňovany, Stříbro, Těchoděly, Újezd nade Mží, Vranov u Stříbra.
Zhotovitel :
Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6 IČO: 6106157 DIČ: CZ61061557 www. hydrosoft.cz
Datum zpracování :
29. dubna 2011 Ing. Ivan Blažek
Technická zpráva
strana 1
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Podklady
1.1 Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavového území Toku Mže bylo použito několik geodetických podkladů, které prováděly různé firmy v různém období a různou technologií. Zdroje dat byly tyto:
Geodis Gefos
DMT z fotogrametrie geodetické měření TPE
rok měření 2002 2005
ř.km 22,670 - 50,500 50,500 - 87,000
Úsek toku VD Hracholusky - Milíkov Milíkov - Oldřichov + objekty ve Stříbře
Kromě toho společnost Georeal provedla na základě ortofotomap vyhodnocení hladin záplavy povodně červen 2006. Dalším podkladem byla rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000. Oproti roku 2006 byla dodána aktuální verze tohoto mapového podkladu, která se v určitých místech liší od původního podkladu. Všechny výstupy, tedy záplavové čáry Q5, Q20, Q100 i aktivní zóna byly do tohoto nového mapového podkladu převedeny a proto lépe polohově odpovídají skutečnosti.
Technická zpráva
strana 2
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
1.2 Hydrologické podklady Pro zpracování studie záplavového území Mže byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ v těchto profilech:
Technická zpráva
strana 3
Mže – záplavová území
Technická zpráva
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
strana 4
Mže – záplavová území
Technická zpráva
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
strana 5
Mže – záplavová území
Technická zpráva
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
strana 6
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
2 Popis toku 2.1
Povodí toku
Povodí Mže je součástí povodí Berounky, které náleží hydrologicky k povodí Vltavy, resp. Labe. Celková plocha zájmového povodí po VD Hracholusky je 1609,38 km2, délka údolí k tomuto profilu je 79,53 km, charakteristika tvaru povodí P/L2 je 0,25 a lesnatost povodí je 40 %. Nejvyšším místo v povodí je hora Knížecí strom 828 m n.m., nejnižší místo zájmového území (LGS pod VD Hracholusky) dosahuje výšky 326 m n.m. Mže pramení v německé části Českého Lesa severozápadně od Tachova. Na území ČR přitéká v nadmořské výšce 639,71 m n.m.
2.2 Hydrologické poměry Průměrný roční úhrn srážek v zájmovém povodí je 644 mm, odtokový součinitel je 0,28 a specifický odtok z povodí je 5,75 l.s-1.km-2 . V zájmovém území je nádrž VD Lučina, která může ovlivnit odtokové poměry. Ovlivnění povodňových průtoků vodním dílem Lučina však nebylo s ohledem na možné kombinace povodňových situací uvažováno. Kromě VD Lučina je v povodí Mže 198 vodních ploch větších než 1 ha. Pro výpočet velkých vod byly po dohodě s objednatelem použity průtoky zakoupené od ČHMÚ v době zpracování studie v roce 2006, které jsou doposud platné. Kromě toho byly ještě dopočítány hydrologické údaje v profilu nad Úterským potokem. Výpočet byl proveden z ploch povodí pomocí nástrojů GIS nad mapovým podkladem ZM 1 : 10 000. Rozdělení průtoků dílčího úseku bylo provedeno v závislosti na ploše povodí lineární interpolací mezi sousedními profily s údaji ČHMÚ. Všechny průtoky jsou uvedeny v následující tabulce : Mže– n-leté průtoky Profil LGS Hracholusky Nad Úterským potokem LGS Stříbro Nad Úhlavkou
Zdroj dat ČHMÚ dopočteno ČHMÚ ČHMÚ
Q1
Q2
Q5
Q10
Q20
Q50
Q100
[m3/s]
[m3/s]
[m3/s]
[m3/s]
[m3/s]
[m3/s]
[m3/s]
65,2 54,1 51,2 41,9
89,6 74,4 70,1 57,3
130,0 108,0 102,0 83,3
167,0 139,0 130,0 106,0
208,0 173,0 163,0 133,0
272,0 226,0 212,0 173,0
326,0 271,0 255,0 208,0
2.3 Trasa toku Na soutoku Mže s Radbuzou vzniká v Plzni Berounka, která se dále vlévá do Vltavy a Labe. Od pramene k soutoku s Radbuzou protéká západním směrem. VD Hracholusky leží v ř.km 22,670 a úsek mezi touto přehradou a Plzní není předmětem plnění.
Technická zpráva
strana 7
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
2.4 Podélný profil Charakterem území, kterým Mže protéká, jsou dány i její sklonové poměry. Absolutnímu spádu úseku toku (od konce vzdutí VD Hracholusky až po VD Lučina) 160 m odpovídá průměrný relativní sklon 0,30 %. Sklon v zájmovém úseku Konec vzdutí VD Hracholusky - Milíkov, Máchovo údolí je menší a pohybuje se okolo 0,18%.
2.5 Tvar a využití údolí VD Hracholusky je rekreační nádrž a ke stejnému účelu je využívána většina délky Mže, tedy od VD Hracholusky až po Ústí na soutoku s Hamerským potokem. S Výjimkou města Stříbro a několika obcí nad Stříbrem je vodní tok sevřený v úzkém údolí a inundace je zde široká 50 až 100 m, ale i méně. Někde je tok sevřen skalními břehy až přímo k vodě. Okolní svahy jsou zalesněné až k hraně inundace, nebo až přímo k toku. Není-li inundace zalesněna, je většinou tvořena loukami, které jsou místy sečené a udržované, ale velmi často leží ladem, inundace je zarostlá a zcela neprostupná.
Téměř v celém úseku jsou podél toku chatové osady, celá řada chat leží v záplavovém území i v aktivní zóně.
Technická zpráva
strana 8
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
2.6 Osídlení Mže prochází nebo se dotýká intravilánu obcí, nebo jednotlivých významnějších nemovitostí : Přehrada od VD Hracholusky až jez J46 - ř.km 22,670 až 43,160 V dosahu záplavové čáry Q100 i Q20 na březích nádrže Hracholusky je celá řada nemovitostí. Většinou se jedná o objekty spojené s rekreací, chaty, tábořiště, kempy a jiná ubytovací zařízení. Na přehradě Hracholusky nebyla navrhována aktivní zóna a byly zde pouze stanoveny záplavové čáry Q100, 20, 5. V roce 2006 provedla geodetická společnost GEOREAL snímkování a následné vyhodnocení záplavy při povodni 2.6. 2006. Současně byla zpracována vypočtená hladina neovladatelného ochranného prostoru na kótě 357,97 m n.m.
VD Hracholusky – povodeň červen 2006 - metadata Průběhy vypočtených hladin jsou přibližné s ohledem na přesnost digitálního modelu terénu. Pro průběh vyhodnocení hladiny dosahu záplavy bylo použito letecké snímkování 06/2006. Při potřebě přesné místní lokalizace vyhodnocených a vypočtených hladin je tyto nutné upřesnit standardními zeměměřickými metodami (dle zák. č. 344/1992 Sb. a souvisejících předpisů). Přesnost výpočtu hladin průběhů hranic zásobního prostoru a neovladatelného ochranného prostoru je ovlivněna použitým DMT, který byl na mnoho místech velmi nepřesný a byl v rámci daných možností opraven z aktuálních dat z roku 2006. Průběh vyhodnocené hladiny záplavy je na některých místech přibližný zejména z důvodu vegetačního pokryvu. • • • • • •
letecké měřické snímkování bylo provedeno dne 2.6.2006 v době 10:10–10:50 – ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o. digitální model terénu (DMT) – GEODIS Brno, spol. s r.o., 2002 analytická aerotriangulace, tvorba digitálních ortofotomap a vyhodnocení hladiny záplavy leteckých měřických snímků – GEOREAL spol. s r.o., 2006 hodnoty hladin hranic zásobního prostoru a neovladatelného ochranného prostoru – POVODÍ VLTAVY, s.p., 2006 výpočet hladin průběhů hranic zásobního prostoru a neovladatelného ochranného prostoru na základě aktualizovaného DMT - GEOREAL spol. s r.o., 2006 zpracování SW mapového portálu - GEOREAL spol. s r.o., 2006-2007
Stříbro - ř.km 43,160 až 47,000 Mezi koncem vzdutí VD Hracholusky a lávkou u LGS ve Stříbře nejsou žádné nemovitosti v aktivní zóně, ani v záplavovém území Q100. Kolem lávky u LGS ve Stříbře je několik nemovitostí, které jsou mimo aktivní zónu i záplavu Q100. Nad lávkou je ČOV, původně postavená mimo záplavu Q100. Vzhledem ke změně hydrologických údajů zasahuje nyní Q100 do areálu. Přelití ochranných zdí je o 0,4 až 0,5 m. Aktivní zóna však do areálu ČOV nezasahuje. Doporučujeme v rámci rozšiřování ČOV navýšit ochranu alespoň o 1m.
Technická zpráva
strana 9
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Na levém břehu pod jezem J43 ve Stříbře je několik nemovitostí v dosahu Q100, některé i v dosahu Q20. V aktivní zóně však tyto objekty neleží. Na pravém břehu pod i nad starým mostem je zahradnictví, které je v aktivní zóně a v záplavě Q5 až Q20. Je třeba zajistit, aby se zahradnictví dále nerozvíjelo nad historickým mostem. Pod mostem dojde pouze k zaplavení a škodám na zahradnictví, nebude však ohrožen historický most, ani nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Pokud by se začaly nad mostem v aktivní zóně rozrůstat skleníky, přístřešky a podobné stavby, mohlo by při povodni dojít k zacpání stávajících inundačních otvorů mostu, zhoršení odtokových poměrů a ohrožení této památky. Stávající využití nad mostem jako záhony, školka a podobně nemá negativní vliv na odtokové poměry.
V úseku mezi historickým a silničním mostem není inundace na pravém břehu zastavěná. Na levém břehu je několik výrobních objektů a obytných nemovitostí. Území je v dosahu záplavy Q100 i menších. Část těchto objektů leží v aktivní zóně.
Nad silničním mostem je nízký jez. Na pravém břehu mezi jezem a silničním mostem je výrobní objekt v záplavě Q20. Tento objekt je mimo aktivní zónu. Na levém břehu jsou za cestou až k lávce rodinné domky. Q100 dosahuje až k cestě, která by mohla být při povodni Q100 v některých místech přelita. Rodinné domky by neměly být při této povodni ohroženy. V minulosti byly mezi cestou kolem rodinných domků a řekou nedovolené skládky materiálu. Umístění těchto skládek je zde nevhodné, neboť uzavírají průtočný profil a zhoršují odtokové poměry. Jelikož Q100 je zcela na hraně cesty, je možné, že by navážka v inundaci mohla způsobit přelití komunikace a škody na nemovitostech za cestou. Na levém břehu nad lávkou je restaurace a koupaliště. Tento objekt je v záplavě Q100 i Q20, ale není v aktivní zóně. Aktivní zóna probíhá přímo podél této nemovitosti a její další rozšiřování k vodě je nežádoucí.
Technická zpráva
strana 10
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Další nemovitosti v dosahu povodně Q100 jsou na soutoku Mže a Úhlavky. Mezi nemovitosti v dosahu Q100 patří mlýn s funkční elektrárnou a přilehlou truhlárnou. Žádná z těchto nemovitostí ale neleží v aktivní zóně. Ostatní nemovitosti jsou až za silnicí a jsou zcela mimo dosah aktivní zóny Mže. Je však možné, že budou v aktivní zóně Úhlavky.
Chatové osady mezi Stříbrem a Milíkovem - ř.km 47,000 až 53,000 Chatová osada na levém břehu v ř.km 47,300 až 47,800 je téměř celá mimo dosah Q100. Pouze na západním okraji osady je několik chat v dosahu Q100, Q20 a aktivní zóně. Chaty na pravém břehu v ř.km 47,800 až 48,100 jsou mimo dosah Q100 a mimo aktivní zónu. V ř.km 48,800 až 49,100 je několik chat v těsném dosahu Q20 a v záplavě Q100, ale jsou mimo aktivní zónu. Máchovo údolí pod Milíkovem, ř.km 49,900 až 50,900. Na levém břehu jsou všechny chaty nad příjezdovou cestou. Záplavová čára Q100 i Q20 zasahují až k cestě, neměly by ale cestu překročit a chaty významně ohrozit. Na pravém břehu je to podobné a všechny chaty jsou mimo aktivní zónu. Nad Máchovým údolím v ř.km 49,500 je velký vodárenský objekt zcela bezpečně nad Q100.
Nový Mlýn pod Milíkovem - ř.km 51,400 je v dosahu Q100, Q20 však budovy neohrožuje a nemovitosti nejsou v aktivní zóně. Milíkov. Pod starým mostem v Milíkově není žádná nemovitost v dosahu Q100. Nad tímto mostem jsou na pravém břehu nemovitosti v dosahu záplavy nejen Q100, ale i Q5. Tato hospodářská stavení zasahují do aktivní zóny, a to především z důvodu překročení limitů rychlosti a hloubky vody dle limitů AZZU, Fink a Bewick.
Technická zpráva
strana 11
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
2.7 Objekty na toku V zájmovém území Mže je celkem 15 zaměřených objektů. Jedná se o 8 mostů a lávek a 7 jezů. Seznam těchto objektů je uveden v následujících tabulkách a dále v přiložených evidenčních listech objektů. U mostů a lávek je v seznamu uvedeno převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q100 značí zatopení dolní hrany mostovky).
2.7.1
Silniční mosty, propustky a hospodářské přejezdy
Profil
Popis
O48 O45 O41 O40 O39 O36
Silniční most přes vodní nádrž Hracholusky Železniční most přes vodní nádrž Hracholusky Lávka pro pěší Stříbro - Pěší lávka u LGS Stříbro - starý most Stříbro - silniční most Stříbro - lávka nad mostem Silniční most - silnice č.5, obchvat Milíkova
2.7.2
ř.km
32,210 36,240 42,330 44,145 44,860 45,105 45,490 52.433
převýšení mostovky nad Q100 > 5.0 > 5.0 -1.74 -0.79 1.64 1.33 -1.51 5.73
Vzdouvací objekty
a) Hráze Profil
Popis VD Hracholusky
ř.km 22,670
b) Jezy a stupně Profil O47 O46 O43 O42 O38 O37
Popis Stříbro - rozpadlý jez Stříbro - jez Stříbro - jez Stříbro - jez u silničního mostu Milíkov - jez Milíkov - jez
Technická zpráva
ř.km 42,390 43,160 44,815 45,192 50.562 51.334
strana 12
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
3 Záplavová území toku 3.1 Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) – území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let – výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území – území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236, která toto stanovuje podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
3.2 Výpočet hladin velkých vod 3.2.1
Použitý software
Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Jedná se o programový prostředek vyvinutý společností Hydrosoft Veleslavín s.r.o. v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. Řeší ustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly počítány programem Hydrocheck 2, specielním nástrojem na výpočet objektů. Program Hydrocheck je vhodným nástrojem pro posuzování aktivní zóny, kromě zobrazení rozložení svislicových rychlostí umožňuje zobrazení většiny kritérií pro stanovení aktivní zóny, jako jsou zóna 80% průtoku, nebo limity hloubky a rychlosti, například Fink a Bewick. Je však možné uživatelsky definovat vlastní kritéria posouzení AZZÚ.
3.2.2
Výpočet
3.2.2.1 Metodika Výpočtu Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Podkladem pro práci bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly pro vynášení záplavové čáry a aktivní zóny použity všechny měřené body v rámci TPE. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl použit program HYDROCHECK2 - výpočty objektů. Výsledkem těchto dílčích výpočtů jsou konzumční křivky objektů, které jsou pro další výpočty vráceny do výpočtové trati programu HYDROCHECK. Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“.
3.2.2.2 Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit.
Technická zpráva
strana 13
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis
n
Beton v dobrém stavu
0,020
Beton starý
0,035
dlažba
0,025 - 0,045
tráva
0,035 - 0,045
keře
0,060 - 0,090
Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis
n
silnice chodníky - asfalt, beton
0,020 - 0,025
cesta
0,035 - 0,040
louky, pole
0,035 - 0,045
stromy, keře
0,060 - 0,120
hustý porost
0,120 - 0,160
zahrady s ploty, zástavba
0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu
3.2.2.3 Dolní okrajová podmínka Dolní okrajová podmínka na VD Hracholusky byla předána objednatelem. Hodnoty odpovídají stavu při vztyčené klapce na bezpečnostním přelivu při transformované vlně. Qn Průtok [m3/s]
3.2.3
Q5 355.95
Q10 356.33
Q20 356.59
Q50 356.92
Q100 357.07
Výsledky
Kóty hladin příslušné průtokům Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50 a Q100 v místech příčných profilů a objektů jsou uvedeny tabelárně v kapitole B – HLADINY N-LETÝCH PRŮTOKŮ. Záplavové čáry příslušné průtokům Q5, Q20 a Q100 jsou uvedeny v kapitole C – SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Zakreslení záplavových čar, zejména mimo zaměřené příčné profily, zahrnuje nepřesnosti použité mapy. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Hodnoty úrovně hladin získané interpolací mezi jednotlivými výpočtovými příčnými profily nemusí odpovídat skutečnosti. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku.
Technická zpráva
strana 14
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
3.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území Podle vyhlášky MŽP č. 236, § 2, odst. e se jedná o území, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle § 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území. Základní princip této metodiky vychází ze čtyř kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné jednou ze čtyř metod: podle záplavových území podle parametrů proudění podle rozdělení měrných průtoků detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno podle záplavového území Q20 vody. ad 3) revize AZZÚ Dále byla provedena revize AZZÚ v případech konfliktu navrhované AZZÚ se stávající zástavbou. Tato revize byla provedena na základě parametrů proudění a rozdělení měrných průtoků. Návrh AZZÚ byl upraven v souladu s metodikou Fink a Bewick, rozdělení hloubek a rychlostí a zároveň posouzen na základě měrných průtoků na 80 % průtoku. Následně byly do AZZÚ zahrnuté osamocené oblasti soustředěného průtoku v inundačním území, například v okolí inundačních propustků, koncentračních staveb apod., dále „ostrovy“, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno taková to území evakuovat. Dále metodika umožňuje navrhovanou AZZÚ ve výjimečných případech zpřísnit dle metodiky MV USA, nebo naopak zúžit vyjmutím území, kde je hloubka menší než 0,3 m a zároveň rychlost proudu menší než 0,5 m/s. Oba tyto zvláštní případy se běžně při návrhu AZZÚ nevyskytují a pokud jsou použity, je to ve zprávě jmenovitě popsáno a odůvodněno. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v kapitole C – SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000.
3.4 Historické povodně Na Mži proběhly v první polovině roku 2006 tři velké povodně, které po sobě zanechaly značné povodňové stopy. K termínu zpracování studie 2006 však nebyly k dispozici žádné zaměřené povodňové značky, ani hydrologické vyhodnocení povodně, které by významně pomohly ke kalibraci modelu. Povodňových stop tedy tehdy bylo využito pouze při návrhu záplavových čar a aktivní zóny. Ze starších povodní bylo k dispozici několik povodňových značek z povodně 2002, které byly v roce 2006 při kalibraci modelu zohledněny. Pro přesnou kalibraci modelu však bylo značek málo. V lednu 2011 proběhla na Mži významná povodeň, při které byly zaznamenány a následně zaměřeny povodňové značky. Tyto značky významně pomohly při kalibraci modelu a kontrole průtoků při povodni. Tato povodeň odpovídala přibližně průtoku Q20.
Technická zpráva
strana 15
Mže – záplavová území
Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Obsah: 1
Základní údaje ............................................................................................................................................................ 1 Podklady ..................................................................................................................................................................... 2 1.1 Geodetické podklady ......................................................................................................................................... 2 1.2 Hydrologické podklady ..................................................................................................................................... 3 2 Popis toku ................................................................................................................................................................... 7 2.1 Povodí toku ....................................................................................................................................................... 7 2.2 Hydrologické poměry ........................................................................................................................................ 7 2.3 Trasa toku.......................................................................................................................................................... 7 2.4 Podélný profil .................................................................................................................................................... 8 2.5 Tvar a využití údolí ........................................................................................................................................... 8 2.6 Osídlení ............................................................................................................................................................. 9 VD Hracholusky – povodeň červen 2006 - metadata ....................................................................................................... 9 2.7 Objekty na toku ............................................................................................................................................... 12 2.7.1 Silniční mosty, propustky a hospodářské přejezdy ..................................................................................... 12 2.7.2 Vzdouvací objekty ...................................................................................................................................... 12 3 Záplavová území toku ............................................................................................................................................... 13 3.1 Základní pojmy ............................................................................................................................................... 13 3.2 Výpočet hladin velkých vod ............................................................................................................................ 13 3.2.1 Použitý software.......................................................................................................................................... 13 3.2.2 Výpočet ....................................................................................................................................................... 13 3.2.2.1 Metodika Výpočtu.............................................................................................................................. 13 3.2.2.2 Stanovení drsností .............................................................................................................................. 13 3.2.2.3 Dolní okrajová podmínka ................................................................................................................... 14 3.2.3 Výsledky ..................................................................................................................................................... 14 3.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území ..................................................................................................... 15 3.4 Historické povodně ......................................................................................................................................... 15
Technická zpráva
strana 16