Tajemství psychiky lidské osudy očima odborníka
Jarmila Rýdlová
TAJEMSTVÍ PSYCHIKY – lidské osudy očima odborníka Ing. Jarmila Rýdlová, Ph.D. Fotografie na obálce: Jaroslav Sobek Fotografie: Shutterstock Odpovědná redaktorka: Mgr. Alena Smyslilová Jazyková úprava: Mgr. Alena Smyslilová Grafická úprava a sazba: Markéta Sedláková Návrh obálky: Ing. Michal Jiříček Produkce: Pavel Navrátil © Computer Media s.r.o. Vydání první, 2015 Všechna práva vyhrazena
ISBN: 978-80-7402-236-4 Žádná část této knihy nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez písemného svolení vydavatele. Computer Media s.r.o. Olomoucká 28 796 03 Prostějov Česká republika Telefon: +420 582 302 666 Fax: +420 582 302 667 E-mail:
[email protected] Web: http://www.computermedia.cz Zajímá nás váš názor: Líbí se vám tato kniha? Co v ní postrádáte? Své tipy, postřehy a názory pište na adresu
[email protected]. Děkujeme vám. Nakladatelství a vydavatelství Nakladatelství a vydavatelství
www.co m p u termed ia.cz www.co m p u termed ia.cz
R R
VirtBook.cz
Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 6 ČÁST I: PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Kapitola 1 Když v dětství pršelo ..................................................................................................... 12 Osobnost a význam dětství pro její formování .......................................................... 16 Kapitola 2 Reklamace ....................................................................................................................... 22 Motivace .......................................................................................................................... 26 Kapitola 3 Neviditelná ..................................................................................................................... 32 Frustrace a obranné mechanismy ................................................................................ 37 Kapitola 4 Strom a jablko ................................................................................................................. 42 Temperament osobnosti ................................................................................................ 47 Kapitola 5 Česká tradice ................................................................................................................... 54 Učení a paměť ................................................................................................................. 58 Kapitola 6 Kdo vchází do tvých snů? ............................................................................................. 64 Nevědomé psychické procesy a sny ............................................................................ 68 Kapitola 7 Fotka – okno do duše .................................................................................................... 72 Komunikace .................................................................................................................... 76 ČÁST II: PSYCHICKÉ PORUCHY Kapitola 1 Firma ................................................................................................................................ 84 Deprese ............................................................................................................................ 89 Kapitola 2 Silueta ve výkladu ......................................................................................................... 96 Poruchy příjmu potravy .............................................................................................. 101 Kapitola 3 Počítáním proti neštěstí ............................................................................................... 108 Obsedantně-kompulzivní porucha ............................................................................ 113 Kapitola 4 Zázračná pilulka ........................................................................................................... 118 Nespavost ...................................................................................................................... 124 Kapitola 5 Den nezávislosti ........................................................................................................... 132 Schizofrenie ................................................................................................................... 137
Kapitola 6 Lednový červenec ......................................................................................................... 144 Alzheimerova choroba ................................................................................................. 150 Jak si vybrat lékaře – odpovědi na nejčastější dotazy .................................................. 154 Závěr ................................................................................................................................... 158 Seznam použité literatury ................................................................................................ 160
Tajemství psychiky – lidské osudy očima odborníka
Úvod Role psychiky v našem každodenním životě a její provázanost s tělesným a duševním zdravím bývá mnohdy podceňována. Onemocnět může nejen fyzický orgán (např. ruka, žaludek), ale rovněž psychika. Pokud se něco takového stane, člověk je zpravidla zaskočen a mnohdy se stydí svůj problém včas řešit. Tento postoj však často vede k celkovému zhoršení zdravotního stavu a následně také ke zhoršení finanční a společenské situace dotyčného, přičemž je mnohdy ovlivněn život celé rodiny. Kniha obsahuje sbírku příběhů, které se mohou přihodit každému z nás. Hlavními postavami jsou obyčejní lidé nejrůznějšího věku i povah v rozmanitých životních situacích. Na každou povídku navazuje teoretická část – stručný a srozumitelný výklad, který zprostředkovává odborné poznatky z dané oblasti a na základě teorie vysvětluje situaci hrdinů povídek. Publikace je určena těm čtenářům, kteří se zajímají o psychologii a kteří se snaží prostřednictvím této vědy lépe porozumět životu a sami sobě. Může být i doplňkovým studijním materiálem pro studenty středních, vyšších nebo vysokých škol zejména se zdravotním, sociálním či pedagogickým zaměřením, tedy např. pro studenty psychologie, medicíny, zdravotní sestry a budoucí učitele. Kniha nepodává vyčerpávající odborný výklad, ani nezahrnuje všechny problémy, ale pokouší se ilustrovat vybraná teoretická témata praktickými příklady, a zaměřit se tak na často opomíjené spojení teorie s praxí. První část knihy se snaží čtenáři přiblížit vybrané kapitoly z oblasti psychologie osobnosti. Přináší odpovědi na otázky, co formuje naši osobnost, jak dětství ovlivňuje náš život v dospělosti, proč je motivace tak důležitá, jak funguje paměť a jak se učit, o čem mohou vypovídat naše sny nebo co říkáme svému okolí, i když právě mlčíme. Druhá část knihy pojednává o některých nejčastěji se vyskytujících psychických poruchách, jako jsou například deprese, bulimie, nespavost, schizofrenie. Psychické problémy jsou stále považovány za určité společenské tabu, a právě proto jsou opředeny mnoha mýty, často zcela mylnými. Mezi nejrozšířenější patří představa, že každý psychický problém je známkou slabosti daného člověka a činí z něj nesvéprávnou bytost. Další mylná přesvědčení například říkají, že depresi je možné vyléčit pouze silnou vůlí nebo že antidepresiva vyvolávají závislost. Kniha uvádí tyto mýty na pravou míru. Cílem této publikace je zprostředkovat čtenáři základní psychologické poznatky vedoucí k poznání jeho vlastního „mikrosvěta“. Dokážeme-li totiž lépe porozumět sami sobě, pak dokážeme lépe porozumět také lidem kolem sebe. Budeme rovněž lépe fungovat v mezilidských vztazích, snadněji zvládat konfliktní situace, vybírat si úkoly, které odpovídají našim schopnostem a na které nám stačí vlastní síly. Zároveň dokážeme rozpoznat, kde již končí hranice našich možností a kde začíná propast, která může mít podobu fyzické či právě psychické nemoci. Přeji vám, aby se tato kniha stala dobrým průvodcem na vaší cestě k poznání. Autorka
6
Tajemství psychiky – lidské osudy očima odborníka
3 Neviditelná Eva pomalým krokem odcházela ze školy. V duchu pořád doufala, že na ni někdo zavolá, aby zůstala a šla s nimi. To doufání bylo samozřejmě marné, jako již tolikrát. Parta holek a kluků z 6. B, tedy to „zdravé jádro“ třídy, jak se sami označovali, ji nikdy nepostrádalo. Jejich nejnovějším hitem po škole byla hra na divokou schovávanou, kterou tajuplně nazývali wild chase podle nějaké počítačové hry. Lítali při ní jako urvaní po sklepech nezamčených paneláků nebo lezli přes plot na nedaleké staveniště. Po pravdě řečeno hra samotná ji spíše odrazovala. Netoužila přijít domů špinavá nebo s roztrženým oblečením, ale toto všechno by klidně přetrpěla. Šlo jí o něco jiného. Chtěla být v jejich partě, být jednou z nich; ale nebyla. Nebyla jediná, kdo nepatřil do toho pomyslného středu třídního kolektivu. Ti, kteří byli na jeho okraji stejně jako ona, se tvářili, že jim to nevadí, ale Eva jim to stejně nevěřila. Kolikrát se sama sebe ptala: „Proč právě já?“ Snažila se na tuto otázku, která byla neustále nenápadně přítomna v její mysli, najít odpověď: „Jasně, nejsem tak krásná jako Ilona nebo Jana, které vypadají jako modelky, nebo jako Dita, která sice není až tak pěkná, ale která má pokaždé výstavní oblečení, takže nakonec vypadá taky super. Ale třeba taková Saša. Je tlustá a nosí brýle, a přesto ji berou holky i kluci. Je fakt, že má pěkně prořízlou pusu a že je u všeho, co se kde děje, a zároveň má čich na to, aby se vypařila dříve, než dojde k nějakému maléru. Nebo Klára. Tu sice za zády pomlouvají, jenže ji nakonec stejně vždycky vezmou mezi sebe, a to jen proto, aby jim pak dávala opsat úkoly nebo posílala taháky při písemkách… Jenom já v ničem nevynikám. Kdyby mi naši aspoň koupili ten tablet, ten poslední typ, který ještě nikdo ve třídě nemá.“ Příjemně se zasnila. Viděla samu sebe, jak se stává středem pozornosti, jak kluci i holky z party za ní chodí a ona jim ukazuje, co tablet umí, a půjčuje jim jej. Všichni se nahrnou kolem její lavice a Ilona s Janou se najednou musí smířit s tím, že už se všechno netočí kolem nich. A kluci ji zvou, ať si s nimi zahraje bojovky on-line, a odpoledne ji všichni přemlouvají, ať ještě nejde domů, ale jde s nimi hrát na tu jejich přiblblou schovku… Návrat domů ji vytrhl z příjemných představ. Ve dveřích se srazila s mámou, která spěchala na odpolední. „Zítra přijede na tři týdny Viktor. Sehnal si kousek odtud praxi. Tak budeš mít kamaráda,“ oznámila Evě. 32
NEVIDITELNÁ
Psychologie osobnosti
„Kamaráda, jo? Vždyť je o pět let starší a vsadím se, že celé odpoledne bude zase sedět zavařenej u našeho PC,“ přijala Eva s nulovým nadšením zprávu o návštěvě bratrance. „To mu nemůžeš mít za zlé. Praxi má v počítačové firmě a počítače ho budou v budoucnu živit.“ „Ledaže by ho platili za hraní her,“ ušklíbla se Eva. Máma její poznámku raději přeslechla doufajíc, že ty tři týdny společného soužití rychle uběhnou. Třídu zahltil hukot velké přestávky, který přehlušil Adam svým mohutným hlasem: „Škola mi zabraňuje v osobním rozvoji. Jak mám držet krok s dobou, když se celé dopoledne nemůžu připojit na internet? Jak si mám pak stahovat nové filmy nebo zjistit, co právě dali Viral Brothers na Youtube?“ „Moje řeč,“ horlivě mu přikyvoval Ondra, který se ovšem po včerejší pětce z češtiny nesměl připojit na internet ani doma, a to až do té chvíle, než si pětku opraví. Vzhledem k jeho znalostem mu bylo ovšem jasné, že tento okamžik v nejbližší době patrně nenastane. „Už aby se našel nějakej borec, kterej hackne tu školní wifinu,“ ozval se další souhlasný názor. „To by byl teda hustej vodvaz,“ vykřikl nadšeně Ondra, „já bych mu dal klidně svoje měsíční kapesný.“ „Asi jsi zapomněl, že žádný nedostáváš,“ poznamenala po pravdě Eva. Kdyby to řekl někdo jiný, všichni by se rozesmáli, ale Evě kluci nevěnovali žádnou pozornost. Byla pro ně, jako po většinu času, neviditelná. Koexistence s Viktorem, jak si Eva pro sebe označila nutnost strpět jeho přítomnost, se sice neproměnila v přátelství na život a na smrt, ale určitě by se časem dala označit za bezproblémové soužití. Viktor si donesl svůj notebook, takže její počítač vůbec nepotřeboval. Navíc v něm objevila výborného počítačového poradce. Ukázal jí, jak blokovat nechtěnou reklamu, jak zlikvidovat malware, který se jí nastěhoval do PC, nainstaloval lepší antivirový program, vysvětlil, jak fungují crackové programy, pomohl s úpravou videa a spoustou jiných věcí. Viktor v Evě pro změnu našel velmi bystrou a šikovnou žákyni. Evu, na rozdíl od jejích vrstevníků, nezajímaly počítačové hry a stahování filmů, ale výborně znala základy Wordu, Excelu, Power pointu, uměla používat programy na úpravu fotek a animací. Viktorovi se líbilo, jak rychle dokáže vstřebat všechny jeho informace a pokyny. Když jí naposled vyprávěl, jak na praxi pomáhá řešit problémy klientů, kteří zapomněli heslo pro vstup do poskytované aplikace, hltala každé jeho slovo. „Co tak splašeně pobíháš?“ zeptal se Viktor, když viděl, jak Eva zmateně pobíhá mezi kuchyní a svým pokojem a střídavě otvírá a zase zavírá všechny skříně a šuplíky. „Nemůžu najít heslo od naší wifi. Měla jsem ho napsaný na takovým modrým papíře,“ řekla nešťastně. „Ale to přece není žádnej problém,“ pousmál se. „Ty sis ho zapamatoval, když jsem ti ho dávala, aby ses mohl u nás připojit?“ „To teda určitě ne, to bych musel mít paměť jako slon.“ „A jak ho teda zjistíš?“ „Nic složitýho, koukej. Já jsem přihlášenej, takže kliknu pravým na wifi, dám vlastnosti, zobrazit znaky a místo teček se ti v hesle objeví písmena.“ 33
Tajemství psychiky – lidské osudy očima odborníka
„Ty jo, já vůbec netušila, že to jde takhle udělat,“ uznale pokývala hlavou. Najednou ji něco napadlo. V první chvíli myšlenku zapudila, ta se ale neodbytně vracela a Eva cítila, že se na takovou věc nedá nezeptat, že konec svého trápení má možná na dosah ruky… Zaváhala, cítila vlastní tep ve spáncích… musí se ovládnout, nesmí na ní být nic poznat, jinak všechno pokazí už na samotném začátku. „Viki, když je tak jednoduchý zjistit vlastní heslo, tak je taky tak jednoduchý zjistit heslo někoho jinýho?“ „Snad se nechystáš někomu prolomit síť?“ odpověděl pobaveně Viktor. „Ale, já jen, že kluci ve škole se furt hádali, jestli by šlo prolomit školní wifinu, ale nakonec došli k závěru, že to nejde,“ zalhala s předstíraným nezájmem. „Já si taky myslím, že to není možný. Taková škola to má určitě skvěle zabezpečený,“ dodala. „Skoro všechno jde, když víš, jak na to. Navíc právě školy jsou někdy s tou zabezpečeností na štíru. Nemají prachy na to, aby pořád modernizovaly vybavení a platily skutečný odborníky.“ „Ale i tak to musí být strašně složitý, naše děcka by to určitě nezvládla,“ stála za svým naoko Eva. „To bych neměl odvahu tak jistě tvrdit. Občas se na každé základce najde nějakej malej génius, kterej to zkusí, a už jsem zažil i případ, že se mu to povedlo, ale měli to tenkrát fakt blbě zabezpečený. Záleží na hodně věcech, takže zejména na typu zabezpečení, jestli nepoužívají nějakej starší typ…“ Viki se rozpovídal s nadšením jemu vlastním. Vzduchem létaly výrazy jako WEP, WPA2, AES, wifi unlocker a další. Některé z nich slyšela Eva poprvé v životě, ale Viki pokaždé, když zachytil její nechápavý pohled, doložil vše názorným vysvětlením, popřípadě dohledal náležité webové stránky nebo video. V podstatě podal Evě vyčerpávající přednášku, za kterou by se nemusel stydět ani středoškolský profesor. Když skončil, s nadsázkou dodal: „Doufám, že zítra neprolomíš školní síť.“ „Toho se teda opravdu bát nemusíš. Budu ráda, když si zapamatuji tak desetinu toho, co jsi mi tady řekl.“ Eva zmizela ve svém pokoji. Pečlivě za sebou zavřela dveře, aby mohla znovu nerušeně dohledat na internetu všechno, co se právě dozvěděla. Měla v tom obrovský zmatek, ale její cíl už začal nabývat zcela jasné obrysy. „Naštěstí Viki odjíždí až za deset dní, takže v případě nouze se ho můžu ještě klidně nenápadně poptat,“ povzbudila samu sebe a v následujících dnech měla pocit, že se proměnila v počítačového maniaka. Byl jeden z prvních skutečně letních dní. Sluníčko vytáhlo o velké přestávce na školní hřiště i ty žáky, jejichž ruce působily dojmem, že již neumí uchopit nic jiného než tablet či mobil, a přimělo je vyměnit tyto výdobytky moderní techniky za staletí ověřenou klasiku v podobě fotbalového míče. Eva ani nevnímala, že na školní chodbě zcela osaměla. Hbitými prsty se soustředěně dotýkala displeje mobilu. Samým napětím se kousla do rtu… A najednou nemohla uvěřit svým očím. Heslo bylo přijato, připojení proběhlo úspěšně! Zalila ji vlna neskutečného vnitřního vzrušení. Dokázala to! Nemohla se dočkat, až uvidí užaslé tváře spolužáků. Teď konečně pochopí, že ji celou dobu přehlíželi neprávem… Předem si již vychutnávala ten opojný pocit pozornosti ostatních, který ještě nikdy pořádně nezažila. 34
NEVIDITELNÁ
Psychologie osobnosti
„Evo, co ty tady sedíš tak sama? Běž za ostatními na sluníčko!“ uslyšela těsně vedle sebe vlídný hlas své třídní, která se nahnula nad její mobil: „Jaká hra je právě v kurzu mezi naší budoucí inteligencí?“ Eva však už na zcela nevinnou otázku nestačila odpovědět. Bystré oči učitelky okamžitě zaznamenaly to, co jim nebylo v žádném případě určeno. „Ale Evo, vždyť ty jsi připojena na školní wifi! Jak je to možné, studenti na ni přece nemají přístup,“ vlídný hlas najednou zpřísněl. „Pojď se mnou do kabinetu!“ Následující okamžiky měla Eva pocit, že padá z vrcholu na dno propasti. Věděla, že nemá smysl lhát. „Evo, ale proč jsi udělala právě toto? Copak neexistoval jiný způsob, jak sis mohla otestovat své znalosti počítačů?“ Eva zarytě mlčela. Pravý důvod svého počínání by nikomu neprozradila za nic na světě. „Já tomu pořád nemohu uvěřit. Taková inteligentní, šikovná a milá holka a provede něco takového. Víš, že jsi mě strašně zklamala?“ Evě se sevřelo hrdlo, cítila, jak se jí potí ruce. Svou třídní měla ráda, cítila se před ní strašně trapně. „Ale co já mám teď dělat? Ty ses v podstatě dopustila trestného činu. Správně bych to měla nahlásit paní ředitelce. Z toho kouká minimálně třídní důtka, ale možná i dvojka z chování. Záleží, jak se k tomu postaví učitelský sbor. Víš, jak ti taková věc může zkomplikovat život? Pokud vím, chtěla jsi jít po škole na gymnázium…“ Evě teprve nyní začaly docházet všechny souvislosti, na které předtím ani nepomyslila. V kabinetě se rozhostilo tíživé ticho. Evina třídní byla vnímavá žena, navíc za léta své školní praxe se už setkala s různými situacemi. Cítila, že Eva nechtěla nikomu škodit, že příčina celého problému je jinde. Moc dobře si všimla, že Eva nezapadla mezi vůdčí osobnosti třídního kolektivu. „Evo, mám návrh,“ třídní přerušila ticho, které se stávalo pro Evu již nesnesitelné, „za určitých podmínek nebudu paní ředitelku o ničem informovat a vše vyřešíme pouze se správcem školní sítě.“ Eva přikývla. Byla ochotna přistoupit na vše. „Slíbíš mi, že o tom, co jsi provedla, nikomu nic neřekneš.“ Eva pomalu přikývla. Cítila, jak se jí rozplývá její sen v nenávratnu. To přikývnutí pro ni sice znamenalo záchranu před problémy, ale také ortel, že pro svou třídu zůstane již napořád neviditelná. Události poté nabraly rychlý spád. Třídní vzala Evu za učitelem Navrátilem, který byl správcem školní počítačové sítě. Z toho, co se dozvěděl, příliš velkou radost neměl, protože bylo jasné, že bude muset zabezpečit síť lépe, aby se v budoucnu již nic podobného neopakovalo. Evě, která měla za úkol detailně popsat, co a jak provedla, naslouchal však se stále vzrůstajícím úžasem. „Holka, já bych tě nejraději přetrhl jako hada, ale na druhu stranu musím uznat, že znalosti máš teda pořádné. Někoho takového bych potřeboval, aby mi pomohl s počítačovým kroužkem. Co ten tvůj povedený bratranec, který tě tak důkladně zaškolil?“ „Ten už dávno odjel domů… a já bych vám pomáhat nemohla?“ navrhla Eva nesměle. „Po tom, cos provedla, to nepřipadá v úvahu, ale můžeš do kroužku začít chodit jako řadový žák, aspoň bys pomohla těm slabším,“ uzavřel učitel svým přísným hlasem nekompromisně debatu. 35
Tajemství psychiky – lidské osudy očima odborníka
Eva začala do kroužku skutečně chodit. Svými znalostmi se hravě vyrovnala i žákům z posledních ročníků. Nejvíce ji ale bavilo pomáhat těm, kteří si s něčím nevěděli rady, což byli většinou ti nejmladší, protože pro ně bylo tempo kroužku přece jen docela rychlé. A tak se postupně a nenápadně přece jen stala neoficiálním pomocníkem pana učitele. Pomalým krokem odcházela ze školy. Už se odnaučila doufat, že na ni někdo ze třídy zavolá, aby zůstala a šla s nimi. „Evo!“ To, že někdo volá její jméno, zaregistrovala až napodruhé. Vlastně až teprve tehdy, když cítila, že ji někdo dobíhá. Zmateně se otočila. Pořád nemohla věřit tomu, že někdo volá na ni. „Můžu jít kousek s tebou? Máme dnes společnou cestu.“ Vedle ní stál vysoký štíhlý kluk. Byl to Robert z počítačového kroužku. Normálně se ve škole vůbec nepotkávali, protože jeho osmá třída byla úplně na jiném konci než její. Překvapeně přikývla. „Chtěl jsem ti říct, že na šesťačku těm počítačům rozumíš až moc dobře. Abych za chvíli k tobě začal chodit na doučování. Co bys tomu řekla? Nevadilo by ti to?“ zazubil se a vzal jí školní tašku. „Máš to teda pěkně těžký. Třeba bych ti s tou taškou mohl pomáhat častěji.“ Eva neřekla vůbec nic, protože byla naprosto zaskočena. Ještě nikdy ji žádný kluk nedoprovodil domů a nepomohl s taškou. Roberta její mlčení sice trochu zmátlo, ale pak si celou situaci vyhodnotil po svém: „Mlčení znamená souhlas. V kolik zítra končíš?“
36
FRUSTRACE A OBRANNÉ MECHANISMY
Psychologie osobnosti
FRUSTRACE A OBRANNÉ MECHANISMY Frustrace
Z kapitoly o motivaci již víme, že lidské jednání je výrazně ovlivněno snahou dosáhnout určité cíle, a tím uspokojit své potřeby. Ne vždy je však možné, aby člověk dosáhl každého cíle. Situace, kdy dochází ke zmaření motivované činnosti, kdy není možno naplnit určité potřeby, se nazývá frustrace. Výraz frustrace je odvozen z latinského slova frustrá, jež znamená marně, zbytečně. V průběhu života si člověk osvojuje určitý způsob chování, jakým v těchto situacích reaguje. Toto chování do určité míry ovlivňuje, nakolik se jedinec dokáže úspěšně vyrovnat s problémy, které s sebou život přináší.
Rizika a následky frustrace
Přiměřená míra frustrace je běžným životním jevem. Dochází-li však zejména v oblasti důležitých životních potřeb (které mohou být mnohdy velmi individuální) k velkému rozdílu mezi stavem, kterého by jedinec chtěl dosáhnout, a stavem, jehož skutečně dosahuje, prožívá pocit zmaru, beznaděje, zbytečnosti atd. Za těchto okolností se frustrace a její prožívání stává jednoznačnou zátěží pro organismus. Dlouhodobá závažná frustrace (někdy také nazývána deprivace) může vést až ke vzniku psychických poruch (např. neurózy či psychózy).
Frustrační tolerance
Důležitým faktorem je frustrační tolerance, tj. míra odolnosti člověka vůči frustraci. Vyšší míra frustrační tolerance umožňuje člověku snášet nepříjemnou situaci lépe. Obecně platí, že nižší míru tolerance mají děti, senioři a nemocní lidé. Někdy bývá frustrace lépe snášena, pokud je sdílena s více osobami; např. ztratí-li člověk práci, může mu pomoci, když se setká s lidmi v podobné situaci, s nimiž si vymění zkušenosti, osobní prožitky, a takto zjistí, že není jediný s daným problémem.
Frustrační situace
V souvislosti s překážkami, které jedinci brání v uspokojení jeho potřeby, lze vymezit čtyři základní typy frustračních situací, viz tabulka č. 1:
37
Tajemství psychiky – lidské osudy očima odborníka
Překážka
Vnější Překážka v prostoru na cestě k cíli
Pasivní
Aktivní
(Člověk, který umí cizí jazyk, by jej chtěl vyučovat ve škole, avšak nesplňuje zákonem stanovené požadavky na vzdělání.)
Vnitřní Nedostatek potřebné schopnosti / dovednosti jedince k dosažení cíle (Člověk po úraze s trvalými následky již není schopen věnovat se sportu jako dříve.)
Bytost či předmět bránící v dosažení cíle
Vlastní motiv protikladný motivu k dosažení cíle
(Neshoda s kolegou v práci. Úspěch vyvolá u kolegy „odvetu“ v podobě pomluv. Jedná se o interpersonální konflikt, tj. konflikt mezi lidmi vzájemně.)
(Matka pečující o malé dítě by se zároveň chtěla vrátit do časově náročného zaměstnání. Jedná se o intrapersonální konflikt, tj. konflikt uvnitř člověka samotného.)
Tabulka č. 1: Základní typy frustračních situací dle typu překážky
Obrana proti frustraci
Pro harmonické fungování osobnosti člověka je zásadní zajištění vnitřní rovnováhy a ucelenosti. Frustrace vedoucí k závažnému snížení sebehodnoty či pocitům selhání tuto rovnováhu významně narušují. V těchto případech nastupují tzv. obranné mechanismy, které probíhají převážně na nevědomé úrovni a jejichž cílem je nastolit opětovnou psychickou rovnováhu.
Nejčastější obranné mechanismy
• Racionalizace – snaha o logické zdůvodnění nevhodného chování (např. zanedbávání dítěte může být zdůvodňováno snahou vést dítě od malička k samostatnosti). • Kompenzace – snaha kompenzovat nedostatek (např. člověk, který není fyzicky zdatný, se snaží vyniknout v intelektuální oblasti). • Negace – popření pro člověka nepřijatelné skutečnosti (např. rodiče odmítají uvěřit doložené skutečnosti, že jejich dítě provedlo něco špatného, a problém přičítají tomu, že si učitel na dítě zasedl). • Vytěsnění – vytlačení nepřijatelné skutečnosti z vědomí (častý případ u sexuálního zneužívání v dětství – psychika dospělého člověka je poznamenána tímto traumatem z dětství, dotyčný si však na nic nevzpomíná). • Projekce – připisování vlastních nežádoucích vlastností jiným (např. dotyčný je podrážděný, ale nařkne svého partnera z vyvolávání hádek). • Přemístění – záporné emoce jsou zaměřeny na méně nebezpečný objekt (např. vztek na nadřízeného si manžel „vybije“ doma na rodině). • Fixace – lpění na určitém způsobu chování, i když se toto opakovaně ukáže jako nevhodné (např. řešení každého konfliktu hádkou).
38
FRUSTRACE A OBRANNÉ MECHANISMY
Psychologie osobnosti
KOMENTÁŘ K PŘÍBĚHU Příčiny Evina problému
Obranné mechanismy brání psychiku člověka (někdy bývají také připodobňovány k imunitnímu systému v biologické rovině), protože jej chrání před nezpracovanými emocemi (úzkost, strach, marnost) a poskytují mu čas, aby nashromáždil sílu účelně čelit skutečnosti. Nicméně, problém nastává, pokud jsou tyto mechanismy používány příliš často a v nevhodné podobě, o čemž vypovídá i příběh Evy. Povídka ilustruje interpersonální konflikt – Eva versus třídní kolektiv – z pohledu této dívky, která silně trpí tím, že ji třída „nebere“. Evě se nepodařilo začlenit do třídního kolektivu; spolužáci jí sice neubližují, ale zároveň si jí nevšímají a její názory přehlížejí. Problém dvanáctileté školačky, které jinak nic nechybí, se může zdát na první pohled banální. Nicméně opak je pravdou. Každému z nás se určitě někdy stalo, že jej okolí neuznávalo tak, jak by si přál. Je však rozdíl, pokud se jedná o krátkodobější, jednorázovou záležitost nebo o setrvalý či pravidelně se opakující stav. Druhý případ je totiž silně frustrující pro každého člověka, zvláště pak pro ještě nezralou, a tudíž mnohem zranitelnější dětskou psychiku, kterou může výrazně poznamenat na celý život.
Řešení v podobě nevhodné kompenzace
Eva cítí silnou potřebu třídu zaujmout a dokázat, že je přehlížena neprávem. Aby to dokázala, musí ovšem být v něčem nejen tak dobrá jako spolužáci, ale lepší. V tomto případě se tedy jedná o obranný mechanismus v podobě kompenzace. Eva nejdříve sní o typu tabletu, který ještě spolužáci nemají a díky kterému by vynikla. Nakonec se jí ovšem naskytne možnost udělat něco, co by jí skutečně zaručilo pozornost celé třídy, a to i za cenu toho, že se jedná o nelegální čin. Eva vyvine neobyčejné úsilí, díky kterému se jí opravdu podaří proniknout do školní wifi sítě, avšak když už má „úspěch“ na dosah ruky, je přistižena třídní učitelkou a hrozí jí závažný trest. Učitelka nabídne Evě řešení, které pro ni vlastně znamená největší trest – o tom, co Eva dokázala, se nikdo nesmí dozvědět, tedy ani její spolužáci. I poté vztah spolužáků a Evy zůstává neměnný, avšak ke svému velkému překvapení získává Eva díky svým znalostem uznávané postavení v počítačovém kroužku a také možná první dětskou lásku. Kompenzace, kterou Eva původně zvolila, byla zcela nevhodná, protože byla v konfliktu s etikou a zákonem, a navíc se později ukázala jako naprosto zbytečná. Nicméně situace, kdy dospívající poruší morálku nebo zákon jen proto, aby nebyli vyloučeni z party, rozhodně nejsou ojedinělé. Často se jedná o krádeže či první zkušenosti s kouřením, drogami atd., ke kterým daný člověk přistupuje nikoli z vlastního přesvědčení, ale ze strachu z trestu v podobě ztráty tzv. přátel či ve snaze vyrovnat se druhým.
39
Tajemství psychiky – lidské osudy očima odborníka
Shrnutí teorie FRUSTRACE:
Co je frustrace?
Situace, kdy dochází ke zmaření motivované činnosti a kdy není možno naplnit určité potřeby.
Rizika a následky:
Dlouhodobá závažná frustrace (velký rozdíl mezi stavem, kterého by chtěl jedinec dosáhnout, a stavem, kterého skutečně dosahuje) vede k prožívání pocitů zmaru, beznaděje, zbytečnosti apod. a může vyústit v psychickou poruchu.
Kdo je ohrožen?
Člověk s nízkou frustrační tolerancí (mírou odolnosti vůči frustraci), často děti, senioři, nemocní lidé.
Frustrační situace:
Mezi nejčastější patří např. interpersonální konflikty (tj. mezi lidmi vzájemně) a intrapersonální konflikty (tj. uvnitř člověka samotného).
Obrana proti frustraci:
Snaha o nastolení psychické rovnováhy pomocí obranných mechanismů, které probíhají převážně na nevědomé úrovni.
Nejčastější obranné mechanismy:
• • • • • • •
40
Racionalizace – snaha o logické zdůvodnění nevhodného chování. Kompenzace – snaha kompenzovat nedostatek. Negace – popření nepřijatelné skutečnosti. Vytěsnění – vytlačení nepřijatelné skutečnosti z vědomí. Projekce – připisování vlastních nežádoucích vlastností jiným. Přemístění – přenesení vlastních záporných emocí na jiný, méně „nebezpečný objekt“. Fixace – lpění na určitém „osvědčeném“ (byť nevhodném) chování.