STUDIE VLIVU INVESTIC DO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA VEŘEJNÉ FINANCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST Z POHLEDU MAKROEKONOMICKÉHO: Kvalitativní a kvantitativní analýza s akcentem na oblast Zlínského a Olomouckého kraje Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) březen 2011
STRUKTURA 1. STAV A VÝCHODISKA - vývoj stavební výroby v období krize, pozice stavebního sektoru v rámci ekonomiky České republiky, indikátory důvěry, relevantní pasáže Programového prohlášení vlády
2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI - makroekonomický rámec a veřejné finance, Státní fond dopravní infrastruktury, předpokládaný vývoj stavební výroby a především výstavby dopravní infrastruktury v krátké a delší budoucnosti
3. DOPAD NA HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY - budoucí rozvojové potřeby České republiky jako celku z pohledu realizace projektů dopravní infrastruktury: efekty přímé a indukované
4. ZÁVĚRY A SHRNUTÍ
STAV A VÝCHODISKA (1) Vývoj stavební výroby v období krize: -
v celkově nejkritičtějším roce 2009 poklesla stavební výroba pouze mírně, především díky pozemnímu stavitelství;
-
na cyklu nezávislé inženýrské stavitelství (financované ve značné míře z fondů EU) vykázalo růst přes 14%;
-
2010: česká ekonomika oživuje a stavebnictví padá do hlubokého propadu; přitom v oblasti inženýrského stavitelství je to pouze výchozí bod pro následnou redukci poptávky
Pozice stavebního sektoru v rámci ekonomiky České republiky: -
Podíl stavebnictví byl vždy výrazněji na 10% národního HDP; v roce 2010 se zřejmě tento podíl dostal pod 10%;
-
Významný je i jeho podíl na celkové zaměstnanosti – redukce výkonů ve stavebnictví bude akcelerovat nezaměstnanost
STAV A VÝCHODISKA (2) Indikátory důvěry: - Přes prudké zvýšení indikátoru podnikatelské důvěry na konci roku 2010 je důvěra v budoucí vývoj stavebnictví přesně opačná – nízká a klesající Relevantní pasáže programového prohlášení vlády: - „zachování výše investic do dopravní infrastruktury“, „zapojení soukromých zdrojů – PPP“, „zefektivnění činnosti SFDI a investorských organizací Ministerstva dopravy“
STAV A VÝCHODISKA (3) Index stavební produkce, pozemní a inženýrské stavitelství (ročně, stálé ceny)
meziroční index 140
160 průměr roku 2005 = 100 140
120
120
100
100
Stavební produkce (meziroční index)
80 80 60
Pozemní stavitelství (meziroční index)
60
Inženýrské stavitelství (meziroční index)
40
Stavební produkce (průměr roku 2005=100)
20
20
Pozemní stavitelství (průměr roku 2005=100)
0
0
Inženýrské stavitelství (průměr roku 2005=100)
40
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
STAV A VÝCHODISKA (4) Podíl stavebnictví na HDP ČR (mld. Kč; %)
mld. Kč
4000 3500 3000 2500
HDP
2000
z toho Stavebnictví (podíl na HDP v %)
1500 1000 500 0
13,6%
12,1%
13,7 %
14,7 %
14,3 %
1995
2000
2003
2007
2009
STAV A VÝCHODISKA (5) Indikátory důvěry - bazické indexy (hodnoty v jednotlivých měsících) 120 100 80
Stavebnictví Průmysl
60
Podnikatelský sektor Souhrnný indikátor
40 20
XII.10
XI.10
X.10
IX.10
VIII.10
VII.10
VI.10
V.10
IV.10
III.1 0
II.1 0
I.1 0
XII.09
0
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (1)
Makroekonomický rámec a veřejné finance:
-
veřejné finance se potýkají s dlouhodobě těžko udržitelnými strukturálními problémy – rigidní strukturou příjmové i výdajové strany, jež se se zhoršujícím demografickým vývojem mohou bez reforem dále prohlubovat;
-
nadcházející období = období fiskální konsolidace a obnovení fiskální disciplíny;
-
potřeba restrukturalizace především výdajové strany státního rozpočtu;
-
na příjmové straně rozpočtu dojde k mírnému nárůstu daňové zátěže a pokračování restrukturalizace daňových příjmů;
-
výdajová strana bude ovlivněna uskutečňováním úspor;
-
oživení bude stále viditelnější, avšak zůstane „dvourychlostní“ – sektory tažené exportem vykáží silnou výkonnost, avšak odvětví závislá na tuzemské poptávce – spotřební i investiční – porostou viditelně pomaleji; především v oblasti investic lze počítat s pokračujícím útlumem;
-
inflace bude vzlínat, ale makroekonomicky nebude představovat problém;
-
míra nezaměstnanosti se bude snižovat jen velmi pozvolně (dokud nedojde k oživení služeb a vzestupu investic)
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (2) Nástin střednědobé makroekonomické predikce mld. Kč
%
4300
5
4200
4
4100
3
4000
2
3900
1
3800
0
3700
-1
3600
-2
3500
-3
3400
-4
3300
-5 2009
2010 - predikce 2011 - predikce 2012 - výhled
2013 - výhled
HDP (mld. Kč, b.c.) HDP (růst %, s.c.)
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (3) Střednědobé nastavení fiskální politiky (% HDP) % 2 1
-3
2013 – výhled
2012 – výhled
2011 – výhled
-2
2010 – predikce
-1
2009 – předběžně ěžně
0
Saldo vládního sektoru Cyklická složka salda Jednorázové a ostatní přechodné operace Strukturální saldo
-4 Změna strukturálního salda -5 -6 -7
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (4) Aktualizovaný střednědobý výhled veřejných rozpočtů - fiskální cílení 0 % k HDP -1
0 mld. Kč -50
-2 -100
-3
-150
-4 -5
-200 -6 -250
-7 2009 – předběžně
2010 – predikce
2011 – výhled
2012 – výhled
2013 – výhled
Cíl pro vládní sektor; mld. Kč
Cíl pro vládní sektor; % HDP
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (5) Státní fond dopravní infrastruktury: -
objem jeho disponibilních prostředků vykazuje na období 2011 – 2013 oproti vývoji do roku 2010 významnou redukci;
-
respektování strategických záměrů Ministerstva dopravy v oblasti investic do dopravní infrastruktury: preference urychlení výstavby komunikací, které vymísťují dopravu z hustě obydlených aglomerací, především obchvatů; preference akcí, posilujících kapacitu současných komunikací a bezpečnost, momentálně nikoliv finančně vysoce náročné investice; došlo k posunutí několika významných železničních staveb, od jiných bylo zcela upuštěno; dávána přednost realizaci PPP projektů
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (6) Rozpočet SFDI a jeho střednědobý výhled do roku 2013 mld. Kč 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Schválený rozpočet Schválený rozpočet Schválený rozpočet 2009 2010 2011
Výhled rozpočtu 2012
Výhled rozpočtu 2013
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (7) Předpokládaný vývoj stavební výroby a především výstavby dopravní infrastruktury v krátké a delší budoucnosti: -
rok 2010 pro stavební firmy – v zásadě první krizový rok, s radikálním poklesem jejich výkonů;
-
výhled zásadně podmíněn redukcí poptávky ze strany veřejného sektoru;
-
hrozba nevyužití produkčních kapacit a nenaplněnosti výrobního programu;
-
zpoždění přípravných projektových fází, jež může vyvolat další redukci zaměstnanosti nejen přímo pracovníků ve stavebnictví, ale i v souvisejících projekčních a expertních aktivitách
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (8) Vývoj veřejných zakázek v ČR za I-X/2010 porovnání se stejným obdobím předchozího roku (mil. Kč, bez DPH; %) mil. Kč 100000 90000 80000 70000 60000
Pozemní stavby
50000
Inženýrské stavby
40000 30000 20000 10000 0 2010
2009
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (9) Příprava silničních a dálničních staveb (mil. Kč) 3500
3000
2500
2000
Počet akcí Finanční objem
1500
1000
500
0 2006
2007
2008
2009
2010
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (1) Identifikace důsledků a dopadů: -
prohloubení nestability;
-
uzavírání a utlumování provozů;
-
uzavírání a utlumování doprovodných specializovaných provozoven, podstatných pro dlouhodobý rozvoj oboru stavebnictví;
-
přesun od modernějších technologických postupů k levnějším;
-
riziko výrazné redukce zaměstnanosti;
-
fiskální dopady přímého i nepřímého charakteru;
-
redukce kupní síly a spotřeby
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (2) Vývoj odhadu fiskálního dopadu na roční bázi v závislosti na počtu zrušených pracovních míst (mil. Kč)
15.000
30.000
40.000
50.000
70.000
90.000
100.000
předpoklad počtu "ztracených" pracovních míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (3) Souhrn dopadů fiskálního charakteru (mld.Kč) 45 mld. Kč
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 15.000 míst
40 35
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 30.000 míst
30 25
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 100.000 míst
20 Dopad z titulu podvázání hospodářského rozvoje
15 10
Dopad z titulu omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů
5 0 2011
2015
2020
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (4) Souhrn dopadu na zaměstnanost ve scénářích (rok 2011) 70 60 50 40
Míra zaměstnanosti
30
Míra nezaměstnanosti
20 10 0 Současná úroveň - realita
Dopad z titulu Dopad z titulu Dopad z titulu redukce redukce redukce zaměstnanosti zaměstnanosti zaměstnanosti při ztrátě při ztrátě při ztrátě 15.000 míst 30.000 míst 50.000 míst
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 100.000 míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (5) Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky 4,5 % 4 3,5 3
Odhadovaný růst HDP
2,5 Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění „útlumové“ varianty
2 1,5 1 0,5 0 2012
2013
2015
2020
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (6)
Návrhy:
-
oprávněný prostor pro pořizování investic orientovaných do budoucna;
-
přijímání opatření na základě skutečných úspor;
-
vstřícnější postoj ze strany stavebních firem;
-
ve veřejných zakázkách preference transparentnosti, objektivnosti, reálnosti a neměnnosti podmínek;
-
větší míra přizpůsobivosti sektoru stavebnictví;
-
preference dlouhodobě koncipovaného projektového a investičního procesu;
-
rozšíření PPP projektů;
-
důraz na cenovou transparentnost;
-
odstranění prostředí měkkého rozpočtového omezení ze strany investora;
-
eliminace prosazování neúčelně nákladných řešení;
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (7) Souhrn dopadů fiskálního charakteru - Zlínský kraj (mil. Kč) 2500 2000
2011
1500
2015 1000
2020
500 0 Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 800 míst
Dopad z titulu Dopad z titulu Dopad z titulu Dopad z titulu redukce redukce podvázání omezení zaměstnanosti zaměstnanosti hospodářského propojenosti a při ztrátě 2.500 při ztrátě 5.000 rozvoje zamezení míst míst realizace důležitých investičních projektů
Celkový fiskální dopad (za předpokladu redukce o 800 míst)
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (8) Souhrn dopadu na zaměstnanost ve scénářích - Zlínský kraj (rok 2011) % 60 50 40 Míra zaměstnanosti
30
Míra nezaměstnanosti
20 10 0 Současná úroveň - realita
Dopad z titulu Dopad z titulu Dopad z titulu redukce redukce redukce zaměstnanosti při zaměstnanosti při zaměstnanosti při ztrátě 800 míst ztrátě 2.500 míst ztrátě 5.000 míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (9) Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky - Zlínský kraj (%) 6 5 4
Odhadovaný růst HDP
3
Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění „útlumové“ varianty
2 1 0 2012
2013
2015
2020
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (10) Souhrn dopadů fiskálního charakteru - Olomoucký kraj (mil. Kč) 3000 2500 2000
2011
1500
2015 2020
1000 500 0 Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 800 míst
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.500 míst
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 5.000 míst
Dopad z titulu podvázání hospodářského rozvoje
Dopad z titulu omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů
Celkový fiskální dopad (za předpokladu redukce o 800 míst)
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (11) Souhrn dopadů na zaměstnanost ve scénářích - Olomoucký kraj (rok 2011) % 70 60 50 40
Míra zaměstnanosti
30
Míra nezaměstnanosti
20 10 0 Současná úroveň – realita
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 800 míst
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.500 míst
Dopad z titulu redukce zaměstnanosti při ztrátě 5.000 míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (12) Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky - Olomoucký kraj % 6 5 Odhadovaný růst HDP
4 3
Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění „útlumové“ varianty
2 1 0 2012
2013
2015
2020
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (1) Vývoj stavebnictví v současnosti nekoresponduje zcela s vývojem hospodářského cyklu; stavební vývoj je oproti celkovému vývoji české ekonomiky poněkud opožděn; je to dáno především tím, že zdroje financování stavební výroby nebyly a nejsou z podstatné části na průběhu cyklu bezprostředně závislé a jsou do značné míry determinovány politickým rozhodnutím; Vývoj roku 2010 představoval zásadní zvrat ve vývoji stavební výroby oproti roku 2009; stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek; tento stav je teprve výchozím bodem následné redukce poptávky na stavebním trhu v řádu desítek miliard korun; Meziroční pokles veřejných zakázek (přes 50% objemu stavební výroby) činil téměř 45%, u inženýrského stavitelství více než 50%
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (2) Objem zakázek veřejného charakteru na projekty dopravní infrastruktury pokles o téměř 75%; Podíl stavebnictví na HDP České republiky byl dlouhodobě vždy nad hodnotou 10% (v období 1995 – 2009 mezi 12% 15%); na počátku roku 2010 tento klesl pod 10%, v průběhu roku se této hranici opět přiblížil; Stavebnictví vykazuje velmi silnou propojenost s ostatními sektory; stavební investice v oblasti dopravní infrastruktury a průmyslových zón vykazují silný akcelerační efekt na budoucí vývoj ekonomiky; Stavebnictví vykazuje silný dopad na zaměstnanost v přímých a odvozených aktivitách; Stavebnictví má současně i silný fiskální dopad; je však nutné dosáhnout souladu s aktuální potřebou konsolidace veřejných financí
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (3) Základním parametrem vývoje finanční základny SFDI je redukce jeho rozpočtu přibližně o 35 mld. Kč v roce 2011 a následně pouze jeho velmi mírné navyšování v letech nadcházejících; Právě v období těsně post-krizovém existuje silná potřeba pořizování významných investic (vedle dopravní infrastruktury též energetických či ekologických); Dochází ke zpožďování v realizaci přípravných aktivit s dalekosáhlými důsledky s horizontem celé dekády; Důsledky předpokládaného stavu jsou: nevyužívání stavebních kapacit, prohlubování nestability prostředí, uzavírání a utlumování provozů i v doprovodných aktivitách, redukce zaměstnanosti s negativním dopadem na veřejné finance, redukce růstového potenciálu
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (4) Navrhováno je přijetí průhledných, transparentních opatření a férovějšího systému veřejných zakázek, zajištění dlouhodobosti projektového a investičního procesu s jasně, reálně a pevně stanoveným harmonogramem, založeném na transparentnosti a vymezení a dodržování priorit; mělo by dojít k využívání projektů PPP, jejichž plnokrevné fungování by bylo kompatibilní s nynější potřebou ozdravení veřejných financí; základem nového přístupu k problému je současně i absolutní cenová transparentnost
Děkuji za pozornost
Petr Zahradník
[email protected]
