Studenti z Janských Lázní? Pohodáři! strana 18

Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry

www.muzes.cz

Č a sopis pro t y, kteří se ne v zdáva jí

●

1 / 201 4

●

J e d n o t l i v ý v ý t i s k 3 0 K č / P ř e d p l a t i t e l é 2 0 K č

Studenti z Janských Lázní? Pohodáři! strana 18

EDITORIAL

obsah Dobré zprávy

Zájezd do Dudinců Modrý slon MBA zdarma Praha 12 průkopníkem Ples Čmeláčka

Změny

4–5

Anketa

Co pro vás znamená nový občanský zákoník?

Michaela Hendrychová: Potřebujeme moderní zákony str. 8

6

Téma: Nový občanský zákoník Když jeden americký tiskový magnát před lety prohlásil, že papír je mrtev, měl na mysli noviny. V žádném případě nešlo o bankovky, řekne si někdo. V době elektronických pomůcek (a nemusí jít jen o média) lze však charitu uchopit dokonce i bez nich. Pokladničkám na dary totiž s trochou nadsázky zvoní hrana. Vzpomeňme český vynález – dárcovskou SMS – nebo v Americe oblíbenou aplikaci na chytré mobilní telefony, kdy při každém posunutí budíku směrem vpřed je automaticky odeslána určitá částka na zvolený účet. V Česku existuje i facebooková aplikace Zahradník, pomocí které dostane dárce po odeslání DMS kód, jehož prostřednictvím pak může na facebookovém profilu „zalít“ květináč s projektem, který právě podpořil. Informaci o tomto daru zveřejní zároveň na svém profilu. Konto BARIÉRY získává čím dál častěji prostředky i díky těm, kteří při oslavách životních jubileí nechtějí od přátel klasické dárky, ale žádají je o pomoc potřebným (viz str. 27). Prakticky vše probíhá tak, že si vyberou člověka, kterému chtějí pomoci, a hosté pak posílají elektronicky na účet sumu, jakou uznají za vhodné. Z vlastní zkušenosti vím, že tak lze vybrat za večer několik tisíc korun, ale – třeba při osla vách bankéřů – i statisíce. Přesná čísla o tom, kolik se v České republice vybere ročně na charitu, neexis tují. Relevantním ukazatelem jsou pouze data ministerstva financí, která zahrnují veškeré dary, jež si Češi odepsali z daní. Je z nich patrný jasný trend: zatímco v roce 2000 darovaly fyzické osoby necelých sedm set milionů korun, v roce 2013 šlo zhruba o dvojnásobek. Tato čísla jasně svědčí o změně v myš lení Čechů. Proto se změnám v širším slo va smyslu věnujeme i v prvním letošním vydání. Osob s postižením se totiž kromě jiného významně dotýká od 1. ledna platný nový občanský zákoník. A protože mnozí rádi tvrdí (v české kotlině jde o po měrně rozšířený zvyk), že každá změna je k horšímu, dali jsme slovo odborníkům. Důležité novinky v zákoníku vysvětlují a docházejí v podstatě k závěru, že – stej ně jako v možnostech pomoci potřebným – jde o změny k lepšímu. Na začátek roku 2014 je to hodně dobrá zpráva.  Přeji vám inspirativní čtení.

Jindřich Štěpánek

Michaela Hendrychová: Potřebujeme moderní zákony Je třeba bát se „občana“? I my jsme občané Brána se nezavírá, naopak

20 let Konta BARIÉRY

Ke státnicím závějemi sněhu

Škola pro děti s postižením Akademie Janské Lázně

Nové zahraniční technologie Soubory a myšlenky vždy a všude

8–10 11–12 13 14–15 16–17 18–19

Škola pro děti s postižením: Akademie Janské Lázně str. 18

20–21

Umělci Konta BARIÉRY

Eduard Ovčáček: Má generace je posedlá poezií

22–23

Poradna

Co nás čeká v novém občanském zákoníku

Konto BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1 Dvě výročí

24–26

27

Na cestách

Na cestách: Madridem na vozíku: Není se čeho bát / str. 28

Madridem na vozíku: Není se čeho bát 28–29

Vaše fotografie O podzimu a štěstí

Auto- Moto

Úpravci mají novinky

30–31 32–33

Tip na výlet

iQpark: Inteligentní zábava pro malé i velké

SENSEN

Senior roku poprvé

34–35 37

Křížovka o ceny38

Vydává: Sdružení přátel Konta Bariéry ve spolupráci s Nadací Char ty 77 Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek (e-mail:[email protected], mobil: 722 966 233) Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: [email protected]), Pavel Hrabica (e-mail: [email protected]), Radek Musílek (e-mail: [email protected]), Jan Šilpoch (e-mail: [email protected]) Manažerka redakce: Kateřina Uhrová (e-mail: [email protected], mobil: 722 966 510). Korektorka: Martina Čechová Adresa redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1 Mobil: 722 966 510. Telefon: 224 242 973 Web: www.muzes.cz. E-mail: [email protected] Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr. Alena Dernerová, PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., Mgr. Tomáš Cikrt, PhDr. Martin Kovář, PhDr. Jan Pičman, Mgr. Sri Kumar Vishwanathan, Lenka Kohoutová, Mgr. Jan Šesták, MUDr. Jiří Soukup Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč. Celoroční předplatné 240 Kč. Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč. ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází v lednu 2014. Vychází za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava a sazba: Jan Bělovský. Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9 Volný prodej: Česká pošta, s. p. Foto na titulní straně: Jan Šilpoch

Tip na výlet: iQpark: Inteligentní zábava pro malé i velké str. 34

můžeš / číslo 1 - 2014

Partneři redakce:

3

DOBRÉ ZPRÁVY

Zájezd do Dudinců

časopis pro t y, kteří se nevzdáva jí

Zajímavé čtení pro hlavu i srdce! Informace, servis.

Čtěte Můžeš na www.muzes.cz Vážení čtenáři,

Nejen Dudince, ale i další slovenské lázně jsou oblíbenou destinací. Foto: archiv

Svaz postižených civilizačními chorobami v České republice je občanské sdružení působící na celém území státu. Sdružuje lidi postižené civilizačními chorobami, další zdravotně postižené občany, jejich rodinné příslušníky a jiné fyzické i právnické osoby, které mají zájem o spolupráci. Základní organizace SPCCH v Mladé Boleslavi pořádá 4.–11. ledna zájezd do slovenských lázní Dudince. Jedná se o jeden z řady každoročních zájezdů na různá místa doma i v zahraničí. Cena 3700 Kč zahrnuje ubytování v Hotelu Park, plnou penzi, volný vstup do bazénů a 10 léčebných procedur. Více o činnosti organizace SPCCH najdete na www. spcch-mb.cz. 

své postřehy a názory nám pište na [email protected] nebo na adresu redakce časopisu Můžeš, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1. na 2014 na adresu: Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje, o.p.s., Zahradní 415/10, 460 01 Liberec. Bližší informace a přihlašovací formuláře naleznete na www.czplk.cz. Vystavovatelé berou na vědomí, že jejich díla budou vystavena na veřejnosti v liberecké zoo. Organizátoři se zavazují, že jejich díla budou použita pouze k výstavním účelům v rámci akce Modrý slon. Z důvodu přehlednosti a k řádnému navrácení děl vystavovateli je zapotřebí, aby jednotlivá díla byla opatřena vhodným obalem, který bude řádně označen adresou vystavovatele.

Modrý slon Sdružení Artefaktum.cz a Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje vyhlašují IX. celostátní soutěž o ceny Modrého slona 2014 v rámci projektu Tvoříme duší… Motto projektu je Bez bariér v duši i v životě. Soutěžit se bude v 10 následujících kategoriích: malba keramika fotografie textilní tvorba kombinovaná technika (ruční práce) literární tvorba divadlo (malé formy, loutky apod.) tanec hudební tvorba (hudební přednes apod.) jiné formy zajímavé umělecké tvorby (řezbářství apod.) Vyplněnou přihlášku je nutno písemně nebo osobně doručit nejpozději do 30. dub-

4

Jednou z disciplín kreativní soutěže je i práce s keramikou. Foto: Ladislav Polnický

Projekt Tvoříme duší... se stal součástí kulturních tradic, ve kterých Sdružení Artefaktum.cz s Centrem pro zdravotně postižené Libereckého kraje představuje široké veřejnosti tvůrčí činnost občanů se zdravotním postižením a jejich přátel. Nad soutěží převzala patronát řada významných osobností naší kultury, které aktivně pomáhají při její realizaci. Setkání se stala vyhledávanou událostí i pro širokou veřejnost. Ve spolupráci se zoo Liberec se v exteriérech a interiérech zahrady uskuteční přehlídka oceněných soutěžních prací a kulturních vystoupení vybraných přihlášených souborů. 

MBA zdarma

Bezplatně může získat titul MBA jeden člověk s postižením. Foto: Ladislav Polnický

Master of Business Administration (MBA) je vysokoškolský postgraduální studijní program zaměřený na získání znalostí v oboru managementu. Central European Management Institut (neboli CEMI) podporuje organizace a projekty, které se snaží usnadnit život těm, pro něž není vzdělání jednoduše dosažitelné. Rozhodl se poskytnout jedinečnou šanci zdravotně handicapovaným lidem a vybranému uchazeči umožnit studium MBA na CEMI zcela bezplatně za podmínek definovaných níže. Žadatel musí v první řadě splňovat všeobecné podmínky pro přijetí ke studiu na institutu; tj. vysokoškolské vzdělání (s doložením diplomu) či středoškolské vzdělání s maturitou a odpovídající manažerská praxe. Žadatelem o stipendium se rozumí zdravotně handicapovaný člověk vlastnící průkaz TP, ZTP či ZTP/P nebo jinak doložené potvrzení o zdravotním postižení. Za žádost se považuje zaslání vlastního životního příběhu žadatele v rozsahu maximálně jedné strany formátu A4, který bude popisovat vlastní životní situaci a způsob, jak mu získání profesního titulu MBA či LL.M. pomůže k lepšímu uplatnění v životě a proč by právě on měl toto stipendium získat. Vyhodnocení a výběr vhodného studenta proběhne do 31. ledna 2014. Zahájení studia je v únoru 2014. Více informací hledejte na www.cemi.cz 


Z REDAKČNÍ POŠTY Tablety budou pomáhat při komunikaci s neslyšícími na Praze 12. Foto: Petr Hrubý

Nedůstojný prezident Vážená redakce, jis tě se i k Vám donesl další ze slavných Zrušíme ústavy? výroků prezidenta republiky. Nechtěl předat pověření k sestavení vlády, dokud je na vozíku, což nepovažuje za důstojné. Ohra dil se pan Krása, ohradili se i jiní. Přesto v sobě pre zident nenašel dost pokory a slušnosti, aby se omluvil. Vzkázal přes mluvčí, že to tak nemyslel, že se nikoho dotknout nechtěl, ale neodpustil si dodat, že reakci považuje za přehnanou. Obyčejné lidské slovo – „pro miňte“ – nezaznělo. To by asi ztratil ještě víc důstojnosti. Sama jsem na vozíku. Jeho výrok mě nepotěšil, ale asi bych kvůli němu samotnému do médií nekřičela. Daleko víc mi vadí neschopnost uznat chybu, která se mohla někoho dotknout, a omluvit se za ni. Proto Vám píši tento list, abych si mohla někomu postěžovat a dostat ze sebe nepří jemné pocity. Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry

www.muzes.cz


●

11/ 20 13

●

Jednotlivý výtisk 30 kč / Předplatitelé 20 kč

strana 12

Praha 12 průkopníkem Odbor sociálních věcí ÚMČ Praha 12 zahájil testování služby simultánního přepisu on-line pro osoby se sluchovým postižením. Přepis budou využívat sociální pracovníci odboru při návštěvách svých klientů v jejich domácnostech nebo v nemocnicích. Služba bude přístupná i při komunikaci neslyšících přímo na úřadu. Testování přepisu bude probíhat až do poloviny ledna 2014, a to na tabletu s předplaceným internetem a nainstalovanou aplikací pro on-line přepis, který pro tyto účely zapůjčila společnost Transkript. Cílem je ověřit si zájem a využitelnost přepisu ve státní správě a ulehčit komunikaci jak neslyšícím, tak i sociálním pracovníkům. Transkript on-line, s. r. o., je sociálně zaměřená firma, která zajišťuje přes internet pomocí své aplikace a vlastních přepisovatelů simultánní přepis řeči. Hlavním cílem firmy je odbourávat komunikační bariéry osob se sluchovým postižením a umožnit jim lepší začlenění do běžného života. Právě proto Transkript usiluje o zavedení on-line přepisu mimo jiné i ve státní správě a na všech dalších místech, kde se může vyskytovat větší počet osob se sluchovým postižením. 

Ples Čmeláčka Občanské sdružení Čmeláček – Klub rodičů a přátel postižených dětí pořádá 1. společenský ples. Akce se koná 17. ledna od 20.00 hod. v kulturním domě K-Trio, Dr. Martínka, Ostrava-Hrabůvka. Cena vstupného činí 200 Kč a zahrnuje i večeři. Další informace i o samotném sdružení najdete na http://www.cmelacek.cz/plan.html. 

M11_2013.indd 1

S pozdravem Klára Černá, Prostějov Vážená paní Černá, jistě nejste ve svém postoji sama. Řada lidí si myslí, že jakékoliv spojování nedůstojnosti s vozíkem není vů bec vhodné, ať už to bylo myšleno jakkoliv. Může to otevřeně i podprahově vysílat nevhodné signály k většinové společnosti, která si pak utváří určité postoje k lidem na vozíku. Ovšem výjimkou nejsou ani opačné názory z řad našich čtenářů, jak dokládá i jeden z dalších dopisů. (red)

Odvolací kouzlo Dobrý den, přátelé, určitě je to náhoda, ale nemohl jsem Zrušíme ústavy? si nevšimnout, že jakmile se s někým začnete bavit o Jan ských Lázních, tak za chvíli končí ve své funkci. Nejprve jste byli za ministrem Hegerem, který záhy padl s celou vládou. Pak jste navštívili dosazeného ředitele lázní Šimurdu, a než stačil rozhovor s ním vyjít, vystřídal ho nový ředitel Bubla. Asi máte nějakou kouzelnou moc spojenou s tématem Janských Lázní. Tak mě tak napadá: Náš pan prezident má poslední dobou různé zdravotní neduhy pohybového aparátu. Nechcete si s ním také promluvit na téma Janské Lázně? Třeba by mu to tam pomohlo.



www.muzes.cz


●

11/ 20 13

●


strana 12

M11_2013.indd 1

Do plesové sezony se vlastní akcí zapojí i sdružení Čmeláček. Foto: Ladislav Polnický

10/17/2013 10:06:06 AM

S pozdravem Tomáš Trousil, Brno

Vážený pane Trousile, i my v redakci jsme si všimli této náhody. A to ještě nevíte, že jsme ani nestihli otisknout rozhovor s předchůd cem pana Šimurdy. To bylo asi naše první „kouzlení“ v tématu Janské Lázně. Pan prezident Miloš Zeman by se s námi jistě na téma Janské Lázně nebavil, takže v tom do nás své naděje vkládáte marně. Shodou okolností se téma jeho zdravotního stavu nedávno postaralo o menší rozruch mezi lidmi s postižením. Reagují na to i naši čte náři v uvedených dopisech. Především panu Horákovi by se asi váš ironický komentář moc nelíbil. (red)

Hysterie postižených Dobrý den, jistě se i k vašim uším donesla hysterické reakce některých postižených na slova pana prezidenta Miloše Zemana. Nevím, proč musí být mezi postiženými taková hysterie kolem jednoho neúmysl ného výroku. Sám jsem dlouhá léta na vozíku, takže mě nemůže nikdo obviňovat, že jsem nějaký neonacista, který nemá rád „mrzáky“. Připadá mi, že by naší komunitě postižených slušela větší tolerance, kterou sami očekáváme od druhých směrem k nám. Myslím, že neurotická vystoupení pana Krásy nám spíš v očích veřejnosti škodí. Navíc mě už nebaví mediální štvanice pod heslem: „Kopneme si do Zemana!“ Hrstka pražských pseudointelektuálů si žije ve své sociální bublině a odmítá uznat, že obyčejní lidé mají stále hlouběji do kapsy. Ohánějí se křupanstvím hlavy státu, ale zcela pomíjejí skutečné problémy této země. Asi mají málo starostí a dost času řešit takové nesmysly, jako je jedno uřeknutí. Václav Horák, Příbram Vážený pane Horáku, dovolím si odpovědět jakožto člověk sedící rovněž na vozíku. Pone chám bez komentáře vaše slova o pražských pseudointelektuálech. Ani nevím, jestli do nich počítáte mou osobu. V demokratické společnosti má každý právo říci svůj názor. Vy jste tak učinil. Někdo třeba bude souhla sit, někdo možná ne. Rozhodně s vámi sou hlasím v tom, že by i naší komunitě slušela větší tolerance. A dodávám také sebereflexe. Určitě máme sami co zlepšovat. Nemusíme se však ani stydět ozvat se, když se nám něco nelíbí. Tak to v demokracii chodí. Radek Musílek

10/17/2013 10:06:06 AM

Své postřehy a názory nám pište na [email protected] nebo na adresu Redakce časopisu Můžeš, Melantrichova 5 110 00 Praha 1. 

5

ANKETA


Jitka Fučíková

Milan Pešek

JUDr. Josef J. Veselý

Lenka Zimmermannová

Život bez bariér, Nová Paka

KŘIŽOVATKA handicap centrum, o. s., výkonný ředitel

Handicap Lyceum, Praha

Easy Handicap Help, Liberec

Málokdo si uvědomuje, že nový občanský zákoník, o kterém se říkalo, že se občanských sdružení dotkne jen úpravou stanov a změnou názvu, znamená nemalou administrativní zátěž spolků při plnění podmínek na zápis do soudního rejstříku; nejen jednorázově, ale i při změnách zapisovaných skutečností.

Změna z občanského sdružení na jiný subjekt je pro nás velkou zátěží a je administrativně náročná. Již od května 2012 se zúčastňujeme všech seminářů k novému OZ.

Pro nás to znamená především administrativní zátěž a finanční náklady spojené např. s právní pomocí. Spolek má nejasné parametry, z našeho pohledu není dořešen statut veřejné prospěšnosti. Může se stát, že při odeslání nových stanov nebudou schváleny, může se stát, že budou určité dosavadní dotace zrušeny nebo direktivně nastaveny takové parametry, aby donutily nově vzniklé i stávající zapsané spolky k transformaci.

Přemýšlím, v čem se našeho občanského sdružení změna občanského zákoníku nejvíce dotkne, protože my přecházíme z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Pravděpodobně jen v tom, jak budou obecně prospěšné společnosti po účinnosti nového občanského zákoníku brány. Pak budou moci vznikat jen ústavy. 

Bude zřejmě nutné informovat o změnách všechny sponzory a dárce, měnit formuláře a další věci. Z našeho pohledu výhody pro organizace našeho typu nevidíme žádné. 

Největší práce čeká „střechové“ či celorepublikové spolky, které mají více pobočných spolků (dříve organizačních jednotek).

Co pro vás znamená nový občanský zákoník?

Na druhé straně to přispěje k transparentnosti spolků. Velkou neznámou je existence budoucích ústavů; proto se řada občanských sdružení poskytující sociální služby snažila do konce roku 2013 založit obecně prospěšnou společnost, jejíž činnost je v praxi ověřená. 

Poškodí nás to v registraci sociálních služeb, která je nepřenosná, jelikož jsme poskytovatel. Musíme se rozdělit na tři subjekty: ústav, kde budeme poskytovat sociální služby, na OPS se startovacími byty pro osoby v krizi s těžkým zdravotním postižením a na nestátní neziskovou organizaci za jednu Kč (zaměstnávání OZP). To je pro nás časově i finančně zatěžující. Pokud tento krok neuděláme, nemáme od r. 2015 nárok na dotace MPSV, jelikož spolky mají zajištěny dotace pro rok 2014, ale není pro ně jistý dotační titul pro rok 2015. 

DOBRÉ ZPRÁVY Internet a můj handicap. Již desátý ročník literární soutěže Internet a můj handicap vyhlásilo pro autory se zdravotním postižením BMI sdružení. Soutěžící mají literární formou ukázat, jak jim internet nebo telefon pomáhají čelit jejich zdravotnímu handicapu. Vítěz získá od Era Poštovní spořitelny 10 tisíc korun. Zvláštní ceny udělí časopisy Můžeš, Gong a Vozíčkář. Soutěžní práci je třeba poslat v elektronické podobě nejpozději do 16. února 2014 na adresu [email protected]. Tichý kalendář. Zpěvák, ale také fotograf světa přírody Dan Bárta přispěl do letošního kalendáře APPN (agentura pro neslyšící) svými snímky vážek. Tichý svět 2014, což je název kalendáře, spolupracoval při návrhu kalendáře a výběru fotografií s Martinem Pustelníkem, dalším fotografem věnujícím se

6

tomuto podivuhodnému hmyzu. O vydání se mj. zasloužila společnost Raiffeisen – Leasing. Kalendář je stále k zakoupení buď v pražských kavárnách Mammacoffee, nebo na e-shopu stejnojmenné firmy. Jihlavský úspěch. Krajské město Vysočiny se probojovalo ze 102 účastníků mezi 33 oceněných evropských měst soutěže Access City Award 2014. Evropská komise každoročně uděluje ocenění pro bezbariérově přístupná města. Cena je uznáním těm městům, která se snaží zajistit přístupné prostředí zdravotně postižením a starším lidem. Vyzkoušeli novinky. Nevidomí a slabozrací měli v závěru roku 2013 možnost vyzkoušet si na vlastní hmat nejnovější trendy v pomůckách pro nevidomé a slabozraké. Společnost

Dinasys jim zajistila praktickou prezentaci nových informačních systémů využívajících Braillovo písmo, elektronický informační systém Dinasys, nové plastické orientační mapy, vodicí linie z nejrůznějších materiálů či nové aplikace písma pro nevidomé do kovu, plastu a dřeva. 70 000 sluchových knih. Digibook, digitální knihovna, má sídlo na Slovensku, ale občanské sdružení Infoblind nabízí publikace pro nevidomé i pro Českou republiku. Na konci roku přesáhl počet publikací 70 000 a jen za rok 2013 jich přibylo asi 12 000. Pět šestin digitalizovaných knih, publikací, návodů, manuálů a časopisů je v českém jazyce. V novém ponovu. V rekonstruovaném Centru denních služeb v Brně v Bzenecké ulici 23 se sešli jak klienti a čle-

nové Ligy vozíčkářů, tak lidé s lehkým mentálním postižením a jejich kombinacemi. Kromě propagace bezbariérového Divadla Barka přispělo předvánoční setkání k lepšímu pochopení světa zdravých a světa lidí s handicapem, protože pozvání patřilo všem bez ohledu na zdravotní stav. Lidé bez handicapu si například mohli vyzkoušet jízdu na vozíku, přesedání z vozíku na toaletu a další každodennosti zdravotně postižených. Naděje pro postižené. Především zapojení lidí s handicapem vedlo k zahájení spolupráce pobočky centra Naděje s městem Otrokovice. V koordinaci s Technickými službami Otrokovice byla vyčleněna lokalita sídliště Štěrkovice, kde se klienti Naděje především se zdravotním znevýhodněním starají o čistotu dětských hřišť a trávníků.  (ph)


Soutěž o kartu Handy Card! Jaké jsou výhody automatických parkovacích systémů v automobilech? Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. ledna 2014 na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1 nebo na mailovou adresu: [email protected]. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ. Minulou otázku správně zodpověděl Josef Štrobl z Krabčic. Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card. Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty.

Předplaťte si časopis Výhodné předplatné na dva roky za 380 Kč! Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky, ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč a proti volnému prodeji 280 Kč.


www.muzes.cz

í kč up 20 K o h o to is u lé ite at to so p ří te pl ed Př ča d p o č / p o n to r y k 3 0 k K o r ié ý v ý t i s Ba t l i v Je

●

ww

w.m

uz

es.c

Ča

z

so

e kt

ří

se

v ne

zd

áv

s

pr

o

ty

,

í

●

1/

20

14

ch ký

dn

í?

o

zn

Lá

12/2013

●

●

ww

w.m

na

Ča

Kristýna Ševčíková: Nesedím doma v depresích, že nemám partnera

so

pi

Zru

stra

na

12

s

pr

o

ty

ším

18

stra

1_2

013

:10

.ind

d

1

13

es.c

, k t

z

eř

í s e

eú

strana 10

M1

uz


s Jan

z nti de áři! Stu hod Po

pi

aj


ne

vz

dá

va

sta

jí

●

11

/2

vy

01

?

3

●

Je

Ko to u p í ča h o to p o so p K o d p o is u B a n to ří te r ié ry ot liv ý

dn

vý

tis

k

30

kč

/ P ř

ed

pl

at

ite

lé

20

kč

AM

9:22

6/20

12/1

M12_2013.indd 1

Objednávám předplatné časopisu Můžeš roční předplatné za 240 Kč

JMÉNO a příjmení:

11/12/2013 9:21:05 AM

ulice: d

název organizace:

číslo popisné:

10/1

7/20

1

13

.ind

10:0

6:06

014

1_2

M0

PSČ:

AM

město:

dvouleté předplatné za 380 Kč Forma úhrady:

složenkou

převodem

fakturou

telefon:

Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu: Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím na Konto BARIÉRY. 2. Ušetříte, při předplatném na dva roky je to 280 Kč. 3. Můžete vyhrát mobilní telefon a kartu Handy Card.

Chcete roční př -li změnit n edplatné a dvoulet zvýhodněné é, konta ktujt bezplatn ou linku e České p o 800 300 šty 302

Téma: Nový občanský zákoník ■ Občanský zákoník: Konec světa se nekoná. ■ Zákony mají svobodě pomáhat. ■ Podstatné změny v posuzování právní způsobilosti.

Michaela Hendrychová:

Potřebujeme moderní zákony

Text: Zdeněk Jirků Foto: Jan Šilpoch

Nový občanský zákoník vyvolává nervo zitu. Je oprávněná, nebo zbytečná? Odpovím jednoduše: Je zbytečná. Pod čarou bych řekla: nervozitu vyvolávají hlavně lidé, kteří se prostě nesmířili s moderním pojetím soukromého práva. Šedesát let byli zvyklí na právo podle sovětského vzoru a nic jiného neumějí. Často nemají ani ponětí, jak to

8

na západ od nás funguje. Nový občanský zákoník je prostě velký krok ke standardnímu pojetí, jak se osvědčilo – a podtrhuji osvědčilo! – ve vyspělých zemích. Je to jen navázání na tisícileté tradice, jistě mnohokrát na základě obrovských zkušeností změněné a vylepšené, v pojetí ochrany majetku, podmínek pro každodenní život, třeba co se týká uzavírání smluv, a ve spoustě dalších běžných situací, ale nová jsou třeba také pravidla o náhradě škody na zdraví, za tzv. nemajetkovou újmu atd.

Jsem docela ráda, že naši studenti, nezatížení minulou teorií a praxí, nemají s tímto novým kodexem problém. Takže je-li jaká potíž, pak ne v občanském zákoníku, ale jen ve stereotypech našeho myšlení. Snad nejčastějším argumentem je nová nebo i staronová terminologie. Má slou žit jen k symbolickému návratu, anebo má lépe vystihnout podstatu věci? Obojí. Někdy jde o nápravu stavu, který trval po desítiletí. Například: do roku 1964


ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í

Nový občanský zákoník je prostě velký krok ke standardnímu pojetí, jak se osvědčilo – a podtrhuji osvědčilo! občanského i obchodního zákoníku – přesně říkala, co si můžete smluvit a za jakých podmínek. Takže když jste se domluvili se svým smluvním partnerem jinak, než stanovil zákon, šlo o neplatnou smlouvu. Dnes máme přesně opačný stav – není-li pro konkrétní právní vztah stanoveno, jak má vypadat, a to je jen výjimečné, je jen na vás a osobě, s níž smlouvu uzavíráte, jak si věci domluvíte. Takže bude i velmi těžké dokazovat, že je smlouva je neplatná, a hlavně soudy samy z vlastní iniciativy nebudou moci o neplatnosti rozhodnout, což bylo nejen možné, ale hodně často se skutečně stávalo. Ale nevydáváme se tak na cestu, kde silní, mazaní a rafinovaní budou bez ohledně vítězit? Ne, to si nemyslím. Obecně platí, že smlouva nesmí být ve zřejmém rozporu s dobrými mravy, a naopak musí být v souladu s veřejným pořádkem, to jest s tím, na čem se musí bezvýhradně trvat, mají-li být zachovány základy společnosti a státu. Pak jsou tu pravidla, která nelze překročit – kdy se kdo narodil, kdy zemřel, kdy je možné a nemožné uzavřít manželství, kdy

info Kdo je JUDr. Michaela Hendrychová, CSc. Spoluautorka nového občanského zákoníku. Od 1994 vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Narozena 1949, absolventka pražské právnické fakulty. Začínala sice jako praktická právnička, ale brzy přešla na Ústav státu a práva Akademie věd a v roce 1994 pak začala vyučovat občanské právo zase na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2000 se autorsky podílela na přípravě nového občanského zákoníku. Publikovala na šedesát prací – učebnic, monografií, časopiseckých statí, komentářů k zákonům, příspěvků do sborníků atd. V odborné veřejnosti je známa pod dřívějším jménem Zuklínová, které stále užívá jako pseudonym.

jsme měli „nájem“ i „pacht“. Pak se to obojí společně změnilo na tzv. osobní užívání bytu, pozemku atd. V roce 1991 jsme se vrátili k nájmu. Jenomže – je přece rozdíl, jestli si byt, auto nebo třeba polohovací postel najmete pro svou potřebu a prostě tu věc užíváte anebo jestli si najmete např. zemědělskou půdu, obděláváte ji, provozujete výrobu s cílem dosáhnout zisku; to už není pouhé užívání, to není prostý nájem. Už je to pacht. To platilo už od římských dob. Takže oba pojmy mají svůj vlastní smysl. Stejně důleži-


tý je například návrat výminku, služebností, opuštěné věci, věci bez pána aj. Dobře. Bude se tedy člověk, obyvatel této země, cítit s novým zákonem kom fortněji? Jistě. Především proto, že má daleko větší svobodu, víc možností. A je daleko víc chráněn. Míra svobody každého, pokud jde o to, co si mohu dohodnout, zařídit, udělat, je mnohem širší, než byla dosud. Například: dřívější úprava soukromého práva – tedy

a jak vznikne právnická osoba, jak jedná, pravidla o svéprávnosti atd. To jsou pravidla statusová, a ta obejít nelze. Takže jestliže zletilost nastává v osmnácti, není možné dohodnout něco jiného. Plnou svéprávnost také člověk získá v osmnácti, ale výjimečně ji může nabýt i dříve – emancipací nebo taky sňatkem. Pak jsou tu ještě dvě velké oblasti, kde je výslovně chráněna, jak vy říkáte, objektivně slabší strana – spotřebitel a nájemník v bytě nebo třeba domku.

� 9

Téma: Nový občanský zákoník

schopností a reálných možností konkrétního soudce. Zatím se to také soustřeďovalo především na majetkové otázky, což je hluboký omyl. Soukromí člověka přece nezahrnuje jen majetek a jeho nabytí či pozbytí. Skončila doba, kdy šlo prostě o nezpůsobilost nad dva tisíce nebo nad dvě stovky. Soudce bude mít před sebou těžký úkol: především nebude moci nikoho zcela zbavit svéprávnosti, bude moci svéprávnost jen omezit, a v každém případě bude muset bedlivě zvažovat, v jakém rozsahu svéprávnost dotyčného člověka omezí. Zda mu třeba také odejme právo dávat souhlas k osvojení jeho dítěte. Protože toto právo je v zásadě nezcizitelné a vyplývá ze zcela biologického vztahu. Navíc o svéprávnosti bude soudce rozhodovat každé tři roky znovu, vždycky znovu posoudí zdravotní stav člověka. Takže také bude třeba neprodleně rozhodnout o všech, kteří dosud byli zbaveni svéprávnosti, a rozhodnout, v jakém rozsahu bude jejich svéprávnost nadále omezena.

Michaela Hendrychová zná právo i velmi prakticky – dosud působí jako advokátka.

strany také mohou dohod� noutTamněcosi sice jiného, než stanoví zákon, ale

taková dohoda nikdy nesmí zhoršit postavení spotřebitele nebo nájemce bytu, které mu garantuje zákon. Zastavme se nyní u problému zvlášť důležitého pro některé naše čtenáře. Nový občanský zákoník přichází s úplně novým pojetím svéprávnosti, s jiným pohledem na způsobilost k právním úkonům. Jde o velmi důležitá ustanovení občanského zákoníku včetně těch přechodných. A ještě nás čeká jeden důležitý zákon – o opatrovnictví. Nevím přesně, jaké bude jeho finální znění, ale už se rýsuje např. objektivní potřeba značného množství opatrovníků. A nejspíš bude zavedena i funkce profesionálního opatrovníka. Ale zpět ke svéprávnosti. Dosud byla bohužel běžná praxe, že každá tzv. abnormálnost v chování anebo schopnostech člověka mohla vést a příliš často vedla ke zbavení svéprávnosti. Starý sovětský model. Víte, není to jen problém zákona, ale především

Je dost soudců, kteří to budou umět? To si netroufám posoudit, ale věřím, že ti, kdo to ještě neumějí, se to postupem doby naučí. Jsme zřejmě na prahu obtížného období. Zákon nově například stanoví, že soudce smí rozhodnout až poté, co shlédne dotyčnou osobu. To znamená vydat se osobně do léčebny nebo jiného zařízení, s tím člověkem mluvit – tedy pokud to stav dotyčného dovoluje – a udělat si svůj obraz. Stát bude muset najít dost soudců právě s touto specializací. To není a nebude jednoduché. K té svéprávnosti ještě konkrétněji: běžné každodenní úkony – jako obyčejný nákup, návštěva restaurace, kulturního zařízení apod. – nemohou být omezeny. To je novinka, kterou vycházíme vstříc i evropským předpisům. Další – žádnému člověku nesmím vzít věc jeho osobní obliby. Už z toho vidíte, že napříště není možné někoho zbavit svéprávnosti úplně. Přiřadila byste právě tyto změny k no vému prostoru svobody člověka, o které jste už mluvila? Ano, a právě to je cílem nového zákoníku. Proto by i jeho odpůrci měli co nejdříve pochopit, že rozšíření svobody člověka není nic jen pomyslného, nepraktického nebo symbolického. V tomto případě zkrátka stát plní zásadní věc – slouží nejdůležitějším zájmům člověka. Bylo by skvělé, kdyby to platilo i ve všech ostatních zákonech. 

Běžné každodenní úkony – jako obyčejný nákup, návštěva restaurace, kulturního zařízení apod. – nemohou být omezeny. To je novinka, kterou vycházíme vstříc i evropským předpisům. 10

SLOUPEK Lii Vašíčkové

Adoptujte si svého poslance... ... byl název mailu, který mi přišel. Upřímně jsem se vyděsila. Adopci mám spojenou s adopcí dítěte a s projektem finanční podpory studia dětí v Ugandě, Indii a dalších zemích. Že by naši politici měli málo peněz? Mail mi poslala kamarádka. Jedná se o křesťanskou aktivitu, kdy si každý „adoptuje“ jednoho konkrétního politika a modlí se za něj. Ale co mají dělat ti, kteří se nemodlí? Každý z nás jistě zažil, že si něco velmi přál, hodně na to myslel. A často se podařilo to zrealizovat. Potom dávali v TV pořad o atentátu na J. F. Kennedyho i s citací jeho slov: „Neptej se, co země může udělat pro tebe, ale co ty můžeš udělat pro svoji zemi.“ Myšlenka se mi opakovaně vracela, až se vše propojilo. Nemohu jen nadávat, jak je všechno špatné, že jsou politici úplatní, veřejně lžou, že se krade ve velkém… však to znáte. Co mohu udělat konkrétně já jako jedinec, aby bylo u nás lépe? Ano, mohu si vybrat jednoho „svého“ politika, modlit se za něj, myslet na něj, aby udělal správná rozhodnutí, na internetu si někdy zjistit, jak pracuje a čím se v parlamentu zabý vá. Mohu mu poslat i mail, když se mi některá jeho aktivita líbí, a pochválit ho. Nebo naopak s ním písemně nesouhlasit a napsat mu proč. A mně to nezabere mnoho času. Když víme, že někdo jiný sleduje naši práci, že nejsme anonymní, tak se většinou všichni snažíme pracovat lépe. To je cesta, po které nějakou formou může jít úplně každý z nás. Když si představím, že ze zhruba 10,5 milionu obyvatel naší země je více než polovina dospělých a poslanců je jen 200, tak to už je pořádná síla myšlenek na jednoho poslance! Chci, aby v naší zemi bylo lépe, aby bylo bezpečno, aby na sebe lidé nezahlíželi, abychom si neničili přírodu, abychom si všímali, co se děje okolo nás, aby nevládla blbá nálada a skepse. I když jsem slabá žena, mám možnost něco udělat a mít dob rý pocit, že jsem alespoň drobným malým kamínkem přispěla do této stavby. Každá stavba má svůj základní kámen, každá ces ta začíná prvním krokem či otočením kola. Cesta je dlouhá a ne vždy víme dopředu, kam přesně nás zavede. Ale je třeba začít, protože bez prvního kroku či záběru obručí žádná cesta není. Jdu do toho. A co vy? Už máte adoptovaného svého poslance?  Autorka je lékařka, členka rady Konta BARIÉRY.



■ Co přináší právní úprava neziskovým organizacím? ■ Žádné velké komplikace nehrozí. ■ Ani registrace nebudou problém.

Je třeba bát se „občana“? Text: Petr Jan Pajas Ilustrační foto: Jan Šilpoch

Z

různých stran přicházejí dotazy plné obav z data 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Část stížností vyznívá jako odpor k použití některých pojmů, které se vrací do slovníku práva po více než sedmdesáti letech z dob první republiky a dřívějších – „fundace“, „spolek“, „pobočný spolek“, „ústav“, „svěřenský fond“ a mnoho dalších. Často lze také slyšet, že NOZ je příliš obsáhlý, vždyť má jen paragrafů přes tři tisíce! Ale přitom se zapomíná na to, že NOZ jako kodexová právní úprava přebírá celou úpravu práva rodinného, sjednocuje úpravu vlastnického a závazkového práva až dosud rozděleného v občanském zákoníku a obchodním zákoníku, přebírá úpravu právnických osob dosud obsaženou v samostatných zákonech – občanská sdružení, nadace a nadační fondy a přináší novou – ústavy.

Například se objevuje až panická obava z toho, že NOZ údajně ničí úspěšně rozvinutou občanskou společnost tím, že bude nutit desítky tisíc dnes na ministerstvu vnitra evidovaných občanských sdružení k údajné transformaci na spolky a s tím spojeným byrokratickým úkonům a omezením, a kvůli tomu dojde ke ztrátě svobodného chování těchto organizací. Podobně se šíří vlna obav o osud dosavadních obecně prospěšných společností (o. p. s.), nadací a nadačních fondů, protože NOZ ruší dosavadní právní úpravu těchto právnických osob. Ano, právnické osoby s označením občanská sdružení již nebude podle NOZ možné zakládat. Ale bude možné v mnohem větší šíři svobod a v důsledně liberálně koncipovaném novém právním rámci nadále svobodně rozvíjet spolkovou činnost. Nicméně na stávající občanská sdružení bude v souladu s ustanovením § 3045 NOZ nahlíženo jako na spolky založené podle NOZ. Nedojde tedy k zániku občanských sdružení, nepůjde ani o žádnou transformaci občanských sdružení na spolky, ale o pokračování

Nedojde k zániku občanských sdružení, nepůjde ani o žádnou transformaci občanských sdružení na spolky, ale o pokračování téže právnické osoby nesoucí si nadále své identifikační číslo a veškeré právně platné smlouvy a závazky. téže právnické osoby nesoucí si nadále své identifikační číslo a veškeré právně platné smlouvy a závazky. Základním požadavkem na zachování právní formy občanského sdružení, na který bude nahlíženo jako na spolek, je existence funkční spolkové samo-

�

Po 1. lednu letošního roku se dosavadní občanská sdružení také budou moci rozhodnout o změně své právní formy na ústav nebo na sociální družstvo. Pro ty, kteří tato zařízení využívají, se však prakticky nic nezmění.


11

Téma: Nový občanský zákoník Fungování ústavu se velmi podobá fungování obecně prospěšných společností.

tj. zjednodušeně řečeno svobodně � správy, rozhodujících členů sdružení. Pokud jde

o nutnost úpravy stanov sdružení za účelem přizpůsobení se požadavkům NOZ, nebude se u těch sdružení, která mají podrobně upraveno fungování svých orgánů, jednat o nijak rozsáhlou úpravu. Organizační jednotky dosavadních občanských sdružení oprávněné jednat vlastním jménem se ale stanou pobočnými spolky, a tedy přijdou o dosavadní plnou právní nezávislost na své mateřské organizaci. Mateřská organizace, tzv. spolek hlavní, bude moci rozhodnout o rozsahu oprávnění pobočného spolku, pokud jde o jednání jeho jménem. To je třeba mít na vědomí a vzájemné vztahy hlavního spolku a jeho spolků pobočných řešit úpravou stanov. Tam, kde jsou nyní v občanském sdružení sdružena samostatná občanská sdružení, se bude na takové sdružení pohlížet jako na spolek spolků.

Žádné složité přeregistrace K jedné zásadní změně ale dochází z hlediska dosavadního způsobu evidence: NOZ požaduje, aby spolky byly registrovány ve veřejném rejstříku spolků vedeném místně příslušným rejstříkovým soudem a aby se i svým názvem nezpochybnitelně odlišily od jiných forem právnických osob. Tomu lze ve lhůtě dvou let od nabytí účinnosti NOZ vyhovět buď zahrnutím slova „spolek“ do názvu, nebo připojením slov „zapsaný spolek“, případně jen zkratky „z. s.“ za dosavadní název. Zároveň je třeba počítat s tím, že podle zákona č. 304/2013, o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, bude nutné ve lhůtě tří let doplnit údaje přenesené do rejstříku spolků z evidence občanských sdružení vedené ministerstvem vnitra. Všechny v rejstříku zapsané údaje bude nutné nadále aktualizovat. Jak zápis údajů do rejstříku, tak jejich aktualizace se má odehrávat cestou vyplnění jednoduchého formuláře a jeho zaslání rejstříkovému soudu v elektronické formě nebo poštou. Doplnění údajů do spolkového rejstříku však pro občanská sdružení neznamená, že se zbavují možnosti své transformace na ústav nebo sociální družstvo popsané dále. I nadále platí, že soudní řízení ve věcech spolkového rejstříku, stejně jako řízení ve věcech nadačního rejstříku, rejstříku ústavů a rejstříku obecně prospěšných společností, je osvobozeno od soudních poplatků. Po 1. lednu letošního roku dosavadní občanská sdružení také budou moci v souladu s ustanovením § 3045 NOZ rozhodnout o změně své právní formy na ústav nebo na sociální družstvo. Pokud jde o sociální družstvo, to má smysl zvažovat v případě, kdy sdružení své členy zaměstnává nebo má dobrovolníky a klienty, kteří se chtějí stát družstevníky, a přitom zároveň slouží výrobou produktů nebo poskytováním služeb pracovní a sociální integraci znevýhodněných osob do společnosti s přednostním

12

Fungování ústavu se velmi podobá fungování obecně prospěšných společností. Ústavy budou registrovány rejstříkovým soudem v rejstříku ústavů. uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů. Členové sociálního družstva se svým družstevním podílem stávají spoluvlastníky sociálního družstva. Detaily týkající se této nové právní formy lze najít v §§ 758–773 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. Pokud jde o obecně prospěšné společnosti, těm NOZ nabízí tři možnosti další existence: ústav, nadaci nebo nadační fond. Namísto relativně striktně vymezené právnické osoby – o. p. s. – určené výhradně k poskytování obecně prospěšných služeb za předem daných a pro všechny stejných podmínek nabízí NOZ v ustanoveních §§ 402–418 možnost založení nové právní formy nazvané ústav. Pravda, v našem povědomí je pod pojmem „ústav“ často vnímáno cosi jako státní ústav pro handicapované nebo jiné speciální státní zařízení zavedené za doby nesvobody.

Nadace a jejich majetek Dosavadní nadační zákon č. 227/1997 Sb., který prošel řadou úprav, je nahrazen ustanoveními §§ 303–401 NOZ, jimiž se nadace

a nadační fondy zařazují do širšího právního typu nazvaného „fundace“, odpovídajícího jako dosud právnické osobě vytvořené vyčleněním majetku z vůle zakladatele k tomu, aby svojí činností sloužila k zakladatelem určenému účelu. Na rozdíl od současnosti to však může být účel prospěšný nejen v zájmu veřejném, ale případně může jít i o účel dobročinný, určený ve prospěch určité skupiny osob, tedy prospěšný v zájmu soukromém. Nadace je v nové úpravě povinna tak jako dosud dbát o svůj majetek členěný na nadační jistinu a ostatní majetek. Nadace může s jistými omezeními a se souhlasem zakladatele podnikat, pokud výnosy z podnikání slouží jejímu účelu, a hlavně může vedle poskytování nadačních příspěvků třetím osobám také sama provádět činnosti sloužící účelu, pro který byla založena. Nová úprava nadačního práva také dává možnost přijímat do správy nadace přidružené fondy sloužící určitým okruhům osob v souladu s požadavky vkladatelů prostředků do takového fondu. NOZ pojímá nadační fond podobně jako nadaci, jen s tím, že u nadačního fondu neplatí nutnost vytváření nadační jistiny a udržování hodnoty nadačního kapitálu, a proto lze k plnění účelu nadačního fondu vyčerpat celý jeho zakladateli vložený a dárci dále průběžně doplňovaný majetek. Jestliže nadace a nadační fondy jsou typově fundacemi, pak spolky jsou v pojetí NOZ příkladem korporace, tj. právnické osoby fungující na základě vůle své členské základny. Vedle spolků se mezi korporace počítají také odborové organizace a organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace, na něž se ustanovení spolkového práva uplatňují přiměřeně, pokud to neodporuje jiným právním předpisům. Naproti tomu politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti se i nadále řídí samostatnými zákony, obchodní společnosti a družstva nově od 1. 1. 2014 zákonem č. 90/2012, o obchodních korporacích a družstvech. 

(Redakčně kráceno)



■ Další možnosti porozumět nejen mentálně postiženým. ■ Postupně začne přibývat občanů s méně omezenou svéprávností. ■ Umíte připravit informaci, kterou každý pochopí?

I my jsme občané! Text: Zdeněk Jirků Foto: Jan Šilpoch

V

naší zemi žije na 25 tisíc dospělých lidí, kteří byli zbaveni svéprávnosti. Nemohou si nic vyřídit na úřadech, doslova vzato si nemohou koupit ani rohlík nebo pivo. Nový občanský zákoník podstatně mění jejich situaci a (od nynějška už většinou jen částečné!) omezení svéprávnosti bude podléhat přezkoumání soudem, které se pak bude opakovat každé tři roky. Do běžného života tak vstoupí občané, jimž se docela běžně otevře cesta na všemožné úřady, katastry nemovitostí, policii, notářství atd. Budou jim tam rozumět, pochopí, co potřebují? To není úplně jisté. Když k tomu připočteme další, např. mentálně postižené, stojíme před úplně novým problémem, který může zaskočit doslova každého.

Projekt Cesty Už několik let se Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením (SPMP ČR) snaží učit nás, „zdravé“, porozumět lidem, kterým vrozená vada nebo postižení brání v běžné komunikaci s okolím. K dispozici jsou, zejména pro úředníky samospráv, policisty, pracovníky bank i veřejné dopravy, přehledné instruktážní materiály, které učí, jak jasně a srozumitelně komunikovat s mentálně postiženými, jak jim nejen naslouchat, ale i předat důležitou informaci. Jde vlastně o novou dovednost, nutnou a nezbytnou pro zlepšení situace postižených. Koordinátorka mezinárodního projektu Cesty Eva Kremlíková k tomu říká: „I velká metodická a finanční podpora této aktivity od Evropské unie ukazuje, jak vyspělé země chápou lidská práva. A nejen postižených, ale i seniorů nebo lidí, kteří dobře neznají místní jazyk. Mají-li být skutečně lidé s mentálním postižením součástí lidské společnosti, je dobré pomoci jim usnadnit pohyb v denní realitě a alespoň částečně je zbavit závislosti na druhých. Především je nutné, aby společnost rozuměla jejich požadavkům a potřebám. To je výhodné pro všechny.“ První zkušenosti jsou dobré. Projekt vzbudil zájem na některých radnicích, u institucí, které poskytují celoživotní vzdělávání, jako jsou knihovny, muzea a galerie, a také u poskytovatelů sociálních služeb. Každý zájemce se může snadno přesvědčit, zda umí vytvořit jasný a srozumitelný text, zda dokáže informaci předat ve formě opravdu dostupné pro všechny. A může si otestovat, jestli se nepřeceňuje. Mezi lidmi s mentálním postižením existuje skupina


Eva Kremlíková prosazuje projekt srozumitelné komunikace s mentálně postiženými jako úplnou samozřejmost. Ale jak dlouho to bude trvat?

tzv. sebeobhájců. Někteří z nich se naučili hodnotit, zda formulář, dotazník, pokyn, vyhláška nebo jízdní řád nebo jakákoliv veřejná informace je pro ně dostatečně srozumitelná osloví i je.

Cesta k Cestám Naučit se vytvářet opravdu srozumitelná veřejná sdělení není jen pomoc postiženým. Kolik úředních dokumentů je v naší zemi nepochopitelných i akademicky vzdělaným lidem, kolik hatmatilky, která má často jen zakrýt absenci myšlenky, naše společnost denně produkuje! Takže projekt snadno srozumitelné informace by mohl postupně ulehčovat život nám všem.

Projekt snadno srozumitelné informace by mohl postupně ulehčovat život nám všem.

Ale dnes je připraven na pomoc „novým občanům“, lidem, kterým nový občanský zákoník otevírá cestu k jejich obyčejným přirozeným právům. SPMP je připraveno touto cestou provázet, ale nemůže ji nikomu nařizovat. Jaká je dosavadní zkušenost? Eva Kremlíková shrnuje: „Semináře o tvorbě snadno srozumitelných informací pro lidi s mentálním postižením jsme zorganizovali a budeme v nich pokračovat. Každá instituce se může naučit, jak tvořit snadno srozumitelné informace a dokumenty, jak zapojit lidi s mentálním postižením do psaní a vytváření dokumentů a vyzkoušet si převádění textu do snadno srozumitelné podoby včetně využití moderních technologií. Pomůžeme i s návaznými tematickými instruktážemi a workshopy. Pořádáme semináře pro pracovníky v sociálních službách a pedagogy s cílem rozšířit toto téma do dalších organizací pracujících s lidmi s mentálním postižením, zajistit jim co největší přístupnost k celoživotnímu vzdělávání, tedy prakticky vytvářet podmínky pro opravdu efektivní integraci. Při přípravě textů spolupracujeme s už zmíněnými sebeobhájci.“ Možná leckde o tomto projektu nevědí, možná jim nepřipadá důležitý. Ale podpora postižených, to zdaleka nejsou jen předvánoční sbírky a kasičky na náměstích. Od roku 1989 jsme se naučili, že charita neznamená jen dary a lítost. Projekt Cesty je příkladem, jak můžeme pomáhat tím, že my sami se alespoň trochu změníme. 

13

Téma: Nový občanský zákoník ■ Právní úprava není pro o. s. Portus strašákem. ■ Otevření se lidem a okolí přináší ovoce. ■ Práce s mentálně postiženými není prací podle šablony.

Dnes již slavné nakládané hermelíny a utopenci se staly základem sociálního podnikání chráněné dílny Portusu na Slapech.

Brána se nezavírá, na Text: Pavel Hrabica Foto: Jan Šilpoch

T

omáš Masopust, ředitel občanského sdružení Portus, na otázku, jak moc či málo je zastihl nový „občan“, tedy občanský zákoník, krčí rameny. Někdo s příchodem novelizované normy čeká potopu, jiní obrat o sto osmdesát stupňů (k dobrému). Ředitel Portusu zůstává někde mezi oběma krajními body. „Prvního ledna 2014 jsme automaticky přešli na spolek stejně jako všechna občanská sdružení. A pak se, jak jsme se rozhodli, přetransformujeme na ústav,“ říká neutrálně. Je si vědom, že jako ředitel už nebude členem správní rady, že řadu věcí budou muset spolupracující právníci teprve naformulovat a upravit. „Čekají nás nové stanovy odpovídající statutu ústavu, asi formulace cílů, které ústav jako nová organizace musí naplňovat, ale že bychom museli jakkoli měnit faktické cíle a činnost, kterou se naše občanské sdružení od svého založení zabývalo, to opravdu nepředpokládám,“ shrnuje. Dvě stěžejní aktivity Portusu, sociální bydlení a sociálně-terapeutická dílna, které fungují ve známém centru ve středočeských Slapech, zůstávají jako základní kameny na svém místě.

Z (některých) klientů zaměstnanci Sociální bydlení pro devatenáct klientů ve středočeských Slapech se podle Tomáše Masopusta nebude ani měnit, ani rozšiřo-

14

Prvního ledna 2014 jsme automaticky přešli na spolek stejně jako všechna občanská sdružení. vat. Tím, co však výrazně pohne Portusem dopředu, je nová výrobna potravin v Davli, kterou se po dlouhých letech podařilo z roviny myšlenek a vizí přetransformovat do hmatatelného výsledku. Slapský Portus a jeho chráněná dílna vyrábějící nakládané hermelíny a utopence se už stala dostatečně známou i díky dobře propagované a úspěšné Akci cihla. V listopadu 2013 k ní přibyla i nová výrobna, která už není dotovanou sociální službou pro klienty s mentálním postižením, ale nově provozovaným sociálním podnikáním se všemi pravidly, která pro tento druh činnosti platí. „Část našich klientů z chráněné dílny, kteří jsou schopni se zapojit do takového pracovního procesu, bude mít klasické pracovní smlouvy, mezi nimi a Portusem dojde k běžnému zaměstnaneckému poměru,“ vysvětluje Tomáš Masopust. Zdůrazňuje,

že v novém provozu nenajdeme nic nového, žádné nové podnikání. Když už léta něco dělají dobře a mají zavedený okruh odběratelů na své výrobky, bylo by riskantní se pouštět do neznámých věcí. „Jsem zastáncem toho, že se člověk má pouštět do nových věcí, jen pokud je nositelem nápadu, ale opačně, říci si – co třeba zkusit to a to a začít na to shánět člověka či lidi, nevede k výsledku.“

I chráněná dílna je podnikání Nová výrobna nakládaných sýrů – už rozšířená o další druhy, nejen se zavedenými hermelíny – je vedle praktického podnikání a zisku také nositelem obecných zkušeností. Ty od

info Co je Portus Cílem občanského sdružení Portus se v roce 2001, kdy bylo založeno jako pokračovatel původního sdružení z Horního Maxova (založené 1998), stalo vytváření plnohodnotného životního prostoru pro lidi s mentálním či jiným postižením. Portus působí v současnosti především na Slapech, kde vzniklo v roce 2001 chráněné bydlení pro 19 obyvatel a následně i chráněná dílna. Portus byl iniciátorem známé Akce cihla, kdy prodej již téměř 180 000 cihel za třináct let přinesl prostředky pro podporu lidí s mentálním postižením v různých regionech Česka.



Už více než patnáctileté zkušenosti s klienty v chráněném bydlení a chráněných dílnách začíná letos Portus předávat dál.

rovnice, kde malé postižení = odbornější a složitější práce, velké postižení = práce jednoduchá. Tahle šablona prý na lidi s handicapem neplatí, a to je jedna ze zkušeností, kterou mohou zájemcům o akreditované kursy předávat vedle řady dalších zkušeností. Letos budou své zkušenosti předávat již nasmlouvaným poskytovatelům sociálních služeb v neziskových organizacích ve středních a severních Čechách v rámci jejich povinného odborného vzdělávání. Časem by se rádi s kurzy prosadili i na volném trhu jako s placenou aktivitou.

Vodit za ručičku, nebo riskovat?

opak letoška Portus šíří v rámci zpracovaných a MPSV akreditovaných kurzů. Jedním z nich je totiž Práce s riziky klienta, protože dlouholetá praxe s lidmi s mentálním handicapem už pomohla těm, kteří se na Slapy přijeli poradit. „Byli u nás už lidé, kteří se chtěli pustit do sociální služby či podnikání. Ale když na vlastní oči viděli, co zřízení a vybavení a další skutečnosti sociálně-terapeutické dílny znamenají, že je to více podnikání než sociální služba, rozhodli se v tomto ohledu podnikat v jiné než potravinářské branži,“ říká ředitel Portusu Tomáš Masopust. Podotýká, že se setkává někdy s představou, že možnost zařazení klienta s handicapem do nějakého pracovního procesu je

Tady se oklikou vracíme k nově otevřenému výrobnímu objektu v Davli, který je praktickým vyústěním zkušeností s riziky, která práce s mentálním postižením přináší. „Práce s rizikem klienta, poznat, kde jsou jeho hranice. Kde je přiměřené riziko? Je naším úkolem klienta chránit od všech nástrah běžného života, nebo stanovit přiměřenou míru rizika a tomu klienta vystavit? Podle čeho poznat hranici rizika u jednotlivého klienta?“ formuluje Tomáš Masopust. Podle něho dojíždění těch klientů, kteří se ze slapské dílny přesunuli do davelské výrobny, je obdobnou prací s riziky. V případě Portusu podloženou dlouholetými praktickými zkušenostmi ze života. Pokud se na podobnou cestu chtějí vydat i jiní, Portus jim může – i se zkušenostmi jiných neziskovek, které se na přípravě kurzů podílely (v kurzech je zapojeno sedm specialistů z jiných organizací) – podat vyčerpávající informace, aby nestavěli úplně na zelené louce. Novinkou, pokud to bude do budoucna možné a reálné, je úvaha přibrat mezi zaměstnance nového provozu i klienty s jinými typy handicapů než mentálními. „Nemůžeme jim zajistit místo v našem chráněném bydlení, nepředpokládáme ani jeho rozšíření,“ uzavírá ředitel Portusu Tomáš Masopust s tím, že právě větší prolnutí klientů jejich uzavřeného světa s tím okolním je jedna z účinných terapií k jejich většímu osamostatnění.  Tomáš Masopust, ředitel Portusu, chce nabídnout práci v nové provozovně v Davli i lidem s jiným, než mentálním postižením.

SLOUPEK Jiřiny Šiklové

Právo versus nárok V dětství se mi líbilo, jak někam přicházel šerif a prohlašoval: „Se mnou přichází zá kon.“ Pozdější formulace, „jménem zákona republiky vás zatýkáme“, již tak hezky nezněla, i když to taky bylo pro občany. V té současné variantě, která platí od letoška, oceňuji jasné rozlišování mezi právem a nárokem. Nárok je něco nezcizitelného, co musí dostat každý, protože je občanem této republiky. I kdy by v životě nikdy nepracoval, dostane ve stáří určitou finanční částku, aby přežil, a nárok má i na ošetření v případě úrazu či nemoci. Ale o další již musí žádat nebo se nějak pojistit či zasloužit. Jinými slovy: na co má člověk nárok, to musí dostat bez nějaké osobní zásluhy. Právo, jak jsem pochopila, je to, co můžeme jako občané chtít a prosazovat a nikdo nám v tom nemá bránit. Ale pokud o to neusilujeme, nežádáme, neprosazuje me to, tak to také nezískáme. Automatic ky to prostě nedostaneme. Mám právo usilovat a prosazovat svůj životní styl, pokud tím neohrožuji ani neruším ostatní občany nebo osoby, třeba děti, které jsou na mně závislé. Mám prá vo usilovat o vlastní zisk, mohu být různě aktivní, ale nebudu-li se sama snažit, tak mi to společnost nebude vnucovat. Musím rozlišovat, na co mám právo a na co mám nárok, a vědět, že do demokra tického systému patří obojí. Rozlišovat to dělá potíže mnoha lidem. Domnívají se, že v demokratickém státě člověk nemusí o nadstandardní věci nebo o zájmy skupi nové, třeba národnostní, žádat, protože společnost se o to automaticky postará. Postará, ale jen o minimum, dostane jen to, na co má nárok. K dosažení toho, na co má právo, musí vynaložit úsilí. Mnozí nevědí, že mají právo žádat i o nadstan dardní sociální dávky, že mají právo pro sazovat své skupinové zájmy. Teprve když se zorganizují, sepíší požadavky a získají spoluobčany, mohou se jejich přání rea lizovat. Nejen zde, ale i v jiných zemích trvá rozdíl mezi nárokem a právem občana. Pokud usiluji o to, na co mám právo, tak mě za to nikdo nesmí zavřít, ale nikdo mi to automaticky nedá. Pokud nový občanský zákoník toto jasně vysvětluje, pak splnil účel. Lidé snad už nebudou stále jen nadávat, že je to či ono nespravedlivé a nedemokratické, aniž by zkusili prosazovat své právo. Svoboda člověka není nárok, ale jen právo!  Autorka je socioložka, členka rady Konta Bariéry.


15

20 let Konta BARIÉRY ■ Rodiče se rozhodli, že Kláře umožní studium v běžné škole. ■ S financováním plošin ve školách pomohlo Konto BARIÉRY. ■ Na asistenčních službách pro studentku chtěli někteří lidé „vydělat majlant“.

Ke státnicím závějemi sněhu Text: Pavel Hrabica Foto: Jan Šilpoch

slava Zikmundová. A tam se nakonec Kláře školní vrata otevřela.

D

Školní začátky: Budíček v půl páté a první plošina

en před naším setkáním v Praze absolvovala Klára Zikmundová na pražské filozofické fakultě poslední státnici a stanula na vrcholu mnohaletého úsilí. S maminkou Bohuslavou, která jí byla po většinu školní docházky od základní školy až po vysokou nejen rodičem, ale i asistentkou, se pustily do líčení své klopotné cesty životem.

Roky bez úsměvu Klára se narodila v Praze v roce 1982. Maminka pracovala jako fyzioterapeutka v motolské nemocnici, její tatínek tady po dokončení vysoké školy chvíli pracoval. „I když jsem znala z nemocnice všechny příznaky spinální muskulární atrofie, Klára nic z učebnicových projevů této nemoci nevykazovala,“ vzpomíná paní Zikmundová. Až po roce i lékaři vyřkli verdikt. Klářiným rodičům se zhroutil svět. „Vím, že jsem se několik let vůbec nedokázala smát,“ vybavuje si období po neradostném poznání. Krátce před tímto zjištěním se rodina s téměř roční Klárou navíc přestěhovala do Jablonce nad Nisou. „Přiznávám, že jsem zpočátku hledala marně nějaký smysl života, nechtělo se mi ani žít. Jenže pak jsem se jednoho dne něčemu zcela automaticky zasmála a v ten okamžik jsem si uvědomila, že má cenu se snažit a rvát dál.“ První měsíce v Jablonci byly pro rodinu složité, nikoho tu neznali, neměli přátele, nevyznali se v prostředí. Klára byla naštěstí i přes postižení velmi komunikativní dítě. Dokázala si k sobě přitáhnout pozornost zdravých dětí, ačkoli trávila čas i venku na hřišti v kočárku.

Izolace? Nikdy! Asi od čtyř let začala navštěvovat nový stacionář, kde navíc hledali rehabilitační sestru, takže maminka spojila zaměstnání s péčí o dceru. Když Klára prošla ve stacionáři psychologickým vyšetřením v době, kdy se blížila školní docházka, konstatovali psychologové, že je vysoko nad průměrem. „Tehdy jsme si s manželem řekli, že Klárce pomůžeme k nejlepšímu možnému vzdělá-

16

I přes časté zdravotní problémy zdolala Klára na jaře 2013 studium na FF UK Praha.

ní, jaké jí budeme schopni poskytnout, na jaké bude Klára mít a na jaké budeme mít i finančně. A nikde v ústavu nebo speciální škole, ale mezi ,normálními‘ dětmi.“ Na toto období se vážou první Klářiny vzpomínky. „Vybavuji si z té doby například neurologa, který neustále radil, že nemám sedět, ale ležet, aby se mi nehroutila páteř. Ale to jsem odmítala já i rodiče, nebyla jsem dítě, které by se samo chtělo izolovat a zpacifikovat,“ říká i po letech s odhodláním. Složité však bylo už jen hledání základní školy. Zikmundovi měli papír od psychologů, že Klára zvládne učení se zdravými dětmi. Všude to pochválili, ale vždy dodali, že lepší by to bylo určitě tam a tam… „Skončili jsme až na periferii a v okrajových vesnicích, až jsme na doporučení natrefili na skvělého pana školního inspektora, který nám řekl, ať neobcházíme nikde daleko, když máme téměř přes ulici základní školu,“ říká Bohu-

Vozíčkář mezi zdravými žáky, to byla v roce 1989, kdy Klára začala základní školní docházku, malá senzace. Něco podobného se v tehdejším Československu ani zdaleka nenosilo. Když tedy škola kývla, začali Zikmundovi, jak říká maminka, vychytávat maličkosti. Dnes to zní dost neuvěřitelně, ale nájezd přes pět vstupních schodů do výrazně bariérové školní budovy vyrobil z prken Klářin tatínek. Nájezd sloužil dlouhé roky, později i dalším vozíčkářům, kteří po Kláře ve škole převzali „štafetu“. Zimní období znamenalo pro rodiče nastavit si budík na půl pátou ráno a zkontrolovat, jestli už napadl sníh, případně kolik ho zase připadlo. Jako první vyběhl ještě před odchodem do zaměstnání otec, proházel cestu od domu až do nedaleké školy. Pak případně nastoupila s lopatou i máma, to když vyhrabanou cestu přes silnici zahrnula projíždějící auta. Kolik tun sněhu za devět let základní školy to bylo, se Zikmundovi neodváží ani odhadnout. Celý první stupeň nosila maminka Kláru z patra do patra. „Byl to vynikající trénink, když jsme si pak v zimě někdy s manželem vyrazili na běžky, byl naštvaný, že mu bez problémů ujedu,“ směje se Bohuslava Zikmundová. Když už bylo nošení dcery nahoru a dolů po školní budově i na trénovanou maminku moc, začala se shánět, jak by se dala v objektu vystavět pojízdná plošina. Tehdy došlo k prvním kontaktům Zikmundových a Konta BARIÉRY, které přispělo na vybudování první školní plošiny na Jablonecku. Klára tak prošlapala do této školy pěšinku i dalším dětem na vozíku, ona sama byla vůbec první vozíčkářkou v běžné škole široko daleko. Podobně to bylo o pár let později, když se chystala na přijímací zkoušky na gymnázium.

Akce Kulový blesk „Nechtěli jsme předem nic organizovat, nevěděli jsme, jestli Klára u přijímaček uspěje. Když se to povedlo, začali jsme se teprve starat, jak i na střední škole vyřešit Klářin pohyb po budově,“ vzpomíná Klářina maminka.


ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í Maminka Bohuslava fungovala řadu let nejen jako rodič, ale taky jako asistentka. Trvalo roky, než se dokázala opět smát.

Složité bylo už jen hledání základní školy. Zikmundovi měli papír od psychologů, že Klára zvládne učení se zdravými dětmi. Všude to pochválili, ale vždy dodali, že lepší by to bylo určitě tam a tam. Cesta k plošině a financím na ni byla v tomto případě složitější. Ministerstvo školství nejdřív řeklo ne, jedna z oslovených nadací paní Zikmundové vzkázala, že nadace tu nejsou od toho, aby suplovaly stát. Pak ale jako první dalo peníze opět Konto BARIÉRY, další pomoc přislíbilo město Jablonec, a když Zikmundovi oznámili na ministerstvu, že už mají značnou část peněz k dispozici, úředníci přislíbili zbytek. „Byly prázdniny, i pro firmu, která stavěla už tu první plošinu, to byl šibeniční termín. Prvních čtrnáct dní v září jsme vyřešili schodolezem, ale jak Kláře, tak mně a hlavně pedagogům se hrůzou ježily chlupy, když viděli, že by se Klára mohla ze schodů zřítit. Dokonce doporučovali, ať raději ty dva týdny ještě do školy nechodí, ale nakonec si všichni zvykli,“ popisuje Bohuslava Zikmundová první středoškolské zážitky. Klára k tomu poznamenává, že po ní se díky plošině otevřely dveře gymnázia i dalším studentům na vozíčcích. „Mamince pak jiní rodiče říkali, že by neměli tolik odvahy a síly absolvovat všechna ta jednání, běhání po úřadech, žadonění o peníze. Že nebýt toho, že gymnázium už plošinu mělo, jejich děti by nejspíš do běžné školy nechodily.“

Na Vánoce přišla ponorková nemoc Vysokoškolské začátky v Praze, kde Kláru přijali na češtinu a literaturu na filozofickou fakultu, také nebyly snadné. První a pak i částečně druhý semestr absolvovala Klára téměř nepřetržitě s maminkou, která jí pomáhala se zápisky z přednášek, s přesuny mezi budovami fakulty v centru města. Systém asistentů ještě neexistoval, až později si paní Zikmundová našla v Praze práci u firmy Meyra a mohla tak financovat i pomoc asistentek, které sehnala. „Sice to stálo víc, než jsem si měsíčně v práci vydělala, ale dodnes to považuji za nejlepší investici.“ Jak se ona


i Klára shodují, po několika měsících, které spolu v Praze trávily od rána do večera, se už na sebe na Vánoce nemohly ani podívat. „To, že jsem měla najednou asistenci, nám dalo svobodu, mohly jsme si od sebe odpočinout,“ potvrzuje Klára. Později, kdy už se síť asistenčních služeb rozvinula, si Klára sama přes internet a telefon zajišťovala pomoc. Někdy ji jeden asistent dovezl z bytu do školy, tam jí mezi přednáškami s přesuny pomáhal jiný, domů se vracela zase s dalším. Maminka připomíná, že když začala Klára využívat specializovaných asistenčních služeb, setkaly se obě i s odvrácenou stranou mince. Paní Zikmundová říká, že Klára posloužila zprostředkovatelům jako „dojná kráva“. Ukázalo se, že vedle plateb, které jim dávala ona sama na ruku, inkasovala organizace peníze i od fakulty a ještě žádala o velké částky úřady v Jablonci. Velkou pomoc pro rodinu představovalo naopak stipendium Konta BARIÉRY, které

Klára dostávala po část svých vysokoškolských studií.

Studium s pauzami, ale vítězné Studium se Kláře protáhlo z pěti na deset let, nejen proto, že si k češtině a literatuře přibrala ještě obecnou lingvistiku a fonetiku. „Bývala jsem nemocná, když přišel zápal plic, zameškala jsem i několik měsíců. Onemocnění má také za vinu, že píšu pomaleji, jsem i rychleji unavená, neudržím hlavu, nezvednu ruce.“ Naštěstí si studium zorganizovala tak, aby mohla informace kromě přednášek shánět i po knihovnách a samostudiem. I přes velké problémy a progresivní charakter onemocnění pracovala už během studia Klára pro jedno východočeské nakladatelství. „Hodně pomohlo, že má maminka vstřícné kolegy v práci, respektují, že má na starosti i mě, a mohla si pracovní dobu upravit, aby mi v případě potřeby pomáhala,“ oceňuje Klára Zikmundová matčinu obětavost. 

17

Škola pro děti s postižením ■ Obchodní akademie Janské Lázně slaví 20 let od svého založení. ■ Nová ředitelka Jana Marešová má velké plány. ■ Od letošního roku ponese škola jméno Olgy Havlové. Součástí školního komplexu je i krytý bazén, který se mezi studenty těší veliké oblibě.

Výuka v méně početných třídách umožňuje individuálnější přístup než na většině škol.

Boccia není zdaleka jediným sportem, kterému se zdejší studenti věnují.

Akademie Janské Lázně Text: RADEK MUSÍLEK Foto: JAN ŠILPOCH

K

rkonošské městečko Janské Lázně se proslavilo především léčbou obrny, ale i jiných neduhů pohybového aparátu. V posledních měsících se hodně mluví o budoucnosti zdejších státních lázní. Pro turisty a lyžaře představují malebné horské středisko s lanovkou na Černou horu a sjezdovkou. Pro nemálo lidí s postižením je to však také místo, kde vystudovali střední školu. Před dvaceti lety zde totiž vyrostla speciální obchodní akademie spojená s obchodní a praktickou školou pro tělesně postižené.

Akademie je s lázněmi provázána Akademie nemá s lázeňským podnikem formálně nic společného. Provázanost je však jasná. Mladí lidé, kteří prošli dětskou

18

léčebnou Vesna, znají Janské Lázně a o akademii vědí často právě díky léčebnému pobytu. Úpadek lázní by tak mohl představovat potíže i pro samotnou školu, přestože ta nedostatkem studentů momentálně netrpí. Současný počet 102 se blíží plnému stavu. Většina ze studentů zde zároveň bydlí na internátu, a to často skoro celý rok. Domů nezřídka jezdí jen na významnější prázdniny, tedy tak pětkrát šestkrát do roka. Pocházejí z různých koutů republiky, někdy i dost vzdálených. Ovšem denně většinou nedojíždějí ani ti, kteří to mají „za humny“, protože dopravní obslužnost není nejlepší. Tohle místo je vůbec tak trochu stranou a žije si svým životem. Důvodů je hned několik. Janské Lázně samy o sobě nejsou tepající velkoměsto. Čas tu plyne poklidným tempem, zejména mimo lázeňskou sezonu. A akademie má uvnitř toho ještě svůj vlastní svět. Tvoří ji komplex budov architektonicky zdařile zabudova-

Odpoledne na „intru“ po skončení školy tráví mladí lidé různými volnočasovými aktivitami.

ných do stráně nad centrálním náměstím. Jednotlivé stavby propojují prosklené chodby, které vzhledem ke své délce a sklonu fungují jako dobrá posilovna. Kopce čekají studenty uvnitř i venku. Elektrický vozík se tak stává dvojnásob užitečnou pomůckou. Přesto studenty odpoledne potkáte na různých místech Jánek, kavárny a hospůdky nevyjímaje.



Studium čtyřleté obchodní školy je rozloženo do pěti let.

Absolventka Iva Zemková na „akádu“ vzpomíná hezky. Nabyté školní znalosti se jí dnes hodí v praxi.

Obrazně ani doslova se tu nikdo netopí. Akademie své studenty podporuje, jak potřebují.

Sportovci jsou tu aktivní To však neznamená, že by se zde studenti nudili. Právě naopak. Na akádě, jak své škole familiárně říkají, se odehrává celá řada mimoškolních aktivit. Nejvýrazněji vyčnívají především ty sportovní. Janské Lázně se díky zdejšímu sportovnímu klubu staly centrem florbalu na vozíku a lyžování na monoski. Působí tu ale také divadelní spolek Arnošt, pořádají se módní přehlídky, vznikají různé rukodělné výrobky atd. Pravidelnou tradicí se staly Vánoční akademie nebo Velikonoční dělánky pro veřejnost. Na své působení zde vzpomíná bývalá studentka Iva Zemková. „Já během studia v Jánkách trávila většinu roku, protože jsem bydlela v Chomutově, což je na častější dojíždění daleko. Nejprve jsem se toho bála – malé město, tuhá zima, kopce –, ale nakonec to bylo docela dobré. Fajn bylo hlavně propojení celého komplexu. Škola, rehabilitace, bazén, tělocvična a internát pod jednou střechou.“ Zdejší studium vlastně hodně ovlivnilo Ivin budoucí život. „Seznámila jsem se tu s florbalem na elektrických vozících, kterému se dnes věnuji nejen jako hráčka, ale i pracovně,“ vypráví předsedkyně klubu EWSC Jaguars Praha. Využije tak znalosti z účetnictví i dalších ekonomických předmětů. Dnes žije v Praze, kde také vystudovala magisterský obor veřejná správa na Metropolitní univerzitě.

Vysoká jako cíl Na vysokou školu by rád jednou šel i současný student 2. ročníku obchodní akade-


Janské Lázně se díky zdejšímu sportovnímu klubu staly centrem florbalu na vozíku a lyžování na monoski. Působí tu ale také divadelní spolek Arnošt. mie Jiří Valeš. Na první pohled se zdá, že tenhle sympatický mladý muž ani žádný handicap nemá. Před časem ovšem prodělal vážnou operaci nádorového onemocnění. „Vyhovuje mi místní individuální přístup, který je možný díky méně početným třídám. Tempo je pomalejší a učitelé jsou v pohodě,“ poukazuje na fakt, že čtyřletý obor s maturitou je rozvržen do pěti let. „Ale určitě se tu nenudíme. Sportujeme a jezdíme za kulturou,“ usmívá se dvacetiletý Plzeňák, který si dovede i představit, že by ve zdejším kraji zakotvil natrvalo.

Přestože současní i bývalí studenti jsou spokojení, nová ředitelka Jana Marešová vidí stále prostor ke zlepšování a má velké plány. „Chceme do budoucna naše vzdělávací obory hodně přizpůsobit konkrétním požadavkům trhu práce,“ vysvětluje žena, jejímž minulým profesním působištěm byl právě úřad práce. „Zatím jsme stihli přistoupit spíš k vnějším úpravám. Interiér školy i pokojů dostává barevnější kabát a rozhodli jsme se také pro změnu názvu. Od ledna 2014 tak naše škola nese jméno Obchodní akademie Olgy Havlové.“ Jméno první manželky prezidenta Václava Havla je spojeno se začátky školy. Na tu dobu vzpomíná Karel Nosek, který byl na akademii donedávna ředitelem a dnes zde působí jako vedoucí speciálního pedagogického centra. „V Janských Lázních existovala malá a velmi nevyhovující obchodní škola pro tělesně postižené. Do situace šťastně zasáhl listopad 1989. Díky němu padl plán na vybudování megalomanského rekreačního zařízení a uvolněné prostředky bylo možné využít na výstavbu velkoryse pojaté speciální školy. Troufám si říci, že dnes by něco takového vybudováno nebylo.“ Dodejme, že zřizovatelem je ministerstvo školství. Za uplynulých dvacet let si škola vybudovala renomé především díky komplexnosti svých služeb. Lokální propojení se známým lázeňským městem jí dosud také velmi svědčilo. Věřme, že akademii, lázním i městu samotnému se bude dařit i v budoucnu. Bylo by to užitečné pro všechny zúčastněné, především pro lidi s tělesným postižením, kterých se to týká nejvíc. 

19

Nové zahraniční technologie ■ Internetová úložiště ulehčují práci s počítačem. ■ Soubory i poznámky s sebou můžete mít všude. ■ Základní verze bývají zadarmo.

Soubory a myšlenky Text: Štěpán Beneš Foto: archiv autora

P

rvní magické ráno v novém roce 2014 bylo jistě plné optimistických předsevzetí, a protože se nacházíme v prvním novoročním vydání Můžeš, jedno předsevzetí si dal i autor této rubriky. Pokud máte nějaký handicap, je poměrně jasné, jakou roli může ve vašem profesním i osobním životě hrát počítač s připojením na internet. A protože jsme různé aspekty výpočetní techniky v této rubrice tak trochu zanedbávali na úkor různých „velkých“ pomůcek, slibuje tímto její autor, že se odteď budete s touto tematikou setkávat častěji. Po vánočním a silvestrovském rozmarném volnu přichází na některé z nás zmar z návratu k pracovním povinnostem, v jiných probudí čas na přemýšlení a naopak motivaci k novým cílům. Ať už patříte k těm nebo oněm, jistě nepohrdnete jakoukoli cestou, jak si práci s počítačem zpříjemnit ve svém pracovním i osobním životě. Utrpení s výpočetní technikou může nabývat různých podob. Ne ustálé vytahování přenosného počítače kvůli přístupu k jednomu či dvěma souborům, starost o přenosné flash disky, stohy nepraktických papírových poznámek různě roztroušených jako naschvál vždy tam, kde zrovna nejste a kde je zrovna nepotřebujete. Na to vše sice není potřeba handicapu, pokud jej však máte, umějí se tyto drobnosti na křehké cestě za realizací proměnit v ukázkovou frustraci. Pojďme se podívat na několik moderních nástrojů, které mohou různým počítačovým příkořím ulehčit.

Evernote – poznámky vždy a všude Program Evernote si lze nejsnáze představit jako internetovou poznámkovou službu. Má jednoduché grafické rozhraní připomínající práci s e-mailovým klientem, jednotlivé poznámky si uživatel píše na lístečky, lístečky může organizovat do šanonů, šanony do celých polic. Žádná velká věda v tom není. Máte-li nějaké nápady, místo na papír si je můžete zapsat do Evernote stejně jako na obyčejný list papíru. Výhoda však přichází hned vzápětí. Program vaše virtuální poznámkové lístečky odešle do internetu na své vlastní úložiště, kde je zašifrované uchová. Přístup k nim máte přes svůj účet pouze a jen vy. Dostat se k nim je velmi snadné: jde to z jakéhokoli počítače pomocí internetového rozhraní, ze speciálního programu-klienta na vlastním počítači/počítačích, dokonce i z aplikace pro chytré mobilní telefony. Ve všech jmenovaných zařízeních je možné

20

Dropbox je virtuální krabicí, do které si naskládáte potřebné dokumenty. Bezpečně je tím uchováte v internetu. Krabice je navíc magická: vložíte-li do ní dokument, je okamžitě přístupný ve všech ostatních krabicích, na vašem počítači i chytrém telefonu.

poznámky i vytvářet a třídit, obsah se synchronizuje se servery společnosti Evernote a je v každé chvíli stejný na všech zařízeních, jako byste je měli v jednom poznámkovém bloku. Pravděpodobnost, že zapomenete blok, je však v dnešní době větší, než že u sebe nebudete mít žádný kousek počítačové techniky. Pokud se navíc technika rozbije, žádná data se neztrácejí, jsou bezpečně uchována v internetu.

Využití navíc dalece přesahuje příměr k poznámkovému bloku. Ukládat lze do poznámek fotografie, videa, celé dokumenty v různých formátech (Word, Excel, PDF), dokonce i zvukové poznámky, když zrovna není po ruce klávesnice. Máte-li fantazii, lze program využít jako velmi mocný pracovní nástroj pro různé profese. Pro ilustraci: je znám případ člověka, který s pomocí Evernote napsal celou knihu. Do



Dropbox je pomyslná krabice, do které můžete umístit své soubory a mít je kdykoli po ruce. Tím nahrazuje přenosnou flash paměť a nutnost na ni nezapomínat.

vždy a všude Není-li někde složka Dropbox nainstalována, lze se k souborům dostat přes webové rozhraní přímo z internetového prohlížeče. Obsah složky lze také sdílet i s lidmi, kteří Dropbox nemají. Ti mohou soubory pouze stahovat a upravovat lokálně ve svém počítači, jako nouzové řešení to ale stačí. Stejně jako poznámkový guru Evernote je i Dropbox k dispozici zdarma, zde je však omezen kapacitou 2 GB. Zkušenost z provozu ale jasně praví, že to na běžné kancelářské či osobní využití stačí. Více kapacity je možné si zaplatit, případně získat doporučením služby svým přátelům. Ke stažení je na internetové stránce www. dropbox.com. Pokud vás podobný systém zaujme, ale neskamarádíte se přímo s Dropboxem, k posouzení je řada alternativ, stačí zapátrat pomocí Googlu.

Pozor na oči!

Evernote je centrálním elektronickým poznámkovým blokem, který doma nezapomenete. Poznámky můžete mít k dispozici na všech počítačích i v mobilním telefonu.

programu si vytvořil strukturu jednotlivých kapitol, které mohl snadno dopisovat, poznámkovat a upravovat na kterémkoli ze svých počítačů. Vedle toho v programu ukládal i rozsáhlý poznámkový aparát plný odkazů na příslušnou literaturu, obrázky, celé citace i odborné dokumenty, ve kterých si mohl vyznačit zajímavé pasáže atd. Díky chytrému telefonu mohl tvořit i tam, kde jej podle jeho slov napadalo nejvíc nápadů: při jízdě na kole. Jednoduše je při jízdě do Evernote nadiktoval. Nemusíte zrovna psát román, zkusit si rozsáhlé přednosti programu může každý. Základní verze je zdarma a všemožnému využití dokonale dostačuje. Program je v anglickém jazyce, orientaci v něm ale zvládne i jedinec angličtinou nevládnoucí. Získat ho je možné na internetové stránce www. evernote.com. Nutná je registrace, tomu už se však dnes nelze podivovat.

Dropbox: bedna na papíry Na podobném principu jako Evernote pracuje i Dropbox. Dropbox je však pomyslná kra bice, do které můžete umístit své soubory


a mít je kdykoli po ruce. Tím nahrazuje přenosnou flash paměť a nutnost na ni nezapomínat. Chová se jako další složka ve vašem počítači, umístíte-li však do ní soubor, ihned se, podobně jako poznámky u Evernote, nahrává do internetu a uchovává na zabezpečeném úložišti společnosti. Soubor, který do složky vložíte například v počítači, je během chvíle k dispozici kdekoli, kde máte složku Dropbox k dispozici. To může být vedle stolního domácího počítače například přenosný počítač nebo počítač v zaměstnání, k dispozici budou soubory i přes aplikaci v chytrém mobilním telefonu. Soubory lze navíc upravovat přímo ve složce, změny se ihned automaticky synchronizují. Výhodou je hlavně jednoduchost. Program je vlastně jen složka a práce s ní je stejná jako s jakoukoli jinou, v počítači umístěnou. Na to se váže i možnost složky sdílet s jakýmkoli dalším uživatelem Dropboxu. Umístí-li pak uživatel soubor do sdílené složky, je k dispozici i všem, kteří mají k této sdílené složce přístup, mohou se souborem pracovat a upravovat jej.

Nakonec ještě pár drobných tipů k ušetření očí, které mohou pohledem do studeného bílého světla počítačových monitorů trpět únavou, suchostí nebo i dalšími potížemi. Zajímavým počinem je drobný program F.lux. Nainstalováním se umístí do lišty a po jeho otevření je možné posuvným tlačítkem na stupnici upravit teplotu podsvícení monitoru (od bílé po žlutou). Podsvícení je pro oči příjemnější v teplejší barvě než v neutrální bílé v modrém spektru, kterou září prakticky všechny monitory, a proto je vhodné si barevnou „teplotu“ ihned ztlumit do příjemnějších žlutých tónů. Nastavit lze dokonce automatické zažloutnutí ve večerních hodinách, kdy je monitorová bílá ještě protivnější. Program je k dispozici pro Mac i Windows na adrese justgetflux.com, nastavení zvládne i nezkušený uživatel. Očím ale také pomůže pravidelné odpoutání od monitoru a několikavteřinové zaostření do dálky, třeba z okna. Připomenout při práci na počítači vám to může jeden z několika drobných programů, jejichž základním úkolem je odměřovat čas a zacinkat v pravidelném intervalu pauzu pro oči. Konkrétní tip není nutné předkládat, prostým vyhledáním v internetu si každý najde svého favorita podle funkcí, které využije. Některé časovací programy mají i funkce k organizaci práce podle pomodoro techniky (25 minut práce, 5 minut pauzy, dělení úkolů), které umí být velmi užitečné zejména pro chronické prokrastinátory. Nezbývá než popřát, ať je pro vás i v novém roce počítač dobrým sluhou, nikoli špatným pánem. 

21

Umělci Konta BARIÉRY ■ V době, kdy už rekapituluje, objevuje počítačovou grafiku. ■ Guru jeho generace: Vladimír Boudník. ■ Obdivuje písmové struktury, které nesouvisí s dobou.

Eduard Ovčáček:

Má generace je posedlá poezií Text: Pavel Hrabica Foto: Jan Šilpoch

Kdybyste se měl představit studentům prvního ročníku univerzity, kde jste ještě donedávna přednášel, co byste řekl? Především jsem výtvarník. Rád pracuji s různorodými materiály a ověřuji si nosnost svých témat v různých médiích. Není to pochopitelně jen o technologii, ale o tom, abych uložil do své práce jakýsi díl reflexe okolního světa, ve kterém žiji. První i druhý aspekt na sebe navazují a vytvářejí proces, který celé dílo charakterizuje a měl by vytvářet jeho trvalou nosnost. Každý z nás výtvarníků má ve svém projevu charakteristické rysy. Mým projevem, zjednodušeně řečeno, je práce s písmem, znakem a slovem, kterými je člověk v civilizačním prostředí neustále obklopen a atakován. Z čeho práce se slovem, písmem a znaky vyšla? Především se odvíjela od poezie, kterou jsem jako chlapec hodně četl a snažil se i psát. Naše generace byla posedlá poezií, ale i beletrií, a byla jí tedy i značně ovlivněna. Téměř každý mladý člověk se o literaturu zajímal a pokoušel se i něco

22

Možnosti nového média mě fascinovaly. Chtěl jsem tuto možnost uchopit a zkusit. psát; alespoň tak se mi to za mého mládí jevilo. Touto cestou si každý z nás po svém nějak hledal svůj vztah k vlastním životním názorům a pocitům. Poezie se tenkrát hodně četla a já jsem s poezií začínal. Postupně jsem eliminoval některé prvky, až jsem dospěl k významům a kombinacím jednotlivých slov, a nakonec mi zůstala jen písmena, čísla a znaky jako výtvarný artefakt. Zde se již otevírala cesta ke konkrétní výtvarné vizualizaci písma. Zaujalo mě, že jste využíval a využíváte více technik a postupů. Jednou z posled ních je počítačová grafika.

Počítačová technika mě zastihla v životní etapě, kdy je člověk, jak se říká, již za horizontem a už spíše rekapituluje. Možnosti nového média mě fascinovaly. Chtěl jsem tuto možnost uchopit a zkusit. Vždyť počítačová grafika úzce souvisí s písmem, se znaky a i s technikou digitálního tisku. Snažil jsem se tuto technologii ovládnout. Musel jsem se naučit pracovat s grafickými programy a zpracovávat své představy a reflexe touto novou technologií. Začal jsem s inovacemi svých původních klasických grafik. Částečně se mi to dařilo, částečně mi to kladlo odpor. Ale snad se mi nakonec podařilo vytvořit takové práce, které v konečné fázi médium počítače respektovaly a vedly k optimálním výsledkům. Baví vás to? V určité fázi mě tato práce s počítačem doslova pohltila. V současné době pociťuji již jakýsi útlum a odklon od tvoření výhradně na počítači. Snažím se do tvorby opět začleňovat původní klasická média nebo práci kombinovat. Kombinace počítačové grafiky s klasickými médii je na určité úrovni možná – je to v podstatě hledání nových výtvarných možností. Vaše tvorba je pro region Ostravska poměr ně netradiční. Tady člověk spíše očekává,



s ohledem na minulost, velká monumentál ní díla, možná ještě krajiny, portréty. Ale vaše jemná a přesná grafika… Máte na mysli pochopitelně minulá léta. Koncem 50. let jsme se jako studenti orientovali na abstraktní umění. Byl to evropský trend. Sháněli jsme informace; sám jsem se snažil nacházet různé prameny. Zahraniční výtvarná literatura se k nám vůbec nedovážela. Takže jsem sháněl informace a publikace o tomto oboru v sousedním Polsku. V roce 1957 jsem začal studovat na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Získával jsem kontakty na vrstevníky z Prahy. Za všechny bych jmenoval Čestmíra Janouška, Zbyška Siona, Antonína Málka, Antonína Tomalíka, Aleše Veselého, Karla Nepraše a řadu dalších. Fascinovali mě i starší kolegové, zejména Boudník, Medek, Valenta, Piesen, Istler a další. Poznal jsem mnohé z nich osobně, ale Vladimír Boudník mi byl zvláště blízký. Byl v to té době jakýsi guru a hybatel abstrakce. Boudník tvořil aktivní grafiku, která byla jakousi českou obdobou americké action painting. S ním jsem se poznal už na počátku 60. let. Seznámil mě s básníkem Jiřím Kolářem, který vlastnil téměř kompletní Boudníkovo grafické dílo. Pocházím z Třince a v Ostravě jsem nežil nepřetržitě. Od roku 1957 jsem studoval a sedm let žil v Bratislavě, pak několik let střídavě v Ostravě a Olomouci, od roku 1974 pak deset let v Praze. To mělo možná vliv na to, že jsem s ostravskou výtvarnou scénou příliš nesplynul. Neměl jsem pevné stanoviště. Mé zájmy byly širšího záběru, nebyl jsem orientovaný výhradně na region. Ve druhé polovině šedesátých let se situace částečně uvolňovala, a to bylo příčinou, že za určitých podmínek se dalo vycestovat do Německa, Francie, Itálie, Rakouska i jinam.

info Eduard Ovčáček Český vizuální básník, grafik, sochař, malíř, fotograf, kurátor a vysokoškolský pedagog (od roku 1991 do roku 2013 řádně přednášel na Fakultě umění Ostravské univerzity). Narodil se 5. března 1933 v Třinci. V letech 1957 až 1963 vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě, absolvoval stáž na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ve druhé polovině šedesátých let vyučoval grafické techniky na Palackého univerzitě v Olomouci. V roce 1968 byl jedním z iniciátorů založení Klubu konkrétistů, v roce 1997 jej pomohl obnovit. Je signatářem Charty 77. V současnosti je členem SČGU Hollar a Umělecké besedy v Praze.


Eduard Ovčáček: Úsměvy, serigrafie, 1998

V určité životní etapě jste měl pracovně hluché období kvůli tomu, že jste podepsal Chartu 77. Po okupaci Československa 1968 vojsky Varšavské smlouvy nastoupila tak zvaná normalizace a do čela ČSSR nastoupil prezident „zapomnění“ Gustav Husák. Byl jsem vyloučen ze Svazu českých výtvarných umělců a ztratil jsem i možnost aktivně vystavovat. Nebyla možnost vystavovat v zahraničí, protože povolení dávalo Artcentrum, a to se mnou a s řadou dalších nepohodlných umělců ukončilo spolupráci. Byl jsem jen registrován u Fondu výtvarných umělců bez jakýchkoliv práv. To mělo jedinou výhodu: mohl jsem být na volné noze bez zaměstnání. Charta 77 přišla až mnohem později. Byla ta doba pro vás v něčem inspirativní? V roce 1968 jsem vytvořil cyklus Lekce velkého A, který byl reakcí na 21. srpen 1968. S jistou nadsázkou a se stupněm sarkastického humoru byla tato otřesná situace komentována monotypy, které byly vytvořeny jako protest proti vstupu vojsk do Československa. Některé tyto práce byly publikovány v mnoha časopisech u nás i v zahraničí. V minulých dnech jsem se vrátil z Lyonu, kde je celý tento cyklus spolu s dalšími pracemi vystaven v Musée de l’Imprimerie a vzbudil velký zájem. Jen u nás se mi to zatím nedaří. Později jsem vytvářel ruční papír: rozemleté informace jako parafrázi na román George Orwella 1984 a další práce, které tematicky souvisely se situací těchto let. Vytvořil jsem řadu grotesek, které reagovaly na stav společnosti u nás. V čem je inspirativní dnešek? Dnešní doba není pro mě příliš inspirativní. Také můj program se v posledních letech změnil. Respektuji více stavbu obrazu a geometrické a konkrétní principy v umění. Pracuji se znakem a písmem jako s inspirativním výtvarným prvkem a pracuji rovněž s jednoduchými písmovými

Řešil jsem vývěsní štíty obchodů, proto jsem skončil v undergroundu. monostrukturami, které nesouvisí s konkrétním obsahem a dobou. Zajímají mě především konkrétní principy umění. Co vás svedlo dohromady s Kontem BARIÉRY? To se propojilo již dříve právě přes Chartu 77. Společně s dcerou Berenikou jsme začali svými pracemi Konto BARIÉRY podporovat. Každý z nás se může nečekaně dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc. Zatím jsme na tom lépe než lidé s handicapem, jsme schopni se o sebe postarat, takže je dobré a nezbytné podat pomocnou ruku těm, kteří naši pomoc potřebují.  Delší verze rozhovoru na www.muzes.cz

Konto BARIÉRY připravuje 12. aukční salon výtvarníků. Aukce proběhne v prosinci 2014 v pražském Karolinu a výtěžek pů jde na podporu vzdělávání studentů se zdravotním postižením. Katalog starších uměleckých děl, která lze ještě koupit, na www.kontobariery.cz

23

Poradna ■ Na bydlení si lze pronajmout i prostor, který k tomu není určen. ■ Možnosti pro omezení svéprávnosti. ■ Nastávají zásadní změny v dědictví.

Co nás čeká v novém občanském zákoníku

O

novém občanském zákoníku (dále NOZ), který je účinný od 1. ledna 2014, a jeho (někdy pozoruhodných) 3081 paragrafech jste již zřejmě zaslechli v médiích. Podle jeho autorů je v NOZ kladen důraz na základní ideje nového soukromého práva, jako jsou hranice svobody soukromé vůle, zásada poctivosti a dobré víry, a především vůdčí myšlenka, že právo je tu kvůli lidem a že „lidé si dokážou soukromé záležitosti uspořádat sami podle svých zájmů a potřeb a zpravidla rozumněji, než jim to do káže nadirigovat stát, a že je věcí jejich osobní iniciativy, jak se svým soukromím naloží“. Z opačného pohledu lze však říci, že bude větší mírou svobody omezena ochrana osob, které si neumějí své soukromé záležitosti samostatně uspořádat, a vystupují pak v jednání o uspořádání zájmů a potřeb jako slabší strana. V následujícím textu se pokusím shrnout nejzásadnější změny v NOZ týkající se běžného života.*

Změny v nájemním bydlení Od 1. 1. 2014 si můžete na bydlení pronajmout i prostor, který není rozhodnutím stavebního úřadu určen k bydlení, pokud je tento prostor fakticky k bydlení vhodný a zdravotně způsobilý. Co se týká obsahu nájemní smlouvy, do 31. 12. 2013 bylo nutné mít ve smlouvě označení bytu, jeho příslušenství, rozsah užívání, nájemné – výši/výpočet, úhrady za plnění spojené s užíváním (služby) – výši/výpočet. Pokud však po 1. 1. 2014 nebude ve smlouvě sjednáno nájemné, bude určeno nájemné v místě obvyklé, nejsou-li sjednány služby, budou určeny nezbytné služby, jejichž úhrada bude stanovena zálohami, paušálem či zvláštním právním předpisem. Dobu nájmu nebude nutné uvádět; pokud nebude uvedena, jedná se o nájem na dobu neurčitou. Změny se chystají také v kaucích při nájmu bytu, nově může tzv. jistota činit až šestinásobek měsíčního nájemného a pronajímatel si z ní bude moci odečíst dlužné nájemné. Po ukončení nájmu má však nájemce právo na vrácení jistoty a na úroky z jistoty, které stanovuje zákonná sazba. Nájemné bude možné zvýšit na základě vzájemné dohody; kromě dohody lze nájemné po roce zvýšit až na místně obvyklé nájemné (ne však o více než 20 % za poslední tři roky), dále lze zvýšit nájemné z důvodu provedených stavebních úprav.

24

bylo ujednáno. V NOZ už ale nenajdeme tzv. bytové náhrady, které musel pronajímatel v některých případech dosud zajišťovat.

A co byty zvláštního určení?

Lidé si dokážou soukromé záležitosti uspořádat sami podle svých zájmů a potřeb a zpravidla rozumněji, než jim to dokáže nadirigovat stát, a je věcí jejich osobní iniciativy, jak se svým soukromím naloží. Pokud mi pronajatý byt slouží k trvalému bydlení, mohu si vzít podnájemníka i bez souhlasu pronajímatele. Nově bude od 1. 1. 2014 řešen také zánik nájmu. V NOZ již nebudou výpovědní důvody spojeny s přivolením soudu. Pronajímatel musí nájem vypovědět písemně a uvést důvod výpovědi. Pokud pronajímatel nájemce zároveň s výpovědí neinformuje o možnosti vznést proti této výpovědi námitky a dát ji přezkoumat soudem, je taková výpověď neplatná. Lhůta pro podání návrhu k soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi je dva měsíce od doručení výpovědi. Pronajímatel může vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou v případech daných NOZ (např. potřebuje-li pronajímatel byt pro rodinu, poruší-li nájemce své povinnosti vyplývající z nájmu atd.). Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal (nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu). Porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem je zejména nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li nájemce byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem či způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než

Bytem zvláštního určení se nově podle § 2300 myslí byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou. Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. U bytů zvláštního určení nebude platit tzv. přechod nájmu. Zemře-li nájemce, nájem bytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve osoby, které bydlely v bytě společně s nájemcem, aby byt vyklidily nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce. Ostatní ustanovení o nájmu bytu se u bytů zvláštního určení neliší od běžné právní úpravy podle NOZ. Novým občanským zákoníkem se řídí i nájmy bytu vzniklé před datem 1. 1. 2014! Smlouvy podle starého občanského zákoníku jsou platné, ale řídí se novými ustanoveními. Pokud však byly v původní smlouvě sjednány výslovně některé podmínky (např. bytové náhrady), platí tato ustanovení daná smlouvou i přesto, že v novém občanském zákoníku již nefigurují.

Nové možnosti v oblasti omezení svéprávnosti NOZ zavádí možnost tzv. předběžného prohlášení, které umožňuje člověku, který předpokládá závažné narušení své způsobilosti právně jednat, provést preventivní opatření (projevit vůli), jak mají být v budoucnu jeho záležitosti spravovány. Je třeba je provést buď jako veřejnou listinu, anebo písemně před svědky. Obsah prohlášení je pak závazný pro soud i stanoveného opatrovníka (až na mimořádné okolnosti). Nově se zavádějí tři úrovně zásahů do svéprávnosti osoby. O všech možnostech musí rozhodnout soud, snahou NOZ je zasahovat do svéprávnosti co nejméně, proto varianta c) nastává až v krajním případě:



a) Nápomoc při rozhodování (osoba blízká či tzv. podpůrce) b) Zastoupení členem domácnosti (omezeno na vyřizování běžných záležitostí) c) Omezení svéprávnosti (lze nejdéle na tři roky, poté soud musí přezkoumat, soud určí opatrovníka, lze ustanovit i opatrovnickou radu, která dohlíží nad činností opatrovníka, po skončení opatrovnictví musí opatrovník vyúčtovat jmění a hospodaření s ním). Osoby, které byly nyní zbaveny plně svéprávnosti (asi 30 000 osob v ČR), budou od 1. 1. 2014 považovány za osoby s omezením svéprávnosti a do tří let bude muset být jejich případ opět soudně přezkoumán.

Změny v dědictví V NOZ se toho také hodně mění v oblasti dědického práva. Nově má nejvyšší právní sílu tzv. dědická smlouva, následuje již známá závěť a teprve poslední variantou jsou dědické skupiny ze zákona. Pro dědickou smlouvu jako srovnání projevů vůle dvou stran platí podmínky smluvního práva, nelze ji tedy tak jednoduše zrušit jako závěť. Lze i smluvně povolat dědice za úplatu – ať již jednorázovou anebo ujednanou v podobě doživotní renty v zůstavitelův (= zemřelého) prospěch. Smluvního dědice nelze povolat k celé pozůstalosti, ale jen max. ke třem čtvrtinám. Zbylou jednu čtvrtinu lze ošetřit např. závětí (i ve prospěch smluvního dědice anebo ji např. nechat dědicům ze zákona). Pozor je třeba dávat na dědické smlouvy v manželství; při rozvodu se totiž automaticky neruší, pokud to není uvedeno jako jedna z podmínek uvedených v dědické smlouvě. Druhou možností, jak rozhodnout o své pozůstalosti, je závěť. Nově osoba pořizující závěť rozhoduje o svém majetku s volností vlastníka, lze určit i nástupnictví dědice (tedy to, co se s dědictvím stane po dědicově smrti) anebo určit rovnou náhradního dědice (pokud uvedený dědic zemře před smrtí zůstavitele). Osud svého majetku můžete ovlivňovat až na dobu 100 let, v závěti můžete klást povinnosti dědiců i jejich omezení (např. že si nepřejete, aby byl dům prodán). Lze také ustanovit vykonavatele závěti, který bude činit dohled. Nově je až poslední možností tzv. dědictví ze zákona. K již známým čtyřem dědickým skupinám přibývají další dvě skupiny. Dědicem se tedy nově mohou stát v páté dědické skupině také prababičky a pradědové, i když zákonodárce uznává, že to nebude v praxi časté. V šesté dědické skupině pak mohou dědit zůstavitelovy praneteře a prasynovci, a dále tety a strýcové; pokud již teta a strýc nežijí, tak jejich děti – tedy zůstavitelovi bratranci či sestřenice. Teprve pokud nenastane žádná varianta z výše uvedených, dědí stát. I nadále jsou v NOZ uvedeni tzv. neopominutelní dědici, což jsou děti zůstavitele. Od


Nový občanský zákoník chce dávat větší svobody, to ale může ubírat ochranu těch, kteří neumějí jednat samostatně.

ledna 2014 je ale omezen jejich povinný podíl a podmínky. Nezletilým dětem zemřelého nově náleží tři čtvrtiny zákonného podílu (dříve celý) a zletilým jedna čtvrtina zákonného podílu (dříve jedna polovina). Druhá zásadní změna uvádí, že neopominutelný dědic nemá nutně právo na podíl pozů stalosti (např. nemovitosti); lze ho uspokojit i vypořádáním jeho podílu v penězích. Zajímavé jsou dva nové důvody, kdy dědici odnímá právo dědit přímo zákon. K již existujícím důvodům (trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželi, registrovanému partnerovi, potomku či předkovi; zavrženíhodný čin proti projevu zůstavitelovy poslední vůle) přibyly nově případy, kdy manžel/navrhovatel v rozvodovém řízení týral druhého manžela (zůstavitele), a dále situace, kdy byl rodič z vlastní viny zbaven rodičovské odpovědnosti; pak je tento rodič vyloučen ze zákonné dědické posloupnosti po svém dítěti. Všechny čtyři důvody ale může zůstavitel zlomit svou vůlí (např. závětí). Nově se v NOZ zavádí tzv. odkaz, který lze použít, pokud si přejete, aby někdo dostal z vaší pozůstalosti jednotlivou konkrétní věc (např. obraz z dědictví). Osoba oprávněná je odkazníkem, nikoli dědicem, a vzniká mu pohledávka vůči dědici na vydání odkázaného předmětu. Zcela nová právní úprava pak platí ohledně zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví.

tématu věnuje samostatné paragrafy. Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, jímž je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. V závěti by pak mělo být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, a také by zde měl být popsán způsob vyhotovení závěti. Není-li zůstavitel schopen se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno zůstavitele. 

A co dědictví osob se zdravotním postižením?

* Vzhledem k rozsahu NOZ není možné v článku postihnout všechny změny proti stávající právní úpravě. V článku jsou skutečně vybrány ty oblasti, které by se mohly podle názoru autorky článku nejvíce dotknout čtenářů časopisu Můžeš.

Co se týká poslední vůle osob se zdravotním postižením, občanský zákoník tomuto

Lucie Marková Poradna pro život s postižením Ligy vozíčkářů [email protected] Bezplatná linka 800 100 250

25

poradna ■ Kdy vzniká nárok na příspěvek na automobil? ■ Co je to přídatné spoluvlastnictví? ■ Občanský zákoník přináší novinku – prolongaci nájmu.

Odpovědi na otázky čtenářů: ?

Chtěla bych se informovat ohledně změny v nároku příspěvku na auto. Nějak se nemohu dopátrat ve změnách toho, zda, když rodiče před čtyřmi lety dostali příspěvek ve výši 100 000 Kč, budou mít v příštím roce nárok na další příspěvek (a v jaké výši). Nebo zda budou muset čekat ještě dalších pět let, jak je nyní změna – po 10 letech 200 000 Kč. Otec je celoročně upoután na lůžko a bez auta se s ním matka nikam nedostane.

Odpověď: Pokud vaši rodiče dostali příspěvek na zakoupení motorového vozidla před datem 1. 1. 2012, tzn. podle původní vyhlášky č. 182/1991 Sb., platí pro ně ještě „postaru“ pětiletá lhůta pro novou žádost o příspěvek. Pokud tedy rodiče žádali např. v roce 2009, mohou novou žádost podat již v roce 2014. Žádost už budou podávat podle nové legislativy, tedy zákona č. 329/2011 Sb., příspěvek mohou získat až ve výši 200 000 Kč na dobu

10 let. Výše příspěvku se stanovuje s ohledem na četnost a důvody dopravy vozidlem.

?

Jak to bude od 1. 1. 2014 s prodlužováním nájemních smluv k bytu na dobu určitou?

Odpověď: Při skončení nájmu podle NOZ odevzdá nájemce pronajímateli byt. Pokračuje-li však nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Toto nové ustanovení je nazýváno prolongací nájmu.

?

Slyšel jsem, že je v novém zákoníku „přídatné spoluvlastnictví”; o co se jedná?

Odpověď: Přídatné spoluvlastnictví je jedna z novinek NOZ. Vzniká za situace, kdy několik osob vlastní určité věci, které lze užívat pouze při současném užívání věci v přídatném spoluvlastnictví. Spoluvlastníci zejména nesmí společnou věc odejmout proti vůli některého z nich a nedbat účelu, kterému věc slouží (např. na pozemku místo parkoviště postavit dětské hřiště). Podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví může spoluvlastník převést jen za současného převodu vlastnického

práva k věci, k jejímuž využití společná věc slouží. Uveďme si to na příkladu: Pánové Vomáčka a Smetánka jsou sousedé a mezi domy si postavili společné parkoviště, které současně slouží jako příjezdová cesta k domkům. Pozemek, na němž si parkoviště postavili, je v jejich přídatném vlastnictví, takto se to uvádí i do katastru nemovitostí. Pan Vomáčka tedy nemůže svůj podíl na pozemku prodat samostatně bez toho, že by převáděl i svůj dům. Podle NOZ si tito dva pánové mezi sebou stanoví správce, který bude pozemek běžně spravovat. Na správu věci v přídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů.

?

Když někdo zemře, bude mít nově přednost závěť, anebo zákonní dědicové? Kdo je podle úpravy nového občanského zákoníku nově zařazen do okruhu zákonných dědiců?

Odpověď: Nový občanský zákoník přinese několik změn v oblasti dědického práva. Právní síla dědických titulů bude nově stanovena takto: nejsilnějším dědickým titulem bude dědická smlouva, slabším závěť a nejslabším zákon, nicméně zůstává povinnost uspokojit tzv. neopominutelné dědice (i když je nově jejich podíl krácen). Další změnou je rozšíření skupin (tříd) zákonných dědiců. K původním čtyřem třídám nově přibudou další dvě.  Na vaše dotazy odpovídají pracovníci Poradny Ligy vozíčkářů Bezplatná linka 800 100 250 www.ligavozic.cz/poradna

soutěž časopisu Můžeš

o robotický vysavač iRobot 765 v ceně 12 189 Kč, kterou jsme vyhlásili minulý měsíc, vyhrál Ing. Jan Havelec z Prahy 9 Správná odpověď na soutěžní otázku – Jaké je synonymum slova handicapovaný? – zní: znevýhodněný, v nevýhodě, invalidní.

26


Konto BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1


■ 20. výročí Konta BARIÉRY a 35. výročí Nadace Charty 77. ■ Přinese budoucnost větší, nebo menší potřebu naší práce? ■ Pomoc postiženým místo dárků na oslavách. Více než 26 milionů korun, to je účet Fondu Globus od roku 2002. Takhle si představujeme trvalého partnera pro spolupráci. Teď se v Bariérách „nosí nosy“, proto tato veselá novoroční fotografie celého vedení firmy Globus.

Dvě výročí Foto: Archiv nadace

P

rvního ledna 2014 vstoupilo Konto BARIÉRY do dvacátého prvního roku své existence. Oslavy dvacátin nebyly pompézní. Jestli jubileum připomínám, tak především proto, že tak děkuji 40 tisícům dárců této unikátní veřejné sbírky. Takovou rodinu dárců nemá žádná jiná nadace a já si přeji, aby se každý, i ten dvacetikorunový dárce cítil dobře, že je součástí skupiny lidí, kterým není osud jiných lhostejný. Úplně jiné je to s výročím Nadace Charty 77. František Janouch, zakladatel nadace, pracoval před 35 lety v emigraci a sám. Je třeba si připomenout odvahu lidí, kteří s ním z Prahy spolupracovali, a ono jich opravdu časem ubývá. A také solidaritu bohaté švédské společnosti a její velkorysost. Astrid Lindgrenová, Olof Palme, Ingmar Bergmann… alespoň pár jmen, ať připomene nám všem, jaké osobnosti pomáhaly


daleké malé zemičce. František Janouch má dodnes můj obdiv a stále mě překvapuje svou energií a nápady.

Česká republika a charita v roce 2023 V posledním měsíci loňského roku mě zaujala anketa, kterou vyhlásil Český rozhlas Radiožurnál. Ptal se posluchačů, jaký bude náš život, náš svět v roce 2023. Sedm tisíc posluchačů předpovídalo, jak si tuto budoucnost představují. Určitě je zajímavé podívat se, jak bude v té době vypadat nejprodávanější mobil. Kdo bude prezidentem, jaké budeme používat palivo do aut. Mne zajímají jiné otázky. Co myslíte, budou potřeba nadace, bude ještě existovat Konto BARIÉRY, udrží si své dárce? Budou existovat už jenom ty pomyslné bariéry mezi lidmi a v jejich myslích? Ty fyzické, nezdolatelné schody, veřejné budovy bez výtahů, ty už budou jenom hudbou minulosti? Anebo společnost zhrubne, ubude solidarity a potřební se ocitnou na okraji zájmu těch ostatních? Dnes slyším nejednou právě ty varovné hlasy. Zajímá mě váš názor, napište mi.

bem a mě jejich nápaditost vždycky okouzlí. Manažeři firem a členové představenstev pořádají narozeninové oslavy nebo firemní večírky a na nich vybízejí své hosty: místo kytic, bonboniér, lahví vína a jiných darů přispějte na potřeby některého klienta Konta BARIÉRY. Hodnota těchto dárků už šplhá k milionovým částkám. A má i svou nevyčíslitelnou složku, šíření povědomí o Kontu BARIÉRY, o jeho práci a jeho klientech. I pomoc menších a středních firem je skvělá. Jejich majitelé nás oslovují a nabízejí třeba korunu z každého prodaného výrobku, otištění loga Konta BARIÉRY na obalech… Podobně, jako jsme před jedenácti lety začínali s Globusem a korunou z každé prodané nákupní tašky, spolupracujeme nyní s mnoha společnostmi a doufáme, že se jejich řady budou rozrůstat. Děkuji dárcům za skvělé a někdy nečekané nápady. Mohla bych o nich popsat další stránku. Přeji vám všem všechno nejlepší v novém roce 2014. Hlavně zdraví a štěstí, o to ostatní se musíme všichni snažit. My v nadaci se snažit budeme a já věřím, že pocítíte, že to bude k vašemu prospěchu. 

Nové dárcovství Nechci být namyšlená, ale zdá se mi, že umíme přesvědčit naše dárce o tom, že s jejich penězi hospodaříme dobře, že je využíváme účelně. Jsme jedna z mála nadací, která se může pochlubit tím, že jí přibývají noví dárci. Někteří přispívají netradičním způso-

Vaše Božena Jirků [email protected]

27

na cestách ■ Španělé jsou vstřícní a ochotně pomohou. ■ V bezbariérovosti Madrid předčí Prahu. ■ Bezbariérové taxi dorazí během několika minut.

Madridem není se na vozíku: čeho bát

Nejnovější z vozů metra mají zábranu proti zapadnutí předních koleček vozíku do mezery u dveří. Ovšem řada stanic není vůbec přístupná. Musíte hledat podle seznamu bezbariérových vstupů. Nakonec se ale dostanete všude, i do parku Retiro.

nájezdovou rampou, úchytným systémem i autosedačkou pro miminko. Dobrý dojem zkazil jen fakt, že taxikář neuměl vůbec anglicky a vysadil nás před jiným hotelem nesoucím podobné jméno. Než jsme si omyl uvědomili, přepravce byl fuč. Naštěstí to bylo ve stejné ulici, takže nás pěšky doprovodil a s kufry pomohl ochotný recepční. Po pětiminutové vycházce podél rušného bulváru Gran Vía jsme zdárně spočinuli ve správném hotelu Senator. Ten splnil své internetové sliby o bezbariérovosti a také zdarma dodal na pokoj slíbenou postýlku pro nemluvně. Mimochodem: Gran Vía je opravdovou tepnou, která svým ruchem i architekturou připomíná New York první poloviny 20. století.

Noční život Text: RADEK MUSÍLEK Foto: AUTOR

Š

panělské hlavní město neoplývá žádnou všeobecně proslavenou dominantou. Rovněž se neproslavilo podmanivě krásnou architekturou. A neleží ani u moře, takže mu chybí i tento tradiční turistický tahák. Přesto určitě stojí za návštěvu. Přinejmenším pro svou živou a milou atmosféru. Ale trváme-li na nějakých osvědčených lákadlech, nelze pominout Muzeum Prado a světoznámý fotbalový klub Real Madrid. Navíc nedaleko metropole se nachází dvě historické perly – město Toledo a klášter El Escorial.

28

Pokud sedíte na vozíku, nemusíte se návštěvy Madridu bát. Většina služeb pro lidi s postižením je na lepší či přinejmenším stejné úrovni jako v České republice. Na vlastní kůži jsme s manželkou vyzkoušeli, že se dá výlet zvládnout i v sestavě: muž na mechanickém vozíku, chodící žena a pětiměsíční potomek v kočárku. Příjemné dojmy začaly už na architektonicky dobře vyvedeném letišti. Jeho bezbariérovost netřeba ani připomínat. Velmi vstřícně zapůsobil muž z asistenční služby, který nám nabídl přivolání speciálního taxi pro přepravu vozíčkářů. To objednal u informačního stánku. Tam nám rovněž sdělili obvyklou cenu za cestu do centra města (35 €). Příplatek za upravené auto činil 5 €. Během deseti minut přijel vůz Fiat Dobló vybavený

Jestliže se nám ulice zdála odpoledne rušná hlavně kvůli provozu aut, v noci se přidaly ještě nekončící davy lidí. I o půlnoci to na chodnících vypadá jako v Praze kolem páté odpoledne, kdy se všichni hrnou domů z práce. Tady se všichni valí za zábavou nočního velkoměsta. Španělé jsou kvůli horkému podnebí zvyklí žít po nocích. Tento zvyk je neopouští ani v chladnějších měsících. Platí to i pro malé děti, jak jsme se mohli přesvědčit během halloweenské noci. Nejvíc si ale rozverné kostýmy užívala bujará mládež. Přestože jde o americký svátek s pohanskými kořeny a Španělé jsou známí svým katolictvím, oddávají se mu daleko víc než Češi. Přinejmenším v Madridu, který působí celkově hodně kosmopolitně a tolerantně. To dokládá i fakt, že homosexuální komunita se tu určitě nemusí nijak skrývat,



Francisco Goya byl slavný španělský malíř, takže si v Madridu vysloužil i sochu.

Pouliční herci předvádějí oživlé sochy a turisté jim platí za společné fotky.

pasáže, kde byl výstup s výtahem. Podruhé dozorčí vysílačkou zorganizovala několik zaměstnanců na dvou stanicích, aby si nás předávali, protože podle jejích anglických slov „mají nemožně složitý systém, za což se omlouvá“. To bylo právě v případě přejíždění stanice, abychom se dostali na druhou stranu s výtahem. Pravda, nejednou jsme úplně nevěděli, do kterého výtahu nastoupit, protože nástupiště jsou zde prakticky vždy s kolejemi uprostřed a často musíte mezi výtahy přestupovat v různých pasážích. Ale říká-li se, že právě v metru či autobusu poznáte povahu národa, Španělé prošli na výbornou. Ochotně pomohou a klidně začnou družně organizovat celý vagon, aby se kvůli vašemu nastoupení dav přeskupil. A milují děti. Nad naším kočárkem se neustále někdo culil a žvatlal „Qué pasa, niño?“, což se dá volně přeložit jako „No copak je, děťátko?“. Rozněžňovali se přitom často i muži. Je vidět, že rodina a děti jsou pro Španěly opravdovou hodnotou.

Cestou pro pěší Pěší procházky ulicemi jsou bezproblémové. Chodníky mají skoro vždy kvalitní povrch a nájezdy. Pro nevidomé zde existují vodicí linie i zvuková signalizace u přechodů pro chodce. Terén je trochu kopcovitý. Většinou jde spíš o táhlá stoupání, která se dají s mechanickým vozíkem zvládnout, ale unaví. Tak jako třeba při cestě od nádraží Atocha do parku Retiro. Námaha však stojí za to. Rozlehlý park je oblíbeným místem Madriďanů. Milenci na lodičkách plují kolem jezdeckého pomníku Alfonse XII., turisté obdivují Palacio de Cristal a papoušci se překřikují v korunách stromů s vrabčáky. Taky tu uvidíte snad jediný pomník věnovaný padlému andělovi Luciferovi. Jen si coby vozíčkář musíte dát pozor, který vchod do parku zvolíte. Z mapy nevyčtete, že u některých jsou schody. To si pak neplánovaně užijete stoupání ještě o několik desítek metrů dál. Kostel San Jerónimo el Real sousedí s Muzeem Prado. Do světoznámé galerie míří tisíce návštěvníků za výtvarným uměním slavných tvůrců.

ba naopak. Noc je tu prostě slavnost sama o sobě a centrem toho všeho je oblast kolem náměstí Puerta del Sol a Plaza Mayor.

Hromadná doprava Pokud se vám nechce utrácet za taxi, a hlavně pokud chcete poznat město trochu osobněji, jezděte hromadnou dopravou. I když za ni platí i vozíčkář plné jízdné (10 jízd za 7,9 €). Autobusy jsou prakticky bez výjimky nízkopodlažní. S metrem je to poněkud horší. Přístupné jsou tak dvě třetiny stanic na dvanácti linkách. V centru je podíl zhruba poloviční. Podobně jako v Praze musíte tedy bedlivě zkoumat, kde je výtah. Setkali jsme se i s podobným modelem přestupování jako na Vyšehradě, kdy musíte


přejet stanici, abyste se na té následující dostali do protisměrného vlaku. Když si ale na internetu nebo přímo v metru pořídíte plánek s vyznačením výtahů, během pár jízd se do systému vpravíte. Matoucí je, že i na bariérových stanicích uvidíte vyznačená místa pro zaparkování vozíčkáře na nástupišti. To se navíc někdy trochu svažuje do kolejiště, takže je nutné se opravdu zabrzdit. Nejmodernější soupravy metra mají plošinku k překlenutí mezery u dveří a vyhrazené místo i s pásem pro vozíčkáře. Do starších modelů je naopak nastupování kvůli schůdku problematičtější než u nás. Stalo se však, že řidič viděl mé potíže a vyběhl mi pomoci. Personál metra nám také vždy ochotně poradil. A že příležitostí bylo dost! Jednou nám z neznámých důvodů v noci uzavřeli část

Umění, jídlo a fotbal Svaly si odpočinou v nedalekém Muzeu Prado. Ale jak už to u věhlasných galerií bývá, nevíte kam dřív. Komu něco říkají jména jako Velázquez, Goya, El Greco, Bosch či Rembrandt, bude nadšen. Nestačí? Přejděte do nedalekého Centro de Arte Reina Sofia. Tam jsou vystavena díla od Picassa či Dalího. Hitem číslo jedna je obraz Guernica. Bezbariérovost obou galerií je samozřejmá, ale liší se v cenové politice. V Pradu vozíčkář zaplatí 14 €, v Reina Sofii nic. A až vás znaví i umění, sedněte si v některé z četných pouličních kaváren a dejte si něco dobrého. Madridská kuchyně razí ideu, že v jednoduchosti je síla, což jí ale neubírá na chuti. Určitě se zakousněte do místní šunky, která se v četných specializovaných obchodech odřezává z velkých kýt. Můžete přitom s místními koukat na fotbal v televizi, která je v tu chvíli důležitější než všechno ostatní kolem. 

29

vaše fotografie

Zdeňka Hegenbartová

Petr Žižka

Jakub Loula

30



SLOUPEK Ondřeje NEFFA

O podzimu a štěstí Do Železných hor se vypravil Petr Žižka a přivezl sérii krajinářských fotografií. Tím jsme se dostali k jedné zásadní otázce – co dělat, když nám počasí nepřeje? I na naší ukázce je zcela bílé nebe. Takové nebe je pro fotku krajiny veliký handicap. Radím: zkuste vybírat takové motivy, na kterých to bílé nebe nebude vidět. Fotit jaksi dolů… To ne vždycky jde, takže z toho vznikne fotka s bílým nebem a jistě i milá vzpomínka na výlet.

Jiří Kaláb

Větší štěstí na počasí měl při podzimní vycházce Jakub Loula. Tady je nebe pěkně modré, dokonce s obláčkem. Podařilo se mu posadit horizont do spodní třetiny a ostře červený šípek je mimo osu, vpravo od ní. Vznikla velmi pěkná, o podzimu vypovídající foto grafie. Nevyfotila se sama, autor ví, jak na to – ale přece jen, kapičku štěstí na počasí si fotograf musí přát. Do třetice s počasím. Také Jiří Kaláb se vypravil s fotoaparátem do přírody za pěkného počasí. Modré nebe tu pěkně hraje – a rád bych upozornil na důležitý prvek: popředí je tmavé. Takové řešení pomáhá při vytváření iluze prostoru. Vrcholky stromů ubí hají úhlopříčně doleva, i to podtrhuje prostor krajiny. Velmi dobře řešená podzimní fotka. Zřejmě nejlepší snímek ze série fotek je od Bohumila Dobrovolského. A zase: je tu tmavé popředí a zřetelná úhlopříč ka. Snímek má výbornou světelnou atmosféru! Za určité riziko bych pokládal bílé nebe (viz výše) prosvítají ve vrcholcích stromů. Naštěstí les je tu hodně hustý, takže ta bělost stromů neodvádí pozornost, naopak, to prosvítání oblohy přispívá k radostné světelné atmosféře této velmi dobré fotografie.

Bohumil Dobrovolský

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, děkujeme, že posíláte snímky do rubriky Vaše fotografie na adresu www.muzes.cz. Jsou zde každému k nahlédnutí a Ondřej Neff z nich pravidelně vybírá ty nejlepší. Ty pak otiskujeme a autoři dostanou honorář. Uvítáme libovolná témata, nicméně zima dokáže být pro fotografy zajímavá, a tak se pokuste zaměřit především na ni.

Závěrem pojďme dál od podzimu, kde pak je mu konec! Píšu tenhle článek v předtuše Vánoc, venku je hnusné počasí… Zůstaňme tedy uvnitř, mezi našimi milými. A když už je fotíme, pojďme k nim hodně blízko, jako to udělala Zdeňka Hegenbartová. Tím nic, opravdu nic nezkazíme. Takže… Dobrou noc!  Autor je novinář a spisovatel.

Snímky prosím posílejte co největší. Přeji vám dobré světlo.  (jš)


31

AUTO-MOTO ■ Elektronika nahrazuje mechanické úpravy řízení. ■ Rozšiřuje se nabídka aut s plošinou. ■ Některé doplňky lze namontovat levněji než od výrobce.

Úpravci mají novinky

Úpravci rozšiřují nabídku nájezdových ramp. Text: Petr Buček Foto: archiv autora, Sojadis, Iroa-Hdc

F

irmy upravující auta lidem s postižením nabídnou v roce 2014 nejednu novinku. Handicapovaní mohou vybírat z více aut vybavených rampami, k dispozici jsou nové elektronické ovladače. Kdo potřebuje přestavět ovládání plynu, stěračů, světel či dalších funkcí, toho může zaujmout novinka společnosti JP Servis, která sídlí v obci Štěkeň mezi Strakonicemi a Pískem. „Na český trh nově přivádíme jako výhradní zástupci výrobky francouzské firmy Sojadis,“ říká šéf firmy Jan Píbal. Jedná se o elektronické systémy, které nahrazují mechanické ovladače. Například nové ruční ovládání plynu funguje s pomocí kroužku nad volantem nebo pod ním. Další možností je ovládání akcelerátoru páčkami umístěnými po obou stranách volantu. Po zapnutí elektronického ručního ovládání plynu dojde k odpojení plynového pedálu a jeho aktivace je možná až po následném vypnutí zapalování. Není tedy možné nechtěně tento systém během jízdy vypnout nebo přepnout bez zastavení a vypnutí klíčku zapalování.

32

Dva plynové pedály – jeden vlevo vedle brzdy, druhý na svém běžném místě

„Dalším zařízením od Sojadisu, které nově nabízíme, je ovládání plynového pedálu levou nohou pro osoby s omezenou pohyblivostí pravé nohy. Jde o systém elektronického ovládání, dosud jsme nabízeli jen mechanické přepákování na levou stranu,“ vysvětluje Jan Píbal. Novinka umožňuje položit postiženou pravou nohu nebo protézu přímo na původní plynový pedál bez rizika nechtěného přidání plynu. Od Sojadisu pochází také malý ovladač, který se připevní k volantu. Postižený na něm může zapínat či vypínat až 12 funkcí – například světla, blikače, klakson nebo stěrače. Vše je pohromadě na jednom místě a rychle po ruce.

API rozšíří nabídku aut s plošinou Společnost API ze Slapů u Tábora se už tradičně zaměřuje na bezbariérová vozidla. Na záď Citroënů Berlingo, Peugeotů Partner nebo Volkswagenů Caddy namontuje rampu a celou podlahu auta sníží tak, aby vozíčkář najel dovnitř bez problémů. Letos na jaře rozšíří svou nabídku bezbariérových aut o Ford Tourneo Connect. „Toto auto splňuje potřebné rozměrové požadavky a celkově jde o velice povedený

vůz. Proto jsme se rozhodli investovat do vývoje jeho bezbariérové přestavby,“ uvádí Miroslav Bartoš, šéf firmy API CZ. Jeho firma přitom svou novinku nenabídne jen tuzemským zákazníkům. „Předpokládám prodej tohoto fordu v zemích Evropské unie, ve Spojených státech, ale také na Blízkém a Středním východě. V jednání máme také Nový Zéland a Austrálii,“ vyjmenovává Miroslav Bartoš. Ani pražská firma Iroa-Hdc nevstupuje do roku 2014 bez novinek. „Vylepšených a zdokonalených výrobků budeme mít v novém roce více, například nový typ otočné desky pod sedadla, vylepšené elektricky ovládané posuvné dveře, jeřábky a naviják na nakládání vozíku. Kromě lehké mechanické rampy na nakládání už máme i variantu s elektrickým vyklápěním a s dálkovým ovládáním,“ vyjmenovává novinky v nabídce majitel firmy Pavol Bahyl. Na lepší servis pro své zákazníky se letos zaměří firma Hurt z Týnce nad Labem. „Nově dáváme zákazníkům vizitky s číslem našeho nejzkušenějšího technika, které speciálně uvádíme také na internetových stránkách. Když dojde k poruše nebo je třeba něco rychle seřídit, dovolají se zákazníci rovnou expertovi, který jim vše vysvětlí a na-



SLOUPEK SLOUPEK Martina MartinaKOVÁŘE KOVÁŘE

Také elektronický plyn se stává běžnou výbavou auta.

Nájezdovou rampu lze nejlépe umístit do užitkově-osobních aut.

Nenechávejte se překvapit

Odsuvné dveře usnadňují nakládání vozíku za přední sedadlo. Ovládání světel, stěračů i houkačky lze mít na jednom místě přímo na volantu.

vrhne další postup,“ vysvětluje František Malina ze společnosti Hurt.

Jak vybavit auto z výroby? Nové modely aut zaplavují dříve nevídané asistenční systémy a další doplňky. Které se podle úpravců aut skutečně hodí postiženým? „Mezi výbavu, která se po koupení vozu už špatně nahrazuje dodatečně, patří například elektrické otevírání a zavírání zavazadlového prostoru, tempomat, parkovací asistent nebo automatický brzdný systém, který výrazně pomůže v bezpečném ovládání těm, kteří mají postižené i ruce,“ radí Pavol Bahyl, který je už 30 let na vozíku. Pro stejně postiženého řidiče je podle něj příjemným doplňkem například elektrické rozmrazování čelního skla a zrcátek nebo přídavné topení s dálkovým ovládáním. „Samozřejmě všechny tyto věci patří obvykle do nadstandardní výbavy, která se doplácí a zákazník na ni často nemá. Proto se snažíme našim klientům některé věci nabídnout za rozumnou cenu jako dodatečné řešení. Například zavírání kufru lze doplnit samonavíjecím bezpečnostním pásem. Couvací čidla a kameru ve zpětném zrcátku je také možné namontovat dodatečně za nižší cenu než od výrobce,“ doplňuje Pavol Bahyl.


info Konto BARIÉRY radí při nákupu auta Internetové stránky AutaBezBariér.cz jsou projektem Konta BARIÉRY a usnadňují handicapovaným nákup vozu. Dealerům přitom radí, jak auto lidem s postižením prodat. Jsou rozdělené do pěti hlavních částí: Tvoří je informace zaměřené na státní podporu, dále se věnují vrácení DPH při koupi auta, financování i pojištění auta a také úpravám vozidel. Více na www.autabezbarier.cz

Čeho si na současných autech všímá pohledem úpravce aut Jan Píbal z firmy PB Servis? „Současná konstrukce vozidel bohužel moc nepřeje jednoduchému přesedání z vozíku na sedadlo řidiče ani spolujezdce. Z různých asistenčních systémů oceňuji například aktivní tempomaty, diodová dálková světla, bezkontaktní odemykání a startování vozidla nebo parkovací systémy.“  Více na www.autembezpecne.cz

Já si do nového roku přeji co nejmíň překvapení. Fakt, můj vztah k překvapení je stále více ambivalentní, jak schválně říkávala paní Jiřina Jirásková ničemu nerozumějícím novinářům. Jen si vzpomeňte, co vše nás v tomto roce v autě překvapilo. Permanentně mne překvapují zprávy z autorádia, jestli se to počítá. Asi nejvíc v letošním roce mne pobavila závislost stability této země na nestabilitě a zvědavosti jisté blondýny ze Strakovky. Tedy hlavně pak následný pád vlády a sňatek chudáka premiéra. To pak i to autorádio hledalo nové vlny. Taktéž nemile mě stále více překvapuje mé chytré vozidlo svým neustálým upozorňo váním na něco. Asi to souvisí se stárnutím mne i auťáku. Divím se, jak se dřív vůbec mohlo rozjet to blbé auto bez počítačů, bez diagnostiky, bez telemetrie. Pořád to nyní hlásí, že máte něčeho málo nebo zas moc, ale rozhodně s tím vyhledejte servis. Ale pozor, tam zase budete překvapeni již vstupní taxou, takže já rychle vycouvám zpátky a resetuju, mačkám delete, confirm a dolévám olej vsedě a potmě v garáži. Nedávno mě zase překvapila vyšší cena benzinu. Ta vzrostla díky logice ČNB, která nám všem chtěla pomoci, a tak překvapivě vše zdražila. Možná chtěla pomoci Škodovce lépe dobý vat zahraniční trhy, ale z Mladé Boleslavi spíše již léta všechny překvapují svým portfoliem modelů. Nerozumím tomu ani jako zaměstnanec finanční instituce, ani jako automobi lista. Jsem překvapen devalvací koruny stejně jako cílová skupina zákazníků pro citigo, fabii, rapida a octavii… Na podzim mě pak také překvapilo, jak málo prostoru je v prezidentském superbu nebo Audi A8 long – považte: nevejde se tam ani znehybnělý prezident. Tisíce paralyzovaných spoluobčanů chromých od hlavy k patě se nasoukají do favorita a mažou denně do práce. A překvapeně zírají, co hlava státu nadělá s meniskem… Respektive – právě že nena dělá, nedojede ani z Lánů na Hrad – prý by vozík dehonestoval majestát. Vlastně když se nad tím teď zamýšlím, tak mě to poslední překvapení z Hradu nepřekvapuje vůbec. Paní Jiřina by lako nicky řekla – latentní. Tak vám přeji, ať vás letos nepřekvapí koleno u výfuku nebo hlava vašeho motoru stejně jako koleno a hlava naší hlavy státu.  Autor je bývalý automobilový závodník, člen rady Konta BARIÉRY.

33

Tip na výlet ■ Expozice jsou bez bariér. ■ Pro děti jsou připraveny desítky her. ■ Lze se zde stát i reportérem.

iQpark:

Inteligentní zábava pro malé i velké Text: Michaela Bučková Foto: iQpark Liberec

Č

tyři patra chytré zábavy, která chytne děti, ale i dospělé. To je liberecký iQpark. A kupodivu sem nemíří jen rodiny s dětmi, o víkendovém odpoledni je mezi návštěvníky mnoho dospělých párů bez ratolestí. Jak věci fungují, co se děje v přírodě, názorná fyzika, chemie, matematika… Věda, technika, poznatky o energii a přírodní vědy interaktivně a tak, že je pochopíte jen tak mimochodem.

Můžete experimentovat s výrobou elektřiny z trvale udržitelných zdrojů, poznávat zákonitosti vody či magnetismu anebo prožít experimenty s elektrostatickou energií. Zábavu a poučení zde naleznou návštěvníci všech věkových kategorií a nejrůznějších zájmů. Taje přírody tu jsou podané tak, že děti s rozzářenýma očima běhají od jednoho exponátu ke druhému. Navíc je iQpark v libereckém středisku zábavy Babylon zcela bezbariérový. „Všechna čtyři podlaží jsou snadno dostupná výtahem. Lidé na vozíku se dostanou do většiny expozic, sálu pro science show i do laboratoří, k exponátům,

uzpůsobené jsou i toalety v přízemí,“ říká Jana Pivoňková z iQparku. Hravost, bezbariérovost a pochopení přírodních jevů si několikrát vyzkoušely i skupiny z libereckého a pražského Jedličkova ústavu nebo školní třídy se specializací na sluchové a zrakové vady. Také zdraví lidé si tu mohou vyzkoušet, co to znamená ocitnout se na vozíku. Je tu totiž k dispozici a zájemci musejí vyjet nakloněnou plošinou nahoru. Anebo si o patro výš osahat Braillovu slepeckou abecedu a uvědomit si, jak je to složité. „Máme tu také zvukové pexeso a akustické paraboly,“ dodává Jana Pivoňková. S vozíkem se nedostanete jen do zlomku exponátů – například do nakloněného Titaniku, 99 procent věcí si ovšem užijí všichni.

S hlavou na talíři

Všechna čtyři podlaží jsou dostupná i pro vozíčkáře. Jezdí do nich výtah.

34

Celkem je tu čtyři sta interaktivních exponátů. Vše si zde můžete osahat, očichat, ochutnat, slyšet i vidět! A také dát pořádně zabrat mozkovým závitům: iQpark nabízí i desítky her, pro starší mnoho hlavolamů, zajímavostí, hádanek. Od pokladen stačí projít chodbou a ocitnete se v ráji optických klamů. Děti se mohou potrhat smíchy, když si jedno z nich vleze zezadu do kabinky a jediné, co z něj ostatní vidí, je jeho hlava servírovaná na talíři. Se spoustou ovoce. Žádné nohy, žádné ruce, pod ním zůstal jen prázdný stůl. Další patro je věnované vodě. Dozvíte se tu, jak funguje její koloběh v přírodě. Prohlédnout si můžete vodní kaskádu simulující tok. A postavit si zde vodní mlýnek, přehradu, stavidlo. Jako na louce na potoce. Nechybí vysvětlení vodojemu či vodní elektrárny. Zážitkem je pak rotující válec, jeden z největších exponátů iQparku. V pološeru se snažíme projít po několikametrové lávce válcem, který se naklání ze strany na strany. Děti křičí a potichu nejsou ani dospělí. Uvědomit si, zda se pohupuje lávka nebo válec, je hodně složité.



Taje přírody tu jsou podané tak, že děti s rozzářenýma očima běhají od jednoho exponátu ke druhému. Navíc je iQpark v libereckém středisku zábavy Babylon zcela bezbariérový. V libereckém iQparku je na 400 exponátů, které je možné osahat, slyšet i vidět.

info Z jakých oborů se můžete v iQparku poučit Lidské smysly Zelená energie Nanovlákna Vodní hrátky Přírodní zákony Hry a hlavolamy Optické klamy

Programy, které vás chytnou V íkendové Experimenty v laboratoři Každou neděli od 14 hodin je pro malé i velké badatele připraven zábavně tematický workshop, který je pravidelně obměňován. V lednu si například namícháte svůj vlastní parfém.

Druhé patro je také lahůdka. Hned u vchodu nás zaujmou obří mýdlové bubliny. Děti si je mohou vyrobit anebo se do jedné takové schovat. Stoupnou si do velkého kola a obručí namočenou ve speciálním saponátu si ji kolem sebe vytvoří. Tady si lze vyzkoušet jízdu na invalidním vozíku či kladku, na níž se dá zároveň houpat. U dřevěné desky si lze uvědomit, jaké máme periferní vidění, o kousek dál jak je těžké přejít neukotvenou kladinu. A taky je tu fůra hlavolamů. Přiznávám, že iQpark budeme muset navštívit znovu, protože obzvláště ten jeden, připomínající počítačovou hru Tetris, mi dodnes vrtá

info Praktické informace O tevřeno: denně 10 až 20 hodin V stupné: Dospělí 120 Kč (osoba starší 50 let s dítětem 80 Kč). Děti do 100 cm zdarma. Děti 100 až 140 cm, ZTP/ZTP/P 80 Kč. Rodina 2 + 2 360 Kč K de zaparkovat: Pod Babylonem v podzemních garážích. Zaparkovat lze rovněž na placené odstavné ploše naproti hlavnímu vchodu z Centra Babylon. Do 4 hodin zaplatíte celkem 60 Kč, nad 4 hodiny 100 Kč. www.iqpark.cz


hlavou. Další část tohoto sálu je věnovaná elektřině a přes chodbu je expozice o lidském těle – vypočítáte si BMI, prověříte ostrost zraku. Nebo si třeba vyzkoušíte světelný obtisk těla. Zaujme hlavně tělní hlavolam. No jen si zkuste vložit orgány na správné místo v těle… Vůbec to není jednoduché.

S cience show Show plná experimentů, výbuchů, ohňů a barev, při které návštěvníci uvidí výrobu sloní pasty, popravu gumového medvídka či explozi vodíku. Ti smělejší si mohou sáhnout na 500 tisíc voltů nebo si nechat polít ruku tekutým dusíkem o teplotě –196 stupňů Celsia. Show se koná po oba víkendové dny vždy od 16 hodin. Přijďte zažít experimenty, které vám doma neprojdou!

Když se potápí Titanik Ve třetím podlaží se nejdříve stáváme reportérem počasí. Stoupneme si před mapu s předpovědí počasí, kterou snímá kamera, a koukáme se na sebe na obrazovce. „Dnes bude v Jeseníkách svítit sluníčko, a v Praze jsou mraky,“ hlásí děti do mikrofonu, zatímco za okny padají provazy vody. Pak jdeme vyzkoušet termokameru, abychom zjistili, jakou teplotu mají části našeho těla. Zatímco uchození rodiče odpočívají na lavičce u měřené závodní dráhy zakončené žíněnkou, kde právě partička dětí trénuje na olympijskou medaili, naše děti se zabydlely v Titaniku, což je nová atrakce. Má kajutu nakloněnou v úhlu dvaceti pěti stupňů a je to boj přejít kajutu rovně a nesklouznout do spodní části. Prohrávám ho a rozplácnu se o spodní stěnu, zatímco děti si to vyzkouší ještě několikrát. O chvíli později už se pokoušíme porazit v páce další ze zdejších exponátů. V tmavé místnosti naproti se malí návštěvníci nejdříve vrhnou na válečkovou a hladkou skluzavku. Snažím se poradit si s dalšími hlavolamy, už to ale nejde, hlava

to nebere. Příště asi budeme muset začít ve čtvrtém patře a sestupovat dolů. „Vrátíme se sem ještě někdy?“ zní první otázka, když opouštíme zdi vědeckého centra a jdeme si na chvíli odpočinout do změti labyrintů, které jsou také součástí babylonského centra (stejně jako akvapark, lunapark, několik restaurací a kaváren).

Z iQparku do iQLANDIA Určitě se sem vrátíme. Už jen proto, že letos v dubnu se veřejnosti otevře zbrusu nové science centrum iQLANDIA Liberec. To si dává za cíl popularizaci a propagaci vědy a techniky a umožnění hlubšího porozumění podstatě fyzikálních a přírodních jevů. To vše prostřednictvím nenucené hry a experimentování za pomoci přístrojů, zařízení, interaktivních pomůcek, exponátů a dalších prvků. I toto centrum bude bezbariérové. Jeho součástí jsou i dva elektrické vozíky, jeden pro dospělé a druhý dětský. Více na www.iQlandia.cz 

35

inzerce zaměstnání Nabízím zaměstnání Náš klient, zavedená společnost se sídlem v Ostrově u Tachova, hledá do svého týmu obsluhu pletacího stroje. Náplň práce: obsluha pletacího stroje ve výrobě kabelových svazků; dvousměnný provoz. Pracoviště: Ostrov u Tachova. Požadujeme: manuální zručnost, dobrý zrak; základy práce na PC, NJ výhodou; spolehlivost, loajalitu, zodpovědnost. Nabízíme: zajímavé platové ohodnocení; práce na HPP, dlouhodobé pracovní uplatnění; prémie, příspěvek na dopravu. Nástup možný ihned. [email protected] Zn.: 07112013 Asistent/ka prodeje – nabídka: Hledáme na HPP asistentku prodeje do OC Palladium. Krátký/dlouhý týden. Požadujeme komunikativní angličtinu a/nebo ruštinu, další světové jazyky výhodou, znalost práce na PC. Životopisy zasílejte na email: [email protected] Zn.: 11112013 Hledám spolehlivého, zručného zedníka: štukování, usazování vnitřních parapetů. 80 Kč/h, při spokojenosti 100 Kč/h. 777 845 852, stačí prozvonit, zavolám zpět. SPĚCHÁ! zdenek. [email protected] Zn.: 12112013 Nabízíme brigádu v centru Prahy, nejlépe pro studenty. Více info v e-mailu. [email protected] Zn.: 13112013 Nabízím práci z domova – telemarketing. Nutná znalost práce na PC. Nejlépe Brno a okolí. Kontakt: [email protected] Zn.: 12112013 Nabízíme 10 volných pracovních míst na pozici strážný. Bezpečnostní agentura B+H, spol. s r. o., hledá 10 nejvhodnějších uchazečů na volná místa – strážný. Požadavky na zaměstnance: jen pro OZP, práce na plný úvazek, čistý trestní rejstřík! Seriózní a profesionální jednání – spolehlivý, zodpovědný, flexibilní, zdravotně způsobilý, dobrá komunikační schopnost, znalost práce s PC výhodou; vzdělání: ukončená SOŠ, osvědčení o profesní kvalifikaci strážného výhodou. Pracoviště: lokalita Praha, směnný provoz, recepční a obchůzková činnost. Životopisy zasílejte na e-mail: bhcbs@seznam. cz nebo nás kontaktujte na telefonním čísle: 728 111 561 Zn.: 21112013 Nabízím kancelářskou práci na půl úvazku nebo i po práci, ve Žďáru nad Sázavou. [email protected] Zn.: 27112013

Seznámení Jmenuji se Milan, je mi 27 let a hledám vážné seznámení se ženou do 35 let. Mám menší vadu chůze, moje nemoc je něco jako RS. Bydlím sám a jsem soběstačný. [email protected] Zn.: 31102013 Michal, 40 let, ID, okr. Břeclav, hledá dívku na vážný vztah. Najdu tě? Piš, ať poznáme se již. [email protected] Zn.: 13112013

36

Jmenuji se Mirek, je mi 46 let a jsem z Brna. Hledám kamarádku na procházky i do kina. Mám epilepsii, ale jsem v pohodě. Budeš-li chtít, odepiš. [email protected] Zn.: 19112013-1 Jsem slušný SŠ, nekuřák a rád bych poznal věřícího kamaráda se zájmem o COKOLI a ODKUDKOLI. Napiš – nic není podmínkou… Jen Tvoje Víra, Naděje a Láska. [email protected] Zn.: 19112013-2 Jmenuji se Josef, je mi 38 let, jsem svobodný, z Třince, po DMO a hledám přítelkyni na trvalý vztah. Chybí mi pohlazení a láska. Jen Třinec a okolí. Tel. 773 161 646. Zn.: 20112013 Hledám postiženou ženu či dívku k dopisování či seznámení nebo ke kamarádství. Je mi 45 let, jsem v důchodu a jsem 15 let sám. Tel. 739 464 681. [email protected] Zn.: 24112013 Je mi 38 let, jsem mentálně postižená, ale vcelku soběstačná. Jezdím na kole, plavu a chodím na procházky se psem. Chybí mi kamarád. Jsem veselé povahy. Jizerské hory. pecharova.leonka@ seznam.cz Zn.: 25112013 Ahojky, je mi 35 let, jmenuji se Jarda. Jsem slabozraký. Mám rád přírodu, tanec, hudbu, turistiku, plavání, výlety, dobré filmy, počítače. Taky rád chodím do kina a ve volném čase si tvořím webové stránky. Hledám holku, klidně i mladší, pohodářku na vážný vztah. Rád se budu protloukat životem s partnerkou, která mě bude brát takového, jaký jsem – milý, tolerantní a chápající. Také rád vařím. A s partnerkou mi bude určitě život lépe chutnat. Ozvi se! Třeba čekám právě na tebe. Odpovědět na inzerát | Ecnuls. Lebeda na seznamu.cz seznamka on hledá handicapovanou Zn.: 08122013-1 Je mi 35 let, jsem v PID se schizofrenií, předtím pracující, hledám dívku nebo ženu k seznámení, stav mám stabilizovaný, jsem z Jihočeského kraje, dítě by nevadilo, sám neplánuji, telefon 607 602 585, e-mail [email protected], fotky mám na lidech profil lhhuty Zn.: 08122013-2 Dobrý den, hledám pro svou dceru Moniku kamaráda, dcera by ráda měla kamaráda, ale nedaří se jí ho najít, tak to zkouším zde, ona by nenašla odvahu sem napsat. Dcera bude mít 16 let, je plnoštíhlá, hnědé delší vlasy, je mírně retardovaná, ráda poslouchá hudbu, tancuje, v případě zájmu pište na můj e-mail: jitushubajda@seznam. cz., poté zašlu kontakt na dceru, kraj jihomoravský – Brno, Znojmo. Zn.: 109122013 Je mi 45 let, hledám muže mezi 40–55 lety, ráda jezdím na kolečkových bruslích, mám ráda procházky a cestování, jsem veselé povahy. Mám ráda zvířátka. Najde se někdo, s kým bych si mohla rozumět? Jsem z Táborska. [email protected] Zn.: 11122013-1

Inzeráty můžete posílat na internetovou adresu [email protected] nebo písemně na adresu Redakce Můžeš, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1 Jsem rozvedená, VŠ, 46 let, 180 cm, mám 2 syny a zdravotní problémy. Hledám soběstačného nekuřáka a abstinenta na výlety do přírody, kina, divadla, na koncerty… Nejlíp z Ostravska. [email protected] Zn.: 11122013-2

Koupím, prodám Prodám téměř nepoužívanou brašnu na notebook o rozměrech 32 x 43 cm. [email protected] Zn.: 30102013 Koupím dlaždice Imperiále Siena 315 x 315 x 9 mm španělský výrobek, dovoz SIKO, prodával je SAKEM Rakovník někdy před 8 až 10 léty? Potřebuji alespoň 5 ks, pokud Vám doma zbyly, zavolejte mi prosím na tel. č. 723 748 175. Koupím i celý balík. Děkuji za nabídky. S pozdravem Ing. Urban, Bujesily č. 7, 331 41 Kralovice. Zn.: 03112013 Prodám nabitou SIM kartu do t-mobile. [email protected] Zn.: 05112013 Prodám dívčí lesklý dres na aerobik, cena dohodou. [email protected] Zn.: 07112013 Prodám nový, nepoužitý toaletní a sprchovací vozík NEW YORK. Cena 9000 Kč. Při osobním odběru sleva 1000 Kč. Toaletní a sprchovací vozík má zvýšenou nosnost 150 kg. Použité materiály jsou výhradně vysoce kvalitní, na dotyk příjemná umělá hmota a nerez. Sedák je dvojdílný, umožňující odejmutí nádoby vrchem i zezadu. Loketní opěrky jsou odklopitelné. Odnímatelný kryt sedáku je z pěnové gumy. Po odejmutí toaletní nádoby lze s vozíkem nacouvat nad běžné WC. Vozík je vybaven kolečky o průměru 12,5 cm. Zadní pár koleček je aretován nášlapnými brzdami. Nosnost vozíku je 150 kg. Pro potřebu transportu je zádová opěrka odnímatelná. snajdar. [email protected] Zn.: 09112013 Prodám elektrický invalidní vozík na bázi skútru (trojkolka), Bogo Sterling Elite 3, rozkládací (vejde se do kufru auta). Lze ho nabíjet přímo nebo 2 ks baterií v domácnosti s vyrovnávačem napětí. Lze jezdit po městě i v přírodě. Prohlídka možná (Plzeň). Foto zašleme. Cena 18 500 (dohoda možná). Spěchá! [email protected] Zn.: 13112013

Nabízím k prodeji VW GOLF 1,4 TSI VARIANT 120 PS, r. v. 2009, najeto 46 000 km, automatická převodovka DSG, servisní kniha, první majitel, auto jako nové, výbava: ÚPRAVA PRO INVALIDY plyn + brzda na pravou ruku TOP kvality, parkovací asistent vpředu i vzadu, senzor deště, dvouzónová automatická klimatizace, ESP, ASR, 4x el. okna, orig. autorádio na CD, tempomat, palubní počítač, ALU kola 16“, možno dodat i zimní sadu. Tel.: 773 774 170, foto pošleme e-mailem. [email protected] Zn.: 03122013 Nabízím k prodeji speciální postel – elektricky polohovatelná s matrací, pův. cena byla 29 000 Kč, nyní jen 15 000 Kč, úplně nová a pouze rok používaná. [email protected] Zn.: 09122013-1 Prodám golfové hole Major Buggy pro handicapované děti. Jsou nepoškozené, plně funkční s celou výbavou, stříška, košík, zimní nánožník, pětibodový pás, polstrování v sedací části, bočnice. Původní cena 25 000 Kč, nyní 6000 Kč. [email protected]. Zn.: 09122013-2 Prodám funkční schodolez s nabíječkou. Stáří baterie 1 rok. Cena 6000 Kč. Tel. 724 319 420. Zn.: 10122013

nabízím, hledám Žiji dlouhodobě v Německu, kde jsem odmaturoval. Hovořím plynně německy a anglicky. Po návratu do Čech začátkem roku 2014 bych rád využil svých jazykových znalostí. Upřednostňuji severní Čechy. dafano@ seznam.cz Zn.: 01112013 Jsem vyučená pečovatelka, která nabízí služby v osobní péči, osobní hygiena, podání stravy, doprovod k lékaři, začlenění do společnosti na kulturní akce a podobně. Praxi jsem absolvovala v Domově pro seniory a Léčebně dlouhodobě nemocných. Školu jsem zakončila výučním listem s vyznamenáním + certifikát o vzdělání Evropské unie. Vlastním řidičský průkaz skupiny B a vlastní automobil. Pouze Královéhradecký kraj. V případě zájmu mi pište na e-mail, na vše ráda odpovím a určitě se domluvíme. Wlistinka@ seznam.cz Zn.: 31102013 Vystudovala jsem SŠ s maturitou, pak pokračovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studium jsem bohužel musela přerušit kvůli dlouhodobé nemoci. Nabízím výbornou znalost anglického i českého jazyka, gramatiky a stylistiky, spolupracovala jsem s Českým rozhlasem, přispívala do novin a časopisů (Týdeník rozhlas, Yellow, Babylon), mám zkušenosti s prací copywritera a ghostwritera, dělala jsem korektury a vytvářela reklamní texty na zakázku, psala jsem také literární a divadelní recenze. Práce s počítačem a internetem je samozřejmostí. Vítám jakékoliv nabídky z této oblasti. Ráda pro Vás napíšu i zkušební text na zadané téma. naima@ centrum.cz Zn.: 06112013

Více inzerce na www.muzes.cz


SENSEN ■ Pražskou křižovatku zaplnili senzační senioři. ■ Historicky první ocenění získal Zdeněk Joukl z Desné. ■ Ocenění získali jednotlivci i kluby.

Senior roku poprvé Zdeněk Joukl je všestranný člověk, zarecitovat i svou báseň.

Text: Romana Junková Foto: Jan Šilpoch

P

rostory odsvěceného kostela Pražská křižovatka se staly místem, kde Nadace Charty 77 v rámci projektu Senzační senioři poprvé předala ocenění laureátům prvního ročníku ceny Senior roku 2013. Nominací přišlo z celé republiky hodně – 116 jednotlivců a 43 klubů. Všechny zúčastněné potěšil nejen zájem o ocenění, ale především důvěra, kterou tímto nominovaní i ti, kteří nám o nich dali vědět, projevili.

Čestné uznání poroty získal dobrovolník Milan Cafourek z Žatce.

seniorem roku 2013 se stal Zdeněk Joukl z Desné v Jizerských horách.

Čestné uznání udělila porota spisovatelce Anně Blažíčkové z Prahy.

Mezi dalšími oceněnými byli pilotka, maratonský běžec, speciální pedagožka nebo redaktorka a novinářka. V klubové kategorii byla oceněna čtyři nejaktivnější seniorská sdružení.

Zvláštní cenu poroty získal internista profesor Karel Horký.

Druhou zvláštní cenu poroty získal spisovatel, muzikolog, publicista a patron projektu SENSEN Zdeněk Mahler. Členky poroty Alexandra Aschermannová, Simona Stašová a Božena Jirků.

S Českým národním symfonickým orchestrem vystoupili mezzosopranistka Dagmar Pecková a dirigent Libor Pešek.


V Pražské křižovatce vládla celý večer skvělá atmosféra.

37

Křížovka O CENY


Zajímavé čtení pro hlavu i srdce! Informace, servis.

Čtěte Můžeš na www.muzes.cz Na co se můžete těšit v únorovém čísle?

❛ Rozhovor se sociálním pediatrem Františkem Schneiberkem o tom, jak rodiče přijímají postižené dítě.

❛ Názor ředitelky Evy Aimové z Mostu na to, jak se také chovají rodiče v komunikaci se školou.

❛ Seznam dealerů, kteří prodávají auta lidem s postižením a jsou součástí projektu Konta BARIÉRY Auta bez bariér.

Správné řešení tajenky z předchozího čísla: Můžeš vám přeje hezké svátky Luštitelé – výherci: DVD 2x Jindřich Plachta: U nás v Kocourkově, Před maturitou Mobilní telefon: Jaroslava Burianová Lubomír Pajdla Věra Vichrová 595 01 Nové sady 49 Karla Dvořáčka 1226 Vaňkova 46 700 30 Ostrava-Bělský les 735 14 Orlová Lutyně

Jeden vylosovaný čtenář získá za správně vyluštěnou křížovku mobilní telefon a dva DVD s českými filmy 38

Výhercům gratulujeme! Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY. Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím nejpozději do 15. ledna na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1 nebo na e-mail: [email protected].


Chcete příbuzným či známým udělat radost?

Podrobnosti v redakci Můžeš

K dispozici je certifikát s předplatným na dva roky a darujícímu se tím předplatné automaticky ještě sníží.

na tel.: 224 242 973 a adrese [email protected]

Darujte zvýhodněné předplatné časopisu Můžeš.

Studenti z Janských Lázní? Pohodáři! strana 18

Recommend Documents