Strategie protidrogové. politiky kraje Vysočina. na léta

;

KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA

Odbor sekretariátu hejtmana Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika

Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina na léta 2006–2010

tel.: 564 602 125, fax: 564 602 421, e-mail: [email protected], internet: www.kr-vysocina.cz IČ: 70890749, bankovní spojení: Volksbank CZ, a.s., č.ú.: 4050005000/6800

Obsah: 1.

Úvod .....................................................................................................................................3

2.

Základní charakteristika kraje ............................................................................................5 Geografické údaje ......................................................................................................................5 Demografické údaje ...................................................................................................................5

3.

Drogová scéna kraje Vysočina ..........................................................................................8 a)

Drogy v regionu a incidence problémových uživatelů drog ................................................8

b)

Závislost, definování závislosti, základní příznaky a rizika drog ......................................11

4.

Protidrogová politika na území kraje Vysočina..............................................................12 a)

Vize ..................................................................................................................................12

b)

Obecné a specifické cíle protidrogové politiky kraje Vysočina .........................................14

5.

Koordinace protidrogové politiky....................................................................................15 a)

SWOT analýza současného stavu koordinace protidrogové politiky kraje Vysočina .......19

b)

Cíle ...................................................................................................................................20

6.

Primární prevence .............................................................................................................21 a)

SWOT analýza .................................................................................................................21

b)

Cíle ...................................................................................................................................22

7.

Harm reduction (snižování rizik)......................................................................................24 a)

SWOT analýza harm reduction (dále jen HR) ..................................................................24

b)

Cíle ...................................................................................................................................25

8.

Léčba, resocializace, následná péče, chráněné bydlení ...............................................26 a)

SWOT analýza léčby, následné péče, chráněného bydlení.............................................26

b)

Cíle ...................................................................................................................................27

9.

Potlačování nabídky, represe...........................................................................................28 a)

represivní složky...............................................................................................................28

b)

Legislativa ........................................................................................................................28

10. Oblast financování ............................................................................................................30 a)

SWOT – analýza oblasti financování protidrogové politiky ..............................................30

b)

Cíle ...................................................................................................................................31

11. Závěr...................................................................................................................................32 12. Přílohy ................................................................................................................................33

Číslo stránky

2

1. Úvod Užívání návykových látek představuje jeden ze zásadních globálních problémů, který zasahuje do všech oblastí lidské společnosti a v určité míře se týká a ovlivňuje každého z nás, a to v sociálních či ekonomických vazbách, v bezpečnosti nebo zdraví. Z důvodu závažnosti je zapotřebí tento problém nepodceňovat a řešit. Řešení by měla přicházet jak z EU, z centrální úrovně jednotlivých státu EU, tak i z úrovně regionů, krajů a obcí. Užívání drog velmi zhoršuje kvalitu života a poškozuje zdraví. Handicapovaným není jen jedinec, který drogy zneužívá, ale i celá rodina – základní článek společnosti. Konzumace drog představuje závažná rizika: psychické i fyzické poškození zdraví, rozpad a změny životních hodnot, narušení vztahů, oslabení vůle a ztrátu smyslu života, ohrožení veřejného zdraví, majetku a bezpečnosti, nárůst společenských nákladů obecně. Drogová závislost jedince hluboce poznamenává životy blízkých lidí. Nepřijetí společnosti, odsuzování a stigmatizování ničí křehkou sebeúctu závislého člověka, přičemž zvláště znevýhodnění bývají mladí lidé. Drogový problém stejně jako ostatní sociálně nežádoucí jevy bude vždy narůstat a upadat v souvislosti s rostoucí či upadající péčí konkrétní společnosti o každého jejího člena. Jednou ze snah národní protidrogové politiky v ČR je koordinace protidrogových aktivit a postupů čtrnácti krajů ČR a vytváření prostoru pro vzájemnou spolupráci a komunikaci krajů. Jednotlivé kraje vytvářejí protidrogové strategie, které vycházejí převážně z národních strategií protidrogové politiky, přičemž aktivně reagují na místní specifika a podmínky. Současná protidrogová politika České republiky a systém její koordinace je orgány Evropské unie hodnocen jako příklad dobré praxe s prostorem pro neustálé zlepšování. Změn v dosavadním nepříznivém vývoji drogové situace lze dosáhnout jen společným a koordinovaným postupem, založeným jak na formální, tak i neformální spolupráci subjektů, do jejichž působnosti problém užívání drog zasahuje, a to na všech úrovních veřejné správy a společnosti. Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina navazuje na dokumenty „Protidrogová strategie EU na období 2005–2012“ a „Národní strategii protidrogové politiky ČR na období 2005–2009“. Vychází z výsledku závěrečného hodnocení protidrogové strategie a akčního plánu EU z let 2000–2004, který naznačil, že je nutné neustále zlepšovat dostupnost, kvalitu a porovnatelnost informací. Je třeba stanovit jasné cíle a priority, jež mohou být vydefinované v akčních plánech. Kraj Vysočina jako územně samosprávný celek doposud respektoval a realizoval cíle národní strategie protidrogové politiky na základě doporučujících ustanovení příslušných usnesení Vlády České republiky, kterými byly národní strategie protidrogové politiky Vládou ČR schváleny. Samostatný koncepční materiál v oblasti protidrogové politiky kraje Vysočina je zpracován od roku 2006 na období 2006–2010. Krajská protidrogová strategie definuje hlavní směřování protidrogové politiky kraje Vysočina, její hlavní východiska a cíle. Na část tohoto strategického materiálu bude navazovat „Akční plán protidrogové politiky kraje Vysočina na období 2007— 2008“ a „Akční plán protidrogové politiky kraje Vysočina na období 2009—2010“. Akční plány budou rozvíjet krajskou protidrogovou strategii a budou nástrojem pro její implementaci. Hlavní a specifické cíle, opatření, finanční zdroje, odpovědnosti a jednotlivé aktivity subjektů budou v akčním plánu podrobně definovány a rozpracovány do časového rámce. Konkrétní opatření budou vycházet z krajské analýzy protidrogových služeb. Akční plány budou zpracovány ve struktuře doporučené v „Národní strategii protidrogové politiky“. Tato struktura usnadní jeho kompatibilitu s akčním plánem realizace národní strategie protidrogové politiky.

Číslo stránky

3

Na přípravě tohoto materiálu participovali odborníci z oblasti protidrogové prevence kraje Vysočina. Děkujeme všem spolupracujícím odborníkům, organizacím i Pracovní skupině protidrogové politiky kraje Vysočina a politikům, kteří zpracování tohoto dokumentu podpořili a přispěli k němu.

Číslo stránky

4

2. Základní charakteristika kraje Geografické údaje Vysočina má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Pouze další dva kraje (Praha a Středočeský) mají podobně jako kraj Vysočina vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotýká státní hranice ČR. Rozlohou 6 795,7 km2 je kraj Vysočina krajem nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší. Charakter krajiny kraje určuje poloha území ve dvou prvořadých evropských geologických soustavách: České vysočině, Karpatech a jedné z největších geomorfologických jednotek v ČR zvané Českomoravská vrchovina. Západní území kraje přísluší k Českomoravské vrchovině. V reliéfu této části převažují plošiny, ploché hřbety a úvalovitá údolí, která přecházejí směrem k okrajům Českomoravské vrchoviny do hluboce zaříznutých údolí. Členitost terénu se odráží v náročnosti poskytování protidrogových služeb, a to v dostupnosti služeb i ve finančních nákladech. Kraj Vysočina se od 1. 1. 2003 administrativně člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřených obecních úřadů a 704 obcí. Sídelním městem kraje Vysočina je statutární město Jihlava.

Demografické údaje Struktura osídlení Kostru sídlení struktury kraje Vysočina tvoří síť pěti bývalých okresních měst. Tu doplňuje 7 měst s cca 7 až 12 tisíci obyvateli. V těchto dvanácti největších centrech kraje žije 43 % jeho obyvatel. Největší střediska kraje soustřeďují většinu pracovních příležitostí a služeb (školství, zdravotnictví, služby pro podniky, specializované obchodní provozovny apod.). Další, řádově nižší úroveň sídelní struktury tvoří poměrně početná skupina deseti měst s cca 4 až 6 tisíci obyvateli. V těchto deseti městech žije dalších 9,9 % obyvatel kraje. Sídelní struktura kraje je vyvinuta jako relativně proporcionální s vyšší váhou uvedených menších měst se 4 až 6 tis. obyvateli. Zvláštní charakteristikou je malá velikost krajského města. Jihlava je s 50 tis. obyvateli v pořadí až 22. městem ČR podle počtu obyvatel a zároveň nejmenším krajským městem. Obecnou příčinou této skutečnosti je poloha kraje mezi dvěma největšími sídelními aglomeracemi státu – pražskou a brněnskou, které soustřeďují specializované služby a jejichž spádová území zasahují na území Vysočiny. Perifernost a centralita Centralita či perifernost území souvisí s jeho dopravní dostupností. Většina socioekonomické aktivity se totiž soustřeďuje do městských center a koridorů, které je spojují. Podmínky pro socioekonomický rozvoj regionů ležících mimo tato centra, a tedy v méně výhodné poloze, jsou ve srovnání s centry mnohem horší. Nabídka socioekonomických aktivit je v těchto regionech slabší a obyvatelé mají méně příležitostí k zapojení se do společnosti. Častým jevem je nižší úroveň vzdělání obyvatelstva, což ztěžuje jejich přístup na trh práce. Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva znemožňuje vznik kvalifikovaných pracovních míst například formou tuzemské či zahraniční investice do průmyslové výroby. V důsledku periferní polohy je v těchto oblastech také méně příležitostí pro podnikání. Uvedená demografická a geografická fakta (členitost území, nevýhodnost poloh mnoha mimoměstských center, nedostupnost či snížená

Číslo stránky

5

dostupnost kulturních, sportovních a volnočasových aktivit, nízké uplatnění na trhu práce či nezaměstnanost atd.) mají vliv na rozvoj sociálně nežádoucích jevů. Počet obyvatel Kraj Vysočina měl v roce 2005 více než 510 tisíc obyvatel. Struktura obyvatelstva kraje Vysočina dle pohlaví a počtu obyvatel v jednotlivých okresech – viz tabulka č. 1. Tabulka č. 1:Počet obyvatel v okresech kraje Vysočina k 31. 12. 2005 OKRES celkem muži ženy Havlíčkův Brod 94 919 47 052 47 867 Jihlava 109 004 53 856 55 148 Pelhřimov 72 339 35 828 36 511 Třebíč 116 209 57 348 58 861 Žďár nad Sázavou 118 296 58 730 59 566 Vysočina 510 767 252 814 257 953 Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva za 1. – 4. čtvrtletí 2005. ČSÚ Praha, 2006. Nezaměstnanost Kraj Vysočina patří k jednomu z krajů s průměrnou nezaměstnaností v rámci ČR. Průměrná míra nezaměstnanosti se v roce 2005 pohybovala na úrovni 8 %. Nejvyšší nezaměstnaností je postižený okres Třebíč, naopak nejpříznivější situace panuje v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod, viz tabulka č. 2 Tabulka č. 2 Přehled základních ukazatelů na trhu práce ke 31. 12. 2005 míra nezaměstnanosti (v %) Česká republika 510 416 52 164 9,8 8,88 Vysočina 22 841 1 913 11,9 8,20 Havlíčkův Brod 3 050 335 9,1 5,80 Jihlava 4 335 552 7,9 6,80 Pelhřimov 1 965 447 4,4 4,90 Třebíč 8 083 275 29,4 13,00 Žďár nad Sázavou 5 381 304 17,7 8,90 Zdroj dat: Správa služeb zaměstnanosti MPSV, portal.mpsv.cz, 2006, vlastní výpočty. Oblast, kraj, okres

uchazeči o zaměstnání

volná místa

počet uchazečů na 1 volné místo

Dalším problémem v oblasti nezaměstnanosti v kraji Vysočina a rizikovým faktorem pro společnost v souvislosti se zneužíváním OPL je nízké uplatnění některých skupin absolventů na trhu práce. 1 Absolventi středních škol a SOU, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči znevýhodněni (nemají praktické zkušenosti, postrádají pracovní kontakty i základní pracovní návyky). S nezaměstnaností absolventů škol a mladistvých bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závažné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování.

1

in: Slaměník I., Výrost J., Aplikovaná sociální psychologie II., Grada Publishing, Praha, 2001

Číslo stránky

6

Průměrná mzda Průměrná mzda zaměstnanců v kraji za rok 2004 byla o necelé tři tisíce nižší než průměrná mzda v ČR. Nejnižší průměrná mzda je v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod, nejvyšší v okrese Jihlava. Míra nezaměstnanost a výše průměrné mzdy odráží životní úroveň obyvatel v daném regionu a zároveň udává výši rizikových faktorů ovlivňujících užívání návykových látek. Tabulka č. 3 Průměrné mzdy zaměstnanců kraje Vysočina v roce 2005

OKRES Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina ČR

Průměrná mzda 15 368 18 404 15 506 14 986

index ČR 80,8 96,7 81,5 78,7

15 835

83,2

16 302 19 030

85,7 100,0

Zdroj dat:Statistický bulletin – kraj Vysočina za rok 2005. Krajská reprezentace ČSÚ Jihlava, 2006.

Číslo stránky

7

3. Drogová scéna kraje Vysočina a) Drogy v regionu a incidence problémových uživatelů drog Sociálně tolerované návykové látky Alkohol a tabákové výrobky jsou prvotními drogami, se kterými se mladí lidé setkávají pro jejich snadnou dostupnost a vysokou toleranci společností. Nebezpečnost většiny drog tkví v jejich prvotní schopnosti oslovit, zaujmout, a to ze všech hledisek – sociálních, psychických a fyzických. Alkohol (etylalkohol) Alkohol je nejrozšířenější, stále podceňovaná droga. Existují různé teorie účinku alkoholu na mozek, ale je pravděpodobné, že alkohol působí v mozku na více než jediný receptorový systém. Intoxikace alkoholem má mnohotvárný obraz, tolerance postupně narůstá, odvykací syndrom bývá silný. Zisky, které má stát ze zdanění alkoholických nápojů, jsou pouze nepatrným zlomkem přímých i nepřímých ekonomických škod, jež alkohol působí. Podle studie WHO a Světové banky je alkohol mezi všemi návykovými látkami na prvním místě v počtu ztracených let produktivního věku v důsledku nemoci nebo smrti. V evropském měřítku tvoří úmrtí v důsledku požívání alkoholu u mužů ve věku 15–29 let čtvrtinu všech úmrtí (ve východní části Evropy je to dokonce celá třetina úmrtí!). ČR se připojila k mezinárodnímu dokumentu „Evropská charta o alkoholu“., Tato charta byla přijata v r. 1995 v Paříži a je v souladu s Evropským akčním plánem o alkoholu. Tabák Tabák byl vždy pěstován jako lék, jako okrasná rostlina i jako droga. Již na počátku století získal dominantní postavení na světových trzích. Účinnou látkou je jeden z nejtoxičtějších známých jedů nikotin, jenž má psychotropní účinky a je návykový. Další škodlivé látky organické i anorganické jsou především kyanovodík, amoniak, oxid uhličitý, metan, sirovodík, metylalkohol aj. Dle ČSÚ je spotřeba cigaret na jednoho občana ČR v roce 2002 – 1 893 kusů, v roce 2003 – 2 192 kusů a v roce 2004 – 2 243 kusů. Tolerance společnosti k legálním návykovým látkám Vysoká tolerance společnosti k legálním návykovým látkám (tolerantní normy dospělých k alkoholu a tabákovým výrobkům mají vliv na utváření postojů u dětí a mladých lidí k alkoholu jako společensky schvalované součásti sociálních vztahů) vede u dětí a mládeže k přebírání vzorců chování od dospělých. Utvářejí si tak kladné postoje k legálním návykovým látkám. Kvůli takto získanému vztahu k alkoholu, ale i k tabákovým výrobkům dochází k nárůstu počtu dětí, které pravidelně užívají tabákové a alkoholové látky. Věk prvního užití se stále snižuje. 2

V celorepublikovém měřítku jsou počáteční zkušenosti s alkoholem uváděny ve věku od 11 let. Chlapci, kteří přiznali opilost, udávají, že k první intoxikaci došlo ve věku mezi 13–14 rokem. Věk první opilosti u děvčat je o něco vyšší. Pití nadměrných dávek alkoholu za poslední měsíc při jedné příležitosti uvádí 44,4 % patnáctiletých, jednou a častěji uvádí 16,2 %. Z referenčního vzorku dotázaných odpovídalo problémovému konzumentu alkoholu s frekvencí 3x a více za měsíc 9,9 % dotázaných. Dle výzkumů a porovnání reprezentativního souboru českých dětí ve věku 15 let v letech 1994 a 2002 došlo také k nárůstu pravidelných kuřáků zhruba o 16%. Z výše uvedených dat plyne, že by se mělo usilovat o to, aby se nekouření a nepití alkoholu stalo společenskou normou, která 2

Csémy L., Krch F., Provazníková H., Rážová J., Sovinová H., Životní styl a zdraví českých školáků, Praha, Psychiatrické centrum Praha, 2005 Číslo stránky

8

není chápána jako omezování osobní svobody, ale dopomáhá k vyšší kvalitě života, což je i jedním z dílčích cílů protidrogové politiky. Nelegální návykové látky Z hlediska drogové epidemiologie dochází v kraji Vysočina k nárůstu užívání pervitinu, těkavých látek, sedativ, hypnotik. Ostatní návykové látky měly v roce 2005 sestupnou tendenci. Mezi nejrozšířenější nelegální drogy u mládeže patří především marihuana, těkavé látky, extáze, dále pak lysohlávky, léky (analgetika). V kraji Vysočina uvádí v roce 2003 opakované užití (více než 5x za posledních 12 měsíců) marihuany a hašiše 14 % šestnáctiletých oslovených. Konopných látek v kombinaci s alkoholem uvádí 9 % oslovených šestnáctiletých. V ČR první zkušenosti s marihuanou uvádějí chlapci ve věku 13,9 let a děvčata pak 13,8 let. 3 V roce 2003 uvedlo více než 8% studentů zkušenost s extází. V posledním roce užilo extázi 5 % studentů v ČR, přičemž v kraji Vysočina užilo extázi 4 % z oslovených. Kraj Vysočina je v ČR na jednom z předních míst v užití těkavých látek (13 %), což je ve srovnání s celorepublikovým průměrem o 4% více. Jedním z důvodů může být jeho dostupnost a nízká cena. Z odborných studií vyplývá, že v našem regionu je vedle tabákových a nealkoholových drog nejvíce zneužívána marihuana, pervitin a těkavé látky. Obecný trend u tzv. „tanečních drog“ (extáze – MDMA) je zaznamenán zejména u věkové skupiny 14–18 let. Tato scéna je obzvláště skrytá, neboť se schází na velkých technoparties. Vzhledem k finanční náročnosti účasti na takových akcích se jedná převážně o děti z ekonomicky zajištěných rodin. Spolu s marihuanou patří extáze k drogám užívaným za různých společenských a rekreačních okolností. Hepatitida Závažným zdravotním indikátorem, který verifikuje data o drogové incidenci, jsou také virové hepatitidy. Díky výměnnému programu nedochází v kraji Vysočina v porovnání s ostatními kraji k nárůstu skupin infikovaných nosičů a nemocných hepatitidami B a C mezi narkomany, kde naopak došlo k poklesu. Vliv na pokles hepatitidy mezi narkomany může mít i skutečnost, že se v roce 2005 dosáhlo nárůstu počtu výměn vydaných injekčních setů pro drogově závislé o 18 922 ks ve srovnání s rokem 2004. HIV/AIDS Všechna vyšetření na HIV provedena v zařízeních poskytující protidrogové služby v letech 2004–2005 byla negativní. Kriminalita Dlouhodobým trendem kriminality je zvyšující se podíl drogové trestné činnosti a obecné kriminality páchané problémovými uživateli drog, a to i přes preventivní opatření. Tento trend je dán i podceněním role represivních složek státního aparátu. Mimo vlastní náplň práce, kterou je především odhalování a objasňování případů drogové trestné činnosti a zjišťování jejich pachatelů, vyvíjí v posledních letech Policie ČR úsilí směřující jednak ke změnám stávající legislativy, jednak ke sjednocení postojů a postupů státních orgánů a institucí v boji s drogovou 3

Csémy L., Bejčková P., Sadílek P., Sovinová H., Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003, Praha, Úřad vlády ČR, 2006 Číslo stránky

9

kriminalitou s cílem potlačování nabídky a snižování dostupnosti OPL a jedů. Ke kriminalitě podrobněji v krajském dokumentu „Program prevence kriminality kraje Vysočina“. Z návykového chování dochází k nárůstu gamblingu. Drogová epidemiologie za rok 2005 – kraj Vysočina Sledování dat se týká tzv. problémových uživatelů drog44, kteří vyhledali pomoc v některém regionálním kontaktním centru nebo léčebném zařízení. Tato centra vykazují čtvrtletně nové případy (tj. klienty, již vyhledali pomoc poprvé) a 1x ročně klienty, kteří již v minulosti využili služby v příslušném L/K centru nebo v jiných zařízeních. Vykazování dat je realizováno prostřednictvím anonymního formuláře „Registru uživatelů drog – žadatelů o léčbu“. Prvotní data z krajů jsou shromažďována a vyhodnocována jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi a dále poskytována Hygienické stanici hlavního města Prahy, centrálnímu pracovišti drogové epidemiologie, kde dochází k sumarizaci a vyhodnocování za celou ČR. Tab. č. 4: Počet vykázaných uživatelů drog v okresech, kteří využili protidrogovou službu v kraji Vysočina v roce 2005 Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. Sázavou Celkem

Muži

Ženy

97 123 15 164 62 461

Celkem

12 41 20 77 31 181

Procento

109 164 35 241 93 642

Z toho nově evidovaných

17,0 % 25,5 % 5,5 % 37,5 % 14,5 % 100,0 %

50 72 13 76 40 251

Hlášení drogové epidemiologie za rok 2005 – kraj Vysočina, Krajská hygienická stanice Jihlava

Tab. č. 5: Výskyt základní drogy5 v okresech kraje Vysočina, kvůli níž klient navštívil L/K centrum v roce 2005 Základní droga heroin kodein ostatní opiáty pervitin extáze speed kokain marihuana hašiš barbituráty benzodiazepiny sedativa,hypnotika lysohlávka toluen jiná rozpustidla jiné drogy a léky gambling subutex Celkem

H. Brod 15 1 37 2 23 2

Jihlava

Okresy Pelhřimov 5 2

93 1

21

25

10

1 4 3

3 26 109

Celkem

Žďár n/S. 7

5 70 3 1 1 146 1

8

37 1 5 275 4 1 3 221 1 1 6 4 1 13 2 1 63 3 642

54

17

1 1 1

1 28 3 164

Třebíč

6

1 3 1 9

35

241

93

Hlášení drogové epidemiologie za rok 2005 – kraj Vysočina, Krajská hygienická stanice Jihlava

4

Podle EMCDDA je problémové užívání definováno jako intravenózní užívání drog (IUD) a nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů, kokainu a drog amfetaminového typu. 5 Základní droga je ta, kvůli níž klient L/K centrum navštívil.

Číslo stránky

10

Dále se prostřednictvím anonymního formuláře „Registru uživatelů drog – žadatelů o léčbu“ sledují výsledky dobrovolného testování injekčních uživatelů na laboratorní markery virových hepatitid a HIV/AIDS. Sledují se i další indikátory – incidence virových hepatitid u osob s rizikovým chováním, akutní intoxikace, eventuálně úmrtí v souvislosti s užitím drog, přehled výměnného programu injekčních setů. Hygienická služba provozuje celostátní informační systém, který respektuje doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a užívání drog v Lisabonu (EMCDDA). Prevalenci a incidenci za ČR léčených uživatelů za léta 2003–2005 obsahuje příloha č. 4. b) Závislost, definování závislosti, základní příznaky a rizika drog Závislost na návykových látkách (včetně alkoholu a tabáku) Závislost na návykových látkách je v Mezinárodní klasifikaci nemocí definována jako: „Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha – puzení brát psychotropní látky…“ Závislost se vyvíjí postupně, měsíce nebo roky, neboť záleží na mnoha faktorech, jako je prostředí, osobnost, druh rizikového chování, druh a množství užívané látky (faktory – věk, frekvence užívání nebo rizikového chování, sociokulturní a ekonomické prostředí, hmotnost, pohlaví, heredita a psychický stav jedince atd.). Definitivní diagnóza závislosti se stanovuje, jestliže během posledního roku došlo k několika jevům (symptomům), které charakterizují závislosti. Při abstinenci drogy se projevují nepříjemné známky odvykacího syndromu. Definování závislosti Závislost se tradičně dělí na psychickou, fyzickou a sociální. Riziko závislosti je velmi individuální, může být zvýšené, vysoké, nebo není žádné. Psychická závislost vzniká na všechny drogy, fyzická závislost a tolerance je jen na některé drogy. Jedním z nejstarších a obvykle užívaných termínů k vysvětlení fenoménu dlouhodobého zneužívání drog je toxikomanie. Klíčovým indikátorem toxikomanie byla obvykle zvýšená tolerance a výskyt odvykacího (abstinenčního) syndromu. Závislost je považována za samostatnou nemoc, oslabující a postupující onemocnění založené na farmakologickém efektu drogy. Toxikomanie (addiction) není diagnostický termín v IDC-10, ale je stále používaný. V roce 1960 WHO doporučila, aby tento termín byl opuštěn ve prospěch termínu „závislost“ (dependence), která může existovat v rozmanitých stupních. Moderní pojetí definuje závislost a syndrom závislosti jako soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, který se vyvíjí po opakovaném užití látky a který zahrnuje následující projevy: silné přání užít drogu, nutkavá potřeba; porušené ovládání při jejím užívání, ztráta volní kontroly; přetrvávající užívání i přes škodlivé následky, neschopnost odpoutat se navzdory tělesným, duševním, sociálním a ekonomickým komplikacím; priorizace drogy před všemi ostatními aktivitami a závazky, převažující orientace na životní styl s drogou, její shánění a zotavování se z jejího účinku; zvýšená/snížená tolerance; odvykací stav při nedostatku či vysazení drogy. Pro diagnózu závislosti je zapotřebí přítomnosti několika symptomů.

Číslo stránky

11

4. Protidrogová politika na území kraje Vysočina Protidrogová politika kraje je realizovaná prostřednictvím sítě protidrogových služeb, jež respektuje zásady multidisciplinárního přístupu v řešení problematiky, nutnost vzájemné kooperace, koordinace, návaznosti, odbornosti, profesionality a hodnocení efektivity. V systému protidrogové politiky kraje jsou zastoupeny všechny čtyři pilíře národní protidrogové politiky ČR, jež tvoří primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik a snižování dostupnosti návykových látek. Konkrétně se jedná o systém informativních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, nápravných, regulačních a kontrolních opatření, která mají za cíl podpořit všestraný rozvoj území kraje, zdravý vývoj občanů kraje, ale především chránit veřejný zájem společnosti. Co se týče geografického rozložení nízkoprahových protidrogových služeb v kraji, jsou protidrogovými službami pokryty tři okresy v kraji. V okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod protidrogové služby, které byly realizovány NNO, zanikly. V současné době není v této oblasti lokálně protidrogová služba realizována žádným zařízením a potencionální uživatelé služby mohou využít pouze služeb zařízení v okolních okresech, čímž se snižuje dostupnost těchto služeb. Obnovení služeb v okrese Pelhřimov a Havlíčkův Brod se jeví jako potřebné (s ohledem na zkušenosti a neoficiální zdroje). Potřebnost služeb je vhodné podložit podrobnou analýzou. a) Vize • • • • • • • • • • • •

definovaná ucelená síť dostupných, komplexních, kvalitních a efektivních služeb na základě provedené analýzy potřeb zvýšení zájmu veřejnosti o otázky protidrogové politiky a změna postoje společnosti k protidrogovým službám jasný, ustálený a oboustranně přehledný systém financování realizovaných protidrogových opatření koordinovaný postup ve všech oblastech protidrogové politiky kraje – protidrogová koordinace bude vnímána jako proces, kterému je věnována patřičná pozornost veřejné správy vzájemná propojenost subjektů figurujících v protidrogové politice akceptace potřeby realizovat opatření protidrogové politiky místními samosprávami komplexní, kvalitní a spolehlivé informace – přehled o vývoji na „drogové scéně“ snížená dostupnost návykových látek a dopad užívání efektivní využívání platných zákonů a prosazování v praxi ustálená kvalita programů specifické primární prevence realizovaných ve školách spolupráce orgánů činných v trestním řízení a vyvíjení aktivit vedoucích ke zohledění stávajícího územního uspořádání existence pravidelné evaluace funkčnosti protidrogového systému v kraji SWOT analýza protidrogové politiky kraje

Silné stránky • • • • • •

erudovaní odborníci působí na území kraje existuje multidisciplinární pracovní skupina zástupců odborné veřejnosti dostupnost finančních prostředků pro podporu opatření protidrogové politiky existuje zřetelná politická podpora pro řešení protidrogové politiky je zřejmá dočasná motivace pracovníků v protidrogových službách pracovat, měnit, zyšovat kvalitu služeb existuje síť stávajících zařízení, která realizují protidrogové služby

Číslo stránky

12

Slabé stránky • • • • • • • • • • •

neexistence krajské strategie protidrogové politiky absence podrobné analýzy potřeb neexistence jasné společenské zakázky ze strany státu, potažmo kraje a samospráv v oblasti protidrogové politiky dosud nevyjasněný politický náhled na protidrogovou problematiku neukotvený systém financování protidrogové politiky - značná omezenost dosud existujících finančních zdrojů nevyjasněné kompetence ve financování státu a místních samospráv nedostatečně komplexní a nedostatečně spolupracující stávající systém protidrogových služeb zvyšuje se náročnost na objem práce poskytovatelů služeb při stejných finančních prostředcích na protidrogová opatření nejednoznačné přebírání odpovědnosti za protidrogovou prevenci mezi rodinou, samosprávou a státem zjednodušený a krátkodobý pohled některých kompetentních orgánů na problémy řešené v rámci protidrogové politiky orgány samosprávy podceňují svoji roli a potřebu vzájemné spolupráce v protidrogové politice specifická primární prevence není v kraji dostatečně saturována

Příležitosti • • • • • • • •

certifikace odborné způsobilosti zařízení poskytující protidrogové služby rozvíjeníní kvalitního systému koordinace protidrogové politiky na celostátní a krajské úrovni větší možnosti vzdělávání v oblasti protidrogové politiky možnost čerpání finančních zdrojů z EF zlepšující se orientace a využití stávající legislativy ze strany poskytovatelů protidrogových služeb zapojování dobrovolníků do programů a služeb protidrogové politiky změna legislativy – jednoznačné vymezování protidrogových služeb a podporování rozvoje dostupnost informací o rizicích drog prostřednictvím internetové sítě (prevence)

Ohrožení • • • • • • • • •

zvyšující se dostupnost omamných psychotropních látek (OPL) v kontextu zemí EU (riziko nárůstu užívání drog v ČR) změna společenských hodnot – dysfunkční rodiny, nepružnost některých sociálních institucí nepřehlednost systému financování služeb na centrální úrovni volby – změna náhledu politické reprezentace (především) na regionální úrovni, stížená uplatnitelnost některých ohrožených skupin mladých lidí na trhu práce a ztráta motivace být zaměstnán šíření informací o drogách prostřednictvím internetové sítě (návodné) výraznější prosazování konzumní životní styl společnosti optimalizace sítě škol – zvyšování anonymity na školách (podporuje rozvoj rizikového chování žáků a studentů) zneužívání lobbingu proti systémovým opatřením

Číslo stránky

13

•

pokračující pokles prestiže práce v protidrogových protidrogových službách, vzrůstající riziko vzniku ssyndromu vyhoření (burnout syndrom) a vzrůstající fluktuace pracovníků pracujících v protidrogových službách (následkem je prodražování služby)

b) Obecné a specifické cíle protidrogové politiky kraje Vysočina Obecný cíl Snížit užívání legálních a nelegálních návykových látek, rizik a škod spojených s případným užíváním. Nástroje určené k naplnění tohoto cíle jsou: • • • • •

Primární prevence Léčba a resocializace Snižování rizik (HR) Snižování dostupnosti drog (represe) Koordinace protidrogové politiky

Specifické cíle • • • • • • • • • • • • • •

zvyšování odborné úrovně místních koordinátrů a dalších pracovníků poskytujících protidrogové služby, zvyšování prestiže zaměstnání protidrogových služeb zpracování analýzy potřebnosti protidrogových služeb a rizikových faktorů, které ovlivňují nárůst užívání návykových látek v kraji Vysočina akční plán na rok 2007–2008 vycházející z analýzy potřebnosti protidrogových služeb a rizikových faktorů, které ovlivňují nárůst užívání návykových látek v kraji Vysočina, zvyšování efektivnosti protidrogových služeb snaha o dostupnost a systémové financování v souvislosti se strategií rozvoje sociálních služeb evaluace prevence sjednocení terminologie v oblasti protidrogových služeb (v rámci kraje) snížení dostupnosti legálních a nelegálních drog prostřednictvím stávajících legislativních nástrojů, zejména pro děti a mládež zvýšení informovanosti veřejnosti o roli protidrogových služeb, jejich cílech a postavení v systému hospodářské a sociální politiky kraje podpora dobrovolnické činnosti zachování dostupnosti a kvality služeb podpora certifikovaných protidrogových služeb spolupráce s intervenčním centrem – mapování výskytu domácího násilí u osob užívající OPL vznik regionální databáze certifikovaných a akreditovaných protidrogových programů a služeb zveřejňování dat, která se týkají finanční podpory jednotlivých služeb

Stanovené specifické cíle budou podrobně rozpracovány v navazujícím akčním plánu, který bude obsahovat konkrétní opatření realizované v časovém rámci dvou let. První akční plán bude zpracován v průběhu roku 2007. Na druhé plánovací období 2009-20010 se bude akční plán připravovat na přelomu roku 2008.

Číslo stránky

14

5. Koordinace protidrogové politiky Vertikální a horizontální Koordinace protidrogové politiky je realizována na celostátní úrovni prostřednictvím orgánu: Úřad vlády ČR, Rada vlády pro koordinaci protidrové politiky. Na krajské úrovni Krajským úřadem kraje Vysočina, odborem sekretariátu hejtmana. Od roku 2006 byla na Krajském úřadě kraje Vysočina zřízena samostatná funkce krajského protidrogového koordinátora. Dalším článkem vertikální koordinace jsou místní protidrogoví koordinátoři. Tato funkce je zřizována při jednotlivých obcích. Na Krajském úřadě kraje Vysočina je od roku 2006 ustanovena Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina. Součástí této komise je Pracovní skupina protidrogové politiky kraje Vysočina (dále jen PS PP). PS PP tvoří multidisciplinární tým, který respektuje i regionální zastoupení. V rámci krajského úřadu participují na koordinaci protidrogové politiky jednotlivé odbory, které mají jasně vymezené kompetence týkající se protidrogové politiky. Klíčové subjekty podílející se na protidrogové politice v kraji Vysočina: Krajský úřad kraje Vysočina: Odbor sekretariátu hejtmana • • • •

zpracovává strategii protidrogové politiky kraje a koordinuje plnění úkolů protidrogové politiky a prevence kriminality v kraji koordinuje protidrogovou politiku poskytuje metodickou podporu a koordinaci místním protidrogovým koordinátorům na obcích (od roku 2006 dochází k pravidelnému pracovnímu setkávaní) zodpovídá za sběr dat a informací v oblasti sociálně nežádoucích jevů a plní další úkoly plynoucí ze zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů

Krajský protidrogový koordinátor Krajský protidrogový koordinátor je pracovně zařazen na Odboru sekretariátu hejtmana a je členem Pracovní skupiny protidrogové politiky kraje vysočina. Krajský protidrogový koordinátor má přehled o programech v oblasti protidrogové politiky a o jejich finančních zdrojích. Jeho znalosti, dovednosti a působnost jsou mezioborové. Spolupracuje se sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a s klíčovými institucemi v kraji (obcemi, poskytovateli služeb, Policií ČR, Krajskou hygienickou stanicí apod.). Průběžně bude kontrolovat a vyhodnocovat plnění úkolů vyplývajících z krajské protidrogové strategie. Pracovní skupina protidrogové politiky kraje Vysočina a krajský protidrogový koordinátor vymezují aktivity vedoucí ke snížení škod způsobených návykovými látkami. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví • • • •

metodicky vede a kontroluje výkon státní správy na úseku dávek a služeb sociální péče na území kraje metodicky vede a kontroluje výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí na území kraje zajišťuje psychologické a sociální poradenství na úseku náhradní rodinné péče spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, soudy, orgány sociálního zabezpečení a s probační a mediační službou

Číslo stránky

15

• • • • • • • • • •

zajišťuje v součinnosti s obecními úřady obcí s rozšířenou působností výkon agendy zprostředkování náhradní rodinné (osvojení a svěření do pěstounské péče) a následné konzultace pro pěstounské rodiny prostřednictvím příspěvkové organizace kraje zajišťuje poskytování komplexních poradenských a psychoterapeutických služeb a psychologické a sociální poradenství se zaměřením na rodinu a manželství zajišťuje přípravu a realizaci koncepčních materiálů týkajících se rozvoje a finanční podpory sociálních služeb včetně zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb zajišťuje úkoly spojené s čerpáním strukturálních fondů Evropské unie zajišťuje úkoly při plnění funkce zřizovatele zdravotnických zařízení zřizovaných krajem zabezpečuje provoz protialkoholní záchytné stanice kontroluje výkon agendy vydávání receptů a žádanek na návykové látky obecními úřady s rozšířenou působností zajišťuje zastoupení krajského úřadu při likvidaci návykových látek, přípravků a prekursorů, jakož i odpadů, které je obsahují, nejsou-li léčivy přezkoumává správní rozhodnutí orgánů I. stupně ve věcech ukládání pokut na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a kontroluje výkon státní správy na tomto úseku (tuto agendu vykonává odbor sekretariátu ředitelky) kontroluje nakládání s návykovými látkami u nestátních zdravotnických zařízení a ukládá pokuty za porušení povinností stanovených zákonem o návykových látkách

Odbor školství, mládeže a sportu Na odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu kraje Vysočina je zřízená funkce krajského koordinátora prevence sociálně nežádoucích (rizikových) jevů pro školy a školská zařízení. Působí na Oddělení mládeže a sportu. Krajský koordinátor prevence je součástí vertikálně členěné sítě preventistů. Nejvyšším článkem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, na které úzce navazuje krajský koordinátor, dále pak okresní metodici prevence působící při pedagogicko-psychologických poradnách a v neposlední řadě školní metodici prevence na školách. V rámci této sítě dochází k pravidelným pracovním jednáním a k předávání informací mezi jednotlivými částmi systému. Krajský koordinátor je gestorem grantu “Preventivní programy realizované školami, školskými zařízeními a nestátními neziskovými organizacemi (NNO)“, který každoročně vyhlašuje MŠMT v rámci kraje. Krajský koordinátor prevence sociálně nežádoucích (rizikových) jevů pro školy dále zajišťuje: • úkoly při zpracovávání koncepce rozvoje nespecifické prevence – volnočasových aktivit a sportu dětí a mládeže včetně zdravotně postižených • zajišťuje výkon agendy v oblasti sportu včetně sportu zdravotně postižených • monitoruje činnost organizací v působnosti kraje, zabývajících se oblastí sportu, mládeže a prevence kriminality a sociálně nežádoucích jevů ve společnosti • připravuje stanoviska k přidělování grantů a dotací směřujících do oblasti mládeže a sportu • zajišťuje výkon agendy v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů ve vztahu k mládeži a v oblasti preventivních programů realizovaných na školách a školských zařízeních • monitoruje situaci ve školách a školských zařízeních v kraji z hlediska podmínek pro realizaci preventivních programů a navazujících aktivit v oblasti prevence • ve spolupráci s okresními metodiky prevence při pedagogicko-psychologických poradnách koordinuje preventivní aktivity škol a školských zařízení

Číslo stránky

16

Odbor regionálního rozvoje • • • • •

poskytuje odbornou a metodickou pomoc a informační podporu NNO v oblasti možnosti čerpání ekonomických zdrojů pro jejich rozvoj zajišťuje zpracování dat v databázi projektových záměrů v oblasti NNO zajištuje metodickou pomoc v rámci Globálního grantu z OP RLZ, Opatření 2.3, pro končené uživatele – NNO působící v sociální oblasti na posílení jejich kapacity a kvality, rozšíření nabídky a dostupnosti sociálních služeb zajišťuje a koordinuje agendu příslušných grantových programů Fondu Vysočiny provádí analýzy stavu a rozvoje NNO v kraji

Další spolupracující subjekty: Obce •

obce v přenesené působnosti především kontrolují dodržování ustanovení zákona č. 379/2005 Sb., o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, a dalších předpisů týkajících protidrogových opatření. v případě zjištění nedostatků zjištěných nedostatků vyvozují důsledky a dohlížejí na sjednání nápravy. V případě potřeby se podílejí na financování programů protidrogové politiky a kontrolují jejich účelné využití. • dle potřeby mohou zřizovat na svém území funkci místního protidrogového koordinátora za účelem koordinace protidrogové politiky, případně zvláštní iniciativní nebo poradní orgán V současné době na jednotlivých ORP III. není jmenován ani jeden místní protidrogový koordinátor jako samostatná funkce. Všichni místní protidrogoví koordinátoři mají funkci kumulovanou. V žádné z obcí ORP III. není vypracována samostatná strategie protidrogové politiky, v některých obcích se strategie připravuje jako součást komunitního plánování. Většina obcí se více či méně podílí na financování protidrogové politiky na svém území a spádové oblasti. Nestátní neziskové organizace a příspěvkové organizace Klíčovými poskytovateli v oblasti protidrogové politiky jsou především nestátní neziskové organizace (dále jen NNO). Dále v této oblasti pracují příspěvkové organizace a soukromé subjekty, které také vykrývají služby v oblasti primární, sekundární a terciární prevence. Systém financování NNO je vícezdrojový. Seznam zařízení, která realizují specifickou prevenci, je součástí dokumentu a je uveden v příloze č. 5. V rámci kraje Vysočina existuje Koordinační uskupení nestátních neziskových organizací kraje Vysočina (dále jen KOUS). KOUS je ve spojení s jednotlivými zástupci NNO z jednotlivých oborů činnosti a prostřednictvím „řídicí skupiny“ tlumočí potřeby jednotlivých neziskových organizací v rámci svěřené oblasti a celkově řídí rozvoj celého neziskového sektoru v kraji Vysočina. Cílem KOUSu je mj. i poukazovat na rovnoprávné postavení neziskového sektoru směrem k podnikatelské a veřejné sféře. Krajská hygienická stanice Odbor epidemiologie plní veškeré úkoly související se zajištěním drogového informačního systému a úkoly stanovené Národním koordinátorem drogové epidemiologie a primární prevence, plní úkoly ve smyslu zák. č. 258/2000 Sb., sumarizuje data hlášená ze spolupracujících institucí a zdravotnických zařízení, sleduje incidenci a prevalenci drogově závislých, sleduje trendy v užívání drog a sumarizované údaje předává Centrálnímu pracovišti drogové epidemiologie v Praze.

Číslo stránky

17

Probační mediační služba Posláním PMS ČR je zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů, které jsou spojeny s trestnou činností, dále pak organizace a zajištění efektivního výkonu alternativních trestů a v neposlední řadě hledání a realizování opatření, která by chránila zájmy poškozených a obětí trestných činů. Na území kraje Vysočina je 5 středisek PMS ČR se sídlem v okresních městech. Během existence PMS bylo realizováno celkem 9 probačních programů, všechny akreditovány Ministerstvem spravedlnosti ČR. Programy jsou zaměřeny na mladistvé klienty (15–18 let), realizované NNO při úzké spolupráci se středisky PMS ČR. Programy jsou financovány z různých zdrojů, nejčastěji samosprávou z různých grantů zaměřených především na prevenci kriminality. Významným zdrojem finančních prostředků pro realizaci probačních programů je kraj Vysočina, který vyčleňuje finanční prostředky i na aktivity terciální prevence (tj. probační a resocializační programy). Hlavními partnery jsou pro střediska PMS ČR orgány činné v trestním řízení (soudy, státní zastupitelství a policie). Spolupráce s těmito orgány je velmi intenzivní a ve všech okresech je rozvinuta na vysoké úrovni. Dále velmi úzce spolupracuje se subjekty státní správy a samosprávy a také s nejrůznějšími neziskovými organizacemi. Mnozí vedoucí středisek jsou členy poradních orgánů veřejné správy, kde svoji činnost zaměřují nejčastěji do oblasti prevence kriminality a sociální prevence. Jednou z trvalých priorit je rozvoj spolupráce se všemi subjekty působícími v oblasti prevence kriminality. Vězeňská služba V kraji Vysočina se nachází pouze jedno zařízení tohoto typu. Věznice Světlá nad Sázavou byla zprovozněna v počátku roku 2000. Záměrem VS ČR bylo a stále je vybudovat ze stávajícího areálu moderní vězeňské zařízení pro odsouzené ženy, a tedy i pro odsouzené matky nezletilých dětí. V zákoně č. 169/1999 Sb. byl poprvé v historii českého vězeňství zakotven pojem „výkon trestu u matek nezletilých dětí“. Na základě právní normy č. 169/1999 Sb. bylo přistoupeno k přípravě a následovně ke zřízení specializovaného oddělení pro výkon trestu matek nezletilých dětí předškolního věku. V zařízení je věnována velká pozornost i protidrogovým programům. Mezi některé realizované programy patří Bezdrogová zóna, Poradna drogové prevence atd. Služby jsou realizované vlastním odborně vzdělaným personálem, ale i externími NNO. Jednotlivé programy jsou hrazeny prostřednictvím Rozpočtového opatření Vězeňské služby, Protidrogového programu a jsou přidělovány na základě předkládaných projektů. Celní správa České republiky Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení, a to pokud se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, podloudnictví s omamnými a psychotropními látkami, dále v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, rovněž neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a v neposlední řadě porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce. Útvary pátrání v rámci celní správy jsou při odhalování a šetření trestné činnosti oprávněny používat tzv. operativně pátrací prostředky. Jejich činnost směřuje i proti pachatelům závažných trestných činů včetně organizovaného zločinu, a to především v mezinárodním měřítku. Vynikajících výsledků dosahují celní orgány v boji proti drogám. Celní správa je v tomto ohledu zapojena do celé řady mezinárodních organizací, informačních systémů a pracovních skupin. Je jimi hodnocena jako spolehlivý a odpovědný partner, disponující potřebnými pravomocemi a prostředky a spolupracující na vysoké profesionální

Číslo stránky

18

úrovni. Celní správa se zabývá i preventivními například přednáškovou činností, veřejnou prezentací. Nenahraditelnou úlohu v boji proti drogám má i výcvik služebních psů, jímž se Celní správa České republiky zabývá od roku 1972. Policie ČR a městské policie Policie ČR a městské policie působí na poli protidrogové politiky ve dvou rovinách. V oblasti prevence jsou to zejména besedy s žáky a studenty, přednášky, setkání a konzultace pro učitele, rodiče a širokou veřejnost – na základních školách pak děti v souvislosti s preventivním projektem Ajaxův zápisník přijímají prvotní informace o drogách. V oblasti represe je Policie ČR vázána zákonnými a podzákonnými normami v rovině trestního práva, přestupkového zákona a zákona o Policii ČR a souvisejících předpisů. a) SWOT analýza současného stavu koordinace protidrogové politiky kraje Vysočina Silné stránky • • • • •

existence sítě poskytovatelů služeb existence protidrogové strategie státu existující finanční zdroje poskytování infomací ze sRVKPP připravenost některých subjektů na spolupráci (MPS, kraj, policie, NNO apod.)

Slabé stránky • • • • • • • •

neexistence krajské protidrogové strategie neexistence krajské analýzy potřeb protidrogových služeb nezájem některých samospráv o protidrogovou problematiku absence zásad víceletých dotací pro certifikované služby slabá komunikace s obcemi v kraji v oblasti protidrogové politiky neexistence koncepce dalšího vzdělávání místních protidrogových koordinátorů a pracovníků pohybujících se v oblasti protidrogové politiky neexistence supervize v samosprávě (určená pro úředníky pracující v sociální oblasti) absence spolufinancování protidrogové prevence v některých obcích

Příležitosti • • • • • • • •

zpracování analýzy sociálně nežádoucích jevů v kraji vytvoření strategie a akčních plánů protidrogové politiky kraje zacílení jednotlivých opatření na konkrétní sociálně nežádoucí jevy, zefektivnění služeb, snížení finanční náročnosti metodická pomoc při tvoření místních protidrogových strategických plánů v kraji narůstající počet adiktologických odborníků v kraji, odborníci z oblasti adiktologie pracující i ve veřejné správě vzdělávání a pravidelné setkávání místních protidrogových koordinátorů a dalších pracovníků angažovaných v oblasti sociálně nežádoucích jevů průběžné rozšiřování právního povědomí u pracovníků protidrogových služeb periodicky se opakující pracovní setkávání zástupců subjektů realizující protidrogovou prevenci

Hrozby •

neúčelné využívaní finančních prostředků – chybějící analýza potřeb

Číslo stránky

19

• • • •

zánik sítě protidrogových služeb, snížení dostupnosti služeb (narůstající infekční onemocnění - ohrožení obecné populace) přijímání rozhodnutí v protidrogové problematice pouze na základě politických rozhodnutí předsudky veřejnosti vůči protidrogové politice narůstající personální změny u poskytovatelů protidrogových služeb a ve veřejné správě související s protidrogovou problematikou (snižování potenciálu odborných znalostí, dovedností a zkušenností u pracovníků)

b) Cíle • • • • • •

zpracování analýzy potřeb vypracování akčního plánu, obsahujícího konkrétní opatření organizace pravidelných pracovních setkávání a vzdělávání subjektů a pracovníků všech sfér, kteří se podílejí na realizaci protidrogové prevence metodická pomoc při tvorbě místních či lokálních plánů protidrogové politiky medializace protidrogových služeb pravidelné zapojování dotčených osob do normotvorných procesů souvisejících s protidrogovou politikou

Číslo stránky

20

6. Primární prevence Primární prevence je zaměřena na širší populaci s cílem oddálit či zamezit užívání návykových látek. Smyslem je poskytnout občanům dostatek informací, prohloubit sociální kompetence a pomoci utvořit zdravé postoje k tomu, aby nezačali užívat OPL. K realizaci programů jsou používané cíleně volené metody a techniky. Při aplikaci preventivních opatření je nutné rozlišovat rozdíl mezi specifickou prevencí a nespecifickou prevencí. Kraj Vysočina je regionálně pokryt NNO, ale i příspěvkovými organizacemi kraje, které realizují specifickou (včetně selektivní i indikované) i nespecifickou primární prevenci. Dalšími subjekty jsou městské policie, státní policie, oddělení sociálně právní ochrany dítěte, státní zdravotní ústav, probační a mediační služba atd. a) SWOT analýza Silné stránky • • • • • • • • • • • • • • • • •

existence a profesionální přístup metodiků prevence při pedagogicko psychologických poradnách (dále jen PPP) a ve školách pravidelné vzdělávání poskytovatelů služeb a metodiků na školách existence celorepublikového a krajských strategických dokumentů upravující oblast sociálně nežádoucích jevů realizace vzdělávání pro školní metodiky prevence na školách formou specializačních vzdělávání na pedagogických fakultách existence kvalitních preventivních programů realizovaných NNO zahájení procesu certifikace programů specifické primární prevence existence návazných specifických služeb pro rodiče, děti a mládež podpora specifické prevence samosprávou a napříč politickým spektrem fungující a využívaná nabídka a poptávka služeb specifické a nespecifické prevence existence komunitního plánování existence financování prevence z rozpočtu kraje a Fondu Vysočiny existence minimálních preventivních programů na školách větší přístupnost a otevřenost některých škol při řešení drogového problému (odtabuizování) existence standardů, certifikací a akreditací primární prevence, zahájení procesu certifikace kvality služeb činnost NNO zabývajících se specifickou primární prevencí a jejich otevřenost k řešení aktuální situace v protidrogové problematice participace některých škol a větší návaznost školní práce na programy specifické prevence realizované externími dodavateli služby profesionalita poskytovatelů služeb specifické primární prevence

Slabé stránky • • • • •

neexistence oficiální funkce okresního metodika prevence ve všech PPP funkce okresního metodika prevence neexistence střediska výchovné péče v kraji absence zaměření specifické prevence na některé cílové skupiny rizikových profesí, děti MŠ apod.) nedostatek prostředků represe vůči nelegálnímu podávání alkoholu výrobků absence důsledného vymezování specifické primární prevence a nastavení kontrolních mechanismů

či kumulované (zaměstnanci a tabákových nedostatečné

Číslo stránky

21

• •

nedostatečné uplatňování stávajících právních norem využívajících represivních opatření k potírání nezákonného podávání alkoholu a tabákových výrobků nezletilým malá propojenost minimálních preventivních programů na školách s komunitou a službami návazné péče (především s rodinami)

Příležitosti • • • • • • • • • • • • • • • •

vytvoření funkčních a komunikujících meziresortních týmů rozlišování profesních kompetencí všech zúčastněných certifikace a standardy kvality služeb pro poskytovatele protidrogových služeb vymezení náplně a rozsahu činnosti metodiků prevence využívání metod měření efektivity specifické primární prevence vytvoření databáze programů primární specifické prevence v rámci kraje vzájemná spolupráce školy, rodičů a poskytovatelů služeb otevřenost místních i krajských samospráv pozitivní sociální klima v institucích zapojení rodičovské veřejnosti do oblasti prevence prezentace příkladů dobré praxe ve školách rozšíření grantových programů na úrovni kraje (specifická prevence) intenzivnější provázaní školních minimálních preventivních programů s preventivními programy realizovanými externími subjekty na školách zvýšení informovanosti veřejnosti o specifické primární prevenci zpracování analýzy sociálně nežádoucích jevů u cílové skupiny dětí a mládeže změna priorit MŠMT – větší finanční a metodická podpora

Ohrožení • • • • • • •

odliv kompetentních pracovníků – (ztráta motivace, syndrom vyhoření u pracovníků) nejasné vymezení financování specifické primární prevence z jednotlivých ministerských resortů zneužití protidrogové politiky pro jiné účely zvyšující se dostupnost legálních i nelegálních látek zvětšující se počet reklamy propagující legální návykové látky a návykové chování prohlubující se nespolupráce s problémovými rodinami (škola, instituce) vstup širokého spektra programů specifické prevence do škol bez certifikace kvality služeb (nekvalitní či ohrožující programy)

b) Cíle •

• • • •

podpora kvalitních, osvědčených a dlouhodobých programů v oblasti specifické primární prevence (upřednostňování akreditovaných a certifikovaných programů) a programů zapojujících do prevence celou rodinu a řešící i pozitivní rozvoj sociálního klima ve školách podpora vzniku programů pro neoslovené cílové skupiny (zaměstnanci rizikových povolání, děti MŠ, rodiče atd.) podpora odborného vzdělávání pedagogických pracovníků, pracovníků sociálních odborů veřejné správy, příspěvkových organizací kraje, politiků podpora vzniku samostané funkce okresního metodika prevence získání finančních zdrojů z EU

Cílová skupina •

žáci a studenti ZŠ a SŠ, děti z MŠ

Číslo stránky

22

• • • •

rodiče žáků široká veřejnost ohrožené děti a mládež pracovníci preventivních služeb (NNO, příspěvkové organizace, ředitelé škol, metodici prevence, místní protidrogoví koordinátoři atd.)

Číslo stránky

23

7. Harm reduction (snižování rizik) V souvislosti s drogovou problematikou se jedná o snížení poškození a minimalizaci následků rizikového chování tak, aby se chránilo veřejné zdraví, ale i zdraví jednotlivce. Minimalizace poškození využívá některých metod, které slouží i k ochraně obecné populace. Z větší části se však jedná o individuální práci s jednotlivcem. a) SWOT analýza harm reduction (dále jen HR) Silné stránky • • • • • • • • • • •

ochota poskytovatelů HR ke spolupráci s ostatními subjekty sítě služeb aktivní spolupráce mezi některými zařízeními tradice, zkušenosti (vybudovaná síť zařízení) pružnost k potřebám klientů znalost místních podmínek, přehlednost terénu (menší města) převažující model víceúčelových drogových agentur – velké spektrum služeb, komplexnost možnost dalšího vzdělávání a profesního růstu – existence kvalitních vzdělávacích modulů osobní angažovanost pracovníků certifikace kvality služeb – systém garance kvality služeb aktivní zapojení poskytovatelů služeb HR do odborných organizací a do komunitního plánování nízkoprahovost, anonymita (u NNO) – větší důvěra klientů oproti státním či zdravotnickým zařízením

Slabé stránky • • • • • • • •

finanční nejistota (jednoletý systém financování) – nemožnost plánování rozvoje služeb a zvyšování její kvality, neadekvátní (nízké) platové ohodnocení pracovníků ve službách HR (odliv kvalifikované pracovní síly) fluktuace pracovních sil (odliv odborníků do jiných regionů a prac. sfér) specifika drogové scény – uzavřenost scény, periodicita/cykličnost užívání OPL neinformovanost veřejnosti – předsudky, nepochopení oboustranně omezená komunikace poskytovatelů služeb se samosprávou nedosažitelnost některých služeb - testování infekčních chorob, psychologové apod. převažuje „čárkový“ systém hodnocení efektivity, bez zohlednění lokálních možností a náročnosti na poskytovanou službu

Příležitosti • • •

intenzivnější a efektivnější komunikace poskytovatelů protidrogových služeb se samosprávou zapojení do financování další zdroje (ESF, sponzoři, města) vytvoření analýzy potřeb - na základě zjištěné poptávky aktivní a pružné reagovaní službou

Ohrožení •

rušení sítě „kamenných“ K-center

Číslo stránky

24

• • • • • •

redukce spektra služeb (testy na inf. choroby) zvyšující se nedostatek odborníků/ potencionálních pracovních sil zhoršující se komunikace mezi úřady a poskytovateli služeb (zdlouhavá, neefektivní) mediální dezinterpretace drogové problematiky – uveřejňovány především skandály narůstající tlak ze strany donorů – více výkonů na úkor kvality služeb pokračující podceňování dostupnosti a potřebnosti protidrogových služeb – v budoucnu vedoucí k ohrožení populace (např. infekční choroby, narušení sociální a ekonomických vztahů)

b) Cíle • • • • •

minimalizace důsledků užívání drog pro širokou veřejnost analýza potřebnosti služeb na základě anylýzy potřebnosti zajistit dostupnost, efektivnost služeb a v případě prokazetelné potřeby obnovit protidrogové služby zaniklé v roce 2005 – (Havlíčkův Brod, Pelhřimov), udržení základní sítě služeb realizace pravidelného setkávání se zástupci samospráv zvýšování objektivní medializace v oblasti protidrogových služeb

Cílová skupina • • •

uživatelé a problémoví uživatelé návykových látek veřejnost kraje Vysočina rodiče, rodinní příslušníci, partneři a přátelé uživatelů drog

Číslo stránky

25

8. Léčba, resocializace, následná péče, chráněné bydlení V kraji Vysočina jsou služby léčby, resocializace, následné péče a chráněného bydlení realizovány příspěvkovými organizacemi, NNO, státními i soukromými subjekty. V kraji Vysočina jsou zastoupeny všechny tyto služby, viz příloha. Léčba je především odpoutáním od prostředí, které vedlo k závislému způsobu života. Je zaměřená na změnu rizikového chování a postojů a vede k abstinenci. Obvyklým základem je detoxifikace, režim a terapeutická práce, vycházející z komunitního uspořádání. Následuje ambulantní následná péče, případně chráněné bydlení. a) SWOT analýza léčby, následné péče, chráněného bydlení Silné stánky • • • • • • • •

nabídka služeb léčby spolupráce mezi subjekty poskytující služby v oblasti léčby, následné péče dostupnost informací o službách dobrá dostupnost péče kvalitní a zkušení odbornící jasný systém péče, minimální síť certifikace kvality sociálních služeb rozvoj služeb pracovní rehabilitace

Slabé stránky • • • • • • •

malá kapacita následné péče nedostačující financování a nedostatečné financování na zlepšování kvality služeb nízká dostupnost léčebných a doléčovacích programů pro závislé na alkoholu a pro gamblery nedostatečná komunikace mezi některými navazujícími službami odborného typu v rámci ČR málo zkušeností s pracovní rehabilitací chybějící pracovní setkávání a komunikace v oblasti resocializace a léčby mezi státními a nestátními organizacemi nedostatečná spolupráce s praktickými lékaři

Příležitosti • • • • • • • •

zavedení systémového financování možnost získávání financí z fondů EU zavedení odborného vzdělávání rozšíření komplexu sítě služeb pro klienty závislé na alkoholu a gamblery zřízení startovacích bytů pro sociálně potřebné a vyloučené klienty, kteří absolvovali léčbu zřízení sítě chráněných pracovních míst pro klienty protidrogových služeb rozšíření nabídky služeb, zejména následné péče intenzivnější spolupráce a propojení s dalšími subjekty léčebných služeb, jejich pracovníky

Číslo stránky

26

Hrozby • • •

narůstající fluktuace zaměstnanců v důsledku nízkého finančního i morálního ohodnocení jejich práce – postupná ztráta motivace - vyčerpání pracovníků, syndrom vyhoření převážná propagace represe před prevencí dominance propagace a podpory represe před prevencí zánik zařízení minimální sítě – ohrožení jednotlivců, ale i obecné populace

b) Cíle • • • •

podpora certifikovaných programů poskytujících služby v oblasti léčby a resocializace rozšíření služeb pro oblast péče o klienty závislé na alkoholu a gemblery podpora vzdělávání a ohodnocování pracovníků působících v oblasti resocializace a léčby zlepšení komunikace a spolupráce jednotlivých subjektů působících v oblasti léčby a resocializace drogově závislých (státní zařízení a nestátní zařízení, ordinace praktických lékařů a psychiatrů apod.)

Cílová skupina • • •

uživatelé návykových látek, gambleři, uživatelé návykových látek s psychiatrickým problémem (tzv. duální diagnózou) klienti s nařízenou ochrannou protialkoholní nebo protitoxikomanickou léčbou rodiče , rodinní příslušníci, partneři a přátelé uživatelů drog

Číslo stránky

27

9. Potlačování nabídky, represe a) represivní složky Policie V oblasti represe se policie pohybuje v zákonném rámci vymezeném jednak zákonem o Policii ČR, zákonem o obecních (městských) policiích, trestním řádem, trestním zákonem, zákonem o přestupcích a navazujícími zákonnými a podzákonnými normami. V centru pozornosti Policie ČR je zejména trestná činnost dle ust. § 187, 187a, 188 TrZ (nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů), dle ust. § 188a (šíření toxikomanie). Okrajově se uvedené problematiky může též dotýkat ust. § 189 TrZ (šíření nakažlivé choroby) a v praxi nově též ust. § 201TrZ (ohrožení pod vlivem návykové látky), což je typické zejména pro řidiče motorových vozidel. V oblasti přestupkové zákona jsou sankcionováni pachatelé přestupků kteří přechovávají drogu v malém množství, vykonávají činnost pod vlivem návykových látek, při které by mohli ohrozit majetek a zdraví osob, a odmítnou se podrobit zkoušce, zda nejsou pod vlivem návykových látek. Nelze pominout represivní aktivity městských (obecních) policií, jejichž těžiště spočívá především v potírání legálních drog – podávání alkoholu, prodej tabákových výrobků mladistvým. Policie ČR, zejména Služba kriminální policie a vyšetřování a specializované útvary jako Národní protidrogová centrála, se zaměřují zejména na zamezení nelegální výroby a distribuce OPL, přičemž využívají celou řadu operativních prostředků a postupů. Dle statistiky Národní protidrogové centrály bylo v roce 2006 na území 5 okresů kraje Vysočina odhaleno celkem 68 případů trestných činů nedovolené výroby a distribuce OPL a jedů a celkem 4 případy trestných činů šíření toxikomanie. b) Legislativa Legislativa Normativní právní akty související s užíváním návykových látek jsou primárně zaměřeny prohibičně – a tedy s cílem omezit výrobu, distribuci, a tím i užívání nelegálních drog. Prostředky k dosažení tohoto cíle jsou trestně-právní. Legislativa a kontrolní mechanismy zacházení s OPL jsou v souladu s mezinárodními závazky, základem pro trestně-právní úpravu jsou mezinárodní úmluvy OSN o kontrole drog. Co se týče účinné legislativy v oblasti prevence a léčby, jeví se jako nedostačující, i když jsou částečně upraveny v zákonech č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, a v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Seznam základních právních předpisů souvisejících s drogovou problematikou: Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích

Číslo stránky

28

Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky Zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě) Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských, a o změně dalších zákonů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Vyhláška MZ ČR č. 83/2002 Sb., kterou se stanovuje seznam právnických a fyzických osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a prekursory

Číslo stránky

29

10.

Oblast financování

NNO realizující protidrogovou politiku jsou v systému tzv. vícezdrojového financování. NNO mohou získat maximálně 70 % finančních zdrojů ze státního rozpočtu (z jednotlivých ministerských resortů) a třicet procent si musí poskytovatelé služeb zajistit z jiných zdrojů. Významnou složku financování protidrogové politiky tvoří místní samosprávy a kraj. Dalšími možnosti příjmů poskytovatelů protidrogových služeb jsou různé nadace, zahraniční subjekty, fondy EU, sponzorské dary či vlastní výdělečná činnost. Značná a rozhodující je však finanční podpora služeb a projektů z rozpočtu kraje a státu. Podílení se na financování programů protidrogové politiky a kontrolu účelného využití těchto finančních prostředků ukládá kraji zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. V souvislosti s financováním projektů v oblasti protidrogové politiky kraje je vhodné akceptovat priority stanovené sekretariátem RVKPP v návaznosti na Protidrogovou strategii EU na období 2005–2012, Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009, priority regionu, místní strategie, aby bylo možné přidělené finanční prostředky využít co nejefektivněji.

a) SWOT – analýza oblasti financování protidrogové politiky Silné stránky • • • •

financování je vícezdrojové obce i kraj se podílejí na financování služeb (spolu se státními dotacemi) ochota kraje Vysočina k finanční i odborné spolupráci snaha o krajské systémové financování

Slabé stránky • • • • • •

malá schopnost protidrogových služeb získání příjmů z vlastní činnosti není rozšířeno dárcovství ze ziskového sektoru do protidrogových služeb financování služeb z roku na rok (není zajištěna jejich dlouhodobá finanční stabilita) nedefinovaný okruh příjemců víceleté podpory z veřejných zdrojů – stát, kraj, obce (dlouhodobá strategie) nedostatek finančních prostředků složitý systém administrace peněz z EU

Příležitosti • • • •

zlepšení fundraising u organizací provozujících drogové služby vytvoření plánu na dlouhodobou finanční udržitelnost drogových služeb z úrovně kraje, obcí (ve spolupráci s poskytovateli) využití možnosti čerpání finanční podpory z fondů EU a jejich lepší využití v budoucnu zjednodušení přidělování financí z EU při oboustranné průhlednosti

Hrozby • • •

nejasné zadávání podmínek pro podání žádostí o dotace v protidrogových službách ztráta některého z dosavadních zdrojů financování protidrogových služeb, což bude mít za následek propad ve financování služeb (omezení služeb) administrativní průtahy při rozdělování finančních prostředků (podpor, dotací)

Číslo stránky

30

•

omezené zdroje finančních prostředků, narůstající náklady na služby (přílišná neakceptace inflace a nárůstu nákladů na protidrogové sociální služby)

b) Cíle • • • • • •

zajistit finanční pokrytí minimální sítě služeb zajistit finanční stabilitu služeb (dojde ke zlevnění služby) uplatňovat systém vícezdrojového financování na principu subsidiarity vytvářet systém nákupu služeb prevence, léčby a resocializace závislostí, harm reduction na místní úrovni z místních zdrojů. vytvářet podmínky pro systém víceletého nákupu služeb za státem garantovaných podmínek. zabezpečit finančně koordinaci a vzdělávání protidrogových koordinátorů

Číslo stránky

31

11. Závěr Závěr „Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina na léta 2006–2010“ vychází z platných dokumentů a norem ČR a EU. Je základním a obecným dokumentem, který nabízí možnosti řešení boje proti zneužívání návykových látek, a dává tak možnost chránit celou společnost v kraji Vysočina. Schválením tohoto strategického dokumentu došlo k naplnění zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Kraj tak položil základy pro účinnou a úspěšnou spolupráci všech subjektů participujících na realizaci protidrogové politiky. Stimuluje partnerské a srozumitelné prostředí pro zařízení, jež realizují protidrogové služby, a otevírá nové dimenze pro efektivní komunikaci a zapojení dalších institucí. Vytváří prostor k cílenému rozvoji služeb, jejich kvality a dostupnosti. Kraj každoročně finančně podporuje vybrané projekty specifické protidrogové prevence. K efektivnímu vynakládání těchto prostředků je důležitá aktualizace a sledování vývoje fenoménů vedoucích k návykovému a rizikovému chování. Nezbytná je i kontrola a pravidelné vyhodnocování realizovaných opatření. Zjištěné výsledky budou následně promítnuty do dvouletých akčních plánů protidrogové politiky kraje, které budou součástí strategického dokumentu a budou zpracovávány v dalších etapách plánování protidrogové politiky kraje Vysočina. „Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina na léta 2006–2010“ akceptuje a integruje všechny úrovně protidrogové politiky a dává prostor pro rozvoj pragmatické protidrogové politiky v kraji Vysočina. Započatý proces připravovaných opatření, vedoucí k předcházení vzniku a snižování škod způsobených návykovými látkami, jasně deklaruje snahu kraje zabývat se i oblastí sociální sféry. Zároveň tímto strategickým dokumentem kraj proklamuje politiku hospodářské a sociální soudržnosti jako hodnoty, jimž samospráva, hájící zájmy všech občanů a pečující o všestranný rozvoj území kraje Vysočina a o potřeby svých občanů, věnuje svou pozornost.

Číslo stránky

32

12. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

8.

Přílohy Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 Protidrogová strategie EU na období 2005–2012 Prvky systému koordinace protidrogové politiky v ČR Statistická data - protidrová problematika v kraji vysočina za období 2003-2005 Příznaky a rizika drog Subjekty kraje Vysočina pracující v oblasti protidrogové prevence Základní slovník pojmů Použitá literatura

Číslo stránky

33

Prvky systému koordinace protidrogové politiky v ČR

Vláda ČR

Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP)

Sekretariát RVKPP

Poradní výbor pro sběr dat o drogách

Výbor zástupců resortů

Dotační výbor

Pracovní skupina vertikální koordinace

Krajské úřady (krajští protidrogoví koordinátoři)

Obecní úřady (místní protidrogoví koordinátoři)

Poskytovatelé služeb

1

KOORDINACE

FINANCOVÁNÍ

PRIMÁRNÍ PREVENCE

LÉČBA A RESOCIALIZACE

SNIŽOVÁNÍ RIZIK

SNIŽOVÁNÍ DOSTUPNOSTI

AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA SNIŽOVÁNÍ UŽÍVÁNÍ DROG, ODDÁLENÍ PRVNÍ ZKUŠENNOSTI S DROGOU DO VYŠŠÍHO VĚKU

SLUŽBY VEDOUCÍ K ABSTINENCI

AKTIVITY SNIŽOVÁNÍ MOŽNÝCH ZDRAVOTNÍCH, SOCIÁLNÍCH RIZIK A DOPADŮ UŽÍVÁNÍ DROG

AKTIVITY VYMÁHÁNÍ PRÁVA K POTLAČOVÁNÍ NABÍDKY DROG

DĚTI , MLÁDEŽ A ŠIROKÁ VEŘEJNOST

UŽIVATELÉ, KTEŘÍ SE ROZHODLI PRO ŽIVOT BEZ DROG

UŽIVATELÉ NEMOTIVOVANÍ PRO ŽIVOT BEZ DROG, ŠIROKÁ VEŘEJNOST

SNIŽOVÁNÍ POPTÁVKY

HARM REDUCTION

POTLAČOVÁNÍ NABÍDKY

VÝZKUM, INFORMACE A EVALUACE

MEZINÁRODNÍ ZÁVAZKY, ZKUŠENNOSTI A SPOLUPRÁCE

2

Drogy

Příznaky a rizika drog Příznaky

Rizika

Marihuana (Konopí)

Nevolnost, šedožlutá pokožka, bušení srdce, podrážděnost, agresivita a impulzivita, euforie, náladovost, halucinace a krátké paranoidní stavy, otupění, výrazná chuť k jídlu, zmatenost, vyhublost aj.

Schizofrenní psychóza, poruchy vnímání, dysfunkce imunitního systému, poškození paměti, snížená kritičnost (možnost dopravních nehod), chronická bronchitida, nespavost.

Pervitin

Hyperaktivita, euforie, rozšířené zornice, chybí pocit únavy, nespavost, ztráta chuti k jídlu, zvýšená ospalost a únava, deprese, podrážděnost, zvýšená výkonnost.

Závislost, halucinatorně paranoidní psychóza, úbytek hmotnosti, hepatitidy a jiné virové onemocnění, suicidální tendence.

Heroin

Nevolnost, zvracení, zvýšený tep, bušení srdce, zčervenalá pokožka okolo úst a nosu, podrážděnost, agresivita, halucinace, otupění, barevné vize, poruchy vnímání- otupuje a brání počitkům, útlum- neutralita v obtížných životních situacích, vysoká návykovost, ztráta pocitu bolesti tělesné i duševní.

Psychická závislost, poškození plic, jater, dýchacích cest, ledvin a nervového systému. Deprese, citová otupělost. Nebezpečí zadušení či ochrnutí dýchací soustavy a zástavy srdce. Poruchy menstruace, infekce virové i bakteriálníhepatitidy, endokarditida, AIDS. Riziko předávkování-možné úmrtí! Vrozené vady u novorozenců, předčasné porodyzvyšuje se úmrtí novorozenců.

Extáze

Zvýšená empatie a sociální sblížení, čilost, euforie, chybí pocit únavy, nespavost.

Flashbacky, předávkování – zmatenost, přehřátí a dehydratace, selhání srdce a krevního oběhu, dlouhodobé deprese a úzkostné stavy, možné úmrtí.

LSD

Změny vnímání času, prostoru, barev, světel, poruchy paměti, halucinace, bludy, změny nálad, není potřeba spánku a odpočinku.

Latentní psychózy – rozvinutí psychózy, nebezpečné chování.

Lysohlávky

Změny vnímání, halucinace, euforie, pohoda, hovornost

Otrava, nebezpečné chování, latentní psychózy.

Toluen

Nevolnost, zvracení, začervenalý nos a ústa, charakteristický zápach z dechu, agresivita a podrážděnost, otupělost, poruchy vnímání, halucinace.

Infekce, snadné předávkování, citová otupělost, ztráta rozumových schopností, poškození sliznic, zástava dechu a selhání srdce, úmrtí.

Léky

Především poruchy spánku, úzkosti, strach z nedostatku léku, zvýšená poptávka, otupělost, agitovanost, poruchy koordinace, utlumenost, zpožděné reakce aj.

Předávkování, deprese, selhání srdce, zástava dechu, poškození orgánů, úmrtí.

Tabák

Typický zápach, zažloutlé prsty, stimulující nebo uklidňující subjektivní pocity, snížení pozornosti, zpomalené reakce.

Chronický zánět průdušek, rakovina nejenom plic, astma, choroby srdce a cév, nemoci zažívacího traktu, např. žaludeční a žlučníkové vředy, poškození plodu kouřící matky, úmrtí na následky kouření.

Alkohol

Euforie, neklid, agresivita, poruchy spánku, nevolnost, poruchy vnímání (tunelové vidění, zhoršené vnímání barev), sklon k riskování a přeceňování, horší odhad vzdálenosti, reakční čas se prodlužuje.

Alkoholické psychózy, např. delirium tremens, demence, halucinace, poruchy paměti, dezorientace, rizika úrazů – dopravní nehody, oslabení imunity, infekce, rakovina, jaterní choroby a nemoci trávícího systému, choroby srdce a cév, poškození plodu – fetální alkoholový syndrom a vznik vrozené mentální retardace, úmrtí.

3

Subjekty kraje Vysočina pracující v oblasti protidrogové prevence Název zařízení zřizovatel adresa telefon e-mail Specifická primární prevence a nízkoprahová zařízení pro děti Klub Zámek- centrum DCHB - OCH Třebíč L. Pokorného 15, 568 821 692 zamek.trebic prevence Třebíč 674 01 @caritas.cz "Barák" nízkoprahové zařízení Mládežnická 229, 608 609 466 barak.trebic@ Třebíč 674 01 caritas.cz Seznam služeb Dlouhodobý/komplexní program primární prevence, individuální poradenství, individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům, informační servis, krizová intervence, rodinná terapie, skupinová psychoterapie, sociální práce. Ponorka - centrum prevence Seznam služeb

D-STOP

Seznam služeb Centrum prevence Klub Vrakbar Seznam služeb

K - centra a poradenství KC Spektrum

DCHB - OCH Žďár nad Nádražní 44, 566 523 975 ponorka.zdar @caritas.cz Sázavou 591 01 Žďár nad Sázavou Beseda, Dlouhodobý/komplexní program primární prevence, individuální poradenství, individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům, informační servis, interaktivní seminář, krizová intervence, kontaktní práce, sociální práce. DCHB - OCH Žďár nad Masarykovo nám. 299, 566 550 128 dstop.bystrice Sázavou 593 01 Bystřice nad @caritas.cz Pernštejnem Dlouhodobý program PP, beseda, adaptační kurzy, terénní nespecifický program, poradenské služby, mapování drogové situace na školách. DCHB - OCH Jihlava

Sídliště U Pivovaru, 567 304 802 vrakbar@isss 586 01 Jihlava -ji.cz Dlouhodobé PP, vzdělávání pedagogů a dobrovolníků, streework, nízkoprahové poradenství, prožitkové dílny pro rizikové skupiny mládeže, klubové aktivita.

Kolpingovo dílo ČR

Žižkova 8 566 620 098 591 01 Žďár nad Sázavou spektrum@ko lping.cz

Seznam služeb Dlouhodobý/komplexní program primární prevence, edukativní programy, individuální poradenství, individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům, informační servis, krizová intervence po telefonu a internetu, krizová intervence, telefonické, písemné a internetové poradenství, besedy, Vstupní zhodnocení stavu klienta, hygienický servis, individuální poradenství, individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům, kontaktní práce, krizová intervence, krizová intervence po telefonu a internetu, odběry biologického materiálu, orientační testy z moči, potravinový servis, práce s rodinou, sociální práce, telefonické, písemné a internetové poradenství, výměnný program, sekundární výměnný program, základní zdravotní ošetření, zhodnocení stavu a potřebnosti drogové služby, intervence v prostředí zábavy, úkony potřebné pro zajištění přímé práce s klientem. K - centrum Noe

DCHB - OCH Třebíč

Hybešova 10 674 01Třebíč

4

568 840 688 noe.trebic@c aritas.cz

Seznam služeb

Besedy, edukativní programy, interaktivní semináře, přednášky, programy primární prevence pro rizikové skupiny, Základní zdravotní ošetření, zátěžové programy, zhodnocení stavu a potřebnosti drogové služby, individuální poradenství, individuální poradenství pro rodiče a osovy blízké klientům, individuální psychoterapie, jiná odborná vyšetření, psychologická vyšetření, rodinné terapie, skupinové psychoterapie, skupinové terapie a poradenství, hygienický servis, informační servis, intervence v prostředí zábavy, kontaktní práce, krizové intervence, orientační testy z moči, potravinový servis, pracovní terapie, sekundární výmenné programy, sociální práce, testování infekčních nemocí, úkony potřebné pro zajištění přímé práce s klientem, vstupní zhodnocení stavu klienta, výměnné programy.

Centrum U Větrníku

DCHB - OCHJ

Seznam služeb

U Větrníku 17 567 310 987 kacko.vetrnik 586 01 Jihlava @caritas.ji.cz Preventivní besedy, terénní program, kontaktní a poradenské služby, pracovní program.

Léčba a resocializace Circle of life o. s.

Koněšín 24 675 02 Koněšín

568 888 070 trumpesova@ cbox.cz

Seznam služeb

Doléčovací program, pracovní rehabilitace, rekvalifikace keramické a hrnčířské práce, podporované zaměstnání, chráněné bydlení.

TK Sejřek

Kolpingovo dílo ČR

Seznam služeb

Sejřek 13 566 566 039 tksejrek@kol ping.cz 592 62 Nedvědice Ubytování, strava, hygienický a zdravotní servis, režimová léčba, skupinová, individuální terapie, práce s rodinou, pracovní terapie, sociální práce, prevence relapsu, arteterapie.

PATEB s.r.o.

MUDr. Benešová Věra

Seznam služeb Detoxifikace Psychiatrická léčebna Jihlava Seznam služeb PATEB s. r. o. Seznam služeb Ambulantní léčba, psychitrie Psychiatrická léčebna Jihlava Seznam služeb

Budějovická 625 723566851 pateb@volny. Jemnice cz střednědobá protialkoholní a protitoxikomanická léčba

Ministerstvo Brněnská 54 567552111 [email protected] zdravotnictví ČR 586 24 Jihlava léčba všech závislostí, krátkodobá detoxifikace, léčba střednědobá, ambulance - AT poradna MUDr. Benešová Věra Budějovická 625 723566851 pateb@volny. cz Jemnice, detoxifikační a střednědobá protialkoholní a protitoxikomanická léčba

Poliklinika Žďár nad Sázavou Seznam služeb

Ministerstvo Brněnská 54 567552111 [email protected] zdravotnictví ČR 58624 Jihlava léčba všech závislostí, krátkodobá detoxifikace, léčba střednědobá, ambulance - AT poradna Poliklinika Žďár nad Studenstká 4 566690224 Sázavou 591 01 Žďár nad Sázavou klasická ambulantní léčba - diagnostika, vyšetření, léčba;substituční léčba

PATEB s.r.o.

PATEB s.r.o.

Seznam služeb

Budějovická 625 723566851 pateb@volny. cz Jemnice, lůžkové a ambulantní - detoxifikační a střednědobá protialkoholní a protitoxikomanická léčba

5

MUDr. Procházková Iva Privátní ordinace

565536114, 565581216

Seznam služeb

Želiv 285; Humpolec klasická ambulantní péče, doléčování

MUDr. Procházka Leo

Privátní ordinace

565492215 leo.prochazka @quick.cz 565325608

Seznam služeb

ambulantí péče

MUDr. Pokorný Petr

Privátní psychiatrická ambulance

Seznam služeb

ambulantní péče

MUDr. Vermousková Hana Seznam služeb

kraj Vysočina

Friedova 1464 Pelhřimov

Vltavínská 1289 674 01Třebíč, Komenského 30 Jaroměřice,nad Rokytnou

568808233

Tovačského sady 78 Moravské Budějovice

605840540 hanaver@zdr avcentra.cz

Dobrovského 2915 Havlíčkův Brod

569421692

Brněnská 54 Jihlava,

567552252

Budějovická 625 Jemnice,

723566851 pateb@volny. cz

ambulantní péče

MUDr. Kašpar Miloslav privátní ordinace Seznam služeb

ambulantní péče

MUDr. Herr Emil

privátní ordinace

Seznam služeb

ambulantní péče

PATEB, s. r. o.

MUDr. Benešová Věra

Seznam služeb

detoxifikační a střednědobá protialkoholní a protitoxikomanická léčba

Substituční léčba Poliklinika Žďár nad Sázavou Seznam služeb

Poliklinika Žďár nad Studenstká 4 566690224 nemá Sázavou Žďár nad Sázavou klasická ambulantní léčba - diagnostika, vyšetření, léčba;substituční léčba

Specifické služby pro alkoholvé závislosti Poliklinika Žďár nad Město Žďár nad Studentská 4 Sázavou Sázavou Žďár nad Sázavou Seznam služeb ambulantní AT poradna Protialkoholní záchytná Kraj Vysočina Vrchlického 57 stanice Jihlava 586 01 Jihlava Seznam služeb ambulantní i lůžková péče

566690111

777719633, pzsji@centru 608078040 m.cz

Poliklinika Žďár nad Sázavou Seznam služeb

Město Žďár nad Studentská 4, Sázavou Žďár nad Sázavou ambulantní AT poradna

566690111

Psychiatrická léčebna Jihlava

Ministerstvo zdravotnictví ČR

567552111 [email protected]

Brněnská 54 58624 Jihlava 6

Seznam služeb

Seznam služeb

léčba všech závislostí, krátkodobá detoxifikace, léčba střednědobá, ambulance - AT poradna Privátní ordinace Žďárská 610 566683686 nemá Nové Město na Moravě klasická ambulantní léčba

Psychiatrie PATEB s.r.o.

PATEB s.r.o.

MUDr. Pátek Milan

Seznam služeb

Budějovická 625 723566851 pateb@volny. cz Jemnice lůžkové a ambulantní - detoxifikační a střednědobá protialkoholní a protitoxikomanická léčba

Poliklinika Žďár nad Sázavou

Poliklinika Žďár nad Sázavou

Studenstká 4, Žďár nad Sázavou

Seznam služeb

klasická ambulantní léčba - diagnostika, vyšetření, léčba;substituční léčba

Psychiatrická léčebna Jihlava

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Seznam služeb

léčba všech závislostí, krátkodobá detoxifikace, léčba střednědobá, ambulance - AT ambulanci - před i po ústavní léčbě, poradenství

PATEB, s. r. o.

MUDr. Benešová Věra

Seznam služeb

psychiatrie

Brněnská 54, 58624 Jihlava

Jemnice, Budějovická 625

Psychiatrická léčebna - MUDr. Bartesová Jana Brněnská 54, AT ambulance Jihlava Jihlava Seznam služeb

566690224 nemá

567552111 [email protected]

723566851 pateb@volny. cz

567552313 j.bartesova@ plj.cz

psychiatrie MUDr. Krejčí Eva

Seznam služeb

psychiatrie

Nemocnice Havlíčkův Brod

Kraj Vysočina

Seznam služeb

psychiatrie

Humpolec, Panský vrch 450

565501326

Havlíčkův Brod, Husova 2624

569472111 nemocnice@ onhb.cz

7

Základní slovník použitých pojmů Abstinence je jednání, které vede ke zdržení se užívání alkoholu nebo jiné drogy z důvodů zdravotních, osobních, sociálních, náboženských, morálních, právních či jiných. Kdokoliv v současné době abstinuje, může být nazýván „abstinent.“ Termín „současný abstinent“ (current abstainer) je někdy používán pro výzkumné účely a definován jako osoba která neužívá žádnou látku po určité období, např. 3, 6 nebo 12 měsíců. V některých studiích osoba, která pije nebo užívá jiné drogy pouze jednou nebo 2x za rok, je klasifikována jako abstinent. V demografických a zdravotních profilech je důležitý rozdíl mezi celoživotním abstinentem a ex-userem. V epidemiologických studiích nesmí být tento rozdíl přehlédnut. (1. www) Abstinenční příznaky je pocit, který se dostaví, když se droga přestane brát. (když někdo pije velké množství kávy a najednou přestane, může ho bolet hlava.) Pokud si tělo zvykne na pravidelný přísun drogy, potřebuje ji, aby se cítilo normálně. Když se droga brát přestane, tělo protestuje a dostaví se příznaky, jako bolení hlavy, nevolnost, podrážděnost, pocení atd.(abstinenční příznaky jsou u každé drogy jiné). (2. www) Abusus je termín široce používaný v různém významu. V Úmluvách OSN se „abusus“ týká jakékoliv spotřeby kontrolované látky bez ohledu na častost jejího užití. V Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-IV) je abusus psychoaktivních látek definován jako „maladaptivní vzorec užívání látky vedoucí ke klinicky významnému poškození nebo psychické úzkosti, projevených jednou (či vícekrát) v následujících 12. měsících. (2 www) Adiktologie je obor či odborná disciplina zabývající se zneužíváním drog, drogovými závislostmi a odbornou pomocí osobám a skupinám, které jsou drogami ohroženy. Může mít čistě medicínský nebo mezioborový charakter. (2. www) AIDS je obvyklá zkratka pro smrtelné onemocnění známé jako syndrom získaného selhání imunity (Acquired Immuno-Defficiency Syndrome), ve kterém je imunitní systém oslaben a neschopen bojovat proti infekcím a nádorovému bujení. Onemocnění je způsobeno virem zvaným HIV (Human Immuno-Defficiency Virus). (2. www) Certifikace odborné způsobilosti služby pro uživatele drog je posouzení a formální uznání, že daná služba odpovídá stanoveným kritériím kvality a komplexnosti, jak jsou stanoveny v Certifikačních standardech. Splnění kritérií kvality a komplexnosti služby bude jednou z podstatných okolností při posuzování žádosti o státní dotaci na danou službu. Craving je silná touha po psychoaktivní látce (droze) nebo pocit puzení tuto drogu užít. Craving je jedním ze základním kritérií pro diagnózu závislosti. „Silná touha po droze“ je také příznakem některých odvykacích stavů. K subjektivním příznakům cravingu patří: (1) vzpomínky na pocity pod vlivem návykové látky nebo fantazie na toto téma, často nutkavého charakteru, (2) svírání na hrudi, bušení srdce, svírání žaludku, sucho v ústech, třesy, bolesti hlavy a v různých částech těla, pocení, (3) silná touha po návykové látce úzkost, stísněnost, únava, slabost, zhoršené vnímání okolí, neklid, vzrušení, podrážděnost. (2. www) Dealer je prodejce drog, nejčastěji označuje konečné články nezákonného obchodu s drogami. (2. www) Detekce neboli rozpoznání uživatelů návykových látek umožňuje jejich včasnější léčbu nebo jinou formu pomoci. (2.www) Drogová scéna je místo či místa, kde se shromažďují uživatelé nezákonných drog a kde obvykle probíhá konečný článek obchodu a distribuce (dealing). Rozlišuje se drogová scéna

8

otevřená (veřejné či veřejně dostupné prostory jako parky, ulice, náměstí, nádraží, průchody), polootevřená (restaurace, kluby a jiné zábavní místnosti) a uzavřená (byty, soukromé kluby a akce). (2. www) Epidemiologie se zabývá zkoumáním prevalence a incidence onemocnění v populaci a také zkoumáním příčin vedoucích k onemocnění (např. problémové užívání drog). Systematicky monitoruje skupiny zdravotních problémů a rizik chování v celé komunitě nebo populaci. (2. www) Etický kodex je soubor etických norem či standardů pro výkon určitého povolání nebo odborné práce obecně. Etické kodexy má většina tzv. „pomáhajících profesí“, například lékaři, zdravotní sestry, psychologové, psychoterapeuti, sociální pracovníci, manželští a rodinní poradci. Tam, kde se ve službách pro určitou cílovou populaci (jako jsou právě problémoví uživatelé drog a drogově závislí) vytvářejí interdisciplinární týmy, mají obvykle potřebu sdílet a respektovat společné etické standardy, které překlenují stavovské hranice. (2. www) Ex–user je bývalý uživatel drog, abstinující spontánně či po léčbě podstatnou dobu v řádu měsíců či let. Doba, kdy určitého člověka můžeme pokládat za „bývalého uživatele“ a nikoliv za „uživatele v přítomnosti abstinujícího“ není přesně stanovena, stejně tak se liší odborné i neodborné názory na to, po jak dlouhé době můžeme člověka přestat označovat za ex-usera. Nejednotný je rovněž postoj k úloze ex-userů v programech primární, sekundární a terciární prevence. V ČR v současné době převládá stanovisko, že (1) účast ex-userů v primární prevenci většinou není vhodná, (2) není vhodné využívat ex-usery nedlouho abstinující jako dobrovolníky v terénních programech nebo nízkoprahových zařízeních, protože je to vystavuje zvýšenému riziku, (3) nejvýznamnější je úloha ex-userů v doléčování a resocializačních programech, například ve svépomocných a klubových aktivitách, (4) pro zaměstnávání ex-userů v poradenských, léčebných a resocializačních zařízeních musí existovat jasná pravidla. Například akreditační standardy MZ doporučují 2 roky od skončení léčby, předcházející pracovní adaptaci v jiném zaměstnání a zaměření na další vzdělávání a získání kvalifikace, aby pracovník nebyl v roli ex-usera v zaměstnání fixován („ex-user není profese“). (2. www) Experimentátor je experimentování znamená provádění pokusů; experimentátor je osoba, která pokusy provádí. Ve slangu se tak ovšem často označují lidé, kteří drogy takzvaně „zkoušejí“. Jedná se o výraz nepřesně definovaný a neohraničený (např. i závislý na heroinu může „experimentovat“ s halucinogeny), nehledě k tomu, že se nejedná o pokusy ve vědeckém slova smyslu. Odborný pracovník by tedy měl spíše používat zavedené diagnostické kategorie (např. „několikerá intoxikace pervitinem v anamnéze“ nebo „škodlivé užívání halucinogenních látek bez závislosti“). Přesto se i v odborné mluvě používá označení „experimentátor“ pro osobu, která občasně a nepravidelně užívá různé drogy a typy drog a může, ale nemusí mít přitom problémy v jiných oblastech. (2. www) Farmakoterapie je použití léčiv v léčbě a prevenci onemocnění. V oblasti závislostí platí pro použití farmak mnohá omezení, protože značná část léků má závislostní potenciál. (2. www) Hepatitida A, B, C je infekční onemocnění jater vyvolané hepatotropními viry (viry s chorobnými účinky na jaterní tkáň). Vzhledem k významu jater se jedná o onemocnění velmi vážná. Jejich výskyt podléhá povinnému hlášení. Z epidemiologického hlediska je nejvýznamnější typ A, který díky fekálně-orálnímu mechanismu přenosu se dobře přenáší napříč rizikovými skupinami a v uzavřených kolektivech. Průběh mívá spíše lehký a nepřechází do chronicity. Typy B a C se vyznačují parenterálním mechanismem přenosu a jsou časté u nitrožilních uživatelů drog. Žloutenka typu B mívá vážnější akutní průběh, někdy přechází do chronicity. Proti typům A a B je možné ohrožené jedince očkovat. Žloutenka typu C mívá průběh spíše mírný, častěji než typ B však přechází do chronického průběhu, který může pacienta invalidizovat a později usmrtit. (2. www) 9

Incidence je míra nového výskytu nějakého stavu nebo onemocnění, většinou udávaná v počtu případů na 10 000 obyvatel za rok. (2. www) Intoxikace je stav nastávající po aplikaci dostatečného množství psychoaktivní látky, jehož následkem jsou poruchy úrovně vědomí, rozpoznávacích schopností (kognitivních funkcí), vnímání, schopnosti úsudku, emocí (afektivity), chovaní a dalších psychických funkcí a reakcí. Průběh intoxikace je výrazně závislý na typu a dávce drogy, je ovlivňován individuální hladinou tolerance a dalšími faktory. (2.www) Intravenózní aplikace je název pro injekční nitrožilní cestu aplikace, tedy injekci látky do žíly kdekoliv na těle. Klient je uživatel speciálních profesionálních služeb, které mají aspoň částečně soukromý a důvěrný charakter, např. psychoterapie (zde termín zavedl Carl Rogers), poradenství, služby sociální, právní a finanční. Role klienta je spojena s očekáváním větší informovanosti, aktivity, spolupráce a partnerského postavení vůči odborníkům než role pacienta; na rozdíl od termínu “pacient” neimplikuje označení “klient” přímo nemocného člověka či nositele chorobných příznaků a pokládá se za nestigmatizující. Z těchto důvodu se rozšiřuje pojem “klient” i do léčby závislostí, což je patrné i v ČR. (2.www) Komunitní péče probíhá v souvislosti s místním společenstvím, odpovídající jeho potřebám, využívající jeho podpůrných faktorů a usilující o začlenění klientů do života v normálních podmínkách. Je protikladem péče v uzavřených institucích (institucionální péče). V okruhu drogových závislostí patří do komunitní péče například terénní práce, výměnné programy, nízkoprahová kontaktní centra, denní stacionáře, různé formy následné ambulantní péče včetně chráněného bydlení apod. (2. www) Legalizace je zrušení zákazu dříve nelegální aktivity, např. nelékařského prodeje a konzumace psychotropních látek. Neznamená to nezbytně zrušení všech kontrolních mechanismů týkajících se dané aktivity, např. omezení prodeje mladistvým. (2.www) Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování, proces zvýšení nebo poklesu aktivity jedince. Vlivem drog se tato základní osobnostní dimenze zásadně mění, jednak základním poklesem zájmu o cokoli jiného než záležitosti týkající se drog a jednak ztrátou energie, kterou jedinec potřebuje k vývojovému růstu a prosperitě. (2. www) Psychotropní látky je látka s vlastnostmi, které povzbuzují návykové nebo pravidelné užívání. Běžné synonymum rovněž pro látky, které mají schopnost vyvolávat závislost. (2. www) Odklon, odklonění je program léčení, převýchovy nebo sociální intervence nařízený soudem (soudní odklonění) místo trestu u pachatelů různých trestných činů, např. řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiných drog, prodej nebo držení drogy apod. Klienti jsou přiděleni do odkloňovacího programu v místě stíhání. Soudní projednávání případu je na dobu odkloňovacího programu přerušeno, při úspěšném dokončení programu se ukončuje i soudní projednávání. (2. www) Prevalence je údaj, vyjadřující proporci osob, které v daném okamžiku nebo časovém intervalu vykazují zkoumaný stav. Odpovídá na otázku „Jaký počet má daný stav?“ (3. Kalina, str. 42) Prevence předcházení vzniku závislostí na PNL či mírnění již vzniklých zdravotních a sociálních následků užívání drog. Viz následující pojmy (primární, sekundární a terciární prevence): • primární je předcházení užití drogy u populace, která s ní dosud není v kontaktu, nebo alespoň odložení kontaktu s drogou do vyšších věkových kategorií.

10

• •

sekundární je předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u osob, které jsou již užíváním drogy zasaženi, postiženi, případně se na ní stali závislými. Obvykle používána jako souborný název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení. terciární je předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. Řadíme sem sociální rehabilitaci, doléčování, podporu v abstinenci, ale i prevenci zdravotních rizik u neabstinujících klientů. (3. Kalina, str. 17)

Problémový uživatel je podle EMCDDA je problémové užívání definováno jako intravenózní užívání drog (IUD) a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů, kokainu a drog amfetaminového typu. (3. Kalina, str. 17) Protidrogová politika je souhrn zásad, cílů a opatření navržených z důvodu řešení problému užívání drog, na místní, národní a mezinárodní úrovni. Protidrogové služby • terénní práce je zajišťována v přirozeném prostředí uživatelů návykových látek (ulice, byty, restaurace), obvykle pracovníkem sociálních služeb, který zajišťuje pomáhající aktivity probíhající mimo instituce a zařízení. Do služeb patří: výměnný program jehel a stříkaček, poskytování informací o „bezpečném“ užívání drog (snaží se informovat klienty o bezpečnějších, méně ohrožujících způsobech aplikace drog, upozorňovat je na nebezpečí kombinací drog apod.) - služba je založena na principu: „když už bereš, tak ber tak, aby sis pokud možno ublížil co nejméně“. Dále základní zdravotní ošetření, v případě potřeby a zájmu klienta poradenství v oblasti sociálně právních záležitostí, léčby atd. • harm reduction (HD) je snižování, minimalizace rizik, programy harm reduction jsou provozovány buď přímo v „terénu“, na ulici, na místech, kde se uživatelé drog scházejí (terénní práce - streetwork) nebo v nízkoprahových zařízeních (k - centrech). (4.www) • kontaktní centrum instituce nabízející sociální služby pro cílovou skupinu uživatelů návykových látek, rodinné příslušníky a blízké uživatelů. Realizují se zde služby jako je výměnný program (HD), poradenství, zdravotní a sociální služby, hygienický a potravinový servis. Vyznačuje se anonymitou (evidence klientů pod kódy), bezplatností služby. Klient má zpravidla možnost využít služby „kontaktní místnosti“ (pobyt v prostorách KC stanovený na cca 1 - 2 hodiny, kdy může hovořit s pracovníky KC, získat informace, případně si dát třeba čaj nebo polévku nebo se osprchovat, vyprat prádlo, pokud toto kontaktní centrum nabízí apod.). Další možností je poradenství v případě sociálních potíží, zájmu o léčbu, motivační trénink před léčbou (informace o léčbě, podmínkách, příprava na léčbu), zprostředkování léčby, skupiny pro rodiče atd. (4. www) •

nízkoprahové centrum pro děti a mládež je služba určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří se mohou nacházet v obtížné životní situaci, jsou ohroženi sociálně - nežádoucími jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Jde o službu poskytovanou na základě principu nízkoprahovosti. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Po navázání kontaktu a důvěry s pracovníky následuje motivace ke změně postojů a možnost následného využití specifických služeb (poradenství, sociální trénink, terapie atd.) Cílem služeb je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením či snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci a motivovat k pozitivní změně způsobu života. (5. www)

•

detoxifikace jejím smyslem je zbavit organismus návykové látky. To se může dít buď bez použití léků nebo za farmakologické podpory cílené na překonání odvykacích příznaků (někdy se v takovém případě hovoří o detoxifikaci nebo medikované 11

• •

•

•

•

•

•

detoxikaci). Detoxikace i detoxifikace má připravit klienta na další léčbu. Dalším důvodem detoxikace může být také např. nebezpečnost sobě nebo okolí z důvodů duševní choroby a nutnost detoxikovat klienta po těžkém úrazu, při infekčním onemocnění nebo za jiných okolností vyžadujících abstinenci od návykové látky (např. v případě uvěznění nebo u závislých cizinců před návratem do jejich země). (2. www) AT poradna je ordinace/poradna pro alkoholismus a (jiné) toxikomanie. ambulantní léčba je léčba prováděná bez vyčlenění klienta z původního prostředí. Při ambulantní léčbě pacient/klient dochází do zařízení, kde se léčba poskytuje, přičemž délka kontaktu, frekvence kontaktů a doba docházení je individualizovaná, přizpůsobená jeho potřebám a zakotvená v jeho ústní či písemné dohodě (kontraktu) s terapeutem nebo se zařízením. (2.www) ústavní léčba je léčba v lůžkovém zařízení obecně (jako protiklad léčby ambulantní) nebo v užším smyslu léčba na specializovaném oddělení nemocnice nebo psychiatrické léčebny. Podmínkou je vždy lékařské vedení a strukturovaný program. Může jít – podle délky – o léčbu krátkodobou nebo střednědobou. (2. www) chráněné dílny je sociální služba, která je součástí komplexu sociálních a zdravotních služeb. Poskytování práce v chráněných dílnách (ChD) je vázáno na kontakt s pracovištěm poskytujícím léčebné (doléčovací) a resocializační služby. Cílem ChD je znovuobnovení (vytvoření) běžných pracovních návyků, získání pracovních dovedností a finančního příjmu. Na práci v ChD je uzavřena řádná pracovní smlouva a klienti pracují za mzdu. (2. www) následná péče, smyslem následné péče je udržet u klienta změny, které nastaly v průběhu léčby, popř. spontánně nebo po předchozích intervencích. Následná péče může mít různé formy: Tradiční v našich podmínkách jsou tzv. opakovací léčby. Další formou následné péče jsou doléčovací skupiny, ambulantní péče (2. www) ochranná péče je v českém trestním systému jedním z institutů ochranného opatření. Je možné ji uložit vedle trestu nebo při upuštění od potrestání. Ochranné léčení podle § 72 Trestního zákona může být uloženo formou ambulantní nebo ústavní. Dodatečně může být změněno, a to jak z ambulantního na ústavní, tak i naopak. Ústavní ochrannou protitoxikomanickou léčbu je možné vykonávat i během výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, ale pouze v několika věznicích. Mimo vězeňská zařízení existují při nástupu na ústavní ochrannou léčbu velmi dlouhé čekací doby (není výjimkou i několik let). Ambulantní ochranná protitoxikomanická léčba může být vykonávána de facto ve všech zařízeních, které poskytují ambulantní léčbu. Největší příčinnou velmi malé efektivnosti ochranného léčení mimo již zmíněných čekacích dob je i malá nebo žádná motivace klientů přestat užívat NPL a to, že s klienty ochrannou léčbu nikdo nepředjedná a nepřipravuje je na její nástup. (2. www) rehabilitace je proces, ve kterém se jedinec po prodělaném onemocnění, úrazu či jiném postižení snaží dosáhnout optimálního somatického a psychického stavu, obnovy nebo náhrady ztracených či omezených schopností, dovedností a dobrého sociálního fungování. V péči o závislé začíná rehabilitace po úvodní fázi léčby (detoxifikace a další lékařská a psychiatrická péče). Zahrnuje široké spektrum přístupů – skupinovou terapii, kognitivně-behaviorální terapii k prevenci relapsu, zapojování do svépomocných skupin, pobyty v terapeutických komunitách a v chráněném bydlení, rekvalifikaci, chráněná pracovní místa. (2. www)

Relaps je návrat k pití nebo k užívání jiných drog po období abstinence, často doprovázený návratem příznaků závislosti. Rychlost, se kterou se příznaky závislosti vrátí, se považuje za klíčový indikátor posuzování stupně závislosti. Relaps bývá doprovázen souborem příznaků označovaných jako „syndrom porušení abstinence“ (deprese, rezignace, pocity viny, hněv), které prohloubí a upevní obnovené užívání drogy a mohou vést k dalšímu kolu drogové kariéry. Někteří autoři odlišují relaps a laps (uklouznutí), označující izolované užití alkoholu nebo drog. (2. www)

12

Remise je vymizení symptomů poruchy nebo nemoci. Obvykle se nepoužívá ve smyslu vyléčení či úplné úzdravy, ale předpokládá se, že porucha nebo nemoc jsou stále přítomny bez zjevných symptomů. Spontánní remise znamená vymizení symptomů, aniž by došlo ke specifické léčbě. V medicínském modelu drogové závislosti jako chronického a recidivujícího onemocnění lze pojem „remise“ použít pro období abstinence. (2. www) Represe je potlačování trestné činnosti orgány k tomu určenými zákonem (např. policie, justice). Jeden z pilířů protidrogové politiky, zaměřuje se na snižování nabídky drog na nezákonném trhu (produkce, výroba, doprava, obchod, šíření a držení drog). Represe je tím účinnější, čím vyšší stupně organizovaného zločinu postihuje: málo účinná je tudíž represe zaměřená na drobné pouliční dealery a ještě méně represe soustřeďující se na uživatele drog. Obojí je však vyžadováno z politických důvodů. (2. www) Resocializace je proces znovuzačlenění jedince do společnosti. V institucionalizované podobě má resocializace osob závislých na drogách řadu forem – od pracovní terapie po chráněné dílny, od sociálního poradenství po socioterapeutické kluby, od výuky sociálních dovedností po rekvalifikační programy apod. Teoretické východisko resocializace najdeme v bio-psychosociálním modelu závislosti. Zatímco léčba a rehabilitace se zaměřuje na somatická a psychická poškození, resocializace umožňuje získání potřebných sociálních znalostí a dovedností. (2. www) Rizika jsou v tomto kontextu míněna rizika, která jsou spojená s užíváním psychotropních látek. Mohou se vyskytovat na několika úrovních jako rizika psychická – riziko vzniku závislost, či jiných duševních komplikací spojených s užíváním (toxické psychózy, poruchy osobnosti). Další úrovní jsou rizika tělesná – poškození organismu abusem OPL (infekce, fyzikální a chemická poškození) a rizika sociální (postižení rodinných, partnerských, vrstevnických a širších sociálních vztahů, vyloučení ze školy a ztráta zaměstnání, kriminální chování atd.). (2. www) Rizikové chování je chování nebo typ užívání s vyšší pravděpodobností zdravotního a sociálního poškození v důsledku užívání drogy. Pojem je často zužován na sdílení jehel, stříkaček a dalšího náčiní (lžíce, voda atd.), kterým intravenózní uživatelé drog riskují možnost nákazy krví přenosných chorob jako je AIDS nebo hepatitis B,C. Může se však použít v souvislosti s jakoukoli drogou a jakýmkoli rizikem poškození zdraví, vztahů či sociálních poměrů (práce, bydlení, škola atd.). (2. www) Spouštěč - em jsou obvykle míněny podněty, které vyvolávají craving (bažení), zhoršují u závislých sebekontrolu a ohrožují je relapsem. U závislých na návykových látkách mohou být spouštěčem např. známí, kteří berou drogy, hudba, kterou měl klient s braním drog spojenou, riziková prostředí, pohled na návykové látky nebo pomůcky k jejich užívání, filmy, vyprávění o drogách apod. (2. www) Substituce je způsob léčby, kdy je užívání původní drogy nahrazeno (téměř vždy lékařsky předepsaným) užíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi, avšak s výrazně menšími riziky, než původní droga (např. heroin je nahrazen metadonem). Dále může jít o substituci škodlivého způsobu užití (cigarety nahrazeny nikotinovými náplastmi nebo žvýkačkami), případně kombinace obou způsobů (injekční aplikování heroinu je nahrazeno orálně podávaným metadonem). Cílem substituce je eliminování nebo snížení užívání určité drogy, změna rizikové formy jejího užívání (např. nitrožilní užívání) na méně rizikovou, a tím i snížení negativních zdravotních a sociálních následků. Substituční léčba má být doprovázena psychoterapií, poradenstvím či socioterapií. Může trvat od několika týdnů až po mnoho let. Supervize - Supervize je odborná činnost, při níž supervizor podporuje, vede a posiluje jednotlivce, skupiny nebo týmy v pomáhající profesi k tomu, aby dosáhli určitých organizačních, profesionálních a osobních cílů. Obecnými cíli jsou zlepšení kvality práce a podpora profesionálního růstu. Konkrétní cíle jsou ovlivněny celkovým společenským a odborným kontextem a požadavky organizace a jsou předmětem kontraktu mezi supervizorem, zadavatelem supervize, zaměstnavatelem a pracovníky. Hlavním nástrojem supervize je 13

vytvoření prostoru pro reflexi pracovní činnosti a pracovního kontextu v bezpečném prostředí supervizního vztahu a podpora procesu učení a změny. (2. www) Syndrom vyhoření neboli také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vypálení, vyprahlosti, angl. Burnout syndrom, byl poprvé popsán v roce 1975 H. Freudenbergerem. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem ideou ztrácejí své nadšení). (7. www) Tolerance je snižování účinků drogy při opakovaným podávání či užívání. Tolerance se zvyšuje nejrychleji, pokud je droga podávána často a ve zvyšujících se dávkách. (2. www) Toxicita je potenciál drogy mít toxické účinky nebo způsobit otravu. Téměř všechny látky (např. i obyčejná potrava) mají určitou toxicitu, pokud jsou konzumovány v odpovídajícím množství. (2. www) Toxikologie je věda zabývající se jedy, jejich průkazem a jejich účinky na živý organismus. Někdy se také hovoří o klinické toxikologii, jakožto lékařském oboru zabývajícím se diagnostikou a léčbou otrav. (2. www) Toxikománie je jeden z nejstarších a obvykle užívaných termínů k popisu a vysvětlení fenoménu dlouhodobého zneužívání drog. Je definován jako opakované užívání psychotropní látky nebo látek v míře, kdy je uživatel (toxikoman) periodicky nebo chronicky intoxikovaný, má nutkání k užití dané psychoaktivní látky, činí mu velké problémy úmyslně zastavit nebo změnit její užívání a má tendenci získat danou psychotropní látku téměř každým způsobem. (2. www) Verifikace je potvrzení hypotézy (potvrzení určitého tvrzení vědeckou metodou) Víkendový uživatel je u této cílové skupiny se užívání drog již stalo součástí životního stylu, ale není častější než jednou za týden a jeho důsledkem není (nebo dosud není) vznik závislosti a dalších problémů. (3. Kalina, str. 17) Základní rozlišení drog: • konopné drogy: marihuana, hašiš • opioidy a opiáty: morfin, kodein, braun, heroin • stimulancia: kokain, pervitin, amfetamin • halucinogenní drogy: LSD, psylocibin, mezkalin, bufotenin, atropin • těkavé látky (rozpustidlda): toluen, trichlorethylen, rajský plyn • analgetika, sedativa a anxiolytika: tramal, dolsin, mirfin; rohypnol; diazepam • taneční drogy: extáze (3. Kalina) Závislost (návyk) je nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky. (8. www) Způsoby užívání návkových látek • Koření • Šňupání • Čichání • Intravenózně (nitrožilně) • Perorálně

14

Použitá literatura 1) http://kurz-terestikjar.wz.cz/slovnicek.php 2) http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar pojmu 3) Kalina, K. a kol.: Drogy a drogové závislosti I.a II.,1. vyd., Úřad vlády České republiky, Národní monitorovací středisko, Praha 2003, 319 s., ISBN 80-86734-05-6 4) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=48 5) http://www.nzdm.cz/index.php?page=onzdm 6) http://www.drogy.estranky.cz/clanky/narkotika/Subutex 7) http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/178151-syndrom-vyhoreni 8) http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/182772-zavislost 9) Úřad Vlády, Sekretariát rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky: Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009, 1 vyd., Úřad vlády České republiky, Praha 2005, 31s., ISBN 80-86734-39-0 10) Jandourek J.: Sociologický slovník, 1. vyd., Portál, s.r.o., Praha 2001, 285 s., ISBN 807178-535-0 11) Csémy L, Bejčková. P., Sadílek P., Sovinová H.: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003, 1. vyd., Úřad vlády České republiky, Praha 2006, 120 s., ISBN 80-86734-94-3 12) Csémy L, Krch F., Provazníková H., Rážová J., Sovinová H.: Životní styl a zdraví českých školáků,1vyd., Psychiatrické centrum, Praha 2005, 139 s., ISBN 80-85121-94-8 13) Slaměník I., Výrost J.: Aplikovaná sociální psychologie II., 1. vyd., Grada Publishing, Praha 2001, 260 s., ISBN 80 247-0042-5 .

15