S T U D IO B & M O C H RANA K RAJINY,P RO JE K T O V ÁNÍ
2010
S trategie o ch ran ranyy k rajinnéh o rázu ORP Třeb íč
Identifikac e p ozitivníc h hodnot krajinného rázu O RP T řeb íč a jejic h oc hrana.
Roman Bukáček,JiříC hroust,P avlína Bukáčková,M artin C ulek S T U D IO B & M 1.12.2010
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 2
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strategie ochrany krajinné ho rázu území ORP Třebíč
Akce:
Popis akce: Vyhodnocení krajinné ho rázu ORP Třebíč
V e smy slu zákona č. 114/92 Sb . o oc hraně p řírody a krajiny a zákona č. 183/2006 Sb .,o územním p lánovánía staveb ním řádu a p rovádě c ívy hlášky č. 500/2006 Sb .,o územně analy tic ký c h p odkladec h,územně p lánovac ídokumentac ia zp ůsob u evidenc e územně p lánovac í činnosti. Zde je stanoveno jako součást Ú zemně analy tic ký c h p odkladů zp rac ovánídvou jevů krajinného rázu: · ·
JE V 17: O b last krajinného rázu a jejíc harakteristika JE V 18: M ísto krajinného rázu a jeho c harakteristika
Metodika: H odnoc ení je zp rac ováno v souladu smetodikou p reventivního hodnoc ení Bukáček, R. M atě jka, P . 1997: M etodika hodnoc ení krajinného rázu. Sp ráva C hráně ný c h krajinný c h ob lastí Č R, P raha. [http ://w w w .sc hkoc r.c z] a metodiky p říp adového hodnoc ení autorů V orel I., Bukáček R., M atě jka P ., C ulek M ., Sklenička P . 2004: M etodika p osouzení vlivu navrhované stavb y ,činnostineb o změ ny vy užitíúzemína krajinný ráz.
Zadavatel:
Zpracovatel: Datum:
Mě Ú Třebíč Studio B&M, sdruž enífyzických osob, Ž ď á r nad Sá zavou – Praha Řešitelský tý m: Ing . Roman Bukáček.,M g r. JiříC hroust,M g r. P avlína Bukáčková, RND r. M artin C ulek,P hD . 1.12.2010
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 3
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Obsah 1
D efinic e c íle ......................................................................................................................................8 1.1
V y hodnoc eníp ozitivníc h hodnot krajinného rázu O RP a jejic h vy mezenía oc hrana..............8
1.2
K oordinac e územně analy tic ký c h p odkladů ob c íO RP T řeb íč..................................................8
1.3
V edlejšívý stup y vy c házejíc íz hodnoc eníkrajinného rázu území............................................9
1.3.1
V ý stup y vy užitelné z hlediska E vrop ské úmluvy o krajině ...............................................9
1.3.2 V ý stup y vy užitelné z hlediska reg ionální identity a p rob lematiky soc iálního a ekonomic kého rozvoje kraje ............................................................................................................9 2
P ostup řešení,p oužité p ojmy ........................................................................................................10 2.1
2.1.1
Zákonný rámec řešené p rob lematiky ............................................................................10
2.1.2
T eoretic ká vý c hodiska a p rinc ip y ...................................................................................10
2.1.3
M etodic ký p ostup a definic e p ojmů jako c esta k ob jektivizac i......................................13
2.1.4
P oužívané p ojmy ............................................................................................................14
2.2
Sp ec ifikac e základníc h znaků krajiny .....................................................................................16
2.3
Ap likac e p rinc ip ů oc hrany krajinného rázu............................................................................16
2.3.1
E stetic ká hodnota ..........................................................................................................16
2.3.2
P řírodníhodnota ............................................................................................................17
2.3.3
C harakteristiky krajinného rázu.....................................................................................17
2.3.4
M ě řítko krajiny ...............................................................................................................17
2.3.5
V ztahy v krajině ..............................................................................................................17
2.3.6
K ulturnídominanty ........................................................................................................18
2.4
Sledované znaky a hodnoty na reg ionálníúrovniO RP a jejic h oc hrana ................................18
2.5
Sledované indikátory zvý šené p řírodnía estetic ké hodnoty .................................................20
2.5.1
Indikátory zvý šené p řírodníhodnoty .............................................................................20
2.5.2
Indikátory zvý šené kulturnía historic ké hodnoty ..........................................................20
2.5.3
Sp olečné vlastnostiindikátorů .......................................................................................20
2.6
3
T eoretic ká a metodic ká vý c hodiska zp rac ováníÚ AP .............................................................10
Zp ůsob identifikac e a územnírozsah sledovaný c h znaků .....................................................21
2.6.1
D iferenc iac e území.........................................................................................................21
2.6.2
Identifikac e znaků a hodnot krajinného rázu.................................................................21
2.6.3
K lasifikac e znaků a hodnot krajinného rázu...................................................................22
2.6.4
O c hranné p odmínky .......................................................................................................23
C harakteristika řešeného území....................................................................................................24 3.1
P řírodníp odmínky a p řírodníc harakteristika území.............................................................25
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 4
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.1.1
G eolog ie .........................................................................................................................25
3.1.2
G eomorfolog ic ké členě né území...................................................................................26
3.1.3
P ůda ...............................................................................................................................31
3.1.4
K limatolog ie ...................................................................................................................33
3.1.5
H y drolog ie ......................................................................................................................34
3.1.6
Bioreg iony ......................................................................................................................34
3.1.7
V eg etac e ........................................................................................................................36
3.1.8
Indikátory zvý šené p řírodníhodnoty .............................................................................37
3.1.9
Širšívztahy p řírodního rámc e ........................................................................................38
3.1.10
Znaky p řírodníp ovahy ...................................................................................................40
3.2
K ulturnía historic ká c harakteristika území............................................................................41
3.2.1
H istoric ký vý vojv širšíc h souvislostec h..........................................................................41
3.2.2
Znaky historic ké c harakteristiky .....................................................................................51
3.2.3
Současná krajina ............................................................................................................52
3.2.4
Současné vy užitíkrajiny .................................................................................................69
3.3
D iferenc iac e sídelp odle hodnot jejic h ob razu v krajině ........................................................72
3.3.1
K ateg orie estetic ké kvality ob razu sídla v krajině ..........................................................72
3.3.2 O c hrana c enný c h venkovský c h sídelvy značujíc íc h doc hovaností jejic h ob razu v krajině zařazený c h do kateg orie A...........................................................................................................124 3.4
4
5
P rostory sp rvky komp onované krajiny ...............................................................................158
3.4.1
Budišovský zámek sp arkem ........................................................................................159
3.4.2
Zámek v Jaromě řic íc h,komp onovaný p rostor.............................................................160
3.4.3
Zámek v M y slib ořic íc h,komp onovaný p rostor............................................................162
3.4.4
V y jádřitelná p ozitivníkulturníhodnota .......................................................................167
Ú zemníjednotky - ob lastia místa krajinného rázu .....................................................................169 4.1
O b lastikrajinného rázu........................................................................................................169
4.2
V y mezená místa krajinného rázu.........................................................................................170
4.2.1
H orníP ojihlaví..............................................................................................................170
4.2.2
Želetavsko ....................................................................................................................170
4.2.3
T řeb íčsko –V elkomeziříčsko ........................................................................................170
4.2.4
M oravskob udě jovic ko ..................................................................................................171
4.2.5
M oravskokrumlovsko ...................................................................................................171
O b lastia vý znamná místa krajinného rázu..................................................................................172 5.1
O b last krajinného rázu H orníP ojihlaví(C Z0610-O B002).....................................................172
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 5
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.1.1
V y mezeníob lastia základníc harakteristika ob lasti....................................................172
5.1.2
C harakteristika p řírodního p rostředí,p řírodnírámec ob lasti......................................172
5.1.3
K ulturnía historic ká c harakteristika ob lasti.................................................................177
5.1.4
Současný stav krajiny ...................................................................................................180
5.1.5
P rostorové vztahy ,mě řítko krajiny a vztahy v krajině .................................................184
5.1.6
Narušeníkrajinného rázu.............................................................................................186
5.1.7
C itlivost území..............................................................................................................186
5.1.8
O p atřeník oc hraně p ozitivníc h hodnot krajinného rázu,oc hranné p odmínky O K R ...187
5.1.9
Seznam a oc hrana vy mezený c h sp ec ific ký c h míst krajinného rázu (SM K r).................188
5.2
O b last krajinného rázu Želetavsko (C Z0610-O B003)...........................................................195
5.2.1
V y mezeníob lastia základníc harakteristika ob lasti....................................................195
5.2.2
C harakteristika p řírodního p rostředí,p řírodnírámec ob lasti......................................195
5.2.3
K ulturnía historic ká c harakteristika ob lasti.................................................................200
5.2.4
Současný stav krajiny ...................................................................................................203
5.2.5
P rostorové vztahy ,mě řítko krajiny a vztahy v krajině .................................................206
5.2.6
Narušeníkrajinného rázu.............................................................................................207
5.2.7
C itlivost území..............................................................................................................208
5.2.8
O p atřeník oc hraně p ozitivníc h hodnot krajinného rázu,oc hranné p odmínky O K R ...208
5.2.9
Seznam a oc hrana vy mezený c h sp ec ific ký c h míst krajinného rázu (SM K r).................209
5.3
O b last krajinného rázu T řeb íčsko –V elkomeziříčsko (C Z0610-O B010)...............................216
5.3.1
V y mezeníob lastia základníc harakteristika ob lasti....................................................216
5.3.2
C harakteristika p řírodního p rostředí,p řírodnírámec ob lasti......................................216
5.3.3
K ulturnía historic ká c harakteristika ob lasti.................................................................224
5.3.4
Současný stav krajiny ...................................................................................................228
5.3.5
P rostorové vztahy ,mě řítko krajiny a vztahy v krajině .................................................233
5.3.6
V ý znamné narušeníkrajinného rázu............................................................................234
5.3.7
C itlivost území..............................................................................................................234
5.3.8
O p atřeník oc hraně p ozitivníc h hodnot krajinného rázu,oc hranné p odmínky O K R ...235
5.3.9
Seznam vy mezený c h sp ec ific ký c h míst krajinného rázu..............................................235
P řítomnost odlišujíc íc h se ty p ic ký c h p rostorů na úrovnimíst krajinného rázu...........................255 5.4
O b last krajinného rázu M oravskob udě jovic ko (C Z0610-O B011).........................................256
5.4.1
V y mezeníob lastia základníc harakteristika ob lasti....................................................256
5.4.2
C harakteristika p řírodního p rostředí,p řírodnírámec ob lasti......................................256
5.4.3
K ulturnía historic ká c harakteristika ob lasti.................................................................263
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 6
5.4.4
P rostorové vztahy ,mě řítko krajiny a vztahy v krajině .................................................273
5.4.5
V ý znamné narušeníkrajinného rázu............................................................................275
5.4.6
C itlivost území..............................................................................................................275
5.4.7
O p atřeník oc hraně p ozitivníc h hodnot krajinného rázu,oc hranné p odmínky O K R ...275
5.4.8
Seznam vy mezený c h sp ec ific ký c h míst krajinného rázu..............................................276
5.4.9
P řítomnost odlišujíc íc h se ty p ic ký c h p rostorů na úrovnimíst krajinného rázu...........283
5.5
6
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b last krajinného rázu M oravskokrumlovsko –Ivančic ko (C Z0610-O B020).......................284
5.5.1
V y mezeníob lastia základníc harakteristika ob lasti....................................................284
5.5.2
C harakteristika p řírodního p rostředí,p řírodnírámec ob lasti......................................284
5.5.3
K ulturnía historic ká c harakteristika ob lasti.................................................................293
5.5.4
P rostorové vztahy ,mě řítko krajiny a vztahy v krajině .................................................300
5.5.5
V ý znamné narušeníkrajinného rázu............................................................................302
5.5.6
C itlivost území..............................................................................................................302
5.5.7
O p atřeník oc hraně p ozitivníc h hodnot krajinného rázu,oc hranné p odmínky O K R ...302
5.5.8
Seznam vy mezený c h sp ec ific ký c h míst krajinného rázu..............................................303
5.5.9
P řítomnost odlišujíc íc h se ty p ic ký c h p rostorů na úrovnimíst krajinného rázu...........313
V y užitív územním p lánování,aktualizac e p odkladů,oc hranné p odmínky ,limity ......................314 6.1
O c hrana územíp řírodníc h p arků .........................................................................................315
6.2
Navržené p řírodníp arky ......................................................................................................316
6.3
K rajinářsky exp onované p rostory vy mezené jako místa krajinného rázu ...........................316
6.4
O c hrana p rostorů venkovský c h sídel s p řevahou doc hovaný c h c enný c h p ozitivníc h p rvků 317
6.5
O c hrana siluet mě st a ob c í(ob razu sídla)............................................................................317
6.6
O c hrana p řírodníc h dominant a vy vý šenin ..........................................................................318
6.7
O c hrana p amátkový c h zó n a rezervac í................................................................................318
6.8
O c hrana kulturníc h dominant..............................................................................................319
6.9
O c hrana ty p ic ký c h oskrajiny ...............................................................................................319
6.10 O b ec né oc hranné p odmínky řešeného území z p ohledu umisťování vertikál tec hnic istního c harakteru........................................................................................................................................320 6.11
O c hrana sídelp odle kateg orie .............................................................................................321
6.11.1
Sídla kateg orie A,A-.....................................................................................................321
6.11.2
Sídla kateg orie B,B+ ....................................................................................................321
6.11.3
Sídla kateg orie B- .........................................................................................................322
6.11.4
Sídla kateg orie C ...........................................................................................................322
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 7
7
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
V y užitíanaly tic kého p odkladu v územním p lánování,aktualizac e p odkladů ..............................323
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 8
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
1 Definice cíle P ředmě tem studie „Strateg ie oc hrany krajinného rázu O RP T řeb íč“ je vy hodnoc eníúzemíve sp rávním ob vodu O RP T řeb íč z hlediska krajinného rázu. Jde o krajinu okrajový c h částí Č eskomoravské vrc hoviny , z části vý razně ukloně nou k jihu, rozdě lenou řekou Jihlavou na ně kolik částí, sp řevahou menšíc h sídel venkovského ty p u. Studie si klade za c íl vy hodnoc ení p ozitivníc h hodnot krajinného rázu p ředmě tného území jako důležitého informačního zdroje p ro vy tvoření územně analy tic ký c h p odkladů, ale zároveň p ro zajiště ní oc hrany zjiště ný c h p ozitivníc h hodnot krajinného rázu p ředmě tného území formou stanoveníoc hranný c h p odmínek a limitů ve smy slu ustanovení §12 zák. č. 114/1992 Sb . ve zně níp ozdě jšíc h p ředp isů.
1.1 Vyhodnocení pozitivních hodnot krajinného rázu ORP a jejich vymezení a ochrana K aždý krajinný p rostor se vy značuje určitou identitou, kterou utváří p růmě t ob ec ný c h vlastností krajiny daný c h jejími p řírodními p odmínkami a g eog rafic kou p olohou, vzájemný mi vztahy a konfig urac í všec h elementů krajiny vy tvářejíc íc h její individualitu. K rajinný ráz je c háp án jako ob raz p řírodní a estetic ké hodnoty , které jsou dány p řírodní, kulturní a historic kou c harakteristikou určitého území. P řitom každá tato c harakteristika je nedílnou součástí c elku a lze jivnímat určitý mi znaky up latň ujíc ímise v ty p ic kém c elkovém krajinném ob razu. K aždý znak může b ý t p řitom vnímán jako p ozitivní, který vy tváří estetic kou neb o p řírodní hodnotu, neb o jako neg ativní, který ty to hodnoty p otlačuje. Znak je p ředevším určitý element krajiny p odílejíc íse na jejím c harakteru Ab y b y lo možné hodnoc ení p rovést, je nutné území rozdě lit do identic ký c h částí, které se uvnitř vy značují shodný miatrib uty , ty p ic ký miry sy a vlastnostmi,díky který m se odlišují od okolníc h. Znaky jsou hodnoc eny ve smy slu metody a p ostup u hodnoc ení krajinného rázu: Bukáček R., M atě jka P . 1997: H o d no ceníkra jinného rázu -m eto d ika zpra co vání.Sp ráva C H K O Č R,P raha.
1.2 Koordinace ú zemně analytických podkladů obcí ORP Tř ebíč C ílem p ředloženého materiálu zp rac ovaného kolektivem autorů sdružený c h p od názvem Studia B& M je vy hodnoc ením krajinného rázu ve vy mezeného území identifikovat jevy nezb y tné p ro koordinac i územně analy tic ký c h p odkladů (Ú AP ) jednotlivý c h ob c í. Jedná se p ředevším o identifikac i „ob lastí krajinného rázu“ (O b K R) a o definic ijejic h p řírodní,kulturní a historic ké c harakteristiky . D ále v rámc i O b K R identifikac i„sp ec ific ký c h míst krajinného rázu“ (M iK R), jež jsou nositelisoustředě ný c h hodnot krajinného rázu v rámc i menšího územního p rostoru, který vy tváří. Ab y b y lo možno definovat jednotlivé c harakteristiky hodnoc eného území a jednotlivý c h O b K R a M iK R a dojít tak ke znakům, které sp oluurčují ráz krajiny , je třeb a vě novat p ozornost nejenom p řírodním p odmínkám, ale také kulturnímu a historic kému vý voji,p řítomnostilokalit sc ennou arc hitekturou,p řítomnostidoc hované lidové arc hitektury , soustředě ní lidové arc hitektury v reg ionec h a rozb oru krajiny z hlediska krajinný c h ty p ů (krajinářské hodnoc ení) a z hlediska p řítomnosti území s krajinářsko-estetic ký mi hodnotamia harmonic ký m mě řítkem. Identifikované jevy b y mě ly b ý t vy užitelné v Ú AP jednotlivý c h ob c í O RP T řeb íč. Součástí rozb oru jednotlivý c h O b K R je i návrh oc hranný c h op atření sloužíc íc h k zac hování a oc hraně identifikovaný c h znaků a vy užitelný c h v činnosti org ánů oc hrany p řírody na řešeném území.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 9
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
1.3 Vedlejší výstupy vycházející z hodnocení krajinného rázu ú zemí 1.3.1 Výstupy využitelné z hlediska Evropské ú mluvy o krajině P oznatky z hodnoc ení krajinného rázu území, vy mezení ob lastí a jejic h částí a sp ec ific ký c h míst krajinného rázu koresp ondují v určitém smy slu s p ožadavky E vrop ské úmluvy o krajině , zejména s Č lánkem 6 –Zvláštníop atření,b odem C ,který je dále uveden: C V ym ezenía ho d no cení 1 Za a ktivníúčasti za intereso va ných stra n,v so ula d u s článkem 5 c,a za účelem zlepšeníúro vně zna lo sti svých kra jin seka ž d á S tra na za va zuje: a
i) vym ezit své vla stnítypy kra jiny na celém svém územ í; ii) a na lyzo va t jejich cha ra kteristiky,síly a tla ky,které jem ění, iii) za zna m enáva t jejich zm ěny; b vyho d no tit ta kto vym ezené kra jiny s o hled em na zvláštního d no ty,které jso u jim připiso vány za intereso va ným i stra na m i a d o tčeným o byva telstvem . 2 Tyto vym ezujícía ho d no tícípo stupy bud o u pro vázeny vým ěno u zkušeno stía m eto d o lo gie, o rga nizo va no u m ezi S tra na m i na evro pské úro vni po d lečlánku 8.
1.3.2 Výstupy využitelné z hlediska regionální identity a problematiky sociálního a ekonomického rozvoje kraje V y mezeníob lastíkrajinného rázu (O b K R) a jejic h částí,sp ec ific ký c h míst krajinného rázu může sloužit jako jeden z imp ulsů p ro vnímání reg ionální identity ,p ro p ostup né vy tváření reg ionálního p ově domí a vnímání reg ionu ob y vatelijako sp ec ific kého, ně čím zvláštního a neop akovatelného území. P oznání minulostia uvě domě ní si sp ec ific ký c h ry sů a hodnot krajinného rázu může sloužit k tzv. „reg ionální identifikac i“ ob y vatel. Identifikac e (ztotožně níse) ob y vatelse svý m reg ionem může p řisp ě t k rozvojisp ec ific ky orientované turistiky (p řivedení zájemc ů o určité - marketing ově zp rac ované – hodnoty a sp ec ifika území) či k p odp oře určitý c h (reg ionálně sp ec ific ký c h) odvě tví země dě lství (nap ř. p lodin neb o hosp odářský c h zvířat). K tomu b ude nutná p oc hop itelná a kreativní komunikac e sob y vatelstvem,osvě ta a vý c hova, jak p ožaduje iE vrop ská úmluva o krajině . Č lánek 5: V šeob ec ná op atření: Ka ž d á S tra na seza va zuje: a ) právně uzna t kra jinu ja ko zákla d ní slo ž ku pro střed í, v něm ž o byva telé ž ijí, ja ko výra z ro zm a nito sti jejich spo lečného kulturního a příro d ního d ěd ictvía zákla d jejich id entity; b) za vést a pro vád ět kra jinné po litiky, za m ěřené na o chra nu, správu a pláno vání kra jiny, pro střed nictvím přijetíspecifických o pa třeníuved ených v článku 6; c) za vést po stupy pro účast veřejno sti,m ístních a regio nálních o rgánůa jiných stra n,které jso u za intereso vány na d efino vánía pro vád ěníkra jinných po litik zm iňo va ných v písm enu b výše.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 10
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
2 Postup ř ešení, použité pojmy 2.1 Teoretickáa metodickávýchodiska zpracování Ú AP T eoretic ká a metodic ká vý c hodiska zp rac ovánímateriálu se op írajío p ojetíoc hrany krajinného rázu v Č R ve smy slu §12 zák. č. 114/1992 Sb . a o zkušenostisvy užitím metodic ký c h p ostup ů p ro p říp adové p osouzení vlivu navrhované stavb y , činnosti neb o změ ny vy užití území na krajinný ráz (V orelet al., 2004) a p reventivního hodnoc ení estetic ké a p řírodní hodnoty krajinného rázu, s ohledem na zac hování vý znamný c h krajinný c h p rvků, zvláště c hráně ný c h území, mě řítka krajiny , kulturníc h dominant a vztahů v krajině (Bukáček, M atě jka, 1998 – 2007) s důrazem na zac hování p ozitivníc h znaků a hodnot jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu. Identifikac e p ozitivníc h znaků a hodnot, jejic h konfig urac e a up latně nív krajinné sc éně vy tváříráz krajiny místa čic elé ob lasti.
2.1.1 Zákonný rámec ř ešené problematiky O c hrana krajinného rázu (dále jen „K R“) je zakotvena v §12 zákona č. 114/1992 Sb . o oc hraně p řírody a krajiny (dále jen „zákon“),kde je uvedeno: (1) K rajinný ráz, který m je zejména p řírodní, kulturní a historic ká c harakteristika určitého místa či ob lasti, je c hráně n p řed činností snižujíc í jeho estetic kou a p řírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu,zejména umísťovánía p ovolovánístaveb ,mohou b ý t p rovádě ny p ouze sohledem na zac hování vý znamný c h krajinný c h p rvků, zvláště c hráně ný c h území, estetic ký c h hodnot, kulturníc h dominant krajiny ,harmonic kého mě řítka a harmonic ký c h vztahů v krajině . (2) K umisťování a p ovolování staveb , jakož i jiný m činnostem, které b y mohly snížit neb o změ nit krajinný ráz,je nezb y tný souhlasorg ánu oc hrany p řírody . P odrob nostioc hrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního p rostředíob ec ně závazný m p rávním p ředp isem. (3) K oc hraně krajinného rázu s vý znamný mi soustředě ný mi estetic ký mi a p řírodními hodnotami, který nenízvláště c hráně n p odle částitřetítohoto zákona,může org án oc hrany p řírody zřídit ob ec ně závazný m p ředp isem p řírodní p ark a stanovit omezení takového vy užití území, které b y znamenalo zničení,p oškozeníneb o rušenístavu tohoto území. (4) K rajinný ráz se nep osuzuje v zastavě ném územía v zastavitelný c h p loc hác h,p ro které je územním p lánem neb o reg ulačním p lánem stanoveno p lošné a p rostorové usp ořádání a p odmínky oc hrany krajinného rázu dohodnuté sorg ánem oc hrany p řírody 9a). P ředložený materiál vy mezujíc í ob lasti a místa krajinného rázu vy c hází z nařízení zákona 183/2006 Sb .,o územním p lánovánía staveb ním řádu (staveb nízákon) a p rovádě c ívy hlášky č. 500/2006 Sb .,o územně analy tic ký c h p odkladec h, územně p lánovac í dokumentac i a zp ůsob u evidenc e územně p lánovac í činnosti (dále jen vy hláška). V y hláška uvádí jako součást Ú zemně analy tic ký c h p odkladů (Ú AP ) zp rac ovánídvou jevů krajinného rázu: JE V 17: O b last krajinného rázu a jejíc harakteristika JE V 18: M ísto krajinného rázu a jeho c harakteristika
2.1.2 Teoretickávýchodiska a principy Ze zákonného zně ní vy p lý vá, že každá krajina neb o její část má svůjráz ve smy slu ustanovení §12 zákona, který je c hráně n p řed znehodnoc ením jeho estetic ké a p řírodní hodnoty . K aždou krajinu je možno p op sat p omoc í p řírodní, kulturní a historic ké c harakteristiky . K aždá c harakteristika je
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 11
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p řítomna v území znaky , které svou p řítomností a konfig urac í vy tváří c harakter krajiny a její estetic kou a p řírodníhodnotu ve smy slu hodnot krajinného rázu. Znaky jednotlivý c h c harakteristik se mohou p rolínat, mohou b ý t méně či víc e zřetelné a sp oluvy tvářet jedinečnost a nezamě nitelnost krajinné sc ény – vizuálně vnímaného ob razu krajiny . P řevažujíc í nezřetelné znaky vy tváří dojem na p rvníp ohled nezajímavé monotó nníkrajiny ,zatímc o četné znaky vý razné a silně se up latň ujíc ídávají dojem rázovitosti. P ojetí krajinného rázu je p odle zákona č. 114/1992 Sb ., o oc hraně p řírody a krajiny široké, neb oť nezahrnuje jen vizuální asp ekty krajinné sc ény p rojevujíc í se navenek estetic kou atraktivností, ale také oc hranu p řírodníc h a kulturně -historic ký c h hodnot sp oluvy tvářejíc íc h sp ec ific ký ráz krajiny . V zniká tak komp lexní nástrojk oc hraně rázu, c harakteru a kulturní identity krajiny , p řičemž tento zp ůsob oc hrany nenímultip likac íjiný c h zp ůsob ů oc hrany (nap ř. oc hrany dle částitřetía čtvrté zákona č. 114/1992 Sb . neb o dle p amátkového zákona č. 20/1987 Sb .), p rotože oc hrana krajinného rázu se nezab ý vá p odstatou oc hrany dle jiný c h zákonů, ale tuto oc hranu vnímá na základě znaků rázu a identity krajiny . Ráz krajiny může b ý t změ ně n tím, že dojde k fy zic ké deg radac ineb o likvidac ip řírodní neb o kulturní hodnoty (znak b ude odstraně n,změ ně n neb o b ude dojmově snížen jeho účinek ve vizuálně vnímané krajinné sc éně ). T akto široké p ojetí oc hrany krajinného rázu umožň uje na jedné straně se op írat o p řítomnost nezp oc hy b nitelný c h indikátorů p řítomnosti znaků a hodnot, jako nap ř. p řítomnost p řírodníc h hodnot p otvrzený c h jejic h zahrnutím mezi ZC H Ú neb o součásti Ú SE S, p řítomnost kulturníc h a historic ký c h hodnot p otvrzený c h jejic h zahrnutím mezi kulturní p amátky neb o p amátkové zó ny čirezervac e,na druhé straně zdánlivě nec hává otevřený p rostor p ro užitírůzné míry p řísnosti p ři p osuzování vizuálníc h p rojevů různý c h druhů zásahů do krajiny . P romě ny krajiny v p oslední dob ě tak p řinášejí značné rozdíly v c háp ání hodnot a v c háp ání vý znamnosti či nevý znamnostizmě n krajinného rázu. V orel uvádí, že je to zp ůsob eno změ nami v hodnotový c h orientac íc h a p řenášením vzorc ů tržního (resp . sp otřeb ního) c hování a uvažování i na hodnoty , které nejsou p ředmě tem sp otřeb y a jsou neob novitelné. M nozí autoři(V orel, Bukáček, Sklenička) uvádí ve svý c h p rac íc h, že p okud c hc eme ně jaké hodnoty v krajině c hránit,musíme v p rvnířadě říc i,které hodnoty sp oluvy tvářejíty p ic ký ,ně kdy neop akovatelný či dokonc e jedinečný ráz krajiny . T y to hodnoty se p rojevují jako znaky krajinného rázu, které lze identifikovat a p op sat. Jsou to p ředevším p řírodní p roc esy , které vedly utváření krajiny do p odob y p řírodního p rostředí (p řírodní rámec území), které b y lo následně p rostorem p ro vý voj osídlení daného reg ionu. G eoreliéf, klimatic ké a hy drolog ic ké p odmínky vy tvořily sp olečně základní rámec utváření krajinné sc ény . Jde o p odmínky relativně nemě nné, které vy tváří p rostor p ro základní vnímání krajinný c h p rostorů,mě řítka krajiny ,p rostorový c h a vizuálně vnímatelný c h vztahů v krajině . V eg etační kry t sp olu sp řírozený mi disturb anc emi dotváří p řírodní rámec a p odmínky p ro formy osídlenía hosp odářskou činnost. V orel uvádí, že v dnešním ob razu krajiny , v rozložení a umístě ní sídel, ve stop ác h p rehistoric kého osídlení,ve struktuře země dě lské p ůdy ,lesníc h p orostů a vodohosp odářský c h soustav můžeme vidě t doklad p ostup né kultivac e krajiny . K rajina v sob ě nese hodnoty p řírodní, kulturní, historic ké, estetic ké, vý znamové a sy mb olic ké. Řada tě c hto hodnot je c hráně na zákonný mi ustanoveními. T ím jsou v ob raze krajiny c hráně ny vý znamné arc hitektonic ké ob jekty jako kulturní p amátky , seg menty
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 12
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
historic ké krajiny jako krajinné p amátkové zó ny , c enná území p řírodníc h hodnot jako velkop lošná a malop lošná zvláště c hráně ná území atd. Jsou to však p ouze nejc enně jší p rvky krajiny a dílčí území. K ulturní krajina jako c elek s místy víc e či méně soustřeď ujíc ími p řírodní, estetic ké a kulturně historic ké hodnoty však vy žaduje rovně ž sy stematic kou p éčia oc hranu. Je třeb a p řip omenout, že p ozitivní hodnoty tkví také v tzv. „volné“ krajině , krajině b ez souvislého zastavě ní,sharmonic ký m zap ojením drob ný c h sídelneb o samot do p řírodního p rostředí. O hodnotě volné krajiny není třeb a diskutovat. Stačí se p odívat, kam vy jíždě jí ob y vatelé velký c h mě st a ag lomerac í za rekreac í. V olná, nezastavě ná krajina je hodnotou, důležitou p ro současnost i b udouc nost. P roto musíme na zámě ry vý stavb y v p olohác h zc ela odtržený c h od existujíc í zástavb y ,v p olohác h,které nemajídůvod v ob hosp odařováníkrajiny ,p ohlížet velmip řísně . M ohlo b y se stát,že to,c o p ovažujeme na našíčeské krajině za krásné –harmoniilidské činnostia krajiny –b y již naše dě ti neb o vnuc i nemuselividě t, p rotože b y všude, kam p ohlédneme, b y ly rozesety stavb y b ez log ic kého vztahu k dalšízástavb ě a b ez log ic kého vztahu k p ůdě . V ý znam hodnot je v krajině relativní. T o, c o je v krajinné sc éně území s vý razný m rázem a četný mi estetic ký mi hodnotami b ě žné, může b ý t v jiném ty p u krajinné sc ény vý znamnou hodnotou, jejímž narušením b y došlo k p odstatné změ ně a ke snížení hodnoty krajinného rázu. E stetic ká hodnota vnímané krajinné sc ény je v územíc h s p řítomností mnoha p ozitivníc h hodnot stab ilně jší, než v územíc h,kde jsou takové hodnoty p řítomny jenom ojedině le. K rajina je vý slednic íp ůsob enísložitý c h p roc esů,vzájemně se ovlivň ujíc íc h a odehrávajíc íc h se v čase, které jsou p říčinou její heterog enity , struktury a c elkového vý razu. Č lově k je dnesjedním z hlavníc h činitelů p ůsob íc íc h na strukturu a heterog enitu krajiny a sp oluvy tvářítak jejíráz. Zatímc o v minulosti b y ly p rostředky lidské sp olečnosti zp ůsob ujíc í p řemě nu ob ý vané a vy užívané krajiny , a tím i jejího c harakteru,p ředevším p odřízeny p řírodním p odmínkám a změ na c harakteru krajiny b y la p ostup ná a odehrávala se na relativně malém p rostoru určitého reg ionu, zaznamenává současná ep oc ha díky moderním tec hnolog iím změ ny velkého rozsahu mnohonásob ně p řesahujíc í reg ionální úroveň . D o krajiny jsou tak imp lantovány mě řítkem odlišné p rvky , které jsou p říčinou „g lob alizační koroze“, krajina ztrác í svou p řirozenou p estrost a p ředevším reg ionální odlišnost – orig inalitu (Bukáček, Bukáčková 2008). C harakter krajiny je fenoménem, který se vy značuje dvě ma důležitý mi vlastnostmi. Je to p romě nlivost a neop akovatelnost (Norb ert-Sc hulz, 1994;V orel, 1997;Lö w a M íc hal, 2003). D ůvody p romě nlivostic harakteru krajiny tkvív p řítomnostia nep řítomnostiurčitý c h znaků,v jejic h vizuálním p rojevu, vý raznosti a jedinečnosti, v jejic h komb inac i a p rostorový c h vztazíc h (Bukáček a M atě jka, 1997). Jsou to tzv. „znaky krajinného rázu“, které odlišují od seb e různé ob lasti a místa v krajině a které zároveň mohou b ý t různý m seg mentům krajiny sp olečné. T y to znaky jsou p řevážně vizuálně vnímatelné v krajinné sc éně . Jsou to ry sy g eoreliéfu,p řítomnost určitý c h sp ec ific ký c h vodníc h p rvků, c harakter p orostů, zp ůsob y hosp odářského vy užívání krajiny , formy osídlení, struktura sídel a arc hitektonic ký vý raz jednotlivý c h staveb . T ě mito vlastnostmijsou sp oluurčovány také další důležité vizuální asp ekty krajinné sc ény – p rostorové členě ní krajiny , morfolog ie jednotlivý c h p rostorů a usp ořádání (konfig urac e) jednotlivý c h p rvků (Bukáček, M atě jka, 1998;W ö b se, 2002;V orel et al, 2004). K omb inac í určitý c h znaků vznikají důležité ry sy krajinného rázu, jaký mi je uzavřenost či otevřenost sc ény , zp ůsob vy mezení p rostoru, návaznost jednotlivý c h p rostorů, usp ořádání a tvar horizontů,usp ořádánídominant ap od. (Bukáček,M atě jka,1998;V orel,2000).
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 13
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rozsah a ry c hlost změ n v současné krajině nutík zamy šlenío zac hováníty p ic ké krajinné heterog enity a struktury a c elkového c harakteru, ab y nedošlo k úp lnému „setření“ p řirozené reg ionální odlišnosti ať již vy jádřitelné v hmotném up latně níty p ic ký c h znaků c harakteru krajiny neb o v jejic h nehmotném p rojevu (p ově sti, události, ty p ic ké vý rob ky , ob lékání ap od.). Lidská sp olečnost je log ic ky p ostavena p řed p rob lém zac hování určitý c h hodnot krajinného rázu, ty p ic ký c h znaků vy tvářejíc íc h c harakter krajiny ,mě řítka a vztahů v krajině . O c hrana sp očívá v identifikac itakový c h znaků, které jsou ob ec ně p řijímány p ozitivně a v eliminac iznaků,které naop ak p ůsob í ve vztahu k dané krajině disharmonic ky – nep řijatelně . T akový p rinc ip vy žaduje vy mezení území (územní jednotky ), kde se identifikac e b ude odehrávat, které b ude zároveň rep rezentovat určitý krajinný p rostor ty p ic kého rázu a sp ec ific ký c h vztahů i mě řítka. V y mezování územníc h jednotek resp ektuje krajinnou matric i, usp ořádání složek a p rvků krajiny , existenc i ty p ic ký c h znaků, strukturu sídel, p řítomnost p ozitivníc h hodnot a doc hovanost usp ořádání a p řítomnosti p řírodníc h i kulturníc h p rvků ve vztahu k historic kému kontextu. K aždá vy mezená územníjednotka je srozumitelně c harakterizována a jsou p ro nistanoveny oc hranné p odmínky k zac hování estetic ké a p řírodní hodnoty vy mezeného území (Bukáček, Bukáčková 2008). Ú zemní jednotka je nositelem nejen znaků a jejic h vztahů uvnitř seb e sama, ale zároveň je p řítomna v širším krajinném p rostoru,snímž sdílíidentifikovatelné vztahy . V moderní sp olečnosti je oc hrana krajinného rázu součástí p rávního sy stému a slouží p ředevším k oc hraně p řírodního a kulturního dě dic tví národa. K rajinný ráz vy tváří hodnotu danou c harakterem krajiny sjeho sp ec ifiky a jako takový tvoří nedílnou součást národní svéb y tnosti. P ak jaký koliv zásah do této hodnoty je zákonitě vě c íveřejnou. Leg islativně je v Č eské rep ub lic e p rob lematika oc hrany krajinného rázu zakotvena v uvedeném zákoně o oc hraně p řírody a krajiny č.114/92 Sb . U stanovení §12 tohoto zákona definuje jednak hodnoty krajinného rázu (estetic kou a p řírodní), a jednak p rostorovou dimenzi up latně ní oc hrany tě c hto hodnot ve dvou rovinác h vy mezený c h územníc h jednotek: místo a ob last. T y to územní jednotky jsou díky uvedené vy hlášc e p ředmě tem Ú AP .
2.1.3 Metodický postup a definice pojmů jako cesta k objektivizaci P ostup vy c hází z metodiky p reventivního hodnoc ení (Bukáček, M atě jka 1997) a je založen na tzv. c harakterové a p rostorové diferenc iac i krajiny . Sp očívá v rozdě lení hodnoc eného území na p rostorově ohraničené a c harakterově definovatelné části, které ob ec ně p ředstavuje rozdě lení c elkového p rob lému na p rob lémy dílčí. V tomto smy slu jsou v území nalezeny dvě (mě řítkově odlišné) úrovně částí krajiny . Jsou to „ob lasti krajinného rázu“ (O K R), které rep rezentují určitý c harakter utváření krajiny z hlediska g eomorfolog ie a veg etačního kry tu, z hlediska c harakteru a forem osídlení a hosp odářského vy užití. V rámc i jednotlivý c h ob lastí je možno najít p rostorově ohraničené menší části krajiny s vý razný m a sp ec ific ký m krajinný m rázem. Jsou to tzv. „místa krajinného rázu“ (M K R), c ož jsou určité krajinné p rostory , v krajině p rostorově ohraničené a vnímatelné ze všec h p ozorovac íc h míst p odob ně . M ísto je vizuálně vnímatelný m a zřetelně vy mezený m p rostorem v krajině neb o částí území (třeb a i méně p řehlednou), která má vý razně stejnorodý c harakter. M ísto samo o sob ě může zahrnovat i víc e dílčíc h míst krajinného rázu. V e sp ec ific ké úloze hodnoc ení území O RP , tedy hodnoc ení na úrovniširšího reg ionu, b udou vy mezena tzv. „sp ec ific ká místa krajinného rázu (M K R) – jako seg menty rep rezentujíc í určité hodnoty území. K aždá vy mezená územníjednotka je c harakterizována p omoc íidentifikac e znaků a hodnot ve smy slu p řítomnostijednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 14
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ro jednotlivé územníjednotky O K R a M K R se stanovísp ec ific ká oc hranná op atřenízajišťujíc íoc hranu identifikovaný c h hodnot krajinného rázu daného území. P op saný metodic ký p ostup je vy jádřen autory metodiky v následujíc íc h b odec h: · · · · ·
diferenc iac e hodnoc eného územína ob lastikrajinného rázu (O K R) vy mezeníkrajinný c h c elků jako sp ec ific ký c h částídané ob lasti vy mezenísp ec ific ký c h míst krajinného rázu (M K R) identifikac e a klasifikac e znaků K R v O K R a M K R stanovení oc hranný c h op atření z hlediska oc hrany K R p ro jednotlivé O K R a jejic h částia MK R
2.1.4 Používané pojmy H odnoc ení p rac uje s p ojmy uvedený mi v §12 zákona a s p ojmy souvisejíc ími, které jsou p řevzaty z M etodic kého p ostup u (V orel,Bukáček a kol. 2004) a metodic kého p ostup u p reventivního hodnoc ení (Bukáček,M atě jka 1997). 2.1.4.1 Zá kladnípojmy vychá zejícíze zá kona č .114/92 Sb. činnos t s nižují c íe s te tic kou a pří rodníhodnotu krajinného rá zu oblas ti či m í s ta je taková činnost, která natolik narušísp ec ific ké znaky a hodnoty ob lastičimísta,že změ nívý znam a ob sah jednotlivý c h c harakteristik e s te tic ká hodnota krajiny je p rojevem p řírodníc h a kulturníc h hodnot, harmonic kého mě řítka a vztahů v krajině a je vý sledkem trvale udržitelného vý voje krajiny ;p ředp okladem vzniku estetic ké hodnoty jsou sub jektivní vlastnosti p ozorovatele, ob jektivní okolnosti p ozorování a ob jektivní vlastnostikrajiny (skladb a a formy p rostorů,konfig urac e p rvků,struktura složek) harm onic ké m ěří tko krajiny vy jadřuje takové členě ní krajiny , které odp ovídá harmonic kému vztahu činností člově ka a p řírodního p rostředí a zp ůsob ům trvale udržitelného vy užívání dané krajiny ;z hlediska fy zic ký c h vlastnostíkrajiny se jedná o soulad mě řítka c elku a mě řítka jednotlivý c h p rvků harm onic ké vztahy v krajině vy jadřují soulad činností člově ka a p řírodního p rostředí (ab senc e rušivý c h jevů), trvalou udržitelnost užívání krajiny , c háp aný jako harmonic ký soulad znaků jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu his toric ká c harakte ris tika krajinného rá zu je sp ec ific kou součástí kulturní c harakteristiky a sp očívá v souvislostec h kulturníc h a p řírodníc h c harakteristik ob lasti či místa. H istoric ká c harakteristika je klíčová p ro p oc hop enílog iky vztahů mezip řírodnímivlastnostmikrajiny ,jejím vy užíváním a vzhledem a jejic h trvalé (dlouhodob é) udržitelnosti. P atřísem imísta b itev. c harakte ris tika krajinného rá zu je dána druhem a usp ořádáním krajinný c h složek,p rvků a jevů neb o jejic h soub orů,které se p odílejí na vzniku rázu krajiny . Jedná se o c harakteristiky p řírodní, kulturní a historic ké. V nímáme jijako soub orty p ic ký c h znaků krajina je část zemského p ovrc hu s c harakteristic ký m reliéfem, tvořená soub orem funkčně p rop ojený c h ekosy stémů a c ivilizačnímip rvky (§3 zákona) krajinný rá z je dán p řírodní, kulturní a historic kou c harakteristikou určitého místa neb o ob lasti(§12 zákona),resp . vnímatelný miznaky a hodnotamitě c hto c harakteristik
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 15
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
kulturníc harakte ris tika krajinného rá zu je dána zp ůsob em vy užívání p řírodníc h zdrojů člově kem a stop ami,které v krajině zanec hal kulturnídom inanta krajiny je krajinný p rvek či složka v krajině neb o doc hované stop y kultivac e krajiny ,jejic hž vý znam je nesp orný z historic kého hlediska,arc hitektury čijiného ob oru lidské činnosti a které ve svém p rojevu p řevládajíc ím zp ůsob em ovlivň ujíc harakterdaného místa čiob lasti mí s to krajinného rá zu je menší část krajiny , která je p ohledově sp ojitá z vě tšiny p ozorovac íc h stanovišť neb o území ty p ic ké díky své vý razné c harakterové odlišnosti; místo lze vě tšinou jednoznačně vy mezit oblas t krajinného rá zu je „území“ s p odob nou p řírodní, kulturní a historic kou c harakteristikou odrážejíc í se v soub oru jejíc h ty p ic ký c h znaků, který se vý razně liší od sousedíc ího území ve všech c harakteristikác h neb o v ně které z nic h a který zahrnuje víc e míst krajinného rázu;je vy mezena hranic í,kterou mohou b ý t p řírodníneb o umě lé p rvky neb o jiné rozhranímě níc íc h se c harakteristik pří rodníhodnota je dána mírou p řítomnosti ekosy stémů c háp aný c h jako ekosy stémy p řírodní a p řírodě b lízké, p řirozenou morfolog ií krajiny , vnímatelný c h interakc í mezi ekosy stémy a vý razný mi p řírodnímidominantamikrajiny pří rodníc harakte ris tika krajinného rá zu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalý mi p řírodními p odmínkami, který mi jsou p ředevším g eolog ic ké, g eomorfolog ic ké, klimatic ké a b iog eog rafic ké p omě ry ,tak aktuálním stavem ekosy stémů význam ný krajinný prve k dle ustanovení§3,odst. 1,p ísm. b ) zákona zvlá štěc hrá něné úze m ídle ustanovení§3,odst. 1,p ísm. f) zákona 2.1.4.2 Dalšípoužité pojmy v ná sledné m hodnocení dotče ný krajinný pros tor je část krajiny dotčená p ředp okládaný mi vlivy hodnoc eného zámě ru (zp ravidla vizuálními,ale též nap ř. akustic ký miap od.);zahrnuje jedno neb o víc e míst krajinného rázu budova je vy hrazen p ro nadzemní stavb u p rostorově soustředě nou a navenek p řevážně uzavřenou ob vodový mistě namia střešníkonstrukc í(V y hl.137/98Sb .) dom inanta je p řevládajíc í,vládnouc íp rvek v konfig urac ihmotný c h p rvků krajinné sc ény dom inantnírys je p řevládajíc íjev neb o vlastnost krajinné sc ény e s te tic ká hodnota krajinného rá zu je vy jádřením míry c elkového p ozitivního či op ačného c háp ání vý razu dané krajiny kom paktnízá s tavba je souvislá zástavb a, ve které stavb y na seb e b ezp rostředně navazují ve formě řad, uzavřený c h neb o otevřený c h b loků, která tvoří uliční fronty neb o má vý razně uc elenou hranic i vůčiokolníkrajině krajinná s c éna - p řip ozorováníz různý c h míst krajiny vnímáme tzv. krajinnou sc énu - vnímáme ji static ky (nap ř. jako p ohled z vý znamného b odu krajiny ) neb o dy namic ky (jako sled p ohledů z různý c h míst trasy p růc hodu krajinou); krajinná sc éna je nositelem estetic ký c h hodnot, tkvíc íc h v p rostorovém usp ořádání,v neop akovatelnostia jedinečnostip anoramat,v harmonic kém mě řítku a v harmonic ký c h vztazíc h krajiny
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 16
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
pros torové vztahy krajinné s c ény jsou vztahy mezi jednotlivý mi hmotný mi p rvky krajinné sc ény , jejic h vzájemné vzdálenosti,p rop orc e šířkový c h a vý škový c h dimenzí,vý znam důležitý c h b odů,linií a p rostorů,vzájemné osové vazb y ,ry sy sy metrie,g radac e,atd. zá s ah do znaků krajinného rá zu p osouzení míry vlivu zámě ru na identifikované znaky krajinného rázu. Zásah může mít p ozitivní dop ad, nemusí mít žádný dop ad. V p říp adě neg ativního dop adu jeho míra může nab ý vat různé intenzity na škále od slab ého zásahu, p řesstředně silný , silný až p o zásah stírajíc íp řítomné znaky krajinného rázu. znak b ě žný jev určité c harakteristiky krajinného rázu, který není vý znamný ani ojedině lý v rámc i ob lastikrajinného rázu,v rámc ireg ionu neb o v rámc istátu znak doplňují c íjev určité c harakteristiky krajinného rázu,který v určité ob lastineb o místě krajinného rázu dop lň uje c harakter krajiny znak je dine čný jev určité c harakteristiky krajinného rázu,který je ojedině lý v rámc iob lastikrajinného rázu,v rámc ireg ionu neb o v rámc istátu znak s poluurčují c íjev určité c harakteristiky krajinného rázu, který v určité ob lasti neb o místě krajinného rázu vý znamně sp oluurčuje c harakterkrajiny znak význam ný jev určité c harakteristiky krajinného rázu, který je vý značný v rámc i ob lasti krajinného rázu,v rámc ireg ionu neb o v rámc istátu znak zá s adníjev určité c harakteristiky krajinného rázu, který v určité ob lastineb o místě krajinného rázu rozhodujíc ím zp ůsob em determinuje c harakterkrajiny
2.2 Specifikace základních znaků krajiny V e vztahu k zákonu je nutné vy mezení terminolog ic ky uc hop itelný c h elementů krajinného rázu vy tvářejíc íc h samostatně neb o sp olečně : p řírodní, kulturní a historic kou c harakteristiku krajinného rázu určitého místa či ob lasti, jejic hž narušením b y mohlo dojít ke snížení p řírodní či estetic ké hodnoty krajinného rázu,nežádouc í změ ně vztahů v krajině a narušení jejího harmonic kého mě řítka. D ále ap likovat zákonem jmenované entity : kulturní dominanta, V K P , ZC H Ú , kulturní dominanta, mě řítko krajiny ,vztahy v krajině . Jmenované elementy a entity b udeme dále nazý vat znaky krajinného rázu (V orel, Bukáček et al., 2004). Sp ec ifikac e znaku krajinného rázu vy c házíz c itovaný c h metodik. V y mezeníznaků je p rovádě no na úrovnimě řítka vy c házejíc ího z rozsahu studie,tj. územíc elého kraje.
2.3 Aplikace principů ochrany krajinného rázu Ap likac e oc hrany krajinného rázu v p raxi musí vy c házet z rámc e daného zákonem, sjednoc eného terminolog ic kého slovníku a p říp adného p řevodního klíče ve vztahu k zákonnému ustanovení a v nep oslední řadě ob orové srozumitelnosti. Zákon p rac uje stermíny , které je nutné p řevést do odb orné p raxe a srozumitelně p op sat:
2.3.1 Estetickáhodnota Zákon č. 114/92 Sb . o oc hraně p řírody a krajiny uvádí termín estetic ká hodnota krajinného rázu. D ržíme-li se ob sahu slova estetika, p ak jde zákonitě o p ůsob ení krásna na člově ka p rostřednic tvím vnímání p oc itů a dojmů z dané krajiny tvořené vrstvami lidský c h vý tvorů v p řírodním rámc i
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 17
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
v historic kém kontextu. Jejím snížením dosáhneme p otažmo snížení p rávě tě c hto p oc itů a dojmů. V hodnoc ení krajinného rázu je estetic ká hodnota vy jádřena p rojevem znaků, jež samostatně neb o sp olečně vy tvářídojem lib osti(p ozitivníhodnota) činelib osti(neg ativníhodnota).
2.3.2 Př írodní hodnota P odob ně jako estetic ká hodnota je p řírodní hodnota krajinného rázu uvádě na zákonem a vy jadřuje míru p řítomnosti p řírodníc h a p řírodě b lízký c h seg mentů v krajině . Za ty jsou p ovažovány všec hny složky a p rvky krajiny , které svý m vznikem jsou manifestac í p řírodníc h p roc esů, jsou v interakc i a sp olečně tvoří ekosy stém. P řírodní seg menty krajiny , p ro svůj p řirozený p rojev a p ůsob ení, jsou p řevážně hodnoc eny p ozitivně . Za nelib é a tedy neg ativní jsou p ovažovány krátkodob é důsledky katastrof(p ovodně ,suc ha ap od.).
2.3.3 Charakteristiky krajinného rázu K rajinný ráz je tvořen třemi c harakteristikami, jejic hž p řítomnost v krajině je vy jádřena znaky krajinného rázu určité p ovahy (stromy jsou znakem p řírodní p ovahy , zástavb a je znakem kulturní p ovahy ap od.). Zákon p rac uje se třemity p y c harakteristik sp olečně tvoříc íc h krajinný ráz: p řírodníc harakteristika, kulturníc harakteristika, historic ká c harakteristika. T y jsou p řítomny v krajině vždy sp olečně , ně která z nic h však může b ý t dominantní a vý razně p řevažovat nad ostatními a tvořit soub orem p řítomný c h up latň ujíc íc h se znaků krajinného rázu základní c harakter krajiny (p řírodní krajina;kulturní krajina;krajina, kde se silně up latň uje historic ký kontext –historic ká krajina). K aždá c harakteristika je v krajině p řítomna soub orem sp ec ific ký c h znaků krajinného rázu. Znaky jsou p ak vnímány jako skladeb né elementy krajiny , jež jsou p řítomny v hmotné (fy zic ké) činehmotné p odob ě (události,stavy ).
2.3.4 Mě ř ítko krajiny U sp ořádání a velikost složek krajiny a p řítomnost drob ný c h p rvků sp olu sreliéfem vy tváří mě řítko krajiny . Zatímc o v horský c h ob lastec h je mě řítko víc e p odřízeno modelac i terénu a tedy vý škové členitosti a tep rve následně velikosti p loc h (zejména v menšíc h p rostorec h), v rovinatě jší krajině p ahorkatin a p arovin mě řítko utváří zejména velikost p loc h a vý ška skladeb ný c h p rvků. Za harmonic ké mě řítko b ude p ovažováno takové, které vy tváří dojem souladu harmonic kého vy užití krajiny a jejího p řírodního rámc e.
2.3.5 Vztahy v krajině 2.3.5.1 Funkč nívztahy Funkční vztahy deklarují p ředevším p odmíně nost existenc e určitého elementu v krajině vy tvářejíc ího ty p ic ký znak. T akový vztah je nap ř. v základním p ohledu na krajinu dán vztahem sídla a jeho krajinného rámc e,jehož stav a usp ořádánívy p lý vá z vy užitíkrajiny a též vztah mezijednotlivý misídly , jenž vždy g eneruje síť komunikac í. 2.3.5.2 Prostorové vztahy P rostorové vztahy jsou často ab straktnívy jádřenískutečnosti,p oukazujína usp ořádánía skladeb ný c h p rvků krajiny . Zahrnují p ohledové osy , vy mezujíc í horizonty , krajinné p ředě ly , vlivy rozsáhlý c h krajinný c h úp rav,duc hovníob sah krajinný c h elementů ap od.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 18
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
2.3.6 Kulturní dominanty Zákon p rac uje p ouze sjediný m ty p em dominanty a lze p ředp okládat,že se jedná o ty p ic ké p ředevším vý škové dominanty krajiny ,jako jsou kostelníčijiné vě že,ovlivň ujíc íp rostor ob lastineb o jeho část.
2.4 Sledované znaky a hodnoty na regionální ú rovni ORP a jejich ochrana 2.4.1.1 Krajinné př eděly a vymezujícíhorizonty K rajinné p ředě ly vy mezují základní krajinné p rostory (oddě lují krajiny ) – ob lasti krajinného rázu a up latň ují se jako vý razně vy mezujíc í složka krajinné sc ény se všemi p rvky , které jsou její součástí. K rajinné p ředě ly vy tváří jednoznačné horizonty krajiny . Z vy ššíc h míst p ak tvoří skladb u táhlý c h vrstvený c h horizontů b ez vý razný c h dominant vy tvářejíc íc h ty p ic ký p rostor. K rajinné p ředě ly vy tváří často dominantníc elky a stavb y umisťované do vrc holové částip ředě lu se up latň ujív krajinác h,které p ředě loddě luje jako dominanty . O c hrana sp očívá v oc hraně p rostoru, kdy stavb a může p řevý šit vý razně horizont utvářený krajinný m p ředě lem a tím se up latnit v ně kolika ob lastec h zároveň jako vý razná dominanta. 2.4.1.2 Kulturnídominanty s rozsahem uplatněnív rá mci oblasti a nad jejírá mec. K ulturní dominanta krajiny je krajinný p rvek či složka v krajině , jehož vý znam je nesp orný z historic kého hlediska, arc hitektury či jiného ob oru lidské činnosti, který ve svém p rojevu ovlivň uje souhrn c harakteristik daného místa čiob lasti(V orel,Bukáček et al. 2004). Zákon p římo stanovil v §12 oc hranu kulturníc h dominant a lze p ředp okládat ve sp ojení s p rob lematikou oc hrany krajinného rázu, že jsou tím my šleny dominanty p ozitivně se up latň ujíc í. O c hrana kulturníc h dominant vy c házíz metodiky p reventivního hodnoc eníkrajinného rázu (Bukáček, M atě jka 1998). 2.4.1.3 Pohledové a skladebné osy krajiny K rajinné osy jsou p omy slné vektory ,které jsou nositelem usp ořádáníznaků ve smě ru tohoto vektoru. K rajinné osy určují smě r usp ořádání p rvků a složek krajiny . U p latň ují se jako dominujíc í p rvek up latň ujíc íse v ně jakém smě ru (vý razná komunikac e,řeka,údolí) neb o p omy slná osa vy tvářená p rvky krajinné sc ény (dominanty p oložené v jediném smě ru – nap ř. ob c hodní stezky ). O sa určuje p rostorové vztahy v krajině i vnímání jejího mě řítka. O su, která je nositelem sp oluurčujíc ího neb o zásadního znaku krajinné sc ény ,je nutné c hránit. 2.4.1.4 Krajiná ř sky exponované prostory M enšíkomp aktníp rostory svy soký m p odílem p ozitivně vnímaný c h znaků jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu rep rezentujíc íurčité sp ec ific ké krajinné sc enérie reg ionu b y ly vy mezeny jako územís vy sokou p řírodní a estetic kou hodnotou – krajinářsky exp onované p rostory . T y to p rostory b y ly c harakterizovány z p ohledu p řítomnostip ozitivníc h hodnot krajinného rázu a p rovedena identifikac e znaků a hodnot jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu ve smy slu §12 a c itovaný c h metodik. T ato území p ředstavují p rostory , které se vy značují vý razně p řevažujíc í p řítomností p ozitivníc h hodnot krajinného rázu utvářený c h up latně ním znaků p řírodní a kulturní p ovahy a jejic h vzájemný c h souladem vy tvářejíc ím harmonic ké mě řítko krajiny a vztahy v krajině . T y to p rostory p ředstavují sp ec ific ké estetic ky neb o p řírodně hodnotné sc enérie kraje a jako takové jsou c itlivé na umisťování vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy . P ři umísťování tě c hto staveb je nutné se řídit oc hranný mi limity ,ab y nemohlo dojít ke kontaminac ikrajinné sc ény c izorodý mikulturnímip rvky .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 19
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
2.4.1.5 Územís př evahou zvýšených hodnot krajinné ho rá zu C hráně né krajinné ob lasti,p řírodní p arky p ředstavujíc í krajinářsky exp onovaná území,která je nutné z p ohledu jejic h územníc h vztahů oc hránit p řed p říp ady , kdy může dojít k p otenc iálnímu zásahu krajinné sc ény uvnitřtě c hto územízejména z p ohledu: · ·
O c hrany exteriéru území - p ředstavuje ty p ic ké p růhledy na krajinnou sc enérii krajiny území,zejména up latně nína vy mezujíc ím horizontu. O c hrany krajinné sc ény uvnitř území - zasažení vy mezujíc íc h horizontů, ty p ic ké sc ény neb o ob razu uvnitř krajiny území, v důsledku čehož jsou p otlačeny znaky nesouc íp ozitivníhodnoty krajinného rázu.
2.4.1.6 Prostory venkovských sídel s př evahou dochovaných cenných pozitivních prvků V y mezené p rostory ně který c h sídel p ředstavují zastavě né území s estetic ky a kulturně hodnotnou zástavb ou,četný midoc hovaný mip rvky lidové arc hitektury neb o arc hitektonic ky kvalitnímiob jekty v doc hované urb anistic ké struktuře sídla. Č asto jde o p rostory s vy soc e c ennou zástavb ou v doc hovaném historic kém kontextu od vzniku sídla p o současnost b ez vlivu neg ativníc h p rojevů ně který c h ep oc h minulého století. Sídla se vy značují často doc hovaný mi drob ný mi p rvky krajinné sc ény , jako jsou nap ř. volné veřejné p rostory , vy soký p odíl zeleně odp ovídajíc í ob dob í vý sadb y vzrostlé zeleně (tzv. T ereziánský p atent),kamenné p loty ,síť komunikac íje vedena v historic ké stop ě , často sdominantou venkovského kostela (p řevážně sb aroknívě ží) aj. T y to p rostory je nutné uc hránit p řed silný m up latně ním vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy a jejic h umisťování b y mě lo b ý t p rovádě no sohledem na zac hování ty p ic ký c h p růhledů do krajinného rámc e sídla a ob razů v rámc isídla a zejména na zac hováníob razu sídla v krajině . 2.4.1.7 Ochrana typických siluet měst a obcí(obrazu sídla) Ně která sídla se vy značují ty p ic kou siluetou (a ob razem sídla) v krajině sp řevahou p ozitivníc h p rvků, jejíž up latně ní je neodmy slitelnou součástí krajinné sc ény . T erénním p růzkumem b y ly „odhaleny “ ty p ic ké siluety ně který c h sídel up latň ujíc í se p ozitivně v okolní krajině (krajinném rámc i sídla). T y to siluety p ředstavují ob razy sídel, které jsou mnohdy p říčinou vzniku log a sídla neb o ty p ic kého ob razu na p rop ag ačníc h materiálec h (T řeb íč, Jaromě řic e n. R. aj.). Siluety ně který c h sídel p atřily vždy k neodmy slitelný m artefaktům krajiny . Č asto majítrojúhelníkový tvar,kdy zástavb a g raduje ke kostelní vě ži,radnic ineb o zámku na návrší. P rostory , kde se up latň uje silueta sídla s p řevahou p ozitivníc h p rvků s ty p ic ký mi znaky , b udou vy značeny a p op sány a navrženy oc hranné p odmínky . 2.4.1.8 Př írodnídominanty a vyvýšeniny P řírodní dominanty ovlivň ují často velká území díky svému p řevažujíc ímu up latně ní op rotiostatním p rvkům krajinné sc ény , často uzavírají p ohledový p rostor neb o jsou vý razný mi orientačními b ody . P řírodní hodnota je dána p ředevším modelac í terénu, g eolog ic kou skladb ou, p říp adně zalesně ním. V rc holová část vy niká vý razný m zakončením b ez kulturníc h p rvků, často je však kulturními p rvky dop lně na. O c hrana sp očívá v oc hraně p rostoru,kde se dominanta up latň uje p řed narušením ty p ic ký c h p ohledů na dominantu,v oc hraně p rostoru vrc holové částip řed narušením nevhodný m kulturním p rvkem. 2.4.1.9 Ochrana pamá tkových zón a rezervací V y mezené p amátkové zó ny vy p ovídají o existenc izvý šené estetic ké hodnoty dané znaky historic ké a kulturní c harakteristiky krajinného rázu s vy sokou c enností. Jsou p otvrzením existenc e vý znamného
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 20
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
soub oru znaků historic ké p ovahy . V elká část p amátkový c h zó n je c hráně na oc hranný mi p ásmy , kde jsou často stanoveny limity vý stavb y . O c hrana tě c hto zó n b y la analý zou rozšířena o 6 km p ásmo, vy p lý vajíc í z p otenc iální vzdálenosti okruhu silné a zřetelné viditelnosti vertikální stavb y o c elkové vý šc e okolo 80m,kde b y mě lb ý t kladen důraz na vy hodnoc enímožného ovlivně níp amátkové zó ny : · ·
uvnitřp rostoru zó ny a jejího oc hranného p ásma, v ob razu zó ny v krajinném rámc i.
2.5 Sledované indikátory zvýšené př írodní a estetické hodnoty 2.5.1 Indikátory zvýšené př írodní hodnoty Indikátory zvý šené p řírodní hodnoty deklarují op roti ostatním částem území vy šší p řírodní a estetic kou hodnotu krajinného rázu: · · · · · · · · · · ·
P řítomnost národního p arku (NP ) vč. oc hranného p ásma P řítomnost c hráně né krajinné ob lasti(C H K O ) P řítomnost národníp řírodnírezervac e (NP R) vč. oc hranného p ásma P řítomnost národníp řírodníp amátky (NP P ) vč. oc hranného p ásma P řítomnost p řírodnírezervac e (P R) vč. oc hranného p ásma P řítomnost p řírodníp amátky (P P ) vč. oc hranného p ásma P řítomnost evrop sky vý znamné lokality (E V L) sítě Natura 2000 P řítomnost p tačíob lasti(P O ) sítě Natura 2000 P řítomnost p řírodního p arku (dle §12 zák. 114/1992 Sb .) P řítomnost skladeb ný c h p rvků vy ššíc h Ú SE S (reg ionálníc h,nadreg ionálníc h) P řítomnost vý znamný c h krajinný c h p rvků (V K P )
2.5.2 Indikátory zvýšené kulturní a historické hodnoty Indikátory zvý šené kulturní a historic ké hodnoty deklarují op roti ostatním částem krajiny vy šší estetic kou hodnotu krajinného rázu: · · · · · · · · · ·
P řítomnost národníkulturníp amátky (NK P ) vč. p am. oc hranného p ásma (P O P ) P řítomnost arc heolog ic ké p amátkové rezervac e (vč. navrhované a P O P ) P řítomnost mě stské p amátkové rezervac e (M P R)(vč. navrhované a P O P ) P řítomnost vesnic ké p amátkové rezervac e (V P R)(vč. navrhované a P O P ) P řítomnost mě stské p amátkové zó ny (M P Z)(vč. navrhované a P O P ) P řítomnost vesnic ké p amátkové zó ny (V P Z)(vč. navrhované a P O P ) P řítomnost krajinné p amátkové zó ny (K P Z)(vč. navrhované) P řítomnost kulturnínemovité p amátky (vč. navrhované a P O P ) P řítomnost reg ionu lidové arc hitektury P řítomnost arc heolog ic ký c h lokalit
2.5.3 Společné vlastnosti indikátorů P řítomnost indikátorů b ude vy jádřena zastoup ením ANO /NE .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 21
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
2.6 Způ sob identifikace a ú zemní rozsah sledovaných znaků 2.6.1 Diferenciace ú zemí Ú zemíreg ionu b ude rozdě leno na tzv. ob lastikrajinného rázu,p ředstavujíc íúroveň velkého p rostoru vy značujíc ího se p odob ný mi znaky v základníc h ry sec h. O b last p ředstavuje rozsáhlé území s p odob nou p řírodní, kulturní a historic kou c harakteristikou, tedy s p odob ný m soub orem ty p ic ký c h základníc h znaků. Liší se od jiné ob lasti ve všec h c harakteristikác h či v ně které z nic h. M ůže b ý t členě na na krajinné c elky a vždy zahrnuje víc e míst krajinného rázu. O b last je vy mezena p omě rně evidentní hranic í, kterou může b ý t rozhraní mě níc í se konfig urac e p rvků a složek krajiny , tedy znaků jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu. Interiér ob lasti je p řevážně utvářen širšími dálkový mi p ohledy , ob sahuje zp ravidla víc e odlišitelný c h částí (krajinný c h c elků), znaky krajiny jsou vnímány p ředevším z vě tší vzdálenosti v sérii p rolínajíc íc h se krajinný c h sc én. V elikost ob lasti se může p ohy b ovat v ně kolika desítkác h,víc e však ve stovkác h km2 (Bukáček,Bukáčková 2008). O b last b ude p op sána následujíc ím zp ůsob em: · · · · · · · · · ·
V y mezenía základníc harakteristika ob lasti P řítomnost znaků p řírodníc harakteristiky P řítomnost znaků kulturnía historic ké c harakteristiky P rostorové a funkčnívztahy v krajině ob lasti E xteriér ob lasti C itlivost a narušeníp ozitivníc h hodnot V ý čet krajinný c h c elků – odlišný c h rozsahem velký c h částí ob lastí vy tvářejíc íc h c harakteristic ký krajinný p rostor V ý čet sp ec ific ký c h míst krajinného rázu Identifikac e znaků a hodnot krajinného rázu O c hranné p odmínky
2.6.2 Identifikace znaků a hodnot krajinného rázu Identifikac e znaků a hodnot b ude p rovedeno z p ohledu tří c harakteristik a dle c itované metodiky p reventivního hodnoc ení krajinného rázu. P ro každou z c harakteristik krajinného rázu (p řírodní, kulturní, historic ká) v dotčeném p rostoru (D oK P ) je třeb a sp ec ifikovat markantní znaky , které se nejsilně jiup latň ujív krajinném rázu –je to b uď p rostá p řítomnost p rvků a jevů neb o jejic h p rostorové a estetic ké up latně ní: · · ·
identifikovat důležité ry sy a znaky hodnoc ené krajiny ,které jidefinují, identifikovat důležité znaky up latň ujíc íc h se sídelneb o jediného sídla, identifikovat důležité ry sy p rostorový c h vztahů a mě řítka krajiny .
Znaky p řírodní c harakteristiky mohou tkvě t v p řítomnosti, c harakteru, struktuře a vizuálním p rojevu následujíc íc h p rvků a jevů: reliéf, lesy , p orostní p láště okrajů lesů, rozp tý lená dřevinná zeleň , louky , mokřady , vodní toky , vodní nádrže a jezera - b řehové p orosty , vodní p loc hy . P řítomnost p řírodníc h hodnot v dotčeném krajinném p rostoru je též zp ravidla indikována p řítomností p řírodníc h c enností, c hráně ný c h zákonem (rezervac e,p amátky ). Znaky kulturní a historic ké c harakteristiky mohou tkvě t v p řítomnosti, c harakteru, struktuře a vizuálním p rojevu následujíc íc h p rvků a jevů: místa kulturně -historic kého a duc hovního vý znamu,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 22
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
stavb y a staveb ní soub ory dokládajíc í historic ký vý voj a vy užití krajiny , struktura osídlení a urb anistic ká struktura sídel, ob raz sídla, kulturně - historic ký vý znam zástavb y , zap ojení sídla do p řírodního rámc e. P řítomnost p ozitivníc h hodnot v dotčeném krajinném p rostoru je též indikována p řítomností arc hitektonic ký c h a p amátkový c h hodnot. E stetic ké hodnoty krajiny jsou sp oluvy tvářeny p rostorový mi vztahy a usp ořádáním krajinné sc ény (p rostorová skladb a a c harakter p rostorů, konfig urac e a c harakter p rvků, rozlišitelnost) harmonií vztahů a mě řítka. Znaky p rostorový c h vztahů a usp ořádání krajinné sc ény mohou tkvě t v p řítomnosti, c harakteru, struktuře a vizuálním p rojevu následujíc íc h p rvků a jevů: mozaika krajinný c h složek,p lošná struktura krajiny ,liniová struktura krajiny ,b odová struktura krajiny ,b arevnost v krajinné sc éně ,kontrast hranic krajinný c h složek,g eometrizac e krajinný c h složek,horizonty a p rostorové vy mezeníkrajinné sc ény . P řítomnost p ozitivníc h hodnot v dotčeném krajinném p rostoru je též indikována p řítomností ně který c h sp ec ific ký c h hodnot p rostorového usp ořádání krajiny (mozaika krajiny – ry tmic ké střídání p loc h,horizont,sp ec ific ká struktura krajiny ). Znaky harmonic ký c h vztahů v krajině a harmonic kého mě řítka jsou vy jádřeny zejména souladem lidský c h činností v krajině , tedy souladem znaků a jevů p řírodní c harakteristiky na jedné straně a kulturní a historic ké c harakteristiky na straně druhé. D ále tkví v souladu mě řítka c elku a mě řítka jednotlivý c h p rvků, ve formác h p rostorů a v zastoup ení p řírodníc h a p řírodě b lízký c h složek a p rvků krajiny .
2.6.3 Klasifikace znaků a hodnot krajinného rázu Jak p op isuje c itovaná metodika, jsou každému znaku dány vlastnosti, které definují jejic h míru up latně ní v krajinné sc éně či hodnoc eném soub oru ob razů – vý znam (zásadní, sp oluurčujíc í, dop lň ujíc í),p rojev (p ozitivní,neutrální,neg ativní) a c ennost (jedinečný ,vý značný ,b ě žný ). V ý znamem rozumíme určitý p odíl znaku neb o hodnoty v c elkovém vý razu krajiny . V ý znam stanovujeme ve třec h stup níc h p odle následujíc ístup nic e: I. Zá s adní(X X X ) – dává vy mezení ob lasti neb o místa, odlišuje jejod okolníc h, utváří c elý p rostor ob lasti či místa. O dstraníme-li takový znak, může dojít ke změ ně vy mezení c elého místa neb o ob lasti neb o setření základního c harakteru c elého p rostoru (znaků se zásadním vý znamem může b ý t víc e než jeden). P otlačením znaku může dojít ke změ ně c elkového c harakteru krajinného rázu. II. S poluurčují c í(X X ) - dává základní ob sah (tvář) vy mezené ob lasti či místu, sp oluvy tváří c harakter c elého p rostoru, ale nevy mezuje jej. O dstraníme-li takový znak, může dojít ke změ ně c elkového c harakteru ob lastičimísta neb o setřeníčip otlačenívý razu v částičic elém území. P otlačením znaku může dojít ke změ ně vý razu ně které části krajiny neb o změ ně vnímánísoub oru sp oluvy tvářejíc íc h ty p ic ký c h znaků. III. D oplňují c í(X ) – je nezanedb atelný , p ůsob í však jako dop lň ujíc í p rvek, který nelze op ominout (soub or dop lň ujíc íc h p rvků se v určitém p ohledu – mě řítka či úhlu p ohledu – může stát znakem sp oluurčujíc ím. D op lň ujíc íznaky vy tváříjemné nuanc e c elé krajinné sc ény ; detail, který může b ý t velmi důležitý . O dstraně ním takového znaku neb o c elého soub oru znaků nedojde ke změ ně základního c harakteru krajinného rázu ob lastičimísta, ale dojde k
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 23
p otlačení neb o narušení ně které z důležitý c h součástí krajinné sc ény . P otlačením znaku doc házíke změ nám v detailním p ohledu. K lasifikac e p ozitivníc h a neg ativníc h p rojevů1 znaků,které b y ly identifikovány v dotčeném krajinném p rostoru (D oK P ). K aždý identifikovaný znak, krom toho, že má určitý p odíl na c elkovém c harakteru krajinného rázu, se vy značuje p rojevem. P rojev může b ý t p ozitivní, tzn. že daná c harakteristika p ůsob í v c elkové krajinné sc éně kladně , neb o neg ativní, p říp . neutrální. U rčení p rojevu je velmi důležité p ro následné vy hodnoc ení znaků jednotlivý c h c harakteristik. Neg ativní p rojev je stanovován tě m znakům, které svou p řítomností p ůsob í rušivě , jsou z ně jakého důvodu nep řijatelné, c izorodé, narušují dílčím zp ůsob em harmonic ké vztahy a mě řítko, stírají p ozitivní vnímání částí krajiny ap od. P ozitivní znaky jsou p ředevším ty , které jsou ob ec ně vnímány jako p ozitivní, harmonizujíc í a sp olečnostíakc ep tovatelné. K lasifikac e c ennosti znaků, které b y ly identifikovány v dotčeném krajinném p rostoru (D oK P ). Identifikované znaky nemají z hlediska jejic h p řítomnosti stejnou c ennost. Ně které z nic h můžeme p roto označit jako jedinečné – znaky ,které jsou neop akovatelné a vy tváříty p ic ký ráz ob lastičimísta, jiné jako vý značné –reg ionálně c enné neb o b ě žné. P ozn.: Je zřejmé,že zásahy do jedinečný c h hodnot neb o jejic h deg radac e b udou p ovažovány za konfliktně jší než zásahy do znaků a hodnot, které takovou c ennost nemají. V lastnostijednotlivý c h znaků jsou p ak vy jádřeny dle následujíc ího klíče: V ý znam Znak
P rojev
C ennost
Zásadní Sp oluurčujíc í D op lň ujíc í p ozitivní neutrální neg ativní jedinečný
vý značný
b ě žný
N a př.: L es je slo ž ko u kra jiny utvářeno u příro d ním i elem enty,je vša k výra zně o vlivněn ho spo d ářsko u činno stíčlo věka ,která m u vtiskává cha ra kter a jeho veliko st a uspo řád ánívycházíz histo rie využ ití plo chy,na které se na chází. Jeho pro jev ja ko zna ku příro d nícha ra kteristiky je po zitivní,vliv kulturní sniž ujícípříro d ního d no tu zna ku jevša k neutrálnínebo nega tivní. Znaky se up latň ují v rámc iob lastikrajinného rázu (sídlo, komunikační síť, soub or znaků), nad rámec ob lastikrajinného rázu (dominanta,ty p osídlení,ty p krajiny ).
2.6.4 Ochranné podmínky O c hrana p ozitivníc h hodnot b y b y la zc ela neúp lná b ez návrhu oc hranný c h p odmínek tě c hto hodnot. O c hranné p odmínky jsou vždy uvádě ny jako vý čet činností,u který c h hrozísníženíhodnot krajinného rázu, a tedy nejsou dop oručeny . V ý čet je konkrétní ke konkrétním znakům určité c harakteristiky krajinného rázu neb o ob ec ný vedouc í k zab ezp ečení p rinc ip u oc hrany krajinného rázu. O b ec né p odmínky jsou p ak konkretizovány na detailníúrovnizp rac ování.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 24
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3 Charakteristika ř ešeného ú zemí V y mezené území O RP T řeb íč tvoří jihový c hodní část kraje V y sočina navazujíc í na Jihomoravský kraj. Jedná se o oválovité území zasahujíc í do c entrálního p rostoru mohutné K řižanovské vrc hoviny , do které se zde zakliň uje p rostor p ahorkatin a kotlin Jevišovské p ahorkatiny . Ú zemí je p rotažené od severu k jihu. Severní část tvoří ob louk K řižanovské vrc hoviny rep rezentovaný sp ec ific ký mi p rostory se sy enitový mi skalními útvary , b orový mi lesy , modelovanou krajinou v okolí řeky Jihlavy . C entrální část území tvoří mohutná sníženina snevy soký mi kop c i kotlinového c harakteru T řeb íčská kotlina, kam je situováno mě sto T řeb íč. U rb anizovaný p rostor mě sta se rozkládá p o ob ou b řezíc h řeky Jihlavy p rotékajíc í severní částí Jaromě řic ké kotliny (T řeb íčská kotlina) v kulisác h kop c ovité krajiny K řižanovské vrc hoviny . Nap říč územím p rotéká řeka Jihlava, která odvodň uje jeho p řevážnou část, záp adní stranu p ak odvodň uje Roky tná a její drob né p řítoky p rotékajíc í vý razně p rotaženou Jaromě řic kou kotlinou,severový c hodníčást je odvodň ováno řadou drob ný c h p otoků a říček,které se vlévají do O slavy . Reliéf má p řevážně p ahorkatinný smalou vý škovou členitostí. P ouze na severníc h okrajíc h a v údolíc h p řec hází p rostor do mírně zvlně né krajiny vrc hovin. Ú zemí je na jihu ohraničeno Znojemskou p ahorkatinou, jež je p rořezána hraniční říčkou Roky tná, na severu rozhraním mezi Brtnic kou a Bíteškou vrc hovinou ty p ic kou sníženinami sry b níky . V ý c hodní část vy mezuje vý razně p rotažený zalesně ný p rostor vrc hů H ory , V K op c íc h, Srnčí, Sp álený , Bukovec , Č ertic e, Šindelářův Stařečské p ahorkatiny a Brtnic ké vrc hoviny . P ovrc h území je místy tvořen rozsáhlý mi sníženinami (Jaromě řic ká kotlina), místy kop c ovitou krajinou (Brtnic ká vrc hovina, Bítešská vrc hovina), p řevážně však p lošším reliéfem o malé vý škové členitosti sp ahorky (Znojemská p ahorkatina). K rajina je p řevážně vy užívána k země dě lství, které nejvý razně ji ovlivnilo její tvář, lesnic tví a ry b níkářství (zejména v severní p olovině ). Reg ion p ředstavuje krajinu četný c h kontrastů a p řekvap ivý c h ob razů a hodnot. Sp rávní p rostor O RP T ŘE BÍČ je vy mezen územím sídel: Bačic e, Batouc hovic e, Benetic e, Biskup ic e u H rotovic ,Boc hovic e,Boň ov,Bransouze,Brtnic ký Č íc hov,Budíkovic e,Budišov,Č áslavic e,Č ec hočovic e, Č ec htín,Č ervená Lhota,Č íhalín,Č ímě řnad Jihlavou,D alešic e,D olní V ilémovic e,D ukovany ,H eraltic e, H eřmanic e u Rouc hovan, H odov, H orní H eřmanic e, H orní Smrčné, H orní Ú jezd u T řeb íče, H orní V ilémovic e,H ory u P ředína,H ostákov,H rotovic e,H roznatín,H vě zdoň ovic e,C hlístov u Roky tnic e nad Roky tnou, C hlum nad Jihlavou, C hroustov u T řeb enic , Jaromě řic e nad Roky tnou, K amenná nad O slavou, K lementic e, K lučov, K ojatín, K ojetic e na M oravě , K oně šín, K outy u T řeb íče, K ozlany , K ožic hovic e, K rac ovic e, K rahulov, K rhov u H rotovic , Lesůň ky , Lip ň any u Skry jí, Lip ník u H rotovic , Litovany , Loukovic e, M arkvartic e u T řeb íče, M astník, M ikulovic e, M ilatic e, M y slib ořic e, Nárameč, Nová Brtnic e, Nová V es u T řeb íče, Nové P etrovic e, Nový T elečkov, O dunec , O hrazenic e na M oravě , O krašovic e,O křešic e u T řeb íče,O kříšky ,O p atov na M oravě ,O stašov na M oravě ,P etrovic e u T řeb íče, P etrůvky , P lešic e, P oc ouc ov, P odklášteří, P okojovic e, P op ovic e nad Roky tnou, P ozď atín, P ozď átky , P řec kov, P ředín, P řešovic e, P řib y slavic e nad Jihlavou, P říložany , P říštp o, P táčov, P ulkov, P y šel, Račerovic e,Račic e u H rotovic ,Radkovic e u H rotovic ,Radonín,Radošov,Ratib ořic e na M oravě ,Rohy , Roky tnic e nad Roky tnou, Rouc hovany , Rudíkov, Římov na M oravě , Říp ov, Skry je nad Jihlavou, Slavě tic e, Slavic e, Slavičky , Smrk na M oravě , Sokolí, Stařeč, Strop ešín, Střítež u T řeb íče, Střížov u T řeb íče, Studnic e, Svatoslav u T řeb íče, Šeb kovic e, Šemíkovic e, Ště mě c hy , Ště p ánovic e u Jaromě řic nad Roky tno, T rnava u T řeb íče, T řeb enic e na M oravě , T řeb íč, T řeb íčský Č íc hov, T ý n u T řeb íče, U deřic e, V ac enovic e, V aldíkov, V aleč u H rotovic , V aneč, V ě stoň ovic e, V ladislav, V lčatín, V ý čap y , Zárub ic e,Zašovic e a jejic h částí.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 25
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.1 Př írodní podmínky a př írodní charakteristika ú zemí 3.1.1 Geologie Na území okresu T řeb íč se stý kají dvě g eolog ic ké jednotky , konkrétně moravské moldanub ikum a moravikum svratec ké klenb y . Součástí moravského moldanub ika je třeb íčský a námě šťskokrumlovský g ranulitový masiv. T řeb íčský masiv je p aleozoic kého stáří, ostatní jednotky jsou p roterozoic ké. M oravské moldanub ikum a námě šťsko-krumlovský masic se stý kají se svratec kou klenb ou v její jižní částip odélnámě šťského zlomu,který má smě r p řib ližně SZ-JV . T řeb íčský masiv je od svratec ké klenb y oddě len b ítešský m zlomem smě ru c c a SV -JZ. G ranulity námě šťsko-krumlovského masivu jsou úzc e sp jaty se serp entinity (hadc i), amfib olity s g fö hlský mi ortorulami. Bě hem herc y nské metamorfó zy b y la část g ranulitový c h hornin retrog rádně p řemě ně na a nab y la vzhledu leukokrátníc h ortorul. O d Námě ště nad O slavou b y la už v 18. století p op rvé na svě tě p op sána nejrozšířeně jší hornina ob lasti, g ranulit, a to p od názvem „námě šťský kámen“.
M ap ka 1: H orninové p odložířešeného území
T řeb íčský masiv je mohutné tě leso trojúhelníkového p ůdory su, složené z hlub inný c h mag matic ký c h hornin. Základní horninou jsou durb ac hity . H ornina je c hudá křemenem, b ohatá tmavou slídoub iotitem, s náp adný mi vy rostlic emi draselného živc e. U vnitř masivu se nac házejí ostrůvky kry stalinika, složením odp ovídajíc í strážec kému moldanub iku. V jižní části masivu vy stup ují
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 26
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
samostatné masivky leukokrátníc h g ranitů. Na tektonic ky p redisp onované struktury jsou vázány žíly ap litu,p eg matitů,g ranidioritový c h p orfy rů a g ranitový c h p orfy rů. T řeb íčský masiv je c harakteristic ký vy sokou p řirozenou radioaktivitou v důsledku ob sahu uranu,thoria a radioaktivního izotop u draslíku. Svratec ká klenb a se vy značuje p říkrovovou stavb ou. Zastoup eny jsou skup iny b ítešská a olešnic ká. Bítešská skup ina zahrnuje řadu nejrůzně jšíc h variet rul,olešnic ká skup ina ob sahuje dvojslídné svory s g ranátem, g rafitic ké fy lity , svory a jemnozrnné b iotitic ké a dvojslídné p araruly s kry stalic ký mi váp enc i. M ísty jsou na p ovrc hu zac hovány drob né denudačnírelikty neog enníc h sedimentů. Jedná se o údolní vý p lně vě tšíc h toků neb o lokálníc h jezerníc h p ánví. T vořeny jsou zp ravidla c y klic ky se střídajíc ími ště rky ,jílovitý mip ísky a jíly . C harakteristic ké jsou jíly svltavíny . Z p leistoc énu se místy zac hovaly nesouvislé p okry vy sp raší, sp rašový c h hlín a ště rkop ísčitá souvrství niv. Svahové a sp lac hové sedimenty rozmanitého složení sp adají do ob dob í p leistoc én-holoc én. H oloc enního stáříjsou p ísčitohlinité,fluviálnísedimenty vy p lň ujíc íúdolnínivy vodníc h toků. Na okraji území T řeb íčska a v okolí Námě ště nad O slavou leží ložiska uranový c h rud (Jasenic e a P uc ov). U H ostákova jsou drob né vý sky ty w olframový c h rud. Staveb ní kámen je tě žen na lokalitě P olic e u Jemnic e (rula, amfib olit), dále u P říštp a (g ranit). V okolí T řeb íče se vy sky tují vý znamné křemenné žíly (Boc hovic e,H ostákov,V ladíkov,K ojatín).
3.1.2 Geomorfologické členě né ú zemí Ú zemí O RP T řeb íč náleží k Č esko-M oravské soustavě Č eské V y sočiny , p odsoustavě Č eskomoravská vrc hovina. M á ty p ic ké ry sy g eoreliéfu na starý c h p řemě ně ný c h a vy vřelý c h horninác h herc y nského základu Č eského vy sočiny . Základním ry sem je rozdílmezi p lošinamia zaob lený mi hřb ety na straně jedné a zahloub ený miříčnímiúdolímina druhé straně . P řevládá p ahorkatinný a vrc hovinný g eoreliéf. Na území hodnoc eného p rostoru zasahují dva g eomorfolog ic ké c elky , a to vy šší K řižanovská p ahorkatina na záp adě a severu a nižšíJevišovic ká p ahorkatina ve středu,vý c hodě a jihu okresu. V záp adní části O RP se táhne mezi údolími řeky Brtnic e a údolím řeky Jihlavy od severu k jihu nesoumě rný , z velké části zalesně ný Zašovic ký hřb et. Ú zký vy šší p ruh g eoreliéfu K řižanovské vrc hoviny zasahuje i do severní části okresu. V ůči nižší Jaromě řic ké kotlině na vý c hodě je hřb et omezený zlomový m svahem na čáře M artínkov-C idlina-Římov-C hlístov. Jádro ob lasti tvoří Jaromě řic ká kotlina v severozáp adní části Jevišovic ké p ahorkatiny . K otlina má p loc hé dno ve střední vý šc e 475,1 m n.m. H řb et Stařečské p ahorkatiny jižně od T řeb íče smě ru Z-V oddě luje T řeb íčskou kotlinu s mě stem T řeb íč na severu a M oravskob udě jovic kou kotlinu s mě sty Jaromě řic e nad Roky tnou a M oravské Budě jovic e na jihu. Sníženina vznikla hlavně vlivem menší odolnosti g ranitoidů třeb íčského masivu vůči trop ic kému zvě trávání. P římočarý úsek údolí Jihlavy meziT řeb íčía V ladislavíje vázaný na třeb íčský zlom smě ru Z-V . Jihový c hodní část O RP zaujímá Znojemská p ahorkatina, p rořezaná hlub oký mi údolími Roky tné a Jevišovky . D o nejjižně jšíčástiob lastizasahujímalé vý b ě žky Jemnic ké kotliny a Bítovské p ahorkatiny .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 27
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 2: G eomorfolog ic ké c elky zasahujíc ído řešeného území
Geo m o rf o lo gick ý celek Jevišo vick á pah o rk atina Jaromě řic ká kotlina - severozáp adní část Jevišovic ké p ahorkatiny , sníženina s p loc hý m dnem, nad které ční ojedině lé vy vý šeniny vzniklé p ředevším vlivem menší odolnosti žul třeb íčsko-meziříčského p lutonu. Na územízasahuje okrajově . M oravskob udě jovic ká kotlina – okrsek v jižní části Jaromě řic ké kotliny ;sníženina sp loc hý m p ahorkatinný m dnem. V sv. části složená z žul až sy enitů třeb íčského masivu, zb ý vajíc í část v mig matitec h a p ararulác h moravské vě tve moldanub ika. M ísty p omě rně moc né vrstvy kaolínů. Na rozvodíc h p lošiny holoroviny , rozevřená údolí řek Roky tné a Jeviišovky a jejic h p řítoků. Nejvy šší b od H olý kop ec 579,3 m. O b last je málo zalesně ná b orový mi a smrkový mi lesíky sdub em,p řevládajíp ole a kulturnílouky ,rozp tý lené ry b níky smokřadnímilemy . Stařečská p ahorkatina –okrsek Jaromě řic ké kotliny ;p ahorkatina v severozáp adníčástikotliny p ři úp atí vý razného svahu na čáře M artínkov (část ob c e Jakub ov u M oravský c h Budě jovic )C idlina-Římov-C hlístov. Ú p atní p ahorkatinassedimenty vy b íhajíc í v úzký hřb et se suky M ikulovic ká hora (586 m),H ošťanka (573,3 m) a K lučovská hora (595m),oddě lujíc ínavzájem T řeb íčskou a M oravskob udě jovic kou kotlinu. T vořená žulami, durb ac hity a křemenný mi sy enity třeb íčského p lutonu, mig matity a p ararulami. Nejvy šší b od Zadní hora 633,5 m. O b last je středně zalesně ná smrkový mi a b orový mi p orosty , vzác ně smíšený mi lesy , p řevládajíp ole.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 28
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
T řeb íčská kotlina – okrsek v severní části Jaromě řic ké kotliny ; sníženina skup ovitý m p ovrc hem v horninác h třeb íčsko-meziříčského masivu sčetný mi tvary zvě trávání a odnosu žuly (ruw ary , žokovité b alvany , skalní mísy ap od.). H lub oké nec kovité a p římočaré údolí Jihlavy mezi T řeb íčí a ob c í V ladislav je kontrolováno zlomem smě ru Z-V . Severně od údolí Jihlavy je p ravoúhlá říčnísíť vázána na tektonic ké p rvky masivu,ně které p ravostranné p řítoky Jihlavy mají hlub oká údolí sp eřejemi. M ísty jsou ostrůvky neog enníc h usazenin, jižně od mě sta T řeb íč jsou vltavínonosné usazeniny . Nejvy šší b od K op aniny 520,6 m, vý znamné b ody P ančalov 485,2 m a Stříb rný kop ec 460,4m. O b last je středně zalesně ná p řevážně b orový mia smrkový mi p orosty sdub em, p řevládají p ole a kulturní louky , zb y tky lad step lomilnou veg etac í(nap ř. koniklec em velkokvě tý m). Znojemská p ahorkatina - jihový c hodní část Jevišovic ké p ahorkatiny , členitá p ahorkatina p rořezaná hlub oký mi údolími Roky tné, Jevišovky , Jihlavy , O slavy a D y je. Složená je z kry stalic ký c h hornin a vy vřelin dy jského p lutonu, ostrůvky mioc enníc h usazenin (kaolíny ). O b last mezi Námě ští n/ O . a Jaromě řic emin/ R. H rotovic ká p ahorkatina – úzký p ruh p loc hé p ahorkatiny na rozvodí mezizaříznutý miúdolími Jihlavy a Roky tné skloně ný od SZ k JV , tvořený rulami, g ranulity sp ruhy amfib olitů a hadc ů moldanub ika. Na p lošinác h holoroviny se vy sky tují hlub oké trop ic ké zvě traliny (zejména hadc ů), místy jsou ostrůvky neog enníc h mořský c h usazenin. P loc há údolí se smě rem k jihový c hodnímu okraji zahlub ují. Nejvy šší b od V alečský kop ec 529,6 m. O b last málo zalesně ná b orový mi, smrkový mi a dub ový mi p orosty , p řevládají p ole; časté zb y tky p astvinný c h lad skoniklc em velkokvě tý m,vstavačem kukačkou a smilem p ísečný m. M ohelenská vrc hovina – okrsek Znojemské p ahorkatiny ; členitá vrc hovina shlub oký mi zaklesnutý mi meandry údolí řek Jihlavy , O slavy a C hvojnic e, složená z rul, g ranulitů, hadc ů moldanub ika a moravika., M ísty jsou ostrůvky neog enníc h mořský c h zvě tralin, na hadc íc h hlub oké trop ic ké zvě traliny . Nejvy šší b od Č erná hora 451,6 m, vý znamný b od Biskoup ský kop ec 397,3 m. Na holorovině p řevládají p ole, v říčníc h údolíc h p estrá mozaika b orový c h, smrkový c h a dub ový c h p orostů, dub ohab rový c h p ařezin a zakrslý c h doub rav, ojedině le zb y tky b ukový c h p orostů. Sp olečenstva na hadc íc h jsou c hráně na. M y slib ořic ký hřb et – p rotažený ve smě ru SV -JZ svrc hovinný m p ovrc hem, složený hlavně z mig matitů a p ararul moravského moldanub ika. P loc há vrc holová část tvořena p lošinami holoroviny , okraje rozřezané údolími. Nap říč hřb etem p rob íhají p růlomová údolí vodníc h toků vy tékajíc íc h z M oravskob udě jovic ké kotliny ,zejména Roky tné a Jevišovky . Nejvy šší b od Na Skalném 556,5m. H řb et je p řevážně zalesně ný smrkový mia b ukový mip orosty sdub em, vzác ně jib ukem,místy dub ové p orosty ;v nivě Roky tné vlhké louky . Námě šťská sníženina – p loc há sníženina, zčásti vy tvořena v žulác h až sy enitec h třeb íčskomeziříčského masivu a zčásti v rulác h moldanub ika a moravika, na dně jsou mioc enní usazeniny . V ý znamný b od Na stráži 481,4 m. O krsek tvoří mozaika p olí, luk, b orový c h a smrkový c h lesů a ry b níků smokřadnímilemy . T avíkovic ká p ahorkatina – členitá p ahorkatina p rořezaná ve středu zaklesnutý mi meandry Roky tné a na jihu řeky Jevišovky ;složená z rul, mig matitů, g ranulitů, hadc ů a amfib olitů moravského moldanub ika (na hadc íc h jsou místy hlub oké trop ic ké zvě traliny zejména p od p okry vem neog enníc h usazenin). Nejvy šší b od Za jezerem 451,1 m. O b last je v jižní části
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 29
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
málo, jinde středně zalesně ná b orový mi a smrkový mi p orosty , méně se vy sky tují dub ové kmenoviny a p ařeziny ;p řevažujíp ole,četné zb y tky p astvinný c h lad step lomilný midruhy . Geo m o rf o lo gick ý celek Křiž ano vsk á vrch o vina Brtnic ká vrc hovina - záp adní část K řižanovské vrc hoviny , p loc há vrc hovina tvořená kry stalic ký mi b řidlic emi (rulami) s hlub inný mi vy vřelinami. P říznačný je p ovrc h dlouhý c h hřb etů, oddě lený c h p odélný mi sníženinami, v severní části hřb ety ve smě ru sever-jih v p říčném p rofilu vý razně nesoumě rné,nad p loc hý p ovrc h se zvedajísuky skry og ennímijevy ,mřížová říčnísíť,říčníúdolíjsou v p ramenný c h ob lastec h p loc há a na dolníc h toc íc h se zařezávají. Č ec htínská vrc hovina – okrsek Brtnic ké vrc hoviny , sp omě rně členitý m p ovrc hem. Záp adní část je tvořena c ordieritic ký mi mig matity moldanub ika, střední a vý c hodní část žulami až durb ac hity třeb íčského p lutonu. V žulác h vznikl na p olorovině kup ovitý p ovrc h sruw ary a žokovitý mi b alvany , záp adní část je rozřezána hlub oký mi údolími levý c h p řítoků Jihlavy . Nejvy ššíb od Smrček 674,1 mm. Ú zemíje p řevážně zalesně no smrkový mia b orový mip orosty , střídajíse zde p ole,louky ,p astviny a c hráně ná p astvinná lada. M arkvartic ká p ahorkatina – členitá p ahorkatina na rozvodí mezi řekami Jihlava a D y je, tvořená hlavně rulami,méně mig matity moldanub ika. Na rozvodíc h p lošiny holoroviny ,údolí smě ru S-J jsou často v p říčném p rofilu nesoumě rná. Nejvy šší b od V eselský vrc h 711,9 m. Severní část okrsku je p řevážně zalesně ná smrkový mip orosty sb orovic í, vzác ně jisb ukem a jedlí. P ole se střídajísvlhký miloukamia drob ný miry b níky . P uklic ká p ahorkatina – nesoumě rný hřb et mezi Jihlávkou a Brtnic í sp ahorkatinný m p ovrc hem. V severní části v okolí ob c e P uklic e je tvořen p y roxen-b iotitic kou žulou až křemenný m monzonitem jihlavského masivu,v jižníčástirulamia mig matity moldanub ika. Ze řb etu stékají krátké toky k Jihlávc e a dlouhé p otoky na vý c hod k Brtnic i. Nejvy šší b od Roviny 658 m. Smrkové p orosty smodřínem a b orovic í,vzác ně jib ukem;p ole,louky a drob né ry b níky sp ob řežnímimokřady . D o územíO RP zasahuje okrajově severně nad O p atovem. Zašovic ký hřb et – p rotáhlý nesoumě rný hřb et smě ru J-S mezi údolími Brtnic e a Jihlavy . V severní části tvořený melanokratní žulou až křemenný m monzonitem jihlavského masivu. V e střední části c ordideritic ký mi mig matity a v jižní části p ararulami moldanub ika a v jižní části p ararulami moldanub ika, p ruhy křemenc ů a kvarc itic ký c h rul, četné zlomy smy lonitic ký mi zó nami. P ovrc h sp lošinami holoroviny je skloně ný k vý c hodu. Smě rem na záp ad stékají ze hřb etu jen krátké toky , smě rem na vý c hod delší p řítoky Jihlavy . Rozvodí p rob íhá b líže k Brtnic i. H lub oké údolí Brtnic e je mezi Brtnic í na severu a Brodc i na jihu kontrolované zlomem, jižně od ob c í P římě lkov a Střížov tvoří údolí Brtnic e p ravoúhlý ohy b . Nejvy ššíb od M uřenka 711,2 m. H řb et je p řevážně zalesně ný smrkový mip orosty ,ojedině le se zde vy sky tujízb y tky b učin;p ole,vlhké louky . Bítešská vrc hovina - severový c hodní část K řižanovské vrc hoviny . P loc há vrc hovina složená z kry stalic ký c h b řidlic (hlavně ruly ) a vy vřelin, místy ostrůvky mořský c h neog enníc h usazenin. P loc hý p ovrc h vrc hoviny je dob ře p řizp ůsob en odolnosti hornin, místy jsou uc hovány hlub oké trop ic ké zvě traliny . Neog enníusazeniny jsou místy v údolíc h řek (Loučka). V elkomeziříčská p ahorkatina – členitá p ahorkatina p rořezaná hlub oký mi údolími O slavy a p řítoků,složená hlavně z rud a g ranulitů p estré skup iny moldanub ika (v severníčásti) a žulaž
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 30
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
sy enodioritů třeb íčského masivu (v jižní části). V žulác h vzniklkup ovitý p ovrc h a různé tvary zvě trávání a odnosu (ruw ary , žokovité b alvany ap od.). Ú dolí řeky O slavy je zařezané a úzké v g ranulitec h u ob c e M ostiště a p od zámkem ve V elkém M eziříčí jsou p eřeje. Nejvy šší b od C hlumek 628 m. O b last středně zalesně ná smrkový mip orosty sb orovic ía b orový mip orosty . Jinošovská p ahorkatina – rozsáhlý okrsek Bítešské vrc hoviny ;p řevážně členitá p ahorkatina, vý c hodně od V elkého M eziříčí a v severový c hodní části až p loc há vrc hovina. T vořena v severní části b iotitic ký mi mig matitic ký mi rulami moldanub ika, záp adní část vý b ě žky třeb íčského p lutonu (hlavně durb ac hy ty ), jižní část fy lity a b ítešská ortorula moravika. V e středu p loc hý p ovrc h skloně ný od SZ k JV sp lošinami holoroviny , okraje jsou rozřezány hlub oký mi údolími vodníc h toků;zejména v severní části nad p loc hý p ovrc h vy čnívají suky . Nejvy šší b od Svatá hora 679,3 m, vý znamný b od Na skalác h 654 m. O b last je v severní části středně , v jižní p řevážně zalesně ná smrkový mi p orosty sb orovic í, místy sjedlí a modřínem, v jižní části i sb ukem, hojně b orové p orosty i doub ravy ; p ole, louky , drob né ry b níky smokřadnímilemy . P y šelský hřb et – p ruh vrc hovinného g eoreliéfu mezi Námě šťskou sníženinou na jihu a V elkomeziříčskou p ahorkatinou na severu,tvořený žulamiaž sy enodiority třeb íčského masivu a b iototic ký mimig matitic ký mirulamimoldanub ika;p lošiny p oloroviny . Nejvy ššíb od P y šelská horka 510,5 m. H řb et je středně zalesně ný smrkový mi a b orový mi p orosty ;p ole, louky , drob né ry b níky .
M ap ka 3: G eomorfolog ic ké p odc elky zasahujíc ído řešeného území
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 31
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 4: G eomorfolog ic ké okrsky v řešeném území
3.1.3 Pů da Na T řeb íčsku jsou nejvíc e zastoup eny hně dé p ůdy . P ředevším v c elé severní částiob lastise vy vinula ky selá varienta kamb izemě ty p ic ké. C elou střední část ob lasti O RP zaujímá kamb izem ty p ic ká na ky selý c h a neutrálníc h horninác h. T voří střídavě dominantní neb o dop rovodnou složku sluvizemě mi a hně dozemě mihlavně na země dě lském p ůdním fondu. V mírně zamokřený c h p olohác h p od trvalý mi travními p orosty se vy sky tuje kamb izem p seudog ejová, na vlhký c h lokalitý c h p řec házejíc í do p seudog lejů. D ruhou nejrozšířeně jší skup inou p ůd jsou p ůdy illimeric ké – hně dozem ty p ic ká na sp rašíc h, sp rašový c h a p oly g enetic ký c h hlínác h. V y sky tuje se zejména ve vý c hodnía jihový c hodníčástiO RP . Ze skup iny hy dromorfníc h p ůd se zde nac házejí p ředevším p seudog leje na p oly g enetic ký c h hlínác h. V y sky tují se nejvíc e na jihový c hodě a jihozáp adě od T řeb íče,v okolí M oravský c h Budě jovic . V ě tšinou trvale zamokřené p olohy kolem p otoků a menšíc h řek (Bihanka, O lešná, horní úseky toku Roky tné, Želetavky , Jevišovky ) i v okolí četný c h ry b níků (V idlák, D ub ovec , Netušil, P y šelák aj.) p okrý vá g lej ty p ic ký . T oky řek Jihlavy , Roky tné, Rouc hovanky a O slavy lemují fluvizemě ty p ic ké a g lejové, které vznikly na b ezkarb onátový c h nivníc h sedimentec h. Z c elkové p loc hy odlesně né p ůdy územíp atřívíc e než dvě třetiny země dě lské p ůdy k orné.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 32
M ap ka 5: P ůdníty p y v řešeném území.
M ap ka 6: Rozdě leníp ůd v řešeném území.
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 33
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.1.4 Klimatologie D le Q uitta leží území v mírně tep lé klimatic ké ob lasti. V y značuje se p ly nulám p řec hodem od nejdrsně jšíc h klimatic ký c h jednotek na severozáp adě ( M T 3),p ostup ně p řesklimatic ké jednotky M T 5 a M T 9 až p o nejtep lejší,ale také nejsuššíklimatic kou jednotku M T 11 na vý c hodě okresu. Zvláštníroli v tomto usp ořádáná hraje údolí řeky Jihlavy a její širší zázemí, který m p ronikají tep lejší klimatic ké jednotky vždy vý znamně na záp ad do drsně jšího klimatu. Z tohoto důvodu je nejc hladně jší část území, rep rezentovaná záp adnímivý b ě žky Brtnic ké vrc hoviny , rozdě lena na dvě části, a to na ob last P ředína, O p atova a Ště mě c h ve středozáp adní části okresu a okolí Svatoslavi a Č ec htína v severní části okresu. P řevážná část Jaromě řic ké kotliny a navazujíc í střední a vy šší p olohy Jevišovic ké p ahorkatiny na jihu a střední a vy šší p olohy Bítešské vrc hoviny na severu zahrnuje klimatic kou jednotku M T 5. Nejnižší p ohohy tě c hto g eomorfolog ic ký c h reg ionů na jižní a severový c hodní hranic i O RP (nap ř. severní okolí Námě ště nad O slavou) vy p lň uje klimatic ká jednotka M T 9. K limatic ká jednotka M T 11 zahrnuje severníčást Znojemské p ahorkatiny a p roniká ve smě ru údolířeky Jihlavy až na záp adníokrajT řeb íče.
M ap ka 7: K limatic ké ob lastiv řešeném územíp odle Q uitta.
P růmě rná ročnítep lota vzduc hu se lišív závislostina g eomorfolog ic ké ob lastiv O RP T řeb íč a kolísá od 6,5º C v Brtnic ké vrc hovině ,7º C v Bítešské vrc hovině ,7,5º C ve Znojemské p ahorkatině až p o 8,0º C na hranic íc h sokresem Znojmo. Nejc hladně jším mě síc em je leden,v ně mž p růmě rné mě síčnítep loty vzduc hu klesajína -4,0 až -3,0º C . Nejtep lejším mě síc em je červenec , kdy vy stup uje p růmě rná denní tep lota vzduc hu na jihozáp adě O RP na 18,5º C a v seseverozáp adníčástina 16,2º C .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 34
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P růmě rné roční úhrny atmosféric ký c h srážek se ve Znojemské p ahorkatině a Jaromě řic ké kotlině p ohy b ují v rozmezí od 550 mm-575mm, v Bítešské vrc hovině a Jemnic ké kotlině kolem 600 mm a v nejvy ššíc h p olohác h Brtnic ké vrc hoviny kolem 650 mm. Nejdeštivě jším mě síc em je červenec , kdy sp adne v p růmě ru 80-90 mm srážek a srážkově nejc hudší je ob vy kle b řezen, v jehož p růb ě hu je namě řeno p růmě rně 25-35mm srážek. V p růmě ru je zde 130-150 mrazový c h dnů. P rvní mrazový den 5.10., p oslední 8.5. P rvní sníh 6.11, p oslední 6.4. (vše v p růmě rec h). Nízké až záp orné tep loty vzduc hu jsou od p odzimu do jara sp ojeny slokálnímiinadreg ionálnímiinverzemiv hlub oc e zaříznutý c h říčníc h údolíc h a v p ánevníc h p olohác h. T řeb íčsko je c harakterizováno hlavním p řevládajíc ím ZSZ p roudě ním vzduc hu. V zimním ob dob í se zřetelně p rojevuje zvý šenou četnostíp roudě níz V JV smě rů.
3.1.5 Hydrologie O b last O RP T řeb íč náleží k úmoří Č erného moře. H lavním vodním tokem je řeka Jihlava, která se svý mip řítoky O slavou a Roky tnou odvádívody z p řevážné částijeho území. Jihlava p řitéká do územíu ob c e Bransouze a op ouštíjejp od nádržíM ohelno. P růmě rný dlouhodob ý p růtok je 4,90 m3/sec . Ry b níky vy b udované zejména na levý c h p řítoc íc h Jihlavy (na K lap ovském a M lý nském p otoc e) p řisp ě ly ke stab ilizac iříčníc h p růtoků. Na řec e Jihlavě p od T řeb íčí b y ly b ě hem 70. let min. století vy b udovány vodní nádrže D alešic e a M ohelno p ro p otřeb y energ etiky , tj. jaderné elektrárny D ukovany a p řečerp ávac í vodní elektrárny D alešic e. Stavb ou tě c hto vodníc h dě l se vý razně změ nilo nejen údolí řeky až p o V ladislav, ale i p růtokový režim řeky Jihlavy . Severový c hodní část ob lasti náleží k p ovodí levostranného p řítoku Jihlavy O slavy , která p řitéká na jeho území u K lementnic e a op ouští je u Senorad.V p ovodí O slavy b y la vy b udována řada ry b níků, zejména záp adně od Námě ště nad O slavou. P ravostranný p řítok Jihlavy Roky tná odvodň uje se svý mi p řítoky jižní ob last okresu. P ramení u Roky tnic e nad Roky tnou a odtéká z ně ho slevostranný m p řítokem Rouc hovankou. Nejjižně jšíčást ob lastip atřík p ovodíD y je,a to sjejímilevostranný mip řítoky Želetavka a Jevišovka. V O RP T řeb íč jsou často vy užívány místní zdroje p odzemní vody , nap ř. H eraltic e-H vě zdoň ovic e. Ze zdrojů p ovrc hové vody b y ly vy užívány p ředevším nádrž Lub í p ro T řeb íč a Nový ry b ník p ro Jemnic i. P itná voda je na T řeb íčsko p řivádě na ze sousedníc h okresů, a to z nádrže V ranov na řec e D y jia také z nádrže M ostiště na řec e O slavě . Na území třeb íčského O RP jsou dva zdroje minerální vody . Jde o nevy užívaný vý sky t sirovodíkové vody v O krašovic íc h a zřídlo minerální vody stejného ty p u v P ozď átkác h (vy užívané p ro místní p otřeb u).
3.1.6 Bioregiony Z b ioreg ionálního hlediska je území p ředevším v Jevišovic kém b ioreg ionu, v severní části však sem zasahuje b ioreg ion V elkomeziříčský .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 35
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 8: Bioreg iony zasahujíc ído řešeného území.
3.1.6.1 Jevišovický Bioreg ion tvoří okrajovou p ahorkatinu H erc y nika na záp adě jižní M oravy , víc eméně se shoduje s g eomorfolog ic ký m c elkem Jevišovic ká p ahorkatina, zab írá však ijižní vý b ě žek Bob ravské vrc hoviny a Boskovic ké b rázdy . Bioreg ion na jihu zasahuje do Rakouska, v Č R má p loc hu 1845km2. T y p ic ká část b ioreg ionu zahrnuje relativně tep lé a suc hé p ahorkatiny se skalnatý mi údolími. Na p ahorkatině dominují dub ohab rové háje, v údolíc h je mozaika dub ohab rový c h hájů, ac idofilníc h doub rav, sub xerofilníc h doub rav a reliktníc h b orů, méně i šíp ákový c h doub rav a skalníc h lesostep í. Nerep rezentativní části tvoří jednak vy šší části s ostrovy kvě tnatý c h b učin a ab senc í sub xerofilníc h doub rav, které tvoří p řec hod do V elkomeziříčského b ioreg ionu. D o kraje V y sočina zasahuje svou severozáp adníčástína územíO RP T řeb íč. 3.1.6.2 Velkomeziř íč ský Bioreg ion leží na severozáp adě jižní M oravy , zab írá témě ř c elou K řižanovskou vrc hovinu (kromě záp adního a vý c hodního okraje) a vy šší záp adní okraj Jevišovic ké p ahorkatiny . Bioreg ion zab írá moravskou stranu Č eskomoravské vrc hoviny ,p řičemž jižním c íp em zasahuje do Rakouska. Reg ion má p rotáhlý tvar ve smě ru JZ - SV a v Č eské rep ub lic e p loc hu 2525km2. T y p ic ká část b ioreg ionu zahrnuje málo členité zdvižené zarovnané p ovrc hy na rulác h, b ez vý sky tu tep lomilné b ioty , s jednotvárný mi p loc hamib ikový c h b učin,na členitě jšíc h místec h sostrovy kvě tnatý c h b učin. Nerep rezentativní části tvoří jihový c hodní okrajb ioreg ionu, nižší, tep lejší, sušší, s p řevahou ac idofilníc h doub rav, v údolíc h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 36
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
vě tšíc h toků isdub ohab rový miháji. Bioreg ion je vy mezen témě řvý hradně na územíkraje V y sočina a do O RP T řeb íč zasahuje v severníčásti.
3.1.7 Vegetace Rostlinný kry t T řeb íčska je ovlivně n p olohou ob lastina kontaktu termofy tika (do nejvý c hodně jšíčásti zasahuje ještě fy tog eog rafic ký okres 16. Znojemsko-b rně nská p ahorkatina) a mezofy tika. M ezofy tikum je rep rezentováno p ředevším fy tog eog rafic ký m okresem 68. M oravské p odhůří V y sočiny , ale na záp ad a severozáp ad T řeb íčska zasahuje i fy tog eog rafic ký okres 67 Č eskomoravská vrc hovina. C harakteristic ký m znakem termofy tika je p ředevším rozšíření tep lomilný c h formac í, zejména tep lomilný c h doub rav a jejic h náhradníc h sp olečenstev a xerotermní nelesní (step ní) veg etac e sb ohatou účastí mediteránníc h p rvků či jihosib iřsko-p ontic ko-p anonský c h p rvků. Nejvý znamně jší je zřejmě mediteránní kap radinka p odmrvka hadc ová (N o tho la ena m a ra nta e), která dosahuje u M ohelna ab solutní severní areálové hranic e. Na T řeb íčsku dosahuje severní či záp adní hranic e rozšíření c elá řada dalšíc h druhů – ze sub mediteránníc h koniklec velkokvě tý (P ulsa tilla gra nd is) neb o p ry šec různob arvý (Tithym a lus epithym o id es), z kontinentálníc h nap ř. hadí mord rakouský (S co rzo nera a ustria ca ). K ostru veg etac e fy tog eog rafic kého okresu p odhůří V y sočiny tvoří p ředevším dub ohab řiny sjen ojedině lý mi vý sky ty tep lomilný c h či ac idofilníc h doub rav, v náhradní veg etac ip řevažujímezofilnítrávníky . C harakteristic ká je ab senc e rašelinný c h b iotop ů. V mezofy tiku se vy sky tuje c elá řada sub oc eanic ký c h druhů,z nic hž ně které se zde p řib ližují ab solutní vý c hodní areálové hranic i, nap ř. hořeček mnohotvárný český (G entia nella pra eco x sub sp . b o hem ica ).K vý značný m jevům T řeb íčska ovšem p atří i p ronikání alp ského mig rantu p o vý c hodním okrajiČ eského masivu. Nejrozšířeně jším ty p em p otenc iální i aktuální veg etac e jsou herc y nské černý šové dub ohab řiny (M ela m pyro nem o ro si-C a rpinetum ). V e vy ššíc h p olohác h ob lasti b y ly v minulosti p lošně rozšířeny ac idofilní b učiny (L uzulo -Fa getum ), mnohem řidší zřejmě b y ly kvě tnaté b učiny sp odsvazu E uFag enion. P estrou mozaiku lesníc h sp olečenstev najdeme v hlub oc e zaříznutý c h údolíc h řek. Zde se vedle nejrozšířeně jšíc h dub ohab řin ob jevují – zejména ve vy ššíc h částec h svahů – i ac idofilní b ikové doub ravy (L uzulo a lbid a e-Q uercetum ). V e vý c hodnía jihový c hodníčástiob lastise v říčníc h údolíc h na jižníc h svazíc h nac házejí ostrůvky tep lomilný c h doub rav (zejména b řekové doub ravy S o rbo to rm ina lis-Q uercetum ). V e vy ššíc h p olohác h se na skalníc h ostrožnác h ob jevují i reliktní b ory (C a rd a m ino psio petra ea e-P inetum ). V elký oc hranářský vý znam mají p ředevším tep lomilné b orové doub ravy na hadc ový c h p odkladec h (A splenio cuneifo lii-Q uercetum ). Na zastíně ný c h svazíc h najdeme suťové lesy , a to zejména hab rové javořiny (A ceri-C a rpinetum ). Na hadc ový c h p odkladec h rostou na severníc h svazíc h dealp inské hadc ové b ory (Thla spio m o nta ni-P inetum ). Na vlhký c h místec h p odélvodníc h toků najdeme p oříční luhy (S tella rio -A lnetum glutino sa e), na lesníc h p rameništíc h C a rici rem o ta e-Fra xinetum . V p loc hý c h nivác h menšíc h toků na M oravskob udě jovic ku jsou frag menty b ažinný c h olšin (C a rici a cutifo rm isA lnetum ). D íky hlub oc e zaříznutý m říčním údolím (O slava, Jihlava, Roky tná i Želetavka a jejic h p řítoky ) se na T řeb íčsku setkáváme sp řirozený m b ezlesím, zejména na skalác h a sutíc h. Je to p ředevším reliktní skalní veg etac e na ky selý c h p odkladec h svazu A lysso -Festucio n pa llentis. Na hadc ový c h skalác h se vy sky tuje veg etac e svazu A splenio n serpentini.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 37
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
D říve nejčastě jším ty p em náhradního b ezlesí b y ly zřejmě mezofilní ovsíkové louky svazu A rrhena therio n. Nezorané zb y tky tě c hto p orostů b y ly z vě tší části deg radovány intenzivním ob hosp odařováním. Na vlhký c h stanovištíc h se ob jevují mokřadní louky svazu C a lthio n sostřic í trsnatou (zejména v jižní části ob lasti).Na severu a severozáp adě okresu jsou zac hovány p oslední zb y tky rašelinný c h luk svazu C a ricio n fusca e. Na suc hý c h stanovištíc h v nejtep lejším jihový c hodním c íp u T řeb íčska jsou b ohaté xerotermní travinob y linné p orosty svazu Festucio n va lesia ca e,a to zejména na hadc ovém p odkladě . V e vy ššíc h částec h okresu, nap ř severně od T řeb íče, jsou na mě lký c h p ůdác h na g ranitu a sy enitu vy vinuty krátkostéb elné trávníky ze svazu V io lio n ca nina e. Na rozsáhlý c h p loc hác h je ovšem druhová skladb a v lesíc h značně p ozmě ně na. Na mnoha místec h najdeme jen kulturní smrčiny neb o kulturní b ory . P řirozeně jší ty p y lesní veg etac e se vy sky tují p ředevším v říčníc h údolíc h,ale značná část údolí Jihlavy b y la zatop ena vodníminádržemiD alešic e a M ohelno. V ě tšina vlhký c h luk b y la p oškozena meliorac emi a intenzivními ag rotec hnic ký mi p ostup y (p okud louky neb y ly p římo rozorány ), ale i menší zac hovalé p lošky jsou dnes silně ovlivně ny eutrofizac í - zejména na olig otrofníc h sub strátec h. P odob ně fatální důsledky p ro vodní veg etac i a p orosty na ob nažený c h dnec h mě lo intenzivníhosp odařenína ry b níc íc h.
3.1.8 Indikátory zvýšené př írodní hodnoty V y hlášená zvláště c hráně ná území jsou určitou deklarac í zvý šené p řírodní hodnoty . Na území O RP T řeb íč se nac hází12 p řírodníp amátek,7 p řírodnírezervac e,1 národníp řírodnírezervac e: NP R
M ohelenská hadc ová step
Skalnatá step p ustinná a travnatá step p astvinná s tep lomilnou a suc homilnou kvě tenou na hadc i(nap ř. p odmrvka M arantova). Zasahuje do územíp ouze oc hrannný m p ásmem.
PR
D ukovanský mlý n
Zac hování stanovištníc h p odmínek p ro existenc i reliktníc h p orostů travinob y linný c h sp olečenstev serp entinový c h p odkladů sdealp ínský mip rvky .
PR
H ošťanka
K omp lex různově kého lesního p orostu s dominujíc í jedlí b ě lokorou. Jedle je p ro toto území autoc htonní. Z tohoto p ohledu se jedná o mimořádně c enné území,sloužíc íjako zdroj g enetic kého materiálu ip ro okolnílesy .
PR
O p atovské zákop y
Zac hováníp řirozený c h rašelinný c h luk na p rameništíc h.
PR
U hájenky
Zac hování p řirozený c h sp olečenstev rostlin a živočic hů v b iotop u mokrý c h luk.
PR
U T rojáku
Starý b ukový p orost na stanovištisvě žíc h jedlový c h b učin,který sp olečně s p orosty „U římské studánky “ tvoří p oslední souvislé lesní části s vhodnou dřevinnou skladb ou a b y linný m p atrem v rozsáhlém komp lexu H eraltic kého a K ně žic kého lesa. Jedná se o starý b ukový p orost s malou vě kovou i vý škovou diferenc iac í, který vzniklp řirozenou ob novou.
PR
V jedlí
Zac hování p řirozené dub ohab řiny a na ni navazujíc í louky s vý sky tem vý značný c h rostlinný c h druhů.
PP
H ab ří
V elmizac hovalý ,nejvý še p oložený hab rový les.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 38
PP
H ájky
Souvislý lip ový hájsp olu sp řirozený m hájový m p odrostem b y lin a keřů.
PP
H lub oček
Lokalita ladoň ky dvoulisté.
PP
Jalovec
Zac hování jalovc e ob ec ného (Junip erus c ommunis L.) a zb y tků p řirozený c h p odhorský c h p astvin s vý sky tem hořečku nahořklého (G entianella amarella L. Bůrner), hořečku b rvitého (G entianop sis c iliata L. M a), p c háče b ezlody žného (C irsium ac aule Sc op .) a hořečku českého (G entianella b ohemic a Skalic ký ), který zde roste na své ab solutní areálové hranic i smě rem k vý c hodu.
PP
K amenný vrc h
P řirozená p astvina,oc hrana hořečku českého.
PP
K lučovský kop ec
Zac hování p orostů s ně který mi c hráně ný mi druhy , zejména koniklec e černajíc ího.
PP
K ob y linec
Zac hování p řirozeného b y linného p orostu s koniklec em velkokvě tý m (P ulsatilla g randisW enderort).
PP
Na K op aninác h
P řirozená p astvina,oc hrana hořečku českého.
PP
Na skaličc e
Zac hováníp řirozené p astviny sp op ulac íhořečku nahořklého.
PP
P azderna
Zac hování p řirozené mokré louky májového.
PP
P táčovský kop eček
Bohatá lokalita koniklec e velkokvě tého.
PP
Sy enitové skály
Skalníútvar,ukázka rozp adu sy enitu.
s vý sky tem vstavače
3.1.9 Š irší vztahy př írodního rámce K rajina náležejíc í p od sp rávu mě sta T řeb íč zahrnuje p omě rně krajinářsky různorodý p rostor ně kolika území vy značujíc íc h se vlastní individualitou danou sp ec ific ký mi ry sy a duc hovními hodnotami. Již p řírodní p odmínky nejsou v c elém území shodné, ný b rž se liší. Jednotlivé faktory p řírodní p rostředí, které mají vý razný vliv na vý sledný c harakter krajiny a tedy i její krajinný ráz, můžeme na základě p ředc hozího rozb oru shrnout následujíc ím zp ůsob em. K limatic ké p odmínky p ly nule p řec hází od drsně jšíc h svy šším srážkový m úhrnem k tep lý m snižším srážkový m úhrnem. Zatímc o severozáp adní části území p ředstavují c hladně jší drsně jší klima ty p ic ké p ro Č eskomoravskou vrc hovinu, jsou části jihový c hodní tep lné a suc hé. V ý razný m fenoménem je zde řeka Jihlava, jejímž údolím se šíří tep lé klima záp adním smě rem do c hladně jšíc h ob lastí. V zniká zde tak v p rávě p rostoru T řeb íčské kotliny míseníklimatic ký c h p odmínek a vznik mikroklima závislého na p rudě nívzduc hu. G eoreliéf naznačuje určitou korelac i sklimatic ký mi p odmínkami p ředevším v tom, že c hladně jší ob lasti tvoří p ředevším vý še p oložené vrc hoviny , které jsou víc e zalesně né, zatímc o tep lejší částip ředstavují p lošinatý reliéf p ahorkatin ukloně ný k jihu a jihový c hodu. O p ě t se zde p rojevuje fenomén Jihlavy , která je osou c elého území,jímž p roc hází,a která mě níc harakter krajiny a v okolí T řeb íče vy tvářív krajině vý razný p ředě l vy mezujíc í dvě c harakterově odlišné ob lasti. Na území T řeb íčska a sousedního území v okolí V elkého M eziříčí a Námě šti n. O . se stý kají dvě g eolog ic ké jednotky , moravské moldanub ikum a moravikum svratec ké klenb y . D ominantní je zde třeb íčský a námě šťsko-krumlovský g ranulitový masiv. T řeb íčský masiv je od svratec ké klenb y oddě len b ítešský m zlomem smě ru c c a SV -JZ. P ůdy reflektujína horninové p odloží,ale též klimatic ké p odmínky . Jistě nenínáhodou,že severníčást tvoří
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 39
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
témě ř vý hradně kamb isoly , které vznikají intenzivním zvě tráváním p rimárníc h minerálů ze silikátový c h sub strátů,c ož vede k tvorb ě minerálů sekundárníc h,a tím k ob ohac eníp ůdníhmoty o jíl. Jižníčástijsou již p ůdnímity p y p estřejšía je zde vy soký p odílluvisolů,c ož jsou zonálníp ůdy navazujíc í na černozemě a vy tvořené p řevážně ze středně tě žký c h až tě žký c h vě tšinou čtvrtohorníc h sedimentů (sp raše, sp rašové a různé p oly g enetic ké hlíny , materiál základníc h morén). Jejic h nejvý značně jší areály leží v nížinác h a kotlinác h. Luvisoly vznikají illimerizac í, kdy dojde ke ztrátě karb onátů a p oté p ři určitém p oklesu p H dojde k uvolně ní a p osunu koloidů, které se vy sc hnutím p ůdy usadí. T o je samozřejmě mnohem víc e možné v jižníc h částec h území. Z toho vy p lý vá, že území T řeb íčska p ředstavuje p řec hodový p rostor nejen mezi kraji V y sočina a Jihomoravský , ale p řec hodový p rostor daný c harakterem krajiny , který z části odráží p odmínky ty p ic ké p ro Č eskomoravskou vrc hovinu a částečně p odmínky b lízké Jižní M oravě . T ato skutečnost se odráží i v historic kém vý voji v rámc i území, kolonizac i a jeho dalším vy užívání. P oloha území na rozhraní Č eskomoravské vrc hoviny a Jižní M oravy je i klíčovou g eog rafic kou p olohou. T uto p olohu vy užívá mě sto ve svý c h historic ký c h vazb ác h, je určitý m, i kdy ž ne hlavním, vý c hozím b odem p ro ně které místnía reg ionálníob c hodníc esty navazujíc ína hlavníkomunikac e. T rasy ob c hodníc h stezek b y ly voleny vždy p rostup ně jšími p rostory a p řec hod p řes Č eskomoravskou vrc hovinu v tehdejšíc h p odmínkác h a stehdejšímip rostředky neb y lsnadný . P roto vznikaly na vý c hozíc h b odec h často vě tší mě sta, která znamenala určitý odp očinek a b ezp ečí p ro ob c hodníky , ale také c entrum ob c hodního ruc hu. T řeb íč je však iv tomto p rag matic kém vztahu vý jimečný . M ě sto za účelem ob c hodu p rimárně založeno neb y lo,ale jeho založenísouvisísklášterem. T en však na ob c hodnístezc e založen b y l. T y to odlišnosti modelují c harakter krajiny , kterou je možné rozdě lit do ně kolika částí: severní, severozáp adní, záp adní, c entrální a jižní. T y to části rep rezentují vy mezené ob lasti krajinného rázu, které zasahujído územíz okolníc h p rostorů: · ·
· · ·
H orní P ojihlaví, zac hy c ujíc í c harakter p omě rně členitého území modelovaného Jihlavou a jejímip řítoky ,drně jšímiklimatic ký mip odmínkami T řeb íčsko-V elkomeziříčsko, vy mezujíc í p ahorkatinnou krajinu sdominantním zastoup ením sy enitový c h skalek a b alvanitý c h ostrůvků v krajině i v lesíc h sc hladně jšími klimatic ký mi p odmínkami Želetavsko, zasahujíc í do území zalesně ný mi p rostory severojižním smě rem p rotáhlé vrc hoviny sširoký miúdolími M oravskob udě jovic ko, zac hy c ujíc í c harakter p lošinatého reliéfu sníženin široký c h údolí drob ný c h p otoků M oravskokrumlovsko, uvádě jíc í krajinu p rořezaný c h p ahorkatin dlouhý mi údolímí řek svy klenutý mip rostory snevý razný m reliéfem mezinimi
Základním širším vztahem řešeného území je jednoznačně jeho g eog rafic ká p oloha, která jejsituuje do p řec hodového p rostoru Jižní M oravy a V y sočiny . T ato skutečnost se odráží nejen na p řírodníc h p odmínkác h, ale též v historic kém vý voji území a jeho c elkovém c harakteru. C elý p rostor řešeného území má ně kolik tváří. Fenoménem p rostoru je b ezesp oru řeka Jihlava, která územím p roc hází nap říč ze severozáp adu k jihový c hodu. T a vy tváří zaříznutá údolí, které místy p řip omínají c harakterem kaň ony se skalnatý mi stě nami. H lavní sídlo reg ionu je umístě no v c entrální části na rozhraní tří ob lastí krajinného rázu. K ně mu je soustředě na komunikační síť a p roc hází jím hlavní silnic e p rop ojujíc ídálkové trasy ve smě ru Brno –Č eské Budě jovic e.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 40
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P řevážná část krajiny řešeného území se z vy hlídkový c h míst p ohledově otevírá p ředevším jižním smě rem, vý jimečně p ak v dalšíc h smě rec h smě rem do vnitrozemí V y sočiny . T y jsou však záhy zakončeny táhlý mi horizonty zalesně ný c h krátký c h hřb etů s často skládaný c h za seb e, které ve smě rec h severníc h tvořízákladníkulisu krajiny . V izuálníup latně níT řeb íčska jako krajinného p rostoru je nep řehledné a sp íše dílčí díky nasedajíc ím svahů Č eskomoravské vrc hoviny . V zdálené p ohledové osy jsou víc e p omy slné než skutečné a jejic h vy mezení je orientační. Základní osou krajiny je řeka Jihlava, která p roc hází a sp ojuje ně kolik c harakterem odlišný c h p rostorů. Ú zemí je ty p ic ké dlouhý mi drob ný mi vodními toky vy tvářejíc ími zaříznutá údolí v jeho okrajíc h a široká údolí kotlinovitého c harakteru. V jižní části je území vy mezeno p římo údolím Roky tné, která tvoří p řírodní hranic i sJihomoravský m krajem. D istrib uc e b ioty se odehrávala vždy p rávě p odélvý znamné osy řeky Jihlavy .
3.1.10 Znaky př írodní povahy Znaky p řírodníp ovahy sp olečně vy tváříp řírodníc harakteristiku krajinného rázu daného územía svou p řítomností sp oluvy tváří c harakter krajinné sc ény . Znaky lze na úrovni mě řítka vy p lý vajíc ího z p lošného rozsahu ob lastikrajinného rázu uvést p ředevším jako: ·
· ·
·
·
·
·
Reliéf tvoříc ízákladníc harakter krajiny ob lasti,udávajíc ímě řítko a otevřenost krajinné sc ény . Ú zemí T řeb íčska lze c harakterizovat vrc hovinný m reliéfem v severní a severozáp adní části; p ahorkatinný m reliéfem v c entrální částia jižní části. T y p ic ký m znakem třeb íčské krajiny jsou sníženiny ,velkou část územítvořírozsáhlá kotlina p rotaženého tvaru zaujímajíc íjihový c hodní a c entrálníp rostor území. V ý znamný m tvarem jsou četná zaříznutá údolí,místy až kaň ony . D rob né zemní a p ůdní tvary skalní útvary zejména sy enitové v severní části území, samostatné b alvany ,sutě ,skalnístě ny v údolíc h. P rojevy vody se p odílí na c harakteru krajinné sc ény , který často vy tváří neb o sp oluvy tváří zejména četná údolí drob ný c h p otoků, říček a řeky Jihlavy . M ísty vy tváří hlub oko zaříznutá údolíaž kaň onovitého c harakteru. Lesy o různé p orostnískladb ě a různého usp ořádánía velikostisčlenitý mineb o p ravidelný mi okraji. V severníčástiúzemíp řevládajíb ory a smrčiny ,a lesy zde tvořímozaiku různě velký c h p orostů, v jižní části jsou časté lesy smíšené, p řevládají smrkové a dop rovází p ředevším zaříznutá údolíneb o zalesň ujíseverníp artie ně který c h svahů a vy tvářísouvislé komp lexy . M imolesní vzrostlá zeleň je důležitou součástí krajinné sc ény a sp oluurčuje neb o vy tváří její c harakter p ředevším tvořenou keři a vzrostlý mi stromy , dop rovází často kulturní p rvky krajiny : doc hované meze,drob né remízky ,zejména komunikac e;dop lň ujíob razy starob y lý c h i mladšíc h sídel; tvoří p rostory jakkoliv komp onované krajiny (aleje), b řehové p orosty . M imolesní zeleň v krajině sehrává hlavní roli p ředevším v severní části, kde jsou stále doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny . V jižní část území mimolesní zeleň dop rovází p ředevším historic ké částisídela stromořadím komunikac e. T rávníky a travnaté p ásy louky a p astviny vý jimečně jsou součástízemě dě lské krajiny zejména však v údolníc h p rostorec h a mírný c h svazíc h. T ravnaté p ásy jsou důležitý m p rvkem p řírodní p ovahy vy tvářejíc ím p rostory mezi rozsáhlý mi složkami krajiny , zejména v okolí komunikac í, na hranic ip olního b loku. K ulturní louky tvoří p řevážnou část trvalý c h travníc h p orostů a vy značují se menší druhovou p estrostí, na jaře s kvetouc ími p amp eliškami. V elká část kulturníc h luk v území se nac hází v severníčástiúzemí,ve svažitý c h p artiíc h mnoha údolía též často tvořídno údolníc h niv.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 41
·
·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O voc né dřeviny tvořísady a stromořadíp odélkomunikac ía mezíneb o shluky a solitéry . Jsou velmi důležitý m p rvkem sídelní venkovské krajiny , který sp oluurčuje c harakter venkovské krajiny . Řada sídelsizac hovává dodnessady v krajiv p rostorec h humen. M okřady , dnes již víc e vý jimečný p rvek T řeb íčska up latň ujíc í se do nedávna v krajině jako ty p ic ký znak území p ředevším v kotlinác h a v p rostorec h p ramenišť. V současné dob ě jsou díky vý znamnému odvodň ování území za účelem zúrodně ní doc hovány v drob ný c h frag mentec h a často dop rovázíry b níky v severníčástiřešeného území.
3.2 Kulturní a historickácharakteristika ú zemí 3.2.1 Historický vývoj v širších souvislostech O sídlování reg ionu b y lo ovlivně no jeho p olohou na rozhraní jihomoravský c h úvalů a Č eskomoravské vrc hoviny . P říznivě jší p odmínky p osky tovala jihozáp adní část reg ionu a okolí vě tšíc h řek (Roky tná, Jihlava, O slava) a jejic h p řítoků. Nejstaršími doklady osídlení jsou nálezy p aleolitic ký c h nástrojů (D ukovany , Slavic e, M ohelno či Lhánic e). V e stejný c h místec h se vě tšinou ob jevila také neolitic ká země dě lská sídliště . V edle M ohelna a Lhánic lze z ob dob íneolitu jako vý znamné lokality p řip omenout nap ř. hradisko u K ramolína čiokolí M oravský c h Budě jovic a T asova. V eneolitu se v reg ionu ob jevily osady jevišovic ké kultury , nap ř. p ob líž Skry jí nad Jihlavou, H artvíkovic či Námě šti nad O slavou. O sídlení v dob ě kamenné b y lo řídké a vý razně se nezmě nilo aniv dob ě b ronzové. V ý znamně jší sídla se v závě ru dob y b ronzové nalézala u K ramolína, Jaromě řic nad Roky tnou, M ohelna a H orního Ú jezda. Rovně ž keltské osídlení reg ionu neb y lo husté, p amátky se zac hovaly v okolí M oravský c h Budě jovic , nadále existovalo vý znamné hradisko u M ohelna. V e druhé p olovině 6. století p řišly na naše území slovanské kmeny , ale na T řeb íčsku se ob jevilo slovanské osídlení až ve velkomoravském ob dob ív 9. a 10. století,a to p ředevším v p rostoru H rotovic ,M oravský c h Budě jovic a Jemnic e.
M ap ka 9: T řeb íčsko p řed začátkem letop očtu.
K sy stematičtě jšímu osídlováníreg ionu doc házelo od konc e 10. století. Zp očátku se tý kalo p ředevším jeho úrodně jšíc h částí, do tě žko p řístup ného terénu Č eskomoravské vrc hoviny s drsně jšími
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 42
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
klimatic ký mi p odmínkami se dostalo až ve 12. století. K olonizac e p ostup ovala p ředevším p odél vodníc h toků a starý c h ob c hodníc h a vojenský c h c est, p ozdě jšíc h zemský c h stezek, které sp ojovaly hosp odářsky a p olitic ky důležitá sídla. Reg ionem a v jeho b lízkém sousedství p roc házela H ab erská stezka (zmiň uje jiK osmova kronika k roku 1101),Lib ic ká stezka (nejstaršízmínka p oc házíz roku 1144) a Lově tínská stezka (p ozdě jizvaná též T řeb íčská),které mě ly v ně který c h úsec íc h víc e variant a které b y ly p rop ojeny různě vý znamný mimístnímisp ojnic emi. D ůležité křižovatky se nac házely v Brtnic ia v ry b ářské osadě Brod p řib rodu p řesJihlávku (v místě dnešníV ladislavi). S H ab erskou stezkou souvisel také rozvojosídlenív okolíP řib y slavic a M oravský c h Budě jovic .
M ap ka 10: T řeb íčsko od začátku letop očtu do 11. Století.
V ý c hodisky kolonizac e ve 12. a 13. století b y ly na našem území často kláštery . V reg ionu sehrál v tomto smě ru zásadní roli b enediktinský klášter v T řeb íči, založený moravský mi P řemy slovc i roku 1101. P atřilk nejb ohatším v zemia p ůsob iljako vý znamné středisko vzdě lanostia aktivníkolonizační činnosti na rozsáhlém území, které mu b y lo p řidě leno. V zakládac í listině kláštera b y lo zmíně no ně kolik desítek osad, mezi nimi nap ř. O slavany , Studenec , K oně šín, Smrk, Brod (p ozdě jší V ladislav), H ostákov, Nárameč, T rnava, K ojatín, V ý čap y , K rac ovic e, D alešic e či Strop ešín. V sousedství kláštera b y lo „na zeleném drnu“ založeno mě sto T řeb íč;jako o mě stě s radnic í o ně m hovoří už nejstarší zmínka z roku 1277. V p ůli 13. století vy stavě li třeb íčští b enediktini novou klášterní b udovu a p ozoruhodnou románsko-g otic kou b aziliku, která se doc hovala dodnes a je p ovažována za jednu z nejc enně jšíc h staveb tohoto ty p u u nás. K lášter ovlivň ovalp odstatnou část reg ionu ně kolik století a klášterní majetek se stal základem p ozdě jšího třeb íčského p anství. V edle třeb íčského kláštera b y ly vý znamný m reg ionálním c entrem P řib y slavic e, kde ve 12. století existoval velmožský dvorec a románský kostel. P řilehlé územíp odélH ab erské stezky náleželo k majetku český c h královen. Ně které osady v reg ionu p atřily také klášterům, sídlíc ím mimo ně j. P remonstrátský klášter v Louc e u Znojma (založen 1190) vlastnil osady v jihový c hodní části reg ionu, ženský c isterc iác ký klášter v O slavanec h (založen 1225) ve vý c hodníčástireg ionu,ženský p remonstrátský klášter v Nové Říši(založen 1211) v
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 43
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
jihozáp adní části reg ionu a klášter v Želivi (založen 1139 jako b enediktinský , od roku 1149 p remonstrátský ) v záp adním okraji reg ionu. Brtnic e s okolím náležela ve 13. století krátc e c isterc iác kému klášteru v T išnově (založen 1230).
M ap ka 11: T řeb íčsko ve 12. Století.
K romě klášterů mě ly vý znamný p odíl na kolonizac i území šlec htic ké rody . D o třeb íčského reg ionu zasahovaly šlec htic ké kolonizační snahy vesmě s zvně jšku a dotý kaly se p ředevším jeho okrajový c h částí. Severní část reg ionu b y la ve sféře vlivu p ánů z Lomnic e (T asovc i). T ento rod ve 13. století ovládalV elkomeziříčsko, Námě šťsko a okolí T asova. Jihový c hod sp adaldo sféry vlivu Bítova,kde stál vý znamný hrad a kde b y lo p o zániku údě lný c h knížec tví na začátku 13. století zřízeno sídlo krajský c h královský c h úředníků nové státní sp rávy . S b ítovský m p anstvím b y l sp ojen rod p ánů z Lic htenb urka (vě tev Ronovc ů). H rad M oravský K rumlov a p řilehlé území náleželo ve 13. stoletíp ánům z O b řan. P o vy mření této vě tve (1312) p řešlo zb oží do vlastnic tvívý znamného rodu p ánů z Lip é (vě tev Ronovc ů). P ři záp adním okraji reg ionu p ůsob il šlec htic ký rod H rutovc ů a s ním p ravdě p odob ně sp řízně ný rod Střížovc ů, který založil ve 13. století hrad nazý vaný Rutenštejn (p ozdě ji Rokštejn) nedaleko Brtnic e. P římo v reg ionu p ak p ůsob ily rody p ánů ze Starče (Staříče) a p ánů z M y slib ořic . V dob ě vrc holíc í kolonizac e ve 13. století b y la v reg ionu p ostavena řada tvrzí, nap ř. Budišov, H eraltic e, M y slib ořic e, P římě lkov, D olní V ilémovic e, K rahulov či Ště mě c hy . Jejic h zakládání b y lo jedním z p rojevů tehdejšího b ouřlivého ekonomic kého isoc iálního vý voje feudální sp olečnosti. T vrze p ředstavovaly ob ranná i rep rezentační c entra hosp odářský c h c elků, zárodků p ozdě jšíc h p anství. D alším ty p ic ký m p rvkem b y la také vý stavb a kostelů. Z vý znamně jšíc h c írkevníc h staveb p oc házejíc íc h ve 13. století lze zmínit nap ř. románské kostely v Č ervené Lhotě , Benetic íc h, K rahulově , Budišově , D alešic íc h, O p atově čirotundu v Šeb kovic íc h. Na mnoha z nic h se p odílela staveb ní huť třeb íčského kláštera.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 44
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 12: T řeb íčsko ve 13. století
V závě ru 13. a ve 14. století se v reg ionu a jeho b lízkém sousedství ob jevily p rvní hrady . V ě tšina se nalézala v P ojihlavía P ooslaví. Ně které z hradů,a to p ředevším tě c h šlec htic ký c h,p lnily funkc isídla či střediska p anství. K tě m lze zařadit třeb a D ub u T asova, Rokštejn a Sádek. V ě tšina hradů však tě žila sp íše ze strateg ic ké p olohy a p lnila funkc istrážnía oc hrannou. Řadu hradů na územíreg ionu vy stavě li p oddaní třeb íčského kláštera k oc hraně klášterního majetku. Zajímavé je, že to často b y lo v b lízkém sousedství hradu šlec htic kého. T akovouto dvojic i tvořil nap ř. hrad H oloub ek p ánů ze Starče a klášterní K ozlov, Č alonic e p ánů z M y slib ořic a klášterní K okštejn (K ufštejn), neb o Lamb erk p ánů z K nínic a klášterní Sedlec ký hrad. Za zmínku stojí též hrad Rab štejn p ánů z Janovic , temp lářský T emp lštejn a Levnov (K etkovic ký hrad),zb udovaný sp odp orou třeb íčského kláštera. Nenívy loučeno, že jedním z p odně tů k jejic h b udování b y lničivý vp ád K umánů na M oravu v roc e 1304, který zasáhl zejména vý c hodní částireg ionu. By lo p řině m vy p áleno ně kolik osad,z dokumentů jsou známy nap ř. Brod, Štuc hanov, Nemojovic e, Radvanov a P op ovic e. Strateg ic ky vý znamná osada v Brodu b y la ještě ve 14. století ob novena, v místě zničený c h P op ovic b y la založena osada s názvem P op ůvky (1371), ostatní však zanikly . V edle hradů p okračovala ve 14. století také vý stavb a tvrzí. K tě m vý znamně jším p atřily Nárameč,P y šel,K ralic e nad O slavou,K ně žic e,V aleč,Lesonic e,Střížov (u Brtnic e) čiO kříšky . V e 14. století rostl vý znam mě stského osídlení. V ý znamně jší osady získávaly statut mě stečka (Rouc hovany , T asov, Želetava), doc házelo k rozvoji a op evň ování existujíc íc h mě st. T řeb íč, jediné vý znamné mě sto, ležíc í v reg ionu, získala od K arla IV . a Jana Luc emb urského v roc e 1335vý znamná p ráva - p ovolení op evnit se hradb amia řídit se normou mě stského p ráva p odle královského mě sta Znojma. H radb y b y ly zb udovány už v p olovině 14. stoletía c hránily mě sto až do 18. století. T řeb íč se díky tomu částečně vy manila z vlivu kláštera, ale královský m mě stem se nestala. M ě stské op evně ní b y lo ve 14. století vy b udováno také v M oravský c h Budě jovic íc h a v Jemnic i, ležíc íc h v sousedství třeb íčského reg ionu. V tě c hto třec h mě stec h vy rostly také g otic ké mě šťanské domy . V ý znamný m mě stský m c entrem b y lo také (V elké) M eziříčí, kde stál jeden z nejstaršíc h šlec htic ký c h hradů na
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 45
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M oravě ,zb udovaný na strateg ic kém místě na Lib ic ké zemské stezc e. O sada kolem ně jzískala od p ánů z Lomnic e už začátkem 14. století ně která mě stská p ráva. Statut mě sta získalo M eziříčí sp olečně s V elkou Bítešív roc e 1408 od tehdejšího majitele Lac ka z K ravař. O b dob í husitský c h válek v reg ionu p ředznamenaly drob ně jší b oje souvisejíc í se sp ory mezi moravský mimarkrab ímiJoštem a P rokop em z luc emb urského rodu (1385-1405). P ro M oravu to b y lo ob dob í b ezvládí, kdy doc házelo k vzájemnému ničení majetku a vy p alování vesnic . Zničeny b y ly i ně které hrady (D ub u T asova,Č alonic e). M nozíšlec htic isituac e vy užilia ob ohac ovalise loup ežemi. K uklidně nísituac e došlo tep rve p o P rokop ově smrti(1405),avšak činnost loup eživý c h b ojový c h družin se nezastavila. O šest let p ozdě ji zemřel i markrab ě Jošt a moravský m zemský m hejtmanem b y l jmenován jeden z nejmoc ně jšíc h moravský c h p ánů, Lac ek z K ravař. T en b y lvelký m p říznivc em Jana H usa a stal se jedním z inic iátorů p anský c h dop isů na jeho ob ranu. T aké jeho dě dic i se p řiklonili k husitstvía M eziříčídíky tomu se stalo vý znamnou husitskou základnou p řivý p ravě na M oravu (1424), p řiníž b y ldob y t třeb íčský klášter. Jeho majetek sirozeb rala okolní šlec hta a T řeb íč se stala jedním z hlavníc h husitský c h c enter na M oravě a c ílem vý p adů z královský c h mě st (Jihlava, Brno, Znojmo). H usité udrželimě sto až do roku 1435, kdy b y lo dob y to vojskem Alb rec hta Rakouského. V roc e 1430 b y l husity vy p álen klášter v D alešic íc h. Za vlády V ladislava Jag ellonského b y l sic e ob noven, ale už v roc e 1556 b y l zrušen (tehdy už b y l op uště ný ). Za husitský c h válek b y lo vy p leně no také M ohelno; zdejší tvrz b y la zničena. Z této dob y zřejmě p oc házejí tzv. loc hy - rozsáhlé rozvě tvené sklep y p od řadou domů,které sloužily jako útočiště ob y vatelv neklidný c h válečný c h dob ác h. V esmě sse jednalo o menší b ojové akc e, vý znamně jší b itvy se reg ionu v dob ě husitský c h válek vy hnuly . P o jejic h skončení zůstaly ně které hrady v rukou loup eživý c h družin, které škodily c elému reg ionu. P roto b y ly na základě dohody na zemském sně mu moravský c h p ánů, který se konalv M eziříčí (1440), b y ly ty to hrady b ě hem ně kolika následujíc íc h let dob y ty zemskou hotovostí a zb ořeny . T ento osud p otkal vě tšinu hradů v reg ionu nap ř. K okštejn,K ozlov,H oloub ek,Lamb erk čiK etkovský hrad. V ý jimku tvořily hrady ,sloužíc í jako střediska p anství (Sádek,Námě šť,M eziříčí). K nim lze p řiřadit také hrad v Brtnic i, který b y l zb udován p ány z V aldštejna v závě ru husitský c h válek p oté, c o hotovost jihlavský c h mě šťanů dob y la a vy p álila jejic h hrad Rokštejn. H ůřnež za husitský c h válek b y ltřeb íčský reg ion p ostižen v závě ru vlády Jiřího z P odě b rad. Na konc i roku 1466 jejp ap ež označil za kac íře, sesadil z trůnu a vy hlásil p roti kališnic ký m Č ec hám křížovou vý p ravu. U ž v roc e 1467 doc házelo k b ojům mezi p řívrženc i Jiřího z P odě b rad a jeho odp ůrc i, sdružený mi v katolic ké Zelenohorské jednotě . K ritic ký b y l rok 1468, kdy do země vp adlo vojsko uherského krále M aty áše K orvína, vy konavatele p ap ežské klatb y . V ojsko p ostup ovalo jihozáp adní M oravou, dob ý valo hrady a mě sta, dranc ovalo a vy p alovalo vesnic e. P ro mnohé to znamenalo zánik (jen na b rtnic kém p anstvíb y lo uvedeno p o roc e 1468 15p ustý c h vsí) a do dnešnídob y p o nic h zb y ly jen místnínázvy ,nap ř. M osty a Služanov v okolíH eraltic ,Arkleb ic e a K víčovic e u K ožic hovic ,P etrůvky a M artinic e u O p atova,Č ertovec a Lhota u P řib y slavic . Zmínit lze také M stě nic e u H rotovic ,které b y ly v té dob ě p omě rně vý znamný m sídlem stvrzí,jak p otvrdilrozsáhlý arc heolog ic ký p růzkum. O b sazeno a vy dranc ováno b y lo M eziříčí a Námě šť. V T řeb íči b y l ob klíčen a ob léhán sy n Jiřího z P odě b rad V iktorín. P o dob y tí mě sta se s p osádkou uc hý lil do kláštera, odkud se mu p odařilo lstí uniknout. P osádka,hájíc íklášter,se zanedlouho vzdala. P o odc hodu M aty áše K orvína zb y lv T řeb íčizp ustošený klášter s dosazený m op atem a mě sto p raktic ky srovnané se zemí. O hořelé, op uště né trosky p řip omínaly neb lahé událostiještě ně kolik let.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 46
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ě sto i klášterní statky změ nily v závě ru 15. století ně kolikrát majitele;delší dob u p atřily nap ř. p ánům ze Šternb erka (katolic ký p án Zdeně k ze Šternb erka je dostal za p omoc p ři dob y tí mě sta a kláštera). Zatímc o mě sto zvolna vstávalo z trosek, klášter jen živořil. P odle dohod mezi V ladislavem Jag ellonský m a M aty ášem K orvínem (1486) mě lb ý t sic e třeb íčský m b enediktinům rozsáhlý klášterní majetek vrác en, ale nikdy k tomu nedošlo. V roc e 1490 král V ladislav Jag ellonský zastavil T řeb íč V ilémoviz P ernštejna. T omu se na p očátku 16. stoletíp odařilo skoup it velkou část vesnic z p ůvodního majetku kláštera a vy tvořit z nic h souvislé p anství. Navíc ob držel od krále p rávo zakládat na klášterníc h p ozemc íc h ry b níky . P ernštejnové p řisp ě lik oživení jak samotného mě sta,kde se rozvíjela řemesla (zejména soukenic tví), tak i c elého p anství. V ratislav z P ernštejna získal třeb íčské p anství dokonc e do dě dičného vlastnic tví,ale záhy je z důvodu velkého rodového zadluženíp rodalO sovský m z D oub ravic e (1556/1557). Za zmínku stojí dokumenty Smila O sovského (Zřízení selské a Zřízení mě stské), díky nimž se p ronikavě změ nil hosp odářský ráz c elého třeb íčského p anství. T řeb íčský klášter na rozdílod mě sta a p anstvíp ostup ně up adal. K jeho zániku došlo v roc e 1525,kdy odsud b y li vy hnánip oslednířeholníc i. V znik třeb íčského p anstvíje p říkladem trendu,který odstartovaluž v 15. století– slučovánídrob ný c h p anství a vznik rozsáhlý c h c entrálně sp ravovaný c h územníc h c elků. Nap omohla tomu nep řehledná situac e v p rvníp olovině 15. stoletív dob ě husitský c h a česko-uherský c h válek iv následujíc ím ob dob í, kdy o ovládnutíčeského královstvíusilovaliM aty áš K orvín a V ladislav Jag ellonský . Ně které šlec htic ké rody vy užily situac e k rozšíření majetku (územní zisky se tý kaly p ředevším b ý valého c írkevního majetku) a sp olečenskému vzestup u. P latí to třeb a p ro p ány z K ravař, z P ernštejna, z K unštátu, z Lomnic e, ze Žerotína, z Lip é, z H radc e či T rčky z Líp y . K onec 15. a c elé 16. století b y ly ob dob ím hosp odářského i kulturního rozkvě tu, který b y l do značné míry sp ojen s p odnikáním šlec hty . Seskup ením menšíc h statků vznikaly šlec htic ké velkostatky (sádec ký , třeb íčský , b udišovský , heraltic ký , námě šťský ). K romě země dě lství se šlec hta stále víc e soustředila i na další zp ůsob y p odnikání. V třeb íčském reg ionu šlo zejména o ry b níkářství (v roc e 1573 b y lo na třeb íčském p anství uvádě no 41 ry b níků). Rozvíjela se také řemesla, mezi nimiž hrálo vý znamnou roli soukenic tví. Rostl vý znam p oddanský c h mě st a mě steček;rozvíjela se již existujíc í a vznikala inová, nap ř. Budišov (od 1538 mě stečko stržnímip rávy a vlastním znakem) a Brod - V ladislav (od 1548 mě stečko se jménem V ladislav na p očest krále V ladislava Jag ellonského). M eziříčíse roku 1548 stalo královský m mě stem. S rozvojem mě st p řib y lo i zp ráv o židovském ob y vatelstvu. Židé žili na V y sočině už ve 13. století (Ivančic e, T řešť), v 16. století se dle doc hovaný c h zp ráv jejic h p očet zřetelně zvý šil. V ý znamné židovské c entrum existovalo nejp ozdě ji na začátku 15. století v T řeb íči. Rozkládalo se p od b enediktý nský m klášterem v tě sném sousedství křesťanského mě sta. Ně kdy v letec h 1528 – 1546, kdy mě sto drželJan Jetřic h Č ernohorský z Boskovic , b y lisic e Židé z mě sta vy p uzeni, ale urb ářz roku 1573 už op ě t uvádí v T řeb íčižidovské ob y vatele. V p rvní p olovině 16. století existovala vý znamně jší židovská komunita také v M eziříčí,okolo roku 1518 zde b y la zřízena sy nag og a. Jedním z důsledků hosp odářský c h a sp olečenský c h změ n b y lo p ostup né mizení tvrzí. M nohé z nic h b y ly p oškozeny čizničeny už v p růb ě hu husitský c h a česko-uherský c h válek (nap ř. V lčatín,Biskup ic e, Bransouze či K rahulov), vě tšinou však b y ly op uště ny , kdy ž p ozb y ly svou dosavadní roli p o p řip ojení drob ného p anstvík vě tšímu. Ně které zc ela zanikly ,jiné b y ly dále vy užívány jako hosp odářské b udovy . V 15. století b y ly jako p usté uvádě ny nap ř. tvrze v D olníc h V ilémovic íc h a v K ně žic íc h, v 16. století nap ř. tvrze v T asově , H ostákově , Lesůň kác h, H vě zdoň ovic íc h, P římě lkově či Ště mě c hác h. Jako hosp odářské b udovy b y ly od 16. století vy užívány nap ř. heraltic ká, p y šelská a vanečská tvrz. Funkc i
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 47
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ob y tného c entra si zac hovala jen asi čtvrtina tvrzí. V ě tšinou b y ly renesančně p řestavě ny na rep rezentativní b udovy , p říp adně rozšířeny na zámek či zámeček (třeb a V aleč, M y slib ořic e, K rhov, Budišov,H rotovic e,O kříšky ,K ralic e). Renesančnístaveb níúp ravy se dotkly také vzhledu mě šťanský c h domů a hradů (mj. Brtnic e,Sádek,M eziříčía Námě šť),častá b y la sg rafitová vý zdob a. V ý razné změ ny se v 15. a 16. stoletíodehrávaly také v ob lastináb oženské. K e kališníkům a stále sílíc í Jednotě b ratrské p řib y la v 16. století tzv. reformovaná náb oženství – luteránství a kalvinismus. Nap rostá vě tšina šlec htic ký c h rodů, p ůsob íc íc h v třeb íčském reg ionu a v jeho sousedství se hlásila k jinému než katolic kému náb oženství, neb o na svý c h p anstvíc h nekatolic ká náb oženství p odp orovala. V M eziříčí p řevažovaliv p olovině 16. století luteráni,kteřívy užívalihlavní farní kostelsv. M ikuláše. Z inic iativy majitelky meziříčského p anství Aleny M eziříčské z Lomnic e zde v roc e 1576 p rob ě hlsně m evang elic ký c h kně žía šlec hty ,jehož c ílem b y lo odstranit roztříště nost evang elic ké c írkve na M oravě a na kterém b y la zformulována tzv. aug šp urská konfese. V té dob ě b y lo ve mě stě zřízeno luteránské g y mnázium a knihtiskárna. V téže dob ě náleželo třeb íčské p anství O sovský m z D oub ravic e, kteří se hlásilik Jednotě b ratrské. Za jejic h vlády se na třeb íčském p ředmě stíJejkov nac házela b ratrská kap le, šp itál a "p ohřeb ní zahrada". Za O sovský c h došlo také k p řestavb ě zaniklého kláštera na renesanční zámek. Blízko k p rotestantský m náb oženstvím mě litaké p ánové z V aldštejna,který m p atřilo b rtnic ké a sádec ké p anství. Námě šťské p anství zdě dili p o vy mření námě šťské vě tve rodu z Lomnic e v roc e 1567 Žerotínové, p řívrženc i Jednoty b ratrské. Žerotínové p řestavě li p ůvodní hrad v Námě šti na honosný arkádový renesanční zámek, který se zac hoval v témě ř nezmě ně né p odob ě dodnes. D íky nim b y la v roc e 1578 p o c ísařově zákroku p roti ivančic ké akademii p řenesena b ratrská tiskárna z Ivančic do tvrze v K ralic íc h. Zde fung ovala 42 let a b y lo to jejínejp lodně jšíob dob í;b y la zde vy tiště na také p roslulá šestidílná Bib le česká,p ozdě jinazvaná kralic ká. O sílíc íp ozic inekatolic ký c h náb oženství svě dčí také skutečnost, že začali p ro své b ohoslužb y vy užívat dosavadní katolic ké kostely a fary (Střížov, K oně šín, P řib y slavic e), p říp adně b y ly b udovány nové c írkevní b udovy (nap ř. evang elic ká modliteb na v T rnavě ). V elmi silný b y ltento trend zejména na p anstvíc h s luteránsky orientovaný mi majiteli(Brtnic e,M eziříčí). Zlom ve vý voji odstartovalo stavovské p ovstání, které p rop uklo v roc e 1618. V ě tšina šlec hty , která držela majetek v třeb íčském reg ionu,se v té dob ě klonila k nekatolic ký m náb oženstvím,ně kteří p áni se dokonc e aktivně p řip ojili na stranu na stranu p ovstalc ů – Zdeně k Brtnic ký z V aldštejna (p anství Brtnic e a Sádek) a P ertold z Lip é (p anstvíM oravský K rumlov) b y limoravský mistavovský midirektory , JiříZahrádec ký ze Zahrádek (H rotovic e,K rhov) b y lkomořím krále Fridric ha Falc kého. P o b itvě na Bílé hoře b y l jejic h majetek konfiskován a c ísař je vě noval c izinc ům, kteří mě li vojenské zásluhy na katolic ké straně . M ajitele v té dob ě změ nila i další p anství, který c h se konfiskac e p římo nedotkly . M ajitelka třeb íčského p anství K ateřina z V aldštejna, vdova p o Smilu O sovském, se v roc e 1628 rozhodla následovat svého druhého manžela K arla staršího ze Žerotína do náb oženské emig rac e a p anství p ostoup ila svému b ratrovi Adamovi mladšímu z V aldštejna, který b y l katolík. D íky tomu se mě sto za války vy hnulo jak konfiskac ím, tak vý znamně jším škodám a V aldštejnové udrželip anství až do roku 1945. Námě šťské p anství p rodal K arel starší z Žerotína, který v roc e 1628 p o vy dání O b noveného zřízení zemského odešel do exilu. Ještě p ředtím se však p ostaral o p řesun b ratrské tiskárny z kralic ké tvrze, kterou na p řelomu let 1620 a 1621 vy p lenily c ísařské oddíly , na námě šťský zámek. D alší p řesun tiskárny se odehrálv roc e 1628 p ři odc hodu K arla staršího z Žerotína do exilu. By la p řemístě na do p olského Lešna,knihovna a arc hív Jednoty b ratrské p ak do V ratislavi. Se šlec htou odešlo ze země také mnoho mě šťanů a p oddaný c h,c ož p řisp ě lo k vy lidně níkraje.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 48
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Na úb y tku ob y vatelstva se p odep saly také události30-leté války . Reg ionu se sic e vy hnuly rozsáhlejší b ojové akc e, nic méně značné škody vznikaly i p ři p růc hodec h a p ob y tec h vojsk. V T řeb íči, které se válečné události vy hý b aly , p ob ý val v letec h 1622 – 1623 p luk c ísařského g enerála M arradase. T řiadvac etidenní p ob y t tří tisíc ů vojáků ve mě stě znamenal vý daje p řes 90 tisíc zlatý c h. Značně p ostiženo b y lo M eziříčí a jeho okolí. Bě hem války b y lo ně kolikrát vy p leně no, p řes 1000 lidí zemřelo na mor a 266 domů lehlo p op elem, z ostatníc h b y lo p o válc e mnoho p ustý c h. M eziříčí p okleslo na úroveň p oddanského mě sta a ztratilo vě tšinu svý c h p rivileg ií. D rtivý dop ad na c elý reg ion mě lzávě r války , kdy na M oravu vp adla švédská vojska (1643) a znovu p o b itvě u Jankova (1645) se p o kraji rozlila vojska ob ou stran. Švédové vy dranc ovaliřadu mě st (mj. M eziříčí) a vsí (nap ř. v okolí O p atova zanikly Jenišov,Štítky a Stančic e). H rad Sádek se švédskému ob léhánív roc e 1643 ub ránilp ouze díky lsti, v roc e 1645 však už b y l Švédy ob sazen, p odob ně jako Brtnic e. V reg ionu se odehrála řada menšíc h vojenský c h p oty ček, ob ě strany však p ředevším p lenily . V ě tšina sídel v reg ionu b y la v p růb ě hu války p ostižena b ojem, rab ováním, p ožárem čiep idemií a země na konc iválky b y la značně zp ustošená a vy lidně ná. P ováleční majitelé p anství p oc házeličasto z c iziny a mnozí z nic h se snažilize svého majetku vy tě žit c o nejvíc b ez ohledu na zájmy ob y vatel. V p rvníc h p oválečný c h letec h doc házelo k častý m p rodejům. Nic méně ně které rody se zde usadily natrvalo a p odílely se na ob nově . Za zmínku stojíp řinejmenším C ollaltové, kteří získali b rtnic ké p anství a v 18. století se stali nejvě tšími majetkový mi vlastníky na M oravě , neb o Lic htenštejnové, kteří na víc e než 300 let ovládli moravskokrumlovské p anství. T řeb íčské p anství udrželi V aldštejnové, meziříčské p anství koup ili v roc e 1649 K ounic ové a v roc e 1676 je p rodali šp aně lskému rodu U g artů. Sádec ké p anství dostal p o konfiskac i p odp lukovník C erb oni, v roc e 1678 jejodkoup iliW aldorfové. Námě šťské p anství p rošlo krátc e rukama Alb rec hta z V aldštejna, který je koup il od K arla staršího z Žerotína a záhy p rodal rodu W erdenb erků. K romě tě c hto velký c h p anství zůstala v reg ionu a jeho sousedství řada p anství (statků) menšíc h – Biskup ic e, Budišov + T asov, D alešic e, H rotovic e + K rhov, Jaromě řic e, Lesonic e, M oravské Budě jovic e, M y slib ořic e,O kříšky . U ž p o vy hlášení O b novené zemského zřízení (1628) nastoup ila rekatolizac e, která mě la různou intenzitu na různý c h p anstvíc h, ale dotkla se b ez vý jimky všec h částí reg ionu. Nap ř. v T řeb íči p ostup ovala rekatolizac e zp očátku jen zvolna;inkvizičníkomise zde ještě v roc e 1657 zjistila existenc i husitů, p ikartů, luteránů i tzv. nulliusů, lidí, kteří nedokázalioznačit své náb oženské vy znání. V roc e 1693 však b y la dokončena vý stavb a kap uc ínského kláštera, která se stala sy mb olem katolic kého vítě zstvíve mě stě . K ap uc ínský klášter b y lzřízen také v Námě šti,do Brtnic e p řizvaliC ollaltové p avlány (1627), kteří se usadili v nově zb udovaném klášteře v sousedství zámec kého. D ošlo také k oživení řeholního života v p řeživšíc h klášterec h (Nová Říše). Fary a kostely se vrátily do katolic ký c h rukou. V zhledem k nedostatku katolic ký c h kně ží b y la b ě hem války neb o p o ní zrušena řada far. P ostup ně doc házelo k b arokním úp ravám a p řestavb ám kostelů, které b y ly v p růb ě hu války často dost p oškozené. D oc házelo také k b arokním p řestavb ám sídel. Jedním z nevý znamně jšíc h p očinů b y la b arokní p řestavb a zámku a kostela v Jaromě řic íc h (arc hitekt H ildeb randt), v jejic hž sousedství b y la zřízena franc ouzská zahrada a ang lic ký p ark. V znikl tak p ůvab ný b arokní areál, doc hovaný dodnes. V p rvní p olovině 18. století se Jaromě řic e staly vý znamný m střediskem divadla a hudb y ;v roc e 1730 se zde hrála p rvníčeská op era (F. V . M íča). T oto vzep ě tívšak trvalo jen do roku 1752,kdy zemřelJan Adam z Q uestenb erka. Následovaly časté změ ny majitelů a p ozvolná ztráta vý znamu. V b arokním sty lu b y ly
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 49
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p řestavě ny také zámky v Budišově (v jeho sousedstvíb y lzb udován p ark sně kolika ry b níky ),Námě šti, D alešic íc h, M oravský c h Budě jovíc h, M y slib ořic íc h či O kříškác h. V Námě šti b y l v p rvní p olovině 18. století vy stavě n kamenný most p řes O slavu, zdob ený 20 b arokními soc hami, který se zac hoval dodnes a p atří k našim nejstarším zac hovaný m kamenný m mostům.Staveb ní rozvoj komp likovaly p omě rně časté p ožáry . V elký m p ožárem b y lo p ostiženo nap ř. V elké M eziříčí (p řídomek „V elké“ p oužívalo mě sto od roku 1729) v roc e 1732. Následná rekonstrukc e mě sta a zámku tehdejšímajitele (U g artové) finančně natolik vy čerp ala,že muselip anstvíp rodat. U řady majitelů lze zaznamenat snahu p o zlep šení hosp odářské situac e p anství. Nap ř. hrab ě K ounic ob sadilp rázdné domy v M eziříčí svý mip oddaný mině mec ké národnostiz jiný c h p anství, c ož vedlo k p oně mčení mě sta. P řevaha ně mec kého ob y vatelstva existovala také v T řeb íči a Námě šti. H rab ě K ounic se p odílelse ina rozšířenížidovského osídlení(k roku 1660 je uvádě n p rvníznámý meziříčský rab ín E fraim K ohen, v roc e 1665židovský ry c htář Ab raham Žď árský ). Židovská ob ec se ve mě stě udržela až do 40. let 20. století, p řičemž až do té dob y sloužil rovně ž hřb itov. K rozvoji židovské komunity došlo také v dalšíc h mě stec h reg ionu (T řeb íč, Brtnic e, M oravský K rumlov, M oravské Budě jovic e). O živenízaznamenala iT řeb íč,která se od 2. p oloviny 17. stoletído p oloviny 18. stoletíse svý mi3000 ob y vateliřadila mezinejvě tšíp oddanská mě sta v zemi. P o třic etileté válc e nastala změ na ve vrc hnostenském p odnikání. Jestliže v p ředc hozím ob dob í vrc hnost p odp orovala p odnikání mě st, v tomto ob dob í se mnoha p odnikatelský m činnostem začala vě novat sama. T y p ic ký m p říkladem je vařeníp iva. P ivovar v M eziříčívzniklp o 30-leté válc e p řemě nou b udovy b ý valého luteránského g y mnázia. V y hlášený b y lp ivovar v D alešic íc h, založený začátkem 17. století. Jako zajímavost je možné zmínit založení p ap írny v P řib y slavic íc h (1690), jejíž tradic e v různý c h formác h p řežívá dodnes. H lavním odvě tvím však stále zůstávalo země dě lství. Ú b y tek p rac ovníc h silp o 30-leté válc e a rozšiřovánírozlohy ob dě lávané p ůdy (p řikup ováníp ozemků,zab írání p ůdy neob dě lávané, op uště né neb o p odaný m p ronajímané) vedly ke zvy šování p oddanský c h p ovinnostík vrc hnostiformou rob oty . P omě rně p oklidný rozvojb y lp řib rzdě n na začátku vlády M arie T erezie za války o rakouské dě dic tví. V roc e 1742 p řitáhla do ob lastib avorská, franc ouzská a p ruská (a p ozdě ji také saská) vojska, která ob sadila ně která mě sta (nap ř. V elké M eziříčí), c ož se neob ešlo b eze škod. V ý razné změ ny b y ly sp ojeny stereziánský mia josefínský mireformami. Zájem se stále víc e soustředil na p růmy slová odvě tví. O b jevily se p rvní manufaktury , b y ly b udovány vodní mlý ny , p ily , zařízení na zp rac ování země dě lský c h p roduktů, b y ly otevřeny lomy na kámen, změ nil se zp ůsob lesního hosp odářství. Rozvíjelo se soukenic tví,p látenic tví,koželužství,ob uvnic tví,vý rob a skla (O p atov),tě žb a a zp rac ování rud (nap ř. doly u T řeb íče, P etrovic a P ředína). Naop ak ry b nikářství, mě lo v 18. a 19. století sp íše sestup nou tendenc i. P očet ry b níků klesal, řada z nic h b y la vy soušena a p řemě ně na na louky a p ole. V edle změ n ve zp ůsob u hosp odaření sehrálo v reg ionu vý znamnou roli b udování c ísařský c h silnic , které vý razně p odp ořilo p ředevším rozvojV elkého M eziříčí. O jeho vý znamu svě dčí to,že se konc em 18. stoletístalo sídlem Jihlavského kraje. Rozvíjela se iT řeb íč,kde v 18. stoletízačaly mizet hradb y , b ráníc í rozšiřování mě stského areálu. By la op ravena b azilika (1725–1731), která p o česko-uherský c h válkác h sloužila delší dob u hosp odářský m účelům. Ú p ravy p rovedl vý znamný arc hitekt F. M . K aň ka. V ý znamnou reformou b y lo také rušení klášterů, nap ř. p aulánský klášter v Brtnic i(1784). K líčový m odvě tvím však stále zůstávalo země dě lství,které se ve druhé p olovině 18. stoletíp otý kalo s p rob lémy . Rostl útlak p oddaný c h, zvy šovaly se rob otní p ovinnosti a p o řadě neúrodný c h let
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 50
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p rop ukaly hladomory . T o vy ústilo v řadu selský c h b ouří, které zac hvátily zejména jižní část V y sočiny od T elče až p o V elké M eziříčí. Nejvý znamně jšínevolnic ké p ovstánívy p uklo v roc e 1775ve vý c hodníc h Č ec hác h a zasáhlo i mnohé části V y sočiny . P ostiženo b y lo také lesonic ké a námě šťské p anství či Želetavsko. Nep okoje neustaly ani p o zrušení nevolnic tví (1781), p rotože na řadě p anství zůstaly změ ny jen na p ap íře (T řeb íč, Námě šť). K e zlep šení situac e na venkově p řisp ě lo p ě stování b ramb or, které se zde začalo rozšiřovat v závě ru 18. století. Jedním z p osledníc h kroků v osídlování kraje b y lo založeníně kolika osad na tasovském p anství(1794 K lementic e,Jác hy mov a M ihoukovic e). H osp odářskou situac ireg ionu zhoršilp růc hod nap oleonský c h vojsk v letec h 1805- 1806. V T řeb íčib y l ub y tován sb or maršála Bernadotta, který dokázal mě sto b ě hem p ouhý c h čty ř dní doslova vy jíst. P odob ný p rob lém p ostihl také V elké M eziříčí. T řeb íč b y la v následujíc íc h letec h p ostižena ně kolika dalšími ranami;1817 a 1819 neúrody , dob y tčí mor (1819), série p ožárů, které nap ác haly ve mě stě ob rovské škody (1821-1822), 1821 velká vzp oura sedláků ve Stříteži, p ovodeň (1830) a ep idemie c holery ,která p ostihla iširoké okolí (1832-1836). D alší vlnu této nemoc ip řineslisseb ou vojác i,kteří se v kraji p ohy b ovali v p růb ě hu p rusko-rakouské války (1866), kdy b y la T řeb íč ob sazena p ruský m vojskem. P řes ty to nep říznivé okolnosti p rob íhal v 19. století p ozvolný p růmy slový rozvojreg ionu. Nejvý razně ji se to p rojevilo ve mě stec h, kde se ob jevily p rvní továrny . V T řeb íči šlo p ředevším o koželužství a vý rob u ob uvi, ty to ob ory začaly vy tě sň ovat dosud p řevládajíc í soukenic tví. P ozdě ji se zde p rosadilo také strojírenství. V p růmy slovém rozvoji tehdy T řeb íč p ředčila Jihlavu. K oželužská manufaktura v Borovině p řerostla v továrnu, která mě la v 70. letec h p ob očky v okolí a p atřila k nejvě tším v Rakousku-U hersku. P ro p otřeb y koželuhů b y l ve mě stě p ostaven unikátní vě trný mlý n (1836),sloužíc ík mletítřísla,který se doc hovaldodneška. Zákonem z roku 1848 b y lo zrušeno p oddanství a rob ota i všec hna p ravomoc vrc hností nad p oddaný mi. Zahájilo to p řesun značného p očtu ob y vateldo mě st, kde se začínalrozvíjet p růmy sl. O tom svě dčí třeb a hosp odářská vý stava, která se konala ve V elkém M eziříčí v roc e 1868. V následujíc íc h letec h se však vý vojtohoto mě sta zp omalil,p rotože se mu vy hnuly vý znamné železniční trasy . Zp rovozně na b y la trať Brno - Jihlava (Námě šť, T řeb íč);T řeb íčí p rojel p rvní vlak v roc e 1886 a mě stu se tak naop ak otevřelo sp ojení se svě tem. Železnic e p řinesla hosp odářský rozvoj také do O kříšek, které se staly železničním uzlem. By l zde vy b udován nap říklad p anský lihovar, velká p ila či c ihelna, která sloužila až do sedmdesátý c h let 20. století. V e druhé p olovině 19. století se v T řeb íči p rosadila česká vě tšina, jako doklad lze uvést zřízení českého g y mnázia (1871). Rozsáhlejší vý stavb a mě sta v 90. letec h, kdy p řib y lo víc e než 1400 ob y vatel a 100 domů. O živení hosp odářského, kulturního a sp olkového života v 19. století se tý kalo c elého reg ionu. Námě šť se za H aug w itzů stala vý znamný m střediskem hudeb ní kultury . V zámku b y l zřízen velký hudeb ní sál a v nedalekém jinošovském Sc hö nw aldu b y l vy stavě n emp írový letohrádek, sloužíc í jako sc éna divadelníc h a hudeb níc h p rodukc í. V zámku vy rostla také b arokní knihovna se 16000 svazků, důstojná nástup ky ně renesanční knihovny Žerotínů. V okolí nec hali H aug w itzové vy stavě t řadu staveb (emp írová rodinná hrob ka v Námě šti,klasic istní zámeček Lusthaus,vy hlídkový p avilon "G loriet",rozhledna Bab y lon nad K ramolínem). V roc e 1848 b y l dovršen p roc es p ostátně ní veřejné sp rávy . V rc hnostenské úřady v sídlec h p anství b y ly zrušeny a státní moc p řešla na okresní hejtmanství v čele s okresním hejtmanem. V roc e 1850 b y la zavedena nová org anizac e soudnic tví, kde se základní jednotkou staly okresní soudy . O kresní soud b y lzřízen nap ř. v H rotovic íc h, T řeb íčičiV elkém M eziříčí. K úp ravám sy stému p ak došlo ještě v
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 51
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
roc e 1855. V roc e 1896 b y lo sídlo okresu p řesunuto do M oravský c h Budě jovic ;okresním mě stem zůstaly do roku 1960. V e třic átý c h letec h 20. století se v T řeb íči ang ažoval T omáš Baťa; p o roc e 1936 b y ly p odle osvě dčený c h zlínský c h staveb níc h modelů p ostaveny b udovy Baťový c h závodů a dě lnic ká kolonie v p ředmě stí Borovina. V p rostorác h b ý valé Baťovy továrny dnesp okračuje vý rob a p onožek a p unčoc h (T rep on). Rozloha T řeb íče op roti 60 ha z konc e 19. století 214 ha v roc e 1930. vy soké p roc ento dě lnic tva meziob y vatelimě sta, srovnatelná sBrnem a O stravou. V elká hosp odářská krize (1929-32) zap říčinila to,že 15% lidíztratilo zamě stnání. V álečná léta se nejvíc e p odep sala na zdejším židovském ob y vatelstvu. Z reg ionu b y ly dep ortovány desítky Židů (v T řeb íči i V elkém M eziříčí žily p očetné židovské kolonie, p očetně jší židovské ob y vatelstvo b y lo také v Brtnic i, M oravský c h Budě jovic íc h a M oravském K rumlově ) do konc entračníc h táb orů, kde vě tšina z nic h našla smrt. Jako p řip omínka zůstala ve V elkém M eziříčí b udova sy nag og y a židovský hřb itov, v T řeb íči zůstalo zac hováno c elé židovské mě sto, které b y lo založeno už kolem roku 1400. Jde o unikátní záležitost, která b y la sp olečně s třeb íčskou b azilikou v roc e 2003 zap sána na svě tový seznam kulturního dě dic tvíU NE SC O . Na základě Benešový c h dekretů b y l p o válc e konfiskován majetek šlec htic ký c h rodin. T ý kalo se to také námě šťského p anství H aug w itzů. Námě šťský zámek se p o válc e stal letním sídlem p rezidenta Beneše. T rag ic ké osudy p rožil za války i p o ní novoříšský klášter. V kvě tnu 1942 b y l p řep aden jednotkami SS, mniši b y li odvlečeni do konc entračníc h táb orů a klášter b y l p řemě ně n na středisko H itlerjug end. P o válc e b y lsic e jeho p rovoz ob noven, ale už v roc e 1950 b y lizdejší řeholníc izatčeni, odsouzeni v zinsc enovaném p roc esu a dlouho vě zně ni. D alšíc h čty řic et let klášter sloužil jako vojenské skladiště . Zb ídačený areálb y lp remonstrátům vrác en roku 1991. V sedmdesátý c h letec h 20. století p odnítila hosp odářský rozvojV elkého M eziříčí vý stavb a dálnic e P raha – Brno. V sousedství mě sta b y lp ostaven monumentální dálniční most, který se staljednou z dominant mě sta. Zhrub a ve stejné dob ě se vý razně změ nila tvář T řeb íče a M oravský c h Budě jovic ; musely se p řizp ůsob it p řílivu ob y vatel v důsledku stavb y jaderné elektrárny v nedaleký c h D ukovanec h, sníž souviselo také zb udování D alešic ké p řehrady sp řečerp ávac í elektrárnou. 1970-87 vý stavb a energ etic ké soustavy – zab ráno 170 ha země dě lské p ůdy a ob c e Skry je, H eřmanic e a Lip ň any . By lo to b ohuželsp ojeno sčasto nec itlivou vý stavb u p anelákový c h sídlišť. V enkova se v této dob ě dotkla p ředevším intenzifikac e země dě lské vý rob y a velkop lošné odvodň ování. V p osledníc h letec h nab ý vá na vý znamu turistika, ob líb enou vý letní ob lastí je p řírodní p ark T řeb íčsko s p estrou krajinou smnožstvím vodníc h toků a p loc h (vy hlášen v roc e 1982),c entrem vodníturistiky a sp ortů je D alešic ká p řehrada. Její vý stavb a vy volala snahu o zac hování hlub oký c h říčníc h údolí O slavy a C hvojnic e, který m také hrozilo zatop ení. M ohelenská hadc ová step vy hlášena 1952, ačkoli b y la známa a p op sána již na začátku 20. století.
3.2.2 Znaky historické charakteristiky H istoric ká c harakteristika je p řítomna v krajině řešeného území v p odob ě artefaktů up ozorň ujíc íc h svou p řítomností (v hmotné i nehmotné p odob ě ) na dě jinné události a mezníky vý voje krajiny daného území. P řítomnost historic ké hodnoty územísp očívá v ü p řítomnostidoc hovaný c h ob razů sídelsty p ic ký midominantami ü p řítomnost doc hovaného p ůvodního p rostorového usp ořádánísídel
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 52
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ü p řítomnost doc hovaný c h historic ký c h jader mě st sčetný mihistoric ký miob jekty mě šťanský c h domů,veřejný c h b udov,veřejný mip rostory ,p arky ü p řítomnostic estnísítě vedené v p ůvodníhistoric ké stop ě sdop rovodnou zelenía travnatý mi p říkop y ü p řítomnosti doc hovaný c h ob jektů sakrální arc hitektury , ty p ic ké dominanty kostelníc h vě ží umoc ň ujíc íob raz sídla ü p řítomnosti doc hovaný c h b ý valý c h p anský c h sídel zámků, hradů, tvrzí, zříc eniny hradů, klášterů ü p řítomnostidoc hovaný c h ob jektů lidové arc hitektury ü p řítomnosti znaků p ůvodního historic kého členě ní krajiny (meze oddě lujíc í p ozemky , remízky ,úvozy a p olníc esty ) ü p řítomnosti historic ký c h ob jektů samostatný c h usedlostí, mlý nů, hamrů a ob jektů sakrální arc hitektury ve volné krajině ü p řítomnosti p rvků up ozorň ujíc í na existenc i ob c hodníc h c est a stop y historic kého vý voje krajiny v p odob ě arc heolog ic ký c h lokalit ü p řítomnostikomp onovaný c h krajinný c h p rostorů (zahrad,krajinný c h úp rav),p outníc h míst ü p řítomnostiartefaktů dávného osídleníčip řítomnostičlově ka v území ü p řítomnostimíst sp ojený c h svý znamný miudálostmiv území,p amátníky ü p řítomnost tec hnic ký c h úp rav a nádržísp ojený misrozvojem ry b níkářství.
3.2.3 Současnákrajina O sídlení širšího okolí dnešní T řeb íče b y lo již od hlub okého p ravě ku ovlivň ováno p olohou na rozhraní jihomoravský c h úvalů a Č eskomoravské vrc hoviny . P říznivé p odmínky p ro život p osky tovala hlavně jihozáp adní část okresu sJevišovic kou p ahorkatinou a sřekami O slavou, Jihlavou, Roky tnou a Jevišovkou. Již tento fakt p ředurčuje určitá sp ec ifika dané p řec hodový m p rostorem dvou c harakterově odlišný c h reg ionů. Ú zemí lze v p odstatě z hlediska c harakteru současné krajiny rozdě lit na ně kolik částí, z nic hž každá ob sahuje určité sp ec ific ké znaky a ry sy . M ě sto T řeb íč tvoří nejen c entrum řešeného území, ale je v jeho tě žišti. U rb anizovaný p rostor dnesovlivň uje p omě rně velkou část krajiny v jeho okolí (komunikac e a jejic h c harakter, rozvojsídel, p ohledové up latně ní zástavb y aj.). T řeb íč je ip řirozený m a historic ky daný m sp rávním c entrem v území. Na c harakteru krajiny T řeb íčska b y l v minulosti dob ře p atrný vztah p řírodníc h p odmínek a zp ůsob u země dě lského vy užití krajiny . C hladně jší části p řip omínaly usp ořádáním sídel i p ozemků víc e V y sočinu, jižní části naop ak tep lou a sušší M oravu. Sp ec ific ké b y ly údolní p rostory u řeky Jihlavy , O slavy , Rouc hovanky a Roky tné. V jejic h okolí se utvářela identic ká krajinná struktura p odřízená údolníose,na c ož často v p ravém úhlu nasedaly komunikac e a sídla v b lízkém okolí. Sídla severně od T řeb íče jsou p řevážně umístě na v závě rec h údolía p odélřeky Jihlavy neb o O slavy (na severový c hodě ) čijejic h vě tšíc h p řítoků v rozšířený c h částec h niv. P řírodní p odmínky mě ly vliv na usp ořádání sídela jejic h umístě ní. Jejic h vliv je p atrný ive struktuře osídlení,v p řevažujíc ím usp ořádáníp lužiny sídla,zp ůsob u ob dě láváníkrajiny ,p řevažujíc íc h p lodinác h ap od. By lvšak ve druhé p olovině 20. Stol. značně p otlačen změ nou zp ůsob u ob dě lávání země dě lské p ůdy v ob dob ísoc ialismu,kdy b y la zavedena intenzivníforma země dě lské vý rob y . Jak uvádí historic ký rozb or, b y lo území p ostup ně značně odlesně no. Lesy se zac hovaly b uď v nep řístup ný c h svažitý c h p rostorec h neb o na severníc h svazíc h ně který c h vy ššíc h kop c ů a místy na
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 53
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
hranic ikatastrálníc h území. Severní částiv současné dob ě krajina místy zarůstá a není zde vý jimkou vznik zap ojeného p orostu zarůstáním tradičníc h mezí. K rajině v c elém území dominují země dě lsky ob dě lávané p loc hy ,p ředevším ornou p ůdou. Severní část od mě sta T řeb íč je utvářena p omě rně p estrou mozaikou lesů, p astvin a p olí. Lesy p okrý vají ostrůvkovitě c elý tento p rostor, jejic h p orostní skladb a je však p řevážně změ ně na v monokultury b orovic e neb o smrku. O kraje b orový c h lesů tvoří díky mnohotvárnosti b orovic e lesní maleb ný ob raz a kulisy v krajině . K rajina jižním smě rem je p ředevším země dě lská a lesy jsou soustředě ny v okolí údolí řek a říček. D íky tomu a p loššímu reliéfu je zde krajina p oně kud fádní. Záp adní strana území je ohraničena i p ohledově vy mezena zalesně ný mi kop c i, které sledují řadu vy vý šený c h vrc hů smě rem k Brtnic i. Lesy p okrý vají území v uc elený c h komp lexec h p rotaženého tvaru. V údolníc h p artiíc h si často zac hovávají p řírodě b lízkou skladb u p orostů. Lesní p orosty se p řevážně vy značujíhosp odářský m c harakterem a ostře hraničí snavazujíc ímip loc hami(často ornou) a jsou p řevážně b ez p orostníc h p lášťů. V ý jimku tvoří p orosty se zac hovanou p řirozenou skladb ou v okraji údolníc h p rostorů sp řevahou listnatý c h dřevin. O kraje lesů jsou místy značně g eometrizovány . Na odlesně ný c h p loc hác h p řevažujíag roc enó zy ,p řirozené a p řírodě b lízké louky se dodneszac hovaly jen ve frag mentec h, p řevažují zde p ředevším kulturní louky a p astviny (zejm. v severní částiúzemí). Severně od mě sta T řeb íč jsou vý značnou součástí druhotného b ezlesí ry b níky , ně kdy sb řehový mi p orosty a mokřady . K vě tnaté louky lze sp atřit vý jimečně ve frag mentec h p odél vodníc h toků, ve svažitý c h neb o kamenitý c h p artiíc h,které b y b y lo velmitě žké zornit neb o zkulturnit. P řevážná část malý c h vodníc h toků vzala za své díky c elop lošnému odvodň ování krajiny . Řada drob ný c h toků ty p ic ký c h ve sníženinác h a p lošinatý c h částec h zmizela,neb oť b y la zatrub ně na,kory ta p otoků jsou často tec hnic ky up ravena. V p ůvodním p řírodním kory tě je jen malá část toků a p ředevším ně které úseky říček Roky tná, Rouc hovanka, M lý nský p otok. P ro p řírodní p artie p otoků i řek jsou ty p ic ké lemy b řehový c h p orostů ve skladb ě sp řevahou olše a vrb stop oly , kulturní neb o p řírodě b lízké místy nep ravidelně p odmáčené p ásy luk a v údolníc h p artiíc h zalesně né stráně . Sp ec ifikem severní části území jsou soustavy ry b níků sb řehový mi p orosty a dop rovodný mi ob jekty na mnoha drob ný c h p otůčc íc h odvodň ujíc íc h krajinu k O slavě neb o Jihlavě . Řeka Jihlava p rotíná nap říč c elé území, který m p roc hází v zaříznutý c h údolíc h místy až kaň onovitého c harakteru. T voří základní p řírodní osu krajiny a je též určitou p omy slnou hranic í neb o základním elementem ně kolika ob lastíkrajinného rázu. Střed územíp atříp řirozenému sp rávnímu c entru T řeb íči,která dnesp ředstavuje složitý urb anizovaný p rostor sestávajíc íz historic kého jádra,kláštera a židovské čtvrti,p ozdě jšíc h zástaveb až p o současné nep říliš šťastně řešené a p ohledově se značně up latň ujíc ízástavb y sídlišť,nákup níc h c enter a skladišť v okrajimě sta,díky nimž je značně setřen tradičníob raz mě sta v krajině . P ohledy na ty p ic ké mě stské dominanty kláštera smohutnou stavb ou b aziliky sv. P rokop a, ale i vě ží mě stský c h kostelů a střec h mě šťanský c h domů a arc hitektonic ký c h dominant,jsou zúženy jen do ně kolika ojedině lý c h p růhledů. O kraje mě sta tvoří zásadní vý raz ob razu mě sta v krajině p ředevším díky svému situování nad údolí a hrany údolí,ve kterém se mě sto nac hází. V p rostoru O RP T řeb íč se již dále nenac hází jiný adekvátní urb anizovaný p rostor. Sídlení strukturu utváří p ředevším četná, drob ná venkovská sídla nap ojená na sp rávní c entra malý c h mě steček a mě sty sí. V současné dob ě p řevažuje c entrální orientac e sídelna sp rávní c entrum mě sto T řeb íč, jsou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 54
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
však p atrné a doc hované vztahy na drob ně jší sp rávní c entra b ý valý c h p anský c h c enter a p ozdě ji střediskový c h ob c í. Zajímavé je sledovat p řevahu p rostorového usp ořádání sídel, které v řešeném území kop íruje základní členě ní krajiny na sever od mě sta T řeb íč a na jih. Severní části území dominují různé ty p y lesní lánové vsi,v jižní je p řevažujíc í řadová vesz různý c h ob dob í (údolní lánové vsi,uličnízástavb y ). Lánové vsisledujímě lká údolínap ř. Roky tné a Rouc hovanky v země dě lské krajině p odélkomunikac í jsou situovány p ozdě jší ulic ovky snávesním p rostorem, často dop lně ný m sakrální stavb ou. O jedině lý m ty p em urb anismu jsou ob c e založené v dob ě raab izac e v jednořadé (p říp adně ob oustranné) uliční formac i. O b ec ně lze říc i, že se sídla v c elém p rostoru vy značují vě tším p odílem vzrostlé zeleně , díky níž velmi c itlivě navazují na svůjmnohdy méně p estrý krajinný rámec velký c h p loc h orné. Bohužel stejně časté je narušení ně který c h okrajů ob c í novou nevhodnou vý stavb ou a velký miareály a stavb ami, které p řesahují ty p ic kou velikost staveb . Arc hitektonic ká p odob a ob jektů vy c hází z tradičního venkovského stavení. V ně který c h sídlec h jsou víc ep odlažní b udovy insp irujíc í se mě šťanský midomy . V enkovská sídla často trp ívý razný mip řestavb amia nec itlivý minovostavb ami. K omunikační síť je velic e b ohatá p řevážně vedená v historic ké stop ě s asfaltový m p ovrc hem a strukturní orientac í na c entra a p ozdě ji vě tšími dnes p omě rně frekventovaný mi komunikac emi na sp rávní c entrum mě sto T řeb íč. P ouze v b lízkosti T řeb íče jsou p atrné nové komunikac e vedené v nový c h trajektoriíc h ob c házejíc í menší sídla s naddimenzovaný m tě lesem komunikac e (zejména silnic e č. 23 ve smě ru Č eské Budě jovic e - T řeb íč –Brno). Ú zemí dnes p ředstavuje p ředevším intenzivní země dě lskou krajinu jen dop lně nou hosp odářský mi lesy různé velikosti. V b lízkosti ob c í jsou drob ně zastoup eny luční p orosty . K rajina je dop lně na četný mi p rvky kulturní p ovahy (stožáry V V N, V N, G SM , vodárenské vě že, c hladíc í vě že, nevy soké dominanty kostelníc h vě ží). M ísty je doc hována p estřejšímozaika up ozorň ujíc ína p ředc hozíb ohatou strukturu krajiny p řed intenzifikac í země dě lské vý rob y (údolí Jihlavy v severozáp adní části území, severní a severový c hodní p artie nad T řeb íčí). T y p ic ký m a dodnes doc hovaný m znakem severní části územíjsou četné drob né ry b níky a jejic h soustavy (nap ř. Náramečsko). H orizont na severu, záp adě i severový c hodě tvoří zejména lesní komp lexy drob ný c h hřb etů K řižanovské vrc hoviny , na jih od T řeb íče místy lesy kop c ovitý c h vy vý šenin a zorně né p rostory vy tvářejíc í vrstevnatý horizont, utvářený mozaikou p olí a lesů sp růhledy na horizontální linie druhého p lánu. V y mezujíc í i vrstevné horizonty jsou místy narušeny tec hnic istními vý škový mi stavb ami,zejména stožáry mob ilníc h op erátorů. Základní kulturní dominanty v území tvoří vě že kostelů, doc hované p rostory p anský c h sídel a vý znamné ty p ic ké siluety sídel svě žemi a historic ky doc hovaný mi c entry . V ý raznou dominantou území, která znehodnoc uje řadu p ohledový c h míst, je jaderná elektrárna u D ukovan. V y sílač na K lučovské hoře je jedním z vý razně se up latň ujíc íc h b odů v krajině , sloužíc íc h díky své vý šc e jako orientačníb od. Jako tec hnic istnídominanta je p řijat sp íše neutrálně ,indiferentně . M ě řítko krajiny je na jih od T řeb íče p řevážně velké a jen místy , v intimně jšíc h údolníc h p artiíc h, středníaž malé. Je zde utvářeno p ředevším velký mip loc hamiorné p ůdy střídajíc ímise místy slesními p orosty . Ú zemí na sever od mě sta utváří krajina mě řítko střední až malé díky p estré mozaic e lesů, luk,p olísry b níky a venkovský misídly a jejic h okraji. Z vý še p oložený c h míst se krajina jeví jako kop c ovitá snevý razný mi dominantami, v jižní části svý raznou s p řevahou velký c h p loc h p olí místy p řerušovaný c h drob ný mi lesy , p ásy zap ojený c h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 55
p orostů dop rovázejíc í říční síť a zastavě ný mip rostory sídel. D aleké p růhledy do okolníc h krajin jsou orientovány p ředevším jižním smě rem díky reliéfu z vy vý šený c h míst. 3.2.3.1 Krajinné př eděly a vymezujícíhorizonty Ú zemí třeb íčského O RP p ředě luje v severníc h smě rec h na T řeb íčí málo znatelný p ředě l, oddě lujíc í reliéf sníženiny a navazujíc íc h vrc hovin. P odob ně tomu je na záp adní straně území, kde dominuje krajinné sc éně zalesně ný Zašovic ký hřb et uzavírajíc í řadu horizontů. P ředě ly se up latň ují p ředevším změ nou c harakteru a usp ořádáním základníc h krajinný c h struktur. P rostory tě c hto p ředě lů jsou p ohledově i c harakterově c itlivé na změ ny v krajině , neb oť ty to změ ny mohou ovlivnit řadu navazujíc íc h p rostorů. Zejména jde o vý škové stavb y neb o zámě ry zahrnujíc íc h velké p loc hy . P ředě l Zašovic ký hřb et
P op is Zašovic ký hřb et p ředstavuje p ředě l, který p ředstavuje p rotáhlý nesoumě rný hřb et smě ru J-S meziúdolímiBrtnic e a Jihlavy . P ředě l je p řevážně zalesně n, to umoc ň uje jeho vizuální up latně né v krajinné sc éně a dává dojem lesnaté krajiny . P rostor Zašovic kého hřb etu uzavírá krajinnou sc énu vý c hodně od T řeb íče. Č ec htín – Rudíkov utvářený členitý m p ovrc hem okraje Č ec htínské vrc hoviny sžokovitý mi b alvany a zalesně ný mi vrc hy , rozřezaný četný mi údolími p řítoků Jihlavy . V y tváří méně p atrný ,avšak členitý zalesně ný horizont.
Č ec htín - Rudíkov
3.2.3.2 Kulturnídominanty s rozsahem uplatněnív rá mci oblasti a nad jejírá mec. D louhá historie T řeb íčsku p ředurčuje řadu kulturníc h dominant v p odob ě kostelů, tvrzí, zámků a hradů. T y to dominanty jsou vnímány p ohledově jako vý škové dominanty sg radac íkrajinného ob razu neb o p rostorově jako komp ozic e či existujíc í vý znamný artefakt v krajině . Za nejvý znamně jší lze označit b ezesp oru b aziliku v T řeb íči, zámek skostelem a p arkem v Jaromě řic íc h, ale též kontroverzní vy sílač na K lučovské hoře. S eznam k ulturních d o m inant v ORP Třeb íč se stručno u ch arak teristik o u K atastr Batouc hovic e Benetic e
Název Batouc hovic e Benetic e
T yp T vrz (?) kostel
Biskup ic e u H rotovic
Biskup ic e
kostel
Biskup ic e u H rotovic Bransouze Budišov Budišov
Biskup ic e
tvrz - zámek
Bransouze Budišov Budišov
tvrz tvrz - zámek kostel
Č áslavic e
Č áslavic e
kostel
Č áslavic e
Sádek
hrad - zámek
Stručný p op is tvrz existovala 1381 kostelsv. M arka,románský kostelík z 13. stol.,1774 vy hořel,nouzově op raven,1853 p ostaven nový faru založilitřeb íčštíb enediktý ni,p o Bílé hoře zanikla g otic ký kostelsv. M artina ze 14. st.,b arokně p řestavě n 2. p ol. 17. stol. včetně nové klenb y kostelze 14. stol.,b arokně p řestavě n ve 2. p ol. 17. stol.,včetně nové klenb y ;fara;b arokníkap lička Jáneček z 18. stol. tvrz - hradiště (1314),zánik v husitský c h válkác h; zámek ze zač. 17. stol.,zb ořen 1972 a p řestavě n na rodinné domy tvrz existovala 1413,zánik 2. p ol. 15. stol. tvrz - g otic ká vodní,začátkem 18. stol. p řestavě ná na zámek románský kostelsv. G otharda a Naneb evzetíP . M arie vzniklý kolem roku 1200,g otic ké úp ravy (1414),renesančníúp ravy v 16. stol., b arokníp řestavb a (1715),1728 p ostavena b arokníb rána;fara srenesančnímizáklady románsko-g otic ký kostelsv. M artina v místě hradiště kolem roku 1200,v roc e 1681 p ostižen p ožárem,1763 b arokníp řestavb a;fara tvrz založená ve 13. stol.,zanikla ve 2. p ol. 15. stol. založen v 1. p ol. 13. stol.,p rvnízmínka 1276,v roc e 1312 p ob ořen p o
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 56
K atastr
Název
T yp
Č ec hočovic e
Č ec hočovic e
tvrz
Č ec htín
Č ec htín
tvrz
Č ervená Lhota
Č ervená Lhota
kostel
D alešic e
D alešic e
p ivovar
D alešic e
D alešic e
kap le
D alešic e
D alešic e
klášter zámek + kostel
D alešic e
Č alonic e
hrad
D louhá Brtnic e
kostel
D olníSmrčné D olní V ilémovic e
D louhá Brtnic e D olníSmrčné D olní V ilémovic e
D ukovany
D ukovany
zámek
D ukovany
Rab štejn
hrad
H artvíkovic e
hrad
H artvíkovic e
K okštejn (K ufštejn) H artvíkovic e
H eraltic e
H eraltic e
tvrz
H eraltic e H orníÚ jezd u T řeb íče
H eraltic e H orníÚ jezd
kostel kostel
H orní V ilémovic e H ostákov
H orní V ilémovic e H ostákov
kostel
H rotovic e
H rotovic e
kostel
kap le tvrz
kostel
tvrz
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Stručný p op is zásahu Jana Luc emb urského,ob noven 1373 p ány ze Sádku;od konc e 14. stol. jejdrželip ániz V aldštejna;od 1497 do p ol. 16. stol. p ániz P ernštejna;1578 renesančníp řestavb a na zámek,1643 neúsp ě šně ob léhán Švédy ,1645ob sazen Švédy ;1686 p ožár,za W alldorfů staveb níúp ravy tvrz existovala 1358,zanikla zřejmě p o 1499,p o p řip ojeník b rtnic kému p anství(z V aldštejna);dnesjen kop ec tvrz z p řelomu 14. a 15. stol.;existovala 1406,p salise p odle níp áni z Č ec htína farníkostelsv. V avřinc e románský z p řelomu 12. a 13. stol.,g otic ká i renesančníp řestavb a,1751 b arokníúp ravy vznik konc em 16. stol.,1609 p rvnízmínka,p o 1882 modernizac e, 1925D ružstevníp ivovar 1708 kap le sv. K říže,1787 zrušena,záhy ob novena,1803 p řemě ně na na emp írovou hrob ku rodiny H essů 13. stol. klášter kajíc nic sv. M áříM ag daleny ,1430 vy p álen husity , 1560 zánik kláštera,b arokníp řestavb a op uště ný c h a zc hátralý c h klášterníc h b udov na zámek 12. stol. románsko-g otic ký kostelsv. P etra a P avla emp írová kap le z roku 1708 hrad založený ve 13. stol.,doložena 1240;p oslednízmínka 1392;1417 p ustý ,zničen a op uště n zřejmě za markrab ě c íc h válek g otic ký kostelsv. V ác lava 1444,p řestavb a v 19. stol. kap le P anny M arie Růženc ové tvrz existovala 1294,p o 1447 nep oužívaná –p ostup ně zanikla evang elic ký kostelz 2. p ol. 18. stol. kap le z roku 1894 zámek z roku 1790 temp lářská komanda existovala 1263 hrad existovalp ravdě p odob ně 1298,v 1. p ol. 14. stol. majitelem p áni z Janovic ;1371 markrab ě Jan Jindřic h;1446+ 1486 p ob ořen založen ve 2. p ol. 14. stol. many třeb íčského kláštera;1556 p ustý ; zničen zřejmě p řizásahu moravský c h stavů v 15. století g otic ký kostelsv. Jiljí,založený 1340,raně b arokníp řestavb a v 17. stol. fara p řikostele,dnešníb udova p oc házíz konc e 18. stol. tvrz existovala 1256,p ozdě jip anský dvůr,1790 rozkop ány p oslední zb y tky g otic ký kostelsv. Jiljí,existoval1379,p řistavě na renesančnívě ž raně g otic ký kostelsv. P etra a P avla,existoval1243,vě ž p řistavě na v 16. stol.,b arokníp řestavb a v 1. p ol. 18. stol. a 1873 fara zaniklé b ě hem 30-leté války ,ob novena 1709 evang elic ký kostelz roku 1787,1848 op raven,1902 p řistavě na vě ž evang elic ká fara od 1848 tvrz z 15. stol.,1407 p ániz H ostákova (manové třeb íčského kláštera), v roc e 1490 p ravdě p odob ně p řesunulisvé sídlo do M y slib ořic a tvrz op ustili,tvrz zmíně na 1556 za p ánů z P ernštejna,zřejmě p ustá, nedoc hována,snad stávala Na H rádku kostelsv. V avřinc e a fara z 12. stol.,p rvnízmínka 1263,g otic ké úp ravy v p ol. 14. stol.,b arokníve 2. p ol. 17. stol.,1835nová klenb a,fara zanikla p o 30-leté válc e
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 57
K atastr H rotovic e H vě zdoň ovic e C hlum nad Jihlavou
Název H rotovic e H vě zdoň ovic e C hlum
T yp tvrz - zámek tvrz kostel
Jaromě řic e nad Roky tnou
Jaromě řic e nad Roky tnou
tvrz - zámek
K lučov K ně žic e u T řb íče K ojetic e
K lučov C haloup ky
vy sílač zámeček
Sádek
zámek
K oně šín
K oně šín
kostel
K ozlany
K ozlov
hrad
K ozlany K rahulov K rahulov
K ozlany K rahulov K rahulov
tvrz tvrz kostel
K rhov u H rotovic K rhov u H rotovic
K rhov
kostel
K rhov
tvrz - zámek
Lesůň ky Lip ník u H rotovic Lip ník u H rotovic Litovany
Lesůň ky Lhota u Lip níka Lip ník
tvrz tvrz
Litovany
tvrz (?)
M y slib ořic e
Ly kodery
tvrz
M y slib ořic e
M y slib ořic e
kostel
M y slib ořic e
M y slib ořic e
tvrz - zámek
Nárameč
Nárameč
tvrz
O dunec O krašovic e O kříšky
O dunec O krašovic e O kříšky
zámeček (?) tvrz (?) tvrz - zámek
O kříšky
O kříšky
kostel
kostel
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Stručný p op is g otic ká tvrz ze 14. stol.,p řestavě na na zámek tvrz 1371,zánik v 16. stol.,dneszac hovány zb y tky valů g otic ký kostelsv. V ác lava z konc e 13. stol.,klasic istníúp rava 1784, dalšíúp ravy v 19. stol.;1341 existovala fara;jejídnešníp odob a z roku 1784 tvrz p oc házíp ravdě p odob ně z 15. stol.,v 16. stol. p řestavě na na renesančnízámek,zásadníb arokníúp rava v 18. stol. kostelze 14. stol.,p ožár 1631,b arokníp řestavb a 1737 loreta 1668,zb ořena 1785 klášter existovalv letec h 1675-1784 vy sílač - dominanta lovec ký zámeček vzniklý v 17. stol. p řestavb ou lesovny (C ollalto),dnes vzdě lávac ístředisko p ůvodníhrad založen okolo r. 1286,renesančníúp ravy a p řestavb y v p ol. 16. stol.,na konc i17. stol. b arokníp řestavb a na zámek kostelexistoval1377,p řestavě n v letec h 1663-79 ,vě ž p řistavě na 1729 fara ze 14. stol.,v 15. stol. evang elic ká,zanikla p o b itvě na Bílé H oře, ob novena 1859 založen 1310 třeb íčský m klášterem,1490+ 1556 uvádě n jako p ustý , zničen zřejmě p řizásahu moravský c h stavů v 15. století tvrz g otic ká,1486 p ustá tvrz 1307,zánik asi1468,dneszb y tky Na H radišti románský kostelsv. P etra a P avla z p očátku 13. stol.,zmíně na 1307 filiálka třeb íčského kláštera,p řestavě n 1807 a 1950 fara existovala 1499,zánik v 16. stol. raně g otic ký kostelsv. Jakub a V ě tšího z 2. p ol. 13. stol.;b arokní p řestavb a 17. stol. tvrz z 15. stol.,na p řelomu 16. a 17. stol. p řestavb a na renesanční zámek,v 18. stol. b arokníp řestavb a g otic ký kostelz 2. p ol. 13. stol.,b arokníp řestavb a v 17. stol. tvrz 1348,p ustá 1542 3 tvrze v okolí raně g otic ký kostelsv. Jana K řtitele z konc e 13. stol.,úp rava ve 2. p ol. 19. stol. tvrz 1353,p ostup ný zánik ve 2. p ol. 16. stol. kap le z 60. let 20. stol. tvrz existovala ve 14. stol. v sousedstvízaniklé vsi,1437 p řip omínka vsíLy kodery a O strá Louka románský kostelsv. Lukáše z p očátku 13. stol.,1804 p řestavb a,18924 ob nova tvrz ze 13. stol.,ve 14. stol. majetek p ánů z M y slib ořic ,v 16. stol. p řestavb a na renesančnízámek,b arokníúp ravy v 18. stol.,dnes domov p ro seniory Č eskob ratrské c írkve evang elic ké tvrz z 1. p ol. 14. stol.,existovala 1379,p ustá v 16. stol.,1690 up ravena k b y dlení,existuje dodnes b aroknízámeček,dnesnep řístup ný tvrz existovala p ravdě p odob ně 1350 g otic ká tvrz,renesančníp řestavb y ,v 18. stoletízámek shosp odářstvím,p ozdě jimajetek JZD ,dnesob ec ní, kostelP anny M arie se středově ký m jádrem z roku 1673,fara (dnešní
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 58
K atastr
Název
T yp
O p atov na M oravě
O p atov
kostel
P etrovic e u T řeb íče P lešic e P lešic e
P etrovic e
tvrz (?)
H oloub ek P lešic e
hrad tvrz
P ozď atín P ozď átky P řec kov
P ozď atín D ob rá V oda P řec kov
tvrz lázně tvrz (?)
P ředín
P ředín
kostel
P řešovic e P řib y slavic e nad Jihlavou
P řešovic e P řib y slavic e
kostel kostel
P ulkov P y šel P y šel
P ulkov P y šel P y šel
hrádek kostel kap le
P y šel
P y šel
tvrz
Račic e u H rotovic Radkovic e u H rotovic Radonín
Račic e
kostel
Radkovic e
kostel
Střeliště
tvrz
Ratib ořic e na M oravě Roky tnic e nad Roky tnou Rouc hovany
Ratib ořic e
tvrz (?)
Roky tnic e nad Roky tnou Rouc hovany
kostel kostel
Rudíkov
Rudíkov
kostel
Slavě tic e Slavic e Stařeč
Slavě tic e Slavic e Stařeč
tvrz (?) kostel kostel
Střítež u T řeb íče
Střítež
kostel
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Stručný p op is b udova z roku 1930) kostelsv. Bartolomě je existovalp ravdě p odob ně 1234,sjistotou doložen 1364,v letec h 1841-4 vy stavě n nový kostel,p ůvodníb y l rozeb rán fara 1289,vy hořela 1696,nová p ostavena 1770 tvrz p ravdě p odob ně existovala 1434,doložena 1499 hrad H oloub ek založen 1330,zb ořen 1447 tvrz sloužíc ík ob léháníhradu H oloub ek jeho majitelem (p án z Radotic ),kterému b y lhrad p ředtím ob sazen tvrz existovala 1358 sirnaté lázně z 19. stol. G otic ká tvrz existoval1376,zničena v 15. stol.,dnesdoc hovány nep atrné zb y tky zdí p ozdně románský farníkostelsv. V ác lava z 1. p ol. 13. stol.,nový kostelvy stavě n v letec h 1842-7,p ůvodníb y lzb ořen fara existovala 1366,p o 30-leté válc e zánik,ob novena 1859, p řestavě na 1903 novorománský kostelsv. P etra a P avla z roku 1908 románský kostelexistujíc ísnad už v roc e 1056,1224 p ozdně románský kostelv místě kostela staršího,1734 p outnímísto (ob raz), 1764 p řestavě ny vě že fara existovala ve 14. stol. slovanské hradiště ? 1788 klasic istní(p ozdně b arokní) kostelsv. Barb ory a fara p outníkap le P anny M arie (na Stráži) p ostavená 1893 v místě zjevení P . M arie - M oravské Lurdy ,p řestavb a 1935 ve 14 stol. zmíně nivlady kové z P y šela (1349) –p ravdě p odob ná existenc e tvrze,z vodnítvrz zac hována vě ž raně g otic ký kostelsv. V ác lava z 2. p ol. 13. stol.,op rava + p řestavb a 1853,fara zrušena p o b itvě na Bílé H oře staršíkap le p řestavě ná 1750 na b arokníkostelsv. 14 p omoc níků hrádek založený dle p ově stí1231 královnou K onstanc ií,neb o tvrz p ánů z Radonína (1300),1330 náležela p řib y slavic kému kostelu,1579 p ustá,op uště na p ravdě p odob ně už v 15. stol. tvrz existovala 1351,1660 p řestavě na na b aroknízámek,v 19. stol. vy užita na b y ty románský kostelsv. Jana K řtitele sfarou existoval1220,1741 b arokní p řestavb a,p o p ožáru (1777) dalšíp řestavb a 1794 kostelNaneb evzetíP anny M arie,p ůvodně románský (existovalsnad už ve 12. stol.),g otic ká p řestavb a konc em 13. stol. kostelsv. P etra a P avla existoval1234,shořel1721,nový kostel p ostaven 1801 fara existovala 1521 tvrz z 16. stol. (p rvnízmínka až 1613) p ozdně b arokníkostelsv. Jana Nep omuc kého z konc e 18. stol. g otic ký kostelsv. Jakub a V ě tšího sfarou existoval1234,renesančně p řestavě n 1597,b arokníp řestavb a 1754,op ravy v 19. stol. románský kostelsv. M arka z 1. p ol. 13. stol. v místě staršího kostela (C y rila M etodě j),existoval1225,p řestavě n v 16. a v 18. stol.,další p řestavb a 1844
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 59
K atastr Střížov u T řeb íče Studnic e Svatoslav u T řeb íče Šeb kovic e
Název Střížov
T yp kostel
Studnic e Zátiší
tvrz zámeček
Šeb kovic e
kostel
Ště mě c hy
Ště mě c hy
tvrz
T asov
T asov - D ub
hrad
T rnava u T řeb íče
T rnava
kostel
T řeb enic e na M oravě T řeb íč
T řeb enic e
kap le
T řeb íč
klášter b azilika
T řeb íč
T řeb íč
vě trný mlý n
V aleč u H rotovic
V aleč
tvrz - zámek
V aneč
V aneč
tvrz (?)
V ladislav
V ladislav
kostel
V lčatín V ý čap y
V lčatín V ý čap y
tvrz (?) zámeček (?)
Stručný p op is g otic ký kostelsv. Jiljíz 12. stol.,vy hořel1864,znovu p ostaven 1892 fara zrušená p o 30-leté válc e,1859 ob novena tvrz existovala 1492 zámeček z konc e 19. stol.,zničen úp ravamiza soc ialismu p řihradiště z 12. stol. (zaniklo ve 13. stol.) b y lzb udována rotunda sv. M áříM ag daleny p oc házejíc íz konc e 12. stol.,g otic ké a b arokní úp ravy ,národníkulturníp amátka fara zmíně na 1542 1279 ves,ně kdy v té dob ě zřejmě itvrz,1378 za p ánů z Rosic doložena tvrz,1409 p oničena (H y nek z V aldštejna),záhy asiob novena p ány z Rosic ,dob y ta uherský m vojskem (1468),ale dále vy užívána, op uště na p o p řip ojeník Brtnic i;doc hované zb y tky - vý letiště založen ve 13. stol. p ány z Lomnic e - vě tev z T asova (existoval1233), 1366 p oslednízmínka o existenc ihradu,rozb ořen za markrab ě c íc h válek 1618-20 evang elic ká modliteb na,1665katolic ký kostelsv. P etra a P avla,1785klasic istníp řestavb a Fara doložena 1859,b udova 1860,staveb níúp rava 1887 b aroknírustikálníkap le z konc e 18. stol. b enediktinský klášter,založený v roc e 1101,b azilika b udována od 1. p ol. 13. stol. jako součást b enediktinského kláštera,klášter zničen 1468 uherský m vojskem,p řestavě n 1725-37 (arc hitekt F.M .K aň ka) a 1924-35(arc hitekt H ilb ert) vě trný mlý n holandského ty p u dokončen v roc e 1836,sloužilk mletí třísla,1977 op raven tvrz existovala snad 1294,mohla však vzniknout až ve 14. stol., doložena 1406,1480 uvádě na jako p ustá,1534 renesančníp řestavb a na zámek,1712 b arokníp řestavb a K 1785 2 tvrze: horníz 1. p ol. 14. stol.,dnesdoc hovány zb y tky dolníz p řelomu 14. a 15. stol.,existovala ještě 1628,zčástidoc hovaná - víc e usedlostí románský kostelNejsvě tě jšíT rojic e z 1. p ol. 13. stol.,p rvnízmínka 1358,b arokníúp rava 1728,op raven 1890-1900 fara,1674 v ruinác h,nová p ostavena 1859,op ravena 1901 H radisko,zb y tky tvrze z 2. p ol. 13. stol.,tvrz vy p álena husity zámeček
3.2.3.3 Pohledové a skladebné osy krajiny K rajinné osy v řešeném území vy tváří p ředevším p řírodní koridory řek, jež ovlivnily c harakter velké části krajiny . V ý znamný p odílmají též osy ob c hodníc h stezek, v jejic hž smě ru jsou dop osud vedeny základní komunikac e v území. Zajímavou osou v krajině je sp ojení p anský c h sídel vy soké kulturní a historic ké hodnoty Jaromě řic n. R., M y slib ořic a H rotovic , jejic hž krajinářsky p ojaté komp ozic e jsou p atrné dodnes. Název Bazilika H ab erská stezka
C harakter p rostorová historic ká
V ý znam místní nadreg ionální
P op is P ohledová osa na areáltřeb íčského kláštera P ravdě p odob ně jeden z hlavníc h smě rů H ab erské
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 60
Jaromě řic e n.R.- M y slib ořic e - H rotovic e
kulturní
reg ionální
O db očka H ab erské stezky Ú dolíJihlavy Bransouzy - T řeb íč Ú dolíJihlavy u D alešic
historic ká p řírodní p řírodní
reg ionální nadreg ionální nadreg ionální
Ú dolíJihlavy V ladislav - T řeb íč
p řírodní
nadreg ionální
Ú dolíK lap ovského p otoka Ú dolíM arkovky Ú dolíM lý nského p otoka Ú dolí O slavy V elké M eziříčí - Námě šť n.O Ú dolíRoky tné
p řírodní p řírodní p řírodní p řírodní
místní místní místní reg ionální
p řírodní
reg ionální
Ú dolíRoky tné Ú dolíRouc hovanky
p řírodní p řírodní
reg ionální místní
stezky O sa sp ojujíc í vý znamné doc hované p amátiky p anský c h sídel Sp ojnic e H ab erské stezky Zaříznuté údolívy tvářejíc íosu okolníkrajiny Zaříznuté skalnaté údolí rozdě lujíc í krajinu ob klop ené p ásem lesů V ý znamný údolní p ředě l v krajině vy tvářejíc í komunikačníosu D rob né údolívy tvářejíc íp řírodníosu v krajině P řírodníosa v krajině utvářená skalnatý m údolím D rob né údolívy tvářejíc íp řírodníosu v krajině P řírodníosa v krajině utvářená skalnatý m údolím Zaříznuté skalnaté údolí rozdě lujíc í krajinu ob klop ené p ásem lesů V ý znamná osa velkého krajinného p rostoru Ú dolívy tvářejíc íosu smlý ny
3.2.3.4 Krajiná ř sky a pohledově exponované prostory M alá vý šková členitost a ty p reliéfu v krajiny řešeného území na p rvní p ohled p ředurčuje malý p rostor p ro p ohledově a krajinářsky exp onovaná území. Č etné často zalesně né vy vý šeniny a kop ečky nedávajímožnost daleký c h rozhledů do mnoha míst krajiny T řeb íčska,ale sp íše p růhledy do na určité p artie a jen vý jimečně p ohledy c elkové. Po h led o vě expo no vané pro sto ry K rajina řešeného území p osky tuje c elou řadu p růhledů a rozhledů do krajiny z různý c h míst, nejsou zde však vý znamné vy hlídkové p rostory neb o místa umožň ujíc í p řehled krajiny řešeného území. Analý zou viditelnosti p omoc í sítě vy hlídkový c h b odů, zohledň ujíc í zalesně né p rostory v krajině , b y ly zjiště ny : · ·
p ohledově nejvíc e se up latň ujíc íp rostory ve volné krajině , a p ohledově nejvíc e se up latň ujíc ízalesně né p rostory .
Jak naznačuje níže uvedená map ka, není tě c hto míst v krajině řešeného území mnoho a jde sp íše o vy vý šeniny , p atrné z mnoha míst okolní krajiny . M ísta však jsou sig nálem určité c itlivostikrajiny vůči umístě ní staveb čijiný c h zámě rů vy užitá území. K aždý zámě r b ude v tě c hto místec h p ohledově víc e p atrný než v ob vy klém okolí.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 61
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 13: Svě tle zelená až žlutá b arva ukatzuje p ohledovou exp onovanost p rostorů v řešeném území.
Následně b y la zhotovena analý za územíviditelného z vý znamně jšíc h vy hlídek,viz následujíc ímap a:
M ap ka 14: Č ervené a žluté zab arvenímap y ukazuje p rostory viditelné z frekventovaný c h vy hlídkový c h míst
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 62
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Na základě tě c hto p ředb ě žný c h analý z b y la vy mezena p ohledově exp onovaná místa, vy značujíc í území c itlivá na umísťování zámě rů vý stavb y či změ ny vy užití území – zámě r se vý znamně up latní v krajinné sc éně .
M ap ka 15: V y mezená krajinářsky p ohledově exp onovaná místa (červená šrafura).
Seznam vy mezený c h p ohledově exp onovaný c h míst: No. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
T y p p rostoru volná krajina a okraje lesů volná krajina a okraje lesů zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny volná krajina volná krajina zalesně né vy vý šeniny volná krajina volná krajina volná krajina zalesně né vy vý šeniny volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina volná krajina zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny
C harakteristika vy vý šené p rostory meziČ ihalínem a Č ervenou Lhotou krajina severně od Radošova jihový c hodnízalesně né stráně nad V artenb erkem p rostory záp adně od Smrčku nad Č ec htínem vy vý šené p rostory jižně nad M arkvartic emi vy vý šený svah nad historic ký m c entrem mě sta T řeb íč zalesně né svahy záp adně od H eraltic vy vý šeniny nad údolím Jihlavy u T řeb íče vy vý šený p rostor severně od K lučovské hory vy vý šeniny nad údolím Jihlavy u T řeb íče zalesně ný p rostor kop c e M ařenka krajina v okolíD olníc h Lažan vý c hodně od Jaromě řic n. R. vy vý šené p rostory na sever a vý c hod od H eraltic vy vý šeniny severozáp adně nad Račerovic emi vy vý šené p rostory meziO kříškamia P řib y slavic emi krajina skomp onovaný mip rvky jižně od Jaromě řic n. R. krajinný p rostor jižně od Strop ě šína vy vý šeniny nad c entrem mě sta T řeb íč sp anelovou zástavb ou vy vý šené p rostory jižně nad T řeb íčí krajina v okolíM arkvartic kého vrc hu krajina meziH orním Ú jezdem a Jaromě řic emi krajina severně od Boň ova zalesně ný vrc h Zadníhory zalesně né svahy P ekelného kop c e zalesně né svahy jihový c hodně od Račerovic
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 63
26 27 28 29 30 31 32 33 34
zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny volná krajina a zalesně né p artie zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny zalesně né vy vý šeniny
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
jihový c hodnízalesně né stráně nad H . V ilémovic emi zalesně ný p rostor v okolíSrnčího vrc hu zalesně ný p rostor a okolíkop c e T ašky u Bab ic zalesně né stráně v okolíStříb rné hory zalesně ný p rostor v okolívrc hu Na Skalném zalesně né p rostory a volná krajina v okolíK ob y líH lavy jihozáp adnísvahy Č ec htínského kop c e zalesně né svahy K lučovské hory zalesně ný p rostor M ikulovic ké hory
3.2.3.5 Územís př evahou zvýšených hodnot krajinné ho rá zu E stetic ká hodnota krajiny řešeného území je vý znamně narušena změ nou formy jejího tradičního vy užití. Intenzivníformy země dě lského vy užitíkrajiny p řinesly rozsáhlé odvodně nía sc elenídrob ný c h p olníc h honů sp řevažujíc ím velkop lošný m zorně ním p loc h. P roto doc hované p rostory sfrag menty tradičního členě níkrajiny ,údolíp otoků a řek a ry b níky jsou v současné krajině T řeb íčska vý znamný mi p rvky zvy šujíc ímí,jinak monotó nnífádnost a p řevažujíc íunifikac imoderníc h krajinný c h struktur. P rostory sp řevahou p ozitivníc h hodnot Bransouze - P řib y slavic e Budíkovic e - P oc ouc ov D oub rava H odovsko H ornosmrčensko H roznatínsko Náramečské ry b níky O slava Římovka Ú dolíJihlavy sp řítoky M arkovky a M lý nského p tk. Ú dolíRoky tné a Rouc hovanky Ú dolnínádrž D alešic e
P ozitivníhodnota Řeka Jihava vy tvářejíc íúzkou říčnínivu sb řehový mip orosty a loukamina dně údolí,četné frag menty kamenic a mezísdřevinnou veg etac ísdrob ný mi vesničkami K rajina severně od T řeb íče v okolíBudíkovic a P oc ouc ova vy značujíc íse p estrou mozaikou lesů, p olí a luk se zac hovaný mi mezemi a sy enitový mi b alvanitý mi ostrůvky . P rostor v okolíosady se sy enitový mib alvany a ry b níky K rajina vý c hodně od H odova vy značujíc í se p estrou mozaikou lesů,p olí a luk se zac hovaný mimezemia sy enitový mib alvanitý miostrůvky . K rajinný rámec H orního Smrčného sdoc hovaný mimezemia kamenic emi. K rajina v okolí H roznatína vy značujíc í se p estrou mozaikou lesů, p olí a luk se zac hovaný mimezemia sy enitový mib alvanitý miostrůvky . Soustava ry b níků nad Náramečísb řehový mip orosty a lesíky Ú dolířeky O slavy slesnímip orosty Široké údolí Římovky smlý ny a doc hovaný mi náhony a mezemi sdominantou hradu (zámku) Sádek Ú dolí řeky Jihlavy sp řítoky ze severu a jihu ob klop ené lesními p orosty , údolí M arkovky vy tvářejíc ímísty kaň on,údolíM lý nského p otoka Ú dolí řeky Roky tné a údolí Rouc hovanky se skalami lemovaná p ásem lesníc h p orostů P řehradním jezerem zap lně né kaň onovité údolíJihlavy slemem lesníc h p orostů
3.2.3.6 Prostory venkovských sídel s př evahou dochovaných cenných pozitivních prvků Sledujeme-li sídla řešeného území z p ohledu doc hovanosti jejic h urb anistic ké a arc hitektonic ké kvality , resp . z p ohledu resp ektování tradičního p rostorového usp ořádání a členě ní hmot tradičníc h ob jektů sídla, p ak musíme konstatovat, že c elá řada sídel b y la p ozmě ně na p ozdě jší nec itlivou vý stavb ou p ředevším z ob dob í soc ialismu a též 90. let minulého století. T o je hlavní p říčinou značného znehodnoc enítradičního ob razu sídla u mnoha vsía mě st.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 64
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 16: Sídla sp řevahou doc hovaný c h tradičníc h ob jektů v p ůvodním p rostorovém usp ořádání.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Batouc hovic e Boň ov H roznatín K lementic e O hrazenic e na M oravě P ozď átky Střížov u T řeb íče V ac enovic e I. V ac enovic e II. V ě stoň ovic e
3.2.3.7 Typické siluety měst a obcí, pozitivníobraz sídla v krajině Ně která sídla se vy značují ty p ic kou siluetou (a ob razem sídla) v krajině sp řevahou p ozitivníc h p rvků, jejíž up latně ní je neodmy slitelnou součástí krajinné sc ény . T erénním p růzkumem b y ly „odhaleny “ ty p ic ké siluety ně který c h sídel up latň ujíc í se p ozitivně v okolní krajině (krajinném rámc i sídla). T y to siluety p ředstavují ob razy sídel, které jsou mnohdy p říčinou vzniku log a sídla neb o ty p ic kého ob razu na p rop ag ačníc h materiálec h (T řeb íč, Jaromě řic e n. R. aj.). Siluety ně který c h sídel p atřily vždy k neodmy slitelný m artefaktům krajiny . Č asto majítrojúhelníkový tvar,kdy zástavb a g raduje ke kostelní vě ži, radnic i neb o zámku na návrší. T ato g radac e je p růmě tem duc hovní hodnoty a tradičního vrstveníhmot. P rostory , kde se up latň uje silueta sídla s p řevahou p ozitivníc h p rvků s ty p ic ký mi znaky , b udou vy značeny a p op sány a navrženy oc hranné p odmínky . Sídlo
C harakteristika
Budišov
P ohled na vý znamný zámec ký areálv kulisác h mě stečka a historic ké jádro sídla sty p ic kou dominantou kostela v jeho okraji.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 65
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Č ervená Lhota
T y p ic ký p ohled na venkovské sídlo stradičnímiusedlostmia dominantou kostela.
D alešic e
P ohled na historic kou zástavb u se zámkem a mě šťanský mi domy tvoříc ími c entrum mě stečka.
H artvíkovic e
P ohled na ty p ic kou siluetu sídla sdominantou kostela vy p ínajíc í se nad údolí. (sídlo je již tě sně za hranic íO RP )
Jaromě řic e n. R.
P ohled na zámec ký areála b arokníkostelv kulisác h mě stečka se zámec ký m p arkem
M y slib ořic e
P ohled na siluetu venkovského sídla sdominantou zámku a kostela sp atrný mizahradamia sady v okrajíc h vy tvářejíc íc h ty p ic ká humna.
O p atov
P ohled na historic kou zástavb u mě stečka sdoc hovaný mi humny v okrajíc h a dominantou kostela.
P řib y slavic e
P ohled na historic kou zástavb u se zahradamia vý znamnou dominantou kostela.
Rouc hovany
P ohled na ty p ic kou siluetu mě sta smě stskou vě ží.
T řeb íč
P ohled na areálkláštera a b aziliku.
V ladislav
P ohled na historic ké c entrum mě stečka suličnízástavb ou a dominantou školy a kostela.
3.2.3.8 Př írodnívýškové dominanty, vyvýšeniny a vyhlídky P řírodní dominanty řešeného území p ředstavují p ředevším nevy soké a často zalesně né kop c e, které jsou vý razné mnohdy p ouze z ně kolika úhlů p ohledu. Nejvý razně jší dominantou území je b ezesp oru K lučovská hora a snísp ojený krátký hřeb en. V e vrc holové částihory je umístě n televiznívy sílač,který zvý razň uje jejídominantníup latně ní.
M ap ka 17: P řírodnídominanty řešeného území(trojúhelník –p řírodnídominanta,hvě zdička –vy hlídkové místo).
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 66
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P rostory v okolí p řírodníc h dominant jsou krajinářsky a p ohledově velmic itlivé a umisťování zámě rů do jejic h b ezp rostředního okolí může znamenat vý znamné ovlivně ní krajiny . P říkladem může b ý t vy sílač na K lučovské hoře, který se up latň uje v rozsáhlém krajinném p rostoru a jeho tec hnic istní vzhled může p ůsob it p řitom nep řijatelně . Příro d ní d o m inanty 1. Č ec htínský kop ec 2. K lučovská hora 3. K ob y líH lava 4. K op aniny 5. K op c e 6. Srnčívrc h 7. Stříb rná hora 8. Zadníhora 9. Zelený kop c e Vy h líd k o vé pro sto ry P loc hý reliéf řešeného území nedává možnost vzniku četný c h vy hlídkový c h p rostorů. V y hlídková místa jsou p ředevším v členitě jšíc h částec h území. V y hlídkové místo
C harakteristika
Bransouzský vrc h
P ohled do údolíJihlavy u Bransouz a v okolíD olního Smrčného a P anské Lhoty
Brtník
P ohled z odlesně ného návrší do krajiny v okolí O p atova,p růhledy do krajiny v okolí a zejména na zalesně né horizonty
Jalovec nad Č íc hovem
P ohled do údolíJihlavy a okolíH y nkova,p růhled k O kříškám
M arkvartic ký vrc h
Rozhled do okolíM arkvartic a C hlístova,a do krajiny p očínajíc ího údolíRoky tné
nad Blatnic í
P ohled smě rem k O hrazenic i
nad Č áslavic emi
P ohled do částiúdolíŘímovky a údolíLoukovic kého p otoka a krajiny v okolíČ áslavic a Římova sdominantou zámku Sádek
nad H ornímiV ilémovic emi
P ohled do krajiny k H roznatínu
nad K lučovem
D aleký rozhled k D ukovanům sdominantou elektrárny a do země dě lské krajiny jižním smě rem k D olním V ilémovic ím a Lip níku
Nad Litovanami
P ohled do krajiny v okolíLitovan a P rešovic
nad O krašovic emi
Rozhled do krajiny meziúdolím M arkovky a údolím Jihlavy v okolíO krašovic
nad Ště mě c hy
P ohled na krajinu v okolí Ště mě c h ohraničený zalesně ný mi kop c i K ob y lí hlavy a M ařenky ,táhlý p růhled k M arkvartic kému kop c i
nad T rnavou
P ohled do okolíT rnavy a na okolníhorizonty
nad V ý čap ami
P ohled do krajiny V ec enovic ,Ště p ánovic a V ý čap a na zalesně ný vrc h Č erný kop ec
p od Č ervenou hosp odou
P ohled do údolíJihlavy p řed mě stem T řeb íč
p od K lučovskou horou k T řeb íči
Rozhled do krajiny jižně od mě sta T řeb íč ke K ožic hovic ím a k údolíM arkovky
p od K ob y líhlavou
P ohled do krajiny C hlístova a M arkvartic
p od K rahulovský m kop c em
P ohled do údolí Jihlavy v okolí u Sokolí a p růhled do sousedního údolí Stařečského p otoka a na K rahulí
p od O strou horou
P ohled do krajiny v okolíT rnavy a k ry b níkům V elký a M alý Bor
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 67
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
V y hlídkové místo
C harakteristika
p od T elečkovem nad V lčatínem
P ohled do krajiny v okolíV lčatína,V lčatínský kop ec
p od ZadníH orou
P růhled k Č ec hočovic ím a K rahulovu do údolíJihlavy p řed T řeb íčí
Sádek
P ohled ze zámku do krajiny údolíŘímovky a Roky tné svekovský misídly .
Salatův kop ec u Zašovic
Rozhled do krajinného rámc e Zašovic
Strážka nad O kříškami
Rozhled do okolíO křížek
Šib eník nad H eraltic emi
Rozhledy do okolíH eraltic ,O křížek,H vě zdoň ovic ,C hlístova
U Č erveného lesa
P ohled do údolíŘímovky v okolíSádku a Sádec kého ry b níka a na dominantu hradu Sádek
U M astníku
P ohledy do krajiny meziZadníhorou a P ekelný m kop c em v okolíStařeče a M astníku
u O krašovic
Rozhled do krajiny meziúdolím M arkovky a údolím Jihlavy v okolíO krašovic
3.2.3.9 Pamá tky Na územíO RP T řeb íč b y la v minulostido současné dob y vy hlášena c elá řada vý znamný c h historic ký c h soub orů za p amátkové zó ny a rezervac e a národníkulturníp amátky . P očet arc heolog ic ký c h lokality a nálezů, vy hlášené p amátky a kulturní dominanty v krajině řešeného území svě dčí o jeho b ohaté historii,ale zároveň určitý m zp ůsob em zavazuje k oc hraně tohoto kulturního dě dic tví,jehož vý raz se vý znamně p odílína c harakteru krajiny a je jedním z důležitý c h ry sů krajinného rázu c elého T řeb íčska. Nejdůležitě jší a nejznámě jší p amátky jsou soustředě ny v urb anizovaném p rostoru sp rávního mě sta T řeb íč a jejic h vizuálníup latně nív krajině je p omě rně malé. Avšak duc hovníhodnota tě c hto p amátek p řevy šuje reg ionálnívý znam. Značný p amátkový a historic ký vý znam nese též areálb arokního zámku v Jaromě řic íc h nad Roky tnou, který p atří k nejmohutně jším svého druhu nejen u nás, ale iv E vrop ě . Zámec kému areálu vévodímimo jiné dominanta b arokního kostela sv. M arkéty a zámec ké zahrady ve franc ouzském sty lu, jejíž komp ozic e p řec hází i do volné krajiny v ang lic kém sty lu. T ato p amátka vy tváří ty p ic ký ob raz sídla, který si zaslouží vý znamnou oc hranu. T y p ic ký ob raz venkovského sídla na území O RP T řeb íč je značně narušen nevhodný mi p řestavb ami a dostavb ami tradičníc h ob jektů sídla a novostavb ami umísťovaný c h zejména do volný c h p rostorů humen v okraji p ůvodní zástavb y . T y to změ ny se v p odstatě dě ly p ředevším ve 2. p ol. 20. stol., v ob dob í tzv. soc ialismu,a b ohuželp ro krajinu c elop lošně . Na estetic ké kvalitě ob razu venkovský c h sídel zejména v okolí mě sta T řeb íč se v současné O b rázek 1: Jaromě řic e nad Roky tnou (převza to z o ficiálních stránek kra jeV yso čina ) dob ě značně p odep isuje nec itlivá sub urb ánní vý stavb a p rostorově iarc hitektonic ky řešená b ez kontextu a úc ty k tradic ia historiidaného p rostoru. Jde o trend, který p okračuje dodnes. D íky tomu jsou doc hované uc elené historic ké soub ory vsí v současné dob ě sp íše vzác nou vý jimkou. K nim můžeme zařadit p ředevším vsi Boň ov, K lementic e,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 68
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
které jsou vhodné p ro témě řintaktní doc hovanost tradičního usp ořádání ob jektů a jejic h neb ý valou arc hitektonic kou kvalitu p amátkové oc hraně . Na rozdíl od doc hovaný c h soub orů sdružený c h do zó n či rezervac í, je mnohem b ohatší je evidenc e vý znamný c h p amátkový c h ob jektů, či ob jektů vy značujíc íc h se kvalitní svéb y tnou arc hitekturou. Seznam tě c hto ob jektů není účelné b ez dalšího p odrob ného zkoumání jejic h vztahu skrajinný m rázem uvádě t. C elkový p očet evidovaný c h ob jektů p řesahuje číslo 250. P ro všec hny však p latí oc hrana tě c hto ob jektů, jako ty p ic kého znaku určitého zastavě ného p rostoru neb o krajinného ob razu. P ro krajinu O RP je ty p ic ká c elá řada drob ný c h artefaktů up ozorň ujíc íc h na historic ký vý vojúzemí. Jde p ředevším o drob né sakrální stavb y , ob jekty tzv. lidové arc hitektury , vedení komunikac í aj. Bohatý historic ký vý vojúzemídokládá též existenc e c elé řady arc heolog ic ký c h nalezišť v rámc iúzemí. S eznam náro d ních k ulturních pam átek K ateg orie U NE SC O NNK
Název T řeb íč,židovská čtvrť areálzámku
O b ec T řeb íč Jaromě řic e nad Roky tnou
NNK
klášter skostelem sv. P rokop a
T řeb íč
NNK
Židovský hřb itov
T řeb íč
P op is p amátka U NE SC O ,up latň uje se p ouze v mě stském p rosředí nemovitá národníkulturníp amátka,up latň ujíc íse p ředevším v jižní částiob razu sídla v krajině sty p ic ký mikomp onovaný mip rvky v krajině sdominantou b arokního kostela,vy tváříty p ic kou siluetu sídla,ob raz sídla v krajině ,c itlivost na dominanty tec hnic istního c harakteru,nevhodné stavb y v p ohledový c h osác h a v komp onovaném p rostoru nemovitá národníkulturníp amátka,dominanta p atrná z vy hlídek na p rotě jšíc h stráníc h údolíJihlavy a v mě stském p rostoru,vy tváří c ennou část ob razu sídla v krajině ,c itlivost na vý stavb u nevhodný c h ob jektů narušujíc íc h harmonic ké up latně níty p ic ký c h hmot c elého soub oru nemovitá národníkulturníp amátka,up latň uje se p ouze v mě stském p rosředí
S eznam pam átk o vých zón K ateg orie VP Z
Název Boň ov
O b ec Jaromě řic e nad Roky tnou
MP Z
T řeb íč
T řeb íč
MP Z
Jaromě řic e
Jaromě řic e nad
P op is Návesnívesnic e na úp atíJevišovské p ahorkatiny ,c harakterizovaná čty řb oký midvory a dop lně ná o mladšídomkářskou zástavb u. P řevážně z kamene vy zdě né trojb oké usedlostic harakterizujíštítově orientované stavb y ,zatímc o čty řb oké dvory uzavírá okap ově orientovaný dvůr s p růjezdem. O b raz návsidop lň ujínízké ohradnízídky ,záhumenníp rostor hosp odářské stavb y ve dvou frontác h. P amátková zó na v T řeb íčízahrnuje územívnitřního historic kého mě sta,p ak ob last P odklášteří(okolízámku -b ý valý klášter) a Zámostí(židovské mě sto). C entrem historic ké T řeb íče je K arlovo námě stíob klop eno mě šťanský mi domy . Ně které majíještě g otic ko –renesančníjádra a b ohatou sg rafitovou vý zdob u. Nedaleko námě stístojíkostelsv. M artina sp ozdně g otic kou mě stskou vě ží. Z op evně níhistoric kého mě sta se doc hovaly jen nep atrné zb y tky . D ě jiny mě sta jsou úzc e sp jaty sklášterem b enediktinů,který vzniklna levém b řehu řeky Jihlavy již p očátkem 12. století. Jedinou doc hovanou p amátkou na klášter je dnesb azilika sv. P rokop a. K lášter zničený za husitský c h válek b y lp ozdě jip řestavě n na renesančnízámek (národníkulturníp amátka), dnesv ně m sídlímuzeum. Bý valé židovské g hetto (Zámostí) vy rostlo v b lízkostimě stského jádra na levém b řehu řeky . Sp olu sb azilikou sv. P rokop a je zap sáno na seznam svě tového kulturního dě dic tvíU NE SC O . Z urb anistic kého hlediska p ředstavuje evrop ský unikát,z p ůvodnízástavb y b y lo zb ořeno jen p ě t domů,doc hovaly se iob ě sy nag og y . M imo územíp amátkové zó ny již leží židovský hřb itov (národníkulturníp amátka). Rozlehlý p ark sb arokním zámkem a kostelem sv. M arkéty (národníkulturní
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 69
nad Roky tnou
Roky tnou
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p amátka) je hlavnídominantou Jaromě řic a p atřímezinejvě tšízámec ké komp lexy v E vrop ě . Jaromě řic ké námě stínep ravidelného tvaru shonosný m sloup em Nejsvě tě jšíT rojic e a klasic istníkašnou ob klop ujíp řevážně jednop atrové řadové domy z p řelomu 19. a 20. století,ně které však ještě se zac hovalý m b arokním jádrem. Řeku Roky tnou p řeklenuje most,zdob ený b aroknímiP ag anový misoc hami,jenž vede k b aroknímu šp itálu a ke klášteru.
3.2.4 Současné využití krajiny Z p ohledu krajinného rázu hraje vy užití krajiny p omě rně zásadní roli,neb oť p ředurčuje tvářkrajiny a tím p odob u krajinné sc ény a jednotlivý c h dílčíc h ob razů. V řešeném území p řevládá p ředevším: země dě lství, lesnic tví a v severní částitéž ry b ářství. Nemalou mě rou se však místy na vy užití krajiny p odílí p růmy sl, který vy užívá suroviny (p ředevším tě žb a kamene). K rajina v okolí T řeb íče je značně urb anizována řadou halový c h ob jektů a okrajovou sídlištnízástavb ou. V y užitízemě dě lské p ůdy lze rozdě lit p odle p řevažujíc ího zp ůsob u hosp odařenína · · ·
sc elené p ůdníb loky orné (uvádě né v katastrálníevidenc ijako orná p ůda),vě tšina územíjižně od mě sta T řeb íč p astevníareály a drob né p astviny sp řevahou kulturníc h ob novovaný c h p orostů,vý jimečně p řevážně drob né p rostory vrc hovinné p artie severně a severozáp adně od T řeb íče ostatníc h trvale zatravně ný c h p orostů,ovoc ný c h sadů a venkovský c h zahrad okolo sídel, doc hované drob né p rostory humen.
Lesní p ůda je vy užívána p ředevším k lesnímu hosp odaření,vý jimku tvoří lesy zvláštního určení a lesy oc hranné (okolí údolníc h nádrží), které jsou p odřízeny odlišný m p řístup ům. Z p ohledu lesa je důležitě jšískladb a p orostů,kdy p řevládajív severnía severový c hodníčástiúzemímonokulturníb ory , v ostatníc h částec h p ředevším smrčiny nad listnatý mia smíšený milesy z c elkové p loc hy lesní p ůdy . Smíšené lesy jsou v okolíúdolníc h nádržía v okolíúdolíRoky tné a Rouc hovanky . V ý znamný m fenoménem územíjsou údolívodníc h toků (řek idrob ný c h říček a p otoků),do který c h je situována c elá řada mlý nů sty p ic ký mi ob jekty (náhon, retenční nádrž ap od.). Sp ec ifikem vy užití vodníc h toků v územíje vodnínádrž D alešic e,která zap lavuje p omě rně velkou část údolířeky Jihlavy . P růmy slse v územíup latň uje p ředevším v urb anizovaném p rostoru navazujíc ím na mě sto T řeb íč a jen místy drob ný mip rovozy v okolníc h sídlec h (nap ř. P řib y slavic e,O kříšky ). V okrajíc h sídela v krajině se značně up latň ují nec itlivě umístě né a p růmy slovou vý rob u p řip omínajíc ízemě dě lské areály živočišné či rostlinné vý rob y . V ý znamný m p rvkem krajiny , který se up latň uje jako p ohledová dominanta je ob jekt jaderné elektrárny u D ukovan sdop rovodný mi ob jekty , rozvodnou a do ně kolika stran se rozb íhajíc ího nadzemního vedení400 –110 kV ,které ovlivň uje řadu krajinný c h sc enérií. V řešeném území lze sledovat ně kolik odlišný c h zp ůsob ů vy užití krajiny , které se up latň ují jako jevy vy tvářejíc í znaky krajinného rázu, ovlivň ujíc í c harakter krajiny . D ominantní vy užití krajiny je země dě lské,c ož je p atrné z p řevahy sc elený c h b loků orné. V severozáp adní částije dominantní lesní hosp odaření. V krajině je však orná dop lně na lesními p orosty – jižně komp lexy dop rovázejíc ími kop c ovitě jší p artie a údolí, severně drob né lesy vy tvářejíc í p estrou mozaiku v krajině , záp adně zalesně né hřb ety . V ý znamnou mě rou se v krajině stále up latň uje c hov ry b . C harakter orné i lesníc h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 70
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p orostů je p odřízen p ředevším intenzivním formám hosp odaření s p otlačením mimop rodukčníc h funkc í. V y užitířešeného územíz p ohledu jeho vlivu na krajinný ráz: ·
·
· · ·
·
·
·
·
·
Intenzivní země dě lství - vede ke sc elený m b lokům orné odlišný m g eometrizac í, mě řítkem a rozsahem, p otřeb uje země dě lské areály , p římé zp evně né komunikac e (-) vý jimečně však s frag menty mezí a drob ný mi loukami (+ ), ty p ic ké „ostré“ hranic e mezi lesem a ornou b ez p řec hodový c h p rostorů (-) Země dě lství extenzivníc h forem (p astva, hosp odaření na drob ný c h p loc hác h) - vede k p ozitivně se up latň ujíc ímu střídání p lodin a trvalému zatravně ní a p asouc ím se zvířatům v krajině , ty p ic ká je mozaika drob ný c h p loc h často oddě lený c h mezemi (+ ), resp ektuje historic kou stop u p řivedeníkomunikac í(+ ) P ě stováníovoc e,sadaření- vede ke vzniku vý znamného znaku krajiny v p odob ě sadů (+ ) C hov ry b - vede ke vzniku nádrží různé velikosti dodávajíc íc h krajině severní části území sp ec ific ký vý znamný asp ekt (+ ) Lesnic tví- vede k existenc ilesní krajiny neb o ke vzniku mozaiky lesů,p olía luk (+ ),p řevažuje však hosp odářský c harakter p orostů (-),vy tváříp ro svou p otřeb u komunikac e () sp ec ific ké jsou , zejména lesy v doc hované neb o p řírodě b lízké p orostnískladb ě (+ ) O b ý vání mě stského ty p u (T řeb íč a jeho okraje, hlavní komunikac e) - vede k urb anizované krajině s četný mi tlaky na rozvoj p růmy slový c h a log istic ký c h c enter v okrajíc h sídel s p otřeb ný mi komunikac emi (-), sp rávní c entra vy žadujíc í dálková sp ojení (železniční koridor, dálnic e) (-),p rojevy sub urb anizac e (-) O b ý vání venkovského ty p u (vesnic e a mě stečka, drob né komunikac e) - vede k zac hování p ůvodní struktury sídel v krajině (+ ), místy však nevhodnému ke krajině nec itlivému rozvoji díky nové vý stavb ě (-), zac hovává si stále (i kdy ž p ozmě ně né) vazb y na okolní krajinu a vy užívá svůjužitný p rostor (extravilán) Rekreac e - vede ke vzniku tlaku na rekreační vy užití krajiny s p ozitivními hodnotami krajinného rázu určitého místa p řevy šujíc ími okolí – vý stavb a rekreačníc h areálů, c hat, c halup aření a další vy b avenosti (-), zac hovává četné ob jekty lidové arc hitektury v intaktní p odob ě (+ ) T ě žb a nerostný c h surovin - vede ke vzniku c izorodého p rvku v krajině a mnohdy zásahu do ty p ic kého reliéfu (-), v důsledku toho p o ukončení činnosti často vzniká efektní krajinářsky c enný element (+ ) Novodob á modernívy užitíp ředstavujíc íinstalac iv krajině se up latň ujíc íc h tec hnic ký c h staveb stožárů, vě trný c h elektráren ap od. - vede ke změ ně vzhledu krajiny p ro svůj tec hnic istní c harakter.
Intenzivně ob dě lávané země dě lské p loc hy jsou orientovány p ouze na velkop rodukc i kulturníc h p lodin, jsou p otlačeny mimop rodukční funkc e země dě lství a p říznivé krajinotvorné a vodohosp odářské funkc e. P ůvodníty p ic ká struktura krajiny je zde odstraně na sc elením p olníc h honů, likvidac í mezí, p olníc h c est, meze, kamenic a remízků. T y se zac hovaly p ouze v kop c ovitý c h částec h krajiny na severozáp ad a sever od mě sta T řeb íč. P ůda se na velký c h p loc hác h viditelně vlivem vě tru vy sušuje,je p atrný p rojev eroze. C ílem této formy vy užitíkrajiny je snaha o zvý šeníp odílu orné p ůdy na úkor místně tradičníc h luk a p astvin nap ř. meliorac emi. D íky tomu je zde p ůvodní krajinná struktura doc hována často jen v ojedině lý c h frag mentec h (zejména zarovnané p ovrc hy ). Je p atrný
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 71
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
efekt nerovnomě rného dozrávání p lodin jako důsledek sloučení p olníc h drob ný c h honů o různé exp ozic i,srůzný mip ůdnímity p y osetý mistejnou p lodinou. P loc hy s doc hovaný mi p rvky p ůvodního usp ořádání krajiny s ty p ic ký mi znaky jako jsou meze, kamenic e a remízky trp ív současné dob ě ztrátou důležité vazb y na dané sídlo a jsou často vy užívány p ouze sp ádový m země dě lský m p odnikem neb o p ostup ně p odlehnou zarůstánínáletový midřevinami. V krajině T řeb íčska jsou p ředevším v okolí řeky Jihlavy mezi Bransouzemi a P řib y slavic emi dále severový c hodně od mě sta T řeb íč v okolíT rnavy ,Rudíkova a H odova. Současná druhová skladb a lesů se vy značuje vy soký m p odílem b orový c h a smrkový c h p orostů. M imo hosp odářské funkc e - p rodukc e dřevní hmoty , která je značný m faktorem ovlivň ujíc ím rozvojúzemí, se lesní hosp odářství p odílí na p lně ní vodohosp odářské, p ůdooc hranné a klimatic ké funkc e, dále ve vztahu k člově ku ifunkc e p ředevším rekreační. Sp ec ific ký m jevem je p omístní zalesň ování země dě lské p ůdy sp ojené s útlumem země dě lské p rodukc e. Nejvíc e jsou p ostiženy ob lasti s nižším p rodukčním p otenc iálem země dě lské p ůdy . P roc esem zalesň ování však často mizí doc hované drob né louky a c enná p řírodě b lízká stanoviště vy sky tujíc íse v současné krajině p ouze ve frag mentec h. Ry b niční hosp odářství často p řináší díky intenzivnímu c hovu ry b p řikrmováním a hnojením sníženou kvalitu vody (mj. ovlivň ujíc ímnohdy ikvalitu vodníc h toků) a jsou nevhodné ke koup ání. U rb anizované p rostory v současné dob ě p rožívají velké změ ny zejména na okrajíc h mě sta a sp ádový c h sídel v jejic h b ezp rostředním okolí. P ředevším jde o vý stavb u p růmy slový c h zó n (T řeb íč, P řib y slavic e, O kříšky aj.), log istic ký c h a nákup níc h c enter (T řeb íč) „p ohlc ujíc íc h“ krajinu, nová často živelná b y tová vý stavb a na okrajíc h. Zejména venkovská sídla nac házejíc í se v b lízkostiT řeb íče jsou často atakována nep ůvodnía nevzhlednou katalog ovou zástavb ou umisťovanou do p rostoru sídla b ez kontextu. Novodob ý m jevem vy užití krajiny jsou vertikály tec hnic istní p ovahy v p odob ě stožárů mob ilníc h op erátorů a ob jekty jaderné elektrárny u D ukovan. Rekreac e sseb ou nese ně kolik neg ativníc h dop adů na krajinný ráz. Silný tlak na rekreačnívy užitísídel vede mnohdy ke ztrátě vztahu sídla a jeho funkčního krajinného p rostoru,c ož je dob ře p atrné p rávě v místec h sdoc hovaný mip rvky p ůvodní krajiny a v krajinářsky c enný c h exp onovaný c h p rostorec h,k četný m nec itlivý m p řestavb ám ob jektů k „tradičnímu“ ob razu,p romě nou p ůvodníc h zahrad a humen v mě stské zahrady ap od. D ále vý stavb u nový c h ob jektů tvoříc íc h p otřeb né rekreační zázemí (rekreační areály , c y klostezky s mob iliářem, táb ořiště , ap od.) v krajině mimo sídla. Sp ec ific ký m fenoménem rekreac e jsou c haty a c hatové kolonie v p řírodně a krajinářsky c enný c h p rostorec h zejména v okolířeky Jihlavy ,O slavy ,ale též Roky tné a Rouc hovanky . Základní znaky krajiny vy p lý vají p ředevším z jejího vy užití (hosp odářské, rekreační, ob y tné ap od.). Ú zemí tvoří p ředevším velká mozaika b loků orné srůzný mi p lodinami smenšími lesy . P řevládá země dě lské vy užitíkrajiny a p růmy sl.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 72
3.3 Diferenciace sídel podle hodnot jejich obrazu v krajině 3.3.1 Kategorie estetické kvality obrazu sídla v krajině Katas tr
Bačic e Batouc hovic e Benetic e Biskup ic e u H rotovic Boc hovic e Boň ov Bransouze Brtnic ký Č íc hov Budíkovic e Budišov Č áslavic e Č ec hočovic e Č ec htín Č ervená Lhota Č íhalín Č ímě řnad Jihlavou D alešic e D olníV ilémovic e D ukovany H eraltic e H eřmanic e u Rouc hovan H odov H orníH eřmanic e H orníSmrčné H orníÚ jezd u T řeb íče H orníV ilémovic e H ory u P ředína H ostákov H rotovic e H roznatín H vě zdoň ovic e C hlístov u Roky tnic e nad R. C hlum nad Jihlavou C hroustov u T řeb enic Jaromě řic e nad Roky tnou K amenná nad O slavou K lementic e K lučov K ojatín K ojetic e na M oravě K oně šín K outy u T řeb íče K ozlany K ožic hovic e K rac ovic e K rahulov K rhov u H rotovic
D oc hová ní tradiční s truktury J J L K K J K J L L K L K K K J J L L K J J K L J J J L J J K J J K K J L J L K J K K J K K
Kvalita A rc hite ktury K K K K K J K K L K K K K K K K K K K K K K K K K K K K J K K J K K K K K J K K J K K K K K
Začle nění sí dla do krajiny J J K J K K K J K L J K L J J K K K L J L K J J K J J L K J K K K K K J K K J K L K K J K K
Kvalita krajinného rá m c e L J K K J K K J K L K K K K K K K L L K L K J J L K L K K J K K K L L K K K K K L K K K J K L
Kate gorie sí dla B+ B+ BB+ B AB B+ BBB BB B B B B C+ C B B B+ B+ B B+ B+ B+ BAB+ B B+ B+ B B ABB+ BB B+ B B B+ B B
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 73
Katas tr
Lesůň ky Lip ň any u Skry jí Lip ník u H rotovic Litovany Loukovic e M arkvartic e u T řeb íče M astník M ikulovic e M ilatic e M y slib ořic e Nárameč Nová Brtnic e Nová V esu T řeb íče Nové P etrovic e Nový T elečkov O dunec O hrazenic e na M oravě O krašovic e O křešic e u T řeb íče O kříšky O p atov na M oravě O stašov na M oravě P etrovic e u T řeb íče P etrůvky P lešic e P oc ouc ov P odklášteří P okojovic e P op ovic e nad Roky tnou P ozď atín P ozď átky P řec kov P ředín P řešovic e P řib y slavic e nad Jihlavou P říložany P říštp o P táčov P ulkov P y šel Račerovic e Račic e u H rotovic Radkovic e u H rotovic Radonín Radošov Ratib ořic e na M oravě Rohy Roky tnic e nad Roky tnou Rouc hovany Rudíkov Římov na M oravě
D oc hová ní tradiční s truktury J L K J K K J K K J K L K J J K L L K J L J K K L J K K J J J J L J J K K L L K J J K K J K K L J
Kvalita A rc hite ktury K L K K K K K K K K K L L K K K K L K K L K K K L K K K K K K K L K K K K K K K K K K K K K K L K
Začle nění sí dla do krajiny L K K K K K J K K J K L K J J K K L K K K J K K L K L K J J K J L K L K J L L J K K K K K K L L J
Kvalita krajinného rá m c e L L L K K L K L K J K K L K L K L K K K K K K K K L K L J K J L K J L K K K K J L K K K L J L K J K
Kate gorie sí dla B BB B+ B B B+ B B B+ B C B B+ AB B C B B C+ B+ B B C B+ C B AB+ B B+ C B+ B B B BBB B B+ B B B+ B BC B+
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 74
Katas tr
D oc hová ní tradiční s truktury L J K J K K L J K J K K L J K K L K L K L K J K K K J K K L K K
Kvalita A rc hite ktury
Začle nění sí dla do krajiny L J K K K K L K L J K L K K K J L K L K L K J K L K J K J K J J
L Říp ov Skry je nad Jihlavou K Slavě tic e J Slavic e K Slavičky K Smrk na M oravě K Sokolí K Stařeč K Strop ešín K Střítež u T řeb íče K Střížov u T řeb íče K Studnic e K Svatoslav u T řeb íče K Šeb kovic e K Šemíkovic e K Ště mě c hy K Ště p ánovic e u Jaromě řic n. R. L T rnava u T řeb íče K T řeb enic e na M oravě L T řeb íč K T řeb íčský Č íc hov L T ý n u T řeb íče L U deřic e J V ac enovic e K V aldíkov L V aleč u H rotovic K V aneč J V ě stoň ovic e K V ladislav K V lčatín K V ý čap y K Zárub ic e K Zašovic e Leg enda: J - p ozitivní,zvy šujíc íhodnotu krajinného rázu K - neutrální,b ez snižujíc ího vlivu na hodnotu krajinného rázu L - rušivé,snižujíc íhodnotu krajinného rázu
Kvalita krajinného rá m c e K L L L L L J L L L K K J L J K L J K L K L L L J L J J K K L L K
Kate gorie sí dla C B+ B+ B+ B B C B+ BAB B B B+ B B C B C B C BAB BB A BB C+ B+ B+
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 75
M ap ka 18: E stetic ká kvalita krajinného rámc e sídla
M ap ka 19: D oc hovanost sídeljednotlivý c h katastrálníc h území
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 76
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.3.1.1 Struč né vyjá dř eníhodnot a rušivých prvků obrazu sídla v krajině B ačic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, místy nevhodné p řestavb y a dostavb y narušujíc í c harakter tradičníc h usedlostí, novostavb a v okrajisídla neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y b ez kontextu narušujíc í radiální strukturu historic kého jádra, zanedb anost ně který c h ob jektů,zb or P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční země dě lské dvory , doc hovaný p rostor historic kého jádra sídla s c ennou radiální strukturou, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, doc hované zahrady se sady ,U deřic ký p otok se zelenía loukamip roc házejíc ísídlem,kap lička
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravený tok U deřic kého p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né údolí reg ulovaného U deřic kého p otoka sdop rovodný mi p orosty a úzký m p ásem luk, zalesně ný p rostor V elikého lesa sčlenitý mi okraji vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont krajinného rámc e,četná b ožímuka v krajině
B atouc hovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y b ez kontextu,místy zanedb anost P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory , návesní ry b níky dop rovázený vě kovitý mi stromy , drob né ry b níky v sídle, místy p atrná humna se sady , vzrostlá zeleň na okraji sídla dop rovázejíc íokraje zahrad,p otok sb řehový mip orosty
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: místy doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í, drob né lesíky sčlenitý mi okrajivy tvářejíc ídrob ná zákoutív krajině
B e ne tic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , drob ný ry b ník v okrajisídla,dominanta kostela se vzrostlou zelení,b ohatý lem vzrostlé zeleně v okrajíc h sídla, návesníry b níček sp ásem p orostů dop rovázejíc íc h p odmáčený p rostor
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 77
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivníhodnota krajinného rámc e: doc hované drob né frag menty p rvků historic kého členě níkrajiny – meze sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í v p olíc h, lesy vy mezujíc í p rostor zalesně ný mi horizonty ,drob né ry b níky sveg etačním lemem,závě r údolíK lap ovského p otoka
B is kupic e u Hrotovic O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y v okrajíc h sídla rozšiřujíc í sídlo nad údolí, nevhodně situované b y tovky , zanedb anost ně který c h p loc h a ob jektů v sídle, ob jekt srovnou střec hou země dě lského p odniku znehodnoc ujíc ídílčíob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: údolí Roky tné dop rovázené b řehový mip orosty a loukamip roc házejíc í sídlem,doc hované tradičnízemě dě lské dvory vy tvářejíc ířadovou zástavb u v historic ké částisídla,Račí p otok sloukami a zelení, místy zahrady v okraji sídla sovoc ný mi dřevinami, vzrostlá zeleň místy dop rovázejíc í ně kolik tradiční usedlosti, kulturní dominanta kostela na návsi, doc hovaný p rostor K ašp arova mlý na,most sp ojujíc íob ě částisídla na levém a p ravém b řehu říčky
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky nad údolím,p atrné odvodně ní krajiny ,halové ob jekty země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz krajinného rámc e sídla, tec hnic ky up ravený tok Račího p otoka,táb ořiště a koup aliště rušíc íp řírodníc harakter údolí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí meandrujíc ího toku Roky tné smlý nem a skalkami dop rovázené b řehový mi p orosty a loukami p roc házejíc í sídlem (p řírodní p ark Roky tná), zalesně né stráně údolí vy tvářejíc í uc elený p rostor a vy mezujíc í horizont v krajině , Račí p otok sry b níkem dop rovázený úzký m p ásem kulturníc h lad se zelení
B oc hovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , ry b ník a p otok v okrajisídla lemované b ohatý mib řehový mip orosty
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – meze sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í v p olíc h, lesy vy mezujíc í p rostor zalesně ný mi horizonty ,drob né ry b níky sveg etačním lemem,údolíBoc hovic kého p otoka snivou utvářenou loukami a b řehový mip orosty ,kap le na p říjezdové c estě ,drob ná zákoutímezilesy sloukamia p astvinami
B oňov (VPZ) O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : v okraji sídla menší dostavb y s ob jekty neresp ektujíc í mě řítko a p rop orc e tradičníc h usedlostí,místy nec itlivé dostavb y a p řestavb y a úp ravy fasád mě níc íty p ic ký arc hitektonic ký ráz tradičníc h ob jektů, halové ob jekty země dě lské vý rob y vy tvářejíc í země dě lský areálznehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 78
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti v témě ř intaktně doc hovaném p rostorovém usp ořádání, četné sady a tradiční zahrady v okrajisídla místy vy tvářejíc í ty p ic ká humna, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, kap lička, návesní ry b níček, drob ný vodní tok sb řehový mip orosty p roc házejíc ísídlem Zvý šená kulturníhodnota vy hlášeníV P Z
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, vý razná g eometrizac e krajiny , vý razně otevřená země dě lská krajina snarušený mip ohledový mip artiemi P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí p otoka O strý dop rovázeného b řehový mip orosty a loukami v údolní nivě sně kolika ry b níky vy tvářejíc í vý znamný akc entujíc í p ászeleně v krajině , četná b oží muka v krajině ,zalesně ný p rostor kop c e Na skalním vy tvářejíc ívý znamný zalesně ný vy mezujíc íhorizont
B rans ouze O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nevhodné dostavb y do humen a v okraji sídla neresp ektujíc í tradiční usp ořádánísídla,areálželeznic e sb udovamia skladišti,c haty v okrajíc h stráně u lesa P ozitivní hodnota ob razu sídla: historic ké jádro sídla v uličním usp ořádání, doc hované mlý ny snáhonem,navazujíc íosada za řekou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : rozsáhlý země dě lský areál,sc elené b loky orné,p atrné odvodně níkrajiny ,c haty P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny (meze a kamenic e), zeleň dop rovázejíc í komunikac e, drob né lesíky vy tvářejíc í dílčí horizonty , řeka Jihlava sb řehový mi p orosty ,zalesně né stráně údolí
B rtnic kýČ í c hov O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,dostavb y b ez kontextu v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované země dě lské usedlosti, osady ve volné krajině v p ůvodním usp ořádání
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : p atrné odvodně níkrajiny ,sc elené b loky orné P ozitivní hodnota krajinného rámc e: lesní p orosty uzavírajíc í horizont, doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny , zejména meze se vzrostlou veg etac í, doc hované samoty a osady , doc hovaný p anský statek,hájovna sry b níky v lesní enklávě ,p rostor se zříc eninou hradu Střeliště (valy a základy b udovy ), p odhorská p astvina s jalovc em a vý sky tem ně kolika druhů hořečků, drob né ry b níčky v okolíosad,jalovc ová stráň (Jalovec ),aleje p odélkomunikac í
B udí kovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y v okrajíc h sídla b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, nová urb anizac e zástavb y b ez kontextu mě níc í ob raz sídla v krajině , b udovy země dě lského areálu a neudržované p rostory v jeho okolí P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty historic kého jádra sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 79
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí p otoka Lub í a jeho p řítoku sb řehový mi p orosty a loukami v okolí,doc hované p rvky historic kého členě níkrajiny (v severníčásti),zejména meze a drob né remízky sveg etac í,drob né lesíky vy tvářejíc ízákoutív krajině a vy mezujíc íhorizont
B udišov (+ os ada Re jdůve ň u le s a) O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nová urb anizac e sídla mě níc í jeho tradiční ob raz v krajině , c harakter p římě stské zástavb y , novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině v jeho okraji,zanedb anost ně který c h p loc h,p růmy slové p rostory P ozitivní hodnota ob razu sídla: kulturní dominanta kostela sareálem hřb itova, doc hované tradiční usedlosti,areálzámku srozsáhlý m p arkem a alejemivy tvářejíc í vý znamnou kulturní dominantu,místy zahrady se sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc í tradiční humna, sousoší sv. V ác lava, sousoší Nejsvě tě jší trojic e,historic ké p amátky
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu, znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, el. vedení 220 kV ,b etonový vodojem vy tvářejíc ívý škovou dominantu v krajině ,železničnítrať P ozitivní hodnota krajinného rámc e: místy sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky solitérní dřeviny , úvozové c esty , údolí K undelovského p otoka sry b níky ob klop ený mi lesními p orosty , Nový ry b ník v lesíc h, zříc enina vě trného mlý na sokolím, vý znamná dominanta kostela up latň ujíc í se v krajinném rámc i, zámec ký p ark smob iliářem vy tvářejíc í komp onovaný p rostor salejí k V ě teráku, doc hovaná ulic ovka M ihoukovic e, vy soká kulturní a historic ká hodnota v doc hovaný c h ob jektec h zámku,četný c h sousošíc h,dominantě kostela a komp onované krajiny salejík V ě teráku
Č á s lavic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, novostavb y v záp adním okrajisídla b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy rozsáhlého země dě lského areálu v okraji sídla znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině (zejména sousedníosady ),země dě lský areálznehodnoc ujíc íp rostor Sádec kého dvora a mlý na P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí v řadové zástavb ě vy tvářejíc íc h historic ké jádro sídla snávsía vy b íhajíc íc h ulic ,dominanta kostela,vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti a náves, doc hované zahrady sovoc ný mi stromy v okrajíc h sídla vy tvářejíc í humna p řec házejíc í do krajiny , samota Sádec kého dvora a mlý na sry b níkem sb řehový mi p orosty , se vzrostlou zelení a zahradami dop rovázejíc í tradiční usedlosti vy tvářejíc í historic ky c enný p rostor
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, p omě rně rozsáhlý země dě lský areálshalový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz sídla, země dě lský areál se zanedb aný mi ob jekty a p loc hami v údolí Římovky p od Sádec ký m ry b níkem,c haty znehodnoc ujíc íp řírodníp rostor U hájenky
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 80
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Římovky sb řehový mi p orosty a loukami v údolní nivě , Sádec ký ry b ník na Římovc e sb řehový mip orosty , drob né údolí Šeb kovic kého p otoka sdop rovodný mi p orosty a kulturními loukami, Nový ry b ník sp odmáčený mi loukami (zvý šená p řírodní hodnota) u hájenky , drob né hliníky a p ísníky v krajině se zelení, doc hované frag menty mezí se vzrostlou zelení v údolí Římovky , vý razně se up latň ujíc í zalesně ný vrc hol Sádku skulturní dominantou hradu Sádek uzavírajíc í krajinné sc enérie, stromořadí dop rovázejíc í ně které úseky c est, lesní p orosty Bolíkovic kého a Č erveného lesa vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont,kulturnídominanta čáslavského kostela
Č e c hočovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nová urb anizac e sídla snovostavb ami v řetě zc ovém usp ořádání b ez resp ektování p rop orc í a mě řítka tradiční zástavb y , halové ob jekty země dě lského areálu v okrajisídla znehodnoc ujíc íjeho ob raz v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ty p ic ké ob jekty tradičníc h usedlostí, místy doc hované ty p ic ké sady a zahrady v okrajisídla,lesní p orosty v okrajisídla,vě kovité stromy dop rovázejíc í ně které tradičníusedlosti,drob ný ry b níček v okrajisídla,doc hovaný p rostor P astvištního mlý na
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, halové ob jekty země dě lského areálu, železnic e,p řemě ně ná niva Stařečského p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně ný p rostor Zadní hory , p řírodní dominanty krajiny vy tvářejíc í vý znamný p ohledový horizont, mě lké údolí Stařečského p otoka, drob né frag menty zeleně dop rovázejíc íc esty ,P astvištníry b ník sdoc hovaný m p rostorem mlý na a b ohatý m lemem zeleně a luk
Č e c htí n O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : b udovy země dě lského areálu, řadová zástavb a v okrajisídla mě níc í tradiční ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské usedlosti v p ůvodním usp ořádání, doc hované historic ké b udovy v osadě K ukla sc ihelnou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené b loky orné mě níc í mě řítko krajiny , neusp ořádanost ně který c h částí sídla a samoty K ukla P ozitivníhodnota krajinného rámc e: doc hované frag menty p rvků historic kého členě níkrajiny ,zejména mezía kamenic p orostlý c h veg etac í
Č e rve ná Lhota O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivě p rovedené dostavb y do p roluk v sídle a jeho okrajíc h a p řestavb y tradičníc h usedlostí,neudržovanost ně který c h usedlostí P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské usedlosti, dominanta kostela, b udova zámečku,doc hované frag menty humen a zahrad v okrajisídla se sady
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně se up latň ujíc í země dě lský areál, sc elené b loky orné a viditelné odvodně níkrajiny ,autokemp ,c hatová kolonie u K ratoc hvílova mlý na,c haty v krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 81
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota krajinného rámc e: up latň ujíc í se dominanta červenolhotského kostela, doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a kamenic e p orostlé vzrostlou veg etac í, doc hované úvozové c esty , údolní p rostor Leštínského p otoka sb řehový mi p orosty , drob né ry b níky , četná b oží muka v krajině , údolí řeky Jihlavy sb řehový mip orosty , doc hované b udovy mlý nů, členité lesní okraje vy tvářejíc íp estrou krajinnou sc énu,drob né lesy ,zalesně ný vy mezujíc íhorizont
Čí halí n O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , vzrostlá zeleň v okrajíc h sídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál, G SM stožár tvoříc í dominantu krajiny , sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: závě r údolí Č ihalínského p otoka s loukami drob ný mi ry b níky a b řehový mi p orosty v okrajíc h lesů, drob né doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – meze sveg etac í, lesy vy mezujíc í p rostor zalesně ný mi horizonty a vy tvářejíc í maleb né kouty , louky a p astviny ,drob né remízky ,dominanta kop c e Zub rc a
Čí m ěřnad Jihlavou O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, místy dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského areálu v okraji sídla znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , neusp ořádanost ně který c h p rostorů v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti, kap lička, doc hované zahrady se sady v sídle i v okraji sídla, drob ný ry b ník v okraji sídla, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,halové ob jekty země dě lského areálu up latň ujíc íse v krajinném rámc i P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né stráně údolí Jihlavy , zalesně ný vrc h K ozí hlavy vy tvářejíc í sp olečně vy mezujíc í horizont a dojem uzavřeného koutu v krajině , louky v okraji údolí, krátké stromořadíu p říjezdové komunikac e
D ale šic e O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí a nevhodné úp ravy jejic h fasád, novostavb y b ez kontextu zastavujíc í p ůvodní humna a zahrady , b ez konc ep c e, zanedb anost p rostorů v okolí b ý valého p anského dvora a zámku, v navazujíc í země dě lský areálshalový miob jekty ve volné krajině znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině ,p oničený p ůvodníp rostor areálu p arku
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 82
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a zejména dvory v uličním usp ořádání, sty p ic ký mi znaky , nově vy tvořené námě stí (p ůvodně náves) shistoric kou zástavb ou, zámec ký areál s p anský m dvorem a p arkově up ravený m p rostorem, kap le, dominanta kostela, doc hované zahrady se sady a místy sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc í humna,p ivovarský ry b ník v okrajisídla,op ravený areál p anského p ivovaru
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko volné krajiny , p atrné vý razné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál shalový mi ob jekty v okraji sídla, el. vedení 400 kV sp olu se 110 kV p roc házejíc í krajinný m rámc em, p rostor D alešic ké nádrže zap lavujíc í údolníp artie P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Jihlavy sD alešic kou nádrží lemované zalesně ný mistráně mi a okraji údolí, jež vy tváří vy mezujíc í horizont krajinného rámc e sídla, maleb ný p rostor údolí se skalnatý mip artiemi,zříc enina hradu Č alonic e vy tvářejíc í vý znamnou sing ularitu v krajině ,drob ný lesík v krajině
D olníVilém ovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, zanedb anost ně který c h tradičníc h ob jektů,novostavb y b ez resp ektování p rop orc í a mě řítka tradičníc h usedlostí a b ez kontextu a začleně ní, neusp ořádaný p rostor p růmy slové zó ny v okraji sídla, znehodnoc ený p rostor p anského dvora, znehodnoc ený p rostor návsi, b y tovky v okraji sídla znehodnoc ujíc íjeho ob raz v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, ry b ník sb řehový mi p orosty v okraji sídla navazujíc í na p anské sídlo akc entujíc í vnitřní sc enérie, místy doc hované drob né zahrady místy se sady
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravené toky , vý razná g eometrizac e krajiny , země dě lský areál ve volné krajině , neusp ořádaný p rostor p ily u b ý v. hliníku,c hatky v okrajíc h lesa u ry b níka T atarák,el. vedení400 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla P ozitivní hodnota krajinného rámc e: Rouc hovanka sdrob ný mi p řítoky dop rovázená úzký mi zelený mi lemy se vzrostlou zelení a p ásem zap ojený c h p orostů vy tvářejíc í mě lké údolí, ně kolik ry b níků na drob ný c h vodníc h toc íc h sb řehový mi p orosty , lesní p orosty vy vý šený c h míst a zap ojené p orosty v okolíRouc hovanky vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont
D ukovany O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nová zástavb a b ez kontextu v odlišném p rostorovém usp ořádání narušujíc í ob raz sídla v krajině a c harakter zámec kého areálu a navazujíc ího komp onovaného p rostoru p arku a osy smě řujíc í k země dě lskému dvoru, p oničený p anský dvůr areálem ZD , dostavb y b ez kontextu neresp ektujíc ítradičníp rostorové usp ořádánísídla,nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů, halové ob jekty země dě lské vý rob y vy tvářejíc ízemě dě lský areálnap rotizámku P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a domy , areál zámku sp arkem, místy doc hované sady v okrajíc h sídla, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, dominanta kostela, kap lička
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 83
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, el. vedení 110 a 400 kV p roc házejíc í krajinný m rámc em sídla v jeho b lízkosti, vý razná g eometrizac e krajiny , vý razně otevřená země dě lská krajina snarušený mip ohledový mip artiemidominantou jaderné elektrárny ,země dě lské ob jekty nevhodně se up latň ujíc ív krajině ,M ohelenská údolnínádrž znehodnoc ujíc íp ůvodníp artie údolí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: D ob řínský p otok súzký m lemem kulturníc h p orostů, drob né ry b níky sb řehový mi p orosty , zalesně né stráně a okraje údolí Jihlavy vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, louky a p astviny se sady na V elkém kop c i, sady ve volné krajině , maleb ný p rostor údolí Jihlavy sčetný mi p řírodními p rostory vy značujíc ímise zvý šenou p řírodní hodnotou v krajině , reliktní p orosty travinob y linný c h sp olečenstev serp entinový c h p odkladů s dealp ínský mi p rvky , zaříznutý p rostor D ukovanského p otoka se zelení,zříc enina hradu Rab štejn vy tvářejíc íkrajinnou sing ularitu
He raltic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nevhodné dostavb y a p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y v okrajíc h sídla a v humnec h narušujíc íc h ty p ic ké p rostorové usp ořádání vy tvářejíc í uc elený ob raz sídla;zahrnuje osadu P odheraltic e v uliční zástavb ě narušené nevhodně konc ip ovaný mi dostavb ami avšak sdoc hovaný mi zahradami a humny , vý znamný p odíl vzrostlé zeleně dop rovázejíc í Stařečský p otok sdrob ný miloukamia p astvinami P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jádro sídla stradiční zástavb ou, doc hované zahrady a humna v okolí usedlostí a v okrajíc h sídla sčetný miovoc ný mi sady a zelení v okrajíc h sídla vy tvářejíc í jeho p ozitivníob raz v krajině
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areálv okrajisídla (záp ac h,stavb y ),sc elené b loky orné vy značujíc í se odvodně ním krajiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hování p ůvodní osnovy p lužiny v ohraničení c estamia úvozy , frag menty historic kého členě ní krajiny , zejména veg etac í zarostlé meze, drob né frag menty luk a p astvin, p rostory v okolí Stařečského p otoka sb řehový mi p orosty lemujíc ími vodoteč a loukami v drob ném údolíčku
He řm anic e u Rouc hovan, Lipňany, S kryje O b raz sídla o
ob c e, které zanikly díky vý stavb ě jaderné elektrárny D ukovany , zb y lo ně kolik artefaktů b oží muka v krajině , kap lička), komunikac e často dop rovázené stromořadími z ovoc ný c h stromů, lip ň anská kap lička u silnic e
K rajinný rámec o
o
Hodov
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko volné krajiny , p atrné vý razné odvodně ní krajiny , vý razně se up latň ujíc í areál jaderné elektrárny D ukovany p ůsob íc í jako vý znamná dominanta krajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,halové ob jekty ve volné krajině ,četná el. vedení400 kV sp olu se 110 kV p roc házejíc í krajinný m rámc em smnoha stožáry p říhradové konstrukc e,p rostor hráze D alešic ké nádrže zap lavujíc íúdolníp artie P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Jihlavy lemované zalesně ný mistráně mia okrajia zalesně ný p rostor v okolí O lešné vy tvářejíc í vy mezujíc í horizonty krajinného rámc e, p rostor b ý valého Skry jského mlý na,zříc enina hradu Rab štejn tvoříc íkrajinnou sing ularitu
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 84
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y v okrajíc h sídla neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy rozsáhlého země dě lského areálu znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: kap le, vý razně doc hované tradiční ob jekty historic kého jádra sídla, na severnístraně místy doc hované tradičnízahrady se sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc íhumna
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně se up latň ujíc í halové ob jekty země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: ry b ník za země dě lský m areálem, doc hované drob né p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména frag menty mezí sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í v p olíc h, drob né lesíky sčlenitý miokrajivy tvářejíc í intimní zákoutí v krajině a lesní p orosty v okrajíc h krajinného rámc e vy mezujíc í horizont, závě r údolí p otoka M ařek sb řehový mi p orosty a p ásem zap ojené zeleně
HorníHe řm anic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, dostavb y v p rolukác h a novostavb y b ez neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hovaný p rostor sídla sp řevahou tradičníc h usedlostí, doc hovaná humna se sady a vzrostlou zelenídop rovázejíc ítradičníusedlosti
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : drob ný země dě lský areál, sc elené b loky orné, p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í, sady ve volné krajině , členité okraje lesů vy tvářejíc íc h vy mezujíc í dop osud nerušený horizont ve stráníc h a na návršíc h, drob né ry b níky sb řehový mip orosty ,údolníniva H eřmanic kého p otoka sloukamia b řehový mip orosty
HorníS m rčné O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : Země dě lský ob jekt neresp ektujíc í mě řítko na okraji sídla, nevhodné p řestavb y tradičníc h usedlostí P ozitivní hodnota ob razu sídla: p řevaha tradičníc h země dě lský c h usedlostí, doc hované p rostorové usp ořádání ob jektů sídla, zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, sady a zahrady v okraji sídla b ez op loc ení,ry b níček v okrajisídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : c haty a c hatové kolonie,sc elené b loky orné P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny (kamenic e, meze) dop rovázené vzrostlou zelení, doc hované samoty , zeleň dop rovázejíc í p říjezdové komunikac e, vy mezujíc ílesníhorizonty
HorníÚ je zd u T ře bí če O b raz sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 85
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu v okrajíc h sídla a v p rostoru humen neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,víc ep odlažnídům v okrajisídla,hůře čitelná urb anistic ká struktura,země dě lský areál znehodnoc ujíc ídílčíp ohledy na ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí v historic kém jádru, vý razně se up latň ujíc í dominanta kostela, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti a okraje sídla p osilujíc í p ozitivní hodnotu ob razu sídla v krajině , místy menší sady v okraji sídla,samota Ú jezdského mlý na sp řírodnísc enérií
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc íob raz sídla,el. vedení110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zasahujíc í úsek údolí Roky tné sb řehový mi p orosty a loukami v údolní nivě vy mezené drob ný m p orostem lesa v p rostoru Ú jezdského mlý na sp řírodní sc enérií, skalkami, zeleň dop rovázejíc í železniční trať, místy stromořadí dop rovázejíc í ně které úseky c est, lesní p orosty Č erného kop c e uzavírajíc ísc enérie,kulturnídominanta újezdského kostela
HorníVilém ovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí a novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině ,neusp ořádanost ně který c h p rostorů sídla,b y tovka P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , drob né ry b níky v sídle, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti a okraje sídla, dominanta kostela,kamenné zídky ,zákoutí
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,nevhodně se up latň ujíc íb udovy země dě lského areálu P ozitivní hodnota krajinného rámc e: místy doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky s veg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í, zalesně ný a nerušený horizont, drob né údolí O slavičky vy tvářejíc í osu v krajině sdrob ný mi loukami a dop rovodem b řehový c h p orostů a lesními okraji,lesníp orosty vy mezujíc íp rostor krajinného rámc e nerušený mihorizonty
Hory u Pře dí na O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc íty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů,neusp ořádaná náves P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty v p ůvodním usp ořádání v historic ké části sídla, doc hované četné sady a tradiční zahrady v okraji sídla, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 86
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né ry b níky , zalesně né p rostory H rac hové hory a H raniček vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont krajinného rámc e
Hos tá kov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,dostavb y odlišný c h p rop orc ía mě řítka vůči tradiční zástavb ě zejména v uliční části, b udovy země dě lského areálu (kravína), místy neudržované p loc hy ,ně kolik novostaveb ze současnostinarušujíc íc h tradičníusp ořádánísídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty historic kého jádra sídla se země dě lský mi dvory v tradičním usp ořádání, ně kolik ry b níčků slemem b řehový c h p orostů vy tvářejíc íc h maleb né p řírodní p rostory ,v meandrec h vy stup ujíc íH ostákovský p otok sp řehradou na okrajisídla lemovaný p ásem luk, místy doc hované zahrady se sady a vě kovité stromy dop rovázejíc íně které tradičníusedlosti,kap lička
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: mě lké údolí H ostákovského p otoka lemovaného p ásem luk sně kolika ry b níky dop rovázený mib řehový mip orosty ,drob né remízky sveg etac í,p ředevším sy enitové kamenité ostrůvky sveg etac í (v severní části), okraje p rostoru tvoří drob né lesíky sledujíc í p ůvodní smě r p lužiny vzniklé p ostup ný m zárůstem tratí, vy tvářejíc í zákoutí v krajině a vy mezujíc í horizont, doc hovaná samota u ry b níku Salák dop rovázená vě kovitý mistromy
Hrotovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , nové urb anizované p rostory b ez kontextu a začleně ní k historic ké části sídla a b ez resp ektování jeho tradičního usp ořádání, ob jekty neresp ektujíc í tradiční p rop orc e a mě řítko zástavb y b ez začleně ní v neob vy klém kontrastním hmotovém p rovedení, námě stí b ez konc ep c e, neusp ořádanost a zanedb anost ně který c h p rostorů v okolí b ý valého p anského dvora a p ivovaru, v okraji sídla, značná zanedb anost ně který c h ob jektů v sídle, navazujíc í rozsáhlý země dě lský areál shalový mi ob jekty ve volné krajině znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , halové ob jekty v okrajíc h sídla, skladový areál za b udovou zámku,p oničené p rostory b ý valého p arkově up raveného p rostoru z ně hož vy c házívý znamná komp onovaná osa k H ub ertovu dvoru,c hatová zahrádkářská kolonie v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a zejména dvory v uličním usp ořádání srozšířenou návsí a sty p ic ký mi znaky , zámec ký areál s p anský m dvorem, dominanta kostela, doc hované zahrady se sady a místy sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc íhumna,ry b ník sb řehovou zelení v okrajisídla,lesníp orosty vy mezujíc ízastavě né území,vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont četný c h sc enérií v urb anizovaném p rostoru
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko volné krajiny , p atrné vý razné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, mohutný země dě lský areál shalový mi ob jekty v okraji sídla,areálshalový miob jekty na okrajiry b níka závl. nádrže P ozitivní hodnota krajinného rámc e: vý znamná komp onovaná osa sp ojujíc í zámec ký areál sH ub ertový m dvorem daná komunikac í místy dop rovázenou dřevinami, údolí Rouc hovanky sb řehový mi p orosty , zavlažovac ími nádržemi dop rovázené p ásem lesníc h p orostů ve volné krajině , lesní p orosty V elikého lesa sry b níky a vodním tokem Rouc hovanky a Račic kého p otoka, hraniční kameny ,b ý v. tvrz M stě nic e,vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont krajinného rámc e
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 87
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Hroznatí n O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,b udovy země dě lského areálu mírně znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině a neusp ořádanost jejic h okolí,zanedb aná náves P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů smísty zac hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , vzrostlá zeleň dop rovázejíc íně které tradičníusedlostia okraje sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: místy doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky s veg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í, zalesně ný a nerušený horizont, drob né údolí O slavičky vy tvářejíc í osu v krajině sloukami, dop rovodem b řehový c h p orostů a lesními okraji, sady v okolísídla,ry b ník u lesa sb řehový mip orosty ,úvozové c esty
Hvězdoňovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,novostavb y p odélkomunikac e vy tvářejíc ínovou urb anizac ív sídle b ez resp ektováníp rop orc ía mě řítka tradičnízástavb y P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ty p ic ké ob jekty tradičníc h usedlostí tvoříc í dvě jádra sídla, ty p ic ké úvozové c esty vy c házejíc í do krajiny , doc hované ty p ic ké sady a zahrady se vzrostlý mi stromy v okolítradičníc h usedlostí,ry b ník v p rostoru sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivníhodnota krajinného rámc e: údolíStařečského p otoka snivou lemovanou kulturnímiloukamia b řehový mip orosty ,místy meandrujíc í tok sp řítoky ,zalesně ná návrší M arkvartic kého vrc hu vy tvářejíc í vy mezujíc íhorizont
C hlí s tov u Rokytnic e nad Rokytnou O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y ,b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h usedlostí a dvorů, kap le, místy sady a zac hovaná humna,dva ry b níky v okrajisídla,zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlosti
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , b udovy země dě lského areálu P ozitivníhodnota krajinného rámc e: p ramen řeky Roky tné,závě r údolíC hlístovského p otoka sloukami ry b níky a b řehový mi p orosty , lesy vy mezujíc í p rostor zalesně ný mi horizonty , samota v okraji lesa, drob né sady v krajině , doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – meze sveg etac í v severním okraji
C hlum nad Jihlavou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 88
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : země dě lský areál v okraji sídla, neusp ořádaná skladovac í p loc hy , zanedb anost usedlostí,nevhodně situované dostavb y v okrajíc h sídla v humnec h P ozitivní hodnota ob razu sídla: dominanta kostela, p řevaha tradičníc h usedlostí vy tvářejíc íc h základní hmotu ob razu sídla v krajině ,frag menty zahrad a sadů v okrajisídla,dílčíp růhledy se zelení
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : Sc elené zorně né b loky , p atrné známky odvodně ní krajiny , reg ulac e vodního toku P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hovanou základní osnovy záhumenic ové p lužiny , C hlumský p otok dop rovázený zelení
C hrous tov u T ře be nic O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,zb ory ,nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , halový ob jekt země dě lské vý rob y v okraji sídla, neusp ořádanost a c elková zanedb anost ně který c h p rostorů v sídle P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlostia dvory , kap lička, doc hované zahrady se sady v sídle zejména v okolítradičníc h usedlostí,vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlosti
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,zap lavený p rostor údolíD alešic kou údolnínádrží P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né okraje údolí Jihlavy vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, místy stromořadíp odélkomunikac í,drob ný hosp odářský les
Jarom ěřic e nad Rokytnou O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nová urb anizac e v okrajisídla sřetě zc ovou zástavb ou mě níc í c harakter sídla v kontrastu k historic ké části,halové ob jekty v okrajisídla znehodnoc ujíc íjeho ob raz v krajině P ozitivníhodnota ob razu sídla:doc hované historic ké jádro smě šťanský midomy ,areálzámku a kostela se zahradami, vý znamná kulturní dominanta kostela a zámku, kap lička, Roky tná místy sb řehový mi p orosty
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál shalový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz krajinného rámc e sídla, c hatky ve stráni nad Ště p ánovic ký m p otokem a u Roky tky P ozitivníhodnota krajinného rámc e: údolíRoky tné sp řítokem Roky tky sb řehový mip orosty a loukami, úzké lemy zeleně dop rovázejíc í up ravené vodní toky , ry b níky na O strém p otoc e dop rovázené lemem b řehový c h p orostů, doc hovaná alej dop rovázejíc í doc hovanou b arokní osu v krajině navazujíc í na zámec ký areál, p rostor H radištného mlý nu, v krajině se up latň ujíc í dominanta jaromě řic kého zámku a kostela
Kam e nná nad Os lavou O b raz sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 89
o o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí či úp ravy fasád, novostavb y v okrajíc h sídla neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y a tradičníusp ořádánísídla P ozitivníhodnota ob razu sídla:kap le,doc hované tradičníob jekty
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně se up latň ujíc í halový ob jekt a skladová p loc ha skladiště a p rostor kamenolomu znehodnoc ujíc í ob raz krajiny v místě , sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradičníusp ořádáníp lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: závě r údolí p otoka K ameň ák dop rovázený zelení zasahujíc í do okraje sídla, sy enitové skalky v p olíc h a v okrajíc h lesů, místy doc hované drob né p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména frag menty mezí sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í v p olíc h, drob né lesíky , lesy s členitý mi okraji vy tvářejíc í zalesně né p orosty v okrajíc h krajinného rámc e vy mezujíc í horizont, zaříznuté údolí p otoka K ameň ák a navazujíc í krajinný p rostor údolí O slavy se zalesně ný mistráně mi
Kle m e ntic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb a neresp ektujíc í tradičníusp ořádánísídla v okrajíc h sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hovaná jednostranná ulic ovka s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí sdoc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , ry b ník v okraji sídla,vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlostia okraje sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: sp oradic ky sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í, drob ný lesík, lesy uzavírajíc íkrajinný rámec a vy tvářejíc ízalesně ný a nerušený horizont,louky v okolísídla
Klučov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y mě níc í tradiční p rostorové usp ořádání sídla, kob erc ová zástavb a v jeho okraji b ez kontextu snovostavb ami neresp ektujíc ími p rop orc e a mě řítko staveb níc h tradičníc h ob jektů, značný kontrast tradiční zástavb y snovostavb ami,c haty se zahrádkami,p evné b řehy návesnínádrže P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti, četné sady vy tvářejíc í místy stále doc hovaná humna,sady v okrajisídla vy stup ujíc ído krajiny
K rajinný rámec o
o
Kojatí n
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, otevřená země dě lská krajina snarušený mi p ohledový mi p artiemi, kontrast mezi lesními p orosty a zorně ný mi b loky , dominanta vy sílače tec hnic istního c harakteru P ozitivní hodnota krajinného rámc e: svažitý okrajK lučovské hory sloukami a zorně ný mi b loky , četné vy hlídky do okolní krajiny , zalesně ný hřb et K lučovské hory a sousedníc h vrc holů vy tvářejíc í p ohledový p ředě l v krajině a vy mezujíc í horizont krajinnému rámc i sídla, b ohatá lokalita koniklec e lučního v loukác h v okrajilesa,sady p řec házejíc ído volné krajiny ,drob né vodnínádrže v krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 90
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, ně kolik novostaveb mimo rámec sídla neresp ektujíc í tradiční p rop orc e a mě řítko, b udovy země dě lského družstva v okrajisídla, b udovy země dě lského areálu v okrajilesa p od ry b níky P ozitivní hodnota ob razu sídla: historic ká hodnota p ůvodního tvrziště , doc hovaná zástavb a ob oustranné ulic ovky se země dě lský midvory ,frag menty tradičníc h zahrad,kap le,b ožímuka
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál v okraji lesa, novostavb y ve volné krajině b ez kontextu, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,mírně železnic e stec hnic istnímip rvky up latň ujíc ímise v krajině P ozitivní hodnota krajinného rámc e: lesní p orosty vy mezujíc í p rostor vy tvářejíc í vy mezujíc í horizonty , ry b níky na K ojatínském p otoc e slemem b řehový c h p orostů, mě lké údolí K ojatínského p otoka sb řehový mip orosty vy tvářejíc ímiúzký p ászeleně
Koje tic e na M oravě O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu v okrajíc h sídla a v p rostoru humen neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,b y tovky P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí v historic kém jádru, kap le, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti i novostavb y a okraje sídla p osilujíc íp ozitivníhodnotu ob razu sídla v krajině ,zahrady ,četné sady v okrajisídla,zeleň dop rovázejíc í K ojetic ký p otok p roc házejíc í sídlem, místy p atrná humna p řec házejíc í do krajiny , samota Č erveného mlý na,dominanta Sádec kého hradu
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lské areály s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz sídla, areál skladiště navazujíc í na železnic i a nádraží znehodnoc ujíc í dílčí ob raz krajinného rámc e,zanedb ané p rostory v okolíČ erveného mlý na P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Římovky sb řehový mi p orosty a loukami v údolní nivě vy mezené p orostem Č erveného lesa, ry b ník P od Šib enem s b řehový mi p orosty , drob né údolí K ojetic kého p otoka sdop rovodný mi p orosty a kulturními loukami se zalesně ný mi stráně mi, místy drob né doc hované frag menty mezí se vzrostlou zelení, vý razně se up latň ujíc í zalesně ný vrc holSádku skulturní dominantou hradu Sádek uzavírajíc í krajinné sc enérie, stromořadí dop rovázejíc í ně které úseky c est, lesní p orosty Č erveného lesa vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, vinic e Sádek nad sídlem ve stránistejnojmenného kop c e p od hradem v okrajilesa vy tvářejíc ívý znamnou krajinnou sing ularitu
Koněší n O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského a vý rob ního areálu v okrajisídla znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině sneusp ořádaný mi p rostory P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a dvory , kap lička, dominanta kostela, doc hované zahrady se sady v sídle místy i v okrajíc h, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti v historic kém jádru sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 91
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, halové ob jekty země dě lského areálu up latň ujíc í se vizuálně v krajinném rámc i, zap lavený p rostor údolíD alešic kou údolnínádrží P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né stráně údolí Jihlavy vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, louky v okraji údolí v b lízkosti sídla sdrob ný mi frag menty mezí, místy stromořadí p odél komunikac í, maleb ný p rostor údolíJihlavy
Kouty u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : sp ůvodní zástavb ou vý razně kontrastujíc í země dě lský areálnarušujíc í ob raz sídla v krajině ,nevhodně situovaná dostavb a domků tvoříc íc h novou uličnízástavb u p ůvodním v okraji sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: p řevaha doc hovaný c h tradičníc h ob jektů sídla, návesní p rostor, doc hované zahrady a sady v okrajisídla vy tvářejíc íhumna
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál,sc elené b loky orné mě níc ímě řítko krajiny ,p atrné odvodně ní krajiny ,tec hnic ké úp ravy P ozitivní hodnota krajinného rámc e: K outský p otok sdop rovodnou zelení a dvě ma ry b níčky , lesy vy tvářejíc í dílčí horizonty a vy mezujíc í horizont b ez narušení, drob né frag menty p rvků historic kého usp ořádáníkrajiny
Kozlany O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského v okrajisídla sneusp ořádaný mip rostory ,p ožárnínádrž P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlostia dvory , kap lička, doc hované zahrady se sady v sídle zejména v okolí tradičníc h usedlostí, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti v historic kém jádru sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,zap lavený p rostor údolíD alešic kou údolnínádrží,c hatová kolonie P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né stráně údolí Jihlavy vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, louky v okraji údolí v b lízkosti sídla sdrob ný mi frag menty mezí, místy stromořadí p odél komunikac í, maleb ný p rostor údolíJihlavy ,zříc enina hradu K ozlov jako krajinná sing ularita
Kožic hovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y v okrajisídla b ez kontextu a resp ektování p rop orc í a mě řítka tradiční zástavb y , halové ob jekty země dě lského areálu v okrajisídla znehodnoc ujíc íjeho v krajině ,ob jekt p anelového domu v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ty p ic ké ob jekty tradičníc h usedlostí tvoříc í historic ké jádro, kap lička na návsi, ry b níček sb řehový mip orosty sp okračujíc í nivou M arkovky , sp oradic ky doc hované ty p ic ké sady a zahrady v okrajisídla,lesní p orosty v okrajisídla,vě kovité stromy dop rovázejíc í ně které tradičníusedlosti,hřb itovníkap le
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 92
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, četné stavb y el. vedení 110 kV , p ohledově se up latň ujíc íp římě stská zó na mě sta T řeb íč P ozitivníhodnota krajinného rámc e: mírně zaříznuté údolíM arkovky se zalesně ný mistráně mi,loukami a lemem b řehový c h p orostů v p rostoru nivy , údolní nádrž M arkovka slemem b řehový c h p orostů, sp oradic ky v okrajíc h lesů doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – zejména meze a kamenic e sveg etac í,zalesně né p rostory údolía okolníc h návršívy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont
Krac ovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y neudržované ob jekty a p rostory , c haty v okraji sídla, nec itlivě umístě ná novostavb a v okraji sídla b ez kontextu a resp ektováníp rop orc ía mě řítek tradičnízástavb y ,nec itlivé úp ravy fasád P ozitivníhodnota ob razu sídla: vzrostlá zeleň dop rovázejíc ídoc hované tradičníusedlostia okraje sídla, kaskáda drob ný c h ry b níků dop rovázený c h b řehový mi p orosty a loukami na drob ném p řítoku Stařečského p otoka p roc házejíc ísídlem,kap lička
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : c haty se zahrádkami, p roc házejíc í liniová elektric ká vedení 110 kV a 22 kV p ohledově exp onovaný m p rostorem „Na kop c i“, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradičníusp ořádáníp lužiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – meze sveg etac í,doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h usedlostí a dvorů up latň ujíc íc h se sp olu se zelení v ob razu sídla v krajině , lesy vy mezujíc í p rostor zalesně ný mi horizonty v zalesně ný c h svazíc h P ekelného kop c e a okrajů údolníp artie Stařečského p otoka
Krahulov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu a resp ektování p rop orc í a mě řítka tradiční zástavb y , halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla mírně znehodnoc ujíc í jeho ob raz v krajině , g eniusloc izemského statku a tvrze (dnesjiž jen historic ky doloženo) P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ty p ic ké ob jekty tradičníc h usedlostí tvoříc í historic ké jádro, kap lička,místy doc hované ty p ic ké sady a zahrady v okrajisídla,lesníp orosty v okrajisídla zalesně ného K rahulovského kop c e,vě kovité stromy dop rovázejíc íně které tradičníusedlosti
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, vý razně se up latň ujíc í halové ob jekty země dě lsko-vý rob ního areálu u železnic e,železničníkoridor,c haty u Steklého ry b níka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně ný K rahulovský kop ec , údolí K rahulovského p otoka dop rovázeného zelený m lemem, Steklý ry b ník na Stařečském p otoc e súzký m lemem b řehový c h p orostů, drob né frag menty mezí a zelený c h remízků zalesně né p rostory okolníc h návrší vy tvářejíc í vy mezujíc íhorizont
Krhov u Hrotovic O b raz sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 93
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, v okraji sídla novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y b ez kontextu a p rovázání, zanedb anost ně který c h ob jektů, neusp ořádané a zanedb ané p rostory země dě lského areálu shalový mi ob jekty znehodnoc ujíc ího dílčíob raz sídla v krajině ,znehodnoc ený zámec ký areálse zanedb aný m p arkem P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory a navazujíc í ob jekty utvářejíc í historic ké jádro sídla se zámec ký m areálem sp rop ojením na b ý valý p anský dvůr (dnes zac hovaný p ouze sad), dominantou kostela, frag menty komp onovaný c h úp rav souvisejíc íc h se zámec ký m areálem, kap lička v krajině , vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně kolik tradičníc h usedlostí, Sadní p otok p roc házejíc ísídlem sb řehový mip orosty v závě ru sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravený tok p otoka Sadnía v okrajirámc e Račic ký , P ozitivní hodnota krajinného rámc e: up latň ujíc í se místy doc hované komp onované p rvky v krajině navazujíc í na p anské sídlo, aleje v krajině , zeleň dop rovázejíc í reg ulované toky vy tvářejíc í zelené žíly v krajině , p orosty dop rovázejíc í Račic ký p otok vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, ry b ník na Račic kém p otoc e,vzdálené zalesně né p rostory M y slib ořic kého lesa,ry b ník U top enec
Le s ůňky O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : země dě lský areál shalový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , zanedb anost ob jektů sídla,ně kolik novostaveb b ez kontextu P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičníob jekty usedlostí,vzrostlá zeleň v okrajisídla,zeleň dop rovázejíc í nap římený tok Roky tné a jejího p řítoku, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti,kap lička
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc íob raz sídla,železnic e stec hnic istnímiob jekty ,el. vedení 110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em P ozitivní hodnota krajinného rámc e: úzký p ás zeleně dop rovázejíc í up ravený tok Roky tné a jejího p řítoku,zeleň dop rovázejíc íně které c esty a železnic ivy tvářejíc ímísty zelené linie v krajině
Lipňany u S kryjí S íd lo za niklo při výsta vbě JE D uko va ny,ho d no ceníviz H eřm a niceu R o ucho va n Lipní k u Hrotovic O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, zanedb anost ně který c h tradičníc h ob jektů,novostavb y b ez resp ektování p rop orc í a mě řítka tradičníc h usedlostí a b ez kontextu a začleně ní (zejména v humnec h historic kého jádra), neusp ořádaný p rostor země dě lského areálu v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, dominanta kostela, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, ob ec ní ry b ník sb řehový mip orosty v okrajisídla akc entujíc ívnitřnísc enérie,drob né zahrady místy se sady
K rajinný rámec
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 94
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravené toky , vý razná g eometrizac e krajiny , země dě lský areál ve volné krajině , c haty v okolí ry b níků se zahrádkamiznehodnoc ujíc íp řírodníp rostory v okolívodníc h toků,znehodnoc ený p rostor dvora Lhota P ozitivní hodnota krajinného rámc e: četné drob né vodní toky vy tvářejíc í říčku Rouc hovanku dop rovázené úzký mizelený milemy se vzrostlou zelení, soustavy ry b níků na drob ný c h vodníc h toc íc h sb řehový mi p orosty , lesní p orosty lesů Za humny a U Jarošovského dop rovázejíc í začátek údolí Rouc hovanky vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont,drob né kouty v okrajilesa
Litovany O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y b ez kontextu, místy zanedb anost, místy nečitelné p rostorové usp ořádání, ně kolik nevhodně situovaný c h novostaveb , zanedb anost ně který c h ob jektů, zb or v p rostoru Boříkovského dvora P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory , návesní ry b ník, místy náznaky humen se sady , vzrostlá zeleň na okraji sídla dop rovázejíc í okraje zahrad a tradiční usedlosti, M azný p otok vy c házejíc íze sídla sb řehový mip orosty ,kap le
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , halové ob jekty země dě lského areálu v krajině ,tec hnic ky up ravený tok Boříkovského p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí meandrujíc ího toku Roky tné dop rovázené lesními p orosty vy tvářejíc ími zalesně né vy mezujíc í horizonty , údolí M azného p otka v lesníc h p orostec h vy c házejíc í ze sídla,tok Boříkovského p otoka dop rovázený zelení,četná b ožímuka dop rovázejíc íkomunikac e
Loukovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, novostavb y v záp adním okrajisídla b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu v okraji sídla znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině (zejména sousední osady ),tec hnic ky up ravený tok Loukovic kého p otoka P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí v p ůvodním p rostorovém usp ořádání snávsí, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, doc hované zahrady sovoc ný mi stromy v okrajíc h sídla vy tvářejíc í humna p řec házejíc í do krajiny , kap lička
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy Loukovic kého p otoka,země dě lský areálshalový miob jekty znehodnoc ujíc í ob raz sídla, el. vedení 400 kV znehodnoc ujíc í p ohledy na sídlo a umoc ň ujíc í up latně ní země dě lského areálu P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Loukovic kého p otoka skulturními loukami a b řehový mi p orosty ,sry b níkem a odmáčený miloukamiv údolnínivě ,stromořadídop rovázejíc íně které úseky c est, zeleň dop rovázejíc í linie ně který c h hranic b loků a c esty v krajině , lesní p orosty Č erveného lesa a lesa v okolívrc holu T ašky vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont
M arkvartic e u T ře bí če O b raz sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 95
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla sp řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů sdoc hovaný mi okraji humny sty p ic ký mi zahradami a sady , drob ný ry b ník v okrajisídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , b udovy země dě lského areálu,ab senc e zeleně v krajině P ozitivníhodnota krajinného rámc e: závě r údolíM arkvartic kého p otoka sloukamiry b níky a b řehový mi p orosty ,louky na M arkvartic kém vrc hu sdrob ný m lomem
M as tní k O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : ob jekty b ez kontextu dostavujíc í tradiční p roluky v sídle a jeho okraje neresp ektujíc í tradiční p odélnou orientac i ob jektů a jejic h mě řítko, nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů, halové ob jekty země dě lské vý rob y a skladovac íp rostory znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované četné sady a tradiční zahrady v okraji sídla, vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlosti,kap lička,doc hované úvozy vy c házejíc ído krajiny
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,el. vedení110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla P ozitivníhodnota krajinného rámc e: závě r drob ného údolía p okračujíc íM astníc kého p otoka lemované vzrostlou zelení a kulturnímiloukamisdrob ný miry b níky , drob né frag menty mezí a kamenic zejména v p rostoru okraji lesa P od P ekelný m vrc hem, zalesně ný kop ec P ekelný vrc h vy tvářejíc í vý znamný zalesně ný vy mezujíc í horizont, zalesně ný hřb et Zadní a H orní hory vy tvářejíc í p ohledový p ředě l v krajině
M ikulovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : v okraji sídla nevhodně situované dostavb y s ob jekty b ez kontextu neresp ektujíc í tradiční p odélnou orientac iob jektů a jejic h ty p ic ké mě řítko, místy nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostía úp ravy fasád mě níc íty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů,halové ob jekty země dě lského areálu,sady vy tvářejíc ímísty ty p ic ká humna v okrajíc h sídla, P ozitivníhodnota ob razu sídla: drob né samostatné částiv uličním usp ořádání,místy doc hované sady a tradiční zahrady vy tvářejíc í ty p ic ká humna, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti a v okrajíc h sídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny ohraničené komunikac emi a monokulturními lesními p orosty , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,el. vedení110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla,vý razná g eometrizac e krajiny , vý razně otevřená země dě lská krajina snarušený mip ohledový mip artiemi P ozitivní hodnota krajinného rámc e: Nový M ikulovic ký ry b ník dop rovázený vzrostlou zelení, stromořadí dop rovázejíc í ně které komunikac e se zdě ný mi b ožími muky , zalesně ný vzdálený kop ec
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 96
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ekelný vrc h, zalesně ný kop ec M ikulovic ká hora sdrob ný mi lomy vy tvářejíc í vý znamné zalesně né vy mezujíc ískládané horizonty ,zalesně ný hřb et H ošťanky vy tvářejíc íp ohledový p ředě lv krajině M ilatic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, zanedb anost sídla, b udovy země dě lského areálu z Šeb kovic v okrajisídla b rutálně znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí v p ůvodním usp ořádání, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í usedlosti a jejic h okolí, zahrady sovoc ný mi stromy , drob né frag menty mezí v okolí sídla, p ás zeleně luk a b řehový c h p orostů dop rovázejíc í Šeb kovic ký p otok
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz sídla i okolní krajiny , el. vedení 110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla P ozitivníhodnota krajinného rámc e: úzký p ászeleně dop rovázejíc íup ravený tok Šeb kovic kého p otoka, sp oradic ká zeleň dop rovázejíc í ně které doc hované meze, stromořadí p odél c est, lesní p orosty p od vrc holkem Brdo zasahujíc í do krajinného rámc e vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, souvislý lip ový háj sp olu s p řirozený m hájový m p odrostem b y lin a keřů (zvý šená p řírodní hodnota), drob ný ry b níček Na hájkác h sb řehový mip orosty a loukami
M ys libořic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, v okraji sídla novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y b ez kontextu a p rovázání, zanedb anost ně který c h p loc h v okraji sídla, zanedb anost ně který c h ob jektů, neusp ořádané a zanedb ané p rostory b ý v. země dě lského areálu p řip omínajíc íp růmy slovou zó nu P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory a navazujíc í ob jekty řadové zástavb y utvářejíc í historic ké jádro sídla sdominantou b udovy zámku, zámec ký areál sp arkem a navazujíc ími komp onovaný mi p rostory svodním p říkop em a osou vy c házejíc í do krajiny sp ojujíc í zámec ký areálse dvory H orní a O strý , komp ozic e návsiv p ůdory su p řip omínajíc ím námě stí, navazujíc í na komp ozic i zámec kého p rostoru s jezírkem, zahrady v okraji sídla sovoc ný mi dřevinami, vzrostlá dop rovázejíc íně kolik tradičníc h usedlostí,kulturnídominanta kostela sareálem
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravené toky p otoka Bačic ký a M y slib ořic ký P ozitivní hodnota krajinného rámc e: vý razně se up latň ujíc í doc hované komp onované p rvky v krajině navazujíc ína p anské sídlo,zejména p ak b arokníosa vy c házejíc íp římo ze zámec kého areálu k H ornímu dvoru v p odob ě komunikac e lemované alejemi,komp onovaný p rostor sdoc hovaný mip anský midvory O strý , H orní shájenkou a p rostory se sady , ry b níkem, a alejemi v krajině , zalesně né p rostory M y slib ořic kého lesa, lesa O strý a v okolí vrc holu Svatoc hně vy tvářejíc í zalesně né vy mezujíc í horizonty , drob né p aralelně vedená údolí M y slib ořic kého p otoka a Bačic kého p otoka sry b níky a b řehový mi p orosty a úzký m lemem p řevážně kulturníc h luk, maleb ný p rostor b ý valé c ihelny shájenkou a ry b níkem v lesíc h p od Stříb rnou horou náležejíc í ke katastru Radkovic e p rop ojený sM y slib ořic emi osou vy c házejíc í z návsi utvořenou p římou c estou sdlouhou alejí (p ravdě p odob ně součást krajinné komp ozic e náležejíc í M y slib ořic kému zámku), doc hovaný p rostor v okolí ry b níku M lý nek sb udovou mlý na a p říjezdovou komunikac í,zvý šená kulturníhodnota
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 97
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
N á ram e č O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nová urb anizac e sídla s novostavb ami odlišný c h p rop orc í a mě řítka vůči tradiční zástavb ě a tradičnímu usp ořádání sídla, změ na ob razu sídla v krajině , b udovy země dě lského areálu a neudržované p rostory v jeho okolí, jednotlivé halové ob jekty v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty historic kého jádra sídla návesní ulic ovky , doc hované samostatné dvory ve volné krajině ,doc hovaný ,avšak v minulostip řemě ně ný p rostor tvrze
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny ,p atrné odvodně ní krajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí, p roc házejíc íel. vedení220 kV narušujíc íp řírodnísc enérie P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí M lý nského p otoka sb řehový mip orosty a loukamiv okolí a kaskádou ry b níků lemovaný c h b řehový mi p orosty sčetný mi dub y , doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména frag menty mezí, drob né remízky sveg etac í, p ředevším sy enitové kamenité ostrůvky sveg etac í, drob né lesíky vy tvářejíc í zákoutí v krajině a vy mezujíc í horizont, kulturní dominanta T vrze, stromořadí p odél ně který c h p říjezdový c h komunikac íc h, úvozové c esty v krajině , doc hované jednotlivé země dě lské dvory v krajině
N ová B rtnic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : ob jekty b ez kontextu dostavujíc í tradiční p roluky v sídle a jeho okraje neresp ektujíc í tradiční p odélnou orientac i ob jektů a jejic h mě řítko, nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů, halové ob jekty země dě lské vý rob y a skladovac íp rostory znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované četné sady a tradiční zahrady v okraji sídla, vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlosti,kap lička,doc hované úvozy vy c házejíc ído krajiny
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,el. vedení110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla P ozitivníhodnota krajinného rámc e: závě r drob ného údolía p okračujíc íM astníc kého p otoka lemované vzrostlou zelení a kulturnímiloukamisdrob ný miry b níky , drob né frag menty mezí a kamenic zejména v p rostoru okraji lesa P od P ekelný m vrc hem, zalesně ný kop ec P ekelný vrc h vy tvářejíc í vý znamný zalesně ný vy mezujíc í horizont, zalesně ný hřb et Zadní a H orní hory vy tvářejíc í p ohledový p ředě l v krajině
N ová Ve s u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , vý razně se up latň ujíc í b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině a mě řítko p rostoru P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady a návesnímiry b níky
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 98
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : hosp odářské b udovy v okolízatop eného lomu,sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – meze sveg etac í, kamenic e, kamenné snosy , zatop ený lom v p řirozené rekultivac i, řeka Jihlava slemem b řehový c h p orostů vy tvářejíc íúdolí
N ové Pe trovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu, halové ob jekty vý rob ního areálu znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivníhodnota ob razu sídla:vzrostlá zeleň p řec házejíc ído p rostoru údolíJihlavy
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí řeky Jihlavy lemované loukami sb řehový mi p orosty , p ás lesa smě řujíc ík údolíod zástavb y
N ovýT e le čkov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,zanedb anost a neusp ořádanost ně který c h p rostorů,b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičnízemě dě lské dvory dop rovázené vě kovitý mistromy , sady v zahradác h,místy p atrná humna se sady
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál v okraji sídla a vep řín v okraji lesa neresp ektujíc í mě řítko tradiční zástavb y , halový ob jekt mimo zastavě né území u samoty , sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy T elečkovského p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í, drob né lesíky , členité okraje lesů vy tvářejíc íc h vy mezujíc í dop osud nerušený horizont na návršíc h, ry b níky sb udovou b ý valého mlý na a b řehový mip orosty sloukamiv okolí,doc hované samoty v krajině ,rozhledna Rub ačka na návrší
Odune c O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y (zejména v části jednostranné ulic ovky ) a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, země dě lské ob jekty v okraji sídla b ez kontextu, zanedb anost ně který c h ob jektů, znehodnoc ený zámec ký areál se zanedb aný m p rostory p arku skomp onovaný mip rvky v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, zámec ký areál sp arkem, kap le, frag menty komp onovaný c h úp rav souvisejíc íc h se zámec ký m areálem, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, soutok dvou toků vy tvářejíc íc h Račic ký p otok p roc házejíc ísídlem se zelení
K rajinný rámec
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 99
o o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravené toky ,vý razná g eometrizac e krajiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: up latň ujíc í se místy doc hované komp onované p rvky v krajině navazujíc í na p anské sídlo, stromořadí dop rovázejíc í komunikac e, zeleň dop rovázejíc í reg ulované toky vy tvářejíc í zelené žíly v krajině , p orosty dop rovázejíc í Rouc hovanku p otok vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont
Ohraze nic e na M oravě O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé dostavb y v okrajíc h sídla,zejm. areálv severozáp adní části,b udovy země dě lského areálu b ez začleně nído krajinného rámc e P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičnízemě dě lské dvory a usedlostiv uličním usp ořádání, frag menty humen sovoc ný mi dřevinami, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í p otok Nedvě dka a tradiční usedlosti.
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené b loky orné neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: frag menty mezí se vzrostlou zelení, zeleň dop rovázejíc í Nedvě dku,stromořadíovoc ný c h stromů p odélkomunikac e
Okrašovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : úp ravy p ůvodníc h dvorů, nevhodné úp ravy fasád jednotlivý c h ob jektů, nevhodné dostavb y a novostavb y b ez kontextu,neup ravené a neudržované p rostory P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční p anské (p ůvodně klášterní) dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání a členě ní hmot, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti, drob né sady v okolí usedlostí v p rolukác h, kaskáda ry b níků sb řehový mi p orosty p roc házejíc í okrajem sídla na Střížovském p otoc e
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, otevřená země dě lská krajina snarušený mi p ohledový mip artiemi, kontrast mezilesnímip orosty uzavírajíc ímihorizont a zorně ný mib loky , c hatky se zahrádkamive volné krajině P ozitivní hodnota krajinného rámc e: p růhledy do okolní krajiny z četný c h vy hlídek, zalesně ný hřb et K lučovské hory vy tvářejíc í p ohledový p ředě lv krajině a vy mezujíc í horizont, údolí Střížovského p otoka s kaskádou ry b níků,lemem zeleně a luk dop rovázejíc íc h údolní nivu a její okraje, ně kolik drob ný c h ry b níků sb řehový mip orosty ,vzdálené zalesně né horizonty
Okře šic e u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y v okrajíc h sídla b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, halové ob jekty země dě lského areálu v okrajisídla mě níc í ob raz sídla v krajině a neudržované p rostory v jeho okolí P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty historic kého jádra sídla, kap le, zeleň dop rovázejíc í tradičníusedlosti,vzrostlá zeleň v okrajíc h sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 100
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: závě r údolí P táčovského p otoka,drob né frag menty doc hovaný c h p rvků historic kého členě níkrajiny ,drob né lesíky ,lesy v okrajíc h krajinného rámc e vy mezujíc íhorizont, dvůr V artemb erk ve volné krajině sp astvinamia úvozové c esty se vzrostlou zelenív jeho okolí
Okří šky O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : setřená p ůvodní struktura usp ořádáním zástavb y v p římě stském duc hu, nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu, p řevaha řetě zc ové zástavb y , p růmy slová zó na s halový mi ob jekty navazujíc í na koridor železnic e, b udovy země dě lského areálu v kontrastu sareálem zámku P ozitivníhodnota ob razu sídla:zámek a zámec ký p ark sry b níky ,dominanta kostela,
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : p růmy slová zó na v krajisídla ve volné krajině ,sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , vý razné tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: nerušené lesní p rosty uzavírajíc í horizonty , vý hledová místa na údolí Jihlavy , niva O kříšského p otoka sloukamia b řehový mip orosty p roc házejíc í krajinný m rámc em a zámec ký m areálem sry b níky ,drob né ry b níky a vodoteče
Opatov na M oravě O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé dostavb y a p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y narušujíc í p ůvodní p rostorové usp ořádání sídla b ez kontextu, země dě lský areál v okraji sídla narušujíc í jeho ob raz v krajině ,frekventovaná komunikac e P ozitivní hodnota ob razu sídla: vý razně se up latň ujíc í dominanta kostela, doc hované historic ké jádro sídla sp řevahou tradičníc h ob jektů,doc hované frag menty humen se sady a zahradami
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : rozsáhlý země dě lský areál a drob ný země dě lský areál neresp ektujíc í mě řítko krajinného rámc e, sc elené b loky orné neresp ektujíc í c harakter p ůvodní p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny a tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: vzrostlá zeleň v okraji sídla, četná stromořadí, ry b níky sb řehový mip orosty ,p otok Brtnic e sp řítoky vy tvářejíc í mě lké údolí dop rovázení loukamia b řehový mi p orosty se vzrostlou zelení,četná b ožímuka v krajině
Os tašov na M oravě O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, zanedb anost ně který c h ob jektů, novostavb y b ez resp ektování p rop orc í a mě řítka tradičníc h usedlostí, nevhodně situovaná nová zástavb a v okrajisídla,halové ob jekty země dě lského areálu v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádáníob oustranné ulic ovky sevřené mezidrob né lesy ,ob ec níry b ník sb řehový mip orosty v okraji lesa, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, drob né zahrady místy se sady v okrajisídla, okraje lesníc h p orostů vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont p růhledů ze sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 101
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravené toky ,vý razná g eometrizac e krajiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né lesy v krajině , ry b ník P anenka sb řehový mi p orosty , drob ný sad ve volné krajině ,místy zeleň dop rovázejíc íreg ulované toky
Pe trovic e u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a dvory , kap le, místy humna se sady a zahrady
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: O kříšský p otok místy lemovaný sb řehový mi p orosty vy tvářejíc í drob né údolí, údolí řeky Jihlavy lemované loukami sb řehový mi p orosty , menší les nad P etrovic emi, drob né ry b níčky v krajině lemované b řehový mi p orosty , p rostor Č erveného mlý na sdoc hovaný mi ob jekty
Pe trůvky O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, ně kolik novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníp rop orc e a mě řítko staveb níc h ob jektů,místy zanedb anost P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti, p atrná humna se sady , vzrostlá zeleň na okraji sídla dop rovázejíc í okraje zahrad, p otok Zátoky sb řehový mi p orosty a lemem zalesně ný c h p orostů
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, otevřená země dě lská krajina snarušený mi p ohledový mip artiemi,kontrast mezilesnímip orosty a zorně ný mib loky P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí p otoka Zátoka snivou utvářenou úzký m p ásem kulturníc h luk a b řehový mip orosty v okrajilesního p orostu sně kolika ry b níky , zalesně ný hřb et K lučovské hory a sousedníc h vrc holů vy tvářejíc íp ohledový p ředě lv krajině a vy mezujíc íhorizont krajinnému rámc isídla
Ple šic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla v jeho okrajíc h, halový ob jekt v okraji sídla, neusp ořádanost a c elková zanedb anost mnoha p rostorů v sídle P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlostia dvory , kap lička, doc hované zahrady se sady v sídle zejména v okolítradičníc h usedlostí,vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlosti
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 102
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,zap lavený p rostor údolíD alešic kou údolnínádrží P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né stráně a okraje údolí Jihlavy vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont,místy stromořadíp odélkomunikac í,maleb ný p rostor údolíJihlavy ,zříc enina hradu H oloub ek jako krajinná sing ularita
Poc ouc ov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, víc ep odlažní zástavb a b ez kontextu P ozitivníhodnota ob razu sídla:doc hované ob jekty historic kého jádra sídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, el. vedení110 kV P ozitivníhodnota krajinného rámc e: údolíp otoka Lub ía jeho p řítoku se sy enitový miskalnímivý c hozy , sb řehový mip orosty a loukamiv okolí,V ý čap ský ry b ník,doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac í (vý razně se up latň ujíc ív zorně ný c h částec h krajiny ),drob né lesíky vy tvářejíc ídrob ná zákoutív krajině a vy mezujíc í horizont,solitérnídřeviny ,úvozové c esty
Podklá šte ří V iz T řeb íč Pokojovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivě p rovedené p řestavb y tradičníc h usedlostí a dostavb y do p roluk v sídle,rozvolně ná zástavb a P ozitivní hodnota ob razu sídla: p řevaha doc hovaný c h tradičníc h usedlostí a domků, návesní ry b níky sb řehový mip orosty ,zahrady se sady ,louky uvnitřsídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál na okraji sídla, sc elené b loky orné neresp ektujíc í p ůvodní c harakter p lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,reg ulac e vodního toku P ozitivní hodnota krajinného rámc e: Stařečský p otok dop rovázený b řehový mi p orosty a loukami, menšílesy vy mezujíc íp rostor z jihu,vy tvářejíc ízalesně ný horizont
Popovic e nad Rokytnou O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : p rostor nákladového nádraží shalový mi ob jekty a skladovac ími p rostory zc ela znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině ,zanedb anost ob jektů sídla,ně kolik novostaveb b ez kontextu P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty usedlostí, místy zahrady sovoc ný mi sady , zeleň dop rovázejíc í nap římený tok Roky tné, p rostor mlý na, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradičníusedlosti
K rajinný rámec
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 103
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, areál s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz krajinného rámc e sídla,železnic e P ozitivní hodnota krajinného rámc e: úzký p ás zeleně dop rovázejíc í up ravený tok Roky tné a náhon k mlý nu,zeleň dop rovázejíc íně které c esty vy tvářejíc ímísty linie zeleně
Pozď atí n O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,dostavb y ob jektů odlišný c h p rop orc í a mě řítka vůči tradiční zástavb ě a tradičnímu usp ořádání sídla sledujíc íc h p říjezdovou komunikac i, změ na ob razu sídla v krajině b y tový mi domy , b udovy země dě lského areálu a neudržované p rostory v jeho okolív okrajisídla,jednotlivé halové ob jekty v okrajisídla P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty tradičníc h usedlostí,místy tradičnízahrady se sady , vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlosti
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny ,p atrné odvodně ní krajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí, železnic e,četné c hatky a c hatové kolonie v lesíc h a jejic h okrajíc h v okolíry b níků p orušujíc í maleb nost a p řírodnírámec p rostorů P ozitivní hodnota krajinného rámc e: závě r mě lkého údolí O karec kého p otoka sčetný miry b níky často lemovaný mi b řehový mi p orosty často s dub y , drob né remízky sveg etac í, místy sy enitové kamenité ostrůvky sveg etac í, drob né lesíky vy tvářejíc í sp olu sry b níky intimní zákoutí v krajině a vy mezujíc í horizont, úvozové a četné p olní c esty v krajině , maleb ný p rostor hájovny sdrob ný m ry b níkem, zahradou a sady v severníčástip rostoru
Pozď á tky O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů, drob né novostavb y b ez kontextu, zanedb anost ně který c h usedlostí P ozitivní hodnota ob razu sídla: sady a tradiční zahrady v okraji sídla v okolí usedlostí, vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlostia v okrajíc h sídla navazujíc ína zeleň údolíM arkovky
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,řízená skládka neb ezp ečný c h odp adů znečišťujíc í okolí,halový ob jekt země dě lského zařízenív krajině P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né stráně údolí M arkovky a jejíc h p řítoků uzavírajíc í krajinný rámec vy mezujíc ímihorizonty ,stromořadí p odélp říjezdové komunikac e,louky v okrajíc h lesa na hranác h údolí
Pře c kov O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostía úp ravy fasád,novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,b udovy země dě lského areálu vy značujíc í se zanedb anostíokolníc h p rostorů,zanedb anost ně který c h ob jektů
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 104
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostív p ůvodním p rostorovém usp ořádánísdoc hovaný miokrajihumny sty p ic ký mi zahradamia sady lemovaný mivzrostlou zelení často vě kovitý c h dřevin,vě kovité dřeviny dop rovázejíc í tradiční usedlosti, drob ný ry b níček v okraji sídla, sídlo v zeleni, ry b ník se vzrostlou zelení na vrc holku kaskády tříry b níků
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: četné doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze (místy zarůstajíc ído zap ojený c h p orostů) a drob né četné remízky sveg etac í,sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc í mnohá drob ná zákoutí v krajině , úvozové c esty ,mokré louky svý sky tem vstavače májového (P P P azderna)
Pře dí n O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : četné nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu a resp ektovánítradičníc h p rop orc ía mě řítka P ozitivníhodnota ob razu sídla:dominanta kostela,ry b ník v sídle sloukami,místy doc hovaná humna se sady a zahradami
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : frekventovaná komunikac e, sc elené b loky orné, p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodníc h toků,země dě lský areálneresp ektujíc íob raz sídla v krajině a tradičnímě řítko staveb níc h ob jektů P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob ný ry b níček sb řehový mi p orosty , lesy vy tvářejíc í horizont krajinného rámc e
Pře šovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,ně kolik nevhodně situovaný c h novostaveb neresp ektujíc íc h p rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,zanedb anost ně který c h ob jektů P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, návesní ry b ník dop rovázený vě kovitý mi stromy , místy doc hovaná humna utvářená zahradami a se sady , vě tší sady v okraji sídla, P odvesní p otok vy tvářejíc í závě r údolí vy tékajíc í ze zastavě né části,kulturnídominanta kostela
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy P odvesního p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí meandrujíc ího toku Roky tné dop rovázené lesními p orosty vy tvářejíc ími zalesně né vy mezujíc í horizonty , vzrostlá zeleň dop rovázejíc í komunikac e sovoc ný mi stromy
Přibys lavic e nad Jihlavou O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , p růmy slová zó na shalový mi ob jekty a dostavb y
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 105
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
halový c h ob jektů v okrajíc h sídla b ez kontextu rušíc í ty p ic ký ob raz sídla v krajině , b udovy země dě lského areálu neresp ektujíc íty p ic ké p rop orc e a mě řítko staveb níc h ob jektů rušíc íc h ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s vý znamnou dominantou kostela se dvě ma vě žemiup latň ujíc íse iv krajinném rámc isídla,doc hované p rostory humen se sady a zahradami
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí řeky Jihlavy sb řehový mi p orosty , doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny – meze se vzrostlou veg etac í, kamenic e, remízky ve svažitý c h částec h, údolí Č íhalínského p otoka a jeho soutok sJihlavou dop rovázené lemem vzrostlé zeleně , drob né lesní p orosty členíc íp ohledově p rostor údolí,dominanta kostela up latň ujíc íse v krajině
Pří ložany O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nevhodně situované dostavb y s ob jekty neresp ektujíc í mě řítko a p rop orc e tradičníc h usedlostí, místy nec itlivé p řestavb y a úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz tradičníc h ob jektů,nevhodně up ravené b řehy p ožárnínádrže P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti v p řevážně p ůvodním p rostorovém usp ořádání, drob né sady a tradiční zahrady v okraji sídla, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které usedlosti, kap lička, drob ný vodní tok vy c házejíc í ze zastavě ného p rostoru sídla súzký m lemem b řehový c h p orostů
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, vý razná g eometrizac e krajiny , vý razně otevřená země dě lská krajina snarušený mip ohledový mip artiemi,země dě lský areálshalový miob jekty P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí drob ného p otoka sb řehový mip orosty ,loukamia ry b níkem vy tvářejíc í důležitý p řírodní p rvek krajiny ,zalesně ný p rostor kop c e Stříb rné hory vy tvářejíc í vý znamný zalesně ný vy mezujíc íhorizont,drob né liniové ob jekty dop rovázené zelení(c esty ,up ravený P říložanský p otok)
Pří štpo O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí a nevhodné úp ravy fasád, nec itlivé dostavb y v p rolukác h,místy zanedb anost ob jektů,vý rob níob jekt v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: místy intaktně doc hované tradiční země dě lské dvory a usedlosti v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, místy zahrady sovoc ný mi dřevinami, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti, p otok Nedvě dka p roc házejíc í sídlem sb řehový mi p orosty a loukami,kap le
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny znehodnoc ujíc í ob raz krajinného rámc e sídla, tec hnic ky up ravené drob né vodní toky skulturní zelení, halové ob jekty země dě lského areálu ve volné krajině svý razně jise up latň ujíc ím halový m ob jektem P ozitivníhodnota krajinného rámc e: údolíp otoka Nedvě dka sp řítoky dop rovázené b řehový mip orosty a loukami, sry b níkem, Skalka, zalesně né okraje P říště p ského a Šp itálského lesa vy tvářejíc í vy mezujíc í horizonty a drob ná místa v krajině ,četná zdě ná b ožímuka v krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 106
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Ptá čov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y v okraji sídla b ez kontextu a resp ektování p rop orc í a mě řítka tradiční zástavb y , halové ob jekty v okraji sídla znehodnoc ujíc íjeho v krajině ,neudržované p loc hy v sídle,skladiště materiálu ap od. P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ty p ic ké ob jekty tradičníc h usedlostí, kap lička, ry b níček sb řehový mip orosty a p rameniště m se vzrostlý midřevinami,místy doc hované sady a zahrady v okraji sídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, komunikac e b ez zeleně , četné stavb y el. vedení 110 kV P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zaříznuté údolí K lap ovského p otoka se zalesně ný mi stráně mi, loukami a lemem b řehový c h p orostů v p rostoru nivy , kaskády ně kolika ry b níků dop rovázený c h b řehový mi p orosty a loukami, místy doc hované frag menty p rvků historic kého členě ní krajiny – meze sveg etac í,doc hované samoty tradičnímalový rob y a hosp odářství(mlý n,kovárna),sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc í drob ná zákoutí a vy mezujíc í p rostor zalesně ný mi horizonty , doc hovaný p řírodní p rostor P táčovského kop ečku svý sky tem koniklec e velkokvě tého
Pulkov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí a nevhodné úp ravy fasád, zanedb anost ně který c h p loc h a ob jektů v sídle, na p rvní p ohled nečitelná urb anistic ká struktura sídla díky p ozdě jšímu rozvojiuličnízástavb y P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání, zahrady v okraji sídla sovoc ný mi dřevinami, vzrostlá dop rovázejíc í ně kolik tradičníc h usedlosti, kap le, doc hovaný p rostor P ulkovského mlý na, ry b ník v okrajisídla, lesní p orosty vy mezujíc í zastavě né území
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky nad údolím, p atrné odvodně ní krajiny znehodnoc ujíc íob raz krajinného rámc e sídla P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí meandrujíc ího toku Roky tné smlý nem a skalkami dop rovázené b řehový mi p orosty a loukami p roc házejíc í sídlem (p řírodní p ark Roky tná), zalesně né stráně údolívy tvářejíc íuc elený p rostor a vy mezujíc íhorizont v krajině
Pyše l O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, znehodnoc ení ob razu sídla v krajině novou zástavb ou, b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině v jeho okraji,zanedb anost ně který c h p loc h P ozitivní hodnota ob razu sídla: dominanta kostela, doc hované tradičníc h usedlostí, místy zahrady se sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc í tradiční humna,doc hované ob jekty b ý valé tvrze,kap le P anny M arie (p outnímísto smariánskou jesky ň kou)
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 107
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu, znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, el. vedení 220 kV P ozitivní hodnota krajinného rámc e: ry b ník Berkules sb řehový mi p orosty , závě r údolí P odkováku lemovaný zap ojený mi p orosty s b řehový mi p orosty , p astviny , p outní místo skap lí, doc hované p rvky historic kého členě níkrajiny ,zejména meze a drob né remízky sveg etac í,sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky vy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í horizont, solitérní dřeviny , úvozové c esty ,četná b ožímuka v krajině
Rače rovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y rozšiřujíc í sídlo b ez kontextu neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y a tradičního usp ořádánísídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h usedlostí a dvorů smísty doc hovaný mi okraji humny a ty p ic ký mi zahradami a sady , ry b ník v okraji sídla, Račeřovic ký p otok lemovaný zelení,vzrostlá zeleň dop rovázejíc íně které tradičníusedlostia okraje sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,zarůstáníp lužiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né údolí Račerovic kého p otoka lemovaného vzrostlou zelení a drob ný mi loukami, místy doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky s veg etac í, sp oradic ky i sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky , lesy v okraji p rostoru vy tvářejíc ídrob ná zákoutív krajině a vy mezujíc í,zalesně ný a nerušený horizont
Račic e u Hrotovic O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí,nevhodné novostavb y v okrajisídla neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y b ez kontextu a p rovázání, zanedb anost ně který c h ob jektů,vy asfaltovaný p rostor křižovatky P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory a navazujíc í ob jekty utvářejíc í historic ké jádro sídla, dominanta kostela, vzrostlá zeleň místy dop rovázejíc í tradiční usedlosti, místy doc hované zahrady se sady
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravený tok Račic kého p otoka P ozitivní hodnota krajinného rámc e: aleje dop rovázejíc í komunikac e, zeleň dop rovázejíc í reg ulovaný tok Račic kého p otoka v údolní nivě sp ásem kulturníc h luk, toky vy tvářejíc í zelené žíly v krajině sry b níkem U sp áleného hájku, který je lemován b řehový mi p orosty , p orosty dop rovázejíc í Račic ký p otok vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont
Radkovic e u Hrotovic O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, místy novostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , zanedb anost ně který c h p loc h v sídle, zanedb anost ně který c h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 108
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ob jektů, rozsáhlý země dě lský areál v okraji sídla znehodnoc ujíc í jeho ob raz v krajině i krajinného rámc e P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory a navazujíc í ob jekty řadové zástavb y , návesní ry b níček, zahrady v okraji sídla sovoc ný mi dřevinami, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně kolik tradičníc h usedlostí,ry b ník v závě ru sídla sb řehový mip orosty ,kulturnídominanta kostela
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , halové ob jekty rozsáhlého země dě lského areálu drůb ežárny v krajině , tec hnic ky up ravené toky p otoka Račího a M azného P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně ný p rostor údolí meandrujíc ího toku Roky tné smlý nem a skalkami a navazujíc ího M y slib ořic kého lesa se Stříb rnou horou vy tvářejíc í zalesně né vy mezujíc í horizonty , drob ná údolí, jež vy tváří Račí a M azný p otok sdop rovodem vzrostlé zeleně , samota shájenkou Radkovic e v okrajilesa,maleb ný p rostor b ý valé c ihelny shájenkou a ry b níkem v lesíc h p od Stříb rnou horou (p ravdě p odob ně součást krajinné komp ozic e náležejíc í M y slib ořic kému zámku, viz M y slib ořic e)
Radoní n O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nevhodné dostavb y a p řestavb y tradičníc h usedlostí narušujíc íc h ty p ic ký c harakter sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské usedlosti, doc hované zahrady a sady v okraji sídla vy tvářejíc í humna, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti a Radonínský p otok, drob né vodnínádrže,kap le svě žičkou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál v okraji sídla p ůsob íc í neusp ořádaností, kontrast sídla sokolníkrajinou,sc elené b loky orné P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Radonínského p otoka sloukami a b řehový mi p orosty , lokalita hořečku českého, drob né frag menty historic kého členě ní krajiny , zejména veg etac í zarostlé meze
Radošov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : země dě lský areál v okraji sídla neresp ektujíc í mě řítko krajiny a tradiční zástavb y sídla, nevhodné p řestavb y tradičníc h usedlostí, nevhodně situované dostavb y , zanedb ané p rostory v sídla iokraji P ozitivníhodnota ob razu sídla: p řevaha tradičníc h usedlostí
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : země dě lský areál,novostavb y mimo zastavě ný komp aktníp rostor sídla P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované p rvky tradičního členě ní krajiny (meze, kamenic e, remízky ,úvozové c esty ) dop rovázené vzrostlou zelení,drob ná b ožímuka u c est ve volné krajině
Ratibořic e na M oravě O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí,zanedb ané ob jekty ,hodné dostavb y a novostavb y b ez kontextu, neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 109
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
sídla, b udovy země dě lského areálu v okrajisídla znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , neusp ořádanost ně který c h p rostorů sídla, znehodnoc ený ob jekt a areál zámku, p ožární nádrž stec hnic ky up ravený mi b řehy P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé ob jekty tradiční zástavb y dvorů, místy doc hované okraje utvářené sady a zahradami p řip omínajíc í humna, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradičníusedlostia okraje sídla,kap lička
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině a c harakter krajinného rámc e, el. vedení400 kV p osilujíc íup latně nítec hnic ký c h p rvků v krajině P ozitivní hodnota krajinného rámc e: ry b ník sb řehový mi p orosty , drob ný lesní p orost vy tvářejíc í p ohledovou b ariéru Za humny ,kulturnílouky v okrajilesa sup ravený m tokem Ště p ánovic kého p otoka, stromořadía zeleň p odélkomunikac í
Rohy O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradičního usp ořádání sídla v okrajíc h sídla, b udovy země dě lského areálu v okrajisídla,neusp ořádanost ně který c h p rostorů sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů smísty doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , návesníry b ník,vzrostlá zeleň dop rovázejíc íně které tradičníusedlostia okraje sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: v okolí sídla doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky s veg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý miokrajivy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í, zalesně ný a nerušený horizont, údolí p otoka M ařek vy tvářejíc í osu v krajině dop rovázené p ásem zeleně a loukami, lesní okraje vy tvářejíc í vy mezujíc íhorizont krajinného rámc e sídla
Rokytnic e nad Rokytnou O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině ,drob ný vý rob níareál P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , zeleň v okrajisídla,ry b ník v okrajisídla sb řehový mip orosty
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,ab senc e zeleně v krajině P ozitivní hodnota krajinného rámc e: osada V everka sdoc hovaný miusedlostmi, lesík severně od sídla, zalesně né horizonty navazujíc íc h kop c ů vy mezujíc íc h vý c hodníčást krajinného rámc e
Rouc hovany
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 110
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí v p ůvodní uliční zástavb ě ,nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , novostavb y v okraji sídla b ez resp ektování tradičního usp ořádání sídla znehodnoc ujíc í jeho ob raz v krajině , b y tovky , p římě stský c harakter nově urb anizovaný c h částí sídla v kontrastu stradičnízástavb ou historic ké části P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičníusedlostia zejména řadové domy sty p ic ký miznaky vy tvářejíc í historic ké jádro sídla včetně návsi, dominanta kostela, vý razná dominanta ob ec ní vě že, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í okraje sídla, zeleň navazujíc ího p rostoru údolí Rouc hovanky vy tvářejíc í vy mezujíc íhorizont uzavírajíc íp růhledy ze zastavě ného území,návesnízeleň
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko krajiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, p omě rně rozsáhlý země dě lský areál shalový mi ob jekty ve volné krajině , vý razně se up latň ujíc í dominanta jaderné elektrárny D ukovany , c hatová kolonie u ry b níka Stejskal,halový ob jekt země dě lské vý rob y v údolíRouc hovanky P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Rouc hovanky vy tvářejíc í krajinnou sc enérii v okolí meandrujíc ího toku sb řehový mip orosty ,loukamia p ásy zap ojený c h lesníc h p orostů, sčetný mimlý ny sty p ic ký mi vodními díly , zalesně ný p rostor nad O lešnou vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont krajinného rámc e,údolíp otoka O lešná sb řehový mip orosty a loukamisdrob nou p řehradou,samota shájenkou a usedlostí se sady a ry b níkem v okraji lesa dop rovázený m b řehový mi p orosty , ry b ník Stejskal v okraji lesa,lesníp orosty Borůvky vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont krajinného rámc e
Rudí kov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy rozsáhlého země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , halové ob jekty vý rob ního p rostoru, čerp ac í stanic e, zástavb a p řip omínajíc í mě stský c harakter, p rostor p řip omínajíc í zahrádkářské kolonie u b y tovky na konc isídla,víc ep odlažnízástavb a b ez kontextu P ozitivní hodnota ob razu sídla: dominanta kostela, doc hované ob jekty historic kého jádra sídla, místy zahrady se sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc ítradičníhumna
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : vý razně se up latň ujíc í halové ob jekty vý rob ního a země dě lského areálu, místy rušíc í ob raz sídla v krajině , sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: v okraji sídla komp onovaný p rostor snádrží, ry b ník v okraji lesa, doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í místy zarůstajíc í lada vy tvářejíc í zap ojené p orosty , sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý miokrajivy tvářejíc ídrob ná zákoutív krajině a vy mezujíc íhorizont
Ří m ov na M oravě O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 111
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů sdoc hovaný midrob ný miokrajihumny sty p ic ký mizahradamia sady , vzrostlá zeleň v sídle
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: niva Římovky sb řehový mi p orosty a loukami, vy tvářejíc í osu krajiny , doc hované frag menty mezí v okolí Římovky se vzrostlou veg etac í, osada V ísky sdoc hovaný mi usedlostmi, mlý nem a nádrží sb řehový mip orosty , mlý ny na Římovc e sdop rovodný miob jekty , ry b ník na D ašovském p otoku u lesa sb řehový mi p orosty a loukami, p odélná orientac i p ozemků p odél osy údolí
Ří pov O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nesourodá urb anistic ká formac e b udov b ez kontextu sub urb ánního c harakteru v okraji mě sta, nec itlivé p řestavb y tradičníc h ob jektů v sídle, c haty , místy zanedb anost ob jektů P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hovaný urb anizovaný p rostor p ůvodní vsi v tradičním usp ořádání, okraje sídla srozp tý lenou zástavb ou dop rovázenou vzrostlou zelení, Jihlava sb řehový mi p orosty vy mezujíc íokrajzastavě né částisídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, el. rozvodna a velké množství ob jektů nadzemního el. vedení p roc házejíc ího krajinou v krajinářsky exp onovaném p rostoru, hlukem se p rojevujíc íkomunikac e I. tř. z T řeb íče ve smě ru na M arkvartic e p rojevujíc íse jako b ariéra v krajině P ozitivní hodnota krajinného rámc e:drob né lesy uzavírajíc í horizont, údolní niva řeky Jihlavy dop rovázené b řehový mip orosty
S kryje nad Jihlavou S íd lo za niklo při výsta vbě JE D uko va ny,ho d no ceníviz H eřm a niceu R o ucho va n S lavětic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí a nevhodné úp ravy jejic h fasád, novostavb y mimo p ůvodní zastavě né území v p olíc h b ez kontextu, navazujíc í země dě lský areál shalový miob jekty znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičníusedlostia dvory v p ůvodním návesním usp ořádání sty p ic ký mi znaky , kap le, návesní nádrž sb řehový mi p orosty , ry b níky p roc házejíc í sídlem na O lešné sb řehový mip orosty
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko volné krajiny , p atrné vý razné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál shalový mi ob jekty v okraji sídla, rozsáhlá rozvodna el. energ ie, četná el. vedení 400 kV sp olu se 110 kV p roc házejíc í krajinný m rámc em smnoha stožáry p říhradové konstrukc e,p rostor D alešic ké nádrže zap lavujíc íúdolníp artie
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 112
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Jihlavy sD alešic kou nádrží lemované zalesně ný mistráně mi a okrajiúdolí a zalesně ný p rostor vrc hu Zab itý , jež vy tváří vy mezujíc í horizont krajinného rámc e sídla, maleb ný p rostor údolí, zalesně ný p rostor hrotovic kého lesa vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont krajinného rámc e
S lavic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : v okraji sídla dostavb y s ob jekty b ez kontextu neresp ektujíc í tradiční p odélnou orientac iob jektů a jejic h mě řítko,místy nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostía úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů,halové ob jekty země dě lské vý rob y vy tvářejíc í země dě lský areál,neudržované p rostory znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované četné sady a tradičnízahrady v okrajisídla místy vy tvářejíc í ty p ic ká humna, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, kap lička doc hované tradiční usedlosti vy tvářejíc íty p ic kou řadovou zástavb u v c entrálníčásti
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,el. vedení110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla, vý razná g eometrizac e krajiny , vý razně otevřená země dě lská krajina snarušený mi p ohledový mi p artiemi P ozitivní hodnota krajinného rámc e: Slavic ký ry b ník dop rovázený vzrostlou zelení na M arkovc e, zeleň místy dop rovázejíc íup ravený tok M arkovky ,stromořadídop rovázejíc íně které komunikac e se zdě ný mi b ožími muky , zalesně ný kop ec P ekelný vrc h vy tvářejíc í vý znamný zalesně ný vy mezujíc í horizont, zalesně ný hřb et H ošťanky vy tvářejíc íp ohledový p ředě lv krajině
S lavičky O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí a nevhodné úp ravy fasád domů, novostavb y v okraji sídla neresp ektujíc í tradiční p rostorové usp ořádání sídla sc harakterem p římě stské tzv. kob erc ové zástavb y b ez kontextu k p rop orc ím a mě řítku staveb níc h tradičníc h ob jektů, značný kontrast tradičnízástavb y snovostavb ami,b y tovka v okrajisídla,ně kolik c hatek se zahrádkami P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání a členě ní hmot, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti, sady v okolí usedlostív p rolukác h,Návesníry b ník v okrajisídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, halové ob jekty mohutného komp lexu země dě lského areálu v krajině znehodnoc ujíc í tradiční ob raz sídla v krajině , otevřená země dě lská krajina snarušený mi p ohledový mi p artiemi, kontrast mezi lesními p orosty uzavírajíc ími horizont a zorně ný mib loky ,el. vedení110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em P ozitivní hodnota krajinného rámc e: p růhledy do okolní krajiny , zalesně ný hřb et K lučovské hory vy tvářejíc í p ohledový p ředě lv krajině a vy mezujíc í horizont sp olu se zalesně ný mip rostory nad údolím Jihlavy a v okolí D olníc h V ilémovic , údolí Střižovského p otoka súzký m lemem zeleně a luk dop rovázejíc íc h údolnínivu a jejíokraje,ně kolik drob ný c h ry b níků sb řehový mip orosty
S m rk na M oravě O b raz sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 113
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nová urb anizac e sídla s novostavb ami odlišný c h p rop orc í a mě řítka vůči tradiční zástavb ě a tradičnímu usp ořádání sídla, změ na ob razu sídla v krajině , b udovy země dě lského areálu a neudržované p rostory v jeho okolí, jednotlivé halové ob jekty v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů, kap le, p amátník, ry b ník v sídle
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí M lý nského p otoka slemem lesního p orostu a ry b níkem v lese, frag menty mezí v okraji lesa, místy sy enitové kamenité ostrůvky sveg etac í, drob né lesíky lesy v okrajíc h rámc e vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont
S okolí O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y rozšiřujíc í sídlo b ez kontextu neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko ip rostorové rozmístě nítradičnízástavb y P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h usedlostí a dvorů smísty doc hovaný miokrajihumny a ty p ic ký mizahradami,sady nad ob c í,vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradičníusedlostia okraje sídla,dominanta kostela
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , reg ulac e řeky Jihlavy ,c haty a c hatové kolonie v údolí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Jihlavy slemem zalesně ný c h strání, b řehový mi p orosty a loukamivy tvářejíc í základní osu krajiny , místy doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í, drob né lesíky , lesy ve stráníc h vy tvářejíc í zalesně ný a nerušený horizont,p rostor P alečkova mlý na
S taře č O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y vy tvářejíc í nové urb anizované p rostory mě níc í ob raz sídla v krajině , b udovy země dě lského areálu částečně znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , reg ulovaný tok,b y tové a víc ep odlažnídomy ,neudržované p loc hy ,p řevaha asfaltový c h p loc h veřejný c h p rostranství P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké ob jekty , doc hované tradiční zahrady a sady , kulturnídominanta kostela,maleb ný rámec zeleně dop rovázejíc íokrajsídla v nivě Stařečského p otoka
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , místy vý razné tec hnic ké úp ravy vodotečí, tec hnic istní stavb y v krajině , halové ob jekty země dě lského areálu v okrajisídla P ozitivní hodnota krajinného rámc e: vý znamný krajinný p rvek údolní nivy Stařečského p otoka sdop rovodný mi b řehový mi p orosty a kulturními loukami, zalesně ný rámec Zadní hory vy tvářejíc í vý znamný vy mezujíc íhorizont c elého p rostoru,vy tvářejíc íkrajinný p ředě l,zalesně né p rostory okolníc h kop c ů vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 114
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
S trope ší n O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , novostavb y v okraji sídla b ez začleně ní, neusp ořádanost a zanedb anost ně který c h p rostorů v okrajisídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a zejména dvory sty p ic ký mi znaky , kap lička, doc hované zahrady se sady v sídle zejména v okolí tradičníc h usedlostí se vzrostlou zelení a sady v okrajíc h sídla,kap le
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko krajiny , p atrné odvodně ní krajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,země dě lský areálshalový miob jekty ve volné krajině P ozitivníhodnota krajinného rámc e: zalesně né okraje Jihlavy vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont krajinného rámc e
S tří te ž u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : dostavb y v okrajisídla neresp ektujíc ítradičníuličníusp ořádáníp odélp áteřní komunikac e, kob erc ová zástavb y a ob jekty ve volné krajiny v okraji sídla b ez kontextu neresp ektujíc í tradiční p odélnou orientac i ob jektů a jejic h mě řítko a znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , četné nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc í ty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů, halové ob jekty země dě lské vý rob y vy tvářejíc í země dě lský areál, neudržované p rostory znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině zejména v okolíp ůvodního p anského dvora P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů vy tvářejíc í ty p ic kou řadovou zástavb u, vzrostlá zeleň v sídle v historic ké částidop rovázejíc í tradiční usedlosti, zvonička na návsi,areálhřb itova sdominantou románského kostela,kostnic ía b arokníkap lí
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, halové ob jekty země dě lského areálu ve volné krajině ,p roc házejíc íel. vedení2x 110 kV narušujíc íkrajinný rámec sídla ivý znamné kulturnídominanty kostela sv. M arka,c hatky ve volné krajině se zahrádkami P ozitivní hodnota krajinného rámc e: kulturní dominanta kostela sv. M arka a areálu hřb itova, nádrž M arkovka sb řehovou zelení, údolí M arkovky sry b níkem a úzký m lemem zeleně sloukami, zalesně ný p rostor K lučovské hory sdominantou vy sílače a okolníc h vrc hů vy tvářejíc íkrajinný p ohledový p ředě l
S tří žov u T ře bí če O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a dostavb y tradičníc h usedlostí a úp ravy fasád mě níc íty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů P ozitivní hodnota ob razu sídla: sady a tradiční zahrady v okraji sídla v okolí usedlostí a v okraji sídla vy tvářejíc íty p ic ká humna,vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlostia v okrajíc h sídla navazujíc ína zeleň údolíStřížovského p otoka
K rajinný rámec
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 115
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, řízená skládka, halový ob jekt země dě lského zařízenív okrajisídla P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né stráně údolí Střížovského p otoka uzavírajíc í krajinný rámec vy mezujíc ími horizonty , louky v okrajíc h lesa na hranác h údolí a v okraji sídla, kulturní dominanta kostela a jeho areálem c hrámového okrsku a farou
S tudnic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, místy novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradičního usp ořádání sídla v okrajíc h sídla, b udovy země dě lského areálu v okrajisídla,neusp ořádanost ně který c h p rostorů sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů smísty doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , návesníry b ník,vzrostlá zeleň dop rovázejíc íně které okraje sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: frag menty mezí s veg etac í, sp oradic ky sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í, zalesně ný a nerušený horizont, údolí K undelovského p otoka místy dop rovázené p ásem zeleně a loukami,lesníokraje vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont krajinného rámc e sídla,ně kolik tradičníc h samot
S vatos lav u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : země dě lský a vý rob ní areál v okraji sídla narušujíc í ob raz sídla v krajině , b y tovky ,nevhodné dostavb y řadový c h domů a rodinný c h domků b ez resp ektování c harakteru tradiční zástavb y , nec itlivé dostavb y , nevhodné p řestavb y tradičníc h usedlostí narušujíc í jejic h arc hitektonic ký c harakter P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ty p ic ké země dě lské usedlostiutvářejíc í p ůvodní ob raz sídla v krajině
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , zanedb aný p rostor Žákova mlý na,sc elené p rostory b loků orné P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované země dě lské usedlosti ve volné krajině vy tvářejíc í samoty , frag menty historic kého členě ní krajiny smezemi zarostlý mi veg etac í v okrajíc h katastru, úvozové c esty sp orostlý mi stráně mi, lesní p orosty vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont krajinného rámc e sídla, drob né lesy , ry b níčky sb řehový mi p orosty , drob né b alvany v p olíc h a p astvinác h sveg etac í ve vý c hodníčásti,doc hovaná osnova p ůvodníp lužiny ,zalesně ný vrc h V ořenov
Š e bkovic e O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, novostavb y v okraji sídla b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , b udovy země dě lského areálu v okrajisídla znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině (zejména sousedníosady )
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 116
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí vy tvářejíc íc h historic ké jádro sídla, drob ný ry b ník v okraji sídla, dominanta románského kostela na místě hradiště ,b ohatý lem vzrostlé zeleně dop rovázejíc íúdolnínivu Šeb kovic kého p otoka p roc házejíc í sídlem, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti, terénní artefakty sp ojené shistorií b ý valého slovanského hradiště , místy drob né zahrady sovoc ný mi stromy , drob ná osada v krajině sp ojená smlý ny ,země dě lské usedlostise zahradami,p ászeleně p roc házejíc íosadou,stromořadíp odél c est
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc íob raz sídla,el. vedení110 kV P ozitivní hodnota krajinného rámc e: úzký p ászeleně dop rovázejíc í up ravený tok Šeb kovic kého p otoka a jeho p řítoku, sp oradic ká zeleň dop rovázejíc í ně které doc hované meze, c esty a zejména hliníky v krajině , hliníky ob klop ené vzrostlou veg etac í vy tvářejíc í vý znamný p rvek v krajině , lesní p orosty menšíc h lesů v okolí vrc holů T ašky , Brdo a vzdáleně jší Č ervený les vy tvářejíc í vy mezujíc í horizonty krajinného rámc e,p ászeleně dop rovázejíc ítrať a údolnínivu Roky tné
Šem í kovic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí v p ůvodní p ředevším nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, místy nevhodné dostavb y b ez kontextu v p rolukác h, zanedb anost ob jektů a zanedb anost ně který c h p rostorů, země dě lský areál v okraji sídla znehodnoc ujíc íjeho ob raz v krajině ,zanedb aný návesníry b ník (p ožárnínádrž) P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlostidvou částí různé etap y vzniku sty p ic ký mi znaky ,vzrostlá zeleň dop rovázejíc ítradičníusedlostia okraje sídla,zeleň jednotlivý c h ovoc ný c h stromů a sady v okraji sídla vy tvářejíc í místy ty p ic ká humna, lesní p orosty vy mezujíc í zastavě né území, p amátná líp a
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc ítradičnídrob né mě řítko krajiny ,p atrné odvodně níkrajiny P ozitivní hodnota krajinného rámc e: enkláva vy mezená lesy vy tvářejíc í drob ný p rostor se sídlem v závě ru údolí Šemíkovského p otoka v p rostoru soutoku Rouc hovanky a Roky tné, údolí Šemíkovského p otoka p roc házejíc ílesnímip orosty k Rouc hovanc e,údolíRouc hovanky a Roky tné vy tvářejíc íkrajinnou sc enérii v okolí meandrujíc ího toku sb řehový mi p orosty , loukami a p ásy zap ojený c h lesníc h p orostů, sčetný mi mlý ny sty p ic ký mi vodními díly , zalesně né p rostory v okolí sídla vy tvářejíc í zalesně ný vy mezujíc íhorizont c elého krajinného rámc e,vzrostlá zeleň místy dop rovázejíc íkomunikac e
Š těm ěc hy O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,frekventovaná komunikac e P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty tradiční zástavb y země dě lský c h usedlostí a dvorů, kulturnídominanta zb y tků tvrze v okrajisídla
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny a tec hnic ké úp ravy Římovky
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 117
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivníhodnota krajinného rámc e: p ásluk a b řehový c h p orostů dop rovázejíc íc h Římovku,doc hovaný p rostor snádrží P ančák a náznakem b ý valého tvrziště D ašov, smírčí kámen, lesní p orosty vy tvářejíc í vy mezujíc íhorizonty ,drob ný ry b ník v krajině p od D ašovem
Š těpá novic e u Jarom ěřic n.R. O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, zanedb anost ně který c h ob jektů, novostavb y b ez kontextu v okrajíc h sídla a v p rolukác h neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y ,hůře čitelná urb anistic ká struktura P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlostia okraje sídla p osilujíc í p ozitivní hodnotu ob razu sídla v krajině , místy menší sady v okraji sídla, linie Ště p ánovského p otoka sb řehový mi p orosty a loukami p roc házejíc ísídlem,kap lička
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivníhodnota krajinného rámc e: linie Ště p ánovského p otoka sb řehový mip orosty a loukami,místy stromořadídop rovázejíc íně které úseky c est,lesníp orost u Ště p ánovic vy mezujíc ídrob ný p rostor sídla, drob ný ry b ník sb řehový mip orosty
T rnava u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradičního usp ořádání sídla, b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině v jeho okraji, zástavb a p řip omínajíc í p římě stský c harakter,víc ep odlažnízástavb a b ez kontextu P ozitivní hodnota ob razu sídla: dominanta kostela, doc hované ob jekty historic kého jádra sídla, místy zahrady se sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc ítradičníhumna
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu,místy rušíc í ob raz sídla v krajině ,sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivníhodnota krajinného rámc e: ry b níky sb řehový mip orosty a mokřady ,údolíT rnavského p otoka lemovaného b řehový mi p orosty , loukami a lesíky , doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky vy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í horizont, solitérní dřeviny , úvozové c esty , území vý sky tu koniklec e velkokvě tého
T ře be nic e na M oravě O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla znehodnoc ujíc í jeho ob raz v krajině , neusp ořádanost a zanedb anost ně který c h p rostorů v sídle
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 118
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičníusedlostia dvory ,řadová zástavb a tradičníc h dvorů v c entrální části, kap lička, doc hované zahrady se sady v sídle zejména v okolí tradičníc h usedlostí se vzrostlou zelení,kap le
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, zap lavený p rostor údolí D alešic kou údolní nádrží, země dě lský areál shalový mi ob jekty ve volné krajině ,hřiště b ez začleně nído krajinného rámc e P ozitivníhodnota krajinného rámc e: zalesně né okraje a stráně údolíJihlavy a zalesně ný vrc h K ozíhlavy vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont krajinného rámc e,místy stromořadíp odélkomunikac í,maleb ný p rostor údolíJihlavy
T ře bí č, Podklá šte ří , T ýn u T ře bí če O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nová urb anizac e p rostoru sživelný m nárůstem zástavb y b ez sp ojujíc ího rámc e, moderní zástavb a sídlišť svíc ep odlažními p anelový mi domy , zástavb a rodinný c h domků v řetě zc ovém neb o kob erc ovém usp ořádání b ez vazb y na p ůvodní sídlo, p růmy slové haly a halové ob jekty skladišť a ob c hodníc h c enter, vý rob ní p rostory a p růmy slové zó ny narušujíc í sp olečně ty p ic ký ob raz sídla v krajině vy značujíc í se vy sokou kulturní hodnotou, velké komunikac e vy značujíc í se zvý šený m p rovozem a hlukem tvoříc í b ariéry v krajině , reg ulovaný toky řeky ,rozsáhlá c hatová kolonie v P odklášteřív údolířeky Jihlavy ,sp ortovníareálsunifikovaný mip rvky v Nový c h D vorec h P ozitivní hodnota ob razu sídla: vý znamná kulturní dominanta b aziliky svatého P rokop a z ty p ic kého sy enitového kamene, starob y lé židovské mě sto (p amátky U NE SC O ), historic ké jádro mě sta vy hlášené jako mě stská p amátková zó na, p rostor kláštera, židovský hřb itov a c elá řada dalšíc h vy soc e c eně ný c h historic ký c h p amátek v c entru mě sta, frag menty ty p ic ký c h p řírodníc h p rvků se skalkami, údolí T ý nského p otoka sdrob ný miry b níčky ,ry b ník K uc hy ň ka sb řehový mip orosty
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : c hatová kolonie se zahrádkami u řeky Jihlavy , atak volné krajiny mě stskou zástavb ou, reg ulac e řeky Jihlavy , četné komunikac e vy tvářejíc í b ariéry v krajině , dominanty halový c h ob jektů a p anelový c h sídlišť rušíc íc h ty p ic ký krajinný ráz p římě stský c h p rostorů,sc elené p olní hony do b loků orné sty p ic ký mip rvky tec hnic ký c h úp rav krajiny ,četná vedeníV V N 110 kV p roc házejíc íp rostory v okolímě sta a znehodnoc ujíc íp růhledy do krajiny ,stožáry mob ilníc h op erátorů P ozitivníhodnota krajinného rámc e: hlub oko zaříznuté údolířeky Jihlavy slemem b řehový c h p orostů a jejíc h p řítoků, ry b níky v krajině sb řehový mi p orosty a loukami jejic h okolí, kulturní dominanty mě sta up latň ujíc íse v krajině ,lesníp orosty vy tvářejíc íb lízký ivzdálený horizont
T ře bí čs kýČ í c hov O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé dostavb y v sídle b ez kontextu,země dě lský areálv okrajisídla, P ozitivníhodnota ob razu sídla: doc hované tradičnízemě dě lské usedlostise zahradamiv c entrálníčásti u řeky ,doc hovaná humna v okrajic entrálníčástise sady a zahradami
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : p oničený p rostor údolní nivy Leštinského p otoka, země dě lský areál na okraji sídla trvale mě níc í ob raz sídla v krajině ,nec itlivé dostavb y b ez kontextu,b y tovky v okrajisídla,sc elené b loky orné b ez resp ektovánítradičníp lužiny ,c haty p odélJihlavy v maleb ný c h koutec h P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí Jihlavy a Leštinského p otoka sb řehový mi p orosty a maleb ný mi kouty ve stráníc h se zelení, doc hované historic ké jádro vsi Č íc hov s p ůvodní zástavb ou a
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 119
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
kap ličkou a doc hovaný mi humny se sady , p odélc esty na C hlum četná b ožími muka, lokalita hořečku nahořklého Na skaličc e T ýn u T ře bí če V iz T řeb íč U de řic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, novostavb y v okraji sídla neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y často b ez kontextu, zanedb anost ně který c h ob jektů, rozsáhlý země dě lský areál shalový mi ob jekty znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované jednotlivé tradiční země dě lské dvory , vzrostlá zeleň místy dop rovázejíc ítradičníusedlosti,místy doc hované zahrady se sady ,sad v okrajisídla,U deřic ký p otok se zelenía loukamip roc házejíc ísídlem
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravený tok U deřic kého p otoka,země dě lský areálshalový miob jekty P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né údolí reg ulovaného U deřic kého p otoka sdop rovodný mi p orosty a úzký m p ásem luk sry b níky lemovaný mi b řehový mi p orosty , drob né p orosty v krajině , zalesně ný p rostor M y slib ořic kého lesa vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont krajinného rámc e, četná b oží muka
Vac e novic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, ně kolik nevhodně situovaný c h novostaveb neresp ektujíc íc h p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , zanedb anost ně který c h ob jektů,autob usová zástávka,kontejnery P ozitivní hodnota ob razu sídla: témě ř intaktně doc hované tradiční ob jekty země dě lský c h dvorů a usedlostí v p ůvodním p rostorovém usp ořádání v historic ké části sídla, oddě lený p rostor dnes řadové zástavb y kop írujíc íc harakterem vy mezenídvora,vzrostlá zeleň dop rovázejíc íusedlostia dvory iokraje sídla utvářejíc í jeho ob raz v krajině , zeleň dop rovázejíc í V ac enovic ký p otok sloukami, jež p roc hází sídlem a dě líjejna dvě části,místy menšísady v okrajisídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál s halový mi ob jekty znehodnoc ujíc ídílčíp ohled na ob raz sídla,kontrast doc hovanostisídla a krajinného rámc e P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né údolí V ac enovic kého p otoka nad sídlem dop rovázené zelení místy zap ojený mi p orosty , sry b níkem a b řehový mi p orosty a loukami, ob raz sídla v krajině , stromořadí dop rovázejíc í ně které komunikac e, arc heolog ic ké naleziště , naleziště vltavínů, slovanské sídliště
Valdí kov O b raz sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 120
o
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y odlišný c h p rop orc í a mě řítka a b ez kontextu vůčitradičnízástavb ě a tradičnímu usp ořádánísídla,halové ob jekty rozsáhlého země dě lského areálu P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované ob jekty tradičníc h dvorů a usedlostí, kap lička, V aldíkovský ry b ník,drob ný Bouzkův ry b ník v okrajisídla,doc hovaný p rostor O p atského mlý nu,samota D oub rava s ry b níkem
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu drůb ežárny v okraji sídla, sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí,areállesníc h školek P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí M lý nského p otoka sb řehový mip orosty a loukamiv okolí a kaskádou ry b níků lemovaný c h b řehový mi p orosty , místy sy enitové kamenité ostrůvky sveg etac í, drob né lesy vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizont,doc hovaný p rostor samoty D oub rava
Vale ču Hrotovic O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, nevhodné úp ravy fasád tradičníc h ob jektů, dostavb y novostavb ami b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y , novostavb y v okraji sídla b ez resp ektování tradičního usp ořádání sídla znehodnoc ujíc í jeho ob raz v krajině , b y tovky , neusp ořádanost a zanedb anost ně který c h p rostorů v okraji sídla, značná zanedb anost ně který c h ob jektů v sídle, země dě lský areál shalový mi ob jekty v okraji sídla znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině ,zanedb aný areálb ý valého zámku P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční usedlosti a zejména dvory sty p ic ký mi znaky , p anský dvůr, dominanta kostela, doc hované zahrady se sady v sídle zejména v okolí tradičníc h usedlostíse vzrostlou zelenía místy sady v okrajíc h sídla,b udova b ý valého zámku sokolnímip rostory
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky mě níc í mě řítko krajiny , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, země dě lský areál shalový mi ob jekty v okraji sídla, el. vedení 400 kV sp olu se 110 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em nap říč ovlivň ujíc ívý znamně jeho c harakter P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zalesně né okraje údolí Rouc hovanky a jejíc h p řítoků vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont krajinného rámc e, ry b ník na O lešné, kulturní zeleň dop rovázejíc í tec hnic ky up ravené toky M očínek a Svůdnic e, samota shájenkou a usedlostí se sady a ry b níkem v okraji lesa dop rovázený m b řehový mip orosty
Vane č O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, četné novostavb y c hat b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla narušujíc íc h ob raz sídla v krajině , b udovy země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině v jeho jižním okraji,zanedb anost ně který c h p loc h v sídle P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradičníc h usedlostia dvory v údolí, místy zahrady se sady v okrajíc h sídla p řip omínajíc ítradičníhumna,doc hované ob jekty mlý nu
K rajinný rámec o
Rušivé ob jekty a p rvky : halové ob jekty země dě lského areálu znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině , sc elené p řevážně zorně né b loky ,reg ulovaný tok O slavy
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 121
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota krajinného rámc e: O slava sp řítokem P odkováku sb řehový mi p orosty vy tvářejíc í základní osu krajiny , p astviny , doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky sveg etac í,sy enitové kamenné ostrůvky sveg etac ív odlesně ný c h a zorně ný c h p rostorec h,lesy lemujíc í stráně údolí vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, solitérní dřeviny , úvozové c esty , doc hované ob jekty mlý nu,tvar p ozemků resp ektujíc íreliéfúdolí
Věstoňovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé úp ravy fasád tradičníc h usedlostí,dostavb y v okrajíc h sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované sídlo v p ůvodním tradičním usp ořádání s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů s doc hovaný mi okraji, humny s ty p ic ký mi zahradamia sady ,návesníry b ník
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : zasahujíc íp rostory se sc elený mib loky orné P ozitivní hodnota krajinného rámc e: doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky s veg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc ídrob ná zákoutív krajině ,úvozové c esty ,p astviny ,drob né ry b níky
Vladis lav O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y a úp ravy tradičníc h domů, novostavb y vy tvářejíc í novou urb anizac iodlišujíc í se od tradičního usp ořádání, dostavb y neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy rozsáhlého země dě lského areálu mírně znehodnoc ujíc í ob raz sídla v krajině ,neusp ořádanost ně který c h p rostorů sídla,drob né vý rob níkomp lexy v údolía jeho hranác h,neup ravený p rostor křižovatky P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla p řip omínajíc ího drob né mě stečko sp říjezdovou komunikac ílemovanou řadový midomy sp řevahou tradičníc h ob jektů p ůvodníc h domů a usedlostí s doc hovaný mi okraji humny s ty p ic ký mi zahradami a sady , vzrostlá zeleň v návesním p rostoru ip rostoru ulic e,dominanta kostela v návesním p rostoru
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí, četné c haty a c hatové kolonie v údolí řeky Jihlavy a jejíc h p řítoků p orušujíc í p řírodní ráz místa, vý rob ní p rostory mimo rámec sídla, „roztažená“ vý stavb a do krajiny b ez kontextu, lom vy užívaný jako skládka, železnic e místy dop rovázená neudržovaný mi p loc hami, dominanta továrního komína P ozitivní hodnota krajinného rámc e: údolí řeky Jihlavy lemované loukami a b řehový mi p orosty se zalesně ný mi stráně mi a zaříznutý mi údolími jejíc h p řítoků, lesní p orosty na vy vý šený c h p olohác h uzavírajíc í krajinný rámec a vy tvářejíc í vy mezujíc í horizonty , drob né skalky v údolíc h, up latň ujíc í se dominanta kostela
Vlčatí n O b raz sídla o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, novostavb y b ez kontextu neresp ektujíc í p rop orc e a mě řítko tradiční zástavb y a tradiční usp ořádání sídla, b udovy země dě lského areálu mírně znehodnoc ujíc íob raz sídla v krajině ,neusp ořádanost ně který c h p rostorů sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 122
o
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované historic ké jádro sídla s p řevahou tradičníc h ob jektů země dě lský c h usedlostí a dvorů sdoc hovaný miokrajihumny sty p ic ký mizahradamia sady , soustava ry b níků v okraji sídla sb řehový mi p orosty , vzrostlá zeleň dop rovázejíc í ně které tradiční usedlosti a okraje sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky , p atrné odvodně ní krajiny , tec hnic ké úp ravy vodotečí P ozitivní hodnota krajinného rámc e: místy doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména meze a drob né remízky s veg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í, drob né lesíky s členitý mi okraji vy tvářejíc í drob ná zákoutí v krajině a vy mezujíc í, zalesně ný a nerušený horizont, drob né údolí O slavičky vy tvářejíc í osu v krajině sdrob ný mi loukami a dop rovodem b řehový c h p orostů a lesními okraji
Výčapy O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nová urb anizac e sídla b ez konc ep c e a kontextu k historic ké části, četná p řemě na tradičníc h usedlostí,četné novostavb y b ez resp ektovánítradičníp odélné orientac e ob jektů a jejic h mě řítka,dostavb y a úp ravy fasád tradičníc h usedlostí mě níc íty p ic ký arc hitektonic ký ráz ob jektů, b y tovky v okraji sídla, víc ep odlažní domy , mě stského c harakteru, halové ob jekty země dě lské vý rob y vy tvářejíc í země dě lský areál, halové ob jekty vý rob ního p rostoru, c hatová kolonie se zahradami vy tvářejíc í urb anizované území v okrajisídla a narušujíc í jeho ob raz v krajině , mě stský c harakter nově urb anizovaný c h p rostorů v kontrastu k historic kému jádru P ozitivní hodnota ob razu sídla: sady a tradiční zahrady sdřevinamivy tvářejíc í místy okrajsídla, místy vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, kap lička, doc hované tradiční usedlosti vy tvářejíc í ty p ic kou zástavb u v c entrálníčástisídla
K rajinný rámec o
o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky neresp ektujíc í tradiční usp ořádání p lužiny , p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí,el. vedení400 kV p roc házejíc íkrajinný m rámc em sídla, vý razná g eometrizac e krajiny , vý razně otevřená země dě lská krajina snarušený mi p ohledový mi p artiemi,kontrast mezilesnímip orosty a zorně ný mib loky P ozitivní hodnota krajinného rámc e: drob né ry b níky se zelení, drob né údolí Ště p ánovic kého p otoka sp řítoky snivou utvářenou úzký m p ásem kulturníc h luk a b řehový mi p orosty , stromořadí dop rovázejíc í ně které komunikac e se zdě ný mi b ožími muky , v severní části severu krajinného rámc e zalesně ný hřb et H ošťanky vy tvářejíc í p ohledový p ředě l v krajině , smíšený p orost s p řevahou autoc htonní jedle, naleziště b ramb oříku evrop ského (vy hlášena P R – zvý šená p řírodní hodnota), drob né lesníp orosty v návršíc h Strážnic e a nad V ý čap y
Zá rubic e O b raz sídla o
o
Rušivé ob jekty a atrib uty : místy nec itlivé p řestavb y a nevhodné úp ravy fasád tradičníc h usedlostí, zanedb anost ně který c h ob jektů, místy novostavb y b ez resp ektování p rop orc í a mě řítka tradičníc h usedlostí, nevhodně up ravené b řehy návesního ry b níka, halové ob jekty země dě lského areálu v okraji sídla P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované tradiční země dě lské dvory v p ůvodním p rostorovém usp ořádání vy tvářejíc í c enný p rostor historic kého jádra sídla, kap le, vzrostlá zeleň dop rovázejíc í tradiční usedlosti, návesní ry b ník, ob ec ní ry b ník sb řehový mi p orosty , zahrady se sady v okraji sídla místy vy tvářejíc ítradičníhumna
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 123
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : sc elené p řevážně zorně né b loky ,p atrné odvodně níkrajiny ,tec hnic ky up ravené toky ,vý razná g eometrizac e krajiny ,země dě lský areál P ozitivní hodnota krajinného rámc e: zeleň dop rovázejíc í reg ulovaný tok Zárub ic kého p otoka, p orosty dop rovázejíc í Rouc hovanku p otok vy tvářejíc í vy mezujíc í horizont, drob ný ry b ník Jarošovský K ac íř v okrajilesa sb řehový mip orosty a p ásem zeleně
Zašovic e O b raz sídla o o
Rušivé ob jekty a atrib uty : nevhodné a nec itlivé dostavb y a p řestavb y rušíc íty p ic ký c harakter tradičníc h usedlostí,neusp ořádanost a zanedb anost ně který c h ob jektů P ozitivní hodnota ob razu sídla: doc hované venkovské země dě lské usedlosti, doc hovaná humna se zahradamia četný misady ,vý znamný p odílzeleně v okrajíc h sídla
K rajinný rámec o o
Rušivé ob jekty a p rvky : p rostor země dě lského areálu ve volné krajině , sc elené b loky orné b ez zeleně , komunikac e b ez dop rovodné veg etac e P ozitivní hodnota krajinného rámc e: enkláva v lesíc h vy mezena lesními p orosty a zalesně ný mi horizonty , doc hované frag menty historic kého členě ní krajiny (meze sveg etac í), louky sveg etac í a náletový midřevinamia drob né p astviny
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 124
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.3.2 Ochrana cenných venkovských sídel vyznačujících dochovaností jejich obrazu v krajině zař azených do kategorie A 3.3.2.1 Karta pro sídelníú tvar Boň ov Zá kladníúdaje : Název sídla
Boň ov
K atastr
Boň ov
Struktura založení
Smíšená,je nutno p rozkoumat
P rvníp ísemná zmínka
1361,doklady o osídleníz dob y kamenné
P očet ob y vatel1938
223
P očet ob y vatel2001
99
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla a) na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči b ) na dno údolído rozšířené části c ) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu d) do závě ru údolí
X
e) do svahu f)
na návrší
g ) do p rostoru vý znamného hřb etu h) na ostroh Základníusp ořádánísídla a) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) b ) řadová vessrozvolně nou zástavb ou
X
c ) řadová vessřadovou zástavb ou a rozvolně ný miokraji d) komp aktnízástavb a snávsí e) sídlo srozvolně ný miokrajia samotami f)
roztroušená zástavb a
g ) samota,osada Č leně níp lužiny a) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est b ) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků Znaky pří rodníc harakte ris tiky
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 125
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle a) vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti
X
b ) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů
X
c ) návesníry b ník (sb řehový mip orosty )
X
d) sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad
X
e) p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty ) C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla a) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
b ) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy
X
c ) ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla d) p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty )
X
e) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
f)
X
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla a) vý razně se up latň ujíc íreliéf b ) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar c ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty d) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu e) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry f)
vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje
g ) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e h) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině i)
vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží
j)
vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě
k) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h l)
vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště
m) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla a) intaktně doc hovaná b ) doc hovaná sdrob ný mizmě nami c ) doc hovaná částečně d) částečně setřená e) setřená
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 126
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
C harakter zástavb y a) intaktně doc hovaná zástavb a
X
b ) p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla c ) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e d) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot a) p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji b ) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji c ) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji d) p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji
X
e) p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji
X
F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla vkrajině- pros torové vztahy Zasazenísídla a) resp ektuje p řírodníp odmínky
X
b ) neresp ektuje p řírodníp odmínky O b raz sídla v krajině a) vý razný b ) ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný c ) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
d) nevý razný
X
D ominanty sídla a) p řírodnídominanta b ) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží c ) dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem) d) jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu e) jiná vý šková dominanta f)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e a) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla b ) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem c ) b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem V ztahy sídla sostatnímisídly a) sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e b ) střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 127
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
c ) sídlo svlastnísamosp rávou d) osada
X
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla a) b ez rozvoje
X
b ) možné dostavb y v p rolukác h c ) možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h O mezenírozvojový c h možností a) zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla
X
b ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla c ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e d) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y a) db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
X
b ) resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í c ) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní d) b ez omezení Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · · ·
zamezit vzniku nové vý stavb y v c elém p rostoru sídla úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) M aleb ná návesje ob klop ena štítově orientovaný miuzavřený mistatky sb ranou (nap ř. č. p . 4,5,6,7) a p řízemnímidelšístranou do ulic e řazený midomy se zdob ený mivjezdový mib ranami(č. p . 9,10,35, 36, 37). U p rostřed návsi se nac hází kap le se zvoničkou p oc házejíc í z druhé p oloviny 19. století. P ro témě ř p ůvodně zac hovalý p ůdory s vesnic e a arc hitektonic kou hodnotu návesníc h stavení b y la ob ec Boň ov v roc e 1995 p rohlášena p amátkovou zó nou. Zastavě né území místní části Boň ov je od zastavě ného území místní částiJaromě řic nad Roky tnou vzdáleno 2,8 km. O b ě částisp ojuje silnic e č. II/401. T ato silnic e Boň ovem p roc hází a smě řuje k severový c hodu k Lip níku a D olním V ilémovic ím. Silnic e č. III/4015 sp ojuje Boň ov s Ratib ořic emi a Ště p ánovic emi. Nadmořská vý ška Boň ova se p ohy b uje mezi 460–475 m n. m. a stoup á smě rem k severový c hodu. Boň ov má vlastní p ožární ry b níček nap ájený b ezejmenný m p otůčkem. Na jih od Boň ova p rotéká p otok O strý . T en vy téká z O strého ry b níka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího p řítoku p otoka O strého p řitékajíc ího ze severu je zalesně ný vrc h Na Skalném (556 m n. m.). O strý p otok dál smě řuje k Jaromě řic ím a c estou nap ájí i ry b níky V lčák a T roub ský (lidově „T roub ák“).
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 128
Histo rie z d o stupných po d k lad ů V Boň ově je doloženo osídlení mladší dob y kamenné. Nalezeny b y ly kamenné b roušené nástroje, p ředevším sekery a mlaty . D ále jsou zastoup eny frag menty lineární keramiky i moravské malované keramiky . P ři silnic i č. II/401 b y lo ob jeveno sídliště lidu kultury zvonc ovitý c h p ohárů. Žili zde i staří Slované,a to v místec h,kde stávala zaniklá vesP okleky (dnešnítrať „P roklaty “). Boň ov se p op rvé zmiň uje v listině z 25. ledna 1361. T ehdy jej b ítovští Lic htenb urkové p rodali žď árskému klášteru. O d p oloviny 15. století se s Boň ovem nakládalo jako se součástí jaromě řic kého p anství. O d roku 1562 Boň ov nalézáme v ratib ořic kém p anství. Jednotné země dě lské družstvo b y lo zřízeno r. 1957,narušuje ob raz sídla v krajině O b rázek 2: Letec ký p ohled na Boň ov
O b rázek 3: Boň ov na map ác h 2. vojmap ování
3.3.2.2 Karta sídelního ú tvaru Hroznatín Zá kladníúdaje : Název sídla
H roznatín
K atastr
H roznatín
Struktura založení
Lesnílánová,je nutno p rozkoumat
P rvníp ísemná zmínka
1365
P očet ob y vatel1938
186
P očet ob y vatel2001
99
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla i)
na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči
j)
na dno údolído rozšířené části
k) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu l)
do závě ru údolí
m) do svahu
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 129
n) na návrší
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
X
o) do p rostoru vý znamného hřb etu p ) na ostroh Základníusp ořádánísídla h) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) i)
řadová vessrozvolně nou zástavb ou
j)
řadová vessřadovou zástavb ou a rozvolně ný miokraji
k) komp aktnízástavb a snávsí l)
X
sídlo srozvolně ný miokrajia samotami
m) roztroušená zástavb a n) samota,osada Č leně níp lužiny c ) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est d) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků
X
Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti
X
g ) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů
X
f)
h) návesníry b ník (sb řehový mip orosty ) i)
sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad
j)
p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty )
X
C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla g ) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
h) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy i)
ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla
j)
p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty )
k) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
l)
X
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla n) vý razně se up latň ujíc íreliéf o) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar
X
p ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
q) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu r) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 130
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
s) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje t)
vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e
u) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině v) vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží w ) vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě x) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h y ) vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště z) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí
X
Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla f)
intaktně doc hovaná
X
g ) doc hovaná sdrob ný mizmě nami h) doc hovaná částečně i)
částečně setřená
j)
setřená
C harakter zástavb y e) intaktně doc hovaná zástavb a f)
p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla
X
g ) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e h) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot f)
p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji
g ) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji h) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji i)
p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji
j)
p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji
F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla vkrajině- pros torové vztahy Zasazenísídla c ) resp ektuje p řírodníp odmínky
X
d) neresp ektuje p řírodníp odmínky O b raz sídla v krajině e) vý razný f)
ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný
g ) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 131
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
h) nevý razný
X
D ominanty sídla g ) p řírodnídominanta h) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží i)
dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem)
j)
jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu
k) jiná vý šková dominanta l)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e d) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla e) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem f)
X
b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
V ztahy sídla sostatnímisídly e) sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e f)
střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e
g ) sídlo svlastnísamosp rávou
X
h) osada Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla d) b ez rozvoje
X
e) možné dostavb y v p rolukác h f)
možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h
O mezenírozvojový c h možností e) zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla f)
X
dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla
g ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e h) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y e) db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h f)
resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í
g ) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní h) b ez omezení Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka ·
zamezit vzniku nové vý stavb y v c elém p rostoru sídla
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 132
· · · · ·
úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) Náves čočkovitého tvaru ob klop ena p odélně orientovaný mi země dě lský mi dvory , štítově orientovaný mi statky , se zvoničkou. Sídlo situované severozáp adně 2,8 km od Rudíkova nad údolí O slavičky mezi lesy Bab í hory a K uc hy ň ky . Zvláštností sídla je rodný dům Ludvíka Svob ody , který se zde roku 1895narodil, zvonička, která stojí na základec h zb ouraný c h kap liček. V ob c i b y lo založeno JZD . Histo rie z d o stupných po d k lad ů P rvníp ísemná zmínka o ob c ip oc házíz roku 1365. H istoric ký p řehled nenídostup ný .
O b rázek 4: Letec ký p ohled na H roznatín
O b rázek 5: H roznatín na map ác h 2. vojmap ování
3.3.2.3 Karta sídelního ú tvaru Klementice Zá kladníúdaje : Název sídla
K lementic e
K atastr
K amenná
Struktura založení
Lesnílánová,je nutno p rozkoumat
P rvníp ísemná zmínka
1799
P očet ob y vatel1938
77
P očet ob y vatel2001
31
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla q) na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 133
r)
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
na dno údolído rozšířené části
s) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu t)
do závě ru údolí
u) do svahu v) na návrší
X
w ) do p rostoru vý znamného hřb etu x) na ostroh Základníusp ořádánísídla o) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) p ) řadová vessrozvolně nou zástavb ou q) řadová vessřadovou zástavb ou,uličníformac e jednostranné ulic ovky r)
X
komp aktnízástavb a snávsí
s) sídlo srozvolně ný miokrajia samotami t)
roztroušená zástavb a
u) samota,osada Č leně níp lužiny e) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est f)
p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků
X
Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle k) vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti l)
X
vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů
m) návesníry b ník (sb řehový mip orosty ) n) sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad o) p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty ) C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla m) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
n) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy o) ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla
X
p ) p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty ) q) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla r)
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla aa) vý razně se up latň ujíc íreliéf
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 134
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
b b ) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar
X
c c ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
dd) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu ee) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry
X
ff) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje g g ) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e hh) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině ii) vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží jj) vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě kk) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h ll) vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště mm)
vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí
X
Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla k) intaktně doc hovaná l)
X
doc hovaná sdrob ný mizmě nami
m) doc hovaná částečně n) částečně setřená o) setřená C harakter zástavb y i)
intaktně doc hovaná zástavb a
j)
p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla
X
k) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e l)
sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem
Indiká tory zvýše nýc h hodnot k) p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji l)
p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji
m) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji n) p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji o) p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla v krajině- pros torové vztahy Zasazenísídla e) resp ektuje p řírodníp odmínky f)
neresp ektuje p řírodníp odmínky
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 135
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b raz sídla v krajině i)
vý razný
j)
ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný
k) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
l)
X
nevý razný
D ominanty sídla m) p řírodnídominanta n) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží o) dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem) p ) jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu q) jiná vý šková dominanta r)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e g ) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla h) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem i)
X
b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
V ztahy sídla sostatnímisídly i)
sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e
j)
střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e
k) sídlo svlastnísamosp rávou l)
osada
X
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla g ) b ez rozvoje
X
h) možné jednotlivé dostavb y v p rolukác h a okrajíc h resp ektujíc íc h usp ořádánísídla
X
i)
možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h
O mezenírozvojový c h možností i)
zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla
j)
dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla
X
k) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e l) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y i)
db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
j)
resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 136
k) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní l) b ez omezení Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · · · · · ·
zac hovat p ůvodníp rostorové usp ořádánísídla zamezit vzniku nové vý stavb y b ez kontextu úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla zac hovat louky v okrajisídla
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) Jednostranná ulic ovka sc halup amise štítovou orientac í ke komunikac ia krátký miúzký mizahradami k lesu. K atastrální území leží na hranic íc h okresů T řeb íč a Žď ár nad Sázavou nad údolím na p ravé straně K undelovského p otoka. Zastavě ná p loc ha vesnic e klesá od 445m n. m. na jihu k 435m n. m. na severu u ry b níčka. Ležína sever od mateřské ob c e a silnic e č. II/390,na niž jsou nap ojeny silnic íč. III/3905. Sousedními katastrálními územími mimo území K amenné jsou Studnic e a ve žď árském okrese O slava. Histo rie z d o stupných po d k lad ů P rvní p ísemná zmínka o K lementic íc h p oc hází z roku 1799. T ohoto roku b y ly založeny z rozhodnutí Joac hy ma ry tíře Stettenhofen. V edle K lementic založil i další dvě vesnic e: M ihoukovic e a Jác hy mov (ob ě 1798). Z roku 1840 p oc házíklementic ká kap lička sob razem svaté Rodiny ,stojíc ív tě sné b lízkosti vesnic e. Ú zemně -sp rávně b y ly K lementic e v letec h 1869–1950 vedeny jako osada ob c e T asova v okrese V elké M eziříčí,od roku 1961 p ak jako část ob c e K amenné v okrese T řeb íč.
O b rázek 6: Letec ký p ohled na K lementic e
O b rázek 7: K lementic e na map ác h 2. vojmap ování
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 137
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.3.2.4 Karta sídelního ú tvaru Ohrazenice na Moravě Zá kladníúdaje : Název sídla
O hrazenic e na M oravě
K atastr
O hrazenic e na M oravě
Struktura založení
Lesnílánová,sp ozdě jšídostavb ou uličníformac e (je nutno p rozkoumat)
P rvníp ísemná zmínka
1407
P očet ob y vatel1938
448
P očet ob y vatel2001
229
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla y ) na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči
X
z) na dno údolído rozšířené části aa) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu b b ) do závě ru údolí c c ) do svahu dd) na návrší ee) do p rostoru vý znamného hřb etu ff) na ostroh Základníusp ořádánísídla v) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) w ) řadová vessrozvolně nou zástavb ou
X
x) řadová vessřadovou zástavb ou y ) komp aktnízástavb a snávsí
X
z) sídlo srozvolně ný miokrajia samotami aa) roztroušená zástavb a b b ) samota,osada Č leně níp lužiny g ) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est h) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků
X
Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle p ) vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 138
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
q) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů r)
návesníry b ník (sb řehový mip orosty )
s) sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad
X
t)
X
p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty )
C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla s) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
t)
X
vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy
u) ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla
X
v) p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty )
X
w ) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
x) louky v okrajíc h sídla
X
C harakter krajinného rámc e sídla nn) vý razně se up latň ujíc íreliéf oo) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar p p ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
qq) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu rr) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry ss) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje
X
tt) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e uu) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině vv) vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží
X
w w )vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě xx) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h
X
y y ) vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště zz) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla p ) intaktně doc hovaná q) doc hovaná sdrob ný mizmě nami r)
doc hovaná částečně
s) částečně setřená t)
setřená
C harakter zástavb y m) intaktně doc hovaná zástavb a
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 139
n) p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
X
o) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e p ) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot p ) p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji q) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji r)
p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji
s) p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji t)
p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji
F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla vkrajině- pros torové vztahy Zasazenísídla g ) resp ektuje p řírodníp odmínky
X
h) neresp ektuje p řírodníp odmínky O b raz sídla v krajině m) vý razný n) ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný o) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
p ) nevý razný
X
D ominanty sídla s) p řírodnídominanta t)
vý šková dominanta kostela skostelnívě ží
u) dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem) v) jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu w ) jiná vý šková dominanta x) dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e j)
p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla
k) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem l)
X
b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
V ztahy sídla sostatnímisídly m) sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e n) střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e o) sídlo svlastnísamosp rávou p ) osada,drob ná ves
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 140
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla j)
b ez rozvoje
X
k) možné jednotlivé dostavb y v p rolukác h a okrajíc h resp ektujíc íc h usp ořádánísídla l)
možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h
O mezenírozvojový c h možností m) zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla
X
n) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla o) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e p ) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y m) db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
X
n) resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í o) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní p ) b ez omezení Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · · · · · ·
zac hovat p ůvodníp rostorové usp ořádánísídla zamezit vzniku nové vý stavb y b ez kontextu úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla zac hovat louky v okrajisídla a c harakter vodoteče,p odp ořit revitalizac i
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) Zástavb a sestávajíc í ze dvou oddě lený c h částí, staršího a mladšího ob dob í rozvoje ob c e. C entrální a starší část p ředstavuje zástavb u uzavřený c h země dě lský c h dvorů p odélně orientovaný c h k návsi sb ranami, na návsi drob ná kap lička se zelení. M ladší část p ředstavuje p ostup ně zahušťovanou ulic ovku sdomy štítově orientovaný mi k ulic i a p ozdě ji i p odélně . Zastavě né území místní části O hrazenic e je od zastavě ného území místní části Jaromě řic nad Roky tnou vzdáleno 2,5 km. Nadmořská vý ška O hrazenic e se p ohy b uje mezi 410–425m n. m. O d severový c hodu k jihozáp adu p rotéká O hrazenic í p otok Nedvě dka,sb írajíc í vody dílem v Blatnic i,dílem ve Šp itálském lese jižně od Jaromě řic . Než vteče do ob c e, soustřeď uje Nedvě dka své vody v ry b níc e Skalka. Nedvě dka vy tváří u O hrazenic e a kolem ní nep říliš vý razné údolí. K op c e na vý c hod ina záp ad od ob c e vy stup ují do vý še až 450 m. Nedvě dka p ak teče na jih až jihový c hod a vlévá se do Nedvě dky . Nedvě dka p ak sp ě je dálna jih a vý c hod a vlévá se do Jevišovky . Silnic e č. III/15231 sp ojuje O hrazenic isJaromě řic emi, silnic e č. III/15230 sBlatnic ía silnic e č. III/15229 sH ostimem.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 141
Histo rie z d o stupných po d k lad ů P odob ně jako u V ac enovic , tak i u O hrazenic e je arc heolog ic ký mi nálezy doloženo osídlení lidu moravské malované keramiky i osídlení dob y p ozdě jší (hradištní). P op rvé je O hrazenic e zmíně na k roku 1407. O d 15. století již b y ly součástí jaromě řic kého p anství: O hrazenic e je uvedena v seznamu zb oží, které dalV ladislav II. V ác lavu z Ludanic ,moravskému p odkomoří a nejvy ššímu sudímu. V roc e 1843 se uvádí p očet 362 ob y vatel a 58 domů. O hrazenic e b y la elektrifikována v roc e 1930 Záp adomoravský mielektrárnami(ZM E ). Jednotné země dě lské družstvo b y lo zřízeno r. 1957. O b rázek 8: Letec ký p ohled na O hrazenic e
O b rázek 9: O hrazenic e na map ác h 2. vojmap ování
3.3.2.5 Pozď á tky Zá kladníúdaje : Název sídla
P ozď átky
K atastr
P ozď átky
Struktura založení
Lesnílánová,sp ozdě jšídostavb ou (je nutno p rozkoumat)
P rvníp ísemná zmínka P očet ob y vatel1938
174
P očet ob y vatel2001
52
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla a) na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči b ) na dno údolído rozšířené části c ) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu d) do závě ru údolí e) do svahu f)
na návrší
g ) do p rostoru vý znamného hřb etu h) na ostroh
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 142
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Základníusp ořádánísídla a) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) b ) řadová vessrozvolně nou zástavb ou
X
c ) řadová vessřadovou zástavb ou d) komp aktnízástavb a snávsí e) sídlo srozvolně ný miokrajia samotami f)
roztroušená zástavb a
g ) samota,osada Č leně níp lužiny a) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est b ) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků
X
Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle a) vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti
X
b ) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů
X
c ) návesníry b ník (sb řehový mip orosty ) d) sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad
X
e) p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty ) C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla a) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
b ) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy
X
c ) ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla d) p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty ) e) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
f)
X
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla a) vý razně se up latň ujíc íreliéf
X
b ) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar c ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
d) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu e) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry f)
vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje
g ) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e h) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 143
i)
vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží
j)
vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
k) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h l)
vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště
m) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí n) vý razně se up latň ujíc íúdolníp rostory zaříznutý c h údolí(okraje,p růhledy )
X
Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla a) intaktně doc hovaná b ) doc hovaná sdrob ný mizmě nami
X
c ) doc hovaná částečně d) částečně setřená e) setřená C harakter zástavb y a) intaktně doc hovaná zástavb a b ) p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla
X
c ) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e d) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot a) p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji b ) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji c ) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji d) p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji e) p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla vkrajině- pros torové vztahy Zasazenísídla a) resp ektuje p řírodníp odmínky
X
b ) neresp ektuje p řírodníp odmínky O b raz sídla v krajině a) vý razný b ) ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný c ) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
d) nevý razný
X
D ominanty sídla
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 144
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
a) p řírodnídominanta b ) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží c ) dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem) d) jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu e) jiná vý šková dominanta f)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e a) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla b ) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem c ) b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
X
V ztahy sídla sostatnímisídly a) sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e b ) střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e c ) sídlo svlastnísamosp rávou d) osada,drob ná ves
X
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla a) b ez rozvoje b ) možné jednotlivé dostavb y v p rolukác h a okrajíc h resp ektujíc íc h usp ořádánísídla
X
c ) možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h O mezenírozvojový c h možností a) zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla
X
b ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla c ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e d) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y a) db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
X
b ) resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í
X
c ) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní d) b ez omezení Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · ·
zac hovat p ůvodníp rostorové usp ořádánísídla zamezit vzniku nové vý stavb y b ez kontextu úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 145
· · · ·
zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla zac hovat louky v okrajisídla a c harakter vodoteče,p odp ořit revitalizac i
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) Založením p ravdě p odob ně lesní lánová ves se země dě lský mi uzavřený mi dvory sp ojený mi p říjezdovou komunikac í shlavní c estou a sp odélnou orientac í ke komunikac i. V es P ozď átky leží takřka ve středu svého katastrálního území. Na severu a záp adě sousedí s územím K ožic hovic , na vý c hodě se Střížovem a na jihu s O krašovic emi. Nadmořská vý ška zastavě ného území ob c e se p ohy b uje mezi460 a 480 m n. m. Samo katastrální území dosahuje nejnižší nadmořské vý šky v údolí p otoka M arkovky , tj. od 420 m n. m. u hranic s K ožic hovic emi k nec elý m 390 m n. m. p ři ústí M arkovky do řeky Jihlavy . Až k ník severový c hodu zab íhá katastrálníúzemíP ozď átek v tratiP říšp y ,ze severu a jihu vy mezené údolím p otoků M arkovky a Střížovského. Naop ak nejvý še katastrální území P ozď átek sahá na jihozáp adě v tratiNa močidlec h,nedaleko areálu skládky P ozď átky (496 m n. m.). K záp adu se terén op ě t snižuje do údolí p otůčku P rašinc e. P ozď átky jsou na silniční síť nap ojeny silnic í č. III/35118. T a se na jihu u O krašovic nap ojuje na silnic i č. II/351. Silnic e č. III/35118 dál b ě ží na severový c hod k vladislavské p ile,takřka až k silnic ič. I/23. S D ob rou V odou sp ojuje P ozď átky silnic e č. III/35119. Histo rie z d o stupných po d k lad ů P ozď átky náležely mezip rvní statky b enediktinského kláštera v T řeb íči. Své jméno majíodvozeno od osob ního jména P ozď ata neb o P ozdě ta. K roku 1678 se v P ozď átkác h uvádí 10 p ůlláníků a 3 c halup níc i, k roku 1755 9 c eloláníků a 3 c halup níc i, k roku 1840 9 c eloláníků, 2 c halup níc i a 12 domkářů. P ozď átky b ý valy ob c íStřížova. V roc e 1961 a následujíc íc h jsou uvádě ny jako část Slaviček.[ O b rázek 10: Letec ký p ohled na P ozď átky
3.3.2.6 Stř ížov u Tř ebíč e Zá kladníúdaje : Název sídla
Střížov u T řeb íče
K atastr
Střížov u T řeb íče
Struktura založení
(je nutno p rozkoumat)
P rvníp ísemná zmínka P očet ob y vatel1938
141
O b rázek 11: P ozď átky na map ác h 2. vojmap ování
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 146
P očet ob y vatel2001
92
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla a) na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči b ) na dno údolído rozšířené části c ) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu
X
d) do závě ru údolí e) do svahu f)
na návrší
g ) do p rostoru vý znamného hřb etu h) na ostroh Základníusp ořádánísídla a) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) b ) řadová vessrozvolně nou zástavb ou
X
c ) řadová vessřadovou zástavb ou d) komp aktnízástavb a snávsí e) sídlo srozvolně ný miokrajia samotami f)
roztroušená zástavb a
g ) samota,osada Č leně níp lužiny a) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est b ) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků
X
Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle a) vzrostlé stromy dop rovázejíc íusedlosti
X
b ) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů
X
c ) návesníry b ník (sb řehový mip orosty ) d) sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad e) p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty ) C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 147
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
a) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
b ) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy
X
c ) ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla d) p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty ) e) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
f)
X
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla a) vý razně se up latň ujíc íreliéf b ) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar c ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
d) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu e) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry f)
vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje
g ) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e h) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině i)
vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží
X
j)
vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě
X
k) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h l)
vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště
m) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla a) intaktně doc hovaná b ) doc hovaná sdrob ný mizmě nami
X
c ) doc hovaná částečně d) částečně setřená e) setřená C harakter zástavb y a) intaktně doc hovaná zástavb a b ) p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla c ) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e d) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot a) p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 148
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
b ) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji c ) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji d) p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji e) p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla vkrajině- pros torové vztahy Zasazenísídla a) resp ektuje p řírodníp odmínky
X
b ) neresp ektuje p řírodníp odmínky O b raz sídla v krajině a) vý razný b ) ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný
X
c ) up latň ujíc íse dílčímip růhledy d) nevý razný D ominanty sídla a) p řírodnídominanta b ) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží
X
c ) dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem) d) jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu e) jiná vý šková dominanta f)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e a) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla b ) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem c ) b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
X
V ztahy sídla sostatnímisídly a) sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e b ) střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e c ) sídlo svlastnísamosp rávou d) osada,drob ná ves
X
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla a) b ez rozvoje b ) možné jednotlivé dostavb y v p rolukác h a okrajíc h resp ektujíc íc h usp ořádánísídla c ) možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h O mezenírozvojový c h možností
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 149
X
a) zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla b ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla c ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e d) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y a) db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
X
b ) resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í
X
c ) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní d) b ez omezení
X
Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · · · · · ·
zac hovat p ůvodníp rostorové usp ořádánísídla zamezit vzniku nové vý stavb y b ez kontextu úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla zac hovat louky v okrajisídla
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) P ůvodně země dě lský dvůr rozp adlý na jednotlivá stavení, země dě lské dvory sp odélnou orientac í k p říjezdové komunikac i. K atastrální území Střížova je p rotáhlé ve smě ru severojižním (délka asi 4,5 km, šířka kolísá kolem 1 km), začíná p řip ravém b řehu řeky Jihlavy v nadmořské vý šc e 390 n. m. a k jihu p rudc e stoup á. Na vý c hod od ob c e dosahuje terén 470 m,k jihu se dálzvy šuje a v tratiP řeshorní vrc holí ve vý šc e 496 m n. m. Nadmořská vý ška zastavě ného území ob c e se p ohy b uje mezi450 m n. m. na záp adě ob c e p ři Střížovském p otoc e a 470 m n. m. na vý c hodě ob c e. Střížovský p otok – p ravostranný p řítok Jihlavy – p řitéká ke Střížovu od Slaviček, své vody však sb írá až u K lučova na záp adě ,p roto též ně kdy K lučovský p otok. S V ladislavínemá Střížov žádné p římé sp ojení,vy jma p olní c estu. Silničnísp ojenívede p řesČ ímě ř: silnic íč. III/4011 a č. II/401;ve V ladislavise tato silnic e sp ojuje se silnic íč. I/23. Na Slavičky na jihozáp adě a T řeb enic e na jihu vede silnic e č. II/352. Histo rie z d o stupných po d k lad ů Střížov náleželmezip rvnístatky b enediktinského kláštera v T řeb íči. By lito p rávě b enediktini,kdo zde p odle tradic e vy b udovalikostelsvatého Jiljí. Střížov mívalsvou školu. P ostavilijizde roku 1794,roku 1874 jip ak ob novilia rozšířili. K e Střížovu b y ly p řiškoleny ně které okolníob c e: O krašovic e a Slavičky . Začátkem 20. století náležely ke Střížovu i Č ermákův mlý n a K učerův mlý n na řec e Jihlavě , třeb aže dnes se katastrální území Střížova řeky p římo nedotý ká. Střížov b ý val samostatnou ob c í. V letec h 1961–1990 náleželk Č ímě ři. O d níse k 1. srp na 1990 odště p ila p řip ojilk V ladislavi. O b rázek 12: Letec ký p ohled na Střížov
O b rázek 13: Střížov na map ác h 2. vojmap ování
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 150
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.3.2.7 Karta sídelního ú tvaru Vacenovice Zá kladníúdaje : Název sídla
V ac enovic e
K atastr
V ac enovic e
Struktura založení
D vůr,p ozdě jšídostavb a (nutno p rozkoumat)
P rvníp ísemná zmínka
1353
P očet ob y vatel1938
185
P očet ob y vatel2001
73
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla i)
na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči
j)
na dno údolído rozšířené části
X
k) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu l)
do závě ru údolí
m) do svahu n) na návrší o) do p rostoru vý znamného hřb etu p ) na ostroh Základníusp ořádánísídla h) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) i)
řadová vessrozvolně nou zástavb ou
j)
řadová vessřadovou zástavb ou
k) komp aktnízástavb a snávsí l)
sídlo srozvolně ný miokrajia samotami
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 151
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
m) roztroušená zástavb a n) samota,osada
X
Č leně níp lužiny c ) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est d) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků
X
Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle f)
vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti
X
g ) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů h) návesníry b ník (sb řehový mip orosty ) i)
sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad
X
j)
p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty )
X
C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla g ) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
h) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy
X
i)
ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla
X
j)
p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty )
X
k) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
l)
X
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla n) vý razně se up latň ujíc íreliéf o) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar p ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
q) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu r) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry s) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje t)
vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e
X
u) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině v) vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží
X
w ) vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě x) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h y ) vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště z) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 152
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla f)
intaktně doc hovaná
X
g ) doc hovaná sdrob ný mizmě nami h) doc hovaná částečně i)
částečně setřená
j)
setřená
C harakter zástavb y e) intaktně doc hovaná zástavb a f)
p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla
X
g ) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e h) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot f)
p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji
g ) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji h) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji i)
p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji
j)
p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji
F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla v krajině- pros torové vztahy Zasazenísídla c ) resp ektuje p řírodníp odmínky
X
d) neresp ektuje p řírodníp odmínky O b raz sídla v krajině e) vý razný f)
ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný
g ) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
h) nevý razný
X
D ominanty sídla g ) p řírodnídominanta h) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží i)
dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem)
j)
jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu
k) jiná vý šková dominanta l)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 153
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
d) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla e) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem f)
b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
X
V ztahy sídla sostatnímisídly e) sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e f)
střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e
g ) sídlo svlastnísamosp rávou h) osada,drob ná ves
X
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla d) b ez rozvoje
X
e) možné jednotlivé dostavb y v p rolukác h a okrajíc h resp ektujíc íc h usp ořádánísídla f)
možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h
O mezenírozvojový c h možností e) zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla f)
X
dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla
g ) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e h) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y e) db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
X
f)
X
resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í
g ) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní h) b ez omezení Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · · · · · · ·
zac hovat p ůvodníp rostorové usp ořádánísídla zamezit vzniku nové vý stavb y b ez kontextu úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e resp ektovat c harakter jednotlivý c h částí zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla zac hovat louky v okrajisídla a c harakter vodoteče,p odp ořit revitalizac ivodního toku
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) Sídlo rozdě lené p otokem na dvě samostatné části. P ůvodně země dě lský dvůr, dop lně ný p ozdě ji zástavb ou c halup a uzavřený c h dvorů na druhém b řehu p otoka. Zastavě né území místní části V ac enovic e je od místní části Jaromě řic e nad Roky tnou vzdáleno asi 3 km: p o silnic íc h č. II/360 a č. III/36077. P osléze jmenovaná p ak p okračuje na sever a ústí do silnic e č. III/36068 do V ý čap a do
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 154
M oravský c h Budě jovic . D alší silnic e č. III/36072 odb očuje ze silnic e č. III/36068 do H orního Ú jezda. Bezmála 2,5 km mají V ac enovičtí na nejb ližší zastávku na železniční trati č. 241 – Šeb kovic e. V ac enovic e se rozkládají v nadmořské vý šc e 445až 455m n. m p o ob ou b řezíc h V ac enovic kého p otoka;ten je p řítokem Ště p ánovic kého p otoka tekouc ího k Jaromě řic ím. Na severový c hod od osady okolní terén stoup á do 481 m. V okolí se nalézají vltavíny . P ůsob ivý je p růhled na p anorama Jaromě řic sb aroknímivě žemikostela a zámec ký areál. Histo rie z d o stupných po d k lad ů V katastru osady se nalezly nástroje z mladší dob y kamenné. D oloženo je sídliště s moravskou malovanou keramikou a slovanské sídliště . P rvnízmínka o V ac enovic íc h je datována rokem 1353,kdy je držel H eral z H eraltic . Z dalšíc h držitelů se p řip omíná k roku 1410 Smil z H eraltic . P oté se osada vy lidnila (nejp ozdě ji r. 1505. Jako znovu osídlené (doloženo 1629) se V ac enovic e staly součástí lesonic kého p anství, a to až do roku 1849. V letec h 1964–1990 b y ly V ac enovic e součástí H orního Ú jezda;od 1. srp na 1990 jsou osadou Jaromě řic . Jednotné země dě lské družstvo b y lo zřízeno roku 1953. O b rázek 14: Letec ký p ohled na V ac enovic e
O b rázek 15: V ac enovic e na map ác h 2. vojmap ování
3.3.2.8 Karta sídelního ú tvaru Věstoň ovice Zá kladníúdaje : Název sídla
V ě stoň ovic e
K atastr
V ě stoň ovic e
Struktura založení
Lesnílánová,(je nutno p rozkoumat)
P rvníp ísemná zmínka P očet ob y vatel1938
69
P očet ob y vatel2001
56
K ulturnídominanta
-
K valita sídla
A-
U pře s ňují c íúdaje : Zas aze nís í dla do krajiny a zá kladnítyp s í dla Zasazenísídla a) na dno údolíp odéljeho osy ,k vodoteči
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 155
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
b ) na dno údolído rozšířené části c ) na okrajříčníterasy čiokrajnivy nad údolím,na terénníhranu d) do závě ru údolí e) do svahu f)
X
na návrší
g ) do p rostoru vý znamného hřb etu h) na ostroh Základníusp ořádánísídla a) hromadná ves(shluk zástavb y b ez p lánu) b ) řadová vessrozvolně nou zástavb ou c ) řadová vessřadovou zástavb ou d) komp aktnízástavb a snávsí
X
e) sídlo srozvolně ný miokrajia samotami f)
roztroušená zástavb a
g ) samota,osada Č leně níp lužiny a) p řevážně doc hované tradičníčleně ní,úvozový c h c est
X
b ) p řevážně změ ně né tradičníčleně nísc elením honů do b loků Znaky pří rodníc harakte ris tiky C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v sídle a) vzrostlé stromy dop rovázejíc ímiusedlosti
X
b ) vý razně se up latň ujíc ízeleň veřejný c h p rostorů c ) návesníry b ník (sb řehový mip orosty )
X
d) sady a vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad
X
e) p otok p rotékajíc ísídlem v p ůvodním kory tě (sb řehový mip orosty ) C harakter p řírodníc h p rvků a zeleně v okrajisídla a) vý razně se up latň ujíc ízeleň zahrad a sadů
X
b ) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy
X
c ) ry b ník (sb řehový mip orosty ) v okrajisídla d) p otok vy c házejíc íze sídla neb o p rotékajíc íjeho okrajem (sb řehový mip orosty ) e) vzrostlá zeleň dop rovázejíc íokraje sídla
X
f)
X
louky v okrajíc h sídla
C harakter krajinného rámc e sídla a) vý razně se up latň ujíc íreliéf
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 156
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
b ) vý razně se up latň ujíc ískalníútvar c ) vý razně se up latň ujíc ílesníp orosty vy tvářejíc ívy mezujíc íhorizonty
X
d) vý razně se up latň ujíc ízap ojené p orosty drob ný c h lesíků a remízků čic hlumů členíc í krajinu e) vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako solitéry
X
f)
vý razně se up latň ujíc ívzrostlé vě kovité stromy jako stromořadí,aleje
g ) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy dop rovázejíc íkomunikac e h) vý razně se up latň ujíc íovoc né stromy v sadec h v krajině i)
vý razně se up latň ujíc íb řehové p orosty vodotečía vodníc h nádrží
j)
vý razně se up latň ujíc ívodoteče v p řírodním kory tě
k) vý razně se up latň ujíc ívodnínádrže v p řírodníc h b řezíc h l)
vý razně se up latň ujíc íkvě tnaté a p odmáčené louky čirašeliniště
m) vý razně se up latň ujíc ízeleň remízků a mezí
X
Znaky kulturnía his toric ké c harakte ris tiky D oc hovanost p rostorového usp ořádánísídla a) intaktně doc hovaná b ) doc hovaná sdrob ný mizmě nami
X
c ) doc hovaná částečně d) částečně setřená e) setřená C harakter zástavb y a) intaktně doc hovaná zástavb a b ) p řevaha tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla
X
c ) velký p odílp řestaveb a novostaveb neresp ektujíc íc h tradičníformy a p rop orc e d) sp řevažujíc ím novodob ý m c harakterem Indiká tory zvýše nýc h hodnot a) p řítomnost p amátného stromu v sídle čijeho okraji b ) p řítomnost p řírodníp amátky v sídle čijeho okraji c ) p řítomnost p řírodnírezervac e v sídle čijeho okraji d) p řítomnost kulturníp amátky v sídle čijeho okraji e) p řítomnost p amátkově c hráně ného p rostoru v sídle čijeho okraji F unkčnívztahy s í dla, vizuá lníproje v s í dla, obraz s í dla vkrajině- pros torové vztahy Zasazenísídla a) resp ektuje p řírodníp odmínky b ) neresp ektuje p řírodníp odmínky
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 157
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
O b raz sídla v krajině a) vý razný b ) ty p ic ký utvářejíc ísiluetu,nezamě nitelný až jedinečný c ) up latň ujíc íse dílčímip růhledy
X
d) nevý razný
X
D ominanty sídla m) p řírodnídominanta n) vý šková dominanta kostela skostelnívě ží o) dominanta p anského sídla (skomp onovaný m p rostorem) p ) jiná kulturnídominanta vy sokého vý znamu q) jiná vý šková dominanta r)
dominanta p otlačujíc íp ozitivníhodnoty
V ztahy sídla a jeho krajinného rámc e g ) p řevážně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla h) částečně doc hované,krajina je ob dě lávána ob y vatelisídla a země dě lský m p odnikem i)
X
b ez kontextu,krajina je p řevážně ob dě lávána země dě lský m p odnikem
V ztahy sídla sostatnímisídly i)
sp rávníc entrum,p áteřnístátníkomunikac e
j)
střediskové sídlo,p řevážně okresníkomunikac e
k) sídlo svlastnísamosp rávou l)
osada,drob ná ves
X
Rozvojs í dla z hle dis ka oc hrany krajinného rá zu Rozvojové možnostisídla g ) b ez rozvoje
X
h) možné jednotlivé dostavb y v p rolukác h a okrajíc h resp ektujíc íc h usp ořádánísídla i)
možná dostavb a na rozvojový c h p loc hác h
O mezenírozvojový c h možností i)
zásadnízac hováníp rostorového usp ořádánísídla
j)
dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla
X
k) dop lně nízástavb y sresp ektováním p rostorového usp ořádánísídla a tradičníc h p rop orc í a orientac e l) dotvořenístruktury zástavb y sohledem na ty p ic ké znaky vy tvářejíc íob raz sídla v krajině O mezujíc íp odmínky z hlediska oc hrany forem zástavb y i)
db át na zac hovánítradičníc h forem,p rvků a materiálů ve všec h ohledec h
X
j)
resp ektovánítradičníc h forem a p rop orc í
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 158
k) zac hováníc harakteru zástavb y p řiindividuálním arc hitektonic kém vý razu v základníc h hmotác h a členě ní l) b ez omezení
X
Oc hranné podm í nky zac hová níobrazu s í dla v krajiněa je ho harm onic kýc h vztahů a m ěří tka · · · · · · · ·
zac hovat p ůvodníp rostorové usp ořádánísídla zamezit vzniku nové vý stavb y b ez kontextu úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e zac hovat zeleň v sídle včetně sadů a okrajů vy tvářejíc íc h humna zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin zac hovat c harakter nízkého op loc enízahrad zac hovat c harakter okraje sídla zac hovat louky v okrajisídla
S tručná ch arak teristik a (výpis z ency k lo ped ie) V ě stoň ovic e leží na svahu údolí K lap ovského p otoka, vzdálena nec elý kilometr jižním smě rem od Benetic . P řeskop eček na jihozáp ad p rameníp otok Lub í. Je zde 12 domů vě tšinou semknutý c h kolem malého ry b níčku na návsip řip omínajíc í kruhový ob jezd. Silnic e tu končí hned za p oslednímidomy v p olíc h. O b rázek 16: Letec ký p ohled na V ě stoň ovic e
O b rázek 17: V ě stoň ovic e na map ác h 2. vojmap ování
3.4 Prostory s prvky komponované krajiny
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 159
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 20: P rostory komp onované krajiny řešeného území
Následujíc íinformac e jsou vý p isem z dostup ný c h zdrojů a jsou zde uvedeny jako informačníp odklad.
3.4.1 Budišovský zámek s parkem Budišov, zámek p řestavě ný z vodní tvrze, je dob rý m p říkladem b arokníc h vesnic ký c h šlec htic ký c h sídel. D íky starostlivé p éči M oravského zemského muzea je i dnes v dob rém stavu. Návště vu Budišova dop oručujeme sp ojit s okružní c estou p o nedaleký c h tvrzíc h P y šel a Nárameč, které p ředstavujíhodnotnou ukázku středově ký c h sídeldrob né šlec hty . Histo rick ý k o ntext P atrně ve 14. století si p ostavili vlady kové z Budišova v Budišově tvrz. P oslední z nic h, Budiš z Budišova, se sp olu s jiný mi moravský mi válečníky zúčastnil tažení p olského krále V ladislava II. p roti řádu ně mec ký c h ry tířů korunovaného vítě znou b itvou u G runw aldu v roc e 1410. P o Budišově smrtise v drženízb ožívy střídaliD ob eš z M eziříčí,p ániz Boskovic a M rakešové. V šedesátý c h letec h 16. století vlastnilBudišov Jan M artinovský z Rozseče,který roku 1573 p řenec haltvrz a mě stečko Budišov,p ustý hrad T asov se stejnojmenný m mě stečkem,vesNárameč sp ustou tvrzíH oleje a dále vsiO slavu (dnes součást D olníc h H eřmanic ), K amennou, H olub í, Zhoř a Studnic i s p říslušenstvím V ác lavu Berkovi z D ub é a z Lip é, manželovi Aleny M eziříčské z Lomnic e. V ác lav Berka p řestavě l b udišovskou tvrz v renesanční zámek. Berkové drželiBudišov až do roku 1715, kdy jejzískaliP aarové. V majetku P aarů zámek zůstaldo roku 1768. V letec h 1715- 1721 jejP aarové nec halip řeb udovat v b arokní rezidenc i (stavb u řídil A. Sonnleithner) a ve dvac átý c h letec h 18. století zřídit kolem ob jektu p ark se čty řmi ry b níky . Roku 1794 vy mě nili P aarové zámek s p anstvím s Františkem Josefem Jung w irthem za K ardašovu Řečic i. D c ery Františka Josefa Jung w irtha p rodaly b udišovské p anství ry tíři Jác hy mu Stettenhofenovi (zemř. 1813), který konc em 18. století založil b udišovské p ředmě stí K undelov a na b udišovském p anství ně kolik nový c h vesnic . Sň atkem jeho dc ery Amálie p řešel zámek a p anství na
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 160
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
rod Barattů-D rag onů, p oc házejíc í z Neap ole;ti b y li p osledními soukromý mi vlastníky Budišova p řed nástup em komunistic kého režimu. D nesje zámek majetkem ob c e. Zák lad ní ch arak teristik a D nešnímu zámku p ředc házela tvrz, jejíž hlavním ob ranný m p rvkem b y la voda z b lízkého ry b níka. V dob ě p ozdníg otiky se jednalo se o hradb ou vy mezený lic hob ě žníkový areáldélky 32 metrů a šířky 14 –31 metrů,skry tý v hmotě dnešního zámku. V stup níb rána se nac házela v dnešníp oloze,tzn. na jižní straně . Její oc hranu zajišťoval jednak vodní p říkop , jednak hranolová vě ž vy stup ujíc í vý razně do p říkop u p řed jižním čelem tvrze. Budovy tvrze p řiléhaly k ob vodové hradb ě na jižnía vý c hodnístraně . Nejvý znamně jším z nic h b y lp atrně velký lic hob ě žníkový p alác na vý c hodě ,zp evně ný nárožnímip ilíři. P ozoruhodný m fortifikačním p rvkem p ozdně g otic ké tvrze b y la p rotáhlá ob délníková b ašta s ob lý m čelem,vy stup ujíc í z ob ry su hradeb na severozáp adě . Za V ác lava Berky z D ub é v p oslední čtvrtině 16. století vznikla b udova s p růjezdem a ob y tné křídlo na severu. V ý znamná b arokní p řestavb a, která zc ela změ nila c harakter ob jektu,p rob ě hla za P aarů. Severníkřídlo b y lo zb ouráno a znovu vy zdviženo a záp adní a vý c hodní p řízemí starší ob vodové zástavb y b y lo změ ně no na salu terrenu se štukovou vý zdob ou. P ozdně g otic ká b ašta dostala p odob u b arokní kap le a vstup do ob jektu zp rostředkoval nový kamenný most. Zámek dostaldruhé p atro,které odstranilo jeho p ůvodníčlenitou p odob u. By lo up raveno rovně ž p ředzámčí a v okolí zřízen p ark, sp ojený se sala terrenou dlouhý m sc hodišťový m p růc hodem. Vy m ezení pro sto ru
M ap ka 21: V y mezený komp onovaný p rostor Budišovského zámku.
3.4.2 Zámek v Jaromě ř icích, komponovaný prostor Zámek Jaromě řic e nad Roky tnou, rezidenc e Q uestenb erků z p rvní p oloviny 18. století, p atří k nejmonumentálně jším arc hitekturám b aroka v Č eské rep ub lic e. C o do p očtu místností náleží Jaromě řic e nad Roky tnou k nejvě tším zámkům střední E vrop y , a to ještě neb y la zamý šlená vý stavb a komp letně realizována.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 161
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Histo rick ý k o ntext P ůvodně země p anské Jaromě řic e získali roku 1329 do zástavy Lic htemb urkové, kteří je drželi až do roku 1498. Ani oni, ani Jan z P ernštejna jemuž vesnáležela p o roc e 1512, p atrně nemě li důvod zakládat zde p anské sídlo. O tázka p říp adné existenc e starší tvrze v Jaromě řic íc h nic méně dosud neb y la definitivně uzavřena. Jako nejp ravdě p odob ně jší se jeví, že základy jaromě řic ké tvrze p oložili až T asovc i – konkrétně Jindřic h M eziříčský z Lomnic e p o roc e 1534. T ato tvrz se p op rvé vý slovně uvádí roku 1609, kdy Jaromě řic e koup il od K ateřiny M eziříčské Zikmund z T iefenb ac hu. P ravdě p odob ně on, p říp adně Rec henb erkové ze Želetic p řestavě litvrz na p ozdně renesanční zámek. P o Bílé hoře získalizkonfiskované p anství Q uestenb erkové. Jan Adam z Q uestenb erka (1678 – 1752) nec hal zámek rozšířit a p řestavě t v b arokním slohu. P řestavb u, která zap očala roku 1700 a trvala c elý c h 37 let, p rojektoval vý znamný vídeň ský arc hitekt Jakub P randtauer (1658 – 1726). P o jejím dokončení se staly Jaromě řic e jednou z nejskvě lejšíc h zámec ký c h rezidenc í ve střední E vrop ě a c entrem kulturního,zvláště hudeb ního dě ní. Smrtí Jana Adama z Q uestenb erka však b ohatý kulturní život ve zdec h jaromě řic kého zámku skončil. M ajitelé ob jektu se p ak střídalib ez vě tšího historic kého odkazu až do jeho zestátně ní roku 1945. Státu náleží c enný jaromě řic ký areál i dnes a je volně p řístup ný veřejnosti. Zák lad ní ch arak teristik a P ůvodníraně renesančnítvrz stávala v záp adníčástip ozdě jšího středního křídla zámku,o čemž svě dčí jednak ty p ic ké úp ravy skalního p odloží, jednak p řestavě ný sklep . Její p odob u však neznáme. P ozdně renesanční zámek z p očátku 17. století již sestávalz křídeltří: záp adního, které nahradilo starší tvrz, ob dob ného vý c hodního a středního na severní straně , rovnob ě žného s řekou Roky tnou. D oc hovaný ob raz zámku z konc e 17. století ukazuje, že v severozáp adním a severový c hodním nároží ob jektu stály vě že a že na jižnístraně ,smě rem k řec e,b y ltémě řob délníkový zámec ký areálvy mezen hradb ou se třemi p ůlkruhový mi b aštami. Záp adně od zámku se nac házel okrsek kostela. Barokní rezidenc e Jana Adama z Q uestenb erka p ůvodní disp ozic i částečně vy užila, avšak staveb ní úp ravy stávajíc íc h b udov b y ly dramatic ké. Na severní straně , smě rem do mě sta, vznikla dvě nová křídla navazujíc í na dosavadní křídla záp adní a vý c hodní. Nová křídla b y la na rozšířený c h konc íc h p rop ojena do ob louku vy klenutou b alustrádou s mřížovou b ránou, p řed níž b y l vy hloub en ob ezdě ný p říkop . V stup z čestného dvora do vestib ulu zámku zvý raznil rizalit zakončený atikou a trojúhelníkový m štítem. Radikálně p řestavě n b y lizámec ký kostelsv. M arkéty ,jehož oválná,kup olí zaklenutá loď sp ředsíní a dvě ma p ostranními vě žemi ukazuje na vliv arc hitektury J. B. Fisc hera z E rlac hu (mj. i p rojektanta zámku ve V ranově nad D y jí). Fasády zámku získaly jednotný c harakter: nad p ásovou b osážív p řízemí člení stě ny vy soké p ilastry , okna p rvního p atra mají ve vzedmutí nadokenníc h říms umístě ny medailony . O p evně ní vy mezujíc í areál smě rem k řec e b y lo odstraně no a vznikla zde rozlehlá franc ouzská zahrada.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 162
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Interiér: Za vstup em do zámku je trojlodní sloup ový vestib ul, který p rostup uje c elou šířkou hlavního středního křídla. Nap říč hlavním křídlem p rostup uje i hlavní sál p ředků v p rvním p atře nad vestib ulem, s který m je sp ojen zdob ený m sc hodiště m. V ý zdob u sálu s keramic ký mi kamny tvoří zejména p ortréty p ředků v nadživotní velikosti a nádherné fig urální nástrop ní fresky b oloň ského malíře Franc eska M arii Franc ii z roku 1731. Ze sálu je p řístup do řady p okojů p rvního p atra, jako g alerie, čínský kab inet, konc ertní síň , divadlo, taneční a hudeb ní sáls b ohatou malířskou vý zdob ou. Autory b ohaté štukové vý zdob y tě c hto p rostor jsou G irolamo Alfieria Josef C anoniz P rahy . V p rvním p atře zámku se nac hází i knihovna. V p řízemí záp adního křídla lze nalézt sala terrenu, jejíž klenb a nap odob uje veg etac izarostlou p erg olou. O mítku stě n zdob ímušle a ob lázky . Za p ozornost stojímimo mnohé ifresky kup ole zámec kého kostela,jejic hž autorem je moravský malířK . F. T ep p er. Současný stav: Zámek Jaromě řic e nad Roky tou se doc hoval v p odob ě , jak b y l p op sán vý še. Je to p ě tikřídlý dvoup atrový b arokní komp lex s čestný mi dvory na severní a jižní straně a kostelem sv. M arkéty na záp adě . Smě rem k řec e Roky tné a dále za nise rozp rostírá franc ouzská zahrada. Vy m ezení pro sto ru
M ap ka 22: V y mezený komp onovaný p rostor Jaromě řic kého zámku.
3.4.3
Zámek v Mysliboř icích, komponovaný prostor
Zámek M y slib ořic e stojív p arku na okrajistejnojmenné vsi. Na p ohled se jedná o ob jekt eleg antní;ve 20. století však b y l adap tován p ro soc iální účely , c ož jeho hodnotu z hlediska turistic ké veřejnosti značně snižuje. M ezip řednostimy slib ořic kého zámku p atří udržovaný , veřejnostip řístup ný ang lic ký p ark a možnost p řenoc ovánív menšízámec ké ub y tovně . Histo rick ý k o ntext V es M y slib ořic e náležela místním vlady kům již od 13. století. Jako p rvní z nic h fig uruje v p ísemný c h p ramenec h H artleb z M y slib ořic , p urkrab í na znojemském hradě v letec h 1228 – 1234. V lady kové z M y lib ořic sídlili na místní tvrzi, jejíž existenc e je p op rvé doložena k roku 1373. T o však již b y lo na
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 163
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
sklonku éry M y slib ořic ký c h. Šp atný m hosp odařením o statek p řišli a v jeho držení se p ak v p rvní třetině 15. století vy střídalo ně kolik majitelů. Roku 1437 p ostoup il Zikmund V ajtmilnar ze Žerotic M y slib ořic e sp olu sp ustý miob c emiLy kodery a O strou Loukou Janu Liznoviz Arkleb ic . P ániz Arkleb ic drželi M y slib ořic e do roku 1531, kdy je T ristan a Ludmila H ostakovští z Arkleb ic p rodali V ác lavovi C hroustenskému z M alovar. Janu Rafaelovi C hroustenskému b y l statek p o Bílé hoře zkonfiskován a p rodán hrab ě tiJiřímu z H odic ,od kterého jejb rzy získaliO stašovštíz O stašova. O stašovští,kteřídrželi M y slib ořic e v letec h 1637 – 1760, p řistoup ili v p rvní čtvrtině 18. století k p řestavb ě staré tvrze na zámek. P řestavb u realizovanou na ob jednávku O ndřeje K ry štofa z O stašova p rojektoval rakouský arc hitekt Jakub P randb auer. Roku 1760 koup il p anství nejvy šší kanc léř K rálovství českého hrab ě Rudolf C hotek,p o ně mž je p řeb ralijeho dě dic ové. V letec h 1836 – 1921 vlastnilimy slib ořic ký zámek Sinové,kteřína ně m p rovedlině které staveb níúp ravy a zřídiliv interiérec h c enné sb írky ob razů,knih a hudeb níc h nástrojů. O d zadlužený c h Sinů koup ilzámek roku 1921 československý stát,který nec hal roku 1928 b udovu adap tovat p ro soc iální účely . T ě m slouží my slib ořic ký zámek idnes– jako domov důc hodc ů. Jeho vlastníkem je od roku 1992 Č eskob ratrská c írkev evang elic ká. Zák lad ní ch arak teristik a Zámek M y slib ořic e stojí na záp adním okraji stejnojmenné vsi. Stará g otic ká tvrz, která p rošla složitě jším staveb ním vý vojem, stávala v místě jeho vý c hodního křídla; b y la p odsklep ená a její op evně ní tvořila hradb a a hlub oký p říkop . D nešní zámek je trojkřídlá dvoup atrová b udova sčestný m dvorem, kry tá mansardovou střec hou. V ý c hodní křídlo se vstup em má střední rizalit s erb em zakladatelů;jeho fasáda je vý razně členě na p ilastry ,okennímišamb ránamia frontony . Č estný dvůr se smě rem na záp ad otevírá do ang lic kého p arku sumě le vy b udovaný m kanálem. Interiér: Interiéry zámku velmiutrp ě ly p řiadap tac íc h p ro soc iálníúčely p o roc e 1928. D o dnešnídob y se doc hovaly p ouze nevelké zb y tky štukové vý zdob y . Současný stav: M y slib ořic ký zámek, sloužíc í jako domov p ro seniory , se doc hoval v p odob ě , jak b y l p op sán vý še. V y mezení p rostoru komp onovaný c h úp rav b y b y lo vhodné revidovat na základě p růzkumu p ravdě p odob ně b arokní osy vy b íhajíc í ze zámec ké zahrady severozáp adním smě rem k H ornímu dvoru. Ú zemíb y mě lo b ý t zahájeno v širším kontextu viz návrh na druhé map c e.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 164
Vy m ezení pro sto ru
M ap ka 23: V y mezený komp onovaný p rostor M y slib ořic kého zámku.
O b rázek 18: P ohled na M y slib ořic e a my slib ořic ký zámek a jeho okolí
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 165
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
M ap ka 24: V y mezení širšího území zahrnujíc ího komp ozic e p ravdě p odob ně souvisejíc í s vy b udováním zámec ké zahrady a navazujíc í na p anské sídlo v M y slib ořic íc h.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 166
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.4.3.1 Místo krajinné ho rá zu Dukovany V jistém smy slu není zámek D ukovany , p ostavený až na sklonku 18. století, o mnoho víc e než lep ší b udova. P roto tento zámek určitě nelze dop oručit jako stě žejníc ílvý letu;ve sp ojenísně kterou z řady jiný c h, atraktivně jšíc h p amátek v okolí jejp řesto nelze ani úp lně zavrhnout. Zejména se p ak nab ízí možnost vy užít dukovanského zámku jako základny p ro vy c házky p o okolí, p rotože je zde zřízen p enzion. Histo rick ý k o ntext Raně klasic istní zámek p rvky nec hala p ostavit v roc e 1790 hrab ě nka M arie Brig ita M alab aile C analová,rozená C hotková. V p růb ě hu 19. a 20. stoletíry c hle mě nilmajitele. D nesje majetkem ob c e, která jejp ronajímá a je zde mj. p rovozována restaurac e. Zák lad ní ch arak teristik a P atrová ob délníková b udova v b arokním slohu s mansardovou střec hou;vstup ní p růčelí rozčleně né mě lký m středním rizalitem se štítem a p řilehlá p řízemní b oční křídla vy tvářejí nevelký čestný dvůr. V c hod do p arku se nac házína op ačné straně ob jektu. H ladké,klasic istic ké fasády . Interiér: V ně který c h místnostec h štuková vý zdob a, v hlavním sálu v p rvním p atře zb y tky b arokníc h nástě nný c h maleb J. W interthalera. Současný stav: O b jekt se nac hází ve stavu, jak b y l p op sán vý še;fasáda jeho zadního traktu je p oně kud zanedb aná. Vy m ezení pro sto ru
M ap ka 25: V y mezený komp onovaný p rostorD ukovanského zámku.
V ý p isb y lusp ořádán ze zdroje: http ://w w w .c astles.c z/zamek-b udisov/historie.html
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 167
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
3.4.4 Vyjádř itelnápozitivní kulturní hodnota P ředstavuje znaky , jejic hž vznik a vy jádřitelná existenc e resp ektuje p řírodní rámec daného území, vy c házíz historic kého kontextu a je nositelem zvý šené kulturníhodnoty . Na úrovnirozsahu územíve sp rávním ob vodu O RP T řeb íč jsou sledovány následujíc í kulturní znaky vy tvářejíc í p ozitivní hodnotu území. Krajina · P řítomnost p řírodě b lízký c h a p řírodníc h p rostorů se sp ec ific ký misp olečenstvy · P řítomnost vodníc h toků v p řírodním kory tě sdop rovodný mip rvky p řírodníp ovahy · D oc hované p rvky p ůvodního usp ořádání krajiny resp ektujíc ího p řírodní p odmínky p rostoru a p ozemkovou držb u,p rvky historic ké struktury · Ry b níky a jejic h soustavy vy tvářejíc ído krajiny p ozitivně zap ojený kulturníp rvek dop rovázený četný mip rvky p řírodníp ovahy · D op rovodná vzrostlá zeleň ,shluky a solitéry ve volné krajině · Lesní p orosty a jejic h členité okraje vy tvářejíc í základní složku p řírodního rámc e a krajinnou matric iúzemí · P řítomnost p řírodě b lízký c h p loc h (zejména kvě tnatý c h luk a p astvin,kulturníc h luk a p astvin svíc edruhovou skladb ou p orostů) · K omp onované krajinné úp ravy mnohdy g eometric ky p rovázané se staveb nímiob jekty · P řírodnía p ozitivně c háp ané kulturnídominanty krajiny · H armonic ké usp ořádání složek a p rvků v krajině vy tvářejíc í ty p ic kou mozaiku p loc h a p lošek, jejic hž tvar,ob sah a usp ořádánívy c házíz p řírodního rámc e území · V ý znamné p ozitivníkulturníp rvky v krajině (mnohdy nesouc íhistoric ký kontext místa) · P růhledy do okolníkrajiny vy tvářejíc ísp ec ific ké p ozitivně vnímané ob razy · Nenarušené vy mezujíc íhorizonty a krajinné p ředě ly vy značujíc íse p řírodníc harakterem · P řítomnost kulturníc h a p řírodníc h osvy jadřujíc íc h p ozitivně se up latň ujíc íp řírodní,historic ký a kulturníkontext území · Ú zemní p rostory s p řevahou znaků p ozitivní hodnoty vy tvářejíc í sp ec ific ké p rostory zvý šené hodnoty krajinného rázu S íd la · D oc hovaná ty p ic ká silueta, p anorama, ob raz sídla v krajinném rámování - estetic ká hodnota ob razu sídla daná p řevahou ty p ic ký c h p ozitivně vnímaný miznaků kulturníp ovahy · P rostorové usp ořádánísídla a jeho arc hitektonic ká kvalita § T émě řintaktně doc hovaná p ůvodníurb anistic ká struktura sídla § P řevaha doc hovaný c h arc hitektonic ky p ůvodníc h ob jektů a ob jektů resp ektujíc íc h p řevažujíc íarc hitektonic ký vý raz sídla v odp ovídajíc ím p rostorovém usp ořádání · P ozitivně vnímaná kulturnídominanta sídla a jeho okolí · V zrostlá zeleň dop rovázejíc ístaveb níob jekty a okraje sídla · D oc hované okraje sídla v p odob ě humen a sadů Negativní prvk y v k rajině P řítomnost stop kulturního a historic kého vý voje v uc eleném p řírodním rámc ivrc hovin a p ahorkatin sp oluvy tváří estetic kou atraktivnost krajiny – identitu krajiny . T a je však často p otlačována p řítomností jevů tvoříc íc h neg ativně vnímané znaky krajinného rázu p ředevším kulturní p ovahy ,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 168
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p odílejíc íc h se na snížení p řírodní či estetic ké hodnoty krajinného rázu, harmonic kého mě řítka a vztahů v krajině vy c házejíc íc h z historic kého vý voje území,kulturníc h hodnot a harmonic kého vztahu sp řírodním rámc em. P ředevším jde o následujíc íznaky neb o jejic h soub or: · · · · · · · · ·
P řítomnost up latň ujíc íc h se p rvků souvisejíc íc h sintenzifikac ízemě dě lské vý rob y ovlivň ujíc íc h tvářkrajiny daného krajinného p rostoru,země dě lské areály P řevažujíc íhosp odářský c harakterlesů P řevažujíc íhosp odářský c harakterry b níků Nevhodně umisťované novostavb y v sídlec h,jejic h okrajíc h a ve volné krajině Nadzemníelektric ké vedeníV V N a V N,jaderná elektrárna M ě řítkem a staveb nímiob jekty nadmě rné p růmy slové zó ny v okrajíc h sídel P rostory skládek komunálního čijiného odp adu Stožáry mob ilníc h op erátorů a vy sílače up latň ujíc íse jako dominanta místa čiob lasti Nevhodné p řestavb y historic ký c h b udov neb o zásahy do historic ký c h soub orů vedouc í ke ztrátě neb o p otlačenity p ic ké identity
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 169
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
4 Ú zemní jednotky - oblasti a místa krajinného rázu V řešeném územíO RP třeb íč b y ly vy mezeny na základě identifikac e základníc h znaků krajiny ob lastia místa krajinného rázu. H ranic e ob lastí b y ly p řevzaty z materiálu hodnoc ení krajinného rázu Strateg ie oc hrany krajinného rázu kraje V y sočina (Bukáček a kol. 2008), hranic e však b y ly up řesně ny na p otřeb né mě řítko území O RP . D ále b y la vy mezena p ro p otřeb y územního p lánování sp ec ific ká místa krajinného rázu.
4.1 Oblasti krajinného rázu O b lastikrajinného rázu zasahujíc ído sp rávního územíO RP T řeb íč:
M ap ka 26: V y mezeníob lastíkrajinného rázu řešeného územísohledem na jejic h širšíúzemnívztahy , hranic e řešeného územíjsou uvedeny fialově
·
·
·
·
C Z0610-O B002 H orní P ojihlaví - vý razně utvářená krajina zarovnaný c h p ovrc hů rozřezána Jihlavou a jejími p řítoky , s intimními p artiemi zaříznutý c h údolí sříčními terasami, p rostor vnitřníc h Sudet,komp onovaná krajina Brtnic ka. C Z0610-O B003 Želetavsko – kulturní krajina zarovnaný c h p ovrc hů snevý razný mi kop c i a návršímismonotó nnískladb ou intenzivně ob dě lávaný c h sc elený c h p loc h p ůdníc h b loků orné ostře hraničíc í slesními p orosty hosp odářský c h smrčin na vy vý šený c h a méně p řístup ný c h místec h sčetný midrob ný misídly venkovského ty p u. C Z0610-O B010 T řeb íčsko - V elkomeziříčsko – sp ec ific ké území utvářené p estrou mozaikou kulturní krajiny , jejíž usp ořádání a členě ní je p odřízeno vý sky tu sy enitový c h b alvanů a skalníc h vý c hozů. Sy enit je též p oužívaný m staveb ním materiálem odlišujíc ím reg ion od ostatníc h částíV y sočiny . C Z0610-O B011 M oravskob udě jovic ko – p rostor otevřené země dě lské krajiny intenzivně ob dě lávané ty p ic ké rozsáhlý mip ůdnímib loky vy značujíc í se p řevahou orné a drob ný milesy sb orovic emi,dub y a akáty .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 170
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
C Z0610-O B020 M oravskokrumlovsko – kontrastní p rostor utvářený značně zorně nou p loc hou krajinou svý razný mizářezy řek ob klop ený mimnoha p řírodnímisc enériemi.
4.2 Vymezenámísta krajinného rázu Sp ec ific ké malé p rostory vy značujíc íse odlišný miznaky v rámc iO RP T řeb íč:
M ap ka 27: V y mezenímíst krajinného rázu v O RP T řeb íč.
4.2.1 Horní Pojihlaví · ·
H orníSmrčné,C hlumský p tk. Ú dolíJihlavy I.
4.2.2 Ž eletavsko · · ·
Ú dolíŘímovky H olý mlý n D ašov
4.2.3 Tř ebíčsko – Velkomeziř íčsko · · · ·
Ú dolíJihlavy II. Ú dolíJihlavy III. T řeb íčsko D oub rava
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 171
· · ·
H oleje - P y šelák V aneč K amenná
4.2.4 Moravskobudě jovicko · · · ·
K rac ovic e P od K lučovskou horou Ú dolíM arkovky V odnínádrž M arkovka
4.2.5 Moravskokrumlovsko · · ·
Ú dolíRouc hovanky Ú dolíRoky tné D alešic ká nádrž
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 172
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5 Oblasti a významnámísta krajinného rázu 5.1 Oblast krajinného rázu Horní Pojihlaví (CZ0610-OB002) 5.1.1 Vymezení oblasti a základní charakteristika oblasti
H orní P ojihlaví zaujímá c entrální p rostor kraje V y sočina, a rozkládá se p ředevším na jv. od mě sta Jihlavy v p ovodístejnojmenné řeky jíž je p odřízeno usp ořádáníkrajiny .
5.1.2 Charakteristika př írodního prostř edí, př írodní rámec oblasti 5.1.2.1 Geologická stavba a geomorfologie ú zemí Skladb a hornin ob lasti krajinného rázu H orní P ojihlaví je v rámc i kraje V y sočina p růmě rně p estrá. I zde zc ela p řevažují ky selé p evné horniny . Základ tvoří částečně mig matitizované b iotitic ké p araruly , p řec házejíc í p ři záp adním i vý c hodním okraji v c ordieritic ké mig matity . P araruly i mig matity mají víc eméně p atrnou foliac i, která je p řevážně ukloně na k vý c hodu s nejčastě jším sklonem kolem 40º . Jde o p omě rně komp aktní horniny , ne však p říliš odolné, takže vý sky t p řirozený c h skal je na nic h vzác ný . P ři zvě trávání se rozp adají na p loc hé hranaté p oly edric ké b alvany s mezerní hmotou vy tvořenou drob ný mikameny . Jimi p rostup uje záp adně od údolí Jihlavy malý Jihlavský masív, tvořený p orfy ric ký mi (tj. s velký mi vy rostlic emi minerálů) melanokratními sy enity – durb ac hity . T y to hlub inné vy vřeliny jsou z hlediska c hemismu p omě rně živné a nejsou ky selé. P řizvě trávání se rozp adají p odle navzájem kolmý c h p loc h odlučnosti ve kvádry . Na skalác h a b alvanec h nejdříve zvě trávají hrany , takže se skály i b loky p ostup ně zaob lují a vznikají b oc hníkovité skály a oválné (žokovité) b alvany . V zhledem k menší odolnostihornin jihlavského masívu zde však skalib alvanů je málo. M ezib alvany se nac hází drob ně
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 173
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ště rkovitá až hrub ě p ísčitá dob ře p rop ustná zvě tralina. Na záp adním okrajiob lasti,záp adně od mě sta Jihlavy vy stup ují kromě ky selý c h masívníc h g ranulitů iostrůvky b azic ký c h hadc ů. V jižní částiob lasti vý c hodně od O kříšek jsou v rulác h úzké p ruhy kry stalic ký c h váp enc ů a amfib olitů – b azic ký c h hornin, které zde p odmiň ujívý sky tně který c h vzác ný c h rostlin. Nejvy šším b odem ob lastiH orního P ojihlavíje p loc hé temeno kop c e K ob y líhlava nad C hlístovem (688 m n. m.). V rc hy snadmořskou vý škou nad 650 m se však vy sky tují ip řivý c hodní hranic iob lastineb o p řihranic ijihozáp adní. Na K ob y líhlavu smě rem k severu navazuje hřb et svrc holy jen o ně kolik metrů nižšími, smě rem k jihu leží vrc hol M ařenky (711 m n.m.) v Želetavské ob lasti, takže K ob y lí hlava s vý jimkou vý c hodní strany nad okolí náp adně nevy stup uje. Nejnižší b od ob lastileží v kory tě Jihlavy v P řib y slavic íc h a má vý šku c c a 408 m. P řevý šenív rámc iob lastikrajinného rázu tedy dosahuje 280 m. D le vý škové členitosti má c entrální část ob lasti p řevý šení p řes 200 m na vzdálenost 4 km, a tím c harakter členité vrc hoviny . M aximální p řevý šení se nac hází mezi vrc hem P rosekaná u Brtnic e a dnem údolíJihlavy – 240 m. Smě rem k záp adu vý šková členitost klesá,p řevý šenídosahuje 150 - 200 m a reliéf má tedy c harakter p loc hé vrc hoviny . P ři jihozáp adním okraji a záp adně od mě sta Jihlavy p řevý šenídokonc e klesá p od 150 m a reliéftam má c harakter p ouze členité p ahorkatiny . O b last H orního P ojihlavíje v zásadě tvořena široc e otevřený m,ale p omě rně hlub oký m údolím Jihlavy tvaru stup ň ovitého „V “. H orní části svahů údolí Jihlavy jsou mírné a náležejí vlastně vy vý šeninám okolníc h vrc hovin. Smě rem dolů p řec házejí ty to svahy v malé p lošiny , do nic hž je vý razně zařezáno p omě rně úzké a nehlub oké vlastní údolí řeky . T oto vlastní údolí má hloub ku 40 – 100 m, vy stup ují v ně m ináp adně jší skály a p řidně má jen úzkou nivu. K ob lastináležejí iúdolí p řítoků Jihlavy a členitý reliéf souvisejíc í se zařezáním tě c hto toků. M írně odlišné je okolí mě sta Jihlavy , kde c hy b ě jí horní mírné svahy ,a ob last je tak tvořena jen vlastním úzký m údolím Jihlavy a erodovaný mip lošinaminad ním. Z p řítoků má nejvý razně jší a až 100 m hlub oké údolí říčka Brtnic e. I v tomto údolí se vy sky tují menší skály a b alvanové akumulac e. Jelikož údolí p roráží jihlavský sy enitový masív, má p omě rně velký sp ád a nad Střížovem Brtnic e tvoří souvislé p eřeje p řes vě tší b alvany . Ú dolí ostatníc h p řítoků Jihlavy mají zp ravidla ještě vě tší sp ád, ale vzhledem k malé vodnosti toků se jedná jen o menší b y střiny . V rc holy kop c ů p ři ob vodu ob lasti jsou zp ravidla p loc hé a b eze skal. V rc holy b líže vlastního údolí Jihlavy jsou sic e o ně kolik desítek až 100 m nižší, ale jsou vlivem hloub kové eroze okolníc h toků p odstatně vý razně jšía majíp omě rně ostré vrc holy . M ísty na nic h vy stup ujíimenšískály a akumulac e kamenů. Nejvý razně jším p říkladem tě c hto kop c ů je vy soká Bílá hora nad V ržanovem (659 m n. m.),z nižšíc h jsou to nap ř. P avlic e (551 m) a M álkův kop ec (540 m) nad D olním Smrčný m. Skály jsou v územívázány p ředevším na vlastníúdolíJihlavy a dolníúseky údolíjejíc h p řítoků. Ně které jsou vý razné a vy stup ujíz lesa (Zaječískok – skála vy soká 30 m,H elenínská skála,skály jv. od M alého Beranova). P od nimise nac házejímenšíakumulac e b alvanů. V ě tšíp ovrc hy kry té kameny a b alvany se však vy sky tujív lesíc h častě ji. P rotiK řemešnic ké ob lastije jic h však p odstatně méně . K antrop og enním tvarům náleží p ředevším značná p řestavb a reliéfu v mě stě Jihlavě a jejím b lízkém okolí, ať už jako důsledek středově ké tě žb y stříb ra neb o novově ké vý stavb y . T y p ic ké jsou i zářezy a násp y komunikac í, zvláště železnic e a silnic e ve vlastním údolí Jihlavy . K amenolomy jsou ojedině lé, vě tšinou malé,op uště né a zarostlé. V ě tší a náp adné kamenolomy jsou nad Rančířovem u Jihlavy , ve svahu údolí Jihlavy p od M . Beranovem, skry tý v b očním údolí je lom záp . od K amenic e. Soustavy
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 174
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ag rárníc h mezíjsou místy zac hovány na strmě jšíc h svazíc h p ob líž vlastního údolíJihlavy . Č asto na ně b y ly vy hazovány ikameny z p ole,dnesvě tšinou nejsou náp adné,mj. idíky p orostům dřevin na nic h. 5.1.2.2 Klimatické podmínky K lima území je mírně tep lé a vzhledem k nadmořské vý šc e i mírně suc hé. Je to důsledek p olohy ob lasti v mírném srážkovém stínu vy ššíc h částí V y sočiny . P růmě rné roční tep loty za ob dob í 1901 – 1950 p ři horníc h okrajíc h ob lasti b y ly mírně p řes 6 º C , v nižšíc h p olohác h na jihový c hodě ob lasti dosahovaly asi 7,5 º C . Srážky od nejvy ššíc h p oloh, kde dosahovaly ročníc h p růmě rů asi 670 mm klesaly smě rem k jihový c hodu na c c a 600 mm. D le Q uittovy klasifikac e ležívy ššíokraje ob lastiv mírně tep lé ob lastiM T 3,nižšíp olohy p řevážně v M T 5. M ístní klima ty to všeob ec né ry sy mě ní vlivem tep lotníc h inversí a exp ozičního klimatu různě orientovaný c h svahů, na nejvy ššíc h vrc holec h p ak zvý šenou vě trností. Nejsilně jší tep lotní inverse lze očekávat p řidně úzkého vlastního údolíJihlavy ,kde k akumulac ip roc hlazeného vzduc hu z okolíb ude p řisp ívat inedostatečný slunečnísvit,zvláště v c hladné p olovině roku. T ep lotníinverse v údolíBrtnic e nad Střížovem dokumentuje i vý sky t rostliny vy ššíc h p oloh – dříp atky horské. E xp oziční klima na rozdílod vy ššíc h p oloh V y sočiny zde hraje p odstatnou roli, a to zvláště na strmě jšíc h svazíc h v údolí Jihlavy a jejíc h p řítoků. Rozdíly v tep lotním p ožitku mezi jihozáp adně orientovaný mi svahy a svahy severový c hodními se v údolí Jihlavy p rojevují markantně i ve veg etac i; p odob ně i v údolí dolní Brtnic e. Na delšíc h odlesně ný c h svazíc h lze p ředp okládat stékání p roc hlazeného vzduc hu v noc i a vznik náznaků tep lý c h svahový c h zó n. D ůsledkem p olohy ob lasti ve srážkovém stínu je též menší ob lačnost a delší sluneční svit v tep lé p olovině roku,c ož dále zvy šuje tep lotníp ožitek zvláště níže p oložený c h míst na jihový c hodě území. 5.1.2.3 Hydrologické podmínky C elá ob last krajinného rázu náleží do p ovodí Jihlavy a tím do p ovodí D y je, M oravy a D unaje. Rozvodnic e s řekou Lab em p rob íhá p ři severní hranic i ob lasti. Rozsáhlé odlesně ní a odstraně ní p řekážek ury c hleného odtoku p ři p řívalový c h srážkác h vedlo v 80. letec h 20. století k ničivý m p ovodním;nejvíc e p ostižený m sídlem b y la Luka n./Jihlavou. Následně b y la alesp oň nad tímto sídlem realizována op atřeníke zp omaleníodtoku extrémníc h vod. V odníp rvky jsou v územízastoup eny p rameny ,drob ný miivě tšímip otoky ,říčkamiJihlávkou a Brtnic í a malou řekou Jihlavou. Stojaté vody jsou zastoup eny ojedině lý mip řevážně malý miry b níky . Silné a vý razné p rameny se v ob lastinevy sky tují. P ramenné úseky toků se skládají z vě tšího p očtu drob ný c h vý vě rů. V země dě lské krajině vě tšina p ramenišť zanikla meliorac emi a p ramenné úseky toků b y ly často zatrub ně ny . P rameniště v lesíc h jsou částečně zac hována, nejvy datně jší z nic h však jsou jímac ími ob jekty ob lastníc h vodovodů (nap ř. p ůvodně rozsáhlé p rameniště z. od H eraltic ). Zb ý vajíc í vodní toky v země dě lské krajině b y ly zp ravidla reg ulovány , i kdy ž b ez p oužití tvrdého op evně ní. Jihlava, Jihlávka i dolní Brtnic e mají částečně p řirozená širší kamenitá kory ta, v místec h menšího sp ádu se p ak ob jevují volné zákruty a náznaky meandrů. D ob ře p ozorovatelné jsou nap ř. Brtnic inad Rokštejnem. T ekouc í vody v p růb ě hu milionů let vy tvořily reliéf dnešní ob lasti krajinného rázu a dodnesjsou jeho osami,hlavníje samozřejmě řeka Jihlava. V odnítoky majítedy p ro krajinný ráz této ob lastip rvořadý vý znam. Ry b níků je v H orním P ojihlaví málo a b y ly p ostaveny víc eméně jen p ři okrajíc h ob lasti v p lošším reliéfu. Jsou p řevážně malé. K e středně velký m náležejí ry b níky na střední Brtnic i(Strážov, K ně žic ký ry b ník a Ry c hlovský ry b ník). M ajíp rotáhlý tvar daný údolím a p loc hu do 11 ha. Na menšíc h p otoc íc h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 175
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
v záp adní p loc hé částiob lastijsou p ostaveny imenší kaskády ry b níků. Nejvý znamně nší je kaskáda 7 malý c h istředně velký c h ry b níků na p otoc e v lesíc h jz. od mě sta Jihlavy . T y to ry b níky slouží odb ě ru p itné vody . Na levostranném p řítoku Jihlávky u osady O krouhlík je nesouvislá kaskáda 6 ry b níků, z nic hž vě tší slouží i rekreac i. P ě t drob ný c h ry b níků b y lo p ostaveno na P řísec kém p otoc e. Severový c hodně a vý c hodně od údolí Jihlavy je ry b níků či nádržek minimální p očet; p okud se vy sky tují,jsou malé a zp ravidla izolované. 5.1.2.4 Vegetace D le g eob ioc enolog ic ké klasifikac e náleží témě ř c elá ob last do 4. veg etačního stup ně – b ukového. P ouze jižní až záp adní svahy ve vlastním údolí Jihlavy a Brtnic e náležejí do 3. veg etačního stup ně – dub ovo-b ukového. Na nejvy ššíc h vršíc h záp adně od O kříšek lze p ozorovat náznaky 5. veg etačního stup ně – jedlovo-b ukového. D le g eob otanic ké klasifikac e p řevážnou část územíkry jíac idofilníb ikové b učiny ,p ouze na strmě jšíc h svazíc h mimo jižníkvadrant se p ředp okládajíkvě tnaté b učiny . Na jižníc h svazíc h údolí Jihlavy a Brtnic e jsou uvádě ny ac idofilní b ikové doub ravy . O d jihu do údolí Jihlavy u P řib y slavic zasahují černý šové dub ohab řiny . Na p rameništíc h jsou rekonstruovány olšiny , p odél vodníc h toků p otočníjasanové olšiny . O b last je dnesp řevážně odlesně ná,p odíllesů zde dosahuje asi20% a je tak jeden z nejnižšíc h v kraji. T o je o to p ozoruhodně jší,že reliéf je zde p omě rně členitý , se značný m p odílem strmě jšíc h svahů. V lesíc h zc ela dominujísmrkové kultury ,u okrajů lesů sp římě síb orovic e a b řízy . O dlišné je údolíJihlavy a dolníBrtnic e,zde na svazíc h jižního kvadrantu jsou vý znamně zastoup eny ičástečně p řirozené b ory , místy s p římě sí dub u a b řízy . T y p orůstají i skály v p řírodní rezervac i Zaječí skok záp adně od mě sta Jihlavy . V jihový c hodní části ob lasti se dokonc e vy vinuly vlivem hosp odaření i hab řiny , z nic hž nejznámě jší je c hráně na jako p řírodní p amátka H ab ří (s vý sky tem b ramb oříku evrop ského). Na severníc h svazíc h v zaříznutý c h údolíc h jsou ojedině le a malop lošně zac hovány částečně p řirozené suťové lesy sjavorem klenem a jasanem. Zb y tky b učin jsou vzác né,c hráně ny jsou nad H eraltic emina hranic isob lastíŽeletavska v p řírodníc h rezervac íc h U T rojáku a U římské studánky . T ravníp orosty jsou p růmě rně četné. Louky jsou vázany na dna malý c h,zp ravidla meliorovaný c h údolí a až na vý jimky nemají vě tší b iolog ic kou hodnotu. O dlišné jsou malé louky p řiokrajíc h lesů, ty jsou však ohroženy zarůstáním dřevinami. Relativně vý znamně jší jsou v ob lasti b ý valé p astviny , zvl. v členitém reliéfu na jihový c hodě . Nac házejíse na nic h vzác né a c hráně né druhy rostlin (hořeček český , hořec b rvitý );na b ý valé p astvině u V ržanova je c hráně n p orost jalovc e ob ec ného. 5.1.2.5 Př írodnídominanty P řírodní dominantou svého druhu je p ředevším široc e rozevřené a p omě rně hlub oké údolí Jihlavy mezi Bítovčic emi a P řib y slavic emi. D ominantou nadmístního vý znamu je i vlastní zaříznuté údolí Jihlavy , p roc házejíc í c elou ob lastí a též údolí dolní Brtnic e. V y soký c h a vý razný c h vrc hů není mnoho, náp adný je táhlý H olý vrc h (660 m) jihový c hodně od Jihlavy ,p řevy šujíc íp lošiny na severu o 100 –120 m. D ominantou nadmístního vý znamu je ikostelnívrc h nad ob c íV y soká Studnic e,avšak to p ředevším díky vě tšímu kostelu,který vý raznost vrc hu zdůraznil. D ominantou nadmístního vý znamu je ivy soká, relativně ostrá Bílá hora (659 m) nad V ržanovem a vrc h Zub rc a (612 m) na vý c hodní hranic iob lastiu Č ihalína. Z p ohledu od vý c hodu se jako dominanta jeví i p řevážně zalesně ný p loc hý hřb et mezi vrc holy Bab í hory a Salátový m kop c em (661m), vy stup ujíc í nad p loc hý reliéf v okolí O kříšek o 120 – 160 m. D ominantami místního vý znamu jsou nižší vršky v údolí Jihlavy (nap ř. Č ihalínský kop ec ) a p loc hé vrc holy kop c ů nad údolím (nap ř. M alín nad mě stem Brtnic í). K zajímavý m,leč vlivem omezené viditelnosti jen lokálním dominantám náležejí vě tší skály v údolí Jihlavy , p ředevším skály Zaječího
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 176
skoku. D ominantami místního vý znamu jsou i středně velké ry b níky na střední Brtnic i a soustava ry b níků u osady O krouhlík u mě sta Jihlavy . 5.1.2.6 Identifikované znaky charakteristika ú zemí)
př írodní povahy
a
jejich
př ítomnost
(Př írodní
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
Š iroké rozevřené a pomě rně hluboké údolí Jihlavy vytvářející přírodní osu východní č ásti oblasti
XXX
+
XX
2.
Zaří znuté úzké vlastní údolí Jihlavy a dolní Brtnice vytvářející osu celé oblasti
XXX
+
XX
3.
Skály v údolí Jihlavy a dolní Brtnice
XX
+
XX
4.
Peřeje Brtnice nad Střížovem
X
+
XXX
5.
Ř eka Jihlava s převážně přirozeným kamenitým korytem
XXX
+
XX
6.
Pomě rně ostré vršky v široké m údolí Jihlavy
X
+
XX
7.
Plošiny nad vlastními zaří znutým údolím Jihlavy
X
0
X
8.
Táhlé ploché nejvyšší vrchy oblasti
XX
0
X
9.
Mimo údolí naprostá převaha polí s nedostatkem dřevinné zeleně
XX
-
X
10.
Lesy převážně vázané jen na svahy údolí a nejvyšší hřbety
XXX
0
X
11.
Dominance jehlič natých lignikultur v lesích
XX
-
X
12.
Přítomnost fragmentů lesů s přirozenou dřevinnou skladbou
X
+
XX
13.
Rybníky rozptýlené po celé oblasti s výjimkou údolí Jihlavy a dol. Brtnice s doprovodem přírodní povahy
X
+
X
14.
Travní porosty na příkřejších svazích s č etným výskytem dřevin
XX
+
XX
5.1.2.7 Indiká tory př ítomnosti zvýšené př írodníhodnoty KR P řítomnost indikátoru je vy jádřena v následujíc ítab ulc e: přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO
NE
P.1
Přítomnost národního parku (NP) vč . ochranné ho pásma
X
P.2
Přítomnost chráně né krajinné oblasti (CHKO)
X
P.3
Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč . ochranné ho pásma
X
P.4
Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč . ochranné ho pásma
X
P.5
Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč . ochranné ho pásma
X
P.6
Přítomnost přírodní památky (PP) vč . ochranné ho pásma
X
P.7
Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 177
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P.8
Přítomnost ptač í oblasti (PO) sítě Natura 2000
X
P.9
Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)
X
P.10
Přítomnost skladebných prvků vyšších Ú SES (regionálních, nadregionálních)
X
P.11
Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)
X
5.1.2.8 Př ítomnost ú zemízvýšené př írodníhodnoty Velkoplošnázvláště chráně náú zemí
·
Nejsou vy hlášena
Maloplošnázvláště chráně náú zemí
·
P R Zaječí skok, P R V ílanec ké rašeliniště , P P P ahorek u V ržanova, P P P rosenka, P R Ú dolí Brtnic e,P P H ab ří,P P Na skaličc e,P P U rb ánkův p alouk, P P Na K op aninác h,P P Jalovec ,P R Na p odlesíc h,P R U římské studánky ,P P K amenný vrc h,P R U T rojáku
Př írodní parky
·
Nejsou vy hlášeny
Ú zemní systém ekologické stability Nadregionální biocentra
·
Š pič ák
Regionální biocentra
·
Vysoký kámen, Hůlová, Vlč í jámy, Za dvorem, Hovařesek, Křástkův mlýn, U trojáku
Nadregionální biokoridory
·
Mohelno, tento prvek Ú SES prochází v severní a střední č ásti oblasti
5.1.3 Kulturní a historickácharakteristika oblasti 5.1.3.1 Historický vývoj ú zemív širších souvislostech Nejstarší stop y p o člově ku v této ob lastip oc házejí z mladší dob ě kamenné. V okolí Luk nad Jihlavou b y ly nalezeny kamenný mlat z dob y s kulturou lineární keramiky a vrtaný kamenný nástrojz dob y s kulturou volutové keramiky . Jedná se však o ojedině lé nálezy . K e skutečnému, zp očátku jen p ozvolnému osídlování tě žko p řístup ného kraje došlo až ve 12. a 13. století. K olonizac e p ostup ovala vě tšinou p odélzemský c h stezek a tradičníc h ob c hodníc h c est. V ý znamný m zlomem ve vý vojiob lasti b y lo ob jevení ložisek stříb rný c h rud v okolí Jihlavy v p rvní p olovině 13. století. D o té dob y nevelkou osadu nahradilo ry c hle se rozvíjejíc í hornic ké mě sto s jednoznačnou p řevahou ně mec kého ob y vatelstva,které se za V ác lava I. stalo královský m horním mě stem (1247). O jihlavské stříb ro op íral svou moc také P řemy sl O takar II., které mě stu udě lil další vý sady , a jeho následovníc i. D íky tomu Jihlava p rosp erovala a b rzy se stala druhý m nejvě tším mě stem království, které p atřilo mezi nejmoc ně jší a nejvý stavně jší v zemi. Její vý znam p okleslkonc em 14. století, kdy začala tě žb a stříb ra up adat, nic méně zůstala hlavním c entrem H orního P ojihlaví. V e 13. a 14. století se rozvíjela i další c entra ob lasti– Brtnic e snedaleký m hradem Rokštejnem,P řib y slavic e,K ně žic e,H eraltic e,K amenic e, Luka nad Jihlavou. Závě r 14. a velkou část 15. stoletínarušovaly klid na Jihlavsku b oje. Ještě p řed vy p uknutím husitský c h válek zde p rob íhaly p ůtky mezi zdejší šlec htou, stojíc í vesmě s za králem V ác lavem IV ., a Jihlavou,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 178
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
která již tehdy p odp orovala Zikmunda. Za husitský c h válek se katolic ké Jihlavě p odařilo oc hránit mě sto díky smlouvě s Janem Žižkou (1423), ale zb y tek kraje válkami utrp ě l. Jihlava se dostala do sp orů sJiřím z P odě b rad,který jidvakrát ob léhal(1458 a 1471). Jeho války sM aty ášem K orvínem se op ě t dotkly c elého kraje;p ob ořen b y lnap říklad hrad Rokštejn čitvrz Bransouze. Následovalo víc e než sto let p oklidného hosp odářského rozvoje. Rozvíjelo se soukenic tví(Jihlava b y la jedním z nejvě tšíc h vý rob c ů sukna v zemi a část p rodukc e vy vážela i do zahraničí) či ry b níkářství. O drazilo se to na vý stavb ě a rozvojiJihlavy idalšíc h sídel. D ruhý m nejvý znamně jším c entrem ob lasti se stala Brtnic e,která v této dob ě sp ojena srodem V aldštejnů. O jejic h stavitelský c h aktivitác h svě dčí nap říklad renesanční p řestavb a zámku v Brtnic i či tvrze v K ně žic íc h. Rozvoji nezab ránily tomu ani dostičasté p ožáry ,p řinic hž mnohdy shořela velká část mě sta (1523 a 1551 Jihlava,1574 K amenic e). H osp odářskou p rosp eritu zastavila třic etiletá válka. V kraji se zejména v p osledníc h letec h války p ohy b ovalo velké množství vojska. Jihlava b y la ob ležena a p osléze ob sazena švédský m vojskem (1645) a p ozdě jiosvob ozena vojskem c ísařský m (1647). P o válc e b y lkrajznačně vy lidně ný (v Jihlavě p řežila p ouhá osmina ob y vatel), vě tšina sídel b y la velmi p oškozena, ně které vesnic e zc ela zanikly . O b nova a zahlazení škod trvalo víc e než sto let, ob čas je zb rzdily p ožáry či ep idemie (v roc e 1715 vy mřela vě tšina ob y vatelBrtnic e na mor). U ž p o b itvě na Bílé H oře p rob íhaly na Jihlavsku rozsáhlé konfiskac e majetku, p rotože vě tšina zdejší šlec hty se v té dob ě stejně jako samotná Jihlava hlásila k p rotestantům. Novímajitelé p oc házelivě tšinou z c iziny ,nic méně mnohé rody se zde usadily natrvalo a p odílelise na ob nově . Za zmínku nep oc hy b ně stojí rod C ollatů,který získalb rtnic ké p anství a držel je až do roku 1945. S intenzivní vý stavb ou v novém b arokním sty lu b y ly často sp ojeny c írkevní řády , které b y ly do kraje zvány kvůli ry c hlejší rekatolizac i. D o Jihlavy p řišli jezuité, kteří zde vy b udovali kostel, koleja g y mnázium, a kap uc íni, v Brtnic i p ůsob ili p avláni. D oc házelo rovně ž k p ozvolnému rozvoji různý c h hosp odářský c h odvě tví; jako zajímavost je možné zmínit založení p ap írny v P řib y slavic íc h (1690),jejíž tradic e v různý c h formác h p řežívá dodnes. P odstatné změ ny se stejně jako v jiný c h částec h země odehrávaly v souvislostisreformamiza vlády M arie T erezie a Josefa II. P o definitivním ukončena tě žb y stříb ra v okolí Jihlavy (1783) se hlavním ob orem stalo soukenic tví. D o Jihlavy b y li p ozváni nizozemští soukeníc i, jejic hž zkušenosti vedly ke zdokonalení vý rob y . Jihlava se ve druhé p olovině 18. století stala druhý m nejvě tším p roduc entem sukna v monarc hii. P rob íhaltaké rozvojdalšíc h odvě tví,ob jevily se p rvnímanufaktury ,b y ly b udovány vodní mlý ny , p ily , zařízení na zp rac ování země dě lský c h p roduktů, b y ly otevřeny lomy na kámen, změ nil se zp ůsob lesního hosp odářství. By lo zrušeno mnoho klášterů, jejic hž b udovy b y ly vě tšinou vy užívány armádou neb o p řemě ně ny na manufaktury . Jako T y to změ ny se odrazily ve vzhledu sídel. Rozvojzaznamenala v této dob ě Luka nad Jihlavou,která b y la v roc e 1775p ový šena na mě stečko a v roc e 1796 získala p rávo na konání5trhů ročně . V elký vý znam mě la vý stavb a komunikac í. Jihlavskem p roc házela c ísařská silnic e V ídeň - P raha, křižovaná v Jihlavě silnic í na Brno. V roc e 1871 b y la zp rovozně na trať ze Znojma do P rahy a v roc e 1887 trať z Jihlavy do jižníc h Č ec h. Se silnic emia železnic í p řišelrozvojp růmy slové vý rob y . P ro sídla, který mi komunikac e p roc házely (Jihlava, Luka nad Jihlavou), to znamenalo rozkvě t, zatímc o ta, který m se vy hnuly , p ostup ně ztrác ela na vý znamu a jejic h vý voj se vý razně zp omalil (Brtnic e, K amenic e). V e stejné dob ě jako železnic e se ob jevily p rvnítovárny ,ovšem vě tšírozvojtovárnívý rob y nastalaž ve 20. století.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 179
Jedním z ty p ic ký c h znaků Jihlavska b y la p řevaha ně mec kého ob y vatelstva,která trvala ještě v p rvníc h dvou desetiletíc h 20. století, tedy i p o vzniku samostatné Č eskoslovenské rep ub liky . T ep rve v roc e 1925p řešla sp ráva mě sta p o ob ec níc h volb ác h do český c h rukou a česká národnost získala ve mě stě mírnou p řevahu. Ú p lný konec ně mec kého živlu v c elém reg ionu p řinesl odsun ně mec kého ob y vatelstva p o 2. svě tové válc e. D alším etnikem ty p ic ký m p ro tuto ob last b y li Židé. Žili zde nep řetržitě už od středově ku a b y li nedílnou součástí zdejšího života. P raktic ky v každém vě tším sídle zůstaly zac hovány p řip omínky její existenc e, nap říklad židovský hřb itov v Jihlavě , kde žili nejp ozdě ji od 14. století, či v Brtnic i, kde žili nejp ozdě jiv 16. století. Židovské etnikum p raktic ky zmizelo za okup ac e a v p růb ě hu 2. svě tové války , p odstatná část nalezla smrt v nac istic ký c h konc entračníc h táb orec h. P oválečný vý voj b y l sp ojen s vý razný mi změ nami ve vzhledu krajiny v souvislosti s rozvojem p růmy slu, dop ravy (vý stavb a dálnic e P raha – Brno) a intenzifikac í země dě lské vý rob y (tradiční mozaiku p olí,luk a p astvin nahradily zejména v rovinatý c h částec h rozsáhlé p loc hy orné p ůdy ). 5.1.3.2 Identifikace dochovaných znaků historické povahy (Historická charakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
Dochované osnovy historické ho č leně né krajiny s fragmenty mezí a remízků
XX
+
XX
2.
Dochované historické objekty mě šťanských domů, sakrální architektury, veřejných budov a objektů lidové architektury
XX
+
XX
3.
Cestní síťvedená v původní historické stopě
XX
+
X
4.
Přítomnost historické osy býv. obchodní cesty (Haberská cesta)
XX
+
XX
5.
Přítomnost dochovaných bývalých panských sídel zámků, hradů, tvrzí, zříceniny hradů, klášterů
X
+
XX
6.
Dochované původní prostorové uspořádání sídel
X
0
X
7.
Přítomnost typických historických dominant krajiny
X
+
XX
8.
Dochované historické objety samostatných usedlostí, mlýnů, hamrů a objektů sakrální architektury ve volné krajině
X
+
X
1.
1
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.1.3.3 Typologie lidové architektury O b last H orní P ojihlaví se vy značuje p ředevším ty p olog ií domu Č eskomoravské vrc hoviny . V okolí Jihlavy (p odob ně jako na vý c hodním a jižním okraji O RP v linii T elč – T řešť) se p rojevuje lokální dob ová forma dy jsko-oslavského domu sledujíc í p ůvodní ob c hodní stezku. T ato forma se p rojevuje zejména svojí štítovou zástavb ou, domy jsou zdě né z kamene, smíšeného zdiva neb o vep řovic se
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 180
sedlový mistřec hami,p odle ty p u územíje kry ta šindelem (p ozdě jilep enkou a eternitem),v b ohatšíc h a úrodně jšíc h ob lastec h taškami. O sob itý m p rvkem, zejména u staveb vzniklý c h p o 2.p olovině 19.století, je zdě ný štít se slohový mi ohlasy ve štukové vý zdob ě . T ato místní dob ová forma p řesahuje území ob lasti a up latň uje se v ve vě tší části řešeného území. V okolí Jihlavy je vně jší vý raz sídel p oznamenán i vlivy ně mec ké středově ké kolonizac e, která se víc e či méně čitelně p rojevuje v urb anistic kém usp ořádání jader tě c hto ob c í – tzv. V nitřní Sudety . P odob ně jako u p ohraničního území se vy značuje c entrální část tohoto p rostoru c elkovou zanedb anostídoc hovaný c h staveb níc h ob jektů. 5.1.3.4 Komponované prostory a panská sídla, významné kulturní lokality a objekty v krajině Kulturně a historicky významné lokality kulturní krajiny Mě stské památkové rezervace (MPR)
Mě stské památkové zóny (MPZ)
MPR Jihlava
MPZ Brtnice
Vesnické památkové rezervace (VPR)
Vesnické památkové zóny (VPZ)
0
0
Lokality s cennou architekturou
Lokality s cennou lidovou architekturou
Jihlava, Brtnice
Louč ky, Suchá, Jestřebí, Rychlov, Střížov, Vržanov, Stříbrný dvůr, Chlum, Bradlo
Krajinné památkové zóny (KPZ)
Významné stavby v krajině
0
Mlýny
Národní kulturní památky
Archeologické lokality
0
Jihlava, Rokštejn, Brtnice
5.1.4 Současný stav krajiny P ředevším země dě lská p řevážně odlesně ná krajina, která je svý m usp ořádáním z velké části p odřízena silně se up latň ujíc í p řírodní ose řeky Jihlavy . C elé území se vy značuje četný mi kontrasty , zejm. v členitém reliéfu vůči zarovnaný m p ovrc hům, v p řítomnosti vy soc e hodnotný c h kulturníc h fenoménů vůči kulturně značně narušený m p rostorům, intenzivně vy užívané krajiny vůči doc hovaný m p řírodě b lízký m p rostorům. C elé území ob lasti je p rotnuto údolím řeky Jihlavy , jež utváříkrajinu c elého územíp odob ně jako řeka Svratka na sv. kraje,avšak v menším rozsahu. O b last je dnesp řevážně odlesně ná, lesy zůstaly zac hovány ve vy vý šený c h méně p řístup ný c h částec h a lemují hrany a svažité částizaříznutý c h údolí. D íky tomu v ně který c h místec h vzniká dojem lesnaté krajiny . Lesy mimo údolní p rostory jsou p ředevším v hosp odářské p odob ě , zatímc o v údolíc h lze sp atřit p orosty sp řírodě b lízkou skladb ou dřevin. P řevážně sečené kulturnílouky jsou soustředě ny na dna údolí a do svažitý c h méně p řístup ný c h odlesně ný c h p rostorů, na okraje sídel (staré zahrady , humna), okraje lesníc h p orostů a ně který c h p rostorů doc hovaného p ůvodního členě ní krajiny smezemia remízky (zejm. H orníSmrčné,V ržanov,D olné Smrčné,Bransouze). Ú zemílze z p ohledu usp ořádáníp loc h a základnístruktury krajiny rozdě lit na dva p rostory :
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 181
·
·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Jihlavsko - utvářené ty p ic kou strukturou intenzivně ob dě lávané země dě lské krajiny p otlačujíc í p ůvodní historic ké p rostorové členě ní krajiny sp řevažujíc í záhumenic ovou a traťovou p lužinou vy mezené zalesně ný mi horizonty . Jižně od Jihlavy se však nac hází p estrý p rostor vy tvářejíc íkrajinu slesy a ry b níky a drob ný mip odmáčený miloukamimeziH osovem, V y sokou Č ížovem a P op ic emi). Ry b níky p řevážně se díky umístě nído lesníc h p orostů v krajině neup latň ují. I tento p rostor je však vy p lně n stejný m ty p em země dě lské krajiny . Severně od Jihlavy se nac hází b rutálně zničený p rostor p ůvodně komp onované krajiny v okolí již v 19. stol. zničeného K arlova zámku svy b íhajíc ími alejemi zakončený mi dvojic emi b arokníc h domků. O sy alejí jsou dop osud p atrné. V p rostoru je vý rob ní areál. V okolí V ílanc e a C erekvičky lze sp atřit doc hované p rostory p ůvodního členě ní traťové p lužiny sp estře zarostlý mimezemiskeřia dřevinami. Ú dolí Jihlavy , Brtnic e a K ně žic kého p otoka zahrnujíc í p ředevším údolní p artie a navazujíc í členitou krajinu sdoc hovaný mi p rvky p ůvodního historic kého členě ní. Zatímc o horní p artie c elého území tvoří struktura sc elený c h b loků orné se všemi důsledky intenzifikac e země dě lské vý rob y ze 70. let min. stol. p otlačujíc í p ůvodní krajinnou strukturu sab senc í zeleně , vy značují se údolní p artie p estrou mozaikou krajiny sčetný mi doc hovaný mi p rvky p ůvodní krajinné struktury slesy a skalnímivý c hozy . V ý znamný mip rostory lze označit místa v okolí Ry c hova, K omárovic , Bransouz, D olní Smrčné, Č ic hova, H orní Smrčné a V ržanova sdoc hovaný mi p rvky p ůvodního členě ní krajiny , komp onovanou krajinu v okolí zámku v Brtrnic i, v Luc e nad Jihlavou a v P uklic i. Ú dolní p rostory jsou často narušeny c hatovou zástavb ou,u M alého Beranova je kamenolom.
V ý c hodní část území je utvářena velký mi nep ravidelný mi, g eometrizovaný mi, země dě lský mi, sc elený mi p loc hami vy mezený mi lesy vy tvářejíc íc h c harakter zarovnaný c h a mírně zvlně ný c h a vy klenutý c h p ovrc hů. H ranic e p loc h tvoří často p ravidelné oddě lujíc í linie částečně vedené p odél komunikac í, tec hnic ky up ravený c h vodotečí a okrajů lesníc h p orostů. P ůvodní členě ní krajiny je zejména v okolí Jihlavy značně p otlačeno. P rostor v okolí V ílanc e a C erekvičky je utvářen stejný m krajinný m ty p em, je však víc e p odřízen ose údolí Jihlávky a úžeji vy mezen lesními p orosty . Ně která vy vý šená místa p osky tují efektní p ohledy do krajinný c h sc enérií údolí Jihlavy (V ržanov, Bransouzský vrc h, M usilův kop ec , Strážnic e, Strážka u Brtnic e, Brtnic ký vrc h) neb o p růhledy do okolní krajiny zejména p ak na zalesně ná územíČ eřínku a Šp ičáku často zakončené dominantamizalesně ný c h kop c ů (Brtnic ký vrc h, p rostory v okolí V y soké) a k Arnolec ký m horám z vy vý šený c h míst v okolí Č ížova, Rančířova,Studénky ). V krajině v okolíJihlavy jsou četné drob né kamenolomy (Rančířov,K osov). Ú dolní p rostory Jihlavy a Brtnic e tvoří p estrá mozaika drob ný c h p loc h luk, lesů p oložený c h p odél údolní osy do svažitý c h p oloh sb ohatý mi b řehový mip orosty , místy se skalnímiútvary . Jihlava tvoří sp ec ific ká místa krajinného rázu utvářená rozličný mi údolními p olohami. K aň onovité údolí Brtnic e tvoří vý znamný p řírodní p rostor se skalními vý c hozy b ohatou veg etac í a zříc eninou hradu Rokštejn. Na samotné údolí Jihlavy a Brtnic e navazuje místy členitá krajina, kde se díky méně vhodný m p rostorům k úp lnému zorně nídoc hovaly p rvky p ředc hozíkrajinné struktury v p odob ě mezía remízků b ohatě zarostlý c h veg etac í. V okolí H orní Smrčné a V ržanova je krajina p řekvap ivě částečně doc hována v p estré drob né mozaic e p olí,luk a lesů. Struktura krajiny je p odřízena reliéfu, kdy zarovnané p ovrc hy a vy klenuté části jsou p řevážně utvářeny velký mi, nep ravidelný mi, g eometrizovaný mi b loky orné s menšími lesy , údolní p artie naop ak drob ný m členě ním p loc h vy tváří mozaiku sledujíc í p růb ě h osy údolí. O d této struktury se
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 182
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
odlišuje p rostor v okolí V ržanova a H orní Smrčné, který je naop ak p estřejší mozaikou lesů a p olí sloukamiv členitém reliéfu. M ísty je územírozrušeno drob ný mikamenolomy . Sídelní struktura je static ká, středisková, osídlení je orientováno na velká sp rávní c entra, není však vý razná středisková orientac e sídel. P řevažují sídla venkovského c harakteru umístě ná p odél údolní osy do dna údolí neb o jejic h okraje, v náhorníc h p olohác h p řevažujíc í sídla umístě ná do závě rů drob ný c h údolí. Sídelní struktura p oc hází p ředevším z ob dob í vrc holně středově ké kolonizac e území, jsou zde však sídla starší(p rosp ektorské osady ,kolonizačníc entra –Jihlava a okolí). D íky existenc itzv. vnitřníc h Sudet je c harakter ob c í p omě rně p estrý . Č ást venkovský c h sídel tvoří lánové ob c e, četné smíšené ob c e, návesní ulic ovky , hromadné vsi sp ůvodně úsekovou p lužinou a lesní návesní vsi sp lužinou záhumenic ovou. Sídla jsou orientována p ředevším na stará sp rávní c entra: Jihlavu, Luku nad Jihlavou, Brtnic i, K amenic i, která se vy značují doc hovaný mi historic ký mi jádry , mě stskou strukturou zástavb y . Jihlava tvoří z p ohledu mě řítka kraje vý znamný urb anizovaný p rostor s p růmy slový mi okraji. Nejvý znamně jší sídelní ob raz v krajině tvoří mě stská zástavb a Brtnic e. V enkovská sídla v okolíJihlavy jsou v současné dob ě atakována novou vý stavb ou z p osledního ob dob í narušujíc íp ůvodníp rostorové usp ořádání,trp íiarc hitektonic ká kvalita p rostoru díky neresp ektování základníc h zásad vy c házejíc íc h sty p olog ie lidového domu. M ě sto Jihlava se vy značuje kontrastem témě řintaktně doc hovaného historic kého jádra sp anelovou zástavb ou nový c h čtvrtía p růmy slový mi zó nami v okraji díky čemuž ztratilo ty p ic ký ob raz sídla v krajině . P řestože p řevažuje země dě lské vy užití krajiny je v území mnoho drob ný c h p růmy slový c h p rovozů a drob ný c h p růmy slový c h c enter. Ú dolní p rostory jsou často osazeny doc hovaný mi b udovami vodníc h mlý nů dnes užívaný c h víc e k b y dlení a rekreac i. V ob lasti se až donedávna doc hovalo ně mec ké p rostředí. O dsun sudetský c h ně mc ů se p rojevuje v území dodnes zanedb aností mnoha historic ký c h ob jektů p řip omínajíc í p ohraniční Č R. V si jsou dnes dop lně ny o další vý stavb u, v klasic ký c h p ostup ný c h kroc íc h zap lň ujíc í náves, ob estavujíc í vý jezdové silnic e a nakonec , za soc ialismu zap lň ujíc í soustředě nou zástavb ou, b ý valé „zb y tečně velké“ zahrady . M noho vsí je dop lně no velký m ag roindustriálním areálem země dě lský c h středisek. M noho sídelje dop lně no vzrostlou zelení,jež dotváříob raz sídla a p otlačuje up latně nínec itlivý c h ob jektů. K omunikac e jsou stále vedeny v p ůvodní historic ké stop ě vy jma p rostorů v okolí Jihlavy (dálniční p řivadě č, z. ob c hvat mě sta) p rob íhajíc í linie dálnic e D 1 tvoříc í vý znamnou b ariéru v území. O kraje mnoha silnic dotváří p řevážně rozvolně ná stromořadí místy tvořená ovoc ný midřevinami,místy však alejemisletitý mimohutný mistromy (nap ř. alejStonařov – K ně žic e, u Svatoslavi). Nep říliš p ozitivně se up latň uje p ostup ná p řemě na komunikac e Jihlava Znojmo na dálkový tah vy značujíc í se silný m p rovozem. T y p ic ký mi p ozitivními p rvky krajiny H orního P ojihlaví jsou p řírodní p rostory údolníc h p artií a meandrujíc í toky , ry b níky sdop rovodnou veg etac í, stromořadí svě kovitý mi dřevinami p odél komunikac í,dominanty kostelníc h vě ží(ne však tak časté jako nap ř. na Žď ársku),doc hované p rostory komp onované krajiny navazujíc í na p anská sídla, historic ká mě stská jádra, doc hované p rostory vesnic ký c h sídel. Zajímavý mijsou p ozůstatky p o tě žb ě rud. C elkovou hodnotu krajinného rázu snižují p ředevším stále se silně up latň ujíc í důsledky intenzifikac e země dě lské vý rob y ze 70. let min. stol. (b loky orné, meliorac e, g eometrizac e, země dě lské areály ), dominanty komínů (zejména Jihlava), halové ob jekty velkého ob jemového a p rop orčního mě řítka v okrajíc h sídel a ve volné krajině , velké frekventované komunikac e sdop rovodný mi p rvky (čerp ac í stanic e,reklamníb illb oardy ).
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 183
5.1.4.1 Kulturnídominanty M ohutný areálzámku v Brtnic i dominanta areálu zámku v zeleni sp rotip ó lem mohutné stavb y c hrámu a dominanta farního c hrámu sv. up latň ujíc í se v krajině z vy vý šený c h p oloh v okolí mě sta. Zámek je v zanedb aném stavu. Jakub a Ap oštola K ostelsv.Jakub a V ě tšího ve V ílanc i
D ominanta b arokně p řestavě ného p ův. g otic kého kostela na návršísc hrámový m okrskem.
K ostelSv. Bartolomě je v Luc e nad Jihlavou
D ominanta b aroknívě že kostela up latň ujíc íse v místě krajinného rámc e ob c e.
O b rázek 19: T y p ic ký ob raz sídla Brtnic e sdominantou zámku a kostela.
5.1.4.2 Identifikované znaky kulturní povahy a jejich př ítomnost v souč asné krajině ú zemíoblasti (Kulturnícharakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
-
X
1.
Rozsáhlé půdní bloky převážně zorně né vyznač ující se geometrizovanými okraji nesoucí důsledky intenzifikace země dě lské výroby (meliorace, technické úpravy vodních toků… )
2.
Hospodářský charakter lesních porostů vyznač ující se průseky, pravidelnými okraji a převahou lignikultur
XX
-
X
3.
Sídla venkovské ho typu s narušenou strukturou původního uspořádání usedlostí nevhodnými dostavbami
XX
-
X
4.
Stromořadí doprovázející komunikace
XX
+
X
5.
Nadmě rně frekventované komunikace a dálkové komunikace I. třídy a dálnice
XX
-
X
6.
Necitlivě prostorově a architektonicky řešené dostavby sídel s novostavbami z dané ho období, technické úpravy toků a návesních rybníků (betonové požární nádrže)
XX
-
X
7.
Sídla venkovské ho typu převážně v původním prostorové m uspořádání zachovávající svůj typický charakter s dochovanými objekty lidové architektury
X
+
X
8.
Průmyslové zóny, agroindustriální areály na okraji mě st a ve volné krajině vyznač ující se kontrastním mě řítkem, objemem hmot a proporcemi
X
-
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 184
klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí 9. 10.
dle významu
dle projevu
dle cennosti
X
+
X
X
-
X
Drobné rybníky a jejich soustavy a malé vodní nádrže s doprovodnou zelení a břehovou vegetací Liniové objekty dálkové ho vedení (VVN, VN) s příhradovými stožáry, stožáry GSM a necitlivě ztvárně né a umístě né vysílač e
11.
Ovocné sady, ovocné dřeviny doprovázející komunikace
X
+
X
12.
Chatové osady a jednotlivé chaty v přírodních a krajinářsky hodnotných scené riích
X
-
X
XXX zásadní
+ pozitivní
XX spoluurč ující
Legenda:
- negativní 0 neutrální
X doplňující
5.1.4.3 Indiká tory zvýšené krajinné ho rá zu
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
kulturní hodnoty krajiny zvyšující estetickou hodnotu přítomnost indikátoru
K
Indikátory př ítomnosti hodnot kulturní a historické chraktertistiky
v řešené m území
ANO
NE
K.1
Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč . pam. ochranné ho pásma (POP)
X
K.2
Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč . navrhované a POP)
X
K.3
Přítomnost mě stské památkové rezervace (MPR)(vč . navrhované a POP)
K.4
Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč . navrhované a POP)
K.5
Přítomnost mě stské památkové zóny (MPZ)(vč . navrhované a POP)
K.6
Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.7
Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč . navrhované )
X
K.8
Přítomnost kulturní nemovité památky (vč . navrhované a POP)
X
K.9
Přítomnost regionu lidové architektury
X
K.10
Přítomnost archeologických lokalit
X
X X X
5.1.5 Prostorové vztahy, mě ř ítko krajiny a vztahy v krajině C elé území se vy značuje kontrasty zarovnaný c h p ovrc hů velkého mě řítka vůči drob nému až místy střednímu mě řítku p rostorů v členitém reliéfu, vy soc e estetic ky hodnotný c h p rostorů skomp onovaný mi úseky krajiny (nap ř. Brtnic ko, okolí Luky nad Jihlavou) vůči p římě stský m p růmy slový m zó nám a nevzhledný m země dě lský m areálům ve volné krajině , stejně jako kontrast země dě lské krajiny p oničené intenzifikac í země dě lské vý rob y vůči maleb ný m p rostorům sdoc hovaný mip rvky p ůvodníhistoric ké hodnoty krajiny .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 185
C elý p rostor ob lasti lze rozdě lit na dvě části: okolí mě sta Jihlavy vý znamně ovlivně né mě stskou ag lomerac í a území vý razně p odřízenému řec e Jihlavě , která vy tváří ve svém okolí členitou krajinu. P rostor ob lasti se p řevážně svažuje ke středu údolí. V ě tšinu p rostorů ohraničují nízké vy mezujíc í často vrstvené horizonty na z. a j. straně p řevážně zalesně né vě tšinou b ez p řítomnosti vý razně se up latň ujíc íc h dominant. Z mnoha vy vý šený c h míst jsou p atrné p růhledy do okolní krajiny , která se otevírá v ně kolika p lánec h na z. zakončené často dominantamizalesně ný c h kop c ů v ob lastiŠp ičáku a Č eřínku. Zatímc o náhorní p olohy p osky tují velké množství p růhledů do krajiny okolníc h ob lastí, jsou údolní p rostory vy mezeny jednoznačně čitelný mihorizonty místy zalesně ný mi, které tvoří p omy slná hrana údolí. D íky tomu jsou údolní p olohy tvořeny sledem mnoha drob ný c h intimníc h míst, které sp ojuje základníznak řeky Jihlavy sdop rovodnou zelenív údolním p rostoru. M ě řítko krajiny je ovlivně no p ředevším velký mi b loky orné, vy mezený mi lesy a nezalesně ný mi horizonty sp růhledy do vzdálený c h sc enérií. V okolí Jihlavy lze vnímat velké mě řítko, na rozdíl od toho v údolníc h p rostorec h je mě řítko p řevážně drob né. M ísta sdoc hovaný mi p rvky historic ké struktury krajiny se vy značujíc íse drob ný m členě ním p loc h utvářídrob né mě řítko. V ě tšina sídel je p oničena novostavb ami ze 70. let min. století a též současnou vý stavb ou vázanou p ředevším na Jihlavu. K nejvý znamně jším p rostorům p atří Brtnic ko smonumentální dominantou soub oru staveb zámku a c hrámu zasazený c h v komp onované krajině navazujíc ího p arku p řec házejíc ího drob ný m údolním p rostorem kaskádou ry b níků do krajiny . M nohem méně se up latň uje p odob ný p rostorkomp onované krajiny v okolízámku v Luc e nad Jihlavou. V ý znamné vy hlídkové b ody jako referenční místa vnímání ob razu krajiny a c háp ání krajinné sc ény ob lasti jsou umístě ny p ředevším do vy vý šený c h náhorníc h p oloh a okrajů údolí. P ředevším jde o p rostory v okolí Zaječího skoku, vy vý šené p rostory nad Studénkami, Brtnic ký vrc h, vrc h Strážka u Brtnic e,Salatův kop ec ,Strážnic e (v. od Brtnic e),Bransouzský vrc h,P ahorek u V ržanova, P řístup né rozhledny : Brána M atky Božía mě stské op evně ní
P O LO H A:
RO ZH LE D :
P ŘÍST U P :
V ý hled na urb anizovaný p rostor a historic ké jádro Jihlavy sdrob ný mi p růhledy do okolníkrajiny
P řístup ná denně .
H istoric ké jádro Jihlavy .
5.1.5.1 Identifikace znaků prostorové povahy, měř ítka a vztahů v krajině klasifikace znaků
Znaky prostorové povahy, mě ř ítka a vztahů v krajině
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
Kontrastní uplatně ní země dě lských ploch zarovnaných povrchů s ponič enou původní strukturou vůč i malebným č ástem údolí a míst s dochovanými prvky původního č leně ní krajiny
XX
-
X
2.
Negativně se uplatňující vliv mě stské jihlavské aglomerace v necitlivé výstavbě v okolních sídlech, průmyslových zónách narušujících krajinářsky hodnotné prostory
XX
-
XX
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 186
klasifikace znaků
Znaky prostorové povahy, mě ř ítka a vztahů v krajině
dle významu
dle projevu
dle cennosti
X
+
XX
3.
Přítomnost zámě rně komponovaných prostorů krajiny ovlivňujících okolí
4.
Dominanty Š pič áku a Čeřínku uplatňující se v průhledech, místy uzavírající horizonty nenarušené kontrastními prvky
XX
+
X
5.
Členité vymezující horizonty údolí
XX
+
X
6.
Uzavřenost údolních prostorů s převažujícími znaky přírodní povahy vytvářejícími dojem přírodní krajiny
XX
+
X
7.
Pestrá mozaika lesů, polí a luk v prostorech s dochovanými prvky původního č leně ní krajiny
XX
+
X
8.
Střední a drobné mě řítko údolí a navazujících č lenitých prostorů zvyšující malebnost krajinné scé ny spolu s prvky přírodní povahy zvyšující harmonické mě řítko krajiny
XX
+
X
9.
Přírodní charakter vodních toků a jejich břehů a ně kterých lesních partií
XX
+
X
10.
Výrazné kulturní dominanty vytvářející typický obraz sídla a jejich zapamatovatelná konfigurace
X
+
XX
11.
Velmi přemě ně né formy a struktura zástavby vě tších obcí
XX
-
X
12.
Nesourodost rekreač ní zástavby bez architektonických hodnot v údolích a v okolí rybníků
XX
+
X
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.1.6 Narušení krajinného rázu × × × × × ×
V ý razné p otlačení p ůvodního středního mě řítka krajiny utvářeného členě ním p ozemků p lužiny sídla důsledky intenzifikac e země dě lské vý rob y . G eometrizac e krajinný c h složek Nec itlivě umístě ná a řešená zástavb a 70. let min. stol. v sídlec h H alové ob jekty v p ohledově exp onovaný c h místec h b ráníc íp růhledu do krajiny čip ohledu na ty p ic ký na ob raz M ísty vý razná p řítomnost g lob ální vrstvy v p odob ě log istic ký c h c enter v okolí dálnic e D 1 a mě sta Jihlava K amenolomy
5.1.7 Citlivost ú zemí Z p ohledu vý stavb y ×
Nevhodné kontrastní p rostorové řešení vý stavb y nenavazujíc í na p ůvodní urb anistic kou strukturu ob c e vy p lý vajíc íz jejího založení
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 187
× × × × × ×
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Narušení ty p ic ký c h dominant a krajinářsky c enný c h p rostorů dominantami tec hnic istní p ovahy Nec itlivé dostavb y p roluk v zastavě ný c h částec h venkovský c h sídel Nec itlivé p řestavb y p ůvodníc h ob jektů lidové arc hitektury čihistoric ký c h b udov sídel Zastavovaníty p ic ký c h p růhledů z p rostoru sídla do krajiny Zastavovánívolné krajiny nadmě rný miob jekty V ý stavb a rekreačníc h c hat a domů b ez vnitřní vazb y na sídlo v p řírodníc h a krajinářsky c enný c h p rostorec h krajiny
Z p ohledu změ ny vy užitíúzemí × ×
× × ×
U misťovánívertikáltec hnic istníp ovahy do krajinářsky hodnotný c h p rostorů Zakládání vě trný c h farem na vý rob u el. energ ie v krajinářsky exp onovaný c h vy vý šený c h p rostorec h neb o jejic h oc hranný c h p rostorec h, zamezení up latně ní staveb v historic ký c h jádrec h sídel,v krajinářsky estetic ký c h sc enériíc h V ý stavb a log istic ký c h c enter, p růmy slový c h zó n a halový c h ob jektů narušujíc í krajinářsky hodnotné p růhledy a ob razy sídel Zalesň ováníkvě tnatý c h luk Zámě ry devastujíc íneb o vý razně p otlačujíc ídoc hované frag menty p řírodníc h p rostorů
5.1.8 Opatř ení k ochraně podmínky OKR
pozitivních hodnot krajinného rázu, ochranné
V ob lastikrajinného rázu je třeb a db át na minimalizac izásahů a zac hovánívý znamu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní neb o sp oluurčujíc í p ro ráz krajiny a které jsou dle c ennostiv rámc i státu či reg ionu jedinečné neb o vý značné. Jedná se o následujíc í zásady oc hrany krajinného rázu, z nic hž ně které jsou ob ec ně p oužitelné p ro oc hranu p řírody a krajiny a ně které p ro územně p lánovac í činnost: ·
· ·
·
· ·
·
Zohledně ní vý znamu a c ennosti údolníc h p rostorů v lesníc h hosp odářský c h p lánec h, v tec hnolog ii údržb y a manag ementu krajiny k zajiště ní zac hování estetic ký c h hodnot údolníc h p rostorů. O c hrana veg etačníc h p rvků liniové zeleně p odél komunikac í, vodníc h toků a vodníc h p loc h jakožto důležitý c h p rvků p rostorové struktury a znaků p řírodníc h hodnot. Resp ektovánídoc hované a ty p ic ké urb anistic ké struktury . Rozvojvenkovský c h sídelb ude v c enný c h p olohác h orientován do současně zastavě ného území (sresp ektováním znaků urb anistic ké struktury ) a do kontaktu se zastavě ný m územím. Zac hování dimenze, mě řítka a hmot tradiční arc hitektury u nové vý stavb y situované v c enný c h lokalitác h se soustředě ný mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s c ennou lidovou arc hitekturou b ude nová vý stavb a resp ektovat ib arevnost a p oužitímateriálů. Zac hování mě řítka a formy tradičníc h staveb p ři novodob ém arc hitektonic kém vý razu u nové vý stavb y v p olohác h mimo kontakt sc ennou lidovou arc hitekturou. Rozlišování takový c h zó n ve struktuře ob c í, které zac hovávajíc í znaky historic kého c harakteru ob c e a v p olohác h mimo kontakt s tě mito zó nami up latň ovat diferenc ovaný p řístup k reg ulac izástavb y . O mezení možnosti umístě ní staveb a tec hnic ký c h zařízení vý škového c harakteru (vý ška p řes 20 m na volném p rostranství neb o p řes 8 m nad ob klop ujíc í lesní p orost) na
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 188
· ·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
exp onovaný c h horizontec h (navazujíc í hřb ety , p rostory sdoc hovaný mi strukturami p ůvodního členě ní krajiny , rekreační p rostory j. od Jihlavy , hrany údolí, v okolí Brtnic e sdominantou zámku a kostela). Zac hování siluet a c harakteru okrajů ob c í s c ennou arc hitekturou, urb anistic kou strukturou a c ennou lidovou arc hitekturou. D b át na zac hováníhistoric ký c h krajinný c h úp rav a na strukturu kulturníkrajiny .
5.1.9 Seznam a ochrana vymezených specifických míst krajinného rázu (SMKr) 5.1.9.1 Místo krajinné ho rá zu HorníSmrč né , Chlumský potok P rostor svý znamný m p odílem doc hovaný c h p rvků historic kého usp ořádáníkrajiny v krajinném rámc i vsi H orní Smrčné a jeho b ezp rostředním okolí v p rostoru údolí řeky Jihlavy se dvě ma p řítoky zaříznutý c h p otoků. Ú zemínavazuje na p rostor v okolíV ržanova. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Levostranné, ve svazíc h zalesně né, p artie údolí Jihlavy v okolí vsi Smrčné zahrnujíc í krajinný rámec sídla a jeho souvisejíc íokolísúdolímidrob ný c h p řítoku Jihlavy dop rovázený mip ásy lesníc h p orostů a odlesně né p rostory v okolí vsi sčetný mi vzrostlou veg etac í zarostlý mi kamenic emi a mezemi. O dlesně né p rostory vy p lň ují p astviny střídajíc í se se zorně ný mi p loc hami. Zeleň dotváří ob raz sídla Smrčné, dop rovází vě tšinu komunikac í ve stromořadíc h a též b řehy drob ného ry b níku v okraji sídla. V území je vy hlášena p řírodní p amátka H ab ří hájíc í velmi zac hovalý , nejvý še p oložený hab rový les. Sídlo H orní Smrčné je zasazeno do závě ru údolí drob ného p řítoku C hlumec kého p otoka. P rostor zahrnuje též údolíC hlumského p otoka slemem zap ojený c h p orostů a luk a p astvin ve stráníc h. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu H istorie území je sp jata p ředevším se vznikem vsí H orní Smrčné, D olní Smrčné, C hlum, Radošov a V ržanov. T y to vsi b y ly založeny p ravdě p odob ně ve 14. století jako osady a jejic h založení b y lo inic iováno z třeb íčského kláštera v rámc i kolonizac e území. H orní Smrčné p ředstavuje ty p ic ké venkovské sídlo založené v ob dob íp ozdnístředově ké kolonizac e. P ozdě jším sp rávním c entrem území b y la p ravdě p odob ně K amenic e (hrdelní p rávo, trh). Sídlo p ředstavuje p omě rně doc hovanou lesní lánovou ves, p ozdě ji dop lně nou nový mi staveb ními ob jekty v okraji sídla. Staveb ní ob jekty sídla p ředstavují p ředevším tradiční venkovské země dě lské usedlostia dvory se sedlovou střec hu červené či šedivé b arvy . K rajinný rámec sídla odp ovídá p ravdě p odob ně nep ravé traťové p lužině vy tvářejíc í ob raz sídla v krajině . D ominantním p rvkem jsou doc hované p rvky historic kého usp ořádání krajiny , které kontrastují sodlesně ný mi p rostory okolníc h krajin rep rezentovaný c h sc elený mi zorně ný mi b loky . P řevážně drob né komunikac e sp ojují sídlo sRadošovem a hlavní komunikac í na K amenic i. Sp ojení sokolní krajinou je zp rostředkováno doc hovaný mi úvozový mi c estami. V údolí C hlumského p otoka je doc hován p rostor P avlovského mlý na. Kulturní ch arak teristik a územ í K rajina je utvářena země dě lskou krajinou, mozaikou lesů, p olí a luk zasazenou do členitého reliéfu údolí. P řevažujíp astviny střídajíc íse sornou v rovinatě jšíc h částec h. V c entru p rostoru je zasazeno do závě ru údolí venkovské sídlo utvářené p řízemními ob jekty se sedlovou střec hou, jejic hž usp ořádání není na p rvní p ohled čitelné. Na severový c hod od sídla se nac hází drob ná osada P roseniska sestávajíc í ze země dě lského dvora a v současné dob ě ně kolika c hat. Rekreační c haty jsou četný mi ob jekty v okrajíc h lesů nad údolím. K rajinou p roc hází ně kolik drob ný c h c est a silnic e. D oc hovaný
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 189
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p rostor P avlovského mlý na na C hlumec kém p otoc e p ředstavuje ně kolik ob jektů svodní nádrží a usedlostíse sadem na okrajizahrady . Vztah y a m ěřítk o K rajina vy mezená údolnímip artiemiúdolí Jihlavy , C hlumského p otoka a drob ný c h p řítoků p od Bílou horou. V horníc h p olohác h jde o částečně otevřený p rostor p osky tujíc í maleb né vý hledy do okolníc h vrc hovin. D oc hovaný vztah sídla a jeho krajinného rámc e daný existenc í úvozový c h c est a doc hovaný mi p rvky historic kého usp ořádání krajiny sresp ektováním p řírodního p rostředí vy tváří harmonic ké vztahy v krajině . Sídlo H orní Smrčné a jeho zástavb a ty p ic ký c h usedlostí dop rovázený c h vzrostlý mi stromy a zeleň v okrajíc h sídla jsou důležitý m artefaktem venkovské krajiny sharmonic ký mi vztahy . D ůležitý je kontrast mě řítek a otevřenosti krajiny . Zatímc o údolní p rostory p ředstavují p ředevším uzavřený krajinný p rostor sdílčími p růhledy v ose údolí a malé mě řítko, vy vý šené p olohy nad údolím p osky tujírozhledy do okolníkrajiny a dojem mě řítka díky tomu mě níve střední až velké díky vzdálený m horizontům. H orizonty údolníc h p artií jsou p řevážně zalesně né, horizonty vzdálený c h míst jsou často otevřené a mnohdy skládané za seb ou. K rajině dominuje základní osa údolí Jihlavy , která nese usp ořádání skladeb níc h částí i smě ry p růhledů v krajině . M aleb nost p rostoru jako c elku je umoc ně na zelenív krajině ,která dop rovázínejen okraje sídla,údolí, ale též meze, kamenic e a komunikac e. D rob né p olní (úvozy ) c esty v krajině dotváří její maleb nost a p rostup nost. Negativní prvk y · nevhodné dostavb y v sídle b ez kontextu a resp ektováníp rop orc ía mě řítka tradičníc h ob jektů · c haty ve volné krajině mě níc ívý raz p řírodníc h p rostorů
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 190
Vy m ezení m ísta
M ap ka 28: V y mezení místa krajinného rázu (zeleně ) zahrnujíc í údolí C hlumec kého p otoka a p rostor H orního Smrčného.
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Relié f údolí Jihlavy s přítoky, s náhorním prostorem Lesní porosty doprovázející svažité prostory a vymezující drobná místa Ú dolní niva řeky Jihlavy s přírodními partiemi Ú dolí Chlumské h a Smrč enské h potoka s břehovými porosty Zeleň doprovázející dochované prvky historické ho č leně ní Louky a pastviny vytvářející trvalé travní porosty ve svažitých partiích Stromořadí podé l komunikací Dochované č etné prvky historické ho č leně ní krajiny (meze, kamenice) vytvářející malebný charakter krajiny Venkovské sídlo v převážně tradič ním uspořádání Osada Proseniska se země dě lským dvorem Areál Pavlovské ho mlýna Chaty v krajině v okrajích lesů a v údolí Ú vozové cesy Nevhodné dostavby v sídle Drobný rybník s břehovými porosty Nerušené průhledy na krajinné scené rie Harmonický vztah sídla a využití krajiny s přírodními podmínkami Malebný typický obraz sídla v krajině Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy Členité okraje lesů s listnatými dřevinami Mozaika krajiny střídajících se ploch Nevhodně situované země dě lské stavby ve volné krajině v údolí
Význam XXX XX XX XX XX XX XX XXX
Projev + + + + + + + +
XX X X XX XX X X XX XXX XX XX XX XX X
+ + + + + + + + + + + -
Cennost X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 191
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů snižujíc ím p řírodníc harakterúzemí,zamezenívý stavb ě nový c h c hat v c elém p rostoru ü Zac hovat p řírodníc harakter údolníc h p artií ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie ü Zac hovat c haraktersídla,zamezit nevhodný m dostavb ám a rozšiřovánízastavě ného území ü C hránit a zac hovat p odílzeleně v krajině iv sídle ü Zajistit oc hranu p rostoru P avlovského mlý na isamot v krajině p řed nevodný m zastavě ním ü C hránit a zac hovat ty p ic ké usp ořádáníkrajiny skamenic emia mezemisúvozový mic estami odp ovídajíc ího mě řítka ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině 5.1.9.2 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíJihlavy I. U c elený p rostor zaříznutého údolířeky Jihlavy c harakteristic ký svý m usp ořádáním p odélúdolníosy a b ezp rostřední údolní krajinou mezi ob c emi Bransouze a P řib y slavic e vy značujíc í se doc hovaný mi p rvky historic kého členě ní krajiny , venkovský mi sídly a mlý ny p oložený mi v údolí, dominantami okolníc h kop c ů. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í P omě rně hlub oko zaříznuté údolí řeky Jihlavy sčetný mi p ravoúhle nasedajíc ími p řítoky p otoků, jež sp olečně sřekou Jihlavou vy modelovaly kop c ovitou krajinu p oloženou p odél hlavní údolní osy . Základním p řírodním fenoménem krajiny je v mnoha místec h reg ulovaná řeka Jihlava vy tvářejíc í údolní nivu, dop rovázená kulturnímiloukamia úzký m lemem b řehový c h p orostů a místy skalkamia skalními vý c hozy . K amenité kory to řeky i p řes reg ulac i řeky p ůsob í p řírodním c harakterem, který umoc ň ujízac hované částimeandrujíc ího toku. Jihlava sp olu sp řítoky v c elém p rostoru vy tvořila úzký p ás odlišné krajiny sčlenitý m reliéfem. P řírodní c harakter mnoha sc enérií tvoří kromě říční nivy sřekou,četné lesníp orosty ve svazíc h a okolníc h kop c ů,zeleň dop rovázejíc íliniové ob jekty v krajině , zejména četné meze a kamenic e, komunikac e a náhony , hranic e p ozemků, zeleň v okrajíc h sídel a v sídlec h, solitéry v krajině , louky . P řírodní c harakter umoc ň uje reliéf krajiny údolí a její mě řítko. Zaříznutá údolídrob ný c h p řítoků Jihlavy jsou lemována lesnímip orosty . Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Řeka Jihlava b y la důležitý m komunikačním p rostorem v dob ác h kolonizac e území třeb íčský m klášterem. T řeb íčskému klášteru v území p atřila řada vsí. P odél Jihlavy b y la vedena stezka p ravdě p odob ně ještě p řed kolonizac í a v území b y lo ně kolik p rosp ektorský c h osad. Stezka souvisela sob c hodnímic estamilokálního vý znamu navazujíc ímina H ab erskou ob c hodnístezku. T rvalé osídlení v území je p omě rně staré. Ú zemí je p ravdě p odob ně osídleno již od 12. století a jeho kolonizac e b y la sp ojena zejména střeb íčský m klášterem, který mimo jiné p odélJihlavy zakládalřadu vsí p ředevším na levém b řehu Jihlavy . P ravý b řeh b y l sp ravován z b rtnic kého p anství. Řada vsí v údolí b y la díky tomu rozdě lena na dvě samostatné části (Bransouze, Č íc hov, P řib y slavic e) a toto rozdě lení je na zástavb ě dodnes p atrné. K e sloučení ob c í došlo až v 19. století. V p olovině 13. století b y ly sp rávním střediskem rozsáhlého území P řib y slavic e,kde již ve 12. století je datována stavb a kostela. T y však o sto let p ozdě jiztratily svou samostatnost a staly se až do roku 1848 součástíp anstvíb rtnic kého,které ovlivň ovalo vě tšinu krajinného p rostoru vy mezeného místa. Ú zemí je ovlivň ováno p o staletí H ab erskou ob c hodní stezkou, kolem které vznikají tržní mě stečka a navazujíc í sídla. V 18. století b y l
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 192
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
v P řib y slavic íc h vy stavě n nový p ozdně b arokníkostel,zasvě c ený P anně M ariia P řib y slavic e se stávají známý m p outním místem. V P řib y slavic íc h b y la zde v roc e 1690 založena p ap írna. T radic e p ap írenské vý rob y v různý c h formác h trvá dodnes. Na okrajiP řib y slavic e,již v katastru ob c e Nová V es,se nac házízávod na vý rob u filtrů p ro automob ilové a p růmy slové ap likac e. H alové ob jekty mě ní c elkový c harakter ob razu sídla v krajině . Na řec e je ně kolik doc hovaný c h mlý nů. K vý znamný m arc hitektonic ký m p amátkám p atří nejstarší kostelSv. Anny a b arokní kostelNarození P . M arie v P řib y slavic íc h, které jsou p amátkově c hráně ny , území vlady c ké tvrze v Bransouzíc h. V c elém p rostoru se doc hovaly p rostory vy značujíc í se p rvky tradičního členě níkrajiny –meze,kamenic e a remízky –dnesp řevážně p orostlé vzrostlou veg etac í. Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemím p roc hází komunikac e a železnic e sledujíc í hlavní údolní osu a p roto jsou p oloženy do okraje říční nivy . K rajina p ředstavuje mozaiku lesů, p olí, luk a p astvin. Lesy jsou p řevážně hosp odářské jen místy se zac hovalý mi p ůvodními p orosty . Země dě lská krajina je ve svažitý c h místec h p řevážně zatravně na a vy užívána k p aseníčizískávánítravníhmoty ,rovinatě jšíčástijsou zorně ny . Základníosu údolí sleduje i sídelní struktura. V rovinatě jšíc h p olohác h b y ly p ůvodní záhumenic e nahrazeny sc elený mi zorně ný mi b loky . Sídla jsou p oložena p ředevším na dno údolí. M ísty jsou nad údolím situovány drob né osady a samoty . Ú dolní nivu lemují nep ravidelně p odmáčené sečením udržované kulturní louky . Struktura krajiny vy tváří díky tomu mozaiku, která navazuje na okolní p rostory , avšak snižším p odílem doc hovaný c h historic ký c h struktur členě ní krajiny . K rajinu údolí často narušují nevhodně situované a arc hitektonic ky utvářené halové ob jekty země dě lský c h areálů, zejména u Bransouz, v okrajíc h P řib y slavic , nad Č íc hovem, maleb né p řírodní p rostory často narušuje zástavb a rekreačníc h c hat. V b lízkém okolí na území sousední ob c e Č íc hov se nac hází rekreační středisko Jalovec sly žařský m svahem a vlekem. Sídla jsou často narušena nevhodnou zástavb ou b ez kontextu. U K ratoc hvílova mlý na je umístě no táb ořiště . Vztah y a m ěřítk o Ú zemí je p odřízeno základní krajinné ose řeky Jihlavy , která p ohledově i p rostorově p rop ojuje jednotlivé částic elého území. V y vý šené kop c e nad údolím vy tváříp řírodnídominanty p rostorů,které jsou p řevážně zalesně ny . Interiér krajiny je tak velmimaleb ný díky údolní členité sc enériiv kulisác h lesnatý c h p artií dominantníc h kop c ů sfenoménem řeky Jihlavy lemované b řehový mi p orosty . V y šší p olohy p osky tují četné dílčí p růhledy do okolníc h krajin. H orizonty jsou p řevážně jednoduc hé dob ře čitelné, vy mezují jednoznačně krajinný rámec . Sídla jsou p rop ojena p áteřní komunikac í sledujíc í osu údolí. V krajinu v okolíP řib y slavic ovlivň uje vý razná dominanta kostela. Negativní prvk y · Sc elené b loky orné mě níc ítradičnístrukturu krajiny drob ného mě řítka. · H alové ob jekty země dě lský c h areálů ve volné krajině (Bransouze,Č íc hov,P řib y slavic e) · H alové ob jekty továrníc h areálů v P řib y slavic íc h · Nevhodné dostavb y a p řestavb y tradičníc h usedlostí a novostavb y narušujíc íc h ty p ic ký ob raz sídla v krajině · Č etné c haty v okrajíc h lesů a v údolíp odélřeky Vy m ezení m ísta
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 193
M ap ka 29: V y mezenímísta Ú dolíJihlavy I. (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Relié f údolí řeky Jihlavy s přítoky orientované v pravé m úhlu Ř eka a její přítoky v přírodním korytě Lesní porosty vymezující č etné prostory v údolí Vzrostlá zeleň doprovázející liniové objekty v krajině (meze, kamenice, komunikace, hranice bloků) Solité ry a shluky zeleně ve volné krajině Členité okraje lesů s listnatými dřevinami Kvě tnaté a podmáč ené louky Kulturní louky udržované seč ením a pastviny Pásy luk podé l řeky Jihlavy Skalky a skalní výchozy Zorně né bloky Sídla venkovské ho typu položená na dno údolí č asto dě lená řekou na dvě č ásti Komunikace sledující osy údolí řeky i potoků, železnice Drobné sakrální stavby v sídlech a boží muka v krajině Dominanta přibyslavické ho kostela Dochovaná historická jádra sídel Osady a samoty ve volné krajině Areál sjezdovky Jalovec Chaty v krajině v okrajích lesů a v údolí Ú vozové cesty spojující sídla s krajinou Nevhodné dostavby v sídlech a v jejich okrajích narušující typický obraz sídla v krajině Nerušené průhledy na krajinné scené rie
Význam XXX XXX XX XX
Projev + + + +
Cennost XX X X X
XX X X XX XX X XX XX
+ + + + + + +
X X XX X X XX X X
XX X XX X X X XX X X
+ + + + + + -
X X XX X X X X X X
XX
+
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 194
Znak Harmonický vztah sídla a využití krajiny s přírodními podmínkami Malebný obraz historické ho jádra sídla Přibyslavic v krajině s dominantou kostela Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy Mozaika krajiny střídajících se ploch Nevhodně situované země dě lské stavby ve volné krajině v údolí Stožáry mobilních operátorů
Význam X X
Projev + +
XXX XX XX X
+ + -
Cennost X XX X X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů snižujíc ím p řírodníc harakterúzemí,zamezenívý stavb ě nový c h c hat a rekreačníc h areálů v c elém p rostoru ü Zac hovat p řírodníc harakter údolníc h p artiía p osilovat jejvý sadb ou zeleně a revitalizac í krajiny ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie ü Zac hovat c haraktersídla,zamezit nevhodný m dostavb ám a rozšiřovánízastavě ného území ü C hránit a zac hovat p odílzeleně v krajině iv sídle ü Zajistit oc hranu p rostorů samot zac hováním jejic h c harakteru ü C hránit a zac hovat doc hované p rostory vy značujíc íse doc hovaný mip rvky historic kého usp ořádáníkrajiny skamenic emia mezemisúvozový mic estamiodp ovídajíc ího mě řítka ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině ü Zamezit vý stavb ě komunikac íneresp ektujíc íc h osu údolí
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 195
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.2 Oblast krajinného rázu Ž eletavsko (CZ0610-OB003) 5.2.1 Vymezení oblasti a základní charakteristika oblasti
Želetavsko je vy mezeno v jižní části kraje V y sočina a p ředstavuje p rostor země dě lské krajiny slesy v okolíŽeletav.
5.2.2 Charakteristika př írodního prostř edí, př írodní rámec oblasti 5.2.2.1 Geologická stavba a geomorfologie ú zemí Z hlediska krajinného rázu je horninná stavb a ob lasti p omě rně homog enní. Je tvořena ky selý mi p řemě ně ný mihorninami- p řevážně p ararulamip řec házejíc ímimísty v mig matity . P řizáp adním okraji se vy sky tují ještě ky selejší g ranulity , na jihu ob dob né ortoruly , v jihozáp adní části ob lasti se v p ararulác h vy sky tují p ruhy silně ky selý c h křemenc ů. V jihový c hodním c íp u ob lasti vy stup ují krátké p ruhy b azic ký c h kry stalic ký c h váp enc ů. V šec hny uvedené horniny se nac házejív p ruzíc h S – J až SZ – JV smě ru. Jen v jihozáp adním c íp u ob lasti p ozorujeme smě r p ruhů hornin SV – JZ. U vedené smě ry resp ektujív daný c h částec h ineotektonikou p odmíně né hřb ety a sníženiny . M onotó nní komp lexy p ararulp řec házejíc í do mig matitů tvoří p řib ližně 90 % p loc hy ob lasti. P araruly mají víc eméně p atrnou foliac i, která je p řevážně ukloně na k vý c hodu s nejčastě jším sklonem kolem 50º . Jde o víc eméně komp aktníhorniny ,ne však p říliš odolné,takže vý sky t p řirozený c h skalje na nic h vzác ný . P ři zvě trávání se rozp adají na p loc hé hranaté p oly edric ké b alvany s mezerní hmotou vy tvořenou drob ný mikameny . K masivně jším a ky selejším horninám náležejí g ranulity v úzkém p ruhu p ři severozáp adní hranic i ob lastia ortoruly v jejím jihový c hodním c íp u. O d p ararulse liší vě tší komp aktností, méně zřetelnou foliac í a mírně vy šší g eomorfolog ic kou odolností. M orfolog ic ky vý razně se p rojevují křemenc e
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 196
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
(kvarc ity ) tvoříc í čočkovité p ruhy hlavně v jižní částiŽeletavska. D íky jejic h vy šší odolnostise na nic h vy vinuly p rotáhlé relativně náp adně vy stup ujíc í p rotáhlé vrc hy . K varc ity se p odílejí na stavb ě vrc hu Brtníku záp . od O p atova, H rac hové hory u Želetavy , druhého nejvy ššího vrc hu v ob lasti – M ařenky (711 m n. m.), Srnčího vrc hu, V ý holc e, vrc hu H ory vý c h. od Želetavy neb o vý razné Zadní hory u Roky tnic e n./Roky tnou čiInžený rského kop c e u Jemnic e. D íky vý razné ky selostikvarc itů hostíty p ic ká ac idofilní lesní sp olečenstva s p řirozenou p římě sí b orovic e. P odob ně se p rojevuje varijský (mladop rvohorní) žilný g ranit p ři vý c hodním okraji ob lasti – je odolně jší a vznikly na ně m náp adné menšívrc hy –p ředevším vrc h se zříc eninou Sádek u K ojetic . K ry stalic ké váp enc e jsou jediný mi vý znamně jšími b azic ký mi horninami v ob lasti. Nac házejí se v zaznamenatelný c h vý sky tec h jen v jižní p olovině ob lasti, a to p ředevším na třec h kop c íc h severozáp adně od M or. Budě jovic (Lukovská hora,Sv. V ít a H olý kop ec ). V áp enc e zde tvořívrc holové p artie kop c ů,a mohou se tak p rojevovat ive zvláštníb iotě . M enšívý sky ty kry stalic ký c h váp enc ů jsou p ak na svazíc h údolíŽeletavky meziBudčía M eziříčkem. M ezi D omamilem a Litohoří u M or. Budě jovic jsou vý še uvedené horniny p okry ty mě kký mi třetihorními p ísky a jíly . Jejic h snadná ob dě lavatelnost zp ůsob ila, že jsou komp letně zorně ny . Na vý c hodně orientovaný c h svazíc h na jihový c hodním okraji ob lasti se vy sktují moc ně jší vrstvy sp rašový c h hlín p romíc haný c h s kamenitý mi svahovinami. P okrý vají p řevážně mírné svahy a úp atí svahů a reliéf ještě víc e zhladily . P ro p říznivou p olohu,relativní úrodnost a snadnou ob dě lavatelnost b y ly též souvisle zorně ny . T o však vedlo k rozvoji stržové eroze i vzniku úvozů, c ož je p ro tuto část ty p ic ké. Nivní sedimenty tvoří p ouze úzké p ruhy na dnec h p otočníc h údolí. Jsou živné a b ohatě dotované vodou,takže umožň ujírozvojb ujné nitrofilníveg etac e. Rašeliny tvořímalá ložiska p ouze u záp adního okraje ob lastia v krajině se p ozorovatelně nep rojevují. G eoreliéf je p omě rně monotó nní a má c harakter tektonic ky zdviženého p loc hého p ovrc hu s málo zřetelný mip loc hý miširoký mihřb ítky a p loc hý misníženinamimezinimi. Z odb orného hlediska je však p ozoruhodný , neb oť se jedná o nejzac hovalejší a nejvý še zdvižený starý zarovnaný p ovrc h vě tšího rozsahu na V y sočině . Smě rem k severu, vý c hodu a jihu p ovrc h c elkově klesá a p řec hází v sy stém relativně vý razně jšíc h p loc hý c h hřb etů a p rotáhlý c h sníženin. Nejvy šší b od ob lasti – V eselský vrc h (712 m n. m.) leží v p loc hé elevac i p ři záp adním okraji ob lasti. Nejnižší b ody ob lasti leží p ři jejím jižním a jihový c hodním okraji a dosahují vý šky asi 470 m, u Jemnic e až 450 m. P řevý šení v rámc i ob lasti Želetavska tedy dosahuje c c a 240 – 260 m. P loc há severní část ob lasti má c harakter členité p ahorkatiny (sp řevý šením 75– 150 m na vzdálenost 4 km) a ležív nadmořské vý šc e p růmě rně 600 650 m. T y p ic ké p ahorky se v této části vy sky tují ojedině le a nejsou vy soké (nap ř. zmíně ný V eselský vrc h, Brtník u O p atova). Sp íše zde p řevažují p loc há táhlá návrší, v dolní části p řec házejíc í do vznikajíc íc h mě lký c h údolíček v osác h sníženin. V ý c hodní okrajnáhorní p lošiny tvoří p loc hý hřb et severojižního smě ru, od záp adu nenáp adný . V y stup ují nad ně j ovšem p omě rně ostře vrc holky s p řevý šením (od záp adu) c c a 30 – 40 m jako jsou M ařenka (711 m), Srnčí vrc h (683 m) a V kop c íc h (669 m). O d vý c hodu od T řeb íčska jsou vy šší a náp adně jší. Smě rem k vý c hodu a jihu náhorní p lošina p lošina p řec hází v mírné stup ň ovité okrajové svahy a hřb ety . Zde tedy vý šková členitost narůstá. P řevý šení mezi vrc holem M ařenky a vsí Římovem na jejím úp atí je asi 210 m, zde tedy má reliéf c harakter dokonc e členité vrc hoviny . P řevážná část vý c hodního a jižního okraje ob lasti má však p řevý šení100 - 180 m,a tedy c harakter členité p ahorkatiny až p loc hé vrc hoviny .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 197
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
V ý razně jší údolí se v rámc i této ob lasti nevy sky tují. P ouze p ři jižním a severním okraji se p odél zařezávajíc íc h se p otoků začínají vy tvářet. Zajímavá jsou vý razně asy metric ká údolíčka V áp ovky a Želetavky stékajíc íc h k jihu i Jihlávky a Brtnic e stékajíc í k severu. Jejic h záp adní svah je mírný a p raktic ky se jedná o p okračování okolníc h p lošin sp oli. V ý c hodní svah je naop ak strmý , vy soký 30 – 70 m a zp ravidla zalesně ný . P odél Želetavky p od Želetavou se na ně m dokonc e vy sky tují až 12 m vy soké skály . Skal je v ob lasti Želetavska málo a nejsou vý razné. Nac házejí se hlavně p o ob vodu vrc holů vý razně jšíc h kop c ů, vý jimečně na svahu údolí V áp ovky a Želetavky (viz vý še). Relativně častě jší jsou na zmíně ném okrajovém hřb etu náhorní p lošiny (M ařenka atd.) a na hřb etec h vy b íhajíc íc h k jihu a vý c hodu. Bě žně jší jsou však p ouhé kamenité vršky p raktic ky b eze skal. Skalní útvary a rozp tý lené kameny se tak na krajinném rázu p odílejíjen málo a v detailu. Antrop og enníc h tvarů je relativně málo. Jsou zastoup eny p ředevším drob ný minásp y a zářezy silnic a nevelký m p očtem malý c h op uště ný c h lomů ve svazíc h údolíček neb o vý razně jšíc h kop c ů. O jedině lý m tvarem je asi20 m vy soká zemníhráz vodnínádrže Nová Říše. 5.2.2.2 Klimatické podmínky K lima Želetavska je mírně c hladné až mírně tep lé a vlivem p olohy ve srážkovém stínu vy šší V y sočiny mírně suc hé (vzhledem k nadmořské vý šc e). P růmě rné roční srážky na náhorní p lošině dosahovaly 650 – 680 mm (za ob dob í let 1901-1950), a p růmě rné roční tep loty se p ohy b ovaly kolem 6 – 6,5º C . V e vý razně jším srážkovém stínu na jižním a vý c hodním okraji ob lasti srážky klesaly p od 600 mm a tep loty mírně p řesahovaly 7,0 º C . D le Q uittovy klasifikac e náhorní p lošina leží v mírně tep lé klimatic ké ob lastiM T 3, jižní a vý c hodní okraje v slab ě tep lejší M T 5. D ůsledkem srážkového stínu v ob lastiŽeletavska je ovšem imenšíob lačnost a mírně delšíslunečnísvit než dále na záp adě . P ro náhorní p lošinu a zvláště její p loc hé sníženiny je ty p ic ké tzv. p lošinové klima, vy značujíc í se silně jšímip řízemnímitep lotnímiinversemi,p řízemnímimlhamia častý mip řízemnímimrazíky . O ně c o vý razně jšítep lotníinverse jsou p řidnec h drob ný c h údolí. V zhledem k c elkově vy vý šené p oloze ob lasti však tep lotní inverse nejsou silné. Naop ak drob né vy stup ujíc í vršky jsou ty p ic ké vě tší vě trností, tvorb ou námrazy v zimě , ně kdy dop rovázené vrc holový mi zlomy smrků a lámáním vě tví listnáčů. E xp oziční klima (různě orientovaný c h svahů) se vlivem p řevážně malého sklonu svahů p rojevuje nep atrně , náp adně jší rozdíly v tep lotác h svahů lze p ozorovat v údolíc h V áp ovky a Želetavky a na vý razně jšíc h kop c íc h p řivý c hodním ob vodu ob lasti. 5.2.2.3 Hydrologické podmínky O b last Želetavska je ty p ic kou p ramennou ob lastí, a p roto zde c hy b ě jí vě tší vodní toky . V odní p rvky jsou zastoup eny malý mi a velký mi p otoky , p rameny a p růmě rně hojný mimalý mi a středně velký mi ry b níky . V ob lastip ramení říčky Jihlávka a Brtnic e a k jihu stékajíc í M oravská D y je, V áp ovka a Želetavka. P od M ařenkou p ramení k vý c hodu stékajíc í říčka Roky tná. T y to toky mají místy up ravená kory ta a místy na nic h b y ly vy b udovány malé a středně velké ry b níky . Nejvě tším ry b níkem je Strážov na Brtnic inad ob c íK ně žic e na hranic iob lasti(c c a 10 ha). Souvislé kaskády však ty to ry b níky netvořía vlivem p olohy v údolí jsou p omě rně úzké a p rotáhlé. M ají zp ravidla atraktivní lesnaté okolí. Sp íše ojedině lé ry b níky b y ly vy b udovány na menšíc h p otoc íc h v p loc hý c h sníženinác h p ramenný c h ob lastí. T y to ry b níky mají p loc hu zp ravidla p od 4 ha a okrouhlý tvar, neb o tvar p rotažený p odél dlouhé hráze. Nac házejí se častě jiv lesíc h,ale jsou iv p olíc h.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 198
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Nejvě tší vodní p loc hou je vodní nádrž Nová Říše, sloužíc í vodárenský m účelům (délka nádrže asi1,6 km p loc ha c c a 80 ha). Její p oloha na okrajilesního komp lexu a p omě rně čistá voda p ůsob í p říznivě , avšak nádrž je veřejnostinep řístup ná. Silné neb o vý razné p rameny zde c hy b ě jí,sp íše b y la ty p ic ká p rameniště na dně sníženin se soustavou drob ný c h vý vě rů. T ato p rameniště jsou v nelesní krajině zp ravidla odvodně na meliorac í a vznikajíc í toky zatrub ně ny . V lesíc h v severní částiob lasti se p rameniště vě tšinou zac hovala, často se na nic h nac házejídodnesb iolog ic ky hodnotné louky ,ně kdy rašelinné. Ně která vě tšíp rameniště však sloužík jímání vody p ro vodovodní sítě , jsou tedy op loc ená a na p ovrc hu b ezvodá. Zajímavý m up ravený m p ramenem vy b avený m dokonc e soc hařskou vý zdob ou je p ramen M oravské D y je. U p raven je také p ramen K arlínského p otoka u ob c e H ladov. 5.2.2.4 Vegetace P otenc iální veg etac e dle g eob ioc enolog ic ké klasifikac e leží na p omezí 4. (b ukového) a 5. (jedlovob ukového) veg etačního stup ně . Náznaky 5. veg etačního stup ně (p rvní horský stup eň ) se nac házejí zvláště na p lošinác h a v dep resíc h náhorní p lošiny ,samozřejmě též na V eselském vrc hu a jeho okolí. D le g eob otanic kého členě ní se zde p ředp okládají ac idofilní b učiny , nejsp íše b ikové. V lesíc h na p lošinác h se v jedlový c h b učinác h v p římě si p řirozeně vy sky tovalsmrk a na četný c h p rameništíc h v olšinác h též. Na křemenc íc h na silně ky selý c h stanovištíc h b y la v p římě si p řítomna b orovic e lesní s p odrostem b orůvčí. Na úp atíc h strmě jšíc h svahů a na váp enc íc h se vy sky tovaly kvě tnaté b učiny , s vý jimkou p odmáčený c h míst b eze smrku. Beze smrku b y ly ip ůvodnílesy na svazíc h kop c ů a v nižšíc h p olohác h ob lasti. Zajímavou horskou rostlinou a zároveň mig rantem z Alp je dříp atka horská, nac házejíc í se v ob lastiv ně kolika lokalitác h. C hráně ná je v p řírodní rezervac iJec hovec u Staré Říše. Na váp enc íc h u M oravský c h Budě jovic lze p ředp okládat p řítomnost itep lomilný c h druhů b ioty . Současná veg etac e je tvořena vy vážený m zastoup ením lesů a p olí. Lesy se nac házejí p ředevším na hřb ítc íc h severojižního smě ru, na okrajový c h svazíc h a na p rameništíc h. P ole dominují na suššíc h místec h v p rotáhlý c h sníženinác h. Lesy i p ole zp ravidla tvoří velké c elky . V lesíc h zc ela p řevažují smrkové kultury ,v nižšíc h p olohác h sp římě síb orovic e a modřínu. P řirozené lesy se zac hovaly vzác ně , ale p řesto je zde ně kolik lokalit p ě kný c h starý c h b učin. Nejvě tší jsou na vý c hodním svahu ob lasti U T rojáku, a na malém p ahorku v trati U římské studánky . Bučiny s klenem p ralesního rázu jsou na vý c hodním svahu M ařenky . M enší lokality b učin lze na svazíc h vzác ně nalézt i jinde. Biolog ic ky hodnotný c h luk na p rameništíc h v lesníc h komp lexec h se zac hovalo p omě rně hodně , často mají ráz rašeliníc íc h luk a jsou c hráně ny . 5.2.2.5 Př írodnídominanty P řírodní dominantou svého druhu je rozsáhlá náhorní p lošina, p ro tuto ob last ty p ic ká. V ý razný c h vrc holů je zde naop ak málo. K dominantám nadmístního vý znamu p atří ostrý vrc holek M ařenky (navíc s b arevně odlišnou b učinou), Srnčí vrc h a vrc h V kop c íc h jižně odtud. Relativně vý raznou dominantou je iZadní hora (633 m) u Roky tnic e n./ Roky tnou. K méně vý razný m dominantám p atří p omě rně p loc hý vrc holek V eselského vrc hu a další vrc hy p o ob vodu ob lasti– vrc h s hradem Sádek, vrc hy T ašky a Brdo u Šeb kovic a Inžený rský kop ec u Jemnic e. Jiný m druhem dominant jsou velké c elky lesů na hřb etec h;reg ionální vý znam mají lesy na vý c hodním svahu ob lasti, viditelné z c elého okolí T řeb íče. K dominantám sp íše místního ty p u náležejí další menší vršky p o ob vodu ob lasti a středně velké ry b níky . P otenc iálstát se dominantou nadmístního vý znamu má vodárenská nádrž Nová Říše. P řestento p omě rně b ohatý vý čet je třeb a p řiznat,že náp adnost čivý jimečnost uvedený c h dominant je v rep ub likovém ikrajském srovnáníp odp růmě rná.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 199
5.2.2.6 Identifikované znaky charakteristika ú zemí)
př írodní povahy
a
jejich
př ítomnost
(Př írodní
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
Rozsáhlý zarovnaný povrch v severní č ásti oblasti (náhorní plošina)
XXX
+
XX
2.
Ploché hřbety a sníženiny při jižním a východním obvodu oblasti
XXX
0
X
3.
Mě lká, otevřená ale asymetrická údolí zařezávajících se toků
XX
+
XX
4.
X
+
X
5.
Ostřejší vrcholky při horní hraně plošiny (Mařenka, Srnč í vrch, V kopcích) Ostřejší vrcholky při obvodu oblasti (Sádek, Tašky, Brdo)
X
+
X
6.
Výskyt vápenců u Moravských Budě jovic
X
+
X
7.
Ojedině lý výskyt skal a kamenitých povrchů
XX
0
X
8.
Převážně kyselé půdy hostící převážně kyselomilná společ enstva
XX
0
X
9.
Pomě rně rozsáhlé celky lesů a polí ve vyvážené m pomě ru
XXX
0
X
10.
Dominance smrkových lignikultur v lesích
XX
-
X
11.
Přítomnost prameništích olšin
X
+
X
12.
Přítomnost č etně jších hodnotně jších rašelinících luk
XX
+
XX
13.
Přítomnost starých buč in na východním okrajové m svahu
X
+
XX
14.
Malé zastoupení dřevinné zeleně v polní krajině
XX
-
X
15.
Přítomnost převážně menších rozptýlených rybníků
XX
+
X
5.2.2.7 Indiká tory př ítomnosti zvýšené př írodníhodnoty KR P řítomnost indikátoru je vy jádřena v následujíc ítab ulc e: přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO
NE
P.1
Přítomnost národního parku (NP) vč . ochranné ho pásma
X
P.2
Přítomnost chráně né krajinné oblasti (CHKO)
X
P.3
Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč . ochranné ho pásma
X
P.4
Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč . ochranné ho pásma
X
P.5
Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč . ochranné ho pásma
X
P.6
Přítomnost přírodní památky (PP) vč . ochranné ho pásma
X
P.7
Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000
X
P.8
Přítomnost ptač í oblasti (PO) sítě Natura 2000
X
P.9
Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)
X
P.10
Přítomnost skladebných prvků vyšších Ú SES (regionálních, nadregionálních)
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 200
přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO P.11
Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)
NE
X
5.2.2.8 Př ítomnost ú zemízvýšené př írodníhodnoty Velkoplošnázvláště chráně náú zemí ·
Nejsou vyhlášena
Maloplošnázvláště chráně náú zemí ·
PR Opatovské zákopy, PR Jechovec, PR Blatná hráz, PR U hájenky, PP Hájky
Př írodní parky · Nejsou vyhlášeny Ú zemní systém ekologické stability Nadregionální biocentra ·
Nejsou vymezena
Regionální biocentra ·
Jestřebský les, Veselský vrch, Pařezitá, Mařenka, Maková, Jezbiny, Pospíchalky, Opič ka, Lukovská hora, Blata
Nadregionální biokoridory
·
tento prvek Ú SES zasahuje do oblasti pouze okrajově v jeho severozápadní č ásti
5.2.3 Kulturní a historickácharakteristika oblasti 5.2.3.1 Historický vývoj ú zemív širších souvislostech O sídleníŽeletavska b y lo zahájeno v dob ě vnitřníkolonizac e ve 13. století. V roc e 1211 b y ldle tradic e založen M arkvartem a V ojslavou z Č erveného H rádku ženský p remonstrátský klášter v Nové Říši, který p rosp eroval až do dob husitský c h válek. K olem ně jse vy tvořila osada, která b y la v roc e 1363 p řičině ním kláštera p ový šena na mě stečko s tržním p rávem. V p olovině 13. století (p rvní zmínka 1347) b y l založen nedaleko Jihlavy Stonařov, o čemž svě dčí dodnes doc hovaný p ozdně románský karner. Jako zajímavost lze uvést, že zakladatel osady (Stonař), který dal osadě její název, b y l slovanského p ůvodu. Stará Říše b y la p op rvé p ísemně zmíně na v roc e 1257. V roc e 1234 b y lp ostaven kostel v O p atově (nejstarší zmínka o ně m je z roku 1086), v roc e 1303 kostel v Želetavě a z druhé p oloviny 13. století p oc házejí zp rávy o hradu U ng ersb erk (Sádek) či tvrzic h v Ště mě c hác h a K rasonic íc h. Zatímc o novoříšský klášter se stalvý znamný m kulturním c entrem, které dosáhlo svého rozkvě tu ve 14. století, žádné z ostatníc h sídel nezískalo důležitě jší p ostavení a vesmě s se staly součástíně kterého sousedního p anství: Stonařov a D louhou Brtnic izískala Jihlava (1531-2),Želetavu, která b y la v roc e 1370 p ový šena na mě stečko s vlastní p ečetí a trhový m p rávem, p ánové z H radc e, O p atov a Sádek BrtničtíV aldštejnové,kteřísádec ký hrad renesančně p řestavě li. Novoříšský klášter zaznamenal velký úp adek v dob ě husitský c h válek, kdy b y lo mě stečko husity ně kolikrát vy p leně no a klášter částečně p ob ořen a vy p álen (1423, 1424, 1430, 1433). K dalšímu
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 201
p leně ní zde došlo za vlády Jiřího z P odě b rad a jeho válek s M aty ášem K orvínem (1468). V y mřením ženského konventu začala p řemě na kláštera na mužský ,která b y la završena až roku 1641. V álkamiv 15. stoletíb y lzasažen c elý reg ion. O všem následujíc ístoletíb y lo dob ou válečného klidu a p ozvolného rozvoje. D alším válečný m úderem b y la 30-letá válka, která Želetavsko p ostihla stejně tvrdě jako jiné části země : Nová Říše se dočkala dalšího dranc ovánív roc e 1645,kdy sem p řitáhliŠvédové. O tom,v jakém stavu b y la p o válc e Želetava svě dčí fakt, že b y la znovu p ový šena na mě stečko a to až v roc e 1730. V okolíO p atova zanikly vsiJeníšov,Štítky a Stančic e a Sádek se švédskému ob léhánív roc e 1643 ub ránil p ouze díky lsti. P o skončení války nastala p ozvolná ob nova. O p ě tovný rozvojkláštera v Nové Říšip otvrzuje b arokní kostelsv. P etra a P avla, který b y lp řistavě n v roc e 1683. V rc holp ak p ředstavovalrok 1733, kdy b y l klášter p ový šen na op atství. V roc e 1747 b y lo mě stečku majestátem M arie T erezie udě leno p rávo na čtvrtý trh. Na začátku 19. století zde b y lo zřízeno g y mnázium, které však p ro finanční p otíže dlouho nep řežilo. Roku 1813 klášter vy hořel, roku 1821 b y l ob noven na p ůvodním p ůdory su ovšem v klasic istním sty lu a p lnilsvou úlohu až do 2. svě tové války . V souvislostise Stonařovem jsou v tomto ob dob ízmiň ovány sp íše neb lahé události: p oddanské reb elie v letec h 1712 – 1722 a meteoric ký déšť z roku 1808,nic méně mě stečko p rodě lávalo p ozvolný rozvoj. T otéž p latilo také o nedaleké Želetavě , která dostala p ostup ně další mě stská p rivileg ia – p rávo p ořádat čty ři vý roční trhy , trhy dob y tčí, p rivileg ium odúmrti, vinného šenku, p rodeje soli a c estovní artikule. Nemalý vý znam p ro rozvoj ob lasti mě la vý stavb a c ísařské silnic e z V ídně do P rahy (1750), která p roc házela p rávě Želetavou a Stonařovem. V H ladově , který leží meziob ě ma mě stečky a který m silnic e rovně ž p roc házela, stávala vy hlášená formanská hosp oda. V ý vojob ou mě steček b y lzb rždě n velký mip ožáry ,v Želetavě vy p ukly v letec h 1842 a 1882, ve Stonařově p ak v letec h 1900 a 1901. Reg ion zůstával sp íše země dě lský a p růmy slově zaostalý . V mě stečkác h p ůsob ili p ředevším řemeslníc i, drob ný p růmy sl se ob jevoval zřídka (sklárna v O p atově ,strojové p letenírukavic ,p unčoc h a b ačkor ve Stonařově ). D alší trag ic ké událostidolehly na novoříšský klášter v kvě tnu 1942, kdy b y lp řep aden jednotkamiSS, mnišib y liodvlečenido konc entračníc h táb orů a klášter b y lp řemě ně n na středisko H itlerjug end. P o válc e b y l sic e p rovoz kláštera ob noven, ale už v roc e 1950 b y li zdejší řeholníc i zatčeni, odsouzeniv zinsc enovaném p roc esu a dlouho vě zně ni. D alšíc h čty řic et let klášter sloužiljako vojenské skladiště . Zb ídačený areálb y lp remonstrátům vrác en roku 1991. P oválečný vý voj b y l p oznamenán odsunem ně mec kého ob y vatelstva, které mě lo v řadě sídel vý znamný p odíl. Na vzhledu krajiny se p odep saly změ ny v země dě lstvía p řec hod na intenzivnívý rob u v 70. letec h 20. století. 5.2.3.2 Identifikace dochovaných znaků historické povahy (Historická charakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí 1. 2.
1 D oc hované ob razy
sídelsty p ic ký midominantami
D oc hované p ůvodníp rostorové usp ořádánísídel
dle významu
dle projevu
dle cennosti
X
+
XX
XX
+
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 202
klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
3.
D oc hovaná historic ká jádra mě st sčetný mi historic ký mi ob jekty mě šťanský c h domů,veřejný c h b udov,veřejný mip rostory ,p arky
XX
+
XX
4.
C estní síť vedená v p ůvodní historic ké stop ě sdop rovodnou zelení a travnatý mip říkop y
XX
+
X
5.
D oc hované ob jekty sakrální arc hitektury , ty p ic ké dominanty kostelníc h vě žíumoc ň ujíc íob raz sídla
X
+
X
6.
P řítomnost doc hovaný c h b ý valý c h p anský c h sídel zámků, hradů, tvrzí,zříc eniny hradů,klášterů
X
+
X
7.
D oc hované ob jekty lidové arc hitektury
X
+
X
8.
D oc hované znaky p ůvodního historic kého členě ní krajiny (meze oddě lujíc íp ozemky ,remízky ,úvozy a p olníc esty )
X
+
XX
9.
D oc hované historic ké ob jety samostatný c h usedlostí, mlý nů, hamrů a ob jektů sakrálníarc hitektury ve volné krajině
X
+
X
10.
D oc hované p rvky up ozorň ujíc í na existenc i H ab erské ob c hodní c esty a stop y historic kého vý voje krajiny v p odob ě arc heolog ic ký c h lokalit
X
+
XXX
11.
P řítomnost komp onovaný c h krajinný c h krajinný c h úp rav),p outníc h míst
X
+
XX
12.
D oc hované artefakty dávného osídleníčip řítomnostičlově ka
X
+
XXX
Legenda:
p rostorů
(zahrad,
XXX zásadní
+ pozitivní
XXX jedineč ný
XX spoluurč ující
- negativní
XX význač ný
X doplňující
0 neutrální
X bě žný
5.2.3.3 Typologie lidové architektury V ob lasti Želetavska, p odob ně jako ve vě tšině míst řešeného území, je základním ty p em lidového domu dům Č eskomoravské vrc hoviny . T ento ty p zde není ve své ty p olog ii jednotný a je ovlivň ován mnoha vně jšímivlivy zejména v j. částiob lasti,kde je p atrný vliv Jihočeského domu. Forma ty p ic kého lidového domu je zde ovlivně na iexistenc í místníc h dob ový c h forem nap říklad horác kého čidy jskooslavského domu (zejména v s. části). V elké p omístní rozdíly jsou také v p ůdory sném usp ořádání od komorového p řesc hlévnía komoro-c hlévní. Stejně jako na ostatním územíO RP Jihlava (p otažmo c elé Č eskomoravské vrc hoviny ) lze vy sledovat rozdíly v konstrukc i,která odp ovídá dob ě vzniku a místním p odmínkám. Severní část ob lastip oznamenává vliv ně mec ké středově ké kolonizac e, která se víc e či méně čitelně p rojevuje v urb anistic kém usp ořádáníjader ně který c h ob c í.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 203
5.2.3.4 Komponované prostory a panská sídla, významné kulturní lokality a objekty v krajině Kulturně a historicky významné lokality kulturní krajiny Mě stské památkové rezervace (MPR)
Mě stské památkové zóny (MPZ)
0
0
Vesnické památkové rezervace (VPR)
Vesnické památkové zóny (VPZ)
0
0
Lokality s cennou architekturou
Lokality s cennou lidovou architekturou
Krasonice – zámek s anglickým parkem, Knínice – pozůstatky zámecké ho areálu
Zdeňkov, Jindřichovice, Markvartice, Krasonice, Knínice, Louka, Slavíkovice, Dobrá Voda, Čáslavice, Suchá Zdenkov, Dolní Vilímeč , Lesonice, Opatov – obraz sídla, Nová Ř íše, Bohuslavice, Rozseč , Svojkovice, Markvartice, Stará Ř íše
Krajinné památkové zóny (KPZ)
Významné stavby v krajině
0
0
Národní kulturní památky
Archeologické lokality
0
Babice
5.2.4 Současný stav krajiny K rajinu tvořílesníkomp lexy zakrý vajíc ívy vý šené p rostory často úzké a orientované ve smě ru sever– jih a země dě lské p loc hy smozaikou p olí sdrob ný mi lesy a loukami v p ahorkatinném reliéfu. O dlesně né p rostory jsou často ostře ohraničeny lesními komp lexy , které je místy jakob y ob ep ínají a vy tváří dojem lesnaté krajiny . Zejména krajina v okolí Stonařova, D louhé Brtnic e a O p atova je sevřena mezi lesy a jeví se jako lesní enkláva, ale i ně které části p od Želetavou v okolí M eziříčka,K nínic e a Budče dávajídojem zalesně ného p rostoru. Země dě lská krajina je utvářena mozaikou b loků orné a kulturníc h p astvin sdrob ný mi frag menty p ůvodníc h luk a p řírodě b lízký c h p odmáčený c h stanovišť. P ůvodníčleně níp řevážně traťové p lužiny je vrstvou sc elený c h lánů zc ela p otlačeno. D oc hovány jsou jen drob né frag menty mezí v údolníc h p olohác h. Jednotlivé p ůdníb loky však naznačujíp ůvodníusp ořádánínep ravý c h tratía místy dě lený c h úseků. C harakteristic ké je střídání p lodin ve velký c h b loc íc h. Ú dolní p olohy tvoří p řevážně louky a p astviny . K ulturní p astviny jsou p ředevším v severní částiúzemí. M ě lká údolí často zap lň ují soustavy drob ný c h ry b níků sp odmáčený miloukamia dop rovodnou zelení. Sp ec ific ká místa krajinného rázu vy tváří p ředevším p artie mě lký c h údolí sry b níky a lesní kouty sloukami, rašelinné louky a p rameniště (nap ř. O p atovské zákop y ). K vý znamný m p rostorům p atří komp onovaná krajina u Aleje Stonařova semp írový m lovec ký m zámečkem, ke kterému smě řují jednotlivé osy – aleje, v jižní části dále ang lic ký p ark v okolí renesančního zámku v K rasonic íh, p odob ně tomu b y lo i v K nínic íc h (p oničeno JZD ), za zmínku stojí i mimo území kraje V y sočina p oložený zámek sob orou a kap lí v Budíškovic íc h, b arokní zámek skomp onovaný mi p arkový mi úp ravamiokolí(p oničeno) v Budči. Sídelní struktura je static ká, p ředevším středisková, osídlení je soustředě né. P řevažují sídla venkovského c harakteru a drob né mě sty se sb ohatou historií (Nová Říše,O p atov,Želetava). P řevaha
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 204
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
sídel je p oložena p odél vodníc h toků v ose mě lkého zářezu. Sídelní struktura p oc hází p ředevším z ob dob í vrc holně středově ké kolonizac e území, jsou zde však p atrné i starší formac e založené na p rosp ektorský c h osadác h. Nelze p řesně určit, které z ty p ic ký c h usp ořádání ob jektů sídla p řevládá, neb oť v území lze sp atřit lesní lánové vsi, návesní formac e i silniční vsi. M noho vsí v ob lasti si p onec hává p ůvodníráz humen a zahrad navazujíc ína staré selské usedlostib ez dostaveb . Č etné jsou však imě řítkem odlišné země dě lské areály v okrajíc h sídel. P řesto však mnohá sídla trp ínevhodný mi p řestavb ami p ůvodníc h ob jektů. Ú zemím vedla p ravdě p odob ně H ab erská ob c hodní c esta smě rem k M oravský m Budě jovic ím. V ý znamný m c entrem ob lastije díky klášteru Nová říše. T y p ic ký mi p ozitivními p rvky krajiny Želetavska jsou p ředevším v neb ý valém ob jemu doc hovaná urb anistic ká arc hitektonic ká kvalita vsí sp rostory komp onované krajiny , p řírodní p artie den údolí a v okolíry b níků smokřady ,drob ná p rameniště a p ředevším nerušené vý znamné zalesně né horizonty . C elkovou hodnotu krajinného rázu snižuje p ředevším p řevažujíc íhosp odářský c harakter sviditelný mi znaky intenzifikac e země dě lské vý rob y (g eometrizac e, p řítomnost velký c h p loc h b ez dalšího členě ní, viditelné znaky odvodně nía tec hnic ký c h úp rav vodníc h toků,tec hnic ké úp ravy krajiny ),monotó nnost lesníc h p orostů a jejic h g eometric ké okraje tvoříc í často hranic e sornou, čestné země dě lské areály v okrajíc h sídel narušujíc íc h jejic h strukturu a mě řítko, silně se up latň ujíc í p omě rně frekventovaná komunikac e Jihlava –Znojmo vedouc íp ře Želetavu do moravský c h Budě jovic . Kulturnídominanty K ostelSvatého V ác lava ve Stonařově
K ostel Svatého V ác lava ve Stonařově , umístě ný v p rostoru návsi, vy tváří dominantu krajinného rámc e,sp ec ific ké p růhledy
K ostel sv. Arc handě la M ic haela K ostelje již roku 1303 uvádě n jako farní. Stavb a kostela sv. Arc handě la M ic haela je v jádru g otic ká. V ždy p o p ožáru, který kostel p ostihl v letec h 1677, 1760 a v Želetavě
1842 b y lkostelp řestavě n. P řip řestavb ě roku1760 získalkostelčástečně b arokní p odob u.
K ostel sv. Jana křt. v Roky tnic i K ostel p osvě c ený sv. Janu křt. v Roky tnic i nad Roky tnou se nac hází v okrajové částisídla a tvořídominantu jeho krajinného rámc e nad Roky tnou K ostelSv. M artina v Č áslavic íc h
K ostel Sv. M artina - p ůvodně g otic ká stavb a, ale p o rozsáhlý c h op ravác h v 18. století zůstal g otic ký p ouze klenutý c hó r. K ostel tvoří dominantu krajinného rámc e,uzavírá ně které p růhledy .
K ostelNejsvě tě jšíT rojic e v Bab ic íc h
Farní kostel Nejsvě tě jší T rojic e vy tvářejíc í ty p ic kou krajinného rámc e a sídla dominantu umístě ný v okrajové částiob c e.
K ostelsvatého V ác lava v D louhé Brtnic i
K ostelsvatého V ác lava - který vzniklroku 1444 jako vý sledek p řestavb y z kap le sv. Barb ory umístě ný na okrajisídla
K ostel V šec h svatý c h ve Staré K ostel V šec h svatý c h ve Staré Říši umístě ný na okraji sídla vy tvářejíc í ty p ic kou dominantu jeho krajinného rámc e. Říši V ě trné elektrárny v P avlově v kontrastním p ůsob ení sdominantou kostela
V ě trné elektrárny u P avlova o vý šc e 40 – 60 m v kontrastním p ůsob ení s dominantou P avlovského kostela umístě ného v návesním p rostoru.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 205
O b rázek 20: Stožáry vetrný c h elektráren mohou vý razný m up latně ním v krajině p osílit všec hny p rvky tec hnic istníp ovahy .
O b rázek 21: Nežádouc íkontrast sty p ic kou dominantou ob c e.
5.2.4.1 Identifikované znaky kulturní povahy a jejich př ítomnost v souč asné krajině ú zemíoblasti (Kulturnícharakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
Rozsáhlé půdní bloky převážně zorně né vyznač ující se geometrizovanými okraji nesoucí důsledky intenzifikace země dě lské výroby – meliorace, technické úpravy vodních toků
XXX
-
X
2.
Hospodářský charakter lesních porostů vyznač ující se č etnými průseky, pravidelnými okraji a převahou lignikultur
XX
-
X
3.
Sídla venkovské ho typu převážně v původním prostorové m uspořádání zachovávající svůj typický charakter s dochovanými objekty lidové architektury
XX
+
X
4.
Necitlivě prostorově a architektonicky řešené dostavby sídel s novostavbami z dané ho období, technické úpravy toků a návesních rybníků (betonové požární nádrže)
X
-
X
5.
Průmyslové zóny, agroindustriální areály na okraji mě st a ve volné krajině vyznač ující se kontrastním mě řítkem, objemem hmot a proporcemi
XX
-
X
6.
Stromořadí doprovázející komunikace
XX
+
X
7.
Liniové objekty dálkové ho vedení (VVN, VN) s příhradovými stožáry, stožáry GSM a necitlivě ztvárně né a umístě né vysílač e
X
-
X
8.
Kontrastně se uplatňující stavby vě trných elektráren v Pavlově , potlač ující typickou dominantu kostela
XX
-
X
X
+
X
XX
+
X
X
+
X
9. 10.
11.
Drobné rybníky a jejich soustavy a malé vodní nádrže s doprovodnou zelení a břehovou vegetací Ovocné sady, ovocné dřeviny doprovázející komunikace, sady a zahrady na okrajích sídel Přítomnost drobné sakrální arch. (kříže, sochy, boží muka, kaple) a pomníků
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 206
klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
12.
dle významu
dle projevu
dle cennosti
X
-
X
Nadmě rně frekventované komunikace a dálkové komunikace I. třídy a dálnice
XXX zásadní
+ pozitivní
XX spoluurč ující
Legenda:
- negativní 0 neutrální
X doplňující
5.2.4.2 Indiká tory zvýšené krajinné ho rá zu
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
kulturní hodnoty krajiny zvyšující estetickou hodnotu přítomnost indikátoru
K
Indikátory př ítomnosti hodnot kulturní a historické chraktertistiky
v řešené m území
ANO
NE
K.1
Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč . pam. ochranné ho pásma (POP)
X
K.2
Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč . navrhované a POP)
X
K.3
Přítomnost mě stské památkové rezervace (MPR)(vč . navrhované a POP)
X
K.4
Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč . navrhované a POP)
X
K.5
Přítomnost mě stské památkové zóny (MPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.6
Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.7
Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč . navrhované )
X
K.8
Přítomnost kulturní nemovité památky (vč . navrhované a POP)
X
K.9
Přítomnost regionu lidové architektury
X
K.10
Přítomnost archeologických lokalit
X
5.2.5 Prostorové vztahy, mě ř ítko krajiny a vztahy v krajině V ě tšina územíje ukloně na k jihu a vy značuje se táhlý mip omě rně jednoduc hý mihorizonty . V y vý šené p rostory umožň ují vý hledy do krajiny D ačic ka – T elčska, z náhorníc h p oloh jsou p atrné zalesně né hřeb eny Javořic ké vrc hoviny a p rostory Č eské K anady . V ý znamné osy v území tvoří p aralelně p oložená mě lká údolíŽeletavky a V áp ovky ,která od seb e a okolníc h p rostorů oddě lujíp omě rně úzké p rotáhlé vý razné hřb ety Starob rzské vrc hoviny a Jemnic ký c h lesů v okolí Inžený rského kop c e v severo-jižní orientac i. M ě řítko krajiny lze díky častému ohraničení lesními p orosty , zelený m liniím údolníc h niv, střídání b loků orné a p estrému osídlení c háp at jako střední. T áhlé hřb ety Starob rzké vrc hoviny vy tvářísp ec ific ký kop c ovitý zalesně ný horizont krajinný p ředě l. Struktura krajiny díky lesům a jejic h p řevažujíc í p odélné orientac ivy tváří střední mě řítko krajiny ip řesznačné zorně ní na velký c h p ůdníc h b loc íc h. Na hranic isM oravskob udě jovic kem u H vě zdoň ovic je p atrný vý razný svah svý hledy k T řeb íči. P estré p rostorové usp ořádání sídel a četná p anská sídla nap ovídají na b ohatý a relativně nep řetržitý rozvojúzemí orientovaný p ředevším na země dě lství a drob nou vý rob u, který b y l trvale
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 207
p řerušen v p oválečném ob dob í v 50. letec h min. stol. O b lastí p ravdě p odob ně vedla H ab erská ob c hodníc esta. Základním ry sem krajiny je p olootevřená krajinná sc éna sdílčími p růhledy do okolní krajiny z vy vý šený c h míst. V ý znamné vy hlídkové b ody jako referenčnímísta vnímáníob razu krajiny a c háp ání krajinné sc ény ob lasti jsou umístě ny p ředevším do nevý razný c h avšak vy vý šený c h náhorníc h p oloh. P ředevším jde o vrc holové částikop c ů: p rostor M arkvartic kého vrc hu,v okolíŠtě mně c h,Č áslavic ,nad K rasonic emi,Brtníku. 5.2.5.1 Identifikace znaků prostorové povahy, měř ítka a vztahů v krajině klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
Silné uplatně ní důsledků intenzifikace země dě lské výroby v důsledku č ehož došlo ke změ ně mě řítka a typické ho uspořádání krajiny
XXX
-
X
2.
Nevýrazné přírodních dominanty zalesně ných kopců vytvářející horizonty
XX
+
X
3.
Přítomnost zámě rně komponovaných prostorů krajiny ovlivňujících okolí
X
+
XX
4.
Celková otevřenost krajiny uzavřená do táhlých zalesně ných hřbetů
XX
+
X
5.
Vysoká estetická hodnota sídel v původním prostorové m uspořádání
XX
+
XX
6.
Smě rová orientace hřbetů a jejích vzdálenost způsobující dojem zalesně né ho prostoru obklopujícího krajinu bez výrazných dominant
X
+
X
7.
Pomě rně silné kontrastní uplatně ní staveb vě trných elektráren v krajině
X
-
X
8.
Přírodní charakter vodních toků a jejich břehů a ně kterých lesních partií
XX
+
X
9.
Výrazné kulturní dominanty vytvářející typický obraz sídla a jejich zapamatovatelná konfigurace
XX
+
X
10.
Velmi přemě ně né formy a struktura zástavby vě tších obcí (Želetava)
XX
-
X
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.2.6 Narušení krajinného rázu × × × × × ×
V ý razné p otlačení p ůvodního středního mě řítka krajiny utvářeného členě ním p ozemků p lužiny sídla důsledky intenzifikac e země dě lské vý rob y . G eometrizac e krajinný c h složek Nec itlivě umístě né mě řítkem, ob jemem i p rop orc emi odlišujíc í se země dě lské areály ze 70. let min. stol. na okraje vsívy tvářejíc íkontrast sp ůvodnízástavb ou M ě řítko krajiny p řesahujíc íhalové ob jekty u Želetavy K omunikac e Jihlava –Znojmo Ab senc e vzrostlé zeleně ve volné krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 208
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.2.7 Citlivost ú zemí Z p ohledu vý stavb y × × × × × ×
Nevhodné kontrastní p rostorové řešení vý stavb y nenavazujíc í na p ůvodní urb anistic kou strukturu ob c e vy p lý vajíc íz jejího založení Nec itlivé dostavb y p roluk v zastavě ný c h částec h zejména c enný c h doc hovaný c h p rostorů vsí Nec itlivé p řestavb y p ůvodníc h ob jektů lidové arc hitektury čihistoric ký c h b udov sídel Zastavovaníty p ic ký c h p růhledů z p rostoru sídla do krajiny Zastavovánívolné krajiny nadmě rný miob jekty ,nevhodnou ob y tnou vý stavb ou Zastavovánízahrad a humen
Z p ohledu změ ny vy užitíúzemí × × × × ×
Zvě tšováníb loků orné U misťovánívertikáltec hnic istníp ovahy do volné krajiny Zakládání vě trný c h farem na vý rob u el. energ ie v krajinářsky exp onovaný c h vy vý šený c h p rostorec h neb o jejic h oc hranný c h p rostorec h V ý stavb a log istic ký c h c enter, p růmy slový c h zó n a halový c h ob jektů narušujíc í krajinářsky hodnotné p růhledy a ob razy sídel Zámě ry devastujíc íneb o vý razně p otlačujíc ídoc hované frag menty p řírodníc h p rostorů
5.2.8 Opatř ení k ochraně podmínky OKR
pozitivních hodnot krajinného rázu, ochranné
V ob lastikrajinného rázu je třeb a db át na minimalizac izásahů a zac hovánívý znamu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní neb o sp oluurčujíc í p ro ráz krajiny a které jsou dle c ennostiv rámc i státu či reg ionu jedinečné neb o vý značné. Jedná se o následujíc í zásady oc hrany krajinného rázu, z nic hž ně které jsou ob ec ně p oužitelné p ro oc hranu p řírody a krajiny a ně které p ro územně p lánovac í činnost: · ·
·
·
·
O c hrana veg etačníc h p rvků liniové zeleně p odél vodníc h toků a vodníc h p loc h jakožto důležitý c h p rvků p rostorové struktury a znaků p řírodníc h hodnot. Resp ektování doc hované a ty p ic ké urb anistic ké struktury . Rozvojvenkovský c h sídel b ude v c enný c h p olohác h orientován do současně zastavě ného území (s resp ektováním znaků urb anistic ké struktury ) a do kontaktu se zastavě ný m územím. Zac hování dimenze, mě řítka a hmot tradiční arc hitektury u nové vý stavb y situované v c enný c h lokalitác h se soustředě ný mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s c ennou lidovou arc hitekturou b ude nová vý stavb a resp ektovat ib arevnost a p oužitímateriálů. Situování rozvojový c h p loc h vě tšíc h sídel do kontaktu se současně zastavě ný m územím, nevy tvářet samostatné satelitní c elky nízkop odlažní zástavb y , rozvojsídel a krajiny řešit ve vzájemný c h vazb ác h. Zac hováníhistoric ký c h siluet sídel.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 209
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.2.9 Seznam a ochrana vymezených specifických míst krajinného rázu (SMKr) 5.2.9.1 Místo krajinné ho rá zu Dašov K out v okraji lesa mezi zalesně ný mi vrc hy Sp álený a M ařenka utvářený údolním p rostorem D ašovského p otoka p rotékajíc ího p rostorem, se dvě ma ry b níky (P ančák a D ašovský ). O dlehlé místo smalou osadou,které znajíp ředevším místníob y vatelé vy nikajíc íp ůsob ivý m g eniusloc i. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Jedná se o drob ný p rostor v údolí D ašovského p otoka, utvářený z části lesními p orosty mezi vrc hy Sp álený a M ařenka,z částiloukamia p oliv okolí osady D ašov. M ařenka (711 m) je nejvy šším b odem T řeb íčska. Reliéf má c harakter údolní nivy omezené nevy soký mi stráně mi údolí. P rostor je z části zatravně n kulturními p orosty a z části zorně n. Na D ašovském p otoc e je velký ry b ník ze dvou stran ob klop ený okraji lesního p orostu, z dalšíc h stran sp oradic ky dop rovázený dřevinami. Sídlo je dop rovázeno vzrostlý mi dřevinami a jeho zastavě né území vy mezují okraje lesa. Ú vozovou c estu smě řujíc íke Sp álenému vrc hu lemuje stromořadískeřia stromy ,drob né p orosty dop rovázejíc íp řítok D ašovského p otoka, frag menty p odmáčený c h luk v okolí p ramenišť sveg etac í dop rovázejíc í drob né toky . Sídlo dotváří ovoc né deřeviny dop rovázejíc í zahrady v okolí usedlostí a sad. D rob né lesy vy mezujíc íokrajkrajinného rámc e. V ý znamná lokalita - Niva D ašovic kého p otoka, navržená na p řírodní p amátku. Jedná se o olšiny a p odmáčené louky svý sky tem řady vzác ný c h a ohrožený c h druhů rostlin. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu M alá osada nac házejíc íse 2 km jižně od Ště mě c h v údolíD ašovského p otoka a jejíkrajinný rámec jsou historic ky sp jaty sexistenc í tvrze D ašovic e sp ůvodní osadou. P ůvodní osada p ravdě p odob ně ležela jinde, než je dnešní D ašov v okolí tvrziD ašovic e (mimo vy mezený p rostor – širší územní vztahy ),kde se doc hovaly základy domů a tvrziště s valem (kop eček na severozáp adním okraji vesnic e) p řip omínají starou ves a tvrz, doložené p op rvé v r. 1353 jako majetek vlady ků z H eraltic . Zanikly p atrně v r. 1466,kdy je zničilo uherské vojsko - a v r. 1505jsou uvádě ny již jako p usté. D ašov vzniká p ozdě ji. K ronika Ště mně c h uvádí 2 mlý ny a jedno hosp odářství slihovarem. H istorie osady u P ančáku souvisí shistorií nedaleké vsi Ště mně c hy . P ozdě ji b y la (c c a v roc e 1900) vy stavě na hájovna. Kulturní ch arak teristik a územ í Strukturu krajiny tvoří sc elené hony utvářejíc í p řevážnou část odlesně ný c h p artií koutu v okrajilesa, který mi p roc hází z části reg ulované drob né p řítoky D ašovského p otoka, a které navazují na rozvolně nou zástavb u sídla sdoc hovaný mi ob jekty země dě lský c h usedlostí a mlý nů. P řevažujíc í hosp odářské lesníp orosty vy mezujíc íkout sídla. Vztah y a m ěřítk o V zhledem k c harakteru místa, rozsahu a konfig urac e jednotlivý c h p rvků, tvoří p rostor malé mě řítko, které je v souladu sp řírodním rámc em, p ředevším rozmě rem údolí. H armonic ké vztahy tvoří p ředevším soulad rozmístě ní ob jektů zástavb y resp ektujíc í c harakter reliéfu území, c itlivé vy užití krajiny v souladu sp řírodnímip odmínkami. Širšíúzemnívztahy sp ojujímísto shistoric ký m p rostorem p ůvodní tvrziD ašovic e lesní c estou a silničkou místy lemovanou ovoc ný mistromy sob c í Ště mně c hy . Lesníp orosty vy mezujíp rostor vy tvářejíc ínerušenívy mezujíc íhorizont území.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 210
Negativní prvk y Sc elené p olníhony v okolísídla. Nevhodně situovaná novostavb a,nevhodné úp ravy tradičníc h usedlostí. Vy m ezení m ísta Sc elené p olníhony v okolísídla.
O b rázek 22: V y mezenímísta krajinného rázu D ašov.
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Ú dolní partie Dašovické ho potoka v přírodním korytě s rybníkem a drobnými přítoky vytvářející osu krajiny s lemem olšin Lesní porosty vymezující místo Kulturní louky a pastviny Rybníky s břehovými porosty Stromořadí a vzrostlá zeleň doprovázející liniové prvky v krajině Vzrostlá zeleň doprovázející tradič ní usedlosti Sad s ovocnými dřevinami Podmáč ené louky s porosty vrb a olší Scelené plochy orné do půdních bloků nerespektující mě řítko Hospodářský charakter lesních porostů Dochované úvozové cesty Dochované tradič ní objekty usedlostí a mlýnu Osa krajiny utvářená Dašovickým potokem Drobná komunikace spojující místo respektující mě řítko prostoru
Význam XXX
Projev +
XXX XX XX XX XX XX X XX XX XX XX XX X
+ + + + + + + + + + +
Cennost XX
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat p řírodníc harakter D ašovic kého p otoka a dna údolnínivy včetně ry b níků ü Zamezit odstraň ovánívzrostlé zeleně a zac hovat jejíp odílv sídle
X X X X X X XX X X X XX X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 211
ü ü ü ü
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Zac hovat sad v sídle Zac hovat c harakterrozvolně né zástavb y a zamezit zastavováníp roluk Zac hovat c harakterúvozový c h c est slemem vzrostlé zeleně Zac hovat nerušené horizonty
5.2.9.2 Místo krajinné ho rá zu Holý Mlýn T y p ic ký rep rezentativní p rostor údolí Římovky s mlý nem a zadržovac í nádrží, náhonem na říčc e Římovc e. Základním atrib utem území je mlý n a souvisejíc í zařízení, říčka Římovka v p řevážně up raveném kory tě ,b řehové p orosty lemujíc ínáhony a říčku,louky a drob ná p ole. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í P rostor nivy říčky Římovky dop rovázené úzký m p ásem b řehový c h p orostů vzrostlý c h dřevin,osazený mozaikou luk a p olí skomunikac emi vedený mi ve smě ru osy údolí dop rovázený mi vzrostlou zelení. Ry b ník sb řehový mi p orosty nad ob jekty mlý na a drob ný zap ojený p orost v jeho okolí z listnatý c h dřevin. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Ú zemí je historic ky sp jato sudě lením mly nářského p ráva op ravň ujíc ího k vý stavb ě vodou p oháně ného mlý nu,jehož ob jekty včetně mlý nského ry b níka se doc hovaly dodnes. Na říčc e Římovc e je c elá řada mlý nů, které b y ly p rop ojeny komunikac í vedenou p odél vodního toku, ta je zac hována dodnes. O b jekty mlý nu tvoří jednotlivé staveb ní ob jekty b udov, vlastní mlý nic e, ob y tné a hosp odářské stavení, náhon a retenční nádrž. D olní část vy mezeného místa zahrnuje samotu v b lízkostiŘímova. U p latň ujíse též dop ady intenzifikac e země dě lské vý rob y z ob dob ísoc ialismu. Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemí tvoří p ředevším louky a zorně né p loc hy p oložené do údolní nivy Římovky , areál b ý valého vodního mlý na, komunikac e p rop ojujíc í samoty se Římovem vedené v ose údolí, frag menty mezí a úvozový c h c est. V odnítok Římovky je reg ulován a je stále p atrné odvodně níkrajiny . Vztah y a m ěřítk o V ý razně se up latň ujíc íkrajinná osa daná vodním tokem. O rientac e p rvků vy mezeného p rostoru místa je p odřízena ose údolí. Širší p ohledové vztahy k místu dané krajinou c elého údolí vy mezenou zalesně ný mikop c imeziSp álený m a Srnčím vrc hem a drob ný mikop c ovitý miútvary oddě lujíc ímiúdolí Římovky a p aralelně orientované sousední údolí Roky tné, nad který m se vy p ínají z místa p atrné kop c e Zadníhory a Sádku sdominantou hradu,která uzavírá p růhled do krajiny . Negativní prvk y · Reg ulac e vodního toku,odvodně níkrajiny · Zorně né b loky mě níc ímě řítko krajiny · Zanedb anost ně který c h p loc h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 212
Vy m ezení m ísta
M ap ka 30: V y mezenímísta H olý mlý n (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Ú dolní niva Ř ímovky Ř ímovka doprovázená břehovými porosty Vzrostlá zeleň doprovázející liniové objekty v krajině Kulturní louky a pastviny udržované seč ením Mlýnský rybník (retenč ní nádrž) na Ř ímovce s břehovými porosty Vzrostá zeleň vytvářející drobné porosty Dochovaný areál Holé ho mlýna s retenč ní nádrží a stavebními objekty Drobné cesty orientované ve smě ru údolí Kulturní charakter ploch Scelené bloky orné mě nící mě řítko krajiny a nerespektující tradič ní uspořádání plužiny Regulace vodního toku a projevy odvodně ní v krajině Samota v okraji Ř ímova se sady Výrazně se uplatňující krajinná osa daná vodním tokem Orientace prvků vymezené ho prostoru místa je podřízena ose údolí Nerušené průhledy do okolní krajiny se zalesně nými horizonty druhé ho plánu bez výrazných narušení Z vyvýšenin patrná dominanta hradu Sádek uzavírající scené rie
Význam XXX XXX XX XX XX X XXX XX XX XX
Projev + + + + + + + + -
Cennost X X X X X X X X X X
XX X XXX XXX XX
0 + + +
X X X X X
X
+
XX
Och ranné po d m ínk y ü Zajistit oc hranu staveb ního soub oru mlý na,zamezit nevhodný m dostavb ám ü Zamezit vý stavb ě nový c h ob jektů v c elém p rostoru ü O c hrana samoty na severním okrajiŘímova na jižnístraně místa p řed dalším nevhodný m rozvojem nový miob jekty a nevhodný midostavb ami
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 213
ü ü ü ü
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P odp ora revitalizac e krajiny a říčního sy stému v území Zajistit oc hranu vzrostlé zeleně v krajině a vodního toku Zamezeníp řevážnému zorně níúzemí,zac hovat louky p odéltoku Zamezit vý stavb ě dominantně se up latň ujíc íc h kulturníc h p rvků tec hnic istního c harakteru v c elém p rostoru a v dílčíc h p růhledec h zvenčía z interiéru místa
5.2.9.3 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíŘímovky P rostor zahrnujíc íúdolnínivu říčky Římovky dop rovázené p ásem dřevin vy tvářejíc ím b řehové p orosty a kulturnímiloukami. Základním atrib utem je vodnítok Římovky ,který vy tváříosu krajiny ,doc hované frag menty mezí,mlý ny (ty majíp řesah místa krajinného rázu),louky . Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í P rostor nivy říčky Římovky a části údolí snáhony dop rovázené úzký m p ásem b řehový c h p orostů vzrostlý c h dřevin, osazený mozaikou luk a p olí skomunikac emi dop rovázený mi vzrostlou zelení, zakončený retenčním ry b níkem sb řehový mi p orosty . V zrostlá zeleň dop rovází staveb ní ob jekty v sídle V íska a Sádku i okolí mlý nů, liniové ob jekty v krajině (doc hované meze, remízky a úvozy , stromořadíp odélkomunikac ísovoc ný mistromy ),sady v okrajisídel Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu P o odstraně ní p ůvodníc h p orostů b y lo ve středově ku území vy užíváno k p asení a získávání travní hmoty ,jako tomu je iv současné dob ě . Na říčc e b y ly vy stavě ny mlý ny a drob né osady V íska a Sádek. V území b y ly zřízeny c c a 3 mlý ny (Č ervený je mimo vy mezený p rostor – souvisí širšími územními vztahy ). V p rostoru se nac házely p ůvodně dvě retenční nádrže ry b níka, doc hoval se však p ouze Sádec ký ry b ník nad lihovarem. Na říčc e Římovc e je c elá řada mlý nů, které jsou v rámc i širšíc h územníc h vztahů p rop ojeny komunikac emivedený mip odélvodního toku. Střední část vy mezeného místa zahrnuje osadu V íska v b lízkostiŘímova. O b raz osady V ísky sdoc hovaný miusedlostmi,mlý nem a nádrží s b řehový mi p orosty dop lně ná vzrostlou zelení a sady dotváří maleb nost p rostoru. K rajinářsky c enné jsou v p rostoru též doc hované frag menty mezí v údolí Římovky dop rovázené vzrostlou veg etac í. U p latň ujíse též dop ady intenzifikac e země dě lské vý rob y z ob dob ísoc ialismu. Kulturní ch arak teristik a územ í V y mezený p rostor je utvářen p ředevším nivou říčky Římovky s b řehový mi p orosty , loukami a p oli. Louky i p ole tvoří řadu p loc h p odélně orientovaný c h v ose údolí. Louky jsou udržovány sečením. Zorně né p loc hy tvoříb loky neresp ektujíc ítradičníusp ořádáníp lužiny . O krajem p rostoru jsou vedeny komunikac e sp ojujíc í jednotlivé ob y dlené seg menty . P rostor je p řevážně ob dě lávaný , osídlený jen zřídka. Jde o osadu V ísky , mlý ny a osadu Sádek. U Sádku je retenční nádrž Sádec ký ry b ník. Interiér Sádku je p oničen země dě lský m areálem. V krajině jsou p atrny ty p ic ké p rvky souvisejíc í tzv. intenzifikac ízemě dě lské vý rob y ve druhé p olovině minulého století. Vztah y a m ěřítk o V ý razně se up latň ujíc íkrajinná osa daná vodním tokem. O rientac e p rvků vy mezeného p rostoru místa je p odřízena ose údolí. Širší p ohledové vztahy k místu dané krajinou c elého údolí vy mezenou zalesně ný mikop c imeziSrnčím vrc hem a drob ný mikop c ovitý miútvary oddě lujíc ímiúdolí Římovky a p aralelně orientované sousední údolí Roky tné, nad který m se vy p ínají z místa p atrné kop c e Zadní hory a Sádku sdominantou hradu,která uzavírá p růhled do krajiny . C elý p rostor utvářímalé mě řítko. Římovka s náhony a sp olu se zelení zeleni místy vy tváří maleb ná zákoutí. H orizonty p rvního p lánu
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 214
jsou tvořeny odlesně ný mip artiemi a méně p řehledné, zatímc o vy mezujíc í horizont širšího p rostoru tvoříp řevážně zalesně né p artie okolníc h kop c ů,jež jsou z místa p atrny jako horizonty druhého p lánu. Negativní prvk y · Reg ulac e vodního toku,odvodně níkrajiny · Zorně né b loky mě níc ímě řítko krajiny · Zanedb anost ně který c h p loc h · Znehodnoc ený p rostor Sádku země dě lský m areálem Vy m ezení m ísta
M ap ka 31: V y mezenímísta Ú dolíŘímovky (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Ú dolní niva Ř ímovky Ř ímovka doprovázená břehovými porosty Vzrostlá zeleň doprovázející liniové objekty v krajině Kulturní louky a pastviny udržované seč ením Sádecký rybník (retenč ní nádrž) na Ř ímovce s břehovými porosty Vzrostlá zeleň doprovázející dochované meze Vzrostá zeleň vytvářející drobné porosty Dochované mlýny s typickými objekty Drobné cesty orientované ve smě ru údolí Kulturní charakter ploch Scelené bloky orné mě nící mě řítko krajiny a nerespektující tradič ní uspořádání plužiny Regulace vodního toku a projevy odvodně ní v krajině Osada Víska s dochovanými objekty tradič ní zástavby v původním prostorové m uspořádání
Význam XXX XXX XX XX XX XX X XX XX XX XX
Projev + + + + + + + + + -
Cennost X X X X X X X X X X X
XX XX
+
X XX
V ý razně se up latň ujíc íkrajinná osa daná vodním tokem O sada Sádek slihovarem sty p ic ký mip okrajihumen se sady
XXX
+
X
XX
+
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 215
Znak
Země dě lský areálznehodnoc ujíc íčást zastavě ného územíSádku O rientac e p rvků vy mezeného p rostoru místa je p odřízena ose údolí Nerušené p růhledy do okolníkrajiny se zalesně ný mihorizonty druhého p lánu b ez vý razný c h narušení Z vy vý šenin p atrná dominanta hradu Sádek uzavírajíc ísc enérie
Význam X
Projev -
Cennost X
XXX
+
X
XX
+
X
X
+
XX
Och ranné po d m ínk y ü Zajistit oc hranu vzrostlé zeleně dop rovázejíc ímeze,komunikac e a b řehy Římovky ü Zajistit oc hranu p řírodníc h částívodního toku a revitalizac ireg ulovaný c h částí ü P odp orovat trvalé zatravně níp rostoru ü Zac hování c harakteru osady V ísky i samot, revitalizac e sadů, zamezení nevhodné vý stavb y narušujíc ístrukturu osady ü Revitalizovat c harakter osady Sádek zac hovat frag menty ty p ic kého venkovského p rostoru shumny a sady navazujíc ímina tradičnízástavb u ü Zajistit oc hranu ob jektů mlý nů v krajině ,zamezit nevhodný m dostavb ám a vy užití ü Zamezit vý stavb ě nový c h ob jektů v c elém p rostoru ü P odp ora revitalizac e krajiny a říčního sy stému v území ü Zamezeníp řevážnému zorně níúzemí,zac hovat louky p odéltoku ü Zamezit vý stavb ě dominantně se up latň ujíc íc h kulturníc h p rvků tec hnic istního c harakteru v c elém p rostoru a v dílčíc h p růhledec h zvenčía z interiéru místa ü Zac hovat nerušené p růhledy na dominantu hradu Sádek
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 216
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.3 Oblast krajinného rázu Tř ebíčsko – Velkomeziř íčsko (CZ0610OB010) 5.3.1 Vymezení oblasti a základní charakteristika oblasti
Sp ec ific ká krajina umístě ná mezimě sta V elké M eziříčí a T řeb íč,vy značujíc í se sy enitový mib alvany a kamenný misutě mia skalnímiútvary ,vy tvářejíc ímic harakteristic kou krajinnou strukturu.
5.3.2 Charakteristika př írodního prostř edí, př írodní rámec oblasti 5.3.2.1 Geologická stavba a geomorfologie ú zemí H orninná skladb a ob lastije monotó nní a sp ec ific ká. D ominují neutrální hlub inné vy vřeliny – sy enity třeb íčského masívu, p ři severový c hodním a jihový c hodním okraji sem p řesahují mig matitic ké ruly , mig matity a p ruhy amfib olitů. M ladší horniny p oc házejí až z mioc énu a zahrnují drob né vý sky ty jílů, p ísků a ště rků nad údolím Jihlavy . K vartérní svahoviny sp římě sí sp rašový c h hlín vy p lň ují dna dep resí a fluviálnísedimenty dna úzký c h niv. Sy enity – nově ji p řesně klasifikované jako p orfy ric ké melanokratní amfib ol-b iotitic ké sy enog ranity (durb ac hity ) - zab írají asi 90 % ob lasti. Jsou mladop rvohorního stáří, neb y ly tedy rozdrc eny vrásně ním. Č erstvá hornina má mozaikovitou b ílo-černou b arvu, z dálky a p ři ově trání p ůsob í šedě . Jsou to p omě rně všesmě rně homog enní neutrální hlub inné vy vřeliny . P ři zvě trávání se rozp adají p odle navzájem kolmý c h p loc h odlučnosti ve kvádry . Na skalác h a b alvanec h nejdříve zvě trávají hrany , takže se skály i b loky p ostup ně zaob lují a vznikají b oc hníkovité skály a p ředevším oválné (žokovité) b alvany . M ezi nimi se nac hází drob ně ště rkovitá až hrub ě p ísčitá dob ře p rop ustná zvě tralina. P o ob vodu třeb íčského masívu se v rámc iob lastivy sky tuje jeho okrajová fac ie – p evně jší jemnozrnné ap lity rozp adajíc í se v drob né ostrohranné kameny . Zvláště p ři jižní hranic i ob lasti se v
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 217
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
masívu vy sky tují křemenné žíly a p rokřemně ní SV -JZ smě ru. T y to odolné horniny se p rojevují i v orientac ině který c h návrší- p ředevším na vrc hu K řemel(493 m) u H ostákova. K omp lexy rul p řec házejíc í až do mig matitů tvoří p řib ližně 5% p loc hy ob lasti. Ruly mají víc eméně p atrnou foliac i, která je p řevážně ukloně na k severozáp adu s velký m sklonem 40 - 80º . Jde o p omě rně komp aktníhorniny ,ne však p říliš odolné,takže vý sky t p řirozený c h skalje na nic h vzác ný . P ři zvě trávání se rozp adají na p loc hé hranaté p oly edric ké b alvany s mezerní hmotou vy tvořenou drob ný mikameny . Amfib olity tvoří sériiasi250 m široký c h p ruhů smě ru SSV -JJZ záp adně od Námě ště n./O slavou. Jsou to šedozelené staré b azic ké p řemě ně né horniny . V livem metamorfó zy však uvolň ují své živiny do p ůdy p omalu,a tak p ůdy na nic h nejsou vý razně živně jšínež na rulác h neb o sy enitec h. Silně b azic ké a c hemic ky extrémně jší jsou erlány ,ty však zde tvoří p říliš úzké p ruhy ,než ab y se v krajinném mě řítku mohly náp adně jip rojevit. Na p loc hý c h návršíc h p odél řeky Jihlavy p od T řeb íčí se v malý c h ostrůvc íc h vy sky tují zb y tky třetihorníc h p ísků až ště rků. V krajině b y se p rojevovaly i p rostřednic tvím veg etac e – jsou ky selé a neúrodné,ale p ro malou rozlohu jsou ob dě lávány sp olečně sp ůdamina okolníc h horninác h. Na úp atíc h svahů jsou b ě žné až ně kolik metrů moc né hlinito-kamenité svahoviny . Zahlazují reliéf a zvláště dolní p artie svahů. V nic h p ak vy stup uje p řevážně drob ně kamenitý až p ísčitokamenitý materiál. D na údolí toků vy p lň ují údolní nivy , tvořené p ísčito-kamenitý m materiálem, p okry tý m na p ovrc hu jemnozrně jšími p ovodň ový mi hlínami. V livem p olohy této ob lasti krajinného rázu se zde nivy vy sky tují p růmě rně často,ale p řevážně v úzký c h p ruzíc h. Nivní sedimenty široké 100-200 m vy p lň ují dna údolí Jihlavy a O slavy . V y značují se vy soký m ob sahem živin ivody a umožň ují tak p řirozený růst b ujné nitrofilníveg etac e. Rašeliny v ob lastinejsou evidovány . G eoreliéf je v hrub ý c h ry sec h p omě rně monotó nní. Jedná se o tektonic ky mírně zdvižený zarovnaný p ovrc h s g enerelním slab ý m úklonem k V JV . P řivý c hodním okraji si vy tvořila středně hlub oké údolí říčka O slava, p ři jižním okraji řeka Jihlava. Ú dolí jsou víc eméně p římá, p omě rně úzká, ale nikoliv sevřená,vždy snivou na dně . Nejvy šší b ody této ob lasti se nac házejí p ři jejím záp adním okraji - Smrček (674 m n. m.) nad Svatoslaví, známě jší je severně ji ležíc í souvisle zalesně ný P anský kop ec (668 m n. m.). Jižně ji leží p omě rně ostrý vrc holČ ec htínského kop c e (662 m n. m.). Nejnižším místem je b od, kde říčka O slava op ouštíob last V ekomeziříčska jižně od T asova (c c a 370 m n. m.). C elkové p řevý šenív rámc iob lastije tedy asi305m,c ož je v rámc ikraje hodnota nadp růmě rná. P okud se tý če vý škové členitosti,p řevážnou část ob lastilze c harakterizovat jako členitou p ahorkatinu (s p řevý šením 100 – 150 m na vzdálenost 4 km). Nejp lošší je jihový c hod ob lasti, kde p řevý šení dosahuje jen 90 m. V záp adní části ob lasti, kde vy stup ují vy šší kop c e, dosahuje reliéf c harakteru p loc hé vrc hoviny s p řevý šením 150 –180 m. P řevý šeníaž 170 m je dosaženo ina severu mezizaříznutý m údolím Balinky a T elečkovem. Smě rem k záp adu k údolí řeky Jihlavy p řeshranic iob lastiH orního P ojihlaví p řevý šení dosahuje 215- 220 m a reliéftedy nab ý vá rázu členité vrc hoviny .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 218
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
T y p ic ký mi p rvky g eoreliéfu jsou rozsáhlé p lošiny , mírně ukloně né k jihu k Jihlavě a k jihový c hodu k Námě štin./O slavou. Jsou jen mírně rozčleně ny mě lký miotevřený miúdolímip otoků (shloub kou 15– 50 m a ojedině lý mimalý miskalkami). H loub ka tě c hto údolíp ostup ně roste od středu ob lastismě rem k údolím řek p řiokrajíc h. O dlišná je záp adnía částečně severníčást ob lasti,kde se vy sky tujíp lošiny i vý razně jšíkop c e,které se nad ně zvedajío 40 –70 m. K op c e v záp adníčástijsou ty p ic ky p rotažené ve smě ru SZ-JV až Z-V . V jihový c hodní p olovině ob lastijsou vý znamné okrouhlé p ahorky vy soké 10 – 40 m, s velký mi zaob lený mi b alvany a ukloně ný mi skalními lavic emi na p ovrc hu. Jedná se o takzvané exfoliační klenb y ,jedny z nejukázkově jšíc h u nás. V y šší a vý razně jší jsou v Č R zřejmě jen na Žulovsku ve Slezsku. P řiseverním,vý c hodním a jižním okrajiob last lemujívě tší údolí řek a říček. Ú dolí Balinky na severu iúdolí Jihlavy na jihu jsou hlub oká 50 – 80 m,údolí O slavy na vý c hodě u E liášovy my slivny má hloub ku až 100 m. Na svazíc h údolívy stup ujíjen menšía nevý razné skály . H lavní atraktivitou ob lasti jsou velké zaob lené, tzv. žokovité b alvany , místy se v krajině dosud vy sky tujíc ív c elý c h soustavác h,zvláště na mírně vy klenutý c h p lošinác h. Ně které b alvany majívý šku i p řes3 m a zp ravidla se vy sky tujíve skup inác h. P ioný rská veg etac e však vě tšinu z nic h ny ní zakrý vá a krajina tak ztratila svou hlavní p ohledovou zvláštnost. V území jižně od státní silnic e Námě šť n./O slavou-V ladislav se b alvany nevy sky tují,neb oť g eolog ic ký sub strát je zde odlišný a tato část b y la sem p řiřazena jen kvůlity p ic kému vý sky tu ry b níků. Zc ela unikátní a p řitom témě ř neznámé je kory to říčky O slavy p od V elký m M eziříčím až p o V aneč. V y sky tují se v ně m skalní p rahy ,ale p ředevším c elé akumulac e mohutný c h b alvanů sp růmě rem až 3 m (ojedině le ivíc e) a místy řeku zc ela p okrý vají,takže se tok p od nimiztrác í. Jedná se o analog iiříčky V y dry na Šumavě neb o Sázavy ve Stvořidlec h,ale zde na O slavě jsou b alvany vě tší. Antrop og enní tvary jsou v ob lasti zastoup eny zářezy a násp y dop ravníc h staveb , p ředevším dálnic e Brno-P raha na severním okraji a železniční trati Brno-Jihlava. Náp adně jší jsou i zářezy státní silnic e vý c h. T řeb íče. D rob ný c h lomů v ob lastib y lo mnoho,často však b y ly odtě žovány ijednotlivé b alvany . Středně velké lomy ,vě tšinou dosud aktivníjsou ve svazíc h údolířek (záp . od V ladislavi,u K amenné). 5.3.2.2 Klimatické podmínky K lima územíje mírně tep lé a vlivem p olohy ve srážkovém stínu mírně suc hé. V ob dob ílet 1901-1950 b y ly p růmě rné roční tep loty v Námě štin./O slavou 7,7 º C a srážky 594 mm,v T řeb íčijen 562 mm. V e vy ššíc h p olohác h na záp adě je klima o ně c o c hladně jší a vlhčí. Lze zde očekávat p růmě rné roční tep loty p od 6 º C a srážky mírně p řes650 mm. D le klimatic ké klasifikac e E . Q uitta vy šší záp adní část náležímírně tep lé ob lastiM T 5,suššía tep lejšíjihový c hodníčást M T 9. Z p rojevů místního klimatu jsou nejvý znamně jší tep lotní inverse, rozvíjejíc í se v tep lé p olovině roku v noc i a v zimě p o c elý den p ři dnec h údolí. O ně c o slab ší, ale p řesto p ro ob last ty p ic ké jsou tep lotní inverse s dep resíc h na p lošinác h. T ep lotníinverse jsou dop rovázené v zimě a na p odzim šp atný m rozp ty lem kouře,mlhou a nep říjemnou vy sokou vlhkostí vzduc hu, v létě četnou rosou. V dep resíc h na p lošinác h to b y ljeden z důvodů b udováníry b níků. E xp ozičníklima (tj. rozdíly v mikroklimatu různě orientovaný c h svahů) se v ob lasti vý znamně p rojevuje p ouze v údolí Jihlavy a O slavy . Zvláště jižní svahy jihlavského údolí jsou velmitep lé a suc hé,jsou p ravý m koridorem tep lomilné b ioty do nitra V y sočiny . P rotitomu jsou nivy a severnísvahy údolíc hladné a vlhké,b lížíse p rostředívy ššíc h p oloh. T o umožň uje vý sky t p odhorský c h druhů rostlin p řidnec h údolí.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 219
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.3.2.3 Hydrologické podmínky V odní p rvky jsou v ob lastizastoup eny řekami, říčkami, p otoky , p rameny a ry b níky . Nejdůležitě jší je řeka Jihlava, která do ob lasti vstup uje na záp adě jako p odhorská říčka. Na ní b y la vy b udována kaskáda jezů p ro náhony na b ý valé mlý ny neb o současné továrny . S vý jimkou úseků p ři vý c hodní a záp adní hranic iob lastise tak zde p roudíc í tok vy sky tuje jen ojedině le. Říčka O slava má úseky kory ta p řírodní(svelký mib alvany ) a úseky sjezy a náhony . Jejímenšíob dob ou je říčka Balinka,ikdy ž ta má kory to často zahloub ené až 2 m v okolnínivě . V ě tšina p otoků v lesnatý c h údolíc h má zac hován víc e či méně p řirozený p růb ě h kory ta. K ontrastník tomu je situac e na náhorníc h p lošinác h v p olníc h tratíc h, kde je vě tšina p otoků reg ulována a menšítoky a p ramenné úseky velmičasto zatrub ně ny ,na vě tšíc h p ostaveny ry b níky . T ím zmizely neb o b y ly p odstatně omezeny p ůvodně hojné p rameny a drob né p otůčky v krajině . Ry b níků je ve V elkomeziříčské ob lastip růmě rné množství,jsou však rozmístě ny velminerovnomě rně . V členitě jší zalesně ně jší záp adní části je jen ně kolik malý c h ry b níků na okrajíc h či uvnitř lesů. V jihový c hodní části v p ásu meziP řec kovem a Námě ští n./O slavou se nac házejí c elé soustavy středně velký c h až velký c h ry b níků. Zp ravidla majíokrouhé p ůdory sy ,vý razně p rotáhlé ry b níky jsou ojedině lé (nap ř. u K undelova). V elký Bor u T rnavy má délku c c a 0,9 km a p loc hu asi20 ha,D ub ovec u Námě šti má rozmě ry 0,6 x 0,7 km a p loc hu asi25ha. P ravá ry b ničníkrajina vznikla mezinádražím Studenec a P ozď atínem. P řiokrajíc h ob lastiry b níky c hy b ě jí vlivem zařezávajíc íc h se p otoků a ab senc e vhodný c h p loc hý c h sníženin. P ouze ry b ník P y šelák sloužírekreac i. O tevřený c h p ramenů vody je málo. V ě tšina p ramenišť v p olíc h b y la odvodně na. V lesíc h se p rameny zac hovaly ,ale velké neb o zvlášť vý znamné se zde nenac házejí. Nejvě tšíp rameniště ve Svatoslavském lese na záp adě ob lastizaniklo,voda se zde na p loše p řeskm2 čerp á p ro vodovod a p odc hy c eny b y ly i mnohé menšíp rameny . 5.3.2.4 Vegetace T émě řc elá V elkomeziříčská ob last náleží dle g eob ioc enolog ic ké klasifikac e do 4. veg etačního stup ně – b ukového. P ouze v nejvy ššíc h p olohác h na záp adě se ob jevujínáznaky p řec hodu do 5. v. s. jedlovob ukového a na jižníc h svazíc h údolí Jihlavy je 3. veg etační stup eň – dub ovo-b ukový , s náznaky p řec hodu do 2. v.s. – b ukovo-dub ového. V jihový c hodníčástise na jižníc h svazíc h kop c ů též p rojevují náznaky 3. veg etačního stup ně . Rekonstruovanou veg etac iob lastitvořila dle g eob otanic ké klasifikac e mozaika ky selomilný c h b ikový c h b učin, kvě tnatý c h b učin, na jižníc h svazíc h ac idofilníc h b ikový c h doub rav,v p odmáčený c h dep resíc h olšin,na záp adě snad isp řirozenou p římě sísmrku. Záp adní p olovina ob lastije dnesodlesně na z nec elé p oloviny a nac hází se zde ikomp lex lesa v okolí P anského kop c e a velké lesy jižně i severně odtud. Zde p řevažují smrkové kultury s b orovic í a modřínem,p řitom dub zde již p řirozeně c hy b í iv okrajíc h lesů. V ě tší p orosty p řírodě b lízký c h lesů se zde dnes témě ř nevy sky tují. V e smrkový c h kulturác h je místy p římě s p ůvodního b uku, smíšený listnatý les je na jižníc h svazíc h kop c e Jelení hlava. V ý c hodní část území je p řevážně odlesně na a nac hází se zde vě tší c elek lesa v Nesmě řském údolí O slavy a na okolníc h návršíc h. Zde dominují smíšené b orovo-smrkové kultury . Jinak se zde vy sky tují jen středně velké lesy tvořené kulturními b ory a místy shluky drob ný c h lesů (na vý c hozec h b alvanů), tvořené p ozoruhodný mi, i kdy ž nejsp íš nep ůvodnímidoub ravami. Svérázné je b ludiště lesů a p olí iluk na značné p loše záp adně od vesnic e T rnava. Na p rameništíc h se zac hovaly neb o sp íše se ob novily olšiny . P otoční jasanovo-olšové nivy b y ly z vě tší části nejdříve p řemě ně ny v louky a p osléze v p ole. D nes, p o op uště ní hosp odaření, se
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 220
ně které p omalu vrac ejí do p řirozeného stavu jasanový c h olšin a tvoří častě jší ty p p řírodě b lízkého lesa. T ravníc h p orostů je na V elkomeziříčsku p omě rně hodně , p orosty jsou dnestémě řvý hradně tvořeny loukamina vlhčíc h místec h – v dep resíc h a v nivác h toků. Buď jsou dnes intenzivně vy užívány neb o jsou zc ela op uště né. Zvláště mnohé lesní louky b y ly op uště ny a zarostly náletem, nejčastě ji olší. Biolog ic ky hodnotný c h luk je zde málo, ale p řesto p odstatně zvy šují b iodiversitu ob lasti (nap ř. c hráně ná lokalita H lub oček v nivě Jihlavy s ladoň kou dvoulistou). Zac hovaly se zde však ifrag menty p ůvodníc h p astvin na exfoliačníc h klenb ác h,z nic hž ně které hostímírně tep lomilnou b iotu,jako nap ř. P táčovský kop eček, koniklec ový kop ec , kde se c hrání daleko k severozáp adu zasahujíc í p op ulac e koniklec e velkokvě tého. P odob ný je i Šp ilb erk u Námě šti, kde se suc hý trávník vy vinul na amfib olitec h. T y p ic ký p ro p řevážnou část nelesní krajiny V elkomeziříčska je hojný vý sky t rozp tý lené dřevinné veg etac e, která se zde nac hází na četný c h b ý valý c h mezíc h, kamenic íc h, v okolí b alvanů, p odél vodníc h toků a ry b níků. M álo rozp tý lené dřevinné zeleně je v jižníčástiob lastijižně od státnísilnic e. 5.3.2.5 Př írodnídominanty D ominant reg ionálního vý znamu je málo a nep atří k nejnáp adně jším. Z daleka viditelné jsou p loc hé nejvy šší vrc holy - Smrček a P anský kop ec . D ominantaminadmístního vý znamu jsou c elkem p římá a p řehledná údolí O slavy a Jihlavy , lze sem p řiřadit i údolí dolní Balinky . D ominantou nadmístního vý znamu je i lesní komp lex v okolí P anského vrc hu a ry b niční soustavy , v b lízkém okolí nemajíc í ob dob y . D o této kateg orie lze zařadit isvérázné ostré vrc hy na záp adním okrajiob lasti– Zub rc a (612 m) a Č ec htínský kop ec (662 m). Na dolní hranic i vý znamnosti leží v této kateg orii p loc há P y šelská horka (510 m), nejvy šší vrc h jihový c hodní části ob lasti, a vrc h K řemel (493 m) nad údolím Jihlavy . Lokálními dominantami jsou náp adně jší vrc hy tvořené exfoliačními klenb ami, středně velké lesy a hlavní ry b níky v záp adní části ob lasti. D ominantami v detailu b ý vají shluky b alvanů (v p říp adě odstraně ní části dřevin b y se jednalo o nesp orné dominanty lokálního vý znamu, v p říp adě vě tšíc h p loc h inadmístního vý znamu) a drob né skály na exfoliačníc h klenb ác h a ve svazíc h údolí. 5.3.2.6 Identifikované znaky charakteristika ú zemí)
př írodní povahy
a
jejich
př ítomnost
(Př írodní
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
0
X
XX
+
XX
1.
1 Plochý mírně zvlně ný a mírně ukloně ný povrch
2.
2
3.
3 Mírně ukloně né plošiny střídané mě lkými zalesně nými údolími
XX
0
X
4.
4 Oslava s peřejemi a balvany
XX
+
XXX
5.
5 Vysoké i nízké exfoliač ní klenby s balvany a skalkami
XXX
+
XXX
6.
6 Ž okovité balvany rozptýlené ve skupinách po převážné č ásti oblasti
XXX
+
XX
7.
7 Balvany v korytě Balinky
X
+
XX
8.
8
XXX
0
X
Středně hluboká zaříznutá údolí Jihlavy, Oslavy a Balinky, tvořící rámec oblasti
Převážně zalesně ná západní č ást oblasti, převážně odlesně ná východní č ást
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 221
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XX
+
XX
XX
-
X
XXX
-
X
X
+
XX
13. 2 Soustavy středně velkých až velkých rybníků na jihovýchodě
XX
+
XX
14. 3 Převážně odvodně né pramenné oblasti se zatrubně ním
XX
-
X
X
+
X
XX
+
X
17. 6 Pahorky s mírně teplomilnými trávníky s chráně nými druhy
X
+
XX
18.
Stepní stráně v údolí Jihlavy
X
+
XX
19.
Znehodnocení jižních svahů údolí Jihlavy akátinami
XX
-
X
9.
9 Velmi č lenité okraje lesů, výskyt lesíků
10. 0 Místy rozsáhlá scelená pole bez dostateč né zeleně 11. 1 Dominance smrkových lignikultur na západě a borových na východě 12.
Dubové lesíky na jihovýchodě
15. 4 Převážně neupravované potoky v lesnatých údolích 16. 5 Kulturní louky na vlhkých lokalitách
5.3.2.7 Indiká tory př ítomnosti zvýšené př írodníhodnoty KR P řítomnost indikátoru je vy jádřena v následujíc ítab ulc e: přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO
NE
P.1
Přítomnost národního parku (NP) vč . ochranné ho pásma
X
P.2
Přítomnost chráně né krajinné oblasti (CHKO)
X
P.3
Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč . ochranné ho pásma
X
P.4
Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč . ochranné ho pásma
X
P.5
Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč . ochranné ho pásma
X
P.6
Přítomnost přírodní památky (PP) vč . ochranné ho pásma
X
P.7
Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000
X
P.8
Přítomnost ptač í oblasti (PO) sítě Natura 2000
P.9
Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)
X
P.10
Přítomnost skladebných prvků vyšších Ú SES (regionálních, nadregionálních)
X
P.11
Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)
X
X
5.3.2.8 Př ítomnost ú zemízvýšené př írodníhodnoty Velkoplošnázvláště chráně náú zemí ·
nejsou
Maloplošnázvláště chráně náú zemí ·
P P P azderna,P P Sy enitové skály ,P P K ob y linec ,P P P táčovský kop eček,P P H lub oček,P P Šp ilb erk
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 222
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Př írodní parky
·
P rP T řeb íčsko - zřízen vy hláškou O kresního národního vý b oru v T řeb íči v roc e 1982 jako ob last klidu. Ú zemí se nac hází severně od T řeb íče a jeho rozloha činí c c a 9 800 ha. O b last je g eomorfolog ic ky rozdě lena na c elek K řižanovské vrc hoviny na severozáp adě a c elek Jevišovic ké p ahorkatiny na jihový c hodě . Záp adníčást,náležejíc íp odc elku Brtnic ká vrc hovina, je členitě jší,smě lký miúdolími,jižníčást je p loc há,jen levob řežníp řítoky Jihlavy vy tvářejíp ři ústí vý razně zahloub ená údolí (nap ř. K lap ovský p otok). Ú zemí dosahuje nadmořský c h vý šek 350-620 m. G eolog ic ké p odloží tvoří hlub inné vy vřeliny třeb íčského masivu. Jsou to tmavé, b iotitem b ohaté horniny p aleozoic kého stáří, s velký m ob sahem thoria a uranu, c ož je činí relativně vy soc e radioaktivními. T mavý mi durb ac hity p ronikají svě tlé žíly ap litů, místy s turmalínem. U Boc hovic a H ostákova se vy sky tují známé křemenné žíly skry staly šedob ílého křemene, amety stu a záhně dy . M asiv je místy narušen zlomy , vý znamné jsou zó ny my lonitizac e. O dlehčením vznikly ruw ary . D urb ac hit zvě trávalv trop ic kém p odneb í za vzniku ob lý c h, kulovitý c h a žokovitý c h b alvanů, které p o c elém p arku vy tváří b alvanité kup y (nap ř. P P Sy enitové skály ). Na zvě tralinác h durb ac hitu a deluviíc h vznikly ky selé ty p ic ké kamb izemě , v menší míře eub azic ké (nasy c ené) p ůdy . V nivác h malý c h vodníc h toků a ve vý razně ji p odmáčený c h menšíc h sníženinác h jsou vy vinuty ty p ic ké g leje (nap ř. ry b niční ob last v trojúhelníku H ostákov- P oc ouc ov- P táčov neb o Nárameč- P řec kov- T rnava). P ůvodní lesní p orosty tvořily ac idofilní b učiny (Luzulo-Fag ion), menší zastoup ení v nižšíc h p olohác h mě ly ac idofilnídoub ravy (G enisto g ermanic ae-Q uerc ion). T y b y ly od 13. století,kdy začíná b ý t území osídlováno, p ostup ně p řemě ň ovány na p astviny , louky a p ole. D nes se v p arku nac házejí už jen malé lesíky se smíšený mi p orosty smrku, b orovic e, dub u, méně již javoru a b uku. Na ag rárníc h terasác h, kolem b alvanitý c h seskup ení a skalníc h vý c hozů jsou drob né remízky s b orovic í, b řízou a vý jimečně ihab rem, tvoříc í c harakteristic ký p rvek zdejší krajiny . Na ně kolika místec h rostou p amátné stromy . K nejznámě jším a nejnavště vovaně jším p atří tzv. V elký javor (javor klen) u V ě stoň ovic ,jehož stáříse odhaduje na 700 let. P řírodě b lízká nelesní sp olečenstva se udržela jen na mokrý c h loukác h kolem ry b níků a vodníc h toků sviolkou b ahenní (V iola p alustris), záb ě lníkem b ahenním (C omarum p alustre), řeřišnic í luční (C ardamine p ratensis), b latouc hem b ahenním (C altha p alustris) a kohoutkem lučním (Ly c hnis flos-c uc uli). P říkladem může b ý t P P P azderna. Frag menty kostřavový c h p astvin, vzniklý c h p o odlesně ní, s koniklec em velkokvě tý m (P ulsatilla g randis) jsou v P P K ob y linec a P P P táčovský kop eček. V p arku se nac házejí mezní lokality b ramb oříku nac hového (C y c lamen p urp urasc ens) a koniklec e velkokvě tého (P ulsatilla g randis). E kolog ic ká hodnota zdejší krajiny je umoc ně na p řítomnosti drob ný c h ry b níčků. P ozornost si zasluhuje vodníornitofauna. Na zarostlý c h ry b níčc íc h je hojný p olák velký (Ay thy a ferina) a p . c hoc holačka (Ay thy a fitlig ula), dále se zde vy sky tuje kac hna divoká (Anas p laty rhy nc hos), častý m druhem je i ly ska černá (Fulic a atra) a rac ek c hec htavý (Larus ridib undus), jehož kolonie však v p oslednídob ě mizejí. V p osledníc h letec h se stále častě jiob jevuje ilab uť velká (C y g nusolor). Jihozáp adním okrajem se p ark p řimy ká k mě stu T řeb íč s řadou p amátkový c h ob jektů a historic ko kulturníc h p ozoruhodností. Nejvy znamně jší staveb ní p amátkou je románskog otic ká b azilika sv. P rokop a z dob y kolem p oloviny 13. století, dva g otic ké domy na K arlově námě stí a v evrop ském mě řítku nejzac hovalejší židovské g hetto se dvě ma sy nag og ami a velký m židovský m hřb itovem.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 223
·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P rP Balinské údolí- vy hlášen O kresním národním vý b orem ve Žď áře nad Sázavou v roc e 1984 jako ob last klidu. By lzřízen p ro oc hranu krajinářsky c enného údolí sp řirozeně meandrujíc ím tokem Balinky záp adně od V elkého M eziříčí. Zaujímá 440 ha. Ú dolíBalinky vznikalo p omalý m zařezáváním toku do p loc hého terénu p o ústup u mioc enního moře. E rozí se ob nažilo skalní p odloží tvořené sy enitem. Jeho vlastnosti p ři zvě trávání mě ly zásadní vý znam p ro modelac i terénu, a to jak c elý c h kop c ů (exfoliační klenb y ), tak jednotlivý c h kulovitý c h a žokovitý c h b alvanů rozesetý c h p o krajině . D no údolí vy p lň ují moc né usazeniny nivníc h hlín, z p ůdníc h ty p ů p řevažují kamb izemě a p seudog leje. P řirozeně meandrujíc í tok říčky vy tváří četné zákruty s nátržemi a vy soký mi p odemílaný mi b řehy , nivní louky jsou p ravidelně zap lavovány . T áhlé mě lké p ísčiny s osamě lý mi žulový mi b alvany střídají tůně v zátočinác h. Jen v místec h skalníc h p rahů jsou krátké p eřejnaté úseky . Nivní louky jsou intenzivně země dě lsky vy užívané, ze značné časti p ravidelně ob novované orb ou. Lesní p orosty na svazíc h údolí jsou vě tšinou tvořeny kulturními smrčinami, jen v místec h skalníc h vý c hozů se na mě lký c h p ůdác h víc e up latň uje b orovic e lesní (P inus sy lvestris), vý jimečně se tu setkáváme sp ůvodním dub em zimním (Q uerc usp etraea). P ole nad hranami svahů údolí jsou rozčleně na soustavami křovinatý c h mezí, ty p ic ké jsou remízky okolo míst, kde skalní p odklad vy c hází až na p ovrc h. Lesy p ůvodní dřevinné skladb y se v území již p raktic ky nevy sky tují. Snad p ouze suc hé b ory na skalníc h vý c hozec h sdnesjiž velmivzác ný m koc iánkem dvoudomý m (Antennaria dioic a) si zasluhují zvláštní p ozornost, jejic h současný c harakterje však sp íše vý sledkem osob itého hosp odařenív minulosti. Stinné skalky p orůstá osladič ob ec ný (P oly p odium vulg are), zimolez černý (Lonic era nig ra), růže p řevislá (Rosa p endulina) a fy tog eog rafic ky p ozoruhodná ostřic e tlap katá (C arex p ediformis). K ory to říčky je vroub eno olší lep kavou (Alnus g lutinosa) a vrb ou křehkou (Salix c ap rea), vzác ně jiiolší šedou (Alnusinc ana), p ískové náp lavy zp evň uje vrb a trojmužná (Salix triandra) a c hrastic e rákosovitá (P halaroides arundinac ea). Zac hovalé nivní louky se z jara p rozradí vý sky tem sasanky hajní (Anemonoides nemorosa) a křivatc e žlutého (G ag ea lutea). Na vý slunné suc hé stráně p roniká ně kolik tep lomilný c h druhů, nap ř. rady k p rutnatý (C hondrilla junc ea),b ojínek tuhý (P hleum p hleoides) a křivatec rolní(G ag ea villosa). Zvláštní p ozornost zasluhuje kvě tena lískový c h mezí a remízků, kde roste mnoho hájový c h druhů jako lý kovec jedovatý (D ap hne mezereum), jaterník trojlaločný (H ep atic a nob ilis), p lic ník tmavý (P ulmonaria ob sc ura) aj. Na extenzívně ob hosp odařovaný c h mezíc h a stráníc h roste na ně kolika místec h vemeník dvoulistý (P latanthera b ifolia) a jalovec ob ec ný (Junip erus c ommunis). V e vy soký c h hlinitý c h b řezíc h hnízdí ně kolik p árů ledň áčků říčníc h (Alc edo atthis), žije zde skorec vodní (C inc lus c inc lus). P ravidelně hnízdí p uštík ob ec ný (Strix aluc o), b ě žný je datel černý (D ry oc op us martius). V p osledníc h letec h se zde vy sky tuje vy dra říční (Lutra lutra). Ú dolím vede značená turistic ká stezka,nenívšak p říliš intenzivně rekreačně vy užíváno.
Ú zemní systém ekologické stability Nadregionální biocentra ·
Nejsou vy mezena
Regionální biocentra ·
Nesmě ř,V lčatínský vrc h,Jeleníhlava,Za kop ečkem,V elká D ub ina,P alečkův mlý n,D ob navka
Nadregionální biokoridory
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 224
·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
tento p rvek Ú SE S p roc házív jižníčástiob lasti
5.3.3 Kulturní a historickácharakteristika oblasti 5.3.3.1 Historický vývoj ú zemív širších souvislostech P očátky osídlování reg ionu jsou sp ojené s b enediktinský m klášterem v T řeb íči, který založila na Lově tínské zemské stezc e p ři b rodu p řes Jihlavu moravská údě lná knížata O ldřic h Brně nský a Litold Znojemský v roc e 1101. P atřilk nejb ohatším v zemia p ůsob iljako vý znamné středisko vzdě lanostia aktivní kolonizační činnosti v rozsáhlém území, které mu b y lo p řidě leno. V zakládac í listině kláštera b y ly zmíně ny nap říklad Studenec , Bab ic e, Smrk, Brod (p rastará osada p ři b rodu p řes Jihlávku, p ozdě jšíV ladislav,která zásob ovala klášter ry b ami),H ostákov,Nárameč,K řižanov,M ičap i(V ý čap y ) či M alomě řic e (Jaromě řic e). V sousedství kláštera b y lo „na zeleném drnu“ založeno také mě sto T řeb íč, jako o mě stě sradnic í o ně m hovoří už nejstarší zmínka z roku 1277. V p olovině 13. století vy stavě li třeb íčští b enediktini novou klášterní b udovu a p ozoruhodnou románsko-g otic kou b aziliku, která se doc hovala dodnesa je p ovažována za jednu z nejc enně jšíc h staveb tohoto ty p u u nás. RozvojT řeb íče p okračovali ve 14. století, o čemž svě dčí p ráva, která mu udě lilK arelIV . s Janem Luc emb urský m v roc e 1335 (p ovolení op evnit se hradb ami a řídit se normou mě stského p ráva p odle p říkladu královského mě sta Znojma). H radb y b y ly p ostavené už kolem p oloviny 14. stoletía c hránily mě sto až do 18. století. T řeb íč díky tomu částečně vy manila z vlivu kláštera,ale královský m mě stem se nestala. S osudy třeb íčského kláštera b y l na dlouhou dob u svázán M ě řín. V roc e 1298 v místě již existujíc í osady s kostelem (dle tradic e má M ě řín dokonc e velkomoravský p ůvod) zřídil král V ác lav II. b enediktinské p rob ošství,které b y lo úzc e sp jaté střeb íčský m klášterem. Zaniklo na p řelomu 14. a 15. století,kdy skomíraliklášter v T řeb íči. D ruhý m vý znamný m c entrem reg ionu se stalo (V elké) M eziříčí;tamní hrad vznikl kolem roku 1236 jako jeden z nejstaršíc h šlec htic ký c h hradů na M oravě . By lzb udován v místě ,kde zřejmě stála starší osada, ležíc í na Lib ic ké zemské stezc e. S meziříčský m hradem b y l od p očátku sp ojen rod p ánů z Lomnic e,kteřízáhy ovládalip omě rně rozlehlé územíkolem ně j. O d nic h získalo M eziříčíuž začátkem 14. stoletíně která mě stská p ráva. K začátku 14. stoletíse vážou také neb lahé události,které p ostihly vý c hodníčást reg ionu. Šlo o vp ád K umánů na M oravu roku 1304,p řině mž b y ly vy p áleny osady Brod, Štuc hanov, Nemojovic e a Radvanov. Zatímc o v místě Brodu existovala konc em 14. století op ě t ry b ářská osada, která b y la v roc e 1548 p ový šena na mě stečko, (p řijalo jméno V ladislav na p očest krále V ladislava Jag ellonského),ostatníob c e zanikly . O b dob í husitský c h válek v reg ionu p ředznamenaly b oje souvisejíc í se sp ory mezi moravský mi markrab ímiJoštem a P rokop em z luc emb urského rodu v letec h 1385-1405. P oté,c o P rokop ovy oddíly vy dranc ovaly Bíteš a ob sadily námě šťský hrad, p odp ořiliodvetné akc e vý znamnou mě rou ob y vatelé Bíteše a M eziříčí. Za odmě nu je jejic h tehdejšímajitela hlavníJoštův sp ojenec Lac ek z K ravař,který se p o Joštově smrtistalmoravský m zemský m hejtmanem, p ový šilna mě sta a udě liljim mě stská p ráva. Lac ek z K ravařb y lvelký m p říznivc em Jana H usa a stalse jedním z inic iátorů p anský c h dop isů na jeho ob ranu. M eziříčíse stalo vý znamnou husitskou základnou p řivý p ravě na M oravu v roc e 1424,p řiníž b y ldob y t třeb íčský klášter. Jeho majetek sirozeb rala okolníšlec hta a T řeb íč se stala jedním z hlavníc h husitský c h c enter na M oravě . V roc e 1435b y lo mě sto dob y to vojskem Alb rec hta Rakouského. Jako doklad, že i v neklidný c h dob ác h b y lo důležité hosp odaření, svě dčí majetkové sp ory o studenec ké zb oží mezi p ány z V aldštejna a z Lomnic e, zaznamenané k roku 1459. Jejic h p ředmě tem b y lo
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 225
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p ředevším vlastnic tví studenec ký c h ry b níků a p rávo na jejic h ry b y . Již v 15. století tedy v reg ionu fung ovalo ry b níkářstvía sp or p otvrzuje,že šlo o vý nosné odvě tví. K lid zb raní zde nenastal ani za vlády Jiřího z P odě b rad. Jeho vojsko dob y lo v roc e 1464 meziříčský hrad, který v té dob ě p atřil jeho odp ůrc i Bohušovi z Lomnic e. K ritic ký b y l rok 1468, kdy do země vp adlo vojsko uherského krále M aty áše K orvína. O b sazeno a vy dranc ováno b y lo M eziříčí,v T řeb íčib y l ob klíčen a ob léhán sy n Jiřího z P odě b rad V iktorín. P o dob y tímě sta se sp osádkou uc hý lildo kláštera, odkud se mu p odařilo uniknout. P osádka, hájíc í klášter, se zanedlouho vzdala. P o M aty ášově odc hodu zb y lv T řeb íčizp ustošený klášter sdosazený m op atem a mě sto p raktic ky srovnané se zemí. O hořelé, op uště né trosky p řip omínaly neb lahé události ještě ně kolik let, než b y la zahájena ob nova. K lášter se z této rány už nevzp amatoval. P odle dohod mezi V ladislavem Jag ellonský m a M aty ášem K orvínem z roku 1486 mě lb ý t sic e b enediktinům klášternímajetek vrác en,ale nikdy k tomu nedošlo. K lášterup adala p oslednířeholníc iz ně jb y livy hnániv roc e 1525. M ě sto iklášternístatky ně kolikrát změ nily majitele;p atřilimezině nap říklad p ánové ze Šternb erka. V roc e 1490 se T řeb íč dostala do rukou p ánů z P ernštejna. S P ernštejny p řišlo oživeníjak mě sta,kde se rozvíjela řemesla (zejména soukenic tví), tak i c elého p anství. Rozvoj zaznamenala také území ve vlastnic tví p ánů z Lomnic e, jimž p atřilo mimo jiné sousední meziříčské p anství. M eziříčský hrad b y l p řestavě n na renesanční zámek,ve mě stě vy rostly honosné mě šťanské domy . Z inic iativy p aní Aleny M eziříčské z Lomnic e p rob ě hl v M eziříčí v roc e 1576 sně m evang elic ký c h kně ží a šlec hty , který zformuloval tzv. aug šp urskou konfesi. V té dob ě b y lo ve mě stě zřízeno luteránské g y mnázium a knihtiskárna. U ž v p rvní p olovině 16. století žila ve V elkém M eziříčí židovská komunita, okolo roku 1518 b y la zřízena stará sy nag og a. T aké v T řeb íčise v té dob ě ob jevilo nekatolic ké p anstvo – O sovštíz D oub ravic e se hlásili k Jednotě b ratrské. Za jejic h vlády se T řeb íč stala jedním z jejíc h vý znamný c h středisek,na p ředmě stíJejkov se nac házela b ratrská kap le,šp itála "p ohřeb nízahrada". Za O sovský c h došlo k p řestavb ě zaniklého kláštera na renesanční zámek. Za Smila O sovského, který vy dal p ro třeb íčské p anství Zřízení selské a Zřízení mě stské, se p ronikavě změ nil hosp odářský ráz c elého p anství. Jako zajímavost lze zmínit čarodě jnic ký p roc es,který se odehrálv roc e 1571 v T asově a který zap latily životem 3 místníženy . O 2 roky p ozdě jise T asov sp ustý m hradem D ub ,p ustou tvrzíH rádek a s Budišovem, který b y lv roc e 1538 p ový šen na mě stečko s tržními p rávy a vlastním znakem, stal majetkem V ác lava Berky z D ub é,manžela Aleny M eziříčské z Lomnic e. P řes K ateřinu z V aldštejna, vdovu p o Smilu O sovském se třeb íčské p anství dostalo do rukou V aldštejnů (v roc e 1628 z důvodu náb oženské emig rac e p ostoup ila K ateřina p anství svému b ratrovi, katolíkovi),kteří je drželiaž do roku 1945. T aké díky této strateg iise mě sto vy hnulo jak konfiskac ím, tak vý znamně jším škodám. V ý razně jší p otíže zaznamenalo p ouze v letec h 1622 – 1623, kdy zde p ob ý val p luk c ísařského g enerála M arradase; třiadvac etidenní p ob y t tří tisíc ů vojáků ve mě stě znamenalvý daje p řes90 tisíc zlatý c h. P o válc e se T řeb íč ně jakou dob u úsp ě šně b ránila irekatolizac i (inkviziční komise zde ještě v roc e 1657 zjistila existenc ihusitů, p ikartů, luteránů itzv. nulliusů- lidí, kteří nedokázali označit své náb oženské vy znání), ovšem dokončení kap uc ínského kláštera v roc e 1693 se stalo sy mb olem katolic kého vítě zství ve mě stě . M nohem horší osud p otkal ve třic etileté válc e jiná sídla. V T asově b y la nap říklad p o třic etileté válc e op uště ná třetina domů. V elmip ostiženo b y lo M eziříčí a jeho okolí. M ě sto b y lo ně kolikrát vy p leně no, na mor zemřelo p řes 1000 lidí a 266 domů lehlo p op elem, z ostatníc h b y lo p o válc e mnoho p ustý c h. M eziříčí p okleslo na úroveň p oddanského mě sta a ztratilo vě tšinu svý c h p rivileg ií. V roc e 1649 p řivedl nový majitel (K ounic ) do vy lidně ného mě sta nové ob y vatele ně mec ké národnosti. Za jeho vlády se zdárně rozvíjela také
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 226
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
židovská ob ec . O d roku 1676 p ůsob il v M eziříčí šp aně lský rod U g artů, který se snažil o důslednou rekatolizac i. T asovské p anství zdě dili v roc e 1644 Fürstenb erkové, kteří zveleb ili vzhled Budišova i T asova. V roc e 1732 p ostihlV elké M eziříčí(p řídomek „V elké“ od roku 1729) velký p ožár;rekonstrukc e mě sta a zámku v b arokním sty lu U g arty finančně natolik vy čerp ala,že muselip anstvíp rodat. D alšíp rob lémy p ostihly mě sto na začátku vlády M arie T erezie za války o rakouské dě dic tví. V roc e 1742 p řitáhla do ob lasti b avorská, franc ouzská a p ruská (a p ozdě ji také saská) vojska, která ob sadila ně která mě sta, mimo jiné p rávě M eziříčí,c ož se neob ešlo b eze škod. V ý razné změ ny b y ly sp ojeny s tereziánský mi a josefínský mi reformami. V edle změ n ve zp ůsob u hosp odaření, sehrálo v reg ionu vý znamnou roli b udování c ísařský c h silnic , které vý razně p odp ořilo p ředevším rozvojV elkého M eziříčí. O jeho vý znamu svě dčí to, že se konc em 18. století stalo sídlem Jihlavského kraje. Rozvíjela se i T řeb íč, kde v 18. století začaly mizet hradb y , b ráníc í rozšiřování mě stského areálu. V letec h 1725– 1731 došlo k op ravě b aziliky , která p o česko-uherský c h válkác h sloužila delší dob u hosp odářský m účelům. P rovedl ji vý znamný arc hitekt F. M . K aň ka. P rob lémy p ostihly venkov ve druhé p olovině 18. století;p o neúrodný c h letec h 1765 – 1769, 1771 - 1772 p rop ukly hladomory . O drazilo se ve vzniku velkého selského p ovstání roku 1775. K e zlep šení situac e na venkově p řisp ě lo p ě stování b ramb or, které se zde začalo rozšiřovat v závě ru 18. století. V roc e 1794 b y l p oveden jeden z p osledníc h kroků v osídlování kraje, kdy ž tehdejší majitel tasovského p anství(Joac hy m šlec htic Stettenhofen) založilK lementic e,Jác hy mov a M ihoukovic e. H osp odářskou situac ireg ionu zhoršilp růc hod nap oleonský c h vojsk v letec h 1805- 1806. V T řeb íčib y l ub y tován sb or maršála Bernadotta, který dokázal mě sto b ě hem p ouhý c h čty ř dní doslova vy jíst. P odob ný p rob lém p ostihl také V elké M eziříčí. T řeb íč b y la v následujíc íc h letec h p ostižena ně kolika dalšími ranami;v roc e 1819 řádil v okolí mě sta dob y tčí mor, v letec h 1821 a 1822 zde p rop uklo ně kolik p ožárů, které nap ác haly ve mě stě ob rovské škody , v roc e 1830 zde b y la p ovodeň a v letec h 1832 - 1836 zde řádila c holera, která p ostihla i široké okolí. D alší vlnu této nemoc i p řinesli s seb ou vojác i,kteří se v krajip ohy b ovali v p růb ě hu p rusko-rakouské války (1866),kdy b y la T řeb íč ob sazena p ruský m vojskem. P řes ty to nep říznivé okolnosti p rob íhal v 19. století p ozvolný p růmy slový rozvoj reg ionu. Nejvý razně ji se to p rojevilo ve mě stec h, kde se ob jevily p rvní továrny . V T řeb íči šlo p ředevším o koželužství a vý rob u ob uvi, které vy tě sň ovaly dosud p řevládajíc í soukenic tví. P ozdě jise zde p rosadilo také strojírenství. P ro p otřeb y koželuhů b y l ve mě stě roku 1836 p ostaven unikátní vě trný mlý n, sloužíc í k mletí třísla, který se doc hoval dodneška. V e V elkém M eziříčí se v roc e 1868 konala hosp odářská vý stava, v následujíc íc h letec h se však vý voj mě sta zp omalil, p rotože se mu vy hnuly vý znamné železniční trasy . T řeb íčí p rojel p rvní vlak v roc e 1886 a mě stu se tak naop ak otevřelo sp ojení se svě tem. V e druhé p olovině 19. století se v T řeb íči p rosadila česká vě tšina, jako doklad lze uvést zřízení českého g y mnázia v roc e 1871. O živení hosp odářského, kulturního a sp olkového života v 19. stoletíse tý kalo c elého reg ionu. V e třic átý c h letec h 20. století se v T řeb íči ang ažoval T omáš Baťa; p o roc e 1936 b y ly p odle osvě dčený c h zlínský c h staveb níc h modelů p ostaveny b udovy Baťový c h závodů a dě lnic ká kolonie v p ředmě stí Borovina. V p rostorác h b ý valé Baťovy továrny dnes p okračuje vý rob a ob uvi (BO P O ) a vý rob a p onožek a p unčoc h (T rep on). V álečná léta se nejvíc e p odep sala na zdejším židovském ob y vatelstvu. Z reg ionu b y ly dep ortovány desítky Židů (v T řeb íčiiV elkém M eziříčížily p očetné židovské kolonie) do konc entračníc h táb orů,kde
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 227
vě tšina z nic h našla smrt. Jako p řip omínka zůstala ve V elkém M eziříčí b udova sy nag og y a židovský hřb itov,v T řeb íčizůstala zac hováno c elé židovské mě sto,které b y lo založeno už kolem roku 1400. Jde o unikátní záležitost, která b y la sp olečně s třeb íčskou b azilikou v roc e 2003 zap sána na svě tový seznam kulturního dě dic tvíU NE SC O . V sedmdesátý c h letec h 20. století p odnítila hosp odářský rozvojV elkého M eziříčí vý stavb a dálnic e P raha – Brno. V sousedství mě sta b y lp ostaven monumentální dálniční most, který se staljednou z jeho dominant. Zhrub a ve stejné dob ě se vý razně změ nila tvářT řeb íče, která se musela p řizp ůsob it p řílivu ob y vatelv důsledku stavb y jaderné elektrárny v nedaleký c h D ukovanec h,sníž souviselo také zb udování D alešic ké p řehrady s p řečerp ávac í elektrárnou. Bohužel šlo často o nec itlivou vý stavb u p anelákový c h sídlišť. V enkova se v této dob ě dotkla p ředevším intenzifikac e země dě lské vý rob y a velkop lošné odvodň ování. V p osledníc h letec h nab ý vá na vý znamu turistika,ob líb enou vý letníob lastí je p řírodní p ark T řeb íčsko s p estrou krajinou s množstvím vodníc h toků a p loc h (vy hlášen v roc e 1982),c entrem vodníturistiky a sp ortů je D alešic ká p řehrada. 5.3.3.2 Identifikace dochovaných znaků historické povahy (Historická charakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
1 Dochované obrazy sídel s typickými dominantami
XX
+
XX
2.
2 Dochované původní prostorové uspořádání sídel
XX
+
X
3.
3
Dochovaná historická jádra mě st s č etnými historickými objekty mě šťanských domů, veřejných budov, veřejnými prostory, parky
XX
+
XXX
4.
6
Cestní síťvedená v původní historické stopě s doprovodnou zelení a travnatými příkopy, železnič ní tratě respektující relié f
XXX
+
X
X
+
X
5.
Dochované objekty sakrální architektury, typické dominanty kostelních vě ží umocňující obraz sídla
6.
Přítomnost dochovaných bývalých panských sídel zámků, hradů, tvrzí, zříceniny hradů, klášterů
XX
+
X
7.
Dochované objekty lidové architektury
XX
+
X
Dochované znaky původního historické ho č leně ní krajiny (meze oddě lující pozemky, remízky, úvozy a polní cesty)
XX
+
XX
X
+
X
8. 9.
4
Dochované historické objety samostatných usedlostí, mlýnů, hamrů a objektů sakrální architektury ve volné krajině
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.3.3.3 Typologie lidové architektury P řevládá ty p domu Č eskomoravské vrc hoviny . V této ob lasti se však dominantně p rojevuje lokální forma dy jsko-oslavského domu. Lidový dům je témě řvý hradně zdě ný se slohový miohlasy ve vý zdob ě
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 228
štítu. Na jihový c hodě se mohou ob jevit p rvky p oc házejíc í z lokální formy dy jsko svratec kého domu, p ronikajíc ího sem z M oravskob udě jovic ka a M oravskokrumlovska. Zajímavý je též staveb ní materiál sy enitu odlišujíc íc elý p rostor od okolníc h. 5.3.3.4 Komponované prostory a panská sídla, významné kulturní lokality a objekty v krajině Kulturně a historicky významné lokality kulturní krajiny Mě stské památkové rezervace (MPR)
Mě stské památkové zóny (MPZ)
0
MPZ Třebíč
Vesnické památkové rezervace (VPR)
Vesnické památkové zóny (VPZ)
0
0
Lokality s cennou architekturou
Lokality s cennou lidovou architekturou a dochovanou urbanistickou strukturou
Třebíč , Budišov, Velké Meziříč í, Stránecká Zhoř
Trnava, Studnice, Budišov, Kojatín, Přeckov
Krajinné památkové zóny (KPZ), komponované krajinné prostory
Významné stavby v krajině
0
Budišov – komponovaný prostor, drobné soustavy rybníků
Národní kulturní památky
Archeologické lokality
Ž idovský hřbitov v Třebíč i, klášter s bazilikou sv. Prokopa 0 v Třebíč i
5.3.4 Současný stav krajiny O b last se vy značuje velmiorig inální krajinnou strukturou vy p lý vajíc í z existenc e skup inek zaob lený c h sy enitový c h b alvanů místy vy soký c h až 3 m, vy tvářejíc íc h četná „oka“ v c elý c h soustavác h p orostlá travinami a keři, četný c h doc hovaný c h p rvků p ůvodního historic kého členě ní krajiny , p řevážně b orový c h a smrkový c h lesů usp ořádaný c h v p estré mozaic e sčlenitý mi až nep řehledný mi okraji, ry b níků sb řehový mi p orosty a země dě lské krajiny , místy se silně up laň ujíc ími p rvky up ozorň ujíc ími na p rovedenou intenzifikac i země dě lské velkový rob y p řevážně v p lošším reliéfu b ez vý razný c h dominant. V šec hny složky sp olu tvoří velmi p estrou mozaiku ry tmic kého střídání lesů, luk a p olí sdrob ný mib alvanitý miostrůvky ,místy dop lně nou ry b níky čijejic h soustavami. P ůvodní struktura krajiny b y la mnohem p estřejší díky drob nému členě ní krajiny p ůvodní záhumenic ovou p lužinou, ve které b y la četná b alvanovitá oka vy žínána, c ož zvy šovalo zvláštnost krajinného ob razu. T uto jemnou strukturu místy stírá intenzifikovaná a mě řítkem se odlišujíc í země dě lská krajina vy značujíc í se p rvky intenzifikac e země dě lství z ob dob í soc ialismu, jež však nedokázala odstranit b alvanitý fenomén ob lasti, díky kterému si c elé území zac hovává svou rázovitost. Neodmy slitelný m p rvkem krajiny jsou ry b níky a jejic h drob né soustavy vy tvářejíc ímaleb ná místa v okolíP ozď atína,Nárameče a V aldíkova. SZ část ob lasti v okolí M ě řína a Blízkova zasahuje až k úp atí Arnolec ký c h hor a i p řes existenc i p odob né g eolog ic ké stavb y suterénu krajiny je tato část odlišná zejména díky p řevaze rozsáhlý c h
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 229
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
b loků orné. P odob ný jev se vy sky tuje v okolíV aldíkova a Smrku,kde jsou velké p loc hy p ůdníc h b loků, avšak na rozdílod SV částijsou zde již dob ře p atrná b alvanitá oka,p ro ob last ty p ic ká. K rajina je členě na mě lký mi, nep říliš zahloub ený mi údolími drob ný c h vodníc h toků smě řujíc íc h p řevážně k Jihlavě , v SV částí k O slavě . Ú dolí jsou dop rovázena vě tšinou lesy , které zde sp olu sloukami vy tváří velmi p estré krajinné ob razy . J od V elkého M eziříčí se nac hází velmi vý znamný údolní p rostor říčky Balinky , vy tvářejíc í sp ec ific ké místo sty p ic ký m c harakterem krajinné sc ény daný m p ředevším usp ořádáním p rvků p odélzalomené osy vodního toku,který siuc hovává stále svůj p řírodní c harakter. D alší údolní p rostor vy tváří O slava op ouště jíc í V elké M eziříčí, vy tvářejíc í za mě stem Nesmě řské údolí lemované lesy se skalními stě nami a útvary a zříc eninami hradů (D ub , T emp lštejn) a též b udovamivý znamný c h mlý nů. V rozšířené částina p řítoku K undelovského p otoka je p oložena drob ná ob ec O slava. V p rostoru H amzova mlý na údolíp řec házído sousedníob lasti. Sídelní struktura je ustálená sjednoznačnou orientac í na mě sta v okrajíc h ob lasti – T řeb íč, V ě lké M eziříčí, Námě šť nad O slavou, V elká Bíteš. V ob lasti p řevažují drob ná venkovská sídla umístě ná v závě rec h drob ný c h údolí(P y šel,Nárameč,Rudíkov,Smrk,Č astovic e,K amenná,aj.) neb o vý hodný c h údolníc h p olohác h p římo na toku ně kterého z p otoků (T rnava, Budišov, Baliny , P avlínov ap od.). Sídelní struktura p oc hází p ředevším z ob dob í vrc holně středově ké kolonizac e území a je sp jata skolonizac í T řeb íčského kláštera a p ozdě ji se vznikem p anský c h sídel v ob lasti. P řevažují návesní a smíšené formy usp ořádání vsí, místy lze sp atřit samostatné země dě lské dvory a usedlosti. Ně které vě tší ob c e jsou dop lně ny v okrajíc h nevzhlednou zástavb ou země dě lský c h areálů, která narušuje nejen ob raz sídla v krajině , ale i c elý krajinný p rostor. Zejména silně se up latň ují u Budišova, V ladislavi, Smrku, Nového T elečkova. Ně které ob c e jsou vý znamně narušeny nevhodně situovanou novou zástavb ou ze 70. let min. stol. a místy též ze současnosti. Jádra sídelsivšak stále ip řesčetné nec itlivé p řestavb y zac hovávají svůj c harakter. V c elém území se vý znamně up latň uje odlišný staveb ní materiál sy enitového kamene vy značujíc í se hrub ou strukturou, ze kterého je p ostavena i b azilika v T řeb íči. V J části ob lasti se nevhodně vizuálně up latň ují okraje urb anizovaného p rostoru mě sta T řeb íč sp anelový midomy a p růmy slový mizó nami. M aleb né údolní p rostory slesy a p otoky a p rostory sry b níky jsou často silně zasaženy c hatový mi koloniemi, které díky své neusp ořádanosti a živelnostimnohdy snižujíestetic kou hodnotu ty p ic kého ob razu místa. Síť komunikac í je p omě rně řídká, p řevažují drob né komunikac e sp ojujíc í sídla shlavními tahy . K omunikac e jsou vedeny v p ůvodní historic ké stop ě vy jma ně který c h úseků silnic e č. 360 sp ojujíc í V elké M eziříčísT řeb íčí. V ob lasti jsou vý znamné kulturní p amátky , a to nejen v mě stský c h p rostorec h T řeb íče a V elkého M eziříčí na okraji ob lasti, ale též uvnitř p ředevším v Budišově (zámek a rozsáhlý zámě rně komp onovaný p rostor zámec kého p arku, salejí smě řujíc í ke zříc enině vě trného mlý na), p oničený zámek sokolní krajinou ve Stránec ké Zhoři, zříc eniny strážníc h hradů na O slavě , zac hované zb y tky zemanské tvrze ve vsiP y šel,ob ora u P etrávče a v nep oslednířadě doc hované kostely sdominantami kostelníc h vě ží v T řeb íči, V elkém M eziříčí, Budišově , U hřínově , M ě říně , C hlumku, Č ervené Lhotě , Sokoli. M ísty se up latň ujízaložené aleje svě kovitý mistromy (nap ř. P lac ká alej). V území jsou vy mezeny dva p řírodní p arky , jejic hž krajinářská hodnota je velmi vy soká - T řeb íčsko, Balinské údolí. Ú zemí je místy p oničeno rozsáhlý mi zorně ný mi p ůdními b loky sty p ic ký mi znaky intenzifikac e země dě lské velkový rob y , p roc hází jím křížem vý znamné linie nadzemního elektric kého vedení
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 230
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
narušujíc í místy silně ty p ic ký ob raz krajiny , ně které části komunikac e T řeb íč – V elké M eziříčí vy my kajíc í se tradičnímu vedení komunikac í a odlišují se mě řítkem, ob c e často trp í nec itlivý mi p řestavb ami p ůvodníc h velmi c enný c h usedlostí skamenný mi kolnami, místy se vý razně up latň ují země dě lské areály a v okrajíc h p růmy slové zó ny T řeb íče a V elkého M eziříčí. D rob né maleb né p rostory narušuje často c hatová vý stavb a. V S okrajiob lastip ůsob íhluková a mentálníb ariéra dálnic e D 1. 5.3.4.1 Kulturnídominanty (pozitivníprojev) M ě řín - vě ž kostela sv. Jana D ominanta kostela sv. Jana K řtitele svy sokou vě ží a románský m p ortálem z 12. století. K řtitele Budišov -ob raz sídla v krajině sty p ic ký midominantami: -
kostelNaneb evzetí P anny M arie a sv. G otharda zámek vě trnný mlý n
D ominanta kostela Naneb evzetí P anny M arie a sv. G otharda s p ozoruhodnou korouhvína renesančnívě ži. D le starý c h zp ráv b y lp rý kostelzaložen třeb íčský mi b enediktý ny . Z roku 1722 p oc hází renesanční vě ž (5× 3,56 m), k desc e p avlače 24 m vy soká. Na nárožíc h jsou umístě ny 4 soc hy v b iskup ský c h, resp . op atský c h mitrác h. Soc hy jsou v nadživotní velikosti z rakouského lasturového váp enc e. P odle p osledníc h vý zkumů ty to soc hy neznázorň ují české svě tc e, ale snad sv. G otharda v hodnostiop atské a b iskup ské. V ě ž má stanové zastřešení, p ův. kry ta šindelem, od minulého stol. p álený mi taškami a roku 1983 p okry ta mě dě ný m p lec hem. V ě ž je zakončena vy tep anou mě dě nou korouhví znázorň ujíc í Naneb evzetíP anny M arie a sv. G otharda. K orouhev je vy soká 4,2 m,rozp ě tí2,5 m,váha 400 kg a otáčíse kolem železné žerdizakotvené ve vazb ě vě že. Zámek stojína místě p ůvodnívodnítvrze ze 13. stol.,p řeb udované v 16. stol. na renesančnízámek. D nešníp odob u získalza vý razné p řestavb y v honosné b arokní letnísídlo ve 20. letec h 18. stol. za hr. P aarů. V téže dob ě b y lkolem zámku zřízen p ark s b ohatou soc hařskou vý zdob ou. D nes dep ozitář p řírodově dný c h oddě lení M ZM . Zb y tky vě trnného mlý na nedaleko zámec kého p arku.
P y šel–tvrz
Zac hované zb y tky zemanské g otic ké vě žovité tvrze.
V elké M eziříčí
H istoric ké c entrum mě sta b y lo vy hlášeno mě stskou p amátkovou zó nou, kde mezi nejvý znamně jší stavb y p atří zámek (p ůvodně hrad z 12. století), dále g otic ký c hrám sv. M ikuláše, p ůvodně g otic ká radnic e, renesanční luteránské g y mnázium, židovské sy nag og y a částečně zac hované op evně ní s hradeb ní b ránou. O d roku 1518 b y la p ři mě stě samostatná židovská ob ec - židovský hřb itov ze 16. stoletísb aroknímináhrob ky .
–ob raz sídla v krajině sty p ic ký midominantami: -
zámek c hrám sv. M ikuláše židovské sy nag og y
V elkomeziříčský zámek, p ůvodně románský hrad ze 13.století, b y l ně kolikrát p řestavě n. Z jednotlivý c h staveb níc h slohů zůstala zac hována g otic ko-renesanční lodžie,renesančnívstup níb rána z roku 1578 a b arokníhlavníb udova z let 1723 1731. P oslední novog otic ké úp ravy z p očátku 20. století se p rojevily p ředevším na b udovác h p ředzámčí. Zámek vlastnírodina P odstatzký c h-Lic htensteinů. K ostelní vě ž p atřila v minulostimě stu. By la dokončena p o roc e 1411. V c hod p od vě žíb y lp rob ourán až v 19. století,p ůvodnívc hod b y lze severnístrany . Současný p ortál je dílem soc haře Jiřího M arka. Na vě ži jsou hodiny s nejvě tším p rosvě tlený m c iferníkem v Č R a šest zvonů.
Stránec ká Zhoř
O c hranné p ásmo zámku. T vrz se p řip omíná už na konc i 14. stol. V e druhé p olovině 15. stol. b y la p řeb udována v p ozdně g otic kém slohu (dodnes se doc hovala p ozdně g otic ká ob délná okna skamenný m ostě ním). V r. 1557 tvrz se vsí získal Jan starší Stránec ký ze Stránc e, p odle ně hož se ves začala p sát Stránec ká Zhoř. T en také asi v r. 1562 zahájil p řestavb u tvrze v renesanční
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 231
zámek, který se doc hovalv c elkem nezmě ně né p odob ě dodnes. Jde o p atrovou čty řkřídlou b udovu se čtverc ovou disp ozic í okolo nádvoří, z jejíc hž nároží vy stup ují čty ři válc ové vě že. D oc hovaný unikát mezi renesančními zámky na M oravě - zámek je už víc e než jedno století v dezolátním stavu, avšak zásluhou Řádu ry tířů K ristový c h se nedávno ob jevila nadě je na jeho rekonstrukc i.
T řeb íč – ob raz sídla v krajině sty p ic ký midominantami: -
-
b azilika sv. P rokop a židovská čtvrť a hřb itov kap le P ový šenísv. K říže K ostelsv. M artina
kulturní p amátka U NE SC O – židovská čtvrt a b azilika sv. P rokop a; mě stská p amátková zó na+ oc hranné p ásmo M P Z; národní kulturní p amátky -klášter skostelem sv. P rokop a+ židovský hřb itov O p atský c hrám, p ůvodně zasvě c ený P anně M arii,b y lb udován od p rvní p oloviny 13. století jako součást b enediktinského kláštera, založeného v roc e 1101. Bazilika p atří ke skvostům středově kého stavitelství. Je p ostavena v románském slohu s g otic ký mi p rvky . Značně utrp ě la p ři ob léhání T řeb íče uherský mi vojsky M aty áše K orvína v roc e 1468 a víc e než dvě století p ak b y la p oužívána ke svě tský m účelům. P o ob nově , p rovedené stavitelem Františkem M axmiliánem K aň kou v letec h 1725-1731, b y la znovu vy užívána k sakrálním účelům a zasvě c ena svatému P rokop u. V roc e 2002 se b azilika stala národní kulturní p amátkou. Židovská čtvrť v T řeb íči, zap saná 3. červenc e 2003 do p restižního Seznamu svě tového kulturního a p řírodního dě dic tví U NE SC O , je mimořádně zac hovalý m dokladem židovské kultury na M oravě a je jedinou židovskou p amátkou mimo územíIzraele,samostatně zap sanou na seznamu U NE SC O . Nejc enně jšína tomto území je zac hování historic kého p ůdory su a hmotové skladb y , které se vy víjely ve stísně ný c h p odmínkác h mezi řekou Jihlavou a skalním masivem kop c e H rádku. Na Stařečc e se říká vý c hodní ob lastimě sta, smě rem do čtvrtiBorovina. Nac hází se zde kap le P ový šení sv. K říže, na nejvy šším místě T řeb íče, kousek od nedostavě né nové hvě zdárny a klub oven skautský c h oddílů, zvaném K ostelíček. T ato kap le má p ůdory skříže a jejím stavitelem b y lamatérský arc hitekt Jan Fulík. By lo tomu v roc e 1644. K ostelsvatého M artina se nac házíse na M artinském námě stíve V nitřním M ě stě . Součástíkostela je 75metrů vy soká mě stská vě ž. K ostelb y lzaložen ně kdy kolem p oloviny 13. století op atem M artinem, b ě hem 14. století se kostel stal samostatný m a farním. P o roc e 1335, p o ob držení mě stský c h p ráv, se začaly stavě t mě stské hradb y , včetně vě že. C elková vý ška vě že od terénu p o vrc holek kříže je 75metrů a stavb a má čtverc ový p ůdory s o straně 11,5metru. O c hoz vě že leží ve vý šc e 35metrů, kříž je 4 metry vy soký a otáčí se p o vě tru. V ě žní hodiny jsou jedny z nejvě tšíc h v E vrop ě . M alovaný dům je renesanční rohový dům se sg rafity na třeb íčském K arlově námě stí, b y l p ostaven konc em 16. století b enátský m kup c em Franc esc em C allig ardim a sloužiljako ob c hod skoloniálním zb ožím.
K ostel sv. V avřinc e v Č ervené K ostelsv. V avřinc e sfarou v Č ervené Lhotě up latň ujíc ísv krajinném rámc isídla. Lhotě 5.3.4.2 Identifikované znaky kulturní povahy a jejich př ítomnost v souč asné krajině ú zemíoblasti (Kulturnícharakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XX
-
X
Rozsáhlé půdní bloky převážně zorně né vyznač ující se 1.
1 geometrizovanými okraji nesoucí důsledky intenzifikace
země dě lské výroby – meliorace, technické úpravy vodních toků
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 232
klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XX
-
X
XX
+
X
Hospodářský charakter lesních porostů vyznač ující se č etnými průseky, pravidelnými okraji a převahou lignikultur
2.
2
3.
3 uspořádání zachovávající svůj typický charakter s dochovanými
Sídla venkovské ho typu převážně v původním prostorové m objekty lidové architektury 4.
Četné nectlivě provedené přestavby tradič ních země dě lských usedlostí
XX
-
X
5.
Necitlivě prostorově a architektonicky řešené dostavby sídel s novostavbami z dané ho období, technické úpravy toků a návesních rybníků (betonové požární nádrže)
XX
-
X
6.
Průmyslové zóny, agroindustriální areály na okraji mě st a vsí a ve volné krajině vyznač ující se kontrastním mě řítkem, objemem hmot a proporcemi
XX
-
X
7.
Stromořadí doprovázející komunikace
XX
+
X
8.
Liniové objekty dálkové ho vedení (VVN, VN) s příhradovými stožáry, stožáry GSM a necitlivě ztvárně né a umístě né vysílač e
XX
-
X
XX
+
XX
XX
+
X
XX
+
X
9. 10.
5 Drobné rybníky a jejich soustavy a malé vodní nádrže
s doprovodnou zelení a břehovou vegetací Ovocné sady, ovocné dřeviny doprovázející komunikace
11.
Přítomnost drobné sakrální arch. (kříže, sochy, boží muka, kaple) a pomníků
12.
Nadmě rně frekventované komunikace a dálkové komunikace I. třídy a dálnice, železnič ní koridory (dálnice D1)
X
-
X
13.
Chatové kolonie a rozptýlené chaty v malebných prostorech
X
-
X
XXX zásadní
+ pozitivní
XX spoluurč ující
Legenda:
- negativní 0 neutrální
X doplňující
5.3.4.3 Indiká tory zvýšené krajinné ho rá zu
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
kulturní hodnoty krajiny zvyšující estetickou hodnotu přítomnost indikátoru
K
Indikátory př ítomnosti hodnot kulturní a historické chraktertistiky
v řešené m území
ANO
NE
X
K.1
Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč . pam. ochranné ho pásma (POP)
K.2
Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč . navrhované a POP)
X
K.3
Přítomnost mě stské památkové rezervace (MPR)(vč . navrhované a POP)
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 233
přítomnost indikátoru
K
Indikátory př ítomnosti hodnot kulturní a historické chraktertistiky
v řešené m území
ANO
NE X
K.4
Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč . navrhované a POP)
K.5
Přítomnost mě stské památkové zóny (MPZ)(vč . navrhované a POP)
K.6
Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.7
Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč . navrhované )
X
K.8
Přítomnost kulturní nemovité památky (vč . navrhované a POP)
X
K.9
Přítomnost regionu lidové architektury
X
K.10
Přítomnost archeologických lokalit
X
X
5.3.5 Prostorové vztahy, mě ř ítko krajiny a vztahy v krajině Ú zemíje p oloženo do mírně ukloně ného p lošinatého reliéfu rozčleně ného údolímidrob ný c h p otoků, v okrajísvý razně zaříznutý mip artiemiBalinky a O slavy . P řevažuje p olootevřená krajinná sc éna vy tvářejíc í četné témě ř stejné ob razy sp ec ific ky dop lně né p estrou mozaikou drob ný c h p loc h v základní struktuře střídání lesů a země dě lské krajiny . V y mezujíc í horizonty tvoří p ředevším okraje lesníc h p orostů v údolníc h p artiíc h O slavy a zalesně né hrany údolí Balinky . K rajina je utvářena mnoha rozličný mi, krajinářsky však p odob ný mi p rostory , které sp ojuje základnífenomén územízaob lené sy enitové kameny . P řevažujíc í mě řítko krajiny lze c háp at díky sc elený m p loc hám orné jako střední, p ůvodní mě řítko (místy stále p atrné) je však velmi drob né. H armonic ké vztahy v krajině i mě řítko vy tváří p ředevším p řítomnost zaob lený c h kamenů a četné lesy sčlenitý miokraji,vy tvářejíc ívy mezujíc í horizont mnoha p rostorů. O b last neop lý vá p řírodními dominantami, vý znamné kulturní dominanty tvoří doc hovaná p anská sídla skomp onovaný mip rostory a kostelnívě že. Síť komunikac í je sp jata svý znamný mi c entry , je historic ky dána a dop osud p latí. Ú zemí tvoří p omě rně čitelně vy mezitelný p rostorp rávě díky sp ec ific kému p řírodnímu rámc i. V y hlídková místa jsou v krajině sp íše vý jimečná (nap ř. nad H ornímiV ilémovic emi). P řístup né rozhledny : Rozhledna O c manic e
P O LO H A:
Rozhledna O c manic e stojína kop c i( 428 m.n.m.),jež se zvedá jižně nad stejnojmennou ob c í. Rozhledna je 15m vy soká dřevě ná stavb a ve tvaru osmib okého jehlanu s RO ZH LE D : vnitřním kovový m sc hodiště m, má jednu vy hlídkovou Rozhled na O c manic e, Námě šť nad p lošinu ve vý šc e 8 m a p osky tuje krásný vý hled na O slavou a nedaleké ry b níky . b lízké okolí.
428 m.n.m
P ŘÍST U P : T rvale volně p řístup ná v letním ob dob í.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 234
5.3.5.1 Identifikace znaků prostorové povahy, měř ítka a vztahů v krajině klasifikace znaků
Znaky prostorové povahy 1.
1 Prostor podří zený specifické mu přírodnímu rámci
2.
2 výrazných narušení kontrastními prvky, poskytující č etné drobné
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
+
XX
XX
+
X
Nízké vymezující horizonty č asto vrstvené v ně kolika plánech bez průhledy 3.
3 Specifická polootevřená krajinná scé na vytvářející drobné obrazy
XX
+
X
4.
4 Přítomnost významných pozitivních kulturních dominant
XX
+
X
5.
5
XX
-/0
X
XXX
-
X
XX
+
XX
X
-
X
Kontrast původního drobné ho mě řítka krajiny s otevřenými velkými scelenými plochami země dě lské krajiny
6.
Střední mě řítko tvořené č lenitostí krajiny
7.
Specifické zaří znuté údolní prostory Balinky a Oslavy zachovávající odlišný charakter s doprovodními prvky podé l základní údolní osy
8.
Narušené vztahy sídel a jejich krajinné ho rámce
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.3.6 Významné narušení krajinného rázu × × × × × × × ×
rozsáhlé zorně né p ůdníb loky sty p ic ký miznaky intenzifikac e země dě lské velkový rob y vý znamné linie nadzemního elektric kého vedenínarušujíc ímísty silně ty p ic ký ob raz krajiny komunikac e T řeb íč – V elké M eziříčí místy se vy my kajíc í se tradičnímu vedení komunikac í a odlišujíc íse mě řítkem četné p řestavb y tradičníc h usedlostí země dě lské areály ve volné krajině a v okrajíc h sídel p růmy slové zó ny T řeb íče a V elkého M eziříčí c hatová vý stavb a hluková a mentálníb ariéra dálnic e D 1
5.3.7 Citlivost ú zemí Z p ohledu vý stavb y × × × × ×
V ý stavb a halový c h ob jektů ve volné krajině V ý stavb a ob jektů zasahujíc íc h doc hované p rostory komp onované krajiny v Budišově Nec itlivé dostavb y sídeldoc hovaný c h v p ůvodním tradičním p rostorovém usp ořádání Nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí, odstraň ování ty p ic kého místního staveb ního materiálu,ať již zatíráním neb o zb ořením čip řestavb ou V ý stavb a vertikálp řesahujíc íc h vý šku lesa o c c a 8 m a vý stavb a vě trný c h elektráren
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 235
×
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
V ý stavb a nadmě rný c h komunikac íneresp ektujíc íc h tradičnívedeníkomunikac í
Z p ohledu změ ny vy užitíúzemí × × × × ×
O dstraň ováníkamenů ve volné krajině Zc elovánízemě dě lský c h p loc h odstraň ováním mezía remízků V ý znamná odlesně ní Zalesně nídoc hovaný c h kvě tnatý c h a p odmáčený c h luk U rb anizac e volné krajiny za účelem vý stavb y
5.3.8 Opatř ení k ochraně podmínky OKR
pozitivních hodnot krajinného rázu, ochranné
V ob lastikrajinného rázu je třeb a db át na minimalizac izásahů a zac hovánívý znamu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní neb o sp oluurčujíc í p ro ráz krajiny a které jsou dle c ennostiv rámc i státu či reg ionu jedinečné neb o vý značné. Jedná se o následujíc í zásady oc hrany krajinného rázu, z nic hž ně které jsou ob ec ně p oužitelné p ro oc hranu p řírody a krajiny a ně které p ro územně p lánovac í činnost: · · · · · ·
· · ·
Zamezit odstraň ování sy enitový c h kamenů z volné krajiny a p říp adnému zc elování p loc h orné Zamezit urb anizac ivolného krajinného p rostoru mimo zastavě né částisídela nec itlivému rozšiřovánízastavě ný c h částísídeldo volné krajiny Zamezit vý stavb ě vý škový c h staveb p řesahujíc íc h vý šku lesa víc e jak 8 m a vě trný c h elektráren v c elém p rostoru ob lasti Zamezit vý stavb ě ,která nese kontrastníup latně nívůčip ozitivním kulturním dominantám Zajistit oc hranu horizontů p řed vý stavb ou ob jektů p řesahujíc íc h vý šku lesa a vý stavb ou b udov up latň ujíc íc h se ve vy mezeném horizontu Zajistit oc hranu údolníc h p rostorů Balinky a O slavy a maleb ný c h p rostorů v c elém území p řed p oničením stávajíc í zvý šené estetic ké hodnoty , zejména zamezit nové rekreační vý stavb ě (vy užít stávajíc íp otenc iál) Zamezit vý stavb ě p otlačujíc íp řírodníc harakterkrajiny Zamezit tec hnic ký m úp ravám vodníc h toků a b udování p řehrad p otlačujíc íc h ty p ic ký c harakterúdolí Zamezit vzniku nevhodně urb anizovaný c h p rostorů na okrajíc h sídel venkovského c harakteru a nevhodný m dostavb ami uvnitř sídel b ez vazb y na základní doc hovanou urb anistic kou strukturu sídla
5.3.9 Seznam vymezených specifických míst krajinného rázu 5.3.9.1 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíJihlavy II. U c elený p rostor údolí řeky Jihlavy c harakteristic ký svý m usp ořádáním p odél údolní osy a mezi Č ervený m mlý nem a Říp ovem vy značujíc í se ně kolika doc hovaný mi mlý ny na řec e Jihlavě a venkovský misídly p oložený miv úzkém p rostoru údolí. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Ú dolí řeky Jihlavy p rořezávajíc í se p rostorem členité p ahorkatiny T řeb íčské kotliny . Základním p řírodním fenoménem krajiny je v mnoha místec h reg ulovaná řeka Jihlava vy tvářejíc í úzkou údolní nivu nec kovitého tvaru,dop rovázenou kulturnímiloukamia úzký m lemem b řehový c h p orostů. Ú dolí
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 236
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
je vy mezeno nevy soký mistráně mi, jejic hž p říkré p olohy jsou zalesně ny . K amenité kory to řeky ip řes reg ulac i řeky p ůsob í p řírodním c harakterem díky lemu b řehový c h p orostů, a doc hovaný m úsekům meandrujíc ího toku. C elkový c harakter krajiny dotváří vzrostlá zeleň dop rovázejíc í místy hranic e zorně ný c h b loků,vy tvářejíc ízap ojené drob né p orosty a b řehové p orosty p odélnáhonů a řeky Jihlavy . P ro sídla jsou ty p ic ké vzrostlé vě kovité stromy a v jejic h okrajíc h jsou často sady sovoc ný mi dřevinami. D rob ná údolíně kolika p řítoků Jihlavy jsou lemována vzrostlou zelenía zap ojený mip orosty často ohraničujíc ímiúdolnínivu a louky v ní. V údolíje ně kolik skalníc h vý c hozů. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Řeka Jihlava b y la důležitý m komunikačním p rostorem v dob ác h kolonizac e území třeb íčský m klášterem. P ro území jsou shistoric kého hlediska ty p ic ké p ředevším mlý ny na řec e Jihlavě (Č ervený mlý n,P adrtův mlý n, P alečkův mlý n). T rvalé osídlení rep rezentují drob né vsiŘíp ov a Sokolí (p ůvodně osady ), jejic hž vznik b y l p ravdě p odob ně sp jat skolonizac í území třeb íčský m klášterem. T y p ic ký m artefaktem p řip omínajíc ím jedno z četný c h vy užití území jsou mlý ny , resp ektive jejic h doc hované b udovy a tec hnic ké p rvky v krajině (náhony ). P rostor údolí si zac hovává svůj tradiční c harakter p ředevším díky tomu, že touto částí údolí nep roc hází žádná komunikac e. Sokolí se vy značuje doc hovaný m historic ký m jádrem skostelem a též místy sady v okraji sídla. P odob ně je tomu i u Říp ova. O b ě sídla však znehodnoc uje nová zástavb a (c haty a novostavb y rodinný c h domků). V krajině jsou místy zdě ná b ožímuka. Kulturní ch arak teristik a územ í K rajina p ředstavuje p ředevším linie b řehový c h p orostů a zap ojený c h p orostů ve stráníc h sledujíc íc h osu údolí. Ú dolním p rostorem nevede žádná komunikac e a p rostor je vy užíván p ředevším k země dě lství. P řevažují kulturní louky udržované sečením vy tvářejíc í údolní nivu řeky Jihlavy a lesní p orosty ve stráníc h. Sídla jsou sp ojena p říjezdovou komunikac í se silnic í T řeb íč – P řib y slavic e. Sídla jsou ke své škodě znehodnoc ena novou zástavb ou. U vsi Sokolí na okrajsídla p ůvodníc h humen a navazujíc í p lužiny nasedá rozvolně ná zástavb a ve volné krajině b ez kontextu p orušujíc í tradiční usp ořádání ob jektů sídla. P rostor v okolí Říp ova b y lve druhé p ol. minulého století značně zastavě n c hatovou kolonií. C haty jsou umístě ny též ve volné krajině v údolí. D oc hované b udovy mlý nů tvoří ty p ic ké samoty v údolí. Zap ojené lesní p orosty jsou p řevážně hosp odářské, p orosty sledujíc í liniové ob jekty v krajině utváří p ředevším listnaté dřeviny . P loc hy smenším sklonem na okraji údolí jsou p řevážně zorně ny ,p řevažujívelké sc elené b loky . Svažitá odlesně ná místa jsou zatravně na a vy užívána k získávánítravníhmoty . P ůvodnízáhumenic e nahrazeny sc elený mizorně ný mib loky ,místy však jsou p atrné frag menty mezí, dnes však p řevážně zarostlé vzrostlou veg etac í. K rajinu údolí narušují p ředevším c hatové kolonie snižujíc í p řírodní c harakter krajiny ,nevhodně řešené okraje sídelsnovou zástavb ou b ez návaznosti. V údolí p řevládají drob né komunikac e a úvozové c esty . U Říp ova p roc hází nap říč údolím elektric ké vedení110 kV sp olu se 22 kV z rozvodny u Boroviny . Vztah y a m ěřítk o Ú zemí je vý razně p odřízeno základní krajinné ose řeky Jihlavy , která p ohledově i p rostorově p rop ojuje jednotlivé části c elého území. Interiér krajiny c elého p rostoru utváří střední až drob né mě řítko a maleb ná zákoutí řeky Jihlavy a jejíc h drob ný c h p řítoků. H orizonty jsou p řevážně jednoduc hé dob ře čitelné místy zalesně né, vy mezují jednoznačně krajinný rámec . K rajinu Sokolí ovlivň uje nevý razná dominanta kostela.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 237
Negativní prvk y · Sc elené b loky orné mě níc ítradičnístrukturu krajiny drob ného mě řítka. · Nevhodné novostavb y v okraji sídla Sokolí a stavb y c hat narušujíc íc h ty p ic ký ob raz sídla v krajině · Č etné c haty v okrajíc h lesů a v údolíp odélřeky · Reg ulac e vodníc h toků a místy p atrná odvodně níkrajiny Vy m ezení m ísta
M ap ka 32: V y mezenímísta Ú dolíJihlavy II. (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Relié f údolí řeky Jihlavy a jeho přítoků Ř eka Jihlava s břehovými porosty Zalesně né svažité partie nad údolím s pásy zapojených porostů lemující okraje údolí Vzrostlá zeleň doprovázející liniové objekty v krajině (meze, kamenice, komunikace, hranice bloků) Členité okraje lesů s listnatými dřevinami Kvě tnaté a podmáč ené louky Kulturní louky udržované seč ením a pastviny Pásy luk podé l řeky Jihlavy Skalky a skalní výchozy Zorně né bloky
Význam XXX XXX XX
Projev + + +
Cennost XX X X
XX
+
X
X X XX XX X XX
+ + + + + -
X XX X X XX X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 238
Znak Historicky dochovaná struktura krajiny údolí Sídla venkovské ho typu položená na dno údolí č asto dě lená řekou na dvě č ásti Zástavba novostaveb narušující typický obraz sídla v krajině Dominanta kostela v Sokolí, drobné sakrální stavby Dochované objekty tradič ní zástavby sídla Mlýny na řece Jihlavě vytvářející samoty Četné chaty v krajině v okrajích lesů a v údolí Ú vozové cesty spojující sídla s krajinou Nerušené průhledy na krajinné scené rie v rámci interié ru prostoru Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy
Význam XX XX
Projev + +
XX X XX X XX X XX XXX
+ + + + + +
Cennost X X X X X X X X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů uvnitřúdolnínivy ,zejména zamezenínové vý stavb ě nový c h c hat a rekreačníc h areálů v c elém p rostoru ü Zac hovat p řírodníc harakter údolníc h p artiía p osilovat jejvý sadb ou zeleně a revitalizac í krajiny ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie ü Zac hovat p růhledy na dominantu kostela a ob raz sídla sp ůvodnízástavb ou a sady v Sokolí ü C hránit a zac hovat p odílzeleně v krajině iv sídle ü Zajistit oc hranu p rostorů v okolímlý nů na řec e Jihlavě zac hováním jejic h c harakteru a zamezením umisťovánínevhodný c h novostaveb ü C hránit doc hované meze iúvozové c esty v krajině a zac hovávat dop rovod vzrostlé zeleně ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině na území c elého p rostoru a v dominantníc h místec h ü Zac hovat c harakterkomunikac ív c elém p rostoru a zamezit vý stavb ě komunikac í neresp ektujíc íc h osu údolí ü C hránit zeleň ve volné krajině a zejména b řehové p orosty lemujíc ířeku Jihlavu p řed mý c ením a zajistit jejíob novu 5.3.9.2 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíJihlavy III P rostor zahrnujíc í údolní nivu řeky Jihlavy stokem lemovaný m p ásem dřevin vy tvářejíc ím b řehové p orosty a kulturníminep ravidelně p odmáčený miloukami. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Ú dolí řeky Jihlavy vy tvářejíc í nivu p rořezávajíc í se p rostorem členité p ahorkatiny T řeb íčské kotliny . Řeka Jihlava slemem dřevin a luk, smísty doc hovaný mi p artiemi p odmáčený c h luk vy tváří základní element krajiny p řírodní p ovahy . P rostor nivy je p řevážně vy mezen lesními p orosty navazujíc íc h stráníúdolí. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu P o odstraně ní p ůvodníc h lužníc h p orostů b y lo ve středově ku území vy užíváno k p asení a získávání travní hmoty , jako tomu je i v současné dob ě . Na řec e Jihlavě b y l mlý n za mě stem T řeb íč (není součástí vy mezeného p rostoru) a dále T áb orský mlý n (v současné dob ě p oničený vý rob ním země dě lský m areálem) se stále doc hovaný m náhonem a p ila u V ladislavi. O su údolí sleduje na okraji nivy železnic e, které údolí křižuje v b lízkosti T áb orského mlý na. Areál p ily u V ladislavi sjezem a náhonem. Na levém b řehu v okraji údolí je vedena v ose údolí komunikac e z T řeb íče do V ladislavi v trasovánístarou územnístezkou.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 239
Kulturní ch arak teristik a územ í V y mezený p rostor je utvářen p ředevším nivou meandrujíc ího toku Jihlavy sloukami a b řehový mi p orosty . Louky tvoří řadu p loc h p odélně orientovaný c h v ose údolí. O krajem p rostoru je vedena komunikac e a železnic e. Na řec e je vy tvořeno ně kolik jezů souvisejíc íc h smlý nem za T řeb íčía p ilou u V ladislavi. P rostor T áb orského mlý na se vy značuje značnou zanedb aností. Záp adní částí území p roc hází nap říč územím ně kolikeré elektric ké vedení 22 kV a 110 kV z rozvodny nad čističkou odp adníc h vod za mě stem. V záp adním okrajiúzemí se z okraje mě stské zástavb y up latň uje čistička odp adníc h vod. Vztah y a m ěřítk o P odob ně jako u jiný c h údolí je orientac e všec h elementů krajiny vý razně p odřízena základní krajinné ose tvořené vodním tokem. Jihlava zde vy tváří c harakteristic kou údolní nivu zaříznutého údolí p roc házejíc ího nep říliš vý škově členitý m reliéfem. O sa údolí p ohledově i p rostorově p rop ojuje všec hny části území a udává jejíc h ry tmus i orientac i. T aktéž p růhledy v interiéru vy mezeného p rostoru jsou orientovány vždy ve smě ru osy a to p ředevším díky zalesně ný m stráním, za které není možno ze dna údolní nivy mnohdy dohlédnout. C elý p rostor utváří malé mě řítko. Řeka díky zeleni místy vy tváří maleb ná zákoutí. H orizonty jsou p řevážně jednoduc hé dob ře čitelné a často zalesně né, z ně který c h míst jsou v p růhledec h p atrné horizonty druhého p lánu. Negativní prvk y · M ísty nevhodně umístě né rekreačníc haty · Zanedb anost ně který c h p rostorů v okolíželeznic e a ob jektů na vodním toku · Reg ulac e vodního toku a jeho p řítoků a místy p atrná odvodně níkrajiny Vy m ezení m ísta
M ap ka 33: V y mezenímísta Ú dolíJihlavy III. (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Prostor údolní nivy řeky Jihlavy mezi Třebíč í a Vladislaví Ř eka Jihlava s břehovými porosty v přírodě blízké m korytě vytvářející osu krajiny Zalesně né svažité partie nad údolím s pásy zapojených porostů vymezující prostor nivy Vzrostlá zeleň doprovázející řeku Jihlavu drobné přítoky a dochované náhony Dochované partie přírodě blízkých podmáč ených luk Kulturní louky udržované seč ením položené podé l vodního toku Hlavní komunikace spojující Vladislav a Třebíč a železnice sledující osu
Význam XXX XXX
Projev + +
Cennost XX X
XX
+
X
XX
+
X
X XX XX
+ + +
XX X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 240
Znak údolí v okraji údolní nivy Historicky dochovaná struktura krajiny údolí Ž eleznič ní most přes řeku Nevhodně situované zanedbané plochy v prostoru nivy a v jejích okrajích Tradič ní objekty související s využitím vodního pohonu Elektrické vedení procházející napříč územím Místy chaty situované do prostoru nivy a v jejích okrajích Polní komunikace propojující udržované louky Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy Nerušené průhledy na krajinné scené rie v rámci interié ru prostoru
Význam
Projev
Cennost
XX X X
+ + -
X X X
X X X X XXX XX
+ + + +
X X X X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů uvnitřúdolnínivy ,zejména zamezenínové vý stavb ě nový c h c hat a rekreačníc h areálů v c elém p rostoru ü Zac hovat p řírodníc harakter údolníc h p artiía p osilovat jejvý sadb ou zeleně a revitalizac í krajiny ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie,omezit nevhodně se up latň ujíc íokraje mě stské zástavb y ü P odp orovat revitalizac ip rostorů v okolíb ý valý c h mlý nů a p ily na řec e Jihlavě vhodný m zp ůsob em a zamezením umisťovánídalšíc h nevhodný c h novostaveb v tě c hto p rostorec h ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině na území c elého p rostoru a v dominantníc h místec h v jeho okrajíc h ü Zac hovat c harakterkomunikac ív c elém p rostoru a zamezit vý stavb ě komunikac í neresp ektujíc íc h osu údolí ü C hránit zeleň ve volné krajině a zejména b řehové p orosty lemujíc ířeku Jihlavu p řed smý c ením a zajistit jejíob novu ü Zajistit oc hranu všec h p rvků p řírodníp ovahy 5.3.9.3 Místo krajinné ho rá zu, Krajinný celek Tř ebíč sko P omě rně rozsáhlé místo krajinného rázu zahrnujíc í krajinu stejnojmenného p řírodního p arku ležíc í severně od T řeb íče p ředstavujíc í mírně zvlně nou krajinu se zaob lený mi vršky p lnou remízků, mezí, ry b níků a zejména sy enitový c h ostrůvků v p olíc h a loukác h a v lesíc h vy mezujíc íc h drob né p rostory . Základními atrib uty území jsou p ředevším sy enitové b alvanité ostrůvky v krajině , četné b řehový mi p orosty lemované ry b níky ,maleb ná mě lká údolía drob ná sídla c itlivě zasazená do krajinného rámc e. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Ú zemí se nac hází na rozhraní tří g eomorfolog ic ký c h p odc elků Brtnic ká vrc hovina (zasahujíc ím okrskem Č ec htínská vrc hovina), Bítešská vrc hovina (se zasahujíc ím okrskem V elkomeziříčská p ahorkatina), Jaromě řic ká kotlina (se zasahujíc ím okrskem T řeb íčská kotlina). T y p ic ký mi p rvky g eoreliéfu jsou rozsáhlé p lošiny , mírně ukloně né k jihu k Jihlavě a k jihový c hodu k Námě šti n./O slavou. Jsou jen mírně rozčleně ny mě lký miotevřený miúdolímip otoků (shloub kou 15– 50 m a ojedině lý mi malý mi skalkami). H loub ka tě c hto údolí p ostup ně roste od středu ob lasti smě rem k údolím řek p ři okrajíc h. Severní část p rostoru je kop c ovitě jší svy vý šený mi p ahorky , jižní sp íše p lošinatá. P ro území jsou ty p ic ké vý znamné okrouhlé p ahorky s velký mi zaob lený mi b alvany a ukloně ný mi skalními lavic emi na p ovrc hu. H lavní atraktivitou ob lasti jsou velké zaob lené, tzv. žokovité b alvany , místy se v krajině dosud vy sky tujíc í v c elý c h soustavác h, zvláště na mírně vy klenutý c h p lošinác h. Ně které b alvany mají vý šku ip řes 3 m a zp ravidla se vy sky tují ve skup inác h.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 241
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P ioný rská veg etac e však vě tšinu z nic h ny ní zakrý vá a krajina tak ztratila svou hlavní p ohledovou zvláštnost. Interiér krajiny utváříp ředevším středně velké lesy tvořené kulturnímib ory a místy shluky drob ný c h lesů (na vý c hozec h b alvanů), tvořené p ozoruhodný mi, i kdy ž nejsp íš nep ůvodními doub ravami. Svérázné je „b ludiště “ lesů a p olíiluk na značné p loše záp adně od vesnic e T rnava,které vzniklo zarůstáním tradičníc h mezí. Na p rameništíc h se zac hovaly neb o sp íše se ob novily olšiny . K rajina je odvodň ována p omě rně b ohatou sítí drob ný c h p otoků, na který c h b y ly ve středově ku vy b udovány ry b niční soustavy . P otoční jasanovo-olšové nivy b y ly z vě tší částinejdříve p řemě ně ny v louky a p osléze v p ole. Č asto jsou p otoky reg ulovány a díky čemuž ztratily svůjty p ic ký ráz. D nes, p o op uště ní hosp odaření, se ně které p omalu vrac ejí do p řirozeného stavu jasanový c h olšin a tvoří častě jší ty p p řírodě b lízkého lesa. Ry b níky s b ohatý mi lemy b řehový c h p orostů solšemi, jasany a top oly jsou dalším fenoménem území. P ro územíty p ic ký c h p odmáčený c h luk se zac hovalo p oskrovnu. D íky razantnímu odvodň ováníkrajiny jsou zde dnesp ředevším intenzivně vy užívané kulturní louky neb o op uště ná lada. M nohé lesní louky b y ly op uště ny a zarostly náletem, nejčastě ji olší. Zac hovaly se zde však i frag menty p ůvodníc h p astvin, z nic hž ně které hostí mírně tep lomilnou b iotu, jako nap ř. P táčovský kop eček, koniklec ový kop ec ,kde se c hrání daleko k severozáp adu zasahujíc í p op ulac e koniklec e velkokvě tého. T y p ic ký p ro p řevážnou část nelesní krajiny je hojný vý sky t rozp tý lené dřevinné veg etac e,která se zde nac hází na četný c h b ý valý c h mezíc h,kamenic íc h,v okolíb alvanů,p odélvodníc h toků a ry b níků. M álo rozp tý lené dřevinné zeleně je v jižní části ob lasti jižně od státní silnic e. D řevinná veg etac e je též ty p ic ký m dop rovodem ob razů mnoha sídel v krajině . M ísty jsou v okrajíc h sídel sady v p rostorec h doc hovaný c h humen. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu H istorie území souvisí se středově kou kolonizac í třeb íčský m klášterem,který zde zakládalřadu sídel. Sídelní struktura se ustálila v 18. století, kdy zde b y lo rozp rodáním vrc hnostenské p ůdy založeno ně kolik sídel v ulic ový c h formac íc h, či návesníc h ulic ovek. Sídelní struktura p oc hází p ředevším z ob dob í vrc holně středově ké kolonizac e území a je sp jata skolonizac í T řeb íčského kláštera a p ozdě ji se vznikem p anský c h sídelv ob lasti. O b jekty staršíc h sídeljsou p řevážně usp ořádány jako lesnílánové vsineb o lesní návesní formac e a okrouhlic e. Nejstarší p ak jako shluky smíšený c h zástaveb . K lášterní zb oží mě nilo p ostup ně majitele, b y lo rozp rodáváno šlec htic ký m statkům. V ý razné změ ny v území však b y ly sp ojeny s tereziánský mi a josefínský mi reformami. V edle změ n ve zp ůsob u hosp odaření, sehrálo v reg ionu vý znamnou roli b udování c ísařský c h silnic . Rozvíjela se T řeb íč, kde v 18. století začaly mizet hradb y , b ráníc í rozšiřování mě stského areálu. V letec h 1725– 1731 došlo k op ravě b aziliky , která p o česko-uherský c h válkác h sloužila delší dob u hosp odářský m účelům. Změ nu v krajině zp ůsob ilo též p ě stování b ramb or, které se zde začalo rozšiřovat v závě ru 18. století. V roc e 1794 b y l p oveden jeden z p osledníc h kroků v osídlování kraje, kdy ž tehdejší majitel tasovského p anství (Joac hy m šlec htic Stettenhofen) založilK lementic e, Jác hy mov a M ihoukovic e. H osp odářskou situac ireg ionu zhoršilp růc hod nap oleonský c h vojsk v letec h 1805- 1806. D ále p ak p ozdě jitéž vojác i, kteříse v krajip ohy b ovaliv p růb ě hu p rusko-rakouské války (1866),kdy b y la T řeb íč ob sazena p ruský m vojskem. P řesto v 19. století p rob íhal p ozvolný p růmy slový rozvoj reg ionu. C ož se p rojevilo nejvý razně jiv T řeb íči,ale též na ně který c h vsíc h,kde rostla malový rob a. P ozdě jise zde p rosadilo také strojírenství. P ro p otřeb y koželuhů b y lve mě stě roku 1836 p ostaven unikátní vě trný mlý n, sloužíc í k mletí třísla, který se doc hoval dodneška. V e druhé p olovině 19. století se v T řeb íči p rosadila česká vě tšina, jako doklad lze uvést zřízení českého g y mnázia v roc e 1871. O živení hosp odářského,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 242
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
kulturního a sp olkového života v 19. stoletíse tý kalo c elého reg ionu. V e třic átý c h letec h 20. stoletíse v T řeb íčiang ažovalT omáš Baťa;p o roc e 1936 b y ly p odle osvě dčený c h zlínský c h staveb níc h modelů p ostaveny b udovy Baťový c h závodů a dě lnic ká kolonie v p ředmě stíBorovina. P oválečném ob dob íb y l vý voj v území p odob ný jako v c elém území státu. K olektivizac e země dě lství a jeho p ozdě jší intenzifikac e p rovázené rozsáhlý m odvodň ováním p řip saly na vrub krajiny nesmazatelné stop y ,které změ nily její ty p ic kou tvář. Bohuželšlo často o nec itlivou vý stavb u p anelákový c h sídlišť. V p osledníc h letec h nab ý vá v územídíky vy hlášeníp řírodního p arku na vý znamu turistika a p řírodníp ark T řeb íčsko s p estrou krajinou s množstvím vodníc h toků a p loc h se stává turistic ký m c ílem nejen reg ionu. V up omínku na vý voj se v krajině doc hovala c elá řada artefaktů, zejména p ak ty p ic ké b udovy země dě lský c h usedlostískolnami,kde b y lp oužíván sy enitový kamen jako staveb nímateriál,zb y tků a míst středově ký c h tvrzía p anský c h sídel. Řada vsívšak vzala v 70. letec h minulého stoletíza své díky nec itlivé vý stavb ě dostavujíc í humna a neresp ektujíc ítradiční p rostorové usp ořádání sídla zástavb ou sp íše mě stského ty p u. Řada sídel je též narušena p ro soc ialistic kou éru ty p ic ký mi halový mi ob jekty země dě lský c h areálu ve volné krajině neb o ne okrajizástavb y . Kulturní ch arak teristik a územ í O b last se vy značuje četný mi p rvky historic kého členě ní krajiny , které sp olu sb alvanitý mi ostrůvky , četný miry b níky ,p oli,loukamia lesy vy tvářívelmip estrou mozaiku krajiny . T ato p estrost ja p atrná již na p rvní p ohled neb oť vě tšina zorně ný c h p rostorů, luk a p astvin je rozdrob ena mezemi, remízky a ostrůvky sb alvany p orostlý miveg etac í či jen travou. T ento rázovitý c harakter velké p loc hy zorně né p ůdy jen umoc ň ují i p řes místy se silně up laň ujíc í ty p ic ké znaky up ozorň ujíc í na intenzifikac i země dě lské velkový rob y . Ry tmic kého střídání lesů, luk a p olí sdrob ný mib alvanitý miostrůvky ,místy dop lně nou ry b níky či jejic h soustavami. P ůvodní struktura krajiny b y la mnohem p estřejší díky drob nému členě ní p ůvodní záhumenic ovou p lužinou a místy zac hovaný miúseky a tratě mi. Balvanitá oka b y la v minulostivy žínána,c ož zvy šovalo zvláštnost krajinného ob razu. T ato zvláštnost se b ohužel již ztrác í díky vzrostlé zeleni. T uto jemnou strukturu místy stírá intenzifikovaná a mě řítkem se odlišujíc í země dě lská krajina vy značujíc í se p rvky intenzifikac e země dě lství z ob dob í soc ialismu, jež však nedokázala odstranit b alvanitý fenomén ob lasti, díky kterému si c elé území zac hovává svou rázovitost. Neodmy slitelný m p rvkem krajiny jsou ry b níky a jejic h drob né soustavy vy tvářejíc ímaleb ná místa v okolíP ozď atína,Nárameče a V aldíkova. Sídelnístruktura je ustálená sjednoznačnou orientac í na mě sta v okrajíc h ob lasti – T řeb íč, V elké M eziříčí, Námě šť nad O slavou, V elká Bíteš. V ob lasti p řevažují drob ná venkovská sídla umístě ná v závě rec h drob ný c h údolí, neb o vý hodný c h údolníc h p olohác h p římo na toku ně kterého z p otoků. P řevažují komp aktní sídla, místy však lze sp atřit samostatné země dě lské dvory a usedlosti. Ně které vě tší ob c e jsou dop lně ny v okrajíc h nevzhlednou zástavb ou země dě lský c h areálů,která narušuje nejen ob raz sídla v krajině ,ale ic elý krajinný p rostor. Zejména silně se up latň ujíV ladislavi,Smrku,Nového T elečkova,T rnavy ,Rudíkova. Ně které ob c e jsou vý znamně narušeny nevhodně situovanou novou zástavb ou ze 70. let min. stol. a místy též ze současnosti. Jádra sídel si však stále i p řes četné nec itlivé p řestavb y zac hovávají svůj c harakter. V c elém území se vý znamně up latň uje odlišný staveb ní materiálsy enitového kamene vy značujíc í se hrub ou strukturou,ze kterého je p ostavena ib azilika v T řeb íči. V J částiob lastise nevhodně vizuálně up latň ují okraje urb anizovaného p rostoru mě sta T řeb íč sp anelový midomy a p růmy slový mizó nami. M aleb né údolní p rostory slesy a p otoky a p rostory sry b níky jsou často silně zasaženy c hatový mi koloniemi, které díky své neusp ořádanostia živelnostimnohdy snižují estetic kou hodnotu ty p ic kého ob razu místa. Síť komunikac í je p omě rně řídká, p řevažují drob né komunikac e sp ojujíc í sídla shlavnímitahy . K omunikac e jsou vedeny v p ůvodníhistoric ké stop ě vy jma ně který c h úseků silnic e č.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 243
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
360 sp ojujíc íV elké M eziříčísT řeb íčí,ta je navíc v současné dob ě značně frekventovaná a up latň uje se hlukem v krajině . V e vy mezeném p rostoru je řada drob ný c h p amátek. Ú zemíkřižujídvě dálkové trasy nadzemního elektric kého vedení (110kV a 220 kV ), které místy značně snižují estetic kou hodnotu krajinného rázu. V územíje vy mezen p řírodníp ark stejného jména. Negativní prvk y - Značné odvodň ováníkrajiny a reg ulac e vodníc h toků - Země dě lské areály up latň ujíc íse nevhodně v krajině a narušujíc íob raz sídel - Nevhodně situovaná zástavb a v okrajíc h sídel - Rozsáhlé sc elené b loky orné Vztah y a m ěřítk o V šec hny částikrajiny jakob y k sob ě p atřily a tvoří sp olečně p estré ob razy a ry tmusstřídání uzavřený do lesníc h horizontů. V y vý šené p rostory dávají z ně který c h míst nahlédnout do vzdáleně jšíc h krajinný c h p rostorů zejména k jihu. K rajinná sc éna je p řevážně p olootevřená, p osky tuje p růhledy do okolníc h p rostorů. V jižníčástiúzemítvoříK lap ovský p otok vý znamnou osu krajiny a vy tváříp ostup ně se zařezávajíc í údolí. H orizonty krajiny jsou p řevážně zalesně né a nenarušené vý razný mi tec hnic istními stavb ami, vy jma nadzemního elektric kého vedení 110 kV a 220 kV , které místy p ohledově znehodnoc uje ob raz krajiny . M ě řítko krajiny je střední až malé v závislosti na místě p ozorovatele a též uzavřenosti p rostoru. C elé území e vy značuje základním fenoménem, jež tkví v sy enitový c h skalkác h a b alvanec h. T y dávajíúzemíty p ic kou nezamě nitelnou tvář.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 244
Vy m ezení m ísta
M ap ka 34: V y mezenímísta krajinného rázu T řeb íčsko (zeleně )
Znak Pahorkatinný relié f k jihu ukloně né plošiny s návršími s č etnými drobnými, otevřenými údolíč ky potoků Lesní porosty s borovicí a smrkem s listnatými dřevinami vytvářející vymezení mnoha drobných prostorů a převahu horizontů Drobné vodní toky č asto přerušené soustavami rybníků Syenitové skalky a balvanité ostrůvky v lesích i volné krajině vytvářející nezamě nitelných ráz krajiny, syenit uplatňující se i jako stavební materiál Drobné lesy vytvářející pestrost krajinné scené rie uzavírající dílč í průhledy Vzrostlá zeleň doprovázející dochované meze a remízky a syenitové ostrůvky ve volné krajině Pastviny a kulturní louky a travnaté pásy Dochované fragmenty kvě tnatých a podmáč ených luk v nepřístupných lokalitách dříve spásaných Sady v okrajích sídel a v prostorech dochovaných humen Zeleň doprovázející komunikace a zástavbu Břehové porosty doprovázející drobné vodní toky a rybníky s dřevinami Prostory s dochovanými prvky historické ho č leně ní krajiny Dochované prostorové uspořádání sídel Dochované tradič ní historické objekty v sídlech Dominanty kostelních vě ží uplatňující se v krajinné m rámci sídla Dochované kaplič ky a č etná boží muka v krajině Dochované úvozové cesty a pravidelně užívané úvozy spojující sídla s krajinou
Význam XX
Projev +
Cennost X
XX
+
X
XX XXX
+ +
XX XXX
XX
+
X
XX
+
X
XX X
+ +
X X
X X XX XX XX XX X XX X
+ + + + + + + + +
X X X X X X X X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 245
Znak Necitlivé přestavby tradič ních usedlostí č i úpravy fasád, novostavby v okrajích sídla nerespektující proporce a mě řítko tradič ní zástavby a tradič ní uspořádání sídla Scelené intenzivně obdě lávané bloky orné Patrné odvodně ní krajiny, zatrubně ní vodních toků Hospodářský charakter lesních porostů Země dě lské areály ve volné krajině a v okrajích sídel Nadzemní elektrické vedení 220 kV a 110 kV procházející krajinou Komunikace spojující kamennou s okolními sídly Polní cesty bez kontextu Pestrá specifická až nepřehlé dnutelná mozaika krajiny Zalesně né horizonty, místy řazené za sebou, bez narušení vytvářející dojem přírodního rámce Dílč í průhledy do okolních krajin k Třebíč i Malé až střední mě řítko krajiny vytvářené pestrou mozaikou ploch
Význam XX
Projev -
Cennost X
XX XX XX XX X X X XXX XX
0 + +
X X X X X X X X X
X XX
+ +
X X
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat nerušenost vy vý šený c h p rostorů,zalesně ný c h horizontů a p růhledů do okolní krajiny ü Zamezit dalšímu odvodň ováníkrajiny ,p odp orovat revitalizačnízásahy ü Zac hovat a nenarušovat c haraktersy enitový c h skalek a b alvanů v krajině se zelení ü Zac hovat c haraktera p odílvzrostlé zeleně v krajině ü Zac hovat p řírodníc harakter p rostorů v krajině ü Zamezit nec itlivě p rovedené vý stavb ě mě níc ítradičníp rostorové usp ořádánísídla a neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičníc h ob jektů sídla ü Zac hovat ry tmusčleně nísídla –dům,dvůr,zahrada,p ole… ü Zac hovat p rostory sb ožímimuky a kap ličkamiv krajině v sídle ü Začlenit nec itlivě se up latň ujíc ístaveb níob jekty do krajiny ü Zamezit vý stavb ě tec hnic istníc h staveb v c elém p rostoru ü Zamezit vý stavb ě nový c h ob jektů mimo zastavě ná územísídelv c elém územívy jma účelový c h staveb sp olečenského vý znamu,které nenarušíty p ic ký krajinný ráz ü Zamezit p ohledovému znehodnoc eníp růhledů do krajiny jak v interiéru místa,tak iz jeho okolníc h p rostorů ü Zamezit p ohledové kontaminac ikrajinného ob razu územítec hnic istnímistavb ami velkého rozsahu zvenčí 5.3.9.4 Místo krajinné ho rá zu Doubrava Ú zemí krajinného rámc e osady D oub rava se dvě ma ry b níky a četný mi zelení zarostlý mi remízky , ostrůvky sy enitový c h skalek v p olíc h. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í M írně vy klenuté území mezi dvě ma mě lký mi údolími sp loc hý m reliéfem se sp ec ific ký mi remízky sy enitový c h b alvanů a skalek skamenic emi p orostlý mi vzrostlou veg etac í. Remízky vy tvý áří rázovitý c harakter místa. Ú zemí je vy mezeno údolními nivami drob ný c h p řítoků M lý nského p otoka. K aždý z nic h je p řerušen nevelký m ry b níkem sb řehový mip orosty vzrostlé zeleně a travnatý mip ásy . Ú zemí je utvářeno p řevážně odlesně ný mi zorně ný mi p rostory . V odní tok p od Budišovem sleduje p ás kulturníc h luk a sp oradic ky drob né vý sadb y vzrostlé zeleně ,p otok p od D oub ravou p ak je dop rovázen b řehový mi p orosty solší. V zrostlá zeleň dop rovází staveb ní ob jekty země dě lský c h usedlostí v D oub ravě . V osadě je ně kolik ovoc ný c h stromů v menším sadě .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 246
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu H istoric ké souvislostivzniku osady D oub rava jsou nejasné. Je p ravdě p odob né,že se jedná p ůvodně o země dě lský dvůr založený b udišovskou vrc hností. Z tohoto dvora zůstaly části ob jektů, zejména stodol. O b y tné stavení b y lo p řestavě no. P rostor b y l dostavován p ozdě ji dalšími c halup ami. K rajina v okolí naznala p ravdě p odob ně změ ny p ředevším ve sc elení tradičně dě lený c h p ozemků do b loků, které se však p rojevilo na c elkovém c harakteru málo p ro existenc i četný c h remízků. P odob ně jako v okolíizde došlo k vý znamnému zásahu do p řírodníhodnoty T y však p ravdě p odob ně neb y ly zarostlé vzrostlou zelení jako dnes. Ry b ník u D oub ravy je staršího data a je zřejmé, že jeho vznik je sp jat se země dě lský m dvorem. Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemí je tvořeno p ředevším zorně ný mi b loky a trvale zatravně ný mi p rostory . P řevažuje však orná. P atrné je ip ro soc ialistic ké země dě lstvíty p ic ké p lošné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí. Navazujíc í lesní p orosty i lesíky v území mají hosp odářský c harakter (p růseky , p aseky , lesní c esty , p ravidelné okraje). O sada je lemována kulturními sečením udržovaný mi loukami. K rajina je vý razně země dě lsky vy užívána. K rajina b y la však odvodň ována a drob né vodní toky znehodnoc eny tec hnic ký mi úp ravami a svedeny do umě lého kory ta. P ůvodní dvůr v D oub ravě je dostavován a up ravován. V ě tší ry b ník u D oub ravy je značně znehodnoc en nep říliš vy sokou kvalitou vody (zejména sinic e v letním ob dob í), menší je ob klop en lesy a p ůsob í maleb ný m dojmem. D oub rava je sp ojena sBudišovem a Náramečídrob nou asfaltovou komunikac í. Vztah y a m ěřítk o K rajina p ůsob í p olootevřený m dojmem díky četný m remízkům a lesním p orostům uzavírajíc ím ně které sc enérie. M ísto samotné je v krajině vý znamné p ro svůjexteriér, který umoc ň uje b ohaté ozeleně ní remízků skamenný mi snosy a sy enitový mi skalkami. Interiér území p řip omíná step sostrůvky zeleně . P řírodní hodnota sp očívá p ředevším v zeleni a ve skalkác h. D íky tomu p řevažujíc í p loc hy orné nep ůsob í rušivě . Skladb a lesů a lesíků krajinu na p rvní p ohled uzavírá a vy tváří v krajině dojem ně kolika p rostorů. Zalesně né horizonty jsou nerušené tec hnic istními stavb ami. K rajina se p ohledově otevírá k Budišovu, kde dává nahlédnout na ob raz sídla sdominantou kostela a do okolníc h p rostorů uzavřený c h vzdálený mi horizonty . O b raz sídla je však značně znehodnoc en staveb ními ob jekty země dě lského areálu p řed Budišovem, který se z tohoto úhlu p ohledu vý razně up latň uje. T ento p rojev je umoc ň ován tec hnic istním vzhledem p roc házejíc ího el.vedení220 kV . Negativní prvk y ü sc elení p ozemků do zorně ný c h b loků a odvodně ní krajiny stec hnic ký mi úp ravami vodníc h toků ü země dě lský areálu Budišova –p ohledové up latně ní ü nec itlivé dostavb y a p řestavb y tradičního dvora
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 247
Vy m ezení m ísta
M ap ka 35: V y mezenímísta K amenná (zeleně )
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Plochý vyklenutý relié f mezi dvě ma údolíč ky zakonč ený nevýrazným zalesně ným návrším Lesní porosty s listnatými dřevinami v jejich okrajích vytvářející vymezení a převahu horizontů Remízky syenitových skalek s kamennými snosy a balvanité ostrůvky ve volné krajině vytvářející nezamě nitelných ráz krajiny Drobné vodní toky vytvářející osy údolí Drobné lesy s listnatými dřevinami vytvářející pestrost krajinné scené rie Vzrostlá zeleň doprovázející dochované remízky a syenitové ostrůvky ve volné krajině Kulturní louky a travnaté pásy podé l vodních toků a v okraji sídla Zeleň doprovázející stavební objekty v osadě , sad Dochované stavební fragmenty původního země dě lské ho dvora Dochované kaplič ky a boží muka v krajině Dochované úvozové cesty a pravidelně užívané úvozy spojující sídla s krajinou Necitlivé přestavby tradič ního dvora nerespektující proporce a mě řítko tradič ní zástavby a zejmé na jeho tradič ní uspořádání Patrné odvodně ní krajiny, technické úpravy vodních toků Změ na vztahu osady s krajinou ztrátou typických úvozových cest do polí Země dě lský areál před Budišovem Nadzemní elektrické vedení 220 kV procházející krajinou pohledově se uplatňující v místě
Význam XXX
Projev +
Cennost X
XX
+
X
XXX
+
XX
X XX XX
+ + +
X X X
XX X X X X
+ + + + +
X X X X X
X
-
X
XX X XX X
-
X X X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 248
Znak Drobná komunikace spojující Doubravu s okolními sídly Nerušené zalesně né horizonty vytvářející dojem přírodního rámce Dílč í průhledy do okolní krajiny Budišova s dominantou kostela Malé mě řítko krajiny vytvářené pestrou mozaikou s remízky a lesíky
Význam X XX X XX
Projev 0 + + +
Cennost X X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat nerušenost c elého p rostoru tec hnic istnímistavb amičip rvky ,zalesně ný c h horizontů a p růhledů do okolníkrajiny b ez narušení ü Zamezit dalšímu odvodň ováníkrajiny ,p odp orovat revitalizačnízásahy ü Zac hovat a nenarušovat c haraktersy enitový c h skalek a b alvanů v krajině se zelení ü Zac hovat c haraktera p odílvzrostlé zeleně v krajině ü Zac hovat p řírodníc harakter p rostorů v okolíry b níků v krajině a v okrajisídla ü Zamezit nec itlivě p rovedené vý stavb ě mě níc ítradičnístávajíc íp rostorové usp ořádánísídla a neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko stávajíc íc h staveb níc h ob jektů sídla ü Začlenit p rostor země dě lského areálu p řed Budišovem do krajiny zelení ü Zamezit vý stavb ě tec hnic istníc h staveb v c elém p rostoru ü Zamezit vý stavb ě ob jektů mimo zastavě ná území 5.3.9.5 Místo krajinné ho rá zu Holeje – Pyšelá k D rob ný p rostor v krajině utvářený ry b níkem se země dě lský m dvorem na místě p ůvodní tvrze a okolním krajinný m rámc em se sy enitový miostůvky . Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í V p omě rně p loc hé sníženině vzniklé ob klop ujíc í údolí K undelovského p otoka je situován ry b ník sb řehový mip orosty ,v jehož okolíje ně kolik drob ný c h lesíků. P řevážně odlesně né p loc hy jsou ty p ic ké svý mi b alvanitý mi ostrůvky sy enitový c h skalek se vzrostlou zelení. Jde o ojedině lý „vý sev“ tohoto sp ec ific kého krajinného elementu v širším krajinném p rostoru. K rajinu z jedné strany uzavírají lesní p orosty H ornílesy . Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Z historic ký c h p ramenů vy p lý vá, že zde p ůvodně stávala tvrz a stejnojmenná ves. Zánik tvrze ivsi je datován do česko-uherský c h válek. Zp ráva o tvrzije jen z roku 1573, kdy je uvádě na jako p ustá. Na jejím místě p ak p ozdě jivznikldvůr b udišovského p anství, to b y lo v 18. století rozp arc elováno, takže p ozůstatky tvrze zmizely . D vůr je ve svém p ůdory su doc hován dodnes. Jeho okolívšak je p ozmě ně no. Ry b ník b y l založen mnohem p ozdě ji, p ravdě p odob ně až v 19. století. 20. stol. p řineslo do tohoto místa rekreac i svý stavb ou c hat atakujíc íc h c elý krajinný p rostor a též vy užití ry b níku ke koup ání a vodním sp ortům. Kulturní ch arak teristik a územ í D oc hované ob jekty země dě lského dvora na místě p ůvodní tvrze jsou dominantním staveb ními ob jekty c elého území. K rajina je však nejvíc e p odřízena ry b níku P y šelák, který je ob klop en z jedné strany b řehový mip orosty atakovaný mic hatovou zástavb ou a ze strany druhé vy mezen úzký mib řehy stravnatý mi p ásy ohraničený mi zorně ný mi b loky orné. Lesíky v okolí ry b níka jsou p lně zastavě ny rekreačními c hatami. P ro krajinu p olí jsou ty p ic ké četné b alvanité ostrůvky se zelení. V území jsou vedeny drob né komunikac e a asfaltová silnička sp ojujíc í územísBudišovem a též P y šelem. Na území navazujíhosp odářské lesy .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 249
Vztah y a m ěřítk o V y mezené místo tvoří v krajině osob itý ob raz p atrný z okolníc h p rostorů díky ry b níku P y šelák a též zelenib alvanitý c h ostrůvků. Č ást horizontů tvoří nasedajíc í b lízké lesy , p řevážná část je však tvořena nevý razný miokolnímihorizonty . Negativní prvk y - Rekreačnízástavb a c hat atakujíc íc elý p rostor - Zorně né b loky v krajině Vy m ezení m ísta
M ap ka 36: V y mezenímísta P y šelák –H oleje (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Ú dolí Kundelovské ho potoka s rybníkem vytvářející otevřenou mě lkou sníženinu Břehové porosty Syenitové balvanité ostrůvky se zelení Drobné louky Zorně né půdní bloky přecházející z okolní krajiny Zachovaný země dě lský dvůr Rekreač ní zástavba chat rušících krajinný prostor Drobné komunikace v místě
Význam XXX
Projev +
XX XX X XX XX XX X
+ + + + 0
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat rozsah b řehový c h p orostů ü Zac hovat p řírodníc harakter sy enitový c h b alvanitý c h ostrůvků se zelení ü Zamezit vý stavb ě dalšíc h rekreačníc h ob jektů ü Zac hovat ob raz země dě lského dvora ü P odp orovat vý stavb u zeleně p odélkomunikac í
Cennost X X X X X X X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 250
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.3.9.6 Místo krajinné ho rá zu Kamenná Ú zemí krajinného rámc e sídla K amenná se země dě lskou krajinou sty p ic ký mi sy enitový mi b alvany a drob ný mi lesíky . Základním atrib utem území je soulad sídla a jeho krajiny a ty p ic ký vzhled krajiny utvářený b alvanitý miostrůvky v lesíc h iodlesně ný c h částec h. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í O krajV elkomeziříčské p ahorkatiny snevý razný mi zalesně ný mi vrc hy a ty p ic ký mi zelený mi ostrůvky se sy enitový mi b alvany a skalkami v p olíc h a p astvinác h. P rostor p ředstavuje závě r údolí p otoka K ameň ák dop rovázený zelení zasahujíc í do okraje sídla, sy enitové skalky v p olíc h a v okrajíc h lesů, místy doc hované drob né p rvky historic kého členě ní krajiny , zejména frag menty mezí s veg etac í, sy enitové kamenné ostrůvky s veg etac í v p olíc h, drob né lesíky , lesy s členitý mi okraji vy tvářejíc í zalesně né p orosty v okrajíc h krajinného rámc e vy mezujíc íhorizont,zaříznuté údolíp otoka K ameň ák a navazujíc íkrajinný p rostorúdolíO slavy se zalesně ný mistráně mi. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Nejstarší zp ráva o K amenné p oc hází z roku 1349. V té dob ě K amenná p atřila Buzkovi z hradu M oštiště . D o roku 1553 K amenná mě nila řadu majitelů a od roku 1553 až do roku 1945 p atří k b udišovskému p anství, jehož p osledním majitelem b y l od roku 1883 b aron JU D r. Ric hard BarattaD rag ono. V roc e 1799 b y la založena nejmladší osada okresu T řeb íč K lementic e majitelem b udišovského p anství Joac hy mem ry tířem Stettenhofenem, který nec halvy kác et leszvaný Bítovec a p romě niljejna p ole. Jelikož b y lo p ole vzdáleno od dvora, rozp rodal19 osadníkům (familiantům) 41 jiter. V K lementnic íc h b y la p ozdě ji v roc e 1840 b y la p ostavena kamenná zvonic e s ob razem sv. Rodiny . V K amenné p ozdě jiv roc e 1882 b y la p ostavena a vy svě c ena 17. zářínově p ostavená škola. Za p rvní rep ub liky b y l p ostaven taras p odél státní silnic e p ři p růc hodu ob c í a p o ob ou stranác h silnic e dláždě né struhy , b y la p rovedena reg ulac e p otoku, zahájena elektrifikac e. I p řes určitou odlehlost neb y lo územísídla ušetřeno dop adů válek. V roc e 1425se utáb ořilo na ostrohu nad řekou O slavou e husitské vojsko,od té dob y se říká tomuto zalesně nému územíT áb or. V roc e 1805územím p roc házeli Nap oleonovi franc ouzští vojác i táhnouc í p roti ruskému Alexandru II. Za okup ac e zde b y li ně mečtí vojác ia p o osvob ozenítéž vojác iRudé armády . P oválečný vý vojb y lizde p odob ný jako u ostatníc h vsí v okolí. O b ec nílesy b y ly p ředány do "Lesního družstva" (v roc e 2001 b y ly vrác eny zp ě t),p ozemky luk a p olí do JZD . V roc e 1957 b y la zřízena tzv. p rovozovna M ístního hosp odářství p ři M NV K amenná – c ementárna. K lementnic e b y ly p řip ojeny ke K amenné. 70. léta se i v této vsi p odep sala svou c harakteristic kou stop ou ve vý stavb ě (jednota,p řestavb y a novostavb y ,víc eúčelová vodnínádrž). By l zde otevřen lom Č eskoslovenský m p růmy slem kamene. By lo op raveno koup aliště a vy stavě na b udova. P otok p rotékajíc í vsí b y lzatrub ně n. P ozdě jib y ly sc eleny p lužiny ob ou sídela část ty p ic ký c h mezí b y la odstraně na, též vzaly za své ně které úvozové c esty . T éž b y l vy stavě n země dě lský areál v okrajisídla. Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemí je tvořeno p ředevším zorně ný mi b loky a trvale zatravně ný mi p rostory . P řevažuje však orná. P atrné je ip ro soc ialistic ké země dě lstvíty p ic ké p lošné odvodně níkrajiny ,tec hnic ké úp ravy vodotečí. V okraji sídla ve volné krajině je země dě lský areál svě tšími ob jekty a neudržovaný mi p loc hami. V ý razně se up latň ujíc í halový ob jekt a skladová p loc ha skladiště a p rostor kamenolomu znehodnoc ujíc íob raz krajiny v místě .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 251
Negativní prvk y ü nec itlivé p řestavb y tradičníc h usedlostí či úp ravy fasád, novostavb y v okrajíc h sídla neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičnízástavb y a tradičníusp ořádánísídla ü neudržované p rostory kamenolomu a skládky materiálu ü země dě lský areálv okrajisídla Vztah y a m ěřítk o K rajina p ůsob í p olootevřený m dojmem díky lesním p orostům uzavírajíc ím sc enérie, které vy tváří maleb ný kout svý mičlenitý miokraji. O b raz c elého území je vý razně p odřízen p estré mozaic e lesíků, luk a orné, kterou umoc ň uje velké množství zelený c h ostrůvků se sy enitový mi b alvany a skalkami. D íky tomu p řevažujíc í p loc hy orné nep ůsob í rušivě . P řevážně zalesně né horizonty jsou nerušené tec hnic istními stavb ami. K rajina se p ohledově otevírá k H olejím, kde dává nahlédnout do okolníc h p rostorů uzavřený c h vzdálený mihorizonty . Vy m ezení m ísta
M ap ka 37: V y mezenímísta K amenná (zeleb ě )
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Pahorkatinný relié f závě ru údolí potoka Kameňák s nevýraznými návršími ze tří stran ohranič ený zaříznutými údolími Lesní porosty s borovicí a smrkem s listnatými dřevinami v jejich č lenitých okrajích vytvářející vymezení a převahu horizontů
Význam XXX
Projev +
XXX
+
Cennost X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 252
Znak Vodní tok Kameňák procházející sídlem vytvářející zaříznuté údolí se specifickými prostory Syenitové skalky a balvanité ostrůvky v lesích i volné krajině vytvářející nezamě nitelných ráz krajiny Drobné lesy vytvářející pestrost krajinné scené rie Vzrostlá zeleň doprovázející dochované meze a remízky a syenitové ostrůvky ve volné krajině Kulturní louky a travnaté pásy Dochované fragmenty kvě tnatých luk Pozůstatky a artefakty spojené s výrobou kolomazi a hospodařením v krajině Dochované prostorové uspořádání sídel Kamenná (lesní lánová až smíšená ves) a Klementnice (jednostranná ulicovka) Dochované země dě lské usedlosti a jejich okolí se zahradami a vzrostlými stromy v Klementinici a Kamenné Dochované kaplič ky a boží muka v krajině Dochované úvozové cesty a pravidelně užívané úvozy spojující sídla s krajinou Necitlivé přestavby tradič ních usedlostí č i úpravy fasád, novostavby v okrajích sídla nerespektující proporce a mě řítko tradič ní zástavby a tradič ní uspořádání sídla Neudržované prostory kamenolomu a skládky materiálu působící nepořádkem, prostory s odkrytou zeminou bez zač leně ní Země dě lský areál v okraji sídla Nadzemní elektrické vedení 22 kV procházející krajinou Komunikace spojující kamennou s okolními sídly Polní cesty bez kontextu Patrné odvodně ní krajiny, zatrubně ní vodních toků Zalesně né horizonty bez narušení vytvářející dojem přírodního rámce Dílč í průhledy do okolní krajiny Malé mě řítko krajiny vytvářené pestrou mozaikou ploch
Význam X
Projev +
Cennost XX
XXX
+
XXX
XX XX
+ +
X X
XX X X
+ + +
X X X
XX
+
X
XX
+
X
X X
+ +
X X
XX
-
X
XX
-
X
X X X X XX XX X XX
0 0 + + +
X X X X X X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat nerušenost vy vý šený c h p rostorů,zalesně ný c h horizontů a p růhledů do okolní krajiny ü Zamezit dalšímu odvodň ováníkrajiny ,p odp orovat revitalizačnízásahy ü Zac hovat a nenarušovat c haraktersy enitový c h skalek a b alvanů v krajině se zelení ü Zac hovat c haraktera p odílvzrostlé zeleně v krajině ü Zac hovat p řírodníc harakter p rostorů v krajině ü Zamezit nec itlivě p rovedené vý stavb ě mě níc ítradičníp rostorové usp ořádánísídla a neresp ektujíc íp rop orc e a mě řítko tradičníc h ob jektů sídla ü Zac hovat ry tmusčleně nísídla –dům,dvůr,zahrada,p ole… ü Zac hovat p rostory sb ožímimuky a kap ličkamiv krajině v sídle ü Začlenit p rostory kamenolomu a souvisejíc ívý rob y do krajiny ü Začlenit p rostor země dě lského areálu do krajiny ü Zamezit vý stavb ě tec hnic istníc h staveb v c elém p rostoru ü Zamezit vý stavb ě ob jektů mimo zastavě ná územísídel 5.3.9.7 Místo krajinné ho rá zu Vaneč P rostor zahrnujíc íčást údolíO slavy v okolívsi V aneč smlý nem a maleb ný mip artiemiúdolísloukami a lesy . Základním atrib utem územíje údolísřekou O slavou a drob né sídlo utvářejíc íráz krajiny místa.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 253
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í P rostor je utvářen rozhraním V elkomeziříčské a Jinošovské p ahorkatiny , které jsou zde p rořezány řekou O slavou. T a zde sp olu sp řítoky vy tvořila zaříznuté údolí se skalnatý mi srázy a terasami p řevážně v lesíc h a p omě rně úzkou říčnínivou na dně údolílemovanou loukamia p oli. Strmě jšíp artie jsou zalesně ny dnesp řevážně hosp odářky vy užívaný milesy sp řevahou b orovic a smrku. V lesíc h jsou ty p ic ké sy enitové b alvany a skalní útvary často p okry té mec hy a lišejníky , c ož sp olu sb orovic emi a b orůvkou sčetný mi kap radinami vy tváří sp ec ific ký lesní interiér. O slava je dop rovázena b řehový mi p orosty vzrostlý c h olší, vrb a top olů. Louky na dně říční nivy jsou p řevážně kulturní, nep ravidelně zap lavované, udržované sečením. V e svazíc h nad údolím lze nalézt drob né lokality skvě tnatý mi loukami. M ezi lesy nad údolím jsou p řevážně louky střídajíc í se p oli. P ravostranná část území je odvodň ována p otokem P odkovák, který p ramení v okolí P y šelu a p ostup ně vy tváří drob né údolí vy úsťujíc í k O slavě u vanečského mlý na. V lesíc h je na tomto p otoku ry b ník P odkova místy sp odmáčený mip artiemisp orosty olší. P otok p roc házílesnímip orosty a je dop rovázen b ory . Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Sídlo V aneč je p omě rně staré, neb oť p rvní p ísemná zmínka p oc hází z roku 1104. O b ec b y la p ravdě p odob ně tvořena p ředevším dvorem a p ozdě ji mlý nem a malou osadou. T a b y la p ozdě ji rozšířena země dě lský mi usedlostmi sedláků a malorolníků a c halup ami drob ný c h řemeslníků (lesní dě lníc i, kolomazníc i). M lý n ve V anči se p řip omíná již r. 1392, p otom se ještě uvádí r. 1409. D le p ozemkové knihy b y l D ob rovolného mlý n (V aneč č. 15) vy stavě n v r. 1792 na p ozemc íc h, které vy mě nila námě šťská vrc hnost smístnímisedláky . M ly nářp ozemky od vrc hnostiodkoup il. P řiop ravě stavení za p osledního mly náře b y lzjiště n na zdiletop očet 16.., c ož ukazuje na to, že mlý n b y lznovu vy b udován již p o r. 1620 nový m majitelem námě šťského p anstvíJanem D ivišem ze Žerotína. O d roku 1794 mě nilně kolikrát vanečský mlý n svého majitele. V p olovině 19. století mlý n vy hořel. P o té op ě t mě nil ně kolik majitelů až do roku 1919, kdy p řešel do majetku rodiny D ob rovolný c h. V dob ě 1. rep ub liky b y lmlý n p oháně n dvě ma turb ínami, jedna p oháně la mlý n a druhá p ilu. M lý n b y lvy b aven válc ový mi stolic emi od firmy Jeřáb ek V elké M eziříčí a p ila katrem. V 50. letec h b y la činnost mlý na úřednímoc ízastavena. Až p o r. 1989 ob novilsy n p osledního mly náře p rovoz p ily p oháně né turb ínou. D ruhá turb ína, která uvádě la do p ohy b u mlý n, p ohání g enerátor za účelem vý rob y elektric kého p roudu. Na p odzim r. 1996 otevřel p an D ob rovolný ve mlý ně vinárnu s p říznačný m názvem U hastrmana. Z hlediska územnísp rávy b y la V aneč v letec h 1869–1880 p od názvem V anec osadou ob c e P y šelec v okrese T řeb íč,v roc e 1890 p od názvem V anč osadou ob c e P y šelo,v letec h 1900–1930 jako ob ec v tomtéž okrese, v roc e 1950 p ak v okrese V elká Bíteš, a konečně od roku 1961 op ě t v okrese T řeb íč. V lesíc h v okolílze nalézt p ozůstatky p o vý rob ě kolomazi(kolomazníkameny ). Kulturní ch arak teristik a územ í Sídlo je p oloženo v maleb né částiúdolína soutoku O slavy sp otokem P odkovák a rozkládá se asi2 km na severový c hod od P y šela, se který m jejsp ojuje komunikac e č. III/3923, která p okračuje k T asovu. O d severu k jihový c hodu p rotéká územím V anče i vlastní vesnic í řeka O slava;p ři řec e je V anečský (D ob rovolného) mlý n. V es utváří ně kolik zastavě ný c h částí a netvoří tak komp aktní sídlo. V ě tší část zástavb y je na p ravé straně řeky O slavy , kde je situována c entrální část sídla utvářená shlukovou zástavb ou ně kolika země dě lský c h usedlostí s kap ličkou, na levé straně b ý val hosp odářský dvůr, ke kterému p ozdě ji p řib y lo ně kolik usedlostí. části p o ob ou b řezíc h jsou sp ojeny silničním mostem. T y p ic ký c harakter ob razu sídla dnesvšak narušuje vý znamně se up latň ujíc ízástavb a rekreačníc h c hat v okolí mlý na a v různý c h částec h okolní krajiny v údolí. P rostor údolí tvoří p ředevším kulturní,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 254
sečením udržované louky navazujíc í na b řehové p orosty a p ole sp odélnou orientac í resp ektujíc í údolní osu. V y mezujíc í okraje lesů jsou často narušeny zástavb ou c hat sup ravený m okolím b ez kontextu. K mlý nu je veden náhon, která je v současné dob ě lemován b řehový mi p orosty p odob ně jako řeka O slava. P rostory nad údolím jsou utvářeny mozaikou p řevážně hosp odářsky vy užívané lesů svy soký m p odílem b orovic e lesní,louky a drob ná p ole v p ahorkatinném reliéfu. V lesíc h se na p otoc e P odkovák nac hází ry b ník P odkova, který je ze všec h stran ob klop en lesnímip orosty . P řic estě do vsi jsou umístě na b oží muka. Ú zemí sokolím sp ojují drob né lesní komunikac e z nic hž nejvý znamně jší sleduje p otok P odkovák smě rem na P y šel. V údolíje p odélřeky vedena c esta p ro p ě ší. Vztah y a m ěřítk o Řeka O slava udává základní vztah v území: osovou orientac i jednotlivý c h p rvků v údolí, ale též c harakter okolní krajiny , která je svažitá k údolí. Strmé p artie jsou p řevážně zalesně ny a p loc hy smenším sklonem b uď ob dě lávány , neb o trvale zatravně ny . Louky a p ole v údolní nivě jsou p rotažené p odél údolní osy . P ro území jsou ty p ic ké zalesně né jednoduc hé čitelné a nenarušené horizonty . D rob ná mozaika p loc h utváříp řevážně drob né až malé mě řítko udávajíc ídojem,že krajinu je možné p řejít snadno p ě šky . Z vy vý šený c h míst nad údolím je možné v ně kolika p růhledec h p řehlédnout vě tší krajinný p rostor, jehož sc éna dává dojem lesnaté harmonic ké kulturní krajiny sp řevahou p řírodního c harakteru. Negativní prvk y - C hatová zástavb a rozesetá ve shluc íc h a jednotlivý c h ob jektec h v c elém území Vy m ezení m ísta
M ap ka 38: V y mezenímísta V aneč (zeleně )
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Ú dolí Oslavy a zvlně ný řekou prořezaný okraj Velkomeziříč ské pahorkatiny Ú dolní niva s řekou Oslavou v kamenité m přírodním korytě
Význam XXX
Projev +
XX
+
Cennost XX X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 255
Znak Zalesně né prostory s převahou borovice a smrku s vtroušenými listnáč i Skalní útvary a syenitové balvany v lesích i v otevřené krajině Břehové porosty doprovázející Oslavu a mlýnský náhon Dochovaný areál mlýna s přilehlými typickými objekty Dochovaná zástavba sídla Vaneč se země dě lskými usedlostmi a dvorem a kaplič kou spojená drobnými komunikacemi Dochované úvozy Kaplič ka v sídle Nevhodné přestavby a dostavby tradič ních usedlostí v sídle Chatová zástavba bez kontextu narušující harmonický charakter území a obraz sídla v krajině Přírodní charakter interié ru údolí a navazujících svažitých partií Průhledy do okolní krajiny z vyvýšených míst Nerušené zalesně né horizonty
Význam XX X XX XX XX
Projev + + + + +
Cennost X XX X X X
X X X XX
+ + -
X X X X
XX X XX
+ + +
X X X
Och ranné po d m ínk y - Zac hovat p řírodníc harakter územía všec h jeho částía c hránit jejp řed narušením tec hnic istnímistavb ami - Zac hovat c haraktera rozsah lesníc h p orostů v místě - Zac hovat c harakterb řehový c h p orostů O slavy - Zamezit nevhodný m dostavb ám a p řestavb ám areálu V anečského mlý na - Zac hovat c haraktertradičníc h usedlostía dvora v sídle,zamezit nevhodně řešený m dostavb ám sídla - Zamezit vý stavb ě dalšíc h rekreačníc h ob jektů v krajině - Zac hovat nenarušené ob razy v údolívy značujíc íse p řírodním c harakterem - Zac hovat nerušené zalesně né horizonty
Př ítomnost odlišujících se typických prostorů na ú rovni míst krajinného rázu Jako místa krajinného rázu lze vy mezovat jednotlivé části drob ný c h údolí, p rostory sry b níky a p rostory svý znamný mishluky kamenů ve volné krajině .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 256
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.4 Oblast krajinného rázu Moravskobudě jovicko (CZ0610-OB011) 5.4.1 Vymezení oblasti a základní charakteristika oblasti
K rajina jižní části vy sočiny sp ec ific ká p ro své sušší klima a vy šší tep loty utváření fádní země dě lskou krajinou sp řevahou rozsáhlý c h b loků orné vy značujíc íse sp ec ific ký miznaky intenzifiikac e země dě lské vý rob y smnoha sídly ovlivně ný mijihomoravský mivlivy .
5.4.2 Charakteristika př írodního prostř edí, př írodní rámec oblasti 5.4.2.1 Geologická stavba a geomorfologie ú zemí Z hlediska krajinného rázu je horninná stavb a ob lastistředně komp likovaná. O d T řeb íče a V ladislavik jihu až p od Jaromě řic e n./Roky tnou se táhne jižní část třeb íčského sy enitového masívu. Záp adně od ně ja p ři záp adním okrajiob lasti p řevažují ky selé p řemě ně né horniny – p araruly s častý mi vložkami b azic ký c h amfib olitů a v údolí Želetavky a jejím okolí dokonc e s širšími p ruhy b azic ký c h erlánů až kry stalic ký c h váp enc ů. V okrouhlé ob lastimeziJemnic ía K orolup y u U herčic ležíširšítě leso ky selý c h a p evný c h g ranulitů. V ý c hodně od třeb íčského masívu, tj. vý c hodně od linie V ladislav – C tidružic e, p řevažujíky selé p řemě ně né horniny - mig matity . K omp lexy p ararula mig matitů tvoříp řib ližně 50 % p loc hy ob lasti. P araruly imig matity majívíc eméně p atrnou foliac i,ale jejísmě r a sklon je velmip romě nlivý od místa k místu. Nejčastě jšíje sklon foliac e k vý c hodu se sklonem 30 - 50º , v údolí Želetavky p od Jemnic í p řevažuje sklon k záp adu. Jde o p omě rně komp aktníhorniny ,ne však p říliš odolné,takže vý sky t p řirozený c h skalje na nic h vzác ný . K masivně jším a ky selejším horninám náležejí g ranulity v okolí údolí Želetavky p od Jemnic í a p ak vý c hodně odtud. O d p ararul se liší vě tší komp aktností, méně zřetelnou foliac í a mírně vy šší g eomorfolog ic kou odolností,častě jším vý sky tem sevřený c h údolí,vy ššíc h vrc hů a skal. P řizvě trávání
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 257
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
se p araruly , mig matity i g ranulity rozp adají na hranaté p oly edric ké b alvany s mezerní hmotou vy tvořenou drob ný mikameny . Amfib olity jsou p řemě ně né b azic ké horniny šedozelené b arvy ,ale vlivem p řemě ny své živiny do p ůdy uvolň ujíp omalu,takže se v b iotě p rojevujíomezeně . V reliéfu se jako méně odolné horniny p rojevují tím, že netvoří vý razné vrc hy ani p říliš skalnaté svahy a často v nic h vznikla údolí. P ři zvě trávání se rozp adají na zp ravidla drob né kameny . K ry stalic ké váp enc e a erlány jsou vý znamný mi b azic ký mi horninami v ob lasti. Nac házejí se v zaznamenatelný c h vý sky tec h jen v údolí Želetavky a jeho okolí. V áp enc e zde tvoříp lošiny ,ale ivý razné svahy ,a zde se p ak mohou p rojevovat ive zvláštníb iotě . K řemenné sy enity třeb íčského masívu (durb ac hity ) dominují v severní části ob lasti. C hemic ky jsou neutrální, b arvou na čerstvém lomu černo – b ílé, p o ově trání p ůsob í c elkově šedě . D urb ac hity se na rozdíl od hornin p řemě ně ný c h rozp adají p odle navzájem kolmý c h sy stémů p uklin, takže vznikají kvádrovité b alvany , a p odob ně vy p adajíc í skalky . O vě tráváním hran získávají b alvany zaob lený , žokovitý vzhled. Zvě traliny jsou drob ně kamenité až hrub ě p ísčité. V dané ob lastikrajinného rázu jsou však volné b alvany isy enitové skály vzác né a sp íše nenáp adné. S vý jimkou severního okraje ob lasti se na p ovrc hu místy nac házejí ostrovy mladotřetihorníc h mořský c h p ísčitý c h jílů a jílovitý c h p ísků až ště rků. V elké a souvislé p loc hy p okrý vají v okolí M oravský c h Budě jovic ,v okolíJaromě řic n./Roky tnou jsou p ak vě tšinou p řekry ty sp rašový mihlínami. Jejic h snadná ob dě lavatelnost zp ůsob ila, že jsou p řevážně zorně ny , ale vy soko zdvižené ostrovy v Novosy rovic ký c h lesíc h jsou zalesně ny . Zvláště ve sníženinác h a na vý c hodně orientovaný c h svazíc h se vy sky tují moc ně jší vrstvy sp rašový c h hlín až váp nitý c h sp raší (na vý c hodě ), místy p romíc haný c h s kamenitý mi svahovinami. C hy b ě jí jen na hřb etě s dominujíc í K lučovskou horou jižně od T řeb íče. P okrý vají p řevážně mírné svahy a úp atí svahů a b y ly též souvisle zorně ny . T o však vedlo k rozvoji stržové eroze i vzniku úvozů, c ož je p ro tuto část ty p ic ké. Lokálně se v okolí T řeb íče nac házejí redep onované vltavíny ,známě jšílokalita je u K ožic hovic . Nivnísedimenty tvoříp ruhy na dnec h údolíiříček. M ajíšířku do 100 m,p ouze nivy Roky tné a Roky tky jsou široké až 400 m. Jsou živné a b ohatě dotované vodou, takže umožň ují rozvojb ujné nitrofilní veg etac e. Rašeliny se v ob lastinevy sky tují. P ozoruhodně se p rojevily v reliéfu zlomy . H lavní zlomy dlouhé i desítky kilometrů mají smě r ZSZ – V JV , dop lň ují je zlomy p říčné, smě ru JJZ – SSV . Sy stém tě c hto zlomů p ředurčil smě r vě tšiny údolí, p ředevším tě c h hlavníc h. V elmi náp adné je to u údolí Roky tky a Roky tné, kde jsou c harakteristic ká kilometry dlouhá p římá údolíkomb inovaná sp ravoúhlý mizmě namismě ru. G eoreliéf je p omě rně monotó nní a má c harakter tektonic ky mírně zdviženého zarovnaného p ovrc hu tvoříc ího mě lké kotliny a p lošiny smálo zřetelný mip loc hý miširoký mihřb ítky . D vě ma p říčný mihřb ety je rozčleně n na třičásti. Na severu vý razný hřb et K lučovské hory oddě luje T řeb íčskou kotlinu,jižně od ně jleží M oravskob udě jovic ká kotlina oddě lená od p ovodí Želetavky na jihozáp adě p loc hý m hřb etem severojižního smě ru u D ě dic . P o c elém ob vodu ob lasti, s vý jimkou nejasného zakončení u státní hranic e na jihozáp adě a severní hranic e nad údolím Jihlavy , se zvedá vy šší reliéf – na severozáp adě náleží vý razně ji zdvižený reliéf do ob lasti Želetavska a H orního P ojihlaví, nižší elevac e na vý c hodě a jihu jsou součástí naší ob lasti Jaromě řic ka. C elkový úklon ob lasti p odmíně ný tektonic ky smě řuje k V JV . D o p lošin jsou zařezána mě lká,na jihu a severu ivý razně jšíúdolířek a říček. Nejvy ššíb od ob lasti – K lučovská hora (595m n. m.) tvořídominantu táhlého hřb etu. Na jihozáp adě dominuje Suc há hora (571 m n. m.). Nejnižší b ody ob lasti leží p ři jejím jihový c hodním okraji, kde vodní toky op ouště jí
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 258
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ob last,jejic h vý ška je 390 –410 m n. m. Nejnižšíb od ležíu K ob erova mlý na v údolíŽeletavky (c c a 376 m n. m.). P řevý šenív rámc iob lastitedy dosahuje c c a 220 m,c ož je v rámc ikraje p odp růmě rné. C entrálníčást ob lasti– M oravskob udě jovic ká kotlina - je v rámc ikraje extrémně p loc há,má dokonc e c harakter p loc hé p ahorkatiny (s p řevý šením 30 – 75m na vzdálenost 4 km). Zde se v rámc i kraje nac hází nejvý razně jší a nejrozsáhlejší takto p loc hý p ovrc h. V ě tšina ob lasti má c harakter členité p ahorkatiny sp řevý šením 75- 150 m na 4 km. V ý jimkou jsou severní a jižní okrajové části. Reliéf od K lučovské hory smě rem k severu, k údolí Jihlavy , má p řevý šení až 180 m, a tudíž c harakter p loc hé vrc hoviny . P odob ně je tomu iv okolíSuc hé hory na jihu ob lasti,kde p řevý šeníke dnu údolíŽeletavky dosahuje 195m. Smě rem do Jihomoravského kraje p od Bítov p řevý šení od Suc hé hory dosahuje dokonc e 240 m,a zde tedy reliéfmá dokonc e c harakter členité vrc hoviny . T y p ic ké p ahorky se v ob lastivy sky tujíp ouze na severozáp adě meziK lučovskou horou a O kříškami,na jihu v b lízkém okolí Suc hé hory a p ak záp adně od Jemnic e. V šec hny p ahorky jsou značně vý škově asy metric ké,svý škou 30 – 50 m nad okolní p lošší reliéf, p ouze v okolí T řeb íče dosahují p řevý šení až 80 m. P ahorky se zp ravidla vy sky tují v řadác h neb o alesp oň dvojic íc h. Jinak p řevažují nep atrně ukloně né p lošiny a p loc há táhlá návrší s nezřetelný mi vrc holy . Smě rem k vý c hodu je p loc hý reliéf M oravskob udě jovic ké kotliny ohraničen o 50 – 60 m tektonic ky zdviženou krou sp loc hý minávršími, nejvy šší je rozsáhlá vy vý šenina Na skalném (556 m n. m.). V elmivý razná údolí se rámc itéto ob lasti nevy sky tují, p ouze p ři jižním a severním okraji p rotékají mírně zařezané říčky . Na severu si Jihlava vy tvořila mezi Novou V sí a T řeb íčí sp íše otevřené, 30 - 80 m hlub oké údolí s ně kolika náp adný mi zákruty se sklonově vý razně asy metric ký mi svahy . Nárazové b řehy jsou skalnaté, šířka nivy zde vý razně kolísá od 60 do 250 m. D alšívě tšízaříznuté údolíse nac házíaž p řijižníhranic ikraje. V y tvořila ho říčka Želetavka s p řítoky . P od Jemnic í ještě je neznatelné, široké, otevřené a hlub oké do 20 m, p ostup ně se však zahlub uje,je vý škově isklonově asy metric ké,hlub oké 30 –70 m. Ze smě ru S –J se v ně kolika vý razný c h zákrutec h stáčína smě rSZ –JV ,u Lub nic e p ravoúhle na smě rJZ –SV a u K ob erova mlý na,kde op ouštíkraj,se op ě t stáčído smě ru SZ – JV ,p řičemž se vý razně zařezává,roste jeho sp ád a tvoří hlub oké zákruty . Zde hloub ka údolí dosahuje až 100 m, údolí je už vý škově víc eméně sy metric ké, uzavřené a se skálami. V zhledem k p oloze údolí na hranic i Jihomoravského kraje b ude účelné dořešit, zda tato část již nep atří k rozsáhlé ob lastikrajinného rázu, kterou lze p ředp okládat v údolí D y je až p o Znojmo. Jaromě řic kou kotlinou p rotéká říčka Roky tná s p řítoky v až 400 m široké nivě , p řičemž ojedině lé okrajové svahy se zvedají nad nivu maximálně o 20 m. P odob ný c harakter, ovšem v menšíc h rozmě rec h, má horní a střední tok Rouc hovanky (M oc ly ) a horní Jevišovky . P od Jaromě řic emi se Roky tná začíná p rořezávat třeb íčský m masívem a mig matity , tektonic ky mírně zdvižený minad dno kotliny . V y tvářízde p římé otevřené,až 40 m hlub oké údolí. P řed hranic íkraje se údolístáčík jihu a tvoříp ravoúhlé zákruty o délc e p římý c h úseků 0,4 –0,7 km. Skal je v ob lasti Jaromě řic ka málo, ale p řesto lokálně zp estřují krajinu. Nac házejí se jednak na vrc holec h vý razně jšíc h kop c ů, jednak v nejvíc e zaříznutý c h údolíc h. D rob né skály a b alvany nac házíme na vrc holec h P ekelného kop c e (570 m) nad ob c í Stařeč a M ikulovic ké hory (zde částečně odtě ženy lomem), sy enitové H ošťanky i K lučovské hory . Sy enitové b alvany jsou i na návrší Na skalném v jižní části ob lasti se vy sky tují skalní srub y i s b alvanový mi p roudem p od nimi na záp adní straně vrc holu Suc hé hory a dalšímenší jsou ijinde (vrc h Skalka sv. odtud). Bě žně jší jsou však p ouhé kamenité vršky p raktic ky b ez skal. Č etně jší a v p růmě ru i vě tší jsou skály v zaříznutý c h údolíc h. Nejp ůsob ivě jšíje témě řholá,,c c a 20 m vy soká stě na g ranulitový c h Suc hý c h skalsrozsáhlý m suťový m p olem p od nimiv údolíŽeletavky u Lub nic e. D rob ně jšískály a skalkové stráně jsou iv údolíŽeletavky
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 259
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
dále p o p roudu a v údolílevostranného p řítoku Bihanky . Skalky a skalkové stráně jsou iv nárazový c h b řezíc h mě lkého údolíRoky tné na vý c hodníhranic iob lasti. Ně kolik skalníc h defilé vy soký c h až 20 m a sb alvany p od nimije v nárazový c h b řezíc h údolíJihlavy nad T řeb íčí. Antrop og enníc h tvarů je relativně málo. Jsou zastoup eny p ředevším drob ný minásp y a zářezy silnic a železnic ,malý miop uště ný milomy a dvě ma velký milomy –sy enitový m v údolíRoky tné u Jaromě řic a amfib olitový m v údolí Želetavky u P olic e. P řidnec h kotlin a na úp atíc h svahu se ojedině lé nac házejí op uště né hliníky ve sp raši neb o ště rkovny v neog enníc h sedimentec h. Lokálně hojné jsou do 7 m vy soké ry b ničníhráze,o ně kolik metrů vy ššíje zemníhráz malé nádrže K ožic hovic e u T řeb íče. 5.4.2.2 Klimatické podmínky K lima Jaromě řic ka je mírně tep lé,rámc ikraje však tep lé nadp růmě rně a vlivem p olohy ve srážkovém stínu Č eskomoravské vrc hoviny mírně suc hé. P růmě rné roční tep loty a srážky (za ob dob í let 19011950) v T řeb íči b y ly kolem 7,5 º C a 563 mm, v Jaromě řic íc h dokonc e jen 535 mm, na hřb etu K lučovské hory lze p ředp okládat p růmě rné roční tep loty kolem 6,8 º C c c a 610 mm srážek. V ob lasti se p rojevují častě jší vlivy mediteránního klimatu p řívalový mi dešti p ři častém jihový c hodním p roudě ní– za této situac e se ob last stává návě trnou p olohou. D le Q uittovy klasifikac e vě tšina ob lasti ležív mírně tep lé klimatic ké ob lastiM T 5,jižnía jihový c hodníokraje v o ně c o tep lejšíM T 9 a T řeb íčská kotlina a vý c hodní okraje ob lasti v nejtep lejší z mírně tep lý c h ob lasti - M T 11. D ůsledkem středně vý razného srážkového stínu v ob lastiJaromě řic ka je ovšem imenší ob lačnost a mírně delší sluneční svit než dále na záp adě . P ro p lošinu a zvláště její p loc hé sníženiny je ty p ic ké tzv. p lošinové klima, vy značujíc í se silně jšími p řízemními tep lotními inversemi, p řízemními mlhami a častý mi p řízemními mrazíky (viz reg ionální název „M oravská Sib iř“. O ně c o vý razně jší tep lotní inverse jsou p ři dnec h údolí, kde se inverse p rojevují i delším trváním sně hové p okrý vky . Sně hová p okrý vka se v ob lasti drží na p omě ry kraje v p růmě ru jen krátkou dob u. E xp oziční klima (různě orientovaný c h svahů) se vlivem p řevážně malého sklonu svahů p rojevuje nep atrně , náp adně jší rozdíly v tep lotác h svahů lze p ozorovat na nejvý razně jšíc h kop c íc h (K lučovská hora, H ošťanka, Suc há hora), p ředevším však v údolíc h Jihlavy a Želetavky . 5.4.2.3 Hydrologické podmínky O b last Jaromě řic ka náleží c elá do p ovodí D y je, tedy i M oravy a D unaje. Severní část – T řeb íčská a M oravskob udě jovic ká kotlina - p řitom náleží do dílčího p ovodí Svratky , p ovodí Želetavky do p ovodí střední D y je. O b last nep atří mezi p ramenné ob lasti, všec hny vě tší p otoky a říčky jí jen p rotékají. V ob lasti p ramenní z vý znamně jšíc h jen p otok Rouc hovanka. V odní p rvky jsou zastoup eny malý mi a velký mip otoky ,říčkami,p rameny ,nehojný miry b níky a malou nádržíK ožic hovic e. Nap rostá vě tšina toků, malý c h i vě tšíc h, má tec hnic ká up ravená nap římená kory ta. V ý jimkou jsou p aradoxně nejvě tšítoky –malá řeka Jihlava,Roky tná p od P říšťp em a dolnítok Želetavky ,neb oť tekou v zaříznutý c h, vě tšinou zalesně ný c h údolíc h,kde p ro reg ulac ineb y ldůvod. V p loc hém p odmáčeném reliéfu,až již v p ramenný c h sníženinác h čina dně kotlin,b y ly místy vy b udovány malé istředně velké ry b níky . V Jaromě řic ké kotlině včetně okolí M oravský c h Budě jovic jsou ty to ry b níky často p o dvou i třec h nad seb ou, o ry b ničníc h soustavác h b y však b y lo nadnesené mluvit. Skutečná soustava 15 malý c h a dvou středně velký c h ry b níků je v okolí ob c í Lip ník a D olní V ilémovic e v p ramenné ob lasti Rouc hovanky p od K lučovskou horou. M alá ry b ničnísoustava je v kotlině u Lesonic sz. od M oravský c h Budě jovic . Nejvě tším ry b níkem je Nový u háje u M oravský c h Budě jovic sdélkou c c a 750 m a p loc hou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 260
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
c c a 22 ha. Ry b níky v p očátc íc h zařezávajíc íc h se údolí mají menší šířku, ale zato jsou p rotáhlé, p říkladem je ry b ník P olep šil nad H ostimí, dlouhý c c a 0,9 km, ale široký jen kolem 100 m. V ě tšina ry b níků ležív p olníkrajině ,jen menšina je alesp oň v částečném kontaktu slesem. O dlišnou vodní p loc hou je nádrž K ožic hovic e, p ostavená v úzkém údolí M arkovky u T řeb íče. Její hloub ka je 6 m, délka zátop y 1,2 km, šířka c c a 100 m a p o ob vodu má ně kolik lesíků;má sloužit rekreac i. Silné neb o vý razné p rameny zde c hy b ě jí,sp íše b y la ty p ic ká p rameniště na dně sníženin se soustavou drob ný c h vý vě rů. V zhledem k nízký m srážkám a relativně vy soký m tep lotám jsou zde p rameniště řídká a málo vy datná a nac házejí se až hlub oko dole p od návršími, daleko od rozvodí. T ato p rameniště jsou v nelesní krajině odvodně na meliorac í a vznikajíc í toky zatrub ně ny . V lesíc h se drob ná p rameniště vě tšinou zac hovala,vě tšíz nic h však sloužík jímánívody p ro místnívodovody . Na rozdíl od ostatníc h ob lastí kraje V y sočiny jsou zde hojně jší jímac í území p odzemní vody v nivác h toků, hlavně v Jaromě řic ké kotlině vč. M oravský c h Budě jovic . Studánky zde jsou vzác né. U osady D ob rá voda b y lminerální sirovodíkový p ramen ve studni vy užíván k p rovozu dnes zaniklý c h malý c h lázní. 5.4.2.4 Vegetace P otenc iální veg etac e dle g eob ioc enolog ic ké klasifikac e leží na p omezí 4. (b ukového) a 3. (dub ovob ukového) veg etačního stup ně , p řičemž 3. v.s. p řevažuje. Navíc se kvůli nízký m srážkám a p odmáčený m p ůdám se 3. v.s. často vy sky toval ve své tzv. kontinentální variantě s omezený m vý sky tem b uku a vě tším vý sky tem jedle b ě lokoré,hab ru a líp y srdčité. D le g eob otanic kého členě níse v ob lasti p ředp okládá p řevaha černý šový c h dub ohab řin (hlavně na hlinitý c h p ůdác h) a na nižšíc h suššíc h kamenitý c h návršíc h se p ředp okládajíac idofilnídoub ravy ,nejsp íše b ikové a jedlové. P ouze na hřb etu K lučovské hory až p o horu M ikulovic kou a severně ji na P ekelném kop c i se p ředp okládají kvě tnaté b učiny ,p říp adně jedliny . Je však zřejmé,že dominantnídřevinou skutečně p řirozený c h lesů b y v c elé ob lasti b y l b uk, ten zde však vlivem dlouhodob ého osídlení a tě žb y p alivového dřeva na vě tšině p loc hy již zc ela vy mizel. Na skalác h v údolí Jihlavy a Želetavy , zvláště na Suc hý c h skalác h u Lub nic e, se dosud malop lošně vy sky tují p řirozené reliktní b ory . V silně p odmáčený c h sníženinác h včetně p ramenišť lze p ředp okládat vý sky t olšin,ty se zde však zac hovaly málo,zp ravidla v rozsáhlý c h lesíc h neb o druhotně nad ry b níky . P odéltoků se nac házely nivníjasanové olšiny ,ty se zac hovaly sp íše ve formě b řehový c h p orostů neb o nově vznikajív op uště ný c h částec h niv. V současné veg etac ilesy zab írajíjen c c a ¼ . P ozoruhodné je jejic h velikostnírozmezí. M alé lesy nejsou vzác né a nac házejí se p ředevším na nízký c h svazíc h nad nivamitoků. H ojné jsou středně velké lesy , dominujíc ína kop c íc h ip loššíc h návršíc h. P řekvap ivá je však v této relativně tep lé p řítomnost lesníc h komp lexů, p řičemž je zřejmé, že jejic h existenc e neb y la vy nuc ena členitý m reliéfem ani extrémně neúrodný mip ůdami. Lesníkomp lexy se rozp rostírajív širším okolí Suc hé hory p řijižní hranic iob lasti a jihový c hodně od Jaromě řic . V malý c h lesíc h se vy sky tují akátiny i hab rové hájky , p říp adně jsou to b orové remízky . Středně velké lesy tvoří jehličnaté kultury . V e vy ššíc h p olohác h a na severníc h svazíc h smrkové smodřínem,jinde b orové sp římě síb řízy ,dub u,hab ru čiakátů. V ý jimečný je p orost jedle na vrc hu H ošťanka. V lesníc h komp lexec h p řevažují b ohatě smíšené p orosty sb orovic í,dub em, hab rem a místy i s dominujíc ím b ukem. Zvláště v Novosy rovic ký c h lesíc h v okolí Suc hé hory jsou i vě tší p orosty čistě listnatý c h lesů – hab řin, doub rav a vzác ně jiib učin. I zde se ovšem lesnic tví stále snaží vnutit smrkové čib orové p lantáže. T ravníc h p orosů je této ob lastivelmimálo. O jedině lé louky se ob jevujív nivác h neb o na vlhký c h p ůdác h v okolíry b níků,na suc hý c h stráníc h b y ly p astviny ,které
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 261
jsou dnes až na nep atrné vý jimky op uště né a zarostlé náletem. V ě tší množství luk je v okolí Jaromě řic ,suc hé trávníky jsou ve frag mentec h na stráníc h údolíneb o mě lkém vy sý c havém sub strátu jižníc h svahů na sy enitec h (durb ac hitec h). Floristic ky hodnotné louky zde b udou ojedině lé, c enně jší jsou frag menty suc hý c h trávníků step lomilnou b iotou (okolí D ob ré V ody , Střížova, K lučovský kop ec , stráně v údolíŽeletavky a Bihanky ). Z nic h je c hráně na jen jedna malá lokalita na K lučovském kop c is hlavním motivem oc hrany koniklec e lučního. 5.4.2.5 Př írodnídominanty P řírodní dominantou reg ionálního vý znamu je rozsáhlá p loc há M oravskob udě jovic ká kotlina, hřb et jižně od T řeb íče dominujíc í K lučovskou horou a vý razný dvojvrc h Suc hé hory slesním komp lexem. O ně c o méně vý znamné je p loc hé holé dno T řeb íčské kotliny u O kříšek,holé p lošiny jižně od Jemnic e a lesní komp lex jihový c hodně od Jaromě řic . D ominantami nadmístního vý znamu jsou P ekelný kop ec (570 m) nad Stařečí, lesnaté návrší Na skalném (556 m) a zaříznutá údolí Jihlavy a dolní Želetavky . M éně náp adnou dominantou nadmístního vý znamu je ry b niční soustava u Lip níka a soustava 6 ry b níků u Lesonic v severozáp adním vý b ě žku ob lasti. Lokálnímidominantamijsou p ahorky zmíně né v kap itole g eomorfolog ie, drob ná, ale zaříznutá údolí Bihanky a M arkovky . V ý znamnou a neop akovatelnou dominantou jsou Suc hé skály s b alvanový m mořem p od nimi, svítíc í do okolí. D ominantamilokálního vý znamu jsou irelativně velké ry b níky v ob lasti– Steklý a P astvištní záp adně od T řeb íče, Nový u háje sp olu se sousedíc ím Nový m ry b níkem u M oravský c h Budě jovic . M éně vý znamný midominantamijsou idalšístředně velké ry b níky . Skály a b alvany ,svý jimkou Suc hý c h skal, jsou dominantamijen v detailu. 5.4.2.6 Identifikované znaky charakteristika ú zemí)
př írodní povahy
a
jejich
př ítomnost
(Př írodní
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
0
X
XX
0
XX
XXX
+
XX
1.
1 Plošiny a ploché holé kotliny
2.
2 Nejplošší rozsáhlý zarovnaný povrch v rámci kraje Vysoč ina
3.
3 Převážně syenitový hřbet Kluč ovské hory až po Mikulovickou horu
4.
4 Hřbet Suché hory (vč . okolních vrchů)
XX
+
X
5.
XX
+
XX
6.
5 Mírně zaříznutá údolí říč ek (Jihlava, Rokytná pod Jaromě řicemi, dolní Ž eletavka) tvořící vě tšinou zákruty 6 Pahorky v Třebíč ské kotlině a na Jemnicku
X
+
X
7.
7 Drobné syenitové skály a žokovité balvany v třebíč ské m masívu
X
+
XX
8.
8 Skalní sruby na Suché hoře a balvanové proudy pod nimi
X
+
X
9.
9 Suché skály u Lubnice
X
+
XXX
10. 0 Hojné neogenní mořské sedimenty připomínající mořskou záplavu
X
+
XX
11. 1 Naleziště vltavínů na Třebíč sku
X
+
XX
XXX
0
X
13. 2 Středně velké lesy na kopcích a návrších
XX
+
X
14. 3 Lesní komplexy v relativně nízké poloze na ploché m relié fu
XX
+
XX
15. 4 Dominující jehlič naté kultury ve středně velkých lesích
XX
-
X
12.
Krajina odlesně ná ze 3/4
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 262
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
16. 5 Smíšené a přírodě blízké listnaté lesy v lesních komplexech
XXX
+
XX
17. 6 Rozsáhlá holá pole s nedostatkem dřevin po obvodu
XXX
-
X
X
+
X
18.
Ojedině lé nivní louky a suché trávníky na svazích
19.
Rybnič ní soustavy u Lesonic a Lipníka
XX
+
X
20.
Rozptýlené středně velké rybníky
XX
+
X
21.
Regulovaná zaplevelená koryta toků s výjimkou říč ek
XX
-
XX
22.
Relatvině přirozená koryta říč ek v údolích
XX
+
XX
23.
Odvodně ná prameniště v země dě lské krajině se zatrubně ním toků
XX
-
X
24.
Sirovodíkový pramen u Dobré Vody
X
+
XX
5.4.2.7 Indiká tory př ítomnosti zvýšené př írodníhodnoty KR P řítomnost indikátoru je vy jádřena v následujíc ítab ulc e: přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO
NE
P.1
Přítomnost národního parku (NP) vč . ochranné ho pásma
X
P.2
Přítomnost chráně né krajinné oblasti (CHKO)
X
P.3
Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč . ochranné ho pásma
X
P.4
Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč . ochranné ho pásma
X
P.5
Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč . ochranné ho pásma
X
P.6
Přítomnost přírodní památky (PP) vč . ochranné ho pásma
X
P.7
Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000
X
P.8
Přítomnost ptač í oblasti (PO) sítě Natura 2000
X
P.9
Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)
X
P.10
Přítomnost skladebných prvků vyšších Ú SES (regionálních, nadregionálních)
P.11
Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)
X
5.4.2.8 Př ítomnost ú zemízvýšené př írodníhodnoty Velkoplošnázvláště chráně náú zemí ·
Nejsou vy hlášena
Maloplošnázvláště chráně náú zemí ·
P R H ošťanka,P P K lučovský kop ec ,P P H ájky ,P R H ab rová seč,P P U Lusthausu,P P Č erná b lata,P R Suc há hora,P R Suc hé skály
Př írodní parky ·
Nejsou vy mezeny
X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 263
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Ú zemní systém ekologické stability Nadregionální biocentra ·
Nejsou vy mezena
Regionální biocentra ·
P alečkův mlý n,D ob navka,Lukovská hora,O c hoz u D vorku,D louhá hora,H ab rová Seč,Šimkův M lý n,Č erná b lata,K op ka
Nadregionální biokoridory
·
tento p rvek Ú SE S p roc házív severnía částečně iv jižníčástiob lasti
5.4.3 Kulturní a historickácharakteristika oblasti 5.4.3.1 Historický vývoj ú zemív širších souvislostech Nejdříve osídlenou částí reg ionu b y lo okolí Jemnic e, o čemž svě dčí nálezy p aleolitic ký c h nástrojů v okolí C hotě b udic , Slavíkovic , P anenské a P álovic . Ně kdy v p růb ě hu 10. století se v reg ionu ob jevili Slované, ale jeho osídlování nab ralo na intenzitě až p ři středově ké kolonizac i ve 12. a 13. století. Nejstaršíčást dnešníJemnic e (P odolí) vznikla jako hornic ká osada v 11. století. By la vy tvořena kolem knížec ího dvorc e, jehož p ozůstatkem je kamenná rotunda (p ravdě p odob ně z p řelomu 11. a 12. století). Rozkvě t hornic tví vedl záhy k založení nového sídla (Jemnic e) na ostrohu nad řekou Želetavkou. T ě žb a drahý c h kovů (stříb ro, olovo a zlato) p řitahovala zájem a p odp oru zemský c h vládc ů. V roc e 1227 p řikázal P řemy sl O takar I. sp rávc i b ítovského kraje Jemnic i op evnit, stala se královský m mě stem,jehož p ráva rozšířilJan Luc emb urský (zdejšíob c hodníc ib y liosvob ozeniod všec h c el na území Č ec h a M oravy ). H ornic tví p odp orovalo rozvojdalšíc h řemesel;zlatníc i z Jemnic e b y li známí iza hranic emi. M ě sto p rosp erovalo natolik, že sive 14. století ně které mě šťanské rody mohly dovolit kup ovat okolní vesnic e. Na konc i 14. století zde zřejmě fung ovala minc ovna moravského markrab ě te Jošta, který p otřeb oval p ro své p olitic ké zámě ry mnoho p eně z. O její existenc i svě dčí nálezy mě stský c h minc ísg otic ký m p ísmenem „G “ (G emeniz,G emny c ). D o kolonizac e kraje zasáhly kláštery ;severníčást reg ionu b y la p od vlivem b enediktinského kláštera v T řeb íči (založen 1101), s nímž b y ly sp ojeny nap říklad osady Smrk, Nárameč, Stařeč, V ý čap y či Jaromě řic e;do jeho jižní části zasahoval vliv p remonstrátského kláštera v Louc e u Znojma (založen 1190),který p řizaloženízískalvsiLutoc hor (Litohoř),T řeb ouc hovic e a D omamil. V ý znamný m c entrem se záhy staly (M oravské) Budě jovic e,které vznikly jako tržníosada na H ab erské zemské stezc e p řib rodu p řesříčku Roky tku p ravdě p odob ně už ve 12. století(p rvní p ísemná zmínka 1231). V roc e 1255b y ly P řemy slem O takarem II. p ový šeny na mě sto. P řídomek „M oravské“, sloužíc í p ro odlišeníod p ozdě jizaložený c h Č eský c h Budě jovic ,se ob jevilna začátku 15. století. Se slovanskou kolonizac í b y ly sp ojeny O kříšky , které vznikly p ravdě p odob ně v p olovině 12. století (p rvní zmínka až 1371,kdy b y ly součástírukštejnského p anství–hrad Rokštejn) a také Stařeč (p rvnízmínka 1259),kde p odle tradic e stávalo staré slovanské hradiště . Jaromě řic e jsou tradic í sp ojovány s knížetem Jaromírem (1131),p ísemně doloženy jsou však až v roc e 1260. Rozvoj reg ionu b y l p řerušen husitský mi válkami. P ředznamenaly je už b oje mezi moravský mi markrab ímiJoštem a P rokop em z luc emb urského rodu (1385-1405). H usitské války zasáhly zejména Jemnic ko. By la p řerušena tě žb a a Jemnic i hned na začátku válek ob sadil Alb rec ht Rakouský . Jeho p osádka dokázala v roc e 1422 odolat husitskému ob léhání. V roc e 1433 b y la Jemnic e zastavena p ánům z Lic htenb urka, kteří tehdy ovládali rozsáhlé b ítovské p anství (získali je p o vy mření
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 264
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
P řemy slovc ů). V roc e 1424 husité dob y litřeb íčský klášter, jehož majetek si rozeb rala okolní šlec hta. T řeb íč se stala jedním z hlavníc h husitský c h c enter na M oravě . H usitská p osádka zde zůstala až do roku 1435,kdy b y lo mě sto dob y to vojskem Alb rec hta Rakouského. P o skončeníhusitský c h válek b y lv Jemnic izaložen klášter skostelem sv. V íta. V e středově ku vedlod kostela do c entra mě sta vodovod, jehož doc hovaná část je dnesc hráně na jako tec hnic ká p amátka. Neklidné b y lo v reg ionu i ob dob í česko-uherský c h válek za vlády Jiřího z P odě b rad. K ritic ký b y l rok 1468,kdy do země vp adlo vojsko uherského krále M aty áše K orvína. D ob y lo,vy p álilo a vy dranc ovalo Jemnic i, o jejíž ob novu se p o válc e p řičinili Lic htenb urkové. Ještě hůř b y la p ostižena T řeb íč. V roc e 1468 zde b y l uherský m vojskem ob klíčen a ob léhán sy n Jiřího z P odě b rad V iktorín. P o odc hodu uherského vojska zb y l v T řeb íči zp ustošený klášter a mě sto p raktic ky srovnané se zemí. O b nova ohořelého a op uště ného sídla začala až p o ně kolika letec h. K lášter se na rozdílod mě sta z utrp ě né rány už nevzp amatoval. P odle dohod mezi V ladislavem Jag ellonský m a M aty ášem K orvínem z roku 1486 mě lb ý t sic e b enediktinům klášternímajetek vrác en,ale nikdy k tomu nedošlo. K lášter up adala p oslednířeholníc iz ně jb y livy hnániv roc e 1525. V ý sledkem válek b y lo ině kolik zaniklý c h vsí. K onec 15. a c elé 16. století p řinesly reg ionu hosp odářský rozvoj. Snahy o ob novu dolování v okolí Jemnic e sic e neb y ly p říliš úsp ě šné,nic méně mě sto se hosp odářsky rozvíjelo,o čemž svě dčíip očetná židovská komunita z této dob y . Roku 1529 Ferdinand I. dalJemnic ido dě dičného drženíM eziříčský m z Lomnic e,z královského mě sta se stalo p oddanské. Šlec htičtímajitelé nutilimě šťany k rob otám,c ož vy volávalo jejic h odp or. V roc e 1555zde dokonc e vy p ukla vzp oura;mě šťané ně kolik dnů ob léhali hrad a ob leženíuvolniliaž p o zásahu okolníšlec hty . V následném soudním p roc esu usp ě liM eziříčštíz Lomnic e. V ůdc i vzp oury b y li p otrestáni, ale sp ory s mě šťany p okračovaly ještě dlouho p oté. T aké M oravské Budě jovic e se změ nily z královského na p oddanské mě sto, kdy ž se staly vlastnic tvím Lic htenb urků (1498). M ě sto však současně získalo od V ladislava Jag ellonského vý znamná p rivileg ia. Za vlády V aldštejnů (od 1522) p ostihlmě sto velký p ožár (1532), jehož důsledky b y ly p omě rně ry c hle odstraně ny . M oravské Budě jovic e b y ly totiž jediný m mě stem na valdštejnském p anství a tě šily se velké p odp oře svý c h majitelů. T o vedlo ve druhé p olovině 16. století k mohutnému rozvojiřemesel, ob c hodu i vzdě lanosti. T řeb íč zažila rozvojza vlády rodu O sovský c h z D oub ravic e, za nic hž došlo k nové vý stavb ě a zaniklý klášter b y lp řestavě n na renesanční zámek. Za Smila O sovského, který vy dal p ro třeb íčské p anství Zřízení selské a Zřízení mě stské, se p ronikavě změ nil hosp odářský ráz c elého p anství. Jaromě řic e, jejic hž p rvním známý m majitelem b y li Lic htenb urkové, b y ly p op rvé označeny jako mě stečko v roc e 1420. V e druhé p olovině 16. století za M eziříčský c h z Lomnic e, kteří tehdy vlastnili vě tšinu reg ionu, b y la p řestavě na vodní tvrz v Jaromě řic íc h na renesanční zámek. M ezi vý znamně jšíc entra se v této dob ě zařadila také Stařeč,od roku 1534 mě stečko. Šlec hta se začátkem 16. století vrac ela k hosp odaření na dvorec h a snažila se p odnikat - zakládala ry b níky , ovčírny , p ivovary . Nap říklad v okolí D ešova b y lo založeno ně kolik ry b níků (v p olovině 16. století mě ly p loc hu asi10 ha). V ý znamný m jevem 16. stoletíb y lp říklon k nekatolic ký m náb oženstvím. Roku 1546 evang elík Jindřic h M eziříčský z Lomnic e vy p udilz jemnic kého kláštera františkánské mnic hy a vě tšina ob y vatelp anství p řestoup ila k luteránství. K ostel sv. V íta zůstal rozhodnutím krále M axmiliána katolic ký . V T řeb íči p ůsob íc í O sovští z D oub ravic e se hlásili k Jednotě b ratrské. Za jejic h vlády vy rostla na třeb íčském p ředmě stíJejkov b ratrská kap le,šp itála "p ohřeb nízahrada". V M oravský c h Budě jovic íc h utrakvističtí V aldštejnové db alio náb oženskou svob odu. V e mě stě a na jejic h p anstvížiliv té dob ě vedle seb e lidé různý c h vy znání.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 265
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Slib ný vý vojukončila třic etiletá válka. Reg ionu se dotkly nejen válečné akc e (zp ustošenía vy lidně ní) i majetkové konfiskac e p o b itvě na Bílé H oře. M oravské Budě jovic e b y ly konfiskovány aktivnímu účastníkovip ovstáníZdeň ku Brtnic kému z V aldštejna. V roc e 1626 je získalikatoličtíSc haumb urkové, kteří zde sic e vy stavě li zámek jako své sídlo, ale mě li časté sp ory s mě šťany , p rotože neuznávali dosavadní mě stská p ráva a snažili se o maximální zisk b ez ohledu na p otřeb y mě sta. V edlo to k úp adku mě sta, k ně muž p řisp ě lip ožár z roku 1673, kterému p odlehla p olovina zástavb y . Situac e se začala zlep šovat až za nový c h vlastníků (od 1736 W allisové). Jemnic e v dob ě stavovského p ovstání náležela stavovskému direktorovi Jindřic hu Zahrádec kému ze Zahrádek, který nec hal jemnic ký hrad c hránit stavovský mivojsky . P o p orážc e p ovstání odp rosilc ísaře a majetek mu neb y lkonfiskován. P o jeho smrtivšak muselo b ý t p anství kvůli zadlužení p rodáno. M ě sto ic elé p anství, kde b y la p o válc e témě řčtvrtina usedlostí op uště ný c h, se z válečný c h škod jen tě žko vzp amatovávaly . V roc e 1673 se p okusili františkáni ob novit klášter v Jemnic i, ale nenalezli p rostředky k ob živě a klášter b y l zrušen (1675). P oválečný rozvojmě sta zb rzdil p ožár (1700), morová ep idemie (1711) i sp ory mě šťanů s vrc hností. T řeb íčské p anství se dostalo do rukou V aldštejnů (1628), kteří je drželi až do roku 1945. T řeb íč se vy hnula jak konfiskac ím, tak vý znamně jším škodám, p otíže zaznamenala p ouze v letec h 1622-1623, kdy zde p ob ý val p luk c ísařského g enerála M arradase;třiadvac etidenní p ob y t tří tisíc ů vojáků ve mě stě znamenal ob rovské vý daje. P o válc e se T řeb íč ně jakou dob u úsp ě šně b ránila rekatolizac i (inkviziční komise zde ještě v roc e 1657 zjistila existenc i husitů, p ikartů, luteránů i tzv. nulliusů - lidí, kteří nedokázali označit své náb oženské vy znání), ovšem dokončení kap uc ínského kláštera (1693) se stalo sy mb olem katolic kého vítě zstvíve mě stě . Jaromě řic ké p anstvíp o b ě lohorské b itvě zakoup iliQ uestenb erkové,kteříse zasloužilio jeho hosp odářský a kulturnírozkvě t. K onc em 17. století p rovedli rozsáhlou b arokní p řestavb u zámku isousedního kostela (arc hitekt H ildeb randt) a v jejic h sousedstvízřídilifranc ouzskou zahradu a ang lic ký p ark. Na b ý valém loretánském p outním místě b y l vy stavě n klášter servitů a v jeho sousedství raně b arokní šp itál. V p rvní p olovině 18. století se Jaromě řic e staly vý znamný m střediskem divadla a hudb y ;v roc e 1730 se zde hrála p rvníčeská op era (F. V . M íča). Na p řelomu 17. a 18. století b y lv b arokním sty lu p řestaven také zámek v O kříškác h. V roc e 1726 b y lo v Jemnic ivy mezeno židovské mě sto soustředě né kolem sy nag og y z roku 1649. V ý razně se p rojevily důsledky tereziánský c h a josefínský c h reforem. V edle změ n v hosp odaření se změ nily také náb oženské p omě ry ;zrušen b y l nap říklad kostel sv. V íta v Jemnic i jako „nep otřeb ný p olní c hrám“. V 18. století se T řeb íč rozrostla za hradb y , které b y ly p ostup ně odstraň ovány , a b y la op ravena b azilika, která p o česko-uherský c h válkác h sloužila delší dob u hosp odářský m účelům. V e druhé p olovině 18. století p ostihly reg ion neúroda a hladomory . O drazilo se to ve vzniku velkého selského p ovstání roku 1775. K e zlep šení situac e na venkově p řisp ě lo p ě stování b ramb or, které se zde začalo rozšiřovat v závě ru 18. století. H osp odářskou situac i reg ionu zhoršil p růc hod nap oleonský c h vojsk v p rvním desetiletí 19. století. Franc ouzští vojác i b y li ub y továni ve všec h vě tšíc h mě stec h (T řeb íč, M oravské Budě jovic e. Jemnic e, Stařeč),c ož vedlo k jejic h ekonomic kému vy čerp ání. H osp odářský rozvojv 19. stoletínarušovaly také trag ic ké události. T řeb íč b y la p ostižena sérií p ožárů (1821-1822), které nap ác haly ob rovské škody , a p ovodní (1830). Rozsáhlý p ožár vy p ukl v roc e 1832 také v Jemnic i a zničil p raktic ky c elé mě sto. V letec h 1832 - 1836 řádila v c elém reg ionu c holera. D alšívlnu této nemoc ip řineslisseb ou vojác i,kteří se v reg ionu p ohy b ovali v p růb ě hu p rusko-rakouské války (1866). T řeb íč a Stařeč b y ly ob sazeny p ruský m vojskem; Jemnic e se vy koup ila zap lac ením vý p alného. P řes ty to nep říznivé okolnosti p rob íhal v 19. století p ozvolný p růmy slový rozvojreg ionu. Nejvý razně ji se to p rojevilo ve mě stec h, kde se ob jevily p rvní továrny . V T řeb íči se rozvinulo koželužství a vý rob a ob uvi, které začaly
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 266
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
vy tě sň ovat dosud p řevládajíc í soukenic tví. P ozdě ji se zde p rosadilo také strojírenství. P osledními šlec htic ký mi majiteli Jemnic e b y li P allavic iniové (od 1841), kteří p o sob ě zanec hali stop u v p odob ě neoklasic istní rodinné hrob ky nedaleko mě sta p ři silnic i do C hotě b udic . P řestavě li také jemnic ký zámek a vy b udovaliv jeho sousedství ang lic ký p ark. O tehdejším vý znamu Jemnic e svě dčí fakt, že v letec h 1855 – 1868 b y la sídlem okresního úřadu. V té dob ě zaznamenaly hosp odářský rozvoj M oravské Budě jovic e. V ý znamně k tomu p řisp ě lfakt,že zde b y la zřízena zastávka na nově zb udované železniční trati P raha – V ídeň (1871). Jemnic e, které se hlavní trať vy hnula a kam b y la dovedena lokální železnic e až v roc e 1896, naop ak zůstala p ouze řemeslnic ký m a ob c hodnic ký m mě stečkem a její vý znam klesal. V roc e se 1896 b y lo sídlo okresu p řesunuto p rávě do M oravský c h Budě jovic ; okresním mě stem zůstaly do roku 1960. Železnic e p řinesla hosp odářský rozvojtaké do O kříšek,které se staly železničním uzlem. By l zde vy b udován nap říklad p anský lihovar, velká p ila či c ihelna, která sloužila až do sedmdesátý c h let 20. století. V e druhé p olovině 19. století došlo v reg ionu také k oživeníkulturního a sp olkového života. Jako p říklad lze uvést zřízenívý znamného českého g y mnázia v T řeb íči(1871). I ve 20. století zůstávala Jemnic e mě stečkem sminimem p růmy slu, fung ovaly zde vesmě s drob ně jší p odniky - c ihelny , lihovary ,p ila čip ivovar. V T řeb íčise ve třic átý c h letec h ang ažovalT omáš Baťa;p o roc e 1936 b y ly p odle osvě dčený c h zlínský c h staveb níc h modelů p ostaveny b udovy Baťový c h závodů a dě lnic ká kolonie v p ředmě stí Borovina. V p rostorác h b ý valé Baťovy továrny dnes p okračuje vý rob a ob uvi(BO P O ) a vý rob a p onožek a p unčoc h (T rep on). P o vy sídlení českého ob y vatelstva z p ohraničí dle M nic hovské dohody se M oravské Budě jovic e staly jako nejvě tšínezab rané mě sto p řijižníhranic ic entrem rozsáhlého území. D o mě sta p řesídlilo mnoho instituc í, škol a org anizac í. Jemnic e b y la jedním z p rvníc h mě st, která ob sadila ně mec ká okup ační armáda v roc e 1939. Jemnic i c itelně p ostihla p rotižidovská op atření. Zdejší Židé, kteří zde žili už od 14. století,b y liodvlečenido T erezína,sy nag og a b y la zb ořena a c ihly p rodány jako staveb ní materiál. By lzrušen také židovský hřb itov a náhrob ní kameny b y ly p oužity jako dlažb a. P odob ně b y lip ostiženi židovští ob y vatelé v c elém reg ionu. Z 82 dep ortovaný c h Židů z M oravský c h Budě jovic se p o válc e vrátili jen dva. V T řeb íči, kde žila p řed válkou p očetná židovská komunita, zůstalo jako p řip omínka zac hováno c elé židovské mě sto, které b y lo založeno už kolem roku 1400. Jde o unikátní záležitost, která b y la sp olečně střeb íčskou b azilikou v roc e 2003 zap sána na svě tový seznam kulturního dě dic tví U NE SC O . V samotném závě ru války zažily M oravské Budě jovic e 2 nálety sově tský c h letadel,p řinic hž b y lo p oškozeno mnoho domů a zahy nul jeden člově k. Reg ionu se dotkl také p oválečný odsun ně mec kého ob y vatelstva,nap říklad z M oravský c h Budě jovic b y lo odsunuto ně kolik stovek lidí. V sedmdesátý c h letec h 20. století se vý razně změ nila tvářT řeb íče a M oravský c h Budě jovic , která se musely p řizp ůsob it p řílivu ob y vatelv důsledku stavb y jaderné elektrárny v nedaleký c h D ukovanec h a D alešic ké p řehrady s p řečerp ávac í elektrárnou. Nová mě stská vý stavb a, kterou tvořila p řevážně p anelová sídliště , b y la b ohužel často nec itlivý m zásahem do vzhledu mě st. V Jemnic i se tep rve p o válc e víc e rozvinul p růmy sl - vý rob a konfekc e (O tavan), automob ilové závody (M otorp al), b alírny Jemča. Stala se vojenský m mě stem - zámek sloužilod roku 1945jako kasárna (do 1993). H osp odářský vý vojreg ionu nep oc hy b ně ovlivnila také vý stavb a dálnic e P raha – Brno. V enkova se v této dob ě dotkla p ředevším intenzifikac e země dě lské vý rob y a velkop lošné odvodň ování. V p osledníc h letec h nab y la na vý znamu turistika, ob líb ený m c ílem vý letů se staly p řírodní p arky T řeb íčsko s p estrou krajinou smnožstvím vodníc h toků a p loc h (vy hlášen 1982) a Roky tná se zac hovalou krajinou p odél meandrujíc íříčky (vy hlášen 1996),c entrem vodníturistiky a sp ortů je D alešic ká p řehrada.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 267
5.4.3.2 Identifikace dochovaných znaků historické povahy (Historická charakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
10. 1 Dochované obrazy sídel s typickými dominantami
XX
+
XX
11. 2 Dochované původní prostorové uspořádání sídel
XX
+
X
12. 3
Dochovaná historická jádra mě st s č etnými historickými objekty mě šťanských domů, veřejných budov, veřejnými prostory, parky
XX
+
XX
13. 6
Cestní síťvedená v původní historické stopě s doprovodnou zelení a travnatými příkopy, železnič ní tratě respektující relié f
XX
+
X
14.
Dochované objekty sakrální architektury, typické dominanty kostelních vě ží umocňující obraz sídla
XX
+
X
15.
Přítomnost dochovaných bývalých panských sídel zámků, hradů, tvrzí, zříceniny hradů, klášterů
XX
+
X
16.
Dochované objekty lidové architektury
XX
+
X
XXX zásadní XX spoluurč ující
Legenda:
X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.4.3.3 Typologie lidové architektury P řevládá ty p domu Č eskomoravské vrc hoviny . T en se v okolí M oravský c h Budě jovic setkává sty p em p omoravsko – p anonského domu v místní dob ové formě dy jsko- svratec kého domu. V severní části ob lasti(okolíT řeb íče) a na jihozáp adě (okolíSlavonic a Jemnic e) náležístavb y k místnídob ové formě D y jsko – oslavského domu. O b ě formy se ob jevují témě ř vý hradně zdě né, se slohový mi ohlasy ve vý zdob ě štítu. 5.4.3.4 Komponované prostory a panská sídla, významné kulturní lokality a objekty v krajině Kulturně a historicky významné lokality kulturní krajiny Mě stské památkové rezervace (MPR)
Mě stské památkové zóny (MPZ)
0
MPZ Moravské Budě jovice, MPZ Jaromě řice n. R., MPZ Jemnice
Vesnické památkové rezervace (VPR)
Vesnické památkové zóny (VPZ)
VPR Dešov
VPZ Bonov
Lokality s cennou architekturou
Lokality s cennou lidovou architekturou a dochovanou urbanistickou strukturou
Moravské Budě jovice, Jaromě řice n. R., Jemnice
Dešov, Hornice, Horní Ú jezd, Příštpo, Krahulov – centrální
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 268
Kulturně a historicky významné lokality kulturní krajiny č ást, Bonov Krajinné památkové zóny (KPZ), komponované krajinné prostory
Významné stavby v krajině
Okrajově zasahuje Vranovsko-Bítovsko, prostory zámě rně komponované krajiny v Jemnici, Velké m Ú jezdě , Polici, Krnč ice, Lesonicích, Jaromě řicích nad Rokytnou, Svatý Vít, Hrobka Pallavicinů, Moravských Budě jovicích, Nových Syrovicích, Kojeticích, Hostíně Národní kulturní památky
Archeologické lokality
Zámek Jaromě řice nad Rokytnou
0
5.4.3.5 Souč asný stav krajiny P omě rně p loc há krajina sdrob ný mi vy vý šený mi p ahorky vy značujíc í se p řevahou rozsáhlý c h zorně ný c h b loků stírajíc íc h p ůvodní strukturu i tradiční mě řítko krajiny sdrob ný mi lesy a lesními komp lexy v okrajíc h vy značujíc ími se g eometrizovaný mi okraji. Struktura krajiny je p odřízena c estní sítikomunikac í,které ohraničujíb loky orné a drob ný m p řevážně tec hnic ky up ravený m vodním tokům dop rovázený m keři, menšími stromy a travnatý mi p ásy . Lesní p orosty se až na vý jimky vy značují hosp odářský m c harakterem a p ravidelný mi okraji b ez p orostníc h p lášťů. D ůležitý m p rvkem kulturní krajiny jsou doc hované ovoc né sady a též drob né ry b níky a vodnínádrže,usp ořádané často za seb ou na vodním toku. O b raz krajiny dotváříčetná sídla vy značujíc íse doc hovaný mip rostory zahrad a sadů v okrajíc h,dop lně ná vzrostlý mi stromy . D ůležitý m p rvkem krajiny je b řehová zeleň dop rovázejíc í ně které vý znamné p artie drob ný c h toků, zejm. Jevišovky , Želetavky , Bihanky , Roky tné, které tvoří mírně zaklenutá údolínesouc íp řírodníc harakter. Silnic e dop rovázíp řevážně ovoc né stromy . Sídelní struktura ustálená, vý razně střediskově orientovaná na historic ky daná c entra - M oravské Budě jovic e, Jaromě řic e n. R., Jemnic e. P řevažují zde komp aktní sídla venkovského ty p u v p řevážně silničním usp ořádání, místy jsou usp ořádaná ve smíšený c h formac íc h neb o jako lesní lánové ob c e v radiálnístruktuře. P řevážná část sídelje umístě na p odélvodníc h toků často p o ob ou stranác h údolí. Sídelní struktura p oc hází p ředevším z ob dob í vrc holně středově ké kolonizac e území a je sp jata se vznikem kláštera v T řeb íči, p očátky osídlení jsou vázány na hornic kou Jemnic i. O b c e, i p řes časté narušení nevhodně situovaný mi ob jekty země dě lský c h areálů, ale též nevhodně kontrastně situovanou novou zástavb ou ze 70. let min. stol. a místy ze současnosti, si zac hovávají stále svůj sp ec ific ký c harakter. V elká část vsísizac hovala své p ůvodníp rostorové usp ořádání,trp ívšak četný mi nevhodný mip řestavb amitradičníc h usedlostí a b rizolitovou fasádou. M noho ob c í se však vy značuje témě ř intaktním doc hováním (odmy slíme-li si ně které netradiční úp ravy fasád a nep říliš vhodnou změ nu členě ní okenníc h otvorů). Nevhodně se up latň ují p růmy slové zó ny M oravský c h Budě jovic a zejména na severu ob lasti T řeb íče a ze sousední ob lasti vý razná dominanta jaderné elektrárny u D ukovan. Naop ak Jaromě řic e a Jemnic e tvoří z ně který c h p ohledů maleb ný ob raz sídla v krajině . D rob né vodnítoky dop rovázímísty mlý ny (Želetavka,Bihanka,Roky tná,Jevišovka). K rajina se vy značuje četný mi doc hovaný mi p rostory zámě rně komp onované krajiny v Jemnic i, V elkém Ú jezdě , P olic i, K rnčic íc h, Lesonic íc h, Jaromě řic i nad Roky tnou, M oravský c h Budě jovic íc h, Nový c h Sy rovic íc h,K ojetic íc h,H ostíně ,V ý čap ec h,M y slib ořic íc h,p rostor H orního D vora u Boň ova. P ro
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 269
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ob last jsou též ty p ic ká zdě ná b oží muka v p odob ě různý c h sloup ků se svatý mi ob rázky . D oc hovaná historic ká hodnota vsí, mě st a p anský c h sídel skomp onovaný mi p rostory je ve značném kontrastu vůčizemě dě lské krajině ,vy značujíc í se p ředevším ty p ic ký miznaky rozsáhlé intenzifikac e země dě lské velkový rob y velkého rozsahu. V elmizajímavý kulturní p rostor na rozhraní sŽeletavskem tvoří vinic e sc harakteristic kou dominantou zámku (b ý v. hradu) v Sádku. P rostor dop lň ují doc hované p rvky historic kého členě níkrajiny v okolíČ erveného mlý na,p atříc íjiž k sousednímu Želetavsku. U sp ořádání p loc h b loků orné zc ela p otlačuje p ůvodní c harakter záhumenic . Struktura komunikac í odp ovídá střediskovému usp ořádání svý razný m nap ojením na historic ká c entra. K rajinou se vine drob ná železnic e. Zorně né b loky mě níc ímě řítko krajiny a též jejíc harakter snižujíc elkovou estetic kou hodnotu územía značně p otlačují p řírodní c harakter ně který c h drob ný c h p rostorů p odél p otoků, říček a v okolí ry b níků. JV od Jaromě řic n. R. se up latň uje kamenolom. O kraje mě stské zástavb y M oravský c h Budě jovic a T řeb íče se díky nec itlivě umístě ný m p růmy slový m zó nám a komunikac ím snižují estetic kou hodnotu krajinné sc ény . Na K lučovské hoře se up latň uje tec hnic istní dominanta T V vy sílače. V ob lasti se p omě rně silně up latň ují linie nadzemního elektric kého vedení sp říhradový mi stožáry V V N. 5.4.3.6 Kulturnídominanty (pozitivníprojev) Za Jemnic í p ři silnic i do Budče b y la v letec h 1902-1904 b y la p ostavena hrob ka M auzoleum P allavic ini
p ro členy rodiny P allavic ini. Novoklasic istní stavb u p rojektovaldvorní arc hitekt O tto H ofer. Soc hařskou vý zob u p rovedl soc hař Ig nác W eric h. Návrh oltáře zřejmě vy tvořilslovinský arc hitekt Josip P lečnik.
Jemnic e - ob raz sídla v krajině sty p ic ký midominantami: -
kostelsv. Stanislava kostelsv. Jakub a zámek
mě stská p amátková zó na+ oc hranné p ásmo M P Z H lavní dominantou mě sta je kostel sv. Stanislava se štíhlou vě ží, která svítí daleko do kraje. Renesanční p řestavb a p rob ě hla v 80. letec h 16. století. V edlejší loď kostela, zvaná kap le sv. Josefa, b y la p ostavena v roc e 1725. K aždého, kdo p řijde na jemnic ké námě stí, up outá b ílá vě ž kostela sv. Stanislava sčervenou střec hou. V ě ž má vý šku 53 m a 63 c m. O c hoz je ve vý šc e 31 m. D ominantu nejstarší části Jemnic e zvanou P odolí tvoří kostel sv. Jakub a, který dnes stojí na místě p ůvodního knížec ího dvorc e. P ůvodní dvorec srotundou b y l vy stavě n ně kdy na p řelomu 11. a 12. století. Zámek vznikl p řestavb ou země p anského hradu založeného na p očátku 13. století. V 16. století b y l hrad p řestavě n na čty řkřídlý renesanční zámek. P odle p rojektu Antona E vrharta M artinelliho dostal zámek p o roc e 1734 b arokní p odob u. Interiéry b y ly up raveny v emp írovém duc hu p o roc e 1818. K onečné změ ny p rovedlip oslední majitelé Jemnic e. V roc e 1842 koup ilp anství markrab ě Alfons P allavic ini. Na p op ud jeho manželky G ab riely , rozené Fürstenb erg ové, došlo k velkolep é p řestavb ě c elého zámec kého areálu.
P olic e – zámek a komp onovaný p rostor zámec kého p arku
Nejvě tší p amátkou v ob c i P olic e je zámek. P olic e je p op rvé p řip omínána v r. 1343,kdy zde zb ožívlastnilNevhlasz P olic e. V esa p anstvíb y la v p růb ě hu staletí v rukou ně kolika majitelů. V r. 1885získal velkostatek Leop old ze Šternb erka, který jejv r. 1887 p rodalAlfredu V raždoviz K unvaldu. Ny ní je zámek v majetku ob c e.
M oravské Budě jovic e - ob raz mě stská p amátková zó na+ oc hranné p ásmo M P Z sídla v krajině D ominantou vy tvářejíc í c harakteristic ké p anorama mě sta, je farní kostelsv. Jiljí, -
C hrám sv. Jiljí Farníareálshradeb ní zdía b aštou;vrása
trojlodní c hrám sp resb y tářem. P ůvodně románský kostel z 1. p oloviny 13. století. Z ob dob í g otiky p oc hází kně žiště . V ob dob í b aroka b y ly p řistavě ny lodě a 50 m vy soká vě ž, která b y la vy stavě na p ři severní straně p resb y táře roku 1714. V ě ž kostela je p o rekonstrukc isc hodiště p řístup ná veřejnostia z oc hozu vě že je
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 270
-
K ap le sv. M ic hala (rotunda) Zámek a muzeum K ap le sv. Anny K ap le sv. Jana Nep omuc kého
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
vy hlídka na mě sto a okolí. Záp adně od kostela stojí na terase mě stského op evně ní rozsáhlá b udova fary . Barokní štít fary nese vročení 1779. Součástí farního areálu jsou i zb y tky mě stského op rávně ní, které tvoří částihradeb , okrouhlá b ašta a mě stská b rána „p od farou“. P ararulová vrása je vzác ný g eolog ic ký útvar, který je vidě t na skalním ostrohu, na ně mž se vy p íná b udova fary . V znikla za tzv. kodomské horotvorné činnosti, která p rob íhala p řed 600 – 800 milió ny lety . Ú tvar se řadí mezig eolog ic ké rarity ,v c elé Č eské rep ub lic e neníp odob ná k vidě ní. P ůvodně románská rotunda stojí na jihový c hodní straně kostela. Stavb a válc ovitého tvaru p oc hází zřejmě ze 13. století. Jeho sp odní část sloužila jako kostnic e,horníjako kap le snástrop nífreskou „P osledního soudu“ z roku 1726. Barokně klasic istní zámek z 2. p oloviny 17.století nec hal vy stavě t hrab ě Rudolf Jindřic h Sc haumb urk z radnic e a čty ř mě šťanský c h domů. Interiéry a disp ozic e zámku jsou p řevážně renesančního a b arokního p ůvodu. M uzeum V y sočiny T řeb íči zde vy b udovalo exp ozic i zac hy c ujíc í historii mě sta, zaniklá a zanikajíc ímě stská řemesla. O kap lise doc hovalo jen málo zp ráv a dob a vý stavb y se odhaduje mezi13. a 15. stoletím. Ú dajně v této kap li sp očinulo na jednu noc i tě lo českého krále P řemy sla O takara II.,kdy ž b y lo v roc e 1297 vezeno ze Znojma do P rahy (P řemy sl O takar II. P adl26. srp na 1278 na M oravském p oli). Roku 1715došlo k vý znamné b arokní p řestavb ě kap le a střec ha b y la p okry ta šindelem. V roc e 1853 b y lšindel nahrazen p álenou kry tinou. K ap li dala p ostavit roku 1713 T erezie P oly xena, vdova p o V ác lavu Renaltu ze Sc haumb urka.
V elký Ú jezd - vě ž zámek
kostela, D ominanta vě že kostela up latň ujíc í se v místě krajinného rámc e ob c e. K omp onovaný p rostor v okolíb ý v. Zámku,dnesdomova důc hodc ů.
Jaromě řic e nad Roky tnou - p amátková zó na+ oc hranné p ásmo M P Z,zámek (národníkulturníp amátka) ob raz sídla v krajině sty p ic ký mi dominantami: Barokní jaromě řic ký komp lex p atří k nejmohutně jším zámec ký m arc hitekturám -
-
Zámek a komp onovanovaný p rostor p arku a navazujíc íkrajiny dě kanský c hrám sv. M arkéty Šp itálskap lísv. K ateřiny K ap le sv. Josefa Soc hy na mostě na moravsko-b udě jovic ké silnic i
p rvní p oloviny 18. stol. u nás i v E vrop ě . P ůvodní tvrz b y la na konc i 16. stol. p řestavě na v renesančním slohu, který se doc hovalve zdivu ny ně jší b udovy . D o b arokní p odob y b y l zámek p řeb udován za Q uestenb erků v letec h 1700 – 1737. P rojekt p řestavb y zámku vy p rac oval známý rakouský arc hitekt Jakub P randtauera. K jižníčástizámku p řiléhá rozsáhlá okrasná zahrada založená současně sb arokní stavb ou p odle p rojektu Jeana T reheta z roku 1715a p řep rac ovaného Antonem Ziennerem roku 1732. Z části b y la v letec h 1961-1963 rekonstruována p odle p rojektu D ušana Riedla a Břetislava Štorma. Bezp rostředně k zámec ké b udově p řiléhá franc ouzský p arter ukončený reg ulovaný m kory tem Roky tné a na p ravém b řehu říčky se rozkládá p řírodně krajinářský p ark, ob klop ený umě le vy hloub ený m kanálem.
Rovnoc ennou a nedílnou součást zámec kého soub oru tvoří dě kanský c hrám sv. M arkéty . K lenb a v kup olilodinese fresku, oslavujíc í sv. M arkétu, namalovanou roku 1734 K arlem Františkem T ep p erem. Autorem p řestavb y kostela, stejně jako zámku, b y l p ravdě p odob ně Jakub P randtauer. S p řestavb ou kostela se zap očalo v roc e 1716 a dokončena b y la až v roc e 1782. C hrám b y l v p olovině minulého století v havarijním stavu a b y l zac hráně n díky dě kanu P . V ác lavu K üc hlerovia sp omoc ímístníc h farníků.
V letec h 1671-72 b y l p řestavě n jaromě řic ký šp itál skap lí sv. K ateřiny . Šp itál existovaljiž p řed rokem 1382,avšak b arokníp řestavb ou se zc ela změ nil.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 271
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
V roc e 1701 na místě starého hřb itova,který sloužilod roku 1631 do roku 1835, b y la vy stavě na kap le sv. Josefa.
Nejvě tší soc hařský soub or ve mě stě zdob í most p řes Roky tnou na moravskob udě jovic ké silnic i. P o levé straně smě rem na M oravské Budě jovic e je to sousoší sv. Jana Nep omuc kého z roku 1714 a K ruc ifix se sv. M aří M ag dalénou z roku 1716. Na p rotě jší straně stojí sv. Jan Sarkander a sousoší P iety sreliéfem sedmi servitů, p řip omínkou oně c h sedmiflorentský c h kup c ů,zakladatelů řádu,kteří se roku 1240 zřekli svého majetku a rozhodli se žít v c hudob ě p odle řehole sv. Aug ustina.
Lukov - ty p ic ké dominanty : K ostelsv. Jana K řtitele Zříc enina sv. V íta
K ostel sv. Jana K řtitele je p o úp ravác h v roc e 1716, 1775 a 1904 ve slohu renesančním. Střec ha kostela b y la kry ta šindelem ( v roc e 1775b y l dosavadní strop nahrazen c ihlovou klenb ou) a mě la do roku 1814 p ouze malou vě žičku nad kně žiště m. V roc e 1904 b y la vě ž zvý šena o 12 metrů do dnešní vý šky (32 m) a vy b udována do dnešníp odob y . Roku 1677 vy stavě l Rudolf Jindřic h ze Sc humb urka na K řížové hoře kap li zasvě c enou sv. Antonínu P adovskému, p o zneuc tě ní b y la zasvě dc ena sv. V ítu. H ora sv. V íta se p ůvodně jmenovala hora K řížová, neb oť na nístávaly tři kříže (kalvárie). By la p ůvodně b ez p orostu lesa,na jejíc h svazíc h b y la ob dě lávaná p ole. T a vlastnili sedlác i z Lukova i b lízký c h Budě jovic . Zříc enina stojí na umě le navršeném p ahorku okrouhlého tvaru,má p odob u osmib okého hranolu.
Stařeč - farní kostel sv. Jakub a D ominanta vě že b arokního kostela up latň ujíc íse v místě krajinného rámc e ob c e. staršího Lip ník - kostelsv. Jana K řtitele
D ominanta vě že kostela up latň ujíc íse v místě krajinného rámc e ob c e. Raně g otic ký kostel sv. Jana K řtitele s p oly g onálně uzavřený m p resb y tářem, zaklenutý m g otic kou žeb rovou klenb ou.
K dousov - ob raz sídla v krajině sty p ic ký midominantami: -
kostelsv. Linharta
D ominanta vě že kostela up latň ujíc íse v místě krajinného rámc e ob c e. Farní kostelsv. Linharta, uvádě ný již v roc e 1341, jenž b y lb arokně p řestavě n v letec h 1743-1753. Jednop atrová b udova fary smansardovou střec hou p oc hází z let 1757-1763.
H orní Ú jezd- kostel sv. P etra a Farní kostelsv. P etra a P avla srománský m jádrem, g otic ký mi úp ravamia vě ží z p oč. 16.stol. (ve vě žizvon smotivem M adony sdítě tem z roku 1509),p řestavě ný P avla v 18. a 19.stol. Návršíu kostela je místem dalekého rozhledu. U nikátníb ožímuka z 18.stol. se nac házíu silnic e na V ac enovic e.
Nové Sy rovic e - ob raz sídla v krajině sty p ic ký mi dominantami: -
farní kostel sv. C y rila a M etodě je zámek
Sádek –zámek
D ominanta vě že kostela up latň ujíc í se v místě krajinného rámc e ob c e. Stavb a kostela v novorománském sty lu b y la zahájena roku 1902 a dokončena r. 1906. Zámek se nac hází v p arku v c entru ob c e. Nac hází se v ně m Ú stav soc iální p éče. Na místě dnešního zámku stála p ůvodně tvrz, kterou p ostavil p o roc e 1529 M ikuláš z V íc kova,kdy mu b y lo p anstvíSy rovic e zap sáno. V 1. čtvrtině 17. století b y la tvrz p řestavě na na renesanční zámek. T ato p odob a zámku však zanikla p očátkem 18. století, kdy b y lp řestavě n v b arokním sty lu. V letec h 1820 – 1830 b y l zámek p řestavě n v klasic istním slohu a tuto p odob u si zac hoval dodnes. Zejména interiéry b y ly up raveny v emp írovém sty lu. K zámku p řiléhá ang lic ký p ark,vzniklý v p olovině 19. století. H rad založil p řed rokem 1286 Ště p án U her a nazval jejU ng ersb erg . By l ty p em hradu, jehož vstup c hránila okrouhlá vě ž sb řitem. U ng ersb erg ové b ojovalip roti Janu Luc emb urskému, p roto roku 1312 dob y t a p ob ořen. O p raven p ravdě p odob ně až p o roc e 1399 za V aldštejnů (do roku 1623). V p olovině 16.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 272
století p řestavě n v čty řkřídlý renesanční zámek. V roc e 1643 za C erb oniů neúsp ě šně ob léhán Švédy ,v roc e 1694 od úderu b lesku vy hořel. W alldorfové jej op ravilia p řestavě lib arokně . V letec h 1796 - 1945náleželC hory nský m z Ledské, v 1. p olovině 19. stoletíklasic istic ky up raven.
5.4.3.7 Identifikované znaky kulturní povahy a jejich př ítomnost v souč asné krajině ú zemíoblasti (Kulturnícharakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
-
X
XXX
-
X
XX
+
XX
Rozsáhlé půdní bloky převážně zorně né vyznač ující se 1.
1 geometrizovanými okraji nesoucí důsledky intenzifikace
země dě lské výroby – meliorace, technické úpravy vodních toků Hospodářský charakter lesních porostů vyznač ující se č etnými průseky, pravidelnými okraji a převahou lignikultur
2.
2
3.
3 uspořádání zachovávající svůj typický charakter s dochovanými
Sídla venkovské ho typu převážně v původním prostorové m objekty lidové architektury 4.
Necitlivě prostorově a architektonicky řešené dostavby sídel s novostavbami z dané ho období, technické úpravy toků a návesních rybníků (betonové požární nádrže)
XX
-
X
5.
Průmyslové zóny, agroindustriální areály na okraji mě st a ve volné krajině vyznač ující se kontrastním mě řítkem, objemem hmot a proporcemi
XX
-
X
6.
Stromořadí doprovázející komunikace
X
+
X
7.
Liniové objekty dálkové ho vedení (VVN, VN) s příhradovými stožáry, stožáry GSM a necitlivě ztvárně né a umístě né vysílač e
XX
-
X
XX
+
X
XX
+
X
XX
+
X
8. 9.
5 Drobné rybníky a jejich soustavy a malé vodní nádrže
s doprovodnou zelení a břehovou vegetací Ovocné sady, ovocné dřeviny doprovázející komunikace
10.
Přítomnost drobné sakrální arch. (kříže, sochy, boží muka, kaple) a pomníků
11.
Nadmě rně frekventované komunikace a dálkové komunikace I. třídy a dálnice, železnič ní koridory
X
-
X
12.
Aleje a stromořadí s vě kovitými dřevinami
X
+
XX
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 273
5.4.3.8 Indiká tory zvýšené krajinné ho rá zu
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
kulturní hodnoty krajiny zvyšující estetickou hodnotu přítomnost indikátoru
K
Indikátory př ítomnosti hodnot kulturní a historické chraktertistiky
v řešené m území
ANO
NE
X
K.1
Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč . pam. ochranné ho pásma (POP)
K.2
Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč . navrhované a POP)
X
K.3
Přítomnost mě stské památkové rezervace (MPR)(vč . navrhované a POP)
X
K.4
Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč . navrhované a POP)
X
K.5
Přítomnost mě stské památkové zóny (MPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.6
Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.7
Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč . navrhované )
X
K.8
Přítomnost kulturní nemovité památky (vč . navrhované a POP)
X
K.9
Přítomnost regionu lidové architektury
X
K.10
Přítomnost archeologických lokalit
X
5.4.4 Prostorové vztahy, mě ř ítko krajiny a vztahy v krajině P rostor M oravskob udě jovic ka utváří otevřená země dě lská krajiny , p osky tujíc í z vy vý šený c h míst daleké p růhledy v J smě ru zakončené horizonty NP P ody jí a JZ smě ru mohutný mi táhlý mi hřb ety Č eské K anady . K rajina ob lasti p okračuje J od Jemnic e k hranic i Č eské rep ub liky . Nad Jemnic í S smě rem je ob last vizuálně vy mezena hřb etem utvářený m četný mi, v jedné ose orientovaný mi vrc holy Javor, M odrác ký kop ec , Inžený rský kop ec , H olub ic e, Šp ičák. V okolí M oravský c h Budě jovic ob last vy b íhá k M artínkovu a Lesonic ím, odkud stoup á p o nevý razný c h zalesně ný c h svazíc h až nad T řeb íč k ob c i O kříšky , kde tvoří hranic i vý razný svažitý p ředě l mezi Želetavskou ob lastí a H orním P ojihlavím a též p rostorem T řeb íčska. Severní hranic i ob lasti tvoří řeka Jihlava, na které leží mě sto T řeb íč,jež se rozkládá na hranic idvou vý razně se odlišujíc íc h krajinný c h p rostorů. P ro ob last je c harakteristic ký nelic hotivý kontrast doc hované vy soké historic ké hodnoty snec itlivou ag rární krajinou. V elké množství ty p ic ký c h doc hovaný c h znaků je p otlačeno p rávě znaky země dě lské velkový rob y . C enné komp onované p rostory jsou často zanedb ány neb o zasaženy nevhodný mi dostavb ami. C harakteristic ké je p otlačení p řírodní hodnoty území, která je p řítomna v lesíc h a mě lký c h údolníc h p rostorec h díky vzrostlé dop rovodné zeleni a zatravně ný m p rostorům. O to c enně jší jsou p rostory vy značujíc í se zvý šenou p řírodní hodnotou: mírně zaříznuté údolí Bihanky lemované lesy sdop osud p řírodním tokem drob né říčky ,zaříznuté údolíD ešovského p otoka v lesním p orostu J od D ešova, mírně zaklesnuté údolí Roky tné za Jaromě řic emi n. R. sp řírodním tokem lemovaný m b řehový mip orosty ,ry b níky v okolíLip níku,V od T řeb íče p řítoky Jihlavy lemované lesními p orosty M arkovka a Střížovský p otok. P ro ob last jsou ty p ic ké vý razné kulturní dominanty kostelů a p anský c h sídel, ale též ob razy vý znamný c h mě st (Jemnic e,Jaromě řic e n. R.,T řeb íč).
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 274
K rajina p osky tuje mnoho vý hledů v J smě ru zejména z p rostoru M arkvartic kého vrc hu, z vy vý šený c h p rostorů u O krašovic ,Blatnic e,K ojatic ,Jemnic e. P řístup né rozhledny : V y hlídková vě ž kostela sv. Jiljí
P O LO H A:
Současná vě ž kostela sv. Jiljí p ostavená v H istoric ké c entrum mě sta. letec h 1712-1714. V e vě žiu oc hozu b ý vala P ŘÍST U P : svě tnička p ro vě žníka a jeho rodinu. Na vě ži je ně kolik zvonů. C elková vý ška vě že P odle návště vnídob y v letním ob dob í. až p o vrc hol kříže je 49,9 m. V y hlídkový oc hoz se nac házíve vý šc e 26,1 m.
RO ZH LE D : V ě ž p osky tuje krásný rozhled na M oravské Budě jovic e a okolí. Za p říznivého p očasí jsou odsud vidě t ivzdálené vrc holky Alp .
V y hlídková vě ž kostela sv. Stanislava
P O LO H A:
Současná vě ž kostela v Jemnic i.
P ŘÍST U P :
sv. Stanislava
RO ZH LE D :
H istoric ké c entrum mě sta.
P říležitostně .
V ě ž p osky tuje krásný rozhled na mě sto a jeho okolí. Za p říznivého p očasítéž na lesy Č eské K anady a též krajinu Rakouska.
5.4.4.1 Identifikace znaků prostorové povahy, měř ítka a vztahů v krajině klasifikace znaků
Znaky prostorové povahy
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
+
X
1.
1
Otevřená krajinná scé na poskytující daleké rozhledy z vyvýšenin v J smě ru
2.
2
Nízké vymezující horizonty okolních vyvýšenin a kopců vymezujících prostor oblasti ze S, Z, V.
XX
+
X
3.
4 Přítomnost významných pozitivních kulturních dominant
X
+
XX
4.
5 území s technicistními stavbami a geometrizovanou krajinou
XX
-
X
XXX
-
X
Nepřirozený kontrast dochované historické hodnoty mnoha prvků tvořenou rozsáhlými půdními bloky 5.
Velké mě řítko tvořené potlač ením původního středního mě řítka krajiny
6.
Narušené vztahy sídel a jejich krajinné ho rámce
XX
-
X
7.
Významné dominanty kostelních vě ží a kulturní dominanty vysoké historické hodnoty
XX
+
XX
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 275
klasifikace znaků
Znaky prostorové povahy
dle významu
dle projevu
dle cennosti
8.
Místy se vizuálně kontrastně uplatňující dominanta jaderné elektrárny Dukovany
X
-
XX
9.
Dominanty vertikál technicistní povahy (vysílač e)
X
-
X
XXX zásadní XX spoluurč ující
Legenda:
X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.4.5 Významné narušení krajinného rázu × × × ×
zorně né b loky mě níc ímě řítko krajiny a též jejíc harakter snižujíc elkovou estetic kou hodnotu územía značně p otlačujíp řírodníc harakter mnoha míst kamenolom u Jaromě řic n. R. p růmy slové zó ny shalový miob jekty v okrajíc h M oravský c h Budě jovic a T řeb íče p rvky tec hnic istníp ovahy - vy sílače a stožáry G SM ,linie nadzemního elektric kého vedení
5.4.6 Citlivost ú zemí Z p ohledu vý stavb y × × ×
Zesílení kontrastu doc hovaný c h historic ký c h hodnot v c elém p rostoru ob lastip ředevším díky nevhodně umístě ný m kontrastním staveb ním ob jektům čizmě ně vy užitíkrajiny Nevhodné dostavb y narušujíc ídoc hované ty p ic ké členě nísídla K ontrastnívý škové stavb y vy tvářejíc íkontrastníup latně nívůčikulturním dominantám
Z p ohledu změ ny vy užitíúzemí × × ×
O dstraně ní zb ý vajíc íc h p řírodníc h p rvků v krajině , další tec hnic ké úp ravy krajinné struktury a zesílenívlivu g eometrizac e Zalesně níp růhledů na p rostory vy značujíc íse vy sokou estetic kou hodnotou Nešetrná změ na vy užití krajiny zp ůsob ujíc í kontrast vůči doc hované historic ké hodnotě území.
5.4.7 Opatř ení k ochraně podmínky OKR
pozitivních hodnot krajinného rázu, ochranné
V ob lastikrajinného rázu je třeb a db át na minimalizac izásahů a zac hovánívý znamu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní neb o sp oluurčujíc í p ro ráz krajiny a které jsou dle c ennostiv rámc i státu či reg ionu jedinečné neb o vý značné. Jedná se o následujíc í zásady oc hrany krajinného rázu, z nic hž ně které jsou ob ec ně p oužitelné p ro oc hranu p řírody a krajiny a ně které p ro územně p lánovac í činnost: · ·
Zamezit vý stavb ě p růmy slový c h c enter a hal,rodinné vý stavb ě ve volné krajině Zamezit vý stavb ě vý škový c h staveb a vě trný c h elektráren v p rostorec h, odkud mohou vizuálně kontaminovat doc hované historic ky c enné p rostory sty p ic ký mi kulturními
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 276
·
· · · ·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
dominantami a doc hovaný mi p rostory komp onované krajiny a též do míst, odkud se b udou vizuálně up latň ovat v území p řírodníc h p arků T řeb íčsko, Roky tná, Jevišovka a též v p rostorec h nedalekého národního p arku P ody jí. Zajistit oc hranu horizontů p řed vý stavb ou ob jektů p řesahujíc íc h vý šku lesa a vý stavb ou b udov up latň ujíc íc h se ve vy mezeném horizontu, zejména oc hranu zalesně ný c h hřb ítků S od Jemnic e a S od M oravský c h Budě jovic . Zajistit oc hranu širšího krajinného rámc e p rostorů zámě rně komp onované krajiny , zejména p ak sp ec ific ký c h p růhledů sty p ic ký miob razy daného p rostoru Zamezit nevhodné vý stavb ě nec itlivě vedený c h komunikac í, p otlačujíc íc h p řírodní c harakterúdolníc h p rostorů a p rostorů sry b níky Zamezit dalším tec hnic ký m úp ravám vodníc h toků a b udování p řehrad, p otlačujíc íc h ty p ic ký c harakterdoc hovaný c h drob ný c h údolí Zamezit vzniku nevhodně urb anizovaný c h p rostorů na okrajíc h c enný c h doc hovaný c h sídelvenkovského c harakteru a nevhodný m dostavb ám uvnitřsídelb ez vazb y na základní doc hovanou urb anistic kou strukturu sídla
5.4.8 Seznam vymezených specifických míst krajinného rázu 5.4.8.1 Místo krajinné ho rá zu Kracovice P rostor v p římě stské venkovské krajině mě sta T řeb íč svý znamný m p odílem doc hovaný m p rvků historic kého členě níkrajiny traťové p lužiny v krajinném rámc iK rac ovic . Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í P ravob řežní p rostor říční terasy se zalesně ný miokrajistráně údolí Stařečského p otoka, jež vy mezují krajinný rámec sčetný mi mezemi a kamenic emi p orostlý mi vzrostlou veg etac í (stromy a keři) svý škovou g radac í k vrc hu Na kop c i. V rc holová část je p orostlá drob ný m zap ojený m p orostem p řevážně listnatý c h dřevin z částizakrý vajíc ím nevhodně situované řady ně kolika elektric ký c h vedení, které p rotínají osu vedení tratí. Zeleň zdůrazň uje hranic e zorně ný c h b loků orné, a dop rovází komunikac e a je vý znamnou součástí ob razu sídla K rac ovic e v krajině . Stařečský p otok dop rovází b řehové p orosty vzrostlý c h dřevin a p řevážně kulturní louky , p odob ně jako drob ný K rac ovic ký p otok skaskádou drob ný c h ry b níků. D op lň ujíc ím p rvkem zastavě ného p rostoru sídla jsou ovoc né dřeviny v zahradác h. Letité stromy dop rovázítradičníusedlosti. Svažité částijsou trvale zatravně ny kulturními sečený mi loukami. Ú zemí dominuje p řírodní zalesně ný p rostor P ekelného kop c e, který vy tváří vý znamnou zalesně nou kulisu c elého krajinného rámc e. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu D oc hovaný p rostor sídla K rac ovic e snávesní kap ličkou a kaskádou ry b níků utvářejíc í ty p ic ký ob raz sídla v krajině , doc hované p rvky historic kého usp ořádání krajiny , zejména kamenic e a meze, drob né remízky . Kulturní ch arak teristik a územ í V enkovská krajina v p římě stském p rostoru mě sta T řeb íč rep rezentovaná p ravidelný mi zorně ný mi b loky orné místy stále resp ektujíc ími členě ní tradičníc h tratí, se sídlením p rostorem vsi K rac ovic e utvářený m p ředevším tradičnímiusedlostmise zahradami. Sídlem p roc házídrob ný p otok,na ně mž je řada drob ný c h ry b níků, v jehož okrajije situována c hatová kolonie nešťastně umístě né energ ovody elektric ké energ ie vedené nap říč krajinný m rámc em,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 277
Negativní prvk y E lektric ké vedení p roc házejíc í nap říč krajinou v ně kolika liniíc h, sc elené b loky orné, c hatová osada v okrajisídla. Vztah y a m ěřítk o K rajina utvářená údolní osou Stařečského p otoka, návrší nad K rac ovic emi vy tvářejíc í krajinářsky exp onovaný p rostor, elektric ké vedení narušujíc í ty p ic kou kulisu krajiny svrc holovou částí, doc hovaný p rostor K rac ovic v údolníose drob ného p otoka jímž p roc házísoustava ry b níků. Vy m ezení m ísta
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y Znak Pravobřežní prostor říč ní terasy údolí Stařeč ské ho potoka s gradací k vrcholové č ásti Na Kopci Lesní porosty vytvářející vymezující horizonty krajinné ho rámce Ú dolní niva Stařeč ské ho potoka s břehovými porosty vzrostlých dřevin a kulturních luk bez technicistních staveb Zeleň doprovázející prvky historické ho č leně ní krajiny, komunikace Břehové porosty doprovázející drobné rybníky Louky a pastviny dotvářející charakter krajinné ho rámce Zorně né bloky respektující charakter osnovy původní plužiny sídla Převážně tradič ní usedlosti vytvářející spolu se vzrostlou zelení a zahradami typický obraz sídla v krajině Zanedbané prostory v sídle a jeho okrajích Kaple Chatová kolonie Ně kolik linií el. vedení 110 kV s č etnými stožáry Komunikace v původním uspořádání respektující mě řítko a relié f krajiny Dochované prvky historické ho č leně ní krajiny Krajinářsky exponovaný prostor Na Kopci poskytující řadu vyhlídek do okolní Nevhodně situované stavby ve volné krajině
Význam XXX
Projev +
Cennost X
XX XX
+ +
X X
XX XX X X XX
+ + + 0 +
X X X X X
X X X XX XX XXX XX
+ + + +
X X X X X X X
X
-
X
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat c haraktersídla K rac ovic e a resp ektovat jeho p ůvodníp rostorové usp ořádání ü Zab ránit vý stavb ě dalšíc h c hat a c hatový c h kolonií
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 278
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ü Zab ránit vý stavb ě ve volné krajině a v p rostoru údolí ü Zac hovat p řírodníc harakter mezía kamenic ü Zamezit dalšívý stavb ě energ ovodů Zamezit vý stavb ě komunikac íneresp ektujíc íc h mě řítko a reliéfkrajiny 5.4.8.2 Místo krajinné ho rá zu Pod Kluč ovskou horou Ú zemí sfrag menty tradičního historic kého členě ní krajiny vy tvářejíc í maleb ný kout v okrajilesů p od K lučovskou horou. Základním atrib utem územíjsou frag menty zelenízarostlý c h mezí. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Ú zemí je vy mezeno okraji lesů K lučovské hory a zatravně ný mi p rostory smezemi a menšími lesíky . P rostor utváří p estrá mozaika lesů a luk se zarostlý mi mezemi a kamenic emi. V území je drob né p rameniště p řítoku M arkovky a ry b ník sb řehový mip orosty . Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu V této části T řeb íčska jsou doc hované p rvky historic kého členě ní krajiny v p odob ě mezí remízků a úvozový c h c est ojedině lé. Ry b ník je též p ozůstatkem určité formy vy užitívody v území. Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemíp od K lučovsku horou tvoříp ředevším sečením udržované kulturnílouky a selské lesíky ,drob ný ry b ník. V p rostoru je drob ná b ouda. Ú zemím p roc házínadzemní elektric ké vedení 2x 110 kV a 22 kV narušujíc íc harakter krajiny . Vztah y a m ěřítk o Ú zemí tvoří maleb ný kout v kulisác h lesníc h p orostů K lučovské hory . Č etné lesíky a okraje lesa, zarostlé meze, p rostor sry b níkem a navazujíc í p rameniště tvoří v krajině řadu drob ný c h intimníc h p rostorů. M ísto je určitý m ostrovem p řírodního c harakteru v c elé široké navazujíc í země dě lské krajině . Negativní prvk y - K ontrast místa sokolníkrajinou - O dvodň ováníkrajiny - Nadzemníelektric ké vedení2x 110 kV a 22 kV Vy m ezení m ísta
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 279
M ap ka 39: V y mezenímísta P od K lučovskou horou (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Lesní porosty vymezující prostor Kulturní louky udržované seč ením Drobné lesy Rybník s břehovými porosty a prameniště m Kvě tnaté louky v okrajích lesa Zeleň doprovázející meze, kamenice a remízky Soliterní stromy Mozaika seč ených luk a lesů Drobná stavba bez kontextu Kontrast místa s okolní krajinou Odvodňování krajiny Nadzemní elektrické vedení 2x 110 kV a 22 kV
Význam XXX XX XX XX X XX X XXX X XX XX XX
Projev + + + + + + + + -
Cennost X X X X X X X X X X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat okraje lesníc h p orostů ü K ulturnílouky udržované sečením ü Zab ránit smý c enídrob ný c h lesů nevhodně odkrý vajíc ísc enérie ü Zac hovat b řehové p orosty a p rostor p rameniště ü Zac hovat zeleň dop rovázejíc ímeze,kamenic e a remízky ü Zac hovat soliternístromy ü Zab ránit zorně níp rostoru ü Zamezit vý stavb ě v c elém p rostoru ü Zamezit dalšímu odvodň ováníkrajiny ü V hodný m nátě rem zakrý t up latně nínadzemního elektric kého vedení 5.4.8.3 Místo krajinné ho rá zu Vodníná drž Markovka Ú zemní v b ezp rostředním okolí vodní nádrže na říčc e M arkovka sdominantou kostela sv. M arka. Základním atrib utem územíje vodníp loc ha ob klop ená lesnímip orosty . Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í M írně zaříznuté údolí M arkovka se zalesně ný misvažitý mi p artiemi p ohledově odlišujíc ími území od okolí. Břehové p orosty lemujíc í vodní nádrž. M ísty na vodní nádrž navazují doc hované frag menty p odmáčený c h luk a mezíse vzrostlou zelení.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 280
Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu P ůvodně údolí říčky M arkovka sdrob ný mi p řítoky mezi Stříteží a K ožic hovic emi. Jižním smě rem od Stříteže na b lízkém návrší leží románský kostelík sv. M arka, který je p ozůstatkem zaniklé vesnic e K osovic e (p řip omínané r. 1101 a 1225), kdy je urozená šlec htična H eilw ida vy mě nila s op atem Lukášem sp olu s Arkleb ic emi (jihový c hodně ke K ožic hovic ím na ny ně jší trati P ustá ves) a H orkou (p ředmě stíT řeb íče) za vzdálené O slavany . Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemí utváří nádrž se sy p anou hrází, která je v p ohledovém i funkčním kontrastu sokolními b loky orné. Ú zemíje osově sp jato sdominantou kostela sv. M arka nad Stříteží. Vztah y a m ěřítk o P rostor je p ředevším orientován v ose údolí, na jejímž konc i vévodí na návrší p ostavený románský kostelík. T ento kostelík je vý raznou a c ennou kulturní dominantou c elého území. V odní nádrž mě ní vztahy v krajině tím,že mě níc harakterúdolía vy tvářínový umě lý ob jekt. Negativní prvk y - T ec hnic ky up ravené p rostory v okolíhráze -
Změ na harmonic ký c h vztahů v krajině díky zatop eníúzemí
Vy m ezení m ísta
M ap ka 40: V y mezenímísta V odnínádrže M arkovky (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Relié f údolí Markovky s nevysokými stráně mi Zalesně né partie uzavírající scené rie v údolí Břehové porosty lemující vodní nádrž vytvářející dojem přírodního charakteru v území Fragmenty luk se zelení, podmáč ené lokality Hladina vodní nádrže dodávající území dojem jezera v krajině Vodní nádrž jako technické dílo s objekty hráze mě nící vztahy a charakter údolí Dominanta kostela sv. Marka s chrámovým okrskem Kontrast okolní krajiny s vymezeným prostorem a celkový atak zorně ných prostorů Regulace vodního toku Markovky Elektrické vedení v okraji území Osová orientace celé ho území s dominantou kostela
Význam XXX XX XX
Projev + + +
Cennost X X X
X XX XX
+ + -
X X X
XX XX
+ -
XX X
X X X
+
X X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 281
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Och ranné po d m ínk y - Zamezit vý stavb ě v c elém p rostoru - Zac hovat p řírodníc harakter jednotlivý c h p artiíúzemí - Zamezit odlesně ní - Zac hovat p růhledy na dominantu kostela sv. M arka navazujíc ína územía zajistit oc hranu této dominanty 5.4.8.4 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíMarkovky P rostor zahrnujíc í p rostor údolía říčky M arkovky p ravostranného p řítoku Jihlavy slesními p orosty lemujíc ími okraje údolí, zahrnujíc í osadu D ob rá voda. Základním atrib utem území vy tvářejíc ím jeho p ozitivní hodnotu je říčka M arkovka v p řírodním kamenitém kory tě vy tvářejíc í místy až kaň onovité údolímísty vy mezené skalami. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í K rajinu místa tvoří do krajiny zaříznuté údolí říčky M arkovky ústíc í do řeky Jihlavy nad V ladislaví p od kop c em Brčíře. Sevřený c harakter krajiny údolíumoc ň ujíp řevažujíc ílesníp orosty . V y ššíp olohy údolí se rozevírají a p řec hází do okolní krajiny členitý mi lesními okraji a drob ný mi loukami. Nižší p olohy údolí jsou místy skalnaté a místy p řip omínají p řírodní divočinu sp řevládajíc í zelení. Říčka se zde zařezává do tvrdého žulového třeb íčského masivu, c ož dokládají četné b alvany v říčním kory tě , ale i skalní vý c hozy v údolí. Jinak tomu je v b lízkosti ústí, kde se údolí otevírá a jeho dno vy p lň ují p lošší části sloukami. Zde je M arkovka dop rovázena úzký m lemem b řehový c h p orostů, na který navazují louky a lesníp artie. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Z historic kého p ohledu se p rostor údolí vy značuje změ ně nou p orostní skladb ou lesů v p řístup ně jšíc h částec h je údolí p ředevším a artefakty s osadou D ob rá voda, kde b y ly v 19. století sirnato-železité lázně . Ú zemíp o levé straně M arkovky náležíod roku 1885K ožic hovic ím (5číselp op isný c h),územína p ravé straně M arkovky p ak P ozď átkám (4 čísla p op isná). Z K ožic hovic vedou do D ob ré V ody dvě c esty : horní – p olní c estou, a dolní – p odél M arkovky . O d P ozď átek klesá do D ob ré V ody silnic e III/35119. V roc e 1976 b y lob jekt b ý valý c h lázní adap tován na základnu p ioný ra, který b y lp ředán v roc e 2002 org anizac i Junák - svaz skautů a skautek Č R. Nap roti této b udově je kap lička M atky Sedmib olestné. O účinc íc h místní vody p sal v roc e 1765Jan K řtitel M ic hael Sag ar ve sp ise K urzer Beric ht von dem P ozdiateker G esundb runnen,unw eit der Stadt T reb itsc h in M ähren (K rátká zp ráva o p ozď átec ké léčivé vodě nedaleko T řeb íče na M oravě ). V minulém století v nižšíc h částec h údolí b y ly vy stavě ny c haty ,které snižujíjeho c elkový p řírodníráz. O b ec ně lze říc i,že rovinatě jšíčástiv údolíb y ly vy užívány k získávání travní hmoty a v okolí D ob ré vody b y la místy drob ná p olíčka, o čemž svě dčí doc hované frag menty zarostlý c h mezí a kamenic nad sídlem ve stráni. V c elém p rostoru v p řístup ně jšíc h místec h p rob íhala tě žb a dřeva, která p rob íhá i v současné dob ě . P ři c esta k D ob ré vodě je řada b ožíc h muk. Na louc e p od D ob rou vodou se nac hází tzv. menhir – vzty čený kámen. Bezp rostředně p od vsí K ožic hovic e je ve stráni p ozůstatek b ažantnic e, dnes už p ouze změ ť starý c h p lotů p ůsob íc ízanedb aně . Kulturní ch arak teristik a územ í V y mezený p rostor je utvářen p ředevším místy až kaň onovitý m údolím říčky M arkovky . Struktura krajiny je p odřízena p ředevším p řírodním p odmínkám, vy užití krajiny vy tvořilo úzký p ás luk p odél
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 282
M arkovky ve sp odníčástiúdolía v p rostoru nad osadou D ob rá voda p rostor sdrob ný mip olíčky (dnes p řevážně lada). C elý p rostor je p řevážně zalesně n. Střední část údolí p od vsí P ozď átky se nac hází osada D ob rá voda,kterou tvořínep ravidelná uličnízástavb a sně kolika c halup amia dvory a b udovou b ý valý c h lázní. Sp odní část údolí je dop lně na c hatovou zástavb ou, která nevhodně mě ní c harakter této částip rostoru. P řevážně kulturnílouky tvořířadu p loc h p odélně orientovaný c h v ose údolí.
Vztah y a m ěřítk o P odob ně jako u jiný c h údolí je orientac e všec h elementů krajiny vý razně p odřízena základní krajinné ose tvořené vodním tokem. Ú dolí je však odlišné svý m místy kaň onovitý m c harakterem, kdy je sevřeno mezi skalními vý c hozy . M arkovka v tomto místě vy tvořila úzký zářez v okolní kop c ovité krajině . O sa údolí p ohledově i p rostorově p rop ojuje všec hny p rvky tvoříc í údolí a jejic h orientac i. T aktéž p růhledy v interiéru vy mezeného p rostoru jsou orientovány vždy ve smě ru osy a to p ředevším díky zalesně ný m stráním, za které není možno ze dna údolní nivy dohlédnout. C elý p rostor utváří malé mě řítko. K amenité a skalnaté p artie dávají p řevážné části údolí p řírodní c harakter a vy tváří divoká a maleb ná zákoutí. H orizonty jsou p řevážně jednoduc hé málo p atrné a p řevážně zalesně né, p řevážně nerušené. Negativní prvk y · Nevhodně umístě né rekreačníc haty narušujíc íp řírodníc harakter údolí · Zanedb anost ně který c h p rostorů v údolív okolíD ob ré V ody a p od K ožic hovic emi · H osp odářský c harakter lesů v ně který c h částec h Vy m ezení m ísta
M ap ka 41: V y mezenímísta Ú dolíM arkovky (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Prostor údolní říč ky Markovky pod Kožichovicemi Markovka s přítoky s břehovými porosty v přírodním kamenité m korytě
Význam XXX XXX
Projev + +
Cennost XX X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 283
Znak vytvářející osu krajiny Zalesně né svažité partie nad údolím s pásy zapojených porostů vymezující prostor nivy Skalnaté a balvanité partie se zelení Vzrostlá zeleň doprovázející Markovku v otevřených č ástech údolí Kvě tnaté luky ve stráních Kulturní louky udržované seč ením položené podé l vodního toku Hospodářský charakter lesů v ně kterých č ástech Drobné komunikace spojující jednotlivé č ásti údolí s okolím respektující mě řítko krajiny a relié f Dochované objekty Dobré vody Nevhodně umístě né rekreač ní chaty narušující přírodní charakter údolí Zanedbanost ně kterých prostorů v údolí v okolí Dobré Vody a pod Kožichovicemi Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy Nerušené průhledy na krajinné scené rie v rámci interié ru prostoru
Význam
Projev
Cennost
XX
+
X
XX XX X X XX X
+ + + + +
XX X XX X X X
X X X
+ -
X X X
XXX XX
+ +
X X
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů uvnitřc elého p rostoru ü Zac hovat p řírodníc harakter údolí ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie,zamezit vý stavb ě nevhodný c h ob jektů či změ ně vy užitíúzemínarušujíc íty to sc enérie iz hlediska širšíc h p ohledový c h a funkčníc h vztahů ü Zamezit nevhodnému rozvojiosady D ob rá voda vý stavb ou b ez kontextu a b ez resp ektování c harakteru tradičnízástavb y ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině na území c elého p rostoru a v dominantníc h místec h v jeho okrajíc h ü Zac hovat c harakterkomunikac ív c elém p rostoru a zamezit vý stavb ě komunikac í neresp ektujíc íc h osu údolí ü C hránit zeleň dop rovázejíc ívodnítok a skalnaté p artie údolíp řed devastac í ü Zajistit oc hranu všec h p rvků p řírodníp ovahy
5.4.9 Př ítomnost odlišujících se typických prostorů na ú rovni míst krajinného rázu Jako místa krajinného rázu lze vy mezovat drob ná údolí sp řírodními vodními toky , p rostory v okolí ry b níků,p rostory zámě rně komp onované krajiny .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 284
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.5 Oblast krajinného rázu Moravskokrumlovsko – Ivančicko (CZ0610OB020) 5.5.1 Vymezení oblasti a základní charakteristika oblasti
K ontrastní p rostor utvářený značně zorně nou p loc hou krajinou s vý razný mizářezy řek ob klop ený mi mnoha p řírodními sc enériemi, vy značujíc í se hodnotný mi p rostory komp onované krajiny v okolí p anský c h sídel.
5.5.2 Charakteristika př írodního prostř edí, př írodní rámec oblasti 5.5.2.1 Geologická stavba a geomorfologie ú zemí Skladb a hornin této ob lastije v rámc ikraje V y sočina nadp růmě rně p estrá. I v této ob lastije p řevážně tvořena ky selý mi p řemě ně ný mi horninami– mig matity , p řec házejíc ímimísty v p odob né p araruly . V údolíO slavy p od Námě štía Jihlavy p od D alešic emidominujíp evně jšía ještě ky selejšíg ranulity . Ú dolí C hvojnic e na vý c hodním okrajije vy vinuto v b ítešský c h ortorulác h p odob ný c h vlastností. V e střednía severový c hodníčástiob lastise nac házejí 0,5–1 km široké p ruhy b azic ký c h amfib olitů,v severníčásti smě ru SV –JZ,ve středníZ - V . Severně od Námě ště n./O sl. a v údolíC hvojnic e jsou ojedině lé,do 100 m široké p ruhy extrémně b azic ký c h kry stalic ký c h váp enc ů – mramorů. Nejdůležitě jšímikontrastními horninami k p řevažujíc ími ky selý m metamorfitům jsou však tě lesa hadc ů. V této ob lasti se jic h nac házínejvě tšírozloha v c elé Č R a b udujítémě ř5% ob lasti. T ě lesa jsou rozp tý lena víc eméně p o c elé ob lasti s vý jimkou území severně od Námě šti a jihový c hodního okraje. C elkem se v kraji V y sočina nac hází 6 tě les s rozlohou p řes 1 km2, p odstatně víc e je drob ně jšíc h;další velká i malá tě lesa se nac házejí v této ob lasti v Jihomoravském kraji. P ři severníc h okrajíc h do ob lasti zasahují vý b ě žky mladop rvohorníc h křemenný c h sy enitů – durb ac itů třeb íčského masivu. Na p lošinác h jsou rozsáhlé zb y tky mladotřetihorníc h mořský c h váp nitý c h p ísků a slínů. Č asto jsou p řekry ty g lac iálními
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 285
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
sp rašový mi hlínami se svahovinami (na záp adě ) neb o p římo váp nitý mi sp rašemi (na vý c hodě ). Sp rašové hlíny a sp raše p okrý vají ve vý znamný c h moc nostec h asi 1/3 ob lasti. Svahoviny (p ísčitohlinito-kamenité) zde nejsou zdaleka tak časté, jako v jiný c h částec h kraje. V nivác h jsou úzké p ásy nivníc h sedimentů. Rašeliny zde nejsou evidovány . K omp lexy p ararul p řec házejíc í mig matitů vy stup ují na p ovrc h p řib ližně na p olovině p loc hy ob lasti. P araruly imig matity majívíc eméně p atrnou foliac i,která má p řevážně smě rSSV –JJZ,ukloně na je k V neb o Z se sklony až na nep atrné vý jimky p řes30º . Jde o p omě rně komp aktní horniny , ne však p říliš odolné, takže vý sky t p řirozený c h skal na nic h není četný . P ři zvě trávání se rozp adají na p loc hé hranaté p oly edric ké b alvany s mezerní hmotou vy tvořenou drob ný mi kameny . K masivně jším a ky selejším horninám náležejí g ranulity a ortoruly . O d p ararul se liší méně zřetelnou foliac í a vy šší g eomorfolog ic kou odolností, zp ravidla tedy tvoří elevac e, málo rozrušené zarovnané p ovrc hy neb o sevřená skalnatá údolí. Sy enity – nově ji p řesně klasifikované jako p orfy ric ké melanokratní amfib olb iotitic ké sy enog ranity (durb ac hity ) - zab írají asi 5% ob lasti. Jsou mladop rvohorního stáří, neb y ly tedy rozdrc eny vrásně ním. Č erstvá hornina má mozaikovitou b ílo-černou b arvu,z dálky a p řiově trání p ůsob í šedě . Jsou to p omě rně všesmě rně homog enní neutrální hlub inné vy vřeliny . P řizvě trávání se rozp adají p odle navzájem kolmý c h p loc h odlučnosti ve kvádry . Na skalác h a b alvanec h nejdříve zvě trávají hrany , takže se skály i b loky p ostup ně zaob lují a vznikají b oc hníkovité skály a p ředevším oválné (žokovité) b alvany . M ezinimise nac hází drob ně ště rkovitá až hrub ě p ísčitá dob ře p rop ustná zvě tralina. P o ob vodu třeb íčského masívu se v rámc iob lastivy sky tuje jeho okrajová fac ie – p evně jší jemnozrnné ap lity rozp adajíc íse v drob né ostrohranné kameny . Amfib olity mají šedozelenou b arvu a jsou b azic ké, ovšem vlivem metamorfó zy a zp evně ní uvolň ují živiny do p ůdy p omalu, takže se v b iotě odlišují jen středně . Jsou však méně odolné než p ředc hozí horniny , a tak až na vý jimky neb udují vrc holy neb o velké skály , ale sp íše mírně jší p ovrc h. K ry stalic ké váp enc e se vlivem nep atrné rozlohy p rojevují málo a p rostorově velmi omezeně , a to zvý šený m p očtem druhů tep lomilné b ioty a b ohatostí b y linného p odrostu. M orfolog ic ky se nep rojevují. H adc e se vy značujíextrémním c hemismem snadb y tkem hořčíku a p ro vě tšinu rostlin jsou toxic ké. M ajísy tě černo-hně do-zelenou b arvu a jsou relativně málo odolné, takže netvoří vy soké skály . Nejvě tší tě lesa hadc ů jsou u P ulkova a Biskup ic , K rhova a záp adně od H rotovic , velké tě leso je jižně od H rotovic a nejvě tší v kraji je u M ohelna s p loc hu c c a 3,7 km2. Ještě vě tší je p ak tě leso v jihomoravské části u Biskoup ek – p řes 7 km2. H adc e zde tvoří vě tšinou p lošiny a na nic h se jejic h sp ec ifika p říliš nep rojevují. P řesto jsou v mnoha místec h exp onovány na srázec h údolí, a p rojevují se tak i sp ec ific kou hadc ovou b iotou (sleziník hadc ový ) a hadc ový mib ory . T řetihorní mořské váp nité p ísky a jíly a staročtvrtohorní sp raše jsou mě kké, váp nité, dob ře ob dě lavatelné, úrodné, a p roto jsou až na malé útržky v údolíc h zorně ny . Jejic h moc nosti dosahují ně kolik metrů. T y p ic ký je p ro ně mě kký reliéf, dop lně ný ovšem o četné strže a úvozy , zvláště u hran údolí. Nivnísedimenty tvoříp ouze úzké p ruhy p odélp otůčků na lošinác h a p odélřek na dnec h údolí. Jsou živné a b ohatě dotované vodou,takže umožň ujírozvojb ujné nitrofilníveg etac e. Nivy řek a říček jsou však velmi úzké, p odél O slavy lokálně i témě ř c hy b ě jí a vy značují se velký m množstvím ostrohranný c h kamenů nap adaný c h ze skal,izaob lený c h b alvanů. Na b lízkost hadc ů jsou vázána ložiska niklový c h rud záp adně od H rotovic u hranic e kraje. P odél Roky tné,kde c hy b ě jíhadc e,jsou malá ložiska železný c h rud. Nad Námě štíjsou ložiska uranový c h rud.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 286
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
G eoreliéf není ty p ic ký p ro kraj V y sočina. M á c harakter tektonic ky mírně zdviženého p loc hého zarovnaného p ovrc hu, ukloně ného nep atrně k V JV . Nad p lošiny se mírně zvedají p loc há návrší. D o p lošin a návrší se zařízla vý razná skalnatá údolí řek vy tékajíc íc h z jádrové ob lastikraje. Nejvý razně jší jsou údolíJihlavy a O slavy ,o ně c o méně hlub oká a skalnatá jsou údolíRoky tné a C hvojnic e. V ý c hodní třetina ob lastiležíjiž v Jihomoravském kraji. Nejvy šší b od ob lasti není p říliš p odstatný , neb oť Ivančic ko na záp adě i severu ohraničují vý še p oložené ob lastikrajinného rázu, kde jsou návrší tvoříc í dominanty ip ro ob last Ivančic ka. Lokalizac e nejvy ššího b odu Ivančic ka tak záleží na detailním vedení hranic e ob lasti na záp adě a severu. V ý šky záp adního a severního okraje se p ohy b ujíkolem 480 m n. m. Nejvy šším b odem nejsp íše je vrc h V lčic e (500 m n. m.) nad údolím Jihlavy u T řeb enic . Nejnižším b odem je místo, kde řeka Jihlava nad T emp lštejnem op ouští kraj(c c a 240 m n. m.). Jedná se zároveň o nejnižší b od c elého kraje V y sočina. P řevý šení v ob lastiv rámc ikraje je tedy c c a 260 m, c ož je u ob lastí krajinného rázu v krajiV y sočina p růmě rné. P řevý šení na vzdálenost 4 km dosahuje ve vý c hodní částiob lasti150 - 200 m,a reliéf má tedy c harakter p loc hé vrc hoviny . P řevážnou část p řevý šení ovšem tvoří p řes 100 m vy soké údolní svahy , nad nimiž leží mírně se zvedajíc í p lošiny . T y p ic ká vrc hovina ani p ahorkatina se zde tedy nevy sky tuje. Na jihu a jihozáp adě p odélméně zaříznutého údolíRoky tné p řevý šenína 4 km je kolem 100 m,a reliéftak má c harakter členité p ahorkatiny . Anizde se ty p ic ké p ahorky nevy sky tujía veškeré p řevý šení je zp ůsob eno svahy údolí. Nejvy šší p řevý šení na 4 km je mezi Zelený m kop c em (Bab y lonem,491 m n. m.) a údolím Jihlavy u M ohelna –c c a 260 m n. m.,p řevý šenítedy dosahuje c c a 230 m, a reliéf tak náleží do kateg orie členité vrc hoviny . Zelený kop ec nad údolím ovšem tvoří jen zdvižené návrší. V dálkový c h p ohledec h se zaříznutá údolí řek up latň ují málo a náp adně jší jsou p loc há zalesně ná návrší. Jednoznačnou reliéfovou osu ať rázu elevac e či dep rese ob last nemá. Nejvý razně jšími p rvky ovšem jsou zaříznutá údolí řek, stékajíc íc h od záp adu až severu k jihomoravský m úvalům. V šec hna údolí se vinou v navazujíc íc h zákrutec h, místy až meandrec h. Nejvý razně jší meandr ob lasti v okolí H radiska na řec e Jihlavě b y l zatop en D alešic kou p řehradou. P římý úsek údolí je jen jeden, a to na O slavě v okolí Skřip ského mlý na a je dlouhý asi 4,5km. Ú dolí Roky tné má hloub ku do 85m a skály zde jsou vzác ně jší a vy soké do 20 m. Nejdelší, nejhlub ší a nejvý razně jší je údolí Jihlavy , hlub oké až 160 m, úzké, sevřené a s četný mi vy soký mi skálami a skalními defilé. Ú dolí O slavy se p ostup ně zahlub uje až na 140 m, vý razné skalní útvary jsou zde místy , ale vy soké. Ú dolí p otoka C hvojnic e se p ostup ně zahlub uje z 50 m až na 140 m, zákrutů je zde relativně méně a vý razné skály jsou až p oslední2 km p řed ústím do O slavy . H orní hrany všec h údolí jsou vý razné, ně kdy dokonc e i se skálami p osky tujíc ími vý hled do údolí. Nejvý razně jším skalním útvarem b y la W ilsonova skála v údolíJihlavy u H artvíkovic ,vy soká c c a 100 m, zvedajíc íse p římo z nivy až k horníhraně údolí. Bohuželb y la do p oloviny zatop ena D alešic kou nádrží a její imp ozantní rozmě ry se změ nily na p arametry b ě žné vě tší skály . V ý razná konc entrac e skal a skalníc h stě n je v ob lasti soutoku O slavy a C hvojnic e u hradu Levnova. T ato část je nejdivočejší v údolíc h záp adomoravský c h řek a p atří k nejvý razně jším v rámc i c elé Č R. V údolíc h p řítoků se skály vy sky tují též, ale b ý vají nižší a jejic h skalní defilé kratší, neb oť jejic h údolí mají menší p olomě r zákrutů. V olné kameny se vzhledem k c harakteru reliéfu vy sky tujítémě řvý hradně na svazíc h údolía p ředevším p od skalami. Zde jic h však je extrémnímnožství a místy tvoří c elá suťová p ole a kamenné p roudy . Na návršíc h se skály nevy sky tují a jen ojedině le se na nic h nac házejí akumulac e volný c h kamenů.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 287
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
V zhledem k tomu,že p lošiny a mírné svahy nad údolímijsou p řevážně odlesně ny ,doc házelo na nic h k soustředě nému odtoku p řívalový c h vod. Na p řec hodu úp adů v p ob očná údolí řek se vy vinuly četné strže, často zařezané až do skalního p odkladu a p řec házejíc í tedy v rokle. Antrop og enní tvary jsou zastoup eny p ředevším 100 m vy sokou zemníhrázíD alešic ké p řehrady ,nejvy ššív Č R. H ráz p řehrazuje c elý p rofilúdolí. H ráz M ohelenské nádrže je b etonová,vy soká 27 m a je c elkem nenáp adná. V ý razné antrop og enní změ ny p rodě lal reliéf v areálu jaderné elektrárny D ukovany a v jeho okolí. D alší antrop og enní tvary mají řádově menší velikost a vý znam. Jedná se p ředevším o násp y a zářezy komunikac í nižšíc h tříd a hráze ojedině lý c h, sp íše malý c h ry b níků, jakož i o nečetné ag rární meze. Lomy a hliníky c ihelen jsou zde ojedině lé,sp íše malé a zp ravidla op uště né. 5.5.2.2 Klimatické podmínky K lima je mírně tep lé, mírně suc hé, vzhledem k nadmořské vý šc e území velmi suc hé, c ož je dáno p olohou ve srážkovém stínu Č eskomoravské vrc hoviny . Za ob dob í 1901-1950 zde tep loty a srážky ilustrují stanic e Námě šť n./O slavou 7,7 º C ,594 mm,P laveč jižně od ob lastip řes8,0 º C ,512 mm. D le Q uittovy klasifikac e c elá ob last leží v nejtep lejší a nejsušší z mírně tep lý c h ob lastí – M T 11. T ep lotní inverze na p lošinác h p ro jejic h malou rozlohu lze zde očekávat slab é, nadmě rnou vě trnost vrc holů a vrc holové klima očekávat nelze. V ý razně se naop ak p rojevují tep lotní inverze p ři dnec h údolí, p rojevujíc í se nízký mi tep lotami v noc i a v zimě , četně jším vý sky tem mlh, rosy a delším trváním sně hové p okrý vky , zvláště v užšíc h zalesně ný c h údolíc h. V elmi vý razně se p rojevuje exp oziční klima různě orientovaný c h svahů údolí. Nejtep lejší jsou jihozáp adně orientované svahy v jejic h horní p olovině ,nejc hladně jší severový c hodní svahy v jejic h dolní p olovině . T y to rozdíly jsou p atrné v délc e trvánísně hové p okrý vky ,veg etac iip oc itu p řip ob y tu na daný c h svazíc h. V e všec h uvedený c h údolíc h se extrémně silně p rojevuje tzv. říční (faktic ky ovšem údolní) fenomén s velmi p estrou mozaikou rozličný c h místníc h klimat a mikroklimat. V ý še p rotitoku řek a říček v sousedníc h ob lastec h již ty to rozdíly nejsou tak vý razné. 5.5.2.3 Hydrologické podmínky V odní p rvky jsou velmi důležitou součástí krajinného rázu Ivančic ka. V y sky tují se zde menší řeky , říčky , různě velké p otoky , p rameny a ojedině lé ry b níky . Nejnáp adně jší jsou dnes 2 vodní nádrže, p řičemž vodnínádrž D alešic e p atřík nejvě tším v Č R. Řeky a říčky jsou hlavní atraktivitou ob lasti, ikdy ž p ohledové osy vzhledem k uzavřenostiúdolí tvoří jen v omezeně . T ekou na dnec h klikatíc íc h se p omě rně hlub oký c h údolí se skalami. Řeky a říčky zp ravidla mají zp ravidla p řírodě b lízká kory ta, víc e up ravená p ouze v ojedině lý c h sídlec h na dnec h údolí či v místec h náhonů na b ý valé mlý ny . Na O slavě u Sedlec e má O slava velký sp ád s b alvany o p růmě ru kolem 1 m v kory tě . Zvláště za vě tšíc h vod p ůsob í ty to p eřeje velmiimp ozantně , za suc ha zde p řevažuje dojem b alvanitého kory ta s troc hou vody mezi kameny . K ory to Roky tné ležíc í v p oně kud širší nivě má místy vy tvořeny volné zákruty . D vojznačný mi p rvky jsou vodní nádrže. V odní nádrž D alešic e je nejhlub ší v c elé Č R (hl. 84 m) a p lošně p atří k vě tším nádržím,sp loc hou 4,8 km2 a délkou zátop y 22 km. Šířka zátop y u hráze je p řesvelkou hloub ku p ouhý c h 300 – 500 m a tato šířka p rotip roudu p řirozeně kolísavě klesá. M á p řekvap ivě málo zátok, náp adné jsou naop ak z vě tší části zatop ené skalnaté meandry . M ísty nádrž vy tváří zdání fjordu. Nádrž je nesp orně náp adný m p rvkem krajiny a může p ůsob it v krajině atraktivně . Nádrž ovšem zap lavila a zničila p ohledově a krajinářsky c enné údolíJihlavy ,sjezy ,p eřejemi,velmiob líb ené ry b ářiivodáky . P rob lémem je ito,že z níže ležíc í nádrže M ohelno se čerp á p růmy slová voda p ro jadernou elektrárnu D ukovany , která se p o vy užití v c hladíc í soustavě jaderné elektrárny vrac í do M ohelenské nádrže. Je mírně radioaktivní. P ři
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 288
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p řečerp ávání mezi ob ě mi nádržemi se dostává radioaktivní voda i do nádrže D alešic e, takže v její dolní p olovině nádrž nelze vy užít k rekreac i u vody . Navíc hladina kolísá b ě hem dne asi o 1 m. T o snižuje jejíatraktivitu. T a je dále snižována erozíb řehů,které jsou ny nískalnaté,b alvanité a vě tšinou nep řístup né. Radioaktivita vody neidentifikovatelná lidský mi smy sly p ůsob í jako nerozp oznatelné neb ezp ečí p ro informované návště vníky . P ohledem na vodní hladinu se s vý jimkou hráze, mostu u H artvíkovic a W ilsonovy skály tě šit nelze. V odní nádrž M ohelno díky svý m malý m rozmě rům zatop ila jen dolní čtvrtinu údolí, ale voda v ní je radioaktivní, hladina kolísá denně až o 12 m. K nádrži je zakázán vstup a je zde zakázán i ry b olov. O b nažené holé kamenité svahy nad hladinou p ůsob í nep říznivě . D rob ně jší p otoky z p lošin stékají zp ravidla intenzivně se zařezávajíc ími b očními údolími k údolí hlavníc h řek a říček. Ú dolí jsou zalesně ná, p otoky neup ravené (neb o p ouze lokálně ) a často mají c harakter kamenitý c h b y střinek. Zajímavý m a nep ominutelný m zp ůsob em dop lň ují c harakter tě c hto b očníc h údolí. P ozoruhodné jsou údolí P lešic kého p otoka a M ohleničky , p řítoky Jihlavy . O b a p otoky tvoří p řed ústím do Jihlavy skalnatá údolí, místy c harakteru neúp lný c h roklí, s p eřejemi i ně kolik metrů vy soký mivodop ádky . Ry b níků je v ob lastivelmimálo a jsou vě tšinou malé. V y sky tujíse témě řvý hradně na drob ný c h toc íc h na p lošinác h meziúdolími. Ry b níky na p lošinác h v p olníkrajině majízp ravidla okrouhlý tvar,dlouhou a nízkou hráz. Nejvě tšíje P anský ry b ník u Radkovic u H rotovic (5ha). M ísty b y ly vy stavě ny ry b níky či nádržky na zahlub ujíc íc h se údolíc h p otůčků stékajíc íc h z p lošin,p ak se nac házejív mě lký c h lesnatý c h údolíc h, mají p rotáhlý úzký tvar a často jsou vy užity k lokální rekreac i u vody . Jejic h p loc ha nep řesahuje 3 ha. Jsou to nádržky a ry b níky u H rotovic , Rouc hovan, a V íc enic ký žlab u Námě sti n./O slavou. Na krajinném rázu se ry b níky a nádržky c elkově p odílejí málo. Lokální, ale vý razný krajinářský vý znam majínádržky v Námě šťské ob oře. O b last je suc há a p ramenů je zde málo a slab ý c h. D rob né p otoky p ramení na p lošinác h, kde jsou v p olíc h jejic h p rameniště zlikvidována meliorac emi sp ojený mi se zatrub ně ním vznikajíc ího toku. Zb ý vajíc í p rameniště b y la p odc hy c ena jako zdrojužitkové či p itné vody . Č astě jší jsou p rameny v lesíc h v b očníc h údolíc h, zde však se zp ravidla nejedná o jeden náp adný p ramen, ale sp íše o dlouhé strouhy v nic hž p ostup ně nenáp adně smě rem p o toku p řib ý vá vody . Ně kdy ty to p otůčky zanikají ve vlastníc h p ísčito-kamenitý c h náp lavec h a dále p o toku se op ě t ob jevují. M nohé p rameny v suc hý c h ob dob íc h vy sy c hají a voda v údolí p ramení až v jeho nižší části. Zajímavé up ravené p rameny zde nejsou evidovány . V y b udování studánek a c itlivě jší p rác e svodnímip rvky b y p odstatně zatraktivnilo krajinu. 5.5.2.4 Vegetace Z hlediska g eob ioc enolog ic ké klasifikac e leží vě tšina ob lasti ve 3. veg etačním stup ni – dub ovob ukovém. Ú dolní srázy tep lého kvadrantu hostily či hostí sp olečenstva 2. veg etačního stup ně b ukovo-dub ového a v nejextrémně jšíc h p říp adec h, jako na M ohelenské step i, p řec házejí až do 1. veg et. stup ně - dub ového. Severní svahy a dna údolí hostí 4. veg etační stup eň – b ukový . V e 2. i 3. veg etačním stup nivšak vlivem suc hostiklimatu b y lp omě rně hojný hab r a b uk se vy sky tovalsp íše na lokalitác h s mírně vlhčí p ůdou, p ředevším p ři úp atíc h svahů. Z hlediska g eob otanic kého jsou na p řevážné částiob lastip ředp okládány černý šové dub ohab řiny . Na vý c hozec h skalna p lošinác h neb o v horníc h částec h svahů vý c hodního a severozáp adního kvadrantu se p ředp okládají ac idofilní b ikové doub ravy . Na vy soký c h skalác h v údolíc h jsou reliktní b ory , na severníc h svazíc h na hadc íc h velmi vzác né b azifilní b ory . Na p lošinác h se na hadc íc h p ředp okládají také p řirozené b ory , ale sp íše šlo o
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 289
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
smíšené lesy dub u a b orovic e. Na živně jšíc h severníc h svazíc h jsou uvádě ny kvě tnaté b učiny , nejčastě ji lip ové. V dolníc h částec h svahů p ři dnec h erozníc h zářezů jsou hojné, ale malop lošné suťové lesy ,nejčastě jihab rové javořiny . Na jižníc h svazíc h jsou dodneszac hovány tep lomilné b řekové doub ravy . Nejvzác ně jší jsou hadc ové tep lomilné doub ravy , v kraji vázané na ob last M ohelenské hadc ové step i. Ze zaříznutého meandru Č ertova jazy ka u Senorad, kde řeka O slava p rořízla i p ruhy mramorů,b y lp op sán zvláštníty p suťový c h lesů –p ě c havové lip iny . Nivy toků hostily lužníjasanovo – olšové lesy . Současná krajina je p řevážně odlesně ná a p řemě ně ná v p ole. Lesy zab írají ně c o p řes¼ p loc hy a jsou témě řvý hradné vázany na svahy zaříznutý c h údolí–tvořítak idesítky kilometrů dlouhé,ale jen 1 –2 km široké p ruhy . M ísty lesy z údolí na mě lký c h p ůdác h p řesahují na p lošiny (u H rotovic ,Rouc hovan, K uroslep ). Jediný rozsáhlejšílesna návršíje v ob lastivrc hu Bab y lon (491 m n. m.) meziúdolím Jihlavy a O slavy . M alé lesy zde p raktic ky c hy b ě jí, středně velké lesy se ojedině le vy sky tují izolované na relativně vě tšíc h svazíc h v ob lastip lošin. P lošiny jsou p řemě ně ny témě řkomp letně v rozsáhlou holou krajinu s neob y čejně velký mi p oli, vě tšími vesnic emi a s malý m množstvím dřevinné zeleně . V současné veg etac i na mírně jšíc h svazíc h a návršíc h dominují jehličnaté lig nikultury – p řevážně b orové,na stině jšíc h neb o vlhčíc h p olohác h smě sib orovic e,smrku a modřínu. Je zde však vý znamná p římě slistnatý c h stromů. Na jižníc h svazíc h údolíjsou p ě stovány b ory (místy dokonc e p řírodě b lízké), ob sahujíc í značnou p římě s dub ů a hab ru. V zaříznutý c h údolíc h řek dodnes p řevažují p řírodě b lízké listnaté lesy – p řevážně dub ohab řiny , ale četné jsou iac idofilní a tep lomilné doub ravy . Lokálně sem p ronikl trnovník akát a místy vy tvořil na skalnatý c h svazíc h souvislé p orosty . Relativně vzác né, a v úzký c h p ruzíc h, jsou jasanové olšiny v nivác h. Lokálně jsou zde vy sazeny i lesy b lízké lužním doub ravám. Lze konstatovat, že v rámc ikraje se v této ob lastise nac házejí nejvě tší p loc hy inejvě tší zastoup eníp řírodě b lízký c h lesů. T ravní p orosty jsou na p omě ry kraje V y sočina vzác né. Jsou tvořeny malý mi seg menty nivníc h luk zarůstajíc íc h olšový milesy neb o taktéž zp ravidla op uště ný mimalý miseg menty b ý valý c h luk a p astvin na svazíc h. Nejvě tší seg ment travnatý c h p orostů v ob lasti p ředstavuje M ohelenská hadc ová step . O b noveny b y ly ojedině lé louky na dnec h p odmáčený c h sníženin a v ob lastip ramenišť. Jsou druhově c hudé a p ůsob íumě le. 5.5.2.5 Př írodnídominanty P řírodnídominantou reg ionálního vý znamu jsou rozsáhlé c elky p lošin sp olikomb inované sp ásy lesů v údolíc h, c ož je p atrné i v dálkový c h p ohledec h, zvláště od SZ a JV . V zhledem k velké p loše jsou náp adné sp íše p lošiny než uzavřená údolí. T ato údolí však tvoří konstrastní svě t sám p ro seb e a nejvě tší krajinnou hodnotu ob lasti. Ú dolí tvoří dominanty nadmístního vý znamu. D ominantou nadmístního vý znamu je i návrší Zeleného kop c e (Bab y lonu) nad M ohelnem. D ominantnost údolí Jihlavy z vě tší části zanikla zatop ením nádrží D alešic e, nad hrází vznikla v úseku ně kolika kilometrů druhotná p loc há krajina. Novodob ou dominantou reg ionálního vý znamu je dlouhá p loc ha nádrže D alešic e. Nádrž M ohelno je dominantou nadmístního vý znamu. D ominantaminadmístního vý znamu jsou vlivem své délky iřeky Jihlava a O slava. Roky tná vlivem užšího a zarostlého kory ta je dominantou sp íše místního vý znamu. Lesníc elky jsou zp ravidla dominantaminadmístního vý znamu. V ý znamný mi dominantami jsou skály a skalní defilé, vzhledem k omezené viditelnosti vě tšinou však lokálního vý znamu. O jedině lé ry b níky jsou maximálně lokálnímidominantami.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 290
5.5.2.6 Identifikované znaky charakteristika ú zemí)
př írodní povahy
a
jejich
př ítomnost
(Př írodní
klasifikace znaků
Znaky př írodní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
1 Rozsáhlé plošiny zachovalých zarovnaných povrchů v malé výšce
XXX
0
X
2.
2 Zaříznutá údolí řek a říč ek
XXX
+
XXX
3.
3 Zákruty a meandry údolí
XX
+
XX
4.
4 Skály a skalní defilé s výjimkou dvou následujících
XX
+
XX
5.
5
XX
+
XXX
6.
6 Výskyty hadců
XX
+
XXX
7.
7 Rozsáhlé plochy mě kkých třetihorních jílů a kvarté rních spraší
XX
0
XX
8.
8 Odlesně né území na plošinách
XXX
0
X
9.
9 Rozsáhlá pole s nedostatkem dřevinné zeleně v krajině plošin
XX
-
X
XXX
+
XX
11. 1 Lesní komplex návrší Zelené ho vrchu (Babylona)
XX
+
X
12.
XX
-
X
X
+
XX
14. 3 Reliktní bory na skalách
XX
+
XX
15. 4 Hadcová biota vč . hadcových borů
XX
+
XXX
X
-
XX
17. 6 Převážně přírodně blízké lesy v údolích
XX
+
XXX
18.
Ú dolí Jihlavy zatopené rozsáhlou nádrží Dalešice
XX
-
XX
19.
Vodní hladina rozsáhlé nádrže Dalešice
XX
+
XX
20.
Menší vodní nádrž Mohelno
X
-
XX
21.
Přírodě blízké kamenité a balvanité řeky a říč ky
XXX
+
XX
22.
Bystřiny spadající do údolí řek s drobnými peřejemi a vodopády
XX
+
XX
23.
Odvodně ná prameniště v polní krajině na plošinách
XX
-
X
24.
Regulovaná, napřímená, zabahně ná koryta potoků na plošinách
XX
-
X
25.
Ojedině lé , převážně malé rybníky a nádržky
X
+
X
Skalnaté údolí Oslavy u Ketkovické ho hradu a Jihlavy nad Templštejnem, Wilsonova skála
10. 0 Pásy lesů na svazích údolí, místy i nad horní hranou
Dominance smrko-borových kultur s modřínem na mírných svazích
13. 2 Hojná přímě s listnatých dřevin i v jehlič natých kulturách
16. 5 Akátiny lokálně na svazích a okrajích lesů
5.5.2.7 Indiká tory př ítomnosti zvýšené př írodníhodnoty KR P řítomnost indikátoru je vy jádřena v následujíc ítab ulc e: přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO
NE
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 291
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou přítomnost indikátoru
P
Indikátory př ítomnosti zvýšené př írodní hodnoty
v řešené m území
ANO
NE
P.1
Přítomnost národního parku (NP) vč . ochranné ho pásma
X
P.2
Přítomnost chráně né krajinné oblasti (CHKO)
X
P.3
Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč . ochranné ho pásma
P.4
Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč . ochranné ho pásma
P.5
Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč . ochranné ho pásma
X
P.6
Přítomnost přírodní památky (PP) vč . ochranné ho pásma
X
P.7
Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000
X
P.8
Přítomnost ptač í oblasti (PO) sítě Natura 2000
P.9
Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)
X
P.10
Přítomnost skladebných prvků vyšších Ú SES (regionálních, nadregionálních)
X
P.11
Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)
X X
X
X
5.5.2.8 Př ítomnost ú zemízvýšené př írodníhodnoty Velkoplošnázvláště chráně náú zemí ·
Nejsou vy hlášena
Maloplošnázvláště chráně náú zemí ·
NP R M ohelenská hadc ová step ,P P O b ora,P R Ú dolíO slavy a C hvojnic e,P P K ozének,P R M ohelnička,P R Biskoup ský kop ec ,P R D ukovanský mlý n,P R V elká skála,P R V jedlí
Př írodní parky
·
P rP Střední P ojihlaví - V y hlášen jako ob last klidu v roc e 1988. O kresním národním vý b orem Brno venkov,T řeb íč a Znojmo. Zahrnuje dolníčást středního toku řeky Jihlavy ,od M ohelna k Reznovic ím. V ý mě ra p řírodního p arku činíc c a 1500 ha. G eomorfolog ic ky náleží území ke Znojemské p ahorkatině . Leží v rozmezí nadmořský c h vý šek od 215do 380 m. D o holoroviny Znojemské p ahorkatiny se vkládá hlub oko zaříznuté údolí řeky Jihlavy a údolíjejic h p řítoků. Ú dolnísvahy jsou p říkré sčlenitý miskalnímivý c hozy . Ú dolí vy tvářívý razné zaklesnuté meandry . P odložítvořísilně p řemě ně né horniny g fö hlské jednotky moldanub ika, mezi nimiž p řevládají svě tlé g ranulity námě šťského masivu. V y sky tují se také serp entinity (hadc e) a mig matitic ké ruly . U H rub šic se ty to horniny stý kají tektonic ky se sedimenty (b alinský mi slep enc i a p ískovc i) p ermokarb onu Boskovic ké b rázdy . K nejmladším sedimentům náležejí vltavínonosné terasové p leistoc enní ště rky p o ob ou b řezíc h Jihlavy (H rub šic e-P rosniska). V etší část p arku na severozáp adě a jihozáp adě p okrý vá kamb izem ty p ic ká. V jižní částiod M ohelna k H rub šic ím jsou rozsáhlejší p loc hy s kamb izemí eutrofní a p ři řec e Jihlavě se nac hází fluvizem na b ezkarb onátový c h nivníc h sedimentec h, které místy vy stup ují až k p ovrc hu, b ez náznaků dalšího vý voje. V hlub oko zaříznutém údolí Jihlavy p řistup ují na vý c hozec h ky selý c h hornin, i litozemě a rankery . Nejvě tší část p arku zaujímají herc y nské dub ohab řiny (M elamp y ro nemorosi-C arp inetum). V místec h s p říznivou exp ozic í, p op říp adě v zářezec h a na svazíc h vodníc h toků, se ob jevují tep lomilné doub ravy svazu Q uerc ion p etraeae s p řimíšenou b orovic í (P inus sy lvestris), vzác ně i klokočem zp eřený m
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 292
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
(Stap hy lea p innata) a mahaleb kou ob ec nou (P adellus mahaleb ), vázanou vě tšinou jen na skalní ostrožny . Na nivác h vodníc h toků jsou nejčastě jší olšiny svazu Stellario-Alnetum g lutinosae. Nelesní veg etac e je velmi rozmanitá. Střídají se zde xerotermní trávníky svazu Festuc ion valestac ae reg . Bromion erec tismezofilnímilučnímip orosty svazu Arrhenatherion. K mezním p rvkům zdejší fló ry p atří dvouřadec p ozdní (C leistog enesserotina), dosahujíc í zde severníhranic e areálu. Na územíp arku roste vě tšíp očet zvláště c hráně ný c h druhů rostlin,ze vzác ně jšíc h je to nap ř. lý kovec vonný (D ap hne c neorum), křivatec český (G ag ea b ohemic a) a další. Zooc enó zu tvoříoc huzená fauna kulturníkrajiny p ahorkatiny Č eskomoravské vrc hoviny . Žije zde b rhlík lesní (Sitta europ aea), b udníček menší (P hy llosc op us c olly b ita) a p ě vuška modrá (P runella modularis) i donedávna zde b y la řada hnízdišť sokola stě hovavého (Falc o p ereg rinus). By lzde p ozorován také čáp černý (C ic onia nig ra), ostříž lesní (Falc o sub b uteo) a vý r velký (Bub o b ub o). Na území p arku se nac hází p ě t zvláště c hráně ný c h území: P R Biskoup ský kop ec ,P R M ohelnic ká,P R Nad řekami,P P Biskoup ská hadc ová step a P P K ozenek. H istoric ko krajinářský ob raz je dotvářen zříc eninou hradu T emp lštejn a unikátní staveb ní p amátkou- románský m kostelíkem z p rvnítřetiny 12. stoletív Řeznovic íc h. ·
P rP Roky tná - V y hlášen O kresním národním vý b orem v T řeb íčiv roc e 1978 jako ob last klidu a p řehlášen na p řírodníp ark roc e 1996 nařízením O kresního úřadu v T řeb íči. P ark se rozp rostírá p o ob ou b řezíc h řeky Roky tné a levob řežníc h p řítoků O lešné s Rouc hovankou od P říštp a p řes Rouc hovany až k T ulešic ím. C elková vý mě ra činí 2700 ha. Ú zemí je součástí g eomorfolog ic kého c elku Jevišovic ká p ahorkatina a p odc elku Znojemská p ahorkatina. D o holoroviny Znojemské p ahorkatiny se vkládá zaříznuté údolí řeky Roky tné a jejíc h p řítoků. Řeka Roky tná si p roráží c estou z nižší Jaromě řic ké kotliny romantic ký m p růlomový m údolím se zaklesnutý mi meandry p řes vy šší a zalesně ný M y slib ořic ký hřb et do nižší T avíkovic ké p ahorkatiny . Ú zemí p arku je součásti Jevišovic ké p ahorkatiny , která se vy značuje mě lký mi úseky s p loc hou nivou a zahloub ený mi úseky se skalnatý mi b řehy , p řevládajíc ími horninami jsou mig matitic ké g fö hlské ruly s amfib olity , čočkami skarnů a eklog itů. V zác ně jší jsou svě tlé g ranulity , vý jimečně iserp entinity (hadc e). Nejzáp adně jší část p arku v okolí P říštp a p atří k žulosy enitům třeb íčského masivu. V nivě řeky Roky tné je vy vinuta fluvizem a na svahovinác h z rul a g ranulitů kamb izem ty p ic ká. Na sp rašový c h p lošinác h se ob jevuje hně dozem ty p ic ká. K olem p řítoků Rouc hovanky i v její údolní nivě , zejména ve střední a horní části toku, vznikly na p oly g enetic ký c h hlínác h g leje a amfig leje. Nejrozsáhlejší p loc hu lesů zaujímají umě lé monokultury smrku ztep ilého (P ic ea ab ies) a b orovic e lesní(P inussy lvestris). P otenc iálníp řirozenou veg etac itvoříherc y nské dub ohab řiny (M elamp y ro nemorosi-C arp inetum),které se zac hovaly nap ř. v P R V jedlí. M ísty , p ředevším na vý slunný c h skalnatý c h svazíc h nad levý m b řehem řeky , se lze setkat s b řekový midoub ravami (Sorb o torminalis-Q uerc etum). V nivě Roky tné leží mezofilní louky a tok je lemován p ůsob ivý mi b řehový mi p orosty olší a vrb . Fló ra je vzhledem k p řevaze neváp nitý c h hornin p omě rně jednotvárná. Její hlavní součástí jsou druhy dub ohab řin, jako dy rnnivka p lná (C ory dalis solida), ostřic e c hlup atá (C arex p ilosa) a b ramb ořík nac hový (C y c lamen p urp urasc ens). K dnes již velmi vzác ný m druhům p atří sně ženka p odsně žník (G alanthus nivalis). Zajímavý je i vý sky t stulíku žlutého (Nup har lutea) u ob c e P říštp o. P ozornost sizasloužístále ještě b ohatá fauna,vázaná na vodnítoky a jejic h okolí. Bohuželjiž značně ub y lo míst s vý sky tem raka říčního (Astac us astac us). H lavní složkou ic hty ofauny je ostroretka stě hovavá (C hondrostoma nasus), úhoř říční (Ang uilla ang uilla) a jelec tloušť (Leuc isc us c ep halus). V p arku žije rosnička zelená (H y la arb orea), užovka ob ojková (Natrix natrix) a užovka p odp lamatá (Natrix tessellata). H nízdí zde ledň áček říční (Alc edo atthis) a skorec vodní (C inc lus c inc lus). O b čas se ob jevuje i vy dra říční (Lutra lutra). M írně zvlně ná, členitá a ekolog ic ky vy vážená krajina p arku je dop lně na řadou zajímavý c h tec hnic ký c h dě l,ke který m p atří p ředevším malé vodní mlý ny a jezy . U Ú jezdského mlý na p od Litovany se zac hovalo ně kolik štolp o tě žb ě mag netitu a u V alova mlý na p od Rešic emise doc hovaldůlna
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 293
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
železnou rudu z 19. století. K zajímavostem okolíp atřínap ř. arc heolog ic ká lokalita M stě nic e u Rouc hovan (raně středově ké sídliště a zaniklá středově ká vesnic e),zámek sp arkem a zvonic í v T avíkovic íc h,neb o zámek sp arkem a arc heolog ic kou lokalitou v T ulešic íc h. Ú zemní systém ekologické stability Nadregionální biocentra ·
M ohelno
Regionální biocentra ·
Č ikovská doub rava,Námě šťská ob ora,K aň on O slavy ,Stráně n.Jihl.,K etkovic e,D řínová hora, K ramolínské b učiny ,Slavě tic e,Ú dolíRouc hovanky ,K adečka,P ulkov,P řešovic e,V ilímkův mlý n
Nadregionální biokoridory ·
tento p rvek Ú SE S p roc házístředem ob lastizhrub a od severozáp adu k jihový c hodu
5.5.3 Kulturní a historickácharakteristika oblasti 5.5.3.1 Historický vývoj ú zemív širších souvislostech V reg ionu existovalo osídlení již v p ravě ku, c ož dosvě dčují nálezy p ředmě tů z p aleolitu, neolitu, eneolitu a dob y b ronzové. V y sky tovaly se p ředevším v okolí řek O slavy a Jihlavy . P očátky sy stematic kého osídlování však sp adají až do p očátku 12. století. V roc e 1101 založila moravská údě lná knížata klášter v T řeb íči, kterému vě novala řadu osad. V darovac íc h listinác h b y ly zmíně ny nap říklad Brod (p ozdě ji V ladislav), H artvíkovic e, P op ovic e (p ozdě ji P op ůvky ), Studenec , K ozlany . D o tohoto seznamu p atřily také D alešic e, kde už ve 12. století stál kostel a ve 13. století zde b y l vy b udován klášter řádu kajíc nic sv. M áříM ag dalény . P řiob c hodnístezc e sp ojujíc íBrno sJihlavou b y la u řeky O slavy ve 12. stoletízaložena Námě šť. P rvnízmínka nío p oc házíz roku 1234,kdy zde stálhrad, p atříc í rodu M eziříčský c h z Lomnic e. Jak naznačuje název, b y lo založení H rotovic sp ojeno s rodem H rutovic ů;jméno zakladatele rodu se v dokumentec h ob jevilo začátkem 13. století, kdy už osada p ravdě p odob ně existovala. V roc e 1330 zde stála tvrz,kostel,hřb itov a fara. V p rvníp ůli13. stoletíuž existovala také země p anská sídla M ohelno a Rouc hovany ;v M ohelně sídlilkrálovský p urkrab ía žup ní úřady (1237-1349). V e 12. století vznikl také (M oravský ) K rumlov, kde b y l v p rvní p ůli 13. století zb udován hrad. V roc e 1304 b y lreg ion tě žc e p ostižen tažením rakouský c h a uherský c h vojsk p rotiV ác lavu II.;hordy K umánů vy p álily a vy p lenily Námě šť, P op ovic e (zc ela zničená vesnic e b y la nově zřízena p od jménem P op ůvky ),Brod (konc em 14. stoletív místě zc ela zničeného sídla op ě t stála ry b ářská osada),Sedlec a řadu dalšíc h sídel. M noho osad tehdy zaniklo. T o b y l možná jeden z p odně tů p ro vznik c elé řady hradů, umístě ný c h vě tšinou v sousedství řeky - Č alonic e, Rab štejn, K okštejn (K ufštejn), H oloub ek, K ozlov, Lamb erk, Sedlec , K raví H ora, Levnov (K etkovský hrad), T emp lštejn (temp lářský hrad, řádová komenda b y la v nedaleký c h Jamolic íc h). V e zb y tku 14. století p rob íhal rozvojjednotlivý c h sídel a konsolidovala se jednotlivá p anství. Na mě stečko b y ly p ový šeny Rouc hovany . Na konc i 14. století získaly navíc p rávo várečné a vaření p iva se stalo vý znamný m zdrojem p říjmů. Jako zajímavost lze uvést dančí zvě ř, kterou majitelé námě šťského p anství p řivezli konc em 14. století (mě stečko M ohelno má ve znaku daň ka od roku 1417). M ezi Námě ští, M ohelnem a K ralic emi b y la p ro ně vy tvořena ob ora,která p řetrvala do současnosti. O b dob í husitský c h válek v reg ionu p ředznamenaly b oje mezi moravský mi markrab ími Joštem a P rokop em z luc emb urského rodu (1385-1405). V elmiaktivně se jic h účastniliJan Sokolz Lamb erka a
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 294
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
H y nek z K unštátu, zvaný Suc hý Č ert, (držel v té dob ě hrad Rab štejn). Sp olu s dalšími šlec htic i p odnikali p ustošivé vý p ravy p o M oravě , které mě ly velmi b lízko k loup ežení. Jan Sokol se dočasně zmoc nil Námě šti. V roc e 1408 ji dob y l zp ě t Lac ek z K ravař, který b y l p o smrti markrab ě te Jošta moravský m hejtmanem. Za vy datnou p omoc v této akc i p ový šil Bíteš a M eziříčí na mě sta. Lac ek z K ravařse jako velký p říznivec Jana H usa staljedním z inic iátorů p anský c h dop isů na jeho ob ranu. Za husitský c h válek se p áni z K ravař p řiklonili na kališnic kou stranu a následkem toho b y la Námě šť ně kolikrát vy dranc ována katolic ký mivojsky c ísaře Zikmunda a vévody Alb rec hta Rakouského. V roc e 1430 b y lhusity vy p álen klášter v D alešic íc h. Za vlády V ladislava Jag ellonského b y lsic e ob noven, ale už v roc e 1556 b y lzrušen (tehdy už b y lop uště ný ). Za husitský c h válek b y lo vy p leně no také M ohelno; zdejší tvrz b y la zničena. Z této dob y zřejmě p oc házejí tzv. loc hy - rozsáhlé rozvě tvené sklep y p od řadou domů, které sloužily jako útočiště ob y vatel v neklidný c h válečný c h dob ác h. V p růb ě hu husitský c h válek b y ly ně které hrady v reg ionu ovládnuty loup eživý mitlup ami. Na základě zemského sně mu moravský c h p ánů,který se konalv M eziříčí(1440),b y ly ty to hrady dob y ty zemskou hotovostí a zb ořeny (K okštejn,K ozlov,H oloub ek,Lamb erk,K etkovský hrad). K lid zb raní nenastal ani za vlády Jiřího z P odě b rad, kdy námě šťské p anství vlastnil vý znamný moravský šlec htic (zemský hejtman) C tib or T ovačovský z C imb urka. Roku 1468 do země vp adlo vojsko uherského krále M aty áše K orvína. O b léhána a ob sazena b y la T řeb íč, kde zb y l zp ustošený klášter a mě sto srovnané se zemí. P o skončení válek zůstaly rozb ořené ně které hrady (Rab štejn, K ozlov a Sedlec - Nový hrad) a řada sídelzanikla (M stě nic e u H rotovic ). V závě ru 15. století začalo klidné ob dob í, které p řetrvalo c elé následujíc í století a umožnilo rozvoj reg ionu. Rouc hovany b y ly za vlády M aty áše K orvína p ový šeny na mě stečko s vlastním znakem a p rávem dvou vý ročníc h trhů (1486). V 16. století se rozrostlo námě šťské p anství, k ně muž b y lo p řip ojeno M ohelno (1527) a lamb erský statek (1560). P anství se vrátilo do rukou p ánů z Lomnic e,za jejic hž vlády se Námě šť stala jedním z c enter Jednoty b ratrské. V roc e 1563 p řip adla Námě šť jinému vý znamnému moravskému rodu,p ánům ze Žerotína. Za nic h b y lp ůvodníhrad p řestavě n na honosný arkádový renesančnízámek (1565-1578),který se zac hovalv témě řnezmě ně né p odob ě dodnes. D íky Žerotínům b y la v roc e 1578 p o c ísařově zákroku p rotiivančic ké akademiip řenesena b ratrská tiskárna (založena 1562) z Ivančic do tvrze v K ralic íc h. Zde fung ovala 42 let a b y lo to její nejp lodně jší ob dob í; b y la zde vy tiště na také p roslulá šestidílná Bib le česká, p ozdě ji nazvaná kralic ká. V H rotovic íc h b y l konc em 16. století vy b udován na místě p ůvodní tvrze renesanční zámek. V jeho sousedství se rozkládalp anský dvůr sp ivovarem. V alečský renesančnízámek b y lp ostaven v roc e 1534,v roc e 1558 b y l ve V alči zřízen p ivovar. O sada Brod nedaleko T řeb íče b y la v roc e 1548 p ový šena na mě stečko, které p řijalo jméno V ladislav na p očest krále V ladislava Jag ellonského. Začátkem 17. století b y l p ostaven p ivovar v D alešic íc h;zdejšíp ivo b y lo známé v širokém okolí. Rozvojreg ionu ukončilo vy p uknutí třic etileté války . Již na p řelomu let 1620 a 1621 vy p lenily c ísařské oddíly tvrz v K ralic íc h. Bratrskou tiskárnu se p odařilo včasp řesunout na žerotínský námě šťský zámek, kde zůstala do vy dáni O b noveného zřízení zemského (1628). T ehdy K arel starší z Žerotína p rodal námě šťské p anství a odešeldo exilu. P ostaralse o p řestě hování b ratrské tiskárny do p olského Lešna a b ratrské knihovny a arc hívu do V ratislavi. Za nového majitele (Jan K řtitel z V erdenb erka) b y la Námě šť p ový šena na mě stečko a získala mě stský znak. D o osudů reg ionu vý znamně zasáhly konfiskac e p o b itvě na Bílé H oře. H rotovic ké p anství b y lo zab aveno Jiřímu Zahrádec kému ze Zahrádek, který b y l komořím krále Fridric ha Falc kého. P ánům z Lip é b y ly zab aveny Rouc hovany a (M oravský ) K rumlov. Na konc i války b y l kraj zp ustošený a vy lidně ný a z válečný c h škod se
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 295
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
vzp amatovával jen p omalu. Jeho tvář se mě nila do b arokní p odob y . Jako p říklad lze uvést Námě šť, kde b y l v p rvní p olovině 18. století vy stavě n kamenný most p řes O slavu, zdob ený 20 b arokními soc hami, vy b udován šp itál a ob noven kostel sv. Jana K řtitele. M ost se zac hoval dodnes a p atří k našim nejstarším zac hovaný m kamenný m mostům u nás. V p rvní třetině 18. století b y l op raven a b arokně p řestavě n hrotovic ký zámek. Neg ativní vliv mě ly války o rakouské dě dic tví na začátku vlády M arie T erezie. V roc e 1742 p rotáhlo ob lasti p ruské vojsko, doc házelo k p leně ní. M ě sta se musela vy kup ovat p lac ením vý p alného (Rouc hovany ) neb o musela živit vojáky . Roku 1752 koup ilnámě šťské p anstvíBedřic h V ilém H aug w itz, vý znamný stoup enec osvíc enského ab solutismu a státník ve služb ác h M arie T erezie. V roc e 1759 vy p ukl v Námě šti ničivý p ožár, p ři ně mž vy hořela radnic e a velká část mě sta. Brzy p o ně m zde b y l založen kap uc ínský klášter, který však zanedlouho zrušil Josef II. V jeho p rostorác h b y la zřízena manufaktura na vý rob u látek. T ato skutečnost vý razně ovlivnila rozvojob c e. K onc em 18. století zde žilo p ár stovek lidí,v dob ě nejvě tšího rozmac hu vý rob y (1869) p řesáhlp očet ob y vateltřitisíc e. V roc e 1775 p rob ě hla na námě šťském p anství, p odob ně jako na řadě dalšíc h míst v zemi, nevolnic ká vzp oura, vy volaná neúrodou a hladomorem v p ředc hozíc h letec h. K e zlep šení situac e na venkově p řisp ě lo zrušení nevolnic tví a p ě stování b ramb or. T ereziánské a josefínské reformy p řinesly i další změ ny . P odp ořily rozvojp odnikání,ob jevily se p rvnímanufaktury ,b y ly b udovány mlý ny ,p ily ,zařízení na zp rac ovánízemě dě lský c h p roduktů,změ nilse zp ůsob lesního hosp odářství. Reg ionu se nevy hnuly události nap oleonský c h válek. Franc ouzští vojác i p ob ý vali nap říklad v K ramolíně (1805 a 1809). Z této dob y zřejmě p oc hází název Franc ouzský žleb , kde p ři b ojovém střetnutí b y lo mnoho Franc ouzů p ob ito. Roku 1821 vy p ukla v c elé jihozáp adní M oravě velká rob otní vzp oura, která zasáhla i námě šťské p anství. V ý znamnou změ nu p řineslo zrušení rob oty (1848) a sp rávní reorg anizac e (1850). P ozitivně se to p rojevilo nap říklad v H rotovic íc h, které se jako nep říliš vý znamné sídlo staly střediskem okresu;sídlilzde soud, b erní úřad a finanční stráž. Nastartovalo to rozvoj, b y la založena p arní p ila, kruhová c ihelna, lihovary a zanedlouho b y ly H rotovic e p ový šeny na mě sty s s p rávem konat čty ři vý roční trhy ročně (1881). Sídlem okresu se v roc e 1850 stala také Námě šť a také p ro ni to znamenalo rozkvě t. P o p rohrané b itvě u H radc e K rálové (1866) p rotáhlo krajem rakouské ip ruské vojsko a vojác isem zavleklic holeru,která se v reg ionu v p růb ě hu 19. století ob jevila ně kolikrát. P řínosem b y lo nap ojení reg ionu na železniční trať Brno-Jihlava v roc e 1886; vý znamnou zastávkou se stala Námě šť. V roc e 1899 p rob ě hly v Rouc hovanec h trojdenní p rotižidovské b ouře, p ři který c h muselo zakročit četnic tvo. V šic hni židé se až na jednu rodinu se odtud vy stě hovali. V 19. století zaznamenalo rozsáhlé p anství H aug w itzů nejvě tší rozkvě t ve své historii, hosp odářský a p ředevším kulturní. Námě šť se stala vý znamný m střediskem hudeb ní kultury . V zámku b y l zřízen velký hudeb nísála v nedalekém jinošovském Sc hö nw aldu b y lvy stavě n emp írový letohrádek,sloužíc í jako sc éna divadelníc h a hudeb níc h p rodukc í. V zámku vy rostla také b arokní knihovna se 16000 svazků, důstojná nástup ky ně renesanční knihovny Žerotínů. D o vzhledu reg ionu se p romítla řada staveb , které zde nec hali H aug w itzové vy stavě t v 19. století. U mě stského hřb itova v Námě šti vy rostla emp írová rodinná hrob ka, dominantou stále udržované dančí ob ory se stal klasic istní zámeček Lusthaus, na vy hlídkové p lošině nad řekou O slavou b y lzb udován kruhový p avilon nazvaný "G loriet". By la p ostavena také rozhledna Bab y lon nad K ramolínem, která sloužila p ro p otřeb y g eodetic ký c h mě ření ijako ozdob a p arku náležejíc ího k lovec kému zámečku V lčí kop ec . K onec 19. a začátek 20. stoletíp řineslkulturníisp olečenské oživenív c elém reg ionu. P oklidné ob dob íp řerušila až
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 296
1. svě tová válka. V meziválečném ob dob íb y la Námě šť p ový šena na mě sto (1923) a H rotovic e se staly p omě rně známý m letoviskem,kam ve třic átý c h letec h dojíždě lo stále víc e letníc h hostů. 2. svě tová válka p řinesla změ ny ve složení ob y vatelstva. P řevážná vě tšina židovského ob y vatelstva, které zde žilo p řinejmenším od 16. století (svě dčí o tom židovský nap říklad hřb itov v M oravském K rumlově ), skončila v nac istic ký c h konc entračníc h táb orec h a reg ionu se vý znamně dotkl také p oválečný odsun ně mec kého ob y vatelstva;kup říkladu Námě šť b y la p o c elé 19. století jednoznačně ně mec ká a situac e se začala mě nit až za p rvnírep ub liky . P o válc e b y lna základě Benešový c h dekretů konfiskován majetek H aug w itzů. K rátc e p o jejic h odc hodu p rojevil p rezident Beneš zájem o námě šťský zámek a nec halsijejup ravit na své letní sídlo. P ob y lzde však p ouze krátc e v roc e 1947. P ozdě jib y lzámek částečně zp řístup ně n veřejnostia v roc e 2001 b y lzámec ký areálp rohlášen národní kulturníp amátkou. Na začátku šedesátý c h let b y la u nově vy b udovaného letiště v Námě štinad O slavou zřízena vojenská základna. V sedmdesátý c h letec h (1971-1978) b y lo na řec e Jihlavě vy b udováno vodní dílo D alešic e (hlavnínádrž D alešic e a vy rovnávac ínádrž M ohelno),které sloužíp ro p řečerp ávac ívodníelektrárnu a p ředevším p ro p otřeb u jaderné elektrárny v D ukovanec h (dokončena 1988). K romě vy užití p ro energ etiku se vy užívá k ry b ařenía v omezené míře též k rekreac i. P řehrada a jaderná elektrárna b y ly vý znamný m zásahem do vzhledu krajiny i do vý voje reg ionu. P říliv ob y vatel ovlivnil široké okolí, zejména však H rotovic e,které b y ly roc e 1994 p ový šeny na mě sto. D alešic ký p ivovar dočasně ukončil činnost v roc e 1977. E xteriéru i interiéru vy užil režisér Jiří M enzel p ři natáčení úsp ě šného filmu P ostřižiny dle literární p ředlohy Bohumila H rab ala. P o roc e 2000 b y la p rovedena jeho rozsáhlá rekonstrukc e a dnes znovu fung uje p ivovarský p rovoz a navíc je zde M uzeum rakousko-uherského p ivovarnic tví,hostinec a ub y tovac ízařízení. V enkova se v sedmdesátý c h letec h 20. století dotkla intenzifikac e země dě lské vý rob y , nic méně v reg ionu zůstala zac hována rozsáhlá, c ivilizac í málo dotčená území, vě tšinou sp ojená s říčními toky , která se stala ob líb ený m c ílem vý letů. Zmínit lze nap říklad údolí řeky Jihlavy p od D alešic kou nádrží (p řírodní p ark Střední P ojihlaví vy hlášen 1988), údolí meandrujíc ího toku Roky tné (p řírodní p ark Roky tná vy hlášen 1996), údolí O slavy a C hvojnic e nad soutokem ob ou řek či národní p řírodní rezervac i M ohelenská hadc ová step . T uristika a rekreac e a s nimi sp ojené zázemí p ro návště vníky ovlivň ujívzhled krajiny p ředevším v p osledníc h letec h. 5.5.3.2 Identifikace dochovaných znaků historické povahy (Historická charakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
1 Dochované obrazy sídel s typickými dominantami
XX
+
XX
2.
2 Dochované původní prostorové uspořádání sídel
XX
+
X
3.
3
Dochovaná historická jádra mě st s č etnými historickými objekty mě šťanských domů, veřejných budov, veřejnými prostory, parky
X
+
XX
4.
6
Cestní síťvedená v původní historické stopě s doprovodnou zelení a travnatými příkopy, železnič ní tratě respektující relié f
XX
+
X
Dochované objekty sakrální architektury, typické dominanty
XX
+
X
5.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 297
klasifikace znaků
Znaky historické charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
kostelních vě ží umocňující obraz sídla 6.
Přítomnost dochovaných bývalých panských sídel zámků, hradů, tvrzí, zříceniny hradů, klášterů
XX
+
XXX
7.
Dochované objekty lidové architektury
XX
+
X
8.
Dochované historické objety mnoha zřícenin hradů a objektů zámků a hradů
XX
+
XX
XX
+
XXX
9.
5 Dochované zámě rně komponované prostory
XXX zásadní XX spoluurč ující
Legenda:
X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
5.5.3.3 Typologie lidové architektury P řevládá ty p domu Č eskomoravské vrc hoviny . V okolí M oravského K rumlova se setkává s ty p em p omoravsko – p anonského domu v místní dob ové formě dy jsko- svratec kého domu.V severní části ob lasti(okolí Námě ště nad O slavou) a na záp adě (okolí T řeb íče) náleží stavb y k místní dob ové formě D y jsko – oslavského domu. O b ě formy se ob jevují témě ř vý hradně zdě né, se slohový mi ohlasy ve vý zdob ě štítu. 5.5.3.4 Komponované prostory a panská sídla, významné kulturní lokality a objekty v krajině Kulturně a historicky významné lokality kulturní krajiny Mě stské památkové rezervace (MPR)
Mě stské památkové zóny (MPZ)
0
MPZ Námě šťnad Oslavou
Vesnické památkové rezervace (VPR)
Vesnické památkové zóny (VPZ)
0
0
Lokality s cennou architekturou
Lokality s cennou lidovou architekturou a dochovanou urbanistickou strukturou
Námě šť nad Oslavou, Hrotovice, Krhov, Dukovany, Krhov, Babč ice, Rouchovany, Slavě tice, Kramolín, Dalešice, Valeč Vícenice, Třebenice Krajinné památkové zóny (KPZ), komponované krajinné prostory
Významné stavby v krajině
Zámě rně komponovaný prostor zámku v Námě šti n. O., komponovaný lesní prostor lovecké ho zámeč ku na Vlč ím Četné zříceniny hradů doprovázející údolí kopci, zámecký park v Dukovanech, zámecký park v Krhově Národní kulturní památky
Archeologické lokality
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 298
Zámek Námě šťnad Oslavou
0
5.5.3.5 Souč asný stav krajiny P loc hou krajinu rozřezanou hlub oký mi údolími řek tvoří p ředevším sc elené g eometric ky up ravené b loky orné svý raznou ab senc í zeleně , dop rovázené ty p ic ký mi znaky intenzifikac e země dě lské velkový rob y jako je odvodně ní, tec hnic ké útvary drob ný c h toků, p otlačení p řírodníc h p rvků krajiny . O dlesně ná krajina se vy značuje vý razný m zorně ním. Základní strukturu krajiny tvoří země dě lské odlesně né p loc hy střídajíc í se sp aralelně usp ořádaný miširoký mip ásy lesů dop rovázejíc íc h zaříznutá údolíček. Lesy tvoří členité okraje a vy tvářejí vy mezujíc í horizonty navazujíc íc h odlesně ný c h p rostorů. D íky lesům ohraničujíc ím p rostory země dě lské krajiny dostává krajina střední až velké mě řítko. Lesy ob sazujíp ředevším méně p řístup né svažité p olohy . Země dě lská krajina se vy značuje p ředevším b loky orné a místy i kulturníc h p astvin, jen místy zac hovává základní osnovu b ý valé p lužiny sídla. M ísty a zejména na okrajisídeljsou k vidě nídrob né ovoc né sady . Sídelní struktura je ustálená, není však viditelně střediskově usp ořádána. O tom svě dčí i na p rvní p ohled neusp ořádaná síť komunikac í p odřízená navíc existenc i hlub oký c h údolí. V iditelný mi c entry v ob lastijsou Námě šť nad O slavou a níže p ak za hranic íkraje O slavany ,Ivančic e a M oravský K rumlov. V ob lasti p řevažují komp aktní vsi usp ořádané p řevážně p odélkomunikac í snávesními p rostory jako návesové silnic ovky či ulic ovky , místy lze nalézt smíšené mírně rozvolně né formac e. T y p ic ké jsou země dě lské usedlosti usp ořádané v různě země dě lské dvory . Sídla jsou často umístě na v závě rec h mě lký c h údolí a p odél drob ný c h vodníc h toků. K rajinnou strukturu dop lň ují drob né ne však četné ry b níky . P ro území jsou ty p ic ké četné zříc eniny hradů na vy vý šeninác h a skalnatý c h ostrozíc h dop rovázejíc íc h údolní p rostory a četná doc hovaná p anská sídla mnohdy dop lně ná komp onovaný mi p rostory . Nejrozsáhlejší tvoří zámec ký p ark sob orou a rozsáhlý mi krajinný mi osami v okolí Námě šťského zámku. M ezi další lze uvést p ark v u dukovanského zámku, krhovského zámku, valečského zámku a dalšic kého zámku. Zajímavý p rostor salejí tvoří lovec ký zámeček na V lčím kop c i. V kontrastu p roti země dě lské krajině vy p adajíc í v ně který c h ob dob íc h jako ag rární p oušť jsou p rostory ob c ívy značujíc í se vzrostlou zelení,doc hované V krajině se velmineg ativně up latň uje jaderná elektrárna,četné linie nadzemního el. vedení,letiště u Námě šti nad O slavou, a p ředevším nec itlivě sc elené zorně né b loky a ty p ic ké znaky intenzifikac e země dě lské velkový rob y . D alšími p rvky snižujíc ími estetic ké hodnoty krajiny jsou četné ag roindustriálníareály na okrajimnoha sídel,lom u Námě šti. 5.5.3.6 Kulturnídominanty (pozitivníprojev) Zámek,b aroknístavb a z p oč. 17. stoletívý razné disp ozic e súp ravamiv 19. a 20. M y slib ořic e - ob raz sídla v s tol., trojkřídlová dvoup atrová b udova p ůdory sně ve tvaru p ísmene U , vy užitá krajině ty p ic ký mi jako domov důc hodc ů. dominantami: -
zámek farníkostelsv. Lukáše
Zámec ký p ark sohradní zdíse čty řmib ranamia kamenný m mostem p řesumě lý vodní kanál. P ark z 2.p ol. 18. stol. P ůvodně p ravidelně osově řešený na střed zámku, dnes komp ozic e p orušena. D oklad neob vy klého p arkového řešení a důležitá součást areálu vzhledem k vy užití.
Farní kostel sv. Lukáše, stavb a s g otic ký m jádrem (základy z 13. století) a p ozoruhodný m b arokním p růčelím z dob b arokníp řestavb y . Ú p ravy 1804 s1892
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 299
– 4. Jednolodní orientovaná stavb a s tříb oký m závě rem kně žiště , ob délnou sakristií na severní straně kně žiště a čty řb okou vě ží v p růčelí. K olem b udovy b ý valkdy sihřb itov.
K rhov- ob raz sídla v krajině ty p ic ký midominantami: -
tvrz kostelsv. Jakub a Staršího
Námě št nad O slavou - ob raz sídla v krajině ty p ic ký mi dominantami: -
zámek kostelsv. Jana K řtitele b aroknímost
O b ec je v souvislostistvrzíp rvně uvádě na na konc i15. století. P ůvodnítvrz dnes tvoří jádro b arokního zámečku vy b udovaného na konc i 18. století (veřejnosti nep řístup ný ). O c hranné p ásmo zámku K rhov. V ý znamnou p amátkou v ob c i je raně g otic ký kostel sv. Jakub a Staršího ze 2. p oloviny 13. století. K ostelb y lb arokně up raven v 17. století. M ě stská p amátková zó na, zámek (národní kulturní p amátka)+ p amátková zó na Námě štsko.
krajinná
Zámek v Námě šti nad O slavou p ostavený na skalnatém masívu na levém b řehu řeky O slavy p atří mezi vý znamné doklady renesančního stavitelství na M oravě . P ůvodní hrad ze 13. stol. b y lmoravský mip ány ze Žerotína p řeb udován v létec h 1565-1578 na honosné renesanční sídlo,které se zac hovalo v témě řnezmě ně né p odob ě dodnes. Součástíareálu jsou b udovy tzv. "V lašského dvora" v p ředzámčí, ang lic ký p ark a malá franc ouzská zahrada. V roc e 2001 b y l areál zámku p rohlášen Národníkulturníp amátkou. K ostelsv. Jana K řtitele z roku 1639 a v jeho b lízkostip ak b arokní most p řesřeku O slavu p ostavený roku 1737. M ost b y l o sedm let p ozdě ji vy zdob en dvac eti soc hami svě tc ů a arc handě lů, které p řevážně p oc házejí z dílny soc haře Josefa W interhaldera staršího.
M stě nic e
O c hranné p ásmo zaniklé středově ké osady M stě nic e v k.ú. H rotovic e .
5.5.3.7 Identifikované znaky kulturní povahy a jejich př ítomnost v souč asné krajině ú zemíoblasti (Kulturnícharakteristika ú zemí) klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
XXX
-
X
X
-
X
XX
+
X
Rozsáhlé půdní bloky, převážně zorně né , vyznač ující se 1.
1 geometrizovanými okraji, nesoucí důsledky intenzifikace
země dě lské výroby – meliorace, technické úpravy vodních toků Hospodářský charakter lesních porostů vyznač ující se č etnými průseky, pravidelnými okraji a převahou lignikultur
2.
2
3.
3 uspořádání zachovávající svůj typický charakter s dochovanými
Sídla venkovské ho typu převážně v původním prostorové m objekty lidové architektury 4.
Necitlivě prostorově a architektonicky řešené dostavby sídel novostavbami z období socialismu
XX
-
X
5.
Průmyslové zóny, agroindustriální areály na okraji Námě šti n. O. a Hrotovic a ve volné krajině vyznač ující se kontrastním mě řítkem, objemem hmot a proporcemi
XX
-
X
6.
Stromořadí doprovázející komunikace a aleje
X
+
X
7.
Liniové objekty dálkové ho vedení (VVN, VN) s příhradovými stožáry, stožáry GSM a necitlivě ztvárně né a umístě né vysílač e
XX
-
X
X
+
X
8.
5 Drobné rybníky a jejich soustavy a malé vodní nádrže
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 300
klasifikace znaků
Znaky kulturní charakteristiky ú zemí
dle významu
dle projevu
dle cennosti
X
-
X
s doprovodnou zelení a břehovou vegetací 9.
6 Výrazně se uplatňující jaderná elektrárna u Dukovan
10.
Ovocné sady a zahrady na okrajích sídel
XX
+
X
11.
Přítomnost drobné sakrální arch. (kříže, sochy, boží muka, kaple) a pomníků
XX
+
X
XXX zásadní
+ pozitivní
XX spoluurč ující
Legenda:
- negativní 0 neutrální
X doplňující
5.5.3.8 Indiká tory zvýšené krajinné ho rá zu
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
kulturní hodnoty krajiny zvyšující estetickou hodnotu přítomnost indikátoru
K
Indikátory př ítomnosti hodnot kulturní a historické chraktertistiky
v řešené m území
ANO
NE
X
K.1
Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč . pam. ochranné ho pásma (POP)
K.2
Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč . navrhované a POP)
X
K.3
Přítomnost mě stské památkové rezervace (MPR)(vč . navrhované a POP)
X
K.4
Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč . navrhované a POP)
X
K.5
Přítomnost mě stské památkové zóny (MPZ)(vč . navrhované a POP)
K.6
Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč . navrhované a POP)
X
K.7
Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč . navrhované )
X
K.8
Přítomnost kulturní nemovité památky (vč . navrhované a POP)
X
K.9
Přítomnost regionu lidové architektury
X
K.10
Přítomnost archeologických lokalit
X
X
5.5.4 Prostorové vztahy, mě ř ítko krajiny a vztahy v krajině K rajina p ředstavuje mírně zdvižený p loc hý zarovnaný p ovrc h, ukloně ný nep atrně k V JV . Nad tento p ovrc h se zvedají p loc há návrší. M onotó nní krajinou se p rořezávají vý razná skalnatá údolí řek vy tékajíc íc h z c entrálního p rostoru kraje. Nejvý razně jšími jsou údolí Jihlavy a O slavy , o ně c o méně údolíRoky tné a C hvojnic e. O b last p řec házído Jihomoravského kraje. P loc há krajina p ředstavuje vý razně otevřenou krajinnou sc énu ohraničenou vy mezujíc ími lesními p orosty , které tvoří dop rovod údolníc h p rostorů. Ú zemí je vy mezeno p ředevším p ro svůjsp ec ific ký ob sah útvářejíc íc h složek a p rvků krajiny . SZ strana je vy mezena mírně se zvedajíc ími horizonty
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 301
M oravskob udě jovic ka. V ý raznou p řírodnídominantu tvoříp ředevším zaříznutá údolíJihlavy a O slavy , na okrajiob lastiRoky tné a C hvojnic e a M ohelenská hadc ová step . T y p ic ké dominanty krajiny tvoří kostelní vě že a četné doc hované kulturní p rostory zámě rně komp onovaný c h krajinný c h p rostorů a p anský c h sídel. V ý znamnou neg ativně vnímanou dominantou c elého územíjsou c hladíc ívě že jaderné elektrárny u D ukovan. Za nejvý znamně jšíkulturnídominantu lze p ovažovat p ředevším zámek a jeho okolníkomp onovaný krajinný p rostor v Námě štinad O slavou. P řístup né rozhledny : Bab y lon u Námě štinad O slavou 491 m n. m. RO ZH LE D : V ý hled na krajinu Č eskomoravskou vrc hovinu,M ohelno,P avlovské vrc hy , D ukovany
P O LO H A: Rozhledna se nac hází asi20 kilometrů jihový c hodně od T řeb íče na Zeleném kop c inedaleko M ohelna
P ŘÍST U P : Sezó nně p řístup ná.
5.5.4.1 Identifikace znaků prostorové povahy, měř ítka a vztahů v krajině klasifikace znaků
Znaky prostorové povahy
dle významu
dle projevu
dle cennosti
1.
0 Výrazné paralelně uspořádané přírodní údolní osy krajiny 1
XXX
+
XX
2.
0 Nízké vymezující horizonty tvořené okolními lesními prosty 2
XXX
+
X
3.
0 Otevřená země dě lská krajina 3
XX
0/+
X
XXX
+
XX
4.
Přírodní charakter údolních prostorů
5.
0 4 Výrazně potlač ený přírodní charakter odlesně ných ploch
XX
-
X
6.
0 Nepřirozený kontrast malebnosti sídelních prostorů s okolní 5 krajinou
XX
-
X
XXX
-
X
XX
-
X
7.
Potlač ené harmonické mě řítko
8.
Výrazně narušené vztahy sídel a jejich krajinné ho rámce
XXX zásadní
Legenda:
XX spoluurč ující X doplňující
+ pozitivní - negativní 0 neutrální
XXX jedineč ný XX význač ný X bě žný
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 302
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.5.5 Významné narušení krajinného rázu × × × × × ×
D ominanta jaderné elektrárny Č etné linie nadzemního elektric kého vedeníV V N Letiště u Námě štinad O slavou Nec itlivě sc elené zorně né b loky a ty p ic ké znaky intenzifikac e země dě lské velkový rob y Ag roindustriálníareály na okrajimnoha sídel Lom u Námě šti
5.5.6 Citlivost ú zemí Z p ohledu vý stavb y × × × ×
Narušenívy vý šený c h míst a hran údolívý razně se up latň ujíc ídominantou P otlačeníp řírodního c harakteru údolníc h p rostorů Nevhodné dostavb y sídelvy značujíc íc h se doc hovanou urb anistic kou strukturou Nevhodně umístě né ob jekty p otlačujíc í up latně ní kulturníc h dominant a doc hovaný c h p rostorů vy soké historic ké a kulturníhodnoty
Z p ohledu změ ny vy užitíúzemí × × ×
O dlesně níokrajů údolníc h p rostorů,vy tvářenínep řirozený c h holin a p růseků O dlesně níkomp onovaného p rostoru lovec kého zámečku na V lčím kop c i Narušeníty p ic ký c h oskomp onovaný c h p rostorů,zejména v okolíNámě štin. O .
5.5.7 Opatř ení k ochraně podmínky OKR
pozitivních hodnot krajinného rázu, ochranné
V ob lastikrajinného rázu je třeb a db át na minimalizac izásahů a zac hovánívý znamu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní neb o sp oluurčujíc í p ro ráz krajiny a které jsou dle c ennostiv rámc i státu či reg ionu jedinečné neb o vý značné. Jedná se o následujíc í zásady oc hrany krajinného rázu, z nic hž ně které jsou ob ec ně p oužitelné p ro oc hranu p řírody a krajiny a ně které p ro územně p lánovac í činnost: · ·
· · · · ·
Zamezit vý stavb ě p růmy slový c h c enter a halirodinné vý stavb ě p otlačujíc í historic kou a estetic kou hodnotu daného p rostoru Zamezit vý stavb ě vý škový c h staveb a vě trný c h elektráren up latň ujíc íc h se na hranác h údolíc h a vy vý šený c h místec h v jejic h tě sném okolí a v p rostorec h, ze který c h se b udou vizuálně v kontrastu vůči dominantám kostelníc h vě ží a v p rostorec h zámě rně komp onované krajiny Zajistit oc hranu horizontů p řed vý stavb ou ob jektů p řesahujíc íc h vý šku lesa c c a okolo 8 m Zajistit oc hranu širšího krajinného rámc e kulturníc h p rostorů zámě rně komp onované krajiny Zamezit nevhodně vý stavb ě nec itlivě vedený m komunikac ím p otlačujíc ím p řírodní c harakterúdolníc h p artií Zamezit dalším tec hnic ký m úp ravám vodníc h toků Zamezit vzniku nevhodně urb anizovaný c h p rostorů na okrajíc h a nevhodný m dostavb ám uvnitřsídelvenkovského c harakteru vy značujíc íc h se doc hovanou p ůvodníurb anistic kou strukturou
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 303
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.5.8 Seznam vymezených specifických míst krajinného rázu 5.5.8.1 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíRokytné P rostor zahrnujíc í údolní nivu a část údolníc h p artií meandrujíc ího toku Roky tné slesnímip orosty na rozhraní krajů V y sočina a Jihomoravského sřadou vodníc h mlý nů. Základním atrib utem území je Roky tná sb řehový mip orosty ,četný midoc hovaný mimlý ny sty p ic ký midop rovodný miob jekty a sídly uvnitřúdolního p rostoru. M ísty skalnaté údolí Roky tné a jejího p řítoku Rouc hovanky b y lo vy hlášeno za P řírodníp ark Roky tná,který je vy mezen p o ob ou stranác h b řehů Roky tné a tím zahrnuje územíjak v krajiV y sočina,tak iv Jihomoravském kraji. Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í Zaříznuté, místy až kaň onovité údolí Rouc hovanky vy tvářejíc í nivu smeandrujíc ím tokem p rořezávajíc ím se Jevišovskou p ahorkatinou p řevážně zalesně ný mi p rostory mezi Jarmě řic emi a H orními K ounic emi. P rostor je součástí Jevišovic ké p ahorkatiny s p loc hý mi nivami a zahloub ený mi úseky se skalnatý mib řehy . G eolog ic ky p atří k M oldanub iku, p řevládajíc ímihorninamijsou b iotitic ké mig matic ké a g fö hlské ortoruly s amfib olity , s čočkami skarnů a eklog itů. V zác ně jší jsou svě tlé g ranulity , vý jimečně i serp entinity (hadc e) a g ranulity . P orosty z velké části zaujímají listnaté háje, divoc e p orůstajíc í zahloub ená údolí a rokliny . P řírodní p rostředí údolí dává p rostor vý sky tu četný c h mnohdy ohrožený c h druhů. Roky tná je v c elém p rostoru lemována lesními p orosty a její b ezp rostřední okolí p ásy b řehový c h p orostů s loukami, vy jma krajiny v okolí Biskup ic –P ulkova, T avíkovic a jejic h krajinného rámc e. V tě c hto místec h je tok dop rovázen loukami, drob ný mi p oli a místy zástavb ou. Zalesně né p artie území vy tváří základní c harakter c elého p rostoru. Ú dolí má místy kaň onovitý ráz se skalisky a skalními vý c hozy , kamenný mi p oli navazujíc íc h svažitý c h, zalesně ný c h p artií. V odlesně ný c h p rostorec h je říčka lemována b řehový mi p orosty vzrostlý c h dřevin, p řevážně kulturními sečením udržovaný mi loukami a drob ný mi p olíčky , vý jimečně jsou zde p řírodně b lízké louky na p odmáčený c h lokalitác h. P rostor nivy je p omě rně úzký . V odní tok si v c elé délc e vy mezeného území zac hovává p řevážně p řírodní c harakter meandrujíc ího toku v p řírodním kamenitém kory tě . V území se nac hází p řírodní rezervac e V jedlí (mezi P ulkovem a P říštp em) se zb y tky herc y nské dub ohab řiny . C elý p rostorse nac házíve vy hlášeném p řírodním p arku Roky tná. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Současné území p rošlo p řemě nou ob ec ně odp ovídajíc í údolním p rostorů v okraji V y sočiny . V rozšířeně jšíc h částec h údolí b y la založena sídla, v méně p řístup ný c h p ak zůstávají lesní p orosty , jejic hž p orostní skladb a b y la z velké části p ozmě ně na. Ú zemí b y lo p ravdě p odob ně ve středově ku osídleno velmi sp oře, c ož dokládá stávajíc í struktura sídelp oložený c h k vodnímu toku. T y p ic ké jsou zde samoty ně kolika mlý nů p oložený c h p odél vodného toku v c elém vy mezeném úseku, které sp olečně vy tváří vý raznou historic kou hodnotu v území. H istoric kou hodnotu území tvoří c entrální p artie sídel: návesní formac e Biskup ic sdominantou kostela, ob oustranné krátké ulic ovky P ulkova, jednostranné ulic ovky a zámec kého areálu v T avíkovic íc h díky doc hovanému p rostorovému usp ořádáníob jektů a p řevaze hmot tradičníc h usedlostí. Avšak tradičníob razy všec h sídelv údolíjsou p oničeny nevhodně a nec itlivě umístě nou, a usp ořádáním hmot vý razně odlišnou zástavb ou p ředevším z ob dob í soc ialismu. O dlesně né p rostory v území b y ly tvořeny drob nou mozaikou luk a p olí, která b y la vy mezena úzký mi p ásy mezí. T ato mozaika b y la značně p otlačena sc elením orné do rozsáhlý c h b loků p okračujíc íc h do navazujíc í volné krajiny . D oc hované frag menty p ůvodního členě ní
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 304
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
krajiny lze nalézt u T avíkovic . Zatímc o všec hna sídla jsou situována b uď na levý ,neb o na p ravý b řeh, Biskup ic e jsou rozloženy p o ob ou b řezíc h, p ůvodní c entrum však leží na levém b řehu. Nad T avíkovic emise nac házíretenčnínádrž K ac íř,na jejímž b řehu b y lnedávno umístě n moderníkostel. H istoric kou hodnotu místa však vy tváří p ředevším řada mlý nů, resp . lokalit s nimi: P ulkovský mlý n, mlý n v Biskup ic íc h, mlý n na Ú jezdě , K ašp árkův mlý n, V ilímův mlý n, Nový mlý n, Bendův mlý n, V alův mlý n. Ně které z mlý nů jsou doc hovány , často však nevhodně p řestavě ny , část mlý nů je zanedb ána. V T avíkovic íc h a Biskup ic íc h p roc hází p řes říčku silniční most, jinak je říčka p řemostě na na ně kolika místec h drob ný mi mostky . V ý znamnou historic kou hodnotu a zároveň kulturní dominantu tvoří zámec ký areál skomp onovaný m p rostorem zámec kého p arku v T avíkovic íc h, kostel v Biskup ic íc h, tvrz v H orníc h K ounic íc h. T y p ic ký m p rvkem krajiny v okolí území jsou četná b oží muka a drob né kap ličky p odél c est. Ještě p o válc e existovala mezi Šemíkovic emi a T avíkovic emi rozsáhlá p anská ob ora a údolí Roky tné tak b y lo p raktic ky uzavřeno. V lesíc h lze nalézt doklady p o dolování železné rudy ,štoly ,haldy hlušiny . Kulturní ch arak teristik a územ í V y mezené území v současnosti utváří hosp odářsky vy užívané lesní p orosty v p řístup ně jšíc h rovinatě jšíc h částec h a v odlesně ný c h částec h drob ná mozaika luk a p olíse zástavb ou resp ektujíc íosu údolí. Ú dolní niva je p ředevším vy p lně na kulturnímisečením udržovaný miloukamip o ob ou b řezíc h řeky . Luky ohraničují lesní p orosty okolníc h strání a b řehové p orosty vodního toku. V odní tok je na ně kolika místec h p řemostě n drob ný mi mostky , up raven jezy nadržujíc ími vodu p ro mlý ny a místy tec hnic ky up ravován zejména za účelem vý konu mly nářského p ráva. T ě sně nad údolní nivou na terasác h je ně kolik sídel (P ulkovo, T avíkovic e, H orní K ounic e), uvnitř údolí p ři soutoku Roky tné a Račího p otoka jsou rozloženy p o ob ou b řezíc h Biskup ic e. P ravdě p odob ně se p ůvodně jednalo o založené sídlo a osadu na p rotě jším b řehu. O b razy sídel v krajině jsou místy p oničeny novou zástavb ou b ez kontextu z druhé p oloviny 20. století, země dě lský mi areály v okrajíc h (T avíkovic e, Biskup ic e) a sc elený mi p ozemky . Budovy mlý nů tvoří ty p ic ké samoty sně kolika hosp odářský mi b udovamia hlavníob y tnou b udovou. V jejic h okolíje místy zac hované členě níob hosp odařovaný c h a různě vy užívaný c h p ozemků, sady . Zástavb a sídel p řevážně resp ektuje p řírodní p odmínky dané reliéfem a vodním tokem a není situována do záp lavového p rostoru říčky a resp ektuje reliéf údolí. K rajina mimo sídla nenízastavě na vy jma b udov mlý nů. Na dně údolíjsou místy c haty ,rekreačníareál táb ořiště p od Biskup ic emi,v okolí T avíkovic táb ory v údolí sdrob ný mib udovami. Ú zemí je dop lně no řadou tec hnic ký c h dě l–zejména vodníc h mlý nů. Vztah y a m ěřítk o U sp ořádání p rostoru je dáno p ředevším osovou orientac í základníc h krajinný c h elementů. Ú dolní nivu sleduje řetě zec různě velký c h p loc h p ředevším kulturníc h luk,místy p olí. Lesníp orosty vy mezují p rostory a zároveň uzavírají krajinné sc enérie uvnitř území a tvoří horizont. T en není narušen tec hnic istními stavb ami a p odtrhává p řírodní c harakter území. Na dno údolí jsou situovány drob né samoty mlý nů sty p ic ký mistavb amia úp ravamiokolí,tec hnic ký miob jekty a úp ravou vodního toku. P odob ně jako u jiný c h údolí je orientac e všec h elementů krajiny p odřízena základní krajinné ose tvořené vodním tokem. Roky tná zde vy tváří c harakteristic kou, avšak p omě rně úzkou, údolní nivu hlub oko zaříznutého údolí p roc házejíc ího p ahorkatinný m reliéfem. U sp ořádání elementů krajiny , jejic h konfig urac e p osky tuje v p rostoru dílčíp růhledy na krajinné sc enérie územía p růhledy do okolní krajiny . O sa údolí funkčně i p rostorově p rop ojuje všec hny části území a udává jejíc h ry tmus i
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 305
orientac i. T aktéž p růhledy v interiéru vy mezeného p rostoru jsou orientovány vždy ve smě ru osy a to p ředevším díky zalesně ný m stráním, za které není možno ze dna údolní nivy mnohdy dohlédnout. V okolíBiskup ic se p ohledově mírně up latň uje v krajinné sc enérie drob ná kulturnídominanta kostela, v T avíkovic íc h lze nalézt dnes již p oničený komp onovaný p rostor zámec kého p arku a jeho okolí navazujíc í na p ůvodní p anské sídlo. C elý p rostor utváří p ředevším malé až drob né mě řítko. Roky tná díky lesním p orostům a vzrostlé zeleni uvnitř území vy tváří četná uzavřená maleb ná zákoutí. Z ně který c h vy vý šený c h míst jsou v p růhledec h p atrné horizonty druhého p lánu utvářené odlesně ný mi návršími navazujíc í země dě lské krajiny . D íky p řevaze p řírodníc h elementů v území p řevládá p řírodní c harakter. Roky tná tvoří v krajině uc elený vý znamný seg ment vy značujíc í se vy sokou p řírodníiestetic kou hodnotou. Negativní prvk y · Zanedb anost ně který c h p rostorů,zejména v okolímlý nů · Rekreačnívy užitíně který c h p rostorů v údolnínivě b ez začleně nído krajiny · Reg ulac e vodního toku a jeho p řítoků a místy p atrná odvodně nínavazujíc íkrajiny · Nevhodně situovaná zástavb a b ez kontextu k tradičním kvalitám sídla · Zanedb aný a p oničený komp onovaný p rostor zámku v T avíkovic íc h Vy m ezení m ísta
M ap ka 42: V y mezenímísta Ú dolíRoky tné (zeleně ).
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Prostor zaříznuté ho údolí říč ky Rokytná se stráně mi a skalnatými svahy Rokytná s drobnými přítoky s břehovými porosty v přírodním kamenité m korytě vytvářející osu krajiny Zalesně né svažité partie nad údolím vytvářející vymezující lesnatý pás doprovázející údolí odlišující jeho území od okolní krjainy a jeho horizonty. Skalky a skalnaté č i balvanité partie se zelení Vzrostlá zeleň doprovázející Rokytnou v otevřených č ástech údolí Vzrostlá zeleň doprovázející zástavbu v sídlech i samotách.
Význam XXX XX
Projev + +
Cennost XX X
XXX
+
X
XX XX XX
+ + +
XX X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 306
Znak Drobné partie s kvě tnatými loukami ve stráních Kulturní louky udržované seč ením položené podé l vodního toku Dochované historické č ásti sídel v původním prostorové m uspořádání a převahou tradič ních objektů Dochované mlýny s technickými objekty Dochovaný areál zámku v Tavíkovicích Dochované drobné prostory poukazující na tě žbu železné rudy v území Drobné prostory s dochovanými prvky historické ho č leně ní krajiny Hospodářský charakter lesů v ně kterých č ástech Venkovská sídla umístě ná v okraji údolí respektující prostorovým uspořádáním relié f Nevhodně situovaná zástavba v okrajích sídel bez kontextu Halové objekty země dě lských areálů ve volné krajině Kulturní dominanty kostela v Biskupicích a kostela v Tavíkovicích Zámecký areál v Tavíkovicích se zámeckým parkem Drobné komunikace sledující osu údolí spojující prostory v údolí respektující jeho relié f Silnice procházející u Biskupic, Tavíkovic a Kašpárkova mlýna napříč údolím spojující sídla obou břehů s mosty, respektující relié f údolí Dochované objekty mlýnů a jejich okolí v celé m úseku Nevhodně umístě né rekreač ní chaty a tábořiště narušující přírodní charakter údolí Zanedbanost ně kterých prostorů v údolí Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy Nerušené průhledy na krajinné scené rie v rámci interié ru prostoru uzavřené zalesně nými partiemi
Význam X XX XX
Projev + + +
Cennost XX X X
XX X X X XX XX
+ + + + +
X XX X X X X
XX X X X X
+ + +
X X X XX X
XX
+
X
XX X
+ -
XX X
X XXX XX
+ +
X X X
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů uvnitřc elého p rostoru a zajiště níoc hrany p rostorů mlý nů p řed živelnou zástavb ou a nevhodný mip řestavb ami ü Zac hovat c elkový p řírodníc harakter údolí ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie,zamezit vý stavb ě nevhodný c h ob jektů či změ ně vy užitíúzemínarušujíc íty to sc enérie iz hlediska širšíc h p ohledový c h a funkčníc h vztahů ü Zamezit rozsáhlý m odlesně ním stránía skalnatý c h p rostorů ü Zamezit nevhodnému rozvojisídelv okrajia na dně údolíb ez kontextu a harmonie sp řírodním rámc em a b ez resp ektováníc harakteru a usp ořádánítradičnízástavb y ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině na území c elého p rostoru a v dominantníc h místec h v jeho okrajíc h ü Zac hovat c harakterkomunikac ív c elém p rostoru a zamezit vý stavb ě nový c h komunikac í, které b y mohly narušit intimitu a p řírodníc harakterp rostorů ü C hránit zeleň dop rovázejíc ívodnítok a skalnaté p artie údolíp řed devastac í ü Zajistit oc hranu všec h p rvků p řírodníp ovahy ü P odp orovat revitalizac izámec kého p rostoru komp onovaný c h p arkový c h úp rav svaznou na okolníkrajinu. 5.5.8.2 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíRouchovanky P rostor zahrnujíc í údolní nivu a část údolníc h p artií říčky Rouc hovanky s lemem lesníc h p orostů v okolí Rouc hovan sně kolika vodními mlý ny . Základním atrib utem území je Rouc hovanka sb řehový mip orosty a četný mimlý ny sty p ic ký midop rovodný miob jekty .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 307
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í P omě rně široké údolí řeky Rouc hovanky vy tvářejíc í nivu smeandrujíc ím tokem p rořezávajíc ím se rozhraním mezi T avíkovic kou a H rotovic kou p ahorkatinou. Rouc hovanka je v c elém p rostoru lemována lesními p orosty , vy jma krajinného rámc e a zastavě ného území Rouc hovan. Zalesně né p artie územínad M stě nic emiskrý vajímaleb ný tajemný p rostor b ý valého hraničního mlý nu sretenční nádrží Stinný ry b ník. U soutoku sRoky tnou jsou v lesíc h vy šší skalky a místy kamenná p ole. V odlesně ný c h p rostorec h je říčka lemována slemem b řehový c h p orostů dřevin, luk a p olí. Říčka vy tváří základní element krajiny p řírodní p ovahy . P rostor nivy je vy mezen p řevážně okraji lesníc h p orostů. Louky odlesně ný c h p rostorů jsou p řevážně kulturní, vý jimečně p řírodně b lízké na p odmáčený c h lokalitác h. Rouc hovanka v c elé délc e vy mezeného území si zac hovává p řevážně p řírodní c harakter meandrujíc ího toku v p řírodním kory tě . P odél toku jsou místy drob né skalní útvary . Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu V y mezené území v současnosti utváří dva souvisejíc í elementy , Rouc hovanka slesními p orosty a loukami a sídlo Rouc hovany sjeho krajinný m rámc em, ve kterém se v severozáp adním okraji p ři okraji lesa nac hází základy středově ké vesnic e svodní tvrzí M stě nic e. Ú zemí b y lo p ravdě p odob ně osídleno od ranného středově ku, kdy v odlesně ném území b y la zřízena osada p odkovovitého tvaru v p rostoru Rouc hovan. O dlesně né p rostory v územítvoříkrajinný rámec Rouc hovan,které v p olovině 14. století již b y ly mě stečkem. D o Rouc hovan se p řistě hovali ob čané z ob c í Skry je, Lip ň any a H eřmanic e, které b y ly zrušeny v souvislosti s vý stavb ou Jaderné elektrárny D ukovany . M ě sto se v krajině up latň uje zástavb ou g radujíc í k mě stské vě ži z p očátku 17. století v c entrální části sdominantou kostela Naneb evzetíP anny M arie a mě šťanský midomy . V ý znamnou historic kou hodnotu územítvoříkromě mě stského urb anizovaného p rostoru Rouc hovan, jež vy tváří sp ec ific ký ob raz sídla v krajině , arc heolog ic ké lokality středově ké tvrze M stě nic e p ředevším řada mlý nů, resp . jejic h lokalit, na Rouc hovanc e: H raniční mlý n (zaniklý , dnes b ý valá retenční nádrž, Roháčov mlý n, U rb ánkův mlý n, Soukup ův mlý n, T exlův (Loup alův) mlý n v b lízkosti Šemíkovic kého p otoka a dále Šab atův (P iruc htův) mlý n a doc hované p rostory hájovny a b ý valého Nového mlý na a Nového dvora (v současné dob ě značně p oničen). Kulturní ch arak teristik a územ í U sp ořádání p rostoru je dáno p ředevším osovou orientac í základníc h krajinný c h elementů. Ú dolní nivu sleduje řetě zec různě velký c h p loc h p ředevším kulturníc h luk,místy p olí. P ásy lesníc h p orostů se vy značují hosp odářský m c harakterem. P o c elé délc e údolí jsou v b lízkostivodního toku nep ravidelně rozmístě ny stavb y mlý nů (mnohdy zanedb ané) a souvisejíc íc h ob jektů. V e střední částivy mezeného p rostoru se up latň uje vliv zástavb y Rouc hovan, která v okrajíc h sídla sestup uje do údolí. M ísty se up latň uje skládka na návrší za Rouc hovanami. Zajímavý m p rostorem je trojmezí k.ú. Rouc hovany , Šemíkovic e a Rešic e (a zároveň hranic e b ý valý c h okresů T řeb íč a Znojmo, hranic e V y sočiny a Jihomoravského kraje). T rojmezí je vy značeno žulový m trojhranem s vy tesaný mi p ísmeny R-R-S na odp ovídajíc íc h stranác h. V okolíRouc hovan je ně kolik mostků a most p řesříčku. Vztah y a m ěřítk o P odob ně jako u jiný c h údolí je orientac e všec h elementů krajiny p odřízena základní krajinné ose tvořené vodním tokem. Rouc hovanka zde vy tváří c harakteristic kou, avšak p omě rně úzkou, údolní nivu mírně zaříznutého údolí p roc házejíc ího nep říliš členitý m p ahorkatinný m reliéfem. U sp ořádání
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 308
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
elementů krajiny ,jejic h konfig urac e p osky tuje v p rostoru dílčí p růhledy na krajinné sc enérie území a p růhledy do okolní krajiny . O sa údolí funkčně i p rostorově p rop ojuje všec hny části území a udává jejíc h ry tmus iorientac i. T aktéž p růhledy v interiéru vy mezeného p rostoru jsou orientovány vždy ve smě ru osy a to p ředevším díky zalesně ný m stráním,za které nenímožno ze dna údolní nivy mnohdy dohlédnout. Z vy vý šený c h p rostorů je dob ře p atrná vý razně se up latň ujíc í dominanta nedaleké JE D ukovany uzavírajíc í krajinnou sc enérii v tomto smě ru p ohledu. C elý p rostor utváří malé až drob né mě řítko. Rouc hovanka díky zeleni místy vy tváří četná maleb ná zákoutí. H orizonty jsou p řevážně jednoduc hé dob ře čitelné a často zalesně né, z ně který c h míst jsou v p růhledec h p atrné horizonty druhého p lánu utvářené odlesně ný mi návršími navazujíc í země dě lské krajiny neb o zástavb ou Rouc hovan. D íky p řevaze p řírodníc h elementů v územíp řevládá p řírodníc harakter. Negativní prvk y · Zanedb anost ně který c h p rostorů,zejména v okolímlý nů a Nového dvora · Reg ulac e vodního toku a jeho p řítoků a místy p atrná odvodně níkrajiny · D ominanta JE D ukovany · Nevhodně situovaná zástavb a zasahujíc í do údolí Rouc hovan neresp ektujíc íosovou orientac i v údolía jeho p řírodníc harakter · Nevhodně se up latň ujíc ískládka Vy m ezení m ísta
M ap ka 43: V y mezenimista krajinneho razu U doliRouc hovanky (zeleně ).
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 309
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Prostor údolní nivy Rouchovanky u Rouchovan Ř íč ka Rouchovanka s břehovými porosty v přírodě blízké m korytě vytvářející osu krajiny Zalesně né svažité partie nad údolím s pásy zapojených porostů vymezující prostor nivy Vzrostlá zeleň doprovázející říč ku Rouchovanku a její drobné přítoky v údolí a dochované stavební objekty vodních mlýnů Dochované fragmenty přírodě blízkých podmáč ených luk Kulturní louky udržované seč ením položené podé l vodního toku Ovocné dřeviny v okolí usedlostí Historicky dochovaná struktura krajiny údolí s loukami a mlýny v nivě Dochované mlýny s tradič ním stavebními a doprovodnými objekty Prostor bývalé tvrze se vsí Mstě nice Zanedbané prostory, zejmé na v okolí ně kterých opuště ných mlýnů Drobná komunikace přecházející údolí spojující Rouchovany se sídly na opač né m břehu v nepřimě řené m mě řítku a technicistním provedení Mostky přes vodní tok Brody přes vodní tok Halové objekty ve volné krajině bez kontextu narušující mě řítko místa Polní komunikace propojující udržované louky Převládající přírodní charakter krajiny údolí akcentující vizuální uplatně ní v okolní země dě lské krajině Charakteristické uspořádání elementů krajiny podé l údolní osy Nerušené průhledy na krajinné scené rie v rámci interié ru prostoru Dominanta mě stské vě že uplatňující se z ně kolika průhledů
Význam XXX XXX
Projev + +
Cennost XX X
XX
+
X
XX
+
X
X XX X XX XX X X X
+ + + + + + -
XX X X X XX XX X X
X X X X XXX
+ + + +
X X X X XX
XXX XX X
+ + +
X X XX
Och ranné po d m ínk y ü Zamezenívý stavb y nový c h ob jektů uvnitřúdolnínivy ,zejména zamezenínové vý stavb ě rekreačníc h ob jektů a rekreačníc h areálů v c elém p rostoru ü Zac hovat p řírodníc harakter údolníc h p artiía p osilovat jejvý sadb ou zeleně a revitalizac í krajiny ivodního toku ü Zac hovat p růhledy na nerušené krajinné sc enérie,omezit nevhodně se up latň ujíc íokraje mě stské zástavb y ü V y tvořit p ohledové b ariéry sdominantou JE D ukovany ü Zac hovat c harakterp rostorů mlý nů a p odp orovat revitalizac itě c hto p rostorů vhodný m zp ůsob em ü Zamezit staveb nímu rozvojiumisťováním dalšíc h nevhodný c h novostaveb v okolímlý nů ü Zamezit vý stavb ě nevhodný c h dominant a tec hnic istníc h staveb ve volné krajině na území c elého p rostoru a v dominantníc h místec h v jeho okrajíc h ü Zamezit tec hnic ký m úp ravám vodního toku a odvodň ováníkrajiny ü Zac hovat c harakterdrob ný c h komunikac ív c elém p rostoru a zamezit vý stavb ě komunikac í neresp ektujíc íc h osu údolía jeho p řírodníc harakter ü C hránit zeleň ve volné krajině a zejména b řehové p orosty lemujíc ířeku Jihlavu p řed smý c ením a zajistit jejíob novu ü Zac hovat a c hránit p rostor b ý valé tvrze lokality M stě nic e a zajistit jeho vhodné začleně nído krajiny ü Zajistit oc hranu všec h p rvků p řírodníp ovahy
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 310
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
5.5.8.3 Místo krajinné ho rá zu ÚdolíJihlavy - Dalešická ú dolníná drž H lub oc e zaříznuté údolí meandrujíc í řeky Jihlavy se skalnatý mi b řehy lemované listnatý mi lesními p orosty , sčetný mizříc eninamihradů a tvrzí nad řekou, zap lavené údolní nádrží. Atrib utem území je kaň onovitý p rostor hlub okého zatop eného údolířeky Jihlavy . Ch arak teristik a příro d níh o pro střed í H lub oc e zaříznuté údolí řeky Jihlavy p roc házejíc í komp likovaný m p rostorem na rozhraní Námě šťské sníženiny , T řeb íčské kotliny a na ní navazujíc ího M y slib ořic kého hřb etu a H rotovic ké p ahorkatiny . K rajina vy mezeného p rostoru je utvářena zaříznutý m údolím řeky Jihlavy , které zde má kaň onovitý c harakter. Stráně údolíjsou b uď skalnaté smalý m p odílem zeleně ,neb o p orostlé smíšený milesními. Skalnatá úb očí jsou p orostlá p ředevším b orovic í, dno údolí u b řehů p řehradního jezera p řevažují listnaté dřeviny . T ato skladb a p orostů tvoří p estrý krajinný ob raz ve všec h ročníc h ob dob íc h. D ominantními složkami krajiny jsou tedy reliéf údolí umoc ně ný četný mi skalnatý mi srázy , lesní p orosty zahrnujíc ísvažité p olohy a okraje údolí,vodníhladina údolnínádrže. Ú zemíje místy vy p lně no skalními útvary vy stup ujíc ími z vody . P od V ladislaví v okrajizátop y , kde je p atrný p ůvodní c harakter řeky jsou místy doc hované louky a b řehové p orosty . Ú zemímísty dop lň ujísutě a skalky se sp ec ific kou veg etac í. Ch arak teristik a h isto rick éh o k o ntextu Ú zemí b y lo p ůvodně maleb ný m skalnatý m kaň onem řeky Jihlavy , který je v p rostoru vy sočiny p omě rně ojedině lý . Na jeho dně b y lo p oloženo p o c elé délc e ně kolik mlý nů (dle map y II. vojenského map ování 7 mlý nů). P ouze p od Č ímě ří se doc hovaly lokality Č ermákova mlý na a Jiráskova mlý na, avšak tradiční ob jekty jsou již p oničené. K tě mto mlý nů vedly z okolníc h vsí komunikac e, které dnes končí na b řehu vodní nádrže a jsou z částineudržované. P od V ladislaví jsou dop osud u řeky ob jekty samoty P rac hovna, ke který m je vedena asfaltová komunikac e z V ladislavi. Na ně kolika místec h b y ly dominantníp artie nad údolím osazeny ve 14. stoletíhrady (K ozlov,H oloub ek,K okštejn),z nic hž zb y ly p ouze zříc eniny sdoc hovaný mi destruovaný mi ob jekty a úp ravami terénu. T aktéž dop adla tvrz Č alonic e. C elé území b y lo v roc e 1976 zatop eno D alešic kou údolní nádrží, která zde znamenala zásadnízmě nu nejen mě řítka krajiny ,ale ivztahů v krajině . Kulturní ch arak teristik a územ í Ú zemí dominuje v roc e 1976 dostavě ná D alešic ká údolní nádrž na řec e Jihlavě p řehrazené 100 m vy sokou sy p anou hrází meziK ramolínem a D alešic emi, 480 ha, 127,3 mil. m3 vody , hlub oká 85,5m. D no údolí tak dnes tvoří p řehradní jezero vy užívané částečně k rekreac i (vodní sp orty , p lavb a). V y mezený p rostor v současné dob ě není trvale osídlen, drob né osídlení v p odob ě samot b y lo zap laveno p řinap ouště ní údolní nádrže. P ouze p od Č ímě ří se doc hovaly lokality Č ermákova mlý na a Jiráskova mlý na, které mají sp íše rekreační c harakter. V území je c elá řada drob ný c h lesníc h c est, z nic hž ně které stále vedou k lokalitám p ůvodníc h samot mlý nů na dně údolí. P od V ladislaví se nac hází samota P rac hovna sně kolika staveb ními ob jekty . Ú dolí dominuje vy soké čelo p řehradní hráze, která jej zároveň p řemosťuje. Ú dolí je však ještě p řemostě no Strop ě šínský m mostem sp ojujíc ím sídla Strop ě šín a H artvíkovic e. Ú zemí se dnes vy značuje p ředevším hosp odářskou a rekreačnífunkc í. D oc hované zříc eniny hradů itvrz Č alonic e jsou c ílem turistic ký c h trasa c y klostezek, které jsou místy vedeny p odél údolí v lesíc h. V lesníc h p orostec h jsou místy situovány c hatové kolonie, zejména u K ozlan a K ně šína a u hráze p od K ramolínem, p od H artvíkovic emi se nac hází na b řehu údolní nádrže rozlehlý kemp W ilsonka. Na b řezíc h často kotví drob né p ramic e a p o p řehradě se p lavívý letníloď ,p ro kterou jsou zde na ně kolika místec h zb udovány p řístavy .
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 311
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Negativní prvk y - P rostorp řehradníhráze se souvisejíc ímiob jekty - P řehradníjezero mě níc íc harakter,vztahy imě řítko krajiny údolí - T áb ořiště a rekreačníc haty b ez začleně nído krajiny v okolí - E lektric ké vedení110 kV nad údolím Vztah y a m ěřítk o C elé území b y lo v roc e 1976 zatop eno D alešic kou údolní nádrží,která zde znamenala zásadní změ nu nejen mě řítka krajiny , ale i vztahů v krajině . P ůvodní malé až drob né mě řítko údolníc h p rostorů nahradilo mě řítko střední díky rozlehlosti vodní hladiny údolní nádrže, která činí b ody v území p oc itově dostup ný misp íše na kole a autem. O sová orientac e je vý razně zesílena kromě reliéfu ivodní hladinou p řehradního jezera. Jeho hladina však na p rvní p ohled umoc ň uje p ohledové up latně ní zalesně ný c h strání a zejména skalnatý c h p artií. Jihlava zde však ztrác í svou p ůvodní tvářa v p rostoru není anijako řeka vnímána. V y hlídky v území, který c h není mnoho (zejména mosty , vy hlídky v okolí Jiráskova mlý na, skalky u K oně šína, zátoka u kemp u W ilsonka, hráz aj.) p osky tují maleb né ob razy p řip omínajíc í jezerní krajinu, čiméně časté p růhledy do navazujíc í krajiny . V elmimaleb ný je p růhled od Bařiny na ob raz sídla H artvíkovic e p řesp rostor údolí,kde je p atrný skalnatý ostrov p orostlý zelení a nad údolím se vy p íná zástavb a sídla g radujíc ík dominantě vě že kostela sv.Jiljí. Nneí zanedb atelné, že údolní nádrž je nejhlub ší vodní nádrží (84 m) a má nejvy šší hráz (100 m) na území čR. Z širšího okolí se hlukově up latň uje nedaleké vojenské letiště . U Č ímě ře je p řes p řehradu p rotaženo elektric ké vedení 110 a 22 kV . V c elém území se up latň uje vý razný kontrast tec hnic kého řešení stavb y údolní nádrže se změ ně ný m p řírodním c harakterem území vy tvářený m vodní hladinou p řehradního jezera, které na p rvní p ohled dává dojem maleb né krajiny sjezerem ob klop ený m skalnatý misvahy . Jezero může b ý t c háp áno též jako široká řeka.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 312
Vy m ezení m ísta
M ap ka 44: V y mezenímísta krajinného rázu Ú dolíJihlavy - D alešic ká údolnínádrž
Id entif ik ace znak ů příro d ní,k ulturní a h isto rick é po vah y (Kulturní a h isto rick á ch arak teristik a) Znak Hluboce zaříznuté údolí Jihlavy místy kaňonovité ho charakteru se skalními stě nami, sutě mi Ř eka Jihlava vytvářející kamenité koryto, velké meandry ve skalním teré nu Zalesně né stráně údolí smíšenými lesními porosty Zeleň doprovázející skalní partie a kamenité sutě Vodní hladina přehradního jezera vytvářející dojem přírodního jezera nebo široké řeky v krajině Lokality se sutě mi se specifickými druhy rostlin a živoč ichů Drobné dochované louky pod Vladislaví Zříceniny hradů a tvrze Dochované partie řeky v okraji území s lokalitami mlýnů Historické cesty vedoucí k mlýnům a partiím na dně údolí Ú dolní nádrž s objekty přehrady – hráz, budovy v jejím okolí Zatopené malebné partie údolí Jihlavy s mlýny, ztráta genia loci Sinice mě nící barvu charakter vodní plochy v letním aspektu Rekreač ní zástavba narušující přírodní charakter území Přístavy a lodní doprava nesoucí exotický charakter velké ho vodního toku nebo jezera Elektrické vedení 110 kV nad údolím Výrazný kontrast přírodního charakteru a technických prvků Narušené tradič ní harmonické vztahy v území (cesty vedoucí do údolní nádrže spojovaly dno údolí, mlýny a samoty se sídli na okraji údolí) Malebné průhledy na krajinné scené rie uvnitř údolí a jeho okolí Výrazně se uplatňující krajinná osa sledující údolí Změ na tradič ního harmonické ho mě řítka údolní nádrží
Význam XXX
Projev +
Cennost XXX
XX
+
XX
XX XX XX
+ + +
X X X
X X X X XX XX XX XX XX XX
+ + + + + -/+ +
XX X XX X X X X X X X
X XX XX
-
X X X
XX XXX XX
+ + -
X X X
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 313
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Och ranné po d m ínk y ü Zac hovat p řírodníc harakter údolí,zamezenívý stavb y nový c h ob jektů snižujíc ím p řírodní c harakterúzemí ü Zajiště níoc hrany historic ký c h artefaktů zříc enin hradů a tvrzí ü Zac hovat c harakterlesníc h p orostů,zamezit odlesň ovánísvažitý c h p artiíuvnitřúdolí ü Zac hovat zeleň dop rovázejíc ískalníp artie a kamenité sutě ü Zamezit nevhodnému vy užitívodníhladiny ,které b y mohlo narušovat maleb ný a klidný c harakterúzemísp řevahou p řírodníc h a p řírodě b lízký c h seg mentů ü Zac hovat lokality se sutě mise sp ec ific ký midruhy rostlin a živočic hů ü Zac hovat doc hované louky a p rostory mlý nů ü Zac hovat zříc eniny hradů a tvrze b ez staveb níc h změ n v jejic h areálu iokolí ü Zac hovat c harakterlesníc h c est v okolíúdolnínádrže,zamezit vý stavb ě nový c h silnic narušujíc íc h p řírodníc harakter území ü Zajistit konc ep čníreg ulac irekreačního vy užitíúzemí,c itlivě začlenit rekreačníaktivity do území ü Zamezit vý stavb ě sektů p rotínajíc íc h údolníosu a narušujíc íc h osově orientovanou skladb u elementů krajiny ü Zac hovat nerušené maleb né p růhledy na krajinné sc enérie uvnitřúdolía jeho okolí
5.5.9 Př ítomnost odlišujících se typických prostorů na ú rovni míst krajinného rázu Jako místa krajinného rázu lze vy mezovat p rostory sdrob ný mi ry b níky a ostatní p rostory v okolí p anský c h sídel.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 314
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
6 Využití v ú zemním plánování, aktualizace podkladů , ochranné podmínky, limity V y mezení území, kde je stanovena zákonná oc hrana, nemůže dát dostatečný vy p ovídajíc í ob raz o estetic ké a p řírodní hodnotě krajinného rázu území a tím ani uc elený limit oc hrany ob ou tě c hto hodnot. U stanovení §12 zákona ale vy p ovídá o existenc i zvý šené p řírodní neb o estetic ké hodnoty díky p otvrzenívy soké c ennostiznaků,které územívy tváří,a to z p ohledu: · · · · ·
oc hrany b iotop ů,rostlin a živočic hů oc hrany evidentníc h vy soký c h estetic ký c h a p řírodníc h hodnot krajinného rázu dle §12 (p řírodníp arky ) neb o § 25(C H K O ) p amátkové oc hrany oc hrany lesního p ůdního fondu a jiný c h ty p ů oc hrany .
O c hrana krajinného rázu území b y b y la nedostatečná p ři ap likac i územníc h limitů stanovený c h ustanoveními p říslušný c h zákonů. V y c házíme-li z ustanovení §12 zákona, p ak nezb ý vá než rozšířit zákony stanovené územní limity o limity vy c házejíc í z c itlivostiúzemí na p otenc iální zámě r vý stavb y daného ty p u kulturního p rvku (nap ř. vertikálníc h vý škový c h staveb nad 40 m a vě trný c h elektráren, log istic ký c h c enterap od.). K tomu b y ly p rovedeny důležité analý zy v rozsahu: · ·
c elop lošného g eneralizovaného map ováníc harakteru území, lokálního terénního zjiště níc enný c h částíve vztahu k oc hraně p ozitivníc h c enný c h znaků jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu.
Z p ohledu oc hrany krajinného rázu jde o jednotný p ostup vy hodnoc ení estetic ké a p řírodní hodnoty krajinného rázu c elého řešeného území, vy mezení c enný c h p rostorů s p řevahou p ozitivníc h hodnot krajinného rázu, identifikac i základníc h znaků a hodnot jednotlivý c h vy mezený c h p rostorů a stanovení jejic h oc hrany z p ohledu možného up latně ní vý škový c h vertikálníc h staveb tec hnic istní p ovahy . P ostup vy c hází ze skutečnosti, že estetic kou hodnotu krajiny vy tváří p ředevším „p řírodní“ c harakter krajiny (p řevaha znaků p řírodní p ovahy v krajině ), dále soulad znaků p řírodní p ovahy se znaky kulturními a estetic ky hodnotné sc enérie neb o krajinné komp ozic e (Bukáček 1999, V orel 2006). Neodmy slitelně k estetic ké hodnotě p atří i znaky identifikujíc í historic ký kontext struktury , vy užití, osídlenía vzhledu krajiny . Základní vy hodnoc ení území z p ohledu zákonně stanovený c h územníc h limitů b y lo rozšířeno o další důležité územní limity vy p lý vajíc í z vy mezení p rostorů míst krajinného rázu, ve který c h p řevažují znaky vy tvářejíc í důležitý soulad v krajině , tím ijejí estetic kou a p řírodní hodnotu, vztahů v krajině a mě řítka. V y mezení tě c hto p rostorů vy c hází z terénního p růzkumu. V ý sledkem jednotlivý c h kroků je vy mezení ·
míst krajinného rázu a sp ec ific ký c h krajinný c h c elků jako krajinářsky exp onovaný c h p rostorů,
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 315
·
· · · · ·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
p rostorů sídelsestetic ky a kulturně hodnotnou zástavb ou sčetný midoc hovaný mip rvky lidové arc hitektury neb o arc hitektonic ky kvalitnímiob jekty v doc hované urb anistic ké struktuře, krajinný c h p ředě lů, up latně nívy b raný c h kulturníc h dominant v krajině , existenc e a up latně níoskrajiny , c itlivý c h p rostorů sp růhledy neb o jinou vazb ou na p amátkové zó ny , c enný c h doc hovaný c h siluet sídela jejic h c itlivý c h p rostorů sp růhledy
a jejic h oc hranu stanovenou limity . Následujíc í limity jsou návrhem oc hrany daného ty p u p rostoru vy c házejíc íz důvodu jeho vy mezení.
6.1 Ochrana ú zemí př írodních parků P odob ně jako u územíC H K O jsou p řírodníp arky p ovažovány za krajinářsky exp onovaná území,která je nutné z p ohledu jejic h územníc h vztahů oc hránit p řed p říp ady ,kdy může dojít k p otenc iálnímu zásahu krajinné sc ény v rámc ip řírodního p arku zejména z p ohledu: V ně území: ·
p ředstavuje ty p ic ké p růhledy na krajinnou sc enériikrajiny p arku,zejména up latně nína vy mezujíc ím horizontu
U vnitřúzemí: · · ·
zasaženívy mezujíc íc h horizontů uvnitřkrajinné sc ény p arku, p otlačeníp řírodního c harakteru krajiny (kdy p řevládá p řírodnísložka) zasaženísiluet sídelneb o ty p ic ký c h dominant uvnitřp arku
O c hranné p odmínky : · · · · · · · · ·
Neumisťovat vě trné elektrárny tak,ab y se up latnily uvnitřkrajiny p řírodního p arku v zó ně silné viditelnostia v p řírodníc h p artiíc h iv zó ně zřetelné viditelnosti Nestavě t vě trné elektrárny na územíp arku Neumisťovat vertikálnívertikálnívý škové stavb y tec hnic istníp ovahy na návršítak,ab y došlo k zab ráně níty p ic ký c h p růhledů z krajiny p arku na okolnísc enérie U vnitřp arku neumisťovat vertikálnívý škové stavb y tec hnic istníp ovahy do p rostorů vy vý šený c h míst,kde může dojít k dominantnímu up latně nístavb y Neumisťovat stavb y tak,ab y narušily ty p ic kou siluetu p arku (p okud se siluetou vy značuje) Neoznačovat stavb y svě telný m vý stražný m značením (b ílé b likajíc ísvě tlo) tak,ab y došlo k up latně nísvě tla v p rostoru p arku Stožáry el. vedeníV V N vést mimo územíp arku Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istníp ovahy v p rostoru up latň ujíc íc h se p řírodníc h a kulturníc h dominant Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istníp ovahy ,které p orušují mě řítko krajiny p arku.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 316
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
6.2 Navržené př írodní parky Jedná se o území svy soký mi estetic ký mi a p řírodními hodnotami krajinného rázu, která nejsou dop osud zahájena zákonný m institutem. O c hranné p odmínky : ·
P ohlížet na územíjako na územívy hlášeného p řírodního p arku,existuje-lidohoda o jeho jednoznačném vy hlášeníneb o je tato úvaha b lízká realizac i–p latíp ak limity oc hrany vztažené k územíp řírodního p arku
6.3 Krajinář sky exponované prostory vymezené jako místa krajinného rázu K omp aktní p rostory s vy soký m p odílem p ozitivně vnímaný c h znaků jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu rep rezentujíc íurčité sp ec ific ké krajinné sc enérie řešeného územíb y ly vy mezeny jako území s vy sokou p řírodní a estetic kou hodnotou – krajinářsky exp onované p rostory . T y to p rostory b y ly c harakterizovány z p ohledu p řítomnosti p ozitivníc h hodnot krajinného rázu a p rovedena identifikac e znaků a hodnot jednotlivý c h c harakteristik krajinného rázu ve smy slu §12 a c itovaný c h metodik. T ato území p ředstavují p rostory , které se vy značují vý razně p řevažujíc í p řítomností p ozitivníc h hodnot krajinného rázu utvářený c h up latně ním znaků p řírodní a kulturní p ovahy a jejic h vzájemný c h souladem vy tvářejíc ím harmonic ké mě řítko krajiny a vztahy v krajině . T y to p rostory p ředstavují sp ec ific ké estetic ky neb o p řírodně hodnotné sc enérie a jako takové jsou c itlivé na umisťování vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy . P ři umísťování tě c hto staveb je nutné se řídit oc hranný milimity ,ab y nemohlo dojít ke kontaminac ikrajinné sc ény c izorodý mikulturnímip rvky . O c hranné p odmínky : · ·
·
· · · · · ·
Nestavě t vě trné elektrárny ve vy mezeném p rostoru Neumisťovat vertikální vý škové stavb y tec hnic istní p ovahy tak, ab y se mohly up latnit v zastavě ný c h p rostorec h sídel a ty p ic ký c h p růhledec h do krajinářsky hodnotný c h částí jejic h krajinného rámc e U vnitř p rostoru neumisťovat vertikální vý škové stavb y tec hnic istní p ovahy do p rostorů p řírodníc h dominant,p okud nejsou řešeny jako arc hitektonic ké dílo,mě řítkem,ob jemem a dominantním up latně ním odp ovídajíc ím ty p u krajiny Neumisťovat stavb y tak,ab y narušily ty p ic ké p ohledové p artie p rostoru (g radac e sc ény k dominantě ,up latně nístruktury krajiny smezemia zeleníaj.) Neoznačovat stavb y svě telný m vý stražný m značením (b ílé b likajíc ísvě tlo) tak,ab y došlo k up latně nísvě tla v p rostoru Stožáry el. vedeníV V N vést mimo tato území Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy v p rostoru up latň ujíc íc h se p řírodníc h a kulturníc h dominant Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy , které p orušují mě řítko krajiny Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istnív místec h up latně níty p ic ký c h znaků daného p rostoru,p okud nejsou ty to znaky tec hnic istníp ovahy
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 317
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
6.4 Ochrana prostorů venkovských sídel s př evahou dochovaných cenných pozitivních prvků V y mezené p rostory ně který c h sídel p ředstavují zastavě né území s estetic ky a kulturně hodnotnou zástavb ou,četný midoc hovaný mip rvky lidové arc hitektury neb o arc hitektonic ky kvalitnímiob jekty v doc hované urb anistic ké struktuře sídla. Č asto jde o p rostory s vy soc e c ennou zástavb ou v doc hovaném historic kém kontextu od vzniku sídla p o současnost b ez vlivu neg ativníc h p rojevů ně který c h ep oc h minulého století. Sídla se vy značují často doc hovaný mi drob ný mi p rvky krajinné sc ény , jako jsou nap ř. volné veřejné p rostory , vy soký p odíl zeleně odp ovídajíc í ob dob í vý sadb y vzrostlé zeleně (tzv. T ereziánský p atent),kamenné p loty ,síť komunikac íje vedena v historic ké stop ě , často sdominantou venkovského kostela (p řevážně sb aroknívě ží) aj. T y to p rostory je nutné uc hránit p řed silný m up latně ním vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy a jejic h umisťování b y mě lo b ý t p rovádě no sohledem na zac hování ty p ic ký c h p růhledů do krajinného rámc e sídla a ob razů v rámc isídla a zejména na zac hováníob razu sídla v krajině . O c hranné p odmínky : · · · ·
·
Nestavě t vě trné elektrárny tak, ab y došlo k jejic h up latně ní v ob razu sídla a vnitřním p rostoru sídla čijeho části Neumisťovat vertikálnívý škové stavb y tec hnic istníp ovahy tak,ab y se mohly up latnit jako dominanty sídla neb o ně které jeho části Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy v zastavě ný c h p rostorec h sídla a ty p ic ký c h p růhledec h do okolníkrajinné sc ény (krajinného rámc e sídla) Neumisťovat vertikální vý škové stavb y tec hnic istní p ovahy tak, ab y narušily ty p ic ké p ohledové p artie p rostoru sídla (g radac e zástavb y , vý hled na dominantní stavb u či p rostor ap od.) Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istníp ovahy up latň ujíc íc h se sp olu skostelnívě žíjako dominanty
6.5 Ochrana siluet mě st a obcí (obrazu sídla) Ně která sídla se vy značují ty p ic kou siluetou (ob razem sídla) v krajině s p řevahou p ozitivníc h p rvků, jejíž up latně ní je neodmy slitelnou součástí krajinné sc ény . T erénním p růzkumem b y ly „odhaleny “ ty p ic ké siluety ně který c h sídel up latň ujíc í se p ozitivně v okolní krajině (krajinném rámc i sídla). T y to siluety p ředstavujíob razy sídel, které jsou mnohdy p říčinou vzniku log a sídla neb o ty p ic kého ob razu na p rop ag ačníc h materiálec h (Brtnic e, T řešť, P olná aj.). Siluety ně který c h sídel p atřily vždy k neodmy slitelný m artefaktům krajiny . Č asto majítrojúhelníkový tvar,kdy zástavb a g raduje ke kostelní vě ži,radnic ineb o zámku na návrší. P rostory ,kde se up latň uje silueta sídla sp řevahou p ozitivníc h p rvků sty p ic ký miznaky ,jsou uvedeny v seznamu k p říslušné ob lasti. O c hranné p odmínky : ·
Nestavě t vě trné elektrárny tak, ab y došlo k jejic h up latně ní v ob razu sídla jako dalšího p rvku jeho siluety
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 318
·
·
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Neumisťovat vertikální vý škové stavb y tec hnic istní p ovahy a ob jemově a mě řítkem odlišujíc í se stavb y halový c h ob jektů do p rostoru, kde se vizuálně up latň uje silueta sídla tak,ab y došlo k zamezeníneb o sníženíkvality vý hledu na tento ob raz. Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy v p rostorec h ovlivň ujíc íc h ob raz sídla na jeho p ozadí či rámování (okolní krajinný rámec ) tak, ab y vznikla nová dominanta krajiny „soup eříc í“ se siluetou sídla a jejímity p ic ký miznaky
6.6 Ochrana př írodních dominant a vyvýšenin P řírodní dominanty ovlivň ují často velká území díky svému p řevažujíc ímu up latně ní op rotiostatním p rvkům krajinné sc ény , často uzavírají p ohledový p rostor neb o jsou vý razný mi orientačními b ody . P řírodní hodnota je dána p ředevším modelac í terénu, g eolog ic kou skladb ou, p říp adně zalesně ním. V rc holová část vy niká vý razný m zakončením b ez kulturníc h p rvků, často je však kulturními p rvky dop lně na. O c hrana sp očívá v oc hraně p rostoru,kde se dominanta up latň uje p řed narušením ty p ic ký c h p ohledů na dominantu,v oc hraně p rostoru vrc holové částip řed narušením nevhodný m kulturním p rvkem. O c hranné p odmínky : ·
·
Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb , které vý razně p otlačují up latně ní p řírodní dominanty neb o vy tváří mimostředný efekt díky umístě ní ve svahu dominanty s p řesahem vrc holového b odu. Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb v ty p ic ký c h p růhledec h na krajinnou sc énu sup latň ujíc íse p řírodnídominantou.
6.7 Ochrana památkových zón a rezervací V y mezené p amátkové zó ny vy p ovídají o existenc izvý šené estetic ké hodnoty dané znaky historic ké a kulturní c harakteristiky krajinného rázu s vy sokou c enností. Jsou p otvrzením existenc e vý znamného soub oru znaků historic ké p ovahy . V elká část p amátkový c h zó n je c hráně na oc hranný mi p ásmy , kde jsou často stanoveny limity vý stavb y . O c hrana klade důraz na vy hodnoc ení možného ovlivně ní p amátkové zó ny : · ·
uvnitřp rostoru zó ny a jejího oc hranného p ásma, v ob razu zó ny v krajinném rámc i.
O c hranné p odmínky : · · · ·
Nestavě t vě trné elektrárny a jiné c izorodé ob jemově vy my kajíc íse stavb y tak,ab y došlo k jejic h up latně nív ob razu up latň ujíc íse p amátkové zó ny v krajinné sc éně Neumisťovat vertikální vý škové stavb y tec hnic istní p ovahy tak, ab y vznikla dominanta krajinného rámc e p amátkové zó ny čirezervac e Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy up latň ujíc íc h se v p rostoru p amátkové zó ny čirezervac e a jejího oc hranného p ásma Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy up latň ujíc íc h se v ty p ic ký c h p růhledec h z p rostoru p amátkové zó ny čirezervac e a jejího oc hranného p ásma
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 319
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
6.8 Ochrana kulturních dominant K ulturní dominanta krajiny je krajinný p rvek či složka v krajině , jehož vý znam je nesp orný z historic kého hlediska, arc hitektury či jiného ob oru lidské činnosti, který ve svém p rojevu ovlivň uje souhrn c harakteristik daného místa čiob lasti(V orelet al. 2004). Zákon p římo stanovil v §12 oc hranu kulturníc h dominant a lze p ředp okládat ve sp ojení s p rob lematikou oc hrany krajinného rázu, že jsou tím my šleny dominanty p ozitivně se up latň ujíc í. O c hrana kulturníc h dominant vy c házíz metodiky p reventivního hodnoc eníkrajinného rázu (Bukáček, M atě jka 1998). O c hranné p odmínky : · ·
· · ·
·
V ertikální vý šková stavb a tec hnic istní p ovahy neruší p rostorové vztahy v krajině a resp ektuje c harakterúzemí V ertikálnívý šková stavb a tec hnic istníp ovahy ,p okud se up latň uje jako dominanta krajiny , b y nemě la stírat neb o silně narušit stávajíc í p ozitivní kulturní dominantu neb o dominantnísoub or V ertikální vý šková stavb a tec hnic istní p ovahy jako nová dominanta neruší ani nestírá dominantu p řírodní(nap ř. stožár na skále) V ertikální vý šková stavb a tec hnic istní p ovahy nevnáší c izorodé tvary , zvuky a p ac hy do krajiny neb o je umístě na tak,ab y b y ly ty to vlastnostieliminovány v dostatečné míře V ertikální vý šková stavb a tec hnic istní p ovahy b y se nemě la up latň ovat v p rostoru ovlivně ném kulturní dominantou jako p řevažujíc í dominanta, ale p ouze jako p odřízený p rvek krajinné sc ény (oc hrana tzv. třetíc h b odů) K e střetu dominant čiup latně nív krajinné sc éně se p řihlížívždy z p ohledu up řednostně ní duc hovní, kulturně -historic ké neb o sp olečenské kulturní funkc e p řed vy jádřením komerčního zájmu jednotlivc e čifirmy .
6.9 Ochrana typických os krajiny K rajinné osy jsou p omy slné vektory ,které jsou nositelem usp ořádáníznaků ve smě ru tohoto vektoru. K rajinné osy určují smě r usp ořádání p rvků a složek krajiny . U p latň ují se jako dominujíc í p rvek up latň ujíc íse v ně jakém smě ru (vý razná komunikac e,řeka,údolí) neb o p omy slná osa vy tvářená p rvky krajinné sc ény (dominanty p oložené v jediném smě ru – nap ř. ob c hodní stezky ). O sa určuje p rostorové vztahy v krajině i vnímání jejího mě řítka. O su, která je nositelem sp oluurčujíc ího neb o zásadního znaku krajinné sc ény je nutné c hránit. P říkladem takové osy může b ý t zaříznuté údolířeky v okolníkrajině ,osa vy tvořená usp ořádáním sídel nap ř. T řeb íč - V ladislav, neb o osa utvářená kostelními vě žemi a sídly usp ořádaný c h ve smě ru staré ob c hodní stezky ap od. O su můžeme z hlediska jejího vzniku a p ůsob ení p osuzovat jako p řirozenou (údolí) neb o umě lou (komunikac e). Nemalé množství sídel řešeného území je nap říklad p oloženo p odélúdolníosy vy tvořené ně jakou vodotečí. V hodnoc ení krajinného rázu se krajinné osy p rojevují vždy v závislosti na velikosti hodnoc eného území. V detailním hodnoc ení místa může b ý t osou nap ř. c esta vedouc í ke kostelu neb o silnic e p rotínajíc í ob ec , p op ř. tok řeky . V hodnoc ení ob lasti je osou nap říklad táhlé údolí (nap ř. orientac e krajiny v okolí Jihlavy či O slavy ), silnic e I. tř. železnic e ap od. K rajinné osy se nemusí v krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 320
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
hodnoc eného území p rojevovat nijak vý razně . O c hraně p odléhají p ředevším osy vý razné utvářené p ozitivnímip rvky . O c hranné p odmínky : · ·
V ertikálnívý šková stavb a tec hnic istníp ovahy b y se nemě la up latň ovat v p rostoru ty p ic ké osy utvářené jiný midominantami Zamezit vý stavb ě vertikálníc h vý škový c h staveb tec hnic istní p ovahy up latň ujíc íc h se na konc íc h krajinné osy (v sídlec h ive volné krajině ),kdy je p ředp oklad vzniku dominanty
6.10 Obecné ochranné podmínky ř ešeného ú zemí z pohledu umisťování vertikál technicistního charakteru O b ec né oc hranné p odmínky vy jadřují limity vztažené na úroveň ob lastí krajinného rázu, konvizuální p rostor a c elého území. Jejic h účelem je zajistit základní oc hranu p ozitivníc h znaků a hodnot krajinného rázu ve vztahu ke krajině řešeného územíve smy slu §12 zákona č. 114/92 Sb . K aždá vertikálnívý šková stavb a tec hnic istního c harakteru b y mě la dodržet následujíc ílimity území: · · · · ·
· · ·
Stavb a se neup latnív p ohledový c h osác h na vý razné ty p ic ké dominanty (zejm. K uně tic ká hora aj.). Stavb a nenaruší interiér území vy soké krajinářské hodnoty , zejm. p řírodní p arky a vy mezená místa krajinného rázu. Stavb a nep řevý ší krajinné p ředě ly tak, ab y vznikla dominanta na rozhraní dvou ob lastí krajinného rázu. Stavb a se neb ude up latň ovat jako dominanta ob lastikrajinného rázu. Stavb a se neb ude up latň ovat v p rostoru vý hledu na ty p ic kou p řírodní sc enériiob lasti či místa,v estetic ky c enném ob razu sídla vy tvářejíc ím ty p ic kou siluetu a p rostor,neb ude se up latň ovat do interiéru p amátkové zó ny čirezervac e. Stavb a se nestane sp oluurčujíc ím znakem krajiny ob lasti či konvizuálního p rostoru (ve smy slu uvedený c h metodik) –tzv. kumulativníefekt. Stavb y b y nemě ly b ý t v místě kumulovány v takovém p očtu, ab y zp ůsob ily sp olečný m up latně ním změ nu mě řítka krajiny . M ě ly b y b ý t dodrženy oc hranné limity vy mezený c h p rostorů.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 321
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
6.11 Ochrana sídel podle kategorie 6.11.1 Sídla kategorie A, Aü zamezit vzniku nové vý stavb y v c elém p rostoru sídla, p říp adně drob né dostavb y řešit reg ulačním p lánem ü zac hovat tradičníp rostorové usp ořádáníob jektů sídla vy c házejíc íz jeho založení ü resp ektovat tradičníarc hitekturu ob jektů sídla p odle jejic h funkc e nejen členě ním základníc h hmot vy c házejíc íz tradičníc h ob jektů a jejic h sp rávnou orientac idle ty p u daného ob jektu,ale zároveň dodržením formy a tradičního členě nífasád,střec h,umístě níkomínů ap od. ü resp ektovat p omě r zastavě ný c h a nezastavě ný c h p rostorů uvnitřsídla a základnísjednoc ujíc í urb anistic ká p ravidla odp ovídajíc í dané urb anistic ké struktuře sídla, stanovit koefic ient zastavitelnosti území, reg ulačním p lánem vy mezit p říp adná místa rozvoje a stanovit reg ulativy ü zac hovat c harakter interiéru sídla ü úp ravy a p řestavb y stávajíc íc h ob jektů sídla p rovádě t sohledem na tradičníformy a p rop orc e ü dodržovat vý šku zástavb y ,resp ektovat p řevažujíc íp odlažnost p ro daný ty p ob jektu v sídle ü zac hovat strukturu ic harakter okraje sídla,doc hovaná humna,zahrady isady b ez op loc ení ü zac hovat vzrostlou zeleň dotvářejíc íob raz sídla,zajistit jejíob novu ü resp ektovat up latně níp ozitivníc h dominant sídla a zajistit jejic h p ohledovou oc hranu v rámc i ob razu sídla v krajině ü zac hovat vý znamné p růhledy na p ozitivně vnímané p artie ob razu sídla v krajině ü zac hovat c harakter úvozů a p olníc h c est vy c házejíc íc h ze sídla ü zac hovat dop rovodné p řírodě b lízké p rvky uvnitřsídla,neb o v jeho okrajíc h ü resp ektovat historic kou zástavb u a jejíc harakter,rozvojreg ulovat reg ulačním p lánem ü zac hovat c harakter nízkého tradičního op loc enízahrad ü zamezit vý sadb ě nevhodný c h aloc htonníc h dřevin up latň ujíc íc h se v ob razu sídla v krajině ü zajistit oc hranu sp ec ific ký c h ob jektů sídla jako jsou zvonic e,kamenné zídky ,b ožímuka ap od.
6.11.2 Sídla kategorie B, B+ ü resp ektovat tradiční p rostorové usp ořádání sídla a p řevažujíc í urb anismus, p říp adně resp ektovat p rostorový kontext vy c házejíc íze založenísídla ü resp ektovat usp ořádánízákladníc h hmot tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla ü resp ektovat historic ký ob raz sídla a historic ké ob jekty a stanovit jejic h oc hranu ü p řirozvojidb át na začleně nínové zástavb y do krajiny ü zamezit vzniku nové nevhodně konc ip ované kontrastní zástavb y v p ohledově exp onovaný c h místec h (zejména vy mezováníp růmy slový c h zó n) ü resp ektovat p řevažujíc íp odlažnost a p rop orc e v sídle ü resp ektovat p omě ry zastavě ný c h a nezastavě ný c h p rostorů a up latně níveřejný c h p rostorů ü zamezit vý stavb ě b y tový c h domů ü zamezit vý stavb ě neresp ektujíc íp řevažujíc ímě řítko ob jektů sídla ü eliminovat up latně ní rušivý c h ob jektů v sídle i jeho okrajíc h vhodný mi úp ravami okolí a vý sadb ou zeleně ü resp ektovat up latně níp ozitivníc h dominant sídla a zajistit jejic h p ohledovou oc hranu v rámc i ob razu sídla v krajině
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 322
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
ü zac hovat frag menty ty p ic ký c h okrajů sídla jako jsou humna utvářená sady ,zahradami ü zac hovat vzrostlou zeleň v sídla a p říp adně inic iovat jejívhodné dop lně ní
6.11.3 Sídla kategorie Bü resp ektovat p řevažujíc í urb anismus, p říp adně resp ektovat p rostorový kontext vy c házejíc í ze založenísídla ü resp ektovat usp ořádání základníc h hmot tradičníc h staveb níc h ob jektů sídla, p říp adně zástavb u konc ip ovat tak, ab y svý m umístě ním nenarušovala p ozitivní p rvky ob razu sídla v krajině ü p řirozvojisídla db át na začleně ní nové zástavb y do krajiny a zamezit vzniku nové nevhodně konc ip ované kontrastní zástavb y v p ohledově exp onovaný c h místec h (zejména vy mezování p růmy slový c h zó n) ü resp ektovat p řevažujíc íp odlažnost ü zamezit vý stavb ě b y tový c h domů ü eliminovat up latně ní rušivý c h ob jektů v sídle i jeho okrajíc h vhodný mi úp ravami okolí a vý sadb ou zeleně ü resp ektovat up latně níp ozitivníc h dominant sídla a zajistit jejic h p ohledovou oc hranu v rámc i ob razu sídla v krajině ü zac hovat frag menty ty p ic ký c h okrajů sídla jako jsou humna utvářená sady ,zahradami ü zac hovat vzrostlou zeleň v sídla a p říp adně inic iovat jejívhodné dop lně ní
6.11.4 Sídla kategorie C ü E liminovat up latně nírušivý c h ob jektů v okrajisídla vhodný miúp ravamiterénu a ozeleně ním ü Zajistit,ab y rozvojsídla neatakovaljeho stávajíc íkrajinný rámec ,zamezit nevhodné vý stavb ě v p ohledově exp onovaný c h p artiíc h krajinného rámc e a okrajíc h sídla ü Zamezit rozvojiv p ohledově exp onovaný c h lokalitác h ü Zac hovat p řírodníp rvky v sídle v jeho okrajíc h
ü ü
Resp ektovat p říp adné p růhledy na p ozitivnídominanty sídla Stanovit limity rozvoje ve vztahu ke krajině C H K O
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Strana 323
7 Využití analytického podkladu v ú zemním plánování, aktualizace podkladů P ředložený analy tic ký p odklad b y l zp rac ován ve smy slu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb . o oc hraně p řírody a krajiny a zákona č. 183/2006 Sb ., o územním p lánování a staveb ním řádu a p rovádě c í vy hlášky č. 500/2006 Sb ., o územně analy tic ký c h p odkladec h, územně p lánovac í dokumentac ia zp ůsob u evidenc e územně p lánovac íčinnosti. Zde je stanoveno jako součást Ú zemně analy tic ký c h p odkladů zp rac ovánídvou jevů krajinného rázu: · ·
JE V 17: O b last krajinného rázu a jejíc harakteristika JE V 18: M ísto krajinného rázu a jeho c harakteristika
zahrnuje tedy vy mezené p rostory ob lastí a míst krajinného rázu řešeného území a ve smy slu uvedený c h ustanovení stanovuje oc hranné p odmínky k zajiště ní oc hrany p ozitivníc h hodnot vy mezený c h územníc h jednotek. C elé řešené území b y lo rozdě leno do ob lastí krajinného rázu, ty b y ly c harakterizovány a zp rac ovány identifikovány znaky p ozitivníc h hodnot krajinného rázu a stanoveny oc hranné p odmínky k jejic h zac hování. V materiálu b y la též vy mezena místa krajinného rázu. Je však nutné p odotknout, že jde p ředevším o velmi sp ec ific ké p rostory rep rezentujíc í určitý krajinný ob raz, odlišný od vě tšiny území vy mezené ob lasti. P ro vág nost p ojmu místo lez vy mezit jako místo krajinného rázu p raktic ky jakékoliv území menšího rozsahu. T o je p raktic ky zb y tečné. Je však jasné, že na úrovni zp rac ování územního p lánu konkrétníob c e může v daném detailu b ý t p ožadavek k vy mezenídrob ně jšíc h míst krajinného rázu za účelem zajiště ní jejic h oc hrany v rámc i územního p lánování. V tě c hto p říp adec h dop oručujeme se držet metodiky uvedené v c itovaném materiálu strateg ie. T ato metodika vy c hází p ři vy mezování místa krajinného rázu ze skutečnosti,že vy mezení krajinný p rostor se v detailu liší svý mizásadnímia sp oluurčujíc ími znaky od zb ý vajíc ího p rostoru řešeného území dané ob c e. M ísto b y p ak mě lo vždy v c harakteristic e a oc hranný c h p odmínkác h zahrnovat p ouze znaky ,které jejtvoří. P ředložený materiálje zp rac ován tak, ab y b y lo možné jejvy užít jako součást Ú AP v rámc iúzemního p lánovánív rámc iřešeného sp rávního p rostoru O RP T řeb íč. Je zp rac ován p odle c itovaný c h metodik a je zp rac ován v takové formě , že je možné jej b ez nutnosti nového p řep rac ování p ravidelně aktualizovat.
Studio B& M
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 324
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
Literatura a podklady pou ž ité v materiálu BO Č K O V Á H .: P romě ny lidového domu na Č eskomoravském p omezí–NA 20,1983 BU K ÁČ E K ,R. –M AT Ě JK A,P .,H odnoc eníkrajinného rázu. SC H K O Č R 1997. BU K ÁČ E K R.,M AT Ě JK A P . 1997-98: P reventivníhodnoc eníkrajinného rázu –metodika, SC H K O Č R (současná AO P K Č R) P raha (p oužito současné p řep rac ovávané zně níp řed tiskem autorského kolektivu Bukáček,R. V orel,I. Sklenička,P . M atě jka,P .). C ÍLE K ,V .: K rajiny vnitřnía vně jší,D okořán 2002. C U LE K ,M . (ed.) a kol.,Biog eog rafic ké členě níČ eské rep ub liky . E nig ma,P raha 1996. C U LE K ,M .: P řírodníp odmínky územía jejic h vý znam p ro krajinný ráz,In: V orel,I. (ed.): H odnoc ení navrhovaný c h staveb a vy užitíúzemíz hlediska zásahu do krajinného rázu I.,P raha 2006. C U LE K ,M . a kol.: Biog eog rafic ké členě níČ eské rep ub liky ,AO P K Č R,P raha 2003. D AY,C h.,D uc h a místo. Brno 2004. D V O ŘÁK ,B.: Základy estetiky arc hitektury ,V Ú V A P raha 1983. D E M E K ,J. (ed.),H ory a nížiny . Země p isný lexikon Č eské soc ialistic ké rep ub liky . P raha : Ac ademia, 1987. E NG LIŠ,K .: T heorie hodnoty a hodnoc ení,P raha 1947. E vrop ská úmluva o krajině ,Florenc ie 2000 (http ://w w w .env.c z) FRO LE C V .,: Lidová arc hitektura na M oravě a Slezku,Brno 1974 FRO LE C V .,V ařeky J.: Lidová arc hitektura,G rada 2007 G ARE IS-G RAH M ANN,F.-J.: Landsc haftsb ild und U V P ,Berlin 1993. G O JD A,M .,Arc heolog ie krajiny .V ý vojarc hety p ů kulturníkrajiny . P raha 2000. H ALAD A,J.,Lexikon české šlec hty . P raha : Akrop olis,1992. H O ST INSK Ý,O .: U mě nía p říroda v estetic ké vý c hově . In: O umě ní,P raha 1956. K O C O U RK O V Á,J.: P okuso vy p rac ovánímetody hodnoc eníestetic ký c h kvalit krajiny ,In: V ý stavb a a arc hitektura 10/10,1974. K NO P P a kol.: V esnic e –stavb y a krajina majísvůjřád,Brno 1994 K O V ÁŘŮ V .,M arková Z.: P ámátky livodého stavitelstvína okrese Žď ár nad Sázavou,Brno 1982 K V Ě T ,R.,D uše krajiny . Staré stezky v p romě nác h vě ků. P raha 2003. LÖW ,J.,M ÍC H AL,I.: K rajinný ráz,Lesnic ká p rác e 2003. LÖW ,J.,C U LE K ,M .,NO V ÁK ,J.,H ART L,P .: T y p y krajinného rázu Č eské rep ub liky ,In: V orel,I., Sklenička,P . (eds): O c hrana krajinného rázu,P raha 2006. M E NC L,V .: Lidová arc hitektura v Č eskoslovensku,AC AD E M IA,P raha 1980. M ÍC H AL,I. (ed),H odnoc eníkrajinného rázu –návrh metodic kého dop oručení. AO P K Č R 1998. M U K AŘO V SK Ý,J.: Studie z estetiky ,O deon P raha 1966. NĚ M E C ,J.,SO U K U P ,V .,V ý lety do okolíP rahy . P raha : P anorama,1989. NO RBE RG -SC H U LZ,C h.: G eniusloc i,P raha 1994 O ttův slovník naučný . P raha : NakladatelstvíJ. O tta,1888-1909. P ALIV E C ,V .,K řivoklátsko,P raha : Středočeské nakladatelstvía knihkup ec tví,1986. SALAŠO V Á,A.: K rajinný ráz,teoretic ké vý c hodiská a metodic ké p rinc íp y p reventivného p osudzovania, hab ilitačna p rác a,Lednic e 2006. SÝK O RA J.: V enkovský p rostor,I.a II.díl,P raha 1998 SK LE NIČ K A,P .,Základy krajinného p lánování. Říčany 2002. ST IBRAL,K .: E stetika p řírody aneb o zajímavostec h p řírodního krásna,E stetika 2002/1. T E SSIN,W .: Freiraum und V erhalten.W iesb aden 2004.
A kc e : S trate gie oc hrany krajinného rá zu úze m íORP T ře bí č Strana 325
S tudio B & M V eselská 17,59101 Žď ár nad Sázavou
T H E LAND SC AP E INST IT U T E ,IE M A: G uidelinesforLandsc ap e and V isualImp ac t Assessment,Sp on P ressLondon,New York,2002. T O D L,L.,H E X NE R,M .,NO V ÁK ,J.: U rb anistic ká komp ozic e I.,P raha 1985. V O RE L,I.,BU K ÁČ E K ,P .,M AT Ě JK A,P .,C U LE K ,M .,SK LE NIČ K A,P .: M etodic ký p ostup p osouzenívlivu navrhované stavb y ,činnostineb o změ ny vy užitíúzemína krajinný ráz,P raha 2004. V y ššíg eomorfolog ic ké jednotky Č eské rep ub liky . M ajor G eomorp holog ic alU nitsofthe C zec h Rep ub lic . P raha : Č eský úřad země mě řic ký a katastrální,1996. W E BE R,M . a kol.: Zajiště nírealizac e E vrop ské úmluvy okrajině v dalšíčinnostiM ŽP ,závě rečná zp ráva a vý stup řešeníp rojektu V aV 640/6/02,V Ú K O Z P růhonic e 2004. W ÖBSE ,H .H .: Landsc haftsästhetik,Stuttg art 2002. ŽÁK ,L.: O b y tná krajina,P raha 1946.
Internetové stránky mě st a ob c íkraje V y sočina a O RP T řeb íč M ap ový p ortálC enia (http ://g eop ortal.c enia.c z) M ap ový p ortálSeznam (http ://w w w .map y .c z) M ap ový p ortálČ Ú ZK (http ://arc hivnimap y .c uzk.c z) Seznam kulturníc h nemovitý c h p amátek (http ://monumnet.np u.c z) Státníarc heolog ic ký seznam Č R (http ://w w w .np u.c z/p p /p ridruz/sas) Ú stav p ro hosp odářskou úp ravu lesů (http ://w w w .uhul.c z) Ú středníseznam oc hrany p řírody (http ://drusop .nature.c z) V odohosp odářský informačníp ortál(http ://w w w .voda.g ov.c z/p ortal/c z) W ikip edia,otevřená enc y klop edie (http ://w w w .w ikip edia.org )