Střední třední průmyslová škola stavební, Opava, příspěvková organizace
© 2007
Střední třední průmyslová škola stavební v Opavě
Střední třední průmyslová škola stavební
v Opavě
Střední průmyslová škola stavební v Opavě +0,0
1. vydání, náklad 1000 ks Vydala Střední průmyslová škola stavební, Opava, příspěvková organizace, 2007
ISBN 978-80-254-0230-6
Obsah Slovo ředitele
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
VÝVOJ BUDOVY A AREÁLU ŠKOLY Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Dívčí měšanská škola
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Průmysová škola stavební . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
HISTORIE A SOUČASNOST ŠKOLY Předchůdci stavební školy
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Průmyslová škola stavební při n. p. ČSSZ . . . . . . . . . . . . . . 56 Vyšší průmyslová škola stavební - Průmyslová škola stavební - Střední průmyslová škola stavební . . . . . . . . . . . . . . 62 Studijní obory, řádné a mimořádné formy studia . . . . . . . . . . . 92 Kroužky a zájmová školní i mimoškolní činnost
. . . . . . . . . . . 98
Obory vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
106
Materiálně technické zázemí školy a výuka
. . . . . . . . . . . .
113
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
120
Seznam pramenů a literatury, seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . .
127
Epilog
Slovo ředitele Střední průmyslová škola stavební se již stala nedílnou součástí opavského školství a zaujímá významné místo mezi středními školami. Mnoho desítek let žáci navštěvují historickou budovu v centru města. Každá generace studentů se zasloužila o zvelebení školy, její rozšíření. Nosným studijním oborem je pozemní stavitelství a geodézie. Bránu školy od roku 1953 opustilo více než 5 000 stavařů a geodetů a tím byl dán základ stavebnictví a geodézie v celém regionu (Opava, Bruntál, Jeseník, Šumperk).
8
V současné době je škola po celkové rekonstrukci a přiblížila se své původní podobě. Změny se dotkly nejen vnějšího vzhledu, ale úpravami prošly i jednotlivé učebny a přilehlé prostory. Při těchto proměnách se zvyšovaly nejen prvky funkčnosti a účelnosti, ale zároveň se kladl důraz na estetiku prostředí místa, ve kterém žáci tráví převážnou část dne. Také vybavení učeben doznalo značných změn. Jsou vybaveny moderní technikou, se kterou se žáci učí po celou dobu studia pracovat. Tato publikace si klade za cíl nejen dokumentovat veškeré proměny školy, ale má být také vzpomínkou pro všechny, kteří školu navštěvovali, působili na ní nebo jejich životní cesta s ní byla svázána. Náš dík patří všem, kteří přiložili ruku k dílu a jejichž zásluhou se SPŠ stavební stala důstojným místem pro vzdělávání mladých lidí. Ing. Pravdomil Gebauer
Vývoj ývoj budovy a areálu školy Úvodem
Areál Střední průmyslové školy stavební v Opavě se nachází v jihozápadní části vnějšího okraje historického jádra na Mírové ulici č. 3. Jeho dnešní podoba je výsledkem dlouhodobého procesu hledání dostatku relevantního prostoru pro zajištění úkolů, které na něj kladl aktuální uživatel. Základem celého komplexu je budova bývalé Dívčí měšanské školy Německého řádu, postavená v roce 1892. Její lokace do blízkosti okružní třídy města nebyla náhodná. 255,2
Řád německých rytířů, respektive opavská komenda, vlastnil okolní pozemky již od 13. století. Nedaleko na dnešním Bezručově náměstí stával až do počátku 20. století řádový hospodářský dvůr, od poloviny 17. století nazývaný Kliplák (podle řádového místodržitele Georga Wilhelma von Dvůr Kliplák na konci 19. století, v pozadí budova školy. Snímek z katastrální mapy z roku 1871 (vlevo), dodatečně červeně vyšrafována budova školy z roku 1892 (označeno kroužkem).
Elkershausen, zvaného Klippel). Název dvora se později stal základem pro pojmenování ulice tzv. Kliplácká, později podle bývalého starosty města přejmenované na Rossyho a konečně dnes známé pod názvem Mírová.
11
Urbanistický vývoj Opavy ve druhé polovině 19. století byl spojen s tendencemi integrovat historická předměstí. Centrem zájmu bylo hlavně předměstí hradecké. Tam počátkem 70. let 19. století situoval svůj
inženýr Eduard Labitzký. V prostoru mezi
255,2
koncept urbanistického rozvoje Opavy městský
Tyršovou a Olomouckou ulicí mělo vyrůst jakési „Nové město opavské“. Důležitou roli v tomto
12
plánu hrála okružní třída města, která společně s navazující parkovou úpravou vymezovala staré město a od které se vedle ulic respektujících tradiční zemské cesty odvíjely paprskovitě i další nové ulice.
Snímek z Labitzkého konceptu rozvoje města Opavy z roku 1876.
V ose štítu se v kruhovém poli nacházel řádový tlapatý kříž. Štít doplnily na vrcholu a po stranách palmetové akroterie. Fasáda krajních křídel je pojednána střídměji. Beze změny zůstává bosáž přízemí a armování nároží, průběžné kladí mezi přízemím a prvním patrem je bez triglyfů. Vyšší patra mají obdélná okna se šambránami a parapetními a nadokenními římsami,
20
korunní římsa je doplněná zubovcem. Budovu zastřešuje valbová střecha kromě rizalitu, který má vlastní pohledově převýšenou mansardovou střechu se dvěma kruhovými vikýři. Při krajích hřebenu se nachází štíhlá věžicová ratiště s makovicemi. Východní schodišové křídlo navrhl Kachler jako další rizalit, vyjma armování krajů, zcela odlišný od zbytku fasády. Použil zde pásovou rustiku namísto keramického obkladu a okna umístil v mezipatrech. Hlavní vstup opatřil portálem s edikulou a frontonem, prolomeným oknem schodiště.
21
Budova školy v 2. polovině 60. let 20. století.
Základní kámen byl slavnostně posvěcen dne 16. května 1891 opavským arciknězem a proboštem při chrámu Nanebevzetí Panny Marie Josefem Schumem. Prováděcí plány zhotovil známý opavský stavitel Josef Hruschka, který také výstavbu školy realizoval. Již následující rok byla škola dokončena a dne 27. srpna slavnostně vysvěcena za účasti představitelů řádu a státní správy a samosprávy. Z nich jmenujme alespoň zemského prezidenta Karla rytíře von Jäger, okresního školního inspektora Leopolda Rewiga a komtura a velkokapituláře Eduarda Gastona Pöttickha, hraběte von Pettenegg.
23
Průmyslová růmyslová škola stavební Těžké poškození budovy, přes poválečné provizorní zastřešení, neumožňovalo její využití bez zásadní rekonstrukce a bránilo tak realizaci různých úvah na využití objektu jako adaptace pro potřeby státní hospodyňské školy. Jako velice reálná cesta k opravě budovy se na konci 40. let 20. století ukázal záměr Československých stavební závodů (ČSSZ) umístit 255,2
sem stavební školu, včetně zázemí (učebny a internát). Byly zahájeny dílčí opravy, jako Plán poškození města
adaptace krovů a stropů. Po zřízení stavební průmyslovky v Ostravě (1951) a zrušení Průmyslové
Nepoškozené
školy stavební při n. p. ČSSZ však ČSSZ od svého
5-20 %
záměru upustily. V další rekonstrukci objektu mělo
20-40 %
pokračovat ministerstvo národní obrany výměnou za uvolnění budovy školy na Jaselské ulici.
40-60 % 60-80 % 80-100 %
29
55
2,200
Základem veškerého odborného školství je úzké sepětí mezi teorií a praxí.
Ani opavská stavební průmyslovka není a ani v minulosti nebyla v tomto směru výjimkou. V rámci zlepšování podmínek pro praktickou výuku se již koncem 60. let (1968) uvažovalo o výstavbě učeben praktického výcviku (včetně zázemí) podle projektu Ing. Špičky. V jádru dvoupodlažní objekt s jednopodlažními účelovými přístavbami v podobě křídel měl být v patře komunikačně spojen krytým průchodem s tzv. věží. Projekt nakonec nebyl realizován, snad z důvodů
36
upřednostnění adaptace východního křídla školy
37
aj. Naléhavá potřeba zázemí pro výuku odborného výcviku vyústila nakonec v letech 1973–1974 ve výstavbu jednoduchého jednopodlažního objektu podle projektu Ing. arch. Miroslava Holého. Později v roce 1982 bylo přistoupeno k další úpravě šaten a skladů praxe, které měly zajistit odpovídající zázemí pro studenty.
0,155
V roce 1975 byl upraven areál pro výuku branné výchovy (překážková dráha a vzduchovková střelnice) a učebna v přírodě. Současně byl adaptován objekt zahradního domku na svazáckou klubovnu. Ten byl v roce 1994 přestavěn žáky školy na zařízení pro výuku odborné praxe.
55
V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce střechy a fasády podle Kachlerovy původní dokumentace, financovaná z prostředků
2,200
Moravskoslezského kraje. Záměrem investora byla restituce vzhledu za použití maximální míry autentických materiálů a technologií. Rekonstrukční práce byly rozděleny do dvou fází – v první byla adaptována střecha, rehabilitováno převýšené mansardové zastřešení rizalitu (včetně trojúhelníkového štítu, který zmizel při rekonstrukci budovy v 50. letech 20. století) a současně zde byla vybudována nová sborovna. Ve druhé fázi byla obnovena fasáda.
Důležitým momentem celé akce byla náhrada poškozeného keramického obkladu novým, který by svými vlastnostmi – tvarem, složením a designem – odpovídal původnímu. Speciální obklad nestandardního formátu a dobového designu s fasetami dodala divize Keramika Chlumčany firmy Lasselsberger a. s. Jeho užití vzhledem k nezanedbatelné ploše (175 m2), kterou na fasádě obklad zaujímá, umožnilo dosáhnout původní historické a funkční kvality zcela v intencích Kachlerova 0,155
vidění a vnímání projektované stavby. Zdařilá rekonstrukce, která se za příkladný přístup k památkově chráněnému objektu těší uznání mezi odborníky památkové péče, byla oceněna také v kategorii Interiéry a fasády občanských a průmyslových staveb na jedenáctém ročníku renomované soutěže ve stavebnictví Taurus. Ta se konala v rámci mezinárodního stavebního veletrhu IBF v Brně.
43
Též při adaptaci střechy byly upřednostněny
doplnění terčíků také na průběžné kladí vnější fasády západního dvorního křídla a její obložení keramickým
původní technologie jako krytí plechů na latě oproti dnes většinou využívanému falcovanému krytí. Pro úplnost je třeba zmínit doplnění nápisu „stavební škola“ ve středním rizalitu, umístění slezské orlice v ose rehabi-
obkladem. Rekonstrukci realizovala stavební firma Slezské stavby Opava, přičemž pokrývačské a klempířské práce provedla opavská firma Richarda Mlýnka Mlýnka. . V poslední době byla věnována pozornost tělocvičně
litovaného štítu na místě někdejšího řádového kříže, restituci
školy, připomeňme rekonstrukci šaten a sociálního
keramického obkladu na západní (boční) straně uličního křídla,
zařízení (2005), (2005), přístavbu posilovny a renovaci tělocvičny (2006-2007).
