STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 01 – POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZPRÁVA - ENVIROS, S. R. O. – DUBEN 2014

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Název dokumentu

Referenční číslo Číslo svazku Datum

PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 01 – POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ECZ13057 Svazek 1 z 1 Duben 2014

Vedení projektu:

Ing. Vladimíra Henelová – zástupce vedoucího projektu Mgr. Jakub Bucek, Mgr. Jan Karel – garanti projektu

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel, ředitel projektu

Adresa klienta:

2

Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 Kontaktní osoba: Telefon.: E-mail:

Ing. Jan Kužel +420 267 122 835 [email protected]

Kontaktní osoba: Telefon.: E-mail:

Mgr. Gabriela Srbová + 420 267 122 078 [email protected]


Složení řešitelského týmu Název/obchodní firma EKOTOXA s.r.o.

Sídlo/místo podnikání Fišova 403/7, 602 00 Brno

Právní forma Společnost s ručením omezeným

IČ 63608531

Ing. Jiří Hon Ing. Jana Fichnová Mgr. Pavla Škarková

Obsah A. Vymezení a typ zóny, popis regionu, příslušné klimatické a topografické údaje a další údaje ........................................................................................................................................... 5 A.1

B.

Zóna Severovýchod...................................................................................................... 5

A.1.1

Liberecký kraj........................................................................................................ 7

A.1.2

Královéhradecký kraj .......................................................................................... 11

A.1.3

Pardubický kraj ................................................................................................... 15

Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu .................................. 19 B.1

Stanovení cílové skupiny obyvatel............................................................................. 19

B.2

Vymezení citlivých ekosystémů ................................................................................. 20

C. Odpovědné orgány, jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu .................................................................................................................................. 22

Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 1 – Popis řešeného území

3 / 23


Seznam tabulek Tabulka 1: Administrativní členění, zóna Severovýchod............................................................ 5 Tabulka 2: Charakteristika Libereckého kraje ............................................................................ 7 Tabulka 3: Klimatické charakteristiky Libereckého kraje ........................................................... 9 Tabulka 4: Lokace měst Libereckého kraje .............................................................................. 10 Tabulka 5: Charakteristika Královéhradeckého kraje .............................................................. 12 Tabulka 6: Klimatické charakteristiky Královéhradeckého kraje ............................................. 13 Tabulka 7: Lokace měst Královéhradeckého kraje ................................................................... 14 Tabulka 8 Charakteristika Pardubického kraje ......................................................................... 16 Tabulka 9: Klimatické charakteristiky Pardubického kraje ...................................................... 17 Tabulka 10: Lokace měst Pardubického kraje .......................................................................... 18 Tabulka 11: Cílové skupiny obyvatel Libereckého kraje .......................................................... 19 Tabulka 12: Cílové skupiny obyvatel Královéhradeckého kraje ............................................... 19 Tabulka 13: Cílové skupiny obyvatel Pardubického kraje ........................................................ 20 Tabulka 14: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, zóna Severovýchod20

Seznam obrázků Obrázek 1: Administrativní členění, zóna Severovýchod ........................................................... 6 Obrázek 2: Správní členění, Liberecký kraj................................................................................. 7 Obrázek 3: Geografická mapa Libereckého kraje .................................................................... 10 Obrázek 4: Správní členění, Královéhradecký kraj ................................................................... 11 Obrázek 5: Geografická mapa Královéhradeckého kraje ......................................................... 14 Obrázek 6: Správní členění, Pardubický kraj ............................................................................ 15 Obrázek 7: Geografická mapa Pardubického kraje .................................................................. 18


4 / 23


A. VYMEZENÍ A TYP ZÓNY, POPIS REGIONU, PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ A TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE A DALŠÍ ÚDAJE A.1

Zóna Severovýchod

Charakteristika Kód:

CZ05

Rozloha:

12 441 km2

Počet obyvatel:

1 507 980 (k 31.12.2012)

Hustota obyvatel:

121 obyvatel/km2

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady

Administrativní vymezení zóny Zóna Severovýchod je tvořená správním obvodem Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Tabulka 1: Administrativní členění, zóna Severovýchod

(CZ-)NUTS 2 oblast NUTS Severovýchod

kód CZ05

NUTS 3 kraj Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

kód CZ051

CZ052

CZ053

LAU 1 okres Okres Česká Lípa Okres Jablonec nad Nisou Okres Liberec Okres Semily Okres Hradec Králové Okres Jičín Okres Náchod Okres Rychnov nad Kněžnou Okres Trutnov Okres Chrudim Okres Pardubice Okres Svitavy Okres Ústí nad Orlicí

kód CZ0511 CZ0512 CZ0513 CZ0514 CZ0521 CZ0522 CZ0523 CZ0524 CZ0525 CZ0531 CZ0532 CZ0533 CZ0534

Zdroj: ČSÚ


5 / 23


Obrázek 1: Administrativní členění, zóna Severovýchod

Zdroj: ČSÚ


6 / 23


A.1.1

Liberecký kraj

Kód: CZ051 Obrázek 2: Správní členění, Liberecký kraj

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6FD/$File/130212m08.jpg Tabulka 2: Charakteristika Libereckého kraje

Charakteristika Rozloha 1

3 163 km2

Počet obyvatel 1

438 594 (k 31.12.2012)

Hustota obyvatel

139 obyvatel/km2

Počet obcí 1

215

Počet měst 1

36

Okresy

2

Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily

Statutární město

2

Liberec, Jablonec nad Nisou

Počet obcí s rozšířenou působností 2

10

Počet obcí s pověřeným obecním úřadem 2

11

Nejvyšší bod 1

Kotel (1 435 m n. m.), okres Semily

Nejnižší bod 1

hladina Smědé (203 m n. m.), okres Liberec

1

2

Zdroj: ČSÚ, http://urady.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ051


7 / 23


Zóna Liberecký kraj leží na severu České republiky a podle své rozlohy (3163 km2) zaujímá 4,0 % území republiky. Na severu Liberecký kraj hraničí s Německou spolkovou republikou a Polskem, na východě sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu se Středočeským a na západě s Ústeckým krajem. Hustota zalidnění činí 139 obyvatel na km2, což mírně převyšuje republikový průměr. Podle dominujících odvětví hospodářství lze říci, že Liberecký kraj má průmyslový charakter. Významnými složkami hospodářství kraje jsou sklářský, keramický, textilní průmysl, strojírenství a zpracovatelský průmysl s vazbou na výrobu automobilů. Dalšími hlavními sektory jsou obchod, doprava, zdravotnictví a stavebnictví. Zemědělství je doplňkovým odvětvím v hospodářství Libereckého kraje. Zemědělská půda zde zaujímá 44,5 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze činí 22,3 % což je hluboko pod celostátním průměrem. Naopak výrazně vysoký podíl území kraje představuje lesní půda 44,2 %. Hlavní dopravní osu Libereckého kraje tvoří rychlostní silnice Praha-Liberec, která zajišťuje hlavní spojení regionu s centrem státu. Druhou osou je trasa Ústí nad Labem – Liberec – Hradec Králové.a ve směru západ-východ silnice Děčín-Nový Bor-Turnov-Hradec Králové. Z celkové délky silnic tvoří silnice druhé třídy 26,7 %, silnice třetí třídy 62,2 %. Problémy, které souvisí s automobilovou dopravou, se nepříznivě promítají na kvalitě životního prostředí. Nehledě na to, že hustota železniční sítě v Libereckém kraji (0,172 km/km2) přesahuje téměř o polovinu celostátní průměr, kraj stále postrádá železniční trať, která by byla součástí mezinárodního železničního koridoru. Z přírodovědeckého hlediska náleží území zóny k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit.

Příslušné klimatické údaje Klima v severovýchodní části zóny (Jizerské hory, Krkonoše a podhůří) spadá do lehce chladné oblasti, západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota kolísá mezi 7,0 a 8,0°C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 16,0 do 17,0°C, nejstudenějšího pak (ledna) od -3,0 do -2,0°C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 700 - 800 mm.


8 / 23


Tabulka 3: Klimatické charakteristiky Libereckého kraje

Označení klimatické oblasti Počet letních dní Počet dní s prům. teplotou 10° C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Prům. lednová teplota (° C) Prům. červencová teplota (° C) Prům. dubnová teplota (° C) Prům. říjnová teplota (° C) Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období (mm) Suma srážek v zimním období (mm) Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní

Mírně teplá oblast Mírně teplá oblast MW7

MW4

30-40 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50

20-30 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 60-80 150-160 40-50

Chladná oblast C7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 - -4 15-16 4-6 6-7 120-130 500-600 350-400 100-120 150-160 40-50

Zdroj: Atlas podnebí České republiky

Příslušné topografické údaje Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je značně členitý, dominantní jsou zejména Lužické a Jizerské hory na severu a Krkonoše na severovýchodě, výrazné jsou též kužele Ralské pahorkatiny na jihozápadě, úhlopříčně je kraj proťat Ještědsko-kozákovským hřbetem, ve Frýdlantském výběžku se rozprostírá mírně zvlněná Frýdlantská pahorkatina, mírně zvlněný reliéf má též Žitavská pánev, jejíž součástí je i Liberecká kotlina; na jihovýchodě pak do kraje zasahuje severní část Jičínské pahorkatiny. Zeměpisné souřadnice zóny jsou následující: - nejsevernější bod - zem. šířka: 51°01'20'', zem. délka: 15°03'30'' (okolí obce Habartice); - nejjižnější bod - zem. šířka: 50°28'45'', zem. délka: 15°23'30'' (okolí obce Bradlecká Lhota); - nejzápadnější bod - zem. šířka: 50°39'30'', zem. délka: 14°21'40'' (okolí obce Velká Javorská); - nejvýchodnější bod - zem. šířka: 50°31'20'', zem. délka: 15°38' (okolí obce Čistá u Horek).


9 / 23


Obrázek 3: Geografická mapa Libereckého kraje

Zdroj: ČSÚ, 2012

Lokace měst Tabulka 4: Lokace měst Libereckého kraje

Název městské část Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa Turnov Nový Bor Semily Hrádek nad Nisou Frýdlant Tanvald Mimoň Železný Brod Chrastava Lomnice nad Popelkou Jilemnice Doksy

počet obyvatel 1 102113 45305 36957 14342 12004 8630 7642 7565 6698 6690 6354 6239 5643 5616 5188

1)

zem. šířka 2 50°46´ 50°43 50°41´ 50°35´ 50°45´ 50°36´ 50°51´ 50°55´ 50°44´ 50°39´ 50°38´ 50°49´ 50°32´ 50°36´ 50°33´

zem. délka 2 15°3´ 15°10´ 14°32´ 15°9´, 14°33´, 15°19´, 14°50´, 15°4´, 15°18´, 14°43´, 15°15´, 14°58´, 15°22´, 15°30´, 14°39´. 2)

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady, www.mapy.cz


10 / 23


A.1.2

Královéhradecký kraj

Kód: CZ052 Obrázek 4: Správní členění, Královéhradecký kraj

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6EB/$File/130212m09.jpg


11 / 23


Tabulka 5: Charakteristika Královéhradeckého kraje


4 857,7 km2

Počet obyvatel 1

552 946 (k 31.12.2012)

Hustota obyvatel

114 obyvatel/km2

Počet obcí 1

448

Počet měst 1

48

Okresy 2

Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Statutární město 2

Hradec Králové

Počet obcí s rozšířenou působností 2

15

Počet obcí s pověřeným obecním 20 úřadem 2 Nejvyšší bod 1 Nejnižší bod 1

1

Sněžka (1 602 m n. m.), okres Trutnov hladina Cidliny u Žíželic (202 m n. m.), okres Hradec Králové

2


Královéhradecký kraj se nachází v severovýchodní části Čech a podle své rozlohy (4 758 km2) zaujímá 6,0 % území republiky. Královéhradecký kraj sousedí na severozápadě s Libereckým, na západě Středočeským a na jihu Pardubickým krajem. Na severu a východě sousedí Královéhradecký kraj s Polskem. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na desáté místo v republice. Podle dominujících odvětví hospodářství lze říci, že kraj má průmyslově-zemědělský charakter. Ve struktuře ekonomiky kraje významné postavení zaujímá zpracovatelský průmysl, který je zde reprezentován strojírenstvím, textilním, oděvním a potravinářským průmyslem. Dalšími důležitými sektory jsou zemědělství, zdravotnictví, školství, stavebnictví, energetický průmysl, obchod a doprava. Více než polovinu území kraje tvoří zemědělská půda (58 %), lesy se rozkládají na 31 % a vodní plochy činí 1,5 % území. Územím kraje procházejí dvě významné mezinárodní silniční trasy: E 442 (Karlovy VaryÚstí nad Labem-Hradec Králové-Hranice-Bumbálka-Slovensko) a E 67 (Polsko-NáchodHradec Králové-Praha). Z hlediska intenzity automobilové dopravy lze poslední z nich charakterizovat, jako silnici s extremním zatížením. Železniční síť kraje se vyznačuje velkým množstvím regionálních tratí. Nejdůležitějšími železničními uzly jsou Hradec Králové, Jaroměř a Týniště nad Orlicí, přes které vedou regionálně významné tratě ve směru Praha, Liberec a Letohrad. V kraji jsou situovány dva hraniční železniční přechody do Polska (Meziměstí a Královec).

Příslušné klimatické údaje Klimatické poměry jsou velmi různorodé a jsou závislé na výrazných výškových rozdílech krajiny. Nejníže položené části území v Polabské nížině - okolí Hradce Králové- náležejí k teplé klimatické Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 1 – Popis řešeného území

12 / 23


oblasti (teplý, mírně suchý okrsek s mírnou zimou). Převážná část území pak představuje mírně vlhké až vlhké okrsky i mírně teplé klimatické oblasti. Předhůří Krkonoš s většinou území Vnitrosudetské pánve a Orlických hor patří k velmi vlhkému vrchovinnému okrsku mírně teplé oblasti. K chladné klimatické oblasti náležejí vyšší části Krkonoš a hřeben Orlických hor. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují od 500-600 mm v údolí Labe až do hodnot 1400 mm na hřebenech Krkonoš. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 7-8°C na většině území až po 0-2°C na krkonošských vrcholech.

Tabulka 6: Klimatické charakteristiky Královéhradeckého kraje


Teplá oblast

Mírně teplá oblast

W2 50-60 160-170 100-110 30-40 -2 - -3 18-19 8-9 7-9 90-100 350-400 200-300 40-50 120-140 40-50

MW4 20-30 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 60-80 150-160 40-50


Příslušné topografické údaje Území kraje má velice členitý terén s velkými výškovými rozdíly. V jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a Krkonoš - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka (1602 m n. m.) je zároveň nejvyšším vrcholem České republiky. Směrem k jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny, kde leží naopak nejníže položený bod kraje (202 m n. m.). Výškové rozpětí tedy činí celých 1400 m, ale například na území okresu Hradec Králové je výškové rozpětí pouze 132 m. Zeměpisné souřadnice kraje jsou následující: -nejsevernější bod - zem. šířka: 50°46'50'', zem. délka: 15°32'40''; -nejjižnější bod - zem. šířka: 50°02'25'', zem. délka: 16°20' (okolí obce Polom); -nejzápadnější bod - zem. šířka: 50°22'30'', zem. délka: 15°06'20'' (okolí obce Dolní Rokytňany); -nejvýchodnější bod - zem. šířka: 50°09'10'', zem. délka: 16°35'10'' (okolí obce Bartošovice).


13 / 23


Obrázek 5: Geografická mapa Královéhradeckého kraje

Zdroj: ČSÚ, 2012

Lokace měst Tabulka 7: Lokace měst Královéhradeckého kraje

Název městské část Hradec Králové Trutnov Náchod Jičín Dvůr Králové nad Labem Jaroměř Vrchlabí Rychnov nad Kněžnou Nové Město nad Metují Nová Paka Hořice Červený Kostelec Broumov Nový Bydžov

počet obyvatel 1 93 035 30 860 20 434 16 300 16 098 12 678 12 676 11 247 9 749 9 292 8 733 8 510 7 793 7 098

zem. šířka 2 50°13´ 50°34´ 50°25´ 50°26´ 50°26´ 50°21´ 50°37´ 50°10´ 50°21´ 50°30´ 50°22´ 50°28´ 50°35´ 50°15´

1)

zem. délka 2 15°50´ 15°55´ 16°1´ 15°21´ 15°49´ 15°55´, 15°36´ 16°17´ 16°9´ 15°31´, 15°38´ 16°5´ 16°20´ 15°30´. 2)



14 / 23


A.1.3

Pardubický kraj

Kód: CZ053 Obrázek 6: Správní členění, Pardubický kraj

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6EA/$File/130212m10.jpg


15 / 23


Tabulka 8 Charakteristika Pardubického kraje


4 518,9 km2

Počet obyvatel 1

516 440 (k 31.12.2012)

Hustota obyvatel

114 obyvatel/km2

Počet obcí 1

451

Počet měst 1

35

Okresy 2

Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí

Statutární město 2 Počet obcí s rozšířenou působností

Pardubice 2

Počet obcí s pověřeným obecním úřadem

15 2

11

Nejvyšší bod 1

Králický Sněžník (1 423 m n. m.), okres Ústí nad Orlicí

Nejnižší bod 1

hladina Labe u Kojic (200 m n. m.), okres Pardubice

1

2


Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech a podle své rozlohy (4 519 km2) zaujímá 5,7 % území republiky. Pardubický kraj sousedí na východě s Olomouckým krajem, na jihu s Vysočinou a Jihomoravským krajem, na západě se Středočeským a na severu s Královéhradeckým krajem. Na severovýchodě sousedí Pardubický kraj s Polskem. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na předposlední místo v České republice. Podle dominujících odvětví hospodářství, lze kraj charakterizovat jako průmyslově-zemědělský. Ve struktuře ekonomiky kraje významné postavení zaujímá zpracovatelský průmysl, který je zde reprezentován strojírenstvím, chemickým, textilním, oděvním a kožedělným průmyslem. Dalšími důležitými sektory jsou doprava, skladování, spoje a obchod. Více než polovinu území kraje tvoří zemědělská půda (61 %), lesy se rozkládají na 29 % a vodní plochy činí 1,35 % území. Územím kraje procházejí dvě významné mezinárodní silniční trasy: E 442 (Hradec Králové-HoliceVysoké Mýto-Litomyšl-Moravská Třebová-Lipník nad Bečvou) a E 461 (Svitavy-Brno-MikulovRakousko). Nejdůležitější silniční spojení ve směru sever-jih představuje silnice č. I/37, která se v Pardubicích kříží se silnici č. I/36 a v Chrudimi se silnici č.I/17.Hlavními železničními tahy jsou mezinárodní železniční koridory E040 (Paříž-Norimberk-Praha-Vídeň) a E061 (Berlín-Praha-BrnoVídeň). Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Pardubicích.


16 / 23


Tabulka 9: Klimatické charakteristiky Pardubického kraje


Teplá oblast

Mírně teplá oblast

W2

MW7

50-60 160-170 100-110 30-40 -2 - -3 18-19 8-9 7-9 90-100 350-400 200-300 40-50 120-140 40-50

30-40 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50

Mírně teplá oblast MW4 20-30 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 60-80 150-160 40-50


Příslušné topografické údaje Severovýchodní část území kraje je tvořena Orlickou geomorfologickou oblastí, součástmi které jsou Orlické hory a Podorlická pahorkatina. Severní, centrální a jižní část vyplňuje Východočeská tabule, západ je představen Českomoravskou vrchovinou. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), třetí nejvyšší místo České republiky. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (200 m n. m.). Zeměpisné souřadnice kraje jsou následující: -nejsevernější bod - zem. šířka: 50°10'30'', zem. délka: 15°46'40'' (okolí obce Pohřebačka); -nejjižnější bod - zem. šířka: 49°34'30'', zem. délka: 16°25'30''; -nejzápadnější bod - zem. šířka: 50°02'30'', zem. délka: 15°22' (okolí obce Kojice); -nejvýchodnější bod - zem. šířka: 50°11'15'', zem. délka: 16°52'.


17 / 23


Obrázek 7: Geografická mapa Pardubického kraje

Zdroj: ČSÚ, 2012

Lokace měst Tabulka 10: Lokace měst Pardubického kraje

Název městské část Pardubice Chrudim Svitavy Česká Třebová Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Moravská Třebová Litomyšl Lanškroun Hlinsko Přelouč Polička Choceň

počet obyvatel 1 89467 23182 17027 15892 14472 12429 10491 10178 10124 9972 9057 8903 8840

1)

zem. šířka 2 50°2´ 49°47´ 49°45´ 49°54´ 49°58´ 49°57´ 49°46´ 49°52´ 49°56´ 49°45´ 50°2´ 49°42´ 49°59´

zem. délka 2 15°47´, 15°48´, 16°28´, 16°27´ 16°24´ 16°10´ 16°40´ 16°19´ 16°37´ 15°54´ 15°33´ 16°15´ 16°13´. 2)



18 / 23


B. INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ VYŽADUJÍCÍCH V DANÉ LOKALITĚ OCHRANU Primárním cílem programu je zajištění ochrany zdraví lidí a ochrany ekosystémů a vegetace.

B.1

Stanovení cílové skupiny obyvatel

Tabulka 11: Cílové skupiny obyvatel Libereckého kraje

Skupina obyvatel

Počet obyvatel/ Podíl v %

Počet obyvatel

438 594 (k 31.12.2012)

Obyvatelé ve věku 0 – 14 let (%)

15,4

Obyvatelé ve věku 0 – 14 let (obyvatel)

67 715

Obyvatelé ve věku 65 + let (%)

16,2

Obyvatelé ve věku 65+ let (obyvatel)

71 209


V Libereckém kraji jsou dvě lázeňská města – Lázně Libverda a Osečná (lázně Kundratice)

Tabulka 12: Cílové skupiny obyvatel Královéhradeckého kraje

Skupina obyvatel


Počet obyvatel

552 946 (k 31.12.2012)


14,8


81 789


17,8


98 571


Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí tři lázeňská města – Jánské Lázně, Lázně Bělohrad a Velichovky.


19 / 23


Tabulka 13: Cílové skupiny obyvatel Pardubického kraje

Skupina obyvatel


Počet obyvatel

516 440 (k 31.12.2012)


15,0


77 616


17,0


87 751


Na území Pardubického kraje má jedno město statut lázeňského města – Lázně Bohdaneč.

Na území zóny Severovýchod byl vypočten počet obyvatel žijících v území s překročenými imisními limity pro benzo(a)pyren a 24-hodinovou koncentraci PM10.

Tabulka 14: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, zóna Severovýchod

Skupina obyvatel

Počet obyvatel

Počet obyvatel v území s překročenými B(a)P imisními limity (pětiletý průměr 2007-2011) PM10 24h

B.2

417,3 tis. 5,5 tis.

Vymezení citlivých ekosystémů

Imisní limity se pro ochranu ekosystémů a vegetace uplatňují v oblastech citlivých ekosystémů (příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.). Na území zóny Severovýchod leží 4 CHKO a 1 NP. Na území Libereckého kraje se nachází 6 velkoplošných chráněných území. Jedná se o Krkonošský národní park (část) a dále 5 chráněných krajinných oblastí - Lužické hory (část), České středohoří (část), Kokořínsko (část), Jizerské hory a Český ráj (část). V kraji je vyhlášeno 123 maloplošných zvláště chráněných území a tři přírodní parky. Na území Královehradeckého kraje se nacházejí čtyři velkoplošná zvláště chráněná území, která jsou tvořena Krkonošským národním parkem (část, rozlohou 245 km2) a třemi chráněnými krajinnými oblastmi o celkové ploše 71 078 ha: Broumovskem, Orlickými horami (část) a Českým rájem (část). Na území kraje je dále 126 maloplošných chráněných území. Na území Pardubického kraje se nachází 3 velkoplošných zvláště chráněných území, kterými jsou chráněné krajinné oblasti Železné Hory (část), Orlické hory (část) a Žďárské vrchy (část). Celková rozloha CHKO činí 393 km2. Na území kraje je 101 maloplošných chráněných území. Pro hodnocení koncentrace SO2 a NOx ve vztahu k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace dle bodu 2 Přílohy 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší jsou použity pouze měření na venkovských lokalitách. Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 1 – Popis řešeného území

20 / 23


Na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2011 k překročení imisního limitu pro roční ani zimní průměrnou koncentraci, z pohledu ochrany ekosystémů a vegetace. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx (30 µg.m-3) nebyl v roce 2011 překročen na žádné z lokalit klasifikovaných jako venkovské. V rámci zóny Severovýchod se do hodnocení ochrany vegetace z hlediska působení troposférického ozonu započítává 6 lokalit. Z vývoje expozičního indexu vyplývá, že až do roku 2006 překračovaly téměř všechny lokality imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystémů. V letech 2008 až 2010 je tomu tak pouze na stanici Souš a v letech 2011 a 2012 nebyl expoziční index AOT40 překročen na žádné z hodnocených stanic.


21 / 23


C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY, JMÉNA A ADRESY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA VYPRACOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ PROGRAMU 1) Zpracovatel programu Enviros, s.r.o. zastoupen: Ing. Jaroslavem Víchou, ředitelem a jednatelem společnosti sídlo: Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 IČ 61503240 DIČ CZ61503240 telefon: 284 007 498 e-mail: [email protected]

2) Provádění programu Ministerstvo životního prostředí České republiky sídlo: Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 IČ 00164801 Kontaktní osoba: Ing. Jan Kužel, ředitel odboru ochrany ovzduší telefon: 267 122 835, e-mail: [email protected]

Krajský úřad Libereckého kraje sídlo: U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 IČ 70891508 DIČ CZ70891508 Kontaktní osoby: Ing. Jaroslava Janečková, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství telefon: 485 226 429, e-mail: [email protected]

Ing. Markéta Miklasová, vedoucí oddělení ovzduší a odpadů telefon: 485 226 424, e-mail: [email protected]


22 / 23


Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlo: Pivovarské nám. 1245, 500 02 Hradec Králové IČ 70889546 DIČ CZ70889546 Kontaktní osoby: RNDr. Miroslav Krejzlík, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství telefon: 495 817 190, e-mail: [email protected]

Ing. Petr Uhlíř, vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí telefon: 495 817 187, e-mail: [email protected]

Krajský úřad Pardubického kraje sídlo: Komenského nám. 125, 523 11 Pardubice IČ 70892822 DIČ CZ70892822 Kontaktní osoby: Ing. Josef Hejduk, vedoucí odboru životního prostředí telefon: 466 026 350, e-mail: [email protected]

Ing. Richard Pinkas, vedoucí oddělení ochrany ovzduší a odpadového hospodářství telefon: 466 026 520, e-mail: [email protected]


23 / 23

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

Recommend Documents