STŘEDA, 11. KVĚTNA 2011

11-05-2011

CS

Rozpravy v Evropském parlamentu

STŘEDA, 11. KVĚTNA 2011 PŘEDSEDNICTVÍ: JERZY BUZEK Předseda 1. Zahájení denního zasedání (Denní zasedání bylo zahájeno v 09:05) Předseda. – Dámy a pánové, chtěl bych se omluvit za zpoždění. Mezi předsedou Barrosem, komisařem Lewandowskim a vedoucími politických skupin probíhala velmi podnětná a zajímavá diskuse, proto jsme se o několik minut opozdili. Nyní máme před sebou velmi důležitou rozpravu, k níž bych vás chtěl pozvat. 2. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 3. Akty v přenesené pravomoci (článek 87a jednacího řádu): viz zápis 4. Hlavní hlediska a strategická rozhodnutí společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společná bezpečnostní a obranná politika – Situace v Sýrii a v táboře Ašraf – zpráva: Albertini – Výroční zpráva Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2009 – zpráva: Gualtieri – Rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost – zpráva: Muñiz De Urquiza – EU jako globální hráč: její role v mnohostranných organizacích (rozprava) Předseda. – Dalším bodem je společná rozprava o: - prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politice (článek 36 SEU) (2010/2986(RSP)), - prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o situaci v Sýrii a v táboře Ašraf a situaci křesťanských koptů v Egyptě (2011/2690(RSP)), - zprávě pana Albertiniho, jménem Výboru pro zahraniční věci, o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2009 předložené Evropskému parlamentu v souladu s částí II oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 (2010/2124(INI)) (A7-0168/2011), - zprávě pana Gualtieriho, jménem Výboru pro zahraniční věci, o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (2010/2299(INI)) (A7-0166/2011) a - zprávě paní Muñiz De Urquizaové, jménem Výboru pro zahraniční věci, o EU jako globálním hráči: její roli v mnohostranných organizacích (2010/2298(INI)) (A7-0181/2011).

1

2

CS


Než začneme, chtěl bych říci několik slov. V pondělí jsme si připomněli Den Evropy, den oslav Evropské unie. Není pochyb o tom, že v Evropské unii dnes nezbytně potřebujeme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Čelíme historickým výzvám, přičemž pouze jednou z nich je potřeba překonat krizi, která byla importována do Evropy. Musíme se připravit na takovou situaci v budoucnu a řešit rovněž problémy krize, které existují mimo Evropu, a nejen problémy uvnitř Evropy. Jsme rovněž svědky rostoucího nepokoje v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu a opětovných nepokojů v Tunisku a Egyptu. Nesmíme zapomínat na své východní sousedy – před několika málo dny jsme ustavili shromáždění Euronest. Máme společnou evropskou diplomacii, která musí být účinným nástrojem pro akce mimo Evropskou unii, protože dnes není možné řešit problémy uvnitř Evropské unie, nezačneme-li vážně řešit problémy vně Evropské unie. Evropská unie musí mít větší politickou moc, nejen moc ekonomickou. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedo, toto bude první z příspěvků, které dnes ráno přednesu váženým poslancům, a proto bych chtěla začít tím, že vás seznámím se svým pohledem na otázky, které nás čekají, a také se pokusit nastínit některé podrobnosti otázek, které vážení poslanci připojili k této rozpravě, protože jsem si vědoma důležitosti, kterou jim přikládáte. Dovolte mi tedy začít. V zemích, jež označujeme za své sousedy, dují vichry – arabské jaro, větry změn, ať již použijeme jakýkoli obraz. Nikdo z nás v tomto plénu neví, kde to skončí a co tento konec přinese. Cíle jsou vysoké a vysoká jsou i očekávání, že revoluce budou stát za krev, která byla prolita, za zmatky a hrůzy, za hospodářskou zkázu ve světě, který se již bez toho potýká s největšími ekonomickými problémy za celá desetiletí. Povstání v severní Africe a arabském světě jsou pro Evropu velkou výzvou, ale i příležitostí, kterou si nemůžeme dovolit zmeškat. Naše činy musí být postaveny na dvou zásadách. První je skutečnost, že v Evropě víme, jak dlouhá a bolestná může být cesta ke svobodě. Naše vlastní cesta k liberální demokracii 20. století byla velmi pomalá. Sama Evropská unie se zrodila z popela konfliktů, které nám připomínají, jak hrozný může být život, když se demokracie zhroutí. Přidejme k tomu společnou historii evropských velmocí a jistá pokora je namístě, i když prohlašujeme, že demokracie je nezbytným základem lidského pokroku. Druhou je skutečnost, že demokracie je samozřejmě o hlasování a volbách – ale zároveň znamená daleko více. V Evropě jsme se tvrdě poučili, že potřebujeme hlubokou demokracii: respekt k vládě zákona, svobodu projevu, respekt k lidským právům, nezávislé soudnictví a nestrannou správu. Vyžaduje to vynutitelná vlastnická práva a svobodné odbory, přičemž nejde jen o změnu vlád, ale i o budování správných institucí a správných stanovisek. Z dlouhodobého hlediska povrchní demokracie – demokracie, která pluje po povrchu a v níž se lidé svobodně rozhodují v den voleb a vybírají svou vládu – nepřežije, pokud se nezakoření hluboká demokracie. Ale neexistuje žádná jistota – v žádné zemi v konečném výsledku – ani žádný rychlý recept či krátkodobé řešení, které vytvoří svět, jež si přeje tolik lidí. A mezitím vrhá stíny přízrak náboženské nesnášenlivosti – vzpomeňme na nedávné události v Egyptě – který si hledá výmluvu v nejisté době, aby využil strachu a vyvolal rozklad. Svoboda náboženství či vyznání je univerzálním lidským právem, které je třeba chránit všude. Musíme odsoudit všechny, kteří se snaží využít náboženského vyznání jako prostředku nátlaku, a podporovat ty, kteří obhajují toleranci, ať již v Sýrii, Pákistánu, Egyptě či jinde.

11-05-2011

11-05-2011

CS


I Evropa se musí rozhodnout. Uvažujeme-li o vlastním prostředí, musíme být připraveni reagovat na výzvy, které před námi vyvstávají. Mohu pronášet stovky prohlášení – a já to dělám. Mohu litovat, odsuzovat, vyzývat, požadovat, ale musíme také jednat a toto jednání musí mít různé formy. Chtěla bych se zmínit o sankcích. Uvalujeme sankce proti režimům, které považují životy svých občanů za bezcenné, zabíjejí lidi rukou policie či bezpečnostních služeb, které ovládají. Sankce proti Sýrii byly uvaleny včera – embargo proti zbraním, zmrazení vkladů a zákaz cestování pro 13 klíčových jednotlivců v režimu, zmrazení naší dohody o přidružení a naší spolupráce se Sýrií.Mluvme otevřeně a jasně, protože jsem včera jednala s ministrem zahraničí Sýrie. Co se odehrává v Sýrii, je lidovou touhou po demokracii a vládě zákona – nejde o žádné zahraniční spiknutí. Režim nechce vidět, o co jde, ztrácí svou legitimitu a odcizuje se lidem i mezinárodnímu společenství. Násilný útlak a výhrůžky uvnitř i navenek jsou nástroji doby, která je dávno minulostí. Tento Parlament i Evropská unie jsou znepokojeny osudem lidí z města Deraa, kde byl zamítnut přístup OSN, v městě Baniyas, kde pokračují násilnosti, v městě Hamá, kam dorazily tanky. Syrští obyvatelé se před tanky neskloní. Vyzýváme režim ke změně kurzu, a to k okamžité změně. (Potlesk) Včera jsem panu Moallemovi, ministrovi zahraničních věcí Sýrie, řekla: musíte umožnit okamžitý a neomezený přístup humanitární pomoci a médiím. Jen tak můžete doložit svá tvrzení o podpoře pokojných protestů. U našich východních sousedů – v Bělorusku – prezident Lukašenko nevyužil prezidentské volby v minulém prosinci, aby prokázal připravenost ke změně a k otevřenější a demokratičtější evropské společnosti. Nejenže této příležitosti nevyužil, ale použil násilí proti pokojným demonstrantům a znásobil počet politických vězňů, a tím projevil pohrdání demokracií a vládou zákona. Setkala jsem se s rodinami těch, kteří byli uvězněni, a vím, že nám nedal jinou možnost než přijmout přísné odvetné sankce, které se zaměří na členy režimu zodpovědné za násilnosti, včetně samotného prezidenta Lukašenka. Jsem si také vědoma, že bychom měli vystupňovat podporu občanské společnosti a osobních kontaktů. Pak je tu naše přímá účast v táboře Ašraf. To, k čemu došlo 8. dubna, je politováníhodné a co nejdůrazněji jsem to odsoudila a odsuzuji. Trvám na tom, že potřebujeme silnou jednotnou reakci EU. Psala jsem ministrovi zahraničních věcí Iráku a znovu jsem s ním hovořila včera. Nezpochybňuji suverenitu Iráku nad celým jeho územím, ale má povinnost chránit lidská práva obyvatelů Ašrafu. Odsoudila jsem násilí a vyzvala k vyšetření – vyšetření, které musí být stejně důkladné jako nezávislé a které by nám mělo říci, co přesně se stalo. Ale jak vážení poslanci vědí z dopisů, které jsem v tomto plénu i jinde jednotlivě i kolektivně obdržela, neexistuje zde žádné jednoduché řešení. Několik možností dlouhodobého řešení se zvažuje za vedení Organizace spojených národů, přičemž všechny z nich jsou problematické. Velice si vážím práce tohoto pléna, práce těch, kteří tam cestovali, i příspěvků, které jsem obdržela. Musíme toto téma předložit rovněž Radě pro zahraniční věci a projednat je s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Náš velvyslankyně v Iráku přijede dnes a uvědomuje si důležitost, kterou této věci přikládám. Musíme pokračovat a zajistit, abychom zde nalezli správný směr jednání, ale vyšetření a odsouzení jsou absolutní. Také v Jemenu Rada pro spolupráci v Perském zálivu předložila návrhy a prezident Saleh znovu váhal. Nedávno jsem s ním hovořila. Mluvili jsme o rozhovorech, které vedl s opozicí,

3

4

CS


a předložených návrzích. Řekla jsem mu, že ví, co musí udělat – v zájmu své země – a že by to měl udělat. Při svých jednáních v Zálivu jsem se setkala bahrajnským králem. Hovořili jsme o tamní iniciativě pro dialog bez předběžných podmínek, kterou předložil korunní princ, a vyzvala jsem ho, aby pokračoval v tomto dialogu. Současný kurz není žádnou odpovědí. Pokud v Bahrajnu dojde na soudní řízení, chceme vidět spravedlivá a civilní soudní řízení, přičemž trest smrti je za všech okolností vyloučen. Ve všech těchto případech jde o naše přímé zapojení, o tlak, který vyvíjíme, a přímočarost našeho přístupu. Budiž jasně řečeno: všichni dáváme jasně najevo i já dávám jasně najevo všem vůdcům, s nimiž hovořím, co se má podle mého názoru stát, a činím tak s podporou tohoto pléna a s podporou Rady pro zahraniční věci 27 členských států. Chtěla bych se samozřejmě zmínit o Libyi. Někteří poslanci tohoto Parlamentu si přejí, abychom měli silnější obrannou a bezpečnostní politiku. Řekla bych jim toto: v posledních několika týdnech a měsících jsme viděli, jak daleko jsme v některých směrech došli, ale také jak daleko ještě musíme dojít. Společně jsme se zasadili o plánování vojenské podpory pro humanitární potřeby: je připravena na požádání Organizace spojených národů podpořit národy zdroji z celé Evropy. Podobně, jak jsme se zachovali v případě děsivého zemětřesení na Haiti – vojenské ambulantní lodi, těžké zvedací vybavení, civilisté i vojáci pracující v tomto případě bok po boku. Abych se vyjádřila jasně: vím, že humanitární pomoc je apolitická a že humanitární pracovníci nesmějí být ohrožováni, ale s ohledem na prvotní cíl záchrany lidských životů má v některých případech pouze armáda vybavení či lidi, kteří toho mohou dosáhnout – rychle poskytnou pomoc, vybudují infrastrukturu – a proto, bude-li si to OSN přát, jsme připraveni pomoci. Musíme postupovat rychleji a chytřeji. Jsem první, kdo říká a připouští, že musíme udělat daleko více, a dnes dopoledne o tom ještě budu mluvit. Zlepšujeme spolupráci s NATO, poprvé si sdělujeme podrobnosti svých operací jako součást pokračujícího rozvíjení vzájemných vztahů. Minulý pátek jsem s generálním tajemníkem Rasmussenem společně řídila jednání Politického a bezpečnostního výboru a Severoatlantické rady při našem vůbec prvním rokování o Libyi. Spolupracujeme také s Africkou unií a předsedou Jeanem Pingem, Arabskou ligou s Amr Moussou a ovšem i s jeho následníkem a s Organizací islámské konference a profesorem Insanoglu pod vedením zvláštního vyslance OSN Al-Khatiba. Při jednáních s Pan Ki-munem jsme se dohodli pozvat regionální organizace na jednání do Káhiry a pokračovat po jednání kontaktní skupiny v Římě. Společně jednáme o našem angažmá v budoucnosti Libye – o podpoře národního dialogu, pomoci s ústavou a přípravě voleb. Vyslala jsem do Libye dvě mise, aby se setkaly a pracovaly s mladými lidmi a se ženami v Libyi. Jak mi řekl vedoucí mého týmu, bylo to vůbec poprvé, co jednali o ústavě – slovech a argumentech, které před tím neznali. Mluvili o tom, jak toužili po konci režimu, takže říkáme jasně: Kaddáfí musí odejít a jeho režim musí skončit. (Potlesk) Hodlám otevřít kancelář v Benghází, abychom mohli pokročit v podpoře, o níž jsme jednali s lidmi… (Potlesk)

11-05-2011

11-05-2011

CS


…abychom podpořili občanskou společnost, abychom podpořili prozatímní přechodnou národní radu a pana Džibrila (mnohokrát jsme s ním jednali); abychom podpořili reformu bezpečnostního sektoru; abychom stavěli na tom, co nám lidé řekli, že chtějí. Chtějí pomoci se vzděláním, se zdravotní péčí, s bezpečností na hranicích, což je druh pomoci, kterou jim můžeme a chceme poskytnout. A veškerou naší prací, kterou konáme, se táhne stříbrná nit lidských práv. Dále je tu nová politika sousedství – což je jiná úroveň cílů a vizí. Jejím jádrem je vzájemná odpovědnost: EU a sousední země jsou si navzájem odpovědné za plnění závazků, které máme vůči zemím a národům ve svém sousedství a národům Evropy. Stavět na tom, o čem jsme již hovořili, znamená jednoduše řečeno mobilitu, přístup na trh a peníze. Některé věci jsou pro podporu těchto zemí v budoucnosti mimořádně důležité. Jedním příkladem je mobilita mladých lidí. Jsou to mladé společnosti, kde mladí lidé touží po větších příležitostech, a Evropský parlament musí hrát důležitou úlohu v podpoře těchto příležitostí pro mladé lidi, aby měli z Evropy prospěch a znalosti. Stejně tak v případě členských států: příležitosti cestovat, studovat. Pro podnikatele a ženy je důležité mít možnost vyzkoušet nové trhy, prodávat zboží a služby, a to vše je v moci našich členských států, z nichž některé mají s dotyčnými zeměmi dlouhodobé vztahy, ale které nyní musí vystupňovat a poskytnout tyto příležitosti. Pokud jde o přístup na trh, víme, že musíme zásadním způsobem přispět k podpoře hospodářského růstu a oživení. Víte dobře o vlivu těchto nepokojů na hospodářství zemí, o nichž mluvíme. Některé z těchto zemí na nás závisejí jako na svých hlavních vývozních trzích a zdroji svých dovozů. Umožnit těmto zemím rozvinout jejich trhy může znamenat skutečný přínos, podporu nejen otevření trhů, ale i získání přístupu na ně, což by znamenalo, že mohou dosáhnout našich standardů a že by měly skutečné příležitosti. Nikde to neplatí více než v malých podnicích, ale musíme mít politickou vůli uskutečnit to. Musíme mít politickou vůli zasadit se o zpřístupnění svých trhů. To je výzva. Je to výzva za každých okolností; je to výzva v ekonomickém věku, ale řekla bych, že je to výzva, k níž musíme dospět, protože v opačném případě bude mít nezdar ekonomik v našem sousedství přímý dopad na nás. A konečně peníze nebo spíše zdroje. Nejen to, co můžeme udělat v přímé pomoci – ačkoli je to důležité – ale co můžeme ovlivnit nepřímo. Byli jsme již hostiteli jednání vedoucích představitelů z celého světa a z velkých finančních institucí, abychom rokovali o tom, jak bychom mohli a chtěli přispět, kdybychom o to byli požádáni, ale v dohodě se svými sousedy musíme dělat více, abychom účinněji podpořili společné zdroje. Snad nikde nebude mít tato politika větší váhu než v Tunisku. Televizní projev předsedy vlády Essebsiho může pomoci, protože země se blíží k volbám 24. července, ale přiznal problémy země, kde míra hospodářského růstu poklesla na hodnoty mezi 0 a 1 %. Musíme zajistit pomoc Tunisku, jeho hospodářství a jeho občanské společnosti, a to znamená, že budeme uvažovat nejen dlouhodobě, nejen o důležitosti nové strategie, ale i o tom, co děláme nyní a jak podporujeme země – Egypt, Tunisko a další – právě nyní s rozpočtovými problémy, které mají. To je důvod, proč jsme začali jednat s finančními institucemi, se svými členskými státy, s těmi, kteří chtějí pomoci těmto zemím, protože pomoc s deficitem v době, kdy se cestovní ruch zhroutil, kdy hospodářství řádně nefunguje, je potřebná právě nyní. Vážení poslanci musí pochopit, že existuje aktuální naléhavá potřeba a že existuje dlouhodobá strategie, a my musíme ve své činnosti zohlednit obojí.

5

6

CS


K Egyptu: V posledních týdnech jsem tam byla třikrát a mnoho času jsem strávila s některými mladými vůdci z náměstí Tahrír a také jsem se setkala s některými ženami. Především ženy se dožadují silnějšího hlasu, který jim byl podle jejich názoru přislíben pro budoucnost Egypta. Setkala jsem se se ženou, která bude prezidentskou kandidátkou a která je odhodlána ukázat, že ženy mají hrát tuto roli v Egyptě. Mluvila jsem s mnoha ministry vlády a uvedla bych příklad ministryně plánování, Fayzy Aboulnagaové. Chce stavět domy pro lidi; má velkou vizi, co by mohlo pro Egypt znamenat vybudování milionu domů za dvacet let. Musíme převzít tyto velké vize ze zemí, s nimiž spolupracujeme, a přeložit je do toho, co můžeme poskytnout a podpořit. Tedy integrace výchovy a vzdělání, infrastruktura kolem programů ubytování, příležitosti pro růst malých podniků, spolupráce se ženami z OSN – jak to činím já – abychom posoudili, jak budujeme bezpečnější společenství kolem projektů ubytování, jak spolupracujeme na plánování větší, velkolepější vize, která vychází z toho, co egyptští lidé chtějí. Hovořím s ministrem zahraničních věcí Egypta Al-Arabym, který chce s námi úzce spolupracovat na blízkovýchodním mírovém procesu, prohlubovat naše dosavadní vztahy a vidět v nás partnery pro spolupráci v regionu. Egypt čeká v následujících měsících a letech mnoho úkolů. Musíme tam být přítomni, abychom jej ve všech těchto úkolech podporovali, a být připraveni vynaložit své prostředky, své znalosti a své kontakty na jeho podporu. Vždy jsem říkala v tomto plénu i jinde, že služba pro vnější činnost je silou pro předcházení a řešení konfliktů, a i proto bych ráda řekla, že naše role v Srbsku a Kosovu je významná. Proto náš hlas v OSN, hlas, který jsme nyní získali, může mít svou váhu. Proto musíme vůdce v Bosně přimět k tomu, aby zvedli oči od země, aby přestali myslet jen na svá vlastní společenství, aby mysleli na potřeby své země, přemýšleli o její budoucnosti a počítali s Evropskou unií. A proto také hrajeme roli v blízkovýchodním mírovém procesu. Vážení poslanci dobře vědí, že stabilita na Blízkém východě vyžaduje mír. Úsilí o vyjednání dohody ovládalo tento region po celá desetiletí. V posledních měsících jsme do Kvartetu přinesli novou energii. V únoru jsem byla hostitelkou jednání představitelů Kvartetu a následníci vyslanců Kvartetu jednali s izraelskými a palestinskými vyjednavači poprvé od ustavení Kvartetu. Chtěla jsem další jednání vedoucích představitelů v dubnu a připravili jsme zásadní prohlášení vycházející z naší pozice. Stále věřím, že vyjednané řešení je krokem kupředu, a budeme nadále aktivní a účastníme se dalšího jednání vyslanců koncem tohoto měsíce. Jsme také horliví zastánci budování palestinského státu, takže když jsme 13. dubna byli hostiteli jednání ad hoc styčného výboru, vyslechla jsem chválu za práci Saláma Fajjáda, za jeho mimořádné výsledky v řízení, vládě zákona a lidských práv, vzdělání, zdravotní a sociální ochraně – podle mínění Světové banky dostatečné pro fungující vládu. Ocenila jsem význam palestinského smíření vedeného prezidentem Abbásem jako příležitost a úspěch, po kterém již Evropská unie volá roky. V současnosti jsme svědky doposavad nanejvýš vážného úsilí o vytvoření jednoty, která je sama o sobě klíčem k dosažení řešení v podobě existence dvou států. Jsem v těsném kontaktu s prezidentem Abbásem a předsedou vlády Fajjádem a rovněž s Egyptem, Arabskou ligou, Spojenými státy i s Izraelem. Nenásilí, pokračování budování státu a dodržování stávajících závazků budou mít zásadní význam a toto úsilí musíme posuzovat podle jeho výsledků. Jsem toho názoru, že Izrael by měl vydat daňové příjmy, které dluží

11-05-2011

11-05-2011

CS


Palestincům, ale chci jasně říci, že naše stanovisko vůči Hamásu se nezměnilo a bezpečnost Izraele zůstává klíčovým zájmem nás všech. Také bych chtěla říci, že vyslání flotily nepovažuji za správnou odpověď na humanitární situaci v Gaze. Byla jsem tam dvakrát. Stále zdůrazňuji utrpení lidí, zejména žádám o větší přístup, který umožní, aby se hospodářství začalo rozvíjet. Upřímně řečeno, tamní situace, zejména pokud jde o děti, že hrozná. Předložili jsme Izraeli návrhy na podporu tohoto většího přístupu. Chci, aby lidé v Gaze měli budoucnost, ale rovněž chci, aby Gilad Šalit, dlouholetý vězeň v Gaze, měl možnost vrátit se domů ke svému otci a matce, s nimiž jsem se již setkala. Zkušenost Evropy nás učí, že skutečná demokracie je nezbytným základem tolerance, míru a prosperity. V severní Africe a arabském světě nebude tohoto cíle dosaženo rychle a bez nezdarů, ale budování hluboké demokracie je jedinou cestou, jak lze vůbec tohoto cíle dosáhnout. Máme zkušenost s pomocí každé zemi, která nás nyní požádá o to, abychom jí pomohli na cestě k demokracii. Proto navrhuji podporu finanční pomoci pro demokracii, která nám také umožní využít naše zdroje na podporu příležitostí, zejména pro mladé lidi, zapojit se do politického života, podpořit budování politických stran, umožnit lidem, aby dělali to, co museli dělat sami vážení poslanci mnoha zde zastoupených zemí – tj. rozvíjet politický proces budováním těchto politických stran, občanské společnosti a hlubokých kořenů, které znamenají, že demokracie roste a vzkvétá. Často říkám, když tyto země navštívím, že nejde ani tak o volbu vlády jako o právo vlády se zbavit. Demokracie je o možnosti říci „sbohem“ stejně jako „vítejte“, a to je důležité: vědět, že máte právo použít volební urnu, jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát, abyste změnili svou vládu či něco od vlády požadovali, je důležité, a to můžete dělat pouze tehdy, je-li demokracie hluboká a životaschopná. Proto je tak důležité to, čeho jsme byli svědky v Pobřeží slonoviny, kde prezident Ouattara nakonec získal svůj post, a úloha, kterou jsme sehráli, byla pro podporu tohoto procesu významná. Proto je dobré vidět, že se daří nigerijským volbám a že Goodluck Jonathan byl nyní řádně jmenován. Je dobré vidět, že se demokracie ujímá, rozvíjí a prohlubuje, a to chceme podporovat. Změna nezaručuje nutně pokrok, ale pokrok nevyhnutelně vyžaduje změnu. To znamená, že musíme jednat rozhodněji. Některé z věcí, o kterých mluvím, vyžadují jednání členských států, některé vyžadují jednání Komise, mnohé potřebují podporu tohoto Parlamentu a my se musíme rozhodnout, že se všichni chopíme své role. Děláme-li to pouze tehdy, když se média soustředí na tyto země nebo na nás, pak neuspějeme. Musíme se v této záležitosti angažovat dlouhodobě a musíme být odhodláni říkat svým sousedům, nejen že by se měli vydat na cestu k demokracii, ale že by ji měli dokončit. Máme k dispozici tři vynikající zprávy, o nichž budu hovořit ve svém dalším vystoupení, ale chci těmto zpravodajům poděkovat. Skončím malým citátem antropoložky, ženy, kterou velice obdivuji, Margaret Meadové. Řekla: „Nikdy nepochybujte o tom, že malá skupina přemýšlivých, angažovaných občanů může změnit svět. To platilo vždycky.“ Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedo, baronko Ashtonová, dámy a pánové, zahraniční politiku ovládly revoluce – některé klidnější než jiné – k nimž došlo v řadě sousedních středomořských zemí, a nedávno symbolická událost v boji proti mezinárodnímu terorismu, totiž konec éry Bin Ladina. Jakou úlohu má v tom všem Evropa? Jsme do této situace zapojeni ochotně a aktivně? Ano, určitě jsme. Akce v Libyi pod záštitou Organizace spojených národů a iniciativa některých

7

8

CS


evropských hlav států a vlád prokázaly, že pokud Evropa – nebo někteří v Evropě – chce, může v těžkých dobách jednat rozhodně. Stáváme se tím klíčovým mezinárodním hráčem s vlivem, který odpovídá naší hospodářské síle? Odpověď zní: „Ne“. Evropa je stále prakticky malým hráčem, v nejlepším případě Palečkem, pokud jde o politiku a geostrategii, navzdory stále rostoucím očekáváním evropského veřejného mínění. Evropa podpořila stabilitu a rozvojovou pomoc ve Středomoří. Ale lidé – docela oprávněně – požadují politickou svobodu a prchají ze svých zemí, protože nemají vyhlídky na důstojný život a příležitosti pro sebe a své děti. Humanitární pomoc, kterou jsme v posledních měsících poskytli, byla určitě užitečná. Baronko Ashtonová, musíme dělat více. Začali jsme si brát poučení z těchto událostí? Rád bych tomu věřil. Horší je, že vlny migrantů připlouvajících k našim břehům v chatrných plavidlech a umírajících na moři – a chtěl bych zdůraznit, že máme nepřiměřené informace o počtu úmrtí – se až příliš často setkávají s nejednotností, hádkami, uzavřenými hranicemi, přičemž některé země dokonce zpochybňují schengenský prostor, důležitý nástroj svobody pohybu. (Potlesk) Je to vše hodno Evropy, evropských hodnot, principů a ideálů? Já si to nemyslím, nemyslí si to ani moje skupina, skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), a jsem si jist, že ani většina poslanců tohoto Parlamentu. Dámy a pánové, důvodem, proč se dnes ráno setkáváme s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, je, že chceme dát Evropě hlas a tvář podle Lisabonské smlouvy. Nyní musíme pokročit a přijmout opatření. To znamená vybrat si cestu a držet se jí. Jaké jsou tedy priority Evropy? Vztahy s našimi východními a jižními sousedy? Boj s terorismem? Řešení konfliktu na Blízkém východě? Obchodní politika? Řešení všech otázek najednou není snadný úkol. Kdo jsou naši přednostní partneři? Spojené státy, rychle se rozvíjející země nebo někdo jiný? Jak můžeme dosáhnout nejlepších výsledků? Tím, že necháme na jednotlivých členských státech, aby si svobodně určovaly svou vlastní politiku, jak jsme to dělali posledních 60 let, nebo že budeme mluvit jedním silným hlasem? Dámy a pánové, mezivládní řešení již není správným přístupem k zahraničním záležitostem, bezpečnosti a obraně: potřebujeme více Evropy. Musíme se zříci národních eg a vykročit k větší účinnosti na evropské úrovni. Baronko Ashtonová, naše zahraniční a bezpečnostní politika bude silná pouze v případě, že se celou svou vahou postavíme za několik jasně definovaných cílů a vložíme do nich veškerou svou energii. Dámy a pánové, rok 2011 by měl být rokem Středomoří, boje s terorismem a dokonce dosažení průlomu v blízkovýchodním konfliktu. Bude-li Evropa schopna stát se klíčovým hráčem v této oblasti, dokáže překonat omyly svého mládí. Chtěl bych skončit citátem někoho, koho velice dobře znáte: Jana Pavla II. „Nebojte se,“ baronko Ashtonová. V evropském rozpočtu jsme provedli úspory ve výši 4 miliard eur. Předložte návrhy jak využít těchto peněz, ať je nemusíme vracet členským státům. (Potlesk) Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, v Evropské unii jsme svědky pohybů směrem k renacionalizaci ve všech oblastech, Lisabonská smlouva by měla být

11-05-2011

11-05-2011

CS


používána jako nástroj pro vytváření nové politiky společenství: společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Toto je první důležitá obecná rozprava, kterou vedeme s baronkou Ashtonovou, a podíváme-li ze zpátky na počátek, již tehdy bylo jasné, že některé vlády nechtěly používat titul „ministryně zahraničních věcí Evropské unie“, což nakonec vedlo k volbě názvu „vysoká představitelka“. To je pochopitelné, protože společně s daňovou politikou a domácí politikou je nezávislá zahraniční politika jedním z hlavních rysů, mohli bychom téměř říci identifikačních rysů, národní suverenity. Zejména v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky je přenos této suverenity na nadnárodní instituci statečným a také obtížným počinem. Ovšem my v Evropském parlamentu si společně s vysokou představitelkou musíme položit poněkud jinou otázku. Touto otázkou je: Jaká je role Unie jako nezávislého orgánu mezinárodní politiky? V několika posledních dnech jsem četl články o baronce Ashtonové, které mě překvapily, protože kritizují její absenci a nedostatek politiky. Tato kritika přichází od lidí, kteří uvažují pouze o tom, že budou provádět svou vlastní národní zahraniční politiku a prosazovat své národní zájmy jako hlavní prioritu, a kteří bez konzultace se svými partnery přijímají jednostranná rozhodnutí, která v konečném důsledku Evropu rozdělují, spíše než aby ji sjednocovala. Podívejme se jen na misi v Libyi. Sotva kdy byly mezinárodní politika Evropské unie a její mezinárodní zapojení více rozdělené než v otázce, jak bychom měli postupovat vůči Libyi. Ve velkých hlavních městech Evropské unie je tendence považovat zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku EU za pokračování vlastní národní politiky každé země financované z evropských peněz. Čím větší je Auswärtiges Amt, Foreign Office nebo Quai d’Orsay, tím výslovnější je tato tendence. Baronko Ashtonová, bezpochyby získáte velkou podporu Parlamentu, říkáte-li těmto lidem, že ačkoli respektujete jejich jednostranné zájmy, společná evropská zahraniční politika nemůže jít stejným směrem. Tuto politiku určujete vy, vysoká představitelka, ve všech oblastech shody. Podporuji otevření kanceláře takového druhu, o jakém jste hovořila v případě Libye, protože vy jako vysoká představitelka, sama Unie a Parlament jako nezávislý orgán, všichni máme důvěryhodnost z humanitárního a politického hlediska. Jsme důvěryhodnější než státy, které podnikly vojenskou akci v Libyi z nutnosti, ale jejichž vývozci zbraní měli také největší výstavní stánky na nejdůležitějším veletrhu zbraní v Libyi minulý podzim. Německo, Francie, Spojené království, Itálie a Belgie jsou hlavními dodavateli zbraní armádě plukovníka Kaddáfího, která bojuje se vzbouřenci v Libyi. To není druh důvěryhodnosti, který Evropa potřebuje. (Potlesk) Důvěryhodností, kterou Evropa potřebuje, je důvěryhodnost klidné síly, která pomáhá vytvářet demokracii, která otevírá kancelář na podporu rozvoje občanské společnosti a která neurčuje mezinárodní spolupráci s Evropskou unií na základě podrobení ostatních jednostranným diplomatickým a ekonomickým zájmům Unie, ale spíše podporuje politiku založenou na rovném partnerství mezi různými regiony světa. To je moje představa zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Hovořila jste rovněž o trojici: peníze, mobilita a přístup na trh. V další fázi byste měla přidat další trojici: soudržnost, konkrétnost a metodu společenství. Podle mého názoru najdete pro tyto dvě trojice partnery v Evropském parlamentu. My ve skupině Pokrokové aliance

9

10

CS


socialistů a demokratů v Evropském parlamentu víme, že jsme stále v počáteční fázi spolupráce mezi vámi a Parlamentem a že určitě existují oblasti, které je třeba zlepšit. Proto opakuji svou nabídku jménem, jak doufám, většiny poslanců tohoto Parlamentu. Nepochybně naleznete větší podporu své vize společné zahraniční a bezpečností politiky zde než mezi 27 ministry zahraničních věcí, jichž si všech vážím, ale kteří mají jeden problém, totiž, že jsou ministry zahraničních věcí jednotlivých zemí. (Předseda řečníka přerušil) Vy jste na druhé straně diplomatickou představitelkou celého kontinentu. (Potlesk) Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, v sobotu jsem měl v Káhiře dlouhé jednání s novým egyptským předsedou vlády, panem Šarafem. Závěrem tohoto jednání a rovněž mým závěrem po tomto jednání při mé druhé cestě do Káhiry za poslední dva měsíce je – jak jste uvedl – že musíme poskytnout masivní pomoc těmto revolucím v severní Africe, a zejména vývoji v Egyptě. Musíme přestat se svými malými paternalistickými regulacemi, které jsme až dosud ohlašovali. Uvedu krátké srovnání. Víte, kolik peněz bylo převedeno v rámci Marshallova plánu USA? Za několik po sobě jdoucích let? 1 % HDP každým rokem. 162 miliard USD v reálných penězích. A o čem hovoříme a co slibujeme Egyptu my? Jednu miliardu. Ne 162 miliard, ale jednu miliardu. Nikoli v roce 2011, nikoli v roce 2012, ale v roce 2013, budeme-li mít tu možnost. To je podle mého názoru nicotné. Od vás a od Komise – protože zde zjevně hovoříme o penězích Komise – neočekávám velké plány na změnu politiky sousedství. To musíme udělat v budoucnosti, ale co očekávám, je přímá rozpočtová pomoc poskytnutá Egyptu v co nejrychlejším možném termínu, protože na konci roku nebudou mít v rozpočtu žádné peníze, a to by mohl být začátek kontrarevoluce v Egyptě. Přímá rozpočtová pomoc nebo zrušení dluhů země – to je okamžitá cesta vpřed. Dnešní oznámení v tomto smyslu by Egyptu a Egypťanům jistě pomohlo. Dále bych se chtěl zmínit o Sýrii. Buďme upřímní, baronko Ashtonová. Sýrie je obrovské neštěstí. Co se tam děje – a nemám pro to jiná slova – není nic menšího než arabské Tiananmen. Arabské Tiananmen. Lidé každý den masakrovaní tanky a ostřelovači. Dodnes zabito 800 lidí. Dodnes zatčeno 8 000 lidí. Lidé nejbrutálnějším způsobem mučeni, aby vydali hesla na Facebook a jména kamarádů pracujících na Facebooku. Vojáci, kteří nechtějí střílet na vlastní lidi, jsou sami odstřelováni tajnými službami armády a Bašára al-Asada. Na základě toho, co se dnes děje v Sýrii, je zcela jasné, že Bašára al-Asada lze popsat jediným způsobem, totiž jako nejbrutálnějšího diktátora současnosti na světě. To je jasná analýza, kterou si dnes můžeme udělat. (Potlesk) Co tedy můžeme dělat? Mám na mysli 800 dodnes zabitých lidí, 8 000 zatčených lidí, každý den některé z nich mučené a my zmrazujeme vklady 13 lidí, leč nikoli Asada. Tvrdím, že je to nevyvážený přístup. Ve skutečnosti je to směšné a nijak to nepomáhá vyvíjet tlak na Asadův režim, aby změnil směr. Nestačí říci, že je na seznamu 13 lidí a jeden z Asadových bratrů a jedna z jeho neteří či synovců. Ne, na seznam musíte dát okamžitě, co nejrychleji stovky lidí, abyste vyvinuli skutečný tlak. Trochu vašemu přístupu rozumím. Říkáte si, že nedáte-li Asada na seznam, třeba mu to pomůže změnit později své postoje. Dobrá tedy, řekněte to dnes v rozpravě jasně. Chci,

11-05-2011

11-05-2011

CS


abyste prohlásila, že dáváte Asadovi několik dnů. Pokud v těchto několika dnech nezastaví to, co se v současnosti děje, zmrazte všechny vklady, nejen 13 lidí, ale celé Asadovy rodiny. (Potlesk) Nevydávejte zákaz cestování pro 13 lidí, je-li 800 lidí zabito, ale pro celou Asadovu rodinu a oznamte to, co je velmi důležité. Oni na to čekají. Včera jsme měli přímý kontakt s lidmi v Sýrii, kteří říkají, že musíte zpřísnit sankce, jinak se nezastaví. Oznamte, že Asadova rodina již nebude Evropskou unií považována za skutečné zástupce syrského lidu a že budou odpovědní za své zločiny. Udělejte to hned. To od vás dnes očekáváme. Můžete pomoci zastavit toto arabské Tiananmen. Není pravda, že nehrajeme žádnou roli: naše role je významná a lidé v Sýrii dnes čekají na tuto jasnou zprávu. Ne zítra. Dnes. (Potlesk) Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, hlavním počinem společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v tomto roce bylo nepochybně založení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Baronko Ashtonová, jako místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie jste byla nedávno pod tlakem kvůli její nevýrazné výkonnosti. Ale můžete být jen tak efektivní, jak vám členské státy dovolí a samozřejmě se zdráháte uplatnit vlastní iniciativní pravomoci – což je přístup, který plně podporuji. Na jedné straně chce EU prezentovat svou globální roli jako diplomatický velikán, ale na druhé straně SZBP vyžaduje jednohlasnost, což znamená ústupky, aby byly zachovány zájmy jednotlivých členských států, zejména těch velkých. Tento smíšený přístup sui generis k zahraniční politice EU chrání ty z nás, kteří byli především proti vytvoření ESVČ, protože se domnívali, že globální ambice EU naruší národní suverenitu. Paradoxně se nyní zdá, že národní suverenita narušuje globální ambice EU, jak jsme viděli nedávno na událostech v Libyi. Moje skupina ECR se nicméně nadále konstruktivně zapojuje do otázek ESVČ. Přejeme jí všechno dobré. Doufáme, že bude fungovat. Potřebuje se usadit a my doufáme v její rozpočtovou neutralitu a větší politickou odpovědnost. Ačkoli místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie jmenovala výborné vedoucí úředníky – některé z nich jsem slyšel ve Výboru pro zahraniční věci – musím se ptát, proč byla ošizena v pletichách Komise, která si zřejmě podržela neúměrnou část prostředků na rozšiřování EU a evropskou politiku sousedství. Tato roztržka neposkytuje hodnotu za peníze daňových poplatníků EU ani neslouží zájmům naší zahraniční politiky. Chtěl bych nyní vznést několik konkrétních požadavků, nejprve pokud jde o aktuální otázku flotily č. II směřující do pásma Gazy? Paní místopředsedkyně/vysoká představitelko, můžete vyvinout tlak na Turecko, aby zastavilo tuto nebezpečnou provokaci v době, kdy je Izrael pod enormním tlakem a napětím kvůli útokům raket z Gazy a novému průjezdu íránských válečných lodí Suezským průplavem? A jak bude EU postupovat vůči nové jednotné palestinské vládě, jejíž součástí je Hamás, teroristická organizace zakázaná EU? Zadruhé, paní místopředsedkyně a vysoká představitelko, vyjednáte řešení pro uzavření tábora Ašraf v Iráku? Za další, odsoudíte otevřeně a beze zbytku schválení Bahatiho zákona v Ugandě, který umožňuje popravy homosexuálů?

11

12

CS


A konečně, zcela souhlasím s panem Verhofstadtem: doporučuji vám, abyste se ve všech svých jednáních soustředila na Blízký východ a severoafrické země, a zejména na odsouzení zabíjení křesťanů v Egyptě, ale proč – jak se výslovně dotazoval pan Verhofstadt – byl prezident Asad ze Sýrie vynechán ze seznamu sankcí EU poté, co jeho síly v posledních dnech brutálně zabíjely nevinné protestující občany? Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, dnes bych vám, baronko Ashtonová, chtěl pouze položit několik otázek. Zaprvé, na téma Sýrie, podobně jako pan Verhofstadt, bych chtěl vědět, co brání Evropě, aby zařadila prezidenta Asada na seznam sankcí EU? Jaká země nebo jaké země v současnosti brání Evropské unii, aby přijala jediné možné rozhodnutí? Řekněte nám to prosím. Je-li překážkou pan Westerwelle, pak nám řekněte, že je to pan Westerwelle: aspoň tak se dozvíme, co utváří politiku různých členských států. Na rozdíl od německého ministerstva zahraničních věcí nebudeme tvrdit, že prezident Asad je odpovědí na diktaturu prezidenta Asada. Máme-li si to myslet, pak je to skutečně neuvěřitelné. Jediným řešením pro Sýrii je, aby se prezident Asad vzdal moci v Sýrii: to by mělo být stanovisko Evropy. Je tedy zřejmé, že prezident Asad a celá jeho rodina musí být na seznam zařazeni – nikoli zítra, nikoli pozítří, ale dnes. Není-li to proveditelné, protože je zapotřebí jednohlasného rozhodnutí, pak musíte říci, co tomuto posunu brání. Je to třeba říci veřejně, abychom měli v Evropě skutečnou diskusi. Zadruhé, co brání Izraeli, aby řádně vyplatil Palestincům daně, a proč? Samozřejmě, že v Izraeli musíme zachovat bezpečnost, ale Palestinci by neměli trpět, aby byla zachována bezpečnost v Izraeli. To nemůže být řešení. (Potlesk) A moje poslední otázka: před několika dny zemřelo na libyjském pobřeží 600 lidí. V oblasti bylo nějaké plavidlo. Dozvěděli jsme se, že to nebylo plavidlo NATO, že to nebyl Charles de Gaulle. Zřejmě to bylo maltézské plavidlo. Chtěl bych tedy vědět: jaká loď to byla a jaké o tom máme informace? Kdo nedokázal zachránit 600 libyjských uprchlíků? V 21. století mi určitě nikdo nebude chtít namluvit, že není možné identifikovat příslušnou loď. Nečinnost je v tomto případě zločin: neposkytnutí pomoci lidem v ohrožení. Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, baronko Ashtonová, během této rozpravy uslyšíte nejen chválu, ale i kritiku. Abych byl upřímný, je zřejmé, že zahraniční politika EU v některých oblastech selhala, včetně arabského světa, Afghánistánu, nalezení řešení palestinského problému a konfliktů mezi našimi východními sousedy. Rád bych položil tuto otázku: co je příčinou tohoto stavu? Rozhoduje-li se 27 různých států, jak můžeme dosáhnout shody v EU a ve společné zahraniční a bezpečnostní politice? Je zřejmé, že zahraniční politika je politikou individuálních zájmů. Ale doba, kdy Západ mohl prosazovat vlastní zájmy, aniž vzal v úvahu své partnerské státy a jejich obyvatele, je dávno minulostí. EU musí prokázat, že je otevřená přijímání politiky smířlivých zájmů. Hlavním faktorem, který přispěl k nezdaru, jsou dvojí normy a tendence myslet ve vojenských termínech. Poslanci tohoto Parlamentu téměř jásali, když se Rada bezpečnosti OSN rozhodla k vojenské intervenci v Libyi. Dnes se mi zdá, že jsme všichni bezradní, pokud jde o tamní události. Co děláme pro lidi v Gaze nebo Dárfúru? Jak můžeme dát 1,4 miliardy lidí žijících z jednoho dolaru denně právo na život v důstojnosti? Tato otázka moji skupinu obzvlášť znepokojuje.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Revoluce v arabských zemích mají jeden důležitý společný požadavek. Všechny volají po spravedlnosti a čestnosti, jak při rozdělování bohatství ve společnosti, tak v demokratické účasti na politickém rozhodování, včetně mezinárodních vztahů. EU musí na tento požadavek reagovat. Abychom dosáhli tohoto cíle, musíme spolupracovat na rozvoji mezinárodního práva a nejen je jednostranně interpretovat a uplatňovat. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, baronko Ashtonová, mám řadu palčivých otázek ohledně vývoje izraelsko-palestinského konfliktu. Jakou pozici zaujme Evropská unie prostřednictvím svých členských států Spojeného království a Francie v Radě bezpečnosti Spojených národů v září, pokud jde o jednostrannou snahu palestinského vedení vyhlásit palestinský stát, a to, nutno dodat, nezávisle na mírovém procesu s Izraelem? Tato otázka, paní vysoká představitelko, je o to naléhavější, že hnutí Fatah a Hamás minulý týden obnovila palestinskou jednotu a zcela ignorovala podmínky zúčastněných stran, jinými slovy včetně Evropské unie, pro jednotnou palestinskou vládu, totiž uznání státu Izrael, zřeknutí se násilí a terorismu a dodržování dřívějších závazků. Mezitím Hamás potvrzuje, že patří na seznam teroristických organizací Evropské unie. Moje naléhavá otázka tedy zní: jak bude v této nové situaci Evropská unie uplatňovat své vlastní zásady Kvartetu? Pokračování v obvyklých vztazích s Ramalláhem v každém případě znamená zříci se těchto fundamentálních mírových principů. To vše vážně naruší evropsko-izraelské vztahy a velmi málo napomůže mírovému procesu, ve skutečnosti právě naopak. Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, téma evropské zahraniční a bezpečnostní politiky je zvlášť důležité v této historickém době, jež se vyznačuje mimořádnou vlnou protestů, k nimž dochází v oblasti Středozemního moře a jež se rovněž šíří na Blízký východ. Vzhledem k této vážné krizi, která zasahuje celé jižní Středomoří a nyní se šíří na Arabský poloostrov, musí Evropský parlament jednat jako rezonanční deska všech těchto protestů obyčejných lidí. Riskují své životy, hlasitě se dožadují lepších podmínek a zahájení přechodu k demokracii svržením současných režimů. Tato sněmovna chce jednat přímo s místopředsedkyní/vysokou představitelkou, baronkou Ashtonovou, především kvůli naší úloze v řízení rozpočtu občanských a vojenských misí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). První část zprávy se týká zejména vztahu Parlamentu k dalším institucím, především k Radě a Komisi, a vychází z postlisabonského přístupu k evropské politice. Dalším velmi důležitým tématem je multilateralita EU, která především využívá nedávno vytvořenou Evropskou službu pro vnější činnost, jež byla konečně ustavena. V tomto ohledu musím přivítat nedávné usnesení přijaté Generálním shromážděním Spojených národů, které uděluje Evropské unii status pozorovatele v rámci Rady bezpečnosti, a uznává tak to, co ztělesňuje Lisabonská smlouva. Snažili jsme se předložit posudek, který co nejvíce odpovídá současné situaci. Zpráva oprávněně zdůrazňuje velkou vlnu civilních protestů v Tunisku, Egyptě a Libyi, ale rovněž v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu, a vyzdvihuje události, souvislosti a očekávání těchto jednotlivých zemí i další předměty dílčích zájmů, jako např. naši silnou transatlantickou alianci a naše mimořádně důležité vztahy s Ruskem.

13

14

CS


Rozšiřování, podpora občanských práv a ustanovení vlády zákona, diplomatické vztahy se zeměmi BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), arabsko-palestinský konflikt a odsouzení krvavých režimů jsou některá z témat zprávy, kterou vám předkládám k hlasování. Roberto Gualtieri, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) prochází mimořádně náročným obdobím. Právě když vývoj mezinárodního systému vyžaduje, aby se Evropská unie stala důvěryhodným hráčem v oblasti bezpečnosti a obrany; právě když se evropský přístup k řízení krize spíše podporou demokracie než jejím vývozem ukazuje jako vhodnější pro výzvy naší doby; právě když vzhledem k hospodářské krizi je možnost rozvoje společné obrany nevyhnutelná; právě když Lisabonská smlouva nabízí nové nástroje pro rozvoj SBOP v rámci integrovaného přístupu; zkrátka právě když je kvalitativní skok ve SBOP potřebný a možný, zdá se, že evropská konstrukce nebezpečně skřípe a reálně hrozí, že ambice a možnosti SBOP budou muset být drasticky omezeny. Zpráva, kterou předkládám, se snaží tento rozpor řešit a navrhuje možné odpovědi pro další instituce. S ohledem na libyjskou krizi se neomezujeme na vyjádření zklamání z neschopnosti Evropské unie definovat svou pozici a přijmout společná opatření či z omezení mandátu EUFOR Libye. Domníváme se, že přišel čas, aby evropská politická iniciativa ve spojení s ostatními našimi partnery zajistila klid zbraní a zahájila jednání, která ukončí Kaddáfího režim a budou začátkem přechodu ke skutečné demokracii. Vojenská intervence NATO očividně není schopna cokoli vyřešit a bude dobře držet se důsledně mandátu usnesení OSN a vyhnout se jakémukoli nepřiměřenému užití síly. Současně doufáme, že finanční prostředky SBOP budou využity efektivně pro poskytnutí humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu, jež je cílem útoků, a že budoucí operace budou plánovány tak, aby podporovaly rozvoj demokracie v Libyi. Libyjská situace také volá po širší reflexi a domnívám se, že podporuje návrhy ve zprávě. Odpovědnost za budoucnost Evropy a za bezpečnost a obranu samozřejmě spočívá především na Evropské radě, jejích členech a také jejím předsedovi, který na této úrovni reprezentuje Unii v záležitostech zahraniční a bezpečnostní politiky. Říkáme jim jasně, že dvoustranná spolupráce a koalice ochotných stran nemohou nahradit SBOP jako politiku Unie. Myšlenka renacionalizace této politiky není podle našeho názoru přesvědčivá, nikoli protože máme k Lisabonské smlouvě puristický přístup, ale protože v případě renacionalizace by tato politika nedostačovala výzvám, které před ní stojí. Navrhujeme, aby Parlament zahájil strategický dialog s Evropskou radou, kterou vyzýváme, aby diskutovala o doporučeních Parlamentu, vytvořila důkladnou strategii zahraniční politiky a vyhradila mimořádné zasedání evropské bezpečnosti a obraně. Vyzýváme vás, baronko Ashtonová, abyste vystupňovala úsilí o dosažení shody mezi členskými státy a abyste využila svých četných funkcí pro zlepšení soudržnosti SBOP, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších stránek vnější činnosti Unie. Evropská služba pro vnější činnost je nástrojem s mimořádným potenciálem k této práci. Zpráva předkládá několik návrhů ohledně toho, jakou roli by měla hrát, především, aby byla krizovým štábem, který dokáže zcela jednotně reagovat na krizové situace, a rádi vidíme, že to začíná fungovat. Libyjská situace rovněž potvrzuje nedostatečnost evropských vojenských schopností, které značně zaostávají za obecnou vysokou úrovní národních obranných rozpočtů.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Je zcela zřejmé, že síla je pouze v jednotě. To znamená vytváření, sdílení, posilování Evropské obranné agentury, stálou strukturovanou spolupráci, rozvoj efektivního a konkurenceschopného evropského obranného trhu, posilování průmyslové a technologické základny a zlepšování schopností společného velení a řízení. Nedostatek těchto schopností zabránil Evropě rychle reagovat na libyjskou krizi, počínaje vytvořením stálého hlavního velitelství operací. Zpráva formuluje velké množství konkrétních návrhů v této i dalších otázkách, jako např. v integraci vnější a vnitřní bezpečnostní politiky způsobem, který respektuje nadřazenost postupu Společenství. Stojí za zmínku, že v tomto ohledu jsou hlavní proevropské politické skupiny jednotné, a chtěl bych poděkovat stínovým zpravodajům a koordinátorům za tuto plodnou spolupráci. Parlament je připraven podpořit rozvoj SBOP, která je v plné míře začleněna do vnější činnosti Unie a je postavena na hodnotách a principech Evropy. Baronko Ashtonová, doufáme, že nám budete moci přesvědčivě odpovědět nejen slovy, ale především skutky. María Muñiz De Urquiza, zpravodajka. – (ES) Pane předsedající, baronko Ashtonová, Henry Kissinger definoval svět své doby jako vojensky bipolární, hospodářsky unipolární a politicky zmatený. Dnes je mezinárodní pořádek multipolární ve všech oblastech a díky globalizaci je politicky spletitý. Globalizace mimo jiné znamená rozptýlení center moci a kolektivní řízení společných problémů a zájmů. Objevily se nové mezinárodní organizace a fóra – příkladem je diplomacie summitů G20, G8, G7 atd. – a jsou předkládány návrhy na reformu tradičních mezinárodních organizací. V souvislosti s těmito změnami a vzhledem k mezinárodní právní identitě Evropské unie je důležité urychleně přehodnotit úlohu, kterou Evropská unie na tomto jevišti hraje, umožnit jí zaujmout náležité místo v multilaterálním řádu, aby mohla plnit roli významného globálního hráče, kterou jí přisuzuje Smlouva a již od ní tato instituce vyžaduje, smím-li tak říci, společně s evropskou společností jako celkem. Tento proces začal již schválením usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů dne 3. května, které Evropské unii umožní účastnit se jeho činnosti. Je to historická událost a diplomatický triumf, který musíme naprosto jednoznačně uznat a k němuž vám gratuluji, baronko Ashtonová. Avšak vzhledem ke složité povaze vyjednávání o schválení rezoluce č. 1973 můžeme očekávat namáhavou práci na aktualizaci a racionalizaci zastoupení Evropské unie, které je roztříštěné a rozptýlené a má status ad hoc ve všech 249 mnohostranných dohodách, v nichž Evropská unie figuruje. To samozřejmě nezávisí jen na vás. Závisí to také na státech mimo EU, které jsou členy různých multilaterálních organizací. Závisí to také na organizaci nejúčinnější formy zastoupení v Evropské unii a organizací míním uspořádání, které zahrnuje vás – Evropskou službu pro vnější činnost – předsedu Komise, předsedu Evropské rady a v současné době nadbytečnou účast rotujících předsednictví Unie. Závisí to také na členských státech, které převádějí prvořadost zastoupení na Evropskou unii, zejména v případě mezinárodních organizací, jež prosazují politiku, za kterou je výlučně zodpovědná Evropská unie. Baronko Ashtonová, všichni si pamatujeme kodaňský summit o změně klimatu jako příklad zbytečného nesouladu vyvolaného přehnaným zastoupením Evropské unie a jejích členských států. Pamatujeme si také, jak dobře fungovalo zastoupení Unie ve Světové obchodní organizaci nebo v Organizaci pro výživu a zemědělství. Kromě toho si také

15

16

CS


pamatujeme, jaký nesoulad vyvolává mnohonásobné zastoupení různých předsednictví Evropské unie v diplomacii summitů nebo jaká dysfunkce může nastat při neuplatňování ustanovení článku 34 Lisabonské smlouvy o koordinaci evropských členů Rady bezpečnosti Spojených národů při prosazování společných pozic Evropské unie. O těchto zjevných dysfunkcích se ve svém vystoupení zmínil pan Schulz. V této souvislosti se více obracím na členské státy než na vás a vyzývám je, aby budovaly roli Evropské unie ve strukturovanějším mnohostranném světovém řádu a prosazovaly skutečnou zahraniční politiku EU, která ponechá stranou renacionalizační tendence a pokušení, jež se objevují v řadě našich členských států. Apelujeme především na členské státy, aby tuto roli Unie budovaly, ale apelujeme také na váš závazek, že vložíte své schopnosti do politické iniciativy a své úsilí do práce pro zvýšení úrovně vnějšího zastoupení Evropské unie a pro jeho racionalizaci. Žijeme v historické době pro svět a vy máte příležitost vést mezinárodní činnost EU například iniciativami, jako je ta, kterou jste oznámila, totiž otevření kanceláře Unie v Benghází. Můžete počítat s podporou tohoto Parlamentu a vlastně nejen s jeho podporou, ale i jeho mandátem pro co nejrychlejší vytvoření racionálního, strukturovaného a uceleného zastoupení Evropské unie na mezinárodní scéně. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat poslancům za jejich příspěvky. Jedním z témat, která se hojně vyskytovala v příspěvcích všech vedoucích skupin – ačkoli pan Tannock se vyjádřil, že jeho skupina nikdy ESVČ nepodporovala – byla snaha zjistit, zda máme jediný, jednotný přístup. Souhlasím. Neztrácím ze zřetele ambice, které by Evropa mohla naplnit. Musím se vypořádat s tím, čím ve skutečnosti jsme. Schválili jsme Smlouvu, a když byla podepsána a byla mi předána společně s perem, dělala jsem si legraci, že to jsou prostředky, se kterými začnu. To je skutečně pravda, ale nejsme tam, kde bychom chtěli být. Naším úkolem je zajistit, aby nejen tento Parlament, přání vážených poslanců a jejich viditelné odhodlání, ale i Komise, Rada, Výbor pro zahraniční věci, rada pro rozvoj, ministři obrany – všechny složky, které řídím a za jejichž spolupráci jsem zodpovědná – postupovali se stejnými ambicemi. Vůbec mě nepřekvapuje, a pravděpodobně to nepřekvapí ani vás, poslance, že na cestě k tomuto cíli, tím spíše v době, kdy se toho tolik odehrává, zjišťujeme, že to nemusí vždy fungovat tak efektivně, jak by se vám nebo mně samotné líbilo. Musíme si zachovat ambice a dostat se tam, kam chceme. To platí ve všem, co děláme, ať to jsou sankce, které ukládáme – tam potřebujeme 27 hlasů, protože je nutná jednohlasnost – či náš přístup k podpoře zemí jako je Egypt a Tunisko. Jak řekl pan Verhofstadt, potřebujeme podporu Komise, abychom se skutečně pohnuli kupředu, provedli změny, přijali novou strategii a nové dlouhodobé i krátkodobé cíle. Právě nyní pomáháme lidem. Všechny tyto věci od nás vyžadují změnu stanovisek a přijetí změn. Jsme na této cestě. Vůbec necítím sebeuspokojení, naopak naše výkony posuzuji realisticky. Můžete mě vyzývat – a měli byste tak činit podle libosti – abych se snažila a tyto věci urychlovala, a já to budu dělat. Ale neobviňujte mě z nedostatku iniciativy, z malých ambicí a z toho, že to neříkám nahlas a jasně ve Výboru pro zahraniční věci, v médiích a jinde, protože to není pravda. Tyto cíle si skutečně beru za své. Skutečně si myslím, že Evropa může znamenat daleko více, ale je třeba, abychom na tuto cestu vykročili

11-05-2011

11-05-2011

CS


a drželi na ní při sobě. Pro jednotlivé členské státy s nezávislými voliči je obtížné dokázat to posuzovat z hlediska toho, co je nejlepší pro postavení Evropy ve světě, a nikoli toho, co je nejlepší pro domácí situaci. I tomu rozumím. Souhlasím s tím, co řekl pan Daul o sousedním terorismu a blízkovýchodním mírovém procesu, což jsou některé z hlavních cílů naší práce v tomto roce. Proto jsme se tak angažovali například v Libyi, abychom spojili regionální organizace – Africkou unii, Arabskou ligu, OSN a Organizaci islámské konfederace. Jde o skutečně významnou práci z hlediska plánování našeho budoucího postupu v procesu, který je v současnosti mimořádně obtížný. Jak docílíme toho, že Kaddáfí bude muset odejít? Vedeme dialog, kde lidé mohou spatřit budoucnost, a tato práce pokračuje bez přestávky. Má naprosto zásadní význam a vyžaduje, abychom zachovali jednotu. Pan Schulz řekl, že nás čeká dlouhá cesta. Souhlasím. Musíme udělat daleko více a musíme zajistit, aby budování demokracie bylo zásadní součástí této cesty, ale jsme na této cestě i pokud jde o to, co můžeme udělat. Líbí se mi zásada „tří C“. Myslím si, že můžeme být daleko soudržnější. Myslím si, že můžeme navázat lepší spolupráci, a samozřejmě vím, že cílem tohoto Parlamentu je hledisko Společenství. Takže nepřestávejte na mě naléhat, ale dělejte totéž i ve vztahu k členským státům. Pokud jde o Marshallův plán, domnívám se, že co generál George Marshall udělal s počátečními 13 miliardami USD, které dostal od Kongresu v roce 1948, je mimořádně dobrý model. Je to dobrý model i díky různým věcem, které provedl. Dostal půjčky, služby, poradce a celé spektrum věcí, které se mohly osvědčit, takže si myslím, že je to dobrý model. Samozřejmě nehovoříme o tomto konkrétním plánu. Lidé chtějí něco, co je nové, je určeno jim a současně má význam. Souhlasím s vámi v otázce podpory a zadlužení. Proto jednáme se zeměmi, s nimiž mají tyto země takové vztahy, a proto také jednáme s Komisí. Souhlasím, že násilí v Sýrii je hrozné. V žádném případě neztrácím ze zřetele, co bychom měli dělat se Sýrií. Opět jsme zvolili cestu sankcí. Začali jsme 13 lidmi, kteří jsou přímo zapojeni do represí režimu. Pane Cohn-Bendite, hodně se diskutovalo o tom, zda by měl být prezident Asad na seznamu, a objevilo se mnoho různých názorů. Nemohu vám dát seznam členských států, které řekly ano či ne. Byly prezentovány radikální názory, jak bychom to měli udělat, které zohledňovaly některé situace. Bylo přijato rozhodnutí, že na prvním seznamu nebude figurovat, ale tento týden jej budeme znovu zvažovat. Ujišťuji vás, že jsem odhodlána vyvinout na Sýrii maximální politický tlak, jakého jsme schopni, a pokusit se zajistit – jak jsem se snažila, když jsem včera hovořila s ministrem zahraničních věcí Moallemem – aby pochopili význam toho, co dělají, a aby využili této poslední příležitosti ke skutečné změně kurzu. Pane Tannocku, hovořil jste o mnoha věcech, které je třeba učinit za podpory 27 členských států, domníváte se, že bychom měli získat patřičné prostředky a že jsme ošizeni. Nemyslím si, že jsme ošizeni. Všechny evropské instituce jsou zaměřeny stejných směrem. Museli jsme zajistit, aby vaše ambice pro to, čeho můžeme dosáhnout, bylo skutečně možné naplnit. Musím sehnat finanční prostředky na otevření kanceláře v Benghází. Lepší podpora našich delegací v Iráku, o které se mnou dnes ráno hovořili někteří vážení poslanci, vyžaduje prostředky. Musíme je nalézt, tím, že budeme lepší a efektivnější – s tím souhlasím – ale také že si ujasníme, co musíme dělat. Již jsem hovořila o flotile, o některých otázkách týkajících se palestinského vedení a o pokračujících jednáních – pane Beldere, vy jste o nich také mluvil – mezi Fatahem a

17

18

CS


Hamásem. Vysvětlila jsem, že naše postoje k Hamásu se nezměnily, ale uvedla jsem, že podporujeme možnosti, jak může prezident Abbás uvést v soulad Palestince se svou technokratickou vládou a volbami, které budou tak důležité. Své postoje jsme nezměnili a prohlásili jsme, že tuto situaci velmi pozorně sledujeme. Chtěla jsem také reagovat na to, co řekl pan Bisky, když hovořil o nejchudších na světě: použil výraz „podporovat život v důstojnosti“. Domnívám se, že naše činnost pro rozvojové cíle tisíciletí a spolupráce na tomto rozvoji budou důležité pro tuto oblast v budoucnosti. Jen krátce – protože nechci spotřebovat příliš času – chci pomluvit k panu Albertinimu o jeho zprávě a citovat jej. Mluví o ucelené politice a říká: „Pro ucelenost je především zapotřebí, aby členské státy EU projevily politickou vůli k překonání svých rozdílných pohledů.“ S tím naprosto souhlasím. Víme, že máme-li být úspěšní v úplném uplatňování Lisabonské smlouvy – a o tom zpráva mluví – potřebujeme rovněž toto udržitelné financování v příštím rámci. Souhlasím se zprávou v mnoha ohledech, ale zejména v potřebě být proaktivní v prosazování našich hodnot a ve využívání všech politických nástrojů, které máme k dispozici. Rovněž usiluji o zlepšení dialogu, který vedeme. Jedním z největších problémů, které máme, je čas – kolik času vynaložit – a chci ujistit, že nejlepší způsob vynaložení času jsou diskuse s vámi. Pane Gualtieri, naše včerejší společné jednání bylo pozitivní. Souhlasím, že je důležité postoupit kupředu, zejména ve sdružování a sdílení, které bude součástí jednání s ministry obrany příští týden. Musíme zajistit efektivnější využívání finančních zdrojů Evropy. Myšlenka sdružení a sdílení je velmi jednoduchá, ale zároveň velice účinná. Máme velký vojenský potenciál, většinově nevyužitý, takže rozhodnutí použít vojenské prostředky a vzájemně se podporovat ve sdružování a sdílení je něco, co je třeba prosazovat. Také se pokoušíme zlepšit práci Evropské obranné agentury a přijmout některé výzvy z reakcí v posledních týdnech, zejména v Libyi. A konečně bych chtěla poděkovat paní Muñiz De Urquizové za tuto zprávu a za její podporu v otázce OSN. Domnívám se, že v práci, kterou jsem minulý týden odvedla v OSN, jsem projevila osobní podporu síle mnohostranné akce. Musíme dohlédnout na postavení EU v OSN a ve všech dalších mezinárodních organizacích. Musíme být více a zřetelněji slyšet a být více tvůrčí ve své činnosti. Zbývá mi jen poděkovat první skupině řečníků a říci, že se těším na některé závěrečné poznámky na konci jednání. Jörg Leichtfried, navrhovatel Výboru pro mezinárodní obchod. – (DE) Pane předsedající, baronko Ashtonová, v diskusi o evropské zahraniční politice a pozici Evropy ve světě jsme se shodli, že potřebujeme zlepšení z řady různých důvodů. Můžeme však následovat příkladu podobné politické oblasti, která již funguje mimořádně dobře, jinými slovy vnější obchodní politiky. Evropská unie má výhradní odpovědnost za vnější obchodní politiku. Je jediným hráčem a jediným představitelem členských států. Není neustále napadána z důvodů národní ješitnosti. V jiných oblastech spolu můžeme nesouhlasit, ale zde jsme silní a jednotní. Je čas využít naší síly k tomu, aby lidé žijící v našich partnerských zemích mohli užívat hodnot, jež nám pomohly: lidských práv, sociálního zabezpečení, spravedlnosti a svobody. Tento nový rozměr evropské zahraniční politiky je něco, co bychom měli a vlastně musíme sledovat, aby byl svět svobodnějším, spravedlivějším a přátelštějším místem v budoucnosti. Krzysztof Lisek (PPE). – (PL) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dovolte mi, abych nejprve poděkoval zpravodaji, panu Gualtierimu, za jeho vyčerpávající práci a také ostatním

11-05-2011

11-05-2011

CS


stínovým zpravodajům, s nimiž jsem měl potěšení spolupracovat. Chtěl bych říci, že jako nováček na této pozici jsem očekával ostré hádky, zejména protože zpráva obsahuje jistý vojenský aspekt, ale jak se ukázalo, práce probíhá velmi klidně. Baronka Ashtonová ve svém prvním vystoupení, když hovořila o konfliktech, které vypukly v severní Africe, řekla, že nevíme, jak to skončí a co tento konec přinese. Samozřejmě, že nemůžeme říci, že společná bezpečnostní a obranná politika bude zázračným lékem pro všechno zlo světa, ale rozvoj SBOP by určitě znamenal, že bychom o těchto konfliktech věděli více a že bychom jim snad mohli předcházet nebo je řešit. Mám zde na mysli konflikty, které vypukly v severní Africe a na Blízkém východě, a také zmražené konflikty, které stále doutnají v Náhorním Karabachu, Podněstří a okupovaných územích Gruzie. Je třeba ocenit, že zpráva pana Gualtieriho se týká mnoha otázek – je to skutečně dlouhá zpráva. Z časových důvodů se o mnoha z nich nezmíním, ale chtěl bych se dotknout dvou věcí. Zaprvé otázky fungování misí Evropské unie. V podvýboru pro bezpečnost a obranu jsme mnohokrát hovořili o tom, jak se musíme poučit z chyb či z určitých nedostatků, aby tyto mise fungovaly v budoucnosti lépe. Otázka plánování a řízení operací Evropské unie zůstává otevřená. Ministři výmarské iniciativy se o tom zmiňují v dopise adresovaném vám, paní Ashtonová. Doufáme ve zvláštní opatření v této oblasti. A konečně bych se chtěl zmínit o vztazích EU-NATO. Vítám skutečnost, že udržujete trvalé kontakty s generálním tajemníkem NATO a ministrem zahraničních věcí Spojených států. Musíme tyto kontakty udržovat, abychom nezdvojovali svou činnost – jednoduše abychom ušetřili peníze. Víme, že revoluce nepřipadá v úvahu, paní Ashtonová, ale očekáváme, že přijmete opatření, která pomohou evoluci. PŘEDSEDNICTVÍ: ROBERTA ANGELILLI Místopředsedkyně Véronique De Keyser (S&D). – (FR) Paní předsedající, baronko Ashtonová, v několika posledních dnech jste čelila četné kritice. Některá je pouze levným politickým tahem a moje skupina ji odsoudila. Jinou však nelze jednoduše odmítnout a chtěla bych se s vámi podělit o své obavy. Je pravdou, že ne vždy máme vnější politiku EU pevně v rukou, zejména pokud jde o to, čeho chce dosáhnout, jinými slovy o její cíl. Vaše sdělení jsou přijímána, ale často jsou nenápadná, z čehož můžeme usuzovat, že pravděpodobně existují rozpory stanovisek v Unii, což je samo o sobě poselství, třebaže negativní. Vy sama pracujete, jednáte, telefonujete, své činnosti dáváte vše, co můžete, o tom není pochyb, ale výsledky tohoto úsilí jsou bohužel v mediálním šumu rozředěny, a proto se zahraniční politika Unie jeví mimořádně slabá ve srovnání s bouřlivými projevy některých evropských hlav států. V případě arabských revolucí se vám však otevírá mimořádný politický prostor a je třeba velmi přesně vymezit úlohu evropské diplomacie v tomto prostoru, protože nehledě na zvláštní charakteristiky jednotlivých zemí je pravdou, že vše spolu souvisí. Například smíření hnutí Fatah a Hamás by bylo nemyslitelné bez arabské revoluce v Egyptě a také bez nedávných krvavých represí v Sýrii. Právě proto, že Bašár al-Asad překročil červenou linii, se již Hamás náhle necítí v Damašku v bezpečí, zvažuje přesun do Kataru a Káhiry a chtěl zorganizovat jednání na poslední chvíli, když předtím vyjednával celé roky. Těchto příležitostí je třeba využít!

19

20

CS


Jaká je tedy naše současná politika v Sýrii a na Blízkém východě? Jak jsem řekla, je neuspokojivá. Také jsem podobně jako někteří moji kolegové rozhořčena syrskou výjimkou a nyní výjimkou pro Bašára al-Asada, který se vyhnul sankcím. To byste nám měla blíže vysvětlit, baronko Ashtonová. A ještě jedna věc. Nebude-li za pět minut dvanáct z popudu Spojených států přijata kandidatura Kuvajtu nebo Nepálu, můžeme se dočkat toho, že Sýrie bude dne 20. května předsedat Radě pro lidská práva OSN. Chcete skutečně vidět Sýrii předsedat Radě pro lidská práva OSN? Baronko Ashtonová, sankce nestačí. Vyjádřila jste se proti syrskému předsednictví Rady pro lidská práva OSN? Vyzvala jste k mezinárodnímu vyšetřování masakrů? I když se vám nepodaří přesvědčit hlavy států – a zde souhlasím s panem Cohn-Benditem – říkejte to a nenechte nás hádat! Tato dvojznačnost nás tíží. Ne zcela s vámi souhlasím v otázce Blízkého východu. Opatrně jste přivítala usmíření hnutí Fatah a Hamás, ale budete se angažovat v dialogu s Hamásem? Máme opakovat chyby z roku 2007? Jak víme, situace je zcela jistě velmi komplikovaná. Domnívám se však, že se této příležitosti musíme chopit. Hamás podporoval arabskou mírovou iniciativu. Obě strany provedly neuvěřitelné ústupky, aby vytvořily tuto vládu. V dohodě o vytvoření této budoucí vlády, jež může být ustavena do měsíce, je přijata koncepce voleb, palestinského vedení, skutečnosti, že se Mahmúd Abbás může účastnit vyjednávání, a koncepce hranic z roku 1967, což jsou dva základní požadavky a implicitní uznání Izraele. Neříkejte mi tedy, že jste stále tam, kde jste byli před dvěma roky. To by pro nás bylo nemyslitelné. Baronko Ashtonová, věc je naléhavá. Opatrnost v politice není náhradou odvahy: musí jít ruku v ruce. Parlament vás vždy bude podporovat, budete-li mít odvahu prosazovat silnou vizi. Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, stále máme hodně daleko ke společné zahraniční politice, která by byla skutečně hodna toho jména. Jste za to kritizována, ale někdy se mi zdá, že jste obětním beránkem v situaci, která je mimo vaši kontrolu a která je způsobena skutečností, že členské státy nemají politickou vůli dohodnout se na společném postupu. Vezměme příklad Libye. Nejprve Itálie blokovala uvalení sankcí, potom Francie bez jakékoli konzultace uznala přechodnou radu v Benghází a nakonec se Německo zdrželo hlasování o usnesení v Radě bezpečnosti OSN. S tím nemůžete nic udělat, ale vytváří to negativní obraz Evropy. V Sýrii jsme měli uplatnit přísnější sankce, ale i zde bychom potřebovali jednohlasné rozhodnutí. Některé členské státy – tisk se zmínil o Řecku, Itálii a Španělsku a rovněž Německo může být jedním z nich – jsou proti tomu. V tomto případě zde musíte vystoupit a říci: „Na seznam jsme dokázali prosadit pouze 13.“ Potřeba jednohlasnosti nás ochromuje. V případě 27 členských států to již nefunguje. Ve své společné zahraniční a bezpečnostní politice musíme udělat další mohutný krok kupředu. Chtěl bych to jasně říci panu Tannockovi a jeho konzervativním přátelům. Co můžete dělat? Zveřejnit skutečnost, že evropská spolupráce selhala, a určit, kdo je za to odpovědný. Využít nástrojů Společenství, zejména pro podporu demokracie. Byl jsem překvapen, když jsem vás zde slyšel tak otevřeně hovořit o Evropské nadaci pro demokracii. Na toto téma právě připravujeme zprávu s paní De Keyserovou jako zpravodajkou a vyhodnocujeme, jaké jsou požadavky. Musím zcela jasně prohlásit, že

11-05-2011

11-05-2011

CS


nechceme druhou Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva (EIDHR), která je byrokratická, pomalá, nadměrně složitá a nepolitická. Potřebujeme řešení, které je nebyrokratické, rychlé, jednoduché a politické. Můžete-li to prosadit, budete mít naši plnou podporu. Michał Tomasz Kamiński (ECR). – (PL) Paní předsedající, paní Ashtonová, jedním z nejdojemnějších okamžiků v mém životě byl prosinec 2007, kdy jsem byl přítomen symbolickému otevření hranice mezi Polskem a Litvou prezidentem Kaczyńskim a prezidentem Adamkusem, slavnostnímu aktu, který byl uspořádán při příležitosti vstupu Polska a Litvy do Schengenského prostoru. Chtěl bych říci, že pro nás – lidi, kteří vyrůstali za železnou oponou – jsou svoboda cestování a Evropa bez hranic hmatatelným příkladem úspěchu evropské integrace. Chtěl bych vyslovit naléhavou prosbu: za žádných okolností by se návrat k hranicím v Evropě neměl stát politickým nástrojem nebo pokusem o populistickou reakci na to, co snad může být i reálným problémem. Schengenský prostor je velkým úspěchem a měli bychom jej chránit. Paní Ashtonová, děkuji vám, že říkáte, že náš postoj vůči hnutí Hamás se nezměnil. Bohužel problémem je to, že se změnil postoj Palestinců a prezidenta Abbáse k hnutí Hamás. Chtěl bych vás vyzvat, paní Ashtonová, abyste se postarala o to, aby velkou část pomoci, která je směřována palestinskému vedení, nepoužívali nepřátelé Izraele na útoky na v současnosti jedinou demokracii v regionu. Chtěl bych všem připomenout, že Izrael je jedinou zemí na Blízkém východě, v níž arabská populace může užívat a také užívá práva volit své zástupce do parlamentu. Franziska Katharina Brantner (Verts/ALE). – Paní předsedající, chtěla bych místopředsedkyni Komise/vysoké představitelce říci toto: evropská zahraniční politika v současnosti postrádá vedení, odvahu a cestu Společenství, a to v době, kdy má Unie k dispozici více nástrojů zahraniční politiky než kdykoli předtím. Jak často sama říkáte, způsobem vaší práce je naslouchání: nasloucháte vnitrostátním vládám a čekáte, až se vyjádří. Vy pak představujete nejmenšího společného jmenovatele a často již v době, kdy se události daly do pohybu. O čem jste například přesvědčena v případě Sýrie? Měl by být Asad zařazen na seznam nebo ne? Jaké je vaše stanovisko? Rádi bychom to slyšeli. Chcete hrozit sankcemi nebo ne? Požádala jste nás ve svém vystoupení, abychom vyvíjeli tlak na vlády, řekněte nám tedy, na které. Otevřete tuto debatu. Jistě, členské státy často postrádají politickou vůli jednat jednotně a rozhodně a nechtějí, aby byla vaše pozice silná, ale věřte mi, baronko Ashtonová, nebudou vás podporovat a nezachrání vaši existenci jakožto vysoké představitelky. Nezaručí vám, že zůstanete ve své funkci, věřte mi. A nezmění to ani skutečnost, že vám Lisabonská smlouva vymezila silnou pozici. Váš post je rotujícím předsednictvím. Jste místopředsedkyní Komise. Můžete převzít iniciativu. Měla byste určovat program. Měla byste prezentovat svá stanoviska, svá rozhodnutí a poté nechat reagovat členské státy. Neujmete-li se iniciativy, alespoň nezabíjejte iniciativu druhých. Například přezkum göteborgského programu pro předcházení konfliktům: před deseti lety jej iniciovala Anna Lindhová. Maďarské předsednictví přezkum zahájilo a chtělo, abyste jej převzala, avšak vy jste jej zastavila. Nechápu proč. Chci vám jen doporučit, abyste postupovala odvážněji, ukládala více úkolů. Jednejte jako Margaret Meadová, kterou jste citovala. Buďte prostředníkem změny, kterého potřebujeme. Mohu vám slíbit: pouze to zachrání vaši pozici a nic jiného.

21

22

CS


Takis Hadjigeorgiou (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, baronko Ashtonová, myslím si, že se oprávněně cítíte poškozena kritikou na svou adresu. Jak by bylo možné vás obviňovat, jste-li vázána rozhodnutími přijímanými velkými státy v Evropské unii. Ale mám ještě jednu otázku: nebudou ti, kteří zde vrší kritiku proti svým vládám, dělat totéž, co odsuzují, dostanou-li se ve svých zemích k moci? Souhlasím také s tím, co řekl pan Schulz: donedávna evropské státy prodávaly zbraně těm, o nichž jsme nyní zjistili, že jsou diktátoři. Ale politika znamená předvídavost, což znamená rychlou diagnózu problémů; jinak prostě provádíme pitvu. Evropské státy bombardují své nedávné partnery; současně ale bombardují a ničí zbraně, které samy prodávaly. Zřejmě nelze prodávat nové zbraně, nezničíte-li ty staré. Má-li se Evropská unie rozvíjet, musíme vytvořit politiku založenou na principech míru, nezávisle na vojenských prostředcích a intervencích, a podporovat demilitarizaci mezinárodních vztahů. Unie se potřebuje osvobodit od jaderných zbraní a pomoci odstranit tyto zbraně ze světa. To bude pro Evropskou unii okamžik slávy. Ještě poznámku o sousední zemi na Blízkém východě: Turecku. Desítky novinářů jsou v Turecku ve vězení a 40 000 vojáků této země stále okupuje polovinu Kypru a porušuje práva tureckých a řeckých Kypřanů. Proto vyzývám baronku Ashtonovou, aby na Kypru viděla včas to, co jsme na Arabském poloostrově viděli příliš pozdě. Fiorello Provera (EFD). – (IT) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, útoky na koptské kostely v Egyptě a zabíjení křesťanů jsou známkou toho, že náboženská nesnášenlivost se prohlubuje a zrazuje ducha jednoty projeveného na náměstí Tahrír, kde spolu koptové a muslimové demonstrovali proti režimu. Soužití a sociální stabilita mají zásadní význam pro řádný přechod k demokracii, ale jsou znemožněny tímto nedostatkem tolerance. Orgány v Káhiře proto musí rozhodněji chránit menšiny a postupovat proti salafistickému extremismu, který je popřením zásad moderní demokracie, o niž egyptští lidé usilují. Hospodářský rozvoj s obnovením zahraničních investic a především turistiky je nemyslitelný bez tolerance, pořádku a stability. Je proto v zájmu Egypta a světa, aby Evropa poskytla významnou pomoc, ale tato pomoc musí být podmíněna účinnou politikou, která ochrání menšiny, v souladu se zásadou „víc za více“, kterou jste, baronko Ashtonová, navrhla společně se členem Komise Fülem. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, současné události v Sýrii nám znovu připomínají dilema, v jakém se Evropská unie nachází, pokud jde o Blízký východ a to, co se děje v severní Africe. Po mnoho let jsme podporovali despotické režimy a diktatury v arabském světě. Nyní prezident Asad začíná uplatňovat brutální opatření proti svému vlastnímu lidu a my samozřejmě z povinnosti odsuzujeme jeho akce a přijímáme polovičaté sankce. To nemá podle mého názoru nic společného s důvěryhodností. Pro arabský svět nebyly demokracie a lidská práva zřejmě nikdy nic víc než prázdná slova. Zcela zjevně se objevují pokusy zakrýt skutečnost, že Brusel či jinými slovy Evropská unie jednaly především ve prospěch geopolitických zájmů Američanů v tomto regionu. Znepokojující je především bezradnost Evropské unie tváří v tvář celkovému vývoji v oblasti jižního Středomoří. Uvítali jsme příchod demokracie, když začaly vzpoury a povstání. Co se děje nyní v Tunisku? V nejlepším případě lze tuto situaci popsat jako chaotickou, přičemž přechodné vládě hrozí nové svržení. Egypt má zřejmě trvalou nebo přechodnou vojenskou

11-05-2011

11-05-2011

CS


diktaturu, která pronásleduje koptské křesťany. V Libyi je občanská válka, do níž rozdělení Evropané váhavě zasahují s polovičatými prostředky. Američané ale možná zjistí, že Sýrie je tvrdý oříšek. Prezident Asad se ani nemusí obávat, že by se armáda pod vnějším tlakem obrátila proti němu. Neexistuje ani žádná ochranná moc, která by jej mohla svrhnout. Změna režimu v Damašku by však jistě měla dalekosáhlé důsledky v celém regionu. První syrští uprchlíci, kteří přicházejí do Turecka, mohou být předvojem velkého přílivu lidí prchajících před konfliktem. Vzhledem k současné situaci v Sýrii a Libyi my v Evropě a v Bruselu naléhavě potřebujeme rozvinout autonomní politiku, která není závislá na Washingtonu ani jím není ovlivňovaná. Na rozdíl od USA je Evropa přímo ovlivněna událostmi v regionu kvůli své geografické blízkosti. Nesmíme však připustit, abychom byli dále vtaženi do libyjské občanské války, protože bychom riskovali, že se staneme cílem terorismu a extremismu. Eduard Kukan (PPE). – Paní předsedající, pokud jde o zprávu o EU jako globálním hráči, vývoj na mezinárodní scéně ukazuje, že EU naléhavě potřebuje jednat rychleji. Znamená to, že budeme připraveni na globální změny. K tomu Lisabonská smlouva vytvořila rámec a potřebné nástroje. Nejprve bychom se měli zaměřit na mezery v globálním řízení. Příklady jako kodaňský summit o změně klimatu, usnesení Generálního shromáždění Spojených národů o rozšíření práv na spolurozhodování – gratuluji baronce Ashtonové – či účast EU v Mezinárodním měnovém fondu ukazují nejen potřebu řešit tyto otázky, ale také nalézt společnou strategii. Zpráva ukazuje, kde je třeba vystupňovat úsilí. Jednou z nejdůležitějších oblastí je posílení naší role a koordinace v systému Spojených národů. Totéž platí pro mezinárodní finanční instituce a mnohostranné bezpečnostní organizace. To vše se nestane automaticky. Vyžádá si to nějaký čas a ucelený a koordinovaný postup z naší strany. Nutně potřebujeme dlouhodobou strategii, v níž budou jasně určeny kroky a akce, které musíme vykonat, abychom upevnili své místo na globální scéně. Doufám, že tuto strategii baronka Ashtonová brzy navrhne a že o ní budeme moci zde v Parlamentu jednat. Moje další poznámka se týká zprávy pana Albertiniho. Tuto neděli se konaly místní volby v Albánii. Vedl jsem delegaci ad hoc Evropského parlamentu, která se účastnila pozorování voleb, a chtěl bych se s vámi podělit o svou zkušenost. Občané Albánie – nemluvím o politicích, ale o obyčejných lidech – pohlížejí na nás – EU – s důvěrou a nadějí. Doufají, že jim pomůžeme nalézt řešení velmi složité politické situace, do níž jejich zemi zavedli politici. Ve srovnání s naším globálním směřováním je tato potřeba malým krokem. Jak dobře dokážeme fungovat na svém domácím hřišti? Nicméně je to zkouška, v níž musíme obstát s úspěchem a se ctí. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, jako stínový zpravodaj bych chtěl nejprve srdečně poděkovat zpravodaji, panu Albertinimu, za jeho velmi pozitivní spolupráci na této zprávě. V této zprávě a samozřejmě i v této rozpravě se právem soustředíme na jižní oblasti a na Blízký východ. Nechci opakovat, co řekli pan Schulz, paní De Keyserová a další. Chtěl bych pouze krátce pohovořit o situaci v Palestině a Izraeli. Domnívám se, že usmíření mezi hnutím Hamás a Fatah a jejich ochota založit stát znamenají velkou příležitost, protože založení státu představuje závazek a odpovědnost. To musíme

23

24

CS


naprosto jasně zdůraznit. Potřebujeme uznání Izraele, potřebujeme mír v regionu a potřebujeme zřeknutí se použití násilí. (Potlesk) To je mimořádně důležité. Avšak Izrael musí také uznat nezávislý palestinský stát, stejně jako Hamás musí uznat stát Izrael. Pouze dosáhneme-li tohoto řešení v podobě dvou států, můžeme také zaručit mír na Blízkém východě. Chci se dívat nejen na jih, ale také na východ, protože na jedné straně jsem vedl parlamentní delegaci do Turkmenistánu a na druhé straně jsem byl včera jmenován parlamentním zpravodajem pro Rusko. Navzdory pochopitelnému zájmu o problémy na jihu nesmíme zapomínat, jak důležití jsou naši východní sousedi. V tomto ohledu hraje rovněž velkou roli Turecko. Neměli bychom se dívat na Turecko pouze jako na kandidátskou zemi. Turecko musí být naším partnerem zejména ve vztahu k situaci ve Středomoří. Je však rovněž důležité, abychom posílili své kontakty s Tureckem, pokud jde o region Černého moře, a začlenili Turecko do své společné evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. To nemusí mít nutně něco společného s otázkou vstupu. Za druhé, partnerství s Ruskem je velmi důležitým faktorem. Chceme vytvořit partnerství s Ruskem, ale potřebuje jednat z pozice síly a sebedůvěry. V tomto směru někdy zaostáváme. Rusko má příliš mnoho, my máme příliš málo. Pouze budeme-li na stejné úrovni, můžeme dosáhnout dohody. Ačkoli velmi podporuji toto partnerství, které musí být strategickým partnerstvím, jsem velmi překvapen tlakem, který nyní Rusko vyvíjí zejména na Ukrajinu. Dříve bychom označili členy vlád Ruska a Ukrajiny za přátele, ale nynější postup Ruska vůči Ukrajině není spravedlivý. Totéž platí pro jeho postup vůči některým dodavatelům energie a byli jsme toho svědky i v Turkmenistánu. Proto musíme dát Rusku jasně na srozuměnou, že chceme partnerství založené na rovnosti a společných zájmech. Naším cílem musí být určitě vytvoření skutečného a aktivního partnerství. Pokud jde o střední Asii, baronko Ashtonová, chceme být účastníky, ale nemáme zde žádné zastoupení. Vím o finančních problémech, ale v této oblasti nutně potřebujeme diplomatická zastoupení. Od těchto zemí chceme nakupovat energii. Chceme, aby budovaly demokracii a dodržovaly lidská práva. Ale nemáme v této oblasti dostatečný vliv. Pan Morel je skvělý člověk a odvádí velmi dobrou práci, ale to nestačí. V těchto zemích střední Asie, které jsou našimi sousedy, musíme vybudovat více zastoupení. Tyto země budou buď pohlížet pouze na Čínu nebo na Rusko, nebo budou mít alespoň možnost pohlížet směrem k Evropě. Domnívám se, že je to důležité. A konečně bych znovu rád naprosto jasně zdůraznil, že vám chceme poskytnout svoji plnou podporu. Co jste dnes řekla, je naprosto správné. My v Parlamentu bychom možná chtěli, abyste to říkala trochu hlasitěji a příměji, ačkoli to vždy není váš styl, protože pak bychom vás mohli podpořit ještě více než obyčejně. Andrew Duff (ALDE). – Paní předsedající, chtěl bych Cathy Ashtonové říci toto: mluvila jste jasně o problémech s dosažením dohody mezi 27 ministry zahraničních věcí. Ale Lisabonská smlouva vám dává možnost se tomu vyhnout: můžete vytvářet koalice ochotných stran a budovat systematickou formu posílené spolupráce. Myslím si, že pokud se jednohlasnost dokáže shodnout pouze na seznamu 13 Syřanů pro uplatnění sankcí, pak by měl být tento kategorický příkaz jednohlasnosti zrušen. Mou radou je nalézt předvoj, vytvořit jádro politicky ochotných států a pracovat s nimi na podobě společné politiky.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Geoffrey Van Orden (ECR). – Paní předsedající, baronka Ashtonová nebude překvapena, když vyjádřím zklamání nikoli z výkonu evropské společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), ale ze skutečnosti, že stále pobízí tohoto obzvlášť zbytečného a velmi nákladného mrtvého koně. Může tvrdit, že Evropská unie se zúčastnila zhruba 25 misí s nálepkou SBOP. Ale to je jen nálepka: málo z těchto misí obstojí při bližším zkoumání. Jsou to buď mise, které lépe zvládlo NATO, přímé civilní mise nebo pasivní mise s účastí vojenského personálu. Došlo k nim obvykle proto, že Evropská unie někoho poprosila, aby ji k něčemu přizval. V současnosti provádí NATO vojenské operace v Libyi. Když se EU nepodařilo získat mandát pro vynucování námořního embarga, zoufale se pokusila přesvědčit OSN, aby ji vyzvala k provádění programu humanitární pomoci. Skutečností je, že ani NATO, ani OSN nechtějí, aby se EU zúčastnila vojensky. Samozřejmě, že humanitární pomoc je velmi potřebná a že EU může sehrát užitečnou roli, ale nikoli způsobem, který se výhradně snaží podpořit ztracené vojenské ambice. Potíž je v tom, že samotná existence SBOP a všech jejích duplicitních struktur rozděluje a vede spojence k tomu, aby si důkladně rozmysleli jakýkoli významnější příspěvek k operacím NATO. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Nicole Sinclaire (NI). – Paní předsedající, souhlasí se mnou můj kolega, že pokud jde o OSN, pokud by Evropská unie získala samostatné křeslo v Radě bezpečnosti OSN – o čemž se v současnosti hodně diskutuje – znamenalo by to významný přesun suverenity ze Spojeného království a Francie na Evropskou unii? Současná vláda UK, kterou pan poslanec podporuje, by zcela jistě takový přesun suverenity nesnesla? Geoffrey Van Orden (ECR). – Paní předsedající, děkuji vážené poslankyni za tuto otázku. Samozřejmě, to je jen další ze škodlivých důsledků Lisabonské smlouvy. Pro mě je naprosto nepřijatelná myšlenka, že by se Spojené království a Francie měly vzdát svého křesla v Radě bezpečnosti Spojených národů, aby umožnily EU sedět u stolu Rady bezpečnosti. Nevěřím, že by to byl ochoten udělat jakýkoli členský stát. Lisabonská smlouva to bohužel podporuje, což je, jak říkám, jeden z důvodů, proč jsme proti ní. Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, chtěla bych místopředsedkyni a vysoké představitelce říci toto: velmi si vážím toho, co jste řekla ve svém prvním vystoupení o své politice a co jste vykonala v severní Africe – Egyptě, Tunisku, Libyi – a zejména toho, jak se zaměřujete na tamní mladé lidi a ženy a postupujete v prohlubování demokracie. Myslím si, že je to velmi důležité, a všichni v tomto plénu sdílíme vaše stanovisko, a proto doufám, že toto úsilí bude úspěšné. Na druhou stranu souhlasím s mnoha kolegy, že Asad měl být zařazen na seznam sankcí. Opakuji otázku kolegy Dannyho Cohn-Bendita, který se váz dotázal, kdo je ten – či kdo jsou ti – kteří to v Radě zablokovali? Je to pan Westerwelle nebo kdo? Řekněte nám to a budete mít naši podporu, budete-li s námi jednat transparentně a otevřeně. Myslím si, že si tím získáte podporu. Prověřte svůj mandát. Budete mít naši větší podporu, řeknete-li nám více o tom, co se děje v Radě. Nebojte se a povězte nám to. Domnívám se, že je to rovněž dobré pro soudržnost, jak jste tu řekla vy i mnozí další. Ve zprávě pana Albertiniho, o níž budeme hlasovat tento týden, také vyzýváme, aby vnitrostátní politiky podporovaly pozice EU i vaše pozice, a já vyzývám kolegy přítomné v Evropském parlamentu, ty z vás, kteří jste z vládních stran ve svých zemích: řekněte svým

25

26

CS


ministrům zahraničí a předsedům vlád, aby podporovali společnou evropskou politiku a nevěnovali se jen vlastním domácím zájmům, včetně zahraniční politiky, jinak nikdy nevybudujeme společnou evropskou zahraniční politiku, pro niž potřebujeme, baronko Ashtonová, abyste byla vůdcem, abyste byla ambiciózní a odvážná ve svém nasazení. Před dvěma dny jsme slavili výročí 61 let od Schumanovy deklarace, a nyní potřebujeme více Evropy než kdy jindy. Co chceme, je velmi konkrétní: předcházení konfliktům a řízení občanské krize, Lady Ashtonová. Požadujeme, abychom ve službě pro vnější činnost prováděli nezávislé posouzení dopadu jako standardní proces kvalitativního hodnocení vlivů bezpečnosti, lidských práv, rovnosti mužů a žen, sociálních a ekonomických vlivů každé mise SBOP, a také potřebujeme více civilních pracovníků v těchto misích. ( Řečnice souhlasila s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) Nicole Sinclaire (NI). – Paní předsedající, nejprve bych chtěla ocenit svou kolegyni, která právě hovořila, za její neúnavnou práci v oblasti lidských práv. Mluví o společné politice EU v zahraničních záležitostech atd. Ale sdílí moje zděšení z pokrytectví Evropské unie? Jak obě víme, EU je proti trestu smrti, ale společné prohlášení předsedy Barrosa a předsedy van Rompuye o smrti Bina Ladina říká, že „ukazuje, že takové zločiny nezůstanou nepotrestány“. Znamená to, že rozsudek smrti je trestem? Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, mám-li se vyjádřit k poznámce své kolegyně, smrt Usámy Bin Ládina nebyla trestem smrti. Bylo to zabití a já osobně bych dala přednost tomu, kdyby jej Spojené státy zajaly a postavily před soud. Tím ji ale nechci kritizovat. To, co říká, že řekl pan Barroso, nebylo pokrytectví. Bylo to prohlášení. Mohla bych je kritizovat, a jak jsem již řekla, přivítala bych spíše, kdyby byl Usáma Bin Ládin postaven například před mezinárodní trestní soud, ale k tomu nedošlo. Ale nepovažuji to za pokrytectví, protože potřebujeme společné evropské stanovisko. Pokud jde o trest smrti, myslím, že alespoň na tomto kontinentě máme jasno – ačkoli bohužel nikoli v jiných částech světa. Patrick Le Hyaric (GUE/NGL) . – (FR) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, domnívám se, že slova, která jste použila ve svém prvním vystoupení o svém přání, aby byl po vnitřním palestinském usmíření vytvořen palestinský stát, jsou velmi důležitá. Tato palestinská dohoda je klíčovou politickou událostí a v rozporu s tím, co zde bylo právě řečeno, Hamás poprvé souhlasil s tím, že OOP a palestinské vedení budou jednat jako jeho vyjednávací partneři. Uznává hranice z roku 1967 a podmínky Kvartetu, včetně odmítnutí násilí. Brzy má být ustavena přechodná vláda odpovědná za přípravu voleb. Uzrály tedy podmínky k tomu, aby Spojené národy v září uznaly palestinský stát v hranicích z roku 1967 s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Ponecháme-li stranou, co jste řekla dříve, baronko Ashtonová, jaké další kroky přijme Evropská unie k uznání palestinského státu a obhájení této myšlenky před Spojenými národy? Můžete nám také říci, na základě jaké iniciativy hodláte vy a EU zajistit, aby izraelská vláda předala dlužné daňové příjmy palestinskému vedení?

11-05-2011

11-05-2011

CS


( Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Paní předsedající, pane Le Hyaricu, vidím věci naprosto stejně jako vy. Jednota mezi hnutím Hamás a Fatah je skutečně historickým krokem vpřed. Možná se nyní podaří pokročit v procesu smíření mezi Palestinci a Izraelci. Baronka Ashtonová velmi jasně prohlásila, že druhá flotila bude zcela zbytečná provokace, která může tento proces poškodit. Distancujete se nyní vy a vaše skupina od podpory této flotily, stejně jako k tomu došlo včera zde v Parlamentu s významnou účastí konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice? Patrick Le Hyaric (GUE/NGL) . – (FR) Paní předsedající, ne, tato flotila patří evropským občanským společnostem, které se snaží zrušit naprosto nesmyslnou blokádu. Pokud by veřejné orgány, Spojené státy a my sami dodržovali mezinárodní právo, nebyli bychom zde a Palestinci by nežili ve vězení, kterým je Gaza, již tak dlouhou dobu. Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Paní předsedající, chtěl bych blahopřát panu Albertinimu k jeho zprávě a k poukazu na zásady a priority SZBP, obranné a bezpečnostní politiky. Svět se samozřejmě mění; Evropská unie bude muset čelit obrovským výzvám, a musí proto přijmout závažná opatření. Hrozby přetrvávající chudoby, sociálního vyloučení velkých částí obyvatelstva, spirálově rostoucí nezaměstnanosti, především také geopolitických změn v arabském světě, přírodních katastrof a přistěhovalectví jsou základní problémy současnosti, které předznamenávají napětí v budoucnosti. Zejména otázka přistěhovalectví, která se nedávno stala citlivým bodem mezi Itálií a Francií, zpochybnila Schengenskou dohodu. Domnívám se, že nemůžeme opomíjet problém přistěhovalectví, ale musíme jej obezřetně a rozhodně řešit. Ano solidaritě, ale rovněž ano zachování sociálních struktur. Jakákoli diskuse o Schengenské dohodě musí být podle mého názoru doprovázena změnami nařízení Dublin II. Nicole Sinclaire (NI). – Paní předsedající, chtěla bych vyjádřit slova sympatií a podpory baronce Ashtonové: nedávno jsem sledovala program BBC, kde jste měla interview s Jeremy Paxmanem, který vám položil několik velice trefných otázek, což pro vás bylo velmi nepříjemné. Ptal se vás, od koho skutečně přijímáte příkazy a o kterém ze 27 států můžete aktuálně hovořit – a myslím si, že tyto otázky dnes rezonovaly v této sněmovně. Žádná jediná společná politika neexistuje, že ano? Viděli jsme to v případě usnesení OSN o bezletové zóně v Libyi, kdy Německo hlasovalo proti němu. Jak můžeme mít společnou politiku, když jedna z největších zemí EU ve skutečnosti hlasuje proti dvěma dalším velkým zemím EU? Váš úkol je neproveditelný. Chtěla bych vás podpořit – a ulevilo se mi, když jsem se v „Sunday Papers“ dočetla, že jste popřela, že byste odcházela ze svého postu – těmito slovy: jako člověk, který velmi kritizuje společnou politiku EU a odnímání suverenity své zemi, si přeji, abyste ve funkci zůstala co nejdéle, protože dokud jste tady, nemyslím, že budeme mít problémy se ztrátou suverenity. Koneckonců, když jste vedla Sněmovnu lordů Spojeného království a protlačila jste Lisabonskou smlouvu, která vytvořila vaše pracovní místo za 313 000 GBP ročně, znovu a znovu jste opakovala, že to bylo pouze úklidové cvičení a nikoli významný přesun suverenity. Ve Sněmovně lordů jste to říkala opakovaně. Proto není třeba klást vám otázky, protože můžeme dostat upřímnou odpověď?

27

28

CS


José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, ústředním bodem této příliš rozsáhlé rozpravy by měla být situace v severní Africe a na Blízkém východě. Musíme k této rozpravě přistupovat, aniž se budeme vychvalovat – baronka Ashtonová správně poukázala na některé pozitivní prvky; chtěl bych zdůraznit dobré či snad lepší předávání informací mezi Parlamentem a Evropskou službou pro vnější činnost – a aniž také budeme zakrývat nedostatky, což nám nedávno připomněl rozumný hlas Giorgia Napolitana, našeho bývalého kolegy a prezidenta Italské republiky. K negativním aspektům i přes úsilí baronky Ashtonové patří skutečnost, že na Libyi a Sýrii je v Radě bezpečnosti Spojených národů a rovněž v Radě ministrů Evropské unie používán různý metr. K negativním aspektům, baronko Ashtonová, patří i situace v táboře Ašraf: víte o pozitivní, konstruktivní a umírňující roli, kterou hraje moje skupina v rozvoji zahraniční politiky, a věřte mi, když říkám, že mi neunikla závažnost a citlivost íránské agendy. Avšak navzdory tomu, že jsme vaši službu, vaše spolupracovníky, váš kabinet a vaše generální ředitelství upozorňovali na humanitární aspekt situace a navzdory skutečnosti, že jsem vám sám předložil návrh prohlášení, jste nevystoupila, dokud nezemřelo 32 lidí a více než 300 nebylo zraněno. Závěry si můžete udělat sama. Dnes ráno jste sama řekla, že musíme jednat a musíme být soudržní, zejména pokud jde o obranu lidských práv; především tak, že na sebe vezmeme rizika, baronko Ashtonová, jsou-li v nebezpečí lidské životy. Chtěl bych vám položit tuto otázku: jste ochotna požadovat vyšetřování, jež by objasnilo tragické události v případě kubánského disidenta Juana Wilfredo Soto Garcíy, který byl uvězněn, bit a nakonec zabit? Ukáže-li toto vyšetřování, že existuje příčinná souvislost mezi bitím a jeho smrtí, jste ochotna je odsoudit? Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Paní předsedající, Lady Ashtonová, s velkou pozorností a uspokojením jsem si vyslechl váš projev a nezaznamenal jediné slovo, se kterým bych nesouhlasil. Nicméně v této sněmovně i mezi občany Evropské unie se setkáváme s drsnou kritikou naší schopnosti projevit jednotné stanovisko a společný postup. Lisabonská smlouva vytvořila důležité podmínky umožňující Evropské unii na mezinárodní scéně vystupovat jednotně. Tento hlas, díky vám, hovoří jasně. Ovšem úspěchu dosáhneme pouze tehdy, zůstanou-li ostatní hlasy zticha nebo budou přinejmenším tišší. Kolem nás je však hluk. Světu jsme dosud nabízeli nelibozvuk, v němž často jen s obtížemi zaslechneme důležitou zprávu, kterou chce Evropská unie sdělit. Myslím, Lady Ashtonová, že naše instituce – Evropský parlament – je vaším přirozeným spojencem v boji při prosazování Lisabonské smlouvy. Využijte nás co nejvíce, protože dnes píšeme novou zprávu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a protože mimořádná dynamická aktivita roku 2011 nám dává možnost dát vlastní dům do pořádku. Zcela podporuji názor, že naše pomoc zemím v severní Africe, zejména Tunisku a Egyptu, musí být poskytnuta ve dvou etapách. Dlouhodobá etapa již byla zhruba načrtnuta. Ale Egypt a Tunisko potřebují pomoc nyní, ještě tento rok, a to v míře, která daleko přesahuje to, o čem jednáme v tomto okamžiku.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Arabské revoluce mají dva aspekty. Jedním byl nedostatek svobody a demokracie, kdežto druhým byl nedostatek sociálních vyhlídek a pocit beznaděje. Revoluce mohou uspět pouze v případě, že jsou tyto dva problémy řešeny současně. Na konferenci v Tunisku uspořádané stranou evropských socialistů, které se zúčastnili zástupci stran a hnutí z celého regionu, jsme požádali Evropskou unii o nouzový program, který okamžitě, bezodkladně podpoří demokratický proces. Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rovněž významně stupňuje své nasazení v regionu. Mluvím o tom, abych zdůraznil, jak je důležité se zapojit na všech úrovních. A konečně chci říci, že minulý týden bylo ustaveno Parlamentní shromáždění Euronest. Je to jasný signál, že naši východní partneři chtějí silnější politický dialog s Evropskou unií. Nezapomínejme na ně. Annemie Neyts-Uyttebroeck (ALDE). – Paní předsedající, slova jsou nástroje, slova jsou prostředky a slova mohou být zbraně v zahraniční politice. Proto by měla být používána šetrně a rozvážně, ale jsou okamžiky, kdy musí být použita rozhodně. Chtěla bych vysoké představitelce říci, že jsem bolestně postrádala její hlas již v prvních dnech hrůz, které páchaly syrské orgány. Domnívám se, že odvážní občané, kteří s velkým osobním ohrožením demonstrovali – a stále demonstrují – v Sýrii, postrádali váš hlas ještě více. Okamžiky, kdy je třeba vystoupit neprodleně, jsou vzácné. Toto byl jeden z nich. Chtěla bych říci pár slov o Blízkém východě. Domnívám se, že zadržování daní vybraných v Palestině izraelskou vládou je neuváženým opatřením, a co víc, je nesmyslné nejdříve požadovat, aby orgány na Západním břehu a v Gaze přijaly opatření – dohodu – a přijmout rozhodnutí teprve poté, co bude tato dohoda uzavřena. Toto rozhodnutí je navíc mimořádně cynické, protože je velmi pravděpodobné, že Evropská unie bude muset v každém případě finanční schodek vyrovnat. Proto podporuji všechny kolegy, kteří vyzvali – a já k tomu vyzývám také – k novému podnětu k mírovému řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které musí být samozřejmě založeno na řešení dvou států. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Paní předsedající, ačkoli vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která upravuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, změnilo se málo. Stávajícím diplomatickým úřadům byla dána nová jména, ale Unie neposílila svou pozici jakožto hráč na globální scéně. Někdo by mohl pochybovat, zda je vůbec možné řídit společnou politiku 27 členských států Unie. Takovéto závěry vyplývají přímo ze zprávy pana Albertiniho, která si všímá nedostatku vůle k provádění společné politiky na straně členských států a v prohlášeních některých zástupců těch členských států, které vytvářejí dojem nejednoty. Podobné závěry lze najít i ve zprávě pana Gualtieriho, která upozorňuje na široké překrývání obranných programů a následné plýtvání omezenými ekonomickými zdroji. NATO je proto nadále jedinou účinnou silou a levicové hlasy v Parlamentu, vyjádřené písemně v menšinovém stanovisku a požadující mimo jiné rozpuštění NATO, jsou nebezpečné a vpravdě anarchistické. Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, vynikající zpráva pana Gualtieriho o společné bezpečnostní a obranné politice obsahuje důležitou inventuru dané situace. Chtěl bych vyzdvihnut čtyři priority pro bezpečnostní a obrannou politiku, které by měly platit v průběhu příštího roku.

29

30

CS


První je, že musíme provést realistické hodnocení společných misí, a zejména externí posouzení. Musíme je také začlenit do svých regionálních politických koncepcí. Platí to především pro Africký roh. Za druhé potřebujeme pokročit ve sdružování a sdílení vojenské kapacity. Musíme zajistit, aby samostatný kurz, který sledují Francouzi a Britové, byl vrácen zpět ke společnému evropskému řešení. Evropská obranná agentura má na toto téma své plány. Měli byste položit tyto plány na stůl a otevřít veřejnou debatu, abychom mohli pokročit. Za třetí potřebujeme veřejnou diskusi o nové evropské bezpečnostní strategii. Dokument předložený panem Solanou v roce 2003 byl ve své době pozitivním příspěvkem. Svět však pokročil a my potřebujeme veřejnou diskusi. Za čtvrté naléhavě potřebujeme dospět k dohodě s parlamenty členských států o společném parlamentním dohledu nad společnou bezpečnostní a obrannou politikou. Pokud se nám, a tím myslím vás, baronko Ashtonová, a tento Parlament, podaří pokročit se společnou bezpečnostní a obrannou politikou v těchto čtyřech oblastech během jednoho roku, budeme velice spokojeni s tím, čeho jsme dosáhli. Sampo Terho (EFD). – (FI) Paní předsedající, i já bych chtěl pozdravit baronku Ashtonovou, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která nás dnes poctila svou návštěvou. Toto je moje první vystoupení, a proto bych rád pozdravil všechny své kolegy v Evropském parlamentu. Chtěl bych se krátce vyjádřit k vytvoření společné zahraniční politiky EU. Společný, silnější hlas v naší zahraniční politice je jistě dobrá věc, ale nemůže snížit význam zahraniční politiky samotných členských států či její pružnosti a nezávislosti. Musíme se ptát: koho EU zastupuje, pokud ne členské státy? A dále se také musíme ptát: koho zastupují zástupci členských států, když je zastupuje EU? Základní zásadou musí být, že struktury se nemají vytvářet dvakrát a že struktury Unie nemají nadbytečně mohutnět. Taková je skutečnost, především protože je velmi sporné, zda občané EU obecně rovněž touží po integraci do oblasti zahraniční politiky. Béla Kovács (NI). – (HU) Paní předsedající, Lisabonská smlouva se svými nadměrně komplikovanými změnami ztěžuje zřizování institucí a definování povinností. I stávající instituce nejsou kvůli mnoha změnám schopny provádět své řádné funkce. Proto všude vládne chaos a všichni jsou zmateni. Nabízí se otázka: jaký má smysl vytváření a zmocňování Evropské služby pro vnější činnost, která ještě nezačala fungovat? Obrana a bezpečnost je oblast, která všude ve světě vyžaduje rychlou reakci i akci. Zatímco se diskutuje o složení, umístěních a pozicích, Evropská unie si nechává ujít možnost smysluplně v této oblasti fungovat. Byla-li jednou zřízena, měla by pracovat a být efektivní. Právě z tohoto důvodu musíme udělat vše pro to, abychom tuto službu zprovoznili co nejdříve. Země, která v současnosti zastává předsednictví, v oblasti vnějších vztahů bohužel nemůže vytvářet program pro zahraniční věci, společnou obranu a bezpečnost, a proto, kolegové, nemáte jinou možnost, než podporovat práci paní Ashtonové, která se rozbíhá s velkými problémy. Elmar Brok (PPE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, máte naši podporu v pokračujícím rozvíjení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a v

11-05-2011

11-05-2011

CS


zajištění jejího efektivního fungování, baronko Ashtonová. Platí to zejména pro proces vytváření zastoupení, kde je třeba značného zlepšení vzhledem k finančním prostředkům a omezenému času. Kromě toho je velkým problémem, že každý evropský ministr zahraničí cítí v současnosti potřebu objíždět náměstí Tahrír se svou státní vlajkou. Ale navzdory tomuto chování musíme zajistit, aby byla naše společná strategie jasná. Je to úkol pro nás i pro vás. Musíme využít současných pozic, ve skutečnosti máme tři, které byly spojeny v Lisabonské smlouvě a jež představujete vy, nikoli abyste nalézala a poté prosazovala nejmenší společný jmenovatel členských států, ale abyste převzala politické vedení, aby měla společná pozice větší váhu, a dokázala tak přesvědčit, že můžeme strhnout svým směrem další země. To je mimořádně důležité, chceme-li v této oblasti skutečně pokročit. Dříve jste vyjádřila souhlas s panem Gualtierim v otázce sdružování a sdílení. Chtěl bych poděkovat jemu, paní Muñiz De Urquizaové i panu Albertinimu. Potřebujeme však přístup, který zahrnuje tři zásady, a to vedení, sdružování a sdílení. To jsou tři věci, které bychom měli mít. Je mnoho individuálních témat, o nichž bychom zde mohli hovořit a která vyžadují úkoly, o něž je třeba se podělit. K jakému pokroku dochází na Ukrajině? Vypukne koncem léta válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií? Některé skutečnosti to naznačují. Významné otázky se ovšem také týkají arabského světa, o němž se zmínilo mnoho mých kolegů. Jak máme reagovat na události, jako je flotila, která je podle mého názoru aktem provokace? Jak bychom měli jednat s prezidentem Asadem? Jak můžeme zajistit, aby Lidoví mudžahedíni Íránu nedostávali žádnou podporu, protože jsem proti jejich podpoře, a současně zaručit, aby tábor Ašraf nebyl znovu napaden a jeho obyvatelé zabíjeni? Musíme zaujmout rozumný postoj, abychom určili společnou pozici. Pomůžeme vám vytvořit Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ). Očekáváme však, že toto vedení umožní vytváření politiky na vyšší úrovni a přesvědčí členské státy navzdory složitému požadavku jednohlasnosti. Bude to možné pouze s přesvědčivým vedením. Budeme dále čekat na výsledky, které vyplynou z vytvoření ESVČ. Richard Howitt (S&D). – Paní předsedající, nejprve bych chtěl blahopřát místopředsedkyni/vysoké představitelce k jejímu osobnímu úspěchu při vyjednání kompromisu ve Spojených národech o právech EU na vystoupení, kde jiní neuspěli. Ať si lidé v této sněmovně či kdokoli v Evropské unii myslí o naší společné zahraniční a bezpečnostní politice cokoli, toto je nejvýraznější objektivní potvrzení ambicí, které vy i my máme na základě Lisabonské smlouvy, zahraniční politiky, která má skutečnou důvěru a respekt našich zahraničních partnerů. Jako koordinátor socialistů pro lidská práva chci také blahopřát vysoké představitelce ke strategickému posouzení lidských práv a k závazku, který uvedla ve svém dopisu ministrům zahraničí, totiž spojit lidská práva a rozvoj obchodu s dalšími politikami EU a dosáhnout „konkrétních výstupů“. V tomto Parlamentu jsme ji vyzvali, aby vytvořila ředitelství lidských práv a demokracie a aby se pravidelně setkávala s obhájci lidských práv při všech svých návštěvách, a my jí za to děkujeme. Říká-li, že zrušení trestu smrti je její osobní prioritou, musí jí tento Parlament rovněž poskytnout svoji silnou podporu. Naše skupina podporuje paní Muñiz De Urquizovou, která volá po větší viditelnosti EU v Radě pro lidská práva. Podporujeme pana Albertiniho, který říká, že EU musí jednat i mluvit v případech porušování lidských práv. Vyzdvihujeme závěr pana Gualtieriho, že nikdy nelze dělat kompromisy v dodržování lidských práv. Jménem své skupiny chci také vyjádřit naši podporu v otázce vrácení daňových příjmů Palestincům.

31

32

CS


Toto je naše roční rozprava o zahraniční politice a doufáme, že v příštím roce uvidíme jasné výsledky posouzení lidských práv a významné kroky k rozvoji kultury lidských práv ve všech činnostech Evropské služby pro vnější činnost. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Paní předsedající, v souvislosti s událostmi v severní Africe vyšlo podobně jako v minulosti najevo, že společná zahraniční politika EU je zaostalá a neúčinná. Ve srovnání s lukrativními obchody se zbraněmi Evropská unie působí se svými výzvami k dodržování lidských práv a demokratických zásad, v nichž se angažují její členské státy, hlavně jako pomýlený Don Quijote, který ve svém zrezivělém brnění vede boj proti větrným mlýnům. Sedm z deseti největších prodejců zbraní na celém světě jsou země EU, její členské státy, a jejich zbraně se prodávají do Libye, Egypta, Tuniska, Bahrajnu a Jemenu. Nebylo by náhodou už na čase, paní baronko Ashtonová, aby se prioritou zahraniční politiky EU stal zákaz vyvážení zbraní? Koordinovat 27 různých zahraničních a bezpečnostních politik nepatří k zrovna jednoduchým úkolům, takže za ztroskotání lodi nelze vinit jen samotného kapitána. Členské státy mají právo na svou vlastní zahraniční politiku. Jednu nebo dvě věci bychom však od kapitána přece jen očekávali, a sice iniciativu a nápady. Těch jsme se zatím nedočkali. Struan Stevenson (ECR). – Paní předsedající, situace v táboře Ašraf zůstává po otřesném masakru, k němuž zde došlo 8. dubna, i nadále kritická. Kdykoli může dojít k dalšímu krvavému útoku. Právě jsem se vrátil z Bagdádu, kde jsem vedl malou delegaci poslanců Evropského parlamentu, která se zde účastnila rozhovorů na vysoké úrovni s iráckým prezidentem a hlavními ministry vlády. Podařilo se mi nyní vyjednat řešení ašrafské krize, jak jste měla možnost vidět, paní baronko Ashtonová. Toto řešení vyžaduje účast OSN, USA a EU a nezbytná je i vaše aktivní podpora, aby bylo možné přesídlit 3400 uprchlíků z Ašrafu do USA, Kanady, Austrálie, Norska, Švýcarska a členských států EU či do zemí, kde mají tito lidé své rodiny či jiné vazby. Je to jediná možnost, jak zabránit další humanitární katastrofě, a souhlasí s ní i sami obyvatelé Ašrafu. Evropský parlament se spoléhá na to, že využijete této příležitosti a zachránite tak životy nevinných lidí a zabráníte dalšímu násilí a krveprolévání. David Campbell Bannerman (EFD). – Paní předsedající, Den Evropy, který připadl na tento týden, se měl stát oslavou evropské národní identity. Nestal. Je jen znamením postupujícího nahrazování evropských národních států nadnárodní vládou EU, tzn. vládou, která vládne nad národními státy. Taková vláda je v rozporu s mezivládním jednáním, kdy spolu národní státy svobodně spolupracují bez toho, aby své pravomoci postupovaly vyšší ústřední moci. Názorným dokladem tohoto rozdílu je libyjská bezletová zóna. Mezivládní OSN se dohodla na tom, že bude vytvořena bezletová zóna, přičemž iniciativu v této věci měly národní státy, jako je Británie, Francie a Spojené státy. Jiné členské státy, jako je Německo a Rusko, se na základě svých vlastních oprávněných důvodů této iniciativy zdržely. Tuto operaci nyní provádí mezivládní NATO na základě dobrovolné účasti. Nadnárodní EU se na rozdíl od nich rázně postavila proti Cameronovu návrhu na vytvoření bezletové zóny. Ironické přitom je, že proti návrhu na vytvoření bezletové zóny se postavila

11-05-2011

11-05-2011

CS


i sama rudá baronka, paní Cathy Ashtonová, což její asistentka údajně komentovala jako „zoufalou snahu o získání pozornosti médií“. Vyplývá z toho ponaučení, že přední národy na základě mezivládní spolupráce skutečně jednají, kdežto nadnárodní orgány se ve chvíli, kdy Libye volá o pomoc, zabývají malichernostmi. Mario Mauro (PPE). – (IT) Paní předsedající, paní vysoká představitelko, dámy a pánové, váš úkol, paní baronko Asthonová, je velmi složitý a břemeno, které nesete, velmi těžké. Věřím, že mé otázky nebudete chápat jako provokaci, ale jako pomoc při reflexi o tomto problému. Na závěr naší společné rozpravy budeme, paní baronko Ashtonová, hlasovat o zprávě o úloze Evropské unie v multilaterálních organizacích. Před dvěma lety jsem se vám na slyšení, které se konalo před vaším nástupem do funkce, položil otázku, jaké je vaše stanovisko k tomu, aby Evropská unie měla jako celek jedno křeslo v Organizaci spojených národů. Tehdy jste odpověděla, že jste o tom dosud neměla čas přemýšlet. Zpráva paní Muñizové de Urquiza obsahuje pozměňovací návrh pana Millána Mona, který vymezuje stanovisko Parlamentu k této otázce. Jaké je vaše stanovisko dnes? Měla jste v posledních dvou letech čas o tom přemýšlet ? Paní baronko Ashtonová, 17. květen je v Bagdádu evropsko-iráckým dnem. EU v Iráku zastupují dva úřední činitelé a jeden velvyslanec. Tito tři lidé působí v rámci britského areálu. Chcete najít prostředky, aby tuto situaci bylo možné řešit, což je správné. Abych vám pomohl, rád bych poukázal na to, že na Bahamách působí sedm úředních činitelů EU. Čím to je, že Bahamské ostrovy jsou ve srovnání s Bagdádem pro osud Evropské unie o tolik důležitější? Nebylo by spíše na místě, abychom v době, kdy se chystáme podepsat první dohodu mezi EU a Irákem v jeho posaddámskovské éře, měli v Iráku 17 úředníků? Je možné, že se přímo na místě daly vyřešit události v táboře Ašraf díky jejich přítomnosti, protože jsem přesvědčen, že vaše osobní zapojení by snadno otevřelo cestu k pozitivnímu řešení. Paní baronko Ashtonová, zakročila jste již ve věci egyptských Koptů; jejich pronásledování však nejenže neskončilo, nýbrž v současnosti představuje znepokojivý moment tzv. arabského jara. Ve sděleních Evropské služby pro vnější činnost se o této věci stále hovoří jako o konfliktu mezi extrémisty. V Egyptu však umírají pouze křesťané a hoří zde pouze křesťanské chrámy. Co nám brání v tom, abychom uznali pravdu, nazvali věci jejich pravými jmény a pomohli Koptům z jejich prekérní situace rukojmích fundamentalistického politického projektu? Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, překotné události, které proměňují politickou mapu jižního Středomoří a které jsou spojené s řadou nejistot a nadějí, představují pro Evropu a její vnější politiku stále významnější výzvu. Vzhledem k tomuto dění by Evropská unie měla přikládat stále větší význam dobře fungující a koncepčně jednotné vnější politice, o kterou by se mohla opřít a díky níž by byla schopna řešit současné obtíže a připravit se na problémy budoucnosti, kdy mezinárodní vztahy budou mít jinou podobu, než jakou mají dnes, a zásadně jiný bude i celý svět. Evropa by si vzhledem ke změně strategického významu zemí, jako jsou Spojené státy, Čína a Rusko, a vzhledem ke stále většímu nedostatku surovin a zdrojů energie měla být schopna vybudovat klíčové a rozhodující postavení, je však zcela zřejmé, že na takové výzvy není připravena. Evropa je již delší dobu v situaci, kdy jen velmi pomalu směřuje ke koordinaci vnějších a vnitřních politik svých členských států. V tomto směru zatím nedošlo k žádnému

33

34

CS


podstatnému pokroku. Dokladem toho jsou na jedné straně nevýrazná opatření, která jsou důsledkem její vnější politiky, a na druhé straně zatvrzelý postoj některých zemí, které nostalgicky vzpomínají na koloniální éru, která se ovšem již nevrátí, a které stále chtějí věřit tomu, že své zájmy ochrání lépe, když budou jednat samy za sebe, a nejsou proto ochotny delegovat na evropské orgány jakoukoli pravomoc. Musíme obrátit list. Paní baronko Ashtonová, máte důležitý úkol; prosím vás, abyste se jej pokusila splnit co možná nejlépe, protože čas, který máme, se rychle krátí. PŘEDSEDAJÍCÍ MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, ztělesňujete politické ambice Evropské unie v podobě společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Rád bych vás požádal, abyste v co nejbližší době osobně navštívila Irák. Lidé by vás měli vidět v Bagdádu a zejména v Kurdistánu. Američané z těchto míst odejdou do konce tohoto roku a po jejich odchodu zde vznikne velký prázdný prostor. Evropská unie přitom v Iráku nijak nepůsobí, přesněji řečeno našich diplomatů je tam tak málo, že o nich není slyšet, nebo se v tomto směru nedokáží prosadit. To, co v Iráku chtějí, je naše a vaše osobní přítomnost, chtějí politickou spolupráci, hospodářskou spolupráci. Uvítal jsem vaše dnešní prohlášení o Bosně a Hercegovině – bylo to dobré prohlášení, nejmenovala jste nicméně osobu, která sarajevskou delegaci povede. Tím, že jste nejmenovala vedoucího sarajevské delegace, nahráváte všem těm, kdo chtějí zevnitř i zvenčí Bosnu a Hercegovinu destabilizovat. Jmenováním vedoucího delegace byste tomu zabránila. Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Pane předsedající, Evropa dnes stojí před dvěma problémy. Za prvé, je potřeba nové vize politiky sousedství. Nedávno jsem byl v Tunisku a viděl jsem, že od Evropské unie tam lidé očekávají nemalé věci. Jsme ve stálém kontaktu s Ukrajinou a vím, že i tam by si přáli více – více příležitostí k rozvoji sociální spolupráce a více kontaktů, a že doufají, že nedáme přednost svému evropskému sobectví. Jsem si, paní Ashtonová, vědom toho, že vaše práce není snadná, protože jste na ni sama, a nebyla jste to přitom vy, kdo o tom rozhodl – protože ESVČ vznikla právě tímto způsobem –, ale působíme tak trochu jako malé děti, které začalo zajímat něco nového, když jsme na podzim za nejdůležitější problém považovali Bělorusko a dnes se takto díváme na severní Afriku. Potřebujeme nyní novou vizi politiky sousedství a to je věc, kterou nyní máte ve svých rukou vy. V minulých měsících jste prokázala, že jste silná osobnost a že tento úkol jste schopna zvládnout. Evropa by dnes nejspíš neměla, tak jako za časů starého Říma bránit svůj Limes Germanicus, ať už by vedl podél Rýnu, nebo kdekoli jinde. Měla by navrhnout odvážnou politickou vizi, která by se netýkala jen problému s přistěhovalectvím, ale skutečnou politickou vizi. Paní Ashtonová, lze říci, že osud Evropy dnes, v této historické chvíli, leží ve vašich rukou a my na vás v této věci velice spoléháme. Jacek Saryusz-Wolski (PPE). – Pane předsedající, v táboře Ašraf k došlo k násilnostem, k násilnostem, které samozřejmě odsuzujeme a které nás hluboce znepokojují –, ale rád bych paní Ashtonové položil otázku, jaké jiné nástroje používáme kromě slov? Uvažujeme o tom, že bychom využili opatření v oblasti obchodu, poskytování pomoci nebo jiných

11-05-2011

11-05-2011

CS


konkrétních a reálných opatření, jiných než pouhého přesvědčování, které nepřináší žádné výsledky? Co se týče politiky sousedství vůči zemím, které jsou na prahu Unie, je to myslím nejdůležitější část vašeho portfolia, paní Ashtonová. Je to samotné jádro zahraniční politiky, protože pokud v této věci neuspějeme, bude to znamenat neúspěch celé zahraniční politiky. Pravda je taková, že v oblasti našich jižních a východních sousedů jsme na ústupu a v defenzívě. Nechali jsme se zaskočit událostmi. Paní Ashtonová prohlásila, že situace v sousedních zemích je bouřlivá. To jsou její slova. Kde tedy máme svou meteorologický plán? Čas, to je v této oblasti politiky klíčový faktor a vzácný zdroj. My jsme však ve své politice sousedství neustále pozadu. I revize evropské politiky sousedství, kterou provedla paní Ashtonová a pan komisař Füle, přichází se zpožděním, a to již potřetí a navíc v době, kdy je paní Ashtonová ve své funkci. Našim hříchem je nečinnost. Zahraniční politika nespočívá ve slovech, sérii setkání, v neplodném přesvědčování a v záplavách projevů. Spočívá ve schopnosti dělat kroky, které mění běh událostí. Měli bychom začít používat reálné a účinné nástroje, které změní situaci v Libyi, v Sýrii, v taboře Ašraf a v Bělorusku. Následovat členské státy a před vlastními kroky čekat na svolení jejich ministrů zahraničí, to je přístup, který se stal doktrínou paní Ashtonové a který paní Ashtonová považuje za ctnost. Je to však špatný přístup. Naši zahraniční politiku odsuzuje k roli nejnižšího společného jmenovatele a k roli toho, kdo přichází vždy se zpožděním. Od nejvyšší představitelky nežádáme, aby následovala druhé, nýbrž aby vedla. Naše diskuze má dvě slabiny. Jednak se velmi často spokojíme s tím, že něco odsoudíme a zavedeme neúčinná vízová omezení, což jsou směšně chabé nástroje. Žádáme pak také více peněz, abychom si očistili svědomí, ale je velká spousta arabských peněz, které nejsou investovány do arabské demokracie a arabské prosperity. Libor Rouček (S&D). – (CS) Paní Ashtonová, dámy a pánové, pro bezpečnost a stabilitu v Evropě je extrémně důležitý vývoj v severní Africe a na Blízkém východě. Arabské a muslimské národy zde prožívají proces politické demokratické emancipace, své dá se říci „Pražské arabské jaro“. Mladí lidé od Tuniska přes Egypt, Jemen, Sýrii až po Bahrajn požadují více svobod, více demokracie, více lidských práv. Je nejen politickým a bezpečnostním zájmem Evropské unie, ale především také naší morální povinností našim arabských přátelům v jejich emancipačním úsilí všestranně pomoci, protože hodnoty, za které bojují, jsou také našimi hodnotami a úspěšné naplňování a uplatňování těchto hodnot je také základním předpokladem k trvalému míru, stabilitě, rozvoji a prosperitě. Všestranná pomoc by však neměla znamenat naše vměšování, protože jsem toho názoru, že budování občanské společnosti, demokracie a právního státu musí zůstat v arabském a muslimském vlastnictví. Jen tak se tyto národy a společnosti mohou dlouhodobě stát součástí globálního.... (Předsedající řečníka přerušil.) Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Pane předsedající, paní baronko Asthonová, dámy a pánové, dovolte mi, abych úvodem poblahopřála vysoké představitelce k jejímu úspěchu v New Yorku. Posílení úlohy Evropy na půdě Spojených národů je dobrý výsledek. V souvislosti s tímto výsledkem si však kladu několik otázek.

35

36

CS


Jaké je naše a vaše sdělení pro Valné shromáždění? Jakým způsobem lze od členských států získat jednotný společný postoj, aniž bychom skončili u nejnižšího společného jmenovatele? Jaká konkrétní opatření – tutéž otázku položil i pan Daul – následně podnikneme, abychom své sdělení uskutečnili? Pane předsedající, všichni stojíme před obrovskými výzvami, na které musíme najít odpověď. Tyto výzvy se nenalézají jen v Bahrajnu, Jemenu, Íránu a Arménii. Jsou i v našem bezprostředním sousedství: v Bělorusku, Sýrii, Egyptě a v Libyi. Tyto výzvy jsou velmi reálné. Dochází zde k útisku, válečným konfliktům a násilnostem, které jsou namířeny proti náboženským menšinám, proudí k nám odtud zástupy uprchlíků a právní stát a demokracie se zde začíná budovat jen velmi pomalu. Paní baronko Ashtonová, jste naší reprezentantkou, jste reprezentantkou Evropské unie. Nemůžeme si jako Evropská unie dovolit, abychom uvízli v neshodách a v nerozhodnosti. Máte klíčovou úlohu, jak z formálního, tak i neformálního hlediska, a to nejen při zákulisních jednáních, ale i v jednacích místnostech, a zejména mimo ně. Uvědomuji si, jsem si vědoma toho, že se často pohybujete na tenkém ledě, ale chci, abyste věděla, že my, Evropský parlament, vás podporujeme, že podporujeme vaši snahu přesvědčit členské státy o tom, že najít společný evropský postoj stojí za to úsilí; že podporujeme vaši snahu vybudovat účinnou, koncepčně jednotnou a společnou zahraniční politiku, kterou byste mohla zosobňovat; že podporujeme vaši snahu získat do nejvyšších funkcí Evropské služby pro vnější činnost ty nejschopnější lidi a posílit postavení Evropy – a co je neméně důležité – postavení jejích občanů. Konejte proto ještě více. Konejte proto ještě více v Sýrii a nepodporujte polovičatá řešení. Maria Eleni Koppa (S&D). – (EL) Pane předsedající, paní Ashtonová, diskutujeme dnes o klíčových otázkách zahraniční politiky Evropské unie a o třech důležitých textech Evropského parlamentu, které se týkají úlohy Evropské unie ve světě. V souvislosti s dnešní rozpravou si nicméně všichni klademe otázku, zda něco takového jako společná zahraniční politika vůbec existuje. Vzhledem k tomu, že Evropa nedokázala včas zaujmout stanovisko k historicky významné události posledních desetiletí, kterou představuje politické probuzení arabského světa, a jednala v této souvislosti zbaběle, bez odvahy a z její strany nepřišlo žádné rozhodné slovo, vzhledem k tomu, že členským státům se nepodařilo najít jednotný postoj k kritické rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Libyi z roku 1973 a vzhledem k váhavému postoji Unie k Sýrii si říkám, jestli tato otázka nebyla již prakticky zodpovězena. Po přijetí Lisabonské smlouvy jsme měli velké naděje. Pokud ale Rada neplní svoji úlohu, pokud v rozhodování mají větší váhu národní sobectví a osobní strategie, pak Evropa a její ideál prohrál svou další bitvu. Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, sdílím názor svých kolegů poslanců, kteří poukazují na nešťastný a nejednotný přístup jednotlivých vlád k výzvám, před nimiž v současnosti stojíme. Připojuji se rovněž k výzvě paní baronky Ashtonové, aby tato debata byla rozšířena a zapojily se do ní i vnitrostátní vlády. Konkrétně bych se chtěl zeptat, jaký prospěch může mít vláda X nebo Y z toho, že jednostranně prosazuje určité rozhodnutí nebo toto rozhodnutí naopak jednostranně blokuje. Jaký prospěch z toho může mít? Musí být větší než vliv, kterého bychom mohli docílit, pokud bychom postupovali jednotně jako Unie. Domnívám se, že některé vlády by svá opatření dokázaly vysvětlit jen velmi obtížně. Věřím nicméně, že procházíme bolestivým procesem, kdy se učíme ze svých vlastních chyb. Finanční a úvěrová krize měly do určité míry blahodárný přínos v podobě posílení

11-05-2011

11-05-2011

CS


smyslu pro společnou věc, zvláště co se týče společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Někteří další řečníci poukazovali na společné budování a sdílení kapacit. K 8. dubnu předložil Vojenský štáb EU 300 projektů jednotlivých členských států v této oblasti. Rád bych věděl, jaké máte s těmito projekty plány. Spočívají tyto plány v tom, že se využije této iniciativy k zahájení trvalé strukturované spolupráce, kterou se dosud nepodařilo zrealizovat? Můžete zajistit, že hlavní odpovědnost za realizaci této iniciativy bude mít Evropská obranná agentura a Vojenský štáb EU? Pan Bütikofer uvedl pro příští rok čtyři priority, které z větší části podporuji. Evropský parlament vyzval při několika příležitostech k tomu, aby byla vypracována bílá kniha o bezpečnostní a obranné politice. Jaký k tomu máte postoj? Jste připravena vytvořit ze stávajících jednotek vaší služby, které se těmito otázkami zabývají, jedno oddělení, které by bylo možné označit jako operační vedení? Luis Yáñez-Barnuevo García (S&D). - (ES) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, předně bych vám chtěl poblahopřát k vaší práci. Nebude vám snad vadit, když vás přirovnám k přičinlivému mravenci, jehož namáhavá práce přináší kousek po kousku své výsledky, zatímco kobylky v členských státech všude kolem cvrlikají, aniž by se o cokoli snažily. Dámy a pánové, jistě mi odpustíte, když v tomto líčení nebudu pokračovat, protože kolegové z mé skupiny a kolegové z ostatních skupin zde již vyjádřili stejné názory. Chci zde jen upozornit na čtyři body, které lze chápat jako páky pro usnadnění vaší činnosti, jako prvky, které by mohly napomoci vaší snaze o to, aby se společná zahraniční a bezpečnostní politika stala věcí, která je v ještě větší míře hodna svého jména. Za prvé, na rozdíl od situace v jiných oblastech se evropské veřejné mínění z 65-70 % staví ve prospěch společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Za druhé, i sám tento Parlament s výjimkou nepočetné euroskeptické menšiny podporuje federální evropský postup, především právě v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Za třetí, většina proevropských, většina profederálních členských států, které skutečně existují: vytvořte s nimi alianci… (Předsedající řečníka přerušil.) Francisco José Millán Mon (PPE). – (ES) Pane předsedající, rád bych začal dvěma úvodními postřehy. Dávám přednost samostatným rozpravám před smíšenými. Zabýváme se zde samostatnými problémy, které si zaslouží, aby byly nezávisle a důkladně prodiskutovány. Chtěl bych současně zopakovat slova, která zde pronesl pan Salafranca Sánchez–Neyra ohledně smrti kubánského disidenta, pana Sota. Dovolte mi tři doplňující poznámky. Všichni jsme doufali, že se v těchto letech budeme moci soustředit na vnější roli Evropské unie, veškeré naše však úsilí však padlo na hospodářskou a finanční krizi. Řada vnějších výzev, zejména u našich středomořských sousedů, je nicméně takového významu, že si nemůžeme dovolit čekat. Evropská unie musí plnit určitou politickou a hospodářskou funkci v procesech změny, k níž dochází v arabském světě. Za důvod k oslavám považuji rovněž, paní baronko Ashtonová, skutečnost, že Evropská unie se minulý týden v New Yorku dokázala díky výsledku hlasování, ve kterém získala širokou podporu, konečně výrazněji projevit na Valném shromáždění OSN. Vzhledem ke

37

38

CS


katastrofálnímu vývoji v loňském roce, který byl vyvolán znepokojivými otázkami o budoucí úloze Unie ve světové politice a v mezinárodních organizacích, vám k tomuto výsledku blahopřeji. Protichůdné výsledky evropského hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů z roku 1973 jsou nicméně jasným dokladem mimořádných obtíží – a zdůrazňuji, že jsou to obtíže skutečně mimořádné – spjatých s dosažením účinné společné bezpečnostní a obranné politiky. Mám-li to shrnout, paní baronka Ashtonová, vy a pan Van Rompuy, který rovněž odpovídá za řadu oblastí zahraniční politiky, máte před sebou nelehký úkol přesvědčit členské státy o potřebě jednotně koncipované a soudržné vnější politiky. Dva z vás budou muset vynaložit značné úsilí na to, aby v historické chvíli prosadili úkoly, které jsme chtěli zvládnout za pomocí nových nástrojů. Lisabonské smlouvy, stále přitom dbali o jejich plnění a sami přitom stáli v čele. Marek Siwiec (S&D). – (PL) Pane předsedající, přestaňme naříkat, že nemáme společnou evropskou politiku. V některých oblastech společnou politiku máme, v jiných nemáme. Co se týče politiky sousedství, tak společná politika ve skutečnosti funguje. Nové členské státy jsou schopny jedinečným způsobem podporovat Západ v severní Africe, protože Západ u nich nemá potřebnou věrohodnost. Tuto věrodnost pro ně mají ti, kdo prováděli revoluce v zemích Východní Evropy. U nás na Východě se o tyto záležitosti všichni zajímáme – na Východě stejně jako na Západě. Starší členské státy mají nicméně peníze, mají prostředky. Potřebujeme tyto peníze, abychom mohli provádět politiku sousedství na Východě i na Jihu a vybudovat si tam důvěru. Hovoříme-li zde o politice v oblasti obrany – co je to za obrannou politiku, když Evropa nemá žádnou armádu? Nad Libyí operuje šedesát evrospkých letadel – šedesát hluchých a slepých letadel. Nefunguje zde žádná zpravodajská služba a tato letadla nemohou svou misi provádět účinným způsobem. Kdyby se k této misi od začátku nepřipojili Američané, tak by nepřinesla žádné výsledky. Byla by naprosto neúčinná. Přestaňme tedy naříkat, že nemáme společnou politiku. Dokud nebudeme mít společnou armádu, nebudeme mít ani společnou politiku v oblasti bezpečnosti a obrany. Arnaud Danjean (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, libyjská krize se bohužel stala jedním z dalších názorných dokladů toho, že Evropská unie nedokáže fungovat na diplomatické a vojenské úrovni bez potíží. Bylo by nicméně nespravedlivé, kdybychom z nedostatku politické vůle, kterou Unie projevila, vinili pouze vás, i když mnozí z nás jsou přesvědčeni o tom, že se mohlo a mělo postupovat s větší rozhodností. Velký díl odpovědnosti za neschopnost vystoupit v této věci s koncepčně jednotnou, účinnou a zřetelnou politikou nesou ve skutečnosti i členské státy v situaci, kdy se na Evropu silně spoléhali naši američtí přátelé. Ale i když necháme libyjskou krizi stranou, nesmíme ztratit ze zřetele významné strategické změny, které pro nás znamenají to, že se nesmíme vzdát snahy o vytvoření společné bezpečnostní a obranné politiky, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě, a pro kterou musíte být vy, paní baronko Ashtonová, i nadále zdrojem inspirace, oporou a obhájkyní. Finanční omezování rozpočtů na obranu v míře, v jaké k němu dříve nikdy nedošlo, množství mezinárodních krizí a změna strategického přístupu Spojených států, to vše jsou faktory, které nám nedávají jinou možnost volby, než abychom vzali osud do svých rukou. V situaci, kdy stojíme tváří v tvář všem těmto krizím a hrozbám, nemůžeme jednoduše

11-05-2011

11-05-2011

CS


předat klíče našim americkým přátelům a spojencům či Severoatlantické alianci. Spojené státy ani NATO nedokázaly například ukončit konflikt mezi Gruzií a Ruskem, k němuž došlo v roce 2008, a Spojené státy ani NATO zde nemohou udržovat stávající klid zbraní. Plné oprávnění má pouze evropská mise. V Libyi jsem jasně viděli, že Spojené státy nechtěli stát v přední linii a že minimalistická účast NATO nestačí. Paní baronko Ashtonová, společná bezpečnostní a obranná politika není pouze výdobytkem posledních 10 let, není to pouze ambice zakotvená ve Smlouvách. Je to rovněž strategická nutnost a vy musíte být v první linii a chopit se nezbytných iniciativ. (Potlesk) Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) … (Chyba záznamu) Pane předsedající, je stále jasnější, že vlády v některých hlavních městech naší Unie si teprve nyní začínají uvědomovat skutečný význam Lisabonské smlouvy a je jim zatěžko přijímat zahraničněpolitické iniciativy, které nevzešly od nich samotných. Přesně z tohoto důvodu potřebujeme silné evropské vedení, které bude mít v případě potřeby odvahu praštit do stolu a žádat od členských států, aby přijaly společné stanovisko. Vyzývám samozřejmě i členské státy, aby se nesnažily naši zahraniční politiku renacionalizovat a snažily se vám, paní Ashtonová, pomáhat. Potřebujeme nejen silnou evropskou diplomacii, ale také efektivně fungující civilní a vojenské kapacity, abychom nebyli jen největším, avšak „bezzubým“ dárcem rozvojové a humanitární pomoci určené různým zemím světa, jak je tomu v současnosti, ale i vážným aktérem celosvětové politiky. Jsem přesvědčen, že pokud by Evropská unie měla své vlastní vojenské síly, mohla by je využívat i jako pomoc pro naše spojence v USA a NATO, a to jak v politickém, tak vojenském smyslu, zejména pokud jde o naše nejbližší sousedy. Potvrzuje se to při každém konfliktu. Podporuji společné budování a sdílení našich obranných kapacit a integraci naší bezpečnostní a obranné politiky. Potřebujeme společnou bezpečnostní a obrannou strategii. Avšak vytvářet účinnou evropskou zahraniční politiku a své vlastní obranné kapacity bez toho, abychom měli svou vlastní zpravodajskou službu a zařízení pro shromaždování informací, to je jako stavět dům bez střechy. Tato otázka se musí znovu vrátit na pořad jednání. Buď si musí členské státy začít účinnějším způsobem předávat informace s Enropskou službou pro vnější činnost a Evropskou unií, nebo musí mít Evropská unie své vlastní informační a analytické kanály. Závěrem bych vás chtěl, paní Ashtonová, požádat o to, abyste otevřela otázku vážnějšího plnění závazků ze strany bezpečných zemí, s nimiž máme jako Evropská unie uzavřeny dohody o zpětném přebírání osob. Alojz Peterle (PPE). – (SL) Pane předsedající, do budoucna můžeme v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti očekávat další a další výzvy, takže důraz na věrohodnost je o to důležitější. Nebudeme-li věrohodní, nebudeme schopni ničeho dosáhnout. Věrodnost spočívá především v tom, že ctíme své hodnoty a zásady. Souhlasím s vámi, paní Ashtonová, že nesmíme zapomínat na kořeny, z nichž Evropská unie vyrostla.

39

40

CS


Již před mnoha lety přisoudila Evropská unie člověku ústřední postavení. Chovejme v úctě lidskou důstojnost a všechny kulturní identity, přispívejme větší měrou k mezikulturnímu dialogu. Svět od Evropské unie očekává, že bude hrát významnější úlohu, nikoli to, že bude mít 27 různých zahraničních politik. Větší míra jednoty nemusí nutně znamenat ztrátu rozmanitosti. Závěrem bych chtěl zdůraznit tři věci: – zaprvé: naléhavě musíme překonat patovou situaci v Bosně a Hercegovině, protože je tu možnost nové vlny násilí; – zadruhé: naléhavě potřebujeme najít způsob jednotného a strategického vztahu s Tureckem, o kterém tu dnes nepadla téměř jediná zmínka; – zatřetí: potěšila mne vaše rozhodnost, pokud jde o tábor Ašraf; dojde-li k násilí na civilistech, musíme se proti tomu jasně a rozhodně ozvat bez ohledu na to, v které části světa bylo spácháno. Alejo Vidal-Quadras (PPE). – (ES) Pane předsedající, dne 29. července 2009 irácké oddíly násilím vtrhly do íránského uprchlického tábora Ašraf a zastřelily nebo k smrti ubili 11 lidí, kteří zde žili. Útok se opakoval znovu 8. srpna tohoto roku, kdy bylo zabito 35 lidí, kteří buď utrpěli střelné zranění, nebo byli rozdrceni obrněnými vozy. Paní baronko Ashtonová, poslanci Evropského parlamentu vás již před několika měsíci varovali, že se k tomuto zcela nedávnému masakru schyluje, a opakovaně jsme vás žádali, abyste v té věci něco podnikla. Našich varování jste nedbala a zareagovala jste až poté, co došlo ke katastrofě. Lépe sice pozdě nežli vůbec, ale pokud se tato humanitární krize nestane okamžitě jednou z hlavních priorit vaší agendy, mohla by příští agrese nabýt podoby krvavé lázně děsivých rozměrů. Řešení existuje, jak vám to dnes vyložil pan Stevenson. Věříme, že podniknete okamžitá a rozhodná opatření, která toto řešení umožní, a vítáme v této souvislosti předsevzetí, které jste dnes dopoledne učinila. Hledí na nás tři tisíce čtyři sta bezbranných mužů a žen obklíčených tanky a věří, že se zachováme v souladu s našimi hodnotami. Parlament učinil, činí a také nadále bude činit vše, co je v jeho silách. Žádáme vás, abyste i vy projevila stejný zájem o záchranu těchto životů. Budete-li jednat tak, jak doufáme, budete mít naši podporu. V opačném případě se z toho budete muset před svým svědomím a před touto sněmovnou spovídat. Dominique Riquet (PPE). – (FR) Pane předsedající, Evropská unie se konečně rozhodla uvalit sankce na Sýrii. Rozhodla se k tomu však se zjevnou nervozitou, přičemž si dala záležet na tom, aby zpochybnila hlavu syrského režimu. Demonstranti si tuto nerozhodnost a nejednoznačnost samozřejmě vyložili tak, že je Evropa opustila, úřady si ji vyložili jako shovívavost, která jim umožňuje stupňovat represe, represe, které jsou tak kruté, že je nepochopitelné, jak je možné, že Sýrie může být volena jako člen Rady OSN pro lidská práva, když orgány této země v současnosti nechtějí dovolit pozorovatelům OSN vstup do města Dará, které se stalo dějištěm děsivého násilí proti bezbranným civilistům.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Pokud by Sýrie měla zasednout v Radě pro lidská práva, byla by to urážka obětí a jejich rodin a dobrozdání pro tento režim, aby proti svému vlastnímu lidu používal brutální násilí, a znevážení hodnot, které by Rada pro lidská práva měla hájit. Jaké tedy, paní baronko Ashtonová, vidíte diplomatické možnosti, abychom této pohromě předešli? Anna Ibrisagic (PPE). – (SV) Pane předsedající, protože mám jen jednu minutu, budu velmi stručná. Dva moji kolegové poslanci se zde již zmínili o konfliktu v Náhorním Karabachu a o tom, že situace se zde začíná komplikovat. Ze všech zpráv také vyplývá, že situace se dramaticky změnila v průběhu několika posledních týdnů. Vzhledem k tomu, že v oblastech Ázerbajdžánu okupovaných Arménií, jinak řečeno v Náhorním Karabachu, lze zaznamenat určité přesuny vojenských sil, chtěla bych vám, paní baronko Ashtonová, položit otázku, jestli jste s vývojem této situace obeznámena a zda podnikáte nějaké kroky, které by umožnily předejít eventuálnímu vyhrocení situace, a to nejen v rámci tohoto konfliktu, ale i na okupovaných územích Gruzie. Chtěla bych s vámi tuto otázku pro začátek nyní jen otevřít, následně vám zašlu také otázku k písemnému zodpovězení. Děkuji vám. Ana Gomes (S&D). – Pane předsedající, jak může EU vystupovat jako síla hájící zákon a lidskou bezpečnost, když se nesnaží vypátrat a postavit před soud zločince, kteří nechávají umírat uprchlíky ve Středozemním moři? Paní baronko Ashtonová, Bašár al-Asad by se měl ocitnout na prvních příčkách těch, na něž se vztahují sankce EU, ale kromě toho by měl být také zařazen do seznamu zločinců, kteří musí být postaveni před Mezinárodní trestní soud (ICC) nebo před evropské soudy, a měl by být souzen za brutální násilí, jehož se dopouští na syrském lidu. V Libyi EU měla mít již kromě kanceláře v Benghází nasazeny také jednotky EUFOR, jejichž úkolem by neměla být pouze podpora humanitární pomoci poskytované lidem, kteří jsou vystaveni útokům, jako je tomu v Misuratě, ale také provádění zbrojního embarga na moři či na pozemních hranicích, jak to doporučoval tento Parlament. K tomu nepotřebujeme žádnou další rezoluci či žádost OSN; jediné, co potřebujeme, je politická vůle členských států. Pokud se, paní Ashtonová, této iniciativy chopíte a připomenete vládám EU jejich závazky, Evropský parlament vám poskytne silnou podporu. A konečně co se týče palestinského usmíření, které představuje významný krok… (Předsedající řečnici přerušil.) Antonyia Parvanova (ALDE). – Pane předsedající, v souvislosti s tím, že nepokoje na Blízkém Východě a v severní Africe staví Evropskou unii do situace, kdy musí hrát ve středomořském regionu významnější roli, bych chtěla poukázat na otázku vypravení druhé flotily do pásma Gaza. Všichni si pamatujeme výsledek vyslání první flotily a jeho důsledky pro rozhovory a pokusy o obnovení mírového procesu na Blízkém Východě. Zmínila jste, paní místopředsedkyně/vysoká představitelko, že pochybujete o tom, že nová iniciativy tohoto druhu by mohla dopadnout lépe. Chtěla bych se vás zeptat, zda nám můžete poskytnout aktuální informace o současných humanitárních potřebách v pásmu Gaza a o zboží a podpoře, které do této oblasti v současnosti proudí přes existující přechody z Izraele a z Egypta. Vstoupila jste nebo máte v úmyslu vstoupit s členskými státy a s izraelskými orgány do jednání o dalším rozvíjení této iniciativy a navrhnout případně, jakým způsobem by Evropská unie mohla pozitivně přispět k zodpovědnějšímu výsledku?

41

42

CS


Heidi Hautala (Verts/ALE). baronce Ashtonové.

– Pane předsedající, moje poznámky jsou určeny paní

Paní místopředsedkyně/vysoká představitelko, dnes dopoledne jste jasně slyšela, že Parlament plně podpoří vaše vedení s tím, že vás žádá, abyste převzala iniciativu v zájmu naší společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Vyslechla jste také řadu otázek ze strany kolegů, kteří se vás ptali kdo a které členské státy brání našim společným snahám. Já bych vám chtěl navrhnout a poprosit vás, abyste z Evropské služby pro vnější činnost, která nyní zavádí svá pravidla týkající se přístupu k informacím a k dokumentům, vytvořila moderní organizaci, která bude otevřená vůči občanům a která zahraniční politiku nebude chápat jako záležitost, která je doménou několika nesdílných diplomatů. Jsem přesvědčen, že to je nejlepší způsob, jak podpořit naše společné snahy o skutečnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Peter van Dalen (ECR). - (NL) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, Bllízký Východ stojí před velkou hrozbou. V řadě islámských zemí dochází k diskriminaci křesťanů, včetně dikriminace strukturální. Křesťanská obec v Iráku má nyní již méně než polovinu svých členů. A jsme svědky toho, že totéž se děje i v Egyptě. Dochází k útokům na prastarou koptskou komunitu, na denním pořádku je nespočet případů obtěžování, nucených sňatků a postavit kostel je nyní zhola nemožné. V únoru jsem zde přijal 60 Koptů, kteří přišli žádat o pomoc. Chci vás proto požádat o dvě věci, paní baronko Ashtonová. Věnujte Koptům ve své politice prioritní pozornost. Je třeba učinit přítrž jejich systematické diskriminaci. Zadruhé jsme 20. ledna v této sněmovně žádali o to, aby byla vytvořena strategie EU pro svobodu náboženského vyznání a trvalé monitorování této politiky. Prosím vás, abyste se zasadila o to, aby se tato věc stala skutečností. Ocenil bych vaši reakci. Děkuji vám za trpělivost. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, zahraniční, bezpečnostní a obranná politika Evropské unie jsou ve svém principu politiky, jejichž smyslem je hájit hospodářské a geostrategické zájmy evropských mocností. Ve stále větší míře jsou provázány se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí (NATO), přičemž spolupráce a rozvojová pomoc v nich mají až druhořadé místo. Výsledky této politiky jsou vesměs katastrofální, což jasně dokládá případ Afghanistánu, Palestiny, Iráku, Libye a dalších zemí. Obecně se zde provádí politika, ve které se měří dvojím metrem, tak, aby se chránily hospodářské zájmy evropských zbrojařů, kteří vydělali již miliony na prodeji zbraní diktátorům, kteří tyto zbraně následně použijí k masakrování vlastního lidu a lidu sousedních států. Mezi klíčové otázky, které tato rozprava přináší, proto patří otázka, zda se konečně změní politiky v oblasti prodeje zbraní a jaké konkrétní kroky budou učiněny v zájmu toho, aby se skoncovalo s expanzivní a militantní politikou Izraele. (Předsedající řečnici přerušil.) Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Vážená paní baronko Ashtonová, všem je nám jasné, že po tak krátké době od vytvoření vašeho úřadu od vás nemůžeme očekávat, že budete řídit rozsáhlé bezpečnostní operace v krizových oblastech celého světa. Na druhé straně máte z titulu svého úřadu již dnes široký prostor pro jednání všude tam, kde může být Evropská unie svým názorem a politickým vlivem užitečná. Jedním

11-05-2011

11-05-2011

CS


z problémů, který se přímo týká Evropské unie a kde je třeba hledat východiska citlivým jednáním u kulatého stolu, je okupace území Evropské unie tureckou armádou na Kypru. Turecká republika je výsadním partnerem Evropské unie a navenek deklaruje i jistý zájem o řádné členství v našem evropském uskupení. Jsem proto přesvědčený, že právě při řešení tohoto složitého problému, do něhož je Evropská unie přímo zapojena, můžete v plné míře využít potenciál, který už dnes máte z titule své funkce k dispozici. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, je zcela zřejmé, že zahraniční a bezpečnostní politika je úlohou, která definuje suverénní stát. Přenechat tuto úlohu nadnárodní moci znamená nechápat nebo znevažovat to, co má zcela zásadní význam pro vztahy mezi členskými státy, resp. to znamená de facto připustit, že to již nejsou suverénní státy. Na evropské politice, která si klade za cíl zabránit jakýmkoli evropským válkám, není nic špatného, ale odmítal bych domněnku, že tohoto cíle lze dosáhnout jen tím, že se vzdáme suverenity. Jednou z funkcí evropských států by mělo být i to, že budou bránit všechno to, čeho se v Evropě podařilo dosáhnout, aby se nic z toho neztratilo a nerozmělnilo. Útočných válek, na kterých evropské národy nemají žádné oprávněné zájmy, se musíme za každou cenu vyvarovat. Právě tak se nesmíme pouštět do zákulisních agitací v pokrytecké snaze zasévat tzv. evropské hodnoty tam, kde pro to není vhodná půda. Musíme předejít tomu, aby se z Evropy stal příbytek migrujících lidí z třetího světa. Jejich kulturu vytvořily národy, které mají odlišnou povahu. Vpustíme-li obyvatele třetího světa do Evropy… (Předsedající řečníka přerušil.) Marco Scurria (PPE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji paní baronce Ashtonové za zprávu, kterou nám dnes předložila. Chtěl bych ji nicméně upozornit na to, že evropské veřejné mínění nijak nepociťuje přítomnost Evropské unie. Jak se zde o tom zmínilo již mnoho mých kolegů poslanců, naše vnější politika je stále v začátcích, což je patrné z některých událostí posledních dnů. Není možné, aby Evropa chyběla v táboře Ašraf: v tomto táboře se nerozhoduje jen o mezinárodní politice, ale také o ochraně lidských práv. Je naše povinnost zasahovat v této části světa, stejně jako v případě Sýrie. Tato země je ve velmi vážné situaci a Evropská unie se musí zajímat o to, jak jsou v této zemi dodržována lidská práva a jakou zde mají lidé možnost postavit se proti diktátorské vládě. (Předsedající řečníka přerušil.) Boris Zala (S&D). – Pane předsedající, mám jen jedinou poznámku: domnívám se, že zahraniční politika Ankary, která je na tomto poli stále aktivnější, představuje pro evropskou zahraniční politiku nové výzvy a příležitosti. Paní vysoká představitelko, domnívám, že je třeba zahájit institucionalizovaný dialog o klíčových otázkách strategického významu, jako je energetická politika, stabilita na západním Balkánu a v oblastech Kavkazu, íránský jaderný program či demokratické probuzení, které v současnosti probíhá na Blízkém Východě. Turecko může sehrát zvláště významnou a konstruktivní roli a pomoci EU s upevňováním toho, čeho se podařilo dosáhnout díky demokratickému probuzení na Blízkém Východě. Tento dialog by ovšem neměl nahradit, pouze doplnit a posílit to, čeho musí Turecko dosáhnout v souvislosti s přistoupením.

43

44

CS


Předsedající. – Ve zbývajících dvou minutách má nyní jako zpravodaj slovo pan Albertini. Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, při prvním projevu jsem měl čytři minuty, ale využil jsem jen dvě. Nyní mám dvě minuty, takže bych chtěl požádat, abych měl na svou závěrečnou řeč čtyři minuty. Předsedající. – Máte pravdu, měl byste mít čtyři minuty. Říkáte, že jste využil jen dvě, takže v tom případě vám ještě dvě zbývají. Máte na svůj projev čtyři minuty. Gabriele Albertini (PPE). – (IT) Ne, pane předsedající, v mém prvním projevu jsem hovořil dvě minuty a mohl jsem hovořit čtyři... Předsedající. – Pane Albertini, na dva projevy máte čtyři minuty. Vy jste již dvě minuty využil. Prosím vás o příspěvek a my se zachováme flexibilně, ale je jasné, že nechci, abychom se dostali do situace, kdy vás nikdo neuslyší. Chci, abyste byl vyslyšen, pokud však chcete promrhat dalších pět minut, tak nikdo neuslyší to, co jste nám přišel říci. Gabriele Albertini (PPE). – (IT) Pane předsedající, za dvě minuty nestihnu říci to, co jsem měl v plánu, proto se vzdávám svého příspěvku. Předsedající. - Mnohokrát vám děkuji, pane Albertini. Jsme vám všichni vděční a je škoda, že jsme vás nemohli vyslyšet. Roberto Gualtieri, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že pan Albertini měl pravdu, protože jako zpravodaj měl na svůj projev čtyři minuty a k tomu dvě minuty na svou odpověď. Dovolil bych si proto podotknout, že má čtyři minuty a měl by je dostat. Co se mne týče, myslím, že to byla užitečná a důležitá rozprava, která jen dokládá jednotu Evropského parlamentu a jeho připravenost podpořit koncepčně jednotnou a účinnou vnější politiku Evropy. Neslyšeli jsme zde pouze vzájemná obvinění kritizující zjevné nedostatky Evropy, které se projevily při nedávných událostech. Slyšeli jsme i návrhy poukazující na možnost jakéhosi strategického partnerství mezi Parlamentem a dalšími institucemi, díky němuž by se Evropa mohla stát věrohodným aktérem v záležitostech bezpečnosti a obrany. Jsem přesvědčen, že toto partnerství by nebylo pouze určitou příležitostí, ale také nutností, protože je-li to, co jsme zde říkali, pravda, tzn. že největším potenciálem Evropy je její integrovaný přístup, bude docílení tohoto integrovaného přístupu vyžadovat podporu orgánu, který je obdařen jasnými legislativními a rozpočtovými pravomocemi. I z tohoto důvodu se domnívám, že bychom měli najít vyvážené řešení otázky meziparlamentní spolupráce. V diskusi se jasně ukázalo, jak musíme postupovat. V první řadě musíme vyhodnotit možnosti, které nám nabízí Smlouva: jednak v podobě trvalé strukturované spolupráce, jednak v článku 44, který umožňuje pověřit úkolem plnění mise jednotlivé členské státy, které by však působily v evropském procedurálním rámci, což je něco jiného než renacionalizace. Musíme být schopni využívat stávajících struktur – počínaje Evropskou službou pro vnější činnost – a ukládat si ambiciózní úkoly v oblasti budování kapacit. Potřebujeme samozřejmě vědět i to, jak máme nabízet své vedení. Chtěli bychom paní baronce Ashtonové poděkovat za její úsilí a za důležitá prohlášení, která zde učinila. Je to lákavá myšlenka, řekla, že malá skupina lidí může dokázat velké věci, ale Evropa je velkou civilizovanou silou, která se nesmí vyhnout své odpovědnosti.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Předsedající. – Pane Albertini, přijměte prosím moji omluvu. Podařilo se mi situaci objasnit. Měl jste čtyři minuty a k tomu dvě navíc. Při svém prvním projevu jste mluvil tři minuty. Máte tedy ještě tři minuty. Budeme pak pokračovat flexibilním způsobem, jak bude potřeba. Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, během slyšení ve Výboru pro zahraniční věci položil jeden z poslanců paní vysoké představitelce/místopředsedkyni jednu sugestivní otázku. Řekl, že když byl Henry Kissinger kritizován za izolacionistický postoj Spojených států, zejména ve vztahu k Evropské unii, odpověděl na to slovy: „Není tam žádný odpovídající ministr zahraničních věcí ani telefonní číslo, kam bych mohl zavolat, když chci mluvit s Evropou.“ Zmíněný poslanec se pak paní baronky Ashtonové zeptal, „jestli tu už je nějaký ministr zahraničních věcí a telefonní číslo, kam by nyní mohl zavolat?“ Její odpověď byla velmi britská: „Ano, tu práci mám na starosti já, i když nejsem označovaná jako ministryně zahraničí, ale vysoká představitelka/místopředsedkyně. Existuje i telefonní číslo, i když vám napřed odpoví stroj, že máte stisknout jedničku, voláte-li na britskou linku, dvojku, voláte-li francouzskou, trojka je pro německou linku atd.“ Paní baronko Ashtonová, vyslechla jste zde projevy mnoha mých kolegů poslanců a toto sdělení je i součástí mé zprávy. Na světě je více hlasů, kterým nasloucháte, ale našemu hlasu, hlasu tohoto Parlamentu, nasloucháte více, protože nepřestáváme být oporou evropské politiky. Neposloucháte tedy jen to, co vám říkají členské státy, kterým odpovídáte v Radě, nebo jen to, co vám říká Komise, které odpovídáte na patřičných místech. Byl bych rád, aby existovalo ještě i třetí místo, kde byste mohla projevovat svou třetí odpovědnost. Toto místo je uprostřed této sněmovny, za stupínkem, protože představujete jak Radu, tak Komisi i Parlament. Jsem přesvědčen, že k tomu, aby naše vnější politika získala demokratickou legitimitu a mohli ji řídit a kontrolovat evropští občané, je nezbytné tento dialog rozvíjet a posilovat. Pomůžeme vám tuto úlohu naplňovat. María Muñiz De Urquiza, zpravodajka. – (ES) Pane předsedající, co se týče táboru Ašraf, musíme udělat přinejmenším to, že se připojíme ke všem těm, kdo odsuzují hrubé porušování lidských práv, k němuž zde došlo. Odsouzení těchto aktů porušení lidských práv však nelze v žádném případě chápat jako politickou podporu hnutí v táboře Ašraf. V Íránu existuje demokratická opozice, kterou představuje Zelené hnutí a různé politické skupiny, které jsou součástí tohoto hnutí. Odsouzení hrubého porušování lidských práv proto nelze chápat jako politickou podporu této skupiny. Kromě toho také místopředsedkyni Komise/vysokou představitelku žádám, aby současně se spuštěním či zahájením vyšetřování v táboře Ašraf vyšetřila i případy porušování lidských práv, které bylo namířeno proti mudžahedínskému obyvatelstvu a které dosvědčily a zdokumentovaly organizace jako Human Right Watch. V souvislosti se svou zprávou bych vás chtěla, paní baronko Ashtonová, upozornit především na odstavec 6, který obsahuje požadavek týkající se vypracování bílé knihy se strategickým zaměřením na úlohu Evropské unie v mezinárodních organizacích v období do roku 2020. Ráda bych poděkovala stínovým zpravodajům za jejich pomoc s přípravou a vypracováním návrhu této zprávy, zároveň bych se však také chtěla kriticky vyjádřit na adresu nepředstavitelně úzkoprsých politických sil v tomto Parlamentu, které zabránily tomu,

45

46

CS


aby v mé zprávě byla zmíněna jistá akademická organizace, která přispěla studií, z níž tato zpráva vychází. Byla to Fundación Alternativas, která mi v naší práci poskytla dobrý základ, díky němuž jsme byli schopni tuto zprávu vytvořit, a rovněž i stínoví zpravodajové a sekretariát. Doufám, že tato zpráva prokáže svou užitečnost a bude politicky určující a podnětná v souvislosti s novým vymezováním úlohy Evropské unie v mezinárodních organizacích. Předsedající. – Chtěl bych sdělit panu Stevensonovi, že ještě předtím, než jsem se ujal předsednictví, bylo rozhodnuto o tom, že v této rozpravě nebude použito postupu pokládání otázek zvednutím modré karty, a to právě z toho důvodu, aby dostali slovo všichni poslanci, kteří o to požádali. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. − Pane předsedající, chtěla bych poděkovat všem váženým poslancům a poslankyním za diskuzi, která se dotkla celé řady otázek. Pane Albertini, budu stát ráda kdekoli, bude-li to uvnitř v místnosti – i když mám podezření, že jsou lidé, kteří by byli raději, kdybych zůstala venku – a velmi ráda budu mluvit i ze stupínku; je to opravdu místo mezi oběma institucemi. Velice se cením práce, kterou jste vy, pane Albertini, a ostatní zpravodajové odvedli, protože se vám podařilo vytvořit zprávy, které mají široký záběr, odpovídající rozsahu evropské politické činnosti, a jsou proto podle mého mínění skutečně užitečné a přínosné. Chci ovšem také říci, že je tu větší soudržnost, než by si možná kdokoli, kdo by poslouchal tuto rozpravu, dokázal představit. K celé řadě věcí máme v zahraniční politice pevné a jednotné postoje, ať už se jedná o otázky lidských práv či konkrétní úkoly, které plníme na Blízkém Východě, v našem sousedství, v Srbsku a Kosovu, v Bosně, či v našem přístupu k Africe, kde nyní s nadějemi sledujeme situaci na Pobřeží slonoviny, která začíná směřovat ke zdárnému řešení, s obavami naopak sledujeme dnešní situaci v Ugandě. Všechna tato stanoviska se vypracovala s 27 ministry Rady pro zahraniční věci, kterým za to musím vzdát hold. Domnívám se, že nezadržitelně směřujeme k větší jednotě. Vůbec nepopírám, že máme před sebou ještě hodně práce – a že je ještě mnoho dalších věcí, které od nás žádáte vy; nepodceňujme však to, čeho se nám již podařilo dosáhnout a cestu, kterou jsme v tomto směru již urazili. Chci jim tedy za to vyjádřit své uznání i za to, že často vystupují i jménem nás všech; nemůžeme být najednou na všech místech světa. Máme ministry zahraničí, kteří dnes v různých částech vystupují mým jménem, jménem Evropské unie. I to je důležitý aspekt toho, co děláme. Musím také říci, že jsme to téměř vždycky my, kdo jako první vydá prohlášení, kdo jako první vystoupí a řekne, co by se mělo dít. Byl vydán neoficiální dokument o sankcích proti Sýrii, který vznikl v mém úřadě; naše místo je místo řidiče. Nebývá to možná častým předmětem zpráv a nepíše se o tom často v evropském tisku, ale jsme to my, kdo jako první vydává prohlášení, a těchto prohlášení jsme učinili už stovky, abychom důsledně upozorňovali na význam toho, co děláme; a v otázkách, o kterých se tu dnes diskutuje, je důslednost rozhodujícím faktorem. V průběhu této rozpravy jsme se zaměřili na určité části světa, v dalších projevech však nastolili vážení poslanci a poslankyně celou řadu různých otázek, jimiž se musíme dále zabývat.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Pan Salafranca hovořil o tom, co se již týden děje na Kubě v souvislosti s panem Sotem; toto dění pozorně sledujeme. Vyžádali jsme si k tomu případu více informací, poněvadž oblast, o kterou se jedná, má samozřejmě nesmírný význam. Několik vážených poslanců vzneslo dotaz ohledně pásma Gaza, zda je mohu ujistit o tom, že se pomoc dostává přes hranice a že lidi v této oblasti nadále podporujeme. Podporujeme, ale snažíme se prostřednictvím dialogu tuto podporu zvýšit a zlepšit. Dále jsou tu události v Náhorním Karabachu mezi Ázerbájdžánem a Arménií. S oběma zeměmi vedeme jednání a hledáme možnosti, jak podpořit úsilí Francie, která se snaží tento proces uvádět do pohybu. V Albánii vedeme jednání s ministerským předsedou a s opozicí a snažíme se, aby dialog mezi nimi pokračoval. A pak samozřejmě Afrika, kde jsem zmínila dvě země, ale mohli bychom hovořit o mnoha dalších, v neposlední řadě v souvislosti s tím, co se dnes děje v Súdánu, a s tím, jak je důležité zajistit, aby vznikající Jižní Súdán měl co nejlepší vyhlídky na úspěch. Dále je tu Ukrajina, důležitá sousední země, o které zde hovořil myslím pan Saryusz-Wolski a také někteří další. Existuje celá řada věcí, kterými se musíme zabývat a všemi těmito věcmi se musíme zabývati v budoucnu. Chtěla bych vás tedy, vážení pánové poslanci a vážené paní poslankyně, požádat, abyste si tuto skutečnost uvědomili. Dovolte mi ještě, abych v posledních minutách, které mám k dispozici, vyvrátila několik mýtů, které tu vznikly. Nejde mi o křeslo v Radě bezpečnosti. Šlo mi o to, aby EU měla ve Valném shromáždění OSN místo, které jí přísluší a které jsme získali, aniž by se proti tomu kdokoli postavil, a pánové poslanci a paní poslankyně snad vědí, že to stálo hodně práce, za což vzdávám hold všem, kdo se na této práci podíleli, nicméně v tuto chvíli má náš hlas větší váhu. Podle mého názoru je důležité, abychom měli před očima toho, co v oblasti SBOP skutečně děláme; a nezabývali se zbytečně řečmi, které jsou nepravdivé. Jen v Libyi se nám podařilo pomoci 55 000 lidem, kteří se díky naší podpoře dostali domů. V Evropské radě jsem nevystupovala proti bezletové zóně, což může potvrdit pan ministerský předseda Cameron; nic takového jsem vůbec neříkala. Mluvila jsem o tom, že má-li začít bezletová zóna rychle a účinně fungovat, je důležité, aby ti, kdo v tomto směru mohou něco dělat, jednali co nejrychleji. Co se týče našich delegací, snažím se posílit obsazení našich zastoupení, která jsme otevřeli v Benghází, i naši činnost v Iráku. Neměli bychom to stavět proti tomu, co se děje v jiných zemích, jako jsou Bahamy. Tým, který působí na Bahamách, je rozvojový tým, který vyslala Komise, aby tam pracoval na programech, které jsou zaměřené na rozvoj venkova, zemědělství a na skupiny nejchudších lidí, a podle mého názoru bychom to neměli chápat jako záležitost „buď anebo“. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom podporovaly země na celém světě. Závěrem bych proto chtěla zopakovat to, co jsem řekla už na začátku, že nám nechybí ambice. To, co potřebujeme, jsou prostředky, abychom mohli řádně dělat svoji práci. Potřebujeme být důslední a rozvíjet a upevňovat to, co jsme už vykonali, a v tomto smyslu také budeme jednat, ovšem s tím, že s sebou na tuto cestu vezmeme všech 27 členských států Evropské unie, které při tom někdy povedeme,

47

48

CS


jindy postrčíme a jindy spolu zase budeme pracovat v jedné řadě. Vaše podpora nám při tom bude nedocenitelná. (Potlesk) Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování o těchto třech zprávách se bude konat dnes ve 12:30. (Zasedání bylo na několik minut přerušeno) Písemná prohlášení (článek 149) Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Chtěla bych svému kolegovi, panu Albertinimu, poblahopřát k vypracování této důkladné zprávy. Týká se opět záležitostí, ve kterých by EU měla hrát aktivnější roli. Jako příklad zde mohu uvést východní partnerství a Černomořskou synergii. Tyto dvě iniciativy mají zásadní význam pro posilování vztahů s nejbližšími sousedními státy a rovněž i z hlediska energetické bezpečnosti. Summit východního partnerství, který se má konat letos na podzim, a vytvoření parlamentního shromáždění Euronest představují slibná znamení toho, že se tyto politické směry začínají realizovat. Mezi priority společné zahraniční politiky patří také posilování vztahů s Moldavskou republikou, která by s EU měla podepsat dohodu o přidružení. Zmínkou tohoto bodu bude zajištěn pozitivní pokrok v jednání obou stran. Chtěla bych v této sněmovně zdůraznit význam urovnání nevyřešených konfliktů, zejména konfliktu v Podněstří. Vítám tento krok, a to zejména v souvislosti s nezdarem vídeňského dialogu, který probíhal minulý měsíc. Podporuji, aby jednání pokračovala ve složení 5 + 2. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Evropa nesmí znovu zklamat palestinský lid. Představitelé hnutí Fatah a Hamás spolu nyní neočekávaně uzavřeli dohodu o usmíření, ve které se zavazují k vytvoření úřednické, nestranické prozatímní vlády a k tomu, že v brzké době uspořádají volby. Evropa musí této příležitosti využít a hrát v tomto regionu pozitivní roli. Může toho dosáhnout tím, že bude spolupracovat s prozatímní vládou, která vznikne v několika následujících dnech; tím, že podpoří brzké volby a zejména ovšem tím, že se zaváže k tomu, že bude plně respektovat výsledek voleb, a tím, že bude spolupracovat s novou vládou, která z těchto voleb vzejde. Není možné, aby Evropa na jedné straně spolupracovala s demokratickým hnutím v Libyi, Sýrii, Tunisku a Egyptě a na druhé straně odmítala spolupracovat s vládou, kterou si demokraticky zvolí palestinský lid. Prvotní izraelská reakce na toto usmíření, zadržování daní palestinské samosprávy, je nezákonná a může mít katastrofální důsledky pro mírový proces, protože ohrožuje státotvorné snahy ministerského předsedy Saláma Fajáda. EU musí do této situace vstoupit a tyto ztracené příjmy v plné výši nahradit s tím, že bude jasně řečeno, že tyto peníze si od Izraele vybereme zmrazením všech prostředků odpovídající výše, které EU Izraeli dluží, a to až do doby, kdy Izrael přestane tímto způsobem porušovat mezinárodní právo. Ágnes Hankiss (PPE) , písemně. V roce 2010 jsem panu komisaři Malmströmovi položila otázku k písemnému zodpovězení, jejímž prostřednictvím jsem se snažila zjistit, jaká opatření přijala Komise pro to, aby se ukázalo, jakou úlohu plní v souvislosti s financováním terorismu nevládní organizace. Vzhledem k tomu, že organizátoři loňské flotily se chystají svou akci na výročí incidentu zopakovat a poslanci Evropského parlamentu z politických

11-05-2011

11-05-2011

CS


skupin konfederace Evropské sjednocené levice (GUE) a Zelených/Evropské svobodné aliance (Verts/ALE) uspořádali na 10. května v Evropském parlamentu slyšení, dostává se tento problém opět do popředí zájmu. Pokud nám Evropanům skutečně jde o nastolení míru, demokratizaci Blízkého Východu, vymýcení extrémní chudoby a zlepšení životních podmínek v pásmu Gaza, není vhodným prostředkem k dosažení tohoto vznešeného cíle flotila, jak na to dnes již poukázala paní místopředsedkyně/vysoká představitelka Ashtonová. Nemůžeme za humanitární akci považovat to, co může být ve skutečnosti něčím úplně jiným, než čím se zdá být. Soudce Bruguière, vážený a uznávaný znalec v oblasti boje proti terorismu, předložil důkazy o tom, že organizátor flotily, organizace IHH, udržovala styky s organizací al-Kajdá. Zastřešující organizace IHH, která se nazývá Jednota dobra, podporuje činnost extrémistických radikálů, kterým prodává zbraně. Žádám poslance EP, aby přestali využívat blízkovýchodní krize ke svým vlastním politickým cílům, které nemají nic společného s mírovým procesem, a vzdali se svého předpojatého postoje, který v mnohém připomíná jazyk a charakter postoje, který měli k Izraeli komunisté a Sovětský svaz. Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Návrh usnesení jasně ukazuje, že naplňování příslušných ustanovení Lisabonské smlouvy se stále ještě potýká se závažnými nedostatky. Není dobrým vysvědčením pro členské země, když EP „naléhavě žádá“ Evropskou radu, aby vypracovala „strategii evropské zahraniční politiky“, ani když vyzývá Evropskou radu, aby „k tomuto úkolu přistupovala na základě politického dialogu s EP“. Pokud by už dnes existovala strategie evropské zahraniční politiky, tak by bilance EU byla v tomto ohledu mnohem lepší, např. pokud jde o posuny v arabském světě a dvojí či dokonce trojí metr aplikovaný vůči zemím z tohoto regionu. Další problém představují postoje EU vůči stále neklidnějšímu vývoji na Balkáně. EU dosud nenašla ten „správný klíč“ vůči tomuto regionu, resp. chybí systémový přístup. Důsledkem je mj. volný pád prestiže EU a přitažlivosti členství v EU v zemích západního Balkánu. Úvahy vysokého představitele mezinárodního společenství a zvláštního zmocněnce Evropské unie pro Bosnu a Hercegovinu Valentina Inzka ohledně postupu vůči Republice srbské tuto situaci neřeší, spíš naopak. Danuta Jazłowiecka (PPE), písemně . – (PL) Dámy a pánové, minulý týden došlo k jedné mimořádně významné události. Po dlouhých jednáních se nám konečně podařilo přesvědčit naše partnery z Organizace spojených národů, aby EU přiznali v této organizaci nový status. To je nezpochybnitelný úspěch, zvláště když uvážíme počáteční odmítavý postoj Valného shromáždění. Nesmíme ovšem usnout na vavřínech a domnívat se, že od této chvíle bude EU na půdě OSN prezentovat jednotné postoje. Skutečnost, že budeme zastupováni předsedou Evropské rady nebo vysokou představitelka, ještě neznamená, že členské státy budou zaujímat jednotné postoje, zejména pokud se bude jednat o některé velmi sporné otázky. Příklad Libye je názornou ukázkou toho, jak hluboké jsou mezi námi rozdíly, a to dokonce i v otázkách, na které, mohlo by se zdát, existuje jasná odpověď, jako je například otázka ochrany civilního obyvatelstva. Je tedy třeba, abychom jasně řekli, že bez politické vůle členských států nebude mít toto rozhodnutí žádný význam. Z tohoto důvodu také nemohu souhlasit s paní Ashtonovou, když říká, že EU bude nyní ke světu hovořit jedním a jasným hlasem. Obávám se naopak toho, že se ještě dlouhou dobu budeme muset potýkat s množstvím různých hlasů, protože jednotné postoje EU budou oslabovány nejen ze strany stálých členů Rady bezpečnosti, ale také ze strany předsednictví, které si po podepsání Lisabonské smlouvy hledá svůj vlastní prostor. Jak chce paní Ashtonová dosáhnout toho, aby EU v OSN promlouvala jedním hlasem, a jak chce vytvářet dobré jméno EU v této organizaci?

49

50

CS


Tunne Kelam (PPE), písemně. – Přístup paní místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku mne naplňuje optimismem, protože vidí, že to, co se počítá, jsou kromě prohlášení činy. Chtěl bych vám, paní baronko Ashtonová, připomenout radu pana Josepha Daula: nebojte se a budete mít podporu tohoto parlamentu. Je naší společnou povinností, abychom autoritářské vládce přesvědčili o tom, že své základní hodnoty bereme vážně. To v první řadě znamená podmíněnost: být schopen nejen předkládat návrhy a žádat, ale také citelně zasáhnout, tj. být schopen uplatňovat skutečné sankce proti režimům, které nerespektují dokonce ani životy svých poddaných. Souhlasím s tím, že sankce proti Sýrii by měly zahrnovat stovky lidí, nejen hrstku. Děkuji vám za to, že jste odsoudila masakr v táboře Ašraf, k němuž došlo 8. dubna 2011. Velmi doporučuji, abyste se v této věci držela jednoznačného sdělení Evropského parlamentu z dubna 2009: musíme vyslat jasné a přesvědčivé sdělení, že EU skutečně záleží na životě 34 bezbranných členů íránské opozice a nebude již dále tolerovat brutální pošlapávání jejich svobod a důstojnosti. Komisi žádám o tom, aby se ujala vedení v navrhovaném jednání o jejich přesídlení. Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. – (CS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika je v rámci EU stále velkým problémem. Na jedné straně velké státy jsou tradičně zvyklé spoléhat se na vlastní síly, a zejména Francie a Velká Británie se stále cítí jako velmoci. Tomu také odpovídá jejich přístup k řešení zahraničněpolitických problémů. Ten je zvláště v poslední době zaměřen spíše na vojenské řešení jakýchkoliv sporů a opomíjí mírové řešení sporných otázek ve prospěch intervencí. Důvodně se domnívám, že dnešní svět směřuje k multipolaritě a právě mírová zahraniční politika je v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Dnešní svět potřebuje místo vojenských dobrodružství, z nichž poslední se před námi rozvíjí v Libyi, nasadit všechny síly do boje s chudobou, negramotností a k řešení dalších závažných problémů. K tomu je naprosto nezbytná kontrola zbrojení a odzbrojení včetně všeobecné dohody o likvidaci jaderných zbraní. Důležitou složkou zahraniční politiky EU by měla být pomoc při zmírňování následků katastrof. Přitom tyto operace by neměly být spojeny s nasazením armády. Nasazení policie je možné jen v krajním případě na základě rezoluce OSN, a to na ochranu pracovníků v sociálním, zdravotním a veřejně prospěšném sektoru a výcvik policie. Je nutné důsledně oddělit SZBP od NATO. Z těchto důvodů GUE/NGL tuto zprávu odmítá podpořit. Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (FR) Valné shromáždění OSN dalo minulý týden Evropské unii svolení k tomu, aby na jeho schůzích promlouvala jedním hlasem. Vysocí představitelé budou moci od této chvíle předávat sdělení Unie na půdě této nejvyšší mezinárodní instituce. Toto ustanovení je významným krokem vpřed na cestě k provádění Lisabonské smlouvy, nikoli ovšem krokem dostatečným. EU potřebuje skutečnou strategii, která by jí umožňovala reálně uplatňovat pravomoci, které jí Lisabonská smlouva svěřuje. Ať už se jedná o Radu bezpečnosti, Radu pro lidská práva, NATO, Světovou obchodní organizaci či skupinu G20, EU by již nadále neměla krčit ve stínu. Ba co víc, měli bychom převzít vedoucí pozici při budování celosvětového parlamentního systému. Vysoká diplomacie je samozřejmě nezbytná, ale musí být prováděna na základě konzultací s lidem. A je snad nějaká lepší možnost jak toho dosáhnout než ta, aby lidé z celého světa měli možnost mít své zástupce v OSN? Je tu Evropský parlamentu, ale jsou tu také regionální parlamenty, jako je Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU. To, co nyní potřebujeme, je světový parlament. Paní baronko Ashtonová, Evropská unie musí mít veliké cíle. Věřím, že se tento návrh objeví i ve vaší bílé knize.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Kristiina Ojuland (ALDE) , písemně. – Předně bych ráda vyjádřila paní baronce Ashtonové své nejupřímnější díky za maximální podporu, kterou EU poskytla Estonsku v souvislosti s jeho snahou o řešení krize se zadržováním rukojmích v Libanonu. Unesení Estonci jsou nicméně stále vydáni na milost svým únoscům. Byli bychom vám proto vděční za vaši další účast a pomoc při řešení této situace. Co se týče budoucnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, chtěla bych vyzvat k větší soudržnosti a důslednosti při jednání s nedemokratickými režimy. Uložili jsme sankce Bělorusku, ale nejednali jsme tak v souvislosti s případem Sergeje Magnického v Rusku, přestože Evropský parlament na tento případ upozornil ve své výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a v opatření Evropské unie v této záležitosti. Stále chceme dodržovat politiku jedné Číny, přestože útisk a násilí namířené ze strany Pekingu proti Tibetu a ujgurské oblasti se poslední dobou začaly stupňovat. Namísto flirtování s Pekingem bychom se měli také zabývat uzavřením dohody o volném obchodu s Tchaj-wanem, který je prosperující a demokratickou zemí. Politika jedné Číny je věcí minulosti, která morálně poškozuje jméno Evropské unie. Naši politiku musíme uvést do souladu s našimi hodnotami. Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Lisabonská smlouva nám otevřela velkou příležitost k tomu, abychom se posunuli vpřed na poli obrany a bezpečnosti. Je nicméně zjevné, že to samo o sobě nestačí. I přes poměrně značný počet operací zde stále ještě panuje zjevný rozpor mezi nástroji, kterými se vybavujeme – mám na mysli napříkad bojové skupiny –, a improvizovaným souborem vnitrostátních prostředků, kterých reálně využíváme ve chvíli, kdy je třeba, aby EU zahájila intervenci. Jako příklad může sloužit Libye. Jelikož se nepodařilo dosáhnout politického konsensu a získat patřičné vojenské prostředky, nezbývalo než vytvořit „koalici ochotných“, což je pojem, kterému jsem se vytrvale bránili, když ho předtím někteří začali používat, a žádat NATO, aby převzalo velení! Libye prakticky vzato postavila naši SBOP zcela mimo hru, a to právě v době, kdy byla potřebná, a kdy se tudíž také mohla prakticky osvědčit! Důsledek, který z toho plyne, je podle mého názoru ten, že bychom naši SBOP měli znovu prověřit a zjistit, co jí chybí reálně k tomu, aby se z ní stal politicky i vojensky fungující model, tak aby nás příště, až ji budeme zase potřebovat, nezradila jako tentokrát. Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. – (FI) Naše společná zahraniční a bezpečnostní politika se ocitá na křižovatce. Díky Lisabonské smlouvě se zahraniční vztahy Unie mohou rozvíjet způsobem, který byl dříve nemožný. Doposud však k žádnému velkému pokroku nedošlo. Naše společné evropské hodnoty nám nicméně dávají možnost budovat evropskou zahraniční politiku, která se bude opírat o myšlenku udržitelného rozvoje a lidských práv. Naše evropská zahraniční politika musí mít jasně vymezenou agendu, tak aby EU mohla účelně prosazovat globální politiku založenou na mnohostranných vztazích. Mezi klíčové prvky této politiky by patřila podpora činnosti OSN a jasnější vymezení politiky EU vůči OSN. Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Situace v Sýrii je hluboce znepokojivá. Nedostáváme úplné a spolehlivé informace, protože zahraniční novináři nemají do této země povolený přístup. Represivní opatření asádovského režimu se nicméně stupňují a podle údajů nevládních organizací je výsledkem těchto opatření zavraždění 600–700 civilistů, přičemž dalších 8000 lidí bylo zatčeno nebo je nezvěstných. Syrší občané již dva měsíce demonstrují a nesmí zůstat ve svém boji za demokracii zůstat bez pomoci. Brutální represe jsou nepřijatelné a musí být zastaveny. EU musí mít vedoucí úlohu v snahách o

51

52

CS


nalezení co nejrychlejšího řešení. Vítám proto restriktivní opatření, která proti syrskému režimu přijala na začátku tohoto týdne Rada. Musíme nicméně podnikat další kroky ve spolupráci s partnery Evropské unie a dotlačit syrské orgány k tomu, aby tyto represe ukončily. Asád je v izolaci. V tuto chvíli odsuzuje „mezinárodní spiknutí vedoucí útok proti syrské národní bezpečnosti“ pouze režim Kaddáfího, jehož tvrzení je ostatně velmi výmluvným svědectvím o situaci v Sýrii. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že za stávajících okolností je syrská žádost o křeslo v Radě OSN pro lidská práva nepřijatelná. Traian Ungureanu (PPE), písemně . – Stále trvající útoky proti koptské církvi v Egyptě a především proti křesťanům na Blízkém Východě si žádají okamžitou reakci Evropské unie. Významná část dědictví křesťanské Evropy je ohrožena. Pro své náboženské přesvědčení jsou pronásledovány statisíce lidí. Orgány nové egyptské moci využily široké sympatie ze strany EU a její přímé finanční a politické podpory. Avšak nyní, když během další vlny útoků došlo k vypalování kostelů a k zabíjení křesťanů, je na čase, aby EU dala egyptským orgánům zcela jasně najevo, že nesou odpovědnost za vnitřní bezpečnost země a za ochranu práv a životních podmínek všech egyptských občanů. Egyptské orgány by měly rozptýlit podezření, že před tímto nábožensky motivovaným násilím zavíraly oči nebo mu dokonce napomáhaly, a zavázat se jednoznačně k tomu, že křesťanská obec bude v Egyptě bezpečí. EU by měla požadovat vysvětlení ze strany egyptských orgánů a dát jasně najevo, že další násilí bude mít důsledek v podobě zastavení evropské finanční a humanitární pomoci. Takto jednoznačně formulovaná výstraha by se měla stát podmínkou ve všech současných dohodách a měla by být zahrnuta do všech budoucích dohod s vládami zemí Blízkého Východu. Zbisgniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Během lednové rozpravy o situaci v Tunisku a Egyptě a o svobodě náboženského vyznání jsem poukázal na tragickou situaci křesťanů v arabských zemích, zejména koptských křesťanů v Egyptě, kteří jsou zde pronásledováni. Poukázal jsem na radikalizaci islámu, který obrací svou agresi proti následovníkům Krista. Dnešní den ukázal, že mé obavy byly oprávněné. Pouliční střety v blízkosti kostela sv. Meny jsou pouze špičkou ledovce v tragédii egyptských křesťanů a mlčení mezinárodních organizací. V této souvislosti není od věci připomenout útoky na klášter sv. Bišoje, k nimž došlo v březnu tohoto roku a na něž Parlament a paní Ashtonová nijak nereagovaly, přestože při nich egyptský armáda ostřelovala klášter, který byl plný uprchlíků z Káhiry, a od věcí není ani připomenout, čeho se dopustila komunita islámských salafistů, lidí, kteří zastávají extrémní názory. V dubnu tito lidé provedli řadu útoků na křesťanské budovy ve vesnici Beni Ahmed, Baštil a Kamadir. Je zjevné, že Evropská unie stále není schopna vypracovat strategii, která by jí umožnila důsledným způsobem reagovat na porušování lidských práv v Asii a severní Africe a předcházet těmto situacím do budoucna. Měli bychom vyvíjet větší tlak na egyptské orgány, aby chránily koptské křesťany. Je důležité, aby byl posílen odbor prevence náboženské nesnášenlivosti, který je součástí podvýboru pro politické záležitosti Evropské služby pro vnější činnost, se zvláštním ohledem na pronásledované křesťany. PŘEDSEDAJÍCÍ STAVROS LAMBRINIDIS Místopředseda 5. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem je hlasování.

11-05-2011

11-05-2011

CS


(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis.) 5.1. Údaje nebo značky určující šarži, ke které potravina patří (A7-0095/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.2. Sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření (A7-0089/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.3. Přípustná hladina akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel (A7-0093/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.4. Úzkorozchodné kolové zemědělské a lesnické traktory (A7-0098/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.5. Ovladače kolových zemědělských a lesnických traktorů (A7-0090/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.6. Brzdová zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů (A7-0092/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.7. Místo řidiče a dveře a okna kolových a zemědělských traktorů (A7-0096/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.8. Zadní ochranné konstrukce chránící při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (A7-0101/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.9. Spotřební daň z tabákových výrobků (A7-0100/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.10. Nominální hodnoty a technické specifikace euromincí určených pro peněžní oběh (A7-0102/2011, Sajjad Karim) (hlasování) 5.11. Názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami (A7-0086/2011, Toine Manders) (hlasování) – Před hlasováním Toine Manders, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, dohodli jsme se s Radou na společném prohlášení. Paní ministryně Györiová, která zde včera večer měla projev, mne požádala, abych toto prohlášení přečetl, protože přišla o hlas. Prohlášení má čtyři řádky: zpravodaj. − Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady. „Evropský parlament a Rada jsou si vědomy důležitosti toho, aby spotřebitelé měli přesné informace, zejména u výrobků, které jsou uváděny na trh s označeím původu, a byli tak chráněni před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími informacemi. Jako užitečný nástroj pro poskytování takových informací, který zároveň umožňuje zachovávat tempo technického rozvoje, mohou sloužit nové technologie, jako je elektronické označování, včetně identifikace na základě radiové frekvence. Evropský parlament a Rada vybízejí Komisi, aby při sestavování zprávy podle článku 24a nařízení zvážila jejich dopady na případné nové požadavky na označování, a to i s ohledem na zpětnou sledovatelnost textilních výrobků.“ To je celé a paní ministryně na to nyní, doufám, kývne.

53

54

CS


5.12. Mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU či s tímto procesem spjaté (A7-0243/2010, Vital Moreira) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 14: Vital Moreira, zpravodaj. – Pane předsedající, mám ústní pozměňovací návrh ke svému vlastnímu písemnému pozměňovacímu návrhu. V pozměňovacím návrhu č. 14 navrhuji nahradit „země“ výrazem „země a území“. Účel tohoto pozměňovacího návrho je celkem prostý. Uvádí znění tohoto odstavce do souladu s názvem vlastního nařízení. Název má následující znění: „mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU či s tímto procesem spjaté“. Bez této opravy by vznikala nesrovnalost mezi samotným nařízením a jeho názvem. Žádám proto o vaši podporu a o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. (Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.) – Před hlasováním o návrhu legislativního usnesení: Vital Moreira, jménem Výboru pro mezinárodní obchod. – Pane předsedající, mám pověření žádat, aby hlasování o legislativním usnesení bylo odloženo. Předsedající. – Chce k tomu něco říci Komise? Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Pane předsedající, Komise vítá návrh pana poslance. Bude čas na důkladnější prostudování přijatých pozměňovacích návrhů a Parlament a Rada budou mít čas před hlasováním při prvním čtení. Předsedající. – Zpráva je postoupena zpět Výboru pro mezinárodní obchod. 5.13. První program politiky rádiového spektra (A7-0151/2011, Gunnar Hökmark) (hlasování) 5.14. Změna jednacího řádu z důvodu zavedení společného rejstříku transparentnosti (A7-0173/2011, Carlo Casini) (hlasování) Předsedající. – Vážené kolegyně a vážení kolegové, mám zde jedno prohlášení. Casiniho zpráva o interinstitucionální dohodě o společném rejstříku transparentnosti, kterou mezi sebou uzavřely Evropský parlament a Komise, představuje významný krok vpřed směrem k právnímu uspořádání poměrů poslanců Evropského parlamentu, kteří mají vnější zájmy. Ještě než přikročíme k hlasování o této zprávě, rád bych zdůraznil, že pokračující činnost pracovní skupiny pro kodex chování poslanců Evropského parlamentu a vnější zájmy nemá vést ke zpochybnění náplně této dohody, která byla uzavřena s Komisí, ani ke zpochybnění obsahu Casiniho zprávy. Cílem této činnosti je spíše doplnit tento rámec o nové aspekty a zejména posílit platná pravidla, která se týkají toho, za jakých podmínek mohou různé zájmové skupiny vstupovat na půdu Evropského parlamentu. (Poznámka ze zasedací místnosti: „Amen!“ (Smích) 5.15. Interinstitucionální dohoda o společném rejstříku transparentnosti (A7-0174/2011, Carlo Casini) (hlasování)

11-05-2011

11-05-2011

CS


5.16. Správa a řízení finančních institucí (A7-0074/2011, Ashley Fox) (hlasování) 5.17. Dohoda o volném obchodu s Indií (hlasování) 5.18. Obchodní vztahy mezi EU a Japonskem (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 1, část 2: Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Pane předsedající, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) by v tomto pozměňovacím návrhu ráda vypustila z odstavce 2 slovo „silně“. Doufám, že proti tomu nejsou žádné námitky. (Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.) 5.19. Příprava lesů na změnu klimatu (A7-0113/2011, Kriton Arsenis) (hlasování) – Před hlasováním o bodu 36, části 2: Kriton Arsenis , zpravodaj. – Pane předsedající, neumím si představit, že by někdo v této místnosti mohl hlasovat proti zákazu výstavby na půdě, která byla vypálena záměrně založeným lesním požárem za nezákonným účelem. Toto ustanovení je velmi důležité pro všechny evropské země a to, co se říká ve druhé části odstavce 36 a odstavci 37, je pokus o zajištění zákonného postupu a potírání trestné činnosti namířené proti evropským lesům. Chtěla bych požádat, aby o těchto dvou textech proběhlo hlasování podle jmen: o druhé části odstavce 37 a odstavci 37. Předsedající. – O druhé části odstavce 26 a odstavci 37 se bude konat hlasování podle jmen. 5.20. Výroční zpráva Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v roce 2009 (A7-0168/2011, Gabriele Albertini) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 2: Giles Chichester (ECR) . – Pane předsedající, nerad vás ruším, když se tak dobře bavíte tím, že dokážete tak žertovným a neortodoxním způsobem vyřizovat žádosti o kontrolní hlasování, které k vám přicházejí z pléna, dovolil bych si nicméně skromně podotknout, že kdybyste postupoval o něco pomaleji, pak by tlumočníci vaše oznámení stačili překládat a my bychom pak měli na hlasování o něco víc času. Postupujete poněkud rychle a vzniká tak trochu zpoždění. Předsedající. – Pane Chichestere, jestli si z vaší poznámky něco odnesu, tak to bude vaše ocenění mých neortodoxních způsobů. – Před hlasováním o odstavci 33 v původním znění: Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, nemá smysl, abych ho zde citoval. Odstavec je uveden ve vysvětlení hlasování: začíná slovy „vítá“ a končí slovy „způsobem“. Můžete si ho tam přečíst. (Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 7:

55

56

CS


Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, text je i v tomto případě uveden v hlasovacím seznamu. Chtěl bych k tomu poznamenat jen jednu věc: tématem je protest proti odsouzení demonstrantů v Bahrajnu s kritika tohoto postupu. Předsedající. – Pane Albertini, ne, to je ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 7 za odstavcem 45. Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, špatně jsem si přečetl text. Vypustili jsme název „Makedonie“, abychom se vyhnuli tématům, na které jsou někteří lidé velmi citliví, patří mezi ně myslím i pan předsedající. Bylo proto použito pouze výrazu „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“. Název „Makedonie“ jsme vypustili. (Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 14: Nick Griffin (NI). – Pane předsedající, musím zopakovat připomínku, kterou tu měl již pan Chichester. Naši tlumočníci nám nabízejí možnost, abychom hlasovali „ne“ ve chvíli, kdy vy říkáte „Εγκρίνεται“ [„Přijat“]. Nejsem si vědom toho, že by se od poslanců EP vyžadovala znalost řečtiny. Kdyby k tomu mělo dojít, tak nám, prosím vás, dejte vědět. Dokud tomu tak není, tak prosím zpomalte. Předsedající. – Odpověď na tuto otázku je ta, že od poslanců EP se znalost řečtiny vyžaduje. (Potlesk a smích) Podívejte se: mohu to říkat velmi pomalu, ale tohle je, vážení kolegové, způsob, jakým se to dělá. Postupuji stejným způsobem, jako při každém jiném hlasování. Všichni tlumočníci, jak víte, mají hlasovací seznam před sebou. A pokud ho nemají, tak by ho měli mít. Vůbec nezáleží na tom, jak rychle nebo pomalu a v jakém jazyce předsedající říká čísla; tlumočníci mají seznam před sebou. Ale pokusím se postupovat pomaleji, jestli to pomůže. Takhle už je to správně? William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, mluvíte velmi dobře anglicky, jak jste právě více než dostatečně prokázal. Proč tedy neustále provádíte tuhle šarádu, pantomimu, a mluvíte řecky, když to vůbec není nutné? (Déle trvající hluk) – Před hlasováním o bodu 85: Gabriele Albertini, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, omlouvám se, možná jsem se spletl, ale nepamatuji si hlasování o ústním pozměňovacím návrhu k odstavci 68. Pokud se nepletu, přeskočili jsme ústní pozměňovací návrh, který jsem tu zmínil dříve a který se týká odsouzení postoje bahrajnské vlády. Měli bychom tedy přejít k hlasování o tomto návrhu. Předsedající. – Pane Albertini, odpověď na tuto otázku je taková, že jsme přijali pozměňovací návrhy 13 a 18, takže původní odstavec, k němuž jste měl ústní pozměňovací návrh, vypadl. – Před závěrečným hlasováním:

11-05-2011

11-05-2011

CS


Robert Goebbels (S&D). – Pane předsedající, chtěl jsem podpořit pana Albertiniho. Domnívám se, že bychom o jeho ústním pozměňovacím návrhu mohli hlasovat tak, že by to byl dodatek k odstavci, o kterém jsme hlasovali, protože by bylo dobře, kdyby tato sněmovna odsoudila to, co se děje v Bahrajnu, zejména tresty smrti. (Potlesk) Hannes Swoboda (S&D). – Pane předsedající, chci tento návrh podpořit, protože muselo dojít k chybě, buď v našich hlasovacích seznamech, nebo v postupu našeho hlasování, ale ten pozměňovací návrh měl tak jednomyslnou podporu, že by bylo zvláštní, kdyby z tohoto textu vypadl. Myslím, že sněmovna by souhlasila s návrhem pana Goebbelse a pana Albertiniho, aby se o něm hlasovalo jako o dodatku nebo samostatném odstavci. (Parlament souhlasil s přijetím pozměňovacího návrhu k odstavci 68.) 5.21. Rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (A7-0166/2011, Roberto Gualtieri) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 18: Krzysztof Lisek (PPE). – (PL) Pane předsedo, předložil jsem ústní pozměňovací návrh. Omlouvám se za tento postup, ale vzhledem k dramatickým událostem v Libyi jsme považovali za důležité přidat několik slov navíc. Na třetím řádku za slovy „rozmístění v terénu“ bychom rádi požádali o vyjádření podpory pro tato slova: (Poslanec pokračoval anglicky.) „vyzývá Radu, aby poskytla okamžitou humanitární pomoc Misuratě a dalším střediskům osídlení, zejména formou dodávek po moři; je hluboce znepokojen narůstajícím počtem obětí libyjského konfliktu a zprávami o tom, Kaddáfího režim používá proti civilnímu obyvatelstvu kazetovou munici a další zbraně.“ Předsedající. – Pane Lisku, omlouvám se, ale tento ústní pozměňovací návrh vypadl, protože jsme přijali pozměňovací návrhy k odstavci 71, takže vám bohužel musím říci, že o něm nemůžeme hlasovat. Tento odstavec se změnil v souladu s pozměňovacím návrhem, který jsme podali. Roberto Gualtieri, zpravodaj. – Pane předsedající, ústní pozměňovací návrh má následující znění: V původním znění jsme uznávali, že „NATO představuje základ kolektivní obrany členských států, které jsou její součástí“, a zde doplňujeme: „a působí i za hranicemi svých členských států“. (Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.) 5.22. EU jako globální činitel: její úloha v rámci mnohostranných organizací (A7-0181/2011, María Muñiz De Urquiza) (hlasování) – Před hlasováním: Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, poznámka k jednacímu řádu. Co se týče další zprávy, což je zpráva paní Muñizové De Urquiza, chtěl bych mluvit v souladu s článkem 167 o hlasování podle jména. Když se vrátím k Arsenisově zprávě, k pozměňovacímu

57

58

CS


návrhu 25, jeden z mých kolegů tady žádal, aby se hlasovalo podle jmen, protože mu to připadalo důležité. Vy jste této žádosti vyhověl. V jednacím řádu není o této věci jediné ustanovení a vy jste Parlament nepožádal o svolení. Všem se nám líbilo, jaké jste si tu dnes udělil neortodoxní pravomoci, takže bych vás rád požádal, abyste vyhověl i mé žádosti. Má to pro mě totiž osobní význam. Byl bych rád, abyste mé žádosti vyhověl a dovolil hlasovat podle jmen o každém pozměňovacím návrhu k této zprávě, a to na základě téhož pravidla jednacího řádu, na jehož základě jste vyhověl kolegovi. Předsedající. – Kolegové, rozhodování o tom, zda se bude či nebude hlasovat podle jmen, má podle našich pravidel a zavedené praxe ve svých rukou předsedající. Předsedající může povolit hlasování podle jmen v případě, že podle jeho názoru nenaruší zasedání, nebo se na to může dotázat sněmovny, například v případě, že by takových žádostí bylo velké množství. Žádné zvláštní pravidlo, které by v této věci něco předepisovalo, neexistuje. Říkám to proto, aby to bylo každému jasné a abychom zde nevytvářeli nějaký nežádoucí precedent. Za daných okolností nicméně nemám námitek proti tomu, aby této žádosti bylo v tomto konkrétním případě vyhověno, ale velmi rád bych kolegy poslance požádal, aby této možnosti nezneužívali, protože předsedající se bude muset v takovém případě sněmovny pokaždé dotázat a bude při tom docházet ke zbytečným sporům. Pokud na své žádosti trváte, nechám o každém z těchto pozměňovacích návrhů hlasovat podle jmen. Konec hlasování 6. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Doporučení pro druhé čtení: Toine Manders (A7-0086/2011) Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o označování textilních výrobků, protože se domnívám, že Evropa by toho mohla a měla dělat více na podporu podniků v tomto průmyslovém odvětví. Návrh Komise byl čistě technický a jeho cílem bylo zjednodušit současná ustanovení týkající se označování. Parlamentu se přesto podařilo dosáhnout dvou významných výsledků. Zaprvé, na textilních výrobcích, které obsahují netextilní části živočišného původu – kožešinu a kůži –, musí být tato informace uvedena jako součást označení, aby spotřebitelé měli možnost informované volby. Zadruhé, Evropská komise musí do roku 2013 předložit studii o dopadech zavedení označování výrobků, ve které by se mělo jasně ukázat, které oděvy byly vyrobeny v Evropě a které jinde. Tento druhý cíl je významným milníkem z hlediska konkurenceschopnosti evropského textilního průmyslu v Evropě i ve světě. Morten Løkkegaard (ALDE) . – (DA) Pane předsedající, blahopřeji panu Mandersovi k tomu, že se mu podařilo vypracovat této návrh. Ukázalo se, že je složitější, než jak se na začátku jevil. Jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout dohody o tomto nařízení o označování textilních výrobků, protože posílí konkurenceschopnost textilního průmyslu a bude přínosné pro spotřebitele, kteří budou mít díky němu možnost většího výběru z nových a inovativních výrobků. Jedná se o dobrý kompromis, který, jak věřím, bude únosný i pro Radu.

11-05-2011

11-05-2011

CS


V průběhu tohoto procesu jsem nijak neskrýval svůj vlastní skeptický postoj, pokud jde o zavedení označování původu. Jsem proto potěšen, že jsme se dohodli na znění, z něhož pro Komisi vyplývá pouze požadavek, aby provedla analýzu toho, zda je označování původu potřebné. Tato dohoda tedy nepovede k zavedení povinného označování původu. Pro nařízení, které by podnikům ukládalo povinnost označovat na výrobcích zemi původu, bych hlasovat nemohl. Stejného názoru je i Rada. Během včerejší debaty vyšlo bohužel najevo, že komisař Tajani tento názor nesdílí. Pokud se nám tomu nepodaří předejít, budu se proti tomu muset postavit. Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, návrh nařízení, o němž máme nyní hlasovat, má svou nepochybnou zásluhu v tom, že spojuje v rámci jediného textu veškerou stávající legislativu, která se týká textilních výrobků. Toto nařízení umožní zjednodušit a zlepšit stávající právní rámec týkající se vývoje a používání nových druhů vláken a umožní rovněž zjednodušit a zlepšit podporu vývoje inovativních výrobků a přístupů v textilním a oděvním průmyslu. Uvítal jsem skutečnost, že pan Manders vzal v úvahu i některé další aspekty, jako je snižování administrativního zatížení členských států, jež s sebou nese potřeba transponovat v rámci vnitrostátního práva technické úpravy, které si vyžádá doplnění názvů nových textilních vláken do harmonizovaného seznamu. Domnívám se sice, že bychom mohli jít i dále a vytvořit samostatný článek, který by obsahoval předpisy týkající se označování původu textilních výrobků, ale hlasoval jsem pro tento návrh nařízení. Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, toto nařízení má zásadní význam pro evropský textilní průmysl, protože dává záruku volného trhu, na kterém však platí pravidla, která zabrání nesrovnalostem a nezákonným praktikám, ke kterým zde v minulosti docházelo. Rádi bychom zdůraznili potěšující skutečnost, že příslušné instituce se rozhodly tento návrh přijmout a zabývat se problémem zpětné sledovatelnosti a původu výrobků, aby bylo možné zajistit, že evropští spotřebitelé budou dostávat spolehlivé informace, je třeba ovšem dodat, že stanovené časové lhůty jsou nepřiměřeně dlouhé. Cílem návrhu není koneckonců nic jiného než bezpečnost spotřebitelů. Chtěla bych poukázat na to, že Parlament loni v říjnu hlasoval velkou většinou ve prospěch návrhu nařízení o uvádění země původu u některých výrobků – včetně výrobků textilních – dovážených ze třetích zemí a že Rada do dnešního dne nezahájila s Parlamentem jednání či diskuse, a to ani na informační úrovni. Chci maďarskému předsednictví poděkovat, že tuto záležitost zařadilo mezi své priority, ale chtěla bych také požádat o to, aby se tato debata urychlila, protože jinak riskujeme například to, že evropským spotřebitelům poskytneme záruky, pokud jde o potraviny, ale nikoli pokud jde o průmyslové výrobky. Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, zpráva o označování textilních výrobků, kterou jsme dnes podpořili, představuje důležitý krok vpřed směrem ke zjednodušování legislativy, a to jak ve prospěch spotřebitelů, tak všech evropských výrobců působících v tomto průmyslovém odvětví. Tímto nařízením zavádíme v textilním průmyslu nová pravidla označování, zaměřujeme se ve větší míře na inovace v tomto odvětví a na urychlení integrace evropské legislativy, tak, abychom mohli bezpečně využívat inovativních výrobků. V textu se fakticky navrhuje spojit tři směrnice o označování složení textilních výrobků do jediného evropského nařízení, čímž by se zjednodušil stávající právní rámec a zvýšila by se tranparentnost postupů. Z hlediska ochrany evropské výroby se nám dnes tedy podařilo dosáhnout pozitivního výsledku, ke kterému si můžeme jen blahopřát. Zároveň se ovšem nemůžeme nezmínit o problému označování země původu. Věříme, že další

59

60

CS


krok bude možné učinit již brzy a že i v tomto odvětví budou schváleny předpisy týkající se uvádění země původu. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, dle mého názoru usiluje tato zpráva o vyřešení dvou hlavních problémů. Za prvé je cílem propagace inovace. To znamená, že proces zahrnutí nových názvů textilních vláken do standardního seznamu názvů musí být transparentní a méně byrokratický. Zde můžeme upřímně konstatovat, že tento bod ještě nebyl konečně a uspokojivě vyřešen. Chtěl bych jasně říci, že to není vina zpravodaje. Bylo to způsobeno silně odlišnými názory členů Rady, které Komise nedokázala sloučit. Doufám, že budeme nadále pracovat na této otázce, protože označování původu bude čím dál důležitější. Je to jedno z práv spotřebitelů. Byl bych rád, kdyby o tomto bodě v blízké budoucnosti proběhla diskuze v Evropském parlamentu a kdyby Komise předložila návrh. Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, kvalita, označování a zpětná sledovatelnost: to jsou nástroje ochrany spotřebitelů, které zaručují vynikající úroveň výrobku. Evropa byla až doposud jediným trhem na světě, kterému v této věci chyběla jakákoli právní úprava, což ji ve vztahu k jejím hlavním obchodním partnerům stavělo do nevýhodné pozice. Dnes k tomu Evropský parlament řekl své slovo a přijal nařízení, které umožní zaručit vynikající úroveň evrospkého textilního průmyslu. Naše produkce a výroba potřebuje ochranu, a to zejména v době hospodářské krize, jakou v současnosti zažíváme. Až doposud se nám dařilo získat uznání prostřednictvím výzkumu a vývoje, díky nimž byla zajištěna výroba inovativních textilních vláken. Spotřebitelům už nebude hrozit, že si koupí textilní výrobky, které mohou být škodlivé pro jejich zdraví, protože nelze vyloučit, že byly chemicky ošetřeny. Přijetí tohoto nařízení zaručuje náležitou ochranu práv více než 500 milionů evropských občanů. Od této chvíle je už nebude možné klamat prostřednictvím nesprávného označení. Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, dnes jsme hlasovali o doplnění nových nových textilií a vláken a o záležitostech týkajících se jejich označování. V souvislosti s touto zprávou o textilních výrobcích jsem byla od začátku toho názoru, že Parlament by měl zachovat původně plánovanou oblast působnosti tohoto návrhu a že rozšíření jeho oblasti působnosti není slučitelné se záměrem usnadnit uvádění nových vláken na trh, což bylo jedním z jeho cílů. Výhrady mám také k ustanovení o přezkumu, které žádá, aby Komise prozkoumala možnost zavedení určitého počtu požadavků týkajících se označování výrobků, protože tyto požadavky mají minimální přidanou hodnotu, nepřijatelným způsobem však zatíží podniky, zejména malé a střední podniky. To se týká harmonizace označování velikosti, sociálního ekonomického označování a především identifikace na základě radiové frekvence, která vyvolává největší znepokojení, protože její zavedení by vedlo ke zvýšení podnikových nákladů a spotřebitelských cen. Můj dojem z této zprávy je nicméně takový, že některá ustanovení v tomto nařízení přinesou určitou změnu, podnikům usnadní proces zavádění a zvýší ochranu spotřebitelů, zejména pokud jde o označování výrobků, ve kterých jsou použity živočišné materiály. Měli bychom si nicméně uvědomovat, že nevytváříme seznam přání pro nějaký ideální svět, nýbrž zákony pro tento reálný svět a že Parlament by se měl do budoucna držet svých oblastí kompetence.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, úvodem bych si dovolil říci, že doufám, že k této sněmovně budete i nadále hovořit svou mateřštinou, která každý jiný jazyk na světě předčí svou dokonalou formou, svou mnohotvárností i svou starobylostí. Četba hlasovacího seznamu je někdy výmluvnějším svědectvím o chování a povaze tohoto parlamentu, než cokoli jiného. Stačí, když se podíváme na témata některých zprávy: údaje nebo značky určující šarži, ke které potravina patří; sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření; přípustná hladina akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel; úzkorozchodné kolové zemědělské a lesnické traktory; ovladače kolových zemědělských a lesnických traktorů; brzdová zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů; místo řidiče a dveře a okna kolových a zemědělských traktorů; zadní ochranné konstrukce chránící při převrácení; spotřební daň z tabákových výrobků; nominální hodnoty a technické specifikace euromincí určených pro peněžní oběh; názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami… A mohl bych pokračovat. V naší národní existenci není snad jediného koutku či skulinky, které by byly dostatečně skryté, aby se do nich Brusel nesnažil vklínit, zadusit přirozené světlo a zabránit přirozenému růstu. Kdyby se Brusel omezil na přeshraniční záležitosti, neměl by nikdo problém. Zpráva: Gunnar Hökmark (A7-0151/2011) Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, v průběhu rozpravy bylo řečeno mnoho o zprávě pana Hökmarka zabývající se naším programem politiky rádiového spektra – něčím, co nezní příliš přitažlivě, to musím uznat. Jedná se však v podstatě o to, zda budeme schopni našim občanům v budoucnu zajistit širokopásmové připojení a levný přenos dat. Velmi stručně řeknu, že díváme-li se do budoucnosti, je působivé, jak se vyjednavačům, především našemu zpravodaji, podařilo pro zprávu, o níž jsme dnes hlasovali, získat tak rozsáhlou podporu. Ta je výsledkem nebývalé politické obratnosti, na níž má pan zpravodaj Hökmark veškeré zásluhy. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, rádiové kmitočty jsou v naší moderní společnosti velmi vzácným a zároveň cenným zdrojem. Proto je rozumné jejich využívání v rámci celé Evropy účinně koordinovat. Širší přístup k rádiovému spektru je důležitý nejen pro podniky, ale i pro občany Evropské unie. Z toho důvodu bychom měli dávat zvláštní pozor na to, aby se tato politika rozvíjela v souladu s našimi hospodářskými, sociálními a kulturními zájmy. Zejména nesmíme dopustit, aby toto nařízení ohrozilo přímý bezdrátový přenos dat, který je v Německu využíván v regionálních divadlech, na rockových koncertech či v kostelích. Zároveň bych chtěl Komisi požádat, aby v této oblasti úzce spolupracovala s členskými státy a nezasahovala do jejich státních pravomocí. Zpráva: Carlo Casini (A7-0173/2011) Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, po dnešním hlasování o rejstříku lobbistů považuji za důležité říci, že lobbing je ve své podstatě dobrá věc. Vlastně se jedná o nepostradatelnou součást demokratického procesu. Bez lobbingu by bylo povědomí politiků o skutečnostech a názorech týkajících se všech aspektů společnosti až příliš omezené. Proto je povinností nás v Parlamentu i v médiích zajistit, aby na pozadí toho, čím se zabýváme, existoval kritický a zároveň pravdivý obraz toho, o co tady jde.

61

62

CS


Za druhé bych chtěl říci, že největším nepřítelem dobrého je to nejlepší. Zcela oprávněný požadavek na transparentnost, vyjádřený v dnešní rozpravě a následném hlasování, musí být vyvážený, abychom kvůli těm nejlepším úmyslům nezničili dobře fungující systém. Požadavky na absolutní transparentnost, povinnou registraci všeho pod sluncem, etický kontrolní výbor a tak dále jsou v nejlepším případě výrazem naivity a v nejhorším případě součástí populistického politického programu, který přinese více škody než užitku. V praxi jde o důvěru. Jestliže bude dohled považován za nezbytný, musí být v souladu s tím, co je proveditelné v praxi s ohledem na pracovní proces. Zároveň bych chtěl zpochybnit hlasování o odstavci č. 9. Mám dojem, že během velmi rychlého hlasování jsme nezískali správný výsledek. Zpráva: Carlo Casini (A7-0174/2011) Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, naprosto souhlasím s panem kolegou Løkkegaardem. Nejsem si jist, zda jsme při hlasování o odstavci č. 9 získali správný výsledek, ale pokud ano, vnímání reality v tomto Parlamentu není úplně v pořádku. Je zcela správné, abychom usilovali o co největší možnou transparentnost. Požadovat však, abychom zveřejňovali jména všech, s nimiž se setkáme, je samozřejmě naprosto absurdní. Je to absurdní, protože kdy se schůzka stává schůzkou? To je třeba definovat. Zahrnuje to i případy, kdy se s někým potkáme na chodbě, v autobuse nebo někde jinde? Zahrnuje to jednání po telefonu nebo přes internet? Co se označuje za schůzku? Co například s mnoha členy severoafrických povstaleckých hnutí, s nimiž v současné době vyjednáváme? Mají najít svá jména v novinách? To zajisté nikoli. V této souvislosti by mělo být logické, abychom lidem dokázali zaručit možnost přicházet za námi tajně. Já se na prolomení této důvěry v žádném případě podílet nebudu. Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, usnadníme-li občanům dohled nad rozhodováním a nad procesy, prvky a zdroji, které jej ovlivňují, přispějeme jednak zajištění větší transparentnosti a jednak ke zmenšení propasti mezi občany a evropskými institucemi, o níž se v souvislosti s legitimitou a takzvaným demokratickým deficitem Evropské unie často diskutuje. Za posledních několik let jsme dosáhli značného pokroku. Pomysleme jen na rejstřík zástupců zájmových skupin, přijatý Evropským parlamentem v roce 1996, nebo na návrh Komise Parlamentu z roku 2006 na hromadný rejstřík lobbistů. Schválení Stubb-Freidrichovy zprávy v tomto Parlamentu vedlo k vytvoření společné pracovní skupiny. Můžeme bezpečně říci, že výsledky její práce v souvislosti s cíli stanovenými Parlamentem jsou víc než uspokojivé. Se zprávou pana kolegy Casiniho zcela souhlasím, transparentnost politických institucí je totiž základní podmínkou jejich legitimity. Proto jsem návrh podpořil. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, toto nařízení nepochybně představuje významný krok v procesu, jehož cílem je zaměřit pozornost na evropské instituce. Nezbytná je větší transparentnost, větší publicita, přehlednější jednání a lepší přístup k informacím a konečně také společný rejstřík transparentnosti. Pomyslíme-li na to, že ve Spojených státech byl zákon o lobbistických skupinách přijat už v roce 1948, pochopíme, že nepochybně hrají svoji roli, a ačkoli v podstatě zastupují převážně sobecké zájmy, musíme je náležitým způsobem brát v potaz. Tento návrh zprávy hledí do budoucna a nejedná se o konečnou verzi, bezpochyby však svým způsobem

11-05-2011

11-05-2011

CS


ochraňuje legitimitu činnosti a rozhodnutí evropských institucí. Proto jsem návrh podpořil, jsem totiž naprosto přesvědčen, že právě takovou cestou se musíme ubírat. Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, domnívám se, že bychom měli být novinám Sunday Times vděční za to, že odhalily skandál pozměňovacích návrhů za peníze. Jak sami víte, v důsledku toho vytvořilo předsednictvo pracovní skupinu s cílem zavést závazná pravidla chování pro všechny poslance EP. Druhou fázi napravování své pověsti jsme dnes završili rozsáhlou podporou této zprávy. Jsem přesvědčen o tom, že rejstřík lobbistů měl existovat už dávno, mám k němu ovšem řadu výhrad. Za prvé se domnívám, že by měl být povinný. Jedná se ale o krok správným směrem a za zmínku stojí, že sami lobbisté - ti seriózní – s povinnou registrací ve skutečnosti souhlasí a podporují ji. Zklamalo mě však, že Rada se za návrh nepostavila. Měl bych zmínit, že všichni tři poslanci EP, kteří ve skandálu pozměňovacích návrhů za peníze figurovali, jsou bývalými ministry. Registrace lobbistů je velkým tématem, stejně jako lobbing samotný; my musíme postupovat kupředu, využít tento návrh jako experiment a v budoucnu, doufejme, učinit registraci povinnou a závaznou. Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jakmile nějaký lobbista dorazí do Bruselu, okamžitě si všimne, že celý tento systém byl navržen lidmi a pro lidi, jako je on sám. Obvykle se jedná o muže, čím dál tím častěji ovšem můžeme narazit na jeho ženský protějšek, jak se ve strohém kalhotovém kostýmu plíží chodbami. V tomto systému se rozhodnutí přijímají – řekl bych v zakouřených místnostech, i když dnes spíš v nekuřáckých – za zavřenými dveřmi, kam se voliči nedostanou. Dokonalým příkladem jsou nová omezení a zákazy týkající se bylinné a alternativní medicíny, která se objevila před několika týdny. Takový zákaz by nikdy neprošel žádným vnitrostátním parlamentem, protože ty musí čelit skutečnému hněvu svých voličů. Velké farmaceutické společnosti ovšem pochopily, že prostřednictvím tohoto systému mohou dosáhnout něčeho, co by vnitrostátní zákonodárci nikdy neschválili, neboť je mnohem méně citlivý na názor veřejnosti. Ať tedy rejstřík vznikne – hlasoval jsem pro něj a podpořila jej i moje skupina – opravdovým řešením by však bylo odebrat pravomoci těmto bruselským a štrasburským institucím bez jakékoli odpovědnosti a vrátit je demokratickým vnitrostátním parlamentům, které nesou skutečnou odpovědnost. Zpráva: Ashley Fox (A7-0074/2011) Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, singapurská vláda a hongkongské a šanghajské orgány pročesávají Londýn a ostatní evropská finanční centra, aby na svou stranu získaly ty, které vyhnala nadměrná regulační zátěž ze strany Evropské unie. Naše generace je svědkem impozantního přesunu bohatství a podnikání z Evropy do Asie. Tragické je to, že žijeme v době, kdy Asie objevila tajemství decentralizace, rozptýlení pravomocí, podnikání a osobní odpovědnosti, zatímco my ve své části světa jdeme přesně opačným směrem a napodobujeme staré asijské říše – říše Mingů, Mogulů či Otomanů – v regulacích, uniformitě, standardizaci a zdaňování. Samozřejmě, že nová omezení nejhůře zasáhnou moji vlastní zemi a mé hlavní město Londýn, je však v zájmu celé EU, aby zabránila vykrvácení bohatství, pracovních míst

63

64

CS


a podnikání z Evropy do mladších a plodnějších ekonomik. Opakuji, že řešením je vrátit pravomoci vnitrostátním orgánům, majícím opravdový a blízký vztah ke svým voličům. Návrh usnesení B7-0291/2011 Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, Indie je největší demokracií na světě, jedním z nejrychleji rostoucích světových trhů a zároveň je na cestě k tomu, aby se stala ekonomikou založenou na znalostech. V tomto světle je tedy zcela pochopitelné, že s ní chceme uzavřít dohodu o volném obchodu. Je to i v našem vlastním zájmu. Vyvstává proto otázka, jak může levice s touto dohodou nesouhlasit. Jak může být proti tomu, aby se miliony indických obyvatel dostaly z chudoby, a jak může nepodporovat boj za otevření trhu pro evropské podniky? Nerozumím tomu. Nedokážu pochopit, proč je tak těžké poučit se z minulosti. Volný obchod je dobrý! Volný obchod je dobrý! Volný obchod je dobrý! Volný obchod přináší růst, svobodu pro občany a tím pádem také mír. Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti návrhu usnesení, který se zabývá jednáními o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Podle mého názoru by uzavření jakékoli podobné dohody vyjednané Evropskou komisí posloužilo pouze velkým nadnárodním korporacím, a to jak v Indii, tak v Evropě. Narozdíl od posledního řečníka podle mého názoru nemotivuje jednání o obchodu úsilí o pozvednutí obyvatel z chudoby a zlepšení jejich životních podmínek; motivací je zájem velkých podniků o zvětšení přístupu na trh a zvýšení výnosů. Stojím na straně chudých zemědělců, odborářů a indických pracujících, kteří s dohodou o volném obchodu nesouhlasí, protože přinese další zhoršení životní úrovně a pracovních podmínek velké části indické pracující třídy, zejména těch, kdo pracují v rozsáhlém neformálním sektoru. Tato dohoda o volném obchodu a její snaha o prosazování práv na duševní vlastnictví a exkluzivitu údajů navíc ohrožuje přístup k levným generickým léčivům, která se v Indii vyrábí. Tato léčiva mají v současnosti zcela zásadní význam pro lidi na celém světě, trpící HIV, AIDS a podobnými onemocněními. Ti si kvůli chamtivosti předních soukromých farmaceutických společností nemohou značkové protějšky generických léků dovolit. Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, připravovaná dohoda o volném obchodu s Indií je tou nejvýznamnější z podobných evropských dohod, jaká byla doposud vyjednána. Evropská unie musí klást důraz na společenskou odpovědnost. Největší problémy Indie velmi dobře známe: dětskou práci, chudobu a nerovnost. Nyní se chystáme uzavřít obchodní dohodu, která ve skutečnosti prospěje evropskému průmyslu a velkým společnostem. Pro evropského spotřebitele je indická levná pracovní síla samozřejmě výhodná, neboť se odráží například v nízké ceně výrobků, nemělo by to však umožňovat, aby indičtí prvovýrobci trpěli. Označovat Evropu za průkopníka v oblasti společenské odpovědnosti je pokrytecké. Při nabízení výhod volného obchodu musí EU trvat na tom, aby se problémy řešily, a musí na celý proces dohlížet. Komise by do dohody o volném obchodu měla zahrnout právně závazná ustanovení týkající se lidských práv, sociálních a ekologických norem a společenské odpovědnosti podniků, a také by měla zajistit, že budou plněna. Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, je zajímavé a svým způsobem i okouzlující, že se v tomto Parlamentu vždy mohou objevit poslanci, kteří jsou proti

11-05-2011

11-05-2011

CS


volnému obchodu. V určitém ohledu to považuji za úžasné. Zároveň bych ovšem rád řekl, že já jej plně podporuji. Jsem přesvědčen, že volný obchod znamená cestu kupředu, a právě volný obchod by nám měl ukázat cestu i v případě Indie. Důvodem, proč se na něj tak dlouho čekalo, jsou samozřejmě problémy s nejrůznějšími podrobnostmi – významnými podrobnostmi, měli bychom dodat - konkrétně například s otázkou generických léčiv, která zmínil i můj předřečník. V této souvislosti bych rád vyzval obě strany, jinými slovy EU a Indii, aby se pro tento problém pokusily nalézt řešení, jež bude respektovat práva na duševní vlastnictví, protože ta jsou naprosto zásadní, a zároveň nabídne možnost, jak mnoha chudým indickým obyvatelům v praxi zajistit přístup k levným lékům. Někteří kritikové jsou přesvědčeni, že bychom neměli postupovat cestou dvoustranných jednání a uzavírat dvoustranné dohody. Domnívají se, že je to v rozporu s jednáními Světové obchodní organizace (WTO). Podle mého názoru je to s nimi v naprostém souladu. Musíme něco podniknout, abychom nezůstali ochromeni v takové míře, jako je tomu ve WTO. Dvoustranné dohody jsou jednoduše nezbytné, a proto je vítám. Návrh usnesení B7-0287/2011 Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, kdykoli v tomto Parlamentu diskutujeme o volném obchodu, je to něco neuvěřitelného. V každé rozpravě zazní několik hlasů z Rádia Tirana. Takový dojem každopádně získáte, posloucháte-li názory levice na volný obchod. Dává tak jasně najevo, že se z minulosti vůbec nepoučila. Hovoříme nyní o Japonsku. EU a Japonsko jsou dvě z největších světových ekonomik. Společně představujeme jednu pětinu celosvětového obchodu. Do svých ekonomik navzájem investujeme značné částky, máme společné zájmy na mezinárodní úrovni, a jednání přesto pokračují jen velmi pomalu. Proto dejme ze své strany najevo, že je třeba odstranit veškeré překážky. Musíme se smířit s tím, že ústupky jsou nezbytné na obou stranách, protože naše hospodářství se budou moci vzájemně doplňovat a vytvářet inovace, růst a pracovní místa. Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, chtěl bych se vyjádřit konkrétně k tomu, co již bylo řečeno. Jedním z problémů jsou pro Japonsko nepochybně nesmírně velké technické překážky obchodu, které v této zemi vždy existovaly a dosud existují. Evropa by měla důrazněji usilovat o to, aby se Japonsko více otevřelo a zajistilo, že se s těmito technickými překážkami něco bude dělat. Souvislosti katastrofy, již Japonsko prožívá, jsou samozřejmě tragické. Avšak když už nic jiného, můžeme alespoň říci, že přinesla i něco pozitivního, neboť pro tamní obyvatele znamená příležitost znovu se zamyslet a uvědomit si, že pomoc zvenčí nyní opravdu potřebují. Je potřeba, aby přišly a pomohly podniky z jiných oblastí. Díky tomu by Japonsko mohlo začít hledět do budoucnosti, podívat se na celou situaci novýma očima a početné technické překážky obchodu odstranit. Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, rád bych svému kolegovi z levice panu Murphymu připomněl, že Karl Marx volný obchod s Indií podporoval. Svým liberálním kolegům, především panu Rohdemu, bych zase rád připomněl, že důvodem pro tuto podporu volného obchodu byly jeho zničující důsledky; skutečnost, že se britská buržoazie řídí nečestnými zájmy, totiž podle něj měla jen malý význam: indickou společnost bylo nutné zničit, aby se urychlil začátek světové revoluce. Pokud jde o mě, nedomnívám se, že bychom v této měli být dogmatičtí. Systematický volný obchod není nutně prospěšný. Je to dobrá věc tam, kde existují rovné podmínky.

65

66

CS


Tak tomu je v mnoha oblastech s Japonskem, respektuji však například jeho právo chránit svůj trh s rýží a své pěstitele rýže, platit jim větší ceny, než jsou ty na světových trzích, a zakazovat masivní dovoz, který by zlikvidoval tamní venkovské zemědělské obyvatelstvo, stejně jako respektuji právo našich ekonomik chránit některá odvětví své činnosti. Proto jsem většinové usnesení nepodpořil. Býval bych dal přednost jiným řešením, která považuji za vhodnější. Musí existovat rovné podmínky, ale jen v některých přesně vymezených odvětvích. Zpráva: Kriton Arsenis (A7-0113/2011) Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, vlastně by mě překvapilo, kdyby francouzští poslanci nenaznačovali, že protekcionismus je dobrá věc. Dobrá, skončeme s dogmatismem. Musíme se začít zabývat lesy, a proto dnes diskutujeme o zprávě k zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU. Evropské lesy mají řadu sociálních, hospodářských a ekologických funkcí, které nepochybně významnou měrou přispívají k řešení klimatické krize – jsou ve skutečnosti velmi účinným způsobem jejího řešení - a k dosažení cílů EU pro rok 2020. Dánskou Liberální stranu proto velice potěšilo, že dnešní hlasování lesům zajistilo důslednější a trvalejší ochranu, přičemž jsme se zároveň nevzdali svých ambicí v souvislosti se zajištěním celosvětové konkurenceschopnosti evropského dřevozpracujícího průmyslu. Poněkud nás ovšem zaskočilo, že byl schválen návrh zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let. To je typicky levicový způsob řešení problémů s kriminalitou – zakázat všechno a všem, a ještě k tomu na 30 let. To zcela samozřejmě nepodporujeme. Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, coby stínový zpravodaj Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem s výsledkem dnešního hlasování samozřejmě naprosto spokojen. Zpráva pana kolegy Arsenise o ochraně lesů je zprávou o politických opatřeních; slouží jako základ pro potvrzení úmyslů Evropského parlamentu ohledně ochrany našeho lesního dědictví a přizpůsobení lesů klimatickým změnám. Evropský parlament dal dnes jasně najevo svůj názor, a proto teď od Komise očekáváme nezbytné návrhy, které nám umožní stanovit pro toto odvětví ještě podrobnější opatření. Panu Arsenisovi bych obzvlášť rád poděkoval za odbornou a profesionální práci, zahrnující dlouhé a náročné diskuze, protože jak dobře víme, situace lesů není ve všech členských státech stejná. Navzdory tomu jsme našli společnou řeč a dosáhli i některých konkrétních cílů, například ochrany určitých oblastí před pozemkovými spekulacemi, větší ochrany lesů ceněných pro jejich biologickou rozmanitost, jako jsou severní boreální lesy a lesy ve Středozemí, nebo zákazu výstavby na pozemcích vyčištěných záměrně založenými požáry. Pane předsedající, jak už jsem říkal, má to velký význam pro mnoho států ve Středozemí, a to včetně vaší vlastní země – Řecka. Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, lesy jsou naší budoucností i kulturní krajinou. Pečlivě se o ně staráme, aby sloužily nám i životnímu prostředí, vyráběly kyslík, ukládaly uhlík a poskytovaly útočiště rostlinám a živočichům. Lidé, kteří se o naše lesy starají, dostávají zaplaceno jen málo nebo vůbec nic za to, že zajišťují tyto skryté funkce, považované mnohými za samozřejmé. O to je pro nás důležitější brát v potaz hospodářská hlediska našich lesů. Mezi ně patří dřevařský průmysl a ve stále větší míře také produkce biomasy nejen pro vytápění, ale i pro výrobu elektřiny. V budoucnu musíme hospodářské aspekty lesů posílit a více je využívat a rovněž za to musíme převzít státní i osobní odpovědnost.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Od Komise očekáváme vznik bílé knihy odrážející tento komplexní přístup a soustředící se na zajištění toho, aby naše lesy měly budoucnost a my do ní byli připraveni investovat. Zasadím-li zrnko obilí, myslím pouze na dnešek, ale zasadím-li strom, dívám se do budoucnosti. Lena Ek (ALDE). – (SV) Pane předsedající, požadavky na lesy se v různých částech Evropy velice liší. Právní předpisy týkající se lesů se proto nejlépe upravují na vnitrostátní úrovni. Lisabonská smlouva navíc společnou evropskou lesnickou politiku nepodporuje. Největším problémem navrhovaných opatření souvisejících s klimatem a lesy je to, že lesy jsou klíčové pro to, aby EU dokázala splnit stanovené klimatické cíle. Lesy jsou nezbytné pro přechod k zelené ekonomice, například prostřednictvím výroby biomasy z vedlejších lesnických produktů. Lesnictví proto nesmí podléhat zbytečným, složitým nařízením, která jeho výrobky ve srovnání s fosilními palivy konkurenčně znevýhodňují. Je například velmi zvláštní navrhovat pro obnovitelné zdroje, jako jsou lesy, závazná kritéria udržitelnosti, a nemít podobná kritéria pro fosilní paliva, jako je uhlí. Společné evropské lesnické politice hodlám odporovat i v budoucnu. Raději bych investovala do výzkumu, vzdělávání, informací a inovací v souvislosti s tím, jak zabránit dopadům klimatických změn na naše lesy. Děkuji vám. (Zasedání bylo na několik minut přerušeno) Zpráva: Gabriele Albertini (A7-0168/2011) Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti přijetí zprávy o společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. S názory na současnou a budoucí roli Evropy ve světě, které jsou v ní vyjádřeny, naprosto nesouhlasím. Ve zkratce lze říci, že zpráva prosazuje militaristickou, imperialistickou Evropu. Obhajuje agresivní strategii získávání surovin a vyzývá k, cituji, „méně důslednému rozlišování mezi vojenskými a civilními operacemi zaměřenými na řešení krizí“. V této frázi se ukrývá další militarizace zahraniční politiky. Zpráva vítá obchodní dohodu s Kolumbií, ačkoli tam byly v posledních letech zavražděny stovky odborářů, vinných jen tím, že byli členy odborů. Pokrytecky také jmenuje sociální nepokoje jako jeden z aspektů nové generace výzev a rizik pro bezpečnost. Jaké pokrytectví! Kapitalistický systém přivodil na celém světě chudobu a utrpení a teď není schopen vypořádat se s následky. Lidé mají právo bojovat za své oprávněné zájmy a usilovat o lepší budoucnost, a to bez jakýchkoli zásahů politických, hospodářských nebo vojenských velmocí. Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Pane předsedající, nejprve bych chtěl říci – doufám, že se to nebude počítat do doby na můj projev - že pokud jde o pokrytectví, o určitých věcech je přesvědčeno jen velmi málo z nás. Každý si bereme slovo, abychom po hlasování vysvětlili své rozhodnutí. Je nás pět nebo šest, vzájemně se posloucháme a občas nás natáčí pro televizi. Celé je to ovšem poněkud deprimující. Proto bych rád podal jistý návrh, což na příštím zasedání Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) zajisté učiním. Navrhuji, aby vysvětlení hlasování od nynějška předcházela hlasování samotnému, protože díky diskuzi a vzájemnému naslouchání bychom se možná dokázali navzájem přesvědčit o tom, na jakou stranu se přiklonit, místo abychom jen hráli svého druhu týmovou hru, o jejímž výsledku je předem rozhodnuto.

67

68

CS


Ve svém vysvětlení hlasování jsem uvedl, že jsem byl pro. Nadále věřím v Evropu, stejně jako věřím ve význam existence vysokého komisaře. Přesto jsem nadále přesvědčen o tom, že členské státy v tyto věci věří mnohem méně než my. Možná by tedy nebylo od věci poukázat na to – jak jsme dnes ráno i při jiných příležitostech opakovali paní baronce Ashtonové – že pokud Evropa nepřestane být zčásti hospodářským uskupením a nepromění se ve více politický svazek, nebudeme pravděpodobně schopni plnit svoji úlohu tak dobře. Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, souhlasím s tím, že evropská zahraniční politika musí brát v úvahu vnější rozměr evropské oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Proto vítám jakékoli kroky, které v zemích a regionech zasažených krizí přispívají k šíření míru, stability a právního státu. Podporuji závazek k transatlantickému partnerství jakožto jednomu z hlavních pilířů zahraniční politiky EU, směřujícímu k vytvoření volného trhu se Spojenými státy. Z pohledu Polska je politika východní Evropy obzvlášť důležitá. Zpráva uznává, že mezi EU a jejími sousedy by měla proběhnout politická a hospodářská integrace, a vyzývá k soudržnému přístupu při jednáních o nové dohodě s Ruskem, přičemž se věnuje i tamní situaci ohledně právního státu a ochrany lidských práv. Rovněž uvádí, že by se měla prohloubit přístupová jednání s Tureckem a že bychom měli trvale usilovat o přistoupení balkánských zemí. Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, a to kvůli jejímu uměřenému přístupu k nejnaléhavějším otázkám společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Díky pozměňovacím návrhům skupiny socialistů bylo dosaženo konstruktivnějšího přístupu v dialogu s Ruskem a Íránem. Ke zlepšení struktury zprávy rovněž přispěly pozměňovací návrhy týkající se strategie EU pro Afghánistán. Zpráva pana Albertiniho je krokem vstříc lepší bezpečnostní politice EU. Ačkoli úsilí a odhodlání pana zpravodaje podporuji, chtěl bych zároveň zdůraznit, že EU má ke komplexní dlouhodobé strategii v této oblasti ještě daleko. Příspěvek EU ke světovému míru a stabilitě je stále poměrně malý a v příliš velké míře závisí na názorech USA na mezinárodní bezpečnost a opatrném přístupu k této oblasti. Usilujme proto o samostatnější, více evropsky zaměřenou zahraniční a bezpečnostní strategii, protože takovou od nás evropští občané očekávají a my bychom měli jejich přání splnit. Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, množství poslanců, kteří dnes ráno podpořili paní baronku Ashtonovou a její pokračující práci v zahraničních službách, i těch, kdo navrhovali, abychom hovořili jedním hlasem, považuji za zajímavé a uspokojivé. Budeme-li hovořit jedním hlasem, dosáhneme žádoucího účinku a bude nám nasloucháno; pokud ne, nikdo nás poslouchat nebude a ničeho nedosáhneme. – Připomnělo mi to slova velkého irského básníka Williama Butlera Yeatse, který napsal, že „mír přichází líně“. Tak tomu rozhodně bylo v případě Severního Irska, kde Evropská unie sehrála klíčovou roli svojí podporou Mezinárodního fondu pro Irsko; tento mír byl minulý víkend stvrzen úspěšnými volbami.

11-05-2011

11-05-2011

CS


– (GA) Práci, kterou Evropská unie odvedla v Severním Irsku, by bylo možné ku prospěchu míru a chudých obyvatel zopakovat ve světovém měřítku, jestliže budeme hovořit jedním hlasem a baronka Ashtonová nepoleví ve svém úsilí. Zpráva: Roberto Gualtieri (A7-0166/2011) Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Pane předsedající, zprávu o společné evropské bezpečnostní a obranné politice jsem podpořil. Rád bych však upozornil na to, že zpráva tuto politiku pouze nehodnotí, ale zaměřuje se především na budoucnost, na rozvoj. To podle mého názoru vyžaduje víc než jen podložené a přesné hodnocení a rozumná slova, jichž je ve zprávě mnoho; nad společnou bezpečnostní a obrannou politikou se musíme vážně zamyslet a podívat se na ni z jiného úhlu pohledu. Domnívám se, že zapotřebí jsou tři věci. Za prvé, EU by měla definovat své společné strategické zájmy, týkající se například energetické bezpečnosti nebo politiky sousedství. Za druhé, EU by měla navýšit své kapacity, pokud jde o plánování a koordinaci civilních a vojenských operací a řízení krizí. A konečně za třetí, v rámci rozpočtu EU by měl existovat společný rozpočet pro společné akce. Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, stále významnější vzájemná závislost mezinárodních organizací tváří v tvář hospodářským, ekologickým a energetickým problémům vyžaduje neustálé přizpůsobování zahraničních vztahů jednotlivých států. V otázkách bezpečnosti coby součásti politiky musí každá země jednat se zvláštní opatrností, v měnícím se světě je totiž nutné přístup v této oblasti neustále upravovat. Hlavím tématem zprávy je požadavek na ochranu strategické samostatnosti EU na poli bezpečnosti a obrany. Zpráva nebere v potaz nedostatek vojenských zkušeností EU, zároveň ovšem vyzývá k většímu úsilí o rozšíření jejích operačních možností. Pro země, jako je Polsko, zůstává základem obranné politiky Severoatlantická aliance. Upevnění strategického partnerství mezi EU a NATO a návrh na větší vzájemnou podporu jejich aktivit by mohl postupy při přijímání operativních rozhodnutí podstatně zpomalit. Zpráva je podle mého názoru příliš radikální, a proto jsem ji při hlasování odmítl. Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, autorem nejvýznamnějšího dokumentu týkajícího se bezpečnostní strategie EU je Javier Solana. Jeho název zní „Bezpečná Evropa v lepším světě“ a byl přijat na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2003. Od té doby se v této oblasti podařilo dosáhnout jen malého pokroku. Unii stále chybí účinná strategie pro zahraniční bezpečnost a v nejzásadnějších záležitostech se dál řídí Spojenými státy. Tato zpráva se pokouší zavést několik pozitivních změn v taktických otázkách, jako je řízení krizí, fragmentace technologické a průmyslové základny obrany EU nebo neefektivnost 24 bezpečnostních a obranných misí EU ve světě. Hlasoval jsem pro její přijetí a doufám, že tento Parlament bude nadále přispívat k posílení strategické autonomie EU v záležitostech bezpečnosti. Potřebujeme především znovu definovat, jaké jsou hlavní hrozby pro naši bezpečnost poté, co padla hrozba tzv. islámského terorismu a objevila se nová rizika, například finanční krize. Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, zprávu jsem podpořil, nejsem si ale jist, zda je Evropská unie schopná prosadit mír a stabilitu v našich sousedských zemích, čímž mám na mysli zejména Sýrii, Libyi a Egypt. Naše aktivity v Libyi odhalí skutečný stav naší bezpečnostní a obranné politiky. Hlavním cílem EU v Libyi je ochrana civilního obyvatelstva a podpora úsilí libyjských občanů

69

70

CS


o vytvoření demokratické společnosti. Vzpomínky na dění v balkánských zemích v 90. letech máme stále v živé paměti. Evropa se tehdy musela spolehnout na pomoc Spojených států amerických. Libye v každém případě prokázala, že EU není vojenskou velmocí: naše kroky se odvíjely od nezávislých iniciativ členských států. Příklad severní Afriky nás přinutil si uvědomit, že Unie stále potřebuje být u bran Evropy vojensky připravená a akceschopná. Evropská služba pro vnější činnost funguje déle než rok: nyní by mohla přinést výsledky. Julie Girling (ECR). – Pane předsedající, co se týče společné zahraniční a bezpečnostní politiky, naše současná situace by se dala popsat dvěma výrazy. Naneštěstí nejsou zrovna pěkné. Napadá mě „chaos“ a „tak trochu vtip“. Bohužel je to vtip docela špatný. Během posledních 15 měsíců – což byla doba, kdy se na celém světě nabízela spousta příležitostí k tomu, abychom prokázali svoji důvěryhodnost – nepřinesla naše takzvaná společná politika naprosto žádné pozitivní výsledky. Neříkám to jako velký nadšenec pro zahraniční věci, ale svým voličům musím odpovědět na otázku, jakou přidanou hodnotu pro nás Evropa znamená. Velice je znepokojuje, že náklady na uskutečňování této společné politiky se důkladně nerozdělují ani za ně nikdo nezodpovídá. Měla bych občanům vysvětlit, jakou službu pro ně společná politika dělá, ale ani po zdlouhavých diskuzích o těchto zprávách pro mě není snadné nalézt odpověď. Zpráva: María Muñiz De Urquiza (A7-0181/2011) Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, předložená zpráva hovoří o lidských právech jako o prioritní agendě Evropské unie v mezinárodních organizacích, přičemž zvlášť zdůrazňuje práva žen a dětí a svobodu projevu. Zároveň vyzývá členské státy, aby v těchto organizacích podporovaly stanoviska EU. Prioritní součástí agendy evropských lidských práv jsou ovšem i tzv. reprodukční práva, což je jen jiný název pro právo na potrat. Evropská diplomacie přitom stále není důsledná při prosazování náboženské svobody ve všech jejích aspektech s důrazem na respektování práv křesťanů ve světě. Proto budu raději, když mě a mé voliče bude zastupovat také slovenská diplomacie. Jsem přesvědčena, že v těchto záležitostech, z nichž mnohé spadají do pravomocí jednotlivých států, bude zastávat zásadně jiné stanovisko než Evropská unie. Pino Arlacchi (S&D). – EU je dosud velmi omezeným světovým hráčem; její role v OSN a ve všech mnohostranných organizacích neodpovídá její demokratické, hospodářské a kulturní váze. Zpráva se tímto nedostatkem zabývá a žádá odstranění některých překážek, které brání plnému zapojení naší Unie v celosvětovém kontextu. Z toho důvodu jsem hlasoval pro její přijetí. EU může k míru a prosperitě na naší planetě přispět významnou měrou. Dovolme její civilní mocnosti, aby svůj vliv šířila na všechny strany. Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jelikož jsem možná posledním řečníkem, dovolte mi, abych při této příležitosti poděkoval vašim asistentům a tlumočníkům za trpělivost. Nemyslete si prosím, že zůstává bez povšimnutí nebo že si jí nikdo neváží. Evropská unie je ve svém úsilí o získání všech přívlastků a rysů státnosti hladová a horlivá. Má svůj vlastní Parlament, svou vlastní měnu, svého prezidenta a ministra zahraničí, své vnější hranice, svou vlajku a hymnu, vlastní pas a řidičský průkaz. Bylo jen otázkou času, kdy bude jako stát požadovat oficiální uznání v Organizaci spojených národů, což se nyní

11-05-2011

11-05-2011

CS


samozřejmě stalo, a to – k naší ostudě a pro mě poněkud překvapivě – za podpory mé vlastní vlády. Jedná se o uzákonění něčeho, k čemu de facto dochází už delší dobu: přesun pravomocí, které považujeme za ryze státní, z národní úrovně na úroveň Bruselu. Ostatní členské státy Evropské unie by však měly být v tom, na čem se dohodnou, opatrné. Jedním z důsledků toho, že se EU dostalo plného uznání státnosti, je to, že k nim nyní bude moci zdlouhavě hovořit paní baronka Ashtonová a pan Van Rompuy coby ministryně zahraničí a hlava nového státního útvaru. Poslanci tohoto Parlamentu jim v soukromí zajisté vysvětlí, že to není zrovna požehnání. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Sajjad Karim (A7-0095/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, jímž se kodifikuje směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Kodifikace představuje účinný způsob, jak sjednotit pravidla platná v určité oblasti do jediného právního aktu. Přináší větší přehlednost, neboť nejrůznější předpisy upravující stejnou záležitost jsou často rozesety v řadě právních dokumentů. Jak se postupně mění, je obtížné zjistit, který z nich je právě platný. Kodifikace je rovněž vhodným nástrojem k tomu, aby se právo Evropské unie stalo pro občany jednodušším, přehlednějším a srozumitelnějším. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám snahy o zpřehlednění unijního práva, jejichž cílem je jeho lepší přístupnost pro všechny občany EU. S ohledem na význam obchodu s potravinami jsem proto hlasovala pro přijetí této směrnice o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Tento systém přispěje k lepší dostupnosti informací o původu výrobků a pomůže rovněž rozvoji mezinárodního obchodu. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Naprosto souhlasím s tím, že by se měla vzít v potaz doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, neboť se domnívám, že dotyčný návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Návrh se týká prosté kodifikace v současnosti platných předpisů upravujících údaje nebo značky určující šarži, ke které potravina patří, aniž by se jakkoli měnil jejich věcný obsah, k čemuž by se nejspíše měl vyjádřit Parlament. Rád bych nicméně zdůraznil podle mého názoru rostoucí význam poskytování faktických a úplných informací spotřebitelům, zejména o šaržích, datech výroby a dalších podrobnostech, které jim umožní sledovat pohyb výrobku od jeho vzniku. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, v kodifikovaném znění. Zjednodušení života evropských občanů je jedním z cílů EU. Za tímto účelem bylo Komisí a Parlamentem provedeno mnoho legislativních změn. Jednou z věcí, které běžnému občanovi EU skutečně komplikují život, je čtení a interpretace informací o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Nárůst množství takových informací mu to ztěžuje a přispívá ke zhoršování kvality života veřejnosti. Kvůli řešení tohoto problému existuje od roku 1994 interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci

71

72

CS


právních předpisů. Jsem rád, že konečně můžeme přijmout směrnici, která prostřednictvím konsolidace směrnice 89/396/EHS usnadňuje lidem život, neboť zjednodušuje a zpřehledňuje právo EU. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Obchod s potravinami zaujímá na vnitřním trhu velmi významné postavení. Údaje určující šarži, ke které potravina patří, vychází vstříc požadavku na lepší informace o původu výrobků. Jsou užitečným zdrojem informací v případě, kdy se potraviny stanou předmětem sporu nebo pro spotřebitele znamenají zdravotní riziko. Vzhledem k široké škále způsobů označování by mělo záležet na obchodníkovi, aby stanovil šarži a připojil k ní odpovídající údaj nebo značku. Na mezinárodní úrovni existuje všeobecná povinnost poskytovat informace o šarži balení nebo výrobní šarži balených potravin. Pro Unii by mělo být povinností, aby prostřednictvím dodržování těchto pravidel přispěla k rozvoji mezinárodního obchodu. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) S ohledem na dobro společnosti a spotřebitelů na evropském trhu usilujeme o zjednodušení co největšího počtu pravidel a předpisů, aby byly přehledné a rozuměl jim každý občan. Příkladem může být společná zemědělská politika. Určující zásadou pro její budoucí podobu je zjednodušení politických opatření, jejichž hlavním smyslem je potravinové zabezpečení Evropy. Cílem kodifikace směrnice o značkách určujících šarži, ke které potravina patří, je tento přístup naplnit a usnadnit tak spotřebitelům pochopení dotyčných právních předpisů. Tím, že zachovává slovní znění původních dokumentů, je kodifikace zároveň prováděna v naprostém souladu s postupy pro přijímání právních předpisů v EU. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu je kodifikace existujících právních textů o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Měli bychom klást stále větší důraz na to, aby se ke spotřebitelům dostávaly přesné a srozumitelné informace, zejména v souvislosti se šaržemi, daty výroby a dalšími podrobnostmi, které jim umožní sledovat pohyb výrobku od jeho vzniku. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva pana poslance Sajjada Karima obsahuje legislativní usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (kodifikované znění). Cílem tohoto návrhu je provést kodifikaci směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Novou směrnici rozhodně podporuji, protože nahradí rozličné akty, jež jsou v ní zahrnuty; návrh zcela zachovává věcný obsah kodifikovaných aktů, a proto není ničím víc než jejich sloučením s pouze takovými formálními změnami, jaké proces kodifikace vyžaduje. Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Z toho důvodu jsem hlasovala ve prospěch návrhu, který přijímá návrh předložený Komisí

11-05-2011

11-05-2011

CS


a upravený podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro přijetí směrnice o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, v neposlední řadě proto, že zločinci kódy až příliš často falšují pro nezákonné účely. Spojení a zjednodušení veškerých existujících právních předpisů o údajích nebo značkách usnadní kontrolu a odhalování jakýchkoli nezákonných praktik. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0089/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, jímž se kodifikuje směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a zrušení směrnice 71/354/EHS. Kodifikace představuje účinný způsob, jak sjednotit pravidla platná v určité oblasti do jediného právního aktu. Přináší větší přehlednost, neboť nejrůznější předpisy usměrňující stejnou záležitost jsou často rozesety v řadě právních dokumentů. Jak se postupně mění, je obtížné zjistit, který z nich je právě platný. Kodifikace je rovněž vhodným nástrojem k tomu, aby se právo Evropské unie stalo pro občany jednodušším, přehlednějším a srozumitelnějším. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám snahy o zpřehlednění unijního práva, jejichž cílem je jeho lepší přístupnost pro všechny občany EU. S ohledem na to a také s ohledem na význam měřicích přístrojů ve většině oblastí lidské činnosti jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření. Tento systém přispěje k lepšímu fungování v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a stejně tak při správních úkonech. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na názor právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež dospěly k závěru, že návrh Komise je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, vítám přijetí návrhu v prvním čtení. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států ohledně jednotek měření, v kodifikovaném znění. Zjednodušení života Evropanů je jedním z cílů EU. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Jednotky měření mají klíčový význam při vyjadřování měr nebo množství na veškerých měřicích přístrojích. Používají se téměř ve všech oblastech lidské činnosti, a proto je nezbytné, aby bylo jejich využívání k hospodářským, zdravotnickým, bezpečnostním a administrativním účelům v rámci Evropské unie co nejpřehlednější a platila pro něj jasná pravidla. Členské státy by měly být schopny vyžadovat, aby měřicí přístroje na jejich území využívaly pro vyjádření množství jednotné, zákonem stanovené jednotky měření. Směrnice prostřednictvím stanovené míry harmonizace jednotek měření podporuje hladké fungování vnitřního trhu. V tomto kontextu by bylo vhodné, aby Komise sledovala vývoj na trhu v souvislosti s uvedenou směrnicí a jejím prováděním, zejména s ohledem na možné překážky vnitřního trhu a další harmonizací nutnou pro jejich překonání. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření.

73

74

CS


Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh je prostou kodifikací existujících dokumentů týkajících se jednotek měření, a to bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Chápu to tak, že zpráva obsahuje legislativní usnesení ohledně návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření. Smyslem návrhu je kodifikace směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a zrušení směrnice 71/354/EHS. Je velice dobře, že nová směrnice nahradí rozličné akty, jež jsou v ní zahrnuty; návrh zcela zachovává věcný obsah kodifikovaných aktů, a proto není ničím víc než jejich sloučením s pouze takovými formálními změnami, jaké vyžaduje kodifikace sama. Hlasoval jsem pro jeho přijetí. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Z toho důvodu jsem hlasovala ve prospěch návrhu, který přijímá návrh předložený Komisí a upravený podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0093/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, jímž se kodifikuje směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Kodifikace představuje účinný způsob, jak sjednotit pravidla platná v určité oblasti do jediného právního aktu. Přináší větší přehlednost, neboť nejrůznější předpisy usměrňující stejnou záležitost jsou často rozesety v řadě právních dokumentů. Jak se postupně mění, je obtížné zjistit, který z nich je právě platný. Kodifikace je rovněž vhodným nástrojem k tomu, aby se právo Evropské unie stalo pro občany jednodušším, přehlednějším a srozumitelnějším. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám snahy o zpřehlednění unijního práva, jejichž cílem je jeho lepší přístupnost pro všechny občany EU. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu směrnice o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel, navrhovaný způsob kodifikace za použití systému zpracování dat totiž považuji za efektivnější. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se týká prosté kodifikace stávajících právních předpisů o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel. Nedošlo k žádným změnám jejich věcného obsahu, zejména k takovým, k nimž by se musel vyjadřovat Parlament. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel, v kodifikovaném znění. Zjednodušení života Evropanů je jedním z cílů EU. Za tímto účelem bylo Komisí a Parlamentem provedeno mnoho legislativních změn. Jednou z oblastí, které evropské veřejnosti komplikují život, je neustálé pozměňování právních předpisů. K němu sice někdy dochází kvůli skutečně potřebné aktualizaci, ale zhoršuje a snižuje to kvalitu života jednotlivců. V roce 1987 Komise doporučila, aby byly

11-05-2011

11-05-2011

CS


veškeré akty mající více než 10 pozměňovacích návrhů kodifikovány, což by přispělo ke snadnějšímu porozumění právním předpisům Společenství. Kvůli řešení tohoto problému existuje od roku 1994 interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů. Proto mě těší, že můžeme konečně přijmout dokument, jímž se kodifikuje směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice 70/157/EHS je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu ES při schvalování typu zavedeného směrnicí 2007/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a rovněž technické předpisy ohledně povolené hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Na tyto technické předpisy se vztahuje sbližování právních předpisů členských států s cílem umožnit uplatnění postupu ES při schvalování typu zavedeného směrnicí 2007/46/ES pro jednotlivé typy vozidel. Zvláštní ustanovení obsažená ve směrnici 2007/46/ES týkající se systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se proto vztahují i na tuto směrnici. Je vhodné, aby byly zohledněny technické požadavky přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) v jejích odpovídajících předpisech připojených k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel. Toto znění se nevztahuje ke zprávě, o níž pojednává tato část verbatimky... David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření (kodifikované znění). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh je prostou kodifikací existujících dokumentů týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel, a to bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel přispěje k naplnění hlavního cíle návrhu, jímž je kodifikace směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustných hladin akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Souhlasím s návrhem pana Sajjada Karima a hlasoval jsem pro jeho přijetí. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Z toho důvodu jsem hlasovala ve prospěch návrhu, který přijímá návrh předložený Komisí a upravený podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.

75

76

CS


Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Význam sektoru dopravy pro evropské hospodářství se odráží v počtu pracovních míst, která přímo poskytuje více než 10 milionům obyvatel, a v 5 % hrubého domácího produktu (HDP), jež představuje. Jeho rozvoj je klíčový pro hospodářský růst EU a pro překonání jak fyzických, tak psychologických vzdáleností. Jak je dále naznačeno v bílé knize s názvem „Plán jednotného evropského dopravního prostoru“, je nezbytné, abychom do roku 2050 splnili cíl snížení emisí skleníkových plynů o 60 %. Účelem této zprávy je tedy zjednodušit a zpřehlednit právo EU, roztroušené v řadě nejrůznějších právních předpisů, které se již několikrát měnily a jejichž pochopení je proto obtížné. Jedním z cílů EU je transparentnost acquis Společenství, jejímž prostřednictvím by se Evropa měla přiblížit svým občanům, aby mohli využívat výhod specifických práv, jež jsou jim dána. Kodifikace stávajících znění je výsledkem sbližování právních předpisů členských států obsahujících technické předpisy pro přípustnou hladinu akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel, které podporují ekologickou udržitelnost na evropské úrovni. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu 2010/0261 o kodifikaci předpisů o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel. Jedná se o další příklad toho, jak se Evropská komise snaží zjednodušit a regulovat acquis Společenství a přispět tak k jeho větší transparentnosti a přístupnosti pro občany EU. Legislativní návrh kodifikuje stávající znění a vytváří legislativní akt, který je srozumitelnější a přístupnější. Směrnice prostřednictvím normalizace technických předpisů sbližuje členské státy a stanoví postup oficiálního schvalování v rámci EU, definovaný ve směrnici 2007/46/ES pro každý typ vozidla. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0098/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o ochranných konstrukcích pro úzkorozchodné zemědělské a lesnické traktory. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. V roce 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem,

11-05-2011

11-05-2011

CS


Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů byla několikrát zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Výše uvedená směrnice je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se designu a konstrukce zemědělských a lesnických traktorů, pokud jde o přední ochranné konstrukce chránící při převrácení. Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů přichází právě včas. Účelem tohoto návrhu je kodifikace směrnice Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Podpořil jsem tuto iniciativu a hlasoval jsem pro. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro tuto směrnici o ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.

77

78

CS


Seskupení a zjednodušení všech stávajících právních předpisů k této problematice je významným krokem a napomůže ochraně těch, kdo denně používají zemědělské stroje. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, pro niž jsem dnes hlasoval, se týká konkrétních právních předpisů Unie o systému schvalování EU pro úzkorozchodné kolové zemědělské a lesnické traktory a stanoví pravidla pro přední ochranné konstrukce chránící při převrácení. Kodifikace právních textů Společenství je důležitým krokem k jejich jednoduššímu a snadnějšímu pochopení a přispívá ke skutečnému provádění směrnic EU. V tomto konkrétním případě umožňují technická pravidla daná členským státům, aby byl na jakýkoli druh traktoru použit schvalovací systém stanovený směrnicí 2003/37/ES. V této zprávě jsou dvě důležité věci: zjednodušení a transparentnost práva EU. Žijeme v době, kdy se evropská veřejnost cítí být vyloučena z projektu Unie. Proto jsem přesvědčen, že je velmi důležité nalézt řešení a zmenšit tuto propast, a tak dokázat, že hlavním cílem EU je dobro jejích občanů. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0090/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů byla několikrát zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Směrnice 86/415/EHS je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným

11-05-2011

11-05-2011

CS


ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se instalace, umístění, funkce a označení ovládačů. Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva se zabývá usnesením Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Účelem tohoto návrhu je kodifikace směrnice Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Hlasoval jsem pro. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je ochrana provozovatelů zemědělských strojů, protože ovládače musí být snadno dostupné a nesmí představovat riziko. Musí být navrženy a umístěny nebo chráněny tak, aby neumožňovaly nechtěný pohyb nebo jiný manévr, který by mohl ohrozit provozovatele stroje. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0092/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 76/432/EHS ze dne 6. dubna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.

79

80

CS


Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 76/432/EHS ze dne 6. dubna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů byla několikrát zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Směrnice 76/432/EHS je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se brzdových zařízení. Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se brzdových zařízení zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je regulace a zjednodušení právních předpisů o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů. Aby byli provozovatelé zemědělských a lesnických traktorů chráněni, musí mít tyto stroje typové schválení ES. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0096/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena

11-05-2011

11-05-2011

CS


po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 80/720/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů byla zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Směrnice 80/720/EHS je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se designu a konstrukce pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu ES stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.

81

82

CS


Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V zájmu bezpečnosti je důležité, aby předpisy o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a velikosti dveří a oken zemědělských traktorů byly kodifikovány tak, aby byly přístupné a srozumitelné občanům. Proto jsem hlasoval pro. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy, stejně jako zprávy týkající předpisů pro traktory, je kodifikace směrnice 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Předložené pozměňovací návrhy ve 22 úředních jazycích neovlivňují samotný obsah, jen uvádějí změny formy, které vyžaduje kodifikační postup. Znovu bych chtěl připomenout význam tohoto právního postupu s cílem umožnit lepší pochopení a větší srozumitelnost právních textů EU, jejichž hlavním příjemcem je evropská veřejnost a její orgány. Evropa, která je srozumitelná a jednoduchá pro celou veřejnost je klíčovým faktorem rozvoje pocitu sounáležitosti, který je pro evropský projekt velmi důležitý. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0101/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 86/298/EHS ze dne 26. května 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o ochranných konstrukcích pro úzkorozchodné zemědělské a lesnické traktory. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu bez jakékoli změny obsahu. Nemám důvod hlasovat proti. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého

11-05-2011

11-05-2011

CS


jedince. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 86/298/EHS ze dne 26. května 1986 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zadních ochranných konstrukcí chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se zadních ochranných konstrukcí úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je vyjasnění a zjednodušení směrnice Rady 86/298/EHS z roku 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů společně s různými, již provedenými změnami. Jasným cílem tohoto procesu kodifikace je zpřístupnění práva EU evropské veřejnosti a jeho lepší pochopení. Tato směrnice a její příslušné změny stanoví technická pravidla designu a výroby zemědělských a lesnických traktorů a příslušný systém jejich schvalování, který vyžaduje harmonizaci na úrovni EU s cílem vytvořit podmínky nezbytné pro bezpečnost na silnicích. Tato evropská harmonizace zajišťuje rovněž, že je-li ohrožena ochrana pracovníků, kteří používají traktory, členský stát může přijmout nezbytná a potřebná opatření, přičemž musí mít na mysli soulad se Smlouvou a s technickými předpisy o ochranných strukturách stanovených v této směrnici. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0100/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S ohledem na meziinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, zejména na její bod 4, hlasuji pro pozměněný návrh Komise. Konzultační pracovní skupina, která se skládá z příslušných právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, se setkala dne 23. listopadu 2010 za účelem přezkoumání výše uvedeného návrhu předloženého Komisí. Při přezkumu návrhu směrnice Rady kodifikující směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnice Rady 92/80/EHS

83

84

CS


ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, došla konzultační pracovní skupina bez jakýchkoli neshod k závěru, že návrh znamená přímou kodifikaci stávajících textů, aniž by se změnil obsah. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnici Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na názory právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, které dospěly k závěru, že návrh Komise se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, vítám přijetí tohoto návrhu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká upraveného návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů, která by měla být prováděna v naprostém souladu s legislativním postupem EU. Proto jsem hlasoval pro tento návrh kodifikující směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Cílem Smlouvy je zachovat hospodářskou unii se zdravou hospodářskou soutěží a charakterem, který se podobá domácímu trhu. Pokud jde o tabákové výrobky, dosažení tohoto cíle předpokládá, že uplatňování daní ovlivňujících spotřebu produktů v této oblasti v členských státech nenarušuje podmínky hospodářské soutěže a nebrání volnému pohybu těchto výrobků v rámci Evropské unie. Pokud jde o spotřební daně, výsledkem harmonizace struktur musí být především hospodářská soutěž v různých kategoriích tabákových výrobků náležejících ke stejné skupině, která nebude narušována účinkem výběru daně, a tím i otevření vnitrostátních trhů členských států. Naléhavé potřeby hospodářské soutěže s sebou nesou systém volné tvorby cen u všech skupin tabákových výrobků a provádění této politiky musí zaručovat vysoký stupeň lidského zdraví.

11-05-2011

11-05-2011

CS


David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o upraveném návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se struktury a sazeb spotřební daně z tabákových výrobků bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva Sajjada Karima zahrnuje usnesení Evropského parlamentu o upraveném návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Je známo, že účelem tohoto návrhu je kodifikovat směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnici Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Tato iniciativa je velmi důležitá a dobře načasovaná. Hlasoval jsem pro. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina oprávněná v této věci zvážila návrh směrnice Rady kodifikující směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnici Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Konzultační pracovní skupina dospěla k závěru, že návrh je přímou kodifikací stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Proto jsem hlasovala pro. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva, stejně jako řada jiných, které jsme až doposud zkoumali, podporuje zjednodušení a jasnou formulaci Evropských právních předpisů, v neposlední řadě i proto, že stejně jako v případě spotřební daně, existuje řada různých ustanovení, která byla několikrát upravena. Jejich sjednocení a srozumitelnost může jedině pomoci provozovatelům i uživatelům. Hlasovali jsme pro. Zpráva: Sajjad Karim (A7-0102/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje nařízení Rady č. 975/98 ze dne 3. května 1998 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh nařízení o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na názory právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, které dospěly k závěru, že návrh Komise se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, vítám přijetí tohoto návrhu.

85

86

CS


José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů, která by měla být prováděna v naprostém souladu s legislativním postupem EU. Proto hlasuji pro tuto zprávu kodifikující nařízení Rady (ES) č. 975/98 ze dne 3. května 1998 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Jednotná evropská soustava mincí by měla podněcovat důvěru veřejnosti a zahrnovat technické inovace, aby byla zajištěna jeho bezpečnost, spolehlivost a účinnost. Důvěra veřejnosti v tuto soustavu závisí na fyzických vlastnostech mincí, jejichž užívání by mělo být co nejpříjemnější. Po konzultacích se sdruženími spotřebitelů, zástupci Evropské unie nevidomých a průmyslem prodejních automatů byl proveden průzkum s cílem zohlednit specifické požadavky důležitých skupin uživatelů mincí. Aby byl zajištěn hladký přechod k euru a aby bylo usnadněno přijetí mincí v oběhu ze strany uživatelů, bylo třeba zajistit snadné rozlišování mincí pomocí jejich vizuálních a hmatových vlastností. Mince musí nést určité zvláštní bezpečnostní prvky, aby se omezila příležitost k padělání. Skutečnost, že mince mají jednu stranu evropskou a druhou stranu národní, je náležitým výrazem myšlenky Evropské měnové unie mezi členskými státy. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (kodifikovaný text). Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se nominálních hodnot a technických specifikací euromincí určených pro peněžní oběh bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva Sajjada Karima zahrnuje legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Vezmeme-li v úvahu pravděpodobnost přistoupení nových států k eurozóně, představuje tato iniciativa novou příležitost k předcházení padělání. Hlasoval jsem pro. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Zprávy: Sajjad Karim (A7-0089/2011), (A7-0090/2011), (A7-0092/2011), (A7-0093/2011), (A7-0095/2011), (A7-0096/2011), (A7-0098/2011), (A7-0101/2011), (A7-0102/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že podle konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dotyčný návrh obsahuje pouze přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, ztotožňuji se s jejím stanoviskem v prvním čtení a přejímám návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Zprávy: Sajjad Karim (A7-0089/2011), (A7-0090/2011), (A7-0092/2011), (A7-0093/2011), (A7-0095/2011), (A7-0096/2011), (A7-0098/2011), (A7-0100/2011), (A7-0101/2011), (A7-0102/2011) Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Podporuji tuto zprávu, neboť tento návrh neobsahuje nic jiného, než přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto „vzhledem k tomu, že podle konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dotyčný návrh obsahuje pouze přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, EP se ztotožňuje s jejím stanoviskem v prvním čtení a přejímá návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise“. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávy pana Karima. Všech deset zpráv Výboru pro právní záležitosti se soustředí výhradně na kodifikaci různých aktů, jak stanoví společná dohoda právní služby. K žádným změnám obsahu tedy nedojde. Zprávy: Sajjad Karim (A7-0090/2011), (A7-0092/2011), (A7-0093/2011), (A7-0095/2011), (A7-0096/2011), (A7-0098/2011), (A7-0101/2011), (A7-0102/2011) Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dnes přijaté usnesení plně podporuje stanovisko Komise, které je v souladu s doporučeními konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Podle konzultační pracovní skupiny jde v návrhu pouze o přímou kodifikaci stávajících textů beze změny jejich obsahu. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že účelem této směrnice je kodifikace dříve nesourodých právních předpisů, které přinese dostupnost a srozumitelnost právních předpisů bez jakékoli změny obsahu, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Doporučení pro druhé čtení: Toine Manders (A7-0086/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tento návrh, aby výbor pokračoval v práci na tomto důležitém dokumentu na základě pozměňovacích návrhů přijatých Parlamentem v prvním čtení, a doufám, že i Rada zaujme kladný postoj k podpoře přístupu k informacím o textilních výrobcích. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o názvech textilií a souvisejícím označování složení textilních výrobků etiketami. Schválením tohoto usnesení Evropa přijímá jednomyslný závazek chránit spotřebitele vyznačováním země původu a přijetím nového mechanismu vysledovatelnosti textilních výrobků. My, poslanci Evropského parlamentu, jsme dnes přijali společné prohlášení, jehož cílem je ochrana evropských spotřebitelů před nepravdivými nebo zavádějícími

87

88

CS


tvrzeními o původu produktů. Jsem přesvědčena, že toto usnesení a prohlášení bude rozhodným podnětem k vytvoření mechanismu poskytování přesných informací spotřebitelům, zejména pokud jde o přesný původ zakoupených produktů. Občané EU musí mít právo znát místo původu a úroveň kvality produktů a textilního zboží, které kupují. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť je důležité, aby spotřebitelé byli při koupi textilních výrobků plně informováni. Díky zprávě bude v budoucnosti povinné jasné označování textilních výrobků s obsahem materiálů živočišného původu. To pomůže i lidem s alergiemi. Díky změnám navrhovaným ve zprávě by bylo možné uvádět na trh bez zpoždění nové textilie a inovativní výrobky, a spotřebitelé tak budou mít nakonec větší výběr. Zejména vítám to, co zpráva uvádí o provádění dvou studií: o možné souvislosti mezi alergiemi a chemikáliemi používanými v textiliích a o proveditelnosti zavedení systému označování štítky s uvedením místa původu, aby byla zajištěna vysledovatelnost textilních výrobků. Souhlasím se zpravodajem v tom, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi vysokým stupněm ochrany spotřebitelů a potřebou zjednodušit regulační rámec pro textilní produkty. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Cílem zprávy je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. Souhlasím s tím, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi vysokým stupněm ochrany spotřebitelů a potřebou zjednodušit regulační rámec pro textilní produkty. Rozšíření povinného označování štítky by nemělo podnikům ukládat nepřiměřenou zátěž, aniž by to přinášelo přidanou hodnotu spotřebitelům, kteří by mohli být dokonce zmatení příliš velkým množstvím informací na štítcích textilních výrobků. Jsem přesvědčen, že by bylo užitečné, kdyby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se možných nových požadavků na označování štítky, které by měly být zavedeny na úrovni EU. Zpráva by měla zkoumat především názory spotřebitelů, pokud jde o množství informací, které by měly být uváděny na štítcích textilních výrobků, a prošetřit, jaké jiné prostředky než štítky by mohly být používány tak, aby spotřebitelům přinášely další informace. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Návrh nařízení přijatý dne 30. ledna 2010 má zjednodušit stávající regulační rámec a sloučit všechny tři existující směrnice týkající se názvů textilií a označování textilních výrobků etiketami do jednoho nařízení. V prvním čtení dne 18. března 2010 Parlament přijal velkou většinou 63 pozměňovacích návrhů. Většina z nich byly technické pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo přizpůsobit text Smlouvě o fungování Evropské unie. Parlament přijal i řadu věcných pozměňovacích návrhů, včetně pravidel pro označování původu, uvádění materiálů živočišného původu, označování textilních výrobků z více vláken atd. Rada ve svém posouzení zamítla všechny věcné pozměňovací návrhy, které navrhl Parlament. Hlasovala jsem pro tuto zprávu a pro doporučení ke druhému čtení, neboť opětovně uvádí většinu pozměňovacích návrhů Parlamentu z prvního čtení, včetně návrhů týkajících se označování původu, označování materiálů živočišného původu a textilních výrobků z více vláken. Tyto změny přispějí k podpoře a k inovaci evropského průmyslu a zvýší úroveň informovanosti spotřebitelů. Stejně důležitá bude studie, kterou bude muset Komise předložit do září 2013 a která prokáže, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami nebo směsí chemických látek používaných v textilních výrobcích.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) V lednu 2009 Komise přijala návrh nového nařízení o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami. Cílem návrhu je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. Návrh usnadňuje proces přizpůsobování právních předpisů technickému pokroku přeměnou tří stávajících směrnic do jediného nařízení, přičemž umožňuje uživatelům vláken rychlejší využívání přínosu inovačních produktů na trhu. Vítám tento návrh a považuji za mimořádně významné, že nové nařízení obsahuje konkrétní odkazy na označování „Made in“. V této cestě je totiž důležité pokračovat, aby Evropská unie měla nástroje v soutěži se svými hlavními obchodními partnery na globalizovaném trhu, jako jsou Spojené státy, Kanada, Čína a Japonsko. Dále bych zde chtěl zdůraznit to, co je podle mého názoru nejdůležitějším aspektem dohody dosažené s Radou, tedy závazku Evropské komise předložit do 30. září 2013, po provedení vhodného posouzení dopadu, zprávu a legislativní návrhy týkající se označování původu, vysledovatelnosti a používání nových technologií. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken a zlepšit ochranu spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že o konečném znění se stále ještě jedná s Radou, navrhuje zpráva Evropského parlamentu stanovit takové věci, jako je označování původu textilních výrobků dovezených do EU, podle něhož by byl na štítku povinně uveden nejen výrobce koncového produktu, ale i země původu dovezených textilních výrobků použitých k jeho výrobě, jak je tomu již v Kanadě, v USA, v Číně a v Japonsku. Zpráva obecně navrhuje, aby na štítcích bylo uvedeno co nejvíce informací o složení výrobku a abychom vyzvali Komisi, aby prošetřila, zda dovážené výrobky díky svému složení poškozují lidské zdraví, aby se zlepšila ochrana spotřebitelů. Zpráva ovšem zároveň navrhuje odmítnout veškerou zbytečnou administrativní zátěž výrobců zboží. Navrhuje například nahradit označování na štítcích symboly nejazykové povahy, aby název vlákna nemusel být překládán do několika jazyků EU. Navrhuje také, aby z tohoto budoucího nařízení byli vyjmuti samostatně výdělečně činní krejčí. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jehož cílem je zjednodušit stávající systém pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken a zkrátit čas mezi předložením žádosti a schválením názvu nového vlákna. Tato nová pravidla by přinesla spotřebitelům větší prospěch z inovativních produktů. Dokument, který jsme dnes schválili, také podporuje zavedení označování původu, které by usnadnilo výběr spotřebitele a přispělo by ke snížení podvodných, nepřesných nebo zavádějících tvrzení o původu. V tomto ohledu podporuji pozměňovací návrh, který stanoví požadavek, aby výrobci uváděli na štítcích přítomnost netextilních částí živočišného původu. To ochrání spotřebitele před rizikem, že si zakoupí například výrobky z pravé kožešiny, a poskytne větší ochranu těm, kdo trpí alergiemi. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčena o pozitivním dopadu zjednodušení a zlepšení stávajícího regulačního rámce pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. S ohledem na to hlasuji pro přijetí nařízení předloženého Parlamentem a Komisí. Myslím si však, že pozměňovací návrhy předložené zpravodajem jsou důležité.

89

90

CS


Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem tuto zprávu, která stanoví povinné označování obsahující výraz „netextilní části živočišného původu“, s cílem ochránit spotřebitele před nechtěným nákupem výrobků ze zvířecích materiálů (kožešiny a kůže). Štítek ochrání i před některými problémy, které mohou mít spotřebitelé trpící alergiemi. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cílem nařízení je stanovit pravidla pro používání názvů textilních vláken a souvisejícího označování textilních výrobků a pravidla pro kvantitativní analýzu dvousložkových a třísložkových směsí vláken. To znamená přepracování směrnice 96/74/ES na nařízení a zrušení směrnic 96/73/ES a 73/44/EHS. Cílem je zprůhlednění přidávání nových vláken do harmonizovaného seznamu názvů textilních vláken a přizpůsobení právních předpisů technickému rozvoji v textilním průmyslu. Pozměňovací návrhy opětovně uváděné zpravodajem se týkají označování původu textilií, netextilních částí živočišného původu, ustanovení o přezkumu, požadavku na studii o nebezpečných látkách, symbolů nebo kódů nejazykové povahy pro vlákna, požadavků na technickou dokumentaci, kterou musí obsahovat žádost o povolení názvu nového textilního vlákna, textilních výrobků z více vláken, samostatně výdělečně činných krejčích, laboratoří provádějících zkoušky textilních směsí textilních vláken a povinného uvádění materiálového složení v případě plstí a plstěných klobouků. Hlasoval jsem pro. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto doporučení pro druhé čtení se týká postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků etiketou a jiným označením. Textilní průmysl je velmi složitý a představuje významnou část hospodářské činnosti členských států. Zpravodaji se podařilo dosáhnout dohody o tak sporných věcech, jako je označování původu, netextilní části živočišného původu, nebezpečné látky a další. Kromě toho se mu podařilo začlenit ustanovení o přezkumu, které umožňuje odstranit překážky řádného fungování vnitřního trhu. Navzdory některým počátečním obtížím byly všechny tři evropské orgány schopny dospět k vzájemnému porozumění, což přineslo velmi uspokojivý výsledek. Rada proto může rychle přijmout tento právní předpis s výhledem na to, že vstoupí v platnost v lednu 2012, což by přineslo velké výhody spotřebitelům. Proto jsem rád, že bylo dosaženo tohoto konsensu, a hlasuji pro toto nařízení, jímž se ruší směrnice Rady 73/44/EHS, směrnice Parlamentu 96/73/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu nařízení je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. Návrh usnadňuje proces přizpůsobování právních předpisů technickému pokroku přeměnou tří stávajících směrnic do jediného nařízení, čímž by se předešlo provedení pouze technických aktualizací, a zkracuje čas mezi předložením žádosti a schválením názvu nového vlákna. Dlouhodobá přání výrobců se soustředí na názvy a označování. Zjednodušení stávajícího regulačního rámce má potenciál podnítit inovaci v textilním a oděvním průmyslu, přičemž umožňuje uživatelům vláken i spotřebitelům rychlejší využívání přínosu inovačních produktů. V prvním čtení v roce 2010 Parlament schválil pozměňovací návrhy k pravidlům pro označování původu, označování materiálů živočišného původu, používání symbolů nejazykové povahy a ustanovení o přezkumu, ale Rada všechno nepřijala. Je důležité, aby nyní přijala různé návrhy, zejména ty, které se týkají označování původu.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Z těchto důvodů jsme hlasovali pro většinu zde přijatých postojů. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Původním cílem tohoto návrhu bylo zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami. V průběhu jednání s Radou ministrů EU Parlament zařadil do nařízení nová ustanovení, například ustanovení vyžadující označování materiálů živočišného původu v textilních výrobcích a provedení studie, která má zjistit, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami používanými v textilních výrobcích. Jasně by měla být označována přítomnost materiálů živočišného původu, aby zákazníci nebo osoby, které trpí alergiemi, nebyli vystaveni nebezpečí, že si nechtěně zakoupí výrobek z pravé kožešiny, i když by tak raději neučinili. Komise bude muset do 30. září 2013 vypracovat studii, která stanoví, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami nebo směsmi používanými v textilních výrobcích. Na základě této studie Komise předloží v případě potřeby legislativní návrhy. Toto nařízení by Rada ministrů EU měla brzy přijmout a mělo by vstoupit v platnost dvacátý den po svém zveřejnění. Pro požadavky na pravidla označování a pravidla označování netextilních částí živočišného původu bude existovat přechodné období v délce dva a půl roku. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Současná neexistence harmonizovaných pravidel pro označování původu znevýhodňuje EU a evropské výrobce zboží, u kterého zákazníkům záleží na původu, to zbavuje výhod spojených s výrobou v rámci Unie a spotřebitelé ztrácejí možnost mít přístup k informacím o původu výrobků. Označování původu by usnadnilo výběr spotřebitele a přispělo by ke snížení podvodných, nepřesných nebo zavádějících tvrzení o původu. Tento pozměňovací návrh zavádí požadavek na označování přítomnosti netextilních částí živočišného původu v textilních výrobcích. Je třeba upozornit, že zastřižená umělá kožešina se často využívá v relativně levných oděvech, které jsou často dováženy z Asie. Aby se však odstranily potenciální překážky řádného fungování vnitřního trhu v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států a s cílem držet krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, je třeba prozkoumat harmonizaci a standardizaci ostatních aspektů označování textilních výrobků etiketami s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout jednotné a vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v rámci EU. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Postup ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byl zlomovým bodem pro návrh pana Manderse, neboť právě tam se rozhodlo o tom, že by zahrnutí celkového složení výrobku, nejen některých jeho částí, mělo být povinné. Následně ovšem naše skupina zmínila potřebu chránit textilní průmysl a označení „Made in“, ale v jednáních s Radou nezazněla na tento postoj žádná reakce. Jsou zde však prvky, které stojí za podporu, jako je zefektivnění registrace materiálů. Vzhledem k tomu, že za prioritní považuji ochranu označení „Made in“, nemohu hlasovat pro, a proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro Mandersovu zprávu o nařízeních týkajících se označování textilních výrobků štítky. Jsem velmi ráda, že u příležitosti tohoto hlasování ve druhém čtení Parlament opětovně uvedl řadu

91

92

CS


pozměňovacích návrhů, navzdory odporu ze strany Rady. Pro spotřebitele je důležité, aby mohli nakupovat s plnou znalostí faktů, aby nechtěně nekoupili kůži nebo kožešinu, jako tomu bývá zejména v případech, kdy se zastřižená kožešina používá na levném oblečení. Text kromě toho zdůrazňuje nutnost vysledovatelnosti textilních výrobků a Komise zadá studii o možných zdravotních rizicích takových produktů, jako jsou umělá vlákna nebo barvy. Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Usnesení o názvech textilních vláken a souvisejícím označování textilních výrobků štítky, které přijal Evropský parlament, je pro textilní průmysl v Evropské unii mimořádně významné. Umožní rychlejší zavádění nových vláken na trh, což pomůže inovativním textilním podnikům při praktickém uplatňování vlastního výzkumu a vývoje. Usnesení bylo předmětem dlouhých diskusí mezi Evropským parlamentem a Radou. Parlament požadoval, aby se nařízení rozšířilo o nové prvky, zejména o označení země původu, označení vláken živočišného původu a o přísnější požadavky na používání škodlivých látek při výrobě textilií. Parlamentu se podařilo přesvědčit Radu, že je nezbytně nutné zřetelně označovat vlákna živočišného původu. Toto ustanovení je velmi užitečné zejména pro spotřebitele s alergií na kožené zboží a pro spotřebitele, kteří z ideologických důvodů nechtějí kupovat textilní výrobky obsahující prvky živočišného původu. Doufám, že se nám brzy podaří dosáhnout porozumění i v oblasti označování původu zboží, Tato záležitost zůstává již příliš dlouho nevyřešená. Myslím si, že evropské firmy a spotřebitelé budou mít z jasně formulovaných zásad výhody. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť jeho cílem je stanovit pravidla týkající se přítomnosti netextilních částí živočišného původu v některých výrobcích a přesné označování původu výrobků. Toto nařízení by navíc mělo přinést požadavky na označování netextilních částí živočišného původu při označování nebo značení textilních výrobků, takže spotřebitelé budou moci vybírat na základě informací, které budou mít k dispozici. Označování etiketou nebo značení by nemělo být zavádějící a mělo by být prováděno tak, aby spotřebitel snadno pochopil, které části výrobku se konkrétní informace týkají. Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Jsem ráda, že jsme v Parlamentu konečně dospěli k rozhodnutí o aktu týkajícím se označování textilií, který zahrnuje některé velmi zásadní návrhy na zlepšení, jež je připravena schválit a zavést i Rada. Součástí práce na nařízení ve výboru byly někdy i velmi ambiciózní představy, jichž se však autoři naštěstí zřekli. Samozřejmým zlepšením je skutečnost, že na výrobcích musí být od nynějška z důvodu veřejného zdraví jasně vyznačeno, zda obsahují součásti živočišného původu, neboť například kožešina představuje zdravotní riziko pro mnoho lidí, kteří trpí alergiemi. I když se někteří výrobci této iniciativě bránili a poukazovali na stávající předpisy o požadavcích na označování částí živočišného původu, došlo nyní ke zlepšení a to je skutečná známka toho, že myšlení EU se zaměřuje na spotřebitele. Samo o sobě by však bylo neúčinné a nákladné povinné označování původu výrobků ze třetích zemí. Je obtížné bez přípravy odhadnout, jakou přidanou hodnotu by mohl přinést takový požadavek spotřebiteli, zejména proto, že v globalizovaném světě jsou výrobky málokdy vyráběny, nebo mají původ, jen v jediné zemi. Z tohoto důvodu je důležité, aby Komise nyní celou věc prověřila a aby byl pečlivě zvážen praktický aspekt pokračování. V téže souvislosti je přirozené, aby byla celkově posouzena reforma a harmonizace označování výrobků, jak jsme se nyní dohodli.

11-05-2011

11-05-2011

CS


David Martin (S&D), písemně. – Vítám návrh Komise, neboť zjednodušuje stávající regulační rámec a má potenciál podnítit inovaci v textilním a oděvním průmyslu, přičemž umožňuje uživatelům vláken i spotřebitelům rychlejší využívání přínosu inovačních produktů. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nová pravidla o označování textilních výrobků jsou velmi důležitá pro předcházení problémům, které vnikají, když jsou spotřebitelé nedostatečně informováni. Přítomnost materiálů živočišného původu musí být jasně vyznačena, aby spotřebitelé nebo osoby, které trpí alergiemi, nepodstupovali riziko, že si nechtěně koupí výrobky s pravou kožešinou, i když by to raději neučinili. Původním cílem tohoto návrhu je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami. V průběhu jednání s Radou ministrů EU bylo velmi důležité zařazení nových ustanovení do nařízení, například ustanovení vyžadující označování materiálů živočišného původu v textilních výrobcích a provedení studie, která má zjistit, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami nebo směsmi používanými v textilních výrobcích Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva Toine Manderse má pomoci těm, kdo kupují textilní výrobky. Navrhuje nová pravidla označování textilních výrobků etiketami, které pomohou zákazníkům vyhnout se riziku, že koupí textilní výrobky, které obsahují pravou kožešinu nebo kůži. Hlasoval jsem pro. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Povědomí spotřebitelů o zboží, které kupují, se neustále zvyšuje. Pro většinu lidí hraje při rozhodování o tom, za co chtějí utratit své peníze, velmi důležitou roli původ výrobků. V textilním průmyslu je v této oblasti potřeba mnohem více informací, aby spotřebitelé věděli, odkud pocházejí svetry, bundy a kalhoty, které kupují, a z jakých materiálů jsou vyrobeny. Za nynějšího stavu jsou požadavky na označování etiketami velmi nedostatečné. Etikety musí být zřetelnější a uvádět, kde jsou na výrobu oděvů použity produkty živočišného původu, a to zejména, pokud jde o kožešinu a zastřiženou kožešinu. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť se týká poskytování podrobných informací, které občané naléhavě potřebují, neboť mají právo vědět, odkud jejich textilní výrobky pocházejí a z jakých materiálů jsou vyrobeny. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Text, který dnes přezkoumáváme, se bohužel velmi liší od textu, který tato sněmovna schválila v prvním čtení. Zásadní rozdíl spočívá ve skutečnosti, že tato zpráva nijak neodkazuje na označování původu na etiketách textilních výrobků. Rada byla rozhodně proti této myšlence a je těžko pochopitelné proč. Není snad správné, aby spotřebitelé věděli, odkud pochází oblečení, které nosí? Přítomnost označení původu by jistě poskytovala záruku kvality výrobku a ochranu. Skutečně mi nejde na rozum, že jen dva členské státy, Itálie a Litva, trvaly v Radě na zahrnutí označování původu, a nechápu, jaký zájem mají ostatní evropské země na tom, že nechtějí tímto způsobem chránit své vlastní podniky, neboť ty jsou tak mnohem více vystaveny problémům s nekalou konkurencí a paděláním. Parlament se bohužel sklonil před krátkozrakým rozhodnutím Rady neschválit tolik potřebné označování původu, a já proto cítím, že musím hlasovat proti dnešní zprávě. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je doporučením pro druhé čtení, pokud jde o postoj Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků etiketou a jiným označením. Rada zamítla všechny věcné pozměňovací návrhy navržené Parlamentem v prvním čtení, neboť je toho názoru, že by

93

94

CS


nebyly slučitelné se zamýšleným zjednodušením. Hlavní pozměňovací návrhy navrhované Parlamentem a opětovně uvedené ve zprávě, pro kterou jsem hlasovala, se týkají záležitostí, které jsou podle mne pro evropský trh vrcholně důležité. Mezi nimi bych chtěla zdůraznit označování původu a zahrnutí požadavku označovat zemi původu textilních výrobků dovezených ze třetích zemí. Současná neexistence harmonizovaných pravidel pro označování původu znevýhodňuje EU vůči jejím hlavním obchodním partnerům, například Kanadě, Číně, Japonsku a USA, kteří požadují označování původu dováženého zboží. Označování původu by usnadnilo výběr spotřebitele a přispělo by ke snížení podvodných, nepřesných nebo zavádějících tvrzení o původu. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V prvním čtení Parlament schválil 63 pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení Komise o názvech textilních vláken a souvisejícím označováním textilních výrobků. Některé z těchto pozměňovacích návrhů byly technické povahy, zatímco jiné se týkaly podstaty, včetně pravidel pro označování původu, označování materiálů živočišného původu, používání symbolů nejazykové povahy a ustanovení o přezkumu. Technické pozměňovací návrhy Rada z velké části přijala, ale zamítla všechny věcné pozměňovací návrhy navržené Parlamentem. Většina těchto návrhů se nyní opětovně uvádí a považujeme za důležité, aby Rada uznala jejich prospěšnost a věnovala jim náležitou pozornost. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve svém postoji v prvním čtení přijatém dne 18. května 2010 Evropský parlament přijal velkou většinou 63 pozměňovacích návrhů. Naprostá většina byly technické změny s cílem uvést text do souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a s novým právním rámcem pro uvádění zboží na trh. Parlament přijal několik zásadních změn, včetně pravidel pro označování původu zboží, označení materiálů pocházejících ze zvířat, využití symbolů nejazykové povahy a ustanovení o přezkumu. Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Zprávu jsem podpořila, protože jde o krok směrem k lepší ochraně spotřebitelů s důrazem na kvalitu textilních výrobků. Je nicméně škoda, že se nepodařilo prosadit požadavek označování země původu, což je jedna z informací, která doplňuje možnosti výběru ze strany spotřebitele a může přispět ke snížení výskytu různých nepřesných a zavádějících tvrzení o původu. Neexistence harmonizovaných pravidel v této oblasti rovněž zbavuje evropské výrobce výhod spojených s výrobou v rámci EU. Věřím, že Komise bude v této věci nadále usilovat o nalezení přijatelného řešení. Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. – (NL) Nizozemská Partij voor de Vrijheid (PVV) hlasuje proti tomuto doporučení Evropského parlamentu. Záměrem původního návrh Komise bylo zjednodušení formalit, aby se zjednodušilo zavádění nových textilních vláken. Evropský parlament přidal požadavek, aby podniky byly v budoucnu povinny uvádět, odkud textilní výrobek pochází, prostřednictvím systému známého jako označování země původu. V tomto ohledu nepodporujeme postoj Parlamentu. Spotřebitelé mají prospěch z toho, jestliže etiketa obsahuje informace o materiálech, které představují zdravotní riziko nebo způsobují alergické reakce. Uvádění země původu na etiketě je zbytečné evropské hnidopišství. Původ výrobku nám totiž neříká nic o výrobním postupu nebo o kvalitě výrobku a nezvyšuje ani ochranu spotřebitele. I když je uvedena takzvaná země původu, další části výrobního procesu se mohou odehrávat kdekoli. Etiketa „Made in x“ vytváří u spotřebitele jen falešný pocit jistoty, zatímco ve skutečnosti přináší jen další náklady a byrokracii. Podniky se musí potýkat s další otravnou

11-05-2011

11-05-2011

CS


administrativní záležitostí, kontrola etiket vyžaduje další celní formality a výsledkem je, že dovoz výrobků se prodraží. PVV tedy bude také hlasovat proti tomuto doporučení. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro označování země původu a označování kožešin a vítám tento právní předpis. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám dohodu, která byla uzavřena mezi Evropským parlamentem a Radou ve velmi složité záležitosti názvů textilních vláken a souvisejícího označování textilních výrobků. Spotřebitelé musí dostávat přesné informace o přítomnosti netextilních produktů živočišného původu, jako je kožešina, aby mohli provádět informovaný výběr. Já bych také trval na tom, aby Komise s největší pozorností přezkoumala sociální označování. Jsem přesvědčen, že spotřebitelé by měli být informováni o sociálních podmínkách, v nichž byl textilní výrobek vyroben, čímž jim přiznáme větší odpovědnost za pracovní podmínky dělníků v textilním průmyslu. Etikety nesmíme samozřejmě zahlcovat informacemi, ale sociální označování by mohlo přivodit trvalé změny pracovních podmínek v Evropské unii a po celém světě díky občanskému přístupu spotřebitelů při nakupování. Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Dohoda, která byla dnes po dvou letech intenzivního jednání přijata, zjednoduší umisťování nových vláken na trh a zlepší ochranu spotřebitelů na vnitřním trhu díky srozumitelným, zřetelným a čitelným etiketám na textilních výrobcích. Evropský parlament navíc zanechal v tomto nařízení svou zřetelnou stopu. Textilní výrobky, které obsahují netextilní části živočišného původu, jako je kožešina nebo kůže, by to měly mít v budoucnu jasně uvedeno na etiketě. Dohoda také ukázala, že je možné splnit výslovný požadavek Parlamentu na další prověření používání symbolů nejazykové povahy na etiketách oděvů a možné souvislosti mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami používanými v textiliích. Závazek Komise, že v případě potřeby a poté, co bude provedena pečlivá studie, předloží v roce 2013 legislativní návrhy týkající se vysledovatelnosti textilních výrobků, kterého se Parlament domáhal a který obdržel, je důležitým krokem kupředu. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro dohodu, které Parlament dosáhl s Radou ve druhém čtení. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Pokud jde o doporučení pana Manderse týkající se názvů textilních vláken a souvisejícího označování textilních výrobků etiketami, hlasovala jsem pro kompromisní návrh politických skupin, protože jsem pro povinný systém označování země původu na textilních výrobcích třetích zemí etiketami. Domnívám se také, že to může podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž v EU i na mezinárodní úrovni. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Litevský textilní a oděvní průmysl je jedním z nejspecializovanějších v Evropě, 1 000 podniků v tomto odvětví zaměstnává 40 000 lidí. Pro mne a pro většinu Litevců je proto důležité, aby nová pravidla o označování textilních výrobků, která jsou uvedena v této zprávě, pomohla ochránit dobré jméno našeho textilního průmyslu. Nový právní předpis snad zjednoduší nynější pravidla pro označování etiketami. Dále potřebujeme spolehlivé chemické testy, které potvrdí, že vyrobené textilie splňují hygienické a ekologické požadavky. Evropští spotřebitelé mají právo vědět, co kupují. Použití jakéhokoli produktu živočišného původu musí být na etiketě textilního výrobku jasně uvedeno. Nová pravidla pro označování textilních výrobků etiketami by měla pomoci spotřebitelům, aby nechtěně nekoupili textilní výrobky vyrobené z pravé kožešiny nebo kůže. Osud litevského textilního a oděvního průmyslu je úzce spjat

95

96

CS


s EU, neboť 84 % litevského textilu se vyváží do EU. Jen málokdo ví, že litevští výrobci textilu šijí uniformy pro různé vojenské a policejní síly po celé Evropě, včetně NATO. Proto by měla mít Litva i Evropa zájem na zvýšení úsilí o zlepšení kontroly kvality a transparentnosti. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Po dnešním hlasování o označování nebudou spotřebitelé nadále vystaveni riziku, že omylem koupí textilní výrobky obsahující pravou kůži nebo kožešinu. Jsem přesvědčen, že spotřebitelé mají právo vědět, ž čeho jsou vyrobeny produkty, které kupují, a tato zpráva zajistí, aby na etiketách textilních výrobků byly označeny veškeré materiály živočišného původu. To je dobrá zpráva nejen pro lidi, kteří nechtějí kupovat výrobky obsahující pravou kožešinu nebo kůži, ale i pro ty, kdo trpí alergiemi. Jsem zklamán tím, že tato zpráva nestanoví povinné označování původu textilních výrobků, ale jsem přesvědčen, že Komise předloží hodnotící zprávu a bude se těmto problémům v budoucnosti věnovat. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o názvech textilií a o označování textilních výrobků. Navrhovaná revize právních předpisů EU se v první řadě týká technických záležitostí, které nemají velký politický dopad. Zjednodušení postupů však pomůže podpořit inovaci v rámci odvětví. Kompromis dosažený několika skupinami v Evropském parlamentu zohledňuje i stávající problémy v evropském textilním průmyslu, včetně padělaných výrobků, a vyzývá k transparentnosti a soudržným obchodním předpisům, které zajistí ochranu spotřebitelů. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Manderse. Text, o kterém jsme hlasovali, nejen navrhuje sloučení všech tří směrnic o označování materiálového složení do jediného evropského nařízení platného ve všech členských státech, ale jeho cílem je rovněž zjednodušit postupy při uznávání nových vláken. Zpráva pana Manderse by pravděpodobně byla mnohem úplnější, kdyby zahrnovala i pravidlo o povinném označování původu výrobků pocházejících ze zemí mimo EU, ale vzhledem k obtížím, k nimž dochází, projednávají-li se některá témata, si myslím, že nakonec bylo v konečném znění, jež bylo předloženo k hlasování, dosaženo dobrého kompromisu. Zpráva: Vital Moreira (A7-0243/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť upravuje některé aspekty nařízení (ES) č. 1215/2009 tak, že se prodlužuje jeho platnost do 31. prosince 2015 a dochází k některým úpravám vyplývajícím z toho, že v platnost vstoupily dvoustranné dohody s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem. Jelikož prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech / dohody o stabilizaci a přidružení udělují obchodní úlevy Bosně a Hercegovině a Srbsku na produkty, které jsou uvedeny v autonomních obchodních preferencích, je nutné tyto úlevy vyjmout z působnosti nařízení Rady (ES) č. 1215/2009. Jedná se o preferenční celní kvóty na produkty typu „baby beef“, cukr a produkty odvětví cukru, určitá vína a některé produkty rybolovu. Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Evropská unie poskytla zemím západního Balkánu mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh

11-05-2011

11-05-2011

CS


EU pro téměř všechny produkty. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Tyto obchodní preference byly uděleny na období do 31. prosince 2010. Souhlasím s tím, že platnost ustanovení o výjimkách by měla být prodloužena do 31. prosince 2015. Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zavedení mimořádných obchodních opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení. Každý ví, že obchod je hybnou silou hospodářského rozvoje, a tato obchodní opatření oživí hospodářství západního Balkánu. Navíc poskytnutí zvýhodněného přístupu zemí západního Balkánu na trh Evropské unie umožní také podpořit rychlejší začlenění jejich hospodářství do hospodářství Evropské unie. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes hlasujeme o prodloužení výjimečných obchodních preferencí, jako jsou celní výjimky a obchodní preference pro Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo do roku 2015. Na základě nařízení (ES) č. 1215/2009 se preferenční celní kvóty vztahují na produkty typu „baby beef“, cukr a produkty odvětví cukru, určitá vína a některé produkty rybolovu. Cílem tohoto prodloužení je reagovat na rozšířenou hospodářskou krizi, neboť ukončení stávajících obchodních preferencí by mohlo ohrozit hospodářskou obnovu těchto zemí a mohlo by mít důsledky pro celou stabilizaci a transformační procesy západního Balkánu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se soustředí na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté. Země západního Balkánu jsou v této situaci a produkty z nich pocházející využívají bezcelní status a mimořádný neomezený přístup na trh EU. Cílem těchto opatření je zmírnění krize a oživení hospodářství těchto zemí. Tato mimořádná opatření skončila 31. prosince 2010, a nebudou-li prodloužena, bude to mít vážné důsledky pro vytváření pro tvorbu bohatství, ohrozí to hospodářské oživení a vnitřní reformní a transformační procesy. Proto souhlasím s pozměňovacími návrhy navrženými zpravodajem i s prodloužením těchto opatření do 31. prosince 2015, dojde-li k nezbytným úpravám vyplývajícím z nových dvoustranných dohod s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je prodloužit výjimečný, neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu s přesvědčením, že jakýkoli z toho vyplývající hospodářský růst posílí politickou stabilitu v celém regionu. Tato opatření nemohou být ovšem zvažována bez souvislosti se situací vážné hospodářské a společenské krize, která dnes panuje na Balkáně, zejména v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Kosovu. Stávající krize v tomto regionu je samozřejmě součástí širší krize kapitalismu a je jejím dopadem ještě zhoršována. Je ovšem hluboce zakořeněna v dlouholeté historii vměšování, agrese a vojenské okupace podporované ze strany EU a jejích hlavních mocností

97

98

CS


a USA, které se snaží vnutit tomuto regionu svou politickou a hospodářskou nadvládu. Svědčí o tom odtržení Kosova a úloha, kterou v tom hrála EU, a vnitřní proces zvaný „reforma a transformace“ představuje aktuální stav tohoto procesu ovládnutí tohoto regionu. Návrhy, které jsou zde dnes předkládány, by měly být nahlíženy, analyzovány a chápány v tomto smyslu. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je prodloužit výjimečný, neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu s přesvědčením, že jakýkoli z toho vyplývající hospodářský růst posílí politickou stabilitu v celém regionu. Tato opatření nemohou být ovšem zvažována bez souvislosti se situací vážné hospodářské a společenské krize, která dnes panuje na Balkáně, zejména v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Kosovu. Stávající krize v tomto regionu je samozřejmě součástí širší krize kapitalismu a je jejím dopadem ještě zhoršována. Je ovšem hluboce zakořeněna v dlouholeté historii vměšování, agrese a vojenské okupace podporované ze strany EU a jejích hlavních mocností a USA, které se snaží vnutit tomuto regionu svou politickou a hospodářskou nadvládu. Svědčí o tom odtržení Kosova a úloha, kterou v tom hrála EU, a vnitřní proces zvaný „reforma a transformace“ představuje aktuální stav tohoto procesu ovládnutí tohoto regionu. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Nařízením Rady (ES) č. 2007/2000 poskytla Evropská unie mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Obchodní preference byly uděleny na období do 31. prosince 2010 a v současné době se vztahují na Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo. Zrušení obchodních preferencí by však mohlo mít velmi negativní důsledky pro celkovou hospodářskou výkonnost západního Balkánu a v důsledku toho i negativní důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Aby nedošlo k přerušení obchodu, je proto žádoucí prodloužit použitelnost nařízení Rady (ES) č. 1215/2009 do 31. prosince 2015. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Cílem těchto opatření je pomoci zemím účastnícím se procesu stabilizace, jako jsou země západního Balkánu, preferenčními obchodními opatřeními ve vztahu k EU ve srovnání se třetími zeměmi. S ohledem na správné rozhodnutí prodloužit nařízení až do roku 2015 se zvláštní pozorností věnovanou Bosně a Hercegovině a Srbsku potvrzuji, že jsem hlasoval pro. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento důležitý dokument, neboť nařízením (ES) č. 2007/2000 poskytla Evropská unie mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Obchodní preference byly uděleny na období do 31. prosince 2010 a v současné době se vztahují na Bosnu

11-05-2011

11-05-2011

CS


a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo, jak bylo vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99, a to pro všechny produkty spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1215/2009. Na produkty pocházející z Albánie, Chorvatské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie nebo z Černé Hory se nadále vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 1215/2009, je-li to v něm uvedeno, nebo opatření stanovená v nařízení (ES) č. 1215/2009, která jsou výhodnější než obchodní úlevy udělené v rámci dvoustranných dohod mezi Evropskou unií a uvedenými zeměmi. Tímto návrhem se upravují některé prvky nařízení (ES) č. 1215/2009, aby mohlo dojít k prodloužení jeho platnosti do 31. prosince 2015 a k provedení určitých úprav vyplývajících ze skutečnosti, že vstoupily v platnost dvoustranné dohody s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem. David Martin (S&D), písemně. – Rozhodně podporuji změnu některých aspektů nařízení (ES) č. 1215/2009 s cílem umožnit prodloužení jeho platnosti do 31. prosince 2015 a provést některé úpravy v důsledku toho, že vstoupily v platnost dvoustranné dohody s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva podporuje nátlak, který vyvíjí Evropská unie na balkánské státy s tím, aby sloužily jejím zájmům. Ukládá dokonce Parlamentu, aby ve spolupráci s Radou přijal „vhodná opatření“, pokud vlády těchto států neprojeví dostatečnou touhu liberalizovat svá hospodářství. To je samolibý imperialismus! Budu hlasovat proti. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nařízením (ES) č. 2007/2000 poskytla Evropská unie mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Výhody vyplývající z tohoto nařízení skončily dne 31. prosince 2010. Vzhledem k hospodářské a finanční krizi, kterou v současné době zažíváme, je nezbytné prodloužit tyto podmínky do 31. prosince 2015 tak, aby ukončení těchto zvláštních podmínek nevedlo ke stagnaci hospodářství v těchto oblastech, neboť k zachování stability a míru v tomto těžce zkoušeném balkánském regionu jsou třeba dobré hospodářské podmínky. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Když Evropská unie schválila nařízení č. 2007/2000, udělila mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Platnost obchodních preferencí by neměla být ukončena, neboť by to mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost západního Balkánu, s negativními důsledky pro jeho vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jeho hospodářskou obnovu. Proto souhlasím se zpravodajem, který rozhodně podporuje změnu některých prvků nařízení (ES) č. 1215/2009 tak, aby bylo možné prodloužit jeho platnost do 31. prosince 2015, a hlasoval jsem pro. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Aby se povzbudilo hospodářství v zemích západního Balkánu, dostaly tyto země privilegovaný přístup na evropský trh. Týká se to téměř všech produktů vyráběných v zemích zapojených nebo účastnících se procesu stabilizace a přidružení. Obchodní preference byly uděleny na období, které skončilo 31. prosince 2010, a týkají se následujících zemí: Bosny a Hercegoviny, Srbska a Kosova.

99

100

CS


Preference se nadále vztahují na zboží z Albánie, Chorvatska, Makedonie a Černé Hory. Pokud by tyto preference nyní skončily, ohrozilo by to hospodářský růst v těchto zemích. Nehlasoval jsem pro zprávu, neboť, jak již bylo vysvětleno, některé body v novém nařízení nejsou jasně formulovány. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je prodloužit platnost nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté. Evropská unie poskytla mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Tvrdím, že mělo existovat opatření týkající se studie dopadu těchto výjimečných případů na vnitřní trh. Tyto obchodní preference byly uděleny na období, které skončilo 31. prosince 2010. Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Hlasovala jsem pro tento návrh, jehož cílem je prodloužení platnosti těchto opatření do 31. prosince 2015. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Tyto obchodní preference, které v současné době platí pro Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo, byly uděleny na období, jež skončilo 31. prosince 2010, ale jejich platnost by nyní měla být prodloužena do 31. prosince 2015, aby nebyla ohrožena obnova těchto zemí. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přestože bylo konečné hlasování odloženo, hlasovali jsme o několika pozměňovacích návrzích. Tato „mimořádná obchodní opatření“ pro partnery v oblasti západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení jsou skutečně preferenčními celními opatřeními, která zaručují snazší přístup vývozu partnerských zemí na trh EU. Musí o nich být informována Světová obchodní organizace. Program vypršel koncem roku 2010 a nyní se prostě zabýváme jeho prodloužením. Bylo zablokováno v důsledku opožděného rozhodnutí postupem komitologie. Začátkem ledna 2011 Výbor pro zahraniční obchod navrhl Radě, že zajistí urychlení celého postupu, ale nedostal žádnou odpověď. Parlament tak musel čekat na březnové přijetí zprávy Szájer o komitologii, aby mohl postoupit dále. V neformálním trialogu byla věc vyřešena a bylo umožněno přijetí v prvním čtení. Zpoždění způsobilo v některých adresátských zemích potíže, zejména v Kosovu, a byl z toho neprávem obviňován Parlament. Zpráva: Gunnar Hökmark (A7-0151/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť souhlasím s hlavní zásadou, která celým návrhem prostupuje. EU je skutečně největší ekonomikou na světě. Navzdory tomu, co obvykle slýcháme v diskuzích o tom, kdo je či bude prvním hráčem ve světovém hospodářství, není větší ekonomikou ani USA, ani Čína. Rozdíl spočívá v tom, že USA a Čína mají větší trhy, neboť nabízejí lepší předpoklady pro hospodářskou soutěž, konkurenceschopnost, nové služby, výrobky a inovace. Aby Evropa získala vedoucí

11-05-2011

11-05-2011

CS


postavení ve světovém hospodářství, je zapotřebí jednotného vnitřního trhu zaměřeného na odvětví služeb a znalostní ekonomiku, ale digitální agenda a digitální ekonomika mohou být zároveň klíčovými faktory, které umožní, aby se vnitřní trh stal pro všechny oblasti našeho hospodářství skutečností. Vyžaduje to schopnost dosáhnout vedoucího postavení v oblasti širokopásmového připojení a používání internetu. Otevření Evropy novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními je základem pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení a současně zachovat stejné možnosti vysílání. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Souhlasím s názorem zpravodaje, že pro to, aby Evropa získala vedoucí postavení ve světovém hospodářství, je zapotřebí jednotného vnitřního trhu zaměřeného na odvětví služeb a znalostní ekonomiku. Digitální agenda a digitální ekonomika mohou být klíčovými faktory, které umožní, aby se vnitřní trh stal pro všechny oblasti našeho hospodářství skutečností. Vyžaduje to schopnost dosáhnout vedoucího postavení v oblasti širokopásmového připojení a používání internetu. Musíme usilovat o to, aby Evropa byla nejlepší, a musíme učinit to, co je nejlepší pro Evropu: otevřít dveře novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními, položit základy pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení. První program politiky rádiového spektra (RSPP) je důležitým krokem k zajištění účinného a optimálního využívání tohoto omezeného zdroje. Evropa musí být v tomto procesu změn hlavním hráčem, musí vytvářet nejlepší příležitosti k dosažení konkurenceschopné evropské znalostní ekonomiky, která je vitální, pokroková a schopná proměny. To vyžaduje přístup k internetu a širokopásmové aplikace s největší kapacitou a největší rychlostí. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Digitální agenda a digitální ekonomika představují jeden z nejdůležitějších cílů strategie EU 2020 zaměřený na překlenutí digitální propasti, zvýšení produktivity, soudržnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zajištění lepšího přístupu spotřebitelů a společností v EU k jednotnému trhu. Evropa dnes pokulhává za USA a Čínou, které uvolňují velké části spektra, aby umožnily rychlý rozvoj nových služeb a vysokorychlostní mobilní internet. Účelné využívání spektra je třeba v EU podporovat, aby byla uspokojena rostoucí potřeba rádiových frekvencí, a musí být zvýšena kapacita mobilního širokopásmového připojení tak, aby byly zajištěny lepší možnosti pro veřejný a komerční sektor. Musíme překonat digitální propast, aby do roku 2020 měli všichni občané EU přístup k širokopásmovým službám s rychlostí nejméně 30 Mbps. Budoucí politika spektra musí také zaručovat vhodný, jednoduchý a nediskriminační systém oprávnění, který by vytvořil rovné podmínky po celé EU a podpořil by hospodářskou soutěž. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je uvolnit rádiové spektrum a vytvořit maximální příležitosti pro podniky a jednotlivé spotřebitele, aby mohli využívat bezdrátový internet a rádiové a televizní služby. To by přineslo evropským občanům dvojí výhodu – snazší přístup k moderním komunikačním prostředkům a telekomunikačním sítím by omezil stále existující vyloučení občanů EU, zejména těch, kdo žijí ve venkovských a okrajových oblastech, a aktivněji by podpořil hospodářství EU, protože by přinesl tvrdší podmínky pro odvětví rozvojových a inovativních služeb a znalostní ekonomiky. Evropa si sama dala úkol zajistit, aby do roku 2013 měli všichni občané EU příležitost využívat širokopásmové připojení, a bezdrátová

101

102

CS


technologie představuje nejvhodnější způsob, jak tento úkol splnit, přičemž vyžaduje nejmenší investice. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu Hökmarkovi k vypracování tak aktuální zprávy o programu politiky rádiového spektra. Hlasoval jsem pro ni, neboť rozhodně podporuji všechny opatření, jejichž cílem je podpora a realizace jednotného vnitřního trhu. Evropa musí přijmout pokročilé systémy pro širokopásmové připojení a používání internetu, které budou přístupné všem a budou také schopny dosáhnout venkovských a okrajových oblastí, jak vyžaduje Digitální agenda. Zároveň je důležité zajistit soukromníkům, výrobcům, uživatelům a veřejným orgánům bezpečnost. Vysoká cena optických vláken a vzrůstající poptávka uživatelů po vysokorychlostním připojení navíc znamená, že je třeba prověřit technologický rámec z legislativního i provozního hlediska. Za tímto účelem je třeba vypracovat víceleté legislativní programy pro rádiové spektrum tak aby bylo zavedeno strategické plánování a aby byla uspokojena rostoucí poptávka po širokopásmovém přístupu, zejména proto, že oficiální odhady napovídají, že do roku 2013 se přenos dat každoročně zdvojnásobí. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Cíle stanovené v Digitální agendě v podobě širokopásmového pokrytí pro všechny evropské občany do roku 2013 a vysokorychlostního pokrytí o rychlosti 30 Mbps či větší (až 100 Mbps pro polovinu evropských domácností) do roku 2020 je třeba považovat za minimální a ambice by měla směřovat k tomu, aby Evropa získala nejlepší kapacitu a nejvyšší rychlosti širokopásmového připojení na světě. S tím souvisí úvaha, že zajištění bezdrátového širokopásmového připojení je nezbytné k tomu, aby měli všichni občané přístup k novým a inovativním službám. Plně souhlasím s termínem navrženými Komisí, pokud jde o zpřístupnění pásma 800 MHz pro služby elektronických komunikací do 1. ledna 2013. Jakékoli výjimky či odchylky by měly být udělovány pouze na základě technických důvodů, musí se ale zohlednit konkrétní potřeby veřejné bezpečnosti a obrany. Ostatní pásma by se měla uvolnit do 1. ledna 2012 tak, jak je stanoveno v návrhu Komise. Domnívám se, že bychom měli usilovat o to, aby se mobilním službám přidělilo více kmitočtů, a minimálním cílem je 1 200 MHz. Je nezbytné zavést vhodné zásady, které v budoucnu umožní uvolnit další pásma spektra. Dále považuji za vhodné zabývat se dalšími problematickými otázkami, k nimž patří především náklady na uvolnění pásma. Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) V EU musíme přidělovat rádiové spektrum efektivněji, abychom zajistili, že nebudeme zaostávat za jinými zeměmi, které směřují k digitální společnosti. Body uvedené v této zprávě jsou rovněž v naprostém souladu s Digitální agendou EU. Jak spotřebitelé, tak podniky v EU stále více využívají širokopásmový internet prostřednictvím svých inteligentních telefonů nebo tabletů, což vyžaduje zřízení rychlého připojení. To vyžaduje co nejrychlejší uvolnění pásma 800 MHz pro širokopásmové mobilní internetové služby, a dokonce i pásma pod úrovní 790 MHz, pokud se ukáže, že je takové opatření třeba, aby byl vyřešen nárůst přenosu dat. Opatření, která podporuje první program politiky rádiového spektra, jsou důležitá pro zúžení digitální propasti a pro nabídnutí rychlých, spolehlivých telekomunikačních služeb ve venkovských a izolovaných oblastech, kde tak může dojít k oživení. Tato opatření podporují v neposlední řadě inovaci a širší používání nových technologií, což je naprosto nutné pro konkurenceschopnost evropského hospodářství, jak bylo zdůrazněno i v Aktu o jednotném trhu.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh zprávy pana Hökmarka, která podporuje uvolnění pásma 800 MHz pro mobilní služby do ledna 2013 a stanoví některé velmi ambiciózní cíle, jako uvolnění pásma 1 200 MHz pro mobilní přenos dat do roku 2015. Zpravodaj také trvá na účinném využívání spektra, na větší pružnosti při podpoře inovací a na investicích i na potřebě zlepšit soupis stávajícího a budoucího využívání spektra. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu evropského telekomunikačního průmyslu a informačních technologií pro vyšší produktivitu a konkurenceschopnost na našem trhu hlasuji pro program politiky rádiového spektra. Jsem přesvědčena o schopnosti tohoto programu vytvořit podmínky nezbytné pro úspěšnou hospodářskou soutěž s trhy nových technologií v Číně a v USA a udržet evropské vedení v telekomunikačním průmyslu. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která umožní, aby rychle rostoucí poptávka po přístupu k vysokofrekvenčnímu mobilnímu internetu byla v krátké době uspokojena, a to zejména přidělením celého pásma 800 MHZ uvolněného přechodem na digitální televizi v různých našich zemích službám elektronické komunikace. Ve střednědobém až dlouhodobém výhledu musí být naším cílem obecně lepší využívání spektra a uznání jeho společenské, kulturní a hospodářské hodnoty. Zároveň podporujeme inovační technologie (femtobuňky, kognitivní technologie), abychom kvalitativně reagovali na poptávku po používání frekvencí. To přispěje k cílům, které si Unie sama stanovila, včetně cíle překlenout digitální propast, aby byl přístup k širokopásmovému připojení zajištěn do roku 2015 všem občanům Evropy. Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro zamítnutí druhé části pozměňovacího návrhu 20 a druhé části pozměňovacího návrhu 69, neboť to doporučily oba hlasy S&D ve Výboru pro kulturu, v němž zasedám jako náhradník. Ioan Enciu (S&D), písemně. – Dnes jsem hlasoval pro zprávu o rádiovém spektru. Tato zpráva konec konců vytvoří pracovní místa v tomto odvětví, pomůže dokončit Digitální agendu a pomůže k dosažení cílů v oblasti bezdrátové frekvence do roku 2013. V Rumunsku máme jeden z nejrychlejších internetů v Evropě. Podpora širokopásmového připojení v Evropě zvýší naši konkurenceschopnost. Stojí za zmínku, že Mezinárodní telekomunikační unie tvrdí, že je třeba otevřít kapacitu a harmonizovat pokud možno na globální úrovni. Všichni ve svém každodenním životě používáme rádiové spektrum, když posloucháme rozhlas, používáme mobilní telefony, zamykáme automobily dálkovým ovládáním a používáme satelitní navigační systémy. Cílem této zprávy je koordinovat přístup EU k řízení spektra v celé Unii. Je důležité, aby se členské státy i nadále účastnily dvoustranných rozhovorů a jednání se třetími zeměmi, aby tak dosáhly cílů Unie v oblasti frekvencí. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť předkládá soubor opatření, který je významným příspěvkem k univerzálnímu přístupu do méně rozvinutých nebo vzdálených oblastí, jako jsou venkovské oblasti nebo ostrovy. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přístup k rádiovému spektru je nezbytný k tomu, aby evropští občané, bez ohledu na to, zda žijí v městských nebo ve venkovských oblastech, měli zajištěný přístup k digitálním technologiím a k širokopásmovému připojení, přičemž celkový obrat tohoto odvětví představuje přibližně 200 miliard EUR. Proto je vzhledem k hodnotě rádiového spektra nezbytně nutné stanovit priority EU pro jeho rozdělování a používání.

103

104

CS


Digitální agenda, digitální ekonomika a toto, první program politiky na pět let, mají proto oživit naše hospodářství a realizovat vnitřní trh ve všech jeho aspektech. Pro evropský telekomunikační průmysl je velmi důležité opětovně získat celosvětovou vedoucí úlohu a vytvořit podněty pro větší produktivitu, soudržnost, konkurenceschopnost a přístup k jednotnému trhu. Chtěl bych proto poblahopřát zpravodaji k výsledku, jehož v ambiciózní a povzbudivé zprávě právě dosáhl díky svému úsilí při hledání kompromisu mezi všemi skupinami. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá návrhem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Jelikož EU je největší světovou ekonomikou, musí sledovat veškeré své procesy modernizace a technologické inovace, jinak riskuje, že ji předeženou nové ekonomiky, jako je Čína a Jižní Korea. Jižní Korea je příkladem takového rozvoje založeného na digitálních komunikacích, neboť její přenosová rychlost a příslušné pokrytí širokopásmovým připojením z ní udělaly vedoucí světovou sílu. Cíle stanovené v Digitální agendě, které berou v úvahu neustálý pokles rychlosti a objemu přenosu dat, který by se měl podle očekávání každoročně zdvojnásobovat až do roku 2014, by měly být považovány za minimální, nebo by měly být přehodnoceny, má-li EU sesadit v této oblasti Jižní Koreu z trůnu. Vzhledem k tomu, že internet je hlavním nástrojem při vytváření lepších podmínek a rozvoje a znalostí pro občany v kulturní oblasti, zejména díky vysílání audiovizuálního obsahu, vítám přijetí této zprávy a doufám, že EU bude hrát vedoucí úlohu v rádiovém spektru a ve vytváření vývojového a inovačního softwaru. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uznáváme potřebu plánovat a organizovat rádiové spektrum. To by se mělo dělat na základě spolupráce mezi členskými státy a s přihlédnutím ke skutečnosti, že spektrum je veřejným statkem, což je důležité pro přípravu a zlepšování rozsahu služeb pro veřejnost, včetně oblasti veřejných služeb. Nesouhlasíme s plánováním rádiového spektra na základě zásad vnucených Komisí s cílem udělat ze spektra ústřední bod pro „cíle a klíčová opatření zdůrazněné ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě“. Nesouhlasíme ani s tím, aby se na spektrum pohlíželo jako na jednu z „50 priorit Aktu o jednotném trhu“. To jsou strategie a politiky EU, které přispívají ke stávající krizi, kterou prožíváme, a jejich další přetrvávání tuto krizi nevyhnutelně zhorší. Přestože zpráva uvádí, že rádiové spektrum je „hlavním veřejným zdrojem pro základní odvětví a služby“, ukazuje cestu k „možnosti obchodování s právy na rádiové spektrum“ a vyzývá Komisi, aby přijala opatření, „jež zajistí, aby členské státy umožnily v Unii obchodování s užívacími právy na rádiové spektrum“. Opakuji, že my s těmito zásadami nesouhlasíme a distancujeme se od nich. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Souhlasíme s potřebou plánovat a organizovat rádiové spektru na základě spolupráce mezi členskými státy, neboť spektrum je veřejným statkem, což je důležité pro zlepšování služeb, zejména veřejných služeb Nesouhlasíme s vnucováním zásad ze strany Komise s cílem udělat ze spektra ústřední bod pro „cíle a klíčová opatření zdůrazněné ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě a […] jednu z 50 priorit Aktu o jednotném trhu“. Jsme přesvědčeni, že tyto strategie jsou politikami EU, které přispívají ke stávajícímu stavu systémové krize kapitalismu. Přestože zpráva uvádí, že rádiové spektrum je „hlavním veřejným zdrojem pro základní odvětví a služby“, ukazuje cestu k „možnosti obchodování s právy na rádiové spektrum“ a vyzývá Komisi, aby přijala opatření, „jež zajistí, aby členské státy umožnily v Unii

11-05-2011

11-05-2011

CS


obchodování s užívacími právy na rádiové spektrum“. Stále ještě neznáme tyto návrhy, a tak jsme nehlasovali pro tuto zprávu. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Evropská unie je největší světovou ekonomikou. Aby Evropa získala vedoucí postavení ve světovém hospodářství, je zapotřebí jednotného vnitřního trhu zaměřeného na odvětví služeb a znalostní ekonomiku. Digitální agenda a digitální ekonomika mohou být klíčovými faktory, které umožní, aby se vnitřní trh stal pro všechny oblasti našeho hospodářství skutečností. Vyžaduje to schopnost dosáhnout vedoucího postavení v oblasti širokopásmového připojení a používání internetu. Rozhodující je, aby evropské odvětví telekomunikací znovu získalo vedoucí úlohu ve světě, ale rovněž je třeba udávat tempo ve vývoji samotných informačních technologií a objevování nových služeb a aplikací. Také je důležité, dokonce ještě více, vytvořit pro celý evropský průmysl pobídky k větší produktivitě, soudržnosti a konkurenceschopnosti a také přístup k jednotnému trhu. Musíme usilovat o to, aby Evropa byla nejlepší, a musíme učinit to, co je nejlepší pro Evropu: otevřít dveře novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními, položit základy pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení a současně zachovat stejné možnosti vysílání, jaké existují dnes. Louis Grech (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu z toho důvodu, že s ohledem na řízení, přidělování a využívání rádiového spektra je třeba přijmout nový hospodářský a sociální přístup. Je třeba se zaměřit zejména na formulaci právních předpisů, jež zajistí větší účinnost rádiového spektra a lepší plánování kmitočtů a poskytnou záruky proti chování, které je rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a proti sociálně necitlivým opatřením vztahujícím se na využívání rádiového spektra. Jak bylo zdůrazněno v Aktu o jednotném trhu, zavedení programu politiky rádiového spektra je klíčové pro posílení digitální společnosti a rozvoje technologie. Jsem přesvědčen, že Komise by měla zaujmout holistický přístup k řádné koordinaci řízení spektra po celé EU s ohledem na skutečnost, že tento veřejný statek je vzácným a konečným zdrojem a je velmi důležitý pro podporu spotřebitelů, občanů a podniků na jednotném trhu. Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Moderní informační společnost a vzácnost kmitočtových pásem znamená, že plánování a harmonizace využívání spektra má zásadní význam. Týká se to samozřejmě mobilních a bezdrátových širokopásmových komunikací, rozhlasového a televizního vysílání a radiokomunikačního vysílání na koncertech a v divadlech. Kromě problematiky kmitočtů se to týká i kulturní rozmanitosti a znamená to přemýšlet i o tom, jaké technické možnosti jsou a nejsou k dispozici a jsou cenově dostupné. Cenová dostupnost je důležitá například pro kulturní organizace, které nemají mnoho peněz a které nemají vždycky finanční prostředky na nákup nového vybavení. Cíl zavedení celkového pokrytí širokopásmovým připojením v EU do roku 2013 a univerzálního přístupu k vysokorychlostnímu internetu do roku 2020 je chvályhodný, ale asi ne úplně reálný. Návrh navíc neuvažuje ani o specifických problémech v pohraničních oblastech, kde je potřeba větší koordinace. Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválením zprávy Hökmark Parlament volí inovaci: širokopásmové připojení a mobilní telefonie není jen v zájmu občanů Evropy, ale umožňuje i rozvoj nových perspektiv v oblasti výzkumu a vývoje, tedy v oblastech, v nichž Evropská unie může a musí aspirovat na vedoucí úlohu.

105

106

CS


V tomto ohledu je důležité zajistit, aby první evropský program politiky rádiového spektra byl v souladu s cíli stanovenými již ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě a aby se stal jednou z priorit Aktu o jednotném trhu. EU se musí snažit o překonání digitální propasti, jejímž výsledkem jsou velké rozdíly v Evropě, zejména mezi městskými a venkovskými oblastmi, aby všichni občané měli zajištěn stejný přístup ke službám, zejména ke službám zahrnujícím nové technologie. Proto vítám navrhované ambiciózní cíle, jimiž je zajištění přístupu k širokopásmovému připojení po celé Evropě do roku 2020 se zvláštním důrazem na bezdrátové sítě. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože Evropa musí uvolnit další pásma spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení. Musí a může je uvolnit s ohledem na současné vysílání a rovněž zajistit, že poskytovatelé vysílání budou mít stejné možnosti, jaké mají dnes, a v případě potřeby dále poskytnout náhradu nákladů na případný přesun. Vysílání a kultura musí být součástí rozvoje bezdrátových služeb. Evropa dnes za ostatními světovými hráči zaostává, neboť USA a Čína uvolňují velké části spektra, aby umožnily rychlý rozvoj nových služeb a vysoké rychlosti mobilního internetového připojení. Musíme usilovat o to, aby Evropa byla nejlepší, a musíme učinit to, co je nejlepší pro Evropu: otevřít dveře novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními, položit základy pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení a současně zachovat stejné možnosti vysílání, jaké existují dnes. Zajištění bezdrátového širokopásmového připojení je nezbytné, aby měli všichni občané přístup k novým a inovativním službám. Je zřejmé, že tohoto cíle nelze dosáhnout používáním optických vláken, jejichž instalace vyžaduje značné investice, ale používáním různých dostupných bezdrátových technologií, jimiž lze rozšířit pokrytí širokého pásma (pozemní rádiové a kabelové systémy, systém optických vláken a družicové systémy) na celé území Společenství, včetně venkovských a okrajových oblastí, tak aby si trh zvolil technologii, která je z hlediska nákladů provozovatelů a občanů efektivnější. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Telekomunikace jsou dnes stejně důležité jako běžné komunikace, a to jak pro lidi, tak pro společnosti. Je tomu tak navíc ve venkovských i v městských oblastech. Bezdrátový internet je požadavkem pro získání rychlého širokopásmového připojení všech obyvatel Evropy. To vyžaduje samostatné přidělování rádiového spektra, aby bylo zaručeno bezproblémové připojení. Dobrou zprávou je, že má být uvolněno nové rádiové spektrum, jak členské státy přecházejí z analogového televizního vysílání na digitální. Toho bychom nyní měli využít. Evropa potřebuje největší širokopásmové kapacity a nejrychlejší připojení, aby držela krok s rozvíjejícími se hospodářskými mocnostmi moderní ekonomiky, jako je Čína a Indie. Pracujme, abychom zajistili, že Google a Facebook příští generace bude pocházet z Evropy. Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Podpořil jsem zprávu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Jsem přesvědčen, že společná politika rádiového spektra vytvoří členským státům Evropské unie nové možnosti pro rozvoj průmyslu informačních a komunikačních technologií. Podnikatelé budou mít možnost nabídnout nové kvalitní služby, které oživí rozvoj společného evropského hospodářství. Provádíme-li však změny v politice kmitočtového spektra, musíme mít také na paměti mezinárodní dohody o uvolnění různých kmitočtů na mezinárodní úrovni.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Země, které hraničí s východními sousedy Evropské unie, budou mít problémy s uvolněním kmitočtů, pokud tak neučiní i sousední země. Tuto situaci musíme mít na paměti a musíme předvídat, že uvolnění kmitočtů bude možné jen v případě, že tak učiní i země jako Rusko a Bělorusko. Členské státy nesmí stát v popředí ambicí Evropské unie, aniž bychom přihlédli k zásadním skutečnostem. Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Já jsem byla zodpovědná za stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k programu politiky rádiového spektra a text, o němž jsme nyní hlasovali, mne velmi potěšil. Rozhodně jsem obhajovala pohled kupředu a ambiciózní politiku spektra, která podpoří inovace a celkovou konkurenceschopnost. To je důležité, neboť hledáme nové kanály hospodářského růstu v Evropě. Služby bezdrátového internetu, a zejména mobilní odvětví, naléhavě potřebují nové spektrum, neboť v posledních letech došlo k dramatickému nárůstu prodeje a používání zařízení používajících bezdrátové sítě pro inteligentní telefony nebo podobná zařízení. Nedostatek spektra nesmí bránit inovaci, když vyvíjíme novou technologii a služby. Rádiové spektrum je vzácný přírodní zdroj a veřejný statek a měli bychom se také pokusit o jeho mnohem efektivnější využití. Hlavními cíli programu politiky rádiového spektra je přístup celé EU k širokopásmovému připojení do roku 2013 a rychlé internetové připojení do roku 2020. Kromě úvah o sdílení „digitální dividendy“ mezi internetovými službami (tedy řekněme pásmo 800 MHz) se musíme dívat do budoucnosti a prozkoumat možnosti, které nabízí další možná rádiová pásma, jako je pásmo 700 MHz. Největší kapacita a největší rychlost by posloužily jako nejlepší základ pro soutěž a inovace. Rostoucí potřeba v Asii a ve Spojených státech amerických již byla zohledněna. Proto je zvláště důležité, abychom v EU pochopili význam dostatečně ambiciózních cílů, abychom v této oblasti zůstali konkurenceschopní. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Jedna z hlavních akčních linií této strategie má zaručit přístup k internetu v celé Evropě do roku 2013 a vysokorychlostní širokopásmové pokrytí nejméně 30 Mbps do roku 2020. Přístup mnoha relativně izolovaných venkovských a ostrovních oblastí k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení závisí na bezdrátovém připojení přes mobilní internet. Mají-li mít tyto oblasti nepřerušované spojení, musí mít rádiové kmitočty určené pouze pro ně. Přidělování kmitočtů spadá do vnitrostátních pravomocí, ale předpisy, jimiž se řídí sdílení spektra mezi uživateli a operátory, jsou v pravomoci Evropské unie. Univerzální přístup k vysokorychlostnímu přístupu velmi závisí na tomto sdílení kmitočtů. Hlasovala jsem pro zprávu o politice rádiového spektra, neboť vytváří základy univerzálního pokrytí pro mobilní internet. Dne 1. ledna 2013 bude kmitočet 800 MHz použit pro mobilní internet a umožní uživatelům bezdrátových sítí vysoce kvalitní přístup, čímž zúží digitální propast. Tento projekt jde ještě dále a do roku 2015 nabídne i nová kmitočtová pásma od 1,5 do 2,3 GHz. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Rádiové spektrum slouží k uspokojení nejrůznějších veřejných zájmů v členských státech. Přitom existuje celá řada vnitrostátních a regionálních specifik, která je potřeba zohlednit. Panují pochybnosti, zda EU dokáže sladit tyto zájmy stejně dobře a účinně jako její členské státy. Proto (i s ohledem na rozdělení pravomocí podle čl. 9 odst. 1 rámcové směrnice) odmítám centrální plánování a správu spektra na evropské úrovni. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V těchto dnech a v této době, kdy nové technologie hrají stále důležitější úlohu, je důležité, aby evropští občané měli stejné podmínky přístupu

107

108

CS


k digitálním technologiím a k širokopásmovému připojení bez ohledu na to, zda žijí ve venkovských nebo v městských oblastech. Digitální agenda, digitální ekonomika a toto, tedy první program politiky na pět let, který byl právě přijat, jsou důležité pro rozvoj vnitřního trhu. Cílem je, aby evropský telekomunikační průmysl opětovně získal vedoucí úlohu a zvýšil produktivitu, soudržnost, konkurenceschopnost a přístup k jednotnému trhu. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Evropská unie je největší ekonomikou na světě a přesto zaostává za ostatními světovými hráči v digitální strategii a v digitální ekonomice. Evropa musí převzít iniciativu v oblasti širokopásmového připojení a využívání internetu, aby získala vedoucí úlohu v rozvoji této oblasti. Zajištění bezdrátového širokopásmového připojení je nezbytné, máme-li všem občanům zajistit přístup k novým inovačním službám. Musíme překlenout digitální propast a zajistit všem evropským občanům do roku 2020 vysokorychlostní širokopásmové připojení. Stále důležitější úlohu při poskytování služeb a inovací v ostatních oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, kultura a veřejná správa, hraje mobilní širokopásmové připojení společně například s inteligentními telefony, PC tablety a inteligentními klíči. Musíme rovněž zajistit dostupnost nových technologií a spotřebitelských zařízení. Pokud jde o rádiové spektrum, naše politika musí mít realistické, i když ambiciózní cíle, aby evropské společnosti měly v soutěži na světovém trhu silnější pozici. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpravodaj Gunnar Hökmark se domnívá, že je nezbytné obhajovat termíny navržené Komisí (např. pásmo 800 MHz zpřístupnit pro služby elektronických komunikací do 1. ledna 2013). Jakékoli výjimky či odchylky by měly být udělovány pouze na základě technických důvodů, musí se ale zohlednit konkrétní potřeby veřejné bezpečnosti a obrany. Pásma navržená Komisí by se měla uvolnit do 1. ledna 2012, tak jak je stanoveno v jejím návrhu. Evropská unie musí usilovat o to, aby se mobilním službám přidělilo více kmitočtů, a minimálním cílem je 1 200 MHz. Je nezbytné zavést vhodné zásady, které v budoucnu umožní uvolnit další pásma spektra. Podporuji zpravodaje, a proto jsem hlasoval pro. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Základem hospodářské obnovy je mimo jiné i využívání nových technologií a digitální ekonomika. Přestože si EU dala ve své symbolické iniciativě nazvané „Digitální agenda“ ambiciózní cíle, jako je širokopásmové pokrytí pro všechny občany EU do roku 2013, rychlost nejméně 30 Mbps do roku 2010, stále zaostává za USA a Japonskem, pokud jde o konkurenceschopnost. Prvním praktickým krokem je proto uvolnění velkých částí rádiového spektra, aby byl umožněn rychlý rozvoj nových služeb a vysokorychlostního internetu prostřednictvím mobilního připojení, které nabídne občanům velkou kapacitu. Jde o technický, ale nezbytný parametr, máme-li stanovit jasný trend směřující k vyšší produktivitě, soudržnosti, konkurenceschopnosti a přístupu evropského průmyslu jako celku na jednotný trh, a proto jsem hlasoval pro tuto konkrétní zprávu. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Tento program je důležitým krokem k zajištění účinného a optimálního využívání tohoto omezeného zdroje. Politika rádiového spektra je stěžejní podstatou Digitální agendy pro Evropu a je klíčová pro splnění cílů stanovených strategií EU 2020 pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Cílem programu je vytvoření konkurenceschopného a dynamického evropského průmyslu poskytujícího bezdrátové širokopásmové služby a vybavení. Program usiluje o vytvoření prostředí, ve kterém by se mohly rozvíjet

11-05-2011

11-05-2011

CS


celoevropské služby. Mobilní širokopásmové připojení má stále důležitější úlohu při poskytování a inovaci služeb v ostatních odvětvích, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání, kultura a veřejná správa. Harmonizace frekvencí sníží náklady na zavádění mobilních sítí, sníží výdaje spotřebitelů na mobilní zařízení a podpoří hospodářskou soutěž a výběr spotřebitelů. Navíc se sníží škodlivé přeshraniční rušení a poruchy. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V souvislosti se znalostní ekonomikou mohou komunikační sítě podpořit rozvoj vnitřního trhu. Proto bude širokopásmové pokrytí pro celou EU, včetně nejvzdálenějších oblastí, jasným příspěvkem k vybudování EU jako integrované oblasti pro sdílení informací, což podpoří její nároky na to, aby stanula na špici digitální ekonomiky. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Bylo nám celkem správně řečeno, že rádiové spektrum je vzácný zdroj. Chtěl bych poukázat na to, že je to i sdílený zdroj, to znamená zdroj, na který si nikdo nemůže dělat výhradní nároky, pokud jde o vlastnictví. Je-li to sdílený a zároveň vzácný zdroj, musíme pochopit, jak se dnes využívá. Jinými slovy, musíme provést hloubkovou studii všech zúčastněných stran, včetně občanské bezpečnosti a vojenských služeb. Způsob, jakým se dnes využívá, není zdaleka optimální. Měli bychom podpořit používání technologií, které umožňují společnou existenci různých služeb. Nezapomínejme ani na to, že ne veškeré využití je svou povahou nutně komerční, a proto nutně nevytváří zisk. Mám na mysli například využití spektra pro účely kulturních nebo veřejných služeb. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Pro Litvu je to velmi významná záležitost. Máme nejhustší síť veřejných přístupových bodů k internetu – moje země má 3,2 miliony obyvatel, z nichž 2,1 milionu užívá internet. Máme také jeden z nejvyšších stupňů vlastnictví mobilních telefonů. Není pochyb o tom, že jde o pozitivní změny. Spojení s Evropou by mohlo potenciálně pomoci přesvědčit nadnárodní společnosti, aby si v Litvě zřídily pobočky a aby zde investovaly. Mezi další možné výhody patří lékařská diagnostika prováděná na dálku, inteligentní energetické sítě a větší politická zodpovědnost na místní úrovni. Nenechme se ale unést a stanovme si správné priority. Na základě této zprávy je hlavním cílem programu politiky rádiového spektra pokrytí širokopásmovým připojením pro všechny občany EU do roku 2013 a vysokorychlostní internet do roku 2020. Co ale milion Evropanů, kteří žijí v nebezpečí chudoby? Dvacet procent Litevců žije v chudobě. To je pro náš národ příliš vysoké číslo. V mé zemi a po celé Evropě jsou rodiny, které bojují o to, aby uživily své děti a poskytly jim vzdělání, a ani neuvažují o tom, že by mohly mít počítač, o vysokorychlostním širokopásmovém připojení ani nemluvě. Podpora rádiového spektra v EU by neměla zastínit potřeby nejchudších lidí v Evropě. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem program politiky rádiového spektra předložený Komisí, neboť se domnívám, že všichni občané EU by měli mít do roku 2020 přístup k rychlejšímu širokopásmovému připojení. Program politiky rádiového spektra zajistí zúžení digitální propasti tím, že zavede opatření, díky nimž budou mít všichni občané a všechny podniky rychlejší přístup na internet. Zvláště velký přínos to bude mít pro ty, kdo žijí ve venkovských nebo nejvzdálenějších oblastech EU, které mají v současné době špatné nebo žádné připojení na internet. Tato vylepšená síť přispěje i ke konkurenceschopnosti evropské digitální ekonomiky v naději, že napomůže rozvoji inovačního a tvůrčího prostředí, jež může podpořit budoucí pokrok v digitální technologii.

109

110

CS


Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Vysílací frekvence jsou národním bohatstvím. Evropské právní předpisy musí proto respektovat svrchovanost členských států při hledání společného evropského zájmu při využívání těchto frekvencí. Na druhé straně se zde potkává zájem Slovenska a ostatních členských států. Z využití uvolněných pásem na kvalitní a rychlý přenos dat mají výhodu občané i firmy. Evropská koordinace je zde důležitá, protože internetové technologie nejsou omezeny hranicemi, a jejich přínos roste s počtem zúčastněných. Cílem tohoto návrhu bylo začít co nejdříve řešit otázku uvolněných frekvencí, aby Evropa měla náskok před ostatními silnými ekonomikami. To přinese nová pracovní místa, vytvoří se nové služby a Evropa přiláká nové investice. Zpráva: Carlo Casini (A7-0173/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro zprávu. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech. Tím na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců různých zájmových skupin. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Zmíněné pozměňovací návrhy vyžadují příslušnou změnu jednacího řádu Evropského parlamentu, která bude touto zprávou provedena. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V posledních týdnech se v evropském parlamentu hodně diskutovalo o úloze zástupců zájmových skupin. Od okamžiku, kdy byli čtyři poslanci EP obviněni z toho, že přijali peníze od „falešných“ zástupců zájmových skupin za to, že předloží pozměňovací návrhy, se tento orgán snaží vyjasnit a zreformovat pravidla, jimiž se řídí činnost zástupců zájmových skupin v Parlamentu. Vztahy poslanců EP se zástupci zájmových skupin byly dlouho zahaleny neustálým podezřením, a proto došlo v roce 1996 k vytvoření prvního registru. Dnes se tento registr, v němž se budou zástupci zájmových skupin registrovat sami, reformuje. Proces „dobrovolné“ registrace je v současné době povinný, neboť vstup do Parlamentu bude povolen jen registrovaným zástupcům zájmových skupin. Vítám i přijetí „legislativní stopy“: myšlenky zveřejnit jména lidí, s nimiž jsme se setkali při přípravě zpráv, je podle mého názoru naprosto normálním opatřením v rámci transparentnosti. Je ovšem politováníhodné, že se Rada, na rozdíl od Komise, k této iniciativě nepřipojila. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je potřebné změnit jednací řád Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti sdíleného Evropským parlamentem a Komisí. Chtěla bych podtrhnout, že ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Registr musí respektovat právo poslanců vykonávat

11-05-2011

11-05-2011

CS


svůj poslanecký mandát bez omezení a nesmí jejich voličům bránit v přístupu do prostor Parlamentu. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro, neboť se domnívám, že je třeba přivítat veškerá opatření posilující a zvyšující transparentnost práce Parlamentu. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří jsou pro poslance důležitým zdrojem informací. Proto vítám návrh na zavedení a správu registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Předložená změna jednacího řádu reaguje na korupční odhalení v minulých měsících, kdy 3 poslanci EP zareagovali pozitivně na korupční nabídku investigativních novinářů. Není možné se smířit s tím, že by poslanci nepodléhali veřejné kontrole, pokud jde o to, čí zájmy ve své funkci hájí, případně jakému tlaku podléhají či kdo na ně tlak vytváří. Velmi proto vítám zavedení společného registru lobbistů a lobbistických organizací. Evropská komise již tento registr v minulosti zavedla, a proto Evropský parlament jen rozšíří jeho působnost na poslance, úředníky a další pracovníky EP. Registr bude obsahovat informace o kontaktech mezi výše uvedenými osobami a lobbisty a bude veřejně přístupný. Podobný systém již funguje v Kongresu USA a tamní zkušenosti ukazují, že jde o vhodné protikorupční opatření. Pevně věřím, že rozšíření registru bude správnou inspirací i pro Parlament ČR. Jeho zavedení i v českých podmínkách by rozhodně přispělo ke kultivaci české politiky. Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Vytvoření společného registru transparentnosti je jistě významným krokem kupředu, který evropští občané netrpělivě očekávají. Orgány EU, volené či nevolené, přijímají rozhodnutí, která ovlivňují každodenní životy občanů. V demokratickém systému, na který EU aspiruje, je naprosto přirozený vysoký stupeň transparentnosti v rozhodovacím procesu. Tento společný registr transparentnosti také zjednodušuje věci pro zástupce zájmových skupin, neboť je jediným registračním prostředkem, na rozdíl od nynějších dvou. Nelze ovšem popřít, že tento registr nebude na druhé straně odpovídajícím nástrojem pro řešení problémů s korupcí. Nemyslím si však, že primárním cílem registru je jen boj s korupcí, neboť případů korupce je jen velmi málo. Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Poslanci UKIP se zdrželi tohoto hlasování, nikoli proto, že bychom nechtěli transparentnost, ale proto, že tyto návrhy jsou nepřiměřené, a hlasovat pro by znamenalo podpořit nepřiměřená opatření. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji toto rozhodnutí, neboť je významným příspěvkem k posílení transparentnosti tím, že schvaluje uzavření dohody mezi Parlamentem a Komisí o zavedení společného registru transparentnosti. V zastupitelské demokracii je důležité, aby orgány Unie byly schopny zavést a udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s veřejností, sdruženími jejích zástupců a s občanskou společností. Po posílení pravomocí Parlamentu na základě Lisabonské smlouvy je v zájmu transparentnosti velmi důležité zavést společný registr sdílený Parlamentem a Komisí, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Proto je nezbytné upravit jednací řád Parlamentu a

111

112

CS


zavést povinnou registraci všech zástupců zájmových skupin, kteří jsou v kontaktu s poslanci Parlamentu, s evropskými orgány a jejich zaměstnanci. Tyto informace by měly být dostupné široké veřejnosti. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, v níž se navrhuje, aby se registr zájmových skupin týkal všech různých evropských orgánů. Do dnešního dne bylo v Evropském parlamentu akreditováno jako zájmové skupiny více než 1 700 organizací. Chcete-li vyslovit platný komentář k některému problému technické povahy, obvykle sháníte informace od těch lidí, kteří těmto věcem rozumí nejlépe. Vždycky tomu tak bylo a v budoucnosti tomu tak nadále bude. Za předpokladu, že existuje transparentnost, hrají zájmové skupiny v legislativní práci užitečnou a zásadní úlohu. Aby tomu tak bylo, přijatá zpráva zavádí nová pravidla a vytváří „registr transparentnosti“, který je společný pro Komisi a Parlament. Občané zde naleznou komplexní soubor informací o různých kontaktních osobách v orgánech EU. Systém jednoho registračního místa zjednoduší registraci zástupců zvláštních zájmů z obchodních i z neobchodních organizací. Parlament také konkrétně požaduje, aby na konci zprávy byly uvedeny informace o všech setkáních poslanců EP a zájmových skupin k dané problematice. Lituji, že registrace není povinná, ale říká se: „Chi va piano va sano“. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o změně jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti, neboť zásadou transparentnosti by se měli řídit všichni, kdo se podílí na rozhodování a na provádění politiky EU. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Společný registr transparentnosti po uzavření interinstitucionální dohody o transparentnosti mezi Parlamentem a Komisí znamená změnu jednacího řádu tak, aby odrážel novou situaci a aby byl životaschopný jako hlavní právní nástroj Parlamentu. Hlasoval jsem pro uzavření této dohody a chtěl bych podpořit i procedurální změny. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Transparentnost je právo občanů a pomáhá zachovat důvěryhodnost evropských orgánů: Parlamentu, Komise a Rady. Tato zpráva, kterou vypracoval pan Casini, se zabývá potřebou změnit jednací řád Parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti sdíleného Evropským parlamentem a Komisí. Ratifikací Lisabonské smlouvy se Parlament stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech. Proto se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a/nebo uplatňování politik Evropské unie. Transparentnost je pro fungování evropských orgánů skutečně velmi důležitá a často to vypadá, že chybí. Evropská veřejnost požaduje od svých zástupců vysoký stupeň transparentnosti, a to nejen teoreticky, ale především prakticky. EU musí být příkladem v transparentnosti svých orgánů, a tak vítám pozměňovací návrhy navržené zpravodajem, jejichž cílem je úprava jednacího řádu Parlamentu v souladu s rozhodnutím přijatým Konferencí předsedů na zasedání dne 18. listopadu 2010. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navrhovaná změna jednacího řádu Parlamentu je zaměřena na vytvoření a průběžnou aktualizaci společného registru pro zaznamenávání a kontrolu organizací a osob podílejících se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Stávající systém, o který se návrh opírá, Parlament vytvořil a uvedl do praxe v roce 1996. V té době to byl jediný orgán EU, který to dělal. Komise následně přijala systém s podobným

11-05-2011

11-05-2011

CS


cílem v roce 2008. Systém bude upraven v rámci procesu, který nelze oddělit od nedávných problémů s údajným lobbingem, které postihly Parlament. Nynější argumenty se však liší a soustředí se na nové pravomoci Parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Transparentnost orgánů, jejich fungování a rozhodnutí přijatá jejich zástupci by měla být vlastní součástí demokracie. Opatření, která prohlubují tuto transparentnost, jsou proto vítána a jsou nezbytná. Není však zřejmé, že to bude výsledek všech zde navrhovaných změn. Přestože podporujeme některá navrhovaná opatření, budeme sledovat jejich provádění s cílem zhodnotit jejich budoucí výsledky. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto se týká vytvoření a průběžné aktualizace registru pro zaznamenávání a kontrolu organizací a osob podílejících se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Na základě stávajícího systému, který Parlament vytvořil a uvedl do praxe v roce 1996 a Komise v roce 2008, se systém snaží reagovat na některé nedávné problémy, přestože argumentem, který se uvádí ve zprávě, jsou nové pravomoci Parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Některé aspekty jsou pozitivní, ale o některých jiných pozměňovacích návrzích máme vážné pochybnosti. Podporujeme větší transparentnost, ale není vždy zřejmé, že je to cílem všech přijatých pozměňovacích návrhů. Uvidíme, jak se bude v budoucnosti provádět. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Jedním z důležitých nezbytných nápravných opatření je zlepšení pravidel pro podávání zpráv o nákladech na činnost zájmových skupin, které podávají zájmové firmy. Stávající právní předpisy umožňují zástupcům zájmových skupin vykazovat mnohem méně, než se ve skutečnosti vydá. Stejně důležitá je transparentnost, pokud jde o finanční zdroje, z nichž mají zájmové a konzultační společnosti své příjmy. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Chtěl bych poblahopřát panu Casinimu k vynikající práci, kterou odvedl. Budu hlasovat pro jeho návrh na vytvoření registru zástupců zájmových skupin, aby se v evropských orgánech prohloubila transparentnost. Doufám však, že se řádného uznání dostane například i zástupcům regionů. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Vzhledem ke skutečnosti, že nátlakové skupiny, bez ohledu na to, zda zastupují soukromé nebo veřejné zájmy, hrají nespornou úlohu v evropských záležitostech, musí být jejich vztahy s naším orgánem mnohem transparentnější. Podle mého názoru by se měly do registru transparentnosti zaznamenávat povinně. Podporuji zejména myšlenku „legislativního otisku prstu“, který umožňuje registraci těchto zástupců zájmových skupin, kteří se v legislativním procesu setkají

113

114

CS


s poslanci. Je skutečně velmi důležité, abychom udělali, co můžeme, a znovu získali nebo posílili důvěru občanů ve fungování evropských orgánů, a to je směr, kterým nás tento registr správně vede. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť Smlouva o Evropské unii, zejména čl. 11 odst. 1 a 2, stanoví a snaží se pěstovat rámec pro vztahy mezi evropskými orgány a vedoucími evropskými politickými představiteli na jedné straně a občanskou společností, občany EU a reprezentativními sdruženími na straně druhé: 1. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. 2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Registr musí zejména respektovat právo poslanců vykonávat svůj poslanecký mandát bez omezení a nesmí jejich voličům bránit v přístupu do prostor Parlamentu. Navíc nezasahuje do pravomocí či výsad stran a nemá vliv ani na jejich pravomoc týkající se vlastní organizace. David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Parlament a Komise jsou dobrým příkladem proto, že zavádějí společný registr transparentnosti na akreditaci zástupců zájmových skupin a jiných zájmových skupin. Je to tak významné, že se k iniciativě připojila i Rada. Požadavek, aby poslanci přikládali ke svým zprávám seznam schůzek se zástupci zájmových skupin v legislativních záležitostech je také významným krokem k větší transparentnosti, která je v tomto druhu vztahů potřebná, aby nedocházelo k takovým situacím, k nimž v minulosti došlo. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Nehlasoval jsem pro Casiniho zprávu o zavedení společného registru transparentnosti. Jsem toho názoru, že zavedení takového registru je porušením svobody, jíž by se měli těšit všichni politici. Všichni poslanci nesou politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí a postoje. Jsou hodnoceni svými voliči. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Registr pokrývá všechny činnosti prováděné s cílem přímo nebo nepřímo ovlivnit vypracovávání a uplatňování politik a proces rozhodování

11-05-2011

11-05-2011

CS


v evropských orgánech. Všechny organizace zapojené do činností, na něž se vztahuje registr, by se měly bez ohledu na svůj právní statut registrovat. Ve výboru pro ústavní záležitosti zdůrazňovalo mnoho hlasů napříč politickými stranami význam skutečnosti, že se součástí systému stane i Rada. Hlasování Výboru pro právní záležitosti je významným krokem kupředu, ale naše práce na transparentnosti pokračuje. Podporuji zprávu Carla Casiniho a hlasoval jsem pro. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Obrovským problémem důvěryhodnosti trpí nejen Evropský parlament, ale i celá Evropská unie. Přestože Parlament nakonec dospěl k dohodě o registru transparentnosti, bezpochyby pod tíhou tlaku nedávného skandálu se zájmovými skupinami, tento registr nebude mít žádný účinek. Bude zapotřebí zaznamenávat nejen veškerou činnost ve prospěch podnikání a mezinárodních společností, ale i placený lobbing pro zájmové skupiny, jako jsou profesní organizace a odbory. Občané mají právo na transparentnost, neboť je to právě jejich povinný příspěvek, který udržuje při životě statutární lobby. Úplné zpřístupnění by se mělo týkat nejen platů, ale i poplatků, pozvání na večeře atd. Jelikož tato opatření jsou krokem správným směrem, hlasoval jsem pro zprávu. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Ke zvýšení důvěry občanů v činnost Parlamentu a k zajištění nezbytné transparentnosti těchto činností je třeba zavést společný registr a zlepšit všechna pravidla transparentnosti v Evropském parlamentu. Hlasoval jsem pro obě Casiniho zprávy a těším se na co nejrozhodnější návrhy ze strany pracovní skupiny Evropského parlamentu pro transparentnost a regulaci činnosti zájmových skupin. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Smlouva o Evropské unii vytváří rámec pro vztahy mezi evropskými orgány a vedoucími evropskými politickými představiteli na jedné straně a občanskou společností, občany EU a reprezentativními sdruženími na straně druhé. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. Je ovšem důležité zavést mechanismus pro zaznamenávání a kontrolu. Z tohoto hlediska jsem hlasoval pro tuto zprávu o změně jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu o uzavření interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a Komisí o zavedení společného registru transparentnosti. Všichni hráči, kteří se snaží ovlivnit rozhodování a provádění politiky na evropské úrovni, by se měli zapsat do společného registru, který bude sloužit jak k zápisu, tak ke snazšímu přístupu k informacím o zástupcích zájmových skupin. Těm, kdo se neregistrují, by měl být dlouhodobě odmítnut přístup do Evropského parlamentu. Je to jen první krok k transparentním vztahům mezi evropskými orgány a zástupci zájmových skupin. Registrace by měla být povinná a Rada by se k této dohodě měla připojit co nejdříve. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Ratifikací Lisabonské smlouvy se Parlament stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost zástupců zájmových skupin. S ohledem na tento vývoj a v zájmu transparentnosti, jíž by se měl řídit dialog mezi těmito zúčastněnými stranami a orgány Unie, se Evropský parlament

115

116

CS


a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Proto je třeba provést změny v jednacím řádu, a já jsem pro ně hlasoval. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Musíme bojovat za transparentnost v evropských orgánech a v tomto ohledu vítám dohodu s Komisí, jejímž cílem je konečně zavést společný registr zájmových skupin evropských orgánů. Chtěla bych uvést jen jednu poznámku, že lituji neochoty Rady přihlásit se k tomuto společnému registru. Je nezbytné hledět zpět a hájit nedostatečnou transparentnost místo otevřenosti? Je ovšem povinností i zástupců členských států, aby v jejich jednáních s evropskými občany panovala informovanost a transparentnost. Mám také přání do budoucna. Myslím si, že je třeba pomalu se přiblížit k systému amerického stylu, který má za sebou 65 let zkušeností a který je založen na tom, že zájmové skupiny zveřejňují klíčové dokumenty (například všechny smlouvy v hodnotě nad 10 000 USD). Nakonec bych chtěla uvést pár slov o legislativním otisku prstů, což je dobrá myšlenka teoreticky, nikoli však prakticky. Ne proto, že by oslabovala zásadu nezávislosti poslanců, ale spíše proto, že by mohla vést k nekonečným diskusím v parlamentních výborech o všech proč a proto spojených s výběrem a četností schůzek s tím, a ne s jiným zástupcem zájmových skupin. Závěrem bych chtěla říci, že důležité je vybudovat účinný a silný systém. K tomu máme ale ještě daleko. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Když evropský zákonodárce připravuje a přijímá právní předpis, je užitečné poslechnout si stanoviska různých zúčastněných stran. Abychom však mohli tyto vlivy kvantifikovat, musíme mít povinnou registraci všech zástupců zájmových skupin v registru, který je společný pro všechny orgány. Text, který byl právě přijat, představuje zajímavý krok ke stanovení různých druhů zástupců zájmových skupin a částek, které obvykle používají, aby ovlivnili rozhodování. To je třeba dále rozvíjet. Rada by se také měla podílet na společném registru, který by měl být povinný a měl by sloužit jako dynamický nástroj zaručující transparentnost rozhodování. Je to v zájmu evropské demokracie. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Smlouva o Evropské unii vytváří rámec pro vztahy mezi evropskými orgány a vedoucími evropskými politickými představiteli na jedné straně a občanskou společností, občany EU a reprezentativními sdruženími na straně druhé. Orgány musí dát občanům a reprezentativním sdružením příležitost zveřejnit a veřejně si vyměňovat názory ve všech oblastech činnosti Unie. Orgány musí vést zejména otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech. S ohledem na tento vývoj se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Aby byly zohledněny změny stávajících práv a povinností a aby byla zřízena nová práva a povinnosti poslanců, obhajuje dnes přijaté usnesení potřebu změnit jednací řád Parlamentu. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Původně jsme byli proti této zprávě, neboť na zástupce zájmových skupin uplatňovala stejná pravidla jako na veřejné orgány, včetně zástupců

11-05-2011

11-05-2011

CS


regionů u EU. Na základě našich požadavků byla však zpráva upravena. Myslíme si, že je správné zavést kodex chování osob, které mají přístup do Parlamentu jménem soukromých sdružení nebo společností, a jsme rovněž přesvědčeni, že je správné, aby na církve, politické strany, odbory a veřejné orgány nebyla uplatňována stejná pravidla. Proto jsme hlasovali pro. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Casiniho zpráva zdůrazňuje význam změny jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která potvrzuje význam, který evropské orgány přikládají transparentnosti, neboť sdílím názor, že zavedení tohoto registru napomůže kontrole organizací a osob podílejících se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem dnešní zprávu vyzývající k vytvoření společného registru zástupců zájmových skupin. Je to první krok k větší transparentnosti v Evropském parlamentu i v Komisi. „Registr transparentnosti“ zjednoduší přístup pro občany, kteří chtějí nalézt konkrétní informace o tom, které organizace nebo kteří jednotlivci mají kontakt jak s poslanci, tak se zástupci Komise. Parlament jasně uvádí, že registrace zástupců zájmových skupin, kteří se chtějí setkávat s poslanci, bude od nynějška povinná. Já považuji za povzbudivý signál Rady, že bude rovněž zvažovat, jak zavést takový registr, a prosazovat je, aby se tak stalo co nejdříve. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Casiniho. Transparentnost v činnostech, které vykonávají evropské orgány, je základním předpokladem legitimity a základním faktorem při budování řádných otevřených vztahů se zástupci sdružení, přestože byla nedávno poskvrněna. Proto jsem přesvědčena, že vytvoření společného registru pro Parlament a Komisi tak, aby byly shromážděny na jednom místě informace o organizacích a osobách, které jsou v kontaktu s orgány, nejen zefektivní byrokratické postupy tím, že bude existovat jen jedna registrace, ale bude i jasným zlepšením vedoucím ke stále otevřenějšímu a transparentnějšímu dialogu s uvedenými zástupci zájmových skupin. Zpráva: Carlo Casini (A7-0174/2011) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Je prvním krokem k větší transparentnosti v práci orgánů a zajišťuje soulad s pravidly Unie pro veřejnou správu. Rejstřík transparentnosti, jak bude nyní nazýván, není povinný, ale lobbující osoby nebo organizace budou nuceny se zaregistrovat, chtějí-li získat povolení k přístupu do Evropského parlamentu. Registrované subjekty budou také muset uvádět své zdroje příjmů a své zájmy a předložené legislativní návrhy. To zvýší transparentnost a přinese to více komplexních informací o osobách nebo organizacích, které jsou v souvislosti s některými záležitostmi nebo některými návrhy v kontaktu s poslanci. Jsem přesvědčen, že bychom měli pokračovat v rozhovorech s Radou, aby se připojila k rejstříku transparentnosti a aby se tak tento rejstřík stal společným rejstříkem pro všechny tři orgány. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) U Parlamentu a Komise je akreditováno přibližně 4 600 organizací jako zájmové skupiny. Po přijetí Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin. Tato zpráva, pro niž jsem hlasovala, se zabývá institucionální dohodou o vytvoření společného prostoru pro zaznamenávání a kontrolu zástupců zájmových skupin a jiných

117

118

CS


zájmových skupin v Komisi a v Parlamentu. Společný rejstřík různých orgánů bude vytvořen s cílem přispět k větší transparentnosti a k rozlišení zájmových skupin zastupujících občanskou společnost a veřejné orgány. V zájmu transparentnosti je stejně důležité vytvoření systému povinného hlášení o všech schůzkách mezi registrovanými organizacemi a poslanci zodpovědnými za příslušné právní předpisy, které by mělo být uvedeno v příloze příslušných zpráv nebo doporučení. Stejně důležité je, aby se k rejstříku připojila Rada. Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman a Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Poslanci UKIP se zdrželi tohoto hlasování, nikoli proto, že bychom nechtěli transparentnost, ale proto, že tyto návrhy jsou nepřiměřené, a hlasovat pro by znamenalo podpořit nepřiměřená opatření. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Zavedení společného rejstříku Parlamentu a Komise, který by na jednom registračním místě shromáždil veškeré informace o subjektech, které jsou v kontaktu s orgány, je krokem kupředu na cestě k větší transparentnosti. Transparentnost v politických orgánech je podle mého názoru klíčová pro otevřený dialog s občanskou společností. Důležitými faktory v demokratickém životě orgánů je zveřejňování a veřejná výměna názorů a informací v různých oblastech činnosti Unie a zároveň záruka, že organizace a osoby, které hrají aktivní úlohu v přípravě a provádění politiky EU, jsou sledovány. Chtěl bych však vyjádřit určité výhrady. Nesouhlasím s vyloučením určité skupiny hráčů, jako jsou sociální partneři a místní, regionální a obecní orgány, z působnosti rejstříku. Jejich vyloučení je neodůvodněné, neboť tito hráči mají specifické zájmy a hrají stejně aktivní úlohu v rozhodování, jako mnoho jiných reprezentativních sdružení. Myslím si také, že požadované informace by měly být přesněji specifikovány, aby nemohlo docházet k různým výkladům, jak se tomu stává v současné situaci. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť transparentnost politických orgánů je základním předpokladem legitimity. Musíme zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a proto je nezbytné přezkoumat důsledky tohoto vývoje. Po volbách do Evropského parlamentu byla mezi Parlamentem a Komisí ustanovena nová pracovní skupina, která v listopadu 2010 přijala návrh dohody o vytvoření rejstříku transparentnosti. Podle nového návrhu není registrace povinná, ale v současné době mají přístup do prostor Parlamentu pouze zástupci registrovaných zájmových skupin. Společný rejstřík zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a usnadňuje práci nekomerčním organizacím. Jsem přesvědčena, že společný rejstřík je dalším krokem k větší transparentnosti v evropských orgánech a že rovněž zvýší důvěru občanů v práci orgánů. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je třeba vyjasnit věci ve chvíli, kdy úloha zájmových skupin stále vyvolává mnoho diskusí a někdy i různé dohady mezi občany Evropy. Litujeme ovšem, že registrace organizací není povinná, zejména pokud je de facto povinností se registrovat, aby organizace dostala kartu opravňující ke vstupu do našich prostor. Na druhou stranu jsme bojovali za to, aby kanceláře zastupující místní, regionální a obecní orgány v evropských orgánech nebyly tímto opatřením dotčeny, na rozdíl od toho, co bylo v plánu v původním znění. Tyto struktury považujeme za přímé

11-05-2011

11-05-2011

CS


produkty demokraticky zvolených orgánů. Představují obecný zájem, a proto by se měly odlišit od zástupců zájmových skupin, kteří hájí soukromé zájmy. Tento rejstřík je nicméně důležitým krokem vpřed, neboť v mnoha oblastech může být nedostatek transparentnosti, jímž je zahalena úloha zástupců zájmových skupin, skutečným demokratickým problémem. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tato dohoda je prvním krokem, i když bezpochyby důležitým, k větší transparentnosti, neboť se na jejím základě mají de facto povinně registrovat všichni zástupci zájmových skupin, kteří chtějí mít pravidelný přístup do Parlamentu a do Rady, a to včetně všech informací o právní struktuře a finančních zájmech dotyčných informací. Existence rejstříku organizací a zaměstnanců, kteří se zabývají rozhodováním a prováděním politiky EU, tak posiluje transparentnost v dialogu mezi těmito zástupci občanské společnosti a orgánů Unie a zároveň zavádí závazná opatření pro případ porušení kodexu chování v příloze dohody. Doufám, že brzy bude uskutečněn druhý krok směrem k vytvoření přísnějších norem, které by zajistily důslednost ve veřejné správě EU a posílily její institucionální pravidla. Lituji, že Rada se na dohodě ještě nepodílí a nepřipojila se k rejstříku transparentnosti, neboť to ovlivňuje pravděpodobnost dosažení nezbytného stupně transparentnosti na všech úrovních legislativního procesu EU. Chtěl bych vám připomenout, že stupeň transparentnosti politických orgánů stále více souvisí s jejich legitimitou. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Podpořil jsem tuto zprávu, která zavádí společný rejstřík pro lobbisty (rejstřík transparentnosti) pro Evropský parlament a Komisi. Oblast působnosti rejstříku zahrnuje mnoho činností s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU. Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na jejich právní subjektivitu zaregistrují veškeré organizace, které se zabývají činnostmi spadajícími do jeho oblasti působnosti. Tato dohoda s Evropskou komisí upravuje pouze dobrovolnou registraci, ačkoli zástupci zájmových skupin, kteří nejsou uvedeni ve společném rejstříku, již neobdrží průkaz pro dlouhodobý přístup do Evropského parlamentu. Dalším krokem bude rozšíření společného rejstříku na všechny orgány EU a přesvědčování Komise a Rady, aby byl rejstřík povinný. Potřebujeme jasná pravidla, abychom zabránili lidem a organizacím netransparentním způsobem ovlivňovat rozhodování EU. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí Casiniho zprávy o zavedení společného rejstříku transparentnosti pro Parlament a Komisi. Zavedení veřejného rejstříku, do něhož se musí zapisovat zástupci zájmových skupin, chtějí-li mít přístup do těchto dvou orgánů, je skutečným demokratickým pokrokem ve prospěch občanů. V tomto ohledu je budoucí povinnost zpravodajů zveřejnit jména zástupců zájmových skupin, s nimiž se setkali, dalším krokem směrem k plné nezávislosti Evropského parlamentu a zajistí vyvážené zastoupení zájmů všech evropských občanů. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, v níž se navrhuje, aby se registr zájmových skupin týkal všech různých evropských orgánů. Do dnešního dne bylo v Evropském parlamentu akreditováno jako zájmové skupiny více než 1 700

119

120

CS


organizací. Chcete-li vyslovit platný komentář k některému problému technické povahy, obvykle sháníte informace od těch lidí, kteří těmto věcem rozumí nejlépe. Vždycky tomu tak bylo a v budoucnosti tomu tak nadále bude. Za předpokladu, že existuje transparentnost, hrají zájmové skupiny v legislativní práci užitečnou a zásadní úlohu. Aby tomu tak bylo, přijatá zpráva zavádí nová pravidla a vytváří „registr transparentnosti“, který je společný pro Komisi a Parlament. Občané zde naleznou komplexní soubor informací o různých kontaktních osobách v orgánech EU. Systém jednoho registračního místa zjednoduší registraci zástupců zvláštních zájmů z obchodních i z neobchodních organizací. Parlament také konkrétně požaduje, aby na konci zprávy byly uvedeny informace o všech setkáních poslanců EP a zájmových skupin k dané problematice. Lituji, že registrace není povinná, ale říká se: „Chi va piano va sano“. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o změně jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného rejstříku transparentnosti, neboť zásadou transparentnosti by se měli řídit všichni, kdo se podílí na rozhodování a na provádění politiky EU. Jsem však přesvědčena, že tento rejstřík by měl být povinný a měl by se vztahovat na všechny evropské orgány. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V roce 2006 Komise navrhla jediné registrační místo pro registraci zástupců zájmových skupin pro Komisi a Parlament. V usnesení přijatém na plenárním zasedání dne 8. května 2008 Parlament uvítal návrh a požadoval interinstitucionální dohodu o zavedení společného rejstříku pro Parlament, Komisi a Radu. V té době Parlament navíc navrhl jednání o společném kodexu chování zástupců zájmových skupin a diskusi o sankcích, které by se měly uplatňovat v případě porušení. Podle této dohody je pravidelný přístup do prostor Parlamentu povolen pouze registrovaným zástupcům zájmových skupin. Společný rejstřík ovšem zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Z působnosti rejstříku jsou vyloučeni sociální partneři, církve, politické strany a místní, regionální a obecní orgány s přihlédnutím k jejich zvláštní povaze. Bylo by užitečné, kdyby se k této dohodě připojila Rada. Jsem přesvědčen, že Parlament a jeho poslanci by měli jít příkladem, pokud jde o transparentnost jejich činnosti a čistotu jejich cílů. Hlasoval jsem pro. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Transparentnost je základem demokracie. Veřejnost má na ni nárok a pomáhá zachovat důvěryhodnost evropských orgánů: Parlamentu, Komise a Rady. Tato zpráva, kterou vypracoval pan Casini, se týká uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti. Chtěl bych zdůraznit, že Parlament byl prvním orgánem, který analyzoval fenomén nátlakových skupin, a v roce 1996 zavedl rejstřík pro zástupce zájmových skupin. V roce 2006 Komise navrhla prostřednictvím Evropské iniciativy pro transparentnost vytvoření jediného registračního místa pro registraci zástupců zájmových skupin v Komisi a v Evropském parlamentu. Transparentnost je skutečně základem fungování evropských orgánů, které jsou často obviňovány z jejího nedostatku. Evropská veřejnost požaduje od svých představitelů vysoký stupeň transparentnosti nejen teoreticky, ale především prakticky. Vítám přijetí návrhu dohody o vytvoření rejstříku transparentnosti a jsem si jist, že bude významným krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropských orgánech, což snad přispěje ke zvýšení legitimity evropského projektu mezi občany.

11-05-2011

11-05-2011

CS


João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Začněme předpokladem, jak stojí ve zprávě, že „základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky […]“. Transparentnost orgánů a čistota činů jejich představitelů by měla být vlastním prvkem skutečné a pravé demokracie. Bohužel víme, že někdy existuje velký rozdíl mezi krásně znějícími slovy a činy. Parlament byl prvním evropským orgánem, který otevřel téma zvyšujícího se počtu zájmových skupin na evropské úrovni, a v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Komise později rovněž zahájila v této oblasti iniciativu a v roce 2008 byla zřízena pracovní skupina Parlamentu a Komise. V roce 2009 skupina přijala společné prohlášení a návrh společného kodexu chování. V roce 2010 schválila nová pracovní skupina návrh dohody o zřízení rejstříku transparentnosti, který zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Důležité je sledovat praktické výsledky. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva uvádí, že „základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky […]“. Často ovšem existuje propastný rozdíl mezi teorií a skutečností, přestože Parlament byl prvním evropským orgánem, který se zabýval tématem zvyšujícího se počtu zájmových skupin na evropské úrovni, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. Po několika zprávách a důkladných diskuzích Parlament v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Mezitím i Komise zahájila kroky a v roce 2008 vytvořila pracovní skupinu na vysoké úrovni mezi Parlamentem a Komisí. V roce 2009 skupina přijala společné prohlášení a návrh společného kodexu chování. Po volbách do Evropského parlamentu byla mezi Parlamentem a Komisí ustanovena nová pracovní skupina. V listopadu 2010 pracovní skupina schválila návrh dohody o zřízení rejstříku transparentnosti, který zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. I když registrace není povinná, může být de facto za povinnou považována, neboť pravidelný přístup do parlamentních prostor mají jen registrovaní zástupci. Do budoucnosti je však žádoucí, abychom dosáhli registračního systému povinného de iure. Společný rejstřík zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Nový název „Rejstřík transparentnosti“ ulehčí nekomerčním organizacím nechat se do rejstříku zapsat. Bude to krok kupředu

121

122

CS


k větší transparentnosti v evropských orgánech a já doufám, že to zajistí evropskému projektu větší legitimitu u občanů Evropy. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Je velmi dobře známo, že v Bruselu působí více než 15 000 zástupců zájmových skupin, kteří se snaží ovlivňovat legislativní texty, jež jsou zde schvalovány, a kteří intervenují na všech stupních legislativního procesu. Navzdory skutečnosti, že ve Francii se na tuto činnost pohlíží velice negativně, není úplně nelegitimní, aby zájmové skupiny, obchodní, společenské, odborové atd. projevovaly své názory a odborné znalosti, zejména před méně znalými státními úředníky a volenými zástupci. Pro tyto zájmové skupiny a jejich zástupce má tedy smysl zapsat se do rejstříku a uvést v něm i hlavní zdroj svých finančních prostředků, zejména pokud pocházejí z rozpočtu EU. Registrace by měla být povinná nejen pro tyto organizace, ale pro všechny skupiny mimo Parlament, včetně těch, jejichž úkolem je plnit úlohu stanovenou ve Smlouvě (odbory, církve, filozofické organizace, místní orgány atd.), včetně skupin sestávajících částečně nebo úplně z poslanců, jako jsou například Evropští přátelé Izraele, neboť v tom případě jednají jako zájmové skupiny, nikoli jako poslanci. Dohoda, o níž dnes hlasujeme, nezachází v tomto ohledu, pokud jde o transparentnost, dostatečně daleko. Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Po nedávných událostech, které upozornily na možné zneužívání působení zájmových skupin, se ukázalo, že je ještě důležitější zvýšit transparentnost, pokud jde o působení zájmových skupin v evropských orgánech. Sloučení seznamů zástupců zájmových skupin registrovaných v Parlamentu a v Komisi je prvním krokem k vytvoření vyčerpávajícího rejstříku zájmových skupin působících v Bruselu a následně k lepšímu přístupu občanů k demokratické kontrole a k vyváženosti rozhodovacího procesu. Bojoval jsem však za to, aby se tato opatření nevztahovala na kanceláře zastupující místní orgány v evropských orgánech. Tyto struktury považuji za přímé produkty demokraticky zvolených orgánů (městské, departementální, regionální rady atd.). Představují obecný zájem, a proto by se měly odlišit od zástupců zájmových skupin, kteří hájí soukromé zájmy. Kromě toho doufám, že rejstřík bude jednou povinný a bude zahrnovat zástupce zájmových organizací působící v evropských orgánech. Pojem transparentnosti je pro politiku Evropské unie velmi důležitý a je třeba jej rozšířit, aby se vztahoval na všechny zájmové skupiny, které se podílejí na její činnosti. Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválení společného rejstříku transparentnosti po většinovém hlasování ve Výboru pro ústavní záležitosti je dalším krokem k větší transparentnosti v činnosti Parlamentu. Společný rejstřík Evropského parlamentu a Komise, který je veřejný a přístupný on line, umožní občanům snáze kontrolovat jednotlivé zúčastněné strany, s nimiž jsou poslanci ve styku. Dohodu je však třeba ještě vylepšit, neboť registrace jednotlivých hráčů je dobrovolná, přestože je základním předpokladem pro přístup do orgánů. Následujícím cílem tedy bude povinná registrace všech zástupců zájmových skupin. Očekáváme také, že se Rada, stejně jako ostatní evropské orgány, připojí ke směru, jímž se ubírá Parlament a Komise, a bude se na rejstříku podílet. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tuto zprávu, neboť základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Dosažený výsledek odpovídá cílům stanoveným Parlamentem v nejzákladnějších bodech. Zaprvé, přestože registrace není povinná – původním cílem

11-05-2011

11-05-2011

CS


Parlamentu byla povinná registrace – lze ji považovat za „fakticky povinnou“, poněvadž pravidelný přístup do prostor Parlamentu je povolen pouze registrovaným zástupcům zájmových skupin. Zadruhé, společný rejstřík zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Nový název „Rejstřík transparentnosti“ ulehčí nekomerčním organizacím nechat se do rejstříku zapsat. Zatřetí, nový mechanismus poskytne doplňující informace, jako například počet jednotlivců zapojených do všech aktivit spojených s rejstříkem a objem prostředků EU, které zaregistrovaný subjekt obdrží. Poskytne také objasnění týkající se způsobilých aktivit spadajících do působnosti rejstříku a postupů pro vyřizování stížností. Myslím si, že bylo velmi důležité schválit návrh dohody o zavedení rejstříku transparentnosti. Společný rejstřík bude krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropských orgánech, což snad přispěje ke zvýšení legitimity evropského projektu mezi občany. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) V Evropském parlamentu je akreditováno více než 1 700 organizací jako zájmové skupiny, v Komisi je jich 3 900. Tyto organizace byly doposud registrovány ve dvou různých rejstřících, u každého orgánu v jednom. V roce 2008 se Parlament domáhal sloučení těchto záznamů, aby se správa zápisů zjednodušila. Bylo dosaženo institucionální dohody mezi Parlamentem a Komisí s cílem zavést společný rejstřík. Tato dohoda čekala na potvrzení a byla předložena k hlasování v evropském zákonodárném sboru. Hlasovala jsem pro tento text, neboť umožní větší transparentnost, pokud jde o činnost zájmových skupin. Je pravda, že podle tohoto znění není povinné zapsat se do rejstříku, ale Parlament bude takovou registraci požadovat u každé organizace, která chce používat parlamentní prostory. Text navrhuje pro lobbing také legislativní otisk prstu, takže v příloze každého legislativního aktu budou uvedeny zájmové skupiny, které hrály úlohu při jeho přípravě. Společný rejstřík by měl být k dispozici on line v červnu. David Martin (S&D), písemně. – Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. Po několika zprávách a důkladných diskuzích Parlament v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Společný rejstřík bude krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropských orgánech, což snad přispěje ke zvýšení legitimity evropského projektu mezi občany. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Žádná nátlaková skupina zastupující komerční zájmy by neměla mít pravidelný přístup do evropských orgánů. Jejich přístup do Evropského parlamentu musí být přísně omezen na setkání, která s nimi mají domluvena poslanci a politické skupiny. Navrhovaný rejstřík transparentnosti není ničím jiným než administrativní legitimizací. Slouží k zachování stávající situace. Zástupci zájmových skupin před sebou mají světlou budoucnost. Budu hlasovat proti této pokrytecké zprávě, kterou odsuzuji. Bylo by lepší, kdyby tito lidé museli informovat o svých osobních vztazích s médii a o svých parlamentních a administrativních vazbách na Evropský parlament. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Parlament a Komise jdou dobrým příkladem, neboť zavedly společný rejstřík transparentnosti za účelem akreditace zástupců zájmových skupin a dalších zájmových skupin. Povinný charakter rejstříku pro zástupce zájmových skupin, kteří chtějí mít pravidelný přístup do Parlamentu a do Komise, je navíc důležitým krokem

123

124

CS


při zvyšování transparentnosti vztahů mezi těmito organizacemi a evropskými orgány. Opakuji, že je nám líto, že Rada se k těmto opatřením nepřipojila. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dobrovolný rejstřík je naprostý nesmysl a jeho výsledkem nebude větší transparentnost. Rada ministrů se navíc ještě nepřipojila, což znamená, že ve hře nemáme ani všechny zákonodárné orgány. I kdyby se Rada měla zapojit, stejně i tak zůstane řada mezer. Na dokumentech zveřejňovaných Komisí pracuje údajně 1 350 skupin odborníků. Totožnost členů těchto poradenských organizací, kteří se setkávají za zavřenými dveřmi, je ovšem velmi dobře hlídaným tajemstvím. Komise nyní věnuje větší pozornost činnosti bývalých Komisařů v období bezprostředně poté, co opustili Brusel. Existují však také kontroly na místě v jiném směru? Vzpomeňme si jen na nedávný přesun od asociací hudebního průmyslu k oblasti autorského práva. Vzhledem k tomu, že tato opatření jsou krokem správným směrem, hlasoval jsem pro zprávu. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Plně podporuji rozhodnutí o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti, které jsme dnes přijali. Parlament má rejstřík zájmových skupin od roku 1996 a měl by být v tomto ohledu příkladem pro další orgány. Evropská komise zavedla svůj rejstřík zástupců zájmových skupin až v roce 2008 a Rada Evropské unie stále žádný rejstřík nemá. Rozhodnutí přijaté v Evropském parlamentu sloučí rejstříky lobbistů a zájmových skupin, které jsou dnes vedeny oběma výše uvedenými orgány odděleně. Proces povede k větší transparentnosti a především zjednoduší přístup k informacím, které budou uloženy na jednom místě. Vytvoření společného rejstříku je užitečné i pro zástupce zájmových skupin, kteří se musí registrovat jen jednou. Rozhodnutí také vylučuje z rejstříku transparentnosti sociální partnery, církve, politické strany a místní a regionální správní orgány. Zájmové skupiny budou navíc uvedeny ve vysvětlujícím memorandu ke zprávě nebo k doporučení, měly-li s poslancem schůzku k legislativnímu případu. Podle mého názoru je toto rozhodnutí důležitým krokem při zvyšování transparentnosti a netrpělivě čekám, až se ke společnému rejstříku připojí Rada EU. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Orgány získávají reputaci tím, že jejich činnost je transparentní. Tato konkrétní zpráva, pro kterou jsem hlasoval, klade otázku vlastní základní zodpovědnosti. Občané musí mít snadný a neomezený přístup k vlivu a činnosti zástupců zájmových skupin v rozhodovacím procesu. Skutečností je, že na evropské úrovni byl Evropský parlament prvním orgánem, který se zabýval vznikem velkého počtu zájmových skupin. Skutečností také je, že zde stále existuje vzestupný trend, který je výsledkem stále se rozšiřujících legislativních pravomocí Parlamentu. Společný rejstřík je tak prvním významným krokem při kontrole a zachovávání transparentnosti kroků zájmových skupin. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů a je to i etická nutnost. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. Po několika zprávách a důkladných diskuzích Parlament v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Komise v roce 2006 vydala „Evropskou iniciativu pro transparentnost“, ve které navrhla společné „jedno registrační místo“, kde by se lobbisté mohli zaregistrovat u Komise i Parlamentu. Odpovědí Parlamentu na tuto iniciativu Komise byla zpráva Výboru pro ústavní záležitosti o vytvoření

11-05-2011

11-05-2011

CS


rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech. Usnesení bylo přijato na plenárním zasedání dne 8. května 2008. Pracovní skupina dosáhla v listopadu 2010 přijetí návrhu dohody o zřízení rejstříku transparentnosti, čímž Parlament dosáhl svých hlavních cílů. Jsem přesvědčena, že společný rejstřík je krokem k větší transparentnosti evropských orgánů, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Činnost zástupců zájmových skupin z různých oblastí ve vztahu k evropským orgánům – v tomto případě k Parlamentu a Komisi – má nepopiratelné výhody. Zvyšuje množství informací významných pro rozhodování a přináší povědomí o legitimních zájmech, které stojí za úvahu. Důležité je však zachovat transparentnost činnosti orgánů EU, aby byla nakonec zajištěna jejich legitimnost a naprosté uznání jejich činnosti, aniž by docházelo ke zneužívání pravomoci. Proto vítám uzavření této dohody, která tím, že zavádí de facto povinnou registraci všech lobbistů, kteří chtějí mít pravidelný přístup do Parlamentu a Komise, znamená rozhodující krok v posilování transparentnosti v dialogu mezi orgány EU a těmito zástupci občanské společnosti. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Parlament byl prvním orgánem EU, který v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Dnes přijaté usnesení zdůrazňuje skutečnost, že zavedení společného rejstříku zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Tento mechanismus poskytne doplňující informace, jako například počet jednotlivců zapojených do všech aktivit spojených s rejstříkem a objem prostředků EU, které zaregistrovaný subjekt obdrží. Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Brusel, který někteří lidé přirovnávají jako Mekku lobbistů jen k Washingtonu, potřebuje řádné právní předpisy a jasně stanovené zásady spolupráce mezi těmi, kdo přijímají rozhodnutí, a zástupci různých zájmových skupin. Měli bychom mít na paměti, že činnost zájmových skupin, vykládaná jako prosazování zájmů různých sociálních skupin, je nedílnou součástí současných demokratických systémů. Poslanci opakovaně vyjádřili svou podporu zavedení transparentnosti. Společná rejstřík zástupců zájmových skupin zvýší transparentnost v orgánech EU. Bude rozlišovat i mezi zástupci nátlakových skupin a zástupci nevládních a vládních organizací. Není pochyby o tom, že zájmové skupiny představují platformu pro výměnu informací a jsou důležitým komunikačním kanálem mezi občany a Evropskou unií. Aby tato spolupráce byla co nejúčinnější a přinesla očekávané výsledky, měla by být regulovaná a transparentní. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – (SV) Rozhodnutí týkající se takzvaného rejstříku transparentnosti není dostatečně ambiciózní. Rejstřík Komise, který se nyní slučuje s rejstříkem Parlamentu, je dobrovolný a týká se malé části z odhadovaných 15 000 zástupců zájmových skupin v Bruselu. V rejstříku nejsou relevantní informace. Podle mého názoru zpráva představuje určitý, byť omezený pokrok. Před přijetím rozhodnutí by bývalo lepší počkat, s čím přijde skupina vedená předsedou Buzkem. Skandály, které vyšly najevo v uplynulých měsících, poukazují na skutečnost, že jednací řád Parlamentu je také neadekvátní. Potřebujeme kodex chování, který by nedovoloval, aby poslanci EP byli placeni za podporu návrhů zájmových skupin. Jedinými lidmi, které by měli poslanci EP zastupovat, by měli být jejich voliči. Neměli by zastupovat konkrétní hospodářské nebo náboženské zájmy.

125

126

CS


Myslím si, že všichni zástupci zájmových skupin by měli být registrováni. Výjimky pro některé zástupce zájmových skupin vytvoří mezery v kontrolním systému. Moje strana požadovala ve volební kampani povinnou registraci zástupců zájmových skupin v rejstříku společném pro všechny orgány EU. Požadovali jsme také poskytování informací o konkrétních věcech, jimiž se zástupci zájmových skupin zabývají. Rejstřík by měl obsahovat finanční informace, včetně výdajů za jejich lobbistickou činnost a informace o tom, kdo financuje jejich aktivity. Nezbytný je kodex chování při činnostech zájmových skupin. Zástupci zájmových skupin, kteří se chovají neeticky, musí být zveřejněni a musí být možné zakázat jim činnost. Dary, cesty a obědy pro úředníky a politiky musí být počítány dvakrát, jinými slovy, dary musí přiznat dárce i příjemce. Úředníci v EU nesmí mít po dva roky možnost vykonávat přímo lobbistickou činnost s vazbami na svou dřívější práci. Zveřejňována musí být navíc i příchozí a odchozí pošta mezi orgány EU a zástupci zájmových skupin. Zástupci zájmových skupin nesmí požadovat utajení. Zpráva pana Casiniho tyto požadavky nesplňuje. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Transparentnost je důležitou složkou demokracie a požadavkem pro účast občanů a díky tomu je hlavním prostředkem, jak získat jejich důvěru. Zodpovědnost, která vyplývá z požadavků na transparentnost, je kromě toho důležitým nástrojem, který zabraňuje jakémukoli zneužití. Tento návrh dohody týkající se zavedení rejstříku transparentnosti zohledňuje všechny základní požadavky a to znamená, že jsem mohla dohodu jako celek podpořit. Dalším krokem musí být sledování cílů tohoto nového rejstříku a řešení všech obtíží, které se okamžitě a prakticky projevily v souvislosti s původní dohodou. Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Lobbování je legitimní aktivita. Patří k základním projevům demokracie. Protože zastupitelská demokracie může fungovat jen tehdy, když občané komunikují se svými zvolenými zástupci a žádají je, aby prosazovali jejich zájmy. Z tohoto hlediska není důležité, zda se občané na politiky obracejí jako jednotlivci, sdružení nebo obchodní společnosti či výrobní podniky. Žádná regulace nesmí proto omezit jedno ze základních práv občanů. Ale důvody, na jejichž základě se volený zástupce rozhodne upřednostnit jeden zájem před druhým, musí vyplývat z jeho přesvědčení, nikoli z osobního prospěchu. A transparentnost práce poslance při kontaktu s lidmi, kteří prosazují své zájmy, je nástrojem, který snad nejlépe brání korupci při tvorbě zákonů. Proto podporuji navrhovaný společný rejstřík, který zohledňuje různou povahu zájmových skupin a rozlišuje mezi těmi, kteří lobují s cílem zvýšit svůj zisk, a těmi, kteří oslovují volené zástupce s cílem dosáhnout větší prospěch pro celou společnost. Zprávy: Carlo Casini (A7-0173/2011), (A7-0174/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Zavedení a správa registru vycházejí ze stávajících systémů, vypracovaných a zavedených Evropským

11-05-2011

11-05-2011

CS


parlamentem v roce 1996 a Evropskou komisí v červnu 2008 a doplněných na základě návrhů společné pracovní skupiny složené ze zástupců Evropského parlamentu a Komise a změn vyplývajících z nabytých zkušeností a z příspěvků zainteresovaných stran. Důležité je, aby práce na transparentnosti pokračovaly. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Politické orgány jsou důvěryhodné jen tehdy, když jsou transparentní, což jim dodává legitimitu potřebnou k zachování demokracie, jež je pro ně charakteristická. S ohledem na to a s přihlédnutím k významu legitimnosti a informování občanů pro účelné a řádné fungování evropských politik jsem hlasovala pro návrh dohody o zavedení společného rejstříku transparentnosti. Zpráva: Ashley Fox (A7-0074/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hladké fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a na důvěře ve finanční instituce a transakce evropské veřejnosti a spotřebitelů. Po skončení finanční krize se jasně ukázalo, že kvalita ochrany spotřebitelů a záruk v odvětví finančních služeb vyžaduje hmatatelné a rozhodné zlepšení, především pak v oblasti sledování a dohledu. Potřebný je účinný a odpovídající systém správy v oblasti řízení rizik, dodržování pravidel, funkce interního auditu, strategie, politiky a postupy a procedury. Této výzvě, která je důležitá a současně složitá, je třeba čelit pomocí souboru opatření s okamžitým či střednědobým účinkem. Stanovení odpovědnosti a závazků členů správních rad musí být jednak jasně definováno, jednak musí být po obsahové stránce provedeno s určitou prozíravostí, aby to finančním institucím neznemožnilo využívat žádoucím způsobem obchodní příležitosti či aby to neohrozilo kvalitu dostupného personálu. Tato zpráva stanoví řešení, a tak jsem hlasoval pro. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Řádné fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a na důvěře, kterou evropští občané a spotřebitelé chovají k finančním institucím a transakcím. V průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili. Podporuji iniciativu Komise kriticky přezkoumat odolnost finančních institucí a finančního systému celkově a jejich regulace a dohled nad nimi, aby se zabránilo opakování krize v budoucnu a zajistilo, že finanční odvětví bude odpovídat potřebám reálné ekonomiky a projevovat co největší společenskou odpovědnost. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Foxe. Jako stínová zpravodajka skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěla poukázat na to, že skvělý výsledek v konečném hlasování opět odráží úzkou spolupráci mezi politickými skupinami. Proto jsme úspěšně zabránili Evropskému parlamentu, aby přijal stanovisko příliš zaměřené na závazné předpisy o správě a řízení institucí. Je velmi důležité, že naše skupina podporuje vyvážený přístup k řešení celosvětové finanční krize. Proto se musíme vyhnout zavedení překážek ve finančních institucích. Konečná zpráva přikládá větší význam a sílu úloze evropských orgánům dohledu. Nejdůležitějším kompromisem je zásada „dodržuj předpisy nebo podej vysvětlení“ a závazné předpisy na rovnocenném základě. Myslím si, že předpisy je třeba zavádět až v okamžiku, kdy se nedodržují kodexy osvědčené praxe. Přístup založený na zásadě „dodržuj předpisy nebo podej vysvětlení“ je vyvážený a lze jej uplatniv u mnoha finančních institucí. Zároveň je však třeba jej doplnit o pravidelné vnější hodnocení a vhodný regulační dohled. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je příspěvkem Parlamentu k diskusi o prostředcích zajišťujících účinnější správu finančních

127

128

CS


institucí v Evropě. Tato diskuse je zvláště důležitá, abychom nalezli způsoby, jak se vyhnout opakování finanční a nakonec i hospodářské krize, která v roce 2008 zasáhla celý svět. Za zhroucení řady finančních institucí daňové poplatníky draze zaplatili a stále platí. Proto je nezbytné přezkoumat příčinu vzniklých problémů. V reakci na zelenou knihu o zlepšení správy finančních institucí věnuje zpráva Evropského parlamentu velkou pozornost potřebě přísnější regulace postupů jmenování vedoucích pracovníků, stanovení pravomocí členů správní rady, kritériím při prověřování způsobilosti a způsobům, jak zaručit jejich nezávislost. Zpráva žádá, aby byly povinně vytvořeny výbory pro řízení rizik na úrovni správní rady, aby finanční instituce byly povinny zveřejňovat plány na obnovu a zprávy orgánu dohledu, aby výroční zprávy byly vypracovávány na základě adekvátnosti a funkčnosti systémů vnitřní kontroly a ve výroční zprávě by měla být obsažena podobná část vypracovaná externími auditory. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) S přihlédnutím k významu důvěry, kterou evropští občané a spotřebitelé vkládají do finančních institucí a transakcí, pro stabilitu našeho finančního systému, a tudíž i pro hladké fungování vnitřního trhu, vítám zelenou knihu Komise a příležitost zlepšit struktury podnikového řízení v celé EU. Aby bylo zajištěno hladké a udržitelné fungování evropského finančního trhu, bude třeba udělat několik věcí, z nichž nejdůležitější je podle mého názoru cílený přístup odpovídající potřebám reálné ekonomiky a zavedení politiky zvýšené sociální odpovědnosti a hodnocení rizik ze strany správních rad, aby se v budoucnosti předešlo finančním krizím. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro alternativní návrh usnesení o správě a řízení finančních institucí, neboť předkládá návrhy, jež by zajistily zlepšení struktur podnikového řízení v celé EU s přihlédnutím ke skutečnosti, že finanční sektor musí vyhovět potřebám reálné ekonomiky, přispět k udržitelnému růstu a projevit větší společenskou odpovědnost. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Hladké fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a tím i na důvěře, kterou evropská veřejnost a spotřebitelé vkládají do finančních institucí a transakcí. Jako takové je třeba posílit a přezkoumat stávající systémy, které se projevily jako nedostatečné, a to se zvláštním důrazem na mechanismy kontroly a dohledu. V této souvislosti vítám závěry a poznámky zelené knihy a příležitost zlepšit správu finančních institucí po celé Unii. Připojuji se ke zpravodaji v požadavku hodnocení dopadu s ohledem na rentabilitu návrhů Komise, které by se soustředilo na nutnost zachovat konkurenceschopnost a přispět k hospodářskému růstu. Urychleně je třeba nalézt mechanismy a řešení, které umožní snížit riziko a zavést stálý dialog mezi orgány dohledu, auditory a institucemi. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Celosvětová finanční krize vyvolaná úpadkem banky Lehman Brothers v roce 2008 spojeným s nepřiměřenou sekuritizací amerických hypotečních dluhů „subprime“ vyvolala velmi vážné pochybnosti týkající se síly finančních institucí. Donutilo to vlády členských států i Spojených států vnést do finančního sektoru veřejné finance v objemu přibližně 25 % hrubého domácího produktu. Tato situace vedla Komisi, aby svým sdělením ze dne 4. března 2009 zavedla skutečný program reforem regulačních rámců a režimů dohledu na finančním trhu. Vezmeme-li v úvahu hospodářskou a finanční krizi, kterou momentálně prožíváme, nikdy není přehnané zdvojit úsilí, pokud jde o finanční sektor, počínaje podnikovým řízením, které většinou nebere v potaz klienty, ať jde o spořitele, vkladatele atd. Proto vítám zelenou knihu Komise

11-05-2011

11-05-2011

CS


a vítám její návrhy, které mohou a měly by doprovodit a doplnit předpisy přijaté s cílem posílit finanční systém v souvislosti s novým evropským systémem dohledu. Proto hlasuji pro zprávu o správě a řízení finančních institucí a doufám, že to rozhodně přispěje k jejich síle. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva uznává některé důležité skutečnosti a důkazy, jako skutečnost, že finanční sektor by měl vyhovět potřebám hospodářství, přispět k udržitelnému růstu a prokázat větší společenskou zodpovědnost, i to, že „v průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili“. I přes tato prohlášení však zpráva nevyvozuje z předložených skutečností všechny důsledky, přináší pouze několik bezvýznamných postřehů. Podle zpravodaje se všechno, nebo téměř všechno, scvrkává na otřepané argumenty týkající se vytvoření účinného a odpovídajícího systému řízení, pokud jde o řízení rizika, vymáhání předpisů, etického chování některých ze stran zapojených na finančních trzích a do finančních institucí a tak dále. Jsme si vědomi přínosu, které mohou mít některé z těchto směrů na znatelné a dočasné zlepšení výkonu finančního systému. Je však zřejmé, že nemohou změnit nejzákladnější aspekty systému: jeho neudržitelnost, dravost a důraz na spekulace se základním cílem zvýšit zisky. Zpráva se vůbec nevěnuje ústřednímu problému: obnovení úlohy státu v této oblasti a vrácení finančního sektoru do jeho společenské role pod veřejnou a demokratickou kontrolou. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jediným významným postřehem zprávy je to, že uznává, že finanční sektor „musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a projevovat co největší společenskou odpovědnost“ a že „v průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili“. Uvádí dokonce, že některé finanční instituce a orgány nepochopily podstatu, šíři a složitost rizika, jemuž se vystavily. Zpráva však nedochází ke správným závěrům a omezuje se jen na otázky etiky v chování některých lidí spojených s finančními institucemi a trhy a na vytvoření systému správy, který by byl účinný a odpovídající z hlediska řízení rizik, dodržování předpisů atd. Tyto návrhy by samozřejmě mohly časem poněkud zlepšit činnost bank, ale nemění vykořisťovatelskou povahu systému, ani jeho hlavní cíl, jímž je zvýšení zisku a snahy o spekulace. Zpráva se tak nezabývá hlavním problémem: veřejnou a demokratickou kontrolou celého finančního sektoru. Proto jsem hlasovala proti. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Finanční riziko je nezbytné pro existenci finančního sektoru a je stejně nezbytné, pokud jde o podnikatelský úspěch tohoto sektoru a bezpečnostní funkce pro hospodářství obecně. Je však ve veřejném zájmu, aby se omezila rizika a předcházelo se tak systémové krizi. Této výzvě, která je důležitá a současně složitá, je třeba čelit pomocí souboru opatření s přímým či nepřímým účinkem. Finanční instituce by měly být povinny vypracovat každoročně zprávu, která by se týkala adekvátnosti a funkčnosti systému vnitřní kontroly, a správní rada by měla být povinna tuto zprávu přijmout. Ve finančních institucích mělo více dbát na provádění opatření,

129

130

CS


která zvyšují informovanost o rizicích, neboť větší povědomí o rizicích na všech úrovních podniku – a to i mezi pracovníky – má rozhodující význam pro lepší řízení rizik. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tento Parlament poukázal, a já cituji a vyslovuji následující eufemismus, na „nedostatek úcty k hodnotám a na nízkou morálku některých subjektů na finančních trzích a institucí“ a vydal se tak na patetickou křížovou výpravu, aby do tohoto odvětví vnesl nějakou morálku. Křížová výprava je snad až příliš nadnesený termín. Bylo by snad lepší říci, že vyjádřil zbožné přání, že by měly být konečně zohledňovány zájmy klientů a pracujících. Ve zprávě je ubohé kňourání o sociální, kulturní a genderové rozmanitosti ve správních radách (bezpochyby jde o kvóty pro Romy?). Jsou v ní nějaké návrhy, které již byly z větší části na evropské úrovni přijaty a které se týkají nemístného odměňování v tomto odvětví, kde bychom si mohli počínat mnohem lépe. Sem tam se objevuje zmínka o řízení rizik. Stručně řečeno, zapomínáte na to, že podniky dodržují jen taková pravidla hry, která jim stanovíte. A ta pravidla, pravidla, která zásadně odmítáte zpochybnit, jsou volný mezinárodní pohyb kapitálu, financializace hospodářství, přílišný důraz na krátkodobé, sekuritizační, složité finanční produkty, které se neopírají o žádné konkrétní vytváření hodnot, a vytváření velkých nadnárodních skupin, které jsou mocnější než státy a vymykají se kontrole. Dokud se nebudete zabývat základy tohoto systému, nezměníte nic. Louis Grech (S&D), písemně. – Nedávná finanční krize měla nejhorší dopad na běžné spotřebitele. Různé vlády EU použily peníze daňových poplatníků, aby pomohly některým bankám, které nezodpovědně spravovaly své záležitosti. Pokud by nebylo této podpory daňových poplatníků, byly by tyto banky padly s katastrofálními důsledky pro různá hospodářská odvětví v různých členských státech. Nyní, když je nejhorší fáze finanční krize za námi, banky stále nepracují a nevedou své podnikání v nejlepším zájmu spotřebitelů Případy vnucování prodeje produktů finančních služeb a nedostatečná podpora soukromých klientů a malých podniků, kteří se ocitnou ve stavu dočasných problémů s likviditou, ze strany bank svědčí o tom, že by regulačních orgány měly podniknout skutečné kroky, které by zajistily, aby operátoři v průmyslu finančních služeb podporovali své klienty a obecně poskytovali spotřebitelům lepší ochranu. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento dokument, neboť finanční odvětví musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a projevovat co největší společenskou odpovědnost. Poukazuje na nedostatek úcty k hodnotám a na nízkou morálku některých subjektů na finančních trzích a institucí; zdůrazňuje, že finanční trhy a instituce musí v rámci své sociální odpovědnosti zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran, včetně svých klientů, akcionářů a zaměstnanců. Hlavním zásadním prvkem pro prevenci budoucí krize je účinné řízení rizik. Proto je třeba ve všech finančních institucích vytvořit účinný systém podnikového řízení s odpovídajícím řízením rizik, dodržováním pravidel, interním auditem (a v případě pojišťovatelů s pojistně matematickými funkcemi), strategiemi a politikami, postupy a procedurami. Jsem přesvědčen, že je třeba vytvořit výbory pro řízení rizik nebo obdobné orgány. Neměli bychom se vystavovat nepřiměřenému riziku. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Finanční krize zdůraznila nedostatečnou účinnost stávajících zásad podnikového řízení. Nyní je důležité, abychom se z toho, co se stalo, poučili, aby v budoucnu nedošlo k podobné situaci. Oblast podnikového řízení se neustále vyvíjí a finanční odvětví nese zvláštní odpovědnost za solidní a udržitelné

11-05-2011

11-05-2011

CS


hospodářské strategie. Musíme udržovat zdravou, stabilní a konkurenceschopnou povahu finančních institucí, aby mohly přispět k hospodářskému růstu. V tomto ohledu si myslím, že účinné podnikové řízení musí zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran a zároveň i stabilitu finančního systému. To umožní optimální fungování trhu a spotřebitelé budou projevovat větší důvěru ve finanční instituce a transakce David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu. Cílem zde zmíněné zelené knihy je vyvodit ponaučení z celosvětové finanční krize vyvolané úpadkem banky Lehman Brothers na podzim roku 2008 a spojené s nepřiměřenou sekuritizací amerických hypotečních dluhů „subprime“. Odolnost finančních institucí a finančního systému celkově a jejich regulace a dohled nad nimi jsou s ohledem na nové nástroje v globalizovaném světě finančnictví předmětem kritického zkoumání, aby se zabránilo opakování podobné situace v budoucnu. Posílení správy a řízení podniků tvoří jádro programu reformy finančních trhů a předcházení krizím, který předložila Komise. V něm zejména konstatuje, že v odvětví finančních služeb je nutné, aby vzhledem k systémové povaze řady subjektů byl při správě a řízení podniku brán ohled na zájmy dalších zúčastněných stran (vkladatelů, spořitelů, majitelů životních pojistek atd.) a na stabilitu finančního systému. Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Špatné podnikové řízení ve finančních institucích, a zejména pochybná platební morálka bank, byla klíčovým faktorem při vytváření podmínek pro finanční krizi. Labourističtí poslanci EP podpořili tuto zprávu, která díky pozměňovacím návrhům přijatým ve výboru požaduje, aby Komise přijala opatření ke zvýšení úrovně podnikového řízení finančních institucí. Mezi tyto požadavky patří důkladnější dohled nad riziky, kterým se podniky vystavují, vysoká míra nezávislosti a různorodosti u členů správních rad podniků, včetně lepší vyváženosti mezi muži a ženami, a, co je nejdůležitější, transparentnost platů, aby veřejnost mohla volat banky ke zodpovědnosti. Vzhledem k tomu, že konzervativci vedená vláda ve Spojeném království odložila právní předpisy týkající se transparentnosti zavedené předchozí labouristickou vládou, vítám zařazení svého návrhu na zavedení takového požadavku na úrovni EU. Labourističtí poslanci EP se postavili proti pozměňovacím návrhům zpravodaje, aby oslabili zprávu výboru, včetně nižších požadavků na zastoupení žen, pomalejšího postupu reformy platů a menšího množství informací o platech zaměstnanců. Komise nyní musí dokončit konzultace a rychle předložit ambiciózní návrhy, které by zajistily, že řízení a správa finančních institucí pomůže předcházen finančním krizím, místo aby je vyvolávala. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize posílila potřebu dohlédnout na morální aspekty související s odpovědnějším řízením finančních institucí. Skutečnosti spojené s politikou odměňování a řízení odměňování ředitelů a vedoucích pracovníků finančních institucí musí být vedeny etickými a morálními zásadami, které nepřipouštějí takové situace, jaké jsme v nedávné minulosti zažili a které se týkaly přidělování odměn vedoucím pracovníkům společností, které bezprostředně poté zbankrotovaly nebo se ocitly ve vážných potížích. EU musí mít produktivní, sociální a ekologický model s dlouhodobým výhledem, který respektuje zájem všech: společností, akcionářů a pracovníků. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Cílem usnesení je posílit podnikové řízení, které Komise považuje za nejdůležitější prvek programu reforem finančního trhu a předcházení krize. Nesouhlasím s tím, neboť to může vést k větší korupci a porušování předpisů. Hlasoval jsem proti.

131

132

CS


Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zavedení podnikového řízení může zvýšit důvěru evropských občanů ve stabilitu finančního systému, ale trhy reagují tím, že přicházejí s vlastními mechanismy a nelze podceňovat úlohu ratingových agentur. Naprosto nepochopitelné je, že občané si musí utáhnout opasky, aby platili za záchranné balíčky pro banky, zatímco vedoucí pracovníci bank, které zoufale žádaly o pomoc, si nyní vyplácí odměny ve výši milionů eur. V průběhu záchrany bank se udělalo příliš málo, aby se zabránilo tomuto předvídatelnému vývoji. Mnoho malých a středních podniků, které EU vždy velebí na papíře jako hnací motor hospodářství, zažilo zároveň fatální změnu, neboť banky si na základě basilejských dohod raději ponechávají své peníze u sebe, než by je půjčovali podnikům. Při bankovní krizi se také zhroutil mýtus o samoregulaci trhu. V průběhu krize v Asii vyšlo najevo, že regulace je citlivým opatřením. Je třeba ještě prověřit, do jaké míry budou nová monitorovací opatření a opatření dohledu účinná. Došlo k celé řadě chyb a objevil se dech beroucí nedostatek etiky, morálky a slušnosti kombinovaný s konflikty zájmů. Zpráva je krokem správným směrem, ale v některých oblastech není dostatečně konkrétní, a proto jsem se zdržel hlasování. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o správě a řízení finančních institucí stanoví řadu opatření na řízení finančních institucí, která by měla být ve společnostech zavedena. Krátce řečeno, cílem je vyvodit ponaučení z celosvětové finanční krize vyvolané úpadkem banky Lehman Brothers na podzim roku 2008 a spojené s nepřiměřenou sekuritizací amerických hypotečních dluhů „subprime“. Aby se situace neopakovala, Parlament navrhuje, že v odvětví finančních služeb je nutné, aby vzhledem k systémové povaze řady subjektů byl při správě a řízení podniku brán ohled na zájmy dalších zúčastněných stran (vkladatelů, spořitelů, majitelů životních pojistek atd.) a na stabilitu finančního systému. Nejdůležitější z navrhovaných opatření je rozvoj objektivních kritérií kompetence pro posuzování vhodnosti uchazečů o sledovaná místa s přihlédnutím k povaze, složitosti a velikosti finanční instituce. Chtěl bych se ztotožnit s tímto balíčkem opatření tím, že pro něj budu hlasovat v naději, že opatření předložená Komisí, a nyní Parlamentem, budou natolik dostatečná, aby zabránila opakování takových situací, jaké jsme zažili na podzim roku 2008 a kterou stále vidíme v denním životě lidí v Portugalsku. Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem proti z následujících důvodů. Zpráva neakceptuje myšlenku, že finanční krize z let 2007-2008 byla svou povahou systémová, jinými slovy, že vyplynula ze způsobu, jakým je organizován finanční systém. To by znamenalo uznat, že způsob, jakým je organizován systém, silně ovlivňuje rozhodování ředitelů finančních společností, bez ohledu na to, jaký se od nich vyžaduje stupeň transparentnosti. Zpráva například neuznává, že velmi významným faktorem krize byla schopnost komerčních bank vydělávat peníze na spekulativních finančních investicích. Zpráva se touto organizační záležitostí nezabývá a žádné rady pro systémová rizika ani kritéria kompetence pro ředitele nemohou zabránit škodlivým důsledkům spekulací s rodinnými úsporami za účelem zisku. Stádní chování finančních trhů je nevyhnutelným jevem, který vede ke spekulativním bublinám, které později prasknou. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádný trh, na němž hrají finanční instituce ústřední roli, nemůže fungovat bez důvěry, že různé ekonomické subjekty řádně fungují. Je potřeba dosáhnout rovnováhy mezi svobodným řízením podnikání těchto institucí, což je v zásadě soukromá věc, a hospodářským dopadem, který může mít další krize ve finančním systému na reálnou ekonomiku a na každodenní život všech jako členů společenství. Analyzujeme-li příčiny nedávných finančních krizí, můžeme si všimnout, že je potřeba nalézt mechanismy pro kontrolu investičního rizika, složení správních rad a platů ředitelů, a tak podpořit

11-05-2011

11-05-2011

CS


spolupráci mezi veřejnými a soukromými orgány dohledu a zajistit jejich nezávislost. Vzhledem k tomu, že toto usnesení přináší návrhy z těchto různých oblastí, hlasoval jsem pro. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Museli jsme se nakonec zdržet hlasování. Náš ANU, který podepsala i S&D a jehož cílem je dodat usnesení silnější regulační příchuť, byl zamítnut. Pozměňovací návrhy zpravodaje s cílem oslabit usnesení byly ovšem přijaty, stejně jako zpráva s velmi smíšenými myšlenkami. Klíčový hráč v PPE (Karas) se držel naší linie a jako zpravodaj pro směrnici o kapitálových požadavcích IV dostane úkol zabývat se pravidly podnikového řízení pro finanční instituce (sledování této INI). Jeho skupina, zejména místopředsedkyně Wortman-Koolová, ho nechala (opět) na holičkách. Doufejme, že s tímto předpisem (návrh se očekává v červnu) se bude zacházet s větší péčí a rozhodností. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Nejdůležitějším objevem, který vzešel z finanční a hospodářské krize, byla skutečnost, že máme mimořádně nenasytný systém. Finanční odvětví se soustředilo nejen na krátkodobé zisky, ale zmařilo i úsilí o zavedení udržitelného růstu. Zpráva obsahuje důležité poučení z finanční krize týkající se rizika, správních rad, orgánů dohledu, akcionářů a odměňování. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Návrh usnesení B7-0291/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, neboť mnohostranný obchodní systém je stále tím zdaleka nejúčinnějším rámcem pro dosažení spravedlivého a poctivého obchodu na mezinárodní úrovni. Proto prioritou unijních vyjednavačů musí být dosažení vyvážených výsledků jednání při Světové obchodní organizaci o rozvojové agendě z Dohá. Tato dohoda je významná vzhledem ke skutečnosti, že Indie je sedmou největší ekonomikou na světě. Musím však podotknout, že navzdory trvalému hospodářskému růstu přetrvávají obrovské nerovnosti. Rád bych poukázal na to, že je potřeba zajistit, aby dohoda o volném obchodu neomezovala pravomoci indické vlády, které jsou nutné k vyřešení problémů chudoby a nerovnosti. Konečná dohoda o volném obchodu by měla obsahovat závazný mechanismus řešení sporů mezi státy, ustanovení o smírčím řízení o necelních překážkách obchodu, o antidumpingových opatřeních a o právech na náhradu škody a obecnou únikovou doložku založenou na článcích XX a XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Zpráva však dále zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise do dohody o volném obchodu zahrnula solidní a účinné únikové doložky a aby během vyjednávání trvala na tom, aby Indie ratifikovala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Indie je důležitým obchodním partnerem EU: v roce 2000 byla Indie 17. a v roce 2010 již 8. nejdůležitějším obchodním partnerem Evropské unie. Indie je dále největším příjemcem všeobecného systému preferencí a dovozy Evropské unie z Indie s preferenčními sazbami nebo bez zatížení clem dosáhly hodnoty 19,9 miliard EUR a tvořily 83 % celkového dovozu EU z Indie. Obě strany předpokládají, že odstranění cel, liberalizace obchodu se službami a usazování povede k zajištění výrazného přínosu, ale i já jsem zklamána z pomalého postupu jednání o dohodě o volném obchodu, zmíněného v usnesení. Obě strany musí vynaložit veškeré úsilí, aby se podařilo uzavřít komplexní, ambiciózní a koordinovanou dohodu o volném obchodu do konce roku 2011, protože tato dohoda by byla základem pro možnosti růstu obchodu a investic mezi EU a Indií a zvýšila by celkový vývoz i dovoz jak v Evropské

133

134

CS


unii, tak v Indii. Souhlasím se stanoviskem vyjádřeným v usnesení, že pokud bude hospodářská spolupráce mezi EU a Indií založena na společných obecných hodnotách, může se stát vzorem pro spolupráci s jinými zeměmi. . (tento příspěvek zřejmě patří na jiné místo, a to k návrhu usnesení RC-B7-0297/2011 z 12.5.2011 Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Podpořili jsme toto usnesení a předložili Komisi otázku, neboť v tuto chvíli, kdy ceny ropy jsou již několik měsíců na historickém maximu, to považujeme za zcela zásadní. Pro mnoho rybářských lodí, a zejména pro malá loďstva, se stává neudržitelným, když jejich náklady vinou stoupajících cen ropy neustále rostou až na úroveň, kdy často nemohou vydělat v žádném rybolovném období. Tím, že vyzýváme ke zvýšení pomoci de minimis z 30 000 EUR na 60 000 EUR na příští tři roky, chceme vyslat jasný signál tomuto odvětví, které v posledních letech zejména kvůli vstupu společné rybářské politiky a nových omezujících opatření v platnost zažilo redukci či úplné vymýcení některých druhů rybolovu malého a středního rozsahu. Je třeba podotknout, že v jiných odvětvích, například v zemědělství, již byla přijata opatření, která jim mají pomoci vyrovnat se s tímto růstem cen. Proto by tuto pomoc – je třeba mít na paměti, že se poskytuje na vnitrostátní, nikoli evropské úrovni, a je tedy závislá na hospodářských možnostech každého členského státu – mohli někteří považovat za vyvolání nerovnováhy v hospodářské soutěži, ale ve skutečnosti by poskytla drobnou úlevu odvětví, které čím dál více padá na kolena Kader Arif (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, které předložila evropská pravice, neboť prosazuje ultraliberální vizi obchodních vztahů mezi EU a Indií. Pravice systematicky odmítá pozměňovací návrhy, které předkládám jménem Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu proto, aby se zabránilo jakékoli liberalizaci veřejných služeb, aby se odsoudila dětská práce, aby se požadovala právně závazná ustanovení o společenské odpovědnosti podniků a aby se vyžadovalo dodržování zásady stejné odměny za stejnou práci ve vztahu k Indům, kteří v budoucnu přijdou do Evropy a budou zde pracovat. Kompromis byl nemožný, názorové rozdíly byly zřejmé a neslučitelné. Progresivní vizi obchodních vztahů mezi EU a Indií nabídlo pouze usnesení, které předložila moje skupina, společně s usneseními, které předložily Skupina Zelených/Evropská svobodná aliance a Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice. Není divu, že proti pravicové většině v Parlamentu bohužel neobstálo. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Po více než třech letech rozhovorů o dohodě o volném obchodu se EU a Indie dostaly do klíčové fáze ukončování vyjednávání v nejdůležitějších oblastech. V průběhu dalších jednání je však zásadně důležité zabývat se některými důležitými otázkami. Domnívám se, že je třeba věnovat velkou pozornost nejcitlivějším odvětvím Evropy, jako jsou průmysl, zemědělství a oblast služeb. Indie je jednou z největších ekonomik světa a její odvětví služeb rychle roste. Má velký zájem o vstup na trh Evropské unie se službami, a proto je nutné provést komplexní hodnocení toho, jak by dohoda o volném obchodu mohla ovlivnit odvětví služeb EU (a jiná důležitá odvětví) a zaměstnanost. Ve všech fázích vyjednávání musíme zajistit, aby budoucí obchodní politika byla vedena v souladu s cíli Evropské unie, včetně závazných povinností k dodržování sociálních a environmentálních standardů. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Chtěl bych vám připomenout, že osmý rozvojový cíl tisíciletí uvádí, že je třeba vytvořit světové partnerství pro rozvoj, které zahrnuje vytváření

11-05-2011

11-05-2011

CS


otevřeného obchodního a finančního systému založeného na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace. Klíčovým faktorem k dosažení tohoto cíle je to, aby rozvinuté země byly ochotny otevřít své trhy zemím rozvojovým, mezi něž patří i Indie. To umožní Evropské unii, aby přispěla v oblastech jako například udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby a ochrana lidských práv. Přijetí usnesení o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií nám pomůže udělat krok vpřed ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Rozhodnutí Evropské komise nepočkat do doby, než Parlament přijme svoji zprávu o budoucí evropské mezinárodní investiční politice, a pokračovat a nabídnout Indii mandát k vyjednávání o investiční kapitole považuji za politováníhodné. V situaci, kdy Evropský parlament hraje důležitou roli při vytváření investičních politik na úrovni EU, by mělo být běžné informovat evropského zákonodárce, jde-li o mandát k mezinárodnímu vyjednávání. Komise musí co nejdříve reagovat na žádost Parlamentu, aby jasně definovala dobu investice, aby předpisy o ochraně investic nepoškozovaly schopnost stran vydávat nucené licence. Závazný mechanismus řešení sporů mezi státy slouží pouze k tomu, aby zahraničním investorům umožnil zahájit řízení na mezinárodní úrovni proti vládám EU a Indie, zatímco domácí investoři se mohou obracet jen na vnitrostátní soudy. Tato situace by mohla poškodit iniciativy vnitrostátních politik v oblasti environmentálních, sociálních či rozpočtových právních předpisů. Dohoda o volném obchodu by měla být tou nejdůležitější ze všech dosud vyjednaných dohod. Proto by neuškodilo věnovat jí více pozornosti. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě. Chceme dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií, jež bude pomáhat prosazovat udržitelný rozvoj a kterou budou doprovázet jasná ujednání ohledně dodržování standardů Mezinárodní organizace práce, pravidel v oblasti životního prostředí a závazků ke společenské odpovědnosti podniků. Odmítnutí těchto požadavků ze strany pravice je obzvláště politováníhodné. Odsuzujeme i skutečnost, že pravice v Parlamentu zamítla pozměňovací návrh, který měl zajistit rovné zacházení s evropskými a indickými pracovníky. Nejenže toto poškozuje indické pracovníky, ale je to velmi nebezpečné i pro pracovníky evropské. Nesmíme dopustit liberalizaci služeb a sociální dumping, jehož cílem je snížení evropských mezd. Mimoto nesmí Evropská unie zapomenout na své základní zásady. Lisabonská smlouva stanoví, že obchodní politika musí přispívat k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Pokud jde o dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií, rozhodl jsem se hlasovat pro usnesení, které předložila moje politická skupina, neboť jsem měl pocit, že je vyváženější než usnesení předložená jinými politickými skupinami. Usnesení Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu klade důraz na důležitost dohody o volném obchodu s Indií a zároveň zmiňuje pokračující nerovnosti v této zemi a nutnost zahrnout do dohody ustanovení o lidských a sociálních právech a právech v oblasti životního prostředí. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Největší demokracie dnešního světa odhaluje paradoxy a nerovnosti, které poměrně snadno zapadají do její mnohatisícileté historie. I když ta nejhorší chudoba dosud nezmizela, je taktéž pravdou, že růst bohatství a jeho toky přinesly Indii významnější mezinárodní roli a odhalily, že její hospodářství a společnost vzkvétají a rychle a účinně se modernizují. Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií by mohla být úspěšným završením procesu obchodní spolupráce, která se v poslední době prohlubuje. Doufám, že kromě

135

136

CS


sdílení hodnot se EU a Indie budou i nadále snažit navzájem lépe pochopit a těžit z tohoto hlubšího porozumění i jiných užitků, které může přinést toto spojení. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu se týká dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií. Obchodní vztahy mezi EU a Indií jsou důležité, neboť Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Indie a jejím největším zahraničním investorem. Evropská unie je naopak hlavním příjemcem indických zahraničních investic, a proto musí i nadále dávat přednost mnohostrannému obchodnímu systému, který zvýhodňuje rozvojové země. Indie je největším příjemcem všeobecného systému preferencí. Vezmeme-li v úvahu význam strategických vztahů mezi EU a Indií a ochranu záležitostí týkajících se zemědělství, dodržování lidských práv a zejména otázky dětské práce, zachování životního prostředí a soulad s doporučeními Mezinárodní organizace práce ohledně sociálních otázek a autorského práva, všechny tyto podmínky nezbytné pro to, aby bylo možné hlasovat pro tento návrh usnesení zde najdeme. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda o volném obchodu je nejširší, jakou dosud EU vyjednala. Kromě toho, že má svůj specifický obsah, vyvolává i širší diskusi o volném obchodu, jeho roli, jeho cílech a jeho důsledcích. Volný obchod je jedním z pilířů neoliberalismu, který vznikl v sedmdesátých letech dvacátého století na základě takzvaného Washingtonského konsensu jako jeden z klíčových prvků reakce kapitalistického systému na strukturální krizi, která se v té době, stejně jako dnes, projevovala. Pro světové mocnosti s imperialistickými ambicemi byl způsobem, jak rozšířit kontrolu trhů a prosadit nové a intenzivnější způsoby vykořisťování pracujících a využívání pracovních sil z různých zemí a regionů proti sobě. To přineslo zhoršování pracovních a životních podmínek. Cílem bylo dosáhnout nových podmínek pro to, aby mohl pokračovat proces hromadění kapitálu. Je tomu tak i dnes. Důsledky vidíme na první pohled: vedle tlaku vyvíjeného na pracující a na jejich práva stojí i hospodářská soutěž mezi systémy výroby na velmi odlišných stupních vývoje, která směřuje k zvýraznění rozdílů, tedy posiluje silné a oslabuje slabé. V případě této dohody tomu bude nejinak. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Liberalizace a deregulace světového obchodu značně oslabily výrobní odvětví nejslabších hospodářství Evropské unie, jako například Portugalska, což proběhlo v souladu se zájmy velkých podniků evropských mocností. Ve světle katastrofálních důsledků této cesty nám EU, namísto toho, aby udělala krok zpátky, nadále ukazuje, že chce slepě běžet kupředu. V těchto souvislostech musíme hodnotit tuto dohodu, která je nejširší, jakou dosud EU vyjednala. Potřebujeme naléhavé a hluboké změny současné obchodní politiky, které by zohlednily zvláštnosti každého členského státu EU, a mezinárodní obchod, který by se zaměřoval spíše na doplňkovost než na soutěž. To je nezbytné pro vytvoření poctivých a spravedlivých hospodářských vztahů, které jsou vzájemně přínosné, slouží k rozvoji národů a zemí a nejsou prospěšné jen pro několik málo finančních institucí a společností. Mnohostranná krize, které čelíme, si žádá nový hospodářský, sociální, energetický a environmentální přístup a ochranu práva každé země vyrábět udržitelně: volný obchod, jeden z pilířů neoliberalismu, toto činí neuskutečnitelným.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Jak nám často připomínáte, společná zahraniční politika musí plnit globální cíle Evropské unie, které jsou stanoveny zejména v článku 3 Smlouvy, v němž je na čelném místě uvedeno i vymýcení chudoby. Nyní, po letech podepisování dohod o volném obchodu s každou zemí na světě, a zejména s těmi, které systematicky praktikují sociální, měnový či environmentální dumping, jste dosáhli jediného: vytvoření chudoby pro všechny oběti přemisťování a zavírání podniků, kterých se přímo dotýká nekalá soutěž. Tato dohoda s Indií znamená, že jdete ještě dál. Pryč s polským instalatérem, sem s indickým programátorem nebo účetním! Vy ve skutečnosti hodláte otevřít evropský trh řadě služeb z režimu 4 Všeobecné dohody o obchodu službami, což je nešikovný výraz používaný pro celosvětovou verzi Bolkensteinovy směrnice. Jak poznamenal laureát Nobelovy ceny za ekonomii, Francouz Maurice Allais, volný obchod je vzájemně přínosný jen tehdy, dochází-li k němu mezi zeměmi na srovnatelných úrovních vývoje. K tomu bych dodal, že také jen tehdy, dochází-li k němu ve vyhrazených oblastech a jsou-li strategická odvětví každé země chráněna. V opačném případě tato hra není pro obě strany výhodná. A tím poraženým je již dlouhou dobu Evropa. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť EU je největším zdrojem přímých zahraničních investic Indie. Obě strany předpokládají, že odstranění cel, liberalizace obchodu se službami a zakládání společností povede k zajištění výrazného přínosu, a znovu potvrzují svůj závazek snižovat cla a pokračovat v liberalizaci zakládání společností a obchodu se službami. Přístupu na trh brání necelní překážky obchodu, například požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost či technické překážky, množstevní omezení, postupy posuzování shody, mechanismy na ochranu obchodu, celní režimy, vnitřní zdanění a nepřijetí mezinárodních norem a standardů. Evropská unie a Indie se musejí zavázat k urychlení rozhovorů o dohodě o volném obchodu a výrazně a účinně pokročit směrem k brzkému uzavření ambiciózní a vyvážené široké dohody o obchodu a investicích. Obě strany musejí vynaložit veškeré úsilí na uzavření komplexní, ambiciózní a vyvážené dohody o volném obchodu do konce roku 2011. Dohoda by měla respektovat specifika související s obchodem se zemědělskými produkty, ale neměla by bránit otevření trhu v oblastech, které se vzájemně doplňují. Komise musí náležitě zohlednit jakýkoli negativní dopad na evropské zemědělství, zejména pokud jde o otevření trhů, geneticky modifikované organismy, mléko, hovězí maso, ochranu duševního vlastnictví a označování původu. Komise by měla vyjednat účinný a transparentní systém zadávání veřejných zakázek a Indie by měla uplatňovat transparentní a spravedlivé postupy pro zadávání veřejných zakázek a umožnit evropským podnikům přístup k těmto zakázkám. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Ve vyjednávání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií dochází k slušným pokrokům. Přijetím tohoto návrhu usnesení Evropský parlament jasně vyjádřil své priority. Pokud jde o zemědělství, Parlament se zaměřil na citlivé oblasti a poukázal na hygienické a rostlinolékařské standardy a vyjádřil svoji podporu účinným ochranným doložkám. Stále je však třeba udělat mnoho v oblasti duševního vlastnictví. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení. Žádná dohoda o volném obchodu, kterou EU uzavře s Indií, nesmí v žádném případě omezovat schopnost Indie vyrábět generika. V opačném případě by to poškodilo nejen Indii, ale i chudé v Africe a jinde ve světě, kteří jsou závislí na levných lécích z Indie.

137

138

CS


Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Na tomto textu je záslužné, že bere v úvahu potenciálně nepříznivé účinky geneticky modifikovaných organismů. Prosazuje však liberalizaci obchodu se službami mezi Evropskou unií a Indií. Dále ponechává státům jen jediné právo, a to na „regulaci“ veřejných služeb, což je činnost, kterou liberalizace této povahy stejně odsuzuje. Vyzývá i k liberalizaci právních a účetních služeb, otevření trhu bankám a pojišťovnám a uvolnění investičních pravidel. Zájmům oligarchie bylo učiněno zadost v Evropě i v Indii. Hlasuji proti této zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je největším obchodním partnerem Indie, přičemž obchod se zbožím a službami dosáhl v letech 2009–2010 přibližně 84 miliard EUR. Evropská unie představuje 20,15 % celkového vývozu Indie a 13,32 % jejího celkového dovozu. Na druhé straně Indie představuje 2,6 % celkového vývozu EU a 2,2 % jejího celkového dovozu. S ohledem na toto nemůžeme nevzít v úvahu skutečnost, že cíle společné obchodní politiky musejí být plně sladěny s celkovými cíli Evropské unie. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie musí být společná obchodní politika prováděna „v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie“ a musí přispívat mimo jiné „k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv.“ Proto je velmi důležité, abychom při těchto jednáních nezapomněli na následující: využívání dětské práce a nedodržování mezinárodních sociálních a environmentálních standardů, což představuje formu dumpingu, který poškozuje evropské společnosti a pracovníky. Je proto nezbytné, aby Komise předtím, než uzavře tuto dohodu, vyjasnila tyto body. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k velikosti indického trhu (více než 1 miliarda obyvatel) a jeho působivému tempu růstu (v průměru více než 7 % ročně od roku 2000), který je doplněn o vysokou úroveň ochrany, je Indie jedním z přirozených partnerů pro uzavření jedné z dohod o volném obchodu nové generace, která byla zahájena v rámci strategie „Evropa ve světě“ z roku 2006. Summit EU-Indie, který se konal 10. prosince v Bruselu, dal pokyn oběma stranám, aby urychlily vyjednávací proces, a vydláždily tak cestu k uzavření vyjednávání v roce 2011. Je třeba zohlednit dumpingové aspekty vztahu s Indií; pokud by zpráva neobsahovala žádný bod, jenž by se tohoto týkal, hlasoval bych „proti“. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Domnívám se, že toto usnesení o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií by mělo být zamítnuto. Nejsou v něm nikterak označeny problémy, které tato dohoda přinese textilnímu průmyslu v Evropě, a zejména v severní Itálii; jiná průmyslová odvětví jsou zmíněna a jsou jim věnována vlastní ustanovení, ale textilní průmysl je zcela přehlížen. Aby usnesení prokázalo odůvodněnost této dohody, upozorňuje na skutečnost, že indické a evropské hospodářství se doplňují: skutečnost je poněkud odlišná, neboť existuje několik průmyslových odvětví, mezi něž patří právě textilní průmysl, v nichž nenalezneme doplňkovost, ale spíše hospodářskou soutěž, a často i nekalou soutěž ze strany našich asijských protějšků. Z těchto důvodů jsem se rozhodl hlasovat proti usnesení. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Jednání mezi Evropskou unií a Indií o uzavření dohody o volném obchodu jsou již ve značně pokročilé fázi. Indie získává nové postavení v mezinárodním geopolitickém kontextu a z příjemce rozvojové pomoci se stává dárcem. Tato dohoda má mimořádný význam; je-li spolupráce mezi EU a Indií, o níž se v současné době vedou jednání, založena na systému společných obecných hodnot, mohla by se stát vzorem spolupráce s dalšími zeměmi. Chtěla bych

11-05-2011

11-05-2011

CS


poukázat na to, že v těchto jednáních se klade důraz na ochranu oblasti malých a středních podniků v Indii, a navrhnout, aby se všechny programy rozvojové spolupráce mezi EU a Indií zaměřovaly na posílení malých a středních podniků pomocí opatření, která by pomohla financovat místní tržně orientované projekty. Stejně jako v zemích EU, i v Indii jsou malé a střední podniky motorem hospodářského růstu, a tedy vytváření pracovních míst. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem ke značným ziskům, které obě strany budou moci vytěžit, doufám, že jednání mezi EU a Indií budou moci pokračovat směrem k rychlému uzavření ambiciózní, vyvážené a komplexní dohody o volném obchodu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasovali jsme pro. Evropský parlament je v otázce dohody o volném obchodu s Indií výrazně rozdělen. První kompromis (ze strany skupin EPP, ECR a ALDE) by přijat 390 hlasy pro, 276 proti a 10 se zdrželo. Naděje na vyslání jasného signálu vyjednavačům, aby uzavřeli dohodu o volném obchodu s Indií, se vytratila. Usnesení skupin EPP, ECR a ALDE, které doporučovalo zbrklé a úplné otevření indického trhu na všech úrovních bez závazných ustanovení o lidských a pracovních právech, společenské odpovědnosti podniků, environmentálního dumpingu atd., nezískalo drtivou většinu potřebnou k tomu, aby se mohlo stát doporučením pro vyjednavače. Tzv. „protiusnesení“, které předložili Zelení/S&D a GUE, o němž se nehlasovalo, mělo solidní podporu a vyjednavači si je bezpochyby přečtou. Zabránilo se nejhorším bodům kompromisu skupin EPP, ECR a ALDE. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme silně proti dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií, protože, ač tato země dělá pokroky v ochraně pracovníků a zdraví a v boji proti padělání, musíme mít na mysli, že stále jde o nekalého soutěžitele pro naše podniky. Například když Indie obdržela stížnost ze Světové obchodní organizace ohledně 500% cel, která uplatňovala na evropská vína, nekorektně ji obešla jím, že ta samá cla zavedly indické státy. Musíme mít na paměti i nepříznivé hospodářské dopady další liberalizace obchodu s Indií, jelikož Evropská unie vyváží 1,9 % svých služeb do Indie, zatímco Indie k nám vyváží 11,6 % svých služeb. Jednoznačně to znamená, že Indii by liberalizace pomohla desetkrát více než Evropě. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem společně se svými kolegy ze Skupiny socialistů v Evropském parlamentu proti usnesení, které se zabývá vyjednáváním o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií, neboť nezohledňuje dostatečně sociální standardy, s nimiž musí být v souladu všechny dohody o volném obchodu. Podle indické nevládní organizace „Save the Children” v Indii dodnes pracuje okolo 60 milionů dětí na polích, v restauracích či v továrnách. Odsuzuji skutečnost, že konzervativní většina v Evropském parlamentu odmítla postavit se těmto poměrům a zamítla pozměňovací návrh, který poukazoval na znepokojení Evropského parlamentu ohledně používání dětí k práci, dětí, které jsou často využívány za nebezpečných a nezdravých podmínek. Rovněž jsme požádali Komisi, aby se tímto problémem zabývala při jednáních o dohodě o volném obchodu, a požádali indickou vládu, aby vyvinula maximální úsilí vedoucí k odstranění základních příčin s cílem tomuto jevu zamezit. Odmítnutím tohoto postoje pravicová většina v Evropském parlamentu nadřadila evropské a indické obchodní zájmy nad ochranu práv dětí a tento nepřijatelný postoj nejsem schopen podpořit.

139

140

CS


Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti usnesení Evropského parlamentu o jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Tato zpráva je zcela v souladu s politikami rozšiřující se liberalizace, a to zejména v oblasti veřejných služeb, a se standardy, které mají zhoubné účinky nejen na dodávky léčiv, nýbrž i na rozvoj výzkumu. Jde o další příklad ultraliberalismu, který se EU snaží uplatňovat vůči všem svým partnerům. Jedná se o nejširší dohodu, kterou kdy EU v této oblasti uzavřela, a jejím účelem je spíše chránit zájmy velkých nadnárodních korporací, než uzavřít vyvážené partnerství mezi všemi zúčastněnými stranami a přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Indie. Tato dohoda rozhodně není iniciativou výhodnou pro obě strany, jak se nám toto usnesení snaží namluvit. Návrh usnesení B7-0287/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, neboť je zásadní pro dosažení rovnováhy mezi mnohostrannými, dvoustrannými a vícestrannými dohodami. Konkrétně Japonsko je třetím největším hospodářstvím na světě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP). Proto je nezbytně důležité při všech obchodních jednáních s Japonskem nadnést téma investic a obchodu se službami, aby se zajistilo, že otevření trhu neohrozí evropská ani japonská pravidla o ochraně veřejných služeb a kulturní rozmanitosti. Uznávám, že mnohostranný obchodní systém, zakotvený ve Světové obchodní organizaci, je dosud tím nejúčinnějším rámcem pro dosažení otevřeného a spravedlivého obchodování po celém světě. Chtěl bych znovu zopakovat, že jsem pevně přesvědčen, že Evropská unie a Japonsko by měly přispět k úspěšnému zakončení jednání o rozvojové agendě z Dohá, a jsem znepokojen tím, že dvoustranná jednání by mohla tento cíl narušit. Na závěr požaduji, aby byla k dispozici účinná ochranná opatření k zamezení prudkého nárůstu dovozu vzniklého z případné liberalizace obchodu mezi EU a Japonskem, který by mohl způsobit či mohl hrozit způsobením závažné újmy průmyslu EU. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem. Evropská unie a Japonsko jsou významnými partnery a investory, kteří investují v ekonomice druhé strany, přičemž v roce 2009 dosáhl společný objem přímých zahraničních investic 200 miliard EUR. Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo. Souhlasím s ustanovením, že nadešel čas k uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem. Před zahájením jednání se však Japonsko musí jednoznačně zavázat k odstranění necelních překážek, které brání evropským podnikům v přístupu na trh, jinými slovy k odstranění překážek ve veřejných zakázkách, nedostatečného uznávání mezinárodních norem v oblasti zdravotnických prostředků a přednostního zacházení s vlastními nejdůležitějšími společnostmi v oblasti finančních služeb. Objem bilaterálního obchodu mezi EU a Japonskem zaostává za velkou částí obchodní výměny EU s jejími dalšími hlavními obchodními partnery vinou negativního vlivu japonských necelních překážek. Podpořila jsem ustanovení obsažené v tomto usnesení o tom, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem by mohla vést k situaci, která by byla přínosem pro obě ekonomiky. Kader Arif (S&D), písemně. – (FR) V očekávání summitu mezi EU a Japonskem na konci tohoto měsíce přijal Parlament toto usnesení, v němž vyjadřuje své názory na obchodní vztahy mezi těmito dvěma partnery. Na rozdíl od evropské pravice, která se vyslovila velmi

11-05-2011

11-05-2011

CS


jasně pro zahájení jednání o uzavření dohody o volném obchodu, jsem zastával obezřetnější postoj. Japonsko je obchodní velmoc, ke které je nutno při liberalizaci obchodu přistupovat opatrně. Proto byla má skupina proti současnému textu, který předložila evropská pravice, a zdůraznila potřebu zahájit konkrétní studie dopadů, které by zhodnotily důsledky silnějších obchodních vztahů na všechna dotčená odvětví (zejména na automobilové odvětví) a na zaměstnanost v Evropě předtím, než zahájíme jakákoli jednání. Zároveň jsme upozornili na problém necelních překážek, které brání evropským podnikům v přístupu k japonským veřejným zakázkám. Je samozřejmě špatné, že Evropská unie, nejotevřenější část světa vůči zahraničním investicím, nemůže fungovat na trzích svých průmyslových partnerů za spravedlivých podmínek. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť zcela souhlasím s tím, že po přírodní katastrofě, která nedávno zasáhla Japonsko a byla největší v historii této země, Evropská unie může a musí pomoci hospodářství této země, aby se rychle zotavilo. Zpráva vyzývá Komisi, aby vytvořila zvláštní systém, na základě něhož by EU pomocí různých aspektů mezinárodního obchodu byla schopna pomoci zemím, které zasáhla přírodní katastrofa. Právě v případě Japonska navrhuje usnesení Evropského parlamentu využít možnosti, které nám skýtají mezinárodní trhy veřejných zakázek a služeb, zejména proto, že byl zaznamenán nárůst zájmu EU a členských států v těchto oblastech. Vzhledem k oprávněné vnitrostátní regulaci stále existuje mnoho překážek ve veřejných zakázkách a obchodu se službami a zpráva navrhuje odstranění těchto překážek vyvinutím úsilí k pochopení metod systémů vzájemného přizpůsobení. Zpráva však upozorňuje na to, že při veškerých obchodních jednáních s Japonskem je třeba nadnést téma investic a obchodu v oblasti služeb, aby se zajistilo, že otevření trhu neohrozí evropská ani japonská pravidla na ochranu veřejných služeb, životního prostředí a kulturní rozmanitosti. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem. V roce 2009 tvořily Evropská unie a Japonsko přibližně 20 % světového hospodářství a v roce 2010 dosáhl dvoustranný obchod objemu 120 miliard EUR. S ohledem na tato čísla se domnívám, že je třeba bezodkladně zahájit jednání o dohodách o volném obchodu, abychom povzbudili užší spolupráci mezi těmito dvěma obchodními partnery a umožnili jim se vypořádat se společnými výzvami, jako jsou celosvětová hospodářská krize a vytrvalý politický a hospodářský vzestup Číny. Základní podmínkou pro zahájení vyjednávání a posílení obchodních vztahů zůstává závazek Japonska k odstranění necelních překážek a překážek, které brání přístupu k japonským veřejným zakázkám. V této předběžné fázi by se Komise měla navíc soustředit na odstranění překážek brzdících malé a střední podniky. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Při hlasování o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem jsem se rozhodl hlasovat pro usnesení, které předložila moje politická skupina. Toto usnesení upozorňuje na potřebu odstranit necelní překážky, kterým japonský trh podléhá, a deregulovat přístup k trhu s japonskými veřejnými zakázkami předtím, než bude uzavřena dohoda o volném obchodu s touto zemí. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Obchodní vztahy mezi evropskými zeměmi a Japonskem se táhnou po několik století a od konce druhé světové války se stávají čím dál užšími. Japonsko je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů o úspěchu hospodářské a sociální obnovy ve světové historii a dnes je respektovanou zemí, která si zaslouží obdiv. Tragické

141

142

CS


události, které zemi postihly, si žádají solidaritu s našimi partnery. Houževnatost a odvaha, kterou její obyvatelé při těchto obtížích projevovali, by měly inspirovat Evropu, která se často zdá být až příliš zabraná sama do sebe a ne vždy si dostatečně uvědomuje, co se děje za jejími hranicemi. Domnívám se, že obě strany mají mnoho co získat z dohody o volném obchodu, která by posílila obchodní vztahy a odstranila překážky, které neopodstatněně brzdí vztahy. Je mi líto, že tento cíl je stále vzdálen realitě, a doufám, že Evropa a Japonsko vytrvají ve svém úsilí o jeho dosažení. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu se zabývá dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a Japonskem, třetím největším hospodářstvím na světě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP). Obchodní vztahy mezi EU a Japonskem nejsou pro jejich hospodářství jen důležité, jsou přímo zásadní: v roce 2009 představovaly více než čtvrtinu celosvětového HDP a více než 20 % světového obchodu. Evropská unie je navíc třetím největším obchodním partnerem Japonska. Z těchto důvodů hlasuji pro tuto zprávu. Souhlasím však se zpravodajem, že EU musí po Japonsku požadovat mimo jiné odstranění celních překážek a překážek k veřejným zakázkám předtím, než budou moci začít jednání. Jsem rovněž přesvědčen, že Parlament musí vyslat pozitivní signál po tsunami, které zpustošilo část japonského pobřeží a způsobilo obrovské ztráty na životech a majetku, nemluvě o jaderné elektrárně Fukušima. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vize, která dává obrysy tomuto návrhu usnesení, je jasně vyjádřena v jeho preambuli. Zaujímá postoj, že mnohostranný obchodní systém, který zavedla Světová obchodní organizace, představuje nejvhodnější rámec pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu, a zároveň směřuje úsilí k úspěšnému uzavření rozvojové agendy z Dohá. Jedná se o vizi takzvaného „volného“ obchodu, který slouží jako třídní zbraň velkých finančních institucí a společností a prosazuje rostoucí vykořisťování pracujících a lidu. Zahrnuje jak sociální dumping – ničení výrobních sil, tak environmentální dumping – zhoršování životního prostředí. Tato obchodní politika a dohody, které jí dávají konkrétní podobu, čím dál více postrádají demokratickou legitimitu. Téměř vždy se o nich jedná tajně za zády veřejnosti, aby se zakryly jejich hospodářské, sociální a environmentální dopady a aby se zabránilo jasné a informované diskusi. Tento přístup, z něhož profitují velké podniky, poškozuje potřeby lidu a pracujících a je nevýhodný pro průmysl zemí EU s nejslabším hospodářstvím. Naší jedinou možností je tedy odsoudit jej a jasně se proti němu postavit. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jednání s Japonskem, jejichž cílem je posílení obchodních vztahů, nesmějí být zneužita jako třídní zbraň velkých finančních institucí a společností a prosazovat rostoucí vykořisťování pracujících a lidu, likvidaci jejich výrobních sil a ničení životního prostředí. Tím, jak je EU čím dál více tlačena doprava, pozbývá svoji demokratickou legitimitu, jelikož potají vyjednává o obchodních dohodách, aniž by brala v potaz suverenitu národů členských států, a jelikož se snaží zakrýt obrovské hospodářské a sociální dopady svých politik, aniž by informovala, objasňovala, diskutovala či brala v úvahu názor lidu.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Tento přístup, z něhož profitují velké podniky, poškozuje potřeby lidu a pracujících a je nevýhodný pro průmysl zemí EU s nejslabším hospodářstvím. Nadále znamená ztrátu práv, nezaměstnanost a chudobu a dopadá na malé a střední zemědělce, rybáře a malé a střední podniky. Ti všichni se stanou jeho oběťmi. Tento přístup v zaslepení ziskem omezuje demokracii a suverenitu a rozšiřuje závislost zemí, jako je Portugalsko, které potřebují vytvářet zaměstnanost a vytvářet a vyrábět bohatství, aby zvýšily životní úroveň, a které nepotřebují další deindustrializaci, méně zemědělské výroby a méně rybaření. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť v roce 2009 EU a Japonsko představovaly společně více než jednu čtvrtinu světového HDP a více než 20 % světového obchodu a jsou významnými investory, kteří investují v ekonomice druhé strany. Rada i Komise konstatovaly, že schopnost Japonska odstranit regulační překážky obchodu je základní podmínkou zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem, a tedy k větší hospodářské integraci mezi těmito dvěma strategickými obchodními partnery. Mnohostranný obchodní systém, zakotvený ve Světové obchodní organizaci, zůstává zdaleka nejúčinnějším rámcem k dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu v celosvětovém měřítku. Domnívám se, že Evropská unie a Japonsko by měly přispět k úspěšnému uzavření jednání o rozvojovém programu z Dohá. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem by přinesla nejen nárůst dvoustranného obchodu se zbožím a službami, ale také rozšíření spolupráce v oblasti horizontálních priorit EU, jako je spolupráce v oblasti inovací, legislativní spolupráce a boj proti zneužívání trhu a spolupráce při řešení rozsáhlých problémů v oblasti životního prostředí, atd. David Martin (S&D), písemně. – Projeví-li Japonsko skutečnou ochotu k odstranění necelních překážek, jsem přesvědčen, že by EU měla zahájit jednání s Japonskem o uzavření dohody o volném obchodu. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Sotva pár týdnů po přírodní a jaderné katastrofě v Japonsku dostala evropská pravice podivný nápad vyhrožovat japonské vládě. Jejich cílem je přinutit Japonsko k odstranění všech překážek, které brání evropským společnostem v přístupu k japonským veřejným zakázkám. Bez jediné zmínky o jaderné katastrofě. Bez jediného návrhu spolupráce, který by pomohl zvládnout tuto situaci. Sotva jedna řádka o solidaritě po jediné japonské jaderné katastrofě. Hanba evropské pravici! Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi EU a Japonskem, které představuje třetí největší ekonomiku ve světě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP), 120 miliard EUR. Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo. Existuje zde však značný nevyužitý obchodní potenciál. Proto je nezbytné prohloubit obchodní vztahy mezi EU a Japonskem odstraněním necelních překážek obchodu a investic, včetně mnoha restriktivních předpisů a regulačních opatření, které brání společnostem z EU v přístupu na japonský trh. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem tak má velký potenciál pro to, aby se stala přínosem pro obě ekonomiky. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že EU a Japonsko jsou blízkými hospodářskými partnery, představují více než 20 % světového obchodu. Avšak objem dvoustranného obchodu není tak velký, jak by mohl být. Podíl vývozů EU do Japonska představuje méně než 2 % japonského HDP, což je podstatně méně než v případě dalších hlavních trhů EU (Spojené státy, Čína, Korea a Indie). Existuje zde proto značný nevyužitý hospodářský potenciál, který lze prozkoumat posílením obchodních vazeb mezi těmito

143

144

CS


dvěma seskupeními. Při vyjednávání by se měly provádět dvoustranné kroky. Je nepřijatelné, aby mezi EU a Japonskem existovala nevyrovnaná obchodní bilance v oblasti komodit. Hlasoval jsem „pro“ tento návrh. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Dnes Evropský parlament přijal usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem. Tento dokument poukazuje na skutečnost, že Evropská unie a Japonsko si jsou vzájemně velmi důležitými obchodními partnery. Usnesení bere v potaz i systém Světové obchodní organizace a to, že například v roce 2009 představovaly EU a Japonsko společně více než čtvrtinu celosvětového HDP a v roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi těmito dvěma oblastmi 120 miliard EUR. Usnesení dále zdůrazňuje, že EU je velmi nakloněna uzavření dohody o volném obchodu s Japonskem, ale aby k tomu mohlo dojít, Japonsko musí zrušit necelní překážky a odstranit všechny překážky rozvoje spolupráce. Dále klade důraz na to – což považuji za velmi důležitý rys spolupráce mezi EU a Japonskem – že by se měla věnovat pozornost ochraně životního prostředí při obchodování a že je nutné prosazovat opatření pro boj se změnou klimatu a pro podporu environmentálních a sociálních standardů. Upozorňuje i na nedávnou jadernou katastrofu, která stále není plně pod kontrolou. Z tohoto důvodu dosud není možné zcela odhadnout rozsah krize, která Japonsko zasáhla, a urychlení vyjednávání o dohodě o volném obchodu je proto neopodstatněné. V tuto chvíli potřebuje Japonsko skutečnou pomoc. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, který vytvořila Světová obchodní organizace (WTO), je tím nejvhodnějším rámcem pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu a EU souhlasí se zapojením rozvojových zemí do mezinárodního obchodního systému. Dvoustranné dohody, jako je ta, jíž se v tento okamžik zabýváme, jsou přitom specifickými nástroji, které mohou pomoci dosáhnout zmíněných cílů. Hlasovala jsem pro toto usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem, poněvadž jsem přesvědčena, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem může přinést užitek oběma ekonomikám. Existence otevřeného a spravedlivého obchodu je mocným nástrojem pro vytváření dalšího růstu a bohatství společnosti, budování komparativních výhod obou dotčených ekonomik a potenciálních synergií, které vyplývají z větší hospodářské integrace a nových vstupů do ekonomiky založené na znalostech. To znamená posílení trhu EU a Japonska, který již teď dohromady představuje více než čtvrtinu celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a více než 20 % světového obchodu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Naše skupina nepodepsala ani nepodpořila toto usnesení a předložili jsme naše vlastní, v němž jsme uvedli mimo jiné následující: „1. Vyjadřuje své nesmírné sympatie k odvaze a odhodlání, s nimiž japonský lid čelí pohromám z 11. března a jejich děsivým následkům, a vyzývá Komisi a členské státy, aby Japonsku všemi prostředky pomohly obnovit jeho společenský a hospodářský život; 2. Je přesvědčen, že pokračování a prohlubování stávajících obchodních vztahů mezi EU a Japonskem může hrát v této souvislosti důležitou úlohu, a vyzývá Komisi, aby soustředila veškeré úsilí na dosažení tohoto cíle; 3. Považuje multilaterální obchodní systém, který představuje WTO, za zdaleka nejúčinnější rámec k dosažení pravidel spravedlivého a rovného obchodu v celosvětovém měřítku.“ Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Podporujeme text o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem, neboť Japonsko navzdory tomu, že je třetí zemí, zabezpečuje ochranu a úctu

11-05-2011

11-05-2011

CS


k pracujícím a globálnímu hospodářství. Snížení počtu pravidel a jejich zjednodušení a vytvoření spravedlivého a otevřeného obchodu může vztahy Japonska s Evropou jedině zlepšit. Vzájemné investice do těchto dvou ekonomik mají hodnotu 200 miliard EUR ročně: EU je třetím největším obchodním partnerem Japonska a naopak Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU. Zpráva rovněž vyzývá k zhodnocení všech nepříznivých dopadů, které tato rozhodnutí mohou přinést, ale jsme přesvědčeni, že odstranění překážek obchodu a investicím může být jedině pozitivní. Proto jsme hlasovali pro tuto zprávu. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem pro otázku k ústnímu zodpovězení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem, protože Japonsko je jedním z hlavních investorů v Evropské unii. Mimoto je Japonsko sedmým nejčastějším cílem evropského vývozu. To, že se pokračuje v našem dialogu s Japonskem, je veskrze pozitivní krok. Vyřešení našich rozporů bude významným přínosem pro obě ekonomiky. Kromě toho se musíme soustředit i na omezení cel a omezení regulačních opatření, která je doprovázejí. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Vřele podporuji rozvoj obchodní spolupráce mezi Evropskou unií a Japonskem, který by měl vést k uzavření dvoustranné dohody o volném obchodu. Skutečnost, že v roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi EU a Japonskem 120 miliard EUR, svědčí o tom, jak mimořádně důležitými obchodními partnery si obě strany vzájemně jsou. Japonsko je šestým největším obchodním partnerem Evropské unie a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo. Obě strany jsou významnými investory, kteří investují v ekonomice druhé strany, přičemž v roce 2009 dosáhl společný objem přímých zahraničních investic 200 miliard EUR. Rovněž stojí za to poukázat na skutečnost, že rychlý hospodářský růst rozvojových zemí (BRIC), zpomalení hospodářství v důsledku celosvětové finanční krize a naléhavá potřeba získat přístup k surovinám a obnovitelným zdrojům energie jsou naprosto klíčové výzvy, které jsou společné oběma stranám a činí jednání ještě mnohem potřebnějšími. V dokumentech, které se vztahují k předmětu usnesení, Rada i Komise konstatovaly, že základní podmínkou zahájení jednání je to, aby Japonsko odstranilo regulační překážky obchodu, zejména pak necelní překážky, které kladou evropským podnikatelům značná omezení v přístupu na japonský trh. Domnívám se, že bychom měli urychlit proces na nejvyšších rozhodovacích úrovních, což by přineslo užší obchodní vztahy mezi těmito dvěma strategickými partnery. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Ochota Japonska zahájit dvoustranná jednání o zóně volného obchodu s Evropskou unií nám dává příležitost vybudovat užší politické vztahy a zvýšit hospodářské užitky jak pro EU, tak pro Japonsko. Vzhledem k tomu, že Japonsko je až šestým největším obchodním partnerem Evropské unie, stále zůstává nevyužitý potenciál pro spolupráci s EU na poli obchodu a investic. Největší překážkou, která evropským podnikům značně ztěžuje vstup na japonský trh, jsou necelní překážky. Jako člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch si jsem jistý, že letecký průmysl je jedním z odvětví, kde by spolupráce v obchodu a výzkumu byla vzájemně prospěšná jak pro evropské, tak pro japonské hospodářství. Domnívám se, že oblast letectví by se mohla stát jedním ze vzorů spolupráce mezi EU a Japonskem. Zpráva: Kriton Arsenis (A7-0113/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh. Vzhledem k rozsahu hrozeb a celkové lesní ploše EU by mělo být navýšeno financování z druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) pro lesy pod podmínkou, že budou existovat národní lesnické

145

146

CS


programy a operační plány hospodaření, které budou zahrnovat strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti a dlouhodobé harmonogramy pro projekty v oblasti lesnictví v rámci udržitelného lesního hospodářství. Nárok na financování by měly získat i veřejné subjekty a skupiny producentů, příspěvky by se měly začít vyplácet na základě plochy a měly by zahrnovat opatření na ochranu „in situ“ a „ex situ“. Aktivní udržitelné lesní hospodářství by mělo být začleněno do výzkumu i praxe a jasně upřednostňováno. Tento typ hospodářství by měl zároveň zohledňovat skutečnost, že 40 % lesů v EU je vlastněných státem. Ochrana druhů a pěstitelské postupy by se měly rozšířit i na související mikrobiální druhy a druhy hub. Měl by být aktivně podporován výzkum mykorhizální symbiózy „in situ“. V příštích finančních výhledech by měly být formálně zavedeny platby za ekosystémové služby, a to na základě úspěšných projektů v oblasti lesnictví a vodohospodářství. Při vytváření fondu EU pro přizpůsobení je třeba brát v potaz zejména přizpůsobování lesů a na jejich odolnost. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu. Evropský parlament schválil ustanovení této zelené knihy, ale strategie EU týkající se lesů by měla být posílena s cílem zlepšit udržitelné lesní hospodářství a ochranu lesů. Tato strategie by měla být zaměřena jak na ochranu lesů, tak na udržitelné využívání zdrojů dřeva, neboť lesy poskytují řešení problémů spojených se změnou klimatu. Je třeba poznamenat, že v souladu se zásadou subsidiarity by strategie týkající se lesů měla spadat především do pravomoci členských států, ale Evropská unie by měla přijmout opatření za účelem podpory, koordinace a doplnění iniciativ členských států týkajících se politiky v oblasti lesnictví při zohlednění odlišných regionálních podmínek. Cílem této politiky je zajistit udržitelný rozvoj lesů, přispívat ke zlepšování životní úrovně evropských občanů a podporovat rozvoj venkovských oblastí. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Lesy jsou hlavním úložištěm uhlíku a hrají zásadně důležitou roli v boji proti změně klimatu. Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území Evropské unie. Lesy utvářejí biosféry, které zadržují uhlík a jsou mimořádně důležité pro zachování životního prostředí a pro ochranu před přírodními pohromami. Všechna tato hlediska jsou životně klíčová nejen pro kvalitu života evropských občanů, nýbrž i pro zemědělství a rozvoj venkova. Chtěla bych zdůraznit, že udržitelné lesní hospodářství má zásadní význam pro splnění cílů EU v oblasti ochrany klimatu a pro zachycování oxidu uhličitého z atmosféry. Odvětví lesního hospodářství mimoto poskytují více než 2 miliony pracovních míst a přispívají k hospodářskému růstu a zaměstnanosti. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, poněvadž se domnívám, že Evropská unie musí posílit svoji strategii, aby zlepšila udržitelné hospodářství a ochranu lesů. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Odvětví lesního hospodářství poskytuje obživu milionům lidí v EU, mimo jiné dělníkům, podnikatelům a 16 milionům majitelů lesů. V současné době jsou v EU v lesním hospodářství zaměstnány 2 miliony lidí, většinou v malých a středních podnicích, a toto odvětví ročně vydělá 300 miliard EUR. Odhaduje se, že jen v Irsku pracuje v lesnictví 16 000 lidí. Odvětví lesního hospodářství přispívají k hospodářskému růstu, vytvářejí příležitosti pro růst a zaměstnanost ve venkovských oblastech a prostřednictvím místního průmyslu a příležitostí pro cestovní ruch podporují rozvoj venkova. Lesy jsou cenným zdrojem pro zemědělství, životní prostředí a biologickou rozmanitost, zejména díky ekosystémům, které se v nich nacházejí, a díky úrodnosti půdy a ochraně před půdní erozí. Pokud jde o zachycování uhlíku a úložiště CO2, v Evropě

11-05-2011

11-05-2011

CS


existují značné možnosti rozvoje spojené s odvětvím lesního hospodářství. Vítám to, co zpráva uvádí o uznání socioekonomického a ekologického významu lesnictví, a požadavek, aby Komise zaujala koherentní postoj, jenž by tomuto odvětví umožnil plně využít svůj potenciál. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU. Průmyslová odvětví založená na lesnictví mají obrat přes 300 miliard EU, vytvářejí více než 2 miliony pracovních míst, zejména na venkově, přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a prosperitě tím, že poskytují dřevo a příležitosti pro cestovní ruch. Vzhledem ke změně klimatu, novým epidemiím, zvyšujícímu se riziku požárů (zejména v oblasti Středomoří) a lidské činnosti (rostoucí poptávka odvětví energetiky po dřevité biomase), která způsobuje odlesňování, čelí lesy EU velkým hrozbám. Souhlasím s tím, že Komise a členské státy musejí zvýšit intenzitu svého úsilí o dosažení cílů akčního plánu v oblasti životního prostředí a kvality života, jejichž provádění je v současné době opožděno. Strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví by měly být aktualizovány tak, aby zahrnovaly problematiku změny klimatu a širší otázky týkající se ochrany lesů. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Výzva spočívající v úspěšném sladění politik jižní a severní Evropy v oblasti lesního hospodářství tak, abychom získali konzistentní přístup na úrovni celé Unie, rozhodně není snadná. Přijetím této zprávy jsme však zdůraznili potřebu pevnějších závazků k ochraně životního prostředí v této politice. Poukázali jsme i na výzvu, kterou představuje změna klimatu pro naše lesy. Ač si nejsem jistý tím, zda potřebujeme zákonodárnou iniciativu ohledně zákazu výstavby na půdě, na které došlo k vyhoření lesa, jsem pro diskusi o pevných a dlouhodobých řešeních, která by nám pomohla omezit tento strašlivý jev, tj. lesní požáry způsobené žháři, kteří chtějí uvolnit půdu pro výstavbu. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jde o reakci Evropského parlamentu na zelenou knihu zveřejněnou Komisí, která má v celé Evropské unii otevřít veřejnou diskusi o ochraně lesů a přípravě lesů na změnu klimatu. Parlament ve zprávě vítá zelenou knihu Komise a vyzývá k aktualizaci strategie EU v oblasti lesního hospodářství, přičemž bere v potaz používání zásad subsidiarity a proporcionality a zahrnuje rozměr změny klimatu a širší otázky ochrany lesa. Parlament také opakuje svůj názor, že je třeba zvyšovat úroveň financování opatření EU na ochranu lesů prostřednictvím pilíře rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky, především vzhledem k novým výzvám, které přináší změna klimatu. Pokud jde o další možné zdroje financování, zpráva navrhuje možnosti plateb společnostem za ekosystémové služby, pomocí kterých by přispívaly k zachování biologické rozmanitosti a ochraně lesů. Kromě mnoha dalších opatření, jako například posílení spolupráce na úrovni EU a výměna informací mezi členskými státy, se na Komisi naléhá, aby zvážila předložení legislativního návrhu zakazujícího výstavbu na půdě, na níž došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár byl založen úmyslně. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Akční plán EU pro lesnictví, jenž byl přijat v roce 2006, stanovil čtyři důležité cíle. Není jim však věnována dostatečně rovnoměrná pozornost, což prokázala hodnocení v polovině období jeho provádění. Významné nedostatky se týkají posílení ochrany a zachování biologické rozmanitosti a ukazují, že 66 % lesních stanovišť je v nepříznivém stavu. Z praktického hlediska tyto závěry ukazují, že ačkoli se pozornost soustředila na zlepšování dlouhodobé konkurenceschopnosti, cíle zlepšení životního prostředí, přispívání ke kvalitě života a

147

148

CS


podpora koordinace a komunikace byly prováděny nedostatečně. Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a jejich obrat činí 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno více než 350 000 lidí. Z tohoto hlediska je důležité sledovat cíle stanovené ve strategiích v oblasti lesního hospodářství. Tato skutečnost společně se změnou klimatu poskytuje dostatečné opodstatnění pro to, aby se zmobilizovaly všechny členské státy EU a vyvinuly rovnoměrné a sladěné úsilí k obhospodařování lesů Unie. Tato činnost musí být podpořena přizpůsobením energetické, průmyslové, obchodní a výzkumné politiky a politiky soudržnosti, včetně regionální politiky a Fondu solidarity. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Rozsáhlé zalesněné plochy Evropy jsou zdrojem významné obchodní činnosti a zaměstnanosti v EU. Vzhledem k tomu a s ohledem na význam zelených ploch pro životní prostředí považuji za nezbytné přijmout opatření pro boj s nepříznivými vlivy změny klimatu, jež byly v posledních letech zaznamenány na celosvětové úrovni. Toto je klíčové pro ochranu evropských lesů se všemi užitky, které to přinese. Proto vítám iniciativu Komise v podobě zelené knihy o ochraně lesů. K tomu, abychom mohli jednat efektivně, musíme vědět, jakou škodu našim lesům v poslední době působí nová globální klimatická situace, zejména pokud jde o bouřky, zvýšené riziko požárů, epidemie a houbové choroby. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU. Navzdory skutečnosti, že přibližně 500 000 hektarů lesa v EU každoročně zmizí vinou lesních požárů a nezákonné těžby, je dlouhodobý trend rozšiřování zalesněných ploch v EU stabilní. Ač politika v oblasti lesního hospodářství spadá především do pravomoci členských států, je na Evropské unii, aby koordinovala a doplňovala iniciativy a lesnické programy členských států, dávala jim přidanou hodnotu a stanovovala společnou unijní strategii a akční plán. Posílení ochrany lesů by mělo být součástí strategií EU i členských států, zejména s ohledem na extrémní klimatické jevy, jako jsou požáry, povodně, sesuvy půdy a desertifikace. Proto podporuji vytvoření nových nástrojů a navýšení prostředků financujících opatření na ochranu lesů EU, abychom se především vyrovnali s novými výzvami, které přináší změna klimatu. Také informace o lesních zdrojích, stavu lesů a dopadech změny klimatu jsou zásadní pro zajištění toho, aby učiněná rozhodnutí týkající se lesů přinesla maximální socioekonomické a ekologické užitky. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Hospodářský, sociální a ekologický význam lesů na mezinárodní, evropské, regionální i vnitrostátní úrovni je všeobecně dobře znám a do jisté míry jej uznávají mezinárodní dohody a příslušné programy spolupráce a financování. Změna klimatu má obrovský dopad na lesy ve všech oblastech Evropy, avšak s rozdílnou intenzitou. Žádná reforma vztahu politik Evropské unie k lesům se nesmí omezovat jen na výzvy, které představuje změna klimatu, ale musí zohledňovat všechna hlediska týkající se přínosu lesů k udržitelnému rozvoji na regionální, evropské i celosvětové úrovni. Další hledisko se týká nástrojů a soustav na úrovni EU podporujících odvětví lesního hospodářství, které jsou značně poddimenzované ve srovnání s těmi, jež se uplatňují v jiných odvětvích, a s ohledem na současný a budoucí přínos lesů k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Žádná reforma vztahu politik Evropské unie k lesům se však nesmí omezovat jen na výzvy, které představuje změna klimatu, ale musí zohledňovat všechny

11-05-2011

11-05-2011

CS


aspekty týkající se přínosu lesů pro udržitelný rozvoj životního prostředí, venkovské ekonomiky atd. na regionální, evropské i celosvětové úrovni. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Zpráva poslance Arsenise prokazuje zájem Evropského parlamentu o politiku v oblasti lesního hospodářství. Její obsah zdůrazňuje potřebu naplánovat do budoucna dostatečné a ambiciózní finanční prostředky pro les a dřevařský průmysl. Proto podporuji přijetí tohoto textu a zároveň obnovuji svou podporu přijetí konkrétních finančních nástrojů na ochranu lesů Evropské unie. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Lesy pokrývají více než 42 % území Unie. Dřevařský průmysl poskytuje celkem 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a má obrat ve výši 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Poměr mýcení a přírustu je v Unii stabilní a činí 60 %, ale v některých zemích se počítá s jeho nárůstem až na více než 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020. Jsem přesvědčena, že udržitelné lesní hospodářství je nezbytné, chceme-li, aby si lesy Evropské unie zachovaly schopnost plnit hospodářské, ekologické a sociální funkce. Proto jsem vyzvala Komisi, aby předložila návrhy na doplnění nařízení (EU) č. 995/2010 o dřevu, aby se zajistilo, že dřevo a výrobky z tohoto dřeva uvedené na evropský trh pocházejí z udržitelně obhospodařovaných lesů. Komise a členské státy musejí zavést povinné udržitelné lesní hospodářství po celé Evropské unii. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o přípravě lesů na změnu klimatu. Vzhledem k tomu, že lesy mají potenciál mírnit změnu klimatu a pomoci přizpůsobit se jí, a vzhledem k jejich hospodářské, sociální a ekologické hodnotě je potřeba posílit politiku EU v oblasti udržitelného rozvoje a zachování lesa, zejména právní předpisy týkající se prevence lesních požárů a obhospodařování lesů. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Lesy a lesní plochy pokrývají více než 42 % rozlohy EU. Lesy poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. Tato čísla odrážejí zásadní potřebu efektivní evropské politiky týkající se lesů a jejich využívání a udržitelnosti nejen z hlediska životního prostředí, nýbrž i jako klíčového hospodářského zdroje. Při diskusích o ochraně lesů coby hospodářských a ekologických zdrojů nemohu jako Portugalec zapomenout na to, že boj s lesními požáry – kterými naše země velmi trpí – musí být naprostou prioritou evropské politiky v této oblasti. Pokud jde o národní lesnické programy, plně sice podporuji jejich zavedení, avšak chtěl bych upozornit na jejich nedostatky. Národní lesnické programy se musejí stát skutečností a skutečně se dostat do lesů, aby mohly být účinné tak, jak chceme. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá zelenou knihou Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu. Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU, představují důležitý zdroj příjmů, přinášejí více než 300 miliard EUR ročně a poskytují přes 2 miliony pracovních míst. Lesy jsou pro nás navíc nezbytně důležité a jsou součástí naší identity. V poslední době jsme svědky pohrom a bouřek, které pro naše lesy představují nebezpečí. Bez lesů by byly důsledky změny klimatu ještě vážnější. Navzdory jejich významu se jim však nedostává finančních investic, které si zasluhují.

149

150

CS


Vítám přijetí této zprávy, jež upozorňuje na to, že tato oblast trpí nedostatkem zájmu, a vyzývá k uznání a ocenění rozmanitosti druhů, které se v EU nacházejí, a potřeby zavést moderní a aktivní politiku v oblasti lesního hospodářství, která by byla s to využít oblast biomasy, uhlíkových kreditů a tradičních činností. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Lesy a zalesněné plochy v současné době pokrývají více než 42 % území EU a poskytují živobytí milionům pracujících. Zachování lesního dědictví představuje důležitý příspěvek k blahobytu obyvatelstva a přispívá k vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech. Tato otázka je neoddělitelná od prevence lesních požárů, což jsou katastrofy, které v jižní Evropě, a zejména v Portugalsku, každoročně pustoší rozsáhlé lesní oblasti. Je nutné držet se zde nedávno přijatých doporučení týkajících se prevence přírodních katastrof. Zpráva přistupuje k otázce lesního hospodářství zeširoka a zaměřuje se na některé otázky, které považujeme za důležité. Je však zásadní převést teorii do praxe, zejména pokud jde o nashromáždění dostatečných finančních prostředků z unijních podpůrných programů a opatření, která by nám umožnila monitorovat ekologický a fytosanitární stav lesů a případně provést změnu statutu včetně opětovného zalesňování. Je rovněž důležité poskytnout programu Natura 2000 finanční prostředky pro jeho správu a účinné dosahování jeho cílů, neboť pokrývá mnoho zalesněných oblastí. Dále je zásadní uznat rozmanitost lesních ekosystémů v Evropě a víceúčelovost mnohých z nich, například středomořské zemědělsko-lesnické pastviny „montado“. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva přistupuje k otázce lesního hospodářství zeširoka a zaměřuje se na některé otázky, které považujeme za důležité. Je však zásadní převést teorii do praxe, zejména pokud jde o shromáždění dostatečných finančních prostředků z unijních podpůrných programů a opatření, která by nám umožnila monitorovat ekologický a fytosanitární stav lesů a případně provést změnu statutu včetně opětovného zalesňování. Je rovněž důležité poskytnout programu Natura 2000 finanční prostředky pro jeho správu a účinné dosahování jeho cílů. Lesy a zalesněné plochy v současné době pokrývají více než 42 % území EU a poskytují prostředky obživy milionům pracujících. Zachování lesního dědictví představuje důležitý příspěvek k blahobytu obyvatelstva a přispívá k vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech. Tato otázka je neoddělitelná od prevence lesních požárů, což jsou katastrofy, které v jižní Evropě, a zejména v Portugalsku, každoročně zpustoší rozsáhlé lesní oblasti. Dále je zásadní uznat rozmanitost lesních ekosystémů v Evropě a víceúčelovost mnohých z nich, mezi něž patří například středomořské zemědělsko-lesnické pastviny „montado“. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Lesy a ostatní zalesněné plochy v EU pokrývají více než 42 % rozlohy EU a poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství představuje více než 2 miliony pracovních míst a v lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Mezi společné politiky, které mají vliv na ochranu lesů, patří environmentální, energetická, průmyslová a obchodní politika a politika soudržnosti, včetně regionální politiky a Fondu solidarity. Vzhledem k rozsahu hrozeb a celkové ploše lesů v EU by nárok na financování měly získat i veřejné subjekty a skupiny producentů a příspěvky by se měly začít vyplácet na základě plochy a měly by zahrnovat ochranná opatření.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) V Irsku lesní požáry – v rozsahu dlouho nevídaném – minulý týden vážně poškodily půdu v Donegalu, Sligu a jiných oblastech země. Je na místních orgánech, aby s podporou vnitrostátních vlád převzaly odpovědnost za tyto události. Jde o otázku subsidiarity. V souvislosti s nedávnými požáry, k nimž v Irsku došlo, musí irská vláda provést úplný odhad způsobených škod, aby mohla pomoci těm, kteří byli postiženi. Stejně jako u dopravních nehod a povodní je třeba zavést záchranný plán i pro případ lesních požárů, aby se do budoucna zajistila lepší reakce na takovéto situace. Konečně je třeba dát více prostředků radě hrabství Donegal, aby uhradila příslušné mimořádné výdaje. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Čtyřicet dva procent celkové rozlohy Evropské unie pokrývají lesy a zalesněné plochy. Odvětví lesního hospodářství vytváří příjmy přes 300 miliard EUR a poskytují práci přibližně dvěma milionům lidí. Tato čísla musíme vzít v úvahu, abychom pochopili význam evropské strategie pro udržitelné lesní hospodářství a abychom účinněji chránili toto významné evropské dědictví. Musíme mít na paměti , jak důležitou roli hrají lesy v oblasti socioekonomických služeb, a jejich klíčovou úlohu v boji proti změně klimatu. Proto je naléhavě důležité, abychom zlepšili naši schopnost předcházet lesním požárům, poněvadž ty každoročně zničí více než 400 000 hektarů lesa. Abychom toho dosáhli, je důležité zlepšit získávání informací o lesech, rozšířit výzkum a zejména podpořit členské státy ve výměně znalostí a zkušeností, počínaje přeshraniční spoluprací. V tuto chvíli bych ráda vyzdvihla význam práce, kterou odvádí evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS), a především význam programu globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES), který umožňuje potřebné mapování a sledování lesů. Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Evropský parlament vyslal jasný politický signál, kterým vyzdvihl význam udržitelného obhospodařování lesů. Nutně potřebujeme zavést do praxe doporučení týkající se předcházení katastrofám. Lesní požáry jsou jednou z největších hrozeb pro evropské lesy a jejich ekosystémy. Ochrana lesa před změnou klimatu rovněž pomáhá zachovat lesnický průmysl a jeho konkurenceschopnost. Dřevařský průmysl má příjmy přes 300 miliard EUR, poskytuje více než 2 miliony pracovních míst a je důležitým zdrojem růstu. Na závěr bych ráda uvedla, že je v první řadě potřeba, aby diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 braly v potaz i roli, kterou lesy hrají. Venkovští výrobci a veřejné orgány musejí mít možnost využívat opatření v oblasti lesnictví v rámci druhého pilíře SZP: EU by měla poskytovat pomoc na zalesňování prováděné v rámci vnitrostátních programů rozvoje venkova. Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Stanovení evropské strategie na ochranu lesů je součástí souhrnného závazku Evropské unie k boji proti změně klimatu. Zvláště pozitivními body právě přijaté zprávy jsou návrh na zvláštní úpravu zakazující výstavbu na půdě, na níž došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár vznikl žhářstvím, a požadavek na vhodné financování strategií v oblasti lesního hospodářství, které je momentálně na velmi nízké úrovni. Důležitý je konečně i požadavek vhodných kritérií udržitelnosti biomasy vyráběné pro energetické účely. Proto naléhavě vyzýváme Evropskou komisi, aby šla dále touto cestou a představila bílou knihu o ochraně lesů, která by se zabývala těmito problémy.

151

152

CS


Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť lesy EU a jiné zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU. Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Poměr mýcení a přírustu se v EU stabilně udržuje okolo 60 %. Přepokládá se, že tento poměr v několika zemích přesáhne 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020. Evropské lesy a lesnictví jsou spravovány na základě různých regionálních a vnitrostátních modelů seskupených podle jejich produktivního nebo ochranného zaměření. Lesy poskytují zdroje a zároveň plní ekosystémové funkce. Existují návrhy na vypracování závazných programů. Pomoc je třeba rozdělovat cíleně, tj. v souvislosti se změnou klimatu. Návrhy zahrnují zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti, zlepšení a ochranu životního prostředí, zlepšení kvality života a podporu koordinace a komunikace. Musíme vyvinout všemožné úsilí pro to, abychom zajistili ochranu a udržitelné využívání tohoto zdroje, aby jej mohly využívat i budoucí generace, a měli bychom přispět i tím, že snížíme znečištění životního prostředí. Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Lesy a lesnický průmysl již nyní významným způsobem přispívají k produkci místních surovin. Pro mnoho evropských občanů jsou lesy i rekreační oblastí a hrají významnou roli v prevenci změny klimatu. Jen sotva bychom našli nějakou jinou oblast, jejíž ekologické, hospodářské a sociální funkce jsou tak úzce propojené. Před našimi lesy však stojí obrovské výzvy. Jednou z největších je změna klimatu. Je úkolem členských států, aby s podporou Evropské komise chránily a rozvíjely naše lesy pro budoucí generace, aby i v budoucnu mohly přispívat k našemu přirozenému prostředí, naší společnosti a našemu hospodářství. K tomu patří zajištění toho, aby lesy měly trvalý a rostoucí vliv v boji proti změně klimatu a při ochraně hospodářské podstaty lesnictví a dřevařského průmyslu, abychom v budoucnu měli odpovídající zásoby dřeva. Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – Hlasovat dnes pro zprávu o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu bylo dnes jednoduché. Lesy EU jsou teď vystaveny většímu tlaku než kdy předtím, a to nikoli nutně kvůli změně klimatu, ale spíše vinou některých rozhodnutí, která učinila EU při boji proti ní. To, že jsme v této zprávě požádali o právně závazná kritéria udržitelnosti biomasy pro energetické účely, je významnou iniciativou. Právní předpisy EU v oblasti biopaliv a obnovitelných energií vedou k využívání našich lesů neudržitelným směrem. Uvažujeme-li o lesech jen jako o zdroji obnovitelné energie, vůbec jsme nepochopili podstatu kombinace udržitelného průmyslu a ochrany životního prostředí. Lesy jsou důležitým zdrojem obživy a blahobytu na našem území. Proto je třeba tento cenný přírodní zdroj využívat spíše pro výrobu, než krátkozrace pro energii. Musíme mít také na paměti, že výrobky ze dřeva vážou uhlík během celého svého životního cyklu. Proto bychom se při snahách o dosažení našich cílů v oblasti obnovitelných energií měli vyhýbat jednoduchým řešením. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Evropský lesnický průmysl je udržitelnější než téměř jakákoli jiná oblast hospodářství. Vlastníci evropských lesů po generace dodržovali ty nejpřísnější právní předpisy týkající se lesů a ochrany přírody. Zpráva, kterou předložil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o zelené knize o ochraně lesů a informacích, nicméně zavádí rostoucí záplavu předpisů, aniž by uznávala význam lesů coby zdroje pracovních příležitostí a motoru hospodářství. Zpráva požaduje používání přehnaných kritérií udržitelnosti na lesní hospodářství, aniž by brala ohled na regionální faktory a pravomoci jednotlivých zemí. Hlavními body, které zasahují do pravomoci vnitrostátní politiky týkající se lesů a které lesy hospodářsky oslabují, jsou

11-05-2011

11-05-2011

CS


ustanovení o dodávkách dřeva v Evropě. Dosud nebylo definováno ani pojetí „udržitelnosti“. Dalším bodem, se kterým nesouhlasím, je předpoklad, že dřevitá biomasa není udržitelná. Domnívám se, že bychom měli zvýraznit různorodost ochranných a užitkových funkcí lesů a nezaujímat jednostranný postoj. Evropská unie by měla vyvinout větší úsilí pro zajištění toho, aby se v Evropě zavedlo do praxe udržitelné lesní hospodářství a aby naše jednání bylo pro ostatní země vzorem. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že lesy značným způsobem přispívají v boji se změnou klimatu, má udržitelné lesní hospodářství obrovský význam pro dosažení klimatických cílů EU. Evropská unie musí posílit svoji strategii pro boj s faktory, které vedou ke zhoršování stavu lesů, jako například nekontrolované odlesňování, požáry a znečištění vzduchu. Biologická rozmanitost, ochrana před přírodními pohromami a zachycování CO2 z atmosféry jsou zároveň zásadně důležité pro zlepšování kvality života našich občanů a pro ochranu životního prostředí. Proto se domnívám, že se ochrana lesů v EU musí zaměřovat na poskytování záruk toho, že lesy budou i v budoucnu plnit své produktivní, socioekonomické a ekologické funkce. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu. Lesy a ostatní lesní plochy v EU pokrývají více než 42 % rozlohy EU. Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Kromě toho je 40 % lesů v EU státním vlastnictvím. Poměr mýcení a přírustu se v EU stabilně udržuje okolo 60 %. Přepokládá se, že tento poměr v několika zemích přesáhne 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020. Opatření na ochranu lesů jsou životně důležitá. Evropské lesy lze rozdělit do pěti bioklimatických pásem: boreální, mírné oceánské, mírné kontinentální, středozemní a horské pásmo(5) – v souladu s typologií lesů agentury EAA vytvořenou k podložení politických rozhodnutí (6). Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o zelené knize Komise, jež nese název „o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu“. Lesy bychom měli považovat za zásadní pro boj proti změně klimatu. Je klíčové, aby Evropská unie posílila svoji strategii pro boj s jevy, jež ohrožují lesy, jako jsou lesní požáry a znečištění ovzduší. Schopnost lesa zotavit se z těchto hrozeb a pokračovat ve svém normálním vývoji navzdory vlivům změny klimatu závisí na biologické rozmanitosti, a to nejen lesů, nýbrž i všech dalších organismů, které v lese žijí, zejména divokých zvířat. Proto si tyto druhy divokých zvířat, která přirozeně obývají zvláštní stanoviště, jež poskytuje les, zasluhují zvláštní pozornost ze strany majitelů lesů, neboť přispívají k zachování biologické rozmanitosti. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zachování lesa je zásadně důležité pro zájmy celého lidstva. Je škoda, že se opět stalo záminkou pro prosazení trhu s uhlíkem. Evropský zelený kapitalismus se dostal do slepé uličky. Kapitalismus a ekologie jsou vzájemně neslučitelné. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lesy a lesní plochy v současné době pokrývají více než 42 % rozlohy EU a jako průmyslové odvětví poskytují přibližně 2 miliony pracovních míst a s ročním obratem ve výši 300 miliard EUR. Tato čísla ukazují, že potřebujeme evropskou politiku týkající se lesů, která by je zachovala udržitelnými z ekologického i hospodářského hlediska. Jen tak je lze ochránit před hrozbami, se kterými se potýkají, například požáry,

153

154

CS


jež jsou hlavní příčinou jejich zkázy. To se týká především zemí jižní Evropy a obzvláště mé země, Portugalska, které vinou požárů každoročně přichází o tisíce hektarů lesa. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Změna klimatu a lesy jsou spolu nerozlučně spojeny. V boji proti změně klimatu je zásadně důležité lesy chránit. V tomto boji lze les využít lépe, a to nejen předcházením mýcení, nýbrž i pomocí programů na zalesňování a opětovné zalesňování. Změna klimatu znamená, že každý druh lesa i odvětví lesního hospodářství jako celek jsou vystaveny specifickým a nepředvídatelným hrozbám, jako jsou bouře, sucho a lesní požáry. Je proto naprosto klíčové, aby Evropská unie předložila svoji strategii pro boj s těmito jevy. Udržitelné lesní hospodářství se musí zaměřovat na sladění hledisek týkajících se výroby a těch, které se týkají ochrany lesa. Chceme-li zachovat schopnost lesů plnit jejich hospodářské, ekologické a sociální funkce, musíme je obhospodařovat udržitelně. Je proto zásadní, abychom věnovali větší pozornost zachování, vyváženosti a podpoře služeb, které nám lesy poskytují. Zachování biologické rozmanitosti musí být pro naše politické kroky prioritou. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Víme, že zpráva klade důraz na skutečnost, že lesy by měly být považovány za hlavní nástroj zmírňování následků změny klimatu a přizpůsobování se jí, a poskytuje potřebnou podporu strategii EU pro boj s faktory, které způsobují zhoršování jejich stavu, např. epidemie, lesní požáry atd. Kromě toho se zpráva zaměřila na vytvoření obecnějších souvislostí ochrany lesů, konkrétně na zásadu subsidiarity, různorodost hrozeb jednotlivým druhům lesů, centrální roli udržitelného lesního hospodářství a na význam lesů pro konkurenceschopnost a zaměstnanost. Hlasoval jsem pro návrh. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vymírání lesů po celé Evropě představuje jak problém pro životní prostředí z hlediska přírodních stanovišť a změny klimatu, tak problém hospodářský. 5 milionů lidí, kteří v lese pracují, a 16 milionů vlastníků lesů vytváří dohromady roční obrat ve výši 300 miliard EUR. Za změny evropských lesů je zodpovědný současný stav životního prostředí. Musíme počítat s tím, že z dlouhodobého hlediska zcela vymizí buky v oblasti Středomoří a že po celé Evropě se zmenší rozloha jehličnatých lesů. Mezi další faktory patří nové druhy epidemií, jejichž důsledky ještě nelze zhodnotit, a podstatné zvyšování rizika lesních požárů. Mezinárodní program ICP Forests a Evropská unie provozují jednu z největších biomonitorovacích sítí s cílem vyčíslit tyto změny a pomoci pochopit vztahy příčiny a následku. Zdržel jsem se hlasování, neboť podle mého názoru jsou ve zprávě zmíněná opatření ohledně toho, do jaké míry ponesou členské státy odpovědnost a do jaké míry budou zapojeny, nedostatečná. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti části odstavce 36, neboť ustanovení, které obsahuje, je přinejmenším nereálné. Nemyslím si, že bychom měli zakazovat výstavbu na lesních plochách, které byly postiženy požárem, protože ve skutečnosti tuto půdu nelze využít k žádnému jinému účelu. Nedomnívám se, že bychom případy zneužití měli vydávat za obecné pravidlo, a poškozovat tak majetková práva vlastníků lesů, kteří byli již tak postiženi lesním požárem. Považuji však za přijatelnou myšlenku, která byla vyjádřena v článku 37 a která navrhuje uložení zákazu tam, kde bylo prokázáno, že požár byl založen úmyslně. Domnívám se ale, že bychom se mohli potýkat

11-05-2011

11-05-2011

CS


s nepříznivými následky vyplývajícími z tohoto: žháři nejsou pokaždé zároveň vlastníky majetku a nechápu, proč by tito měli být trestáni. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zpráva k zelené knize Komise nazvané „o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu“ vyjadřuje zájem Evropského parlamentu o tuto otázku. Lesy a lesní plochy v současnosti pokrývají více než 42 % rozlohy EU a máme více než 16 milionů vlastníků lesů. Lesy poskytují přes než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. Díky schopnosti zachycovat oxid uhličitý a vylučovat kyslík navíc hrají zásadní roli v boji proti změně klimatu. Tato čísla ukazují na význam lesů pro všechny členské státy EU, obzvláště však pro Portugalsko, jehož lesy mají velmi zvláštní vlastnosti a hrají důležitou úlohu v oblastním plánování a v boji s lesními požáry. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se zasazuje o opatření, která podle mého názoru pomáhají v boji proti ničení lesů, zejména proti požárům, epidemiím, fragmentaci lesů, změnám v druhové skladbě a zvýšené poptávce po dřevité biomase. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Vítám zelenou knihu Komise o ochraně lesů a informacích v EU. Vzhledem k tomu, že lesy jsou hlavním pohlcovačem uhlíku, je udržitelné lesní hospodářství klíčem k dosažení cílů EU v oblasti změny klimatu. Do obhospodařování našich lesů musíme zavést ochranu i výrobu, abychom zajistili životaschopnost jejich ekologických, sociálních a hospodářských funkcí. Role Evropské unie spočívá v podpoře nejlepších způsobů hospodaření, které vyhovují potřebám místních subjektů a společenství, a v podněcování úsilí o zalesňování v souladu s místními podmínkami a původními druhy. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť ji považuji za zcela zásadní pro posílení evropských politik týkajících se zachování a udržitelného obhospodařování lesů, jejichž nevyčíslitelnou hospodářskou, sociální a ekologickou hodnotu je důležité zachovat. Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Hlasovala jsem proti odstavci 36 (oddíl 2) a proti odstavci 37, neboť otázka plánování na úseku životního prostředí spadá do pravomoci místních či vnitrostátních orgánů, což znamená, že rozhodnutí v těchto oblastech musí učinit místní či vnitrostátní parlament. Podle mého názoru by jakýkoli zásah na evropské úrovni byl zásahem do subsidiarity, a zacházel by tedy příliš daleko. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Ochrana lesů je bezesporu klíčovou otázkou ochrany životního prostředí. Jsou-li lesy dobře udržované, fungují jako hlavní úložiště uhlíku a hrají životně důležitou roli v boji proti změně klimatu. Pokud ne a dochází-li k rozsáhlému odlesňování, vytvářejí 25 % veškerých emisí CO2, tj. skleníkového plynu, který vzniká lidskou činností. Jinými slovy, je v zájmu Evropské unie, včetně Švédska a Finska, jejichž lesy dohromady tvoří 33 % evropských lesů, i středomořských zemí, aby posílila svoji strategii v boji proti hrozbám, kterým lesy čelí, jakými jsou například znečištění ovzduší a lesní požáry. V tomto ohledu mne těší, že v rámci hlasování o zelené knize s názvem „Příprava lesů na změnu klimatu“ byl přijat odstavec 38 zprávy poslance Arsenise, který „naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů a plány zejména na třicetiletý zákaz výstavby na místě, kde došlo k vyhoření lesa.“ Jedná se o dobrý způsob,

155

156

CS


jak čelit rozšířené praxi spočívající ve zneužívání lesních požárů k prosazení zájmů developerů. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jedná se o dobrou zprávu s dobrými návrhy, mezi něž patří uznání obecně pozitivního trendu ukládání uhlíku v evropských lesích, ale i skutečnosti, že ukládání uhlíku zůstává daleko za přírodní kapacitou, a toho, že by se lesy vinou tlaků mohly dokonce změnit ve zdroj uhlíku; výzva Komisi, aby předložila návrhy na doplnění nařízení o dřevu s cílem zajistit, aby veškeré dřevo či dřevařské výrobky uvedené na evropský trh pocházely z udržitelně obhospodařovaných lesů; žádost Komisi, aby zkoumala možnosti plateb za ekosystémové služby; a žádost o legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů, včetně úvah o zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu, neboť lesy, jež pokrývají více než 42 % rozlohy EU, poskytují živobytí mnoha pracujícím a podnikům v odvětví lesního hospodářství. Je třeba vytvořit systém pokynů Komise, zavést závazná kritéria udržitelnosti včetně povinných vnitrostátních lesnických programů, formálně zavést platby za ekosystémové služby a posílit politiky na ochranu lesů znovuzavedením nařízení o prevenci požárů. Je obzvláště cenné a překvapivé, že byl přijat pozměňovací návrh, který zakazuje spekulativní výstavbu na místě, kde byl les protizákonně zničen požárem. V Itálii již pravidlo zakazující stavět na půdě, která byla zničena žhářstvím, existuje. Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Lesy nám poskytují mnoho důležitých ekologických služeb, počínaje regulací koloběhu vody přes ochranu před erozí půdy, až po zachycování uhlíku. Ekologické a hospodářské přínosy lesů vyžadují, aby lesům byla poskytnuta bezodkladná, trvalá a dlouhodobá ochrana, což je zvláště důležité v souvislosti se zmírňováním důsledků změny klimatu a přizpůsobováním se jí. Tato zpráva se zabývá celou řadou otázek a je výsledkem velmi tvrdé práce a plodného jednání všech hlavních politických skupin. Upřímně doufám, že Komise a členské státy budou jednat na základě jejích konstruktivních návrhů. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy o zelené knize o lesích, kterou předložila Komise. Lesy jsou součástí našeho venkova a naším dědictvím a jsou klíčové pro náš blahobyt. V době, kdy jsou hrozby stále vážnější, je nezbytně důležité, abychom lépe chránili tyto mimořádné přírodní zdroje. Všichni si jsme vědomi následků změny klimatu na lesy, avšak naše nečinnost při hledání řešení vážným způsobem ohrožuje jejich zachování. Máme povinnost zachovat tyto křehké ekosystémy, tuto neocenitelnou biologickou rozmanitost a toto strategické hospodářské odvětví. Proto mne těší, že Parlament v této věci vyslal jasný politický signál, kterým je mezinárodní rok lesů. Nemůžeme zaujmout vyčkávací postoj ohledně opatření, která je třeba přijmout k přizpůsobení se změně klimatu. Vzhledem k tomu, že prevence je stejně důležitá jako reakce, musíme také posílit evropské taktické rezervy pro boj s lesními požáry. Chceme-li zachovat naše lesy takové, jaké je známe a jaké je máme rádi, musíme stát v čele boje o zajištění udržitelného obhospodařování lesních ploch a jejich ochrany před hrozbami, jež před nimi stojí. Zpráva: Gabriele Albertini (A7-0168/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu, neboť zpráva představuje vyvážený přístup k nejvýznamnějším otázkám týkajícím se organizace a činnosti Evropské služby pro vnější činnost a k základním oblastem

11-05-2011

11-05-2011

CS


bezpečnostní a obranné politiky. Této rovnováhy bylo dosaženo díky vojenské a civilní spolupráci na řešení součinnosti Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Domnívám se, že navrhované pozměňovací návrhy, které předložila Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a jež byly přijaty ve výboru, přispívají k otevřenějšímu vymezení zahrnujícímu svobodu náboženského vyznání a rozšíření seznamu menšin, které potřebují mezinárodní ochranu. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o výroční zprávě o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Poskytuje přehled o strategické roli, kterou by měla Evropská unie hrát mimo své hranice, zejména pokud jde o její příspěvek k rozvoji demokracie a dodržování lidských práv. Evropský parlament tímto usnesením potvrzuje své výsady klíčového hráče a subjektu zajišťujícího řízení a rozpočtovou kontrolu evropských civilních a vojenských misí. My, členové Evropského parlamentu, jsme opětovně zdůraznili náš hlavní cíl, kterým je silný a rozhodný postoj Parlamentu k zahraniční politice, zejména s ohledem na ustanovení Lisabonské smlouvy. Důležitá je rovněž otázka multilateralismu EU a nutnost být vždy řádně zastoupeni v různých strategických kontextech, zejména s využitím nové Evropské služby pro vnější činnost, evropského diplomatického sboru, který byl konečně založen. Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zprávy o společné zahraniční a bezpečnostní politice EU a její roli na mezinárodní scéně, které podpořila hlavní koalice politických představitelů kapitálu v Evropském parlamentu, zejména konzervativci, sociální demokraté a liberálové, názorně ukazují na její silně reakční charakter a postoj namířený proti lidem. Nesmíme navíc zapomínat, že Evropský parlament přijal usnesení, kterým se postavil do přední linie války, již proti Libyi vede EU, USA a NATO, a kterou se tímto usnesením snaží zlegalizovat. Cílem války je drancování zdrojů bohatství a kontrola nad vývojem v této oblasti jako celku, v rámci tvrdého imperialistického souboje o moc. Političtí spolupracovníci buržoazní třídy v Evropském parlamentu požadují posílení imperialistického charakteru EU, její další militarizaci a rozvoj jejího vojenského potenciálu a potenciálu evropské armády, především „flexibilních“ bojových skupin a sil rychlého nasazení, jako je EUFOR Libye připravovaná pro pozemní operace v Libyi, v níž Řecko zastává vedoucí úlohu v balkánské bojové skupině. Podporují strategické spojenectví mezi EU a NATO a připravují plány imperialistických intervencí a válek, které má EU vést ve všech koutech naší planety pod záminkou „řízení krizí“, „humanitární pomoci“ a „boje proti terorismu“, přičemž nejdůležitější je zajištění pozic v konkurenčním boji mezi imperialisty, který zuří převážně v severní Africe a na Středním východě. Liam Aylward (ALDE), písemně. – Hlasoval jsem proti opatřením v této zprávě, které se týkají obchodní dohody s Mercosurem. Obchodní dohoda se zeměmi sdružení Mercosur má potenciál vážně oslabit evropské zemědělství a práci evropských zemědělců při poskytování veřejných statků a vysoce kvalitních bezpečných potravin. Výše kvóty, kterou požaduje Mercosur, by naprosto oslabila irskou produkci hovězího masa. Odhaduje se, že dohoda mezi EU a zeměmi sdružení Mercosur by mohla snížit ceny irského hovězího masa o 30 %, což by znamenalo ztráty ve výši až 500 milionů eur jen v Irsku. Irské zemědělsko-potravinářské odvětví představuje 60 % vývozu irských podniků v hodnotě 8 miliard EUR ročně a nabízí až 250 000 pracovních míst. Tato dohoda by vedla ke ztrátě mnoha pracovních míst v zemědělství a v průmyslu ve venkovských oblastech v Irsku a v EU jako celku. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Lisabonská smlouva dala Evropské unii velké pravomoci, s jejichž pomocí by EU měla dále

157

158

CS


rozvíjet cíle své zahraniční politiky a hájit své zájmy po celém světě s obecným cílem přispívat k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, prosazování demokracie, ochraně lidských práv, dodržování mezinárodního práva, atd. Evropská unie musí také jednat strategičtěji, aby se mohla lépe prosadit v mezinárodním měřítku. Schopnost EU ovlivňovat mezinárodní řád závisí nejen na soudržnosti mezi jejími politikami, aktéry a institucemi, ale také na strategické koncepci zahraniční politiky EU, která musí sjednotit všechny členské státy kolem stejných priorit a cílů, aby pak na mezinárodní scéně vystupovali jednotně a silně. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem ve prospěch výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která je jednou ze základních priorit Evropské unie, a chtěl bych vyjádřit svou podporu politice, kterou Evropská unie vede na celosvětové úrovni. Přijetí této výroční zprávy odráží silnou pozici Evropské unie a její úlohu v oblasti mezinárodních vztahů. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva pana Albertiniho obsahuje myšlenky, s nimiž souhlasím, ale je zde jeden zásadní problém. Výchozím předpokladem je, že by EU měla postupně v zahraniční a obranné politice získat dominantní postavení nad jednotlivými národními vládami. Znamená to, že by se členské státy měly vzdát další velké části suverenity v oblasti zahraniční politiky ve prospěch orgánů EU, jejichž úkolem by bylo dosáhnout společného postoje, který by měl být prezentován v rámci mezinárodního společenství a na všech mezinárodních fórech. S touto perspektivou nemohu souhlasit: členské státy by již nemohly určovat svou vlastní zahraniční politiku na základě toho, co považují za národní priority. Souhlasíme s tím, že v některých situacích musí Evropská unie vystupovat jednotně, aby byla silnější na celosvětové scéně a aby zastupovala společná přání a touhy všech členských států, což ale nemůže být na úkor svobody členských států tvořit svou vlastní zahraniční politiku. Zpráva kromě toho vyzývá členské státy, aby oživily dynamiku procesu vstupu Turecka do Evropské unie, s čímž jsem nikdy nesouhlasila. Turecko musí zůstat mimo naši organizaci, protože není a nikdy nebude součástí Evropy. Hlasovala jsem proti zprávě. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože výroční zpráva Rady poskytuje konzistentní přehled o směru a činnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Je velmi důležité, aby se Rada i nadále zaměřovala především na regionální konflikty a rychle na ně reagovala. Zpráva Rady však neobsahuje žádné možné přístupy k řešení těchto konfliktů a problémů. Rada by se měla snažit zajistit, aby zpráva obsahovala víc než jen výčet událostí a změn v jednotlivých zemích. Tento dokument by se měl věnovat otázce provádění a zabezpečení zahraniční politiky EU a jejích nástrojů. Rada by navíc měla do zprávy zahrnout i hodnocení koordinace a soudržnosti mezi SZBP a dalšími vnějšími politikami Unie a dále strategická a organizační doporučení pro budoucnost na základě vyhodnocení akcí SZBP. Chtěla bych také upozornit na skutečnost, že by výroční zpráva o SZBP měla sloužit jako nástroj pro lepší interinstitucionální dialog, jehož cílem je zhodnotit její efektivitu a určit budoucí směr této politiky. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám výroční zprávu Rady a úsilí vyvinuté na rozvoj evropské zahraniční politiky. Považuji za nesmírně důležité zaujmout postoj, který bude v souladu se zahraničními politikami členských států, protože tato soudržnost povede k míru, bezpečnosti, solidaritě a prevenci konfliktů na mezinárodní

11-05-2011

11-05-2011

CS


úrovni. Povede rovněž k udržitelnému rozvoji a ke zvýšení schopnosti EU ovlivňovat mezinárodní řád. Vyzývám proto k pokračování v již probíhající práci a k vytvoření jednotné fronty, která povede ke zlepšení vztahů mezi Evropou a ostatními světovými mocnostmi, k podpoře účinnější reakce v okamžicích mezinárodních krizí a ke zlepšení postavení Evropy na světové scéně. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Nehlasovala jsem pro odstavec 85 zprávy pana Albertiniho, který vítá obnovení jednání o dohodě o přidružení s Mercosurem. Takováto dohoda, která má podpořit volný obchod, by se měla zvažovat s maximální opatrností, aby nedošlo k další destabilizaci zemědělství ve Společenství. Produkce sdružení zemí Mercosur nemusí splňovat stejné ekologické a sociální normy jako produkce evropského zemědělství. V těchto podmínkách existuje reálné riziko nekalé hospodářské soutěže. Musíme zajistit, aby k takové situaci nedošlo. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože výroční zpráva Rady přináší jasný přehled politik a činností společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k posílení interinstitucionálního dialogu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Letošní výroční zpráva má podobnou strukturu jako zpráva o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) z roku 2009. Zvláštní část je věnována uplatňování Lisabonské smlouvy. Stejně jako dřív je požadován intenzivnější dialog s Radou o hlavních cílech SZBP. Souhlasím s tím, že zpravodaj klade důraz na nutnost přejít od pouhého popisu činností SZBP k dialogu se strategickým přístupem. Zpravodaj rovněž vyzývá Radu, aby při přijímání rozhodnutí zohlednila postoje Evropského parlamentu. Domnívám se, že je nutné vést další jednání o strategickém rámci zahraniční politiky Unie a lépe chápat rozsah SZBP a mechanismy jejího fungování, což jsou informace, které by měli mít jednotliví političtí aktéři k dispozici. Velký počet pozměňovacích návrhů svědčí o rostoucím zájmu o tyto otázky ze strany poslanců. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je výroční zprávou Rady, která je určena Evropskému parlamentu, pojednává o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v roce 2009 a je Evropskému parlamentu předložena v souladu s částí II oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 (2010/2124(INI)). Opírá se o nový institucionální rámec, který vytvořila Lisabonská smlouva, a v souladu s její restrukturalizací představuje SZBP Evropské unie transparentněji. Zabývá se situací v různých částech světa, kde země a regiony procházejí krizí, jako na západním Balkánu, v zemích sousedících s východní Evropou, v oblasti střední Asie, v Rusku, Turecku, na Blízkém východě, ve Středomoří, v Asii, Africe a Latinské Americe. Uznávám, že by zprávu bylo možné vylepšit, především co se týče podrobnějšího rozvedení událostí v jednotlivých zemích, popisu prostředků nutných k dosažení cílů zahraniční politiky EU a kvalitativnějšího hodnocení této politiky, které by mohlo obsahovat strategická a organizační doporučení pro budoucnost, ale přesto zprávu vítám a doufám, že Evropská unie bude dál rozvíjet efektivní multilateralismus, který je jedním z charakteristických znaků geostrategických zájmů EU. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jde o další zprávu podporující rozvoj společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Úzkostlivě se zde opakují argumenty. Chtěli bychom proto zopakovat náš nesouhlas a důvody, které nás k tomu vedou: hovoříme o obraně za pomoci různých prostředků včetně vojáků a diplomatů, o

159

160

CS


hospodářských a geostrategických zájmech evropských mocností a o spolupráci s USA a NATO. Musíme si připomenout dosažené výsledky těchto institucí a jejich tragické důsledky: Irák, Afghánistán, Balkán, Libye a další země na seznamu. Politika rozvojové spolupráce a pomoci, která by měla být v současném mezinárodním kontextu jedním z hlavních pilířů, ne-li hlavním pilířem zahraniční a bezpečnostní politiky, je odsunuta na naprosto druhořadou kolej. Projevuje se tu také typický nudně pokrytecký postoj chránící hospodářské zájmy evropských výrobců zbraní, kteří vydělali miliony prodejem zbraní diktátorům, jež je použili k hromadnému zabíjení vlastních lidí i obyvatel vedlejších států. Tyto a další otázky stále zůstávají bez odpovědi a reakce, jíž je nezbytná oprava politik, které je podporují. Další příklady, které odsuzujeme, jsou podpora izraelské politiky založené na agresi, okupaci a politice nedodržování rezolucí OSN, jež praktikuje nejen Izrael, ale i další země, jako je Maroko. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jde o další zprávu v zásadě podporující rozvoj společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Jedná se v prvé řadě o politiky bránící hospodářské a geostrategické zájmy evropských mocností. Ty se stále více sbližují se Spojenými státy a NATO a odsouvají rozvojovou spolupráci a pomoc na druhou kolej. Výsledky jsou do značné míry katastrofální, jak je jasně vidět v Afghánistánu, Palestině, Iráku, Libyi a dalších zemích. Uvědomujeme si rovněž, že zde existuje dvojí norma chránící hospodářské zájmy evropských výrobců zbraní, kteří vydělali miliony prodejem zbraní diktátorům, jež je použili k hromadnému zabíjení vlastních lidí i obyvatel vedlejších států. Proto některé z hlavních otázek vyplývajících z této debaty zůstávají bez požadované odpovědi: obchod se zbraněmi, expanzivní a válkychtivá politika Izraele a systematické porušování rezolucí OSN týkajících se Západní Sahary a Palestiny. Proto jsme hlasovali proti zprávě. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Výbor pro zahraniční věci zprávu přijal drtivou většinou. Zpráva představuje vyvážený přístup k nejpalčivějším otázkám týkajícím se organizace a aktivit Evropské služby pro vnější činnost a ke klíčovým otázkám společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jako je podpora demokratických hodnot, lidských práv a právního státu, podpora rovnosti žen a mužů a energetická bezpečnost, situace v Íránu a v Afghánistánu, reakce EU na demokratické změny v jižním Středomoří a vztahy s velkými státy jako je Rusko, Čína, Japonsko a Indie. Zpráva dosahuje rovnováhy v civilně-vojenské spolupráci při řešení krizí a ve spolupráci mezi EU a NATO: na jedné straně se vyhýbá tomu, aby Evropské unii přenechávala jen otázky obchodu, rozvoje a humanitárních záležitostí, o což usiluje skupina ECR, na druhé straně odmítá snahy skupiny GUE/NGL o to, aby byla ze společné zahraniční a bezpečnostní politiky vyloučena jakákoliv vojenská složka. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Zpráva pana Albertiniho nemůže dostat můj hlas, protože obsahuje příliš mnoho bodů, s nimiž nemůžeme souhlasit. Jedním z nich je návrh na jednotnou zahraniční politiku EU. Myšlenka je bezvadná, ale s ohledem na letošní krizi v severní Africe a probíhající libyjskou krizi je zcela jasné, že není proveditelná. Jednotlivé země EU vykazují příliš mnoho jemných rozdílů. Dalším bodem, se kterým

11-05-2011

11-05-2011

CS


nemůžeme souhlasit, je výzva ke zvýšení úsilí o připojení Turecka k Evropě. Proto budu hlasovat proti zprávě. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Skutečně zásadním rozhodnutím společné zahraniční a bezpečnostní politiky v roce 2009 bylo jmenování vysoké představitelky. A přiznejme si, že nebylo nejšťastnější. Je zcela jasné, že Lady Ashtonová má větší nadání pro vydávání moralizujících tiskových prohlášení a vystupování v roli štědré dárkyně, než že by se hodila pro řešení diplomatických otázek jménem 27 členských států. Zásluhou paní baronky Evropská unie u všech důležitých událostí chyběla, nezasáhla ve vhodnou dobu nebo plavala zcela proti proudu. A jak to tak bývá v dobách krize, pár států převzalo iniciativu – v dobrém, či špatném – zorganizovaly se a jednaly. Zbytek se svezl s nimi nebo si stěžoval, když musel vyjádřit nějaké stanovisko. Vnější politika Unie totiž v podstatě spočívá v rozdávání finančních prostředků a v obchodování, často způsobem, který je v rozporu s jejími vyhlašovanými politickými zásadami. A je to logické: diplomacie je otázkou státní suverenity. Je výsledkem historie, hospodářských nebo geopolitických zájmů a zdrojů každého státu. Zájmy Evropské unie nejsou ani syntézou, ani prodloužením zájmů členských států. Jsou vlastní Unii a často odporují vnitrostátním zájmům. Je zcela nesmyslné, aby jim byly nadřazené. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Tento dokument jsem podpořil, protože je zaměřen na zajištění souladu mezi národními obrannými systémy a obrannými systémy EU a na koordinaci strategií s hlavními světovými aktéry jako jsou Spojené státy, Rusko, Čína, Turecko a arabské země. Klade důraz a usiluje o podporu moratoria na trest smrti. Ukazuje rovněž směry a cíle spolupráce s ostatními zeměmi. Prvořadým strategickým zájmem Evropské unie by měl být účinný multilateralismus a EU by v této souvislosti měla zaujmout vedoucí úlohu v oblasti mezinárodní spolupráce, podpory mezinárodních institucí, usnadnění mezinárodního konsensu a činností na globální úrovni. Existuje naléhavá potřeba řešit globální otázky společného zájmu občanů EU, jako je boj proti terorismu, organizovanému zločinu, pandemiím a změně klimatu, kybernetická bezpečnost, plnění rozvojových cílů tisíciletí a vymýcení chudoby, zajištění energetické bezpečnosti, nešíření zbraní hromadného ničení, mírové řešení konfliktů a odzbrojení, řízení migrace a podpora lidských práv a občanských svobod. Pozornost je věnována potřebě lépe monitorovat fondy EU v souladu se zvláštní zprávou Účetního dvora č. 15/2009. Ve zprávě se objevuje názor, že by Evropská unie měla využít příležitosti přijetí nové strategické koncepce NATO a podstatně posílit spolupráci s NATO a současně rozvíjet zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku EU. Domnívám se, že je třeba vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi. Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí výroční zprávy o hlavních aspektech společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU v roce 2009. Je to dobře napsaná zpráva zásadního významu, která se podrobně věnuje aspektům společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Obzvlášť vítám skutečnost, že zpráva obsahuje můj pozměňovací návrh týkající se Gruzie. Mým cílem bylo zdůraznit, že je nutné vyvíjet trvalý a konzistentní tlak na Rusko, aby provedlo všechna ustanovení dohody z roku 2008, zejména včetně toho, že umožní vstup pozorovatelské mise Evropské unie na okupovaná území. Doufám, že vysoká představitelka paní Ashtonová vezme naše doporučení v úvahu. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu a domnívám se, že má-li být zahraniční politika EU a její vnější činnost v souladu s hodnotami EU, musí upřednostnit podporu demokracie a právního státu, řádné správy věcí veřejných a spravedlivé společnosti,

161

162

CS


vzhledem k tomu, že demokratická společnost založená na pravidlech je základem pro prosazování lidských práv a pro zvyšování stability. Opakuji, že do zahraniční politiky EU je nutné výrazně začlenit otázku lidských práv, protože jsem přesvědčen, že nová institucionální struktura EU, zejména Evropská služba pro vnější činnost a její specializované oddělení nabízí možnost posílit soudržnost a účinnost EU v této oblasti; vyzývám místopředsedkyni Komise/vysokou představitelku Unie, aby prostřednictvím dvoustranných vztahů s třetími zeměmi a aktivní účastí na mezinárodních fórech usilovala o větší nasazení třetích zemí v oblasti dodržování lidských práv, vystupovala proti porušování lidských práv a dál přijímala odpovídající opatření v případech, kdy dojde k jejich porušení; s ohledem na rostoucí závažné porušování svobody vyznání vyzývá Komisi, aby provedla důkladné hodnocení a aby začlenila svobodu vyznání do politiky lidských práv EU. Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Zpráva pana Albertiniho o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2009 představuje významnou křižovatku pro budoucnost zahraniční politiky Unie. Je opravdu důležité, aby Parlament jednomyslně vyzval Radu, aby neomezovala rozsah výroční zprávy o SZBP na pouhý popis politických aktivit, ale, na což zpráva právem poukazuje, aby fungovala jako „nástroj politiky zaměřený na vypracování řešení“. Musíme také zdůraznit, že by „zpráva měla poskytnout víc než jen výčet událostí a vývoj v jednotlivých zemích, ale měla by se zabývat také otázkou efektivnosti zahraniční politiky EU a prostředků nutných k provádění cílů vnější činnosti EU“. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie by měla nadále rozvíjet cíle své zahraniční politiky a podporovat své hodnoty a zájmy na mezinárodní úrovni, s obecným cílem přispět k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, prosazování demokracie, ochraně lidských práv, rovnosti žen a mužů, dodržování mezinárodního práva, podpoře mezinárodních institucí, účinnému multilateralismu, vzájemné úctě mezi národy, udržitelnému rozvoji, volnému a spravedlivému obchodování a vymýcení chudoby. Tyto cíle se mohou naplnit pouze se skutečnou společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, kterou budou sdílet všechny členské státy. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jak víte, jsem horlivým zastáncem vstupu Turecka do Evropské unie. Jsem také přesvědčen, že by Evropa měla ze vstupu Turecka přinejmenším stejný užitek jako Turecko. Tato země má to štěstí, že se nachází na hranici dvou světů. Jednou nohou stojí na evropském západě a druhou v Asii. Jak prohlásil Jacques Chirac: „Evropská unie a Turecko mají společný osud“. Přistoupení Turecka by bylo důkazem, že mezi Východem a Západem je možný dialog, který bude konstruktivní, smířlivý, průkopnický a kreativní. Nežije snad v Evropě již 15–20 milionů muslimů? Turecko je zakládajícím členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, členem NATO a Západoevropské unie. Nedávno bylo zvoleno nestálým členem Rady bezpečnosti. A konečně jeho členství v G20 ukazuje na význam a geostrategickou roli, kterou může hrát v alianci národů. Musíme obnovit důvěru mezi našimi vládami a zkonkretizovat naději, kterou vyjádřil národ a mladí lidé. V nadcházejících letech se musíme snažit, aby se Turecko stalo členem evropské rodiny. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva byla ve Výboru pro zahraniční věci přijata drtivou většinou, i já jsem hlasoval v její prospěch. Dosáhla vyváženého přístupu k nejpalčivějším otázkám týkajícím se organizace a činnosti Evropské služby pro vnější činnost a ke klíčovým otázkám společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jako je podpora hodnot demokracie, lidských práv a právního státu, prosazování rovnosti žen a mužů,

11-05-2011

11-05-2011

CS


energetická bezpečnost, situace v Íránu a Afghánistánu, reakce EU na demokratické změny v jižním Středomoří a vztahy s nejdůležitějšími zeměmi, například s Ruskem, Čínou, Japonskem a Indií. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jsem příznivcem společné evropské zahraniční a obranné politiky, přičemž největší význam zde má slovo „evropský“. Evropa se musí oprostit od USA nejen pokud jde o hospodářství, ale i o zahraniční politiku. Musí se stát samostatnější, aby ji okolní svět bral jako silného a nezávislého partnera. Dosud jsme však neviděli žádné známky pohybu tímto směrem. Naopak, tato zpráva podporuje a zabezpečuje vztahy s USA, zejména prostřednictvím NATO. Někteří lidé se dokonce domnívají, že je tyto vztahy nutné posílit. To by mělo velmi kontraproduktivní dopad na budoucnost EU a zkomplikovalo by to shodu ohledně společného evropského postoje nebo přístupu k důležitým otázkám, jak ukázala krize v Libyi. Proto jsem hlasoval proti této zprávě. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zahraniční politika EU zaznamenala po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost výrazný vývoj. Evropská unie potřebuje promyšlenou a soudržnou strategii zahraniční politiky, která se bude opírat o cíle a zásady stanovené článkem 21 Smlouvy o fungování Evropské unie. Činnost EU na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které vedly k jejímu vytvoření, rozvoji a rozšiřování, s cílem po celém světě prosazovat následující hodnoty: demokracii, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úctu k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2009, protože souhlasím s většinou připomínek ze strany Parlamentu. Chtěla bych zdůraznit, že tato zpráva nenavrhuje možné přístupy k řešení konfliktů a otázek, které představuje velmi transparentním způsobem. S ohledem na to podporuji požadavek pana zpravodaje, aby Rada neomezovala rozsah této zprávy na pouhý popis činnosti v rámci této politiky, ale aby se přeměnila v politický nástroj, který bude zaměřen na řešení. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení na základě toho, že výroční zpráva Rady za rok 2009 o společné zahraniční a bezpečnostní politice – jejíž transparentnost chválím – zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská unie dál rozvíjela své cíle zahraniční politiky a prosazovala své hodnoty a zájmy na mezinárodní úrovni, s obecným cílem přispět k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, prosazování demokracie, ochraně lidských práv, rovnosti žen a mužů, dodržování mezinárodního práva, podpoře mezinárodních institucí, účinnému multilateralismu, vzájemné úctě mezi národy, udržitelnému rozvoji, svobodnému a volnému trhu a k vymýcení chudoby. Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Máme před sebou výroční zprávu o společné zahraniční a bezpečnostní politice, která se tentokrát týká roku 2009. Můj hlas ve prospěch této zprávy vychází z její rozumnosti, která nejen že zahrnuje inovace Lisabonské smlouvy v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti, ale vyzývá rovněž k větší koordinaci mezi nedávno vytvořenou Evropskou službou pro vnější činnost, členskými státy a Komisí. Evropská unie se musí etablovat jako silný a důvěryhodný partner na mezinárodní scéně a za tímto účelem musíme předložit jednoznačné poselství týkající se

163

164

CS


podpory našich hodnot, jako je demokracie a lidská práva v mezinárodních vztazích, ale také snahy o prosazení našich zájmů, např. v oblasti energetické bezpečnosti. Hodnoty a zájmy musí být z hlediska naší vnější politiky kompatibilní, ne exkluzivní. Ze socialistického pohledu uspokojují tématická a zeměpisná doporučení ve zprávě naše základní potřeby. Domnívám se, že její koncepce transatlantických vztahů především mezi EU a NATO je správná, stejně jako zdůraznění potřeby civilní a vojenské spolupráce na řešení krizí. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tři z našich šesti pozměňovacích návrhů byly přijaty: první požadující zvláštní rozpočtové položky na mise společné bezpečnostní a zahraniční politiky, druhý požadující, aby Rada a místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstranila nerovnováhu mezi civilním a vojenským potenciálem plánování, a třetí týkající se naléhavosti řešení problémů hospodaření s vodou ve Střední Asii. Pokud jde o Sýrii, byl přijat pozměňovací návrh skupiny S&D, kvůli kterému jsme podali pozměňovací návrh vyzývající k rezignaci Bašára Assáda. Zpráva byla nakonec přijata drtivou většinou. Naše skupina se zdržela hlasování. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Zpráva zdůrazňuje vedoucí úlohu Evropské unie jako globálního subjektu na mezinárodní scéně. Vystupování v této roli vyžaduje strategičtější vnější činnost a jednotnou zahraniční politiku spojující všechny členské státy. S ohledem na probíhající události na Blízkém východě ve Středomoří se mi to zdá utopické. Hlasoval jsem proti zprávě, protože se snaží omezit státní moc při vytváření nových agentur a řešení nových vojenských operací, což by znamenalo zvýšení nákladů, a také proto, že chce urychlit jednání o přistoupení s Tureckem. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Litva tento měsíc oslavila sedmé výročí od vstupu do EU. Když jsme vstoupili do Evropské unie, většina Litevců snila o demokracii a o tom, co jim může Evropa nabídnout. Po sedmi letech bylo bohužel splněno jen málo z těchto očekávání, a to na litevské i evropské straně. Jedním z nich je zahraniční politika. Nedávno neváhalo několik předních evropských činitelů slavit triumf demokracie a smrt diktátorů v arabském světě – vítězství evropských hodnot. Bohužel to má k pravdě daleko. Úsilí EU o upevnění její zahraniční politiky nebylo příliš úspěšné. Lisabonská smlouva měla pomoci Evropě najít jednotný hlas v otázce zahraniční politiky, ale minulý týden jsme byli svědky dalšího důkazu nedostatku soudržnosti v zahraniční politice EU: poté, co byl minulé pondělí zabit Usáma bin Ládin, vydaly hlavy států EU během 24 hodin alespoň pět různých prohlášení. Pokud chce Evropa zůstat na světové scéně seriózním subjektem, musíme promlouvat jednotně. Evropská unie musí také správně volit priority své zahraniční politiky: když se zaměřuje na jih, a přitom zanedbává naše východní hranice, není její politika udržitelná. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie musí s ohledem na rostoucí nestabilitu ve světě stanovit hlavní směry své společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Jsem ráda, že se ve zprávě objevuje důraz na nutnost zapojit do tohoto procesu Parlament. Jako zástupci zájmů evropských občanů musíme přispívat k definování evropské obranné politiky Evropské unie. Základní cíle Evropské unie zahrnují obranu míru, lidských práv a demokracie. Prosazování našich hodnot se musí opírat o ambiciózní strategii v oblasti zahraniční politiky a diplomacie. Lisabonská smlouva umožnila dát Unii prostřednictvím místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jednotný hlas. Naše SZBP nemůže tolerovat rozdělení. Toto hlasování je proto

11-05-2011

11-05-2011

CS


výzvou k lepší koordinaci všech institucí: Evropské služby pro vnější činnost, Evropské komise, členských států a samozřejmě Evropského parlamentu. V měnícím se světě musí být Unie víc než jen čistě ekonomická unie. Máme historickou povinnost z ní udělat unii politickou. SZBP by měla být jedním z prostředků, jak toho dosáhnout. To je poselství, které chtěl Parlament vyjádřit, a já tento postoj podporuji. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Aby se posílil vliv Evropské unie na celosvětové úrovni, a tím nepřímo i vliv jednotlivých členských států, potřebujeme porozumění a odhodlání posílit spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi. Nesmíme klást na cestu Evropské služby pro vnější činnost zbytečné překážky, aby mohla fungovat podle svých základních zásad. Hlasovala jsem rovněž pro pozměňovací návrh, který současně vyzývá paní baronku Ashtonovou, aby plně využívala svých pravomocí. Potřebujeme aktivní zapojení obou stran, abychom zajistili, že Evropská služba pro vnější činnost bude fungovat úspěšně. Jako členka Rozpočtového výboru a zastánkyně co největší transparentnosti jsem pochopitelně také hlasovala pro pozměňovací návrh, který žádá samostatné rozpočtové položky pro každou misi. Zpráva: Roberto Gualtieri (A7-0166/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tento návrh a doporučuji přijmout opatření k nápravě situace, kdy je obtížné nalézt odborníky pro civilní mise, jež představují nejpoužívanější formu intervence. Doporučuji také, aby se v rámci rovnosti žen a mužů v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 1325 a za účelem větší účinnosti civilních a vojenských misí zapojily do všech úrovní řízení krizí ženy. Zdůrazňuji, že by se ženy měly zapojit do nejvyšších rozhodovacích pozic a pravidelných konzultací s občanskou společností a měla by se posílit kapacita řešení otázek spojených s rovností žen a mužů v rámci misí. Měl by být zaveden vhodný postup veřejného vyřizování stížností týkajících se misí společné bezpečnostní a obranné politiky a vyzývám paní baronku Ashtonovou, aby do půlročního hodnocení misí společné bezpečnostní a obranné politiky zařadila podrobnou zprávu o ženách, míru a bezpečnosti. Domnívám se, že by se tak získaná zkušenost mohla využít z politického, strategického, technického, právního a provozního hlediska a dlouhodobě by mohla být východiskem pro zlepšení probíhajících zásahů a pro stanovení kritérií použitelných na vznikající krize, aby bylo dosaženo co nejlepší rovnováhy mezi strategickými zájmy a dostupnými zdroji. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Je důležité zdůraznit, že nová společná bezpečnostní a obranná politika, kterou zavedla Lisabonská smlouva, poskytuje jasné politické prohlášení o úmyslu Unie působit jako síla stability ve světě. Podporuji názor, že současná úsporná opatření a ustanovení Lisabonské smlouvy mohou členským státům pomoci k inteligentnějším výdajům na obranu tím, že budou sdružovat a sdílet větší část svých obranných kapacit, rozpočtu a požadavků, a současně dosáhnout větší bezpečnosti pro své občany, ačkoliv je pravda, že hospodářská a finanční krize má dopad na vnitrostátní rozpočty na obranu, na vojenské programy a struktury, a proto není více než rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jasné, jak bude vypadat postlisabonský holistický přístup EU umožňující překonat tradiční procedurální a institucionální překážky. Proto je důležité, aby členské státy našly vhodné prostředky pro provádění společné bezpečnostní a obranné politiky, neboť Lisabonská smlouva poskytuje rámec pro zlepšení spolupráce v oblasti obrany a zároveň pro dosažení

165

166

CS


výrazných úspor z rozsahu, zachování strategického významu a zajištění bezpečnosti pro občany Unie. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V době hospodářské a finanční krize je Evropská unie vyzývána k posílení své strategické nezávislosti s cílem prosadit své hodnoty a chránit své občany pomocí společné vize pro hlavní výzvy a hrozby a spojením zdrojů a kapacit, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat. Domnívám se, že nová ustanovení o společné bezpečnostní a obranné politice, která Lisabonská smlouva zavádí, jsou výrazem jednoznačného politického úmyslu Unie působit ve světě jako stabilizující síla. Poskytují jasný právní rámec pro posílení schopnosti provádět zahraniční a bezpečnostní politiku pomocí komplexního přístupu využívajícího všechny nástroje, které má Unie a členské státy k dispozici v oblasti prevence a zvládání krizí a konfliktů a nastolení trvalého míru. Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Myslím, že Evropská unie potřebuje silnou a účinnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby zabránila konfliktům, ochránila bezpečnost svých občanů, potvrdila své základní hodnoty a přispěla k podpoře mezinárodního práva a prosazování dodržování lidských práv a demokratických hodnot po celém světě. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Mezinárodní systém prochází rychlými a hlubokými změnami. Jejich příčinou je posun síly směrem k nově se objevujícím mezinárodním subjektům a prohlubující se vzájemná závislost, spojená s hospodářskými a finančními problémy, zhoršováním kvality životního prostředí a změnou klimatu, zmenšujícími se zásobami energie a jiných zdrojů a vzájemně propojenými bezpečnostními výzvami. Tuto důležitou zprávu jsem podpořil. V bouřlivém celosvětovém kontextu a v době hospodářské a finanční krize musí EU posílit svou strategickou autonomii, aby mohla prosazovat své zájmy a chránit své občany prostřednictvím společné vize pro hlavní výzvy a hrozby a propojením zdrojů a kapacit, díky čemuž na ně bude moci adekvátně reagovat, a tím přispět k mezinárodnímu míru a celosvětové bezpečnosti. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která znamená důležitý krok směrem k provedení Lisabonské smlouvy. Pozměňovací návrhy v tomto dokumentu zlepší flexibilitu evropských vojenských kapacit. Chtěla bych se zmínit o tom, že diverzifikace globálních hrozeb vyžaduje úpravu společné bezpečnostní a obranné politiky. Mezi tyto hrozby patří kybernetické útoky, nelegální migrace a terorismus. Unie se stala oblíbeným terčem mezinárodního zločinu. Chci také zdůraznit důležitost finančních zdrojů na podporu této politiky. Věřím, že rozpočtový problém vyřeší přezkum mechanismu ATHENA, který má provést polské předsednictví. Zavede se tak jednodušší systém příspěvků od členských států na společné výdaje na evropské vojenské operace. Rozpuštění Západoevropské unie a zavedení doložky o vzájemné obraně do Smlouvy představuje krok směrem ke společné obranné politice. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Hovoříme-li o politické Evropě, o evropské horké lince nebo dokonce o tom, že má Evropa promlouvat jednotně, často zapomínáme upřesnit, že toho lze dosáhnout pouze pod podmínkou existence evropské obranné politiky. Nedávné události v Libyi ukázaly, kolik práce se musí ještě v této oblasti udělat. Vzhledem k současným finančním problémům není sdílení prostředků jen politicky žádoucí, ale je to zcela nezbytné. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Obranná politika je jednou z oblastí, které si členské státy nejvíc střeží. Dojem z této zprávy stejně jako z ostatních zpráv na toto téma nebo na téma zahraniční politiky je, že tu existuje snaha natlačit Evropskou unii do situace, kdy

11-05-2011

11-05-2011

CS


postupně od členských států vypracování zahraniční a obranné politiky převezme. Kromě námitek, které lze k tomuto přístupu mít už z principu, nechápu, jak si někdo může myslet, že bude Evropská unie promlouvat jednotně o tak citlivých tématech, u nichž jsou zájmy jednotlivých členských států často velmi odlišné, pokud ne dokonce otevřeně protikladné. Stačí se podívat, co se stalo v případě Libye a humanitární intervence. Je prakticky nemožné, aby se členské státy dohodly, že předloží jednotný sjednaný postoj k událostem takového rozsahu. I kdyby se tak stalo, bylo by to nutně na úkor rozhodovací svobody jednotlivých vlád a toho, co národní politici považují za priority. Hlasovala jsem proti zprávě. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože Evropská unie musí dál posilovat svou bezpečnostní strategii, podporovat své hodnoty, prosazovat své zájmy a chránit své občany a tím přispívat k zachování mezinárodního míru a světové bezpečnosti. Nová ustanovení o společné bezpečnostní a obranné politice, které zavádí Lisabonská smlouva, poskytují jasnější právní rámec pro posílení uplatnění zahraniční a bezpečnostní politiky, s využitím všech nástrojů, které mají členské státy a EU k dispozici pro prevenci a řízení krizí a konfliktů a pro nastolení trvalého míru. Evropská unie musí při provádění zahraniční a bezpečnostní politiky zajistit soudržnost a soulad mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti a mezi vnějšími a vnitřními politikami. Chtěla bych zdůraznit, že důvěryhodná zahraniční bezpečnostní politika vyžaduje užší spolupráci mezi členskými státy, vzájemnou důvěru a solidaritu. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Jsem znepokojen, že více než rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost ještě neexistují jasné známky komplexního přístupu EU k zahraniční a bezpečnostní politice, v jehož rámci by bylo možno překonat tradiční procedurální a institucionální překážky omezující akceschopnost EU. Mrzí mě neochota členských států EU definovat společný postoj ke krizi v Libyi, k rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1973 a ke způsobům, jak ji provádět. Za nebezpečné považuji úvahy o vytváření ad hoc koalic zemí jako možné náhrady za společnou bezpečnostní a obrannou politiku, neboť v prostředí 21. století nemá žádný evropský stát reálnou šanci být významným hráčem v oblasti bezpečnosti a obrany. Chci v této souvislosti připomenout, že Lisabonská smlouva poskytuje možnost svěřit provádění operací pro řešení krizí skupině členských států, avšak pouze v rámci rozhodnutí Rady, jež definuje cíle, rozsah a podmínky jejich provádění. Společná reakce na vývoj v Libyi je nezbytná pro vytvoření nového důvěryhodného přístupu k politice sousedství s jižními zeměmi. Stejně tak je třeba klást důraz i na rozvoj a prohlubování Východního partnerství, v jehož rámci nedávno začalo působit parlamentní shromáždění tvořené poslanci EP a poslanci zúčastněných států. V této souvislosti bychom měli vytrvat v tvrdém a zásadovém postoji vůči režimu běloruského prezidenta Lukašenka. Reinhard Bütikofer (Verts/ALE), písemně. – (DE) Z mnoha důvodů jsem hlasoval ve prospěch zprávy pana Gualtieriho. Pan zpravodaj velmi dobře spolupracoval s naší skupinou. Mnoho našich pozměňovacích návrhů bylo do kompromisního textu zapracováno. Z celkového počtu 29 pozměňovacích návrhů, které skupina Zelených/Evropské svobodné aliance předložila, bylo 21 začleněno do zprávy. Ve zprávě je mnoho postojů, které jsme podporovali a k nimž jsme vyzývali. Jsem velmi kritický k výzvě začlenit vojenský výzkum do společného strategického rámce pro výzkum a vývoj. Nevhodný je rovněž návrh na využití tzv. bojových skupin v případě přírodních katastrof. Rozsáhlá zmínka o americkém ministerstvu pro vnitřní bezpečnost jako o příkladu vhodné protiteroristické politiky je v nejlepším případě nepříjemná.

167

168

CS


Velmi pozitivně vnímám nesmírně otevřené a realistické hodnocení jednotlivých misí společné bezpečnostní a obranné politiky, prohlášení o ženách a bezpečnosti, o odzbrojení a o lidských právech v protiteroristických opatřeních a jasný komentář k rozhodnutí nemíchat civilní a vojenské operace. A konečně se zpravodaj také věnoval jedné zásadní otázce: odmítnutí absolutní strategické autonomie jako konečného účelu společné bezpečnostní a obranné politiky. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Považuji za nesmírně důležité přijmout stanovisko, které bude v souladu se zahraničními politikami členských států, protože takovýto soulad povede k míru, bezpečnosti, solidaritě a k předcházení konfliktů na mezinárodní úrovni. Povede také k udržitelnému rozvoji a zvýší schopnost Evropské unie ovlivňovat mezinárodní řád. Vyzývám proto k pokračování probíhající práce na vytvoření jednotné fronty, která povede ke zlepšení vztahů mezi Evropou a dalšími světovými mocnostmi, podpoří účinnější reakci v situacích mezinárodních krizí a zlepší postavení Evropy na mezinárodní scéně. Giovanni Collino (PPE), písemně. – (IT) Lisabonská smlouva by měla představovat nový politický model v Evropě, a to jak z hlediska sdílení zdrojů členských států za účelem dosažení optimálních výsledků, tak z hlediska snahy o sdílení strategií a operací, které z Evropy vytvoří politickou unii, o níž před lety snili její zakladatelé. Tento týden slavíme Den Evropy a připomínáme si Schumanův plán, který hovořil o Evropě, jež „se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu: uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu“. Tato solidarita v dnešní době chybí, především ve výrazu silné společné politické vůle všech členských států, která by nejen znamenala lepší ochranu našich hranic, ale dodala by také věrohodnost našemu hospodářství. Zpráva pana Gualtieriho jasně uvádí, že evropské ozbrojené síly nejsou k vytvoření společného evropského obranného systému nebo k dosažení cílů pro vnější i vnitřní bezpečnost Unie, které stanoví Lisabonská smlouva, dostatečné. Bez spolehlivé vojenské kapacity zůstane společná evropská bezpečnostní a obranná politika na papíře a ve slovech těch, kdo nemají dostatečné nástroje k jejímu účinnému provádění. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva znamená pro Evropskou unii krok vpřed. Přinesla hlubší politické a institucionální vztahy mezi členskými státy, které se dostávají blíž k zásadním zahraničním a domácím politikám a strategiím. Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože chápu, že analýza v ní obsažená je velmi důležitá pro rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Předložený dokument maximalizuje roli Evropské unie, posiluje spolupráci mezi členskými zeměmi vzájemně a mezi členskými zeměmi a institucemi EU. Vývoj SBOP je o to důležitější vzhledem k současné hospodářské a finanční krizi, kdy je vhodné, aby členské státy sdílely své prostředky a účinně zajistily bezpečnost veřejnosti, řízení krizí a konfliktů a nastolení trvalého míru. Dalším přínosem je dodržování právního rámce, úsilí o vyjasnění institucionálních překážek v post-lisabonském období a snaha o nalezení legislativních řešení všech zjištěných problémů: Lisabon potřebuje SBOP. Cítím, že evropská veřejnost ji chce. Nová podoba bude více racionální, synergická a evropská. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Myšlenka tohoto usnesení spočívá v zaměření společné bezpečnostní a obranné politiky na to, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pojme Unie jednoznačný politický úmysl jednat ve světě jako stabilizační síla, s jasným právním rámcem, který jí umožní prosazovat své cíle.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Nicméně stále ještě neexistují jasné signály postlisabonského přístupu, který by byl dostatečně komplexní a umožnil by překonat tradiční procedurální a institucionální překážky a současně by počítal s bezpečností a obranou veřejnosti evropských států. Doufám, že současná úsporná opatření podnítí státy k tomu, aby utrácely své zdroje rozumněji, a doufám, že tyto státy budou schopny efektivněji spolupracovat. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva hodnotí rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Opírá se o nový institucionální rámec, který vytvořila Lisabonská smlouva a podle něhož musí Evropská unie mluvit jedním hlasem a díky restrukturalizaci zastávat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku transparentněji. Je však nutné si uvědomit, že EU stále nedosáhla komplexního post-lisabonského přístupu, který by jí umožnil překonat tradiční procedurální a institucionální překážky. Jako taková potřebuje nutně provést realistické hodnocení zahraniční politiky, s větším zapojením sil EU, spíše než nechávat vojenskou intervenci pouze v rukách Francie a Spojeného království. Přestože uznávám potřebu veřejné debaty o zahraniční a bezpečnostní politice za účelem vymezení budoucí politiky Evropského parlamentu v tomto ohledu, vítám tuto zprávu a doufám, že EU bude pokračovat v rozvíjení efektivního multilateralismu, který je jedním z typických znaků jejích geostrategických zájmů. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Některé body této zprávy jsou z určitého pohledu znepokojující. V podstatě to potvrzuje mnoho varování a upozornění, která zazněla během diskusí o Lisabonské smlouvě a po jejím následném vstoupení v platnost: nezvratný průběh militarizace EU je v plném proudu, začíná se zrychlovat a zintenzivňovat. Militarizace EU neslouží míru nebo zájmům obyvatel. Transformace EU v evropský pilíř Severoatlantické aliance (NATO), jak jej prosazuje Lisabonská smlouva, znamená účast v konfliktních oblastech na mezinárodní úrovni. Spadá to do rámce spolupráce se Spojenými státy, jež předpokládá vůdcovství v procesu potvrzování imperiální hegemonie a zajištění kontroly trhů a zdrojů, z nichž některé jsou stále vzácnější. Jak je uvedeno v pozměňovacích návrzích, které předložila skupina Konfederace evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, vojenská intervence, údajně prováděná za účelem stabilizace některých zemí či regionů, nás vede na špatnou cestu. Místo, aby tyto země a regiony stabilizovala, je destabilizuje. Místo, aby řešila problémy, je zhoršuje. Dalším příkladem vedle Afghánistánu a Iráku je situace v Libyi. Rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky slouží zájmům vojensko-průmyslového kontextu, ale ne zájmům lidí nebo míru. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se militarizace Evropské unie ještě urychlí, před čímž jsme varovali. Tato zpráva tuto skutečnost potvrzuje. Jak je uvedeno v pozměňovacích návrzích naší skupiny, vojenský zásah nebo jakýkoliv vojenský přístup k řešení konfliktu s údajným cílem stabilizace určitých regionů nebo zemí, je špatný. Místo, aby se tak problémy řešily, zhoršují se, jak jsme viděli v Libyi, Afghánistánu a Iráku. Militarizace EU není v zájmu žádných obyvatel. Probíhající transformace EU na evropský pilíř Severoatlantické aliance je součástí procesu mezinárodního dělení sfér vlivu pod vedením Spojených států. Cílem je zajistit větší využití pracovních sil, kontrolu nad stále vzácnějšími přírodními zdroji, především nad uhlovodíky, a kontrolu nad trhy.

169

170

CS


Rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky je hrozbou pro mír. Prohlubuje politické vměšování, přispívá k závodům ve zbrojení, včetně jaderného, a podporuje obrovské zisky pro průmyslově-vojenský komplex EU. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Tato zpráva, která má pět částí – postupně nazvané Bezpečnostní a zahraniční politika, Bezpečnost a obrana, Vnější a vnitřní bezpečnost, Bezpečnost skrze operace a Bezpečnost v partnerství – poskytuje jasnou představu o tom, jak by měla Evropská unie prosazovat svou společnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby se stala samostatným strategickým subjektem a jednala jako bezpečnostní a stabilizační síla v Evropě i ve světě. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Libyjská krize odhalila omezenost vnější činnosti Evropské unie z hlediska diplomatického i vojenského. Jednotu záměrů, o které toho bylo tolik řečeno, momentálně zmařily oprávněné snahy členských států ponechat si své výsady v oblasti bezpečnostní politiky. Nesouhlasím s myšlenkou volající po větším rozpočtu pro tuto politiku bez toho, že by se národní vlády opravdově dohodly na využití těchto prostředků. Domnívám se, že by tato politika měla být součástí vnitrostátních kompetencí, a tudíž musím hlasovat proti zprávě. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože mezinárodní systém prochází rychlými a hlubokými změnami, za nimiž stojí posun moci směrem k nově se objevujícím mezinárodním subjektům a hlubší vzájemné závislosti, zahrnující hospodářské a finanční problémy, zhoršování kvality životního prostředí a změny klimatu, nedostatek energetických a jiných zdrojů a vzájemně propojené bezpečnostní výzvy. V rozjitřeném celosvětovém kontextu a v době hospodářské a finanční krize se po EU chce, aby zvýšila svou strategickou autonomii, prosazovala své hodnoty a zájmy a chránila své občany vytvořením společné vize hlavních problémů a hrozeb a sbližováním svých kapacit a zdrojů, aby na ně mohla adekvátně reagovat, a tím přispívat k ochraně mezinárodního míru a světové bezpečnosti, včetně prosazování účinného multilateralismu. Zlepšení strategické autonomie v otázkách bezpečnosti pro Evropskou unii znamená schopnost dohodnout se na společných politických cílech a strategických směrech, vytvořit strategické partnerství s příslušnými mezinárodními organizacemi včetně NATO a s ostatními zeměmi, shromažďovat potřebné informace a vytvářet společné analýzy a hodnocení a v případě potřeby využít finanční, civilní a vojenské prostředky, plánovat a provádět účinné operace řízení krizí v rámci rozšířené nabídky misí typu Petěrsburg, vypracovat a uplatňovat společnou obrannou politiku, jež položí první hmatatelné základy, na nichž lze vybudovat společnou obranu. Je nezbytné využít všechny nástroje, které má Evropská unie a její členské státy k dispozici, aby se předcházelo krizím a konfliktům a vybudoval se trvalý mír. Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Podpořil jsem zprávu o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Domnívám se však, že před sebou máme ještě dlouhou cestu, než se nám podaří dosáhnout úplné společné bezpečnostní a obranné politiky. Není přípustné, aby se jednotlivé členské státy pouštěly do operací, které ohrožují bezpečnost jiného členského státu. Francie začala jednat s Ruskem ohledně válečných lodí; s Ruskem, které v nedávné minulosti okupovalo během války gruzínské území. Rusko stejně tak provádělo provokativní vojenské manévry v blízkosti pobaltských států, které nad těmito operacemi vyjádřily znepokojení. I když pobaltské státy své obavy vyjádřily opakovaně, úředníci a instituce Evropské unie nereagovali tak, aby zabránili zapojení Francie do vojenské operace s Ruskem.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Obavy francouzských politiků ohledně hospodářství Francie a pracovních míst v loděnicích jsou pochopitelné. V rámci Evropské unie však nelze dosahovat růstu jedné národní ekonomiky na úkor bezpečnosti jiného národa. Tento druh aktivit je v rozporu se stávající zásadou solidarity v Evropské unii. Z této zásady by neměly být žádné výjimky, a to platí pro velké i malé národy. Komplexní společné a bezpečnostní politiky dosáhneme pouze tehdy, když členské státy projeví skutečnou solidaritu. Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Gualtieriho. Musím nicméně opakovaně zdůraznit, že je nutné posílit spolupráci mezi EU a NATO. Cílem mého původního pozměňovacího návrhu 87 bylo potvrdit, spíše než pouze uznat, roli NATO jako základu pro společnou obranu – roli, která nejen „stále pokračuje“, ale mělo by se na ni v dohledné budoucnosti hledět jako na jedinou možnost. Roli NATO navíc nelze považovat pouze za otázku jeho členských států, jak uvádí zpráva pana Gualtieriho: vytváří bezpečnost i pro členy EU, kteří nejsou členy NATO. Severoatlantická aliance NATO byla a bude základem společné obrany, takže musí být formulována velmi silně a jasně. Místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku paní baronka Ashtonová dnes ráno prohlásila, že EU a NATO spolu poprvé sdílejí informace a údaje o Libyi. Jde o povzbudivý příklad pro budoucí podobnou spolupráci. Vysílá to jasný signál, že pokud existuje vůle, bude cesta ke smysluplné spolupráci vždy otevřená. Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně. – (PL) Nedávné události v severní Africe a Asii ukazují, že Evropská unie potřebuje posílit svou zahraniční politiku a spojenectví, jichž se účastní. Stále velmi reálná hrozba teroristických útoků ukazuje na potřebu posílit evropské bezpečnostní normy. Některé návrhy ve zprávě pana Gualtieriho však nejsou přijatelné. Jsou v rozporu s dosud prosazovanou strategií zaměřenou na vytváření mezinárodních spojenectví opírajících se většinou o vedoucí úlohu Severoatlantické aliance. Navrhované posílení Evropské obranné agentury by neznamenalo skutečné zvýšení úrovně bezpečnosti v Evropské unii, ale pouze vytvoření dalšího byrokratického monstra, které nebude schopné plnit svěřené úkoly. Kdo by mohl rozhodnout o využití evropských ozbrojených sil? Čí zájmy by její jednotky sledovaly? Jak moc by do toho mohly mluvit nové členské státy? Došlo by ke změně sídla Evropské obranné agentury? Zazněly i obavy ohledně institucionálních otázek, jako například zda by rozvoj Evropské obranné agentury nevedl ke snížení velikosti armád některých členských států a zda by nebyla v rozporu s kompetencemi a cíli Evropské služby pro vnější činnost. Jak je vidět z předchozích zpráv, evropským silám se přes značné finanční investice a velmi dobrou logistiku a řízení nedaří vypořádat se s jednoduchými policejními misemi v Kosovu a Bosně. Možná bychom se měli zamyslet, jak zlepšit jejich fungování, než podporovat rozšíření jejich povinností na vojenské akce. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy a obzvlášť vítám výzvy ke zvýšení kontrol soukromých bezpečnostních agentur cestou jejich regulace, udělování licencí a monitorování. Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Naše role ve Středomoří, na Středním východě a po celém světě bude stále důležitější. Probíhající otřesy, které po smrti Usámy bin Ládina ještě zesílí, se musí řešit v naprostém souladu s Lisabonskou smlouvou. Klíč k budoucnosti bude spočívat v posílení naší politické schopnosti stále koordinovaněji a pohotověji určovat společné strategie a cíle.

171

172

CS


Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text, stejně jako Lisabonská smlouva, podporuje zásadu, že základem kolektivní obrany členských států Evropské unie je NATO. Vítá vůli obou organizací své partnerství posílit. Co se týče obrany, chce posílit úlohu Evropské komise a paní baronky Ashtonové, která je alianci velmi příznivě nakloněna. Vyjadřuje nespokojenost nad tím, že bychom se měli podrobit dominantnímu postavení Spojených států, a proto se přimlouvá za rychlé provedení opatření k liberalizaci zbrojního průmyslu. Hlasoval jsem proti zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva zvýšila odpovědnost Parlamentu v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Musíme však vynaložit veškeré úsilí na to, aby tyto politiky prosazovaly hodnoty a zájmy EU na mezinárodní úrovni s obecným cílem přispět k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, podpoře demokracie, ochraně lidských práv, rovnosti žen a mužů, dodržování mezinárodního práva, podpoře mezinárodních institucí, skutečnému multilateralismu a vzájemné úctě mezi národy, udržitelnému rozvoji, volnému a spravedlivému obchodování a vymýcení chudoby. Je to jediný způsob, jak bude možné navrhované cíle uskutečnit. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Geopolitická situace v jižním Středomoří prochází v současné době zásadní změnou. Pokud bychom tyto skvělé a obdivuhodné touhy ignorovali, mohlo by se stát, že by tyto revoluce mohl někdo zmanipulovat k horšímu, i když by měly ve skutečnosti věci zlepšit. Musíme lidem v těchto zemích ukázat, že Evropská unie jejich touhu po změně podporuje. Od začátku konfliktu v Libyi jsem navrhoval, aby mezinárodní společenství vynaložilo veškeré úsilí na podporu svržení Kaddáfího režimu. Povinnost chránit lidské bytosti bez ohledu na to, kde žijí a kdo jsou, je posvátné všeobecné právo a povinnost. Jakou má sebeurčení hodnotu, je-li založeno na diktátorských praktikách nebo pokud vede k tomu, že se ospravedlňuje nevyslovitelné? Sebeurčení ani absolutní většina neopravňuje žádnou vládu, aby popřela univerzální hodnoty. Zpoždění, váhání a sémantické vytáčky o úrovni intervence umožnily tomuto režimu občanské povstání oslabit. Evropská unie musí naléhavě přijmout důvěryhodný přístup ke středomořské dimenzi politiky evropského sousedství. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zprávu jsem si přečetl velmi pozorně. Skládá se z pěti částí: bezpečnostní a zahraniční politika, bezpečnost a obrana, vnější a vnitřní bezpečnost, bezpečnost skrze operace a bezpečnost v partnerství. Zpráva předkládá jasnou představu o tom, jak by měla Evropská unie prosazovat svou společnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby se stala samostatným strategickým subjektem a jednala jako bezpečnostní a stabilizační síla v Evropě i ve světě. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Zpráva, o níž dnes diskutujeme, obsahuje některé aspekty, které jsou velmi vítané, a jiné, které jsou vítané méně, což představuje tím nejlepším (nebo nejhorším) způsobem typické rozpory, které ve vnější činnosti Evropské unie panují. Unie například očekává, že se zvýší integrace a společné řízení v krizových situacích: nedávné události v Libyi ukázaly, že Evropa jedná rozptýleně, některé členské státy se podílí přímo, jiné se vytáčejí a prakticky jediná země – Itálie – řeší přímé důsledky libyjské krize a severoafrické krize, tedy nával přistěhovalců. Proto se musíme rozhodnout, jak by se měla Evropa chovat: měla by být vždy „spojená“ bez ohledu na následky, nebo bychom měli členským státům ponechat svobodu, a v tom případě se musí Evropská unie sama přizpůsobit? Zaráží mě, že na nutnost zvýšit pravomoc a rozšířit prostředky na společné akce Evropské obranné agentury je kladen takový důraz: vzhledem k okolnostem bych také nechtěl, aby

11-05-2011

11-05-2011

CS


se z ní stal zbytečný byrokratický stroj, který je samoúčelný a jeho akce naprosto ztratí účinek. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodl zdržet hlasování a počkat, co Evropská unie udělá jako skutečně „velká“ organizace. Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (BG) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Gualtieriho. Tato zpráva potvrzuje postavení EU jako významného subjektu přispívajícího ke globální stabilitě a je nezbytným krokem v rozvoji skutečného panevropského přístupu k zahraniční a obranné politice. Domnívám se, že prvořadou důležitost má lepší sladění již existujících nástrojů a dosažení shody v otázce strategických cílů společné zahraniční a obranné politiky v duchu Lisabonské smlouvy. Pomocí stávajících finančních, civilních a vojenských zdrojů může Evropa přijmout rozhodnější opatření v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof a může se ještě více zapojit do předcházení a řešení krizí a konfliktů a budování trvalého míru ve třetích zemích. Evropská společná bezpečnostní a obranná politika a evropská politika rozvojové spolupráce navíc tvoří dvě strany jedné mince. Rozhodně podporuji tuto zprávu, která vyzývá k jejich lepší koordinaci. V tomto ohledu má zásadní význam pořádání pravidelných setkání rady pro krizové řízení, která bude spolupracovat s Evropskou službou pro vnější činnost. K dosažení cílů této politiky přispějí návrhy obsažené ve zprávě vybízející k lepšímu, harmonizovanému využití zdrojů obranných programů EU a ke sdílení vojenských kapacit v EU. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože přináší vizi toho, jak by se Evropská unie měla stát samostatnou strategickou silou v oblasti bezpečnosti a stability v Evropě a na celém světě. Lisabonská smlouva poskytla bezpečnostní a obranné politice EU více možností.Tento přístup se stal součástí zahraniční politiky EU. K zajištění bezpečnosti EU významně přispívá Evropská služba pro vnější činnost. Naše Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů obdržela při přípravě této zprávy podporu od většiny ostatních skupin, jelikož Evropská unie se musí stát nezávislým subjektem v oblasti bezpečnosti a je třeba revidovat koncepci a strukturu bojových skupin nasazovaných na civilní a vojenské mise EU. Naše skupina rovněž získala obecný souhlas s výzvou, aby EU co nejrychleji zdokonalila proces plánování humanitární pomoci. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Oba rozměry byly začleněny do právně závazného institucionálního rámce principů EU, k nimž patří demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a zásad mezinárodního práva včetně odpovědnosti za ochranu. V této záležitosti podporuji návrh zpravodaje na posílení spolupráce s parlamenty členských zemí při provádění demokratické kontroly nad společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a evropskou bezpečnostní a obrannou politikou, s cílem vzájemně posílit jejich vliv na politická rozhodnutí ostatních evropských institucí a členských států a současně respektovat pravomoci vnitrostátních parlamentů v záležitostech obrany. S ohledem na rámec hodnot a principů EU je důležité, aby byla společná bezpečnostní a obranná politika EU řízena transparentně a demokraticky. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Potvrzení Evropské unie v mezinárodním kontextu lze dosáhnout pouze společným úsilím členských států a orgánů EU. Společná bezpečnostní

173

174

CS


a obranná politika, která bude schopná reagovat na budoucí výzvy, zůstává v této souvislosti nejvyšší prioritou. Zajistit aktivní účast Unie na mezinárodní úrovni bude možné, pouze pokud bude mít Unie dostatek vlastních obranných nástrojů. Proto jsem hlasoval ve prospěch zprávy. Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Lisabonská smlouva vytváří základ, na němž se Evropská unie může etablovat jako důvěryhodný a vlivný subjekt na mezinárodní scéně. Z toho vyplývá moje podpora pro zprávu, která je nezbytná pro zhodnocení pokroku v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a pro zjištění možností ke zlepšení. Jako členka podvýboru pro bezpečnost a obranu jsem tuto zprávu pečlivě sledovala. Osobně jsem zdůraznila potřebu spolupráce mezi členskými státy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v obraně. Nacházíme se uprostřed hospodářské krize, a musíme proto spojit úsilí na snižování nákladů a zvýšení interoperability vojenské kapacity našich členských států. To vše bude sloužit nejen ke snížení výdajů na obranu, ale také ke zvýšení nezávislosti Evropské unie na mezinárodní scéně. Domnívám se, že tento pohled se ve zprávě dobře odráží. Zpráva je krokem správným směrem, pokud jde o prosazování společné bezpečnostní a obranné politiky, která bude efektivnější, koordinovaná a bude ve shodě s ostatními politikami Evropské unie a členských států. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Rozhodl jsem se v závěrečném hlasování zdržet, protože jsme ztratili pozměňovací návrh 1 obsahující odkaz na NATO, pozměňovací návrh 3 proti jaderném rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky, pozměňovací návrh 4 proti flexibilnímu využívání bojových skupin, pozměňovací návrh 5 proti využívání bojových skupin pro smíšené civilně-vojenské úkoly, pozměňovací návrh 6 odstraňující ustanovení o obranném výzkumu, pozměňovací návrh 7 rušící ustanovení o obranném výzkumu, pozměňovací návrh 8 rušící odkaz na americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, pozměňovací návrh 9 odstraňující odkaz na středomořskou spolupráci mezi společnou bezpečnostní a obrannou politikou a agenturou Frontex, a to navzdory tomu, že jsme uspěli s pozměňovacím návrhem 2 o stálých pracovních strukturách Evropské služby pro vnější činnost/Komise a pozměňovacím návrhem 1 odmítajícím posílení civilních kapacit NATO. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Ve zprávě se uvádí, že Evropská unie musí fungovat v globálním kontextu jako stabilizační síla usilující o zachování míru, posílení mezinárodní bezpečnosti a řízení krizových situací. Hlasovala jsem ve prospěch zprávy, protože patřím k těm, kdo v Parlamentu vyslovují zklamání nad faktem, že v Evropské unii chybí po přijetí Lisabonské smlouvy skutečně globální a jednotný přístup ke společné bezpečností politice. Pro rozvoj nezávislé bezpečnostní a obranné politiky jsou nezbytnou podmínkou důvěryhodné a spolehlivé vojenské systémy a kompetence. Domnívám se však, že pro posílení schopnosti EU reagovat na krize a současné zachování strategické nezávislosti je nezbytná dlouhodobá společná politická vůle. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva se věnuje rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Hlasoval jsem proti, protože z nedávných událostí v Libyi jasně vyplývá, že Evropská unie nejednala jednotným konsensuálním způsobem. Chyběla zde solidarita v otázce řízení krize spojené s přistěhovaleckými vlnami, ukázalo se, že jsou-li v sázce národní zájmy, zapomene EU na vznešené pojmy a o tento problém neprojeví žádný zájem.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o naší společné zahraniční a bezpečnostní politice, protože věřím, že takováto politika by se měla konečně zformovat. Naše společná zahraniční a bezpečnostní politika je až doposud souborem neshod a chybných iniciativ. Nedávné „eurospory“ ohledně akce v Libyi a následné odstoupení Německa jasně světu ukázaly, že EU stále není schopná vytvořit skutečnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Francouzská iniciativa zacílená na upevnění financování jižního sousedství na úkor východního navíc vyslala katastrofální poselství našim východním partnerům. Je to o to citlivější, že v této době panují pochyby o zásadních evropských projektech, což by se dokonce dalo nazvat krizí. Euro je pod stálým tlakem a problém částečně vznikl rovněž kvůli nedostatku evropských ambicí a soudržnosti. Schengenský prostor je každodenně oslabován a opět se objevují vnitrostátní bariéry, protože členské státy ignorují nebo poškozují evropského ducha a právní předpisy. Neexistující společná zahraniční a bezpečnostní politika by současně s rozsáhlou Službou pro vnější činnost vážně ohrozila evropskou důvěryhodnost ve světě. Zpráva: María Muñiz De Urquiza (A7-0181/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť posiluje roli EU v mnohostranném systému. Je naprosto spravedlivé, aby EU měla účinnější zastoupení v mezinárodních organizacích a aby toto zastoupení bylo patřičně doceněno, protože EU jako organizace nejvíce přispívá k rozvojové pomoci. Zásady a hodnoty EU podporují účinnější preventivní mnohostranné akce a činí z ní významného mezinárodního hráče v měnícím se okolním světě. Evropská unie musí především začít dělat vše proto, aby již nebyla pouhým pozorovatelem v programech OSN a na jeho konferencích. Musí rovněž posílit své postavení v mezinárodních organizacích v oblasti ekonomiky a měnové stability, v souladu s její rolí jedné z hlavních hospodářských mocností na mezinárodní úrovni. Souhlasím rovněž s tvrzením ve zprávě, které usiluje o posílení role EU v mnohostranných bezpečnostních organizacích, mimo jiné i v G8 a v G20. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní Marii Muñiz De Urquizové o EU jako globálním hráči a její roli v mnohostranných organizacích. Chtěla bych opět zdůraznit, že je nutné lépe koordinovat činnosti členských států Evropské unie v OSN a především v Radě OSN pro lidská práva. Domníváme se, že nová institucionální struktura Evropské unie a zřízení ředitelství pro lidská práva a demokracii v systému Evropské služby pro vnější činnost a kanceláře COHOM v Bruselu znamenají dobrou příležitost pro zvýšení soudržnosti, viditelnosti a důvěryhodnosti činnosti EU v UNHRC. A konečně jsme v Evropském parlamentu přivítali doporučení UNHRC a následné rozhodnutí Valného shromáždění OSN o pozastavení činnosti Libye v UNHRC. Na základě úsilí a opatření ze strany některých členských států v Radě pro lidská práva dnes Sýrie oznámila, že stahuje svou kandidaturu na členství v UNHRC. Vezmeme-li v úvahu tyto příklady i naši společnou zkušenost z minulosti s Komisí OSN pro lidská práva a od roku 2006 s Radou OSN pro lidská práva, doporučujeme zavést v UNHRC jasná kritéria pro členství a EU by měla tuto iniciativu jasně podpořit. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Lisabonská smlouva zlepšuje schopnost Evropské unie zapojit se do různých mezinárodních organizací, dává jí širokou škálu kompetencí v oblasti vnější činnosti a poskytuje jí možnost promlouvat ve světě jednotně, jasně a silně. Smlouva také podporuje spolupráci s významnými mezinárodními a regionálními organizacemi a skupinami států a Unii nabízí možnost stát se účinným celosvětovým hráčem.

175

176

CS


Závazek EU zajistit účinný multilateralismus je vedoucím principem evropské vnější činnosti. Myslím, že Evropská unie má na základě své interní zkušenosti v oblasti spolupráce mezi národy a institucemi celosvětovou odpovědnost, kterou by měla zachovat. Proto jsem hlasovala ve prospěch této zprávy. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Globalizační proces s sebou přináší širokou škálu možností, výzev a hrozeb pro globální řízení. Globální výzvy jako jsou finanční trhy, energetická bezpečnost, boj s chudobou, změna klimatu a porušování lidských práv vyžadují společná koordinovaná opatření. Lisabonská smlouva dala Unii právní subjektivitu, čímž zlepšila její schopnost vstupovat do různých mezinárodních organizací a poskytla jí možnost získat v celosvětovém měřítku silnější a vlivnější postavení. Zastoupení EU a jejích členských států v mezinárodních organizacích bylo doposud roztříštěné a Evropská unie tak nemohla vystupovat na mezinárodní scéně jednotně. Evropská unie se musí stát vlivným globálním hráčem a musí být schopna svůj postoj obhájit. K tomu je nutné posílit spolupráci v rámci EU, což bude od členských států vyžadovat silnou politickou vůli a flexibilitu, především co se týče jejich zastoupení. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní María Muñiz De Urquizové, protože přítomnost Evropské unie v mnohostranných organizacích je jednou z hlavních zásad její zahraniční politiky. EU získala právní subjektivitu, což jí umožňuje více se zviditelnit. Unie se navíc díky Lisabonské smlouvě stala plnohodnotným účastníkem mezinárodních politik. Lisabonská smlouva zlepšila nástroje zahraniční politiky, především v rámci OSN. V této souvislosti bych chtěla poukázat na bod 12 zprávy – první krok ke koordinovaným účinným krokům členských států v Radě bezpečnosti. Chtěla bych zdůraznit, že OSN v této době provádí reformu svých struktur, díky čemuž lze restrukturalizovat rovněž zastoupení EU na tomto fóru. Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Podpořil jsem toto usnesení, protože jsem přesvědčen, že Evropská unie má plné právo upevnit svou přítomnost v rámci mezinárodních organizací. Evropští občané dali prostřednictvím našich vlád Unii právní subjektivitu a svěřili jí specifické pravomoci. Evropská integrace byla vystavěna na celém souboru základních hodnot, který se neustále rozšiřuje. Naším úkolem je koordinovat naše činnosti a podporovat jednotu naší Unie, podobně, jako se to děje ve Světové obchodní organizaci. Ještě je před námi hodně práce. Objevují se však určité povzbudivé signály. Unie se zkouší sama vybavit správnými nástroji zahraniční politiky (jmenování vysoké představitelky, vytvoření Evropské služby pro vnější činnost). S novým vylepšeným statusem bude Unie schopná vyjádřit své postoje v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Žijeme ve světě, kde stále častěji dochází k novým a novým krizím. S ohledem na tuto novou realitu musí političtí vůdci přijímat preventivní opatření a současně účinně reagovat na nový vývoj. Na této úrovni však nelze činit zázraky. Když není Evropská unie schopná spojit síly, schválit postupy a promlouvat jednotně, zůstává často vzadu. Evropská unie musí v rámci Organizace spojených národů a především v rámci Mezinárodního měnového fondu prosazovat své zájmy. Evropská unie by se měla postavit za evropské zájmy a tudíž i za zájmy svých členských států. Musíme proto jednat organizovaně a to hned teď. To je účel a cíl této zprávy. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Domnívám se, že pro Evropskou unii je nesmírně důležité, aby sehrála v mezinárodních organizacích klíčovou roli. Myslím, že rozhodnutí

11-05-2011

11-05-2011

CS


v otázce mezinárodní politiky by nemělo porušovat suverenitu jednotlivých členských států. Nesouhlasím také s tím, aby se oslabila role, kterou každý jeden členský stát Evropské unie hraje v mezinárodních organizacích. V minulosti jsme byli svědky rozdílů v zahraničních politikách členských států. Pokud Evropská unie získá místo v Radě bezpečnosti OSN, může mít takový konflikt velmi nepříznivý dopad na obraz Evropské unie. Proto jsem hlasoval proti bodu 20 i proti celé zprávě. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva je naprosto nevyvážená v tom, že podporuje myšlenku, aby EU v budoucnu měla v mezinárodních a regionálních mnohostranných organizacích postavení přinejmenším rovnocenné jako jednotlivé členské státy. V podstatě by to znamenalo konec diplomatické svobody členských států, neboť ty by musely upravit své postoje tak, aby nebyly v jasném rozporu s postoji budoucího zastoupení Unie. Národní vlády by pak nebyly schopné přiměřeně prosazovat své vlastní zájmy na mezinárodních fórech. I když se shodneme, že v některých oblastech, jako je měnová politika, může EU zastávat postoj obvyklý v příslušných mnohostranných organizacích, je těžké přijmout myšlenku, že by Evropská služba pro vnější činnost mohla hrát roli zastánce společného postoje členských států na mezinárodní scéně, jelikož členské státy mají často velmi odlišné zájmy a nemohou dojít ke společnému postoji. Hlasováním proti zprávě chci vyjádřit svůj odpor vůči navrhovanému scénáři, podle něhož by měla národní diplomacii výrazně nahradit diplomacie Unie, na úkor diplomatické nezávislosti členských států. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože ve světě výrazně narůstají politické a humanitární krize, což vyžaduje lepší a preventivnější mnohostranné kroky EU. Evropská unie by měla lépe využívat své nástroje zahraniční politiky, aby mohla lépe využít svého vlivu v mnohostranných organizacích a mohla se účinněji ujmout vedení v řešení současných i budoucích mezinárodních krizí. Navíc je nutné do mnohostranné politiky zapojit nestátní subjekty a podporovat a usnadňovat lepší konzultace s občanskými organizacemi a sociálními partnery v budoucích strukturách řízení mezinárodních organizací. Evropská unie by měla hrát aktivní vedoucí úlohu v reformě globálního řízení, a za tím účelem by měla zlepšit spolupráci, zkvalitnit úroveň institucí a zapojit všechny zainteresované subjekty. Mezinárodní instituce a organizace by pak byly legitimnější a účinnější a měly by více vést ke společné odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že Evropská unie je jedna z nejdůležitějších hospodářských mocností, je nutné přezkoumat dohody o zastoupení EU v mezinárodních orgánech v oblasti hospodářské, měnové a finanční stability. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Mechanismy, které Evropská unie používá k dosažení konsensu a přijetí společných opatření, činí z Unie vzor mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Evropská unie proto musí spolupracovat s hlavními regionálními mocnostmi a aktivně se podílet na vytváření a zlepšování mezinárodního prostředí, což jí umožní prosazovat své hodnoty a zájmy. Načasování je velmi příhodné, jelikož množství politických a humanitárních krizí ve světě výrazně narůstá, a s ním i nutnost, aby Evropská unie efektivněji využívala nástroje své zahraniční politiky, lépe prosazovala svůj vliv v mezinárodních organizacích a účinněji uplatňovala vedoucí úlohu v řešení současných a budoucích mezinárodních krizí. Globalizační procesy na druhé straně nabízejí také širokou škálu možností, výzev a hrozeb pro globální správu a řízení, odhalují sociální mezery nedostatky, mimo jiné v oblastech jako jsou finanční trhy, energetická bezpečnost, boj proti chudobě, politika v oblasti změny

177

178

CS


klimatu a porušování lidských práv. Evropská unie musí opravdu posílit svou roli globálního hráče a jednat jako subjekt s globální rozhodovací pravomocí. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí vynaložené na zlepšení mnohostranných opatření Evropy a chtěla bych zdůraznit, že je důležité, aby se Evropská unie chopila aktivní vedoucí úlohy v reformě globální správy a řízení. Pro Evropskou unii je to vhodná příležitost, jak využít nástroje své zahraniční politiky a ujmout s vedení v rámci efektivnějšího přístupu k současným i budoucím mezinárodním krizím. Chválím proto pozornost věnovanou postavení Evropské unie v systému Organizace spojených národů, v mezinárodních finančních organizacích a v ostatních mnohostranných institucích a souhlasím s návrhy reforem, které posílí nejrůznější postavení, jichž jsme dosáhli. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Často používaný obrat „ekonomický obr, ale politický trpaslík“ dostává nový smysl, analyzujeme-li přítomnost EU v mezinárodních organizacích a jiných regionálních organizacích, jichž je členem. Je naléhavě nutné tento stav změnit. Myslím proto, že zpráva z vlastní iniciativy přichází v pravou dobu a celkově ji podporuji. Tato zpráva posuzuje úlohu EU jako globálního hráče v mezinárodních orgánech. V tomto ohledu se stejně jako zpravodajka domnívám, že je před námi ještě dlouhá cesta, než dojdeme k důvěryhodné, konzistentní a viditelné vnější činnosti EU, protože neexistuje evropská strategie pro každou organizaci, jíž jsou členské státy nebo Evropská unie členem. Kvůli narůstající složitosti, která je pro mezinárodní systém charakteristická, je stále nutnější objektivně koordinovat vztahy mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a EU v různých oblastech, kde působíme. Proto jsme přijali Lisabonskou smlouvu. Navíc již máme dobrý příklad zavedené praxe: naše působení ve Světové obchodní organizaci WTO. Pro Evropskou unii je proto nezbytně nutné, aby byla jednotně zastoupena v různých mezinárodních organizacích. Myslím, že vypracování bílé knihy na toto téma, jak je navrženo ve zprávě, by mohlo být dobrým „začátkem konce“ této prapodivné situace. Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Parlament zůstal ve svých zprávách o zahraniční politice EU opět zcela zaslepený. Brusel se snaží prosadit evropskou diplomacii a bezpečnostní a obrannou politiku, ale nedaří se mu to: ne kvůli nedostatku finančních prostředků, ale spíše kvůli tomu, že přetrvává v nesprávné ideologii a domněnkách. Pro začátek, hlas EU není na mezinárodní scéně slyšet. Jen několik zastánců federální Evropy by ji rádo slyšelo jednotně promlouvat, ale skutečnou hodnotu Evropy v OSN i jinde činí rozmanitost a diplomatická spolupráce. Za druhé, nikdo neslyší tlumené a nesrozumitelné mumlání evropských vůdců, kteří nemají žádný mandát a především žádnou legitimitu. Pokud Evropa promlouvá jednotně, nemá co říct. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy, která požaduje posílení úlohy Evropské unie ve strukturách mnohostranných organizací (OSN, mezinárodní finanční instituce, NATO, OBSE, WTO, atd.). Na začátku května 2011 udělilo Valné shromáždění OSN Evropské unii status „zvláštního pozorovatele“, což znamená, že nyní může na zasedání vystupovat a uplatňovat právo na odpověď za stejných podmínek jako ostatní členské země OSN. Je to jen první krok, měli bychom i nadále usilovat o víc.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Další otázkou je reforma Rady bezpečnosti, jejímž cílem má být zlepšení její legitimity prostřednictvím reformy regionálního zastoupení. Zpráva vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku /místopředsedkyni Komise, aby udělala něco, co považuji za velmi důležité, totiž aby se snažila dosáhnout společného stanoviska EU k otázkám, o nichž má Rada bezpečnosti rozhodovat, aby se tato stanoviska společným hlasováním prosadila a aby se neopakovaly dřívější neshody. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože podporuje posílení role Evropské unie v otázkách míru, bezpečnosti a předpisů na celosvětové úrovni. Pro dosažení konečného potvrzení Unie, pokud jde o zahraniční politiku a na základě cílů stanovených v Lisabonské smlouvě, je nutné dál pracovat na tom, aby Evropská unie získala jednoho dne status stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Toto usnesení Evropského parlamentu se týká role EU v systému OSN, v mezinárodních finančních institucích, v mnohostranných bezpečnostních organizacích, v „summitové diplomacii“ a v jiných mnohostranných organizacích, a žádá, aby její role byla na mnohostranné úrovni posílena. Zcela jednoznačně je nutné zajistit lepší koordinaci činnosti Unie jako takové s činností členských států. Domnívám se, že by Unie měla hrát aktivní vůdčí roli v reformě globální správy a řízení, aby byly mezinárodní instituce a organizace legitimnější, efektivnější a přizpůsobené společné odpovědnosti. Jsem si vědom všech problémů, k nimž by radikální revize současného systému zastoupení Unie v mnohostranných mezinárodních orgánech vedla, především pokud jde o potenciální posílení pozice EU v OSN. Naléhání Parlamentu na to, že je nutné zcela reformovat Radu bezpečnosti OSN, aby byla legitimnější, efektivnější a byly v ní více zastoupeny regiony, s tím, že Unie získá status stálého člena, proto zůstává cílem, kterého bude v krátkodobém horizontu obtížné dosáhnout. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva paní Muñiz De Urquizové se týká role EU jako globálního hráče a jejího postavení v mnohostranných organizacích. Svět nyní z hlediska globalizace prochází výrazným růstem, především dochází k revolucím a přechodům k demokracii u zemí, které byly tradičně uzavřené a vládly v nich totalitní režimy, což představuje mnoho příležitostí, které by EU neměla opomíjet. Účinný multilateralismus představuje hlavní zásadu zahraniční politiky EU, v souladu se závazkem stanoveným v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003. Právní subjektivita, kterou EU získala díky Lisabonské smlouvě, na jejímž základě by Evropská unie měla promlouvat jednotně, posiluje její schopnost zapojit se jako oprávněný subjekt do různých mezinárodních organizací, v nichž se diskutuje o otázkách zahraniční bezpečnosti a obranné politiky. Přestože paní zpravodajka hájí rozsáhlejší spolupráci EU a rozvojovou pomoc, souhlasím s jejími návrhy a hlasoval jsem v prospěch zprávy. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Evropská unie nemá legitimitu, kterou se jí snaží připisovat: tu mají jen členské státy a jejich občané. Tato zpráva se snaží legitimizovat a konsolidovat cestu, která byla postupně vybudována za zády lidí, jako urážka jejich svrchovanosti, národní suverenity a legitimity. Cílem je zajistit zastoupení EU v mnohostranných organizacích: Severoatlantické alianci, Mezinárodním měnovém fondu, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Světové bance – jakoby se jednalo o (super)stát. Snaží se nahradit členské státy a narušit

179

180

CS


tak duch orgánů jako je Valné shromáždění OSN, kde má každá země a národ stejnou váhu, bez ohledu na velikost. Zpráva také navrhuje navýšit zejména prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost prostředky, které jsou k dispozici pro politická a diplomatická jednání, k jejichž cílům patří zvýšení váhy EU a vlivu v různých fórech a organizacích, s cílem jejich využití. Jedná se o pokus rozvrátit současný mezinárodní řád a nahradit ho novým, méně demokratickým, který zaručí lepší podmínky pro velké obchodní a finanční skupiny, aby mohly sledovat své ambice v nekonečném boji o trhy a zdroje. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Většina v Parlamentu se snaží nastolit cestu a politiku, která obchází orgány státní suverenity a svrchovanost národů, představuje EU jako orgán s legitimitou, kterou mají jen členské státy a jejich národy, ať už je to stojí cokoliv. Snaží se legitimizovat EU v mnohostranných organizacích – Severoatlantické alianci, Mezinárodním měnovém fondu, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Světové bance – a snaží se nahradit členské státy organizacemi regionální integrace, například ve Valném shromáždění OSN, kde má každá země a národ stejnou váhu, bez ohledu na velikost. Zpráva také navrhuje zejména prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost navýšit prostředky, které jsou k dispozici pro politická a diplomatická jednání, k jejichž cílům patří zvýšení váhy EU a nárůst jejího vlivu na různých fórech a v organizacích, které by tak mohla lépe využít. Cíle jsou jasné: vytvořit nový, méně demokratický řád a zajistit lepší podmínky pro velké obchodní a finanční skupiny, aby mohly sledovat své ambice v nekonečném boji o trhy a ovládnutí světových přírodních zdrojů; vyžadují větší militarizaci EU a integrovanou trvalou spolupráci s NATO, pod vedením Spojených národů a velkých mocností EU. Proto jsme hlasovali proti. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Evropská unie je největším přispěvatelem rozvojové pomoci a nejdůležitějším obchodním seskupením, ale zastoupení Unie jako takové v mnohostranných organizacích je stále roztříštěné. Na druhé straně jsou členské státy EU nadměrně zastoupeny v mnohostranných organizacích s výjimkou Světové obchodní organizace. Toto nadměrné zastoupení – především v brettonwoodských institucích – má často za následek neshodu mezi evropskými hlasy a je vnímáno jako velmi problematické ze strany nově vznikajících mocností, které považují současný stav za nespravedlivý. Bylo by vhodné, aby byla Evropská unie v oblastech výlučné pravomoci členem s plným členstvím, přičemž členské státy mohou také – ale nemusí – být přítomni jako členové, ve většině případů bez samostatné role. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Dopady Lisabonské smlouvy automaticky znamenají, že je nutné přehodnotit úlohu, kterou Evropská unie hraje v mezinárodních institucích. Nicméně, jak jsme viděli v poslední době až příliš často, takzvaný jednotný hlas, s nímž by Evropa měla řešit mnohostranné otázky, často poškozuje práva a samostatnost rozhodování členských států. Musím se proto zdržet hlasování, přestože zpráva má některé pozitivní aspekty, ale ty jsou vyvráceny výše uvedenými faktory. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem zprávu, protože přidaná hodnota členství EU v mnohostranných organizacích spočívá v oblastech, kde má výlučné nebo sdílené pravomoci, jimiž jsou hospodářské a obchodní otázky, politika životního prostředí,

11-05-2011

11-05-2011

CS


rozvojová pomoc a bezpečnostní a obranná politika. Lisabonská smlouva, která zřídila právní subjektivitu Unie, zvýšila její způsobilost stát se členem různých mezinárodních organizací, dala jí širokou škálu kompetencí v oblasti vnější činnosti a především, prostřednictvím vytvoření postu místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zřízení Evropské služby pro vnější činnost, Unie získala možnost jasnějšího a silnějšího postavení ve světě a podpořila všechny typy vzájemně prospěšných druhů spolupráce s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a skupinami států a umožnila Unii zařídit se tak, aby se mohla stát účinným globálním hráčem. Podle mého názoru bylo doposud zastoupení EU a jejích členských států v mnohostranných organizacích, na neformálních schůzkách na nejvyšší úrovni a v mezinárodních režimech roztříštěné, často neúčinné a stále značně proměnlivé. Domnívám se také, že názor, že by se členské státy EU měly stále více dívat na EU jako na možnost znásobit moc a dosáhnout cílů, kterých nemohou dosáhnout samostatně, a měly by na to více spoléhat. Jednotné vystupování nejen že zvyšuje šance na úspěch, ale také zlepšuje legitimnost a důvěryhodnost EU jako významného mezinárodního hráče v rozvíjejícím se multipolárním světě, aniž by ovšem ztratila svou identitu. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože v budoucích letech bude nutné roli EU v rámci multilateralismu ještě posílit. Je to také v souladu s Lisabonskou smlouvou. Smlouva dala Evropské unii právní subjektivitu, a tím rozšířila její možnosti zapojit se do různých mezinárodních a regionálních organizací a skupin států. Tyto vztahy pomohou řešit hospodářské a obchodní záležitosti i otázky životního prostředí. Příspěvek Evropské unie musí mít také přidanou hodnotu v mnohostranných organizacích nebo schůzkách na nejvyšší úrovni, kde nejsou zastoupeni všichni její členové. Nedávné, ale také současné politické a humanitární krize ve světě bohužel vyžadují rychlé a rozhodné kroky ze strany EU. Často to není jednoduché, protože státy postižené těmito krizemi potřebují rychlou reakci ze strany EU nejen prostřednictvím její zahraniční politiky, ale také ve formě rychlé pomoci v případě mimořádné události. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Je velice důležité, že se Evropská unie zavázala k účinnému multilateralismu. Unie musí brát v úvahu své vlastní konsolidované zastoupení a zastoupení členských států v mnohostranných organizacích. Současný rychlý nárůst politických a humanitárních krizí je znepokojující a je znamením toho, že takovouto strategii potřebujeme v EU zavést. Unie v současné době neplní svou roli globálního hráče. Myslím, že posílení významu její úlohy v mnohostranných organizacích znamená skutečný průlom, pokud jde o stabilizaci jejího významu na světové úrovni. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti odstavci 20, protože si nemyslím, že již dozrál čas na to, aby Evropská unie měla v Radě bezpečnosti OSN jediné křeslo. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Vnější rozměr Evropské unie je třeba posílit, neboť článek 21 Smlouvy o Evropské unii podporuje mezinárodní systém založený na posílené mnohostranné spolupráci, v jejímž rámci členské státy zajistí, aby Unie na mezinárodní scéně uplatňovala své zájmy a hodnoty. Lisabonská smlouva vytvořila nové stálé struktury pro vnější zastoupení EU, ale tento nový rozměr ještě neumožňuje Unii plně se podílet na práci řady mezinárodních organizací jako jediný subjekt s vlastními právy. Mohlo by to uškodit závazku EU v oblasti účinného multilateralismu, omezit schopnost Unie rozhodovat a podkopat její důvěryhodnost. Vzhledem k nárůstu politických a humanitárních krizí ve světě potřebuje EU co nejlépe využít své nástroje zahraniční politiky s cílem zajistit lepší využití svého vlivu

181

182

CS


v mnohostranných organizacích a při řešení současných i budoucích mezinárodních krizí se chopit vedoucí úlohy. Nejdůležitějším úkolem veškeré vnější činnosti EU by mělo být prosazování demokracie a lidských práv, zejména práv žen a dětí, svobody projevu a zásad právního státu. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Každý členský stát má právo vyjadřovat v rámci mezinárodních orgánů své vlastní názory. Vlády jsou voleny, na rozdíl od paní baronky Ashtonové, Evropské komise a Evropské centrální banky, které chce tento text prosadit jaké své jediné zástupce. Hlasoval jsem proti tomuto pokusu dát státní suverenitě na mezinárodni scéně smrtelný úder. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie nemůže zapomínat na svou roli na světové scéně, která je v každém ohledu vedoucí. Musí proto posílit svou roli v mnohostranných organizacích, s primárním důrazem na OSN, kde musí být její role po zřízení Evropské služby pro vnější činnost čím dál aktivnější. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Národy nedokážou na velké výzvy naší doby reagovat samy. Mnohostranné jednání je jediným způsobem, jak se státy mohou vypořádat s výzvami, kterým náš svět čelí. Hospodářské, finanční a potravinové krize, změna klimatu a konflikty v nás vyvolaly vědomí naléhavosti ohledně zajištění globální správy a řízení, neboli, řečeno slovy Jacquese Attaliho, „světového státu“. Evropa má samozřejmě v tomto novém globálním politickém prostoru svou roli jako mírná světová velmoc založená na normách, pravidlech a příkladu. Podle Lisabonské smlouvy má Evropa základy potřebné k tomu, aby se prosadila politicky, ale i ekonomicky. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Evropský parlament přijal usnesení o roli, kterou by Evropská unie měla hrát v mnohostranných organizacích. Jako obecná zásada bylo přijato posílení role EU v mnohostranném systému. Díky dosažené dohodě a přijatým společným opatřením se Evropská unie stává vzorem pro fungování světa založeného na mezinárodním právu. Důraz je proto kladen na to, aby Evropská unie spolupracovala s předními regiony a aktivně se podílela na vytváření mezinárodního společenství. Další požadavky zahrnují spolupráci mezi členskými státy a vypracování společného postoje včetně postoje k otázce úspor a rozpočtových škrtů. Evropská unie a členské státy musí podniknout kroky k rozšíření úlohy EU a posílení jejího postavení v OSN (změna podpory OSN, zejména pokud jde o humanitární pomoc a řešení konfliktů). Evropská unie musí v rámci spolupráce s mezinárodními finančními institucemi najít řešení problému vnějšího hospodářského a finančního zastoupení, jež omezuje vliv EU. Pokud jde o roli EU v mezinárodních bezpečnostních organizacích, bylo řečeno, že by se měly zjednodušit právní předpisy umožňující, aby EU využívala finanční prostředky NATO. V rámci dohody mezi EU a OBSE by se mělo přehodnotit, zda Evropská unie může převzít větší odpovědnost a zda může sehrát účinnější roli v dosahování společných cílů (zapojení se do společného dialogu, rozhodování o koordinaci společných kroků, atd.). Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva „EU jako globální hráč: její role v mnohostranných organizacích“ představuje pohled na roli Evropské unie. Hlasovala jsem v její prospěch, protože souhlasím s její vizí a ambicí, aby se z EU stal silný hráč na mezinárodni scéně. EU může vedle hodnoty každého jednotlivého členského státu přispět mezinárodnímu společenství svými organizačními zkušenostmi. Mechanismy EU pro dosahování shody a přijímání společných kroků z ní totiž činí vzor pro mezinárodní

11-05-2011

11-05-2011

CS


řád postavený na pravidlech. V tomto smyslu je třeba posílit spolupráci s významnými regionálními mocnostmi, aby se EU mohla aktivně podílet na vytváření a zlepšování mezinárodního prostředí, které jí umožní prosazovat své hodnoty, jak to požaduje Smlouva. S ohledem na ambice EU stát se globálním hráčem je proto nezbytné posílit interní koordinaci, aby EU promlouvala jednotně. Je to jediný způsob, jak dosáhnout mnohostranné spolupráce a vyřešit mezinárodní výzvy, zejména ty, které vyplývají z odpovědnosti chránit a potřeby posílit globální bezpečnost. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V současné situaci je velmi důležité, aby se EU prosadila jako globální hráč, který bude schopen účinně reagovat na náročné úkoly, jež se objevují po celém světě. V tomto smyslu se bude EU muset zaměřit na posílení vnitřní koordinace, aby mohla vystupovat jednotně, čímž se zvýší nejen vyhlídky na úspěch jejího konání, ale také její legitimita a důvěryhodnost v mezinárodním kontextu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V textu je mimo jiné obsaženo konstatování Parlamentu, že mechanismy EU pro dosahování shody a přijímání společných kroků z ní činí vzor pro mezinárodní řád postavený na pravidlech. Zdůrazňuje proto, že je třeba, aby EU spolupracovala s předními regionálními mocnostmi a aktivně se podílela na vytváření a zlepšování mezinárodního prostředí, které jí umožní prosazovat své hodnoty, jak to požaduje Smlouva. Zejména v oblastech, kde má výlučné nebo sdílené pravomoci, považuje za podstatné, aby se s ohledem na aspirace EU a na potřebu stát se účinným globálním hráčem a zajistit své postavení, posílila vnitřní koordinace, která je nutná pro jednotné vystupování EU, zlepšila schopnost utvářet mnohostrannou spolupráci a řídit kolektivní akce zaměřené na řešení mezinárodních výzev, zejména těch, které vyplývají z odpovědnosti chránit a potřeby posílit bezpečnost lidí a tím globální bezpečnost. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Konečné znění této zprávy zdůrazňuje, že Evropská unie musí hrát strategickou úlohu v mezinárodních organizacích. Pro dosažení tohoto cíle je nutné především podporovat aktivní, konkrétní účast, jež umožní posílit interní i externí spolupráci. Toto musí být hlavní způsob, jak posílit legitimitu přijímaných rozhodnutí a zajistit plné sdílení odpovědnosti. A konečně musí členské státy koordinovat své postoje v rámci Rady OSN pro lidská práva, s cílem stanovit jasná a přísná kritéria členství, a zejména pro země, kde běžně dochází k porušování lidských práv. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji zachování členství Velké Británie v Radě bezpečnosti OSN. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je dnes skutečným hráčem na světové scéně. Její role v mnohostranných mezinárodních organizacích viditelně roste a ukazuje se jako stále důležitější. Evropská unie by proto měla hrát aktivnější a vedoucí úlohu v reformě globální správy a řízení. Mám na mysli zejména potřebu reformy systému OSN tak, aby v něm Unie získala svoje místo, tedy především zastoupení Unie v Radě bezpečnosti OSN. Vyžaduje to náročnou koordinaci postojů jednotlivých členských států, ale výsledkem by měla být větší soudržnost, větší viditelnost a důvěryhodnost kroků EU na mezinárodní úrovni. Evropská unie by se měla inspirovat modelem, který funguje ve Světové obchodní organizaci WTO. Pro dosažení soudržnější a integrovanější spolupráce by měla mít status pozorovatele v NATO, zajistit užší spolupráci s Radou Evropy a plně se zapojit do aktivit G7/G8 a G20.

183

184

CS


Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Toto usnesení posiluje roli EU v mnohostranném systému. Konkrétně vyjasňuje roli EU v mezinárodních úvěrových institucích, v rámci systému OSN, v mnohostranných bezpečnostních organizacích a v dalších mnohostranných organizacích jako je Světová obchodní organizace, Rada Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. A konečně je tu vyjasněna role EU v diplomacii schůzek na nejvyšší úrovni. Evropská spolupráce není volbou, ale nutností, a tudíž jsem hlasovala pro návrh usnesení Evropského parlamentu o EU jako globálním hráči. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Po přijetí Lisabonské smlouvy byly posíleny diplomatické aktivity Evropské unie, aby se zvýšila viditelnost Evropy na mezinárodní scéně. Vítám přijetí této zprávy, která vyzývá k lepšímu zastoupení institucí Společenství v mezinárodních organizacích. Sedmadvacetičlenná Evropská unie je nyní silnější. Vstupem nových členských států se zvýšila její hospodářská a demografická síla. V rozšířené Evropě se však porušila rovnováha a koordinace mezi členskými státy. Změnilo se evropské poselství: je bohatší a složitější. Pokud chceme zlepšit zastoupení Evropské unie v mnohostranných organizacích, musíme podle mého názoru nejprve najít konsensus. Vítám skutečnost, že Unie podporuje strategii OSN, zejména v případě humanitární politiky a řešení konfliktů. Evropa a OSN mají mnoho společných cílů a zájmů, což je podle mě důvodem k ještě těsnější spolupráci a součinnosti zdrojů. Byla bych proto ráda, aby bylo Evropě v OSN svěřeno silnější postavení, zejména na řádném zasedání Valného shromáždění. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Evropská unie musí být nezávislejší a rozvíjet dialog se třetími zeměmi. Musí mluvit pevněji a jednotněji a reagovat mnohem rychleji, aby mohla působit jako důvěryhodný a spolehlivý partner. Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Mezinárodní situace se v poslední době mění stále rychleji. Stoupající hospodářský význam Asie, revoluční hnutí v Africe, nárůst teroristických hrozeb, potřeba vytvořit společné udržitelné evropské strategie v oblasti surovin a stále častější porušování lidských práv jsou jen některé z problémů, jimž diplomacie EU v současnosti čelí. Ze zkušeností víme, že je v mnoha případech bezmocná. Zahraniční politika Evropské unie se zdá být ne zcela promyšlená a špatně koordinovaná. Myšlenka společné a udržitelné evropské politiky již přestává být v rovnováze se zájmy největších zemí „staré“ EU. Dokonalým příkladem je absence pravidla zajištění zeměpisné rovnováhy při obsazování míst v Evropské službě pro vnější činnost. Tento systém je třeba změnit, a proto jsem zprávu paní Muñiz De Urquizové nepodpořil. Myslím, že pojmenovává klíčové podmínky, které by měla EU a členské státy splnit, aby bylo možné lépe plnit úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě. Neměli bychom se však snažit nahradit NATO novou evropskou armádou, ale měli bychom se místo toho soustředit na vhodné rozdělení úkolů při mezinárodních krizích. Evropská unie by mohla hrát roli v oblasti humanitární pomoci a Severoatlantická aliance by měla koordinovat vojenskou pomoc. Toto rozdělení úkolů by také mělo umožnit posílení spolupráce s nejdůležitějším obchodním a vojenským partnerem EU, kterým jsou Spojené státy americké. 7. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 14:20 a pokračovalo v 15:00)

11-05-2011

11-05-2011

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: ISABELLE DURANT Místopředsedkyně 8. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 9. Prohlášení předsedy delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru – Nové potraviny (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je rozprava o prohlášení předsedy delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru – Nové potraviny. Dohodovací řízení týkající se pozměňovacího návrhu nařízení (ES) č. 1331/2008 a zrušení nařízení (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 o nových potravinách. Gianni Pittella, předseda delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsme zklamáni, že se nepodařilo dosáhnout dohody o nařízení o nových potravinách, a že proto není možné zajistit spotřebitelům dostatečné informace o potravinách, které jíme, nebo zajistit, aby Evropa měla jasná a přísná pravidla o potravinách vyrobených z klonovaných zvířat. To, co jsem řekl, nemá být kontroverzní: chyba není na straně Parlamentu. Pokud bychom nebyli schopní regulovat klonování – což je jeden z hlavních sporných bodů těchto jednání – tak je to proto, že vlády neprokázaly dostatek vůle. Nicméně – a v tomto bodě se obracím na vlády a Komisi – bezpečnost potravin a informace o produktech, které se nám dostávají na stůl, patří k základním principům Evropské unie. Říkáme to všichni, ale musíme podle toho i jednat, jinak se z toho stane slogan, kterému nebudou spotřebitelé věřit. Evropský parlament není v diskusi o těchto otázkách připraven přimhouřit oči a spokojit se s obecným ujištěním, které nám Rada poskytla během jednání. V tak citlivé a závažné otázce, jako je otázka bezpečnosti potravin, není přijatelné si jen přepudrovat na obličej, abychom pro spotřebitele vypadali dobře. Parlament vyzýval k důvěryhodnému řešení, kterým je označování všech potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků. To by byl opravdu krok správným směrem. V obecnější rovině mám ještě jednu poznámku: vlády si i nadále myslí, že je jejich výsadou přijímat všechna rozhodnutí. Stále nechápou, že existuje instituce – Evropský parlament – který spolurozhoduje. Jsme přímo voleni občany a jsme odhodláni prosazovat svá práva. Vyzývám vlády, aby si pečlivě přečetly Lisabonskou smlouvu, protože jsem si jist, že jste nevěnovali pozornost všem jejím částem. Apeluji také na Komisi a pana komisaře Dalliho, jehož chování v průběhu jednání bylo obdivuhodné, i když Komise možná nesehrála správně svou roli při usmiřování postojů. Pane komisaři, vyzývám vás, abyste co nejdříve předložil návrh týkající se klonování, aby bylo možné odvětví konečně trvale účinně regulovat. To žádají občané Evropy a žádá to i Evropský parlament. Rád bych také ocenil maďarské předsednictví – které tento ožehavý problém zdědilo až v poslední fázi postupu – a udělalo vše proto, aby se pokusilo dohnat ztracený čas. Za to děkuji všem zástupcům maďarského předsednictví. Vím, že je nesmíme z ničeho obviňovat, chyba byla v tom, že v rámci Rady došlo k patové situaci kvůli rozdílným postojům národních vlád.

185

186

CS


Na závěr bych rád poděkoval paní zpravodajce, která byla skvělá: velmi zanícená, nadšená a kompetentní. S láskou sledovala celou tuto záležitost, což je její výbornou vizitkou, a myslím, že si od nás zaslouží velké poděkování, stejně jako celá delegace Parlamentu, naši kolegové, předseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a všichni ostatní. Pracovali jsme všichni ve dne v noci, abychom dosáhli cíle. Nepodařilo se nám to, ale otázky jsou vysloveny a jsem přesvědčen, že pokud pan komisař Dalli dostojí svému slovu, budeme schopni najít způsob, jak získat dobré právní předpisy o klonování a nových potravinách. Předsedající. – Děkuji vám, pane Pittello, nejen za nadšení, s jakým jste své stanovisko přednesl. Nyní dávám slovo paní Győriové, aby odpověděla jménem Rady, i když vím, že jste přišla o hlas a promluví za vás váš zástupce. Vyzývám vás, abyste vystoupila jménem Rady. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dnešní rozprava je pro mě dobrou příležitostí k tomu, abych zde představila postřehy předsednictví k nedávnému dohodovacímu řízení o návrhu nařízení o nových potravinách. Pro předsednictví je to také skvělá příležitost, jelikož může zjistit, jaké je stanovisko Parlamentu k této důležité otázce. Naše evropské instituce kolektivně selhaly. Nezbývá nám než se z této zkušenosti konstruktivně na základě odborných kritérií poučit. A právě v tomto duchu se dnes na vás obracím. Přišla jsem sem nejen promluvit, ale také si vás vyslechnout. Ráda bych na úvod zdůraznila, že předsednictví upřímně lituje toho, že se vaší instituci a naší, Radě, nepodařilo dosáhnout dohody. Tím spíše, že předsednictví i Rada považuje tento návrh za velmi důležitý. Jde o jedinečnou příležitost k aktualizaci právních předpisů Evropské unie v oblasti, která se přímo dotýká nás všech, a tou jsou potraviny. Evropská unie měla skutečnou možnost ukázat, jak hmatatelně přispívá ke zlepšení života evropských občanů. Navrhované nařízení by bývalo bylo nesmírně dobrým prostředkem k zodpovězení sporných otázek ohledně potravin vyráběných z klonovaných zvířat, jelikož by zpřísnilo předpisy z roku 1997. Nařízení z roku 1997 stanoví, že tyto potravinové produkty mohou být uvedeny na trh pouze na základě postupu schvalování. Naproti tomu bylo na základě nedávného dohodovacího postupu dosaženo jasné, i když dočasné dohody. Všechny strany se shodly na tom, že prodej potravin z klonovaných zvířat se musí zcela zakázat. Navíc by tento zákaz vstoupil v platnost okamžitě po té, co by vstoupilo v platnost nařízení. Pokud by bývalo bylo dohodovací řízení úspěšné, mohli bychom nyní vítat blížící se zákaz prodeje potravin vyráběných z klonovaných zvířat. Tento zákaz by býval vstoupil v platnost na konci tohoto měsíce. Bohužel se tak nestalo. Jednání zkrachovala a my máme sklony se vzájemně obviňovat. Současně je naším společným zájmem a povinností nenechat se tím zlákat, ale hledat společně řešení. I když dohodovací řízení skončilo, potřeby a očekávání evropských spotřebitelů se vůbec nezměnily, a proto s potěšením konstatuji, že máme další šanci najít řešení. Je pouze na nás tento proces znovu co nejdříve a nejúčinněji spustit. Musíme udělat vše proto, abychom zajistili, že nepřijdeme o to, co se nám podařilo doposud v jednáních dosáhnout. Ve třetím čtení jsme se dostali k bodu, kdy jsme se v zásadě dohodli na okamžitém zákazu potravin vyrobených z klonovaných zvířat. Nesmíme dopustit, abychom o tuto dohodu přišli. Podobně musíme chránit výrazný pokrok, kterého bylo dosaženo v otázce umělých

11-05-2011

11-05-2011

CS


nanomateriálů a tradičních potravin ze třetích zemí, což jsou podobně důležité otázky. Domnívám se, že otázka toho, co jíme, je pro nás všechny důležitá, a ještě důležitější je otázka, na jaké stravě vyrostou naše děti a vnoučata. Chtěla bych při této příležitosti poděkovat panu komisaři a jeho organizačním jednotkám za tvrdou práci, kterou v posledních několika měsících odvedli. Vítám rovněž fakt, že Komise – jak nás neoficiálně informovala – pracuje zrychleným tempem na novém návrhu a snaží se zachovat co nejvíc prvků z provizorní dohody dosažené při nedávných jednáních a zapracovat je do nového legislativního návrhu. Předsednictví může přislíbit svou podporu jak Komisi, tak Parlamentu a doufá, že se tento nový návrh podaří přijmout co nejdříve. Paní předsedající, vážení poslanci, jsme si vědomi, že Komise nemá velký manévrovací prostor. Konec konců je úkolem Rady a Parlamentu jako dvou spolutvůrců právních předpisů, aby společným úsilím nalezly řešení, které splní potřeby a očekávání evropských občanů. V této souvislosti se těším na vaše názory s opravdu velkým zájmem. 10. Přivítání Předsedající. – Než vám dám slovo, pane komisaři, ráda bych jménem Parlamentu přivítala členy delegace Lidového poradního shromáždění Indonéské republiky, kteří právě zasedli do oficiální galerie. Ráda bych je vřele přivítala, především celou delegaci, kterou vede jeho excelence Lukman Hakim Saifuddin, místopředseda Lidového poradního shromáždění. Indonésie je velmi důležitým partnerem Evropské unie v jihovýchodní Asii. Je to dokonce první země Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), s níž Evropská unie podepsala v listopadu 2009 Dohodu o partnerství a spolupráci, a letos tomuto sdružení dokonce předsedá. Naše parlamenty mají vynikající vztahy. Delegace Parlamentu navštívila Indonésii před několika měsíci a já dnes proto s velkým potěšením vítám naše přátele a kolegy z indonéského parlamentu. Doufáme, že vaše návštěva bude plodná a prospěšná. (Potlesk) 11. Prohlášení předsedy delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru – Nové potraviny (pokračování rozpravy) Předsedající. – Nyní budeme pokračovat v rozpravě o prohlášení předsedy delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru – Nové potraviny. John Dalli, člen Komise. – Paní předsedající, jak jsem již sdělil Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin i Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, nemohu než vyjádřit své zklamání z neúspěchu dohodovacího řízení, navzdory tomu, že jsme se vší silou snažili dohody dosáhnout. Tato situace je nešťastná, protože v posledních měsících jsme dosáhli velkého pokroku v otázce návrhů o nových potravinách. Dovolte mi připomenout některé skutečnosti, u nichž byla jasná dohoda a které, pokud by byly přijaty, by bývaly velmi zlepšily současné právní předpisy: centralizované řízení schvalování nových potravin, které by zjednodušilo schvalovací proces a současně zachovalo bezpečnost potravin; definice „nanomateriálů“, povinnost získat povolení před jejich uvedením na trh a požadavek označování všech

187

188

CS


složek potravin, které obsahují nanomateriály; zjednodušený postup platný pro tradiční potraviny ze třetích zemí, který by usnadnil jejich vstup na evropský trh; a povinnost provozovatelů potravinářských podniků sdílet vědecká data týkající se testů na zvířatech, aby se tam, kde je to možné, testování na zvířatech omezilo. Tato zlepšení přispějí k inovačnímu úsilí Evropy, neboť usnadní uvádění nových potravin na trh, aniž bychom v oblasti bezpečnosti potravin přistupovali na kompromisy. Této záležitosti musíme věnovat intenzivní pozornost, aby se tato zlepšení prosadila bez dalších odkladů. Bude to velmi výhodné jak pro ochranu spotřebitelů, tak pro inovace v potravinářském odvětví. Doufám proto, že se nám podaří využít potenciálu jednání a velmi brzy předložíme návrh na toto téma. Tuto záležitost se nepodařilo dovést do konce, přestože v průběhu posledních měsíců a hodin bylo v otázce klonování dosaženo mnoha pozitivních kroků. Komise bude nadále vycházet ze zprávy z října 2010, která, jak připomínám, navrhovala následující: dočasný odklad používání technologie klonování v EU na pět let, dále odklad dovozu a používání klonů pro výrobu potravin a potravin z klonů, což by se spojilo se zavedením systému vysledovatelnosti dovozu spermat a embryí klonů. Komise krom toho uznává pokroky, kterých bylo dosaženo v průběhu dohodovacího řízení. Je mi rovněž jasné, že v otázce klonování musí být z hlediska všech aspektů dosaženo dohody, kterou bude možné provést a jež bude odůvodněná a přiměřená. Komise je připravena po nezbytném posouzení dopadu přijít s komplexním návrhem. Vítám smířlivý tón pana Pitelly a předsednictví. Musíme společně zvážit další kroky a jsem připraven diskutovat s vámi a s Radou o možných scénářích řešení těchto dvou důležitých otázek a dohodnout se na procesu, který zajistí pozitivní výsledek. Toto společné zvážení by mělo najít cestu k úspěchu u obou těchto záležitostí, a to ve prospěch spotřebitelů. Pilar Ayuso, jménem skupiny PPE. – (ES) Paní předsedající, především bych chtěla poděkovat paní Liotardové, maďarskému předsednictví a panu komisaři Dallimu a jeho týmu za jejich úsilí. Bohužel jsme u tohoto nařízení, které je tak důležité a potřebné, nedosáhli uspokojivého závěru, protože požadavky na označování byly vyšší, než bylo v praxi možné provést. Toto téma vyvolává vášně a přitahuje pozornost médií, což jsou faktory, které jsou v rozporu s logikou a pragmatismem. Musím říct, že jsme zmeškali příležitost udělat krok vpřed, odsoudili jsme zemědělsko-potravinářský průmysl k tomu, aby fungoval se zastaralými právními předpisy, a zbrzdili jsme evropský technologický pokrok, který je teoreticky tolik podporovaný. Nemůžeme požadovat něco, co s sebou nese náklady a byrokracii, které odvětví výroby potravin nemůže zvládnout, ani nemůžeme požadovat něco, co nejsme schopni vnutit třetím stranám. Nemůžeme přijímat právní předpisy ohledně něčeho, co později nebudeme schopni provést, protože bychom tím klamali spotřebitele. Opakuji, že je opravdu škoda, že jsme nedospěli k dohodě, protože toto nařízení se netýká jen klonování a toho, kolik generací a které výrobky se musí označovat, ale také mnoha dalších bodů, u nichž dohody bylo dosaženo, jako jsou nanotechnologie a potraviny dovážené ze třetích zemí, a které jsou velmi důležité pro spotřebitele a pro zemědělsko-potravinářský průmysl, nejen z hlediska vnitřního trhu, ale také z hlediska zdravotního a z hlediska inovací.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Klonování je příliš složitá záležitost na to, abychom mu věnovali pouhých pár odstavců v jiném návrhu, a proto žádám Komisi, aby připravila novou zprávu a předložila samostatný legislativní návrh, který bude upravovat všechny aspekty klonování a bude se opírat o znalosti v oblasti bezpečnosti potravin a o veškeré vědecké údaje. Vzhledem k tomu, že pan komisař Dalli se v tomto Parlamentu několikrát zavázal, že tento návrh předloží, věřím, že nám ho Komise pošle co nejdříve. Jo Leinen, jménem skupiny S&D. – (DE) Paní předsedající, paní Győriová, pane Dalli, dámy a pánové, zapojil jsem se již do mnoha jednání v tomto Parlamentu, ale dvanáctihodinové dohodovací řízení, které trvalo od 19:00 do 7:00 dalšího dne, mi zůstane dlouho v paměti. Byla to velmi výjimečná zkušenost. Bohužel strany přišly ze dvou různých planet. Přístup Parlamentu byl jasný, zaměřený na zájmy spotřebitelů a občanů EU. Druhá strana hájila zájmy masného průmyslu a zemědělství. Kvůli těmto rozdílným přístupům jsme nebyli schopni dosáhnout dohody. Je to škoda, protože nyní máme v právních předpisech EU o potravinách mezeru, kterou musíme velmi rychle zaplnit. Všichni, včetně pana Pitelly, který jednání předsedal, a paní zpravodajky, jsme měli relativně jasno, celý tým tahal za jeden provaz. Nyní musíme udělat další krok. Musíme tuto mezeru zaplnit. Pane Dalli, musíte předložit dva návrhy: jeden o nových potravinách, protože jsme téměř dosáhli konsensu ohledně nanomateriálů, centralizovaného postupu schvalování a dovozu ze třetích zemí. Druhý návrh se musí týkat klonování. Vyslechl jste si vše, co jsme k tomu chtěli říci. Nechceme, aby se tyto výrobky dostaly na evropský trh. Přinejmenším chceme, aby byly jasně označeny, protože spotřebitelé by měli mít možnost se svobodně rozhodnout. Je to vaše práce a Parlament je připraven vás podpořit. Doufám, že nám návrh předložíte velmi brzy. Corinne Lepage, jménem skupiny ALDE . – (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěla poblahopřát paní Liotardové, panu Pittellovi, panu Leinenovi a celému vyjednávacímu týmu. Díky nim jsme si během tohoto velmi dlouhého trialogu zachovali velmi soudržné stanovisko a myslím, že jediným pozitivním aspektem této záležitosti je to, že Evropský parlament byl jednotný a hájil veřejné zdraví a zájmy spotřebitelů. Proto jsme byli zvoleni, ne kvůli čemukoliv jinému. Uznávám, že je nutné pohnout se kupředu a nehledat viníky, nicméně věci jsou složité a když jsme v jednání dospěli do bodu, kdy Parlament už hodně ustoupil, bylo to již příliš. Jako bychom si museli odpovídat na otázku, zda se mají označovat výrobky prodávané na evropském trhu, přestože svoboda rozhodování je základním právem v evropském právu! To, co se stalo, je naprosto nepřijatelné a snažili se nás odbýt falešnými výmluvami. Šlo o falešné právní záminky. Nevstoupili jsme do obchodní války, nedošlo k porušení pravidel WTO. Z právního hlediska to bylo nepravdivé. To, že není možné provádět označování, je výmluva. Není to technicky pravda. Označování a sledování je určitě možné. Jednoduše řečeno jsme to nebyli ochotni udělat, protože, jak právě uvedl pan Lienen, dali jsme přednost jiným zájmům než zájmům spotřebitelů. Takže teď se musíme pohnout dopředu a musíme se pohnout rychle. Otázku klonování stále více využívají ti, kdo chtějí zpochybnit evropské instituce. Je to argument těch, kdo nedůvěřují našim institucím. Proboha, v otázce klonování nutně potřebujeme přijmout jasné stanovisko, aby se na trh nedostalo klonované maso a maso potomků klonovaných zvířat, což chtějí evropští spotřebitelé a evropští občané!

189

190

CS


Struan Stevenson, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, po dvou dlouhých letech usilovné práce na nařízení o nových potravinách jednání ztroskotala, protože nebyla nalezena náležitá shoda v otázce klonování. V průběhu dohodovacího řízení jsem upozorňoval, že zarputilé odmítání kompromisu povede ke katastrofě, a to se nakonec stalo. Nyní jsme zpět na začátku a přišli jsme o značné množství důležitých a prospěšných právních předpisů o nových potravinách. Dohodovací řízení je jistě v rámci legislativního procesu užitečný mechanismus, ale je zbytečné a bezúčelné, pokud nejsou účastníci připraveni vyjednávat a dělat kompromisy. Kdyby nebyl Parlament tak nepružný, měli bychom tolik potřebnou aktualizaci pravidel. Nyní se musíme vrátit k nařízení o nových potravinách z roku 1997, které je zcela zastaralé. Evropský parlament se sice snaží ukázat, že je vlivnou a odpovědnou legislativní institucí, která je hrdá na to, že dosáhla přijetí Lisabonské smlouvy, ale myslím, že už první zkouškou neprošel. Komise nyní musí udělat krok vpřed a připravit samostatný právní předpis týkající se klonování. Doufám jen, že se poslanci Evropského parlamentu poučí ze svých chyb a uvědomí si, že pokud se nedohodnou na těchto zásadních otázkách, bude to v neprospěch obyvatel Evropy. Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, myslím, že pan Leinen to řekl velmi správně. Toto téma balancuje na hraně zájmů masného a zemědělského průmyslu a zájmů spotřebitele. Myslím, že to je podstata problému. Dle mého názoru jsme tu jako Parlament společně s paní zpravodajkou odvedli kus práce a chtěl bych jí poblahopřát k jejímu úsilí. Pracovali jsme tvrdě a také jsme ukázali, že jsme flexibilní. Byli jsme připraveni kdykoliv udělat řadu ústupků, ale nikdy to nestačilo. Mám výhrady k nedostatečně pružnému přístupu Komise vůči těmto ústupkům, ale nejsem taky nijak spokojený s postojem Komise – ne přímo s vaším postojem, pane Dalli, ale v jednom okamžiku jeden člen Komise, belgický komisař pan De Gucht, za zády dohodovacího výboru předstoupil před Výbor pro mezinárodní obchod tohoto Parlamentu, kde začal prezentovat celou řadu sofismat. Důvody, které citoval, se týkaly WTO a všichni víme – jak paní Lepageová správně podotkla – že to v této věci nehraje žádnou roli. Myslím, že paní zpravodajka se o této otázce ještě zmíní. Co se teď bude dít? Určitě jsme ztratili čas. Domnívám se, že nyní musíme vyzvat Komisi, aby rychle předložila nový návrh týkající se nových potravin – víme, že to možné je, protože jsme k dohodě téměř dospěli. Měla by předložit i návrh, který se bude týkat klonovaných potravin, masa z klonovaných zvířat a jejich potomků, atd. Musím vás varovat, pane komisaři. Chci, aby se to stalo ve stanoveném termínu. Nechci, aby se tato záležitost odložila, abychom ji museli řešit na konci našeho volebního období nebo aby se přesunula do dalšího volebního období. Tuto záležitost projednal tento Parlament v prvním a druhém čtení a v dohodovacím řízení. Proto ji musí také tento Parlament uzavřít. Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Paní předsedající, chtěla bych nejprve vyjádřit své upřímné poděkování poslancům této sněmovny a členům delegace za jejich všestrannou podporu, které se mi dostalo až do konce. Velmi také obdivuji paní maďarskou velvyslankyni, která skutečně dělala, co mohla, stejně jako pan Dalli. Je opravdu škoda, že jsme se v otázce klonování nedokázali shodnout. Spotřebitelé se mohou stále na jídelním stole setkat s nevyžádanými a neoznačenými klonovanými

11-05-2011

11-05-2011

CS


výrobky, i když 77 % evropských občanů si to nepřeje. Chtěla bych říct Radě, že zakázat samotné klony je symbolická politika. Zásadní je zákaz dalších generací potomků. Klony samy o sobě jsou tak drahé, že se z nich hamburgery dělat nebudou. Tam bychom mohli dosáhnout shody bez kompromisů. Rada a Komise stále opakují, že zákaz potomků by byl v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace WTO. Pan De Gucht šel ještě dále, když se dostavil do Parlamentu a řekl, že by to vedlo k obchodní válce. Můžete si pak představit, jak jsem byla překvapená, když jsem si v tajném interním dokumentu Rady – jde o dokument právního oddělení Rady ministrů – přečetla, že zákaz klonovaných potomků by ve skutečnosti byl zcela v souladu s pravidly WTO. V dokumentu se to tak jasně uvádí: „Zákazy potravin vyrobených z klonovaných zvířat a [...] potravin z potomků klonů by se mohl odůvodnit na základě etických úvah spotřebitelů”. , jménem skupiny GUE/NGL. –(NL) Chtěla bych, aby mi Rada řekla, zda všechny členské státy o tomto dokumentu vědí. Pokud ano, proč jste neustále argumentovali o celosvětových obchodních válkách, takže nebylo možné dosáhnout s Parlamentem kompromisu? Jsem teď opravdu zvědavá, jaké byly skutečné důvody. Pokud vyjednavači členských států tento dokument neznali, je to podle mě skandální. A pokud ho znali, tak pak používali lživé argumenty. Pane Dalli, občané čekají na váš další krok. Podle mého názoru se musí nyní velmi rychle předložit nové nařízení. Víte, že jsem stále připravena spolupracovat a jsem si jistá, že se dokážeme dohodnout. Dokument předám Radě. Corinne Lepage (ALDE). – (FR) Paní předsedající, to, co paní Liotardová řekla, je naprosto neuvěřitelné. Chtěla bych se proto připojit a také se dožadovat odpovědi na otázku, kterou položila. Jsem zcela zaskočena a chtěla bych se Komise zeptat, zda tento dokument zná. Je opravdu zcela nepřijatelné, aby nám týdny a týdny bylo omíláno, jak se dostaneme do otevřené války s WTO, aby nám pan De Gucht tvrdil, že už nebudeme moci prodávat letadla, že už nebudeme moci prodávat nic, pokud přijmeme toto rozhodnutí, a přitom tu byla právní sdělení, která říkala přesný opak. Myslím, že to je politická otázka zásadního významu. Oreste Rossi, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že Rada skutečně překonala sama sebe. Je třeba připomenout, že osoby, které zastupují evropské občany, jsou jimi demokraticky zvoleni. Proto, pokud Parlament neustále ve výboru a na plenárním zasedání opakoval, že klonované maso není pro naše občany dobré, měla to Rada vzít na vědomí. Odpovědnost za toto rozhodnutí, které je pro obchod velice špatné, je na Radě. S výjimkou části týkající se klonovaného masa a několika dalších potravin by dokument byl velkou většinou přijat. Rada si to nepřála. Je to ta samá Rada, která na jedné straně prohlašuje, že podporuje veškerou liberalizaci a na straně druhé vyžaduje odstranění označení „Made in“ z textilních výrobků, protože nechce, aby spotřebitelé dostávali správnou informaci, a spílá nám kvůli označování, protože nechce, aby bylo na štítcích uváděno místo původu nebo provenience jídla na stolech občanů. To je postoj Rady. Děkuji panu Pitellovi, že hájil čest a stanovisko téměř všech poslanců tohoto Parlamentu a odmítnul vyděračský návrh, který nám Rada chtěla vnutit. Děkuji proto panu Pittelovi, paní zpravodajce a všem poslancům, kteří měli odvahu neustoupit ve věcech, které jsme považovali za skutečně užitečné pro naše občany.

191

192

CS


Peter Liese (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní Győriová, pane Dalli, dámy a pánové, všichni jsme zklamaní, to je jasné, ale nemyslím si, že by odpovědnost byla na straně vyjednávací delegace Evropského parlamentu. Domnívám se, že ani přítomný pan komisař či paní ministryně nejsou za tuto situaci odpovědní. Naopak, to jiní zástupci Rady a Komise spěchali, aby rychle pojmenovali problémy ve třetích zemích, které nebyly plně projednány. Pan De Gucht a zástupci ministerstev financí, například z Německa, tedy mé rodné země, malovali hrůzné obrazy obrovských obchodních válek, větších, než je banánová válka, a mnoha dalších problémů. Nemyslím, že by se cokoliv z toho opíralo o skutečnost. Včera jsem měl to potěšení, že jsem se setkal se zástupci amerického velvyslanectví své země, kteří přijeli speciálně do Štrasburku a dokonce se mnou mluvili německy, aby projednali otázky týkající se potravinové politiky. Argumenty amerických diplomatů nebyly dostatečně přesvědčivé, aby nás odradily od hledání řešení. Ptal jsem se jich na názor k tomuto problému a nezískal jsem dojem, že bychom s Američany nemohli dojít ke shodě, kdybychom to chtěli. Zvláště mě překvapil dokument, jejž mi předali a který popisuje označování původu v USA. Například musí být označeno mleté maso, na balíčku s hamburgery musí být jasně uvedeno, odkud maso pochází. Jak můžeme mluvit o obchodní válce a současně chtít označovat klonované maso a maso potomků klonovaných zvířat? V této oblasti jsme se měli více snažit, a neříct okamžitě, jakmile Američané vyjádří své pochyby, že to dělat nebudeme. Vyzývám Komisi, aby to při přípravě nového návrhu brala jako argument. Chceme-li to prosadit tváří v tvář odporu ze třetích zemí, musíme být sebevědomější. Linda McAvan (S&D). – Paní předsedající, paní úřadující předsedkyně Rady hovořila o tom, že nemáme na nikoho ukazovat prstem, ale myslím, že přišel čas na intelektuální poctivost. Všichni se shodneme na tom, že bychom neměli jíst klony, ale všichni víme, že je nikdo jíst nehodlá. Dalším velkým problematickým bodem jednání byla neschopnost Rady jednat o zákazu vývozu embryí a spermatu do EU, což zemědělcům umožňuje chovat potomky klonů. Tito potomci se množí z klonů, kteří při svém zrození trpěli. Pane komisaři, není pravda, že máme nebo brzy budeme mít právní předpisy EU, které zakazují uvádět na trh výrobky z tuleňů, psů a koček a kosmetiku testovanou na zvířatech? Máme tyto zákony, tak proč nemůžeme mít zákon, zakazující uvádět na trh EU výrobky krutého postupu klonování? Souhlasím s paní Liotardovou. Není to záležitost Světové obchodní organizace: je to otázka politické vůle a my ji můžeme ukázat, což Parlament uspokojí a může být základem pro dohodu. Anna Rosbach (ECR). – (DA) Paní předsedající, paní Liotardová a stínoví zpravodajové odvedli na tomto nařízení velké množství práce. Za to jim patří velký dík. Bohužel to vše skončilo, jak všichni víme, neshodami ohledně potravin vyrobených z klonovaných zvířat. Pocházím ze země, kde jsou potraviny vyrobené z klonovaných zvířat zakázané. Klonování však nicméně přichází zadními dveřmi. Téma se často probírá v tajnosti mimo rozpravu. Připadá mi zvláštní, že chceme úplnou transparentnost ve všem od ponožek po léky a banky, ale pokud jde o jídlo, situace je zcela jiná. Barviva, plyny zvyšující trvanlivost, růstové hormony, antibiotika, geneticky modifikované organismy a mnoho dalších věcí se používá, pokud možno bez toho, že by si to spotřebitel

11-05-2011

11-05-2011

CS


mohl přečíst na obalu. Proč nikoho nezajímá, zda je možné zajistit, aby byly tyto potraviny co nejpřirozenější? Proč nevěnujeme větší pozornost svému zdraví, životním podmínkám a podmínkám, v nichž žijí naše hospodářská zvířata? Nechápu, proč jsme v některých evropských kruzích tak málo odpovědní vůči dětem i dospělým. Satu Hassi (Verts/ALE). – (FI) Paní předsedající, dámy a pánové, je velmi politováníhodné, že tento návrh nařízení neprošel a souhlasím s kolegy, kteří říkají, že to bylo kvůli tomu, že se Komise a Rada rozhodly dát přednost zájmům zahraničního masného průmyslu. Jejich zájmem je obchod s klonováním zvířat za cenu utrpení zvířat. Parlament naopak vyslechl evropské spotřebitele, jejichž drtivá většina si nepřeje používat maso či mléko z klonovaných zvířat, jejichž drtivá většina chce utrpení zvířat omezovat, a ne zvyšovat. Parlament skutečně nebyl neflexibilní. Udělal mnoho ústupků a byl připraven zrušit zákaz označování. Rada ani s tímto nesouhlasila a, jak jsme vyslechli například od paní Liotardové a pana Lieseho, argumenty Rady a Komise byly zcela lživé a s největší pravděpodobností dokonce záměrně nepravdivé. Je zcela jasné, že trvalé řešení problému nebude možné nalézt, pokud nevezmeme jako fakt, že musíme respektovat vůli evropských spotřebitelů, kteří chtějí utrpení zvířat omezovat, a nikoliv zvyšovat. Françoise Grossetête (PPE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych měla jednu obecnou poznámku. Když mluvíme o nedůvěře spotřebitelů vůči institucím, domnívám se, že o to tolik nejde. Tu nedůvěru často vyvolávají jednotlivci, kteří z toho mají osobní prospěch. Nyní se vrátím k podstatně problému. Je pravda, že po té dlouhé noci jednání, která trvala od 19:00 do 7:00 do rána, nastalo velké zklamání. Je pravda, že před Evropskou komisí nyní stojí obrovský úkol, protože musí předložit nové návrhy a protože nás technologický vývoj nutí, abychom tyto právní předpisy co nejdříve přezkoumali. Pomyslíme-li například na nanomateriály, vidíme, že je to dokonce velmi naléhavé. Je zcela nepřijatelné, že nemáme kontrolu nad technikami klonování nebo nad potravinami, které jsou výsledkem těchto technik a jež by mohly být určeny ke spotřebě pro občany. Existují jasné zásady a myslím, že na tom se všichni zde v Parlamentu zcela shodneme. Spotřebitelé musí být informováni o původu potravin vyrobených z klonovaných zvířat nebo jejich potomků. Musíme vyžadovat dvě věci: vysledovatelnost a označování. Nemám pochyb o tom, že pan komisař Dalli má vůli tuto otázku vysvětlit a najít správná řešení nesčetných otázek, které dosud vyřešeny nebyly. Vysledovatelnost je zcela zásadní. Evropští spotřebitelé musí mít možnost učinit informované rozhodnutí. Jako evropští zákonodárci si nemůžeme dovolit říkat veřejnosti: „Evropa nic nedělá, protože se nám nepodařilo dosáhnout dohody“. Pane komisaři, vím, že se snažíte překonat institucionální slepé uličky, do kterých jsme se dostali, abychom mohli dát spotřebitelům, ale i zemědělsko-potravinovému průmyslu větší záruky. Nemáme čas nazbyt a musíme jednat rychle a najít cestu vpřed. Kriton Arsenis (S&D). – Paní předsedající, obávám se, že budu méně diplomatický. Musím panu komisaři a paní zástupkyni Rady říci: navrhujete zákaz potravin vyrobených z klonovaných zvířat, ale potraviny vyrobené z klonovaných zvířat si nikdo nemůže koupit.

193

194

CS


Klonovaná zvířata jsou velmi drahá na to, aby se používala k výrobě potravin. K tomu budou využíváni jejich potomci. Proto je chceme zakázat a proto je chceme jasně označovat. Obávám se, že vaše role při vyjednávání nebyla produktivní. Bojovali jste proti tomuto označování potomků, což byl minimální společný jmenovatel s Radou. Měli jsme šanci dosáhnout dohody. Prosím, poučte se a vyslechněte si v této otázce naši instituci a vraťte se s řádným návrhem. Horst Schnellhardt (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Dalli, dámy a pánové, i já velmi lituji, že jednání ztroskotala, především proto, že nyní budeme muset léta čekat, než budeme mít pravidla například pro nanotechnologie v potravinách a pro výrobky ze třetích zemí, které v Evropě momentálně neznáme. Zdá se, že kvůli začlenění klonovaných zvířat do této právní úpravy jsme se dostali do pasti. Musím říct, že způsob, jímž jsme o této otázce diskutovali, nebyl důstojný. Diskuse trvaly celou noc, každá strana chodila tam a zpátky a nikdo se nechtěl vzdát. A jednání nakonec ztroskotala, což je velmi nešťastné. Chci poukázat na jednu věc. Hovoříme zde o řadě otázek a o právních předpisech. Stejnou strategii jsme používali u genetického inženýrství. Nechtěli jsme genetické inženýrství a výrazně jsme zvyšovali limity a požadavky. A jaký byl výsledek? Technologie se vyvinula tak, že je schopná splnit i ty nejvyšší standardy. V současné době diskutujeme o tom, že nechceme klonovaná zvířata, protože nejsou splněny požadavky na dobré životní podmínky zvířat, což vyvolává rizika. Hovořil jsem s vědci a předpovídám, že technologie se budou rozvíjet do takové míry, že již nebude možné uplatnit všeobecný zákaz klonovaných zvířat. Domnívám se však, že tento vědecký výzkum je velmi diskutabilní. Musíme podrobněji prozkoumat základní principy, které je třeba stanovit, abychom mohli zavést příslušné předpisy. Neměli bychom se pokoušet právními předpisy zpomalovat určitý vývoj nebo mu dokonce bránit. Daciana Octavia Sârbu (S&D). – (RO) Paní předsedající, v prvé řadě bych ráda vyjádřila zklamání z neúspěchu jednání. Ačkoli byly vynaloženy měsíce nebo dokonce roky práce, výsledek je zklamáním, zejména s vědomím toho, že u celé řady otázek byla dohoda možná. Paní zpravodajka si ale za své úsilí zaslouží naše uznání. Pokud jde o potraviny z klonovaných zvířat a jejich potomků, Parlament měl pravdu, když trval na svém stanovisku založeném na zásadách. Jsme si vědomi toho, že zastupujeme vůli evropských občanů, když odmítáme přítomnost klonovaných zvířat a jejich potomků v potravinovém řetězci. Rada během jednání tyto důvodné obavy ignorovala, což je nám velmi líto. Pokud bychom přijali konečný návrh Rady, nemohli bychom tvrdit, že hájíme přání občanů, aby se na jejich stole neobjevovalo maso z klonovaných zvířat. Nebyli jsme ochotní schválit zákony, které by umožnily, aby se na trh dostaly potraviny vyrobené z potomků klonovaných zvířat, aniž by byly jako takové označeny. Pokud jde o budoucnost, chtěla bych Komisi připomenout, že se v říjnu 2010 zavázala především k tomu, že v Evropské unii zakáže klonování při výrobě potravin. Další závazek se týkal systému vysledovatelnosti reprodukčního materiálu z klonovaných zvířat pocházejících mimo Evropskou unii. Tyto závazky zazněly opakovaně a musí se objevit v nových návrzích. Jsem přesvědčena, že členské státy budou oprávněným obavám občanů Evropské unie věnovat větší pozornost. Elisabetta Gardini (PPE). – (IT) Paní předsedající, souhlasím se vším, co moji kolegové, kteří hovořili přede mnou, řekli. I já jsem byla členkou delegace v dohodovacím výboru. Jak jednání pokračovala, objevily se pocity naděje, zklamání a dokonce vzteku, mohu-li

11-05-2011

11-05-2011

CS


to tak říct, protože jsme zastupovali více než 500 milionů občanů, přičemž převážná většina z nich podle průzkumů a výzkumu stále hlasitě opakuje, že si nepřeje na svých stolech potraviny vyrobené z klonovaných zvířat a jejich potomků. Označování a sledovatelnost byly skutečně jen minimum, za kterým jsme si stáli. Pokud bychom přijali kompromis, byl by úplně prázdný. Pan Pitella má pravdu: trochu pudru, dotek rtěnky a možná trochu kouřových stínů na víčka, ale nic víc než prázdná skořápka. Nenechme se oklamat: nikdo nezaplatí 100 000 EUR za býka jen proto, aby ho prohnal mlýnkem na maso a prodal ho do hamburgerů. Pro všechno ostatní tam nebyl žádný předpis; museli bychom přijmout deregulaci a to nemůžeme udělat. Dnes však stále bráníme některá rozhodnutí a tvrdíme, že to bylo kolektivní selhání. Nebylo to kolektivní selhání, protože jsme se dohodli prakticky na všem, i když to skončilo špatně a dali jsme lidem pocit, že velké podniky a pravidla trhu převážila nad evropskými občany, které tu máme zastupovat a hájit. Vyzývám proto úplně všechny, abychom začali s novými pocity a s novým postojem, protože doufám a modlím se, že příště budeme respektovat očekávání a vůli lidí. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Paní předsedající, pravděpodobně všichni by souhlasili s tím, že informace jsou v moderním světě jedním z hlavních rozhodujících faktorů. To platí i v oblasti bezpečnosti potravin. Stále se uvažuje o přijetí nových pravidel pro poskytování obecných informací o potravinách spotřebitelům a o různých dalších otázkách, jako jsou ovocné šťávy a odvozené produkty, a doufejme, že k tomu nakonec dojde. Bohužel se nám nepodařilo s Radou dosáhnout kompromisu v oblasti nových potravin a učinili jsme krok zpět. Většina spotřebitelů si nepřeje potraviny vyrobené z klonovaných zvířat, ale faktem je, že existují. Je proto nezbytné zajistit, aby o tom veřejnost věděla. Zástupci členských států však pod záminkou, že by to mohlo způsobit problémy podnikům a výrobcům, nepodpořili požadavek označování a vysledovatelnosti, jinými slovy, minimální požadavky zajišťující informovanost spotřebitelů. Spotřebitelé tak stále nemají možnost zjistit, zda například nepijí mléko z klonovaných zvířat. To je však jen jedna strana mince. Nepodařilo se nám ani otevřít dveře k využití nových technologií, výzkumu a jeho výsledků v potravinovém průmyslu. Kvůli našim neshodám jsme odsunuli řešení těchto problémů na neurčito. Všichni očekáváme, že Evropská komise urychleně předloží návrhy, které nám pomohou tuto právní propast překonat. Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, opravdu jsme překvapeni, že se nám nepodařilo dosáhnout dohody? Z pohledu zvenčí jsem viděla, že kolem stolu existuje mnoho rozdílných názorů a nejsem si jistá, zda začínat jednání, které je určeno k nezdaru o dvanáct hodin později, v 19 hodin večer, byl tak skvělý nápad, ale stále musíme tento konkrétní problém vyřešit a možná by k tomu mohlo pomoci rozdělení právních předpisů na dvě části. Otázka klonování je velmi citlivá a existují obavy ohledně životních podmínek zvířat, o nichž tu hovořili mí kolegové, ale také se musíme věnovat otázce reprodukčního materiálu. Je třeba vyjasnit, jak je to možné řešit v rámci pravidel WTO, protože zemědělci v Evropě chtějí mít přístup k nejmodernějším technologiím, aby byli produktivnější. Takže v tomto rámci musíme otázky v Parlamentu řešit a doufám, že se nám to podaří uspokojivým způsobem.

195

196

CS


A konečně, pokud jde o otázku evropských norem oproti normám ve zbytku světa, my masné produkty do Evropské unie dovážíme. Víme skutečně, co dovážíme, a klademe na toto zboží stejné nároky jako na to, co vyrábíme v rámci Unie? I to je otázka, kterou se musíme zabývat. Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane Dalli, především bych chtěla poděkovat panu Dallimu za jeho úsilí v oblasti prevence. V otázce klonovaných materiálů jsem takovou úroveň zapojení očekávala a doufala v ni. Máme za sebou hodiny intenzivních diskusí a sama sebe chápu jako zástupkyni občanů Evropy, kteří jasně podporují postoj Parlamentu a chtějí, aby v této oblasti bylo dosaženo pokroku. Společně s 500 miliony Evropanů chceme jako minimální řešení jasné označování. Ve skutečnosti bychom si přáli zákaz klonovaných zvířat, bez ohledu na to, o jakou generaci jde. Doufali jsme ve vaši podporu, pane Dalli. Nepochopili jsme, proč Rada nestála na naší straně, protože Radu tvoří volení zástupci členských států. Ti však zjevně sloužili potřebám trhu, a ne lidí. Doufáme, že v budoucnu se budete při rozhodování řídit zájmy lidí, a ne trhu. Martin Häusling (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, politika ochrany spotřebitele je ústředním prvkem veškeré evropské politiky. Pokud se nám nepodaří zajistit důslednou ochranu spotřebitele, pak v této oblasti naprosto selžeme. Je důležité vysvětlit, že nejen že většina spotřebitelů nechce klonování, ale nechce je ani většina zemědělců. Domnívám se, že některé členské státy jednání úmyslně sabotovaly. Rozhodly se chránit zemědělský průmysl a hájit jeho zájmy. Všechny ty řeči o obchodní válce, která tu již byla dnes několikrát zmíněna, jsou jen záminkou. Jen kvůli evropské politice ochrany životních podmínek zvířat bychom měli přijmout opatření proti klonování, pane Dalli, a doufáme, že co nejrychleji předložíte nový návrh. Musíme jednat. Vyzýváme vás, abyste nečekal měsíce, ale abyste se této otázce věnoval okamžitě. Zákaz klonování je jen jedním krokem v tomto procesu. Musíme trvat na zavedení nařízení, které se bude týkat i potomků klonovaných zvířat, protože jinak bude celá věc v podstatě k ničemu. Anna Záborská (PPE). – (SK) Paní předsedající, nechci hledat viníka, ale myslím si, že selhání dohodovacího řízení je neúspěchem a vylili jsme s vaničkou i dítě. Klonování je složité a zároveň citlivé téma Ovce Dolly nebyla ani prvním, ani posledním klonovaným zvířetem. Desetitisíce dalších pokusů skončilo neúspěchem. Deformované plody s nadměrně velkými orgány umírají v dělohách pokusných zvířat, jiné se rodí mrtvé, další zahynou jen pár dní po narození. Klonování je pro zvířata horším týráním než malé klece či transport v kamionu bez vody. Proto zákaz prodeje klonovaných zvířat a jejich potomků patří do nařízení o nových potravinách. Nemyslím si, že zpracování otázky klonování je nyní příliš složité. Právě nyní bychom měli dát jasný signál výrobcům potravin, že produkty z trpících zvířat na evropský trh nepatří. Giancarlo Scottà (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nové potraviny jsou potraviny nebo složky, které procházejí výrobními procesy, během nichž dochází ke změně jejich nutriční hodnoty. Ohledně nového nařízení o nových potravinách mám řadu pochybností. V jakém vztahu bude k nařízení o geneticky modifikovaných organismech, vzhledem k tomu, že klonování je součástí genetického inženýrství, a stejně jako u GMO zahrnuje i skutečné genetické

11-05-2011

11-05-2011

CS


manipulace? Jak bude regulován pohyb těchto potravin mezi jednotlivými členskými státy? Jak se budou provádět vědecké testy, které potřebujeme k ověření bezpečnosti těchto nových potravin? Jaká budou kritéria pro definování těchto výrobků a především jak budou spotřebitelé informováni o vlastnostech a nutričních hodnotách nových potravin, které si budou kupovat? Mým hlavním zájmem je ochrana spotřebitelů, bezpečnost potravin při používání těchto nových produktů a správné informace. Proto se domnívám, že je nutné spotřebitelům zajistit naprostou vysledovatelnost, především u přírodních produktů, u kterých již je obtížné vysledovatelnost zajistit. Niki Tzavela (EFD). – (EL) Paní předsedající, domnívám se, že celý tento problém vznikl kvůli nedostatečné informovanosti spotřebitelů a veřejnosti. Pokud neexistuje transparentnost v informování občanů Evropy a celého světa, vytváří se pak slepé uličky a nikam se nedostaneme. Chci zdůraznit, že reaguje-li veřejnost na tyto výrobky tak silným způsobem, musíme my i ti, kdo rozhodují a vytvářejí právní předpisy, vystupovat v souladu s veřejným míněním. Pokud chceme dokončit to, co jsme začali, potřebujeme informovanost a transparentnost ve všem, co děláme. John Dalli, člen Komise. – Paní předsedající, s velkým zájmem jsem sledoval názory, které během této rozpravy zazněly. Chtěl bych poděkovat členům Parlamentu za jejich názory a ještě jednou je ujistit, že Komise bude nadále spolupracovat s Parlamentem, členskými státy a všemi zainteresovanými subjekty ze všech odvětví se společným cílem co nejrychleji se v otázce návrhů o nových potravinách i o klonování posunout kupředu. Musím zdůraznit postoj Komise během dohodovacího řízení – a v tomto ohledu jsme předložili řadu návrhů – kdy, jak jsem již řekl, každé řešení nebo kompromis musí být realizovatelný. Aby ho bylo možné provést, musí být oprávněný a přiměřený. Čehokoliv bychom chtěli dosáhnout – a jako komisař odpovědný za spotřebitele jsem pro informovanost spotřebitelů –, všechno musí být doloženo důkazy a hodnocením dopadů. To bylo naše stanovisko. Komise nikdy nebyla proti jakémukoliv označování, ale říkali jsme, že u každého rozhodnutí, které učiníme, musí být provedeno hodnocení dopadu na naše občany jako celek, ať jsou to výrobci, či spotřebitelé, a na tomto stanovisku stále trvám. Mohu vás ubezpečit, že společně s útvary Komise se budeme této věci věnovat s veškerým odhodláním a energií a také vás ubezpečují, především pana Staese, že nikdy neodkládám rozhodnutí, které je nutné učinit. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Paní předsedající, pane komisaři, paní poslankyně a páni poslanci, jménem předsednictví a Rady vám děkuji za tuto debatu. Zvlášť bych chtěla poděkovat za projevy, v nichž jste ocenili úsilí maďarského předsednictví a toto úsilí uznali. Vítáme také skutečnost, že zde byly prezentovány argumenty, které zazněly v průběhu dohodovacího řízení. Současně chceme odmítnout stanoviska nebo dohady obviňující Radu nebo maďarské předsednictví z toho, že jednaly nečestně nebo ve zlém úmyslu či pod vlivem určitých zájmových skupin. Největším přínosem Lisabonské smlouvy je, že zvýšila naši společnou odpovědnost. V tomto duchu jsme se snažili a snažíme jednat. Nepodařilo se nám dosáhnout shody, takže nyní může být v tomto ohledu každý výrobek servírován na naše stoly zcela bez omezení. Je to ještě horší, než jaký byl poslední návrh Rady. Jaký návrh to přesně byl?

197

198

CS


Jednalo se o zákaz klonovaných zvířat a produktů z nich vyrobených a o sledování a označování první generace potomků, samozřejmě v rozumných mezích. Stačí se například zamyslet nad tím, kolik různých ingrediencí obsahuje salám. Limity stanoví racionálnost a přiměřenost ceny. Chceme říct konkrétně paní Liotardové, že pokud jde o interní dokument Rady, který jste citovala, členské státy ho znaly a přirozeně i Rada ho znala a dokonce se o něm diskutovalo. Pomohlo nám to utvořit náš vlastní postoj. Citovala jste větu vytrženou z kontextu a zapomněla jste se zmínit o závěru tohoto dokumentu, v němž se jasně uvádí, že existují rizika týkající se slučitelnosti s pravidly WTO a rovněž že nejpřijatelnějším řešením je označování, což, opakuji, bylo začleněno v poslední nabídce Rady Souhlasím však s tím, že bychom měli pokročit co nejdříve. Doufáme, že zanedlouho budeme díky vědeckým výzkumům a vývoji vědět víc o aspektech bezpečnosti potravin. Jsem ráda, že pan komisař Dalli přislíbil, že brzy připraví nový samostatný návrh týkající se klonování a produktů z klonovaných zvířat. Gianni Pittella, předseda delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru. – (IT) Paní předsedající, ze všech projevů poslanců a poslankyň, kteří hovořili přede mnou – kterým děkuji, počínaje paní zpravodajkou – a z dokumentů, které předložila samotná paní zpravodajka, v nichž se zdůrazňuje, že naše návrhy, pokud by byly přijaty, by nerozpoutaly obchodní válku, je jasné, že ke kolektivnímu selhání nedošlo a opakuji to maďarskému předsednictví, aniž bych chtěl vyvolávat polemiku. Bezpochyby šlo o selhání, ale bylo to v oblasti, za níž nesou jasnou odpovědnost vlády. Nechť mi nikdo neříká, že pouhé označování masa z klonovaných zvířat nebo jejich potomků by mohl Parlament považovat za úctyhodnou a uspokojivou dohodu, protože je to jen o něco víc než žádná dohoda. Smažme tedy už tu záležitost a podívejme se dopředu. Rada musí nyní v prvé řadě přivést vlády k dohodě, teď, když znají postoj Parlamentu a tudíž obyvatel Evropy. Označování výrobků z klonovaných zvířat a jejich potomků je minimum, se kterým se spokojíme. Vlády nyní musí pracovat samy i jednotlivě mezi sebou na tom, aby na toto minimum přistoupily. Vyzývám proto pana komisaře Dalliho – vím, že vy máte dobrou vůli –, aby co nejdříve předložil návrh Komise, který bude obsahovat naše postoje, a tím Parlamentu umožnil schválení nařízení o klonování. Musíme také postoupit kupředu s nanomateriály, a nyní, když jsme část věnovanou klonování vyjmuli, v tom můžeme pokračovat rychle. Mám ještě jednu poznámku: všichni jste si všimli, jaká jednota vládne v Parlamentu. Je to podstatná, všeobecná jednota. Možná jste se v průběhu jednání dopustili chyby, když jste si mysleli, že v Evropském parlamentu nevládne soudržnost. Prosím, nedopusťte se stejné chyby znovu, protože v citlivých otázkách týkajících se lidského zdraví jsme a budeme jednotní. Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Paní předsedající, mám faktickou poznámku. V diskusi byl několikrát zmíněn postoj pana komisaře De Guchta. Paní Lepageová se ptala pana komisaře Dalliho, zda zná názor právní služby Rady. Pan Dalli odpovídal na mnoho našich otázek, ale odpověď na tuto otázku jsem neslyšel, i když je klíčová. Možná v rámci Komise neexistuje shoda, neboť pan Dalli má v Komisi na starost zdraví a spotřebitelskou politiku, zatímco pan De Gucht přišel podle všeho s nesprávnými argumenty, které dokument Rady vyvrátil. Rád bych znal názor pana komisaře na tuto otázku. Předsedající. – Rozprava je skončena.

11-05-2011

11-05-2011

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: EDWARD McMILLAN-SCOTT Místopředseda 12. Přezkum iniciativy „Small Business Act“ (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o – otázce k ústnímu zodpovězení, kterou ve věci přezkumu iniciativy Small Business Act (SBA) pokládají Radě Bendt Bendtsen jménem skupiny PPE, Edit Herczogová jménem skupiny S&D, Fiona Hallová jménem skupiny ALDE, Reinhard Bütikofer jménem skupiny Verts/ALE, Giles Chichester jménem skupiny ECR a Niki Tzavela jménem skupiny EFD (O-000089/2011 – B7-0301/2011), – otázce k ústnímu zodpovězení, kterou ve věci přezkumu iniciativy Small Business Act (SBA) pokládají Komisi Bendt Bendtsen jménem skupiny PPE, Edit Herczogová jménem skupiny S&D, Fiona Hallová jménem skupiny ALDE, Reinhard Bütikofer jménem skupiny Verts/ALE, Giles Chichester jménem skupiny ECR a Niki Tzavela jménem skupiny EFD (O-000090/2011 – B7-0302/2011). Bendt Bendtsen, autor. – (DA) Pane předsedající, ekonomická krize má dopad na malé a střední podniky v Evropě. Navíc existují nová basilejská pravidla, která mají být nyní zaváděna do budoucí směrnice o kapitálových požadavcích. To pravděpodobně povede k tomu, že bude pro malé a střední podniky ještě obtížnější získat kapitál pro růst, který Evropa potřebuje. V tomto usnesení Evropský parlament vysílá Komisi jasný signál, že je to právě nyní, kdy je třeba ve prospěch malých a středních podniků přijmout potřebná rozhodnutí. Je pravda, že by politici neměli řídit firmy, ale měli by se podílet na vytváření úrodné půdy, na níž mohou evropské podniky růst. Těší mě, že nyní budeme mít přezkum iniciativy „Small Business Act“. Namísto pouhého připíjení našim evropským podnikům musíme přijímat příslušná opatření. Malé a střední podniky naléhavě potřebují lepší přístup k financování. Je také potřeba posílit přístup na trh, včetně modernizace systému pro normalizaci v rámci EU a zlepšit přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Na závěr bych rád uvedl, že je třeba snížit administrativní zátěž našich podniků, a to například v souvislosti s předkládáním zpráv. Proč by měli majitelé malých podniků předkládat zprávu více než jednou? Jednou by mělo stačit. Orgány veřejné správy by se samy měly zabývat dalším šířením informací. Musíme vzít v úvahu skutečnost, že když v EU vyrábíme nové právní předpisy a necháváme je pak provádět v členských státech, často na naše malé a střední podniky klademe ještě větší zátěž. Nestačí tedy pouze snížit počet. Musíme také zajistit, abychom pokaždé, když tvoříme právní předpisy, nevytvářeli pro malé a střední podniky další zátěž. Obecně musíme firmám usnadnit provozování jejich činnosti v Evropě a musíme jednat okamžitě. Edit Herczog, autorka. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, omluvte mě. Podívala jsem se na okamžik nahoru na galerii pro návštěvníky, protože mám to štěstí, že je zde právě přítomna skupina, která sem přijela na návštěvu z Maďarska. Iniciativa „Small Business Act“ se v nedávné době stala součástí evropského myšlení. Na základě praktických zkušeností z posledních dvou let, nastal čas na přezkum, aktualizaci a posílení iniciativy „Small Business Act“. My, kteří otázku pokládáme, shrnujeme v návrhu rozhodnutí nejdůležitější problémy do 34 bodů. Chtěla bych zmínit několik z nich.

199

200

CS


Implementace je velmi důležitá. Členské státy odvedly svou práci s různým stupněm účinnosti a odhodlání s následným úspěchem. Chtěli bychom jednu databázi a tabulky výsledků pro měření úspěchu a rozdílů. Pane komisaři, podle našeho názoru není cílem porušovat nějakým způsobem práva zaměstnanců, ale vytvářet pracovní místa. Snížení administrativy není totéž jako porušování práv zaměstnanců, ale spíše musí být vytvořena příležitost ke spolupráci mikropodniků a malých podniků. Co se týče přístupu k finančním zdrojům, je velmi důležité, aby využívání finančních prostředků na úrovni Evropské unie bylo efektivnější. K dnešku jsme dosáhli 75% účinnosti a zhruba 50 000 malých a středních podniků tímto způsobem získalo finanční prostředky. Ve stejné době se zhruba 300 000 malých a středních podniků podařilo získat přístup k financování v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace. Toto musíme jednoznačně posílit a zachovat. Je velmi důležité, aby malým a středním podnikům pomáhala institucionální sít. Z tohoto důvodu musí být posílena evropská síť podniků „European Enterprise Network “. Rádi bychom našli řešení, které by umožnilo, aby pokračoval program Erasmus pro mladé podnikatele. Byli bychom rádi, kdyby všech 23 milionů malých a středních podniků mohlo zaměstnat alespoň jednoho dalšího zaměstnance. Tímto způsobem bychom mohli významně přispět ke zlepšení situace na trhu práce. Je však velmi důležité, aby pracovní síla pracující pro malé a střední podniky byla kvalifikovanější, než je v současnosti. Je obzvláště důležité, aby se mohla podílet na realizaci programu zelené ekonomiky a získat počítačové dovednosti. Nejdůležitější pro nás je, aby mladí malí a střední podnikatelé neprohrávali, ale aby vyhledávali úspěšné formy podnikání. Fiona Hall, autorka. – Pane předsedající, iniciativa „Small Business Act“ byla MSP vřele přijata, ale to bylo před dvěma lety. Je opravdu velmi důležité, abychom nyní malým podnikům ukázali, že se nejednalo jen o kus papíru. Co se týče administrativní zátěže, cílem by neměla být jednorázová akce, které dosáhneme a potom ji opustíme. Je to něco, na čem musíme i nadále pracovat. Zejména mě znepokojuje situace, v níž se nacházejí mikropodniky. Je v pořádku – nebo v relativním pořádku – pro malý podnik o 249 zaměstnancích, který má administrativní personál, ale pro mikropodniky s jedním nebo dvěma zaměstnanci může nadměrná regulace způsobit, že bude obchodování prakticky nemožné. Neměli bychom zapomenout, že mikropodniky s méně než 10 zaměstnanci tvoří přes 90 % všech podniků v Evropské unii. Je zapotřebí, aby se s mikropodniky zacházelo jako s rodinnými jednotkami a zejména EU a její členské státy musejí spolupracovat na tom, aby zjistily, jak by bylo možné malým podnikům poskytnout přímou pomoc při zlepšování energetické účinnosti. Zásadní je samozřejmě i širší otázka financí pro MSP. Těsně před Velikonocemi odjela řada poslanců Evropského parlamentu z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku do Kalifornie, aby viděli, jak fungují investice v Silicon Valley. Zjistili jsme, že je zde rizikový kapitál mnohem dostupnější než v Evropě, a že ti, kdo ho poskytují, jsou více ochotni riskovat. Kalifornští rizikově orientovaní investoři očekávají, že devět z deseti investic nevyjde. Jedna z deseti, která uspěje, ty ostatní zaplatí, ale heslem je „selhat rychle“. Je toho mnoho, co se můžeme dozvědět o tom, jak bychom v Evropě mohli lépe podporovat naše vlastní inovativní malé podniky. V neposlední řadě bychom možná neměli stigmatizovat neúspěch, ale spíše jej využívat jako krok k úspěchu.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Giles Chichester, autor. – Pane předsedající, v evropské politice zaměřené na malé a střední podniky (MSP) existuje zásadní paradox. Na jedné straně existuje téměř jednomyslná podpora jejich významu pro hospodářství, zaměstnanost, tvorbu bohatství, inovace a flexibilitu a jejich celkovou velikost v rámci ekonomiky. Pokud by se pozitivní rétorika mohla proměnit v příkazy a hotovost v bance, pak vy MSP unie byly ve výborné formě. Nicméně, velkou výzvou – kterou se zabýváme v tomto usnesení – je, jak převést vřelá slova na užitečné činy, aniž bychom jen pumpovali peníze do malých a středních podniků – peníze, které nejsou v dnešní ekonomice k dispozici. Na druhou stranu EU kombinuje toto pozitivní cítění s velkým množstvím právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a na ochranu životního prostředí: právní předpisy, které jsou sice dobře míněny, ale nejvíce dopadají právě na malé a střední podniky a zvyšují malým podnikům administrativní zátěž, když bychom ji měli snižovat. V tomto usnesení je mnoho konstruktivních návrhů. Zejména se mi líbí návrh na boj s metodou známou v mé zemi jako „pozlacování“, kdy vnitrostátní orgány přidávají do evropských opatření další vrstvy regulace. Můj osobní názor jako člověka, který pracoval v malé firmě 25 let, je, že i když by bylo hezké zmírnit tuto administrativní zátěž, nejlepší, co můžeme udělat pro malé a střední podniky, je zlepšit přístup k informacím a financím. Reinhard Bütikofer, autor. – (DE) Pane předsedající, nestává se v Parlamentu každý den, aby poslanci ze šesti různých politických skupin předložili společnou otázku, která vede k rozpravě. Dnes máme případ tohoto druhu, a není náhodou, že se týká úlohy malých a středních podniků. Jedná se o obecně přijímaný a široce založený zájem. Jednou z otázek, kterou pokládáme, je: Co dělá Komise pro další budoucí posílení obzvláště úspěšných finančních nástrojů pro malé a střední podniky? Jedním z těchto úspěšných nástrojů je Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Co se stane s CIP, až vznikne společný strategický rámec pro výzkum a inovace? Jaké příležitosti v této souvislosti budou existovat pro malé a střední podniky? Určitě nebude možné, aby bylo pojetí inovace tak široké a dalekosáhlé, aby pokrylo všechny relevantní činnosti a všechny malé a střední podniky. Nesmíme ale udělat tu chybu, že budeme podporovat konkurenceschopnost jen těch malých a středních firem, které byly označeny jako obzvláště inovativní. Proto si myslím, že je velmi důležité, aby ve společném strategickém rámci padlo správné rozhodnutí. Rád bych také konkrétně zmínil, že se to také týká otázky kritérií, na nichž je založeno zjednodušení a snížení byrokratické zátěže. CIP je již daleko méně byrokratický než Sedmý rámcový program. Nebylo by rozumné uplatňovat normy Sedmého rámcového programu v případě malých a středních podniků. Musíme najít praktický způsob, jak pokračovat v opatřeních, která byla dobrá pro malé a střední podniky, zejména v programech jako je konkurenceschopnost a inovace, aby se tyto činnosti v průběhu reorganizace nedostaly na vedlejší kolej. Niki Tzavela, autorka. – Pane předsedající, ráda bych pogratulovala kolegům k jejich podílu na tomto velmi užitečném usnesení a sdělila, že souhlasím se vším, co bylo dosud řečeno. V několika případech jsem ale udělala několik pozměňovacích návrhů, o nichž si myslím, že by mohly tvořit konstruktivní a užitečné příspěvky do konečného textu. Za prvé, v textu není ani zmínka o dopadech nelegálního obchodu na malé a střední podniky. Bohužel je v dnešní době nelegální obchod realitou a jevem, který ve všech

201

202

CS


členských státech bují. Jednoduše řečeno, nelegální obchod je jednou z největších překážek pro vznik a rozvoj malých podniků v Evropě. Má druhá poznámka se týká iniciativy Komise pro „druhou příležitost“ pro malé a střední podniky (MSP). Zejména v této době ekonomických obtíží je důležité MSP podporovat a pomáhat jim s rozvojem. To mě přivádí ke třetí poznámce. Myslím si, že je politováníhodné, že se jen málo z našich inovativních MSP přeměňuje ve větší podniky a že je v EU méně mladých, na výzkum a rozvoj zaměřených, inovativních firem než v USA. Významné nedostatky v dovednostech souvisejících s inovacemi brání malým a středním podnikům přijímat inovativní inteligentní obchodní modely a nové technologie. To je otázka kterou musíme řešit a v Evropě musíme pěstovat ducha ochoty riskovat, jaký existuje v USA mezi mladou generací Američanů. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, vážení poslanci, jsem Parlamentu vděčná za zájem, jenž projevil o iniciativu „Small Business Act“ a zejména za příležitost diskutovat o tom, jaké kroky bychom měli podniknout s ohledem na různé iniciativy zmíněné v souvislosti s přezkumem iniciativy „Small Business Act“. „Small Business Act“ je velmi důležitým nástrojem, jenž nám pomáhá vytvářet pro malé a střední podniky příznivější podnikatelské prostředí. Malé a střední podniky významně přispívají do evropské ekonomiky, protože valná většina společností patří do této kategorie, a poskytují pracovní místa více jak 90 milionů lidí v celé Evropě. Z tohoto důvodu je úplné provádění politiky pro malé a střední podniky a zejména pak iniciativy „Small Business Act“ úkolem s vysokou prioritou pro maďarské předsednictví. Úspěch konkurenceschopnosti naší strategie závisí na tom, jaký mají naše iniciativy a politiky dopad na malé střední podniky. Jednou z klíčových podmínek budoucího růstu je, že budou v Evropě fungovat vysoce konkurenceschopné a inovativní malé a střední podniky. Rada proto s potěšením vítá sdělení Komise o přezkumu „Small Business Act“, které bylo zveřejněno dne 23. února 2011. V tomto sdělení Komise navrhuje, aby byla přijata opatření v řadě nových iniciativ v několika prioritních oblastech. Tyto iniciativy byly vytvořeny jako výsledek rozsáhlých konzultací se sdruženími malých a středních podniků a příslušnými orgány. Tímto náležitě berou v úvahu zájmy jak samotných podniků, tak dalších zúčastněných stran. Sdělení Komise bylo diskutováno na neformálním setkání ministrů pro konkurenceschopnost v Gödöllő v Maďarsku dne 13. dubna 2011. Na těchto jednáních ministři plně podpořili názor předsednictví, že čtyři hlavní otázky, které budou řešeny přednostně, jsou inteligentní regulace, financování, řízení a internacionalizace. Abychom v těchto otázkách mohli dosáhnout pokroku, je zapotřebí další práce. Zároveň je zde pevný záměr předsednictví zachovat hybnou sílu procesu na schůzce rady pro konkurenceschopnost, která se bude konat 31. května 2011, která také zváží střednědobý přezkum iniciativy „Small Business Act“. Na výše uvedené schůzce by předsednictví chtělo, aby Rada přijala závěry, v nichž je zejména aplikována zásada „nejdříve mysli v malém“, tedy zásada, na níž je založeno sdělení Komise. Pokud jde o statut evropské soukromé společnosti, Evropská komise na toto téma poprvé předložila doporučení v návrhu nařízení Rady v roce 2008. Smyslem návrhu bylo usnadnit malým a středním podnikům podnikání na jednotném trhu, a to musí vést ke snížení nákladů a zvýšení hospodářského růstu. Jisté obavy vznikly v rámci Rady o určité aspekty a části návrhu. I přes chvályhodné úsilí švédského a belgického předsednictví členské státy do dnešních dnů nedokázaly dosáhnout dohody. Mohu vás ujistit, vážení poslanci, že

11-05-2011

11-05-2011

CS


maďarské předsednictví se snaží najít cestu k pokroku, zejména pokud jde o zvláště problematické otázky tohoto návrhu a bude dělat vše pro to, aby věc dovedlo k úspěšnému závěru. Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, velmi děkuji váženým poslancům za tuto důležitou otázku k ústnímu zodpovězení a za vaši rozpravu. Na otázku odpovím za svého kolegu, místopředsedu Antonia Tajaniho. Ve skutečnosti představují malé a střední podniky 99 % všech evropských podniků a vytvářejí většinu z přidané hodnoty z reálné ekonomiky a dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru. EU se spoléhá na malé a střední podniky, a vytváří podmínky, za nichž se mohou rozvíjet a růst, aby mohly na konkurenčních trzích vytvářet pracovní místa. Malé a střední podniky potřebují méně byrokracie, usnadnění přístupu k financování zelených trhů a dovednosti, které odpovídají potřebám reálné ekonomiky. To jsou principy naší politiky malých a středních podniků, jak je uvedeno v rámci přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu. Ve své odpovědi za Komisi nastíním v rámci vašich pěti otázek k ústnímu zodpovězení pět pracovních směrů. V přezkumu Komise vyzývá členské státy, aby systematicky hodnotily dopad právních předpisů týkajících se malých a středních podniků, a to pomocí testu malých a středních podniků. Evropský parlament a Komise společně pracují na studii o použití testu malých a středních podniků v členských státech a na evropské úrovni. Komise použije tento test jako základ pro plánování dalších opatření na podporu provádění a výměny osvědčených postupů. V současné době také dokončujeme studii zaměřenou na problémy spojené s licencemi a úředním povolením, převodem společnosti a konkurzním řízením v členských státech. Studie umožní Komisi a zejména členským státům, aby plánovaly vhodná opatření pro použití zásady "mysli nejdříve v malém" u administrativních služeb. To bude umožněno zejména rozšířením online administrace a jednotného systému v souladu s doporučeními uvedenými v přezkumu. Za druhé, bude zaveden nový systém řízení. Komise vyzvala členské státy, aby jmenovaly zástupce malých a středních podniků – "paní nebo pana malých a středních podniků" – aby sledovali provádění iniciativy „Small Business Act“ na národní úrovni. Zástupci členských států se stanou členy poradní skupiny pro SBA, která pomůže vyhodnotit a šířit informace týkající se opatření na podporu malých a středních podniků. Setkají se poprvé na konferenci o SBA v Budapešti ve dnech 24. a 25. května tohoto roku. Za třetí, malé a střední podniky mají být hlavními příjemci evropského programu na snížení administrativní zátěže. Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu návrhy na snížení administrativních nákladů velmi výrazně – až o 30 %, když jsou prováděny – přičemž návrhy, které již přijala, sníží administrativní náklady o 22 %. Komise se spoléhá na Parlament, že zajistí, aby byly naše návrhy přijaty co nejdříve. Některé návrhy, jako je například přezkum čtvrté směrnice o účetnictví, budou prospěšné zejména pro MSP. Přezkum čtvrté účetní směrnice, až bude přijat Radou a Evropským parlamentem, umožní členským státům vyjmout velmi malé podniky z některých účetních povinností. Za čtvrté, SBA také vytvořil rámec k tomu, aby malým a středním podnikům bylo umožněno soustředit se na zvýšení energetické účinnosti a zlepšení jejich hospodaření s energií a chopit se příležitosti, které nabízí environmentální trh. Akční plán na podporu ekologických inovací bude realizován se zvláštním zřetelem na malé a střední podniky a bude podporovat sítě, nízkouhlíkové technologie a efektivní řízení využívání zdrojů.

203

204

CS


Budeme také pokračovat v rozvoji opatření výhradně věnovanému životnímu prostředí a odporníkům v oblasti energetiky v rámci sítě Enterprise Europe Network. A konečně, v rámci vzorové iniciativy Programu pro nové dovednosti a pracovní místa Komise posoudí budoucí kvalifikační potřeby v mikropodnicích a v podnicích řemeslného typu. Byla právě zveřejněna prvotní studie o stanovení budoucích kvalifikačních požadavků v mikropodnicích a podnicích řemeslného typu až do roku 2020. Identifikuje opatření, která je třeba přijmout ke splnění budoucích požadavků na dovednosti, účinněji je propaguje a systematičtěji je zahrnuje do vzdělávacích programů pro mikropodniky a podniky řemeslného typu. Pilar del Castillo Vera, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dnes v této sněmovně diskutujeme o společném návrhu na usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, který Komise předložila v únoru. Vztah mezi malými a středními podniky (MSP) a ekonomikou lze definovat mnoha způsoby, ale v jistém smyslu jsou osou, kolem níž se točí každý ekonomický systém, v tomto případě tedy evropské ekonomiky. Pokud jsou silné, ekonomice se daří dobře, pokud jsou slabé, ekonomika na tom bude špatně. Malé a střední podniky vytvářejí pracovní místa, růst, a tedy prosperitu společnosti. Budu odkazovat na tři faktory, které považuji za zásadní pro dosažení silné sítě podniků. Za prvé, přijetí informačních a komunikačních technologií a vývoj technologií, jako je online správa a cloud computing, které šetří peníze, snižují náklady a úsilí, a tedy zvyšují konkurenceschopnost malých a středních podniků. Za druhé, inovace, které jsou v tomto odvětví stejně tak důležité. V souladu s tím musí být začínající podniky v sektoru malých a středních podniků výrazně podporovány. Za třetí, malé a střední podniky musí být schopny plně se podílet na vnitřním trhu, a to jak z hlediska přeshraničního zadávání veřejných zakázek, tak pokud jde o všechny další funkce vnitřního trhu, které jsou schopny malým a středním podnikům poskytovat mimořádné výhody co do jejich konkurenceschopnosti, avšak v současné době tak nečiní. A nakonec přichází hodnota podnikání, společenská hodnota, která musí být silná, protože pokud tomu tak není, celá síť bude slabá. V této oblasti mají vlády i Evropské unie ještě hodně práce, především prostřednictvím vzdělávání. Teresa Riera Madurell, jménem skupiny S&D. – (ES) Pane předsedající, malé a střední podniky (MSP) mají samozřejmě tu výhodu, že jsou flexibilní a agilní a blízko k zákazníkům, což jim umožní rozhodovat mnohem rychleji. Jedná se o velmi důležité vlastnosti v době krize, kdy schopnost rychle reagovat je nesmírně důležitá. Kromě toho, jak dobře víme, tvoří více než 90 % struktury naší podnikatelské sféry a jsou cenným modelem, který musíme zachovat, protože dopady neúspěchu velkých firem nebo jejich přemístění jsou mnohem ničivější, především pokud jde o zaměstnanost. Z tohoto důvodu si ani my ani vlády nemohou dovolit házet těmto podnikům klacky pod nohy. Proto jsme schválili iniciativu „Small Business Act“, a proto jsou také iniciativy, jako je tato, nezbytné pro další pokrok členských států při provádění politických a legislativních opatření, na nichž jsme se dohodli.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Dámy a pánové, evropské malé a střední podniky naléhavě potřebují pevnou politickou vůli ke zlepšení jejich přístupu k veřejným zakázkám, a aby to, co je obsaženo v iniciativě „Small Business Act“, bylo přeměněno na skutečná, konkrétní, operativní opatření. Oceňujeme opatření, která některé členské státy přijaly, jako je rozdělení výběrových řízení na dílčí dodávky a zlepšení elektronického přístupu k informacím z centralizovaných webových stránek a interaktivních webových stránek, ale nemyslíme si, že je to dostačující. Z této sněmovny musíme trvat na tom, aby osoby odpovědné za zadávání veřejných zakázek v rámci různých správních orgánů, zahrnuly do zadávacích dokumentů podmínky, které umožní pozitivní diskriminaci ve prospěch malých a středních podniků a odstraní smluvní ustanovení, která brání jejich účasti. Jürgen Creutzmann, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, pane Rehne, společná otázka týkající se přezkumu iniciativy „Small Business Act“ ukazuje, že je ještě třeba udělat více pro to, aby střední podniky v Evropě měly svobodu jednat, a to zejména na národní úrovni. Jsem však rád, že se nám v Evropské unii v posledních letech dařilo zavádět téměř všechna ustanovení iniciativy „Small Business Act“. Naposledy v březnu tohoto roku vstoupila v platnost nová směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, což bude významným příspěvkem ke zlepšení platební praxe v Evropě. Nyní mají členské státy na implementaci nové směrnice dva roky. Chtěl bych vyzvat k tomu, aby byla tato lhůta zkrácena, a to zejména v těch členských státech, kde to nebude představovat velký problém. Místo toho, aby pozdržely provádění po dobu dvou let, mohlo by toto být dokončeno, pokud je to možné, do jednoho roku. Členské státy se dosud nebyly schopny dohodnout na statutu evropské soukromé společnosti. Proto velmi vítám skutečnost, že maďarské předsednictví na tuto otázku navazuje a činí z ní jeden z ústředních bodů své práce. Obzvláště tato forma společnosti by mohla umožnit malým a středním podnikům ušetřit spoustu peněz. Mám na mysli zejména účetnictví, založení společnosti a průběžné právní poradenství. Proto bych chtěl znovu zopakovat, jak mě těší, že maďarské předsednictví se na tuto oblast zaměřuje. Otázka, kterou právě zmínila paní Riera Madurellová, je také důležitá, mám na mysli zadávání veřejných zakázek. Zde můžeme pro malé a střední podniky dosáhnout ještě mnohého. V této oblasti existuje mnoho byrokratických předpisů a pro malé a střední podniky je často velmi obtížné se procesu zadávání veřejných zakázek zúčastnit. Potřebujeme větší transparentnost a musíme se také snažit co nejvíce využít příležitostí, které přinášejí moderní média a zejména internet. Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, iniciativa „Small Business Act“ je přesně to, na co jsme se my, politici a zákonodárci, měli zaměřit, když hledáme způsoby, jak podpořit nový růst a oživit naše ekonomiky. V mém venkovském volebním obvodu Walesu tvoří malé a střední podniky více než 98 % podniků. Vzhledem k tomu, že ve Velké Británii jsou pracovní místa ve veřejném sektoru jako celku stále méně jistá, a řada mých voličů, jak doufám, buď založí malý či střední podnik, nebo začne takový podnik pracovat, plně podporuji ambiciózní cíle na snížení administrativní zátěže pro MSP a cíle, jako je test zaměřený na MSP ve všech právních předpisech. Ve spojení s politikou regulace „one in, one out“, kterou praktikuje má vláda, by tato opatření měla našeho cíle dosáhnout. Nyní ale nastal čas, abychom byli odvážní, ambicióznější a abychom dosáhli více. Ve Walesu vidím tolik tvořivosti a to, jak se vyvíjí v centrum aktivit pro nové podniky ve

205

206

CS


vysoce ziskovém globálním herním světě a v centrum kulturní excellence pokud jde o produkci filmů a programů, přesto si ale kladu otázku, jak tento vývoj posílit a podpořit. Velké projekty, jako je jednotný systém EU pro patenty a digitální agenda, musí těmto malým podnikům pomoci a lidem ve Walesu a v celé EU poskytnout práci a budoucnost. Derek Roland Clark, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, 10 zásad tohoto přezkumu zahrnuje pomoc MSP, aby měly prospěch z příležitostí, které poskytuje jednotný trh, ale eurozóna se hroutí, a tak jak může poskytnout více příležitostí? Chce také, aby MSP těžily z růstu trhů. Z jakého růstu? V září roku 2009 jsem se zeptal komisaře Andora, jaká konkrétní opatření na pomoc MSP zavede, a to v návaznosti na můj obdobný dotaz, kdy hovořil k Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti, když se ujímal úřadu. Tehdy jsem žádnou odpověď nedostal, ale nyní se zdá, že alespoň nějaké odpovědi mám. Pět pokynů, které přezkum obsahuje a které se týkají snížení tlaku na malé a střední podniky, zahrnuje zjednodušení pravidel pro DPH a snížení sazeb, směrnici o opožděných platbách, ale to je jen hraní si se stávajícími pravidly a předpisy. První zásada přezkumu – vytvoření vhodného prostředí – by neměla znamenat navržení nových pravidel, jako jsou evropské soukromé společnosti a státní podpora. Měla by znamenat roztrhání stovek předpisů. Konec konců, předseda Komise Barroso v této sněmovně v červenci loňského roku řekl: „byrokracie malé a střední podniky škrtí“. Tadeusz Zwiefka (PPE). – (PL) Pane předsedající, legislativa, která je příliš složitá nebo nesrozumitelná, která je příliš přísná nebo která nedokáže držet krok s nejnovějšími změnami, samozřejmě k rozvoji a pokroku nepřispívá. Jako koordinátor Výboru pro právní záležitosti bych proto rád upozornil zejména na význam, jenž má v průběhu legislativního procesu dodržování zásady zahrnutí malých a středních podniků do ex ante a post ante posuzování dopadu. To by umožnilo již v průběhu procesu tvorby zákonů identifikovat a odstraňovat překážky, které mohou nové předpisy vytvářet pro odvětví, jež je konec konců setrvačníkem evropské ekonomiky. Stejně tak soulad s principy „mysli nejdříve v malém“ a „jen jednou“ a omezení příliš striktního provádění požadavku transpozice směrnic EU do národních předpisů orgány členských států bude mít za následek výrazné snížení administrativní zátěže sektoru malých a středních podniků. Jak Stoiberova pracovní skupina, tak přezkum iniciativy „Small Business Act“, který předložila Evropská komise, potvrdily, že administrativní překážky a nadměrná zátěž související s kontrolními opatřeními často způsobují zpoždění a někdy dokonce zabraňují dalšímu rozšiřování malých podniků, které mají potenciál generovat nová pracovní místa. I proto považuji za legitimní se ptát, zda analýza, kterou slíbila Evropské komise a která se týká snížení administrativní zátěže o 25 % z její současné úrovně, je již k dispozici. Rovněž souhlasím s návrhy v tom smyslu, že by se jak orgány EU, tak i členské státy měly těmito zásadami řídit při tvorbě nových právních předpisů či revizi stávajících právních předpisů. Je alarmující zjištění, že provádění iniciativy „Small Business Act“ naráží v členských státech na řadu překážek, ačkoli příklady z několika zemí ukazují, že následování těchto zásad přináší dobré výsledky. Na závěr bych také rád upozornil na význam probíhajících prací na evropském smluvním právu a na vytvoření evropského systému patentové ochrany, které byly zahájeny ve Výboru pro právní záležitosti. Nemůže být pochyb o tom, že dobré předpisy v této oblasti umožní přímou podporu rozvoji inovací, zejména pokud jde o činnosti a růst malých a středních podniků.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane předsedající, koncem března 2011 byla míra nezaměstnanosti v Evropské unii 9,5 %, při míře nezaměstnanosti 9,9 % v eurozóně. Co vzbuzuje ještě větší obavy je, že míra nezaměstnanosti mladých lidí představuje téměř dvojnásobek míry nezaměstnanosti v celé populaci. Zlepšení podnikatelského prostředí a přístup k financování, ale i usnadnění přístupu MSP ke strukturálním fondům, napomůže rozvoji podnikatelského ducha. Malé a střední podniky potřebují právní a fiskální stabilitu. Opakované změny v daňové legislativě či změny podmínek pro přístup k různým typům fondů ztěžují jejich podnikání. Dalším problémem, zejména v době krize, je to, že malé a střední podniky jsou zasaženy zpožďováním proplácení faktur ze strany veřejných institucí. Všechny tyto faktory ovlivňují odhady dosažení obchodních plánů MSP, jakož i jejich podnikání a ze všeho nejvíce pak jejich inovační kapacity. V letech 2006 až 2008 se MSP podařilo vyhrát pouze 33 % z celkové hodnoty veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky tvoří 17 % HDP Evropské unie, si myslíme, že MSP musí své zapojení do trhu veřejných zakázek zvýšit. Proto vyzýváme Komisi a členské státy, aby do roku 2015 přijaly nezbytná opatření a zajistily, že bude alespoň 50 % veřejných zakázek realizováno elektronicky v souladu se závazkem, který v roce 2005 přijaly vlády členských států v Manchesteru. Měla bych zdůraznit, že jednotný trh ještě nefunguje v sektoru služeb, což má na podnikatelské činnosti malých a středních podniků v Evropské unii nepříznivý dopad. V roce 2008 představila Komise v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy program, který zahrnoval Evropskou investiční banku a nabízel balíček v celkové výši 30 miliard úvěrů určených pro malé a střední podniky. EIB měla v úmyslu doplnit půjčky pro středně velké firmy o 1 miliardu euro ročně. Chtěla bych se Komise zeptat, v jaké fázi realizace tento program je, zda má v úmyslu navýšit finanční prostředky a zda jsou tyto prostředky rozdělovány rovnoměrně do všech členských států. Mara Bizzotto (EFD). – (IT) Pane předsedající, zanikly tři miliony pracovních míst ve srovnání s několika miliony eur investovaných do podpůrných politik. Pokud jde o dopad na malé a střední podniky (MSP), je to katastrofální výsledek nejdříve vítězného projektu Lisabonu a pak „fotokopie“ strategie pro Evropu 2020, na níž jsme se dokonce rozhodli soustředit zdroje z příštího víceletého finančního rámce pro období 2014 až 2020. Nemohu proto než podtrhnout to, o čem přemýšlí tisíce evropských občanů a daňových poplatníků: k čemu je Evropa, pokud nedokáže řešit ekonomické problémy kontinentu, pokud nedokáže mluvit jedním hlasem v otázkách zahraniční politiky a pokud plýtvá penězi? Doufám, že to, co komisař Tajani při různých příležitostech řekl, se stane. Doufám, že přezkum kodexu o MSP opravdu dokáže zjednodušit byrokracii, zajistit přístup k úvěrům a jejich vymáhání a umožní internalizaci. Směrnicí o opožděných platbách jsme dosáhli skutečného, konkrétního cíle, ale je to výsledkem politické vůle a nikoliv europropagandy. Pokud se o nákladech na další strategii zaměřenou na financování bude jen hovořit, vyzývám evropské instituce, aby odškodnily desítky malých podnikatelů v mém regionu Veneto, kteří si raději vezmou život, než by se dívali, jak jejich malé podniky troskotají. Krišjānis Kariņš (PPE). – (LV) Pane předsedající, komisaři, rodiče velmi často věnují pozornost dítěti, které nejhlasitěji pláče, i když by po pravdě řečeno měla být věnována pozornost úplně jinému dítěti. Podobně politici a tisk nejčastěji věnují pozornost velkým podnikům, které mají hodně peněz, které mají silný hlas, i když by pozornost měla být spíše věnována těm ostatním, to znamená malým podnikům. U nás v Evropě jsou velké

207

208

CS


podniky jako velké stromy, ale ty velké stromy netvoří celý les. Několik čísel. Více než 90 % podniků v celé Evropě jsou malé a střední podniky, ne ty velké. Přibližně tři čtvrtiny všech zaměstnanců pracují v malých a středních podnicích, které v Evropě produkují stejný podíl hrubého domácího produktu. Nadešel čas, abychom přesunuli naši pozornost od velkých podniků, které jsou hlasité, nerad to říkám – jako děti – ale jsou hlasité, a věnovali pozornost těm tišším, z nichž většina nakonec pracuje s těmi malými. V této souvislosti vás pak, pane komisaři, vyzývám, abyste věnoval větší pozornost vlastnímu závazku Komise ke snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky. Můžete to udělat vyhodnocením své legislativy a ne zavedením předpisů, které administrativní zátěž ještě více prodraží. Podporou malých a středních podniků rychleji podpoříme hospodářský růst v celé Evropské unii. Děkuji vám za pozornost. Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Pane předsedající, Small Business Act přijatý v roce 2008 měl dát impuls k rozvoji malých podniků a zlepšení podmínek pro podnikání v Evropě. Bylo učiněno mnoho pro zlepšení podnikatelského prostředí a zjednodušení administrativních požadavků, jako je například směrnice o elektronické fakturaci a směrnice o opožděných platbách. To ale nestačí. Dnes vidíme, že výsledky nejsou takové, jaké malé podniky očekávají. Hlavní priority, jako jsou financování a zjednodušení regulačních systémů pro zlepšení podnikatelského prostředí, nebyly provedeny systematicky ani důsledně. Podnikatelské prostředí se zároveň v jednotlivých členských státech velmi liší. Různé právní režimy týkající se ochrany práv spotřebitelů, které přetrvávají, snižují důvěru spotřebitelů v jednotný trh a nepodporují společnosti v tom, aby své podnikání rozšiřovaly do jiných členských států. V podstatě to zabraňuje vytvoření vnitřního trhu v Evropské unii, který by byl více zaměřen na malé podniky a pro ně příznivější. Je to právě malý podnik, který byl nejvíce zasažen hospodářskou a finanční krizí. Vidíme společnosti v úpadku nebo s velkým dluhovým břemenem. Opravdu jsme poskytli opatření, která by jim pomohla, ale naneštěstí nebyla vždy úspěšná. Evropský nástroj mikrofinancování Progress zřízený Komisí byl opravdu velmi vhodným krokem k tomu, aby malé podniky měly možnost získat v době krize financování. Nicméně, jak různé studie ukázaly, namísto poskytování půjček podnikům národní banky v některých členských státech zpřísnily ještě více úvěrové podmínky. Evropská investiční banka, která tyto půjčky dva roky spravovala, obecně neměla informace o realizaci těchto nástrojů. To vyvolává otázku: proč vůbec potřebujeme takového prostředníka? Jasným závěrem je, že v budoucnu musí Komise přijmout odpovědnost za dohled nad prováděním těchto důležitých iniciativ v členských státech. Doufejme, že přezkum iniciativy „Small Business Act“ nám pomůže pochopit a vyhodnotit, kde bychom měli zvýšit naše úsilí, abychom mohli vytvořit prostředí, které bude pro malé podniky lépe fungovat. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl jsem se zeptat pana Balčytise, co si myslí o programu Erasmus pro mladé podnikatele, protože se zmínil, že se finanční situace v této oblasti stala v důsledku krize nejistou. Slyšel jsem, že Komise má v úmyslu omezit rozsah tohoto programu. Nevěříte, že by bylo rozumnější v souvislosti s finanční krizí zajistit, aby majitelé malých a středních podniků měli možnost dozvědět se o nových oblastech podnikání?

11-05-2011

11-05-2011

CS


Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Velice vám za tuto otázku děkuji. Jak máme v plánu restrukturalizovat naše společnosti a kdo se v budoucnu bude muset vypořádat s hlavními problémy, a to nejen malé podniky, ale stejně tak ty velké – to je opravdu prioritní otázkou naší budoucnosti. Program Erasmus, který jste zmínil, je také velmi důležitý a jsem přesvědčen, že by v budoucnu Komise, Rada a Evropský parlament měly zvýšit své úsilí, aby zajistily, že takové programy nebudou strádat a že od nynějška máme lidi, lépe připravené lidi, kteří by realizovali mnohé z našich teoretických přání, které jsme zde dnes vyjádřili. Nakonec někdo musí uvést teorii do praxe. Souhlasím zcela s vámi v tom, že by Parlament v budoucnu neměl souhlasit s omezováním takových programů. Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE). – (PL) Pane předsedající, v současné době probíhající práce na přezkumu iniciativy „Small Business Act“ by se měla soustředit především na vytvoření statutu evropské soukromé společnosti, a tím usnadnit přeshraniční fungování ekonomických subjektů na trhu EU. I když čas potřebný k založení společnosti v posledních měsících klesl, analýzy provedené Evropskou komisí ukázaly, že více než polovina členských států stále nesplňuje požadavek, aby bylo možno společnost založit do tří dnů. Většina členských států navíc stále ještě provádí hodnocení dopadu budoucích legislativních a správních iniciativ na malé a střední podniky a princip „jen jednou“ také není uplatňován v plném rozsahu. Během posledních dvou let seznam zemí, v nichž bylo možné existenci podniku zcela ukončit do jednoho roku, zůstal stejný. Chtěl bych proto navrhnout, aby Evropská komise ještě více usilovala o to, že budou členské státy tato ustanovení provádět. Navíc si myslím, že další opatření v rámci iniciativy „Small Business Act“ by měla zahrnovat také zlepšení dostupnosti finančních prostředků, přístup k trhům s rizikovým kapitálem a rozvoj jednotných kontaktních míst v členských státech, aby se usnadnily administrativní procedury. Je třeba zdůraznit, že k dosažení našeho cíle míry zaměstnanosti 75 %, jak je uvedeno ve strategii Evropa 2020, je nezbytné malé a střední podniky podporovat. V důsledku hospodářské krize tyto MSP pociťují tlak řady dalších nákladů, místo toho, aby vytvářely pracovní místa. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, iniciativa „Small Business Act“ musí být uvedena do souladu s prioritami strategie Evropa 2020, aby došlo ke zlepšení právního prostředí pro potřeby malých a středních podniků. To znamená, že předložená opatření musí být provedena rychle, zcela, zejména pak zásada „mysli nejdříve v malém“. Myslím, že zvláštní pozornost musí být zaměřena na podporu financování ve velkém měřítku, a to inovačních podniků. Podle hodnocení Komise je Rumunsko příkladem dobré praxe při uplatňování zásady podpory podnikání v rámci programu pro začínající podniky Start. Program má rozpočet 21,2 milionu EUR a je zaměřen na rozvoj manažerských dovedností mladých lidí. Také jsem si povšimla pokroku při provádění zásady „přístup k financování pro malé a střední podniky“. Vláda podporuje založení a rozvoj nejméně 1100 malých a středních podniků pro mladé lidi. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Pane předsedající, Chci začít uvítáním návrhů Evropské komise na přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu. V praxi to znamená, že Evropská komise konstatuje ve svém sdělení ze dne 23. února 2011 velmi

209

210

CS


výrazný pokrok, kterého bylo dosaženo od iniciativy „Small Business Act“ přijaté v červnu 2008, ale varuje před zbývajícími výzvami. Proto mají malé a střední podniky stále problémy při rozšiřování svých aktivit, zlepšení vlastní inovační kapacity, přístupu k trhu a získávání finančních prostředků a potýkají se s nadměrnou byrokracií. Ve většině případů, pokud jde o provádění směrnic do vnitrostátních právních předpisů, jsou byrokratické požadavky stanovené ze strany Evropské unie ve skutečnosti překročeny. V zájmu zajištění větší transparentnosti by měl každý členský stát zpracovat tabulky srovnávající národní byrokratická opatření s těmi, která vyžadují směrnice EU. Musí být rovněž vytvořena hodnocení dopadů, které by nové návrhy právních předpisů EU mohly na malé a střední podniky mít. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Od přijetí iniciativy „Small Business Act“ již uplynulo více než dva roky, a proto je správné, že Komise v únoru vydala sdělení o přezkumu této iniciativy. Ukazuje se, že naše úsilí prosadit příznivější legislativní prostředí pro malé a střední podniky se zatím dostatečně neprojevilo v samotném podnikatelském prostředí. I proto Komise na základě diskusí s představiteli organizací zastupujících malé a střední podniky připravila další opatření, kterými bychom mohli přispět ke zlepšení jejich situace. Především se, podle mého názoru, musíme více soustředit na implementaci nových pravidel do národní legislativy. Zkušenosti z mé země mi totiž ukazují, že národní administrativní obr je neuvěřitelně rezistentní a velmi houževnatě odolává všem změnám, které by omezily jeho schopnost šikanovat drobné podnikatele. Proto si myslím, že musíme trpělivě a důsledně pokračovat ve zjednodušování pravidel pro malé a střední podniky a věřit, že naše úsilí brzy přinese očekávaný výsledek. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, jeden obzvláště pozitivní rys iniciativy „Small Business Act“ je ustanovení, které usnadňuje zřízení společnosti jak z hlediska času, tak nákladů. Vítám rovněž povinnost veřejného sektoru hradit faktury do 30 dnů. Nicméně některé byrokratické překážky zůstanou v platnosti, například pokud jde o pohyb peněžních prostředků. Je třeba vyhodnotit, do jaké míry mohou kritéria z Basileje způsobit malým a středním podnikům vážnou úvěrovou tíseň. Pokud jde o přeshraniční oblasti, měli bychom konečně zrealizovat evropské soukromé společnosti. Z hlediska nákladů a přínosů by tato forma společnosti mohla být v budoucnu důležitější, než evropská společnost. Mám v tomto ohledu na mysli dceřiné společnosti a převody registrovaných sídel v rámci Evropy. Závěrem bych jen chtěl říci, že musíme navázat na opatření, aby malé a střední podniky získaly přístup do Číny a na další trhy v Asii. Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Pane předsedající, souhlasím s tvrzením v přezkumu, že je zapotřebí dalších opatření. Věřím, že je důležité, aby Evropská unie měla lepší přehled o tom, jak vlády členských států iniciativu „Small Business Act“ provádí. Přezkum v polovině období je rovněž důležitý, protože problémy malých a středních podniků – potíže se získáváním finančních prostředků, velikost administrativní zátěže, nadměrná regulace a problémy s přístupem na trh – začínají být, zdá se, trvalé. Myslím, že je také dobrý nápad, aby bylo malým podnikům umožněno se zaregistrovat jako evropské soukromé společnosti, čímž se sníží administrativní zátěž a současně je inteligentní regulace velmi aktuální otázkou. Vysokou prioritu v tomto ohledu je šíření zásady „jen jednou“ v celé Evropě a zkoumat, zda právní rámec některých oblastí politik je takový, jaký by měl být a pokud tomu tak není, jaké změny jsou nutné.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, je skutečností, že pokud by každý MSP vytvořil jedno další pracovní místo, nezaměstnanost v Evropě by skončila. To není až tak nemožný úkol. Místo toho však mnoho z nich pracovní místa snižuje, částečně kvůli recesi, ale i z důvodu převahy regulace a byrokracie. To je zajisté třeba okamžitě řešit. Jsem rád, že naše nová vláda včera oznámila opatření na pomoc malým a středním podnikům, jež dnes vřele přivítala podnikatelská komunita – opatření se týkají DPH, zákonných odvodů ze mzdy, cestovní daně a stáží. Na evropské úrovni je důležité, abychom zejména bojovali proti podvodům. Šedá ekonomika prosperuje a je třeba ji řešit na celoevropské úrovni. Musíme také povzbudit podniky, aby využily příležitostí, které nabízí e-commerce a vytvoření celoevropského systému patentů. Pokud to uděláme, můžeme skoncovat s nezaměstnaností a také napomoci k vytvoření mnoha nových firem. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, přezkum iniciativy „Small Business Act“ je velkou příležitostí v případě, že je založen na pochopení toho, jak vzácné malé a střední podniky jsou. V hospodářské struktuře Itálie představují malé a střední podniky velkou a podstatnou část výrobního trhu. Jsou ještě důležitější v jižní Itálii, odkud pocházím, protože celá výrobní struktura je organizována kolem malých a středních podniků. V minulosti celé průmyslové oblasti oplývaly malými podniky, které garantovaly tisíce pracovních míst. Dnes mnoho z těchto firem zbankrotovalo nebo jsou zavřené, a to nejen kvůli nekalé konkurenci, jak si studenti z Barletta, kteří jsou zde dnes přítomní, velmi dobře uvědomují. Evropa proto musí vyslat silný, účinný signál, aby bylo zaručeno snížení byrokracie, snížení nákladů, zvýšení transparentnosti a zkrácení plateb, a aby byla zajištěna stabilita, kterou malé a střední podniky vyžadují a tolik potřebují. Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, váženým poslancům patří poděkování za velmi vážnou a věcnou diskusi. Komise si je vědoma toho, že je třeba udělat ještě více; to bylo zdůrazněno řadou poslanců a plně souhlasím, že blaho malých a středních podniků je zásadní pro oživení v Evropě, pro růst a zaměstnanost. Když se našim MSP daří dobře, daří se dobře evropské ekonomice. Mohu vás ujistit, že zavedení zásady „mysli nejdříve v malém“ a opatření navrhovaná v iniciativě „Small Business Act“ jsou pro Komisi naprostou prioritou. Chci vám v tomto ohledu poděkovat za vaši podporu. Komise se těší na úzkou spolupráci se všemi dotčenými subjekty, zejména Evropským parlamentem tak, aby bylo zajištěno účinné provádění iniciativy „Small Business Act“ na evropské úrovni a na národní úrovni v členských státech. Evropský týden malých a středních podniků v říjnu bude vhodnou příležitostí, abychom spolupracovali na zvyšování povědomí o politikách pro malé a střední podniky a o potřebách MSP v celé Evropské unii. Pořádáme tuto akci společně s Parlamentem a Komisí. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, „Opatření zde a nyní!“ řekl pan Bendtsen, a s jeho stanoviskem silně souhlasím. Slyšeli jsme, že malé a střední podniky jsou hlavními zaměstnavateli v Evropské unii a po hospodářské krizi je posouzení a přezkum toho, jak jim můžeme pomoci k obnově, obzvláště důležité. Maďarské předsednictví věří v hospodářství založené na práci a společnosti a řadí v tomto malé a střední podniky mezi hlavní partnery. Ekonomické prostředí se od roku 2008 výrazně proměnilo; a proto je přezkum opravdu nutný. Z naší strany také vítáme šestistrannou dohodu, kterou pan Bütikofer zmínil, a jsme také rádi, že několik řečníků ocenilo úsilí

211

212

CS


maďarského předsednictví a to, že maďarské předsednictví s tímto tématem opravdu zachází jako s prioritou. Dovolte mi, abych vás upozornila na několik konkrétních otázek. Poté, co jsem pozorně poslouchala poslance, s potěšením konstatujeme, že v hlavních zásadách panuje naprostá shoda. Malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářského růstu a zaměstnanosti. Proto je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků prioritou i pro Radu. Za tímto účelem, a jako odraz této skutečnosti, chystá se Rada pro konkurenceschopnost přijmout závěry Rady na již dříve zmíněném zasedání ve dnech 30.–31. května 2011, z něhož předsednictví předloží Radě návrh. Hlavními prvky tohoto záměru je přinést odpovědi na problémy identifikované na základě přezkumu iniciativy „Small Business Act“. Jaké to jsou? Jedná se o lepší přístup k úvěrům a o přístup na trh, a to jak v evropském, tak globálním měřítku, ale i o zlepšení podmínek přístupu na trh a zmírnění administrativní zátěže. Rada se domnívá, že brzké provedení směrnice o opožděných platbách – která, jak víte, byla přijata – je důležité, a to konstatujeme s radostí. Rada usiluje o dosažení tohoto cíle a vyzývá členské státy, aby tak učinily, protože by došlo k sejmutí značného břemene z ramen malých a středních podniků a značně by to zlepšilo jejich likviditu. Také s potěšením oznamuji, že Rada je již blízko dosažení dohody o návrhu Komise, jenž si klade za cíl snížit náklady na založení podniku. Základem je, aby bylo možné spustit podnik maximálně během tří dnů, za cenu nejvýše 100 EUR, a aby byly licence získatelné do jednoho měsíce. Existují dvě další specifické záležitosti, které bych chtěla zmínit. Jednou z nich je otázka evropského patentu. Již 23 členských států se přidalo k posílené spolupráci a Rada nyní projednává základní nařízení. Považujeme to za velký průlom z hlediska konkurenceschopnosti EU a zejména pak z hlediska konkurenceschopnost malých a středních podniků. Pan Creutzmann chtěl slyšet o otázce evropské soukromé společnosti s ručením omezeným a požádal, aby se s tímto tématem zacházelo jako s prioritou. Podařilo se nám dosáhnout významného pokroku. Jen velmi malá skupina členských států se k dohodě nepřipojila. Její přijetí by skutečně bylo pro malé a střední podniky bodem obratu, a tak na tom velmi tvrdě pracujeme a také věřím, že poslanci budou moci vyvíjet politický tlak a motivovat prostřednictvím vlastních kanálů tak, aby získali potřebnou většinu. Při několika příležitostech jsme o tom hovořili s předními zástupci Výboru pro právní záležitosti jako spojenci. Na závěr mi dovolte zmínit vazbu na strategii Evropa 2020. V tomto případě se domníváme, že je důležité převést cíle stanovené ve strategii na zákony a opatření, která zlepší postavení malých a středních podniků, ale samozřejmě musí členské státy také udělat svou domácí práci. Evropský rámec sám o sobě nestačí; a tak jsme například přesvědčeni, že daňové systémy je třeba zjednodušit a učinit je pro malé a střední podniky přátelštějšími. Několik členských států v tomto duchu jedná. Mezi nimi je i Maďarsko, které v současné době vykonává předsednictví. Předsedající. – Rozprava je ukončena (1) . Hlasování se bude konat ve čtvrtek 12. května 2011. Písemná prohlášení (článek 149) (1)

Viz zápis

11-05-2011

11-05-2011

CS


Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Vítám sdělení Komise o přezkumu SBA, protože se zabývá do značné míry problémy, jimž čelí malé a střední podniky, a pro něž budou muset evropské a národní politiky přijít s řešením. Zákon o jednotném trhu klade velký důraz na podporu malých a středních podniků. Toto sdělení obsahuje velké množství navrhovaných opatření, jako je revize směrnic o účetnictví, omezování byrokracie, zlepšení přístupu ke kapitálu a trzích s veřejnými zakázkami a podobně. Jedním z hlavních problémů malých a středních podniků je nedostatečný přístup k finančním prostředkům, což brání nejen inovacím, ale rovněž růstu těchto podniků. Inovativní MSP potřebují především širší přístup k neformálnímu financování a financování na základě podílu rizikového kapitálu, což je hlavním zdrojem financování nových podniků. Malé a střední podniky mohou také být podpořeny opatřeními, jako jsou domácí daňové pobídky, a to zejména během několika prvních měsíců činnosti. Nakonec si myslím, že směrnice o opožděných platbách musí být vůči malým a středním podnikům prováděna spravedlivě. Navíc s ohledem na cíl pomoci malým a středním podnikům rozšířit jejich přeshraniční aktivity je třeba usnadnit proces vymáhání přeshraničních dluhů a neprodleně přijmout statut evropské soukromé společnosti. Nessa Childers (S&D) , písemně. – Iniciativa irské vlády zaměřená na pracovní místa se správně soustředila na sektor cestovního ruchu, který je bohatý na pracovní místa; přičemž iniciativa EU „Small Business Act“ má potenciál v příštích letech toto doplnit v oblasti malých a středních podniků. Cílem SBA je snížit administrativní zátěž podnikání a zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky. Komisař Rehn dnes večer oznámil, že se v některých oblastech podařilo snížit náklady na podnikání o 22 % a i nadále se na tuto iniciativu soustředí. Hlavním poselstvím iniciativy „Small Business Act“ je zásada „mysli nejdříve v malém“ – soustředit právní předpisy upravující podnikání v celé EU na malé a střední podniky – a EU se dnes zavázala k tomu, že se i nadále na tuto oblast zaměří. Za tímto účelem je důležité, aby podnikatelé v Irsku byli plně informováni o tom, jak nejlépe iniciativy „Small Business Act“ využít. Jan Kozłowski (PPE) , písemně. – (PL) Mikropodniky, malé a střední podniky hrají ústřední a klíčovou roli v růstu evropské ekonomiky, jsou hlavním zdrojem zaměstnanosti a mají zásadní vliv na rozvoj evropské konkurenceschopnosti a inovací. Můžeme tedy v dobré víře říci, že se nepodaří dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, pokud nebudeme podporovat malé a střední podniky a pokud pro ně nezjednodušíme plné využívání jednotného trhu. Řešení uvedená v iniciativě „Small Business Act“, včetně menšího počtu byrokratických překážek, která by zlepšila přístup ke zdrojům financování a přístup na trh, jsou velmi významná a podle mého názoru se jedná o účinná opatření zaměřená na zavedení co nejlepších podmínek pro rozvoj malých a středních podniků. Nicméně problémy vyplývající z provádění těchto řešení na úrovni členských států mohou představovat hrozbu pro jejich účinnost. Proto také doufám, že členské státy, které dosud plně nevynaložily úsilí na provádění těchto opatření, se vynasnaží tento proces dokončit co nejdříve. Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně. – (RO) Malé a střední podniky se setkávají s potížemi při získávání přístupu k financování a trhu. Příští VFR musí zajistit opatření k překonání těchto obtíží. Je třeba zvýšit podporu pro finanční programy a nástroje, které již úspěšně fungují, ale ukázaly se jako nedostatečné, jako je například program pro konkurenceschopnost a inovace. Musí být zlepšen přístup k finanční podpoře pro inovační

213

214

CS


podniky ve formě startovacích fondů. Zřízení Evropského fondu rizikového kapitálu a rozšíření stálých produktů se sdílením rizik, které nabízí Evropská investiční banka prostřednictvím nástroje sdílení finančních rizik, také MSP prospěje. Co se týče otázky malých a středních podniků a jejich přístupu na trh, vyzývám Komisi, aby předložila plán na zavádění a prodej inovativních produktů na trhu. Kromě toho je nutný soubor opatření k podpoře MSP při provádění nového plánu pro energetickou účinnost. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Vítám tuto iniciativu Parlamentu, protože širší shoda mezi politickými skupinami na zahájení diskuse o malých a středních podnicích dokládá jejich zásadní úlohu hnací síly růstu v EU. Recese ještě ztěžuje možnost, aby malé a střední podniky získaly kapitál. Jejich přístup na trhy, k financování a k informacím je naléhavě nutné zlepšit. Musíme omezit administrativní zátěž zjednodušením regulačního prostředí. Na evropské úrovni je důležité bojovat proti šedé ekonomice a poskytnout malým a středním podnikům pobídky. Komise nedávno oznámila 12 opatření pro rok 2012 na podporu jednotného trhu, včetně opatření pro financování MSP a mobility zaměstnanců, opatření, která jsou podle mého názoru krokem správným směrem. Integrovaným využitím jednotného trhu a využíváním výhod, které nabízí, můžeme posílit růst a prosperitu na evropské úrovni a dát nový impuls k podnikání. Opatření jako jsou evropský patent a evropský profesní průkaz musí být posílena a široce uplatňována s cílem posílit konkurenceschopnost a zaměstnanost. Dominique Vlasto (PPE) , písemně. – (FR) Evropské malé a střední podniky (MSP) jsou mízou naší hospodářské činnosti. Jejich rozvoj, jejich modernizace a jejich konkurenceschopnost musí být v centru naší hospodářské strategie. Proto vítám přezkum iniciativy „Small Business Act“ navržený Komisí, jenž se snaží uvolnit růstový potenciál malých a středních podniků. Je ještě třeba udělat mnohé pro zjednodušení právního prostředí a byrokratických postupů, které kladou aktivitě a dynamice našich podniků silná omezení. Dále podporuji vytvoření statutu evropské soukromé společnosti, což by našim MSP pomohlo plně využívat jednotného evropského trhu tím, že jim umožní vykonávat přeshraniční činnosti, aniž by musely splnit často obtížné a odrazující povinnosti. Vyzývám proto Radu, aby v této iniciativě přijala rychlé rozhodnutí. A konečně musíme podporovat inovativní malé a střední podniky tím, že zlepšíme jejich přístup k diverzifikovanému financování, které zahrnuje zejména podstatné zjednodušení využívání evropských prostředků, jimž stále chybí pružnost. Tyto prostředky jsou již k dispozici a musí být, podle mého názoru, za účelem poskytnutí účinnější podpory rozvoje reálné ekonomiky, inovací a zaměstnanosti mobilizovány. 13. Vývoj stávající dluhové krize a reakce EU (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o vývoji stávající dluhové krize a reakci EU. András Kármán, úřadující předseda Rady. – Pane předsedající, plně chápu značný zájem v tomto Parlamentu o kroky, které jsou přijímány v rámci Unie i mimo ni za účelem řešit problémy, jimž některé členské státy čelí v souvislosti se svými veřejnými financemi. Globální finanční krize měla významný dopad na příjmy a výdaje ve všech našich zemích, i když rozsah a povaha tohoto dopadu nejsou ve všech případech stejné a schopnost jednotlivých členských států zvládnout následky se také velmi liší.

11-05-2011

11-05-2011

CS


První věcí, kterou bych chtěl zdůraznit, je, že jsou to samotné členské státy, kdo jsou v první řadě odpovědné za to, aby měly jejich veřejné finance udržitelné a zdravé kořeny. Podobně každý z nich musí zajistit, aby byly jejich ekonomiky konkurenceschopné, pružné a odolné. Samozřejmě to zároveň neznamená, že veřejné finance a ekonomická výkonnost nejsou předmětem společného zájmu. Jsme součástí EU a naše ekonomiky jsou vzájemně propojeny několika způsoby: prostřednictvím jednotného trhu a v mnoha případech prostřednictvím sdílené společné měny a hlubší hospodářské integrace, která k tomu patří. Obecněji, všichni máme závazek solidarity vůči sobě navzájem založený na touze chránit a podporovat širší evropské zájmy. Co to znamená je, že všichni chceme vidět stabilní a silnou ekonomikou v EU jako celku a v jejím rámci, zejména v eurozóně. Když je to nutné, musí to zahrnovat přijetí opatření k zajištění stability jednotlivých členských států. Máme k dispozici několik nástrojů, kterými tohoto můžeme dosáhnout. Máme koordinační mechanismus, který má zajistit, aby příslušné hospodářské a rozpočtové politiky byly prováděny každým členským státem. Tyto jsou aktualizovány a posilovány, a jsem rád, že jednání mezi Radou a Parlamentem úspěšně pokračují. Máme také přístup do evropského mechanismu finanční stabilizace, jenž může poskytnout podporu na úrovni EU každému členskému státu, ať již uvnitř nebo vně eurozóny. Kromě toho, a pro země eurozóny zejména, byly vytvořeny další nástroje, které jsou stále rozvíjeny. Řecko obdrželo balíček koordinovaných bilaterálních půjček od členských států, jakož i úvěr od MMF. Irsko obdrželo balíček, který se skládá z bilaterálních půjček, úvěrů z nástroje evropské finanční stability (EFSF) a také úvěr od MMF. Připravuje se také podpůrný balíček pro Portugalsko, který rovněž bude čerpat z evropské pomoci a pomoci MMF. Ministři členských států eurozóny také dokončují technické podrobnosti k mechanismu evropské stability, který má nabýt účinnosti od roku 2013 jako stálý mechanismus finanční podpory a nahradit nástroj evropské finanční stability. Členské státy stojící mimo eurozónu se tohoto procesu rovněž účastní. Rád bych se nyní stručně zaměřil na situaci ve třech zemích eurozóny, o nichž jsem se již zmínil. Měl bych však zmínit, že od samého počátku je řada z těchto otázek ve vztahu k těmto členským státům diskutována mimo pravidelný formát Ecofin a odráží jejich specifické vlastnosti jakožto členů eurozóny. Předseda Euroskupiny vám bude schopen lépe než já poskytnout o řadě z těchto bodů další podrobnosti. Za prvé, Irsko. Po dohodě z prosince loňského roku o programu pomoci pro Irsko ve výši 85 miliard EUR, se irské úřady zavázaly vykonat spoustu práce na provádění ozdravného programu, jenž byl připojen k finanční podpoře. Tento program byl průběžně ze strany nové vlády revidován. Rada Ecofin přezkoumá jeho soulad s programem v prvním čtvrtletí na svém zasedání dne 17. května, příští úterý. Nemohu o této diskusi v předstihu mnoho říci, ale je pravděpodobné, že celkové hodnocení bude v tom smyslu, že je výkon Irska v souladu s očekáváním. Některé specifické problémy ale přetrvávají. Irsko se zejména bude muset držet silného fiskálního ozdravení, jakož i zajistit, aby v budoucnu stál jeho finanční sektor na pevném základě. Za druhé, Řecko. Řecko ušlo od velmi obtížné situaci v loňském roce dlouhou cestu a jeho úsilí by mělo být pochváleno. Potýkalo se se skličující výzvou a prokázalo neochvějné odhodlání a jasný cíl. Ozdravný program je obecně na dobré cestě. Poslední zpráva

215

216

CS


o realizaci, kterou v březnu vypracovala společně Komise, MMF a ECB, došla k závěru, že program doznal při naplňování svých cílů dalšího pokroku. Zavádí se některé z reforem potřebné k naplňování střednědobého cíle programu. Zpráva také identifikuje další oblasti, v nichž jsou zapotřebí reformy, aby došlo k vytvoření kritické hybné síly potřebné k zajištění fiskální udržitelnosti a hospodářského oživení. Komise, ECB a MMF nadále pozorně sledují pokrok v plnění ozdravného programu. Další přezkum je naplánován na tento měsíc. Členské státy účastnící se bilaterální půjčky souhlasily v březnu se snížením úrokové sazby o 1 % a s prodloužením doby splatnosti úvěru. To je také pozitivní vývoj. O technických podrobnostech provádění této dohody se v současné vedou diskuze. A nakonec Portugalsko. Dne 6. dubna portugalská úřednická vláda oznámila svůj záměr požádat Evropskou unii o finanční pomoc. Toto rozhodnutí následovalo po období intenzivního tlaku ze strany finančních trhů. Nicméně, Portugalsko také procházelo obdobím politické nejistoty, která, jak víme, vedla k rezignaci vlády dne 24. března. Portugalský parlament předtím odmítl nový fiskální vyrovnávací balíček navržený vládou. Jednání mezi trojkou a portugalskými orgány již byla dokončena a memorandum o porozumění týkající se podmínek politik spojených s finanční pomocí je domluveno. Finanční krytí bude činit přibližně 78 miliard EUR po dobu tří let. V souladu s doporučeními ministrů hospodářství a financí na neformálním setkání Ecofin v Budapešti v dubnu, program zahrnuje reformu v řadě oblastí, včetně veřejných financí, zaměstnanosti a trhů s produkty a finančního sektoru. Domníváme se, že taková opatření jsou nezbytná pro potenciál růstu a zvýšení ekonomické stability. Schválení závěrečného finančního balíčku se očekává příští týden na Radě Ecofin. Toto je pouze stručný přehled přijatých opatření k řešení dopadů světové finanční krize na EU a zejména pak na tři členské státy. Jak jsem řekl na začátku, maďarské předsednictví není přímo zapojeno do všech podrobných jednání, z nichž některá spadala konkrétně do působnosti Euroskupiny. Předsednictví je však odhodláno vykonávat svoji úlohu a zajistit, aby byla připravena všechna nezbytná opatření, aby bylo možné řešit aktuální problémy. Domníváme se, že je to nezbytné, chceme-li posílit konkurenceschopnost Evropy v dlouhodobém měřítku, a zároveň poskytnout silnou roli, kterou Evropa jako celek potřebuje. Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, ekonomický výhled Evropy je dnes celkem dvojí. Na jedné straně nastalo oživení reálné ekonomiky a stává se pevnějším a soběstačným. Na druhou stranu je nerovnoměrné a stále se potýkáme s turbulencemi na finančních trzích, zejména v oblasti státního dluhu. To znamená, že hlavním úkolem hospodářské politiky Evropské unie je zkrotit státní dluhovou krizi a chránit tak pokračující oživení v reálné ekonomice Evropy. Nyní s programem EU-MMF pro Portugalsko, jenž čeká na přijetí příští pondělí na zasedání euroskupiny Ecofin, začínáme novou kapitolu v tomto nezbytném úsilí. Minulý týden v návaznosti na naše produktivní jednání s vládou, opozicí, občanskou společností, sociálními partnery a akademickým světem předložila portugalská vláda program ekonomické reformy. Tyto rozhovory se v programu odrážejí. Jedná se o portugalský program, který si zaslouží podporu Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Naše společná pomoc ve výši 78 miliard EUR ukazuje pevný závazek pomoci Portugalsku a zajistit finanční stabilitu v Evropě.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Je to náročný, ale spravedlivý a nutný program ozdravení. Bude vyžadovat značného úsilí ze strany portugalského lidu. Při jeho přípravě byla věnována velká pozornost sociální spravedlnosti a ochraně zranitelných. Evropa stojí při Portugalsku v zájmu země a v zájmu ekonomické stability v Evropě. S ohledem na poslední vývoj by bylo špatné říkat, že dluhová krize již není pro evropské hospodářství zátěží, ale stejně tak by bylo nesprávné tvrdit, že EU na krizi nereagovala. Představme si to: teprve před rokem se členské státy eurozóny dohodly na podmíněném balíčku půjčky pro Řecko, aby se zabránilo zhroucení našeho finančního systému. V rámci tohoto jednoho roku, od posledního května až do dneška, jsme vytvořili efektivní mechanismy stability, které byly nejprve dočasné a až pak, od roku 2013 se stanou trvalými. Provádíme velmi systematický program fiskální konsolidace ve všech členských státech, a ty jsou odhodlány k odvážným strukturálním reformám k podpoře růstu a vytváření pracovních míst. S vaší aktivní podporou se zabýváme systémovými nedostatky v řízení hospodářství EU s cílem připravit zásadní změnu v oblasti tvorby politik Evropské unie. Opět s vaší podporou řešíme nedostatky našeho integrovaného finančního trhu zpřísněním finančních nařízení a prováděním nové architektury dohledu. V současné situaci je finanční stabilita zajištěna mechanismy stability EU-MMF a zejména opatřeními, které členské státy – zvláště zranitelné členské státy – samy přijímají. Stále ještě někteří lidé argumentují, že strategie řízení krize, zejména s ohledem na Řecko, je chybná. Nesouhlasím s tímto názorem. Prvním – a hlavním – cílem naší strategie je, aby se předešlo další zástavě srdce toho druhu, jako následovala po pádu Lehman Brothers v září 2008, což následně vedlo k finanční krizi a ekonomické recesi ve světě. Udělali jsme to, a tak chráníme pokračující oživení reálné ekonomiky v Evropě. Za druhé jsme byli schopni z velké části zkrotit neklid na trzích se státními dluhopisy tří zemí, které jsou v programu. Jak je vidět z dluhopisů, Španělsko se od těchto zemí odděluje díky svým rozhodným krokům na daňové, finanční a strukturální frontě. Za třetí, programy v Řecku i v Irsku jsou stále v poměrně raném stádiu. Řecký program běží po dobu jednoho roku a jeho protějšek v Irsku asi pět měsíců z celkových tří roků programu. Obě země provádějí velmi ambiciózní programy fiskální konsolidace, strukturálních reforem a finanční obnovy. Naše kontrolní mise je v současné době v Aténách s ECB a MMF, aby vyhodnotila provádění programu a připravila aktualizovanou analýzu udržitelnosti dluhu Řecka. Práce bude uzavřena v nejbližších týdnech a umožní kvalifikovaná rozhodnutí. V každém případě, zatímco fiskální úsilí uplynulého roku je bezprecedentní – více než 7 % HDP nebo 20 miliard EUR – je jasné, že Řecko musí vážně posílit provádění ekonomických reforem, dosáhnout průlomu v privatizačním programu, a poté zajistit jeho plné uplatňování. Je naprosto nezbytné a naléhavé odložit stranou domácí spory a dosáhnout podpory napříč politickými stranami, aby bylo dosaženo obnovy Řecka. Je iluzí si myslet, že k programu ekonomických reforem existovaly nějaké skutečné alternativy. Jedná se tedy o skutečnou zkoušku důvěryhodnosti řeckých politických sil, vládních i opozičních, a nakonec i řeckého lidu. Současná fáze krize je úzce propojenou kombinací krize státního dluhu a křehkosti bankovního sektoru. Nemůžeme řešit jedno bez řešení toho druhého, musíme vyřešit

217

218

CS


oboje současně. Proto musí být dokončena obnova bankovního sektoru, aby mohl zajišťovat poskytování úvěrů reálné ekonomice, podnikům, domácnostem, jednotlivým občanům. Probíhá nové kolo zátěžových testů bank. Výsledky budou řídit potřebnou restrukturalizaci a rekapitalizaci bankovního sektoru. Před zveřejněním výsledků budou členské státy muset uvolnit své strategie pro případnou restrukturalizaci a rekapitalizaci svých zranitelných institucí. Tyto plány by měly být připraveny co nejdříve a měly by zahrnovat detailní harmonogram. Na závěr, zásadní reformy finanční regulace a řízení ekonomiky v Evropské unii do hloubky mění ekonomickou a finanční architekturu Evropy. V blízké budoucnosti poskytne celá řada nových pravidel základ pro stabilní a udržitelný růst a vytváření pracovních míst. Do té doby musíme pokračovat v práci na zajištění finanční stability a tím ochraňovat hospodářskou obnovu v Evropě, která je klíčová pro udržitelný růst a zvýšení zaměstnanosti. To i nadále volá po velmi obtížných rozhodnutích na evropské i národních úrovních. Věřím, že všichni máme moudrost a odvahu k takovému rozhodnutí. PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS Místopředseda Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedající, ráda bych panu ministru Kármánovi a komisaři Rehnovi poděkovala za jejich vysvětlení, vzhledem k tomu, co jsme viděli v posledních týdnech. Pokud je důvěra v trhy slabá, každá stopa pochybností má přímé důsledky pro ty země, které se nacházejí v obtížné situaci i pro euro jako celek. Bohužel se to ukázalo minulý víkend a poté bylo popřeno v tisku, že by se konala nějaká tajná schůzka, což je dvojnásobně špatné pro již tak křehké sebevědomí. Doufám, že se z toho příslušné strany velmi rychle poučí. Pane předsedající, snadné volby a bezbolestná řešení byla již nějaký čas vyloučena. Opatření na pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku musí být robustní, aby se obnovila finanční a hospodářská stabilita. Balík musí vydláždit cestu k udržitelnosti veřejných financí a hospodářskému růstu. Proto chci vyzvat Radu a Komisi, aby se dívaly hlouběji než jen na finanční potřeby těchto zemí v příštím roce, aby se zabránilo tomu, že budeme do roka čelit stejným problémům. Pane předsedající, je důležité, aby v červnu byla přijata rozhodnutí o ambiciózním balíčku právních předpisů, jejichž cílem je posilování hospodářské správy v Evropě s cílem získat zpět důvěru na trzích a také s cílem zajistit růst a zaměstnanost ve prospěch všech našich občanů a zvýšení soudržnosti našich ekonomik. Proto chci vyzvat Radu, aby podpořila úsilí Evropského parlamentu o zajištění větší odpovědnosti a veřejné debaty v této sněmovně, o větší zapojení národních parlamentů, a o ukončení handlování v Radě, když názor Komise není podle její chuti. Tento balíček musí obsahovat silnou měnovou linii společně se silnou ekonomickou linií, včetně strategie pro Evropu 2020 na zajištění obhajitelnosti našeho sociálně-tržního hospodářství pro všech 27 členských států. Vyzývám vás proto, abyste příští týden na Radě pro ekonomické a finanční záležitosti (ECOFIN) ukázali odhodlanost. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Barry Madlener (NI). – (NL) Pane předsedající, mám dotaz na paní Wortmann-Koolovou. Jak je možné, že vy jako nizozemská poslankyně, ani slovem nezmiňujete skandál, kdy minulý týden nebyl nizozemský ministr financí pozván na summit? Jak je možné, že jako

11-05-2011

11-05-2011

CS


nizozemská poslankyně nezmiňujete skutečnost, že Nizozemsko tolik platí a jak je možné, že jste zcela zradila zájmy nizozemských daňových poplatníků tím, že naléváte do bezedné propasti miliardy z peněz daňových poplatníků? Corien Wortmann-Kool (PPE). – (NL) Pane předsedající, jasně jsem řekla, co je nezbytné k obnovení důvěry. Jednoduchá řešení pana Madlenera by zhoršila – spíše než zlepšila – postavení nejen nizozemských občanů, ale i občanů všech našich členských států. Připadá mi velmi znepokojivé, že pan Madlener tuto skutečnost stále nedokáže pochopit. Anni Podimata, jménem skupiny S&D. – (EL) Pane předsedající, komisaři, vzhledem k tomu, že to bude brzy rok, co byl schválen řecký reformní program, a vzhledem na skutečnost, že byl program pro Portugalsko vyhlášen včera, myslím, že je pro nás důležité posoudit, kde si stojíme dnes, co se udělalo správně a kde jsme udělali chyby a minuli cíl. Rok na to, tedy vedle Řecka, se další dvě země v eurozóně, Irsko a Portugalsko, rozhodly využít podpůrného mechanismu, protože nejsou schopny si zajistit potřebné financování na trhu. Zvláštnosti a odlišné problémy jednotlivých zemí se bez pochyby odráží v jednotlivých programech reforem, které se nicméně opírají o základní filozofii: absolutní důraz na rychlé rozpočtové reformy. Avšak v případě Řecka, pane komisaři, navzdory tomu, čeho bylo dosaženo, jak jste opakovaně zdůraznil, při snížení primárního deficitu o 7 bodů a 5% snížení celkového deficitu, a s ohledem na skutečnost, že recese byla hlubší, než se v roce 2010 předpokládalo, došlo k nižším příjmům pro stát. Toto je základní údaj pro hodnocení za předpokladu, že se shodneme, že cílem programů je překonat rozpočtovou a ekonomickou krizi a nikoliv vytvářet kulturu trestu, která by vedla k euroskepticismu v Evropě. Druhým bodem pro hodnocení pak je, že i přes veškeré snahy trhy nereagují. Nicméně rozhodnutím, která učinila Evropské unie, se nejen nepodařilo přesvědčit trhy; v některých případech situaci zhoršily, jako tomu bylo například v případě slavného rozhodnutí z Deauville o zapojení soukromých osob do stálého podpůrného mechanismu, k němuž má dojít od roku 2013. Závěrem je, že každý případný úspěch programů rozpočtových reforem může být ohrožen tím, že jej vyhladí strach, který i dnes rozdmýchávají trhy a ratingové agentury. Se scénáři restrukturalizace a dokonce bankrotu a/nebo výstupu některé země z eurozóny jsme v posledních několika dnech dosáhli bodu, že diskutujeme věci, které bychom ještě nedávno měli za nepředstavitelné. Pane komisaři, znám vaše pouto k Evropě, a proto věřím, že se mnou budete souhlasit, že řešení, o nichž dnes diskutujeme, způsob, jakým bychom měli řídit tuto krizi, budou nepochybně velkou kapitolou v dějinách Evropy. V současné době vytváříme podmínky, v nichž bude napsán i epilog. Věřím a doufám, že všichni cítíme, že se jedná o historické časy a že epilog pro budoucnost Evropské unie a měnové unie nebude napsán černou barvou, ale bude znamenat statečný a rozhodný krok, který učiní Evropu soudržnější, sjednocenější a ještě silnější. Carl Haglund, jménem skupiny ALDE. – (SV) Pane předsedající, moje kolegyně poslankyně právě řekla, že rok je ten správný čas na ohlédnutí a já dnes mohu přinést novinky z Finska, kde snad bude dnes večer oznámeno, že finský parlament podpoří finanční záchranný balíček pro Portugalsko. Snad tomu tak bude, ale ještě bychom neměli začít tleskat. Můžeme doufat, že k tomu dojde a má strana tento krok rozhodně podporuje. Stručně se podívám na to, proč ve Finsku právě teď váháme s tím, zda podpořit nebo nepodpořit Portugalsko. Jedním z důvodů je – a zde se obracím na Radu, i když vím, že

219

220

CS


maďarské předsednictví patrně není tím, kdo za to může, ale budete muset být poslem – že se obtížná rozhodnutí přijímají formou dílčích rozhodnutí, protože nedokážeme vyřešit problém najednou. Patrně ani toto není snadné a chápu, že neexistuje jednoduché a absolutní řešení, ale to, že jsme neustále nucení přijímat obtížná částečná rozhodnutí, znamená, že politická trpělivost a politická vůle například v parlamentu Finska se začíná ztenčovat. Naneštěstí se zdá, že tomu tak je i v jiných národních parlamentech. To je znepokojivé vzhledem k tomu, že máme pravděpodobně před sebou několik obtížných rozhodnutí, a to i s ohledem na situaci v Řecku, a je zde riziko, že v určité fázi půjdeme proti zdi. Rada proto pravděpodobně bude muset zvážit ambicióznější strategii, než jen tuto dílčí strategii, kterou v současné době uplatňuje. Pokud tak neučiníte, z této situace se nedostaneme. Potřebujete novou strategii, protože ta současná nefunguje. Děkuji. Vicky Ford, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, krize státního dluhu nebude vyřešena, dokud nebudou vyřešeny banky a nemůžete vyřešit banky, pokud zátěžové testy regulátorů odmítají připustit, že krize státního dluhu existuje. Existuje také krize důvěry veřejnosti. Některé země zachránily své vlastní banky za cenu obrovských nákladů pro daňové poplatníky, a to bez jakýchkoli materiálů z EU. Chápu, proč se tatáž veřejnost dotazuje, proč by měla financovat záchranu bank v jiných zemích. Návrhy na reformu v Portugalsku z minulého týdne obsahovaly některá pozitivní doporučení na zlepšení konkurenceschopnosti, ale situace v Řecku se jeví jako strašná. Představitelé eurozóny nám říkají, že neexistuje žádná restrukturalizace řeckého dluhu, ale od kdy není odložení splatnosti restrukturalizací? Pokud státní věřitelé rozšíří splatnost, nejedná se jen o přesuny lehátek na Titaniku: znamená to, že jsou státní věřitelé umístěni v podpalubí, aby šli ke dnu i s lodí, zatímco soukromým věřitelům je pomoženo do záchranných člunů. Sven Giegold, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane Rehne, v první řadě bych chtěl říci, že se situace opravdu zhoršuje, tedy jak jste popsal. V eurozóně se propast mezi zeměmi, které vykazují známky oživení a těmi, které jsou v prekérní situaci, rozšiřuje. Také se neustále zvyšují náklady na podporu slabších zemí. Vzhledem k této situaci mám na vás, ve vaší roli komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, několik otázek. Závazky mezi centrálními bankami ve výši více než 400 miliard EUR se nahromadily na účtech TARGET2 systému Evropské centrální banky. To je způsobeno tím, že banky stále ještě nejsou dostatečně financovány z kapitálového trhu. Jaký je váš názor na tyto neplánované závazky v rámci systému euro? Hlavním problémem, který nám brání v pokroku v restrukturalizaci dluhu, je to, že bankovní systém, jak uvedla i paní Fordová, nebyl řádně zreformován. Návrh na evropský systém restrukturalizace je opožděn. Kdy Komise tento návrh předloží? Z pozice komisaře odpovědného za hospodářské a měnové záležitosti, jaký je váš názor na toto zpoždění? Co děláte pro urychlení? Zároveň je zřejmé, jak jsme ve skupině Zelených / Evropské svobodné aliance předpovídali již dlouho, že opatření zavedená na podporu Řecka a Portugalska se neprojeví, dokud se nezlepší makro-ekonomické podmínky v eurozóně. Tyto země stále podléhají narůstajícímu břemenu úroků. Vývoz a odliv kapitálu v některých z těchto zemí se zvyšuje. Stále existuje nedostatek poptávky u některých evropských partnerů těchto zemí a zejména pak mezi silnými zeměmi eurozóny. Ceny zdrojů a potravin také rostou, alespoň pokud ignorujete poslední vzestupy a pády.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Kromě pomoci těmto zemím a kromě finanční pomoci bych chtěl vědět, jaká opatření byla přijata ke zmírnění daňové zátěže, vnější poptávky a úroků z těchto zemí, a to z makro-ekonomického hlediska. Jak je toho dosahováno? Chtěl bych vás proto vyzvat, abyste předložili silný balíček, který povede ke zlepšení makroekonomických podmínek v těchto zemích eurozóny. Konečně, opatření, která jdou podle mého názoru proti duchu Smlouvy o fungování Evropské unie, zasáhla nejslabší země, včetně Řecka, Portugalska a Španělska, zatímco silnější a bohatší země dosud svůj podíl na zátěži nepřijaly. Jaká opatření využijete k tomu, aby bohaté země přispěly na náklady této krize? Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, ráda bych vyjádřila své hluboké rozhořčení a poskytla zde hlas protestům, které je slyšet v Portugalsku proti politikám, které nás přivedly k současné krizi, zejména proti smlouvě podrobení a agrese uvalené na portugalský lid těmi, kteří jsou známí jako „trojka“: Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí. Tyto subjekty byly pověřeny výkonem hanebného aktu vnější intervence, jenž nerespektuje práva a výlučné pravomoci portugalského parlamentu, nebo neberou v úvahu, že se nacházíme v období před parlamentními volbami. Jedná se o asociální, zpátečnické politiky, které opouštějí rozvoj a odsuzují portugalské pracovníky a lidi k nezaměstnanosti, chudobě, zaostalosti a extrémní závislosti a proměňují Portugalsko v protektorát nebo kolonii pravomocí Evropské unie. To vše se navíc děje v době, kdy již víme, že tato opatření problém neřeší, o čemž svědčí řecký příklad. I kdyby se skutečná odpovědnost politik EU vzhledem k současné situaci v Portugalsku zakrývala – hovoříme o iracionálních kritériích Paktu stability a růstu, o politice silného eura, o pokynech a statutu ECB, které nerespektují specifika slabších ekonomik – nic nemůže ospravedlnit použití balíčku vůči Portugalsku, jenž trestá portugalský lid oplátkou za půjčku, která musí být splacena za úrokové sazby vyšší, než jsou běžně ze strany ECB účtované. V rozporu se všemi proklamacemi solidarity v době volební propagandy, to, co máme, je politika sociální regrese a dlouhodobé hospodářské recese. Mají v úmyslu udělat toto vše jen proto, aby se podpořily mezinárodní banky, spolu s hrstkou velkých firem a finančních institucí v Portugalsku a několika jejich lokajů. To je důvod, proč říkáme, že eurozóna sama o sobě je v ohrožení, že budoucností Evropské unie by mohla být její imploze, a že je zapotřebí změna politiky ... (Předsedající řečníka přerušil) Předsedající. – Paní Figueiredová, obávám se, že jsem vám přerušil mikrofon. Omlouvám se za to, ale poněkud jste překročila časový limit. Máte ale možnost využít dalších 30 vteřin, pokud budete souhlasit s tím, že zodpovíte otázku s použitím modré karty, kterou položil pan van Dalen. Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, chtěl jsem se zeptat paní Figueiredové, jestli je to, s čím vaše země souhlasila, až takto špatné, a pokud je tak špatné se ocitnout ve skutečném režimu, v rámci něhož máte dokonce restrukturalizovat celou svou ekonomiku, tak proč neopustit eurozónu? Euro je silná měna a musejí pro ni existovat předpoklady. Pokud s tím máte problém, měli byste ji opustit! Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, je nepřijatelné, že otázka tohoto typu může být položena, když evropští představitelé nedokázali včas připustit, že jsou

221

222

CS


jejich politiky odpovědné za zhoršování situace v Portugalsku, které, jak známo, mělo křehkou ekonomiku a muselo být podrobeno politice silného eura, které slouží zájmům Německa, Francie a dalších, ale neslouží zájmům Portugalska a dalších zemí se slabšími ekonomikami. To je důvod, proč portugalský lid bojuje proti této politice, stejně jako řecký lid a zaměstnanci po celé Evropě. Co potřebujeme i zde v Evropě je jiná politika. Godfrey Bloom, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, narodil jsem se v době baby boomu. Narodil jsem se těsně po válce. Od té doby jsme měli asi nejdelší období míru a prosperity na celém světě. Dal jsem si něco málo peněz stranou, abych měl co předat rodině, až půjdu dál – z velké části proto, že jsem nikdy neutratil více peněz, než jsem vydělal. Byl jsem obezřetný a pracoval jsem přiměřeně tvrdě. Zdá se mi, že jsou politici vždy zcela překvapeni, jak se země může dostat do dluhu. Dovolte mi to vysvětlit, protože si nemyslím, že tomu opravdu rozumíte. Je to proto, že politici neustále utrácejí více peněz, než získají z daní – více peněz, než je zřejmě možné z daní získat – z nichž většinu pak ve skutečnosti promrhají. Důvodem, proč se bavíme o zemích, které jsou na mizině – a ony jsou na mizině – je to, že jejich směšní, neefektivní, hloupí politici neustále utrácejí více peněz, než kolik mohou získat. Pak si půjčují a půjčují a – ještě hůře – pak tisknou peníze, protože politici a jejich centrální banky mají stroje, které peníze tisknou. Pokud toto učiníte jako soukromá osoba, je to trestný čin. Šli byste za to do vězení, ale politici a jejich centrální banky přesně toto dělají neustále. Dovolte mi ozřejmit, že tyto země na mizině jsou. Jsou na mizině kvůli svému hloupému vedení a svým politikům. Je nemorální – nemorální! – požádat obyčejné daňové poplatníky jakékoliv země, aby zaplatili účet za neúspěšné politiky a banky. Propadli. Jsou na mizině. Proboha, přiznejme si to všichni. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Robert Goebbels (S&D). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych vědět, zda si je pan Bloom vědom toho, že je Španělsko méně zadlužené než Spojeného království, že Irsko bylo hluboko pod 60 %, než přišla bankovní krize a že Irsko tím, že se dostalo do dluhů, aby zachránilo své banky, v podstatě zachránilo peníze britských bank. Godfrey Bloom (EFD). – Naprosto správně. Nenaznačoval jsem nijak, že by moji politici byli méně hloupí, než kdokoli v jiný. Je to absolutní hanba a v našem národním parlamentu dokonce ani neproběhla rozprava o záchraně těchto krachujících bank. Pokud chcete investovat do zkrachovalé banky, tak s vlastními penězi, ne s penězi mých starobních důchodců z hrabství Yorkshire, kteří mají 98 GBP na týden, vy darebáci! Marine Le Pen (NI). – (FR) Pane předsedající, dne 9. května 2010, trojka EU-ECB-MMF vítězoslavně oznámila, že zachránila Řecko z celkového úpadku půjčkou ve výši 110 miliard EUR. O rok později se Řecko ponořilo do recese. Veřejný dluh vyšplhal na 150 % HDP a dvouleté úrokové sazby dosáhly více než 25 % ročně. Je-li dnes Řecko bez dechu, je to proto, že metoda použitá na jeho záchranu nebyla ta správná. Zatímco řecká ekonomika nyní potřebuje slabou měnu, aby se dostala z hospodářské deprese, trojka se chystá zavést nový, ještě drastičtější, fiskální balíček úsporných opatření.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Tento lék nebude zítra o nic účinnější, než byl včera. Současné trestné úrokové sazby, kterým je Řecko vystaveno, ve skutečnosti brání soukromé ekonomice investovat, ať již do výrobního procesu nebo do nemovitostí. Řecko se stává třetí zemí světa, ničí veškeré naděje na splacení. Návrh nového záchranného balíčku ve výši 60 miliard EUR z minulého pátku ukazuje, že půjčku ve výši 110 miliard poskytnutou před rokem je nutné považovat za dar. Jak dlouho a do jaké míry budou evropští daňoví poplatníci nalévat peníze do bezedné nádoby Danaoven? Pokračování na této cestě je sebevražedné a povede k rozdrobení Evropy. Existují dvě možná řešení: restrukturalizace řeckého dluhu doprovázená restrukturalizací veřejného dluhu krachujícího státu, což povede v konečném důsledku ke kolapsu našeho bankovního systému, nebo dohodnutý, racionální a pragmatický odchod z eurozóny, jenž Řecku umožní nabrat dech. Evropa je na rozcestí. Stojí záchrana eura za oběti, které přináší lid Evropy? Diogo Feio (PPE). – (PT) Pane předsedající, krize státního dluhu vyžaduje evropskou odpověď: odpověď, která se zaměřuje na konkrétní situaci, která brání euro, aby bylo silné, a která brání členské státy. To je důvod, proč je série návrhů zaměřených na hospodářskou správu, která je v současnosti projednávána v Evropském parlamentu, obzvláště důležitá. Parlament pomáhá zajistit, aby byly přijaty pozitivní kroky vedoucí k inteligentnímu řízení státního dluhu. Obhajuje přiměřené přechodné období z důvodu, že potřebné snížení dluhu by se nemělo dít meziročně, ale měl by být použit tříletý průměr; obhajuje potřebu rozpočtové kázně; obhajuje potřebu růstu a zvýšené transparentnosti evropské politiky skrze rozpravy v Evropském parlamentu; a obhajuje potřebu solidarity. Tato solidarita je to, co se právě stalo s Portugalskem. Chtěl bych vám něco říci jako Portugalec. Portugalsko má devítisetletou historii. Portugalsko je schopné. Portugalsko je schopno dát své veřejné účty do pořádku disciplinovaně. Portugalsko je schopno reformovat svůj bankovní systém; je schopno zreformovat trh práce; je schopno učinit svůj daňový systém více konkurenceschopným; a je schopno využívat inovativních opatření k reformě zdravotnictví a soudnictví. Portugalsko je schopné mít státní službu, která je efektivnější a pod kontrolou. Portugalsko může mít liberalizovanou ekonomiku, která je úspěšná a konkurenceschopnější. Zásadně však je Portugalsko schopno účastnit se evropského projektu; účastnit se a pomoci s řešením jakýchkoliv výzev, které mohou v budoucnosti nastat. Právě z tohoto důvodu jsme v Unii spokojeni a chceme ji pomoci, aby se postupně stala silnější. Robert Goebbels (S&D). – (FR) Pane předsedající, tváří v tvář šíleným zvěstem a spekulativním útokům proti řadě členských států mi dovolte, abych připomněl několik faktů. Euro je silná měna. V průběhu 10 let se euro prosadilo jako druhá nejpoužívanější měna na světě. Třicet procent mezinárodní měnové rezervy je denominováno v eurech. Více než třetina mezinárodních soukromých půjček se provádí v eurech. Euro má kupní sílu o 40 % vyšší než dolar, což znamená, že členské státy eurozóny platí méně za jejich suroviny, zejména ropu. Euro je zde, aby zůstalo ve všech členských státech eurozóny. Při vší úctě k paní Le Penové, opuštění eura prostě není možné. Každý členský stát, který opustí euro – což je to, co paní Le Penová chce ve Francii – by byl svědkem dramatického znehodnocení nové měny.

223

224

CS


V důsledku krize na Islandu se hodnota islandské měny snížila na polovinu. Tato 50% devalvace islandské měny způsobila, že míra inflace na Islandu skočila z 5 % na 14 %. Jediný způsob, jak obnovit klid na trzích, je umožnit Řecku, Irsku, Portugalsku a dalším restrukturalizaci jejich dluhu prostřednictvím emise eurobondů zaručených Unií za rozumné sazby. Mluvím zde o iniciativě Tremontiho a Junckera. Eurobondy již ve skutečnosti existují. Evropská investiční banka (EIB) půjčuje v rámci záruky všech 27 členských států. V loňském roce získala EIB 80 miliard euro v průměrné sazbě mezi 3 % a 3,5 %. Jsou to tyto úrokové sazby, které by umožnily členským státům, které jsou pod tlakem, překonat krizi a vrátit se na cestu finanční stability. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Roger Helmer (ECR). – Pane předsedající, předchozí řečník řekl, že kdyby Řecko mělo odejít z eurozóny, jeho měna by se zhroutila, ale v tom případě by neplatilo. Víme ale velmi dobře, že k tomu stejně dojde, takže má na výběr mezi neplacením v rámci eura, což problém jen odsouvá a vrátí se nám, aby nás kousl, nebo může neplatit mimo euro, a v tom případě si problém vyřeší. Takže jeho řešení nebude fungovat. Robert Goebbels (S&D). – (FR) Pane předsedající, nedostal jsem od pana Helmera otázku, ale jen cyklickou repliku a pan Helmer nemá pravdu. Ještě jednou, každý členský stát, který opustí euro, bude svědkem toho, jak se jeho nová měna dramaticky znehodnotí. Opakuji svůj příklad z Islandu, který není v eurozóně, ale který tím vším prošel. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, pane Rehne, práce, kterou děláte, je naprosto vynikající. V průběhu tohoto roku jste přišel s řadou různých návrhů, které přispěly ke zlepšení situace, a to je něco, co bychom měli uznat. Jsem při poslechu této rozpravy překvapen. Myslel jsem, že je to sněmovna pro Evropu, a to sněmovna pro 27 různých členských států. Je zde duch nacionalismu, který je děsivý a nepomůže vyřešit naše problémy. Je to otázka solidarity. (Řečník hovoří anglicky) (Hovoří k panu Helmerovi, jenž vyjádřil nesouhlas) Můžete se smát, ale nemáte pravdu. Rozhodně nemáte pravdu, pane Helmere, protože jde o solidaritu. Evropa je o solidaritě a všichni jsme spolu navzájem spojeni: i britská libra reaguje na euro. Jsem v úžasu. (SV) Ve Švédsku jsme zažili, co to znamená být ve vážném dluhu. Byli jsme zadluženou zemí, lidé byli v dluzích, ale podařilo se nám to řešit. Proč by naši přátelé v Řecku, Portugalsku a Irsku neměli zvládnout totéž? Jsme my v severských zemích něčím zvláštním? Samozřejmě nejsme. Nicméně, právě teď tyto země potřebují naši pomoc a podporu. Pokud jim tuto pomoc a podporu neposkytneme, bude to také náš pád. (Řečník hovoří anglicky) Evropa je naším společným osudem a to si musíme uvědomit – dokonce i vy, pane Helmere. Jste součástí Evropy a můžete udělat více. (Zvolání pana Helmera: „Naprosto ne!“) Lajos Bokros (ECR). – Pane předsedající, v současné době slavíme první výročí pomoci Řecku, ale není co oslavovat. O rok později jsme zpět na začátku. Místo toho, abychom

11-05-2011

11-05-2011

CS


prodlužovali bolest a naložili na řeckou ekonomiku další břemeno, bylo by mnohem lepší smířit se s nevyhnutelným a soudem trhů. Neexistuje žádný způsob, jak se vyhnout nezaplacení dluhu. Řádný proces má přinejmenším pět výhod. Podíl na ztrátě by se spravedlivěji rozdělil mezi řecké daňové poplatníky a externí věřitele; zastavilo by se nahrazování soukromého dluhu stále rostoucím podílem oficiálního dluhu z jiných zemí; Řecku by se nabídlo více příležitostí k růstu zmírněním dluhu; pro paní Merkelovou by bylo snazší „prodat“ nesplacený dluh Spolkovému sněmu, protože by to znamenalo podporu německých bank, spíše než Řecka; a konečně, izolovala by se dluhová krize od krize konkurenceschopnosti a zachránila by se eurozóna od nákazy. Udělejte to! Neplýtvejte znovu penězi. Philippe Lamberts (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, pane Bokrosi, protože jste problém otevřel, budu pokračovat. Věřím, pane Rehne, že bychom měli naslouchat tomu, co bylo řečeno. Domnívám se, že když jsou čísla dána vedle sebe, jediný závěr je, že restrukturalizace dluhu v Řecku, a pravděpodobně i v Irsku, je nevyhnutelná. Myslím, že si to každý uvědomuje. Zdá se to tak jasné, že by se jeden mohl ptát, jak je možné, že to Evropská centrální banka, Komise a Rada nevidí. Tedy pokud to jen nechcete vidět? Jinými slovy, první možností je, že se z ideologických důvodů rozhodnete říci, že nesplacení dluhu nepřichází v úvahu, v tom případě by to popíralo realitu. Na druhou stranu byste mohl říci, že by bylo lepší hrát o čas, v tom případě bych na vás opravdu apeloval, protože čím více času uplyne, tím bolestivější a dražší restrukturalizace bude. Bude zejména dražší pro daňové poplatníky, protože čím více času uplyne, tím větší zatížení to bude pro řecký veřejný dluh a veřejné nebo poloveřejné subjekty – mám na mysli Evropskou centrální banku, mám na mysli nástroj evropské finanční stability (EFSF) – a čím dál tím více to bude daňový poplatník, po němž se bude žádat, aby to zaplatil. Víte pane Rehne, hodně se toho v posledních dnech namluvilo o zátěžových testech a zkouškách odolnosti. Zmiňují se v souvislosti s jadernými elektrárnami; zmiňují se v souvislosti s bankami. Avšak těmi, jejichž odolnost je denně tvrdě testována, jsou naši občané, zejména ti nejvíce znevýhodněni, kteří nesou až neúměrně vysoký podíl nákladů reakce na tuto krizi. Je proto zřejmé, že nelze říci, že je krize prostě odpovědností bank, podniků, nebo politiků, jak se nám někteří zjednodušeně snaží namluvit. Věřím, že se jedná o kolektivní zodpovědnost a že by proto bylo zdravé, aby každý svým dílem k řešení krize přispěl. Rád bych závěrem zdůraznil, že i když s vámi často nesouhlasím, měli bychom ocenit práci, kterou jste v poslední době odvedl. Jsem si jist, že vaše noci nejsou příliš dlouhé a slibuji, že v den, kdy se opět vrátíte k přiměřenějšímu způsobu života, vás rád pozvu na večeři. Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, komisaři, očekával bych, že upřímně odpovíte, že úsporný program, memorandum uplatňované v Řecku se zbožnou oddaností, bylo naprostým selháním. Deficit je větší než se předpokládalo, dluh se zvýšil, nezaměstnanost se zvýšila, ještě více se šetří a uprostřed toho, pane komisaři, vidíte v těchto faktech oživení ekonomiky a uniknutí infarktu, zatímco váš zástupce vidí cíle a úspěchy. Zároveň je cílem aplikovat tento recept na Irsko a Portugalsko. Tyto recepty jsou naprostým selháním.

225

226

CS


Zároveň poslední údaje v Evropě ukazují, že německá ekonomika roste a že její vývoz je vyšší než kdykoli od padesátých let. Myslím, že tato kombinace faktů, tato nerovnost a nepoměry, které se objevují a fungují uvnitř Evropské unie, jsou tím problémem a jednou z příčin tohoto problému. Na co za těchto okolností čekáte se změnou politiky? Řekněte nám, o čem se bavíte na vašich tajných schůzkách, protože kolem létá mnoho fám. Změníte nakonec směr, aby se problémy řešily? Barry Madlener (NI). – (NL) Pane předsedající, v první řadě mám otázku na komisaře Rehna. Jak je možné, pane Rehne, že euroskupina, které předsedá pan Juncker, mohla uspořádat summit bez přítomnosti nizozemského ministra financí? Jak je to možné? Je naprostý skandál, že Nizozemsko, jako jeden z největších přispěvatelů do všech záchranných balíčků, nebylo na zmíněnou schůzku ani pozváno. Pane Rehne, mohl byste mi v tomto bodě poskytnout záruku, že zajistíte, aby se to již nikdy neopakovalo? Musím sněmovně říci, že Řecko bude muset buď opustit euro, nebo restrukturalizovat své dluhy. To je nevyhnutelnou skutečností – otázkou je „Kdy?“ Myslím si a obávám se, že se tak stane, až všechny záruky a všechny peníze budou Řecku vyplaceny. To je podvod století! Pane Rehne, můžete mi nyní dát záruku, že scénář, podle kterého Řecko nejdříve refinancuje své závazky v maximální míře za peníze nizozemských daňových poplatníků a pak opustí euro a zruší své závazky, není scénář, který nastane? Nemůžeme věřit těmto Řekům, řeckým politikům, kteří se společně s Evropskou komisí propodváděli až do eurozóny s nepřesnými čísly a kteří se nyní, jak se zdá, nejvíce zabývají tím, jak si zvýšit platy. To jsou politici, kterým nikdy nemůžeme věřit, takže pane Rehne, jak chcete zaručit, že nizozemští daňoví poplatníci nebudou znovu strašně podvedeni? (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Robert Goebbels (S&D). – (FR) Pane předsedající, ještě naposledy, uvědomuje si pan Madlener, když argumentuje proti evropské solidaritě a proti Řecku, že po Německu je Nizozemsko druhým největším příjemcem evropského vnitřního trhu, a že prakticky jedno ze dvou pracovních míst v Nizozemsku je spojené s činnostmi souvisejícími s vývozem zboží a služeb do Evropské unie? Nemluví tak proti pracovním místům v Nizozemsku? Barry Madlener (NI). – (NL) Pane předsedající, pane Goebbelsi, musíte vědět, že Nizozemsko vděčí za svou silnou pozici tvrdé práci a tomu, že má finance v pořádku. Věděl jste, že Nizozemsko je už léta největším čistým přispěvatelem do Evropské unie a že Řekové byli léta největšími příjemci nizozemských peněz? Jaký je výsledek? Výsledkem byla krize v Řecku! Jedná se o špatné nakládání s penězi nizozemských daňových poplatníků. Je to ostuda, že jste tuto skutečnost nepochopil. Danuta Maria Hübner (PPE). – Pane předsedající, naší povinností je hledat nejlepší řešení pro překonání krize, a za tímto účelem má velkou hodnotu proces učení. Mám pocit, že jsme se dozvěděli, proč se věci nepodařily a jak jsme se v současnosti sami do složité situace dostali, ale mám zároveň pocit, že jsme nyní méně otevření tomu, abychom se z této vyvíjející se reality učili. V této souvislosti bych chtěla upozornit na dva problémy. Za prvé, můžeme vidět velkou podobnost mezi členskými státy s ohledem na poměr veřejného zadlužení a deficitu, zatímco zároveň u těch samých členských států existují podstatné rozdíly mezi rizikovými pojistkami zaplacenými na jejich státní dluh. Podle mého názoru je to jasný důkaz, že ještě i jiné faktory než jen státní dluh vstupují do hry a ovlivňují trhy. Mimo jiné je to zahraniční dluh nebo nadměrné vnější nerovnosti, na něž

11-05-2011

11-05-2011

CS


se trhy zaměřují, a to znamená, že v reakci na situaci musíme jít nad rámec fiskálního ozdravení. Druhý problém souvisí s tím, že ty ekonomiky, které jsou nejsilněji ovlivněny krizí, se musejí vypořádat s kombinací vysokých rizikových pojistek a přísných úsporných opatření. Tato dvojí výzva způsobuje, že je dosažení dluhové udržitelnosti prakticky nemožné. Pokud odmítneme restrukturalizaci dluhu, pak potřebujeme lepší rovnováhu mezi trestem a pomocí a návrh balíčků, které by umožnil vyhnout se tomu, že země dále zatlačíme do dluhové pasti. Edite Estrela (S&D). – (PT) Pane předsedající, Evropa se utápí v bezprecedentní krizi, která by mohla ohrozit eurozónu a evropský projekt. Jedná se o krizi eurozóny, jíž jsou Řecko, Irsko a Portugalsko prvními oběťmi. Útoky na státní dluh těchto zemí mají za cíl oslabit jednotnou měnu. Ti, co si mysleli, že se jedná o problém Řeků, Irů a Portugalců, sami sebe obelhávají: není. Pokud není k dispozici robustní odpověď ze strany Evropské unie, která uklidní trhy, bude se tento tlak šířit do dalších členských států. Portugalsko nemá problém, pokud jde o udržitelnost veřejných účtů nebo platební neschopnost svých národních bank. Portugalsko musí pokračovat ve strukturálních reformách, které již začaly, aby zvýšilo produktivitu a podpořilo ekonomický růst. Stejně jako v minulosti, Portugalci i tento problém překonají a podstoupí nutné oběti, ale ne více obětí, než je nezbytně nutné. Nechápeme, proč Evropská unie bude Portugalsku účtovat vyšší úrokové sazby než Mezinárodní měnový fond. Portugalsko bude platit Evropské unii zhruba 3 miliardy EUR na úrocích ročně. Není nutné, aby se pan Blooms a pan Madleners v této sněmovně i mimo ni znepokojovali: daňový poplatník nebude trpět. To, o čem je řeč, je úvěr, ne dar. Jedná se o úvěr, který bude vrácen v plné výši a za úrokových sazeb podobných jako jsou tržní sazby, které Portugalsko platilo asi před měsícem. V globalizovaném světě nemůže žádná země řešit všechny své problémy sama. Finanční krize již ukázala, že něco, co se děje na druhém konci světa, může zasáhnout každého z nás doma se zničující silou. To je důvod, proč potřebujeme více a lepší Evropy: jednotnější a ambiciózní Evropu. Jsme všichni na jedné lodi: v případě, že se loď potopí, nikdo nebude zachráněn. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Liisa Jaakonsaari (S&D). – (FI) Pane předsedající, mám pro Portugalce dobrou zprávu. Podle informací, které jsem právě obdržela, bylo ve Finsku dosaženo shody a návrh Komise týkající se půjček Portugalsku byl přijat, a tak Finsko již není překážkou. Protože je mou rolí i klást otázky, chtěla bych se zeptat svého kolegy na následující: myslíte si, že utahování opasků, které se odehrává v Portugalsku, vám umožní dosáhnout takového ekonomického růstu, který umožní úvěry splatit? Edite Estrela (S&D). – (PT) Pane předsedající, ráda bych poděkovala Finům a finskému parlamentu za přijetí tohoto rozhodnutí, které se nese v duchu Společenství a solidarity, jenž při zakládání Evropského společenství převažoval. Co se týče vaší otázky, říkala jsem vám, že tato úsporná opatření budou Portugalci dodržovat a že i když je to přísný a náročný balíček, uděláme vše pro zvýšení hospodářského růstu, vytvoření větší zaměstnanosti a v zájmu uniknutí těmto problémům.

227

228

CS


Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, dluhový problém je rozsahu, který dalece přesahuje čistě rozpočtový rozměr. Ve skutečnosti je to politika jako celek, která je ovlivněna krizí veřejného dluhu – má rozpočtový, hospodářský, sociální, evropský a vnitrostátní rozměr. V první řadě však máme před sebou politickou krizi. Finská strana, pro kterou se stalo distancování od Portugalska koníčkem, dokládá, do jaké míry dluhový problém veřejnost znepokojuje. Nicméně je třeba připomenout, že rétorika strany pravých Finů, která se staví za neposkytnutí pomoci Portugalsku, už ani nemůže být podobnější rétorice, kterou před rokem používali přední političtí představitelé Německa krátce předtím, než byla pomoc poskytnuta Řecku. Populistické slogany, které přispěly k podstatnému volebnímu úspěchu, dnes ve Finsku, zítra v jiné zemi, jen ve skutečnosti opakují slova vyslovená úctyhodnými politickými vůdci. Politický střed je místem, kde vznikají nápady, které od sebe odtrhávají hospodářskou a měnovou unii. Pevně věřím, že problémy lze překonat, pouze pokud vedoucí politici pochopí, že jejich rolí je především uklidňovat napětí, ne ho rozdmýchávat. Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, to, že je ekonomická krize způsobena zadlužením, je mizernou lží. Je to krize způsobená nadměrnou akumulací kapitálu, krize kapitalistického systému, která jen ukazuje, že se jedná o zastaralý systém, který byl předběhnut událostmi. Kapitalistická krize v Řecku, Irsku a Portugalsku se zhoršuje a bude pokračovat. Dluh a deficit v těchto zemích nejsou národními zvláštnostmi, jsou následky, ne příčinou. Pocházejí z nadměrné závislosti na velkém byznysu: z dotací a daňových úlev pro monopoly, z výdajů spojených s NATO, ze zničení průmyslové výroby a těžby, výroby, textilního a loďařského a opravárenského průmyslu, z vážného narušení zemědělské produkce a z miliard eur pro velké podnikatelské skupiny. Základní důvod pro tento útok ze strany Evropské unie, buržoazních vlád a kapitálu na příjmy a práva dělnické třídy, hlavní zbraň, která spočívá v dohodě o euru a mechanismu evropské stability – čtěte řízený úpadek –, jde nad rámec kapitalistického řešení krize a dluhu. Strategický cíl Evropské unie, buržoazních vlád a kapitálu není jen přesunout břemeno krize na zaměstnance, ale ohoblovat pracovní sílu na minimum, aby bylo možné zajistit marže monopolních skupin. Dnešní respekt vzbuzující generální stávka v Řecku vyšle silný bojový impuls ... (Předsedající řečníka přerušil) (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, máte mé upřímné díky za vaši vstřícnost a toleranci. Mám otázku na pana Toussase. Přesně ví, jak vysvětlit všechny věci, které jsou špatně, co není v tomto systému správně, a vše, co je naprosto nesprávné v tom, co se děje v Evropě a v členských státech. Moje otázka zní, jaká je alternativa? Chcete návrat ke komunistické utopii jako v Severní Koreji, na Kubě a v dalších diktaturách? Je tohle to řešení, k němuž je třeba se vrátit? Je to to, co chcete? Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Chápu, že nejste schopni předložit návrhy na řešení akutních problémů, kterým čelí pracovníci jak ve vaší zemi, tak v ostatních 26 členských státech Evropské unie. Mohu vás informovat, že předtím, než Řecko přistoupilo

11-05-2011

11-05-2011

CS


k Evropské unii, řecká komunistická strana vyjádřila své námitky a informovala Řeky o následcích. Po třicet let od vstupu Řecka do Evropské unie, nebo, chcete-li, dokonce už od roku 1957, kdy bylo Evropské společenství uhlí a oceli přeměněno v EHS, vidíme toto: zisk pro kapitalisty, obtíže pro pracující. Lidé budou bojovat, aby tento rozpor vyřešili. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, eurozóna předepisuje 17 různým ekonomikám jedinou hodnotu měny a standardizované úrokové sazby. Kdyby byly neúspěšné země zůstaly mimo eurozónu, hodnota jejich měn by klesla a v důsledku by došlo k rozšíření vývozu, jemuž by napomáhaly nízké úrokové sazby stanovené jejich centrálními bankami. Nadměrná hodnota měny a nyní stoupající úrokové sazby zhoršily stagnaci, která s sebou přinesla klesající příjmy z daní, škrty v oblasti služeb a rostoucí státní dluhy. Bylo by v jejich zájmu opustit zónu, ale pokles hodnoty jejich měn by pak zvýšil jejich zadluženost. Británie, která se nachází mimo eurozónu, by neměla být těmito dluhy ovlivněna, ale naše předchozí vláda podepsala dluhy ve výši 10 miliard britských liber v rámci ustanovení Lisabonské smlouvy o mimořádných událostech a současná vláda tak bude i nadále přímo i nepřímo poskytovat půjčky. Řecko a Irsko nakonec možná své dluhy nesplatí a my všichni uvidíme, že jsme jen vyhodili peníze. Paulo Rangel (PPE). – (PT) Pane předsedající, rád bych začal tím, že samozřejmě věřím, že dosažená dohoda pro Portugalsko je vyvážená. Pro lidi je to velmi striktní dohoda, ale v podstatě zdůrazňuje strukturální reformy ke zvýšení růstu a konkurenceschopnosti. Myslím si, že to je velmi pozitivní. Nezaujímám týž postoj jako ostatní zde, kteří se domnívají, že země jako Řecko, Irsko a Portugalsko dělaly vše správně: že neudělaly žádné chyby a že nezašly příliš daleko; že vše dělaly správně a že to byla jen mezinárodní krize, která způsobila problémy. Ne, naše vlády dělaly chyby a měly špatné politiky, ale to neznamená, že nyní není možné v rámci Evropské unie opět naskočit a směřovat správným směrem. Je proto důležité si uvědomit, že je ve skutečnosti třeba říci těm orgánům veřejného mínění, které jsou proti podpoře zemí v obtížích a proti tomu, aby se jim dávaly peníze: těmto zemím peníze půjčují. Kromě toho je půjčují za velmi vysoké úrokové sazby, takže ve skutečnosti dělají obchod, který je příznivý pro jejich rozpočty a jejich obyvatele. Nicméně bych také chtěl říci, že je možná čas na celkovou evropskou odpověď tím, že přijmeme eurobondy a přijmeme možnost jejich prodeje na primárním trhu, abychom reagovali na mezinárodní trhy. Možná, že je na čase, aby sama Komise, Evropský nástroj finanční stability a Mezinárodní měnový fond přezkoumaly úrokové sazby a jejich snížením umožnily trvalý růst v zemích, které jsou v současné době v nesnázích. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Sven Giegold (Verts/ALE). – Pane předsedající, za prvé bych chtěl říci, že se stydím za množství nacionalismu a krátkozrakosti, které byly vyjádřeny v této rozpravě. Pane Rangeli, mám na vás otázku. Máte pocit, že úrokové sazby, které budete muset zaplatit v rámci budoucího programu, by měly být sníženy? Pomohlo by snížení těchto sazeb vaší zemi? Paulo Rangel (PPE). – (PT) Pane předsedající, myslím si, že by sazba měla být nižší nejen pro Portugalsko, ale i pro Irsko a Řecko. Myslím, že bude velmi obtížné dosáhnout cílů,

229

230

CS


aniž by došlo ke snížení úrokových sazeb, jak jsme v současné době svědky v případě Řecka. Nicméně ať již to bude jakkoliv, myslím, že existuje možnost a že dveře jsou otevřené. Pokud bude Portugalsko schopné důsledně vyhovět závěrům dohody v prvních několika měsících, myslím, že bude v takové pozici, aby se v průběhu šesti až devíti měsíců obrátilo na Evropský nástroj finanční stability a Mezinárodní měnový fond a požádalo o přezkoumání sazeb. Myslím, že by to bylo dobrou zprávou pro Portugalce a myslím si, že by to bylo dobrou zprávou i pro Evropskou unii. Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, chci jen k této diskusi přidat irský hlas: i já sdílím rozčarování s rozsahem nacionalismu v této místnosti. Jsem zklamaná, že je tato sněmovna z poloviny prázdná, i když se jedná o diskusi, která je z celého zasedání pro Evropu nejdůležitější. K úrokovým sazbám: aby bylo naprosto jasné, zemím by neměly být vyměřeny penalizující sazby. Nepomáhají jim s obnovou a nepomáhají udržitelnosti dluhu. Mohla bych svých posledních 30 vteřin využít k tomu, abych požádala Komisi, aby řešila otázky týkající se udržitelnosti zadlužení Irska a našich kolegů, kteří mají potíže? Mohla bych také položit otázku na téma politické způsobilosti Evropské unie? V pondělí jsem v našem parlamentu v Dublinu hovořila o štěpení solidarity v Evropské unii. Neříkám to s žádným potěšením. Soukromě jsem to sdělila i komisaři. Jedná se o skutečný a vážný problém. Děsím se dne, kdy bychom mohli být ovládáni krajní pravicí či krajní levicí. Proboha, ať se spojí střed. Liisa Jaakonsaari (S&D). – (FI) Pane předsedající, tato rozprava byla užitečná. Pro země čelící krizi se jedná o velmi vážnou situaci, ale ta je stejně závažná pro Německo, Rakousko a Finsko, protože daňoví poplatníci v těchto zemích trpí rozpočtovými škrty a prošli vážnými krizemi. Otázky byly oprávněné, a proto je velmi důležité, aby se portugalský problém stal ukázkovým příkladem toho, jak lze krizi držet na uzdě, řešit ji a zabránit jejímu šíření. Myslím, že Portugalsko se nyní musí nejprve postarat o to, aby prodejem svých aktiv splatilo půjčky, jak již bylo řečeno. Musí také jednat s jednotlivými věřiteli a musí zaznít konkrétní návrhy a nápady, jak lze nad touto krizí zvítězit. Voliči v Německu, Rakousku a Finsku se za tuto záležitost nepostaví, pokud by například měly být poskytnuty další záchranné balíčky Řecku, nebo pokud by tento případ selhal. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Pane předsedající, Portugalsko je další zemí, která potřebuje finanční pomoc z eurovalu, ale buďme upřímní: musíme připustit, že označení této krize jako „dluhová“, případně jako „krize eura“, je velmi zavádějící. Navozuje totiž dojem, že euro je v krizi kvůli tomu, že některé členské státy nejsou schopny rozumně hospodařit a přehnaně se zadlužují. Ale Irsko či Portugalsko hospodařily disciplinovaně a do problémů je dostala krize, kterou nezpůsobily. Nezodpovědné byly slabě regulované banky. A byly to právě náklady na záchranu těchto bank, které dostaly některé státy eurozóny do finančních problémů. Současná krize je tedy spíše krizí evropského bankovního sektoru. dle slovenského orginálu je řeč o eurovalu, nikoli eurobondu

11-05-2011

11-05-2011

CS


Pokud budeme upřímní, euroval, respektive jeho nová podoba po roce 2013, určitě nebude stačit. Náklady na záchranu eura je třeba snížit tím, že přinutíme komerční banky přiznat ztráty, a hned dalším krokem by měla být efektivní regulace finančního sektoru. Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, současný přístup k dluhové krizi stupňuje problémy. Ano, Řecku, Portugalsku a Irsku se nabízí urovnání dluhu, ale jejich dluhy se zvětšují, nikoliv snižují. Tento přístup je katastrofa – řeší dluhový problém tím, že přidává další dluhy. Pane předsedající, Evropa musí opustit tabu odepsání dluhu. Můžeme postoupit v restrukturalizaci veřejného dluhu částečným odpisem pohledávek v kombinaci s prosazováním požadavků na zpřísnění opatření Paktu o stabilitě a růstu, včetně automatické penalizace. Jedná se samozřejmě o tvrdý přístup, který je nastaven tak, aby otřásl bankami, některými důchodovými institucemi a držiteli dluhopisů, ale musíme se z toho dostat. Jde o to, že bez bolesti není zisku. Odpis veřejných dluhů v kombinaci s uplatněním přísných požadavků otevírá cestu k nové budoucnosti. Pokud to neuděláme, existuje jen jedna budoucnost, v níž slabé země opustí eurozónu. Miguel Portas (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, komisaři Rehne, minulý měsíc prezident Portugalské republiky požádal Komisi, aby byla „vynalézavá“, a vaše odpověď prezidentu mé země pronesená s arogancí koloniálního guvernéra zněla: „v případě Portugalska jsme vynalézaví byli“. To je důvod, proč vám nyní chci odpovědět. Evropská komise byla vynalézavá při vnucování tříletého vládního programu a preferované vlády státu tři týdny před volbami. Evropská komise byla vynalézavá v tom, že po tomtéž státu požadovala 6% úrokovou sazbu a v tom, že uvrhla Portugalsko do recese na další dva roky. Evropská komise neprojevila vynalézavost v jediné oblasti, kde ji projevit měla, protože všichni potřebujeme dluh restrukturalizovat, znovu jej vyjednat a zapojit věřitele do řešení. Prosím, pane komisaři, zapátrejte ve svém svědomí: rezignujte a Evropa vám za to poděkuje. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, na rozdíl od svých kolegů, kteří překročili svůj čas podobně, jako se překračuje rozpočet, se pokusím být stručný. Mezi mnoha chytrými analýzami a reakcemi je jedna otázka, která nebyla položena. Tou otázkou je, co by tomu řekli občané států, které jsou čistými přispěvateli. Daňové sazby ve výši 50 %, vysoká životní úroveň a vysoká úroveň sociálních služeb nejsou náhoda. Znamená to, že občané tvrdě pracují a hodně vydělávají. Solidarita, na niž se zde dnes často odkazuje, zahrnuje také solidaritu s občany našich domovských zemí. Byl zmíněn případ Švédska. EU nezasáhla ve formě finanční pomoci. Místo toho došlo k restrukturalizaci, byly provedeny škrty v oblasti sociálních služeb a byly omezeny veřejné služby. Jinými slovy, byla zavedena přísná fiskální politika. Toto musíme vysvětlit zemím, které jsou předmětem dnešní rozpravy. Bez přísné fiskální politiky a značného úsilí na jejich straně toto nebude fungovat. Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, zaměřím se jen na jedno téma, protože na něj budu potřebovat svých pět minut. V posledních týdnech a dnes i v této sněmovně zaznělo mnoho hlasů ve prospěch restrukturalizace dluhu v Řecku. Zní to velmi jednoduše a elegantně. Musím však říci, že zastánci restrukturalizace státního dluhu ignorují její potenciálně zničující důsledky pro finanční stabilitu v zemi i v eurozóně jako celku a také důsledky pro hospodářský růst a zaměstnanost.

231

232

CS


Pojďme přemýšlet o tom, jaké důsledky restrukturalizace dluhu může mít. Samozřejmě mluvíme o hypotetické situaci, stejně jako zastánci restrukturalizace dluhu, ale dostatečně rozumíme kanálům dopadu na finanční stabilitu a ekonomickou aktivitu, abychom vytvořili co nejpravděpodobnější scénář. Takto by to tedy s největší pravděpodobností mohlo dopadnout: Držitelé obligací by dostali velkou ránu – tedy domácnosti se svými nástroji spoření, například s důchodovým spořením, a stejně tak institucionální investoři, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny. Banky by také nesly náklady. Z loňského zátěžového testu bank víme, že řecké banky drží státní cenné papíry ve výši 48 miliard dolarů, tedy řecké vládní dluhopisy. Co by se stalo? Restrukturalizace státních cenných papírů by vážně narušila jejich kapitálovou základnu. Například i 30% sestřih by znamenal, že velká část bankovního systému by trpěla nedostatkem kapitálu, zatímco 50% sestřih, který mnozí obhajovali, by způsobil, že velká část řeckého bankovního systému by byla jednoduše insolventní. Restrukturalizace dluhu v Řecku bude tedy mít významné důsledky pro zdraví bankovního sektoru v Řecku, stejně jako pro jakékoliv banky, které mají řecké cenné papíry. Samozřejmě nemám rád banky, ani nedělám svou práci v první řadě proto, abych je zachránil, ale je pravdou, že takováto závažná bankovní krize by vedla k masivní úvěrové krizi. Nejedná se o nějakou teoretickou situaci. Jedná se o velmi pravděpodobný výsledek. Masivní úvěrová krize. Navíc prostřednictvím ratingu by byla skupina zajištění, kterou mají řecké banky k dispozici, pravděpodobně zničena. Roztavila by se. Následky by klidně mohly být i masivní úvěrová krize, možné hromadné odchody klientů od bank, zmrazení vkladů nebo kapitálová kontrola. Co je naprosto jisté, je, že by v Řecku došlo k bezprecedentnímu hospodářskému poklesu. Dovolte mi připomenout, že během více než pěti let se argentinský HDP propadl téměř o polovinu. Pomohlo by to Řecku nebo Evropě? Pochybuji o tom. Ani takový drsný sestřih jako je 50% by nesnížil míru zadlužení pod 100 % HDP, za předpokladu, že mezinárodní věřitelé jako členské státy eurozóny nebo MMF by byly z tohoto zástřihu vyloučeny. Řecko má stále velký rozpočtový schodek, který musí financovat. Kdo by byl ochoten půjčit Řecku druhý den ráno poté, co zničilo 70 % nebo 50 % nebo 30 % z finančního bohatství předchozích investorů? Kdo by byl ochoten půjčit Řecku ráno poté? Restrukturalizace dluhu by na velmi dlouhou dobu Řecku snížila přístup na finanční trhy a cílem programu EU/MMF je opravdu poměrně rychlý návrat na trhy za účelem financování řeckého státního dluhu tak, aby za úvěry nemuseli ručit evropští daňoví poplatníci. To je cílem tohoto manévru. Připomeňme si, že v konečném důsledku vyžaduje fiskální solventnost stabilizaci, tedy snižování veřejného zadlužení – tj. dosažení základních strukturálních přebytků a úrovně stabilizující dluh. Řecko si stále žije nad poměry a hlavní je, že musí začít vydělávat více, než spotřebuje, a musí být také schopné zaplatit úrokové sazby ze svého zadlužení. Řecko potřebuje primární strukturální přebytek a restrukturalizace dluhu by tento zásadní problém neřešila. Proto jsou nakonec hlavní determinanty solventnosti Řecka politické a sociální povahy – naprostá důslednost, aby se primární přebytek stabilně a dlouhodobě držel na vysoké úrovni kolem 5 % HDP.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Máme takové příklady. Belgie se takto úspěšně chovala v 90. letech, a to téměř deset let. Navíc šest členských států EU bylo schopno udržet primární přebytek přes 4 % po dobu nejméně čtyř let, takže to není nemožné. Je to jistě velmi náročné, ale již se to povedlo a je to tedy proveditelné také v Řecku, pokud v zemi existuje politická vůle a jednota. Je to jediný způsob, jak Řecko může zabránit mnohem horším možnostem. Co se týče budoucnosti Evropy, nacházíme se opravdu na důležité křižovatce. Tato rozprava je o krizi státního dluhu. To má důsledky pro euro, pro budoucnost Evropy. Víte to velmi dobře. Musím říci, že jsem velmi znepokojen rozdíly ve vnitrostátních politických debatách, které jsme v poslední době slyšeli a které rovněž odrážejí rozpravy v této sněmovně. Ve střední a severní Evropě existuje politická únava, pokud jde o podporu zemí v nesnázích; v jižní Evropě je únava z reforem týkající se provedení nezbytných reforem. Musíme najít energii a společně tuto únavu překonat. Musíme přes tyto rozdíly stavět mosty, abychom zachránili Evropu, a potřebujeme učinit nezbytná rozhodnutí, aby se zabránilo další, ještě horší krizi a aby se umožnilo celé Evropě, aby se zotavila z této velmi vážné finanční krize, kterou jsme zažili v posledních letech. András Kármán, úřadující předseda Rady. – (HU) Pane předsedající, vážení poslanci, rád bych se zamyslel nad dvěma myšlenkovými proudy. I když krize bankovního systému bezpochyby výrazně přispěla k našim současným ekonomickým problémům, bylo by chybou zastírat, že většina problémů vznikla před krizí z nedostatku fiskální disciplíny v řadě zemí, z hospodářské politiky, která neposilovala konkurenceschopnost, a z nedostatku koordinace evropské hospodářské politiky. Je tedy zřejmé, že je zapotřebí komplexní evropské odpovědi. Její dva důležité prvky, které jsou rovněž hlavními prioritami maďarského předsednictví, jsou evropský semestr a provádění reformy hospodářské správy. Provádění obou priorit dosáhlo důležité, rozhodující fáze. Co se týče evropského semestru, zavázali jsme se k jeho včasnému úspěšnému uzavření. Stabilita členských států a konvergenční programy, stejně jako národní programy reforem, mají být podle plánu projednány na zasedání Rady ECOFIN v červnu a doufám, že tyto programy konečně přinesou skutečný průlom do fiskální a hospodářské politiky všech členských států. Intenzivní práce na balíčku šesti návrhů probíhá v trialogu. V souvislosti s tím maďarské předsednictví oznámí nejdůležitější body návrhů Parlamentu na zasedání ministrů financí příští týden a při této diskusi požádáme Radu o mandát, abychom co nejrychleji dosáhli ještě v červnu úspěšné dohody ohledně šesti legislativních návrhů. Zodpovědný a flexibilní přístup je vyžadován jak od Rady, tak od Evropského parlamentu, a já pevně věřím, že v dnešní situaci by dohoda vyslala výrazně pozitivní signál také trhům. Kromě toho by dokládala schopnost evropských orgánů zodpovědně a bezodkladně spolupracovat, když to Evropa velmi potřebuje. Pokud jde o portugalský program a tři programy přizpůsobení obecně, za prvé bych rád přivítal parlamentní dohodu o finanční politice. Všichni víme, že je to nesmírně důležité z hlediska fungování nástroje evropské finanční stability. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že i z programu hospodářské politiky, který sestavila trojka ve vztahu k Portugalsku, je zřejmé, že programy navržené pro Řecko, Irsko a Portugalsko se přizpůsobují charakteristikám jednotlivých zemí a nejsou v žádném případě podobné. V případě Řecka je kladen důraz především na uvedení rozpočtu do pořádku. V případě Irska lze považovat za klíčový prvek konsolidaci bankovního systému. Co se týče

233

234

CS


Portugalska, nejdůležitější částí jsou patrně strukturální reformy a reformy trhu práce a trhu s komoditami. Jak všichni víme, v případě Portugalska je nesmírně důležité, aby se ve střednědobém horizontu ekonomika vydala na cestu vyššího růstu a posílila konkurenceschopnost. Věřím, že i když provádění programů hospodářské politiky týkajících se smluv o úvěrech znamená pro členské sáty značné úsilí, zároveň je to také příležitost postavit se čelem k dlouhodobým strukturálním problémům a najít pro ně v krátké době řešení a odpovědi, což by ve střednědobém horizontu mohlo v těchto zemích vést k udržitelnému a vyššímu růstu. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Euro zažívá pokles v době, kdy se hovoří o tom, že Řecko potřebuje získat druhý úvěr od Evropské unie. Musíme si položit otázku, zda situace v Řecku a v dalších evropských státech v nesnázích není důsledkem kroků finančních spekulantů, které jsou založené na taktice „rozděl a panuj“. Zrovna nedávno se Portugalsko stalo třetím státem, který musel požádat Evropskou unii o úvěry. Finanční spekulanti zapomněli na problémy bank, které bylo obtížné zachránit, a zaměřují svou pozornost na evropské státy v nesnázích. Nízký rating veřejného dluhu tak znemožnil získat půjčku na splacení dluhu. Myslím, že je zapotřebí evropské ratingové agentury, která se odkloní od finančních spekulací. Na druhou stranu je nezbytné, aby byly vydány eurobondy a projevila se tak ochota zachránit euro. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dluhový problém je vzhledem k jeho rozsahu a souvisejícímu omezení víc než jen skutečný problém pro země jako Portugalsko: představuje ústřední prvek násilné sociální, ekonomické, politické a ideologické kampaně, jejíž skutečné příčiny jsou skryty. Nejnovějším vyjádřením této ofenzivy v Portugalsku je protiprávní zásah „trojky“, Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Jedná se o nepřijatelné rabování národních zdrojů portugalských pracujících a lidu do kapes finančního kapitálu. EU – takto odhalujíc svou skutečnou povahu a cíle – tento proces rabování zprostředkovává a zároveň vytváří institucionální podmínky k jeho provádění a prohlubování. Probíhající proces cizí intervence je velmi výmluvný. Zahrnuje základy asociálních opatření prováděných v jiných zemích, jako je Řecko a Irsko, ale i těch, které patří do „Paktu euro plus“ uvaleného evropskými mocnostmi. Až vejde v platnost, zhorší situaci v jednotlivých státech, zhorší hospodářskou recesi, nezaměstnanost, chudobu, sociální nerovnost a národní závislost. Až bude realizován, tento skutečný program podrobení se, jak ukazuje situace v ostatních zemích, zhorší podmínky, které údajně tuto intervenci motivovaly: jinými slovy obtíže při řešení neúnosných a rostoucích nákladů na státní dluh. Bruno Gollnisch (NI) , písemně. – (FR) Příčinou krize státního dluhu je spekulace o zadluženosti členských států, které přišly na pomoc bankovnímu sektoru, jenž je přímo zodpovědný za hlubokou krizi, kterou zažíváme. Bankovní sektor se vyhnul veškeré své zodpovědnosti, především své finanční zodpovědnosti, a rekordně vydělává, zatímco se od evropských daňových poplatníků a pracovníků požaduje, aby si utáhli opasky. Posvátné trhy nyní udávají takt. Komise a vlády jsou posedlé jedinou věcí: aby je uklidnily. Celý minulý víkend byl naplněn dezinformacemi o restrukturalizaci dluhu a o tom, že Řecko opustí euro: zvěsti šíří ti, kteří vsadili miliardy na nesplácení dluhů, které se v první řadě snaží vytvořit. Zdá se, že restrukturalizace dluhu by byla katastrofa – pro soukromé

11-05-2011

11-05-2011

CS


investory. Současně se dozvídáme, že například Banque Nationale de Paris (BNP) by ztratila mnohem méně než 6 miliard EUR očekávaného zisku v tomto roce. Nebo že bez přemrštěné úrokové sazby by schodek Řecka činil 1,5 % HDP místo 8 %. Spekulanti se nadívají penězi daňových poplatníků a je zřejmé, že mají v úmyslu nechat je vykrvácet. Nastal čas, abychom tento nezdravý cirkus zastavili. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Jedna věc je jasná nám všem. Dopady hospodářské a finanční krize lze ještě všude cítit a vyvolávají řadu otázek. Je nepochybné, že EU musí na krizi reagovat. Mám několik myšlenek týkajících se zátěžových testů bank. Celkem bylo testováno 91 velkých evropských bank a 7 jich selhalo. V této oblasti mám jednu zásadní kritiku, a sice že nebyly vyhodnoceny důsledky úpadku země, a ta možnost zde zůstává, když se podíváme na Řecko, Irsko a Portugalsko. Nejnovější zátěžové testy se zaměřily na tvrdé ukazatele kapitálové přiměřenosti, ale měla by být také zahrnuta kritéria likvidity. Je zřejmé, že tyto výsledky musí být zveřejněny, aby bylo dosaženo požadované úrovně transparentnosti. 14. Výkonnost evropských agentur pro oblast zaměstnanosti, pracovních podmínek a odborné přípravy (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o výkonnosti evropských agentur pro oblast zaměstnanosti, pracovních podmínek a odborné přípravy. László Andor, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat této sněmovně za to, že zařadila problematiku evropských agentur na pořad jednání. Komise klade velký důraz na efektivní fungování agentur Evropské unie. Část toho se vztahuje na řízení a příslušná opatření, což se týká všech agentur. Jak jistě víte, fungování a řízení agentur je v současné době projednáváno v rámci meziinstitucionální pracovní skupiny za účasti Komise, Parlamentu a Rady, mimo jiné na základě hodnocení více agentur prováděného Komisí v roce 2009. Je nejvyšší čas začít formovat nový celkový přístup k agenturám EU, zlepšit jejich celkovou soudržnost, efektivitu, odpovědnost a transparentnost. Konečným cílem meziinstitucionální pracovní skupiny je krok za krokem dospět k všeobecné shodě mezi třemi orgány ohledně různých aktuálních problémů. Doufáme, že toho bude možné dosáhnout do konce tohoto roku nebo začátkem příštího roku. Spolupráce s Evropským parlamentem byla doposud velmi pozitivní a věříme, že se můžeme spolehnout na podporu Evropského parlamentu i u dalších kroků. Jak víte, agentury EU jsou právně nezávislé subjekty, jejichž pravidla řízení jsou stanovena ve finančních předpisech. Obecně platí, že na agentury dohlíží správní rada, jejíž členové se mohou lišit v závislosti na povaze agentury. Tři z těchto agentur v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, například Eurofound, OSHA a Cedefop, mají tripartitní řídící orgány se zástupci sociálních partnerů, členských států i Komise. Chci vás ujistit, že tato sněmovna má přístup k množství informací, a to buď proto, že jsou tyto informace veřejné, nebo proto, že Parlament jako součást rozpočtového orgánu pořádá ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci jednání s řediteli agentur týkající se ročních pracovních programů a rozpočtových absolutorií. Každá z těchto agentur – Eurofound, OSHA, Evropská nadace odborného vzdělávání a Cedefop – má specifickou roli. Například Evropská nadace odborného vzdělávání a Cedefop

235

236

CS


sice obě působí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, ale pokrývají různé zeměpisné oblasti. Evropská nadace odborného vzdělávání působí mimo EU, Cedefop působí uvnitř EU. Mají také různé cíle. Evropská nadace odborného vzdělávání pomáhá především v sousedních zemích s reformou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zatímco Cedefop podporuje shromažďování informací a výzkum týkající se politik členských států zaměřených na odborné vzdělávání. Komise chce zajistit součinnost mezi těmito dvěma agenturami, a to zejména prostřednictvím výměny informací, společných pracovních programů, společného pořádání konferencí a seminářů a společných projektů. Ingeborg Gräßle, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, pane Andore, dámy a pánové, za prvé bych chtěla srdečně přivítat členy skupiny Křesťanské a demokratické unie (CDU) z okresního shromáždění ve Weselu, kteří jsou na galerii. Chtěla bych říci panu Andorovi, že nás těší jeho poděkování za naši spolupráci ve věci agentur. Je ale zároveň smutné i politováníhodné, že zástupce Rady opět opustil sněmovnu, protože skutečnost, že jsme udělali jen malý pokrok v meziinstitucionální pracovní skupině pro agentury, je především vina Rady, která nespolupracuje na zavedení zlepšení v této oblasti. Z tohoto důvodu by si Komise měla být vědoma toho, že jsme na její straně. Ve věci agentur musíme vyvinout větší tlak. V současné době sledujeme čtyři agentury, které odrážejí základní problémy všech agentur, jinými slovy jde o překrývání pravomocí, například mezi Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a mezi OSHA a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropskou agenturou pro železnice (ERA) a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA). Existuje také významné překrývaní působnosti mezi Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF) a Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Když vezmeme v potaz evropské finanční problémy, proč se nemůžeme přimět k tomu, abychom v této oblasti přijali nějaká zásadní opatření a spojili ty agentury, jejichž odpovědnosti jsou velmi podobné, jako je agentura odpovědná za odborné vzdělávání v Evropě a agentura odborného vzdělávání mimo Evropu? Pro jejich sloučení existuje celá řada dobrých důvodů. Máme problémy s velikostí agentur, a proto i s jejich efektivností. Máme dozorčí orgány, které mají více členů, než kolik mají agentury zaměstnanců. To vše jsou věci, které denně poškozují pověst Evropské unie, protože každý, kdo se na situaci dívá, si dá hlavu do dlaní a řekne: „To nemůžete myslet vážně.“ Co je však nejdůležitější, některé agentury nedosáhly kritického momentu, který by jim umožnil efektivně pracovat. I tato sněmovna poskytuje příliš mnoho peněz a příliš mnoho zaměstnanců. V některých agenturách, jako je OSHA, jsme zaznamenali zvýšení rozpočtu o 105 % a navýšení počtu pracovníků o 69 % v průběhu 10 let. Rozpočet agentury Eurofound vzrostl o 39 % a počet pracovníků se zvýšil o 46 %. Proto naléhavě vyzývám své kolegy, aby v příští rozpravě o rozpočtu přišli se změnami. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, předchozí řečnice hovořila o překrývání kompetencí a odpovědností Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v Dublinu a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání v Soluni v Řecku. Pokud si dobře pamatuji, obě organizace byly založeny v roce 1975. Zajímalo by mě: je možné, že obě organizace vznikly ve stejnou dobu za stejným účelem? Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Raptiová, ano, je to možné, protože překrývání oblastí se samozřejmě objevilo v mezidobí. Mimochodem, toto jsem si sama

11-05-2011

11-05-2011

CS


nevymyslela. Vyšlo to najevo ve studii Komise, která na překrývání odkazuje. Navíc průzkumy všech těch, kdo práce agentur využívají, také obsahují mnoho odkazů na překrývání působnosti. Odtamtud tedy informace pochází. Ráda vám tyto dokumenty poskytnu. Alejandro Cercas, jménem skupiny S&D. – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, v posledních letech jsem práci našich agentur sledoval, zejména agentur z Bilbaa a Dublinu, a věřím, že dělají práci, která je velmi cenná, a pokud jde o náklady a přínosy, je i nesmírně efektivní. Zároveň těžíme z obrovské transparentnosti a není pochyb o tom, že úzce spolupracují s Evropským parlamentem. Proto jsem překvapen, že na ně byl vržen stín pochybností ohledně jejich existence a práce, a jsem šokován, že někteří z jejich členů mají jako vždycky místo politické vize vizi, která se týká pouze a výhradně jen účtů. Účty jsou opravdu velmi důležité: je velmi důležité vědět, jaké jsou náklady, ale také potřebujeme znát přínosy, náklady na prevenci pracovních úrazů, ale i náklady na selhání předcházení nehodám při práci. Potřebujeme znát náklady na odborná školení, ale také náklady vzniklé absencí odborného školení nebo neschopností předvídat změny, které naši pracovníci a průmyslová odvětví musí udělat. Pane komisaři, myslím, že spíše než problémy s agenturami mají někteří z vás problém s Evropou. Podobně jako Odysseus vracející se do Ithaky nesmíte poslouchat písně sirén, protože chtějí nalákat loď na skály, aby loď Evropa klesla ke dnu. Roger Helmer, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, my ve skupině ECR chceme vidět efektivnější kontrolu rozpočtu EU. Jménem daňových poplatníků požadujeme skutečnou přidanou hodnotu za peníze, které jsou na úrovni EU vydané. Zvláště v době ekonomické tísně chceme tvrdší postoj k utrácení obecně: nikoliv větší výdaje, ale lepší výdaje. Při použití této logiky ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci mám pochybnosti o efektivnosti čtyř agentur, o nichž jsme diskutovali: Eurofound, ETF, OSHA a neuvěřitelně jmenovaný Cedefop. Nedávno jsem sám navštívil ETF v Turíně a v té době vyslechl prezentaci Cedefop. Jak předešlý řečník uvedl, jejich programy se opravdu značně překrývají, a domnívám se, že alespoň jejich řízení a správu by bylo užitečné sloučit. Proto kladu následující otázky. Uplatňuje Komise na tyto agentury kritéria efektivity a výkonnosti? Pokud ano, můžeme ta kritéria vidět? Za druhé, jak si agentury podle těchto kritérií vedou? Může Komise Parlamentu ukázat analýzu výkonnosti agentur? Za třetí, s ohledem na značné funkční překrývání, zvažovala Komise jejich sloučení? Slyšeli jsme o součinnosti: chceme ji vidět. Kdo stanovuje cíle a strategii agentur? Můžeme je vidět? Na obecné úrovni se zdá, že dochází ve značné míře k překrývání zpráv o otázkách zaměstnanosti v těchto agenturách, které zpracovává Komise a oddělení politik Evropského parlamentu. Ptáme se: stojí takové zdvojení za to? Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, EU má čtyři agentury v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek a odborného vzdělávání; konkrétně Evropskou nadaci pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropskou nadaci odborného vzdělávání (ETF), Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) s ročním rozpočtem ve výši přibližně 15 až 20 milionů EUR. Díval jsem se na internetové stránky těchto čtyř agentur. Důraz je kladen na činnosti, jako je fotografická soutěž na téma prevence rizik, soutěž zaměřená na praktická řešení, ať už je to cokoliv, a společné pořádání

237

238

CS


Evropského dne mezigenerační solidarity. To vše jsou zásadní činnosti, z nichž žádná zřejmě nemá konkrétní výstup. Oblasti působnosti těchto agentur se překrývají. Mezi agenturami jsou překryvy stejně jako mezi generálními ředitelstvími Evropské komise a odděleními v Parlamentu a vnitrostátními orgány. Je zřejmé, že tato situace nemůže pokračovat. Musíme zabránit zdvojování úsilí sloučením agentur. Neefektivní agentury musí být zavřeny, protože daňoví poplatníci rozhodně nepochopí, proč se plýtvá miliony eur na fotografické soutěže v rámci tohoto přemnožení agentur. Véronique Mathieu (PPE). – (FR) Pane předsedající, existující součinnost mezi těmito čtyřmi subjekty vyžaduje, abychom se blíže podívali na jejich cíle. Zatímco jejich cíle byly stanoveny na papíře, udělení absolutoria nám poskytuje méně spokojenosti s jejich účinností. Externí auditor ukázal prstem na slabé rozpočtové plánování, chybějící jasnou vazbu mezi cíli a rozpočtovými zdroji a také na přesuny mezi položkami a rušení významných vyčleněných prostředků. Jako příklad vezměme Eurofound: Účetní dvůr uvádí ve své zprávě z roku 2009, že nadace ve svém rozpočtu nevytvořila konkrétní kapitolu pro jednotlivé programy financované z účelově vázaných příjmů. Z mého pohledu je problémem to, že nevíme, jak byly příspěvky Společenství použity předtím, než byla o dva roky později zkoumána rozvaha agentury. Nedostatky v rozpočtovém plánování nám proto neposkytují záruky přidané hodnoty těchto čtyř agentur. Chceme-li na tuto situaci reagovat, můžeme přemýšlet o lepší koordinaci jejich práce. Proč například pro tyto čtyři agentury nevytvořit jednu správní radu? Meziinstitucionální pracovní skupina na těchto problémech pracuje již řadu let. Jakou nám může dát odpověď? Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, otázka mě těší, protože mám ráda hodnocení, mám ráda kontrolu. Líbí se mi i studie, které poskytují údaje, jež nám mohou pomoci vykonávat v evropských orgánech naši práci ve prospěch evropských občanů efektivněji. Proč však, když evropské orgány požadují posouzení dopadu ještě předtím, než řeknou „dobrý den“, máme problém s těmito dvěma organizacemi, které působí od roku 1975 a realizují výzkum a studie v oblasti práce, vzdělávání a odborné přípravy? To je dobrá otázka. Kromě toho ovšem, že její důvod není hospodářský nebo finanční, ale politický. Je to otázka, která se vrací znovu a znovu různými způsoby a z různých důvodů, a skutečnost, že se vrátila teď, kdy je Evropa v krizi, kdy pracovníci trpí, kdy vzdělávání trpí, ukazuje, že má jiný účel. Zjistili jsme, jak fackovat, a tak fackujeme každého, jak to jde. Řecko trpí? Pojďme zaútočit na Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, protože je v Soluni, i když bylo založeno v roce 1975. Snažím se říci toto: překrývání kompetencí je jedna věc a spolupráce je další věc, zejména potřebná spolupráce, která pomáhá v Evropě dávat věci do pořádku. Anne E. Jensen (ALDE). – (DA) Pane předsedající, znám tyto čtyři agentury velmi dobře a řadu let jejich práci sleduji. Myslím, že bychom měli být ve svém přístupu k této záležitosti velmi otevření. Není to prostě jen otázka překrývání úkolů; kdybychom agenturám umožnili úzce spolupracovat, došlo by jednoznačně k součinnosti a odvedená práce by mohla být kvalitnější. Má kolegyně z Řecka, paní Raptiová, zmínila, že za snahou sloučit agentury byl politický podtext, a řekla, že nesmíme do agentur v Řecku zasahovat. Nicméně skutečnost, že jsou naše agentury geograficky rozmístěny v různých částech Evropy, nám

11-05-2011

11-05-2011

CS


nesmí bránit v tom, abychom měli účinný systém. Nejdůležitější však je, aby tyto agentury měly výsledky, aby plnily úkoly, které potřebujeme, aby realizovaly, a aby je realizovaly co nejlevněji a nejefektivněji. O toto byste se měli snažit, pane Andore. Když o této záležitosti přemýšlíte, buďte otevřený. Tomasz Piotr Poręba (ECR). – (PL) Pane předsedající, agentury zabývající se otázkami zaměstnanosti hrají důležitou úlohu zejména nyní s ohledem na hospodářskou krizi a její dopad na Evropu. Je proto vhodné podrobněji přezkoumat účinnost opatření, která provádějí. Není pochyb o tom, že by tyto organizace měly pomoci Evropanům získat dovednosti, které budou moci použít na rychle se měnícím a stále více konkurenčním trhu práce. Měli bychom proto zavést opatření, která za prvé vyústí ve větší flexibilitu na evropském trhu práce, například vzájemné uznávání kvalifikací pracovníků ze strany členských států. Za druhé by měly agentury hrát aktivní roli při vytváření programů zohledňujících ekonomické a sociální problémy Evropské unie, včetně demografického vývoje a přetížení důchodového systému. A konečně bychom měli provádět výzkum, abychom identifikovali skutečné problémy na evropském trhu práce. Abych to shrnul, opatření přijatá agenturami, které se zabývají otázkami zaměstnanosti, by měla být zaměřena především na pomoc občanům EU, kteří čelí nejen hospodářské, ale i demografické krizi. Jutta Steinruck (S&D). – (DE) Pane předsedající, je velice příznačné, že poslanec, který položil otázku, opustil v průběhu diskuse místnost. Argumenty a otázky některých předchozích řečníků opět demonstrovaly populistické myšlení. Jsme uprostřed krize a jako obvykle se úspor dosahuje v oblastech, které se dotýkají zaměstnanců. Myslím si, že se jedná o velmi jednostranný přístup. Chtěla bych krátce pohovořit o Evropské nadaci pro vzdělávání (ETF). Je důležitá, protože spolupracuje s Mezinárodní organizací práce (ILO) v partnerských zemích EU. Umožňuje, aby byl evropský sociální model vyvezen do přistupujících zemí, a poskytuje pomoc při rozvoji vzdělávání, odborné přípravy a dalšího vzdělávání a při vytváření jistých pracovních míst. Před dvěma týdny jsem byla v Bělehradě a na setkání s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy jsem se opět přesvědčila o významu agentury. To samé se stalo na setkání v Turecku. ETF hraje velmi důležitou roli – pomáhá přistupujícím zemím vstoupit na trh práce EU. Pokud se podíváme dále, arabské jaro je také velmi důležité. Nechceme, aby do Evropy přišel velký počet uprchlíků, a tak musíme nabídnout pomoc lidem v jejich domovských zemích. Musíme poskytovat vzdělání a musíme těmto zemím pomoci, aby rozvinuly programy a nástroje odborné přípravy. Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, jako stínový zpravodaj zprávy o spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy jsem sledoval činnost Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání se zvláštním zájmem. Sladění odborného vzdělání s potřebami občanů a trhem práce je jedním z klíčových faktorů pro zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropské unie. Nemůžeme proto podceňovat roli, kterou hraje Cedefop. Zpráva za rok 2010 potvrdila mé přesvědčení o efektivnosti agentury Cedefop. Důkaz lze vidět mimo jiné v trvalém nárůstu počtu lidí, kteří používají její publikace a portál Europass. Věřím však, že je nezbytné zvýšit zapojení agentury Cedefop do strukturálních opatření zaměřených na odborné vzdělávání, včetně zavedení systému pro hodnocení efektivity

239

240

CS


vzdělávání. Také věřím, že agentura má vynikající potenciál navrhnout v tomto ohledu atraktivní návrh. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, nehodlám zpochybnit práci a úsilí pracovníků, odborníků a specialistů ze čtyř stávajících evropských agentur odpovědných za zaměstnanost, pracovní podmínky a vzdělávání. Nicméně lepší koordinace a součinnost při výkonu jejich práce je jistě nezbytná a možná, aby byly jejich přínosy jasnější. Realizují některé důležité studie, které nám poskytují lepší vhled do problémů, pokud jde o pracovní podmínky, vzdělávání, skutečnou kvalitu pracovních míst, a dokonce i nedostatek demokracie na pracovišti. Je ale třeba, aby Evropská komise poté podnikla konkrétní kroky a na tyto problémy pozitivně reagovala. To je, pane komisaři, výzva, kterou pro Evropskou komisi stanovujeme. Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, požádala jsem o slovo, protože vidím, že nikomu jinému neberu přidělenou řečnickou dobu. Chci nadnést tři záležitosti, o nichž si myslím, že rozpravě pomohou. Za prvé, chci se zeptat, zda byla provedena studie týkající se peněz, které by se ušetřily, pokud by byly tyto čtyři organizace zrušeny. Otázka samozřejmě není určená Komisi, je určena nepřítomnému poslanci, jenž otázku položil a který zde už není a patrně ani odpověď nechce. Druhá záležitost se týká toho, že Mezinárodní organizace práce (ILO) maximálně využívá údaje poskytnuté těmito organizacemi, a třetí a poslední záležitostí je nutnost připomenout sněmovně, že udělení absolutoria pro všechny čtyři organizace bylo schváleno zrovna včera. Absolutorium ale nebylo schváleno pro Policejní akademii se sídlem v Británii. Předsedající. – Zdá se, paní Raptiová, že díky tomu, že jsem poskytl tuto výjimku, chtějí vystoupit i další poslanci. Jsme ale již ve skluzu. Pokud opravdu chcete vystoupit, budu vám nyní muset dát slovo, ale prosím vás, nedělejte to, jen abyste vyjádřili nějaký druh nesouhlasu s procesem. Paní Gräßleová, chcete se na jednu minutu ujmout slova? Pokud chcete hovořit a sdělit zásadní poznámku, hovořte prosím. Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, kdybyste nám vysvětlil již ve chvíli, kdy si paní Raptiová vzala slovo, jaké to bude mít následky, bývali bychom pokročili dále. Paní Raptiová, tento přístup přinesl přesně tu situaci, v níž se nyní nacházíme, tedy problém neefektivně fungujících agentur, který musíme naléhavě vyřešit. Chceme-li zachovat agentury, je třeba je změnit. Mohu vás jen požádat, abyste se k nám v našem úsilí přidala. Nemůžeme jednoduše nechat věci tak, jak jsou, protože jsou agentury tak neefektivní a protože denně peníze spíše utrácejí, než aby je vydělávaly. Ráda bych zmínila ještě jednou, že financování čtyř agentur, o nichž zde hovoříme, představuje 90 milionů EUR. Je to hodně peněz. Nejsem si jista, zda služby, které agentury poskytují, opravdu stojí za těch 90 milionů EUR. To je bod, který bych chtěla zdůraznit. Dlužíme to našim občanům a našim daňovým poplatníkům. Každý den se musím německým daňovým poplatníkům ospravedlňovat a musím jim vysvětlovat, že výdaje výsledkům odpovídají. Věřím, že je zde velký prostor pro zlepšení. Hubert Pirker (PPE). – (DE) Pane předsedající, když se podíváme na vývoj agentur v Evropě, postupně vyjde najevo, že trpíme „agenturitidou“. Neexistují žádné jiné oblasti, kde by zároveň působily čtyři agentury. Jinde práci provádí jedna agentura. Když vezmeme v úvahu situaci jako celek, zdá se, že každá země v podstatě chce, aby měla vlastní agenturu. Promiňte mi, že to takto říkám, ale to si nemůžeme dovolit.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Měli bychom diskutovat nejen o tom, zda má dojít ke sloučení. Měli bychom také zvažovat, za jaké úkoly může Komise sama nést odpovědnost a zda je agentura vůbec zapotřebí. To znamená, že bychom se měli postupně zamýšlet nad tím, které agentury můžeme uzavřít. Chtěl bych se zeptat předchozí řečnice, která si vzala slovo dvakrát: kde jsou specifická měření výkonnosti? Kolik pracovních míst agentury vlastně vytvořily? Kde je obrat, který ospravedlňuje pokračující financování ve výši 90 milionů EUR za rok? Až budu mít odpovědi na tyto otázky, budu moci podpořit další existenci těchto agentur. Jinak bych je rád viděl uzavřené. Piotr Borys (PPE). – (PL) Pane předsedající, domnívám se, že je nesmírně důležité, abychom měli agentury, které provádějí účinná opatření týkající se trhu práce a zaměstnanosti, a agentury samozřejmě musí za výsledky nést odpovědnost. Nezapomeňme, že každý třetí občan Evropské unie nemá odbornou kvalifikaci. Záležitosti týkající se monitorování v oblasti zaměstnanosti, trhu práce a potenciálu odborného vzdělávání přinášejí obrovské množství dat, které si členské státy již nemohou vyhodnocovat samy. Měli bychom proto mít agentury odpovědné za efektivitu své práce, ale měli bychom si uvědomit, že výsledky této práce mohou nyní mít neuvěřitelný dopad na trh práce, tím, že propojí veškerou odbornou přípravu s pracovními místy a povoláními, která již nyní vykazují známky toho, že budou v budoucnosti v Evropské unii nedostatkovými. V současné době musíme dovážet velké množství pracovníků z jiných zemí na pracovní místa, která vyžadují úzkou specializaci, jako jsou místa lékařů a zdravotních sester. To jsou problémy, s nimiž se Evropská unie potýká, a měli bychom proto docenit účinnost opatření těchto agentur. László Andor, člen Komise. – Pane předsedající, jsem toho názoru, že musíme diskutovat o všech takovýchto otázkách a nepovažovat je za tabu. Pokud zjistíme nedostatky nebo plýtvání, musíme je řešit. Nicméně je také velmi důležité, abychom neuváděli zavádějící skutečnosti a nepřeháněli nedostatky, které zrovna najdeme, abychom měli pádný argument. Mrzí mě, že někteří z kolegů, kteří zde promluvili, odešli, ale chci jim odpovědět velmi konkrétně. Například velmi odmítám, že by některé z těchto agentur dělaly jen PR a že pracují jen povrchně. Ve skutečnosti dělají velmi konkrétní analytické práce a práce v oblasti politik, včetně výměny zkušeností, a pomáhají realizovat evropské politiky v těchto konkrétních případech, tedy v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek. Domnívám se, že tyto agentury jsou klíčové pro zajištění strategie Evropa 2020 a pokroku směrem k hlavním cílům, na nichž jsme se dohodli. Velice souhlasím s tím, že rozvoj dovedností a odborného vzdělávání patří ke klíčovým výzvám, před kterými stojíme, jak bylo zdůrazněno v diskusi. Je to jedna z hlavních strukturálních příčin nezaměstnanosti v Evropské unii a příspěvek těchto agentur potřebujeme více než kdy jindy. Skutečně však musíme zjistit, zda jsou náklady oprávněné nebo ne, a musíme k tomu přistupovat velmi konkrétně. V zásadě jsou kritéria účinnosti a výkonnosti agentury stanovena v ročním pracovním programu příslušné agentury, společně s uvedením způsobu, jakým se k těmto kritériím bude přistupovat. Roční pracovní program agentury musí být schválen správní radou a předkládá se příslušnému výboru Evropského parlamentu. Zástupci Komise v řídících

241

242

CS


orgánech agentur berou potřebu kvantitativních a kvalitativních kritérií výkonnosti velmi vážně a vynakládají veškeré úsilí k zajištění jejich uplatňování. K otázce, jak si agentury podle stanovených kritérií vedou, musím říci, že je úlohou správní rady každé agentury, aby plnění těchto kritérií vyhodnocovala. Agentury zpravidla provádějí v pravidelných intervalech externí hodnocení svých pracovních programů, která berou ukazatele výkonnosti v úvahu. Agentury hlásí výsledky externího hodnocení ve výroční zprávě o činnosti ředitele, která se předkládá rozpočtovému orgánu. Parlament může jako součást rozpočtového orgánu rovněž požadovat, aby agentury svůj výkon obhájily. Agentury jsou hodnoceny také Účetním dvorem v souvislosti s každoročním postupem udělování absolutoria a výsledky jsou projednávány ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Zástupci Komise v řídících orgánech agentur vynakládají veškeré úsilí, aby zajistili, že se na doporučení vyplývající z externího hodnocení a z hodnocení Účetního dvora a útvaru interního auditu Komise odpovídajícím způsobem reaguje. Zabýval jsem se otázkou funkčního překrývání mezi dvěma subjekty – ETF a Cedefop – ve svém úvodním projevu, ale chtěl bych znovu zdůraznit, že přínos těchto subjektů může být rozhodující, a to zejména v souvislosti se zvyšováním zaměstnanosti v souladu s cíli Evropa 2020. ETF, zejména s ohledem na nedávné změny v oblasti Středozemního moře, může hrát velmi významnou roli při přinášení prosperity do regionů sousedících s Evropskou unií. Chci ještě poznamenat jednu věc týkající se schopnosti Parlamentu dohlížet tvorbu strategií. Cíle agentur jsou uvedeny ve finančním nařízení, které je, jak víte, zveřejněno v Úředním věstníku. Strategii agentury obvykle stanoví ředitel po dohodě se správní radou a tyto strategie jsou každým rokem předkládány Evropskému parlamentu a odrážejí se v ročním pracovním programu. Dotčené čtyři agentury představily své roční pracovní programy Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci na konci ledna tohoto roku. Závěrem bych chtěl říci, že jsem také přesvědčen, že by bylo užitečné zapojit do těchto diskusí předsednictví Rady. Mohu vás ujistit, že s nimi na toto téma budu hovořit, a jsem si jist, že s předsednictvím v této záležitosti také najdeme společnou řeč. Předsedající. – Rozprava je ukončena. (Zasedání bylo přerušeno v 19:25 a pokračovalo v 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS Místopředseda 15. Unie inovací: proměna Evropy pro svět po krizi (rozprava) Předsedající – Dalším bodem je zpráva o Unii inovací: proměně Evropy pro svět po krizi, kterou předložila paní Merkiesová jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (2010/2245(INI)) (A7-0162/2011). Judith A. Merkies, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, vy jste inovátorkou, já jsem inovátorkou, všichni jsme inovátory, všichni můžeme být inovátory. Jak? Odpověď zní: jako výzkumníci, vědci, tvůrci politik, pracující v obchodě, spotřebitelé

11-05-2011

11-05-2011

CS


a občané. Jsou to občané, kteří jsou klíčem k inovaci – buď ji tvoří, nebo ničí. Ale co můžeme my, jako tvůrci politik, jako politici, udělat, abychom inovace urychlili? Inovace jsou jedinou cestou z finanční a hospodářské krize, neboť inovace poskytnou řešení problémů, které se dotýkají nás všech – například stárnutí obyvatelstva, změna klimatu a nedostatek surovin –, a také okamžitě ukončí finanční a hospodářskou krizi. Doufáme, že budeme schopni prostřednictvím inovací propojit všechny tyto věci dohromady, poskytnout ekonomice intenzivní podporu a zároveň přejít k udržitelné společnosti. To se samozřejmě nestane samo od sebe. Je zapotřebí změny myšlení – změny koncepce společnosti i toho, jak musíme v politice, v obchodě a průmyslu pracovat. Takže jaká konkrétní opatření bychom měli přijmout? Potřebujeme více soustředěnosti a méně roztříštěnosti. Musíme se zbavit své omezenosti, pokud jde o inovace a politiky. Čeho chceme dosáhnout? Inovace není jen otázkou jedné budovy, jednoho ministerstva, jednoho programu. Inovace musí být něco, co prochází všemi oblastmi politiky. Proto musí být i politickým myšlením. Je třeba pokud možno komplexního přístupu. Proč máme již nyní tolik programů? Spojte je, kdykoli to bude možné, a začněte konečně věci zjednodušovat. To je úkol pro nás, pro politiky. Snižte byrokracii. Jako politici máme neustále sklon, pokud chceme něčeho dosáhnout, přidat další vrstvu, další nařízení, další program, možnost dalšího financování. Možná, že řešení není v tomto případě jen „další“, možná je to jen „méně“ a „místo“. U žádostí o financování proto potřebujeme méně fanatické kontroly a – co je velmi důležité – musíme nabídnout službu těm, kteří k nám pro financování a podporu přicházejí, a poskytnout jedno kontaktní místo pro žadatele, zakladatele nových podniků a provozovatele malých a středních podniků a všude tam, kde je to vhodné, pro regiony a výzkumné instituce. To znamená nejen kontrolovat žádosti o finanční podporu, ale v případě potřeby i vyhledávat vhodné partnery nebo sítě pro spolupráci. Je zapotřebí mnohem více rizikového kapitálu a v tomto ohledu se musíme snažit, abychom v příštím finančním období namísto 1 miliardy EUR poskytli 5 miliard EUR, protože to poskytne bankám trochu té pomoci, kterou potřebují, aby poskytovaly úvěry malým a středním podnikům. Potřebujeme levný a jednoduchý patent a splnitelná pravidla na ochranu duševního vlastnictví. Potřebujeme skutečný evropský vnitřní trh, kde budou inovace lépe schopny uspět díky přístupu na trh pro 500 milionů občanů. V současné době je trh příliš roztříštěný. Až dosud byly inovace převážně vnímány jako výrobky špičkové technologie. Tak tomu nutně nemusí být – může jít i o sociální inovaci. Evropa po léta bojuje proti odlivu mozků v oblasti inovací – kreativní lidé raději zamíří do Spojených států, protože se domnívají, že je to tam jednodušší. Budeme-li upřímní, pravdou je, že tomu tak někdy je. Nepružná pravidla osobní odpovědnosti, nedostatek finanční pomoci a vysoké limity, aby mohli vstoupit na evropský trh, jsou překážky, kvůli nimž inovace až dosud v Evropě nenaznaly velkého úspěchu. EU musí nalézt odvahu odměňovat – ne trestat – odvahu, podnikavost, zvídavost a tvořivost. Potřebujeme evropské verze Steva Jobse. Pojďme se spojit v tom, v čem jsme silní; spojme v Evropě ducha výzkumu, Einsteina a Steva Jobse. Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Pane předsedající, blahopřeji zpravodajce paní Merkiesové k této vynikající zprávě. Chci poděkovat stínovým zpravodajům ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), stejně jako členům sedmi výborů, kteří poskytli výboru ITRE svá stanoviska. Jejich podpora pro všechny aspekty Unie inovací bude rozhodující pro její úspěch.

243

244

CS


Inovace byly umístěny do centra strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Ráda bych využila této příležitosti a konkrétně vyjasnila, co bude Unie inovací znamenat pro různé lidi. Budeme povzbuzovat a podporovat lepší spolupráci mezi podniky a akademickou obcí prostřednictvím vytváření aliancí znalostí, abychom vyvinuli nové studijní programy, které se budou zabývat řešením nedostatku inovačních dovedností. Ve prospěch evropských výzkumných pracovníků budeme přijímat opatření na podporu přeshraniční spolupráce a odstranění překážek pro výzkum a mobilitu a dokončíme Evropský výzkumný prostor do roku 2014. Nakonec, jak řekla paní Merkiesová, musíme spojit Alberta Einsteina a Steva Jobse a držet ho – nebo ji – v Evropě: musíme být vnímáni jako atraktivní a dynamičtí a bez zbytečné byrokracie. Pokud jde o naše malé a střední podniky a podnikatele, Unie inovací usiluje o vytvoření podmínek v oblasti práv duševního vlastnictví, o standardní nastavení a přístup k finančním prostředkům, které budou mnohem příznivější pro inovace. Dne 13. dubna 2011 jsme předložili dva legislativní návrhy týkající se práv k duševnímu vlastnictví v rámci posílené spolupráce, což sníží náklady na patenty až o 80 %. Jednotný evropský patent bude platit ve 25 členských státech, a pokud budete chtít vytvořit začínající podnik nebo budete potřebovat přístup k financování, Komise do roku 2012 zajistí, aby mohly fondy rizikového kapitálu vytvořené v jakémkoliv členském státě fungovat a svobodně investovat v celé EU. Unie inovací se bude také zasazovat za nejlepší příklady inovací ve veřejném sektoru a soukromý i veřejný sektor se budou moci navzájem ze svých osvědčených postupů učit. Veřejné zakázky představují 17 % HDP EU, což je obrovský potenciální pro trh inovací. Podporujeme tedy členské státy a regiony, aby vyčlenily rozpočty pro zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb. A konečně, co průměrný daňový poplatník? Unie inovací přinese nejlepší využití veřejných prostředků. To znamená upřednostnění inteligentní fiskální konsolidace, a to navzdory důsledku významných rozpočtových omezení. Investování do vzdělávání, výzkumu a inovací má potenciál k vytvoření většího bohatství a více pracovních míst, než jaké jsou náklady, a investování do inovací nám pomůže řešit velké výzvy, jimž společnost čelí. Tím se dostávám k partnerstvím, která poskytnou rámec pro sladění nástrojů a zdrojů a svedou všechny klíčové aktéry dohromady. Jejich cílem je pokrýt celý inovační řetězec, od podpory vynikajícího výzkumu a vývoje až k zajištění takových podmínek, aby mohly být výsledky tohoto výzkumu a vývoje úspěšně zavedeny na trh. Jsme rádi, že Parlament 11. listopadu 2010 vyslovil tak silnou podporu koncepci partnerství pro inovace. Předseda Evropského parlamentu byl vyzván, aby jmenoval čtyři členy řídícího výboru, a těšíme se na to. V neposlední řadě paní Merkiesová zmínila sociální inovace, které byly projednávány ve výboru ITRE. Komise se zavázala, že zahájí pilotní program evropské sociální inovace, který poskytne odborné znalosti a propojené virtuální centrum pro sociální podnikatele, veřejnost a třetí sektor. Dovolte mi, abych zde skončila, protože si myslím, že dnes večer jde o to poslechnout si, co k tomu poslanci chtějí říci. Po rozpravě, až budeme se zprávou odcházet, budeme schopni na připomínky reagovat.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Inese Vaidere, navrhovatelka stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. – (LV) Pane předsedající, dámy a pánové, finanční krize zvláště zdůraznila nutnost inovací v hospodářství Evropské unie, a proto jsou návrhy Komise týkající se „Unie inovací“ obzvláště vítány. Úspěšná inovační politika se musí opírat o tři pilíře: politickou podporu, finance a řádnou legislativu. Jak zdůrazňujeme ve stanovisku Výboru pro mezinárodní obchod, zastřešujícím cílem „Unie inovací“ je dlouhodobý rozvoj a konkurenceschopnost založená na technologiích, znalostech a rozvoji vzdělání. Při zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % hrubého domácího produktu musíme provést strukturální reformy k zajištění jeho uplatňování a dostupnosti pro malé a střední podniky. Důležitým aspektem je chápání inovací ze strany podnikatelů. Nejedná se jen o špičkové technologie a objevy, ale i o inovace v sociální oblasti, v obchodu, managementu, marketingu a další inovace, které vyžadují stále efektivnější využití znalostí a aktivní spolupráci s univerzitami a výzkumnými centry. Je důležité identifikovat silné stránky v oblasti výzkumu, bez nadměrného stanovování priorit, kdy každý zkoumá jednu a tutéž věc. Evropské patenty v současné době stojí 15krát více než patenty v USA, což je důvod, proč musíme vytvořit evropský patent rychleji a snížit jeho náklady. Cenné vynálezy jsou realizovány v mnoha nových členských státech, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jsou vědci nuceni prodat je jiným zemím a společnostem za několik tisíc, zatímco jejich skutečnou hodnotu lze měřit v milionech. Co se týče patentů získaných z veřejných zdrojů, je důležité, aby byly vysoké školy a soukromé osoby schopny se podílet na duševním vlastnictví vytvořeném tímto způsobem. Evropská unie musí posílit ochranu duševního vlastnictví za účelem zajištění našich technologií a know-how před pirátstvím a podvody, a to zejména prostřednictvím dohod se třetími zeměmi. Vlády pak musí vypracovat programy pro rozvoj inovací. Možná nebudeme schopni předběhnout Čínu a Indii v objemu výzkumu, ale můžeme nabídnout kvalitní a rozhodně lepší podmínky pro realizaci nápadů. Děkuji vám. Sari Essayah, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (FI) Pane předsedající, my ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci jsme toho názoru, že inovace jsou nyní, kdy Evropa hledá cestu ven z hospodářské krize, naprosto rozhodující pro ekonomický rozvoj a zvýšení zaměstnanosti. Investice do výzkumu a vývoje mají v období hospodářské krize tendenci klesat, i když bylo prokázáno, že ty společnosti a členské státy, které investují během takového období nejvíce, jsou ty, které pak získají největší komparativní výhodu na trhu. Jsou také těmi, které se nejrychleji z recese zotaví. Proto je nesmírně důležité, aby členské státy dostály cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a investovaly minimálně 3 % HDP do výzkumu a vývoje. Výbor pro zaměstnanost zdůrazňuje význam inovační politiky, která je nahlížena široce, nejen ve smyslu technických inovací, ale také – více než kdy dříve – ve smyslu sociálních a na služby zaměřených inovací, které pomáhají řešit problémy společnosti, jako je stárnutí, zdravotnictví, změny v životním prostředí, klima a energetická účinnost. Dobrým příkladem je pilotní projekt pod názvem Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Informační a komunikační technologie jsou důležité při všech inovačních činnostech. Dovednosti v oblasti ICT jsou závislé na zlepšení kvality odborného vzdělávání, na podpoře celoživotního vzdělávání a na příležitostech pro ty, kteří jsou již zaměstnaní a potřebují neustále aktualizovat své znalosti a dovednosti.

245

246

CS


Většina iniciativ, které umožní inovace, pochází z podnikatelského sektoru, a tak je zásadní užší spolupráce s vysokými školami a výzkumnými středisky. Na druhou stranu je komerční využití výsledků výzkumu na vysokých školách v EU nedostatečné nebo příliš pomalé. Proto potřebujeme podnikatelské inkubátory propojující svět obchodu a vysokých škol, jejichž úkolem by bylo podporovat komerční využití výsledků výzkumu. Výbor pro zaměstnanost považuje za naprosto nezbytné, aby byl vytvořen evropský výzkumný prostor a odstraněny překážky mobility výzkumných pracovníků a také aby byla vytvořena vyspělá evropská výzkumná infrastruktura. Měli bychom proto zabránit odlivu mozků z Evropy do jiných míst – když nic jiného, Evropa by měla být oblastí, která přitahuje výzkumné pracovníky odjinud. João Ferreira, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, možnost výrazně stimulovat hospodářský a sociální rozvoj, který je tak třeba v naší době, je ve skutečnosti nedílnou součástí inovace. Můžeme jít ještě dále a říci, že inovace jsou nezbytným prostředkem pomáhajícím reagovat na mnoho problémů a výzev, jimž dnes lidstvo čelí. Jako navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jsem se snažil podpořit tyto myšlenky upozorněním na některé z hlavních výzev, kterým čelíme v těchto oblastech. Uvedu jen několik příkladů: nedostatek zdrojů a jejich efektivní využívání, recyklace odpadů a jejich zpracování, kvalita potravin a jejich zabezpečení, demografické změny, nové epidemie a zachování přírody a biologické rozmanitosti. Snažil jsem se podpořit skutečnost, že inovace by se měly řídit především kritérii obrany veřejného zájmu a zlepšovat kvalitu života lidí, podporovat sociální péči a zachování životního prostředí a rovnováhu přírody. To by mělo být klíčovým prvkem veřejné politiky v takových oblastech, jako je životní prostředí, vodní hospodářství, energetika, doprava, telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání. Upozornil jsem na skutečnost, kterou v roce 2009 potvrdila Evropská skupina pro inovace, a sice že hospodářská a finanční krize má nepoměrné důsledky v různých zemích a oblastech, které narušují plnění cíle konvergence. Omezení v současné době uložená členským státům by mohla vést k většímu omezení investic do vědy, technologií a inovací, zejména v těch nejzranitelnějších zemích. Namísto oznámené „Unie inovací“ může být výsledkem skutečné rozdělení zemí a regionů na ty, které inovují nejvíce, a na ty ostatní. Naneštěstí první návrh stanoviska, které jsem předložil, skončil rozředěn pozměňovacími návrhy přijatými ve výboru. Tam, kde byl – a měl by být – veřejný zájem, vývoj, soudržnost, pokrok a sociální péče, převážily tzv. obchodní příležitosti, konkurence a využívání inovací pro podnikatelské účely. I když je to dominantní vizí i ve sdělení Komise, není to naše vize. To není vize budoucnosti, kterou potřebujeme. Kyriacos Triantaphyllides, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. – (EL) Pane předsedající, podle názoru Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je klíčové vytvoření Unie inovací se zvýšeným sociálním profilem, založené na vytváření nových pracovních míst. Je nutné přijmout inovativní výrobky a služby, které se zaměří na soukromý i veřejný sektor tak, aby se usnadnilo provádění správních řízení, posílení veřejné správy a omezení byrokracie a nepružnosti ve veřejném sektoru. Kromě

11-05-2011

11-05-2011

CS


toho přijetí inovativních řešení úzce souvisí se zakázkami v předobchodní fázi, které řeší problémy, jež trh nemůže pokrýt, nebo když jsou navrhovaná řešení neekonomická. V soukromém sektoru musíme podporovat malé a střední podniky, stejně jako mikropodniky, které mají obzvláštní potíže přizpůsobit se trhu, aby na jedné straně ve zvýšené míře využívaly inovativní produkty a na straně druhé vytvářely inovativní řešení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům v regionálních a venkovských oblastech, které bojují o přežití kvůli nedostatku finančních prostředků, abychom mohli nalézt způsoby, jak podpořit využívání inovativních řešení a zlepšit tak jejich životaschopnost. Zároveň je třeba podpořit inovační programy v oblasti životního prostředí, aby se zaplnily mezery, které existují v úsilí o řešení klimatických změn a podporu ekologicky šetrných řešení. Kromě posílení inovací se musíme zamyslet nad tím, jak inovace mohou přímo sloužit občanům Evropské unie. Použití inovativních řešení by mělo vyústit ve snížení nákladů podniků a mělo by umožnit spotřebitelům, aby se těšili z levnějších a lepších výrobků. Danuta Maria Hübner, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – Pane předsedající, řekla bych, paní komisařko, že se v posledních letech inovace stala symbolem politického nástroje, který může vyřešit všechny naše problémy. To znamená, že existují velká očekávání a že bychom měli mít výsledky. Samozřejmě, aby se úspěšně realizovaly nápady, je dnes nutné, aby byly záležitosti týkající se správy a rámce správy inovací založeny na pragmatismu, musí být prováděny s pocitem naléhavosti a také musí sloužit politickému obsahu. Všichni se shodneme, že Evropa musí inovovat, nebo prohraje s konkurencí. Každý článek v evropském inovačním řetězci musí být posílen a inovační politika se musí zaměřit na výzvy. To je to, co podle mého názoru Unie inovací nabízí. Dnes hrozí, že nejen podniky, ale i vlády by mohly omezovat investice do inovací. To je logika krize a logika vnitrostátních rozpočtových škrtů. Politické reakce EU a rozpočtové nástroje EU musí působit proti ní. V Evropě není inovace jen konceptem, který může být omezen na zvláštní inovační centra. Je třeba ji uplatňovat na celém území Evropy. Evropa je prostě příliš malá na to, aby si mohla někde na svém území dovolit nedostatek inovací. Výzkum a inovace zjevně nejsou totéž a v tom s vámi jednoznačně souhlasíme. Řízení inovací by proto mělo spočívat v něčem více než jen v podpoře politiky výzkumu a vývoje. Podpora růstu vedeného inovacemi není o zvyšování excelence ve výzkumu a vývoji infrastruktury. To je sice důležité, ale v první řadě jde o mobilizaci talentů a mobilizaci nových myšlenek. Řízení inovací musí spočívat ve vytváření nových partnerství, která umožní efektivní inovační systémy, jež mobilizují duševní a podnikatelské schopnosti a odhalí i spící inovátory, jichž máme v Evropě mnoho. Stane se tak díky podnikatelskému prostředí, které bude příznivé pro inovace, zejména v malých a středních podnicích, které se vyskytují ve všech oblastech hospodářství. Na závěr mi dovolte říci, že zatím nemáme plnohodnotný evropský model pro inovace, ale jasné je, že musí vycházet z dobře sladěného, konkrétního, pevného a společného úsilí veřejného i soukromého sektoru. Věřím, že Unie inovací nás k takovému modelu povede.

247

248

CS


Amalia Sartori, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, zpráva paní Merkiesové – které děkuji za vykonanou práci – je prvním důležitým příspěvkem Parlamentu k návrhu Komise týkajícímu se iniciativy Unie inovací. V posledních letech velké země po celém světě vytrvale sledují cíl soustřeďovat své politiky hospodářské soutěže v některých klíčových odvětvích, která přinesla růst a rozvoj tím, že se zaměřila na inovace. Odvětví vyspělých technologií je dobrým příkladem. I Evropa si uvědomuje, že musí provádět projekty zaměřené na hospodářský a průmyslový růst. Musí soustředit zdroje a investice na inovační politiky, aniž by opustila cestu, po níž šla v posledních desetiletích, kdy hrála vedoucí a řídící úlohu v ekonomickém a sociálním rozvoji. Hlavní zaměření této zprávy ukazuje, že je třeba průřezového přístupu a podpory inovací ve všech oblastech podnikání, hospodářství a společnosti obecně. Malé a střední podniky – základ ekonomické výkonnosti Evropy i v těžkých krizových situacích – byly rozpoznány jako místa, kde dochází k inovacím denně. Dnes by měly být tyto schopnosti uznány, odměněny a dány do služeb růstu a vývoje celého kontinentu. Je také jasné, že inovace a výzkum jsou dvě strany téže mince. Inovace může pocházet z výzkumu, ale také se může jednat o rozsáhlé schopnosti měnit věci k lepšímu ve všech oblastech každodenního života. Uspět v tomto ohledu bude výzvou pro Evropu. Nemusí se nám podařit vytvořit Silicon Valley hned, ale možná bychom mohli být schopni založit Stanfordovu univerzitu. Teresa Riera Madurell, jménem skupiny S&D. – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, ráda bych poblahopřála naší zpravodajce paní Merkiesové k vynikající práci, protože rozebrala obsah zprávy a soustředila se na aspekty důležitější pro naši skupinu, jako jsou sociální inovace – chápané jako inovace ze strany pracovníků a veřejnosti –, pobídky poskytované veřejnými zakázkami v oblasti inovačních a ekologicky šetrných výrobků a služeb a zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování. Díky tomu se mohu soustředit se na konkrétní hledisko zprávy a komentovat jej: na potřebu vytvořit ukazatele. Dámy a pánové, pokud chápeme inovace jen jako nové produkty, procesy a služby, které vedou ke zvýšení hospodářské aktivity, je důležité, abychom se vybavili nástroji pro měření naší inovační kapacity právě z ekonomického hlediska a abychom tak učinili na základě parametrů, jako jsou soukromé investice, výzkum a vývoj, zaměstnanost nebo počet inovujících firem. Musíme stanovit ukazatele, které odrážejí schopnost inovace vytvářet růst, zaměstnanost a růst HDP a které nám umožní porovnávat naši situaci z hlediska intenzity s ekonomikami konkurenčních zemí. Na závěr bych chtěla říci několik slov jako členka delegace, která byla proti zahájení posílené spolupráce na jednotném patentu Společenství. Ráda bych sdělila, že jsme byli proti, protože se domníváme, že nástroj posílené spolupráce může mít přímý dopad na vnitřní trh, územní soudržnost a právo občanů všech členských států na maximální právní jistotu. Vladko Todorov Panayotov , jménem skupiny ALDE. – (BG) Pane předsedající, Evropa se v současné době potýká s poměrně novým, ale velmi vážným nebezpečím zaostávání či dokonce poklesu, pokud jde o celosvětovou hospodářskou soutěž v oblasti vědy a techniky. Takový vývoj by vystavil naši prosperitu, hospodářský pokrok a sociální postavení značnému tlaku. Jednodušeji řečeno, Evropa je vystavena nebezpečí, že se stane na globální vědecké a ekonomické scéně průměrným aktérem. Evropa naléhavě a okamžitě potřebuje inovace.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Blahopřeji paní Merkiesové k její vynikající zprávě. Jsem také potěšen vynikajícími nápady paní komisařky Geogheganové-Quinnové. Jsou zárukou úspěchu, protože Unie inovací je především strategií pro hospodářský rozvoj Evropské unie. Abychom uspěli, je nutné následující: za prvé potřebujeme lepší přístup k úvěrům a finanční podpoře; dále potřebujeme více investic do vědeckého výzkumu a vývoje; jasná pravidla nabízející dlouhodobé perspektivy v oblasti inovací; zjednodušené postupy pro přístup k evropským a vnitrostátním podpůrným programům; a konečně levné, jednoduché evropské patenty. Evžen Tošenovský, jménem skupiny ECR. – (CS) Pane předsedající, dnes zde již podruhé diskutujeme na plénu o inovační strategii. Při mnoha našich jednáních o postavení evropských zemí na světových trzích pravidelně upozorňujeme na nezbytnost zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Postavení Evropské unie na světových trzích bude do budoucna zásadně ovlivňovat úspěšnost inovací a rychlost inovačních cyklů. Evropské státy jsou určitě ve výzkumných projektech na vysoké úrovni. Co je však dlouhodobý problém, je pomalá realizace těchto poznatků v praxi při složité byrokracii. Z unijních fondů je jedním z největších právě fond na vědu a výzkum. Musí být tedy naším cílem co nejvíce zjednodušit administrativu přenosu výsledku výzkumu a maximálně tak napomoci inovacím a tím i posílit konkurenceschopnost Evropské unie. Musíme se zamyslet, jak vyřešit v rámci inovačních kroků komercializaci výsledků výzkumných projektů. Pokud budeme komplikovat realizaci evropských výzkumů v komerční sféře, tak se nám těžko podaří zrychlit inovační cykly. Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, politika výzkumu a inovací je jedním ze tří hlavních pilířů politik Evropské unie. Chtěl bych také říci, že se stále více stává strategickým nástrojem, který je naprosto zásadní pro naši budoucnost. Proč? Protože máme to štěstí, nebo čelíme té výzvě, že žijeme na počátku změny civilizace. Přemýšlejte o tom. Musíme zajistit podmínky pro důstojnou existenci pro všechny, nejen tady a teď, ale i jinde, a pro budoucí generace. To samo o sobě je již velkou výzvou. Navíc to ještě poprvé v historii lidstva musíme udělat v rámci fyzických limitů této planety. To samozřejmě radikálně mění kontext. Jsme přesvědčeni, že Evropa může být při této hluboké proměně světovým vedoucím představitelem, a to nejen pokud jde o naši infrastrukturu a organizace, ale také – a to je důležitější – pokud jde o náš způsob výroby, spotřeby a života. Tím, že budeme přímo mezi vedoucími představiteli, nejlépe zajistíme konkurenceschopnost Evropské unie. Díky tomu mohu říci, že konkurenceschopnost není cílem sama o sobě. Naším cílem je, abychom byli schopni čelit výzvám, které, jak nesmíme zapomenout, ohrožují samotnou existenci lidstva na této planetě. Budeme-li ale mezi nejlepšími, naše konkurenceschopnost bude zajištěna. Bylo řečeno mnoho věcí, s nimiž souhlasíme. Jsou zde ještě dva body, na které bych chtěl upozornit. Za prvé musíme maximalizovat dopad každého vydaného eura. To vyžaduje lepší propojení mezi různými politikami EU, mezi tím, co se děje na úrovni Evropské unie, a tím, co se děje na úrovni členských států. To znamená, že musíme přejít od logiky, kde platí obecné pravidlo dotací a výjimek, půjček a sdílení rizik, k logice, v níž je hlavním cílem podnítit soukromé investice z veřejných prostředků. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, však není vždy poskytnutí nevratných peněz.

249

250

CS


A konečně musíme mít odvahu skoncovat s několika obrovskými zbytečnými a nákladnými projekty, jako je projekt ITER, který ve skutečnosti spolyká značnou část evropských peněz na výzkum – 7 miliard EUR z 60 miliard EUR – jen si to představte! S tím musíme skoncovat. Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat paní Merkiesové za její úsilí a koordinaci v období, kdy byla tato zpráva projednávána politickými skupinami. Věřím, že odvedla velmi dobrou práci. Mám tři poznámky. Jsem ráda, že se zpravodajka ujala tématu širokopásmového připojení. Digitální svět a informační a komunikační technologie jsou motorem inovací a vysokorychlostní širokopásmové připojení by mělo být základním předpokladem pro všechny evropské partnerství pro inovace. Za druhé, v rámci příprav na 8. rámcový program bychom měli dále posílit monitorování a následné hodnocení výsledků výzkumu a inovačních aktivit financovaných EU. Vidíme tedy, že paní Merkiesová docela správně do své zprávy zahrnula odstavec vyzývající Komisi, aby vypracovala integrovaný systém ukazatelů, který by umožnil lepší sledování a hodnocení pokroku a měřitelného dopadu inovačních politik a programů EU. A na závěr chci říci, před několika dny předseda Evropské rady pan Van Rompuy prohlásil, že Evropané nejsou inovativní, protože jsou v depresi. To je skutečně inovativní předpoklad, ale myslím, že je to otázka povahy. Musíme podporovat kulturu učení, zvídavosti a riskování. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, stojíme před velkými společenskými výzvami: hospodářskou krizí, stárnutím populace, nedostatkem zdrojů a potřebou zachovat naši mezinárodní konkurenceschopnost. O to důležitější je, abychom podporovali inovace, které mohou působit proti těmto problémům tím, že poskytnou tvůrčí nápady a řešení. Nejde jen o zavádění technických inovací, ale také o zavádění společensko-politických inovací. Například abychom se vypořádali s problémem stárnoucí populace, je třeba tzv. klasických inovací na jedné straně, jako jsou nové léky, a na druhé straně bychom měli přemýšlet o inovativních modelech pro společnost, penzionech a systému zdravotní péče. Musíme dnes vytvořit prostředí, které podporuje inovace zítřka, což znamená také investovat do výzkumu a vývoje, chránit duševní vlastnictví, zejména prostřednictvím právních předpisů v oblasti patentů, a povzbuzovat tvůrčí schopnosti již ve školních třídách. Na závěr bych se rád zmínil o konkrétním problému, který souvisí s využíváním zdrojů. Inovace by měly v zásadě zajistit, aby výrobky vydržely déle. To bude ku prospěchu spotřebitelů a životního prostředí. Naneštěstí existují i takové novinky, které mají opačný efekt. Produkty jsou vyvíjeny se záměrnými nedostatky, které zkracují jejich životnost a zvyšují spotřebu, například se to týká přenosných počítačů a chytrých telefonů. Unie inovací musí přispět k boji proti tomuto trendu. Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Geogheganová-Quinnová, dámy a pánové, za prvé bych chtěl upřímně poděkovat paní Merkiesové za její práci. Rád bych také poděkoval mnoha poslancům, kteří byli do této práce zapojeni, a Komisi za její podporu. Pokud jde o toto téma, převážně jsme ve shodě. V průběhu let jsme zde vyvinuli velké množství programů a dokumentů, od Lisabonské strategie po Evropu 2020, a mnoho dalších. Neustále jsme říkali, že budoucnost Evropy závisí na tom, zda se nám podaří vyřešit

11-05-2011

11-05-2011

CS


otázku inovací. Všichni se shodujeme, že se jedná o všechny aspekty vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu a že podnikatelská stránka je také důležitá. Nicméně je pravda, jak předchozí řečník právě řekl, že jiné oblasti světa jsou zjevně schopny mobilizovat talent a nápady efektivněji než my. Proto se musíme alespoň na jednu nebo dvě vteřiny zastavit a přemýšlet o důvodech. Je to proto, že poskytujeme příliš málo prostředků, nebo proto, že nemůžeme najít ten správný způsob, jak využít existující potenciál? To je to, na co paní Merkiesová ve svém projevu poukazovala. Chtěl bych se stručně zmínit o jednom dalším problému. Byl jsem členem delegace do Kalifornie a jednoho večera jsme se setkali s mladými podnikateli a lidmi, kteří chtěli založit nové podniky. Nikdy nezapomenu na ten večer. Oči těch mladých lidí zářily, byly plné nadšení a jak oni, tak ostatní věřili, že jsou schopni něčeho dosáhnout. Žádali jen jednu věc. Chtěli pomoc pro všechny, kteří chtěli začít podnikat, aby dostali šanci, svobodu jednat a netrávili veškerý svůj čas potýkáním se s byrokracií. Nezapomenu na to, protože to byl pro mě velmi, velmi důležitý signál. Jak můžeme zvýšit účinnost našich investic do výzkumu? Věřím, že příspěvky Evropské výzkumné rady (ERC) a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) v oblasti výzkumu jsou zajímavé a vzrušující a mohly by přinášet dobré výsledky. Otázky týkající se rizikového kapitálu a lidí by pravděpodobně bylo možné nejlépe zodpovědět, kdybychom se jako politici nepokoušeli všechno vyhodnotit, dospěli k rozhodnutí a vypracovali pokyny. Možná je zapotřebí jen několik málo pravidel. Jak paní Merkiesová řekla, méně je často více. (Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Judith A. Merkies, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, pane Reule, děkuji za váš projev. Jak si myslíte, že můžeme zahrnout tyto ambice do rámce Unie inovací, do veškeré práce, kterou děláme ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, do všech ostatních dokumentů, které ještě vzniknou, do rámce společné strategie, do všech finančních prostředků na výzkum a do budoucích programů? Jak může Komise zajistit, aby toto jediné vlákno procházelo všemi těmito prvky politik tak, abychom skutečně dosáhli cílů stanovených v Unii inovací? Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, stále věřím v to, co je dobré a pozitivní. V duchu mladých lidí, které jsme potkali v Kalifornii, bych chtěl říci, že jsme schopni tohoto cíle dosáhnout. Možná ale není nutné zavádět předpisy regulující každý detail. Britta Thomsen (S&D). – (DA) Pane předsedající, komisařko, dámy a pánové, nejprve bych chtěla zpravodajce poblahopřát k této zprávě. Představuje velmi dobrý výsledek. Ve strategii 2020 uznáváme skutečnost, že pokud chceme udržet úroveň prosperity v Evropě, musíme zvýšit naši produktivitu. Proto je třeba soustředit se na inovace. Je však důležité, abychom neomezovali inovace na výzkum a technologie. Budeme-li brát inovace vážně, musíme v první řadě investovat do lidského prvku. K inovacím patří i tvůrčí procesy, kterým lze učit a které by měly být zahrnuty do výukových metod používaných v členských státech. Potřebujeme totiž pracovníky, kteří budou přinášet dobré návrhy na zlepšení práce a modely k řešení nových úkolů. To ale znamená, že musíme naše pracovníky vzdělávat a odborně připravovat. Navíc se potýkáme s obrovským úkolem, jak vyškolit podniky v tom, jak mohou co nejlépe využít inovačního potenciálu svých zaměstnanců. Inovace řízené pracovníky nejsou dobré jen pro podniky, jsou také dobré pro pocit uspokojení z práce, což může přispět ke snižování stresu. Chtěla bych vyzvat Komisi, aby zahájila jednání

251

252

CS


se sociálními partnery o tom, jak můžeme v Evropě co nejlépe podpořit inovace řízené pracovníky. Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Pane předsedající, samozřejmě že jsme všichni pro inovace, zvláště pokud jde o vědu a průmysl – a to říkám nejen jako politik, ale také jako někdo, kdo kdysi pracoval na vysoké škole, protože než jsem se stal politikem, vyučoval jsem. Ve skutečnosti však – a několik řečníků to již zmínilo – závod v inovacích se zeměmi, jako jsou Spojené státy a země Blízkého východu, prohráváme. Proto vyzýváme k tomu, aby spolupráce v oblasti inovací byla rozšířena i na země, které nejsou členy EU. Jsem velmi potěšen přijetím mého pozměňovacího návrhu, který byl zařazen jako bod 167 a jenž vyzývá ke spolupráci se zeměmi, které se účastní Východního partnerství, a doufám, že bod 71 bude podobně pozměněn. Tento odstavec sice odkazuje na země Středomoří, ale měl by být rozšířen na všechny země zapojené do evropské politiky sousedství. Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, paní Merkiesová vypracovala vynikající zprávu a já jí k ní blahopřeji. Samozřejmě máme také strategii EU 2020, o mnohé usilujeme a máme mnoho zpráv o inovacích a zaměstnanosti mladých lidí na papíře, které je však třeba uvést do praxe. Míra nezaměstnanosti mladých lidí tvoří z hlediska obecné míry nezaměstnanosti 9,6 %, ale tato míra převyšuje 20,2 % u mladých lidí ve věku 19–27 let a tito lidé jsou samozřejmě zoufalí. Práce není jen o živobytí, je nutné si uvědomit, že musíme dát mladým lidem příležitost k práci, protože tím jim dáváme pocit sebeúcty. Každý občan musí mít samozřejmě příležitost k vývoji inovativních opatření prostřednictvím účasti na programu pro inovace a měnit Evropu. Paní komisařko, sdělení Komise odkazuje na partnerství v oblasti inovací. Jak Komise zamýšlí podporovat větší zapojení regionů, jaké prostředky budou použity a jaké finanční prostředky budou k dispozici? Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, k hlavním výzvám, před nimiž Unie inovací stojí, patří stárnutí obyvatelstva a zachování systémů zdravotní péče. Aby byla zajištěna udržitelnost a stabilita systémů, je třeba o nich uvažovat a hovořit ve všech souvislostech. Nalezení úspěšného řešení bude možné, jen pokud se podíváme na vzájemné vztahy mezi systémy. Do roku 2050 se poměr občanů EU v produktivním věku vůči osobám starších 65 let sníží ze 4:1 na 2:1Je tedy jisté, že výdaje na důchody a zdravotní péči vzrostou. Nicméně pouhé zaměření na důchodovou legislativu a zvýšení příspěvků od pacientů nám neumožní dosáhnout našich cílů. Úspěšná řešení budou také muset zvážit nedostatky našich politik zaměřených na vzdělávání a trh práce. Bude nezbytné investovat do odborného vzdělávání a změnit směřování naší politiky odborného vzdělávání, abychom reagovali na situaci, kdy nedokážeme obsadit rostoucí počet pracovních míst ve vysoce specializovaných odvětvích, zatímco stejný počet nekvalifikovaných lidí v produktivním věku je závislý na podpoře. V rámci naší politiky trhu práce musíme koordinovat politiky zaměřené na rodinu a rovné příležitosti, místo toho, abychom je vnímali jako protichůdné. Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, ráda bych na úvod poblahopřála zpravodajce k její vynikající práci.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Evropa potřebuje udržitelný a konkurenceschopný ekonomický model, který reaguje na hlavní sociální problémy dneška a zajišťuje i více lepších pracovních míst. Iniciativa Unie inovací představuje strategickou evropskou inovační politiku, která je integrována a orientována na podniky a osoby. Pojem inovace musí jít dále, za technologické inovace: inovace musí být spojeny s výrobky, ale také procesy, službami, pohyby, systémy a organizačními strukturami. Zejména inovace v sociální oblasti mají za cíl najít nové a efektivní řešení naléhavých sociálních potřeb. Kromě toho jsou hybnou silou v oblasti inovací mladí lidé: musíme proto zavést politiku, která podporuje přístup mladých lidí na trh práce. Je také důležité vytvořit řádné podpůrné mechanismy pro malé a střední podniky. Úspěšnost inovační politiky závisí na existenci jednoduchých, účinných a nebyrokratických systémů v oblasti vědy a vysokého školství. Vhodné financování v těchto dvou oblastech je nezbytnou podmínkou pro rozvoj inovací. Vzhledem k cíli 3 % z hrubého domácího produktu určených na technologický výzkum a vývoj tedy nyní vyzývám Komisi, aby zvážila možnost vytvoření účinného celounijního systému zaměřeného na realizaci tohoto cíle, a to s ohledem na to, co se děje se správou ekonomických záležitostí. Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, když si stanovujeme za cíl posílení naší schopnosti inovovat a investovat nebo nalezení konkurenční výhody vůči Spojeným státům a Číně, mluvíme o hospodářském rozvoji, jistě, ale hovoříme také konkrétně o vytváření pracovních míst. Z tohoto důvodu si musíme poskytnout i prostředky na posílení inovací. Chtěl bych poblahopřát paní Merkiesové k jednotnému kontaktnímu místu, strategii financování a uznání, že výzkumní pracovníci musí riskovat. Její zpráva ukazuje správný směr a navrhuje kontext, který je příznivý pro malé a střední podniky, jež jsou nezbytné pro úspěch Evropské unie. Inovace přinášejí přitažlivost a konkurenceschopnost území. Nezbytné je zapojení místních a regionálních orgánů, pokud jde o vyčlenění prostředků, snižování rozdílů a zvýšení aktivní úlohy, kterou musí sehrát občané. Právě z těchto důvodů opatření navrhovaná v této zprávě účinně přispějí k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Pane předsedající, Evropa a inovace. Trošku tady o tom mluvil můj kolega Migalski a trošku kolega Tošenovský. V podstatě jsme kde? Spojené státy jsou před námi, Japonsko je před námi, Brazílie, Indie a Čína nás dohánějí. Já vidím program Unie inovací jako program, který přichází za minutu dvanáct. S největší pravděpodobností máme poslední příležitost, jak zabrat v oblasti inovací a nedovolit těmto zemím, aby nás dohonily. Jakýkoliv neúspěch Evropy jako kontinentu bude mít v této oblasti fatální důsledky – a říkali to všichni ostatní kolegové – pro konkurenceschopnost Evropy, kvalitu života jejích obyvatel a v konečném důsledku i pro hodnoty, které Evropa pro svět představuje. Jsem proto rád, že se Evropskému parlamentu podařilo nastartovat konkrétní legislativní opatření, jako je posílená spolupráce při zavádění evropského patentu. Jako velmi důležitou vidím také oblast standardizace při zavádění inovací do praxe a jejich uplatnění malými a středními podniky.

253

254

CS


Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, ve svém projevu zde ve Štrasburku v listopadu loňského roku jsem upozornil na významné rozdíly, které existují mezi starými a novými členskými státy Evropské unie, pokud jde o finanční podporu výzkumu a vývoje. V dlouhodobém horizontu to bude mít za následek podstatné rozdíly ve vývoji jednotlivých členských států Evropské unie a v jevu s ošklivým názvem „odliv mozků“, který mu dali novináři a jenž je ve zprávě mylně označován jako duševní mobilita. V zájmu zajištění trvale udržitelného rozvoje v Evropě – a zdůrazňuji slovo udržitelného – musí EU vyčlenit více finančních prostředků na rozvoj inovací a výzkumných projektů v nových členských státech EU, a to pod hlavičkou udržitelného rozvoje. Je také třeba podpořit jednotlivé vlády, aby zvýšily částky každý rok přidělované z rozpočtu na výzkum, a také stanovit minimální procento z rozpočtu, které musí být použito na projekty tohoto druhu. Další klíčovou otázkou je financování inovací v sektoru malých a středních podniků, na které bychom měli klást mnohem větší důraz. Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, hlavním úkolem je dělat věci jinak – mnohem méně roztříštěně, s menším počtem souběžných aktivit členských států a Evropské unie – a také investovat cíleněji. Myslím si, že podniky a občané toto sledují. Zpráva a váš návrh Unie inovací vytváří očekávání. Skutečně bychom toho od ní měli hodně očekávat, ale chci ještě upozornit na pár bodů instrumentální povahy, včetně těch týkajících se Evropské unie. V první řadě musíme zajistit, aby financování bylo jednodušší, a je zapotřebí více dotací a pobídek pro rizikový kapitál. Za druhé, fondy již máme, ale jsou přesně vymezeny a samostatně řízeny: regionální fondy, zemědělské fondy a tak dále. Musíme se posunout k vícefondovému přístupu. Budete s tím v připravované legislativě souhlasit? Jaké druhy návrhů se toho budou týkat? Moje další poznámka se týká toho, že investice do výzkumu a vývoje do značné míry končí ve dvanácti „starých“ členských státech a je zapotřebí dalšího rozdělování. Je nutné nalézt novou rovnováhu. Jak můžete v tomto ohledu podpořit podniky a občany v „nových“ členských státech? Na závěr bych chtěl říci, že se jedná o proces, který bychom vám rádi pomohli promyslet. Jak nyní povedete dialog? Ve svém sdělení říkáte, že koncem roku 2011 uspořádáte konferenci a přijmete nějaká další opatření. Již jsem měl příležitost s vámi několikrát hovořit, a to i formou dialogu, na summitu pro znalosti a inovace zde ve sněmovně. Jak to budete nadále organizovat? Chceme vás více vidět. Opravdu tomu hodně věřím. V současné době takové věci v Komisi koordinujete, a tak tomu v minulosti nebývalo. Spolu s paní Merkiesovou vás budeme bedlivě sledovat. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane předsedající, blahopřeji paní Merkiesové k výborně zpracované zprávě. Aby bylo zajištěno, že iniciativa Unie inovací přispěje k udržitelnému rozvoji, je třeba modernizovat vzdělávací systém, a sblížit pravidla pro přístup k stávajícím finančním prostředkům, vypracovat prognózy ohledně požadovaných dovedností, podporovat partnerství mezi vysokými školami a podniky, provést standardizaci a chránit duševní vlastnictví. Absolutně nezbytným předpokladem pro Unii inovací je ovšem širokopásmový přístup k internetu, protože zvyšuje míru zapojení občanů. Vyzýváme k tomu, aby byly k dispozici větší finanční prostředky na inovace, ale myslím si, že v zájmu soudržnosti musíme – stejně jako v jiných případech – zabránit tomu, aby byla touto zprávou poškozena budoucnost politiky soudržnosti, společná zemědělská

11-05-2011

11-05-2011

CS


politika a víceletý finanční rámec. Doufám, že tento pozměňovací návrh zítra získá většinovou podporu. A nakonec vyzýváme Komisi, aby přeměnila inovační politiku Unie v akční plán s konkrétními cíli a měřitelnými úkoly. Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poblahopřál paní Merkiesové k její vynikající práci. Domnívám se, že musíme více investovat do inovací, výzkumu a znalostí a musíme to dělat směleji. Inovace nesmí být pohlceny výzkumem. Inovace a výzkum nejsou totéž a já vítám, že zpráva na tento strategický rozdíl poukazuje. Zpráva stanoví některé důležité cíle: zaměřuje se na obyčejné lidi a pracovníky prostřednictvím sociálních inovací; zavádí opatření k usnadnění přístupu malých a středních podniků k úvěrům a financování; a především zavádí užší a přímější vztah mezi podniky, výzkumnými středisky a našimi univerzitami. Usnadnit a zjednodušit život malým a středním podnikům prostřednictvím jediného kontaktního místa a zaměřit se na talent, tvořivost a inovativní nápady – to jsou nezbytné podmínky pro růst a vývoj. Evropa musí brát inovační politiky vážně, pokud chceme najít cestu z krize a vybudovat lepší budoucnost pro naše mladší generace. Ioan Enciu (S&D). – (RO) Pane předsedající, v současné době jsou výzkum a inovace výsadou nejvyspělejších členských států, což je pro Evropskou unii škodlivé. Evropská unie musí vzít tento faktor v úvahu a podporovat rovnováhu potenciálních inovačních kapacit v celé EU. Je třeba podporovat, aby nové členské státy rozvíjely své výzkumné infrastruktury, a to přidělováním dodatečných prostředků, což nedávno přislíbila paní komisařka Quinnová. To je jediný způsob, jak si můžeme být jisti, že zabráníme rozšiřování propasti mezi východem a západem Evropské unie právě v oblasti výzkumu a inovací. To nám umožní dosáhnout našeho cíle, jímž je vytvoření řádné Unie inovací. Je podporována myšlenka strukturálních a zemědělských fondů na financování inovací a výzkumu. Myslím si, že tento nápad není ani reálný, ani spravedlivý. Reálným řešením je vytvoření konkrétních nástrojů, které budou určeny pouze pro výzkum a inovace. António Fernando Correia De Campos (S&D). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, paní Merkiesová, tato strategie je důležitá pro všechny evropské země, zejména pro ty, jejichž ekonomiky nejsou dostatečně konkurenceschopné. Je důležitá pro vytváření malých a středních podniků. Pracovní místa jsou dnes zakládána aktivněji. Je důležitá pro univerzity a laboratoře, jejichž přežití závisí částečně na jejich vztahu k výrobním odvětvím. Je důležitá pro finanční systém, jenž v inovacích nalezne nový trh, neboť klasický výrobní model se vyčerpává. Inovace jsou vrcholem evropské agendy, a vzhledem k tomu, že jsou jedním z pilířů strategie Evropa 2020, budou jim muset sloužit nové finanční nástroje tak, aby v současné situaci nepodlehly rozpočtovým omezením. Na závěr bych rád poblahopřál zpravodajce, paní Merkiesové, k jejímu významnému příspěvku ve prospěch inovativnější Evropy s ekonomikou více založenou na znalostech. Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Pane předsedající, chtěl bych se přidat k mnoha blahopřáním, jichž se mé kolegyni ze skupiny již dostalo za přípravu vynikající zprávy. Evropská unie je na složité křižovatce. Na jedné straně je naléhavě třeba řešit problémy

255

256

CS


způsobené krizí, zatímco na druhé straně je třeba přijmout opatření, abychom mohli vhodně reagovat a realizovat dlouhodobé závazky, které jsme přijali s ohledem na problémy, jako jsou klimatické změny, energetická bezpečnost, bezpečnost potravin, naše stárnoucí společnost a tak dále. V dnešním celosvětovém kontextu má inovační politika obrovský vliv na všechny oblasti života a v budoucnosti se stane hlavním pilířem hospodářského, kulturního a sociálního rozvoje v Evropské unii. Až dosud byla tato politika roztříštěná a orientovaná více na akademický a vědecký výzkum než na přeměňování inovativních nápadů v reálné nebo aplikované produkty nebo služby, které by stimulovaly růst a tvorbu pracovních míst. Podporuji komplexní přístup k inovační politice a domnívám se, že společně musíme vytvořit strategickou a integrovanou inovační politiku Evropské unie, která bude zaměřená na praktické aplikace. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, inovace patří mezi hlavní hybné síly konkurenceschopnosti Evropy, bez nichž nelze dosáhnout vytyčených strategických cílů. Například oblasti ochrany veřejného zdraví a životního prostředí potřebují inovace nejnaléhavěji. Unie a členské státy musí tedy finančně nebo daňově stimulovat podniky a jednotlivce, aby se zaměřili na vědecký a technický výzkum v oblastech méně lukrativních, avšak pro veřejnost velmi prospěšných. Podle mého názoru stále vyčleňujeme relativně malé objemy rozpočtu na výzkum, a proto zdůrazňuji potřebu nástrojů financování v této oblasti v budoucích rozpočtech Evropské unie. Evropský výzkumný prostor by také podpořilo i zavedení jednotného evropského patentu, který má kromě ochrany duševního vlastnictví inovátorů také potenciál zkrátit zdlouhavé a nákladné byrokratické procesy a vyhnout se opakovaným žádostem od jednoho subjektu ve všech členských státech. PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI Místopředsedkyně Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D). – (RO) Paní předsedající, dosažení cíle strategie Evropa 2020 zvýšit investice do výzkumu a vývoje až na 3 % HDP by mohlo vytvořit 3,7 milionu pracovních míst a zvýšit roční HDP až o 795 miliard EUR do roku 2025. K dosažení tohoto cíle však budeme potřebovat 1 milion nových výzkumníků, a to v době, kdy mnohé z nich přitahují mimoevropské země, kde existují mechanismy na odstranění překážek bránících myšlenkám, aby se dostaly na trh. Roztříštěnost výzkumných systémů a trhů, nedostatečné využívání veřejných zakázek ke stimulaci inovací, svízelná situace ve financování a pomalý proces standardizace jsou problémy, s nimiž se země Evropské unie stále potýkají. Doufáme však, že budou brány vážně, pokud chceme, aby program Unie inovací byl jedním z úspěchů strategie Evropa 2020. To je jediný způsob, jak budeme schopni dosáhnout udržitelného růstu v Evropě a čelit stále rostoucímu tlaku globalizace. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, iniciativa Unie inovací podporuje strategické evropské politiky zaměřené na podnikání. Zvláštní pozornost musí být zaměřena na cíle stanovené v rámci strategie Evropa 2020. Inovace se musí řídit veřejným zájmem, zlepšením kvality života a podporou sociálního blahobytu. To znamená, že globalizace a výzkum jsou klíčovými faktory vnější konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. K

11-05-2011

11-05-2011

CS


dalším faktorům patří aktivní účast malých a středních podniků a zapojení evropských občanů. Komise by se měla zaměřit na technologie, které podporují inteligentnější, udržitelné systémy. Všechny strategie spojené s přizpůsobováním se EU podmínkám po krizi musí být zaměřeny na vytváření udržitelných pracovních míst. V tomto ohledu musí členské státy podporovat stabilní ekonomické modely založené na tvořivosti. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Paní předsedající, v Evropě bez hranic a při probíhajícím procesu globalizace mohou a musí inovace hrát důležitou roli při posilování sociální soudržnosti zvyšováním kvality poskytovaných služeb, a to bez ohledu na odvětví, z něhož pocházejí. Nicméně lepší služby rovněž vyžadují zlepšení v oblasti odborné přípravy. Proto se domnívám, že by bylo výhodné zahájit konkrétní programy odborné přípravy se zaměřením na inovace a povzbuzení tvořivosti, což jsou aspekty, které je možné utvářet, učit a posilovat v různých fázích vzdělávacího procesu. Evropská komise musí podněcovat a podporovat snahy členských států tak, aby zahrnovaly ve větší míře a jako součást prvků tvořících národní vzdělávací systémy aspekty jako inovace a kreativita a aby podporovaly zlepšení spolupráce mezi vzdělávacími systémy a obchodním světem tím, že vyvinou nové studijní programy a doktorské studijní programy, a to i na přeshraniční úrovni. Pat the Cope Gallagher (ALDE). – (GA) Paní předsedající, děkuji vám za možnost na toto téma promluvit. Paní předsedající, je naším úkolem předávat vzdělávacím institucím třetí úrovně, výzkumným organizacím a také soukromým podnikům informace týkající se příležitostí, které jsou k dispozici v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Musíme za všech okolností zdůrazňovat přínosy největšího veřejně financovaného výzkumného programu na světě, z nichž mohou těžit malé a střední podniky. Podpora výzkumu a inovací je zásadní pro okrajové regiony Evropské unie, mají-li zůstat konkurenceschopné ve stále více globalizovaném světě. Z irského pohledu pomáhá 7. rámcový program rozvíjet výzkum, který na oplátku vytváří pracovní místa a našim lidem poskytuje nové produkty a služby. Irské organizace v odvětví zemědělství, potravinářství, rybolovu, zdravotnictví, energetiky, dopravy a ICT již vyčerpaly 270 milionů EUR. Na závěr říkám, že je to nesmírně důležité, zejména v těchto velmi obtížných ekonomických podmínkách, a to jak v Irsku, tak v celé Unii. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, v době vážné hospodářské a sociální krize, jakou v současné době zažíváme v řadě členských států Evropské unie, je debata o inovacích ve všech oblastech znalostí a ve všech hospodářských a sociálních oblastech vítána. Je ale nutné, aby byly tyto inovace vedeny kritérii obhajování veřejného zájmu, zlepšování kvality života lidí, podpory sociální péče a zachování životního prostředí a rovnováhy v přírodě. V této souvislosti nesmíme zapomenout na nezaměstnanost, která již postihuje asi čtvrtinu mladých lidí, z nichž mnozí mají vysokoškolské vzdělání; nesmíme zapomenout, že pracovní místa jsou stále nejistější, a to zejména pro ženy a mladé lidi; a nesmíme zapomenout na růst chudoby a sociálního vyloučení.

257

258

CS


Je tedy čas přejít od slov k činům a požadovat potřebný rozpočet a politiky, které uznávají skutečné hodnoty lidí, jejich tvořivost a schopnost inovace a jež respektují důstojnost zaměstnanců. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, nedávný průzkum společnosti GE zjistil, že 85 % lidí věří, že inovace jsou cestou k budoucí prosperitě Evropské unie. Jedna věc je to konstatovat, ale další věc je uskutečnit to. To je výzva, před kterou stojíme. Měl jsem tu čest vypracovat návrh stanoviska o Unii inovací za Výbor pro kulturu a vzdělávání a zdůraznil jsem několik bodů. Jedním z nich byla potřeba vyhnout se zdvojování. Bylo to podníceno odpovědí komisařky v průběhu slyšení, když poukázala na to, že jeden konkrétní kmen salmonely byl zkoumán ve 40 různých ústavech – jasný případ nedostatku společného myšlení a plýtvání penězi. Potřebujeme také produktivní spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami. Viděl jsem jeden takový velmi dobrý příklad na univerzitě v Santiagu de Compostela, která sledovala výzkum po celou dobu až do chvíle, než byla založena nová společnost. Za třetí je třeba vytvořit evropský patent. Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat všem poslancům, kteří se zúčastnili rozpravy. Myslím, že každý souhlasí s tím, že podmínky pro inovace musíme zlepšit. Většina řečníků hovořila o pracovních místech. O tom Unie inovací je. Jde o to vzít základní výzkum, který tak dobře v Evropské unii děláme, a převést jej na trh tak, abychom nabízeli pracovní místa zde a ne v zahraničí. Řada řečníků zmínila úlohu regionů. To je velmi důležité a je třeba rozvíjet součinnost mezi financováním výzkumu a inovací na straně jedné a strukturálních fondů na straně druhé. Paní Merkiesová tento bod ve své zprávě zdůrazňuje. Všechny regiony Evropy by měly rozvíjet své silné stránky. Za pár týdnů pojedu do Debrecenu v Maďarsku na konferenci „Týden inovativních regionů Evropy“, kam přijedou zástupci všech regionů, aby hovořili o koncepci inteligentní specializace. Některé méně rozvinuté oblasti mohou samozřejmě mít prospěch z vytváření sítí a know-how, které je podporováno výzkumnými a inovačními programy, a zároveň mohou využít strukturálních fondů k vybudování zařízení výzkumné infrastruktury, která potřebují. Pan van Nistelrooij zmínil záležitost konference o inovacích a chtěla bych říci, že to je na dobré cestě. V rámci přípravy jsme pozvali pana Reula, předsedu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, aby pohovořil o zastoupení výboru v centru této konference. Samozřejmě jsme také pozvali zástupce vlád členských států, podnikatele, subjekty všeho druhu, politiky a tak dále. Myslíme si, že je to velmi důležité, protože jednou z věcí, které považuji za zásadní ve vztahu k inovacím, je, že bychom měli mít „živý dokument“: jinými slovy možnost pravidelně – v Parlamentu, na mezinárodní úrovni na konferenci o inovacích, ale i na úrovni hlav států nebo předsedů vlád – sledovat pokrok a trvat na jeho urychlení tehdy, když bude postup pomalý. Pokud má být tato iniciativa úspěšná, je velmi důležité, aby vytvořila ten druh pracovních míst, který chceme, a nakonec aby splnila naše očekávání. Judith A. Merkies, zpravodajka. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat kolegům a inovativním občanům za jejich velmi cenné příspěvky. Byl to velmi začleňující proces. Jsme zde zajedno: chceme podpořit hospodářský růst a posunout se směrem k jinému, udržitelnému sociálnímu modelu. Chceme podpořit malé a střední podniky a začínající

11-05-2011

11-05-2011

CS


podniky; chceme aktualizovat své dovednosti v rámci celoživotního učení; chceme sociální inovace. Chceme, aby byly peníze skutečně vynaloženy na výzkum a vývoj, a ne aby zůstaly v kapse. Souhlasíme s tím, že výzkum není synonymem pro inovace; inovace existují samy o sobě, ačkoli mohou pocházet z výzkumu. Oboje je nesmírně důležité, ale inovace musí dostat zvláštní podnět. Abych vyjasnila otázku financování ze zemědělských fondů nebo strukturálních fondů: záměrem není přesunout finanční prostředky ze SZP nebo ze strukturálních fondů do fondů pro inovace; záměrem je věnovat pozornost horizontálnímu aspektu inovací. Potřebujeme inovace v zemědělství i v regionální politice: inovace potřebujeme všude. Kam tedy půjdeme dále? Neskončeme u této jedné zprávy. Nemůžeme dopustit, aby to u ní skončilo. Pokračujme spolu s členskými státy dále. Usilujme skutečně o změnu myšlení. Využijme peníze, ale změňme politiku. Změňme náš hospodářský model, posuňme se směrem k udržitelnému modelu a tvořme pracovní místa. Zpráva uvedla, že inovace není jen výrobek, proces nebo služba, ale také pohyb. Buďme tedy dnes inovátory. Začněme s pohybem: pohybem směrem k inovacím. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) Inovace znamená úspěšnou realizaci myšlenek v praxi. Nesmíme dopustit, aby Unie inovací zůstala jen vzrušujícím nápadem, politickým cílem. V Rozpočtovém výboru pracujeme na pevném zasazení stěžejní iniciativy Evropa 2020 do strategie Evropské unie prostřednictvím nezávislého finančního rámce. Unie inovací je schopna sehrát úlohu při transformaci hospodářství Evropy zasaženého krizí, která se bude zaměřovat na vytváření udržitelných pracovních míst. Pokud budou do roku 2020 na výzkum a vývoj vyčleněna skutečně 3 % HDP Evropské unie, bude vytvořeno 3,7 milionu nových pracovních míst, což by zvýšilo roční HDP do roku 2025 zhruba o 800 milionů EUR. Musíme brát jako fakt, že klíčem a současně jediným efektivním nástrojem pro ekonomické oživení v Evropské unii jsou výzkum a inovace. Proto musíme jednomyslně podporovat členské státy v tom, aby věnovaly 1 % ze svého hrubého domácího produktu do výzkumu a technologického rozvoje. Ochota riskovat je nezbytným předpokladem pro úspěšné inovace, což však neznamená riskantní investice pro členské státy. Návratnost je zaručena. V zájmu zachování konkurenceschopnosti Evropy je třeba změnit přístup, přičemž hlavní hybnou silou je zvýšení inovačního potenciálu a podpora většího počtu Evropanů, aby začali podnikat. Proto jsme byli nuceni přezkoumat iniciativu „Small Business Act“ a uvést ji do souladu s Aktem o jednotném trhu, což ukazuje i součinnost s Unií inovací. Naše opatření musí být harmonizována, protože se tak mnohonásobně zvýší jejich účinnost. Jarosław Kalinowski (PPE) , písemně. – (PL) Inovace, konkurenceschopnost, trvale udržitelný rozvoj, tvořivost, efektivita – to jsou krásná slova, která velmi dobře odpovídají aktuálním politickým a hospodářským trendům i trendům na trhu práce, ale existují za těmito slovy nějaká konkrétní opatření a reálné projekty? Ti, kdo je slyší, určitě na jejich použití pozitivně zareagují a pomohou propagovat ideály, které zastupují, a získat pro ně podporu. Nezapomínejme však, že se tato hesla musí opírat o praktická opatření a že musí být přijímána příslušná legislativní rozhodnutí a prováděny zákony, které přispějí k dosažení

259

260

CS


zmíněných cílů, a to cílů strategie Evropa 2020. Evropa a Evropané mají obrovský potenciál; naším úkolem je zavést vhodné podmínky, aby byl tento potenciál plně využit. Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Jako členka Výboru pro kulturu a vzdělávání podporuji iniciativu „Unie inovací“. Ráda bych zdůraznila roli vzdělávání, odborné přípravy a sociálního výzkumu (v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení) v rámci této iniciativy. Je důležité zjednodušit administrativní postupy při předkládání žádostí o účast v programech EU v oblasti vědeckého výzkumu a inovací tak, aby se jich mohlo zúčastnit více podniků a vědeckých institucí. Zjednodušené postupy také zajistí, že budou veřejné prostředky využívány účinněji a efektivněji a že se sníží administrativní zátěž. Inovační politika by měla jít ruku v ruce s politikou v oblasti odborné přípravy a trhu práce. Nové produkty a služby mají pomoci zvýšit úroveň zaměstnanosti a podporovat předvídání budoucích trendů a kvalifikací potřebných na trhu práce. Vzhledem k tomu, že ženy tvoří jen 30 % evropských výzkumných pracovníků a pouze 13 % ředitelů evropských výzkumných institucí, zdůraznila bych, že iniciativa „Unie inovací“ musí počítat s budoucími pokyny ohledně vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve vědeckých disciplínách. Také bych vyzvala členské státy, aby tyto pokyny účinně uplatňovaly. 16. Úmluva MOP doplněná doporučením týkajícím se osob pracujících v domácnosti (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi pokládá Pervenche Berèsová jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o úmluvě MOP doplněné doporučením týkajícím se osob pracujících v domácnosti (O-000092/2011 – B7-0305/2011). Pervenche Berès, autorka. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, mám velkou radost, že před zahájením příštího valného shromáždění Mezinárodní organizace práce (MOP) můžeme projednat tuto vítanou iniciativu MOP navrhující členským státům této organizace úmluvu doplněnou doporučením týkajícím se osob pracujících v domácnosti. Pane komisaři, jménem celého Parlamentu bych vám ráda poděkovala za to, že jste souhlasil s vedením této rozpravy během příprav konference. Věříme, že tento postup je nejlepší. Jak víme, práce v domácnosti oficiálně představuje 5–9 % všech pracovních míst v Evropské unii. Vzhledem k tomu, co jsme společně schválili ve strategii Evropa 2020, je jasné, že to, co se nazývá místní zaměstnaností, zejména pracovní místa, která nám umožňují pečovat o starší občany, a ta, která ženám s malými dětmi umožňují návrat do práce, představují situace, jež poskytují možnost, aby se práce v domácnosti rozvíjela. Věřím, že je v rámci Evropské unie nezbytné, abychom tuto vítanou iniciativu MOP podpořili, neboť vývoj naší společnosti s sebou nese určité tendence – a víme, jaké jsou. Celosvětová poptávka po domácích službách se bude neustále zvyšovat, ale my nemůžeme na jedné straně vítat schválení programu důstojné práce MOP a na straně druhé celý úsek trhu práce ponechat naprosto neregulovaný a nechráněný právními předpisy. Evropská unie musí jít příkladem. Vím, že občas máme tendenci si myslet, že úmluvy Mezinárodní organizace práce snad nejsou pro nás. Ne. I my musíme v této záležitosti jít v čele. Věřím, že v oblasti práce v domácnosti nám MOP nabízí vynikající příležitost, jak do fungování některých našich pracovních trhů vnést trochu světla, neboť práce v domácnosti je příliš často práce svízelná, nedoceněná a nehlášená. Řeknu to zcela prostě.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Chápu, že někteří z vás vyjádřili znepokojení nad uznáváním nelegálních přistěhovalců či jejich uváděním do souladu s předpisy, ale mě znepokojuje také boj, který musíme v každém z členských států vést proti nenahlášené práci. Víme, jak se tyto praktiky v oblasti práce v domácnosti bohužel rozmohly. Doufáme, že sté zasedání Mezinárodní konference práce v červnu příštího roku uvede na základě trojstranných jednání tuto úmluvu i toto doporučení do pohybu. Věříme, že jsou klíčem pro přetvoření vztahu, který je příliš často vztahem vykořisťování, ve vztah právní. Věříme, že právního uznání práce v domácnosti lze dosáhnout. Ti, kteří pracují s našimi staršími občany a dětmi, musí mít právo na společenské kontakty a na odpočinek a nesmějí být oběťmi vydírání a libovůle. Také musíme zajistit, aby nám tento nástroj, který Mezinárodní organizaci práce předkládáme, umožnil v této oblasti definovat, co máme na mysli pod pojmem důstojné práce, ať už s ohledem na otázku pracovní doby, otázku placené dovolené nebo otázku podmínek bydlení. Ráda bych věděla, jaký postoj hodlá Evropské komise k těmto jednáním a k tomuto návrhu úmluvy zaujmout a na základě jakého mandátu bude jménem nás všech jednat, aby mohla Evropská unie v oblasti práce v domácnosti zítra jít příkladem a abychom tak i my mohli dát výraz hodnotám Evropské unie. László Andor, člen Komise. – Paní předsedající, dnešní debatu o novém nástroji MOP pro osoby pracující v domácnosti vítám. Je to významný příspěvek ke druhému kolu rozhovorů o nových mezinárodních normách, které budou za několik týdnů na 100. zasedání Mezinárodní konference práce pravděpodobně schváleny. Jak víte, Evropská komise je neochvějným zastáncem programu důstojné práce MOP. Komise bedlivě sleduje a podporuje koordinaci mezi členskými státy a pracuje na bezodkladné ratifikaci řady důležitých nástrojů přijatých v minulém desetiletí. Pro vytváření nových norem v oblasti práce v domácnosti je řada důvodů. Na celém světě je například velký počet osob pracujících v domácnosti, a mnoho z nich patří ke zranitelným skupinám. Závažným problémem je rovněž jejich pochybný status a skutečnost, že často spadají do neoficiálního sektoru. Vezmeme-li v úvahu populační změny a vyšší podíl žen na trhu práce, je pravděpodobné, že zaměstnanost v tomto sektoru bude v Evropské unii narůstat. Proto je nezbytně nutné pozvednout profesní profil osob pracujících v domácnosti a napravit jejich pověst. Dovolte, abych se nyní zaměřil na praktické problémy, které tato otázka přináší, a nejprve objasnil roli Komise v jednáních MOP o nové úmluvě a doporučení ohledně důstojné práce. Je třeba pamatovat na institucionální kontext. Novým nástrojem bude mezinárodní dohoda. Komise tedy bude hrát roli, kterou jí propůjčuje Smlouva, s patřičným zřetelem ke zvláštnímu charakteru MOP, kde má Evropská unie pouze status pozorovatele – na rozdíl od členských států, které jsou členy. Proto Unie nemůže ratifikovat úmluvy Mezinárodní organizace práce sama. V průběhu prvního kola jednání v Mezinárodní organizaci práce v roce 2010 Komise debatu aktivně sledovala a usnadňovala koordinaci mezi experty členských států. Analyzovala nástroje, tak, jak se během jednání vyvíjely, ve světle právních předpisů EU.

261

262

CS


Zvláštní pozornost věnovala Komise zejména všem oddílům návrhu úmluvy, které by se mohly dotknout svobody pohybu pracovníků. Jelikož nová úmluva MOP bude obsahovat záležitosti spadající do kompetence EU, musejí členské státy respektovat acquis EU. V nadcházejícím a posledním kole rozhovorů v červnu bude Komise i nadále zajišťovat aktivní koordinaci a podporu tím, že bude spolupracovat s experty členských států. Mé resorty jsou v kontaktu se sociálními partnery a řadou nevládních organizací, které Komisi oslovily, a absolvovaly výměny s navrhovateli Evropského hospodářského a sociálního výboru ohledně profesionalizace práce v domácnosti. Za druhé je tu otázka, jakou roli při zajišťování přeměny nejistých pracovních míst v domácnosti v pracovní místa důstojná a udržitelná hraje strategie Evropa 2020. Musíme mít na paměti potenciál tohoto sektoru, pokud jde o tvorbu pracovních míst a slaďování práce s rodinnými povinnostmi, a tedy jeho úlohu při dosahování cílů strategie zaměstnanosti. Nesmíme však zapomínat, že je nutno zajistit, aby pracovní místa v domácnosti – z nichž ne všechna by měla být považována za nejistá a podhodnocená či nedostatečně placená – byla skutečně místy důstojnými. A co víc, nedílnou součástí strategie Evropa 2020 je boj proti nenahlášené práci, která je v sektoru práce v domácnosti rozšířená, což potvrdila první roční analýza růstu. Postupy, jak neoficiální nebo nehlášenou práci změnit v řádné zaměstnání, budou upraveny směrnicemi o podmínkách umožňujících tvorbu pracovních míst, které Komise oznámila ve sdělení o stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020, „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa”. Tyto směrnice budeme předkládat příští rok. Řada členských států má užitečné zkušenosti s úsilím o omezování neoficiálního sektoru a nejistého zaměstnání, například zavedením systému poukázek na služby. Za třetí je tu otázka úpravy současné rámcové legislativy týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci – směrnice 89/391/EHS – a potírání diskriminace – směrnice 2000/78/ES. Stojí za upozornění, že definice osob pracujících v domácnosti je v návrhu úmluvy MOP velmi široká. Zahrnuje nejen osoby pracující v soukromých domácnostech, ale také pro ně, jakož i osoby zaměstnané zprostředkovatelnami práce. V rámcové směrnici o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci je domácí služebnictvo z definice pracovníků vyloučeno. Zdá se však, že úmyslem zákonodárce EU bylo, aby byl pojem domácího služebnictva interpretován úzce, aby tak ne všechno domácí služebnictvo, kterého se úmluva týká, bylo vyloučeno z rámce acquis EU o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci. A nakonec, právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví minimální požadavky a nebrání tedy žádnému členskému státu v zavedení přísnějších opatření na úrovni vnitrostátní. Členským státům tedy nic nebrání v tom, aby domácí služebnictvo zahrnuly do působnosti svých vnitrostátních právních předpisů. Rámcovou směrnici o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nehodlá Komise v současné době měnit. Komise se nicméně domnívá, že současná iniciativa MOP je dobrou příležitostí pro úvahy o situaci domácího služebnictva v Evropě. Rád bych dodal, že směrnice 2000/78/ES, která stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, nevylučuje osoby pracující v domácnosti, takže pro ratifikaci

11-05-2011

11-05-2011

CS


úmluvy MOP není třeba žádného dodatku. V roce 2008 vydala Komise zprávu o uplatňování směrnice a její provádění v členských státech bude i nadále bedlivě sledovat. Čtvrtý bod se týká způsobů informování osob pracujících v domácnosti o jejich právech a způsobů posilování jejich práv. Ne všechny osoby pracující v domácnosti mají nízkou kvalifikaci a pracují v nejistých podmínkách, přesto však patří ke zranitelné kategorii a Komise nabádá členské státy, aby zajistily jejich náležitou ochranu tím, že budou jejich pracovní práva rozvíjet a prosazovat. Komise očekává, že se problémem nehlášené práce lidí, kteří nejsou občany EU, bude částečně zabývat směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům 2009/52/ES, kterou členské státy musejí do 20. července tohoto roku převést do svých vnitrostátních předpisů. Tato směrnice pomůže ukončit vykořisťování příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem ze strany některých zaměstnavatelů, kteří je nedostatečně platí a vnucují jim nevyhovující pracovní podmínky. Jedním z možných kroků by byla dohoda o návrhu směrnice o jediném povolení, která by stanovila společný soubor práv pro pracovníky ze třetích zemí legálně pobývající v některém členském státě. Nyní dovolte, abych přešel k pátému a poslednímu bodu ve věci role Komise při prosazování výměny zkušeností o osvědčených postupech v oblasti politiky osob pracujících v domácnosti. V této souvislosti chci zmínit soukromý projekt, který Komise na žádost tohoto Parlamentu v současnosti realizuje a který usiluje o podporu přeměny nejisté práce v práci spojenou s určitými právy. Na základě výzvy k předkládání návrhů vydané v rámci pilotního projektu v roce 2010 Komise spolufinancuje projekt, který se zaměřuje na důsledky hospodářské a finanční krize pro osoby pracující v domácnosti, migrující a mladé pracovníky a na opatření členských států pro zlepšení jejich práv. Projekt podporuje výměnu zkušeností s osvědčenými postupy, zejména v oblasti kolektivního zastoupení pracovníků v nejistých podmínkách. Druhá výzva k předkládání návrhů, která bude vyhlášena letos, se bude konkrétněji týkat opatření pro zlepšení práv nejchudších pracovníků, včetně osob pracujících v domácnosti. Součástí pilotního projektu bude také studie zaměřená na lepší porozumění nejisté práci ve 12 členských státech a podporu její přeměny v zaměstnanecký vztah, který znamená více sociálních práv, a zejména na zkoumání toho, co mohou členské státy udělat v praxi, aby tuto přeměnu podpořily a identifikovaly podstatu základních sociálních práv. Nedávno byla v Itálii provedena případová studie situace migrujících osob pracujících v domácnosti v souvislosti s projektem týkajícím se důstojné práce a průmyslových vztahů, spolufinancovaným Komisí. A nakonec, Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci a Výbor vrchních inspektorů práce vyzvaly ke kampani za informovanost a zvyšování povědomí o ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků v celém tomto sektoru. Csaba Őry, jménem skupiny PPE. – (HU) Paní předsedající, Evropská lidová strana je dnešní rozpravou velmi potěšena. Mám za to, že je třeba poděkovat paní Berèsové, která ji zahájila, a tím nám na jedné straně umožnila připojit se k iniciativě MOP a na straně druhé nás přiměla zamyslet se nad tím, co všechno je třeba udělat pro kategorii pracovníků, o jejichž podmínkách často nevíme nic, a pokud už něco víme, je to většinou depresivní.

263

264

CS


Věříme také, že návrh rozhodnutí, který byl zveřejněn, si zaslouží podporu, a domníváme se, že obzvláště dobré jsou ty prvky, které podtrhují a zdůrazňují skutečnost, že cílem je vytvoření důstojných pracovních podmínek a regulovaného zaměstnání v oblasti, která se ve skutečnosti týká hlavně migrujících pracovníků, zejména v určitých zemích, a jež je naprosto neregulovaná a nekontrolovaná a velmi často má formu tak trochu moderního otroctví. Už jsme se tu zmínili, že ve směrnicích pracovního práva jsou černé díry. Diskutovalo se o tom v souvislosti s atypickými smlouvami. Toto by určitě by mohlo být následujícím krokem k možnosti zajistit minimální pracovní podmínky i další práva související se zaměstnaností, a souhlasím se slovy pana komisaře, že bychom si samozřejmě měli nejprve zamést před vlastním prahem. Iniciativu MOP vítáme a my sami můžeme rovněž udělat to, že budeme apelovat na členské státy Evropské unie, aby v rámci nařízení svého vlastního pracovního práva učinily vše, co mohou s cílem tyto černé díry odhalit a náležitě regulovat. Alejandro Cercas, jménem skupiny S&D. – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, nejprve bych rád řekl, že všichni socialističtí delegáti schvalují slova, která vyslovila Pervenche Berèsová, předsedkyně Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, a že nás velmi těší stanovisko, které ve věci iniciativy Mezinárodní organizace práce (MOP) právě zaujal pan komisař. Socialističtí delegáti nesmírně oceňují práci, kterou MOP od svého vzniku koná. Věříme, že neocenitelným způsobem přispívá k dějinám lidstva i Evropy. Tato nová iniciativa v oblasti práce v domácnosti je také nepochybně velmi důležitá proto, že práci tohoto typu vykonává velký počet lidí, i proto, že se do značné míry také týká žen a přistěhovalců. My, socialističtí delegáti, věříme, že by bylo velmi dobré, kdyby byl tento návrh úmluvy a doporučení při příštím zasedání v červnu schválen a kdyby Parlament, Komise a Rada byly aktivní – ne pouze pasivní, ale aktivní – aby tak Evropa dostála tomu, co hlásá, a aby její činy odrážely její slova. Pokud tak učiníme, napomůžeme tím – přinejmenším – k rozšíření programu důstojné práce. Pomůžeme tím světu i mnoha lidem, ale pomůžeme především sobě k tomu, abychom byli slušní a navzájem se respektovali jako instituce i jako Evropané, ale také aby si náš světadíl zachoval svůj sociální model, což však nebude možné, pokud budeme ostrůvkem ochrany a práv ve světě utrpení a nedostatku ochrany. Možná je, pane komisaři, také načase, abychom se my všichni, stejně jako Komise a Rada, zamysleli nad Evropou, protože ani tady se nevyřeší vše. V Evropě existují smluvní formy týkající se přistěhovalců a žen v oblasti služeb v domácnosti, které jsou velmi nejisté a obsahují závažné mezery. Byl bych rád, kdybychom v zápalu této debaty a těchto úvah vzali na vědomí, že v právních předpisech EU i mnoha členských států existují určité mezery, které je nutno vyplnit. Máme problémy ohledně zdraví a bezpečnosti těchto pracovníků. V mnoha zemích máme problémy ve věci právních forem, na jejichž základě práce probíhá. Kromě toho tu máme závažný problém v boji proti zneužívání a diskriminaci přistěhovalců, z nichž mnozí pracují v evropských rodinách. V současné době máme v ruce řadu iniciativ. Pane komisaři, teď nastal čas zdůraznit náš etický závazek k podpoře MOP, pomoci sami sobě a vykonat práci, kterou pro budoucnost lidstva stojí za to vykonat.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Marian Harkin, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, domnívám se, že tato debata je vzhledem k nadcházejícímu schválení úmluvy MOP o osobách pracujících v domácnosti důležitá. Věřím, že bychom měli v této sněmovně pochválit MOP za její vynikající práci. Práce v domácnosti – například péče o rodinu – probíhá výlučně v rodinném prostředí. V EU to byla samozřejmě tradičně ženská práce, i když to se teď mění. Také je pravděpodobnější, že v domácím prostředí budou pracovat přistěhovalci a lidé z marginalizovaných komunit. Hodnota práce v domácnosti není zahrnuta do výpočtů DPH a mimo jiné z tohoto důvodu je práce v domácnosti velmi často neviditelná a je rozhodně podceňovaná. Tím jsou osoby pracující v domácnosti bezpochyby ponechány v nejisté situaci a velmi často se musejí spoléhat na dobrou vůli zaměstnavatelů. A to je prostě nepřijatelné. Jak říkáme v usnesení, roste tím pravděpodobnost, že osoby pracující v domácnosti budou čelit diskriminaci, nebo dokonce více formám diskriminace. Význam úmluvy MOP spočívá v tom, že zajistí právní uznání práce v domácnosti jako práce. V návaznosti na to by osoby pracující v domácnosti měly při uplatňování svých práv zaujímat silnější postavení. Domnívám se, že je velmi důležité, aby osoby pracující v domácnosti měly právo na základní pracovní normy. To samozřejmě znamená přístup k sociálnímu zabezpečení, bezpečnosti a ochraně zdraví a ochraně mateřství, stejně jako ustanovení o pracovní době a době odpočinku. Protože práce v domácnosti probíhá převážně v rodinném prostředí, do hry mohou vstupovat otázky soukromí. Je třeba najít inovativní a uskutečnitelná řešení pro zajištění zdraví a bezpečnosti osob pracujících v domácnosti a v celkovém kontextu pro zajištění toho, aby byla plně respektována jejich práva. Jedním z možných řešení je použití vzorových smluv. Například v kantonu Genève existuje vzorová smlouva, která se automaticky uzavírá mezi všemi zaměstnavateli a zaměstnanci: zabývá se, mimo jiné, otázkami jako minimální mzda, rodinné přídavky a dovolená. Věřím, že smlouvy podobného typu existují i v Belgii. Osobám pracujícím v domácnosti poskytují větší jistotu, zaměstnavatelům zjednodušují situaci a eliminují šedé zóny a nejasnosti. Také bych chtěla říci, že velmi ráda podpořím pozměňovací návrhy skupiny Zelených, ve kterých Zelení hovoří o zahrnutí osob vykonávajících práci au pair a o nehlášené práci, ale přicházejí s praktickými návrhy, jak bychom při zajišťování přístupu osob pracujících v domácnosti na otevřený trh práce mohli být aktivní. A nakonec chci podpořit slova autorky usnesení, paní Berèsové, že Evropská unie by při zlepšování podmínek osob pracujících v domácnosti měla jít v čele. Pane komisaři, vaše slova o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci mě zaujala, a i když nepředpokládáte rozšíření směrnice, domnívám se, že vaše připomínky ponechávají jistý prostor pro flexibilitu při zajištění lepších podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti osob pracujících v domácnosti. Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, také já bych ráda poděkovala paní Berèsové za převzetí iniciativy ve věci této otázky k ústnímu zodpovězení a usnesení. Ráda bych také poděkovala panu komisaři za jeho odpověď. Je to opravdu vzácné, že na otázky k ústnímu zodpovězení dostáváme velmi konkrétní odpověď od členů Komise. Moje skupina velice vítá návrh MOP na úmluvu a doporučení ohledně osob pracujících v domácnosti. Jsme si vědomi toho, že nejméně 20 našich členských států se k návrhu již vyjádřilo a aktivně se do něj zapojilo. Těšíme se na jeho brzkou ratifikaci ze strany těchto členských států a samozřejmě na jeho zajímavé zavádění do praxe.

265

266

CS


Už se hodně namluvilo o tom, jak je tato skupina pracovníků obzvlášť zranitelná. Velká část práce probíhá za zavřenými dveřmi; je neviditelná. Pracovníci sami jsou často izolovaní a v této situaci je přístup k odborům nezřídka velmi obtížný. Jestliže jste přijati jako zaměstnanec bydlící v domě zaměstnavatele, velmi často se stává, že jste v pohotovosti 24 hodin denně 7 dní v týdnu. My tady ve sněmovně víme, že práce v pracovní pohotovosti je velmi kontroverzní otázkou a nemáme z ní příliš velkou radost. Jak už bylo řečeno, práce v domácnosti je často podhodnocená nebo se na ni pohlíží jako na tradičně ženskou práci, kterou „může dělat každý”, ale také jsme už poukázali na to, že značná část této práce je poměrně kvalifikovaná. Často může zahrnovat ošetřovatelskou péči a různé vývojové aspekty dětí. Osoby pracující v domácnosti často zaujímají skutečně zodpovědné postavení. A přestože mnoho zaměstnavatelů to oceňuje, je až příliš mnoho těch, kteří si toho necení. Ve Spojeném království jsme například byli nedávno svědky případu, kdy někdo skutečně skončil ve vězení pro obvinění z obchodování s lidmi za účelem domácího nevolnictví. Mladá žena, které se to týkalo, ztratila čtyři roky života kvůli svému zaměstnavateli a ten byl odsouzen k devíti měsícům odnětí svobody. Takže je třeba se zamyslet nad tím, jak tuto formu nezákonného obchodování rozpoznat. Velmi ohrožené jsou určitě migrující pracovnice. Setkali jsme se například s případy, kdy pracovníci vstoupili do země s diplomaty a byl jim odebrán pas; lidé v takové situaci nemají prakticky žádnou svobodu, nemají přístup k pomoci a neznají svá práva. Chtěla bych upozornit na jednu záležitost ohledně článku 17 navrhované úmluvy, který se týká role agentur. Domnívám se, že to je záležitost, na niž bychom se opravdu měli zaměřit na evropské úrovni, protože se na ni stále častěji pohlíží jako na slabé místo řady problémů, před kterými stojíme. Thomas Händel, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, pane Andore, dámy a pánové, z toho, co jste řekl, pane Andore, jsem vyrozuměl, že Evropská komise tomuto tématu očividně věnuje pozornost. Z vašich slov ale také usuzuji, že je řeší s přílišnou zdrženlivostí. Není pravda, že, jak už dříve zdůraznil v této debatě pan Őry, toho víme příliš málo o tom, co osoby pracující v domácnosti v Evropě dělají. Naopak, víme toho tolik, že je tu naléhavá potřeba regulace. V soukromých domácnostech pracuje 5–9 % všech zaměstnanců. Je to skupina nejhůře placených zaměstnanců v Evropě, s nejméně právy a s největším podílem nelegálních pracovníků. V této oblasti je naléhavě nutné jednat a to se týká i Evropské komise. Situace, ve které se nyní nacházíme, se nezlepší volným pohybem pracovníků. Z toho důvodu je iniciativa ve věci úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) velmi vítána a zasluhuje si naši podporu. Rád bych se vyjádřil ke čtyřem bodům. Za prvé, v definici úmluvy MOP jsou mezery. Pokud osoby pracující v domácnosti nemohou v tomto sektoru pracovat příležitostně, ojediněle nebo nikoli na profesionálním základě, pak tu již máme příležitosti pro obcházení legislativy. Za druhé v této oblasti existuje naléhavá potřeba povinné pracovní smlouvy. Za třetí musíme mít nejen smysluplná, obecně závazná nařízení o minimální mzdě, ale také rovná pracovní práva. Za čtvrté se na tyto pracovníky musí vztahovat zákonem daná povinnost sociálního zabezpečení zejména proto, že jde o sektor s minimální mzdou. Jsem rád, že se paní Berèsová ve svém prohlášení dovolávala kampaně zaměřené na zavedení standardních pracovních podmínek. To je dobrá věc. V budoucnu musíme zajistit, aby

11-05-2011

11-05-2011

CS


práce, která nestačí na splacení životního minima, byla společností prohlášena za nezákonnou a nebyla tolerována. Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Paní předsedající, podle zprávy Mezinárodní organizace práce představuje práce v domácnosti asi 5 % z celkového počtu pracovních míst. Je to jakási neviditelná forma zaměstnání, které se nevykonává v továrně, prodejně či kanceláři, ale v domácnostech soukromých osob. Pracovníky jsou z 90 % ženy, které nepracují v kolektivu, ale samy mezi čtyřmi stěnami. Cílem jejich práce není vyprodukovat přidanou hodnotu, ale poskytnout péči nebo služby odpovídající úkolům, které ženy u sebe doma zpravidla vykonávají bezplatně. Proto je tato práce finančně nedoceněná a často se nepovažuje za normální zaměstnání v souladu s pracovním právem, v důsledku čehož se stává, že pracovnice jsou vystavené neoprávněnému a nespravedlivému zacházení. Velmi často se tato práce vykonává načerno a pracovnice, které přicházejí z venkova či ciziny, mají nízkou kvalifikaci, neznají svá práva a stávají se zranitelnými osobami. Práce načerno obírá pracovnice o sociální ochranu a společnost o příjem z daní a sociálních příspěvků. Jestliže chceme, aby se práce v domácnostech nevykonávala načerno, měli bychom z této práce učinit řádné povolání a překonat zažité stereotypy, kvůli kterým se nám tato práce často jeví jako bezcenná. Měli bychom ji tedy profesionalizovat. K tomu však budeme muset zavést do právních systémů jednotlivých členských států nová opatření, zejména konkrétní specifické předpisy v oblasti daní, sociálního zabezpečení, pracovního a občanského práva, které zohlední osobitost takto vykonávané práce. Současná tendence nabízet a vykonávat práci v domácnosti načerno má většinou ekonomické příčiny, když je pro obě strany černá práce výhodnější, než práce oficiálně registrovaná, která kromě daní a odvodů zatěžuje obě strany i rozsáhlými byrokratickými nároky. Cílem opatření členských států by proto mělo být změnit nebo dokonce eliminovat výhody černé práce, aby se i práce v domácnostech stala zvláštní formou důstojného zaměstnání. Elisabeth Morin-Chartier (PPE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych ráda poděkovala paní Berèsové, předsedkyni Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, za to, že nám umožnila vést tuto debatu před zahájením konference Mezinárodní organizace práce (MOP), a komisaři Andorovi za to, že s vedením této debaty mezi Parlamentem a Komisí souhlasil. Nejdříve bych ráda poukázala na první bod. Mnozí hovořili o naší znalosti či nedostatku naší znalosti světa práce v domácnosti. Jednoduše řečeno, když řekneme s určitým zaváháním, že osoby pracující v domácnosti tvoří 5–9 % všech pracovníků, znamená to, že svět práce v domácnosti neznáme. Poměr je 1:2. Žádám tedy, aby naše ustanovení umožňovala, na evropské úrovni, abychom svět práce v domácnosti lépe pochopili a mohli mu tak poskytnout lepší záruky. Dalším bodem, o kterém se chci zmínit, je skutečnost, že jestliže jsme vytvořili strategii Evropa 2020 a víme, že v této strategii budou zvláště ohrožena nejméně kvalifikovaná pracovní místa, musíme v oblasti práce v domácnosti učinit vše pro to, abychom zajistili plné uznávání specializací. Paní Lambertová právě řekla, že značná část práce v domácnosti je poměrně kvalifikovaná, a my takovou práci musíme identifikovat a podporovat a také podporovat kvalifikaci, která s ní souvisí.

267

268

CS


Třetím bodem je skutečnost, že se Evropa nemůže zakládat na hodnotách lidských práv a sociálních práv a rozvíjet příslušné právní předpisy EU, aniž by zároveň rozvíjela ochranu mezd, ochranu pracovní doby, ochranu zdraví, znalost nároků práce v domácnosti a aniž by osobám pracujícím v domácnosti poskytovala určitý počet záruk. Dovolte mi ještě varovnou poznámku, a sice, že toto by nemělo vést k integraci pracovníků, kteří jsou v naprosto nezákonném postavení. Také musíme vědět, jak zabránit tomu, aby hodnoty, které chráníme, byly zneužity. Edite Estrela (S&D). – (PT) Paní předsedající, plně souhlasím s tím, co řekli mí kolegové ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, kteří hovořili přede mnou. Ráda bych poblahopřála předsedkyni Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, paní Berèsové, k této iniciativě, která nám umožňuje debatovat o velmi důležitém tématu. Ráda bych také poděkovala vám, pane komisaři, za vaši účast i citlivost, kterou jste projevil. Práce v domácnosti je ekonomicky a společensky důležitá a současně též špatně placená, rutinní a společensky nedoceněná. Bylo už řečeno, že práci v domácnosti vykonávají hlavně ženy, které jsou vystaveny různým druhům diskriminace. Na téma diskriminace bych se ráda zmínila o skutečnosti, že ve své zprávě o revizi směrnice o mateřské dovolené jsem zastánkyní začlenění osob pracujících v domácnosti do oblasti působnosti této směrnice. Osoby pracující v domácnosti jsou v současné době vyloučeny ze směrnice o mateřské dovolené i ze všech evropských právních předpisů poskytujících právo na ochranu mateřství, a dokonce se na ně nevztahuje ani rámcová směrnice o ochraně zdraví a bezpečnosti. To je nepřijatelná diskriminace, kterou je třeba napravit. Tato úmluva Mezinárodní organizace práce je tedy vítána a měli bychom ji podpořit, aby práci v domácnosti byla dodána důstojnost a dotyčným ženám poskytnuta práva, která jiné ženy mají. Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, série studií, které členské státy provádějí, dokládá, že osoby pracující v domácnosti čelí různým problémům včetně nízkých mezd, diskriminace, velké pracovní zátěže, nepřístojného chování ze strany zaměstnavatelů a dokonce sexuálnímu obtěžování. Tyto problémy ještě komplikuje skutečnost, že se s takovými osobami nejedná jako se zaměstnanci a ony tím pádem nemají v rámci mezinárodních úmluv či judikatury EU žádnou ochranu. Termín „osoba pracující v domácnosti“ je tedy naléhavě třeba změnit na „zaměstnanec domácnosti“ a je naléhavě nutné regulovat problematiku smluv a podmínek zaměstnání. Schválení úmluvy MOP o osobách pracujících v domácnosti by bylo prvním krokem k zaplnění současné mezery tak, že těmto osobám budou zaručena práva v souvislosti se zaměstnáním, zvyšování platu, že budou přijata kritéria pro zaměstnavatele, nebo bude dokonce stanoveno, že zaměstnanci domácnosti nemusejí nutně bydlet v domě zaměstnavatele. V rámci tohoto úsilí by se měla Evropská unie ve spolupráci s členskými státy snažit o změnu stávajících právních předpisů tak, aby se vztahovaly i na zaměstnance domácnosti, a co je pro nás ze všeho nejdůležitější, o podporu spolupráce mezi členskými státy a výměnu osvědčených postupů. Thomas Mann (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Andore, dámy a pánové, v Německu se na osoby pracující v domácnosti nevztahují právní předpisy na ochranu zaměstnanců. Tyto osoby nejsou zahrnuty ani do evropské rámcové směrnice. Důvodem je to, že stát nemá právo sledovat dodržování předpisů v soukromých bytech. Podobné překážky existují

11-05-2011

11-05-2011

CS


i v jiných členských státech. Celkem 15 z nich nezačlenilo osoby pracující v domácnosti do svých právních předpisů na ochranu zaměstnanců. Tito pracovníci si však zvláštní ochranu zaslouží. Jsem tedy pro schválení úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), ale domnívám se, že začleňování rozsáhlých části úmluvy do právních předpisů EU by nebylo rozumné. Bránilo by to národním parlamentům, aby o ratifikaci jednotlivých úmluv MOP mohly činit samostatná rozhodnutí. Nicméně bych chtěl poděkovat pracovním skupinám MOP za jejich vynikající práci. Stále je tu však několik problémů, například v definicích. Článek 1 by měl se měl vztahovat nejen na práci v domácnosti, ale i na služby pro domácnost. Problematický je také článek o době odpočinku. Každému zaměstnanci musí být umožněn jeden den odpočinku týdně, ale nemusí to být v tomtéž týdnu. Časová období by měla být v členských státech dohodnuta individuálně, protože určitá flexibilita je nutná. Zdá se mi nepochopitelný zákaz funkčních požitků, které přímo souvisejí s prací, jako např. uniformy, nástroje či ochranné pomůcky. Tím se pravděpodobně myslí, že nesmějí být strhávány z platu. Jinými slovy potřebujeme zákaz strhávání funkčních požitků ze mzdy. Jakmile budou tyto nejasnosti vyřešeny, myslím, že bychom měli úmluvu MOP o osobách pracujících v domácnosti podepsat. Mnohokrát děkuji vám, paní Berèsová, za vaši iniciativu a děkuji všem, kteří prohlásili, že se chtějí pokusit udělat krok vpřed jménem těch, kteří, jak víme, si zasluhují ochranu. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, vítám iniciativu k přijetí dodatku k úmluvě Mezinárodní organizace práce prostřednictvím doporučení týkajícího se osob pracujících v domácnosti. Měla bych zmínit, že tyto osoby tvoří 9 % všech pracovních sil, ale nemají stejné sociální záruky. Nehlášení těchto aktivit je škodlivé jak pro pracovníky, tak pro stát, který od nich nemůže vybírat daně. Domnívám se, že tato kategorie pracovníků je obzvlášť náchylná ke zneužití ze strany zaměstnavatelů. V mnoha případech jsou osobami pracujícími v domácnosti přistěhovalci bez dokladů, což jim brání v tom, aby se v případě, že jsou zneužíváni, obrátili na příslušné orgány. Apeluji na Komisi, aby co nejdříve schválila balíček opatření určených k poskytnutí ochrany a informací těmto osobám. Je třeba těsné spolupráce mezi vnitrostátními orgány a evropskými institucemi s cílem zlepšit pracovní podmínky této kategorie pracovníků. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, ve stárnoucí populaci se zvyšuje potřeba domácích pečovatelských služeb. V důsledku hospodářské krize stoupla míra nezaměstnanosti přibližně na 10 %, přičemž míra nezaměstnanosti mladých dosahuje dokonce 20 %. V řadě členských států znamenal program hospodářské obnovy snížení rozpočtu pro zdravotnictví, což vedlo také k tomu, že mnoho zaměstnanců v tomto sektoru bylo propuštěno. Nenahlášení domácích pečovatelských služeb nebo úklidových služeb zbavuje tyto pracovníky šance na důstojný život a zejména na důstojný důchod. Vzhledem k tomu, že pracovníky v těchto sektorech jsou hlavně ženy, které jsou obvykle zodpovědné za svou vlastní rodinu, jak z hlediska výchovy dětí, tak z hlediska péče o starší příbuzné, ráda bych se zeptala Komise, zda je k dispozici nějaká statistika o osobách pracujících v domácnosti na úrovni evropské a na úrovni jednotlivých členských států. Také bych se ráda zeptala, jaká opatření hodlá Komise podniknout pro zajištění nejen nezbytné flexibility, ale také respektu k právům těchto pracovníků.

269

270

CS


Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, debatu, kterou tu vedeme, pokládám za důležitou, stejně jako iniciativu ze strany naší předsedkyně Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, která se týká nutnosti uznat hodnotu osob pracujících v domácnosti. Většinu z nich tvoří ženy, které zajišťují pomoc v domácnosti, úklidové a cateringové služby a které jsou často oběťmi závažného zneužívání a diskriminace, což je ještě horší, když jsou zároveň přistěhovalkyněmi. Je tedy nanejvýš důležité tento problém řešit. Také věřím, že nová úmluva Mezinárodní organizace práce s doporučením by při tom mohla významně pomoci a, bude-li to možné, měla by být na sté Mezinárodní konferenci práce schválena. Nemůže tedy být pochyb, že role Komise – vaše role, pane komisaři – by mohla být při podpoře členských států a také při upozorňování na přesný obsah úmluvy velmi důležitá. Také vás však vyzývám, abyste věnoval veškerou pozornost právním předpisům Unie, které by osobám pracujícím v domácnosti, jak mužům, tak ženám, zajišťovaly ochranu práce, platu, mateřství a ochranu v nemoci i právo na sociální zabezpečení. Elisabeth Schroedter (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, ráda bych znovu poukázala na řeč pana Andora. Velmi obezřetně se zeptal, zda má Evropská komise v této oblasti nějaké pravomoci a odpovědnost. Domnívám se, že má více odpovědnosti, zejména pokud jde o svobodu pohybu. Okamžitě se nám vybaví vyslaní pracovníci. Příkladem toho je Berlín, kde odbory zřídily pro vyslané pracovníky poradní centrum. Největší skupinou pracovníků, kteří se na toto centrum obracejí, nejen z Berlína, ale z celého Německa, jsou zdravotní sestry, které jsou zaměstnány jako osoby pracující v domácnosti, někdy v děsivých a značně nejistých pracovních podmínkách. To je jeden ze způsobů obcházení minimálních pracovních podmínek. Někteří z těchto lidí mají dokonce falešný status osoby samostatně výdělečně činné. Proto jsme tento pozměňovací návrh předložili. Většina těchto lidí jsou pracovníci z jiných členských států EU a ze třetích zemí. To dokazuje, že Komise rozhodně má zodpovědnost za to, aby v této oblasti jednala a zavedla minimální normy. László Andor, člen Komise. – Paní předsedající, tato debata zdůrazňuje klíčovou roli MOP ve světě práce. Věřím, že v naší úzké spolupráci s MOP musíme pokračovat, protože její práce v této oblasti, a samozřejmě i v dalších oblastech, se evropského kontextu velmi dotýká. Ale debata také ukázala, že mnohé z politik v oblasti zaměstnanosti a v oblasti sociální, o kterých jednáme, se týká osob pracujících v domácnosti, ačkoli se má za to, že tvoří samostatnou skupinu. Růst kvalifikace, zdraví a bezpečnost, důstojné mzdy a sociální bezpečnost, zlepšování smluvních ujednání – a v tomto seznamu bych samozřejmě mohl pokračovat – všechno jsou to aspekty, které je třeba zahrnout do kontextu práce v domácnosti, a Evropská unie musí samozřejmě jít v čele i globálně. Je třeba velmi těsně spolupracovat s členskými státy, protože řada možností, jak zasáhnout, se nachází na úrovni členských států, a v této oblasti pokračujeme s výměnou osvědčených postupů. Jak jsem uvedl ve svém úvodním příspěvku, v současné době realizujeme na žádost Parlamentu pilotní projekt přeměny nejisté práce v důstojné zaměstnání a již byly zveřejněny dvě výzvy k podávání návrhů. Druhá výzva, vyhlášená již dříve v tomto roce,

11-05-2011

11-05-2011

CS


je konkrétně výzvou k posílení práv nejchudších pracovníků, a také bude provedena studie za účelem lepšího porozumění jevu nejisté práce. Pokud jde o otázku právních předpisů týkajících se zdraví a bezpečnosti a jejich uplatnění na osoby pracující v domácnosti, nehodlá Komise v tomto okamžiku oblast působnosti směrnice o ochraně zdraví a bezpečnosti rozšiřovat, avšak nyní máme příležitost se zamyslet nad novými pravidly týkajícími se osob pracujících v domácnosti jako skupiny. Je důležité mít na paměti, že členské státy samozřejmě mohou zavádět přísnější vnitrostátní pravidla. Například mohou osoby pracující v domácnosti zahrnout do vnitrostátních pravidel a minimální požadavky překročit. Předsedající. – Na závěr rozpravy jsem obdržela jeden návrh usnesení (2) . Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 12. května v poledne. 17. Rezistence vůči antibiotikům (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení o rezistenci vůči antibiotikům, kterou Komisi pokládá Paolo De Castro jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (O-000048/2011 –– B7-0304/2011). Paolo De Castro, autor. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dnes máme velkou příležitost vypořádat se zodpovědně a s plným nasazením s narůstajícím problémem rezistence zvířat vůči antibiotikům. Je to strategické téma pro zemědělství a zejména pro budoucnost evropského systému chovu zvířat. Podle údajů je v Evropě asi 50 % antibiotik předepisováno pro použití u zvířat. Pokud se antibiotika používají správně, jsou užitečným nástrojem, který farmářům pomáhá udržovat dobytek zdravý a produktivní a zachovat jeho prosperitu. Nejsme tu tedy proto, abychom použití antibiotik v chovu zvířat démonizovali, ale chtěli bychom požádat Komisi, aby poskytla konkrétní reakci na efektivnější a účinnější použití antibiotik za účelem snížení rezistence u zvířat. V usnesení ze dne 5. května 2010 o akčním plánu EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat tento Parlament zdůraznil souvislost mezi dobrými životními podmínkami zvířat, zdravím zvířat a veřejným zdravím a naléhal na Komisi a členské státy, aby se s problémem rezistence zvířat vůči antibiotikům zodpovědně vypořádaly. Zejména jsme vyzývali Komisi, aby shromažďovala a analyzovala údaje o používání všech veterinárních produktů, včetně antibiotik, s cílem zajistit účinnost těchto produktů. O rok později je tu tedy Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, kterému mám tu čest předsedat, a žádá Komisi, aby uplatnila veškeré příslušné iniciativy k řešení tohoto dlouhodobého problému, který může mít důsledky i pro lidské zdraví. Paní předsedající a pane komisaři, je zapotřebí konkrétního závazku ze strany Komise, že shromážděné údaje použije k tomu, aby získané výsledky byly uvedeny do praxe, přičemž bude nejen podporovat výzkum a kontrolu, ale zajistí také účinnější použití antibiotik jako důležitého nástroje pro potírání chorob zvířat.

(2)

Viz zápis.

271

272

CS


V této souvislosti bych zdůraznil, že podle některých studií by nízkoenergetické krmení zvířat mohlo vést k vyššímu výskytu chorob a tedy vyššímu použití antibiotik. Bylo by tedy žádoucí přezkoumat zákaz používání živočišné moučky pro nepřežvýkavce, což je v souladu se stanoviskem evropského vědeckého veterinárního výboru. To jsou požadavky vznesené v usnesení přijatém ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dne 12. dubna tohoto roku, o kterém se bude zítra tady ve sněmovně hlasovat. Byla to tvrdá práce, která trvala několik uplynulých měsíců, a z toho důvodu bych chtěl osobně poděkovat paní Paulsenové, stínovým zpravodajům i všem parlamentním skupinám za jejich neocenitelný přínos k vytvoření společného textu na toto téma. Na tom, jak bude vyřešen tento problém, může záviset budoucí konkurenceschopnost evropského chovu zvířat. Průřezový charakter tohoto problému vyžaduje angažovanost a odpovědnost, koordinovaný přístup a společnou politickou vůli. László Andor, člen Komise. – Paní předsedající, nejprve bych rád zdůraznil, že Komise si plně uvědomuje a se znepokojením vnímá hrozbu, jakou pro veřejné zdraví představuje antimikrobiální rezistence (AMR). Pokud jde o první otázku, v roce 2009 vyzvala Komise Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby se ujala vedení při sběru srovnatelných údajů o používání antimikrobiálních látek u zvířat. Tento projekt, evropský projekt sledování spotřeby veterinárních antimikrobiálních látek (ESVAC), byl zahájen ve třetím čtvrtletí roku 2009. Na vývoji systému spolupracovala EMA s členskými státy, agenturami EU a příslušnými zúčastněnými stranami. Zjištění učiněná na základě údajů dostupných z 10 členských států budou při nejbližší příležitosti zveřejněna. Dvanáct dalších členských států začíná tyto údaje shromažďovat dobrovolně. Cílem je rozšíření systému tak, aby pokrýval všechny členské státy EU. Dalším cílem je získat údaje na nižší úrovni – například na úrovni druhů zvířat. A proč tyto údaje potřebujeme? Potřebujeme je, abychom mohli zaujmout stanovisko založené na vědeckých poznatcích: pouze na základě údajů tohoto typu mohou vědci správně odhadnout skutečné riziko AMR přisuzované používání antimikrobiálních látek u zvířat. Co se týče druhé otázky, mohu vážené poslance ujistit, že Komise si je vědoma toho, že regulace AMR vyžaduje multidisciplinární přístup. Proto se Komise průběžně obrací na své vlastní orgány, členské státy, příslušné agentury a další zúčastněné strany, například prostřednictvím schůzek a veřejných konzultací. Antimikrobiální rezistencí se Komise zabývá v těsné spolupráci s příslušnými agenturami, zejména s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, EMA a s referenční laboratoří Evropské unie pro AMR. Jako odpověď na třetí a poslední otázku bych rád prohlásil, že Komise vyvíjí pětiletou strategii pro AMR. Tato strategie bude zaujímat holistický přístup a bude obsahovat konkrétní návrhy na další opatření, která by řešila otázku AMR s ohledem na veřejné zdraví a zdraví zvířat. Strategie bude vycházet ze závěrů a doporučení Rady k této problematice a z výsledků konzultací, o kterých jsem se zmínil. Průběžně probíhá práce na revizi pravidel EU týkajících se veterinárních léčivých přípravků a medikovaných krmiv. Zvažují se nové nástroje a prostředky pro řešení AMR, například jako alternativy v hodnocení dopadu.

11-05-2011

11-05-2011

CS


Na základě shromážděných skutečností Komise učiní rozhodnutí o podrobnostech svého právního návrhu. Naším cílem je předložit tuto strategii Komise dne 18. listopadu 2011, což bude Evropský antibiotický den. Elisabeth Jeggle, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, pane Andore, nejprve bych ráda poděkovala předsedovi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, panu De Castrovi, za jeho iniciativu a za otázku položenou Komisi týkající se této důležité záležitosti. Pane Andore, když jsem si vyslechla vaši řeč, především bych vás ráda požádala, abyste přešel od teorie k praxi, protože musíme podniknout konkrétní opatření. Rezistence vůči antibiotikům je téma, které musíme brát vážně a jemuž bylo dosud v kontextu chovu zvířat věnováno příliš málo pozornosti. Používají-li se antimikrobiální činidla správně, jsou bezpochyby velmi užitečná. Pomáhají zemědělcům udržovat zvířata zdravá a produktivní a zvířatům zajišťují vysokou úroveň dobrých životních podmínek. Abychom měli jistotu, že antibiotika zůstanou v boji proti chorobám zvířat i lidí účinná, musíme postupovat koordinovaně na úrovni EU. V průběhu několika minulých týdnů jsme na toto téma vedli ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova intenzivní debaty a bedlivě jsme o něm přemýšleli. Dne 12. dubna bylo velkou většinou výboru schváleno společné usnesení: 34 hlasů pro a 2 proti. Vynikající spolupráce se všemi stínovými zpravodaji z různých skupin vyústila ve velmi vyvážený a promyšlený text, který musíme podpořit, a já bych vás požádala, abyste tak v průběhu zítřejšího hlasování na plenárním zasedání učinili. Zpráva je vyvážená, protože se zaměřuje na dobré životní podmínky zvířat, problematiku rezistence vůči antibiotikům a efektivitu nákladů, pokud jde o zemědělské podniky. Takže bych ještě jednou ráda poděkovala všem, kteří se podílejí na činnosti Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, a také paní Paulsenové za plodnou spolupráci. Ráda bych nyní byla svědkem toho, jak začne Komise jednat. Luis Manuel Capoulas Santos, jménem skupiny S&D. – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, důsledky používání antibiotik pro léčbu chorob zvířat jsou dobře známé a stále znepokojivější. Je to oblast, která již nyní podléhá poměrně náročným normám, jimž Evropský parlament také věnuje pozornost a na základě kterých se uskutečňuje řada pozitivních iniciativ, jako například síť pro shromažďování údajů o rezistenci vůči antibiotikům. Avšak tyto iniciativy stále nestačí. Apeluji tedy na Komisi, aby nejen zdokonalovala kontrolní mechanismy, ale také přijímala opatření, jež budou nutná pro rozsáhlejší sběr údajů a pro řadu pobídek na podporu osvědčených postupů v této oblasti a která by se stala součástí legislativního balíčku společné zemědělské politiky, jenž se právě připravuje. Text usnesení předloženého Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, jehož nejdůležitější doporučení získala širokou podporu, jak právě potvrdila moje kolegyně, paní Jeggleová, si ze strany Komise zasluhuje podrobnější analýzu. Tato doporučení je především třeba převést do konkrétních opatření z důvodu lepší ochrany veřejného zdraví a vnímání kvality evropských produktů živočišného původu. Marit Paulsen, jménem skupiny ALDE. – (SV) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že jsme ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova odvedli fantastickou práci. Je neobvyklé, aby politicky tak různorodé shromáždění bylo v takovém souladu, jako jsme byli tentokrát my.

273

274

CS


Rezistence vůči antibiotikům je ve skutečnosti největší hrozbou pro zdraví zvířat i lidí, před kterou stojíme. Kdysi byly nejčastější příčinou smrti dětí, mladých lidí i mladých zvířat infekční choroby. V tomto ohledu nezapomínejme, že jak zvířata, tak lidé jsou savci. Máme stejné imunitní obranné mechanismy a jsme stejně citliví na stres, což znamená, že pokud se necítíme dobře, jsou naše obranné mechanismy narušeny a potřebujeme antibiotika, protože jinak budeme náchylnější k závažným infekcím. To jsme zvažovali s ohledem na lidskou medicínu. Učinili jsme opatření, pokusili jsme se používání antibiotik omezit a pochopit, co by se mohlo stát. Nezapomínejme, že když ztratíme antibiotika jako zbraň, octneme se opět v dobách našich prababiček, kdy i to, co dnes pokládáme za triviální infekční onemocnění, jako např. zánět středního ucha, by se znovu mohlo stát onemocněním smrtelným. Není to záležitost, kterou je v tomto ohledu lehké vyřešit a měli bychom ji brát vážně. Jak už jsem řekla, mám velkou radost. Samozřejmě se v tomto usnesení najdou detaily, u nichž bych byla uvítala podrobnější rozvedení, a u jiných zase odlišné rozpracování, ale hlavní věc není to, aby všechny čárky byly tam, kde mají být, důležitá je naše společná vůle tento proces zahájit. A toho se doufám ujme Komise, protože věřím, že zítra uslyšíme téměř jednohlasné „ano”. V to doufám a věřím, že to bude silný signál, který vás přiměje zbystřit a poslouchat. Děkuji. Richard Ashworth, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, rád bych poděkoval předsedovi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za to, že na tuto záležitost poukázal. Sdílím jeho obavy nad tím, jaká míra rezistence vůči antibiotikům se objevuje při bakteriálních infekcích dobytka. Souhlasím s ním, že bychom se měli stále více obávat toho, že prokazatelně dochází k přenosu na lidskou populaci, u které shledáváme, že účinnost mnoha dříve spolehlivých antibiotik výrazně poklesla a tím ohrozila lidské zdraví. Takže záměr rozpravy podporuji. Také souhlasím s tím, že prvním důležitým krokem musí být úzká spolupráce s různými agenturami a farmaceutickým průmyslem, aby bylo možné problém sledovat a vyhodnotit. Chci však říci, a je to v rozporu se všeobecným míněním, že to není problém způsobený výlučně intenzivním zemědělstvím. Nahodilé používání antibiotik v zemědělství je – či bylo – společné pro všechny zemědělské podniky, ať už velké nebo malé. Šel bych dokonce ještě dál a řekl bych, že velkovýrobci jsou dnes vertikálně integrováni smluvními podmínkami se zpracovatelským odvětvím a že profylaktické použití antibiotik je obvykle zakázáno nebo omezeno v rámci režimů zajištění jakosti. Je však jasné, že nějaké kontrolní opatření existovat musí, a já se těším, až v pravý čas uslyším podrobnosti strategie pana komisaře. Jsou tu tři body, na které chci poukázat. Za prvé, jakákoli opatření se musejí zakládat na spolehlivých vědeckých důkazech, za druhé, musejí být přiměřená, a za třetí, neměla by pro zemědělské a veterinární odvětví představovat ještě další zatížení předpisy a tedy i výdaji. Martin Häusling, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, toto je velmi závažné téma. Má velký význam nejen pro chov zvířat v budoucnosti, ale zejména pro lidské zdraví. Na to nesmíme zapomínat. A konečně to není problém Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Avšak, jak opět vyšlo najevo, nemáme dostatek údajů. Pouze 10 členských států poskytlo informace, a to je příliš málo. S tímto tématem se musíme vypořádat trochu rychleji a je zapotřebí přesné kontroly. Příliš málo pozornosti věnujeme v tomto kontextu jednomu faktoru a tím je intenzivní zemědělství, jak ve velkokapacitních budovách, v tak určitých regionech. Na to se musíme

11-05-2011

11-05-2011

CS


zaměřit a ve skutečnosti tomu můžeme zabránit. Restrukturalizací naší zemědělské politiky můžeme zajistit, aby středem zájmu byly dobré životní podmínky zvířat, aby zvířata žila v podmínkách přiměřených jejich druhu a byla silná a statná, a to podle zásady, že prevence je lepší než léčba. Ale také potřebujeme, a to je úkol pro Komisi, dlouhodobý plán pro omezení používání antibiotik v zemědělství. Největší dopad má rezistence vůči antibiotikům na pracovníky v zemědělství, tedy na zemědělce a jejich zaměstnance. Tito lidé mají v tomto ohledu obrovské problémy už nyní. Dalším důvodem k obavám je podezření, že rezistence vůči antibiotikům se přenáší přímo prostřednictvím potravin. To je nutno v zájmu zdraví evropské populace pečlivě prozkoumat. Je tu tedy naléhavá nutnost jednat. Je důležité jasně říci, že 50 % všech antibiotik se používá v chovu zvířat, a to je příliš mnoho. Musíme proto zajistit, aby se v zájmu zemědělství i veřejného zdraví toto číslo v dlouhodobém horizontu snížilo. Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, tématem Světového dne zdraví, který slavíme 7. dubna, byla v letošním roce rezistence vůči antibiotikům, která je pokládána za globální hrozbu veřejnému zdraví. V Evropě každoročně zemře na 25 000 lidí z důvodů souvisejících s antimikrobiální rezistencí. Při rozvoji antimikrobiální rezistence u lidí mohou hrát roli zvířata a potraviny živočišného původu. Proto je usnesení, o kterém dnes rokujeme, významným dokumentem. Nejdůležitějším slovem ve všech debatách na toto téma je „opatrnost”. Antibiotika sama o sobě nejsou škodlivá, nebezpečné je jejich nerozvážné a nadměrné používání. Antibiotika není třeba démonizovat, ale používat je u lidí i u zvířat s obezřetností. Opatření, která toto usnesení navrhuje v oblasti poskytování více informací veterinářům i zemědělcům, je tedy nutno uplatňovat co nejrázněji. Pokud jde o zavedení zákazu používání antibiotik jako přísady do krmiva, to musí rozhodně podléhat mezinárodní dohodě. Nedávná studie zdůrazňuje, že ve Spojených státech téměř polovina vzorků masa testovaného v obchodech obsahovala zlatého stafylokoka, z čehož polovina byla rezistentní vůči nejméně třem třídám antibiotik. To názorně dokazuje velmi rozšířené používání antibiotik v chovu zvířat a já musím říci, že evropští zemědělci už mají plné zuby skutečnosti, že jsou jedinými, kteří mají přijmout pravidla a řídit se jimi s rizikem poklesu jejich příjmů. Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane Andore, dámy a pánové, proti šíření rezistence vůči antibiotikům musíme dělat, co bude v našich silách. V tom se naprosto shodujeme. To se týká i zodpovědného používání antibiotik v lidské medicíně a při chovu zvířat. Evropská unie musí začít odhodlaně jednat. Nesmíme dovolit, aby jen v Evropské unii i nadále umíralo ročně 25 000 lidí na infekce způsobené rezistentními bakteriemi. Antibiotika se nesmějí používat rutinně či preventivně. Je třeba zajistit, aby antibiotika byla ve všech členských státech používána zodpovědně. Je nanejvýš důležité udělat všechno pro to, abychom udržovali dobytek zdravý, od narození až po plnou dospělost. Pokud zajistíme, aby zvířata byla zdravá, je to nejlepší způsob, jak se vyvarovat infekcí a použití antibiotik. Rozhodující je v tomto ohledu způsob, jakým jsou zvířata krmena, ale důležitý je i chov. Při chovu dobytka bychom také měli být otevření používání alternativních metod, jako např. homeopatie a fytoterapie. V oblasti těchto alternativních metod potřebujeme v Evropě další výzkum a více informací.

275

276

CS


Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, moje rodná země, Holandsko, je světovým šampiónem. Bohužel ne ve fotbale – to nám loni uniklo – ale v používání antibiotik při chovu dobytka. Žádná jiná země na světě nepoužívá v chovu dobytka tolik antibiotik jako Holandsko. To má velmi závažné následky, které se netýkají pouze používání antibiotik v Holandsku; jak uvedli jiní poslanci, každý rok v Evropě zemře 25 000 lidí následkem bakteriálních infekcí. A ty se k lidem dostávají prostřednictvím masa. 90 % kuřecího masa v Holandsku obsahuje rezistentní bakterie ESBL a minulý měsíc dokonce vyšlo najevo, že rezistentní bakterie byly nalezeny v zelenině, do které se dostaly prostřednictvím hnoje a půdy. Paní předsedající, to se skutečně musí změnit. Země, jako je Dánsko, nám ukázala, že situaci změnit lze a že pomocí správných, přísných opatření může být sektor pěstování dobytka silný a zdravý při použití daleko menšího množství antibiotik. Komise prohlásila již dříve a dnes večer znovu, že v listopadu předloží další rozsáhlá opatření. Ta budou tedy doladěna v roce 2012. Chtěl bych naléhavě požádat komisi, aby tento problém pokládala za problém velmi důležitý a nedovolila, aby byl závislý na členských státech, které jsou při zavádění správných opatření příliš pomalé. Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, je zcela jasné, že pokud jde o obavy z rezistence vůči antibiotikům, panuje shoda napříč stranami. Avšak vzhledem k tomu, co Komise právě prohlásila – že máme údaje z 10 členských států a ty nám zatím nejsou dostupné – tu vlastně mluvíme o obavách, o kterých nemáme podrobné údaje. Tyto informace potřebujeme. Ráda bych viděla ligovou tabulku používání léčiv na hlavu zvířecí populace v členských státech, abychom se skutečně mohli zaměřit na země, které uplatňují osvědčené postupy, a porovnat je s jinými, které tak nečiní. Nemyslím tím ukazovat na někoho prstem, spíše umožnit těm členským státům, které by antibiotika používaly příliš často, aby své postupy v chovu zvířat zkvalitnili. Je také třeba říci, že zemědělci antibiotika nepoužívají jen tak halabala; používají je, když jsou zvířata nemocná. Antibiotika jsou drahá a zemědělci je tedy nepoužívají tak, jako by zvířatům podávali vodu. Tato debata musí být vyrovnaná. Získejme potřebné informace. Těšíme se na listopadovou strategii, která nám pomůže vyhnout se narůstajícímu problému Evropské unie a její zvířecí i lidské populace. Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, jsem velmi vděčný autorovi této otázky, předsedovi našeho výboru, za to, že toto téma uvedl na pořad jednání. Použití antibiotik u zvířat s sebou nese výhody i nevýhody, které spolu úzce souvisejí. Léky, které zvířatům pomáhají, aby zůstala zdravá, mohou při nesprávném použití představovat značné riziko pro lidi. Musíme tedy zaujmout koordinovaný, integrovaný a především vědecký postoj, protože v budoucnu budeme muset používat antibiotika k léčbě zvířat i nadále. Zároveň také musíme snížit rizika pro lidi. A těmto požadavkům předkládaná zpráva naprosto vyhovuje. Doufám, že Komise se návrhy, přáními a požadavky Parlamentu začne zabývat. A co je nejdůležitější, jak už řeklo mnoho předchozích řečníků, od všech členských států potřebujeme analýzu současné situace v zájmu zvířat, evropského zemědělství a zejména občanů Evropské unie. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Paní předsedající, chtěl bych poukázat na jednu skutečnost, která spojuje veterinární a lidskou medicínu. Všechny ostatní evropské kongresy

11-05-2011

11-05-2011

CS


mikrobiologů, když hovořily o rezistenci na antibiotika u člověka, hovořily o tzv. meticilin-rezistentním zlatém stafylokoku. To je pohroma, na kterou my v medicíně lidské už nemáme platné antibiotikum, neumíme ji léčit. Ročně na ni zemře až 25 tisíc lidí. Prosím vás, jak k tomu došlo? Jednoduše nezodpovědným používáním antibiotik ve veterinární medicíně. Do zvířat se doslova cpou tuny antibiotik. U zvířat, kterým jsou podávána preventivně, se dávají do jejich potravy, a tím pádem se oslabuje i člověk a jeho možnosti bojovat proti infekci, kterou dostane třeba v nemocnici takovýmto nemocničním kmenem. Chci naléhat na Komisi, aby urychleně shromáždila výzkumy ze všech členských zemí, ale aby také podpořila nový výzkum takových antibiotik, která by byla účinná u člověka a zachraňovala by životy. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, penetrace produktů chemického a farmaceutického průmyslu do potravinového řetězce je průvodním jevem intenzifikace zemědělské výroby. Lidský organismus se tak stává přirozenou obětí úsilí výrobců potravin vyprodukovat co nejlevněji a nejefektivněji co nejvíce potravin. Používání moderní chemie a farmacie v zemědělství musíme proto začít velmi pozorně sledovat a v zájmu zachování zdraví našich občanů i velmi cílevědomě, systematicky a permanentně důsledky používání těchto látek vyhodnocovat. Jedině kvalitní permanentní monitoring potravinových produktů nám umožní zavčas rozpoznat rizika či hrozby, které pro současnou populaci přinášejí nové technologie. Dnes sice hovoříme více o antibiotikách a o narůstající rezistenci vůči nim, ale tuto problematiku musíme vnímat a posuzovat komplexněji. A doufám, že i Komise bude vnímat péči o nezávadnost potravin jako ucelenou strategii. László Andor, člen Komise. – Paní předsedající, strategie Komise pro antimikrobiální rezistenci (AMR), kterou hodláme předložit v listopadu, poskytne další nápady, jak by se Komise společně s členskými státy a zúčastněnými stranami mohla s AMR vypořádat ve všech dotyčných sektorech. Některá z těchto opatření mohou vyžadovat změny v právních předpisech. Jiná ne. Rozhodující bude zvolit pro tento úkol správné nástroje. Plně s vámi souhlasím v tom, že to není pouze, nebo hlavně, záležitost živočišné výroby. Proto je naším cílem omezit rozvoj antimikrobiální rezistence přičítané používání antimikrobiálních látek u zvířat. Jsou tu různé nástroje: vzdělání, osvětové kampaně atd. Stejně tak věříme, že je třeba shromažďovat údaje, které by podpořily lepší porozumění tomuto problému. Členské státy ve skutečnosti jeví zájem o poskytování údajů, což je povzbudivé. Ano, pro tato opatření máme časový harmonogram. Probíhají přípravné práce včetně hodnocení dopadu, revize pravidel pro veterinární léčivé přípravky a tak dále. Legislativní návrhy budou, jak už jsem zmínil, následovat v roce 2012. Komise velmi vítá cenný přínos Parlamentu a těší se na další spolupráci s Parlamentem, členskými státy i zúčastněnými stranami ze všech odvětví se společným cílem chránit zdraví občanů v celé Evropské unii.

277

278

CS


Předsedající. – Na závěr rozpravy jsem obdržela jeden návrh usnesení (3) . Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 12. května v poledne. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Rezistence vůči antibiotikům u dobytka a domácích zvířat se v posledních letech stala problémem. Abychom tento narůstající problém mohli vyřešit, apeluji na intenzivnější výzkum a lepší kontrolu jeho účinků na potravní řetězec. Pokud se antibiotika používají správně, jsou účinným nástrojem, ale vyzývám Komisi k zavedení konkrétních opatření, aby jejich použití bylo efektivnější a aby se tak snížila rezistence zvířat vůči antibiotikům, neboť toto je problém, který má dopad na celý potravinový řetězec. Působí zejména na stupeň rezistence vůči antibiotikům a má tedy důsledky pro lidské zdraví. Aby bylo možné toho dosáhnout, musí být součástí rozpočtu pro Potravinový a veterinární úřad (PVÚ) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP) i finanční prostředky nutné pro zintenzivnění práce v terénu a pro účinné sledování tohoto problému. A závěrem apeluji na Komisi, aby vzhledem k závažnosti tohoto problému sestavila plán jeho řešení na úrovni EU s přihlédnutím k plné šíři problému potírání rezistence vůči antibiotikům a především ke spojitosti mezi zdravím zvířat a používáním antibiotik a ke vztahu zvířecího zdraví k lidskému. Ismail Ertug (S&D), písemně. – (DE) Antibiotika přijímáme v potravě, což má za následek zvýšenou rezistenci. Je to jedna z oblastí pokroku v medicíně, která postupně upadá, a to je nám už dlouhou dobu známo. Pan De Castro se zmínil o opatřeních, která už byla podniknuta. Podporuji návrhy předložené v usnesení. A jsou tu dva aspekty, na které bych se chtěl zaměřit. Samotná nařízení nestačí. Na skandálu s dioxinem jsme viděli, jak snadno je lze podkopat, pokud se jednotlivé „černé ovce” chovají nezodpovědně. Nařízení samozřejmě potřebujeme a je nutno zavést systémy sledování, ale to samo o sobě není řešení. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska je řešením zajistit, aby se použití antibiotik stalo z velké části zbytečným. Toho můžeme dosáhnout za prvé investicemi do výzkumu a vytváření sítě odborných znalostí, za druhé předáváním těchto znalostí zemědělcům a veterinářům a za třetí poskytováním informací spotřebitelům. Musíme chytře využívat síly trhu, protože těmi, kdo z dlouhodobého hlediska rozhodují o způsobu, jak se potraviny budou vyrábět, jsou spotřebitelé. Pavel Poc (S&D), písemně. – (CS) Podle ECDC trpí v Evropě infekcemi multirezistentními kmeny bakterií 400 000 pacientů. Proto vítám usnesení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, ve kterém podporuji především požadavek řádného sběru a analýzy srovnatelných údajů o prodeji přípravků pro veterinární použití a následném použití těchto přípravků u zvířat. Získávání těchto údajů by mělo být povinné pro všechny členské státy EU. Pokud Evropská unie přijme přísná opatření v oblasti užívání antibiotik u zemědělských zvířat, lze očekávat změnu legislativy i ve třetích zemích, a to především kvůli ekonomickým ztrátám, které by představovalo omezení exportu masa do Evropy. Například v USA je 74 % všech použitých antibiotik aplikováno v živočišném sektoru zemědělství k prevenci chorob nebo k podpoře růstu zdravých zvířat. Polovina všech kontrolovaných masných (3)

Viz zápis.

11-05-2011

11-05-2011

CS


produktů v amerických obchodech obsahuje nebezpečné bakterie (MRSA). Tento problém je v USA znám od roku 2008 a dosud není zásadním způsobem řešen. Riziko představují i nepatogenní multirezistentní kmeny bakterií vzhledem k možnosti transgenních přenosů a podle posledních výzkumů i sdílení rezistence. Vznik nových multirezistentních kmenů bakterií může příští generace připravit o možnost efektivně využívat antibiotika. Takový scénář by měl pro zdraví obyvatel katastrofální následky. Rezistence vůči antibiotikům představuje nesmírně závažný problém, který je třeba okamžitě a efektivně řešit. 18. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 19. Ukončení zasedání (Zasedání skončilo v 23:35)

279

STŘEDA, 11. KVĚTNA 2011

Recommend Documents