Státní svátky ČR v projektové výuce na 1. stupni ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra primární pedagogiky

Státní svátky ČR v projektové výuce na 1. stupni ZŠ diplomová práce

Brno 2013

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PaedDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.

Ilona Brhelová

Bibliografický záznam BRHELOVÁ, Ilona. Státní svátky ČR v projektové výuce na 1. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra primární pedagogiky, 2013. 163 l. Vedoucí diplomové práce Bohumíra Šmahelová.

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne 19. dubna 2013

Ilona Brhelová

…...................................................

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své diplomové práce PaedDr. Bohumíře Šmahelové, CSc. za vedení, ochotu a cenné připomínky.

ÚVOD ............................................................................................................................... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................. 10 1. PROJEKTOVÁ VÝUKA ............................................................................................ 11 1.1 Historie ................................................................................................................. 11 1.1.1 Začátky projektové výuky .......................................................................... 11 1.1.2 Reformní pedagogické hnutí na konci 19. a počátku 20. století ................. 11 1.1.3 Pragmatická pedagogika ve 20. století ....................................................... 13 1.1.4 Projektová výuka v české pedagogice ........................................................ 14 1.2 Projektové vyučování.......................................................................................... 15 1.2.1 Vymezení pojmu „projektové vyučování“ ..................................................... 15 1.2.2 Etapy projektového vyučování ...................................................................... 16 1.2.3 Typologie projektů ......................................................................................... 17 1.2.4 Pozitiva projektové výuky ............................................................................. 18 1.2.5 Negativa projektové výuky ............................................................................ 19 2. RVP ZV A VÝCHOVA K OBČANSTVÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY ........ 20 2.1 Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) .................. 20 2.2 Vzdělávací oblasti................................................................................................ 22 2.2.1 Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět ............................................................ 22 2.3 Klíčové kompetence ............................................................................................ 26 3. STÁTNÍ SVÁTKY ČESKÉ REPUBLIKY ................................................................. 27 3.1 Den české státnosti - 28. září .............................................................................. 27 3.2 Den vzniku samostatného československého státu - 28. říjen ........................ 28 3.3 Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopad ............................................. 30 3.4 Den obnovy samostatného českého státu - 1. leden.......................................... 33 3.5 Den vítězství - 8. květen ...................................................................................... 34 3.6 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje - 5. červenec ........................ 35 3.7 Den upálení mistra Jana Husa - 6. červenec .................................................... 36 4. ROZBOR UČEBNIC ................................................................................................. 38 4.1 Nakladatelství Dialog .......................................................................................... 38 4.2 Nakladatelství SPN a.s. ....................................................................................... 40 4.3 Nakladatelství Didaktis spol. s r.o. .................................................................... 41 4.4 Nakladatelství Albra, spol. s r.o. ........................................................................ 41 4.5 Nakladatelství Prodos spol. s r.o. ....................................................................... 43 4.6 Nakladatelství Alter s.r.o. ................................................................................... 44 II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 45 Úvod k praktické části .................................................................................................... 46

1. Projekt - státní svátek 28. září ................................................................................. 48 2. Projekt - státní svátek 28. října ............................................................................... 55 3. Projekt - státní svátek 17. listopadu ........................................................................ 64 4. Projekt - státní svátek 1. ledna................................................................................. 72 5. Projekt - státní svátek 8. května .............................................................................. 79 6. Projekt - státní svátek 5. a 6. července .................................................................... 85 SEBEREFLEXE ............................................................................................................ 91 Hodnocení projektu 5. a 6. července ....................................................................... 91 Hodnocení projektu 28. září .................................................................................... 93 Hodnocení projektu 1. ledna .................................................................................... 94 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 96 Resume ........................................................................................................................... 98 Seznam použité literatury a informačních zdrojů......................................................... 99 Seznam příloh............................................................................................................... 103

ÚVOD Svět kolem nás se mění nezadržitelnou rychlostí. Už dávno žáci strnule nesedí v lavici a nezapisují si učitelem nadiktovanou látku, které nerozumí, už dávno nememorují zpaměti nepochopené texty a také již nepociťují strach z tělesného trestu nebo trestu jako takového. Současná svoboda ducha, svoboda slova a liberálnější výchova však přinesla s sebou nejedno nebezpečí. Dnes na žáky ze všech stran útočí informace a to nejen pravdivé, ale i lži a polopravdy. Je nesmírně těžké orientovat se v reálném současném světě a utvořit si vlastní názor a smysluplnými argumenty ho umět obhájit. Dnešní svět internetu, reklam a klamavých periodik může člověka nasměrovat povrchním možná i agresivním směrem. Škola na to musí reagovat. Musí připravit žáka na to, aby se dokázal vyznat nejenom v reálném světě ale i v sobě samém. Jak? Dobrý učitel ve výuce uplatňuje několik různých metod výuky. Jednou z nich může být metoda řešení problému. Díky této metodě se žáci učí sami odhalovat vztahy mezi pojmy a skládat jednotlivé součástky do jednoho celku. Tuto metodu jsme si zvolila pro svou diplomovou práci. Projektová metoda, chcete-li metoda řešení problému, dokáže

maximálně využít žákova potenciálu. Rozvíjí jeho schopnosti

a dovednosti, zdokonaluje schopnost analýzy a kritiky tolik důležité a potřebné pro život v 21. století. Než jsme se však ocitli v 21. století, prošla naše země vývojem ať už dobrým nebo špatným. Na některé dějinné události jsme právoplatně hrdi, některé nás budou ještě mnoho let trýznit. A proto si nejenom náš stát připomíná dějinné zvraty a tradice formou státních svátků. Jsou to dny volna, kdy si uvědomujeme historii České republiky, na které je budována naše státní hrdost, naše vlastenectví. Z tohoto hlediska je výběr státních svátků dokonalý. 5. červenec - přihlášení ke křesťanské civilizaci, 6. červenec - svátek nejvyšší oběti, kterou může člověk položit za své přesvědčení, 28. říjen - vznik moderního samostatného státu, 8. květen - ukončení největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, 17. listopad - svátek boje za svobodu a demokracii a nakonec 1. leden - vznik samostatné České republiky.

7

Pro vývoj každého mladého člověka je nesmírně důležité znát svoje dějiny, pochopit souvislosti a příčiny událostí a poučit se z nich do budoucna. Lhostejnost je vyloučená, protože může uškodit stejně jako samotná nevědomost. Kvůli

všem

výše

zmíněným

faktům

považuji

za

nesmírně

důležité

zprostředkovat žákům informace o našich dějinách a to metodou projektové výuky. Proto jsem si zvolila následující téma své diplomové práce: Státní svátky v projektové výuce na 1. stupni základních škol. Cílem diplomové práce je zpracování metodického materiálu sloužícího k výuce těchto sedmi státních svátků pro všechny učitele na 1. stupni základních škol. Výukový materiál je vytvořen pro žáky čtvrtých tříd, ale po drobném přizpůsobení jsou hodiny vhodné i pro žáky mladší a starší. Čím dříve jsou žáci vedeni k samostatné práci, tím dříve mohou být v projektové výuce úspěšní. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, pojednává o historii, cíli a smyslu projektové metody. Jsou v ní vysvětleny základní pojmy a přiložen návod na úspěšné provedení projektové výuky. Čtenáři se mohou seznámit s důležitými osobnostmi spojenými s projektovou výukou. Dále se diplomová práce zabývá výchovou k vlastenectví, která je nastíněna v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět v tematických okruzích Lidé a čas, Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás. Další kapitola teoretické části shrnuje základní dějinné informace o všech sedmi svátcích a osobnostech s nimi spojených. Poslední částí teoretické části je hodnocení učebnic prvouky a vlastivědy určených pro žáky 4. tříd 1. stupně ZŠ. V praktické části jsou nabídnuty učitelům prvního stupně zpracované projekty na všech sedm státních svátků. Chronologicky se jedná o tyto státní svátky: 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu, 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii, 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 6. červenec – Den upálení Mistra Jana Husa. Přiloženo je i hodnocení a fotografie odučených projektů.

8

Doufám, že má práce bude přínosem jak pro učitele, tak pro jejich žáky a že dojde k naplnění stanovených cílů. Věřím, že jakási láska k vlasti je v každém z nás a je jen na nás, jak zodpovědně budeme plnit roli občana, kterému záleží na své vlasti.

9

I. TEORETI CKÁ ČÁST

10

1. PROJEKTOVÁ VÝUKA Tato kapitola je věnována projektové výuce. Zabývá se její historií a významnými osobnostmi, které položili základy projektu. Dále je zde uvedeno členění a typologie projektů. V neposlední řadě se věnuji výhodám a nevýhodám tohoto typu vyučování.

1.1 Historie

Z a č á t k y p r o j e k t o vé v ý u k y

1.1.1

Projektová výuka je běžně spojována s reformním pedagogickým hnutím konce 19. a počátku 20. století, ale chceme-li se dopátrat až k jejímu původu, dostaneme se do 17. a 18. století v Itálii a ve Francii, kde byl již tehdy projekt vnímán jako metoda, která může propojit onu propast mezi teorií a praxí. Odsud se projekty postupně rozšiřovaly dále na všechny typy vysokých škol v celé Evropě a až v polovině 19. století se projekty začínaly uplatňovat i v Americe. Postupem času se projekty dostaly i na nižší stupně škol, kde docházelo k jejich rozvoji. (Kratochvílová, 2006, s. 24) Abychom mohli celému vývoji projektové výuky správně porozumět, musíme se tedy vrátit do historie a vysvětlit pojmy jako herbartismus, reformní pedagogické hnutí a pragmatická pedagogika. Seznámíme se s pedagogickými osobnostmi, jakými byli Johann Friedrich Herbart (1776 – 1847), Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778), Johann Heinrich Pestalozzi (1746 – 1827), Friedrich Fröbel (1782 – 1852), Celestin Freinet (1896 – 1966), John Dewey (1859 – 1952), William Kilpatrick (1871 – 1965).

R e f o r mn í p e d a g o gi c k é h n u t í n a k on c i 1 9 . a p o č á t k u 2 0 .

1.1.2 století

Reformní pedagogické hnutí vzniklo jako reakce na dosavadní strnulou herbartovskou školu, která byla základní formou vyučování jak Evropě, tak i v Americe.

11

Tradiční herbartovská škola, pod vedením německého pedagoga J. F. Herbarta, jehož pojetí výuky bylo od pedagogických osobností na začátku 20. století kritizováno, naprosto popírala osobnost dítěte a potlačovala jeho aktivitu, představivost a vlastní iniciativu. Žáci seděli bez hnutí v lavici a zapisovali si do sešitu to, co jim učitel, chápán jako zásadní autorita, diktoval. Žáci si psali a následně doma učili přednášenou teorii, aniž by jí mnohdy porozuměli. Ve třídě panovalo naprosté ticho a atmosféra strachu, žáci si nedovolili položit učiteli otázku. Žili ve stresu z trestu a dokonce i z trestu tělesného. (Tomková, 2009, s. 10) Reformní pedagogické hnutí se opíralo o myšlenky pedagogických osobností 18. a 19. století, jakými byli J. J. Rousseau, J. H. Pestalozzi a F. W. Fröbel. V mnoha spisech J. J. Rousseaua nalézáme spojitosti se současným pojetím výchovy a vzdělávání, v neposlední řadě také s prvky metody projektové výuky. Především jde o to, aby dítě samo vyvíjelo vlastní iniciativu, bylo aktivní a vytvářelo si osobní zkušenost z kontaktu s okolím. Podle Rousseaua je nejdůležitějším cílem výchovy vychovat člověka svobodného s vlastním uvažováním. Poukazuje na potřebu respektovat individuální zvláštnosti dítěte. Neměli bychom dítě do ničeho nutit, ale nechat rozvíjet jeho osobnost. Nejznámějším dílem J. J. Rousseaua je pedagogický poloromán Emil, čili o výchově, vydaný v roce 1762. Poloromán je rozdělen na pět částí podle věkového období dítěte. Dalším dílem, ve kterém vyjádřil svůj názor na výchovu dítěte je Nová Heliosa. (Šmahelová, 2008, s. 39 - 43) Stejně jako Rousseau, tak i jeho švýcarský stoupenec Johann Heinrich Pestalozzi, staví dítě do středu pozornosti. Učitel se stává spíše průvodcem dítěte. Cíl výuky nevidí v množství poznatků, ale v rozvíjení schopností žáků, v jejich samostatné činnosti a tvoření. Pestalozzi zdůrazňuje názornost a systematičnost ve výuce (kterou Rousseau mírně zanedbává). Atmosféra při výuce by měla být příjemná a žáci by se neměli obávat trestu. Pestalozzi se snažil o kompletní rozvoj dítěte a to fyzický, mentální a morální. Požadoval možnost vzdělávání pro všechny. (Kratochvílová, 2009, s. 25) Osobnost dítěte je též spjata s pedagogikou F. W. A. Fröbela a C. Freineta. Jejich hlavní snahou v pedagogice je dítě samostatné, aktivní, se zájmem pro činnost.

12

Výchovu chápou jako rozvoj schopností existujících v dítěti a podporu jejich zájmů. (Kratochvílová, 2009, s. 25, Šmahelová, 2008, s. 49)

1.1.3

Pr a g ma t i c k á p e d a go g i k a v e 2 0 . s t o l e t í Mezi dvěma světovými válkami, tedy počátkem 20. století, docházelo v Americe

ke společenským a ekonomickým změnám. Rozvíjela se věda, vznikal světový trh, obyvatelé vesnic migrovali do měst, vznikly různé náboženské a rasové skupiny a celkově společnost morálně upadala. Na tyto změny musela reagovat i pedagogická sféra a vznikla tzv. pragmatická pedagogika vycházející z pragmatické filosofie. Filosofie je založena na tezi, že „pravda spočívá v budoucí užitečnosti pro naše cíle.“ (Štverák, 1995, s. 94) Největší ohlas měla pragmatická pedagogika ve třicátých letech 20. století, ale postupně docházelo k její krizi. Pragmatická pedagogika má svůj vlastní koncept výchovy. V této společenské krizi si americká společnost přála jedince, který se bude rychle vyrovnávat se změnami a bude vytvářet novou americkou společnost. Pragmatická pedagogika se snaží ve výchově klást důraz na rozvoj celé osobnosti dítěte, nezapomíná na stránku psychologickou a sociální. Učení již nebylo nesmyslným biflováním teorie, ale přeorientovalo se na samostatnost, aktivitu žáků a jejich praktickou činnost. Žáci se snažili samostatně hledat řešení a využívat své vědomosti a zkušenosti. Jako nejvyšším životním cílem byla chápána seberealizace. Svým cílem hledat a najít řešení tak pragmatická pedagogika položila základ projektové výuce. Mezi hlavní představitele pragmatické pedagogiky patří John Dewey a jeho žák William Kilpatrick. Dewey uplatňoval ve výuce hlavně aktivní metody a snažil se získat zájem dětí. Cíl vidí ve snaze naučit děti něco překonat, vyřešit a vynalézt. Učitele bere Dewey spíš jako průvodce učením, nemá hlavní vedoucí úlohu. Dewey se snažil o spojení školy se životem. Zaváděl do školy předměty jako ruční práce a poskytoval žákům ve škole prostor k získávání zkušeností. Jak píše Dewey ve své knize Demokracie a výchova: „Zkušenost musí být formulována, aby mohla jiným být odevzdávána. Formulovat jí

13

znamená vyzout se z ní, vidět ji tak, jak by ji viděl někdo jiný. Úkolem školy je zachovávat rovnováhu mezi výchovou soustavnou a nesoustavnou, mezi způsobem náhodným a rozvážně připraveným. (Dewey, 1932, s. 7-14). Dewey respektoval individuální potřeby žáků a vybíral různé metody a formy výuky. (Kratochvílová, 2009, s. 26 - 28) William Heard Kilpatrick byl jednou z nejváženějších osob asociace progresivní výchovy – Progressive Education Association, založené v roce 1918, která stála na principech pragmatické pedagogiky. Dle Kratochvílové (2009, s. 28) se „Kilpatrick zasloužil o proniknutí pragmatické pedagogiky do škol a o prosazení jejího aktivizujícího obsahu vyučování a vyučovací metody založené na řešení problémů – tzv. projektové metody.“ Můžeme tedy považovat Kilpatricka, který rozvinul myšlenky Deweya, za zakladatele projektové metody. Kilpatrick je proti učení teorie a abstraktních pojmů a navrhuje řešit praktické situace. Vše popisuje ve své knize „The Project Metod“ z roku 1918. Projektem stanovuje Kilpatrick úkol, při kterém si žáci osvojí vědomosti a dovednosti, a který vychází z jejich zájmů. Žáci se učí spolupracovat a vyhledávat informace z různých zdrojů. (Šmahelová, 2008, s. 54)

1.1.4

Pr o j e k t o v á v ý u k a v č e s k é p e d a g o gi c e V Československé republice, hlavně ve 30. letech 20. století, se proti

herbartovské škole zvedla vlna kritiky. Odsuzováno bylo pamětní učení a neschopnost probudit v žácích zájem. Proto byly kladně přivítány myšlenky americké progresivní výchovy, která dbala na individualitu dítěte a rozvoj demokracie. (Dvořáková, 2009, s. 29) Tyto myšlenky vzbudily zájem našich pedagogů, například Jana Uhra, Václava Příhody nebo Stanislava Vrány. Od roku 1929 bylo ministerstvem školství povoleno zřízení pokusných škol, které uplatňovaly nové přístupy ve vzdělávání. Jednou z nových vyučovacích metod byla i metoda projektová. (Coufalová, 2003, s. 9) Reformní pedagogika měla v našich zemích velký význam. Pedagogové čerpali ze zahraničních zkušeností a zkvalitňovali celé naše školství. (Šmahelová, 2008, s. 90)

14

Od roku 1948 se česká pedagogika začala orientovat na pedagogiku sovětskou. Kontrolu nad vzděláváním a výchovou přebrala Komunistická strana Československa. (Šmahelová, 2008, s. 91) Ke znovuvzkříšení projektové metody docházelo po roce 1989, kdy se začaly otvírat české pedagogice nové obzory. Do popředí se staví dítě a jeho zájmy a potřeby. (Kratochvílová, 2009, s. 32-33)

1.2 Projektové vyučování

1.2.1 V y me z e n í p o jmu „ p r o j e k t o v é v yu č o v á n í “ Jednoznačné vymezení pojmu projektové vyučování není jednoduché, a proto je definic velmi mnoho. Ve všech však můžeme nalézt společného jmenovatele. Nejdříve zabrousíme do první poloviny 20. století, kdy zakladatel projektové metody William Heard Kilpatrick vnímal projekt jako „určitě a jasně navržený úkol, který můžeme předložiti žáku tak, aby se mu zdál životně důležitý tím, že se blíží skutečné činnosti lidí v životě.“ Coufalová uvádí, že tato definice z roku 1918 zdůrazňuje hlavně praktičnost projektů. (Coufalová, 2006, s. 10) J. F. Hosic zdůrazňuje hlavně vlastní aktivitu žáka nebo skupiny. Tvrdí, že „výrazu projektová metoda lze užíti o učení tehdy, když individuum či skupina pojme záměr, jehož uskutečnění navozuje změny v jeho (jejich) vědění, zvycích či vztazích. (Coufalová, 2006, s. 10). O několik desetiletí později definuje J. Valenta (1993) projekt následovně: „Projekt je účelně organizovaný souhrn myšlenek seskupených kolem důležitého střediska praktického vědění, směřující k určitému cíli.“ (Valenta, 1993, s. 4 – 5) Podle J. Maňáka a V. Švece je projekt „komplexní praktická úloha (problém, téma), spojená se životní realitou, kterou je nutno řešit teoretickou i praktickou činností, která vede k vytvoření adekvátního produktu.“ (Maňák, 2003, s. 168)

15

Poněkud šířeji projekt definuje J. Kratochvílová. „Projekt je komplexní úkol (problém) spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj odpovědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení má argumenty, které vycházejí z nově získané zkušenosti.“ (Kratochvílová, 2009, s. 36) Z výše uvedených definic vyplývá, že projektová metoda je aktivní výuková metoda, která vyžaduje vlastní aktivitu žáků. Žáci řeší samostatně nějaký problém, který bezprostředně vychází z reálného života. Žáci vyhledávají a třídí informace, aby splnili cíl projektu. Výsledkem projektu je pak produkt.

1 . 2 . 2 E t ap y p r o j e k t o v é h o v yu č o v án í Při plánování projektového vyučování se držme čtyř etap, které stanovil už W. H. Kilpatrick. Jsou to záměr – plán – provedení – hodnocení. Na něj navazují J. Maňák a V. Švec a průběh projektu člení takto: 1. Stanovení cíle Na začátku musí být žáci pro projekt dostatečně motivovaní, tudíž by se měl projekt týkat situace, která je žákům blízká a zajímavá. Bez vnitřní motivace žáků by se mohlo stát, že projekt nedokončí nebo během něj budou špatně pracovat a spolupracovat. Následně se stanoví vhodný cíl projektu (výsledný produkt). Určí se i cíle vzdělávací a to kognitivní, psychomotorické, sociální a afektivní. 2. Vytvoření plánu řešení Nyní nastává diskuze, kdy se žáci rozhodují, jaké prostředky ke splnění cíle použijí. Vyberou si vhodné materiály, prostředí, určí si časovou dotaci. Dochází ke zpřesnění cíle. 3. Realizace plánu Podle vytvořeného plánu se realizují činnosti, aby se dospělo k vytyčenému cíli. Žáci vyhledávají, zjišťují, srovnávají, diskutují. Snaží se spolupracovat.

16

4. Vyhodnocení Nakonec se sebekriticky zhodnotí nejenom výsledný produkt (výstup projektu), ale i jeho průběh. Žáci hodnotí, co se dařilo a co se nepovedlo a zda byl předem stanovený cíl naplněn. Dochází k prezentaci výsledného produktu (videa, knihy, přestavení) před rodiči, ostatními žáky nebo veřejností. (Maňák, 2003, s. 169)

1 . 2 . 3 T y p ol o g i e p ro j e k t ů Projekty můžeme roztřídit podle určitých kritérií. Mezi nejčastější hlediska patří dle Kratochvílové, která doplnila typologickou řadu J. Valenty, účel projektu (také možno říci smysl projektu), navrhovatel projektu, informační zdroj projektu, délka projektu, prostředí projektu, počet zúčastněných na projektu a způsob organizace projektu. (Kratochvílová, 2009, s. 45) Podle navrhovatele – původce projektu Projekt by měl být vyvolán ze strany žáků, z jejich potřeb a zájmů. Tento typ projektu nazýváme žákovský neboli spontánní projekt. Dalším typem je typ umělý, tedy navržený učitelem. Učitel tím sleduje splnění didaktických cílů. Projekt ale může probíhat i jako kombinace zmíněných typů. Pak je projekt navržen učitelem nebo žákem a druhý subjekt ho dále rozvíjí. (Coufalová, 2006, s. 12) Podle účelu Při rozhodování o účelu projektu, odpovídáme na otázku „proč vlastně projekt realizujeme?“ Slovo účel, tedy můžeme nahradit synonymem smysl. Předtím, než projekt realizujeme, stanovíme si cíle. Ty mohou směřovat buď k estetické zkušenosti, k získání dovedností nebo usilovat o řešení problému. (Kratochvílová, 2009, s. 46) Podle délky trvání Projekty můžeme rozdělit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé na prvním stupni zaberou jeden den. Během něho se stihnou všechny čtyři etapy projektu. Střednědobé trvají maximálně jeden týden a dlouhodobé zhruba měsíc.

17

Když už projekt trvá déle než jeden měsíc, mluvíme o projektu mimořádně dlouhodobém. Dlouhodobé a mimořádně dlouhodobé projekty nejsou pro první stupeň příliš vhodné. (Kratochvílová, 2009, s. 47) Podle místa - prostředí projektu Nejčastějším typem je projekt realizovaný ve škole, méně obvyklý je projekt domácí. Ideálním místem pro projekt je škola v přírodě. Dále je vhodné zařazovat projekty, které začnou ve škole, pokračují domácí přípravou a zakončení proběhne opět ve škole. Dochází tedy k navození různých situací a prostředí. (Kratochvílová, 2009, s. 47) Podle počtu zúčastněných v projektu Zpravidla jsou projekty určeny celé třídě, ale mohou se týkat také jen skupin nebo dokonce jednotlivců. Může zvolit i projekty více rozsáhlé a to třeba školní nebo meziročníkové. Podle způsobu organizace projektu Způsob organizace dělíme podle toho, zda bude projekt zaměřen pouze na jeden předmět nebo zda bude prolínat více předmětů. (Coufalová, 2006, s. 11-12) Podle informačního zdroje projektu Podle informačního zdroje rozlišujeme projekty volné a projekty vázané. U projektů volných si žáci sami shánějí materiály a na projekt vázaný jsou žákovi materiály poskytnuty učitelem. Existuje kombinace obou typů, kdy žák má základní materiál či informace k dispozici, je ale potřeba je mírně rozšířit. (Kratochvílová, 2006, s. 47)

1 . 2 . 4 Po z i t i v a p r o j e k t o v é v ý u k y Výhody projektové výuky jsou v integraci učiva. Snahou je propojení vztahů mezi předměty, což se v projektové výuce daří. Žáci začnou chápat učivo v souvislostech, ne tedy izolovaně. (Pecina, 2009, s. 83)

18

Dalším pozitivem je motivace. Protože projekt navrhují sami žáci, jsou pro něj vnitřně motivováni. Motivace je velmi důležitá, protože žáci pak cítí radost a uspokojení z činnosti a často ji též dotáhnou do zdárného konce. Když projekt navrhne učitel, mluvíme o motivaci vnější. (Coufalová, 2006, s. 14) Projektová výuka se týká problému z reálného života. Žáci se tedy naučí prakticky vyřešit úkol nebo problém, se kterým se mohou setkat ve skutečném životě. (Maňák, 2003, s. 170) Jednou z klíčových kompetencí je kompetence komunikativní, která obsahuje nutnost zařazení spolupráce do vyučování. Tato kompetence je v projektové výuce naplněna, protože během projektu se žáci radí a diskutují. V neposlední řadě je potřeba zmínit, že projekt nabádá děti k tvořivým činnostem a k rozvíjení jejich fantazie. Dále prohlubuje zdravé sebevědomí ale též sebekritičnost a také samostatnost a vytrvalost. (Coufalová, 2006, s. 16 -18)

1 . 2 . 5 N e g a t i va p r o je k t o v é v ý u k y Pro učitele je většinou projekt náročný na pomůcky a materiální zajištění. Je náročný časově a organizačně, a může docházet k únavě a následné ztrátě motivace. Projektová výuka vyvolává dojem nesystematičnosti a nesoustavnosti. Učitelé se často bojí, že nestihnou probrat učivo. Projekty vyžadují dovednost práce ve skupinách a opatření vhodných zdrojů informací, čehož žáci někdy nejsou schopni. Problémem může být žákova neschopnost splnit stanovené cíle. Proto je potřeba, aby se učitel snažil nedostatky odstraňovat tím, že se bude profesně vzdělávat a vytvářet pro projekt vhodné podmínky. (Kratochvílová, 2009, s. 54-55)

19

2. RVP ZV A VÝCHOVA K OBČANSTVÍ NA 1. STUP NI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Výchova k občanství začíná probíhat již na 1. stupni ZŠ. Není sice samostatným předmětem, ale učí se v rámci předmětů prvouka (1. - 3. ročník) a vlastivěda (4. a 5. ročník). Níže uvádím aktuální kurikulární dokument, prostřednictvím něhož se tato výchova uskutečňuje.

2.1 Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) Rámcový vzdělávací program je nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let, který je zakotven v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Školský zákon vymezuje v §4 rámcové vzdělávací programy takto: „Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.“ Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na úrovni státní a školní. Úroveň státní představuje Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy. Ty určují závazné rámce etapy – předškolního, základního a středního vzdělávání. Na základě rámcového vzdělávacího programu si jednotlivé školy vypracovávají své vlastní školní vzdělávací programy, které představují školní úroveň v systému kurikulárních dokumentů. (RVP ZV, 2007, s. 9)

20

Rámcové vzdělávací programy: vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich závaznost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě vycházejí z koncepce celoživotního učení formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání (RVP ZV, 2007, s. 10)

Základní cíle vzdělávání dle RVP ZV: -

umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

-

podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování, a k řešení problémů

-

vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

-

rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

-

připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

-

vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě

-

učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný

-

vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

-

pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při

21

rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci (RVP ZV, 2007, s. 12-13)

2.2 Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Tyto oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)

2 . 2 . 1 V z d ě l á v a c í ob l a s t Čl o v ě k a j e h o s v ě t Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí v RVP ZV, která je určena pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Jejím obsahem jsou témata, která se týkají např. člověka, rodiny, společnosti, vlasti, kultury a dalších témat. Zabývá se historií i současností a zaměřuje se na praktické dovednosti uplatnitelné v reálném životě. Žáci v této vzdělávací oblasti nejprve poznávají sami sebe, své okolí a postupně se seznamují se vzdálenějšími místy, jevy i osobami. Učí se všímat si vztahů mezi lidmi, učí se pozorovat lidské výtvory a snaží se porozumět jim. „Na základě poznání sebe sama a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní

22

vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti.“ (RVP ZV, 2007, s. 37)

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je rozdělena do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví (RVP ZV, 2007, s. 37) Výchova k vlastenectví se realizuje především v tematickém okruhu Lidé a čas, Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás.

Místo, kde žijeme Výchova k vlastenectví se promítá do tematického okruhu Místo, kde žijeme. Žák si nejdříve buduje vztah ke svému bydlišti, poznává své okolí a později rozvíjí své národní cítění a vztah k naší zemi. (RVP ZV, 2007, s. 37) K výchově k vlastenectví je vhodné učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště obec (město), místní krajina – především minulost a současnost obce (města) naše vlast - domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly

V očekávaných výstupech na konci 1. období žák: rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

23

V očekávaných výstupech na konci 2. období žák: určí a vysvětlí polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam (RVP ZV, 2007, s. 39)

Lidé a čas Nejvíce je vlastenectví zastoupeno v tematickém okruhu Lidé a čas. Žáci se učí orientovat v čase.

Postupuje se od nejznámějších událostí v obci, až se dospěje

k nejvýznamnějším historickým událostem v naší zemi. „Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země.“ (RVP ZV, 2007, s. 37 - 38) Tematický okruh Lidé a čas obsahuje učivo o státních svátcích.

K výchově k vlastenectví je vhodné učivo: současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, státní svátky a významné dny báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj V očekávaných výstupech na konci 1. období žák: rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti i budoucnosti pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije uplatňuje elementární poznatky o sobě, rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

24

V očekávaných výstupech na konci 2. období žák: rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů (RVP ZV, 2007, s. 40 - 41)

Lidé kolem nás Výchova k vlastenectví se dotýká i tematického okruhu Lidé kolem nás. V něm si žáci osvojují zásady správného chování a jednání mezi lidmi, seznamují se se svými právy i povinnostmi. Žáci se učí uvědomovat si rovnost mezi lidmi, snášenlivost a toleranci. (RVP, 2007, s. 37)

K výchově k vlastenectví je vhodné učivo: soužití lidí – mezilidské vztahy chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce V očekávaných výstupech na konci 1. období žák: projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům V očekávaných výstupech na konci 2. období žák: vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, v rodině, v obci rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou,

25

a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy (RVP ZV, 2007, s. 39 – 40)

2.3 Klíčové kompetence Klíčové kompetence obsahují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro rozvoj člověka ve společnosti. K jejich naplňování musí směřovat veškeré vzdělávací aktivity. Kompetence dělíme na kompetence pracovní, kompetence

občanské,

kompetence

k řešení

problému,

kompetence

k učení,

kompetence komunikativní a kompetence sociální a personální. (RVP ZV, 2007, s. 14) Výstupem v RVP ZV ve výchově k vlastenectví jsou tyto kompetence občanské: žák respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění (RVP ZV, 2007, s. 16)

26

3. STÁTNÍ SVÁTKY ČESK É REPUBLIKY

3.1 Den české státnosti - 28. září Den české státnosti je dnem, kdy byl zavražděn Václav, symbol naší vlasti. O životě svatého Václava nemáme dostatek věrohodných pramenů. Jakékoliv informace, které se můžeme dozvědět, pochází z různých legend, které o něm kolují. Václav byl údajně na svoji dobu neobvykle vzdělaný. Měl být vyučován slovanskými kněžími a svou babičkou Ludmilou ve staroslověnštině, latině a pravděpodobně i v řečtině. Pokud se zamyslíme nad tímto tvrzením, vezmeme v potaz dobu, ve které Václav žil, kdy byla převažující negramotnost tehdejších panovníků, je tato informace nepravděpodobná. Je tedy možné, že autoři legend obdařili Václava vlastnostmi a schopnostmi, které byly v té době požadovány po řeholnících. Václav se narodil asi roku 907. Byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (Polabští Slované). Vratislav byl synem prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. a jeho ženy svaté Ludmily. (Harna, Fišer, 1995, str. 49-50) Když v roce 921 umírá Vratislav, Václavovi je v té době 13 let a ujímá se poručnické vlády jeho matka Drahomíra. Ta zastávala tuto funkci do roku 924 nebo 925. Václav spolu se svým mladším bratrem Boleslavem zůstali v péči své babičky Ludmily. Zde se vyskytují spory ve výchově mladého knížete Václava. Na jedné straně stále jeho babička kněžna Ludmila, horlivá stoupenkyně křesťanství, a na straně druhé jeho matka kněžna Drahomíra, která se snažila o návrat k pohanství. Spor vyústil v to, že kněžna Drahomíra přikázala dvěma svým mužům – Tunna a Gommon, aby kněžnu Ludmilu zabili. Ti ji 15. září 921 uškrtili na hradě Tetín. (Čornej, 1992, str. 9-10) Přesný rok, kdy se Václav ujímá vlády, není znám, ale nejpozději muselo jít o rok 925, jelikož v té době nechal převézt ostatky Ludmily do Prahy. Václav se za své vlády snažil posilnit vliv křesťanství. V tu dobu křesťanskou víru vyznával pouze úzký okruh osob, většina obyvatel stále setrvávala u pohanských bohů a zvyků.

27

V roce 929 vpadl do země saský král Jindřich Ptáčník a pod hrozbou válečného konfliktu se český kníže Jindřichovi poddal. Zaslíbil se mu odvádět roční poplatek 500 hřiven stříbra a 120 volů. Udržel si tak samostatnost svého státu, musel však dosavadní politickou orientaci podstoupit ve spojenectví se Saskem. Díky novým zahraničním vztahům byl založen kostel sv. Víta (uctívaný světec v Sasku) na Pražském hradě. Způsob Václavovi vlády a jeho ideologie se však nelíbil jeho mladšímu bratru Boleslavovi. Tento vznikající konflikt vyvrcholil další vraždou. Václav byl dne 28. září 935 zabit na hradě ve Staré Boleslavi. Tento čin je v literatuře uváděn jako bratrovražda, tedy tento čin spáchal samotný Boleslav. Ovšem v jiných pramenech je uváděno, že vraždu vykonal někdo jiný z Boleslavova podnětu. (Čornej, 2001, str. 28- 30)

3.2 Den vzniku samostatného československého stát u 28. říjen V létě roku 1914 zazněly osudové výstřely, které usmrtily rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda. Tato událost se stala záminkou pro rozpoutání 1. světové války. Vypuknutí války celou českou společnost překvapilo. České politické strany byly nepřipravené. Od samého počátku se mezi prostým obyvatelstvem projevoval k válce odpor. Objevovaly se nápisy „Marie Terezie ztratila Slezsko, František Josef ztratí všecko“, mobilizovaní vojáci často zpívali písničky s velezrádným textem „Červený šátečku kolem se toč, mám jíti na Rusa, a nevím proč.“ Čeští a slovenští vojáci šli do boje neradi. Zájmy císaře pána i celé monarchie jim byly cizí, a tak se často hromadně vzdávali nepříteli, nebo k němu přebíhali rovnou. (Čapka, 2011, str. 200) Po začátku války se česká politika rozdělila do několika proudů. Na prorakouské straně stály katolické strany, protipólem byli radikální státoprávníci, kteří brali válku jako předpoklad k vytvoření samostatného státu. Zezačátku neměla protirakouská varianta větší podporu. Ta se jim dostala až zahraničním odbojem v čele s T. G. Masarykem.

28

Osamostatnění českých zemí a jejich spojení se Slovenskem v té době prosazovali pouze politici v emigraci. Masaryk věděl, že v rámci monarchie, kde zcela vládnou Němci a Maďaři, nebude možné řešit národnostní otázky ve prospěch našeho národa. Svou koncepci tedy zveřejnil nejprve v Curychu a v Ženevě ve dnech 5. a 6. července 1915, kde se konaly vzpomínkové akce k 500. výročí upálení českého reformátora Jana Husa. Masaryk se spojil s Edvardem Benešem, ve kterém našel schopného a pracovitého administrátora. Krátce na to s nimi navázal spolupráci i slovenský astrofyzik Milan Rastislav Štefánik. Ten zprostředkovával českým politikům kontakty s politiky francouzskými. Společně vytvořili Český zahraniční komitét a první závažný dokument, který jednoznačně formuloval cíl – samostatný československý stát. V roce 1916 se přejmenovali na Národní radu československou. Tím se vytvořilo zahraniční organizační a politické centrum jako protirakousky orientované křídlo české politiky. Od roku 1917 se začínají na ruské, italské a francouzské frontě formovat československé legie – byli to vojenští zajatci či přeběhlíci, kteří chtěli bojovat na straně Dohody. Na straně Dohody stály státy Rusko, Francie a Velká Británie. Tyto legie se účastnily mnoha bojů, kde nejznámější je bitva u Zborova. To, že pro ideu samostatnosti je ochotno bojovat a zemřít desetitisíce dobrovolníků na dohodové politiky velmi zapůsobilo. Vše směřovalo k tomu, aby se i velmoci připojily k požadavku o samostatnost Čechů a Slováků. (Pavlíček, 2008, str. 12 – 15) Na konci října 1918 byl již rozpad Rakouska-Uherska nezadržitelný. Ke slovu se hlásil československý zahraniční odboj vedený Tomášem Garriguem Masarykem. Masaryk 18. října 1918 jménem československé vlády v zahraničí ve Washingtonské deklaraci veřejně vyhlásil vznik nezávislého Československa jako demokratické republiky. (Kuklíkovi, 2002, str. 13) Samostatný stát v reálu prozatím ještě neexistoval, ale jeho noví představitelé byli připraveni ujmout se svých funkcí. Císaři Karlu I. již bylo jasné, že česká politika se jak v rovině zahraniční, tak na půdě domácí rozhodla oddělit. Rakouské úřady nekladly žádný velký odpor. 27. října 1918 odeslal rakouský ministr zahraničních věcí J. Andrássy nótu Spojeným státům, kde bylo přislíbeno i uznání práv Čechoslováků. Předsednictvo

29

Národního výboru pochopilo, že přišel pravý čas jednat. (Pavlíček, 2008, str. 17-18) Vypukla spontánní manifestace Pražanů, kteří si události vyložili jako kapitulaci Rakouska-Uherska. Dav začal s dojetím zpívat „Kde domov můj“. Do čela převratu se postavili přední členové Národního výboru, začalo se jim říkat mužové 28. října. V podvečer 28. října 1918 byl vydán Národním výborem zákon o zřízení samostatného československého státu. Tento zákon podepsali Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. (Čornej, 2002, str. 13 – 15; Mihola,Vaculík, 2005, str. 5) Při provolání Národního výboru o samostatnosti československého státu zazněla tato slova: „Lidé československý! Tvůj odvěký sen se stal skutečností. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států …“ (Augusta, Honzák, 1992, str. 6) „Československo se stalo jednou z prvních evropských úspěšných parlamentních demokracií se zastoupením mnoha stran a bylo tak stabilní, že odolalo mezinárodní ekonomické krizi 30. let. První republika trvala jen dvě dekády, než nacistické Německo začalo okupovat české země v letech 1938/9. I když Československo již neexistuje, Češi stále

považují

28.

říjen

za

den

založení

svého

státu.“

(http://czech.prague.usembassy.gov - 13. 4. 2013)

3.3 Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopad Pojmem sametová revoluce se označuje období změn mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989. Situace, které se udály v tomto období, vedly k pádu komunistického

režimu

v naší

republice

a

k

přeměně

politického

zřízení

na demokratické. Abychom pochopili všechno dění v nadcházejících dnech, vrátíme se trochu zpátky do historie. Vše začíná v únoru 1948, tzv. „Vítězným únorem“, jak ho nazývali komunisté a jeho příznivci. Komunisté už po konci druhé světové války plánovali, že v zemi převezmou moc. 25. února přijímá prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů, kteří jsou pod výhružkami nuceni odstoupit a jejich místa okamžitě nahrazují

30

kandidáti komunističtí. Následně na to je 11. března potvrzena komunistická vláda. Od této doby začíná totalita, připojujeme se k sovětskému mocenskému bloku, začíná utlačování obyvatelstva. V roce 1968 přichází „Pražské jaro“. Tímto slovem bývá označováno období, kdy dochází v Československu k politickému uvolnění. Pro obyvatelstvo se objevila naděje, že v zemi bude zaveden tzv. socialismus s lidskou tváří. Tedy přiblížení se k demokracii. Ne všichni z politiků však zastávali tento názor. V srpnu poslali konzervativní komunisté Vasill Biľak, Alois Indra a další předsedovi prezidia SSSR Leonidu Břežněvovi zvací dopis. Tento dopis obsahoval výzvu k pomoci všemi dostupnými prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Pro sovětské vedení se tento dopis stal záminkou k invazi do Československa. V noci z 20. na 21. srpna 1968 začaly Československo obsazovat armády pěti států Varšavské smlouvy – SSSR, Maďarsko, NDR, Polsko a Bulharsko. Po tomto roce nastává normalizace, tedy obnovení cenzury, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha zájmových a politických organizací. Nikdo v té době netušil, že sovětská okupační vojska zůstanou na našem území po dobu 21 let. (Čornej, 1999, str. 122-125) V 80. letech však narůstá činnost opozičních organizací a vyvrcholí v letech 1987 až 1989 řadou demonstrací a protirežimních vystoupení známých osobností. V říjnu 1989 byli funkcionáři Socialistického svazu mládeže v Praze informováni, že na 17. listopad připravují vysokoškoláci manifestaci k uctění památky Jana Opletala (studenta, který byl v roce 1939 zraněn nacistickými vojáky a na následky zranění zemřel). Z politických důvodů nemohli komunističtí funkcionáři tuto manifestaci zakázat, ale zároveň nehodlali připustit, že by se z toho nakonec stala demonstrace proti režimu. Manifest byl na 17. listopad schválen, ale i tak vyhlásili mimořádnou bezpečnostní akci. Asi 50 000 účastníků se vydalo na Vyšehrad. Ovšem na Národní třídě jim byla cesta přehrazena policejním kordonem a téměř 2 000 demonstrujících studentů zde uvízlo. Ačkoliv se chovali pokojně, přesně podle skandovaného hesla „máme holé ruce“, byli zatlačeni do postraních uliček, kde byli mnozí z nich surově zbiti. Ve 21:10 byla celá demonstrace rozehnána. Studenti uměleckých škol nečekali a dali se do akce. Ještě ten den se rozešli do pražských divadel, kde vyprávěli vše, co se na Národní třídě stalo a žádali herce o jejich podporu. 31

Události z předešlého večera se promítli do druhého dne. Pohoršení nad způsobem zásahu bezpečnostních sil neskrývali ani komunisté a lidé se zcela spontánně začali shromažďovat v ulicích. Během několika dnů se rozšířila zpráva o smrti studenta Martina Šmída a tato neověřená novina se dostala do zpráv. 29. listopadu ministryně školství oznamuje, že se tento student našel živý, ale tato informace neměla na dění kolem už žádný vliv, jelikož události, které se daly do pohybu, se již nedaly zastavit. Následující den vláda podpořila policejní zásah na Národní třídě a vydala prohlášení, že nehodlá vést dialog v této atmosféře. Během odpoledne začali lidé zaplňovat náměstí po celé republice. Většině pražských škol se podařilo zahájit stávku. Významnou osobností v těchto dnech byl Václav Havel. V jeho bytě se setkávali členové nezávislých iniciativ, jejichž výsledkem bylo vytvoření Občanského fóra. Toto fórum žádalo odstoupení politiků, propuštění politických vězňů a aktivně podporovalo generální stávku. 23. listopadu proběhla dosud nejpočetnější demonstrace na Václavském náměstí a 24. listopadu celý den zasedá ÚV KSČ. Jakeš vydává prohlášení, že on i celé vedení ÚV dávají své funkce k dispozici. Avšak oslavy v OF byly předčasné, neboť většina jmen ve vedení stran zůstala. Na manifestaci OF na Letné se sešlo 800 000 lidí. Shromáždění dokonce poprvé vysílala přímým přenosem televize. Ten večer v ní poprvé vystoupil Václav Havel. 27. listopadu proběhla po celé republice generální stávka s heslem „Konec vlády jedné strany“, do které se zapojilo 75% občanů. 28. listopadu dal Ladislav Adamec slib, že připraví zásadní rekonstrukci vlády. Den na to byl Federálním shromážděním jednomyslně zrušen článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a Ministerstvo školství zrušilo výuku marxismu-leninismu na vysokých školách. Tyto změny představovaly naději na zbavení se komunistické moci. 10. prosince Gustav Husák jmenoval novou vládu „Národního porozumění“ a vzápětí abdikoval. Na

Václavském

náměstí

byla

oznámena

kandidatura

Václava

Havla

na prezidenta. Předsedou federálního shromáždění se stal Alexander Dubček a bylo

32

dohodnuto, že tato vláda bude fungovat jako prozatímní dokud nebudou vypsány nové svobodné volby. (Kuklíkovi, 2002, str. 194 – 205) 29. prosince je jednohlasně, přestože byl stále komunistický parlament, zvolen Václav Havel prezidentem republiky. Na jaře proběhla změna oficiálního názvu státu na Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR) a v červnu se konaly první svobodné volby po více než čtyřiceti letech. (Čornej, 1999, str. 126-127)

3.4 Den obnovy samostatného českého státu - 1. leden Myšlenka o rozdělení Československa na dvě samostatné republiky nebyla zcela nová. Objevila se už během sametové revoluce, která proběhla v listopadu 1989. Tomu, že jednou dojde k rozdělení, nasvědčovaly už první politické kroky. V Bratislavě nebylo založeno Občanské fórum (dále jen OF) tak jako v Praze, ale místo toho byla založena Veřejnost proti násilí (dále jen VPN). (Pacner, 2001, str. 495) V prvních měsících se OF zabývalo důležitějšími věcmi, než byla otázka rozdělení. V té době se chystaly první svobodné volby. Problém mezi oběma národy nastal v době, kdy se jednalo o názvu nového státu. Chtěli se zbavit socialismu v názvu tehdejšího Československa. Prezident Václav Havel navrhoval název Republika československá. Poslanci však přednesli několik svých návrhů: Československá republika, Federace České a Slovenské republiky, Federace Česko-Slovensko. Češi by preferovali jednoduchý název, Slováci však chtěli rovnoprávnost. Touto změnou byl rozpoután problém, který do historie vešel jako „pomlčková válka“. Nakonec byl schválen název Česká a Slovenská Federativní Republika. (Pacner, 2001, str. 494 – 496) V roce 1992 zvítězila v České republice ODS vedená Václavem Klausem. Na Slovensku vyhrála Mečiarova HZDS. Programy, které si obě vítězné strany stanovily, nebyly vzájemně slučitelné. Tyto problémy přerostly v ústavní krizi. Dne 22. června uzavřeli oba poslanci dohodu o vytvoření dvou samostatných států. Zbytek roku byl vyplněn intenzivním jednáním o rozdělení Československa. 17. července 1992 přijala Slovenská národní rada Deklaraci o svrchovanosti Slovanské republiky. Prezident Václav Havel na toto reagoval abdikací na svou funkci.

33

Zákon o zániku federace schválilo Federální shromáždění 25. listopadu 1992. Dnem 31. prosince 1992 zanikl společný stát Čechů a Slováků a 1. ledna 1993 vznikla Česká republika a Slovenská republika. Dodnes tento den slavíme jako státní svátek. (Kuklíkovi, 2002, str. 203 – 204)

3.5 Den ví tězství - 8. květen Datum 8. května 1945 znamenalo z historického hlediska oddechnutí pro celou Evropu. Formálně se jedná o poslední den druhé světové války, ale osvoboditelské ruské tanky dorazily do Prahy až následujícího dne ráno. To mělo za vliv, že se tehdejší političtí představitelé nemohli dohodnout na datu státního svátku. Datum, ale i název svátku se postupem času měnily. Nejprve Sovětský svaz vyhlásil 9. květen Dnem vítězství nad fašismem a v listopadu 1951 začalo tento den slavit i tehdejší ČSR jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou. První změny nastaly až po převratu. V květnu 1990 se nejprve upravil název na Den osvobození od fašismu, o rok později se pozměnilo i datum na 8. května. V listopadu 2000 došlo ke zkrácení názvu na Den osvobození

a

v roce

2004

došlo

k poslední

úpravě

na

Den

vítězství.

(http://aktualne.centrum.cz, 2013) Už začátkem jara 1945 bylo všem jasné, že konec této války není daleko. Ale přesto díky povaze druhé světové války a strategické poloze protektorátu Čechy a Morava se vylučovalo, aby k obnovení ČSR došlo jinak než po úplné kapitulaci Německa. Během dubna postupovali do nitra naší země osvobozenecké jednotky. Na Moravu přicházely sovětské jednotky z východu a ze západu k nám směřovaly americké jednotky pod vedením generála Pattona. Osvobozování území ČSR v jejich předválečných hranicích probíhalo postupně. Souviselo to s vývojem na frontách, ale také s výsledky jednání protihitlerovské koalice. Zde si britský premiér W. Churchill dobře uvědomoval, že ta spojenecká armáda, která území obsadí, bude mít rozhodující politický vliv. Churchill velmi naléhal na Roosevelta, aby Spojenci obsadili Berlín, Prahu i Vídeň.

34

To se však neuskutečnilo. Mezi generálem Eisenhowerem a velením Rudé armády byla uzavřena dohoda a vytvořila se demarkační čára Linec-České BudějovicePlzeň-Karlovy Vary-Saská Kamenice. Zde se americká vojska měla zastavit. Počátkem května 1945 propukaly v některých českých a moravských městech povstání. I v Praze vypuklo povstání 5. května 1945. Vedení povstání se ujala Česká národní rada (dále jen ČNR). Povstalecké síly dosáhly v Praze zprvu vysokých úspěchů. Dokázali ovládnout budovu rozhlasu, odkud vysílali výzvy o pomoc bojující Praze. Ještě téhož večera se stavěli barikády proti průjezdu německých tanků. Němci však na barikády zaútočili a povstalci byli brzy zatlačeni do obrany. Jejich situaci zhoršovalo i to, že neměli dostatek střeliva, zbraní, potravin a lékařského materiálu. Ve dnech 6. a 7. května se do boje o Prahu zapojili i tzv. vlasovci, příslušníci Ruské osvobozenecké armády. (Byla to armáda sovětských zajatců, zformovala se v Německu. Vlasovci bojovali proti Stalinově diktatuře. Moskvou byli považováni za zrádce.) ČNR odmítala jakákoliv politická jednání s vlasovci a po dvou dnech se stáhli zpět za demarkační linii. 7. května byla v Remeši podepsána dohoda o bezpodmínečné kapitulaci Německa. V platnost tento dokument vstoupil 8. května. Dne 8. května večer boje v Praze utichly. Sovětské tanky tedy 9. května přijížděli téměř do svobodného města. V té době lidé na našem území vítali Rudou armádu jako osvoboditele. Čechoslováci si ještě neuvědomovali, že tím Rudá armáda položila základ příštímu sovětskému vojenskému, politickému a hospodářskému vlivu. Paradoxem zůstává, že americká armáda pod vedení Pattona, stála už 6. května na demarkační linii a nemohla kvůli dohodě přijít Praze na pomoc. (Kuklíkovi, 2002, str. 97 - 102)

3.6 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. červenec V 9. století, po rozpadu Sámovi říše a zhruba 150 letech, o kterých nemáme žádné doložené informace, vzniká na území českých zemí Velkomoravská říše. Ta svojí obrovskou rozlohou zahrnovala Moravu, Čechy, Slezsko, části Slovenska, Maďarska,

35

Rakouska, Německa a Polska. (Schwarzová, 2011, s. 8) Jedním z panovníků této říše byl kníže Rastislav, který bojoval o co největší nezávislost své říše. Nehodlal si kupovat mírové vztahy s mocným východofranckým sousedem jako jeho předchůdce Mojmír I. a chtěl zřídit na svém území vlastní církevní organizaci. To vše se mu povedlo. Byzantský císař mu v roce 863 na Velkou Moravu poslal dva bratry, věrozvěsty Konstantina a Metoděje, aby mu pomohli rozšířit křesťanství. (Čornej, 2001, s. 18) Do té doby se mše sloužily v latině a prostý lid jim nerozuměl. Až Konstantin a Metoděj začali vést bohoslužby ve staroslověnštině, kterou pro tento účel vytvořili na základě nářečí, kterým mluvili Slované v okolí Soluně. Těmto slovům už všichni lidé rozuměli. Do staroslověnštiny přeložili bratři i důležité části bible. První slovanské písmo, které sestavili, nazvali hlaholice. (Čornej, 2001, s. 18) Sestavováním hlaholice a překladům do staroslověnštiny se více věnoval Konstantin. Po čase se odebral do Itálie, aby pobýval mezi mnichy. Tam také přijal jméno Cyril. Jeho bratr Metoděj se snažil organizovat církevní život. Bylo potřeba natrvalo získat obyvatelstvo pro křesťanství, proto pokřtil mnoho vysoce postavených a významných osob. Kolem roku 885 přijal křest český kníže Bořivoj, jehož manželkou byla Ludmila, babička svatého Václava. Metoděj své úsilí obhájil i před papežem, který ho jmenoval arcibiskupem pro oblasti východně od francké říše. (Schwarzová, 2011, s. 11) Po Metodějově smrti se stal panovníkem Velké Moravy Rastislavův synovec Svatopluk. Ten nechal z říše přívržence slovanských bohoslužeb vyhnat a přiklonil se zpět k latině. Konstantinovo a Metodějovo učení však díky jejich přívržencům přetrvalo a bratři byli nakonec prohlášeni za svaté. (Schwarzová, 2011, s. 11)

3.7 Den upálení mistra Jana Hus a - 6. červenec Jan Hus se pravděpodobně narodil kolem roku 1370 v jihočeském Husinci. Pocházel z chudých poměrů, ale přesto měl sen stát se knězem. Na univerzitě se spřátelil s vlivnými lidmi, kteří kritizovali současnou církev. Byli to Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a Jeroným Pražský. Na univerzitě se Jan Hus seznámil

36

a ztotožnil s myšlenkami anglického reformátora Johna Wyclifa. (Augusta, Honzák, 2003, s. 90) Za života Jana Husa se stala církev terčem kritiky. Začala hromadit majetek, opustila apoštolskou prostotu a nevěnovala se dostatečně věřícím. Jan Hus, který na přelomu 14. a 15. století dosáhl kněžského svěcení a v roce 1402 byl jmenován správcem a kazatelem v Betlémské kapli v Praze, se proti tomu postavil. (Čornej, 2003, s. 40) V Betlémské kapli, založené na konci 14. století, šířil boží slovo v českém jazyce. Tomu rozuměli i prostí lidé, na rozdíl od bible, která byla do roku 1350 jen v jazyce italském nebo francouzském. Po jejím přeložení do češtiny jí však rozuměla jen menšina gramotných. (Čornej, 2001, s. 81) Jan Hus se snažil napravit společnost, která pod tíhou politického neklidu, prohlubující se hospodářské krize, epidemií a oslabení mezinárodního postavení českých zemí opustila přísné zásady Kristova učení a vedla k úpadku. (Čornej, 2001, s. 80) Podle Wiclyfa byla hlavním viníkem úpadku společnosti církev. Ta podle něj začala příliš zasahovat do záležitostí světské politiky, libovala si v bohatství, pohodlí a vnější okázalosti a dokonce přestala náležitě pečovat o spásu duší věřících. (Čornej, 2003, s. 40) S jeho myšlenkami Jan Hus souhlasil a veřejně požadoval, aby se církev vzdala veškerého pozemkového majetku a aby přestala prodávat odpustky (listy, díky nimž se mohl věřící vykoupit ze svých hříchů). Čeští mistři v čele s Janem Husem měli podporu krále Václava IV. Dobré vztahy zhatilo až jaro 1412, kdy král povolil prodej odpustků, díky nimž se plnila i jeho truhla. (Bělina, Fidler, 2003, s. 9) Spojenectví mezi Husem a králem bylo zničeno a Jan Hus byl dán do zostřené klatby. Církev se bála, že přijde o své postavení a že o ní bude rozhodovat světská moc. Proto označila Husovy i Wyclifovy myšlenky za kacířské a vyhostila ho z Prahy do Sezimova Ústí na Kozí hrádek. Zde ho zastihlo pozvání od nového říšského krále Zikmunda Lucemburského (bratra Václava IV.) na církevní sněm, kde dostane možnost odvolat své učení.

37

Jan Hus, přestože na něj naléhali a vyhrožovali, své učení neodvolal a až do konce stál za svým přesvědčením. Výsledek střetu skončil tragicky. Jan Hus byl odsouzen za kacířství a 6. července 1415 v Kostnici upálen. (Bělina, Fidler, 2003, s. 9)

4. ROZBOR UČEBNIC Tato část diplomové práce se zabývá rozborem učebnic určených pro žáky 4. tříd prvního stupně základních škol, jmenovitě učebnic z nakladatelství Dialog, SPN a.s., Didaktis spol. s r.o., Albra spol. s r.o., Prodos spol. s r.o. a Alter s.r.o. Vybrané učebnice byly používány na školách, kde jsem realizovala projekty nebo učila v rámci praxe. Cílem této kapitoly je zjistit, zda se v učebnicích autoři zmiňují nejenom o dějinných událostech všech sedmi státních svátků, ale které se zabývají také státními svátky jako takovými. Níže jsou sepsány všechny zmínky o státních svátcích z těchto učebnic.

4.1 Nakladatelství Dialog MANDELOVÁ, H. Moje vlast – o naší zemi, jejích obyvatelích a minulosti 1. Tematický okruh: Lidé kolem nás Kapitola: Rodinné dny všední a sváteční Podkapitola: Které dny nám mohou přinést radost? Strana 46: „Soukromý život většiny rodin ovlivňují i svátky, které souvisejí s historií celé země, místními tradicemi a také náboženstvím. Dny, které jsou pro obyvatele celého státu nejvýznamnější, byly prohlášeny za svátky státní (o nich dále na str. 63).“ 2. Tematický okruh: Lidé a čas Kapitola: Jak se měří čas? Podkapitola: Jaké dny jsou v kalendáři?

38

Strana 63: „Jednoduše můžeme říci: střídají se dny všední a sváteční nebo dny pracovní a dny volna. Volné jsou soboty a neděle. Již známe důležité státní svátky (str. 46-47), byly schváleny poslanci Parlamentu, aby se nezapomnělo na události, které se udály v dávné i nedávné minulosti a měly a dosud mají pro naši zemi mimořádný význam. Přehledně jsou uvedeny ve vedlejším rámečku.“ Rámeček: „1. leden – vznikla Česká republika (1993), 1. květen – Svátek práce: na památku dělníků zastřelených v roce 1886 při demonstraci v Chicagu (slaven od r. 1890), 8. květen – bylo poraženo nacistické Německo a skončila druhá světová válka, 5. červenec – na Moravu přišli z Byzance Konstantin a Metoděj (863 – počátek slovanské vzdělanosti u nás), 6. červenec – v Kostnici byl upálen mistr Jan Hus (1415), 28. září – ve Staré Boleslavi byl zavražděn kníže Václav (935), 28. říjen – po téměř 400 letech, z vůle obyvatel Čech, Moravy a Slovenska, vznikl nový samostatný stát, Československá republika (1918), 17. listopad – začala tzv. sametová revoluce – po 41 letech skončilo období totalitní komunistické moci (1989), od r. 1941 je to i Mezinárodní den studentstva, na památku událostí v roce 1939.“ „V kalendáři můžete najít přesný název svátků.“ Učebnice obsahuje informace ke státním svátkům: 1. 1. (s. 21), 28. 10. (s. 21) – viz příloha Učebnice neobsahuje žádné zmínky ke státním svátkům: 28. 9., 17. 11., 8. 5., 5. 7., 6. 7. Hodnocení: Učebnice sice obsahuje seznam státních svátků, ale neobsahuje žádné kapitoly, ve kterých by se jim více věnovala. O vzniku Československé a následně České republiky je krátká zmínka na straně 21., ale bohužel už bez informace, že v tyto dny slavíme státní svátek, což je velké mínus, protože státní svátek 28. 10. je náš nejdůležitější.

39

4.2 Nakladatelství SPN a.s. ČECHUROVÁ, M. A KOLEKTIV Vlastivěda pro 4. ročník základní škol 1. Tematický okruh: Místo, kde žijeme Kapitola: Naše vlast Strana 10: „Významné události v českých dějinách si připomínáme při slavení státních svátků. Nejdůležitějším státním svátkem je 28. říjen. Je to den vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Na její historii a tradice navazuje Česká republika, která vznikla 1. ledna 1993. Také proto je 1. leden také státním svátkem. „ Strana 10: Úkol - „Vyhledejte v kalendáři všechny dny, které slavíme jako státní svátky.“ 2. Tematický okruh: Lidé a čas Kapitola: Velkomoravská říše Strana 77: úkol – „Vyhledejte v kalendáři datum státního svátku, který nám oba bratry – slovanské věrozvěsty – připomíná.“ 3. Tematický okruh: Lidé a čas Kapitola: Počátky českého státu Strana 79: úkol – „ Který státní svátek slavíme 28. září? Proč právě v tento den?“ 4. Tematický okruh: Lidé a čas Kapitola: Jan Hus. České země v době husitské. Strana 87: „Památku mistra Jana Husa si připomínáme dodnes, když slavíme 6. červenec jako státní svátek.“ Učebnice obsahuje informace o státních svátcích: 1. 1. (s. 10), 5. 7. (s. 77), 28. 9. (s. 79), 6. 7. (s. 87) – viz příloha Učebnice neobsahuje zmínky ke státním svátkům: 28. 10., 17. 11., 8.5.

40

Hodnocení: Autor v učebnici přímo zmiňuje 3 státní svátky a nabádá žáky, aby data dvou z nich vyhledali v kalendáři. Učitel může navrhnout žákům, že vyhledají všechny státní svátky v kalendáři. Přímo v textu se informace státního svátku objevuje jen u Jana Husa.

4.3 Nakladatelství Didaktis spol. s r.o. KOLEKTIV AUTORŮ Člověk a jeho svět, učebnice pro 4. ročník základní školy 1. Tematický okruh: Lidé a čas Celek: Historie Kapitola: Velkomoravská říše Strana 74: „Na počest příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu slavíme státní svátek. Najděte v kalendáři, o který den se jedná.“ Učebnice obsahuje informace ke státním svátkům: 5. 7. (s. 73), 28. 9. (s. 76), 6. 7. (s. 82) – viz příloha Učebnice neobsahuje žádné zmínky ke státním svátkům: 17. 11., 8. 5., 1. 1., 28. 10. Hodnocení: V celé učebnici je pouze jedna zmínka o státním svátku a to k tématu Cyril a Metoděj. Informace není součástí hlavního textu, ale je psána barevně na okraji stránky. Autoři nabádají žáky, aby vyhledali svátek v kalendáři. Přestože autoři v učebnici seznamují žáky i s Janem Husem a Cyrilem a Metodějem, o státních svátcích, které díky nim slavíme, nepíše. Další historické události spojené se státními svátky autor vynechává.

4.4 Nakladatelství Albra, spol. s r.o. AUGUSTA, P., HONZÁK, F. Vlastivěda pro 4. ročník 1. Tematický okruh: Místo, kde žijeme

41

Celek: Naše vlast Kapitola: Symboly České republiky Strana 31: „Česká republika je velmi mladý stát – narozený teprve 1. ledna roku 1993. Již jsme si však říkali, že navazuje na Československou republiku vzniklou roku 1918. Právě proto je nejvýznamnějším státním svátkem České republiky 28. říjen – den, kdy se náš národ osvobodil od cizí vlády a znovu založil samostatný stát.“ 2. Tematický okruh: Lidé a čas Celek: Obrazy z českých dějin Kapitola: O Velké Moravě a svatém Cyrilu a svatém Metodějovi Strana 39: „Po své smrti byli za své zásluhy o šíření víry i ctnostný život a mnohé dobré skutky uctíváni jako světci a stali se i patrony (ochránci) Evropy. I my slavíme každý rok 5. července příchod obou věrozvěstů jako státní svátek.“ 3. Tematický okruh: Lidé a čas Celek: Obrazy z českých dějin Kapitola: O mistru Janu Husovi Strana 53: „Památku Mistra Jana Husa si každoročně v den jeho upálení 6. července připomínáme i my. Ten den patří i ke státním svátkům České republiky.“ Učebnice obsahuje informace ke státním svátkům: 8. 5. (s. 27), 17. 11. (s. 27), 28. 10. (s. 31), 5. 7. (s. 38), 28. 9. (s. 40), 6. 7. (s. 52), 1. 1. (s. 4) – viz příloha Učebnice neobsahuje žádné zmínky ke státním svátkům: Hodnocení: Učebnici hodnotím velmi kladně. Autor píše „my slavíme každý rok“ a „my si připomínáme“ - s dětmi se může rozběhnout diskuze, zda tyto svátky slaví a jak je slaví. Učebnice obsahuje zmínky o všech historických událostech státních svátků. Žáci z ní tedy mohou během projektů čerpat informace.

42

4.5 Nakladatels tví Prodos spol. s r.o. MIKULENKOVÁ, L., Lidé a čas, učebnice pro 4. a 5. ročník ZŠ 1. Tematický okruh: Lidé a čas Celek: Středověk Kapitola: První státní útvary na našem území Strana 24: Otázky – „Jeden státní svátek nám věrozvěsty připomíná. Víte, který to je?“ 2. Tematický okruh: Lidé a čas Celek: Středověk Kapitola: Počátky českého státu Strana 28: „Víte, který státní svátek slavíme 28. září? Koho připomíná a proč?“ 3. Tematický okruh: Lidé a čas Celek: Dvacáté století Kapitola: Obnovení demokracie a následný vývoj Strana 77: Úkoly – „Vyhledejte v kalendáři všechny státní svátky. Zopakujte si, které události si každoročně připomínáme a proč.“ Učebnice obsahuje informace ke státním svátkům: 6. 7. (s. 22), 28. 9. (s. 25), 5. 7. (s. 37), 28. 10. (s. 59), 8. 5. (s. 63), 17. 11. (s. 75), 1. 1. (s. 76) – viz příloha Učebnice neobsahuje žádné zmínky ke státním svátkům: Hodnocení: Autor učebnice nabádá žáky, aby sami vyhledávali v kalendáři státní svátky a dosazovali je do probrané vlastivědné látky. V textech o Cyrilu a Metodějovi a svatém Václavovi se totiž o tom, že na jejich počest slavíme, nedozvíme. Jedním z úkolů je doporučení žákům vyhledat v kalendáři všechny státní svátky České republiky. Při této aktivitě mohou žáci projevit zájem dozvědět se o nich více. V učebnici je zmínka o všech dějinných událostech našich státních svátků.

43

4.6 Nakladatelství Alter s.r.o . CHALUPA, P. A KOLEKTIV Člověk a jeho svět – Naše vlast 1. Tematický okruh: Místo, kde žijeme Celek: Česká republika Kapitola: Státní svátky Strana 5: „ K nejvýznamnějším státním svátkům patří 28. říjen. 28. října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika. Státními svátky jsou dále například 1. leden – den obnovy samostatného českého státu (1993), 8. květen – den vítězství (1945), 5. červenec – den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – den upálení mistra Jana Husa (1415), 17. listopad – den boje za svobodu a demokracii.“ Hodnocení: Tato učebnice (viz příloha) jako jediná obsahuje kapitolu s názvem státní svátky. Bohužel neseznamuje žáky se státními svátky hravou formou, ale předkládá jim holý seznam. Navíc v učebnici chybí státní svátek 28. září.

Na závěr bych zhodnotila, že autoři se v učebnicích o státních svátcích příliš nezmiňují. Některé učebnice udávají seznam státních svátků, ale neseznamují čtenáře s historickými událostmi, které se svátků týkají. Často chybí informace o státních svátcích 17. 11. a 8. 5. Oceňuji, že ve třech učebnicích nabádají autoři žáky, aby vyhledali státní svátky v kalendáři. Učitel toho může využít a navrhnout žákům projekty. Učebnice z nakladatelství Prodos a Albra obsahují informace o každém státním svátku, proto je doporučuji používat při realizaci projektů. Dle mého názoru, by měli autoři státní svátky více zahrnout do svých učebnic.

44

II. PRAKTICKÁ ČÁST

45

ÚVOD K PRAKTICKÉ ČÁSTI Cílem praktické části je navržení šesti projektů na téma státní svátky České republiky. Chronologicky se jedná o tyto státní svátky: 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu, 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii, 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 6. červenec – Den upálení Mistra Jana Husa. Jelikož Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení Mistra Jana Husa je o letních prázdninách, sloučila jsem tyto dva státní svátky do jednoho projektu. Doporučuji učitelům provést tento projekt v posledním červnovém týdnu školy. Na začátku projektu vždy udávám časové rozvržení, ideální věk a počet účastníků, vhodné prostředí a seznam pomůcek pro projekt. Projekty vždy trvají čtyři hodiny, ale jsou rozděleny buď na dva devadesátiminutové bloky, nebo na čtyři bloky po 45 minutách. Toto rozvržení by se mělo dodržovat. Projekty jsou určeny především pro žáky čtvrtých tříd, ale po mírné úpravě se hodí i pro žáky mladší nebo starší. Nejlepším místem pro projekt by byla velká příjemná místnost, tělocvična nebo herna, ale protože většina učitelů tuto možnost využití nemá, je tedy pro prostředí stanovena třída. Pomůcky je nutno zařídit již několik dní před samotným projektem. Jelikož je potřeba obstarat velké množství encyklopedií a učebnic, doporučuji požádat rodiče, zda by pomohli nějaké sehnat nebo koupit pro třídu. Díky třídní knihovničce žáci navíc získávají vztah ke knihám a literatuře jako takové. Také je potřeba mnoha výtvarných potřeb a počítač s připojením k internetu ve třídě. Následuje podrobný scénář všech projektů na celé čtyři vyučovací hodiny. Projekt je sice předem navržen učitelem, ale protože může žáky nějaká událost více zaujmout a projeví o ni zájem, může se projekt protáhnout do více dnů. Všechny obrázky, články a pomůcky pro projekty jsou pro přehlednost uloženy v přílohách diplomové práce. Nakonec přikládám seznam použité a doporučené literatury, z níž je vhodné čerpat informace. Abych mohla informovaně rozhodnout, jaké činnosti do projektové výuky zařadím, inspirovala jsem se dotazníkem M. Hebditcha, který byl předložen roku 1990

46

žákům Gillinghamské školy v jižní Anglii. M. Hebditch se ptal žáků, jakým vyučovacím metodám dávají přednost. Z výsledků vyplývá, že žáci chtějí být v hodinách aktivní. Z 32 nabídnutých typů výuky se na prvních deseti místech umístila skupinová diskuze, divadlo, výtvarné práce, design, pokusy, alternativy (možnost volby), počítače, zkoumání pocitů (empatie), čtení literatury a praktické myšlenky. (Petty, 2008) Tento široký repertoár metod jsem se snažila vložit do všech šesti projektů, abych zintenzivnila pozornost a zájem žáků. Během projektů žáci neustále diskutují o svých zkušenostech a znalostech, učí se naslouchat a tolerovat. Díky divadelnímu ztvárnění se ocitnou uprostřed 1. světové války, zdramatizují demonstraci na Václavském náměstí dne 17. listopadu 1989 a sehrají loutkového představení od doby příchodu dvou věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, až k upálení mistra Jana Husa. Též se stanou kronikáři a napíší kroniku roku 935, vytvoří plakát o naší krásné české zemi a plakát, který obsahuje informace o vzniku Československé republiky. Dále si vyzkouší na vlastní kůži pocity židů, vojáků, Čechů a Hitlera a vyzkouší si stanout před ostatními spolužáky a prezentovat svoji práci.

47

1. PROJEKT - STÁTNÍ SVÁTEK 28. ZÁŘ Í Název projektu: 28. září – Svatý Václav

Časové rozvržení projektu: 4 vyučovací hodiny s dvěma desetiminutovými přestávkami a jednou půlhodinovou Prostředí projektu: třída Účastníci projektu: žáci čtvrtých tříd (ideálně 25) a jeden učitel Pomůcky pro projekt: video Dějiny českého udatného národa díl. 13 Svatý Václav, článek pro každého žáka o životě svatého Václava, encyklopedie, učebnice, obrázky Václava a jeho rodiny, obrázek svatováclavské koruny, záznam chorálu „Svatý Václave“ a noty pro každého žáka, lístečky s neznámými slovy z chorálu, měkké a tvrdé papíry formátu A4 pro každého žáka, pravítko, pastelky

Typ projektu: Podle navrhovatele: uměle připravené Podle informačních zdrojů: vázaný Podle délky: krátkodobý Podle prostředí: školní Podle počtu zúčastněných: společný Podle způsobu organizace: vícepředmětový (český jazyk, čtení, psaní, sloh, dramatická výchova, hudební výchova)

Smysl projektu: Smyslem projektu je, aby žáci získali informace o životě svatého Václava a jeho rodiny. Důležité je, aby žák dokázal rozpoznat dobré a špatné vlastnosti a pochopil, kterou cestou je lepší se vydat. Snahou je, aby žák tento den nevnímal pouze jako den, kdy nejde do školy, ale aby si vzpomněl na události, které se udály, a poučil se z nich do budoucnosti.

48

Výstup projektu: Protože se příběh svatého Václava a jeho rodiny stal již velmi dávno, musíme se postarat o to, aby se o příběhu dozvěděli i další generace, které přijdou po nás. Každý žák se proto na chvíli stane kronikářem a napíše kroniku roku 935. Zároveň také nakreslí podobu svatého Václava a ti rychlejší žáci mohou nakreslit i svatováclavskou korunu. Výukové cíle: Kognitivní: žák prokáže znalost o životě a činech svatého Václava žák vyjmenuje hlavní osoby v životě svatého Václava a jejich vlastnosti žák rozpozná chorál „Svatý Václave“ žák rozumí pojmu „Kyrie Eleison“ Psychomotorické: žák vyrobí kroniku o životě svatého Václava žák naplánuje a zorganizuje dramatickou scénku o životě svatého Václava žák zazpívá chorál „Svatý Václave“ žák nakreslí svatého Václava a svatováclavskou korunu Afektivní: žák projevuje během projektu zájem o dané téma žák získá prožitek ze hry v rolích žák ocení charakter svatého Václava, posoudí charakter ostatních členů Václavovy rodiny Sociální: žák spolupracuje ve skupině žák respektuje názory druhých a naslouchá jim žák věnuje pozornost těm, kteří právě hovoří, a prezentují svoji práci žák je ohleduplný k ostatním, nesměje se spolužákovi, když něco zkazí

49

žák ocení dobrou práci spolužáků, pochválí je Výukové metody: Metody slovní Metody názorně demonstrační Metody praktické Metody řešení problému Didaktické hry Organizační výukové formy: Výuka skupinová Výuka hromadná Předpokládané činnosti: Zhlédnutí videa Dějiny českého udatného národa díl 13. Svatý Václav Otázky k videu Četba článku o sv. Václavovi Otázky k porozumění a vyhledávání v textu o sv. Václavovi Vypsání hlavních postav (Ludmily, Drahomíry, Václava a Boleslava) a jejich vlastností Ukázka fotografií hlavních postav (Ludmily, Drahomíry, Václava a Boleslava) Nácvik a sehrání scének o sv. Václavovi Sepsání pravidel chování na jevišti i v hledišti Hodnocení scének Poslech chorálu „Svatý Václave“ vysvětlení neznámých slov, hledání v mini slovnících zpěv chorálu „Svatý Václave“ Hra v roli – Co si kdo myslí (Ludmila, Drahomíra, Václav a Boleslav) Příprava na psaní kroniky o svatém Václavovi Psaní kroniky o svatém Václavovi Četba kronik o svatém Václavovi 50

Hodnocení projektu Hodnocení: Projekt hodnotí učitel i žáci dohromady v průběhu a na konci projektu. Žáci vyjadřují svůj názor na celý projekt a na to, jak se jim ve skupinách pracovalo. Shrnou, co se nového dozvěděli, co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, koho by za dnešní den pochválili, kdo by se měl v něčem zlepšit. Zároveň si učitel vybere dobrovolníka, který se pokusí převyprávět celý obsah dnešního dne. Průběh projektu:

1. hodina Do tématu projektu nás dostane video o svatém Václavovi (Dějiny českého udatného národa, díl 13. Svatý Václav). Po zhlédnutí si žáci sednou na koberec a popisují události, které se ve videu odehrály. Učitel naslouchá, žáky zatím neopravuje. Žáci se vrátí do lavic a obdrží článek o životě svatého Václava (článek viz příloha). Nejdříve přečte článek nejzdatnější žák ve třídě, poté teprve budou číst nahlas i ostatní. Nakonec budou číst po skupinách střídavě dívky a chlapci. Po několikerém přečtení článku klade učitel žákům otázky týkající se porozumění textu a vyhledávání v textu. 1. Proč za sv. Václava chvíli vládla jeho matka Drahomíra? 2. Kdo vychovával Václava? 3. Co ho všechno Ludmila učila? 4. Jaká byla Ludmila? 5. Jaký byl Václav? Jaké měl vlastnosti? 6. Proč se Drahomíra obávala, že jí Ludmila vezme trůn? 7. Proč nechala Drahomíra Ludmilu zavraždit? 8. Jaká byla Drahomíra? 9. Jak zemřela Ludmila?

51

10. Byl Václav rád, že je Ludmila mrtvá? 11. Co pak udělal se svou matkou? 12. Jak Václav vládl? 13. Kdo nechal zavraždit Václava? 14. Proč ho nechal Boleslav zavraždit? 15. Jaký byl Boleslav? 16. Proč byli Václav a Ludmila prohlášeni za svaté? 17. Kdo byl prohlášen za patrona české země? Nyní se žáci rozdělí do skupin a vezmou si papír A4. Za úkol mají spolupracovat ve skupině a vypsat čtyři hlavní postavy z článku a vypsat a porovnat vlastnosti Václava

a

Boleslava.

Žáci

mohou

vyhledávat

doplňující

informace

v encyklopediích. Poté proběhne společná kontrola. Učitel svolá žáky na koberec a ukazuje z encyklopedií a učebnic žákům fotky Václava, Ludmily, Boleslava a Drahomíry. Žáci si samostatně prohlíží obrázky a vyjadřují se k jejich vzhledu, vlastnostech, atd.

2. hodina Žáci si připraví představení o životě sv. Václava. Rozdělí si role (Ludmila, Drahomíra, Václav, Boleslav), vymyslí si text, zhotoví si rekvizity. Celou dobu je jim k dispozici článek, encyklopedie a učebnice. Po několika minutách si žáci postaví židle okolo koberce, což je jeviště a vytvoří hlediště. Před zahájením divadla se všichni žáci shodnou na pravidlech, které se během představení budou dodržovat. Nesmí se kopat do židle před sebou, vyrušovat hlasitým mluvením, šustit papírky, telefonovat, vstávat ze židle a smát se, když herec zapomene text. Divák by měl zatleskat, být během představení potichu, přijít včas. Dále si to samé vyjmenujeme u herců. Herci by měli mluvit nahlas a pomalu, neměli by se k divákům otáčet zády, neměli by se smát, když kolega zapomene text, před začátkem představení představit své role a na konci představení se uklonit.

52

Po zhlédnutí všech scének žáci zhodnotí, jak se jim spolupracovalo, zda bylo snadné nebo těžké rozdělit si role a vymyslet scénky, zda se hádali nebo si pomáhali, zda byl někdo vůdčí – režisér, zda se jim líbila představení druhých skupinek, koho by pochválili, kdo by se měl zlepšit, zda byla nebo nebyla dodržena stanovená pravidla, zda měli trému, atd.

3. hodina Hodina začne puštěním chorálu „Svatý Václave“ (chorál viz příloha). Žáci si lehnou na koberec, zavřou oči a budou chorál tiše poslouchat. Po skončení se jich učitel ptá, zda se jim chorál líbil, zda byl smutný nebo veselý, o kom byl, jaké tam slyšeli nástroje, z jaké je chorál asi doby. Poté dostanou noty a přečtou si nahlas text. V textu jsou žákům neznámá slova. Učitel rozmístí po třídě mini slovník (kartičky s vysvětlením slov). Žáci chodí po třídě, hledají mini slovníky (mini slovník viz příloha) a snaží se si slova zapamatovat. Nesmí s nikým promluvit. Po chvíli se žáci vrátí na koberec a vysvětlí již známá slova. Několikrát si zazpívají chorál s nahrávkou. Každý žák ve skupině dostane tajně roli (Drahomíra, Ludmila, Václav a Boleslav). Žák vymyslí větu, myšlenku, kterou si dotyčná osoba myslí, nebo ji řekla. Např. Co když mi Ludmila vezme trůn? – to si myslí Drahomíra, Budu vládnout lépe než můj bratr. – to si myslí Boleslav, atd. Jakmile žák vymyslí větu, přečte ji ostatním ve své skupině a shodnou se, zda je věta správně či není. Když je správně, žák větu zapíše na papír, a poté předstoupí před celou třídu a větu řekne. Celá třída nyní hádá, kdo za osobu je náš žák. Vystřídá se celá třída. Po této aktivitě učitel vyvolá statečného žáka, který má zájem kultivovaně, svými slovy shrnout příběh o svatém Václavovi. Nyní si žáci připraví své místo na tvorbu kroniky o životě svatého Václava. Přichystají si tvrdý papír formátu A4, pastelky, pero, pravítko, tužku a nalinkují si papír. Jako nadpis napíší slovo kronika a vysvětlí se význam tohoto slova.

53

4. hodina

Žáci mají za úkol na tvrdý papír A4 svými slovy shrnout příběh o svatém Václavovi. Po napsání kroniky připojí obrázek sv. Václava a ti rychlejší i svatováclavské koruny, který mají před sebou na obrázcích a v encyklopediích. Žáci se shromáždí na koberci a prezentují své kroniky. Práce se přečtou nahlas. Na závěr žáci zhodnotí celý projekt.

54

2. PROJEKT - STÁTNÍ SVÁTEK 28. ŘÍJNA Název projektu: 28. říjen 1918 – den vzniku samostatného Československa

Časové rozvržení projektu: dva 90 ti minutové bloky s půlhodinovou přestávkou mezi nimi Prostředí projektu: třída Účastníci projektu: žáci čtvrtých tříd (ideálně 25) a jeden učitel Pomůcky pro projekt: Video – Dějiny českého udatného národa díl 93 a díl 95, výcvikové listy, hudební nástroje (bubínek, dřívka, činely, triangl, rumba koule, tamburína, vozembouch, atd.), obrázky (zbraně), staré noviny, mapa Evropy před 1. světovou válkou a po 1. světové válce, video – československá hymna, vlajka ČSR, obrázky československých peněz, Obrázky T. G. Masaryka, balicí papíry, pastelky a psací potřeby, papíry A4 měkké i tvrdé

Typ projektu: Podle navrhovatele: uměle připravené Podle informačních zdrojů: vázaný Podle délky: krátkodobý Podle prostředí: školní Podle počtu zúčastněných: společný Podle způsobu organizace: vícepředmětový (prvouka, čtení, psaní, sloh, dramatická výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, geometrie)

Smysl projektu: Smyslem projektu je, aby žáci chápali den 28. 10. jako den, kdy se republika osamostatnila z nadvlády Rakouska – Uherska a začalo jí svítat na lepší časy. Byla svoboda slova, lidé se mohli přihlásit k náboženství a udržel se náš jazyk. Velmi důležité je v tomto projektu ukázat žákům hrůzu a nesmyslnost válek a podnítit v nich

55

snahu o hledání jiného východiska při sporech. Na druhé straně je potřeba jim ukázat statečné hrdiny, kteří se zasadili o vytvoření naší republiky, jakými byl například T. G. Masaryk.

Výstup projektu: Výstupem projektu je plakát, který obsahuje informace o vzniku Československé republiky. Zabývá se 1. světovou válkou, rozdělením Rakouska – Uherska a nově vzniklou Československou republikou. Plakáty jednotlivých skupinek pak budou vylepené na chodbě školy.

Výukové cíle: Kognitivní: Žák pojmenuje zbraně používané v 1. světové válce Žák vyjmenuje státy, které se účastnily 1. s. v., určí vítěze a poražené Žák určí datum 1. s. v. Žák vyhledá a zpracuje informace z různých zdrojů (video, knihy, encyklopedie) Žák diskutuje a argumentuje na téma válka Žák vysvětlí důsledky války pro naši vlast Žák popíše osobnost T. G. Masaryka Psychomotorické: Žáci předvedou scénku z válečného prostředí 1. s. v. Žák symbolicky rozdělí Rakousko – Uhersko na několik států Žák nakreslí vlajku Československé republiky Žák nakreslí mince nebo papírové peníze používané za první republiky Žák zazpívá hymnu Československé republiky Žáci vyrobí plakát o vzniku Československé republiky Afektivní: Žák si cení hrdinů, kteří se zasloužili o vznik Československé republiky

56

Žák si vytvoří vlastní názor na smysl první světové války Žák posoudí, zda je válka dobré nebo špatné řešení Žák projevuje zájem o dějiny našeho národa, poučí se z nich Sociální: Žák spolupracuje ve skupině Žák respektuje názory druhých a naslouchá jim Žák je schopen rozdělit si ve skupině úkoly

Výukové metody: Metody slovní Metody názorně demonstrační Metody praktické Metody řešení problému Didaktické hry

Organizační výukové formy: Výuka skupinová Výuka hromadná

Předpokládané činnosti: Video Dějiny udatného českého národa, díl 93. 1. světová válka Diskuze a uvedení do tématu Příprava na válku, plnění úkolů z Výcvikového listu Dramatizace války Diskuze o válce Zhlédnutí videa Dějiny udatného českého národa, díl 95. Vznik Československa Symbolické rozdělení Rakouska - Uherska Výroba vlajky ČSR Zpěv hymny ČSR

57

Výroba mincí ČSR Nauka o T. G. Masarykovi Výroba plakátů Zhodnocení projektu

Hodnocení: Projekt hodnotí učitel i žáci dohromady v průběhu a na konci projektu. Žáci vyjadřují svůj názor na celý projekt a na to, jak se jim ve skupinách pracovalo. Shrnou, co se nového dozvěděli, co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, koho by za dnešní den pochválili, kdo by se měl v něčem zlepšit. Navzájem si ohodnotí plakáty a učitel díky nim zjistí, co si žáci dokázali zapamatovat.

Průběh projektu:

1. + 2. hodina

Na začátku celého projektu zhlédnou žáci motivační video Dějiny českého udatného národa díl 93. 1. světová válka. Poté se žáci přemístí na koberec, kde učitel dává žákům zjišťující otázky, zda porozuměli videu. Rozběhne se diskuze. Žáci si naslouchají navzájem a učitel zjišťuje prekoncepty. Jak se jmenovalo císařství, ve kterém žili Češi? Co se s ním po válce stalo? Co je to válka? O které válce se ve videu mluví? Co to znamená světová? Kdy válka asi probíhala? Jak je to dávno? Mohli to zažít naše prababičky a pradědečkové? Jak válka skončila? Skončila pro nás dobře nebo špatně? Kdo v ní bojoval? Na co bylo rozděleno Rakousko – Uhersko po válce? Bylo to pro nás dobře, byli jsme rádi? Jak se jmenovala naše republika? Kdo se stal naším prezidentem? Vzpomenete si na to, jak se jmenoval nějaký kamarád T. G. Masaryka? Jak se jmenovala naše nová hymna a měna? Jak se chováme, když zní hymna? Jak jsme se v nové republice cítili? Mohli jsme říkat, co jsme

58

chtěli? Mohly ženy volit? Mohli lidé veřejně říct, že věří v Boha? Byla tady tedy svoboda? Nyní učitel navodí tajemnou atmosféru a navrhne žákům, že se mohou stát vojáky a také se zúčastnit 1. světové války. Učitel se ptá, zda si žáci myslí, že to zvládnou, zda se nebojí, zda jsou stateční. Budou se muset naučit zachránit raněného, znát vojenské povely, umět válečnou píseň, mít dobrou fyzickou kondici a znát zbraně. Učitel se snaží žáky co nejvíce motivovat. Když už jsou žáci patřičně motivovaní, dostanou pero a stvrdí svůj nástup do vojska podpisem na dlouhý zažloutlý papír. Poté se rozdělí na pět skupin po pěti. Každá skupina zastupuje jeden stát, který se účastní války (VB, Francie, Rusko, Německo, Rakousko – Uhersko), a obdrží od učitele Výcvikový list (viz příloha). Aby byli kvalitními vojáky, musí každá skupina splnit všechny úkoly z Výcvikového listu. Jeden žák dostane ještě zvláštní úkol – zjistit, od kdy do kdy 1. světová válka probíhala a napsat data na papír A4. Podle výcvikového listu si sami žáci organizují aktivity a splňují úkoly, které Výcvikový list obsahuje. K dispozici mají encyklopedie, učebnice, internet a obrázky, staré noviny a hudební nástroje. Nakonec si vylosují zbraň, se kterou půjdou do války (vystřihnou ji z výcvikového listu). Až jsou žáci na válku dostatečně připraveni, zvládli vykonat všechny úkoly ve Výcvikovém listě, seřadí se na koberci proti sobě státy Trojdohody a státy Trojspolku. Učitel povede celou válku, musí se dokonale vžít do role velitele: a) Proběhne žák s rokem 1914 a položí ho doprostřed koberce. Pronese: „1914, první rok války.“ b) Učitel velí: „Pozor“, „Pochodem vchod, pravá, pravá“, „Zastavit stát“, „vpravo hleď“, „Pohov“. c) Hra na nástroje – žáci Trojspolku (Velká Británie) ukazují svou válečnou píseň.

59

d) Učitel velí: „Pušky do zbraně. Pal.“ (všichni žáci, kteří drží v ruce pušku, zvednou obrázek nad hlavu a vyhodí směrem k druhé skupině náboj, tj. kouli z papíru). e) Jestliže dojde k zasažení nějakého vojáka, jeho tým vytvoří ze svých rukou stoličku a přenese ho z bojiště. Po chvíli se uzdravený voják vrátí. f) Proběhne žák s rokem 1915 a položí ho doprostřed. Pronese: „1915, druhý rok války.“ g) Učitel velí: „Pozor“, „Pochodem vchod, pravá, pravá“, „Zastavit stát“, „Vpravo bok“, „Vlevo bok“, „Čelem vzad“, „Čelem vzad“, „Pohov“. h) Hra na nástroje – žáci Trojdohody (Německo) ukazují svou válečnou píseň. i) Učitel velí: „Kulomety do zbraně. Pal.“ (všichni žáci, kteří drží v ruce kulomet, zvednou obrázek nad hlavu a vyhodí směrem k druhé skupině náboj, tj. kouli z papíru). j) Jestliže dojde k zasažení nějakého vojáka, jeho tým vytvoří ze svých rukou stoličku a přenese ho z bojiště. Po chvíli se uzdravený voják vrátí. k) Proběhne žák s rokem 1916 a položí ho doprostřed. Pronese: „1916, třetí rok války.“ l) Učitel velí: „Pozor“, „Pochodem vchod, pravá, pravá“, „Zastavit stát“, „Salutuj“, „Pohov“. m) Hra na nástroje – žáci Trojspolku (Francie) ukazují svou válečnou píseň. n) Učitel velí: „Pistole do zbraně. Pal.“ (všichni žáci, kteří drží v ruce pistol, zvednou obrázek nad hlavu a vyhodí směrem k druhé skupině náboj, tj. kouli z papíru). o) Jestliže dojde k zasažení nějakého vojáka, jeho tým vytvoří ze svých rukou stoličku a přenese ho z bojiště. Po chvíli se uzdravený voják vrátí. p) Proběhne žák s rokem 1917 a položí ho doprostřed. Pronese: „1917, čtvrtý rok války.“ q) Učitel velí: „Pozor“, „Pochodem vchod, pravá, pravá“, „Zastavit stát“, „K zemi“. 60

r) Hra na nástroje – žáci Trojdohody (Rakousko – Uhersko) ukazují svou válečnou píseň. s) Učitel velí: „Připravit tanky. Pal.“ (všichni žáci, kteří drží v ruce tank, zvednou obrázek nad hlavu a vyhodí směrem k druhé skupině náboj, tj. kouli z papíru). t) Jestliže dojde k zasažení nějakého vojáka, jeho tým vytvoří ze svých rukou stoličku a přenese ho z bojiště. Po chvíli se uzdravený voják vrátí. u) Proběhne žák s rokem 1918 a položí ho doprostřed. Pronese: „1918, konec války.“ v) Učitel velí: „Pozor“, „Pochodem vchod, pravá, pravá“, „Zastavit stát“, „vlevo hleď“, „Pohov“. w) Hra na nástroje – žáci Trojspolku (Rusko) ukazují svou válečnou píseň. x) Učitel velí: „Připravit granáty. Pal.“ (všichni žáci, kteří drží v ruce granát, zvednou obrázek nad hlavu a vyhodí směrem k druhé skupině náboj, tj. kouli z papíru). y) Jestliže dojde k zasažení nějakého vojáka, jeho tým vytvoří ze svých rukou stoličku a přenese ho z bojiště. Po chvíli se uzdravený voják vrátí. z) Učitel zazvoní na zvonec, tím je ukončena válka. Poražení si lehají mrtví na zem, vítězové volají hurá a skáčou radostí. Teď si zkusili žáci zdramatizovat válku, následuje diskuze o ní.

Žáci

si naslouchají navzájem. Je dobré řešit neshody válkou? Proč ne? Jsou války smutné nebo veselé? Proč? Jak se cítí rodiče synů, kteří museli do války? Jak se cítí člověk, když mu umře někdo blízký? Chtějí lidé chodit do válek? Žáci zhlédnou video Dějiny českého udatného národa díl 95. Vznik Československa. Učitel položí před žáky mapu Evropy před 1. světovou válkou a po 1. světové válce. Žáci mají za úkol najít rozdíly a vyvodit tak důsledky války.

61

Žáci symbolicky rozdělí Rakousko – Uhersko na šest nových států (Československo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Jugoslávii). Od učitele dostanou pruty, které mají na konci očko. Rozstříhané státy, které mají na sobě přilepené háčky a jsou poskládané do tvaru Rakouska – Uherska pak jeden po druhém chytají na očko a vytrhávají je tak symbolicky z nadvládí Rakouska – Uherska.

3. + 4. hodina

V dalším bloku výuky si přiblížíme podobu Československa po roce 1918. Soustředíme se na vlajku, hymnu, měnu a prezidenta. Každý žák dostane tvrdý papír a na něj nakreslí (narýsuje) vlajku Československa. Během kreslení je žákovi několikrát puštěna hymna Československé republiky. Na tabuli jsou napsaná slova hymny Československé republiky. Prvně slova přečte nejzdatnější čtenář ze třídy. Poté si ji žáci přečtou sami tichým čtením a nakonec jsou vyvoláni ostatní čtenáři. Metodou postupného odmazávání se žáci naučí slova hymny nazpaměť. S nahrávkou si žáci hymnu zkusí několikrát zazpívat. Při posledním zpěvu si stoupnou, a v ruce drží svou právě vyrobenou vlajku. Přestavují si, že jsme vyhráli zlato na olympiádě. Žáci si v encyklopediích prohlédnou, jak vypadali mince a papírové peníze, kterými se platilo po roce 1918 v Československé republice. Vyberou si jednu minci a jednu papírovou částku, která se jim nejvíce líbí a nakreslí ji na měkký papír A4. Peníze nemusí být ve shodném měřítku. Poté peníze vystřihnou a spočítají, kolik mají dohromady peněz ve dvojici, v řadě a celá třída dohromady. Vymyslí, co by si za to v té době asi mohli koupit. Žáci si po skupinkách sesednou do kruhu a vyberou si encyklopedie, učebnice a internet, kde budou hledat odpovědi na zadané otázky napsané na tabuli: Kdo to byl Tomáš Garrigue Masaryk? Jak vypadal? Byl hodný nebo zlý? Měli ho lidé rádi?

62

Jak se jmenovali jeho političtí kamarádi? Na závěr celého projektu žáci dostanou do skupin velký balicí papír. Jako nadpis napíší 28. 10. 1918 vznik Československé republiky. Dále napíší vše, co si z dnešního dne zapamatovali. Mohou tam nakreslit Masaryka, nalepit státy rozděleného Rakouska – Uherska, nalepit zbraně, které se používaly v 1. světové válce, nakreslit vlajku, napsat slova hymny, nalepit mince, popsat kdo proti komu v 1. světové válce bojoval, kdo zvítězil, kdo prohrál, jak se pak Rakousko – Uhersko rozpadlo, vše je v jejich režii, na jejich fantazii a získaných vědomostech. Před koncem hodiny se všichni sesedneme na koberci a ukážeme si naše výtvory. Hotové plakáty pak můžeme vylepit na chodbě ve škole.

63

3. PROJEKT - STÁTNÍ SVÁTEK 17. LIS TOPADU Název projektu: 17. listopad 1989 – Den boje za svobodu a demokracii

Časové rozvržení projektu: 4 vyučovací hodiny s dvěma desetiminutovými přestávkami a jednou půlhodinovou Prostředí projektu: třída Účastníci projektu: žáci čtvrtých tříd (ideálně 25) a jeden učitel Pomůcky pro projekt: Deníky Jonáše Smutného a Samuela Veselého, nastříhané prázdné kartičky, kartičky se slovy – totalita, demokracie, vlastní vytvořená encyklopedie, kniha Petra Síse „Zeď“, video – Dějiny udatného českého národa, demonstrace na Václavském náměstí, píseň Modlitba pro Martu a Náměšť, kytara nebo klavír, papíry A4, fixy, spínací špendlíky, pastelky, nůžky, videokamera

Typ projektu: Podle navrhovatele: uměle připravené Podle informačních zdrojů: vázaný Podle délky: krátkodobý Podle prostředí: školní Podle počtu zúčastněných: společný Podle způsobu organizace: vícepředmětový (prvouka, čtení, psaní, sloh, dramatická výchova, hudební výchova, výtvarná výchova)

Smysl projektu: Smyslem projektu je, aby žáci získali informace o událostech, které předcházely 17. listopadu 1989, o událostech, které probíhaly přesně v den 17. listopadu a o důsledcích, které po tomto dni následovaly. Během projektu děti pochopí rozdíly mezi životem před rokem 1989 a po něm a vytvoří si svůj vlastní názor na dobu minulou a současnou. Zamyslí se nad tím, ve které době se žije lépe, a rozeznají jednání, kterým se porušují lidská práva. Na vlastní kůži si žáci vyzkouší prožít patnáct minut v totalitním režimu a účastnit se demonstrace na Václavském náměstí. 64

Výstup projektu: Výstupem projektu je dramatizace demonstrace na Václavském náměstí 17. listopadu 1989 a její videozáznam, který pak mohou shlédnout rodiče i spolužáci z jiných tříd a dále dopis, který je adresován komunistických funkcionářům, kde žáci vlastními slovy shrnou pocity z totalitního režimu.

Výukové cíle: Kognitivní: Žák porovná rozdíly mezi totalitním režimem a demokracií Žák vyjádří vlastními slovy rozdíly mezi totalitním režimem a demokracií Žák posoudí správnost scének ostatních skupin Žák zpracuje informace z různých zdrojů (video, knihy, encyklopedie) Žák diskutuje a argumentuje o událostech 17. listopadu 1989 Žák vysvětlí důsledky 17. listopadu pro náš stát Psychomotorické: Žáci připraví a předvedou scénku týkající se života v totalitním režimu (nákup auta, návštěva koncertu, práce v redakci, odjezd na dovolenou, volby) Žák navrhne a vytvoří dopis komunistickým funkcionářům o konané demonstraci dne 17. listopadu 1989 Žáci připraví a předvedou scénku týkající se demonstrace na Václavském náměstí dne 17. listopadu 1989 Žáci zazpívají písně Náměšť a Modlitba pro Martu Afektivní: Žák si cení demonstrantů a hrdinů roku 1989 Žák si vytvoří vlastní názor na dobu před a po roce 1989 Žák projevuje zájem o dějiny našeho národa, poučí se z nich

65

Sociální: Žák spolupracuje ve skupině Žák respektuje názory druhých a naslouchá jim

Výukové metody: Metody slovní Metody názorně demonstrační Metody praktické Metody řešení problému Didaktické hry

Organizační výukové formy: Výuka skupinová Výuka hromadná

Předpokládané činnosti: Četba deníků Vyvození a vysvětlení pojmu totalita a demokracie Rozdělení do skupin Psaní kartiček s výroky co se smí v dnešní době a dříve se nesmělo Kontrola kartiček a zařazení do období Diskuze, upřesnění pojmů Zhlédnutí videa Dějiny udatného českého národa Příprava scének Ukázka scének Zhodnocení scének Četba z knihy Petra Síse Zeď Zhlédnutí videa o demonstraci Poslech písně Modlitba pro Martu a Náměšť Naučení písní

66

Psaní dopisů komunistickým funkcionářům o přípravě demonstrace Malování trikolor, transparentů Dramatizace demonstrace Četba dopisů Zhodnocení projektu

Hodnocení: Projekt hodnotí učitel i žáci dohromady v průběhu a na konci projektu. Žáci vyjadřují svůj názor na celý projekt a na to, jak se jim ve skupinách pracovalo. Shrnou, co se nového dozvěděli, co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, koho by za dnešní den pochválili, kdo by se měl v něčem zlepšit. Zároveň si učitel vybere dobrovolníka, který se pokusí převyprávět celý obsah dnešního dne.

Průběh projektu:

1. hodina Učitel navodí tajemnou atmosféru a předá žákům dva deníky (viz příloha). Jeden je od Jonáše Smutného a je napsaný na mírně pomačkaném zažloutlém papíru. Druhý je od Samuela Veselého. Jeho deník je na bílém čistém papíře. Nejprve přečte deník nahlas nejzdatnější čtenář ve třídě. Poté obdrží každý žák kopie deníků a přečte si je tichým čtením. Nakonec se deníky přečtou sborovým čtením všichni dohromady. Po přečtení mají žáci chvíli čas, aby v případě, že nerozumí nějakému slovu v textu, mohli nahlédnout do slovníku cizích slov, který je k dispozici po celou dobu projektu, nebo se zeptat spolužáka nebo přijít za učitelem. Mohou klást doplňující otázky. Poté se žáci přemístí na koberec, kde učitel dává žákům otázky, kterými je dovede k pojmům totalitní režim a demokracie. Rozběhne se diskuze. Žáci si naslouchají navzájem a učitel zjišťuje prekoncepty. Jsou oba deníky ze stejné doby? Který je starší, který je novější? Myslíte si, že doba, o které píše Jonáš, opravdu existovala? Kdy to asi bylo? Žili v té době vaši rodiče? 67

Jak se ta doba jmenovala? Kdo byl u moci? Byla to svobodná doba nebo nesvobodná? Mohl si každý dělat, co chtěl? Co se v té době nesmělo a teď už se to dělat smí? Proč to tak bylo? Líbilo by se vám to? Co by vám chybělo? Čeho byste se nechtěli vzdát? Báli byste se? Byli lidé v té době spokojení? Měli všichni lidé stejné šance? Jak je to v dnešní době? Líbí se vám dnešní doba? Co byste změnili? Žáci se vrátí do lavic a rozdělí se na pět skupin. Ve skupinách mají za úkol napsat na kartičky 3 věci, které byly v době totalitního režimu zakázány nebo které se děly a byly špatné (například: nesmělo se chodit na nějaké koncerty, nesměly se nosit dlouhé vlasy, muselo se na vojnu na 2 roky, nesmělo se poslouchat západní rádio, nesměly se číst zakázané knížky, nemohlo se vycestovat, někteří nesměli na vysoké školy, byla kontrolována pošta, na jídlo byly velké fronty a nedostávalo se na všechny, sousedé se navzájem odposlouchávali, atd.) Na zbylé tři kartičky napíší, co je dnes povoleno a co už se dnes neděje (například: můžeme chodit na koncerty, můžeme poslouchat rádio a dívat se na televizi, můžeme číst různé knížky, můžeme jet do zahraničí, můžeme studovat, nikdo nekontroluje poštu, atd.) Mezitím jsou na koberci rozmístěné encyklopedie, učebnice, obrázky a je k dispozici internet. Žáci mají možnost chodit si pomůcky prohlížet a hledat v nich další informace. Žáci se shromáždí na koberci a všechny skupiny smíchají své kartičky do jedné hromádky. Z té pak každý žák losuje a zařazuje informaci buď k době totality, nebo k době demokracie. Ostatní spolužáci jeho počínání kontrolují a mohou se k němu vyjádřit.

2. hodina

Druhou hodinu zahájíme zhlédnutím videa Dějiny udatného českého národa díl 108. Normalizace a 109. Disident, charta, osmdesátá léta. Po zhlédnutí proběhne diskuze o videích. Po videu napíše učitel na tabuli „Vítejte v divadle“, vezme si mikrofon a oslovuje žáky, jako by to byli diváci. Zve je na představení „Jak se žilo v komunismu“, které začne za pár minut. Doporučí vhodné oblečení a stanoví

68

cenu vstupného. Požádá diváky, ať nechají mobilní telefony doma, aby nerušili představení. Poté žáci dostanou do skupin jednu předpřipravenou encyklopedii (viz příloha) na dané téma, kterou si společně přečtou. Učitel jim vysvětlí, že si nyní připraví scénku pro ostatní spolužáky na to téma, které mají ve své encyklopedii. 1. skupinka – Na koncertě 2. skupinka – Nákup 3. skupinka – V redakci 4. skupinka – Dovolená 5. skupinka – Rádio a četba Žáci mají opět možnost nahlédnout do encyklopedií, učebnic, fotek a internetu. Ve skupince si rozdělí role a nacvičují scénku. Po několika minutách si žáci postaví židle okolo koberce, což je jeviště a vytvoří hlediště. Předtím, než začnou žáci prezentovat svá představení, vyjmenujeme a sepíšeme společně několik věcí, co diváci v divadle nesmí dělat (kopat do židle před sebou, vyrušovat hlasitým mluvením, šustit papírky, telefonovat, vstávat ze židle, smát se, když herec zapomene text, atd.) a co by se dělat mělo (zatleskat, být potichu, přijít včas, atd.). Dále si to samé vyjmenujeme u herců. Herci by měli mluvit nahlas a pomalu, neměli by se k divákům otáčet zády, neměli by se smát, když kolega zapomene text, před začátkem představení představí své role a na konci představení se ukloní. Po zhlédnutí všech scének žáci zhodnotí, jak se jim spolupracovalo, zda bylo snadné nebo těžké rozdělit si role a vymyslet scénky, zda se hádali nebo si pomáhali, zda byl někdo vůdčí – režisér, zda se jim líbily scénky druhých skupinek, koho by pochválili, zda by v takové době chtěli žít, zda to bylo správné nebo špatné, atd.

69

3. hodina

Žáci si během dvou hodin mohli všimnout jedné knihy, položené mezi encyklopediemi. Učitel prozradí žákům, že jde o knihu českého autora Petra Síse, která se jmenuje Zeď. Žáci se pohodlně uvelebí na koberec, aby viděli na obrázky knihy. Učitel poutavě předčítá žákům knihu. Mění hlasitost a rychlost čtení, používá mimiku, klade otázky, ukazuje na obrázky, udržuje s žáky oční kontakt. Po přečtení každý žák dostane nakopírovanou stranu 11. a poslední stranu z knihy. Žáci si ve skupinách strany přečtou a přiřadí texty k obrázkům. Poté si všichni společně zkontrolují výsledky. Žáci zhlédnou krátké video - přímý přenos demonstrace 17. listopadu 1989 z Václavského náměstí. Uvidí, jak lidé vykřikují hesla, drží transparenty, zvoní klíči a zpívají písně Modlitba pro Martu a Náměšť a mají na oblečení připnuté trikolory. Učitel navrhne žákům, že se přemístí do doby 17. listopadu 1989 a zúčastní se též demonstrace. Na to je ale potřeba vyrobit si transparenty a trikolory, naučit se hesla a naučit se zpívat písně Modlitba pro Martu a Náměšť (viz příloha). Jestliže žáci souhlasí, naučí se písně a vyrobí si transparenty a trikolory. Hesla a transparenty naleznou v encyklopediích, učebnicích, fotografiích a internetu, které jsou stále k dispozici.

4. hodina

Nyní jsou žáci již připraveni na demonstraci, ale učitel se zarazí a ptá se žáků, zda ví jistě, že mohou jít demonstrovat. Oznámí jim, že musí napsat dopis s žádostí o povolení demonstrace a poslat ho komunistickým funkcionářům. Každý žák tedy napíše dopis (na tvrdou A4) s žádostí o povolení demonstrace. Dopis bude obsahovat informace, proč chtějí jít žáci na demonstraci, co se jim nelíbí, co by chtěli změnit a dále datum konání demonstrace (například: Prosím,

70

povolte nám demonstraci dne 17. listopadu 1989. Nelíbí se mi, že si nemohu číst různé knihy a že se odposlouchává rádio. Chtěl bych být svobodný.) Poté se žáci shromáždí na koberci a učitel pustí hudbu Modlitba pro Martu. Během toho žáci vykřikují hesla, ukazují transparenty a pochodují kolem třídy. Následně všichni zazpívají píseň Náměšť, kterou doprovází učitel na kytaru nebo klavír a zazvoní klíči. Jakmile dorazí na Václavské náměstí (na koberec), přečtou nahlas své dopisy. Navzájem si žáci naslouchají a projevují emoce. Nakonec si navzájem všichni žáci podávají ruce a blahopřejí si, že dokázali svrhnout režim a nastolit demokracii. Všichni sborově zvolají: „Hurá.“ Celé toto představení je natáčeno na videokameru. Po zdramatizované demonstraci si žáci shrnou všechny události dnešního dne. Zhodnotí celý projekt a vyjádří své myšlenky. Měli by odcházet domů plní dojmů a s pocitem dobře odvedené práce.

71

4. PROJEKT - STÁTNÍ SVÁTEK 1. LEDN A Název projektu: 1. leden 1993 – Vznik České republiky

Časové rozvržení projektu: 4 vyučovací hodiny s dvěma desetiminutovými přestávkami a jednou půlhodinovou Prostředí projektu: třída Účastníci projektu: žáci čtvrtých tříd (ideálně 25) a jeden učitel Pomůcky pro projekt: mapy České a Slovenské republiky, česko-slovenský a slovensko-český slovník, obrázky, velké balicí papíry, pastelky, tužky, nůžky a lepidla

Typ projektu: Podle navrhovatele: uměle připravené Podle informačních zdrojů: vázaný Podle délky: krátkodobý Podle prostředí: školní Podle počtu zúčastněných: společný Podle způsobu organizace: vícepředmětový (prvouka, dramatická výchova, psaní, čtení, výtvarná výchova)

Smysl projektu: Smyslem projektu je, aby žáci zjistili, jak mnoho přírodních a kulturních krás skýtá Česká republika. Aby věděli, že přestože jsme malý stát, můžeme na něj být hrdi. Cílem je, aby žák pochopil vzácnost všech památek a tudíž aby je neničil a s jejich ničením nesouhlasil. Naopak by se měl snažit je chránit a pečovat o ně. Většina obyvatel České republiky jezdí na dovolenou do zahraničí, ale projektem chceme vzbudit v dětech touhu procestovat a poznat hlavně dobře svou vlast. Dalším cílem je, aby žáci znali a chápali základní informace o rozpadu Československa na Českou a Slovenskou republiku a chápali Slovensko jako přátelský, bratrský stát.

72

Výstup projektu: Výstupem projektu je prezentace poznávacích zájezdů po České republice na veletrhu cestovních kanceláří. Jednotlivé cestovní kanceláře představí zbytku třídy svůj program na poznávacím zájezdě, vysvětlí, které přírodní a kulturní památky s jejich kanceláří navštívíme a co zhlédneme při návštěvě v Praze a v Brně. Po prezentaci si žáci tajným hlasováním zvolí nejlepší cestovní kancelář, se kterou by se na poznávací zájezd rádi vydali.

Výukové cíle: Kognitivní: Žáci vyjmenují základní informace o České a Slovenské republice (prezident, vlajka, hymna, hlavní město, řeka, hora) Žák vyjmenuje některé přírodní a kulturní památky České republiky Žák vyjmenuje památky Prahy a Brna Psychomotorické: Žáci připraví a předvedou prezentaci své cestovní kanceláře Žák nakreslí některé přírodní a kulturní památky Žák vyhledá ve slovníku česká a slovenská slova Žáci roztřídí informace o České a Slovenské republice Žák zakreslí do mapy ČR a SR řeku, horu a hlavní město, doplní jméno prezidenta Afektivní: Žák si cení přírodních a kulturních krás České republiky Žák ví, proč neničit přírodní a kulturní památky České republiky Žák si vytvoří vlastní názor na Českou republiku, ví, kam by se nejraději jel podívat Žák projevuje zájem o Českou republiku, o její přírodní i kulturní krásy Žák je hrdý na Českou republiku

73

Sociální: Žák spolupracuje ve skupině, cítí důležitost své role ve skupině Žák naslouchá svým spolužákům, nehádá se

Výukové metody: Metody slovní Metody názorně demonstrační Metody praktické Metody řešení problému Didaktické hry

Organizační výukové formy: Výuka skupinová Výuka hromadná

Předpokládané činnosti: motivace pomocí obrázků Československé a České a Slovenské republiky četba článku o rozpadu Československé republiky diskuze rozdělování obrázků do České republiky a do Slovenské republiky doplňování informací do map vyhledávání slov ve slovnících vyhledávání a tvorba památek po skupinách sjednocení informací ve skupině tvorba billboardu prezentace cestovních kanceláří na veletrhu tajné hlasování vyhlášení nejlepší cestovní kanceláře zhodnocení projektu

74

Hodnocení: Projekt hodnotí učitel i žáci dohromady v průběhu a na konci projektu. Žáci vyjadřují svůj názor na celý projekt a na to, jak se jim ve skupinách pracovalo. Shrnou, co se nového dozvěděli, co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, koho by za dnešní den pochválili, kdo by se měl v něčem zlepšit. Zároveň si učitel vybere dobrovolníka, který se pokusí převyprávět celý obsah dnešního dne.

Průběh projektu:

1. hodina

Učitel nalepí na tabuli dva obrázky. Jeden Československé republiky, druhý zvlášť České a Slovenské republiky s datem 1993 - nyní. Nad tyto obrázky (mapy) napíše velkými písmeny „Co se stalo?“ Pak se žáků ptá, co ty obrázky, data a otázka znamená? Odpovědi žáků zatím moc nekomentuje a neopravuje. Poté každý žák dostane krátký jednoduchý článek o rozpadu (viz příloha), který si tichým čtením přečte. Nyní se učitel znovu zeptá, co se tedy stalo. Proč jsme se rozdělili? Který stát to chtěl? Proč to chtěl? Rozdělili se státy v klidu? Kdy vznikly samostatné státy? Poté se žáci rozdělí do skupin a mají za úkol rozdělit obrázky (republik, vlajek, hymen, prezidentů, řek, hor a hlavních měst) podle toho, zda patří do České nebo Slovenské republiky. Pokud si žáci nejsou jisti, mohou jít nahlédnout do encyklopedií připravených na koberci. Jakmile mají obrázky rozdělené, společně si výsledky zkontrolují. Mapy republik jsou prázdné, proto dalším úkolem žáků bude zakreslit do nich hlavní město, řeku a nejvyšší horu. Dále zjistí, jak se jmenovali první prezidenti obou republik a zapíší jejich jména nad fotografie. Žáci používají encyklopedie a mapy. Žáci již vědí, že mají republiky odlišného prezidenta, vlajku, hymny, atd. ale jak je to s jazykem? Mají Češi a Slováci stejný jazyk? Žáci obdrží do každé skupiny

75

slovensko-český a česko-slovenský slovník. Ve slovnících vyhledají česká slova do slovenštiny (viz příloha). Dále si vyberou ještě další čtyři slova ze slovníku, která je zaujmou a zapíšou do tabulky. Tato slova budou potom hádat ostatní spolužáci. Učitel dává dětem prostor pro seberealizaci, respektuje legraci, výbuchy smíchu, atd.

2. hodina

Na začátku druhé hodiny přivítá učitel všechny žáky na veletrhu cestovních kanceláří. Vysvětlí jim, že každá skupina je jedna cestovní kancelář, která se snaží získat co nejvíce klientů na svůj poznávací zájezd po České republice. Každá skupina (cestovní kancelář) se snaží zaujmout klienty, aby si vybrali právě ji. V programu poznávacího zájezdu se snaží projet co nejvíce památek, zaujmout klienty významnými a zajímavými místy v České republice a vyrobit si co nejkrásnější billboard. Učitel motivuje žáky a vysvětlí, že si ve skupinách připraví program poznávacího zájezdu, napíšou ho na billboard, doplní obrázky a nakonec ho prezentují před spolužáky, v tu chvíli potencionálními klienty. Úplně na závěr proběhne tajné hlasování, kdy si žáci zvolí nejlepší cestovní kancelář. Žáci si ve svých skupinách rozdají čísla 1 – 5. Všichni žáci ze skupin s číslem jedna si sesednou k jednomu stolu. Všichni žáci s číslem dva si sesednou spolu, stejně tak trojky, čtverky a pětky. Každá skupina má na stole encyklopedie, fotografie, obrázky a učebnice, dále měkké papíry A4, tužky, pastelky a mapu České republiky pro každého. 1. skupina má za úkol zjistit informace o přírodních památkách České republiky, 2. skupina o kulturních památkách, 3. skupina se bude zabývat Prahou, 4. skupina Brnem a poslední skupina zjistí něco o našich slavných osobnostech. Žáci mají k dispozici mnoho encyklopedií, učebnic, atlasů, obrázků, fotografií a internet. Pokud je zaujme nějaká památka, která není v zadání, mohou si ji zapsat a potom použít na svůj billboard.

76

1. skupina

přírodní památky

2. skupina

kulturní památky

3. skupina

Praha

4. skupina

Brno

5. skupina

osobnosti

Adršpašské skály, Moravský kras – propast Macocha, punkevní jeskyně, Český kras – Koněpruské jeskyně, minerální prameny v západních Čechách, vyhaslá sopka Železná hůrka, vodní nádrž Nové mlýny a Pálava, Český ráj – lomy, Trosky historické náměstí v Českých Budějovicích, orloj v Olomouci, hrad Karlštejn, kolonáda v Karlových Varech, hrad Bouzov, Okoř, Pražský hrad, Vyšehrad, hladová zeď, Václavské náměstí, orloj, Národní muzeum, Karlův most Špilberk, Petrov, brněnská přehrada, Veveří, Zelný trh, vila Tugendhat, Baťa – Zlín, pivo – Plzeň, fotbal – Praha (Sparta, Slavia), hokej, Mladá Boleslav – auto Škoda, Olomouc – tvarůžky, Pardubice – perník, Litomyšl – rodiště Bedřicha Smetany

Každý žák v dosavadní skupině si z knih nebo internetu dělá poznámky, kreslí obrázky a zakresluje do mapy ČR, kde daná památka leží. Snaží se svoji práci udělat perfektně, aby následně svým kolegům ze základní skupiny mohl předložit

spoustu

nových,

kvalitních

a

zajímavých

v dosavadních skupinách si samozřejmě radí a pomáhají.

77

informací.

Žáci

3. hodina

Žáci se vrátí do svých původních skupin a prezentují ostatním členům týmu, co všechno z daného tématu zjistili. Poté si každá skupina vezme velký balicí papír. Domluví se na názvu cestovní kanceláře a zapisují, jaké památky České republiky by ukázali svým klientům na poznávacím zájezdu. Pod název cestovní kanceláře nalepí nebo nakreslí žáci mapu ČR a v ní zakroužkují místa, které klienti navštíví. K místům přidají náležité popisky a obrázky. Pokud zbude žákům čas, připraví si také svůj výstup. Jako cestovní kancelář, která chce zlákat nové klienty, musí zaměstnanci působit klidně a sebevědomě. Také si mohou připravit nějaký slogan nebo pokřik.

4. hodina

V poslední hodině se žáci ocitnou na veletrhu cestovních kanceláří. Skupiny jedna po druhé představí svůj návrh poznávacího zájezdu po České republice. Ostatní hodnotí, co všechno s cestovní kanceláří navštíví a zhlédnou a co všechno se dozví. Nakonec žáci dostanou papírky, na které tajně hlasují pro jednu cestovní kancelář, která se jim líbila nejvíc. Žáci nesmí hlasovat pro svoji kancelář. Učitel spočítá lístky a vyhlásí vítěze. Žáci poté zhodnotí dnešní projekt.

78

5. PROJEKT - STÁTNÍ SVÁTEK 8. KVĚT NA Název projektu: 8. květen 1945 – Den vítězství

Časové rozvržení projektu: dva 90 ti minutové bloky s půlhodinovou přestávkou mezi nimi Prostředí projektu: třída Účastníci projektu: žáci čtvrtých tříd (ideálně 25) a jeden učitel Pomůcky pro projekt: kufřík, kniha „Říkali mi Leni“ od Lenky Bezděkové, bílé měkké papíry formátu A4, pastelky, nůžky, video Dějiny českého udatného národa díly 100 (Druhá světová válka) a 102 (Osvobození), obrázky: enigma, Hitler, voják, Čech, typický žid, hrdina, pět šifer pro každého žáka, velké balicí papíry, tužky, encyklopedie

Typ projektu: Podle navrhovatele: uměle připravené Podle informačních zdrojů: vázaný Podle délky: krátkodobý Podle prostředí: školní Podle počtu zúčastněných: společný Podle způsobu organizace: vícepředmětový (prvouka, čtení, psaní, sloh, výtvarná výchova)

Smysl projektu: Smyslem projektu je, aby žáci získali základní informace o 2. světové válce a z těchto informací si utvořili vlastní názor na existenci válek. Cílem je, aby žáci pochopili nesmyslnost válčení a obrovské množství útrap, strachu a bolesti s nimi spojené. Žáci by měli přijmout fakt, že všichni lidé bez ohledu na barvu pleti či rasu jsou si rovni. Žáci nesmí souhlasit se šikanou a nesmí se bát proti ní vystoupit.

79

Výstup projektu: Výstupem projektu je zpracování pěti postav z 2. světové války a to Hitlera, vojáka, průměrného Čecha, žida a hrdiny. Žáci na balicí papír nakreslí tyto osobnosti, nakreslí jim obličej a do těla napíší pocity a dojmy té osoby z války. Osobu vystřihnou a prezentují před spolužáky.

Výukové cíle: Kognitivní: Žák porovná rozdíly mezi životem ve válce a životem v současnosti Žák vyjádří vlastními slovy, jak se asi lidé cítili během 2. světové války Žák shrne základní informace o 2. světové válce Žák zpracuje informace z různých zdrojů (video, knihy, encyklopedie) Žák diskutuje a argumentuje o událostech 2. světové války Psychomotorické: Žáci nakreslí osobnosti z 2. světové války Žák vyřeší šifry Žák nakreslí několik věcí, co by si sbalil do kufříku Žák navrhne a vytvoří dopis Leni Žáci vyhledají a zapíší na balicí papír informace o osobnosti 2. světové války Afektivní: Žák si uvědomuje nebezpečí ubližování či šikany lidí, zaujme negativní postoj Žák si cení hrdinů 2. světové války, uvědomuje si statečnost lidí Žák si vytvoří vlastní názor na 2. světovou válku Žák projevuje zájem o dějiny našeho národa, poučí se z nich Žák projevuje zájem o četbu knihy „Říkali mi Leni“ Sociální: Žák spolupracuje ve skupině Žák respektuje názory druhých a naslouchá jim

80

Výukové metody: Metody slovní Metody názorně demonstrační Metody praktické Metody řešení problému

Organizační výukové formy: Výuka skupinová Výuka hromadná

Předpokládané činnosti: motivace pomocí kufříku čtení z knihy „Říkaly mi Leni“ od Lenky Bezděkové malování pěti věcí, co by si žáci zabalili do kufříku prezentace obrázků video Dějiny českého udatného národa díly 100 (Druhá světová válka) a 102 (Osvobození) obrázek enigma a luštění šifer kontrola šifer a vysvětlení pojmů (vyhlazení, kapitulovat) vytažení z kufříku pěti obrázků – Hitlera, typického žida, německého vojáka, Čecha a českého hrdiny, který zachraňoval židy diskuze o obrázcích vyhledávání v encyklopediích, učebnicích, internetu obkreslení postav malba osobností a psaní informací prezentace o osobnostech dopis Leni zhodnocení projektu

81

Hodnocení: Projekt hodnotí učitel i žáci dohromady v průběhu a na konci projektu. Žáci vyjadřují svůj názor na celý projekt a na to, jak se jim ve skupinách pracovalo. Shrnou, co se nového dozvěděli, co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, koho by za dnešní den pochválili, kdo by se měl v něčem zlepšit. Zároveň si učitel vybere dobrovolníka, který se pokusí převyprávět celý obsah dnešního dne.

Průběh projektu:

1. + 2. hodina

Učitel a žáci si sesednou do kruhu na koberec. Učitel navodí příjemnou a bezpečnou atmosféru a ukáže žákům kufřík. Žáci hádají, na co učitel kufřík má. Za chvíli z kufříku vytáhne učitel knihu „Říkali mi Leni“ od Lenky Bezděkové. Na obalu je nakreslena holčička s kufrem. Žáci hádají, o čem kniha pojednává, jak se jmenuje hlavní hrdinka a co může být v tom kufru. Děti se snaží zapojit fantazii a vyjádřit smysluplně své myšlenky. Po diskuzi učitel otevře knížku a přečte úryvek, kdy Leni objeví na půdě svůj kufřík. Poté se učitel žáků ptá, proč se dostala Leni do Německa do jiné rodiny, když svoji rodinu měla v Československu? Jak se asi cítila? Co si s sebou zabalila? Učitel záměrně neříká žákům konec příběhu. Učitel navrhne žákům, aby o jejím životě a o životě jiných lidí v té době zjistili víc. Učitel rozdá žákům papíry formátu A4, na které žáci nakreslí nebo napíší, co by si oni zabalili do kufříku, kdyby někdo přišel k nim domů a řekl, že za deset minut musí svůj domov opustit. Učitel upozorní, že děti nevěděli, kam jdou a jak dlouho tam budou. Žáci mohou napsat nebo nakreslit maximálně pět věcí, víc by se jim do malého kufříku nevešlo. Po chvíli se žáci vrátí na koberec a kdo má zájem, může před ostatními dětmi prezentovat, co by si zabalil do kufříku.

82

Nyní učitel pustí žákům video Dějiny českého udatného národa díly 100. Druhá světová válka a 102. Osvobození. Následuje diskuze o zhlédnutých videích. Po videu ukáže učitel žákům obrázek enigma a ptá se, k čemu šifrovací stroje za 2. světové války asi sloužily. Učitel ukáže žákům, že pro ně také nějaké šifry má (viz příloha). Následně rozdá žákům několik šifer na vyluštění. Kdo si nebude vědět rady, smí mu být porazeno první písmeno. Po vyluštění šifer dojde ke společné kontrole a vysvětlení si neznámých pojmů (vyhlazení, kapitulace). Najednou učitel vytáhne z kufříku pět obrázků (viz příloha) – Hitlera, typického žida, německého vojáka, Čecha a českého hrdiny, který zachraňoval židy (doporučení – Anna Pospíchalová). Učitel vysvětlí dětem, že se pokusí zjistit něco více o životě Leni ale také jiných osobností z druhé světové války. Podle obrázků žáci typují, zda jsou tito lidé veselí nebo smutní, co si asi o válce myslí, jak ji prožívají.

3. + 4. hodina

Žáci se rozdělí do skupin. Každá skupina obdrží jeden velký balicí papír. Jeden žák ze skupiny si lehne na papír a ostatní žáci obkreslí jeho postavu. Poté si každá skupina vylosuje z kufříku jednu osobnost (obrázek Hitlera, typického žida, německého vojáka, Čecha nebo českého hrdiny, který zachraňoval židy). Obrázek si žáci vezmou a pokusí se na svůj balicí papír zobrazit obličej dané osoby a typické rysy (například: u Hitlera nakreslí knír a patku, na ruku svastiku, u žida nakreslí kotlety, velký nos, pokrývku hlavy a žlutou Davidovu hvězdu, vojáka nakreslí v přilbě a do ruky mu dají zbraň, Čech bude smutný a hrdina velmi nervózní, atd.). Poté si žáci vyberou encyklopedie, ze kterých budou čerpat informace. Do těla osobnosti žáci zapisují vše, co zjistili o jeho životě v 2. světové válce (například: žid – musím nosit žlutou Davidovu hvězdu, nemohu navštěvovat kino, Hitler – chci ovládnout svět, jsem Němec, voják – bojím se, že ve válce umřu, musím

83

nosit zbraň, Čech – čekám, jak válka skončí, bojím se, aby mě někdo neudal, hrdina – ukrývám u sebe židy, nesouhlasím s válkou, atd.). Nakonec žáci těla vystřihnou a prezentují je před ostatními žáky. Ostatní se mohou ptát na doplňující informace. U každé osoby se učitel žáků ptá, jaké by bylo být tou osobou. Nyní žáci vědí, jak se lidé za války cítili a proto na závěr celého projektu napíší dopis Leni. Měl by to být povzbuzující dopis, ale obsah je na každém žákovi. Následuje zhodnocení celého projektu.

84

6. PROJEKT - STÁTNÍ SVÁTEK 5. A 6. ČERVENCE Název projektu: 5. července - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 6. července – Den upálení mistra Jana Husa

Časové rozvržení projektu: dva devadesátiminutové bloky s jednou půlhodinovou přestávkou Prostředí projektu: třída Účastníci projektu: žáci čtvrtých tříd (ideálně 25) a jeden učitel Pomůcky pro projekt: obrázek hlaholice, Bible, mapa Evropy, text o Janu Husovi, video dějiny českého udatného národa, tvrdé papíry formátu A4, pastelky, nůžky, izolepa, špejle

Typ projektu: Podle navrhovatele: uměle připravené Podle informačních zdrojů: vázaný Podle délky: krátkodobý Podle prostředí: školní Podle počtu zúčastněných: společný Podle způsobu organizace: vícepředmětový (prvouka, čtení, psaní, sloh, dramatická výchova, výtvarná výchova)

Smysl projektu: Smyslem projektu je, aby žáci získali informace o příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a s jakým cílem přišli. Smyslem je pochopit, že postupem času se mohou i dobré věci stát špatnými a lidé mohou využívat ty druhé.

85

Výstup projektu: Výstupem projektu je sehrání loutkového představení od doby příchodu dvou věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, až k upálení mistra Jana Husa. Žáci si sami vyrobí loutky (obrázky nalepené na špejli) a sami si napíší scénář. Představení sehrají pro své spolužáky, kteří kontrolují, zda herci ztvárnili dějiny podle pravdy. Výukové cíle: Kognitivní: Žák vlastními slovy vysvětlí změny v církvi za doby Jana Husa Žák vysvětlí, co je to hlaholice a napíše v ní své jméno Žák vyhledá v mapě Řecko Žák posoudí správnost loutkových představení ostatních skupin Žák zpracuje informace z různých zdrojů (video, knihy, encyklopedie, internet) Žák diskutuje o změnách v církvi Žák vysvětlí, co je to hlaholice Psychomotorické: Žáci připraví a předvedou loutkové divadlo o Cyrilu a Metodějovi a Janu Husovi Žák navrhne a vytvoří dopis se špatným skutkem, na který si zakoupí odpustek Žák ozdobně napíše své jméno ve hlaholici Žáci vyhledají v encyklopediích, učebnicích nebo internetu informace o Cyrilu a Metodějovi a Janu Husovi Afektivní: Žák si cení hrdiny Jana Husa Žák si vytvoří vlastní názor na církev Žák projevuje zájem o dějiny našeho národa, poučí se z nich Sociální: Žák spolupracuje ve skupině Žák respektuje názory druhých a naslouchá jim

86

Výukové metody: Metody slovní Metody názorně demonstrační Metody praktické Metody řešení problému Didaktické hry Organizační výukové formy: Výuka skupinová Výuka hromadná Předpokládané činnosti: ukázky hlaholice a Bible diskuze video Dějiny českého udatného národa díl 10. Velká Morava diskuze vyhledání informací o Cyrilu a Metodějovi, hlaholici a Velké Moravě společná kontrola psaní jmen v hlaholici vymyšlení druhého jména hádání jmen ukázka v mapě Soluně a Řecka četba textu o Janu Husovi video Dějiny českého udatného národa díl 42. Jan Hus diskuze vyhledání informací o Janu Husovi a jeho smrti prodávání odpustků kreslení Cyrila, Metoděje, Rastislava, kostel, bibli, lid, Jana Husa, faráře, odpustek, peníze, oheň, kartičku s datem o pět set let později nalepení obrázků na špejli secvičení loutkového divadla 87

sestavení pravidel v divadle hodnocení loutkových představení hodnocení projektu Hodnocení: Projekt hodnotí učitel i žáci dohromady v průběhu a na konci projektu. Žáci vyjadřují svůj názor na celý projekt a na to, jak se jim ve skupinách pracovalo. Shrnou, co se nového dozvěděli, co se jim líbilo, co se jim nelíbilo, koho by za dnešní den pochválili, kdo by se měl v něčem zlepšit. Zároveň si učitel vybere dobrovolníka, který se pokusí převyprávět celý obsah dnešního dne. Průběh projektu:

1. + 2. hodina Děti se posadí na koberec a učitel jim ukáže obrázek bible psané v hlaholici (viz příloha). Děti tomu nebudou rozumět, ale budou hádat, co to asi je za knihu, jakou řečí je psaná, kdo ji napsal, jak je stará. Učitel se zatím nevyjadřuje, nechává dětem prostor pro fantazii. Dále dětem ukáže Bibli psanou česky. Děti opět hádají, co to je, srovnávají knihu s obrázkem. Pokud je ve třídě žák, který chodí do náboženství a bude mít potřebu něco povykládat, necháme ho. Nyní učitel dětem prozradí, že písmo se jmenuje hlaholice a navrhne dětem, aby se pokusili zjistit, co to vlastně je za písmo a jak se do naší země dostalo. Učitel pustí žákům video Dějiny českého udatného národa díl 10. Velká Morava. Po videu klade žákům otázky. Kdo pozval na Velkou Moravu dva věrozvěsty? Proč je pozval? Jak se jmenovali? Odkud přišli? Bylo to daleko? Kde je Soluň? Co na Velké Moravě dělali? Byli s nimi lidé spokojení? Žáci se rozdělí do pěti skupin a vyhledávají v encyklopediích, učebnicích nebo internetu informace o Cyrilu a Metodějovi, hlaholici a Velké Moravě. Informace které získali, si zapíší na papír. Poté proběhne společná kontrola toho, co se žáci dozvěděli. Už tedy vědí, proč se u nás objevila hlaholice a kdo ji vytvořil.

88

Učitel ukáže dětem překlad písmen hlaholice do naší abecedy. Dále učitel navrhne žákům, že si zkusí v hlaholici napsat své jméno. Žáci si připraví tuš a napíší své jméno na hnědý měkký papír formátu A4. Je to obtížné? Je to hezké? U jména ještě zůstaneme. Žáci zjistili, že Konstantin přijal druhé jméno Cyril. Každý žák si vymyslí své druhé jméno, jako dostal Cyril. Může to být jméno z kalendáře nebo vymyšlená přezdívka. Jméno napíše na papír a vhodí ho do pytlíku. Z pytlíku potom učitel losuje jména a žáci hádají, kdo ze třídy to asi je. Žáci zjistili, že věrozvěstové přišli ze Soluně. V mapě si žáci ukážou, jak daleko je Soluň. V jakém je státu? Kdo byl někdy v Řecku? Jak dlouho asi museli věrozvěstové jít? Kolik je to kilometrů? Kolik jsi nejvíc ušel kilometrů? Bylo to obtížné? Učitel rozdá žákům texty o Janu Husovi (viz příloha). Na tabuli napíše učitel otázky: Kdo byl ten statečný člověk? Jak to s ním dopadlo? Žáci zhlédnou video Dějiny českého udatného národa díl 42. Jan Hus. Poté dostanou do skupin encyklopedie, učebnice a k dispozici je i internet. Snaží se vyhledat informace o Janu Husovi a jeho smrti. Zjistí, co jsou to odpustky. Informace, které získaly, si zapíší na papír. Poté proběhne společná kontrola. Žáci si vezmou papír a vymyslí si nějaký špatný skutek (například: lež, krádež, vražda). Tento skutek napíší na papír a s ním pak půjdou k faráři (učiteli). Farář jim prodá odpustek (papír, na kterém je napsáno odpustek) a hříšník je očištěn.

3. + 4. hodina Žáci si ve skupinách nakreslí na tvrdý papír Cyrila, Metoděje, Rastislava, kostel, bibli, lid, Jana Husa, faráře, odpustek, peníze, oheň, kartičku s datem o pět set let později. Žáci se snaží si ve skupině rozdělit úkoly. Poté obrázky vystřihnou a nalepí na špejli. S těmito obrázky na špejli si připraví malé loutkové představení, které sehrají před celou třídou (například: Začne povoláním Cyrila

89

a Metoděje knížetem Rastislavem na Velkou Moravu, učením křesťanství Cyrilem a Metodějem v kostele. Pak se objeví nápis o pět set let později a diváci uvidí, jak farář hromadí peníze a prodává lidem odpustky. Na scéně se objeví Jan Hus a hlásá, že s tím nesouhlasí. Za své názory je bohužel upálen.) Před zahájením představení si s žáky stanovíme pravidla, která se budou dodržovat. Nesmí se kopat do židle před sebou, vyrušovat hlasitým mluvením, šustit papírky, telefonovat, vstávat ze židle a smát se, když herec zapomene text. Divák by měl zatleskat, být během představení potichu, přijít včas. Dále si to samé vyjmenujeme u herců. Herci by měli mluvit nahlas a pomalu, neměli by se smát, když kolega zapomene text, před začátkem představení představit své role a na konci představení se uklonit. Na závěr projektu si zhodnotíme celý průběh dne.

90

SEBEREFLEXE Níže uvádím reflexi tří odučených projektů ve 4. třídách na 1. stupni základních škol. Jmenovitě se jedná o státní svátky – 5. a 6. července, 28. září a 1. ledna.

Hodnocení projektu 5. a 6. červ ence Projekt 5. a 6. července jsem učila na základní škole Pastviny v Brně. Ve třídě je 23 dětí, z toho 10 chlapců a 13 dívek. Ve třídě není žádný dyslektik ani žák s individuálním vzdělávacím plánem. Třída je spíše chytřejší a má zájem o učení. Z projektového dne byli žáci nadšení. Nejdříve jsem dětem ukazovala hlaholici. Žáci mysleli, že je to nějaká šifra třeba jako morseovka anebo že je to staré písmo. Následně jsem jim ukázala bibli. Tu poznali dvě dívky, které chodí každý týden s rodiči do kostela. Říkaly ostatním dětem, že z toho pan farář v kostele předčítá. Moc si ale nevzpomněly, co přesně. Žáci byli nadšení, že půjdeme po stopách tohoto záhadného písma – hlaholice. Díky tomu, že je ve třídě interaktivní tabule, jsou žáci zvyklí sledovat na ní videa a dávat pozor. Při pouštění Dějin udatného českého národa byli velmi pozorní, což se projevilo i v jejich odpovědích na mé otázky týkající se videa. Zjistila jsem, že o těchto dvou bratrech, slyší žáci dnes poprvé. Následně jsem žákům ukázala mnoho učebnic a encyklopedií a navrhla jim, že se ve skupinách pokusí zjistit ještě další informace o Cyrilu a Metodějovi a ověří informace z videa. Žáci souhlasili a k mému potěšení je práce s encyklopediemi bavila. Ve dvou skupinách si žáci rozdělili úlohy – jedni pročítali a diktovali a druzí zapisovali, v jedné skupině četl jeden nahlas a dva zapisovali a v dalších skupinách si každý sám četl a sám zapisoval. Poté žáci přečetli nahlas ostatním skupinám, co zjistili. Některé informace byli zásadní, některé nedůležité. V několika skupinách zjistili, že Konstantin přijal jméno Cyril. To jsem využila a nabádala žáky, aby si zkusili pro sebe vymyslet také druhé jméno. Někteří žáci zvolili jména klasická (jako třeba Lenka nebo Eva), někteří zvolili jména ze seriálů (jako třeba Superman nebo Daisy), někteří zase známé

91

sportovce (jako Pellé, Ronaldo) a jiní indiánská jména. Hned na to si žáci zkusili přepsat svá jména v hlaholici. Žáci byli překvapení, že v hlaholici nejsou háčky. Poté jsem žákům ukázala mapu Evropy. Žáci ji ihned poznali a také hned nalezli Řecko. Několik žáků chtělo povykládat, jak byli v Řecku s rodiči u moře. Říkali, že cesta trvala hrozně dlouho. Kdyby to člověk měl jít pěšky, byl by hrozně unavený. Po rozdání textu o Janu Husovi, který si žáci přečetli tichým čtením, následovalo video o jeho životě. Žáci ho sledovali s napětím, aby mohli odpovědět na předem položené otázky. Ve videu žáky nejvíce zaujala informace o odpustcích. Někteří žáci smysl odpustků nepochopili, tak jsem to musela vysvětlit. Že tomu potom porozuměli, jsem si ověřila v další aktivitě. Žáci měli za úkol napsat nějaký špatný skutek a k němu odpustek. Někteří tam vymysleli i cenu, za kterou se bude odpustek prodávat. Děti vytvořili velmi zajímavá díla (například o vraždách, lhaních, apod.) Při čtení odpustků bylo ve třídě velmi rušno. Žáci svá díla četli velmi dramaticky a ostatní se tomu smáli. V dalším dvouhodinovém bloku jsem žáky přivítala v loutkovém divadle. Stanovila jsem začátek a konec představení a společně se žáky jsme vytvořili pravidla chování v divadle. Žáci jmenovali, že se nesmí křičet, houpat se na židli, žvýkat. Během vyrábění loutek se žáci chodili dívat do encyklopedií, jak Cyril s Metodějem a Hus vypadali. Snažili se mít loutky autentické. Během kreslení se žáci na scénáři zatím nedomlouvali. Rozmýšleli ho až po vytvoření loutek. Na představení se žáci chovali naprosto ukázněně a podporovali se. Jak příprava, tak samotné hraní je velmi bavilo a bylo vidět, že příběh o Cyrilu a Metodějovi i Janu Husovi pochopili. Ve zpětné vazbě děti říkaly, že se těší, až budou moci rodičům jejich zážitky povykládat a poučit je, proč vlastně slavíme tyto dva státní svátky. Celý projekt hodnotím kladně. Všechny stanovené cíle byly splněny.

92

Hodnocení projektu 28. září Projekt o svatém Václavovi jsem odučila ve čtvrté třídě na základní škole Hudcova v Brně. Projektu se účastnilo 20 dětí, z toho 12 chlapců a 8 děvčat. Ve třídě je jedna dívka se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkově je třída šikovná a o učení projevuje zájem. Projekt začal videem o svatém Václavovi. Žáci se příjemně naladili a byli zvědaví, co se bude dít dál. Nejdříve seděli na koberci a snažili se shrnout hlavní myšlenky z videa. To se jim dařilo, ale měli zmatek ve jménech. Místo Ludmila říkali Lubomíra a jméno Drahomíra si zapamatovalo málo z nich. Poté žáci obdrželi články o sv. Václavovi, které si přečetli a zjistili, zda se liší od videa či nikoliv. Textu žáci porozuměli, což jsem si ověřila v otázkách k porozumění. Dále se žáci rozdělili do skupin a zamýšleli se a diskutovali o vlastnostech jednotlivých postav (Václava, Ludmily, Drahomíry a Boleslava). Musím říct, že se žáci úkolu zhostili na výbornou. Jmenovali velké množství vlastností a vyjadřovali k nim svůj postoj. Během sledování obrázků postav žáci vyjádřili negativní postoj k podobě Boleslava a líbila se jim podoba Ludmily a Václava. Co se týče přípravy scének, byli žáci perfektní. Ve skupinách se nehádali a spolupracovali. Někdy byl problém s rozdělením rolí, protože většina dívek chtěla hrát Ludmilu a ne Drahomíru. Když byly ve skupině více jak čtyři děti, vymyslely si další postavu – posla. Během zpětné vazby žáci tvrdili, že se jim spolupracovalo dobře. V některých skupinách si dokonce stanovili režiséra (byli to děti, kteří navštěvují dramatický kroužek). Během poslechu chorálu žáci odpočívali a poslouchali. Většině třídy se líbil, ale zdál se dětem moc smutný a nerozuměli některým slovům. Rozdala jsem žákům texty a neznámá slova vyhledali na lístečkách ve třídě. Poté už textu rozuměli a líbil se jim víc. Projevili zájem si píseň zazpívat na konci projektu. Následovala hra tajná role. Asi čtyři žáci ze třídy hru nepochopili, musela jsem ji několikrát znovu vysvětlit. Během čtení věty se však všichni žáci urputně hlásili a chtěli říct, o koho se jedná, kdo si onu myšlenku myslí.

93

Na převyprávění celého příběhu o sv. Václavovi se hlásila asi polovina třídy. Vyvolaný hoch, který je členem dramatického kroužku, si vyprávění naprosto užíval. Děti ho obdivovali. V poslední hodině žáci tvořili kroniku, aby se na příběh sv. Václava nezapomnělo. Některým snaživým žákům 45 minut nestačilo, a proto si kroniku vzali domů, aby Václava mohli dokreslit. Nejvíce žáky bavilo hraní scének, tvorba kroniky a poslech chorálu. Na závěr jsme si ho tedy znovu pustili. Stanovené cíle jsem splnila a myslím, že projekt byl pro žáky smysluplný a zábavný.

Hodnocení projektu 1. ledna Tento projekt se uskutečnil ve 4. třídě na Základní škole Heyrovského v Brně. Třída má celkem 22 dětí, 14 chlapců a 8 dívek. V době projektu bylo ve třídě všech 22 žáků. Díky převaze chlapců můžeme tuto třídu považovat spíše za chlapeckou. Ve třídě je 5 žáků se specifickými poruchami učení, objevuje se u nich dyslexie, dysgrafie a dysortografie. Jeden chlapec měl k sobě i osobního asistenta. Celkově se třída projevovala jako třída živější a hlučnější. Nebylo to způsobeno pouze převahou chlapců ve třídě, ale vliv na to měla i nedávná změna třídního učitele. V úvodu dnešního projektového dne byly žákům na tabuli ukázány 2 mapy. Na jedné mapě bylo znázorněno Československo a na druhé mapě byla již tato republika rozdělena na 2 státy, tedy na Českou a Slovenskou republiku, kde bylo navíc napsáno datum 1993 – nyní. Žákům bylo hned jasné, co se stalo. Správně určili, co se v roce 1993 stalo, ale co vedlo k rozdělení těchto dvou republik, nedokázali zodpovědět. Žáci se snažili na tyto důvody přijít mezi sebou ve skupinách. Padaly nápady, že si moc nerozuměly v jazyce, že spolu přestaly kamarádit a jeden žák odpověděl, že spolu válčily. Poté, co byl žákům předložen text, co se opravdu stalo, byli někteří překvapeni. Rozdělování obrázků ve skupinách žáky bavilo. Ve většině skupin se do rozdělování zapojili všichni žáci a debatovali nad tím, ale byli tu i někteří, kteří jen 94

pasivně seděli a pozorovali ostatní ve skupině, jak rozdělují obrázky. Některé skupiny při rozdělování využily i předem připravené encyklopedie. Při zakreslování do map se všechny skupiny snažily, aby určily co nejpřesněji místo, kde se nachází. V tomto bloku projektu žáky nejvíce bavilo vyhledávání slov ve slovenštině. Poté, co si našli slova, která dostali za úkol, vyhledávali si všelijaká slovíčka. Ta si potom během celého dne opakovali. Druhá hodina projektu byla zaměřena na vytvoření cestovní kanceláře, která nabízela poznávací zájezd po České republice. Hned po rozdělení do skupin se ve většině skupin projevili žáci, kteří se ujali vedoucí role a začali rozdávat úkoly. Žáci se poté rozdělili do jednotlivých skupin, kde společně zjišťovali a zapisovali informace o jejich tématu. Snažili se mít vše zapsané, neboť nechtěli, aby jejich cestovní kancelář prohrála. Občas vznikla hádka o encyklopedie. Jakmile se žáci vrátili zpět do původních skupin, sdělili si všechny informace, které zjistili a vybrali to, co bude jejich kancelář nabízet k prohlídnutí. Ve skupinách si rozdali úlohy a každý pracoval. Bylo dobré, že v každé skupině byl vůdcovský typ žáka a proto všichni společně pracovali a nikdo jen pasivně neseděl. Každá skupina na konci představila svoji kancelář, jejich název, někteří měli vymyšlené i své motto, například: Česko to je nejlepší, zaujme vás vším. nebo Vyberte si naši cestovku, u ní máte všechno za stovku. Žáci během představování jednotlivých kanceláří naslouchali svým spolužákům a nijak nevyrušovali, aby nezkazili práci ostatním. Na konci hodiny žáci tajně hlasovali, kterou cestovní kancelář by si vybrali. Mnoho z nich toto vybírání bralo svědomitě a pečlivě si u jednotlivých kanceláří zjišťovali, co vše jim právě ta či ona kancelář může nabídnout. Jiní se zase rozhodovali podle toho, v jaké skupině mají kamaráda. Celkově hodnotím projekt za úspěšný a pro žáky zajisté i přínosný. U některých skupin se projevila zdravá soutěživost. Cíle, které jsem si v úvodu tohoto projektu stanovila, byly splněny.

95

ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo vytvoření šesti projektů na všechny státní svátky České republiky pro žáky 4. tříd 1. stupně ZŠ. Chronologicky se jednalo o tyto státní svátky: 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu, 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii, 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 6. červenec – Den upálení Mistra Jana Husa. Každý jednotlivý projekt měl stanoven své vlastní cíle, ale jeden cíl byl všem státním svátkům společný a to budování hrdosti na naši zem a prohloubení znalostí dějinných událostí. Jako metodu výuky jsem zvolila projektové vyučování. V teoretické části jsem vysvětlovala pojem projektová výuka a zabrousila jsem do počátku jejího vzniku. Zmínila jsem myšlenky některých osobností spojených s projektovou výukou a přiložila návod na úspěšné provedení projektové výuky. Dále jsem v RVP ZV vyhledala problematiku vlastenectví na 1. stupni ZŠ a zaznamenala cíle stanovené ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. V teoretické části jsem dále nastínila ty dějinné události, které se týkají státních svátků České republiky. Zabývala jsem se jmenovitě svatým Václavem, 1. světovou válkou, Sametovou revolucí, vznikem České republiky, 2. světovou válkou, Cyrilem a Metodějem a Janem Husem. V závěru uvádím seznam učebnic Člověk a jeho svět, které obsahují učivo prvouky a vlastivědy pro žáky 4. tříd 1. stupně ZŠ. V učebnicích jsem zjišťovala, jak moc se autoři zabývali státními svátky a které dějinné události vynechali. Z výzkumu jsem zjistila, že se autoři v učebnicích o státních svátcích spíše nezmiňují. Doporučila bych, věnovat jim více prostoru, protože znát dějiny vlastního státu a umět se z nich poučit je velmi důležité, zvláště v dnešní uspěchané a nepřehledné době. Hlavní náplní praktické části byly již zmíněné projekty, které měly za úkol prohloubit v dětech vlastenectví a znalosti dějinných událostí státních svátků České republiky. Nabídla jsem dětem netradiční metodu výuky a snažila jsem se jim vědomosti zprostředkovat zajímavě a příjemně. Myslím, že se to povedlo, protože žáci

96

pracovali velmi zaujatě a radostně. Sami vyvíjeli aktivitu a vymýšleli nové projekty, kterými by se rádi zabývali v budoucnu. Projektovou výuku doporučuji všem učitelům, protože je to výuková metoda aktivní a žáci se díky ní naučí vyhledávat a třídit informace. Celkově považuji diplomovou práci za přínosnou a doufám, že se bude líbit jak všem učitelům, tak jejich žákům.

97

RESUME Cílem diplomové práce byla tvorba šesti projektů na téma státní svátky České republiky. Dílčím cílem byl rozbor učebnic pro žáky 4. tříd 1. stupně ZŠ. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje čtyři kapitoly, z nichž první popisuje počátky projektové výuky ve světě i u nás, vysvětluje pojem projektová výuka a uvádí její výhody a nevýhody. Druhá kapitola se zabývá rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět a charakterizuje jednotlivé tematické okruhy. Další kapitola pojednává o dějinných událostech spojených se státními svátky České republiky a teoretickou část diplomové práce uzavírá hodnocení vybraných učebnic Člověk a jeho svět pro žáky 4. tříd základních škol. Hlavní náplní praktické části je šest projektů na téma státní svátky České republiky. Součástí je také reflexe realizovaných projektů.

SUMMARY The aim of this thesis was to create six projects on Czech public holidays in project teaching at primary school. The other aim was to analyze the textbooks for pupils at primary school. The thesis is divided into two parts: a theoretical and a practical part. The theoretical part includes four chapters. The first capture describes the origins of the project method in the world and in the Czech republic, explains the concept of project and presents its advantages and disadvantages. The second chapter is focused on the Framework Educational Programme for Elementary Educational and an educational area Man and his world and describe the various thematic areas. The next chapter discusses the historical events associated with Czech public holidays and in the following chapture there is an evaluation of some textbooks for pupils at basic school. The aim of the practical part was to create six projects on public holidays of the Czech Republic. The thesis also included a reflection of projects.

98

SEZNAM POUŽITÉ LITER ATURY A INFORMAČNÍCH ZDROJŮ 1. ADAMS, S. Atlas moderního světa. Litomyšl : Eastone Books, 2008. 45 s. ISBN 978-80-8109-014-1 2. AUGUSTA, P., HONZÁK, F. Dějiny v obrazech – Československo 1918-1938. Praha : Albatros, 1999. 64 s. ISBN 80-00-00774-6 3. AUGUSTA, P., HONZÁK, F. Naše vlast. Praha : Slovart, 2003. 176 s. ISBN 80-7209-440-8 4. AUGUSTA, P., HONZÁK, F. Vlastivěda pro 4. ročník. Úvaly : Albra, spol. s r.o., 1994. s 95. ISBN 978-80-7361-065-4 5. BĚLINA, P., FIDLER, J. Osobnosti ducha českých dějin. Havlíčkův Brod : Fragment, 1996. 64 s. ISBN 80-7200-767-X 6. BEZDĚKOVÁ, L. Říkali mi Leni. Praha : Albatros, 2012. 150 s. ISBN 9788000030555 7. COUFALOVÁ, J. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2006. 136 s. ISBN 80-7168-958-0 8. ČAPKA, F. Dějiny českých zemí 1800-1918. Brno : Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, 2011. str. 228 ISBN 978-80-210-5566-7 9. ČECHOVÁ, B. A KOLEKTIV Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. Praha : www.scio.cz, s. r. o., 2006. 177 s. ISBN 80-86910-53-9 10. ČECHUROVÁ, M. A KOLEKTIV Vlastivěda pro 4. ročník základní školy. Praha : SPN a.s., 2010., s. 114, ISBN 978-80-7235-475-7 11. ČERNÝ, J., VEIS, J., ŠALAMOUNOVÁ, B. Obrázky z československých dějin. Praha : Albatros, 2011. 125 s. ISBN 978-80-00-02244-4 12. ČORNEJ, P. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy. Praha : SPN a.s., 2001. 160 s. ISBN 80-7235-152-4 13. ČORNEJ, P. Dějiny českých zemí. Havlíčkův Brod : Fragment, 2003. 127 s. ISBN 80-7200-760-2 14. ČORNEJ, P. Ilustrované dějiny - historie českých zemí. Havlíčkův Brod : Fragment, 1999. 128 s. ISBN 80-7200-704-1

99

15. ČORNEJ, P. Panovníci českých zemí. Havlíčkův Brod : Fragment, 1992. 63 s. ISBN 80-901070-5-2 16. DVOŘÁKOVÁ, M. Projektové vyučování v české škole. Praha : Karolinum, 2009. 158 s. ISBN 978-80-246-1620-9 17. HARNA, J., FIŠER, R. Dějiny českých zemí I. Praha : Fortuna, 1995. 295 s. ISBN 80-7168-285-3 18. HLAVAČKA, M. Dějepis 3 – pro gymnázia a střední školy. Praha : SPN a.s., 2001. 175 s. ISBN 80-7235-172-9 19. http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=698911 – 14.4. 2013 20. http://czech.prague.usembassy.gov/foundingday.html 13.4.2013 21. CHALUPA, P. A KOLEKTIV Člověk a jeho svět – Naše vlast. Všeň : Alter s.r.o., 2009. 40 s. ISBN 978-80-7245-168-5 22. KHOLOVÁ, H. Můj první atlas světa. Praha : Ottovo nakladatelství, 2003. 39 s. ISBN 80-7181-679-5 23. KLUČINA, P. Dějiny v obrazech – České země v době husitské. Praha : Albatros, 1994. 64 s. ISBN 80-00-00032-6 24. KOLEKTIV AUTORŮ Člověk a jeho svět, učebnice pro 4. ročník základní školy. Brno : Didaktis spol. s r.o., 2009. s. 95, ISBN 978-80-7358-142-8 25. KOLEKTIV AUTORŮ, Učím s radostí : zkušenosti, lekce, projekty. Praha : Agentura Strom, 2003. 237 s. ISBN 80-86106-09-8 26. KOLEKTIV AUTORŮ. Průvodce pro učitele k učebnicové sadě Člověk a jeho svět. Brno : Didaktis, 2008. 139 s. ISBN 978-80-7358-111-4 27. KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 160 s. ISBN 978-80-210-4142-4 28. KUKLÍKOVI, J. A J. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy. Praha : SPN a.s., 2002. 216 s. ISBN 80-7235-175-3 29. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno : Paido, 2003. 219 s. ISBN 807315-039-5 30. MANDELOVÁ, H. Dějiny v obrazech – Na úsvitu českých dějin. Praha : Albatros, 1993. 63 s. ISBN 80-00-00384-8

100

31. MANDELOVÁ, H. Moje vlast – o naší zemi, jejích obyvatelích a minulosti. Liberec: Dialog, 2007. s. 112, ISBN 978-80-86761-61-9 32. MANDELOVÁ, H. Na úsvitu českých dějin. Praha : Albatros, 1993. 63 s. ISBN 80-00-00384-8 33. MIHOLA, J., VACULÍK, J. Československo 1918 – 1945. Brno : Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, 2005. 61 s. ISBN 80-210-3747-4 34. MIKULENKOVÁ, L., Lidé a čas, učebnice pro 4. a 5. ročník ZŠ. Olomouc : Prodos spol. s r.o., 2008. 79 s. ISBN 978-80-7230-225-3 35. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha : SPN, n. p., 1975. 328 s. 36. PACNER, K. Osudové okamžiky Československa. Praha: Albatros, 2001. 619 s. ISBN 80-00-00987-0. 37. PASCH, M. A KOLEKTIV Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha : Portál, s.r.o., 1998. 416 s. ISBN 80-7178-127-4 38. PAVLÍČEK, J. Československé dějiny a evropská politika ve 20. století. Opava : Optys, 2007. 83 s. ISBN 978-80-85819-65-6 39. PECINA, P., ZORMANOVÁ, L. Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 147 s. ISBN 978-80-210-4834-8 40. PERNES, J. Dějiny v obrazech – Československo 1946-1992. Praha : Albatros, 1997. 63 s. ISBN 80-00-00531-X 41. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, s.r.o., 2008. 380 s. ISBN 9788073674274 42. PITRO, M., HERELD, P. Otřesné dějiny českých zemí. Praha : Egmont Pitro, 2007. 112 s. ISBN 978-80-252-0740-6 43. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010, 136 s. 44. SEMOTANOVÁ, E. Dějiny trochu jinak – Doba knížete Václava. Praha : Kartografie Praha a.s., 2003. 32 s. ISBN 80-7011-721-4 45. SCHWARZOVÁ, M. Dějiny českých zemí. Praha : SUN, s.r.o., 2011. 102 s. ISBN 978-80-7371-402-4 46. SÍS, P. Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Praha : Labyrint, 2007. 54 s. ISBN 978-80-86803-12-8

101

47. SOCHROVÁ, M. Dějepis I. v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod : Fragment, 2003. 159 s. ISBN 80-7200-336-4 48. SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno : MSD s.r.o., 2007. 140 s. ISBN 978-80-86633-81-7 49. ŠMAHELOVÁ, B. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno : MSD, spol. s. r. o., 2008. 98 s. ISBN 978-80-7392-040-1 50. ŠTĚPÁNEK, V. Můj první atlas České republiky. Praha : Slovart, 2011. 47 s. ISBN 978-80-7391-465-3 51. TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M. Učíme v projektech. Praha : Portál, s. r. o., 2009. 176 s. ISBN 978-80-7367-527-1 52. VALIŠOVÁ, A. A KOLEKTIV AUTORŮ Historie a perspektivy didaktického myšlení. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2004. 440 s. ISBN 80-246-0914-2 53. ZORMANOVÁ, L. Výukové metody v pedagogice. Praha : Grada Publishing, 2012. 155 s. ISBN 978-80-247-4100-0

102

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – Text o svatém Václavovi Příloha č. 2 – Mini slovník Příloha č. 3 – Chorál Svatý Václave Příloha č. 4 – Výcvikový list (Trojdohoda) Příloha č. 5 – Výcvikový list (Trojspolek) Příloha č. 6 – Deník Jonáše Smutného a Samuela Veselého Příloha č. 7 – Píseň Náměšť a Modlitba pro Martu Příloha č. 8 – Deníky Příloha č. 9 – Text o Československé republice, česko-slovenský slovník Příloha č. 10 – Obrázky k rozdělení Československé republiky Příloha č. 11 – Šifry a obrázky ke 2. světové válce Příloha č. 12 – Hlaholice, text o Janu Husovi Příloha č. 13 – Fotografie dokumentující realizaci projektů

103

Přílohy

Příloha č. 1: 1. Projekt – státní svátek 28. září

Kníže Václav byl synem knížete Vratislava a kněžny Drahomíry. Otec mu zemřel, když byl ještě dítětem. Než Václav dospěl, vládla za něho jeho matka Drahomíra a jeho babička, sv. Ludmila ho vychovávala. Byla velmi hodná a vzdělaná. Naučila ho číst a psát a přivedla ho ke křesťanství. Vychovala ho dobře, Václav byl hodný, čestný a spravedlivý, měl rád lidi a chtěl jim pomáhat. Matce Drahomíře se však nelíbilo, jak moc má chlapec svou babičku rád a také se obávala, že jí babička vezme trůn. Proto nechala Ludmilu zavraždit, byla uškrcena na hradě Tetín. Václav za to matku neměl rád. Když vyrostl a ujal se vlády, nechal ji potrestat a vyhnal ji ze dvora. Vládl dobře – byl mírumilovný, mírný a zbožný. Jeho bratr Boleslav se však domníval, že by dokázal vládnout lépe, a tak nechal svého bratra zavraždit ve Staré Boleslavi. Václavova babička i Václav sám byli velmi zbožní, zemřeli mučednickou smrtí, a tak byli církví brzy prohlášeni za svaté. Český národ považoval Václava za výborného panovníka, a proto byl prohlášen za patrona české země.

Příloha č. 2: 1. Projekt – státní svátek 28. září

kněže

kníže

ny

nás

kyrie eleison

pane, smiluj se

ktož

kdo

pomnieti

vzpomenout

plémě

lidé

nedajž

nedej

Příloha č. 3: 1. Projekt – státní svátek 28. září

Příloha č. 4: 2. Projekt – státní svátek 28. října

Výcvikový list pro 1. světovou válku 1914-1918 pro Trojdohodu Zdravím vás, vojáci, slavné Velké Británie, Francie a Ruska (státy si říkaly jedním slovem Trojdohoda)! Ve válce porazíme Německo a Rakousko - Uhersko (státy si říkaly jedním slovem Trojspolek)! 1. Úkol: Kdo proti komu bojuje – Naučte se nazpaměť, jak se jmenují vaši spojenci, proti komu bojujete a ve kterém roce. Během války budete muset ujít spoustu mil a budete bojovat několik hodin a dnů. Budete muset uhýbat kulkám, které na vás bude nepřítel pálit a někdy se budete muset dokonce i plazit, aby vás nepřítel nespatřil. 2. Úkol: Dobrá fyzická kondice - Udělejte každý 20 dřepů a 20 výskoků, podlezte každý čtyři lavice ve třídě. Může se stát, že vašeho kamaráda zasáhne kulka. Musíte se naučit, jak ho odnést z bitevního pole do ústraní. 3. Úkol: Záchrana raněného – Chyťte si pravou rukou svoje levé zápěstí a levou rukou chyťte pravé zápěstí vašeho kamaráda, jak je nakresleno na obrázku. Vznikne sedátko, na které si sedne nejlehčí člen vašeho pluku. Doneste ho ke dveřím třídy.

Až vás přijde zkontrolovat váš velitel, musíte znát vojenské povely. 4. Úkol – Základní povely vojáka bez zbraně - Stoupněte si do jedné řady a pochodujte na místě ve stejném rytmu. Jeden z vás bude říkat „Pochodem vchod a pravá, pravá, pravá“ v okamžik, jak řekne pravá, položíte všichni ostatní pravou nohu na zem. Nacvičte si povely „Pozor“ (břicho zatažené, prsa vypnuta, hlava držena zpříma, stát bez hnutí), „Pohov“ (nohy mírně od sebe, ruce spojit za zády, stát klidně), „Vpravo hleď“ (jen hlava se otočí doprava), „Vlevo hleď“(jen hlava se otočí doleva), „Vpravo bok“ (celým tělem se otočíš doprava),

Příloha č. 4: 2. Projekt – státní svátek 28. října

„Vlevo bok“ (celým tělem se otočíš doleva), „Čelem vzad“ (otočíš se zády), „Zastavit stát“ (zastavíš se). Nauč se salutovat, jako voják na obrázku.

Do války si musíte nacvičit válečnou píseň. 5. Úkol – Válečná píseň – Vezměte si do ruky nástroje, zjistěte, jak se jmenují a společně bubnujte ve stejném rytmu. Každý voják musí znát válečné zbraně a o tu svou se musí umět starat, aby mu dlouho vydržela. 6. Úkol – Zbraně – Doplňte názvy zbraní, používaných v 1. světové válce, použijte encyklopedie a obrázky rozmístěné po třídě. Poté si vezměte kus starých novin a zmačkejte je do kuličky.

.............................................................

.................................................................................

Příloha č. 4: 2. Projekt – státní svátek 28. října

...............................................................

......................................................

............................................................

7. Úkol – Vystříhejte obrázky zbraní a každý si jeden vylosujte. 8.

Úkol – Gratuluji, vojáci, na válku jste se dobře připravili a vyhráli jste ji. Až zazní zvon konce války, budete nadšeně volat hurá a skákat radostí.

Příloha č. 5: 2. Projekt – státní svátek 28. října

Výcvikový list pro 1. světovou válku 1914-1918 pro Trojspolek Zdravím vás, vojáci, slavného Německa a Rakouska – Uherska (státy si říkaly jedním slovem Trojspolek)! Ve válce porazíme Francii, Velkou Británii a Rusko (státy si říkaly jedním slovem Trojdohoda)! 1. Úkol: Kdo proti komu bojuje – Naučte se nazpaměť, jak se jmenují vaši spojenci, proti komu bojujete a ve kterém roce. Během války budete muset ujít spoustu mil a budete bojovat několik hodin a dnů. Budete muset uhýbat kulkám, které na vás bude nepřítel pálit a někdy se budete muset dokonce i plazit, aby vás nepřítel nespatřil. 2. Úkol: Dobrá fyzická kondice - Udělejte každý 20 dřepů a 20 výskoků, podlezte každý čtyři lavice ve třídě. Může se stát, že vašeho kamaráda zasáhne kulka. Musíte se naučit, jak ho odnést z bitevního pole do ústraní. 3. Úkol: Záchrana raněného – Chyťte si pravou rukou svoje levé zápěstí a levou rukou chyťte pravé zápěstí vašeho kamaráda, jak je nakresleno na obrázku. Vznikne sedátko, na které si sedne nejlehčí člen vašeho pluku. Doneste ho ke dveřím třídy.

Až vás přijde zkontrolovat váš velitel, musíte znát vojenské povely. 4. Úkol – Základní povely vojáka bez zbraně - Stoupněte si do jedné řady a pochodujte na místě ve stejném rytmu. Jeden z vás bude říkat „Pochodem vchod a pravá, pravá, pravá“ v okamžik, jak řekne pravá, položíte všichni ostatní pravou nohu na zem. Nacvičte si povely „Pozor“ (břicho zatažené, prsa vypnuta, hlava držena zpříma, stát bez hnutí), „Pohov“ (nohy mírně od sebe, ruce spojit za zády, stát klidně), „Vpravo hleď“ (jen hlava se otočí doprava), „Vlevo hleď“(jen hlava se otočí doleva), „Vpravo bok“ (celým tělem se otočíš doprava), „Vlevo bok“ (celým tělem se otočíš doleva), „Čelem vzad“ (otočíš se zády), „Zastavit stát“ (zastavíš se). Nauč se salutovat, jako voják na obrázku.

Příloha č. 5: 2. Projekt – státní svátek 28. října

Do války si musíte nacvičit válečnou píseň. 5. Úkol – Válečná píseň – Vezměte si do ruky nástroje, zjistěte, jak se jmenují a společně bubnujte ve stejném rytmu. Každý voják musí znát válečné zbraně a o tu svou se musí umět starat, aby mu dlouho vydržela. Taky musí umět vyrobit granát. 6. Úkol – Zbraně – Doplňte názvy zbraní, používaných v 1. světové válce, použijte encyklopedie a obrázky rozmístěné po třídě. Poté si vezměte kus starých novin a zmačkejte je do kuličky.

.............................................................

.................................................................................

Příloha č. 5: 2. Projekt – státní svátek 28. října

...............................................................

......................................................

............................................................

7. Úkol – Vystříhejte obrázky zbraní a každý si jeden vylosujte. 8.

Úkol – Bohužel, vojáci, přestože jste se na válku dobře připravili, prohráli jste ji. Až zazní zvon konce války, padnete všichni mrtví na zem.

Příloha č. 6: 3. Projekt – státní svátek 17. listopadu

Deník Jonáše Smutného 22. 7. 1975 Večer jsem se velmi bál. Maminka s tatínkem si něco šeptali v kuchyni a poslouchali tiše nějaké rádio. Nesmím to nikde říct. Najednou

se

ozvaly

rány

a

do

bytu

sousedů

vtrhli

muži

v kabátech a začali jim prohledávat byt. Ptal jsem se tatínka, co tam hledají. Prý nějaké knihy a obrazy. Je to nebezpečné, protože některé knihy se číst nesmí. Maminka se obrátila na tatínka a zašeptala:

„Snad

nás

sousedé

neodposlouchávali.“

Tatínek

maminku jen tiše objal a pohladil po vlasech. Začal jsem pomalu usínat a představovat si zítřejší koncert, na který tatínek opatřil vstupenky. 23. 7. 1975 Koncert dopadl příšerně. Ten večer byli všichni diváci zbiti a rozehnáni a kapela nesměla hrát. Mně dokonce ostříhali moje dlouhé vlasy na ježka! 24. 7. 1975 V novinách napsali, že včerejší koncert dopadl dobře. To je zvláštní. 25. 7. 1975 Dnes jsme chtěli jet s maminkou na dovolenou k moři. Sbalili jsme si kufry a dojeli jsme autem až ke státním hranicím. Tam nás ale zastavil policista, muž v dlouhém kabátu, a řekl nám, že nás nepustí, protože nemáme výjezdní doložku. Tak jsme se smutní vrátili domů. Doma na nás čekal unavený tatínek. Stál totiž celý den ve frontě na banány a pomeranče a nakonec na něho ani žádné nezbyly. A já na ně měl takovou chuť! 15. 9. 1985

Příloha č. 6: 3. Projekt – státní svátek 17. listopadu

Přestože mám samé jedničky, nemohu se hlásit na vysokou školu. Mám zákaz. Místo toho musím povinně na dva roky na vojnu.

Deník Samuela Veselého 14. 8. 1994 Právě jsme se s tatínkem a maminkou vrátili z dovolené u moře. Jedli jsem tam spoustu tropického ovoce a mně tolik zachutnalo, že si ho půjdu koupit i k nám do obchodu vedle domu, kde bydlíme. 18. 10. 1994 Dnešního dne jsem se nemohl dočkat. Mám narozeniny! Dostal jsem od rodičů krásnou obrázkovou knihu o Americe a cédéčko s písničkami. Asi půjdeme večer na koncert. Během oslavy máme puštěné rádio a díváme se na televizi. Maminka mě hladí po mých dlouhých vlasech. 19. 11. 1994 Až budu větší, chtěl bych být pilotem. Proto se hodně učím, aby mě přijali na vysokou školu. Jsem rád, že nemusím jít na vojnu, jako můj tatínek.

Příloha č. 7: 3. Projekt – státní svátek 17. listopadu

Náměšť Jaroslav Hutka 1. /:Krásný je vzduch, krásnější je moře. :/ /:Co je nejkrásnější, co je nejkrásnější, usměvavé tváře. :/ 2. Pevný je stůl, pevnější je hora. Co je nejpevnější, co je nejpevnější, ta člověčí víra. 3. Pustá je poušť i nebeské dálky. Co je nejpustější, co je nejpustější, žít život bez lásky. 4. Mocná je zbraň, mocnější je právo. Co je nejmocnější, co je nejmocnější, pravdomluvné slovo. 5. Velká je zem, šplouchá po ní voda. Co je však největší, co je však největší, ta lidská svoboda.

Modlitba pro Martu Hudba Jindřich Brabec, text Petr Rada Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí. Z oblohy mrak zvolna odplouvá a každý sklízí setbu svou. Modlitba má ta ať promlouvá k srdcím, která zloby čas nespálil jak květy mráz, jak mráz.

Příloha č. 7: 3. Projekt – státní svátek 17. listopadu

Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.

Příloha č. 8: 3. Projekt – státní svátek 17. listopadu

Bitka na koncertě S kamarády Pepou a Oldou jsme šli na koncert kapely Plastic people. Moc jsme se těšili. Stáli jsme před halou, kde měla kapela vystupovat, ale najednou jsme uslyšeli houkat auta. Z nich se vyřítili policisté a začali nás i ostatní lidi bít obušky. Křičeli, že kapela nesmí hrát, že je zakázaná a my že jsme zrádci. Oldu dokonce odvezli do vězení a tam mu ostříhali jeho dlouhé vlasy. My s Pepou jsme utekli. Na policejní stanici Oldu vyslýchali. Ptali se ho na naše jména a chtěli, aby nás udal. Ale Olda neřekl nic. Museli ho pustit na svobodu. Doma jsem radši vyhodil všechna cédéčka, která jsem měl.

Fronta na nákup Měli jsme s maminkou chuť na banány. Šli jsme tedy do obchodu, ale před ním stála dlouhá fronta lidí až na náměstí. Všichni si stěžovali, že čekají už strašně dlouho a že je bolí nohy. Nakonec obchod přece jenom otevřel, ale prodavač hlásil, že ovoce dovezli málo, že se nedostane na všechny lidi. Byl jsem moc zklamaný, protože když jsme se dostali na řadu, prodavač nám řekl, že na nás už nezbylo. Šli jsme tedy domů. Cestou jsme viděli několik dalších front. Na maso, na oblečení i na ledničky.

Nesplněná Dovolená Ráno jsme si sbalili do kufrů oblečení a další potřeby a nasedli do auta. Moc jsem se těšil, protože mi tatínek říkal, že pojedeme na dovolenou k moři. Ještě nikdy jsem u moře nebyl. Jeli jsme několik hodin, až jsme dorazili na hranice. Tam naše auto zastavil nějaký policista a chtěl od tatínka ukázat

Příloha č. 8: 3. Projekt – státní svátek 17. listopadu

výjezdní doložku. To je takový papír, na kterém je napsáno, že máme povolení vyjet do zahraničí. Tatínek ale odpověděl, že ji nemáme. Policista se rozzlobil a řekl nám, že dál jet nesmíme, že nás nepustí. Tatínek ho prosil, ale nepomohlo to. Museli jsme se tedy obrátit a jet zpátky domů. Byl jsem moc smutný.

Zakázané rádio a četba Včera se stala velká věc. Všichni jsme seděli kolem stolu a poslouchali rádio, které vysílalo zprávy ze zahraničí. Můj bratr Honza si tajně četl knihu, která se u nás nesměla číst. A v tu chvíli na dveře zabouchali policisti a rozrazili dveře. Sousedé nás totiž odposlouchávali a zavolali je na nás. Policisti nám vzali rádio a knihu a odvlekli nás na policejní stanici. Tam nás vyslýchali a označili nás za zrádce. Pak poděkovali sousedům za to, že je zavolali.

Cenzura v novinách Adam ráno přišel do redakce a řekl Petrovi, že se včera stala hrozná věc. V Brně měla vystoupení kapela Plastic people, ale policie všechny lidi zmlátila a některé dokonce odvezla na policejní stanici na výslech. Adam by chtěl, aby se to napsalo do novin. Petr to ale zakázal. Bál se, že kdyby to zveřejnili, policie by je zatkla. Tak radši napsal, že se lidi z koncertu v klidu rozešli a že se nic nestalo. Taky do novin napsal, že všichni lidé mají dostatek potravin a nemusí se čekat ve frontách. Adam je z toho zmatený a smutný. „Ale to není pravda!“, říká Petrovi. Lidé, kteří si ráno koupí noviny si myslí, že je vše v pořádku a říkají si, v jakém krásném státě to žijí.

Příloha č. 9: 4. Projekt – státní svátek 1. ledna

Češi a Slováci žili v jednom státě, Československé republice, po mnoho let. Po roce 1989, kdy byla v Československu obnovena svoboda, již Slováci nechtěli žít ve společném státě a chtěli se osamostatnit. Po dlouhých, ale klidných jednáních se tak nakonec stalo 1. 1. 1993.

kočka velbloud čáp osel borůvka meruňka ostružina

mačka ťava bocian somár čučoriedka marhula černica

pokoj snídaně bonbon paprika noviny čokoláda hotel

izba raňajky cukrík paprika noviny čokoláda hotel

Příloha č. 10: 4. Projekt – státní svátek 1. ledna

Příloha č. 10: 4. Projekt – státní svátek 1. ledna

Příloha č. 10: 4. Projekt – státní svátek 1. ledna

Příloha č. 10: 4. Projekt – státní svátek 1. ledna

BRATISLAVA PRAHA

Váh

Příloha č. 10: 4. Projekt – státní svátek 1. ledna

Vltava

Příloha č. 11: 5. Projekt – státní svátek 8. května

V

1

A

N

R

J

L

Ě

CH

T

R

9

Č

E

A

Š

K

J

L

V

O

3

A

J

Š

Í

A

I

I

A

C

9

L

S

N

V

V

N

D

.

E

Z

A

T

Ě

Á

D

Á

S

VKÁTLUKFUWRCOIZOPGOTUATYAXLTOZNPĚNMMEFCDKEO TPCOSDJVNEVDTENNEÍQMVAUDROBLEFTAJHPIGTSLTEVRC A. .TIDALHYVUSAROTUTLĚTCHAYMORAYDIŽLĚDIVÁNENRELTI H HTECHĚOLDOTEÝVT.ĚSLCUNÁVLTRLI M

Ě

N

Í

C

A

L

E

Ě

V

K

8.

A

U

C

T

A

K

L

L

T

K

N

S

V

Á

I

I

A

A

K

O

N

Č

P

.

1

9

4

5

K

A

Řešení: V roce 1939 začala nejstrašnější válka v dějinách lidstva. Válku rozpoutalo Německo pod vedením Adolfa Hitlera. Hitler nenáviděl židy a Romy a chtěl tuto rasu vyhladit. Hitler chtěl ovládnout celý svět. Válka skončila 8. května 1945 kapitulací Německa.

Příloha č. 11: 5. Projekt – státní svátek 8. května

Příloha č. 11: 5. Projekt – státní svátek 8. května

Příloha č. 12: 6. Projekt – státní svátek 5. a 6. července

Příloha č. 12: 6. Projekt – státní svátek 5. a 6. července

O pět set let později. Ne všichni lidé, co pracovali v církvi, byli spravedliví. Faráři kázali lidem, aby žili v chudobě, ale sami hromadili majetek a začali prodávat odpustky. Neplatila pravidla pro všechny stejně. Jeden člověk se však proti nim postavil. Kázal, aby lidé nevěřili zkažené církvi, ale jen Bohu.

Příloha č. 13: Fotografie

Příloha č. 13: Fotografie

Příloha č. 13: Fotografie

Příloha č. 13: Fotografie

Příloha č. 13: Fotografie

Příloha č. 13: Fotografie

Příloha č. 13. Fotografie

Příloha č. 13. Fotografie

Příloha č. 13. Fotografie

Příloha č. 13. Fotografie

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice

Příloha č. 14. Učebnice