Stálá akvarijní výstava Brno, Radnická 6

Akční plán ZOO m. Brna,

Opatření 6.5.: Definování vhodného zaměření externího pracoviště ZOO m. Brna na Radnické ulici

Stálá akvarijní výstava Brno, Radnická 6 Obsah: 1. Úvod 1.1 Historie Stálé akvarijní výstavy 1.2. Pozice výstavy v současnosti 2. Analýza SWOT 2.1. Vnitřní situace pracoviště Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses) 2.2. Vnější podmínky Příležitosti (Opportunities) Ohrožení (Threats) 2.3. Strategie typu W-O: Odstranit slabé stránky využitím příležitostí 2.4. Strategie typu S-T: Využití silných stánek k potlačení ohrožení 3. Strategická vize 3.1. Pozice Stálé akvarijní výstavy v rámci ZOO, města a regionu 4. Cíle 4.1. Chovatelské a expoziční 4.2. Ochranářské a vzdělávací 4.3. Synergie, oboustranně prospěšná vazba Akvária a Zoologické zahrady 4.4. Doplňkové činnosti, služby, marketing, public relations, vztah s neziskovou a akademickou sférou 5. Závěr

1. Úvod 1.1. Historie Stálé akvarijní výstavy

Stálá akvarijní výstava byla otevřena v dubnu 1969. Do konce téhož roku ji navštívilo na 38 tisíc návštěvníků, a v dalších letech návštěvnost stoupala. Vrcholem popularity výstava prošla v letech 1986 až 1988, kdy počet návštěvníků za rok překročil sto tisíc (115.000 v roce 1987), a akvárium tak produkovalo více než čtvrtinu návštěvnosti brněnské zoologické zahrady. Akvárium bylo součástí tzv. „akvaristického střediska“, k němuž náležela i prodejna akvarijních ryb a chovatelských potřeb na Minoritské ulici (později přemístěna na Vachovu ulici). Konečně zmíněné akvaristické středisko zoologické zahrady poskytovalo zastřešení známému spolku akvaristů „Cyperus“ (zal. 1907), který tak mohl působit mimo organizace tehdejší tzv. národní fronty. Spojení s více než pěti sty nadšenci sdruženými ve spolku se zoologické zahradě vracelo ve formě lidských zdrojů a know-how, vysoká úroveň akvaristické expozice byla od počátku garantována jmény jako Rudolf Zukal či později Eduard Bureš.

Strana 1 (celkem 17)



Počet návštěvníků Stálé akvarijní výstavy při ZOO Brno 120000

Počet návštěvníků 99000

100000 85000 75000

80000 63000

60000 40000

38000 27217 17854

20000

???

údaj chybí

0 1969

1974

1979

1984

1989

1994

1999

2004

2009

Stálá akvarijní výstava byla z počátku kolekcí - „sbírkou“ akvarijních ryb, vodních živočichů a rostlin, v desítkách poměrně malých nádrží. Z této koncepce již zůstala zachována jen tzv. „rotunda“ s 33 nádržemi o objemu 80 l uspořádaných do kruhu ve třech řadách nad sebou. V ostatních místnostech jsou již instalovány větší lepené nádrže. Zařízení dlouhodobě drží ve stavu kolem tisíce jedinců více než sta druhů a forem. Jen v roce 1991 došlo k výraznému úbytku počtu chovaných jedinců vinou hromadného úhynu ryb po technické závadě na vzduchování. Podobná událost hrozí i nyní s postupným zastaráváním technického vybavení. 1.2. Pozice výstavy v současnosti

Po roce 1989 došlo k výraznému snížení zájmu veřejnosti o brněnskou ZOO na Mniší hoře i o její Stálou akvarijní výstavu na Radnické ulici. Ze stotisícových počtů v druhé polovině osmdesátých let nejprve došlo k poklesu na 60 tisíc návštěvníků v roce 1990, během devadesátých let v průměru na 30 tisíc, v letech 2002 a 2003, za ředitele Dr. Hovorky, dokonce pod 10 tisíc návštěvníků (r. 2002 - 9 881 návštěvník). V posledních letech počet návštěvníků kolísá mezi čtrnácti a sedmnácti tisíci, tedy hluboko pod deseti procenty celkového počtu návštěvníků ZOO. Akvaristika jako obor se prudce rozvíjí. Veřejnost nachází mimořádně zajímavé importy sladkovodních i mořských živočichů i rostlin v nabídce obchodních firem, občanská sdružení a spolky ve svobodných podmínkách kvetou, literatura, odborná periodika v tištěné i elektronické formě jsou široce dostupná. Výstava ztratila část svého výlučného postavení, a v rámci zoologické zahrady nedrží krok s vývojem. V letech 1997 až 2001 se vedení ZOO s ateliérem DAP s.r.o. zabývalo nerealistickou myšlenkou zřízení obřího mořského akvária s akrylátovým průchozím tunelem pro návštěvníky v (gotických !) sklepních prostorech staré radnice. Pomineme-li fakt, že potřeby technického zázemí takové expozice (chemická a fyzikální příprava vody, její fyzikální a biologická filtrace, ventilace provozních i návštěvnických prostor, záložní zdroj energie, bezpečnost návštěvníků, únikový východ a mnoho dalšího) byly absurdně podceněny, konflikt s veřejným zájmem památkové




ochrany historického jádra centra města byl od počátku projektu nevyhnutelný. Nejméně od roku 2002 je vedení ZOO známa skutečnost, že desetitisíce litrů agresivní mořské vody do historických klenbových sklepení pod starou radnicí nepatří (stanovisko příslušných odborných orgánů státní správy a institucí samosprávy v přenesené působnosti). Vedení ZOO komunikovalo se spolkem Cyperus ještě v roce 2002 (přednáška MVDr. Hovorky a mimořádná schůze spolku věnovaná právě tématu Stálé akvarijní výstavy na Radnické ulici), oslavy stého (!) výročí činnosti spolku (2007) již zoologická zahrada nereflektovala. Organizační změnou v roce 2004 externí pracoviště Stálé akvarijní výstavy ztratilo pozici samostatného úseku ZOO a bylo přeřazeno pod úsek chovatelský, nikoli však jako „útvar“ (organizační jednotka) ale pouhý tzv. „revír“ spadající pod útvar provozního zoologa. Pracoviště tak ztratilo kontakt s vedením ZOO (tři organizační stupně k řediteli organizace) i vlastní rozpočtovou kapitolu. V řízení práce není dodržena „zásada jediného odpovědného vedoucího“ - po linii „revírník – provozní zoolog – vedoucí chovatelského úseku“ jsou zaměstnanci řízeni v chovatelské činnosti, současně však dostávají i pracovní příkazy po linii „obchodní referent – vedoucí obchodního úseku“ ve věcech prodeje vstupenek a upomínkových předmětů. Zejména v pohyblivých (nad tarifních) složkách platu není zřejmé, za jaký výkon jsou odměňováni. (Pokud bylo pracoviště samostatným úsekem, vedoucí úseku SAV spolupracoval s obchodním úsekem postupy procesního /horizontálního/ řízení, a sám řídil podřízené zaměstnance vztahem funkčního /vertikálního/ řízení.) Došlo k úplné (100 %) výměně zaměstnanců, žádný ze současných čtyř zaměstnanců nepůsobí na pracovišti déle než dva roky. Žádný z nich není členem spolku Cyperus ani všeobecně uznávaným akvaristou publikujícím v odborném tisku. Na druhé straně „revírník“ (vedoucí) pracoviště má odpovídající kvalifikaci a stal se členem příslušné komise UCSZ. V této situaci byl v rámci Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna přijat Akční plán, který pro roky 2006-2007 stanoví (v cíli 6.) opatření 6.5.: „Definování vhodného zaměření externího pracoviště ZOO města Brna na Radnické ulici“. Toto opatření nebylo v letech 20062007 realizováno a bylo přesunuto do akčního plánu pro roky 2008-2009.

2. Analýza SWOT 2.1. Vnitřní situace pracoviště Silné stránky (Strenghts) ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

Tradice a pozitivní vnímání ze strany veřejnosti Lokalita - nejatraktivnější část Brna Možnost diverzifikace nabídky (napojení na zoo) Financování v rámci rozpočtu příspěvkové organizace je prosto významných rizik a umožňuje velmi nízké vstupné Loajalita zaměstnanců k zaměstnavateli Slabé stránky (Weaknesses)

✗ ✗

Řízení neefektivní - nevyhovující pozice externího pracoviště v organizační struktuře zoo Řízení nekompetentní - chybná rozhodnutí na úrovni vedení chovatelského úseku a úrovni ředitele zoo (nedostatek manažerských dovedností a talentu)


Akční plán ZOO m. Brna, ✗ ✗ ✗ ✗ ✗ ✗ ✗


Nabídka expozice neodpovídá vývoji v oboru, nesplní oprávněná očekávání ani průměrně náročných návštěvníků Informační a vzdělávací prvky expozice nejsou interaktivní, pasivní příjem informací návštěvníky neoslovuje, zpětná vazba jen prostřednictvím návštěvní knihy je nedostatečná Technické zajištění zastarává rychleji než je obnovováno, limituje chovatelské možnosti a snižuje produktivitu práce, a představuje rizika pro chovaná zvířata, personál i veřejnost Pronajatý prostor je omezený, není možné radikální rozšíření výstavní plochy Využití části stávajících prostor neodpovídá potřebám výstavy a požadavkům veřejnosti Marketing – výstava má řádově nižší propagaci než např. pouhá restaurace v zoo Nízká loajalita zaměstnavatele k zaměstnancům, nízké výdělky nezávisle na výkonech, demotivující přístup k zaměstnancům, jejich aktivitě a podnětům

2.2. Vnější podmínky Příležitosti (Opportunities) ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

Čtyřsettisícová aglomerace „velkého“ Brna, obrovský potenciál návštěvníků výstavy Univerzitní město, velký počet zájemců o předmět expozice a o přírodní vědy obecně Výjimečná tradice akvaristiky ve městě Brně a historické spojení se spolkem Cyperus (zal. roku 1907, pořádajícím každoroční „Akvaristický podzim“, veřejné přednášky...) Možné využití potenciálu turistického ruchu (sousedství Staré radnice a dalších památek, turistického informačního centra, Moravského muzea atd.) Nedoceněný potenciál přírodovědného a ekologického vzdělávání (školy v Brně, Ekologický institut, ZO ČSOP a nadace Veronika za rohem (Panská 9). Ohrožení (Threats)

✗ ✗ ✗ ✗

Konkurence – mnohé zoologické zahrady na Moravě, východě Čech a v Dolních Rakousích prezentují lepší nabídku v oboru Substituce – výstavní akvária vynikající úrovně jsou na mnoha veřejných místech i u obchodníků se zvířaty pro zájmové chovy Substituce – nabídka trávení volného času přírodovědným vzděláváním je v Brně široká Negativní public relations – výstava může snadno získat pověst ubohého zařízení žijícího ze zásluh minulosti, podobně jako celá brněnská zoo

Analýza SWOT není samoúčelným popisem, deskripcí situace. Po každém rozkladu, analýze, má následovat komplex dalšího strategického postupu pomocí syntézy získaných informací. V případě stálé akvarijní výstavy by byla zcela chybná ofenzivní strategie typu S-O, pro jejíž uplatnění nebyl při analýze nalezen dostatek silných stránek. Na druhé straně, přes převahu slabých stránek pracoviště, nevyužité příležitosti (zejména lukrativní poloha pronajatých prostor, kde výše nájmu je prakticky pokryta provozním příspěvkem zřizovatele zoo) nenutí k defenzivní strategii typu W-T. Přibližně 70% vynaložené energie a prostředků by mělo být směřováno do využití příležitostí, strategie typu W-O. Zbylých cca 30% je třeba směřovat do odstranění rizik diferenciací nabídky s využitím možného synergického efektu s aktivitami zoologické zahrady jak je popsáno dále, tedy strategií typu S-T.




2.3. Strategie typu W-O: Odstranit slabé stránky využitím příležitostí

Jak vyplývá z analýzy SWOT, kumulaci slabých stránek výstavy je možné z části odstranit doceněním a využitím příležitostí, které instituci doslova obklopují. Poloha v pěší zóně na Radnické ulici, v sousedství Staré radnice (turistický cíl, vyhlídka), dvůr objektu směřující do radničního průjezdu s pověstným brněnským drakem (krokodýl nilský), sousedství turistického informačního centra. Veřejnosti známá poloha na tradičním místě po celých devětatřicet let; samotná tradice, pozitivní vztah brněnské akvaristické veřejnosti k výstavě, kterou právem pokládají za „svou“, a především potenciál čtyř set tisíc obyvatel a návštěvníků města Brna nejsou nyní využity, avšak využity být mohou a musejí. Dostupnost výstavy je obrovskou příležitostí, která vyváží negativa omezených prostor, pokud budou plány na její rozvoj realistické a budou důmyslně využívat specifika historické architektury. Stálá akvarijní výstava může využít lidského potenciálu svého města, lidí se vztahem k živé přírodě, aby dotvořila a nabídla obyvatelům a návštěvníkům jedinečnou příležitost co nejčastějšího kontaktu s živou přírodou a atraktivní formu biologického vzdělávání doslova „na dosah“, bez cestování na okraj města. Zájmový chov zvířat včetně vivaristiky bude vždy vytvářet prostor pro nekomerční centrum vzdělávání, poradenství a péče o odbornou úroveň chovů, které svojí praktickou činností ukazuje odborný chov zájmových zvířat s důrazem na jejich welfare, fyziologické a etologické požadavky a ekologické vazby ve společenstvech, úmyslně vytvářených jako přírodě blízké. Tím by výstava měla pomáhat veřejnosti předcházet neúmyslným chovatelským chybám ve vlastních zájmových chovech a předcházet tak týrání zvířat, ale i poškozováním biodiverzity působeným neetickým nebo nelegálním obchodem se zvířaty. Akvárium a akvaristika jako obor má obrovskou schopnost přivést (nejen mladé) lidi k zájmu o život, živou přírodu, biologii a ekologii, neboť každá nádrž je výsekem biotopu a ekologické vztahy a vazby v ní lze názorně sledovat. Je však nezbytné brát obor vážně, ne si na veřejné akvárium „hrát“, „žít“ z dotací z veřejných prostředků a vystavovat kolekci nejběžnějších živorodek, parmiček, čichavců a barevných koi-kaprů. Za zvířaty přijdou do zoologicky zaměřené expozice návštěvníci. Jen na návštěvníky, kteří na výstavu skutečně přijdou, ještě lépe opakovaně přicházejí, je možné působit ve smyslu ekologického vzdělávání. Cílem musí být (provozně) relativně levná (3, nejvýše 4 zaměstnanci), ale atraktivní expozice, nabízející natolik intenzivní zážitek z intimní blízkosti rozmanitých forem života pod vodou nebo forem vázaných na vodní prostředí a z doplňkových expozic, že se znovu stane inspirací chovatelské i laické veřejnosti (nejen) v městě Brně, a celoročně hojně navštěvovaným kulturním zařízením. Jedinou cestou je zvýšení odborné, tj. chovatelské, zoologické úrovně výstavy. Prostředkem je využití potenciálu města Brna, a zejména jeho početné obce akvaristů. K tomu se však musí obnovit vztah mezi institucí a „komunitou“ akvaristů a tradičních podporovatelů výstavy, v posledních letech erodující. I po morální stránce se zoologická zahrada musí znovu obrátit čelem ke spolku Cyperus a všem jeho členům. Je nezbytné vrátit se s pokorou k nejlepší tradici, vrátit na výstavu „ukázkové“ - špičkové nádrže s nejzajímavějšími živočichy a rostlinami drženými v akváriích, které veřejnost nezná z běžných bytových okrasných nádrží ani z dekoračních nádrží veřejných míst (restaurací, nákupních center). Nádrže musí být biologicky pojaty i technicky a technologicky vybaveny tak, aby byly ukázkou nejnovějšího vývoje v oboru. Současně je třeba mít na mysli, že veřejné akvárium má své poslání. Nemá smyslu vystavovat v přírodě se




nevyskytující, mutované a křížené jedince z východoasijských komerčních odchoven akvarijních ryb. To by rozhodně nenaplňovalo strategii Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Mnohé slabé stránky vyjmenované v kapitole 2.1. je však možno kompenzovat pouze radikálním zlepšením řídící činnosti na úrovni vrcholového managementu Zoologické zahrady města Brna, příspěvkové organizace.

2.4. Strategie typu S-T: Využití silných stánek k potlačení ohrožení

Akvárium může podstatně lépe využít své polohy v pěší zóně, v historickém centu města Brna, kde je každodenně - 365 dní v roce - vysoká frekvence lidí připravených strávit zde svůj volný čas. Akvárium oproti minulosti (po ztrátě statusu organizační jednotky v rámci zoo) nemá prakticky žádnou reklamu, neoslovuje aktivně zájmové skupiny, školy. Internetová stránka http://www.zoobrno.cz/o-nas/stala-akvarijni-vystava/ není aktualizována, není atraktivní (obsahuje pouze nejzákladnější údaje a otevírací dobu), není dostupná z úvodní stránky zoo (www.zoobrno.cz), není samostatně zadána do katalogů, nezobrazuje se ve vyhledávačích, nevedou k ní odkazy z akvaristy navštěvovaných serverů. Výstava nemá žádné značení (směrovky, šipky) v okolních ulicích, nemá označení na fasádě domu ani v oknech do ulice, zájemci mají problém výstavu najít. Výstava dokonce nemá ani booklet v turistických informačních centrech, byť nejbližší z nich je ve vedlejším vchodu. To vše je poměrně snadno změnitelné. Rovněž dvůr, který je součástí najatých prostor, není využit expozičně ani k upoutání potenciálních návštěvníků, ačkoliv průhled z průjezdu staré radnice, přímo od brněnského draka a kola, se k tomu přímo nabízí. Větší povědomí veřejnosti o stálé akvarijní výstavě by však bylo nutno doplnit rozvojem a modernizací expozice tak, aby platící návštěvníci neodcházeli zklamáni, aby návštěva akvária splnila jejich oprávněná očekávání. Vyžaduje to ovšem kompetentní řízení a spolupráci ze strany vrcholového managementu Zoologické zahrady města Brna, příspěvkové organizace, případně organizační změnu přiznávající pracovišti přinejmenším úroveň „útvaru“ v organizační struktuře organizace. Bohužel vrátit výstavě vysokou úroveň nebude otázkou jedné, dvou sezón. Nejde ani zdaleka jen o peníze na investice do úprav a vybavení expoziční části a na nákup zvířat. Chovatelství je více otázkou aplikace individuálních zkušenosti než ovládnutí technologie a dodržování technologické kázně. A chovatelská zkušenost je v akvaristice často vykoupena mrtvými rybkami na hladině akvária. Zkušenosti musí nyní nabýt všichni členové týmu zaměstnanců výstavy. Jak již bylo řečeno, došlo k úplné výměně personálního obsazení pracoviště. Zejména v mořské akvaristice, ale i v chovu náročnějších sladkovodních ryb (Symphysodon, Tropheus, …) jsou zkušenosti zaměstnanců výstavy pod úrovní konkurence v oboru. Silnou stránkou pracoviště je však napojení na zoologickou zahradu, které skýtá možnost diverzifikovat nabídku expozice o druhy zvířat patřící mimo tradiční oblast akvaristiky a tím „uniknout“ konkurenci specialistů v oboru. Současně se tak výhodně položené externí pracoviště stane „ochutnávkou z nabídky“ - lákadlem a nanejvýš atraktivní „pozvánku“ do zoologické zahrady města Brna. S vynaložením nevelkého úsilí tak lze získat návštěvníky hned dvakrát: Pro stálou akvarijní výstavu i pro vlastní zoologickou zahradu na Mniší hoře v Brně Bystrci. Atraktivita expozice může být proto poměrně často zvýšena výměnami zvířat se zoo, expozice se může měnit sezónně (využít zimoviště v zoo), a tak dále, jak bude podrobněji popsáno v kapitole 4.3.




Synergický efekt daný spojením akvária a zoo byl dosud využíván jen minimálně (sleva na vstupném do zoo po předložení vstupenky z akvária). Protože stávající expoziční plochu akvarijní výstavy není účelné omezit, diverzifikace chovaných druhů musí být směřována do expozičně nevyužívaných prostor (zasedací místnost, dvůr, podzemí). Volba druhů zvířat a způsob prezentace musí odpovídat těmto prostorům.

3. Strategická vize 3.1. Pozice Stálé akvarijní výstavy v rámci ZOO, města a regionu

Akvárium v centru města Brna může spoluutvářet městský prostor nabídkou mimořádně atraktivního zážitku a vzdělávání, nabídkou konfrontace středoevropského urbanizovaného prostředí, z něhož se návštěvník na čas ponoří do světa rozmanitosti života pod vodní hladinou, světa tropické noci v deltě Nilu, světa korálového útesu ovlivňovaného příbojem a slapovými jevy, světa avifauny suchých subtropických oblastí Austrálie. To vše doplněno expozicí tropických obojživelníků, bezobratlých, nabídkou dětského chovatelského kroužku, vzdělávacích programů pro školy, a příležitostnými společnými projekty s občanským sektorem. Akvárium může být atraktivní i pro návštěvníky města unavené prohlídkou historických památek, především však může být znovu příjmáno a akceptováno za své nejširší komunitou brňanů se vztahem k živé přírodě. Pro Zoologickou zahradu města Brna může být Akvárium pracovištěm, které samostatně navštíví 50 až 60 tisíc platících návštěvníků ročně (tj. asi jedna pětina z celkové návštěvnosti zoo), a to v příznivějším ročním rozložení návštěvnosti oproti vlastní zoo v Bystrci, bez výrazné prázdninové špičky a zimního propadu. Akvárium samotnou svou přítomností v atraktivní lokalitě upozorňuje obyvatele Brna na existenci „jejich“ zoo, část návštěvníků akvária v krátké době navštíví i zoologickou zahradu. Konečně se pracoviště v centru města musí plnohodnotně podílet prakticky na všech činnostech příspěvkové organizace, jak jsou popsány ve zřizovací listině, od činností odborných, chovatelských, vzdělávacích až po funkci rekreační. Akvárium se v rámci své specializace může účinně věnovat všem činnostem dle Strategie ochranářské práce zoo a akvárií (WAZA, Bern, 2005).

4. Cíle 4.1. Cíle chovatelské a expoziční

V rámci pronajatých prostor je nezbytné expoziční plochu maximálně rozšířit, a to je možné buď na úkor nevyužívaných, nebo nedostatečně využitých prostor. Rotunda v levé místnosti stávající expozice

by měla zůstat zachována jako poslední zachovalá část původní výstavy otevřené před čtyřiceti lety.




Je však nutno modernizovat technické zázemí, zejména způsob filtrace vody v nádržích. Současný stav (jednotlivé vnitřní filtry napojené do stejného rozvodu 220V spolu s osvětlením. Časový spínač tak filtraci vypíná na 12 h denně, ve filtrech pak dochází k anaerobnímu rozkladu, jehož produkty jsou po opětovném sepnutí spínacích hodin uvolněny do nádrží) je zcela nevyhovující. Je nutno pod každé tři nádrže umístit vnější přepadový filtr, vždy tři nádrže nad sebou propojit do jednoho systému o objemu asi 280 l, včetně filtru nad podhled rotundy umístit nádrže pro chemickou a fyzikální úpravu čerstvé vody. „Rotunda“ by měla zůstat zachována, s modernizovaným technickým vybavením

Expozičně by měla být rotunda věnována prezentaci biodiverzity, v 33 nádržích můžeme demonstrovat množství forem života, zejména ve třídě ryb (Pisces), ve sladkých vodách tropů a subtropů celého světa. Střední místnost stávající expozice

Zachovat je možno stávající nádrže afrických tlamovců, východoasijských ryb (hadohlavci, nožovci, gurama) i stávající nádrže jihoamerické (skaláry, trnuchy, kančíci červenoocí), a to včetně techniky a živého inventáře. Expoziční plocha by měla být doplněna v prostoru stávající plastiky mapy světa (tu je možno přemístit na stěnu tzv. konferenční místnosti). Je třeba instalovat nové nádrž pro piraně, velké cichlidy, velké anténovce a arowany (s pozadím živých emersně pěstovaných bahenních rostlin a s epifyty na parkosech), a dále speciální nádrž pro terčovce. Chov tzv. kančíků-papoušků, tedy v přírodě se nevyskytující formy, může být naopak ukončen. Neodpovídá ochranářské strategii zoologických zahrad a akvárií. Pravá místnost stávající expozice

by měla být celá věnována mořské akvaristice. Současné dvě mořské nádrže je možno zachovat včetně techniky, pravou beze změn, v levé by spolu s kraby měli nalézt místo především pomci a klipky agresivní vůči korálům chovaným v pravé „rifové“ nádrži. Současné nádrže ve stojanu vpravo od vstupu by měly být domovem ryb z brakických vod (čtverzubci, okatci), případně mangrovových porostů přílivové zóny (lezci).




Žraloci nemusí být nutně chováni v gigantických nádržích s akrylátovým tunelem. Šikmá pohledová skleněná stěna rovněž vytváří zajímavý efekt, který by se dal výhodně využít i v brněnském akváriu.

Protější, tzv. Velkou stěnu, je nutno rekonstruovat z důvodu koroze stojanu. V horní části by mělo být více než 4.000 l objemné akvárium s centrální skálou pro útesové žraloky, dole v dlouhé nádrži s mnoha úkryty kanici, murény, ropušnice, perutýni. Atypická, úzká a vysoká nádrž přes obě „patra“ by měla být věnována chovu mořských koníků a jehel. Technické zázemí za stěnou nutno do značné míry obnovit. Pro mořské koníky je zde nutno chovat živé žábronožky (Artemia sp.). Vstupní chodba

sestává ze tří prostor oddělených výškově vždy dvěma schůdky. To je možno s výhodou využít pro výukové účely. Vždy podél levé stěny chodby by měla být instalována dlouhá nádrž pro studenovodní ichtyofaunu – v nejvyšší části chodby pro ryby pstruhového respektive lipanového pásma, střední parmového, nejnižší cejnového rybího pásma. Příslušné vzdělávací informační panely možno umístit na stěnu nad nádrže. Technické zařízení (pro horní nádrž včetně chlazení vody) do skříněk pod nádrže. Prostor pokladny je třeba poněkud zvětšit (včetně nejbližších schůdků), vybavit policemi, vitrínou, prodávaný sortiment upomínkových předmětů rozšířit zejména o odbornou a popularizační literaturu (kap.4.4.). Konferenční místnost

je nyní trestuhodně nevyužitá. Postery kampaně EAZA „Amphibian ark“ bez interaktivních prvků a nedoplněné prezentací živých zvířat se zcela míjejí účinkem. V místnosti maminky občas zaparkují




kočárky. Jedenkrát za dva týdny, mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou, je místnost využita pro tiskovou konferenci ředitele zoo. Nádherná historická místnost s klenbovým stropem, v atraktivní lokalitě staré radnice, je navzdory drahému nájmu skutečně využívána v průměru pouhých třicet minut týdně, tedy něco přes dvacet hodin ročně! Již bylo řečeno, že na zadní stěnu je možno instalovat plastiku mapy světa ze střední expoziční místnosti. Dále je třeba zde umístit řadu terárií a akvaterárií zejména pro obojživelníky (vedle již nyní chovaných rosniček včelích, drápatek a drápateček zejména pro jihoamerické pralesničky čeledi Dendrobatidae), pro bezobratlé, a z plazů zejména pro ohrožené vodní želvy. Další využití konferenční místnosti popisuje kapitola 4.2. Konferenční místnost je dnes trestuhodně nevyužita

Sklepní prostory

náležející k pronajatému prostoru jsou dosti rozsáhlé. V minulosti zde byly umístěny kompresory vzduchování (nyní plně nahrazeny modernější technikou). Jedenkrát se zde uskutečnila výstava lastur, několikrát výstava podmořských fotografií pana Ing. Piškuly. Nyní jsou nevyužity. Za realistické (na rozdíl od již zmíněného megalomanského plánu Dr. Hovorky a ateliéru DAP s.r.o.) považujeme využití prostor pro nokturnárium, tedy pro expozici zvířat s převážně noční aktivitou. Takové expozice jsou již běžné ve všech zoologických zahradách v republice ovšem mimo zoo Brno. Nokturnária mají inverzní světelný režim, v noci jsou intenzivně osvětlena, v návštěvnických hodinách jen mírně „moonlight“ zářivkami (měsíční světlo), takže noční živočichové vykazují životní aktivitu před zraky návštěvníků. V nokturnáriích jsou často imitovány i zvuky „noční divočiny“ pomocí audiotechniky. Sklepní prostory jsou k tomu ideální.




Schodiště a přilehlý prostor musí být normálně osvětleny. Dále intenzita osvětlení postupně klesá. Místnost označená v plánku (I) je technická, měla by obsahovat chladící a mrazící techniku pro skladování krmiv, linku pro přípravu krmiv, chovné nádoby krmného hmyzu, a dále prostředky pro údržbu, úklid a péči o zvířata. Místnost (II) je třeba využít pro sklad spotřebního materiálu (steliva) a uzavíratelné nádoby na biologický odpad. Návštěvní trasa vede lehce osvětlenou místností (III) (Rypoun Petersův, Gnathonemus petersii – noční ryby orientující se a komunikující elektrickým orgánem, a afričtí zástupci žab čeledi hvízdalkovitých, Leptodactylidae) do setmělé místnosti (IV) (vlevo krokodýl nilský nebo čelnatý, vpravo komba ušatá či komba malá) a dále do místnosti (VI) (kaloň egyptský). Místnost (V) je položena níže, může být využita pro potřebnou techniku (podobně jako výklenek vedle místnosti (VI)) a zejména chovatelské a manipulační zázemí pro komby, avšak neměla by být přístupná návštěvníkům. Pokud to umožní pronajímatel prostor, bylo by velmi výhodné vybudovat přes chodbu (VII) bezbarierový východ ze sklepení na dvůr. Stoupající schody naznačují, že zde historicky východ existoval. V opačném případě je třeba (turniketem) omezit počet návštěvníků současně se nacházejících ve sklepní expozici na třicet osob (bezpečnost, PO). Jinak jsou potřebné jen minimální stavební úpravy. Snížení podlahy není účelné plošně, ale jen v úzké návštěvnické trase, nejhlubší je potřebné v průchodu mezi místnostmi (IV) a (VI). Snížení podlah pouze pro průchod návštěvníků je výhodné i vzhledem k potřebě osvětlit lehce směr prohlídky tak, aby návštěvníci nebyli oslňováni a viděli do poměrně tmavých expozic. Osvětlení trasy se instaluje do bočních stěn snížené cesty a směřuje dolů na podlahu. Zatížení podlah zamýšlenými expozicemi je jen mírné oproti dříve plánovaným obřím akváriím. Stavební úpravy nezbytné k vybudování nokturnária ve slepě nebudou náročné




Plánek využití sklepních prostor; červené šipky znázorňují návštěvnickou trasu. Modré římské číslice se vztahují k textu.




Dvůr

je vhodný zejména pro umístění voliér pro australské papoušky (korela, neoféma) a snovače (zebřička), existující jezírko může být nadále využíváno jako dosud. Východ ze sklepa, bude-li budován, by měl být zastřešen, a vytvoří i stříšku nad odpočinkovou zónou. Pohled přes kovanou bránu z průjezdu radnice by měl být zachován, je velmi důležitý pro upoutání potenciálních návštěvníků výstavy i samotné zoo. Voliéry s papoušky na dvoře, stejně jako jezírko a zeleň, budou viditelné i přes bránu. Sezónně mohou být odolní australští papoušci doplněni náročnějšími chovanci ze zoo (kakaduové, ledňák obrovský, lelkoun soví ...). Dvůr s jezírkem by měl rovněž rozšířit expoziční plochu. Pohledem přes kovanou bránu mohou být upoutáni potenciální návštěvníci výstavy i samotné zoo.

4.2. Cíle ochranářské a vzdělávací

Akvárium je pracovištěm zoo, a v ochranářské stejně jako vzdělávací činnosti musí navazovat na cíle celé organizace. Zoologická zahrada města Brna ve svých dokumentech (Strategie rozvoje, 2002) deklarovala úmysl pracovat v intencích cílů mezinárodních organizací, jichž je členem (WAZA, EAZA, IZE). Rovněž Stálá akvarijní výstava by tedy v rámci své specializace měla být vstřícná doporučením těchto organizací. V chovu by se měly více objevovat v přírodě ohrožené taxony, jejichž ochranu ex situ WAZA doporučuje, podmínky chovu by měly směřovat k jejich množení. V první fázi jde především o obojživelníky. Dále je třeba působit na veřejnost směrem k ochraně stanovišť ohrožených druhů, k ochraně in situ. (WAZA, Bern 2005, EAZA, Barcelona 2002, EAZA, Kerkrade 2006) Ke vzdělávacím účelům by měla být využita především konferenční místnost (zachovat stávajících 20 míst k sezení u stolů), avšak doplnit o promítací plátno a dataprojektor. (Zatemnění




okna je možné již nyní.) Současní zaměstnanci výstavy (tři z nich mají vysokoškolské vzdělání biologického směru) by tak mohli nabídnout vzdělávací programy pro hromadné návštěvy školních tříd všech stupňů. Tentýž prostor by měl být využit alespoň jedno odpoledne v týdnu (mimo školní prázdniny) pro činnost chovatelského kroužku, který by mohl být zřízen při SMP zoo Brno. Pro jeho činnost by bylo zapotřebí zkvalitnit tituly v knihovně výstavy, odebírat vhodné časopisy (z českých titulů alespoň Živa, AT, Akvárium živě). Vhodný by byl i nákup školních mikroskopů atd. Knihovna a laboratorní vybavení chovatelského kroužku by se mělo nově umístit do skříněk pod řadou akvaterárií při zadní stěně místnosti. Příspěvky zaměstnanců akvária do časopisu „ZOO Report“ vydávaného zoologickou zahradou jsou již dnes pravidelné.

4.3. Synergie, oboustranně prospěšná vazba Akvária a Zoologické zahrady

Je zřejmé, co získává Akvárium od mateřské organizace. Tři až čtyři zaměstnanci (z přibližně sta zaměstnanců Zoologické zahrady) spravují expozici, která má nyní necelou desetinu (údaj 2007), potenciálně však může mít pětinu až čtvrtinu z počtu návštěvníků celé organizace za rok. To je možné díky „servisu“ mateřské organizace – výstava si sama nemusí vést účetnictví, personalistiku, nejedná s dodavateli upomínkových předmětů, krmiva a spotřební materiál objednává přes skladové hospodářství zoo, část údržby provádějí řemeslníci technického úseku zoo, rovněž propagace spadá do kompetence příslušného úseku zoo a tak dále. Co by mělo Akvárium poskytovat své Zoologické zahradě, mimo pouhého svého podílu na její hlavní činnosti a vedlejších činnostech definovaných Zřizovací listinou, Zákonem o zoologických zahradách a podle něj vydané Licence? Jde především o prezentaci zoologické zahrady v atraktivním místě, v centru města, v pěší zóně s velkou frekvencí obyvatel i návštěvníků města a tedy potenciálních návštěvníků zoo. Část návštěvníků výstavy v krátké době navštíví i zoo. Akvárium v centru je jakousi výkladní skříní instituce na nejdražší adrese. Tuto funkci by ovšem akvárium plnilo lépe, pokud by byla překonána současná stagnace výstavy naplněním záměrů tohoto dokumentu. Větší počet spokojených návštěvníků akvária by současně více prospěl i zoologické zahradě. Dále je možné více vyměňovat zvířata mezi pracovišti nejen z chovatelských důvodů, ale i pro zvýšení atraktivity expozic pro věrné, stálé návštěvníky. Je možné více využívat marketingové nástroje větší variabilitou vstupného (časové permanentky, zvýhodněné vstupenky do zoo a současně akvária, přenosné vstupenky pro více návštěv atd), jak je zmíněno i v následující kapitolce.

4.4. Doplňkové činnosti, služby, marketing, public relations, vztah s neziskovou a akademickou sférou

Díky „komornímu“ charakteru stálé akvarijní výstavy je poskytování chovatelského poradenství pro veřejnost intuitivní a samozřejmé. Návštěvníci přicházejí ihned do přímého kontaktu s chovateli. Chybí však možnost prodeje popularizační a odborné literatury veřejnosti.




Prodej vstupenek a upomínkových předmětů vyžaduje lepší prostředí, např. prodejní pult, police na pravou stěnu chodby, skleněnou vitrínu na schůdky před současnou pokladnu a pod. Zázemí pro návštěvníky by zlepšila snazší dostupnost toalet. Je třeba více využívat časových vstupenek (permanentek), zvýhodněných vstupenek pro akvárium i zoo, hromadných vstupenek atd. Pro motivaci dětských účastníků vzdělávacích programů je třeba mít k dispozici volné dětské vstupenky jak do akvária, tak i do zoo jako ceny pro vítěze vědomostních soutěží a anket. (Rodiče či prarodiče, kteří malého vítěze soutěže do zoo doprovodí, ovšem již volnou vstupenku nemají.) Je nutné pravidelně vyhodnocovat připomínky návštěvníků, neztratit zpětnou vazbu (dotazník s cílenými otázkami, statistickými metodami vyhodnotitelnými, ne pouhá návštěvní kniha). Výstavu po rozšíření expoziční plochy (o 33 m 2 konferenční místnost, cca 130 m2 sklep, 72 m dvůr, 6 m2 nevyužitá část chodby) je nutno podstatně zviditelnit jak ve městě Brně, tak i sdělovacími prostředky a v prostředí internetu. Akvárium by mělo vlastními silami vydávat emailový informační leták (1-2 tiskové strany A4 ve formátu .pdf pro Adobe Reader), a zasílat ho zejména na adresy škol a center volného času. Současně však modernizované a rozšířené akvárium může zvýšit vstupné, současná úroveň 30,-/15,- Kč je mnoha návštěvníky vnímána jako velmi nízká. 2

Konferenční místnost po instalaci dataprojektoru je možné nabídnout k nekomerčnímu využití nevládním organizacím, jejichž činnost koresponduje s posláním zoo (ochrana přírody, ekologická výchova, chovatelství). O potřebě obnovit spolupráci zejména se spolkem Cyperus nejsou pochyby. Ve vztahu k vysokoškolským institucím nyní převažuje soukromá iniciativa jednotlivých zaměstnanců akvária. Větší podpora ze strany managementu zoo, včetně povolování pracovních cest či nákupu literatury, by byla jistě návratnou investicí.

5. Závěr Není pochyb o tom, že Stálá akvarijní výstava Zoologické zahrady města Brna na Radnické ulici č. 6, vstoupí do roku 2009, jubilejního čtyřicátého roku své existence, jako stagnující, nemoderní zařízení. Tento dokument navrhl levnou a dostupnou cestu, jak uvedený stav změnit. Existuje však i druhá cesta: Vybudovat akvárium přímo v areálu zoo v Bystrci respektive v přilehlém areálu po bývalém vodohospodářském ústavu VUT v Kníničkách, a v souvislosti s tím se provozování stálé akvarijní výstavy v centru Brna vzdát a nájemní smlouvu vypovědět. Výstava by po čtyřiceti letech své existence zanikla, Brňané by ovšem za ni měli hodnotnou náhradu. Ředitel zoo, MVDr. Martin Hovorka, PhD, v denním tisku (16.12.2008) a tiskové zprávě poskytnuté ČTK o takové představě hovořil jako o největším akváriu v české republice, zmínil objem jednoho milionu litrů mořské vody a hovořil o investici dvou set milionů korun (byť ta se patrně vztahovala na celý projekt v Kníničkách, ne jen na akvárium), z části z evropských fondů. Volí tedy agresívní strategii typu „S-O“ - využít silných stránek (volný pozemek a přístup k penězům z Evropských fondů), k využití příležitosti (zbudovat největší zařízení svého druhu v regionu). Jiné strategie ostatně ředitel neuznává a nedokáže využít ani v situacích, kdy postrádá jak „strenghts“, tak i „opportunities“. Není ambicí tohoto dokumentu, nevyplývá to ani z jeho zadání, a konečně z pouhých informací z tiskové zprávy to ani není možné, takový projekt hodnotit z pohledu proveditelnosti a




přiměřenosti, racionality. Není ambicí tohoto dokumentu rozhodnout o budoucnosti akvária v Brně, ale přispět podklady a podněty k takovému rozhodnutí. Porovnejme nyní obě cesty z pohledu „costs and benefits“, nákladů a výnosů v širším slova smyslu. Investice do modernizace a rozšíření expoziční plochy SAV na Radnické ulici by nepřesáhla čtyři miliony korun bez bezbariérového východu z noční expozice, pět milionů včetně této stavební úpravy. Taková investice je možná i tzv. „z odpisů“, z prostředků zoo. Dvousetmilionová investice v Kníničkách je kapitálová, navyšuje majetek zoo. Investice na Radnické může přinést kolem čtyřiceti tisíc návštěvníků ročně a to dlouhodobě, a díky synergickému efektu další návštěvníky do zoo. Vstupné na výstavu se pak může zvýšit o cca třicet korun. Investice v Kníničkách v prvním roce po otevření přivede více, snad až sto tisíc nových návštěvníků, avšak s časem efekt pomíjí. Není možné zvýšit vstupné do zoo o příliš velkou částku, brání tomu sociologické efekty, vnímání ceny po prahových hodnotách. Vzhledem k tomu, že jde o nový vstup do zoo od zamýšleného parkoviště, nebude možné účtovat zvlášť vstup do zoo a zvlášť do nového akvária a tím se efektu překročení prahové hodnoty vyhnout. Provozní náklady výstavy na Radnické ulici se mohou zvýšit o méně než 15 %. Nájem a personální náklady se v souvislosti s rozšířením nezmění, jen lépe využijí, spotřeba energie, vodné a stočné vzroste nejvýše o 20% (modernizace rotundy přinese naopak úsporu), náklady na krmiva, podobně jako ostatní nerozlišené náklady o cca 10%. Provozní náklady akvária o objemu milion litrů mořské vody jsou obrovské. Největší mořská nádrž v ČR v Mořském světě v Praze Holešovicích má objem desetkrát menší. Milion litrů nemá ani celá tato expozice včetně obřích sladkovodních nádrží (provoz sladkovodní nádrže je řádově levnější), přitom vstupné pro dospělého návštěvníka pražského Mořského světa činí 240 Kč, tedy více než trojnásobek vstupného do celé zoo Brno. Pro přípravu jednoho milionu litrů mořské vody je třeba více než 33 tun speciální mořské soli v hodnotě dva a čtvrt milionu korun, devět set sedmdesát tisíc litrů demineralizované vody a další suplementy. I při výkonné filtraci je nutná průběžná částečná obměna této vody, měsíčně přibližně jedna pětina. (Spotřeba je tedy padesátkrát větší než na Radnické ulici po rozšíření, kde se nepočítá více než s dvaceti tisíci litry mořské vody ve všech mořských nádržích včetně filtračních kolon a úpravny.) Spotřeba energií je rovněž značná nejen pro intenzivní osvětlení hluboké vody, čerpadla a další techniku. Rovněž National Aquarium of New Zealand leží ve městě Napier na mořském pobřeží (Marine parade)




V dlouhých tunelech musí vézt návštěvníky přepravní pás (National Aquarium of New Zealand, Napier)

V akrylátových tunelech od určité délky musí trvale běžet pojízdný pás pro návštěvníky, jinak hrozí ucpání tunelu v zajímavých místech lidmi, klaustrofobické pocity a panika návštěvníků v tunelu. Srovnatelná zařízení v zahraničí mají vstupné pro dospělého návštěvníka kolem 20 dolarů. Mnohé z nich ovšem do obřích nádrží se žraloky upravují přímo mořskou vodu, jak jim umožňuje poloha na mořském pobřeží, a speciálně připravovanou vodu používají jen pro náročné rifové nádrže s korály. (Není to pravidlem bez výjimek, přesto vnitrozemská mořská akvária nepoměrně častěji volí objemy v desítkách, nanejvýš stech tisíc litrů. Milionové objemy mořské vody jsou ve vnitrozemí výjimečné, a ekonomicky extrémně náročné na provoz.) Je tedy třeba počítat se zvýšením provozních nákladů zoo o mnoho milionů (až několik desítek milionů) korun ročně, a je třeba dalších propočtů k zjištění, zda nedojde k výraznému snížení míry soběstačnosti celé příspěvkové organizace. V případě dodatečně zjištěné ekonomické neúnosnosti projektu však taková nádrž může být levněji provozována jako sladkovodní (největší „amazonské“ sladkovodní akvárium v ČR v Hradci Králové má objem 130 tisíc litrů). Pro srovnání: Největší „rifová“ (znázorňující život korálového útesu) nádrž na světe je The Great Barrier Reef complex otevřený před deseti lety v Sydney Aquarium v přístavu Darling Harbour v Australském Sydney. Má objem 2,6 milionu litrů. Pozitivní synergické efekty, které přináší expozice ve středu města, zrušením pracoviště odpadají. Kombinace obou možností (zachování Radnické a současné provozování Kníniček) je možná, avšak zaměření obou pracovišť je nutno z pohledu návštěvníka zoo či návštěvníka SAV zřetelně a akceptovatelně (logicky) rozlišit. Stálá akvarijní výstava, Brno, prosinec 2008


Stálá akvarijní výstava Brno, Radnická 6

Recommend Documents