Občasník 6. střediska Junáka Brno

ročník dvanáctý • vyšlo ve čtvrtek pátého května roku 2005 • číslo čtvrté

Občasník 6. střediska Junáka Brno

Vážení a milí čtenáři, tolik očekávané jaro je v plném proudu a přípravy na prázdniny vrcholí (těšíte se na tábor?). Vrcholí možná i přípravy na konec školního roku, takže asi plno z Vás (nás) má hodně práce – věřím ale tomu, že si každý najde chvíli na přečtení Ajeťáka:-). A až budete mít po písemkách, můžete nám o nich napsat – třeba tipy a rady, jak to zvládáte a co byste doporučili i ostatním. A nebo taky o tom, jak se Vy sami připravujete na prázdniny a na co se nejvíc těšíte – třeba se Vám to pak na táboře splní:-). Květen je lásky čas a k lásce neodmyslitelně patří líbání – snad proto byl v předvečer 1. máje zlomen světový rekord v líbání. Dvě dívky z Ostravy se vydržely líbat 34 hodin a vysloužily si tím zápis do Guinessovy knihy rekordů a zájezd do Spojených arabských emirátů. Takže: Mějte se rádi a užijte si květen.

Z obsahu, se kterým to ze začátku (nebo spíš ke konci měsíce) vypadalo dost bledě, je patrno, že je poměrně bohatý a pestrý. Hned v úvodu začneme dlouhou reportáží ze Srí Lanky obohacenou o mnoho fotek, kterou si vychutnají především ti, jež nebyli na promítání v Bohunicích. Maturanty jistě zaujme poučný Koutek poezie a dále pak o něco amatérštější Čebínské Velikonoce ve verších. Pro ty, kteří se o poezii ani tak nezajímají, redakce ve spolupráci s Brisem připravila jedinečnou reportáž z Dnem – dočtete se v ní, kterak naše dva týmy prošly Dnem svých schopností... Od Thrana tu máme originální slohový útvar, který tvoří formu další reportáži, tentokrát z Čekatelek. Po sondě do soukromí soukro našich komiksových hrdinů, kterou provedly na schůzce Pandy, už nás čekají jen Koutečky a jako obvykle – Indiana Jones :) redakce

AJEŤÁK — Občasník 6. střediska Junáka „A JE TO“ QJETEN 2005

Kytičku posíláme 22.5. Poppy (narozky) 24.5.Jana (svátek) 26.5. Filip (svátek) 27.5 Dan(8 let) 28.5.Jančaříček (narozky) 5.6. Čenda, Athaj (narozky) 7.6. Miwe (19 let)

Ajeťák

Občasník 6. střediska Junáka Brno. Časopis není výdělečně činný Číslo 4/12 vyšlo 3.5. 2005, náklad 80 ks. Uzávěrka příštího čísla bude 3. 6. 2005.

Redakce

Šéfredaktorka a korektorka: Ges – Martina Tlachová Sazba: Orwen – Ondřej Veselý Redaktoři: Knofla – Irena Janíková, Eršin – Stanislav Kozina Ilustrátoři: Lvíče – Eva Ludvíková a další Redakce se nemusí ztotožovat s názory v podepsaných článcích. Příspěvky posílejte na adresu [email protected].

Vydává

6. středisko Junáka „A je to!“, Trýbova 1a, 602 00 BRNO číslo účtu: 1800695001/2400, URL: http://www.skauting.cz/ajeto transakce na účtu: http://www.ebanka.cz/tran_uct/1800695001.html

CHYSTÁME Datum 21.-24.4. 29.4.-1.5.

Skauti OV4 - Šutry

Světlušky OV3 - Šutry

Vlčata

7.5. 21.5. 28.-29.5. 3.-5.6.

Svojsíkův závod DV1

OV1 OV1

OV3 - TTT

18.6.

DV1

R&R voda (Vltava) OV1 OV1

Ostatní Memoriál Igora Slatkovského 2005

Tábory Skauti Světlušky a Vlčata

OV1 OV1 (22.5.)

30.6.2005 - 22.7.2005 30.6.2005 - 15.7.2005

Test pro chytré děti Která kočička je negativně naladěná?

Správná odpověď z minulého Ajeťáka: c) –2–

svatba Martina & Pike oslava Martina & Pike


Srí Lanka

Wheb

Být letuškou má spoustu výhod. Třeba levné letenky. ním terénu, prvními nákupy na tržišti a snahou odlehSkamarádit se s letuškou má výhod ještě více. Levné nout uši. Ne vše se povedlo. Co se ale povedlo, byl náletenky jsou totiž bez práce. Dovolená potom získává stup do vlaku. Všichni se tlačili, aby si sedli. My jsme se úplně jiný rozměr. A tak se letos podařilo, abychom já, taky tlačili. A protože jsme vůči Sinhálcům hrozně velHelenka, Zbyšek a Lenka společně strávili tři týdny na cí a navíc jsme měli velké batohy, tak jsme se nakonec Srí Lance. protlačili a sedli si. Šestihodinová cesta vlakem začala. Celá myšlenka vznikla někdy v říjnu, když České Zážitek to byl vskutku zajímavý. V osm večer jsme doaerolinie vymyslely, že jejich zaměstnanci si můžou jeli do Anuradhapury, ubytovali se v hotelu a šli spát. za levno odletět kamkoliv s ČSA a můžou s sebou vzít Anuradhapura je historické město se spoustou pai dva své kamarády, nerodinné příslušníky. ČSA líta- mátek a vykopávek. Strávili jsme v ní 3 dny, během jí po Evropě, do New Yorku, do Kanady, nebo na Srí kterých jsme to všechno prošli. Sochy Buddhů v růzLanku. A tak Helenka, Zbyšek a Lenka vymysleli, že ných polohách, sochy hinduistických bohů, malé poletí na Srí Lanku. Helenka zařídí letenky a Zbyšek i větší chrámy, zbytky různých staveb a hlavně dagoby. vymyslí zbytek. Levné letenky se daly koupit nejdříve Dagoba je buddhistická posvátná stavba. Něco jako 14 dnů před odjezdem, což se nakonec povedlo. Tři- pyramida, akorát není hranatá, ale kulatá. A taky není náct dnů před odjezdem jsem přišel s tím, že pojedu dutá, ale plná cihel. Některé byly fakt obrovské. Na taky. A to se nakonec taky povedlo. Ale protože ková- posvátná místa se chodí bosky, což je občas na slunřova kobyla chodí bosa, zaplatil jsem za letenku plnou cem rozpálených dlaždicích dost problém. Pitná voda cenu. Co už. Po hektických nákupech, očkování a zařizování jsme v pátek 25. února nasedli do autobusu, nafasovali snídani a vyjeli ku Praze. Na letišti se nám podařilo přesvědčit paní na check-inu, že budeme sedět pohromadě, u okna a že nám nebude ve výhledu zavazet křídlo. Měli jsme odletět OK-YAD, což se ale nepovedlo. Zamrzla voda v záchodě, a tak jsme museli letět OK-WAB. Co už. Druhý den ráno jsme přistáli v Colombu (to je hlavní město Srí Lanky), respektive v Negombu, páč letiště mají ve vedlejším městě. Dýchl na nás tropický vzduch, začali Sochy Buddhů v různých polohách, sochy hinduistických bohů, jsme se okamžitě potit úplně všude a viděli malé i větší chrámy, zbytky různých staveb a hlavně dagoby. jsme, že všude je strašně moc lidí a strašně moc hluku. Pro příští tři týdny to bude standard. Do se kupuje v PET lahvích. Po pár dnech už jsme věděli, Colomba jsme jeli za pár šušňů klimatizovaným auto- jaká je správná cena vody a nenechávali jsme se šidit. busem. Šušně se jmenují Srílanské rupie. Jedna rupie Nejkrásnější výlet, který jsme si z Anuradhapury je asi 22 halířů. Ceny v rupiích jsou na Srí Lance polo- udělali, byl výlet na Mihintale. To je takový posvátný viční až dvojnásobné oproti našim cenám v korunách. kopec se třemi vrcholy. Na jednom je Buddha, na druVlak přes půl ostrova vyjde asi na 30 korun, noc v ho- hém Dagoba a na třetím vyhlídka. Od Anuradhapury telu asi na 75 korun, večeře u které se přežerete asi na je vzdálený asi 11km. Na překonání této vzdálenosti 120 korun, banán na padesátník, ananas na 7 korun jsme si vzali tuk-tuk. Tuk-tuk je motorová tříkolka, a chleba na 4 koruny. To je pak radost utrácet… která na celé Srí Lance jezdí jako taxík. Kromě řidiče V Colombu jsme strávili pár hodin rekognosková- se do ní vejdou 4 Sinhálci, 3 Evropané nebo 2 Ameri–3–


čané. My jsme ale skladní, a tak jsme se vešli všichni. Tuk-tuk to většinou zvládl, ale občas s tím měl trochu problémy. Tuk-tukář měl kamaráda, který ve volné chvíli dělá na Mihintale průvodce. Prý za to nebude chtít žádné peníze. Tak jsme s ním šli. Jako průvodce byl výborný. Uměl perfektně anglicky, vykládal nám o všem možném a odpovídal na všechny naše otázky. Nějaké peníze jsme mu nakonec dali, asi víc než čekal, ale díky němu se nám ten výlet fakt líbil. A taky díky tomu, že to místo je opravdu skvělé. Když jsme skončili s Anuradhapurou, přesunuli

Dagoba je buddhistická posvátná stavba. Něco jako pyramida, akorát není hranatá, ale kulatá. A taky není dutá, ale plná cihel. Některé byly fakt obrovské. jsme se do Polonnaruwy. Přesouvali jsme se autobusem, což byl také zajímavý zážitek. Polonnaruwa je taky historické město, ale poněkud zachovalejší. Kromě pár sloupů jako v Anuradhapuře mají v Polonnaruwě občas i kus zdi. Navíc se tam za vstup do historické oblasti platí. My jsme to měli levnější, protože jsme se tam nechali zavést ilegálním vjezdem. Kromě spousty soch, staveb a Buddhů, jsme se podívali také do místní

řezbárny. Z různých druhů dřeva se tam vyřezává úplně všechno. Hlavně sloni, misky a masky. A až budeme mít někdy zbytečných 80 tisíc, koupíme si do obýváku metrového vyřezávaného slona. No nekupte to, když je doprava v ceně… V Polonnaruwě se nám poštěstilo vidět živé slony ve volné přírodě. Zaplatili jsme si safari – projížďku džípem kolem národního parku. Napřed jsme viděli jenom motýly a ptáky, ale potom jsme spatřili i sloní zadky v dálce v trávě. Byli jsme z nich úplně unešení a to jsme ještě netušili, co nás čeká později. Na zpáteční cestě jsme hned vedle silnice narazili na stádo asi dvaceti slonů. Kolem stála spousta aut a všichni fotili jak o závod. My taky. Jeden slon byl obzvlášť velký exhibicionista a ukazoval nám, jak umí stříkat vodu z chobotu. No prostě nádhera, divocí sloni stáli za to. Po Polonnaruwě nás čekala cesta do Dambully. To je také historické město, ale už tam těch památek zas tolik není. Dambulla je zajímavá hlavně tím, že se 19km od ní vypíná Sigiriya – posvátná skála, na které kdysi býval hrad jistého krále, který se tam opevnil, aby potom stejně bojoval v džunglích pod Sigiriyí a utopil se v bažině. Je to takový Srílanský Ayers rock. Za vstup na Sigiryi se platí a žádný ilegální vchod tam není. Na vrchol se jde po železných schodech kolem nemravných fresek, které na skále vydržely dva tisíce let. Kolem běhá spousta opiček a jsou tam nádherné výhledy. Nejlepší výhled je z vrchu. Ten prostě stojí za to. Nahoru jsme si s sebou bohužel vzali málo vody, takže jsme měli žízeň. Po návratu dolů (už byl večer) nám paní u jednoho stánku nabízela vodu za 200Rs (to je zkratka pro rupie). Zas takovou žízeň jsme ale neměli. Když paní viděla, že víc než 50Rs z nás nedostane, tak nám ji prodala. Byl to náš nejlepší smlouvací úspěch na Srí Lance. V Dambulle je taky obrovská socha Buddhy a spousta malých soch pod převisem. Soch už jsme začínali mít plné zuby. Naše další cesta vedla do Kandy, druhého největšího města Srí Lanky, které už leží v horách. Teplota začala být příjemnější a občas se ukázal i déšť. Do Kandy jsme dorazili v poledne a odpoledne jsme už neudělali nic jiného, než že jsme se prošli po městě a zjistili, kde je co zajímavého. Druhý den jsme se šli podívat do Chrámu Zubu. Mají tam uložený Buddhův zub (kdo ví jestli) a všichni ho chodí uctívat. Odpoledne jsme strávili v příjemném parku s vyhlídkou. Laxman, majitel hotelu, ve kterém jsme byli ubytovaní, nám za 20 USD nabídl celodenní výlet po okolí

–4–


Kandy. Vzali jsme to a dobře jsme udělali. Napřed nás zavezl do státní čajové továrny na exkurzi. Přestože postup výroby čaje jsme měli teoreticky v malíku, vidět ho doopravdy bylo úžasné. Netušili jsme, že Srí Lanka vyrobí víc čaje než celá Indie. Po Číně je to tak druhý největší výrobce čaje na světě. Taky jsme viděli čajové lístky roztříděné podle toho, na jak velké kousky se je podařilo roz- V Dambulle je taky obrovská socha Buddhy a spousta malých soch pod převisem. drtit. Jako odpad vznikají Soch už jsme začínali mít plné zuby. vlákna a prach, která se ve státní továrně používají jako hnojivo. Ze soukromých vých zážitků. továren se ale běžně dostávají ven a najdeme je v pytlíPoslední den v Kandy jsme se vydali na obhlídku tří cích. Exkurzi jsme zakončili ochutnávkou čaje. Byl tak kostelů v okolí – jednoho ze dřeva, jednoho z kamene výborný, že jsme si ho prostě nemohli nekoupit. a jednoho z cihel. Místo Laxmana s námi jel jen jeho Další zastávka byla ve Spice & Herbs garden, tako- řidič, který toho moc nenamluvil. Navíc už jsme měli vé botanické zahradě zaměřené na koření a léčivé by- kostelů a Buddhů fakt po krk, tak se nám to zas tak liny. A tak jsme viděli santal, kakaovník, skořicovník, moc nelíbilo. Taky nás zavezl na místo, kde nás nutipepř a další zajímavé stromy. Užili jsme si masáže, nali kupovat diamanty, což jsme pochoipitelně nechtěli, čuchali se různých vodiček a koupili si léčivý čaj úplně tak jsme zase odjeli. Celkový dojem výletu spravila nána všechno. vštěva řezbárny se skvělým výkladem. A aby těch zážitků v jednom dni nebylo málo, jeli pokračování příště... jsme do sloního útulku. Zdejší sloni jsou slavní – hrají ve filmech, závodí a ukazují se lidem. Mají rádi, když jim třete kůži kokosovou skořápkou a za odměnu vás pak povozí na hřbetě. Jezdit na slonovi je prostě boží. Rozhodně doporučuju vyzkoušet. Někdy se na slona dává ještě deka a sedlo. My jsme ale jezdili na slonovi jen tak a mělo to něco do sebe. Po nezbytném focení se slony jsme pokračovali dál, do botanické zahrady. Déšť jsme přečkali v orchidejovém skleníku Jezdit na slonovi je prostě boží. Rozhodně doporučuju vyzkoušet. Někdy se na a pak se prošli k bambuhá- slona dává ještě deka a sedlo. My jsme ale jezdili na slonovi jen tak a mělo to jům a dalším zajímavostem. něco do sebe. Večer jsme usínali plní no–5–


Velikonoce V pondělí ráno nás nepříjemný zvuk budíku vyhnal velice brzy. Rychle jsme musely zmizet z fary, abychom se stihly schovat brutálním a pentlíchtivým klukům hromotlukům. Po cestě k našemu tajemnému úkrytu – nedalekému lesu, jsme zanechaly pár indícií, kdeže nás kluci mají hledat a zaujaly jsme bojové pozice. Následující půlhodina byla ve znamení strachu a psychické přípravy na ten masakr. Už to začalo.Z dáli byly vidět postavy s mrskačkami míhající se mezi stromy. S Ges jsme se snažily být neviditelné a splynout se smrkovou větví, což se nám bohužel nepodařilo a jako první nás vyhmátl Wheb. Následovala spousta skautů a vlčat, díky nimž jsme se pořádně proběhly po lese. Takovou rozcvičku jsem už dlouho nezažila. Vlastně nikdy. Od kluků jsme vyslechly mnohdy velmi originální básničky. Za zmínku určitě stojí Malmed, který na nás, s učebnicí v ruce, chrlil fyzikální zákony a Mašík, který mi rozpačitě sdělil, že je malý zajíček. Zvláště oceňováni byli ale hlavně

Anemone

mrskači, kteří si říkanky sami vymysleli. Každá holka za vymrskání chlapce obdarovala stužkou na mrskačku a písmenkem, které bylo částí další zprávy, kde hledat. Když nás potom kluci seřadili od nejmenší po největší, mohli jednoduše vyluštit ČERNOBÍLÁ TYČ. Víceméně se jim to přesně takhle podařilo� U jedné nenápadné tyčky, krčící se v poli, byl schován klíč, který otvíral dveře na dvorek fary. Tady už bylo schováno velikonoční překvapení – beránek, vajíčka, čokolády... zkrátka na co si člověk vzpomněl. Následovala velkolepá hostina a živé hovory o tom, koho nejvíc bolí zadek a kdo z kluků byl největší sadista� Myslím, že to vyhrál Snortlin... Když si zpětně vybavuji tento výlet, musím říct, že to byly jedny z nejlepších Velikonoc, jaké jsem kdy zažila. Nejen díky tradicím, které se ve středisku každoročně dodržují či programům, ale i díky pohodovým lidem, se kterými jsem moc ráda strávila volný čas.

–6–


KOUTEK POEZIE Ges Mílí čtenáři, třeba Vám ještě o minule vydrželo zahloubání do poetických slov poetické čínské poezie, tak se z něj vymaňte a zkuste se soustředit: dnes to nebude tak poetické, ale zato poučné. Dnešní básničky jsou z knížky Menší poetický slovník v příkladech od pana Přemysla Ruta. Kdo chce trochu porozumět poezii a jejím všemožným útvarům, ať mi dá vědět, já mu ji půjčím:-). Dnes jen pár příkladů:

Absolutní báseň

Na Malostranském náměstí strmí kopec pistáciové zmrzliny v barokní oplatce, už dávno ztvrdlé na kámen. Dobroty neubývá, protože zmrzlinář Dienzenhofer uvěřil v zázraky a Pán mu požehnal. Slétávají se na ni andělé, které však nevidíme, protože věříme taktak v Malostranské náměstí.

(báseň, jejíž řeč je nezávislá na pojmové a významové hodnotě slova, pomíjí jakýkoli daný jazyk a vytváří si Synekdocha jazyk zcela nový) (přenos pojmenování jednoho jevu na jiný jev na základě jejich věcných souvislostí kvantitativních) Vzpomínka na křišťálovou studánku Ypsilon žlouvejc křáhleplň Procházka Stromovkou um ochřejší je řvoul, Dobrý den, pane, řekla Neděle holupí klukol tlube mln a upustila jasmínový květ tmár dmouchná povidoul. s monogramem. Sklonil jsem se proň jako d‘Artagnan. Ejchť brseň chláchá, ráchora, chlář tlamaplacha rží, Když jsem si oprášil koleno ráchora řimbabachora, přelévaje krev z hlavy do srdce, prkšť brseň pableží. stála přede mnou uniforma obecního hlídače protivná jako pondělí.

Metafora

(označení jednoho jevu pojmenováním jevu jiného – a srovnání nebo konfrontace obou těchto jevů na tomto základě)

–7–

Tak z naší lásky časem zůstane jen uschlý kapesníček.


Čebínské Velikonoce ve verších Psáno dne velikonočního v inspirační krizi

Pak oslavit ty svátky jara ony zmizí zase, skoro jako pára. Nestvůry z děr nevylezou ještě upír svůj rej rozbalí až příště. Dědečka snad neskolí ta ?VÁRA? (nečitelné..) Houpe se v křesle, on dočká se i rána. Lišky v lesích, chtěli by je v kleci A sádlo? Rozpustí se v peci. Lesy šumí, ptáci pějí Někteří se skoro smějí Pluhy z polí, nemají to těžký času dosti, už schovaly se běžky Muži, vlci, nebojí se chyby po roce zas uloví si ryby.

Lukas

Jaro jako jedno z mála člověka hned zbaví sádla. Slunce hřeje pole sílí, sedlák chutě k pluhu pílí. V pondělí pak červený holky jsou dost zmatený, nevědí, co roupama, tak se honí s klukama. Těžký to ti borci mají holky se jim schovávají, v polích, lesích, potocích, drží je pak v rozpacích. Vysátým jak od upíra, klukům se pak vrací víra, že do cíle dorazí, holky tam povyrazí. Spolu se pak můžou líp, HOUPAT SE A VÍNO PÍT.

sádlo, těžký , pluh, houpat se a upír.

Sádlo, pluh, upír,

došlo z: [email protected]

„Originál této básně byl doma psán a nezabalen postiženým člověkem.“ Muži po roce jsou jako vlci ztřískat své milé jen tak moci.

Končí už doba letošní zimy, těžký jak závěje časy to byly. Hustý jak sádlo a stejně tak slizký, chci zelený jaro a bílý jen břízky. Slunce zas vodu jak upír saje a vůní lákají daleké kraje. Ptáci se houpou na větvích stromů a já se těším zas vypadnout z domu. Sedláci s pluhy zasívaj´ obilí, už je tu jaro a léto za chvíli.

Dnem

–8–

Jarik

Bris


Předně bych chtěl upozornit, že se budeme zabývat týmem, ve kterém jsem šel já, a to týmem „Brtníci“. Takže začneme mapou trasy. Celkem bylo třináct stanovišť. Prošli jsme sice všechny, ale do první trojky jsme se nedostali. Byli jsme asi čtvrtí. Jak to vlastně začalo? Došli jsme k Právnické fakultě, kde měl být start. Poté, co si nás pořadatelé zapsali, tak přijely tři autobusy a odvezly nás na Velkou Klajdovku, přesněji do lesního lomu. Tam nás autobusy vyhodili a odjeli.

Tom na tom byl úplně stejně. Také minul. My jsme se ale rychleji zorientovali. A já jsem doběhl pro čtyřku, která nás měla odkazovat k Muchově boudě.

První šifra

Šestá šifra

Pátá šifra Dohnaly nás asi čtyři týmy. To bylo špatně. A ta šifra, taky nic moc. Psychika šla dolů... Vzali jsme si tedy nápovědu jedna a vyluštili jsme šifru. Pokračovali jsme dál. Tom nás předběhl ASI NA DESET METRŮ. Poté jsme ho předběhli my.

byla v lomu. Byly to poskládané kameny do nápisu Kopaniny. Všichni vyluštili a asi dvě stě lidí se začalo škrábat z lomu. Jen co jsme přešli silnici, vzali jsme si druhou šifru.

Přisli jsme na konečnou autobusu x58 společně s

Šifra dvě Docela těžká šifra. Ani jsme ji nedali. Nechali jsme se unést davem a haluzově jsme našli třetí šifru. V tuto chvíli jsme Toma měli za zády. Tomem, vzali jsme si šifru, která nás odkazovala na Třetí šifra Starou osadu. Byli jsme tu první. Jenže než autobus Třetí šifra se mi opravdu hodně líbila. Dokonce přijel, tak přišly jestě dva týmy. Takže na Starku jsme jsme ji vyluštili během pěti minut. Odkázala nás dál. přijely čtyři týmy. Na šestou šifru jsme použili též náTom se k nám začal blížit. povědu.

Čtvrtá šifra

Sedmá šifra

Tady jsme nejvíce pohořeli. Minuli jsme čtyřku a Už jsme zoufali, že nemáme šanci. Ostatní tři týmy, došli k Muchově boudě. A tam jsme našli pátou šifru. co jely s náma autobusem, už na Osadě nebyly. Ode–9–


brali jsme se tedy k ZŠ Kuldova. Tam ale bylo překva- První. A měli vyluštit obrázek. Na tom jsme ale pohopení. Stál tam Tom s týmem a říkali, že ta šifra tu není. řeli a nedostali se mezi elitní trojku. Bylo to pitomý. Pak se ale přiřítil tým starších a šifru našel v parku pět metrů od školy. Tuto šifru jsme vyřešili za půl minuty. Poslední šifra Tom bohužel taky. Tomovi se ale tenhle obrázek vyluštit povedlo a umístili se tak na druhém místě.

Osmá šifra

Byla nejdrsnější. Vzali jsme tam dva papíry. Na jednom byly obrázky, které nás měli zavést k devátému stanovišti. Deváté stanoviště bylo ale bez papíru. Na druhém papíru z osmého stanoviště jsme dostali obrázek domu, který jsme měli najít. Na domě byl nasprejován název náměstí, ke kterému jsme měli jít.

Desátá šifra

klady • Fakt super • cesta autobusy • přehlednost • skvělá organizace • počasí

zápory • chyba organizátorů na dvanáctém stanovišti

A proto: 91, 91% !!

Sice jsme se neustále předbíhali s Tomem, ale nikdo jiný před námi nebyl. Zato jsme věděli, že za náma jsou nejmíň dva týmy.

Dvanácté stanoviště Sem jsme přišli první, jenže ta šifra tu nebyla. Po deseti minutách přišel Tom a pak dalších pět týmů. Ta šifra tu ale nebyla. Nakonec někdo zavolal a oni nám tu šifru dovezli. Ta nás odkazovala na ZŠ Kameničky (cíl). Tam jsme nahlásili příchod.

Čekatelky naruby a poslepu Brno. Konečně zase doma. Skoro. Posledních 17 minut trolejbusem. Už se těším. Koupel, škola a tak, no vlastně to není tak žhavý. Tak to mám za sebou. Prozatím. Hurá dom. Pěšky či autobusem? Volím autobus. Jsem unavený. Sakryš jede to každou chvíli. A cesta je do kopce. Dost do kopce. Ty jo, to byl zahul. Ááá, autobus, tak to bude hustý. Doslova. Dva lidi na metr krychlový. Ještě že už jsme tady. Zbývá poslední maličkost. Úklid. To nemám rád. No, ale když se to dokáže správně podat. A když na konci úklidu čeká Puding. Hodně Pudingu. S lentilkama. Jak říkám, když se to umí podat… A teď definitivní konec. Co se stalo po této nepříjemné události, si vybavuji jen matně. Myslím, že v tom nějak figurovalo jídlo. Jídlo – nejlepší z požitků na tomto světě - jak je sladké, jak je slané, jak se rozplývá …. Jaj, tak to jsem zase ulít. No, jak jsem řek, nějaký jídlo tam bylo. Už si to vybavuji. Televizní casting? Spielberg? Indiana Jo-

Thran

nes? Jára Cimrman? Že bych si něco poplet? Ne ne, fakt, bylo to tak. Tma. Hluk. Noc? Ne! Otevři oči! To nebyl dobrý nápad. Druhý pokus. To už je lepší. Ne, není! Vždyť je ráno! Komu sem zas co udělal? No jo, já vím, já vím. Cože? Rozcvička? Někdo se tady zbláznil. A já to nejs… že by? Ale ne, opravdu je 11 hodin a tma. To znamená … je večer. BINGO! Ale to rozcvička je nějaká divná. Ale naštěstí už končí. A hurá do spacáku. Do krásného teplého, příjemného spacáku. Z následujícího si vybavuji jen útržky. Někdo něco chce. Někdo něco vykládá. Teď to bude zajímavější… někdo mi dává něco k jídlu. A zas někdo něco vykládá. A dokonce mám taky takové tušení, že to bylo možná i zajímavé. Počkat. Ze vzpomínek se mi vynořují nějaká písmena. M, E, dále T, že by to bylo O? Vidím D, I a K… už je to zas pryč, snad nějaký nepříjemný zážitek z dětství. Konec byl úplně nejlepší. Opravdu se mi tam líbilo. Bavilo mě to. Škoda, že jsem zapomněl, co to bylo.

– 10 –


Eeeeeeeeee. Jako že mam někam jít? Ale to takhle nepůjde. Aha, to mám jako vylézt ze spacáku? Si dělaš srandu, ne? Neděláš? Aha, tak já už jdu. A jdu, a jdu, a jdu. Ono to bylo celkem daleko. Ale stálo to zato. Jídlo! A k tomu ten výhled, prostě nádhera. A pak zase zpátky. Ořechy, hodně ořechů. No nic, taky jídlo. A jíst se musí. Tolik ořechů jste ještě neviděli. A dokonce tam bylo kino. Malé, ale bylo. To bych vám přál, abyste to viděli. To bylo srandy. A jídla, ale to se trochu opakuji, co? Ke štěstí mi chyběl jen můj spacák. Naštěstí jsem ho dostal.

Led, led a zase jenom led. Nechápu, proč zrovna já se musím tahat, nejdřív přes město, pak několik kilometrů lesem, s 10 kilo ledu? Ledu! Chápete to? Já ne, ale bylo to skvělý. Kolikrát se vám tohle poštěstí? Dám vám malou nápovědu. Mockrát ne. A navíc už jsme tam. Na Mlýně. Ještě 2 minuty. Už jen jedna. A je to tady. Začíná to. To jsem zvědav co mě čeká. Uvidíme. Pokud jste tento „článek“ nepochopili, tak si z toho moc nedělejte. Já sem tam byl a dokonce jsem to i psal, ale stejně to vůbec nechápu. Můžu vám s jistotou říct jen jedno. Bylo to supr. A toho jídla…

Sonda do soukromí postav z našeho Komiksu Valérie Florentini narozena otec matka bydliště povaha vzdělání oblíbené jídlo sourozenci barva bot narozena v hokeji fandí povolání

Bris

1779 19.9. popelář generální ředitelka telefonní společnosti netrvalé Indiana Jones zlá školka, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň narozen šneci s houbovou omáčkou otec nezná, ale má tři matka zelené bydliště Černobyl Kazachstánu povaha momentálně i legální záležitost vzdělání

Alžběta Holcnerová narozena otec matka bydliště povaha povolání

oblíbené jídlo barva bot barva trika barva kalhot barva a styl vlasů znamení

oblíbený nápoj má ráda poslouchá zvíř. charakter majetek

Tommy

povolání 1965 1.4. znamení domácí hospodyně shání zápasnice sumo Srnčí 6, Žebětín Richard Bobeš chytrá Jonesova Asistentka, ve volnarozen ném čase Barmanka v nočním klubu změstnání humr v omáčce rodiče černobílé bydliště černobílé vzdělání černobílé znamení černé afro poslouchá vodnář majetek – 11 –

Pandy

pivo s džusem DJ Bobo RAM Stein kozel brýle, nic Filip někde v Grónsku vysoká škola zametání ulic vyučená zednice egyptské pyramidy (stan kousek vedle) nemá rád výpravy, jinak v dobré náladě školka, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, střední škola se štěstím, vysoká škola archeolog štír gumáky velikosti 42 Honza byl objeven na Sahaře 1979 4.1. uklízeč odpadků na ulici nezná všude možně i nemožně 1. stupeň a skoro 2. stupeň panna šmoulíky Alžbětina podprsenka

MEDVÍDĚCÍ KOUTEK Mašík duben Prvoci Pořadí Zbývají poslední dva měsíce do se stavy prvoků neustále mění. NapříKubík 45 3. konce roku a pak už pojedeme na táklad Kubík, který ještě před měsícem Tomík 8 5. bor!!! Už je tedy jen velmi málo času měl suverénně nejrozsáhlejší kolonii 35 4. na to, aby se daly získat nějaké body, Honzík ze všech, má nyní tak asi poloviční avšak když se podíváme na výsledky Paťas počet prvoků. Zkrátka došlo k tomu, 47 2. bodování v měsíci dubnu, je jasné, Matěj čeho se všechny druhy obávají, totiž 67 1. že nás čekají velmi zajímavé soubo- Tomáš k přemnožení a následnému vymření 38 4. je o pořadí jednotlivých družinách. David v důsledku nedostatečně velikého ži34 5. Za duben gratulujeme Šnekovi Kuba votního prostoru. Inu, nedá se nic dě66 1. (176 bodů) a Matějovi (172 bodů), Šnek lat. Jak to tedy na konci dubna vypa56 2. kteří se ve svých družinách umístili Adam dalo, je shrnuto v tabulce. Nejlepšími 55 3. na první příčce. Celoroční bodovádruhy jsou prvoci Matěje a Kuby. No ní sice má své nynější favority, ale může dojít i k vel- ale počkáme co bude za další měsíc, myslím že to bude kému zvratu, jak u Zelených tak u Modrých. Hodně ještě hodně velká změna… bodů získali především ti, co byli na Šutrech, ale i ti, co si své neúčasti pečlivě omlouvají. Velmi děkujeme Vlček Přítel zvířat hlavně těm, kdo se zúčastnili právě zmiňované brigá- 1. Podle vzhledu poznáš 10 druhů u nás žijících savdy v Bohdalově. Zemědělci byli velmi spokojeni a odců. měna pro všechny snad byla také dostatečná. Možná 2. Podle hlasu a vzhledu poznáš v přírodě 5 druhů také budeme za rok či dva opět v Bohdalově tábořit. ptáků. 3. Poznáš 10 druhů ryb, obojživelníků a plazů žijíPřiveďte nováčka!!! cích volně v naší přírodě. Ještě jednou připomínám, že by bylo velmi dobré, 4. V přírodě budeš pozorovat a určíš 15 bezobratkdyby nás bylo více…. Užijeme víc srandy a bude nás lých. na akce jezdit víc. Proto znovu opakujeme: Přiveďte 5. Umíš napodobit hlasy 8 domácích zvířat. nováčka!!! Je ceněn 20 body do bodování…. 6. Poznáš stopy srnce, jelena, zajíce, veverky, lišky bažanta. Boj prvoků je v plném proudu! 7. V zimě se staráš o ptáky a lesní zvěř (vyrobíš krKdyž jsem na konci dubna přišel do klubovny spomítko, budku nebo budeš pečovat o krmelec). čítat, kolik má které Medvídě prvoků, nestačil jsem se 8. Nakreslíš alespoň 2 obrázky ze života zvířat. vůbec divit. Nejenže oba hrací plány jsou skoro narvá- 9. Vysvětlíš hlavní zásady ochrany chráněných živony k prasknutí, ale také je vidět, že po každém tahání čichů. duben Kubík Tomík Honzík Paťas Matěj Tomáš David Kuba Šnek Adam

DS 5.4.

OV 8.4. 20 20 18 19 19 20 18 22 22 19

19 -10 21 25 24 -10 18 21 22 17

DS 12.4. -10 21 19 20 20 18 20 22 21 20

DS 19.4. 18 21 22 -10 23 16 0 20 19 18

OV4

DS 22.-24.4. 26.4. (65) (17) (65) 13 0 17 (65) (17) (65) 21 67 19 62 25 67 23 76 16 62 21 – 12 –

Duben 129 130 97 136 172 130 143 175 176 157

Pořadí 4. 3. 5. 2. 1. 5. 4. 2. 1. 3.

Součet 804 393 729 1075 1082 593 954 1045 859 534

Pořadí 3. 5. 4. 2. 1. 4. 2. 1. 3. 5.

DÍVČÍ KOUTEK Hibou, (Miwe) Tak a máme tu TEN měsíc. Měsíc plný kvítí, spousty bláznivých nápadů, státních svátků a lásky. Měsíc, na který všichni čekáme. Dobrá, dobrá, milé Berušky, přeháním - všechny samozřejmě čekáme na červenec, ale teď tu máme květen, tak proč toho nevyužít. Pro ty, co mají trochu problémy si vzpomenout, co jsme vlastně dělaly celý uplynulý měsíc duben to zrekapituluji. Začaly jsme aprílovou schůzkou, na které jsme zpívaly kvůli následujícímu dni, kdy jsme zavítaly na Vozembouch duben - vložené naděje jsme nezklamaly - první Andělka místo od konce přece není tak špatné:o). Ivča 8.4. jsme byly na výstavě a o den pozděJana ji se bohužel nekonal OV. 15.4. jsme se Lucka seznamovaly s jarní květenou a obvazoTerka vými technikami (to abychom při tom Simča blbnutí věděly, co dělat, když to přeženeEva me). A 21.4. se naše větší část odjela vyHibou hřívat na šutry a mladší Berušky přijely Joyi 22.4. Renar Takže, milé Berušky, doufám, že už jste se dostatečně zregenerovaly po šutrech (ono trochu víc energie nikdy není k zahození) a základ opálení vám vydrží do července, protože by nebylo zrovna příjemné spálit si veškeré tváře, ruce

a ramena ještě jednou.

Drahé Berušky, jak jste si již určitě všimly, na konci každého měsíce obdržíte určitý počet barevných kartiček. Tyto kartičky, prosím, lepte podle čísel na obrys tajemného ostrova, kterého jste si již určitě všimly v naší klubovně. Také na nástěnce nejblíže k oknu můžete najít soubřezen 142 166 151 113 145 165 165 65

duben 56 136,5 183 56 152 19 91 159 160 150

celkem 198 136,5 349 207 265 19 236 324 325 215

pořadí 4. 5. 1. 3. 2. 5. 3. 2. 1. 4.

těž o nejlepší popisek k fotce. Tož vemte do ruky propisku, papírek a pište!!! A na zadní stranu hoďte svůj podpis, abychom mohly určit výherce. Já

A co nás čeká tento měsíc? 7.5.2005 – závod vlčat a světlušek – pro malé Berušky 7.5.2005 – Svojsíkáč – pro velké Beruchy 21.5.2005 – jednodenní výlet 3.6.-5.6.2005 – TTT – Tvrdý Táborový Trénink

KDO JE TO? Orwen Posledně to bylo asi dist těžký že? To proto, že byla Ajeťák posledně dost neqalitní. Tak znovu. Jistě jste vážení čtenáří uhodli kdo byl v předchozím Ajeťáku. Byla to Joyi (v pyžamu a focená zblízka). Uhodnete i nyní kdo se na fotce sktývá? Tentokrát jsem použil tzv. posterizaci. Nebojte se posílat další fotky do vaší oblíbené rubriky – jedině tak zajistíte, abyste zde nebyli právě vy. – 13 –


Občasník 6. střediska Junáka Brno

Recommend Documents