spotřebitelé dovolíme budou dál předkládat) v mnoha případech k jídlu není, ač to pochází

Potravinář červenec/2012

POTRAVINÁŘ Slovo má: Michal Mašek Potravináři chtějí oborové normy

spotřebitelé dovolíme budou dál předkládat) v mnoha případech k jídlu není, ač to pochází z tuzemska. Slzy kanoucí z prohlášení Agrární komory i jiných institucí, jsou tedy často falešné a vůbec není pravda, že každý z nás zčal být ostražitý zejména u potravin z dovozu. Tak či onak, objevuje se nová tendence : staří zkušení specialisté začínají ve spolupráci s Potravinářskou komorou sondovat s členskými svazy možnost návratu k oborovým normám a předpisům. Výrobní normy nejsou totiž už dávno právně závazné ( ostatně je tady, na území ČR, vůbec ještě něco právně závazného ?) Dobrovolné znovuzavádění norem by podle některých odborníků mohlo zlepšit situaci na thu s potravinami, jejichž kvalita má v poslední době stoupající počet (oprávněných) kritiků. Možná se vám to bude zdát zvláštní, ale vidím tu prostor dokonce i pro aktivitu odborářů. Vždyť oni zastupují nejen výrobce, ale můžeme říci, také většinového spotřebitele. Dobré jméno jejich firmy, postavené z nemalé čáasti právě na kvalitě výrobků dané firmy a tedy na její pověsti, je – či by mělo být – i odborářskou devizou – přemýšlejte o tom, co všechno se pak od takové dobré pověsti odvíjí…

Po sérii skandálů s porušováním kvality potravin se naši spotřebitelé (údajně) začínají stále více upínat k domácí produkci. Pravda je, že lze připomenout dioxiny exportované z Německa, poté třeba polychlorované bifenyly v masných výrobcích v Belgii, nebo aféru s průmyslovou solí, přidávanou v Polsku do potravin počínaje masnými výrobky a konče pečivem; nakonec se přidala závadná vaječná směs, ryby s prošlou záruční lhůtou atd. Koneckonců, od druhého červencového týdne mohou lidé získat informace o nejakostních, falšovaných či nebezpečných potravinách prostřednictvím nového webu potravinynapranyri.cz. O jeho spuštění informovali zástupci ministerstva zemědělství a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Podle výsledků kontrol nevyhovujících potravin v maloobchodní síti v poslední době přibývá. Není bez zajímavosti – podíváte-li se na zmíněné webové stránky – kolik nekvalitních potravin na našem trhu má původ v Polsku. A stejně neseriózní mi připadá, když se dozvím, že se v Polsku vyrábí Politika moci, škrtů například Lučina nebo Sedlčanský a nezájmu o potřeby Hermelín – a to, aniž mám možnost se to z obalu zmíněných výrobků občanů má alternativu: ČMKOS představila dozvědět. Konečně – abychom „Vizi pro Českou nemluvili jen o zahraniční produkci, republiku“ zmiňme se o internetovém seriálu Romana Vaňka, šéfa pražského Kulinářského institutu Peklo na ČMKOS je velmi často talíři : z něj totiž mimo jiné vyplývá, osočována z toho, že nepřichází že to, co jíme, resp. Co nám s žádnými aktivními návrhy, že předkládají (a dokud jim to my nechce nic měnit a její odpor

k reformám je nezodpovědný a nezakládá se na žádných objektivních důvodech. Zdá se, že vyjasnění toho, oč ČMKOS usiluje a co navrhuje, je nezbytností především pro širokou veřejnost. Jak vláda, tak i podnikatelé to totiž z nesčetných vystoupení, stanovisek a rozborů, předložených ČMKOS za poslední léta, velmi dobře vědí. Předně je třeba říci, že ekonomická i sociální situace v ČR by byla mnohem lepší, kdyby zásadní rozhodnutí včetně těch protikrizových byla přijímána na základě skutečného sociálního dialogu a širokého celospolečenského konsensu. ČMKOS sleduje a vyhodnocuje ekonomický a sociální vývoj, postavení sociálních partnerů a efektivnost sociálního dialogu již od roku 1989. Jasně se ukazuje, že za současného vládnutí v ČR se napr os t o ned oceňuje p říno s sociálního a občanského dialogu pro vyvážený rozvoj společnosti. Alarmující je, že stávající vládní koalice se ani nijak netají se svým silovým přístupem k řízení státu. Materiály připravuje v izolaci nebo maximálně po konzultaci s vybraným okruhem svých příznivců (u důchodové reformy neplatí ani to, protože s vládní reformou nesouhlasí ani její ekonomický poradní sbor NERV). Připomínková řízení probíhají ve zkrácených termínech a při vypořádání připomínek si zpracovatelé ve valné většině vystačí s jednou větou „váš návrh nelze akceptovat, neboť je v rozporu s programovým prohlášením a zadáním vlády“. Z jednání RHSD se vytratila věcná diskuse a hledání konsensuálních řešení. K projednání jsou předkládány neaktuální verze návrhů opatření nebo materiály již schválené

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


vládou, takže připomínky ČMKOS, resp. i dalších sociálních partnerů jsou vládní stranou brány pouze jako formalita a ve zkreslené podobě jsou zneužívány proti odborům. Důsledky této arogantní formy vládnutí jsou patrné všude. Projevují se zejména v kvalitě (resp. nekvalitě) schválených právních předpisů, v povrchní nebo zcela chybějící kontrole nakládání s veřejnými prostředky, v rostoucích daňových únicích, v růstu klientelismu a korupce a celkově v asociálním charakteru přijímaných opatření. V této situaci pak odboráři, reprezentovaní ČMKOS, i celá občanská společnost nemají jinou možnost jak projevit svůj názor než prostřednictvím veřejných protestů. (redakčně kráceno) mm (Kompletní materiál „Vize ČMKOS pro Českou republiku“ je k dispozici na webových strránkách ČMKOS www.cmkos.cz)

Odbory Plus 22. 6. 2012 byl spuštěn nový benefitní portál s názvem O d b o r y P l u s (www.odboryplus.cz), který je určen výhradně členům odborových svazů ČMKOS, tedy i vám, potravinářům z NOS PPP. C í l e m t o h o t o p o r t ál u j e poskytnout naš im členům dlouhodobé slevy (např. Benzina, České dráhy, Vodafone) a druhou oblastí jsou osobní finance, kde naleznete nabídku výhodnějších finančních produktů včetně jejich porovnání. Při registraci na tomto portálu (musíte znát číslo své ZO) získáte registrační kartu s bonusem 500 Kč (vydává Equa bank), běžný účet bez poplatků, slevu na pohonné hmoty od společnosti Benzina a body do věrnostního programu řetězce Tesco. Podrobnosti registrace naleznete na webových stránkách www.odboryplus.cz 2

P ř ej e me v á m h o dn ě uspořených korun a hodně spokojenosti při využívání výhod. NOS PPP

Pro podporu tuzemských potravin V letošním roce se koná již třetí ročník soutěže Regionální potravina, kterou ministerstvo zemědělství seznamuje spotřebitele s potravinami z jednotlivých krajů České republiky. Jejím smyslem je prosadit na tuzemském trhu kvalitní, chutné, tradiční či speciální produkty a zároveň tak podpořit jejich výrobce. Ministerstvo zemědělství vynaloží v letošním a příštím roce 70 milionů korun na marketingovou podporu značce Regionální potravina a zároveň 25 milionů korun na oba roky na organizování soutěže. O dosavadních zkušenostech se soutěží hovoří Václav Koblížek předseda představenstva společnosti Agrovenkov, která se podílí jak na organizaci soutěže Regionální potravina, tak na pořádání tradiční krajské soutěže o nejlepší potravinářský výrobek – Mls Pardubického kraje. Mohl byste zhodnotit letošní ročník této soutěže? Letos máme na Pardubicku třetí ročník soutěže Regionální potravina a šestý ročník soutěže Mls Pardubického kraje. Letošní ročník je co do počtu účasti výrobců a výrobků nejkvalitněji zastoupen. Počet přihlášených výrobců i výrobků meziročně stoupl. Celkem se letos do soutěže Regionální potravina přihlásilo 27 výrobců se sty výrobky. Vloni to bylo 17 výrobců s 66 produkty. Mám radost především z toho, že se letos objevilo osm nových výrobců, kteří přihlásili své výrobky do soutěže, což je jejím dobrým oceněním a uznáním. Věřím, že ještě seženeme další producenty,

o kterých víme, ale do soutěže se z nějakých důvodů ještě nezapojili. Kladně hodnotím především to, že se pořádají jejich ochutnávky na různých místech kraje. Považujeme to za účelnou akci pro spotřebitelskou veřejnost, jejímž vyvrcholením je účast na mezinárodní akci na Pardubickém závodišti Kůň v akci, kde se objeví kolem deseti, 12 tisíc lidí, což už je dostatečná síla spotřebitelské veřejnosti. Potřebujeme totiž, aby se český výrobek dostal do českých domácností. Pochopitelně největší zájem je o masné a pekařské výrobky, co se týká mléčných výrobků, tak to je také trochu regionální záležitost. Řada mlékáren skončila, ale zase se objevují malí výrobci s produkty charakteru kozích sýrů a jiných specialit. V letošním roce došlo na naše připomínky k určitým úpravám, především v soutěži Regionální potravina. Měli jsme totiž trochu problémy se zařazením perníku jako specifika Pardubického kraje. Naštěstí jsme našli cestu k jeho zařazení, rozšířil se počet soutěžních skupin, letos jich je devět, a o jejich struktura nám vyhovuje. Problémy nám nyní působí pouze to, že nemáme čím naplnit kategorii zeleniny a ovoce, protože celá řada drobných výrobců to vzdala a noví se nerodí. Tato kategorie je velice málo obsazená. Nekonkurují si trochu soutěže Regionální potravina a již tradiční Mls Pardubického kraje? Svým způsobem tam existuje určitá rivalita, konkurence. Jde především o váhavost výrobců, do které soutěže se mají přihlásit. V Mlsu mají totiž větší naději na nějaké ocenění než v soutěži Regionální potravina. Například v Regionální potravině z masných výrobků vyhrává jen jeden, kdežto u soutěže Mls Pardubického kraje máme kategorie ještě dále rozdělené, abychom podchytili celou škálu produktů, od uzených, vařených až po pečené a dali prostor všem.



Hejtman Radko Martínek usiloval v rámci Asociace krajů ČR o sjednocení těchto soutěží, ale zatím se nenašla shoda, především ve vztahu k ministerstvu a dnes k Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Zpočátku jsme totiž novou soutěží Regionální potravina trochu mystifikovali spotřebitelskou veřejnost, protože byla zvyklá na Mls Pardubického kraje. V Mlsu zůstaneme u čtyř kategorií i nadále. Celkem se letos přihlásilo 33 výrobců se 130 produkty. Ocenili jsme 26 výrobků, přičemž za šest ročníků se soutěže zúčastnilo 620 výrobků, což je obrovské číslo. Pomáhá značka Regionální potravina Pardubického kraje, případně Mls Pardubického kraje propagaci českých produktů? V každém případě ano. Navázali jsme například určitou spolupráci s Konzumem Ústí nad Orlicí, kde řada výrobců dodává i do jejich sítě a jsou takové případy, kdy již ani nestačí vyrábět v rámci svého sortimentu a vzdáleností. Zájem o české potraviny se zvyšuje. I když jsme letos pocítili menší kupní sílu obyvatelstva. Přestože zájem o české výrobky je, méně se jich kupuje. Tady se promítají dopady reforem především pro obyčejné lidi. Ke snížení jejich koupěschopnosti tak skutečně dochází a bude docházet. (Mk)

Náklady na výrobu pečiva stoupají Meziroční zdražení pšeničné i žitné mouky na téměř dvojnásobek povede zřejmě na podzim ke zvýšení cen pekařských výrobků. Kromě cen surovin vzrostly za rok také ceny energií včetně vody minimálně o pětinu. Výrobci se však do zdražování zatím příliš nehrnou, protože se bojí, že by ztratili zákazníky. Zdražovat příliš nechtějí ani obchodní řetězce,

přes které se v České republice prodají zhruba dvě třetiny pečiva. Bližší informace ohledně trhu s pekárenskými produkty uvádí předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal. Mohl byste zhodnotit, jak vypadá v České republice trh s chlebem a pečivem? Trh pečiva u nás patří mezi nejvyspělejší v Evropě. Současná nabídka pekařského sortimentu na pultech obchodů je nejlepší v historii. Spotřeba chleba však stále klesá, Vloni činila 41 kilogramů na osobu a rok, přitom před deseti lety představovala 55 kilogramů. Naopak spotřeba pečiva v posledních letech roste. V minulém roce dosáhla spotřeba pšeničného pečiva 51,5 kilogramu na osobu a rok, před deseti lety činila 44 kilogramů. Důvodem poklesu spotřeby chleba je šetření domácností, potravinami se již tolik neplýtvá, spotřeba se částečně přesunula od chleba k pečivu, kde byly nižší ceny. Svůj podíl na snížení spotřeby chleba má i rozvoj domácích pekáren. Naší snahou je přitom zvýšit spotřebu chleba různými akcemi. Chtěl bych připomenout, že průměrný Čech ročně utratí za chléb asi tisíc korun, což není vysoká částka. Výdaje na pečivo tvoří celkem 2,7 procenta nákladů domácnosti. Reálná cena konzumního chleba za posledních deset let přitom klesla o 18 procent, v roce 2001 si mohl průměrný spotřebitel za svoji hodinovou mzdu koupit 5,6 kilogramu konzumního chleba, v roce 2010 to bylo 6,6 kilogramu. V posledních letech však výrazně rostou ceny mouky pohonných hmot i energie. Pekaři přitom obchody zaváží tři až sedmkrát. Dnes pekaři musí počítat ka žd o u k or u nu . E k o n o m ika pekařských provozů se zhoršila. V České republice se ročně vyrobí zhruba 650 tisíc tun pekárenských výrobků v hodnotě

kolem 25 miliard korun. V současnosti je v České republice kolem 750 pekáren, 60 z nich je typu průmyslových velkopekáren, ostatní jsou střední či řemeslné a část produkce vyrábí markety. Významná změna se udála právě v 90.letech 20 století, kdy došlo k boomu řemeslných pekáren. Prodej chleba a pečiva se uskutečňuje z velké části ve velkoformátových prodejnách obchodních řetězců, kde se prodají asi dvě třetiny produktů, na nezávislém trhu jako jsou samoobsluhy, večerky, pekařské speciály a ostatní, jako jsou různé stánky nebo čerpací stanice. V pekárenském průmyslu je zaměstnáno asi 19 200 zaměstnanců. Problémem je, že dochází k určitému úbytku kvalifikovaných pracovníků. Průměrná mzda v oboru totiž činí 16 tisíc korun, což je i s manažery a to působí na menší atraktivitu oboru. Zmínil jste se o nedostatku profesionálních pracovníků v pekárenství. Jak se je snažíte získávat? Jde zejména o podporu vzdělávání pekařského dorostu. Byla zahájena spolupráce se Střední školou potravinářství a služeb v Pardubicích a obchodním řetězcem Tesco, kdy osm studentů bylo v květnu na výměnné praxi v obchodním domě Tesco v Pardubicích. Realizují se však i další akce, j a k o je š k ol e ní pe ka řů ve vzdělávacích projektech dotovaných z Evropské unie. Učební obor pekař/ pekařka je již někd e preferován formou stipendií. Žáci dostávají asi 400 korun měsíčně. Snahou je prosadit tuto podporu ve více regionech. Školy se rovněž představují veřejnosti prostřednictvím odborného časopisu i filmů. Konají se i různé soutěže, například letos se uskutečnil 17. ročník dovednostní soutěže Český pekař . (mik)


3


Náklady pekařů výrazně stouply Náklady pekařů v poslední době výrazně stouply, a to jak na mouku, tak energie a pohonné hmoty. Výrobci se však do zdražování zatím příliš nehrnou, protože se bojí, že by ztratili zákazníky. Zdražovat příliš nechtějí ani obchodní řetězce, přes které se v České republice prodají zhruba dvě třetiny pečiva. Podle předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromíra Dřízala v posledním čtvrtletí výrazně vzrostly ceny mouky. "Za poslední rok zdražily také pohonné hmoty a energie," podotkl s tím, že pekaři běžně zaváží obchody třikrát až sedmkrát denně. Poslední větší zdražování pečiva v obchodech se podle Dřízala uskutečnilo na přelomu loňského dubna a května. "Na jednu stranu to potřebujeme všichni, protože nemůžeme dlouhodobě neprosperovat. Na druhou stranu, když jste hodně odvážný a jdete první s cenami nahoru, tak to trh obrátí proti vám," říká ředitel pelhřimovské pekárny Roman Teisler. " Obchodní řetězce však zatím nezaznamenaly, že by jim dodavatelé zasílali navýšení ceny," uvedl například manažer oddělení pečiva obchodního řetězce Tesco Rad ek Mlíc h. Vzhle d em ke konkurenci na tuzemském trhu se však nedomnívá, že by pečivo v příštích dvou měsících mělo podražit. (mm)

Budvar obhájil svá práva Budějovický Budvar obhájil svá práva ke značce Budweiser ve Velké Británii, která je od roku 1935 klíčovou exportní zemí pivovaru. Britský odvolací soud pr avomocně ukončil důležitý soudní spor a definitivně zamítl návrh společnosti 4

Anheuser-Busch Inbev (ABI) na výmaz ochranné známky, jejímž vlastníkem je Budějovický Budvar. "Naše ochranná známka Budweiser tak i nadále zůstává platně zapsána v britském registru ochranných známek," uvedla právnička pivovaru Helena Lejtnarová. Vítězství je pro pivovar velmi důležité jak z komerčního, tak i z právního hlediska, dodala. Británie je po Německu a Slovensku třetím nejdůležitějším exportním teritoriem pro značku Budweiser Budvar. Zákazníci podle Lejtnarové vnímají tuto značku velmi příznivě a řadí ji mezi značky s nejlepším image. Svědčí o tom řada medailí z britských pivních soutěží nebo fakt, že v letech 2004 a 2006 byl Budweiser Budvar, jako dosud jediná česká značka, zařazen do prestižního seznamu Coolbrands, tedy seznamu značek, které v Británii udávají tón životního stylu. Na celkovém vývozu piva z ČR do Británie se Budvar podílel 38 procenty. O komplikovanosti sporu svědčí i to, že do něho zasáhl Evropský soudní dvůr. Ten loni v září rozhodl, že výmaz ochranné známky na základě argumentace ABI není možný. Britský odvolací soud nyní rozhodl zcela v souladu s jeho verdiktem. "Do budoucna může být rozhodnutí odvolacího soudu v naší kauze precedentem při rozhodování soudů v podobných případech v celé Evropské unii," upozornila Lejtnarová. Právě ukončený spor byl již třetím pokusem, kterým se společnost ABI od 70. let 20. století pokoušela získat v Británii exkluzivitu ke značce Budweiser. První spor o užívání pojmu byl ukončen v roce 1984 rozhodnutím soudu, který prohlásil, že vzhledem k dlouholetému působení obou společností na trhu a jejich shodně označeného produktu mohou značku užívat obě společnosti souběžně. Podle deníku E15 jsou v ABI verdiktem soudu zklamáni, ale nemá žádný dopad na práva užívání značky Budweiser ani na obchody v Británii.

Globální spory o ochrannou známku Budweiser trvají od roku 1907, tedy již více než 100 let. Budějovický Budvar je v nich zvláště v posledních letech úspěšný. V letech 2000 až 2011 bylo definitivně ukončeno 124 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 88 případů a osm sporů skončilo smírem nebo remízou. (mi)

Vedou lehká piva a minipivovary V poslední době u nás roste počet obcí a měst, ve kterých se nacházejí pivovary případně minipivovary. Zatímco v roce 2000 bylo na 59 místech České republiky 66 zejména velkých pivovarů, na konci loňského roku bylo ve 129 obcích a městech již 163 pivovarských podniků, převážně minipivovarů. Spolu s tím se ale také mění chuť spotřebitelů a se začínajícím létem se roste zájem o lehká piva a o piva s ovocnou příchutí. Vyplývá to z informací, které Agrowebu poskytl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle Veselého si správa obcí a měst v mnoha případech uvědomuje, že pivovary znamenají propagaci nejen samotného pivovaru a jeho výrobků, ale také příležitost zaměstnat obyvatele a podpořit rozvoj cestovního ruchu jak domácího, tak zahraničního. Význam mají také pivní a pivovarské akce. Ročně přibývá kolem až deset obcí, které u nás pivní nebo pivovarské akce poprvé pořádají. Jejich celkový počet odhaduje svaz na více než dvě stovky ročně. „Pivo, pivovary a obce k sobě patřily od středověku a jejich význam si právě představitelé obcí jasně uvědomovali. Stáli o všechna privilegia, která k právu vařit pivo patřila, a tato práva si bránili,“ uvedl Veselý s tím, že obce i jejich představitelé si dnes uvědomují potenciál místních pivovarů.



Minipivovary vedou V České republice rychle přibývá především minipivovarů, v současnosti je jich již kolem 150, začátkem roku jich přitom bylo zhruba 130. Prakticky týden co týden někde otevírají nový podnik. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně by tak do tří let mohlo být v zemi až 220 malých restauračních pivovarů. Minipivovary mají v blízké době vzniknout také na několika místech, kde v minulých letech původní průmyslové pivovary skončily, například v areálu kutnohorského pivovaru, který předloni zavřela společnost Heineken. Podle Šuráně přes velký růst počtu nepředstavují minipivovary, které dohromady vyrobí asi jedno procento v tuzemsku uvařeného piva, pro velké pivovary konkurenci. Obliba malých pivovarů podle něj souvisí se zvyšujícím se zájmem lidí o takzvanou zážitkovou gastronomii a jiné pivo, než vaří velké pivovarské firmy. Navíc se do jisté míry jedná o obnovení tradice. "Každá vesnice či městečko v minulosti své pivo měly," podotkl šéf svazu minipivovarů. Malé restaurační pivovary sice nemohou velkým, ale snaží své zákazníky lákat na jiné pivo, než je u nás i ve světě nejrozšířenější světlý ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály či ochucená piva. "Kdo dneska začíná, už stoprocentně ví, že si nevystačí s ležákem, tmavým a desítkou," řekl Šuráň. Lidé tak na stále více místech mohou ochutnat dříve netypická silná, ovocná či svrchně kvašená piva. Stále větší část českých restaurací a zákazníků má o pivní speciality zájem. Vznikají také restaurace, které mají několik kohoutů, ze kterých čepují různé druhy piv, která často střídají, což ještě před několika lety bylo velmi neobvyklé. Úspěchu minipivovarů si všimli i velcí výrobci piva, z nichž většina u nás patří nadnárodním

firmám, a začali na trh také ve větší míře uvádět speciální piva. Více než 90 procent českých piv přesto patří mezi ležáky a vyrábějí se spodním kvašením. Ve světě pak ležáky tvoří asi 70 procent produkce.

Ovocná piva Hitem letošní sezóny mezi tuzemskými pivovary se stávají lehká piva s ovocnou příchutí. Inspirovány loňským úspěchem citronového piva Staropramen Cool Lemon uvádí nízkoalhoholické nápoje vzniklé smícháním světlého piva a ovocné limonády či džusu na trh další pivovary. Veselý odhaduje, že podíl těchto nápojů na pivním trhu by mohl letos dosáhnout zhruba tří procent, ještě v roce 2010 byla jejich výroba prakticky nulová. Podle něj výrobci s "pivními limonádami" míří hlavně na nové zákazníky a mladší generaci. "Je to zásadní věc. Můj odhad je, že asi 70 procent lidí, kteří pijí míchané nápoje na bázi piva, by normálně pivo nepili," uvedl. V České republice totiž v posledních letech ubývá typických pivařů. Pivovarníci se proto snaží oslovit jiný typ zákazníka. U pravověrných pivařů nemají tzv. radlery příliš velkou šanc i. "Původ ně jsme měli představu, že to bude takové letní pití, ale ukazuje se, že se tato piva pijí celoročně," dodal Veselý. Například Pivovary Lobkowicz nyní uvádí na trh novinku nazvanou Refresh. Jde o pivo smíchané půl napůl s limonád ou. Nápoj vzniká v Pivovaru Černá Hora na Blanensku, který se kromě výroby piva věnuje produkci limonád. Spotřebitelé budou moci ochutnat točený i lahvový Refresh ve dvou ovocných variantách - brusinka s grepem a limetka s pomerančem. Tuzemská pivovarská jednička, Plzeňský Prazdroj, uvedl začátkem dubna na trh dva míchané nápoje Gambrinus s ovocnou šťávou. Nová piva Gambrinus Řízný citrón a Limetka & Bezinka jsou podle Prazdroje určena hlavně pro mladé, nové a občasné

konzumenty piva. V polovině března začala podobné nápoje prodávat také třetí největší pivovarská skupina, Heineken, pod názvy Zlatopramen Radler citrón a Zlatopramen Radler pomeranč se zázvorem. Rostoucí prodej ovocných nápojů na bázi piva potvrzují i obchodníci. "V loňském roce měla velký úspěch novinka od Staropramenu a letos nabízíme zákazníkům prodejen Albert dokonce sedm nových příchutí v tomto sortimentu od různých výrobců. Už z prvních prodejů lze odhadnout, že tato ochucená piva se budou prodávat velmi dobře," řekla mluvčí supermarketů a hy per mar ke tů Al be rt J ud ita Urbánková. Pivovary Staropramen letos přidaly k citrónovému Cool Lemonu novou grepovou variantu lehkého světlého piva s přídavkem ovocného džusu. Právě Cool Lemon vedení firmy označuje za jeden z důvodů, proč ji loni meziročně vzrostly prodeje o osm procent. Celý pivní trh přitom vzrostl jen o tři procenta. Kupodivu spolu s větším zájmem o lehká piva roste u nás podle Veselého také obliba silných speciálních piv. K častějším inovacím podle něj donutila pivovary ekonomická krize, kvůli níž v letech 2009 a 2010 propadla domácí výroba piva bezmála o 15 procent. Inspirací pro velké firmy jsou stále populárnější minipivovary. (mim)

Agrofert prý nezíská pekárny Společnost Agrofert p od n ika tele A nd reje B abi še nepřevezme pekárny United Bakeries. Majitelé největšího pekárenského uskupení na českém a slovenském trhu odstoupili od smlouvy, protože Agrofert do konce června neuhradil kupní cenu. Mluvčí United Bakeries Jaroslav Pomp pro ČTK odstoupení firmy od smlouvy potvrdil. Odmítl


5


ovšem komentovat, že by důvodem bylo nezaplacení ze strany Agrofertu. Babišovo vyjádření ČTK zjišťuje. Agrofert už vlastní konkurenční pekárny Penam a spojením s hlavní pekárenskou skupinou ve střední Evropě United Bakeries měly vzniknout největší tuzemské pekárny. Převzetí United Bakeries přitom už pravomocně letos v dubnu schválil český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Slovenský Protimonopolný úrad své rozhodnutí k obřímu pekárenskému svazku zatím nevydal. Agrofert je jedničkou tuzemského zemědělskopotravinářského sektoru. Jeho majitel Babiš bývá označován za jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších podnikatelů v Česku. Loni jej americký časopis Forbes na svém žebříčku miliardářů zařadil na 937. místo s odhadovaným majetkem jedné miliardy dolarů (zhruba 20,7 miliardy Kč). (mim)

Obchodníci: Kvalita potravin se nezhoršila Kvalita potravin v tuzemských obchodech se nezhoršila a zjištěné špatně značené či prošlé potraviny mají jen nepatrný podíl na prodaném zboží. Novinářům to řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Zdeněk Juračka. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která prakticky každý týden na pultech obchodů zjistí u potravin různé nedostatky, by se podle Juračky měla více zaměřit na závažnější prohřešky obchodníků a nevyvolávat mezi spotřebiteli paniku. Naopak Potravinářská komora ČR háj ící záj my tuzemských výrobců kontroly oceňuje. "PK ČR vítá zintenzivnění kontrol SZPI v obchodních sítích, protože podle jejich výsledků se ukazuje, že mají výrazné opodstatnění. Podle našeho názoru 6

je třeba ještě dále prohloubit kontroly zejména dovozových potravin," řekla mluvčí komory Dana Večeřová. Juračka tvrzení o mizivém podílu nedostatků v oblasti prodeje potravin opřel o statistiky jednoho z obchodních řetězců, který ve svých prodejnách za tři měsíce prodá zhruba 38 milionů výrobků. Negativní nálezy SZPI se prý týkaly většinou nebaleného zboží a tvořily 0,0011 promile ze všech prodejů. Juračka vypočítal, že z milionu prodaných výrobků u pultu jsou jeden až dva prodeje se závadou, která spočívá v prodeji prošlého či klamavě označeného zboží. Ministr zemědělství Petr Bendl letos dvakrát se zástupci SOCR jednal. "Bylo dohodnuto vytvoření pracovní skupiny, která by se měla věnovat prezentaci činnosti a kontrol státních dozorových orgánů a také bariérám při uvádění tuzemských a r e gi o ná ln íc h p otr avi nář skýc h výrobků na maloobchodní trh," řekl ČTK mluvčí MZe Jan Žáček. Ministerstvo podle něj chce, aby se na trh dostávaly nejenom nezávádné potraviny, ale také kvalitní a pokud možno české produkty. SOCR upozornil, že SZPI le tos zvýš ila p očet k o ntro l v obchodech až pětinásobně. Tvrdí také, že situace v prodeji potravin se zlepšuje. Obchodníci zároveň upozornili, že nedostatky často způsobují dodavatelé potravin. SZPI od začátku letošního roku intenzivně kontroluje prodejny potravin a prakticky nemine týden, kdy by inspektoři na pultech obchodů nezjistili prošlé či špatně označené potraviny. Obchodníci také často nedodržují podmínky skladování a některé potraviny podle SZPI obsahují náhražky, které ale nejsou uvedeny na jejich obalu. (mm)

podíl některých druhů tuzemských potravin na našem trhu generují stále četnější nostalgická volání po návratu do předlistopadové minulosti. Mimo jiné v souvislosti s voláním po takzvané potravinové soběstačnosti naší země, která by měla být obranou proti závislosti našich občanů na rostoucím dovozu potravin ze zahraničí, a také větším prostorem pro uplatnění našich zemědělců a potravinářů na vlastním trhu. Což o to, s podporou většího než současného uplatnění domácí zemědělské a potravinářské produkce na našem trhu nelze než souhlasit. Je to ale proces, který máme v rukou my sami, a to jak spotřebitelé při volbě nakupovaných potravin ve prospěch produktů vyrobených u nás, tak zemědělci a potravináři lépe zacíleným marketingem, ale i výší své efektivity a konkurenceschopnosti. Je ovšem neuvěřitelně naivní hledat recepty k soběstačnosti v předlistopadovém období. Málokdo totiž ví, za jakou cenu bylo této takzvané soběstačnosti dosaženo. O použitých nástrojích režim samozřejmě nemluvil, takže tehdejší laická veřejnost o nich neměla ani tušení. Vzhledem k absenci odborného základu neví nic o použitých principech ani většina současné politické reprezentace, a ti, kteří vědí, nemají buď dostatečné komunikační možnosti nebo chopnosti, nebo se prostě bojí mluvit. Drtivá většina současných novinářů píšících o potravinářství zase nemá s předlistopadovými principy vlastní zkušenost a bohužel se je ani nesnaží odhalit. Výsledkem je, že dnes nikdo nedokáže předlistopadovou potravinovou soběstačnost popsat, takže si všichni myslí, jak to bylo tehdy správné. Ve skutečnosti byl ideovým autorem potravinové soběstačnosti Klement Gottwald, který také stál za prosazením nástrojů, které měly potravinovou soběstačnost zajistit. Ve většině druhů potravin se to v podstatě podařilo a na pultech tehdejších obchodů byly k mání opravdu především tuzemské výrobky v přijatelných cenách. To bylo možné ze Komentář k zamyšlení: dvou důvodů. Samotná dominance tuzemských produktů byla zajištěna mantra potravinové neexistencí zahraniční konkurence, neboť soběstačnosti na hranicích mezi Západem a Východem byly vystaveny nejen dráty zamezující Současné problémy s kvalitou či migraci lidí, ale také velmi vysoká cla cenou potravin a zejména pak klesající zamezující pohybu zboží – tedy i potravin.



Podle dnešních pravidel by ovšem měla taková situace vyústit, právě kvůli neexistenci konkurence, k relativně vysokým cenám potravin. Ty ale byly politickým rozhodnutím – celkem levné. Toho bylo dosaženo využitím záporné daně z obratu, kterou stát v praxi dotoval ceny potravin. Kdyby se totiž v předlistopadovém Československu prodávaly potraviny za ceny, za které je zemědělci a potravináři vyrobili, byla by jejich cena minimálně dvojnásobně, v některých případech ale i několikanásobně vyšší. Nebylo by vůbec od věci objem dotací cen potravin v tehdejší době spočítat, což zatím nikdo neudělal. Přesto je zřejmé, že i v tehdejších cenách šlo o minimálně desítky miliard korun ročně, které bylo třeba nahradit jiným způsobem – vyššími daněmi. Stát ovšem nedotoval pouze finální výstupy ze zemědělské prvovýroby, ale již počátek výrobního řetezce. Tehdejší zemědělci tak měli například v porovnání s celostátním průměrem o deset procent vyšší platy a rozličné daňové úlevy. Potravinová soběstačnost nás tak vyšla hodně draho, a za předlistopadové období jí lze odhadnout na biliony korun. I díky tomu tak chyběly peníze na rozvoj infrastruktury, technologie, vědu a obecně na odvětví vytvářející vyšší přidanou hodnotu. To by si měli uvědomit všichni, kteří po násilné potravinové soběstačnosti současné ČR volají. Nehledě na to, že vyspělá Evropa pojímá v současné době potravinovou soběstačnost či potravinovou bezpečnost úplně jinak – totiž zachováním produkčního potenciálu krajiny. To není v zásadě nic jiného, než snaha udržet zemědělskou půdu v takovém rozsahu a takovém stavu, aby mohla příslušnou zemi v případě potřeby uživit. Což je ale něco o dost jiného, než co se u nás v kraji za potravinovou soběstačnost považuje. Ačkoli jsou navíc tuzemská média plná statistik, jak je ČR ve výrobě hlavních zemědělských surovin a následně pak potravin stále méně soběstačná, realita je o poznání jiná. V praxi platí pouze klesající soběstačnost především ve výrobě vepřového masa a částečně v produkci masa drůbežího, z rostlinných komodit pak klesla schopnost našich producentů zásobit vlastní trh ovocem a zeleninou. Ve všech případech je tento stav dán nižší konkurenceschopností naší vlastní produkce, na které se sice částečně

podepisuje ne zrovna optimální dotační politika, tuzemská i evropská, ale nejenom ta. Téměř historický okamžik – správně a motivačně zacílit nově konstruované podpory na roky 2014 až 2020, je přitom právě teď. Základním principem přitom musí být „za více práce (vyšší náročnost) více peněz“. To v současné době zrovna hlavním principem není, takže výsledkem je stav, kdy jedny z nejvyšších dotací berou zemědělci udržující trvalé travní porosty. Jak je to ale se současnou potravinovou soběstačností ČR? V prvé řadě nelze soběstačnost měřit tím, jaký podíl potravin se do ČR ze zahraničí doveze, ale tím, kolik se v ČR té které komodity vyrobí v porovnání s tím, kolik se jí u nás spotřebuje. Přestože se totiž neustále v ČR zabýváme tím, kolik zboží se dováží, cudně se mlčí o opaku – totiž že ČR stále více zemědělských surovin, a v poslední době i potravin, také vyváží. Pokud tedy vezmeme skutečnou výrobu v ČR a skutečnou spotřebu, vychází aktuální data za uplynulý rok 2011 o poznání lépe, než je obraz tohoto stavu prezentován veřejnosti. ČR je aktuálně přebytková v produkci všech obilovin, a zejména pšenice (o 61,5 procenta), řepky, cukrovky, hovězím masu a mléku, naopak méně, než se v ČR spotřebuje, se u nás vyrábí brambor, ovoce a zeleniny, vepřového a drůbežího masa a vajec. Nejnižší podíl kupodivu nepředstavuje vepřové (60,8 procenta), ale zelenina (36,9 procenta). Dlužno dodat, že z okolních středoevropských zemí, včetně Rakouska, není žádná země v hlavních zemědělských surovinách soběstačná, a většina z nich je na tom s podílem domácí výroby k domácí spotřebě hůř než my. Petr Havel zemědělský a potravinářský analytik

Další medaile vinařů Na sklonku května, krátce po úspěšném vystoupení na soutěži vín Concours Mondial de Bruxelles (23 medailí pro moravské vinaře), oslavili moravští vinaři další triumf. V tomto případě šlo o 57 ocenění z prestižní vinařské soutěže Decanter World Wine Awards

v Londýně. Prezentaci našich vín zajišť ovalo s podpor ou Vinařského fondu Národní vinařské centrum. Šest stříbrných, jedenadvacet bronzových medailí a třicítku diplomů si v Londýně rozdělilo 22 našich vinařských firem. Nejúspěšnějším vinařstvím se v Londýně stal Znovín Znojmo se ziskem tří stříbrných medailí, jedné bronzové a dvou diplomů. „Nejvíce nás těší, že se v Londýně mezi světovou špičku probojovala typově všechna naše vína bez rozdílubarvy, ročníku nebo přívlastku. Ve světě je díky tomu Česká republika vnímána jako země, kde vinaři umí vyrobit skvělá bílá a červená vína, jedinečná rosé, sekty dobře konkurující francouzské elitě a zcela výjimečná ledová a slámová vína, a to navíc jak v dobrých, tak i ve složitějších ročnících“, komentoval šíři záběru udělených ocenění Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. Prestižní londýnské soutěže se přitom zúčastnilo více než 14 000 vín z celého světa a hodnotili je porotci z 25 zemí. (mk)

100 let Amylonu Některé české podniky patří ve svém oboru k nejstarším v Evropě. K takovým se řadí i ryze český potravinářský a škrobárenský výrobce, firma Amylon, a.s. Její tradice sahá až do roku 1891, ale samotný vznik firmy Amylon, a.s. se datuje k roku 1912. V roce 2012 tedy slaví neuvěřitelných 100 let na trhu. Je velkou škodou, že podobných důvodů k oslavě je v českém potravinářství poskrovnu . Amylon připravil ke svému stému výročí nejen oslavu, ale také zajímavé novinky. První z nich je řada Retro pudingů s netradičními příchutěmi - višeň s čokoládou, banán s karamelem nebo vynikající oříšek..V dnešní době, kdy si zákazník u některých českých výrobků nemůže být jistý, že jsou opravdu od českého výrobce, si naopak může být absolutně jistý, že


7


Amylon stále znamená: český majitel, čeští zaměstnanci a dokonce převážně i české suroviny.

JAN JUDL 55

HISTORIE FIRMY

1891 - První pudingy Tradici má ovšem firma Amylon delší, neboť již v 19. století se zde Christian Peška pustil do průmyslového zpracovávání brambor. V jeho práci pokračoval od roku 1891 švagr František Malinský, který z malé továrničky vybudoval silný podnik, který postupně skupoval další škrobárny. 1912 - Založení firmy Od tohoto roku se datuje založení firmy Amylon v Ronově nad Sázavou. Firma byla založena s cílem zdokonalit výrobu a dosáhnout jednotného vedení. 1945 - Součást národního podniku Po druhé světové válce se ronovský závod stal součástí nár od n íh o po d n ik u A my l o n Havlíčkův Brod, později státního podniku Škrobárny. 1994 - Privatizace a vznik akciové společnosti Společnost zprivatizovala i ochrannou známku Amylon, patřící k městu Havlíčkův Brod a zejména k baleným výrobkům z nedalekého výrobního provozu Ronov nad Sázavou. Zpracoval VR (převzato od Amylon Havlíčkův Brod)

8

Co znamená, když se řekne pětka? Ve škole nedostatečná, u radistů vynikající, v peněžence smutná… V životě člověka, krátké období, které rychle utíká. Ale přece: po pětce se dá doskákat i k několika životním metám. K jedné z nich zrovna před pár dny doskákal i Honza Judl, předseda ZO NOS PPP SETUZA Ústí nad Labem. Má výhodu, že když se podívá z levé nebo z pravé strany uvidí „jenom“ tu pětku. To, že jsou, ale dvě vedle sebe pouze umocňuje skutečnost, že doskákal k pěknému jubileu. S gratulací k dosaženému výročí Honzovi navíc přeju, aby se nadále řídil jenom výrokem z filmu Anděl na horách ,, skáču dobře, skáču rád“ - aby skákal dlouho a doskákal co nejdál. Václav Rohlík

měsíce dubna provozování zimních sportům ve Ski areálu na Klínovci, Božím Daru, V Novém Městě, Perninku nebo v blízkém Oberwiesenthalu v Německu. V letním období možnost turistiky a cykloturistiky v krásném prostředí Krušných hor. V rámci jednotlivých pobytů si mohou účastníci vybrat z šesti vital – programů. Celkem tak bude v roce 2013 zajištěno pro členy svazu v Luhačovicích a Jáchymově 107 pobytů. Nabídka s pokyny k zajištění pobytů na období jarních prázdnin bude na webových stránkách svazu zveřejněna v září 2012 a na ostatní pobyty v únoru 2013. Ve výběru budou upřednostňováni ti členové, kteří nebyli v roce 2012 na rekondičním pobytu v lázních Luhačovice. NABÍDKA VITAL PROGRAMŮ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ JÁCHYMOV

REGENERACE PRO KAŽDÝ VĚK Harmonizujte svůj organismus jako celek 1x radonová koupel 1x částečná masáž 1x perličková koupel 1x bylinková koupel 1x oxygenoterapie 2x suchá uhličitá koupel 1x solná jeskyně Rozšíření lázeňských 1x návštěva kina 1x malé občerstvení pobytů v roce 2013. 1x polodenní výlet nebo kulturní představení nebo Nordic Pro rok 2013 připravuje NOS Walking (duben - říjen) PPP rozšíření lázeňských pobytů, a to o pobyty v Léčebných lázních AKTIVNÍ REGENERACE Jáchymov. V měsících květnu, Cílem programu je regenerace č e r v n u a z á ř í p o č í t á m e organismu spojená s aktivním s rekondičními pobyty pro dvě pohybem. osoby. V období jarních prázdnin od 1x radonová koupel 3. 2. 2013 do 16. 3. 2013 a letních 1x solná jeskyně prázdnin navíc se zajištěním pobytů 1x částečná masáž pro rodiny. Pobytové možnosti jsou 1x sauna tak nově zaměřeny i na mladší 1x suchá uhličitá koupel k a t e g o r i i č l e n s k é z á k l a d n y 1x bylinková koupel s možností aktivního prožití 1x podvodní masáž dovolené spolu s dětmi. Poloha 3x sp ortov ní akt ivity (te n is, Jáchymova umožňuje do poloviny pétanque, minigolf, ruské



kuželky, fitness v lázeňském v komplexu Curie a Lužice) centru Agricola, horská kola, Nordic Walking (duben - říjen), AQUA VITAL v zimě Skibus) Moderní Aquacentrum je tu pro Vás 6x vstup do AQUACENTRA ŠTÍHLÁ A FIT včetně sauny /90 min./ 3x program pro dámy, které chtějí být podvodní masáž štíhlé, krásné a ve formě 3x solná jeskyně 2x Aquafitness v Lázeňském centru 1x návštěva kina Agricola 1x skupinový tělocvik BEAUTY VITAL 1x perličková koupel Týden pro vaší krásu 1x multimasáž 1x bylinková koupel 1x částečná masáž 1x relaxační masáž plosky nohy 1x suchá uhličitá koupel 1x uhličitá koupel 1x skupinová lekce Nordic Walking 1x aroma masáž 1x fitness v Lázeňském centru 1x perličková koupel s přísadou Agricola 1x sauna 2x taneční večer v rámci terapie 1 x solárium 2x hydroxeur (pro ubytované 1x kosmetika nebo kadeřnictví v hotelu Běhounek a Dalibor) 1 x pedikúra 1x akupunktura (pro ubytované 1x manikúra

S RODINOU DO LÁZNÍ Dospělí vybírají z variant VITAL pobytů: Aktivní regenerace Aqua Vital Beauty Vital Regenerace pro každý věk, Štíhlá a fit Děti čerpají 6x AQUACENTRUM-do věku 12 let dítěte – doprovod dospělé osoby ZDARMA 5x solná jeskyně - do věku 12 let dítěte - doprovod dospělé osoby ZDARMA 1x návštěva kina nebo divadla nebo zapůjčení DVD (red)

Řady našich jubilantů stále početně narůstají a tak níže jmenovaným, kteří v letních měsících slavili spolu s přáteli či rodinami ve svém volnu výročí svého narození, srdečně gratulujeme. Léto budiž pochváleno… Červenec 2012 BALÁN Rudolf BLÁHA Stanislav HOFMAN Miloš KUBÍNOVÁ Renata KŮŽELOVÁ Alena MATUCHOVÁ Ludmila NOVOTNÁ Libuše PAVELKA Jindřich TOMÁNKOVÁ Stanislava VANĚK František ZBOŽÍNKOVÁ Martina ŽLEBKOVÁ Anna KARLÍKOVÁ Alena

předseda RK ZO Philip Morris ČR a.s.Kutná Hora člen VZO Budějovický Budvar České Budějovice člen VZO NUTRICIA DEVA a.s.Nové Město nad Metují členka VZO Povltavské mlékárny, a.s.Příbram revizor účtu ZO Danone a.s.Benešov členka VZO Devro s.r.o.Slavkov u Brna hospodářka ZO Nestlé Česko s.r.o. Holešov člen VZO ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.,ŠATOV předsedkyně ZO MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, A.S. Hrušovany n.J. místopředseda ZO Opavia-LU, s.r.o. závod Opavia Opava předsedkyně ZO GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a.s., Prostějov hospodářka ZO MP Krásno, a.s.Valašské Meziříčí a členka RK NOS PPP členka RK ZO Setuza a.s. Ústí nad Labem

Srpen 2012 ALBRECHT Pavel BÁRTA Václav BITOMSKÝ Josef ČERNÝ Pavel DREXLEROVÁ Božena

člen VZO Mlékárna Hlinsko, s.r.o. Hlinsko v Čechách člen VZO Tereos TTD, a.s. Dobrovice člen RK ZO BIVOJ a.s. Opava předseda ZO NOPEK, a.s.Hořice v Podkrkonoší předsedkyně ZO PIVOVAR HOLBA, a.s.Hanušovice


9


FIALOVÁ Jiřina HOJEROVÁ Iveta JAMBOR Milan JANUS Jiří KŘENEK Robert MARŠÍK Josef MATOUŠEK Radek ŠUTR Vladan VRBOVÁ Iva WEINGARTNER Roman ZVOLENSKÁ Vladimíra HADÁČEK Karel

místopředsedkyně ZO PENAM, a.s. Třebíč členka VZO MADETA a.s. závod Český Krumlov člen RK ZO Opavia-LU, s.r.o. závod DELI Lovosice předseda ZO DUDÁK - Měštanský pivovar Strakonice,a.s. předseda ZO AGRICOL s.r.o. Polička předseda RK ZO PRIMÁTOR a.s. Náchod místopředseda ZO Kostelecké uzeniny a.s. provozovna Planá n.Lužnicí člen VZO MADETA a.s. závod Ceský Krumlov hospodářka ZO Tesco Stores CR a.s.Pardubice člen VZO Heineken Česká republika,a.s. Brno předsedkyně RK ZO AGRICOL s.r.o. Polička člen VZO Mlékárna Hlinsko, s.r.o. Hlinsko v Čechách

Září 2012 AUEROVÁ Eva BRYCHTOVÁ Hana CESTROVÁ Ivana DOKOUPILOVÁ Věra Stanislav HUMPLOVÁ Anna JURÁČEK Pavel KLOBUŠICKÁ Andrea KOČÁR Jiří MARŠÍK Miroslav MIKULENČÁK Ladislav MYTYSKA Václav PAKOSTA Jiří PORT Radek SLOVÁK Jaroslav KOUBA Bedřich

hospodářka ZO PENAM,a.s., Mlýn Znojmo - Starý Šaldorf členka VZO Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Telč předsedkyně RK ZO Setuza a.s. Ústí nad Labem členka VZO PENAM a.s. závod Morava-sever Cukrárna a pekárna Martinov HANUŠ člen VZO Povltavské mlékárny, a.s. Sedlčany předsedkyně RK ZO Europasta SE Divize Bratří Zátkové Boršov n.Vlt. člen VZO Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec u Jihlavy členka VZO MADETA a.s. Provozovna Pelhřimov člen VZO Moravia Lacto a.s.Jihlava předseda ZO Kostelecké uzeniny a.s. provozovna Planá n. Lužnicí místopředseda ZO ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.,ŠATOV předseda PENAM, a.s. Třebíč člen VZO AGRICOL s.r.o. Polička a člen VNOS PPP místopředseda ZO Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Teplice revizor účtu ZO Delta mlýny s.r.o. Kyjov předseda RK ZO MILKTRANS, a.s. Jesenice, Č.Budějovice

10


spotřebitelé dovolíme budou dál předkládat) v mnoha případech k jídlu není, ač to pochází

Recommend Documents