Společnost pracovního lékařství ČLS JEP Zdravotně sociální fakulta – OU Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje
XXXI. Pachnerovy dny pracovního lékařství
SBORNÍK SOUHRNŮ
H Hootteell R Reellaaxx R Roožžnnoovv ppoodd R Raaddhhooššttěěm m 1177.. 55.. -- 1199.. 55.. 22000066
SBORNÍK SOUHRNŮ XXXI. Pachnerovy dny pracovního lékařství Rožnov pod Radhoštěm 17. 5. - 19. 5. 2006
Sestavil:
MUDr. S. Lvončík J. Lvončíková I. Večerek
Za obsahovou a jazykovou stránku souhrnů zodpovídají autoři 2
PRÍSPEVOK K MATEMATICKÉMU HODNOTENIU FOTOPLETYZMOGRAFIE PRI CHOROBÁCH Z POVOLANIA BELLOVÁ, V., BUCHANCOVÁ, J. Klinika pracovného lekárstva a toxikologie JLFUK a MFN, Martin Na klinike pracovného lekárstva a toxikológie v Martine sa používajú k bežnej diagnostike porúch prekrvenia horných končatín fotopletyzmografia, reopletyzmografia a laserdoppler- flowmetria. Vyšetrenia sa robia v oblasti prstov v pokojových podmienkach, bezprostredne a za 5 minút po lokálnom ochladení, prípadne po lokálnom ohriatí rúk a predlaktí vodou, niekedy pri zmenách polohy končatín a po krátkotrvajúcej oklúzii. Vizuálne sa vyhodnocujú : rozsah a trvanie farebných zmien kože pri zmenách teploty, tvarové zvláštnosti kriviek z periférnych pulzov; matematicky sa hodnotia zmeny vybraných parametrov: amplitúdy digitálnych záznamov, relatívne pulzové objemy pri reografii, prietok a rýchlosť krvného prúdu v mikrocirkulácii kože pri LD flowmetrii. Autori na základe skúseností, spracovania výsledkov súborov vyšetrených osôb, poukazujú na indikačné pole uvádzaných metód v oblasti profesionálnej patológie a možnosť použitia týchto vyšetrení v diferenciálnej diagnostike. Prezentuje sa vhodnosť použitia foto a reopletyzmografie pri vstupných lekárskych prehliadkach, ak budú pracovníci vystavení pôsobeniu riziku vibrácií, dlhodobému nadmernému fyzickému zaťažovaniu končatín a pôsobeniu nízkych teplôt na organizmus, či lokálne na horné končatiny.
3
SLEDOVÁNÍ ODEZVY ORGANIZMU U PRACOVNÍKŮ EXPONOVANÝCH METHYLEN-4,4´DIFENYLDIISOKYANÁTU 1
DLOUHÁ B., 1STRÁNSKÝ V., 1MRÁZ J., 1BRABEC M., 1 RYCHLÁ L., 1LEBEDOVÁ J., 2SKOKANOVÁ V. 1
2
Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně, pobočka Praha
U 136 pracovníků byla stanovena expozice methylen-4,4´difenyldiisokyanátu (MDI) v pracovním ovzduší a proveden odběr krve na stanovení aduktů v hemoglobinu (MDA) a specifických protilátek proti MDI (s-IgG-MDI a s-IgE-MDI). Zároveň byly sledovány parametry zdravotního stavu – subjektivní obtíže, plicní funkce, bronchiální reaktivita a výskyt alergických onemocnění. Stejná vyšetření byla provedena i u 25 kontrolních osob, které nebyly exponované diizokyanátům. Cílem sledování bylo detailnější objasnění vztahů mezi expozicí, proteinovými adukty, imunologickou senzibilizací a zdravotními účinky u pracovníků exponovaných MDI. Při aplikaci PU lepidel stříkáním bylo v několika případech prokazováno překročení PEL i NPK-P pro 4,4´-MDI, při ostatních expozicích se koncentrace 4,4´-MDI pohybovaly hluboce pod přípustným limitem až na hranici detekce 0,2 ug/m3. Koncentrace 4,4´-MDA v hemoglobinu byly u pracovníků s předpokládanou vysokou expozicí statisticky významně vyšší než u pracovníků s nižšími expozicemi, resp. u kontrol. S-IgG-MDI protilátky významně korelovaly s výší expozice, nikoliv ale s délkou expozice, tj. počtem let odpracovaných v riziku MDI. Nebyl prokázán vztah mezi hodnotami specifických IgG protilátek a respiračními obtížemi, ani vztah k atopii, bronchiální hyperreaktivitě nebo aduktům 4,4´MDA. Při vyšetření souboru exponovaných pracovníků byl zjištěn vysoký výskyt obtíží z oblasti dýchacích cest. Výskyt atopie a alergických onemocnění (astma, alergická rýma) odpovídal 4
prevalenci v obecné populaci. Výskyt obtíží i nemocí ale nekorespondoval s výší expozice. studie byla podpořena grantem IGA MZ ČR NJ 7564-3/2003
5
ZAŘAZOVÁNÍ ALERGIKŮ DO PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ (DOPORUČENÝ POSTUP) 1
HAJDUKOVÁ ZD., 1STRAKOVÁ VL. Klinika chorob z povolání FNsP Ostrava,
1
Každoročně je zaznamenáván nárůst astmatu u dětí a mladých dospělých. Tito jedinci přicházejí a budou přicházet do pracovního procesu. Pracovní lékařství stojí před problémem, jak tyto mladé lidi, kteří chtěji pracovat, zařadit. Proto byl vypracován postup, který doporučuje zařazování alergiků a k alergii predisponovaných osob do pracovního procesu. Těžiště současné péče o pracovníky v provozech s potencujícími vlivy na rozvoj alergie je v časné diagnostice alergických onemocnění, rozpoznání tíže alergie nebo atopie a stanovení rizika rozvoje onemocnění ve vztahu k pracovnímu prostředí. První kontakt s těmito pacienty se uskutečňuje v ambulancích lékařů pracovně lékařské péče, kteří provádějí preventivní vstupní a periodické prohlídky. Součástí posouzení zdravotní způsobilosti k práci by mělo být zhodnocení výskytu faktorů potencujících rozvoj alergického onemocnění v pracovním prostředí a posouzení rizika rozvoje alergického onemocnění vzhledem k individuálním vlastnostem posuzovaného. Lékař pověřený závodní preventivní péčí v případě potřeby posílá pracovníky na specializovaná oddělení pracovního lékařství, kde jsou další možnosti ke zjišťování alergického rizika, např. laboratoř funkčního vyšetření plic a průdušek, biochemická a imunologická laboratoř, RTG pracoviště, specialisté v oboru pracovního lékařství, alergologie, TRN, dermatologie a úzká návaznost na informační zdroje o podmínkách na pracovištích (hygienické stanice, zdravotní ústavy). V této fázi dovedeme na klinikách pracovního lékařství odhalit senzibilizaci a vazbu na pracovní prostředí, vyslovit prognózu možného vzniku profesionálního alergického onemocnění v budoucnu nebo se přímo vyjádřit k obecnému charakteru onemocnění a zamítnout možnost dalšího vývoje směrem k profesionalitě. Takto koncipovaným 6
vyšetřením odstraníme obavy lékaře závodně preventivní péče (a zaměstnavatele) z nemoci z povolání a na druhé straně umožníme alergikovi pracovat ve zvolené profesi.
MUDr.Zdeňka Hajduková, Ph.D. Klinika chorob z povolání FNsP Ostrava tel.: 597373221 e-mail:
[email protected]
7
DEN ZDRAVÍ NA SOUs a OU HORÁKOVÁ S., NEPRAŠOVÁ H. ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav Naše firma má zájem mít zaměstnance zdravé, perspektivní, spolupracující, zaměstnance dbající o své zdraví ne jenom tím, že si budou udržovat stávající zdravotní stav, ale aktivně se budou podílet na jeho zlepšování. Odtud vznikla myšlenka, že by náš útvar Ochrany zdraví mohl pro zaměstnance uspořádat tzv. Den zdraví. V rámci jednoho dne jsme zaměstnancům zajistili měření krevního tlaku, plicních funkcí, měření množství tuku v těle, měření svalové síly, zjištění celkové fyzické kondice, dále předvedení první pomoci včetně možného nácviku resuscitace na modelu. Poskytli jsme poradenskou službu a různé informační materiály. S omezenou možností jsme zajistili orientační měření cholesterolu v krvi a glykémie. S průběhem Dne zdraví máme dobrou zkušenost. Ve firmě jsme ho minulý rok pořádali pro zaměstnance už třetím rokem a prvním rokem také pro učně ŠKODA AUTO a.s. Ústředním tématem Dne zdraví na učilišti byla prevence poruch svalové a kosterní soustavy. Při volbě tématu jsme vycházeli ze závěru nástupních preventivních prohlídek učňů, z kterého je patrné, že poruchy pohybového aparátu nejsou zanedbatelné. Převažuje skoliosa, vadné držení těla, ochablé svalstvo. A protože jsme chtěli vědět jak nebo zda vůbec tento stav nějak koreluje se svalovou sílou, zaměřili jsme Den zdraví na měření svalové síly stiskem ruky. Naměřené hodnoty ukázaly, že 87% učňů vykazuje svalovou sílu stiskem ruky 400-500 N, což je síla průměrné dospělé mužské populace. 10% učňů vykazuje svalovou sílu stejným způsobem větší. Doplňujícím údajem, který může svalovou sílu ovlivnit je, že přibližně 30% učňů aktivně sportuje. Hlavním přínosem ze Dne zdraví na učilišti je, že poruchy pohybového aparátu nejsou v korelaci se svalovou sílou. Příští Den zdraví na učilišti bychom chtěli zaměřit na zjišťování celkové fyzické zdatnosti učňů. 8
PROFESIONÁLNÍ INTOXIKACE V ČESKÉ REPUBLICE, MINULOST A BUDOUCNOST PELCLOVÁ D., FENCLOVÁ Z. Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN Cílem je zhodnotit trendy v počtu profesionálních intoxikací za dobu, kdy je vedena statistika nemocí z povolání a provést srovnání se současným stavem. Seznam nemocí z povolání se během let pozvolna měnil a přibyly v něm nové skupiny chemických látek. Přesto je zřetelný velmi příznivý trend ve vývoji nemocí z povolání, způsobených chemickými látkami. Byla porovnána data z Národního Registru nemocí z povolání, a publikovaných statistických přehledů nemocí z povolání v dřívějších letech a údaje o hospitalizaci pro intoxikace průmyslovými chemickými látkami, poskytnuté Ústavem zdravotnických informací Ministerstva zdravotnictví České republiky (v letech 1996-2004). Počet otrav, hlášených v České republice jako nemoc z povolání za posledních 50 let významně poklesl, z celkového počtu 446 v roce 1956 na 21 nemocí v roce 2005. Kromě toho bylo v loňském roce hlášeno 10 ohrožení nemocí z povolání. Podobně klesaly počty otrav všemi závažnými noxami, zejména olovem, rtutí, organickými rozpouštědly, kyanidy, methemoglobinizujícími látkami. Tyto statistiky neberou v úvahu akutní intoxikace, hlášené jako pracovní úrazy. Celkový počet hospitalizací pro profesionální i neprofesionální intoxikace těmito látkami včetně akutních případů však za posledních 8 let rovněž významně poklesl z 474 na 347 případů. Závěr: Vývoj počtu otrav průmyslovými látkami v České republice je příznivý, zejména v dlouholetém sledování. Jejich počty jsou pozitivně ovlivněny zejména zlepšením hygienických podmínek na pracovištích. Analyzovány jsou i další příčiny a vývoj ve vztahu k aktualizaci seznamu nemocí z povolání. Literatura: 1) Hinnen U, Hotz P, Gossweiler B a kol.: Surveillance of occupational illness through a national poison control 9
center: an approach to reach small-scale enterprises? Int Arch Occup Environ Health 1994;66:117-23. 2) Woolf A, Alpert HR, Garg A a kol.: Adolescent occupational toxic exposures: a national study. Arch Pediatr Adolesc Med. 2001;155:704-10. 3) Pelclová D, Fenclová Z, Lebedová J: Occupational diseases in the Czech Republic in the year 1998. The need for unifying European standards/criteria for all occupational diseases. Cent Eur J Publ Health 8; 2000: 49-52. Vypracováno s podporou VZ MSM0021620807.
10
REGEX – POTENCIONÁLNÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE KARCINOGENŮM 1,2
ŠMERHOVSKÝ Z., 1LANDA K., 1VAVŘINOVÁ J., 1CIKRT M. 1 Státní zdravotní ústav Praha 2 2. lékařská fakulta UK Praha
REGEX (Registr profesionálních expozic karcinogenům) je významným prvkem systému surveillance v pracovním lékařství. V období 1998-2006 se v jeho databázi naakumulovaly informace o 5 449 osobách profesionálně exponovaných různým karcinogením agens. Nyní předkládáme analýzu morbidity a mortality na zhoubné novotvary u osob registrovaných do začátku r. 2004, kdy bylo registrováno celkem 4 160 osob, přispívajících do celkové délky sledování 12 713 osobo-roky v případě morbidity a 12 965 lety v případě mortality. V průběhu sledování bylo v této kohortě hlášeno celkem 88 případů zhoubných novotvarů a celkem 44 úmrtí, z toho 18 na zhoubný novotvar. Pozorovaný index celkové mortality standardizovaný pro věk, pohlaví a kalendářní rok byl SMR = 80,59% , 95% CI = (59,23-106,96) a standardizovaný index mortality na zhoubné novotvary byl SMR = 75,63%, 95% CI = (46,42 – 116,96). Pozorovaný standardizovaný index morbidity na zhoubné novotvary však dosáhl hodnoty SMR = 147,65% , 95% CI = (119,17 – 180,99) (P = 0,001), která indikuje vyšší výskyt novotvarů, než by odpovídal průměrné české populaci. Pozorovaný exces morbidity na zhoubné novotvary lze vyjádřit také jako rozdíl mezi pozorovanou incidencí (IR = 692,2/100 000 osobo-roků) a očekávanou incidencí (IR = 468,8/100 000 osoboroků). Rozdíl incidencí je IR = 223,4/100 000 osobo-roků. Tuto hodnotu pak lze použít pro výpočet inkrementálního rizika (kumulativní incidence) asociované s různými délkami profesionální expozice. Odhadované celoživotní riziko výskytu zhoubného novotvaru při celoživotní expozici (70 let) je 1,563 x 10-1 nebo realističtěji při předpokládané 40tileté expozici 8,936 x 10-2 (223,4/100 000 osobo-roků x 70 let (nebo 40 let). Oba odhady 11
profesionálního rizika jsou řádově vyšší než přijatelné riziko 10-5 – 10-4. Závěr: Předběžná analýza dat ukazuje na závažný dopad profesionální expozice karcinogenům na zdravotní stav pracující populace, ve které je výskyt zhoubných novotvarů asi o 50% vyšší než v odpovídající průměrné české populaci. Odpovídající inkrementální riziko vzniku zhoubného novotvaru u profesionálně exponované osoby odhadujeme na 1,563 x 10-1 - 8,936 x 10-2. Tyto výsledky jasně potvrzují nutnost spolehlivého systému surveillance kvality pracovního prostředí a význam REGEXU jako jedné z jejích podstatných částí.
12
VYUŽITÍ BIOLOGICKÉHO MONITOROVÁNÍ EXPOZICE RTUTI PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK TUČEK M. Klinika nemocí z povolání, 1. Lékařská fakulta UK v Praze
Příspěvek analyzuje dva případy tuzemských expozic rtuti a jejím sloučeninám, které se svým rozsahem týkají značného počtu profesionálně exponovaných osob i značné části populace. Komplexní zhodnocení rizik užití fenylrtuti jako mořidla osiv koncem minulého století zahrnuje přehled případů zkrmování fenylrtutí mořeného seťového obilí a kontaminace zvířecích krmiv a poživatin živočišného původu, profesionální expozici fenylrtuti při výrobě a aplikaci fenylrtutí mořeného seťového obilí a studium genotoxicity a embryotoxicity mořidel osiv. V tuzemsku zavedený způsob výroby a používání osiv mořených rtuťovým fungicidem (účinná látka fenylmerkurichlorid) nepředstavoval z hlediska profesionální expozice při dodržování všech bezpečnostních a hygienických opatření reálné riziko akutní či chronické intoxikace touto noxou. Minimální embryotoxické dávky pro preparát s obsahem 5,4% fenylmerkurichloridu byly experimentálně stanoveny v rozmezí 0,1 až 1,0 µg na jeden kuřecí zárodek, u osmi alternativních nertuťových mořidel osiv byly v rozmezí jednotek až stovek µg na jeden kuřecí zárodek. Přes statisticky významně vyšší nález úrovně chromozómových aberací u obsluhy mořiček osiv a u dělníků pytlování osiv nebylo toto zjištění považováno za jednoznačné potvrzení zvýšené expozice genotoxickým látkám, nýbrž za signalizaci možného ohrožení tohoto druhu při používání mořidel. Z preventivně hygienického hlediska byla považována pracoviště v závodech na úpravu osiv mořením rtuťovým fungicidem za riziková (riziko fenylrtuti) a bylo doporučeno monitorovat expozici fenylrtuti v moči a ve vlasech pracovníků/pracovnic minimálně jednou za rok. Poznatky přispěly k tuzemskému zákazu 13
užívání rtuťových fungicidů. Práce řeší některé aspekty expozice rtuti při přípravě a aplikaci zubního amalgamu včetně profesionální expozice, poukazuje na nebezpečí alergizace rtutí a možnost vzniku organických sloučenin rtuti v ústní dutině. Aplikace jediné amalgamové výplně vede k průkaznému zvýšení obsahu rtuti bezprostředně po ošetření ve slině a s maximem za 4 až 5 hodin po ošetření v krvi. Důsledkem této aplikace je významně zvýšená exkrece rtuti do moče s maximem do 8 hodin po ošetření. Je proto třeba zvažovat nezbytnost aplikace amalgamových výplní zejména u nervově nemocných, nemocných s onemocněními ledvin a u těhotných žen. Současné expozice stomatologických pracovníků dosahují hladin v průměru několika desítek µg.l-1 v moči a nepřekračují přijatelnou míru rizika. Zvýšené míře expozice parám rtuti a aerosolu obsahujícímu atomární a iontovou rtuť, respektive jemným částicím amalgamu jsou vystaveni především stomatologové při odvrtávání a broušení amalgamových výplní. Současná používaná technika přípravy amalgamu je bezpečná z hlediska ochrany zdraví stomatologů. Práce doporučuje praktická opatření k minimalizaci profesionální expozice rtuti ve stomatologii.
14
MUNCHHAUSENOV SYNDRÓM – REALITA AJ V PRACOVNOM LEKÁRSTVE ? 1
JÁN BUCHANEC, 2JANA BUCHANCOVÁ 1 Klinika detí a dorastu, 2 Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin V r. 1951 Asher v Lancete zverejnil opis svojich pacientov, u ktorých nebola prítomná somatická alebo duševná choroba alebo neschopnosť a ktorí symptómy choroby dôsledne predstierali, alebo si ich sami spôsobili. Chorobu nazval Munchhausenovym syndrómom (MS). Barón Hieronymus Karl Fridrich von Munchhausen (1720-1797) slúžil ako vojak cára v Rusku a v Turecku. Po návrate domov pri víne rozprával neuveriteľné príhody, ktoré zachytil ďalší dobrodruh R.Raspe. Tak vznikla literatúra výmyslu a fantázie, v Čechách známa najmä pod pojmom barón Prášil (klamal, až sa prášilo). Asher pri opise rozdelil choroby svojich pacientov na tri formy a/laparatomofilia migrans- brušný typ, b/hemorhagia historiotica a c/paroxysmofilia neurologica. Pacient s MS si choroby vymýšľa, problémy predstiera alebo ich sám spôsobuje, putuje od lekára ku lekárovi a dožaduje sa priazne, vyšetrenia, liečby, tiež opakovanej, hospitalizácií a to bez poskytnutia ďalších dieľčich výhod ako je finančný prospech, dôchodok a i. V r. 1955 bola opísaná ďalšia forma MS by proxy (v zastúpení), kde najčastejšie matka týra dieťa, opatrovateľ zverenú osobu vymýšľaním alebo spôsobením choroby a vyžadovaním liečby. Autori opisujú vlastné skúsenosti s MS u dvoch pacientov s dávno priznanými chorobami z povolania, ktorí roky udávajú vymyslené obtiaže, putujú po lekároch a zdravotníckych zariadeniach, dožadujú sa pozornosti, starostlivosti, vyšetrení, hospitalizácie, pričom v somatickom a laboratórnom náleze nie je pre to dôvod. Chorobopis jedného z nich (68 ročného) má cca 3000 strán a obsahuje 120 listov s opisom obtiaží. 15
PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ HLÁŠENÁ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2005 1,2
FENCLOVÁ Z., 1,2URBAN P., 2PELCLOVÁ D., 1,2LEBEDOVÁ J., 1,2LUKÁŠ E., 3NAVRÁTIL T. 1
Centrum pracovního lékařství, SZÚ Praha Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha 3 Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, AV ČR, Praha 2
V roce 2005 bylo v České republice hlášeno u 1317 pracovníků celkem 1400 profesionálních onemocnění (817 u mužů a 583 u žen), z toho bylo 1340 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 31,9 případů na 100 000 pojištěnců. Ve srovnání s rokem 2004 vzrostl celkový počet diagnostikovaných profesionálních onemocnění o 12, tj. o 0,9 % případů. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského a Středočeského kraje - 272 a 181, tj. 19,4 % a 12,9 % všech případů. Nejpočetnější kategorii profesionálních onemocnění v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (kapitola II - 169 případů). Jednalo se zejména o nemoci periferních nervů z přetěžování končetin a o nemoci periferních nervů z vibrací (54 a 46 případů). Ve Středočeském kraji převažovala profesionální onemocnění postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (kapitola III - 86 případů). Zde byla hlášena zejména onemocnění, která vznikla v důsledku působení prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (38 případů), dále onemocnění z azbestu (25 případů) a rakovina plic z radioaktivních látek (19 případů). Stejně jako v předchozích čtyřech letech nejvíce hlášených profesionálních onemocnění vzniklo v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti - 215, tj. 15,4 % případů. Nejčastějším onemocněním u zdravotníků byl svrab (124 případů). Odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných 16
výrobků se 152 případy a odvětví těžba uhlí se 125 případy obsadily druhé a třetí místo. Celkem 594 (42,4 %) případů profesionálních onemocnění bylo v roce 2005 vyvoláno působením fyzikálních faktorů (kapitola II ). V sestupném pořadí následovaly nemoci přenosné a parazitární (kapitola V - 278 případů), nemoci kožní (kapitola IV - 249 případů), nemoci dýchacích cest a plic (kapitola III - 243 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I - 33 případů) a nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI - 3 případy). Z nemocí z povolání byla nejčastěji diagnostikována kontaktní alergická dermatitida (194 případů), dále syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin a syndrom karpálního tunelu z vibrací (151 a 138 případů). U ohrožení nemocí z povolání šlo zejména o syndrom karpálního tunelu z vibrací a o poruchu sluchu z hluku (12 a 10 případů). Závěrem lze konstatovat, že situace v počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice nebyla v roce 2005 uspokojivá, protože nejenže opět stoupl výskyt svrabu u našich zdravotníků, ale také počty hlášených profesionálních onemocnění jsou nadále s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají realitě. Práce byla provedena s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ČR, MSM0021620807 a IGA NR/8107-3
17
STÁRNOUCÍ PRACOVNÍ POPULACE CIKRT M., HLÁVKOVÁ J., KOLACIA L., VAVŘINOVÁ J., ŠTEFLOVÁ A. Státní zdravotní ústav Praha , Centrum pracovního lékařství Populace ve vyspělých zemích stárne. Podíl osob, jejichž věk překročil padesátku bude v příštích letech stoupat. Paralelně s tímto faktem stoupá i průměrný věk pracovní síly. Jde o celospolečenský fenomén. Ve státech EU je v současné době podíl pracovníků starších padesáti let 25%, v roce 2025 se očekává, že tito pracovníci budou tvořit 35%celkové pracovní populace. Věková struktura pracovní síly v nových členských státech EU, včetně ČR, je podobná jako v původních členských zemích, zdravotní stav pracovní populace je však horší a očekávaná délka života kratší. Aktuálnost této problematiky v ČR podtrhuje v současné době probíhající diskuse o nezbytnosti prodlužování aktivního věku v souvislosti s plánovaným posunem věku pro odchod do důchodu. To, jak bude vypadat v budoucnu kvalita pracovního života stárnoucích pracovníků závisí na tom, jak dokážeme přizpůsobit práci novým očekávaným podmínkám. Je zřejmé, že k rozvoji a úpravám práce a pracovních míst je nutné přistupovat komplexně a ve spolupráci všech zainteresovaných skupin. Na budoucnost v souvislosti se stárnutím pracovní populace je třeba myslet s předstihem zejména v souvislosti s výraznými změnami probíhajícími v posledních letech v globální ekonomice (nové technologie, nové principy řízení, fragmentace práce, intenzifikace práce apod.) . Tyto změny totiž právě u stárnoucích pracovníků zvyšují vulnerabilitu pracovní síly a snižují udržení její pracovní schopnosti.
18
PROFESIONÁLNÍ LÉZE NERVUS ULNARIS V OBLASTI LOKTE V PRAXI 1
NAKLÁDALOVÁ M., 2PEŠÁKOVÁ L., 2NAKLÁDAL Z., 1 BARTOUŠEK J., 1FIALOVÁ J. 1 Lékařská fakulta UP a Fakultní nemocnice Olomouc, 2 Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje
Pro přiznání profesionality poškození nervus ulnaris v oblasti lokte je rozhodující stanovení nejméně střední tíže postižení a splnění pracovních podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. U 44 členného retrospektivně hodnoceného souboru osob s profesionální lézí nervus ulnaris považovali autoři za EMG kritérium poruchy střední tíže zpomalení rychlosti vedení motorickými vlákny nervus ulnaris kolem lokte na 40 m/s, přičemž za dolní hranici normy byla pokládána rychlost 50 m/s. U 20 osob bylo onemocnění přiznáno po průměrné době práce 15,8 let jako onemocnění z přetěžování horních končetin, přičemž nejčastěji byly postiženy elektromontážní dělnice. U 24 osob bylo onemocnění přiznáno po průměrných 23,9 letech práce s vibrujícími nástroji, nejčastěji onemocněli brusiči kovů. Je konstatována častá koincidence profesionální léze nervus ulnaris v oblasti lokte s jinými onemocněními pohybového aparátu a nervů horních končetin, u 70,4 % souboru byl diagnostikován současně syndrom karpálního tunelu, u poloviny postižených byl zjištěn cervikobrachiální syndrom. Autoři poukazují na úskalí v diagnostice profesionální léze nervus ulnaris v oblasti lokte a na potřebu vytvoření standardního diagnostického postupu.
19
VZDÁLENÉ MONITOROVÁNÍ PACIENTŮ V DOMÁCÍ PÉČI ING. MAREK PENHAKER PH.D., ING. MARTIN ČERNÝ, ING. LUKÁŠ MARTINÁK, ING. JAN SPIŠAK, ING. ADÉLA VÁLKOVÁ Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra měřicí a řídicí techniky Cílem projektu byl návrh a realizace funkčního telemetrického systému, postaveného na bázi mobilních technologií, který s využitím specifického hardwaru pro vstup měřených údajů a odpovídající softwarové podpory umožňuje monitoring základních zdravotních údajů pacienta v reálném čase, jeho on – line vyhodnocení a vyvolání dalšího zpracování nebo akce podle výsledků zpracování. Systém je koncipován jako otevřený jednak na úrovni hardwarové podpory (připojování sond a čidel různých výrobců), jednak na úrovni softwarové podpory (zpracování a vyhodnocování údajů). Základem je vestavný mikroprocesorový systém, který umožňuje sběr dat ze všech užitých snímačů, provádí předzpracování a základní vyhodnocení situací ohrožující život člověka. Veškerá data včetně alarmů zasílá do dohledového centra. Při monitorování v bytě je zajištěna komunikace pomocí Ethernetu nebo počítačové sítě a v případě užití mimo byt využívá technologie GSM a GPRS. Systém využívá pro měření biosignálů produkčních modulů, které zaručují přesnost měření. Pro zjištění saturace a tepu, pletysmografické křivky byl použit modul ChipOx od firmy EnviteC. Modul obsahuje tři analogové vstupy pro měření tělesné teploty, respirační frekvence a bezdrátovou komunikaci s vestavným systémem zajišťuje Bluetooth modul od firmy ConnectBlue, které jsou implementovány do tlakoměru a pletysmografu. Pro měření jednokanálového EKG byl použit hrudní pás s modulem bezdrátové komunikace BluesenseAD a v případě potřeby měření vícekanálového EKG je možno použít Bluetooth 20
EKG od fy. Corscience. Bluesense AD je Bluetooth modul ve spojení s akcelerometrem ADXL203 poskytuje informace o poloze osoby a ve spojení s PIR pohybovými čidly informace o pozici osoby v bytě. Domácí vzdálená péče je speciální monitorovací systém základních životních funkcí, založených na bázi miniaturních snímačů - smart senzorů, informačních technologií a vestavěných počítačových systémů. Osoba užívá upravené prostory, kde jsou nainstalovány monitorovací systémy které sledují pohyb, polohu a vybrané životní funkce pacienta. Realizovaný vestavný systém umožňuje monitoring i mimo byt. V tomto případě jsou informace o základních životních funkcích a geografické poloze (GPS) osoby přenášeny GPRS technologií. Po konzultaci s lékaři jsou měřeny hodnoty saturace kyslíku, pletysmografické křivky, EKG, krevní tlak, osobní váha, respirační frekvence, obsah cukru v krvi a tělesnou teplotu. Dále je monitorován pohyb (pád, leh, sed, chůze, běh) a místo výskytu osoby. Všechna měřící zařízení komunikují s vestavným mikroprocesorovým systémem bezdrátově technologii.
21
HLÁŠENÍ PROFESIONÁLNÍHO ONEMOCNĚNÍ NESTANDARDNÍM POSTUPEM – ZDROJ DLOUHOLETÝCH SOUDNÍCH SPORŮ. KAZUISTIKA. ŠPLÍCHALOVÁ A., LEHOCKÁ H. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum pracovního lékařství Nemoci z povolání jsou onemocnění, která vznikají v důsledku nepříznivého působení faktorů pracovního prostředí za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoc z povolání je medicínsko – právní pojem a pro nemocného představuje na jedné straně ekonomické výhody, ale na straně druhé zdravotní i sociální nevýhody, které vyplývají z dlouhodobých následků poškození zdraví a problémů dalšího profesionálního uplatnění. Předmětem tohoto sdělení je kasuistika, kdy při posuzování nemoci z povolání byla použita až neuvěřitelně benevolentní a odborně nezdůvodněná posudková kriteria. V roce 1990 byla u 32letého horníka-rubače uznána a hlášená nemoc z povolání tzv. traumatická vazoneuróza, a to na podkladě zcela nespecifického nálezu. Na základě tohoto hlášeného profesionálního onemocnění se stal klient nezpůsobilým k dosavadní práci v profesi horníka – rubače a v posudkovém řízení uznán plně a později částečně invalidním. V důsledku dalšího longitudinálního sledování zdravotního stavu bylo zjištěno takové zlepšení zdraví klienta, že mu v roce 1997 byl odebrán i částečný invalidní důchod a tím došlo k poklesu i míry soustavné výdělečné činnosti. Od tohoto data vyplácí bývalý zaměstnavatel svému bývalému zaměstnanci náhradu jen ve výši 20%. S tím klient nesouhlasí, neboť se domnívá, že u něj nadále trvá nemoc z povolání a pro ni není schopen vykonávat své hornické povolání a požaduje po svém bývalém zaměstnavateli doplatky, které vymáhá soudní cestou. Zaměstnavatel písemně zdůvodnil svůj postup tím, že z potvrzení o zdravotním stavu zaměstnance není zřejmé, zda pokles soustavné výdělečné činnosti je způsoben pouze profesionálním onemocnění, nebo onemocněním z obecných příčin. Tím byl odstartován složitý soudní spor trvající více než 9 let, 22
v jejímž průběhu byly postupně vypracovány čtyři odborné znalecké posudky s různými závěry. Závěry těchto nejednotných posudků budou prezentovány v ústním sdělení.
[email protected]
23
PRAKTICKÁ NEUDRŽITELNOST SOUČASNÉHO ZPŮSOBU HODNOCENÍ PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE PRACOVNÍKŮ. VYTLAČIL J. Kardia s.r.o. Praha Kriticky zaměřená prezentace o nedostatečnosti stávajícího hodnocení psychické zátěže, kdy jednoznačně v praxi narážíme na profese, které ze současného hlediska nejsou zařazeny jako rizikové a přitom se zde opakovaně vyskytují psychické problémy vyplývající z podstaty pracovní činnosti a naopak. Tato disbalance nutí odborně vzdělané poskytovatele PLP přijímat odlišné způsoby hodnocení pracovních pozic od „oficiálních“, aby mohli své služby poskytovat adekvátně skutečné psychické zátěži. To se týká jednak náplní zdravotnických prohlídek a jednak přípravě speciálních cíleně zaměřených preventivních projektů. Autor navrhuje zavést hodnocení 4 kategorií, protože stávající praxe 3 kategorií, tak jak je pojatá naprosto neodpovídá reálnému hodnocení psychické zátěže, tak jak na ně naráží poskytovatelé ZPP v praxi. Současně pak navrhuje možné způsoby posuzování intenzity jednotlivých faktorů psychické zátěže aniž by bezpodmínečně musel být každý návrh zpracován psychologem. Sdělení by podle autorova záměru mělo podnítit k diskusi o novelizaci stávajícího způsobu hodnocení psychické zátěže ve vztahu ke kategorizaci prací.
24
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S KATEGORIZACÍ PRACÍ POSKYTOVANOU KLIENTSKÝM ZPŮSOBEM PROSTŘEDNICTVÍM NESTÁTNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ KLIENTŮM SE ZAHRANIČNÍMI MAJITELI ČI SPOLUMAJITELI. ŠINTLER Z. Kardia s.r.o. Praha Předmětem sdělení jsou některé praktické zkušenosti s prováděním kategorizace prací v podmínkách podniků se zahraničními manažery. Jistým kladem těchto klientů je poměrně vysoká povědomost o nutnosti zajištění oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kategorizace prací jako originalitu v ČR je někdy složité klientům vysvětlit a následně její realizace bývá velmi pečlivě sledována včetně jednotlivých kroků realizace. Celý proces je často nutné velmi podrobně načasovat a dodržovat postup jednotlivých fází procesu. Je nutno zpracovávat graficky přehledné reporty postupu prací od screeningu až po finální řešení. V průběhu realizace tohoto procesu se ještě mohou vyskytovat různé zlepšovací návrhy, které mají za účel snížit počty rizikových pracovních pozic či snížit počty exponovaných lidí a následně o nich opět pravidelně reportovat. Některé konkrétní kasuistiky včetně grafických výstupů používaných ve styku s klienty jsou součástí sdělení, které je určeno především pro terénní pracovníky hygienické služby a praktické poskytovatele ZPP, se kterými by autor uvítal diskuzi na dané téma.
25
PRÁVNÍ SOUVISLOSTI POSUDKOVÉ ČINNOSTI JANKO P., CIBULKA F. Karvinská hornická nemocnice a.s. akreditované zdravotnické zařízení Posudková činnost lékaře závodní preventivní péče (pracovnělékařské péče) má nejen medicínský rozměr ale též, a stále více, rozměr právní. Lékařský posudek vstupuje do několika právních odvětví: pracovního práva, správního práva ale též do ústavních práv zaručených listinou základních práv a svobod. Podle některých výkladů má být za lékařský posudek považováno vše, co lékař považuje za nutné sdělit zaměstnavateli v souvislosti se zdravím zaměstnance ve vztahu k práci. Toto sdělení nemusí mít za následek jen převedení zaměstnance na jinou vhodnou práci ale též nepřijetí uchazeče o zaměstnání – teprve potencionálního zaměstnance. Současná právní úprava (především odst.4, § 77, zákona č. 20/1966 Sb. a zákon č. 150/2002 Sb. soudní řád správní) způsobuje, že zaměstnanec, který úspěšně uplatňuje opravné prostředky proti lékařskému posudku vč. správního soudu, přichází (v případě rizikového pracoviště) na řádnou preventivní prohlídku po 2 letech aniž byl realizován jeho převod na vhodné pracoviště podle předchozího (2 roky starého) posudku. Bude-li i tato prohlídka ukončena lékařským posudkem a bude –li zaměstnanec stejně úspěšně uplatňovat svá ústavní listinou zaručená práva, nemusí být převeden na vhodnou práci teoreticky nikdy. Jaký je tedy v těchto případech obsah slova PREVENTIVNÍ v názvu preventivní prohlídky? Kdo ponese odpovědnost za škody, které na zdraví mohou vzniknout a vznikat budou? Je jen otázkou času, kdy tato praxe způsobí nevratné škody nejen na zdraví těch, kteří takto uplatňují svá ústavní práva ale také třetích osob, jejichž ústavní práva v tomto případě nechrání nikdo.
26
Jaké jsou postoje správních soudů, které přiznají odkladný účinek žaloby, aby o 10 měsíců později rozhodly o nedůvodnosti žaloby? Jaký je postoj ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví, kteří mají ambice lékaři stanovovat kolik minut má věnovat pacientovi a jeho pracovišti, jaký má být minimální obsah a termíny preventivních prohlídek a toto také důsledně kontrolují???
27
KRITERIA PRO POSUZOVÁNÍ NEJČASTĚJI HLÁŠENÝCH NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ LANDECKÁ I. Karvinská hornická nemocnice a.s. akreditované zdravotnické zařízení Za nemoc z povolání jsou pokládána výhradně jen ta onemocnění, která jsou uvedena v platném seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., pokud vznikly za podmínek, v tomto seznamu uvedených. Seznam je sestaven dle doporučení vypracovaného Světovou organizací práce (ILO) a je rozčleněn do šesti kapitol. Nejčastěji bývají jako nemoci z povolání hlášena onemocnění z druhé kapitoly seznamu - to jsou onemocnění způsobená faktory fyzikální povahy, jde zejména o nemoci pohybového a nervového aparátu z vibrací a přetěžování, jejichž podíl na celkovém počtu ohlášených nemocí z povolání je velmi významný. Méně často se v současné době hlásí nemoci způsobené hlukem a onemocnění zařazená ve třetí kapitole seznamu - nemoci dýchacího ústrojí. Cílem tohoto sdělení je předložit přehled kriterií pro posuzování u nejčastěji vyšetřovaných potenciálně profesionálních nozologických jednotek, se kterými se setkávají v každodenní praxi především praktičtí lékaři, neurologové a ortopedi a následně se vyjadřují k profesionalitě lékaři oddělení a klinik pracovního lékařství a nemocí z povolání. Část sdělení je věnována kriteriím pro posuzování pneumokonióz.
28
VYŠETŘENÍ FYZICKÉ ZDATNOSTI BÁŇSKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ - SPIROERGOMETRIE SZYROCKI P., SCHENK R., CANIBAL J., CIBULKA F., BARNET A., JANKO P. Karvinská hornická nemocnice a.s. akreditované zdravotnické zařízení Vyšetření se provádí na základě vyhl. 447/2001 Sb. O báňské záchranné službě, kde je stanoveno, že „báňský záchranář musí prokazovat svou fyzickou připravenost podle kritérií stanovených ve výcvikovém řádu a to nejméně jednou za 18 měsíců“. Tato povinnost se přenáší do výcvikového řádu HBZS, kde ředitel stanovuje kritéria fyzické připravenosti. Způsobilost k práci bánského záchranáře tedy posuzuje tým lékařů ve složení: Lékař v oboru vnitřního lékařství / sportovní či tělovýchovné medicíny / Lékař závodní preventivní péče / pracovního lékařství / Lékař báňské záchranné stanice . Základem vyšetření je spiroergometrie jako hlavní zátěžová vyšetřovací metoda Smysl spiroergometrického vyšetření : - odhalit nepříznivé zdravotní handicapy, které jsou kontraindikací pro fyzicky náročnou práci - zlepšování fyzické zdatnosti záchranářů - doporučení k zařazení jednotlivců do pracovních skupin (čet) podle fyzické zdatnosti. Prezentace obsahuje vyhodnocení statistických výsledků vybraných ukazatelů za 3 roky činnosti laboratoře. Opakovaně je vyšetřováno a hodnoceno cca 1000 báňských záchranářů s periodou vyšetření 1 rok. 29
POSUDKOVÁ ČINNOST - KAZUISTIKA CIBULKA F. Karvinská hornická nemocnice, a.s. akreditované zdravotnické zařízení Sdělení se snaží přiblížit některá úskalí při diagnostice profesionálních ekzémů u horníků OKD, problémy související s jejich dalším pracovním zařazením, a složitost při léčbě. Své zkušenosti opírám zejména o problémovou skupinu horníků, kteří se, z nám neznámých důvodů, rekrutují převážně z Dolu Doubrava. Přes velmi dobrou spolupráci s vedením podniku přetrvávají dodnes případy horníků u kterých jakákoliv léčba, jakékoliv ochranné oděvy a pomůcky, ani změna pracovního zařazení, nevedou ke zlepšení stavu. Je otázkou, zda rozhodujícím vlivem pro přetrvávající těžké formy ekzému je závažnost stavu, nebo léčebná „nekázeň“. Sdělení poukazuje na tuto problematiku v několika kazuistikách .
30
HLUK V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ M. Menzlová, P. Ambroz, L. Machačová Ostravská univerzita Zdravotně sociální fakulta V kulturních oblastech světa je odhadem asi 25 milionů neslyšících. Těžce nedoslýchavých má být přes 32 milionů. Odhad pro ČR je asi 15 tisíc osob, přičemž devadesát procent připadá na děti a osoby v produktivním věku (Lejsek, V.: Poruchy a vady sluchu, AMI Report 2, 95, s. 57 – 58). Postižení sluchu hlukem není jediný nepříznivý jev, který můžeme od tohoto rizikového faktoru očekávat. Mimosluchové účinky hluku, a to zejména vliv na kardiovaskulární systém, jsou předmětem zájmu řady vědeckých týmů. V dohledné budoucnosti se nedá očekávat úbytek negativních vlivů hluku na lidské zdraví, protože výrazně hlučné činnosti spíše narůstají. V průmyslu je to zejména nárůst automatizace a robotizace, který riziko nadměrné fyzické zátěže nahrazuje rizikem hluku. V oblasti komunální hygieny je s rizikem hluku spjata především doprava. V pracovním prostředí je riziko hluku již dlouhodobě pod kontrolou a jeho dopad na sluch se podařilo prevencí téměř eliminovat. V životním prostředí bývá expozice hluku obvykle proměnlivá a výsledky měření tak nemusí vždy reprezentovat skutečnou hlukovou zátěž. Využili jsme k posouzení komunálního hluku metodu biologického hodnocení rizika hluku, která je již dlouhodobě využívaná v pracovním lékařství, je-li hluková zátěž obtížně definovatelná. Uvádíme zde předběžné výsledky audiometrického vyšetření dlouhodobých obyvatel hlučné části města Ostravy a to ve srovnání s výsledky obdobného vyšetření u dlouhodobých obyvatel tišší části Ostravy. Kromě audiometrického vyšetření bylo u všech provedeno měření krevního tlaku a vyplnění anamnestických dotazníků. Výsledky předkládáme k diskusi.
31
VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ Z AZBESTU V OLOMOUCKÉM KRAJI 1
DOČKALOVÁ E., 2GERSTNER V. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, územní pracoviště Přerov, 2 Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, územní pracoviště Šumperk 1
Práce porovnává výskyt profesionálních onemocnění z azbestu ve výrobnách osinkocementových výrobků v Šumperku a Hranicích. Srovnává výsledky měření prašnosti a vláken na pracovištích, používané druhy azbestových vláken. Dosavadní výsledky ukazují vyšší výsky profesionálních nádorových onemocnění ve výrobně v Hranicích, kde se mimo chryzotilu používal i krocidolit a vyšší výskyt azbestóz ve výrobně v Šumperku, kde se používal jen chryzotil, ale výsledky stanovování počtu vláken prokázaly jejich vyšší koncentrace v pracovním prostředí. Práce je doplněna o údaje o výskytu mezoteliomu v české populaci z veřejně přístupného webového portálu o epidemiologii nádorů v České republice.
32
PALETA KALCIFIKÁTOV A VYKAŠLIAVANIE KAMIENKOV PRI PNEUMOKONIÓZE 1
BUCHANCOVÁ, J., 1GÁLIKOVÁ, E., 1GERYK, B., 2 ROZBORILOVÁ, E., 1JAKUBOVIČOVÁ, E. 1 Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin, 2 Klinika tuberkulózy a respiračných chorôb JLF UK a MFN Martin Príčina vzniku kalcifikátov v pľúcach pri pneumokoniózach nie je doteraz známa, základné hodnoty kalcia sa nelíšia od populačných priemerov. V období vývoja kalkulózy u baníkov bola pozorovaná zvýšená hladina parathormónu. Výskyt kalcifikátov je častejší u mínerov, kamenárov a baníkov rudných baní. V rtg obraze pneumokonióz sa vyskytujú kalcifikáty menej ako v 1 % prípadov. Z bohatého archívu rtg snímkov pneumokonióz Kliniky pracovného lekárstva a toxikológie MFN a JLF Martin autori vybrali rozličné rtg obrazy kalcifikátov, lokalizovaných hlavne v hiloch a v parenchýme pľúc. Demonštrovali aj prípad raritne sa vyskytujúcej lithoptýzy. Kalkulóza u baníkov spravidla nezhoršuje priebeh pneumokoniózy. Pri rtg nálezoch kalkulóz a broncholithiáze treba diferenciálne diagnosticky zvažovať ako príčinu vzniku aj iné ochorenia, napr. infekčné agens, predovšetkým tbc.
33
RTG VYŠETŘENÍ Z DŮVODU PRACOVNÍHO ZAŘAZENÍ A RIZIKO VZNIKU KARCINOMU PLIC H. KOLLÁROVÁ, L. ČÍŽEK, G. JANOUTOVÁ, V. JANOUT Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta UP v Olomouci Karcinom plic je onemocnění s multifaktoriální etiologií, ve které se jako hlavní rizikový faktor na vzniku onemocnění podílí především kouření. Nelze ale opomíjet význam ostatních faktorů. K těmto faktorům patří také expozice vysokým dávkám ionizujícího záření. Lékařství samo je zdrojem asi 15% celkové radiační zátěže a současný trend spíše svědčí pro nárůst této zátěže. Je proto nutné zvažovat vhodnost a frekvenci jak rentgenových, tak i izotopových diagnostických vyšetření. V rámci multicentrické studie pod vedením IARC pro země střední a východní Evropy za účelem objasnění vztahů mezi životním stylem, životním a pracovním prostředím a jeho riziky a poruchami zdraví, která probíhala od října 1999 do ledna 2002 se sledoval vliv RTG vyšetření z důvodu pracovního zařazení u 91 pacientů s karcinomem plic (70 mužů a 21 žen) a stejnou skladbu měla kontrolní skupina. Významný rozdíl (p=0,038) byl zjištěn pouze u osob, které udávaly 30 a více RTG vyšetření z důvodu svého pracovního zařazení. Takovýto počet RTG vyšetření uvedlo 27,8% osob s karcinomem plic a 10% osob v kontrolní skupině (OR=6,0; 95% IS 1,1-32,6). Byl nalezen vztah mezi počtem RTG vyšetření z důvodu pracovního zařazení a rizikem vzniku karcinomu plic při počtu RTG snímků 30 a více. Je třeba ale brát v úvahu i další přidružené vlivy, které se mohou uplatnit jako confounding případně bias a to zejména kouření, ale i jiné faktory pracovního prostředí.
34
SKUPINOVÉ HODNOCENÍ CAPL ZA R. 2005 PRO VYBRANÁ PRACOVIŠTĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE KŮSOVÁ J., MIKULENKOVÁ I., DOBIÁŠ L. ZÚ se sídlem v Ostravě, Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava Epidemiologická studie cytogenetických údajů bývalé hygienické služby ČR i epidemiologické studie, provedené v jiných evropských státech, potvrdily oprávněnost snah ČR o využívání cytogenetické analýzy periferních lymfocytů pro primární prevenci nádorových onemocnění při profesionální expozici genotoxickým látkám. Vyplývá z nich asociace mezi vysokou četností aberací a zvýšeným rizikem vzniku zhoubných novotvarů. U vybraných pracovišť s rizikem chemických karcinogenů a mutagenů v Moravskoslezském kraji (MSK) je jako součást preventivních prohlídek, nařízených KHS MSK v rámci kategorizace prací, vyšetření CAPL (cytogenetická analýza periferních lymfocytů – hodnocení získaných chromozómových aberací) prováděno už třetím rokem. Pro účely preventivních prohlídek je vyšetření hodnoceno individuálně a o jeho výsledku je informován závodní lékař. Jako informaci o zátěži genotoxickými faktory pro jednotlivá pracoviště je možno výsledky CAPL anonymizovat a provést hodnocení skupinové. Takto bylo postupováno při hodnocení skupin pracovníků, u kterých bylo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví při kategorizaci prací začleněno cytogenetické vyšetření do preventivních prohlídek, provedených během roku 2005. Pro všechna pracoviště, sledovaná tímto způsobem v roce 2005, bylo potvrzeno, že patří (podle hodnocení skupin, uveřejněného v AHEM 5/2000) ke skupinám se zvýšenou expozicí genotoxickým faktorům. Skupinové hodnoty pro sledované koksovny (OKD, OKK; Mittal Steel), pro pracoviště s cytostatiky (FNsP Ostrava-Poruba, Vítkovická nemocnice) i pro pracoviště s faktorem nikl a kadmium se pohybovaly mezi dvěma až čtyřmi procenty aberovaných buněk. Eventuální rozdíly mezi profesemi, 35
uváděnými závodními lékaři na průvodkách k vyšetření, hodnocené Wilcoxonovým testem na hladině významnosti 5 %, nebyly potvrzeny. Vyšetření CAPL v rámci preventivních prohlídek slouží především k interpretaci možného individuálního vlivu genotoxických faktorů pracovního prostředí na zdraví. Skupinové hodnocení je přínosné především jako doplňující informace pro hygieniky, závodní lékaře, eventuálně bezpečnostní techniky.
36
AKÝ JE OBSAH ARZÉNU V BIOLOGICKOM MATERIÁLI PRI DLHOROČNEJ PRÁCI U BANÍKOV HORNONITRIANSKYCH BANÍ? MIKULKOVÁ, R.1, BUCHANCOVÁ, J.1, KUBÍK, J.2, VALACHOVÁ, J.1 1 Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin 2 Oddelenie pracovného lekárstva a toxikológie Prievidza Cieľom práce bolo prierezovo zistiť množstvo arzénu v biologickom materiáli u baníkov pracujúcich v podzemí hnedouhoľných baní, odkiaľ sa ťaží uhlie pre elektráreň Nováky, čo nebolo doteraz bližšie stanovované. Autori vyšetrovali pomocou atómovej absorpčnej spektrofotometrie (AAS-VGA) obsah arzénu (As) v krvi, v moči a vo vlasoch u 47 baníkov priemerného veku 41,25±6,56 rokov(x±SD), ktorí robili priemerne 18,56±5,54 rokov v profesiách razič, rubač uhlia a banský údržbár v podzemí v bani Nováky (n=30) a v bani Handlová (n=17). V kontrolnej skupine (n=19) boli osoby nesignifikantných rozdielov vo veku, bez rizika pôsobenia arzénu v pracovnom prostredí. Výsledky boli spracované matematicko štatistickými postupmi. ± SD) v celom súbore Priemerné hodnoty As v moči (x± -1 baníkov boli 0,021±0,016 umol.l moča (1,777±1,318 umol.mol-1 kreatinínu). V kontrolnej skupine bol priemerný obsah As v moči (1,780±1,711 umol.mol-1 kreatinínu). 0,017±0,012 umol.l-1 Priemerné hodnoty As v krvi v celom súbore baníkov boli 0,064±0,087 umol.l-1. V kontrolnej skupine bol priemerný obsah As v krvi 0,062±0,071 umol.l-1. Štatisticky významné rozdiely priemerných hodnôt As v krvi a v moči medzi baníkmi a kontrolným súborom, ani medzi fajčiarmi a nefajčiarmi neboli zistené. Pre lepšie posúdenie aktuálnej expozície autori odporúčajú vyšetrenie obsahu As v krvi a v moči bezprostredne po prerušení pracovnej smeny. Množstvo As vo vlasoch baníkov (n=27) bolo 1,038±1,143 umol.100 g-1 sušiny a vo vlasoch kontrolnej skupiny 0,510±0,776 umol.100 g-1 sušiny. Tento rozdiel bol nevýznamný. Tendencia ku 37
vyšším hodnotám As vo vlasoch u baníkov v porovnaní s kontrolnou skupinou je určitým upozornením na možnosť využiť toto vyšetrenie ako skupinový test dlhodobej expozície. Autori usudzujú, že ani tieto výsledky nemusia korelovať s obsahom As v cieľových orgánoch, ktorými sú hlavne pľúca. Zistené hodnoty As nevykazovali vekovú závislosť, u baníkov nekorelovali s rokmi expozície.
38
CHROMOZÓMOVÉ POŠKODENIA A POLYMORFIZMUS GÉNOV GSTM1, GSTP1 GSTT1 U GUMÁRENSKÝCH PRACOVNÍKOV 1,2
MUŠÁK Ľ., 3VODIČKA P., 2MIKULKOVÁ R., 3HÁNOVÁ M., 4 SOUČEK P., 3POLÁKOVÁ V., 2MORAVČÍKOVÁ K., 3,4 VODIČKOVÁ L., 1PÉČ M., 2 BUCHANCOVÁ J., 2KLIMENTOVÁ G. 1
Ústav lekárskej biológie, Univerzita Komenského Bratislava, Jesseniova lekárska fakulta 037 54 Martin, Malá hora 4, SR, tel.: ++421-43-4131 425, e-mail
[email protected], 2 Klinika pracovného lekárstva a toxikológie UK JLF Martin, SR, 3 Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR, Praha, ČR, 4 Státní zdravotní ústav Praha, ČR Gumárenskí pracovníci sú vo významnej miere exponovaní genotoxickým látkam. V práci sme hodnotili markery genotoxických účinkov tzn. prítomnosť jednotlivých typov chromozómových aberácií (CHA)- chromatidových (CTA) a chromozómových (CSA) vo vzťahu k polymorfizmu génov pre metabolické enzýmy GSTM1, GSTP1 a GSTT1. Glutatión S-transferázy (GST) sú skupinou enzýmov, ktoré katalyzujú reakciu glutatiónu s mnohými organickými zlúčeninami, pričom vznikajú tioétery. 42 pracovníkov miešarne, ktorí tvorili skupinu s vysokou expozíciou xenobiotikám (skupina A) , sme porovnali s 23 pracovníkmi výroby duší s nízkou expozíciou xenobiotikám (skupina B). V skupine A sme zistili celkom 2,21 % aberantných buniek (AB.B.) v porovnaní so skupinou B, kde sa vyskytlo 0,78 % AB.B., pričom rozdiel bol štatisticky vysoko významný (P<0,001). Štatistický rozdiel medzi skupinami A a B (P<0,01) sme zistili pri chromatidovom type aberácií (1,33 % vs. 0,39 %). Pri chromozómovom type aberácií sme zistili vyšší výskyt v skupine A (0,88 %) oproti skupine B (0,39 %), rozdiel nebol štatisticky významný. 39
Pri géne GSTM1 sme v skupine A zistili štatisticky významné (P<0,01) zvýšenie počtu CHA v kladnom variante (2,73 %) oproti nulovému variantu (1,38 %). Pri porovnaní počtu CHA v kladnom variante medzi skupinami A a B sme zistili vysoko významné (P<0,001) zvýšenie počtu AB.B. v skupine A (2,73 %) oproti skupine B (0,60 %). Podobné rozdiely medzi skupinami A a B sme pozorovali i pri jednotlivých typoch CHA. Pri CTA bolo štatistické zvýšenie (P<0,05) v skupine A oproti skupine B (1,62 % vs. 0,40 %) a pri CSA (1,12 % vs. 0,20 %; P<0,05). Štatistický rozdiel (P<0,05) sme pozorovali i v počte CTA pri nulovom variante medzi skupinami A a B (0,88 % vs. 0,38 %). Pri géne GSTP1 sme pozorovali štatisticky významné rozdiely v počte CHA medzi skupinami A a B. Celkový počet CHA u jedincov s divým typom alel (WT) bol významne vyšší (P<0,01) v skupine A v porovnaní so skupinou B (2,45 % vs. 0,44 %) a u heterozygotných jedincov v skupine A (1,89 %) v porovnaní so skupinou B (1,00 %; P<0,05). Podobné rozdiely sme pozorovali aj pri CTA, kde u jedincov s divým typom alel a heterozygotných jedincov (HET) bol počet AB.B. štatisticky vyšší (P<0,05) v skupine A v porovnaní so skupinou B (WT: 1,45 % vs. 0,22 %; HET: 1,28 % vs. 0,50 %). Pri géne GSTT1 sme pozorovali štatistický rozdiel (P<0,05) v počte CSA medzi kladným a nulovým variantom v skupine A (0,70 % vs. 1,56 %). Pri porovnaní počtu celkových CHA v kladnom variante medzi skupinami A a B sme zistili významné zvýšenie (P<0,01) počtu AB.B. v skupine A(2,00 %) oproti skupine B (0,75 %). Podobný rozdiel sme pozorovali aj pri chromatidovom type aberácií, kde v skupine A sme zistili 1,30 % AB.B a v skupine B 0,35 % AB.B. (P<0,01). Priemerná hodnota tioéterov v skupine A bola 3,47 a v skupine B bola 4,29 µmolSH-/mmol kreat. Štatistický rozdiel sa medzi skupinami A a B nezistil.
40
OXIDATIVNÍ STRES U OSOB S EXPOZICÍ ASBESTU 1
PELCLOVÁ D., 1FENCLOVÁ Z., 2KAČER P., 3KUZMA M., 1 LEBEDOVÁ J., 1KLUSÁČKOVÁ P., 4NAVRÁTIL T. 1
Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Karlova Univerzita, Praha 2 Vysoká škola chemicko-technologická, Praha 3 Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha 4 Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha Úvod: Cílem této studie bylo posoudit míru oxidativního stresu a zánětu na základě stanovení jejich markerů v kondenzátu vydechovaného vzduchu u osob s předchozí expozicí azbestu. Předpokládá se, že právě tvorba oxidačních produktů v makrofázích a plicních epiteliálních buňkách je klíčovým dějem pro toxické působení azbestu. Oxidační stres je pravděpodobným iniciátorem funkčních změn fibroblastů, které přispívají k rozvoji intersticiální a pleurální fibrózy. Předpokládá se, že kondenzát vydechovaného vzduchu odráží složení brochoalveolární extracelulární tekutiny. Umožňuje neinvazivním postupem studovat řadu parametrů přímo z prostředí dýchacích cest. F2-isoprostany jsou tvořeny katalytickou peroxidací arachidonové kyseliny a měření koncentrace 8-izoprostanu je proto cenným markerem ke kvantitativnímu hodnocení oxidačního stresu in vivo. Leukotrien B4 naproti tomu ukazuje na zánětlivé změny v dýchacích cestách.. Metody: Vyšetřili jsme 44 osob, průměrného věku 68 let, průměrně vystavených azbestu po dobu 24 let. Kontrolní skupinu tvořilo 30 osob stejného věku a pohlaví, bez profesionální expozice azbestu. Měřili jsme plicní funkce včetně difúzní kapacity plic, 8isoprostan byl analyzován pomocí HPLC/MS, leukotrien B4 pomocí SPE. Pro statistické zhodnocení byl použit Studentův t-test a korelační koeficient. 41
Výsledky: Průměrná koncentrace 8-isoprostanu u osob s expozicí azbestu byla 72±12, u kontrolní skupiny 51±8 pg/ml. Rozdíl byl statisticky významný (p<0.01). Zvýšené hodnoty 8isoprostanu byly nalezeny také u osob s pleurálními změnami, které neměly jasně vyjádřenou intersticiální plicní fibrózu. Průměrná hodnota leukotrienu B4 byla 38±9 u exponovaných, 34±6 pg/ml u kontrolní skupiny. Závěr: Jde o první skupinu osob s expozicí azbestu, u níž byly tyto parametry vyšetřovány. Podle dosažených výsledků se 8izoprostan ve vydechovaném vzduchu jeví jako senzitivní marker oxidačního stresu u osob s expozicí azbestu. Byl zvýšen také u osob s pleurálními změnami bez výrazné intersticiální plicní fibrózy. Tento nález je biologicky plauzibilní, neboť vlákna azbestu perzistují v plicích po desetiletí. Naproti tomu normální koncentrace leukotrienu B4, který bývá zpravidla zvýšen u osob s chronickou bronchitidou a u kuřáků, vylučuje interferenci se zánětem dýchacích cest u vyšetřovaných pacientů. Literatura: Mossman BT: Role of reactive oxygen and nitrogen species (ROS/RNS) in lung injury and diseases. Free Rad Biol Med 2003; 9: 1115-1116, Cracowski J-L et al.: Isoprostanes as a biomarker of lipid peroxidation: physiology, pharmacology and clinical implications. Trends in Pharmacol Sciences 2002; 23: 360363. Poděkování: Vytvořeno s podporou IGA 8107-3/2004.
42
PROFESIONÁLNÍ RIZIKA U KARCINOMU SLINIVKY BŘIŠNÍ HOLCÁTOVÁ I., SLÁMOVÁ A., RAMEŠ J. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Karcinom slinivky břišní patří k nádorům s absolutně nejhorší prognózou. Pacienti mají dnes i přes všechny diagnostické a léčebné pokroky stejné šance jako ti před padesáti lety. Je to jeden z mála nádorů, kde incidence převyšuje prevalenci a v některých letech a státech je incidence převýšena i mortalitou. Česká republika patří ke státům s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění na světě společně s Maďarskem, Slovenskem, Estonskem a Ukrajinou. Epidemiologie: Obecně platí, že karcinom slinivky břišní je nádorem vyššího a vysokého věku. Z hlediska rizikových faktorů patří tento mezi nejméně prozkoumané. Důvodem je především relativně nízká incidence např. v porovnání s karcinomem plic a velmi krátká doba přežívání od prvních příznaků respektive od stanovení diagnózy. Významnou úlohu hraje pravděpodobně genetická determinace. Objevují se rodinné klustery se zvýšeným výskytem tohoto nádoru. Každý zachycený nádor v rodině představuje pro ostatní příbuzné zvýšené riziko, protože může být prvním projevem některého z genetických syndromů, se kterými se karcinom slinky břišní pojí. V pracovním prostředí se rizikové faktory karcinomu slinivky břišní zatím spolehlivě nepodařilo prokázat, i když expozice chlorovaným organickým rozpouštědlům se v řadě studií podílí významnou měrou na zvýšení frekvence tohoto nádoru a za potenciální rizikové faktory je možné považovat i profesionální expozici chromu a niklu a jejich sloučeninám. Metoda: Od roku 2004 probíhá na našem pracovišti studie případů a kontrol karcinomu slinivky břišní, jejímž cílem je objasnit vysoký výskyt tohoto nádoru v naší populaci. Epidemiologická studie probíhá formou řízeného pohovoru s použitím rozsáhlého dotazníku, který je zaměřen na suspektní rizika. Předběžné výsledky 43
nedávají jednoznačnou odpověď, a to ani z hlediska profesionálních rizik, proto následně připravujeme navazující projekt, který by mohl objasnit působení faktorů prostředí včetně pracovního a genetické predispozice postižených tímto nádorem. Součástí projektu je tedy nezbytně genetická analýza biologického materiálu. Projekt je financován z projektu IGA 8090 – 3.
44
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČR U PRACOVNÍKŮ EXPONOVANÝCH VINYLCHLORIDU. SLÁMOVÁ, A., RAMEŠ J. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK V roce 1933 začala nová etapa rozvoje chemického průmyslu. V tomto roce se začala průmyslově vyrábět jedna z nejrozšířenějších plastických hmot - polyvinylchlorid, známý pod zkratkou PVC. Za uplynulých 70 let pronikl takřka do všech odvětví, téměř všichni jsme s touto plastickou hmotou v každodenním kontaktu. V České republice je vinylchlorid-monomer, jehož polymerací dále vzniká polyvinylchlorid, vyráběn v jediném závodě. V době, kdy byl v Čechách provoz budován, byly již známy účinky vinylchloridu na lidský organismus, a to jak akutní, tak chronické. Vědělo se již i o možném karcinogenním působení. Všechny tehdy dostupné informace i poměrně přísné hygienické limity sloužily pracovníkům Krajské hygienické stanice, kteří byli pověřeni prvoinstančním dozorem, k dobrému hygienickému zabezpečení pracovního prostředí i pracovníků samotných. Poloprovozně byla výroba vinylchloridu u nás zahájena v roce 1975, plně v roce 1977. Od té doby prošlo závodem (do konce roku2003) celkem 908 zaměstnanců Celý provoz je rozdělen do celkem 10 středisek. Délka expozice se pohybuje od 1 měsíce do 29 let, v průměru je 8,6 roku. Porovnáním údajů základního souboru s Národním onkologickým registrem bylo zjištěno 46 pracovníků (14 žen a 32 mužů), u kterých bylo diagnostikováno nádorové onemocnění.27 z nich zemřelo, 19 je žijících. Angiosarkom jater nebyl zjištěn, hepatom byl diagnostikován 2x, karcinom pankreatu 3x, žlučníku 2x, plic a průdušek 9x. Délka expozice se pohybuje od 2 měsíců do 29 let , v průměru je 10,7 roku. V současné době dokončujeme statistické vyhodnocení získaných údajů.
45
EUROTEL S.R.O. PODNIK PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ (2005). Ing. Jaroslav Rotbauer – Eurotel s.r.o. Ing. Ladislav Kritzbauch – Eurotel s.r.o. MUDr. Jiří Vytlačil - Kardia s.r.o. Obsahem posteru je představit některé aktivity na úseku podpory zdraví společnosti Eurotel s.r.o., které připravuje společně se svým poskytovatelem ZPP společností Kardia. Budou prezentovány některé speciální projekty určené jednak rizikovým skupinám, jako byl např. projekt „Snižování psychické zátěže pracovníků call center“, podpořený grantem MZČR a následně hodnocený jako vynikajícím způsobem plněný. Dále poster informuje o širokém záběru ZPP včetně podrobného a pravidelného šetření pracovních rizik na pracovišti, ergonomické edukace přímo na pracovních místech a pravidelném vyhodnocování zjištěných nedostatků prostřednictvím zdravotní komise složené ze zástupců podniku a poskytovatele ZPP. Další informace je o „Dnu zdraví v Eurotelu“ jehož součástí budou některé zdravotnické přednášky o omezovaní rizika kouření a aplikované ergonomii pracovního místa. Zájemcům budou v průběhu odpoledne stanoveny orientační hodnoty stanovení krevního cukru a cholesterolu z kapilární krve a případné vyšetření zrakových funkcí pomocí refraktometru. Součástí posteru budou i některé zdravotní benefity pro zaměstnance a informace o tzv „Nadaci Eurotel“.
46
BEHAVIORÁLNE ASPEKTY NA PROBLEMATIKU Hg – NOVŠIE POZNATKY ŽILINSKÁ D., GÁLIKOVÁ E., MIKULKOVÁ, R., GARAJOVÁ J. Klinika pracovného lekárstva a toxikológie UK JLF a MFN Úvod: Elementárna ortuť spôsobuje zmeny predovšetkým centrálneho nervového systému. Pri chronickej expozícii sa neurotoxický účinok prejaví najskôr na úrovni psychických zmien. V neskorších štádiách prechádza ochorenie do organicity s trvalými následkami. Cieľ: Cieľom štúdie bolo odhaliť dôsledky expozície Hg u pracovníkov Nováckych chemických závodoch (NCHZ), a.s. Nováky pokiaľ možno ešte v predklinickom štádiu a zistiť význam psychologického vyšetrenia pri diagnostike neurotoxického účinku Hg. Metodika: Autori realizovali komplexné klinické vyšetrenie, toxikologické vyšetrenie metódou atómovej absorbčnej spektrofotometrie a psychologické vyšetrenie dotazníkovou metódou CORNELL-INDEX-3, upravenou podľa Fickovej, ktorá mapuje oblasti prežívaných ťažkostí a správania sa. Vyšetrili 85 pracovníkov NCHZ s priemerným vekom 41,6 ± 8,0 rokov a priemernou dĺžkou expozície 18,3 ± 9,2 rokov. Výsledky psychologického vyšetrenia porovnali s dĺžkou expozície. Výsledky: Screeningovým psychologickým vyšetrením autori nezistili signifikantne zvýšené skóre v žiadnej zo sledovaných oblastí. Mierne zvýšené percento ťažkostí odhalili v oblasti depresie, strachu a maladaptácie, v oblasti gastrointestinálnych ťažkostí, psychosomatických symptómov a nervozity. So vzrastajúcou dĺžkou expozície nezistili signifikantne zvýšený výskyt patognomických symptómov jednotlivých oblastí. Toxikologickým vyšetrením sa zistila priemerná hladina Hg v krvi 0,114 ± 0,380 µmol/l a v moči 0,140 ± 0,149 µmol/l. Záver: Psychologickým vyšetrením pracovníkov NCHZ autori nezistili signifikantne zvýšený výskyt prežívaných ťažkostí a správania sa v žiadnej zo sledovaných oblastí ani zvýšený výskyt 47
patognomických symptómov v závislosti so vzrastajúcou dĺžkou expozície.
48
Název:
Sborník souhrnů, pracovního lékářství
Sestavil:
MUDr. S. Lvončík J. Lvončíková I. Večerek
Vydavatel:
Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta
Počet stran:
48
Vydání:
první, 2006
Tisk:
Nová Grafia Opava, tel.: 553 712 128
ISBN 80 – 7368 – 181 - 1 49
XXXI.
Pachnerovy
dny
