SPECIFIKA A PROBLÉMOVÉ OBLASTI LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ V POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL

Ma sa r yko va univer z ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

SPECIFIKA A PROBLÉMOVÉ OBLASTI LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ V POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL Specifics and Problem Areas of Claims Settlement in Motor Insurance Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk NEČAS, Ph.D.

Autor: Bc. Ivana JASIOKOVÁ

Brno, 2015

J mé no a př íj me ní a ut or a :

Bc. Ivana Jasioková

Ná z ev di p l omové pr á c e:

Specifika a problémové oblasti likvidace pojistných událostí v pojištění motorových vozidel

Ná z ev pr á c e v a ngl i čt i ně:

Specifics and Problem Areas of Claims Settlement in Motor Insurance

Ka t edr a :

financí

Ve dou cí dip l omové pr á c e:

Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D.

R ok ob ha j ob y:

2016

Anotace Předmětem diplomové práce „Specifika a problémové oblasti likvidace pojistných událostí v pojištění motorových vozidel“ je charakterizovat proces likvidace pojistných událostí v rámci pojištění motorových vozidel, vymezit specifika této činnosti a uvést problémové oblasti související s jednotlivými nároky oprávněných osob, včetně způsobu jejich řešení. První část práce je zaměřena na definici nepříznivých situací souvisejících s motorovými vozidly, obecnou definici pojištění a teoretické začlenění dvou nejvýznamnějších pojištění – tedy pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijního pojištění do obecné klasifikace. Druhá část práce se zabývá samotným procesem likvidace se zaměřením na specifika procesu v pojištění motorových vozidel. Závěrečná část práce obsahuje problémové oblasti v pojištění motorových vozidel a obsahuje vybrané modelové příklady z praxe, včetně postupu jejich řešení.

Annotation The subject of the diploma thesis „Specifics and Problem Areas of Claims Settlement in Motor Insurance“ is to describe the process of claims settlement within the motor vehicle insurance, to define the specifics of this activity and to identify problematic areas related to individual requirements of beneficiary, including ways of their solution. The first part of the diploma thesis is focused on definition of unfavourable situations related to motor vehicles, general insurance definition and theory of two most important insurance products, namely motor third party liability insurance and motor hull insurance within general clasification. The second part of the diploma thesis deals with liquidation process itself focusing on specifics of liquidation process in motor vehicle insurance. The final part contains problematic areas in the field of motor vehicle insurance and chosen model examples from practice, including procedure of their solution.

Klíčová slova Dopravní nehoda, vandalizmus, odcizení, živelní událost, pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, havarijní pojištění, likvidace pojistných událostí

Keywords Traffic accident, vandalism, alienation, natural hazard, motor third party liability insurance and motor hull insurance, claims settlement

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Specifika a problémové oblasti likvidace pojistných událostí v pojištění motorových vozidel vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. června 2015 vl a s t n o r u čn í p od p i s au t or a

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Svatopluku Nečasovi, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady, vstřícnost a ochotu, kterými významně přispěl k vypracování této diplomové práce. Ráda bych také poděkovala odborníkům z praxe za ochotu a čas, který mi věnovali. Velké díky patří také Mgr. Petru Novákovi a celému týmu ze společnosti Vasenaroky.cz, kteří mi poskytli dílčí data pro vypracování praktické části. V neposlední řadě chci také poděkovat svému příteli a rodičům za psychickou podporu nejen při psaní této práce, ale v průběhu celých mých studií.

OBSAH Úvod ................................................................................................................................ 13 1

Rizika související s motorovými vozidly a možnosti jejich pojištění ............................ 15 1.1

Riziko a jeho vybrané definice ............................................................................. 15

1.2

Nepříznivé situace související s motorovými vozidly ............................................ 16

1.2.1

Dopravní nehoda .......................................................................................... 16

1.2.2

Vandalismus ................................................................................................ 19

1.2.3

Odcizení ...................................................................................................... 20

1.2.4

Živelní události ............................................................................................ 21

1.3

1.3.1

Pojištění dle formy vzniku ............................................................................ 23

1.3.2

Pojištění dle způsobu tvorby technických rezerv ............................................ 24

1.3.3

Pojištění dle předmětu pojištění .................................................................... 25

1.3.4

Pojištění dle délky jeho trvání ....................................................................... 25

1.3.5

Pojištění dle nového občanského zákoníku .................................................... 26

1.4

Právní předpisy s vazbou na oblast motorových vozidel a jeho pojištění ................ 26

1.5

Souvislosti pojištění motorových vozidel ............................................................. 28

1.6

Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ............................. 29

1.6.1

Pojistná smlouva - její vznik a zánik ............................................................. 31

1.6.2

Zelená karta ................................................................................................. 32

1.6.3

Rozsah pojištění odpovědnosti ...................................................................... 33

1.6.4

Limity pojistného plnění ............................................................................... 34

1.6.5

Stanovení výše pojistného a segmentační kritéria........................................... 34

1.6.6

Doplňková připojištění ................................................................................. 36

1.6.7

Česká kancelář pojistitelů ............................................................................. 36

1.7

2

Pojištění a jeho klasifikace .................................................................................. 22

Havarijní pojištění ............................................................................................... 38

1.7.1

Pojistná nebezpečí ........................................................................................ 39

1.7.2

Stanovení výše pojistného a segmentační kritéria........................................... 40

1.7.3

Doplňková připojištění ................................................................................. 42

Likvidace pojistných událostí ..................................................................................... 44 2.1

Pojišťovací činnost a činnosti s tím související ..................................................... 44

2.2

Proces likvidace pojistných událostí ..................................................................... 47

2.3

3

2.2.1

Přijetí oznámení pojistné události ............................................................... 48

2.2.2

Registrace pojistné události ........................................................................ 49

2.2.3

Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí ............... 50

2.2.4

Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění ............ 50

2.2.5

Revize ....................................................................................................... 51

2.2.6

Výplata pojistného plnění .......................................................................... 52

2.2.7

Archivace vyřízených spisů pojistné události .............................................. 52

Specifika procesu likvidace v pojištění motorových vozidel .................................. 53

2.3.1

Přijetí oznámení pojistné události .................................................................. 53

2.3.2

Registrace pojistné události ........................................................................... 54

2.3.3

Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí .................. 55

2.3.4

Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění ................ 58

2.3.5

Revize .......................................................................................................... 62

2.3.6

Výplata pojistného plnění .............................................................................. 62

2.3.7

Archivace vyřízených spisů pojistné události ................................................. 62

Praktické aspekty pojištění motorových vozidel .......................................................... 64 3.1

Problémové oblasti v likvidaci pojistných událostí motorových vozidel ................. 64

3.1.1

Problémové oblasti v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ...................... 65

3.1.2

Problémové oblasti v havarijním pojištění ...................................................... 68

3.2

Vybrané modelové příklady včetně postupu řešení ................................................ 69

3.2.1

Střet se zvěří ................................................................................................. 69

3.2.2

Výtluk na dálnici........................................................................................... 72

3.2.3

Dopravní nehoda na parkovišti ...................................................................... 74

3.2.4

Porušení povinnosti ohlásit událost bez zbytečného odkladu ........................... 76

3.2.5

Totální škoda na vozidle ................................................................................ 78

3.2.6

Otázka spoluviny .......................................................................................... 81

3.2.7

Odcizení vozidla ........................................................................................... 84

3.2.8

Vozidlo bez platného osvědčení o technické kontrole ..................................... 85

Závěr ................................................................................................................................ 88 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................... 90 Seznam tabulek ................................................................................................................. 94 Seznam schémat ................................................................................................................ 94 Seznam příloh ................................................................................................................... 95

ÚVOD Účastníci silničního provozu každý den čelí celé řadě nástrah. Úplně eliminovat riziko vzniku nepříznivé situace v souvislosti s motorovými vozidly je téměř nemožné. Účastnit se lze přímo, tedy usednout „za volant“, či nepřímo – stačí pouze nasednout do prostředku hromadné dopravy či přejít silnici. Vzhledem k tomu, že se prakticky nelze vyhnout účasti v silničním provozu, je potřeba dbát také na eliminaci následků újem. V tomto ohledu je nástrojem ze strany státu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Důvodem existence tohoto pojištění je potřeba ochrany účastníků před následky nepříznivých událostí, v principu by tak mělo plnit obecnou a prvotní funkci pojištění. Problematika likvidace pojistných událostí v pojištění motorových vozidel je velmi dynamický obor, pojišťovny v rámci procesu musí pružně reagovat na nové podněty nejen z hlediska legislativy, ale také trendů na trhu. Stále více se pojišťovny přizpůsobují svým klientům se snahou udržet pojistný kmen či získat klienty nové. Z tohoto důvodu vznikají na trhu vylepšené produkty pro pojištění motorových vozidel, často se jedná o sloučený produkt. Samotný proces likvidace je pak odrazem toho, jestli pojištění opravdu plní svou funkci či nikoliv. Výsledek tohoto procesu je pak pod drobnohledem veřejností a ovlivňuje důvěryhodnost pojišťovny. Cílem diplomové práce je charakterizovat proces likvidace pojistných událostí v rámci pojištění motorových vozidel, vymezit specifika této činnosti a uvést podobnosti a odlišnosti od obecného procesu likvidace. Poslední částí cíle je pak uvést konkrétní problémové oblasti související s jednotlivými nároky oprávněných osob, včetně způsobu jejich řešení. Diplomová práce bude členěna do tří kapitol. První kapitola bude zaměřena na definici nepříznivých situací, které nás mohou negativně ovlivnit v souvislosti s provozem na pozemní komunikaci či obecně s vlastnictvím motorového vozidla. Nemusí se jednat pouze o typickou dopravní nehodu, ale také o vandalizmus, odcizení či živelní rizika. Další část kapitoly bude zaměřena na obecnou definici pojištění a jeho klasifikaci. Následující část textu už bude poté zaměřena na motorová vozidla, a budou detailně charakterizována dvě pojištění, a to pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění. První kapitola tedy bude tvořit teoretický základ práce, v rámci kterého budou definovány nezbytné pojmy. Druhá kapitola bude obsahovat začlenění procesu likvidace do pojišťovací činnosti a celý proces bude obecně charakterizován. Dále bude proces detailně popsán na úrovni pojištění motorových vozidel, budou vymezena konkrétní specifika tohoto procesu, čímž bude naplněn dílčí cíl práce. Druhá kapitola bude tedy nejen teoretická, ale také aplikační, využity budou informace získané na základě řízeného rozhovoru s odborníky z praxe z různě velkých pojišťoven. 13

Poslední kapitola bude obsahovat praktické aspekty pojištění motorových vozidel, budou zde uvedeny problémové oblasti a poté uvedeny konkrétní modelové příklady z praxe, které vždy budou obsahovat obecný úvod problematiky a poté následující konkrétní případ z praxe. Součástí příkladů bude také zhodnocení jednotlivých nároků oprávněných osob; tímto bude naplněna i poslední část cíle práce. Při zpracování práce budou použity metody deskripce, analýzy a komparace. Specifika procesu likvidace budou zjištěna na základě řízeného rozhovoru s odborníky z praxe, podkladem pro tento rozhovor bude strukturovaný dotazník. Hlavním zdrojem pro samotné modelové příklady budou data poskytnuta společností zabývající se vymáháním nároků oprávněných osob.

14

1 RIZIKA SOUVISEJÍCÍ S MOTOROVÝMI A MOŽNOSTI JEJICH POJIŠTĚNÍ

VOZIDLY

Pojištění motorových vozidel je velmi široká oblast zasahující do každodenního života nás všech. Tato kapitola charakterizuje obecně riziko a poté nepříznivé situace související s motorovými vozidly a zařazuje dvě hlavní pojištění, a to pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění, do obecné klasifikace. Blíže jsou v následujících oddílech rozebrány i právní předpisy s vazbou na oblast motorových vozidel a jeho pojištění. Další části textu jsou zaměřeny na definici výše uvedených pojištění.

1.1Riziko a jeho vybrané definice Pro pojem riziko neexistuje v literatuře jednotná definice, stejně tak samotný pohled na riziko se může u jednotlivých autorů lišit. Čejková, Nečas vymezují několik možností, jak jednoduše definovat riziko:  „Riziko je možnost vzniku nešťastné události.  Riziko je kombinace nebezpečí.  Riziko je nepředvídatelnost – tendence k tomu, že se skutečné následky mohou lišit od předpovídaných následků.  Riziko je nejistota, co se týče škody.  Riziko je možnost vzniku škody.“1 Ducháčková riziko definuje jako „možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností“.2 Patrně nejvhodnější definicí v kontextu této práce je definice Řezáče, který říká, že „riziko je záporná odchylka od normálu, která se může projevit poškozením, zničením nebo ztrátou života, zdraví nebo majetku“.3 V rámci motorových vozidel je riziko spojeno především s určitými nepříznivými situacemi, které mohou nastat, a to jak v provozu na pozemní komunikaci, tak mimo něj. Tyto vybrané události jsou blíže charakterizovány v následujícím textu.

1

ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 16. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2009, s. 15. 3 ŘEZÁČ, František. Řízení rizik v pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 12. 2

15

1.2 Nepříznivé situace související s motorovými vozidly Účastníkem provozu na pozemních komunikacích je každý den každý z nás, obecně se jedná o každého, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemní komunikaci. Pro to, aby se nás přímo dotkla nějaká nepříznivá situace, není potřeba usednout za volant auta, stačí vyjít před dům. Pojištění v těchto momentech hraje obrovskou roli, zásadní funkcí pojištění je zmírnění nepříznivých následků v důsledku těchto situací. Lidé se pojišťují nejen pro to, že jim to částečně nařizuje zákon, ale také z důvodu ochrany sebe a svých blízkých. Pojem pozemní komunikace zastřešuje pojmy jako dálnice, silnice, účelová komunikace, křižovatka, místní silnice. Nepříznivá situace nás však také může zastihnout na lesní či polní cestě. Na pozemních komunikacích číhá mnoho nebezpečí, mezi nejčastější situace patří dopravní nehoda, odcizení vozidla, vandalizmus či živelní nebezpečí. 1.2.1 Dopravní nehoda Dopravní nehoda je velmi široký pojem, jedná se o nepříjemnou situaci, která nás může potkat každý den. Účastníkem dopravní nehody může být kdokoliv - řidič motorového vozidla, cyklista i chodec. Definice dopravní nehody a správný postup v této nepříjemné situaci, který je ukotven v české legislativě, jsou nezbytnými pro zhodnocení postupu účastníků při jednotlivých případech z praxe. Účastníci dopravní nehody často chybují a riskují tak zamítnutí či krácení pojistného plnění ze strany pojišťovny, neboť i v této oblasti života platí, že neznalost zákona neomlouvá. Pojem dopravní nehoda je definován zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jako „událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu“ 4. Dopravní nehodou se nejčastěji rozumí srážka dvou vozidel, v širším slova smyslu však zahrnuje také havárii, srážku s pevnou překážkou, zaparkovaným vozidlem, lesní zvěří, domácí zvěří, chodcem, vlakem, tramvají, jedoucím nekolejovým vozidlem. 5 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jasně definuje povinnosti účastníků dopravní nehody. Dle § 47 odst. 2 tohoto zákona je řidič, který se účastnil dopravní

4

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, § 47 odst. 1. Policie.cz. Statistika nehodovosti [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d 5

16

nehody, povinen zastavit vozidlo, nepožívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky, zabránit vzniku další škody a spolupracovat při zjišťování stavu. Účastníci dopravní nehody jsou dle § 47 odst. 3 povinni: a) „učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků“. Jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, existují případy, kdy je nezbytné zavolat k nehodě Policii ČR. V těchto případech jsou zúčastněné osoby dle § 47 odst. 3 výše uvedeného zákona povinny: a) „neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody“. Postup při dopravní nehodě doporučený Českou asociací pojišťoven je znázorněn na následujícím schématu.

17

Schéma č. 1: Postup při dopravní nehodě doporučený Českou asociací pojišťoven

Zdroj: ČAP.cz. Jak postupovat při dopravní nehodě [online]. 2014 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://cap.cz/tiskove-centrum/brozury/jak-postupovat-pri-dopravni-nehode. Neinformovanost řidičů v případě dopravních nehod je vnímána jako zásadní problém, Česká asociace pojišťoven proto zveřejnila manuál, který kromě výše uvedeného postupu při dopravní nehodě, také shrnuje všechny případy, ve kterých je nezbytné dopravní nehodu ohlásit Policii ČR. Jedná se o situace, při kterých dojde: a) ke zranění nebo usmrcení osoby, b) ke hmotné škodě, která pravděpodobně převyšuje částku 100 000 Kč (na některém ze zúčastněných vozidel, a to včetně přepravovaných věcí), c) k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace, a to bez ohledu na limit výše škody, d) k situaci, že nelze zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemní komunikaci pouze účastníky dopravní nehody, e) ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, f) nedojde-li k dohodě mezi účastníky dopravní nehody o podstatných okolnostech vzniku této události.6 6

CAP.cz. Jak postupovat při dopravní nehodě [online]. 2014 z: http://cap.cz/tiskove-centrum/brozury/jak-postupovat-pri-dopravni-nehode

18

[cit.

2015-03-01].

Dostupné

Způsobí-li český řidič újmu v zahraničí, je potřeba poškozenému sdělit nezbytné údaje, konkrétně jméno, příjmení, bydliště, identifikační údaje vlastníka vozidla, název pojistitele, u něhož je uzavřeno pojištění a číslo pojistné smlouvy, registrační značku vozidla a údaje ze zelené karty7. Dalšími náležitostmi jsou vyplnění evropského záznamu o dopravní nehodě, a to jak v českém, tak cizím jazyce, nakreslení plánku nehody a opatření příslušné fotodokumentace. Doporučuje se vždy kontaktovat policii, nerozumí-li český řidič zápisu od policie v cizím jazyce, je potřeba uvést záznam také v češtině. Nezbytností také je zaznamenat značky všech havarovaných vozidel a zajistit identifikaci účastníků dopravní nehody pro případ řešení případných sporů. Posledním krokem je neprodlené oznámení celé škodní události pojišťovně a poskytnutí všech dostupných podkladů za účelem šetření pojistné události, tedy záznamu o dopravní nehodě, záznamu od policie a příslušné fotodokumentace. 8 Vznikla-li újma českému řidiči v zahraničí, je postup velmi podobný, jen je potřeba klást větší důraz na identifikaci toho, kdo nehodu způsobil. Nárok na pojistné plnění lze uplatnit různými způsoby a obrátit se lze: a) na zahraničního pojistitele škůdce, b) na Kancelář státu, ve kterém k nehodě došlo, c) na škodního zástupce zahraničního pojistitele v ČR (v případech, kdy újma vznikla po 1. 5. 2004 vozidlem registrovaným na území Evropského hospodářského prostoru), d) na Českou kancelář pojistitelů. 9 Vyžadovaný postup při dopravní nehodě se může mírně lišit pro jednotlivé pojišťovny, v zásadě je však ukotven v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tudíž rozdíly nejsou velké. Nicméně je vždy nezbytné seznámit se s pojistnými podmínkami konkrétní pojišťovny, u které je pojištění uzavřeno. Některé pojišťovny pro výplatu pojistného plnění například vyžadují využití smluvních asistenčních služeb. V případě dopravní nehody v zahraničí je postup mírně odlišný a řídí se zákony dané země. Řidičům, kteří nesplní všechny výše uvedené povinné náležitosti, je pojišťovna oprávněna krátit pojistné plnění, či v případech hrubého porušení jej nevyplatit vůbec. 1.2.2 Vandalismus Vozidlo se vždy nemusí účastnit dopravní nehody, aby bylo poškozeno. Vozidla bývají často poškozena vandaly, tedy osobami, které pro vlastní potěšení ničí věci kolem sebe. V těchto 7

Zelená karta je dokladem o uzavřeném pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, více informací je uvedeno v oddíle týkající se tohoto pojištění. 8 CKP.cz. Postup pro účastníky dopravní nehody v zahraničí [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/motoriste/postupproucastnikydopravninehodyvzahranici/index.php 9 CKP.cz. Postup pro účastníky dopravní nehody v zahraničí [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/motoriste/postupproucastnikydopravninehodyvzahranici/index.php

19

případech se často jedná o utržená zpětná zrcátka, poškrábání laku karoserie, rozbití oken, propíchnutí pneumatik a další poškození. Kooperativa ve svých pojistných podmínkách definuje nebezpečí vandalizmu jako „škodu na pojištěném vozidle nebo pojištěné nestandardní výbavě vzniklou v důsledku úmyslného jednání třetí osoby, které ji nepřináší žádné materiální obohacení“10. Uniqa pojišťovna v pojistných podmínkách definuje vandalizmus obdobně, tedy jako „ škodu na pojištěné věci vzniklou v důsledku úmyslného jednání třetí osoby“ 11. V případech, kdy je takto vozidlo poškozeno, je velmi důležité zajistit svědky této události. Často se však stává, že vozidlo je poškozeno v noci a beze svědků. Událost je potřeba neprodleně nahlásit pojišťovně, opatřit vhodnou fotodokumentaci a ideálně vyčkat na příjezd likvidátora či jiného pracovníka pojišťovny. Nezbytností je také sdělení přibližného času události, v případě velkých škod je mnohdy nutné přivolat Policii ČR. 1.2.3 Odcizení Další nepříznivou situací je odcizení vozidla nebo jeho části, pojišťovna Kooperativa zahrnuje pod nebezpečí odcizení: a) „krádež pojištěného vozidla, pojištěné nestandardní výbavy nebo jiného předmětu pojištění či jejich částí, b) loupež pojištěného vozidla, pojištěné nestandardní výbavy nebo jiného předmětu pojištění či jejich částí, c) neoprávnění užívání pojištěného vozidla včetně pojištěné nestandardní výbavy“ 12. Loupež je definována dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a to tak, že hrozí odnětí svobody na dvě léta až deset let každému, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Krádež je definována dle § 205 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, následovně: „kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním,

10

Koop.cz. Havarijní pojištění: Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel (platné od 1. 1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojistenivozidel/havarijni-pojisteni/ 11 Uniqa.cz. Všeobecné pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.uniqa.cz/home/obcane/vozidla/_vpp.php 12 Koop.cz. Havarijní pojištění: Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel (platné od 1. 1. 2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojistenivozidel/havarijni-pojisteni/

20

c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ Tresty v případě loupeží bývají zpravidla vyšší, jelikož je bezprostředně ohrožen nejen majetek, ale také život osob. Uniqa definuje odcizení jako: a) „krádež vloupáním, kdy pachatel překonal překážky nebo opatření chránící motorové vozidlo nebo jeho části (dále jen vozidlo) před odcizením a zmocnil se ho způsobem, při kterém prokazatelně překonal uzamčení nebo jinou jistící překážku nebo opatření chránící vozidlo před odcizením a to nástroji, které nejsou určeny k jejich řádnému otevírání nebo jiným destruktivním způsobem, přičemž překonal konstrukci (plášť) vozidla nebo místa, kde bylo vozidlo uzamčeno, b) loupež, tj. přivlastnění si pojištěného vozidla tak, že pachatel prokazatelně užije proti pojištěnému, jeho zaměstnanci nebo jiné osobě pojištěným pověřené, násilí nebo pohrůžku bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se pojištěného vozidla“13. V případě odcizení vozidla je potřeba tuto událost neprodleně nahlásit Policii ČR, která sepíše protokol a zaznamená všechny náležitosti, jako jsou informace o vozidle, pojistníkovi a především o škodní události (příčiny vzniku, čas vzniku a podobně). Událost je pojišťovnou šetřena na základě policejního protokolu a policejního vyšetřování. Důležitým aspektem je nezatajení žádné důležité skutečnosti. 1.2.4 Živelní události Poslední z vybraných nepříznivých situací je nebezpečí živelní, kdy je zpravidla kryto působení přírodních fyzikálních sil, některé pojišťovny do této oblasti zahrnují poškození zvířetem. Příkladem může být poškození vozidla povodní, záplavou, krupobitím, následkem silného poryvu větru (například na vozidlo spadne strom, který se zlomil v důsledku působení větru) a další. Společným znakem těchto faktorů je jejich malá či nulová ovlivnitelnost. Uniqa pojišťovna uvádí následující výčet živelních událostí: - požár, resp. oheň vzniklý mimo určené ohniště nebo oheň, který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl třetí osobou úmyslně rozšířen (za požár se 13

Uniqa.cz. Všeobecné pojistné podmínky [online]. z: http://www.uniqa.cz/home/obcane/vozidla/_vpp.php

21

2015

[cit.

2015-03-26].

Dostupné

-

-

-

nepovažují účinky užitkového ohně nebo sálavého tepla a doutnání s omezeným přístupem vzduchu), výbuch, tj. náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par; výbuchem není výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru nebo aerodynamický třesk, úder blesku, tj. bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na pojištěné věci, povodeň a záplava, tj. zaplavení vozidla a jeho bezprostředního okolí vystoupáním stojatého nebo tekoucího povrchového vodstva z břehů, a to i v případě došlo-li k záplavě z důvodu poruchy na vodovodním zařízení, vichřice, tj. pohyb větru o rychlosti větší než 20,8 m/s, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal, pád lavin, tíha sněhu.14

Postup při řešení těchto situací je podobný jako u předchozích událostí, je potřeba vše řádně zdokumentovat, neprodleně nahlásit pojišťovně a je-li to možné, tak vyčkat na příjezd pracovníka pojišťovny. Šetření těchto událostí není ojedinělé, v případě větších přírodních katastrof pojišťovny vyjíždějí do terénu a samy dokumentují vzniklé škody.

1.3 Pojištění a jeho klasifikace Pojištění provází člověka po celý život. Každý den se v našem všedním životě setkáváme s různými riziky; tato rizika mohou mít negativní dopad na naši činnost. Některé nepříznivé situace s vazbou na motorová vozidla byly uvedeny v předchozím textu, je tedy zřejmé, že tyto situace mohou nastat kdykoliv a zasáhnout kohokoliv. Základním a prvotním principem pojištění byla pomoc v nouzi, tedy krytí následků škod. Tento základní princip je však bohužel v poslední době občas opomíjen. Pojištění souvisí s předmětem zájmu, který pojišťujeme „v době, kdy to nepotřebujeme, na dobu, kdy to potřebovat budeme“. 15 Pojištění lze chápat jako ověřený a osvědčený nástroj, prostřednictvím kterého lze eliminovat důsledky nahodilosti. Občané pojištění využívají k udržení stability životní úrovně, podnikatelé pak k udržení stability ekonomické úrovně.

14

Uniqa.cz. Všeobecné pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.uniqa.cz/home/obcane/vozidla/_vpp.php 15 KAHOUN, Vilém, VURM, Vladimír, KUČEROVÁ, Božena. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. Praha: Triton, 2008, s. 11.

22

Pojištění plní následující funkce:16 a) ovlivňuje vývoj tržní ekonomiky, b) stabilizuje ekonomickou úroveň všech činností podnikatelské sféry, občanů a státu, c) vytváří nové pracovní příležitosti. Na trhu lze sjednat mnoho typů pojištění, která lze rozdělit a klasifikovat dle různých kritérií. Tato práce se zabývá pouze pojištěními, která jsou nabízena komerčními pojišťovnami, vyloučena jsou pojištění organizovaná státem. V souvislosti s motorovými vozidly jsou klíčová dvě pojištění, a to pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijní pojištění. Pojištění lze klasifikovat dle mnoha kritérií, mezi nejčastější patří dělení dle:  formy vzniku pojištění,  způsobu tvorby technických rezerv,  předmětu pojištění,  doby trvání,  nového občanského zákoníku. 1.3.1 Pojištění dle formy vzniku17 Dle formy vzniku rozlišujeme pojištění zákonná a smluvní, smluvní pojištění lze dále rozdělit na povinná a dobrovolná. Smluvní dobrovolné pojištění vzniká dobrovolně. Subjekt se tedy sám a s vlastním rozumem rozhodne pojistit určité riziko či soubor rizik. Subjektem může být občan i podnik. Tento typ pojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy; výjimkou mohou být krátkodobá pojištění, která lze uzavřít i bez podpisu pojistné smlouvy, na dálku. Tento typ je nejstarším a nejběžnějším pojištěním. Příkladem je cestovní pojištění. Smluvní povinné pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy. Povinnost sjednat tento druh pojištění ukládá právní předpis, a to pro vybrané činnosti. Cílem je krytí větších rizik a škod, na které by pojištěný nemusel mít dostatečné prostředky. Povinné pojištění je obvyklé pro odpovědnostní pojištění, toto pojištění musí uzavřít například právnické profese (notář, advokát) či ekonomické profese (auditor, daňový poradce či insolvenční správce). Kromě těchto profesí platí povinnost uzavřít pojištění také pro provozovatele letadla, vozidla či jaderného zařízení. Zákonné pojištění vzniká výhradně na základě právního předpisu, tedy bez pojistné smlouvy. Všechny náležitosti pojištění, které jsou obvykle stanoveny v pojistné smlouvě či pojistných 16 17

ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 8. MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 53-54.

23

podmínkách (např. výše pojistného, výluky z pojištění apod.), jsou dány zákonem. Nezaplatíli subjekt toto pojištění, porušuje zákon. Od tohoto typu pojištění se postupně ustupuje, v současnosti existuje na českém trhu jediné zákonné pojištění, a to zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Shrnutí výše uvedeného dělení, včetně vytyčení základních charakteristik je uvedeno v následujícím schématu. Schéma č. 2: Formy vzniku pojištění

POJIŠTĚNÍ

ZÁKONNÉ - pojištění vzniká na základě existence skutečnosti stanovené v právním předpise - žádné rozhodování pojistníka

SMLUVNÍ - pojištění vzniká na základě shodného projevu vůle pojistníka a pojišťovny

POVINNÉ - omezené rozhodování pojistníka

DOBROVOLNÉ - volné rozhodování pojistníka

Zdroj: upraveno dle KOLEKTIV AUTORŮ ČAP. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996, s. 36 Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je povinným smluvním pojištěním, havarijní pojištění patří mezi smluvní dobrovolná pojištění. 1.3.2 Pojištění dle způsobu tvorby technických rezerv 18 Dle způsobu tvorby technických rezerv rozlišujeme pojištění: a) riziková b) rezervotvorná 18

MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 54-55.

24

Riziková pojištění jsou charakteristická tím, že pojistitel neví, zda vznikne pojistná události či nikoliv; s tím je spojena i neznalost vyplacení pojistného plnění a jeho výše. Příkladem je pojištění majetku. Principem rizikového pojištění je fakt, že se z pojistného nevytváří rezerva na plnění budoucích nároků; lhůtní pojistné je spotřebováno v průběhu pojištění.19 Rezervotvorná pojištění jsou charakteristická tím, že víme jistě, že pojistná událost nastane. V tomto případě se vždy vytváří pojistná rezerva. Příkladem je pojištění pro případ dožití či smrti. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla i havarijní pojištění jsou riziková pojištění, neboť nevíme, kdy a zda vůbec pojistná událost nastane. 1.3.3 Pojištění dle předmětu pojištění 20 Dle předmětu rozeznáváme: a) pojištění majetku b) pojištění odpovědnosti za škodu c) pojištění osob Z hlediska tohoto dělení nelze pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani havarijní pojištění zařadit pouze do jedné kategorie, neboť tato pojištění mohou krýt rizika ze všech oblastí. Havarijní pojištění patří primárně do pojištění majetku, jedním z připojištění však může být pojištění osob. 1.3.4 Pojištění dle délky jeho trvání 21 Dle délky trvání rozlišujeme pojištění krátkodobá a dlouhodobá. Krátkodobá pojištění (někdy také označována jako področní)22 jsou s platností do jednoho roku. Mezi dlouhodobá pojištění patří taková pojištění, která jsou sjednána na dobu delší než jeden rok, případně na dobu neurčitou. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla i havarijní pojištění patří mezi dlouhodobá pojištění. Nicméně lze připojistit i další připojištění, která jsou zařazena mezi krátkodobá, příkladem je úrazové pojištění.

19

KOLEKTIV AUTORŮ ČAP. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996, s. 34. 20 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 55. 21 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 30. 22 KOLEKTIV AUTORŮ ČAP. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996, s. 33.

25

1.3.5 Pojištění dle nového občanského zákoníku Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, definuje pojištění škodové a obnosové. „Při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.“23 „Obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu.“24 Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla i havarijní pojištění patří mezi škodová pojištění. Stejně jako u předchozích klasifikací, i zde může dojít k rozporu pro různá připojištění, například úrazové pojištění patří mezi pojištění obnosová.

1.4 Právní předpisy s vazbou na oblast motorových vozidel a jeho pojištění Oblast soukromého pojištění v České republice byla od počátku 90. let 20. století upravena především zákonem ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. V době přijetí tohoto zákona byl hlavní princip stanoven na vymezení základních pravidel pro podnikání na pojistném trhu. Zákon byl do současnosti rozšířen o další podstatné části. Podnětem pro změny v zákoně byly různé aspekty, ať už se jednalo o změny na pojistném trhu, či implementaci norem Evropské unie. Byly upraveny nejen podmínky kontroly na pojistném trhu, ale také stanoveny principy tvorby pojistných rezerv, či ukotvena potřeba zajistit ochranu klienta v konkurenčním prostředí.25 Současná právní úprava v oblasti pojištění motorových v České republice je založena na těchto základních zákonech, jedná se o:  zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,  zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí,  zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník,  zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla,  zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

23

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2811. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2821. 25 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a Dana MARTINOVIČOVÁ. POISTNÝ TRH teória i prax. Bratislava: Iura Edition, spol. s r. o., 2011, s. 113-115. 24

26

Pojištění motorových vozidel je široká oblast činností zasahující do života téměř každého jedince. Existuje mnoho zákonů, které souvisí s pojištěním motorových vozidel, nelze tedy vycházet pouze z jednoho konkrétního zákona. Hlavním předpisem, společným obecně pro pojišťovnictví, je zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon obecně vymezuje pojišťovací a zajišťovací činnost, vymezuje odvětví neživotních pojištění, definuje možnosti finančního umístění či stanovuje orgán dohledu nad finančním trhem. Pojištění s vazbou na motorová vozidla jsou uvedena v Příloze č. 1, části B (odvětví neživotních pojištění), body 3, 7 a 10. Dalším důležitým legislativním předpisem je zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). Tento zákon definuje různé typy pojišťovacích zprostředkovatelů a vymezuje jejich činnost. Pojištění motorových vozidel sjednávají pojišťovací zprostředkovatelé. Likvidace pojistných událostí je řešena jak zaměstnanci pojišťovny, tak subjekty dalšího charakteru na trhu, které jednají samostatně, tedy samostatnými likvidátory pojistných událostí. V neposlední řadě je potřeba také zmínit zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nový občanský zákoník (NOZ) je velmi rozsáhlý zákon, pro pojišťovnictví jsou důležité vybrané paragrafy. Tento zákon definuje pojistný vztah či povinné pojištění. NOZ definuje pojmy pojištěný či pojistný zájem. Pojistný zájem lze definovat jako oprávněnou potřebu ochrany před následky pojistné události. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem nejen na svém životě, zdraví a majetku, ale také na životě, majetku a zdraví jiné osoby, vyplývá-li to z příbuzenství nebo blízkého vztahu k této osobě. Jestliže neměl zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom věděl nebo musel vědět, smlouva je považována za neplatnou. Jestliže o neexistenci pojistného zájmu pojistník nevěděl nebo nemohl vědět, smlouva se rovněž považuje za neplatnou, ale pojistiteli náleží odměna, která je stanovena ve výši pojistného do doby, kdy se o neexistenci pojistného zájmu dozvěděl. „Zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.“26 Dle § 2766 je pojištěným „osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje“. NOZ přináší velké změny především v oblasti odškodnění újmy na zdraví. Změny, které jsou zásadní pro likvidaci pojistných událostí, jsou blíže uvedeny v následující kapitole. Klíčovým zákonem v této problematice je i zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Tento zákon je nezbytný pro charakteristiku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, definuje náležitosti pojistné smlouvy, limity 26

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §§ 2761 až 2765.

27

pojistného plnění, vznik a zánik pojištění, povinnosti účastníků, zřizuje Českou kancelář pojistitelů a garanční fond. S provozem vozidel na pozemních komunikacích souvisí také zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Zákon upravuje registraci vozidel a jejich vyřazování z registru, pravidla silničního provozu či práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel.

1.5 Souvislosti pojištění motorových vozidel Rozhodneme-li se pojistit motorové vozidlo, můžeme si vybrat z nespočtu pojišťoven či produktů. Trendem dnešní doby je snaha o zjednodušování v oblasti produktů pro klienty, klienti pojišťoven si přejí mít vše, co se týká vozidla, pojištěno u jedné pojišťovny a nepotřebují znát správný název produktu. Klient pojišťovny tak často přichází s jasným konceptem toho, co si přeje pojistit a záleží na pojišťovně, jak „jednoduše“ klientovi navrhne produkt na míru. To je jedním z důvodů, proč pojišťovny nabízejí „pojištění vozidla“, tedy sloučený produkt havarijního pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Snaha přiblížit se klientovi a hledání nových produktů sice vede ke flexibilitě a variabilitě produktů, také však ke složitosti a nesrozumitelnosti. Pojišťovny se snaží reagovat na přání klientů, bohužel místo jednoduchého sloučeného produktu naopak přichází chaos, tedy produkt, který není schopen vysvětlit ani sám zprostředkovatel. Trendem budoucnosti pojišťoven je snaha produkty zjednodušit a přehledně jej nabídnout klientovi. 27 Kromě sloučeného produktu nabízejí pojišťovny různé balíčky či připojištění, klienti pojišťoven si tak mohou vybrat konkrétní riziko či soubor rizik, která si připojistí. Současný trend je takový, že nebývají různé typy pojištění motorových vozidel striktně odděleny, jak tomu bývalo dříve, ale v rámci povinného ručení lze například připojistit i rizika, která v minulosti byla dominantou havarijního pojištění. Následující dva oddíly tato dvě pojištění striktně oddělují. Hlavním rozdílem mezi těmito pojištěními je legislativní úprava. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je, kromě obecné právní úpravy, která je zakotvena v občanském zákoníku, upraveno speciálním zákonem. Havarijní pojištění se řídí obecnou úpravou pro pojistný vztah, tedy občanským zákoníkem. Kromě odlišností mají tato pojištění samozřejmě také společné znaky, zásadním znakem je existence tzv. bonus-malus systému, který býval dříve dominantou pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dnes je tento systém zohledňován i v havarijním pojištění, principem je zohlednění bezeškodního průběhu a promítnutí tohoto faktoru do výše

27

LHOTSKÁ, Kateřina. 2015- čeká nás stagnace?. Pojistný obzor. 2015, č. 1, s. 13.

28

pojistného, klient pak získává slevu či naopak přirážku k pojistnému. Malus však z hlediska havarijního pojištění zpravidla nebývá uplatňován. Allianz pojišťovna, a.s. na svých stránkách uvádí přesné informace o způsobu stanovení bonusu či malusu. Maximální výše bonusu je 50 %, lze jej převést na jiného člena domácnosti či na další vozidla (Allianz povoluje až čtyři vozidla). Výše bonusu/malusu je uvedena ve Všeobecných obchodních podmínkách a je stanovena tak, že existuje deset tříd bonusu a pět tříd malusu. Výši slevy či přirážky zobrazuje následující tabulka.28 Tabulka č. 1: Příklad stanovení bonusu/malusu Třída bonusu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Počet měsíců bezeškodního Výše slevy průběhu 12 až 23 24 až 35 36 až 47 48 až 59 60 až 71 72 až 83 84 až 95 96 až 107 108 až 119 120 a více

5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

Třída malusu 1. 2. 3. 4. 5.

Záporná doba Výše přirážky bezeškodního průběhu 1 až 12 25% 13 až 24 50% 25 až 36 75% 37 až 48 100% 49 a více 150%

Zdroj: vlastní zpracování dle Allianz.cz. Bezeškodní průběh " BONUS" u Allianz pojišťovny [online]. 2012 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.pojistovna-allianz.cz/bezeskodni-prubeh-allianz

Pro obě pojištění je společná právní úprava pro provoz na pozemních komunikacích, řidiči mají stejné povinnosti například v případě dopravní nehody bez ohledu na to, jestli budou pojistné plnění požadovat z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla či z havarijního pojištění.

1.6 Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je oficiální název používaný v české legislativě, v běžné mluvě je název často nahrazován termínem povinné ručení. V legislativě se s pojmem povinné ručení nikdy nesetkáme, často je však tento termín

28

Allianz.cz. Bezeškodní průběh " BONUS" u Allianz pojišťovny [online]. 2012 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.pojistovna-allianz.cz/bezeskodni-prubeh-allianz

29

využívám pojišťovnami. V následujícím textu je toto pojištění označováno celým názvem, pojmem povinné ručení nebo zkratkou POV. Tímto pojištěním se v české legislativě zabývá především zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Není-li uvedeno jinak, v této podkapitole je pojmem zákon vždy myšlen tento zákon. Zákonem č. 168/1999 Sb. se toto pojištění stalo smluvním povinným pojištěním (dříve se jednalo o zákonné pojištění). Systém smluvního povinného pojištění je typický pro tržní ekonomiky. „Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona.“29 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má v České republice dlouholetou tradici. Zákon č. 168/1999 Sb. byl schválen 13. července 1999. Do konce roku 1999 bylo tehdy zákonné pojištění spravováno Českou pojišťovnou. V prvopočátcích bylo pojištění cenově regulováno; neexistovala možnost pro pojišťovny, jak se v této oblasti odlišit. 30 Pojišťovny se odlišovaly jinak než cenou, nabízely klientům různé výhody či slevy na další produkty. V průběhu existence se pojištění vyvíjelo, na trh byla uváděna nová připojištění či se měnily limity pojistného plnění. Nejnižšího počtu pojišťoven, které nabízely pojištění, bylo dosaženo v roce 2004, kdy se počet pojišťoven snížil na osm. Významným rokem byl rok 2007, kdy se na internetu objevily první online srovnávače pojistného; tento krok byl předvojem budoucí cenové války mezi pojišťovnami. 31 Rok 2010 přinesl další změnu, vznikla tzv. přímá likvidace. Princip přímé likvidace spočívá v tom, že se motorista obrací na pojišťovnu, u které mají sjednáno pojištění, a to bez ohledu na to, jestli je v roli škůdce či poškozeného. Pojišťovna újmu zdokumentuje, vyplatí pojistné plnění i v případě, že je motorista v roli poškozeného. Poté vyřeší vše potřebné s pojišťovnou škůdce (viníka).32

29

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 1. LHOTSKÁ, Kateřina. 15 let povinného ručení: Jdeme správnou cestou?. Pojistný obzor. 2014, č. 3, s. 13-15. 31 LHOTSKÁ, Kateřina. 15 let povinného ručení: Jdeme správnou cestou?. Pojistný obzor. 2014, č. 3, s. 13-15. 32 Ceskapojistovna.cz. Výhod přímé likvidace využívá stále více klientů České pojišťovny - častěji jsou to muži [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?57973vyhod_prime_likvidace_vyuziva_stale_vice_klientu_ceske_pojis. 30

30

Od roku 2012 je POV aktivně rozšiřováno o různá připojištění, která byla typická spíše pro havarijní pojištění. Změny spojené s novým občanským zákoníkem byly uvedeny v kapitole týkající se legislativy. V dnešní době je POV považováno pojišťovnami na ztrátový produkt, lidmi je vnímáno jako forma daně. Ekonomické ztráty kryjí velké pojišťovny především pomocí ostatních produktů, POV je vnímáno jako „brána ke klientovi“. 33 Produkt je ztrátový především proto, že existuje na trhu obrovská konkurence mezi pojišťovnami, která tlačí výši pojistného u povinného ručení dolů. Na trhu povinného ručení již několik let probíhá cenová válka. V roce 2014 se na trhu neživotního pojištění očekávalo, že jej potáhne právě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k legislativním změnám v roce 2014, který přinesl nový občanský zákoník a úpravu příspěvku do fondu zábrany škod 34, byl očekáván nárůst objemu pojistného. I přesto že trh povinného ručení rostl a průměrná výše pojistného se vrátila na svou úroveň z roku 2012, růst nebyl dostatečný. Do budoucna se předpokládá, že bude nezbytné zvyšovat základní sazbu pojistného, ovšem vzhledem k hojnému využívání slev bude efekt zvýšení pojistného značně oslaben. V roce 2015 byla zrušena povinnost majitelů nepojištěných vozidel přispívat do Garančního fondu ČKP 35, což se pravděpodobně projeví v růstu počtu nepojištěných vozidel, tedy ve snížení počtu pojistných smluv. Dalším dopaden je vznik dalších nákladů pojišťovnám, které budou vyplácet pojistné plnění za Garanční fond. 36 1.6.1 Pojistná smlouva - její vznik a zánik Vznik a náležitosti pojistné smlouvy jsou upraveny v § 3 výše uvedeného zákona. Pojištění odpovědnosti vzniká uzavřením pojistné smlouvy. Strany se mohou odchýlit od zákona, pouze však ve prospěch poškozeného. Dle § 3 odst. 4 pojistná smlouva obsahuje:  určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle,  dobu trvání pojištění,  limity pojistného plnění,  výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení,  formu a místo oznámení škodné události. Není-li stanoveno jinak, povinnost uzavřít pojištění mají vlastníci tuzemských i cizozemských vozidel. Výjimky z pojištění stanovuje § 5; povinnost uzavřít pojištění nemají:

33

LHOTSKÁ, Kateřina. 15 let povinného ručení: Jdeme správnou cestou?. Pojistný obzor. 2014, č. 3, s. 13-15. Blíže je fond zábrany škod charakterizován v následujícím textu. 35 Blíže je Garanční fond charakterizován v následujícím textu. 36 LHOTSKÁ, Kateřina. 2015 – čeká nás stagnace?. Pojistný obzor. 2015, č. 1, s. 11. 34

31

a) řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, b) složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla (dle stanovených podmínek), c) vozidla Bezpečnostní informační služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a obcí (dle stanovených podmínek). Zánik pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle § 12 nastane jedním z těchto taxativně vymezených důvodů: a) „dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo; vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.“ 1.6.2 Zelená karta37 Pojistitel vydá jako doklad o pojištění odpovědnosti tzv. zelenou kartu. Zelená karta je v Evropě mezinárodně uznávaný doklad o tom, že existuje toto pojištění odpovědnosti. Kromě dokladu o zaplacení pojištění je také zelená karta pro motorová vozidla „vstupenkou“ na území cizích států. Dle § 6 je stanovena územní platnost na státy Evropského hospodářského prostoru a pro území dalších států uvedených ve vyhlášce Ministerstva financí. 38 Na základě dohod mezi Českou kanceláří pojistitelů a dalšími členy, je umožněn vstup na území i těchto států (i přesto, že nejsou členy EHP ani uvedeny ve vyhlášce MF):

37

CKP.cz. Kde platí ZK [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/motoriste/ZelenaKarta/ Členskými státy EHP jsou: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Island, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko (pro účely zelené karty). Dalšími státy stanovené prováděcí vyhláškou MF: Albánie, Andorra, Bosna a Hercegovina, Bývalá svazová republika Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko, Monako, San Marino, Srbská republika, Turecko, Ukrajina, Vatikán. 38

32

Bělorusko, Írán, Izrael, Moldavsko, Maroko, Rusko, Tunisko. Vstup je povolen pouze za předpokladu, že jejich rozeznávací značka není přeškrtnuta. Jelikož tyto státy nejsou uvedeny ve vyhlášce MF, záleží čistě na pojistiteli, zda rozšíří působnost pojištění odpovědnosti pro území těchto států či nikoliv. 1.6.3 Rozsah pojištění odpovědnosti Pojistitel hradí újmy v souvislosti s provozem vozidla, a to:  újmu na zdraví nebo usmrcením,  škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci,  ušlý zisk,  účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením. 39 „Pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.“40 Ministerstvo stanoví vyhláškou, pro které členské a ostatní státy je nutné pojištění sjednat, pojištění může být sjednáno i pro další vyhláškou nestanovené státy. Územní platnost pojištění je vyznačena na zelené kartě. 41 V případě vzniku pojistné události mimo území ČR je rozsah pojištění řízen legislativou daného státu (není-li rozsah podle „českého“ zákona či pojistné smlouvy širší). 42 Pojistitel nehradí:  újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena,  újmu, kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti,  škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem,

39

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2009, s. 160. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 6 odst. 4. 41 Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 5 a § 6. 42 Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 6 odst. 7. 40

33

 škodu vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem,  újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,  náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena,  újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži,  újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události. 43 1.6.4 Limity pojistného plnění Limitem pojistného plnění se rozumí nejvyšší hranice plnění vyplácená pojistitelem pro jednu pojistnou událost. Jak již bylo zmíněno u náležitostí pojistné smlouvy, limity musí být stanoveny samostatně v pojistné smlouvě. Minimální možná úroveň limitů pojistného plnění je stanovena v § 3a, a to následovně:  při újmě vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením ve výši nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného či usmrceného,  při újmě vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci či ušlý zisk ve výši nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených. Limity jsou stanoveny v pojistné smlouvě a nesmí být nižší než zákonem stanovené minimální limity. 1.6.5 Stanovení výše pojistného a segmentační kritéria Pojišťovny ve svých výpočtech pojistného zohledňují různá kritéria a rozdělují klienty do různých segmentů. Kritéria, která ovlivňují výši pojistného, nejsou daná žádným zákonem ani předpisem, záleží tedy čistě na pojišťovně, nicméně při prostudování webových stránek jednotlivých pojišťoven lze najít určité podobnosti a kritéria do jisté míry standardizovat. Níže uvedená kritéria byla zpracována na základě kalkulaček pěti pojišťoven, a to České pojišťovny44, Kooperativy45, pojišťovny Slavia46, Uniqa47 a ČSOB pojišťovny48. 43

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 7. Ceskapojistovna.cz. Auto [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: https://www.ceskapojistovna.cz/obcane/p?auto 45 Koop.cz. Pojištění vozidel [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.koop.cz/naseprodukty/pojisteni-vozidel/ 46 Slavia-pojistovna.cz. Pojištění vozidel [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.slaviapojistovna.cz/pojisteni/osobni-pojisteni/pojisteni-vozidel/ 47 Uniqa.cz. Pojištění vozidel [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.uniqa.cz/home/obcane/vozidla/ 44

34

Druh vozidla: rozlišujeme osobní automobil, motocykl, nákladní automobil, přívěs. Lze očekávat, že nejdražší pojištění bude pro nákladní automobily, naopak nejnižší pro motocykly a přívěsy. Užití vozu: mezi základní užití patří běžné užití, přeprava nebezpečných věcí, půjčovna, taxislužba a další. Česká pojišťovna a.s. vytvořila speciální kategorii pro veterány. Objem nebo výkon motoru: jedno ze základních kritérií, pojišťovny vozidla rozdělují do různého počtu kategorií. Platí zde přímá úměra, tedy čím větší objem (výkon) motoru, tím vyšší pojistné. Zvolený limit pojistného plnění: minimální limity jsou, jak již bylo zmíněno, dány zákonem. V případě vyšších limitů je pojistné vyšší, neplatí však přímá úměra, tedy že volba dvojnásobných limitů znamená dvojnásobnou výši pojistného. Pravděpodobnost vzniku velkých škod je nižší, proto i rozdíl ve výši pojistného se pohybuje v řádech stokorun, je tedy výhodné volit vyšší než základní limity. Informace o pojistníkovi: pojišťovny rozlišují, jestli se jedná o fyzickou osobu, osobu samostatně výdělečně činnou či právnickou osobu. Další informace o vlastníkovi: bydliště, rok narození či pohlaví. Faktor bydliště je značně diskutabilní, pojišťovny zohledňují riziko toho, že ve velkých městech je větší pravděpodobnost nehody. Otázkou však zůstává, jak toto kritérium zhodnotit, jelikož trvalé bydliště vlastníka nemusí nutně souviset s tím, v jaké oblasti se nejčastěji pohybuje. Pojišťovny nezohledňují fakt, že například podnikatelé často bydlí na vesnici a za prací dojíždějí do velkého města. Rok narození je zohledňován, jelikož u mladého řidiče s „čerstvým“ řidičským průkazem existuje větší pravděpodobnost dopravní nehody. Nicméně toto v praxi také neplatí vždy, jelikož někteří řidiči získali řidičský průkaz v pozdějším věku, nicméně je zde předpoklad toho, že budou řídit opatrněji. Pohlaví je segmentační kritérium, které bylo v předchozích letech využíváno, především pojišťovny braly v potaz, že muži jsou agresivnější řidiči a ženy naopak opatrnější. Dnes se toho hledisko již nezohledňuje. Občanský zákoník stanovuje, že pro výpočet pojistného nelze použít hlediska, která jsou v rozporu s rovným zacházením, například národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující této zásadě. 49 Frekvence placení pojistného: roční pojistné znamená pro pojišťovnu menší administrativní náklady, tudíž je ročně placené pojištění levnější.

48

CSOBpoj.cz. Pojištění vozidel [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://csobpoj.cz/cs/produkty/pojistenivozidel/Stranky/pojisteni-vozidel.aspx 49 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2769.

35

Bonus – malus systém: tento systém má obrovský vliv na výši pojistného. Bonusem rozumíme cenové zvýhodnění majitele vozu za předchozí bezeškodní průběh. Potvrzení o dopravních nehodách dostává majitel vozu při ukončení pojištění. V případě malusu se jedná naopak o přirážku k pojistnému. 50 1.6.6 Doplňková připojištění K pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla lze přidat různá připojištění, mnohá z nich jsou „na pomezí“ s havarijním pojištěním. Česká asociace pojišťoven jmenuje tato připojištění:  pojištění čelního nebo všech skel ve vozidle,  pojištění osob ve vozidle (úrazové pojištění),  pojištění zavazadel,  úhrada nákladů na pronájem náhradního vozidla,  připojištění asistenčních služeb,  pojištění pro případ živelní události.51 Kromě výše zmíněných připojištění lze také připojistit například odcizení vozidla, garanci ceny (garance výše pojistného) na tři roky či střet se zvěří. 52 Klient si může z těchto připojištění vybrat, nabídka však může být odlišná pro jednotlivé pojišťovny. 1.6.7 Česká kancelář pojistitelů Česká kancelář pojistitelů (ČKP) byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Kancelář je dle § 18 zřízena jako právnická osoba se sídlem v Praze, forma je tuzemská pojišťovna a je zapsána v obchodním rejstříku. Činnost kanceláře je uvedena v § 18 následovně: a) „spravuje garanční fond a fond zábrany škod, b) provozuje hraniční pojištění a informační středisko, c) zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, d) uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod, e) spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, 50

KOPECKÝ, Karel. Povinné ručení: otázky a odpovědi. Praha: Grada, 2005, s. 36. CAP.cz. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (POV) [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-motorovych-vozidel/povinne-ruceni 52 Ceskapojistovna.cz. Povinné ručení [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni 51

36

f) vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, g) podílí se na předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel, h) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům“. Kancelář sdružuje pojistitele, členství vzniká dnem nabytí povolení v provozování pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo dnem zahájení činnosti v této oblasti. Zánik členství nabývá dnem odnětí povolení. Každý člen je povinen hradit příspěvky. Kancelář má také informační povinnost, dle § 18a je povinna poškozenému na jeho žádost sdělit informace nezbytné k řešení pojistné události. Kancelář dle § 23a spravuje Fond zábrany škod, který slouží pro zábranu škod vznikajících provozem vozidla. Fond je tvořen příspěvky členů, a to ve výši nejméně 3 % z ročního přijatého pojistného z tohoto pojištění odpovědnosti. Kancelář fond spravuje od 1. ledna 2014, prostředky získané tímto způsobem jsou rozdělovány mezi hasiče, záchranáře a další subjekty související se zvyšováním bezpečnosti na silnicích. 53 Garanční fond byl zřízen za účelem úhrady škod nepojištěnými vozidly. Příspěvky do fondu, které jsou hrazeny členy ČKP, jsou stanoveny dopředu tak, aby byla zaručena likvidita fondu. Výše příspěvku je stanovena podílem na trhu. Roční objem výplat z tohoto fondu je přibližně 300 milionů Kč.54 Garanční fond je tvořen:  úhradami postižních pohledávek  členskými příspěvky  příjmy z pojistného za hraniční pojištění a přijatého z titulu zákonného pojištění. 55 Fond byl tvořen příjmy z příspěvků nepojištěných dle § 24c zákona č. 168/1999 Sb., tato povinnost byla zrušena novelou, která nabyla účinnosti dne 15. ledna 2015. „Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému a) plnění za újmu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba; plnění za újmu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla 53

CKP.cz. Obecně o ČKP [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/onas/onas_obec.php CKP.cz. Často kladené dotazy na ČKP [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/faq.php#ad8 55 CKP.cz. Výroční zpráva 2013 [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/onas/vyrocnizpravy/2013.pdf 54

37

b)

c)

d) e)

f) g)

poškozenému způsobena i závažná újma na zdraví a pokud škoda podle § 6 odst. 2 písm. b) nebo ušlém zisku přesáhla 10 000 Kč, plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona, plnění za újmu způsobenou provozem tuzemského vozidla, kterou je povinna nahradit osoba, jejíž odpovědnost za tuto újmu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto újmu, plnění za újmu způsobenou provozem cizozemského vozidla, kterou je povinna nahradit osoba, jejíž odpovědnost za tuto újmu je pojištěna hraničním pojištěním, plnění za újmu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění, náhradní plnění podle § 24a a 24b, a to v rozsahu, v jakém je Kancelář povinna plnit podle písmen a) až c), plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno.“56

1.7 Havarijní pojištění Každý účastník silničního provozu si uvědomuje rizika spojena s dopravní nehodou, zdaleka však ne každý účastník zohlední tento fakt při výběru pojištění. Dle statistik České asociace pojišťoven má havarijní pojištění asi pětina vozidel. Havarijní pojištění bývá označováno jako tzv. kasko. Havarijní pojištění kryje především újmy na majetku, v rámci připojištění pak také újmy na zdraví a životě řidiče, který dopravní nehodu způsobil. Havarijní pojištění lze sjednat pro všechna motorová vozidla s platnou registrační značkou. Havarijní pojištění není, na rozdíl od pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, upraveno speciálním zákonem. Z historického hlediska patří havarijní pojištění mezi novější produkty. Předmětem pojištění je vozidlo uvedené v pojistné smlouvě, dále jeho části a příslušenství, které bylo uloženo ve vozidle či na něm připevněno. 57

56 57

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 24 odst. 2. ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 35.

38

Jak již bylo zmíněno, havarijní pojištění je upraveno obecnou úpravou pro pojistný vztah, tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. NOZ nezavádí výrazné změny v nastavení produktu havarijního pojištění, nejzávažnějším problémem pro pojišťovny je nárůst administrativních nákladů spojených se změnou smluvních podmínek a dokumentů. Přestože počet smluv havarijního pojištění strmě stoupá, celkový objem pojistného i ziskovost produktu se snižují, dá se tedy očekávat, že havarijní pojištění bude v budoucnu pod tlakem. Za hlavní důvod je považována ekonomická krize a především změna v myšlení klientů, kteří více řeší, co vlastně jejich pojistka obsahuje. Dalším faktorem je cenová válka mezi pojišťovnami, která tlačí ceny dolů. 58 Trh havarijního pojištění je stále v potížích, a to především kvůli nedostatečnému pojistnému. Kromě cenové války mezi pojišťovnami je to dáno také tím, že výpočet výše pojistného je stále založen především na vstupní ceně vozidla, která klesá nebo stagnuje. Naopak nejsou zohledněny faktory jako náklady na náhradní díly či práce autoservisu, které oproti vstupní ceně neustále rostou. Očekává se tedy stagnace či pokles celého trhu, a to i přesto, že dlouhodobě roste celkový počet smluv. 59 Při sjednání produktu u konkrétních pojišťoven lze často sjednat i územní rozsah. Při sjednání produktu havarijního pojištění je potřeba vzít v úvahu, na území kterých států se bude vozidlo pohybovat. V případě provozu pouze na území České republiky nabízejí pojišťovny slevu na havarijním pojištění, nicméně poté nejsou kryty škody mimo území ČR. Česká podnikatelská pojišťovna umožňuje řidičům, kteří mají uzavřeno povinné ručení, sjednat „havarijní připojištění na dovolenou“ na dobu jeden či dva měsíce. 60 1.7.1 Pojistná nebezpečí Havarijní pojištění kryje čtyři základní pojistná nebezpečí:  havárie,  živelní událost,  odcizení celého vozidla, nebo jeho části,  vandalizmus.61 Riziko havárie lze charakterizovat jako riziko způsobené dopravní nehodou. Jsou kryty škody na vozidle řidiče, který nehodu způsobil. Kromě klasického střetu dvou či více motorových 58

LUKÁŠEK, Josef. Je havarijní pojištění pod stejným tlakem jako povinné ručení? Pojistný obzor. 2014, č. 4, s. 10-11. 59 LHOTSKÁ, Kateřina. 2015 – čeká nás stagnace?. Pojistný obzor. 2015, č. 1, s. 11. 60 CPP.cz. Havarijní pojištění [online]. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.cpp.cz/pojistenivozidel~autopojisteni-combi-plus-3~havarijni-pojisteni/ 61 CAP.cz. Havarijní pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-opojisteni/pojisteni-motorovych-vozidel/havarijni-pojisteni

39

vozidel, jsou kryty také újmy vzniklé při parkování či střetu se zvěří. Povodeň, záplava, vichřice, ale i krupobití či úder blesku patří mezi živelní rizika. Tato rizika mohou způsobit nečekané škody. Vandalismus zahrnuje krytí škod způsobených úmyslně třetí osobou nebo při pokusu o odcizení. 62 Pojistné nebezpečí základní havárie u pojišťovny Kooperativa kryje „škodu na pojištěném vozidle, pojištěné nestandardní výbavě nebo jiném předmětu pojištění vzniklou působením vnějších mechanických sil, zejména při střetu pojištěného vozidla s jiným vozidlem či překážkou, při nárazu či pádu; nevztahuje na škodu vzniklou působením vnějších mechanických sil, které mají povahu či souvislost s pojistným nebezpečím odcizení, živel nebo vandalismus.“63 Definice havárie mohou být různé, Česká pojišťovna uvádí mírně odlišnou definici: „Havárií se rozumí poškození nebo zničení pojištěné věci nebo její části nahodilou událostí v důsledku působení vnějších sil, např. střetem, nárazem, pádem. Havárií se rovněž rozumí poškození nebo zničení pojištěné věci nebo její části úmyslným jednáním (zásahem) cizí osoby, tzv. vandalismus.“64 Oproti pojišťovně Kooperativa včleňuje vandalizmus pod havárii, což není obvyklé ani typické. Pokud pojištění obsahuje všechny výše uvedené části, jedná se o plné pojištění, někdy také nazýváno jako Allrisk. Rozhodne-li se vlastník pojistit pouze některá, hovoří se o tzv. omezené havárii.65 Územní rozsah pojištění lze obvykle sjednat pro území České republiky, sousední státy či území Evropy. Pojišťovny mohou z pojištění vyloučit některé státy. 66 1.7.2 Stanovení výše pojistného a segmentační kritéria Stanovení pojistného v havarijním pojištění se odvíjí od hodnoty vozu, segmentační kritéria a jejich vliv na výši pojistného jsou podobná, jako u pojištění odpovědnosti z provozu vozila.

62

CAP.cz. Pojisti si své auto [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/images/Brozury/CAP_pojisti_auto.pdf 63 Koop.cz. Havarijní pojištění: Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel (platné od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojistenivozidel/havarijni-pojisteni/ 64 Ceskapojistovna.cz. Komplexní pojištění vašeho vozu: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?komplexni-pojistenivozu 65 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 35. 66 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 36.

40

Stejně tedy mají vliv na výši pojistného:  Druh vozidla  Užití vozu  Objem nebo výkon motoru  Další informace o vlastníkovi  Frekvence placení pojistného  Bonus – malus systém Navíc mají vliv další informace o pojišťovaném voze, například počet sedadel či tovární značka. Neuplatňují se limity pojistného plnění, ale je stanovena výše pojistné částky. Čím vyšší pojistná částka, tím vyšší pojistné. Pojistná částka se určuje dle typu vozidla, jedná-li se o nové vozidlo, je pojištěno na cenu novou či na částku nákladů nezbytných pro uvedení vozidla do původního stavu. Nová cena byla v § 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, definována jako „cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu.“ Ojetá vozidla byla zpravidla pojištěna na cenu časovou, tedy na „cenu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událost; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem“ 67. Nový občanský zákoník tyto definice nepřebírá, nicméně pojišťovny často tyto definice zakomponovaly do svých všeobecných obchodních podmínek a i nadále s nimi pracují. Nejčastěji pojišťovny pojišťují vozidla na tzv. obvyklou či obecnou cenu. „Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na daném místě. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných událostí trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Zohlední se ale, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.“68 Nemalou roli hraje výše spoluúčasti, která není standardizována a je plně v kompetenci pojišťoven. Spoluúčast lze definovat jako částku dohodnutou v pojistné smlouvě, o kterou se snižuje pojistné plnění. 69 Nedosáhne-li výše pojistného plnění výši spoluúčasti, pojistné plnění nebude poskytnuto. Spoluúčast bývá standardně určena dvěma způsoby: absolutní částkou nebo procentním vyjádřením, případně může být určena kombinací těchto dvou 67

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, § 3. Ceskapojistovna.cz. Komplexní pojištění vašeho vozu: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?komplexni-pojistenivozu 69 Ceskapojistovna.cz. Komplexní pojištění vašeho vozu: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?komplexni-pojistenivozu 68

41

parametrů. Pojišťovny klientům zpravidla nabízejí minimálně dvě formy. Platí, že čím nižší míra spoluúčastí, tím vyšší pojistné. Spoluúčast bývá stanovena k pokrytí malých újem s cílem snížit administrativní zátěž pojišťovnám při vyřizování pojistných událostí. 1.7.3 Doplňková připojištění Pro havarijní pojištění lze sjednat mnoho typů připojištění, mezi nejčastější patří:  pojištění čelního skla nebo všech skel ve vozidle,  pojištění osob ve vozidle (úrazové pojištění),  pojištění zavazadel,  úhrada nákladů na zapůjčení náhradního vozidla,  připojištění asistenčních služeb. 70 Připojištění jsou téměř identická jako u pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla. Jak již bylo zmíněno v úvodu, dnes je stírán rozdíl mezi těmito pojištěními a pojištěný nerozlišuje, jestli má pouze povinné ručení nebo i část havarijního. Jednotlivá připojištění jsou striktně charakterizována ve všeobecných či doplňkových pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven. Tato připojištění se mohou lišit, proto je vždy důležité prostudovat konkrétní podmínky. Asistenční služby bývají často sjednány společně s havarijním pojištěním, z tohoto důvodu podrobněji definujeme, co si pod tímto pojmem představit. Kontaktní údaje pro asistenční služby jsou součástí pojistné smlouvy. Je potřeba zmínit, že níže uvedené definice platí obecně pro pojištění motorových vozidel, ne pouze pro havarijní pojištění. Služby lze obecně rozdělit na technickou a právní asistenci. 71 Technická asistence zahrnuje: odtažení vozidla, dočasné uschování vozidla, příjezd pracovníka servisu (včetně opravy porouchaného vozidla na místě), zapůjčení náhradního vozu (po dobu opravy), zajištění možnosti pokračovat v jízdě, náhradního ubytování a podobně. Pod pojmem právní asistence si lze představit doručení náhradních dokladů k vozidlu, kauce na pokutu, pro případ pojistné události v zahraničí tlumočníka na telefonu (platí i při pouhé silniční kontrole), dále vyřizování nároků na náhradu škody, asistence při sporu s opravnou vozidla a podobně.

70

CAP.cz. Havarijní pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-opojisteni/pojisteni-motorovych-vozidel/havarijni-pojisteni 71 CAP.cz. Asistenční služby [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteniv-praxi/asistencni-sluzby

42

Kromě klasického střetu se zvěří, které je obsaženo v havarijním pojištění, lze připojistit tzv. poškození vozidla zvířetem. Toto připojištění nabízí například pojišťovna Kooperativa. V případě střetu se zvířetem je pojištěn výlučně fyzický kontakt zvířete s jedoucím pojištěným vozidlem, oproti tomu v pojištění poškození vozidla je kryto poškození, nebo zničení elektroinstalace, brzdové nebo chladící soustavy zaparkovaného vozidla okousáním zvířetem. Zvířetem se dle doplňkových pojistných podmínek rozumí „každý živý obratlovec kromě člověka.“72

72

Koop.cz. Zvláštní pojistné podmínky pro doplňkové pojištění poškození vozidla zvířetem [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-vozidel/doplnkova-pojisteni/

43

2 LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Tato kapitola je zaměřena na dvě oblasti; v první části je likvidace pojistných událostí začleněna do pojišťovací činnosti a poté jsou obecně charakterizovány jednotlivé kroky likvidace. Druhá část kapitoly, která vymezuje specifika procesu v pojištění motorových vozidel, již není pouze teoretická, ale také aplikační, a při jejím zpracování byly využity odpovědi získané na základě řízeného rozhovoru s odborníky z praxe. Mezi hlavní výhodu řízeného rozhovoru patří jeho strukturovanost, probíhá na základě předem sestaveného dotazníku, oproti samotnému pouhému vyplnění dotazníku však mohou být zodpovězeny i další otázky, které vyplynou z předchozích odpovědí respondenta. Struktura dotazníku je uvedena v příloze této práce. Řízený rozhovor byl veden s odborníky z praxe ze dvou pojišťoven, záměrně byly vybrány různě velké pojišťovny. Názvy pojišťoven ani jména odborníků nejsou z důvodu ochrany obchodního tajemství uvedena. Likvidace pojistných událostí je jednou ze součástí pojišťovací činnosti, pro pochopení začlenění likvidace do procesu činnosti pojišťovny je potřeba si nejdříve charakterizovat obecně činnost pojišťovny a tyto jednotlivé činnosti stručně přiblížit. Pojišťovna je instituce, která se zabývá pojišťovací činností. Jedná se o právní subjekt. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, může na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, a to na základě povolení od České národní banky, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky či na základě svobody dočasně poskytovat služby. Pojišťovna smí vykonávat pouze činnosti přesně uvedené v povolení od orgánu dohledu nad finančním trhem.

2.1 Pojišťovací činnost a činnosti s tím související Zákon o pojišťovnictví v § 3 odst. 1 písm. f) definuje pojišťovací činnost jako:  přebírání pojistných rizik na základě uzavíraných smluv,  plnění z těchto smluv,  správu pojištění,  likvidaci pojistných událostí,  poskytování asistenčních služeb,  nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy,  uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv,  činnosti směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Uzavírání pojistných smluv je jednou z hlavních činností pojišťovny, pojišťovny přebírají pojistná rizika. Snahou každé pojišťovny je vytvoření co největšího pojistného kmene, 44

tedy souboru uzavřených pojistných smluv. V rámci této oblasti pojišťovna vyvíjí nové produkty, nastavuje jejich základní parametry a stanovuje výluky z pojištění. Po podpisu pojistné smlouvy je smlouva přesunuta z obchodního útvaru do útvaru správy pojištění. 73 Pojišťovny obvykle vycházely ze zákona o pojistné smlouvě, nově je tato oblast upravena občanským zákoníkem. Správa pojištění zahrnuje mnoho oblastí, jedná se především o činnosti spojené s udržením a aktualizací pojistných smluv; konkrétně správa zahrnuje:74  taxaci pojistných smluv – taxace neboli kontrola zahrnuje různé kontroly při zpracování pojistných smluv, a to jak po formální stránce (úplnost a správnost uvedených údajů), tak z hlediska správnosti výpočtů a ocenění rizika;  evidenci pojistných smluv – v evidenci musí být všechny údaje, které jsou povinné pro pojistnou smlouvu, informace o získateli pojištění či evidence provizí;  potvrzení o přijetí pojistné smlouvy – při sepsání pojistné smlouvy se jedná pouze o návrh, zde se praxe pojišťoven liší, někdy je návrh považován za pojistnou smlouvu, jindy je pojištěnému poslána pojistná smlouva;  provádění změn a aktualizace údajů – dohled nad tím, jestli jsou všechny údaje aktuální a platné, změny mohou být netechnického (nemající vliv na výši pojistného, například změna jména či adresy) nebo technického charakteru (mající vliv na výši pojistného, například připojištění dalšího rizika);  ukládání pojistných smluv;  inkaso pojistného a pohledávky z pojistných smluv – zahrnuje kontrolu přijetí pojistného, účetní stránku pojistného, evidenci přeplatků nebo nedoplatků. Poskytování asistenčních služeb je charakterizováno v zákoně o pojišťovnictví dle ustanovení § 3 odst. 2 písmene p) jako „pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště, která spočívá v závazku pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle pojistné smlouvy, pokud se tato osoba dostane do nesnází v důsledku pojistné události, přičemž pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění a věcné plnění může být poskytováno na základě smluvního vztahu osobou odlišnou od pojišťovny; za asistenční činnost se nepovažuje servis nebo údržba vozidla ani informace o poskytování této činnosti nebo její zprostředkování“. Nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy neboli finanční podnikání pojišťovny, je další z činnosti pojišťovny. Zákon jasně stanovuje, do jakých aktiv mohou pojišťovny investovat ve formě finančního umístění; jedná se především o méně riziková aktiva jako dluhopisy či nemovitosti. Zdrojem těchto finančních prostředků jsou technické

73 74

ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 73. ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 74-81.

45

rezervy pojišťovny. Limity skladby finančního umístění jsou upraveny vyhláškou č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. Zajišťovací činnost je vykonávána za účelem rozptýlení rizika. Pojišťovna prostřednictvím zajistných smluv přenáší riziko na zajišťovnu. Některé pojišťovny se samy zabývají zajišťovací činností. Likvidace pojistných událostí není záměrně v této kapitole zmíněna, je však důležité znát její začlenění do konceptu činnosti pojišťovny. Blíže se likvidaci věnují následující části práce. Kromě pojišťovací činnosti vykonávají pojišťovny také další činnosti. Česká národní banka definuje související činnosti následovně: a) zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, b) poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob, c) šetření pojistných událostí, d) vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních služeb, e) zprostředkování jiných finančních služeb a f) další činnosti související s výkonem povolené pojišťovací činnosti. 75 Další podpůrné činnosti, které pojišťovny vykonávají, jsou různé provozně technické činnosti mající pomocný nebo vedlejší charakter. Může se jednat například o stavbu správní budovy, vedení účetnictví, prodej opotřebeného či nepotřebného majetku pojišťovny vlastním zaměstnancům, správa IT a podobně. 76 Důležitým aspektem je rozdíl mezi likvidací pojistných událostí a šetřením pojistné události. Šetření pojistné události začíná jejím oznámením a je skončeno oznámením výsledku osobě, která uplatňovala nárok na pojistné plnění. Likvidace pojistných událostí tak v sobě zahrnuje šetření pojistných událostí. Blíže je celý proces likvidace znázorněn v následujícím textu.77

75

ČNB.cz. Činnosti související s pojišťovací činností [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cs/faq/cinnost_souvisejici_s_pojistovaci_cinnosti.pdf 76 ČNB.cz. Činnosti související s pojišťovací činností [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cs/faq/cinnost_souvisejici_s_pojistovaci_cinnosti.pdf 77 Opojištění.cz. Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - IV. část [online]. 12.7.2012 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z:http://www.opojisteni.cz/ekonomika/dohled-nad-pojistnym-trhem/novy-obcansky-zakonik-zmenyktere-prinasi-iv-cast/

46

2.2 Proces likvidace pojistných událostí Likvidace pojistných událostí je „souhrn pracovních postupů, jejichž cílem je určit výši škody a poskytnout pojištěnému nebo poškozenému přiměřenou peněžní náhradu, které říkáme pojistné plnění.“78 Obdobně lze likvidaci pojistných události definovat jako: „soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění a jeho výplatou.“79 Kromě klasických definic cílů likvidace je důležité uvědomit si, jak velký vliv má celý proces likvidace na vnímání pojišťovny veřejností. Celý proces má výjimečný charakter, protože až při vzniku pojistné události klient pojišťovny zjistí, jestli mělo pojištění smysl a jestli pojišťovna splnila to, co mu na začátku slíbila – tedy především stabilizaci ekonomické úrovně a zmírnění následku škod. Celý proces likvidace lze tedy vnímat jako výkladní skříň, skrz kterou se pojišťovny „chlubí“ tím, že opravdu plní svou funkci a uspokojují nároky poškozených. V případě, že pojišťovny celý tento proces nebudou mít pod kontrolou, budou bezdůvodně a neoprávněně zamítat pojistná plnění, veřejnost bude tyto instituce vnímat ve špatném světle. Klienty pojišťoven zajímá především reálný výstup z pojištění. Bohužel to, jestli pojištění opravdu funguje tak, jak má, a jestli to nejsou jen „vyhozené peníze“, zjistíme až při vzniku škodní události. Rozlišujeme dva typy likvidace:80 a) Jednostupňová likvidace: kontrola rozsahu poškození a určení výše pojistného plnění je plně v kompetenci likvidátora, který rovněž zodpovídá za kompletaci všech dokladů potřebných k procesu likvidace; v praxi se tento typ likvidace vyskytuje pouze zřídka. b) Dvoustupňová likvidace: dokumentace rozsahu pojištění je zajištěna technikem, likvidátor kompletuje spis až po vyplacení pojistného plnění; tento typ je v praxi používanější. Likvidace, jako jedna z hlavních činností pojišťovny, je složitý proces. Proces se liší pro různé typy pojištění či pojistná rizika. Zjednodušeně lze však proces likvidace zobecnit a rozčlenit do sedmi fází:81 1. Přijetí oznámení pojistné události 2. Registrace pojistné události 3. Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí 78

ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 81. Ruceni.cz. Slovník pojmů [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.ruceni.cz/slovnikpojmu/likvidace-pojistne-udalosti/ 80 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 82. 81 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 136. 79

47

4. 5. 6. 7.

Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění Revize Výplata pojistného plnění Archivace vyřízených spisů pojistné události

Samotné šetření pojistných událostí (jako podmnožina likvidace) zahrnuje identifikaci předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí, stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění a revizi. Schéma č. 3: Obecný proces likvidace pojistných událostí Přijetí oznámení pojistné události

Registrace pojistné události

Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí R

1. e Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu krytí Stanovenípojistného rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění

Revize

Výplata pojistného plnění

Archivace vyřízených spisů pojistné události Zdroj: vlastní zpracování dle ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 136. 2.2.1 Přijetí oznámení pojistné události Událost musí být oznámena pojišťovně bezprostředně po jejím vzniku, oznámení může podat poškozený i pojištěný, pojišťovací makléř nebo jiný zástupce na základě písemného zmocnění klientem. 82

82

ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 136.

48

Dříve byly povinnosti pojistníka upraveny zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který v § 14 odstavci 2 ukládal povinnosti pojistníkovi, který byl povinen oznámit nastalou pojistnou událost bez zbytečného odkladu. Dále měl povinnost podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, poskytnout nezbytné dokumenty a pro další postup zvolit způsob dohodnutý v pojistné smlouvě. Zákon také stanovoval postup v případě, kdy nebyl pojistník současně pojištěným; v tomto případě měl výše uvedené povinnosti pojištěný. Tuto povinnost měla oprávněná osoba v případech, kdy byla pojistnou událostí smrt pojištěného. Touto právní úpravou se řídí smluvní vztahy uzavřené do konce roku 2013. Nově je šetření pojistné události upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v § 2796, a to následovně: „Nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.“

Pojišťovny nabízejí různé alternativy pro oznámení škodní události, mezi základní běžné formy patří oznámení: a) osobně, b) telefonicky, c) písemně, d) online – prostřednictvím e-mailu nebo registračního formuláře, e) prostřednictvím aplikace na chytrém telefonu. Oznámení o pojistné události musí obsahovat různé náležitosti, pro všechny typy pojištění je potřeba uvést:  identifikaci účastníků a pojistné smlouvy (jména pojistníka, pojištěného, poškozeného, jejich rodná čísla, adresy trvalých pobytů, číslo pojistné smlouvy),  upřesnění pojistné události (rozsah škody, místo a důvod vzniku škody). 83 Pojistitel zahájí šetření oznámené škodní události bez zbytečného odkladu. Šetření je ukončeno sdělením výsledku osobě, která požadovala pojistné plnění, pojistitel písemně tuto osobu vyrozumí o výši pojistného plnění či o jeho zamítnutí. 84 2.2.2 Registrace pojistné události Újma je registrována dnem zaregistrování újmy do provozního systému pojišťovny. Hlášení o vzniklé újmě musí obsahovat všechny známé informace, včetně čísla smlouvy, ke které se škodní událost vztahuje (není-li možné jednoznačně určit, ke které pojistné smlouvě se 83 84

ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2797.

49

škodní událost vztahuje, je pracovník povinen kontaktovat pojistníka a upřesnit požadované údaje). Škodní události je kvalifikovaným pracovníkem přiděleno pořadové číslo dle interních postupů pojišťovny a zároveň pracovník založí spis této události. 85 V rámci procesu je potřeba vyplnit předem stanovené formuláře, které jsou následně cenným zdrojem pro pojišťovnu; ta je poté schopna v dlouhodobém horizontu na základě těchto formulářů stanovovat výši pojistného, upravovat pojistné podmínky či vytvářet nové pojistné produkty. Rovněž se jedná o cenný zdroj dat pro statistické údaje a obsahují informace o příčinách vzniku újmy. 86 2.2.3 Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí Po zaregistrování je škodní událost postoupena likvidátorovi, jehož úkolem je v první řadě ověření platnosti a rozsahu pojištění; likvidátor kontroluje především to, jestli byla smlouva platná v době vzniku pojistné události, jestli není příčina události výslovně uvedena ve výlukách, ověřuje shodu poškozeného předmětu s předmětem pojištění, v případě vzniku škodní události v zahraničí také územní platnost pojištění a další. 87 Kromě výše uvedeného likvidátor také ověří stav placení pojistného. Při ověřování informací likvidátor úzce spolupracuje s oddělením správy pojištění. Všechny zjištěné náležitosti je povinen vyznačit do zavedeného spisu. 88 Zjistí-li v průběhu likvidátor nějaké nedostatky v pojistné smlouvě, je povinen tyto nedostatky písemně ohlásit na oddělení správy pojištění. Mezi nejčastější nedostatky patří: - pojistná částka neodpovídá realitě (podpojištění či nadpojištění, v praxi se, především v pojištění majetku, mnohem častěji vyskytuje problém podpojištění, jelikož smlouvy jsou mnohdy platné i několik let, pojistníkům vyhovuje nízké pojistné, neberou však v potaz rozsah pojistného krytí a v případě škodní události jsou poté nemile překvapeni); - předmět pojištění je ve špatném technickém stavu; - nedostatečné zabezpečení a ochrana; - nenahlášení důležitých změn v průběhu trvání pojištění, jedná se především o změny, které mají vliv na výši pojistného či pojistné plnění a další. 89 2.2.4 Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění Na základě šetření pojistné události likvidátorem stanovuje pojišťovna rozsah povinnosti poskytnout pojistné plnění. Šetření musí proběhnout co nejrychleji, na druhou stranu nesmí 85

ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 83. 87 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. 88 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. 89 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. 86

50

mít rychlost přednost před správností a důkladností, se kterou by měla být každá pojistná šetřena. Cílem je určení správné výše pojistného plnění. 90 Pro stanovení výše pojistného plnění pro majetkové a odpovědnostní újmy je povinnost pojistitele určena následovně: - zjištění rozsahu újmy; - návrh a stanovení způsobu odstranění následků vzniklých v důsledku škodní události; - stanovení výše vzniklé újmy; - stanovení výše pojistného. 91 Výše uvedené informace jsou získány na základě osobní prohlídky místa vzniku škodní události nebo poškozeného majetku. V rámci pojištění osob je výše pojistného plnění stanovena především na základě lékařských zpráv a posudků (to samé platí i pro újmy na zdraví z POV). Pojistitel může vyžadovat opětovnou lékařkou prohlídku.92 Pojistitel má právo na snížení pojistného plnění v konkrétních případech, tyto případy jsou blíže určeny v občanském zákoníku. „Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny.“93 „Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.“ 94 2.2.5 Revize Po skončení šetření pojistné události likvidátorem a stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění je třeba provést revizi spisu. Revizi provádí často další pracovník likvidace, pojišťovna však může mít stanoven určitý limit výše pojistného plnění, do kterého není potřeba kontroly dalším pracovníkem a stačí provést tzv. samorevizi, tedy že kontrolu provádí stejná osoba, která stanovila výši pojistného. 95 90

KOLEKTIV AUTORŮ ČAP. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996, 176 s., str. 143 91 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. 92 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 137. 93 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2797 odst. 2. 94 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2800 odst. 1. 95 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 129 s.

51

V ostatních případech revizi provádí, jak bylo výše zmíněno, další pracovník likvidace, který zkontroluje správnost výpočtu výše pojistného plnění z matematického hlediska. Revizi stvrdí svým podpisem na spisu pojistné události a také jej zaznačí do provozního systému pojišťovny. 96 2.2.6 Výplata pojistného plnění Jsou-li splněny všechny předchozí kroky, může pojišťovna vyplatit pojištěnému či poškozenému pojistné plnění. Výplatu lze provést: a) v hotovosti, b) bankovním převodem, c) šekem, d) poštou, e) úhradou přímo instituci, které provedla opravu škody. 97 Postup pro výplatu pojistného plnění je následující, odpovědný pracovník: - provede natypování výsledku likvidace do provozního systému, - natypuje poukaz (příkaz k úhradě) do systému, zohlední možnosti snížení pojistného plnění, - natypuje samostatný poukaz pro úhradu znaleckých posudků, srážkovou či zálohovou daň. 98 Pojistné plnění může pojistník postoupit třetí osobě, například bance, která mu poskytla úvěr. V takovém případě se jedná o tzv. vinkulaci pojistného plnění ve prospěch třetí osoby a pojistné plnění je vypláceno výše uvedenými způsoby nikoliv však pojistníkovi, ale třetí osobě. 99 2.2.7 Archivace vyřízených spisů pojistné události Spisy pojistných událostí jsou po výplatě pojistného plnění archivovány. Pojišťovny spisy zakládají dle svých interních předpisů a systému, zpravidla dle jednotlivých let pojistné události a čísla pojistné události. Je-li pojistná událost znovu otevřena, nezakládá se nový spis, vše je zaznamenáno do spisu původního a provádí se tzv. dolikvidace.

96

ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 138. ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 138. 98 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 138. 99 ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 138. 97

52

2.3 Specifika procesu likvidace v pojištění motorových vozidel Likvidace v pojištění motorových vozidel má svá specifika, kterými se odlišuje od ostatních typů pojištění. Obecný proces likvidace je z pochopitelných důvodů zachován, jednotlivé kroky likvidace však mají své charakteristické znaky. Proces je v kompetenci pojišťoven, velké pojišťovny mají ve svých interních směrnicích stanoveny všechny konkrétní kroky, menší pojišťovny zpravidla nemají postupy tak detailní, v zásadních náležitostech se však neliší. Zjednodušené schéma procesu je zobrazeno v příloze č. 2. 2.3.1 Přijetí oznámení pojistné události Pojistnou událost v pojištění motorových vozidel lze nahlásit všemi výše uvedenými způsoby, tedy osobně, telefonicky, písemně, online – prostřednictvím e-mailu nebo registračního formuláře i prostřednictvím aplikace na chytrém telefonu. Kromě těchto způsobů a vyplnění univerzálního formuláře pojišťovny je také doporučeno vyplnit tiskopis „Záznam o dopravní nehodě“, který je využíván v evropských státech. 100 Větší pojišťovny zpravidla preferují nahlášení telefonicky, jelikož ten, kdo událost hlásí, bývá spojen přímo s oddělením likvidace, případně se samotným likvidátorem, který během hovoru může zjistit mnoho informací. Jedná se především o rozsah poškození, příčinu vzniku škodní události či to, jestli je potřeba kontaktovat Policii ČR. Pověřený pracovník zároveň ohlašovatele informuje na základě získaných informací o dalším postupu, případně doporučí využití asistenčních služeb či nejbližší autorizovaný servis. Zároveň je případ podstoupen na různá oddělení likvidace, které poté řeší různé újmy (zvlášť jsou řešeny újmy na majetku, zdraví, věcech či ušlý zisk). Menší pojišťovny preferují shodně oznámení přes internetové stránky a telefonicky, jelikož ohlašovatel není spojen přímo s likvidátorem, ale pouze s administrativním pracovníkem, který újmu zaznamená a poté je celý spis předán na oddělení likvidace. Nejméně preferovaným způsobem je oznámení škodní události poštou, a to z časových důvodů.101 Událost musí být nahlášena bez zbytečného odkladu, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle § 629 stanovuje pro majetková práva promlčecí lhůtu tři roky; pojišťovny tak mohou řešit pojistné události maximálně čtyři roky staré (promlčecí lhůta začíná běžet rok po vzniku pojistné události). V rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojišťovnami striktně vyžadováno, aby událost byla nahlášena jak poškozeným, tak viníkem nehody. Doporučuje se, aby se poškozený v rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla obrátil na svou

100

HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 14. 101 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B.

53

pojišťovnu, a to i v případech, kdy není v pojištění zahrnuta tzv. přímá likvidace. Pojišťovny tak jednají proklientsky a celou situaci řeší přímo s poškozeným s cílem udržet image a dobré jméno společnosti tím, že pro klienta dělají „něco navíc“. Obrátí-li se však poškozený přímo na pojišťovnu viníka, na samotný proces likvidace to nemá vliv. Asistenční služby, zahrnující například odtah vozidla či doporučení nejbližšího servisu, jsou zahrnuty všemi pojišťovnami na českém trhu v rámci povinného ručení. Případné vynaložené náklady si pojišťovny mezi sebou „přeúčtují“ samy. V rámci havarijního pojištění se škůdce, který požaduje náhradu újmy na svém vozidle, pochopitelně obrací vždy na svou pojišťovnu.102 Dle § 47 odst. 3 písm. g zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, mají účastníci „v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků“. Současná právní úprava však nepřikazuje řidičům vozit formulář záznam o dopravní nehodě, ministerstvo dopravy to však důrazně doporučuje. Formulář je koncipován tak, aby řidiči neopomněli uvést všechny důležité informace. Obsahuje údaje o dopravní nehodě (čas, místo vzniku, přítomnost svědků, informaci o případném zranění či přivolání Policie ČR). Zrcadlově poskytuje informace o vozidlech A a B, konkrétně se jedná o: - jméno a adresu pojištěného, - telefon pojištěného, - informace o tom, je-li pojištěný plátce DPH, - základní informace o vozidle (tovární značka, typ, registrační značka), - informace o přípojném vozidle, - informace o pojistiteli (číslo pojištění odpovědnosti či havarijního pojištění, číslo zelené karty), - údaje o řidiči vozidla (jméno, adresa, řidičský průkaz), - viditelná poškození na vozidle, - údaje o tom, jakým způsobem se vozidlo pohybovalo, - nákres nehody. 103 2.3.2 Registrace pojistné události Pojišťovna zkompletuje všechny dostupné materiály a událost zaregistruje do svého systému. Chybí-li některé dokumenty, je pracovník pojistitele povinen tyto dokumenty vyžádat a spis zkompletovat. Jak již bylo zmíněno, velké pojišťovny rovnou při nahlášení události informují ohlašovatele o tom, jaké dokumenty bude potřeba doložit, tuto skutečnost mu poté ještě potvrdí e-mailem či dopisem. 102

Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. Ministerstvo dopravy. Formulář záznamu o dopravní nehodě [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z:http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/zaznam_nehody/ 103

54

Kromě včasného nahlášení škodní události je v pojištění motorových vozidel nezbytné doložit také další podklady. Předepsaný tiskopis musí být náležitě vyplněn ve všech důležitých bodech. Oznamovatel události a ostatní účastníci nepříznivé situace jsou povinni doložit: - kopii technického průkazu, kterou se prokazuje technická způsobilost provozu vozidla, - kopii řidičského průkazu, která je nezbytná pro posouzení toho, zda měl řidič vozidla v době vzniku škodní události platné řidičské oprávnění. 104 Kromě technických průkazů všech vozidel a řidičských průkazů všech řidičů je vyžadováno doložení záznamu o dopravní nehodě či záznamu od Policie ČR. Na základě dalšího šetření jsou poté vyžadovány další potřebné dokumenty. 105 Byl-li tiskopis zaslán elektronicky či poštou, vyhotoví administrativa kopii a spolu s průvodním dopisem zašle pojištěnému či poškozenému k doplnění. Alternativou je kontaktování těchto osob telefonicky a doplnění nezbytných údajů. Datum hlášení pojistné událostí je poté stanoven na datum doručení doplněného formuláře. 106 Jedna pojistná událost je evidována ve smyslu jeden pojištěný, jeden poškozený, jeden časový úsek, jedna příčina a jedno pojistné odvětví; poškozenému může vzniknout více dílčích újem. Je evidováno a registrováno tolik pojistných událostí, kolik je poškozených. Tyto pojistné události mohou být zastřešeny jednou událostí, pokud měly stejnou příčinu, místo i čas vzniku.107 Při dopravní nehodě se stává velmi často, že jednomu poškozenému vznikne více újem, ty jsou poté pojišťovnami evidovány zvlášť. 2.3.3 Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí V rámci pojištění motorových vozidel je tento krok likvidace pravděpodobně tím nejdůležitějším, neboť likvidátor určuje, jestli bude vyplaceno pojistné plnění. V pojištění hraje velkou roli druh zavinění, proto úplně prvním krokem, je-li to možné, je vyloučení úmyslného zavinění; trestní zákon rozlišuje dva typy zavinění, a to úmysl a nedbalost. „Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo

104

HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 14-15. 105 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 106 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 15. 107 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 15.

55

b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.“108 „Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.“109 Úmyslné způsobení pojistné události patří mezi standardní výluky pojišťoven a pojišťovny v těchto případech nevyplácejí pojistné plnění z havarijního pojištění. V rámci povinného ručení poté mohou nárokovat vyplacené pojistné plnění po škůdci. Další výluky, které bere likvidátor v potaz, jsou uvedeny v samostatném pododdílu. Má-li pojišťovna podezření na to, že újma byla způsobena úmyslně, postupuje případ právnímu oddělení, Policii ČR a českým soudům; rozhodnutí o tom, jestli se jedná o úmysl, není v kompetenci oddělení likvidace. 110 Je-li vyloučen úmysl, dochází k fyzické obhlídce dopravních prostředků. Před provedením výpočtu výše újmy musí být provedena identifikace vozidla a rozsah jeho poškození, provedení zápisu o poškození motorového vozidla, provedení fotodokumentace poškození a posouzení souvislosti poškození s pojistnou událostí dle popsaného vzniku újmy. Prohlídka vozidla je prováděna likvidátorem, případně soudním znalcem či expertem v oboru. Některé pojišťovny využívají služeb tzv. mobilních techniků, kteří vykonávají obhlídku vozidla, ale mají omezenou pravomoc (například nemohou samostatně rozhodnout o likvidaci formou totální škody). V následujícím textu se má za to, že pojišťovna vyšle přímo likvidátora. Obhlídka je zpravidla prováděna v přítomnosti poškozeného. V rámci prohlídky je sepsán protokol a provedena fotodokumentace vozidla. Pověřený pracovník seznámí poškozeného s postupem likvidace, předpokládanou výši pojistného plnění a doporučí poškozenému buď autorizovaný servis či v případě podezření na to, že by hodnota opravy přesáhla hodnotu vozidla, doporučí vozidlo neopravovat. 111 Událost je poté šetřena formou totální škody, jejíž princip je blíže charakterizován v následujícím textu. Zápis o poškození vozidla sepisuje likvidátor, technik či jiný pracovník pojišťovny, který rovněž ručí za všechny jeho náležitosti, jedná se o: - datum zjištěného rozsahu poškození, - místo, kde bylo vozidlo prohlédnuto, 108

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, § 4. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, § 5. 110 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 111 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 50. 109

56

-

jméno poškozeného, podpis poškozeného (nebo jeho zmocněnce), podpis likvidátora a jeho kontaktní údaje. 112

Likvidátor identifikuje předmět pojištění dle platného technického průkazu a kontroluje jeho správnost dle pojistné smlouvy, rovněž je povinen provést fyzickou kontrolu dopravního prostředku s údaji uvedenými v technickém průkazu. Údaji o poškozeném dopravním prostředku jsou: - druh vozidla (osobní, nákladní apod.), - tovární značka včetně typu vozidla, - počet dveří, - výkon, - objem válců, - automatická převodovka – ano/ne, - pohon, - palivo, - číslo karoserie, - rok výroby, - registrační značka, - barva prostředku, - stav najetých kilometrů, - výrobní značka, rozměr a typ pneumatik. 113 Likvidátor po obhlídce posoudí technický stav vozidla, zejména porovná stav vozidla vzhledem k jeho stáří. Rovněž zohlední stav pneumatik a do zápisu uvede jejich skutečný stav, včetně stupně opotřebení. V neposlední řadě je také zohledněna nadstandardní výbava vozidla, tj. výbava, která není obvyklá pro daný typ vozidla. Na základě zjištěného rozsahu poškození popíše navrhovaný způsob opravy, a to detailně pro karoserii, výbavu karoserie a příslušenství a pro podvozek. Dohodne-li se s poškozeným na konkrétním řešení, uvede jej v poznámce. Je-li nezbytné vozidlo posoudit například po rozebrání, je sjednána druhá prohlídka likvidátora.114 Nezbytnou součásti likvidace v pojištění motorových vozidel je pořízení fotodokumentace, kterou likvidátor provádí vždy a jejíž rozsah odvisí od stupně poškození. Likvidátor je vždy povinen mít ve fotoaparátu nastaven aktuální datum a čas. Snímky musí být koncipovány tak, aby byl zachycen celý rozsah poškození vozidla. Vždy je vozidlo zachyceno úhlopříčně

112

HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 50-51. 113 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 51-52. 114 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 52-53.

57

a to tak, aby byla patrná registrační značka. Rovněž musí být zachycen interiér vozidla včetně obchodního značení. Minimálně jeden záběr musí obsahovat samostatně registrační značku vozidla, je-li značka poškozena, označí pracovník vozidlo jinak (například křídou či čistým papírem). Dále je potřeba zdokumentovat VIN (identifikační číslo) na karoserii, tachometr a detail poškození. Nezbytností je také dokumentace poškození, které nevzniklo v souvislosti s řešenou událostí.115 Rozhodne-li se poškozený vozidlo nechat opravit před prohlídkou likvidátora, vystavuje se riziku krácení pojistného plnění, jelikož v případech, kdy náklady na opravu přesahují hodnotu vozidla, pojišťovna vyplatí pouze hodnotu vozidla. Likvidátor na základě informací poskytnutých opravcem a dle jeho fakturace provede zápis o došetřeném poškození a zaeviduje je do spisu pojistné události. Spis může být doplněn záznamem od policie či dalšími dokumenty prokazujícími výši újmy. Nešvarem dnešní doby a především malých pojišťoven je absence fyzického šetření škodní události likvidátorem či jiným pracovníkem, a to i přesto, že pojišťovny zpravidla ve svých interních směrnicích zdůrazňují nezbytnost tohoto šetření. Pojišťovny se v rámci úspory nákladů stále častěji spokojí s pouhou fotodokumentací pořízenou účastníkem nepříznivé situace. Na základě rozhovoru s odborníkem z praxe z malé pojišťovny bylo zjištěno, že pojišťovny likvidátora vyšlou na obhlídku škodní události pouze ve sporných případech, tímto však vzniká prostor k neshodám. Účastníci obvykle nemají dostatečné množství znalostí či zkušeností k pořízení vhodné fotodokumentace, mnohdy jsou fotografie pořizovány mobilními telefony. Oproti tomu větší pojišťovny se snaží těmto neshodám předejít a mobilního technika či jiného odpovědného pracovníka vysílají téměř ve všech případech. Vzhledem k rozsahu pojistného kmene může mít větší pojišťovna více smluvních servisů, ve kterých pracují jí zaškolení pracovníci s různými kompetencemi. Pracovníci servisu tak mohou například zpracovat škody na majetku do různé výše, nemohou však řešit určitý typ škod (například škody na podvozku). V určených případech tak pojišťovně stačí fotodokumentace pořízena servisem. Pracovník pojišťovny je zpravidla vyslán do dvou dnů od nahlášení škodní události. 116 Alternativou jsou smluvní společnosti (například Global Expert), které mají své pobočky, na nichž provádějí prohlídky vozidel. 2.3.4 Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění Při stanovení výše pojistného plnění se pojišťovny potýkají s možností zhodnocení či naopak znehodnocení vozidla opravou. V rámci motorových vozidel nelze zajistit, aby byla hodnota vozu po opravě naprosto shodná s hodnotou vozu před opravou. U nových vozů nelze nikdy zajistit stejnou hodnotu, protože i jednou bourané a opravené nové vozidlo má menší tržní cenu. Naopak u starších vozů lze jejich hodnotu opravou výrazně zvýšit. Při posuzování

115 116

Zpracováno na základě interních směrnic nejmenované pojišťovny. Konzultace s odborníky pojišťoven A a B.

58

hodnoty vozidla vychází likvidátoři ze standardů a znaleckých posudků. 117 Při určování obvyklé ceny vozidla či určení tzv. znehodnocení opravou vycházejí pojišťovny ze znaleckého standardu č. 1/2005.118 Výše pojistného plnění je stanovena na základě záznamu o prohlídce, v rámci kterého je zvolen způsob likvidace škody na vozidle. V případě motorových vozidel může být zvolena likvidace parciální škody na vozidle, likvidace na základě doložených dokladů, rozpočtem či je uplatněna totální škoda. Výše pojistného plnění se odvíjí od výše škody a od hodnoty vozidla před nehodou. V případě parciální škody určí likvidátor tzv. technickou hodnotu skupiny, ze které vyplývá stupeň opotřebení, s tím souvisí termín amortizace, tedy snížení hodnoty opotřebením. V minulosti pojišťovny zpravidla amortizovaly pouze nové náhradní díly, nikoliv díly použité či z druhovýroby, lakýrnické a mechanické práce či rozbitá skla. Likvidátor může určit individuální stupeň amortizace pro velmi opotřebené díly, tuto skutečnost poznamená do záznamu.119 V současnosti je starší termín amortizace či nověji tzv. korekce nákladů na materiál spíše minulostí, existují však případy zahrnuty v interních směrnicích, ve kterých pojišťovny k amortizaci v menší míře přistupují. V minulosti pojišťovny využívaly tuto korekci nákladů na materiál paušálně, ústavní soud však pojišťovnám zakázal paušálního využívání, povoleno je pouze v ojedinělých případech. Ve velké pojišťovně je vždy vyžadován souhlas minimálně technika a likvidátora, aby mohla být korekce využita. Obecně je využívána pro náhradní díly s malou životností (baterie, pneumatiky) či pro velmi opotřebované díly (například zkorodovaný nárazník, vždy je však potřeba doložit, že už před nehodou byl díl ve špatném stavu).120 Likvidace po předložení dokladů za opravu spočívá v tom, že poškozený nechá vozidlo opravit na vlastní náklady a pojišťovně předá k proplacení doklady. V těchto případech likvidátor kontroluje stupeň poškození a porovnává jej s fakturou. Poškozený je povinen dodat kromě dokladu na celkovou částku také seznam vyměněných dílů a náklady na práci. Likvidátor zodpovídá za to, že fakturované práce a materiál byly vynaloženy výhradně na odstranění následků hlášené události. Doloží-li poškozený fakturu od autorizovaného servisu, akceptuje ji likvidátor v plné výši. V případě opravy v neautorizovaném servisu kontroluje likvidátor to, jestli se ceny výrazně neliší od cen autorizovaných servisů s ohledem na daný čas a místo. 121 Je-li požadovaná cena na faktuře nižší než v autorizovaném servisu,

117

HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 57. 118 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 119 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 57-58. 120 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 121 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 59-60.

59

vyplatí pojišťovna tuto částku. V případech, kdy jsou ceny vyšší, vyplácí pojišťovna částku adekvátní opravě v autorizovaném servisu.122 Likvidace nákladů na opravu rozpočtem využívá při svých výpočtech výpočetní systémy. Principem této metody je stanovení výše nákladů na opravu; tato výše nepřekročí ceny v autorizovaném servisu. V případě evidence vozidla ve speciálním výpočetním systému je náhrada újmy stanovena tímto systémem. Systém obsahuje databázi vozidel, která se pravidelně aktualizuje, v případě nedostupnosti aktualizace se přihlíží ke skutečným cenám v daném regionu. Pro vozidla, která nejsou v databázi, se postupuje individuálně na základě knižních publikací a ve spolupráci s pověřenou osobou pojišťovny. 123 Pojišťovny využívají stejných kalkulačních systémů jako servisy, zároveň však pracují i se znaleckým standardem. Nejčastěji využívaným kalkulačním systémem je systém Audapad od společnosti Audatex, pojišťovny však mohou výpočty kombinovat s jinými systémy. Systém pracuje s cenami originálních náhradních dílů, které využívají značkové servisy. Likvidátoři vždy porovnávají ceny v rozpočtu s cenami v kalkulačních systémech a vycházejí z toho, že ceny v systému patří mezi nejvyšší na trhu, zpravidla proto neakceptují vyšší nákupní ceny náhradních dílů. Může se však stát, že náhradní díl byl pořízen za vyšší cenu (například z důvodu nedodání výrobcem), poté je pojišťovnou vyžádána faktura za nákup náhradních dílů, která může být v ojedinělých případech akceptována. Ceny prací se odvíjí od průměrných cen v regionu.124 Likvidace totální škody na vozidle se uplatní v případech, kdy náklady na opravu převyšují hodnotu vozidla. Jedná se o vozidla, jejichž poškození jsou velmi rozsáhlá či není oprava technicky možná. V těchto případech odečte likvidátor od obecné ceny vozidla hodnotu zbytků (s přihlédnutím na možnost tyto zbytky zpeněžit v daném regionu). Obecnou cenu zjistí likvidátor v odborných publikacích či katalozích ojetých vozů a ověří ji na trhu ojetých vozů v daném regionu.125 V malé pojišťovně je současným trendem ověřování obecných cen na webových stránkách autobazarů. Naopak velká pojišťovna, jak již bylo zmíněno, určuje obecnou cena na základě znaleckého standardu a také na základě průzkumu trhu, v rámci kterého je hodnota vozidla porovnávána s hodnotou minimálně dalších patnácti srovnatelných vozidel. 126 Je-li škoda na vozidle řešena formou totální škody, je zpravidla vždy nabízen odkup zbytků vozidla. Hodnota zbytků je určena na základě anonymní aukce, účastníci aukce neznají majitele draženého vozu, registrační značku ani VIN. Po skončení aukce má majitel vozu 122

Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 60. 124 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 125 HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. Praha: IBS expert, 2004, s. 60-61. 126 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 123

60

přibližně tři týdny na rozhodnutí, jestli se rozhodne nabídky využít. V případě, že ano, je povinen sám kontaktovat vydražitele, který má povinnost odkoupit zbytky za stanovenou cenu. Výherce aukce z důvodu ochrany osobních údajů kontakt na majitele vraku nemá, tudíž jej nemůže kontaktovat. 127 Kromě těchto typů náhrad může pojistník požadovat po pojišťovně proplacení dalších služeb, jsou-li sjednány ve smlouvě. Často se jedná o náklady na zapůjčení náhradního vozidla nebo odtah vozidla. Samostatně jsou také řešeny likvidace újmy na zdraví. Problematika újmy na zdraví je velmi široká a její posuzování je z hlediska výpočtu pojistného plnění značně problematické a mnohem složitější než výpočet pojistného plnění pro újmy na majetku. Při stanovení výše pojistného plnění se vychází z mnoha hledisek, podklady tvoří lékařské zprávy o způsobu léčení, trvalých následků, znalecké posudky z oblasti soudního lékařství, pitevní nálezy a další odborná dokumentace. Výše pojistného plnění závisí především na typu pojištění a na možném připojištění. Pojišťovny využívají různých postupů pro jednotlivé pojistné události. Obecným znakem likvidace pojistných událostí při újmách na zdraví či na životě je fakt, že jsou vyřizovány „z jednoho místa“, tedy bez nutnosti obhlídky místa pojistné události. Před přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byly újmy na zdraví a životě upraveny zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Typy náhrad jsou definovány v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, a jsou důležité především pro pojištění odpovědnosti. Konkrétně § 2958 definuje ublížení na zdraví, nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění. Následující paragrafy se pak zabývají dalšími typy náhrad za usmrcení, péči o zdraví, ztrátu na výdělku a dalšími. „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“128 Hodnota života byla ve „starém“ občanském zákoníku jasně stanovena ve výši 240 000 Kč, „nový“ občanský zákoník v této oblasti není zdaleka tak striktní a existuje velký prostor na dohody mezi pojišťovnami a případnými pozůstalými. Dle expertů má podle „nového“ občanského zákoníku lidský život hodnotu 10 milionů korun, je však potřeba zohlednit další faktory, jako je třeba věk, rodinné vztahy či ztížení budoucího společenského života. 129

127

Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2958. 129 VÁLKOVÁ, Hana. Idnes.cz. Zdravý člověk má cenu 10 milionů korun, stanovili experti [online]. 14.4.2014 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cena-lidskeho-zivota-je-10-milionu-d4b/domaci.aspx?c=A140414_131414_domaci_hv 128

61

Přijetí nového občanského zákoníku nemá vliv na úrazové pojištění, toto pojištění se řídí oceňovacími tabulkami. „Oceňovacími tabulkami se rozumí tabulky pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění, podle nichž Pojišťovna určuje výši pojistného plnění v úrazovém pojištění.“130 Plnění újem na zdraví či na životě patří mezi méně četná než plnění újem na majetku, vyplácená pojistná plnění však mohou být v mnohem vyšších částkách. 2.3.5 Revize Stejně jako u obecného procesu likvidace, před samotnou výplatou pojistného plnění dochází k revizi, tedy kontrole spisu. V rámci motorových vozidel mají pojišťovny často sjednán v interních směrnicích limit výši pojistného plnění, do kterého není potřeba kontroly dalším likvidátorem. Nad tento limit je potřeba kontrola dalším likvidátorem a v případě velkých újem je pro výplatu pojistného plnění nutnost schválit tuto náhradu újmy generálním ředitelem. Limity si stanovují pojišťovny samy, mohou se lišit dle zkušeností a dosavadních výsledků likvidátora. Velká pojišťovna má několik úrovní limitů, určitá část případů je však náhodně vybrána a řešena tzv. revidentem. Případy začínajícího likvidátora jsou vždy kontrolovány vedoucím či jiným nadřízeným pracovníkem, tudíž limit tzv. samorevize není stanoven. Nejlepší likvidátoři mohou samostatně schvalovat vyplácení pojistného plnění do výše 50 000 Kč.131 2.3.6 Výplata pojistného plnění Pojistné plnění může být vyplaceno všemi výše uvedenými způsoby, tedy v hotovosti, bankovním převodem, šekem, poštou, přímo instituci, které provedla opravu škody (v případě motorových vozidel se jedná o úhradu přímo autorizovanému nebo smluvnímu servisu). 2.3.7 Archivace vyřízených spisů pojistné události Stejně jako spisy všech typů pojištění musí být i spisy vzniklé v souvislosti s likvidací pojistných událostí motorových vozidel archivovány. Klienti pojišťoven se často odvolávají proti prvotnímu stanovení výše pojistného plnění, moderním trendem je také spolupráce s různými společnostmi, které slibují získat vyšší náhradu újmy od pojišťoven. Z tohoto

130

Ceskapojistovna.cz. Komplexní pojištění vašeho vozu: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?komplexni-pojistenivozu 131 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B.

62

důvodu je archivace nezbytná a často se využívá procesu dolikvidace, kdy je dodatečně vyplaceno další pojistné plnění.

63

3 PRAKTICKÉ VOZIDEL

ASPEKTY

POJIŠTĚNÍ

MOTOROVÝCH

Třetí kapitola je věnována praktickým aspektům pojištění motorových vozidel. Budou charakterizovány problémové oblasti v procesu likvidace pojistných událostí motorových vozidel (s rozdělením na pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění) a dále uvedeny vybrané modelové příklady. Každá oblast modelových příkladů obsahuje nejprve obecný úvod dané problematiky a poté následují jeden až dva konkrétní případy z praxe, a to včetně popisu nároku oprávněné osoby a postupu řešení. V rámci této kapitoly jsou využity informace získané v rámci řízeného rozhovoru s odborníky z praxe. Data pro vypracování konkrétních modelových příkladů byla poskytnuta společností Vasenaroky.cz, tedy společností, která se zabývá vymáháním nároků oprávněných osob. Problémovou oblast lze, kromě pohledu uvedeného v první kapitole, z pohledu oprávněné osoby chápat jako určitou nepříznivou situaci, v rámci které vznikne škodní událost, ale pojišťovna: a) odmítne vyplatit pojistné plnění, b) krátí pojistné plnění, c) nárokuje vyplacené pojistné plnění po škůdci.

3.1Problémové oblasti v likvidaci pojistných událostí motorových vozidel Pojišťovny ve svých pojistných podmínkách stanovují tzv. výluky, tedy definují situace, v rámci kterých nemá pojistník právo na pojistné plnění. Seznam výluk je často velmi obsáhlý, pojišťovny definují výluky obecně a poté také samostatně pro všechna možná připojištění. Seznam výluk obvykle pojišťovny přebírají od svých zajišťoven, v rámci pojištění motorových vozidel velká část výluk vychází ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který, jak bylo uvedeno v předcházejícím textu, stanovuje podmínky provozu na pozemních komunikacích. Likvidaci pojistných událostí v pojišťovně mají na starost pověřené osoby, které také rozhodují o tom, je-li v jejich vyřizovaném případě dán právní základ k uplatnění postihu či zda nevznikl regresní nárok. Postih a regresní nárok lze charakterizovat jako náhradu újmy pro pojišťovnu, která vyplatila pojistné plnění, a má nárok toto plnění vymáhat po viníkovi nehody. Zjistí-li likvidátor či jiná pověřená osoba tuto skutečnost, zaznamená ji do spisu a předá zpravidla na specializované oddělení nazvané jako útvar postihů a regresů či jiným obdobným názvem. Povinností likvidátora je zkompletovat spis a obstarat potřebné doklady. Je-li možnost uplatit postižní nárok v trestním řízení, jedná likvidátor v součinnosti s útvarem 64

postihů a regresů. Likvidátor vypočte výši vzniklé újmy, která nemusí být shodná s výši plnění; v případech nízkých újem nemusí předávat spis na útvar postihů a regresů. Pojem postih je spojován s pojištěním odpovědnosti za způsobenou provozem vozidla, regres je naopak spojován s havarijním pojištěním. 132 3.1.1 Problémové oblasti v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla V rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla stanovuje Česká pojišťovna ve svých obecných výlukách následující; pojišťovna neposkytne pojistné plnění v případě poškození vozidla, k němuž došlo při: a) „řízení vozidla osobou, která nemá k jeho řízení příslušné oprávnění, nebo v době, kdy jí bylo toto oprávnění pozastaveno, resp. v době zákazu řízení takového vozidla, b) řízení vozidla osobou pod vlivem alkoholu, drog nebo jiných omamných a návykových látek, pokud příslušné předpisy o bezpečnosti a plynulosti provozu řízení pod vlivem těchto látek zakazují, nebo řízení pod vlivem těchto látek v rozsahu větším, než příslušné předpisy o bezpečnosti a plynulosti provozu povolují, c) řízení vozidla osobou, která se odmítla podrobit na výzvu příslušníka Policie zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, d) řízení vozidla osobou, která se po dopravní nehodě nezdržela požití alkoholických nápojů a jiných návykových látek, a to až do doby provedení dechové či krevní zkoušky, e) řízení vozidla osobou pod vlivem léku, s nímž je spojen zákaz řízení vozidel, a to po dobu, s níž je tento zákaz spojen; obdobné platí i pro lékařský zásah, s nímž je po určitou dobu spojen zákaz řídit vozidlo nebo dočasná nezpůsobilost (fyzická i duševní) řídit vozidlo, případně řízení vozidla osobou, která není v daném okamžiku k jeho řízení tělesně způsobilá (např. vlivem úrazu), f) řízení vozidla osobou, která bez zřetele hodné- ho důvodu nesplnila povinnost podle ustanovení § 47 zákona č. 361/2000 Sb., upravujícího provoz na pozemních komunikacích, sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo neprodleně ohlásit dopravní nehodu Policii ČR a setrvat na místě dopravní nehody do příchodu příslušníka Policie ČR, g) použití vozidla k trestné činnosti osobou pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, včetně osob žijících s nimi ve společné domácnosti nebo odkázaných na ně výživou, nebo jakékoliv jiné osoby z podnětu těchto osob, h) střetu s nezjištěným vozidlem, i) střetu mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, j) manipulaci s nákladem stojícího vozidla,

132

Zpracováno na základě interních směrnic nejmenované pojišťovny.

65

k) střetu s jiným vozidlem, který způsobil (a) manžel/ka oprávněné osoby nebo osoby žijící s oprávněnou osobou ve společné domácnosti, l) střetu s jiným vozidlem téhož provozovatele, m) závodech všeho druhu, při soutěžích s rychlostní vložkou, jakož i při přípravných jízdách k nim.“ 133 Kromě „zákonných“ výluk definuje Česká pojišťovna také „pojišťovací“ výluky, v rámci kterých jsou zahrnuta rizika, která pojišťovny obvykle nekryjí, jedná se o pojistné plnění v případě: a) „služeb, které byly provedeny bez souhlasu Pojišťovny, resp. jejího smluvního partnera, b) postoupení nároku oprávněné osoby na plnění asistenční služby, její části nebo práva na její úhradu jinému bez souhlasu Pojišťovny, c) úhrady za pohonné hmoty a mýtné, d) škod způsobených neschváleným doplňkem či náhradním dílem, jehož technická způsobilost nebyla schválena příslušným schvalovacím orgánem, e) kdy oprávněná osoba škodu úmyslně způsobila v důsledku pokusu o sebevraždu, f) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristického aktu (tj. jednáním motivovaným politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) nebo zásahem státní nebo úřední moci, g) jaderné reakce, jaderného záření či radioaktivní kontaminace, h) škod vzniklých následkem požití alkoholu, drog či omamných látek, i) služeb, které byly poskytnuty v souvislosti s manipulací s nákladem vozidla (např. jeho vyložení, přeložení nebo uskladnění), j) škod způsobených na neveřejně přístupné pozemní komunikaci.“134 Výluky jsou obecně uplatňovány s ohledem na typ škodní události a podle toho jsou také posuzovány. Výčet výluk z pojištění tedy jasně potvrzuje, že v rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojišťovny vycházejí především ze zákona. Ke každé výluce pojišťovny přistupují individuálně. V rámci pojištění odpovědnosti striktně není vyplaceno pojistné plnění pro újmy mezi rodinnými příslušníky (výluka se nevztahuje na ušlý zisk) či vozidly téhož majitele. „Měkčího“ přístupu využívají pojišťovny v případech újem na lesní či polní cestě, kdy újmy (i přesto, že nevznikly na pozemní komunikaci), jsou zpravidla kryty. 135 Samostatně jsou řešeny případy, kdy nebyla přivolána Policie ČR přesto, že účastníkům vznikla povinnost tuto instituci přivolat. Rozlišují se důvody, proč nebyla přivolána; zpravidla se toleruje porušení této povinnosti v případě, že vniklá újma nepřesáhla 150 000 Kč. 133

Ceskapojistovna.cz. Povinné ručení: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni 134 Ceskapojistovna.cz. Povinné ručení: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni 135 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B.

66

Zohledňuje se fakt, že není jednoduché na první pohled poznat výši vzniklé škody na vozidle. Oproti tomu nepřivolání Policie ČR v případě újmy na zdraví či majetku třetí osoby se považuje za vážné porušení povinností ze strany účastníků. 136 Pojistitel má proti pojištěnému v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný:137 a) způsobil újmu úmyslně, b) porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit, porušením se rozumí:  provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí,  provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,  řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění (výjimku tvoří řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to pod dohledem oprávněné osoby),  řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo (v době tohoto zákazu),  řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,  předání řízení vozidla osobě bez řidičského oprávnění nebo se zákazem činnosti řídit vozidlo nebo osobě, která byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. c) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, d) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, e) bez zřetele hodného důvodu odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Konkrétní výše postihu není pojišťovnami stanovena, nicméně často pracují s tím, co dovoluje zákon. Vždy je situace posuzována individuálně, nejsou stanoveny konkrétní tabulky či jiné výpočty, vše v malé i velké pojišťovně záleží na pracovníkovi likvidace. Oba odborníci z praxe se však shodli na tom, že v případech hrubého porušení nárokuje pojišťovna

136 137

Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 10.

67

sto procent vyplaceného pojistného plnění po škůdci. Velmi striktní a jednoznačný je přístup k újmám, které vznikly pod vlivem alkoholu, drog či omamných látek. Neméně striktně jedná pojišťovna v případech, kdy bylo vozidlo řízeno osobou bez řidičského oprávnění. Náhrada újmy je vymáhána jak po řidiči, tak po provozovateli vozidla (jedná-li se o jinou osobu) současně, záleží tedy na dohodě mezi těmito osobami, kdo náhradu zaplatí. V případě řízení vozidla nezletilou osobou je náhrada vymáhána po zákonném zástupci. 138 Vzhledem k tomu, že pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je z velké části upraveno zákonem, pojišťovny jsou povinny tento zákon dodržovat. Neexistují tak výjimky ani prostor pro to, aby pojišťovna nevyplatila pojistné plnění, má-li na náhradu poškozený nárok. Pojistné plnění může být pojišťovnou kráceno či zamítnuto, v rámci pojištění odpovědnosti patří dle odborníků z praxe mezi nejčastější důvody krácení či zamítnutí umělé navyšování újmy, případně snaha obdržet náhradu újmy neúčelně vynaložených prostředků.139 3.1.2 Problémové oblasti v havarijním pojištění Výluky z havarijního pojištění nejsou stanoveny zákonem, pojišťovny si je tedy určují samy a celkově mají větší „volnost“ při sestavování tohoto produktu. Výluky z pojištění jsou samostatně upraveny pro jednotlivá připojištění, oproti pojištění odpovědnosti jsou však kryty i újmy, které pojištění odpovědnosti nekryje (například nehoda mezi rodinnými účastníky). Posuzování výluk pro havarijní pojištění je striktnější, například u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tolerována hranice 0,24 promile alkoholu v krvi, tato hranice vychází ze silničního zákona a z lékařských posudků, pro havarijní pojištění není přípustná ani minimální hodnota.140 Právo na náhradu újmy (regresu) má pojišťovna jen v případě vyplacení pojistného plnění z havarijního pojištění. Regres se uplatňuje z havarijního pojištění například v případech, kdy škůdce: a) jel na červenou, b) otáčel se na dálnici, c) ujel od nehody, d) nepřivolal Policii ČR a zároveň nesepsal záznam o dopravní nehodě, e) byl pod vlivem alkohol či jiné omamné látky, f) je starší 60 let a nemá platnou zdravotní prohlídku, g) nedodržel zákonných přestávek (platí pro právnické osoby) apod. 141

138

Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 140 Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 141 Zpracováno na základě interních směrnic nejmenované pojišťovny. 139

68

Regresní řízení je zahájeno až po vyplacení pojistného plnění a následného zjištění nových skutečností, ve většině případů však není pojistné plnění vůbec vyplaceno či je kráceno ještě před výplatou, tudíž k regresnímu řízení dochází velmi zřídka. 142 Postupy jednotlivých pojišťoven se mohou lišit, v zásadě jsou však velmi podobné, velké pojišťovny mají zpravidla postup mnohem sofistikovanější a i pracovníci likvidace jsou zkušenější. Oproti tomu menší pojišťovny jsou často odkázány na „selský“ rozum. Ani jedna z oslovených pojišťoven však nemá přímo stanoveno v interních směrnicích, jak postupovat ve všech možných případech. 143

3.2Vybrané modelové příklady včetně postupu řešení Modelové příklady v následujícím textu byly záměrně vybrány tak, aby zahrnuly různé oblasti a byly maximálně rozmanité. Obsaženy jsou především takové situace, jejichž řešení je závislé na okolnostech vzniku této události. Zahrnuty tedy nejsou případy, ve kterých je nesporně jasný postup pojišťovny, tedy situace, které byly vyjmenovány v předchozím textu. 3.2.1 Střet se zvěří Připojištění střetu se zvěří patří mezi velmi častá a oblíbená, toto pojistné nebezpečí lze samostatně připojistit k povinnému ručení. Samostatný střet se zvěří je, jak již bylo uvedeno, kryt v rámci havarijního pojištění. První pojišťovnou na českém trhu, která začlenila připojištění rizika střetu se zvěří do pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byla pojišťovna Generali.144 V rámci tohoto připojištění je důležité znát, která zvířata považují pojišťovny za zvěř, definice mohou být odlišné, od toho se odvíjí také nárok na pojistné plnění v případě pojistné události. Střet se zvířetem všeobecné obchodní podmínky Generali pro havarijní pojištění definují jako „fyzický kontakt jedoucího vozidla se zvířetem, ke kterému došlo na pozemní komunikaci“145. Pojišťovny rovněž mohou stanovit specifický postup pro toto nebezpečí, například Česká pojišťovna stanovuje povinnost událost neprodleně oznámit policii či smluvní asistenční službě.146

142

Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. Konzultace s odborníky pojišťoven A a B. 144 Generali.cz. Střet se zvěří [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.generali.cz/aktuality/stretse-zveri 145 Generali.cz. Pojistné podmínky: havarijní pojištění [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.generali.cz/soubory/82SE8F/VPP_HAV_2014_02.pdf 146 Ceskapojistovna.cz. Pojištění vozidla - pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50010/pojisteni-vozidla-pp.pdf 143

69

Ke střetu se zvěří dochází v každou denní dobu, nejčastěji však za úsvitu a za soumraku. Zvíře je oslněno světly od auta a zůstává strnule stát na vozovce. Od roku 1993 do 2012 zemřelo v důsledku toho typu nehod celkem 30 osob. Dle statistik jsou závažnější nehody s lesní zvěří než se zvěří domácí.147 Řidiči jsou upozorňováni před střetem pomocí dopravního značení, nejčastější značkou je „Pozor zvěř“, mezi obvyklé značky patří také značení s vyobrazením ohroženého druhu, například žáby. 148 Příklad č. 1149 Pan AB se střetl se srnkou na nepřehledném úseku, i přesto, že neměl sjednáno havarijní pojištění, rozhodl se v minulosti využít nabídky pojišťovny a střet se zvěří si připojistil v rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Neprodleně po střetu pan AB přivolal Policii ČR a událost ohlásil ihned telefonicky pojišťovně. Policie opatřila fotodokumentaci nehody a sepsala oficiální zprávu, která poté byla předána pojišťovně, aby mohla prošetřit pojistnou událost. Poté se AB obrátil na autorizovaný servis s žádostí o vyčíslení škody na vozidle. Celková škoda byla vyčíslena v autorizovaném servisu na přibližně 39 000 Kč. Poškozeny byly tyto části automobilu: přední nárazník, levý přední světlomet a panel mřížky chladiče. Dle údajů z pojistné smlouvy činila spoluúčast 10 % z výše škody, minimálně 1 000 Kč. Tabulka č. 2: Kalkulace výše škody dle autorizovaného servisu (příklad č. 1) Přední nárazník vč. nástřiku Levý přední světlomet Panel mřížky chladiče Odhadovaná práce na výměnu dílů Škoda celkem

15 291 Kč 6 600 Kč 12 290 Kč cca 5 000 Kč 39 181 Kč

Zdroj: vlastní zpracování dle rozpočtu autorizovaného servisu Pan AB postupoval dle obchodních podmínek pojišťovny a splnil všechny požadavky v zákonné lhůtě. Škoda byla nahlášena neprodleně telefonicky, šetření se zúčastnila i policie. K prošetření pojistné události byly doloženy všechny potřebné dokumenty, včetně záznamu

147

IBesip.cz. Střet se zvěří [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasadybezpecne-jizdy/stret-se-zveri 148 IBesip.cz. Střet se zvěří [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasadybezpecne-jizdy/stret-se-zveri 149 Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

70

od policie. Policií byla škoda orientačně vyčíslena na 25 000 Kč, tento údaj je však pouze orientační a při rozhodování pojišťovny nehraje příliš velkou roli. Pojišťovna po nahlášení události vyslala technika, který automobil prohlédl a zhodnotil, že poškozené díly jsou neopravitelné a je potřeba je vyměnit. Servisními techniky bylo rovněž potvrzeno stanovisko, že uvedené díly jsou neopravitelné, a je třeba tyto vyměnit za nové. Pan AB se rozhodl pro plnění rozpočtem. Pojišťovna škodu vyhodnotila jako „parciální škodu na vozidle“, rozpočet nákladů na vozidle stanovila na cca 15 000 Kč, po odečtení spoluúčasti ve výši 10 % bylo panu AB vyplaceno cca 13 500 Kč. Nárok byl vyplacen pouze částečně, navíc krácení nároku nebylo nijak zdůvodněno. Panu AB se vyplacená částka zdála neadekvátní, proto se obrátil na pojišťovnu, aby mu vysvětlila své rozhodnutí, a zároveň zaslal rozpočet na již zmiňovaných 39 000 Kč. Pojišťovna nereagovala, proto se pak AB rozhodl pro využití služeb společnosti Vasenaroky.cz. Právníci z firmy Vasenaroky.cz se rozhodli případ prošetřit, jelikož vyhodnotili nárok pana AB jako oprávněný. Případ byl primárně řešen předžalobní výzvou. V předžalobní výzvě byly vysvětleny všechny podrobnosti, byla postavena především na faktech rozpočtu z autorizovaného servisu. Po započtení spoluúčastí ve výši 10 % by nárok činil více než 35 000 Kč. Jelikož bylo vyplaceno pouze 13 000 Kč, byla žádána kompenzace ve výši 22 000 Kč. Pojišťovna reagovala vysvětlením, že „u dílů, které jsou běžně dostupné jako nové na trhu v ČR od náhradních výrobců (nárazník, světlomet), jsme využili co nejnižší cenu dodavatelských firem, na což máme v případě nedoložené výše skutečně vynaložených nákladů na opravu legitimní nárok“. Pro ostatní díly (panel mřížky) pojišťovna použila doporučenou cenu výrobcem. Co se týká poslední položky rozpočtu – práce – pojišťovna vzala v úvahu hodinovou sazbu levnějších servisů. Rozpočet byl tedy na základě mimosoudní výzvy přepracován a stanoven ve výši necelých 30 000 Kč. Po započítání spoluúčasti ve výši 10 % panu AB tak pojišťovna přiznala dalších 13 000 Kč, který se rozhodl nevymáhat další částku. Pan AB v tomto případě postupoval zcela správně, událost řešil neprodleně, nezdržoval šetření, doložil všechny podklady, přivolal policii, a tedy neopomněl na žádné náležitosti. Pojišťovna v prvním vyhodnocení vyjádření nepřiznala panu AB všechny nároky, AB se tedy zachoval zcela správně, když se obrátil na firmu Vasenaroky.cz. Pojišťovna neměla právo krátit pojistné plnění, jelikož pan AB nijak neporušil pojistné podmínky. 71

Právo na krácení či nevyplacení pojistného plnění by pojišťovna měla například v případě nepřivolání policie, jelikož tato podmínka je jasně stanovena v doplňkových pojistných podmínkách. Na základě tohoto případu lze vypozorovat, že je potřeba se důkladně seznámit nejen se všeobecnými obchodními podmínkami, ale také s doplňkovými podmínkami pro jednotlivá připojištění. 3.2.2 Výtluk na dálnici Dalším důležitým a častým případem je poškození auta a škody na majetku v případě, kdy byla dopravní nehoda způsobena špatným stavem vozovky. Pojistit se proti tomuto nebezpečí lze prostřednictvím havarijního pojištění, pokud však poškozený havarijní pojištění nemá, existuje možnost vymáhat částku po správci příslušné silnice. Pod záštitou společnosti Generali, a.s. (dále jen Generali) vznikl projekt a zároveň webová stránka vymoly.cz, na které mohou řidiči přidávat informace o výmolech. Cílem tohoto projektu je zvýšit bezpečnost na českých silnicích, a také prevence újmy na zdraví a škody majetku.150 Projekt se postupně rozšiřuje a reaguje na moderní formy sdílení informací, kromě webové stránky už také existuje volně dostupná mobilní aplikace. Častým důvodem pro zamítnutí pojistného plnění je špatný postup při dopravní nehodě, nevhodně zvolená či nedostatečná fotodokumentace či neoznámení pojišťovně ve stanoveném termínu. Nárok na náhradu újmy zaniká také v případech, kdy je silnice dostatečně označena dopravními značkami a řidič tedy mohl předvídat špatný stav vozovky a jízdu tomu přizpůsobit. Není-li úsek vhodně označen, je doporučeno volat Policii ČR.151 Příklad č. 2152 Poškození vozidla špatným stavem vozovky je také případ pan EF, který jel společně s dalšími čtyřmi cestujícími na dovolenou po dálnici D1. Při přejíždění z pravého jízdního pruhu do levého s cílem předjet pomalejší vozidlo najel zadním kolem do neoznačené díry na vozovce. Nehoda se stala kolem půlnoci za letního počasí, pan EF jel rychlostí 110 km/hod. Přivolaní policisté nehodu označili jako „nezaviněnou řidičem“. Řidič se podrobil dechové zkoušce s negativním výsledkem, vozidlo mělo platnou dálniční známku, řidič spolupracoval s policisty a posléze i pojišťovnou, která událost šetřila. Na žádost Policie ČR se dostavili na místo pracovníci správce silnice a výmol opravili. Na vozidle vznikla škoda necelých 2 500 Kč, byla poškozena pneumatika vozu, která byla shledána dále nepoužitelnou. Pan EF nárokoval částku na základě dokladu za opravu 150

Vymoly.cz. Generali [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.vymoly.cz/generali/ Vymoly.cz. Tipy, rady [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.vymoly.cz/tipy-rady/ 152 Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz 151

72

po společnosti Ředitelství silnic a dálnic ČR, které nahlásilo tuto škodnou událost pojišťovně Kooperativa z titulu sjednaného pojištění obecné odpovědnosti. Událost se stala ještě před účinností nového občanského zákoníku, tedy v létě 2013. Vyjádření pojišťovny bylo zamítavé a zdůvodněno tak, že dle § 420 občanského zákoníku každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnost majitele silnice nebo místní komunikace je řešena zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně byl pojišťovnou uplatněn § 27, odst. 2: „Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“ Vyhláška č. 104/97 v § 6 jasně stanovuje, že „ běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v těchto lhůtách: dálnice a rychlostní silnice ... každý pracovní den, (…)“. Dálnice byla kontrolována den předem, nebyly zjištěny žádné závady na komunikaci, tudíž dle pojišťovny nebylo možno překážku odstranit. ŘSD ČR dle pojišťovny splnilo všechny své povinnosti, navíc byla překážka neprodleně po nahlášení odstraněna. Pojišťovna tedy došla k závěru, že nedošlo k porušení povinnosti, a ŘSD ČR tedy nenese odpovědnost za škodu. Pan EF se proti rozhodnutí odvolal, obdržel však pouze další zamítavý dopis s tím, že nevyšly najevo žádné nové skutečnosti, a že pojišťovna trvá na zamítavém stanovisku škodní události. Pan EF poté oslovil firmu Vasenaroky.cz a prostřednictvím předžalobní výzvy bylo vymáháno pojistné plnění. Předžalobní výzva byla postavena především na § 27 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v následujícím znění: „Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“ Argument kontroly příslušné silnice byl vyvrácen faktem, že je nepravděpodobné, aby výtluk vznikl pár hodin po kontrole, jelikož výtluk byl nadměrné velikosti, což bylo potvrzeno fotodokumentací Policie ČR. Rovněž byla zpochybněna řádnost kontroly, jelikož výtluk prokazatelně na silnici existoval již delší dobu. Tímto bylo vyvráceno splnění výše uvedených povinností a subjekt ŘSD ČR byl označen za odpovědný. Pojišťovna poté uznala nárok pana EF za oprávněný a škoda mu byla proplacena v plné výši.

73

Pan EF postupoval správně. Byl si vědom toho, že pojištění odpovědnosti za újmu, které měl uzavřeno u své pojišťovny, nekryje tuto situaci, a nepožadoval po pojišťovně pojistné plnění. Postup pana EF při dopravní nehodě byl dodržen, vše neprodleně nahlásil, splnil všechny povinné náležitosti, byla také přivolána policie, se kterou spolupracoval. Pan EF neměl sjednáno havarijní pojištění, pokud by toto pojištění sjednáno měl, postup by byl jiný. Místo na Ředitelství silnic a dálnic by se obrátil na svou pojišťovnu, která by měla za daných okolností povinnost vyplatit pojistné plnění, a to bez ohledu na dohady ohledně provedených kontrol stavu vozovky. Pojišťovna by pak pravděpodobně vymáhala újmu po správci komunikace. 3.2.3 Dopravní nehoda na parkovišti Nehod na parkovišti, kdy není znám viník, je celá řada. Tento typ nehod je velmi sporný, protože viník od nehody často ujede, případně považuje újmu za malou. Policie má poté hodně práce s objasněním těchto případů, často chybí důkazy a je potřeba využít svědectví lidí či kamerových záznamů. Příklad č. 3153 Zajímavým případem je případ paní KM, která při parkování nabourala stojící auto. Škodu na vozidle nepovažovala za velkou a od místa nehody ujela, neznámý svědek však zapsal číslo registrační značky a škodu nahlásil. Paní KM poté byla vyhledána dopravní policií s tím, že jejím autem byla způsobena dopravní nehoda. Paní KM se dostavila k vysvětlení, sdělila však nepravdivé informace. Uvedla, že autem jezdí pouze ona, nikomu jej nezapůjčila. Popřela, že by autem v den škody jela a vymyslela si příběh o tom, že předchozí den zaparkovala před bydlištěm a nesla nákup, a tudíž si nepamatuje, jestli náhodou nezapomněla klíčky v zapalování. Následující den si údajně všimla, že je vozidla zaparkováno šikmo, svítí autorádio a vůz je odemčen. Klíče od vozu byly v zapalování. Paní KM si vše vysvětlovala tím, že byla předchozí den nesoustředěná, škody na pravé straně vozu si nevšimla. Na otázku, zda vůz řídila v době nehody, odpověděla, že ne, a ani nemá tušení, jestli jejím vozem mohl někdo dopravní nehodu způsobit. Uvedla také, že z vozu nebylo nic odcizeno. O týden později se paní KM rozhodla svou výpověď změnit a uvést pravdivé informace. Přiznala, že vozidlem v den nehody jela ona a že nabourala do zaparkovaného vozu. Škodu považovala za minimální, pouhé škrábnutí, navíc její vozidlo bylo pojízdné, tudíž od nehody ujela. Po pár metrech zjistila, že její vozidlo bylo pravděpodobně poškozeno, rozhodla se však 153

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

74

zaparkovat a škodu vyřešit později. Večer byla překvapena hlídkou policie, znejistěla a ze strachu vše popřela. Škoda byla pojišťovně nahlášena majitelem nabouraného vozidla, tedy poškozeným. Paní KM po prvním vyšetřování rovněž nahlásila škodu pojišťovně a uplatňovala nároky z havarijního pojištění, škodu nahlásila jako škodu způsobenou odcizeným vozidlem. Paní KM poté, co změnila svou výpověď, obdržela vyrozumění od pojišťovny se zamítavým stanoviskem. Pojistná událost byla původně nahlášena jako způsobena odcizeným vozidlem, nicméně následně bylo zjištěno, že vozidlo řídila paní KM a od místa nehody ujela. Nesplnila tak potřebné náležitosti k tomu, aby byla škoda na vozidle paní KM uhrazena z havarijního pojištění, a to přesto, že pojištění řádně uzavřela. Nebyl sepsán záznam o dopravní nehodě a ujetí z místa nehody je vážné porušení obchodních podmínek. Pojišťovna rovněž argumentovala výňatkem z pojistných podmínek, který říká, že „pojistitel může pojistné plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí“. Paní KM tedy zásadně pochybila a pojišťovna měla nárok na odmítnutí pojistného plnění. Pokud by paní KM škodu nahlásila a sepsala protokol o dopravní nehodě ihned po vzniku události, bezpochyby by škoda byla uhrazena z havarijního pojištění. Paní KM se rozhodla obrátit na firmu Vasenaroky.cz, právníci však při projednávání případu dali zapravdu pojišťovně vzhledem k tomu, že paní KM porušila obchodní podmínky, lhala při výpovědi a oslabila tím svou důvěryhodnost. Majiteli poškozeného vozu byla vyplacena náhrada škody z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, poškozený se v tomto případě nedopustil žádné chyby, škodu na vozidle ihned oznámil své pojišťovně, která náhradu škody vyplatila v rámci přímé likvidace. Pokud by neměl poškozený zaplacenou přímou likvidaci, musel by počkat na vyšetřování Policie ČR a poté se obrátit na pojišťovnu škůdce, tedy paní KM. I v tomto případě by však byla náhrada škody vyplacena. Teoreticky existuje prostor pro pojišťovnu, která vyplatila pojistné plnění, nárokovat v rámci postižního řízení vyplacené pojistné plnění po škůdci, tedy paní KM, případně po její pojišťovně (pojišťovna by pak z pochopitelných důvodů nárokovala náhradu po paní KM). Paní KM se v tomto případě dopustila mnoha chyb, z nichž největší bylo podání nepravdivých informací. Příklad č. 4154 Druhým případem z této oblasti je případ pana VB, jehož auto bylo nabouráno na parkovišti. Nehoda se stala v zimě za nepříznivého počasí, kdy do vozu pana VB naboural jiný řidič. 154

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

75

Řidič, který nehodu způsobil, hned vyhledal majitele vozu, sepsal s ním protokol a dopravní nehodě, police přivolána nebyla vzhledem k tomu, že způsobená škoda nebyla velká. Odhad škody byl přibližně 25 000 Kč. Nehoda byla způsobena na zamrzlém parkovišti v noci; řidič, který nehodu zavinil, nepřizpůsobil jízdu stavu vozovky a naboural do stojícího vozu pana VB. Pan VB se hned následující den obrátil na svou pojišťovnu v rámci přímé likvidace, několikrát se ujistil, že dodal všechny potřebné podklady. Pojišťovna odmítla vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že „rozsah poškození na vozidle neodpovídá popsanému mechanizmu vzniku škody a k dopravní nehodě nemohlo deklarovaným způsobem z technického hlediska vůbec dojít“. Navíc dle pojišťovny nebyl nárok prokázán ani zprávou od policie. Pan VB se pochopitelně proti tomuto sdělení odvolal, pojišťovna však trvala na svém stanovisku. Žádost o rekonstrukci nehody byla pojišťovnou rovněž zamítnuta, a to z důvodu sešrotování poškozeného vozidla; vozidlo dal sešrotovat pan VB. Proto pan VB celou věc přenechal právníkům z firmy Vasenaroky.cz. Byla podána předžalobní výzva, které se opírala především o fakt, že pojistná událost splňuje všechny předpoklady pro výplatu pojistného plnění na základě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěného. Navíc sdělení, že poškození neodpovídá popisu nehody, nebylo nijak doloženo. Ve prospěch pana VB hrálo také to, že škoda byla nahlášena neprodleně a řidič, který nehodu způsobil, se ihned přiznal. Pojišťovna se nakonec rozhodla pojistné plnění vyplatit. I přesto, že oproti předcházejícímu případu pan VB dodržel správný postup, v první fázi mu nebylo pojistné plnění vyplaceno. Argumenty pojišťovny se pohybovaly pouze v obecné rovině, pravděpodobně s cílem krátit či nevyplatit pojistné plnění. Přiznal-li viník nepochybně svou vinu, a jestliže byly splněny všechny náležitosti dané obecným postupem i dle všeobecných podmínek, neměla pojišťovna právo zamítnout pojistné plnění. 3.2.4 Porušení povinnosti ohlásit událost bez zbytečného odkladu Pojišťovny ve svých pojistných podmínkách jasně stanovují, že škodní událost je potřeba nahlásit bez zbytečného odkladu, zpravidla tak platí povinnost ohlásit újmu ihned po jejím vzniku, případně ihned poté, co poškozený zjistí vznik újmy. V případě, že účastník nepříznivé situace neoznámí událost neprodleně, vystavuje se riziku krácení pojistného plnění. Výše postihu závisí na pojistiteli, který sám určuje míru toho, do jaké mu bylo ztíženo událost šetřit; přesná pravidla jak určit výši postihu nejsou zákonem stanovena a jsou tedy plně v kompetenci pojistitele. Obdobně postupuje pojistitel v případě, kdy účastník nereaguje na různé výzvy pojistitele. 76

Příklad č. 5155 Pan FZ jel na motocyklu a při předjíždění pomalu jedoucí kolony vozidel se na křižovatce střetl s osobním automobilem, který řídila paní HN. Pan FZ při střetu utrpěl zranění, konkrétně především poranění hlavy a také drobné oděrky, se kterými byl převezen do nejbližší nemocnice. V nemocnici rozhodli lékaři o hospitalizaci do následujícího dne, druhý den byl propuštěn do domácího léčení. K dopravní nehodě byla přivolána Policie ČR. Dle policejního záznamu vznikla škoda na motocyklu pana FZ ve výši 40 000 Kč a na osobním automobilu řidičky HN 60 000 Kč. Pan FZ byl předvolán na policii k podání vysvětlení, což také učinil, a byl sepsán úřední záznam o tomto svědectví, ve kterém uvedl, že si z nehody nic nepamatuje z důvodu výpadku paměti. Následně policie ukončila šetření dopravní nehody a věc oznámila do správního řízení městského úřadu, který zahájil řízení o přestupku. Jako poškozený byl předvolán pan FZ, jako škůdce paní HN. Vyšetřování trvalo dlouhou dobu, pro nedostatek informací městský úřad za rok od vzniku nehody rozhodl usnesením o zastavení řízení o přestupku vůči paní HN, jelikož došlo k promlčení a vina nebyla paní HN prokázána; v případu tak nedošlo k určení viníka nehody. Paní HN škodu nenahlásila pojišťovně. Neměla uzavřeno havarijní pojištění, a jelikož si pravděpodobně byla vědoma své viny, věděla, že nemá nárok na pojistné plnění ani z povinného ručení. Vozidlo nechala opravit na své vlastní náklady. Ve prospěch paní HN hraje, že se vždy řádně dostavila k šetření a podání vysvětlení. Pan FZ zjistil, že paní HN nehodu nenahlásila pojišťovně, proto tak učinil sám, ale až po zastavení správního řízení, tedy déle než rok od dopravní nehody. Obrátil se na pojišťovnu škůdce. Dodal pojišťovně podklady a nárokoval náhradu škody z povinného ručení paní HN. Obdržel vyjádření pojišťovny o tom, že jeho nárok na odškodnění je neoprávněný, neboť nebyla prokázána vina protistrany. Navíc pojišťovna zdůraznila porušení jedné ze základních povinností, a to neprodleného nahlášení události. Nárok na pojistné plnění nevznikl a pojišťovna tak oprávněně odmítla vyplatit náhradu škody. Současně však pojišťovna věc vyhodnotila jako totální škodu a z dobré vůle nabídla odprodej vraku motocyklu za 8 000,- Kč. Původní cena motocyklu však byla 150 000,- Kč a pan FZ jej dostal darem, proto tuto nabídku odmítl. Účastníci dopravního nehody sice přivolali Policii ČR, nicméně škodu nenahlásili pojišťovně, která nemohla přistoupit k šetření škodní události. Vzhledem k pozdnímu oznámení tak pojišťovně nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění. Nicméně nárok na pojistné plnění by nevznikl ani v případě nahlášení, a to z toho důvodu, že nebyl zjištěn viník dopravní nehody. Pochybení tak vzniklo na více stranách, paradoxně byla přivolána policie, která měla 155

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

77

prostor pro šetření události na místě, a přesto nebyl určen viník. V případě kolony by neměl být problém zajistit více svědků a nehodu uzavřít určením viníka. Paní HN se nezachovala eticky a vědoma si svého zavinění dělala „mrtvého brouka“ a čekala na vyjádření policistů. Žádné zákonné povinnosti však paní HN neporušila. Vzhledem k tomu, že nenárokovala po pojišťovně náhradu škody, nevznikla jí povinnost škodu ohlásit. Pan FZ pravděpodobně v dobré víře čekal na vyjádření policistů, nicméně škodu měl ohlásit hned a pojišťovna by poté vyčkala na výsledky šetření. Pozdním oznámením škodní události tak ztratil i teoretický nárok na náhradu škody. Jiným případem by byl případ, kdy nebyl viník zjištěn například proto, že ujel od nehody. V těchto případech je opět nezbytný záznam od Policie ČR a náhradu škody lze požadovat po vlastní pojišťovně v rámci přímé likvidace či se lze obrátit přímo na Českou kancelář pojistitelů, náhrada škody je poté vyplacena prostřednictvím ČKP. 3.2.5 Totální škoda na vozidle V případě vzniku totální škody na vozidle se pojišťovny obecně drží stejného postupu – poškozenému je vyplacena obecná cena vozidla a zpravidla nabídnut odkup zbytků vozidla, a to například formou internetové aukce. Poškozený nemusí na odkup vozidla přistoupit, vystavuje se tak však riziku, že zbytky vozidla neprodá za cenu nabídnutou v rámci aukce a tím mu nebude poskytnuta náhrada škody v plné výši. Příklad č. 6156 Samozřejmě existují také případy, kdy pojišťovna plnila formou totální škody a chyba byla na straně klienta. Pan GB řídil vozidlo své dcery, paní JK. Do pana GB narazila řidička jiného vozu. Poškozeny byly tyto části vozidla: levé i pravé zadní světlo, víko zavazadlového prostoru a zadní nárazník. Řidička druhého vozu svou vinu přiznala, poškození na jejím vozidle je vzhledem k charakteru tohoto případu irelevantní. Účastníci přivolali k nehodě Policii ČR, byl sepsán protokol o dopravní nehodě, který jasně označil řidičku za viníka. Nehoda byla rovněž neprodleně nahlášena pojišťovně viníka, a to majitelkou vozu, paní JK. Pojišťovna vyslala technika, který poškozený vůz prohlédl a učinil všechny potřebné kroky k procesu likvidace, včetně pořízení řádné fotodokumentace. Pojišťovna pojistnou událost uzavřela formou totální škody na vozidle, obvyklá cena vozidla byla stanovena na 73 000 Kč a cena zbytků na 26 666 Kč. Odhad obvyklé ceny byl stanoven rozpočtem nákladů v expertním systému pojišťovny, který zohlednil stáří vozidla.

156

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

78

Zároveň pojišťovna paní JK zařídila odkup zbytků vozidla, cena byla stanovena formou aukce a spolu s vyrozuměním o výši pojistného plnění zaslala pojišťovna tzv. nabídkový list. Nabídka byla platná pouze v případě, že je vozidlo ve stejném stavu jako při prohlídce technikem, tj. včetně všech prvků výbavy. Další podmínkou bylo využití nabídky aukce do uvedeného data. Nabídka rovněž obsahovala kontakt na firmu, která by vozidla odkoupila za tuto cenu. Na základě těchto propočtů tedy pojišťovna vyplatila částku 46 334 Kč (obvyklá cena vozidla mínus hodnota vraku). Paní JK však zmateně předpokládala, že ji pojišťovna „okradla“, jelikož jí vznikla škoda na majetku vyšší než 46 000 Kč. Pojišťovna v tomto případě postupovala zcela správně, vyslala na místo pověřeného pracovníka, vozidla správně ocenila a zaslala konkrétní nabídku firmy, která by byla ochotna vrak odkoupit. Postup účastníků dopravní nehody byl také dodržen, včetně všech náležitostí. Chyby se v tomto případě dopustila zcela zřejmě paní JK, která nevyužila nabídku k realizaci prodeje zbytku vozidla, která byla stanovena aukcí, a neprodala vrak do stanoveného data. Tímto ztratila možnost získat chybějících 26 666,- Kč. Bohužel nabídka k odprodání zbytků vozidla zanikla. Paní JK nyní může zkusit zbytky vozidla k odprodeji přihlásit sama, není zde ale žádný právní nárok vůči pojišťovně, neboť ona veškeré potřebné informace o odprodeji vraku jasně a srozumitelně uvedla v dokumentech a tím splnila své povinnosti vůči paní JK. Příklad č. 7157 Dalším případem, kdy nastala chyba na straně klienta, je případ pana JN. Pan JN se stal účastníkem dopravní nehody, na křižovatce do něj zezadu narazila řidička druhého vozidla, která nedala přednost v jízdě. Pan JN měl sjednáno pouze povinné ručení. Poškozeny byly tyto části vozidla: levé přední dveře, levé zadní dveře a levý zadní blatník. K nehodě byla přivolána Policie ČR a byl sepsán záznam o dopravní nehodě. Událost byla šetřena pojišťovnou, pana JN navštívil i likvidátor, který sdělil, že pravděpodobně bude událost šetřena formou totální škody, a tudíž nedoporučuje opravu vozidla. K tomuto závěru dospěl pracovník pojišťovny na základě obhlídky vozidla, v rámci které písemně potvrdil klientovi, že nedoporučuje opravu vozidla. Pan JN se přesto rozhodl vyhledat autorizovaný servis, ve kterém nechal vozidlo opravit na vlastní náklady s tím, že pojišťovna proplatí fakturu za opravu. Cena opravy činila 80 000 Kč. Událost však byla dle předpokladu pracovníka pojišťovny uzavřena s výsledkem likvidace formou totální škody, byla stanovena hodnota vozidla ve výši 64 000 Kč, po odečtení hodnoty zbytků pak bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 34 800 Kč.

157

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

79

Hodnota zbytků poškozeného vozidla byla stanovena provedeným šetřením trhu s poškozenými vozidly na nejmenovaném aukčním portále; nabídka zájemce zahrnovala odvoz zbytků poškozeného vozidla a uzavření kupní smlouvy. Pan JN se proti výsledku odvolal a požádal o přezkoumání události, a to na základě článku zveřejněného na serveru novinky.cz, po jehož přečtení nabyl přesvědčení, že pojišťovna v jeho případě postupovala nesprávně. Požadavek pana JN byl následující: „Abychom nemuseli řešit Váš nesprávný postup soudní cestou, což by Vám jistě způsobilo další náklady, navrhuji Vám kompromisní, mimosoudní řešení tím, že mi doplatíte místo 45 200 Kč do nákladů na opravu stanovených autorizovaným servisem ve výši 80 000 Kč, jen 29 200 Kč do Vámi stanovené hodnoty mého vozidla ve výši 64 000 Kč. Tato Vámi stanovená částka je jistě nezpochybnitelná, stejně jako vaše oznámení o likvidaci pojistné události formou totální škody.“ Pojišťovna však v zásadě objektivity s tímto návrhem nesouhlasila, jelikož pracovník jasně zdůraznil, že nedoporučuje vozidlo opravit. Nechat vozidlo opravit byla iniciativa pana JN. Pojišťovna argumentovala tím, že je důležitým faktorem porovnání celkových nákladů na opravu s obecnou cenou vozidla bezprostředně před poškozením. Po provedené prohlídce byla provedena předběžná kalkulace celkových nákladů na opravu, dle této kalkulace by náklady na opravu přesáhly obecnou cenu vozidla před poškozením, a to i bez dalšího skrytého poškození vozidla, které by vyvstalo po demontáži. Odstrojením vozidla by vyvstala další poškození, proto se pojišťovna rozhodla šetřit pojistnou událost formou totální škody. V takovém případě je oprava vozidla neekonomická a poškozenému je vyplacena náhrada ve formě: hodnota poškozeného vozidla mínus hodnota zbytků. Při určování ceny zbytků vozidla pojišťovna v zamítavém dopise panu JN zdůraznila, že se berou v potaz původ vozidla, počet majitelů, kilometrový proběh, registrace vozidla, výbava vozidla, motorizace, palivo a stav vozidla (celkový stav vozidla, nadstandardní výbava aj.). Pojišťovna dle svých předpisů nemůže v těchto případech postupovat jinak. Pan JN v tomto případě postupoval ze začátku správně, neopomněl sepsání záznamu o dopravní nehodě, přivolána byla Policie ČR a podklady pro pojišťovnu, včetně příslušné fotodokumentace, byly řádně zkompletovány a poskytnuty včas. Bohužel pan JN doplatil na svou dychtivost a iniciativu, když nechal vozidlo opravit před skončením šetření pojistné události. Vzhledem k výsledku tohoto šetření nemá nárok na vyplacení žádné další částky a pojišťovna postupovala zcela korektně. Nepopiratelným důkazem ve prospěch pojišťovny je záznam o prohlídce vozidla, která proběhla prověřeným pracovníkem, a v rámci které dostal pan JN jasné instrukce s tím, že není doporučeno vozidlo opravit.

80

3.2.6 Otázka spoluviny Další situací, kdy mají pojišťovny nárok na krácení pojistného plnění je otázka spoluviny. Principem je fakt, že účastník dopravní nehody, ať už se jedná o poškozeného či škůdce, nějakým způsobem porušil své povinnosti a přímo či nepřímo se spolupodílel na vzniku škodní události. Příklad č. 8158 Prvním případem z této oblasti je případ pana KZ, který se stal účastníkem dopravní nehody. Protijedoucí řidič dostal smyk v nepřehledné zatáčce na mokré vozovce a čelně se srazil s panem KZ. Poškozený jel řádně připoután rychlostí asi 30 km/h., v protisměru se náhle objevilo druhé, podstatně rychleji jedoucí vozidlo. Došlo k čelní srážce dvou vozidel. Na vozidle poškozeného vznikla škoda na přední části vozu, poškozena byla především světla a nárazník, odhadovaná škoda nepřesáhla 100 000 Kč, ke zranění účastníků nedošlo. Pan KZ zavolal na linku Police ČR, po dotazu na výši újmy a případná zranění bylo Policií sděleno, že není potřeba vyšetřování a doporučeno vyplnění pouze záznamu o dopravní nehodě, který byl vyplněn na místě a spolu s nevelkou fotodokumentací předán pojišťovně k šetření. Viník nehody svou vinu na místě přiznal. Následující den se pan KZ obrátil na svou pojišťovnu, která jej v rámci servisu spojila s referentem pojišťovny viníka, a požadoval pojistné plnění z pojištění odpovědnosti viníka. Následně pana KZ kontaktoval likvidátor z pojišťovny viníka a navštívil jej s cílem kontroly vozidla. Panu KZ bylo při obhlídce sděleno, že viník svou vinu popírá a v záznamu svou vinu přiznal pouze z toho důvodu, že byl rozrušen. Rovněž byl pan KZ upozorněn na možné krácení pojistného plnění z důvodu nezjištění viníka (obecná výluka pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Dle instrukcí likvidátora převezl vůz k opravě do smluvního servisu pojišťovny. Pojišťovna viníka zaslala po šetření panu KZ zamítavý dopis, ve kterém oznamuje, že nemohou přistoupit k plnění ve lhůtě tří měsíců od nahlášení události, jelikož vznesený nárok nebyl dostatečně prokázán a tudíž nemohou provést vyčíslení pojistného plnění ani jeho výplatu. Pojišťovna si pro uzavření události vyžádala svědectví nějaké osoby, přesný popis nehodového děje a dodání podkladů k určení viníka nehody. Pan KZ se tedy obrátil na Policii ČR a požadoval prošetření události. Předvolán byl jak poškozený, tak viník nehody. Oba shodně čestně prohlásili, že byli připoutání a nepožili alkoholických nápojů či jiných omamných látek. Oba však také shodně v policejním protokolu označili za viníka toho druhého a oba popřeli svou vinu. Pan KZ poté poslal 158

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

81

stížnost na nesprávný úřední postup Policie ČR, protože kdyby dorazila na místo a nehoda by byla vyšetřována, nevznikly by nepříjemnosti ohledně určení viníka nehody. Hovor na tísňovou linku v době stížnosti již nebyl k dispozici, jelikož archivační doba záznamu je dle Policie ČR 90 dnů, z tohoto důvodu nebylo možné ztotožnit policistu, který hovor na tísňovou linku přijímal. Povinností operátora přijímajícího hovor je zjištění skutečností, jestli došlo ke škodě nad 100 000 Kč, škodě na majetku třetí osoby, k poškození součásti či příslušenství pozemní komunikace či ke zranění či usmrcení osob. Operátor vysílá hlídku na místo nehody ve výše uvedených případech či v případech, kdy například není možnost určit výši škody na majetku či nelze určit viníka nehody. V ostatních případech je nehoda zaznamenána do interního systému. Operátor se tak nedopustil žádného přestupku, nemohl předpokládat, že viník svou vinu nejdříve uzná a poté ji popře. Postup operátora byl v souladu s předpisy Policie ČR. Nebylo tedy zjištěno žádné pochybení nebo porušení zákonných norem ze strany policistů. Případ byl příslušnými útvary odložen, jelikož se nepodařilo prokázat vinu viníkovi. Pojišťovna viníka poté pojistnou událost prošetřila a vyplatila pojistné plnění ve výši 50 % škody s tím, že pojistné plnění je kráceno z důvodu důkazní nouze a nezjištění pravého viníka nehody. Škůdce po pojišťovně plnění nepožadoval, a to paradoxně ani z havarijního pojištění, které měl uzavřeno, ani z povinného ručení, a to přesto, že tvrdil, že újmu nezpůsobil. Vůz opravil na vlastní náklady. Tento fakt působí v jeho neprospěch. Pan KZ postupoval správně, bohužel však pravděpodobně měl trvat na příjezdu Policie ČR, jelikož toto zapříčinilo nedostatek důkazních prostředků. Pojišťovna postupovala dle svých interních směrnic a vyplatila pouze polovinu pojistného plnění, na toto má právo v případech, kdy není přesně určen viník nehody. Paradoxně nemusela panu KZ vyplatit žádné pojistné plnění, vzhledem ke skutečnostem přistoupila ke kompromisu a vyplatila alespoň část. Příklad č. 9159 Druhým případem, kdy pojišťovna krátila pojistné plnění, je nehoda automobilu s cyklistou. Poškozeným byl v tomto případě cyklista, který dopravní nehodu nezavinil. Nehoda se stala odpoledne, škůdce společně se spolujezdcem jeli z práce, oba byli připoutáni bezpečnostními pásy. V mírné levotočivé zatáčce se škůdce rozhodl předjet cyklistu, který jel za čárou, při pravém okraji vozovky. Při rozhodnutí předjet cyklistu nejelo žádné vozidlo v protisměru. Při předjíždění udržoval konstantní rychlost asi 50 km/h a jel stále ve svém jízdním pruhu. Ve chvíli, kdy začal předjíždět, se v protisměru objevilo vozidlo, škůdce se zalekl a strhl vůz vpravo. Nebrzdil, čímž najel do předjížděného cyklisty a narazil do něj zezadu. Poté okamžitě zastavil vozidlo a šel za cyklistou.

159

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

82

Cyklista nijak nereagoval, pravděpodobně byl v šoku a chvíli v bezvědomí. Na místo byla přivolána záchranná služba a Policie ČR. Cyklistu odvezla sanitka, stěžoval si na bolest. Řidič vozidla byl podroben dechové zkoušce s negativním výsledkem, technický stav vozidla byl v pořádku, technická závada byla vyloučena. Řidič vozidla ani spolujezdec nebyli zraněni. Řidič vozidla svou vinu přiznal, dopustil se přestupku proti silničnímu zákonu a byla mu uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. S policií byl sepsán protokol o dopravní nehodě, který byl poté předán pojišťovně k prošetření škodní události. Cyklista byl převezen do nejbližší nemocnice, kde byl ošetřen. Vzniklá škoda na majetku byla ve výši cca 5 000 Kč, mnohem znatelnější však byla újma na zdraví. Cyklista byl v nemocnici řádně vyšetřen, byla mu naměřena hladina alkoholu v krvi, konkrétně 0,09 promile, dle záznamu dopravního inspektorátu neměla z právního hlediska tato skutečnost žádný vliv na dopravní nehodu a vzhledem ke zjištěným skutečnostem a odborné metodice, interním aktům řízení a především s přihlédnutím k odborným posudkům v lékařském oboru lze tuto hodnotu posuzovat jako negativní výsledek dechové zkoušky (pro hranici pozitivity je stanovena hranice 0,24 promile). Nebylo prokázáno požití alkoholu před či během jízdy, tato zvýšena hladina mohla být způsobena také medikamenty požitými při lékařském ošetření. Nejzávažnějším zraněním byl otřes mozku, kvůli němuž musel být hospitalizován. Cyklista poté požadoval náhradu újmy z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla škůdce. Nárokoval bolestné i ztrátu na výdělku, pracovní neschopnost trvala 15 dnů. Pojišťovna si vyžádala vypracování znaleckého posudku, na základě kterého vyplatila pojistné plnění ve výši 16 964 Kč. Újma byla vyčíslena pojišťovnou následovně. Tabulka č. 3: Kalkulace výše újmy dle pojišťovny (příklad č. 9) Bolestné (50 bodů x 120 Kč) Poplatek za zhotovení lékařského posudku Náhrada za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti Regulační poplatek Cestovné (290 km) Léky

6 000 Kč 200 Kč 16 728 Kč 300 Kč 701 Kč 305 Kč

Škoda celkem

24 234 Kč

Zdroj: vlastní zpracování na základě dopisu od pojišťovny V rámci bodů za bolestné byly v lékařském posudku zohledněny tyto položky: otřes mozku, pohmoždění kolene, povrchové poranění hlavy a pohmoždění ramene. Toto vypočítané pojistné plnění však bylo kráceno, jelikož byla zjištěna spoluvina cyklisty ve výši 30 %, protože neměl nasazenou přilbu. Pojišťovna využila možnost krátit pojistní plnění, jelikož cyklista porušil obecnou prevenční povinnost. Proti tomuto rozhodnutí se cyklista odvolal. 83

Pojišťovna na odvolání reagovala zamítavě s následujícím odůvodněním: „vzhledem k tomu, že jste utrpěl zejména otřes mozku, se kterým jste byl hospitalizován a zároveň Vám bylo vystaveno Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti pro diagnózu S060 – Otřes mozku, je zřejmé, že pokud byste neporušil obecnou prevenční povinnost a měl jste nasazenou cyklistickou helmu, Vaše zranění by nemuselo být tak závažné“. Krácení pojistného plnění z důvodu nepoužití cyklistické helmy je v tomto případě ze strany pojišťovny z obecného hlediska oprávněné. Případ byl řešen v době platnosti „starého“ občanského zákoníku. Nejvyšší soud ohledně spoluzavinění cyklisty (staršího 15 let) spočívající v nepoužití ochranné přílby, uvedl, že „nepoužití ochranné přílby cyklistou starším 15 let je porušením prevenční povinnosti uvedené v ustanovení § 415 občanského zákoníku a může v rozsahu, v němž se podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu ustanovení § 441 občanského zákoníku“. Znění v občanském zákoníku dle § 415 bylo následující: „každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí“. Dle § 441 pak bylo stanoveno, že jestliže „byla škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám“. Zde je možné se důvodně domnívat, že nepoužití přilby mělo přímý vliv na způsobená zranění, především na otřes mozku jako nejvážnější způsobené zranění. Je sporné, zda stanovení spoluzavinění ve výši 30 % je přiměřené, pokud by chtěl cyklista toto rozporovat, tak by si musel nechat k tomuto zpracovat znalecký posudek, protože na první pohled je patrná pravděpodobná souvislost mezi nepoužitím přilby a způsobenými zraněními. Institut prevenční povinnosti, tedy počínat si tak, aby nedošlo k újmě, zná i aktuálně platný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dle § 2900 stanovuje, že „vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“ Dle § 2903 pak platí, že „nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit“. Na základě těchto skutečností se lze domnívat, že i v době platnosti nového občanského zákoníku by pojišťovna postupovala stejně a pojistné plnění by oprávněně krátila. 3.2.7 Odcizení vozidla Jak již bylo zmíněno v první kapitole, velkým rizikem je odcizení vozidla, proto je této nepříznivé situaci věnována následující část textu.

84

Příklad č. 10160 Pan TZ si na podzim pořídil ojeté vozidlo za cenu 200 000 Kč. Vozidlo bylo v plné výbavě, obsahovalo navigaci, lepší reproduktory, xenonová světlomety, celokožené sedačky, panoramatickou střechu, automatickou převodovku a osmnáctipalcová kola. Vozidlo bylo havarijně pojištěno, pojištěno tedy bylo i nebezpečí odcizení. Na jaře příštího roku bylo vozidlo odcizeno, zaparkováno bylo panem TZ vozu mezi lesním porostem a silnicí, před jeho domem. Pan TZ neprodleně po zjištění této skutečnosti zavolal Policii ČR, která sepsala protokol o odcizení a zahájila šetření proto neznámému pachateli. Ve věci bylo provedeno šetření na místě činu i v jeho okolí, byla provedena fotodokumentace, nebyly však zajištěny žádné stopy. Po vozu bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Případ byl přibližně po dvou měsících odložen, jelikož se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání dle trestního řádu. Obvyklá cena vozidla byla prostřednictvím expertního systému stanovena ve výši 129 500 Kč. V havarijním pojištění byla stanovena pro nebezpečí odcizení spoluúčast ve výši 5 %. Po odečtení této spoluúčasti (vyčísleno na 6 475 Kč) bylo panu TZ vyplaceno 123 025 Kč. Havarijní pojištění tímto plněním zaniklo, jelikož přestal existovat předmět pojistného zájmu. Pan TZ se rozhodl proti jednání pojišťovny bránit, jelikož měl za to, že vzniklá škoda byla vyšší. Postup pana TZ byl v souladu s požadavky pojišťovny, vše řádně a včas ohlásil a dodal potřebné doklady, včetně kupní smlouvy a záznamu od Policie ČR. Bohužel pro něj byl postup pojišťovny rovněž správný, jelikož pojišťovna pracuje s expertním systémem a určuje obvyklou cenu vozidla dle aktuálních cen na trhu a nezohledňuje pořizovací cenu vozidla. Pojišťovny ve svých interních předpisech stanovují, že na kupní cenu není brán zřetel, jelikož tato cena nemusí reflektovat aktuální cenu vozidla na trhu. Pan TZ bohužel za vozidla pravděpodobně zaplatil neadekvátní cenu, tudíž měl nárok pouze na přiznané a vyplacené pojistné plnění. Automobil zkrátka po čase ztratil část své hodnoty. 3.2.8 Vozidlo bez platného osvědčení o technické kontrole Posledním nestandardním příkladem je případ, kdy dopravní nehoda byla způsobena vozidlem bez platného osvědčení o technické kontrole. Těchto případů není mnoho, mohou však zkomplikovat šetření pojistné události.

160

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

85

Příklad č. 11161 Na podzim roku 2014 byla paní ST účastníkem dopravní nehody, kdy byla nabourána pachatelem dopravní nehody. Paní ST stála v dopravní koloně, do jejího vozidla nabouralo vozidlo viníka po předchozím střetu s tramvají. Vznikla škoda na vozidle ve výši 40 000 Kč, dále paní ST požadovala náhradu prostředků vynaložených na náhradní vozidlo. Újma na zdraví paní ST nevznikla. Vozidlo však v době nehody nemělo platnou technickou prohlídku vozidla. K nehodě byla přivolána Policie ČR, která sepsala protokol a pořídila fotodokumentaci. Viník byl jednoznačně určen. Paní ST se podrobila dechové zkoušce s negativním výsledkem, s Policií ČR řádně spolupracovala. Poškozeny byly tyto části vozidla: levé zadní dveře, levý zadní blatník, levá zadní pneumatika, levé zadní světlo a zadní nárazník. Újma byla neprodleně nahlášena pojišťovně viníka společně se všemi potřebnými podklady. Pojišťovna vyplatila pojistné plnění ve výši nákladů na opravu na základě faktury ze smluvního servisu. Paní ST však kromě škody na vozidle nárokovala také náklady na zapůjčení náhradního vozidla, neboť toto vozidla používala k podnikání. Paní ST nárokovala po pojišťovně dalších cca 30 000 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy, tedy 28 dní. Pojišťovna však uznala tento nárok za neoprávněný a oznámila poškozené, že šetření škodní události bylo skončeno s výsledkem zamítnutí nároku na proplacení nákladů za zapůjčení náhradního vozidla v době opravy v celém rozsahu. Dle pojišťovny paní ST neprokázala právní základ nároku a s tím související rozsah a výši uplatněného nároku. Šetřením škodní události bylo zjištěno, že vozidlo nebylo v souladu s § 37 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, technicky způsobilé provozu (nemělo platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly). Na základě uvedeného zjištění bylo konstatováno, že poškozené vozidlo nebylo možné v době škodní události provozovat, proto náklady na zapůjčení náhradního vozidla nejsou považovány za účelně vynaložené v souvislosti se vzniklou škodní událostí. Paní ST se proti vyjádření odvolala a uvedla, že automobil sice v době škodní události neměl platnou STK, nicméně z právního hlediska se jedná o správní delikt, kterému se v té době majitelka vozu neúmyslně vystavovala, avšak svým technickým stavem automobil zcela odpovídal požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Absence STK tak dle paní ST neměla žádný vliv na vznik škodní události, tj. ke škodě došlo výhradně v důsledku zavinění škůdce a ne v důsledku absence STK u poškozeného. Skutečnost, že v důsledku přehlédnutí vypršení STK bylo vozidlo provozováno vozidlo bez platné STK, nijak vznik nehody neovlivnila. 161

Zpracováno na základě dat poskytnutých společností Vasenaroky.cz

86

Tento případ je dosti sporný, před zahájením šetření se paní ST nedopustila žádné chyby a vše bylo řádně předáno pojišťovně viníka. Pojišťovna splnila všechny zákonné povinnosti, náklady na opravu proplatila neprodleně po předložení faktury. Vzhledem k formulaci, že budou proplaceny „účelně vynaložené náklady“ je pojišťovna plně v právu neproplatit náklady na zapůjčení náhradního vozidla, neboť klientka by opravdu s prošlou technickou kontrolou jezdit nemohla, a musela by její platnost nechat prodloužit. Po určitý čas by tedy skutečně neměla vozidlo k dispozici, pravděpodobně by to však nebylo tak dlouho, jako trvala oprava vozidla. V tomto případu došlo i k pochybení Policie ČR, neboť nebyla paní ST udělena pokuta za provoz vozidla bez platné technické kontroly.

87

ZÁVĚR Rizika ohrožují nás všechny, v souvislosti s motorovými vozidly na nás čeká mnoho nástrah, a to nejen na pozemní komunikaci. Cílem účastníků provozu na pozemních komunikacích a obecně každého, kdo se tohoto provozu přímo či nepřímo účastní, je eliminace těchto rizik a snaha vyhnout se nepříznivým situacím. Nebezpečí vzniku nepříznivé situace v souvislosti s motorovými vozidly nelze zcela vyloučit, z tohoto důvodu vznikla dvě klíčová pojištění, a to havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Cílem těchto pojištění je krytí následků nepříznivých událostí. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat proces likvidace pojistných událostí v rámci pojištění motorových vozidel, vymezit specifika této činnosti, uvést podobnosti a odlišnosti od obecného procesu likvidace. Poslední částí cíle bylo uvést konkrétní problémové oblasti související s jednotlivými nároky oprávněných osob, a to včetně způsobu jejich řešení. První kapitola byla zaměřena na definici rizika a jeho pojetí v kontextu motorových vozidel. Dále byly charakterizovány nejčastější nepříznivé situace spojené s motorovými vozidly, a to dopravní nehoda, vandalizmus, odcizení a živelní události. Nejčastějším typem nepříznivé situace je dopravní nehoda, proto zde byl blíže charakterizován postup při dopravní nehodě, který byl následně nezbytný pro zhodnocení postupu jednotlivých účastníku nepříznivých situací v rámci modelových příkladů. Dále bylo charakterizováno pojištění obecně, se zaměřením na jeho klasifikaci. Další části kapitoly shrnuly aktuální právní předpisy v této oblasti a jeho souvislosti. Poslední část kapitoly detailně charakterizovala dvě nejvýznamnější pojištění související s motorovými vozidly. Ve druhá kapitole se prolínají nejen informace získané studiem odborné literatury, ale také informace získané na základě rozhovoru s odborníky z praxe, a to ze dvou různě velkých pojišťoven. Text byl již přímo zaměřen nejdříve na obecný proces likvidace pojistných událostí a jeho začlenění do pojišťovací činnosti. Proces likvidace v pojištění motorových vozidel má svá specifika, zvlášť jsou řešeny újmy na majetku, životě či zdraví a ušlý zisk. Obecný postup je vždy zachován, důležitou částí procesu je šetření pojistné události. Přijetí oznámení škodní události, její registrace a postup pro výplatu pojistného plnění jsou velmi podobná pro všechny typy pojištění. Nicméně i v rámci oznámení škodní události lze vypozorovat rozdíl mezi malou a velkou pojišťovnou, zatímco v menší pojišťovně je oznamovatel spojen s administrativním pracovníkem, ve větší je obvykle spojen již při oznámení přímo s oddělením likvidace. Proces velké pojišťovny je efektivnější, jelikož oznamovatel hovoří přímo s osobou, která bude posléze jeho události řešit. Důležitým specifikem je zjištění rozsahu pojistného krytí, jednotlivé újmy v pojišťovnách zpracovávají odborné úseky likvidace. Škody na majetku jsou častější než újmy na zdraví. V rámci motorových vozidel jsou vyžadovány konkrétní doklady, například vždy jsou vyžadovány průkazy, a to řidičský a technický. 88

Stanovení rozsahu pojistného krytí je rovněž velmi specifické a pojišťovny využívají různé postupy pro stanovení výše pojistného plnění. Škody na majetku lze řešit rozpočtem, na základně doložených podkladů za opravu či formou totální škody. Šetření újem na zdraví je složitější a jsou vždy vyžadovány lékařské posudky. Rozdíly mezi pojišťovnami jsou především v oblasti fyzické obhlídky vozidla, menší pojišťovny v rámci úspory nákladů často nevyšlou likvidátora ani jiného pověřeného pracovníka a mnohdy se spokojí s fotografiemi účastníků nepříznivé situace. Větší pojišťovny naopak s cílem předejít nebezpečí vzniku sporů a spekulací vysílají pracovníka téměř ve všech případech. Pojišťovny mají stanoven určitý postup, který dodržují, nicméně existují také situace, kdy je samotné šetření v kompetenci likvidátora či jiné pověřené osoby. Třetí kapitola proto uvádí problémové oblasti v likvidaci pojistných událostí. Problémové situace nastávají v případech, kdy pojišťovna buď nevyplatí pojistné plnění, krátí pojistné plnění či jej nárokuje po viníkovi. S těmito oblastmi jsou spojeny především výluky z pojištění, v rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou častěji uplatňovány výluky vyplývající ze zákona, u havarijního pojištění se častěji uplatňují typické „pojišťovací“ výluky. Menší pojišťovna využívá méně sofistikovaného procesu, oproti tomu větší pojišťovna má postupy striktněji dané a opírá se o zkušenosti a znalosti dlouholetých pracovníků. Poslední část textu je zaměřena na charakteristiku konkrétních modelových a nestandardních případů. Jsou zde uvedeny konkrétní případy z praxe, a to vždy včetně způsobu řešení a případných alternativ. Příklady byly vybrány tak, aby pokryly širokou škálu nestandardních situací. Obecně však lze shrnout, že pojišťovny krátí či zamítají pojistné plnění z různých důvodů, často však také dochází k chybám na straně klientů pojišťoven, a to jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného. Pracovníci likvidace se často setkávají s pojistnými podvody v různé intenzitě, ať už se jedná o promyšlené akce či pouhé snahy klientů pojišťoven využít toho, že již nějaká nepříznivá situace nastala. Téma diplomové práce bylo vybráno se snahou rozkrýt oblast pojišťovnictví, kterou se současná odborná literatura příliš nezabývá. Proces likvidace je velmi dynamický a pojišťovny musí pružně reagovat i na sebemenší změny na pojistném trhu, s tím také souvisí úpravy a postupné vylepšování celého procesu. Trendem je urychlení tohoto procesu a výplata nároku oprávněným osobám v co nejkratším termínu. Snahou pojišťoven je udržení dobrého jména, důvěryhodnosti a celkové image pojišťovny.

89

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborné publikace a články [1]

ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 130 s. ISBN 80-210-3990-6.

[2]

ČEJKOVÁ, Viktória, Dana MARTINOVIČOVÁ a Svatopluk NEČAS. Poistný trh: teória i prax. 1. vyd. Bratislava: Iura edition, 2011, 222 s. ISBN 9788080783990.

[3]

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

[4]

HRADEC, Milan a Karel DEUTSCHMANN. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. 1. vyd. Praha: IBS expert, 2004, 144 s. ISBN 80-239-0875-8.

[5]

KAHOUN, Vilém, Vladimír VURM a Božena KUČEROVÁ. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 87 s. ISBN 978-80-7387-130-7.

[6]

KOPECKÝ, Karel. Povinné ručení: otázky a odpovědi. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2005, 111 s. ISBN 80-247-1065-x.

[7]

LHOTSKÁ, Kateřina. 15 let povinného ručení: Jdeme správnou cestou?. Pojistný obzor. 2014, č. 3. ISSN 0032-2393

[8]

LHOTSKÁ, Kateřina. 2015- čeká nás stagnace?. Pojistný obzor. 2015, č. 1. ISSN 0032-2393

[9]

LUKÁŠEK, Josef. Je havarijní pojištění pod stejným tlakem jako povinné ručení? Pojistný obzor. 2014, č. 4. ISSN 0032-2393

[10]

MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, 236 s. ISBN 978-80-87071-08-3.

[11]

ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 202 s. ISBN 978-80-210-4799-0.

[12]

ŘEZÁČ, František. Řízení rizik v pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2011, 222 s. ISBN 978-80-210-5637-4.

[13]

KOLEKTIV AUTORŮ ČAP. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996, 176 s.

Právní předpisy [14]

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

[15]

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. 90

[16]

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

[17]

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

[18]

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník,

[19]

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla,

[20]

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Internetové zdroje [21]

Allianz.cz. Bezeškodní průběh " BONUS" u Allianz pojišťovny [online]. 2012 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.pojistovna-allianz.cz/bezeskodni-prubehallianz

[22]

CAP.cz. Havarijní pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-motorovych-vozidel/havarijni-pojisteni

[23]

CAP.cz. Jak postupovat při dopravní nehodě [online]. 2014 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://cap.cz/tiskove-centrum/brozury/jak-postupovat-pri-dopravninehode

[24]

CAP.cz. Pojisti si své auto [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/images/Brozury/CAP_pojisti_auto.pdf

[25]

CAP.cz. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (POV) [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-motorovychvozidel/povinne-ruceni

[26]

Ceskapojistovna.cz. Auto [online]. 2014 [cit. https://www.ceskapojistovna.cz/obcane/p?auto

[27]

Ceskapojistovna.cz. Komplexní pojištění vašeho vozu: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?komplexni-pojisteni-vozu

[28]

Ceskapojistovna.cz. Pojištění vozidla - pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/ 50010/pojisteni-vozidla-pp.pdf

[29]

Ceskapojistovna.cz. Povinné ručení [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni

[30]

Ceskapojistovna.cz. Povinné ručení: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni 91

2014-11-16].

Dostupné

z:

[31]

Ceskapojistovna.cz. Povinné ručení: Pojistné podmínky (počátek pojištění od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni

[32]

Ceskapojistovna.cz. Výhod přímé likvidace využívá stále více klientů České pojišťovny - častěji jsou to muži [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?57973vyhod_prime_likvidace_vyuziva_stale_vice_klientu_ceske_pojis.

[33]

CKP.cz. Často kladené dotazy na ČKP [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/faq.php#ad8

[34]

CKP.cz. Kde platí ZK [online]. 2014 z: http://www.ckp.cz/motoriste/ZelenaKarta/

[cit.

2014-11-16].

Dostupné

[35]

CKP.cz. Obecně o ČKP [online]. 2014 z: http://www.ckp.cz/onas/onas_obec.php

[cit.

2014-11-16].

Dostupné

[36]

CKP.cz. Postup pro účastníky dopravní nehody v zahraničí [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/motoriste/postupproucastnikydopravninehodyvzahranici/index. php

[37]

CKP.cz. Výroční zpráva 2013 [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/onas/vyrocni-zpravy/2013.pdf

[38]

CNB.cz. Činnosti související s pojišťovací činností [online]. 2014 [cit. 2015-0104]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cs/faq/cinnost_souvisejici_s_pojistovaci _cinnosti.pdf

[39]

CPP.cz. Havarijní pojištění [online]. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.cpp.cz/pojisteni-vozidel~autopojisteni-combi-plus-3~havarijnipojisteni/

[40]

CSOBpoj.cz. Pojištění vozidel [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://csobpoj.cz/cs/produkty/pojisteni-vozidel/Stranky/pojisteni-vozidel.aspx

[41]

Generali.cz. Pojistné podmínky: havarijní pojištění [online]. 2015 [cit. 2015-0301]. Dostupné z: http://www.generali.cz/soubory/82SE8F/VPP_HAV_ 2014_02.pdf

[42]

Generali.cz. Střet se zvěří [online]. 2015 [cit. z: http://www.generali.cz/aktuality/stret-se-zveri

2015-03-01].

Dostupné

[43]

IBesip.cz. Střet se zvěří [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. z: http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasady-bezpecne-jizdy/stret-se-zveri

Dostupné

[44]

Koop.cz. Zvláštní pojistné podmínky pro doplňkové pojištění poškození vozidla zvířetem [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.koop.cz/naseprodukty/pojisteni-vozidel/doplnkova-pojisteni/

92

[45]

Koop.cz. Havarijní pojištění: Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel (platné od 1.1.2014) [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-vozidel/havarijni-pojisteni/

[46]

Koop.cz. Pojištění vozidel [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-vozidel/

[47]

Ministerstvo dopravy. Formulář záznamu o dopravní nehodě [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/ zaznam_nehody/

[48]

Opojisteni.cz. Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - IV. část [online]. 12.7.2012 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/ dohled-nad-pojistnym-trhem/novy-obcansky-zakonik-zmeny-ktere-prinasi-iv-cast/

[49]

Policie.cz. Statistika nehodovosti [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d

[50]

Ruceni.cz. Slovník pojmů [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. z: http://www.ruceni.cz/slovnik-pojmu/likvidace-pojistne-udalosti/

[51]

Slavia-pojistovna.cz. Pojištění vozidel [online]. 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.slavia-pojistovna.cz/pojisteni/osobni-pojisteni/pojisteni-vozidel/

[52]

Uniqa.cz. Pojištění vozidel [online]. 2014 z: http://www.uniqa.cz/home/obcane/vozidla/

[53]

Uniqa.cz. Všeobecné pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. Dostupné z: http://www.uniqa.cz/home/obcane/vozidla/_vpp.php

[54]

VÁLKOVÁ, Hana. Idnes.cz. Zdravý člověk má cenu 10 milionů korun, stanovili experti [online]. 14.4.2014 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cena-lidskeho-zivota-je-10-milionu-d4b/domaci.aspx?c=A140414_131414_domaci_hv

[55]

Vymoly.cz. Generali [online]. 2015 http://www.vymoly.cz/generali/

[56]

Vymoly.cz. Tipy, rady [online]. http://www.vymoly.cz/tipy-rady/

93

[cit.

[cit.

2015

[cit.

2014-11-16].

2015-03-01]. 2015-03-01].

Dostupné

Dostupné

Dostupné

2015-03-26].

Dostupné Dostupné

z: z:

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Příklad stanovení bonusu/malusu ................................................................... 29 Tabulka č. 2: Kalkulace výše škody dle autorizovaného servisu (příklad č. 1) ...................... 70 Tabulka č. 3: Kalkulace výše újmy dle pojišťovny (příklad č. 9) .......................................... 83

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Postup při dopravní nehodě doporučený Českou asociací pojišťoven ............... 18 Schéma č. 2: Formy vzniku pojištění .................................................................................. 24 Schéma č. 3: Obecný proces likvidace pojistných událostí ................................................... 48

94

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Strukturovaný dotazník .................................................................................. 96 Příloha č. 2: Zjednodušený proces likvidace v pojištění motorových vozidel ....................... 98

95

Příloha č. 1: Strukturovaný dotazník Proces likvidace 1. Které podklady pojišťovna vyžaduje pro registraci pojistné události v rámci pojištění motorových vozidel? Dopravní nehoda by měla být pojišťovně oznámena neprodleně. Dokdy je potřeba tuto událost oznámit, aby byla šetřena a poškozený měl nárok na náhradu škody? Jak je posuzována formulace „bez zbytečného odkladu“ v rámci nahlášení pojistné události? 2. Kdo provádí obhlídku vozidla? Za jak dlouho po nahlášení pojistné události je pracovník vyslán? Je pracovník vyslán vždy nebo existují případy, kdy se neprovádí fyzická obhlídka? 3. Jak má správně postupovat účastník dopravní nehody, jehož vozidlo je nepojízdné? Jak má správně postupovat účastník dopravní nehody, jehož vozidlo je pojízdné? Existují případy, kdy je nezbytné vyčkat na místě nehody na příjezd pracovníka pojišťovny? Je potřeba vyčkat na příjezd pracovníka před opravou vozidla? 4. Využívá pojišťovna speciálních systémů pro stanovení výše nákladů na opravu či proplatí poškozenému jakoukoliv fakturu za opravu? Jakým způsobem je zohledněno snížení či zvýšení hodnoty vozidla opravou? 5. Je-li pojistná událost šetřena formou totální škody, stanovují pojišťovny obecnou cenu vozidla. Jakým způsobem je tato cena stanovena, pracuje pojišťovna s expertními systémy či znaleckými posudky? Zprostředkujete odkup zbytků vozidla? 6. V minulosti pojišťovny zpravidla amortizovaly nové náhradní díly, nikoliv díly použité či z druhovýroby, lakýrnické a mechanické práce či rozbitá skla. Existují případy, kdy pojišťovny přistupují k amortizaci i dnes? 7. Jsou újmy na zdraví šetřeny stejným likvidátorem nebo předány jiné osobě k šetření? 8. Jaké jsou nejčastější příčiny zamítnutí či krácení pojistného plnění? Na základě jakých údajů je stanovena výše krácení, máte stanovena konkrétní pravidla a postupy? 9. Existují nějaká pravidla pro stanovení výše postihu za jednotlivá porušení podmínek pojišťovny? Například řízení pod vlivem alkoholu vs. nenasazení cyklistické helmy? 10. Součástí procesu likvidace je také revize. Využívá pojišťovna v procesu likvidace motorových vozidel tzv. samorevizi, v případě že ano, jaký je limit? Modelové situace: 11. Jak postupuje pojišťovna v případě nehody mimo pozemní komunikaci (například na lesní či polní cestě)? 12. Jaký je postup pojišťovny v případech, kdy nebyla ke škodní události přivolána Policie ČR a to i přesto, že dle zákona přivolána být měla? Hodnotí se odlišně jednotlivé důvody pro nepřivolání policie? Tj. např. špatný odhad výše škody na vozidle vs. poškození majetku třetí osoby. 13. Viníkem dopravní nehody je řidič pod vlivem alkoholu či drog. Jaký je v tomto případě postup pojišťovny? Má poškozený nárok na pojistné plnění? Bude pojišťovna uplatňovat postih vůči škůdci?

14. Viníkem dopravní nehody je řidič bez řidičského oprávnění. Jaký je v tomto případě postup pojišťovny? Má poškozený nárok na pojistné plnění? Bude pojišťovna uplatňovat postih vůči škůdci? 15. Jak postupuje pojišťovna v případech, kdy nebyl vyloučen úmysl? 16. Dopravní nehoda by měla být pojišťovně oznámena neprodleně. Dokdy je potřeba tuto událost oznámit, aby byla šetřena a poškozený měl nárok na náhradu škody? 17. Vozidlo bylo před nehodou ve špatném technickém stavu. Zohlední pojišťovna tento fakt?

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha č. 2: Zjednodušený proces likvidace v pojištění motorových vozidel Osobně oznámení Online oznámení Oznámení PÚ

Telefonické oznámení Pošta

Podklady Aplikace NE Vše? Doplnění podkladů

ANO Registrace PÚ

ANO

Zamítnutí

Úmysl? NE

Majetek

Totální škoda

Rozpočet

Zdraví

Ušlý zisk

Faktura Specializované oddělení likvidace

Stanovení rozsahu pojistného krytí

Zamítnutí

NE

Oprávněný nárok? ANO Revize OK Výplata pojistného plnění

Zdroj: vlastní zpracování

Archív

Specializované oddělení likvidace