Masarykova univerzita Brno Katedra sociální politiky a sociální práce Fakulta sociálních studií
Seminární práce do předmětu SPP 810 (Evaluační výzkum)
Specifické potřeby seniorů (Demografická menšina – diskriminace)
Aleš Malovaný -UČO:387698, Nikol Kornousková – UČO:
1.Úvod / Definice zadavatele Zadavatelem výzkumné zprávy je oddělení sociálních služeb, péče o seniory, staré a společensky nepřízpůsobivé občany se sídlem v Brně. Úkolem tohoto oddělení je poskytovat podporu seniorům v rámci příspěvků a státem schválených dávek. Finanční prostředky poskytnuté zadavatelem pro realizaci projektu budou určeny pro následující oblasti: -mzdové náklady -materiální náklady -náklady vynaložené na propagaci programu -náklady na brožůry, letáky určené cílové skupině -náklady na rozvoj sociálních služeb, komunitní plánování Limity projektu Úspěšná realizace programu zavisí na dosažení cílů projektu, které mohou být limitovány několika faktory: -vhodně navržený časový harmonogram projektu (má vliv na neočekávané celospolečenské události na místní a mezinárodním rozsahu) -nedodržení plánovaných kroků projektu a tím časová ztráta a nedodržení termínů projektu -dodržení spolupráce mezi členy projektového týmu (zadavatelem, realizátorem a a cílovou skupinou Obecné rozdělení rizik projektu -lidský faktor (komunikace, kompetence, neochota spolupracovat) -finanční rizika (podhodnocení nebo překroční rozpočtu) -organizační rizika (nejasná koncepce, nejasné cíle a postupy, bariéry v komunikaci Cílem výzkumné zprávy je zjistit potřeby seniorů a dalších starších osob zijících v osamění. V rámci tohoto zjištění bude odbor sociálních služeb iniciovat k této demografické menšině takové přístupy, aby došlo k zabránění její deprivace. Současný trend, kdy se prodlužuje průměrná délka života, snižuje porodnost a narůstá skupina seniorů bude vyžadovat soubor nových služeb a přístupů. Skupina seniorů bude očekávat a také vyžadovat kvalitní uspokojení jejích potřeb. Období stáří by nemělo být pouze pasivním očekáváním smrti, ale naopak čas, kdy je možné aktivně uskutečňovat své zájmy. Senioři již nemají své priority v kariéře, výkonu, ale v tvorbě sociáních vazeb a ve smysluplně prožitém čase (Kotýnková.M, 2001). Zadaný výzkum bude zaměřen na starého člověka, který je izolován sám v místě svého bydliště. Očekáváme, že potřeby v této zkoumané skupině budou jiné, než u seniorů žijících ve společné domácnosti s dětmi a nebo v domě s pečovatelskou službou. V současné době mohou senioři bydlet se svou rodinou, v domově důchodců, v penzionu pro seniory a nebo v domově s pečovatelskou službou. Kromě bydlení s vlastní rodinou jsou všechny jmenované služby zpoplatněny. Bydlení s vlastní rodinou patří k nejvhodnějšímu řešení, ale má své limity v pochopení partnera a vyžaduje dostatek soukromí.
2.Cílová skupina: Výzkum bude zaměřen na skupinu seniorů věkem nad 65 let, kteří žijí sami v domácnosti. Výzkumná oblast bude region Brno venkov. Věková kategorie nad 65 let je spojena s involučními změnami. Průvodním jevem je zhoršování zdatnosti a adaptability organismu. Míra fyzické zdatnosti a nebo naopak pocit předčasného stárnutí je individuální a může být u některých jedinců výrazně rozdílná. Počátek stáří je označován věkovou hranicí 65-74 let, ale stále častěji je posouván do věku 75-80 let. Příčiny posunu věkové hranice stáří lze spatřit ve zmíněných demografických změnách nižší porodnosti, prodlužování věku a nárůstu skupiny seniorů. Oproti tomuto trendu stojí zastaralé systémy sociálních služeb, které vznikly v diametrálně odlišných demografických dobách. Společnost postrádá shodu na záladních pravidlech a službách pro seniory. Současná situace staví důchodce do pozice nepotřebných s vyjímkou dohledu nad vnoučaty. Skupina seniorů se stává skupinou nepotřebných osamocených v ohrožení sociálního vyloučení a následné psychické deprivace. Ztráta důstojnosti jednotlivce je ztrátou celé společnosti. Neúcta ke stáří zrcadlí neúctu k celé sociální společnosti (Sýkorová, D. 2004). Součástí výzkumu byla snaha zjistit počet seniorů, kteří žijí osaměle, ale v praxi se nám nepodařilo získat potřebné statistické údaje. Předpokládáme, že se bude jednat o nezanedbatelnou skupina, která bude značně ovlivněna růstem vdov a vdovců v celém regionu. Druhým výzkumným cílem bylo zjištění jakým způsobem dochází k deprivaci seniorů, kteří žíjí v osamocení přičemž zkoumaná oblast byla Brno venkov. Dle Sýkorové (Sýkorová, D.-Chytil, O. ,2004) senioři připisují zásadní význam svému zdraví, autonomii pro ekonomickou soběstačnost, dostatečné finanční prostředky. Senioři nepovažují ostatní lidi za zdroj ohrožení své nezávislosti. V případě, že senioři nedokáží naplnit své potřeby soběstačnosti, setkávají se s následujícími problémy: Oblast zdravotního stavu a pohyblivosti-míra závažnosti onemocnění, závislost na ošetřovatelské péči. Oblast soběstačnosti a sebeobsluhy-výkon osobní hygieny, výživa, úklid, domácí práce. Oblast psychická-samostatnost v rozhodování, volnočasové activity, pěstování sociálních kontaktů. Oblast ekonomická-možnost žít důstojný život, dostatečné finanční zdroje
3. Dostupné statistické údaje k danému výzkumnému úkolu: Obrázek č.1
(zdroj: www.czso.cz)
Pro stanovení praktického problému specifikujeme pojem deprivace a agismus: Deprivace je dlouhodobá ztráta – nedostatek smyslových podněntů, tělesných a psychických potřeb. Deprivace souvisí s omezením sociálních vztahů, nenaplňováním psychických potřeb. Kategorie starých lidí je ohrožena okolím a podmínkami, ve kterých žijí. Agismus patří k diskriminaci starých lidí. Často se skrývá za předsudky a stereotypy lidí, kteří si vytváří různé představy o starých lidech. Tento typ diskriminace může představovat škodlivé přístupy v léčebnách, podceňování schopností seniorů. Životní podmínky seniorů musí být takové, aby si v každé fázi života dokázali říct „Stále jsem to já“ (Kalvach, Z. 2006, str.8-9).
4.Hlavní výzkumná otázka: „Jsou současní osamělí senioři deprivováni nebo ne?“ Výzkumné podotázky: „Co může být důvodem deprivace seniorů?“ „Jaké potřeby mají osamělí senioři?“ „Jaké služby mohou osamělí senioři využívat?“ „Vyhovují poskytované služby současným požadavkům seniorů?“ Strategické cíle: a)participace a zajištění koordinace všech subjektů zapojených do projektu b)zajištění dostatečné informovanosti seniorů o jejich právech a možnostech sociálních služeb c)sledování zpětné vazby mezi zadavatelem projektu a cílovou skupinou a)Strategický cíl- Participace a zajištění koordinace všech subjektů zapojených do projektu Dílčí cíle: -důkladná analýza způsobu komunikace směrem k cílové skupině -zajištění tvorby obsahu a rozsahu strategie komunikace -zajištění nezávislého subjektu pro připomínkování metodiky komunikace -zajištění proveditelnosti komunikační strategie s cílovou skupinou Vyhodnocení zvolených cílů: -kladně hodnotíme dosažení cílů a strategie, které jsou písemně schváleny auditorem a to v období 1 měsíce po zahájení programu. -kladně hodnotíme navázání přímé komunikace s cílovou skupinou do 2 měsíců od zahájení programu. b)Strategický cíl -Zajištění dostatečné informovanosti seniorů o jejich právech a možnostech sociálních služeb Dílčí cíle: -provedení analýzy komunikační strategie, která se organizovala na úrovni pracovních setkání s cílovou skupinou Vyhodnocení zvolených cílů: -kladně je hodnocena písemná analýza provedená realizátorem programu a to v období 3 měsíců od zahájení programu
c)Strategický cíl -Sledování zpětné vazby mezi zadavatelem projektu a cílovou skupinou Dílčí cíle: -zajistit nezávislý audit zvolené a probíhající komunikační strategie -kontakt na cílovou skupinu se specifikovanou nabídkou sociálních služeb -z údajů zpětné vazby připravit seznam zástupců cílové skupiny, kteří se mohou podílet na zlepšení stávajících poskytovaných sociálních služeb Vyhodnocení zvolených cílů: -realizace dostatečné informační kampaně směřované k cílové skupině, jejíž cílem bude získat participanty ochotné se podílet na realizaci a cílech programu v období 5 měsíců od zadání programu
3. Kauzlání mapa příčin problému nezájem, rezignace na život
Vymezení se z přístupu k informacím
Nedávají znát svoje potřeby Nepochopení a generační napětí v komunikaci Vyhýbají se odborné péči lékařů, sociálních pracovníků
Ztížená orientace v denním světě Omezené schopnosti provádět činnosti denních potřeb (hygiene, úklid, strava)
neúčast na skupinových volnočasových aktivitách
omezené kontakty s ostatními seniory
DEPRIVACE OSAMĚLÝCH SENIORŮ
deficit sociálních kontaktů
Ztížená finančení situace
rodina neexistuje, nebo nefunguje, Rodinna existuje, ale příslušníci nejeví o jedince zájem
Nedostatek citových vztahů, nespolupráce rodiny, chybějící vazba
4. Výzkumná metoda a realizace výzkumu Pro realizaci celého výzkum by bylo potřeba získat časový prostor a patřičná schválení odpovědných odborů. Pro další postup jsem zvolili studium odborné literatury zaměřené na život a potřeby seniorů. Výběr hypotéz a jejich operacionalizace pro daný výzkum je spojen s redukcí sociální reality a určením výzkumných technik1. V případě realizace výzkumu bychom zvolili metodu kvalitativní2. Vybrali bychom skupiny seniorů žijících v samostatné domácnosti. K získání informací bychom si připravili scenář pro polostandardizovaný rozhovor, který bychom použili ve vybrané skupině respondentů. Pro získání kontaktů na respondenty bychom použili databáze oborů sociální péče. Pro tvorbu a koncepci otázek bychom vycházeli s Maslowowy pyramidy biologických, psychosociálních a spirituálních potřeb člověka. Pro polostandardizovaný dotazník bychom použily uzavřené otázky jednak pro jednoduchost následného vyhodnocení a také pro snadné pochopení vůči respondentům. DOTAZNÍK (příklad) Otázka
Odpověď
Jste spokojen/á s životními odmínkami?
Ano – ne
Máte často špatnou náladu?
Ano – ne
Jaké máte zkušenosti se sociálními pracovníky?
Ano – ne
Znáte možnosti pečovatelské služby?
Ano – ne
Pokud ano, jaké služby využíváte?
Ano – ne
Pokud ano, jak jste se službami spokojen?
Velmi Částečně Nejsem spokojen Ano - ne Ano ne
Máte zájem o osobního asistenta? Setkáváte se pravidelně s rodinou?
1
Disman, M., 1993, Jak se vyrábí sociologická znalost, str.79 definuje pracovní hypotézu: a)pracovní hypotéza je tvrzení předpokládající existenci souvislosti mezi dvěma nebo více proměnnými, b)všechny proměnné v hypotéze musí mít validní operativní definici. 2 Žižlavský, M. 2004, s 60,Výzkumník určí výzkumném tématu odpovídající výzkumný rámec a následuje empirické šetření, sběr dat. Zjištěná empirická data jsou analyzována. Kvalitativní data jsou podrobena obsahové analýze. Výzkumník vytváří znázornění sociální skutečnosti logickou indukcí.
5. Výsledky seminární práce Bylo zjištěno, že senioři nemají zájem o sociální problematiku, především sociální služby, sociální příspěvky, sociální pomoc. Příčina je v nedostatečné informovanosti o dostupných službách. Dále bylo zjištěno, že se senioři o tyto služby zajímají až v krizových stavech, kdy službu potřebují. K dalšímu problému patří obtížnost si poradit s výpočtem nákladů na požadovanou službu, vyplnění patřičných formulářů. Omezený přístup k informacím a osobním možnostem seniorů dochází k podužívání nabízených sociálních služeb. Služby jsou k dispozici, ale senioři je nedokáží využít. Řešením můžou být následující organizace a jejich školící program: Asociace důchodců – odborářů funguje při podnicích a nabízí spíše zájmovou a rekreační činnost. Svaz důchodců ČR oproti tomu poskytuje možnosti vzdělávání a podporuje a prosazuje zájmy seniorů v sociální oblasti (snaží se například zlepšit materiální situaci důchodců). Jeho činnost probíhá v rámci místních organizací po celé ČR. Kritika směrem k poskytovatelům služeb pro seniory je s ohledem na narůstající počet seniorů nepřiměřená, ale bez důležitých opatření se v budoucnosti neobjede. Výzkumem bylo zjištěno, že nejdůležitější je informovanost veřejnosti o problematice seniorů.
6. Cíle budoucích intervencí Nestátní neziskový sektor Potenciál seniorů by se mohl více uplatni v neziskovém sektoru. Účast seniorů v oblasti neziskových organizací může zaručit větší seberealizaci v oblasti volného času. Oblast sociální a organizace pro seniory Senioři nejsou dostatečně informování o poskytovaných službách sociálního sektoru a to je potřeba změnit. Problém spočívá v tom, jak zjistit na co mají nárok, jak vyplnit potřebné formuláře a dokumenty, jak najít úřad, který jim poskytné potřebnou službu. Vzdělávání S cílem snížit mezigenerační rozdíl a vzájemné pochopení je nutné seniorům poskytnou přístup k dalšímu vzdělávání. Vzdělanost v oblasti informatiky zlepší orientaci seniorů v technickém oboru a tím i zvýší začlenění do společnosti. Vliv vzdělání působí i v oblastech volnočasových aktivit. Vzdělávání umožňuje revitalizaci seniorů v tom, že zlepšuje paměť. Trh práce-je výhodné zaměstnat seniory?3 -vyhoví potřebám zaměstnavatele při stanovení pracovního poměru -ochota pracovat v omezených pracovních úvazcích, adaptace na pracovní dobu, plat -jsou klidnější (mají velké děti, které jsou zajištěny
Použitá literatura Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost, 1993 Kalvach, Z. – Onderková, A. (2006): Stáří : pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi Kotýnková, M. (2001): Začlenění seniorů v sociální struktuře soudobé společnosti Sýkorová, D. – Chytil, O. (2004): Autonomie ve stáří : strategie jejího zachování Žižlavský, M.: Metodologie výzkumu v sociální politice a sociální práci. MU, FSS: Brno, 2004. 3
Kotýnková, M. (2001, s. 16)
P. Rossi et al. Evaluation. A systematic approach.London, Sage internetové zdroje: http://www.natur.cuni.cz/~mak/gos/obyv3.ppt#300,23,Snímek 23 http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/582786?OpenDocument http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2005/2005-02/10_kvalita.pdf
