KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ
Spalovací turbíny, elektromotory
#14/14
Karel Páv
2 / 15
Spalovací turbína 1791 – John Barber – první patent (spalování při konstantním objemu s výbuchem) 1930 – Frank Whittle - turbovrtulová plynová turbina v letectví 1950÷1960 – první turbiny v automobilech Rover, Fiat, GM, Chrysler
Použití: Hlavně v letectví Lodní a železniční doprava Pro automobily nevýhodné z důvodu pomalých změn výkonu Spalovací komora
T 3 3
2
Spotřebič 4
Kompresor Turbína
1
4
p
p 2 p3 p1 p4
T2 T3 p2 T1 T4 p1
1
2 1
0.6 0.5
s
ht [-]
0.4
ht
0.3
q př qodv
0.2
q př
0.1
1
ht 1
0 1
2
3
4
5
6
7
8
p [-]
9
10 11 12 13 14 15
p
1
w c p T3 T2 c p T4 T1 PT PK q př c p T3 T2 Ppř
3 / 15
Spalovací turbína s rekuperací Výměník tepla
T
Spalovací komora
3
4‘ 2‘
2‘ 3
2
4
4 Spotřebič
p
p 2 p3 p1 p4
Kompresor
T2 T3 p2 T1 T4 p1
2 Turbína
1
4‘
1
1
s Sdílené teplo: qvym c p T2' T2 c p T4 T4' Dodávané teplo ve spalovací komoře: q př c p T3 T2' 0.8
S rekuperací
0.7
ht
0.6
ht [-]
0.5 0.4
w c p T3 T2' c p T4' T1 PT PK q př c p T3 T2' Ppř
T ht 1 1 p T3
0.3 0.2 0.1
1
Ve skutečnosti je turbína zatížena značnými ztrátami
0 1
2
3
4
5
6
7
8
p [-]
9
10 11 12 13 14 15
4 / 15
Ztráty spalovací turbíny Ztráty vzniklé nevratnými změnami v kompresoru a v turbíně (vyjádřeno izoentropickou účinností) Teplotní ztráty odvodem tepla do okolí c p T2 s T1 h Tlakové ztráty prouděním plynu sK c p T2 T1 T
2s
q př c p T3 T2
p4
T2 s T3 p T1 T4 s
4s p1
s 0.6 0.5 0.4
ht [-]
c p T3 T4 s
(bez ztrát odvodem tepla)
w PT PK c p T3 T4 s hsT c p T2 s T1
p2 4
1
c p T3 T4
p3
3
2
hsT
hs = 0,8
0.3
1
1 hsK
(bez ztrát prouděním)
T3 hsK hsT 1 1 T 1 w p ht q př T3 hsK 1 1 1 T 1 p 1
0.2
Požadavek na žárupevné materiály při vyšších teplotních poměrech
0.1 0 1
2
3
4
5
6
7
8
p [-]
9
10 11 12 13 14 15
5 / 15
Spalovací turbína Jednohřídelová
Jednoduchá konstrukce Nevhodné pro automobil
Dvouhřídelová
Točivý moment
Oddělená výkonová turbina pracuje nezávisle na otáčkách kompresoru Ideální charakteristika pro automobil K rozjezdu není zapotřebí spojky Zcela postačuje pouze redukční dvoustupňová převodovka
Otáčky motoru
6 / 15
Spalovací turbína pro automobil
Startování roztočením na 5000 min-1 Otáčky kompresoru 30 000÷50 000 min-1 Stlačení vzduchu v radiálním kompresoru, stupeň stlačení p ≈ 4 Předehřev vzduchu rekuperací tepla pomocí rotačního voštinového výměníku n = 10÷20 min-1 Vstřikování paliva o tlaku 5 MPa Spalování s přebytkem vzduchu Natáčení variabilních statorových lopatek pro zvýšení účinnosti Výměník tepla Spalovací komora 5‘ 2‘ 3
2
Kompresor
1
Turbína kompresoru 4 Výkonová turbína
5
Spotřebič
7 / 15
Spalovací turbína ve srovnání se spalovacím motorem Výhody: Vyvážení Kompaktnost uspořádání Provozní spolehlivost Vysoký hmotnostní výkon 3÷5 kW/kg Lepší předpoklady pro zvládnutí stacionárního spalování Nevýhody: Vysoká teplotní expozice dílů Vysoká cena Nižší účinnost 25÷35% Sirénový hluk
T
tmax ≈ 2300°C
PSM
tmax ≈ 950÷1400°C
ST s
8 / 15
Elektromotory Přeměňují elektrickou energii na mechanickou práci Využívá se silového účinku magnetického pole
dF I dl B [ N, A, m, T ]
… Lorentzův zákon (B – magnetická indukce)
Ve vinutí v pohyblivém magnetickém poli je indukováno napětí
U i v B dl
[ V, m/s, T, m ]
Ui kU [ V, Wb, rad/s ]
l
( – magnetický tok)
B dS k I S
Základní části EM:
Elektrický obvod (cívky kotvy, budící cívky, komutátor, kroužky, kartáče) Magnetický obvod (trafoplechy, feromagnetický stator) Mechanická část (ložiska, svorkovnice, chlazení)
Konstrukce elektromotoru většinou umožňuje více režimů provozu:
Motorický Generátorický (rekuperace, do odporu) Brzdění (přepólování, energie se mění v teplo)
Ztráty:
Ohmické ztráty ve vinutí V magnetickém obvodu (vířivé proudy) Mechanické (v ložiskách)
9 / 15
Elektromotory Pro pohon vozidel se nejčastěji používají: Stejnosměrné motory s elektronickou komutací (nahradily komutátorové motory) Střídavé asynchronní motory s frekvenčním měničem Střídavé synchronní motory s frekvenčním měničem (s permanentním magnetem) Výhody: Příznivá momentová charakteristika Jednoduchost konstrukce Životnost, bezúdržbovost Vyvážení Tichost chodu Možnost individuálního řízení síly na kolech Vozidlo nemusí mít převodovku s řazením
Porsche (r.1900)
Baterie 90V Doba jízdy 3h
Nevýhody: Nutnost akumulace elektrické energie nebo použití spalovacího motoru s generátorem (zvyšování ceny a hmotnosti automobilu) Cena a hmotnost baterií (200÷400 kg, energetická hustota <1 MJ/kg) Nároky na bezpečnost s ohledem na nebezpečí úrazu elektrickým proudem Aplikace v lokomotivách ve spojení se vznětovým PSM: PSM Dynamo Stejnosměrný motor PSM Alternátor Usměrňovač Stejnosměrný motor PSM Alternátor Střídavý asynchronní nebo synchronní motor
10 / 15
Stejnosměrné elektromotory Výkon až 7 MW při U=1200V
M
S permanentními magnety
M
M
M
S cizím buzením
S paralelním (derivačním) buzením
M
Se sériovým buzením
Se smíšeným (kompaundním) buzením
Stejnosměrný motor s cizím buzením nebo s permanentními magnety Elektromobily -
+
U
Ik
Rk K RkIk
Ui
Ub
Rb Ib
Příkon EM: P U I k kU I k Rk I k2
U U i Rk I k Ui kU Ik
U kU Rk
Výkon motoru
Ztráty v obvodu P M kotvy
Moment EM: M kU I k Otáčky EM: n U
k U kU M U Rk 2
R M U k kU kU 2
Způsoby řízení otáček: Změnou odporu v obvodu kotvy (nevýhodné) Změnou napětí na kotvě Změnou magnetického toku (odbuzování)
M
Mmax R U n0
n
11 / 15
Stejnosměrné elektromotory Stejnosměrný derivační motor Elektromobily s nižším výkonem, akumulátorové vozíky -
+
U Rk
Rs
Ik+Ib
K RkIk
Ui
Rb
RbIb
RsIk
k I b
Ib
U Rb Rr
Ik
U Rk
M kU I k kU k I b I k Pro Rs=0:
U U i Rk I k Ui kU
Ib
Rr
kU k U 2 M Rk Rb Rr
RrIb
kU k 1 R R b r
kU k 1 R R b r
Při U=konst. má derivační motor stejnou charakteristiku jako motor s cizím buzením. Způsoby řízení otáček: Změnou odporu Rs v obvodu kotvy (nevýhodné) Změnou svorkového napětí (vyvolá i změnu buzení) Změnou magnetického toku vřazením odporu Rr (odbuzování)
Brzdění (platí i pro cizí buzení): M Rekuperační (při n > n0) Do odporu (při n < n0) Protiproudem (přepólování b. vinutí)
M
Mmax Rs2
Rs1
M
Mmax
U2
Mmax Rr2
U1
Spouštění stejnosměrných motorů:
Snížení svorkového napětí Předřazení spouštěcího odporu Rs
Rs2>Rs1
U2
n
Rr2>Rr1 Rr1 n0
n
n0
n
12 / 15
Stejnosměrné elektromotory Stejnosměrný sériový motor Lokomotivy, tramvaje Rk
Rb
RkIk
RbIk
Rs
K Ui
U Ui Rk Rb Rs I k
+
U
RsIk
Ik
Ui kU
k I k Ik
U Ui U R R kU k
R U kU k
M kU I k kU k I
U R kU kU k
kU k U 2 M R kU k 2
2 k
M
Motor musí být zatížen, jinak hrozí přetočení.
U
R, n0 n
Způsoby řízení otáček: Změnou spouštěcího odporu Rs v obvodu kotvy (nevýhodné) Změnou napětí na kotvě Změnou buzení pomocí paralelně připojeného rezistoru k budícímu vinutí Brzdění: Do odporu (musí být přepólováno budící vinutí) – tepelné ztráty: mechanický výkon na hřídeli Protiproudem (přepólování budícího vinutí) – tepelné ztráty: mech. výkon na hřídeli + elektrický výkon Sériový motor není schopen rekuperace při brzdění (n0 ). Sériové motory bývají napájeny i střídavým proudem (vrtačky, kuchyňské spotřebiče).
Střídavé elektromotory
13 / 15
Asynchronní
Synchronní Podstatou je vytvoření rotujícího magnetického pole statoru pomocí 3-fázové sítě
3-fázový asynchronní motor Stator
Zapojení vinutí do Zapojení vinutí do Y (využívá se při rozběhu motoru)
Synchronní otáčky magnetického pole: ns
Rotor
f1 p
Frekvence napájecího proudu statoru
Počet pólových dvojic vytvořených statorovým vinutím
S kotvou nakrátko (klecový) S vinutím do Y s kroužkovou kotvou (kroužky spojeny přes regulační odpory nebo nakrátko)
Při otáčkách rotoru nrot < ns se v rotorových cívkách indukuje napětí – proto též označení „Indukční motory“ Cívky jsou nakrátko (nebo uzavřené přes odpor) takže jimi protéká proud vytvářející magnetické pole Na rotor působí síla (moment)
Skluz: s
ns nrot ns
Příkon: P 3 U1 I1 cos 1
… fázové veličiny (U1 = 230 V), 1 – fázový posun mezi U1 a I1
Střídavé elektromotory
14 / 15
3-fázový asynchronní motor Generátorický provoz: Při n > ns Vznikající moment působí proti směru otáčení pole. Mechanický výkon se mění v elektrický, do sítě se dodává činná složka proudu.
+M Brzda
-n s
Generátor
Motor
n=0 s=1
s=0 n=ns
+n -s
Brzdění protiproudem: Realizováno přepojením dvou přívodních fází. Rotor se pohybuje proti směru otáčení mg. pole. Mechanická i elektrická energie se mění v teplo. Moment při motorickém provozu:
-M
U2 p M f1
Spouštění a řízení asynchronních motorů: Přepnutím do Y Zařazením odporů mezi vinutí rotoru kroužkové kotvy Polovodičovým řízeným měničem napětí Změnou počtu pólových dvojic (pouze skoková změna otáček) Změnou kmitočtu s využitím frekvenčního měniče
15 / 15
Střídavé elektromotory 3-fázový synchronní motor Současné elektromobily Provedením se od asynchronního motoru liší jen rotorem – ten je tvořen permanentními magnety nebo budícím vinutím napájeným přes kroužky stejnosměrným proudem. Rotující magnetické pole statoru je vytvářeno 3-fázovým proudem z frekvenčního měniče. Velikost momentu motoru je závislá na magnetickém toku a úhlu vychýlení rotoru vůči rotujícímu magnetickému poli statoru o úhel s-r (rotor se za mg. polem opožďuje). Elektronika může pulzně řídit napájení jednotlivých obvodových vinutí i stejnosměrným proudem a vytvářet tak rotující magnetické pole. Obvyklá napětí baterie UDC = 200÷400 V, IDC < 250 A 300 0.50
0 .7 0
0 .6 0
250
Mmax
hc [-]
0. 80
5
150
M
0.9
0
0 .8
M [Nm]
200
M f (sr )
Pole účinnosti vozidlového synchronního elektromotoru s permanentními magnety včetně frekvenčního měniče
100
ns 0.90
50
0.85
0.80
0.70
0 0
1000
2000
3000
4000
n [1/min]
5000
6000
0.60
7000
n