Souhrnná zpráva úkolu

„System informacji o jakości powietrza na obszarze Pogranicza Polsko-Czeskiego w rejonie Śląska i Moraw” / „Informační systém kvality ovzduší v oblasti PolskoČeského pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu”

Akronim / Akronym: Air Silesia

Projekt POWT RCz-RP 2007-2013 / OPPS ČR - PR 2007 - 2013 CZ.3.22/1.2.00/09.01610/1

Raport syntetyczny z realizacji zadania / Souhrnná zpráva úkolu

Tytuł zadania 5 / Název úkolu č. 5 : Wdrożenie modelu rozprzestrzeniania zanieczyszczeń ADMOSS/ Vypracování modelu šíření znečištění ADMOSS

Załącznik 1 / Příloha č. 1 : Modelowanie modelem CALPUFF / Modelování modelem CALPUFF

Koordynator zadania / Řešitel úkolu: VŠB-TU Ostrava

Wykonawca / Vykonavatel: IMGW-PIB Odzdiał w Krakowie / Institut meteorologie a vodního hospodářství pobočka v Krakově przy udziale / za účasti: B.S.iP.P. "EKOMETRIA" Sp. z o.o. w Gdańsku / Úřad studií a proekologických měření "EKOMETRIA" s. r. o. v Gdaňsku

Katowice, červen r. 2013 Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. Stránka 1

OBSAH 1.

ÚVOD ....................................................................................................................................... 3

2.

MODELOVANÁ OBLAST ..................................................................................................... 3

3.

INFORMACE O TERÉNU ..................................................................................................... 5

4.

METEOROLOGICKÁ DATA ................................................................................................ 6

5.

EMISNÍ DATA ........................................................................................................................ 7

6.

RECEPTORY........................................................................................................................ 17

7.

KONCENTRACE.................................................................................................................. 19

1.1.

Koncentrace částic polétavého prachu PM10 pocházejícího z přílivu ............................................ 19

1.2.

Koncentrace částic polétavého prachu PM10 pocházejícího z průmyslových emisí .................... 22

1.3.

Koncentrace částic polétavého prachu PM10 pocházejícího z komunální emise ........................... 25

1.4.

Koncentrace částic polétavého prachu PM10 pocházející z emisí z individuálního vytápění ......... 28

1.5.

Celková koncentrace částic polétavého prachu ........................................................................... 31

1.6.

Podíl jednotlivých typů emisí na celkové koncentraci částic polétavého prachu PM10................. 33

8.

POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ ............................................... 36

Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. Stránka 2

1.

Úvod

Modelování imisního polétavého prachu PM10 je jedním z hlavních úkolů projektu. Koordinátorem úkolu se stala VŠB-TU v Ostravě, která s přihlédnutím k možnostem výpočtů a velkým zkušenostem v oblasti vizualizace výsledků tohoto typu prací, zaručila srovnatelnost získaných výsledků s výsledky modelování v jiných regionech České republiky. V souladu s platnými právními předpisy v České republice se modelování pole imisí v takovém rozsahu provádí podle modelu šíření znečištění (ADMOSS). Je to Gaussovský model, který využívá klimatologické statistiky větru a třídy stability. Tento přístup se používá i v Polsku. V novějších pracích se čím dál častěji používají i jiné modely. Jedním z takových modelů je model CALPUFF. Polští odborníci provedli tímto modelem některé výpočty, které doplňují výsledky práce prováděné VŠB - TU v Ostravě. Řešitelem této části modelování byl Institut meteorologie a vodního hospodářství – Národní výzkumný ústav, který díky pomoci a zkušenostem společnosti „EKOMETRIA” s. r. o. v Gdaňsku provedl příslušné výpočty. Jednalo se o zkušenosti v oblasti převodu emisních dat do potřebného formátu pro model CALPUFF a určení prostorového rozložení koncentrací polétavého prachu PM10 v příhraničních oblastech Polska a Česka. Na úkolu se rovněž podílel IPIŚ PAN, který se účastnil interpretace výsledků modelování imisního pole PM10 na základě emisních údajů. Cílem této studie bylo určení prostorového rozložení PM10 v příhraničních oblastech Polska a Česka pomocí modelu CALPUFF. Hlavním a nejdůležitějším základem pro modelování byla příprava a využití databází ryze primárních emisí PM10, bez zřetele na prekurzory prachu. Aerosolová část prachu PM10 byla uvažována pouze v dálkovém přenosu znečištění ovzduší do požadované oblasti. Takže ve výpočtu nejsou zahrnuty chemické změny plynoucí z emisí prekurzorů ve sledované oblasti. Ve výsledku bylo tedy nutné počítat s významným podceněním koncentrací PM10, což prakticky znemožnilo úplné srovnání výsledků modelování s měřením.

2.

Modelovaná oblast

Modelovaná oblast, v souladu s předpoklady projektu AIR SILESIA zahrnovala oblast podpory, kterou je oblast česko-polského pohraničí v regionu Moravy a Slezska, čítající okresy uvedené v tabulce č. 1 Tabulka č. 1 Seznam okresů v oblasti podpory projektu v polsko-českém pohraničí v oblasti Moravy a Slezska

Země

Název oblasti

Oblast analýzy PM10 a O3 okres Bielsko

Bílský region Polská část

okres Cieszyn okres Żywiec městský okres Bielsko-Biała

Rybnický region

okres Ratiboř okres Rybnik


Země

Název oblasti

Oblast analýzy PM10 a O3 okres Wodislaw městský okres Jastrzębie-Zdrój městský okres Rybnik městský okres Żory okres Frýdek-Místek okres Karviná

Česká část

Moravskoslezský kraj

okres Nový Jičín okres Opava okres Ostrava-město

Modelovaná oblast byla na polské straně rozšířena o přilehlé okresy Opolského vojvodství: kędzierzyńsko-kozielski, głubczycki a také okres pszczyński (Slezské vojvodství), který nepatří do oblasti podporované projektem.

Obrázek č. 1 Modelovaná oblast

Rozloha je přibližně 8 300 km2, z toho asi 4 400 km2 leží na polské straně. Rovnoběžková délka je asi 130 km a poledníková asi 120 km.


3.

Informace o terénu

Informace o terénním reliéfu pochází z družicových měření, které byly zhotoveny v rámci Shuttle Radar Topography Mission − SRTM-3. Tato data jsou dostupná v maximálním rozlišení asi 1 sekundy – pro oblast Polska je to asi 20 x 30 m. Pro výpočet byla data zprůměrována do 1 pixelu meteorologické mřížky – 5 x 5 km. Na jihovýchodní a západní straně jsou horské oblasti a ty tvoří přírodní bariéry pro pohyb vzduchu.

Obrázek č. 1 Reliéf terénu v mřížce výpočtů podle modelu CALMET

Informace o pokryvu terénu je z projektu Global Corine land cover map 2009. Maximální rozlišení dat je 1/360 stupňům. Data byla reprezentována v gridu 5 x 5 km, představujícím převládající typ pokryvu terénu v jednotlivých buňkách. Výrazně zde převládají zastavěné oblasti na polské straně.


Obrázek č. 2 Pokryv terénu ve výpočtové mřížce modelu CALMET

Výše uvedená data byla použita pro vytvoření souboru geo.dat, užívaným modelem CALMET za účelem určení meteorologických podmínek.

4.

Meteorologická data

Meteorologická data pro výpočet jsou získána z modelu COSMO, který operativně funguje v Institutu meteorologie a vodního hospodářství. Tyto údaje byly zhotoveny jako vstupní soubory do modelu CALMET (soubory surf.dat, up.dat a precip.dat). Zahrnují tyto meteorologické parametry: 1. Údaje v přízemní vrstvě atmosféry:  teplota a vlhkost vzduchu,  rychlost a směr větru,  atmosférický tlak,  oblačnost a výška mraků nad zemí,  kód srážek a množství srážek 2. Aerologické údaje:  geopotenciální výška,  teplota vzduchu, Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. Stránka 6

 rychlost a směr větru Byly připraveny řídící soubory k modelu CALMET a byl proveden výpočet meteorologických polí pro roky 2006 a 2010 ve stanovené mřížce. Níže je uvedeno pokrytí modelované oblasti údaji z modelu COSMO a meteorologická mřížka modelu CALMET

Obrázek č. 3 Výpočetní mřížka modelu CALMET

5.

Emisní data

Emisní data jsou získaná z inventarizace prováděné v rámci projektu AIR SILESIA. Byla odsouhlasena s řešitelem úkolu, a to s VŠB-TU, a dodána k převodu jako soubory formátu XLS. Tyto soubory obsahují informace o průmyslových emisích (bodových), o emisích s lokálních topenišť (povrchových) a o emisích z dopravy (liniových). Vzhledem k technickým výpočetním možnostem, dále zkrácení času výpočtů emisí individuálního vytápění a emisí z dopravy, byly vytvořeny katastry s informacemi o velikosti buňky mřížky 0,25 x 0,25 km na území vybraných pohraničních obcí a 1 x 1 km na ostatním území. Tabulka č. 2 Obce, ve kterých byl vytvořen katastr emisí 250 x 250 m

Obec

Okres

Kraj

Krzyżanowice

Ratiboř

Slezský

Pszów

Vodislav

Slezský


Obec

Okres

Kraj

Radlin

Vodislav

Slezský

Rydułtowy

Vodislav

Slezský

Wodzisław Śląski

Vodislav

Slezské

Godów

Vodislav

Slezský

Gorzyce

Vodislav

Slezský

Lubomia

Vodislav

Slezský

Marklovice

Vodislav

Slezský

Mszana

Vodislav

Slezský

Ostrava

Ostrava-město


Hať

Opava


Šilheřovice

Opava


Hlučín

Opava


Markvartovice

Opava


Ludgeřovice

Opava


Bohumín

Karviná


Dětmarovice

Karviná


Dolní Lutyně

Karviná


Orlová

Karviná


Rychvald

Karviná


Doubrava

Karviná


Petřvald

Karviná


Vzhledem k tomu, že nebylo možné zahrnout chemické změny znečištění v modelu, kvůli nedostatečné inventarizaci emisí (absence emisí oxidu dusíku a oxidu siřičitého) a přenosu znečištění z oblastí, které se nacházejí mimo modelované území, byly tyto stanoveny pomocí modulu okrajových koncentrací. Jako zdroj dat bylo použito výsledků modelování, které provedla společnost Chemical Co-ordinating Centre of EMEP. Toto modelování je provedeno v mřížce o rozměrech čtverce 50 km x 50 km a umožnilo tak stanovit průměrné roční koncentrace prachu PM10 na okrajích výpočetní mřížky. Tyto koncentrace zahrnují primární i sekundární znečištění (dusičnany a sírany). Kromě toho, na základě naměřených dat z evropské sítě je zde zahrnuta i jejich měsíční variabilita.


Obrázek č. 4 Dálkový přenos PM10 v modelované oblasti v r. 2006

V roce 2006 nejvyšší okrajové koncentrace pocházely ze severu a severovýchodu, a byly vyšší než 16 g/m3. Maximální průměrné roční hodnoty dosáhly 19,5 g/m3.


Obrázek č. 5 Dálkový přenos PM 10 v modelované oblasti v r. 2010

V roce 2010 pocházely nejvyšší okrajové koncentrace ze severu a východu, nepřesáhly však hodnotu 17 g/m3. Maximální průměrné roční koncentrace dosáhly 16,6 g/m3 (severní část) a 16,5 g/m3 (východní část). Ve výpočtech byly zohledněny emise z bodových (průmyslových) zdrojů, v celé výpočetní mřížce (a také z oblasti mimo modelovanou oblast).


Obrázek č. 6 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM10 ve výpočetní mřížce v r. 2006

Největší průmyslové emise v r. 2006 byly zinventarizovány na polské straně. Celková suma polétavého prachu PM10 dosáhla 11 240 t z 305 zdrojů znečišťování. Tyto zdroje však v porovnání s českými měly vyšší výšky, převažovaly zdroje o výškách v rozmezí 50 - 100 m. Výrazně viditelné byly dva shluky zdrojů – v aglomeraci Górnośląské a v aglomeraci Jastrzębsko-rybnické. Na české straně bylo zinventarizováno 3 058 emitorů s celkovou emisí 6 189 t. Tyto zdroje byly soustředěny v okolí Ostravy, Opavy a Třince.


Obrázek č. 7 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r. 2006

Obrázek č. 8 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM 10 ve výpočetní mřížce v r. 2010


V Česku se v roce 2010 výrazně snížil počet emitorů – na 1 421, dohromady vyprodukovaly 1 963 t PM10. Významnou změnou byl zánik nízkého zdroje znečišťování poblíž Opavy, který v r. 2006 vyprodukoval 468,2 t prachu PM10. Na polské straně bylo zaznamenáno 1 303 zdrojů znečišťování o celkové emisi 13 094 t PM10, což znamená nárůst o 14 %.

Obrázek č. 9 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r. 2010


Obrázek č. 10 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r. 2006

V modelované oblasti bylo v roce 2006 zinventarizováno asi 390 tis. úseků o celkové emisi 2 217 t PM10, z čehož asi 1 100 t bylo na polské straně. Významné jsou silnice (DK1, 81 a S1 na polské straně a E462 na české), neboť zde je možno očekávat zvýšený provoz. I přes vyšší souhrnnou emisní zátěž se města příliš neodlišují, neboť zde byla použita menší velikost buňky (16 krát) k přípravě prostorové mřížky – i přes větší hustotu emisí ve městě, jsou součty emisí v polích prostorové mřížky menší než ve větších polích mimoměstských oblastí.


Obrázek č. 11 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r. 2010

V roce 2010 se počet inventarizovaných úseků zvýšil na cca 400 tisíc. Emise polétavého prachu PM10 na polské straně činily 982,5 t a na české 889,3 t. Kromě toho si lze všimnout nově postavených úseků silnic, jako např. dálnice D1, které převzaly značnou část provozu. V Polsku se výrazně zvýšil provoz na DK1 a S1.


Obrázek č. 12 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r. 2006

V rámci inventarizace plošných zdrojů byly shromážděny informace z 55 tis. budov, které používají individuální vytápění. V roce 2006 celková emise polétavého prachu PM10 dosáhla cca 10 tis. t, z čehož 8 644 t bylo vyprodukováno na polské straně. Vysoké emise pocházejí zejména z oblasti Rybnika, Bielska Białej, Těšína, Jastrzębia Zdroju, Pszczyny a Ratiboři.


Obrázek č. 13 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r. 2010

Topná sezóna byla v r. 2010 o něco teplejší než v r. 2006, a to zejména od října do prosince. Proto byla celková emise z lokálních topenišť nižší a dosáhla 9683 t PM10. Stejně jako dříve se její velká část vyskytovala na polské straně (8427,5 t) a soustředila se ve větších městech s hustou zástavbou.

6.

Receptory

Rozložení receptorů odpovídá mřížce, ve které byla připravena emisní data, čili 0,25 x 0,25 km na území výše uvedených obcí v pohraničí a 1 x 1 km na ostatním území.


Obrázek č. 14 Rozložení jednotlivých receptorů pro modelování koncentrací polétavého prachu PM 10


7.

Koncentrace 7.1.

Koncentrace PM10 pocházejícího z dálkového přenosu

Obrázek č. 15 36. maximální denní koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2006


Obrázek č. 16 36. maximální denní koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2010

Obrázek č. 17 Průměrné roční koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2006


Obrázek č. 18 Průměrné roční koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2010

Průměrné roční a denní koncentrace pocházející z dálkového přenosu jsou v roce 2010 výrazně nižší než v roce 2006.


7.2.

Koncentrace PM10 pocházející z průmyslových emisí

Obrázek č. 19 36. maximální denní koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2006


Obrázek č. 20 36. maximální denní koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2010

Obrázek č. 21 Průměrné roční koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2006


Obrázek č. 22 Průměrné roční koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2010

Nejvyšší koncentrace průmyslových emisí se v roce 2006 nacházely v opavském regionu na české straně. V roce 2010 se koncentrace z průmyslových bodových zdrojů v České republice výrazně snížila – zvláště významná byla změna výsledkem zániku nízkého zdroje u Opavy. Koncentrace na území Polska se také snížily.


7.3.

Koncentrace PM10 pocházející z dopravy

Obrázek č. 23 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2006

Obrázek č. 24 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2010


Obrázek č. 25 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2006


Obrázek č. 26 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2010

I přes významný nárůst vozidel, koncentrace PM10 z dopravy v roce 2010 oproti roku 2006 mírně poklesly. Je to pravděpodobně výsledkem omlazení automobilového parku.


7.4.

Koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť

Obrázek č. 27 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2006


Obrázek č. 28 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2010

Obrázek č. 29 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2006


Obrázek č. 30 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2010

Výše uvedené obrázky jasně ukazují rozdíl mezi způsoby vytápění v obou zemích. Je však třeba upozornit, že podle našich znalostí a zkušeností je příznivá situace v obcích opolského vojvodství zavádějící nevěrohodnými, podhodnocenými emisemi. Zdá se, že před vynesením konečných závěrů by bylo vhodné provést srovnávací analýzu emisí z lokálních topenišť v Polsku a České republice.


7.5.

Celkové koncentrace suspendowanych částic PM10

Obrázek č. 31 Celková 36. maximální denní koncentrace PM10 v r. 2006

Obrázek č. 32 Celková 36. maximální denní koncentrace PM10 v r. 2010


Obrázek č. 33 Celkové průměrní roční koncentrace PM10 v r. 2006

Obrázek č. 34 Celkové průměrní roční koncentrace PM10 v r. 2010


V roce 2010 celkové koncentrace polétavého prachu PM10 oproti roku 2006 klesly. Týká se to především oblasti v České republice ve spojení se snížením průmyslových emisí. Zlepšení imisní situace v Polsku je patrné, ačkoliv není tak viditelné.

7.6. Podíl jednotlivých typů emisí na celkových koncentracích PM10

Obrázek č. 35 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM10 v r. 2006


Obrázek č. 36 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM10 v r. 2010


Obrázek č. 37 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM10 v r. 2006

Obrázek č. 38 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM10 v r. 2010


Nejvýznamnější změna v podílu emisí v koncentracích polétavého prachu PM10 se podle očekávání týká území České republiky, kde v roce 2010 na celém území převládá dálkový přenos – podíl průmyslových emisí byl výrazně zredukován. Zatímco v Polsku se rozšířily oblasti s převahou plošných emisí z lokálních topenišť.

8.

Porovnání výsledků modelování a měření

Pro posouzení kvality modelování byla použita míra nejistoty, která byla vyjádřena relativní chybou (Bw): Bw=(Sp-Sm)/Sp, kde: Sp – hladina látky na základě měření, Sm – hladina látky na základě modelu.

Obrázek č. 39 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2006


Obrázek č. 40 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2010

Obrázek č. 41 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2006


Obrázek č. 42 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2010

Model ve všech analyzovaných stanicích podhodnocuje koncentraci polétavého prachu PM10. Zvláště viditelné je to na českých stanicích, kde je relativní chyba vždy vyšší než 50 %. O něco lepší výsledky pozorujeme na polských stanicích, kde je chyba ve většině případů pod 50 % a v obci Bielsko-Biała a Czeszynie je dokonce pod 20 %. Největší chyby na polské straně model vykazuje na pozaďových stanicích, což může vypovídat o podhodnocení dálkového přenosu. Současně v roce 2010 sledujeme vyšší chybu, což souvisí s mnohem nižšími emisemi a nižším dálkovým přenosem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že emise jsou podceňovány, a to zejména v České republice. To může vyplývat z použití nesprávné struktury paliv pro vytápění, podhodnocených indikátorů plošných emisí, nedostatků v inventarizaci průmyslových emisí, a to zejména emisí fugitivních, nezapočítání některých dalších zdrojů jako je například zemědělství. Dále při výpočtu není brán zřetel na chemické přeměny znečišťujících látek, a s tím souvisejících koncetrací aerosolů. Lze očekávat, že tato skutečnost má vliv rovněž na pozaďové koncetrace.

Poděkování Autoři děkují společnosti EKOMETRIA s. r. o. za pomoc a spolupráci při realizaci tohoto úkolu.


Seznam obrázků Obrázek č. 2 Reliéf terénu v mřížce výpočtů podle modelu CALMET ................................ 5 Obrázek č. 3 Pokryv terénu ve výpočtové mřížce modelu CALMET................................... 6 Obrázek č. 4 Výpočetní mřížka modelu CALMET ............................................................... 7 Obrázek č. 5 Dálkový přenos PM10 v modelované oblasti v r. 2006 .................................... 9 Obrázek č. 6 Dálkový přenos PM10 v modelované oblasti v r. 2010 .................................. 10 Obrázek č. 7 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM10 ve výpočetní mřížce v r. 2006 .................................................................................................................................. 11 Obrázek č. 8 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r. 2006 ......................... 12 Obrázek č. 9 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM10 ve výpočetní mřížce v r. 2010 .................................................................................................................................. 12 Obrázek č. 10 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r. 2010 ....................... 13 Obrázek č. 11 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r. 2006............................................... 14 Obrázek č. 12 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r. 2010............................................... 15 Obrázek č. 13 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r. 2006 ................................ 16 Obrázek č. 14 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r. 2010 ................................ 17 Obrázek č. 15 Rozložení jednotlivých receptorů pro modelování koncentrací polétavého prachu PM10 ......................................................................................................................... 18 Obrázek č. 16 36. maximální denní koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2006 ...... 19 Obrázek č. 17 36. maximální denní koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2010 ...... 20 Obrázek č. 18 Průměrné roční koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2006 .............. 20 Obrázek č. 19 Průměrné roční koncentrace PM10 z dálkového přenosu v r. 2010 .............. 21 Obrázek č. 20 36. maximální denní koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2006 ... 22 Obrázek č. 21 36. maximální denní koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2010 ... 23 Obrázek č. 22 Průměrné roční koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2006 ............ 23 Obrázek č. 23 Průměrné roční koncentrace PM10 z průmyslových emisí v r. 2010 ............ 24 Obrázek č. 24 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2006 .... 25 Obrázek č. 25 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2010 .... 25 Obrázek č. 26 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2006 ............ 26 Obrázek č. 27 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z dopravy v r. 2010 ............ 27 Obrázek č. 28 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2006 ..................................................................................................................................... 28 Obrázek č. 29 36. maximální denní koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2010 ..................................................................................................................................... 29


Obrázek č. 30 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2006 ............................................................................................................................................. 29 Obrázek č. 31 Průměrné roční koncentrace PM10 pocházející z lokálních topenišť v r. 2010 ............................................................................................................................................. 30 Obrázek č. 32 Celková 36. maximální denní koncentrace PM10 v r. 2006 ......................... 31 Obrázek č. 33 Celková 36. maximální denní koncentrace PM10 v r. 2010 ......................... 31 Obrázek č. 34 Celkové průměrní roční koncentrace PM10 v r. 2006................................... 32 Obrázek č. 35 Celkové průměrní roční koncentrace PM10 v r. 2010................................... 32 Obrázek č. 36 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM10 v r. 2006 ..................................................................................................................... 33 Obrázek č. 37 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM10 v r. 2010 ..................................................................................................................... 34 Obrázek č. 38 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM 10 v r. 2006 ..................................................................................................................................... 35 Obrázek č. 39 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM 10 v r. 2010 ..................................................................................................................................... 35 Obrázek č. 40 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2006 ....................... 36 Obrázek č. 41 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2010 ....................... 37 Obrázek č. 42 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2006........................................... 37 Obrázek č. 43 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2010........................................... 38 Seznam tabulek

Tabulka č. 1 Seznam okresů v oblasti podpory projektu v polsko-českém pohraničí v oblasti Moravy a Slezska ....................................................................................................... 3 Tabulka č. 2 Obce, ve kterých byl vytvořen katastr emisí 250 x 250 m ............................... 7


Souhrnná zpráva úkolu

Recommend Documents