SOS dětské vesničky
Příručka Sdružení SOS dětských vesniček
SOS-KINDERDORF International
Vydána v únoru 2004 Schválena generálním tajemníkem a prezidentem Zpracována po konzultaci s národními sdruženími, generálním sekretariátem a Akademií Hermanna Gmeinera
Kdo jsme Naše kořeny Co jsme Podnikáme opatření pro děti jako nezávislá nevládní sociálně rozvojová organizace. Respektujeme různá náboženství a kultury. Pracujeme v duchu Úmluvy Spojených národů o právech dítěte. S konceptem SOS dětských vesniček propaguje naše organizace rodinný přístup k dlouhodobé péči o sirotky a opuštěné děti.
Naše vize
Co chceme pro všechny děti světa Každé dítě je součástí rodiny a vyrůstá v lásce, respektu a bezpečí.
Naše mise Co děláme
Budujeme rodiny pro děti, které je potřebují, pomáháme jim utvářet jejich vlastní budoucnost a podílíme se na rozvoji jejich komunit.
Naše hodnoty Co nás posiluje
Odvaha: Podnikáme opatření Oddanost: Plníme naše sliby Důvěra: Věříme jeden druhému Odpovědnost: Jsme spolehlivými společníky
Obsah Předmluva ........................................................................................................... 5
Přehled strategie SOS dětských vesniček Úvod .............................................................................................................. 8 Princip a poslání SOS dětských vesniček ..................................................... 10 Standardy SOS dětských vesniček ................................................................ 11 Povinnosti SOS dětských vesniček ............................................................... 13
Naplňování standardů SOS dětských vesniček v praxi 1 SOS model náhradní rodinné péče o dítě vymezuje rámec naší práce .... 20 2 SOS matka-pěstounka vede SOS rodinu ................................................. 25 3 Děti jsou umístěny v SOS rodině, kde jsou jejich potřeby nejlépe uspokojovány .............................................................................. 33 4 Rozvoj dítěte je aktivně podporován ....................................................... 37 5 Programy péče o mládež nabízejí možnosti samostatného rozvoje ........ 42 6 Každá SOS rodina žije jako součást obce ............................................... 50 7 S finančními prostředky a majetkem nakládáme zodpovědně................. 55 8 Plánování a hodnocení zajišťuje kvalitní prostředí péče o dítě ............... 61 9 Podporujeme vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ...................................... 65 10 Ředitel vesničky řídí SOS dětskou vesničku ........................................... 70
Příloha Úmluva Spojených národů o právech dítěte (shrnutí) ................................... 75
Předmluva Myšlenka Hermanna Gmeinera byla jednoduchá a srozumitelná a on nás vyzval k jejímu naplnění po celém světě. Více než padesát let jsme šířili tuto myšlenku při vědomí kulturní rozdílnosti, náboženské různorodosti a odlišného způsobu života. Podařilo se nám najít způsob, jak skloubit naše čtyři trvale platné a univerzální principy se sociální a ekonomickou realitou jednotlivých zemí. Pokud je náš rodinný model péče o dítě prosazován s odpovídající péčí a oddaností, pak může být nejlepší nabídkou pro děti, které zůstaly ve světě opuštěny. V průběhu posledních čtyřiceti let jsem byl svědkem mnoha úspěchů, ale zároveň jsem viděl mnoho věcí, které je třeba zlepšit, a setkal jsem se také s tisíci spolupracovníky a přáteli, kteří bezúnavně věnují naší práci veškerou svou energii, své srdce i svou mysl. Obsah této příručky vychází z těchto zkušeností. S rychlým růstem naší organizace vyvstává potřeba jistých směrnic, které by měly sloužit jako základní kritéria naší práce. Deset standardů, jež jsou obsahem této příručky, spojuje nejlepší postupy, zkušenosti a nápady spolupracovníků z celého světa. Pouhá slova však nestačí, musí být naplněna potěšením z práce a lidstvím, při neustálém hledání možností, jak zlepšovat naši péči o děti. V naší každodenní práci musíme dětem dodávat odvahu k naplnění jejich vlastního potenciálu. Nesmíme k nim přistupovat jako k pouhému objektu naší dobročinnosti a také bychom neměli usilovat o pouhé šíření evropských ideálů do jiných zemí. Mladí lidé, kteří opouští naše vesničky, často hovoří o tom, že se jim sice matky-pěstounky a ostatní spolupracovníci věnují s péčí, ale ne vždy je v raném věku připraví s dostatečnou důsledností na realitu a útrapy života ve společnosti. Naše děti se musí naučit, jak se o sebe ve společnosti sami postarat. K dosažení tohoto cíle nesmíme k dětem přistupovat s přílišnou starostlivostí a zahrnovat je přemírou lásky a blahobytu. Musíme se snažit podporovat každé dítě, a to bez ustání, avšak v určitých mezích a při vědomí životní reality dané společnosti. Tím, že někdy dáváme méně, můžeme dítěti posloužit více, tak aby se mohlo stát plně integrovaným členem okolní společnosti. Je mým neochvějným přesvědčením, že v každé zemi existují ženy, které mají potřebné nadšení, sílu a oddanost, jež vyžaduje role SOS matky-pěstounky. Hledání takovýchto žen a nabízení jim příležitosti k práci pro SOS dětské vesničky může být tím nejkrásnějším, ale zároveň nejobtížnějším úkolem naší práce. Byl jsem svědkem toho, jak tisíce žen byly schopny úspěšně naplnit svůj osobní a profesní potenciál v rámci SOS dětských vesniček. Nejtěžší úkol naší práce bude splněn jen tehdy, když se nám podaří najít ženy, které budou odhodlány přijímat děti, žít spolu s nimi a dávat jim svou lásku. Ze své vlastní zkušenosti vím, že ředitel vesničky je člověk, který věnuje veškerou svou energií rozvoji každé SOS rodiny ve vesničce. Je hrdý na každý dosažený úspěch 5
rodiny a pomáhá jim žít prostý, dobře strukturovaný a štěstím naplněný život. Jeho práce často začíná plánováním a vlastní výstavbou vesničky, kdy může ovlivnit zasazení vesničky do okolní společnosti. Vybírá SOS matky-pěstounky, ví odkud pochází a učí se jim poskytovat individuální podporu při výchově rodiny. Přivádí také každé dítě do SOS rodiny, někdy ve vlastní náruči, a je si vědom toho, odkud toto dítě přichází. Dáváme řediteli vesničky prostor k tomu, aby mohl zanechat stopu na životě vesničky a mohl tak prožívat její úspěchy i neúspěchy. Vyjadřujeme mu úctu a poskytujeme podporu nezbytnou k tomu, aby se stal sebevědomou vůdčí osobností. Svou spoluúčastí, poctivostí a schopností jasného rozhodování získává důvěru SOS rodin, spolupracovníků ve vesničce a komunitě mládeže. Jsem rád, že jsem potkal mnoho ředitelů vesniček, kteří naplňovali a naplňují tuto vizi. Profesionalita se stala součástí naší práce ze zřejmých důvodů. Naše zkušenosti nám pomáhají v poznání toho, jak nejlépe přizpůsobovat a zlepšovat SOS model rodinné péče o dítě potřebám a požadavkům jednotlivých zemí a společností. Jsem zastáncem lidské formy profesionality, při které je naše mysl i srdce vedeno specifickými potřebami každého dítěte. Nikdy nesmíme ztrácet ze zřetele lidský rozměr naší práce a nesmíme být jen fascinováni technologiemi a administrativní precizností. Klíčem k úspěchu SOS dětské vesničky je vzájemná spolupráce všech dospělých. Starostlivost, sdílení a společné oslavy pomáhají vytvářet pevná pouta lidských vztahů, která přispívají k uzdravení, poučení a úspěšnému naplnění života dětí. Lidé, kteří pracují v SOS dětských vesničkách, jsou především a hlavně lidskými bytostmi. Dáváme něco ze sebe a přispíváme k péči o děti vědomi si toho, že čím více budeme dávat, tím více se budeme obohacovat. Když vidíme, jak se dítě, dříve opuštěné na ulici, zdravě vyvíjí, jak chodí do školy, získává práci a zakládá svou vlastní rodinu, přináší to pocit štěstí nejen SOS matce-pěstounce, ale i těm, kteří se podíleli na jeho výchově. Společně vytváříme prostředí, ve kterém může být rozvíjena opravdová láska. Cílem této příručky je vzájemná výměna zkušeností a lepší porozumění obsahu naší práce v SOS dětských vesničkách. Tato příručka také vyjadřuje naši oddanost čtyřem základním principům. Z vlastní zkušenosti víme, že tyto principy jsou stejně relevantní, jako byly v roce 1949, kdy byly poprvé realizovány Hermannem Gmeinerem v SOS dětské vesničce v Imstu. Žádám každého z nás, aby přispěl tím nejlepším ze svých lidských kvalit a profesionálních dovedností tak, aby SOS dětské vesničky byly i nadále krásným a živým symbolem naděje a míru. Společným úsilím můžeme zaručit, že budoucí generace dětí nebudou vyrůstat osamoceně, ale najdou svou matku, své bratry a sestry i bezpečí a lásku rodiny.
Helmut Kutin Prezident SOS-Kinderdorf International 6
Přehled strategie SOS dětských vesniček
Úvod Cílem této mezinárodní příručky SOS dětských vesniček je poskytnout všeobecný rámec strategie péče o děti v SOS dětských vesničkách. Příručka dokumentuje úspěšné pracovní postupy mnoha vesniček po celém světě a je ztělesněním všeobecně přijatých správných postupů v oblasti péče o dítě. Z toho vyplývající strategie udává jasný směr, kterým může ředitel vesničky se svým týmem spolupracovníků upírat své úsilí v nadcházejících letech. V rámci tohoto souboru principů, standardů a směrnic mohou pracovníci činit svá vlastní rozhodnutí na místní úrovni a projevit vlastní aktivitu s ohledem na vlastní kulturní prostředí. Cílem této příručky je také informovat spolupracovníky, dárce a externí partnery, kteří mají zájem dozvědět se více o SOS dětských vesničkách. Tato výměna informací přispívá k tomu, abychom mohli přistupovat ke svěřeným úkolům se sebedůvěrou a mohli tak s porozuměním a potřebným odhodláním usilovat o další zlepšování naší péče, kterou poskytujeme dětem. SOS dětské vesničky pracují v souladu s Úmluvou Spojených národů o právech dítěte. Ta je nedílnou součástí naší organizační strategie, a proto je připojena jako dodatek k tomuto dokumentu. Principy Požadavky Závazky Směrnice „Jak postupovat“
Tvoří obecný filozofický rámec, který definuje, jak mají pracovníci organizace přistupovat ke své práci. Jsou jasným vyjádřením požadované minimální úrovně kvality. Dávají naší práci formu a směr. To jsou úkoly, povinnosti a definované oblasti autority pro všechny pracovníky a rozhodovací orgány. Vysvětlují, co se musí udělat pro realizaci každého standardu. Dále vysvětluje to, jak mohou být principy, standardy a směrnice implementovány
Poznámka k používání mluvnického rodu • S ohledem na dodržování rovnoprávnosti obou pohlaví dáváme v tomto dokumentu přednost
zájmenům ‚oni, jim, jejich‘ před použitím zájmen ‚ona/on, jí/jemu, její/jeho‘, s výjimkou těch míst v textu, která specificky vyžadují použití zájmena v jednotném čísle. • Výjimkou z tohoto pravidla je také odkaz na ředitele vesničky. Jelikož je v každé vesničce vždy jen jeden ředitel / jedna ředitelka, používání zájmena v množném čísle by bylo nevhodné, a proto jej používáme v jednotném čísle. Ačkoliv může stát v čele vesničky jak muž, tak i žena, ve většině případů je to muž, a proto používáme v tomto dokumentu, i za účelem lepší čitelnosti, pro ředitele vesničky mužský rod.
8
„... podle mého názoru není na světě nic důležitějšího než péče o dítě.” Hermann Gmeiner
Princip a poslání SOS dětských vesniček Naše kořeny: První SOS dětská vesnička byla založena Hermannem Gmeinerem v roce 1949 v Imstu v Rakousku. Byl oddaným pomocníkem dětí, které potřebovaly péči – dětí, které přišly o své domovy, bezpečí a rodiny v důsledku druhé světové války. Od té doby se naše organizace dále rozrůstá, aby mohla pomáhat dětem po celém světě. Poslání SOS dětských vesniček: Zakládáme rodiny pro potřebné děti a pomáháme jim formovat vlastní budoucnost. Dáváme dětem možnost budovat dlouhotrvající rodinné vztahy v rámci rodiny, umožňujeme jim žít v souladu s jejich vlastní kulturou a náboženstvím a také jim pomáháme uvědomit si a vyjádřit jejich individuální schopnosti, zájmy a nadání. Dbáme na to, aby se dětem dostávalo potřebného vzdělání a aby získaly nezbytné dovednosti k úspěšnému a aktivnímu zapojení do života společnosti. Dlouhodobý SOS model náhradní rodinné péče o dítě je založen na čtyřech principech:
► Matka: každé dítě má pečujícího rodiče SOS matka-pěstounka vytváří úzký vztah s každým dítětem svěřeným do její péče a poskytuje mu bezpečí, lásku a stabilitu, kterou potřebuje. Jako profesionální pečovatelka o dítě ovlivňuje směr vývoje dítěte a samostatně řídí chod domácnosti. Uznává a respektuje původní rodinu každého dítěte, jeho kulturní kořeny a vyznání.
► Bratři a sestry: rodinné vazby se přirozeně rozvíjejí Děvčata a chlapci různého věku žijí společně jako bratři a sestry, pokrevní bratři a sestry jsou vždy umístěni v jedné SOS rodině. Tyto děti spolu se svou SOS matkou-pěstounkou vytvářejí emocionální vazby, které přetrvávají po celý život.
► Dům: každá rodina vytváří vlastní domov Dům je domovem rodiny se svou vlastní atmosférou, rytmem a běžnou rutinou. Pod jeho střechou děti zažívají opravdový pocit bezpečí a sounáležitosti. Děti vyrůstají a učí se společně, dělí se o zodpovědnost, radost i trápení každodenního života.
► Vesnička: SOS rodina je součástí společnosti SOS rodiny žijí společně a vytvářejí podpůrné prostředí vesničky, kde si děti mohou bezpečně hrát a navazovat přátelství. Rodiny se podílejí o své zkušenosti a nabízejí si vzájemnou pomoc. Žijí také jako integrovaní a participující členové okolní obce. Prostřednictvím své rodiny, vesničky a obce se každé dítě učí aktivní účasti na životě společnosti.
10
Standardy SOS dětských vesniček 1 SOS model náhradní rodinné péče o dítě vymezuje rámec naší práce Děti dostávají příležitost vyrůstat v láskyplném a bezpečném rodinném prostředí a navazovat dlouhodobé vztahy. SOS matka-pěstounka vytváří příznivou rodinnou atmosféru, kde si děti osvojují zásady soužití a získávají pocit spoluodpovědnosti. Vede rodinu podle požadavků profesionální péče o dítě a dostává se jí požadované podpory od ředitele vesničky a ostatních spolupracovníků tak, aby byly uspokojeny potřeby dětí a respektována jejich práva.
2 SOS matka-pěstounka vede SOS rodinu SOS matka-pěstounka žije spolu s dětmi, kterým poskytuje emocionální jistotu a příležitost rozvíjet nové a trvalé vztahy v láskyplném prostředí SOS rodiny. SOS matka-pěstounka současně dětem poskytuje profesionální péči a při naplňování jejich potřeb spolupracuje s ostatními zaměstnanci SOS dětské vesničky.
3 Děti jsou umístěny v SOS rodině, kde jsou jejich potřeby nejlépe uspokojovány Pouze ty děti, jejichž potřeby mohou být nejlépe uspokojovány v SOS rodině, jsou navrženy pro přijetí do SOS dětské vesničky. Proces přijímání dětí zaručuje pečlivé posouzení každého dítěte před jeho umístěním v SOS rodině.
4 Rozvoj dítěte je aktivně podporován Každému dítěti nabízíme individuální možnosti rozvoje, které jsou šité na míru jeho potřebám a schopnostem. SOS matka-pěstounka ovlivňuje a směruje vývoj dítěte ve své SOS rodině. Ostatní spolupracovníci jí v tom pomáhají nabídkou služeb a organizovaných činností, které nejsou dostupné v obci. Všichni zaměstnanci SOS dětských vesniček respektují a podporují práva každého dítěte.
5 Programy péče o mládež nabízejí možnosti samostatného rozvoje Programy péče o mládež nabízejí vzdělávání a růst a jsou součástí každé SOS dětské vesničky. Mladiství mají možnost rozvíjet své postoje, sebejisté vystupování a dovednosti potřebné k tomu, aby mohli převzít odpovědnost za vlastní budoucnost a za to, aby se stali úspěšnými a plnohodnotnými členy společnosti.
6 Každá rodina žije jako součást obce Každá SOS rodina žije jako integrovaná součást obce a podílí se na jejím životě. Dítě navazuje vztahy, učí se důležitým dovednostem a rozvíjí své sebevědomí tak, aby se mohlo stát aktivním a plnohodnotným členem společnosti.
11
Standardy SOS dětských vesniček 7 S finančními prostředky a majetkem nakládáme zodpovědně Administrativní systémy jsou uspořádány tak, aby zajišťovaly zodpovědnost a přitom pomáhaly utvářet smysl pro zodpovědnost v každé SOS rodině a mezi všemi zaměstnanci Sdružení SOS dětských vesniček. Důsledné uplatňování efektivních administrativních systémů napomáhá zodpovědnému nakládání s finančními prostředky a majetkem.
8 Plánování a hodnocení zajišťuje kvalitní prostředí péče o dítě Plánování a hodnocení vede k neustálému zlepšování kvality péče o dítě. Plány tvoří jasný rámec priorit v činnostech a diagnostice a umožňují sebejistý a koordinovaný přístup k práci.
9 Podporujeme vzdělávání a rozvoj zaměstnanců Pěstujeme kulturu, která napomáhá učení, růstu a tvořivosti zaměstnanců. Posuzujeme individuální vzdělávací potřeby zaměstnanců a každého podněcujeme v jeho dlouhodobém růstu. Dobře uspořádaná personální praxe přispívá k vytváření dovedností a zvyšování smyslu pro zodpovědnost.
10 Ředitel vesničky řídí SOS dětskou vesničku Ředitel vesničky řídí celkový rozvoj SOS dětské vesničky tím, že prosazuje hodnoty organizace, společně se svým týmem stanovuje cíle a zajišťuje, aby byly SOS rodinám poskytovány pomocné služby. Řídí všechny své spolupracovníky a hraje hlavní roli při vedení a podporování profesního rozvoje SOS matek-pěstounek.
12
Povinnosti SOS dětských vesniček Pracovníci péče o děti a mládež Pracovníci péče o děti a mládež žijí s dětmi a mládeží svěřenými do jejich péče a nesou zodpovědnost za jejich individuální rozvoj.
SOS matka-pěstounka SOS matka-pěstounka je hlavou SOS rodiny a je přímo zodpovědná za péči a vývoj každého dítěte, které je svěřeno do její péče. SOS matka-pěstounka je přímo zodpovědná řediteli vesničky. Ten ji podporuje a společně pracují v atmosféře otevřenosti a vzájemné důvěry. SOS matky-pěstounky si pomáhají a navzájem se podporují. Volí ze svého středu SOS matku-pěstounku jako svou zástupkyni, která je pak reprezentuje vůči Sdružení SOS dětských vesniček. Klíčové povinnosti: ► Vytvářet domov ► Vést SOS rodinu ► Zajišťovat blaho dítěte svým rodičovstvím ► Rozvíjet své vlastní tělesné a duševní blaho ► Vykonávat úkoly spojené s chodem domácnosti ► Vést děti k zodpovědnosti ► Podílet se na životě obce a zapojovat se do něj
Vedoucí (nebo pracovník) komunity mládeže Vedoucí komunity mládeže pomáhá při rozvoji mladistvých v komunitě mládeže a vede je k samostatnosti. Vedoucí komunity mládeže jsou přímo zodpovědní řediteli vesničky, pokud není někdo jiný pověřen celkovou koordinací všech mládežnických programů. Žijí v blízkosti komunity mládeže a zajišťují nepřetržitou asistenci a správné vedení mladých lidí. Klíčové povinnosti: ► Dohlížet na osobní rozvoj mladých lidí žijících v komunitě mládeže ► Vytvářet příležitosti ke kontaktu s rodinou a obcí ► Dohlížet na studijní a profesní rozvoj mladých lidí ► Podporovat SOS matky-pěstounky, pokud jsou mladí lidé umístěni v SOS rodinných domech
13
Povinnosti SOS dětských vesniček Pomocný personál Úkolem pomocného personálu je posilovat SOS rodinu. Poskytují pomoc SOS matkám-pěstounkám, kdykoliv je potřeba, a nabízejí různé možnosti rozvoje jejich dětí. Představují pro děti pozitivní vzor, přestože nenesou celkovou zodpovědnost za rozvoj dítěte a péči o něj.
SOS tety a asistentky SOS rodiny SOS tety a asistentky SOS rodiny všestranně pomáhají SOS matkám-pěstounkám. SOS tety žijí v SOS dětské vesničce, zatímco asistentky žijí mimo vesničku. Klíčové povinnosti: ► Podporovat a zastupovat SOS matky-pěstounky a přímo pečovat o děti ► Asistovat SOS matkám-pěstounkám při aktivitách zaměřených na rozvoj dítěte ► Vystupovat jako vzor pro děti
Pracovníci podpory rozvoje osobnosti dítěte Pracovníci podporující rozvoj osobnosti dítěte mají na starosti programy, které pomáhají každé SOS matce-pěstounce při její podpoře rozvoje dětí. Mezi pracovníky podporující rozvoj dítěte patří vychovatelé, psychologové a sociální pracovníci. Klíčové povinnosti: ► Spolupracovat s SOS matkami-pěstounkami při plánování individuálního rozvoje dětí a určovat priority výběru prostředků k plnění vypracovaných plánů ► Zajistit podporu SOS rodinám formou speciálních doučovacích a výchovných programů ► Pomáhat v procesu přijímaní dětí získáváním informací o původu dítěte a jeho aktuálním stavu, prováděním nezbytných právních úkonů a spoluprací s jeho biologickou rodinou
14
Povinnosti SOS dětských vesniček Administrativní a pomocný personál Administrativní personál zodpovídá za fungování jednoduchého systému administrativy, který vede k převzetí finanční zodpovědnosti uvnitř každé SOS rodiny. Administrativní personál tvoří správce, účetní a sekretářka. Pomocný personál se stará o údržbu vesničky, budov, vozidel a pozemků. Zahrnuje pracovníky údržby, jako je údržbář, dále řidič, zahradník a uklizečka. Klíčové povinnosti: ► Poskytovat podporu SOS matkám-pěstounkám v administrativních záležitostech ► Zajistit, aby majetek vesničky včetně pozemků, budov, vozidel, vybavení a informací byl řádně spravován ► Zajistit správné vedení záznamů všech dětí a personálu ► Vystupovat jako pozitivní model pro děti, i když nejsou přímo zodpovědní za péči a rozvoj dětí
Ředitel vesničky Ředitel vesničky je zodpovědný za všestranný rozvoj dětí v SOS rodinách a přímo podporuje každou SOS matku-pěstounku. Také zodpovídá za efektivní provoz vesničky, včetně financí a lidských zdrojů. Je podřízený národnímu řediteli a národní kancelář mu poskytuje plnou podporu v plánování a činnostech vedoucích k rozvoji vesničky a jejích SOS rodin. Klíčové povinnosti: ► Řídit celkový rozvoj vesničky a jejích SOS rodin ► Řídit a podporovat SOS matky-pěstounky ► Zajišťovat poskytování potřebných služeb na podporu SOS rodin ► Alespoň jednou za měsíc organizovat schůze všech SOS matek-pěstounek ► Účastnit se aktivit pro děti jak ve vesničce, tak i v obci ► Řídit administrativu vesničky ► Podporovat SOS rodiny v tom, aby byly součástí komunity ► Stát v čele výboru vesničky ► Účastnit se programů pokračujícího vzdělávání ředitelů vesniček ► Přispívat k rozvoji národního sdružení
15
Povinnosti SOS dětských vesniček Podpůrné výbory vesniček
Výbor vesničky Při vedení a koordinaci činností vesničky se řediteli dostává podpory ze strany výboru SOS vesničky. V tomto výboru je zastoupena zástupkyně SOS matek-pěstounek, vedoucí komunity mládeže nebo jejich koordinátor, nejvýše postavený pracovník péče o dítě a nejvýše postavený pracovník administrativy. Výbor sestává z pěti nebo šesti lidí a schází se nejméně jednou za měsíc za účelem koordinace činností a diskuse o záležitostech vesničky. Klíčové povinnosti: ► Výměna informací a odborných poznatků ► Diskuse nad sdílenými obavami týkajícími se aktivit vesničky ► Přijímání návrhů a stanovení priorit ► Sestavování ročních plánů vesničky a vyhodnocení jejich realizace
Přijímací komise Přijímací komise zodpovídá za proces přijímání dětí do vesničky a dbá na to, aby byly přijímány pouze ty děti, jejichž potřeby mohou být nejlépe uspokojeny v SOS rodině. Komise je vedena ředitelem vesničky a jejími členy jsou pedagogové, v ideálním případě také příslušný sociální pracovník. V případě potřeby může ředitel vesničky také konzultovat reprezentantku SOS matek-pěstounek. SOS matkám-pěstounkám, které by měly o dítě pečovat, jsou poskytnuty detailní informace o historii dítěte, aby se mohly rozhodnout, zda jsou připraveny dítě přijmout. Klíčové povinnosti: ► Přezkoumat žádosti o umístění dětí do vesničky tak, aby byla splněna stanovená kritéria příjmu a dodržen předepsaný postup. ► Posoudit ve spolupráci s příslušnými SOS matkami-pěstounkami, která SOS rodina je pro dané dítě nejvhodnější. ► Dbát na získání potřebné dokumentace a splnění všech právních požadavků. ► Vedení požadované dokumentace týkající se přijímacího procesu.
16
Povinnosti SOS dětských vesniček Národní sdružení SOS dětských vesniček
Národní ředitel Klíčové povinnosti: ► Je výkonným ředitelem národního sdružení a přímým nadřízeným všem ředitelům vesniček ► Vytvářet příležitosti pro aktivní podíl ředitele vesničky na vytváření strategie národního sdružení, jeho plánů a priorit ► Informovat ředitele vesniček o strategii národního sdružení, jeho prioritách a plánech týkajících se SOS dětských vesniček. Pomáhat řediteli vesničky při přípravě ročního plánu a dohlížet na plnění plánu a stanovených priorit ► Zajistit poskytování odborné pomoci a administrativních služeb vesničkám ze strany pracovníků národní kanceláře ► Udržovat aktivní zájem o profesní růst ředitelů vesniček a poskytovat jim radu, poučení a podporu. Dávat ředitelům vesniček možnost dalšího pravidelného výcviku v souladu s potřebami jejich rozvoje ► Vytvářet příležitosti pro výměnu nápadů a zkušeností mezi jednotlivými zařízeními
Předsednictvo Klíčové povinnosti: ► Řídit dlouhodobé plánování národního sdružení a stanovovat jasný směr rozvoje činnosti SOS dětských vesniček ► Kontrolovat a schvalovat roční rozpočet a plán ► Potvrdit ředitele vesničky ve funkci a, když je to nutné, schvalovat výpovědi
17
Povinnosti SOS dětských vesniček Rozdělení povinností v SOS dětské vesničce Ředitel vesničky, SOS matky-pěstounky a vedoucí komunity mládeže jsou klíčovými pracovníky v SOS dětské vesničce. Dostává se jim podpory ze strany SOS tet a asistentek SOS rodin, pracovníků podpory rozvoje dítěte, administrativních pracovníků a pracovníků údržby. Níže uvedená tabulka ilustruje, jak mohou být v SOS dětské vesničce rozděleny povinnosti. Hlavní důraz je kladen na vytváření pevné vazby mezi ředitelem, matkami a vedoucími komunity mládeže. Ředitel vesničky má k dispozici dva vedoucí pracovníky. Jednoho zodpovídajícího za oblast rozvoje osobnosti dětí a druhého, který zodpovídá za oblast administrativy. Jeden z nich vždy zastupuje ředitele vesničky v době jeho dovolené. Ředitel vesničky udržuje vztahy přímé zodpovědnosti s SOS matkami-pěstounkami a vedoucími komunity mládeže nebo jejich koordinátorem. Vedoucí pracovník oblasti rozvoje osobnosti dítěte udržuje s SOS tetami a asistentkami SOS rodiny vztah přímé zodpovědnosti.
SOS MATKY-PĚSTOUNKY A VEDOUCÍ KOMUNITY MLÁDEŽE Zajišťují dětem pocit bezpečného domova v SOS dětské vesničce a dbají na jejich zdravý rozvoj v souladu s jejich potenciálem a schopnostmi tak, aby se z nich stali nezávislí a aktivní členové společnosti. ŘEDITEL VESNIČKY
SOS TETY A ASISTENTKY SOS RODINY Pomáhají SOS matkám-pěstounkám a podle potřeby je zastupují Vedoucí pracovník oblasti rozvoje osobnosti dítěte
Zajišťují podporu SOS matkám-pěstounkám a vedoucím komunity mládeže formou služeb zaměřených na rozvoj osobnosti dětí
Vedoucí pracovník administrativy
18
PRACOVNÍCI ROZVOJE OSOBNOSTI DÍTĚTE Pedagogové, sociální pracovníci, psychologové
PRACOVNÍCI ADMINISTRATIVY A ÚDRŽBY Správce, účetní, sekretářka, údržbář, řidič, zahradník a uklízečka Zodpovídají za přehledné vedení administrativy a správu majetku vesničky
Naplňování standardů SOS dětských vesniček v praxi
1
Standard
SOS model náhradní rodinné péče o dítě vymezuje rámec naší práce
Děti dostávají příležitost vyrůstat v láskyplném a bezpečném rodinném prostředí a možnost navazovat dlouhodobé vztahy. SOS matka-pěstounka vytváří příznivou rodinnou atmosféru, kde si děti osvojují zásady soužití a získávají pocit spoluodpovědnosti. Vede rodinu podle požadavků profesionální péče o dítě a dostává se jí požadované podpory od ředitele vesničky a ostatních spolupracovníků tak, aby byly uspokojovány potřeby dětí a respektována jejich práva.
(Standard)
„SOS dětské vesničky učinily prostou myšlenku základem celého výchovného úsilí. Vyrostly z předpokladu, že žádné dítě nemůže žít bez rodiny, že dítě potřebuje rodinu, aby mohlo rozvinout a projevit své fyzické, mentální a duševní schopnosti.“ - Hermann Gmeiner Děti, kterým bylo odepřeno pečující rodinné prostředí a které vyžadují dlouhodobou péči, dostávají příležitost stát se součástí SOS rodiny. V této rodině je jim poskytnuta ochrana a jsou zabezpečeny jejich potřeby. Děti vyrůstají v rodinách jako bratři a sestry, jednotliví členové o sebe pečují, naslouchají si a učí se jeden od druhého. SOS model rodinné péče je postaven na čtyřech principech SOS dětských vesniček, které definují, jak je SOS dětská vesnička spolu s rodinami formována a jak funguje. V SOS rodině mají děti jednoho stabilního rodiče – jejich SOS matku-pěstounku, která respektuje rodinný původ dítě a vychází z něj. Když děti kráčí svým životem, ať už v SOS rodině, v komunitě mládeže nebo v nezávislém životě dospělého jedince, vždy zůstávají ve spojení se svou původní SOS rodinou. Toto stabilní pouto je tím, co definuje SOS model péče o dítě.
Povinnosti ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka je ústřední postavou rodiny a je přímo zodpovědná za ovlivňování vývoje každého dítěte svěřeného do její péče. Jako vůdčí osobnost rodiny nese zodpovědnost za každodenní rozhodování a zapojuje děti do rozhodování podle stupně vyspělosti. ► Pomocný personál: Všichni spolupracovníci respektují individuální povahu každé SOS rodiny a poskytují svou podporu podle potřeb a požadavků každé rodiny. Kaž20
dý spolupracovník je oddaný péči o děti, propaguje poslání a hodnoty organizace a přispívá k celkovému rozvoji SOS dětské vesničky. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky vede a dbá na rozvoj silných SOS rodin, a tím realizuje SOS model náhradní rodinné péče v praxi. ► Národní ředitel: Zajišťuje nezbytný výcvik a orientaci ředitelů vesniček pravidelným poskytováním pomoci a hodnocením jejich práce, a zároveň tak vytváří potřebné zdroje pro úspěšnou realizaci rodinného modelu péče o dítě v rámci Sdružení SOS dětských vesniček.
Směrnice 1 SOS rodinný model péče o dítě je určen těm dětem, které potřebují dlouhodobou péči: Pouze těm dětem, které potřebují nový domov v trvalém rodinném prostředí, je nabídnuto místo v SOS rodině. Děti vyrůstají v SOS rodině dokud nedospějí do stádia, kdy jsou schopny vést vlastní nezávislý život, ale i po té udržují citové vazby na svou SOS matku-pěstounku, bratry a sestry. Tyto vazby vytvářejí podpůrnou síť těsných kontaktů, která je zárukou celoživotní péče, podpory a pomoci. 2 SOS matka-pěstounka je zodpovědná za svou SOS rodinu: SOS matka-pěstounka je zodpovědná za ovlivňování vývoje dětí v SOS rodině, včetně jejich zdravotní péče, vzdělání a výběru profese. Nezávisle řídí domácnost. 3 SOS rodina obvykle sestává ze sedmi, maximálně deseti dětí, které žijí jako bratři a sestry spolu s SOS matkou-pěstounkou v rodinném domě: Tímto způsobem může co nejvíce dětí těžit z kvality péče poskytované SOS rodinou. Děvčata a chlapci různého věku žijí společně, pokrevní bratři a sestry bývají vždy umístěni ve stejné SOS rodině. Každé národní sdružení určuje přesný počet dětí v rodině v tomto rozmezí. 4 SOS rodiny jsou seskupeny tak, aby společně tvořily vesničku: SOS rodiny žijí blízko sebe, aby se mohly dělit o své zkušenosti a vzájemně se podporovat. V rámci vesničky je vytvářeno prostředí vzájemné podpory a je podporována myšlenka sounáležitosti. To je především důležité pro děti přicházející z problematického zázemí, které vyžadují speciální péči při překonávání traumatických životních zkušeností. Nové SOS dětské vesničky mohou sestávat maximálně z patnácti SOS rodin, přičemž dvanáct je považováno za ideální počet.
21
5 SOS matka-pěstounka respektuje původ dítěte: Je respektováno a rozvíjeno kulturní, náboženské a rodinné zázemí. Osobní vztahy a kontakty s biologickými rodiči a ostatními přímými příbuznými jsou udržovány na pravidelné bázi, pokud je to v zájmu dítěte. Pracovník, který má na starosti oblast rozvoje osobnosti dítěte, SOS matku-pěstounku podporuje a zodpovídá za splnění všech nutných administrativních a právních požadavků. 6 SOS matka-pěstounka naslouchá názorům dítěte a respektuje je: Je brán ohled na jejich stanoviska a názory a zároveň jsou děti vybízeny k rozvoji vlastních dovedností a schopností. Dostává se jim v SOS rodině dostatek vhodných příležitostí k účasti na rozhodovacích procesech, které se jich dotýkají, například v oblasti plánování rozvoje osobnosti dítěte. 7 Každá SOS rodina je součástí obce: Je podporováno zapojení SOS rodin do místního společenství. Pokud toto společenství nabízí určité služby, upřednostňujeme je za předpokladu, že je zaručena jejich nezbytná kvalita. V každém ohledu se SOS vesnička a jednotlivé rodiny snaží zapojit do života okolní obce. 8 SOS rodinám jsou nabízeny odborné pomocné služby uvnitř SOS dětské vesničky: Pomocný personál má za úkol poskytovat podpůrné služby rodinám podle potřeb SOS matek-pěstounek a jejich dětí. Nezbytnou součástí každé vesničky jsou především programy zaměřené na rozvoj dětí a mládeže, jejichž účelem je také rozvíjet vlastní zodpovědnost a vytvářet silné vazby na místní komunitu. Při nabízení pomocných služeb SOS matce-pěstounce spolupracovníci vždy respektují její ústřední postavení v rodině, jednají s ní citlivě a formou poradenství. Ředitel vesničky koordinuje tyto služby a zajišťuje jejich kvalitu. 9 Rodinný SOS model péče o dítě je rozvíjen v souladu s Úmluvou Spojených národů o právech dítěte: Práva dětí jsou důležitým tématem diskusí, výzkumu, plánování a hodnocení i kritériem dalšího rozvoje SOS modelu dlouhodobé rodinné péče o dítě. V rámci našeho modelu péče o dítě naši pracovníci dítě chrání před všemi formami špatného zacházení a zneužívání.
22
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 SOS rodinný model péče o dítě je určen těm dětem, které potřebují dlouhodobou péči a) Každé národní sdružení určuje horní věkový limit pro mladého člověka buď v SOS zařízení ubytovaného, nebo pobírajícího finanční podporu. Mladí lidé často odchází z péče organizace ve věku 21 let, ale v některých případech pokračují v čerpání podpory po dobu dalších studií nebo při rozjezdu vlastní podnikatelské činnosti až do věku 23 let, ve výjimečných případech až do 26 let. b) Když děti vyrostou a nakonec odejdou z péče vesničky, jsou plánována pravidelná setkání a vytvářejí se další příležitosti umožňující formální i neformální setkávání. Pravidelné sledování dalšího vývoje dospělého člověka umožňuje zachování rodinných vazeb a zároveň slouží jako podklady pro zkoumání SOS modelu náhradní rodinné péče o dítě. 2 SOS matka-pěstounka je zodpovědná za svou SOS rodinu a) SOS matka-pěstounka představuje pro dítě trvalý záchytný bod a nese zodpovědnost za vedení rozhodovacího procesu po dobu pobytu dítěte v rodinném domě nebo v jiných zařízeních SOS. b) Každá SOS matka-pěstounka obecně posuzuje potřeby dítěte ve své rodině a zodpovídá za příjem potřebného odborného servisu. V tom ji podporuje ředitel vesničky, který koordinuje účast odborníků z vesničky i mimo ni. c) Zkušenosti a výsledky výzkumu ukazují, že pro zdravý vývoj dítěte je potřeba alespoň jednoho dlouhodobého vztahu, na který může spoléhat. Pokud je toho dosaženo, pak není velký rozdíl v kvalitě mezi jednotlivými formami modelu dlouhodobé náhradní rodinné péče, ať už pracuje s páry, svobodnými matkami nebo svobodnými muži. SOS model náhradní rodinné péče o dítě tak, jak jej v principu definoval Hermann Gmeiner, spoléhá na skutečnost, že je mnoho žen po celém světě, které přitahuje role matky a možnost dlouhodobé péče o dítě. Tato koncepce navíc dává ženám možnost rozvíjet své dovednosti. 3 SOS rodiny jsou seskupeny tak, aby společně tvořily vesničku a) SOS matky-pěstounky se pravidelně setkávají, aby diskutovaly o otázkách společného zájmu, včetně zkušeností s péčí o dítě, otázkách bydlení, spojených se spolužitím ve vesničce, námětech na upevnění svých rodin a způsobech, jak rozvinout oboustrannou interakci s okolní obcí. SOS matky-pěstounky mezi sebou budují vztah vzájemné podpory, přijímají vzájemně rady, a pokud si to přejí, dělí se také o své osobní problémy.
23
b) V průběhu vzájemné interakce SOS rodin se vytváří pocit sounáležitosti a hrdosti, který jim dodává pocit sebevědomí, nezbytný k tomu, aby byly součástí společnosti. SOS rodiny se vzájemně podporují v překonávání hranic vesničky a v účasti na životě společnosti. c) Pracovníci vesničky aktivně vytváří podpůrné prostředí, jsou tvořiví při hledaní možností podpory SOS rodinám dle daných potřeb. Tyto služby mohou být efektivně poskytovány maximálně 15 rodinám a měli bychom se vždy snažit o to, aby celá organizace vesničky zůstávala co možná nejmenší a co možná nejosobnější. 4 SOS matka-pěstounka respektuje původ dítěte a) Pokud nemá dítě žádný kontakt se svou biologickou rodinou a je odtrženo od svých kořenů, pak je úkolem pracovníků, kteří mají na starosti rozvoj dítěte, aby mu pomohli při znovunavázání kontaktů. b) Děti by měly mít k dispozici základní informace týkající se místa pobytu členů rodiny za předpokladu, že tyto informace nebudou na újmu jejich celkového blaha. c) SOS matka-pěstounka se podle možností snaží o zajištění toho, aby každé dítě žilo v souladu s jeho původní kulturou a vyznáním. To může zahrnovat podporu jazyka a zajištění styku se členy jeho kulturní nebo náboženské skupiny. Kulturní zvyklosti, které mohou mít negativní vliv na blaho a zdraví dítěte, by neměly být dodržovány. Týká se to například praktik, majících za následek trvalé poškození pohlavních orgánů dívek. 5 SOS model dlouhodobé rodinné péče o dítě je rozvíjen v souladu s Úmluvou Spojených národů o právech dítěte a) Když se objeví zprávy o tělesném nebo duševním násilí na dětech, újmě na zdraví nebo hrubém zacházení, zanedbávání, týrání nebo zneužívání dítěte v SOS dětské vesničce, musí ředitel okamžitě podniknout potřebné kroky k ochraně dítěte. Každá vesnička by měla vypracovat jasný postup toho, jak odpovídajícím způsobem reagovat na takovéto situace. b) V každé vesničce hraje dodržování práv dítěte důležitou roli v procesu plánování i hodnocení její činnosti. Hodnocení je součástí každoročního plánovacího procesu a jeho úkolem je zajistit dodržování práv dítěte ze strany vesničky a všech jejich zaměstnanců.
24
2
Standard
SOS matka-pěstounka vede SOS rodinu
SOS matka-pěstounka žije spolu s dětmi, kterým poskytuje emocionální jistotu a příležitost rozvíjet nové a trvalé vztahy v láskyplném prostředí SOS rodiny. SOS matka-pěstounka současně dětem poskytuje profesionální péči a při naplňování jejich potřeb spolupracuje s ostatními zaměstnanci SOS dětské vesničky.
(Standard)
„... musíme učinit profesi matky-pěstounky v SOS dětské vesničce atraktivní jak v intelektuálním, tak i v duchovním smyslu. Tím musíme vytvořit novou moderní ženskou profesi podobnou profesi zdravotní sestry nebo sociální pracovnice.“ - Hermann Gmeiner Trvalý a stabilní vztah mezi SOS matkou-pěstounkou a dětmi svěřenými do její péče je jádrem modelu péče o dítě v SOS rodině. Při sdílení svého života a svých emocí s dětmi vytváří SOS matka-pěstounka láskyplné rodinné prostředí, ve kterém se děti mohou zotavovat z psychické újmy a získávat potřebnou sebedůvěru. Zároveň SOS matka-pěstounka pečuje o dítě jako profesionálka, která se zavázala k dlouhodobé péči o děti. Je hlavou SOS rodiny a všem svým dětem je starostlivým rodičem. Organizace SOS dětských vesniček usiluje o vytvoření profese SOS matky-pěstounky v každé zemi. Musíme zajistit citlivý výběr, vysokou úroveň přípravy a také stálou podporu. Díky těmto opatřením se SOS matka-pěstounka může dále rozvíjet, může rozšiřovat své schopnosti i kvalifikaci a rozvíjet svůj potenciál. Ředitel vesničky poskytuje SOS matkám-pěstounkám podporu a prosazuje kulturu učení, odpovědnosti a iniciativy u všech spolupracovníků vesničky.
Povinnosti ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka je hlavou SOS rodiny, přímo zodpovídá za péči o každé ze svých dětí a za jejich rozvoj. Vede děti k nezávislosti a soběstačnosti a řídí rozhodovací proces za účasti dětí. Využívá k tomu, kdykoliv je potřeba, odborné poradenství ze strany ostatních pracovníků vesničky. ► SOS teta a asistentka SOS rodiny: SOS teta a asistentka SOS rodiny pomáhají SOS matce-pěstounce při plnění jejích povinností a zastupují ji v době její nepřítomnosti. Specializují se na péči o děti žijící v různých SOS rodinách, kde respektují existující citová pouta mezi SOS matkou-pěstounkou a jejími dětmi. 25
► Pomocný personál: Všichni spolupracovníci ve vesničce poskytují podporu SOS matce-pěstounce a její rodině. Nabízejí odborné poradenství a praktickou pomoc dle požadavků SOS matky-pěstounky a v souladu s rozpočtem a plánováním. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky koordinuje profesní rozvoj SOS matek-pěstounek a zajišťuje, aby se jim dostalo podpory, kterou potřebují k profesionálnímu plnění svých úkolů. ► Národní ředitel a předsednictvo: Předsednictvo zajišťuje vytvoření pevného a trvalého rámce pro rozvoj profese SOS matky-pěstounky. Národní ředitel se svými návrhy snaží podporovat rozvoj a uznání profese SOS matky-pěstounky a za podpory předsednictva usiluje o její uznání na úrovni vlády, ve vzdělávacích zařízeních a jiných organizacích zaměřených na péči o dítě v dané zemi.
Směrnice 1 Vytváření láskyplného rodinného prostředí: Hlavním úkolem SOS matky-pěstounky je vytvořit rodinné prostředí, ve kterém se děti mohou zotavit z psychické újmy a kde mají možnost naplnit svůj potenciál. SOS matka-pěstounka akceptuje jedinečnost každého dítěte a pečuje o ně ohleduplně a s porozuměním. Projevuje své emoce a city a vytváří domov, ve kterém se může rozvíjet láskyplný vztah. 2 SOS matka-pěstounka stojí v čele rozhodovacího procesu v otázkách svých dětí: Jako vedoucí SOS rodiny matka-pěstounka zodpovídá za kroky a rozhodnutí týkající se jejích dětí. Přebírá roli rodiče a ostatní pracovníci tuto její roli respektují a o svém působení na děti ji informují. 3 Je zajištěn důkladný profesní výběr a příjem zaměstnanců: Proces výběru, který je zárukou přijetí vhodných SOS matek-pěstounek, je rozhodujícím krokem při zakládání SOS rodiny. Každá uchazečka o povolání SOS matky-pěstounky, v souladu s jasně definovanými podmínkami, absolvuje pohovory a testy, na základě kterých je zjištěno, zda její osobnost, potenciál a kvalifikace odpovídá potřebám povolání SOS matky-pěstounky. Tento proces výběru řídí ředitel vesničky za podpory zástupkyně SOS matek-pěstounek a/nebo jiného spolupracovníka z vesničky nebo mimo ni, který má zkušenosti s výběrem SOS matek-pěstounek. 4 Kariéra SOS matky-pěstounky je přehledně strukturována: Jasná struktura profesního rozvoje je součástí pracovních podmínek stanovených každým národním sdružením. Uchazečky o místo SOS matky-pěstounky jsou podrobně informovány o hlavních stupních kariéry SOS matky-pěstounky.
26
5 SOS matka-pěstounka prochází v průběhu své kariéry různými stupni výcviku: Nově přijatá SOS matka-pěstounka absolvuje dvouletý vzdělávací program, aby se mohla stát profesionálně kvalifikovanou SOS matkou-pěstounkou. Po tuto dobu má titul SOS matka-pěstounka-kandidátka. Její výcvik se skládá minimálně ze 3 měsíců teoretické výuky z oblasti péče o dítě a 21 měsíců praktické instruktáže při práci. SOS matky-pěstounky se pak účastní dalších školení v průběhu celé své kariéry. Minimálně dva týdny školení alespoň jednou za dva roky jsou povinné pro každou SOS matku-pěstounku. Ve vesničce je navíc v rámci služby organizován minimálně jeden týden školení ročně. 6 Po roce přebírá zodpovědnost za SOS rodinu: Dříve, než je SOS matce-pěstounce-kandidátce svěřena zodpovědnost za vlastní rodinu, musí alespoň jeden rok pracovat ve vesničce, včetně tříměsíčního teoretického školení. 7 Každá SOS matka-pěstounka je vedena ředitelem vesničky: Ředitel vesničky každoročně vyhodnocuje spolu s SOS matkou-pěstounkou její práci. Toto vyhodnocení je alespoň každého půl roku doplňováno, aby se SOS matce-pěstounce dostalo potřebného vzdělávání a další podpory. Ředitel SOS vesničky také měsíčně poskytuje SOS matce-pěstounce pravidelnou zpětnou vazbu a pomoc prostřednictvím víceméně neformálních rozhovorů. 8 SOS teta a asistentka SOS rodiny jsou profesionálními pečovatelkami o děti: SOS teta a asistentka SOS rodiny získávají odbornou průpravu, při které jsou připravovány na pomocnou péči o děti z různých rodin a na péči o domácnost, která není jejich. Jsou podřízeny vedoucímu pracovníkovi oblasti rozvoje osobnosti dítěte. 9 Zástupkyně SOS matek-pěstounek zaujímá ve vesničce klíčovou úlohu: SOS matky-pěstounky, SOS tety a/nebo asistentky rodin volí nejméně jednou za dva roky zástupkyni SOS matek-pěstounek. Zástupkyně vystupuje jako jejich mluvčí a stává se řádnou členkou výboru vesničky. Propaguje povolání SOS matky-pěstounky a spolu s ostatními matkami navrhuje možnosti jeho dalšího rozvoje.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Je zajištěn důkladný profesní výběr a příjem zaměstnanců a) Přijímací a výběrová kritéria jsou stanovena v rámci každého národního sdružení za pečlivého zvážení místních podmínek v dané zemi.
27
b) Vhodné uchazečky o povolání SOS matky-pěstounky jsou zpravidla ve věku 25 až 40 let a absolvovaly alespoň osmi až desetileté školní vzdělání. Žena by měla být v takové fázi svého života, kdy je schopna zavázat se k výchově alespoň jedné generace dětí v SOS rodině. c) Uchazečky jsou obvykle svobodné, rozvedené nebo ovdovělé ženy, které nemají vlastní nezaopatřené děti. d) Mají schopnosti potřebné k péči o děti, které potřebují domov, ale nejsou jejich vlastními dětmi, a jsou schopny toto respektovat. e) Jsou v dobré fyzické a duševní kondici, jsou otevřené, kulturně tolerantní, laskavé a duchapřítomné. f) Mají praktické dovednosti v péči o dítě a ve vedení domácnosti. g) Formální praxe není vyžadována, ale je upřednostňována. 2 Kariéra SOS matky-pěstounky je přehledně strukturována Nábor a výběr
♦ Potencionální žadatelka má před výběrem možnost v SOS dětské vesničce pobývat, aby toto povolání lépe pochopila. ♦ S vybranou uchazečkou je sepsána pracovní smlouva a začíná kariéru jako SOS matka-pěstounka-kandidátka.
SOS ♦ První dva roky kariéry SOS matky-pěstounky se skládají ze tří měmatkasíců teoretické výuky z oblasti péče o dítě a 21 měsíců praktického pěstounkaškolení při práci. Tři měsíce celodenní teoretické výuky je minikandidátka mální požadavek, přičemž delší období vzdělávání je považováno První dva za výhodu. roky ♦ Předtím, než SOS matka-pěstounka-kandidátka zahájí teoretickou zaměstnání výuku, by měla absolvovat alespoň dvouměsíční praktickou přípravu ve vesničce. Tato zkušenost zvyšuje efektivitu výuky. ♦ Po dobu prvního půl roku ředitel vesničky měsíčně pořádá schůzky a poskytuje kandidátce pečlivé vedení. Vyhodnocuje její činnost a SOS matka-pěstounka-kandidátka získává lepší orientaci v životě SOS rodiny. ♦ SOS matce-pěstounce-kandidátce je také přiřazena zkušená SOS matka-pěstounka, která jí jako učitelka poskytuje podporu a zpětnou vazbu. ♦ Po dvou letech přípravy se SOS matka-pěstounka-kandidátka může stát profesionálně kvalifikovanou SOS matkou-pěstounkou. Tento důležitý krok v kariéře je možný, jestliže: a) SOS matka-pěstounka-kandidátka zodpovídá za vlastní SOS rodinu a b) hodnocení vypracované ředitelem vesničky ukazuje, že se může na základě svého výkonu a schopností stát profesionální SOS matkou-pěstounkou. 28
♦ Po ukončení dvouletého období zácviku se ve vesničce uspořádá oslava na počest toho, že tato žena rozšířila řady profesionálních SOS matek celého světa. SOS matkapěstounka
♦ Každá SOS matka-pěstounka musí každé dva roky povinně absolvovat minimálně dva týdny dalšího vzdělávání. Cílem tohoto dalšího vzdělávání je reflexe každodenní práce s dětmi, výměna zkušeností mezi SOS matkami-pěstounkami z různých vesniček a rozvoj nových dovedností. ♦ Navíc jsou ve vesničce alespoň jeden týden v roce pořádány doškolovací vzdělávací programy. Náplň těchto programů zpravidla vychází z podnětů SOS matek-pěstounek. Představují jednodenní nebo dvoudenní kurzy, semináře a diskusní kroužky, které vedou pracovníci vesničky nebo externí odborníci. ♦ SOS matky-pěstounky mohou také strávit dva až tři dny ročně v soukromí. Je to doba určená pro reflexi a SOS matka-pěstounka ji tráví na vhodném místě mimo vesničku. Mimo život ve vesničce si SOS matky-pěstounky nacházejí čas pro sebe ať už jednotlivě, tak i jako skupina. ♦ Ředitel vesničky může SOS matku-pěstounku po nejméně sedmi letech služby nominovat na ocenění prstenem SOS dětských vesniček. Tato nominace je předkládána národnímu řediteli.
Příprava ♦ SOS matka-pěstounka je na důchod připravována v dostatečném na odchod předstihu prostřednictvím osobních pohovorů a seminářů. Příprado důchodu va začíná alespoň tři až čtyři roky před vlastním odchodem do důchodu. ♦ Ideální je, je-li složení SOS rodiny plánováno tak, aby v době jejího odchodu do důchodu nebyly v rodině již žádné děti mladší čtrnácti let. ♦ Když SOS matka-pěstounka odchází do důchodu, vesnička s ní nadále udržuje kontakt prostřednictvím programů pro SOS matky v důchodu. Alespoň jednou do roka ji vesnička kontaktuje a zve ji k účasti na slavnostních událostech. Trvalý vztah mezi SOS matkou-pěstounkou a jejími dospělými dětmi je žádoucí a měl by být podporován. 3 SOS teta a asistentka SOS rodiny jsou profesionálními pečovatelkami o děti a) Jaký je rozdíl mezi SOS tetou a asistentkou SOS rodiny? ♦ SOS teta je odbornicí v oblasti péče o dítě, která žije ve vesničce. Když je SOS matka-pěstounka na dovolené, nastěhuje se do domu SOS rodiny a po29
skytuje dětem dočasnou péči. Také pomáhá SOS matce-pěstounce v období velkého pracovního vytížení, podporuje ji při výchově děti a při provádění domácích prací. Stejně jako SOS matka-pěstounka je obvykle svobodná a nemá žádné vlastní nezaopatřené děti. SOS rodinná asistentka vykonává všechny úkoly SOS tety. Rozdíl je pouze v tom, že nežije ve vesničce, může být vdaná a může mít svou vlastní rodinu. Také se dočasně nastěhuje do domu SOS rodiny v době, kdy je SOS matka-pěstounka na dovolené. ♦ SOS teta má nárok na stejnou podporu při odchodu do důchodu jako SOS matka-pěstounka, včetně zdravotní péče, bydlení a penze. Asistentka SOS rodiny nemá na tuto podporu nárok, protože se jí dostává dlouhodobého zajištění ze strany vlastní rodiny v obci. ♦ Každé národní sdružení si samo určuje, zda bude zaměstnávat SOS tety, asistentky SOS rodin nebo jejich kombinaci. Toto rozhodnutí vychází z požadavku co nejlépe zajistit pomoc SOS matce-pěstounce a její rodině a z přihlédnutí k zákonům a situaci na trhu pracovních sil dané země. b) Jaké jsou všeobecné pracovní podmínky? ♦ SOS tety a asistentky SOS rodiny pracují ve dvou až třech domech nebo můžou střídat domy v rámci celé vesničky. Musí být proto dostatečně flexibilní ve svých pracovních návycích a schopny se rychle přizpůsobovat různým domům a dětem. ♦ Zpravidla navštěvují všechny bloky v rámci programu výcviku SOS matekpěstounek a zároveň se jim dostává speciálního výcviku v oblasti dočasné péče o dítě. Jejich výcvik je zároveň přípravou na post SOS matky-pěstounky v případě, že by se rozhodly ucházet o uvolněné místo SOS matkypěstounky. ♦ SOS tety nebo asistentky SOS rodiny jsou zaměstnány na těchto pozicích v případě volného pracovního místa. Pokud se uvolní místo SOS matky-pěstounky, můžou se o něj také ucházet. 4 Zástupkyně SOS matek-pěstounek zaujímá ve vesničce klíčovou úlohu a) Zástupkyni SOS matek-pěstounek může být po převzetí jejich povinností nabídnuta krátká instruktáž týkající se potřebných dovedností vedoucích pracovníků. b) Může být požádána, aby se zúčastnila plánování schůzek na národní úrovni nebo k účasti na regionálních konferencích, na kterých probíhají diskuse o tématech a postupech týkajících se SOS matek-pěstounek a jejich rodin. c) Zástupkyni SOS matek-pěstounek (a všem dalším SOS matkám-pěstounkám, SOS tetám a asistentkám SOS rodin) je doporučeno navazovat kontakty s SOS matkami-pěstounkami, SOS tetami a/nebo asistentkami SOS rodin z jiných vesniček, za účelem předávání myšlenek a informací nebo k plánování společných aktivit. 30
d) Vzhledem k tomu, že povinnosti zástupkyně SOS matek-pěstounek zabírají více času, je nutno věnovat zvýšenou pozornost zabezpečení pomoci v jejím domě. Její prioritou v každém případě zůstává péče o její SOS rodinu. 5 Základní povinnosti SOS matky-pěstounky SOS matka-pěstounka vede SOS rodinu a je přímo zodpovědná za péči a vývoj každého dítěte svěřeného do její péče. Řídí rozhodovací proces v otázkách týkajících se dětí a sama pak přijímá běžná každodenní rozhodnutí. Může podle potřeby požádat o odbornou radu ostatní pracovníky vesničky tak, aby její rozhodnutí byla vždy ku prospěchu dětí. a) Vytvořit domov SOS matka-pěstounka vytváří z SOS domu teplý, láskyplný a bezpečný domov pro své děti. Domov je místo, kde panuje uvolněná atmosféra, kde je legrace a smích, místo, kam si SOS matka-pěstounka a její děti mohou kdykoliv přivést své přátele. b) Vést domácnost a rodinu SOS matka-pěstounka funguje jako hlava domácnosti a ústřední postava v životě dětí. Pro své děti představuje model určitých rolí. Rodinné vazby jsou udržovány i poté, co dítě dosáhne dospělosti a odejde z péče své SOS matkypěstounky. c) Jako rodič se starat o blaho dítěte SOS matka-pěstounka podporuje zdravý rozvoj každého dítěte ve své rodině. Vytváří takové rodinné prostředí, které podporuje fyzické, emocionální, intelektuální, sociální a duševní blaho dítěte a zároveň zohledňuje biologické, sociální a kulturní kořeny každého dítěte. d) Starat se o vlastní blaho SOS matka-pěstounka rozvíjí svůj vlastní pocit blaha. Snaží se o rovnováhu v životě, využívá svého osobního času a věnuje se svým zájmům. Zvláštní pozornost věnuje udržování vlastní fyzické, mentální, emocionální a duševní pohody. e) Plnit své povinnosti v domácnosti Každá SOS matka-pěstounka odpovídá za vedení své vlastní domácnosti a za provádění nezbytných prací v domě. Pracuje s měsíčním rozpočtem, řídí svou domácnost hospodárně a zajišťuje řádnou péči o vybavení a zařízení domácnosti. f) Vést děti k odpovědnosti SOS matka-pěstounka vytváří dostatek příležitostí k tomu, aby se děti naučily větší nezávislosti a zodpovědnosti za své chování, a k plnění úkolů v domácnosti. Jako rodič využije svých rodičovských dovedností k tomu, aby byly děti vedeny přiměřeně svému věku.
31
g) Spolupracovat s obcí a pomáhat jí SOS matka-pěstounka podporuje děti v interakci s dětmi z ostatních SOS rodin a z obce. SOS matka-pěstounka dbá na to, aby spolu se svou rodinou žili a fungovali jako nedílná a plnohodnotná součást obce. 6 Základní povinnosti SOS tety a asistentky SOS rodiny SOS teta nebo asistentka SOS rodiny všestranně podporuje SOS matku-pěstounku. Respektuje pozici SOS matky-pěstounky jako osoby, která nese konečnou zodpovědnost za děti a zároveň se snaží přispívat k celkovému blahu a rozvoji dítěte. a) Podporovat a zastupovat SOS matky-pěstounky a přímo pečovat o děti SOS teta nebo asistentka SOS rodiny spolupracuje s SOS matkou-pěstounkou ve stanoveném rámci. Tento rámec obsahuje také požadavky SOS matky-pěstounky na péči o děti a o dům. Když se SOS matka-pěstounka z jistých důvodů nachází mimo rodinný dům, SOS teta nebo asistentka SOS rodiny ji zastupuje a stará se o její rodinu. b) Asistovat SOS matce-pěstounce při aktivitách podporujících rozvoj dětí Je citlivá k potřebám rozvoje každého dítěte a podporuje SOS matku-pěstounku v integrování cílů rozvoje jeho osobnosti do každodenních činností. c) Představuje pro děti komplementární vzor Jako důležitá osoba v životě dětí má významný vliv na jejich budoucí rozvoj. Je si vědoma svého postavení v životě dítěte, nabízí mu další pohled z pozice dospělého a zároveň se s ním dělí o své životní zkušenosti a zásady.
32
3
Standard
Děti jsou umístěny v SOS rodině, kde jsou jejich potřeby nejlépe uspokojovány
Pouze ty děti, jejichž potřeby mohou být nejlépe uspokojovány v SOS rodině, jsou navrženy pro přijetí do SOS dětské vesničky. Proces přijímání dětí zaručuje pečlivé posouzení každého dítěte před jeho umístěním v SOS rodině.
(Standard)
„Tolik záleží na správném složení SOS rodiny... děti mohou být obvykle umístěny v takovém typu SOS rodiny, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám.“ - Hermann Gmeiner Vynakládáme veškeré úsilí na zajištění toho, aby v SOS rodině byly umístěny ty děti, které mají z její péče nejlepší užitek. Za adepty přijetí do SOS rodiny jsou považovány pouze ty děti, které potřebují nový domov v trvalém náhradním rodinném prostředí a pro které nelze najít vhodnější péči. To je zajištěno uplatňováním jasných kritérií přijetí a strukturovaným přijímacím procesem. Tento proces je dále posilován spoluprací s vládními úřady sociální péče, které zaručují i zákonné umístění dítěte v SOS rodině. Bereme na vědomí osobní historii, původ a identitu každého dítěte, které do SOS rodiny přichází. Při vědomí těchto skutečností můžeme prosazovat spolupráci s biologickou rodinou dítěte tak, aby byl jeho přechod do nového domova co nejplynulejší a aby byl položen základ trvalých rodinných vazeb.
Povinnosti ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka zodpovídá za správné zhodnocení toho, zda při umístění dítěte může SOS rodina nabídnout přiměřenou péči. Připravuje děti ve své SOS rodině na příchod jejich nového sourozence a snaží se, aby se dítě v její SOS rodině cítilo jako vítané a akceptované. ► Pracovník rozvoje osobnosti dítěte: Jeden zaměstnanec zodpovídá za shromažďování informací o původu a stávající situaci dítěte. Tento pracovník pomáhá matce při spolupráci s biologickými rodiči dítěte a koordinuje právní záležitosti. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky zodpovídá za přijímání do SOS rodiny pouze těch dětí, která splňují přijímací kritéria a kterým nemůže být nabídnuto vhodnější umístění.
33
Směrnice 1 Přijímací komise řídí proces přijímání dětí: Tato komise hodnotí, která SOS rodina bude pro péči o dané dítě nejvhodnější. Toto kritérium pak konzultuje s relevantní SOS matkou-pěstounkou, zajišťuje potřebnou dokumentaci, dbá na splnění všech právních požadavků a dokumentuje celý průběh přijímacího procesu. Je vedena ředitelem vesničky a jejími dalšími členy jsou obvykle pracovníci zodpovědní za rozvoj dětí. Zástupkyně SOS matek-pěstounek musí být v případě potřeby přizvána ke konzultaci. Spolupracuje také se státními úřady péče o dítě a může být pak přizván i příslušný sociální pracovník ve funkci konzultanta komise. 2 Žádosti o přijetí jsou posuzovány podle jasných přijímacích kritérií: Pouze ty děti, které vyžadují nový domov v rodinném prostředí, jsou zvažovány pro příjem do SOS rodiny. Nejvyšší prioritou jsou osiřelé a opuštěné děti nebo ty, jejichž rodiny nejsou schopny o ně samy pečovat. Dalším případem jsou děti, které byly soudně odebrány z rodičovské péče a vyžadují dlouhodobou náhradní rodinnou péči. S výjimkou sourozeneckých skupin jsou obvykle přijímány děti ve věku do deseti let. Děti s lehčí tělesnou nebo duševní vadou jsou zvažovány pro přijetí pouze tehdy, je-li SOS rodina schopna zajistit jejich potřeby. Děti se závažným postižením jsou doporučeny k přijetí do alternativních zařízení, která jim mohou poskytovat efektivní péči v souladu s jejich specifickými potřebami. 3 Spolupráce s úřady sociální péče jako partnerem v přijímacím procesu: Komise pro příjem dětí pracuje v partnerské spolupráci s místními úřady sociální péče tak, aby bylo zaručeno, že jsou plně prošetřeny jednotlivé případy a splněny všechny právní požadavky pro jejich umístění ve vesničce. Komise pomáhá úřadům sociální péče ve zpracovávání jednotlivých případů, a kdykoli je potřeba, poskytuje požadovanou pomoc. SOS dětská vesnička zodpovídá za prošetření případů jednotlivých dětí, pokud není k dispozici právní partner, který by to sám učinil. 4 Pečlivé přezkoumání situace každého dítěte: Přijímací komise hodnotí původ každého dítěte i jeho současnou situaci tak, aby bylo zaručeno, že se jedná o dítě se skutečnou potřebou a že je pro něj umístění v SOS rodině tím nejlepším řešením. Komise musí mít jistotu, že neexistuje žádná jiná možnost vhodnějšího umístění. Jestliže má dítě svou biologickou rodinu, pak komise zvažuje, zda by mohlo být nejlépe podporováno v rámci této rodiny. 5 Biologická rodina dítěte je brána jako partner v péči o dítě: Biologická rodina má dostatek informací o SOS modelu náhradní péče o dítě a má možnost seznámit se s SOS matkou-pěstounkou, která bude o jejich dítě pečovat. Je zapojena do přijímacího řízení a v jeho průběhu konzultována. Tím je položen dobrý základ pro
34
udržení rodinných vazeb po dobu života dítěte ve vesničce. Zároveň je to zárukou získání všech žádoucích informací o původu dítěte. 6 Pečlivý výběr odpovídající SOS rodiny: Každé dítě je umístěno do SOS rodiny na základě svých individuálních potřeb a potřeb ostatních dětí, které jsou již v rodině umístěny. Dítě je umístěno k nejvhodnější SOS matce-pěstounce, při zvážení jejích předností a schopností. SOS matka-pěstounka má dostatek informací o původu a potřebách každého dítěte a na základě toho může potvrdit svou připravenost pečovat o dítě. Pečujeme také o zachování struktury přirozené rodiny s chlapci a děvčaty různého věku a biologickými sourozenci umístěnými společně v jedné SOS rodině. Respektujeme původ dítěte, aby mohlo být dítě umístěno v takové rodině, kde se může nejlépe rozvíjet v souladu se svými kulturními kořeny a vyznáním. 7 Probíhá příprava přijetí dítěte do SOS rodiny: Matka je schopna připravit ostatní děti v SOS rodině na příchod jejich nového bratra nebo sestry. Ještě před vlastním přijetím je dítěti umožněna návštěva nové rodiny. V ideálním případě je dítě při přijetí doprovázeno svými příbuznými, kteří svěřují dítě do péče SOS dětské vesničky. 8 Vesnička musí mít k dispozici platný rodný list, osobní dokumentaci a informace o původu dítěte: Je vynakládáno nepřetržité úsilí k získání přehledné dokumentace o totožnosti dítěte ve formě rodného listu, pasu a jakýchkoliv jiných dostupných dokladů, které budou potřeba pro jejich budoucí život. Je snaha získat co možná nejpodrobnější informace o historii dítěte ve formě školních vysvědčení a zdravotní dokumentace. Dále je potřeba získat informace o jakémkoliv majetku, na který by dítě mohlo mít právní nárok.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Žádosti o přijetí jsou posuzovány podle jasných přijímacích kritérií a) Pokud je to možné, posuzuje se stupeň vývoje přijímaného dítěte. To může zahrnovat psychologické testy, zdravotní prohlídky a zkoumání původu dítěte. b) Speciální pozornost je věnována zařazení dítěte do SOS rodiny na základě jeho duševní a fyzické způsobilosti. Nemohou být přijaty děti, které trpí nevyléčitelnou chorobou, ale je jim vybráno alternativní zařízení, které jim může poskytovat odpovídající péči.
35
c) Pokud je příjmení přijímaného dítěte neznámé v době začlenění do SOS rodiny, může převzít příjmení SOS matky-pěstounky, pokud k tomu ona dá souhlas – pokud ne, je třeba hledat jiná řešení. 2 Spolupráce s úřady sociální péče jako partnerem v přijímacím procesu a) Kontakt s odbory sociální péče by neměl být omezen pouze na specifické žádosti o umístění, ale stát se součástí nepřetržité a pevné spolupráce založené na pravidelných a osobních kontaktech. b) Tam, kde je to nutné, poskytujeme odborům sociální péče pomoc – od dalšího sledování a podpory až po materiální druh pomoci, jako je nabídka transportu v případě návštěvy nebo při provedení předběžného přezkoumání případu.
36
4
Standard
Rozvoj dítěte je aktivně podporován
Každému dítěti nabízíme individuální možnosti rozvoje, které jsou šité na míru jeho potřebám a schopnostem. SOS matka-pěstounka ovlivňuje a směruje vývoj dítěte ve své SOS rodině. Ostatní spolupracovníci jí v tom pomáhají nabídkou služeb a organizovaných činností, které nejsou dostupné v obci. Všichni zaměstnanci SOS dětských vesniček respektují a podporují práva každého dítěte.
(Standard)
„Dětem přestáváme rozumět tehdy, když si přestaneme uvědomovat význam vztahu dítěte k jeho matce. Tento vztah je základem pro celý další vývoj člověka jako jednotlivce i jako člena společnosti.“ - Hermann Gmeiner Na každé dítě je pohlíženo jako na specifického jedince, z kterého by se měl s nezbytnou pomocí stát zodpovědný a participující člen společnosti. Při podpoře rozvoje osobnosti dítěte se SOS matka-pěstounka, vedoucí komunity mládeže s ostatními spolupracovníky zaměřují na jeho přednosti, schopnosti a možnosti. SOS matka-pěstounka je oporou jeho tělesné, emocionální, intelektuální, sociální a duchovní prosperity při vědomí jeho biologických, sociálních a kulturních kořenů. Vedoucí komunity mládeže pokračuje v podpoře rozvoje osobnosti dítěte poté, co přejde do komunity mládeže. Pomocí strukturovaného a pravidelného procesu plánování rozvoje osobnosti můžeme odkrývat a zohledňovat potenciál každého dítěte. Pomocí dokumentace pak můžeme verifikovat jeho rozvoj a dokládat jeho úspěchy. Proces rozvoje dětí umožňuje SOS matce-pěstounce, vedoucímu komunity mládeže a ostatním spolupracovníkům pochopit, podporovat a rozvíjet zájmy, schopnosti, nadání a potenciál každého dítěte. Také jim to umožňuje koordinovat jejich snažení směrem k jasně stanoveným cílům rozvoje.
Povinnosti ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka podporuje růst každého dítěte a mladistvého ve své rodině a vede ho k samostatnosti a nezávislosti. Vytváří láskyplné rodinné prostředí, vede individuální plánování rozvoje osobnosti dítěte a dle potřeby vyhledává pomoc ředitele vesničky a pracovníků zodpovědných za jeho rozvoj.
37
► Vedoucí komunity mládeže: Vedoucí komunity mládeže podporuje rozvoj každého mladého člověka žijícího v komunitě mládeže. On nebo ona vytváří podpůrné prostředí, v kterém mohou mladí lidé získávat potřebné dovednosti a pocit vlastní zodpovědnosti. Vedoucí komunity mládeže zodpovídá za individuální plánování rozvoje osobnosti. ► Pracovníci rozvoje osobnosti dítěte: Zajišťují, aby se každé SOS rodině dostalo potřebných zdrojů sloužících k uspokojování jejich potřeb. Mohou navazovat kontakt s poskytovateli služeb v obci nebo podle potřeby poskytovat služby přímo ve vesničce. Jsou koordinováni a kontrolováni ředitelem vesničky nebo nadřízeným členem týmu podpory rozvoje osobnosti dítěte. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky podporuje každou SOS matku-pěstounku a vedoucího komunity mládeže při stanovení cílů rozvoje její SOS rodiny. Zajišťuje, aby se konaly každoroční schůzky věnované individuálnímu plánování rozvoje osobnosti každého dítěte, aby se matce dostávalo potřebné podpory a aby spolupráce mezi matkou a ostatními zaměstnanci byla dobře koordinována. Má také všeobecný přehled o potřebách rozvoje dětí ve vesničce.
Směrnice 1 Děti se aktivně zapojují do života SOS rodiny a jejího rozhodování: SOS matkapěstounka má porozumění pro potřeby vyjádřené samotnými dětmi. Děti se podílejí na přijímání rozhodnutí týkajících se jejich života a přebírají na sebe zodpovědnost v rámci rodiny. S přibývajícím věkem na sebe berou rostoucí zodpovědnost za svůj vlastní život a rozvoj. 2 Pečujeme o správný sociální a citový rozvoj dítěte: Každé dítě pociťuje lásku, náklonnost a něhu prostřednictvím své SOS matky-pěstounky a sourozenců a je povzbuzováno ve svých emocionálních projevech. Podporujeme děti v budování a udržování rodinných vazeb, přátelství a dalších sociálních kontaktů. Dítě se učí komunikovat, vzájemně reagovat a sdílet v aktivním rodinném životě, ve školce, škole a při aktivním zapojení do různých skupinových činností v rámci obce i vesničky. Podporujeme kontakt s vlastní biologickou rodinou dítěte a s obcí. 3 Podporujeme morální a duchovní rozvoj dítěte: Dítě se seznamuje s kulturními hodnotami, morálkou a náboženskou praxí takovým způsobem, který respektuje jeho rodinný původ. V rámci SOS rodiny je každému umožněno svobodně vyjádřit své náboženské přesvědčení. Je povinností naší organizace zajistit tato práva všem členům rodiny poskytováním potřebných zdrojů. Každodenní interakcí mezi členy
38
rodiny, přáteli a členy komunity mají děti možnost rozvíjet takové hodnoty a přesvědčení, které je budou provázet celým životem. 4 Formujeme pevnou základnu vzdělání, na které může v dospělosti každý stavět: Vzdělávací možnosti každého dítěte jsou posuzovány na základě individuálních potřeb každého jednotlivce. Vzdělávací a výcvikové programy hledáme především v okolní obci, než abychom je sami organizovali ve vesničce. 5 Povzbuzujeme děti ke hře a jiným rekreačním aktivitám: Hra a rekreace jsou důležitými prvky podpory zdravého rozvoje dětí. Matka vytváří v rodinném domě takovou atmosféru, která podněcuje děti ke hře. Snaží se děti aktivně zapojovat do různých podnětných a tvůrčích činností, které nejlépe rozvíjejí jejich individuální potřeby, zájmy a schopnosti. Každá vesnička organizuje strukturovaný rekreační program pro děti v době školních prázdnin, který zahrnuje výchovné, pracovní i odpočinkové aktivity. 6 Pomáháme udržovat tělesné zdraví dětí: Velká pozornost je věnována zajištění toho, aby každé dítě vyrůstalo ve zdravém prostředí. Podporujeme zdravou výživu, zdravé návyky v osobní hygieně a tělesnou aktivitu. V rodině by měla být zajištěna zdravá a vyvážená strava. Děti prochází sexuální výchovou a jsou informovány o škodlivých vlivech alkoholu, kouření a narkotik. Pravidelná péče o zdraví dítěte je zajištěna formou každoročních zdravotních prohlídek, očkováním a jinými preventivními opatřeními. 7 Dodržujeme formální proceduru plánování rozvoje osobnosti dítěte: Pro každé dítě a mladistvého pořádáme jednou do roka schůzky zabývající se individuálním plánováním rozvoje osobnosti. Z těchto schůzek je pořizován zápis. Pravidelně pak pořádáme následné diskuse, které SOS matce-pěstounce umožňují hodnotit rozvoj její rodiny. Poté, co se dítě přestěhuje do komunity mládeže, vedoucí komunity přebírá zodpovědnost za tento proces. Ředitel vesničky spolu s SOS matkou-pěstounkou prodiskutuje alespoň jednou za rok otázky celkového rozvoje jejich dětí.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Děti se aktivně zapojují do života SOS rodiny a jejího rozhodování a) Účastí na životě rodiny si děti osvojují důležité životní dovednosti, jako je komunikace, spolupráce, vzájemné porozumění, řešení konfliktů, vyjednává-
39
ní a rozhodování. To jsou potřebné dovednosti k dosažení samostatnosti, ale i k tomu, aby se staly zodpovědnými a platnými členy společnosti. 2 Pečujeme o správný sociální a citový rozvoj dítěte a) Je-li to ku prospěchu dítěte, měli bychom mu poskytnout plný přístup k informacím o jeho rodinném původu a jeho osobní historií. To mu pomáhá vybudovat si silný pocit vlastní identity a původu. 3 Podporujeme morální a duchovní rozvoj dítěte a) Podporujeme SOS rodinu v otázce pravidelných návštěv bohoslužeb. b) Každý ředitel SOS vesničky rozhodne, zda se budou konat každodenní setkávání, při kterých SOS rodiny odříkávají modlitbu organizace SOS dětských vesniček. Může také zvažovat jiné možnosti vzájemného setkávání za účelem reflexe a díkůvzdání. 4 Formujeme pevnou základnu vzdělání, na které může v dospělosti každý stavět a) S ohledem na specifické nadání dítěte vybíráme další profesně zaměřené výcvikové programy nebo možnost univerzitního vzdělávání. Hledáme vhodné vzdělávací programy i pro postižené děti se speciálními potřebami. 5 Dodržujeme formální proceduru plánování rozvoje osobnosti dítěte a) Jak probíhá tento proces? Individuální plánování rozvoje osobnosti je jednoduchý proces, který řídí SOS matka-pěstounka v rodinném domě a vedoucí komunity mládeže v komunitě. Ideálně by se měl řídit třemi zásadami: ♦ Shromažďovat výsledky pozorování zaměřené na rozvoj osobnosti dítěte v uplynulém roce. V každé z jednotlivých oblastí rozvoje se zaměřuje vždy na jeho přednosti, schopnosti a potenciál. ♦ Stanovovat krátkodobé a dlouhodobé cíle rozvoje osobnosti, které musí být schváleny. Měly by být vždy jasné, specifické a měřitelné. ♦ Přijímat podrobně vymezené kroky a opatření, které příznivě ovlivňují a podporují rozvoj osobnosti dítěte. b) Kdo se obvykle účastní ročních schůzek plánování rozvoje osobnosti dítěte? ♦ Dítě se tohoto procesu účastní a jeho stanoviskům se dostává pečlivé pozornosti. To mu pomáhá při rozvoji realistického uvažování o vlastní budoucnosti a vede k přijetí vlastní zodpovědnosti za veškeré kroky, které se mají v rámci plánování uskutečnit. To je především důležité v případě pobytu v komunitě mládeže, kde se od mladých lidí očekává aktivní účast na plánovacím procesu. ♦ SOS matka-pěstounka je podporována členem týmu podpory rozvoje dítěte, který s rodinou nejvíce spolupracuje. SOS matka-pěstounka může přizvat 40
i jinou osobu, která hraje důležitou roli v životě dítěte, jako je třeba jeho učitel. ♦ Schůzek plánování rozvoje mládeže se účastní mladý člověk, vedoucí komunity mládeže, SOS matka-pěstounka a ředitel vesničky. Vedoucí komunity spolu s mladým člověkem na pravidelných měsíčních setkáních diskutují o naplňování stanovených cílů rozvoje. ♦ Ředitel vesničky se také může účastnit schůzek plánování rozvoje. Především v těch případech plánování rozvoje mladých lidí, kdy je třeba rychle přijmout důležitá finanční rozhodnutí. c) Jaké dokumentace je k plánování rozvoje dítěte zapotřebí? ♦ Pokud používáme k plánování formuláře, měly by být přehledné, uživatelsky orientované, a pokud možno ne delší než čtyřstránkové. Tento formulář se může lišit od vesničky k vesničce dle potřeb SOS matek-pěstounek v příslušné vesničce. ♦ Považujeme za prospěšné, když SOS matka-pěstounka uschovává individuální plány rozvoje osobnosti ve svém domě, aby se k nim pak mohla kdykoliv vracet. Aktualizovaná složka, která v sobě obsahuje všechny předchozí informace o rozvoji osobnosti dítěte, je uchovávána v kanceláři vesničky.
41
5
Standard
Programy péče o mládež nabízejí možnosti samostatného rozvoje
Programy péče o mládež nabízejí možnosti vzdělávání a růstu a jsou součástí každé SOS dětské vesničky. Mladí lidé mají možnost rozvíjet své postoje, sebejisté vystupování a dovednosti potřebné k tomu, aby mohli převzít odpovědnost za vlastní budoucnost a za to, aby se stali úspěšnými a plnohodnotnými členy společnosti.
(Standard)
„Dospívající chlapci a děvčata potřebují pomoc a podporu rodiny v době, kdy se učí samostatnosti.“ - Hermann Gmeiner Děti jsou od prvního dne, kdy vstupují do SOS dětské vesničky, vedeny k nezávislosti, soběstačnosti a k tomu, aby se stali aktivními členy společnosti. Období, kdy přebírají kontrolu nad svým životem, hledají zaměstnání nebo se začínají sami živit, je důležitým milníkem v práci SOS dětských vesniček. Programy péče o mládež jsou oporou tohoto procesu a nedílnou součástí SOS modelu náhradní rodinné péče. Nabízejí mladým lidem různé možnosti rozvoje osobnosti a připravují je na nezávislý život. Tyto programy mohou obsahovat výchovné a vzdělávací aktivity, ubytování, rozjezdové programy a formy následné péče. Vedoucí komunity mládeže hraje klíčovou roli při výchově jednotlivých mladých lidí a při organizování a vedení programů pro mládež. S ohledem na sociální a ekonomickou situaci v dané zemi zvažuje, co by bylo potřeba udělat pro rozvoj osobnosti dětí. SOS matka-pěstounka připravuje své děti na přechod do vhodného programu péče o mládež, a jako pečující rodič pokračuje v jejich podpoře. Ředitel vesničky a ostatní pracovníci tyto kroky podporují a zaujímají různé role v rámci programu péče o mládež.
Povinnosti ► Vedoucí komunity mládeže: Vedoucí komunity mládeže zodpovídá za podporu rozvoje mladistvých v péči komunity mládeže a za jejich výchovu k nezávislosti. Vedoucí komunity mládeže zodpovídá za proces individuálního plánovaní rozvoje osobnosti mladistvých, kteří žijí v komunitě mládeže. Mladiství mohou spoléhat na jeho radu a pochopení. V případě významných rozhodnutí, týkajících se mladistvých umístěných v komunitě, spolupracuje vedoucí komunity mládeže s SOS matkou-pěstounkou a ředitelem vesničky a tato rozhodnutí s nimi konzultuje. Nabízí také programy pro mladistvé, kteří nadále zůstávají v rodinných domech. V přípa42
dě, že není jmenován jeden vedoucí koordinátor mládeže, jsou vedoucí komunity mládeže podřízeni řediteli vesničky. ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka připravuje děti na pobyt v komunitě mládeže a umožňuje jim účast na ostatních programech pro mládež. Vede plánování rozvoje osobnosti dětí, které nadále žijí v jejím rodinném domě. SOS matka-pěstounka doporučuje, kdy by měly děti odejít z rodinného domu a přejít do komunity mládeže. Poté, co odejdou z její přímé péče, je nadále nositelkou rodičovské zodpovědnosti, vyjadřuje jim svou podporu a je také přizvána ke konzultaci v případě důležitých rozhodnutí v životě dítěte. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky je zodpovědný za plánování programů péče o mládež a jejich poskytování SOS rodinám. Představuje nejvyšší autoritu při konečném rozhodování o formě podpory v rámci těchto programů a zajišťuje vyčlenění dostatečných prostředků z ročního rozpočtu.
Směrnice 1 Programy péče o mládež jsou organizovány s ohledem na potřeby mladistvých a na místní podmínky: Programy jsou plánovány podle potřeb rozvoje mladistvých, kulturní situace, místních ekonomických podmínek a dostupných zdrojů. Na základě procesu individuálního plánování rozvoje dítěte jsou určovány vhodné programy pro každého mladistvého a s jejich aplikací se začíná už během pobytu dítěte v rodinném domě. Ředitel vesničky zajišťuje vytváření silné vazby mezi SOS rodinou a komunitou mládeže. 2 Určený počet vedoucích komunity mládeže vede mladistvé a organizuje pro ně programy: Vedoucí komunity mládeže pracuje s mladistvými, kteří žijí v SOS rodinách a v komunitě mládeže. Je potřeba jednoho vedoucího komunity mládeže na každých osm až dvanáct mladistvých ve věku do osmnácti let, kteří bydlí v komunitě mládeže. 3 Vedoucí komunity mládeže prochází v průběhu své kariéry výcvikem: Nově zaměstnaný vedoucí komunity mládeže absolvuje jako součást zaměstnání teoretický výcvik minimálně v délce jednoho měsíce. Každé dva roky se účastní alespoň jednoho programu výcviku v oblasti péče o mládež. 4 Nabízíme mladistvým vzdělávací programy a programy profesní orientace: Každému dítěti a mladistvému poskytujeme alespoň jednou do roka profesní orientaci, která mu pomůže v rozhodování o jeho budoucím nezávislém životě a povolání. Během studií jsou mladiství vedeni k tomu, aby si o prázdninách přivydě-
43
lávali prací a seznamovali se tak s pracovní realitou. SOS matka-pěstounka spolu s ostatními zaměstnanci vesničky poskytuje všem mladistvým ve vesničce trvalou podporu při hledání profesního zaměření. 5 Nabízíme mladistvým programy rozvoje osobnosti: Tyto programy jim mají pomoci při seznamování se s problémy rozvoje osobnosti a pomáhat při získávání potřebných životných zkušeností. Jejich obsahem jsou témata rozvoje partnerských vztahů, sexuality a rozvoje sociálního vědomí. Za účelem zapojení mladistvých do života obce pro ně organizujeme také programy veřejně prospěšných prací. Ředitel vesničky podporuje setkávání mladých lidí, jenž prošli komunitou mládeže a nyní žijí svůj vlastní život. Tím podporuje vazby mezi mladými lidmi a jejich SOS rodinami. 6 Nabízíme programy podporovaného bydlení v blízkosti, nebo přímo uvnitř vesničky: Mladiství se stěhují z jejich SOS rodinného domu do komunity mládeže ve věku odpovídajícím stupni jejich individuálního rozvoje, ale ne mladší čtrnácti let. Příprava začíná alespoň jeden rok před jejich odchodem do komunity mládeže. V jedné skupině žije maximálně osm až dvanáct mladistvých, kteří se dělí o kuchyň a obývací prostory. Za podpory a pod vedením vedoucího komunity mládeže sami zodpovídají za hospodaření a chod domácnosti. Vedoucí komunity mládeže je v těsném kontaktu s mladistvými a poskytuje jim trvalé poradenství na každodenní bázi. 7 Mladým lidem pomáháme formou programů na podporu nezávislého bydlení: Mladí lidé po dosažení plnoletosti, kteří mají stálé zaměstnání a kteří si najdou a zařídí své vlastní ubytování formou podnájmu nebo vlastnictví, mohou žádat o finanční podporu. Tato podpora je poskytována maximálně po dobu tří let a jejím cílem je umožnit mladým lidem život v nezávislém bydlení. Mladí lidé by měli v každém případě přispívat alespoň jednou třetinou z celkové výše nákladů na bydlení nebo splátek hypotéky. Ti, kterým byla poskytnuta finanční podpora na pronájem, koupi nebo výstavbu vlastního bydlení, musí uzavřít formální dohodu se Sdružením SOS dětských vesniček, která obsahuje jasně stanovené podmínky. Tito mladí lidé do značné míry zodpovídají za svůj vlastní život a žijí bez přítomnosti vedoucího komunity mládeže. Vedoucí komunity mládeže plní poradní a pomocnou funkci. 8 Mladí lidé mohou žádat o pomoc v rámci rozjezdových programů, které jim pomáhají při získávání soběstačnosti: Tam, kde neexistuje dostatek pracovních příležitostí, dávají rozjezdové programy mladistvým příležitost začít vlastní nezávislý život. Finanční podpora může být poskytnuta i v případě získání méně placeného zaměstnání nebo v případě rozjezdu vlastního podnikání. Tam, kde je potřeba pomoci při zajištění vysokého stupně vzdělání, poskytujeme stipendia. Kdykoliv 44
mladý člověk tuto finanční pomoc akceptuje, zavazuje se k použití těchto finančních prostředků dle vzájemně dohodnutých podmínek. 9 Informace vedené o mladých lidech jsou aktualizovány: Ředitel vesničky zodpovídá za aktuálně vedené záznamy obsahující místo bydliště a kontakt na mladého člověka, který vyrůstal ve vesničce, pokud s tím on sám souhlasí. Tyto záznamy musí být aktualizovány alespoň jednou za dva roky.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Programy péče o mládež jsou organizovány s ohledem na potřeby mládeže a místní podmínky a) Doporučujeme, aby byly programy péče o mládež založeny již během prvních pěti let provozu vesničky. Potřeby ubytování a vybavení komunity by měly být stanoveny ještě před tím, než bude ve vesničce potřebný počet mladistvých. b) Doplňkové programy mohou být uskutečňovány a rozvíjeny dle potřeby a na základě místních zkušeností. c) Každé národní sdružení určuje maximální věkovou hranici pro pobyt v ubytovacích zařízeních SOS dětských vesniček a pro příjem finanční podpory. Mladí lidé často opouštějí organizaci ve věku 21 let, ale mohou dále dostávat podporu při pokračování ve studiu nebo v začátcích podnikání, a to až do věku 23 let, výjimečně až do 26 let. 2 Určený počet vedoucích komunity mládeže vede mladistvé a organizuje pro ně programy a) V době nepřítomnosti vedoucího komunity mládeže je mladistvému přidělen jiný vedoucí. b) Pokud vesnička čítá 4 až 5 vedoucích komunit mládeže a větší počet programů péče o mládež, může být jeden z vedoucích jmenován koordinátorem všech jejich aktivit. Ostatní vedoucí jsou pak podřízeni tomuto pracovníkovi, který je sám přímo podřízen řediteli vesničky. 3 Nabízíme mladistvým vzdělávací programy a programy profesní orientace a) Informace o možnostech vzdělávání a možnostech výběru povolání poskytujeme následujícími způsoby: ♦ Vesnička shromažďuje informace o dostupných možnostech v rámci obce.
45
♦ Poradenství je mladistvým poskytováno prostřednictvím odborného poradce v oblasti výběru povolání. ♦ Jsou zváni lidé různých profesí, aby pohovořili s dětmi a mladistvými. ♦ Mladiství mají možnost získat odpovídající pracovní dovednosti prostřednictvím víkendových a prázdninových brigád nebo veřejně prospěšných prací. 4 Nabízíme mladistvým programy rozvoje osobnosti a) Různé programy nabízené mladistvým mohou obsahovat: ♦ Sexuální výchovu, znalost problematiky HIV/AIDS, plánované rodičovství, alkohol a drogy; ♦ Komunikace a řešení konfliktů; ♦ Veřejně prospěšné práce, jako je práce v místní škole nebo v nemocnici, ať již prostřednictvím okolní obce nebo jiných společenských organizací; ♦ Péče o rodinný dům a údržba vesničky jsou považovány za nedílnou součást osobnostního rozvoje mladého člověka. Prostřednictvím aktivní účasti na úklidu a údržbě svého domu i jeho okolí získávají mladiství cenné dovednosti a učí se zodpovědnému přístupu k povinnostem. 5 Nabízíme programy podporovaného bydlení v blízkosti, nebo přímo uvnitř vesničky a) Komunity mládeže jsou místem, kde mají mladiství příležitost rozvíjet dovednosti potřebné pro nezávislý život v dospělosti. b) Mladiství přechází z rodinného domu do domova mládeže postupně ♦ Ideálně mladiství sami vysloví přání přejít do komunity mládeže a je zřejmé, že dosáhli takového stupně zralosti, že jsou schopni se o sebe postarat a respektovat druhé. ♦ Součástí přípravy mladistvých může být návštěva existujících komunit mládeže a rozhovor se staršími členy komunity mládeže o jejich zkušenostech. ♦ V některých případech může být pro mladistvého lepší zůstat i nadále v rodinném domě, pokud to lépe odpovídá kulturním nebo individuálním potřebám jedince. c) Po opuštění komunity mládeže následují další kroky: ♦ Jakmile mají mladiství vlastní příjem ze zaměstnání, měli by se do tří až šesti měsíců odstěhovat do vlastního bydlení. ♦ Za normálních okolností nepřesahuje pobyt v komunitě mládeže 4 roky a po uplynutí této doby by měli být mladiství připraveni na programy nezávislého bydlení.
46
d) Typy komunit mládeže: ♦ Vesnička může postavit, koupit nebo si pronajmout nemovitost odpovídající potřebám mladistvých. Komunity mládeže by měly být situovány v okruhu snadné dosažitelnosti vesničky a v takové lokalitě, která nabízí dostatek příležitostí dobrého vzdělání a zaměstnání. Z bezpečnostních nebo kulturně specifických důvodů můžou být komunity mládeže založeny přímo ve vesničce. e) Počet komunit mládeže: ♦ Každá vesnička, ve které žije přibližně 100 dětí, může provozovat jednu komunitu mládeže pro chlapce a jednu pro děvčata. Každá komunita by měla být pod pečlivou kontrolou jednoho vedoucího komunity mládeže. ♦ Jak vesnička stárne a počet mladistvých stoupá, může vyvstat potřeba založit větší počet komunit mládeže. 6 Mladí lidé mohou žádat o pomoc v rámci rozjezdových programů, které jim pomáhají při získávání soběstačnosti a) Rozjezdové programy nabízejí mladým lidem příležitost k dalšímu rozvoji a budování pevných základů pro budoucnost. Nabízíme je pouze těm, kteří z nich mohou mít užitek, a nepovažujeme to za něco, na co by měli mít všichni právo. b) Měli bychom prozkoumat možnosti využití vládních iniciativ, možností okolní komunity a podnikatelských programů, které mohou být zdrojem pracovních příležitostí pro mladistvé, což by představovalo nižší náklady ze strany naší organizace. c) S každým mladistvým, který se zúčastní rozjezdového programu, organizace uzavírá formální dohodu, kterou se zavazuje k plnění určitých podmínek. V případě, že mladistvý tyto podmínky neplní, podpora mu může být pozastavena. d) Můžeme nabízet celou řadu programů, například: ♦ Podpora příjmu: Když si mladistvý najde práci, ale počáteční příjem je relativně malý, může být jeho příjem dotován až do té doby, než je schopen dosáhnout adekvátního výdělku. Mladistvý tuto vyrovnávací platbu dostává buď přímo, nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele. Podpora příjmu může být nabídnuta také za účelem získání prvního zaměstnání, pracovních zkušeností a možnosti praktické profesní přípravy. Podpora příjmu může být poskytována po dobu nejdéle jednoho roku. ♦ Půjčky při zahájení podnikaní: Mladistvým můžeme poskytovat půjčky na zahájení vlastního podnikání. Mladistvý by měl vypracovat podnikatelský záměr, který prezentuje řediteli vesničky. Na základě přijatelnosti záměru a dostupnosti prostředků zahrnutých do rozpočtu pak může být půjčka schválena ředitelem vesničky.
47
♦ Studijní stipendia: Mladistvý může obdržet podporu při studiu ve vzdělávací instituci, která plně rozvíjí jeho schopnosti a nadání. 7 Návrh výběrových kritérií na post vedoucího komunity mládeže a) Empatie a zájem o práci s mladými lidmi; b) Musí souhlasit s ubytováním v komunitě mládeže, nebo v její blízkosti; c) Vyrovnaná a zralá osobnost, dobrý posluchač, trpělivý a chápavý; d) Má zájem a potřebné dovednosti v organizaci programů vzdělávání, profesní přípravy, sportovních, kulturních a jiných aktivit; e) Dokončené středoškolské vzdělání a nejméně jeden rok dalšího studia zaměřeného na problematiku péče o dítě a/nebo mládež, psychologii nebo pedagogiku; f) Dva až tři roky praktických zkušeností v oblasti sociální péče, školství a příbuzných oblastech; g) Starší 25ti let. 8 Základní povinnosti vedoucího komunity mládeže a) Dohlížet na rozvoj osobnosti mladistvých v komunitě mládeže ♦ Být si vědom stupně individuálního rozvoje osobnosti mladistvého a zajistit, aby se sám aktivně podílel na procesu plánování vlastního rozvoje. ♦ Rozvíjet u mladistvých pocit vlastní zodpovědnosti a zodpovědnosti vůči komunitě mládeže. Postupně by měli mladiství přebírat více zodpovědnosti za rozhodnutí a volby týkající se jejich vlastního života. ♦ Naslouchat mladistvým a pomáhat jim pojmenovávat jejich osobní a sociální problémy, které je trápí, a poskytovat jim podporu a pomoc v obtížných situacích. ♦ Vést mladistvé, kteří žijí v komunitě mládeže, při plánovaní jejich dalšího rozvoje a pomáhat jim v procesu vytyčování a naplňování důležitých cílů v jejich vlastním životě. ♦ Podporovat je v samostatném hospodaření v domácnosti. To může zahrnovat pomoc při vytváření pravidel chodu domácnosti demokratickou cestou a také pomoc při učení, jak zodpovědně nakládat s peněžními prostředky a vybavením. ♦ Získávat aktuální poznatky ze sociální oblasti a koordinovat pořádání kurzů základních životních dovedností. b) Vytvářet příležitosti ke kontaktu s rodinou a obcí ♦ Zajišťovat průběžný kontakt a spolupráci s SOS matkami-pěstounkami, jejichž děti žijí v komunitách mládeže. ♦ Zajistit zachování průběžných kontaktů s biologickou rodinou, pokud je to v nejlepším zájmu samotného dítěte.
48
♦ Podporovat mladistvé při vytváření pozitivního vztahu ke společnosti zajištěním a vytvářením vhodných příležitostí k interakci a integraci. c) Usměrňovat vzdělávání a profesní rozvoj mladistvých ♦ Nabízet mladistvým nepřetržité poradenství v oblasti vzdělávání a výběru povolání a zároveň je vést k postupnému převzetí zodpovědnosti za vlastní budoucnost. To zahrnuje vedení mladistvých ke studiu odpovídajícímu jejich schopnostem, osobním aspiracím a pracovním příležitostem ve společnosti. ♦ Mít aktuální přehled o vhodných příležitostech a navádět mladistvé na dostupné zdroje profesních informací. ♦ Udržovat pravidelný kontakt s učiteli a sledovat dosažený pokrok ve škole. Pomáhat s domácími úkoly a samostudiem. ♦ Koordinovat účast na veřejných pracích a rekreačních aktivitách mladistvých. ♦ Zajišťovat účast SOS matky-pěstounky při všech hlavních rozhodnutích týkajících se dítěte, které přešlo do komunity mládeže. d) Podporovat SOS matky-pěstounky v péči o mladistvé v SOS rodině ♦ Zpřístupnit programy pro mládež všem mladým lidem, ať už žijí v komunitě mládeže nebo v SOS rodinách. ♦ Pomáhat matce s přípravou jejích dětí na přechod do komunity mládeže a podílet se na individuálním plánování rozvoje osobnosti mladistvých, kteří tam brzy přejdou.
49
6
Standard
Každá SOS rodina žije jako součást obce
Každá SOS rodina žije jako integrovaná součást obce a podílí se na jejím životě. Dítě navazuje vztahy, učí se důležitým dovednostem a rozvíjí svou sebedůvěru k tomu, aby se mohlo stát aktivním a plnohodnotným členem společnosti.
(Standard)
„... SOS dětská vesnička musí v každém ohledu zapadat do okolního prostředí. Měli bychom se, pokud možno, vyhnout každému náznaku abnormální situace, i kdyby to mělo přinést jisté nevýhody. Protože čím jsou podmínky, ve kterých dítě vyrůstá, normálnější, tím lépe pro jeho vývoj. Zanedbané dítě má jedno velké přání: být jako ostatní děti.“ - Hermann Gmeiner Svým umístěním, uspořádáním a všemi ostatními aspekty je SOS dětská vesnička nedílnou součástí širšího společenství. Kromě zabudování vesničky do již existující obce a navrhování domů tak, aby zapadaly do okolí, je i každodenní život dětí v SOS rodině spjat s životem obce. Podpůrné a pečující prostředí, které SOS rodina vytváří v rámci samotné vesničky, je vyvažováno snahou stát se součástí okolní obce. V obci děti chodí do školy, do kostela, vyhledávají tam zdravotní péči a jiné sociální služby. Zde se také mohou účastnit místních svátků, událostí a oslav a mohou najít příležitost k rozvoji svých zájmů, dovedností a schopností v různých klubech a kroužcích. Díky účasti na životě obce děti navazují vztahy, které jim pomůžou při dospívání ve zralé jedince, a jsou schopny rozvíjet dovednosti a postoje nezbytné k tomu, aby se staly zodpovědnými a aktivními členy společnosti.
Povinnosti ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka aktivně vyhledává příležitosti ke své integraci a integraci celé rodiny do okolní obce. Také ovlivňuje vztah svých dětí k ostatním dětem a dospělým v obci. ► Pomocný personál: Při svém styku s ostatními členy místní komunity se členové pomocného personálu snaží aktivně propagovat otevřenost a kontakt mezi SOS rodinami a ostatními členy místní komunity. Snaží se především pomáhat SOS matce-pěstounce v hledání příležitostí pro děti.
50
► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky podporuje a pomáhá navazovat kontakt mezi jednotlivými SOS rodinami a obcí. Podporuje také SOS matky-pěstounky při vytváření jejich vlastního systému podpory v rámci obce.
Směrnice: 1 SOS rodiny vystupují jako aktivní členové okolní obce: SOS rodiny se účastní společenského, kulturního a náboženského života obce a využívají nabízených příležitostí ke kultivaci pozitivních vztahů k ní a k účasti na jejích aktivitách. 2 SOS rodiny mají adekvátní životní úroveň, která odráží realitu obce: Pokud je to jen trochu možné, měla by životní úroveň SOS rodin reflektovat životní úroveň ostatních rodin v okolní obci s ohledem na zajištění potřeb rozvoje dětí. To minimalizuje sociální a ekonomické rozdíly a pomáhá SOS rodinám zapadnout do okolní společnosti. 3 K uspokojování svých potřeb využívají SOS rodiny služeb nabízených okolní obcí: Jako členové obce využívají SOS rodiny obecních služeb, jako jsou vzdělávací a zdravotnická zařízení. Ředitel vesničky je v tom podporuje, zajišťuje potřebný rozpočet a monitoruje kvalitu poskytovaných služeb. Pouze tehdy, když jsou požadované služby nedostupné nebo když jejich kvalita nesplňuje potřeby dítěte, jsou poskytovány v rámci SOS dětské vesničky. 4 Vesnička se podílí na rozvoji obce: Vesnička spolupracuje s ostatními subjekty v obci při určování potřeb místního rozvoje. Proto by měla vesnička při rozvoji odpovídajících služeb spolupracovat s okolní komunitou, než aby je nabízela sama. Měla by fungovat také jako zdroj možností pro nejslabší členy obce, kteří mohou využívat nabídky sociálních služeb v rámci vesničky. 5 Vesnička podporuje styk s veřejností a aktivity zaměřené na získávání finančních prostředků: Zatímco národní kancelář nese hlavní odpovědnost za získávání finančních prostředků v rámci celé země, vesnička hraje důležitou roli v podpoře aktivit k získávání finančních prostředků v rámci okolní obce. Všichni pracovníci absolvují instruktáž na téma důležitosti péče o dárce a prezentace SOS na veřejnosti. Děti nejsou přímo využívány k získávání příspěvků od dárců a také jejich účast na veřejných akcích tohoto typu je přísně omezena. 6 Vesnička pomáhá svým sousedům při řešení mimořádných událostí: SOS dětské vesničky poskytují okamžitou a efektivní pomoc v mimořádných situacích. Tato pomoc je zaměřena na děti a jiné zranitelné členy obce, k níž vesnička přináleží.
51
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 SOS rodiny vystupují jako aktivní členové místní komunity a) SOS rodiny přirozeně navazují a rozvíjejí kontakt s ostatními členy obce. Děti z obce jsou ve vesničce vítány, zvány k návštěvám dětí v SOS rodinách, což přispívá k navazování přátelství a kontaktů. b) SOS vesnička slaví „Den SOS“ (23. června) společně s obcí, především s dětmi a jejich rodinami. Oslava může zahrnovat kulturní nebo sportovní akce, programy veřejně prospěšných prácí a/nebo pozvání významných osobností obce k návštěvě vesničky. Této příležitosti může být využito jako dne otevřených dveří pro veřejnost. c) SOS rodiny navštěvují duchovní stánky, náboženské obřady a jiné náboženské aktivity v obci na základě vlastního náboženského přesvědčení. d) Děti jsou vedeny k tomu, aby využívaly příležitosti k rozvoji svých zájmů, dovedností a schopností v rámci obce. Měli bychom je podporovat v účasti na organizovaných aktivitách formou členství v klubech a kroužcích, jako jsou sportovní týmy, umělecké kroužky, dětské a mládežnické organizace, dětská shromáždění při místních samosprávách a místní ekologické organizace. V obcích, kde jsou tyto možnosti omezené, pracuje vesnička společně s ostatními členy obce při iniciování organizovaných aktivit. e) Ředitel vesničky a ostatní spolupracovníci se mohou účastnit práce skupin veřejně prospěšných prací, sdružení rodičů a přátel místní školy a jiných místních organizací, pokud je to přínosné pro SOS vesničku a SOS rodiny. 2 SOS rodiny mají adekvátní životní úroveň, která odráží realitu obce a) SOS rodinné domy by měly být zařízeny a vybaveny takovým způsobem, který není místní obcí považován za neadekvátní. Obecně by měly reflektovat skromný životní standard odrážející sociálně-ekonomickou realitu okolní společnosti. b) Životní standard by měl být na takové úrovni, aby se mladiství mohli při odchodu ze zařízení Sdružení SOS dětských vesniček snadno přizpůsobit podmínkám okolní společnosti, aniž by měli problémy a postrádali něco, na co byli zvyklí. c) Rodinný rozpočet by měl být adekvátní potřebám SOS rodiny a neměl by být neúměrný tomu, z čeho žije většina ostatních rodin v obci. SOS rodiny by měly nakupovat lokálně v místních obchodech a trzích. d) Investice vesničky by měly reflektovat standard obce a neměly by působit jako nadstandardní nebo přepychové. Vesnička by měla být vybavena autobusy nebo dobře vybavenou knihovnou pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné a jsou-li tyto služby v obci nedostupné.
52
3 K uspokojování svých potřeb využívají SOS rodiny služeb nabízených okolní obcí a) SOS rodiny se snaží uspokojovat co nejvíce svých potřeb prostřednictvím obecních služeb a prostředků, i když to může být časově či finančně náročné. b) SOS rodiny by měly využívat prostředků veřejné dopravy, než používat vozidla vesničky, včetně cest dětí do škol, učilišť a zaměstnání. c) Ředitel vesničky vyhodnocuje kvalitu obecních služeb tak, že zjišťuje, co si o nich myslí SOS matky-pěstounky, a také tím, že pravidelně navštěvuje jejich poskytovatele, aby s nimi o vybraných programech diskutoval. Vyhodnocuje také vynaložené náklady a přínos používaných služeb. 4 Vesnička se podílí na rozvoji obce a) Tam, kde jsou obecní služby nedostupné nebo neadekvátní, by měla vesnička spolu s ostatními členy komunity zkoumat možnosti, jak tyto služby rozvíjet. Jakákoliv přijatá řešení by měla využívat dostupných zdrojů v obci, a ne pouze stávajících zdrojů samotné vesničky. Ostatní členové komunity by měli být všeobecně podporováni v účasti na rozvoji obce. b) Na vesničku by mělo být pohlíženo jako na zdroj možností pro rodiny v obci, především pro ty, které jsou určitými okolnostmi znevýhodněny. Vesnička by měla například obci poskytovat poradenství nebo jiné služby určené k podpoře rodiny. c) Samotné SOS rodiny nenesou konkrétní zodpovědnost za rozvoj obce. Nicméně mohou být zapojeny do aktivit, u kterých cítí, že představují hodnotný příspěvek. 5 Vesnička podporuje styk s veřejností a aktivity zaměřené na získávání finančních prostředků a) Vesnička může organizovat dny otevřených dveří a jiné akce, které by posilovaly vztahy s ostatními členy obce a poskytovaly možnosti k získávání finančních prostředků. b) Vesnička spolupracuje s národní kanceláří při identifikaci potenciálních dárců v místní obci a na určování způsobu, jak je oslovit. Vesnička také hostí důležité akce zaměřené na styk s veřejností na národní úrovni a pomáhá s jejich organizací. c) SOS rodiny nenesou samy zodpovědnost za získávání finančních prostředků, ale pokud chtějí, mohou tyto aktivity podporovat. Můžou například hostit ve svých domech dárce nebo se podílet na výrobě předmětů určených k prodeji při příležitostech spojených s fundraisingem, jako je například den otevřených dveří.
53
6 Vesnička pomáhá svým sousedům při řešení mimořádných událostí a) V době války nebo přírodní katastrofy může vesnička okamžitě přispět k zajištění nezbytné pomoci až do výše poloviny svého rozpočtu. V takových situacích může také spoléhat na pomoc národní kanceláře. Tato pomoc je většinou krátkodobá a zaměřuje se na okamžité potřeby členů společnosti. Jakákoliv pomoc tohoto druhu je organizována ředitelem vesničky a realizována pracovníky vesničky za asistence mladistvých.
54
7
Standard
S finančními prostředky a majetkem nakládáme zodpovědně
Administrativní systémy jsou uspořádány tak, aby zajišťovaly zodpovědnost a přitom byl vytvářen smysl pro zodpovědnost v každé SOS rodině a mezi všemi zaměstnanci v SOS dětských vesničkách. Důsledné uplatňování efektivních administrativních systémů napomáhá zodpovědnému nakládání s finančními prostředky a majetkem.
(Standard)
„Je to otázka vytváření hodnot v měně lásky tak, aby se materiální pomoc, kterou poskytujeme, zúročila i na duchovní úrovni.“ - Hermann Gmeiner Jednotlivci, vlády, firmy a další dárci přispívají svými dary k tomu, aby naše organizace mohla pečovat o děti. Užívat finanční prostředky a majetek zodpovědně a obezřetně je základní podmínkou udržení důvěry dárců. S majetkem organizace, včetně budov, vozidel, nábytku, vybavení a informací o dětech, je zacházeno s maximálním respektem. Administrativní systémy v SOS dětských vesničkách mají za cíl vytvářet finanční odpovědnost každé SOS rodiny. Každý administrativní úkon ovlivňuje život SOS rodiny, a proto používáme jednoduché administrativní systémy, kterým lze snadno porozumět, zavádět je do praxe a ovládat je. Tyto systémy jsou konstruovány tak, aby co nejméně zasahovaly do normálního chodu života rodiny a poskytovaly SOS matkám-pěstounkám nezávislost při řízení, výchově a formování jejich rodin.
Povinnosti ► SOS matka-pěstounka: SOS matka-pěstounka hospodaří s rozpočtem své rodiny a přebírá zodpovědnost za, pokud možno, co největší část nákladů na provoz domácnosti. Vede své děti k zodpovědnosti a učí je znát hodnotu peněz. Odpovídá za obdržené finanční prostředky a vede záznamy o výdajích. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky nese hlavní odpovědnost za veškeré finanční prostředky a majetek. Zajišťuje konání nezbytných kontrol správného fungování administrativních systémů ve vesničce.
55
► Pomocný administrativní personál: Tito pracovníci zajišťují, že je vesnička dobře a profesionálně spravována. Udržují přehled o výdajích a řídí se schváleným ročním rozpočtem. ► Národní kancelář: Národní kancelář se snaží rovnoměrně vykonávat svou kontrolní úlohu a zároveň podporovat vlastní zodpovědnost na úrovni vesniček. Poskytuje pravidelnou měsíční zpětnou vazbu a finanční informace tak, aby pomocný administrativní personál mohl efektivně řídit administrativu. Zajišťuje, aby byly vesničkám pravidelně poskytovány nezbytné peněžní prostředky na jejich činnost. ► Předsednictvo: Předsednictvo schvaluje v rámci ročního rozpočtu jednotlivé rozpočty rodinných výdajů stejně jako platy zaměstnanců. Také schvaluje výdaje na údržbu, investice, odprodej majetku, případně i mimořádné výdaje, jež nebyly součástí rozpočtu.
Směrnice 1 Vesnička je nositelem správní samostatnosti: Administrativa je přehledná a efektivní. Vesnička by měla přímo zodpovídat za maximální počet administrativních úkonů. Rozhodovací autorita je svěřena těm lidem, kterých se tato rozhodnutí týkají, což přispívá k vytváření dílčí zodpovědnosti. 2 SOS rodiny hradí své každodenní výdaje z rodinného rozpočtu: Každé SOS matce-pěstounce je měsíčně přidělena částka na pokrytí výdajů spojených s chodem domácnosti. Rodinný rozpočet obsahuje co nejvíce výdajů spojených s dětmi a s náklady na údržbu a je spravován SOS matkou-pěstounkou. Všechny potřebné finanční prostředky získávají děti přímo od své SOS matky-pěstounky. 3 Mladiství spravují svůj vlastní rozpočet: Mladiství přecházející z SOS rodiny do komunity mládeže dostávají individuálně měsíční příděl finančních prostředků na pokrytí svých každodenních výdajů. Další prostředky jim mohou být poskytovány v různých situacích, jako je studium, studium při práci, nebo když pouze pracují. Hned, jak je to možné, přebírá mladistvý osobní zodpovědnost za své výdaje a kontrolu svěřených finančních prostředků. 4 Používáme jednoduchý účetní systém: Ve vesničce je používán přehledný a jednoduchý účetní systém v souladu s administrativními požadavky národní kanceláře. Finanční prostředky jsou vydávány a kontrolovány v souladu se schváleným ročním rozpočtem. Účetní výkazy vesničky jsou alespoň jednou za rok revidovány zástupcem národní kanceláře a nezávislým externím auditorem. Jednou ročně provádíme inventuru a její výsledky porovnáváme se soupisem inventáře.
56
5 O každém dítěti je veden aktualizovaný spis: Obsahuje individuální plány rozvoje osobnosti dítěte, pokrok ve vzdělávání, zdravotní informace, informace o zázemí a sponzorování. Originál spisu je uchováván v kanceláři a je důvěrný. Přístup k těmto informacím mají SOS matky-pěstounky, tým podpory rozvoje osobnosti dítěte a ředitel vesničky. 6 Každý zaměstnanec má svůj důvěrný osobní spis: K tomuto spisu má přístup ředitel vesničky, příslušný zaměstnanec a jeho přímý nadřízený. Spis obsahuje pracovní smlouvu, zprávy o každoročním hodnocení pracovního výkonu, informace o zázemí, osvědčení o vzdělání, údaje o platu a příspěvcích a kázeňské informace. 7 Sponzorský program je spravován podle potřeb sponzorů: Mezinárodním sponzorům dětí a vesničky poskytujeme včas aktuální informace. Dle požadavků jim poskytujeme zprávy o pokroku a fotografie, na korespondenci odpovídáme okamžitě a informace o přijetí a odchodu dětí z vesničky předáváme bez prodlení. 8 Majetek ve správě SOS dětské vesničky je patřičně chráněn a udržován: Jednou za rok, kromě průběžné údržby, kontroluje ředitel vesničky všechny budovy, přičemž identifikuje všechny nutné opravy, které je potřeba provést, aby byly budovy v přijatelném provozním stavu. Náklady na tyto opravy jsou zahrnuty do plánu rozpočtu na příští rok. Pracovníci absolvují výcvik a školení nezbytné pro zajištění ochrany a dlouhé životnosti majetku vesničky.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Vesnička je nositelem správní samostatnosti a) Národní kancelář podporuje správu vesničky poskytováním vzdělávání, poradenství a vedení v administrativních záležitostech. Národní kancelář může také vykonávat některé konkrétní finanční a personální funkce, jako například vedení mzdového účetnictví, implementaci obecně platných pracovních předpisů a určování administrativních metod. 2 SOS rodiny hradí své každodenní výdaje z rodinného rozpočtu a) Jakou zodpovědnost má SOS matka-pěstounka za hospodaření s rozpočtem své rodiny? ♦ SOS matka-pěstounka dostává každý měsíc pevnou částku na pokrytí všech výdajů rodiny. Je doporučeno tuto částku vyplácet jednorázově, jednou za měsíc.
57
♦ Do rodinného rozpočtu jsou zahrnuty položky, jako je jídlo, úklidové prostředky, ošacení, energie, transport, školní výdaje, menší opravy a vybavení domácnosti, jako jsou rozbitá okna, nádobí, záclony a ložní prádlo. ♦ Větší investice a větší požadavky na údržbu přesahující každodenní náklady na domácnost (jako například nové dveře nebo nová kuchyň) jsou plánovány v rámci rozpočtu vesničky. ♦ Jestliže SOS matka-pěstounka při běžném chodu domácnosti něco z rodinného rozpočtu uspoří, může tyto úspory použít na rodinné oslavy, výzdobu nebo menší položky výbavy domácnosti. ♦ Abychom předcházeli vytváření institucionálního prostředí, správní kancelář vesničky nevydává za žádných okolností peněžní prostředky přímo dětem. Jakékoli prostředky, které dítě obdrží, jako například kapesné nebo příspěvky na výdaje ve škole, jsou dítěti poskytovány prostřednictvím SOS matky-pěstounky. b) Jak se provádí vyúčtování rodinného rozpočtu? ♦ Za tyto peníze zodpovídá SOS matka-pěstounka, která vede podrobné měsíční záznamy o svých výdajích. Uchovává veškeré účtenky z obchodů, a pokud není možné zajistit účtenku, provede SOS matka-pěstounka o každém nákupu písemný záznam. Tyto záznamy jsou přístupné pomocným administrativním pracovníkům, kteří je mohou kontrolovat, ale obvykle se kontrola neprovádí častěji než jednou za měsíc. ♦ Systém, který musí SOS matky-pěstounky dodržovat při vyúčtování svých rodinných rozpočtů, musí být jednoduchý a nesmí jim zabírat více než dvě až tři hodiny měsíčně. c) Jak se mohou děti učit finanční odpovědnosti? ♦ Nakupujeme v místních obchodech. Nakupování ve velkém, kdy správa vesničky nakupuje velká množství jednotlivých položek a pak je distribuuje SOS rodinám, nedoporučujeme, protože to neodpovídá běžnému přístupu v normálním rodinnému prostředí. Je to postup institucionální a brání dětem v tom, aby se naučily základním dovednostem, jako je nakupování. ♦ Je-li to vhodné, může SOS matka-pěstounka dávat svým dětem příspěvek z rodinného rozpočtu na malé školní výdaje, výlety nebo jiné náklady. ♦ Mladiství, kteří nadále žijí v rodinném domě, by se měli pod vedením SOS matky-pěstounky účastnit správy rodinného rozpočtu. Tím by měli být lépe připraveni na budoucí život v komunitě mládeže nebo v nezávislém bydlení, kde budou muset spravovat své vlastní finance. 3 Mladiství spravují svůj vlastní rozpočet a) Za účelem podpory samostatného hospodaření je mladistvým poskytováno poradenství a poučení o základech hospodaření s penězi. b) Školné a související výdaje obvykle platí správa vesničky.
58
4 Používáme jednoduchý účetní systém a) Jedna osoba ve vesničce nese přímou zodpovědnost za finanční aktivity. Všechny výdaje podléhají schvalovací proceduře. To vyžaduje překontrolování a podepsání dvěma osobami. b) Soupis inventáře obsahuje všechny základní prostředky s uvedením jejich množství a hodnoty a je veden pro každou samostatnou budovu ve vesničce. Neobsahuje menší položky jako kuchyňské náčiní, nádobí, příbory, ložní prádlo a malé nářadí. Jednou za rok je prováděna fyzická inventura všech základních prostředků. c) Externí audit z nařízení národní kanceláře je prováděn nejméně jednou za rok a týká se všech finančních transakcí. Pracovník národní kanceláře může provádět také interní kontrolu, a to jednou za rok nebo dle potřeby. 5 Sponzorský program je spravován podle potřeb sponzorů a) Příjmy ze sponzoringu pokrývají značnou část nákladů vesničky, a je proto nezbytné, aby vesnička efektivně vedla sponzorské programy. b) Ředitel vesničky pověří jednoho pracovníka, který bude zodpovědný za správu sponzorských programů, a je povinností ředitele zajistit mu potřebný výcvik v národní kanceláři. c) Tato osoba těsně spolupracuje s národní kanceláří při výměně informací a zajištění všech podmínek sponzorství. Měl by to být on, kdo informuje národní kancelář o: ♦ příjmu a odchodu dětí; ♦ jakýchkoliv změnách týkajících se SOS matky-pěstounky; ♦ přemísťování dětí mezi jednotlivými rodinnými domy nebo vesničkami; a ♦ peněžních darech, korespondenci a návštěvách sponzorů ve vesničce. d) Hlavní funkcí vesničky je v určený čas poskytovat zprávy o rozvoji dítěte a jeho fotografie nebo fotografie zařízení. e) Vesnička dbá na to, aby byly návštěvy sponzorů dobře připraveny a aby byli sponzoři dobře přivítáni. f) Sponzorské, peněžní a jiné dary a příspěvky určené jednotlivým dětem jsou spravovány národní kanceláří a uschovány do začátku nezávislého života. Tyto úspory patří mladistvému a můžou být za jeho souhlasu použity na vzdělání, výcvik a rozjezdové programy, koupi pozemku, pronájem bydlení, zdravotní péči, svatbu atd. g) Bez ohledu na existenci finanční podpory poskytované sponzorem má každé dítě stejnou příležitost k dalšímu studiu i možnost začít svůj nezávislý život. Finanční podpora mládežnických programů je poskytována na základě individuálních potřeb každého jednotlivce, a nikoli podle výše zůstatku uspořených sponzorských příspěvků. Nejsou-li potřebné prostředky k dispozici z těchto sponzorských úspor, jsou plánovány v rámci rozpočtu vesničky. 59
6 Majetek ve správě SOS vesničky je patřičně chráněn a udržován a) Zařízení a vozidla jsou obvykle přidělena určeným osobám, které pak zodpovídají za předměty jim svěřené. Odpovídají za to, aby byly tyto předměty vráceny v přijatelném stavu. b) Nábytek a vybavení, budovy a vozový park jsou pravidelně udržovány, aby se předcházelo poruchám.
60
8
Standard
Plánování a hodnocení zajišťuje kvalitní prostředí péče o dítě
Plánování a hodnocení vede k neustálému zlepšování kvality péče o dítě. Plány tvoří jasný rámec priorit v činnostech a diagnostice a umožňují sebejistý a koordinovaný přístup k práci.
(Standard)
„Globální síť sociální péče, jako v případě SOS dětských vesniček, může přežít a pokračovat ve své dynamické činnosti pouze tehdy, jestliže věnuje neustálou pozornost měnícím se podmínkám ve společnosti, reaguje na ně a přijímá nové výzvy v zájmu blaha dětí. V tomto nepřetržitém procesu adaptace na rozdílnou sociální realitu ve světě budou SOS dětské vesničky svou prací nadále usilovat o splnění vytýčených cílů ve svých zařízeních a poskytovaných službách.“ - Hermann Gmeiner Efektivní hodnocení a plánování činností je základem poskytování co nejlepší péče SOS rodin dětem. Plánování umožňuje využívání zdrojů tím nejvhodnějším a nejefektivnějším způsobem. Vesnička je pak schopna v neustále se měnícím světě efektivně utvářet příslušné programy a provádět změny v nejlepším zájmu dětí.To často vyžaduje hledání nových přístupů a programů k uspokojování potřeb dětí. Klíčovým faktorem úspěšného hodnocení a plánování je aktivní účast všech zaměstnanců. Prostřednictvím výměny znalostí a zkušeností jsou definovány potřeby a priority, které se stávají součástí plánů vesničky. Tyto plány poskytují všem zaměstnancům svobodu jednat v rámci jim svěřených povinností.
Povinnosti ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky odpovídá za zajištění efektivního procesu hodnocení a plánování a za dohled nad přípravou plánu a rozpočtu vesničky. Zajišťuje, aby se na této přípravě podíleli ostatní pracovníci a také to, aby v plánech byly zohledněny všechny aspekty vesničky a s ní spojených zařízení. ► Pracovníci pečující o děti a mládež a pomocný personál: Všichni pracovníci zodpovídají za hodnocení, zlepšování a efektivitu své činnosti a stejnou měrou se podílí na hodnocení a plánování činnosti celé vesničky. ► Národní ředitel: Národní ředitel dohlíží na rozvoj plánů vesničky tak, aby byly v souladu s národními prioritami. Doporučuje návrh plánu a rozpočtu vesničky 61
k posouzení předsednictvu. Sleduje a podporuje pokrok, reaguje na potřeby vesničky a přiměřeně přiděluje prostředky.
Směrnice 1 Každý rok je připravován plán vesničky: Plán vesničky vychází z interního hodnocení jednotlivých oblastí rozvoje vesničky, včetně potřeb rozvoje dětí, potřeb vzdělávání personálu, plnění standardů a metodických pokynů SOS dětské vesničky a z národních priorit pro plánování. Výbor vesničky využívá výsledků hodnocení při práci na plánu vesničky, při posilování slabých míst a využívání osvědčených postupů. Pracovníci z různých vesniček se dělí o své zkušenosti a postupy a navzájem si pomáhají k dosažení lepších výsledků. 2 Každý rok se konají dvě plánovací schůze: Plánovací schůze představuje pro všechny zaměstnance vesničky možnost sejít se a podělit se o své představy budoucnosti. Je všeobecná, účastní se jí všichni zaměstnanci a není byrokratická, zvyšuje motivaci personálu a jejich odpovědnost za uskutečňování plánů vesničky. 3 Rozpočet vesničky: Rozpočet vesničky je sestavován každoročně a vychází z cílů vytýčených v plánu vesničky. Rozpočet poskytuje prostředky na uskutečňování plánu a usměrňuje každodenní výdaje v zařízení. 4 Dvakrát ročně je zpracována zpráva o činnosti vesničky: Ředitel vesničky dvakrát ročně zasílá národnímu řediteli zprávu o činnosti vesničky, ve které srovnává dosažený pokrok s vlastním plánem vesničky. Národní ředitel poskytuje zpětnou vazbu a nabízí potřebné vedení a podporu. 5 Průzkum zaměřený na dospělé, kteří byli vychováni v SOS rodině: Provádíme pravidelný průzkum, kterým monitorujeme jejich další rozvoj, a přispíváme dalšími informacemi do procesu hodnocení a plánování.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Každý rok je připravován plán vesničky a) Proces plánování vesničky probíhá podle národního harmonogramu plánování. b) Plán vesničky je dokumentem, který shrnuje všechny výstupy plánovacího procesu. V plánu vesničky jsou zahrnuty cíle, činnosti a časový rozvrh, upozorňující na důležitá data nadcházejícího roku a příslušný rozpočet. 62
c) Plán zahrnuje plány pro všechna SOS zařízení spojená s vesničkou. d) Plánování by mělo být příjemné a mělo by přispívat k lepší souhře týmu. K tomu, aby proces plánování byl zajímavý a motivující, lze využít různých nástrojů plánování. 2 Každý rok se konají dvě plánovací schůze a) Schůze mohou trvat jeden nebo dva dny podle toho, kolik času je potřeba. Cíle schůzí jsou následující: ♦ vyhodnotit naplňování standardů a metodických pokynů SOS dětské vesničky; ♦ vyhodnotit současné aktivity a postupy vesničky a tak zjistit, které z nich mají být odstraněny nebo zlepšeny, případně zavedeny nové; ♦ posoudit potřeby SOS rodin a vesničky, zejména v oblasti rozvoje dětí a vzdělávání personálu. Při přípravě tohoto procesu by měly SOS matkypěstounky diskutovat se svými dětmi a podělit se s nimi o vlastní názor na další rozvoj vesničky; ♦ hodnotit, jak jsou práva dítěte reflektována v každodenních aktivitách; ♦ vyhodnotit plnění plánu z předešlého roku; ♦ odsouhlasit priority pro příští rok a určit cíle naplňování potřeb a zlepšování slabých stránek vesničky. b) Prvním krokem v procesu plánování je hodnocení. K tomu lze použít různých nástrojů, jako jsou skupinové diskuse, dotazníky, cvičení nebo hry. Ať už je použita jakákoliv metoda, musí mít všichni zaměstnanci možnost podílet se na průběhu hodnocení nebo jej vést. c) Hodnocení obecně vychází z kolektivních poznatků a každodenních zkušeností pracovníků, kteří si vyměňují názory na to, co je nutné zlepšit v péči o děti a jim poskytovaných službách. Plánovací schůze proto vyžadují trochu přípravy, nestačí jen otevřenost a touha zlepšit slabé stránky a naplánovat další činnost. d) Do procesu hodnocení mohou být zapojeny i vnější zdroje. Například může být přizván ředitel jiné SOS dětské vesničky, aby provedl hodnocení vesničky a předložil vlastní návrhy na zlepšení. O příspěvek k hodnocení vesničky mohou být požádáni také členové obce, jako jsou učitelé, členové jiných nevládních organizací a přátelé Sdružení SOS dětských vesniček. e) Výbor vesničky pak využije výsledků hodnocení k sestavení plánů na zlepšení slabých stránek vesničky a na využití osvědčených postupů. 3 Dvakrát ročně je vypracována zpráva o činnosti vesničky a) Zprávy o činnosti vesničky jsou interními pracovními dokumenty monitorujícími pokrok vesničky při plnění cílů obsažených v jejím ročním plánu. b) Zpráva o činnosti vesničky má dvě až tři strany a obsahuje: ♦ krátký přehled výsledků v předchozím období od poslední zprávy; 63
♦ ♦
přezkoumání pokroku v plnění vytýčených cílů; hlavní priority a aktualizovaný časový rozvrh na následujících šest měsíců. c) Zprávy o činnosti vesničky nejsou totožné se zprávami o sponzorství ani s výroční zprávou. Mezi zprávami o činnosti vesničky a těmito dvěma zprávami neexistuje žádná spojitost a nelze je vzájemně zaměňovat. d) Národní ředitel podává ke zprávě písemnou a/nebo ústní zpětnou vazbu, čímž bere na vědomí dosažené úspěchy, věnuje pozornost řešení problémů a poskytuje náležité vedení a řízení. 4 Průzkum zaměřený na dospělé, kteří byli vychováni v SOS rodině a) Shromažďujeme informace o situaci mladých dospělých, kteří vyrostli v SOS rodině, a na jejich základě vypracováváme statistiky. Doporučení těchto dospělých, týkající se činnosti vesničky jsou brána v úvahu při zlepšování efektivity programů vesničky. b) Ředitel vesničky dohlíží na to, aby byl udržován kontakt se všemi dospělými, kteří byli vychováni v SOS rodinách, a sleduje jejich další rozvoj a důležité životní kroky. c) Jedná se o kontinuální proces. Každé tři roky je z průzkumu vypracována zpráva pro národní kancelář se statistikami a postavením dospělých.
64
9
Standard
Podporujeme vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
Pěstujeme kulturu, která napomáhá učení, růstu a tvořivosti zaměstnanců. Posuzujeme individuální vzdělávací potřeby zaměstnanců a každého podněcujeme v jeho dlouhodobém růstu. Dobře uspořádaná personální praxe přispívá k vytváření dovedností a zvyšování smyslu pro zodpovědnost.
(Standard)
„Chceme-li naše děti rozvíjet v pozitivním smyslu, potřebujeme k tomu takové spolupracovníky, kteří jsou ochotni akceptovat kulturní, náboženskou a myšlenkovou různorodost, kteří jsou schopni přijímat druhé v jejich jedinečnosti a umožňují jim dále se rozvíjet.“ - Helmut Kutin Dlouhodobý úspěch Sdružení SOS dětských vesniček a jeho schopnost dosahovat žádoucí úrovně péče o dítě závisí z velké části na schopnosti, zodpovědnosti a iniciativě jeho zaměstnanců. Jednotliví pracovníci spolupracují při řešení problémů a náročných úkolů a při vědomí kolektivní odpovědnosti a obecného zájmu. Dobré řízení poskytuje náležité podmínky pro rozvoj motivovaných, výkonných týmů a jednotlivců, kterým je společná skutečná oddanost dětem. Pracovníci mají ke své práci profesionální přístup založený na péči a zájmu o druhé. Strategie rozvoje lidských zdrojů, podporující individuální učení a růst, jsou základní součástí tohoto přístupu. Prostřednictvím neustálého vzdělávání a rozvoje pracovníci získávají potřebnou sebedůvěru a podporu k maximalizaci svého osobního přínosu. Dlouhodobý závazek každého zaměstnance vůči vesničce je posilován získáváním zkušeností a posilováním kontinuity a stability prostředí, ve kterém děti vyrůstají.
Povinnosti ► SOS matky-pěstounky: SOS matky-pěstounky tvoří vzájemně se podporující tým, ve kterém se navzájem podněcují k rozvoji, učí se jako skupina, rozpoznávají společné potřeby a zájmy a spolupracují s ředitelem vesničky. ► Pomocný personál: Pracovníci pomocného personálu poznávají, sdílejí, zdokonalují a vytvářejí podpůrné prostředí pro SOS rodiny tím, že přinášejí znalosti a pohled zvenčí. Podílejí se na orientaci nových zaměstnanců a provádějí hodnocení výkonu těch pracovníků, kteří jsou jim přímo podřízeni. Pracovníci pomocného personálu se snaží identifikovat potřeby vlastního individuálního rozvoje a informují o nich 65
svého bezprostředního nadřízeného. Pomáhají také řediteli vesničky při realizaci plánů dalšího vzdělávání. ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky zodpovídá za realizaci manažerského plánu na úrovni vesničky a plnění strategie národního sdružení v oblasti lidských zdrojů. Ředitel vesničky zodpovídá za řízení a vedení SOS matek-pěstounek a vedoucích pracovníků, za vytyčování cílů činnosti a hodnocení pokroku při jejich plnění. Ředitel vesničky určuje celkovou vzdělávací strategii vycházející ze skutečných potřeb, tak jak byly identifikovány. ► Národní ředitel: Národní ředitel je styčným bodem při řešení a objasňování otázek týkajících se veškerých personálních záležitostí. Vyčleňuje prostředky pro potřeby výcviku na národní úrovni a zajišťuje jejich dostupnost pro všechna zařízení.
Směrnice 1 Noví zaměstnanci absolvují program všeobecné úvodní orientace: Pro každého nového zaměstnance je vypracován metodický plán úvodní orientace, který mu poskytuje všeobecný přehled o Sdružení SOS dětských vesniček, a jeho úkolech a povinnostech. K přijetí potřebného závazku a zodpovědnosti ze strany zaměstnanců přispívá i hlubší porozumění organizaci jako takové a významu jejich vlastního přínosu. 2 Je zajištěno vzdělávání a další rozvoj zaměstnanců: Potřeby vzdělávání a rozvoje zaměstnanců jsou identifikovány a formálně dokumentovány přinejmenším jednou za rok. Strukturované plány rozvoje zaměstnanců se pak sestavují při každoročním plánování tak, aby bylo zajištěno, že jim bude poskytnuto přiměřené vzdělávání vycházející z jejich potřeb. To pomáhá maximalizovat jejich přínos a zvyšuje jejich zodpovědnost. Vytvářet kulturu učení se daří tam, kde pracovníci přijímají zodpovědnost za svůj vlastní růst. 3 Probíhají pravidelná hodnocení pracovního výkonu: Každý pracovník diskutuje alespoň jednou za rok o hodnocení svého výkonu se svým nadřízeným. Při hodnocení se zjišťuje přínos pracovníka a dostává se mu podpory a povzbuzení. Zjišťují se příležitosti pro růst a zlepšení a jsou dohodnuty pracovní cíle. Tím se vytváří základ pro zlepšení pracovního výkonu a větší zodpovědnost. 4 Zaměstnancům se dostává uznání za dlouholeté služby: Je oceňována dlouholetá služba organizaci. Ředitel vesničky nominuje dlouhodobě sloužící zaměstnance na ocenění prstenem SOS dětských vesniček. Kdekoli je neobsazené místo, ať už v rámci vesničky nebo v jiných zařízeních, jsou bráni v úvahu stávající zaměstnan-
66
ci. Za předpokladu, že mají potřebnou kvalifikaci a splňují všechny požadavky na dané pracovní místo, je jim dávána přednost před uchazeči zvenčí. 5 Napomáháme vytváření pocitu osobní pohody ubytovaných zaměstnanců: Vesnička uznává nároky kladené na osobní život pracovníků pečujících o děti, jejichž práce vyžaduje, aby bydleli ve vesničce. Hledáme tvůrčí řešení toho, jak vyvážit nároky úkolů a povinností spojených s životem ve vesničce s možností prostoru pro osobní zájmy, volný čas a soukromí. Zvláštní podpora je poskytována SOS matkám- pěstounkám, ředitelům vesniček a vedoucím komunity mládeže, aby jim bylo umožněno vypořádat se s náročnými úkoly a požadavky pozitivním a zdravým způsobem. Povzbuzujeme pracovníky žijící ve vesničce k tomu, aby v době svého volna a dovolené pravidelně opouštěli vesničku. 6 Ve vesničce můžou pracovat místní dobrovolníci zvláštních dovedností: Dobrovolníci v dané zemi, kteří mají potřebné dovednosti, mohou být přijímáni na dobu určitou. Musí projít programem úvodní orientace a obdržet formální popis práce, který objasňuje všechny aspekty jejich zaměstnání.
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Noví zaměstnanci absolvují program všeobecné úvodní orientace a) Dobře vedený program úvodní orientace je východiskem k uvítání a začlenění nového zaměstnance, k jeho seznámení s novým pracovním prostředím a k vytvoření motivace a smyslu pro odpovědnost. b) Standardní orientační program vesničky by měl obsahovat následující základní body: ♦ prohlídka vesničky a všech s ní spojených zařízení a představení všem zaměstnancům; ♦ příležitost navštívit neformálně každou SOS rodinu; ♦ seznámení s mezinárodní organizací SOS dětských vesniček; ♦ seznámení s národním sdružením SOS dětských vesniček; ♦ překontrolování veškeré dokumentace o zaměstnání; ♦ rozhovor nad právy dítěte a jak je aplikovat v každodenní praxi. c) V průběhu prvního měsíce zaměstnání se nový zaměstnanec setkává alespoň jednou týdně se svým nadřízeným (dohlížitelem), který mu poskytuje osobní vedení, odpovídá na případné otázky a problémy a snaží se mu pomoc při
67
adaptaci na nové prostředí. Na dobu prvních tří až šesti měsíců může být novému zaměstnanci také přidělen osobní průvodce, který mu poskytuje dodatečnou podporu. Může to být spolupracovník nebo některý vedoucí pracovník. 2 Je zajištěno vzdělávání a další rozvoj zaměstnanců a) Ředitel vesničky provádí pravidelná individuální hodnocení a konzultační schůzky se zaměstnanci, aby jim pomohl při hledání oblastí, ve kterých na sobě mohou pracovat, stanovení plánů osobního rozvoje a monitorování dosaženého pokroku. b) Všichni pracovníci, kteří přicházejí přímo do styku s dětmi, by měli mít dobré základní znalosti dětského vývoje, vhodných výchovných metod, práv dětí a schopnost naslouchat. c) Pracovníci jsou podněcováni k tomu, aby přebírali zodpovědnost za svůj vlastní rozvoj. Je přijat pevný závazek poskytovat při studiu vhodného relevantního oboru podporu ve formě finančního příspěvku a studijního a zkouškového volna. Pracovníci mohou sami usměrňovat své vzdělávání ať už formou přihlášení k dálkovému studiu, nebo návštěvou večerní školy. Vesnička poskytne finanční podporu těm zaměstnancům, kteří si chtějí doplnit středoškolské vzdělání. 3 Probíhají pravidelná hodnocení pracovního výkonu a) Hodnocení výkonu je vždy konstruktivní proces zaměřený na budoucnost a probíhá za aktivní účasti zaměstnanců. Posiluje vzájemný respekt a porozumění mezi ředitelem vesničky a příslušným zaměstnancem. b) Hodnocení by mělo být do značné míry založeno na vlastním ohodnocení práce zaměstnancem samotným. Důležité je, aby ředitel vesničky dal toto sebehodnocení do souvislosti se svým vlastním pozorováním, a to co možná nejobjektivněji. Při hodnocení zaměstnance by mělo být také zohledněno to, co má v popisu práce a jaké jsou vytyčené pracovní cíle. c) Neformální rozhovor mezi čtyřma očima by měl probíhat alespoň jednou za čtvrt roku, a to se všemi zaměstnanci. Tím je vytvořena příležitost sledovat vývoj, dodávat povzbuzení a motivaci, přezkoumávat potřeby rozvoje a udržovat pozitivní vztahy. 4 Zaměstnancům se dostává uznání za dlouholeté služby a) Ředitel vesničky může nominovat na ocenění prstenem SOS dětských vesniček SOS matky-pěstounky, které dovršily sedm let služby a ostatní zaměstnance, kteří absolvovali 14 let služby. b) Kromě prstenu SOS dětských vesniček může národní sdružení vypracovat vlastní systém oceňování dlouholeté služby. Můžeme přijmout systém ocenění dlouholeté služby zaměstnanců, kteří slouží organizaci po dobu 5, 10, 15, 20
68
a 25 let. Taková ocenění mohou zahrnovat diplomy nebo jiné symboly uznání, jako například vázanky, odznaky nebo šátky. 5 Napomáháme vytváření pocitu osobní pohody ubytovaných zaměstnanců a) Kromě každoroční dovolené a dnů volna by pracovníci pečující o děti, kteří jsou ubytováni ve vesničce (SOS matky-pěstounky, ředitelé vesniček a vedoucí komunity mládeže) měli být vedeni k tomu, aby si ve svém denním rozvrhu nechávali pro sebe přiměřené množství oddechového času. b) SOS matky-pěstounky, ředitelé vesniček a vedoucí komunity mládeže mohou být podporováni formou speciálních školení ve zvládání stresu, formou zdravotních a cvičebních programů a programů osobnostního rozvoje.
69
10 Standard
Ředitel vesničky řídí SOS dětskou vesničku
Ředitel vesničky řídí celkový rozvoj SOS dětské vesničky tím, že prosazuje hodnoty organizace, společně se svým týmem určuje cíle a zajišťuje, aby byly SOS rodinám poskytovány pomocné služby. Řídí ostatní spolupracovníky a hraje hlavní roli při vedení a podporování profesního rozvoje SOS matekpěstounek.
(Standard)
„Partnerství v procesu řízení je dnes stylem přijatým ve všech SOS dětských vesničkách. Pro ředitele vesničky tato změna nemusí být příjemnější než starý autoritativní systém, ale výsledky jsou nesrovnatelně lepší.“ - Fritz Haider (‘první a nejbližší spolupracovník’ Hermanna Gmeinera a nejdéle sloužící ředitel vesničky – funkci vykonával 40 let, od roku 1950 do roku 1990) Ředitel vesničky je služebně nejvýše postaveným pracovníkem v rámci SOS dětské vesničky a nese hlavní zodpovědnost za všechny činnosti vesničky. Zaměřuje se na neustálé zlepšování standardů péče poskytované dětem. Je laskavým manažerem, který partnersky spolupracuje se svým týmem a věnuje mnoho času a energie vedení a přípravě personálu. Prostřednictvím pravidelné spolupráce s SOS matkami-pěstounkami si také udržuje přehled o potřebách rozvoje dětí. To je zárukou toho, aby byla jeho rozhodnutí, plány a činy vedeny nejlepším zájmem dětí. Prostřednictvím soustavného vzdělávání, vedení a podpory zaměstnanců ředitel vesničky usiluje o to, aby byli schopni nést plnou zodpovědnost za svou pracovní oblast. Ředitel je vůdčí osobností vesničky a soustřeďuje se na budování sebedůvěry, iniciativy a zodpovědnosti mezi svými spolupracovníky. Vytváří prostředí důvěry a v každém probouzí to nejlepší, čímž umožňuje maximalizovat jeho přínos.
Povinnosti ► Ředitel vesničky: Ředitel vesničky je zodpovědný za řízení a koordinaci činností vesničky. Řídí, vede a podporuje SOS matky-pěstounky při zajišťování blaha dětí a udržuje silné vazby mezi komunitou mládeže a SOS rodinami. Řídí finanční a obecně administrativní funkce vesničky a reprezentuje vesničku na veřejnosti. Je přímo podřízený národnímu řediteli.
70
► Národní ředitel: Národní ředitel napomáhá osobnímu a odbornému rozvoji ředitelů vesniček tím, že s nimi vede pravidelné hodnotící pohovory, zajišťuje možnosti jejich vzdělávání a poskytuje jim trvalé vedení a podporu.
Směrnice
(Směrnice poskytují také odpovídající rámec základních povinností ředitele vesničky.) 1 Řídit všeobecný rozvoj vesničky a rodin: Ředitel vesničky řídí a podporuje SOS matky-pěstounky, vedoucí komunit mládeže a ostatní jemu přímo podřízené zaměstnance. Dbá na to, aby přispění každého zaměstnance sloužilo těm nejlepším zájmům dítěte. Je zodpovědný za celkový rozvoj dětí v SOS rodinách, stejně jako za veškeré finanční, plánovací a jiné administrativní činnosti ve vesničce. Zodpovídá také za realizaci standardů a směrnic Sdružení SOS dětských vesniček tak, jak jsou popsány v této příručce. 2 Řídit a podporovat SOS matky-pěstounky: Ředitel vesničky působí jako poradce každé SOS matky-pěstounky a dbá na to, aby byl pro ni vždy snadno a přímo dostupný. Každý rok s ní vede hodnotící pohovor, na jehož základě pak určuje cíle jejího rozvoje. Na tyto pohovory formálně navazují průběžné schůzky minimálně jednou za šest měsíců. Ředitel vesničky se s každou SOS matkou-pěstounkou setkává každý měsíc také při neformálních příležitostech, kdy si vyměňují zkušenosti, hodnotí dosažené úspěchy, poskytují si vzájemnou zpětnou vazbu a vyjadřují podporu. 3 Zajišťovat poskytování profesionální pomoci SOS rodinám: Ředitel vesničky udržuje přehled o potřebách rozvoje dětí a zajišťuje, aby těmto potřebám odpovídaly dostupné zdroje. Poskytuje všem SOS rodinám stejnou a trvalou podporu a zajišťuje, aby každá SOS rodina měla k dispozici pomocné služby, které potřebuje. Tyto služby jsou pečlivě plánovány spolu s pracovníky rozvoje osobnosti dětí a administrativy. Především dbá na udržování pevných vazeb mezi mladistvými v komunitě mládeže a SOS rodinami. 4 Organizovat pravidelné schůze s SOS matkami, alespoň jednou za měsíc: Schůze s SOS matkami jsou věnovány společným zájmům SOS rodin a výměně zkušeností v oblasti péče o dítě. Ředitel vesničky spolu se zástupkyní SOS matekpěstounek určuje program jednání. Ředitel vesničky řídí schůzi a její zápis je pak předán každé SOS matce a všem členům výboru vesničky. 5 Účastnit se a podporovat aktivity pro děti, ať už přímo ve vesničce nebo v obci: Ředitel vesničky se účastní všech významných událostí v životě dětí a SOS rodin. To zahrnuje i účast při takových příležitostech, jako je zasnoubení, svatba, škol-
71
ní oslavy a sportovní události. Vzájemné každodenní interakce vytváří příležitost k rozvoji pozitivních vzájemných vztahů mezi ředitelem vesničky a jednotlivými dětmi. Je jeho povinností zajistit, aby každé dítě bylo plnoprávně integrováno a akceptováno společností. 6 Řídit správu vesničky: Ředitel vesničky má na starosti styk s veřejností a zodpovídá za veškeré finanční, plánovací a jiné administrativní činnosti ve vesničce a udržuje spojení s národní kanceláří. Informuje národního ředitele o činnosti vesničky při pravidelných setkáních minimálně dvakrát za rok a dvakrát za rok mu také podává písemnou zprávu. 7 Podporovat SOS rodiny v integraci do okolní obce: Ředitel vesničky buduje pozitivní vztahy s lidmi, úřady a organizacemi, které mohou přispívat k činnostem vesničky a poskytovat služby SOS rodinám. Ředitel zajišťuje, aby SOS rodinám byly dostupné prostředky na využívání veřejných služeb a sleduje jejich kvalitu. Oficiálně reprezentuje vesničku na veřejnosti. 8 Předsedat výboru vesničky: Při řízení a koordinování všech aktivit SOS vesničky je ředitel podporován výborem vesničky. Členy tohoto výboru jsou zástupkyně SOS matek-pěstounek, vedoucí komunity mládeže nebo jejich koordinátor, vedoucí pracovník z oblasti rozvoje osobnosti dítěte a vedoucí pracovník administrativy. Celkem se výbor skládá z pěti až šesti členů, kteří se scházejí jednou za měsíc, aby diskutovali a koordinovali záležitosti vesničky. 9 Ředitel vesničky se po celou dobu své kariéry účastní výcvikových programů: Ředitel vesničky se po celou dobu své kariéry zúčastňuje strukturovaných vzdělávacích programů. Po přijetí do zaměstnání absolvuje alespoň tříměsíční praktické zaškolení na pracovišti a účastní se relevantních částí základního vzdělávacího programu pro SOS matky-pěstounky. Později absolvuje nejméně dva týdny dalšího vzdělávání každé dva roky. Národní ředitel mu poskytuje pravidelné vedení a podporu. 10 Ředitel vesničky přispívá k rozvoji národního sdružení: Je zodpovědný za přebírání zkušeností a poznatků od jiných SOS dětských vesniček a naopak se s nimi dělí o své vlastní zkušenosti. Účastní se a přispívá do procesu plánování v rámci národního sdružení.
72
„Jak postupovat“: Podrobný výklad směrnic 1 Řídit všeobecný rozvoj vesničky a rodin a) Ředitel vesničky spolupracuje s personálem, používá styl řízení založený na spoluúčasti zaměstnanců a prokazuje silný smysl pro týmovou práci. Má nejvyšší rozhodovací pravomoc v jasně definovaném rámci činnosti organizace. b) Ředitel vesničky zajišťuje pravidelný výcvik všech zaměstnanců a nabízí jim průběžné vedení a podporu. Nese přímou zodpovědnost za podporu a rozvoj těch zaměstnanců, kteří jsou mu přímo podřízeni, a vypracovává jejich každoroční hodnocení. c) Ředitel vesničky v mnoha případech zodpovídá také za ta SOS zařízení, která se nachází ve stejné obci jako SOS dětská vesnička. Má na starosti plánování a všeobecné administrativní záležitosti. Jeho prvořadou prioritou je vždy vesnička a věnuje jí veškerou svou energii a zdroje. Každé národní sdružení vytváří co nejlepší strukturu, odpovídající jejím specifickým činnostem. d) Při setkáních týmu vedení národního sdružení a při národních/regionálních setkáních ředitelů vesniček má ředitel vesničky možnost vyměňovat si nápady a zkušenosti přímo se svými kolegy v národní kanceláři nebo v jiných zařízeních. e) Ředitel vesničky potřebuje znát silné i slabé stránky své vesničky. Jen tak je schopen podělit se o „nejlepší postupy“, z nichž ony silné stránky vesničky vychází, s jinými vesničkami a hledat u jiných radu a poučení, aby se mohl vypořádávat se slabými stránkami své vesničky. 2 Řídit a podporovat SOS matky-pěstounky a) SOS matkám-pěstounkám poskytuje podporu dle jejich potřeb. Ředitel vesničky navazuje zdravé pracovní vztahy s SOS matkami-pěstounkami, založené na vzájemné důvěře a respektu, což je vyjádřením podpory nezbytné k plnění jejich povinností. b) Ředitel vesničky má trvalý zájem na rozvoji všech dětí ve vesničce. Může být přímo zapojen do procesu plánování individuálního rozvoje osobnosti některých dětí tak, aby zůstával otevřený a citlivý vůči problémům a situaci dětí. 3 Ředitel vesničky se po celou dobu své kariéry účastní výcvikových programů a) V závislosti na situaci dané země může vzdělávání probíhat ve vlastním národním vzdělávacím středisku, v regionálním vzdělávacím středisku, v SOS dětské vesničce nebo v jiném vhodném zařízení. b) V průběhu tříměsíčního praktického zaškolení ve vesničce dostává nově přijatý ředitel rady, poučení a podporu od některého zkušeného ředitele vesničky.
73
c) Pravidelné vzdělávací kurzy, nejméně dva týdny každé dva roky, vycházejí z potřeb odborného rozvoje ředitele vesničky, jsou v souladu s charakterem jeho práce a vycházejí z hodnocení jeho výkonu. 4 Výběrový profil ředitele vesničky a) Obecně: Ředitelé vesniček by měli nezávisle vést jim svěřená zařízení podle příslušných standardů péče o dítě a řízení organizace. To vyžaduje, aby měli jasně definované dovednosti z oblasti řízení organizace a lidských zdrojů, spojené se zájmem o problematiku péče o dítě. Ředitelem se může stát muž nebo žena. b) Požadované osobní vlastnosti: ♦ touha pracovat v SOS dětské vesničce ♦ silný zájem o potřeby a rozvoj dětí ♦ vnímavost k ženské otázce ♦ ochota přijmout dlouhodobý závazek ♦ ochota žít v SOS dětské vesničce ♦ dobré tělesné i duševní zdraví ♦ trpělivost a porozumění ♦ flexibilita, čestnost, pohotovost ♦ zájem o dění ve společnosti ♦ obliba týmové práce c) Minimální kvalifikace, odbornost a zkušenosti: ♦ doklad o dosažení středoškolského vzdělání ♦ nejméně tři roky studia vyššího stupně v relevantním oboru jako například management, lidské zdroje, pedagogika nebo sociální péče ♦ pětiletá praxe v relevantním oboru ♦ řídící dovednosti, životní zkušenosti, komunikační schopnosti
74
Příloha Úmluva Spojených národů o právech dítěte (shrnutí)
Úmluva Spojených národů o právech dítěte (shrnutí) Úvod Děti se rodí se základními svobodami a nezcizitelnými právy všech lidských bytostí. To je základní premisa Úmluvy Spojených národů o právech dítěte, mezinárodní dohody o lidských právech, která přetváří životy dětí a jejich rodin na celém světě. Lidé ze všech zemí, kultur a náboženství spolupracují na tom, aby zajistili, že každé ze dvou miliard dětí na světě bude moci využívat svého práva na zachování života, zdraví a vzdělání, na pečující rodinné prostředí, na to, aby si mohlo hrát a vyrůstat v kulturních tradicích svých předků, na ochranu před vykořisťováním a zneužíváním všeho druhu, na právo slyšení v rozhodování o důležitých záležitostech a zohlednění jeho názoru.
Zásady úmluvy Úmluva má čtyři základní zásady. První dvě se týkají všech lidí a úmluva znovu zdůrazňuje, že zahrnují také děti. Druhé dvě se týkají zvlášť dětí. ♦ Děti nesmějí být vystaveny diskriminaci, „bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ, majetek, tělesné nebo duševní postižení, rod a jiné postavení dítěte, jeho rodičů nebo zákonných zástupců.“ ♦ Děti mají právo na zachování života a rozvoj všech stránek života, včetně aspektů fyzických, emocionálních, psychosociálních, kognitivních, sociálních a kulturních. ♦ Při každém rozhodování a všech činnostech, jež ovlivní dítě nebo děti jako skupinu, je třeba brát v první řadě zřetel na nejlepší zájem dítěte. To se týká rozhodování na vládní, správní nebo zákonodárné úrovni nebo v rodinách samotných. ♦ Dětem je nutné umožnit aktivně se podílet na všech záležitostech, jež ovlivňují jejich život a svobodně vyjadřovat své názory. Mají právo na to, aby byl jejich názor vyslechnut a brán vážně.
76
Právo dětí na základní zdravotní a sociální péči Každé dítě má právo na: ♦ Zachování života a rozvoj; ♦ Odpovídající životní podmínky; ♦ Nejvyšší dostupnou kvalitu zdravotní péče a funkční zdravotní služby; ♦ Zvláštní péči v případě postižení, jež mu zaručí důstojnost, podporuje sebedůvěru a umožní aktivní účast na životě ve společnosti; ♦ Sociální zabezpečení a služby a využití zařízení péče o děti.
Práva dětí a jejich rodin Každé dítě má právo: ♦ Žít s rodiči nebo udržovat s nimi kontakt v případě, že s jedním z rodičů nežije; ♦ Překročit státní hranice, aby se mohlo se svými rodiči znovu spojit; ♦ Obdržet náhradní péči v případě, že není možné rodinné prostředí udržet; ♦ Bezpečný systém adopce; ♦ Ochranu před únosy; ♦ Ochranu před zneužíváním a zanedbáváním ze strany rodičů a pečujících osob; ♦ Pravidelné přezkoumání v případě nutnosti umístění do zařízení poskytující náhradní péči, ochranu nebo léčení. Úmluva požaduje, aby vlády zajistily rodičům a rodinám právo na: ♦ Vedení svého dítěte; ♦ Pomoc při výchově dítěte; ♦ Rozdělení stejných zodpovědností pro oba rodiče; ♦ Materiální pomoc a podpůrné programy zejména v oblasti zabezpečení potravin, šatstva a bydlení; ♦ Překročení státní hranice, aby se mohli se svými dětmi znovu spojit.
Právo dětí na vzdělání, oddechové a kulturní aktivity Každé dítě má právo na: ♦ Bezplatné základní vzdělání; ♦ Dostupné střední vzdělání a odborná učiliště; ♦ Vzdělání, jež rozvíjí jeho osobnost, nadání a rozumové i tělesné schopnosti v jejich plné šíři;
77
♦ Vzdělání, jež ho připraví na aktivní život dospělého člověka ve svobodné společnosti; ♦ Výchovu zaměřenou na posilování úcty k rodině dítěte, vlastní kultuře a jazyku, vlastní zemi a přírodnímu životnímu prostředí; ♦ Vzdělání v duchu pochopení, míru, tolerance a rovnosti; ♦ Volný čas, hru a příležitost podílet se na kulturních a uměleckých činnostech; ♦ Možnost zachovávat vlastní kulturu, vyznávat a praktikovat vlastní náboženství, používat vlastní jazyk.
Zvláštní ochrana práv dětí Každé dítě má právo na zvláštní ochranu: ♦ V případech nouze, jako je ozbrojený konflikt nebo když dojde k oddělení dítěte od rodiny nebo domova; ♦ V případě, že se účastní nezákonných a protiprávních činností; ♦ V situacích vykořisťování, jako je práce dětí, užívání narkotik, sexuální vykořisťování nebo sexuální zneužívání, prodej, obchodování s dětmi, jejich únosy; ♦ V případech jakékoliv diskriminace.
Občanská práva a svobody dětí Každé dítě má právo na: ♦ Jméno a národnost; ♦ Ochranu před zbavením totožnosti; ♦ Svobodu projevu; ♦ Svobodu myšlení, svědomí a náboženství; ♦ Svobodu sdružování a pokojného shromažďování; ♦ Informace z různých zdrojů; ♦ Soukromí; ♦ Ochranu před mučením nebo jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením nebo trestáním; ♦ Ochranu proti nezákonnému věznění a protiprávnímu zbavení svobody. Plné zněn textu úmluvy viz://www.unicef.org/crc/crc.htm Překlady textu do dalších jazyků najdete na: http://www.boes.org/justice.html
78