Slovo o kardinálu Beranovi, 17. května 2009

ˇ ERVEN C

6/2009

Slovo o kardina´lu Beranovi, 17. kveˇtna 2009 Kardina´l Josef Beran je jeden z nejslavneˇjsˇ´ıch plzenˇskyćh roda´ku˚ a vu˚bec jeden z nejslavneˇjsˇ´ıch Cˇechu˚. Nenı´ jediny´m prazˇsky´m arcibiskupem, ktery´ jako exulant zemrˇel a je ˇ ´ımeˇ. Prˇed nı´m to byl Jan z Jenpochovań v R sˇtejna, jehozˇ genera´lnı´m vika´rˇem, tedy nejblizˇsˇ´ım spolupracovnı´kem, byl svaty´ Jan Nepomucky´, umucˇeny´ kra´lem Vaćlavem IV. pro ha´jenı´ pra´v a svobody cı´rkve. Jan z Jensˇtejna musel odejı´t, umı´ra´ v r. 1400 a je pochovań ˇ ´ımeˇ v kla´sˇterˇe u sv. Praxedy. Kardina´l JovR sef Beran byl prona´sledovań nacisty a komunisty rovneˇzˇ pro omezovańı´ pra´v a svobody cı´rkve a ze stejne´ho du˚vodu prozˇ´ıva´ i nedobrovolny´ exil. Zemrˇel v Rˇ´ımeˇ, v koleji Nepomucenum pra´veˇ prˇed 40 lety, 17. kveˇtna 1969. Kardina´l Josef Beran se narodil 29. prosince 1888, tedy prˇed 120 lety, jako syn ucˇitele a dcery zna´me´ho plzenˇske´ho malı´rˇe Ignaće Lindauera. Oba jsou pochovańi na Bolevecke´m hrˇbitoveˇ. Na rohu Krˇ´ızˇkovy

ulice na Roudne´ mu˚zˇete na budoveˇ sˇkoly videˇt jeho bustu, prˇipomıńajıćı´ mı´sto, kde jeho rodina po vıće roku˚ bydlila a kam se jako student navracel. Po maturiteˇ studoval teologii v Cˇeske´ paˇ ´ımeˇ, kde byl vysveˇcen na pezˇske´ koleji v R kneˇze 10. cˇervna 1911. Po na´vratu do prazˇske´ arcidiece´ze byl postupneˇ kaplanem, katechetou a rˇeditelem ucˇitelske´ho u´stavu u sv. Anny v Praze. V roce 1932 se stal mimorˇa´dny´m a pozdeˇji rˇa´dny´m profesorem pastora´lnı´ teologie na teologicke´ fakulteˇ univerzity Karlovy a soucˇasneˇ rektorem prazˇske´ho kneˇzˇske´ho semina´rˇe, kde velmi horliveˇ aposˇtolsky pu˚sobil. V roce 1942 byl nacisty zatcˇen a veˇzneˇn v koncentracˇnıćh ta´borech Terezıń a Dachau, kde neˇkolika spoluveˇznˇu˚m zachrańil zˇivot. Po na´vratu do Prahy v cˇervnu 1945 se opeˇt ujal rˇ´ızenı´ semina´rˇe. Dne 4. listopadu 1946 ho papezˇ Pius XII. jmenoval 33. prazˇsky´m arcibiskupem. Biskupske´ sveˇcenı´ prˇijal v katedra´le sv. Vı´ta 8. prosince te´hozˇ roku. Beˇhem uńorovyćh uda´lostı´ roku 1948, za komunisticke´ho pucˇe, varoval cely´ na´rod prˇed krveprolitı´m. V cˇlańku uverˇejneˇne´m 25. uńora v neˇkteryćh novinaćh, pı´sˇe: „jeden pisatel ve sve´m dopise du˚razneˇ zˇa´da´ nemlcˇ, arcibiskupe, nesmı´sˇ ml’ 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

cˇet‘ . . . proto nemlcˇ´ım. Ten dobry´ cˇesky´ lid mne zna´. Nezradil jsem svu˚j na´rod a nikdy nezradı´m, dovedl jsem trpeˇt. Proto mluvı´m. Zaprˇ´ısaha´m va´s vsˇechny . . . vzpamatujte se! Vı´m, zˇe nechcete rozdmychovat bratrovrazˇedne´ boje, ale takto se jim nevyhnete. Zamyslete se nad svou odpoveˇdnostı´! Udrzˇujte pra´vnı´ rˇa´d! . . . Pra´vnı´ cestou se dosa´hne trvalejsˇ´ıch reforem, i teˇch nejradika´lneˇjsˇ´ıch. Cˇteˇte deˇjiny! Prˇesveˇdcˇte se! . . . Prˇa´l bych si, aby kazˇdy´ videˇl do me´ho srdce. Uprˇ´ımneˇ cı´tı´m se vsˇemi, se vsˇ´ım lidem a cely´m na´rodem. Budou take´ uprˇ´ımneˇ cha´pańa ma´ slova? Chci doufat.“ Doufal marneˇ. Komunisticke´ na´silı´ postupovalo bezostysˇneˇ sta´le vprˇed. Proto v na´sledujıćıćh meˇsıćıćh ha´jil neohrozˇeneˇ pra´va cı´rkve proti tomuto na´silı´. Ve sve´m pama´tne´m ka´zańı´ 18. 6. 1949 ve strahovske´m chra´mu rˇ´ıka´: „Nevı´m, kolikra´t jesˇteˇ budu moci k va´m promlouvat, ale nynı´ prohlasˇuji verˇejneˇ jako biskup. Nikdy, nikdy, nikdy nesvolı´m k dohodeˇ, ktera´ smeˇrˇuje proti za´konu˚m Bozˇ´ım a cı´rkvi svate´. Prohlasˇuji zde slavnostneˇ prˇed Bohem a prˇed na´rodem, zˇe nikdy neuzavrˇu dohodu, ktera´ by porusˇovala pra´va cı´rkve a jejıćh biskupu˚. Nikdo a nic meˇ k tomu nedonutı´, poneˇvadzˇ cı´rkev je jen jedna a bez biskupu˚ cı´rkev katolicka´ nemu˚zˇe existovat. Uslysˇ´ıte-li, zˇe jsem neˇco takove´ho podepsal, neveˇrˇte. Prˇ´ısaha´m jako biskup: nikdy nezradı´m pra´v Bozˇ´ıch a cı´rkve svate´. Velice meˇ bolı´, zˇe kvu˚li mneˇ prona´sledovań bude mu˚j dobry´ cˇesky´ lid. Ale nemohu jednat jinak. . . . Bud’te veˇrni sve´mu biskupovi! Chceme trpeˇt pro vı´ru, nebot’tı´m mu˚zˇeme prospeˇt sve´mu na´rodu. Azˇ se na´sˇ na´rod vzpamatuje, prˇiklonı´ se u´plneˇ k Eucharistii — ke Kristu, pak bude mı´r, klid a pokoj.“ Druhy´ den na to, na sva´tek Bozˇ´ıho Teˇla, 19. cˇervna 1949, byla prˇ´ıslusˇnı´ky lidovyćh milicı´ zorganizovańa v katedra´le sv. Vı´ta prˇi bohosluzˇbaćh rozsa´hla´ provokacˇnı´ akce, jejı´mzˇ cı´lem bylo odstranit arcibiskupa Berana z ocˇ´ı 2

ČERVEN 2009

verˇejnosti. V tu chvı´li pronesl sva´ poslednı´ slova na verˇejnosti: „Ma´m povinnost va´s upozornit, zˇe tak zvana´ Katolicka´ akce nenı´ Katolickou akcı´ a Katolicke´ noviny, ktere´ va´m byly nabı´zeny prˇed chra´mem, nejsou Katolicky´mi novinami . . . “ Poslednı´ slova zanikla v rˇevu a pı´skańı´ prˇ´ıtomnyćh provokate´ru˚. Rˇev se poneˇkud uklidnil zpı´vańı´m hymny a svatovaćlavske´ho chora´lu, ale potom vypukl opeˇt. Arcibiskup Beran tisˇe dokoncˇil bohosluzˇbu a odjel do arcibiskupske´ho palaće, kde uzˇ na neˇho cˇekala policie. Od toho dne byl strˇezˇen nejprve v arcibiskupske´m palaći a pozdeˇji tajneˇ vyvezen z Prahy a internovań v prˇ´ısne´ izolaci na ru˚znyćh mı´stech po Cˇechaćh. Azˇ koncem roku 1963 mu bylo sta´tnı´mi orgańy dovoleno v Mukarˇoveˇ prˇijı´mat na´vsˇteˇvy, ale zakra´tko byl odvezen do odlehle´ho Radvanova. Byl tedy po dlouha´ le´ta prakticky veˇzneˇm, sta´le hlı´dań sta´tnı´ bezpecˇnostı´, ktera´ se ho pokousˇela donutit ke kolaboraci. Zazˇ´ıval vy´slechy, hrube´ zacha´zenı´ a jine´ projevy totalitnı´ moci. Arcibiskup Beran se vsˇak nedal zlomit, i kdyzˇ mu hrozilo nebezpecˇ´ı zinscenovane´ho procesu po vzoru procesu s Miladou Hora´kovou. K procesu vsˇak nakonec nedosˇlo, komuniste´ se k neˇmu neodva´zˇili. Arcibiskup Beran se stal pro cˇeskou cı´rkev i pro cely´ na´rod uprostrˇed totalitnı´ho u´tlaku velkou mora´lnı´ autoritou a symbolem cı´rkve prona´sledovane´ a trpıćı´ pod nacistickou i komunistickou totalitou. Byl jeden z mnohyćh, kterˇ´ı tı´mto dvojı´m marty´riem prosˇli. Ve svyćh 77 letech a s podlomeny´m zdravı´m je v roce 1965 papezˇem Pavlem VI. jmenovań kardina´lem a je pozvań do Rˇ´ıma. Cˇeskoslovenska´ vla´da mu v prˇ´ıpadeˇ odletu odmı´tala da´t souhlas k na´vratu. Kardina´l Beran nejprve va´hal, ale nakonec prˇijal sve´ vyhosˇteˇnı´ vy´meˇnou za to, zˇe prazˇskou arcidiece´zi bude smeˇt rˇ´ıdit biskup Frantisˇek Toma´sˇek. Prazˇska´ arcidiece´ze a spolu s nı´ vsˇechny ostatnı´ diece´ze Cˇech a Moravy a veˇtsˇina diece´zı´ Slo-


venska byly tehdy bez vedenı´ biskupu˚, kterˇ´ı byli rovneˇzˇ v internaci nebo ve veˇzenı´. Proto dovolenı´, aby asponˇ jeden biskup mohl pu˚sobit, bylo velmi du˚lezˇite´. A jak dobrˇe vı´me, pu˚sobenı´ biskupa a pozdeˇji kardina´la Toma´sˇka pro prˇ´ısˇtıćh 25 let i pro sametovou revoluci roku 1989 bylo opravdu velmi du˚lezˇite´. Obeˇt’ kardina´la Berana, ktery´ se stal dobrovolneˇ vyhnancem, tedy skutecˇneˇ prˇinesla pozˇehnańı´. Kardina´l Beran se mohl v roce 1965 zućˇastnit poslednı´ cˇa´sti Druhe´ho vatikańske´ho koncilu, na ktere´ pronesl slavny´ projev na obhajobu svobody sveˇdomı´. V neˇm mimo jine´ uvedl: „V me´ vlasti katolicka´ cı´rkev sta´le trpı´ pro to, co bylo v minulosti jejı´m jmeńem vykonańo proti svobodeˇ sveˇdomı´, jako bylo v patnaćte´m stoletı´ upa´lenı´ kneˇze Jana Husa, nebo v sedmnaćte´m stoletı´ vneˇjsˇ´ı donucenı´ velke´ cˇa´sti cˇeske´ho na´roda, aby zase prˇijal katolickou vı´ru . . . toto trauma brzdilo pokrok duchovnı´ho zˇivota a neprˇa´telu˚m cı´rkve poskytovalo a poskytuje lacinou la´tku k na´mitka´m“. Beˇhem na´sledujıćıćh let sve´ho nedobrovolne´ho pobytu v cizineˇ konal horliveˇ na´-

ČERVEN 2009

vsˇteˇvy cˇeskyćh krajanu˚ po cele´m sveˇteˇ a byl pro neˇ velky´m povzbuzenı´m. Prostrˇednictvı´m vatikańske´ho rozhlasu cˇasto povzbuzoval krajany ve sve´ vlasti. Dne 17. 5. 1969 v Rˇ´ımeˇ umı´ra´, a protozˇe cˇeskoslovenska´ vla´da nepovolila, aby byl pohrˇben v Praze ve Svatovı´tske´ katedra´le, je na prˇ´ıkaz papezˇe Pavla VI., ktery´ si ho velmi va´zˇil, pohrˇben v kryptaćh baziliky sv. Petra v Rˇ´ımeˇ, kde jsou norma´lneˇ pochova´vańi jen papezˇove´. Je jediny´m Cˇechem, ktery´ na tom mı´steˇ byl kdy pochovań. Papezˇ Jan Pavel II. se cˇasto zastavoval u jeho hrobu a dal jej ozdobit starobyly´m obrazem. Prˇi na´vsˇteˇveˇ Svatopetrske´ baziliky v Rˇ´ımeˇ se zastavte u jeho hrobu v podzemı´ baziliky pod hlavnı´m olta´rˇem. Stra´zˇci va´s tam na pozˇa´dańı´ pustı´. V roce 1998 byl zaha´jen beatifikacˇnı´ proces, ktery´m ma´ by´t, prˇi kladne´m vy´sledku, prohla´sˇen za blahoslavene´ho a pozdeˇji svate´ho. Jsem prˇesveˇdcˇen, zˇe sluzˇebnı´k Bozˇ´ı, Josef kardina´l Beran, se za na´s vsˇechny, za svu˚j na´rod a cı´rkev u Boha prˇimlouva´. Frantisˇek Radkovsky´, biskup plzenˇsky´

ˇ ´ımskokatolickou farnost Domazˇlice R Chodsko ctı´ tradicˇnı´ hodnoty „Chodsko je region hodneˇ tradicˇnı´, zbozˇny´, rodina tu ma´ sve´ postavenı´, stejneˇ jako ućta k praći a tradicˇnı´m hodnota´m. Nemu˚zˇu samozrˇejmeˇ hovorˇit za cele´ Chodsko, ale takto se mi jevı´ z hlediska me´ farnosti. Vlastneˇ je to podobne´ jako ve Slezsku, odkud pocha´zı´m,“ rˇ´ıka´ P. Miroslaw Gierga, uzˇ osm let domazˇlicky´ fara´rˇ, roda´k z polskyćh Katowic. Vchod do domazˇlicke´ fary se ukry´va´ pod podloubı´m, ktere´ lemuje cele´ na´meˇstı´, kousek od arcideˇkanske´ho kostela Narozenı´ Panny Marie, jehozˇ kulata´ veˇzˇ tvorˇ´ı typicke´ panorama meˇsta. V hale fary hned za dverˇmi nelze

minout velky´ pingpongovy´ stu˚l. „Tady si deˇti vzˇdycky zapinkajı´ trˇeba prˇed hodinou na´bozˇenstvı´ nebo kdykoliv, kdyzˇ majı´ chut’,“ rˇ´ıka´ fara´rˇ a pohlı´zˇ´ı prˇes schodisˇteˇ do prvnı´ho patra starobyle´ budovy, kde je podle vsˇeho momenta´lneˇ docela rusˇno. „Pra´veˇ tam probı´ha´ akce farnı´ charity. Tahle budova opravdu zˇije. Prˇed chvı´lı´ tu skoncˇila dvouhodinova´ vyúka na´bozˇenstvı´, vecˇer zase prˇijde modlitebnı´ spolecˇenstvı´, ta ma´me dveˇ a jednu biblickou skupinu. Prˇijı´t mu˚zˇe kdokoliv. Hlavnı´m ućˇelem fary prˇece je, aby byla otevrˇena´. Lide´ majı´ veˇdeˇt, zˇe je tady pro neˇ vzˇdy otevrˇeno, zˇe tu nenı´ jen neˇjaky´ u´rˇad, 3


kancela´rˇ, nedobytna´ pevnost. Hodneˇ lidı´ sem prˇicha´zı´ dı´ky Chariteˇ. To je skveˇla´ praće, kde se setka´va´jı´ veˇrˇ´ıcı´ i neveˇrˇ´ıcı´, odboura´vajı´ se prˇedsudky. Du˚lezˇite´ je, kdyzˇ se lide´ setka´vajı´.“ Na du˚kaz toho mi P. Miroslaw prˇedstavuje i farnı´ sklı´pek s vyćˇepem, kde mnozı´ ra´di posedı´ po nedeˇlnı´ msˇi svate´, konajı´ se tu i fotograficke´ vy´stavy stejneˇ jako oslavy, svatebnı´ hostiny, krˇtiny a podobne´ akce.

Kdo to spocˇ´ıta´? Na mou ota´zku, kolik asi tak ma´ domazˇlicka´ farnost farnı´ku˚, se P. Miroslaw zacˇal sma´t. Jak zˇe je ma´ asi spocˇ´ıtat? Ale pak prˇece prozradı´, zˇe na nedeˇlnı´ bohosluzˇby chodı´ tak cˇtyrˇi azˇ peˇt stovek veˇrˇ´ıcıćh: „Jsou to lide´ vsˇech generacı´ i vzdeˇlańı´. Asi u dvaceti procent z nich bych odhadoval, zˇe jsou mladsˇ´ı trˇiceti let.“ A co ministranti, pta´m se. To by´va´ takovy´ zkusˇebnı´ ka´men farnosti. P. Miroslaw se zamyslı´, nicmeńeˇ konecˇne´ho pocˇtu se nedobere: „Minulou nedeˇli jich bylo v kostele cˇtrnaćt, ale kolik jich ma´me celkem, to ted’prˇesneˇ ne4

ČERVEN 2009

vı´m.“ Tak takova´ je domazˇlicka´ realita. Prˇed ocˇima mi probı´ha´ defile´ farnostı´, kde uzˇ se pomalu zapomıńa´, co to ministrant vu˚bec je. Zˇivocˇich mnohde kandidujıćı´ na zapsańı´ do knihy ohrozˇenyćh druhu˚. Ovsˇem ne v Domazˇlicıćh. A stejneˇ tak je tomu s varhanı´ky. V Domazˇlicıćh jich majı´ sedm. Cˇtyrˇicet deˇtı´ na vyúce na´bozˇenstvı´. Skoro se nechce veˇrˇit. Nicmeńeˇ pan fara´rˇ neusıńa´ na vavrˇ´ınech: „Za osm let sve´ho pu˚sobenı´ tady jsem pokrˇtil kolem dvou set deˇtı´, mı´va´me tak trˇicet krˇtu˚ rocˇneˇ. Mnoho deˇtı´ za tu dobu tu take´ bylo u prvnı´ho svate´ho prˇijı´mańı´. Mrzı´ meˇ, zˇe s neˇktery´mi z nich a s jejich rodicˇi se pak uzˇ nesetka´va´m v kostele.“ Ha ty svaty´ Vavrˇinecˇku. Asi sˇiroko daleko nejzna´meˇjsˇ´ı tradicˇnı´ poutı´ na Domazˇlicku je svatovavrˇinecka´ pout’. Kostelı´k sv. Vavrˇince se nacha´zı´ na na´vrsˇ´ı nad Domazˇlicemi podle neˇkteryćh pramenu˚ jizˇ od 10. stoletı´. Pouteˇ se tu konajı´ vzˇdy v nedeˇli po sva´tku sv. Vavrˇince, tedy po 10. srpnu. Velka´ zna´ma´ vavrˇinecka´ pout’se konala v roce 1939, na ktere´ pronesl vlastenecke´ ka´zańı´ vysˇehradsky´ kanovnı´k Msgre. Bohumil Stasˇek. Pote´ byly pouteˇ nacisty i komunisty na dlouha´ le´ta zaka´zańy a obnoveny azˇ roku 1990. Kostel sv. Vavrˇince prosˇel nynı´ celkovou rekonstrukcı´, 7. cˇervna bude slavnostneˇ otevrˇen a letosˇnı´ pout’ zde probeˇhne 15. a 16. srpna. Z prˇ´ıspeˇvku˚ farnı´ku˚ byla take´ opravena kaple sv. Anny na cesteˇ k Vavrˇinecˇku. „Nejveˇtsˇ´ı starost na´m deˇla´ kostel v Trˇebenicıćh, letos zacˇneme s rekonstrukcı´, je trˇeba opravit zejmeńa veˇzˇ,“ konstatuje domazˇlicky´ fara´rˇ P. Gierga a doda´va´, zˇe za vydatne´ho prˇispeˇnı´ obce a sponzoru˚ se chysta´ take´ oprava kostela ve Folmaveˇ. Mezi dalsˇ´ı tradicˇnı´ akce v Domazˇlicıćh lze take´ pocˇ´ıtat oslavy sva´tku sv. Floriana, patrona hasicˇu˚. Ty probı´hajı´ za spoluućˇasti kolegu˚ hasicˇu˚ z Bavorska. Podobneˇ svatohu-


bertska´ msˇe a dalsˇ´ı. „Na vsˇech poutıćh tady je ućˇast tradicˇneˇ velka´. Ale stejneˇ naprˇ. na svatbaćh cˇi pohrˇbech hlavneˇ v prˇilehlyćh vesnicıćh. To je vzˇdy uda´lost pro celou obec, se kterou jsou vsˇichni ztotozˇneˇni,“ vysveˇtluje kneˇz. Svou tradici uzˇ majı´ take´ koncerty duchovnı´ hudby v podańı´ souboru Cˇerchovan, ktery´ ućˇinkuje prˇi zvla´sˇtnıćh prˇ´ılezˇitostech i prˇi bohosluzˇbaćh. Potka´vajı´ se nejen staletı´ Druhy´m kostelem na domazˇlicke´m na´meˇstı´ je kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, patrˇ´ıcı´ ke goticke´mu celku by´vale´ho augustiniańske´ho kla´sˇtera. „V soucˇasne´ dobeˇ zde zˇijı´ dveˇ rˇeholnice z rˇa´du karmelitek, ktere´ chteˇjı´ zˇ´ıt spiritualitu poustevnic. Lide´ tu cˇasto vyuzˇ´ıvajı´ mozˇnost prosit u nich o modlitbu, je z toho videˇt

ČERVEN 2009

du˚veˇra, kterou majı´,“ rˇ´ıka´ P. Miroslaw, ktery´ v kla´sˇternı´m kostele slouzˇ´ı msˇe sv. kazˇdy´ den v podvecˇer. V Domazˇlicıćh byl neda´vno otevrˇen area´l nove´ nemocnice se samostatnou nemocnicˇnı´ kaplı´, ktera´ je neusta´le prˇ´ıstupna´ na´vsˇteˇvnı´ku˚m a kde domazˇlicky´ fara´rˇ slouzˇ´ı msˇe sv. za nemocne´ a zdravotnicky´ persona´l. Docela symbolicke´, napada´ meˇ — starˇicˇky´ kla´sˇter, kam chodı´ deˇti do hudebnı´ sˇkoly, ktera´ tu take´ sı´dlı´, a modernı´ kaple v nove´ modernı´ nemocnici. Staletı´ se potka´vajı´ v Domazˇlicıćh. A jesˇteˇ perlicˇka na za´veˇr. Na mou ota´zku, jaka´ je spolupraće farnosti a meˇsta, mi P. Miroslaw odpoveˇdeˇl: „Vy´borna´. Vcˇera jsem pu˚jcˇil starostovi svoje morcˇe, aby mohlo s jeho morcˇetem zalozˇit rodinu.“ Alena Ourˇednı´kova´

Kostely sv. Petra a Pavla v Prˇestavlkaćh a Dolnı´ Lukavici Prˇestavlky najdete mezi Choteˇsˇovem a Prˇesˇticemi a jsou pomeˇrneˇ starou vsı´, ktera´ se v pı´semnyćh pramenech objevila k roku 1234. Kostel zde sta´l ve 14. stoletı´ a tvorˇ´ı za´kladnı´ hmotu dnesˇnı´ stavby. Je to jednoducha´ jednolodnı´ stavba s veˇzˇ´ı v za´padnı´m pru˚cˇelı´. Prˇekvapiveˇ kvalitnı´ je vybavenı´ trˇemi baroknı´mi olta´rˇi. Hlavnı´ olta´rˇ je vyzdoben, kromeˇ obrazu patrona´tnıćh sveˇtcu˚ z 19. stoletı´, sochami sv. Sˇimona a Judy (v soupisech mylneˇ sv. Vavrˇince a sv. Jakuba) a malovany´m antependiem na olta´rˇnı´ menze s vyobrazenı´m zesnule´ho sv. Jana Nepomucke´ho. Vsˇechny olta´rˇe jsou porta´love´ho typu s tordovany´mi (vinuty´mi) sloupy a zejmeńa olta´rˇ Navsˇtı´venı´ Panny Marie je ma´ zvla´sˇt’ zdobne´, ovinute´ vinnou re´vou. Vsˇechny olta´rˇe pocha´zejı´ od konce 17. stoletı´ do poloviny 18. stoletı´. Druhy´m kostelem ve vikaria´tu Plzenˇ jih, zasveˇceny´m patronu roku 2009 sv. Pavlovi, je kostel sv. Petra a Pavla v Dolnı´ Lukavici. Stojı´ v centru obce na na´vsi, proti za´mecke´

budoveˇ. Je goticke´ho pu˚vodu a z te´to doby pocha´zı´ zdivo lodi a dolnı´ cˇa´st veˇzˇe, kde se v podveˇzˇ´ı zachovala i goticka´ zˇebrova´ klenba. V 18. stol. byl hlavnı´m kostelem vikaria´tu. Prˇedtı´m byl prˇestaveˇn v roce 1684 do baroknı´ podoby a v roce 1734 znovu Jakubem Augustonem. Ten uboural presbyta´rˇ a postavil jej o neˇco rozmeˇrneˇjsˇ´ı s bocˇnı´mi oratorˇemi. Ozdobou vneˇjsˇku jinak pomeˇrneˇ proste´ stavby je porta´l kostela, umı´steˇny´ na za´padnı´ veˇzˇi. 5


ČERVEN 2009

Hlavnı´ olta´rˇ je baroknı´ z roku 1734, porta´lovy´ s noveˇjsˇ´ım obrazem sv. Petra a Pavla. Baroknı´ je i ostatnı´ vybavenı´ kostela — dva bocˇnı´ olta´rˇe, kazatelna i zpoveˇdnice. V kostele jsou ulozˇena srdce hrabeˇte Ferdinanda Morzina, majitele a hlavneˇ zvelebitele panstvı´, a jeho zˇeny Frantisˇky Rajske´ z Dubnice. Za doby vla´dnutı´ jejich syna Karla Morzina zˇil v D. Lukavici Josef Haydn (1759–60) jako za´mecky´ kapelnı´k, ktery´ nepochybneˇ hra´val i na kostelnıćh varhanaćh. Dnesˇnı´ varhany jsou vsˇak mladsˇ´ı, z dı´lny Jana Mateˇje Gutha z N. Strasˇecı´ z roku 1834. Jan Soukup

list Efezsky´m V dobeˇ aposˇtola Pavla byl Efez hlavnı´ meˇstem rˇ´ımske´ provincie „Asie“ v dnesˇnı´ Male´ Asii. Efez byl v prvnı´m krˇest’anske´m stoletı´ opravdu kvetoucı´m meˇstem velike´ho vy´znamu. Pavel tam prˇisˇel jizˇ na sve´ druhe´ misijnı´ cesteˇ a pozdeˇji zhruba v le´tech 55–56 tam pobyl vıće nezˇ dva roky. Je mozˇne´, zˇe tam byl Pavel take´ veˇzneˇn (2K 11,23). Cˇtena´rˇi Nove´ho za´kona je Efez zna´m prˇedevsˇ´ım z misijnıćh cest aposˇtola Pavla, jak jsou lıćˇeny ve Skutcıćh aposˇtolu˚ (Sk 19,21–40). Z Efezu psal Pavel dopisy obcı´m v Korintu a snad i ve Filipech. V Efezu se take´ aposˇtol ocitl v nouzi (srov. 1 K 15,32), snad v du˚sledku vzbourˇenı´ ve veˇci Artemidina kultu. Mimo jine´ i jeden ze sedmi okruzˇnıćh listu˚ v knize Zjevenı´ sv. Jana je adresovań efezske´ cı´rkevnı´ obci (Zj 2,1–7). Z pocˇa´tku 2 stol. je zna´m take´ du˚lezˇity´ dopis biskupa Ignaće z Antiochie do Efezu. K obsahu listu: Podobneˇ jako u jinyćh listu˚ aposˇtola Pavla se list Efezsky´m cˇlenı´ na dva velke´ oddı´ly: na teologicky´ za´klad (1,3–3,21) a na naba´davou aplikaci v zˇivoteˇ krˇest’ana (cˇa´st 4,1–6,20). Urcˇujıćı´m prˇedmeˇtem pro obojı´ cˇa´sti listu je ota´zka cı´rkve. List zacˇ´ına´ velky´m chvalo6

zpeˇvem (dı´ku˚vzdańı´m), ktery´ velebı´ pu˚sobenı´ Bozˇ´ı spa´sy na veˇrˇ´ıcıćh a ve sveˇteˇ skrze Krista (1,1–14). Na neˇj navazuje prosba o poznańı´ Bozˇ´ı spa´sne´ cˇinnosti (1,15–23). Zdu˚raznˇuje se dostatecˇnost Kristova dı´la ke spasenı´: ke vstupu do spolecˇenstvı´ s Bohem a k prˇekonańı´ vsˇech sil, ktere´ by mohly cˇloveˇka od Boha odloucˇit. S du˚razem na svrchovanost Kristovu a dostatecˇnost jeho vykupitelske´ho dı´la souvisı´ vy´roky, podle nichzˇ je evangelium take´ vyja´drˇenı´m smyslu cele´ho stvorˇenı´, vlastnı´m tajemstvı´m kosmu (1,20b–23). V pozadı´ je snad polemika proti gnosticky´m na´zoru˚m, podle nichzˇ je trˇeba vı´ru prohlubovat mysticky´m poznańı´m kosmickyćh sil a doplnˇovat tajemny´mi obrˇady (srv. Ko 2,16-23 s Ef 4,14–16). V listeˇ Ef. se naproti tomu zdu˚raznˇuje, zˇe cestou ke spojenı´ s Kristem, jemuzˇ je „vsˇechno podrobeno“ (1,22), je zˇivot v cı´rkvi, ktera´ je Kristu podrˇ´ızena jako teˇlo hlaveˇ (4,7–16). Dalsˇ´ı u´sek (2,1–10) prˇipomıńa´ krˇest’anu˚m jejich novou existenci — existenci vzkrˇ´ısˇenyćh. Pak prˇecha´zı´ autor k vlastnı´mu te´matu listu, jı´mzˇ je cı´rkev jakozˇto zjevenı´ tajemstvı´ Bozˇ´ı spa´sy; je to cı´rkev, do nı´zˇ jsou uvedenı´ zˇide´ i pohane´ spolecˇneˇ krˇ´ızˇem Krista, ktery´ s Bohem smı´rˇil roztrzˇene´ lidstvo (2,11–22).


ČERVEN 2009

Cı´rkev — prostor Kristovy spa´sy — ma´ aposˇtolsky´ u´kol uskutecˇnˇovat dı´lo Kristovy spa´sy autoritou aposˇtola na´rodu˚ (3,1–13). Prosba o poznańı´ veˇrˇ´ıcıćh a chva´la Bozˇ´ı moci uzavı´rajı´ prvnı´ cˇa´st listu. Druha´, naba´dava´ cˇa´st listu, zacˇ´ına´ sve´ napomıńańı´ vy´zvou k jednoteˇ (4,1-6), ktera´ se konkretizuje v ru˚znyćh sluzˇbaćh (4,7-16) k uskutecˇneˇnı´ „nove´ho cˇloveˇka“ (4,17-24). K tomu vsˇak na´lezˇ´ı praxe la´sky (4,25-5,2) a daru la´sky odpovı´dajıćı´ zˇivotnı´ styl v rˇecˇi i skutcıćh (5,3-20). Napomenutı´ ke krˇest’anske´ angazˇovanosti doma v rodineˇ i na verˇejnosti (5,21-6,4) a ke krˇest’ansky vedene´mu za´pasu s mocnostmi zla ve sveˇteˇ uzavı´rajı´ tuto naba´davou cˇa´st listu (6,1-20) . Na´sleduje za´veˇrecˇne´ slovo na konci listu a pozˇehnańı´ (6,21-24). Mezi listy Efezsky´m a Kolosky´m na jedne´ straneˇ a ostatnı´mi Pavlovy´mi listy na druhe´ straneˇ jsou urcˇite´ rozdı´ly v slovnı´ku, slohu i v teologickyćh du˚razech. To vede neˇktere´ badatele k za´veˇru, zˇe tyto listy napsal Pavlovy´m

jmeńem neˇktery´ z jeho zˇa´ku˚, aby zachoval v cı´rkvi jeho aposˇtolsky´ odkaz. Prˇi podrobne´ cˇetbeˇ listu˚ Efezsky´m a Kolosky´m zjisˇt’ujeme, zˇe tematika, stavba a mysˇlenkovy´ sled v listech jsou v mnoha ohledech shodne´. Naprˇ. tematicky mluvı´ oba listy o Kristu jakozˇto hlaveˇ teˇla, jı´mzˇ je cı´rkev (Ko 1,18; 2,19; Ef 1,22; 4,15; 5,23). Oba listy se take´ lisˇ´ı od ostatnıćh Pavlovyćh listu˚ du˚razem na uzˇ existujıćı´ prˇ´ıtomnost nasˇ´ı spa´sy ve vzkrˇ´ısˇenı´ Krista (Ef 2,5-7; Ko 2,12; 3,1). Srovnańı´ prˇ´ıslusˇnyćh textu˚ pak vede badatele k domneˇnce, zˇe autor listu Efezanu˚m znal list Kolosanu˚m a zˇe jej pro svu˚j list vyuzˇil. Je-li tato domneˇnka spra´vna´, pak se klonı´ odbornıći i na za´kladeˇ dalsˇ´ıch posouzenı´ k za´veˇru, zˇe list byl napsań za´veˇrem prvnı´ho stoletı´ v Male´ Asii. Nic to nemeˇnı´ na skutecˇnosti, zˇe cı´rkev uznala aposˇtolsky´ obsah obou listu˚ jednou provzˇdy tı´m, zˇe je prˇijala do kańonu novoza´konnıćh knih. s vyuzˇitı´m MSK: List Efezanu˚m, autor Rudolf Hoppe Josef Kasˇe

•

Dalsˇ´ı krˇest’anske´ cı´rkve pu˚sobıćı´ na u´zemı´ diece´ze Beˇhem roku sv. Pavla jsme prˇedstavili osm ? Krˇest’anske´ sbory (sbory Tachov, K. Vary,

cı´rkvı´, pu˚sobıćıćh na u´zemı´ diece´ze (Cˇesko- Plzenˇ) www.krestanskesbory.cz bratrska´ cı´rkev evangelicka´, Cı´rkev cˇsl. husit- ? Evangelicka´ cı´rkev augburgske´ho vyska´, Evangelicka´ cı´rkev metodisticka´, Krˇes- znańı´ v CˇR (sbor Plzenˇ) t’anska´ spolecˇenstvı´, Cı´rkev bratrska´, Bratr- www.luterani-plzen.info ska´ jednota baptistu˚ a Pravoslavna´ cı´rkev). ? Cˇeska´ evang. luterańska´ cı´rkev (sbory PlKromeˇ teˇchto pu˚sobı´ na u´zemı´ diece´ze dalsˇ´ı: zenˇ, H. Brˇ´ıza, Tlucˇna´) www.luterani.cz ? Jednota bratrska´ (sbor Dobrˇ´ıv) ? Aposˇtolska´ cı´rkev — Sbor bez hranic (pu˚www.jbcr.info sobı´ v Podkrusˇnohorˇ´ı: Ostrov, K. Vary, Sokowww.jbdobriv.ic.cz lov); www.cirkevbezhranic.eu (jl)

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s.“ (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, ra´dy bychom va´s sezna´mily s nejcˇerstveˇjsˇ´ı novinkou — Misijnı´ cestou do Zambie.

Na za´kladeˇ pozvańı´ na´rodnı´ho rˇeditele Papezˇskyćh misijnıćh deˇl (da´le PMD) P. Bernarda Zulu vycestovali ve dnech od 25. 3. do 14. 4. 2009 do Zambie na pracovnı´ misijnı´ cestu na´rodnı´ rˇeditel PMD v CˇR P. Jirˇ´ı Sˇle´gr, 7


kameraman a rˇeditel TV Noe P. Leosˇ Rysˇka SDB a Filip Breindl, redaktor Radia Proglas. Protozˇe se da´rci z Cˇeska v ra´mci projektu˚ PMD zapojujı´ do pomoci mı´stnı´m chudy´m a trpıćı´m lidem, delegace navsˇtı´vila mı´sta, kam financˇnı´ pomoc putuje. Jednalo se zvla´sˇteˇ o diece´zi Chipata a arcidiece´zi Lusaka. Zambie, ktera´ je svou rozlohou prˇiblizˇneˇ desetkra´t veˇtsˇ´ı nezˇ Cˇesko, je rozdeˇlena do 10 diece´zı´ a zˇije zde na 10 milionu˚ obyvatel. Pru˚meˇrna´ de´lka zˇivota je prˇiblizˇneˇ 35 let. V Zambii se hovorˇ´ı 73 jazyky, cozˇ odpovı´da´ ´ rˇednı´m jastejne´mu pocˇtu mı´stnıćh kmenu˚. U zykem je anglicˇtina. Veˇtsˇina lidı´ zˇije v bı´deˇ, ve vesnicıćh chybı´ za´kladnı´ infrastruktura, nedosta´va´ se financˇnıćh prostrˇedku˚ na zdravotnictvı´ a sˇkolstvı´. Prˇiblizˇneˇ kazˇdy´ sˇesty´ obyvatel ma´ HIV/AIDS. Vzhledem k nedostatecˇne´mu hygienicke´mu za´zemı´ ohrozˇuje lidi tuberkulo´za, tyfus i cholera. Pomeˇrneˇ cˇastou prˇ´ıcˇinou u´mrtı´ je te´zˇ mala´rie. Zambie je krˇest’anska´ zemeˇ, cozˇ znamena´, zˇe prˇiblizˇneˇ 75 % populace je krˇest’anu˚, z nichzˇ katolı´ku˚ je asi 30 %. Na cele´m u´zemı´ Zambie pracuje jen asi 400 kneˇzˇ´ı. Vzhledem k tomuto nedostatku kneˇzˇ´ı stihne prˇijet do mnoha farnostı´ kneˇz trˇeba jen neˇkolikra´t rocˇneˇ. Vsˇe komplikujı´ velke´ vzda´lenosti, kdy jedna farnost mu˚zˇe mı´t rozlohu jako diece´ze v Cˇesku. Du˚lezˇitou roli hrajı´ v mı´stnı´ cı´rkvi katechiste´. Jsou to jak muzˇi, tak zˇeny a cˇasto i manzˇelske´ pa´ry, ktere´ po dvoulete´m intenzivnı´m prˇ´ıpravne´m kurzu, kdy cely´ cˇas bydlı´ i s rodinou ve formacˇnı´m centru, poma´hajı´ v odlehlyćh oblastech s pastoracı´ a bohosluzˇ-

• HORA VE SˇVYĆARSKU

ČERVEN 2009

bami slova, prˇipravujı´ na sva´tosti, pohrˇbı´vajı´ a jsou cˇleny farnıćh rad. Papezˇska´ misijnı´ dı´la zaha´jila svoji cˇinnost v Zambii prˇiblizˇneˇ prˇed 20 lety, prˇicˇemzˇ Misijnı´ dı´lo deˇtı´ slavı´ letos 10 let cˇinnosti. Beˇhem takto kra´tke´ doby se stalo prˇirozenou soucˇa´stı´ mı´stnı´ cı´rkve, prˇitahuje sta´le vıće deˇtı´ a patrˇ´ı mezi nejaktivneˇjsˇ´ı. Vstupuje do neˇho kazˇde´ krˇteˇne´ dı´teˇ. Jakmile vyru˚sta´, je vedeno k dennı´ modlitbeˇ za misie a pomoci potrˇebny´m. Rocˇneˇ by meˇlo te´zˇ veˇnovat 1000 kwacha, cozˇ odpovı´da´ nasˇim cˇtyrˇem koruna´m. Pocˇet dospeˇlyćh anima´toru˚ se pohybuje kolem 2000 a aktivneˇ zapojenyćh deˇtı´ je prˇiblizˇneˇ 30000. Z CˇR se v Zambii za lonˇsky´ rok podporˇilo naprˇ. prˇes 9000 deˇtı´. Financˇnı´ prostrˇedky byly pouzˇity na jı´dlo, sˇkolnı´ pomu˚cky, stavbu multifunkcˇnı´ho centra, ra´diove´ vysı´lacı´ programy, zdravotnı´ program pro handicapovane´ deˇti, pomoc sirotku˚m z du˚vodu HIV/AIDS atd. Za´jemci o materia´ly pojedna´vajıćı´ o Zambii a pra´veˇ uskutecˇneˇne´ misijnı´ cesteˇ se mohou teˇsˇit na Misijnı´ kalenda´rˇ 2010 – Zambie — opravdova´ Afrika, zambijske´ za´rˇijove´ cˇ´ıslo cˇasopisu DUHA, cestopisne´ cˇtenı´ na pokracˇovańı´, ktere´ prˇipravuje Radio Proglas, 2 dı´ly Misijnı´ho magazıńu a filmovy´ dokument v ra´mci spolupraće PMD s TV Noe.

• Misijnı´ u´mysl na cˇerven Za cı´rkev v oblastech na´silı´: Aby cı´rkve, ktere´ pu˚sobı´ v oblastech poznamenanyćh na´silı´m, byly podporovańy la´skou a konkre´tnı´ blı´zkostı´ vsˇech katolı´ku˚ na sveˇteˇ. Olga Landrova´ FMA a Mirka Svobodova´

s na´zvem Arnoltice. Jedna´ se o malou obec s velky´m baroknı´m kostelem a prˇ´ıjemneˇ zarˇ´ıJarnı´ vy´jezd studentske´ho klubu Hora do zenou farou, ve ktere´ jsme nalezli u´tocˇisˇteˇ. Cˇeskosaske´ho Sˇvyćarska. Pro slozˇiteˇjsˇ´ı dostupnost jsme jeli auty ve Zakrouzˇ´ıte-li na mapeˇ prstem okolo Deˇdvou va´rkaćh. V pa´tek rańo jsme byli v plne´m cˇ´ına, jisteˇ va´sˇ ukazova´k prˇejede i po puntı´ku 8


pocˇtu (12) a meˇli jsme prˇed sebou prodlouzˇeny´ vı´kend slibujıćı´ kra´sne´ pocˇası´, dostatek dobre´ho jı´dla, milou a ru˚znooborovou spolecˇnost a jedinecˇnou prˇ´ırodu tohoto kraje.

Jednotlive´ trasy vy´letu˚ jsme vymy´sˇleli spolecˇneˇ a vzˇdy byla vybrańa ta, s nı´zˇ vesmeˇs vsˇichni souhlasili. Po rannıćh chva´laćh jsme posilneˇni snı´danı´ vpluli do kraje a navraceli se lehce po za´padu slunce. Vecˇer otec Vojteˇch a Pavel slouzˇili msˇi sv. a zbyle´ hodiny pak patrˇily teple´ vecˇerˇi, povı´dańı´, kytarˇe a vsˇeobecne´mu veselı´. Veˇtsˇinu pa´tecˇnı´ho a sobotnı´ho cˇasu, jsme tedy stra´vili venku. K videˇnı´ a prozˇitı´ toho bylo dosti. Od lodicˇek v Tiche´ souteˇsce, loupezˇnicke´ho hradu Sˇaunsˇtejnu, Pravcˇickyćh bran prˇes meńeˇ frekventovanou cestu z Jetrˇichovic kolem rˇ´ıcˇky Krˇinice do Kyjova. Na Ponovu louku a Ru˚zˇovsky´ vrch si Milosˇ cˇi Hedvika budou muset jesˇteˇ neˇkdy zajet . V nedeˇli jsme jesˇteˇ zvla´dli kra´tky´ vy´sˇlap a poslednı´ „ochutna´vku“ skalnıćh kra´s kolem Srbske´ Kamenice, po obeˇdeˇ nabrali smeˇr jihoza´pad a za necele´ cˇtyrˇi hodiny byli v Plzni. Bylo milo! Zby´va´, nezˇ jen podeˇkovat . . .

ČERVEN 2009

poslednı´ho mı´sta. Msˇi svatou slouzˇil Msgre. Vladislav Sysel, mezi 10–ti celebranty byli mimo jine´ deˇkan Antonıń Bachan z Klatov a vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l ze Kdyneˇ. Mı´stnı´ fara´rˇ Josef Drexler prˇednesl na zacˇa´tku msˇe svate´ uvı´tacı´ rˇecˇ v cˇesˇtineˇ. Prˇi sve´m ka´zańı´ vzpomneˇl Msgre. Vladislav Sysel na prvnı´ pout’5. 5. 1990 a deˇkoval Bohu za to, zˇe tato pout’ patrˇ´ı opeˇt k tradicˇnı´m poutı´m v Neukirchen. Vzpomneˇl take´ na vsˇechny inicia´tory prvnı´ pouteˇ — Patera Quadriana Michaela Hubatsche, Josefa Gerla, Haymo Richtera, Ludwiga Baumanna a take´ na by´vale´ho starostu Egida Hoffmanna a fara´rˇe Ulricha Murra. Nezapomneˇl ani na vsˇechny cˇeske´ kneˇze, kterˇ´ı se pouti zućˇastnˇovali, hlavneˇ na zˇa´kovske´ho fara´rˇe Jindrˇicha Suchańka, ktery´ jesˇteˇ vloni ka´zal, ale letos jizˇ nenı´ mezi na´mi. Po msˇi svate´ se konala jesˇteˇ ma´jova´ mariańska´ pobozˇnost, kterou vedl vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l, a po nı´ se veˇrˇ´ıcı´ odebrali pru˚vodem ke kapli sv. Jana Nepomucke´ho, cˇeske´ho patrona, kde se jesˇteˇ kra´tce pomodlili a potom jizˇ vsˇichni odjı´zˇdeˇli do svyćh domovu˚. Mateˇjkovi, Loucˇim

• Exercicie rokycanske´ho vikaria´tu

Letosˇnı´ exercicie jsme meˇli mozˇnost prozˇ´ıt v na´dherne´ prˇ´ırodeˇ Krusˇnyćh hor v Perninku. Zacˇ´ınali jsme ve cˇtvrtek 14. kveˇtna a koncˇili v pondeˇlı´ osmnaćte´ho. Celkem na´s bylo 25, byli jsme rozdeˇleni do dvou skupin, jedna bydlela na farˇe v Perninku a druha´, trochu mensˇ´ı, v Hornı´ Blatne´. Fara v Perninku je noveˇ opravena´, v prˇ´ızemı´ je velka´ jı´delna a kuchynˇ, ve druhe´m patrˇe se nacha´zı´ kaple, Petra ktera´ take´ slouzˇ´ı v dobeˇ dovolenyćh jako • 20. Pout’k Panneˇ Marii herna. V prvnı´m a druhe´m patrˇe jsou pokoje. Loucˇimske´ do Neukirchen Letosˇnı´ exercicie se nesly v duchu sv. Pavla bei Heiligen Blut a motta plzenˇske´ diece´ze pro rok 2009: „Vı´m, Dne 8. kveˇtna se konala jizˇ 20. pout’do Neu- komu jsem uveˇrˇil.“ Prˇi prˇedna´sˇkaćh se povı´kirchen bei Hl. Blut k Panneˇ Marii Loucˇim- dalo o Duchu svate´m, odpusˇteˇnı´, o Bibli, zaske´. Na 450 veˇrˇ´ıcıćh zaplnilo tamnı´ kostel do znı´valo cˇtenı´ z listu˚ sv. Pavla. a rozmlouvańı´ 9


o tom, co meˇ zaujalo, oslovilo. Prˇekra´sne´ veˇty z Pı´sma: Rˇ´ım 8,35 „Kdo na´s odloucˇ´ı od la´sky Kristovy?“ nebo Rˇ´ım 8,31 „Je-li Bu˚h s na´mi, kdo proti na´m“, oslovily kazˇde´ho. Exercita´tor na´m take´ prˇipomneˇl, zˇe ma´me zva´t Jezˇ´ısˇe do nasˇeho zˇivota, nedeˇlat si seznamy toho, co vsˇechno udeˇla´m a budu deˇlat, ale ma´me se obracet na nasˇeho Boha, prosit ho, deˇkovat, chva´lit . Ma´me zˇ´ıt s nasˇ´ım Bohem a jı´t za nı´m, nezapomıńat na neˇj, nemyslet si, zˇe vsˇechno zvla´dnu sa´m, sama. Jde o to, abychom brali Bibli do ruky kazˇdy´ den a cˇetli, ale take´ rozjı´mali, modlili se a zˇili podle prˇika´zańı´ nasˇeho Pańa, zˇili v la´sce a sˇ´ırˇili ji da´l, nenecha´vali si ji jen pro sebe.

ČERVEN 2009

kde se propadly sˇtoly. Na vrcholu byl na´dherny´ pohled z rozhledny. Cestou prˇes lesy jsme dosˇly zpeˇt do Perninku. Exercicie koncˇily v pondeˇlı´ po obeˇdeˇ. S nasˇimi auty jsme se vydali na Klıńovec, kde jsme se vsˇichni naposled rozhle´dli a rozloucˇili se. Co na´m daly tyto exercicie? To chci na za´veˇr vyja´drˇit slovy zućˇastneˇnyćh exerciantu˚: novou sı´lu — jsem blı´zˇ k Bohu — nava´zali jsme nova´ prˇa´telstvı´ — vdeˇk za vı´ru — obnovenı´ toho, co jsem veˇdeˇla, ale zapomneˇla — hlubsˇ´ı poznańı´ teˇch, ktere´ zna´m — jsme jedna rodina — udeˇlala jsem si inventuru v sobeˇ — ma´m se modlit a milovat — setkańı´ s panem fara´rˇem Josefem Zˇa´kem — byla mi uka´zańa cesta, jak se staveˇt k ru˚zny´m zˇivotnı´m situacı´m — ma´m cˇasteˇji cˇ´ıst Bibli — ma´m odpousˇteˇt — kazˇde´ exercicie jsem o krok blı´zˇ k nasˇemu Pańu. DAH

• 3. Hudebnı´ le´to Borska 2009

Kazˇde´ rańo jsme zacˇ´ınali v kapli modlitbou brevia´rˇe. Beˇhem dopoledne zde kneˇz slouzˇil msˇi svatou. Po obeˇdeˇ byla mozˇnost odpocˇ´ıvat na pokoji nebo jı´t ven. Take´ jsme mohli zu˚stat v jı´delneˇ a povı´dat si. Po vecˇerˇi jsme se scha´zeli znovu. Rozdeˇlili jsme se na dveˇ skupinky a hovorˇili na dana´ te´mata. Prvnı´ den bylo te´ma Bible, druhy´ den „co bych chteˇl/a rˇ´ıct k tomuto dni“ a trˇetı´ den —„co na´m daly tyto exerciie“. Kazˇdy´ vecˇer vedoucı´ skupinek shrnuli na´zory, mysˇlenky a postrˇehy diskutujıćıćh. Nedeˇlnı´ odpoledne jsme vyuzˇili k na´vsˇteˇveˇ nasˇich bratru˚ a sester v Hornı´ Blatne´. Neˇkterˇ´ı z na´s se vydali na Blatensky´ vrch. Cestou si mohli prohle´dnout Vlcˇ´ı ja´my, by´vale´ doly, 10

ˇ ´ımskoObcˇanske´ sdruzˇenı´ Borska´ loreta a R katolicka´ farnost Bor porˇa´dajı´ jizˇ trˇetı´ rocˇnı´k cyklu duchovnıćh koncertu˚ (program viz ´ NKA str. ??). rubrika NABI´DKA–POZVA Porˇadatele´ deˇkujı´ za spolupraći panu sbormistrovi Marku Vorlıćˇkovi, ktery´ jizˇ trˇetı´m rokem jejich program prˇipravuje. Veˇrˇ´ıme, zˇe i letosˇnı´ koncerty budou pokracˇovat v u´speˇsˇnosti prˇedchozıćh rocˇnı´ku˚. Koncerty se konajı´ v sedmi kostelıćh borske´ farnosti a jedne´ kapli. Kra´sna´ a zvla´sˇteˇ duchovnı´ hudba patrˇ´ı jak do na´dhernyćh interie´ru˚ meˇstskyćh chra´mu˚, tak i do mensˇ´ıch, neˇkdy velice styloveˇ vzaćnyćh a pama´tkoveˇ hodnotnyćh vesnickyćh kostelu˚. Kostel byl pro nasˇe prˇedky strˇedem zˇivota pro vsˇechny lidi. Bylo to mı´sto vza´jemne´ho setka´vańı´, sdı´lenı´ radosti i tisˇenı´ bolesti. Zde cˇloveˇk pozna´val kra´su, cˇistotu a harmonii, podporˇenou ztisˇenı´m, Bozˇ´ım slovem, aktivnı´m cˇi pasivnı´m zpeˇvem a hudbou. Je nasˇ´ım prˇańı´m i cı´lem, prˇispeˇt zde v pohranicˇ´ı k tomu, abychom zde vsˇichni nacha´-


ČERVEN 2009

zeli nejen sve´ bydlenı´ a obzˇivu, ale i pocit Rozloucˇili jsme se, nasedli do nasˇeho audomova. K teˇmto koncertu˚m si va´s dovolu- tobusu a vyjeli k trˇetı´mu cı´li nasˇeho putojeme srdecˇneˇ zva´ti. Ing. Petr Havlı´k, prˇedseda vańı´, Prˇesˇticı´m. U kostela na´s uvı´tal pan vika´rˇ Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ Borska´ loreta P. Karel Plavec. Prˇi prohlı´dce na´s sezna´mil s da´vnou historiı´ i soucˇasnostı´ kostela, kde • Gratulace mimo jina´ umeˇlecka´ dı´la je nad svatostańkem Na´sˇ duchovnı´ otec P. Irenej Figura oslavı´ uctı´vany´ milostny´ obraz Panny Marie. Na´v tomto meˇsıći 50. narozeniny. Prˇejeme mu do vsˇteˇva prˇesˇticke´ho kostela, za´rˇ´ıcı´ho cˇistotou dalsˇ´ıch let zdravı´, Bozˇ´ı pozˇehnańı´ a ochranu a nevsˇednı´ umeˇleckou kra´sou, byla kra´sny´m P. Marie. Take´ mu deˇkujeme za jedenaćt let zakoncˇenı´m nasˇeho ma´jove´ho putovańı´. Jaroslava Podesta´tova´ pu˚sobenı´ v nasˇ´ı farnosti. ledecˇtı´ farnıći

• Kralovicke´ putovańı´ Na ma´jove´ putovańı´ dne 9. kveˇtna nastoupilo v Kralovicıćh do autobusu 26 poutnı´ku˚. Cı´le cesty sledoval P. Pavel Vrbensky´ a sluzˇby rˇidicˇe male´ho autobusu se ujal mily´ pan Ja´gr. V 9 hodin jsme jizˇ kupovali vstupenky do Meditacˇnı´ zahrady v Plzni. Zahradu v plne´m kveˇtenstvı´ dotva´rˇ´ı pı´skovcova´ krˇ´ızˇova´ cesta vytvorˇena´ socharˇem Romanem Podra´zky´m v modernı´m pojetı´. V male´ kapli na´m byl prˇedveden film o vzniku zahrady se slovnı´m doprovodem zakladatele pana Lubosˇe Hrusˇky. Jeho otrˇesna´ zˇivotnı´ zkusˇenost byla pohnutkou k vytvorˇenı´ Pama´tnı´ku obeˇtem zla. Po opusˇteˇnı´ Meditacˇnı´ zahrady byl nasˇ´ım dalsˇ´ım cı´lem Sˇvihov. Tam na´s jizˇ ocˇeka´val mı´stnı´ fara´rˇ P. Adam Lodek. Ra´di jsme se s nı´m prˇivı´tali. Znali jsme se s nı´m z doby jeho pu˚sobenı´ v Kralovicıćh. Odpocˇinuli jsme si ve farnı´m hostinske´m pokoji. Beˇhem hovoru jsme se dozveˇdeˇli mnoho podrobnostı´ o sˇvihovske´ farnosti v drˇ´ıveˇjsˇ´ı dobeˇ i v soucˇasnosti. Odpocˇinutı´ jsme se vydali na hrad Sˇvihov, do jeho Mariańske´ kaple. Hradnı´ pru˚vodkyneˇ na´m vysveˇtlila historicka´ data a my jako spra´vnı´ poutnıći jsme uctili Pannu Marii modlitbou a pı´snı´. Po na´vratu z hradu jsme se zućˇastnili msˇe sv. ve sˇvihovske´m kostele sv. Vaćlava. Msˇi celebroval na´sˇ P. Pavel Vrbensky´. Zatı´m na´m na farˇe prˇipravil obcˇerstvenı´ P. Adam Lodek. V druzˇne´m hovoru ubeˇhl cˇas.

• Rekolekce pro manzˇele Sˇteˇkenˇ Ve dnech 1.–3. kveˇtna se ve Sˇteˇkni nedaleko Pı´sku uskutecˇnily rekolekce pro mlade´ manzˇele plzenˇske´ diece´ze. Duchovnı´m pru˚vodcem na´m byl P. Josef Zˇa´k. Touto cestou bychom mu ra´di jesˇteˇ dodatecˇneˇ podeˇkovali. Jizˇ ted’ se teˇsˇ´ıme na prˇ´ısˇtı´ rok na stejne´ mı´sto v termıńu 29. dubna azˇ 2. kveˇtna 2010, kdy se tam my — mladı´ manzˇele´ nasˇ´ı diece´ze — opeˇt sejdeme. Ra´di mezi sebou uvı´ta´me i dalsˇ´ı manzˇelske´ pa´ry. Terezie Dammerova´

• Svata´ Alzˇbeˇta Portugalska´ Postavila prvnı´ svatyni k pocteˇ Neposkvrneˇne´ Panny Marie. Kra´lovna Alzˇbeˇta nebo Isabella Portugalska´ byla pu˚vodem Sˇpaneˇlka, pocha´zela z kra´lovske´ rodiny. Byl strˇedoveˇk a co mohlo cˇekat dceru vladarˇe? Manzˇelstvı´ nebo kla´sˇter. Pro ni bylo prˇichystane´ manzˇelstvı´. Bylo jı´ dvanaćt let, kdyzˇ byla provdańa za portugalske´ho kra´le Diony´sia, ktery´ byl sice spravedlivy´m vla´dcem, ale ne dobry´m a veˇrny´m manzˇelem, byl lehkomyslny´ a prostopa´sˇnı´k. Alzˇbeˇta musela vynalozˇit hodneˇ u´silı´, aby se smı´rˇila s jeho nemanzˇelsky´mi deˇtmi. Prˇitom velice doufala, zˇe se jejı´ manzˇel obra´tı´, a stalo se. 11


Alzˇbeˇta byla laskava´, trpeˇliva´ a meˇla srdce dokorˇań pro vsˇechny chude´ a stra´dajıćı´, v tom jı´ byla veliky´m vzorem jejı´ teta sv. Alzˇbeˇta Uherska´. Po manzˇeloveˇ smrti zalozˇila sˇpita´ly a hospice, v nichzˇ sama pracovala a posluhovala nemocny´m. Sama chteˇla vstoupit do kla´sˇtera sv. Kla´ry, ale nakonec zu˚stala tercia´rˇkou. Mohla tak ve sveˇteˇ pracovat na dı´le, ktere´ zapocˇala beˇhem manzˇelova zˇivota, po-

Rok kneˇzˇ´ı Svaty´ otec 16. brˇezna beˇhem audience ućˇastnı´ku˚ plena´rnı´ho zasedańı´ Kongregace pro kle´rus ve Vatikańu ozna´mil, zˇe prˇi prˇ´ılezˇitosti 150. vy´rocˇ´ı u´mrtı´ sv. Jana Maria Vianneye, fara´rˇe arske´ho, vyhlasˇuje na obdobı´ 19. cˇervna 2009–19. cˇervna 2010 Rok kneˇzˇ´ı, jehozˇ te´ma bude Veˇrnost Kristova, veˇrnost kneˇze. Papezˇ zaha´jı´ Rok kneˇzˇ´ı modlitbou nesˇpor 19. cˇervna na slavnost Nejsveˇteˇjsˇ´ıho Srdce Jezˇ´ısˇova a v Den modliteb za posveˇcenı´ kneˇzˇ´ı. Na tuto prˇ´ılezˇitost prˇiveze biskup z Belley– Ars relikvii fara´rˇe arske´ho. Rok kneˇzˇ´ı ukoncˇ´ı Benedikt XVI. 19. cˇervna 2010, kdy se zućˇastnı´ Sveˇtove´ho setkańı´ kneˇzˇ´ı na na´meˇstı´ sv. Petra ve Vatikańu. Beˇhem tohoto jubilejnı´ho roku Benedikt XVI. prohla´sı´ sv. Jana Maria Vianneye patronem vsˇech kneˇzˇ´ı na cele´m sveˇteˇ. Bude vydańa mj. Smeˇrnice pro zpoveˇdnı´ky a spiritua´ly spolu se souborem textu˚ papezˇe, ktere´ se ty´kajı´ za´kladnıćh te´mat o zˇivoteˇ a poslańı´ kneˇze v soucˇasne´ dobeˇ. Kongregace pro kle´rus po dohodeˇ s diece´znı´mi biskupy a prˇedstaveny´mi rˇeholnıćh spolecˇenstvı´ podporˇ´ı a bude koordinovat ru˚zne´ duchovnı´ a pastoracˇnı´ iniciativy, ktere´ umozˇnı´ le´pe pochopit, jak du˚lezˇita´ je role a poslańı´ kneˇze v cı´rkvi a soucˇasne´ spolecˇnosti a jak je 12

ČERVEN 2009

ma´hat bezmocny´m a chory´m a denneˇ tak konat skutky blı´zˇenecke´ la´sky. Svata´ Alzˇbeˇta Portugalska´ dala poprve´ v deˇjinaćh cı´rkve postavit chra´m k pocteˇ Neposkvrneˇne´ Panny Marie. Tato sveˇtice zemrˇela 4. cˇervence 1336, jejı´ ostatky se nacha´zejı´ v portugalske´ Coimbrˇe, jejı´ kanonizace probeˇhla v roce 1625. Veronika Pechova´

nutne´ posı´lit trvalou formaci kneˇzˇ´ı tı´m, zˇe se propojı´ s formacı´ seminaristu˚. ACEP 5/2009

Opravene´ varhany v Tachoveˇ V kostele sv. Ma´rˇ´ı Magdaleńy (soucˇa´st by´vale´ho frantisˇkańske´ho kla´sˇtera) se po desı´tkaćh let rozezneˇly varhany. Baroknı´ na´stroj z roku 1751 z dı´lny mı´stnı´ho varhana´rˇe Gartnera prosˇel na´rocˇnou sˇestiletou renovacı´. Jeho oprava vysˇla na 3,7 miliońu korun, trˇ´ımiliońovou dotaci poskytlo ministerstvo kultury, na opravu prˇispeˇlo meˇsto a rˇada soukromyćh da´rcu˚. „Na´stroj, ktery´ nebude mı´t sˇiroko daleko konkurenta, je zachrańeˇn. To je pro Tachov a celou tuto prˇ´ıhranicˇnı´ oblast vy´znamnou uda´lostı´, stejneˇ jako to, zˇe ma´me co prˇedat budoucı´m generacı´m,“ konstatoval fara´rˇ rˇ´ımskokatolicke´ farnosti Tachov Vaćlav Vojtı´sˇek. Obnova byla na´rocˇnou za´lezˇitostı´. „Nejveˇtsˇ´ım proble´mem byl neodborny´ za´sah prˇi ladeˇnı´ na´stroje a take´ cˇervotocˇem znicˇena´ skrˇ´ınˇ,“ prˇiblı´zˇil varhannı´ mechanik Rudolf Valenta, ktery´ na´stroj v roce 2003 rozebral a posle´ze opeˇt sestavil. Kazˇdou z 1200 pı´sˇt’al vzal za tu dobu nescˇ´ıslneˇkra´t do ruky. „Pı´sˇt’aly jsou cıńove´, drˇeveˇnyćh je mnohem meńeˇ, nejveˇtsˇ´ı, drˇeveˇna´, ma´ prˇi pru˚meˇru 30 cm 4,8 metru do vy´sˇky, nejmensˇ´ı, cıńova´, meˇrˇ´ı pouhyćh sedm milimetru˚, ta uzˇ je na hranici slysˇitelnosti.“ podle denı´ku Pra´vo, 15. kveˇtna 2009


Adventiste´ budujı´ Krˇest’anske´ volnocˇasove´ centrum v Plzni „Chceme tu vybudovat mı´sto setka´vańı´. Setka´vańı´ jak lidı´ navza´jem, tak setka´vańı´ s Bohem. Jednodusˇe jde o to, aby tu vzniklo mı´sto, kam lide´ ra´di chodı´ a kde se cı´tı´ dobrˇe,“ zdu˚raznil prˇi slavnostnı´m poklepańı´ na za´kladnı´ ka´men Kulturnı´ho a volnocˇasove´ho krˇest’anske´ho centra v u´tery´ 12. kveˇtna Michal Balcar, kazatel Cı´rkve adventistu˚ sedme´ho dne, z jejı´zˇ iniciativy toto zarˇ´ızenı´ vznika´ v plzenˇske´ meˇstske´ cˇa´sti Skvrnˇany. „Na´sˇ sbor v Plzni existuje uzˇ od doby prˇed va´lkou a scha´zı´ se sta´le v pronajatyćh prostoraćh. Kdyzˇ se na´m podarˇilo zı´skat tento pozemek dı´ky dohodeˇ a vy´meˇneˇ od plzenˇske´ho biskupstvı´, rozhodi jsme se vybudovat tu jednak za´zemı´ pro na´sˇ sbor, kostel pro bohosluzˇby, ale za´rovenˇ i vıćeućˇelove´ strˇedisko, ktere´ bude nabı´zet aktivity pro obcˇany ru˚znyćh veˇkovyćh kategoriı´ se zvla´sˇtnı´m ohledem naprˇ. na rodiny s deˇtmi, seniory cˇi lidı´ se zdravotnı´m handicapem,“ doda´va´ Michal Balcar. Nedı´lnou soucˇa´stı´ cˇinnostı´ by meˇly by´t i programy vycha´zejıćı´ s krˇest’anskyćh tradic a kultury, propojenı´ s duchovnı´m romeˇrem lidske´ho zˇivota. Pocˇ´ıta´ se se spolupracı´ naprˇ. s nedaleky´m klubem salesiańske´ho hnutı´ mla´dezˇe, ktery´ vedou sestry Panny Marie Pomocnice, da´le s plzenˇskou konzervatorˇ´ı, humanita´rnı´mi organizacemi, za´kladnı´ umeˇleckou sˇkolou a dalsˇ´ımi institucemi. „Kromeˇ narozenı´ cˇloveˇka nezna´m nadeˇjneˇjsˇ´ı okamzˇik, nezˇ je pokla´dańı´ za´kladnı´ho kamene stavby,“ rˇekl prˇi slavnostnı´m aktu ar-

ČERVEN 2009

chitekt Jan Soukup, ktery´ je spolecˇneˇ s architektem Janem Trcˇkou autorem projektu. „Nadeˇje je jednou z trojice krˇest’anskyćh ctnostı´ spolu s vı´rou a la´skou. A ja´ si myslı´m, zˇe vsˇechny tyto trˇi veˇci jsou v projektu a ućˇelu stavby obsazˇeny.“ I samotna´ budoucı´ podoba stavby nese krˇest’anskou symboliku. Pu˚dorys je vytvorˇen v podobeˇ ryby, bocˇnı´ pohled zase prˇipomıńa´ archu. Da´ se prˇedpokla´dat, zˇe pra´veˇ ryba cˇi archa se v brzke´ dobeˇ stane i neoficia´lnı´m pojmenovańı´m strˇediska ze strany Plzenˇanu˚. Kazˇdopa´dneˇ se jedna´ o architektonicky velmi zdarˇile´ dı´lo, ktere´ rozsˇ´ırˇ´ı rˇadu plzenˇskyćh architektonickyćh pozoruhodnostı´, jak ocenili i prˇedstavitele´ meˇsta a kraje. Prˇedpokla´dańe´ na´klady na stavbu cˇinı´ 41,5 miliońu korun, z toho zhruba 16 miliońu˚ je prˇislı´beno z Evropske´ho fondu pro regiona´lnı´ rozvoj, ostatnı´ uhradı´ Cı´rkev adventistu˚ sedme´ho dne z vlastnıćh zdroju˚ z daru˚ veˇrˇ´ıcıćh. Zaha´jenı´ provozu centra se prˇedpokla´da´ v listopadu 2010. „Na realizaci te´to stavby se opravdu teˇsˇ´ıme, je to za odmeˇnu, staveˇt neˇco tak peˇkne´ho,“ konstatoval za´stupce realiza´torske´ stavebnı´ firmy Bytove´ a inzˇeny´rske´ stavby a.s. Petr Pohanka. Do vıńku dostalo budoucı´ Kulturnı´ a volnocˇasove´ krˇest’anske´ centrum slova z Bible kralicke´, vlozˇene´ na archu v kovove´m tubusu do za´kladnı´ho kamene: „Aby ocˇi tve´ byly otevrˇene´ na du˚m tento v noci i ve dne, na mı´sto toto, o neˇmzˇ jsi rˇekl: Tut’bude jmeńo me´, abys vyslyćhal modlitbu, kterouzˇ se modlı´vati bude sluzˇebnı´k tvu˚j na mı´steˇ tomto.“ (1Kr 8, 29) Alena Ourˇednı´kova´

cenı´ ja´hen Maciej Go´zdzik, pu˚sobıćı´ v ja´henˇi Dne 20. cˇervna prˇijme v katedra´le z rukou skyćh sluzˇbaćh v Rokycanech. Primicˇnı´ ms00 svatou bude slouz ˇ it v nede ˇ li 21. c ˇ ervna v 9 plzenˇske´ho biskupa Mons. Frantisˇka Radkovske´ho prˇi bohosluzˇbeˇ od 10 hod. kneˇzˇske´ sveˇ- v kostele Panny Marie Sneˇzˇne´ v Rokycanech.

• Kneˇzˇske´ sveˇcenı´

13


• Televize Noe v cˇervnu nabı´zı´:

? NOEpara´da (28. dı´l) (kazˇde´ pondeˇlı´ do pra´zdnin v 1700) nabı´zı´ videoklipy z krˇest’anske´ produkce, ktery´m mu˚zˇete posı´lat sve´ hlasy a souteˇzˇit o zajı´mave´ ceny. Svu˚j hlas posı´lejte na 733 67 67 67 nebo prˇes www.tvnoe.cz nebo mailem [email protected].

? Klub Valdocco Valdocco je na´zev mı´sta, kde Don Bosco zrˇ´ıdil prvnı´ oratorˇ. Salesiańi a salesiansˇtı´ spolupracovnıći z Havı´rˇova se nechali tı´mto jmeńem inspirovat a zrˇ´ıdili stejnojmenny´ klub mla´dezˇe. Pokud va´s salesiańska´ te´matika zajı´ma´, rozhodneˇ si snı´mek o klubu Valdocco nenechte ujı´t ve cˇtvrtek 4. cˇervna v 1545.

? Pustevny Soucˇasny´ area´l staveb na Pustevnaćh je tvorˇen objekty Libusˇ´ın, Mameˇnka, Pustevenka a Valasˇska´ zvonice. V letech 1897-1899 byly tyto stavby vcˇetneˇ interie´ru realizovańy podle na´vrhu˚ architekta Dusˇana Sama Jurkovcˇe a stavitele Michala Urbańka. V roce 1995 byly tyto objekty prohla´sˇeny za Na´rodnı´ kulturnı´ pama´tku. Dokument ma´te mozˇnost videˇt ve cˇtvrtek 4. cˇervna ve 2105.

? Pro vita mundi (126): Pavel Tuna´k Hostem Rev. Jaroslava Kratky je Pavel Tuna´k, by´valy´ politicky´ veˇzenˇ, jeden z ma´la jesˇteˇ zˇijıćıćh by´valyćh veˇznˇu˚ soveˇtskyćh gulagu˚. Byl odvlecˇeny´ NKVD jesˇteˇ prˇed skoncˇenı´m va´lky. Jeho strastiplna´ pout’vedla azˇ na Kamcˇatku. Ve dvoudı´lne´m porˇadu PVM hovorˇ´ı o tom, cˇeho jsou schopni lide´, kterˇ´ı opustili Hospodina. 1. cˇa´st na obrazovkaćh televize Noe v u´tery´ 2. cˇervna v 1845.

? Misijnı´ magazıń: Zambie 33. Misijnı´ magazıń s na´zvem „Zambie 2“ je pokracˇovańı´m zajı´mave´ho setkańı´ s hosty P. Leosˇem Rysˇkou, SDB — rˇeditelem TV Noe, Filipem Breindlem — redaktorem Radia Pro14

ČERVEN 2009

glas a P. Jirˇ´ım Sˇle´grem — na´rodnı´m rˇeditelem pro Papezˇska´ misijnı´ dı´la v Cˇesku. Na za´kladeˇ jejich neda´vne´ na´vsˇteˇvy v Zambii se mu˚zˇete dozveˇdeˇt to, co na vlastnı´ ocˇi prˇi misijnı´m putovańı´ Zambiı´ zazˇili. Samozrˇejmeˇ, zˇe se mu˚zˇete teˇsˇit na rˇadu videoklipu˚ a hoste´ zahrajı´ i na neˇkolik zambijskyćh hudebnıćh na´stroju˚. Povı´dańı´ s ućˇastnı´ky misijnı´ a reporta´zˇnı´ cesty do Zambie 2. cˇa´st v u´tery´ 2. cˇervna ve 2005. ? Sveˇtlo pro Evropu Novy´ porˇad na obrazovkaćh televize Noe ve cˇtvrtek 4. cˇervna v 1710. Porˇad jsme nazvali Sveˇtlo pro Evropu a tı´m sveˇtlem bychom meˇli by´t prˇedevsˇ´ım my, krˇest’ane´. Zveme va´s tedy, milı´ divaći, k tvorˇive´ spolupraći s teˇmi, kterˇ´ı nechteˇjı´ vykorˇenit Evropu z jejı´ho krˇest’anske´ho pu˚vodu a nechat ji napospas vichru˚m novodobyćh trendu˚. ? Simba, lvı´ kra´l (1/2) Prvnı´ dı´l poha´dky o male´m kra´li velke´ savany Simbovi a o jeho kamara´dech je prˇipraven na nedeˇli 7. cˇervna v 1745. ? Kulaty´ stu˚l: Mez. rok astronomie 2009 Beseda u kulate´ho stolu s prˇednı´m cˇesky´m astronomem a astrofyzikem Dr. Jirˇ´ım Grygarem v pa´tek 12. cˇervna ve 2005. ? Vsˇe pro Kra´le a pro moji Kra´lovnu Sestra Marie Romero Meneses se narodila 13. ledna roku 1902 v Nikaragui, v Granadeˇ, kde take´ stra´vila sve´ deˇtstvı´ a mla´dı´. Uzˇ od deˇtstvı´ cı´tila v sobeˇ silneˇ la´sku k blizˇnı´m. Veˇnovala se dobrocˇinnosti a solidariteˇ k druhy´m. Ve 27 letech slozˇila veˇcˇne´ sliby Dcer Panny Marie Pomocnice a jako rˇeholnice zacˇala vykona´vat aposˇtolske´ aktivity. Podarˇilo se jı´ postavit Du˚m Panny Marie. Ten se hned stal sı´dlem socia´lnı´ pomoci kongregace FMA a za´rovenˇ take´ jediny´m mı´stem, na ktere´ se obraceli vsˇichni lide´ v nouzi. Zˇivot blahoslavene´ sestry Marie Romero Meneses ma´te mozˇnost videˇt ve strˇedu 10. cˇervna ve 2105.


• Pokracˇovańı´ duchovnıćh obnov

?

Blovice pondeˇlı´ 1. cˇervna 1800 na farˇe, vede P. Josef Zˇa´k ? Ostrov cˇtvrtek 4. cˇervna 1800 na farˇe, vede P. Pavel Fry´valdsky´ ? Luby u Chebu nedeˇle 21. cˇervna 1630 na farˇe, vede P. Josef Zˇa´k ? Stra´zˇov pa´tek 3. cˇervence 1700 na farˇe, vede P. Josef Zˇa´k ? Rokycany 4. cˇervence od 900 (tentokra´t vy´let na Karlovarsko)

• Varhannı´ festival Plzenˇ 1. cˇervna od 1900 v katedra´le sv. Bartolomeˇje, J. D. Dixon (USA) varhany, K. Cooper (USA) hoboj (S. Bodorova´, E. L. Diemer, W. Bolcom), vstupne´ 100 / 50 Kcˇ. Mı´stnı´ skupina CˇKA Plzenˇ ve spolupraći s Filozofickou fakultou ZCˇU si Va´s dovoluje pozvat na prˇedna´sˇku Mons. Vaćlava Male´ho, sveˇtıćı´ho biskupa prazˇske´ho: Cı´rkev ve sveˇteˇ. Prˇedna´sˇka se kona´ v u´tery´ 2. cˇervna v 1800 v aule ZCˇU v Jungmanoveˇ ul.

• Setkańı´ senioru˚ v Klatovech

ČERVEN 2009

u Tachova na te´ma: „Aposˇtol na´rodu˚ svaty´ Pavel“. Budeme se snazˇit o prˇa´telske´ rodinne´ prostrˇedı´. Exercicie budou probı´hat ve dnech 12.–16. cˇervna. Zaha´jenı´ bude v pa´tek 12. 6. vecˇernı´ msˇ´ı svatou v 1800 hodin v mı´stnı´m kostele sv. Vaćlava. Ukoncˇenı´ bude obeˇdem v u´tery´ 16. 6. Cena za ubytovańı´ a stravu cˇinı´ 300 Kcˇ na osobu a den (bez ubytovańı´ 200 Kcˇ/den). Platı´ se hotoveˇ prˇi na´stupu. Ubytovańı´ je ve dvou, trˇ´ı a cˇtyrˇlu˚zˇkovyćh pokojıćh. Vzhledem k omezene´mu pocˇtu lu˚zˇek, prosı´me o vcˇasne´ prˇihla´sˇenı´ (nejpozdeˇji do 5. cˇervna). Dalsˇ´ı informace na 374 790 008 nebo 731 619 717, mail: [email protected] na vasˇi ućˇast se teˇsˇ´ı P. Vladimı´r Born

• Vikaria´tnı´ den rokycanske´ho vikaria´tu se kona´ 13. cˇervna od 900 v Rokycanech, prˇedna´sˇ´ı P. Vojteˇch Kodet O.Carm.

• „Bozˇ´ı domaćnost se musı´ uklı´zet“ Prˇedstavenı´ herce Miroslava Cˇa´stka ve strˇedu 17. cˇervna v 1900 v arcideˇkanske´m kostele v Klatovech. Jedna´ se o zpracovańı´ zna´me´ho dı´la Bruce Marshalla Plna´ sla´vy.

• Setkańı´ duchovnı´ obnovy

3. cˇervna od 1630 na farˇe, vede sestra Marcela v Klatovech ve cˇtvrtek 18. cˇervna v 830 na z Kongr. Sˇkolskyćh sester de Notre Dame. farˇe, vede Ing. Josef Kasˇe.

• Hudebnı´ le´to Borska

? 11. cˇervna Prˇimda, kostel sv. Jirˇ´ı v 1800,

• Pozvańı´ do kla´sˇtera dominikańu˚ v Plzni

duchovnı´ hudba baroka a klasicismu (Peˇvecky´ sbor Cˇerchovan, komornı´ orchestr Mu- ? 18. cˇervna v 1930 „Filozofie zˇive´ prˇ´ırody“ prˇedna´sˇ´ı doc. Zdeneˇk Kratochvı´l, sica Tusta a so´liste´) ? 25. cˇervna U´jezd pod Prˇimdou, kaple sv. PhD., cˇlen katedry filozofie PrˇF UK, da´le pu˚Jana Krˇ. 1800, soubor Ensemble Consolazione sobıćı´ na FF UK, kde je od r. 1997 pracovnı´´ stavu pro filosofii a religionistiku. Zakem U • Exercicie ve Stra´zˇi u Tachova meˇrˇuje se na filozofii zˇive´ prˇ´ırody (prˇedna´sˇka Dovolujeme si va´s srdecˇneˇ pozvat na exerci- s diskuzı´ z cyklu Cˇloveˇk a prˇ´ıroda, cyklus cie pod vedenı´m Mons. Josefa Zˇa´ka do Stra´zˇe pokracˇuje v za´rˇ´ı). 15


ČERVEN 2009

? 27. cˇervna porˇa´da´ Farnost P. M. Ru˚zˇen- ? pondeˇlı´ 1915 fara, Frantisˇkańska´ 11, U´vod cove´ pout’ k hlavnı´ dominikańske´ sveˇtici do Jablonne´ho v Podjesˇteˇdı´. Odjezd autobusu je v 6 hod. od kostela na Jira´skoveˇ na´meˇstı´. Prˇedpokla´dany´ prˇ´ıjezd ve 20 hod. Prova´zet na´s bude P. Augustin Prokop OP. Na tuto pout’ se mu˚zˇete prˇihla´sit na schu˚zkaćh farnı´ charity kazˇde´ u´tery´ od 17 do 19 hod. v prˇ´ızemnı´ mı´stnosti vedle knihovny v konventu nebo kdykoli v sakristii nasˇeho kostela. Za´rovenˇ prosı´me zaplatit cenu pouti 450 Kcˇ.

• Holostok 10. rocˇnı´k hudebnı´ho a divadelnı´ho festivalu 19.–21. cˇervna v Holostrˇevech. Vıće info na http://holostok.komunitanoe.cz

• Sva´tek zpeˇvu

do krˇest’anstvı´: besedy pro hledajıćı´ i ty, kdo se chteˇjı´ prˇipravovat na krˇest cˇi birˇmovańı´; ? u´tery´ 2030 teˇlocvicˇna Cı´rkevnı´ho gymna´zia (Mikula´sˇske´ na´m.), volejbal; ? strˇeda 1900 kostel u frantisˇkańu˚: studentska´ msˇe svata´, od 2015 klub HORA (viz nı´zˇe); ? cˇtvrtek – 1200 kostel u frantisˇkańu˚: polednı´ msˇe sv., po nı´ spolecˇny´ obeˇd; – 2000 azˇ 2130 studentska´ adorace + mozˇnost sv. smı´rˇenı´ cˇi duch. rozhovoru v kostele u frantisˇkańu˚. Nepravidelne´ akce: ? Vı´tańı´ pra´zdnin vodaćka´ akce 3.–6. cˇervence. Sportovneˇ– duchovnı´ vy´jezd — splutı´ cˇa´sti (aktua´lneˇ sjı´zdne´) rˇeky. Informace a prˇihla´sˇky: [email protected]. ? Studentsky´ klub HORA (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11) 3., 10., 17. a 24. cˇervna — volny´ program ? Podrobnosti o vsˇech chystanyćh akcıćh najdete na: http://hora-plzen.ic.cz

v sobotu 20. cˇervna v 18 hod. v kostele sv. Mikula´sˇe v Potvoroveˇ. Pı´sneˇ J. S. Bacha, W. A. Mozarta, J. Krˇ. Kucharˇe, F. Schuberta, Ch. Gounoda, A. Dvorˇa´ka a G. F. Ha¨ndela zazpı´vajı´ Jana Jona´sˇova´ a Hana Jona´sˇova´, so´listky opery Na´rodnı´ho divadla a Sta´tnı´ opery Praha; Zuzana Neˇmecˇkova´ varhany. Vstupne´ 100 / 50 Kcˇ, na´vsˇteˇvou koncertu • Nabı´dka sluzˇby sva ´ tostı´ smı´rˇenı´ prˇispeˇjete do verˇejne´ sbı´rky pro zaćhranu rov kostele Nanebevzetı´ Panny mańske´ho kostela v Potvoroveˇ.

• Festival komornı´ hudby

Marie (u frantisˇkańu˚) v Plzni:

? kazˇdou strˇedu P. Stanislav Uhlı´rˇ: 1030–1200; Koncert v ra´mci festivalu ve cˇtvrtek 25. cˇerv- 1230–1330 na v 1900 v arcideˇk. kostele v Klatovech. 00 30 ´ cˇinkujı´: Hansgeorg Schmeiser fle´tna, Ingo- ? kazˇdy´ cˇtvrtek P. Pavel Petrasˇovsky´: 9 –9 ; U 30 00 ˇ no pokracˇovat i po polednı´ mar Reiner cembalo. Zaznı´ dı´la J. S. Bacha. 11 –12 (moz msˇi sv.); 1700–1830, beˇhem adorace 2000–2130 • Setkańı´ exercitantu˚ plzenˇske´ ? kazˇdy´ pa´tek P. Ludolf Josef Kazda: beˇhem diece´ze v sobotu 18. cˇervence v Rokycanech adorace 1500–1715 v kostele a na farˇe od 900 do 1530. Nenı´ trˇeba • Knihovna na biskupstvı´ se prˇihlasˇovat. Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih • Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ z vlastnı´ knihovny. Jedna´ se o literaturu teP. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP; P. Pavel Petra- ologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovsˇovsky´. Pravidelne´ akce: nı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin, knihy veˇnovane´ 16


ČERVEN 2009

partnerstvı´ a rodicˇovstvı´ a take´ beletrii s krˇes- cıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh). t’anskou te´matikou. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m Meditacˇnı´ zahrada — oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500 hod., jindy po domluveˇ, Pama´tnı´k obeˇtem zla 377 223 112, mail: [email protected]. Na v Plzni tomto cˇ´ısle je mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici. ? mı´sto nadeˇje, pravdy, odpusˇteˇnı´ a usmı´rˇenı´ ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho v plzenˇskyćh nemocnicıćh 00 Od 1. ledna platı´ nove´ tel. cˇ´ıslo 777 167 004 pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 (nonstop) pro domluvenı´ na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi ? Kontakt: spra´vcova´ mob. 603 809 798, pastoracˇnı´ asistenky v plzenˇskyćh nemocni- mail: [email protected]

• Hlavnı´ pout’k Panneˇ Marii v Nicoveˇ v nedeˇli 5. cˇervence. Program: 730 msˇe svata´, hl. celebrant P. Jo´zef Frelich; 930 katecheze Mons. Josef Zˇa´k; 1030 msˇe svata´, hl. celebrant P. Krzysztof Dedek. Po celou dobu prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´.

• Pouteˇ ve farnostech 6. 6. 1500 Valcha (farnost Bor), kaple Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice 7. 6. 1000 Stare´ Sedlo u Sokolova, kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice 1100 Zadnı´ Chodov, kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice 13. 6. 1000 Mlyńec (farnost Bor), kaple Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice 1030 Strˇ´ıbro, slavnost milostne´ho obrazu 1500 Kynzˇvart, za´mecka´ kaple sv. Antonıńa 14. 6. 1000 Chlumcˇany, kaple Panny Marie Pomocnice krˇest’anu˚ 1000 Dlazˇov, kostel sv. Antonıńa ´ sˇovice, kostel sv. Antonıńa Paduańske´ho 1500 U 25. 6. 1700 My´to, kostel svate´ho Jana Krˇtitele ´ jezd pod Prˇimdou, kaple sv. Jana Krˇtitele 27. 6. 1000 U 1030 Svojsˇ´ın, kostel sv. Petra a Pavla ´ tery´, kostel Narozenı´ sv. Jana Krˇtitele 1700 U 28. 6. 1030 Litice, kostel sv. Petra a Pavla 1100 Chodova´ Plana´, kostel Narozenı´ sv. Jana Krˇtitele 1400 Mnichov u Mar. La´znı´, kostel sv. Petra a Pavla ´ loh, kaple sv. Petra a Pavla 1500 U 17


• Vı´kend pro nezadane´ katolı´ky ve veˇku 27–39 let, kterˇ´ı hledajı´ svu˚j proteˇjsˇek; porˇa´da´ Centrum Nazaret v Praze 12.–14. cˇervna. Info: [email protected]

• Charismaticka´ konference

ČERVEN 2009

teˇch Cikrle a take´ na´meˇstek prima´tora meˇsta Brna MUDr. Daniel Rychnovsky´. Program konference tvorˇ´ı prˇedna´sˇky, adorace, neforma´lnı´ setkańı´, spolecˇna´ modlitba a bohosluzˇby. Prˇedna´sˇejıćı´: Charles a Sue Whiteheadovi, Veronika Bara´tova´, P. Vojteˇch Kodet, P. Alesˇ Opatrny´, Jirˇ´ı Cˇerny´, Katerˇina Lachmanova´, Josef Zeman, Stanislav Jurańek, Hana Pinknerova´ a dalsˇ´ı. Soucˇa´stı´ je paralelnı´ deˇtsky´ program pro deˇti od 4 let. Vıće informacı´ a eletronicke´ prˇihla´sˇenı´ najdete na http://konference.cho.cz

Dvaca´ty´ rocˇnı´k Katolicke´ charismaticke´ konference s mottem „Vzchopte se, nebojte se, ja´ jsem to“ (Mt 14,27) se bude konat ve dnech 8. azˇ 12. cˇervence v Brneˇ, hlavnı´ program probeˇhne v modernı´m pavilońu F na brneˇnske´m vy´stavisˇti BVV. Za´sˇtitu nad konferencı´ prˇevzal brneˇnsky´ biskup Mons. ThLic. Voj-

• Biblicka´ setka´vańı´ nad listy aposˇtola Pavla

pravidelna´ biblicka´ setka´vańı´ s Josefem Kasˇe se konajı´ v ucˇebnaćh biskupstvı´ kazˇde´ prvnı´ a trˇetı´ pondeˇlı´ v meˇsıći vzˇdy v 1900. ? 1. a 15. cˇervna: List Rˇ´ımanu˚m Biblicka´ setka´vańı´ majı´ prˇ´ıjemnou atmosfe´ru a kromeˇ vy´borne´ho vy´kladu je prostor na ota´zky ućˇastnı´ku˚ a vza´jemne´ povzbuzenı´. Za pastoracˇnı´ centrum Va´s srdecˇneˇ zvou Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´. Info na mob. 604 936 691.

• „Ty´den s Biblı´ 5.–11. cˇervence“ je urcˇen vsˇem, kdo ra´di cˇtou Pı´smo, chteˇjı´ se nechat oslovit a zasa´hnout Bozˇ´ım slovem. Ty´den je prˇipraven pro za´jemce o netradicˇnı´ praći s Pı´smem, pro ty, kterˇ´ı vedou biblicke´ krouzˇky nebo se na tuto sluzˇbu prˇipravujı´. Nejedna´ se o exercicie. Kona´ se v Perninku ve vzdeˇla´vacı´m strˇedisku „Jan Nepomucky´“. Zacˇa´tek v nedeˇli 5. 7. vecˇerˇ´ı v 1900, konec 11. 7. odpoledne. Cena za ubytovańı´ a stravu 1800 Kcˇ (mozˇno zu˚stat do nedeˇle: s vecˇerˇ´ı a snı´danı´ +200 Kcˇ). 18

Z programu: netradicˇnı´ praće s biblicky´mi texty SZ a NZ, rozjı´mańı´ individua´lnı´ i ve skupinaćh, bibliodrama, vza´jemne´ sdı´lenı´. Programem bude prova´zet Doc. PhDr. Mireia Rysˇkova´, Th.D. (prodeˇkanka pro studium KTF UK v Praze, vyucˇuje na katedrˇe biblickyćh veˇd Stary´ a Novy´ Za´kon, bibliodrama a vede semina´rˇe biblickyćh veˇd). Prˇihla´sˇky do 10. cˇervna na adresu: Anna Sˇlajsova´, Biskupstvı´ plzenˇske´, na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ Informace lze take´ zı´skat na mob.: 728 930 030 (M. Lachmanova´). za organizacˇnı´ ty´m M. Lachmanova´ a A. Sˇlajsova´

• Rekolekce na Svate´ Horˇe pro muzˇe a zˇeny v termıńu 31. cˇervence azˇ 3. srpna, vede Mons. Josef Zˇa´k a kneˇzˇ´ı plzenˇske´ diece´ze. Te´ma: „Aposˇtol na´rodu˚, sv. Pavel“ („Vı´m, komu jsem uveˇrˇil.“ 2 Tm 1,12). Prˇihla´sˇky: Biskupstvı´ plzenˇske´, Anna Sˇlajsova´, na´meˇstı´ Republiky 35, 301 00 Plzenˇ (nutno uve´st: jmeńo a prˇ´ıjmenı´, bydlisˇteˇ, telefon/mobil, nutnou potrˇebu samostatne´ho pokoje) nebo volejte na mob. tel. 604 936 691.


Centrum pro rodinu • Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´ 3. cˇervna za´veˇrecˇne´ setkańı´ cyklu: „Manzˇelsky´ slib“ od 1800 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11, Plzenˇ.

• Nahra´vka ze Dnu˚ vı´ry

ČERVEN 2009

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ

www.plzenskepanenky.cz Prˇedna´sˇku pro manzˇele (Jirˇ´ı Cˇerny´: Partnerstvı´, dospeˇlost a zrańı´ v manzˇelstvı´) na CD si • Program na cˇerven mu˚zˇete objednat na adrese Zpravodaje. Cˇerven — meˇsıć sveˇtla. Tak nazy´va´ tento kra´sny´ meˇsıć mu˚j oblı´beny´ autor Miroslav • Exercicie pro manzˇelske´ pa´ry Nevrly´. Na´sledujıćı´ slova mohou by´t mocnou v Necˇtinech 19.–25. cˇervence inspiracı´, anebo prˇevra´tı´ u´plneˇ naruby na´sˇ zˇiCentrum pro rodinu Plzenˇ ve spolupraći votnı´ stereotyp, i kdyzˇ nezˇijeme v Jizerskyćh s Centrem pro rodinu prˇi Arcibiskupstvı´ prazˇ- horaćh, ale v Plzni: ske´m porˇa´da´ exercicie pro manzˇelske´ pa´ry „Jizerskohorsky´ cˇerven ma´m navzˇdy spov Necˇtinech u Plzneˇ ve sˇkolicı´m centru ZCˇU. jen s veˇcı´ pro mnohe´ lidi jisteˇ zvla´sˇtnı´: s jitrˇExercicie s te´matem „Vı´m komu jsem uveˇ- nı´m beˇhem. Posedlo meˇ to prˇed le´ty kazˇde´ rˇil“ (2 Tm 1,12) vede P. Alesˇ Opatrny´. Beˇhem jaro. Nenapadlo meˇ, jak le´pe zacˇ´ıt novy´ den spolecˇne´ho programu soubeˇzˇny´ program pro — beˇhal jsem tedy za u´svitu horsky´m lesem. deˇti do 10 let. Poprve´ to sˇlo teˇzˇce, druhe´ho jitra byl jizˇ dech delsˇ´ı a brzy jsem beˇhal z cˇire´ radosti. Cena za jednotlivce 2 490 Kcˇ, za dı´teˇ do Hlavu jsem mı´val jasnou a dusˇe jako by se 3 let 750 Kcˇ, 3–6 let 1350 Kcˇ, 6–10 let 2150 nad pachtivy´m teˇlem vzna´sˇela a vnı´mala les, Kcˇ. Za pećˇi o dı´teˇ beˇhem programu 350 Kcˇ ze ktere´ho odcha´zela noc. za hlı´datelne´ dı´teˇ 3–9 let; za mladsˇ´ı 2 200 Kcˇ Znal jsem mı´sta, ktery´mi vanul vlahy´ (= na´klady na jednu pecˇovatelku). vzduch, bu˚hvı´ kde se vzal v rannı´m lese. Beˇ• Prˇihla´sˇky, informace: zˇel jsem vy´sˇ a slunce sı´lilo. Dech se kra´til, ale dusˇe se vzna´sˇela nad teˇlem. Na´vraty byly J. Fencl, 731 619 704; [email protected] kra´sne´. Dech se tisˇil, krev sˇumeˇla v hlaveˇ.

• Poradna PPR

Konec byl nejkra´sneˇjsˇ´ı: pod stary´m lomem jsem zase vybeˇhl z lesu˚ do luk, vzduch zteplal Vysˇkolene´ instruktorky Va´m nabı´zejı´ bez- a sveˇtlo zezla´tlo. Byl to dobry´ zacˇa´tek dne.“ platne´ konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ Miroslav Nevrly´, Kniha o Jizerskyćh horaćh. metody prˇirozene´ho plańovańı´ rodicˇovstvı´, Prˇeji hojnost Bozˇ´ıho pozˇehnańı´ v kazˇde´m plańovańı´ pocˇetı´, . . . Domluva mozˇna´ na Vasˇem konańı´ i beˇhańı´. Majka Lachmanova´ 608 200 601 nebo 776 200 028. 19


V Materˇske´m centru jsme pro vsˇechny maminky, (ktere´ majı´ malicˇke´ deˇti a nemohou dopoledne beˇhat), a dalsˇ´ı prˇ´ıznivce prˇipravily mnoho zajı´mavyćh a kra´snyćh programu˚. Co vsˇechno si mu˚zˇete v cˇervnu doprˇa´t, to najdete na nasˇich webovyćh strańkaćh. Teˇsˇ´ı se na Va´s za ty´m organiza´torek, lektorek a chu˚vicˇek. Majka Lachmanova´, vedoucı´ MC Plzenˇske´ panenky

Dopolednı´ programy: 900–1135 hod. Vstupne´ na jednotlive´ programy: 45 Kcˇ Odpolednı´ programy: 1400–1700 hod. Vstupne´ do herny: 20 Kcˇ dı´teˇ na cele´ odpoledne Volna´ herna pro maminky s deˇtmi: 1400– 00 17 hod. Informace o vsˇech programech, prˇedna´sˇkaćh a akcıćh pro verˇejnost, ktere´ porˇa´da´ MC Plzenˇske´ panenky najdete na www.plzenskepanenky.cz.

• Z prˇedna´sˇkove´ nabı´dky MC Plzenˇske´ panenky V ra´mci cyklu prˇedna´sˇek se kona´ ve strˇedu 3. cˇervna 2009 v 1900 hod. v ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho, na´m. Republiky 35, beseda s PhDr. Blankou Sˇesta´kovou na te´ma: „Snacha — tchyńeˇ — snacha.“ Setkańı´ je urcˇeno vsˇem zˇena´m odva´zˇny´m a ru˚znoveˇky´m, ktere´ si chteˇjı´ povı´dat na toto nesmrtelne´ te´ma — a to v prostrˇedı´, ktere´ navodı´ atmosfe´ru kava´rny. Vstupne´ formou dobrovolne´ho prˇ´ıspeˇvku. Soucˇa´stı´ vecˇera je spolecˇna´ diskuze prˇi cˇaji a ka´veˇ a mozˇnost poradenstvı´.

ČERVEN 2009

vy´let CESTA ZA POKLADEM v sobotu 13. cˇervna 2009, sraz na plzenˇske´m hlavnı´m na´drazˇ´ı (u hutnı´ka) v 730–745 hod. (abychom stihly koupit spolecˇnou jı´zdenku). Kam se vyda´me? Do zasta´vky Mladotice a pak do Maneˇtıńa. Co na´s cˇeka´? Kochańı´ se nevsˇednı´ kra´sou prˇ´ırody, vsˇednı´ kra´sou zˇen, volne´ tempo, klid, prˇ´ıjemne´ zasta´vky, otevı´rańı´ se prostoru˚m jinak uzavrˇeny´m — odmeˇna, kterou potrˇebujeme. S sebou neˇjakou nˇaminku, pitı´, protidesˇtna´ opatrˇenı´ (jde se za kazˇde´ho pocˇası´), opalovacı´ kre´my, plavky, na´plasti na puchy´rˇe, drobne´ do cukra´rny, prˇ´ıpadneˇ veˇtsˇ´ı penı´ze do za´mecke´ restaurace. Pokud tyto veˇci zapomenete, nevadı´, nezbytne´ jsou pouze vy´borna´ na´lada, humor a nevsˇednı´ pokry´vka hlavy pro ty, ktere´ nosı´ klobouky proti slunci. Prˇedpokla´dany´ prˇ´ıjezd v 1734 na CAN Plzenˇ. Cena vy´letu: 100,– Kcˇ doprava + cca 100,– Kcˇ obeˇd a za´kusek. Moc se na Va´s teˇsˇ´ı a o nezbytna´ prˇekvapenı´ se postarajı´ cˇlenky organiza´torske´ho ty´mu: Da´sˇa, Majka, Vlad’ka, Martina. Informace na t.cˇ. 728 930 030 a pohybu v kazˇde´m veˇku zdar. Letaćˇek na www.plzenskepanenky.cz.

• Akce pro rodiny s deˇtmi

Plzenˇske´ panenky a Jachetnı´ klub Plzenˇ porˇa´dajı´ u Velke´ho Bolevecke´ho rybnı´ka jizˇ tradicˇnı´ Za´bavne´ odpoledne pro deˇti s rodicˇi. Letos se uskutecˇnı´ v pa´tek 19. cˇervna od 1500 hod. v Area´lu Jachetnı´ho klubu. Na programu jsou velmi oblı´bene´ projı´zˇd’ky na plachetnicıćh, souteˇzˇnı´ stanovisˇteˇ pro male´ i velke´ deˇti, tvu˚rcˇ´ı a vy´tvarny´ stu˚l. Nebude chybeˇt ani ope´kanı´ vurˇtu˚ a zpı´vańı´ prˇi kytarˇe. Teˇsˇ´ıme se na Va´s za kazˇde´ho po• Akce pro zˇeny strˇednı´ho veˇku cˇası´. (a nejen strˇednı´ho) Za organiza´torsky´ ty´m zve Majka, Marta, MC Plzenˇske´ panenky zve vsˇechny od- Radka, Libor a Jarda. Podrobne´ informace na va´zˇne´ a strˇedoveˇke´ zˇeny (35–60 let) na www.plzenskepanenky.cz. 20


´ ... CO SE CHYSTA ´ NIEÉÉÉ´ • YES&NICE MA — prˇedpra´zdninove´ vı´kendove´ setkańı´ mla´dezˇe plzenˇske´ diece´ze na farˇe v Jesenici u Kralovic 26.–28. cˇervna Prˇi prˇ´ılezˇitosti zakoncˇenı´ roku sv. Pavla vypukne jizˇ za neˇkolik ma´lo dnı´ na jesenicke´ farˇe prˇedpra´zdninove´ vı´kendove´ setkańı´. Prˇ´ıpravy jsou v plne´m proudu — teˇsˇit se samozrˇejmeˇ mu˚zˇete na bohaty´ a pestry´ program. Do Jesenice dorazı´ vzaćnı´ hoste´ — naprˇ. na´sˇ biskup Frantisˇek, alikvotnı´ zpeˇva´k Michal Pustay nebo cˇerstveˇ vysveˇceny´ kneˇz Maciej Gozdzik, ktery´ bude udı´let novokneˇzˇske´ pozˇehnańı´, nebude chybeˇt prostor pro modlitbu ani pro to si porˇa´dneˇ zablbnout a vybla´znit se. Take´ bude mozˇnost se neˇco zajı´mave´ho naucˇit, vyzkousˇet, cˇi vlastnorucˇneˇ vytvorˇit. Prˇipomıńa´me, zˇe pro vsˇechny, kdo se prˇihla´sı´ a zaplatı´ do 8. cˇervna, platı´ jedinecˇna´ cena 200 Kcˇ! Cena prˇi pozdeˇjsˇ´ım prˇihla´sˇenı´ cˇinı´ 250 Kcˇ. Aktivnı´ „brańarˇi“ mohou pocˇ´ıtat se slevou 50 Kcˇ za vsˇech okolnostı´ . Uvedene´ ceny jsou vcˇetneˇ ubytovańı´ a stravy. Za´veˇrem zveme ke spolupraći vsˇechny, kdo by se mohli zapojit do prˇ´ıprav — ozveˇte se na´m! Take´ prosı´me o modlitebnı´ podporu tohoto setkańı´.

ČERVEN 2009

obcˇerstvit a obnovit svou vı´ru, posı´lit svu˚j duchovnı´ zˇivot, upevnit svou odhodlanost jı´t da´l za Kristem nebo pokrocˇit v hledańı´ osobnı´ho povolańı´. Toto setkańı´ chce by´t „vstupem“ do nove´ fa´ze zˇivota, popostrcˇit k dalsˇ´ım kru˚cˇku˚m. Info na www.entercamp.cz, na te´to adrese je take´ mozˇne´ se zaregistrovat (jsou poslednı´ volna´ mı´sta).

• Kajaky v Polsku 16.–30. srpna Jizˇ tradicˇneˇ se na konci srpna chysta´me sjet jednu z polskyćh rˇek. Jaka´ to bude letos? Tradicˇnı´ „veletok“, cˇi snad „divocˇina“? Nechte se prˇekvapit . V ra´mci programu se take´ vyda´me na jednodennı´ peˇsˇ´ı pout’ do Czestochowe a opeˇt snad skoncˇ´ıme u morˇe .

• Exercicie pro mla´dezˇ 20.–24. 8. I letos zveme mla´dezˇ na letnı´ exercicie s mons. Josefem Zˇa´kem. Tentokra´t se uskutecˇnı´ 20.–24. srpna na farˇe na Bozˇ´ım Daru. Te´matem bude sv. Pavel — aposˇtol na´rodu˚. Prˇihla´sit se je trˇeba co nejdrˇ´ıve na DCM — kapacita je velmi omezena´! Prˇihla´sˇka je rovneˇzˇ ke stazˇenı´ na nasˇich internetovyćh strańkaćh. Cena pro aktivnı´ cˇleny Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ ´ NA cˇinı´ 1000 Kcˇ, pro ostatnı´ 1100 Kcˇ). BRA

´ LE NA ´ S CˇEKA ´ ... DA ? Velikonocˇnı´ ostrov — cestovatelska´ prˇed-

na´sˇka P. Krysˇtofa s promı´tańı´m fotografiı´ (8. cˇervna v 1900 na DCM) ? Diece´znı´ pout’do Teple´ 4.–5. za´rˇ´ı ? Setkańı´ mla´dezˇe s papezˇem ve Stare´ Boleslavi 28. za´rˇ´ı ? Pout’ mla´dezˇe s biskupem do Freiburgu • ENTER camp 5.–12. cˇervence 16.–18. rˇ´ıjna Nejen ti, kdo nakonec nepojedou na JUMP, ? Sˇkola partnerstvı´ & Kurz pro anima´tory jsou hned na zacˇa´tku pra´zdnin zvańi do Bavo(oba kurzy zacˇnou v rˇ´ıjnu a prˇihla´sit se je rova na akci zvanou ENTER camp. Mlady´m mozˇne´ jizˇ dnes) ve veˇku 16–22 let se nabı´zı´ jedinecˇna´ mozˇnost 21


STALO SE . . . ´ plneˇ norma´lnı´ ples • U Ota´zka, zda bych nechteˇla moderovat na´sˇ U´plneˇ norma´lnı´ ples, ktery´ kazˇdorocˇneˇ porˇa´da´ plzenˇske´ DCM, mi byla nesmeˇle polozˇena uzˇ prˇed neˇkolika meˇsıći. Pavlıńka byla ocˇividneˇ velmi prˇekvapena, kdyzˇ jsem skoro bez va´hańı´ odpoveˇdeˇla „no jasneˇ“. Tedy tento ples byl ve znamenı´ exoticˇna, a proto musel mı´t orienta´lnı´ prˇedtancˇenı´, ktere´ koncˇilo tı´m, zˇe tanecˇnıći udeˇlali ulicˇku, kterou meˇl projı´t na´sˇ oblı´beny´ rˇeditel DCM Petr Blazˇek a za nı´m my. Uzˇ prˇi nacvicˇovańı´ mi dalo velkou praći nesma´t se, protozˇe jı´t ulicˇkou, kde na va´s ma´va´ osm vysma´tyćh tva´rˇ´ı, a ma´vajı´ va´m rukama prˇed oblicˇejem, to je fakt vtipne´. Dojı´t na po´dium, otocˇit se a drzˇet kamennou tva´rˇ — tak zneˇl na´sˇ na prvnı´ pohled primitivnı´ u´kol. Jak meˇ ale cukaly koutky! Ono totizˇ, kdyzˇ se smeˇje cely´ sa´l (to byste tam museli by´t a videˇt Petra a ten skandujıćı´ dav), to je nadlidsky´ u´kol. A pak oficia´lnı´ Petrova rˇecˇ a na´sˇ doveˇtek: „Ale uzˇ bychom meˇli koncˇit . . . oni tu totizˇ nejsou kvu˚li na´m, vı´sˇ? Fakt tu nejsou kvu˚li na´m? Fakt tu nejsou kvu˚li na´m . . . “ Potlesk . . . A sˇli jsme s Kubou na utopence, neb jsme meˇli sˇest pı´snicˇek cˇasu .

ČERVEN 2009

a co zˇe za ceny budeme losovat, kdyzˇ tu najednou za sebou slysˇ´ım: „Markeéé´to!“ a uzˇ jsem byla v tanci s Krysˇtofem ani nevı´m jak . A pı´snicˇka skoncˇila, do mojı´ ruky byl na´hle vrazˇen mikrofon a alou na podium. Ehm . . . Nasadı´me u´smeˇv a tva´rˇ´ıme se, zˇe prˇesneˇ vı´me, co se deˇje a losujeme . . . A pak i pu˚lnocˇnı´ prˇekvapenı´. Prave´ chodske´ tance v chodskyćh krojıćh. To va´m, panecˇku, bylo neˇco! A pak strˇ´ıdańı´ kapel a nasˇe modera´torske´ rozloucˇenı´. Potlesk . . . Je to za na´mi. A lidi se bavili, atmosfe´ra byla u´zˇasna´, Pavlıńce jsme vzali jejı´ fot’a´k a sˇli vsˇichni na parket. A kapela Trˇi cˇunıći hra´la a hra´la. A to uzˇ bylo asi pu˚l druhe´. Jak vy´stizˇneˇ popsat atmosfe´ru? Pokud vı´m, tak uzˇ snad ani nikdo nesedeˇl a veˇtsˇina z na´s byla v jednom velke´m kole a zpı´vali jsme: „bylo, nebylo lı´p . . . “ Snad zˇa´dny´ jiny´ ples jsem si takhle neuzˇila. Zˇa´dny´ jiny´ ples mi neprˇinesl tolik radosti. A konecˇna´ pı´snicˇka Na pta´ky jsme kra´tky´ . . . A konec . . . Ale sta´le ma´m v sobeˇ ten pocit radosti. A uveˇdomuji si, jaky´ byl tenhle ples dar. Ono se mozˇna´ rˇekne ples. Ale tohle byl fakt Ples! A jestli prˇinesl neˇkomu alesponˇ zpu˚li tolik radosti jako meˇ, sta´lo to za to. A teˇsˇ´ım se na dalsˇ´ı . Majkiii

NABI´DKA • Fara Stod Obnovene´ prostory stodske´ fary mohou poslouzˇit k ru˚zny´m vı´kendovy´m, pra´zdninovy´m a dalsˇ´ım setkańı´m pro vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmıńkou. Kapacita je cca 20 lidı´ (vejde se ale i vıće prˇi mensˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace na DCM.

• DVD ActIv8 Velehrad a Sydney Prˇisˇla sceńka „Ma´me hlad a chceme sezˇrat misiona´rˇe!“ (alias Krysˇtofa). A pak tanec s mandarinkami (tedy — vsˇichni ma´me Krysˇtofa ra´di a co bychom pro jeho vysvobozenı´ neudeˇlali, zˇe . . . ). A vecˇer postupoval a postupoval. Krysˇtof byl osvobozen . Byla bohata´ tombola . . . A pak zacˇala hra´t pa´ta´ pı´snicˇka a ja´ jsem sˇla hledat Kubu, abych se domluvila, co zˇe to ma´me ted’na tom po´diu rˇ´ıkat 22

Setkańı´ v australske´m Sydney a na Velehradeˇ jsou za na´mi. Sekce pro mla´dezˇ CˇBK a SBK prˇipravila DVD, ktere´ mapuje pru˚beˇh teˇchto setkańı´. Prvnı´ disk („velehradsky´“) za 150 Kcˇ obsahuje promluvy papezˇe Benedikta XVI., katecheze, workshopy, zpeˇvnı´k, fotografie, hymnu WYD a film o de´lce 28 minut. Druhe´ DVD („australske´“) je k mańı´ za 200 Kcˇ a obsahuje dva filmy o de´lce 42 a 28 minut. Obeˇ DVD lze objednat na DCM. z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Petr, Dan, Pavla a Pavlıńka


• Ta´bor Orlovice ˇ ´ımskokatolicka´ farnost v Ostroveˇ nabı´zı´ pro deˇti R ve veˇku 6–16 let pobyt na letnı´m ta´borˇe v Orlovicıćh u Kdyneˇ od pondeˇlka 3. do pa´tku 14. srpna. Cena 2 700 Kcˇ. Se za´vaznou prˇihla´sˇkou je trˇeba zaplatit za´lohu 1.500 Kcˇ (do pa´tku 19. cˇervna) Zbytek poplatku bude vybı´rań prˇi prˇ´ıjezdu deˇtı´ do ta´bora. ˇ k. farnost Prˇihla´sˇku a za´lohu zasˇlete na: R Ostrov, Male´ na´m. 25, 363 01 Ostrov, nebo [email protected], nebo osobneˇ na far-

ČERVEN 2009

nı´m u´rˇadu, nebo za´lohu prˇevodem na ućˇet f. u´rˇadu: 801809379/0800. Jako variabilnı´ symbol uved’te datum narozenı´ dı´teˇte. Dalsˇ´ı informace o ta´borˇe dostanete do 12. cˇervna. Dotazy 353843113, 355336401, 355336402 nebo na 731619673. V prˇihla´sˇce uved’te jmeńo a prˇ´ıjmenı´ dı´teˇte, bydlisˇteˇ, datum narozenı´, rodne´ cˇ´ıslo, jmeńo rodicˇu˚ a zameˇstnavatele rodicˇu˚ (pokud uplatnˇujete zˇa´dost o prˇ´ıspeˇvek na ta´bor), podpis a datum

Teˇsˇ´ıme se na va´s. P. Marek Hric

Knihkupectví

prˇedpokla´dana´ cena 200 Kcˇ. Prˇi objedna´vce do konce cˇervna sleva 15%. Jungmannovo n. 18 Kapesnı´ dia´rˇ ve dvou verzıćh. Obeˇ obsahujı´ 110 00 PRAHA 1, dia´rˇ s obcˇansky´m i liturgicky´m kalenda´rˇem, odkaz tel./fax: 224 818 757, na liturgicka´ cˇtenı´, brevia´rˇ a antifonu k zˇalmu˚m. [email protected], www.paulinky.cz Prvnı´ verze obsahuje vybrane´ cita´ty z evangelia cˇi nedeˇlnı´ liturgie (v deskaćh barvy bordo´ a zeˇ E S LITURGICKY´M ´R • DIA lene´).Ve druhe´ verzi je tento prostor ponechań na ˇ EM NA R. 2010 ´R pozna´mky (v deskaćh modre´ barvy). KALENDA Meˇkka´ vazba s plastovy´mi deskami, 144 str., Velky´ dia´rˇ (forma´t A5) v pevne´ vazbeˇ modre´ prˇedpokla´dana´ cena 80 Kcˇ. a zelene´ barvy se zlatou razˇbou. Kazˇdy´ den roku 2010 bude doprova´zet mysˇlenka cı´rkevnıćh otcu˚ z dennı´ modlitby cı´rkve. Nada´le zu˚sta´vajı´ uvedeny cı´rkevnı´ i obcˇanske´ sva´tky, odkaz na liturgicke´ texty a brevia´rˇ, antifona k zˇalmu. Dia´rˇ obsahuje Diece´znı´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ u´mysly aposˇtola´tu modlitby. Nechybı´ v neˇm pro- jmenoval od 1. kveˇtna P. ThLic. Krzysztofa Destor pro pozna´mky a kontakty a prˇehledny´ meˇsıćˇnı´ deka biskupsky´m vika´rˇem pro pastoraci na dobu kalenda´rˇ let 2010 a 2011. Pevna´ vazba, 408 str., trˇ´ı roku˚. prˇevzato z ACEP 5/2009

?

?

?

• Anna Melchiorova´: Materˇstvı´

Materˇstvı´ je velka´ odpoveˇdnost a soucˇasneˇ ućtyhodne´ povolańı´. Autorka, sama zkusˇena´ maminka, se s na´mi deˇlı´ nejen o svou radost z materˇstvı´, ale i o sve´ krize, prakticke´ zkusˇenosti a postrˇehy. Neprˇedkla´da´ idea´l matky, ktera´ za cenu nesmı´rne´ho vy-

peˇtı´ „perfektneˇ“ zvla´dne pećˇi o rodinu, ale ukazuje, jak mohou zˇeny promysˇleneˇ splnit sve´ kazˇdodennı´ u´koly s vyuzˇitı´m mozˇnostı´ a zdroju˚, ktere´ jsou dnes k dispozici. Vedle praktickyćh rad nabı´zı´ i osveˇzˇujıćı´ pohled na duchovnı´ rozmeˇr materˇstvı´. Prˇipomıńa´ velkou hodnotu tohoto poslańı´, nevycˇ´ıslitelnou ekonomicky a zrˇejmeˇ proto tolik nedoceneˇnou dnesˇnı´ spolecˇnostı´. Vydalo Karmelitańske´ nakladatelstvı´ Kostelnı´ Vydrˇ´ı 2009, cena 179 Kcˇ 23

1800 1030 1500 14. 6. 1000 1500 19. 6. 1000 1700 20. 6. 1000 1700 21. 6. 830 22.–23.6. 23. 6. 1800 11. 6. 12. 6.

24. 6. 27. 6. 27. 6. 28. 6. 30. 6.

1200 930 1330 1800 1000 1500 1630

kostel Panny Marie Ru˚zˇencove´, Slavnost Teˇla a Krve Pańeˇ Hamry, setkańı´ s rˇezensky´mi sveˇcenci roku 1969 Horsˇovsky´ Tyń, msˇe sv. ze Slavnosti Teˇla a Krve Pańeˇ Dolnı´ Beˇla´, msˇe sv. s birˇmovańı´m Stra´zˇ nad Ohrˇ´ı, pozˇehnańı´ kostela sv. Michaela archandeˇla po opraveˇ katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. s kneˇzˇ´ımi, na´sleduje kneˇzˇsky´ den Lomnicˇka u Lubu˚, poutnı´ msˇe sv. katedra´la sv. Bartolomeˇje, kneˇzˇske´ sveˇcenı´ Macieje Go´zdzika Busˇovice, pozˇehnańı´ krˇ´ızˇe Sˇvihov, msˇe sv. s birˇmovańı´m Pernink, setkańı´ s kneˇzˇ´ımi z vikaria´tu˚ Rokycany, Plzenˇ-jih a Plzenˇ-sever Park Prˇa´telstvı´, Plzenˇ-Slovany, pietnı´ akt u prˇ´ılezˇitosti vy´rocˇ´ı popravy genera´la H. Pı´ky Prˇevorstvı´ Novy´ Dvu˚r, ućˇast na zˇehnańı´ poutnicke´ho domu Jesenice, ućˇast na setkańı´ mla´dezˇe diece´ze Stary´ Plzenec, pout’kard. Berana (22. rocˇnı´k) Plzenˇ-Litice, prˇedna´sˇka o Turıńske´m pla´tneˇ Cˇ´ızˇkov, poutnı´ msˇe sv. Pec pod Cˇerchovem, poutnı´ msˇe sv. katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. k 70. narozenina´m P. Soukupa a P. Lisˇky

U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Milostı´ tedy jste spaseni skrze vı´ru. Spasenı´ nenı´ z va´s, je to Bozˇ´ı dar; nenı´ z vasˇich skutku˚, takzˇe se nikdo nemu˚zˇe chlubit. Jsme prˇece jeho dı´lo, v Kristu Jezˇ´ısˇi stvorˇeni k tomu, abychom konali dobre´ skutky, ktere´ na´m Bu˚h prˇipravil. Ef 2,8–10 Proto kleka´m na kolena prˇed Otcem, od neˇhozˇ pocha´zı´ kazˇdy´ nebesky´ i pozemsky´ rod, a prosı´m, aby se pro bohatstvı´ Bozˇ´ı sla´vy ve va´s jeho Duchem posı´lil a upevnil vnitrˇnı´ cˇloveˇk´ a aby Kristus skrze vı´ru prˇeby´val ve vasˇich srdcıćh; a tak abyste ’ zakorˇeneˇni a zakotveni v la´sce mohli spolu se vsˇemi bratrˇ´ımi pochopit, co je skutecˇna´ sˇ´ırˇka a de´lka, vy´sˇka i hloubka: poznat Kristovu la´sku, ktera´ prˇesahuje kazˇde´ poznańı´, a da´t se prostoupit vsˇ´ı plnostı´ Bozˇ´ı. Ef 3,14-19

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 28. kveˇtna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 25. cˇervna, uza´veˇrka je 18. cˇervna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

Slovo o kardinálu Beranovi, 17. května 2009

Recommend Documents