SLEZSKAUNIVERZITA OPAVA FAKU LTA FrLozoFrcKo-pnfnooovEoEcKA Ustavbohemistikya knihovnictvf
Acta bibliothecalia ica eti Opava2000
Kognitivni styl - strategiepfuzitiv informadnispoleinosti? Vizeroku2019
Be6taSedl6ikov6 k Zivotu, Otiizky duievni tinnosti, zp:,:iobu vnimdni a piistupu etapd v procesypozndv;ini a uchovdvdni iniorruci zaiimaly myslitele f,aZdd vddnrho lidskd civilizace, Tato oblast se stala pledmetem samostatndho tdchto ke oboru - psychologie, kterd zahrnuie ruzn6 piktupy lkoumiini fenomenologicki' otdzek, a to behiviordlni kognitiini psychoanalyticky, piedkliid;ina studie vdnufepoiorrort piaie kognitivnimu piistupu' Kognitivni a zkoumd ie*erd lidski aktivity vztahuiici se ( qozndvani psychologie 'p,i4ru vichodisko z ll{u mnolstvi informaci na 'iehince riformaci a nastirluie a moinosti ieiich efektivniho zpracoviini a vyuliti Uvod kterou Lidskd civilizacevstupujedo nov6 etapy sv6ho !!yoie, a filozofov6nuruuii obdobiminformadnispoletnosti'Spolu sociologov6 ( 6ry, dochS,z( tak6 ke zmdn6 modelu svdta'Novy s ndstufeminformadn nikoli na teorii. Neni to ani tak svdtovyn6zorje zalolenna zkuSenosti vnimdnia piistupuk Zivotu' jedndsespGo zmdnuzp0sobu zmdnafilozofie, sv0j Zivot Dochiizik urdit6muposunua kritickdmnoZstvijedinc0prolfu{ jako duchovnivyvoj. Vytvdieni nov6ho,celistvdjSfiosv6tov6hon1'zoru Nenf nahrazujendSpeti set let stary zaiemo svdtskdpieZitia .pohodlf' piedpojatost'byla inut technokratickii pochyb, 2e tato materialistickii, krokem,ovsemnov6chdpdnizivotnichkoincidenci uyrnu*nfm historickym vnitiniho ulazrle snad na skutednysmyslZivota.Prvni zn;imkoutohoto a nutkdnije hlubokl pocit neklidu,ktery se jevf jako nespokojenost jako urditii dostavujese dokoncei po dosaZeniciiir. Projevujese tak6 nebopocit,Ze sen6copostrddii' stisn6nost mnohapodndtfim,na kter6n6jakym Clov[k je neustdlevystavovdn somatickd zp0sobemodpovid:i.Na n6kter6 ztdchtopodn6t0reagujepoyze sloZkudlovdka' k dinnostii psychickou slozka,jin6 podndtyzaseprobouzeji vztahu a tak6proZfuan( informacfa lelich zpracov6n(, Pirjemnejr0zn6jifch Livot , zaii\tui(dusevnizivot. zliery:..d.Ys"un( dlov€kak tdmto podn6t0m okruhudo star6hoRecka.Redtifilozofovdse civilizaenfm sahiiv evropskdm povazujet6lo jevir.Aristoteles pokouselihlavndo vykladpodstatydu5evn.ich pojmu a dusi za dvalevy ieZe podstaty,tj. Zivdhoorganismu'lg9Zndnf uvaZovdn(, psychds polmem Zivot bylo dalSimkrokem ve filozofickdm slySenf' jukg jsou stejne jako' jeho ui(v1n( pro takovd ievf,. .vid6ni' jako protiklad k r0znim pamatovdni,my5lenf, uvaiovSn(,a slouZilo
n
tdlesnym. projev0m.Toto ,,materialistickd" pojeti dulevna,kterd chdpalo mozekjako n:istrojduSe,nebylojedin6.Objevilyse i dalif koncepce,kter6 uviiddly,Ze duSepochaz(z jindho svdtaa je spojenas tdlem jen za trest. Filozofovdsthdovdku toto pojeti piejali a povaZovaliduii za prvotnf podstatuZiv6lidsk6bytosti. . , Zdiem o psychikuelovdkabyl dfouho dom6nou filozof...Teprve v 16.stoletipouZilP. Melanchton pro problematiku duievnrlroZivotapojem R. Coclenius pievzal tentopojema v roce 1590 vyslajeho "psychologie". publikaces ndzvem,,Psychologia". jako obor /18/ postupnd se psychologie sice osamostatnila, vyie5ila n6kter6teoretickda meiodologicteotdzky, stanovilasv6cfle a obsah,neustdleviak hledalastanoveni vlistni definice. Po n6kofik staletise tradovalovymezen(psychotogie jako vddyo duievnu tlovdka.11B,s. 16l. Tentopiistup vyladovalpiedevSr'm sezndmenise v5emi psychickymi jevy,kterdsevyskytujfv r:imcipozndvacich proces6.Soudasnd moderni definice psychologiejako vddeckdhostudia chovdni a duievni Cinnosti l1, s. 141zahrnujer0zndpsychologickd piistupy,a to bio!ogicky, behavioralni,kognitivni,psychoanalyticky. fenomenofogickf.jednltliv6 piistupyna psychologickd drovnijsou ndkdy navzalem slleireln6,jindy si konkurujf.Jsoukompatibilnipokud se zamEiujina r0znesrriinkytehoZ probldmu. 1. Kognitivni psychologie ^ kognitivnf vEda (Co takhle pdtiminutovy mozkovy superj ogging dennd?) e lov6k k tomu,ab;zmohldulevndZft,potiebujenejprveziskaturdit6 informace,poznatky,kterd se pak st;ivajiziikladnrmmateriiilempro duSevnfdinnost.Zkkavanfpoznatk0obstar.ivii,,informadnf syst6m,, dlovdka./18/ Tento umoZfiujezisk;ivatjednak intormacepifm6, a to na zi{klad6piim6ho p0sobenipodndtuna smyslovi org6n,a jednak intbrmacenepiim6,zprostiedkovan6 rtznymi symboly,lako jsou slova, chemick6znadky,apod., kter6 nahrazujfa zastupuji'skutednort.Tyto symbolymohou byt transformovdny do sv6 rei{ln6podoby pouzeza ddasti dal5ich psychicklch syst6m0.Jenom souhra vSech tdchto psychicklch probl6m0 umoziuje rozumovou a logicky sprdvnou psychickou dinnost zvanou kognitivni, tj. zprostiedkuji'ci'zftk1n( poznatk0. Odbornd literaturadefinuje kognici jako akt pozndni a kognitivni psychologii iako studium viech lidskich akiivit vztahuiiiich se kpozndvdnf fiy Do tdchto aktivit se zahrnuji pozornost,kreativita, pam6t,vnfm;lnr, probldmyuchovdniinformaci,myilenia vyu\it( jazyka.
21
Do roku 197Okognitivnipifstupmdlo pronikalven z laboratoii,ale postupnEse v odborn6 literatuie objevovaly zmhky o kognitivnd zpracovdniinformacia kognitivnich terapiich,o analyzitch orientovanych vzniklajako reakcena Kognitivnipsychologie teoriichvnimiinfosobnosti. kteri se zabival lidskou aktivitou pouze z hlediska behaviorismus, podndt0 a reakci.Tento trend rozv$eli piedevlfm 1. P. Pavlov a J. B. Watson. Podle behavioristt pouze podndt (stimul) pievdd6n do m0Ze organismu,kteryodpovfjistim zpirsobemchovdni(respondenc0, byt piedm6temvddeck6hobiiddni. l3l tJvedendpojeti dlouho brdnilo efektivnimustudiu vySSichmentiilnich procesfr.Lidd piece mohou pldnovata rozvletse na z:ikladddiive ziskanychinformac(.AZ. usuzovat, tabu. zmdnilototo nepsan6 uznilnikognitivnipsychologie je lidskdmysl chiipdnajako strukturovanf V kognitivnipsychologii systdm pro uchovdni informaci.Podle vdt5iny kognitivnichteorii ulolena a informace zkkan| smysly je analyzovdna,zaznamendna, niislednd pouZita r0znymi zp0soby. Tyto aktivity se nazyvaii informatnimi procesy,kter6 nemusi probrtratuvddomdle.V riimci experiment0 se uifuaj( r0zn6 objektivnf ukazatele zkoumdni selekce, informatnihozpracovlninapi.mirazpdtn6vazby,spolehlivost a logick;ianalyzatdchto test0apod.Matematickii provedenipam6tovych ridaj0slouZipro vytv;iienimodel0 probrhajicichproces[r.Tyto modely nejsou urtend pro zn|zorndn(mozkovdhomechanismu.I kdyZ se b6zi, piedpokl6d5,Ie v5echnymentdlniaktivityprobihaj(na fyziologick6 Yychlz( se z toho, Ze tato millo zajim| vdtlinu kognitivnichpsycholog0. prdvd tak jako mfrZe bYt poditadovyprogram popsanl bez znalosti hardware,m0Ze byt pochopeni programmentdlnihoinformadniho zpracovinfbez ohledu na fyziologickdfungoviinimozku./13/ Oviem poznatkyposlednichdesetilet, ke kterfm se doSlo neurobiologicke poprvdv historiilidstvazviditelnilypiesny pomocinovich technologii, spletit6masybun6klidskdhomozku.l3l fungovdni mechanismus Analogiemezi mozkem a poditadem,anebo mysli a programem/ ovlivnilakognitivnipsychologiimnohymizp0soby.Pojmy jako napi. zpracovdnia vyhled:iniinformaci(informationstorageand retrieval)se stalyobvyklimi a dastose pouZivalyv kognitivnichteoriich.Mimoto se objevily trendy povaZovatkognitivnfteorii a um6lou inteligenciza pojmy.Jeovlem potieba rovnocenn6vddy s navz;ijemsi prop0jduji'cimi se hldsi k tomuto poznamenat,Ze ne vSichnikognitivnipsychologov6 hledisku.DomnivajisetotiZ, Ie rozdflymezi lidskoua umdlouinteligenci cestoubdddni.113l jsoutak velk6,Zeanalogie nenizrovnatou sprdvnou sahajik introspektivni I kdyZhistorick6 koienykognitivnipsychologie psychologii,modernf pojeti, kterd se zformovalov 50. letech, neni
22
l j
zaloaeno na introspekci.Publikaceod Donalda Erica Broadbenta z roku 1958 byla prvnf pracf Siroce and Communicatin" ,,Perception vdnovanoulidskdmuzpracovdniinformaci.Velmi rychle se vynalezly nov6 techniky pro studium zpracovAviiniinformacfdlovdkem,kter6 vytistilyv zajimav6objevy. Napi. CeorgeSparling,pouZivajekrdtkou vizu:ilni prezentacipismena disef demonstrovalexistencispecidlniho i konickii pamdt) nazvandho iku (ndslednE fho zdsobn vizudlnfto informadn s t6m6i neomezenoukapacitou,ale velmi krdtk6hotrvdni. Ni{sledny pamdti.Zjistilose,2e existujipiinejmenlimdva vyzkumpiineslrozliSeni syst6myukleiddniinformacido pamdti,a to kriitkodobdpam6t, STM (Short-Term-Memory) a dlouhodobiipam6t,LTM (Long-Term-Memory). Krdtkodobdpam6t md funkci ,,zdchytn6hozdsobniku".13, s. 9Bl po dobu a nekddovand nezmdiend je zde aktivnduchovdvdna lnformace I0 sekund.B6hemt6to doby podldhdpamdt rulivlm vlivfrm,snadno iidici oblastirozhodujio tom, zda Specifickd doch;lzike ztrdt6informace. v dlouhodobdpamdti,ei nikoliv.Dochdzi dojde k zakoweniinforrnace k vib6ru, aby se zabrSnilopietiZen(zdplavouinformaci. dness jinlmi obory,jako jsou spolupracuje Kognitivnipsychologie filozofiea vddao umdldinteligenci. lingvistika, antropologie, neurologie, Timto novym mezioboi'ovfm piistupem ke zkoumdni podstaty kognitivnfchproces0se zabyvanovy vddni obor - kognitivnivdda./1/ pojeti,Ze kognitivnimusystdmudlovdka Usifedni'mySienkupiedstavuje lze porozumdttak, Ze ho piipodobimepoditaei,ktery proviidi sloZit6 vypodry.Existujerozsdhl|paralelamezi vypotty poCitadea dulevnimi vypoety.Nejnovdjlimvyvojovymtrendemie konekcionsmus11, s. 361 a procesyjsou popsiiny tfm, Ze mentiilnireprezentace charakteristickl jakoneuronya jejichspoje. stejnimzp0sobem pozndvdnipr0bdhu na ziikladdstdlehlubSrlro r\lodernfpsychologie kognitivnichproces0(informatnisyst6m,pamdtovi syst6m,mySlenkovy Jednouz nich je syste.) vyvfi(a nabz r0zn6metodypro jejich zlep5eni. ti6ninkovii metoda mozkovdho ioggingu. l2l. Zaklady t6to metody a profesor 56fl6kaiMemory-Klinik poloZiliv NdmeckuprofesorFischer, Pdtif;izovftr6ninknapomiihdk uvolndnia Lehriz UniverzityErlangen. pam6ti, sousrieddnik pirjmuvice informacia jejich udrZeniv kr:itkodobd nilsledn6muuklddiiniinformaciv dlouhodob6pamdti,k jejich vyuZiti tv0rdim zp0sobema napomiihiitak6 k dosaZenidulevni rovnoviihya zdrav(,viz obr. 1.
a
Obr. 1 Pltifizov,iprogrammozkovdhojoggingu
Fazel'. Zahilvaci cviceni
,))fil)) Fazell'. Zakladni lrenink
Krno v hlave
,ffi
g
-:-__]
F d z el V : Z a r i r , / ssl e i IAI
l"tSF .--
i#*l >rl I
DGI
l&.:
\-)
I |
I
W4J
F a z el l i ZaloIRa
m;
rffil
24
$
se doikat, co se dnesnov1ho 2. Sugestopedieiili superlearning Qr{emohu nauiim) a kapacituvSech je metoda,kterdstimulujevy'konnost Superlearning du5evnich schopnosti dlov6ka. . Abychom pochopili p0sobeni je nutni zminit se hejnov6j5ichpoznatcichz oblasti superlearningu mozku. fungovdni I
I f
I I l
v poslednichtiech Vlvoj elektronovlchmikroskop0a superpotitad0 umoZnilodbornik0mpodrobndjistudovatn55 mozek.Pjotr desetiletich Anochin z Moskevsk6univerzityse vdnoval 20 let studiu schopnosti informace.Doiel k ziivdr0m,Ze to neni pouzepoeet mozku zpracovitvat je podet Mnohemd0leZitdjSi mozkovychbun6k,co urtuje inteligenci. jemnlch nervovycha krevnichdrah v mozku.Anochinsi uvddomil,Ze inteligencea tvoiivostmii n6co spoledndhozchapaddlkymozkovfch bund[ (dentritickychvyb6Zk0 a synapsia synaptickychkontaktnich ploiek. Zjistil, Ie kald'i dentrickyvyb6Zekje spojen alespoi s jednim impulsirtyto dva mohou vytvdiet dal5ima pomoci elektrochemickych s dallimi jednotlivymidi skupinamimald obrazce.Kaldi mozekje tak fantasrickimpropojovdnimobrazc,i,vytvdienychtisicivybdZkya synapsi sumyspojtlt miliardneuron0.Anochin0vpropoCet na mnohichramenech a drah,kier6se mohouuskutetnitpr0m6rnfmmozkemje, i kdyZuvddr, 10,5 milion0 ie odhad je velmi konzervativnijednidkandsledoviina psacimstroiem. l17l standardnim kilometr0nul natukanych le to, co jsmedosudpoklddaliza dvd trendynaznaeuj(, Nejnovdj5i hemisferymozku, lze reiilndji povaZovatza dva identickd mozky pracujicivharmonii,neljedenmozekrozddlenyna dvd ddsti.Tentofakt vyzkumir nositelu Nobelovy ceny Rogera se vynoiuje z rozsdthlych P. Ornsteinaa vysok6houeeni technick6ho, Sperryhoz Kalifornskdho Tito vddci zjistili,2e kaldi univerzity.1171. EranaZaidelazKalifornskd z najich mozkfi zvlfld| rozdfln6 dinnosti intelektuvedle rozdilnych fyzickich tinncsti. je zji5t6ni,Ie kdyl je ,,slabi( z obou mozk0 Je5tdvyznamndj5i' konetny vlsledekje velk6 s tfm ,,silndj5fm", stimulovdnke spolupri{ci zvy\en( celkovd schopnostia ritinnosti.Toto zvy5enibylo vdtSi nel zvylenivikonu, visledky piedpoklad.P. Ornsteinodekiivaldvojndsobn6 prokdzalyp6t aZ desetkrdtzvfSenouvykonnost.Snadtim lze vysv6tlit, prot pouze lid6 s tzv. ,,celistvfmmozkem", t1. ulivaik( vyvdZendob6 poloviny mozku, jsou schopni dosiihnounejv6tiich uzndn{ve vddd i da Vinci. Leonardo AlbertEinstein, umdni.Dva piikladypostadf:
a
je oznatenfpro V ndzvut6to kapitolyzmfndnypojem superlearning metoduglobdlnihouteni kdy zapojujemelevl a pravymozeksoudasnd. je termin pievzatl z americkdanglittiny.Tentoamericky Superlearning vyraz se prosadili piesto,Ze pro Evropanymaji americk6superlativy negativninddech.Pokusyo jeho piekladdi jeho nahrazeniterminyjako napi. snadnd udeni globiilni udenf, tv0rdf udeni, udeni v novfch rozbujeniterminologie. dimenzich,piispivajijen ke zbytedn6mu l\l Snad lze rozli5itmezi pojmem supeilearningutfuanym pro samostudiuma kdy vluka probihiiza piitomnostivyudujiciho. sugestopediq jsou: relaxace, Ziikladnimi komponentymetody superlearningu PouZitia zvliidnutf piedstavivost, tutrriifantazie,hudbaa kladniisugesce. jednotlivychprvk0 je individudlnia zcela zdvis(na situaci,studijnim oborua zdmdrustudia. Zakladatelemtdto metody je Ceorgi Lozanov,bulharskl l6kai a psychoterapeut, kterl proslulsvymivyzkumyspi{nkua hypn6zy.Lozanov aplikoval sugestologickou terapii v r0znfch oblastechmedici'nya Poznal,Ze nutn6 psychoterapie a velicerychleodhalil rilohusugesce. nesouvisis hypn6zou nebo manipulaci,ale ie je to bdZn;i v6c. rozhodnd vfceneZ Nevddomd mechanisrny formujinaSiosobnost sugesce vddom6 proZitky,pozitivni sugesceosobnostrozvfiej(,negativniji ochromujia nidi.Takdzjistil,Ze existujevztahmezi stavemuvolndnia soustied6ni. Toto spojeniumoZfiujepojmoutvelk6 mnoZstviinformaci ve stavu snfZendbddlosti. Svd poznatky ze sugestologieaplikoval v psychologiiudeni a pozornostzam6iil na hypermnezii,tj. niihl6 podrobn6 rozpomfndnina ud;ilosti, kter6 se odehrdly ul diivno. Hypermnezie nast;iv;ipii horednatfchonemocndnich anebov okamZiku ohroZenf Zivota. je odhalenidudlniroviny. DalSimklitovymmomentem sugestopedie /B/ Ve5ker6formy komunikacemezi lidmi se vztahujinejen k rovin6 rozumovd, ni,bri tak6 podvddomd,emocion;ilni,coi v5ak bdZn6 nepozorujeme. Na tuto rovinuse zcelarafinovan6 zamdiujereklamaa je siln6j5fa rjdinndjS( marketing nei a prokazuje se,Ze tato komunikace komunikace rozumovda logickd.Stejndtak to pfati i pro udenia piijem informaci.Nelzeopomenoutje5t6jeden prvekLozanovymetodya to je uticfho se", UmI se rozumi urtit6 navozeniduSevnrto ,,infantilizace stavujako u zv'davdhoa v6d6nfchtivdhodit6te. Ceorgi Lozanovaplikovaltuto na vyuku cizkh jazykfra ve druh6 polovind padesi{tychlet zataly bit populSrn(jeho intenzivn(jazykovd kurzy.Na svou metoduud6lovallicencido r0znychzemi celdhosv6ta. tak6 v Anglii, kde byla Po Spojenychstdtechse tato metodaroz5iTila zndmd pod nLzvy Superlearning,Sugestology,Learning in New
26
a od roku 1981 se Dimensions,ve Franciipod ndzvemSugestopedi do ndkterych poul(vd i v Ndmecku. Superlearning -ziskal pirslup odbornych5kol,firem, na univerzity.V Cesk6republicese.tato metoda objevilapo roce 1989 a byla pouZitapro zpracovdnivyukovychkazet a n6meck6hoiazYka. anglick6ho . , pro ifastny Zivotna pfelomu tisicilett?) 3. Subliminrllni technika Q,{addje Modernf hektickd doba, kterou prochlz( lidstvo ve viech zemfch,g jeji'ndrokykladendna jedincevyvoliivaji(zkost civilizovanych a zp6sobujideprese.elovdk v dneSnfdobd zrritci primdrni pozitivni pfi'siupk Zivotu. V praxi se tato skutednostprom6fiujev civilizaeni choroby.Kafdf dlovdkje od pir'rodyobdaienpotencidlemv6st 5tastnf, zdravya rispdSnyZivot. Klia k tomu neleli, juk se mnozi domnivaji, alev ndssamotnlch. piedpokladech, v materidlnich intelektuiilnE Ve sloZitych d,no,le fzkostoslabujeintelekt. Jeprokdz vedechronickdintenzivniUzkost zamdstniinich ndrotnycha stresujicich r6m6ividycky k tomu,Ze dlovdknakonecseiZe.Uzkostnilidd maji vdtif testechdosahujf k selhdni piestoZev inteligentnfch. pravddpodobnost . l4l Uzkost tak6 naru5ujeveSkerdintelektudlni ieplfch' vysledk0 piehnandustarantilidi, aby provedii ,.hopnorti dlovdka.PoZdddte-li neja[y kognitivnidkol a myslelipiitom nahlas,jsou to prilv6negativni jejich rnyStenky ltont" nedokdZuuddlat"apod., kter6nejvicepieru5uji rozhodov:ini.Kdyl byli dlenov6 kontrolni skupiny poi6dan(, aby schvdln6po dobu patndctiminut ustarandpiemi5leli,jejich schopnost provdstu'kol se vyraznl zhor5ila.A kdyl se chronickyustaranilid6 relaxaci,dokondilipak zadanytikol bez podrobilipatniictiminutov6 j a k y c h k o pl i o t i Z i 1 . 4s, . 3 0 1 piechodmezi vnitinim Zdd.se,Ze nejvdrsiprobl6mje uskutednit a vndjSimsvdtemnaSiZivotnireality.Na tomto svdremna5ichmy5lenek mistdje vhodneuv6stobecnouteoriivddomi kter;in6m poskytneriimec pro dal5idvahyo tdtoproblematice. je takovd,2e existujetolik teorii vddomf,kolik je Skutednost pracuje autort,kteii o tomtotdmatuvytviiieliteorii.Modernipsychologie v t6to oblastise dtyimi pojmy: vddomr,podvddomdprocesy,piedvddomd vzpominkya nevddomi11, s.2161 Vddomizahrnuje: a) sledovdnisebesamaa sv6hookoli tim zp0sobem,Ze vjemy,my5lenkya ve v6domi vzpomfnkyjsoupiesndreprezentov:iny b) ovlddiini sebe sama a svdho okoli tim zpfisobem,Ze jsme schopni a ukondovatsv6jedn;inia kognitivniaktivity zahajovat 2?
a vyhodnocujeme Visledky vyzkum0 ukazuj(,2e zaznamendvdme takd podn6ty, kter6 nevnimdmevddom6. Tyto podn6ty nds ovlivfiuji podvddomd,piesndji iedeno, pracujf na podvddomddrovni vddomi. Mnoho vzpomineka my5lenekneni v ureitdchvili ddstinaiehovddomf, avlak mohou byt do vddomf vyvoliiny,pokud je to potiebn6.Souhrn t6chtovzpomineka proces0se naziid v moderniodborn6terminologii teorieZigmundaFreudaa ndsledovnrk0 pidvddomi. Podlepsychoanalyticke jsou ndkterdvzpominkyn impulsy nalemu vddomi nedostupn6. Jejich teorieiakonevddomi11l souhrnoznaeujepsychoanalytickd termin,,podvddomi" vyplyvS,Ie diilev textupouZivany Z uvedendho oznadujety podndty,kterdpracujina podvddomddrovnivddomi.Podle Je jako ndkterychteorii je vddomf prostorddstiprostorunevddom6ho. viditelnii ddst ledovce, zatimco pod hladinou je ukryty prostor vdtsia tim je na5epodvddoml111l nesrovnatelnd naSimipdti smyslypiichdzejfdo mozku,kde by Vjemy registrovan6 m6ly bft zpracovdnyspolednds mili6ny ,,internich"informacf.NaIe v6domf pracuje na principu filtru, protole zpracovattakovd mnoZswi informaciby vedlo k jeho piesyceni.Proto zpracovdvla tiidi pouze vybrandsmyslov6vjemy a informace,kterd povaZujeza d'ileZitd.Na nebociti. jejichziiklad6v6domimysli,analyzuje, pl:inuje,rozhoduje Podvddomr,naopak,v5echnyvjemy a informacepiijimd a bez jak6hokoliv hodnoceni mdfeni nebo posuzovdni uklddd. Diile zpracovdviipodn6ty,kterymi se vddom(z kapacitnichdrjvod& nemirZe funkcf. zabyvata nenito ani potiebn€ a id( vdtiinunalichtdlesnych VSechnyinformaceuloZen6v podvddomimohou byt za ureitych podvddominikdy. podminekvyvoliiny.NaSevddomim0Zezapomenout, Mnoh6 diivno zapomenut6 z62itkyp0sobiddle a mohou takd zpirsobit rtzn6 poruchy.Podv6domiregistrujev5e a neni d0leZitd,jsme-li pii vddomi,ve spilnkunebov nark6ze. jasndukazuje,jak silnyvliv maji Uzkdspojeniv6domia podvEdomi Tim, Ze naSe na5emy5lenkya niiSvnitini piistuppro cely organismus. podvddomi uklddii v5e, co registruje,jsme neustdle vystavovdni negativnimvlivtm okoli. Reakce tlovdka jsou velmi podobnddinnosti poditate.Ani ten nem0Ze dfit 26danouodpov6d,jestliZev n6m nebyl ndkdy piedtim uloZen piislu5ni program s potiebnymi daV. Naie podv6domirozhodujepodle informacr,kterdmii k dispozici.Mnohokr;lt opakovan6jedniini se automatizujea stdvdse zvykem.Zde je moZn:i vysvdtlenitoho, prod vfrbec lidd dElaji vdci, o kterychpledem vdd(,ie nejsouzcela v poiddku. Tyto jejich skutky a dinnostijsou piesnim obrazemjejich vnitinich piedstav a piistup0. Negativnf piistupy lze
n I i{ t
v na3empodvddomfnahraditpozitivnimimySlenkamipomoci sugesci. Cokoliv ti myslime,stane se pro nds skutetnosti,protoZepozitivnf my5lenivedek vytuoienipozitivnfreality. V5echny informace,kterd jsou na5im vddomim zpracoviny, jsou v urditychdasovychintervalechopqt'protiiddnya ndkter6.z nich jsou zapomenuty. Podvddomi nezapomenenic. Jsou v ndm v5echny nale bofestiv6inebezpedn6 z|,LiIky, negativnfzkulenosti a neustdle opakovandkritika n6kterychlidi kolem nds. Nejsou-lityto informace vbdomi'mdostatetndzpracovdny,vznikaji dasto uI v mlddi vnitini Ureuji proto do bari6ry,kter6si v bdZndmZivotdani neuv6domujeme. jist6miry naie vnfmdnia jedndnia tfm i celi nd5Zivot.Jirnodpoviddtak6 piedstava,kteroumdmeo sob6.Ta zdsadnimzp0sobemurdujekvalitu nalich vztahir k jinlm lidem, nale mista v Zivotd a nali dsp65nost' Omezujic( a ruiicf vlivy negativnichpiistup0 v nalem podv6domise tastorozSiiujii na t6lesn6funkce. Nejtidinndjlimprostiedkemk ovlivn6ni obrazt sv6ho podvddomi jsou ,i zmiiiovand pozitivnf sugesce.Jsou to Woiivd, povzbuzui(c( na ieSenfkonflikt0a probl6m0. pf.drtuuy,myllenkya obrazyorientovand jsoudulevnienergii,kterdnaSe if itay n"popirujisituaci,nikdyneut65ujr, podv6domi'nov6pietvdiia na5eduSevnisfly zamdiujena touZenycil. irozitivnisugesce'vldyobsahujen6jakyci'l nebo stav,kter6hochceme dosdhnout.Pfi prdci se sugesceminikdy nevkldddmeenergii proti n6demu,dehose chcemezbavit,zabyvdmese pouzetim, co si"piejeme' Sugescejsou specifickou formou tvlrtrho mylleni K tomu, aby mohly ptsobii mistodosavadnichnegativnichpostoj0a piistup0,musi projitdo nalehopodvddomibez hodnoticfioparametruna5ehorozumu, nebojim prostdnev6iit.RozumtotiZ i.t"iy je mrhZeoznatitza nesmyslnd piistupya postoji,kter6chceme prdv6osvdddenymi hodnotityto sugesce -probl6mu spodivdtedy v tom, jak dostat poZadovand zm6nit. jaaro afirmacedo podvddomi,anil by byly aktivovdnyhodnoticimechanismy rozumu. na5eho Jednouz metodje vddomduvolrtovacitechnika relaxace,kterdp0sobi sugesci,pii jejichZposlechu na podv6domidlovdkapomocisly5itelnych v6domduvolilovacitechnikyje psychickdi Efektem v6jomd odpodivdme. fyzickS regeneraceorganismu.Pro proSram jtgu vybirdny_zvuky a kritdrii, kterd vddom6 melodie plat" hudebndpsychoterapeutickych poselstvfpiistupnda 2e je pro sugestivni mysleniut tianuli'azp0sobuj,(, -hlubokdho uvoln6ni se sniZujepsychick6 vnimavdjli. Prostiednictvim stresu' napdtia strach,mohoubyt dokonalevyrovndnyi ndsledky
29
Dal5im ze zp0sob0 jsou sublimindlni programy. Tyto postupnd vymaz1vajistariinegativnisch6matav naiem podv6domia nahrazujije pozitivnimimodely.PouZitit6to technikyje celkemnendroen6na das, programytotiZ mohou blt poslouchilnypii jinlch bdZnychdinnostech jakoby mimochodem.Neni potiebndrddndkoncentrace, spisnaopak,co nejmen5isoustieddnizvy5uje jejjch dtinnost. Princip subliminiilnf technikyvychilz(ze soudasnlchznalostio tom, jak fungujendSmozek. Chceme-li,aby podv€domimohlo obdrZetvyslandpozitivni sugesce, kterdmajf zpirsobitzmdnu,musi se stdtdvd v6ci.. za prv€.sugesce musi obejit tzv. ,,mi(\e" v levd hemisfdie,protoze nesmf byt aktivovilny jej( zd0vodriovaci a obrann6mechanismy a za druh6,musi byt zaru(eno,' Le podvddom( zpravupiijme. Skupin6vddc0podvedenimEldonaTaylorase podaiilodlouholetlm vfzkumemskloubittytodva faktoryvytvoienimnovdhotypusublimindlu, kterl nazval,,whole BrainSubliminal". Tato novd technologie vyurfu| proces selektivnrhovnimdnl /10/ Selektivnivnimdni je proces, kterl probrh;iv mozku, kdy dochdzi ke tiiddnf informacipodle hodnot se zietelem na momentdlnfsituaci.east vjemu se dostanedo oblasti vddomehovnfmiini- vimeo tom,Ze jsmen6coslyleli,citili neboviddli, ale drtivi{vdt5inainformacf jde bez naiehov6domfdo podvddomr, kde jsou tyto informaceuloZeny.je to proto,te v kaid6m okamZikunaieho Zivotajsme zasypdv6ni velkymmnoZstvfm informacf,kter6jsou piijimiiny naSimismyslya vedenydo mozku.Vlechny tyto informace vnimdme,ale to zdalekaneznamend, Ze si vSechnytyto vjemy tak6 uvdalomujeme. Kdyby byla kaldd z tdchto informacizarudenda dplnd zpracovd,na, nebyli bychom schopniprovdsrani promyslerani ru nejjednodui5f dinnost.ProtodochS,zi v mozkuk selektivnfmu vnimdnf. P r i n c i ps u b l i m i n i l l nt fe c h n i k yl z e p f i m a x i m ; i l n f mz j e d n o d u s e n f vysvdtlitndsledovn6: (podvddomE) sublimin;ilnd vyslan6sign;ily(sugesce) musf blt dostatedndsiln6, aby byly podvddomimregistroviiny,ale soudasndnesmf piekrodithranice naleho vddom6hovnimdnf, aby nemohly byt uvedenydo dinnosti nale obrann6 mechanismy.Ty by mohly vyslandsugesceoznaditza nepiijatefn6nebo nesmysin6. Probldmvyie5il procesor,kterl Taylor vyvinul. Rozdil mezi hudbou (primdrnim nosidem) (afirmacemi) a namluvenymi sugescemi sepohybuje mezi 3-5 dB. Sugesce z0stiivajf i pii nizk6hlasitosti plndvnirnateln6,viz. obr. 1. /101
30 .fl
v
$ ;i
zvukt sublimindlni a pifrodnfch Obr. 2 Vziijemnlodstuphudby,sugesci technikY
-0
-0
-5
-5
-10
-||.,
-15
-15
-20
-20
-25
-25
-30
-30
dB
-
hudba
-
st-tgz'cfl_
I'Ilt.rd'r'lt'..']9.-'---
dB
zdkladnimuinformatnimu Afirmacejsou neustiilepiizp0sobovdny zprAvyst:ilestejnddobie. pakdokdZevnimatvysflan6 nosidi.Podvddomi odd6litied chybi schopnost Nejsouslylet Ladnamluvendslovaa v,Sdomi od'hudby. Podv6domfse svym obrovskympotenciillemvddomostia dokiiZeodd6litnamluvenousugesciod ostatnichzvuktizcela schopnostf 2 000 bez probl6m0.Do dvacetiminut zdznamuhudbyje namodulovdno ieei. /10/ v normdlnirychlosti sugesci vddnich tymem specialisttz piisluSnych Sugescejsou vypracovdny jsoutvoieny v programech obsaZen6 sugesce obor0J medicfny.VSechny tak, aby byly aktivovdnyobd hemisf6rysoutasnd.Levy stereokan:il doddvd' sugesceurdend pro pravou hemisfdrua pro piistup do Sugescejsou do hudby zakddoviiny pozpiitku metodou podv6domi'. 'backmasking. Pravym stereo kaniilem obdrl( levii hemisf6ra, sidlo obrannych mechanismt, pouze potvrzujici sugesce,kter6 odvriiti pozornostod sugesciureenychpro podvddomi.Napirtladvdta:,,Jedobr6 ' Obrann6 bV, zdrav6" jt potvrzenfm pro sugesci: ,,Jsem zdravS" mechanismynejsou potvrzujicimimechanismyaktivovdny.VSechny
a
sugescejsou pfi nahrdvdnfkanonizoviny,protoZevlsledky r0znych pokust pii vyzkumumozkuprokdzaly,Iese textyjednoduchychkdnon0 vryj( do podvddomirychleji.Kaldi elovdknevddom6upiednostfiujebud muZskd,Zensk6nebod6tsk6hlasy.SystdmVPS- Voice Preference System integrujevSechnytii typy hlas0 do kaZddhoWhole Brain programu. KaIdi z program0 md specidlni t6rpvf k6d, kterl zaruduje vnimdni jenomtdch sugescf,kterdjsou ke ka2d6muprogramupiipojeny. Sublimindlniprogramyse zamdiuji na rozvoj osobnosti.Jsou to programypro zdravi,napi.nekuidckfprogram,ddleprogramypro ueenf, napi. jazykti, programypro vychovu,se vyuZivajfnapi. pfi stimulaci dulevnichschopnosti naruSenych ddtiapod. Taylorje tak6autoremmnohaknih o sublimindlni komunikaci. 110l jako Svojimetoducharakterizuje cestudlovdka,kteryse stdleuef a ktery je navic piipravenjit nekonvendnimi je zd0vodn6n cestami.Sublimindl skutetnost(,2e vddomftichd slovasugescinevnfmd,a proto se s nimi nem0Zepohddatneboje rozebratpo sv6m.V moment6,kdy se pozitivni sugescedostanepoprvddo podvddoml,mdnfvddomdddstsv6 mfndnfa piestdvdse brdnitvyvolanympozitivnfmsugescim. Katdi vime,jak tdZkd je piev6stsvd pozitivnipiedsevzeti je. Vychdzf-li do praxea uskuteenit toto piedsevzetipiimo z podvddomi,nestojijiL v cestd25dnf piekdZka.
ZixEr jsoudvdstrdnky einnosta kontakt Ziieme bytfelovdka. socidlnfho ve spolednosti, komunikujemev rdmci spolednosti a spolednostmd na ndsvliv. Na sv6Zivotnicestdse dostdvdme do r&znfchsituacf,vztaht a postoj0.Jedenz nejroz5i7endj5ich myt0 je, 2e inteligencese mdif na zdkladdna5ichschopnostf ie5itsloZit6probldmy,dist,psdta poditatna urditd6rovnia rychleieiit abstraktni rovnice.Tentondhledna inteligenci pova2ujeform;ilnivzddldnia zbEhlostvknihAchza skutedndmdiitka osobnfho naplndni a zd6, 2e podporuje ,,intelektudlnfsnobstvi". Pravdivdj5fm m6iitkem inteligenceje plnf, StastnyLivot, kteri se Zije kald,i den a v kaZd6m okamZiku kaZd6ho dne. MrlZeme se zatft povaZovatza skutedndinteligentnipodle toho, jak se rozhodnemecitit tvdif v tvdi nepfrjemnfmokolnostema to se odvrjf od naSehozp0sobu vybdru,vnimdni,ukldddnia transformace piijimanichinformaci.SnaZime se Zit piedevlimv bezpeenychhranicichsv6hopohodl(,prototes tim, co se nal6zdv okruhu nali z6ny pohodli,si umime poraditvelmi dobie. Proto si svd z6ny pohodli zd0vodfiujeme,coZ je jednou ze zlvalnych piekdZekna5ehor0st0. Pro dobrovoln6zieknuti se pohodlf ndkteii psychologov6 pouZilitermfn,, vykroden(.f19l VykrotimevZdycky,kdyl
u
se pokusimeo n6co,co povazujemeza rozumn6a sprdvnd,ale od Ceho ndsodrazujestrach.Kaldf osobnfnlstobsahujev sob6ndjakdvykrodenf. Podlepsychologicklchzdkonitostfk nov6muzp0sobujednflni doch6z( pomocimy5leni.Ov5emvykrodeniznamendobracenyproces- jedndnim dojdemek novdmu zp0sobumySleni.Je prokdzflno,Ze vdt5inana5ich duSevnich schopnostije zmaiendzdbrranami a strachem.Vykrodenimje moZndtuto skufednost zmfrnit.RedenoslovyJohnaPowella- usilujeme'o rdst, ne o dokonalost. Literatura: 1. ATKINSONOVA, RitaL. ATKINSON, Richard. C. a dal5i.psychologie. 1 . v y d .P r a h aV: i c t o r i aP u b l i s h i n g 1 ,9 9 5 . 2. BERCHEM, Frank.Velkd kniha mozkov6hosuperjoggingu. Praha: Talpress, 1996. 3 . FURST, Maria.Psychologie. Olomouc:Votobia,1997. 4 . COLEMAN,Daniel.Emodniinteligence. Praha:Columbu s, 1997. 5 . COULD, Stephenlay. Jak nemdiit dlovdka.Praha:Nakl. Lidovd noviny1 , 996. 6 . JANOUSEK, Jaromir.HOSKOVEC, )if(. SttfnR, Jifi'.psychologicky vykladovyatlas.Praha:Karolinum , 1993. 7 . KOUKOL[K, FrantiSek. Mozeka jehodu5e.Praha:Makropulos, 1995. B . MAIER, Christian.WEBEROVA,Marion. Superlearning znamend e tispdch.Praha:Talpress, 1994. 9. MASTERS, Robert.HOUSTON,Jean.Naslouchejte sv6mur6lu.Praha. P r a g m a1,9 9 3 . 10.MOTIVAC NI subliminiilni kazety.Praha:Scarabeu s, 1996. 11. MURPHY,Joseph. Moc podv6domi. Praha:KniZniklub, 1993. 12. NAKONECNY,Milan. zdklady psychologieosobnosri.praha: management Press, 1993. 13. NEISSER,Ulric. Cognitive Psychology.The New electronic e n c y k l o p e d i1a9. 9 1. 14. PECK, Scott,M. D:ilenevySlapanou cestou.olomouc:votobia, 1994. 15. RUYER, Raymond. Paradoxy vddomf.Praha:Ped.fakultaUK, 1gg4. 16. SILVOVAmetodavyuZitimyslia kontrolastresu.Praha,1994. 17.slLVAMethodCzechRepublic: tasopispro absolventy , 1997,rot..1,
e.5-6. 1B.vAClNovA, Marie. LANCROVAMarta. vybrand kapitoly z psychologie. Praha:VictoriaPublishing, 1995. 19.POWELL, za(.hduvniti.Praha:Portiil,1995. John.Stdstr'
33
