SKUPINOVÌ ZA ZDRAVÍM?

SKUPINOVÌ ZA ZDRAVÍM? V poslední dobì v Èeské republice získala na popularitì kniha dr. Petera J. D'Adama a Catherine Whitneyové „Výživa a krevní skupiny“, s podtitulem „Individuální øešení diety k uchování zdraví, pro dlouhovìkost a dosažení vaší ideální hmotnosti“. Jedná se skuteènì o novou „cestu ke zdraví“? O autorovi knihy, Peterovi J. D'Adamovi, se mùžeme doèíst, že je naturopatickým lékaøem druhé generace. Vystudoval John Bastyr College v Seattle. Studium ukonèil v roce 1982. Navázal na výzkum, který dìlal jeho otec ve studování vztahu mezi krevními skupinami a dispozicí k urèitým chorobám. V souèasnosti má naturopatic-

Z OBSAHU: NEMOCI MOÈOVÝCH CEST ..4 NEJDÙLEŽITÌJŠÍ OPATØENÍ ..8 PØÍRODNÍ LÉKY A ZDRAVÍ ...9 CO POTØEBUJÍ ŽENY ..........10 UÈENÍ A ZNÁMKOVÁNÍ.......12 ANDÌL ROZPUSTILOSTI......13 DOBROVOLNÁ SKROMNOST.14 VÍRY A POVÌRY ..................16 AKTUALITY CL A SPZ .........18 RݎE NATURAL ..................19 kou ordinaci ve mìstì Greenwich v americkém státì Connecticut. V dodatku knihy lze najít adresu jeho ordinace, e-mail, adresu na webovou stránku, kde lze získat nejnovìjší informace o krevních skupinách a také adresu, kde si lze objednat devadesátiminutovou audiokazetu s projevem dr.

poradna zdravé výživy • mýty a omyly zdraví a nemoc • pøírodní léèebné prostøedky životní styl • ekologie • dìti a rodièe vztahy a komunikace • duchovní zamyšlení produkty a recepty • pøednášky a semináøe

KREVNÍ SKUPINA 0: LOVEC, SILNÝ, SPOLÉHÁ SÁM NA SEBE, VÙDÈÍ Silné stránky

Silný trávicí systém, silný imunitní systém, pøirozená ochrana proti infekcím, organismus urèený pro úèinný metabolismus a zachování živin Slabé stránky Nesnáší zmìny stravovacích podmínek, imunitní systém mùže být nadmìrnì aktivní a napadat vlastní organismus Zdravotní rizika Poruchy srážlivosti krve, zánìtlivá onemocnìní - artritida, snížená funkce štítné žlázy, vøedová choroba, alergie Dietní profil Vysoký obsah bílkovin: KONZUMENT MASA, ryb, zeleniny, ovoce; omezovat obilná zrna, fazole a luštìniny Klíè k váhovému Zakázané potraviny: pšenice, kukuøice, fazole, èoèka, zelí, úbytku rùžièková kapusta, kvìták Doporuèené potraviny: øasy, moøské produkty, sùl, játra, èervené maso, kapusta, špenát, brokolice Doplòky výživy Vitamin B, K, vápník, jód Pohybový režim Intenzivní tìlesné cvièení, jako je aerobic, bojová umìní, kontaktní sporty, bìh

KREVNÍ SKUPINA A: PÌSTITEL, USEDLÝ, SPOLUPRACUJÍCÍ, SYSTEMATICKÝ Silné stránky

Dobøe se adaptuje na zmìny ve stravì i v prostøedí, imunitní systém uchovává a metabolizuje živiny snadnìji Slabé stránky Citlivý trávicí trakt, zranitelný imunitní systém otevøený invazivním mikrobùm Zdravotní rizika Onemocnìní srdce, rakovina, anémie, onemocnìní jater a žluèníku, diabetes I. typu Dietní profil VEGETARIÁN - konzument zeleniny, tofu, moøských produktù, obilných zrn, fazole, luštìniny, ovoce Klíè k váhovému Zakázané potraviny: maso, mléèné výrobky, fazol obecný úbytku a mìsíèní, pšenice Doporuèené potraviny: rostlinné oleje, výrobky ze sóji, zelenina, ananas Doplòky výživy Vitamin B 12, C, E, kyselina listová Pohybový režim Uklidòující cvièení se soustøedìním se, jako jóga, tchaj-i

cesty ke zdraví

D'Adama k American Cancer Society v roce 1996. Druhá spoluautorka knihy, Catherine Whitneyová, je pøedstavena jako spisovatelka, která „propùjèila knize svùj styl“ a „uspoøádala ji do podoby slovesného díla.“ Hned v úvodu knihy se dozvídáme, že krevní skupina je klíèem, který odemyká dveøe tajemství zdraví, nemoci, dlouhovìkosti, tìlesné vitality a emoèní síly. Krevní skupina urèuje náchylnost k chorobám, je vodítkem k tomu, jaké potraviny bychom mìli jíst a jak bychom mìli cvièit. Je urèujícím faktorem energetické hladiny, úèinnosti s jakou spalujeme kalorie, emoèní odpovìdi na stres a je dokonce snad i urèující pro naší osobnost. V roce 1957 otec autora dr. James D'Adamo promoval na naturopatické fakultì a studoval v nìkolika velkých lázních v Evropì. Pøi svém studiu zjistil, že „aèkoli mnoho pacientù se cítilo dobøe pøi pøísné vegetariánské stravì a dietách s nízkým obsahem tuku, které jsou doménou lázeòských kuchyní (rozhodnì ale ne u nás v Èeské republice – pozn. autora), urèitý poèet pacientù se necítil lépe, nì-

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

kterým se daøilo špatnì nebo se dokonce jejich stav zhoršil“. Snažil se objevit nìjaký program, který by mohl použít pro urèování rozdílných dietních potøeb svých pacientù. V prùbìhu let zaèal objevovat vzorec ve formì krevní skupiny pacienta. V roce 1980 svá pozorování a dietní doporuèení shrnul v knize „One Man's

Food“. Protože tato kniha byla založena více na subjektivních pozorováních než na objektivních metodách zhodnocení, rozhodl se Peter D'Adamo pokraèovat v práci svého otce a nalézt „pro jeho teorii vìdecký základ“.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY Podle dr. D'Adama prý krevní skupina obsahuje genetickou informaci o stravì a chování našich pøedkù. Aèkoli jsme od dávné historie vzdáleni dlouhou cestu, mnoho jejích rysù se nás dotýká. Protože se lidská rasa stìhovala a byla nucena pøizpùsobit svou stravu mìnícím se podmínkám, stala se prý nová strava pøíèinou rozvoje adaptaèních mechanismù v trávícím traktu a v imunitním systému, které byly nezbytné v první øadì pro pøežití lidí a dále pro získání nového domova. Tyto zmìny se odrazily v rozvoji krevních skupin, které dosáhly kritického bodu ve vývoji lidstva: 1. vzestup lidstva na vrchol potravinového øetìzce (evoluce skupiny 0 k jejímu plnému vyjádøení) 2. pøemìna od lovce-sbìraèe k životnímu stylu zemìdìlcù (objevení skupiny A) 3. splynutí a migrace ras pùvodem z Afriky do Evropy, Asie a Ameriky (objevení skupiny B) 4. moderní promíchání rozdílných skupin (vznik skupiny AB) Krevní skupina 0 se prý objevila na zemi pøed pøibližnì 40 000 lety v Africe, krevní skupina A vznikla nìkde v Asii nebo Støedním Východì pøed 25-15 tisíci lety, krevní skupina B vznikla nìkdy mezi 10-15 tisíci lety v oblasti himalájských velehor na území souèasného Pákistánu a Indie a koneènì krevní skupina AB vznikla promísením Kavkazanù s krevní skupinou A a Mongolù s krevní skupinou B pøed 1 500 až 1 200 lety. Protilátky proti krevním skupinám pøedstavují systém nejsilnìjších protilátek v lidském imunitním systému. Vìtšina ostat-

KREVNÍ SKUPINA B: KOÈOVNÍK, VYROVNANÝ, PRUŽNÝ, TVÙRÈÍ Silné stránky

Silný imunitní systém, všestranná adaptace na zmìny stravy i prostøedí, vyrovnaný nervový systém Slabé stránky Nepøirozená slabost, nerovnováha zpùsobená sklonem k autoimunitnímu poškození Zdravotní rizika Diabetes I. typu, chronický únavový syndrom, autoimunitní onemocnìní, Lou Gehringova nemoc, lupus erythematodes, roztroušená skleróza Dietní profil Vyvážený VŠEŽRAVEC - konzumuje maso (ne kuøe), mléèné výrobky, obilná zrna, luštìniny, zeleninu, ovoce Klíè k váhovému Zakázané potraviny: kukuøice, èoèka, arašídy, sezamová úbytku semínka, pohanka, pšenice Doporuèené potraviny: listová zelenina, vejce, zvìøina, játra, lékoøice, èaj Doplòky výživy Hoøèík, lékoøice, lecitin Pohybový režim Mírné tìlesné cvièení s duševní rovnováhou jako je pìší turistika, cyklistika, tenis, plavání

KREVNÍ SKUPINA AB: ZÁHADNÝ, VZÁCNÝ, CHARISMATICKÝ, TAJEMNÝ Silné stránky

Urèena pro moderní podmínky, vysoce odolný imunitní systém, kombinace výhod krevní skupiny A a B Slabé stránky Citlivý trávicí trakt, sklon k nadmìrnì shovívavému imunitnímu systému, který umožní invazi mikrobù, reaguje negativnì na vše, na co krevní skupina A a B Zdravotní rizika Onemocnìní srdce, rakovina, anémie Dietní profil SM͊ENÁ STRAVA s mírou - konzumuje maso, moøské produkty, mléèné výrobky, tofu, fazole, luštìniny, obilná zrna, zeleninu, ovoce Klíè k váhovému Zakázané potraviny: èervené maso, fazol obecný i mìsíèní, úbytku semínka, kukuøice, pohanka Doporuèené potraviny: tofu, moøské produkty, mléèné výrobky, listová zelenina, øasy, ananas Doplòky výživy Vitamin C Pohybový režim Uklidòující cvièení se soustøedìním, jako je jóga, tchaj-i, kombinované s mírnou tìlesnou aktivitou, jako je pìší turistika, cyklistika, tenis ních protilátek potøebuje ke své tvorbì urèitý druh stimulace (napø. oèkování nebo infekci). Protilátky proti krevním skupinám jsou odlišné: tvoøí se automaticky, objeví se hned pøi narození. Bylo zjištìno, že mnoho potravin má schopnost aglutinovat (shlukovat) krvinky urèitých krevních skupin, zatímco jiných ne. To znamená, že potraviny, které mohou být škodlivé pro krvinky jedné krevní skupiny, mohou být vhodné pro krvinky jiné skupiny. Podle krevních skupin rozdìlil doktor D'Adamo populaci do 4 kategorií. U každé skupiny popsal silné a slabé stránky, zdravotní rizika, dietní profil, které potraviny jíst a kterým se (ve snaze zhubnout) pøísnì vyhýbat, které výživové doplòky užívat a na jaký pohybový režim se orientovat (údaje jsou shrnuty v tabulkách).

HODNOCENÍ Je teorie dr. D'Adama pravdivá? Je pravda, že lidé s krevní skupinou 0 trpí èastìji žaludeènými vøedy a lidé s krevní skupinou A rakovinou žaludku? Znamená to, že být vegetariánem má smysl pouze tehdy, když máte krevní skupinu A? Základ teorie dr. D'Adama je filozofický, je to víra (ano víra, protože dokázat to skuteènì nelze) v evoluci. Víra v to, že èlovìk se dlouhým procesem promìnil z opice v homo sapiens. Víra v to, že kdysi existovala pouze krevní skupina 0 (lze to dokázat?), která èasem, zmìnou jídelníèku a zmìnou zevních podmínek vedla ke vzniku nové krevní skupiny A, nového trávicího traktu a imunitního systému. Vždy mì fascinuje, s jakou lehkostí evolucionisté mluví o mutacích (naprostá vìtšina mutací v pøírodì vede k tìžkému poškození èi smrti organismu), o tom jak nìco jednoduše vzniklo. Ale jak? To byla nejdøív pouze krevní skupina 0 a pak najednou A, nebo to šlo postupnì a tak existovali jedinci co byli pùl 0 a pùl A?

Nechci zacházet do ironie, ale jako vìøící èlovìk nevìøím v evoluci a proto mám také vážný dùvod nevìøit ani celé následné teorii dr. D'Adama. Dále: Vìtšina epidemiologických studií potvrzuje jeden smutný fakt. Každá spoleènost, kterou „postihne“ blahobyt – nezávisle na tom, zda je to spoleènost africká, asijská nebo evropská, a nezávisle na tom, zda má krevní skupinu 0, A, B, nebo AB – má vážné problémy s civilizaèními chorobami (obezita, cukrovka, srdeèní onemocnìní, rakovina atd.). Je pravda, že nìkteøí lidé mají rychlejší metabolismus, že nìkteøí lidé nesnášejí urèité potraviny, že nìkomu se hubnout daøí a jinému ne, je také pravda, že nìkteré choroby jsou èastìjší u lidí s urèitou krevní skupinou; to všechno však ještì neznamená, že nás lze podle naší krevní skupiny rozdìlit na lovce, pìstitele, koèovníky nebo záhadné bytosti s rozdílnými ideálními jídelníèky. Jeden typ stravování nemusí být vhodný pro všechny lidi; vysvìtlení urèité rùznorodosti nevidím však v teorii krevních skupin. Kniha Výživa a krevní skupiny je plná nejrùznìjších doporuèení – od velice rozumných (dùraz na vìtší konzumaci ovoce, zeleniny, luštìnin, sóji) až po zcela nesmyslná (napø. doporuèení jíst èervené maso u srdeèního onemocnìní – protože dotyèný má krevní skupinu 0). Na druhé stranì: vìda o výživì je komplexní vìdou a mùžeme pouze sebekriticky pøiznat, že na nìkteré otázky zatím neznáme odpovìï. G

Peter Pribiš, autor èlánku i celého seriálu „Cesty ke zdraví“, je absolventem Fakulty všeobecného lékaøství UK a absolventem oboru výživa a preventivní medicína na School of Public Health na Loma Linda University v Kalifornii.

Pozor na rafinované škroby Jídla s velkým obsahem škrobù mohou napomáhat pøejídání. Jezení tìstovin, bílého chleba, brambor a dalších rychle stravitelných rafinovaných uhlohydrátù mùže vést k pøejídání – a to tím, že napomáhá hormonálnímu stavu, který pøesvìdèuje tìlo, že je stále ještì hladové. Dr. Ludwig z Tufts University v Bostonu nabídl dvanácti obézním dospívajícím chlapcùm konzumaci neomezeného množství pamlskù nìkolik hodin poté, co snìdli jídlo s nízkým, støedním a vysokým obsahem škrobù. Jídlo s nízkým obsahem škrobù sestávalo ze zeleniny a ovoce, jídlo se støedním obsahem škrobù z nerafinované ovesné kaše, jídlo s vysokým obsahem škrobù z rafinované instantní ovesné kaše. Jídla obsahovala stejné množství kalorií. Chlapci, kteøí mìli rafinovanou ovesnou kaši, snìdli o 81% více pamlskù než chlapci, kteøí jedli zeleninu a ovoce. Vìdci zjistili, že krevní cukr u chlapcù z „rafinované“ skupiny ostøe stoupl a poté rychle klesl, což vyvolalo pocit hladu. Pediatrics 1999;103:e26

Krevní tlak ve støedním vìku a stárnutí mozku Výše krevního tlaku ve støedním vìku hraje zøejmì dùležitou roli ve stárnutí mozku a v riziku mozkové mrtvice ve stáøí. Stále probíhající (již témìø tøicet let) studie na mužských dvojèatech ukazuje, že již muži s mírnì zvýšeným krevním tlakem mezi ètyøicítkou a padesátkou mají ve vìku sedmdesáti let menší objem mozku, vìtší objem nenormálních reakcí v bílé hmotì a vyšší výskyt onemocnìní cév a mozkové mrtvice než muži, kteøí mìli ve støedním vìku normální krevní tlak. Stroke 1999;30

Konzumace masa a rakovina plic Není žádnou novinkou, že výskyt rakoviny plic je tìsnì spojen s kouøením. Vìdci však zaèínají vršit dùkazy, že vedle kouøení jsou s rizikem rakoviny plic spojeny i další faktory životního stylu. Pøedchozí výzkum naznaèil, že strava bohatá na tuk, saturované tuky a cholesterol (tedy typicky strava s velkým zastoupením masa) souvisí se zvýšeným rizikem rakoviny plic. Výsledky populaèní studie mezi kuøaèkami i nekuøaèkami z Missouri naznaèují, že spotøeba èerveného masa, zvláštì smaženého èi dobøe propeèeného, souvisí se zvýšeným výskytem tohoto typu rakoviny. Cancer Causes Control 1998 Dec;9(6):621-30

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

Vystavení cigaretovému kouøi – pasivní kouøení – mùže iniciovat bunìèné zmìny, které vedou k rakovinì prsu. Riziko tìchto zmìn je nejvìtší u tìch žen, které byly vystaveny pasivnímu kouøení bìhem dìtství, tedy døíve než byla jejich prsní tkáò zcela dotvoøena. Vedoucí studie dr. Lash uvedl, že porovnával 265 žen, u nichž byla v letech 1983 až 1986 diagnostikována rakovina prsu, se 765 zdravými ženami. U pasivních kuøaèek se riziko rakoviny prsu snižovalo s pøibývajícím vìkem, kdy byly poprvé vystaveny cigaretovému kouøi. Ženy, které byly vystaveny pasivnímu kouøení pøed dosažením dvanácti let, mìli 4,5x vyšší pravdìpodobnost vzniku rakoviny prsu, ženy takto exponované mezi dvanácti a dvaceti lety 3,8x a ženy, které byly poprvé kouøi vystaveny po jedenadvaceti letech vìku, mìly 2,4x vìtší riziko onemocnìní rakovinou prsu než ženy, které nebyly cigaretovému kouøi vùbec vystaveny. Výsledky studie podporují teorii, že ke genetickému poškození dochází ve vìku, kdy se prsní buòky dìlí a rostou. American Journal of Epidemiology 1999;149:5-12

Obrázky v èasopisech ženy deprimují a rozèilují Ženy se obvykle cítí deprimovány poté, co v módních èasopisech shlédnou obrázky hubených modelek. Dr. Pinhas z University of Toronto si povšimnul, že ženy s vyšší náchylností k poruchám pøijímání potravy „reagovaly na snímky modelek agresivnìji“. Výsledky studie na 118 univerzitních studentkách „podporují pøedchozí nálezy, které nasvìdèovaly tomu, že módní snímky v èasopisech mají na ženy škodlivý vliv a mohou hrát roli v epizodách pøecpávání se, které jsou reakcí na negativní výkyvy nálad“. International Journal of Eating Disorders 1999;25:223-226

Tuk a rakovina prostaty Výsledky studie probíhající ve dvanácti èínských mìstech potvrzují to, co naznaèovaly již pøedchozí výzkumy: tuk ve stravì, a to jak tuk saturovaný (který se nachází zejména v potravinách živoèišného pùvodu), tak tuk nesaturovaný, je spojován s vyšším rizikem vzniku rakoviny prostaty. Cancer Causes Control 1998 Dec;9(6):545-52

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

VݎIVA A NEMOCI MOÈOVÝCH CEST

Do té doby, než jsem onemocnìní ledvin dostala, jsem o nìm nic neslyšela. Jak k tomu dojde, že nìkteøí lidé takto onemocní?

Øíkají mi, že brzo budu mít nového spoleèníka, dialyzaèní pøístroj, u kterého strávím tøikrát týdnì pìt hodin. Možná, když se díky tomu budu cítit lépe, že za to budu dokonce vdìèná. Ty pocity nevolnosti a svìdìní mì pøivádìjí k šílenství.

Ztráta funkce ledvinové tkánì mùže být dùsledkem poranìní anebo øady nemocí. Napø. u èlovìka v šoku po vážném úrazu nebo srdeèním záchvatu mùže mít náhle snížený a pøetrvávající pøíliv krve do ledvin za následek odumøení èásti jejich tkánì. Ateroskleróza mùže u nìkterých lidí postupnì zužovat vìtší i menší cévy pøivádìjící krev do ledvin a tak nakonec vést k jejich selhání. Postup aterosklerózy urychluje vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka. Vysoký krevní tlak a cukrovka navíc poškozují ledviny i jinými zpùsoby; jsou tedy dobøe známými pøíèinami rychlé degenerace funkce ledvin. Ledvinová tkáò mùže být znièena pøi otravì organismu nìjakou chemikálií. V moèovodu mùže uvíznout ledvinový kámen a zablokovat proudìní moèe do moèového mìchýøe. Tlak vracející se moèe mùže ledvinu znièit. Lékaøský výzkum v zachraòování ledvin – èi pøinejmenším jejich èásti – znaènì pokroèil. V minulosti byla èastou pøíèinou selhání ledvin nìjaká chronická infekce. Tyto infekce jsou zpùsobované nìkolika druhy baktérií. Poèet pøípadù ztráty ledviny vyvolaných infekcí naštìstí velmi úèinnì snížila antibiotika a chirurgické øešení problému. Dnes dochází k selhání ledvin spíše po letech mírného, ale opakovaného poškozování zpùsobovaného zánìtem známým jako glomerulonefritida. Lékaøský

Vùbec nevím, co jsem udìlala, že jsem se dostala do téhle kaše. Mùj stav se zhoršuje mìsíc od mìsíce a mùj lékaø mi øíká, že na zastavení degenerace mých ledvin není žádná nadìje. Øíká se tomu prý chronická glomerulonefritida. Ptala jsem se ho, jestli existuje nìjaká zvláštní dieta, která by mi pomohla, a jeho odpovìï byla, abych jedla, pila a byla veselá. Pro mne to bylo totéž, jako by mi øekl, že jsem odsouzená k smrti. Po pár dnech mi zavolal a øekl, že by mi mohla pomoci dieta s nízkým obsahem bílkovin. Ale hned pokraèoval, že ji obvykle svým pacientùm nedoporuèuje, protože je pøíliš obtížné ji dodržovat. Vidìla jsem, jak lidé tráví své životy na dialyzaèních pøístrojích. Nevypadají zrovna dobøe a ztrácejí spoustu èasu jen tím, že tam musí ležet. Jsem aktivní žena s rodinou, která mne potøebuje. A jsem odhodlaná nìco udìlat. Držet dietu s nízkým obsahem bílkovin mi nepøipadá jako velký úkol – když by mi to mìlo pomoci.

DNES DOCHÁZÍ K SELHÁNÍ LEDVIN SP͊E PO LETECH MÍRNÉHO, ALE OPAKOVANÉHO POŠKOZOVÁNÍ ZPÙSOBOVANÉHO ZÁNÌTEM ZNÁMÝM JAKO GLOMERULONEFRITIDA.

Pasivní kouøení pøispívá k rakovinì prsu

Vitamíny C a E chrání plíce proti ozónu

pokrok dosažený pøi léèení této život ohrožující nemoci je naneštìstí velmi malý.

Denní dávka vitamínù C a E pomáhá eliminovat negativní úèinky ozónu na funkci plic u sportovcù. Vìdci z holandského Institute of Health Sciences v Rotterdamu studovali funkci plic u osmatøiceti nizozemských cyklistù, kteøí trénovali po tøi mìsíce pod širým nebem. Polovina sportovcù brala dennì 500 mg vitamínu C a 100 mg vitamínu E, druhá polovina užívala placebo. Výzkumníci zjistili, že již relativnì nízké hladiny ozónu v oblastech, kde cyklisté trénovali, ovlivòovaly funkci jejich plic. Negativní úèinek ozónu byl silnìjší u tìch sportovcù, kteøí nebrali vitamínové doplòky.

Co je to glomerulonefritida? Mùžete mi øíct, jak jsem k té nemoci pøišla? Glomerulonefritida je onemocnìní ledvin, které se vyznaèuje zánìtem seskupení kapilárií zvaných glomeruly. Jedná se o jeden z nìkolika stavù, které se považují za onemocnìní vyvolávané komplexem antigenù a protilátek. V tomto pøípadì se komplexy, tj. kombinace dvou nebo více látek nacházejících se v lidském tìle nakonec usadí v glomerulech, kde zpùsobí zánìt a znièení okolní ledvinové tkánì. Nemoc poškozuje v první øadì membrány mezi kapilárami a tubuly, ledvinovými kanálky. Byly objeveny známé i neznámé zdroje antigenù, které tyto komplexy vytváøejí. Nejznámìjší jsou streptokokové baktérie, paraziti, viry, cizí bílkoviny, které se dostanou do tìla pøi oèkování (imunizaci) a nìkteré potraviny.4 Trvá-li poškozování tìmito komplexy pouze krátkou dobu, dochází k akutní glomerulonefritidì, z níž se ledviny obvykle plnì uzdraví. Trvá-li však poškozování dlouhou dobu, vyvine se chronická forma glomerulonefritidy. Poškození ledvin je velké a stále narùstá. Nakonec jsou ledvinové tkánì ztracené pøi poranìní nahrazeny nefunkèní zjizvenou tkání. Nevím o tom, že bych nìkdy trpìla nìjakým infekèním onemocnìním ledvin, a na oèkování jsem už nebyla celé roky. Jestli je pøíèinou nìco v mé potravì, nemohlo by mi pomoci, kdybych zmìnila svùj jídelníèek? Když se nedaøí nalézt žádný jiný zøejmý dùvod onemocnìní, mìlo by se pøi hledání pøíèiny jakéhokoliv chronického onemocnìní samozøejmì brát v úvahu to, co jíme. Dokonce i u normálních zdravých dìtí a dospìlých mohou molekuly bílkovin a dalších složek stravy projít støevní stìnou do krevního øeèištì.5-12 Tyto bílkovinné a potravinové deriváty mohou pùsobit jako antigeny a vytváøet komplexy antigenù a protilátek, které se rozšiøují do krevního obìhu. Podle výzkumù mohou komplexy antigenù a protilátek, které obsahují bílkoviny z potravy, zpùsobovat nìkolik druhù aktivních onemocnìní glomerulù. U nìkterých dìtí se poté, co konzumovaly mléko nebo mléèné výrobky èi vejce, projevují menší ledvinové potíže známé jako orthostatická albuminurie – kdy bílkovina zvaná albumin se objevuje v moèi pacien-

American Journal of Epidemiology 1999;149:306-314

ta, když stojí nebo sedí, ale neuvolòuje se, když leží. 13 V krvi tìchto dìtí byly nalezeny protilátky proti bílkovinám z tìchto potravin. Když byly inkriminované potraviny ze stravy vylouèeny, jejich stav se významnì zlepšil anebo zcela upravil.13 Lidé, kteøí trpí mnohem vážnìjším ledvinovým onemocnìním, známým jako nefrotický syndrom, ztrácejí svými ledvinami neustále velká množství bílkovin. Nakonec se u nich vytvoøí edém, otok tìlesných tkání. Za pùvodce této nemoci bylo oznaèováno mnoho rùzných faktorù. V nìkterých pøípadech jsou v podezøení alergické reakce a imunitní komplexy. Když byly ze stravy starších dìtí s vážným onemocnìním ledvin a nefrotickým syndromem vylouèeny nìkteré potravinové bílkoviny, došlo u nich èasto bìhem jediného týdne k výraznému zlepšení.14 Když však bylo tìmto zotavujícím se pacientùm podáno tøeba jen nìkolik douškù mléka, jejich stav se opìt zhoršil. Vážnìjší poškození glomerulù komplexy antigenù a protilátek se považuje za pøíèinu øady pøípadù glomerulonefritidy. Odhaduje se, že k asi 70-80% pøípadù glomerulonefritidy z imunologických pøíèin dochází v dùsledku sdružování protilátek s obíhajícími antigeny, které se usazují v cévách a filtraèních strukturách ledviny.15 Komplexy antigenù a protilátek odvozené z potravinových antigenù byly nalezeny v krevním obìhu pacientù, kteøí trpí chronickou glomerulonefritidou s neznámou pøíèinou vzniku.11,12 Potravinami, u kterých je pravdìpodobnost vzniku komplexù antigenù s protilátkami nejvìtší, jsou mléèné produkty a

pokraèování na další stránce

Nejlepší test alergie na oøechy Podle britských vìdcù nejsou kožní testy ani testy na protilátky spolehlivými indikátory alergie na oøechy. Napøíklad u devíti dìti, které byly pøi testu na protilátky pozitivní, se ukázalo – když jim arašídy byly podávány pøímo k jídlu –, že alergií na tyto oøechy netrpí. Nejpøesnìjší metodou, jak urèit, jestli dítì má nebo nemá alergii na oøechy, se tak ukazuje být pøímá konzumace malého množství domnìlého alergenu – avšak v kontrolovaných nemocnièních podmínkách pod dohledem zkušeného zdravotnického personálu. Archives of Disease in Childhood 1999;80:175-177

Kouøící matka vystavuje zárodek karcinogenu Analýza první moèi novorozencù ukázala, že matky, které bìhem tìhotenství kouøí, vystavují své ještì nenarozené dìti minimálnì jednomu známému karcinogenu. Dr. Lackmann z University Heinricha Heineho v Dusseldorfu v Nìmecku zjistil (spoleènì se svými kolegy), že vzorky první moèi u dvaadvaceti (71%) z jedenatøiceti novorozencù narozených matkám, které kouøily, obsahovaly dva metabolity karcinogenu NKK, který se nalézá jenom v tabáku. Tyto metabolity nebyly nalezeny v žádném ze sedmnácti vzorkù dìtí narozených matkám nekuøaèkám. Journal of the National Cancer Institute 1999;91:459-465

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

Vìtšina lékaøù se zabývá pouze pøíznaky nemoci – ordinují léky a hledání pøíèin vzniku onemocnìní nevìnují prakticky pozornost.

dokonèení z pøedchozí stránky

civilizaèní nemoci

další bílkoviny živoèišného pùvodu. V krvi pacientù trpících nejrùznìjšími formami nemocí imunitního komplexu, vèetnì revmatické artritidy, lupus erythematosus a glomerulonefritidy, byly nalezeny zvýšené hladiny protilátek na kravské bílkoviny a komplexy antigenù a protilátek obsahující kravské bílkoviny.11,12,16,17 Komplexy antigenù a protilátek, které pøetrvávají v krevním obìhu, se zachycují v drobných krevních cévách ledvinových glomerulù a také v kloubech a v pokožce. A již se zachytí kdekoliv, pùsobí tam zánìt a tedy potíže. Vaše strava mùže zdraví vašich ledvin poškozovat i jinými zpùsoby. Postupné selhávání ledvin z nejrùznìjších pøíèin mohou zhoršovat tuky a cholesterol, které pøijímáte potravou. Poté, co je ledvinám – napø. komplexy antigenù a protilátek – zasazena první rána, do krevních cév ledvin a dalších tkání pronikají tuky a cholesterol, které jejich stav i funkènost dále zhoršují.18,19 V pøípadech glomerulonefritidy bývá pozorováno zvýšení obsahu tuku v membránách ledvin oproti normálu až o 75%.18 Nìkterá fakta nasvìdèují tomu, že tuky a cholesterol mohou být pro ledvinové tkánì toxické a zpùsobovat postupné znièení a ztrátu tìchto nezbytných bunìk.18 Mùj lékaø nikdy nevìnoval stravì pozornost. Jen mi ordinoval prášky k užívání.

Potravinové bílkoviny jako zdroj antigenù bývají pøi tomto potenciálnì smrtelném onemocnìní obvykle pøehlíženy. Vìtšina lékaøù se zabývá pøíznaky glomerulonefri-

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

tidy; hledání pøíèin jejího vzniku nevìnují prakticky žádnou pozornost. Pøedpisují léky poškozující imunitní systém, jako napø. kortikosteroidy, v nadìji, že tyto léky zánìt zmírní a následnou ztrátu ledvinové tkánì omezí. Ve vìtšinì pøípadù dlouhodobého onemocnìní ledvin nejsou však žel k dispozici prakticky žádné úèinné léky. Když jednou chronické selhávání ledvin zaèalo, bìh událostí je dán: trvalé zhoršování funkce ledvin stálým tempem, které dovoluje pøesné pøedpovìzení data, kdy bude dosaženo koneèného stadia ledvinového selhání a pacient bude k tomu, aby mohl pøežít, potøebovat pomoc umìlé ledviny.20,21 Protože se tato nemoc postupnì zhoršuje a protože v souèasnosti neexistuje žádné léèení, a to ani léky ani chirurgicky, nemìla by být opomíjena možnost pomoci pacientovi doporuèením zmìny stravy. Studie, které by urèily pøesnou roli jednotlivých potravin pøi vzniku a možném léèení chronické glomerulonefritidy, ještì nebyly vypracovány. Je však dùležité, aby tyto výzkumy probìhly brzy, protože v potvrzení role, jakou potrava pøi glomerulonefritidì hraje, se skrývá potenciál pro bezpeènou a úèinnou metodu prevence a léèení této èasto smrtelné choroby. Vzhledem k tomu, že terapie stravou je zcela bezpeèná a zdarma, mìl by zmìnu jídelníèku vyzkoušet pod lékaøským dozorem každý pacient trpící chronickou glomerulonefritidou neznámého pùvodu. U lidí s nemocemi vyvolanými komplexy antigenù a protilátek pøinese zøejmì nejvìtší prospìch vyøazení mléka a mléèných výrobkù ze stravy. Pøi alergických onemocnìních mùže však na ledviny pùsobit i celá øada dalších potravin, napø. vejce, maso, pšenice a kukuøice. Pøi vyhledávání problémových potravin je dobré použít eliminaèní dietu. I když potenciálnímu prospìchu, pøinášenému odstranìním potravinových zdrojù komplexù antigenù a protilátek a snížením množství cholesterolu a tukù ve stravì, bylo dosud vìnováno až pøíliš málo vìdecké pozornosti, role jednoho výživového prvku pro pomoc lidem s glomerulonefritidou a dalšími formami chronického onemocnìní ledvin byla již pøesvìdèivì prokázána. Nejvìtší prospìch pøináší pøi zmìnì výživy snížení celkového pøíjmu bílkovin ze stravy. Tím se nejenom sníží

množství odpadních produktù z bílkovin, jako je moèovina, ale ve vìtšinì pøípadù mùže být postup v pozadí probíhající nemoci zpomalen nebo zastaven, zvláštì když je se zmìnami zapoèato v raném stadiu onemocnìní.22-48 Mùj lékaø se jenom letmo zmínil o stravì s nízkým obsahem bílkovin. Nepotøebuji teï naopak více bílkovin, když jsem nemocná a ztrácím bílkoviny moèí? Lidé s onemocnìním ledvin obvykle bílkoviny ztrácejí v dùsledku jejich unikání poškozenými ledvinami do moèe.23 Vzhledem k tìmto ztrátám nìkteøí lékaøi a dietologové mylnì doporuèují stravu s vysokým obsahem bílkovin. Pøedpokládají totiž, že pøídavek bílkovin bude kompenzovat ztracená množství. Tyto dodateèné bílkoviny nejsou potøebné. Veškerá pøirozená strava, a je založena na zeleninì anebo na produktech živoèišného pùvodu, poskytuje více než dostatek bílkovin pro krytí našich potøeb ve zdraví i v nemoci. Zkonzumované bílkoviny se v játrech a dalších tkáòových buòkách pøemìòují na látky, které potøebujeme pro metabolické funkce rùstu a udržování našeho organismu. Tím, že pøidáme do stravy více bílkovin, nebude metabolický systém pracovat o nic lépe. Touto snahou ztracené bílkoviny nenahradíme. Nadbytek bílkovin ve skuteènosti onemocnìní ledvin zhoršuje. Zpùsob, jak zastavit ztráty bílkovin do moèi, je zastavit poškozování glomerulù. Jak by mì mohl mírný nadbytek bílkovin poškodit? Domnívám se, že moje tìlo pøebytek bílkovin ukládá pro ty dny, kdy bych jich dost nesnìdla. Mezi nejménì nápadné a pøitom nejdùležitìjší toxiny, kterými mùžete své ledviny zatížit, jsou nadbyteèná množství bílkovin dennì konzumovaná vìtšinou z nás. 22-26 Nadbyteèné bílkoviny se v tìle neukládají zpùsobem, jakým se ukládají nadbyteèné kalorie v podobì tìlního tuku; pøebyteèné bílkoviny musí být z tìla rychle vylouèeny. Vedlejší produkty bílkovin, které se nepoužijí pro opravy a rùst organismu, se dostávají do krevního obìhu, kde zùstávají, než jsou profiltrovány játry a ledvinami. Èásti ledvin, které filtrují bílkoviny z krevního obìhu, se nazývají nefrony. K nièení nefronù dochází podle všeho pøímo v dùsledku nadbyteèných bílkovin. Vedlejší produkty metabolismu bílkovin zvyšují tlak tekutin v nefronech a ovlivòují proudìní krve i odpadních materiálù do ledvin, ledvinami a ven z ledvin. Zvýšení tlaku a prùtoku v glomerulech zøejmì urychluje nièení ledvinové tkánì, což vede k rychlejší ztrátì funkce ledvin.24 K tomuto poškození nedochází pouze u jedincù, kteøí mají již ledviny postižené,

ale považuje se za pøíèinu postupné ztráty ledvinové tkánì a funkènosti ledvin, ke kterým dochází v prùbìhu procesu stárnutí.24-26 Poškození mùže být tak vážné, že i u jinak zdravé osoby mùže být po sedmdesáti èi osmdesáti letech strávených konzumováním stravy s vysokým obsahem bílkovin ztracena polovina funkèní kapacity ledvin.24 Naštìstí pro nás, i za této situace dokáže zbývající polovina ledvin odstraòovat odpadní produkty metabolismu, a nedojde tedy k jejich nahromadìní až do úrovnì, které vede k pøíznakùm selhávání ledvin. Ledviny disponují vzhledem ke své stavbì ohromnou rezervní kapacitou. Dokonce i když jsou ztraceny tøi ètvrtiny funkce ledvin, nemusí se u èlovìka projevovat prakticky žádné systémové známky onemocnìní.27 Zbývající ètvrtina ledvin dokáže spolehlivì vylouèit všechny odpadní produkty i nepotøebnou vodu z tìla, bez toho, že by došlo k pøetížení. I pøes to, že své tìlo tolik zneužíváme, velmi mnoho nám dokáže odpustit. K život ohrožujícímu nahromadìní draslíku dochází až v úplnì poslední fázi onemocnìní ledvin, kdy funkce ledvin poklesne pod 5% normální hodnoty.28 Když k tomu dojde, osoba se selháním ledvin buï zemøe anebo je po zbytek svého života závislá na umìlé ledvinì. Myslím, že strava s vysokým obsahem bílkovin bude zøejmì zvl᚝ škodlivá pro nìkoho, jako jsem já, kdo již má ledviny poškozené. Pøed více než tøiceti lety jeden známý specialista na ledvinová onemocnìní doporuèoval omezení pøíjmu bílkovin u pacientù se selháváním ledvin, aby byla další ztráta funkce ledvin minimalizována.29 Tento škodlivý úèinek stravy s vysokým obsahem bílkovin (tedy množstvím, které nᚠtypický obèan dennì konzumuje) se stává u nìkoho, kdo utrpìl ztrátu ledvinové tkánì v dùsledku nìjaké jiné pøíèiny, jako je glomerulonefritida, cukrovka, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, otrava chemikáliemi, poranìní ledvin nebo jejich chirurgické odebrání z dùvodù dárcovství èi nemoci, otázkou života a smrti.29-45 Nìkterá fakta naznaèují, že u nìkterých druhù ledvinových onemocnìní pøináší snížení pøíjmu bílkovin vìtší prospìch než u jiných. Napøíklad onemocnìní ledvinových kanálkù, tubulù, a okolních tkání, kterému se øíká tubulointersticiální nefritida, reaguje na tuto terapii velmi pozitivnì.30 Další výzkumní pracovníci hlásí znaèný prospìch pøi chronické glomerulonefritidì, což je vᚠpøípad.31,32 Èím døíve se s tímto výživovým opatøením zaène, tím úèinnìjší terapie pravdìpodobnì bude.33 Vèasné zavedení stravy s nízkým obsahem bílkovin dokáže pacienta s postupnì se zhoršujícím onemocnìním ledvin, jakým jste tøeba vy, udržet na dlouhou dobu, ne-li navždy, z dosahu umìlé ledviny. Mnohé zprávy v lékaøské literatuøe nazna-

BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1

èují, jak pozoruhodné zmìny k lepšímu znamená omezení bílkovin pøi zpomalování anebo dokonce zastavení procesu selhávání ledvin.30-45 Nedávná studie 228 pacientù s ledvinovým onemocnìním, kterým bylo ordinováno jenom mírné omezení bílkovin, ukázala tøí až pìtinásobné zpomalení postupu onemocnìní v porovnání s pacienty, kterým se zvýhodnìní daného zmìnou výživy nedostalo.31 Mnozí pacienti v této studii mìli stejné onemocnìní jako máte vy, chronickou glomerulonefritidu. I u dalších druhù ledvinových onemocnìní došlo i po mírném omezení bílkovin k prospìšným zmìnám. Mezi tìmito stavy bylo polycystické onemocnìní ledvin, intersticiální nefritida, nefroskleróza, ztráta ledvinové tkánì po chirurgickém zákroku (nebo po nemoci) a další. Mnohé prospìšné úèinky stravy s nízkým obsahem bílkovin byly pozorovány i u zvíøat. Strava s nízkým obsahem bílkovin chrání napøíklad ledviny pokusných zvíøat s glomerulonefritidou.23,46,47 Zlepšení zaznamenaná bìhem posledních ètyøiceti let po podávaní stravy s nízkým obsahem bílkovin u pacientù s chronickou glomerulonefritidou naznaèují ochranný úèinek pøed základními procesy tohoto onemocnìní i u lidí.29-45 Pouèení o užiteènosti a zpùsobu užívání stravy s nízkým obsahem bílkovin je kritickým aspektem lékaøského vzdìlání pøi péèi o pacienty, kteøí ztratili nìjakou èást funkce ledvin. Pøíliš málo z nás pracujících na poli medicíny a výživy dostateènì zdùrazòuje pacientùm s onemocnìním ledvin dùležitost vhodné a nevhodné stravy. Mnoha pacientùm se této informace nikdy nedostane. Pøímým dùsledkem je, že se jejich stav stále zhoršuje a jejich vyhlídky do budoucnosti jsou, mírnì øeèeno, velmi špatné. G

Dr. John McDougall, autor pøíspvìku, pùsobí jako øeditel McDougallova programu v St. Helena Hospital v severní Kalifornii. Ve své lékaøské praxi se soustøedí na prevenci a léèení nemocí zdravou stravou a optimální životosprávou. Je autorem øady knih, má vlastní program v rozhlase, vystupuje v televizi. Ukázka pochází z knihy McDougall’s Medicine – A Challenging Second Opinion.

OTÁZKY & ODPOVÌDI Obèas trpím infekcemi moèového mìchýøe. Existuje nìco, co bych mohla udìlat, abych se vyhnula braní všech tìch antibiotik? I když u nìkterých lidí infekce moèového mìchýøe pøecházejí do infekcí ledvin, nemusí problémy s moèovým mìchýøem souviset s ledvinovými potížemi, jak je tomu u vás. Infekce moèového mìchýøe jsou u žen bìžné. Èasto jsou spojeny s poranìním moèovodu, trubice vycházející z moèového mìchýøe. K tomuto poranìní obvykle dochází bìhem pohlavního styku; z tohoto dùvodu se infekci, která nìkdy následuje, dostalo oznaèení „honeymoon cystitis“. Je zøejmé, že bychom se zranìní této citlivé èásti tìla mìli vyhýbat. V zájmu vyèištìní moèovodu se nìkdy doporuèuje ženám vymoèit se ihned po ukonèení pohlavního styku; má-li toto opatøení nìjaký smysl, však zùstává otázkou. Pálení moèovodu pøi moèení je u mnoha žen zpùsobováno mýdlem, které používají pøi mytí.1 Ženy, které opakovanì trpí bolestivostí pøi moèení, zvláštì v tìch pøípadech, kdy se pøi laboratorních testech nedaøí vypìstovat žádné škodlivé baktérie, velmi pravdìpodobnì zjistí, že úèinným lékem na jejich potíže je vyhýbat se pøi provádìní hygieny v poševní oblasti všem druhùm mýdel a používat jenom èistou vodu. Lékaøi pøišli na to, že pøirozeným prostøedkem léèení menších infekcí moèového mìchýøe je brusinková šáva.2 Tìlo pøemìní èást této šávy na organickou kyselinu a tato kyselina zkoncentrovaná v moèi zpùsobí, že obsah moèového mìchýøe se stane kyselým. Vìtšina škodlivých baktérií nedokáže v tomto kyselém prostøedí pøežít a infekce ustupuje. Chcete-li dosáhnout požadované koncentrace inhibující kyseliny, mìli byste ovšem vypít najednou skoro litr brusinkové šávy. Na zdraví! Bìžný zpùsob léèení infekce moèového mìchýøe antibiotiky znamenal brát prášky ètyøikrát dennì po dobu deseti dnù. V souèasné dobì se tento zpùsob léèby nahrazuje jednorázovým užitím antibiotik.3 Výskyt by jednorázové infekce moèových cest mùže být u muže pøíznakem závažnìjšího onemocnìní než u ženy. Taková infekce u muže by se mìla stát pøedmìtem dùkladné lékaøské prohlídky. John McDougall, MD

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

NEJDÙLEŽITÌJŠÍ

OPATØENÍ

Za zaèátek moderní vìdy o výživì se oznaèují pokusy se zvíøaty, které provádìl ještì pøed první svìtovou válkou v tehdejším carském Rusku Ignatovskij. Ignatovskij si povšimnul, že bohatí Rusové, v jejichž stravì bylo maso a další živoèišné potraviny, umírali na infarkt myokardu, zatímco jejich chudší spoluobèané, kteøí takovouto stravu nemìli, infarktem nebyli postihováni, a rozhodl se svou teorii prokázat experimentálnì. Králíkùm podával buï jejich obvyklou stravu anebo jim podával v rùzné formì živoèišné potraviny. Zjistil, že když králíci dostávali v podstatì jakékoliv živoèišné potraviny, vždy byli postihováni sklerózou cév. Pøi rostlinné stravì naopak sklerózou cév postihováni nebyli. Dnes již existují po celém svìtì tisíce a tisíce šetøení srovnávajících zdravotní stav lidí, kteøí jedí hodnì anebo naopak málo živoèišných potravin. Systematicky se ukazuje, že èím ménì jíme živoèišných potravin, tím ménì jsme postihováni hlavními civilizaèními chorobami, konkrétnì sklerózou cév (aterosklerózou), koronární nemocí srdeèní – infarktem myokardu, rakovinou apod. Naopak èím více jíme živoèišných potravin, tím více jsme tìmito chorobami postihováni.

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

To, jak výraznì nemocnost a úmrtnost závisí na spotøebì živoèišných potravin, nám ukazuje graf (str. 10 v knize Tomáše Husáka „Stop nemocem“) udávající úmrtnost na koronární nemoc srdeèní v závislosti na spotøebì živoèišných potravin. Údaje o spotøebì potravin byly shromáždìny statistickými úøady jednotlivých státù a všechny spoleènì jsou uvedeny v oficiálních publikacích FAO (Organizace pro zemìdìlství). Údaje o úmrtnosti jsou uvedeny ve zdravotních roèenkách jednotlivých státù a všechny dohromady jsou v oficiálních publikacích WHO (Svìtové zdravotnické organizace). Platí v podstatì jednoznaèná závislost: èím nižší je spotøeba živoèišných potravin, tím nižší je i úmrtnost na koronární nemoc srdeèní, na infarkt myokardu. Na jedné pøednášce jsem ukazoval tento graf a vystoupil nìjaký profesor a øekl mi, že mùže pøedložit údaje mnohem novìjší, údaje z posledních let. (S tímto názorem jsem se setkal èastokrát. Nad staršími údaji se mnohdy ohrnuje nos.) Ale nové údaje jsou v porovnání s tìmi staršími prakticky bezcenné. V posledních letech se spotøeba potravin v jednotlivých zemích velmi vyrovnala. Tím se smazávají rozdíly v úmrtnosti zpùsobené rozdílným stravováním a mùže nad nimi pøevážit vliv jiných faktorù (kouøení, úroveò zdravotní péèe apod.). Starší údaje nám ukazují, že prùmyslové zemì s podstatnì nižší spotøebou živoèišných potravin mají i podstatnì nižší úmrtnost na nemoci srdce a cév, konkrétnì na infarkt myokardu. Porovnáním s novými údaji bychom zjistili, že tak, jak se zmenšují rozdíly ve stravování, zmenšují se i rozdíly v úmrtnosti. (Stále však platí, že èím vìtší je spotøeba živoèišných potravin, tím vìtší je i úmrtnost na koronární nemoc srdeèní, na infarkt myokardu.) V pøedních svìtových odborných èasopisech a knihách (vydávaných hlavnì v Severní Americe a v Evropì) najdeme pøes tisíc takovýchto souborù konkrétních pozorování shrnujících pøíslušná šetøení provádìná ve všech pìti kontinentech v posledních desítkách let. Se spotøebou živoèišných potravin vzrùstá také úmrtnost na rakovinu. Kdybychom si zde uveøejnili obdobné grafy jako je tento graf a v nich bychom si zobrazili, jak se v závislosti na spotøebì živoèišných potravin mìní úmrtnost na rakovinu tlustého støeva, na rakovinu prsu, na rakovinu prostaty a na øadu dalších typù rakoviny, tak bychom zjistili, že závislost je úplnì stejného druhu.

V zemích s nižší spotøebou živoèišných potravin je podstatnì nižší úmrtnost na infarkt myokardu; nižší je zde také úmrtnost na rakovinu. V zemích, kde je spotøeba živoèišných potravin velmi nízká, je velmi nízká i nemocnost a úmrtnost na rakovinu tlustého støeva, prsu, prostaty atd. Èetnost tìchto typù rakoviny vzrùstá pøibližnì lineárnì se spotøebou živoèišných potravin. V zemích s vysokou spotøebou živoèišných potravin je pak úmrtnost na zmínìné typy rakoviny pìtkrát i desetkrát vyšší. Také výskyt øady dalších chorob klesá se snižováním spotøeby živoèišných potravin. Z tìchto dùvodù doporuèují v USA (kde vìda o výživì pokroèila nejdál) v podstatì již od konce padesátých let snížit spotøebu živoèišných potravin, snížit spotøebu masa, mléka a mléèných výrobkù, vajec. V západní Evropì doporuèují již mnoho let totéž, i když tyto závìry pøijali o nìco pozdìji než v USA. Obojí doporuèení jsou vìtšinou vyjadøována ve formì, že je potøeba ve stravì co nejvíce snížit množství cholesterolu a množství saturovaných tukù. 90% saturovaných tukù a veškerý cholesterol ve stravì se nachází v živoèišných potravinách. Západoevropská i americká doporuèení jsou tedy ve svém dùsledku vlastnì stejná: snížit spotøebu živoèišných potravin. Kdybychom zcela pøestali požívat živoèišné potraviny, potom by se v prùbìhu let infarkt myokardu, tedy nemoc na níž u nás umírá v souèasné dobì nejvíce lidí, stal tak vzácným, že by normální lidé ani nevìdìli, co to je za nemoc. Úmrtnost na rakovinu by pøevratnì poklesla. Celková úmrtnost by klesla o 40-50 %. Kdyby se, realisticky, podaøilo snížit spotøebu živoèišných potravin alespoò na polovinu souèasné výše, tak úmrtnost by klesla o 20-25%. Vzhledem k tomu, že maso je nejdražší složka stravy, tak by se snížily náklady na stravování, spotøeba krmného obilí a pícnin a snížilo by se tedy tím i znehodnocování životního prostøedí zpùsobované nadmìrnou zemìdìlskou produkcí. G

Z knihy Tomáše Husáka „Stop nemocem“, kterou je možno zakoupit v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici. Vydalo nakladatelství Pragma, Praha 1, Vìzeòská 3 (na této adrese je možno objednat její zaslání na dobírku).

PØÍRODNÍ LÉKY &

ÚPLNÉ ZDRAVÍ Èistý vzduch, sluneèní svit, støídmost, odpoèinek, pohyb, vhodná strava, používání vody a dùvìra v Boží moc – to jsou pravé léky. Každý èlovìk by mìl znát pøírodní léèebné prostøedky a mìl by vìdìt, jak jich užívat. Je nezbytné poznat zásady používané v léèení nemocných a projít praktickým výcvikem, který umožní tuto znalost správnì používat. Užívání pøírodních prostøedkù vyžaduje velkou péèi a úsilí, které mnozí nejsou ochotni vynaložit. Pøírodní proces léèení a uzdravování je postupný a netrpìlivému èlovìku se zdá pomalý. Vzdát se holdování škodlivým návykùm vyžaduje obì. Nakonec se však ukáže, že není-li pøíroda nièím omezována, vykoná svou práci moudøe a dobøe. Ti, kdo vytrvají v poslušnosti pøírodních zákonù, sklidí odmìnu v podobì celkového zdraví. Péèi o zdraví se všeobecnì vìnuje malá pozornost. Je daleko lepší nemoci pøedejít, než vìdìt, jak ji léèit, když se dostaví. Je povinností každého, aby ve vlastním zájmu a v zájmu ostatních poznal zákony života a svìdomitì se jimi øídil. Je tøeba, aby se všichni dùkladnì seznámili s lidským tìlem, které je nejpozoruhodnìjší ze všech organismù. Všichni by mìli pochopit funkce rùzných orgánù a jak jeden závisí na druhém, aby všechny zdravì fungovaly. Mìli by studovat vliv mysli na tìlo a vliv tìla na mysl a poznat zákony, jimiž se øídí.

PØÍPRAVA NA ŽIVOTNÍ PROBLÉMY Nikdy není dostateènì zdùrazòován fakt, že zdraví není vìc náhody. Zdraví je výsledkem poslušnosti zákona. Uznávají to úèastníci atletických závodù a rùzných sportovních soutìží. Sportovci se na nì pøipravují co nejsvìdomitìji. Prodìlávají dùkladný výcvik a podrobují se pøísné káz-

MASÁŽE COUNTRY LIFE Melantrichova 15, P-1 objednávky na tel. 2421-3366 l. 22

ni. Každý tìlesný návyk je peèlivì zvažován. Vìdí totiž, že každé opomenutí, každý výstøelek a každá nedbalost, která oslabuje nebo ochromuje èinnost nìkterého orgánu nebo funkce tìla, mùže mít za následek porážku. Oè dùležitìjší je dosáhnout úspìchu ve skuteèném životì. Životní problémy nejsou malichernými šarvátkami. Vše, co poškozuje zdraví, nám nejen ubírá tìlesnou sílu, ale oslabuje také duševní a duchovní schopnosti. Holdování jakémukoli nezdravému návyku omezuje naši schopnost rozlišovat mezi tím, co je správné a co nesprávné, a ztìžuje nám i naše úsilí odolávat zlu. Zvyšuje nebezpeèí nezdaru a porážky. „Ti, kteøí bìží na závodní dráze, bìží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu.“ (1. Kor 9,24) V boji, jehož se úèastníme, mohou zvítìzit všichni, kdo se ukáznìnì øídí správnými zásadami. Lidé pøíliš èasto pokládají zachovávání tìchto zásad v každodenním životì za nedùležité, za vìc tak všední, že jí není potøeba vìnovat pozornost. Vzhledem k tomu, co je v sázce, však nic z toho, co musíme èinit, není malicherné. Každý skutek je tak závažný, že rozhoduje o tom, budeme-li v životì poraženi, nebo dosáhneme-li vítìzství. Nezkrocená touha našich prvních rodièù mìla za následek ztrátu ráje. Støídmost ve všem má s naším návratem do ráje co èinit víc, než si lidé uvìdomují.

Pøírodní proces léèení a uzdravování je postupný a netrpìlivému èlovìku se zdá pomalý. Není-li však pøíroda nièím omezována, vykoná svou práci moudøe a dobøe. Ti, kdo vytrvají, sklidí odmìnu v podobì celkového zdraví.

ZÁKLAD REFORMY Pokrok nápravy závisí na tom, jak jasnì poznáme základní pravdu. Nebezpeèí èíhá na jedné stranì v úzkoprsé filozofii a v pøísné, chladné ortodoxii, na druhé stranì však je velké nebezpeèí i v lehkomyslném liberalismu. Základem veškeré trvalé nápravy je Boží zákon. Jedním z nejpolitováníhodnìjších dopadù prvního pøestoupení byla pro èlovìka ztráta schopnosti sebeovládání. Skuteèný pokrok mùže nastat jedinì za podmínky, že èlovìk tuto schopnost znovu získá. Rozum a duševní schopnosti se rozvíjejí a utváøejí povahu pouze prostøednictvím tìla. To je dùvod, proè nepøítel èlovìka smìruje svá pokušení k tomu, aby oslabil a ochromil naše tìlesné síly. Dosáhne-li zde úspìchu, znamená to, že celá bytost se podøizuje zlu. Nejsou-li sklony naší tìlesné pøirozenosti ovládány vyšší mocí, vedou jistì ke zkáze a smrti. Muži i ženy si musí uvìdomit, že jsou povinni ovládat se, že potøebují být èistí a že se musí osvobodit od všech zvrácených choutek a špatných návykù. Je tøeba jim vštípit pravdu, že všechny jejich duševní i tìlesné síly jsou Božím darem a že je mají uchovávat v nejlepším možném stavu pro jeho službu.

VÝCHOVA V RODINÌ Nikde není tato rada potøebnìjší a nikde nepøinese vìtší dobro než v rodinì. Rodièe stojí u samotného základu utváøení povahy a návykù. Jsou pro své dìti pøíkladem poslušnosti nebo pøestoupení. Jejich pøíklad a pouèení rozhodují o osudu jejich rodiny. Dìti budou tím, co z nich udìlají jejich rodièe. Kdyby rodièe mohli vidìt, jaký vliv má jejich jednání, kdyby si uvìdomili, jak svým pøíkladem a pouèením uchovávají a umocòují sílu høíchu nebo sílu spravedlnosti, urèitì by se zmìnili. Mnozí z nich by se odvrátili od svých tradic a zvyklostí a pøijali by Boží životní zásady. G Z knihy Ellen G. Whiteové „Cesta ke zdraví a životní harmonii“. Knihu vydalo nakladatelství Advent-Orion. Je k zakoupení v prodejnì Country Life v Praze v Melantrichovì ulici.

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

„Drahoušku,“ povídá manželka. „Stydím se za to, jak žijeme. Otec za nás platí nájem, bratr posílá jídlo a peníze na obleèení, strýc nám platí vodu a elektøinu a naší pøátelé nám dávají lístky do divadla. Nestìžuji si, to ne, ale pøece jen si myslím, že máme na víc.“ „Já si to myslím taky,“ povídá manžel. „Už jsem o tom sám uvažoval. Ty mᚠbratra a dva strýce, kteøí nám ještì neposlali ani korunu!“ *** Jeden farmáø se rozhodl, že je èas na ženìní, a tak osedlal osla a vydal se do mìsta najít si manželku. Po nìjaké dobì potkal ženu, o které si myslel, že mu bude dobrou manželkou, a tak se vzali. Po obøadu nasedli oba dva na osla a vydali se na farmu. Po nìjaké chvíli se osel zastavil a nechtìl jít dál. Farmáø sesedl a prutem pøinutil osla pokraèovat v cestì. „To je poprvé,“ nechal se slyšet farmáø. Po nìkolika mílích se osel opìt zastavil a znovu farmáø sesedl a tloukl ho, dokud si nedal øíct. „To je podruhé,“ ozval se farmáø. O pár mil dál se osel zastavil potøetí. Tentokrát musela sesednout i farmáøova žena. Farmáø vytáhl pistoli a na místì ranou do hlavy osla zastøelil. „Ty surovèe!“ køièela žena. „Bylo to vytrvalé zvíøe, které mohlo být platné na farmì a tys ho v záchvatu zlosti zabil. Kdybych vìdìla, že jsi takový hrubec, nikdy bych si tì nevzala…“ a v podobném duchu pokraèovala dobrých deset minut. Farmáø èekal, až jí dojde dech. Potom øekl: „To máme poprvé.“ Povídá se, že od té doby spolu spokojenì žili.

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

CO POTØEBUJÍ ŽENY

VÌDÌT O MUŽÍCH Mnohokrát jsem se ptala žen, které pøišly na mùj semináø, co je sem pøivedlo. Chtìla jsem se dozvìdìt, co od toho oèekávají a pak jim i poskytnout co nejlepší informace. Ukázalo se, že nejèastìjším pøáním žen bylo lépe porozumìt mužùm. Pøestože každý muž je jiný, mohou následující øádky ženám pomoci pochopit skuteènost, že jejich manžel je vlastnì „normální“, tøebaže i on má, vidìno oèima ženy, urèité zvláštní sklony. Mužská identita Jako se každá buòka v tìle ženy geneticky liší od mužské, tak i muž se každou èásteèkou své bytosti liší od ženy. Je prostì jiný. Je hrdý na to, že je muž a na všechno, èím se od ženy odlišuje. A pokud zjistí, že se mu v jeho mužských kvalitách nìèeho nedostává, všemožnì se snaží svùj „hendikep“ zastírat jak pøed svìtem, tak pøed svou ženou. Nìkteøí muži se o to pokusí tím, že se budou snažit „vládnout železnou pìstí“, jiní to maskují sarkasmem, ironickým humorem, hrubými øeèmi, vysoce racionálními a logickými argumenty nebo vyèítáním. Možná, že ani jeho nejbližší nebudou schopní proniknout hradbami, které kolem sebe postavil. Reagoval nìkdy prudce vᚠmanžel na nìkterou z vašich poznámek? Nebo se stalo, že se stáhl a pøestal s vámi mluvit? Možná vám to pøipadalo zvláštní a kladla jste si otázku „Co jsem zase provedla?“ Zøejmì jste se nevìdomky dotkla jeho citlivého místa. Nestává se pøíliš èasto, že by žena svému muži hrubì a urážlivì spílala jen proto, aby mu ublížila. Spíš naprosto nevinnì a bez zlého úmyslu jen tak utrousí: „To si øíkᚠchlap?“ „Tos tomu dal!“ „Nejsi schopen se o to postarat?“ „Ty holohlavý náfuko!“ – To všechno jsou pro muže ponižující úšklebky, díky kterým se pak své ženì vzdaluje. Znám ženu, která témìø znièila svému muži kariéru tím, že si z nìj neustále dìlala legraci. Zaèal jako obchodník s výrobkem, který se mu líbil a pro který se nadchl. A když pak pøišel veèer domù, oèekával trochu povzbuzení. Jenomže nebylo dne, aby ho žena hned ve dveøích nepøivítala nìjakou jízlivou poznámkou: „Á, tak copak nám dnes pøinesl nᚠmalý génius? Neseš nìjakou provizi, nebo jenom pokyny ze školení? Pøedpokládám, že víš, že pøíští týden máme platit nájem?“ Tak to šlo léta – a on navzdory jejím neustálým úšklebkùm pokraèoval a mìl úspìch.

Dnes je výkonným øeditelem známého celonárodního koncernu. A jeho žena? Rozvedl se s ní a vzal si jinou, která mu poskytla podporu, jaké se od své první ženy nikdy nedoèkal. Ta vlastnì dodnes nepochopila, proè svého muže ztratila. „Po všech tìch letech sebezapírání a všelijakých nesnází,“ bìdovala pøed svými pøáteli, „mì Jiøí opustil kvùli mladší ženì. Už nepotøeboval, abych mu dìlala otroka. Takový je!“ Zøejmì nepochopila, že každý muž touží po osobním a intimním vztahu. Nechce se stále jen kontrolovat. Chce se cítit svobodnì. Volnì a bez obav chce vyjadøovat svoje pocity. Sní o dùvìrnosti a je hoøce zklamán, když jí nedosáhne. Chce se svìøovat se svými vnitøními tajemstvími a myšlenkami, které by nesdílel s nikým jiným. Potøeba „úniku“ a rozptýlení Když muž okusí pocit naplnìní a radosti, pøeje si nìkdy uniknout z dosahu manželského vztahu – laškuje se servírkami, zve kamarády, poøádá oslavy, nebo spøádá velké profesní plány. Nechce zpochybòovat nebo zlehèovat význam manželského svazku. Svým chováním se jen, obraznì øeèeno, „bije pìstmi do prsou“ a dává najevo, jaký je „borec“. Samozøejmì, všichni muži se nechovají stejnì, každý má jiný temperament, jinou povahu. V podstatì ale všichni chtìjí dát svému okolí najevo: „Jen se na mì podívej! Tak co, nemyslíš, že jsem borec?“ Pro ženu mají romantické chvíle strávené s mužem nesmírný význam. Znovu

a znovu vzpomínají na šastné okamžiky a znovu je prožívají. Když pak jsou svìdky pro nì nepochopitelného chování muže, který si znovu a znovu potøebuje svoje mužství dokazovat, vyvolává to v nich rozpaky a nejistotu. S potøebou tu a tam „se vymanit“ úzce souvisí mužská potøeba kamarádství a zájmù mimo domov. Takové snahy z nìho obvykle dìlají lepšího manžela, upevòují jeho sebevìdomí a pocit jedineènosti. Pomáhají mu rozbít jednotvárnost, poskytují mu prostor pro to, aby pøestal být zakøiknutý a nespokojený. Žena by mìla svému manželovi dovolit vìnovat se jeho mužským zájmùm a koníèkùm a nemanipulovat jej k pocitu viny. Jsou ženy, které kvùli koníèkùm svádí se svými muži tuhý boj. Jakmile zvítìzí, pak vlastnì prohrávají, protože muž zaène obvykle toužit po úniku. Mužské cíle Nìkdy ženy chybují v tom, že nemají pochopení pro priority mužù. Má-li být muž úspìšný, musí nìkdy dát pøednost své práci pøed manželským vztahem. Muž je dnes pod neustálým tlakem. V dùsledku toho se u mužù vyskytuje dvojnásobné množství smrtelných nehod, sebevražd a psychických zhroucení než u žen. Ženy jen zøídka chápou, jak tìžké bøemeno leží na bedrech muže, když chce vydìlat na živobytí, uspìt v zamìstnání a udržet krok s okolním svìtem. Muži však o tom mluví jen málokdy – nechtìjí své milované znepokojovat. Muži mají také vrozenou touhu dosáhnout dobrého postavení. Ženy se èasto mylnì domnívají, že jejich manžel pracuje tak tìžce jen proto, aby vydìlal peníze. V mnoha pøípadech to není pravda. Pro mnoho mužù znamená úspìch v konkurenci splnìní základních mužských potøeb. Úspìšný muž také daleko více vnímá potøeby své ženy, je šastnìjší a romantiètìjší. Nìkteré ženy nechtìjí dovolit, aby jejich muž investoval, vìnoval se obchodu, mìnil zamìstnání nebo se stìhoval. Jeden ženský èasopis uveøejnil rozhovory s manželkami slavných mužù. Cílem bylo zjistit, jak se podílejí na úspìchu svých manželù. Elizabeth Fulbrightová, manželka jednoho ze senátorù, vyjádøila mínìní mnoha žen, když øekla: „Když muž není šastný ve své práci, nemùže být šastná ani jeho žena. Jestliže to pochopíte, bude pro vás

mnohem snazší provázet ho v jeho kariéøe, dokonce i tehdy, když riskuje.“ Napøíklad senátor George McGovern zmìnil pøed svým vstupem do politiky zamìstnání dvakrát. „Když odcházel poprvé, zdálo se, že všechno je proti nìmu,“ øíká jeho manželka Eleanor. „Všichni mu to rozmlouvali, ale on pøece vyhrál. Jsem moc ráda, že jsem mu tehdy neøekla 'ne'.“ Buï milá, aby pøišel domù zas „Být milá, aby manžel pøišel domù zas, je to nejlepší, co mùže žena udìlat,“ tvrdí manželská poradkynì dr. Anna Danielsová. To dokládá i zkušenost jedné ženy, se kterou se ve své praxi setkala: „Nìkdy je to tak, že prostì musím vìci odložit,“ vysvìtlovala tato žena. „Ale vždycky se snažím vyšetøit èas, abych si mohla dát sprchu a rychle si obléct nìco hezkého, ještì než pøijde manžel z práce domù. Vím, že moje nálada je dùležitìjší než cokoli jiného.“ Je to dobrá rada. Na ženu, která chodí doma upravená, se bude muž urèitì tìšit. Vìtšina mužù má ráda klid, když se vrátí veèer po celodenní práci domù. Po-kud jsou dìti malé, není snadné klid zajistit, ale mohou už být tøeba umyté, také ve svém pokojíku mají mít uklizeno. Když se pak manžel objeví ve dveøích, nepotøebuje hned vìdìt, co se dìtem podaøilo rozbít a jaká mimoøádná vydání vás zase èekají. Problémy bude manžel øešit s vìtším pøehledem, když mu dopøejete malý odpoèinek. A pokud zjistíte, že mìl zvl᚝ špatný den, v rámci možností odložte nepøíjemnosti na jindy. Jeho útoèištì Aby mohl muž dát znovu do poøádku svoji rozháranou duši, potøebuje k tomu svùj ráj, svoje útoèištì. Nezáleží tolik na tom, jestli v tom ráji bude naleštìný nábytek a èistì vymalováno. Nejdùležitìjší je, jakou atmosféru a teplo nabízí. Manželka ví, že pøíjemné barvy, osvìtlení a nábytek mùže mít podíl na uklidnìní nervózního muže. Také pøíjemná hudba dokáže zmírnit napìtí a zahnat strach a nudu. Zmalomyslnìlý manžel Nutnost vydìlat na živobytí dohání muže ke stresu. Nìkdy je pak nesnadné s ním vùbec žít. Je náladový, prožívá deprese, èasto ho pøepadne malomyslnost. Tehdy by to mìla být právì jeho manželka, kdo mu poskytne morální podporu; jenomže vìtšina žen neví, jak na to. Já jsem to také nevìdìla. Kdykoli pøišel Harry domù znièený a zaèal hovoøit o svých problémech, peèlivì jsem mu naslouchala, ale jakmile skonèil, vychrlila jsem na nìj svá øešení! Cítila jsem dokonce rozpaky a zlobila jsem se, když moje návrhy s nadšením nepøijímal. Nebyla jsem schopná si uvìdomit, že v okamžiku, kdy muž má problém, nepotøebuje znát odpovìï na každou svoji otázku, ale potøebuje mít vedle sebe nìkoho,

kdo mu naslouchá a rozumí. Touží po nìkom, komu se mùže bez obav a naprosto otevøít, kdo mu bude umìt pozornì naslouchat a dokáže se plnì vžít do jeho situace. Manželèiny rady a øešení muž poslouchá nerad, cítí se nepøíjemnì, jako naprosto neschopný èlovìk, a má pocit zbyteènosti. Pokud má vᚠmuž problém a chce o nìm s vámi mluvit, zahròte ho vøelostí a nìhou. Nasloucháním a porozumìním mu dejte najevo svùj zájem. Pokud s vámi nebude chtít o svých trampotách mluvit, nenute jej. Dejte mu èas, aby se se svým problémem vypoøádal a podpoøte jej svým uznáním, ocenìním, souhlasem a dùvìrou v jeho schopnosti. „Kdybys mi pøestala vìøit, byl by se mnou konec,“ øekl jeden muž své ženì. „Ale když mi vìøíš,“ dodal, „dokážu zboøit svìt.“ Dùvìøovat svému muži je èastokrát jednodušší než dát svoji dùvìru najevo. Ale muž si více než cokoli jiného pøeje mít ženu, která mu rozumí. Žena nemusí být dopodrobna obeznámena s problémem, ale mìla by umìt citlivì vnímat jeho momentální starosti. Žena, která dokáže skuteènì naslouchat a vcítit se do problémù svého muže, sdílet s ním jeho starosti a úspìchy a podporovat jeho sebedùvìru, pronikne také hluboko do jeho duše. G

partnerské vztahy

Když má muž problém, nepotøebuje znát odpovìï na každou otázku, potøebuje mít vedle sebe nìkoho, kdo naslouchá a rozumí.

Z knihy Nancy van Peltové „Harmonické manželství“. Autorka je známou odbornicí v oblasti rodinného poradenství. Knihu vydal Advent-Orion a je k zakoupení mj. i v CL Melantrichova 15, Praha 1.

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

Zdravotnice mìla na pobøeží službu první pomoci. Všimla si prázdných lahví poházených v trávì a dostala strach, že na nì nìkdo nechtìnì stoupne a zraní se. A tak odložila brašnu první pomoci a zaèala láhve sbírat. Jeden starší pán šel kolem, a jak se na ni díval, co to vlastnì dìlá, zakopl o tu brašnu a zranil se. *** „Probuïte se, pane!“ volá sestra v nemocnici a tøese spícím pacientem. „Co se dìje? Co se stalo?“ ptá se vydìšený pacient. „Nic. Jen jsem vám zapomnìla dát prášek na spaní.“ *** Žebrák vidí vycházet bankéøe z úøadu a prosí ho: „Mohl byste mi prosím, pane, dát pìtikorunu na kafe?“ Bankéøovi bylo toho špinavého a pomateného èlovìka líto. „Tady mᚠpadesátikorunu a kup si tìch kafí deset.“ Pøíští den stál žebrák u východu z bankéøova úøadu, a když ten vyšel, dal mu pìstí do boku. „Co to dìláte?“ vyhekl bankéø. „To máte za tìch zatracených deset kafí. Nespal jsem kvùli vám celou noc!“ *** Uèitelka se ptala svých malých žáèkù, co kdy udìlali laskavého pro zvíøátka. Následovalo nìkolik dojímavých pøíbìhù. Když pøišel na øadu Pepíèek, pochlubil se: „Já jednou nakopl kluka, protože kopal psa.“ Krátké pøíbìhy na této stranì a na str. 10 pocházejí z knihy Anthony de Mella „Modlitba žáby (2)“. Pøeložili Augustin Hebelka a Marcela Foltová. Vydalo nakladatelství Cesta.

12 / PRAMENY ZDRAVÍ

UÈENÍ A ZNÁMKOVÁNÍ „Prohøešky proti biologickým zákonùm se na našich školách staly, bohužel, každodenním pravidlem a vyuèovací proces pak znamená námahu, pot, frustraci a mizerné výsledky.“ Tuto vìtu najdete na obálce knihy biochemika Frederica Vestra „Myslet, uèit se... a zapomínat?“ Vøele doporuèuji všem, kdo chtìjí vìdìt víc o tom, co probíhá v mozku pøi uèení a co všechno by škola mìla respektovat. Právì tento tradièní styl výuky, „prohøešující se proti biologickým zákonùm“, který se stále považuje z neznalosti za „normální“, tvoøí spolu s pøevládajícím autoritáøským postojem k dìtem východiska pro mnoho mýtù ve vzdìlávání. Není tomu jinak ani u toho dnešního, který øíká, že „známka pøedstavuje pro dítì totéž, co mzda za práci pro dospìlého. Jestliže uèení v tradièním pojetí pøináší „pot, námahu a frustraci“, pak se zdá namístì za nìj dítì nìjak odmìnit (eventuálnì nedostateèný pot a námahu potrestat). Rovnìž snaha nìjak dìti porovnávat a mìøit výsledky uèení se zdá oprávnìná. Pøirovnání známky ke mzdì za práci pøichází pak pomìrnì snadno, aèkoliv je nesprávné. Domnívám se, že jeho hlavním úèelem je pøedevším ukolébat naše špatné svìdomí založené na tušení, že se ve škole nezachází s dìtmi právì nejlépe.

Práce není totéž co uèení Práce a uèení nejsou totožné procesy a nelze je zamìòovat. Prací vytváøíme hodnoty – materiální i nemateriální. Vytvoøené hodnoty se pak vzájemnì smìòují a jsou prostøedkem k uspokojování našich potøeb – poèínaje tìmi fyzickými, jako je potrava, teplo, pøístøeší, až po ty nejvyšší, jako je napø. potøeba estetických zážitkù. Protože jsme již pokroèili od výmìnného obchodu dál, smìòujeme hodnoty vytvoøené prací prostøednictvím penìz. V uèení však není co smìòovat, protože samo o sobì hodnoty nevytváøí. Je však nepostradatelným pøedpokladem pro to, aby èlovìk hodnoty mohl vytváøet v budoucnosti, po ukonèení procesu uèení nutného pro výkon urèité práce. (Ale pozor: Vzdìlávání není možné redukovat jen na pøípravu na povolání!) Pøi uèeni vznikají v mozku nové spoje Mùžeme si v odlišení také pomoci tím, co se odehrává v mozku: pøi uèení se vytváøejí nové spoje, pøi práci jde o používání již vytvoøených spojù. Pøi uèení strach a stres vyslovenì škodí, pøi práci jejich úèinky tak fatální nejsou. Mzda se øídí mnohem více druhem práce než její namáhavostí a kvalitou. Zatímco pro uèení (tedy to pøirozené, kvalitní) známkování nutné není, mzda za práci je životní nutností. Ona povrchní podobnost známek a mzdy spoèívá v tom, že oboje pøedstavují urèitou informaci o tom, zda nebo do jaké míry jsou splnìna nìjaká kritéria. Bìžnì øíkáváme: „Za dobrou práci dobrou mzdu.“ Avšak v realitì není výše mzdy zdale-

Zato se ale zajímejte, jak se vaše dítì ve škole cítilo, co se tam událo zajímavého, nechte si vyprávìt a ukázat, co nového se nauèilo – to vám øekne lépe než jakákoliv známka, jak pokraèuje jeho uèení. ka odvozena od její namáhavosti nebo kvality. Øídí se pøedevším názorem na její spoleèenskou užiteènost: jsou práce placené málo a jiné placené naopak pøímo královsky, aèkoliv nezøídka nad tímto ohodnocením kroutíme hlavou. Mzda se odvíjí tedy pøedevším od druhu práce. Dospìlý má možnost volby, dítì ne Podstatným rozdílem mezi školou a zamìstnáním je možnost volby. Vybíráme si pøedevším práci (zamìstnání), o které si myslíme, že ji zvládneme. Pokud nám situace nìjakým zpùsobem nevyhovuje, máme možnost pokusit se ji nìjak ovlivnit nebo prostì odejít. Dítì na základní škole žádnou z tìchto voleb nemá. Ve skuteènosti nemùže své vzdìlávání ovlivòovat vùbec. Zpìtná vazba je tøeba, známka nikoli Pro práci i pro uèení je nutná zpìtná vazba. Pøedstavuje informaci, která nám øíká, zda je postup správný èi nikoliv, jaký je podaný výkon ve srovnání se žádoucím vzorem èi kritériem, v èem se konkrétnì mýlíme a co a jak máme dìlat dál. Nemá žádný jiný úèel než dát smìr další èinnosti (pokraèovat èi nìco zmìnit). Známka však tuto dùležitou funkci neplní: posuzuje výkon dítìte pøíliš pozdì, až po probìhlém uèení (nemluvì pøitom o subjektivnosti uèitelova hodnocení). Zpìtná vazba nás nezahanbuje, netrestá ani neodmìòuje, známka ano. Pro kvalitu uèení v podstatì nemá význam, je používána jako donucovací prostøedek, aby za podmínek uèení

ANDÌL ROZPUSTILOSTI Rozpustilost je slovo, které mì osobnì ponìkud zaráží. Snad proto, že sám nejsem èlovìk „odvázaný“, rozpustilý, ale spíše ten, kdo se snaží o sebeovládání. Ale snad i ty potøebuješ trochu rozpustilosti jako já, což znamená oprostit se od role, kterou jinak hraji, sejmout svou masku a nepotlaèovat svou vitalitu. Rozpustilý èlovìk je bujný. Vyboèuje z normy, nežije tedy podle obecného mravu a normy, ale po svém. Jeho srdce pøekypuje radostí a životem. Andìl rozpustilosti by ti rád daroval odvahu dùvìøovat vlastní vitalitì. Nemusíš se stále ohlížet, co si o tobì myslí druzí, zda to, co èiníš, ještì odpovídá zvykùm a oèekáváním. Smíš nedbat všech oèekávání, jež do tebe vkládají druzí. Smíš dùvìøovat sobì, svému srdci, své odvaze. Život se chce vyjádøit a nespoèívá jen v rovnomìrnosti. Nìkdy pøekypuje; bývá bujný, dìtský, spontánní. Dát si pøedsevzetí, že budeš spontánní, nelze, protože by to byl paradox. Ty prostì spontánní buï jsi, nebo nejsi. Ale jakmile takový chceš být, už spontánní nejsi. Snad jsi jen disciplinovaný. Pak popros andìla rozpustilosti, aby tì uvedl do svobody. Chce to odstup od sebe samých, dovolíme-li si prostì jednou využít toho, co je v nás. Pøíliš èasto uvažujeme, co si o nás myslí ti druzí, jakým dojmem na nì pùsobíme a co by bylo, kdybych byli tací èi onací. Rozpustilost znamená osvobodit se od úvah o tom, co od nás oèekávají druzí. Ponechme je stranou a dùvìøujme životu v nás. Opustíme roli, kterou jindy hrajeme. Zbavíme se masky deformující èasto naši vnitøní vitalitu. Rozpustilost znamená sršící živoucnost. Ale ani ta není vyrobitelná na povel. Leckdy v sobì pocítíme život: proudí v každé naší žilce. Slova z nás jen tryskají a my jsme schopni nakazit celou spoleènost. Míváme v té chvíli ztøeštìné nápady a z naší bujarosti pøeskoèí vìtšinou stejná jiskra i na druhé. Vyzaøuje z ní svoboda. I druzí se náhle cítí natolik svobodní, že zaènou dùvìøovat vlastním intuicím, dùvìøovat dítìti v sobì, dítìti, které by si rádo hrálo, aniž by se ptalo po úèelu a užitku. Dítì je totiž v kontaktu samo se sebou. Žije samo ze sebe, ne z oèekávání svého okolí. I my dospìlí zatoužíme èasto žít svùj život bez komplikací, úvah a bez pøesného a ustavièného odvažování, co smíme, co bychom mìli a co od nás oèekává naše okolí. Pøeji ti, aby tì andìl rozpustilosti uvedl do této svobody dítìte a abys mohl všemi svými smysly prožívat život a svobodu. G

sebepoznávání

Pro rodièe, kteøí cítí, jak známkování jejich dítì poškozuje, jedna základní rada: bagatelizujte známky – a to nejen špatné, ale i dobré.

Z knihy Anselma Grüna „Poselství shùry“. Vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydøí.

velmi nepøíznivých nìjaké uèení vùbec nastalo. Spíše než srovnáním se žádoucím výkonem je známka srovnáním dítìte s ostatními ve tøídì. Nemylme se ale: dìti k poznání svého výkonu nepotøebují známky. V alternativních školách, kde se neznámkuje a veøejnì nesrovnává, dìti vìdí naprosto pøesnì, ke komu si s èím mohou dojít pro radu èi pomoc. Srovnávání dìtí, oficiální i neoficiální „žebøíèky úspìšnosti“ jsou opìt jen formou sociálního nátlaku, vnìjší motivaci, která musí nastoupit, nejsou-li vytvoøeny podmínky pro motivaci vnitøní, vycházející z uèení samého. Buduje se nebezpeèná závislost na vnìjší motivaci. Známkováním bereme uèení jeho vlastní smysl, tj. vìdomé, z vnitøní potøeby motivované osvojování informací a doved-

ností. Uèení se tak degraduje na prostøedek ke sbìru dobrých známek èi vyhnutí se známkám špatným. Pro ty rodièe, kteøí cítí, jak známkování jejich dítì poškozuje, jedna základní rada: bagatelizujte známky. A to nejen ty špatné, ale i ty dobré. Prostì všemožnì dávejte najevo, že vás nezajímají. Zato se ale zajímejte, jak se dnes vaše dítì ve škole cítilo, co se tam událo zajímavého, nechte si vyprávìt a ukázat, co nového se nauèilo, což vám øekne lépe než jakákoliv známka, jak pokraèuje jeho uèení. G

Jana Nováèková, NEMES (Nezávislá mezioborová skupina pro transformaci vzdìlávání)

PRAMENY ZDRAVÍ / 13

DOBROVOLNÁ

SKROMNOST Naším souèasným problémem je to, že svoji spoleènost zakládáme na pøíbìhu o konzumerismu, podle nìhož stupòováním spotøeby pøekonáme všechny osobní i spoleèenské problémy; úèelem spoleènosti je zajistit toto stupòování a právì stále vyšší osobní spotøeba je smyslem každého jednotlivého života. Podle Alberta Gorea, amerického ekologického myslitele (a souèasného amerického viceprezidenta), naše civilizace uniká bolesti z dalekosáhlého vykoøenìní a odlidštìní spoleènosti hromadnou toxikomanií. Svou bolest utišujeme ne již náboženstvím, nýbrž alkoholem, drogami, násilnictvím, avšak nejzákladnìji konzumem. Zcela konkrétnì, Goreova diagnóza je, že nesmyslnosti svých životù èelíme tím, že si „jdeme nìco koupit“. Èasto ani nevíme co. Sledujeme televizní reklamu, aby nás napadlo nìco, „co bychom ještì mohli potøebovat“. Nebo jdeme jen tak prohlížet výklady. Døíve jsme kupovali: šli jsme nìco urèitého, potøebného koupit. U nás jsme „shánìli“, avšak zas nìco, co jsme potøebovali. Dnes nakupujeme: procházíme se obchodním domem a hledáme nìco ke koupi. K tomu ovšem potøebujeme stále více skladovacího prostoru a hlavnì stále více penìz. Jako všichni narkomani, obìtujeme i my volný èas, lidské vztahy, záliby a i èest a svìdomí té jediné potøebì: zajistit si další dávku své drogy – další nákup. Samozøejmì jako u všech drog nás v tom podporují dealeøi, prodejci této drogy. Utrácejí miliardy, které jim ovšem nahradíme pøi nákupu, jen aby nás pøesvìdèili, že je nutné dál a dál konzumovat. Mezi následky patøí prudký vzestup duševní a spoleèenské lability, kterou není tøeba vypoèítávat – rozvodovost, alkoholismus, narkomanie, záliba v krutosti a fanatismu, nepoctivost a nespolehlivost, dalekosáhlá, všesžíravá korupce. Nechceme si svou závislost pøiznat, a tak si vytváøíme mýtus o naplnìní konzumem: lidé prý se duševnì hroutí, protože si nemohli ještì nìco koupit. Je to klasická sestupná spirála drogové závislosti, která nás vede ke dnu. Tak dnes vypadá americká spoleènost z perspektivy nejzasvìcenìjší – a tak vypadá model, který dnes vší silou napodobujeme a každou sestupnou otáèku považujeme za pokrok. Podle Gorea není problém v jednotlivých lidech, nýbrž v celé struktuøe civilizace, která je formuje. Proto je Gore pøe-

14 / PRAMENY ZDRAVÍ

svìdèen, že nestaèí mìnit lidi, že je tøeba mìnit pravidla soužití. Je tøeba odmìòovat to, co vede k dlouhodobé udržitelnosti – a zabraòovat tomu, co nièí trvalou udržitelnost života a její pøedpoklady. Daòové zvýhodnìní recyklace pøed užíváním nových zdrojù, zvýhodnìní hromadné kolejové dopravy a znevýhodnìní individuálního automobilismu, zvýhodnìní šetrnosti a znevýhodnìní nadbyteèného konzumu tøeba zdanìním pùjèek a osvobozením úspor od daní, omezení té nejzhoubnìjší reklamy, to všechno jsou možné nástroje. Jde o to, abychom vytváøeli civilizaèní strukturu, která by podporovala všechno, co je v lidech zdravé, a zabraòovala tomu, èím se lidé sami nièí. Gore uvádí pøíklad Etiopie, mohl by uvést pøíklad Haiti a øady jiných zemí, které doplácejí na spotøební expanzi Evropy a Ameriky. Etiopie ve jménu pokroku vykácela lesy, pak erozí pøišla o pùdu, pak udeøila sucha a hladomor – a následovala obèanská válka. Obnova pøírody vyžaduje pøedevším obnovu spoleèenského systému, aby nepodporoval to, èím poèíná sestupná spirála. Je tøeba, abychom naši spoleènost systémovými zmìnami oprostili od její konzumní toxikomanie – pøedevším od iluze, že všechno, co nás trápí, samo o sobì zmizí, a extatické štìstí propukne, jen když si ještì nìco koupíme – jak nás reklama pøesvìdèuje. Úkolem spoleènosti je vytváøet možnosti øešení spoleèenských a osobních problémù, ne je zakrývat rouškou konzumu stupòovaného až k bodu zhroucení, jako v letech oné horeènaté „prosperity“, která vyústila v ekonomickou krizi se všemi následky po první svìtové válce. Albert Gore je myslitel, který myslí systémovì. Ví, že konzumerismus není jen souèet individuálních chamtivostí, nýbrž sdílená pøedstava, že smyslem života je získat a mít, že smyslem spoleènosti je to umožnit – a že konzum na stále vyšší úrovni pøekoná nevyøešené problémy našich životù. Pro systémový problém hledá systémová øešení. V úloze viceprezidenta si dnes jistì uvìdomuje, jak mohutný je odpor prùmyslu a obchodu, který tìží tisíce miliard dolarù z naší zhoubné toxikomanie a je schopen vyèlenit milióny na její podporu, tøeba aby pøesvìdèil veøejné èinitele o záhodnosti zrušení kolejových tratí, aby vznikl nový odbyt pro automobily, benzín a beton na výstavbu dálnic. Nepotýkáme se s lidmi,

kteøí myslí, cítí, chápou. Potýkáme se s anonymní hydrou naprogramovanou na maximalizaci zisku. Èeská zkušenost s pokusem prosadit obnovu železnic místo útlumu potvrzuje, jak obtížné je to potýkání pro jedince, i se sebelepšími úmysly a s nejlepšími argumenty. Pøesto jsme dál lidé a jedinci. Mnohonárodní koncern zadává reklamu a prodává auta, avšak kupují je prostí obèané, èasto jen proto, že si myslí, že auto je status a že je jejich osobní problémy pøestanou trápit, až je budou mít – když budeme mít, nemusíme být. Pøesto se ozývají i jiné hlasy, hlasy jedincù, kteøí se obracejí k jedincùm a øíkají: ne, konzumerismus je populismus a podvod, vìtší konzum neznamená vìtší štìstí, jen znièené životy a znièenou pøírodu. Takové hlasy se ozývají i mezi námi jako odmítnutí zbohatlického snobismu, který je nejlepší živnou pùdou konzumerismu. Klasickým textem je kniha Duanea Elgina Dobrovolná skromnost, hlas z Carterovy Ameriky v sedmdesátých letech,

kdy po kratièkou chvilenku skromnost znamenala status, prezident chodil pìšky, místo klimatizace vìtral – a já jsem si v New Hampshiru vlastníma rukama a podle vlastních pøedstav stavìl domek, který poskytoval všechno pohodlí potøebné ke kulturnímu životu, avšak bez elektøiny a se zhruba dvaceti procenty prùmìrné spotøeby energie poskytl pøístøeší šesti lidem. Tehdy, až do nástupu nového apoštola konzumerismu, prezidenta Reagana, americká spotøeba energie a vypouštìní exha-

látù po ètyøi roky klesaly. Zøejmì na tom nìco bylo. Ve vlastech èeských o dobrovolné skromnosti píše krásnì a s hlubokým porozumìním socioložka Hana Librová v knize Pestøí a zelení. Vzdor tomu vznikla v populárním tisku o dobrovolné skromnosti ponìkud podivná pøedstava obyvatele jeskynì, který se nemyje, pije jen pramenitou vodu, neužívá hygienické zaøízení, živí se koøínky a odívá se kožemi. Patøí to k obranným zvyklostem èeské prùmìrnosti, která zesmìšòuje všechno, co by ji zpochybnilo. Lokajský návyk, pøed kterým usilovnì varoval Masaryk – šplhnout si u vrchnosti a kálet na skromnìjšího – mohutnì podporuje konzumní snobismus a podráží nohy všemu úsilí vyboèit z øady. Také pojem „dobrovolná skromnost“ je zavádìjící. Nejde o skromnost, jde o výbìrovou nároènost. Buïme nároèní, avšak vybírejme si v èem. Klaïme opravdu vysoké nároky na èistou vodu a èerstvý vzduch, na zdravotnictví a veøejnou dopravu, na maximální energetickou výkonnost a radost ze života – ne na co nejnákladnìjší hromadìní tretek. To pøece není o životì v jeskyni. Je to o nìèem jiném. Je to pøedevším vzpoura proti snobismu, který v nás živí naši konzumní toxikomanii. Zásadou snobismu je, že záhodnìjší a úctyhodnìjší je vždy to, co je nákladnìjší a nároènìjší, a že o to je tøeba usilovat za každou cenu. Zásadou dobrovolné skromnosti èili výbìrové nároènosti je pøesný opak: pøedstava, že záhodnìjší je to, co je ménì nákladné a ménì nároèné, co ménì zatìžuje pøírodu a lidskou pospolitost. Jde o to vážit si ne toho, kdo má víc, nýbrž toho, kdo dovede být stejnì šastný èi šastnìjší s menším zatížením spoleènosti a Zemì. Mùže to znamenat, že dám pøednost vlaku pøed autem, které je ekologicky mnohonásobnì nároènìjší. Mùže to znamenat, že budu psát na obou stranách papíru a že si dám záležet, abych mohl návštìvníkùm ukázat, kde se dá v Praze dobøe jíst za lidové ceny, a ne, kde najdou èeskou imitaci pøedražené cizí restaurace. Mùže to znamenat, že pùjdu na procházku do Krèského lesa a budu se radovat z kachen na rybníku „U labutì“ místo vyjížïky autem tøeba do Tábora, kam je ostatnì dobré vlakové spojení. Dobrovolná skrom-

nost není o askezi. Je o výbìrové nároènosti, o radosti ze života místo radosti z majetku. Je o antisnobismu. Duane Elgin uvádí tøi druhy argumentù, v sedmdesátých letech nových, dnes dobøe známých, pro dobrovolnou skromnost. Jedním druhem jsou odvìké argumenty morální. Od pradávna lidé vìdí, že èlovìk snese mnoho smysluplného strádání a málo nesmyslného nadbytku. Osudy dìtí vznešených a zámožných rodièù to potvrzují. Nadbytek – mít víc, než co staèím užívat, oè peèovat, co milovat je sžíravý a k tomu prostì vulgární. Kabát ve skøíni náleží chudému. Snad všichni známe verš z Bible, podle nìhož snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do království božího (Mt 19,24, Mk 10,25, Lk 18,25). Není to tøeba rozvádìt: pádným morálním argumentem je to, že ten, jehož štìstí záleží na tom, aby mìl víc, nikdy nemùže mít dost – a tak se sám odsuzuje k vìèné nespokojenosti, na kterou nakonec doplácejí i druzí. Druhý argument je sociální, tehdy vizionáøský, dnes palèivì aktuální. Konzumerismus vede k závratnému stupòování rozdílu mezi nadbytkem a bídou. Evropa a Amerika bohatnou, tøetí svìt se noøí hloub a hloub do nepøekonatelné bídy. Blahobyt prvního svìta se vykupuje zbídaèením tøetího svìta. To jsou ty pøísloveèné nùžky, a ty se otvírají i uvnitø jednotlivých spoleèností, vèetnì naší. I naše neo-liberální vláda doznala, že prudký nárùst zbohatlíkù, zcela mimo parametry naší spoleènosti, pøedstavuje problém. Nikdo neví, zda stoupající rozpìtí skonèí revoluèním výbuchem fundamentalismu èi jiného fanatismu bìdných, èi zda ekonomické zhroucení tøetího svìta, o kterém se zmiòuje i finanèník George Soros, stáhne první svìt s sebou. Tìžko si pøedstavujeme, jaké budou následky. Avšak jedno je jasné – že konzumerismus nadspotøebních zemí vytváøí hrozivou situaci. My, lidé nadspotøebního svìta, máme podle Elgina nejen morální, nýbrž také sociální dùvod, abychom místo nevybíravého konzumerismu volili cestu výbìrové nároènosti – èili dobrovolné skromnosti – a stupeò svého konzumu snižovali, aby úroveò tìch nejbìdnìjších mohla stoupnout. Elginùv tøetí druh argumentu je ekologický. Tehdy to byla pøedpovìï, dnes je to skuteènost. Pokus pøedejít výbuchu nebo zhroucení bìdných stupòováním jejich spotøební úrovnì – podle konzumní zásady, že vzestup spotøeby øeší všechny problémy – má katastrofické ekologické následky. Odlesnìní Zemì se urychluje – údajnì „bezpapírové“, elektronicky vybavené kanceláøe vyžadují jako celek mnohonásobek papíru, který užívaly písaøky s psacími stroji, papírové plenky ušetøí práci za cenu veliké ekologické nároènosti; prostì vzestup spotøeby je ekologicky nesmírnì nároèný. Nestaèí pokoušet se vyrovnat stoupající spotøebu ekologicky

šetrnìjšími technologiemi. Je tøeba zastavit a obrátit nárùst spotøeby. Aby tøetí svìt mohl dosáhnout udržitelné úrovnì, je tøeba, aby první svìt na ni poklesl. Tak èi onak, Elgin dochází k závìru, že jedinou perspektivní strategií pro dnešní nadspotøební svìt je strategie dobrovolné skromnosti – výbìrové nároènosti. Nevím, zda dobrovolná skromnost pøedstavuje øešení ekologických problémù dnešního svìta. Pokud se omezuje na individuální jednání, pak pomáhá zmìnit postoje, avšak sama nezmìní celkovou situaci. Jak poukazuje Albert Gore, problém je systémový. A sám sebesvìdomitìji zhasínám svìtla, pokud žiji ve spoleènosti, která celou noc osvìtluje dálnice jako ve veèerní špièce – a nevyužívá železnici, rovnobìžnou s dálnicí – spotøeba energie na mou hlavu zùstane nadmìrná. Problém konzumního života vyžaduje i systémové pøístupy, úsilí o uspoøádání spoleènosti, které by bylo dlouhodobì sluèitelné se zdravím pøírody. Pøesto i tu platí argumenty, s nimiž jsme se støetli v souvislosti s vegetariánstvím. I malá úspora je úspora. I malá úspora ovlivòuje postoje veøejnosti. A hlavnì je tu otázka svìdomí. Myslet šetrnì, ale žít snobsky, to je protiklad, který nièí lidskou totožnost. Ekolog, který jezdí autem podél trati, vytváøí ve svém životì trapný vnitøní protiklad. Jistì, bylo by iluzí, kdybych si myslel, že osobní šetrností zachráním Zemi. Bylo by však pokrytecké hovoøit o záchranì Zemì a nepøispìt osobní dobrovolnou skromností. G

životní styl

Ten, jehož štìstí záleží na tom, aby mìl víc, nikdy nemùže mít dost – a tak se sám odsuzuje k vìèné nespokojenosti, na kterou nakonec doplácejí i druzí.

Z knihy filosofa, VŠ uèitele a ekologického aktivisty Erazima Koháka „Zelená svatozáø“. Knihu s podtitulem Kapitoly z ekologické etiky vydalo nakladatelství SLON.

PRAMENY ZDRAVÍ / 15

VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 otevøeno dennì 9-21 v pátek 9-16 (v sobotu zavøeno) Kouøení a sex Muži, kteøí kouøí, nejenže mají nižší kvalitu spermií než nekuøáci, ale mají i slabší pohlavní pud a milují se ménì èasto – vyplývá ze zprávy vìdeckého týmu dr. Zavose z University of Kentucky. U všech 290 zkoumaných párù byly ženy nekuøaèky. Naproti tomu u 158 párù kouøili manželé nejménì sedm let a nejménì 30 cigaret dennì. Výsledky studie ukázaly, že tam, kde muž kouøil, byla doba potøebná k otìhotnìní v prùmìru 3,1 roku, u nekuøáckých párù oproti tomu 2,6 roku. Kuøáci se milovali jenom 5,7krát za mìsíc, v porovnání s nekuøáky, kteøí se milovali 11,6krát mìsíènì! Nekuøácké páry hodnotili svùj sexuální život známkou 8,7 na stupnici od jedné do deseti, zatímco kuøácké páry pouze 5,2. Analýza semene pak ukázala, že kvalita semene – a to jak „èilosti“, tak životnosti spermií – byla u nekuøákù vyšší než u kuøákù. „Máte-li problémy s neplodností, nejlevnìjší a nejúèinnìjší metodou je pøestat kouøit“, uzavírá dr. Zavos. The American Society for Reproductive Medicine and the Canadian Fertility and Andrology Society

Vysoký krevní tlak a „mužská antikoncepce“ Blokátory kalciového kanálu, léky, které se užívají na vysoký krevní tlak, mohou, podle výsledkù studie týmu dr. Benoffové z New York University a z University of Rochester Medical Center, zpùsobovat reverzibilní mužskou neplodnost. Podle dr. Benoffové trvá asi tøi mìsíce, než se po vysazení tìchto lékù spermie dokáží zregenerovat. The American Society for Reproductive Medicine and the Canadian Fertility and Andrology Society

16 / PRAMENY ZDRAVÍ

VÍRY A POVÌRY Jednoho dne se malý chlapec vracel autobusem z bohoslužby domù. Byl teplý letní den a okénka autobusu byla dokoøán. Chlapec si domù nesl biblický verš. Na kartièce, kterou dostal, bylo napsáno: „Mìjte víru v Boha!“ Vtom však autobusem zavanul silný vítr a jeho kartièka vyletìla otevøeným oknem ven. Chlapec zaèal køièet: „Zastavte! Zastavte! Moje víra vyletìla ven oknem!“ Co je to víra? Je možné ještì na konci dvacátého století vìøit? Není to nìjaký pozùstatek z dob dávno minulých, ménì osvícených? Je-li však možné vìøit, pak se mnou asi budete souhlasit, že skuteèná víra nemùže vyletìt ven oknem! Víra by mìla být èímsi serióznìjším. O víøe se v náboženských kruzích mluví hodnì. Èlenové køesanských církví se rádi oznaèují za „vìøící“. Ale navzdory velkému množství informací o náboženství, které jsou dnes bìžnì dostupné, o víøe mají mnozí lidé znaènì zkreslené pøedstavy.

VÍRA JE VÍC NEŽ NÁZOR NEBO MÍNÌNÍ Mnoho lidí dnes tvrdí: „Já také vìøím. Jsem pøesvìdèen, že kdesi v nekoneèném vesmíru kdosi musí být. Vždy to všechno nemohlo vzniknout jen tak náhodou.“ Toto však není víra, to je názor, urèité mínìní èi intelektuální pøístup a pohled na vìc. Pøipomíná mi to známý pøíbìh o provazolezci, který natáhl své dlouhé lano

nad Niagarskými vodopády. Kolem se shlukl dav lidí – v tušení, že budou svìdky neobvyklé podívané. A opravdu, provazolezec pøešel pøed zraky užaslých divákù z jednoho konce lana na druhý a zpìt. Pak se pøihlížejících lidí zeptal: „Vìøíte, že pøejdu po lanì s koleèkem?“ Vìtšina divákù pøikývla, muž opìt vystoupil vzhùru a pøešel s koleèkem po celé délce lana tam a zpìt. Potom se znovu obrátil k shromáždìní zvìdavcù a zeptal se: „Vìøíte, že dokážu po lanì pøejít také s èlovìkem sedícím v koleèku?“ Nìkteøí váhali, ale mnozí pøikývli. Provazolezec okamžitì zareagoval. Pøistoupil k jednomu muži, který pøedtím pøikývl, že tomu vìøí, a øekl mu: „Jak je libo, nastupte si, prosím, do koleèka.“ „Já? Za nic na svìtì!“ zaprotestoval dotyèný. „Aha, vidíte,“ komentuje se tento pøíbìh, „ten èlovìk nemìl víru. Víra to znamená sednout si do koleèka.“ Souhlasím, že tento (zøejmì vymyšlený) pøíbìh je dobrou ilustrací toho, že víra je rozhodnì víc než jen názor, mínìní, pohled na vìc, intelektuální souhlas nebo pøesvìdèení. Tento pøíbìh je však velmi špatnou ilustrací toho, èím skuteèná víra opravdu je. Víra není lehkovìrnost a není to ani potøeštìnost. Opravdová víra od nás nežádá, abychom riskantním zpùsobem zacházeli se svým životem. Kdykoli lidé øíkají, že „víra“ je vede k tomu, aby hazardovali se svým životem, pak je zøejmé, že to není víra, ale troufalost. I když se považuji za vìøícího èlovìka, do toho koleèka bych si rozhodnì nesedl. Klidnì mi mùžete tvrdit, že moje víra je slabá. Ve mìstì Niagara Falls jsem vidìl hodnovìrné dokumenty, které svìdèí o tom, jak podobní dobrodruzi skonèili. Pro mì osobnì (a Bible o tom také svìdèí) víra musí být vždy založená na

Je až zarážející, kolik køesanù si myslí, že vyslyšení jejich modliteb závisí na tom, jak dokážou zmanipulovat svoji mysl. Víra však není dlouhé lano sahající až do „nebe“, s jehož pomocí se mi podaøí zmanipulovat Boha. To není víra, to je povìra. solidních dùkazech (èi dùvodech). Boží slovo nás upozoròuje, že „víru“, která je urèitým názorem, mají dokonce i démoni, což jim však nic nepomùže, protože v Božích oèích to nemá žádnou hodnotu. Víra je tedy víc než jen názor, mínìní nebo osobní pohled na nìco.

VÍRA JE VÍC NEŽ PØESVÌDÈENÍ Malý školák jednou øekl: „Vìøít znamená být pøesvìdèený o nìèem, o èem víte, že to tak není.“ Za skuteènou víru se èasto považuje to, když je èlovìk ochotný èi schopný vìøit tomu, o èem ví, že to není pravda! Mnozí lidé si myslí, že budou-li o nìèem velmi silnì pøesvìdèeni, pak se to urèitì stane. Ale je skuteènì pravda, že když nìèemu vìøím – jsem-li o nìèem pøesvìdèený, že se to stane realitou? Jestliže jsem pøesvìdèený, že na Mìsíci je právì teï èlovìk, znamená to, že tam opravdu je? Samozøejmì nikoli, protože to neodpovídá skuteènosti. Jistì, nìkdo by mohl namítnout, že kdybych skuteènì vìøil, tak by tam byl. A jestliže tam není, pak je to dùkaz, že mám „malou“ víru. Ale to není víra, to je manipulování mysli. Pøipomíná mi to pøíbìh o mazaném kouzelníkovi z Afriky. Ten za horentní sumu prodal urèitý, na pohled úplnì bìžný kámen. Ptáte se, jak je možné, že kdosi byl ochotný zaplatit za nìj takový neuvìøitelný obnos? To proto, že kouzelník tvrdil: „Zaruèuji vám, že vložíte-li tento kámen do kotle, potom i kdyby se v nìm vaøilo cokoli, nakonec se to všechno promìní na èisté zlato. Toto je bájný kámen alchymistù.“ Lidé nevìøícnì kroutili hlavou. To nemùže být pravda! Ale kouzelník je ujistil, že to pravda je, a ještì dodal: „Má to jen jedinou podmínku: Nesmíte pøitom myslet na èervenou opici.“

Když nešastný kupec pøišel reklamovat tento „zázraèný“ kámen, protože nìjak nefungoval, kouzelník se jednoduše zeptal: „A nemyslel jste pøitom, když jste to v kotli míchal, na èervenou opici?“ A když nešastník smutnì pøikývl, kouzelník jenom dodal: „Vždy jsem vás varoval: Nesmíte pøitom myslet na èervenou opici! Tehdy to nefunguje!“ Opravdu vychytralý kouzelník! On dobøe ví, že myslíte-li na to, že na ni nemùžete myslet, už na ni myslíte! Takže jste se chytil, jste v pasti. Nakoupil jste bez záruky a vidina toho, že dostanete zpìt svoje peníze, které jste zaplatil za kámen, je zøejmì v nedohlednu. Kouzelník vám vaše peníze urèitì nevrátí. A tak mu nakonec ten kámen jako bezcenný v bezmocnosti hodíte zpìt a on ho obratem ruky prodá dalšímu lehkovìrnému a bohatství chtivému zájemci. Ale kolik „vìøících“ tvrdí, že budete-li o nìèem dokonale pøesvìdèeni, tj. budete-li tomu „opravdu vìøit“, tak se to stane skuteèností. Jestliže se vám to podaøí, potom mùžete získat cokoli na svìtì. Jestliže se však ve vaší mysli objeví jen malý stín pochybnosti, pak vám Bùh nedá to, o co prosíte. Je až zarážející, kolik køesanù si myslí, že vyslyšení jejich modliteb závisí na tom, jak dokážou zmanipulovat svoji mysl. Vìøit podle nich znamená snažit se ze všech sil soustøedit na to, že nesmím zapochybovat. A protože nikdy nejsem schopný zmobilizovat skuteènì všechny své síly, tento pøístup musí vést nevyhnutelnì k tomu, že zapochybuji. Pøesnì jako s tím „zázraèným“ kamenem. Víra však není dlouhé lano, sahající až do „nebe“, s jehož pomocí se mi podaøí zmanipulovat Boha, což by mìla být odmìna za to, že se mi už podaøilo zmanipulovat vlastní mysl. To není víra, to je povìra. Mìli bychom rozlišovat mezi povìrou a vírou. Povìra je založená na nepodložených souvislostech mezi jevy, na urèitých pøedstavách èi lidských výmyslech (jako napø. èerná koèka, kominík, pátek tøináctého). Naproti tomu víra vždy spoèívá na seriózních dùvodech a faktech. Víra je tedy víc než silné pøesvìdèení. To, že jsem o nìèem silnì pøesvìdèený, ještì nemusí mít nic spoleèného s vírou, klidnì to mùže být i povìra. Povìry jsou totiž dodnes neuvìøitelnì rozšíøené. G

Daniel Duda se v útlé brožurce „Víra – co je to?“, zabývá dnes tolik rozšíøenými nesprávnými pøedstavami o víøe. V edici Znamení doby vydalo nakladatelství Advent Orion. K zakoupení v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici.

Veganská strava pomáhá pøi cukrovce Podle studie vypracované týmem dr. Nicholsona z Physicians Committee for Responsible Medicine ve Washingtonu pomáhá striktní veganská strava udržet pod kontrolou hladinu krevního cukru u diabetikù, kteøí mají cukrovku II. typu (vznikající v dospìlosti) – což je témìø 95% všech diabetikù. Ve studii porovnávali vìdci výsledky sedmi pacientù, kteøí po dobu dvanácti týdnù konzumovali stravu s nízkým obsahem tuku založenou pouze na potravinách rostlinného pùvodu, se ètyømi dalšími diabetiky, kteøí dodržovali benevolentnìjší nízkotuènou stravu. U skupiny na nízkotuèné veganské stravì došlo k poklesu krevního cukru na laèno o 28%, u druhé skupiny o 12%. Veganská skupina ztratila na váze 7,2 kg, druhá skupina 3,8 kg. Tøi pacienti z veganské skupiny snížili dávkování lékù, jeden mohl léky zcela vysadit. Naproti tomu v kontrolní skupinì nebyl žádný pacient, který by mohl snížit dávkování lékù. U cukrovky II. typu se tìlo postupnì stává ménì citlivým na inzulín, což vede k potenciálnì nebezpeèným výkyvùm hladiny krevního cukru. Preventive Medicine 1999;29:97-91

Horká sedací lázeò pro diabetiky Podle studie vypracované vìdci z McKee Medical Center v Lovelandu v Coloradu zlepšuje horká sedací koupel kontrolu krevního cukru, kvalitu spánku i celkový pocit pohody u cukrovkáøù II. typu. Diabetes mellitus lze dostat pod kontrolu jezením zdravé stravy s nízkým obsahem tuku, udržováním pøimìøené tìlesné váhy a pravidelným pohybem. Ne všichni cukrovkáøi jsou však tìlesné aktivity schopni. V této studii vìdci zkoumali, zda horká sedací lázeò má podobné prospìšné úèinky jako pohyb. Skupina osmi pacientù používala tuto terapii po dobu tøí týdnù – 30 minut dennì, šest dnù v týdnu. Jejich stav se zlepšil, došlo ke ztrátì váhy a snížení hladiny krevního cukru. Po deseti dnech jeden pacient snížil svou denní dávku inzulínu o 18%. Podle dr. Hoopera, vedoucího týmu, by prospìšné úèinky mohly být dùsledkem lepšího zásobování kosterních svalù krví. Dr. Bernstein z Diabetického støediska v Mamaronecku, New York, však varuje, že pro ty diabetiky, kteøí ztratili cit v nohou, je horká lázeò potencionálnì nebezpeèná – mùže u nich totiž zvyšovat riziko poranìní kùže. The New England Journal of Medicine 1999;341:924-925

PRAMENY ZDRAVÍ / 17

ECOVER – pro pøátele životního prostøedí

AKTUALITY CL

Country Life nabízí celou øadu úèinných ekologických mycích, èistících a pracích prostøedkù belgické firmy ECOVER, špièkového evropského výrobce. Produkty ECOVER jsou vyrábìny na bázi minerálních látek a rostlinných složek, které se rychle rozkládají pøi minimálním zatížení životního prostøedí. Ekologická kvalita výrobkù je dána peèlivým výbìrem složek z obnovitelných a minerálních zdrojù: vhodných pro citlivou pokožku, s nejvyšší biologickou rozložitelností a s velmi nízkou úrovní toxicity pro život ve vodì.

Rekondièní pobyt NEWSTART na horách

WASHING-UP LIQUID

with aloe vera & lemon Tekutý prostøedek na mytí a odmašování nádobí a jídelních pøíborù s aloe vera a citrónem (1 L) Úèinnì umývá, aniž by docházelo k tvorbì velkého množství pìny. Na jedno mytí nádobí je potøeba pouze dávky odpovídající jednomu støíknutí (asi 8 ml na 10 L vody). CREAM CLEANER

Krémový èistící prostøedek (500 ml) Odstraòuje i zašlé neèistoty a pøitom nepoškrábe. Byl vyvinut k odstraòování zaschlých a èištìní odolávajících skvrn na všech druzích tvrdého povrchu. Ideální je zejména pro kuchynì a koupelny. Použití: Malé množství èistícího prostøedku naneste pøímo na mycí houbu, látku nebo povrch, který hodláte èistit. Vydrhnìte podle potøeby a poté opláchnìte. Vaše koupelny, pracovní plochy i nádobí na vaøení budou opìt záøivì èisté. G

EKOLOGICKÉ MYCÍ, ÈISTÍCÍ A PRACÍ PROSTØEDKY ECOVER COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1

18 / PRAMENY ZDRAVÍ

Ve dnech 18.-27. srpna probìhl v hotelu Abram v Horních Luèanech v Jizerských horách letní rekondièní pobyt NEWSTART poøádaný Spoleèností Prameny zdraví v tìsné spolupráci s firmou Country Life. Skoro šedesát úèastníkù si mohlo potvrdit (ti zkušenìjší) èi vyzkoušet (ti ménì pokroèilí) na vlastní kùži, jaké zmìny pro pocit dobré tìlesné i duševní pohody pøináší užívání tìch neprostších pøírodních léèebných prostøedkù – a to již bìhem pomìrnì krátké doby nìkolika dnù. Èistì vegetariánská strava (s nízkým obsahem tuku) z kuchynì Country Life, pobyt na èerstvém horském vzduchu, rozcvièky, masáže, vodoléèebné procedury, spoleèné procházky i výlety do krásné okolní pøírody, dostatek spánku a odpoèinku, nepøítomnost vìtšiny pokušení velkomìsta… Již deset dnù takového stresu prostého režimu pøináší úlevu u øady civilizaèních nemocí, pøièemž nìkteré faktory zlepšení stavu jsou i dobøe mìøitelné – dochází napø. ke snížení krevního tlaku (i vzhledem k nízkému obsahu soli ve stravì), poklesu cholesterolu (v prùmìru asi o 20%) a mnohdy i k poklesu tìlesné váhy (aè chutného jídla byl dostatek a nouzí jsme rozhodnì netrpìli, spíše naopak). A protože se vydaøilo i poèasí, byla vìtšina úèastníkù s pobytem spokojena. Pro nìkteré snad tato zkušenost mohla znamenat i nový zaèátek na cestì k úplnému zdraví. Dìkujeme za pìknou úèast a tìšíme se na další pøíležitost k podobnì pøíjemnému setkání se zájemci o zdravý životní styl – tøeba i z øad ètenáøù Pramenù zdraví!

Alternativní metody vzdìlávání v CL Upozoròujeme, že v pondìlí 18. øíjna se v restauraci Country Life v rámci setkává-

ní Klubu zdraví Country Life (viz program aktivit na øíjen až prosinec na str. 19 a 20) koná mimoøádná pøednáška doc. PhDr. Karla Rýdla "Jiná škola" (o alternativních metodách vzdìlávání).

Podzimní výlet na ekologickou farmu V nedìli 14. listopadu chystáme v rámci Klubu zdraví Country Life výlet na ekologickou farmu firmy Country Life v Nenaèovicích na Berounsku (nedaleko Lodìnice). Bližší informace na tel. èísle 24316406 (ing. Žižka), pøípadnì na nástìnkách v prostorách prodejen a restaurace Country Life.

Pomoc pøi zemìtøesení V minulých dnech a týdnech se mohli mnozí z vás poprvé setkat na televizních obrazovkách – v rámci rùzných zpravodajských poøadù – se tváøí a osobou Otakara Jiránka, øeditele a zakladatele firmy Country Life v Èeskoslovensku. Tentokrát ovšem v dùsledku jeho aktivity na poli humanitární pomoci v oblastech zasažených nièivým zemìtøesením, a to jak v Turecku, tak na Tchajwanu. Otakar Jiránek zde pùsobil se skupinou èeských a moravských kynologù jako koordinátor v rámci aktivit Adventistické agentury pro pomoc a rozvoj (ADRA).

Dejte si pozor na kuchaøe bez vaøeèky! V médiích se obèas objeví, vìtšinou u pøíležitosti zveøejnìní èlánku o zdravé výživì v nìkterém plnobarevném èasopise, i tváø šéfkuchaøe restaurace Country Life Romana Uhrina. Ve støedu 29. záøí mìl Roman Uhrin pøíležitost obhajovat „vegetáøskou“ stravu v poøadu televize Nova, jedním z jeho oponentù byl pøitom herec Pavel Landovský. Jak to dopadlo, mùžete vy, kteøí jste poøad „Dobré bydlo“ vidìli, posoudit sami; nìkteøí øíkají, že to bylo, na rozdíl od Romanovy stravy, ponìkud nechutné – tøi proti jednomu! G

RECEPTY

PØEDNÁŠKY:

Rizoto se sójou, obilím a zeleninou

STØEDA: PRO DUCHOVNÍ ZDRAVÍ

200 g rýže natural, 100 g obilí, 100 g uvaøené sóje, sùl, 2 lžíce oleje, 2 cibule, 1 mrkev, pùl celeru, 1 petržel Zvl᚝ uvaøenou rýži, sóju a obilí scedíme, smícháme dohromady. Pøidáme olej, na jemno nastrouhanou koøenovou zeleninu, nakrájenou cibuli a zamícháme.

Rýže s èoèkou a pšenicí 200 g rýže natural, 200 g èoèky, 100 g pšenice, 50 g mraženého hrášku, 3 stroužky èesneku, sùl, 5 lžic sušeného droždí, 3 lžíce oleje, pórek Uvaøenou rýži smícháme s vaøenými pøísadami – èoèkou, pšenicí, hráškem (každé se vaøí zvl᚝), èesnekem, solí, droždím, olejem. Zdobíme syrovým pórkem.

Rýže s jablky 300 g rýže natural, 1 kg jablek, 2 lžíce oleje, sùl, 4 lžíce strouhaného kokosu Rýži uvaøíme v osolené vodì domìkka. Dáme na 25 minut pod peøinu. Potom pøidáme olej, strouhaný kokos a na jemno nastrouhaná jablka.

Rýže, jáhly, mák a oøíšky 200 g rýže natural, 200 g jahel, 100 g oøíškù, 50 g mletého máku, 4 lžíce kokosu, 2 lžíce oleje, sùl, 2 dl sójového mléka Rýži uvaøíme do polomìkka. Jáhly spaøíme 3x vroucí vodou. Smícháme dohromady, zalijeme sójovým mlékem a zapeèeme v troubì. Pøed podáváním omastíme olejem, posypeme mletým mákem, strouhaným kokosem a oøíšky.

RݎE NATURAL Rýže se dnes pìstuje témìø na celém svìtì, všude tam, kde je dost teplo a vlhko. Hlavním pokrmem je zejména v Asii. Pravidelnì se jí živí dvì miliardy lidí. K bìžnému jídlu by mìla být používána celozrnná nehlazená rýže Natural, protože bílá hlazená rýže je ochuzena o vìtšinu vitamínù a minerálních látek a stopových prvkù. Pravidelná konzumace bílé rýže mùže být dokonce pro nìkoho v urèitém smyslu škodlivá: odebírá tìlu vitamíny skupiny B a minerály. Je to podobné, jako u pšenièného èi žitného zrna. K tomu, aby se dobøe strávil a zmetabolizoval škrobovitý obsah zrna, jsou nezbytnì nutné vitamíny a prvky obsažené ve slupce. Konzumace rýže snižuje krevní tlak. Osolený vývar z bílé rýže staví prùjem a používá se pøi katarech žaludku a støev. (Prùjem staví též vaøené mrkvové pyré nebo odvar ze sušených borùvek.) Konzumace vývaru z rýže pomáhá pøi vysokých teplotách a zánìtech.

Rýže snižuje obsah cholesterolu v krvi. Na rozdíl od jiných zdrojù energie stabilizuje krevní cukr a inzulín a je proto velmi vhodnou potravinou pro diabetiky. Pùsobí preventivnì i léèebnì proti ledvinovým kamenùm kalciového typu (10 g suché rýže uvaøit, jíst dvakrát dennì). Bylo to experimentálnì prokázáno na mnoha dobrovolnících. Mnoha experimenty bylo zjištìno, že rýže, jakož i jiná semena, snižuje riziko onemocnìní rakovinou (zvláštì støev, prostaty, prsu) obsahem látek – blokátorù proteázy. Národy, které se živí hlavnì rýží, mají nejnižší výskyt rakoviny tlustého støeva. (Nìkteøí mají v této souvislosti pochybnosti o Japoncích, tamní vysoký výskyt rakoviny žaludku je však zpùsoben nadmìrnou spotøebou soli.) Pøi experimentech na stovkách dobrovolníkù, kteøí se pravidelnì živili rýží, došlo k pøekvapivému vedlejšímu úèinku: všem, kteøí trpìli lupenkou, se jejich stav výraznì zlepšil. G Ukázka i recepty pocházejí z knihy manželù Karla a Drahomíry Èervených „Léèba výživou“.

STUDIUM BIBLE – kniha Zjevení 13. øíjna Bùh, který pøichází 27. øíjna Psaníèka nevìstì 10. listopadu Falešný boháè a falešný žebrák 24. listopadu Beránek se sedmi rohy 8. prosince Sedm tajemných peèetí Studium knihy opøedené mnoha „nej“ vede Miroslav Kysilko, duchovní. PROMÍTÁNÍ FILMÙ 3. listopadu Zázraky stvoøení: lidský život 1. prosince Ježíš – evangelium podle Lukáše NET ‘98 – cyklus pøednášek 20. øíjna Hvìzdná válka zasáhla naši planetu 17. listopadu Proè zanikají civilizace? 15. prosince Jak najít klid v dnešní neklidné dobì? Videoprojekce pøednášek vysílaných na podzim 1998 pøes satelit do celého svìta uvádí Marek Gomola. ÈTVRTEK: PRO DUŠEVNÍ ZDRAVÍ KURZ KOMUNIKACE 14. øíjna Mluvím jasnì – nikdo mi nerozumí 28. øíjna Slova – a co je za nimi 11. listopadu Co jsi skuteènì chtìl øíci? 25. listopadu Povídej – naslouchám 9. prosince I mlèení znamená mluvení Nad úskalími a možnostmi komunikace se zamýšlí Mgr. Josef Hrdinka. Z DOMOVA A ZE SVÌTA 21. øíjna ADRA – práce mezinárodní humanitární organizace (R. Reitz) 4. listopadu Norsko – Nadace dobrého srdce v zemi pùlnoèního slunce (M. Gomola) 18. listopadu Práce zdravotnì misijních institucí v USA 2. prosince Práce zdravotnì misijních institucí v Africe (O. Jiránek) Prostory restaurace Country Life Melantrichova 15, Praha 1 Zaèátky vždy v 18.45 hod. Vstupné dobrovolné Bližší informace o programu na tel. 2431-6406 (ing. R. Žižka)

PRAMENY ZDRAVÍ / 19

RECEPTY COUNTRY LIFE

PØEDNÁŠKY:

Dušená rýže (natural)

ÚTERÝ: PRO TÌLESNÉ ZDRAVÍ

2 šálky rýže natural, 1 lžièka soli, 4 šálky vody, 1/2 lžièky Würzlu (zeleninové koøení BIO na zpùsob solèanky – k zakoupení v Country Life) Promytou a osušenou rýži opražte na sucho do bledì hnìda, zalijte vaøící vodou se solí a Würzlem, zamíchejte, pøilejte olej a zakryjte poklièkou. Ve vyhøáté troubì duste asi 40 minut. Hotová rýže má být skoro sypká, nelepkavá a dostateènì mìkká.

Barevná rýže Èervená: dušená rýže podle pøedcházejícího receptu, 1/2 šálku rajèatového protlaku, 2 lžíce oleje Na oleji osmahnìte rajèatový protlak a smíchejte s dušenou rýží.

Zelená: dušená rýže podle pøedcházejícího receptu, 1/2 šálku mraženého špenátového protlaku, 1 støední cibule, 1 lžièka Würzlu, 3 stroužky èesneku, 2 lžíce oleje Na oleji osmahnìte cibuli, pøidejte špenátový protlak, ochute a poduste asi 3 minuty. Dochute prolisovaným èesnekem a a smíchejte s dušenou rýží.

Žlutá: dušená rýže podle pøedcházejícího receptu, 1-2 lžíce oleje, 1-2 lžièky kurkumy (koøení) V rozehøátém oleji rozpuste kurkumu a smíchejte s dušenou rýží.

Mozaiková rýže Dušená rýže podle prvního receptu, 1/3 šálku zeleného hrášku, 1/3 šálku èervené kapie (na kostièky), 1/3 šálku mražené kukuøice, 1/3 šálku mrkve (na kostièky), 1/4 šálku natì petržele, 2 lžíce oleje Hrášek, kapii, kukuøici a mrkev uvaøte v páøe (5 minut). Na oleji osmahnìte nasekanou na petržele a všechno smíchejte s dušenou rýží. Dobrou chu pøeje Roman Uhrin, šéfkuchaø Country Life. Z kuchaøky „Zdravá kuchynì v praxi“.

Country Life – na cestì k úplnému zdraví!

VݎIVA – vztahy a souvislosti 12. øíjna Bojujeme s nadváhou a obezitou 9. listopadu Kravské mléko a lidské zdraví 7. prosince Výživa a psychika Uvádí ing. Robert Žižka, šéfredaktor Pramenù zdraví. NEWSTART – nový zaèátek 19. øíjna Voda – pít èi nepít? 16. listopadu Slunce jako lék 14. prosince Støídmost ve všem Uvádìjí MUDr. Peter Pribiš a Marek Gomola (16. listopadu). KURZ VAØENÍ se šéfkuchaøem 26. øíjna Pohanka v kuchyni 23. listopadu Jáhly v kuchyni 21. prosince „Menu 2 000“ S Romanem Uhrinem o nahrazování živoèišných produktù, radosti z vaøení a slavnostním (a zdravém) menu. VÝUKA MASÁŽÍ 2. listopadu Autoterapie páteøe rozcvièováním 30. listopadu Autoterapie páteøe automasáží Vede Ivana Hlouchová, zdrav. sestra. Prostory restaurace Country Life, Melantrichova 15, Praha 1 Zaèátky vždy v 18.45 hod. Vstupné dobrovolné

OTEVØENO V COUNTRY LIFE Melantrichova 15, Praha 1 Obchod:

Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu

PRAMENY ZDRAVÍ

za èástku 78,- Kè/pùlroèní pøedplatné (è. 4-6/99) za èástku 138,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/99) - vèetnì poštovného

Prosím o zasílání na následující adresu:

Jungmannova 1, Praha 1 Obchod:

Po-Èt 8:30-18:30 Pá 8:30-16 Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-16

Jméno a pøíjmení

Ès. armády 20, Hostivice u Prahy

Adresa

Pùlroèní pøedpl. Roèní pøedpl.

Datum

Po-Èt 8-19 Pá 8-16, Ne 11-18 Restaurace : Po-Èt 9-21 Pá: 9-16 Ne 11-21 Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-16

Podpis Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406)

Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (0855) 536-2585

Po-Èt 9-17 Pá 9-16

Èasopis PRAMENY ZDRAVÍ Vydává Country Life s.r.o. U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 tel/fax: (02) 2431-6406 Šéfredaktor: Ing. Robert Žižka Registraèní èíslo MK ÈR 7115 Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta s.p., Odštìpný závod Praha, èj. nov 5445/95 ze dne 30.11. 1995