Silniční síť Pardubického kraje - současný stav - financování - postoje Svobodných
11/2013
ilustrativní foto, zdroj: www.zelpage.cz
SOUČASNÝ STAV
nadstandardní délka silnic a dálnic vzhledem k ostatním podprůměrným hodnotám
zdroj: www.risy.cz
Geografické údaje Pardubického kraje
Hustota osídlení Pardubického kraje je lehce pod republikovým průměrem!
Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje;
V Pardubickém kraji je délka dálniční sítě pouze 9km.
Dálnice ČR: 0,95km na 100km2 PK: 0,20km na 100km2
Silnice I. třídy ČR: 7,93km na 100km2 PK: 10,09km na 100km2
Silnice II. třídy ČR: 16,55km na 100km2 PK: 20,16km na 100km2
Silnice III. třídy ČR: 43,26km na 100km2 PK: 49,11km na 100km2
SOUČASNÝ STAV ●
● ●
V Pardubickém kraji je oproti republikovému průměru nadstandardní délka silnic I.třídy a II.třídy. Lehce nad průměrem jsou i silnice III. třídy. S počtem kilometrů dálnic je Pardubický kraj naopak pod republikovým průměrem (tento průměr je však výrazně ovlivněn hlavním městem a Středočeským krajem).
Vzhledem k podílu Pardubického kraje na HDP není stávající síť z ekonomického pohledu dostatečně efektivně využívána!
FINANCOVÁNÍ
- Oddíl dopravy vzhledem k investičním nákladům představuje největší část finančních prostředků plynoucích z krajského rozpočtu (46,62%). - Oddíl dopravy současně představuje nejvyšší hodnotu majetku (57,78%). Pozn.: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech mohou být odlišné od uvedeného průměru.
Reálná hodnota vozovek a mostů II. a III. tříd v Pardubickém kraji Silnice Třída
Mosty Délka [km]
Plocha
CELKEM
Vstupní
Zůstatková
Počet [ks]
Vstupní
Zůstatková
Průměrná zbytková životnost [roky]
Vstupní
Zůstatková
[tis.km2]
II. třída
913
6007
11663
5487
253
700
504
6,3
12363
5990
III. třída
2222
12656
18951
8692
548
465
244
4,2
19416
8935
CELKEM
3136
18663
30614
14178
801
1165
748
4,8
31778
14925
Pozn.: Hodnoty v grafu jsou uvedeny v mil. Kč.
Přehled hospodaření SÚS dle krajů Kraj
MSK
KVK
ZLK
JMK
LBK
PUK
KHK
ÚSK
VYS
PLK
SČK
JČK
Celkem km II. a III. tř.
2662
1820
1787
3920
2101
3137
3313
3638
4576
4606
8646
5459
Průměr 2006-2009 Investiční prostředky celkem na 1km
215
276
245
251
64
171
126
23
7
55
4
2
Průměr 2006-2009 Neinvestiční prostředky celkem na 1km
279
191
221
141
264
118
111
191
204
149
171
120
(z toho vl. pracov./km)
165
11
177
96
137
83
103
96
118
83
25
90
(z toho dodavatelsky/km)
114
180
44
45
127
35
8
93
87
64
145
31
CELKEM
491
467
466
392
328
289
237
214
211
204
175
122
Průměr 2006-2009 Hospodářská činnost celkem
223
17
194
124
65
133
82
136
100
55
66
116
(z toho I. třídy)
209
17
81
107
65
96
59
136
68
44
66
113
(z toho ostatní práce)
14
0
113
17
0
37
23
0
32
11
0
3
4,4
50,6
5,2
6,0
5,3
7,9
6,8
6,7
6,2
8,1
56,1
6,8
Údaje jsou uvedeny v tis. Kč/km Počet km/1 prac. celkem
Pozn.: - údaje z OLK nebyly dostupné, - neinvestiční prostředky jsou uvedeny jen ty, které byly směřovány do vozovek, - SČK a KVK zcela zadávají práci, - MSK a ÚSK mají výsledky hospodářské činnosti ovlivněny významnými dotacemi a ZLK využívá obchodní společnosti, tzn. výkony jsou započítány do hospodářské činnosti, PUK má největší výkony pro města a obce v rámci ČR,
Stav povrchů vozovek silnic II. třídy v Pardubickém kraji Havarijní Nevyhovující Vyhovující Dobrý Výborný rok 2004 rok 2010
V roce 2004 tvořily nevyhovující a havarijní úseky (modrá a oranžová výseč) 27,84%. V roce 2010 již tvořily 48,75% - TO JIŽ V ZÁSADĚ PŘEDSTAVUJE ½ VŠECH ÚSEKŮ SILNIC II.třídy v Pardubickém kraji! Při stávajícím způsobu financování dochází k prudkému zhoršování stavu silnic a i přes významné investice do oprav a rekonstrukcí (fialová výseč). Pokud bude tento trend pokračovat bude někdy od roku 2017 stav povrchů vozovek v nevyhovujícím nebo havarijním stavu na hodnotě cca 70%, ostatní budou úseky, které byly opraveny nebo rekonstruovány v předchozích letech. Vlivem zhoršujícího se stavu nevyhovujících úseků bude klesat i podíl opravovaných úseků, neboť budou vyžadovat kompletní rekonstrukci.
Stav povrchů vozovek silnic III. třídy ve správní oblasti Chrudim Havarijní Nevyhovující Vyhovující Dobrý Výborný
8%
% 11 3%
% 21 3%
rok 2004 9%
% 36
rok 2010
% 31
% 41
% 37
V roce 2004 tvořily nevyhovující a havarijní úseky (modrá a oranžová výseč) 67%. V roce 2010 již tvořily 78%. Stávající způsob financování s investicemi do oprav a rekonstrukcí (fialová výseč) nedokáže zabránit postupné degradaci stavu vozovek silnic III. tříd ve správním obvodě Chrudim. Tento stav ukazuje jistou prognózu stavu silnic II. tříd v Pardubickém kraji po roce 2017 z předchozího grafu stavu vozovek silnic II. tříd.
Provozní a investiční výdaje do silnic II. a III. tříd v Pardubickém kraji v letech 2002 až 2010 1600
Provozní a investiční výdaje do silnic II. a III. tříd v PK
1400
Hranice reprodukčního stavu
1340
1200
1103
1062 1000
884
800
754
781
2007
2008
816
679 600
527
400 200 0 2002
2003
2004
2005
2006
2009
2010
Pozn.: Hodnoty v grafu jsou uvedeny v mil. Kč.
Graf ukazuje vývoj investic do silnic II. a III. třídy. Dlouhodobě je stav investičních a provozních prostředků při stávajícím způsobu výkonu správy a údržby, resp. hospodářské činnosti správní organizace, nedostatečný. A to i pro zachování stávajícího stavu silnic II. a III. třídy.
FINANCOVÁNÍ ●
●
●
Do silnic II. a III. tříd v Pardubickém kraji putuje ročně cca 1 mld. Kč na správu, údržbu a investice. Většina silnic II. a III. tříd se nachází v nevyhovujícím nebo přímo havarijním stavu. Stav silnic II. a III. tříd se v čase postupně zhoršuje.
Stav silnic II. a III. tříd při stávajícím financování jejich oprav je dlouhodobě neudržitelný.
NÁVRHY SVOBODNÝCH ●
●
●
●
●
Obecně zvýšit efektivitu výkonnosti silnic vzhledem k tvorbě HDP: ekonomické zásahy z programu Svobodných jako je rušení některých daní, zbytečných úřadů, dotace biopaliv, apod. Finance ze státního rozpočtu směrovat do komunikací s vyšší efektivitou na tvorbu HDP: postupně omezovat počet státem spravovaných komunikací – správu komunikací lokálního významu přenechat obcím nebo soukromým subjektům Umožnění komerčních aktivit spojených se správou komunikací: využití prodeje/pronájmu reklamních ploch, obchodování s vytěženou zeminou při správě a údržbě, výběr poplatků za užívání komunikací, apod. Transformovat financování na výstavbu nových komunikací: výstavba nových komunikací zvyšuje počty km spravovaných komunikací, resp. náklady na správu a odčerpává finance využitelné pro správu, výstavba komunikací musí vycházet z potřeb soukromého sektoru nebo z lokálních společenských potřeb – financování tomu pak musí odpovídat Úpravu požadavků na technické a technologické činnosti při správě i výstavbě: umožnit rekonstruovat nebo budovat komunikace s nezpevněným krytem, s pouze sezónním užíváním, s omezeným provozem, s užíváním na vlastní nebezpečí, apod., technologické provedení výstavby, rekonstrukcí a oprav musí vycházet z potřeb a možností financování
Obecně tedy snížit podíl státní správy a zvýšit vliv subjektů s lokální (místní, regionální, krajskou nebo i republikovou či mezinárodní – podle kategorie komunikace) působností, z jejichž potřeb užívání komunikace vychází . Komunikace musí být prostředkem nebo přímo nástrojem při tvorbě HDP.
Příklad rekonstrukce komunikace: Čermná na Domažlicku Zpracoval: Ing. Petr Musílek
11/2013
ilustrativní foto, zdroj: www.fzp.czu.cz