SETKÁNÍ 2013 STRETNUTIE
18.00 — Studio Z
15.00 — stan
10.00 — stan
23. — 25. 5. 2013
VEČER ČESKOSLOVENSKÉHO TANCE
TD Maximus a Bralen
TRPASLIČÍ POHÁDKA | Studio Damúza
JEŽEK A SNĚHULÁK
PROGRAM FESTIVALU
POLOOBLAČNO | Radošinské naivné divadlo
18. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO DIVADELNÍHO FESTIVALU
STŘEDA — 22. KVĚTNA | PŘEDPROGRAM
19.30 — Velký sál 20.00 — stan
19.30 — Studio Z
MŮJ ROMANTICKÝ PŘÍBĚH | Mandragora
JESSIE A MORGIANA
22.00 — Dílna
16.30 — Malá scéna
RACEK | Dejvické divadlo 18.00 — stan
GENTLE IRONY TRIO | koncert 18.00 — Dílna
20.30 — Dílna
NIKDY NEKONČÍ | Městské divadlo Zlín
ORCHESTR | Mandragora
FRANC ALPA | zahřívací koncert pro studenty
22.30 — stan
20.00 — Studio Z
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA 9.30 — Dílna
STALIN V NAŠEM MĚSTĚ Městské divadlo Zlín
10.30 — Velký sál
O ČLOVÍČKOVI | Městské divadlo Zlín 10.30 — Studio Z
POSLEDNÍ PŘÍPAD SHERLOCKA HOLMESE Divadlo Tramtárie
PÁTEK — 24. KVĚTNA 9.30 — stan
HRA | Městské divadlo Zlín 9.30 — Studio Z
DÁŠENKA ANEB PSÍ KUSY | Husa na provázku
PES (PRÍ)TULÁK | Divadlo PIKI
10.30 — Velký sál
15.00 — nádvoří
PALUBNÍ DENÍK HANZELKY A ZIKMUNDA
KATA DCERA KATA | Bábkové divadlo Žilina
Městské divadlo Zlín
S NADĚJÍ I BEZ NÍ | Komorní scéna Aréna 21.00 — Dílna
Divadlo Plyšového medvídka
11.00 — stan
PIDIVADLO | VOŠ herecká Praha 13.00 — stan
SOĽ NAD ZLATO | Harry Teater 14.00 — stan
KEJKLE A ŽONGLOVÁNÍ | Ardor viridis 15.00 — nádvoří
DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ Divadlo Polárka
TULÁK PO HVĚZDÁCH
16.00 — stan
22.00 — stan
16.30 — Studio Z
Divadlo Plyšového medvídka
PLYŠOVÉ PORNO | Divadlo DNO 22.30 — stan
NÁZEV DODÁM POZDĚJI | Divadlo DNO 7 DNÍ DO POHREBU | Komorné divadlo Martin 22.00 — stan
SENdvič | Divadlo DNO
JAKUB URSINY A PROVISORIUM | koncert
SOBOTA — 25. KVĚTNA
ZÁVĚREČNÁ FIRESHOW
23.30 — nádvoří
17.00 — stan
14.00 — ulice města Zlína
9.30 — stan
24.00 — Dílna
PETER LIPA | koncert
SETKÁNÍ S GULLIVEREM U NÁS — happening
LÁSKA JEST CHEMIE | Městské divadlo Zlín
AFTER PARTY — Dj Sektor
Editorial
Marika: Prečo? Ondřej: Prečo co? Marika: Nesnaž sa hovoriť po slovensky, Milí a vážení, přátelé divadelní! vieš ako to neznášam. Při psaní tohoto úvodníku přišel mi do schránky mail. Ondřej: Víš ty co? Já ťa lúbim, Marika. Z neznámé adresy. Asi spam. Nečtu je. Ale teď jsem uděMarika: Ĺúbim. Ĺ. Makké Ĺ, Ondřeji. lal výjimku. Došlo mi, že jde o hru. Mačkám tedy ctrl c Ondřej: Ondřeji. Pořádně to ř, Marika. a ctrl v. Tady je aspoň úryvek. Skočí po sobě. Líbají se. Proplétají. A plavou v kašně. Marika: Nie. To nieje možné. Třou se jako líni. Ondřej: Co se stalo? Marika: Čo ty si sa už úplne zbláznil či čo? Ta hra, milí přátelé, se jmenuje Setkání/Stretnutie. Jde Ondřej: Já vůbec nevím, o čem mluvíš, Mariko. o osmnáctý díl. Je plná tajemství, vtipu, zvratů, inspira Prosím tě, uklidni se... ce, objetí. Zahrát si ji po tři májové dny můžeme díky Marika: Nehovor mi, co mám robiť! podporovatelům, nadšencům, zlínským, i mnoha přesOndřej: Dobře, dobře. Hlavně klid. polním. Za to jim děkuji. Protože bez HRY to všechno Marika: Nehovor mi... nemá smysl. Jak to dopadne, záleží jen na nás. Autory jsme my. My všichni. Ondřej: Dobře. Ticho po pěšině. Marika: Ondřej: Marika: Ondřej:
Ty sa ma ani neopýtaš, prečo som taká roztomilo hysterická? Já se bojím. Sa opýtať? Té odpovědi.
MgA. Petr Michálek, ředitel a hráč
Záštitu nad festivalem převzali
a upevňování těchto vzájemných vazeb. Přeji všem, kdo se podílejí na organizaci festivalu, aby se letošní ročník vydařil a aby byl obohacením a zdrojem „Vážený pane řediteli, hlubokých zážitků pro všechny, kdo využijí nabídky invážím si toho, že jste mě poctil nabídkou k převzetí zášti- scenovaných titulů i doprovodného programu.“ ty na 18. ročníkem mezinárodního divadelního festivalu MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje Setkání 2013 Stretnutie a s radostí ji přijímám.“ Miroslav Adámek, primátor města Zlína „Vážený pane řediteli, ráda Vám sděluji, že nad letošním ročníkem této vý„Vážení přátelé divadla, znamné divadelní přehlídky přebírám osobní záštitu. rád přijímám záštitu nad festivalem Setkání 2013 Stret- Zároveň děkuji za pozvání k účasti – pokud mi to mé nutie, který zlínští divadelníci pořádají letos již osmnác- pracovní povinnosti dovolí, ráda se jeho slavnostního tým rokem. Za dobu své existence si tato tvůrčí přehlídka zahájení v Městském divadle Zlín zúčastním.“ originálních dramaturgických projektů vydobyla vysoký Alena Hanáková, ministryně kultury ČR kredit a patří k těm událostem kulturního jara ve Zlínském kraji, které dokazují, že nejsme regionem „na konci „Vážený pane řediteli, světa“, ale naopak inspirativním centrem ducha, umění, hledání a setkávání se – a to zejména s kulturou našich přijímám záštitu nad podujatím. Festival si udržuje dlhoslovenských přátel, k níž máme přirozeně velmi blízko. dobo vysokú umeleckú úroveň a významné postaveni v kontexte divadelních festivalov oboch krajín a vďaka Rozvíjení diplomatických, obchodních, kulturních i srdečsvojej jedinečném koncepci prináša nevšedné umelecké ných mezilidských vztahů s našimi sousedy ze Slovenské zážitky tvorcom aj divákom. Pokial mi to pracovné porepubliky, vždy patřilo k eminentnímu zájmu Zlínského vinnosti dovolia, rád sa na slavnostním otvorení festivalu kraje ležícího na rozhraní obou států, a proto si považuji zúčastním.“ této přehlídky, i coby velmi hezké příležitosti k vytváření Mojmír Maďárič, ministr kultury SR
„Vážený pane řediteli, děkuji Vám za pozvání na slavnostní zahájení 18. ročníku festivalu setkání 2013 Stretnutie. Velmi rád převezmu nad festivalem záštitu, neboť oceňuji jeho přeshraniční rozměr a přínos k posilování kulturních vztahů mezi Českou republikou a Slovenskem.“
představen najlepší výber slovenskej a českej dramatickém tvorby. Prajem festivalu veľa spokojených návštevníkov, Vám a Vaším spolupracovníkom veľa úspechov, jako aj veľa tvorivých podnetov. Verím, že podujatie tohoto typu tiž prispeje k ďalšiemu rozvoju tradične dobrých česko-slovenských vzťahov v oblasti kulty.“
Jakub Karfík, velvyslanec ČR v SR
Miroslav Lajčák, ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR
„Vážený pán Michálek, dovolujem si Vám oznámiť, že s potešením prijímam záštitu nad 18. ročníkem festivalu setkání 2013 Stretnutie a želám Vám veľa úspechov při realizácii tohoto podujatia.“ Peter Brňo, velvyslanec SR v ČR „Děkuji za Váš dopis, v němž představujete projekt 18. ročníku festivalu Setkání 2013 Stretnutie a je mou milou povinností sdělit Vám, že nad touto akcí přebírám záštitu.“ Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí ČR „So záujmom som si prezrel program festivalu, ktorý vypovedá o jeho kvalitě, významnosti a jedinečnosti v oboch našich krajinách . Som rád, že može byť v Zlíně
SETKÁNÍ 2013 STRETNUTIE
18. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO DIVADELNÍHO FESTIVALU
23. — 25. 5. 2013 PROGRAM FESTIVALU
STŘEDA — 22. KVĚTNA — STUDIO Z — 19.30 délka představení 55 minut bez přestávky
Hana Mikolášková (volně podle A. S. Grina)
JESSIE A MORGIANA
Přála bych si, aby z tebe zbyl jenom hlas, sestřičko… Nezávislý projekt, který vznikl za podpory Městského divadla Zlín
režie Hana Mikolášková dramaturgie Miroslav Ondra choreografie Markéta Kalužíková použitá hudba Tara Fuki a variace na Gloomy Sunday osoby a obsazení Jessie Trenganová Radka Skýpalová* Morgiana Trenganová Markéta Matulová* Poručík Detrey Jan Holcman Doktor Glenar Marek Příkazký *) studentky 2. ročníku ZSVOŠU Zlín
premiéra 11. května 2013
Jessie a Mori. Krásná a ohyzdná. Zářící a temná. Sladká a jedovatá. Milující a zahořklá. Čistá duše a otrávená mysl. Plná života a toužící po smrti. Jsou to ještě vůbec sestry? Která z nich ten souboj přežije? Dramatický skeč s tanečními a hororovými prvky o tragické smrti slečny Trenganové na motivy stejnojmenného románu A. S. Grina.
STŘEDA — 22. KVĚTNA — DÍLNA — 20.45
FRANC ALPA
zahřívací koncert pro studenty kapela hraje ve složení Marek Příkazký, Martin Šramka a Kamil Brázdil
Hudební seskupení Franc Alpa vzniklo v roce 2010 ve Zlíně. O rok později si členové na jednu z pravidelných zkoušek přinesli i nástroje a od té chvíle fungují jako kapela, jejíž repertoár je zcela zapovězen tvorbě jiné než autorské. Styl kapely lze charakterizovat jako směsici punku, postrocku, funku, lidové písně, popu a kuku (obecně přijatelné je souhrnné označení Cabaret punk).
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — DÍLNA — 9.30 délka představení 55 minut bez přestávky
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Ľubomír Feldek
STALIN V NAŠEM MĚSTĚ
3. díl cyklu inscenovaných čtení Československo režie Jan Cimr dramaturgie Markéta Špetíková scénografie Jitka Gazdošová dramaturgická supervize Vladimír Fekar
osoby a obsazení Stalin Ivan Řehák Stařec Zdeněk Julina Učitelka klavíru Romana Julinová Pecúch, Rajnoha, Ružiak a Starcův otec Milan Hloušek premiéra 18. února 2013
Stalin a stařec. Stařec a jeho vzpomínky na dobu Stalinem poznamenanou. Stařec a jeho mladická láska. Ľubomír Feldek o padesátých letech vypráví groteskně, s humorem, ale i s písněmi, s vědomě autobiografickým vkladem. Hru úspěšně inscenoval Dodo Gombár v Městském divadle Žilina, v českých divadlech byla inscenována v české premiéře. V nastudování studenty JAMU se tedy jedná o pohled mladých lidí, kteří tuto dobu nezažili.
Zaujalo mě, že by tu někde mezi námi mohl žít schovaný Stalin – když máme co do činění se světem, kde je zlo těžko definovatelné, málokdy se dá vymezit, určit jednou osobou, jedním režimem, jedním činem, neznamená to, že tu není. Stalina jako jeho koncentrát, naředěný nijakostí naší doby k nepoznání, je potřeba nepřehlížet. Jan Cimr, režisér
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — VELKÝ SÁL — 10.30
premiéra 20. ledna 2013
délka představení 1 hodina 20 minut včetně přestávky
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Zdenka a Pavel Teisingerovi — Hana Mikolášková
O ČLOVÍČKOVI
pra-pohádka pro nejmenší režie Hana Mikolášková dramaturgie Jana Kafková a Miroslav Ondra scéna a kostýmy Zuzana Přidalová texty písní Jana Kafková hudba Čankišou osoby a obsazení Človíček Roman Blumaier Vlk, později pes Marek Příkazký Opice Marie Vančurová Šavlozubý tygr, později kocour Radovan Král Človíčka Marie Vančurová Hlas Vypravěče Arnošt Goldflam
Za dávných časů, kdy na zemi rostly přesličky vyšší než panelák a mezi nimi se proháněly obrovské ještěrky zvané dinosauři, se objevil první Človíček. Neměl to ze začátku jednoduché. Neměl drápy ani ostré zuby, ale protože byl chytrý, vynalézavý a statečný, brzy přišel na to, jak mezi dravou havětí přežít a jak si najít kamarády, se kterými mu bude veselo. Vydejte se s námi do pravěku a uvidíte, jak si Človíček rozdělal oheň, jak se oblékl, jak vyzrál na Šavlozubého tygra, jak napálil škodolibou Opici, jak si našel věrného přítele Psa a jak pro svou milovanou Človíčku složil první písničku. Pohádka O Človíčkovi je pohybovou pohádkou místy s akrobatickými prvky. Šplhá se v ní po palmách a liánách. A než se Človíček naučí mluvit, dorozumívá se pantomimou. Dobrodružstvím provází hlas Arnošta Goldflama. Roman Blumaier jje pro titulní roli disponován již svým snědým exteriérem, těží však I z hereckých charismat, k nimž na prvním místě náleží výtečná práce s mimikou, schopnost v téměř bezeslovné roli jistě zásadní. Ucelená souhra všech inscenačních složek má jednoduchý rezultát: na tuto vydařenou cestu do pravěku je radost se vypravit. Marcel Sladkovski
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — STUDIO Z — 10.30 délka představení 55 minut bez přestávky
DIVADLO PIKI PEZINOK
Hostovali v Bábkovom divadle Na rázcestí v Banskej Bystrici, divadle Aréna v Bratislavě, v minulosti spolupracovali s Theater Taptoe v Belgii. Ve Slovenské televizi připravují a moderují pořad pro děti Elá hop!
Jakmile se narodil, bylo jasné, že ho nikdo nebude chtít. Proto skončil na smetišti. To, co mu příroda ubrala na kráse, mu však přidala na odvaze, vytrvalosti a víře, že na světě musí existovat alespoň jeden člověk, který by ho mohl mít rád. Tak se vydal na cestu - hledat lásku. Několikrát mu šlo režie Katka Aulitisová, Ľubo Piktor o život, ale vždy se z toho vylízal. Mnohokrát na něho byli lidé jako psi, ale nevzdával se. Častokrát mu bylo pod psa, hudba Andrej Kalinka výprava Markéta Plachá, Katka Aulitisová, Ľubo Piktor ale postavil se a běžel dál. Doběhl nakonec do svého cíle? Kdoví? Takoví psi jako on obvykle nemívají štěstí. Ale pohrají Katka Aulitisová, Ľubo Piktor zor! POZOR!!! Tohleto není obyčejný ošklivý pes. To je Pes s velkým „Pé“. premiéra 14. října 2012, Divadlo PIKI Pezinok Představení o tom, jak Pes hledal lásku, o tom, že nejen člověk může mít život pod psa a také o tom, že někdy i člověk Divadlo PIKI znamená Podozrivo Ideálna Kočovná Iniciamůže být jako pes. tíva. Vznikla v roce 1990, a přestože ji tvoří manželský pár (Katka A. a Ľubo P.), stále se nerozpadla. A to je nezvyklé a podezřelé. Divadlo PIKI nemá vlastní budovu, kočuje po divadlech a kulturních zařízeních doma i v zahraničí a snaží se dělat radost hlavně dětem. Na repertoáru divadla najdete adaptace klasických příběhů, autorské hry se současnými, často dokonce tabuizovanými tématy, rodinná představení i zábavné programy.
Daniel Pennac — Katka Aulitisová
PES (PRÍ)TULÁK
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — NÁDVOŘÍ DIVADLA — 15.00 délka představení 60 minut
BÁBKOVÉ DIVADLO ŽILINA
Jakub Nvota
KATA DCERA KATA scénář a režie Jakub Nvota dramaturgie Peter Palik pohybová spolupráce Petr Nůsek scéna a kostýmy Miro Daubrava, Jaro Daubrava hudba Peter Vaňouček hrají Michal Németh, Ján Demko, Anna Čitbajová, Juraj Tabaček, Jana Eliášová, Bibiana Tarasovičová, Peter Vaňouček, Štefan Špirec premiéra 17. listopadu 2013 Bábkové divadlo Žilina je repertoárové divadlo se stálým souborem. Profesionalizovalo se v roce 1950 ze skupiny ochotnických divadelníků. Linie pouličních inscenací v režii
Jakuba Nvoty (W. Shakespeare / J. Nvota: Othello alebo škrtič benátsky, 2007; D. Alighieri / J. Nvota: Božská komedia, 2009), znamenala výrazné oživení komediálního žánru v dramaturgické skladbě a v hledaní nových výrazových postupů. Každé město má svá tajemství, příběhy a legendy. Hovoří o nich pamětníci, vyprávějí jejich vypravěči, a mnohé jsou zapsány i v městských archivech. Vážou se k různým místům města - k budovám, hradbám, náměstím, katakomb nebo úzkým uličkám. Své legendy má i město Žilina. Ty, které vypráví o žilinském katovi, se staly inspirací pro pouliční divadlo s názvem Kata dcera kata. Příběh se motá kolem zákeřného kastelána z Budatínskeho zámku, který si dělá zálusk na služku radního pána. Ta však miluje mladého kováře. Kastelán se chce krásné služky zmocnit za každou cenu, proto se všemožně snaží překazit jejich lásku. Nit příběhu nás zavede až na popraviště, kterému vládne městský kat. I díky němu se nakonec podaří rozetnout uzel zamotaného příběhu lidské lásky, vášně a závisti. Inscenace v režii Jakuba Nvoty opět přináší na slovenské náměstí a ulice komedii plnou humoru, parodie a vtipu, která zaručeně pobaví široké vrstvy diváků.
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — STAN — 17.00
PETER LIPA BAND zahajovací koncert
Rodák z Prešova Peter Lipa inklinoval k hudbě už od dětství. Od dvanácti let se učil hrát na housle, později na trubku, trombon a na kytaru. Hrál ve skupinách Struny, Istropilana, Blues Five, Revival Jazz Band, T+R Band, Lipa Andršt Blues Band. V roce 1968 získal s Blues Five na 2. beatovém festivalu v Praze cenu Objev festivalu. Vyhledával spolupráci s klavíristy, (L. Gerhard, M. Svoboda, G. Jonáš, E. Viklický, P. Breiner, B. Urbánek, J. Tatár, P. Bodnár a jeho syn Peter Lipa ml.) Tento nástroj mu jako zpěvákovi nejvíce vyhovuje. V roce 1978 založil vlastní formaci Combo a toto uskupení ho pod názvem Peter Lipa Band v různých podobách provází do současnosti. Hudba Petera Lipy vychází ze spojení jazzu a blues, v jeho repertoáru najdeme tradicionály, standardy z oblasti swingu a moderního jazzu. Vychází z rytmických možností textu a přenáší je do hudebního projevu. Posledních deset let se věnuje zejména původním písním, které vznikají na texty. Přiznává vliv zpěváků jakými jsou Jimmy Rushing, Ray Charles, Al Jarreau, Joe Cocker či Bobby McFerrin.
V loňském roce absolvoval Peter Lipa přes 120 koncertů na různých místech světa: na Slovensku, v Čechách, ale také v Rusku, Rakousku, na Kypru a Francii. Lipa vydal nové autorské album s název Lipa 68. CD se prodalo už více než 3000 kusů. Nová nahrávka se na trhu objevila po sedmi letech od poslední úspěšné platinové desky Lipa zpívá Lasicu. Výsledkem je zajímavé, lehce multižánrové album. Společným jmenovatelem je zpěv Petera Lipy a jeho jazzbluesové hudební cítění. Album má moderní a příjemný zvuk. Na desce spolupracoval Lipa se svým synem a Ľuborem „Umelcem“ Priehradníkem, slovenským producentem a trumpetistou. Jeho cit pro práci s elektronikou a počítačovou hudbou byl hlavním důvodem ke spolupráci.
TD MAXIMVS A BRALEN VEČER ČESKOSLOVENSKÉHO MODERNÍHO TANCE
amatérských i profesionálních tanečníků doma i v zahraničí. V minulosti připravil MAXIMVS například celovečerní představení Když tančím s Beethovenem, které s nimi hrál špičkový klavírista Miroslav Sekera. Pro již 42. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim vznikly za spolupráce s orchestrem Městského divadla Brno choreografie Appalačské jaro – Aaron Copland a Karneval Zvířat – Camille Saint-Saëns.
Brněnské Taneční divadlo MAXIMVS bylo založeno v roce 2004. Jeho cílem bylo vytvořit umělecké těleso, zabývající se moderním (scénickým) a jazzovým tancem. Se souborem dlouhodobě spolupracují přední tanečníci z Česka i zahraničí: Joe Alegado (USA), Simona Lepoldová – bývalá sólistka Národního divadla, Vladimir Gončarov – sólista baletu v Ústí nad Labem, Rastislav Letenaj (SK) – umělecký vedoucí Tanečního divadla Bralen Bratislava, Cristina Perera (Brazílie) a další. Členy tanečního divadla MAXIMVS jsou převážně vysokoškoláci, kteří se však práci v souboru věnují s profesionálním přístupem. Uměleckým vedoucím a interním choreografem souboru je David Strnad, bývalý dlouholetý interpret, pedagog a choreograf Tanečního divadla Bralen Bratislava, v současné době pedagog JAMU v Brně a externí choreograf mnoha divadel v České republice i v zahraničí. Pod jeho vedením se tanečně vzdělávají stovky
Taneční divadlo Bralen Bratislava bylo líhní tanečníků, choreografů a pedagogů, kteří dnes pracují v divadlech a souborech po celém světě. Jedním ze souborů moderního tance, působících v České republice je i Taneční divadlo MAXIMVS Brno. Je tedy zcela pochopitelné, že tyto soubory spolupracují, pracují na podobné bázi a jsou jednoznačným důkazem, že politické hranice se kultury nedotýkají a dotýkat nesmějí. Takže tento Česko-Slovenský večer je dalším z mnoha minulých a věříme, že i dalším z mnoha budoucích, společných představení. A tanec – který nezná jazykové bariéry – je určitě krásným spojovacím prvkem i mezi národy, jejichž řeč si je tak podobná. Společně se budeme Vám, divákům, snažit ukázat náš pohled na svět, řemeslný tanec a lidské příběhy podložené krásnou hudbou. Třeba se v některé z připravených choreografiích i najdete. Těšíme se na SETKÁNÍ/STRETNUTIE s Vámi.
ČTVRTEK 23. KVĚTNA — STUDIO Z — 18.00 délka představení 1 hodina 40 minut včetně přestávky
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — VELKÝ SÁL — 19.30 délka představení 2 hodiny 35 minut včetně přestávky
RADOŠINSKÉ NAIVNÉ DIVADLO
Stanislav Štepka
POLOOBLAČNO prvá správa o mojom 20. storočí (1900 — 1950) režie Juraj Nvota texty písní Stanislav Štepka (a radošinský lid) hudba Juraj Haško scéna a kostýmy Mona Hafsahl choreografie Eva Burdová hrají Stanislav Štepka, Richard Felix nebo Martin Škoda, Vladimír Svitek, Maruška Nedomová, Jozef Adamčík, Mojmír Caban nebo Svatopluk Malachovský, Soňa Norisová nebo Katarína Ivanková, Simona Martausová, Michal Kubovčík nebo Ondrej Hraška, Andrea Marek Martvoňová nebo Michaela Szöcsová, Ladislav Hubáček a Milan Šago
kapela na scéně ve složení Simona Martausová, Jozef Adamčík, Mojmír Caban, Svatopluk Malachovský, Maruška Nedomová, Vladimír Svítek, Ladislav Hubáček nebo Richard Felix premiéry 30. listopadu a 1. prosince 2012 Radošinské naivné divadlo snad ani netřeba představovat. Tento slovenský profesionální divadelní soubor se stálou scénou v Bratislavě byl založen 25. prosince 1963, kdy v obci Radošina uvedl Stanislav Štepka s místními divadelníky svou kabaretní hru Němé tváře aneb Zvěř se píše s velkým Z. Jeho představení jsou permanentně vyprodané a všechny hry dosahují nadprůměrné reprízovosti. Klíčovou osobností divadla je principál Stanislav Štepka, právě jeho autorský způsob nazírání na svět, vazba na západoslovenský dialekt, vědomě ochotnický herecký styl, písňová tvorba zakomponovaná do inscenací, to jsou charakteristické znaky nejpopulárnějšího slovenského divadla v historii slovenského divadelnictví. K padesátému výročí vzniku Radošinského naivného divadla napsal Stanislav Štěpka dvoudílnou hru ze života rodné obce Radošina. Jeho hra je zároveň nepřímo i o dějinách Slovenska ve dvacátém století. V hořkosměšné komedii POLOOBLAČNO, kterou označil jako „první zprávu o mém dvacátém století (1900 — 1950)“, s příznačným štepkovským humorem zob-
razuje věrně a barvitě tragikomické lidské osudy, inspirované konkrétními osobami a událostmi. Postavy se na pozadí komických i tragických dobových událostí potýkají s životem a v závěru hry (na začátku padesátých let) sní velký a naivní sen o tom, že jednou bude všechno jiné a lepší. Volným pokračováním hry bude připravovaná „druhá zpráva o mém dvacátém století (1950 — 2000)“, kterou divadlo plánuje uvést letos - v roce 50. výročí existence souboru – pod názvem Sčista-jasna. Radošinci sú v tejto komédii takí, akých ich máme radi – smutno-smiešni, vtipní, hraví, jemne ironickí i sebaironickí, akční (napríklad scénka o príchode futbalu do dediny) a nesmierne muzikálni. Keď už sme pri muzike, Juraj Haško by si za svoj hudobný počin – rekonštrukciu dobových piesní z Radošiny – zaslúžil osobitnú Cenu. Hudba v tomto prípade nie je len predelom medzi hovoreným slovom, ale akosi prirodzene a nerušene s ním splýva, umocňuje ho a výrazne prispieva ku kompozičnej vyváženosti hry, keď cítiť aj precíznu ruku režiséra Juraja Nvotu. V pozadí ľudských osudov sa vynárajú dejinné udalosti z Radošiny, ale aj slovenské a svetové. Koniec uhorského útlaku, vznik Československa, smutné osudy Židov, dve špinavé vojny a nástup ,krajších´ socialistických zajtrajškov. Štepka si kladie aj filozofickú otázku: Prečo ľudia opakujú stále tie isté chyby? Prečo sú nepoučiteľní? Na to si musí odpoveď hľadať každý sám. Ladislav Harsányi
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — STAN — 20.00 délka představení 50 minut
ZLÍNSKÁ SOUKROMÁ V YŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZLÍN / DIVADLO MANDRAGORA
D. C. Jackson
MŮJ ROMANTICKÝ PŘÍBĚH režie Janka Ryšánek Schmiedtová hrají Aneta Bačíková, Michaela Vrbová, Júlia Kambalová, Jana Hvozdenská, Nikola Hauerlandová a Petr Vaněk (studenti 3. ročníku ZSVOŠU Zlín)
premiéra 16. dubna 2013 „Kde si můžete někoho najít? Kde se lidé nejčastěji potkávají? V hospodě? V tělocvičně? Supermarketu? Blbost! Pokud jste si někoho nenašli ještě před promocí, oženíte se nejspíš s nějakou krávou z práce.“ … Pravda nebo lež? Můj romantický příběh vypráví o dvou lidech, kteří spolu stráví noc. Užili si ji nebo to nestálo za nic? Těžko říct,
vnímání muže a ženy se totiž trošku liší… A jak to s Amy a Tomem dopadne? Skončí tenhle tak trochu jiný romantický příběh autora D. C. Jacksona svatbou jako hollywoodský trhák? To přece nemůžeme prozradit, to je už na Vás, abyste se přišli podívat…! :) My Romantic History měla premiéru 5. dubna 2010 v Traverse Theatre v Edinburghu.
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — DÍLNA — 22.00 délka představení 1 hodina bez přestávky
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Benjamin Kuras
NIKDY NEKONČÍ
1. díl z cyklu inscenovaných čtení Československo režie Zuzana Patráková dramaturgie Šimon Peták scéna a kostýmy Markéta Šlejnarová dramaturgická supervize Vladimír Fekar inspice Marie Drobilíková osoby a obsazení Matka Milena Marcilisová Danny Gustav Řezníček Ruda Rostislav Marek Dalia Marta Bačíková česká premiéra 22. října 2012
Skvělá, trochu nevšední rodinná komedie autora, který se touto hrou navrátil do svého rodného města Zlína. Hlavnímu hrdinovi Dannymu se vede dobře. Prosmýknul se pod železnou oponu a emigroval do Anglie. Pomalu pomýšlí na svatbu s přítelkyní Daliou, v Londýně vlastní byt a v bytě má Rudu, věrného, leč poněkud uhozeného kamaráda. Zdá se, že Dannyho život jde v každém ohledu správným směrem. Ale pak, po šestnáctileté odluce, ho jednoho dne z Československa navštíví matka. Jeho největší životní postrach rozbije ležení v obýváku, požádá si o čaj, vyhrne rukávy a… Inscenaci nastudoval tvůrčí tým studentů JAMU s herci Městského divadla ve Zlíně. „Tehdy nám všem ilegálním emigrantům směly poprvé přijet na návštěvu matky. Neznal jsem žádného, který by se z toho nervově nezhroutil. Říkali jsme tomu Husákova pomsta. Já jsem se z toho naštěstí dokázal vyléčit tím, že jsem z toho udělal komedii. Někteří dopadli hůř.“ Benjamin Kuras
ČTVRTEK — 23. KVĚTNA — STAN — 22.30 délka představení 70 minut bez přestávky
DIVADLO TRAMTARIE OLOMOUC
Jiří Jelínek
POSLEDNÍ PŘÍPAD SHERLOCKA HOLMESE komedie
režie Jiří Jelínek dramaturgie Vladislav Kracík hudba Lukáš Mareček scéna a kostýmy Zů Vítková technická spolupráce Jakub Janovec hrají Jiří Jelínek, Vojtěch Johaník, Jana Posníková, Barbora Šebestíková, Jan Konopčík premiéra 4. prosince 2012
Divadlo Tramtarie je nezávislé divadlo existující od roku 2005. Ve vlastní produkci uvádí nyní pět divadelních premiér za sezónu. Svou činnost doplňuje také o hudební a filmové produkce, pořádá výstavy a další akce. V průměru uvádí patnáct akcí za měsíc ve svém prostoru a dalších zhruba 15 výjezdů po celé republice. Zdroji pro inscenace nejsou primárně klasické dramatické texty, ale spíše film, literatura, komiks či internet. Snaží se hledat silné příběhy a aktuální témata. Inspirace filmovou poetikou se nepromítá pouze do témat a žánrů, nýbrž také do formy. Mezi typické rysy patří využití filmových projekcí, rychlý způsob vyprávění, epizodická struktura či rychlý střih. Divadlo je prostorem pro výrazné režisérské osobnosti a kreativní autorské přístupy. Nejslavnější detektiv všech dob řeší svůj poslední případ, jehož divadelní rekonstrukce Vám může nezvratně poškodit bránici. Taky Vás rozčilují všichni ti chytřejší? Diváci, HOLME SE! Zajímá Vás, kde se člověk WATSNE?... Divoká variace na slavné téma s autorskými otisky prstů Jiřího Jelínka. Sehraná dvojice Sherlock Holmes a doktor Watson řeší řadu drobných případů, na jejichž pozadí se ve skutečnosti vyjevuje pravda o jejich vztahu. Sherlock Holmes se ukazuje jako hodně problematická postava, možná geniálního detektiva, rozhodně však nesnesitelného společníka. Stále dokola se opakujícím motivem hry je hra samotná, to, jak roztomilým hraním ubližovat okolí, a kdo s kým si vlastně
hraje, kdo proti komu hraje, kdo si na co hraje. Poslední případ Sherlocka Holmese proto, protože po téhle hře už neuvidíte Sherlocka Holmese takového, jaký byl předtím. Jiří Jelínek je herec, režisér a performer, principál slavného hradeckého divadla DNO a adoptivní otec komiksové postavičky Fagi. Bývalý člen souboru a režisér brněnské Husy na provázku, nyní na volné noze. Spolupracuje s divadly Minor, Reduta nebo se Studiem Ypsilon. Naposledy režíroval Carmen v Městském divadle Zlín. V Tramtarii už režíroval úspěšnou hudební roadmovie Kdo chce zabít Beatles? nebo Zapeklitou pohádku.
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STAN — 9.30 délka představení 50 minut bez přestávky
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Jonathan Chadwick
HRA
2. díl z cyklu inscenovaných čtení Československo režie Gabriela Krečmerová dramaturgie Adam Gold scéna a kostýmy Eliška Konečná dramaturgická supervize Vladimír Fekar pedagogické vedení Rostislav Marek a Jana Kafková hrají Radim Bánovský, Lukáš Borik, Patrik Francl, Tomáš Smetana, Jakub Syllte, Jakub Švarc, Lucie Kořínková, Marie Hnilicová
(studenti 1. ročníku ZSVOŠU ve Zlíně)
česká premiéra 13. prosince 2012
HRA (Performance) aneb Jak mladý Angličan viděl český rok 1968. Jonathan Chadwick napsal v roce 1969 politickou hru The Performance. Ve Zlíně ji uvádíme v novém překladu Elišky Poláčkové pod názvem Hra. Vznikla během jeho studií na cambridgské univerzitě. Upálení Jana Palacha a invaze Československa v roce 1968 vyprovokovala Chadwicka a jeho spolužáky k tomu, aby k němu prostřednictvím divadla zaujali postoj. Přímo v Chadwickově režii byla uvedena s velkým úspěchem v roce 1969 na prestižním divadelním festivalu v Edinburghu. Chadwick také spolurežíroval film o vzniku této inscenace Rehearsals for the Performance (Zkoušení hry), který byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu. Inscenaci nastudovali studenti JAMU Brno společně se studenty ZSVOŠU ve Zlíně. V roce 1968 se nedalo věřit ani Západu, který vedl válku ve Vietnamu, ale ani Východu, vedenému Sovětským svazem, o němž se vědělo, že jeho cesta k socialismu a komunismu selhala. Zdálo se, že to, co se děje v Československu v roce 1968, bylo opravdovým plamínkem naděje zažehnutým uprostřed rozpolceného světa, protože staví na první místo člověka, lidskou bytost. Johathan Chadwick
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STUDIO Z — 9.30 délka představení 50 minut bez přestávky
DIVADLO HUSA NA PROVÁZKU
Karek Čapek
DÁŠEŇKA aneb PSÍ KUSY — Haf! na motivy Karla Čapka napsali, režírovali a hrají Jiří Jelínek a Anežka Kubátová hudba Zdeněk Král texty písní Alexej Štěk dramaturgie Lucie Němečková scéna a loutky Petra Jiránková kostýmy Josef a Karel Fundusovi premiéra 8. února 2013 Brněnské Divadlo Husa na provázku existuje od roku 1967. Bylo založeno studenty JAMU a pod vedením režijního tria Scherhaufer, Pospíšil, Tálská patřilo k nejvýznamnějším experimentálním scénám v Evropě. V současné době je jeho
uměleckým ředitelem Vladimír Morávek, který na tradici divadla zdárně navazuje. Řadami prošlo mnoho významných herců (Boleslav Polívka, Miroslav Donutil), spolupracovalo s ním mnoho jiných významných osobností (Miloš Štědroň, Milan Uhde, Ludvík Kundera a další) Intermezzo projektu Čapek (Čapkové) na provázku. (Vlastně na vodítku.) Pohádkový kabaret pro štěňata od 4 let. Podvraťácké pohádky pro vážené pudlikum. Jak si Karel a Olinka pořídili štěně. Jak ho učili chodit, štěkat a další psí kusy. Prostě psina za všechny dobr-money. Bude to ště-NĚCO! Přijďte, bude to „hasky“. Dášenka na provázku je pohádkou příkladně kontaktní a baví opravdu všechny. Zkušenější ocení hrátky s Čapkovým životopisem a s dalšími světoznámými díly jednoho ze sedmi českých nominantů na Nobelovu cenu za literaturu. Lehké je i jiskření mezi spisovatelem a herečkou. Všechno je to v pěkných psích dekoracích a kostýmech, s písničkami. Živé, svěží, vtipné, hravé, moudré. A hodinkové. J. P. Kříž
PÁTEK — 24. KVĚTNA — VELKÝ SÁL — 10.30
osoby a obsazení
délka představení 2 hodiny 40 minut včetně přestávky
Hanzelka mladší Pavel Vacek Hanzelka starší Radoslav Šopík Zikmund mladší Zdeněk Lambor Zikmund starší Luděk Randár Štefa Příkazský Rostislav Marek Eduard Ingriš Marek Příkazký Anděl Marta Bačíková Čert Josef Koller Československo Eva Daňková, Gustav Řezníček a Helena Čermáková Utita, Jurij Gagarin, Ludvík Vaculík Roman Blumaier
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Vladimír Fekar
PALUBNÍ DENÍK HANZELKY A ZIKMUNDA Život je přesný součet náhod.
námět Jitka Taussiková podle osudů Jiřího Hanzelky, Miroslava Zikmunda a dalších režie a režijní úprava scénáře Petr Štindl scéna Petr B. Novák kostýmy Zuzana Přidalová dramaturgie Vladimír Fekar hudba Petr Hromádka a výběr hudby odborná spolupráce Karel Pavlištík a Magdalena Preiningerová projekce Zdeněk Eliáš (s použitím citací z filmů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda) Inscenace vznikla ve spolupráci s Archivem H+Z Muzea jihovýchodní Moravy
Egyptský úředník, Adžubej Jan Leflík Bůh RA Eva Daňková T.G. Masaryk Jakub Malovaný V dalších menších rolích členové jevištní techniky premiéra 2. března 2013 Na cestě kolem zeměkoule, na cestě životem. Há a Zet jako jedna značka. Život dvou parťáků srostlých do sebe. V mládí i ve zralém věku. Vášeň pro cestování se zrodila hned v roce 1938, kdy se ti dva seznámili. Tehdy se zrodil sen. O třicet let později dostaly sny těžkou ránu. Jejich
cestovatelský i životní příběh uháněl odvážně našimi komplikovanými československými dějinami tak, jak elegantní kola Tatry 87 uháněla pouští, horami a prachem cest, a pak se náhle zadrhl, na dvacet dlouhých let. Kolik pokušení a nebezpečí na ně čekalo na cestách i v životě, kolik přátel, kolik setkání, kolik odvahy bylo třeba. Je-li kde na světě ráj? Letem světem, křížem krážem, vesele i vážně, snem i skutečností, po moři i po souši, lodí i tatrovkou, chlapecky i dospěle, odvážně i bojácně. Příběh slavných cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky poprvé na jevišti. Vstříc dobrodružství, napříč světadíly, navzdory počasí i režimu. Inscenaci se daří zachytit atmosféru místa a času, má chytrý humor, zbytečně nezahlcuje fakty. Prospělo by jí sice zkrácení některých pasáží, větší prostor pro mezilidské vztahy, ale nebojí se problematizovat hlavni hrdiny, aby se inscenace nestala jen černobílým pomníkem těchto výrazných osobností. Doubravka Krautschneiderová
PÁTEK — 24. KVĚTNA — PROSTORY KOLEM DIVADLA A SAD KOMENSKÉHO — 14.00 délka představení cca 50 minut
SETKÁNÍ S GULLIVEREM U NÁS
pár dní dílen, které začínají ve středu 22. května, zvládli studenti připravit. V průvodu, který bude putovat městem, se společně se studenty objeví také herci Městského divadla Zlín a další účastníci festivalu. Zkrátka festival vyrazí s hereckým mládím do ulic a parků Zlína.
POULIČNÍ PREZENTACE WORKSHOPŮ STUDENTŮ KONZERVATOŘÍ A VOŠ HERECKÝCH mimořádný happening v rámci festivalu Setkání Stretnutie Premiéra a derniéra v rámci festivalu Setkání Stretnutie. Studenti konzervatoří a vyšších odborných škol z Česka a Slovenska (v letošním roce jsou to studenti z Ostravy, Prahy, Zlína, Topolčan a Martina) se už pravidelně setkávají ve Zlíně. Během letošního festivalu budou pracovat pod vedením lektorů (Hana Galetková a Tomáš Volkmer, Barbara Herz a Vítězslav Větrovec) a jejich pracovní setkání poprvé bude mít společné vystoupení pro veřejnost. Připraví čtyři zastavení, která zažije během festivalu Lemuel Gulliver v československém Zlíně. Na čtyřech místech se budete moc podívat na to, co za těch
ilustrační fotografie
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STAN — 15.00 délka představení 40 min bez přestávky
DAMÚZA
TRPASLIČÍ POHÁDKA
kombinace hereckého a loutkového divadla s živou hudbou.
koncept, režie Tomsa Legierski, Johana Vaňousová scénografie Johana Vaňousová, Tomsa Legierski hrají Tomsa Legierski a Johana Vaňousová premiéra květen 2013 Studio DAMÚZA působí na divadelní scéně již od roku 1999. Bylo spjato se stejnojmenným prostorem ve středověkém sklepení domu Řetězová 10 na Starém Městě. V současné době se pod značkou DAMÚZA skrývá produkční a producentská jednotka podporující neotřelé divadelníky, hudebníky a ostatní především vizuální umělce, kteří nechtějí zapadat do běžného divadelního provozu, ale chtějí
objevovat, provokovat, zkoumat. Od počátku se studio orientovalo především na ambiciózní projekty studentů a čerstvých absolventů DAMU. Této linie se stále drží. Ve spolupráci s Katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU připravuje drobné loutkové pohádky vyznačující se precizním provedením, minimálním obsazením, autorským přístupem k loutkám a výtvarné stránce představení a důrazem na poselství silného příběhu. Trpaslíci žijí obvykle ve skupinách, většinou mají 28–53 cm, jejich váha nepřesahuje 5 kg. Oblíbenou stravou jsou menší kamínky a stonky blatouchu jarního, hlavní náplní dne pak práce v dolech. Rutinéři. To vše se ale může změnit příchodem nezvaného hosta... Co udělá se sedmi muži jedna kráska? Přijďte se podívat na příběh tak silný, že si ho vyprávějí už generace trpaslíků.
PÁTEK — 24. KVĚTNA — MALÁ SCÉNA — 16.30 délka představení 3 hodiny 20 minut s přestávkou
DEJVICKÉ DIVADLO
Anton Pavlovič Čechov
RACEK
komedie o čtyřech dějstvích
režie Michal Vajdička překlad Leoš Suchařípa scéna Pavol Andraško kostýmy Katarína Hollá hudba Marián Čekovský dramaturgie Daniel Majling, Eva Suková hrají Klára Melíšková, Jaroslav Plesl, Veronika Kubařová, Ivan Trojan, Miroslav Krobot, David Novotný, Lenka Krobotová, Václav Neužil, Zdeňka Žádníková, Pavel Šimčík a další premiéra 21. března 2013
Dejvické divadlo existuje od roku 1992. Soubor tvořili absolventi katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny. Ten se stal v roce 1993 uměleckým šéfem. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle čtyři sezony. K nejvýznamnějším počinům této éry patří inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé divadlem roku. V září 1996 soubor přešel společně s Janem Bornou do nově vzniklého Divadla v Dlouhé. Na jeho místo nastoupil soubor nový a s ním režisér a také pedagog KALD DAMU Miroslav Krobot, který je uměleckým šéfem divadla dosud. Základ jeho souboru tvořil původně opět celý ročník ALD DAMU, ale postupně se začal zásadně proměňovat. Výraznou součást dramaturgie Dejvického divadla tvoří současná dramatika jak zahraniční, tak domácí. Divadlo iniciuje vznik původních českých textů a klade důraz také na autorskou spolupráci s umělci názorově i generačně spřízněnými. V současné době je Dejvické divadlo jednou z nevyhledávanějších a nejnavštěvovanějších českých scén a je nositelem mnoha divadelních ocenění. První z tzv. velké čtyřky Čechovových divadelních her (kromě Racka do ní patří Strýček Váňa, Tři sestry a Višňový sad) měla premiéru v roce 1896 v Alexandrinském divadle v Petrohradě a zcela propadla. Věhlas jí přinesla až inscenace
Moskevského uměleckého divadla v roce 1898 v režii K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka. V Dejvickém divadle měl mít tento titul původně premiéru v roce 2012. K pohostinské režii byl už tehdy přizván Michal Vajdička se svým týmem – dramaturgem Danielem Majlingem, scénografem Pavlem Andraškem a hudebním skladatelem Mariánem Čekovským. V důsledku různých okolností bylo jeho nastudování o rok odloženo a do týmu vstoupila ještě kostýmní výtvarnice Katarína Hollá. Činohra moderního typu, bez inscenačních schválností a zahlceností symboly, s jasným výkladem a vycizelovanými hereckými výkony. Tak se dá ve zkratce charakterizovat nejnovější inscenace Racka v Dejvickém divadle. Režijní práce Michala Vajdičky nevyčnívá, ale je jasně patrná v přesné vypointovanosti scén, i pečlivé a důsledné práci s herci. Čechovovské hry balancující na hraně tragiky a komiky mohou velmi snadno sklouznout k nudě. V tomto případě ale divák s napětím sleduje téměř tři a půl hodinové představení, a v známém příběhu objevuje nové významy. Jana Soprová
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STAN — 18.00
GENTLE IRONY TRIO koncert
Kapela Gentle Irony Trio vznikla mezi studenty divadelní fakulty JAMU v Brně. Původní pánské trio se rozrostlo do konečného počtu šesti hudebníků. Autorem hudby je Tomáš David, absolvent činoherního herectví, vítěz soutěže Zlín Czechtalent 2010 a momentálně člen hereckého souboru v divadle Husa na provázku a hostující herec v Olomouckém divadle Tramtárie! I další členové jsou divadelně činní. Lucie Schneiderová hraje v Mahenově divadle a Hana Mikolášková je výbornou režisérkou a uměleckou šéfkou Městského divadla Zlín. Hudebně si kapela prošla určitým vývojem i díky rozšíření zvuku o saxofony a dnes z ní na každém koncertě prýští energie v rytmu jazzu, popu a funky.
PÁTEK — 24. KVĚTNA — DÍLNA — 18.00 délka představení 1 hodina
DIVADLO MANDRAGORA / ZSVOŠU ZLÍN
Jean Anouilh
ORCHESTR
„Koncertní etuda o tragikomické existenci dámského orchestru kdesi v lázních, kde se léčí zácpa ...“ režie Jakub Nvota hrají Aneta Bačíková, Michaela Vrbová, Júlia Kambalová, Jana Hvozdenská, Nikola Hauerlandová a Petr Vaněk (studenti 3. ročníku ZSVOŠU Zlín) a Jana Venosová (studentka 2. ročníku)
premiéra 8. ledna 2013 Divadlo Mandagora je studentským divadlem při Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění ve Zlíně. Studenti absolventského ročníku v něm každoročně představují své nové inscenace.
Studium oboru Hudebně dramatické umění funguje od počátku 90. let a připravuje studenty k samostatné profesionální práci v regionálních divadlech, v rozhlase a audiovizuálních elektronických médiích a v dalších oblastech kultury včetně podnikatelských aktivit. Výhodou herecké školy ve Zlíně je její úzká spolupráce s Městským divadlem Zlín. Posluchači herecké školy studují pod vedením pedagogů, kteří jsou aktivními umělci - členy zlínského uměleckého souboru. Na prknech MDZ vykonávají zpravidla také studenti II. a III. ročníku svou odbornou praxi. Mnozí se tak pracovně setkali s Ivanem Balaďou, Josefem Morávkem, J. A. Pitínským, Pavlem Šimákem, Petrem Štindlem, Martinem Františákem, Dodem Gombárem, Hanou Mikoláškovou a dalšími známými režiséry. Mezi absolventy školy se řadí například Simona Babčáková, Josef Vápeník, Josef Kubáník, Petra Domžalová, Marta Bačíková, Kristýna Janáčková a další. Divadlo Mandragora je veřejná studentská scéna oboru Hudebně dramatické umění Zlínské soukromé vyšší odborné školy. Studenti absolvujícího třetího ročníku hrají nyní v divadelním a hudebním klubu „Dílna 9472“, který je součástí Městského divadla a divákům je znám také jako „Divadélko v klubu“. Každý absolventský ročník má na repertoáru čtyři až pět titulů.
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STUDIO Z — 20.00 délka představení 2 hodiny 30 minut včetně přestávky
KOMORNÍ SCÉNA ARÉNA OSTRAVA
Tomáš Vůjtek
S NADĚJÍ I BEZ NÍ
Milovali jsme Sovětský svaz, a zároveň jsme se ho báli.
režie Ivan Krejčí scéna a kostýmy Milan David hudba Nikos Engonidis dramaturgie Tomáš Vůjtek
Ivan Krejčí. Divadlo se zaměřuje na takový typ inscenací, v nichž může vyniknout herectví a v mnoha inscenacích se snaží reflektovat charakteristický ostravský region. Hra Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní získala v roce 2011 v soutěži dramatických textů o Cenu Alfréda Radoka 2. místo, přičemž 1. místo nebylo uděleno. Časopis Svět a divadlo text posléze otiskl. Česká premiéra inscenace, vzbudila mohutný ohlas diváků i odborné veřejnosti. Inscenace získala nominaci na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku a Alena Sasínová-Polarczyk byla za roli Ony nominována na stejnou cenu. Nakonec to byl Tomáš Vůjtek, kdo za tuto hru obdržel Cenu Hvězd na vrbě při udílení Cen Alfréda Radoka v únoru 2012 a cenu Marka Ravenhilla za rok 2012.
Text hry se opírá o vzpomínkovou prózu Josefy Slánské Zpráva o mém muži (Svoboda, Praha 1990). Citace jsou pokud možno doslovné, aby se v co největší míře zachovala ideová autentičnost promluv hlavní postavy. Rovněž vycházím z knihy rozhovorů Karla Bartoška Český vězeň, v níž je také kapitola věnovaná Josefě Slánské (Ladislav Horáček, Praha 2001). Atmosféru doby ilustrují citace z dobového tisku a tehdejší premiéra 21. ledna 2012 literatury. V tomto ohledu pro mě byla nejvíce inspirující Komorní scéna Aréna Ostrava vznikla v roce 1994 jako kniha Proces s vedením protistátního spikleneckého centra nástupnická organizace Divadla hudby, které v Ostravě pů- v čele s Rudolfem Slánským (Orbis, Praha 1953). Tomáš Vůjtek sobilo již od roku 1951. Uměleckým šéfem divadla je režisér
osoby a obsazení Ona Alena Sasínová-Polarczyk První Marek Cisovský Druhý Albert Čuba Chór Vlastimil Burda, René Šmotek, Vladislav Georgiev, Petra Kocmanová, Zuzana Truplová
PÁTEK — 24. KVĚTNA — DÍLNA — 21.00 délka představení 80 minut bez přestávky
DIVADLO PLYŠOVÉHO MEDVÍDKA
Jack London — Konrád Popel
TULÁK PO HVĚZDÁCH (The Star Rover)
hrají a loutky vodí Jan Šprynar, Miroslav Černý, Lukáš Krejčí a Konrád Popel Projekt byl realizován za finanční spoluúčasti NADACE ŽIVOT UMĚLCE a Statutárního města Prostějova. premiéra 24. května 2013 v rámci Mezinárodního divadelního festivalu Setkání Stretnutie. Vraždil pro lásku. Byl odsouzenej na doživotí v nejtvrdší
,, … smrt neexistuje. Život je duch a duch, ten umřít americký věznici. Zmlátil dozorce a dostal trest smrti. Čelil nemůže.“ falešnýmu obvinění ze spiknutí a pět let trpěl jako zvíře v sarežie Konrád Popel autor textu Konrád Popel, volně na motivy románu Jacka Londona návrhy a realizace loutek Edita Kurková návrh scény Konrád Popel výroba scény Roman Pořízek a fi. Charvát a syn s.r.o. výroba kostýmů a scény Eva Svítková hudba Martin Peřina produkce Eva Svítková
movazbě. Pět dlouhejch let ve svěrací kazajce. Čekal na smrt. Pak přišel na to, jak přežít! Naučil se opouštět svý tělo a cestovat svejma minulejma životama. Opouštěl svý tělo a jeho duch zůstával svobodnej. Kamenný zdi a železný dveře jsou na to, aby zadržovaly těla, ale ducha, toho zadržet nemůžou. Původní dramatizace pro loutky, herce a stíny, na motivy jednoho z nejznámějších a nejlepších románů Jacka Londona podle skutečné události. Loutková báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince.
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STAN — 22.30 délka představení 30 minut bez přestávky
DIVADLO DNO
Michak Dalecký
PLYŠOVÉ PORNO hraje Michal Dalecký DIVADLO DNO je nezávislá alternativní divadelní skupina bez vlastní scény, kterou založili herci, hudebníci, výtvarníci a studenti v Hradci Králové v roce 2000. Od roku 2004 funguje jako občanské sdružení, které zastřešuje různé divadelní, hudební a výtvarné projekty. Od roku vzniku DNO vytvořilo víc než 25 představení, hudebních formací a jiných projektů. Účinkuje na mnoha festivalech v ČR (Loutkářská Chrudim, Přelet nad loutkářským hnízdem, Divadlo evropských regionů, Ostrovy-Islands…) i v zahraničí (PUF – Slovinsko, Bábkarská Bystrica – Slovensko, Eger – Maďarsko). V představeních DNO kombinuje loutky, staré hračky, hi-technologie a živou hudbu.
Pornografie je velmi blízko nás všech. Dokonce se stává naší součástí. Ale co náš milovaný plyšový medvídek? Co dělá on za našimi zády na posteli, když surfujeme na pornostránkách? Porno show na pozadí milostných etud.
PÁTEK — 24. KVĚTNA — STAN — 23.00
DIVADLO DNO
SENdvič účinkují Johana Vaňousová, Jiří Jelínek, Michal Dalecký Nové písně od kapely SEN! Divadelní koncert! Loutkové klipy! Johana — Michal — Jiří na plnej plyn! Nic míň než nic! Konec zvonec lívanec připravte se na tanec!
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STAN — 9.30 délka představení 50 minut bez přestávky
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Viliam Klimáček
LÁSKA JEST CHEMIE
4. díl cyklu inscenovaných čtení Československo režie Ján Tomandl dramaturgie Kristýna Gavendová scéna a kostýmy Stella Šonková dramaturgická supervize Vladimír Fekar osoby a obsazení Vodík, Ztracený Gustav Řezníček Rtuť, Jiří Zdeněk Lambor Neon, Věrka Hana Briešťanská Kobalt, Fred Roman Blumaier Nikl, Inženýrskej Rostislav Marek Uran, Božka Marta Bačíková Mendělejev, Kahan Pavel Leicman premiéra 29. dubna 2013
Nejslavnější slovenský dramatik současnosti Viliam Klimáček si jednou zaexperimentoval s češtinou. A napsal čtyři krátké komediální hříčky, v nichž si pohrává s proměnou jazyka: od češtiny Karla Čapka, když psal Ze života hmyzu, přes jazyk prvorepublikových filmů, lidovost socialistického realismu až po poetiku filmů Petra Zelenky. A vznikl z toho komický a groteskně hravý průlet našim dvacátým stoletím. Všechny příběhy jsou propojeny onou nejméně vysvětlitelnou chemickou reakcí, kterou je láska. Ve zkrácené verzi jsme hru uvedli v rámci cyklu inscenovaných čtení. Hru nastudoval tvůrčí tým studentů JAMU Brno. „Je to moja prvá hra, napísaná česky. Druhou je oveľa mladší titul Já v Praze, játra v Londýně, ktorú uvádzalo Divadlo na zábradlí Praha. Tridsať rokov som žil v spoločnom štáte Československo a čítal som, aj stále čítam, české knihy. Divadlo na provázku a Ha divadlo boli zásadné impulzy pre to, aby som raz založil vlastné divadlo GUnaGU. A česká dráma bola prvá, ktorá sa mi v miestnej knižnici v Starej Turej dostala do ruky.“ Viliam Klimáček
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STAN — 10.00 délka představení 35 minut
DIVADLO PLYŠOVÉHO MEDVÍDKA
Matyáš Dlab
JEŽEK A SNĚHULÁK režie, texty písní Konrád Popel výprava, loutky Alžběta Hanzlová dramaturgie Matyáš Dlab
ten sníh? Pohádka pro malé i nejmenší i pro rampouchy dospělácký! Přijďte se podívat, co všechno zažijí Ježek a Sněhulák, dva vypráskaní uličníci uličnický jak veverky zvědaví. Přijďte se dozvědět, jak se stalo, že málem s panem Čápem do Afriky odletěli, jak si stromy nazlobili, jak lyžovali a pana Strašáka potkali a k tomu tisíc havranů, co nanuky hledali a máma a táta doma strach mají a dvacet bráchů a dvacet sestřiček už si určitě zuby po večeři čistí a celou pastu vymačkají a zima dávno přišla a Ježek ještě nespí!
DIVADLO PLYŠOVÉHO MEDVÍDKA je moravskočeské nezávislé poloprofesionální divadlo, sdružené od roku 2011. Stálý tvůrčí tým spolupracuje s hosty napříč brněnskými divadly či studenty Janáčkovy akademie múzických umění. hrají Funguje bez stálého prostoru, v různých projektech se růzMarta Bačíková nebo Miroslav Černý, Marina Ra, ně stěhuje, je připravené se hodně nacestovat. Plyšová draKonrád Popel maturgie je generačně otevřená, soustředí se jak na diváka dospělého, tak dětského. Směřuje především k autorské premiéra duben 2012 inscenaci a k autorské adaptaci. K dílčím projektům divadlo přistupuje bez předem daného inscenačního stylu, zejmé„Ježkovy oči! Ona už je zima!“ Velké dobrodružství jednoho na ale vychází z činohry a loutkového divadla. zvědavého a vůbec neospalého ježka, které se klidně mohlo odehrát zrovna na vaší zahradě. Proč musí ježci na zimu spát? Proč nemůžou odletět s čápama do Afriky? Kdo si to vymyslel tohleto spaní? A kdo to sem na nás v zimě sype
SOBOTA — 25. KVĚTNA — NÁDVOŘÍ —— 9.00 — 17.00 délka představení
sdružení Aktivně životem DDM Astra Helen Doron Early English
TVOŘIVÉ DÍLNY PRO DĚTI Ve spolupráci s osvědčenými zlínskými organizacemi, které se věnují volnočasovým aktivitám dětí, jsme pro vás připravili zábavný festivalový den plný legrace, poznávání a tvoření. Se sdružením Aktivně životem se budete moci vydat na výlet do pravěku a na vlastní kůži okusit, jak se tehdy žilo: budeme tvořit pravěké malby, poznávat poslepu nejrůznější prapředměty i přenášet uloveného mamuta. Inspirací k úkolům byla nová pohádka Městského divadla Zlín O človíčkovi, kterou můžete vidět i v rámci festivalového programu (23. 5. v 10.00 Velký sál). S DDM Astra se naučíme vyrábět divadelní škrabošky a kdo bude chtít, může si nechat pomalovat obličej.
Lektoři ze školy Helen Doron Early English představí pohádku Didi the Dragon aneb příběhy dráčka Didiho. V zasedací místnosti divadla budeme promítat krátké příběhy animovaného dráčka a jeho přátel, kteří plní a řeší jednoduché úkoly. Po pohádce si děti budou procvičovat zábavnou formou anglickou slovní zásobu z příběhů.
Děti do divadla patří!
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STAN — 13.00 délka představení 50 minut bez přestávky
HARRYTEATER
Štefan Šmihel
SOĽ NAD ZLATO scénář Štefan Šmihel režie Ján Haruštiak hudba Belo Felix texty písní Ján Haruštiak scéna, loutky Kristína Hroznová kostýmy Júlia Haruštiaková hrají Ján Haruštiak Zájezdové rodinné divadlo HarryTheater se poprvé představilo divákům v roce 2003 s představením Sólo pro Harryho. Ale teprve v roce 2010 bylo oficiálně zaregistrováno. Základ tvoří manželé Jan a Julie Haruštiakovci, kteří si zvou další herce, výtvarníky a hudebníky ke spolupráci. Inscenace jsou založeny na aktivní spolupráci s obecenstvem.
Divadlo pravidelně hraje na scéně Divadla Ivana Palúcha a SOBOTA — 25. KVĚTNA — NÁDVOŘÍ — 14.00 je zapojeno do projektu Doktor klaun a hrává představení pro děti, které musí z různých příčin strávit část svého dět- Ardor Viridis ství odloučeny od rodičů - v domovech sociálních služeb, ve speciálních internátních školách pro děti s různými postiženími atd. Pořádá také divadelní workshopy pro romské děti. Představení dvou komediantů s loutkami. Otec a dcera Šestičlenná žonglérská skupina z blízkého okolí Zlína, která táhnou svou káru světem a obveselují lidi svými kousky. se umění žonglování věnuje již několik let. Během studia a Navazují na staré komediantské postupy. V představení je tréninku žonglérského umění se jejich vášeň pro žonglovážonglování, chůze po laně i loutkové divadlo. Jak už to bývá, ní i schopnosti manipulace s ním znásobily a dnes se věnují i zde, přestože otec nadevše miluje svou dceru, přece jen tomuto řemeslu naplno. Skupina Ardor viridis se snaží záto mezi nimi někdy „jiskří“, přesně tak jako mezi Králem a kazníkům nabídnout netradiční žonglérské vystoupení šité Maruškou. Nakonec vše skončí šťastně, tak, jako v každé na míru dané akci, hodně si hraje s tématem událostí a ladí podle toho vystoupení jak už s ohněm či bez. Mezi velké správné pohádce. „A proto slyšte, slyšte, poslouchejte příběh o tom, jak zvítě- úspěchy patří účast na žonglérském festivale v Košicich v roce 2012 a mnoho dalších akcí. zila sůl nad zlatem ...“
KEJKLE, ŽONGLOVÁNÍ
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STAN — 15.00 délka představení cca 60 minut
DIVADLO POLÁRKA
Michal Sopuch — Radim Toman
DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ režie Michal Sopuch dramaturgie Radim Toman hudba Leoš Peteráč scéna Hynek Petrželka kostýmy Kateřina Höferová návrh loutek Jiří Skovajsa výroba loutek Michal Gregor
hrají Tomáš Sukup, Václav Vítek, Leoš Peteráč, Ondřej Biravský, Jiří Skovajsa, Lukáš Daňhel, Alfréd Texel, Alžběta Hofericová, Eva Borovičková, Filipína Taübelová, Radim Toman, Michal Sopuch, Vít Hary Karlas, Jakub Cír premiéra 16. září 2012 v 15.30 v Björnsonově sadu
Divadlo Polárka je profesionální brněnské dětské divadlo, které vzniklo v roce 1999. Amatérskými předchůdci této scény byli nejprve soubor Loutkového divadla Sokol Brno I, založený již v roce 1930 a posléze divadlo Jitřenka, proslulé zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Divadlo se pod názvem Alternativní divadlo pro děti a mládež Polárka plně profesionalizovalo v sezóně 1999/2000 a uměleckým šéfem a ředitelem se stal Jaroslav Tuček. Uměleckého vedení divadla se chopila generace mladých tvůrců, zejména studentů uměleckých škol, převážně se jednalo o absolventy Divadelní fakulty JAMU v Brně. Ve vedení divadla se vystřídaly výrazné umělecké osobnosti (Jan Mikulášek, Martin Františák, Hana Mikolášková, Konrád Popel). Divadlo Polárka je nepřehlédnutelnou scénou nejen mezi divadly zaměřujícími se na tvorbu pro děti a mládež.
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STAN — 16.00
DIVADLO DNO
Jelínek — Dalecký
NÁZEV DODÁM POZDĚJI režie Jiří Jelínek scénografie Konečná hudba Dalecký hrají Jelínek — Dalecký
Nový kabaret o životních botách. Jako na jehlách čekejte Inscenace Dlouhý, Široký a Bystrozraký režiséra Michala co je na botech dobrým a co Zlín. Písně o botách. Scénky Sopucha a dramaturga Radima Tomana vychází ze zná- o botách. Vzdělávací kvíz! mé pohádky K. J. Erbena. Zpočátku poněkud nerozhodný princ se vydá do světa, aby vysvobodil krásnou princeznu ze spárů zlého černokněžníka a vzal si ji za ženu. Na jeho cestě ho provází trojice pomocníků: Dlouhý, Široký a Bystrozraký, kteří pomohou princi odhalit tajemství pravého přátelství. Představení kombinuje činoherní herectví s loutkovým. O hudební doprovod se postará skupina „Kleč“ pod taktovkou Leoše Peteráče. Inscenace je koncipována jako pouliční divadlo.
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STUDIO Z — 16.30 délka představení 2 hodiny 15 minut včetně přestávky
KOMORNÉ DIVADLO MARTIN
Ján Rozner — Peter Pavlac
7 DNÍ DO POHREBU režie Ľubomír Vajdička dramatizace Peter Pavlac dramaturgie Róbert Mankovecký scéna Jozef Ciller kostýmy Marija Havran hudba Peter Mankovecký
osoby a obsazení Zora Jana Oľhová Ján Dano Heriban Ján starší Ján Kožuch Žena Lucia Jašková Muži v kabátech Karol Čičmanec / Tibor Kubička premiéra 25. května 2012
Slovenské komorné divadlo v Martině vzniklo roku 1944 jako druhé profesionální divadlo na Slovensku. Slovenské komorní divadlo v Martině nikdo dekretem shora nezakládal, vzniklo přirozeně, z vnitřní potřeby města a slovenských ochotníků. Za téměř 65 let své existence prošlo Slovenské komorní divadlo mnohými etapami a pod mnohými názvy (Divadlo Slovenského národného povstania, Armádní divadlo). Divadlo mělo významný vliv na formování divadelnictví na Slovensku. Bylo výraznou hereckou „líhní“ a někteří významní slovenští herci mu zůstali věrni celý život. Z režisérských osobností zde působili Andrej Bagar, Martin Hollý, Miloš Pietor, Peter Scherhaufer, Ľubomír Vajdička, Stanislav Parnicki, Roman Polák, Matouš Olha či Štefan Kořenci. Slovenské komorní divadlo vždy dokázalo inspirovat mladé tvůrce a bylo tvořivou dílnou současného divadla. To potvrzuje i hostování divadla na prestižních mezinárodních festivalech (Moskva, Bělehrad, Toruň, Wroclav, Edinburgh, Skopje, Cividale, Záhřeb, Expo 2000 Hannover, Kolín nad Rýnem a další) Východiskem dramatizace Petera Pavlace je román Jana Roznera Sedm dní do pohřbu, který vyšel v roce 2009 a stal se na Slovensku Knihou roku. Rozner ve své knize vypráví o tom, jak prožil sedm dní, které uplynuly mezi smrtí a pohřbem jeho manželky, významné české překladatelky Zory
Jesenské, kterou komunistický režim „vymazal“ ze slovenské literatury. Smrt a okolnosti pohřbu spustily proud autorových vzpomínek, které mají nejen osobní, ale i širší společensko-politický charakter na období nastupující normalizace. Režisér Ľubomír Vajdička s kvartetom hercov pretavil predlohu, scénu, kostýmy i hudbu Petra Mankoveckého do kompaktného javiskového tvaru. Spočiatku sa zdá, že dominantným prvkom inscenácie je slovo, referujúce o dobe, o profesiových i osobných profiloch Jána Roznera a Zory Jesenskej. Daniel Heriban a Jana Oľhová so slovom narábajú triezvo, uvážlivo, strážia úspornosť gest, minimalizujú expresivitu prejavu iba na najvypätejšie okamihy. Daniel Heriban tu vytvoril svoju zatiaľ najkompaktnejšiu dramatickú postavu. Divák uverí, že napriek istému odstupu sa so svojimi postavami stotožňujú. (…) Roznerov román je sugestívnym záznamom doby a jej ľudí. Vajdičkova interpretácia je sugestívnym divadlom, ktoré diváka frapuje nevtieravými paralelami nadčasovosti tejto výnimočnej prózy. Oleg Dlouhý
SOBOTA — 25. KVĚTNA — VELKÝ SÁL — 19.00 délka představení 2 hod 40 minut včetně přestávky
SLOVENSKÉ NÁRODNÉ DIVADLO
Anna Jablonská
POHANIA
překlad Eva Maliti-Fraňová režie Marián Amsler dramaturgie Romana Maliti scéna a kostýmy Martin Kotúček, Juraj Kuchárek hudba Slavo Solovic osoby a obsazení Marina Zuzana Fialová Oleg Marián Geišberg Kristína Alexandra Palatínusová, posl. VŠMU Natália Božidara Turzonovová Nikolaj František Kovár Otec Vladimír, Sergej, Doktor Ľuboš Kostelný premiéra 24. a 25. března 201
Slovenské národné divadlo je jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska a existuje od roku 1920. Dnešní Slovenské národní divadlo tvoří tři složky se stálým profesionálním uměleckým souborem: Činohra, Opera a Balet. Uměleckým šéfem činohry je v současné době významná slovenská režijní osobnost Roman Polák. Inscenace získala prestižní divadelní cenu DOSKY 2012 v kategorii Nejlepší režie (Marián Amsler) a Nejlepší ženský herecký výkon (Božidara Turzonovová). Činohra Slovenského národného divadla pokračuje v linii uvádění současného dramatu. Mladá ukrajinská autorka Anna Jablonská (1981 – 2011), která tragicky zahynula během teroristického útoku na letišti Domodedovo v Moskvě v den, kdy si měla převzít cenu za tuto hru v soutěži filmových scénářů, odhalila v dramatu rozpadající se rodiny prázdnotu a volání po hodnotách v dnešním světě. Hru uvedlo SND ve slovenské premiéře. Prostý a obyčejný příběh o pohanech je ozvláštněn záhadnými zázraky. Do života všech členů rodiny osudově zasáhne nečekaný host – babička. Rodina právě prochází krizí. Otec Oleg sní o tom, že bude klarinetistou v orchestru, matka Marína si kromě práce realitní makléřky přivydělává po večerech šitím záclon, dcera Kristína se neumí vyrovnat s první láskou a zdá se, že ani se sousedem něco není v pořádku. Babička postupně vnáší do života „pohanů“ trochu víry.
Když dcera ze zoufalství vyskočí z okna, čeká se na její uzdravení, a to nejen v lékařském smyslu slova, ale i metaforicky. Na konci není jasné, jestli se dcera uzdravila díky modlitbám babičky a mámy, pohanským rituálům souseda, nebo díky návštěvě její lásky – mladého učitele. Pohané jsou psychologickou studií o zachování víry, lásky a naděje, v které se nezvykle kombinuje takřka dokumentární realizmus a metafyzická atmosféra. Zdanlivo banálny príbeh chronicky nefunkčnej rodiny dramatička a publicistka Anna Jablonská prešpikovala ucelenou úvahou o viere a všetkom, čo sa za ňu v súčasnosti skrýva či prezlieka. V konečnom dôsledku pôsobí zo všetkého najviac ako výpoveď ateistu či aspoň hlbokého skeptika, keďže k duchovnu v každej zobrazenej rovine pripisuje zištné, ak nie priam prízemné dôvody. Nekončí sa však bohorovnou bodkou, ale pokorným otáznikom a hádam aj nádejou, že človek v celej svojej malosti a obmedzenosti predsa občas dostane od života či Boha druhú šancu – hoci aj v podobe zázraku. Lucia Fajnerová
SOBOTA — 25. KVĚTNA — STAN — 22.00
SOBOTA — 25. KVĚTNA — NÁDVOŘÍ — 23.30
JAKUB URSINY A PROVISORIUM
ARDOR VIRIDIS NAPAJEDLA strhující závěrečná ohňová show
závěrečný koncert
Jakub Ursiny vystudoval filmovou dramaturgii a scenáristiku na VŠMU a absolvoval dva semestry na pražské DAMU. Natočil a vydal album se skupinou Teatro Fatal, jejichž píseň Jdu si zní ve filmu Poslední autobus. Složil také hudbu k dokumentu Second life režiséra Petra Kováčika, který vyhrál Grand Prix na festivalu Early melones. Když se sedmičlennou skupinou Provisorium rozhodl hrát legendární skladby svého otce Deža Ursíny, který zemřel náhle v roce 1995, mnozí tomuto projektu nevěřili. Jakub Ursíny dodržují původní aranžmá a zvuk kapely je věrným odkazem na skladby Deža Ursínyho. V programu zazní skladby ze slavných alb Zelená, Modrý vrch, Do tla, Ten istý tanec, Príbeh a dalších. SOBOTA — 25. KVĚTNA — DÍLNA — 24.00
AFTER PARTY — Dj Sektor
rozlučkový festivalový dojezd a opouštění dočasného obnovení divadelního státu Československo
Pořádá Městské divadlo Zlín, příspěvková organizace. ředitel festivalu MgA. Petr Michálek dramaturgie festivalu Petr Michálek, Hana Mikolášková, Vladimíra Dvořáková, Vladimír Fekar, Miroslav Ondra tajemnice festivalu MgA. Vladimíra Dvořáková zřizovatel statutární město Zlín za finanční podporu děkujeme statutárnímu městu Zlín Zlínskému kraji Ministerstvu kultury České republiky katalog festivalu odpovědný redaktor MgA. Petr Michálek redakce MgA. Vladimír Fekar fotografie archivy divadel grafická úprava Radek Jahůdka Městské divadlo Zlín, příspěvková organizace tř. T. Bati 4091 /32, 761 87 Zlín te.: 577 636 111, e-mail:
[email protected] www.divadlozlin.cz
mediální partneři
děkujeme za podporu a spolupráci
projekt je podporován statutárním městem Zlín
projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR
akce je spolufinancována z prostředků Zlínského kraje
generální partner
Za finanční podporu děkujeme statutárnímu městu Zlín a Ministerstvu kultury České republiky