Sborník. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. 2. díl

Sborník projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CZ.1.07/2.3.00/09.0134 Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2. díl

Olomouc 2012

Moravská vysoká škola Olomouc

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2. díl

Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek Olomouc 2012

Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření systému vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV.

Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou.

Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek, 2012

APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VaV CZ.1.07/2.3.00/09.0134

2

OBSAH VNITŘNÍ AUDIT ........................................................................................ 5 PETR Bačík

VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI HELP CZ S. R. O. ............ 13 Jana Berková

EVIDENCE PROJEKTŮ, PRACOVNÍHO VÝKONU V IS NAVISION .................. 27 Vojtěch Bernard

PROCES PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKU Z POHLEDU DODAVATELE SW PRODUKTŮ ................................................................................................ 35 Vojtěch Bernard

METODIKA ÚPLNÝCH NÁKLADŮ NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC ................................................................................................................. 41 Martina Buráňová

IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ JAKO KLÍČOVÝ PROCES V IT .. 61 Stanislav Buřval

KAMEROVÁ KONTROLA BAREVNÝCH ZNAČEK ............................................ 69 Miroslav Čepl

LOCAL MECHANICAL PROPERTIES TESTING .............................................. 75 Radim Čtvrtlík

POŘÁDEK V DATECH O MAJETKU PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU .................... 80 Vladimír Divín

INOVATIVNÍ PROFILACE ÚSTAVU INFORMATIKY A NÁVRH NOVÉHO STUDIJNÍHO OBORU S AKCENTEM NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ABSOLVENTŮ ................................................ 84 Jiří Dostál

PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY o.p.s. EKONOMICKÉ ASPEKTY ............................................................................. 92 Ludmila Dostálová

ROLE ZNALOSTÍ MANAGEMENTU A MARKETINGU V PŘÍPRAVĚ PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKO-VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ ..................... 104 Eva Grublová, Daniela Navrátilová

FEM SIMULATION OF THERMAL DIFFERENCES IN SEMI-FINISHED GLASS PIECES DURING THE COOLING.................................................................. 108 Martina Havelková

CONTACT SYSTEM OF SOLID STATE SURFACE MAPPING ........................... 115 Helena Hiklová

SUPPLY CHAIN MANAGEMENT ................................................................... 120 Markéta Hlavsová

1

NABÍDKA NA TECHNOLOGICKOU A TECHNICKOU OBNOVU VYBRANÝCH PRVKŮ SYSTÉMOVÉ INFRASTRUKTURY IS ÚOOÚ ...................................... 125 Michal Holiš

STRATEGIE PRO PRODUKT KORUND+ FIRMY TESCO SW A. S. NA SLOVENSKÉM TRHU................................................................................... 141 Michal Holiš

DESIGN OF AN MEASURING SENSOR FOR NON-CONTACT DETECTION OF TRANSLATION AND ROTATION OF AN OBJECT UNDER INVESTIGATION ... 148 Pavel Horváth, Petr Šmíd

VÝZNAM A PRŮBĚH PROCESŮ VE FACILITY MANAGEMENTU...................... 154 Marie Hrabalová

SYSTÉM EVIDENCE VaV ČINNOSTI A KNIHOVNÍ SLUŽBY NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC ......................................................................... 160 Radka Husaříková

SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE ................................................ 165 Kateřina Ivanová, Ivana Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná

INOVOVANÁ KONCEPCE STUDIA KVANTITATIVNÍCH METOD PRO EKONOMY.................................................................................................. 172 Veronika Kainzová, Vratislava Mošová, Vladimíra Mádrová

VYUŽITÍ VIRTUÁLNÍ REALITY V LOGISTICE .............................................. 179 Libor Kavka

VISUAL STUDIO VE VÝUCE INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ ........................ 187 Aleš Keprt

PRACOVNÍ PŘÍKAZY A INVENTARIZACE NA PDA ....................................... 193 Miroslav Kleinbauer

ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY A VÝZKUMU ............ 196 Irena Kovačičinová

INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ 2 ............................. 202 Zdeňka Krišová

ZLEPŠENÍ PROCESŮ VZTAHU K ZÁKAZNÍKŮM SW FIRMY .......................... 211 Martin Křepelka

MOTIVACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ MANAŽERA .................................... 219 Hana Květoňová

RELATION OF POLITICAL AND ECONOMIC CHANGES TOWARDS TAX REVENUES ................................................................................................. 227 Jolana Kvíčalová

VÝVOJ HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ VE FIRMĚ TESCO SW A. S..................... 236 Vít Langer

INOVACE PŘEDMĚTU OPERAČNÍ SYSTÉMY ................................................ 242 Jan Lavrinčík

2

WEBOVÉ STRÁNKY JAKO DŮLEŽITÝ NÁSTROJ KOMUNIKACE VE VĚDĚ A VÝZKUMU .............................................................................................. 248 Monika Mackovíková

PROCES ZAVEDENÍ HELPDESKOVÉHO SYSTÉMU VE FIRMĚ TESCO SW A.S. ................................................................................................................. 252 Petr Machalík

VÝVOJ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ TESCO SW A.S. .................... 256 Petr Machalík

SPOJENÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH STUDENTŮ ZAMĚŘENÝCH NA TÉMATA Z LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU .. 260 Anežka Machátová

VÝŠKOVÉ STAVBY, JEJICH MINULOST A SOUČASNOST.............................. 267 Michaela Maťašovská

VYBRANÉ PROBLÉMY INFORMATIKY VE FIRMĚ TESCO SW, A.S. ................ 271 Martin Maťašovský

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR „INOVAČNÍ PROCESY ZALOŽENÉ NA KLASTROVÝCH STRUKTURÁCH“ ........................................................................................ 276 Barbora Mazalová

METODOLOGIE VĚDECKÉ PRÁCE ................................................................ 281 Hana Neradilová, Blanka Kalupová, Růžena Caletková

ANALÝZA A NÁVRH NASAZENÍ „ŘEŠENÍ FACILITY MANAGEMENTU OD SPOL. TESCO SW A. S. NA BÁZI PRODUKTU FAMA+“ ................................. 289 Radek Niemiec

INVESTIČNÍ ŽÁDANKY /UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE/ ........................... 305 Radek Niemiec

PRÁCE S FOTOREZISTY VE SPOLEČNÉ LABORATOŘI OPTIKY..................... 320 Eva Paličková

PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VŠLG - OPTIMALIZACE POSTUPŮ .................... 326 Simona Pazderová

UČITELSTVÍ JAKO PROFESE ...................................................................... 332 Libuše Podlahová

INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ................................ 339 Miroslav Pokorný

CÍLE A OBSAH VÝUKY PŘEDMĚTU BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ ........................ 356 Jan Rája

BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................................. 361 Miroslav Rössler

NÁVRH FILOZOFIE VĚCNÉ OBLASTI NAVIGACE V AREÁLECH NEMOCNIC .. 378 Antonín Sedláček

PULSED LASER WELDING SIMULATION..................................................... 382 Hana Šebestová

3

PROJEKT FAMA CLOUD COMPUTING .......................................................... 388 Radovan Šimek

METODICKÝ POKYN K ROČNÍ ÚČETNÍ UZÁVĚRCE A ÚČETNÍ ZÁVĚRCE ....... 396 Kamila Štěpánová

O REVERZNÍ LOGISTICE ............................................................................ 405 Jana Švarcová

CÍLOVÝ KONCEPT IMPLEMENTACE VĚCNÉ OBLASTI NÁJEMNÍ VZTAHY ..... 410 Radek Tegel

STRATEGIE NASAZENÍ SW FAMA+ V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH ........... 429 Petra Ticháčková

KAM SMĚŘOVAT FIRMU V DOBĚ KRIZE...................................................... 432 Marek Vaculík

ZDANĚNÍ KORPORÁTNÍCH PŘÍJEMCŮ DIVIDEND VE STÁTECH UNIE ......... 435 Ivana Valentová

VOLNÉ UŽITÍ AUTORSKÉHO DÍLA POUŽITÉHO V RÁMCI VĚDECKÝCH PROJEKTŮ ................................................................................................. 442 Blanka Vítová

PROGRAM ERASMUS NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY O.P.S. ....................... 447 Marie Zlámalová

4

Bačík

Vnitřní audit

VNITŘNÍ AUDIT Petr Bačík Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]

Abstrakt: Článek se zabývá vymezením vnitřní kontroly, jejím postupem, požadavky na její průběh, přináší informace o signálech budoucích potíží a především se věnuje procesu řízení rizik. Je provedena podrobná klasifikace rizik, audit je zahrnut jako jedna z činností risk managementu směřující k možné eliminaci rizik. Článek uvádí čtenáře do problematiky řízení rizik a úlohy vnitřního auditu, jakožto nástroje nezbytné podnikové činnosti ke zjišťování nekorektních stavů a jevů, předpokladu pro jejich odstranění či zmírnění Klíčová slova: odchylky, COSO, prvky kontroly, mýty o kontrole, riziko, řízení rizik, signály potíží, čisté riziko, objektivní riziko, subjektivní riziko, systematické riziko, nesystematické riziko, finanční riziko, operační riziko, risk management, katalog rizik. Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Vojtěch Bernard, Jiří Vaněček

Úvod Jednou ze základních funkcí managementu je kontrola. Kontrola by měla být pravidelná i nepravidelná (nečekaná), dílčí i celková, vnitřní i vnější. Povinnost kontroly je navíc dána i některými zákony, jak obecnými, tak i speciálními. Audit (kontrola) může být prováděn v několika oblastech podnikových činností.

1

Oblasti kontroly

Nejznámější oblastí auditu je kontrola účetnictví, ale časté jsou i například personální audity. Povinnost vnějšího auditu například v účetnictví je dána přímo zákonem č. 563/1992, zákonem o účetnictví, kde v paragrafu 20 nazvaném Ověřování účetní závěrky auditorem se v odstavci 1) uvádí následující: „Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§18, odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednoho ze tří uvedených kritérií: 5

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

b)

c) d) e)

1. Aktiva celkem více než 40 000 000 Kč, aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst.3., 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč, ročním obratem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu. ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejících, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3, v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu, účetní jednotky podle §1 odst. 2 písmena b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmena b), účetní jednotky podle § 1 odst.2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b), účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. „

Stejně tak jako je vnější účetní audit, provádí se u organizací i audity ostatních oblastí podnikových činností. Výsledkem auditu je zpráva auditora o nalezených nedostatcích, případně potvrzení, že například stav účetnictví je v pořádku. Kromě povinnosti provádět vnější audit podniku, patří k základní výbavě každého managementu provádění vnitřních kontrol. K tomu účelu jsou v podnicích zřízena oddělení vnitřní kontroly, jejíž pracovníci se zabývají všeobecnou kontrolou uvnitř organizace.

1.1

Vnitřní kontrola

Vnitřní kontrola zahrnuje veškeré aktivity, jimiž je zjišťováno, zda dosahované výsledky odpovídají výsledkům plánovaným. Vnitřní kontrola je synonymum pro kontrolní mechanismy v rámci organizace. Vnější kontrolu realizuje subjekt stojící mimo podnik. Každá kontrola zahrnuje:  zjištění negativních odchylek mezi skutečným stavem a stavem požadovaným,  zjištění důvodů negativních odchylek,  zjištění příčinné souvislosti vzniku negativních odchylek,  zjištění míry odpovědnosti pracovníků podniku odpovědných za vznik negativních odchylek,  vyžádání opatření k odstranění zjištěných nedostatků od příslušných odpovědných pracovníků, 6

Bačík

Vnitřní audit 

1.1.1

sledování adekvátnosti těchto opatření a jejich plnění. Příklad

V organizaci byla provedena kontrola na konkrétním pracovišti, u konkrétního pracovníka. Byly zjištěny některé nedostatky. Byl sepsán protokol o zjištěných výsledcích. Na základě této skutečnosti vznikají otázky: 1. Musí být pracovník, v jehož práci byly zjištěny nedostatky, seznámen s výsledky kontroly nebo s těmito závěry musí být seznámen jeho přímý nadřízený? 2. Musí kontrolovaný pracovník podepsat protokol a má se k němu vyjadřovat? 3. Má právo kontrolor možnost přímo udělit sankci (pokutu, penále) kontrolovanému pracovníkovi? 4. Má právo následná kontrola zjišťovat výsledky předchozí a zjišťovat, zda uložená opatření byla dodržena nebo splněna? Řešení 1. ANO 2. ANO 3. Někdy ANO (např. dopravní pokuty) - někdy NE (většinou všechny kontroly v organizaci jsou udělovány organizaci a je věcí managementu, zda bude sankcionovat pracovníka, který to zavinil). 4. ANO, a to bez ohledu zda to byla tatáž nebo jiná kontrolní instituce.

1.2

Požadavky na vnitřní kontrolu

o

pružná

o

jasná

o

hospodárná

o o

srozumitelná přiměřená

o o

komunikovatelná zaměřená do budoucnosti

o o

použitelná přijatelná

o

smysluplná

o

v souladu s kulturou organizace

o

informující o odchylkách

o

součástí informačního systému chránící aktiva

o

podporující výkonnostmotivující

o

realizovaná top managementem

o

podporující jednání v souladu

o

přispívající k vytváření hodnoty

o

Tabulka 1: Požadavky na vnitřní kontrolu

Podle definice COSO je: „Vnitřní kontrola proces uskutečňovaný představenstvem, dozorčí radou, managementem a ostatními zaměstnanci organizace, zaměřený na to, aby poskytoval rozumnou jistotu, vztahující se k dosažení cílů v následujících kategorií“: 1. efektivnosti a účinnosti operaci, 2. důvěryhodnosti (věrnosti, spolehlivosti) finančních výkazů, 7

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3. dodržování norem a zákonů, které byly použity, 4. strategických cílech společnosti (Poznámka: „COSO“ – vnitřní kontrola-integrovaný rámec“ (The Committee of Sponsoring Organizations of the Treadway Commission), je považován za nejefektivnější rámec vnitřní kontroly, který v současné době existuje, viz další text.) Prvky     

kontroly v COSO tvoří: kontrolní prostředí hodnocení rizik kontrolní činnost informace a komunikace monitorování

Vnitřní kontrola v pojetí COSO :  je proces (prostředek použitý k dosažení cíle, ne cíl sám o sobě),  je realizována lidmi (nejedná se pouze o formuláře a manuály, ale o osoby na každé úrovni organizace),  může přinést pouze přiměřený stupeň rozumné jistoty (ne stoprocentní, a to vedení organizace),  je vytvářena pro usnadnění dosahování cílů (v jedné nebo více kategoriích, které jsou uvedeny výše a které se vzájemně překrývají) Protože kontrola je důležitá pro dosažení mnoha důležitých cílů, neustále se zvyšují požadavky na disponování lepšími systémy vnitřní kontroly a informovanosti o její kvalitě. Vnitřní kontrola je stále více považována za řešení početných potencionálních problémů. O vnitřní kontrole však existuje jak ze strany manažerů, tak i interních auditorů mnoho nesprávných představ – viz tab. č. 2. Mýtus

Fakta

Vnitřní kontrola začíná se silným souborem politik a postupů

Vnitřní kontrola začíná se silným kontrolním prostředím

Pro vnitřní kontrolu jsou v podniku interní auditoři

Za vnitřní kontrolní systém je odpovědný management

Vnitřní kontrola souvisí s finančním řízením. Kontrolujeme pouze to, co po nás požaduje finanční oddělení

Vnitřní kontrola je součástí všech aspektů podnikových činností

Vnitřní kontrola je v podstatě negativní, obsahuje přehled toho, co se nesmí

Vnitřní kontrola dělá správné věci

Vnitřní kontrola je nezbytné zlo. Spotřebovává čas na úkor stěžejních aktivit podniku – zhotovování produktů, prodej, obsluhu zákazníků

Vnitřní kontrola musí být vestavěná do podnikatelských procesů, ne mimo tyto procesy

8

Bačík

Vnitřní audit

Při zeštíhlování organizace a posilování jejího postavení musíme kontrolu zvýšit

V rámci zeštíhlování organizace a jejího posilování jsou potřebné různé formy kontroly

Pokud je vnitřní kontrola dostatečně silná, můžeme si být jisti, že nedojde k podvodům a finanční výkazy budou přesné.

Vnitřní kontrola poskytuje rozumné, nikoliv absolutní ujištění o tom, že cíle podniku jsou dosahovány

Tabulka 2: Mýty a fakta o vnitřní kontrole

Signály budoucích potíží v případě, že vnitřní kontrola nefunguje vůbec, nebo funguje nedostatečně:  neobvykle rychlý růst nebo zisk, zejména ve srovnání s ostatními podniky v rámci téhož odvětví  finanční výsledky se zdají natolik dobré, až je to nepravděpodobné, a to zejména pokud jsou výrazně lepší než výsledky konkurence, která se neodlišuje v prováděných operacích,  neobvyklé změny v účetních výkazech nebo v poměrových ukazatelích finanční analýzy, zejména rychlejší růst příjmů než výnosů,  významné bankovní účty, pobočky nebo operace související s tzv. „daňovými ráji“, pro které není ospravedlnění,  územní rozptýlenost provozních jednotek s decentralizovaným managementem a špatným systémem vnitřního výkaznictví,  neschopnost vytvářet cash-flow z operací, zatímco výkazy ukazují, že podnik vydělává,  přílišný optimismus při komunikování s vlastníky ze strany top managementu, který neustále ubezpečuje o budoucím možném růstu,  účetní metody, které preferují formu před obsahem,  účetnictví, které se liší od postupů a praktik používaných v rámci odvětví  vysoká závislost na dluhovém financování nebo potíže se splácením dluhů,  vysoká fluktuace úrokových měr,  významná, neobvyklá nebo komplexní transakce uzavřená na konci hospodářského roku,  neúspěšné prosazování podnikového etického kodexu,  hrozba bezprostředního konkurzu nebo exekuce,  významné transakce se s přízněnými stranami, které se vymykají řádnému směru podnikání,  příliš složitá organizační struktura, příliš mnoho řídících linií, kontakty, které jsou jasně bez vazeb na schválené podnikatelské záměry,  příliš mnoho podnikatelských ujednání, která jsou nesrozumitelná a mají pouze malý praktický význam,  nedostatečná dokumentace,  chybějící metodické směrnice,  absence výpůjčního řádu různých dokumentů,  nesledování docházky a pochůzek pracovníků v terénu apod. 9


2

Řízení rizik Riziko je úzce spjato s funkcí interního auditu a kontroly v organizaci. Na jedné straně poskytuje interní audit vedení organizace ujištění, že rizika, kterým je organizace vystavena, jsou známa a jsou pod kontrolou. Na druhé straně je výše rizika východiskem pro tvorbu plánů auditu.

2.1

Vymezení pojmu riziko a jeho obsah

Pojem riziko pochází, dle Oxford Dictionary of English Etymology, ze 17. století z italského slova RISC, rischio (tj. běh do nebezpečí) a představuje citujeme „…možnost střetu s nebezpečím nebo utrpění ztráty či zranění…“. Řízení rizika je definováno jako identifikace, analýza a ekonomické ovládání rizik, která mohou ohrozit aktiva nebo zdroje organizace. Identifikace rizika je základem pro výběr oblastí, které mají být v organizaci auditovaný. Pro interní audit pak představují tyto „rizikové oblasti organizace“ výchozí body jeho činnosti. Z pozice interního auditu je nutné rozeznávat alespoň následující formy rizik:  Čisté riziko – riziko, které má pouze negativní stránku Příklad Riziko nezaplacení pohledávky, riziko požáru, riziko povodně, riziko poškození zboží, riziko úrazu, riziko ztráty, riziko dopravní apod.  Objektivní riziko – riziko nezávislé na činnosti zúčastněných subjektů Příklad Neúroda v zemědělství, riziko vztahující se k makroekonomickým ukazatelům ekonomiky jako například nevyrovnaná platební bilance, pokles cen akcií na burze v důsledku krize v ropné oblasti apod.  Subjektivní riziko – riziko závislé na činnosti zúčastněných subjektů Příklad Riziko manka zaviněného zaměstnanci, riziko pokuty, penále, riziko nedbalosti zaměstnanců, riziko neúspěchu u zkoušky atd.  Systematické riziko - riziko vyplývající z celkového ekonomického vývoje a postihující všechny subjekty Příklad Politická rizika, socio-ekonomická rizika, rizika přírodních katastrof, riziko pandemie, riziko globálního oteplování apod.  Nesystematické riziko – riziko, které postihuje pouze určité subjekty Příklad Rizika spojená s nespolehlivostí dodavatelů, s neplacením u odběratelů, odchodem části odběratelů od prodejce, úvěrové riziko, riziko onemocnění, riziko ztráty důvěry, pověsti, riziko krádeží, riziko korupce apod.  Finanční riziko – představuje možné nepříznivé účinky vývoje finančních proměnných na činnosti organizace Příklad 10

Bačík

Vnitřní audit



3

Nepříznivý vývoj úrokové míry, nepříznivý vývoj na kapitálovém trhu, měnové a úvěrové riziko, vysoké mzdové nároky odborů atd. Operační riziko – představuje možné nepříznivé účinky nefinančních faktorů na provoz a služby veřejné organizace Příklad Záležitosti souladu s legislativním oddělením, s vnitřními předpisy, nesoulad obecní vyhlášky se zákonem, nevýběr povinných poplatků apod.

Riziko a rizikový management

Práce interního auditora s rizikem vede k tomu, že interní audit bývá často považován za významnou součást tzv. rizikového managementu. Rizikový management je založen na:  poznání rizika  kvantifikaci rizika  analýze příčin rizika  zvládnutí rizika Interní audit na jedné straně mapuje a monitoruje rizikové oblasti organizace, na druhé straně pak audituje činnosti manažerů, zabývajících se řízením rizika, tj. hodnotí především vhodnost, kvalitu, přizpůsobivost a uplatnitelnost jednotlivých opatření k odvrácení, respektive zvládnutí rizik. Identifikace rizika představuje výchozí fázi řízení interního auditu v organizaci představovanou zejména plánováním jeho činnosti. Kvantifikace rizik se může provádět různými přístupy. Ve většině přístupů se zjišťuje pravděpodobnost definovaných rizik a potencionální škody, které může riziko způsobit. Tudíž riziko se nejčastěji kvantifikuje jako výsledek pravděpodobnosti a potenciálních škod. Zvládnutí rizik se tedy týká nejen příčiny, ale i jeho následku.

4

Opatření na eliminaci rizika nebo jeho dopadů

Opatření rozlišujeme dle možnosti rizika, tj. v které fázi procesu riziko vzniká a kdy jej lze eliminovat. a) Pokud jde o příčinu rizika, opatření by měla směřovat na vyloučení rizikové události nebo snížení pravděpodobnosti jejího výskytu. b) Opatření zaměřená na následek se týká snížení rizika, rozptýlení rizika, předcházení riziku, odvrácení rizika nebo přenosu rizika. Interní audit se ve své činnosti zabývá jek předem plánovanými audity, tak i audity mimořádnými tj. vyžádanými – ad hoc, které si vynucuje naléhavost situace. Těžiště činnosti však zpravidla spočívá v oblasti auditů obsažených v dlouhodobých, střednědobých (tj. strategických) a krátkodobých (tj. ročních) plánech.Určení toho, co má být auditováno, připravuje vedoucí útvaru interního auditu na základě jednání s TOP managementem. 11

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Smyslem určování rizika je identifikace nejdůležitějších oblastí, které by měly být auditovany, a zabezpečení odpovídajících zdrojů pro tuto auditní činnost.

Závěr Při vypracovávání musí být brány v úvahu specifické podmínky dané organizace, zejména:  ztráta schopnosti ovládat růst nákladů,  ztráta schopnosti vnímat potřeby uživatelů, respektive představitelů souvisejících zájmů,  selhání expertních služeb,  výkonnost a spolehlivost používaných technologií,  selhání systémů (řídících, provozních, informačních aj.),  „plýtvání“, zneužití zdrojů, podvody, korupce či jiné možnosti zneužití pravomoci, postavení či informací,  přírodní katastrofy,  havárie způsobené lidským faktorem atd. Z definice interního auditu vyplývá, že jeho hlavními úkoly jsou tři činnosti – dohlížet na správu a řízení organizace, na vnitřní kontrolu a na řízení rizika. Při vyhodnocování rizik je v praxi používán interním auditorem rámec COSO. Ten vymezuje hlavní součásti analýzy rizik, navrhuje jednotný postup a poskytuje jasný návod pro risk management organizace (Enterprise Risk Management – ERM)

Literatura [1]

A Critical Assessment of Project Management Methods with Respect to Electronic Government Implementation Challenges [on-line]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z WWW: ˂ife2010.wikispaces.com/file/view/Project+Management+Review.pdf˃.

[2]

Guidance [on-line]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z WWW: . Zákon č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Online etymology dictionary [on-line]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z WWW: <www.etymonline.com/˃.

[3] [4]

12

Berková

Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o.

VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI HELP CZ S. R. O. Jana Berková Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Při práci zaměstnanců vždy dochází k neúmyslným či úmyslným chybám, které představují pro firmu riziko – tj. možnost ztráty, poškození, nebezpečí nezdaru. K předcházení rizikům a jejich eliminaci slouží vnitřní kontrolní systém společnosti, který v rámci firmy musí existovat. Je v zájmu vedení firmy, aby takový kontrolní systém vytvořilo a důsledně aplikovalo. K tomu, aby mohl být vnitřní kontrolní systém implementován, je zapotřebí vymezit vnitřní kontrolní principy, které by měli zaměstnanci společnosti dodržovat. Klíčová slova: vnitřní kontrolní systém, principy vnitřní kontroly, kontrolní postupy, vnitřní účetní systém Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematický konzultant: Ludmila Horsáková

Úvod Vnitřní kontroly slouží k odhalení a korekci neúmyslných chyb a ke snížení příležitostí k provádění záměrných chyb v informačním i účetním systému. Vnitřní kontrolní systém tvoří:  kontrolní prostředí,  kontrolní postupy,  účetní systém.

1 1.1

Vnitřní kontrolní prostředí Princip vytvoření vhodného kontrolního prostředí  



Vytvořit organizační prostředí, systém směrnic a metodik, které umožní kontrolu. Vytvořit příhodné administrativní prostředí, které umožní zdokumentovat kontrolované operace, nejvýznamnějším procesem je stanovení oběhu dokladů ve společnosti. Stanovit kontrolní postupy. 13

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV   

1.2

Princip stanovení schvalovacích procedur   

1.3

 

Zavedení kontrolních součtů (soulad vstupů a výstupů) Porovnání výstupů s původními zdrojovými dokumenty Pravidelné vyhodnocování zůstatků jednotlivých účtů Pravidelná kontrola zůstatků bankovních účtů – věcná kontrola Pravidelné porovnávání skutečného stavu s evidovaným stavem (inventarizace) pokladna pravidelně 4x ročně, vždy při změně pokladníka a namátkové kontroly

Princip předcházení chybám a náprava chyb    

1.6

osoby, které schvalují transakce, nebudou transakce zaznamenávat, osoby, které jsou pověřeny správou podnikových zdrojů, nebudou vést odpovídající účetní záznamy, osoby, které vyvíjejí informační systém, nebudou zpracovávat data, budou existovat minimálně dvě osoby, které budou navzájem kontrolovat transakce.

Princip kontrolování míry přesnosti dat v účetnictví, v ostatních IS a OE     

1.5

Schvalování všech transakcí oprávněnými osobami - dodržování limitů, doby zpracování. Omezení přístupu k datům a k počítačovému vybavení pouze na oprávněné osoby. Zpracování pouze řádně schválených vstupů.

Stanovit princip oddělení funkcí tzn., že:  

1.4

Stanovit princip, že všichni zaměstnanci podniku opraví chybu bezprostředně po jejím odhalení. Stabilizace pracovníků a jejich vhodná motivace je lepší než neustálá kontrola. Princip uložení trestu za závažné porušení kontrolních postupů.

Kontrola soudržnosti datové základny Kontrola úplnosti datové základny Zabránění zpracování nesprávných souborů Odhalení neobvyklých transakcí

Princip zajištění bezpečnosti dat  

Omezení přístupu k datovým souborům na odpovědné osoby Ukládání dat na bezpečná místa (zábrana neoprávněné modifikaci, zničení či ztrátě) 14

Berková




Kontrola aktualizace hlavních souborů (zabezpečení přesnosti a úplnosti dat)

2

Kontrolní postupy Nástrojem vnitřního kontrolního systému je provádění kontrol:

2.1

Pravidelné kontroly    

2.2

Namátkové kontroly     

3

plánované inventury pokladní hotovosti věcná kontrola stavu bankovních operací plánované inventury zásob, majetku vč. drobného majetku pravidelné kontroly návaznosti výstupů ze systému AFITU a vstupu do systému NAVISION

namátková kontrola stavu klientů na jednotlivých pracovištích a kontrola na vyúčtování namátková kontrola výše účtovaných cen namátková inventura hotovosti v pokladně namátková inventura zásob materiálu, potravin, majetku namátkové kontroly návaznosti výstupů ze systému AFITU a vstupu do systému NAVISION

Vnitřní účetní systém

Zahrnuje výše definované vnitřní kontrolní principy, ve své podstatě se jedná o oběh účetních dokladů.

3.1

Účetní doklady

Účetní doklady jsou průkazné záznamy, které musí obsahovat (více viz zákon o účetnictví):  označení účetního dokladu,  obsah účetního případu a jeho účastníky,  peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,  okamžik vyhotovení účetního dokladu,  okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem dle písmene d),  podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Ve společnosti HELP CZ s.r.o. jsou definovány tyto účetní doklady: 15

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV     

3.2

přijaté faktury, zálohové faktury, daňové doklady k placeným zálohám vystavené faktury, zálohové faktury, daňové doklady k přijatým zálohám bankovní výpisy pokladní doklady (příjmové a výdajové) interní doklady

Dokladové řady

Předpokladem zajištění průkaznosti účetnictví jsou dokladové řady. Pro každý druh účetního dokladu je třeba stanovit samostatnou číselnou řadu a zabezpečit průběžné číslování dokladů bez mezer a duplicit. Vymezení dokladových řad je obsahem Směrnice Systém zpracování účetnictví.

3.3

Náležitosti dokladů

Společnost HELPCZ s.r.o. je čtvrtletním plátcem DPH. Účetní doklady vystavené společností musí splňovat také náležitosti daňového dokladu (více viz zákon o DPH):  obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění  daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,  obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,  daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,  evidenční číslo daňového dokladu,  rozsah a předmět plnění,  datum vystavení daňového dokladu,  datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,  jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,  základ daně,  základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,  výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě uvedenou v haléřích.

3.4

Oběh účetních dokladů     

fáze oběhu konkrétních účetních dokladů; vymezení okamžiku uskutečnění účetního případu; podpisy konkrétních účetních dokladů (podpisový řád); souhrnný přehled vymezení odpovědnosti za oběh příslušných účetních dokladů; úschova účetních záznamů (včetně plánu úschovy, archivace, skartace). 16

Berková

3.4.1


Fáze oběhu účetních dokladů

 vystavení/doručení, třídění, číslování;  přezkoušení správnosti (věcná a formální správnost);  určení účtovacího předpisu, zaúčtování a příp. proplacení;  úschova v běžném roce;  archivace;  skartace. Úschova, archivace a skartace (fáze 4-6) jsou shodné u všech tipů účetních dokladů, jsou popsány centrálně v následujících bodech. 3.4.1.1

Úschova účetních dokladů v běžném roce

Účetní doklady běžného roku (R) jsou v papírové formě včetně příslušných podkladů/příloh průběžně (chronologicky dle data příp. čísla dokladu) dle tipu dokladu zakládány do pořadačů, jež jsou uloženy v kanceláři účtárny. Elektronicky jsou evidovány v IS Navision ve stanovených číselných řadách. V účtárně zůstávají veškeré doklady také následující dvě účetní období (R+2), pro případ a možnost operativní potřeby nahlédnutí. 3.4.1.2

Archivace

Účetní doklady, jež věcně souvisí s obdobím starším jak R+2, jsou začátkem účetního období (R+3) přeneseny do archivu společnosti. Dle z. o účetnictví je společnost povinna uchovávat: a) účetní závěrku a výroční zprávu po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy, účtové rozvrhy, účetní záznamy a přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Dle zákona o DPH je společnost povinna uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Dle rozhodnutí vedení společnosti jsou veškeré účetní doklady archivovány po dobu 10 let. Výjimkou jsou záznamy týkající se mezd, jež jsou potřebné pro účely důchodového pojištění, které je společnost dle Z. 582/91Sb. povinna uchovávat po dobu 30let. Více viz Směrnice Spisový, skartační a archivní ŘÁD, Směrnice Spisový a skartační systém:  místnost archivu,  osoba zodpovědná za vedení archivu,  způsob vypůjčování záznamů z archivu a jejich vracení do archivu. 3.4.1.3

Skartace

Po uplynutí doby archivace je možné doklady skartovat. 17

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Více viz Směrnice a skartační systém. 3.4.2

Spisový,

skartační

a archivní

ŘÁD,

Směrnice

Spisový

Účetní systém

Společnost pro vedení účetnictví od 1. 1. 2006 využívá účetní a ekonomický IS Navision, v němž jsou pořizovány, účtovány a elektronicky archivovány veškeré účetní doklady v definovaných dokladových řadách (více viz Směrnice Systém zpracování účetnictví). 3.4.3

Faktury přijaté, přijaté zálohové faktury

3.4.3.1

Doručení, třídění

Způsob doručení Poštou, faxem Adresát: HELP CZ s.r.o.

Místo přijetí recepce

Postup zpracování Fa jsou předány oprávněné osobě k podpisu (ověření věcné správnosti), která podpisem ověří věcnou správnost Fa, zaeviduje příslušné HS a předá ji na EÚ – účtárnu k účetnímu Poštou, faxem konkrétní pracovník Kontaktní osoba předává Fa zpracování. Adresát: k podpisu oprávněné osobě přímo kontaktní (ověření věcné správnosti). osoba Následně Fa předává na EÚ – E-mail recepce Pracovník roztřídí Fa dle účtárnu kerecepce zpracování. [email protected] oblasti, které se Fa věcně týká a el. přepošle oprávněné osobě. Fa je vytištěna a oprávněná osoba potvrdí věcnou správnost podpisem. Fa je předána na EÚ – účtárnu ke zpracování. E-mail: konkrétní pracovník Kontaktní osoba Fa vytiskne Kontaktní osoba a předá k podpisu oprávněné osobě (ověření věcné správnosti). Následně Fa předává Tabulka 1: Doručení a třídění na EÚ –faktur účtárnu ke zpracování. Veškeré došlé faktury, zálohové faktury příp. daňové doklady k placeným zálohám musí být opatřeny datem doručení (D). 3.4.3.2

Přezkoumání správnosti

a) Ověření věcné správnosti Věcnou správnost faktury schvaluje osoba k tomu oprávněná (dle z. o účetnictví tzv. osoba odpovědná za účetní případ). Podpisové vzory, materiál, jež je schválen jednatelkou společnosti. Ověření věcné správnosti stvrzuje svým podpisem. V případě 18

Berková


dlouhodobější nepřítomnosti vedoucí provozovny (dovolená, nemoc atp.) schvaluje zástupce vedoucí. Není-li došlá faktura, zálohová faktura příp. daňový doklad k placeným zálohám v pořádku z hlediska věcné správnosti řeší nápravu vedoucí provozovny (odpovědná osoba). Podepsaný originál faktury předá vedoucí příp. zástupce vedoucí bez zbytečného odkladu (nejpozději tak aby byla Fa doručena ke zpracování v čase D+3) k proúčtování na EÚ - účtárnu. b) Ověření formální správnosti Všechny tyto operace provádí pracovník s rolí Účetní HELPCZ. Ověřením formální správnosti se rozumí:  kontrola zda doklad obsahuje zákonem požadované údaje  kontrola správného označení odběratele, správné IČ a DIČ  kontrola sazby a výše DPH  kontrola dat (datum vystavení, datum zdanitelného plnění, datum splatnosti) Není-li došlá faktura, zálohová faktura příp. daňový doklad k placeným zálohám v pořádku z hlediska formální správnosti řeší nápravu účetní. 3.4.3.3

Číslování, určení účtovacího předpisu a zaúčtování

Při zadání dokladu do účetního systému je Fa, zálohové Fa příp. daň. dokladu k placené záloze přiřazeno interní číselné označení, které je uvedeno na likvidačním listě dokladu. Likvidační list (tzv. košilka) dále obsahuje:  účtovací předpis  podpis osoby účtovatele Jedenkrát za měsíc předává Účetní HELPCZ fyzickou evidenci (pořadač) došlých faktur, zálohových faktur příp. daňových dokladů k placeným zálohám k odsouhlasení jednatelce, která doklady odsouhlasí parafou. Okamžikem uskutečnění účetního případu u faktur přijatých je den přijetí faktury, specifické případy při pořízení dlouhodobého majetku a zásob řeší příslušné vnitřní firemní předpisy. 3.4.3.4

Proplacení

Pracovník s rolí Účetní HELPCZ zajišťuje:  sledování splatností Fa a záloh,  přípravu a odesílání příkazů k úhradě,  částečnou autorizaci, Pracovník s rolí Ekonom pro financování následně provede:  kontrolu správnosti vystavených příkazů,  závěrečnou autorizaci příkazů. 3.4.4 3.4.4.1 a)

Vystavené Faktury, vystavené zálohové faktury Vystavení faktury, zálohové faktury, číslování Podklad k vystavení faktury 19

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Podklady k fakturaci dodává pracovnice recepce. Vedoucí nebo zástupce vedoucí odpovídá za jejich věcnou správnost. Podkladem pro fakturaci může být: Podepsaná Smlouva V případě vzniku požadavku vystavit Fa příp. ZFa, předává VP příp. jednatelka, účetní HELPCZ podklady pro vystavení Fa:  Kopii Smlouvy (originál uložen ve Spisovně, více viz QS0105 Spisový a skartační řád)  Příp. objednávku, jež se stává přílohou vystavené faktury pro interní evidenci V případě Dodatku ke smlouvě či doobjednání doplňkových služeb vzniká nový požadavek na vytavení faktury, VP příp. ZVP předává potřebné podklady Účetní HELPCZ a odpovídá za jejich věcnou správnost. DUZP je datum uskutečnění služby tj. datum podpisu smlouvy. Uvedené podklady pro vystavení Fa či ZFa předává VP příp. ZVP bez zbytečného odkladu Účetní HELPCZ (nejpozději do 10 dnů), tak aby byly dodrženy zákonem stanovené termíny. Podepsaná Objednávka (písemná, osobní, telefonická) Jedná se o tzv. vytvoření osobního účtu zákazníka. DUZP je datum uskutečnění služby tj. datum vložení kreditu na osobní nebo firemní kartu. b) Proces vystavení Fa, ZFa příp. daň doklady k přijatým zálohám vystavuje pracovník s rolí Účetní HELPCZ. Účetní HELPCZ odpovídá za včasné vystavení dokladu po převzetí úplných podkladů. Účetní HELPCZ odpovídá za správné směrování fakturace na HS (úsek). Ve společnosti je využíván účetní a ekonomický IS Navision (viz Směrnice Systém zpracování účetnictví). Proces vystavení faktury: 1. Při pořizování faktury do systému je faktuře přiřazeno číslo číselné řady 1XX0001. Na formuláři se zvolí „typ faktury“: schválená. 2. Účetní provede tisk faktury v potřebném počtu výtisků a přiloží přílohy. Po provedení věcné správnosti fakturu zaúčtuje. Počet výtisků:  vždy 1x k interní evidenci na účtárně,  vždy 1x pro odběratele. 3.4.4.2

Přezkoušení formální správnosti, zaúčtování

Formální správnost znamená dodržení náležitostí účetního dokladu dle § 7 z. o účetnictví a náležitosti daňového dokladu ve smyslu přísl. ustanovení zákona o DPH. Odpovědnost za dodržení formální správnosti má Účetní HELPCZ , která přezkušuje:  úplnost náležitostí účetního dokladu  úplnost náležitostí daňového dokladu  správnost početní tj. součty, součiny, rozdíly, zaokrouhlení 20

Berková




správnost dat v návaznosti na legislativu (DUZP, datum vystavení a splatnost) návaznost na podklady (Smlouva, objednávka, přijatá Fa, předávací protokol) úplnost a komplexnost příloh účetního dokladu (předávací protokol)

 

Účetní HELPCZ odpovídá za správnost zaúčtování faktury, kterou stvrzuje svým podpisem. Okamžikem uskutečnění účetního případu u vystavených faktur je den dobytí kreditu. Věcná odpovědnost znamená dodržení obsahu smlouvy popř. objednávky ve vztahu k zákazníkovi, garance správnosti a úplnosti věcného předání díla. Jde zejména o:  kontrolu souladu zápisu v účetním dokladu se skutečností.  kontrolu správnosti účtovaného výkonu, služby nebo dodávky tj. jeho provedení, rozsah, soulad se smlouvou, objednávkou, či požadavkem,  za správnost účtovaných cen v souladu se smlouvou nebo s dohodou,  za správnost účtovaného množství v měrných jednotkách. 3.4.4.3

Oprava vystaveného dokladu

Opravy chyb jak věcných tak formálních je možno po zaúčtování původní (chybné) faktury provádět pouze opravným dokladem, tj. vystavením dobropisu nebo vrubopisu a následným vystavením dokladu nového se správnými údaji. Pro vystavení opravného dokladu musí existovat reálný důvod, který musí být dokladován (dokumentován) a u vystaveného dobropisu založen. Opravy již zaúčtovaných dokladů provádí účetní. Nebyl-li chybný zaúčtovaný doklad (Fa) dosud odeslán zákazníkovi/odběrateli, řeší se náprava interně (vystavený dobropis či vrubopis je pouze založen v interní evidenci). Došlo-li k zjištění chyby až po odeslání dokladu (Fa) je nutné zajistit prokázané doručení opravného dokladu zákazníkovi/odběrateli. Pro uplatnění již odvedeného DPH je rozhodné datum doručení dobropisu odběrateli. Dobropis či vrubopis je zaslán ve dvojím vyhotovení se žádostí o vrácení jednoho potvrzeného dobropisu s datem převzetí zpět příp. poslat doklad tzv. s doručenkou. 3.4.4.4

Odeslání

Vystavené Fa, ZFa příp. daň. doklady k přijatým zálohám se odběratelům zasílají:  zpravidla běžnou poštou  osobním předáním na recepci 3.4.4.5

Kontrola splatnosti a úhrady

Účetní HELPCZ kontroluje v IS Navision úhrady vystavených Fa příp. ZFa. Pokud pohledávka není uhrazena do 7dnů po splatnosti, telefonicky urguje úhrady. 21

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Pokud není telefonické upomínání úspěšné je nutno zabezpečit písemnou urgenci pohledávky:  1. upomínka,  2. upomínka + uznání pohledávky,  3. upomínka + předání k právnímu vymáhání. Do jednání o urgencích se zapojuje VP, ZVP. Právní vymáhání pohledávky zajišťuje firemní právník. Více viz směrnice QI0607 Pohledávky. 3.4.5 3.4.5.1

Bankovní doklady Komunikace s bankovním ústavem

a) Elektronická komunikace Elektronická komunikace se využívá s bankovním ústavem, více viz Směrnice Systém zpracování účetnictví. Komunikaci zajišťuje Účetní HELPCZ a Ekonom pro financování, jež elektronicky zadávají příkazy k úhradě, stahují elektronické výpisy a importují je do IS Navision, provádí kontrolu účetního stavu účtů s bankovními výpisy. VBÚ ČSOB jsou stahovány, importovány a účtovány denně. Příkazy k úhradě jsou zabezpečeny certifikáty pro dvojí autorizaci. b) Papírová příp. osobní komunikace Papírovou příp. osobní komunikaci je možné využít také s bankovním ústavem ČSOB, dojde-li k déle trvajícímu výpadku elektronického systému. Komunikaci zajišťuje Účetní HELPCZ popř. Ekonom pro financování, jež chystá příkazy k úhradě, nechává je podepisovat oprávněné osobě, provádí kontrolu účetního stavu účtů s bankovními výpisy. Osoba/y oprávněná/é k disponování s prostředky na bankovním účtu musí být určena/y ve smlouvě o bankovním účtu, jejíž přílohou jsou podpisové vzory. Originály uloženy ve spisovně (více viz Směrnice Spisový a skartační řád), kopie či přehled oprávněných osob u Účetní HELPCZ. Účetním dokladem při styku s bankou je výpis z účtu (VBÚ). Doručování písemných VBÚ je nastaveno u všech bankovních ústavů měsíčně. 3.4.5.2

Doručení, třídění, číslování

Výpisy z bankovních účtů v papírové podobě zasílají bankovními ústavy zpravidla měsíčně běžnou poštou na obecnou adresu společnosti (bez kontaktní osoby), místem doručení je recepce HELP CZ. VBÚ jsou v den doručení předány bez zbytečného odkladu na účtárnu ke zpracování. Číselné dokladové řady VBÚ viz Směrnice Systém zpracování účetnictví. 3.4.5.3

Přezkoušení správnosti (věcná a formální správnost)

Věcnou a formální správnost provádí Účetní HELPCZ, která veškeré bankovní operace také v systému IS Navision účtuje. 22

Berková

3.4.5.4


Určení účtovacího předpisu, zaúčtování

Zaúčtování jednotlivých položek VBÚ provádí a je za ně odpovědná Účetní HELPCZ VBÚ, jež jsou denně pořizovány a importovány do IS Navision přes elektronickou komunikaci. Účetní HELPCZ denně účtuje. Podkladem jsou přehledy denních pohybů na BÚ tištěné ze systému elektronického bankovnictví. Měsíční papírová podoba VBÚ pak slouží jako kontrolní podklad pro již zaúčtované položky. VBÚ, které jsou k dispozici pouze měsíčně v papírové podobě, se účtují měsíčně. Položky VBÚ se do IS Navision pořizují/importují přes Finanční deníky, účtovací předpisy jsou kdykoliv přístupné přes Finanční žurnály. Okamžikem uskutečnění účetního případu u bankovních dokladů je den provedení finanční operace. 3.4.6 3.4.6.1

Pokladní doklady Vystavení pokladního dokladu, číslování

a) Platby zákazníků za služby a zboží Při inkasu plateb zákazníků do hlavní pokladny nejsou standardně vystavovány pokladní doklady, pouze na požádání vystaví recepční ručně zjednodušený daň. doklad (předtisk PPD). Tržby za služby a zboží jsou na hlavní pokladně evidovány systémem AFIT, denně jsou Účetní HELPCZ k evidenci předávány tištěné denní Uzávěrky. Účtování hotovostních tržeb do IS Navision provádí Účetní HELPCZ hromadně 1x měsíčně na základě měsíční tištěné Uzávěrky. Údaje Účetní HELPCZ zpracovává do pokladu „Prodej služeb a zboží“ (šablona viz příloha). Po zaúčtování je vytištěn PPD a založen v pořadači pokladny, přílohou je měsíční Uzávěrka ze systému AFIT a podklad „Prodej služeb a zboží“. Odvod pokladní hotovosti. (viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami) b) Vklad kreditu Při vkládání kreditů je standardně vystavován zjednodušený daň. doklad (PPD). Ten recepční tiskne ze systému AFIT. Doklady jsou přikládány k denním Uzávěrkám. Účtování vkladů kreditů do IS Navision provádí Účetní HELPCZ hromadně 1x měsíčně na základě měsíční tištěné Uzávěrky, údaje zpracovává do pokladu „Prodej služeb a zboží“ (šablona viz příloha). Po zaúčtování je vytištěn PPD a založen v pořadači pokladny. c) Vratné zálohy za čipové karty Při registraci nového zákazníka je vybírána vratná záloha na čipovou kartu. Tato hotovost se odvádí s odvodem tržby (viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami). Recepční tyto zálohy vede v operativní evidenci a v Pokladní knize. Účetní HELPCZ provádí jejich zaúčtování a evidenci v IS Navision. Ukončením registrace je záloha zákazníkovi vrácena.

23

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.4.6.2

Podklad

Příjmové pokladní doklady: 1. Vystavená Fa příp. zálohová Fa hrazená hotově. 2. Denní tržba dle Uzávěrky z AFITU 3. Přijatá záloha za čipovou kartu Výdajové pokladní doklady: 1. Fa přijatá příp. zálohová Fa hrazená hotově. 2. Paragon (zjednodušený daňový doklad příp. doklad od neplátce). 3. Cestovní příkaz schválený dle QS0604 Pracovní cesty, cestovní náhrady. 4. Ostatní (mimořádné zálohy na mzdu dle QS0501 Pracovní řád) 5. Inventarizace hotovosti pro odvod do banky 3.4.6.3

Dokladové řady

Účetní HELPCZ uspořádá podkladové doklady dle jejich časové posloupnosti a začne vyhotovovat pokladní doklady. Dokladové řady viz směrnice Systém zpracování účetnictví. 3.4.6.4

Postup vystavení

Pokladní doklady zhotovuje Účetní na základě příslušného odsouhlaseného podkladového dokladu (viz výše) v IS Navision. Podkladový doklad výdeje hotovosti musí být podepsán odpovědnou osobou dle podpisových vzorů příp. dle QS0604. Pokladní doklad obsahuje kromě určení osoby pokladní (vyplatil/převzal) také konkrétní určení osoby přijímající hotovost u VPD (vyplaceno komu) a vydávající hotovost u PPD (přijaté od). Více viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami. 3.4.6.5

Přezkoušení správnosti

Věcnou správnost přezkušuje a podpisem na podkladovém dokladu stvrzuje osoba odpovědná za danou oblast externích dodávek (Podpisové vzory). Formální správnost podkladů (např. náležitosti zjednodušeného daň. dokladu, časová souvislost s účetním obdobím atp.) a vyhotovených dokladů (soulad s podkladovým dokladem, vyplnění potřebných údajů atp.) přezkušuje a podpisem na vystaveném účetním dokladu stvrzuje Účetní. 3.4.6.6


Účtovací předpis určuje Účetní HELPCZ a je uveden na tištěné podobě dokladu. Účtování pokladních dokladů provádí Účetní HELPCZ průběžně, po zaúčtování je každý doklad vytištěn a založen k evidenci do pořadače pokladny. Měsíčně tiskne Pokladní knihu, jež slouží ke kontrole zůstatků pokladny (průběžná inventura), pokladní kniha je založena měsíčně v pořadači pokladny. Okamžikem uskutečnění účetního případu u pokladních dokladů je den příjmu nebo vydání hotovosti. 24

Berková

3.4.7

Ostatní účetní doklady

3.4.7.1

Typy ostatních účetních dokladů     

3.4.7.2


Mzdové záznamy - IDMZ Odpisy dlouhodobého majetku - ÚODP Leasingy - IDLEA Zápočty pohledávek a závazků - ZAP Interní doklady – ID,ID-K pomocí ID se účtují specifické účetní operace, které není možné zaúčtovat jiným účetním dokladem (např. rozdělení HV, tvorba/rozpouštění účtů časového rozlišení a opravných položek, předpis podílu na stravném zaměstnancům, nedokončená výroba atp.) Nejvyšší frekvence využití ID je při závěrkových operacích a při otevírání účetnictví. Vystavení, číslování

a) Podklad pro vystavení IDMZ – elektronický import dat ze mzdového programu ( KS Program), Finanční deník. Písemná Sestava z KS Programu vč. podpisu Mzdové účetní ÚODP – k evidenci majetku společnosti se využívá modul v rámci IS Navision. Odpisy jsou automaticky počítány a účtovány přímo v modulu Majetek. IDLEA – Leasingová smlouva a splátkový kalendář, ZAP – dohoda o vzájemném zápočtu (před zaúčtováním oboustranně podepsaná) ID – různé podklady dle typu účetní operace (např. Zápis z jednání valné hromady, záznam od odpovědné osoby – nedokončená výroba/odečet energií/atp., faktura, Smlouva, atp.). ID_K – měsíční podklad Uzávěrka, slouží k účtování vložený a čerpaných kreditů b) Dokladové řady Viz směrnice Systém zpracování účetnictví. 3.4.7.3

Přezkoušení správnosti

Kontrolována je zejména věcná správnost podkladového dokladu, kde osoba odpovědná příp. smluvní strany stvrzuje/í správnost podpisem. Za formální správnost účetního dokladu odpovídá a doklad stvrzuje podpisem Účetní HELPCZ. 3.4.7.4


Ostatní účetní doklady vystavuje a účtuje Účetní HELPCZ. Účtovací předpis je u dokladů vytvořených v rámci IS Navision (odpisy, zápočty) příp. importovaných (mzdy) je generován automaticky dle aktuálního nastavení IS. U ostatních účetních dokladů (ID) určuje účtovací předpis Účetní HELPCZ. Okamžikem uskutečnění účetního případu u ostatních dokladů je den vyhotovení účetního dokladu, popř. den uskutečnění účetního případu. Při zaúčtování je doklad vytisknut, podepsán účtovatelem a spolu s přílohami uložen k interní evidenci do pořadače. 25

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.4.8

Podpisový řád

Podpisový řád se nezbytnou součástí definovaného oběhu dokladů, charakterizuje oprávnění, resp. povinnost pracovníků podepisovat jednotlivé druhy účetních i jiných záznamů v účetní jednotce.

Závěr Zavedený vnitřní kontrolní systém ve společnosti a dodržování jeho zásad a principů dává záruku výrazného snížení rizik, které vyplývají z chyb pracovníků managementu i prostředí. Další rozvoj vnitřního kontrolního systému společnosti je možno vidět v controllingu -v nástroji podnikového řízení zaměřeného na rozvoj a budoucnost, který má poskytovat top managementu základní podkladové informace pro stanovení, popř. korektury kursu podniku. Obecně je zaměřen jednak na informační systém – vymezení a zpřesňování informační základny, jednak na metody vyhodnocování údajů a jejich interpretaci pro potřeby manažerů různých úrovní. Controlling bude v budoucnu sloužit jako systém včasného varování. Očekává se, že bude pružně poskytovat informace signalizující nejen případy poruch, ale i možného ohrožení plnění plánovaných úkolů, signalizovat např. i ohrožení konkurencí atd.

Literatura [1]

Interní materiály firmy Tesco SW, a. s.

26

Bernard

Evidence projektů, pracovního výkonu v IS Navision

EVIDENCE PROJEKTŮ, PRACOVNÍHO VÝKONU V IS NAVISION Vojtěch Bernard Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Tento materiál se zabývá způsobem evidence pracovního výkonu na realizovaných projektech ve firmě TESCO SW Klíčová slova: IS Navision, periodický deník, položky deníku, evidence pracovního výkonu Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematický konzultant: Vladimír Divín

Úvod Níže nastíněný způsob evidence pracovního výkonu je nový prvek výroby TESCO SW. Cílem je získávání údajů pro zlepšení hospodaření projektů, pro zvýšení možností ovlivňovat projekty jednotlivými vedoucími a pro nastartování procesu sebeučení se a zkvalitnění obchodní činnosti.

1

Pravidla evidence pracovního výkonu     

 

sledování pracovních výkonů pracovníků probíhá v IS Navision data o svém výkonu zadává samostatně každý pracovník výroby za sebe nese za tuto činnost odpovědnost zapisuje se skutečně odpracovaný čas (nesouvisí s pracovním časem zadávaným do docházky pro mzdové účely) data jsou zadávána min. 1x týdně = zapisují se souhrnné údaje za předchozí týden zaúčtování vložených dat probíhá 1x týdně vždy k datu pátku, tj. poslední den sledovaného týdne. Samotné zaúčtování musí pracovník provést nejpozději do pátku následujícího týdne. Tzn. že pracovník má 1 pracovní týden na zápis a zaúčtování svého výkonu za předešlý týden, i když je zaúčtování položek provedeno vždy k datu minulého pátku. výkon je evidován v hodinách pracovník rozepisuje celou svou pracovního dobu 27

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 

pracovník rozepisuje celý týdenní pracovní výkon v následujícím členění:

1.

Výrobní projekt:  fáze projektu (kde to určí vedoucí oddělení)  typ činnosti 2. Režijní projekt 3. Fiktivní projekt Do výrobního projektu se zapisuje pracovní výkon, který přímo souvisí s daným projektem, je potřeba ho dále rozepsat na jednotlivé typy činností (v případě sledování fází projektu i na jednotlivé fáze). Do režijního projektu se zadává pracovní výkon jen v tom případě, pokud se pracovník podílí na některém z režijních projektů (nesledují se u nich typy činnosti ani fáze projektů). Fiktivní projekty představují procesy, které ve skutečnosti projekty nejsou, ale pro umožnění jejich sledování jsou z praktických důvodů označeny jako projekty. Slouží k tomu, aby na ně pracovník rozepsal zbytek svého pracovního výkonu, který není možné nebo není účelné, aby se přiřazoval k výrobním nebo režijním projektům (nesledují se u nich typy činnosti ani fáze projektů). Jde o následující fiktivní projekty (společné pro všechny pracovníky firmy): 1. nemoc – sledujeme zde nemoc potvrzenou lékařem, návštěvy lékaře, péči o nemocné dítě 2. dovolená – čerpání řádné dovolené 3. vzdělávání (vlastní) – účast na kurzech, trénincích a školeních (mimo školení týkajících se konkrétních projektů) 4. ostatní procesy firmy – jde o firemní procesy a činnosti, které se nedají přiřadit konkrétním výrobním projektům, např. jednání, schůze, kontrola, firemní akce, prostoje atd. 5. lektorská činnost – vedení školení pro ostatní spolupracovníky, zaučování nových pracovníků 6. veřejné aktivity – vykonávání veřejné funkce Dále existují fiktivní projekty, které patří pod jednotlivé úseky (název projektu začíná zkratkou úseku): 1. spolupráce na obchodu (všechny úseky výroby, ÚTS) – spolupráce na tvorbě obchodních nabídek, příprava a vedení prezentací, atd. 2. činnost vedení odd. (všechny úseky výroby, ÚTS) – sleduje se zde část pracovního výkonu vedoucích oddělení, kterou nelze přiřadit na konkrétní projekty 3. zaškolení nových pracovníků (všechny úseky výroby, ÚTS) – je zde přerozdělována část pracovního výkonu nových pracovníků. Položky do tohoto projektu účtuje pouze pracovník PK na základě přerozdělovacích pravidel.

28

Bernard


Pozor! Tento projekt se nepoužívá k zadávání pracovního výkonu jednotlivými pracovníky. 4. obchodní projekt (ÚOB) – činnost pracovníků obchodního úseku Členění, číslování a pojmenovávání projektů, přehled typů činností je obsažen v dokumentu Členění, číslování a pojmenovávání projektů v IS Navision viz IISTIdentifikaceProjektů.doc.  konkrétní postup zadávání pracovního výkonu do IS Navision je popsán na dalších listech tohoto dokumentu  za účelem podrobnější sledování pracovního výkonu a k získání dat potřebných ke srovnání plánovaných a skutečných hodnot jsou realizovány následující činnosti: o vedoucí oddělení rozhodují o používání fází (etap) u konkrétních projektů – metodika řízení fází je popsána v dokumentu Řízení fází projektů v IS Navision viz IISTŘízeníFází.doc. o vedoucí projektů zadávají plánované údaje o projektu do rozpočtu projektu – způsob tvorby rozpočtu je popsán v dokumentu Vytvoření rozpočtu projektu v IS Navision viz IISTRozpočetProjektu.doc.  kontrolu úplnosti a včasnosti zápisů provádí PK.

2

Zadávání pracovního výkonu do IS Navision

K zadávání pracovního výkonu v IS Navision slouží okno Periodický deník projektů.

2.1 2.1.1

Periodický deník projektů Umístění deníku

Formulář periodického deníku zobrazíme v modulu Plánování zdrojů po volbách Projekty>Periodické aktivity>Periodické deníky.

29


Obrázek 1: Periodické deníky

V nabídce deníků si vybereme deník příslušného oddělení.

Obrázek 2: Deník příslušného oddělení

A ve vybraném deníku zvolíme list příslušného pracovníka. Každý pracovník má svůj vlastní list deníku. Výběr listu deníku provedeme stiskem rozbalovacího tlačítka v poli pro název listu v horní části okna, v rozevřeném seznamu označíme řádek svého listu a potvrdíme OK.

30

Bernard


Obrázek 3: List příslušného pracovníka

Obrázek 4: Údaje v deníku

Na listu se vyplňují následující údaje:  Metoda periody  Frekvence periody  Zúčtovací datum  Číslo dokladu  Číslo projektu  Typ  Číslo  Kód typu práce 31

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  Kód fáze (pouze jsou-li fáze projektu specifikovány vedoucím projektu)  Množství Na listu se vyskytují ještě pole Projekt a Popis (zdroje). Údaje do těchto polí se nezadávají, vyplní se automaticky po zadání čísla projektu a čísla (zdroje). Význam jednotlivých polí: 1. Metoda periody Určuje způsob, jakým se bude chovat položka množství po zaúčtování řádků deníku. Volí se metoda „Proměnná“, tzn., že se množství po zaúčtování vynulují. 2. Frekvence periody Udává vzorec pro výpočet nového data zpracování. Zadává se konstantní text „1T“ 3. Zúčtovací datum Zadává se datum pátku týdne, za který zadáváme výkon. 4. Číslo dokladu Zadává se text „DENPROJ“ 5. Číslo projektu Zadává se číslo projektu, kterého se daný pracovní výkon týká – je možno vybrat ze seznamu. 6. Typ Vybírá se ze seznamu – standardně „Zdroj“ 7. Číslo Číslo označuje číslo zdroje, má tvar ZAMxxxx, kde xxxx je osobní číslo pracovníka doplněné zleva nulami na délku 4. Zadává se vlastní číslo, je možno vybrat ze seznamu. 8. Kód typu práce Typ práce se zadává pouze u výrobních projektů, vybírá ze seznamu. Účelem je identifikace pracovní náročnosti na projekty podle profesí a prováděných činností. 9. Kód fáze Rozumí se kód fáze projektu, při podrobnějším členění konkrétního projektu (fáze neboli také etapy, kroky resp. úlohy). Pokud vedoucí projektu uvádí fáze v rozpočtu projektu, uvádí se množství práce vztažené k příslušné fázi projektu. 10. Množství Udává se množství práce v hodinách. Kód měrné jednotky je určen typem práce a nesmí se měnit. 2.1.2

Vytváření položek deníku

Údaje definované v předešlé části se zadávají pouze při prvním vyplňování položky (řádku) deníku. Periodický deník má tu vlastnost, že zaúčtováním nemaže položky zapsané do deníku. Navíc se po zaúčtování automaticky posunuje zúčtovací datum. Při dalším zpracování téže položky o týden později stačí zkontrolovat údaje a vyplnit množství.

32

Bernard


Pracovník PK každému pracovníkovi předvyplní položky deníku podle jeho účasti na konkrétních projektech a podle vykonávané činnosti. Povinností pracovníka projektu je položky zkontrolovat, případně provést úpravy a doplnit kód typu práce a množství. Pracovník je povinen upravovat položky deníku tak, aby rozepsal celý svůj týdenní pracovní výkon podle projektů, fází (byly-li určeny vedoucím projektu) a podle typů prací. Za tímto účelem může pracovník rušit či přepisovat existující nebo vytvářet nové položky. Vytvořit novou položku v deníku lze:  pomocí funkce kopírovat a vložit (volitelné po stisknutí pravého tlačítka myši na levé liště v řádku deníku) – po vložení na nový řádek je možno upravit konkrétní pole  kliknutím na nový řádek v deníku – některá pole se automaticky vyplní, jiná je potřeba doplnit. Je nutné, aby pracovník vždy doplnil údaje do následujících polí: o Frekvence periody o Číslo projektu o Číslo o Kód typu práce o Kód fáze (je-li určena vedoucím projektu) o Množství Každá položka musí obsahovat údaj o množství. Množství může být i nulové a to u těch položek, které jsou nyní sice nulové, ale předpokládá se, že v budoucnu se na ně určité množství vykazovat bude. Jde hlavně o opakovaně, i když nepravidelně používané položky fiktivních projektů (např. nemoc, dovolená, atd.), ale i o položky výrobních projektů (např. telefonické konzultace u zákazníka, ostatní procesy projektu, atd.) V okně periodického deníku lze upravit pořadí sloupců (polí) a je možno nepoužívané sloupce skrýt. Změnu pořadí sloupce provedeme kliknutím na název sloupce a tahem myši, skrytí a zobrazení sloupců kliknutím pravým tlačítkem myši na lištu názvů sloupců a volbou funkcí skrýt, zobrazit sloupec. Doporučujeme nastavit si pořadí a zobrazení sloupců podle následujícího obrázku: 2.1.3

Účtování položek deníku

Po zapsání všech položek (množství u všech položek), které mají být do daného období zahrnuty, je povinností pracovníka položky zaúčtovat. Účtování provedeme stiskem tlačítka Účtování a volbou funkce Účtovat nebo Účtovat a vytisknout. Položky deníku jsou zapsány jednak jako položky příslušných projektů a také jako položky zdroje. Během této operace se automaticky změní „Zúčtovací datum“ na datum příštího období.

33


Závěr V této práci byl nastíněn nový způsob evidence pracovního výkonu ve firmě TESCO SW. Cílem je získávání údajů pro zlepšení hospodaření projektů a pro zvyšování možnosti ovlivňovat projekty jednotlivými vedoucími.

Literatura [1]

Interní materiály firmy TESCO SW a.s.

34

Bernard

Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu dodavatele SW produktů

PROCES PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKU Z POHLEDU DODAVATELE SW PRODUKTŮ Vojtěch Bernard TESCO SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Obsahem práce je problematika spojená se zahraničním děním ekonomického charakteru vztahující se k aktivitám naší společnosti. Jako téma této práce jsem si zvolil téma zabývající se problematikou přijetí Eura na Slovensku se zaměřením na dopady pro dodavatele ICT. Cílem mé práce je stručně představit proces přijetí aura a diskutovat dopady, které tento proces přináší do SW firmy. Klíčová slova: euro, přijetí eura, Slovenská republika, software, dodavatel software Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková

Úvod Firma TESCO SW a.s. je soukromá česká společnost, která je zaměřena na poskytování služeb v oblasti dodávek komplexních informačních systémů (jde především o činnosti vývoje, implementace aplikačního software včetně doplňkových činností spojených s dodávkou hardwarových komponent a služeb systémové integrace). Firma je zaměřena především na oblasti správy a údržby majetku (facility management), monitorovacích systémů pro státní správu (fondy EU), služby systémové integrace a ERP řešení. Firma TESCO SW a.s. realizuje většinu (cca 90%) svých aktivit na území ČR. Ostatní aktivity jsou zaměřeny především na implementaci IS a služby s tím spojené na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Z tohoto výčtu je nyní velmi zajímavá situace na Slovensku, které od 1. 1. 2009 přechází na EURO“ jako oficiální měnu. Tato práce by měla stručně nastínit, co je s tím spojeno, jaké procesy a jak se tyto záležitosti dotýkají dodavatelů IS.

1

Obecná fakta o € na Slovensku

Slovenská republika se rozhodla na základě politických doporučení od 1. 1. 2009 změnit svoji oficiální měnu na Euro €. 35

a hospodářských

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Tento proces má na Slovensku zákonnou formu tzv. „Generální zákon“ 659/2007 sb. platný od 1. 1. 2008.

1.1

Zásady zavedení €

Podmínkou zavedení eura jako oficiální měny je mimo obecných skutečností, jako je členství v Evropských strukturách (EU) splnění Maastrichtských kritérií. Dalšími kroky je vypracování konvergenční zprávy ECB (Evropská centrální banka) a EK (Evropská komise). Následuje odsouhlasení vstupu Evropským parlamentem a stanovení pevného konverzního kursu. Slovensko (jak bude ukázáno pro Maastrichtská kritéria níže) všechny tyto kroky splnilo. Pevný konverzní kurs byl stanoven ECOFIN v červenci a má hodnotu: 1 € = 30,1260 SKK

1.2

Maastrichtská kritéria

Maastrichtská kritéria jsou základním ekonomickým nástrojem, který zajišťuje, aby přistupující ekonomiky nerozkolísaly ekonomický prostor „Eura“ a neoslabovaly jeho pozici. Kritérium Inflace (průměr, %) Úrokové míry (%) Veřejný dluh (% HDP) Veřejný deficit (% HDP) Stabilita kurzu

Referenční hodnota Hodnota na Slovensku 3,2 2,2 6,5 4,5 60 29,4 (vč. důchodové reformy) 3,0

2,2 (vč. důchodové reformy) ERM II od 2005

Tabulka 1: Maastrichtská kritéria a jejich plnění Slovenskem

Slovensko splnilo všechna kritéria (v březnu roku 2008).

1.3

Zásady zavedení € na Slovensku

Pro zavedení Eura jako oficiální měny byla na Slovensku definována vládou řada doporučení a zásad, z nichž některé vybrané zde uvádím. 1.3.1

Big-Bang scénář

Slovensko zvolilo pro zavedení Eura tzv. Big-bang scénář. Ten je založen na minimálním období kdy platí původní národní měna a současně Euro. V případě Slovenska bude toto období od 1. 1. 2009 do 16. 1. 2009.

36

Bernard

1.3.2

Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu dodavatele SW produktů Duální zobrazování cen

Jeden měsíc od zveřejnění pevného kursu (vychází to na 24. 8. 2008) musejí být sumární ceny účetních dokladů pro občany – fyzické osoby uváděny v SKK a v € současně. 1.3.3

Nepoškození občana

Ze strany státu budou veškerá zaokrouhlení prováděna ve prospěch občana. Např. výplata důchodů směrem nahoru (dostane více), platba poplatků dolů (zaplatí méně). 1.3.4

Kontinuita kontraktů

Při přechodu na € je zachována kontinuita kontraktů, přičemž pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, přepočítají se v den přechodu Slovenska na € veškeré částky oficiálním konverzním kursem. 1.3.5

Bezpečnost občanů

Probíhá masivní kampaň pro občany sestávající se například z následujících aktivit:  Doporučení (např. nepodávat informace o bankovních účtech v souvislosti s přechodem)  Bezpečnostní prvky na bankovkách a mincích  Telefonní linka  Eurokalkulačka a osvěta

1.4

Obecná rizika z přijetí Euro

Pro malé otevřené ekonomiky působící v evropském regionu (jako je Slovensko, Česko, a další) je přijet Eura nezbytností, nicméně je velmi diskutabilní jak tento krok načasovat. Problémem zde je ekonomická periodicita prosperity, které je v tržním prostředí přirozeným jevem. Dochází zákonitě k obdobím konjunktury, stejně jako k obdobím stagnace nebo recese. V každém z těchto období je však třeba provádět odlišnou měnovou politiku, jinak „ekonomiku řídit“ nástroji, které má centrální banka a částečně i vláda k dispozici. Pokud je ekonomika sladěna časově a v míře těchto jevů se svým okolím, je pro ni krok, jako je přijetí jednotné měny jednoznačně pozitivní. Pokud ovšem sladěna není a působí zde disharmonické jevy, pak oddělení měn a autonomní měnová politika umožňují regulovat míru dopadů a realizovat jiné kroky. V takovém případě přijetí jednotné měny může způsobit, že okolním „světem“ dirigovaná opatření jdou pro daný konkrétní region proti jeho ekonomickým zájmům a místo aby pomáhaly zvládnout ekonomické jevy, ještě prohloubí jeho dopady. Hlubší analýza tohoto faktoru by byla jistě zajímavá, nicméně přesahuje rozsahem rámec této práce. Dále by vyžadovala mnohem podrobnější informace. 37


2

Dopady do SW řešení

Jedním z oborů, kde se změna oficiální měny projevuje velmi silně je vývoj a dodávky IS. V této kapitole bych rád nastínil alespoň základní problémy, se kterými jsem se v rámci našeho působení na Slovensku v této souvislosti setkal. Dále pak nastíním několik postřehů a problematik, které se netýkají přímo dodávek našeho SW řešení, ale byly mi sděleny v rámci konzultací a diskusí s jinými dodavateli.

2.1 Multiměnovost aplikací V souvislosti se zavedením € vyvstává do popředí problematika fungování aplikací v prostředí, kde se pracuje s více měnami současně. Některá řešení jsou postavena na jedné primární měně a ostatní měny jsou pouze evidenční. Pak v případě přechodu na jinou primární měnu musejí být veškerá data přepočítána k datu změny kursem. Tato metoda je podstatně algoritmicky jednodušší, nicméně do jisté míry zkresluje historická data, poněvadž je převádí na jiné hodnoty, než jak byla originálně zpracována. Druhým řešením je normativní (číselníková) definice primární měny, Takovéto řešení vyžadují mnohem složitější výpočtovou algoritmiku, což je dáno neustálou nutností hlídat vztažné datum a veškeré údaje přepočítávat přes referenční měnu platnou ke vztažnému datu. Nicméně nespornou výhodou tohoto systému je, že ponechává data v původní podobě a ta je pak možno brát k dalšímu zpracování.

2.2 Dopady SW řešení TESCO SW a.s. TESCO SW a.s. je mimo jiné dodavatelem IS pro správu majetku a facility management (moje „pole působení“ je právě v této oblasti). V této problematice se zpracovávají především informace o věcné podstatě reálně probíhajících procesů, kdy je spíše zvykem v opodstatněných případech předat věcná data ekonomickému informačnímu systému. Nicméně i zde se vyskytují případy, kdy vůči občanovi (fyzické osobě) realizována ekonomická aktivita. Příkladem může být rozúčtování služeb k nájmům nebo manko při inventuře (máme instalace, kde to zákazník chce realizovat přímo z našeho IS FaMa+). Z toho nám vyplývají změny, které musí být náš systém schopen s přechodem na multiměnovost řešit. Jedná se zejména o vlastní problematiku multiměnovosti, která je řešena normativním určením aktuální referenční (platné) měny. Další dopady do řešení TESCO SW a.s. a) Duální výstupy v SKK a €  Je řešeno doplněním přepočítávaného sloupce do sestav ručně dle analýzy b) Vstup dat ve více měnách  Jedná se o standardní funkčnost, kdy může být doklad vystaven na více měn. Je potřeba pouze umožnit zadávat vele částky i měnu, ve které je částka platná. c) Reporty ve více měnách 38

Bernard

Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu dodavatele SW produktů



Problematika výstupů v různých měnách je nejsložitější z potřebných úprav, protože jednak zavádí potřebu parametrické volby měny, do které má být sestava přepočtena. Mnohem náročnější, ale je k referenčnímu datu, ke kterému platí hodnota na primárním dokladu nalézt kurs k přepočtu. Pro jednoduché výstupy to nepředstavuje závažnější problém, ale pro sumáře zpracovávající větší množství dat se tímto sekundárním výpočtem geometricky zvyšuje časová náročnost výpočtu a celkový čas pro vytvoření takové sestavy může vzrůst několikanásobně. Tato problematika je tedy řešena přísně individuálně a pro jednotlivé výstupy je hledána optimální metoda, jak výstup realizovat.

Pro dodávky našeho produktu FaMa+ v oblasti facility managementu jsme u našich zákazníků pro tuto chvíli (jde o stále živý proces) schopni garantovat zákonné požadavky v rámci oprávněných věcných potřeb.

2.3 Dopady SW řešení mimo TESCO SW a.s. Mimo tyto problematiky, které se přímo dotýkají našeho SW řešení, které dodáváme, existuje ještě celá řada problémů, které se týkají SW řešení. Uveďme si některé příklady: a) I-banking (a vůbec veškeré bankovní služby)… např. na výpise z banky musí být minimálně počáteční a koncový zůstatek v posledním 4Q 2008 uváděn v obou měnách. b) Doplnění zaokrouhlovacích pravidel pro dodavatele SW řešení do státní správy (výpočty důchodů, daní,…) c) SW pro pokladny a bankomaty (potřeba uvádění obou měn minimálně pro sumární částku) a další. Zde je potřeba si v této souvislosti uvědomit, kam všude dnes zasahuje výpočetní technika. Například při vzpomínce na paniku kolem Y2K při přechodu tisíciletí je asi jasné, že při takto zásadních změnách jsou dopady i náklady na jejich zvládnutí poměrně vysoké. Proto se celý segment zabývající se IT technologiemi na tuto změnu velmi zodpovědně připravuje.

Závěr Pokusil jsem se shrnout věcné a zákonné informace o přechodu Slovenska na Euro a z nich posléze komentovat ty, které mají dopad do SW řešení, případně nastínit, jak se s konkrétními problémy vyrovnáváme v TESCO SW a.s. Jak je patrno, oblast SW řešení je jednou z těch, kterých se změna oficiální měny a s tím spojené procesy dotknou velmi podstatně a realizace všech změn v relativně krátkých časech nebývá vždy jednoduchým problémem. 39

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Přesto si dovolím tvrdit, že naše produkty jsou na tuto změnu připraveny. Tuto domněnku mi potvrzují i dosavadní kroky u stávajících zákazníků. Konečný verdikt o úspěchu bude znám krátce po novém roce, kdy vejde Euro v platnost, ale to již značně přesahuje časový rámec pro odevzdání této práce.

Literatura [1] [2]

SEDLÁKOVÁ, J. (poradkyňa splnomocněnca vlády SR pre zavedeni €) – podklady a prezentace. Interní materiály firmy TESCO SW (analýzy, směrnice, pokyny apod.)

40

Buráňová

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc

METODIKA ÚPLNÝCH NÁKLADŮ NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC Martina Buráňová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá tvorbou metodiky úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc s cílem vytvořit univerzální interní controllingový systém. Metodika je nástrojem pro sledování a vykazování skutečně vynakládaných přímých i nepřímých nákladů hospodářských středisek, činností školy, VaV a dalších projektů. Klíčová slova: controlling, úplné náklady, metodika, přímé náklady, nepřímé náklady, hospodářská střediska Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková

Úvod Mezi cíle metodiky úplných nákladů (dále metodika Full Cost) Moravské vysoké školy Olomouc, o.p.s. (dále MVŠO) patří:  vytvořit univerzální interní controllingový systém umožňující sledovat, vykazovat a řídit náklady vybraných hospodářských středisek a činností školy (interní controlling, řízení hospodárnosti),  vytvořit interní pravidla pro sledování a vykazování skutečně vynakládaných přímých i nepřímých nákladů VaV a dalších projektů na MVŠO za účelem jejich ekonomického řízení (projektový controlling).

1

Členění nákladů a výnosů MVŠO

Členění nákladů a výnosů Moravské vysoké školy Olomouc odráží základní východiska pro tvorbu metodiky úplných nákladů. Promítají se v něm dva základní úhly pohledu1: 1. Druhové členění Toto členění odpovídá na otázku „Jaké náklady/výnosy byly na MVŠO vynaloženy/vytvořeny?“ ve smyslu co, kdy a od koho bylo spotřebováno.

1

Fibírová, J., Šoljaková, L., Wagner, J.: Nákladové a manažerské účetnictví, 1. vydání, Praha: ASPI, 2007, 432 stran, ISBN: 978-80-7357-299-0, str. 100-104.

41

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Druhové členění nákladů a výnosů MVŠO se odráží ve struktuře analytických účtů účtového rozvrhu MVŠO. 2. Účelové členění Toto členění odpovídá na otázku „Za jakým účelem byly náklady/výnosy v rámci MVŠO vynaloženy/vytvořeny?“ ve smyslu příčinné souvislosti vzniku těchto nákladů/výnosů ke konkrétním útvarům, činnostem a procesům na MVŠO. Účelové členění nákladů a výnosů má na MVŠO se odráží ve struktuře dimenzí pro jejich sledování MVŠO. Další část metodiky se podrobněji zabývá praktickým promítnutím těchto 2 základních úhlů pohledu na náklady a výnosy MVŠO v účtovém rozvrhu, dimenzích pro sledování nákladů a výnosů a ve struktuře kalkulačního vzorce a manažerském výkazu zisku a ztrát MVŠO.

1.1

Účtový rozvrh MVŠO

Struktura syntetických a analytických účtů účtového rozvrhu MVŠO odráží druhy spotřebovávaných nákladů a výnosů. Jedná se tedy o strukturu, která je z převážné části stabilní a odpovídá na otázku „Jaké náklady/výnosy byly na MVŠO vynaloženy/vytvořeny?“. Mezi základní druhy spotřebovávaných nákladů MVŠO patří:  Mzdové a ostatní osobní náklady včetně SZP  Nájemné a spotřeba dalších externích služeb (služby související s nájmem, dodavatelsky nakupované informační systémy, outsourcing účetní a mzdové agendy, outsourcing poradenských služeb v oblasti daní a certifikace ISO, vzdělávací služby – školení, konference, semináře)  Spotřeba energie  Spotřeba materiálu  Cestovné  Odpisy dlouhodobých aktiv  Finanční náklady (pojistné, bankovní poplatky) Mezi základní druhy vytvářených výnosů MVŠO patří:  Výnosy ze školného a dalších poplatků za studium  Výnosy z dotací (regionální projekty, projekty financované z ESF)  Výnosy z darů

1.2

Dimenze MVŠO

Dimenze pro sledování nákladů/výnosů MVŠO sledují náklady a výnosy z pohledu příčinné souvislosti jejich vynaložení/vzniku a představují tak základní nástroj pro přípravu a vyčíslení kalkulace nákladů a výnosů jednotlivých alokačních objektů MVŠO. MVŠO využívá při sledování a řízení nákladů a výnosů následující 4 dimenze: 1. dimenze - Hospodářská střediska 42

Buráňová 2. 3. 4.

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc dimenze – Činnosti školy 1. úroveň dimenze – Činnosti školy 2. úroveň dimenze – Položky rozpočtu (pouze pro projekty)

V rámci těchto dimenzí jsou náklady a výnosy školy sledovány, evidovány a řízeny ze 2 základních úhlů pohledu: 1. místa vzniku nákladu/výnosu a odpovědnosti za jeho vznik „Kde vznikl daný náklad/výnos a kdo zodpovídá za jeho vznik?“ 2. jednotlivých činností MVŠO, které vyvolaly vznik nákladu/výnosu „Co vyvolalo daný náklad/výnos? Jaká činnost, projekt, zakázka?“ Následující část metodiky specifikuje blíže jednotlivé dimenze pro sledování nákladů a výnosů. 1.2.1

Dimenze 1 – Hospodářská střediska

V rámci dimenze 1 jsou náklady a výnosy MVŠO přiřazeny hospodářskému středisku, v rámci kterého náklad/výnos vznikl a které zodpovídá za jeho vznik. Struktura hospodářských středisek kopíruje organizační schéma MVŠO a je členěná na: 1. 2.

3.

Ústavy MVŠO Útvary řízení, administrativy a správy a. Ředitel b. Právník c. Sekretariát d. Akademický senát e. Akademická rada f. Rektor g. Útvary kolegia rektora a jejich podútvary h. Náměstek ředitele i. Útvary náměstka ředitele a jejich podútvary Servisní útvary a. Kabinet aplikované lingvistiky

Každé hospodářské středisko se pro potřeby alokace nákladů/výnosů vyznačuje jednoznačným čtyřmístným číselným kódem. Specifické postavení má mezi hospodářskými středisky středisko 1099, které slouží pro alokaci nepřímých režijních nákladů/výnosů školy, u kterých nelze v prvním okamžiku identifikovat, které hospodářské středisko vyvolalo jejich vznik. 1.2.2

Dimenze 2 – činnosti 1. úroveň

V rámci dimenze 2 jsou náklady a výnosy přiřazeny jednotlivým činnostem MVŠO, které byly příčinou vzniku těchto nákladů/výnosů. 43

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Dle vnitřních procesů a aktivit MVŠO bylo stanoveno 5 základních kategorií této dimenze, přičemž každá z nich má jednoznačný dvojmístný číselný kód: 01

Vzdělávací činnost

02 03

Věda, výzkum a rozvoj Doplňkové činnosti

04

Řízení a administrativa

99

Režijní náklady

Tabulka 1: Základní kategorie dimenze 2

Kategorie 01-03 představují hlavní činnosti školy, které vykonávají jednotlivé ústavy. Kategorie 04 zahrnuje činnosti útvarů administrativy, správy a řízení a jsou na ní alokovány veškeré náklady/výnosy, které souvisejí s administrativním a řídícím aparátem školy s výjimkou nákladů/výnosů řízení a administrativy spojených přímo s kategoriemi 01-03 . Kategorie 99 – Režijní náklady slouží pro alokaci nepřímých režijních nákladů školy, které vyvolává fungování školy jako celku, tedy jak činnost jednotlivých ústavů, tak činnost administrativního a řídícího aparátu. Náklady této kategorie odpovídají nákladům hospodářského střediska 1099 v rámci 1. dimenze a nelze je v rámci 2. dimenze jednoznačně přiřadit činnostem 01-04. 1.2.3

Dimenze 3 – podskupiny činností

V rámci dimenze 3, která přímo navazuje na dimenzi 2, jsou blíže specifikovány konkrétní činnosti, zakázky a projekty, které vyvolaly vznik nákladů/výnosů MVŠO. Pro každou z kategorií 2. dimenze 01-04 specifikují tyto dimenze jednotlivé činnosti, projekty a zakázky, které daná kategorie zahrnuje. První číslo čtyřmístného kódu dimenze 3 odkazuje na nadřazenou činnost 2. dimenze. Nepřímé režijní náklady jsou v rámci dimenze 3 alokovány na následující položky:  1119 – nepřímé náklady vyvolané bakalářským studiem Olomouc  1999, 2999, 3999, 4999 – nepřímé náklady vyvolané jednotlivými podskupinami činností 01-04 Položky 1899, 2899, 3899 a 4899 slouží jako uspořádací dimenze pro dočasnou alokaci osobních nákladů zaměstnanců MVŠO odpovídajících jejich procentnímu rozdělení mezi činnosti 01-04 dle přílohy č. 2 – Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO. Tyto náklady budou po skončení účetního období na základě výsledků personálního auditu daného roku dále alokovány na jednotlivé položky 1xxx-4xxx. Specifický charakter mají položky 9991, 9992 a 9999, na které jsou dle typu rozvrhové základny alokovány nepřímé režijní náklady školy jako celku, které v rámci dimenze 2 spadají pod kategorii 99. 44

Buráňová

1.2.4


Dimenze 4 – označení položky rozpočtu

V rámci dimenze 4, která přímo navazuje na předchozí dimenze 2 a 3, jsou specifikovány náklady projektů MVŠO. Dimenze je využívána jako nástroj sledování čerpání nákladů vědecko-výzkumných a rozvojových projektů, které jsou částečně nebo úplně financovány z veřejných zdrojů. Jednotlivé náklady dotačních projektů jsou v rámci dimenze očíslovány následujícím způsobem: 01(02)/23xx(24xx)/číslo položky schváleného rozpočtu přičemž předčíslí 01-02 identifikuje, zda se jedná o způsobilý přímý náklad-01 nebo nezpůsobilý přímý náklad-02; 23xx(24xx) identifikuje konkrétní projekty dle jeho kódu v rámci 3. dimenze; číslo položky rozpočtu kopíruje číslování dle schváleného rozpočtu poskytovatele finančních zdrojů.

2 2.1

Metodika alokace nákladů a výnosů MVŠO Typový kalkulační vzorec MVŠO

Základními charakteristickými rysy typového kalkulačního vzorce MVŠO jsou snahy o odlišení:  nákladů ovlivněných objemem výkonů („variabilních“) od nákladů, zakládajících potenciál, v určitém relevantním rozpětí neovlivněný objemem výkonů („fixních“);  nákladů vyvolaných druhem alokačního objektu (přímých) od nákladů, objektivně společných více druhům těchto objektů („nepřímých“); a  nákladů ovlivnitelných pracovištěm, které je nositelem tvorby alokačního objektu, od nákladů, které již tímto pracovištěm ovlivněny nejsou. Název položky

Komentář k položce

Přímé externí náklady alokačního objektu (variabilní)   

Materiál Externí subdodávky Nakupované služby

V případě jejich širší struktury lze uvažovat o jejich podrobnějším členění; Přímé interní subdodávky a služby ocenění těchto výkonů navrhujeme (variabilní) v úrovni přímých nákladů alokačního objektu Osobní náklady (variabilní)

Jedná se výhradně o osobní náklady pracovníků bezprostředně se podílejících na tvorbě alokačního objektu; v případě 45

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV potřeby lze uvažovat o rozdělení kalkulační položky na mzdové náklady a související sociální a zdravotní pojištění; předmětem diskuse by měl být způsob zajištění reálných podkladů, a to v zásadě pro všechny typy alokačních objektů PŔÍMÉ NÁKLADY OBJEKTU

ALOKAČNÍHO

Součet výše uvedených položek

Jedná se o společné (nepřímé) náklady pracoviště zajišťujícího tvorbu alokačního objektu nebo jeho ucelené části; Nepřímá režie pracoviště (fixní) v případě podstatné výše lze uvažovat o jejich rozdělení na vyhnutelnou a utopenou část, popř. na část externích a interních nákladů Součet přímých nákladů a nepřímé režie pracoviště, které je nositelem tvorby alokačního objektu; koncepčně je snahou STŘEDISKOVÉ NÁKLADY kalkulovat v této kalkulační položce ALOKAČNÍHO OBJEKTU náklady, které pracoviště – nositel alokačního objektu ovlivňuje, resp. za jejichž výši odpovídá Položku je – kromě uvedeného pozitivního vymezení – možno chápat Nepřímá řídicí, administrativní také jako veškeré ostatní kalkulovatelné režie školy jako celku (fixní) náklady, které nejsou uvedeny v předchozích položkách kalkulace Součet střediskových nákladů alokačního PLNÉ NÁKLADY ALOKAČNÍHO objektu a přiřazené části nepřímé řídicí, OBJEKTU administrativní a správní režie školy jako celku Tabulka 2: Struktura typového kalkulačního vzorce

46

Buráňová


Plné náklady alokačního objektu 1xxx střediskové náklady alokačního objektu 11xx přímé náklady alokačního objektu (variabilní) 111x přímé externí náklady 112x přímé interní subdodávky a služby 113x osobní náklady

12xx nepřímá režie pracoviště (fixní)

121x nepřímá režie výkonných pracovišť

122x nepřímá režie podpůrných pracovišť

2xxx nepřímá řídící a administrativní režie (fixní) 21xx

řídící a administrativní režie operativní

22xx

řídící a administrativní režie strategické

Obrázek 1: Grafické znázornění položek typového kalkulačního vzorce MVŠO a jejich číslování

2.2

Alokační objekty MVŠO

Alokační objekty MVŠO odpovídají struktuře položek dimenze 3 pro sledování nákladů a výnosů. Specifickou skupinu alokačních objektů tvoří činnosti 3. dimenze, které negenerují odpovídající výnosy. Mezi tyto dílčí alokační objekty patří:  Vyžádané přednášky  Ostatní akce a rituály 47

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  

2.3

Konference (účasti na konferencích) Publikační činnosti

Alokace přímých nákladů

Přímé náklady jednotlivých alokačních objektů MVŠO lze jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti, která tyto náklady vyvolala. Při jejich alokaci jsou každému z nich přiřazeny dimenze 1-3, tedy hospodářské středisko, kde náklad vznikl, a dimenze konkrétní činnosti, se kterou náklad příčinně souvisí. Specifickou skupinu představují náklady vědecko-výzkumných a rozvojových projektů MVŠO financovaných z veřejných zdrojů. Tyto náklady jsou v rámci 1. dimenze přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí daného projektu. V rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko-výzkumného nebo rozvojového projektu. Oproti ostatním přímým nákladům je u jednotlivých účetní případů navíc identifikována v rámci 4. dimenze způsobilost a nezpůsobilost nákladů, přičemž v případě způsobilosti je náklad označen číslem položky rozpočtu schváleného poskytovatelem finančního zdroje pro realizaci projektu (viz dříve).

2.4

Alokace nepřímých (režijních) nákladů

Nepřímé náklady jednotlivých alokačních objektů MVŠO nelze jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti (tzv. kalkulační jednici), která tyto náklady vyvolala. Pro jejich alokaci jsou proto využívány rozvrhové základny. Nepřímé režijní náklady MVŠO zahrnují zejména náklady na řízení a správu školy a náklady na podpůrné činnosti (ekonomický úsek, personalistika, PR, řízení kvality, administrativní podpora školy, technická podpora řízení, správa a provoz budov nájemné a služby související s nájmem, odpisy dlouhodobého majetku apod.). Z hlediska vztahových veličin, které vyvolávají jejich vznik, lze na MVŠO identifikovat 4 hlavní skupiny nepřímých režijních nákladů: 1.

2.

Režijní náklady vynakládané zaměstnanci MVŠO – náklady, které jsou ovlivněny množstvím zaměstnanců, kteří jsou přítomni na pracovišti a tyto náklady vyvolávají. Do této skupiny patří zejména spotřeba vody a spotřeba elektřiny (osvětlení pracoviště a běžící počítače). Tato skupina nákladů má charakter spíše variabilních režijních nákladů, kde nositelem nákladu je zaměstnanec MVŠO. Režijní náklady vynakládané v souvislosti s časem – náklady, jejichž spotřeba je ovlivněna přítomností zaměstnance jen omezeně, náklad je vynaložen i v případě nepřítomnosti / omezené přítomnosti zaměstnance na pracovišti na zajištění pracovních podmínek zaměstnance v prostorách MVŠO. Do této skupiny patří zejména nájemné, vytápění, úklid, provozní služby budovy. Tato skupina nákladů má charakter fixních režijních nákladů 48

Buráňová

3.

4.

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc ve vztahu k zaměstnancům MVŠO, nositelem nákladu je objem podlahové plochy vyjádřený m2. Režijní osobní náklady vynakládané zaměstnanci MVŠO v souvislosti s řízením a administrativou – jedná se o náklady, které jsou vyvolány činností zaměstnanců řídícího a administrativně-správního aparátu MVŠO. Do této kategorie patří zejména činnost náměstka ředitele a jemu podřízených útvarů (kvestorát, personální oddělení, PR oddělení, oddělení řízení kvality), činnost sekretariátu a právního oddělení a část činnosti rektora a prorektorů odpovídající jejich administrativní agendě. Nositelem nákladu jsou zaměstnanci řízení a administrativy a jejich hodiny/části úvazku strávené touto činností. Strategické náklady – jedná se o náklady, které jsou opět vyvolány činností zaměstnanců řídícího a administrativně-správního aparátu MVŠO, a souvisí s budováním strategických partnerství a spolupráce s firemními partnery, vysokými školami a subjekty veřejné správy. Nositelem nákladu jsou zaměstnanci řízení a administrativy a jejich hodiny/části úvazku strávené touto činností.

Následující tabulka shrnuje jednotlivé dimenze nepřímých režijních nákladů, jejich charakteristiku, rozvrhové základny pro jejich další alokaci a jejich vazbu na alokační objekty a položky kalkulačního vzorce:

49

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Kód 111 9

189 9

Název dimenze Bakalářské studium Olomouc režie

Charakteristika nákladů Režijní náklady bakalářského studia v Olomouci - část nákladů knihovny (literatura, mzdové náklady správa knihovny, spotřeba materiálu), náklady studijního oddělení (mzdové náklady, poštovné, spotřeba materiálu apod.). 1. D - 1112, 1122

Osobní náklady Část osobních nákladů vzdělávací akademických činnost a administrativněorganizačních pracovníků související s průběžnou a periodickou vzdělávací činností (procenta úvazků dle přílohy č. 2 Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO). 1. D - 13xx, 1111, 1121, 1131, 1101

Rozvrhová základna/cost Alokační driver objekt Průměrný počet studentů 1111-1113 jednotlivých oborů v daném roce - metoda dělení (zjištěný průměrem z počtu studentů k 31. 3. a 31. 10. daného roku).

Položka kalkulačního vzorce KV 122x

Přímý čas - odpracované hodiny 1111-1242 připadající na jednotlivé alokační objekty dle výsledků personálního auditu v daném roce.

KV 113x

50

Buráňová 199 9

289 9

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Vzdělávací Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny 1111-1242 činnost režie akademických připadající na jednotlivé alokační a administrativněobjekty dle výsledků organizačních personálního auditu v daném pracovníků související roce. s administrativou vzdělávací činnosti, osobní náklady prorektorátu pro studijní a pedagogické záležitosti, náklady na informační systémy pro vzdělávací činnost - IS STAG, Thesis a Odevzdej, náklady plynoucí z přípravy akreditačních žádostí, vedení studentských klubů apod. 1. D - 111x, 13xx Osobní náklady Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny 2101-2201, V, V a R akademických připadající na jednotlivé alokační 2303-2304 (včetně a administrativněobjekty dle výsledků projektů SMOL organizačních personálního auditu v daném a OK) pracovníků související roce. s V, V a R po odečtení části osobních N plynoucích z úvazků na vědecko-výzkumných 51

KV121x

KV113x


299 9

Věda, výzkum a rozvoj režie

a rozvojových projektech mimo projektů SMOL a OK (procenta úvazků dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO). 1. D - 13xx, 1111, 1121, 1131, 1101 Část osobních nákladů akademických a administrativněorganizačních pracovníků související s administrativou V, V a R (evidence publikační činnosti, projektový servis, příprava projektových žádostí apod.), osobní náklady prorektorátu pro V, V a R, náklady na přístupy do databází, vědeckou literaturu apod. 1. D - 112x, 13xx

Přímý čas - odpracované hodiny 2101-2409 připadající na jednotlivé alokační objekty dle výsledků personálního auditu v daném roce.

52

KV121x

Buráňová 389 9

399 9

99

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Osobní N Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny 3111-3221 doplňkové akademických připadající na jednotlivé alokační činnosti a administrativněobjekty dle výsledků organizačních personálního auditu v daném pracovníků související roce. s doplňkovými činnostmi (procenta úvazků dle výsledků personálního auditu). 1. D -1122 Doplňkové Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny 3111-3221 činnosti režie akademických připadající na jednotlivé alokační a administrativněobjekty dle výsledků organizačních personálního auditu v daném pracovníků související roce. administrativou doplňkových činností. Režijní náklady V rámci této kategorie je možné identifikovat následující typy režijních nákladů: 9991 Režijní náklady vyvolané Přímý čas - odpracované hodiny 1999-4999 počtem osob - spotřeba stanovené na základě počtu osob vody a elektřiny, vykonávajících danou činnost náklady na internet a procent jejich úvazků na apod. činnosti 01-04 (viz procentní 1. D - 1099 (50x) rozdělení osobních N zaměstnanců dle přílohy č. 2 Pracovní kategorie zaměstnanců 53

KV113x

KV121x

x

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV MVŠO upřesněné výsledky personálního auditu).

9992

9999

2. Režijní náklady související s plochou nájemné, náklady na služby související s nájmem - úklid, ostraha apod. 1. D - 1099 (50x, 51x)

Plocha (metry 2) + přímý čas odpracované hodiny stanovené na základě počtu osob vykonávajících danou činnost a procent jejich úvazků na činnosti 01-04 (viz procentní rozdělení osobních N zaměstnanců dle přílohy č. 2 Pozn. Pro účely alokace Pracovní kategorie zaměstnanců těchto N budou prostory MVŠO upřesněné výsledky MVŠO rozděleny na personálního auditu). výukové (alokace na 1999) a ostatní (alokace na 1999-4999). 3. Ostatní režijní Procentní přirážka stanovená na náklady skupiny 99 základě plných nákladů aktivit náklady na reprezentaci, 01-04. odpisy, poštovné, spotřeba materiálu apod. 1. D - 1099 (513, 518, 551)

54

1999-4999

x

1999-4999

x

Buráňová 41x x

Náklady strategického řízení

42x x

Náklady operativního řízené a administrativ y

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Náklady vyplývající Plné střediskové náklady 3. D - 1111z budování strategických alokačních objektů (KV1xxx). 3221 partnerství a navazování spolupráce s firmami, vysokými školami či subjekty veřejného sektoru - cestovné, náklady na reprezentaci, členství v zájmových sdruženích, část osobních nákladů prorektorátu pro vnější vztahy apod. Náklady vyvolané Plné střediskové náklady 3. D - 1111operativním řízením alokačních objektů (KV1xxx). 3221 a administrativou MVŠO - osobní náklady útvarů náměstka ředitele a jemu podřízených útvarů, spotřeba materiálu, nákup služeb - poradenství daně, ISO, účetnictví, outsourcingové služby, náklady na reklamu, reprezentace, cestovné apod. 1. D -12xx

55

KV 22xx

KV 21xx

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 489 9

Osobní náklady řízení a administrativ a

Část osobních nákladů akademických a administrativněorganizačních pracovníků související s operativním řízením a administrativou (procenta úvazků dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO). Osobní náklady útvarů náměstka ředitele a jemu podřízených útvarů (PR manažer, kvestor, personalista, představitel pro kvalitu), sekretariátu a právního oddělení MVŠO, část osobních nákladů rektora a prorektora pro vnější vztahy apod. 1. D -12xx

Přímý čas - odpracované hodiny 3. D - 41xx, připadající na jednotlivé alokační 42xx objekty dle výsledků personálního auditu v daném roce.

x

499 9

Řízení a administrativ a – režie

Osobní náklady pracovníků MVŠO související s řízením a administrativou nezařazené pod položky 41xx a 42xx, náklady

Osobní náklady: přímý čas 3. D - 41xx, odpracované hodiny připadající 42xx na jednotlivé alokační objekty dle výsledků personálního auditu v daném roce. Ostatní N: procentní přirážkou

x

56

Buráňová

Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc vyvolané organizací akcí stanovenou na základě plných pro zaměstnance MVŠO, nákladů jednotlivých alokačních společná spotřeba objektů. materiálu útvarů řízení a administrativy apod. Tabulka 3: Alokace nepřímých nákladů

57


2.5

Alokace osobních nákladů

Osobní náklady zaměstnanců MVŠO se dle jejich zdrojů financování pro účely další alokace dělí na 2 části: 1. Náklady související se zapojením zaměstnanců do vědecko-výzkumných a rozvojových projektů financovaných z veřejných zdrojů (mimo projektů regionálních projektů SMOL a OK) Tyto náklady představují přímé způsobilé náklady projektů a s nimi související osobní náklady vyplývající ze schváleného rozpočtu osobních nákladů a úvazku odpovídajícího zapojení zaměstnance do projektu jsou alokovány jako přímé náklady projektů viz kapitola 4.3 - v rámci 1. dimenze jsou přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí daného projektu; v rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko-výzkumného nebo rozvojového projektu a v rámci 4. dimenze jsou označeny odpovídajícím číslem položky rozpočtu. 2.

Ostatní osobní náklady financované ze zdrojů MVŠO (plus regionální projekty SMOL a OK) Tyto osobní náklady jsou u všech zaměstnanců dále děleny na následující činnosti:  Vzdělávací činnost  Vědecko-výzkumná činnost  Řízení a administrativa  Případně doplňkové činnosti (zatím se nepoužívá - nevýznamné) Podkladem pro procentní rozdělení je stanovení pracovní kategorie každého zaměstnance MVŠO. Tato pracovní kategorie zaměstnance je stanovena personální manažerkou školy a je 1x ročně aktualizována na základě výsledků personálního auditu školy, který přehledně shrnuje skutečnou pracovní náplň zaměstnance v průběhu akademického roku. Přehled pracovních kategorií zaměstnanců MVŠO a popis personálního auditu školy viz Přílohy č. 2 a 3 této metodiky. Po jejich procentním rozdělení jsou následně tyto osobní náklady alokovány na následující střediska:  Vzdělávací činnost – středisko 1899  Vědecko-výzkumná činnost – středisko 2899  Řízení a administrativa – střediska 4899, 1119, 1999, 2999 a 4999 dle povahy administrativní činnosti  Případně doplňkové činnosti (zatím se nepoužívá - nevýznamné) - 3899 Odtud jsou po skončení účetního období dále alokovány viz alokace nepřímých režijních nákladů.

58

Buráňová

2.6


Nezpůsobilé náklady projektů

Při alokaci nákladů na jednotlivé projekty školy (3. D – 2301-2409) jsou respektovány 2 zásady: 1. způsobilost, 2. vztah k činnostem projektu. Způsobilé náklady jsou takové náklady projektu, které splňují jak obecné principy způsobilosti, tak specifické požadavky způsobilosti definované poskytovatelem finančních prostředků. Obecné principy způsobilosti nákladů projektu2:  náklady vynaložené v průběhu realizace projektu,  náklady skutečné – zaznamenané v účetnictví, doložitelné a kontrolovatelné,  náklady stanovené podle obvyklých účetních a manažerských zásad školy,  náklady vynaložené v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Za identifikaci nezpůsobilých nákladů projektu zodpovídá kvestorát školy, přičemž za definování specifických požadavků způsobilosti stanovených poskytovatelem finančních prostředků zodpovídá vedoucí projektu. Při alokaci přímých nákladů projektu je způsobilost/nezpůsobilost nákladu vzhledem k podmínkám způsobilosti posuzována individuálně, přičemž způsobilé náklady jsou v rámci 4. dimenze označeny předčíslím 01 a nezpůsobilé náklady předčíslím 02. Při alokaci nepřímých nákladů jsou všechny identifikované nezpůsobilé nepřímé náklady vyčleněny ze systému kalkulací jako nekalkulovatelné. Skupina všech nepřímých nezpůsobilých projektových nákladů je tvořena jako nejširší množina zahrnující všechny nezpůsobilé náklady vymezené všemi poskytovateli dotací v daném roce.

2.7

Alokace výnosů MVŠO

Alokace výnosů MVŠO probíhá obdobně jako alokace nákladů, a to přiřazením dimenze 1-3, tedy hospodářského střediska, kde daný výnos vznikl, a dimenze konkrétní činnosti, se kterou výnos příčinně souvisí. Na rozdíl od nákladů má většina výnosů MVŠO přímý charakter, lze je tedy jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti, která tyto výnosy vyvolala. Výjimku představují výnosy plynoucí z darů, které jsou poskytovány obecně na podporu vzdělávací a vědecko-výzkumné činnosti. Pro výnosy plynoucí ze školného a poplatků za přijímací řízení je pro jejich prvotní alokaci využívána přechodně dimenze 1119, odkud jdou po uzavření semestru alokovány dle počtu studentů v jednotlivých oborech studia na dimenze 1111-1113. Výnosy plynoucí z vědecko-výzkumných a rozvojových projektů jsou v rámci 1. dimenze přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí projektu, a v rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko2

MŠMT: Příloha č. 3 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK - Metodický výklad výzvy 2.4 Partnerství a sítě, dostupné z http://www.msmt.cz/strukturalnifondy/vyhlaseni-vyzvy-k-predkladani-individualnich-projektu-4 (29.3.2012), str. 5.

59

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV výzkumného nebo rozvojového projektu. Na rozdíl od nákladů jednotlivých projektů se pro jejich označení dále nepoužívá 4. dimenze.

Závěr Příspěvek se zabývá tvorbou metodiky úplných nákladů na Moravské vysoké školy Olomouc. Východiskem pro tvorbu metodiky je členění nákladů a výnosů, které se dále promítá v účtovém rozvrhu MVŠO, dimenzích pro sledování nákladů a výnosů a ve struktuře kalkulačního vzorce a manažerském výkazu zisku a ztrát.

Literatura [1] [2] [3]

Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech programu OP VaVpI. FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J. Nákladové a manažerské účetnictví. 1. vydání. Praha: ASPI, 2007. 432 s. ISBN: 978-80-7357-299-0. Příloha č. 3 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK - Metodický výklad výzvy 2.4 Partnerství a sítě [on-line]. [cit. 2012-03-29]. Dostupný z WWW: ˂www.msmt.cz/strukturalni-fondy/vyhlaseni-vyzvy-k-predkladaniindividualnich-projektu-4˃.

60

Buřval

Implementace informačních systémů jako klíčový proces v IT

IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ JAKO KLÍČOVÝ PROCES V IT Stanislav Buřval Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Implementační práce a následná podpora informačních systémů jsou v současné době již standardní procesy, které nabízí každá SW firma zákazníkovi. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat tomuto procesu maximální pozornost. Klíčová slova: definice zakázky, zahájení projektu, organizace projektu, audit ITI, analýza řešení, ověřovací a rutinní provoz, záruka a servisní požadavky Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Vladislav Kabilka

Úvod Dokument byl zpracován jako interní materiál se zaměřením na problematiku implementace informačních systémů jako klíčového procesu v SW společnosti.

1

Základní procesní rozklad

Na základě podrobné analýzy společnosti zaměřené na výrobu a implementaci informačních systémů (dále IS) probíhá vedle hlavních procesů řada vedlejších podpůrných činností. Hlavní procesy:  Analýza řešení  Výroba (programování)  Testování  Implementace u zákazníka  Podpora systémů  Outsourcing výrobních kapacit  Obchod a marketing Vedlejší procesy:  Systémová integrace  Outsourcing výrobních kapacit  Interní a externí audity 61

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  Podpůrné     

Konference a školení pro zákazníky procesy: Technická podpora Ekonomika Lidské zdroje Metodická podpora a další

Pro svou práci jsem si vybral jeden z nejdůležitějších procesů softwarové firmy a tím je „Implementace produktů u zákazníka“. Naše firma se zabývá jak výrobou a následnou implementací svých vlastních produktů, tak implementací informačních systémů velkých nadnárodních společností jako je např. Microsoft nebo ORACLE apod. Jelikož je výroba těchto produktů pro firmu malých rozměrů velmi náročná a hlavně nákladná, ne vždy s jasným úspěchem, je potřeba se orientovat právě na implementaci cizích produktů. Velcí dodavatelé nabízejí daleko větší podporu svých produktů formou reklamy, různých marketingových akcí apod. Jedná se tedy o trend, který nám umožňuje se postupně orientovat více na činnosti spojené s implementací a snižovat tak nákladnou výrobu. Implementační práce a následná podpora informačních systémů jsou v současné době již standardní procesy, které nabízí každá SW firma zákazníkovi. V důsledku zavádění norem jakosti a bezpečnosti dochází v naší formě k procesu neustálého zlepšování, který vede ke zkvalitnění našich poskytovaných služeb zákazníkovi.

2

Implementace z pozice organizační struktury

V průběhu existence naší firmy prochází naše společnost nejenom procesními změnami, ale také změnami v oblasti vývoje organizačních struktur. Na počátku firma začínala s počtem 4 až 6 pracovníků. Postupem času přibývalo nejenom zákazníků, ale narůstala také potřeba více zaměstnanců a technického vybavení apod. Naše původní orientace na dodávku vybraných agend ekonomického systému se rozšiřovala na další oblasti, jako byla např. dodávka řešení komplexního podnikového systému nebo dodávka technologického, údržbového systému. Konkurence v oblasti IT postupně narůstala. Na konci roku 2000 došlo ke změně formy společnosti ze s.r.o. na akciovou. Organizační struktura společnosti byla původně plochou organizací a se vzrůstajícím počtem pracovníků se změnila na společnost s organizační funkční strukturou, následně na společnost s divizní organizační strukturou s jednotlivými samostatnými úseky, které se zabývaly různou orientací. Vzhledem k postupnému zavádění projektového přístupu při řízení zakázek naše společnost zavedla maticovou organizační strukturu. Dnes má firma kolem 150 zaměstnanců. Organizační strukturu uvádím především z důvodu začlenění jednotlivých oddělení implementace v rámci příslušných dodavatelských úseků. 62

Buřval


3

Postup implementace u zákazníka

3.1

Definice „Implementace SW“

Implementaci SW lze definovat jako dodávku komplexního informačního systému. Dodávku je možno členit do příslušných fází:  Definice zakázky  Zahájení projektu  Audit ITI, případně dodávka HW, SW  Instalace standardního řešení  Analýza řešení  Realizace implementačních prací  Předání do ověřovacího provozu a jeho podpora  Předání do rutinního provozu, servisní podpora

řešení

Uvedené fáze vychází ze směrnice naší firmy o projektovém řízení. Implementace SW je soubor důležitých procesů, které provádějí jednotliví konzultanti ve vztahu k zákazníkům. Jsou to právě oni, kteří denně komunikují se zákazníkem, vytvářejí předpoklady pro úspěšnou realizaci zakázky. Někdy však mají velmi složitou pozici. Při jednotlivých jednáních dochází ke střetu mezi příslušnými stranami, mezi představou zákazníka o funkčnosti u dodávaného SW a skutečností dané stávající funkčností. Mezi hlavní kritéria úspěšnosti zakázky je ekonomické hledisko, které vychází již ze smluvních jednání, kdy dochází ke stanovení konečné ceny a příslušných podmínek. Struktura smluv vychází z definovaného standardu a jednotlivých požadavků objednavatele. Často se však stává, že při obchodních jednáních obchodní zástupce ustupuje za cenu získání zakázky v různých oblastech. Nejčastěji jsou to ústupky, které mohou komplikovat později jednotlivým konzultantům realizaci konkrétních fází. Může to být jak nízká cena jednotlivých fází oproti předem stanoveným kalkulacím vycházející z typizovaného projektu podle rozsahu zakázky nebo přislíbení neexistující funkčnosti.

3.2

Definice zakázky

Jedná se o předprojektovou fázi, kdy se schází zakázková komise. Komisi svolává pověřený vedoucí projektu, který navrhuje projektový tým. Na jednání jsou přítomni zástupci obchodního, ekonomického a příslušného dodávkového úseku, kteří odsouhlasí realizaci a harmonogram dodávky. Postup této fáze se řídí odpovídající směrnicí řízení projektu. Výstupem tohoto interního zahájení projektu je příslušný dokument „Interní zahájení projektu“. Na tomto jednání se především rozhoduje, zda je tento projekt ekonomicky přijatelný, dostatečně ziskový nebo zda se jedná o dotovanou zakázku např. z důvodu získání reference, proniknutí do nového segmentu, získání strategického zákazníka, případně z jiných marketingových a obchodních pohledů. K této skutečnosti je potřeba přistupovat stále odpovědněji, zvláště v dnešní době zmítané ekonomickou krizí. 63


3.3

Zahájení projektu

Jedná se o úvodní fázi projektu po podpisu smlouvy, kdy na straně zákazníka proběhne oficiální zahájení projektu. Při této příležitosti dochází k seznámení zákazníka s projektovým způsobem řízení dodávky. Jsou definovány cíle a rozsah projektu dle smlouvy. Vzájemně dochází k odsouhlasení detailního harmonogramu, včetně fází a jednotlivých milníků projektu. Nedílnou součástí tohoto zahájení je stanovení organizace projektu jak ze strany dodavatele, tak ze strany objednavatele. Organizace je členěna do dvou úrovní a to úroveň projektového týmu, který je řízen vedoucím projektu, a řídícího výboru. Řídicí výbor kontroluje milníky projektu, definuje strategická rozhodnutí projektu. Vedení projektu se věnuje operativnímu řízení projektu po celou dobu jeho trvání. Základním kamenem organizace projektu jsou jednotlivé pracovní jednání za účasti klíčových uživatelů a konzultantů. Zde musí být ze strany konzultantů zvolen proaktivní přístup k zákazníkovi.

Obrázek 1: Organizace projektu – komunikační schéma

Při této příležitosti jsou také obě strany vzájemně seznámeny s možnými omezeními a riziky projektu. Dle podmínek smlouvy dochází také k předání odpovídajících licenčních certifikátů jako oprávnění užívat dodávaný systém v rozsahu definovaných ve smlouvě. Rozlišujeme licence na jméno, kdy může užívat systém nebo jeho součásti určitý konkrétní pojmenovaný uživatel, nebo licence na nepojmenovaného uživatele. Ten je definován počtem současně pracujících uživatelů. Závěrem si obě strany vzájemně odsouhlasí dokument „Základní dokument projektu“, který obsahuje projednané skutečnosti zahájení projektu. Zákazník musí cítit, že mu nenabízíme pouze SW produkt, ale řešení jeho potřeb vyplývající z jeho požadavků.

64

Buřval

3.4


Audit ITI, případně dodávka HW, SW

Další, neméně důležitou součástí komplexní dodávky systému, je fáze auditu infrastruktury (ITI). Odpovídající specialista ITI provede kontrolu HW a SW prostředí a navrhne případné změny konfigurace. Často se stávalo, že tato fáze byla opomíjena a nebyla součástí dodávky. To však způsobovalo v pozdějších fázích projektu velké problémy. Např. bylo zjištěno, že konfigurace prostředí, OS nebo rychlost sítí neodpovídala požadavkům dodávaného systému. Proto od určité doby je tato fáze standardně nabízena jako jeden z předmětů smlouvy o dodávce našich systémů. Závěry z auditu infrastruktury jsou zapsány do příslušného dokumentu a předány zákazníkovi. Jelikož se naše firma snaží nabídnout něco více, rozhodla se zákazníkovi poskytnout komplexnější služby. Jako příklad lze označit právě nabídku dodávky požadované infrastruktury, konkrétně dodávky HW nebo potřebného SW. Tuto skutečnost lze považovat jako konkrétní příklad konkurenční výhody.

3.5

Instalace standardního řešení

V této fázi je zákazníkovi nainstalováno standardní řešení požadovaných modulů systému dle smlouvy. Specialisté dodavatelské firmy spolupracují společně s pověřenými odborníky zákazníka. Po úspěšné instalaci proběhne záznam formou protokolu o instalaci, který potvrdí obě strany.

3.6

Analýza řešení

Cílem analýzy řešení je zmapovat stávající informační systém uživatele v příslušné oblasti, navrhnout případné změny v novém dodávaném systému. Dále je předmětem této fáze upřesnění konfigurace a parametrizace systému. V neposlední řadě je potřeba také navrhnout zákaznické úpravy. Jedná se například o speciální sestavy nebo úpravy vybraných funkcí systému, které mohou, ale nemusí být součástí dodávky. V zásadě je potřeba zákazníkovi vyjít maximálně vstříc, ale potřeba mít stále na paměti ekonomický pohled na projekt. Je nutno tedy pečlivě rozlišovat, zda je nebo není příslušný požadavek v rámci definovaného rozsahu nebo není. Součástí analýzy řešení bývá také návrh integračních vazeb s okolními systémy.

3.7

Realizace implementačních prací

Tato nastavení Mezi     

fáze je z hlediska úspěšnosti projektu klíčová. Dochází zde ke konkrétnímu systému tak, aby vyhovoval původním představám zákazníka. základní činnosti implementačních prací patří: parametrizace systému import dat (normativní základna) migrace aplikačních dat realizace integračních vazeb školení 65

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Každý konzultant za danou oblast musí v rámci analýzy řešení funkčnost jednotlivých modulů systému s klíčovými uživateli detailně projít, provést migraci dat, nastavit vazby na okolní systémy a realizovat školení. Často zde dochází k neočekávaným změnám a problémům, které na počátku nebyly zřejmé. V těchto případech je nutné jednotlivé případy hlásit vedoucím projektu za obě strany, kteří rozhodnou o dalším postupu. V případě, že se jedná o zásadní změny v oblasti rozsahu nebo harmonogramu je nutno tyto záležitosti projednat na úrovni řídícího výboru. V případě, že proběhnou implementační práce v pořádku, jsou ztvrzeny odpovídajícími akceptačními protokoly.

3.8

Předání do ověřovacího provozu a jeho podpora

Po úspěšné fázi implementace dochází k předání systému do ověřovacího provozu. Jedná se o zkušební provoz systému po provedení všech implementačních prací. V tomto provozu je ze strany dodavatele poskytována zvýšená podpora. V případě, že nejsou zjištěny žádné nedostatky, je systém předán protokolárně do rutinního provozu.

3.9

Předání do rutinního provozu, servisní podpora

Při zahájení rutinního provozu je poskytována účast konzultanta dodavatele po dobu nutnou k hladkému přechodu na nový systém.

3.10 Vyhodnocení projektu Po úspěšném předání do rutinního provozu dochází k ukončení a vyhodnocení projektu při společném jednání řídícího výboru. Na tomto jednání je potvrzeno převzetí předmětu plnění dle smlouvy o dílo.

3.11 Servisní smlouva Služba servisní podpory informačního systému se řídí podmínkami záruky ve smlouvě o dílo a návaznou „Servisní smlouvou“. Ve smlouvě je vymezen přesný rozsah, podmínky i cena těchto servisních služeb. Tesco SW zavedlo pro řízení uživatelské podpory interní směrnice, které vycházejí z normy ČSN EN ISO 9001:2000 Věcné dělení požadavků:  Předmětem je aplikační SW  Předmětem je systémový, komunikační nebo db SW a HW  Předmětem jsou ostatní služby

66

Buřval


3.12 Kategorie záručních a servisních požadavků  Informační požadavky - požadavky na dodání ústní nebo písemné informace. Formy ústní informace: o Osobní (odpověď na dotaz, konzultace, školení) o Vzdálená (tel. hovor, telekonference, videokonference) Formy písemné informace: o Papírová (protokol, příručka, analýza,…) o Elektronická (Helpdesk, email, zpráva na el. mediu, aj.)  Provozní požadavky - Požadavek na řešení nestandardního chování produktu. Podle závažnosti: vysoká, střední, nízká. Podle omezení fungování: úplné, částečné, nevýznamné.  Rozvojové požadavky - Požadavek na rozšíření produktu formou další dodávky (licence, komponenta, služba,…). Podpora systému je primárně realizována formou HelpDesku.

3.13 Přehled procesů služeb podpory  Převzetí projektů do servisní podpory o Splněn předmět plnění smlouvy o dílo o Akceptace protokolu o předání do rutinního provozu  Příjem a evidence požadavků o Záznam do Helpdesku, do IS vytváří zákazník o Faxová zpráva nebo email od zákazníka – zaznamenáno prac. podpory  Přezkoumání a kategorizace požadavků o Oprávněnost požadavku o Přiřazení projektu, garanta, definování závažnosti, termínu  Řízení realizace požadavků o Přidělení řešitele garantem, odhad pracnosti, postup řešení, změna stavu o Komunikace se žadatelem, zpětná vazba, informace o vyřešení o Stav zpracování požadavků pomocí workflow o Akceptace žadatelem  Realizace požadavků o Vlastní řešení požadavku řešitelem

67


Obrázek 2: Uživatelské prostředí Helpdesk

V případě, že je zákazník spokojen s dodávkou řešení a s poskytováním servisní podpory, je ochoten s námi spolupracovat na dalším rozvoji systému nebo dodávce jiného.

Závěr Hlavním záměrem této práce bylo provedení analýzy procesů implementace informačních systémů a získaných zkušeností z pozice dlouhodobého vedoucího projektů a manažera ve společnosti zabývající se dodávkou informačních systémů. V dokumentu jsem se snažil popsat své zkušenosti v oblasti implementace a poukázat na problémy a možné způsoby řešení. Procesy implementace musíme nadále podrobovat detailnímu přezkoumávání a vyhodnocování tak, abychom mohli navrhnout takové opatření, které povedou k neustálému zlepšování těchto procesů. V této chvíli je potřeba se zaměřit především na problémy spojenou s nízkou ziskovostí projektů, která je dána především chybami při uzavírání smluv (neodpovídající cena oproti katalogovým ceníkům, přislíbení funkčnosti zákazníkovi, nevhodné termíny plnění) a chybami při vedení projektů (např. nezkušenost vedoucích projektů, vyhovět požadavkům zákazníků za každou cenu, špatná koordinace a plánování prací,…). Jedním z klíčových faktorů z hlediska prosperity považuji také změny v chování, jednání a vystupování jednotlivých konzultantů, vedoucích projektů a všech pracovníků vstupující do kontaktu se zákazníkem. Je potřeba více orientovat na zákazníka, zvolit proaktivní přístup. Je však nutno mít stále na paměti stále ekonomické aspekty s cílem redukce nákladů a růstu produktivity.

Literatura [1] [2]

Interní materiály firmy TESCO SW a. s. VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-029-7. 68

globalizace.

Praha:

Čepl

Kamerová kontrola barevných značek

KAMEROVÁ KONTROLA BAREVNÝCH ZNAČEK Miroslav Čepl Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR [email protected]

Abstrakt: Barevné značky jsou nasnímány kamerou. Následně proběhne vyhodnocení programem, který rovněž dává pokyn manipulátoru. Jsou popsány klíčové prvky pro řešení, podmínky, za jakých výsledný produkt pracuje, a důvody, které vedly k výběru konkrétních zařízení. Klíčová slova: Kamera, kontrola, technologická linka Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín

Úvod Jedním ze stále rychleji se rozvíjejících trendů poslední doby je zavádění automatických vizuálních systémů (též nazývaných systémy strojového vidění) pro kontrolu zboží a výrobků. Vykonává-li vizuální kontrolu člověk, spoléhající se pouze na svůj zrak, svědomitost a psychickou vytrvalost, dochází při vykonávání monotónní práce nevyhnutelně k ochabnutí soustředění a následně k nárůstu chybovosti. Proto se v poslední době nabízejí a také využívají možnosti instalovat v technologických provozech systémy se snímacími kamerami, které při napojení na řídící počítač s odpovídajícím programovým vybavením mohou řídit manipulátory, poskytovat stavové signály technologickým systémům nebo v nejjednodušším případě alespoň přivolat pracovní obsluhu. Oblastí, kde lze použít automatických systémů vizuální kontroly, je dlouhá řada. Patří sem kontrola povrchu, kdy se identifikují různá poškození jako trhliny, nečistoty, poškrábání, otřepy, barevné vměstky i jiné změny povrchu nejrůznějších materiálů. Jinou možností je kontrola úplnosti, kdy se zjišťuje komplexnost montážních celků, osazení dílů, kódování, balení, popisy atd. Určování a kontrola pozice slouží k zjišťování správné polohy sledovaného objektu nejčastěji z důvodu další technologické mezioperace, pro jemné sladění pracovních procesů na výrobní technologické lince nebo k odebírání objektů manipulátory. Velmi časté je využití automatických vizuálních systémů ke kontrole a identifikaci předem určených obrazů, vzorů nebo identifikačních kódů tištěných libovolnou tiskařskou technologií nebo v současnosti stále častěji využívanými laserovými popisovačkami. Stále častějším užitím je také identifikace typů (výrobku, zboží), to znamená zjišťování různých 69

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV výrobních typů pro třídící zařízení a to pomocí analýzy kódů, barvy, jasu, tvaru, velikosti atd. [1,2,3]. Pro získání spolehlivého a přesného výsledku při sledování objektů je případně možné zavedení i několika kontrol buď současně, nebo za sebou. Stručná definice snímaných a vyhodnocovaných předmětů pak je následující. Snímanými objekty jsou barevné značky (kroužky) o daném průměru a dané vzdálenosti, které jsou nastříknuty na vnější povrch automobilové pružiny. Pružiny mají černý lesklý povrch a jejich průměr se pohybuje v intervalu 100 – 150 mm. Průměr drátu, z něhož jsou pružiny vinuty, může být 8 – 15 mm. Průměr drátu a pružiny udává typ pružiny, počet značek a jejich barvy pak udávají třídu pružiny, kterých může být pro každý typ několik. Celý cyklus nasnímání a vyhodnocení obrazu pak musí být kratší než 6 s, což je dáno taktem technologické linky.

1

Rámcový popis řešení

Na základě uvedených vstupních podmínek pak vznikly v souladu s návrhy zadavatele postupně dvě varianty řešení, jejichž princip je však v základních bodech totožný. V každém taktu linky jsou v obou případech nasnímány dvě pružiny, poté je signál z kamer zpracován vyhodnocovacím programem, a ten na závěr dává pokyn manipulátoru, jak s pružinami naložit. Během řešení úkolu se pro nás ukázaly jako klíčové dvě věci: volba typu snímací kamery a volba vhodného osvětlení objektů.

2

Výběr kamer

Volba kamery hraje významnou roli už v rané fázi řešení úkolu. Máme na mysli volbu kamery analogové nebo digitální [4-16], protože už od tohoto výběru se zpravidla odvíjí princip řešitelského postupu. V první verzi – snímání statických objektů - se pracovalo s kamerami analogovými. Ty jsou s dostatečnou citlivostí levnější než kamery digitální, ale snímání barevných objektů vyžaduje časté a „ruční“ nastavování parametrů jako expozice, citlivost, kompenzace odlesků od lesklého podkladu pružiny a nosiče pružin, což je časově náročné a tedy neoperativní. Kromě toho analogový signál je třeba před zpracováním řídícím programem nejprve digitalizovat, navíc u něj dochází snadno k tzv. „zašumění“ například kvůli délce vodičů vedoucích signál. Při zastavení linky se snímaly vždy dvě pružiny, každá jednou analogovou kamerou. Kamery byly nastaveny tak, aby v jejich zorném poli byl vždy závit pružiny s vyhodnocovanými značkami, kterých bylo nejvýše pět. Digitalizovány pak byly dva signály, zpracování a vyhodnocení probíhalo na dvou jednojádrových PC. Pro druhou řešitelskou verzi byly vybrány kamery digitální. Ty umožňují snímání pohybujících se objektů, neboť lze už z řídícího programu zajistit synchronizaci pohybu linky a snímání. Také došlo ještě k významné změně v zadání úkolu, kdy na každé pružině může být až devět značek, které všechny musí být nasnímány. Při vyhodnocování obrazu pak už program nerozhoduje jen v termínech dobrá/špatná, ale 70

Čepl


musí být schopen určit i tzv. třídu pružiny, jejichž počet (podle typu pružiny) může být až tři. Snímání většího zorného pole bylo vyřešeno tak, že jednu pružinu v druhé variantě snímají dvě kamery z různých směrů, aby byly značky zobrazeny v dostatečné kvalitě pro další vyhodnocování. Během zpomalení linky tedy dvě kamery pořídí obraz první pružiny a po posunutí linky nasnímají druhou pružinu. Při přenosu signálu a jeho vyhodnocení odpadá nutnost digitalizace, navíc parametry kamery se nastavují přímo z obslužného programu. Dále jsme zde mohli pracovat už s procesorem pro zpracování řídících signálů a s čtyřjádrovým PC, což vše způsobilo, že se dosáhlo šesti až osminásobného zrychlení zpracování ve srovnání s analogovou verzí. Z našich konkrétních zkušeností můžeme říci k výběru typu kamery následující. Z hlediska ceny se výhodnější jeví analogové kamery, ovšem pro další zpracování signálu jsou digitální kamery mnohem vhodnější. K dispozici jsou kamery s různě dlouhými expozičními dobami, které lze programově měnit, s možností synchronizačního vstupu k provedení snímků. Cenové relace se odvíjejí od velikosti CCD čipu a podle toho, zda je kamera v provedení průmyslovém, laboratorním a další. Výrobců a typů je v současnosti mnoho, takže lze vybrat nejvhodnější.

3

Výběr osvětlení

Programové ovladače musí být vyřešeny tak, aby jejich nabízené funkce podporovaly potřeby průmyslového nasazení. Sám kvalitní software a hardware pro zpracovávání obrazů však ještě neznamená komplexní vyřešení celého technického zadání. Významnou roli hraje i řada dalších složek, které musí být navzájem sladěny, je nutné brát v úvahu také celkové časové a místní podmínky výrobního procesu. Za nejdůležitější je považována volba správného osvětlení k nasvětlení snímaných objektů. Osvětlení je třeba navrhnout, vybrat a seřídit tak, aby byly kontrolované objekty kontrastně zobrazovány a to buď polohou a orientací zdroje dopadajícího světla, anebo pomocí osvětlení ve světelném, či tmavém poli. Osvětlení může být podle potřeby polarizované, usměrněné, difúzní, barevné, ultrafialové, infračervené, bleskové (mžitkové) atd. K docílení žádaného kvalitního obrazu se používají nejrůznější světelné zdroje pro osvětlení předmětu, například žárovky, zářivky, světelné diody LED, lasery, halogenové projektory, zdroje studeného světla se světlovody atd. [17-25]. Povrch snímaného objektu (z optického hlediska) může být například matný nebo lesklý. U lesklých objektů vznikají při nasvětlení odrazy, které působí rušivě (kamerovému systému se jeví tyto odlesky jako objekt). Proto je třeba nežádoucí odrazy (odlesky) eliminovat. Je nutné nezapomenout i na světelné pozadí, vůči kterému se daný objekt snímá. Při použití nepolarizovaného světla je vliv světelné intenzity pozadí vyšší a zhoršuje identifikaci daných objektů. Pak je nutno použít stínící clony a jiné prostředky ke snížení světelné intenzity pozadí.

71


3.1

Výhody a nevýhody nepolarizovaného světla

Výhodou je jednoduchost světelných zdrojů k osvětlení objektů, nenáročná provozní údržba, možnost použití barevných filtrů a tím upřednostnit zvolenou vlnovou délku (barvu). Podstatnou nevýhodou je to, že se jen obtížně (pokud vůbec) odstraňují parazitní odlesky od lesklých povrchů a dále to, že je obvykle nutné potlačit světelnou intenzitu pozadí kolem identifikovaných objektů.

3.2

Výhody a nevýhody polarizovaného světla

Výhoda – jednoduše se odstraní (potlačí) odlesky od lesklého povrchu, výrazně se potlačí vliv intenzity světla od pozadí. Nevýhody – vyšší cena světelných zdrojů polarizovaného světla, vyšší nároky na čistotu prostředí, vyšší nároky na provozní údržbu. Seřizování systému s polarizovaným světlem je obtížnější, ale výsledný obraz je pak mnohem lepší. Pro optimální práci snímací soustavy je třeba vybrat i vhodný objektiv pro zvolenou kameru. Objektivy kamerových systémů jsou navrhovány pro daný typ CCD kamer – používají se ½ palce, ⅓ palce, jsou i objektivy širokoúhlé, lze použít objektivy s proměnným nebo s pevným ohniskem. Pro náš úkol se nám nakonec nejvíce osvědčily objektivy s větší světelností.

4

Vyhodnocovací program

Samotný vyhodnocovací program byl nazván PerMon. Je vytvořen v prostředí Visual Basic. Program PerMon byl vyvinut pro účely snímání a vyhodnocování kvality nástřiku barevných značek na automobilových pružinách různých typů. Program byl postupně zdokonalován a vylepšován jednak na základě našich zkušeností se zpracováním specifické obrazové informace, jednak na základě dodatečných, praxí vyžádaných požadavků zadavatele. Postupným vývojem vznikly dvě varianty řešení. Analogové snímání a zpracování obrazu bylo nahrazeno verzí využívající digitální kamery. Verze pro analogové kamery nesly označení 3, 4 a 5, pro digitální kamery vznikla verze 6. Jednotlivé verze se od sebe liší především stupněm automatizace zpracování obrazu a snížením nároků na obsluhu a kalibraci systému. Od plně „ručního“ nastavování, kalibrace a volbu umístění segmentu, až po automatické vyhledávání značek i automatickou identifikaci počtu značek. V poslední verzi byl program také rozšířen o čtečku identifikačních čipů pro identifikaci obsluhy. Program dále umožňuje kontrolovat v plynulém provozu najednou až tři třídy pružin. Typ pružiny se zadává do řídícího programu, který z nasnímaných obrazů vyhodnocuje třídu pružiny a poté dává pokyn manipulátoru, jak s pružinou naložit. Tato verze také minimalizuje nastavování a kalibraci systému, které se nyní provádějí pomocí několika vizuálních prvků, což výrazně zkracuje dobu přípravy systému před spuštěním kontroly.

72

Čepl


Vnitřní koncepce programu je plně modulární, využívající objektových vlastností a struktur. Byla zvýšena stabilita systému a program byl doplněn o diagnostiku a monitorování. Rámcový popis práce s programem PerMon přímo za provozu linky lze v bodech vyjádřit takto:  přes identifikační klíč se přihlásí uživatel  zvolí se požadovaný (kontrolovaný) typ pružiny  na základě typu pružiny se provede kalibrace (počet vyhodnocovaných značek, jednotlivé barvy)  spustí se vyhodnocovací program, který po načtení dat a zpracování dává zpětně pokyn manipulátoru linky, jak naložit s danou pružinou. Digitální kamery jsou umístěné přímo nad linkou v plechové skříni, která alespoň částečně chrání citlivý kamerový a osvětlovací systém před nepříznivým prostředím výrobní linky.

Závěr Článek popisuje vývoj a konečnou realizaci kontrolního kamerového systému, který byl vytvořen dle požadavků společnosti Mubea HZP s.r.o. Prostějov. Popsaný systém, vytvořený z běžně dosažitelných komponent jak přístrojových, tak programových, je plně funkční a využívaný podle potřeb zadavatele.

Literatura [1]

HAVLE, O. Osvětlovače pro systémy strojového vidění. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str. 456. [2] KABEŠ, K. Zájem o digitální zpracování obrazů v průmyslu roste. Automatizace, 11, 47, 2005, str. 665. [3] PALATKA, P. Kamerové systémy v průmyslové automatizaci. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str. 453. [4] KABEŠ, K. Analogová versus digitální kamera. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 699. [5] HAVLE, O. Distribuce digitálního videosignálu ve velkých kamerových systémech. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 707. [6] KABEŠ, K. Inteligentní kamerový senzor LightPix AE 20. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str. 492. [7] VALACH, S. Inteligentní průmyslové kamery – přehled trhu. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 690. [8] Inteligentní senzor LightPix AE 10. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697. [9] KABEŠ, K. Inteligentní systém pro zpracování obrazů Imagechecker P400. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 700. [10] Kamera Siemens CCBC1325-LP/MP. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697. [11] Kamera Siemens CCBC1225-LP. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697. 73

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV [12] DAVID, J. Kamerové inspekční systémy PresencePlusTM . Automatizace, 11, 47, 2004, str. 706. [13] Kamerové senzory ICS, DCI a AGD. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697. [14] PODIVÍNSKÝ, T. Kamerové systémy Matsushita/Panasonic. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str. 462. [15] BÁŇA, V. Kamerový senzor se zobrazovačem TFT. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str. 461. [16] KABEŠ, K. Kompaktní termografická kamera měří na stupeň přesně. Automatizace, 10, 48, 2005, str. 654. [17] Legend 500 Series. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 696. [18] HAVLE, O. Osvětlovače NerLite pro řešení strojového vidění. Automatizace, 10, 48, 2005, str. 653. [19] Systém Matsushita AX40. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697. [20] Systémy Matsushita A100/A200. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697. [21] HAVLE, O. Využití kamer Legend v systémech strojového vidění. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str. 459. [22] KOLBABA, V. Řada Simatic Machine Vision pro průmyslové zpracování obrazu. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 704. [23] Kamerové systémy – prospekt firmy OMRON [on-line]. Dostupný z WWW: ˂http://www.limasoft.cz/omron/pdf/PGB24_Vision_CZ01_0305.pdf˃. [24] HEROUDEK, J., HONEC, J., VALENTA, P., ZEMČÍK, P. Vizuální systémy v technických aplikacích. Sborník konference Automatizace, Tatranské Matliare, SK, 1997, str. 243-246. [25] Inteligentní řešení pro průmysl od CPE GROUP [on-line]. Technický týdeník, Springer Media CZ. Dostupný z WWW: ˂http://www.techtydenik.cz/detail.php?action=show&id=1844&mark˃.

74

Čtvrtlík

Local Mechanical Properties Testing

LOCAL MECHANICAL PROPERTIES TESTING Radim Čtvrtlík Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR [email protected]

Abstract: Thin films technology has become a crucial aspect in a wide range of production processes. It is used with success in electro-technical industry, electronics, optics, mechanical engineering, energetics and medicine. On this account the mechanical properties metrology of thin films and coatings has become very important factor of their optimization as well as high-quality production. The most common techniques of local mechanical properties testing are nanoindentation and scratch test. Keywords: NanoTest™, Depth Sensing Indentation, Oliver-Pharr Metod, scratch test Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard

Introduction There are a number of devices available for the local measurement of mechanical properties. One of the most versatile instruments is NanoTest™. It can measure hardness, evaluate elastic modulus, adhesion, wear as well as fracture and dynamic properties. At the heart of the NanoTest™ system there is a pendulum that can rotate on a friction-less pivot. A coil is mounted at the top of the pendulum; as a coil current is applied, the coil is attracted towards a permanent magnet, producing motion of the diamond towards the sample and into the sample surface. The displacement of the diamond is measured by means of a parallel plate capacitor The NanoTest™ flexibility consists directly in its modular conception. Number of measuring methods and techniques can be very easily accessed by implementation of additional modules such as friction probe, microscope with high resolution, AFM, acoustic emission system, pin on disk tribometer, etc. Furthermore, it is possible to perform the tests at elevated temperatures.

75


1

Nanoindentation

Nanoindentation is an important and effective experimental method. It is extensively used to estimate the plastic and elastic properties of thin films and surface layers of submicron thickness. Through nanoindentation test, the material parameters, such as hardness, Young’s modulus, yield strength, and strain hardening exponent, as well as fracture toughness can be estimated. The nanoindentation test is based on the penetration of a diamond tip of known dimensions and geometry into the investigated surface at accurately defined loading force. Testing with NanoTest™ is based on Depth Sensing Indentation (DSI); the loading force P and corresponding indentation depth h are continuously recorded during the whole indentation cycle. In a typical indentation cycle, load is applied to the indenter that is in contact with the surface of a specimen. The load and depth of penetration are recorded as load is applied from zero to a pre-defined maximum and then from maximum load back to zero [1]. As the indenter is held at maximum load for a desired time, this period enables to investigate creep. A schematic illustration of a typical load-displacement curve is presented in Fig. 1. In most cases the three-sided pyramidal Berkovich indenter with an included half-angle of 65,27° is used. Its geometry gives the same ratio of projected area to indentation depth as Vickers indenter (four-sided pyramid) [2].

Figure 1: Schematic illustration of the P-h curve

1.1

Oliver-Pharr method

Several analytical approaches have been proposed for analyzing of the measured load-displacement data. The most common method for evaluation of hardness H and reduced modulus Er has been developed by Oliver and Pharr [3], which extends the approach by Doerner and Nix [4]. This procedure consists in the analysis of unloading process schematically shown in Fig. 2.

76

Čtvrtlík


Figure 2: Schematic representation of the unloading process

The data analysis starts with fitting the unloading curve to the power-law relation P   h  hf

 , m

(1)

where P is the indentation load, h is indentation depth, hf is the depth of residual impression after complete unloading, and , m are empirical fitting parameters. The unloading stiffness S is defined as the initial slope of the unloading curve

S 

d P  m 1   m ( h max  h f ) .   d h   h  h max

(2)

The widely used relationship for reduced modulus Er which relates projected area A and contact stiffness S is given by

Er 



S

2

.

(3)

A

Elastic modulus of the specimen E has the following relationship with the measured reduced modulus Er 1 Er



1

2



1

E

2 i

,

(4)

Ei

where Ei and i are the elastic modulus and Poisson’s ratio of the indenter and  is the Poisson’s ratio of the specimen. The diamond is characterized by Ei = 1141 GPa and i = 0.07. Projected area of the indenter A is defined as the cross-sectional area at contact depth hc, for ideal Berkovich indenter A  24 . 5 h c

2

.

(5)

Function that relates projected area to the contact depth is called Diamond Area Function. Contact depth hc is the depth at which the contact between indenter and sample is realized at maximal load (Fig. 3). It can be estimated according to 77


h c  h max  ε

P max

,

(6)

S

where Pmax is the peak load and  is geometrical constant, for Berkovich indenter  = 0.75. Indentation hardness HIT is defined as the mean contact pressure and is given by

H

1.2

IT



P max

.

(7)

A(hc )

Scratch test

Nano-Scratch test is another fundamental tests of mechanical properties at submicron scale. The test is realized by the sliding of a stylus over the sample surface under either constant or progressively increasing load. During the whole experiment the load and stylus position are continuously recorded. In conventional scratch testing, scratches are generated on the sample using a diamond stylus usually a Rockwell type. For some special measurement the Cube-corner indenter is used. During scratching a number of various processes occur in the coating-substrate system. It is generally known that the failures of coating-substrate system in a scratch test arise due to a combination of elasto- plastic indentation stresses, frictional stresses and residual internal stress present in the coating. The increasing load leads to development of micro-cracks, cohesion failures and finally delamination. The minimum load at witch cracks occur is called the lower critical load Lc1 [5]. This value is often called as cracking resistance [6], or scratch toughness [7]. The total delamination is characterized by the value Lc2, see Fig. 3. Some authors define more critical loads corresponding with others perturbations of the coating-substrate system. The goal of scratch test is to find these critical loads Lc. NT600 can evaluate these values in several ways:  by the detection of abrupt change in penetration depth,  by a sudden change in the frictional force between the stylus and the surface,  by microscopic observation,  by means of acoustic emission.

78

Čtvrtlík


Figure 3: Typical result of scratch test

Summary The measuring system NanoTest™ and its possibilities were outlined. NanoTest™ is a high-tech measurement system that allows performing a number of tests such as nanoindentation, high temperature nanoindentation, scratch test and related test, dynamical tests (impact and impulse test, dynamic hardness measurement). NanoTest™ can measure hardness, evaluate elastic modulus, adhesion, wear as well as fracture and dynamic properties.

References [1] [2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

FISCHER-CRIPPS, A. C. Review of analysis methods for sub-micron indentation testing. Vacuum, 2000, vol. 58, no. 4, pp. 569-585. ISSN 0042-207X. SAWA, T. Simplified method for analyzing nanoindentation data and evaluating performance of nanoindentation instruments. Journal of Materials Research, 2001, vol. 16, pp 3084-3096. ISSN 0884-2914. OLIVER, W. C. An improved technique for determining hardness and elastic modulus using load and displacement sensing indentation experiments. Journal of Materials Research, 1992, vol. 7, pp 1564-1583. ISSN 0884-2914. DOERNER, M. F. A method for interpreting the data from depth-sensing indentation instruments. Journal of Materials Research, 1986, vol. 1, pp 601-609. ISSN 0884-2914. ZHANG, S. Toughening of hard nanostructural thin films: A critical review. Surface and Coating Technology, 2005, vol. 198, pp. 2-8. ISSN 02578972. HARRY, E. Failure and adhesion characterization of tungsten – carbon single layers, multilayered and graded coatings. Surface and Coatings Technology, 1999, vol 116-119, pp. 172-175. ISSN 0257-8972. VOEVODIN, A. A. Load-adaptive crystalline-amorphous nanocomposites. Journal of Materials Science, 1998, vol. 33, no. 2, pp. 319-327. ISSN 1573-4803.

79


POŘÁDEK V DATECH O MAJETKU PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU Vladimír Divín Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Každý dodavatel informačních systémů – dodavatele systémů pro Facility management nevyjímaje – získá díky desítkám implementací poměrně bohaté zkušenosti s procesy u svých odběratelů. V segmentu průmyslových podniků, stejně jako i v segmentech jiných, jsou dnes tyto zkušenosti velmi různé. Převažují však zkušenosti svědčící o tom, že z pohledu majetkových dat panuje stále v organizacích poměrně velký chaos. Podívejme se proto na jeden z možných způsobů, a to využití informačních systémů, které mohou velmi snadno zavést pořádek a řád. Klíčová slova: Facility management, podpůrné procesy, řízení podpůrných procesů, Computer Aided Facility Management Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematický konzultant: Jitka Škrabalová

Úvod Facility management (FM) se dnes vyvíjí velmi dynamicky a rozšiřuje sféru svého vlivu. FM má své evropské normy a na nejedné vysoké škole je dnes tento obor vyučován. Do praxe tak vstupují absolventi, kteří velmi dobře vědí, co Facility management znamená. Drtivá většina stávajících pracovníků se však v FM a správě majetku orientuje stejně, jako tomu bylo před desítkami let! Neznalost těchto profesních odborných pracovníků pak přirozeně provází velmi značná nedokonalost a neefektivita řady procesů správy majetku v podnicích. Klíčové informace se velmi často nachází v hlavách služebně starších pracovníků a je přirozené, že s jejich odchodem do důchodu či do jiného podniku odchází i tyto informace. Nedostatečná podpora je velmi často znát i ze strany vrcholového managementu. Svou negativní roli sehrává i skutečnost, že část pracovníků, jež zajišťují určitou oblast procesů FM v podniku, přísluší organizačně pod jiného vrcholového manažera, než část jiná. Zde je pak na místě použití rčení, že „pravá ruka neví, co dělá levá“. Pokud se tedy neznalost profesních výkonných pracovníků snoubí s nedostatečnou podporou managementu, je pak zcela přirozené, že v podnicích není žádná softwarová podpora, případně si místní nadšenci výpočetní techniky programují pro svou oblast drobné aplikace či evidují část informací v kancelářských aplikacích. 80

Divín

1

Pořádek v datech o majetku průmyslového podniku

Majetková data a pasportizace

Pro řízení podpůrných procesů jsou kvalitní a stále aktuální pasporty klíčovou záležitostí. Ať už se na procesy podíváme z pohledu FM norem nebo si je rozdělíme dle vlastních obvyklých činností, vždycky jsou postaveny nad daty o prostoru (Prostorový pasport) a daty o majetku (Technický pasport), případně se mohou týkat i jednotlivých konstrukčních prvků a dílů objektů (Stavební pasport). Rozsah areálů, množství objektů a ploch a na nich umístěných strojů, technologií, zařízení, vybavení a inventáře bývá tak velký, že i počet disponibilních řádků tabulkových editorů je nedostatečný! Podíváme-li se na jeden z realizovaných objektů administrativního charakteru o velikosti cca 10 tisíc m2 a pěti podlažích, téměř dvě stovky místností jsou drobečkem proti prvkům technického pasportu, který již čítá položky po tisících a toto číslo se násobí do desítek tisíc při evidenci jejich parametrů a popisných údajů. Není neobvyklé, že si uživatelé doplňují základní pasport o další informace o jednotlivých komponentách či příslušenství, včetně jejich parametrů a popisných údajů. Dnešní časté omezení na majetková data v ekonomických systémech čítají údajů tolik, co máme prstů na jedné ruce. Jsou to údaje pro Facility management naprosto nepostačující a každý informační systém, jemuž chybí tato normativní základna, nemůže být dostatečně efektivním nástrojem.

2

Postavení CAFM v celopodnikových IS

Každý moderní podnik disponuje celou škálou různých informačních systémů. Jejich vzájemná integrace a poskytování komplexních agregovaných dat je tématem na samostatný článek. Systémy pro plánování a řízení podpůrných procesů (CAFM – Computer Aided Facility Management), pokud ve skupině celopodnikových IS vůbec figurují, bývají často nedoceňovanými systémy. Přitom právě CAFM systém patří mezi tři klíčové systémy a oprávněně by jeho postavení měla být, zejména ve výrobních podnicích, přisuzována výrazně vyšší pozornost a vážnost. Který podnik by mohl vyrábět bez nezbytného zázemí a zajištění kvalitního provozu prostor a jejich vybavení?

81


Obrázek 1: Postavení CAFM v celopodnikovém IS

3

Trh informačních systémů pro FM

Trh CAFM systémů se vyvíjí stejně dynamicky, jako celý Facility management. Před deseti lety zde fakticky neexistoval takřka žádný český SW dodavatel pro komplexní IS pro FM. Získat tak bylo možno buď zahraniční sofistikované řešení (zpravidla nelokalizované do češtiny) nebo drobné utility a nástroje pro jednotlivé dílčí procesy FM. Řada těchto drobných nástrojů přetrvává u celé řady uživatelů dodnes, velmi často také v kontextu tabulkových editorů pro jednotlivé evidence. Proto slýcháme, že podnik již disponuje vhodným systémem, který plně postačuje. Takřka nikdo z těchto uživatelů si však neuvědomuje význam efektivity takového nástroje a je velmi smutné, že i od místních „informatiků“ se zpravidla žádný FM manažer podpory nedočká. Proč by si přidělávali práci, když „to dneska funguje tak, jak má“. Jenomže nefunguje! Několik dílčích subsystémů nebo dokonce spokojenost s excelovskými tabulkami přináší řadu negativních dopadů, kterými jsou zejména:  nedostupnost informací pro všechny zúčastněné na procesu FM díky přístupu jen „vyvoleným“ uživatelům,  nemožnost vzájemné integrace mezi celou řadou těchto systémů, tabulkové editory nevyjímaje,

82

Divín

Pořádek v datech o majetku průmyslového podniku 

nemožnost data agregovat (sdružovat) do manažerských výstupů či komplexních přehledů,  nemožnost jednotné alokace vybraných údajů, zejména nákladů na příslušná nákladová střediska,  nutnost vícenásobného školení uživatelů do různých SW prostředí a systémů,  redundance dat a několikeré zadávání stejných údajů do několika různorodých systémů, a některá další drobná negativa, která společně s výše popsanými v celopodnikovém pohledu na informační systémy rozhodně nepřináší takové efekty, jaké může přinést komplexní a moderní CAFM systém. Je tak naprosto oprávněným požadavkem na podnikový rozpočet, zařazení příslušné finanční částky na pořízení takového systému, který je moderní, modulární a zejména pokrývá veškeré procesy Facility managementu v organizaci. Na rozdíl od doby před desítkou let je dnes na výběr z několika významných českých řešení, která mohou naplnit jakýkoliv požadavek každého podniku a jsou zcela srovnatelná s kterýmkoli významným zahraničním řešením v předmětné oblasti.

Závěr Jednou z oblastí, kde je nemyslitelná očekávaná efektivita bez pořádku v základních majetkových datech je oblast řízení energií a celý energetický management. Je nemyslitelné přesně alokovat náklady za spotřeby energií bez řádné evidence jednotlivých ploch a zařízení, jež jsou spotřebiteli toho či onoho druhu energie, resp. energetického média. Normativní základna v podobě detailního a přesného pasportu je nositelem důležitých informací, bez kterých se rozpady nákladů za spotřeby energií neobejdou. Podobných příkladů bychom samozřejmě našli více. Podstatná je však neoddiskutovatelná skutečnost, že v dnešní době je pořádek ve všech datech o movitém i nemovitém majetku v podniku nemyslitelný bez efektivní SW podpory, kterou by měl být především komplexní a moderní informační systém kategorie CAFM.

Literatura [1]


83


INOVATIVNÍ PROFILACE ÚSTAVU INFORMATIKY A NÁVRH NOVÉHO STUDIJNÍHO OBORU S AKCENTEM NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ABSOLVENTŮ Jiří Dostál Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá inovativní profilací ústavu informatiky, která je založena na reformách v oblasti vědecko-výzkumné sféry a reaguje i na nové trendy v oboru. Inovativní profilace ústavu vyžaduje zavedení nových předmětů do bakalářského oboru Podnikové informační systémy, inovaci všech předmětů garantovaných ústavem a vedení bakalářských prací odpovídajících potřebám praxe. Příspěvek také obsahuje návrh nového studijního oboru Aplikované informační technologie, který si klade za cíl zvýšení konkurenceschopnosti absolventů. Klíčová slova: profilace ústavu, návrh studijního oboru, pedagogický proces, věda a výzkum, dlouhodobý záměr Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod Profilace ústavu informatiky odráží probíhající reformy v oblasti vědeckovýzkumné sféry, akcentuje trendy v oboru a vychází z požadavků na profil absolventa. Potřeba kontinuálních inovačních procesů (nejen) ústavu informatiky je dána podstatou a charakterem oboru informatika, kde jde vývoj velmi rychlým tempem kupředu, ať už se jedná o hardwarovou anebo softwarovou oblast. Pokud máme vychovávat konkurenceschopné ekonomy a managery na evropské úrovni, je nutné u nich během studia vytvářet a rozvíjet příslušné IT kompetence odpovídající aktuálním trendům. To potvrzují i slova vedoucího katedry informačních technologií na VŠE prof. Ing. Jiřího Voříška, CSc., který pro tisk uvádí „Česká republika se může stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou,“ „Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy vzdělávat dostatečný počet IT odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce,“ dodává.

84

Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů V podobném duchu hovoří i prezident Společnosti pro informační společnost Ing. Jiří Polák, CSc., který uvádí „Vysoké školy zaostávají v přípravě nových generací IT odborníků. Bude tomu tak zřejmě i nadále,“, „Není to ani tak chyba škol či systému vzdělávání. Problém spočívá spíše v neustále se zrychlujícím tempu informačních technologií,“ dodává. To vyvolává potřebu inovace informaticky zaměřených disciplín vzhledem k současným trendům. Je totiž nutné vychovávat absolventy pro budoucnost a umožnit tak jejich plynulý přechod ze vzdělávací instituce do praxe. Výzkumy ukazují, že firmy v České republice hledají absolventy s širokým spektrem znalostí v oblasti IT, ale kladou také významný důraz na schopnost komunikace, týmové práce, prezentace a základní orientaci v dalších disciplínách, které mají vztah k ekonomice a podnikání. Požadavky na široké spektrum znalostí nastupujících absolventů jsou typické zejména pro malé a střední podniky. Firmy samy předpokládají i nutné pravidelné doškolování absolventů v prvních letech po nástupu do zaměstnání. Z toho vyplývá, že výhodnější postavení na trhu práce mají absolventi víceoborových studií, kteří mají dobré znalosti z IT a k tomu alespoň přehledové znalosti z jiné oblasti (ekonomie, management, bankovnictví, logistika, výroba, obchod apod.).

1

Pedagogický proces A.

Zavedení nových předmětů do bakalářského oboru Podnikové informační systémy. Důvodem je možnost studentů získat pouze velmi nízký počet kreditů v rámci stávajících informatických předmětů realizovaných v oboru PIS. 1p+1cv prof. Dr. Ing. Miroslav Pokorný

Znalostní systémy (PIS, prezenční, přednášky) XZNS

prof. Dr. Ing. Miroslav Pokorný

Znalostní systémy (PIS, kombinované, 2 3 r, tutoriály) YZNS LS Znalostní systémy (PIS, prezenční, cvičení) 3 r, XZNS LS

Mgr. Zdeňka Krišová

3 r, LS

0+1s Mgr. Jan Lavrinčík, Dis.

Operační systémy (PIS, PREZ) XOS

1 r, LS

Mgr. Jan Lavrinčík, Dis.

Operační systémy (PIS, PREZ) YOS

1 r, LS

Mgr. Aleš Keprt, Ph.D.

Základy algoritmizace (PIS; PREZ) XALG

1 r, LS

Mgr. Aleš Keprt, Ph.D.

Základy algoritmizace (PIS; PREZ) YALG

1 r, LS

0+2s

Tabulka 1: Návrh nových předmětů

85

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV B.

Inovace všech předmětů garantovaných ústavem informatiky a tomu odpovídající změny v sylabech. Přehled jednotlivých předmětů: Teorie systémů Informatika pro ekonomy 1 Provoz informačních technologií 1 Informatika pro ekonomy 2 European Computer Driving Licence Provoz informačních technologií 2 Informatika pro ekonomy 3 Podnikové informační systémy 1b Podnikové informační systémy 1 Podnikové informační systémy 2 Moderní datové přenosy Softwarové nástroje optimalizace Úvod do softwarových konstrukcí Softwarové konstrukce 1 Softwarová laboratoř Informatická geometrie Projektový seminář 1 Projektový seminář 2 Softwarové konstrukce 2

C.

Vedení bakalářských prací odpovídajících potřebám praxe. Přehled nabízených témat: Využití znalostí v modelování ekonomických systémů Jazykové modely rozhodovacích procesů Outsourcing informačních a komunikačních technologií e-Learning v podnikovém vzdělávání Firemní web jako marketingový nástroj Nové trendy v podnikových informačních systémech Elektronické bankovnictví Elektronická aukce Nelegální využívání podnikového software Videoprezentace jako marketingový nástroj Databázové technologie v podnikových informačních systémech Potenciální možnosti využití programovacího jazyka Visual Basic na tvorbu ekonomicky zaměřených aplikací Třídící algoritmy a jejich využití pro ekonomicko-manažerské aplikace Ovládání databáze Microsoft Access pomocí jazyka Visual Basic Metody a přístupy k návrhu a realizaci IS podniku na bázi programovacího jazyku MS Visual Basic. NET Přístupy k aplikační a datové bezpečnosti v oblasti ekonomiky a managementu Platforma Mikrotik v podnikové datové síti 86

Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů Řízení provozu podnikové datové sítě platformou Mikrotik Bezdrátové technologie jako podpora fyzické a linkové vrstvy informačního systému podniku Ochrana dat v podnikové datové síti Stavba a provoz podnikové sítě Multimédia v marketingu Implementace redakčního systému při tvorbě podnikového webu D.

2

Věda a výzkum A.

Dlouhodobý záměr – odborná vědecko-výzkumná profilace ústavu s ohledem na personální složení v oblasti softwarové inženýrství, znalostní ekonomika a elektronické obchodování.

B.

Nadále probíhá vědecko-odborná profilace v oblasti informačních technologií ve vazbě na podnikovou a veřejno-správní sféru (s ohledem na akreditované a garantované předměty UIF).

C.

Spoluúčast na řešení projektů, např. APSYS – garance modulu Exaktní metody řešení projektů VaV, příprava učebních opor a realizace výuky.

D.

Systematická spolupráce prof. Pokorného s TESCO SW v tematických oblastech: - optimalizace procesů facility managementu, - vývoj programových prostředků pro evaluaci informačních systémů a vyhodnocování jejich přínosů.

E.

3

Poradenství v IT – podpora nabízena všem pedagogům MVŠO i studentům.

Rozvoj spolupráce se společností Microsoft.

Dlouhodobý záměr

Z dlouhodobého hlediska chceme ústav vyprofilovat tak, aby byl schopen získat akreditaci nového studijního oboru Aplikované informační technologie. Tento záměr nabývá reálných rozměrů a ústav postupně podniká takové kroky, aby v dlouhodobějším horizontu na akreditaci dosáhl. Při plánování personálního zajištění je vycházeno z již dříve zformulované filozofie: jádro ÚIF + Tesco SW + externí spolupráce. V následující části dokumentu je představena struktura studijního plánu.

87


Obrázek 1: Tým ústavu informatiky

Studijní obor: Aplikované informační technologie Název studijního programu: 39-18-R Aplikované vědy a informatika; systémové inženýrství a informatika 1. ročník ZS Povinné předměty Matematika 1 Úvod do informačních technologií 1

Rozsah 1+2 1+2

Teorie systémů 1

2+2

Architektura a technické vybavení počítačů Úvod do studia Angličtina 1 Volitelné předměty

Kredity Vyučující 7 Zeman, Mošová 5 Keprt, Tesco

Pokorný, Krišová, 7 Lavrinčík 1+2 Keprt, Tesco 6 15p/sem 2 Rössler 0+2 3 Kovačičinová Rozsah Kredity Vyučující

Tvorba elektronické dokumentace 0+1 Zpracování grafických dat 0+1 Difer. počet fcí více reál. proměnných 0+1 Celkem kreditů

2 Krišová, Tesco 2 Tesco 2 Mádrová 36

1. ročník LS Povinné předměty Matematika 2

Rozsah 1+2

Úvod do informačních technologií 2 Teorie systémů 2

1+2 2+2

Matematické modelování Základy algoritmizace Tvorba a správa webu Angličtina 2 Volitelné předměty

2+1 1+2 0+3 0+2 Rozsah 88

Kredity Vyučující 7 Zeman, Mošová 5 Keprt, Tesco Pokorný, Krišová, 7 Lavrinčík 5 5 6 3 Kredity

Emanovský, Mádrová Keprt, Tesco Tesco Kovačičinová Vyučující

Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů Operační systémy

0+1

2 Tesco

Etika v informační společnosti Němčina 2

1+2 0+2

3 Ivanová 2 Lidaříková

Celkem kreditů

45

2. ročník ZS Povinné předměty

Rozsah

Matematika 3 Expertní systémy

1+2 1+1

7 Zeman, Mošová 4 Pokorný, Pokorný

Databázové technologie 1

1+2

5 Tesco

Management 1

1+2

4 Rössler, Navrátilová

Ergonomie a ochrana zdraví

1+1

4 Stejskal, Stejskal

Vzdělávání v IT 1 Úvod do programování Angličtina 3 Odborná praxe 1 Volitelné předměty Odborná angličtina pro informatiky Technologie bezdrátových sítí Lineární programování

0+2 0+2 0+2 4 týdny Rozsah 0+2 0+2 1+2

Celkem kreditů

Kredity Vyučující

6 3 3 3 Kredity 3 4 5

Dostál, Dostál Tesco Philpot Marešová Vyučující Kovačičinová Keprt Mošová, Mošová

51

2. ročník LS Povinné předměty Modelování konfliktních situací Matematika 4 Umělá inteligence Programování ve Visual Basic 1

Rozsah 1+2 1+1 1+1 0+2

Managemet 2 Základy práva pro informatiky

1+2 1+1

Databázové technologie 2 Odborná praxe 2

0+1 4 týdny

Volitelné předměty

Rozsah

Vzdělávání v IT 2 Programování v Java Ekonomie Řízení lidských zdrojů Celkem kreditů

0+1 0+2 2+0 1+1

3. ročník ZS Povinné předměty

Rozsah

Bezpečnost informačních systémů

0+2 89

Kredity 5 4 4 3

Vyučující Talašová, Talašová Emanovský, Kainzová Pokorný, Krišová Tesco

4 Rössler, Navrátilová Tomančáková, 3 Hodulík 5 Tesco 3 Marešová Kredity Vyučující 2 3 3 2 41

Dostál Keprt Jílková Pokorná

Kredity Vyučující 3 Tesco

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Programování ve Visual Basic 2

0+2

3 Tesco

Programování C++ Projektový seminář 1

0+2 0+3

3 Keprt 3 Tesco

Seminář k bakalářské práci

0+1

2 Vaněčková

Odborná praxe 3 Volitelné předměty

4 týdny Rozsah

eGovernment Aplikovaná statistika

1+1 0+2

3 Kaňák 2 Kainzová

Aplikace software Mathematica Sportovní aktivity 1 - 4

0+2 0+1

2 Mošová 2 Pokorná

Strategické řízení firmy

1+1

3 Souček

Marketing informačních služeb Podniková ekonomika

0+2 1+2

2 Pavlíčková 3 Hobza, Valentová

Celkem kreditů

3 Marešová Kredity Vyučující

34

3. ročník LS Povinné předměty Softwarové konstrukce Elektronické podnikání Projektový seminář 2

Rozsah 0+3 1+2 0+3

Bakalářská práce

0+2

Volitelné předměty Implementace informačních technologií Serverová řešení Rétorika

Rozsah 0+2

Pracovní právo Personální finance

0+1 0+1

2 Šimečková 1 Papoušková

Pedagogika

1+1

3 Podlahová, Podlahová

Veřejná správa v ČR Veřejná ekonomie Základy psychologie Daně

1+1 1+1 0+1 0+1

3 3 1 1

Účetnictví Celkem kreditů

1+1

0+2 0+1

Kredity 3 4 3

Vyučující Keprt Grublová, Grublová Tesco

Vedoucí bakalářských 5 prací Kredity Vyučující Tesco 3 3 Tesco 1 Podlahová

Šaradín, Šaradín Pospíšil, Pospíšil Zielina Valentová

3 Menšík 39

Tabulka 2: Návrh studijního oboru Aplikované informační technologie

Závěr Při profilaci ústavu informatiky se musí změny nutně odrazit i ve výuce. Je třeba klást důraz na to, aby i nadále zůstala výuka předmětů garantovaných ústavem 90

Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů informatiky v rámci všech oborů navázaná na praxi a převážná část jednotlivých disciplín byla aplikačního charakteru s přímou vazbou ke studovanému oboru. Jinak může velmi snadno dojít ke sklouznutí k formalizmu, teoretizování a odpoutání se od praxe. V rámci synergických vztahů bude profilace ústavu probíhat i ve vazbě na podnikatelské aktivity společnosti Tesco SW. I nadále se jeví jako vhodné na výuku velmi odborných IT disciplín najímat odborníky z praxe, jelikož jsou to experti, které bychom na plný úvazek nezaplatili, anebo by to bylo pro nás velmi neefektivní. Nabízí se zde i prostor pro spolupráci se společností Tesco SW. Tato možnost má však své meze, jelikož je nutné budovat stabilní akademický tým a u pracovníků Tesco SW nelze předpokládat systematickou publikační činnost ani akademický růst. Navíc tím, že využíváme externisty, získáváme kontakty na okolní akademické prostředí, které mohou být zárodkem úzké a velmi přínosné spolupráce.

91


PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY o.p.s. - EKONOMICKÉ ASPEKTY Ludmila Dostálová Vysoká škola logistiky, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek zahrnuje informace o projektech z Evropské unie, důležitosti sestavení podrobného rozpočtu, rozlišení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, konkrétní projekty na Vysoké škole logistiky o.p.s. a ekonomické aspekty vyplývající z celého procesu zahájení, realizace a ukončení schváleného projektu.

Klíčová slova: Evropská unie, Evropský sociální fond, operační program, projekt, rozpočet, ekonomické aspekty projektu, certifikát kvality Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková

Úvod Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově jako veřejná vysoká škola je zapojena do vědecko výzkumné činnosti. Cesta vědy a výzkumu je dlouhodobá činnost, velice náročná na kvalitu zkušeností, zodpovědný přístup vědeckých pracovníků a také poměrně finančně náročná. Pro zajištění finančních prostředků využívá Vysoká škola logistiky o.p.s. možnost přihlásit se a realizovat výzkum určité oblasti vědy z prostředků Evropské unie a evropských strukturálních fondů. Tento článek přiblíží problematiku přípravy a realizace projektů financovaných z Evropského sociálního fondu z pohledu Vysoké školy logistiky o.p.s.

1

Strukturální politika Evropské Unie

Mezi nejvýznamnější společné politiky Evropské unie (dále EU) se řadí politika hospodářské a sociální soudržnosti, která se snaží o snižování meziregionálních rozdílů v EU a napomáhá harmonickému rozvoji EU jako celku. Z praktického hlediska je pak významná zejména strukturální politika, jejímž cílem je vyvážený rozvoj evropských regionů, odstraňování rozdílů jejich sociální a hospodářské úrovně.

92

Dostálová

Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty

„Hlavními nástroji politiky jsou strukturální fondy a fond kohezní. Finanční prostředky z fondů jsou směřovány na národní či regionální orgány členských zemí (v ČR zejména ministerstva), které jsou zodpovědné za řízení operačních programů, v rámci nichž jsou pak poskytovány příspěvky příjemcům na předložené a následně schválené projekty.“ [3, str. 4]

2

Evropský sociální fond

Evropský sociální fond (ESF) byl založen již v roce 1957 a v současné době představuje hlavní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti EU. Podporuje rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání apod.). [3] Evropský sociální fond je klíčový finanční nástroj, jehož prostřednictvím Česká republika získává z Evropské unie prostředky na realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti prostřednictvím podpory tvorby nových pracovních míst nebo nových forem zaměstnávání, snižování nezaměstnanosti pomocí školení, rekvalifikací, vzdělávání zaměstnanců, motivačních aktivit, poradenství v oblasti pracovního uplatnění nebo vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, významná je i podpora celoživotního učení a podpora rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů.

3

Operační programy pro podporu lidských zdrojů

V programovacím období 2007–2013 existují celkem 3 programy, které umožňují čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu – v oblasti lidských zdrojů mohou žadatelé v České republice, včetně hlavního města Prahy, žádat o dotaci a realizovat své projekty v rámci těchto programů:  Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost  Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost  Operační program Praha Adaptabilita Řízení těchto programů je rozděleno dle kompetencí jednotlivých subjektů. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je řízen Ministerstvo školství a tělovýchovy, řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a třetí program – Operační program Praha Adaptabilita (OP PA), který je výhradně určen pro území hl. m. Prahy, je v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy. [3]

4

Projekty Vysoké školy logistiky o.p.s.

Z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost realizuje Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG o.p.s.) v současné době čtyři projekty:  Příprava na vysoké školy technických oborů 93


Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu EKONOM – nové formy výuky ekonomických odborných předmětů Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu U projektu Příprava na vysoké školy technických oborů je VŠLG o.p.s. příjemcem podpory, u ostatních je partnerem. V následující části se budeme zabývat hlavními pojmy z oblasti vytváření a realizace projektů, jejich vysvětlením a následně aplikací těchto aspektů v případě Vysoké školy logistiky o.p.s.

5

Základní pojmy z oblastí OP VK, jejich výklad a aplikace na podmínky Vysoké školy logistiky o.p.s.

5.1

Příjemce podpory a partnerství

„Pro každý projekt může existovat jen jeden příjemce. Příjemcem je osoba /instituce, která vystupuje jako vedoucí projektu a jako odpovědná osoba vůči všem ostatním partnerům a orgánům zapojeným do implementace programu. Příjemci podpory jsou odpovědní za přípravu a realizaci projektu, za dosažení cílů projektu a naplnění monitorovacích indikátorů.“ [3, str. 14] Příjemci podpory mohou připravit a podat projekty vlastní, které realizují samostatně, nebo takové, které mohou realizovat ve spolupráci s partnery nebo prostřednictvím externích dodavatelů, případně kombinací obojího. „Partnerství v rámci OP VK je smluvní vztah mezi dvěma nebo více subjekty (veřejnými či soukromými), který je založen na společné odpovědnosti za realizaci projektu v průběhu celého projektového cyklu. Partneři se společně podílejí na přípravě a realizaci projektu ve fázi zpracování projektové žádosti, ve fázi jeho realizace i ve fázi ukončení projektu. Partneři se podílejí rovněž na zajištění udržitelnosti projektu, jsou-li k tomu zavázáni partnerskou smlouvou.“ [4, str. 25] Účast partnerů v projektu musí být opodstatněná a nezastupitelná. Jejich přínos pro realizaci projektu musí spočívat v zajištění činností, bez jejichž realizace by se nedosáhly vytyčené cíle a monitorovací indikátory projektu a zároveň je příjemce nemůže zajistit sám vlastními zdroji a silami. Výběrová komise doporučuje projekty k realizaci na základě posouzení projektu jako celku, tzn. včetně posouzení nezastupitelnosti role partnera. V rámci OP VK jsou možné dva typy partnerství: a) partner s finančním příspěvkem – tento typ partnera přijímá prostřednictvím příjemce část finanční podpory na realizaci věcných projektových aktivit; b) partner bez finančního příspěvku – tento typ partnera se podílí na realizaci věcných aktivit projektu, např. formou konzultací, odborné garance apod., ale není mu poskytován žádný finanční příspěvek za účast na realizaci projektu. [3, str. 27]

94

Dostálová


Vysoká škola logistiky o.p.s. je u dvou realizovaných projektů zmíněných v kapitole 4 partnerem s finančním příspěvkem, tedy musí akceptovat veškeré povinnosti vedení účetnictví a archivace materiálů stejně jako příjemce podpory.

5.2

Ekonomické aspekty projektu

Ekonomické aspekty, které musíme uvážit v rámci každého projektu, a kterými se řídí příjemce podpory i všichni finanční partneři projektu, lze rozčlenit následovně: 1. Rozčlenění činností, rozpočet a změny v projektu 2. Posouzení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, přímé a nepřímé náklady 3. Jednotlivé kapitoly rozpočtu dle druhu výdajů 4. Podmínky účtování, vedení mezd, archivace V této nejobsáhlejší kapitole se budeme dále detailněji věnovat každé z těchto částí ekonomiky projektu. Ke konci kapitoly jsou pak uvedeny postupy, kterými se řídí VŠLG o.p.s. 5.2.1

Rozčlenění činností, rozpočet a změny projektu

Podrobné členění jednotlivých výdajů projektu v návaznosti na druh realizované věcné projektové aktivity je nutné již ve fázi sestavování projektové žádosti, a řekla bych, že je nejdůležitější z celého procesu přípravy a realizace projektu. Pokud nejsou v žádosti uvažovány všechny možné výdaje, jen těžko dochází ke změně rozpočtu projektu, neboť změny jsou umožněny pouze částečně a s mnohými omezeními. Rozpočet projektu Nedílnou součástí každého projektového záměru je podrobně zpracovaný rozpočet projektu (do rozpočtu je třeba zahrnout i výdaje případných partnerů). V přípravné fázi se jedná pouze o odhad budoucích výdajů a zdrojů financování, ale i tehdy je nezbytné vždy při tvorbě projektu, resp. rozpočtu vycházet z reálných hodnot a v maximální možné míře předvídat různé možné změny a eventuální rizika. Pouze pokud splňuje rozpočet požadavky na přesnost a komplexnost, umožní hladkou realizaci plánovaných aktivit projektu. Doporučuji přípravě rozpočtu věnovat dostatečnou pozornost, vyhnete se pak komplikacím při realizaci projektu! V průběhu realizace projektu je možné provádět pouze dílčí změny rozpočtu, harmonogramu nebo obsahu. Výběrová komise či expertní skupina může při hodnocení a doporučení projektu k financování navrhnout úpravu rozpočtu. Schválená výše rozpočtu projektu, který se stane součástí právního aktu o poskytnutí dotace, je pro příjemce závazná a nelze ji navýšit. Při sestavování rozpočtu projektu spolufinancovaného z veřejných prostředků je nutné brát v úvahu kritéria způsobilosti výdajů z hlediska podmínek OP VK. Z veřejných prostředků OP VK mohou být financovány pouze tzv. způsobilé výdaje. [3, str. 29]

95

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Podstatné a nepodstatné změny projektu Příjemce je oprávněn projekt upravit nebo pozměnit bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory, ale pouze za předpokladu, že taková změna neovlivní dosažení cílů projektu a nedotkne se povinností plynoucích z právního aktu (naplňování schválených monitorovacích indikátorů). Tyto změny mají charakter nepodstatných změn (např. změna sídla, kontaktní osoby, změny uvnitř kapitoly rozpočtu, pokud nemají vliv na monitorovací indikátory). Příjemce je nicméně i v případě těchto nepodstatných změn projektu povinen o takové změně písemně informovat v nejbližší průběžné monitorovací zprávě poskytovatele podpory, pokud u konkrétní nepodstatné změny není požadován termín kratší. Součástí těchto informací musí být zdůvodnění, proč ke změně došlo. Podstatná změna je taková změna projektu (v jeho klíčových aktivitách, rozpočtu, financování či jiných oblastech), která výrazněji mění charakter a obsah projektu oproti schválené žádosti. Podstatná změna projektu zakládá povinnost upravit nebo doplnit právní akt o poskytnutí podpory. Změna, která má charakter podstatné změny projektu, nesmí být provedena před jejím schválením poskytovatelem podpory a před provedením úpravy nebo doplněním právního aktu o poskytnutí podpory. Příjemce informuje o navrhovaných změnách poskytovatele podpory, včetně zdůvodnění, proč je o schválení navrhovaných podstatných změn žádáno. Podstatné změny projektu musejí být odsouhlaseny i případnými partnery projektu. Důležité při zpracování projektové žádosti a záměru projektu je podrobné vymezení jednotlivých na sebe navazujících činností v časovém harmonogramu a k nim přiřazované finanční částky výdajů. Aktivity realizované v rámci projektu by měly být dostatečně detailně rozepsány tak, aby byla patrná jejich návaznost na definované potřeby a cíle (detailní popis činností lze doložit jako samostatnou přílohu žádosti). Podporované klíčové aktivity jsou vždy stanoveny výzvou zprostředkujícího subjektu nebo řídící organizací. Další doporučení Jednotlivé aktivity projektu a výdaje spojené s jejich realizací musí být vzájemně provázány s rozpočtem projektu. Výdaje projektu by měly být dostatečně detailně rozepsány tak, aby byla patrná jejich návaznost na realizované aktivity (při vyplňování projektové žádosti se výdaje na aktivity zaměřené na cílovou skupinu uvádějí při popisu jednotlivých klíčových aktivit a výdaje na řízení projektu při popisu vnitřních postupů řízení a organizace). Při sestavování rozpočtu projektu je nezbytné plánovat pouze takové výdaje, které mohou být z prostředků OP VK financovány, tzv. způsobilé výdaje. Vybrané aktivity realizované v rámci projektu nebo výstupy projektu, které žadatel specifikuje pro sledování udržitelnosti, musí být udrženy i po ukončení jeho realizace, a to po dobu 5 let.

96

Dostálová

5.2.2


Posouzení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, přímé a nepřímé výdaje

Způsobilé výdaje „Pro posouzení způsobilosti výdaje je nutné vycházet ze základních pravidel pro způsobilost výdajů:  charakter výdaje – výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě, oboru a čase obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnosti pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu);  účel výdaje – výdaje musí být uskutečněny na typy činností, které odpovídají požadavkům stanoveným OP VK, v Prováděcím dokumentu OP VK resp. konkrétní výzvou k předkládání žádostí, a musí být prokazatelně vynaloženy na aktivity v souladu s obsahovou stránkou a cíli projektu;  prokazatelnost výdaje – výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými účetními doklady, tzn., musí být definitivní a zachycené odpovídajícím způsobem a v souladu s požadavky české legislativy v účetnictví nebo daňové evidenci předkladatele projektu. Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení musí být doloženo (s výjimkou odpisů, nepřímých výdajů a režijních nákladů - náklady budou vyúčtovány na základě skutečných vyúčtování od dodavatelů, do způsobilých výdajů se budou režijní náklady zahrnovat na základě vyúčtování od dodavatelů, nebo na základě záloh);  datum uskutečnění výdaje – výdaje musí vzniknout a být uhrazeny v průběhu realizace projektu. Nebude-li uvedeno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace/ Opatření vrchního ředitele/ Smlouvě o realizaci GP jinak, jsou výdaje způsobilé od data zahájení realizace projektu stanoveného ve smlouvě, nejdříve však od data podpisu Smlouvy o realizaci GP nebo data akceptace Rozhodnutí nebo o poskytnutí dotace/ Opatření vrchního ředitele.“ [3, str. 29, 30] Výdaje související s projektem vzniklé před datem zahájení projektu jsou způsobilé pouze v případě, že je tak výslovně stanoveno v daném právním aktu, a současně za předpokladu, že splňují ostatní podmínky způsobilosti. Výdaje prokazatelně související s realizací projektu, ale uskutečněné až po ukončení realizace projektu – např. mzdy nebo další výdaje projektu za poslední měsíc realizace projektu, popř. výdaje spojené s auditem projektu, jsou způsobilé, pokud budou prokázány jako skutečně uskutečněné výdaje v závěrečném vyúčtování projektu. Výjimku z tohoto pravidla tvoří odpisy a pravidla pro zálohové faktury. Tato problematika je podrobně popsána v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK. Způsobilý výdaj je přímo a výhradně spojen s realizací projektu a je součástí jeho rozpočtu. [3]

97


Nezpůsobilé výdaje „Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nelze hradit z veřejných prostředků operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tyto výdaje, pokud vzniknou při realizaci projektu, hradí příjemce, resp. partner vždy ze svých prostředků. Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nejsou vynaloženy v souladu s cíli projektu a nejsou pro jejich dosažení nezbytné. Dále se jedná o výdaje, které nejsou přiměřené a nejsou vynaloženy v souladu s principem hospodárnosti a efektivnosti nebo v souladu s evropskou nebo českou legislativou.“ [3, str. 39] Přímé a nepřímé náklady „Přímé náklady jsou náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu. Náklady, které jsou zařazeny mezi přímé náklady projektu a jsou tudíž vykazovány a ověřovány dle standardních postupů pravidel způsobilosti, není možné zařadit mezi nepřímé náklady.“ [3, str. 35] „Nepřímé náklady projektu jsou náklady, které nejsou nebo nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou daného projektu. Tyto náklady zahrnují zejména náklady spojené s administrací projektu. Kromě nákladů na administraci sem mohou být zařazeny také náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně jsou vykonávány v rámci běžných činností organizace příjemce pomoci nebo partnera a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu.“ [3, str. 35] Zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu projektu musí být stanoveno výzvou. Výzva dále stanoví procento pro zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu. Většinou je toto procento odstupňováno dle výše způsobilých přímých nákladů, snížených o položky křížového financování, a zpravidla se pohybuje v rozmezí 10 – 18 %. 5.2.3

Jednotlivé kapitoly rozpočtu dle druhu výdajů

Kapitola rozpočtu č. 1 - Osobní výdaje související s realizací projektu Ve fázi sestavování rozpočtu projektu je důležité rozhodnout, zda jednotlivé aktivity budou zajišťovány zaměstnanci nebo jinou formou. Je tedy třeba rozdělit jednotlivé pracovní pozice (není nutné jmenovitě) v závislosti na typu určité činnosti a na ně navázat i způsob financování (ze mzdových prostředků na základě pracovní smlouvy nebo formou dohody o pracovní činnosti či provedení práce, dodavatelsky na základě faktur, využití pracovních sil u partnera). Všechny vytvořené pracovně právní vztahy v rámci projektového týmu musí být v souladu s českou legislativou a řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Osobní výdaje spojené s těmito funkcemi jsou uváděny v odpovídající kapitole rozpočtu projektu (stejně jako osobní výdaje související s realizací projektu s ohledem na pravidla pro nepřímé výdaje, pokud je daná výzva aplikuje). Navržené mzdy a platy pro projektový tým musí odpovídat výši mezd a platů v místě obvyklých. Pro stanovení jejich výše je na stránkách řídícího orgánu www.msmt.cz uveřejněn každoročně aktualizovaný Metodický dopis „Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK“. 98

Dostálová


Tato úvaha je nutná z hlediska správného naplánování všech výdajů souvisejících se mzdou, tj. zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců, které hradí zaměstnavatel – příjemce podpory. Nesmíme také zapomenout na povinnou zákonnou platbu úrazového pojištění za zaměstnance. Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními pracovními pozicemi nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku nepřímé náklady. Kapitola rozpočtu č. 2 - Cestovní náhrady související s realizací projektu Do této kapitoly spadají výdaje na pracovní cesty osob (zaměstnanců příjemce či partnera), zapojených do realizace projektu, majících v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah – jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další). Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s tuzemskými služebními cestami nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku nepřímé náklady. [3] Kapitola rozpočtu č. 3 - Zařízení související s realizací projektu Tato kapitola zahrnuje způsobilé výdaje na nákup, nájem, operativní leasing, odpisy zařízení, případně opravy a údržbu zařízení, které je nezbytné pro realizaci projektu. Podíl této kapitoly (výdajů na pořízení zařízení a vybavení včetně křížového financování v této kapitole) na celkových způsobilých výdajích smí činit nejvýše 25 % (včetně křížového financování zahrnutého v této kapitole). „Křížové financování je umožněno čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de facto výjimku z pravidel pro způsobilost výdajů v konkrétním evropském strukturálním fondu. Smyslem křížového financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze pro investiční projekty financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj a to pouze za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Výdaj v položce křížového financování může uplatnit pouze příjemce/ partner, který daný majetek daňově neodepisuje, a to tak, že do výdajů v režimu křížového financování zahrne nejvýše celkovou pořizovací cenu majetku (nebo v případě, že by tím došlo k překročení limitu stanoveného výzvou, její odpovídající část, zbývající část může být financována i z jiných zdrojů v rámci nezpůsobilých výdajů projektu). Příjemce/ partner, který daný majetek daňově odepisuje, nemá možnost využít křížového financování, ale v případě pořízení vybavení nad 40 tis Kč uplatňuje v jednotlivých letech daňové odpisy.“ [3, str. 35] Křížové financování je součástí položky rozpočtu „Zařízení související s realizací projektu“, které je omezeno limitem 25 % způsobilých výdajů projektu. Vyhlašovatel v textu výzvy stanoví, jaké maximální procento z celkových způsobilých výdajů

99

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV projektu mohou činit výdaje zařazené do položek křížového financování a také omezit účel použití. Kapitola rozpočtu č. 4 - Místní kancelář Jedná se o výdaje, které vznikají v souvislosti se zajištěním řízení projektu – spotřební zboží a provozní materiál, telefonní poplatky, poštovné, spotřeba vody, paliv a energie, nájemné prostor. Za způsobilé výdaje jsou považovány výdaje na činnosti, které souvisejí s projektem a jsou pro tento účel nezbytné. Podíl výdajů této kapitoly na celkových způsobilých výdajích projektu smí činit nejvýše 8 %. [3] Kapitola rozpočtu č. 5 - Nákup služeb souvisejících s realizací projektu „Pokud výzva nestanoví jinak, podíl nákupu služeb na celkových způsobilých výdajích smí činit nejvýše 49 % (do tohoto limitu se nezapočítávají výdaje, které vyplývají žadateli přímo z rozhodnutí o poskytnutí dotace, které se uvádějí do kapitoly rozpočtu č. 8). Výdaje spojené s dodávkou služeb jsou způsobilé ve smyslu podmínek programu za dodržení stanovených požadavků:  dodávky veškerých služeb musí být v souladu s cíli projektu a musí přispívat k jejich plnění;  dodávky služeb musí bezprostředně souviset s realizací projektu (časově a místně);  vždy je však nutné dodržet pravidla stanovená v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK „Postupy pro zadávání zakázek při pořizování zboží, služeb či stavebních prací z prostředků finanční podpory OP VK“. Mezi výdaje spadající do kapitoly patří např. tyto způsobilé výdaje: výdaje na publikace, školící materiály či manuály, které si příjemce nechá vytvořit dodavatelem, dále pak výdaje na odborné služby, studie a výzkum, výdaje na zajištění realizace konference a kurzů (nájem prostor, zajištění techniky), podpora hostujících účastníků apod.“ [3, str. 33] Kapitola rozpočtu č. 6 - Stavební úpravy související s realizací projektu Součástí projektu mohou být stavební úpravy, které bezprostředně souvisí s realizovaným projektem. Kapitola rozpočtu č. 7 – Přímá podpora Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu. V programu OP VK je možné použít přímou podporu zejména na výdaje týkající se realizovaných školení, praxí a stáží. Jedná se o jednorázové ubytování, cestovné, stravné či zajištění asistentských služeb pro osoby, spadající do cílové skupiny. Výdaje na přímou podporu jednotlivců mohou být poskytovány nejvýše do 20% celkových způsobilých výdajů projektu.

100

Dostálová


Kapitola rozpočtu č. 8 – Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy Do poslední kapitoly je možné zahrnout výdaje na náklady, které vzniknou z povinností daných „Smlouvou o realizaci projektu“ a zároveň jsou v souladu s pravidly stanovenými v Příručce pro příjemce. Jedná se například o úhradu auditu a publicitu. Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními položkami nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku nepřímé náklady. [3] 5.2.4

Podmínky účtování, vedení mezd, archivace

Vedení účetnictví projektu Příjemce je povinen vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příslušné doklady prokazující náklady související s projektem musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu dle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tyto doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a musí být vedeny průběžně písemně chronologicky způsobem zaručujícím jejich trvalost. Příjemce touto povinností zaváže i partnery projektu. Příjemce se zavazuje vést oddělené účetnictví (např. analytickými účty nebo účetním střediskem) o všech účetních případech vztahujících se k projektu. Příjemce se dále zavazuje smluvně zajistit, aby také všichni jeho partneři vedli oddělené účetnictví (např. analytickými účty nebo účetním střediskem) o všech účetních případech vztahujících se k realizaci projektu. Příjemce dotace je povinen po celou dobu realizace projektu, a to až do doby ukončení financování projektu, používat pro veškeré finanční operace související s projektem samostatný bankovní účet určený výlučně pro tento projekt. Příjemce touto povinností zaváže i partnery s finančním příspěvkem, pokud mu tuto povinnost stanovuje Příručka pro příjemce. Zajištění mzdové evidence Zpracovatel mzdové agendy (interní zaměstnanec nebo dodavatel) zajišťuje sestavy mzdových prostředků takovým technickým způsobem, aby bylo možné nezpochybnitelně zjistit výši mzdových prostředků a souvisejících odvodů na příslušný projekt v členění na přímé a nepřímé výdaje. Takto zpracované mzdy umožní bezchybné zaúčtování do finančního účetnictví organizace. Označování, zatřiďování dokladů a archivace Organizace zajistí archivování veškeré dokumentace projektu dle požadavků legislativy ČR a legislativy evropské, minimálně do konce roku 2025, pokud český právní systém nestanoví lhůtu delší.

101


Ekonomické aspekty projektu na Vysoké škole logistiky o.p.s.

Od 22. 11. 2010 je Vysoká škola logistiky o.p.s. držitelem certifikátu kvality ISO 9001 a ISO 14001. Je samozřejmostí, že v rámci vnitřních předpisů vysoké školy jsou dodržována ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To zahrnuje agendu vedení účetnictví, mzdovou agendu a veškerou administrativní dokumentaci včetně dodržení podmínek archivace. Při poskytnutí finančního příspěvku v rámci podepsaného projektu je vždy vydán „Příkaz ředitele společnosti“ týkající se upřesnění vedení účetnictví dotyčného projektu. Dochází tak v rámci dokumentů ISO k doplnění Organizační směrnice „Řízení oběhu účetních dokladů“. Rozsah platnosti příkazu bývá většinou po dobu trvání projektu. Cílem příkazu je upřesnění některých oblastí vedení účetnictví ve specifikaci pro příslušný projekt. Oddělené sledování přímých a nepřímých výdajů pro projekt je zajištěno v účetnictví organizace střediskovým způsobem: středisko č. … - Projekt přímé výdaje středisko č …. - Projekt nepřímé výdaje Plán oběhu účetních dokladů, účtování zásob a majetku, vedení účetních knih, inventarizace, časové rozlišení nákladů a výnosů, a oprávnění osob podepisovat účetní doklady jsou stanoveny v Organizační směrnici „Řízení oběhu účetních dokladů“. Příkaz ředitele společnosti upřesňuje označování všech originálů účetních dokladů, kdy na jednotlivých dokladech je třeba vždy mít uveden název a číslo projektu. Doklady jsou zaúčtovány na patřičné účty a střediska, a originály založeny ve vlastní složce pro příslušný projekt. Daň z přidané hodnoty Vysoká škola logistiky o.p.s. není plátcem DPH, nemá nárok na odpočet daně a je v postavení, kdy výlučně a konečně nese DPH jako svůj náklad. DPH je tedy způsobilým výdajem projektu.

Závěr Při realizaci projektu z ekonomického hlediska je důležité průběžně monitorovat a kontrolovat projekt z hlediska časového (doba zbývající do dokončení projektu) a nákladového (náklady zbývající do dokončení projektu). Snížíme takto vliv případných nežádoucích a nepředvídatelných událostí. Pro kontrolu projektu z hlediska nákladů již vynaložených a odhadovaných pro dokončení projektu slouží i projektová dokumentace. Tato projektová dokumentace slouží jak pro naši vnitřní kontrolu, tak také je podkladem pro sestavování průběžných 102

Dostálová


a závěrečných monitorovacích zpráv, které vyžaduje poskytovatel finančního příspěvku. Po ukončení projektu – dosažení projektového cíle, je třeba provést závěrečné vyhodnocení projektu a řádnou archivaci veškeré dokumentace. Zde je nutné dodržet dobu archivace v souladu s podmínkami stanovenými poskytovatelem finančního příspěvku nebo po dobu určenou vnitřním archivačním a skartačním řádem společnosti. Z výše uvedeného článku vyplývá, že ekonomické aspekty celého procesu záměru, uskutečnění a dokončení jednotlivého projektu jsou navzájem propojeny s věcnými aspekty projektu, s jeho jednotlivými aktivitami a činnostmi. Je tedy velmi důležité věnovat pozornost věcné i ekonomické stránce ve všech fázích projektu, aby tak došlo ke zdárnému ukončení projektu.


[4]

NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-21-2. VALENTOVÁ, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-26-7. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, verze 6, vydal: Řídící orgán OP VK, datum platnosti: 21. 10. 2009. Příručka pro příjemce o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, verze 4, vydal: Řídící orgán OP VK, datum platnosti: 30. 6. 2010.

103


ROLE ZNALOSTÍ MANAGEMENTU A MARKETINGU V PŘÍPRAVĚ PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKOVÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ Eva Grublová Daniela Navrátilová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected] [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá výukovým modulem Management vědecko-výzkumné činnosti, který byl realizován v rámci projektu APSYS, a východisky, ze kterých při sestavování modulu vycházeli jak lektoři předmětů daného modulu, tak i autoři doprovodných studijních textů. Obecným východiskem je skutečnost, že odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Pro zajištění efektivní práce celého týmu je však, kromě zmíněné odbornosti, zapotřebí uplatňovat také prvky manažerského přístupu. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu a marketingu tak nabízejí odborníkům z různých oborů jeden z nástrojů pro zvyšování efektivity při dosahování společných výsledků. Klíčová slova: Management, inovace, marketing, projektový management, dotační management. Odborný konzultant: Vladimíra Sedláčková Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová

Úvod Odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Osobním přínosem každého jednotlivce pro výsledek práce celého týmu je právě jeho odbornost. Každá odbornost daná vystudovaným vědním oborem s sebou přináší i specifickou terminologii a specifický přístup k realizaci úkolů. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu nabízejí odborníkům z různých oborů zmíněnou jednotnou terminologii pro spolupráci, postupy a modely pro dosahování společných výsledků. Tuto jednotící roli má v systému vzdělávání 104

Grublová, Navrátilová

Role znalostí managementu a marketingu v přípavě pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů

pracovníků ve VaV zpracovaném v rámci projektu APSYS právě oblast znalostí managementu.

1

Obecná východiska

V současné době jsou stále ještě věda a business vnímány odděleně, jako dva odlišné, samostatné světy. Svět vědy, se svými specifickými přístupy a pravidly, jasně definovanými metodologickými postupy, striktním dodržováním jednotné terminologie, a na druhé straně svět businessu, jehož primárním cílem je dosahování zisku, s jasně vymezenými vztahy nadřízenosti a podřízenosti, pravomocemi, kompetencemi či zodpovědností. Manažerský přístup k práci je, bohužel, stále ještě vnímán jako záležitost spadající čistě do světa businessu, která je vlastní pouze pracovníkům z praxe. Ve vědecko-výzkumných týmech navzájem spolupracují odborníci, kteří jsou specialisty v různých vědních oborech. Jejich osobním přínosem pro výsledek práce celého týmu je právě daná odbornost. Každá odbornost však s sebou přináší i specifickou terminologii, specifické metodologické postupy, specifický přístup k řešení problémů. Základem efektivní spolupráce v jakémkoliv týmu je schopnost vzájemného propojení jednotlivých členů týmu v kompaktní celek. To vyvolává potřebu jednotného postupu, který se odvíjí od definice jasného cíle, stanovení strategie, tedy způsobu dosažení daného cíle, vymezení rolí jednotlivých členů týmu, jejich vzájemného usměrňování, koordinace či kontroly. Dále je zapotřební, aby zvolený člen týmu komunikoval s vnějším okolím, ať už při prezentování výsledků vědecko-výzkumné práce, nebo při hledání vhodných zdrojů k financování samotné výzkumné činnosti. Výše uvedené potřeby nás posouvají do světa managementu a marketingu. Hovoříme o práci v týmech, o plánování, organizování, vedení, rozhodování, kontrolování, motivování, hodnocení, delegování apod. Zjišťujeme, že řešení daného výzkumného problému je vlastně projekt. Z výsledků výzkumné práce, tedy z patentů, užitných vzorů, systémových řešení apod., se stává produkt, který musíme „prodat“. Své produkty tak „prodáváme“ (tzn. prezentujeme) na vědeckých konferencích, představujeme je organizacím, které podle nich určují naši vědeckou hodnotu, organizacím, které nám na naši výzkumnou činnost poskytly dotace, a prodáváme je také podnikům, které výsledky naší práce posléze uvedou na trh. Výše popsaná situace vytvořila rámec při definici cíle modulu Management vědecko-výzkumné činnosti, kterým bylo seznámit pracovníky ve vědě a výzkumu s manažerským a marketingovým přístupem k vědecko-výzkumné práci a naučit tak tyto pracovníky přemýšlet způsobem, který je vlastní spíše podnikové praxi. Skutečnost, že znalosti managementu a marketingu jsou v dnešní době pro pracovníky ve vědě nezbytností, dokládá mj. také snaha Evropské unie vytvářet adekvátní podmínky pro přenos tohoto druhu znalostí do vědeckého prostředí tím, že na podobné aktivity vyčlenila určitou část svého rozpočtu, v rámci kterého (prostřednictvím rrámcových či komunitárních programů) podporuje manažerské 105

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu, což mj. podpořilo také realizaci projektu APSYS.

2

Náplň modulu Management vědecko-výzkumné činnosti

Na základě výše uvedených potřeb, definovaných v prostředí vědeckých týmů, jsme v rámci modulu „Management vědecko-výzkumné činnosti“ vytvořili tři předměty: Management výzkumné činnosti, Projektový a dotační management a Marketing ve vědě a výzkumu. Předmět Management výzkumné činnosti byl nakonec, jako stěžejní předmět celého modulu, rozdělen do dvou samostatných částí. V první části jsme se zabývali současností a teorií managementu, druhá část pak byla zaměřena již konkrétněji, zejména na inovační a znalostní management. Potřeba znalostí v oblasti vedení výzkumných projektů, a také současný systém financování výzkumné činnosti zejména prostřednictvím různých grantových agentur či dotačních programů, nás vedla k vytvoření předmětu Projektový a dotační management. Tento předmět byl vnitřně strukturován do dvou dílčích celků. V rámci prvního celku jsme studenty provedli úskalími řízení projektu - od jeho plánování, přes samotné vedení, až k jeho ukončení. Značnou pozornost jsme také věnovali nevyhnutelné administraci projektů, která se stává, bohužel, jednou ze stěžejních činností zejména v těch případech, kdy je činnost financována z veřejných zdrojů. Možnostem financování výzkumné činnosti z veřejných zdrojů se věnoval druhý celek, v rámci kterého byly posluchačům představeny základní strategické dokumenty pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Posluchači byli seznámeni se stěžejními organizacemi, které poskytují veřejnou finanční podporu vědecko-výzkumným projektům, a také zjistili, které instituce jsou pro oblast vědy a výzkumu klíčové, ať už jako subjekty určující pravidla, nebo subjekty, jejichž úkolem je poskytovat vědeckovýzkumným pracovníkům podporu v podobě informací o dotačních zdrojích apod. Komunikaci výsledků výzkumné činnosti se věnoval třetí z předmětů – Marketing ve vědě a výzkumu. Uchopení tohoto tématu bylo možná nejobtížnější ze všech předmětů daného modulu. Při sestavování předmětu lektor bojoval zejména s nedostatkem odborné literatury, která by pravidla marketingu aplikovala do vědecko-výzkumného prostředí. Tato skutečnost jen potvrzuje náš předpoklad, že přenos principů marketingu do oblasti vědy je stále ještě ve svých počátcích. Na druhou stranu to však pro nás, jako pro manažersko-ekonomicky orientovanou vysokou školu, znamená i výzvu a příležitost využít prostoru, který se tak před námi otevírá.

3

Evaluace modulu

Ke konci realizace projektové aktivity věnované výuce proběhla evaluace, v rámci které účastníci jednotlivých kurzů hodnotili celou řadu oblastí. Pro nás byly stěžejní zejména odpovědi v oblastech zabývajících se přínosem a využitelností jednotlivých předmětů ve vlastní praxi účastníků kurzů. 106

Grublová, Navrátilová

Role znalostí managementu a marketingu v přípavě pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů

Jako nejpřínosnější a zároveň nejvíce využitelný v praxi z provedené evaluace vychází předmět zaměřený na projektový management a proces získávání dotací, resp. grantů. Zajímavé pro nás bylo subjektivní hodnocení významu odborných znalostí pro schopnost propojení vědy a praxe v pracovní činnosti. Z tohoto pohledu jsou podle účastníků kurzů nejdůležitější znalosti inovačního managementu, následovány znalostmi projektového a dotačního managementu. Oproti tomu znalosti obecné teorie managementu, podle účastníků kurzů, pro propojení vědy a praxe tak významné nejsou.

Závěr Realizací projektu APSYS pro nás snaha o propojení vědeckého a podnikatelského prostředí rozhodně nekončí. Moravská vysoká škola Olomouc si i nadále stanoví jako jeden ze svých strategických cílů přenos vědy do praxe. Svou roli vnímá především jako spojovací článek mezi oběma světy – světem vědy a světem businessu.

Literatura [1]

[2]

[3]

[4] [5]

GRUBLOVÁ, E., PITRA, Z. Sociálně-psychologické aspekty managementu inovací. 1. vyd. Brno: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 225 s. ISBN 978-8087240-49-6. GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti I: Současnost a teorie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 35 s. ISBN 978-80-87240-236. GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti II: Inovace a management VaV. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 44 s. ISBN 978-8087240-24-3. PAVLÍČKOVÁ, R. Marketing ve vědě a výzkumu. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 44 s. ISBN 978-80-87240-22-9. NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 54 s. ISBN 978-80-87240-21-2.

107


FEM SIMULATION OF THERMAL DIFFERENCES IN SEMIFINISHED GLASS PIECES DURING THE COOLING Martina Havelková Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR [email protected]

Abstract: Semi-finished glass pieces are moulded in furnaces to template forms not only to fit their shape but also to reduce internal stress. Thermal differences are undesirable and have to be minimized in the cooling procedure of the glass pieces. Simulations of various types and sizes of shaping forms and complex model cooling were done. The aim of these simulations was to optimise geometric parameters, clamping conditions and material of the form so that thermal differences of the glass are minimized during the cooling. Keywords: Heat treatment, Numerical simulation, Finite element method (FEM) Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard

Motivation Joint Laboratory of Optics of Palacky University and Institute of Physics of the Academy of Sciences of the Czech Republic is an important producer of mirror systems for detectors of weak optical signals [1-3] in the Pierre Auger Observatory. In addition to the participation in the research and the development of these detectors, the production technology of used mirror segments is developed and improved simultaneously. The glass segments of these mirror systems - usually with the diameter 630 mm and the thickness 15mm of the segment – are fabricated from Simax glass material supplied by Kavalier a.s. Sázava. These segments are manufactured by a common optical abrasive process applied on basic material – moulded piece of glass. The shape parameters and internal stress suitability of this basic material have been tested previously. The elimination of unsuitable pieces is economically unacceptable, so these pieces are treated in an electric-powered glass-bending furnace instead. The glass pieces are heated above the critical temperature limit to reach a plastic state in this carefully controlled treatment. Then – with the help of gravity - glass pieces fit template form. This process is called slumping. After following a steady stage above critical temperature, the piece is regularly and slowly cooled. The 108

Havelková

FEM Simulation of Thermal Differences in Semi-Finished Glass Pieces During the Cooling

acquired product has an ideal shape and is prepared for the next step in manufacturing. The additional minimization of internal material stress decreases potential shape changes of the segments in the final technological operations. The series of simulations described in this article serves to optimisation or at least to improve the size and shape parameters, clamping conditions and the material of the template form. This way the thermal differences at the glass are minimized during the cooling.

1

Simulation method

The finite element method (FEM) software - commercial program SYSWORLD, that simulates various heat treatment and welding processes, was used for all simulated cooling processes. Its’ solver provides an automatic solution of the governing partial differential equation [9] for the transient heat conduction. The solution requires specific inputs. Every finite element prediction of the temperature field of involved material during heat treatment has to take into account following facts.

1.1

Geometrical model

Sysworld [7,8] allows various ways to implement geometry into the model; as for instance IGES or VDA imported files. 2D or 3D description of the whole shape for FEM calculation purposes has to be meshed, it means that a continuous – in our simulation 3D - work piece is substituted by a set of a simple solid shapes which are often called bricks, wedge (hexahedral, pentahedral or tetrahedral) elements. The element formulation involves no simplification of the geometry other then those imposed by the limits of the shapes that can be defined. A high time period of solution often leads to a necessary restriction of the number of elements used in a model. In our simulations Sysworld Pre-processing GeoMesh for generation of one half 2D section of the simulated object (some of them are shown in Fig.2) was used. Due to the rotational shape of all forms, using the extrusion-rotation utility (Preprocessing) was advantageous for extruding the 2D meshed section into a solid meshed 3D model.

1.2

Physical properties of involved materials

Thermal computation requires input of subsequent physical quantities of involved material - the thermal conductivity (k), the density (), the specific heat (c) - all of them dependent on the temperature. Our data were obtained in the case of the cast iron from [4], glass parameters from [5] and parameters of material Monalite M1A from [6].

109


1.3

Initial and boundary conditions of the model

Sysworld takes into account externally computed or other way obtained temperature fields as an initial conditions of the system. In our computations the initial condition was set as constant temperature of 680°C for every element. In Sysworld, any kind of heat transfer is taken into the account as a function of space, time and temperature. The heat transfer to the surroundings involves radiation and convection. At higher temperatures, radiation plays a major role. The cooling of the part due to radiation and convection has the main role in the next simulations. The inner Sysworld function Convective and radiative losses is applied to part of prepared geometry - 2D elements group Surface - describing surface of the model bordering with the surrounding air. The required cooling rate is achieved by a gradual decreasing of the temperature imposed to the part of the model representing air in consecutive simulation restarts. This method is justified by the fact that the unaffected, uncontrolled cooling rate is higher than simulated one. In fact, additional heating is necessary to keep a low cooling rate as is required for glass in a real cooling process.

2

Accomplished simulations

The prediction of the temperature field during the cooling for different sizes and shapes of cooling form was done in the first stage of simulations. The temperature differences of the form surface part matching with glass are monitored and assessed. The most suitable shape and size of the form corresponding to the minimal simulated temperature differences were chosen. The form shape alone helps to maintain steady temperature in whole system during cooling this way. In the second stage a glass component was implemented into the model. The temperature field distribution during cooling was analysed in this complete model. Two different types of form constraints were simulated. The last stage of simulations involved the best shape and constraints of the form and was done for comparison of two possible materials of future form with the view of the temperature differences in the cooled glass.

2.1

Convex and concave forms

These series of simulations were focused on a) convex forms with cylindrical (rbottom= 325 mm) shape and spherical (R = 3400 mm) convex upper base that matches the front side of the concave piece of glass. Simulations were done from three different heights (v) of cylinder (the values from the interval of possible heights of the cylinder in future form weight terms). In simulation Convex11 v = 11 mm, Convex40 v = 40 mm, Convex80 v = 80 mm. The geometries are shown in Fig. 1.

110

Havelková


Figure 1: Upper and side view of simulation geometries Convex11, Convex40, Convex80

b) concave forms with cylindrical (rbottom= 335 mm) shape and spherical (R = 3400 mm) concave upper base that matches the rear side of concave piece of glass. Simulations were done from two different heights (v) of cylinders (thickness of form in its thinnest place – in the centre). In Concave10 v=10mm, Concave20 v=20mm. These sizes were chosen from possible weight of the future form again. One half of the 2D section of Concave20 and Concave10 geometry is shown in (Fig. 2., part 2,3).

Figure 2: View of ½ 2D section of geometries of simulations Convex40, Concave20, Concave10, Concave20+glass

Every simulated object had material data of the cast iron [4] and the cooling was defined by means of function Convective and radiative losses with cooling rate of surrounding air 1°C/min. This function was defined on all 2D surface elements of the model except the disc (r = 250 mm) in the centre of the form bottom, where the trunk shaped lagged constraint of the real form is situated. So any heat exchange was omitted here (for instance Fig. 4 shows group SURFACE of Convex40 simulation with this type of constraint). From the obtained temperature field, thermal differences on the spherical part of the surface (matching with glass) were monitored and are shown in Fig. 3. Simulation was stopped when value of thermal difference became stable. From Graph in Fig. 3 appears that a concave shape is more suitable than convex in thermal differences terms. The simulations, furthermore, imply the less thickness of the concave form the better (lower) thermal difference is. Despite this fact the Concave20 shape was chosen for next simulations and scrutiny because the thickness 20 mm was found as minimum possibility to keep the shape stable. 111


Figure 3: Thermal differences (central and periphery temperature) on form-glass interface in dependence of time. Simulations Convex11, Convex40, Convex80, Concave 10, Concave20

2.2

Disc and ring shaped constraints to base stall

The glass piece was implemented into the above-mentioned model Concave20 (Fig. 2, 4.part). The glass part of the model had material data of the Simax glass [5] and rest (the form) had material data of the cast iron [4], the cooling was defined by means of function Convective and radiative losses with the cooling rate of the surrounding air 0,1°C/min., this value is maximally permitted for glass heated above 600°C. The purpose was to compare two types of constraint, one of them originally described in the paragraph above (disc shape) (Fig. 4). The second one was circular, ring shaped (between circles r1 = 284.75 mm, r2 = 318.25 mm) (Fig. 5). So heat exchange – cooling is defined on whole 2D surface of joined (form and glass) piece except this lagged place where the heat exchange with surrounding air is omitted. The simulations Concave20+glass-disc and Concave20+glass-ring were done. From the obtained temperature field thermal differences in glass part of the model were monitored and are shown here (in Fig. 6. and Fig. 7) for comparison. The simulation was stopped when value of thermal difference became stable.

Figure 4: Mesh of group SURFACE of the simulation Convex40 without central disc

112

Havelková


Figure 5: Mesh of group SURFACE –bottom view-of the simulation Concave20+glassring without the ring

Figure 6: Temperature differences in Concave20+glass-disc

Figure 7: Temperature differences in Concave20+glass-ring

2.3

Material comparison

This stage of simulations involved the best shape and constraints of the form, it means the Concave20+glass-ring model and was done for comparison of two possible materials of a future form – original cast iron and Monalite M1A - the calcium silicate plate supplied by PROMAT. The new geometrical model Concave50+glass-ringMonalite had to be created because of a unified thickness of 50mm of plates for this material. So the maximal thickness of the model (rim part) was 50mm. The upper side stayed the same, again concave - with a removed spherical central part. The purpose of this stage was to find out if replacing the original cast iron material by the offered calcium silicate one has any negative effect on the thermal differences in the system. The glass part of the model again had material data of the Simax glass [5] and rest (the form) had material data of the Monalite M1A [6], cooling was defined by means of function Convective and radiative losses with the cooling rate of the surrounding air 0,1°C/min. Thermal differences became stable approximately after 90 min. of cooling and the value 0.97°C was not significantly different from the value 0.93°C achieved in Concave20+glass-ring model. The temperature gradient was oriented vertically. It means that the maximum temperature was achieved on the bottom surface of the 113

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV glass touching the form and minimal temperature occurs on the surface where thermal exchange is with air.

Conclusion The set of simulations was realised with variable size, shape, constraint and material parameters of the template shaping form. These new geometrical, constraint and material parameters were used in a newly improved design of the shaping form. The result of our simulations is the model where the thermal differences in the glass material during the cooling of the mirror segment are minimized.

References [1]

[2]

[3]

[4] [5] [6] [7] [8] [9]

BARRAU, A., et al. The CAT imaging telescope for very-high-energy gamma ray astronomy. NuclearInstruments&Methods In Physics Research A, Vol. 416, Issue 2-3, pp. 278-292 (1998). 0168-9002 PARE, E., et al. CELESTE: an atmospheric Cerenkov telescope for high energy gamma astrophysics. NuclearInstruments&Methods In Physics Research A, Vol. 490, Issue 1-2, pp.71-89 (2002). 0168-9002 SCHOVÁNEK, P., et al. Thin glass mirrors for the Pierre Auger project. in Proceedings of 13th POLISH-CZECH-SLOVAK CONFERENCE OF WAVE AND QUANTUM ASPECTS OF CONTEMPORARY OPTICS, Proc. SPIE 5259, pp.215-214, (2003). ISBN 0-8194-5146-0, ISSN 0277-786X ČSN 422420 (422420) , 1.9.1989, “Litina 42 2420 s lupínkovým grafitem,” ČSN ISO 3585, 1.8. 1999. Sklo boritokřemičité 3,3. MONALITE®–M1A. Technické údaje. Available from www.promatpraha.cz , Accessed: 2009-09-17. SYSWORLD 2006. Heat Treatment. Release notes, pp. 38-42 (2006). SYSWELD Toolbox CD-ROM, February 2009, ESI Group TSIRKAS, S. A., et al. Numerical simulation of the laser welding process in buttjoint specimens. Journal of Materials Processing Technology 134 (2003) 59-69.

114

Hiklová

Contact System of Solid State Surface Mapping

CONTACT SYSTEM OF SOLID STATE SURFACE MAPPING Helena Hiklová Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR [email protected]

Abstract: At present an importance of mapping of solid state surface is growing. Especially three-dimensional display surface is great helper for fast evaluation of surface quality. The advantages of contact solid surface mapping are reminded in this paper. Some possibilities are demonstrated by several examples. These examples include measuring of laser beam treated silicon surface and mapping of laser cuts in metal sheets. Keywords: Contact imaging, contact profilometer, 3D imaging Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard

Introduction The measurement and evaluation of the properties of components are currently becoming increasingly important. The requirements on dimensional accuracy of products and their surface properties are still rising, as these properties are often linked to reliability and durability. This requires highly reliable and accurate equipments which are able to give the desired results repeatedly and with high resolution [1]. Basically it is possible to use two methods for mapping of solid surfaces – contact or non-contact. The non-contact methods have many advantages over traditional contact methods. In particular, there is no danger to damage the surface, the measurement is fast and allows us to control soft and flexible surfaces. Usually more data are obtained in non-contact measurement. And finally non-contact optical devices aren’t as prone to wear and damage as contact ones. In spite of it, using of contact apparatuses has still its significant place and reason. Let’s take only one example of all. Standards for properties of solid surfaces were until recently defined just only from the values measured by contact profilometers. Furthermore, modern contact profilometers reach very fine resolution (often in the order of nm), which is quite sufficient for most measurements. Other advantages of contact devices include minimal specific requirements for the properties of any solid surfaces. And finally, the measurable area of contact devices is usually much larger than the area that can be recorded by most of the optical non-contact devices. A disadvantage of the contact apparatus seams to be 115

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV a long time of 3D pictures recording. 3D image is acquired when stylus scans a surface in parallel lines with constant distance. In case of very small distance between the lines, the measuring can be really very time-consuming. On the other hand a very fine step is not always necessary. Its appropriate choice can substantially reduce the measuring time.

1

Contact profilometer FTS2

An instrument Form Talysurf Series 2 (FTS2) fy Taylor Hobson Precision represents a powerful implement of measuring the shape of the surface. The device is mechanical contact inductive profilometer with extraordinary high range to resolution ratio and fine diamond stylus (a spherical diamond tip of 2 m radius). Owing to these features we are able to map solid surface with remarkable accuracy and resolution. The highest resolution of this instrument is 0.6 nm. Another advantage is possibility to create 3D surface images. 3D mapping is very important to get a more complete picture of the surface. The device is suitable for measuring almost flat surfaces, because in the basic set the instrument is able to work at three ranges (0.8 mm, 0.16 mm and 0.033 mm respectively). There is possible to measure roughness, waviness and form in both 2D or 3D mapping with this instrument. The measurements are analyzed via PC using the software developed and manufactured by Taylor Hobson Precision. Probably the most often used measuring and calculating in 2D mapping is finding roughness parameters. But software is able to provide two slope adjacent surface planes, thin film thickness or radius of curved surface too. More complete picture of the surface would be available from the 3D representation. This extension to 3D is reached by software controlled measuring row of parallel profiles using y (second vertical axis) traverse unit with minimal data sampling interval 1m. The 3D measurements are analyzed via PC using the TalyMap software in Windows developed and manufactured by Taylor Hobson Precision. TalyMap software offers data manipulation tools such as high-resolution zooming, filtering, levelling by least square line removal, symmetries, rotations, threshold setting and cylindrical, spherical or polynomial form removal, profile extraction. Parameter sets include area and volume, counting and sorting, roughness and waviness in both 2D and 3D and automatic step height calculation. The data presentation tools include photo-realistic images in full colour, meshed axonometric projections and contour diagrams. TalyMap software is able to calculate several special functions too for both, 2D or 3D measuring. We can obtain frequency spectrum or power spectral density (PSD), fast Fourier transformation (FFT) or autocorrelation function. The traverse length interval is 120 mm/0.1 mm (Xmax/Xmin), minimal data sampling interval 0.25 m. Let’s summarize advantages of contact profilometer FTS2 at the end of this paragraph. The advantages of the instrument are: Long traverse length, high resolution, low moment of inertia and consequently danger of surface damage is practically non-existent. Among others plus are relatively simple attendance and no 116

Hiklová


need to modulate measured surface. 2D (linear) measuring is done quickly, reliably and cheaply.

2

Several examples of surface display

A spatial analysis of the surface opens up new possibilities of structures classification that were impossible in 2D display. Detailed 3D surface description seems to be beneficial especially when considering its functional properties such as wear, friction, lubrication, fatigue properties, sealing contact areas or suitability of the surface for painting. Used computer program is capable to provide 3D image surface in several ways, and the selected images can be rotated a scaled to optimize the view [2]. It is also able to choose any detail from the image and ascertain its volume, dimension, area, perimeter and other properties. The first example shows surface of silicon plates which were cut with a wire sawing machine. These plain plates were then scribed with pulsed laser and the changes of the surface were then mapped with Form Talysurf Series 2 device. Some of possible images are shown in Fig. 1 and 2. There are chosen black and white pictures only in this paper. Both pictures show the same area of pulsed laser trace crossing. 3D image is very graphic, the same area in 2D photosimulated projection shows this situation also very well. Fig. 3 and Fig. 4 show some possibilities of imaging of laser welds which were made in our department. There was a need to control particular dimensions and bulk properties of welds created under different conditions and 3D display has proven to be very useful for these tests.

Figure 1: 3D display of silicon surface after laser beam scribing. This type of imaging provides very good vision about probe surface

117


Figure 2: 2D photosimulation image of the same surface as in Fig.1. The dimensions of this area are 0.4x0.4 mm

Figure 3: The image of steel weld made by pulsed laser

Figure 4: Selected profile of the weld presented in Fig. 3. The line is maintained over the entire viewing area

Last example shows the area of laser beam cut in thick steel sheet. It is notorious that the cutting area is not homogenous. Similar problem is discussed in [3] where the area of aluminum cut made by abrasive waterjet cutting is described. Both cases point out that the area of cut relief shows significant differences depending on the distance of the reference point from the edge of the sheet. Presented 3D imaging illustrates (Fig. 5 and Fig. 6) very clearly how the monitored area looks like.

118

Hiklová


Figure 5: Continuous axonometric type of image of the cutting area made by high power continual laser

Figure 6: Black and white axonometric map area of a cut. There is significantly magnified vertical dimension in this image for highlight of differences on surface

Conclusion The aim of this report is to point up merits of contact profilometer and to proof that this type of instrument has still its important place in the solid surfaces mapping despite of vehement entry of non-contact devices. It is demonstrated in several pictures and examples.

References [1] [2] [3]

BAKER, L. R. Metrics for High-Quality Specular Surfaces. SPIE, Bellingham, Washington, USA (2004). ISBN 0-8194-5576-8. Exploring Surface Texture. A fundamental guide to the measurement of surface finish, published by Taylor Hobson Limited, England, 2003. HLOCH, S., VALÍČEK, J. Štatistické hodnotenie kvality povrchu hliníka pro delení abrazívnym vodným prúdom. Jemná mechanika a optika, No. 2, pp 51-54 (2007). ISSN 0447-6441.

119


SUPPLY CHAIN MANAGEMENT Markéta Hlavsová Vysoká škola logistiky, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá řízením dodavatelského řetězce (SCM - Supply Chain Management), které je jednou ze strategií moderního managementu pro optimalizaci všech činností a systémů pro zabezpečení dodávky produktů a služeb od dodavatelů surovin přes jejich výrobu nebo vývoj, přes distribuční kanály až ke koncovému spotřebiteli. Zaměření příspěvku je spíše na souhrn definicí Supply chain management, který je různorodě překládán a každý autor pod tímto pojmem definuje něco jiného. Nejednotnost pojmů se nenachází pouze v literárních pramenech, ale také v běžné praxi, kdy pak může docházet ke špatnému porozumění mezi spolupracujícími partnery Supply Chain (SC). Klíčová slova: Dodavatelský řetězec, dodavatelský systém, hodnotový řetězec, logistický systém. Odborný konzultant: Hana Neradilová Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Vladislav Kabilka

Úvod Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s problematikou nejednotnosti pojmu Supply Chain a Supply Chain Management v překladech jednotlivých autorů a jejich různorodými definicemi. Předem je třeba zdůraznit, že přesný český ekvivalent k pojmu Supply Chain neexistuje a mnoho autorů zůstává u mezinárodně srozumitelného termínu Supply Chain, který již nemusí být překládán. V názvu příspěvku se také vyskytuje pojem „management“, který vyjadřuje řízení dodavatelského řetězce, což je další rozsáhlou kapitolou v oblasti Supply Chain. V manažerské praxi jsou využívány různé základní koncepty řízení materiálových toků, opírající se o tzv. tlačné, tažné nebo kombinované metody.

1

Definice Supply Chain Management

Definic Supply Chain Management se dá najít na tucty, všechny ovšem reflektují holistický přístup ke všem procesům, které jsou součástí tohoto řetězce. Přístup je postaven na myšlence, že částečná optimalizace subsystémů libovolného podniku 120

Hlavsová

Supply Chain Management

nevede k celkovému optimu. Proto snaha o optimalizaci dodavatelského řetězce překračuje hranice jednoho podniku. V literatuře se vyskytuje nejednotnost pojmů SCM, způsobená překlady pojmů řetězec a systém, a také logistický a dodavatelský. Z toho vyplývá, že existuje velké množství definic těchto pojmů a mezinárodně srozumitelný termín supply chain (SC) je tedy užíván běžně. Podle Fialy je dodavatelský řetězec „vícestupňový systém dodavatelů, výrobců, distributorů, prodejců a zákazníků. Mezi stupni dodavatelského řetězce v obou směrech proudí materiálové, finanční, informační a rozhodovací toky.“ Materiálové toky zahrnují toky surovin, meziproduktů a hotových produktů směrem od dodavatelů k zákazníkům a opačně orientované toky vracení, servisu, recyklace a likvidace produktů. Finanční toky zahrnují různé druhy plateb, úvěry, toky plynoucí z vlastnických vztahů atd. Informační toky propojují systém informacemi o objednávkách, dodávkách, plánech atd. Rozhodovací toky jsou posloupnosti rozhodnutí účastníků, ovlivňující celkovou výkonnost řetězce.3 Dle Pernici „SCM je integrací podnikových procesů přidávajících hodnotu od konečného uživatele k prvnímu dodavateli. Integrace zde vede k propojování hodnotového řetězce podniku, tvořeného tzv. vstupní (inbound) logistikou, výrobou, marketingem a tzv. výstupní (outbound) logistikou, s hodnotovými řetězci dodavatelů a odběratelů. Supply chain management z tohoto pohledu usiluje o nákladově efektivní uspokojení potřeb konečných zákazníků, o vytváření hodnot pro konečné zákazníky, s co nejnižšími náklady prostřednictvím integrace logistických procesů.“4 „SCM je označením pro systémy, prostředky a postupy, které slouží pro koordinaci materiálů, výrobků, služeb, informací a financí, které plynou od dodavatelů surovin přes zpracovatele, výrobce, velkoobchodníky a maloobchodníky až ke spotřebitelům. Celý proces začíná zadáním objednávek, jejich posouzením a zpracováním, pokračuje výrobou a dodáním zboží a služeb a končí zpětnou vazbou. Cílem SCM je dosažení efektivního využití všech zdrojů vstupujících do procesu, včasné dodání všech výrobků a služeb, rychlost procesu, minimalizace prostojů a nulové ztráty.“5 „Supply Chain Management představuje organizaci a slaďování všech logistických pochodů a funkcí od dodavatele až ke spotřebiteli. Jde o integraci obchodních procesů od konečného zákazníka až po prvního dodavatele a koordinované řízení všech klíčových obchodních procesů u všech účastníků řetězce. Snahou je umožnit hospodárnou transformaci surovin či produktů do hotových výrobků a včasnou distribuci výrobků k uspokojení zákaznické poptávky.“6 „Hodnotový řetězec je souborem všech aktivit firmy, které vedou k tvorbě hodnoty poskytované zákazníkovi. V klasickém pojetí organizace můžeme za hlavní

3

FIALA, P. Modelování dodavatelských řetězců. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 168 s. ISBN 80-86419-62-2. 4 PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, 2005. 1698 s. ISBN 80-86031-59-4. 5 KŘIŽKO, I. SCM: Supply Chain Management: Optimalizace dodavatelského řetězce skrývá potenciál k získání konkurenční výhody. IT System [online]. 2002, [cit. 2011-12-20]. 6 Slovníček logistických pojmů. Logistika, 2006, XII (4), ISSN 1211-0957.

121

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV kroky hodnotového řetězce označit nákup, výrobu, marketing a distribuci. Všechny články hodnotového řetězce jsou teoreticky stejně strategicky důležité.“7

Obrázek 1 - Rozšířený hodnotový řetězec Zdroj: CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu.

Otevřená encyklopedie Wikipedie definuje SCM jako označení jak pro činnost řízení dodavatelského řetězce, tak pro software tuto činnost podporující. Obvykle se jedná o celý balík programových prostředků, který umožňuje propojení jednotlivých článků dodavatelského řetězce (dodavatel - výrobce - distributor - prodejce zákazník), a tím podstatně zlepšuje jeho schopnost reagovat na požadavky zákazníka, např. zkrácením časů dodání.8 Štůsek definuje SCM takto: „Řízení kompletních logistických řetězců od dodavatelů (subdodavatelů) surovin, materiálů přes výrobu a distribuci až ke konečnému zákazníkovi je celosvětově považováno za klíč k budoucí konkurenceschopnosti. Pro konkurenční úspěch zde získávají na významu další kritéria – vedle ceny je to např. dostupnost produktu, dodací lhůty, nabídky produktů „ušitých na míru“, flexibilita při krátkodobých změnách požadavků, servis atd.“9 Definice směšují pojmy řetězec a systém stejně jako praxe – převládá situace, kdy je systém označován jako řetězec. Pokud hovoříme o struktuře řetězce, vazbách v něm, měli bychom ze systémového hlediska hovořit o dodavatelském systému. Schématické pojetí dodavatelského systému, v jehož struktuře jsou realizovány jednotlivé řetězce logistických činností, je znázorněno na obrázku č. 2.

7

CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000. 168 s. ISBN 807261-007-4. 8 Wikipedia [online]. 18. 7. 2010 [cit. 2011-04-03]. Supply Chain Management. Dostupné z WWW: . 9 ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 227 s. ISBN 978-80-7179-534-6.

122

Hlavsová

Supply Chain Management

Obrázek 2 - Dodavatelský systém, dodavatelská síť Zdroj: GROS, Ivan. Supply Chain Management: Řízení dodavatelských řetězců

Dodavatelský systém, dodavatelská síť je integrované propojení více logistických systémů včetně zpětných vazeb.10 Nejednotnost v pojetí dodavatelského řetězce, volné používání pojmu systém a řetězec a praktické negativní důsledky těchto skutečností zejména při restrukturalizaci existujících a navrhování nových distribučních systémů vedlo autory (Gros, Grosová, 2011) k návrhu používat vedle sebe pojem dodavatelský (logistický) systém a dodavatelský (logistický) řetězec: Logistický řetězec jako posloupnost činností, jejichž výkon je nezbytný pro splnění požadavků, finálního zákazníka v požadovaném čase, množství, kvalitě a na požadované místo. Logistický systém jako množinu organizací a vazeb mezi nimi, jejíž prvky se podílejí na plánování a výkonu posloupnosti činností v logistickém řetězci definovaných. Dodavatelský řetězec jako posloupnost činností v integrovaných a vzájemně propojených logistických řetězcích včetně aktivit spojených s realizací zpětných toků, jejichž výkon je nezbytný pro splnění požadavků finálního zákazníka v požadovaném čase, množství, kvalitě a na požadované místo. Dodavatelský systém jako účelově definovaná množina organizací a vazeb mezi nimi, která se podílí na plánování a výkonu posloupnosti činností v dodavatelském řetězci definovaných.11

10

GROS, I. Supply Chain Management. Řízení dodavatelských řetězců. 2008. 33 s. Přednáška. VŠLG Přerov.

123


Závěr Hlavním zaměřením příspěvku byla rešerše a rozbor různých pojetí základních logistických pojmů a to zejména Supply Chain Management. V souladu s řadou autorů je vhodné v této oblasti odlišovat pojem dodavatelský řetězec a dodavatelský systém, zvláště při implementaci moderních metod řízení, jak vyznívá v závěru příspěvku. Nejednotnost pojmů se ale nenachází pouze v literárních pramenech, ale také v běžné praxi, kdy pak může docházet ke špatnému porozumění mezi spolupracujícími partnery SC.

Literatura [1] [2] [3] [4]

[5]

[6] [7] [8] [9]

CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000. 168 s. ISBN 80-7261-007-4. FIALA, P. Modelování dodavatelských řetězců. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 168 s. ISBN 80-86419-62-2. GROS, I. Supply Chain Management: Řízení dodavatelských řetězců. 2008. 33 s. Přednáška. Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov. GROS, I, GROSOVÁ, S. Systémový přístup při navrhování dodavatelských systémů. Acta Logistica Moravica [online]. 2011, 1., 1, [cit. 2011-12-03]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804-8315. KŘIŽKO, I. SCM: Supply Chain Management: Optimalizace dodavatelského řetězce skrývá potenciál k získání konkurenční výhody. IT System [online]. 2002, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/clanky/scmsupply-chain-management.htm. ISSN 1802-615X. PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, 2005. 1698 s. ISBN 8086031-59-4. Slovníček logistických pojmů. Logistika, 2006, XII (4), ISSN 1211-0957. ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 227 s. ISBN 978-80- 7179-534-6. Wikipedia [online]. 18. 7. 2010 [cit. 2011-04-03]. Supply Chain Management. Dostupné z WWW: .

11

GROS, I., GROSOVÁ, S. Systémový přístup při navrhování dodavatelských systémů. Acta Logistica Moravica [online]. 2011, 1., 1, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804-8315.

124

Holiš

Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ

NABÍDKA NA TECHNOLOGICKOU A TECHNICKOU OBNOVU VYBRANÝCH PRVKŮ SYSTÉMOVÉ INFRASTRUKTURY IS ÚOOÚ Michal Holiš Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Předkládaná nabídka byla vypracována na základě požadavku UOOU na zajištění obnovy informačního systému UOOU novým HW vybavením a novým systémovým SW. Bližší informace o rozsahu a ceně nabídky je uvedena v následujícím textu. Klíčová slova: software, informační systém, hardware. Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Ludmila Horsáková

Úvod Na základě jednání systémové integrace připravilo TESCO SW nabídku na dodávku komponent, servisních a implementačních služeb v následujícím rozsahu a obsahu:  Výměna serverových stanic systémové infrastruktury  Povýšení platformy operačních systémů serverových stanic na aktuální produktové verze  Upgrade služeb operačního systému dle verze OS  Upgrade vybraných systémových služeb  Upgrade poštovních služeb na verzi Exchange 2010  Nativní podpora komunikačního protokolu IPv6  Zajištění provozu služeb operačního systému a systémových služeb v režimu HA (vysoké dostupnosti)

1

Podrobný popis nabízených služeb

TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky dodávku následujících komponent, služeb a činností.

125


1.1

Grafický přehled způsobu realizace

Obrázek 1: Grafický přehled způsobu realizace

1.2

Tabulkový přehled dotčených služeb

Následující tabulka obsahuje výčet služeb a prvků dotčených obměnou HW a SSW. U těchto služeb dojde k nové instalaci nebo převedení do nového prostředí systémové infrastruktury. Služba

Produkt

Cluster CLS-APP

Virtualizační služby

MS Hyper-V

CLS-ESS CLS-ISS CLS-ISS

Adresářové služby

MS AD 2008 R2

Prvek APP01 APP02 ESS01 ESS02 ISS01 ISS02 ISS01 ISS02 ESS01

CLS-ESS

ESS02 ESS11 TERM01

Terminálové služby

Citrix XenApp 6

-

TERM11 ESS13

Aplikační služby

TESCO SW Webinterface

-

ESS12

Webové služby

MS IIS7.5

-

ESS12

vzdáleného Citrix SecureGateway

-

ESS13

Služby

126

Holiš

Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ přístupu Poštovní služby

MS Exchange 2010

CLS-EXCH

EXCH01 EXCH02 EXCH13

CLS-ESS CLS-ISS CLS-MSDBA Clustrové služby

MS ClusterWare 2008 R2 CLS-APP CLS-EXCH CLS CLS-ESS

DNS služby

MS DNS Server 2008 R2

CLS-ISS CLS-ESS

DHCP služby

MS DHCP Server 2008 R2

CLS-ISS

Souborové služby

MS Windows Server 2008 R2

CLS-ESS CLS

ESS01 ESS02 ISS01 ISS02 CLSDBA01 CLSDBA02 APP01 APP02 EXCH01 EXCH02 CLS01 CLS02 ESS01 ESS02 ESS11 ISS01 ISS02 ESS01 ESS02 ESS11 ISS01 ISS02 ESS01 ESS02 CLS01 CLS02

Tiskové služby

MS Windows Server 2008 CLS R2

CLS01

Zálohovací služby

CA ARC Serve backup

BCK01

-

CLS02

Tabulka 1: Tabulkový přehled dotčených služeb

1.3 1.3.1

Popis řešení Principy a technologie

Základní předpoklady: Pro zajištění režimu vysoké dostupnosti nabízeného řešení je nezbytné zajistit implementaci operačního systému Windows Server 2008 R2, technologií Cluster a Hyper-V, jakožto součásti platformy a technologie režimu vysoké dostupnosti. K tomuto je nezbytné HW a SW vybavení podporující tyto technologie. Tento předpoklad splňují následující typy zařízení a prvky:  PC nebo Server na platformě INTEL  Procesor s integrovanou podporou technologie Intel-VT nebo AMD-V  Procesor s podporou rozšíření o 64bit instrukce – Intel EM64T nebo AMD 64  Operační systém Windows Server 2008 R2 x64 v edici Enterprise nebo Standard 127


Ostatní parametry jsou dále závislé na množství provozovaných služeb či virtuálních prvků Tyto základní potřeby jsou dostatečné pro potřeby operačního systému Windows Server 2008 R2 a technologie, které tento OS přináší. Pro potřeby provozu aplikačních služeb provozovaných na serverech dotčených upgradem OS je potřeba provést i jejich upgrade. Toto se týká následujících aplikačních služeb:  Integrační služby Hyper-V v jednotlivých virtuálních počítačích Cluster: Navržené řešení předpokládá pro zajištění vysoké dostupnosti a spolehlivosti implementaci clusterové technologie společnosti Microsoft, obsažené v produktu Windows Server 2008 R2. Tato technologie umožní v různých situacích, jako například selhání fyzického HW nebo plánované údržby jednotlivých prvků clusteru, zabezpečit téměř nepřerušený provoz služeb v něm provozovaných. Téměř nepřerušený v tomto případě znamená, že při vzniku některé z popisovaných situací, dojde ke krátkému technologickému výpadku na dobu, než dojde k převzetí služeb funkčním prvkem clusteru. Inovovaná verze clusterové technologie v systému Windows Server 2008 R2 přináší především podporu pro sdílená datová úložiště mezi uzly clusteru pro technologii Hyper-V kdy pomocí tohoto způsobu je možné zajistit v řízených situacích přesun virtuálních počítačů mezi uzly clusteru bez přerušení jejich dostupnosti. Hyper-V Inovovaná virtualizační technologie ve verzi Windows Server 2008 R2 přináší oproti současné verzi především změnu v zajištění vyšší dostupnosti virtuálních počítačů pomocí technologie „Live Migration“. Tato technologie umožňuje, jak již bylo naznačeno v odstavci věnovanému clusteru, zajistit v řízených případech bezvýpadkový provoz virtuálních počítačů. Tato technologie k zajištění bezvýpadkového provozu virtuálních počítačů využívá sdílená úložiště v clusteru a replikaci operační paměti virtuálních počítačů mezi uzly clusteru. Tím je zajištěno, že i přesun virtuálních počítačů mezi uzly clusteru nemá dopad na dostupnost těchto počítačů a služeb na nich provozovaných. Dalším přínosem této změny je dále vylepšená podpora v poskytovaných HW zdrojích pro jednotlivé virtuální počítače, pokud to jejich operační systémy podporují a s tímto související vylepšená správa a řízení spotřeby energie fyzického HW. 1.3.2

HW zdroje

HW zdroje Základním stavebním kamenem každé systémové infrastruktury jakéhokoliv IS jsou HW zdroje. Bez těchto není možné provozovat žádné služby IS a tím poskytovat služby uživatelům. Primárním cílem této nabídky je zajistit pro úřad obměnu morálně a technicky zastaralého HW vybavení, které již není buď vůbec možné, nebo není ekonomicky výhodné dále udržovat, a to na plánované období 2011 až 2016.

128

Holiš


Pro plánované období již pro některé prvky HW zdrojů není možné zajistit podporu vůbec nebo je podpora pro tyto prvky ekonomicky nevýhodná a pořízení nových prvků včetně pětileté podpory je výhodnější. HW prvky bez podpory samozřejmě mohou fungovat, ovšem každý z těchto prvků má pouze omezenou míru spolehlivosti a náklady na jednorázový servis těchto prvků mohou v konkrétních případech převyšovat i celkovou cenu nového. Sekundárním cílem je i navýšení kapacit a zdrojů HW vybavení pro další pětileté období provozu IS a zamezit tak možnému nedostatku výkonu těchto zdrojů s ohledem na narůstající požadavky služeb IS a také narůstajícímu množství služeb v tomto IS poskytovaným uživatelům tak správcům pro potřeby efektivnější správy a zajištění vyšší dostupnosti. Na základě těchto skutečností je předmětem této nabídky výměna všech serverových stanic dodaných před rokem 2009 a doplnění serverových stanic pro služby IS, které byly dosud provozovány v režimu s nižší dostupností či jinak omezenými zdroji. Ostatní HW prvky, které byly obměněny po roce 2009, není nutné z žádného z výše uvedených důvodů vyměňovat a také nebudou vyměňovány prvky, u kterých je stále platná záruka nebo podpora. Tabulka prvků: Modře podbarvené prvky jsou nově dodané HW servery. Bíle podbarvené prvky jsou stávající servery. procesor Typ

Počet

RAM (GB)

HDD (GB)

IBM

Xeon X5650

2

16GB

2x146GB

IBM

Xeon X5650

BCK01

IBM

Xeon E5620

2

12GB

2x146GB

APP01

IBM

Xeon X5670

2

64GB

2x146GB

IBM

Xeon X5670

CLS01

IBM

Xeon E5620

2

32GB

2x146GB

CLS02

IBM

Xeon E5620

2

32GB

2x146GB

IBM

Xeon E5620

EXCH02

IBM

Xeon E5620

2

32GB

2x146GB

TERM02

IBM

Xeon X5670

2

16GB

2x146GB

ISS01

HP DL160G5

Xeon X5550

ISS02

HP DL160G5

Xeon X5550

Prvek

ESS01 ESS02

APP02

EXCH01

typ

2

2

2

16GB

64GB

32GB

SAN

PWR

Remote MGMT

2x8Gbit

2x

A

2x8Gbit

2x

A

2x8Gbit

2x

A

4x1 Gbps

2x146GB

4x1 Gbps 4x1 Gbps 2x8Gbit

2x

A

2x8Gbit

2x

A

2x8Gbit

2x

A

4x1 Gbps

2x146GB

4x1 Gbps 4x1 Gbps 2x8Gbit

2x

A

2x8Gbit

2x

A

2x8Gbit

2x

A

4x1 Gbps

2x146GB

4x1 Gbps 4x1 Gbps -

2 2

8GB 8GB

129

LAN

2x

A

1x

iLO 100

1x

iLO 100

4x1 Gbps

2x146GB 1x4Gbit 2x146GB 1x4Gbit

2x1 Gbps 2x1 Gbps

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Prvek

typ

procesor Typ

HP CLSDBA01 DL360G4p

Xeon X5550

HP CLSDBA03 DL360G4p

Xeon X5550

Počet 2 2

RAM (GB) 4GB 4GB

HDD (GB)

SAN

PWR

Remote MGMT

1x

iLO

1x

iLO

2x146GB 1x4Gbit 2x146GB 1x4Gbit

LAN

2x1 Gbps 2x1 Gbps

Tabulka 2: Tabulka prvků

1.3.3

Platforma

Platforma (operační systém): Operační systém je základní SW vybavení každého počítače, které zajišťuje standardizované rozhraní mezi HW a službami operačního systému. Jako nosná platforma v tomto případě byl již od počátku IS úřadu použit operační systém od spol. Microsoft a pro zajištění kontinuity a vložených nákladů v tomto směru nedojde k žádné změně. Současně provozovaná verze operačního systému již není schopna zajistit všechny požadavky na provoz moderního a bezpečného IS, především s ohledem na ukončenou všeobecnou podporu těchto verzí serverových OS a blížícímu se termínu ukončení rozšířené podpory ze strany výrobce, je součástí této nabídky i provedení obměny operačních systémů serverových stanic. Součástí této nabídky je instalace a konfigurace poslední dostupné produkční verze operačního systému Windows Server na všechny serverové stanice. Přínosem v tomto směru je především spolehlivější a efektivnější systém, který umožní jednak další plynulý rozvoj služeb v IS úřadu, zvýší úroveň bezpečnosti a také zajistí kontinuální podporu pro provoz systémové infrastruktury pro plánované období. 1.3.4

Služby OS

Všechny služby, které poskytuje již operační systém a není nutné doplňovat pro jejich funkci a provoz další komponenty, se nazývají službami operačního systému a s ohledem na skutečnost kompletní obnovy platformy OS, budou i tyto převedeny do nového systému. Služby, které zde nejsou explicitně uvedeny, jsou buď již převedeny z minulého období nebo neposkytují službu přímo uživatelům a jejich převod vyplývá z nutnosti pro převod ostatních služeb. Detailní přehled dotčených služeb je uveden v tabulkovém přehledu služeb v této nabídce. Souborové služby: Souborové služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který je předmětem výměny a proto u souborových služeb dojde k převedení do nového OS. Součástí nabídky je migrace souborových služeb do nového systému. Tiskové služby: Tiskové služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který je předmětem výměny a proto u tiskových služeb dojde k převedení do nového OS. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace tiskových služeb do nového systému.

130

Holiš


Terminálové služby: Tyto služby jako integrální součást služeb vzdáleného přístupu budou v kontextu této obměny převedeny na verzi dostupnou v plánované verzi OS. Vzhledem k možným problémům s provozem některých aplikačních služeb v tomto moderním OS je uvažováno s možností provozovat náhradní terminálové služby ve virtuálním prostředí ve starší verzí pro zajištění kontinuity provozu těchto služeb a aplikačních služeb využívaných prostřednictvím terminálových služeb. DHCP služby: DHCP služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který je předmětem výměny a proto u DHCP služeb dojde k převedení do nového OS. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace DHCP služeb do nového systému. 1.3.5

Systémové služby

V této části jsou zmíněny hlavní systémové služby, které budou obměnnou dotčeny a jsou významné z pohledu uživatele. Ostatní systémové služby, které mohou být nebo budou dotčeny, jsou uvedeny v tabulkovém přehledu služeb v této nabídce. Poštovní služby Tyto služby patří mezi stěžejní služby poskytované informačním systémem uživatelům a z tohoto důvodu dojde i u těchto služeb k technologické obměně. Hlavním přínosem je i zde zkvalitnění této služby uživatelům a to jak v rovině komfortu, tak i v rovině bezpečnostní. Ne méně významným plusem je i změna v architektuře uložení dat, kdy nový poštovní systém umožňuje využití levnějších technologií pro uložení dat a tím snižuje nároky na systémovou infrastrukturu. Hlavní přínosy nového řešení:  Vyšší bezpečnost  Plná integrace s novým poštovním klientem Outlook 2010 (např. uložení seznamu naposledy použitých adres na serveru)  Možnost uživatelsky řízené archivace  Distribuce databáze na různá disková uložiště se zajištěním redundance V této nabídce řešení poštovních služeb vychází z technologií implementovaných v produktech společnosti Microsoft a to Microsoft Exchange v poslední dostupné produkční verzi. Součástí této nabídky je provedení instalace a konfigurace poštovních služeb včetně následné migrace stávajících dat do nového systému. Virtualizační služby Virtualizační služby umožňují efektivní využívání zdrojů IS, především s ohledem na údržbu a flexibilitu. Jsou v moderní systémové infrastruktuře již nedílnou součástí a umožňují provoz virtuálních serverů nezávisle na typu HW prvků. V IS úřadu jsou již virtualizační služby na platformě Microsoft Hyper-V implementovány. Součástí této nabídky je především jejich rozšíření do externí DMZ, kde jsou prozatím kvůli nevyhovujícímu HW provozovány na platformě Virtual Server 2005, dále rozšíření pro interní služební servery a navýšení jejich zdrojů. Služby vzdáleného přístupu 131

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V moderním IS patří tyto služby k velmi významným, především s ohledem na flexibilitu fungování takového IS ve vztahu k jeho uživatelům. Uživatel má možnost splnit většinu svých povinností nezávisle na jeho geografické poloze a tak tyto služby přispívají nejen k pohodlí uživatelů, ale i pomáhají předejít případným komplikacím při mimořádných událostech. S ohledem na změnu platformy OS je nezbytné provést upgrade i služeb vzdáleného přístupu a souvisejících komponent. Součástí této nabídky je provedení obměny služeb vzdáleného přístupu ve stávajícím rozsahu včetně všech souvisejících služeb a komponent. Zálohovací služby Mezi velmi významné služby IS, které však nejsou poskytovány přímo uživatelům, patří zálohování dat. V roce 2010 došlo k obměně HW zařízení pro ukládání dat na pásková média a nyní jako logický krok dojde i k doplnění zálohovacího systému o samostatný server, který bude zajišťovat funkci všech zálohovacích procesů. Vzhledem k implementaci zálohovací páskové jednotky do SAN sítě je nutné i tento server provozovat jako fyzický server s přímým přístupem do této SAN sítě. Zálohovací server bude vybaven stávajícím SW vybavením pro řízení zálohovacích procesů CA ARCServe Backup. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace všech zálohovacích SW a procesů.

1.4

Jednorázová dodávka systémových komponent (HW a SSW)

Pro realizaci nabízených služeb, s ohledem na globální architekturu IS a ve vazbě na zajištění plnohodnotné redundance, je potřeba zajistit dodávku následujících systémových komponent  Dodávka 10ks HW server splňující předpoklady uvedené v popisu řešení  Dodávka upgrade 5ks uživatelských licencí Citrix XenApp

1.5

Jednorázové implementační práce související se zajištěním provedení upgrade vybraných systémových komponent

K provedení upgrade vybraných systémových komponent je třeba provést následující implementační práce:  instalace a konfigurace 12ks OS Windows Server 2008 R2 x64 EE  instalace a konfigurace 2ks OS Windows Server 2008 R2 x64  konfigurace clusterových služeb  konfigurace rolí Hyper-V R2  instalace a konfigurace adresářových služeb  instalace a konfigurace DNS služeb  instalace a konfigurace DHCP služeb  instalace a konfigurace souborových služeb  instalace a konfigurace tiskových služeb  instalace a konfigurace terminálových služeb 132

Holiš

Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ            

1.6

instalace a konfigurace webových služeb instalace a konfigurace služeb vzdáleného přístupu instalace a konfigurace aplikačních služeb TESCOSW Webinterface instalace a konfigurace poštovních služeb 3ks MS Exchange Server 2010 instalace a konfigurace antivirových služeb konfigurace antispamových služeb konfigurace poštovních služeb pro migraci migrace uživatelských schránek a nastavení odstranění Exchange 2003 z infrastruktury konfigurace UPS služeb instalace a konfigurace zálohování

Servisní práce související s pravidelnou správou služeb

Poskytování servisních služeb pro obnovenou infrastrukturu předpokládá ze strany TESCO SW zabezpečení následujících činností, které budou pravidelně vykonávány dle potřeby každý měsíc. Tyto služby TESCO SW zajistí v rámci paušálu systémové podpory sjednaného ve smlouvě o systémové integraci. 1.6.1

HW zdroje      

1.6.2

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba HW zdrojů rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu IS instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Platforma OS

       

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba operačních systémů v clusterovém prostředí pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků asistenční podpora pro objednatele při instalacích produktů, jež nejsou součástí OS. instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele

133


Adresářové služby           

1.6.4

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba adresářových služeb v režimu replikace kontrola konzistence databáze rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu adresářových služeb pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení skupinových politik administrace objektů adresářových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele DNS služby

         1.6.5

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba DNS služeb v režimu replikace pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení DNS záznamů administrace objektů DNS služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele DHCP služby

        

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba DHCP služeb v clusterovém režimu pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení DHCP záznamů administrace objektů DHCP služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele

134

Holiš


1.6.6

Tiskové služby       

1.6.7

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba tiskových služeb v clusterovém režimu kontrola a nastavení tiskových front administrace objektů tiskových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Souborové služby

       1.6.8

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba souborových služeb v clusterovém režimu pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím prostředků třetí strany obnova dat ze záloh prostřednictvím prostředků třetí strany instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Terminálové služby

      1.6.9

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba terminálových služeb v „stand-alone“ režimu kontrola a nastavení terminálových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Služby vzdáleného přístupu

      1.6.10

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba služeb vzdáleného přístupu kontrola a nastavení služeb vzdáleného přístupu instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Webové služby

 

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba webových služeb 135

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV     1.6.11

kontrola a nastavení webových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Aplikační služby TESCOSW

      1.6.12

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba aplikačních služeb kontrola a nastavení aplikačních služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Poštovní služby

             1.6.13

kontrola logů a monitoring systému správa a údržba poštovních služeb v clusterovém prostředí kontrola konzistence poštovního úložiště rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu poštovního úložiště vzhledem k velikosti a počtu jednotlivých poštovních přihrádek pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení politik poštovních služeb (syntaxe emailových adres, velikost schránek, zpráv) kontrola a nastavování individuálních přesměrování poštovních zpráv administrace poštovních přihrádek a veřejných složek (vytváření, nastavování práv, mazání) administrace distribučních skupin instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Virtualizační služby

      

správa a údržba virtuálního prostředí konfigurace jednotlivých virtuálních serverů přidělování systémových zdrojů na základě aktuálního vytížení virtuálních serverů update a upgrade virtuálního prostředí dle doporučení výrobce kontrola logů a monitoring systému řešení chyb a problémů administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele) 136

Holiš

Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ  

1.6.14

zálohování jednotlivých virtuálních hostů. hot-line pro zvolené zástupce objednatele Clusterové služby

      1.6.15

správa a konfigurace cluster group správa a konfigurace cluster resource správa a konfigurace clusterových služeb na jednotlivých node v clusteru definování a konfigurace nových cluster group v již existujících clusterech instalace patchů a update na základě doporučení výrobce hot-line pro zvolené zástupce objednatele UPS služby

    1.6.16

kontrola logů a monitoring systému SW konfigurace UPS konfigurace jednotlivých agentů pro komunikaci s UPS hot-line pro zvolené zástupce objednatele Antivirové služby

     1.6.17

kontrola logů a monitoring systému instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele) hot-line pro zvolené zástupce objednatele Antispamové služby

     1.6.18

kontrola logů a monitoring systému instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele) hot-line pro zvolené zástupce objednatele Zálohovací služby

   

kontrola logů a monitoring systému konfigurace zálohování konfigurace jednotlivých naplánovaných úloh hot-line pro zvolené zástupce objednatele

137


2

Rozsah kapacit

Předpokládaná kapacita pro zajištění požadovaných činností je v následujícím rozsahu kapacit:

2.1

Jednorázová kapacita pro implementační služby

TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky následující jednorázovou kapacitu.

Tabulka 3: Jednorázová kapacita pro implementační služby

2.2

Měsíční kapacita

TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky stávající měsíční kapacitu stanovenou dle smlouvy o systémové integraci. Vzhledem ke skutečnosti, že dochází k navýšení počtu spravovaných prvků a změně v rozsahu provozovaných služeb, dochází i ke změně v rozsahu pravidelně poskytovaných služeb. V následující tabulce jsou uvedeny pouze služby, u nichž dochází ke změně počtu prvků a tím rozsahu správy prvků a služeb.

138

Holiš


Služba

Profese

Počet prvků

Počet hodin na 1 prvek

Celkem hod za všechny prvky

SA SA

3 1

0,5 1

SA SA

6 1

0,5 1

SA

2

1

SA

8

0,5

SA

3

0,2

SA

6

1

SA

13

1

SA

2

1

1,5 1 0 3 1 0 2 0 4 0 0,6 0 6 0 13 0 2

7,2

34,1

SERVISNÍ SLUŽBY HW zdroje Adresářové služby Clustrové služby MS ClusterWare Certifikační služby Databázové služby Poštovní služby Operační systém Windows Server 2008 R2 UPS služby APC PowerChute Virtuální služby Hyper-V Antivirové služby AVG Zálohovací služby zálohování DB Exchange

Celkem hodiny za všechny služby

Tabulka 4: Měsíční kapacita

3

Způsob provedení

TESCO SW zpracuje dodávku komplexně a kompletně. Služby budou poskytovány kombinovaným způsobem. Většina služeb a činností bude poskytována vzdáleně prostřednictvím vzdáleného připojení do IS. Tyto činnosti, které nelze provést vzdáleně, budou zajištěny osobním přístupem v místě sídla UOOU. Implementační služby související s realizací upgrade vybraných systémových komponent budou poskytovány jednorázovým způsobem a po jejich protokolárním předání budou ukončeny. Servisní služby související s pravidelnou správou budou poskytovány na paušální bázi a v takovém rozsahu, aby byly řádně plněny všechny činnosti, povinnosti a funkce vyplývající z poskytování předmětných služeb, a tento rozsah bude odpovídat reálným potřebám UOOU.

4

Časové lhůty pro realizaci dodávky

TESCO SW se zavazuje zrealizovat a komplexně předat dodávku dle specifikace uvedené v bodě II.1 této nabídky v následujících termínech:

Položka nabídky

Termín

Jednorázová dodávka komponent (HW a SSW) Implementační s převzetím

služby

systémových

do 4 týdnů od podepsání objednávky

související

do 6 týdnů od podepsání objednávky a dodání jednorázových komponent.

Servisní služby související s pravidelnou správou

průběžně po protokolárním předání implementačních služeb

Tabulka 5: Časové lhůty pro realizaci dodávky

139


5

Součinnost UOOU Ze strany zadavatele se předpokládá, že bude:  poskytovat uchazeči veškerou součinnost potřebnou k realizaci dodávky, zejména předávat uchazeči potřebné nebo důvodně uchazečem vyžádané informace a podklady.  funkční vzdálené připojení  náklady na servis HW a případné rozšíření HW  zajištění optimálního provozního prostředí (elektrickou energii, klimatizaci, fyzickou ostrahu, úklid)

6

Platební podmínky

Úhradu nákladů na implementační služby související s převzetím díla do správy navrhuje TESCOSW provést jednorázově po protokolárním předání. Úhradu nákladů na servisní služby související s pravidelnou správou díla navrhuje dodavatel provést měsíčně vždy do 10 dne následujícího měsíce, ve kterém byly služby poskytovány. A. Forma platby: Bezhotovostní úhrada převodem z účtu objednatele na účet dodavatele. B. Splatnost faktury: Faktura budou splatné do 14 dnů od jejich vystavení. Zaplacením se rozumí den odepsání příslušné částky z účtu objednatele.

Závěr Tato nabídka byla zpracována na základě UOOU. Zahrnuje podrobný popis nabízených služeb, rozsah kapacit, způsob provedení, časové lhůty pro realizaci dodávky, součinnost UOOU a cenovou nabídku.

Literatura [1]


140

Holiš

Strategie pro produkt Korund+ firmy Tesco SW, a. s. na slovenském trhu

STRATEGIE PRO PRODUKT KORUND+ FIRMY TESCO SW A. S. NA SLOVENSKÉM TRHU Michal Holiš Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Účelem tohoto dokumentu je stanovit strategii při uvádění produktu Korund+ na slovenský trh. Součástí dokumentu je analýza silných a slabých stránek produktu, stanovení cílových skupin, na které je třeba se zaměřit a praktické postupy pro prezentaci produktu. Klíčová slova: Korund+, software, systém pro evidenci komunikační strategie, analýza silných a slabých stránek

technických

aktiv,

Odborný konzultant: Zdeňka Krišová Tematický konzultant: Jitka Škrabalová

Úvod TESCO SW a. s. je společnost poskytující specializovaná IT řešení s velkou mírou přidaného know-how. Jedná se o regionální společnost, jejíž působnost je rozšířena na celou Českou republiku. V posledních letech se firma snaží prosadit i na zahraničních trzích. Mezi země, do kterých firma pronikla s některými svými produkty, patří Německo a Slovensko. Cílem společnosti je, prorazit na trhy v těchto a dalších zemích i s dalšími produkty. V roce 2008 se v oblasti zahraničních akvizic hodlá společnost zaměřit především na slovenský trh. Hlavním cílem v roce 2008 je získat s produktem Korund+ alespoň jednu referenční zakázku ve slovenském průmyslovém podniku. Na slovenský trh již společnost TESCO SW a. s. uvedla svůj produkt, softwarového řešení pro facility management – FaMa+. Zkušenosti, které přitom získala a znalost prostředí jsou výhodou při uvádění dalšího produktu na tento trh. To je důvod, proč společnost plánuje uvést na tento trh produkt Korund+, který je z tohoto hlediska nejvhodnější. První průzkum prostředí ukazuje, že segment, na který by se společnost měla zaměřit (především průmyslové podniky) není zcela pokryt konkurencí. Této mezery na trhu je třeba využít.

141


1

Produkt Korund+

Korund+ je softwarové modulární řešení pro evidenci, správu a údržbu podnikových technických aktiv společnosti. Toto modulární řešení pokrývá veškeré procesy provozu a údržby strojů, technických zařízení a technologií. Mezi nejvýznamnější prostředky zvyšování efektivity výroby a snižování nákladů patří dokonalá evidence strojů a zařízení, havarijní management a prediktivní údržba technologického parku. Díky sníženým nákladům na provoz a údržbu strojního zařízení a technologií a efektivnější výrobě je následně zaručena lepší konkurenceschopnost společnosti na trhu. Softwarové řešení zabezpečuje řízení vlastní i externě zajišťované údržby a havarijního managementu veškerého strojního a technologického zařízení. Podporuje všechny strategie v rámci údržby (plánovanou, prediktivní na základě zjišťování skutečného stavu a neplánovanou po poruše). Korund+ je vhodným nástrojem zejména pro průmyslové podniky (segment vodovody a kanalizace, kolejová doprava, chemie, automobilový průmysl, hutnictví, výroba obalů, atd.). Silné stránky produktu Korund+: a) modulární řešení (možnost nákupu pouze těch modulů, které společnost potřebuje. V případě potřeby rozšíření jednoduché doplnění řešení o další kompatibilní moduly), b) řešení pro řízení vlastní i externí údržby a havarijního managementu, c) cenová dostupnost, d) přehledná evidence strojů a zařízení. Slabé stránky produktu Korund+: a) rychlost aplikace, b) uživatelská přívětivost, c) nedostatečná interaktivní provázanost grafických a popisných údajů.

1.1

Analýza silných a slabých stránek

Silné stránky produktu Korund+ je třeba uvádět a zdůrazňovat při prezentaci produktu (jak na konferencích a výstavách, tak i při obchodních prezentacích a v propagačních materiálech). Jsou to výhody, které jsou zároveň výhodou konkurenční. Modulárnost řešení lze zdůrazňovat především v menších firmách, které nepotřebují obsáhlé SW řešení pokrývající i oblasti, které firma pokrýt nechce nebo je již pokryté má jiným vyhovujícím řešením. To se týká i cenové dostupnosti, která je vedle uživatelské přívětivosti hlavním rozhodovacím kritériem většiny firem. Opakem je větší firma, která naopak preferuje komplexní řešení a cena nemá na rozhodnutí podstatný vliv. Z toho vyplývá nutnost eliminovat slabé stránky produktu. Mezi slabé stránky SW řešení patří dva nejčastěji posuzované body při výběrových řízeních (rychlost aplikace a uživatelská přívětivost). Proto je nutné, aby firma TESCO SW a. s. ve svém vývoji na tyto záležitosti pamatovala a minimalizovala je. Odlišení produktu Korund+ od konkurenčních produktů:  Z dosavadního jednání společnosti TESCO SW a. s. vyplývá důležitý poznatek, a to zřetelná tendence představovat produkt jako sadu vlastností. 142


Holiš





1.2

TESCO SW a. s. nechává na potenciálním zákazníkovi, aby si vlastnosti produktu pároval se svými potřebami. Zákazník to musí udělat a pak teprve může spojení potřeba-vlastnost-řešení hodnotit. To je ovšem u komplikovaného tématu pracné, pro zákazníka nepřátelské a pro TESCO SW a. s., co do výsledků komunikace, velmi nejisté.

Ne vlastnosti, ale přínosy vlastností

Zákazník musí být seznámen s přínosy produktu rovnou a co nejdříve. To znamená, že je nutné jeho potřeby především detailně znát. Vzhledem k relativně omezenému trhu jde zřejmě o splnitelný úkol. Dále je nutné vyvodit, co je z pohledu zákazníka s potřebami spojeno v případě, že se budou plnit lépe (naděje, nadšení), a pak v případě, že se budou plnit hůř (nervozita, strach). Z potřeby vzbudit zájem skrze emoce vychází náš komunikační koncept. Než ale uvedenou premisu doložíme a koncept vysvětlíme, musíme přesněji popsat cílové podskupiny, s nimiž budeme komunikovat. 1. Manažer: Klíčovou figurou je osoba, která nese nejvyšší odpovědnost za správu technických aktiv. V privátním sektoru to je majitel nebo pověřený vysoký manažer, v průmyslovém podniku např. vedoucí oddělení údržby, apod. Ten bude rozhodovat o nákupu systému, jeho postoj k produktu je proto směrodatný. 2. IT pracovník: V komunikaci dále hrají roli IT pracovníci, kteří se budou podílet na interním hodnocení produktu před nákupem a budou spoluodpovědní za jeho provoz. Lze u nich předpokládat setrvačnost a konzervativní přístup. IT pracovníci nemusí vidět všechny souvislosti údržby a budou zřejmě cítit jen omezenou odpovědnost za chod firmy. Třebaže se na ně v reklamní fázi nebudeme přímo obracet, musíme počítat s jejich názorem a určitým vlivem na rozhodujícího manažera. 3. Uživatel: Poslední podskupinou jsou uživatelé produktu, kteří jsou pro rozhodujícího manažera článkem, skrze který se produkt bude uplatňovat a zhodnocovat. Na jejich schopnosti s produktem pracovat bude záviset výsledek investice, jejich profesionální limity proto ovlivní i nákupní rozhodnutí. Přesvědčit tedy manažera o přístupnosti produktu pro jeho zaměstnance je důležitá.

2

Komunikační strategie Nyní 1. 2. 3.

tedy ke komunikačnímu konceptu. Má tři fáze: Varování Vzbuzení zájmu o řešení Odbourání pochybností

143


2.1

Varování

Jak vyrovnat a) b)

lze charakterizovat odpovědnost správce technologického parku? Musí se se s dvojím rizikem: první plyne ze zanedbání nebo pochybení, druhé z nedostatečného využití/zhodnocení majetku resp. promarnění příležitostí. V první fázi je proto nutné předestřít tato rizika klíčové osobě s dvěma cíli: a) vzbudit/obnovit přiměřený pocit ohrožení a b) prokázat znalost tématu. Vzbuzujeme emoce, abychom v druhém kroku mohli nabídnout jejich utlumení. To je princip vzniku pozitivního nastavení.

2.2

Vzbuzení zájmu o řešení

Ve druhé fázi je nutné nabídnout v obecné rovině řešení. Nemáme na mysli „inteligentní systémové řešení pro váš úspěch“, ale nabídku pádných a přímých odpovědí na nastolená rizika. 1. Zanedbání a pochybení: Korund+ vás povede oblastí legislativy, předcházení škod, eliminace neefektivních činností a nákladů, atd. 2. Podpora příležitostí: Korund+ má přehledné nástroje pro lepší využití a zhodnocení technických aktiv. 3. Shrnutí Korund+ je vůdce, který hledá cesty, a hlídač, který hlídá přehmaty a eliminuje omylnost. Výsledkem by mělo být vnímání Korund+ jako silného „záložního partnera“, který manažerovi poskytuje spolehlivé a objektivní informace a na kterého proto může přenést významnou část svých starostí, obav, starostí plynoucích z vlastní nejistoty. Zbavit se nejistoty z vlastního selhání a selhání podřízených zaměstnanců – to je klíčový přínos Korund+.

2.3 Odbourání pochybností Oslovený manažer bude pochopitelně o reálnosti a splnitelnosti vzbuzených nadějí pochybovat. 1. „Bude to složité" „TESCO SW má bohaté zkušenosti, dobré reference a proto klidně tvrdí: vaši lidé to pochopí. Přebíráme odpovědnost za implementaci, školení, podporu, snímáme z vás odpovědnost za profesní vývoj a hladký provoz“. 2. „Nedělá to, co potřebujeme, naše potřeby jsou unikátní“ „Korund+ je systém pochopitelný a přizpůsobivý. Naši odborníci neinstalují software, který napsali, ale naslouchají tomu, co potřebujete. Pomocí Korund + řeší vaše potřeby. Neřeší potřeby, které nemáte. Každé řešení přizpůsobí, vysvětlí a tím se stane vaším vlastním know-how.“ 3. „Zůstaneme v tom sami“ 144

Holiš


„Korund + není počítačový program. Korund +/TESCO SW pracuje na principu trvalého partnerství a trvalé odpovědnosti za efektivní správu vašeho technologického parku. Jsou vám k dispozici informace, které potřebujete – ani víc, ani méně. IT pracovníkům je poskytována plná podpora. Uživatelé mají také trvalou podporu, pravidelná školení, atd. Skrze Korund + získáváte know-how, které obsahuje vlastní vývojové a kontrolní mechanismy, a připomíná tak spíš špičkový tým než aplikaci.

2.4 Odlišení produktu, asociace 1. Nebudete chybovat Klíčová myšlenka určená manažerovi: Nebudete dělat chyby, nepromarníte příležitosti. Váš tým bude pracovat bez chyb (a to v oblasti facility managementu i v oblasti správy a údržby technologického parku) a bez emocí. 2. Budiž světlo! Charakteristickým příkladem efektu produktu Korund+ je malý temný dvorek, po kterém ve tmě pobíhají lidé s baterkami. Řešení společnosti TESCO SW a. s. nad dvorkem „rozzáří centrální osvětlení“. Neznámo je potlačeno, temná nebezpečná zákoutí prohlédnuta, lidé odkládají baterky a uvolňují se jim ruce. Zjednodušení této vizualizace je možné např. na flash bannerech. 3. Pojišťovna bezpečí a reflektor do budoucnosti Korund+ má obrovskou přidanou hodnotu. Nešetří náklady prvoplánově. Hledá rezervy a brání škodám. Je jakousi prevencí proti lidskému selhání i prospektorem nových šancí. 4. Srozumitelnost, žádné bariéry Korund+ klade mezi konkurenčními produkty nejmenší odpor svým uživatelům, mluví jejich „jazykem“, TESCO SW a. s. za svým produktem nevidí software, ale člověka, který se neživí IT, nýbrž svou vlastní prací. Praktický postup: 1. Oslovení manažerů, vzbuzení obav a nadějí (1. a 2. fáze). 2. Výzva: přebíráme odpovědnost za vaši údržbu technologického parku, vyškolíme vaše lidi a budeme se jim i nadále věnovat. 3. Konference, školení a prezentace pro uživatele (2. a 3. cílová podskupina): péče o budoucí uživatelské dovednosti a zejména současný názor. Předložit účinný příslib větší sebejistoty a snazší práce zaměstnanců, přesvědčit je o tom, že Korund+ řeší i jejich parciální potřeby a přání a motivovat je k šíření tohoto stanoviska. 4. Prodej. 5. Trvalá, nadstandardní, přátelská poprodejní podpora.

2.5 Strategie Firma TESCO SW a. s. vstoupila se svými produkty na slovenský trh již před několika lety a vytvořila si klientelu v segmentech školství a zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že již není na Slovensku společností zcela neznámou, je vhodné na dosažených úspěších a dobrém jménu firmy stavět. Historická provázanost obou zemí 145

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV je příhodná při uvádění produktu Korund+ na tento nový trh. Především je třeba využít referencí získaných v České republice. Nesmí se ale zapomínat na jistá specifika slovenského trhu jako je nedůvěřivost k novým produktům a dodavatelům a nutnost osobního kontaktu. Na Slovensku působí, mimo dalších, čtyři významné firmy, které SW pro správu a řízení technologií a facility managementu nabízejí svým zákazníkům. V převážné většině jsou klienty těchto firem soukromé firmy.

3

Konkurenční firmy na Slovensku

3.1

SOVA Digital, a. s.

SOVA Bratislava, a. s. je dodavatel PLM řešení (Product Lifecycle Management), určených pro průmyslové výrobce. Řešení PROFYLAX je postavené na vlastních produktech – SPM a produktech největšího světového dodavatele PLM řešení, společnosti UGS.

3.2

Chastia, spol. s r. o.

Chastia, spol. s r. o. je dceřinou společností firmy Termoklima, spol. s r. o. Programový systém Chastia FM je systém určený pro správu, evidenci, provoz, údržbu a sledování nákladů na provoz hmotného a nehmotného majetku a souvisejících činností.

3.3

Inseko a. s.

Produkt Infor EAM EE je informační systém, který umožňuje automatizované řízení správy majetku a údržbářských činností pomocí počítače. Tento SW produkt zabezpečuje činnosti spojené s údržbářskými potřebami při zásahu na porouchaném zařízení, stejně jako při plánování takového zásahu.

3.4

RASAX alfa, spol. s r. o.

Zavedením řízení údržby s podporou IT (CMMS) jsou společnosti schopné zefektivnit využití zdrojů (lidské zdroje, skladové zásoby) a uspořit náklady na údržbu.

Závěr Pro zviditelnění firmy TESCO SW a. s. na slovenském trhu je nutné účastnit se nejrůznějších veletrhů, konferencí, seminářů, apod. oborově zaměřených, kde se setkávají manažeři podniků i pracovníci zabývající se danou problematikou, kterým je třeba produkt představit a vysvětlit jim, jak funguje a co jim přinese. Představit jim jednoduchou paralelu mezi jejich potřebou – vlastností nabízeného produktu – řešením, které jim produkt přinese (viz výše).

146

Holiš


Výchozím krokem, který je nutný učinit vzhledem ke slovenskému jazykovému patriotismu pro úspěch produktu Korund+ na slovenském trhu, je jeho překlad do slovenštiny. Jazyková blízkost slovenštiny a češtiny je sice zřejmá, ale pro každodenní práci dá každý uživatel přednost práci ve svém rodném jazyce. V této souvislosti je důležitá i investice do propagace, to znamená vytvoření reklamních materiálů ve slovenském jazyce s využitím výše popsaných odlišení a asociací.

Literatura [1]


147


DESIGN OF AN MEASURING SENSOR FOR NON-CONTACT DETECTION OF TRANSLATION AND ROTATION OF AN OBJECT UNDER INVESTIGATION Pavel Horváth, Petr Šmíd Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR [email protected]

Abstract: The paper presents design and experimental verification of an optical sensor for non-contact detection and quantitative evaluations of both in-plane translation and rotation of object’s surface by speckle correlation method. This sensor enables to detect both of the small deformation tensor components without change in geometrical parameters of the set-up and hence its conversion. Keywords: Speckle, Speckle correlation, In-plane, Object translation, Object rotation Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard

Introduction Research in measurement of components of small deformation tensor by speckle correlation method has produced single-purpose optical sensors so far [1—5]. Measurement of different components requires change in geometrical parameters of a sensor and its complicated conversion. This paper presents design of an optical sensor enabling to detect in-plane translation and rotation of object’s surface without its any conversion. Firstly, analysis of its measurement range and sensitivity is done. Then the sensor is verified experimentally.

1

Theoretical background

The sensor uses speckle [6, 7] the optical effect that is a result of interaction of coherent light and a rough object’s surface. Let us suppose that the object’s surface at a point P reflects incident coherent light emitted by a source point S (Fig. 1) at a distance of LS from the object’s surface forming an angle S = 0° with the z-axis. Reflected light forms interference speckle field observed by a pair of cameras C1 and C2 included in two sub-sensors, one for detection of in-plane translation and the other for rotation of object’s surface. Distances LOR and LOT between the cameras and the point P on the object’s surface and observation angles OR and OT of the sub-sensors 148

Horváth, Šmíd

Design of an Measuring Sensor for Non-Contact Detection of Translation and Rotation of an Object Under Investigation

influence detection properties of each sub-sensor [4, 5]. Each camera detects corresponding speckle field displacements AXR and AXT in the X-axis direction through correlation of recorded intensity structures.

Figure 1: Geometrical arrangement of the sensor for measurement of in-plane translation and rotation of object’s surface

In-plane rotation y of object’s surface (a component of small deformation tensor representing object rotation about y-axis) is then evaluated according to [5] as



y

A XR

 L OR

 1    cos  OR



  1  

.

(1)

Supposing that the object’s surface translates in x-axis direction only, in-plane translation ax of object’s surface (a component of small deformation tensor) can be calculated according to [4] as

ax 

A XT L OT L S cos  OT

2



 cos  OT

.

(2)



Analysis of theoretical sensitivity and range of measurement by the sensor

Now, let us shortly consider sensitivity and range of measurement of in-plane rotation y and translation ax components by means of the sensor in Fig. 1. The measurement sensitivity and range depend crucially on the geometrical configuration of the sensor (on the geometrical parameters LOR or LOT, LS, OR or OT, S) and resolution power of used detector (the pixel size). A numerical analysis for the following values and ranges of the geometrical parameters LS = 0.1 m, LOR  LOT  (0.1, 0.6) m, OR  OT  (10, 40)° and for a possible range of the detected speckle field displacements AXR and 149

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV AXT  (1, 100) pixels is performed. The pixel size is supposed to be 7.5 x 7.5 m2. Using Eq. (1) theoretical range of measurement of rotation component y is 0.01 - 12.7. Similarly by the use of Eq. (2) theoretical range of translation component ax is 0.6 m - 375 m. The theoretical analysis also shows that for practical measurements of object’s surface rotations within the limits from unites to tens of minutes and object’s surface translations within the limits from tens to hundreds of micrometers uncertainty of measurements are less than 5%. These findings follow from the theory of uncertainties and errors [8]. Let show the theoretical measurement sensitivity of in-plane object’s surface rotations (Fig. 2) and in-plane object’s surface translations (Fig. 3) for the above mentioned values and ranges of the geometrical parameters. These theoretical sensitivities are evaluated for speckle field displacements AXR = 100 pixels (in case of in-plane rotation) and AXT = 10 pixels (in case of in-plane translation). It is evident that the measurement sensitivity increases with increasing distance between the camera and object’s surface.

Figure 2: Theoretical measurement sensitivity of in-plane object’s

Figure 3: Theoretical measurement sensitivity of in-plane object’s surface translation ax for the arrangement in Fig. 1.

surface rotation y for the arrangement in Fig. 1.

3

Experimental verification of the sensor

Designed optical sensor uses a He-Ne laser as a source of coherent light. Its beam is directed upright to the object under investigation. A lens inserted between the laser and the object’s surface focuses the beam into a point approximately that represents a source point at the distance LS. The object is represented by an aluminium cuboid and placed on a special apparatus (Fig. 4), which consist of a linear stage mounted to a rotary stage. A CMOS detector with a row of 1244 pixels (pixel size 7.5 x 7.5 m2) captures the arising speckle field. Obtained data is then transferred to a PC and processed consecutively. The measurement process itself proceeded as to in the following steps. The electronic linear stage with the object is translated 10 times in the x-axis direction by a constant distance with an accuracy of 0.1 m. The arising speckle field is captured by the CMOS detector before and after each translation. Recorded frames 150

Horváth, Šmíd


are numerically processed in the PC for determining a position of the maximum of the normalized cross-correlation function of each two consecutive frames [4].

Figure 4: A detailed view of an object under investigation placed on a special apparatus, which consist of translation and rotation stages

The measurement process for rotation measurement is analogues. However rotation stage is not electronic but mechanic with a reading accuracy of 0.5 and sensitivity 0.1. Measurements of rotation (from 0.5 to 7.5) and translation (from 10m to 150m) range are done. The rest parameters of the sensor are as follows: LOR  LOT = 500 mm, LS = 100 mm, OR  OT = 22.5, S = 0. Let us present some achieved results in tables Table 1 – Table 3. n

AXR [pixel]

r1,2 []

y []

1

-37

98.1

0.92

2

-42

98.1

1.04

3

-38

95.9

0,94

4

-38

97.5

0.94

5

-38

98.9

0.94

6

-40

98.9

0.99

7

-37

98.7

0.92

8

-37

99.0

0.92

9

-39

98.7

0.97

10

-39

98.5

0.97

Achieved result of measurement: y = (0.95  0.01)  Table 1: Measurement of in-plane rotation y of object’s surface rotated by 1

Table 1 presents values of in-plane rotation of object’s surface rotated by 1 in each step n of object rotation. Results of measurement of in-plane translation of object’s surface translated by 10 m in each step n of object translation are shown in Table 2. The measurements are repeated 10 times. Quantities AXR and AXT represent the speckle field displacements in pixels determined from the position of the maximum of the cross-correlation function. Correlation degree r1,2 denotes maximal 151

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV similarity measure, in percents, of two frames captured before and after the object rotation or translation. The detected rotation y represents the rotation in angle minutes evaluated according to Eq. (1). and detected translation ax represents the translation in m evaluated according to Eq. (2). There are noted evaluated average mean values and its standard deviations below each table. n

AXT [px]

r1,2 []

ax [m]

1

-8

98.2

9.47

2

-9

98.4

10.65

3

-8

98.8

9.47

4

-8

98.7

9.47

5

-9

98.5

10.65

6

-9

98.6

10.65

7

-9

98.6

10.65

8

-9

98.4

10.65

9

-9

98.1

10.65

10

-8

97.8

9.47

Achieved result of measurement: ax = (10.2  0.2) m Table 2: Measurement of in-plane translation ax of object’s surface translated by 10 m

Table 3 summarizes achieved results of measurement for both rotation and translation of object’s surface under investigation. The first and fourth columns of the table contain values of the measured rotation angles y and translations ax. Further means (the second and fifth columns of the table) represent the average values evaluated from repeated measurements of object’s surface rotations and object’s surface translations by the sensor. Finally the standard deviations (the third and sixth columns of the table) give information about variance between values of the repeated measurements.

In-plane rotation

y

In-plane translation

[]

Mean []

Standard deviation []

ax [m]

0.5

0.50

0.03

10

2.5

2.49

0.07

7.5

7.35

0.06

Mean [m]

Standard deviation [m]

10.2

0.6

80

82.2

0.6

150

153.2

1.1

Table 3: Results of the measurement of in-plane translation and rotation of object's surface under investigation by means of designed sensor

152

Horváth, Šmíd


Conclusions A sensor for detection of in-plane object’s surface rotation and translation is presented. The sensor enables to detect both of the small deformation tensor components without change in geometrical parameters of the set-up. The sensor consists of two sub-sensors, each one for detection of the corresponding small deformation tensor component. Hence the designed sensor detects the components at the same time. Since the geometrical parameters of both sub-sensors are identical there is a possibility to use only one sub-sensor for detection either rotation or translation component.

References [1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6] [7] [8]

ŠMÍD, P., HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M. Speckle correlation method used to measure object's in-plane velocity. Applied Optics, 2007, 46(18), pp. 3709— 3715. ISSN 0003-6935. HORVÁTH, P., ŠMÍD P., HRABOVSKÝ, M., NEUMANNOVÁ, P. Measurement of deformation by means of correlation of speckle fields. Experimental Mechanics, 2006, 46(6), pp. 713—723. ISSN 0014-4851. ŠMÍD P., HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M. Speckle correlation method used to detect an object's surface slope. Applied Optics, 2006, 45(27), pp. 6932—6939. ISSN 0003-6935. HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M., ŠMÍD, P. Application of speckle decorrelation method for small translation measurements. Optica Applicata, 2004, 34(2), pp. 203—218. ISSN 0078-5466. HRABOVSKÝ, M., BAČA, Z., HORVÁTH, P. Measurement of an object rotation using the theory of speckle pattern decorrelation. Optik, 2000, 111(8), pp. 359— 366. ISSN 0030-4026. DAINTY, J., ed. Laser speckle and related phenomena. 2nd Edition. Berlin: Springer-Verlag, 1984. 342 pages. ISBN 0387131698. GOODMAN, J. W. Speckle phenomena in optics. 1st Edition. Englewood: Roberts & Company, 2007. 387 pages. ISBN 0-9747077-9-1. RABINOVICH, S. G. Measurement Errors and Uncertainties. 2nd Edition. New York: Springer-Verlag, 1995. 296 pages. ISBN 0-387-98835-1.

153


VÝZNAM A PRŮBĚH PROCESŮ VE FACILITY MANAGEMENTU Marie Hrabalová Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Všechny společnosti pohybující se v tržním prostředí jsou v dnešní době vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku, který je nutí hledat nové cesty, jak lépe uspokojit potřeby svých zákazníků a zároveň, jak zefektivnit vlastní práci. Společnosti, které chtějí dosáhnout dlouhodobého úspěchu, se v současnosti neobejdou bez dobře navržených firemních procesů. Tento trend se týká i firem, jejichž hlavní činností je poskytování služeb Facility managementu. Klíčová slova: Facility management, software, Computer Aided Facility Management, workflow, helpdesk, procesy, procesní řízení. Odborný konzultant: Marek Mihola Tematický konzultant: Jitka Škrabalová

Úvod Facility management je moderní obor, který je aktuálně v České republice na vzestupu a společnosti, které v tomto oboru působí, se bez správné specifikace a průběhu svých procesů neobejdou. Facility Management je obor, jehož předmětem je řízení podpůrných procesů, které vytváří podmínky pro zajištění fungování core businessu (hlavních činností), které vytváří zisk společnosti. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o procesech spojených se správou a údržbou majetku, ale jedná se také o procesy týkající se zaměstnanců a podmínek pracovního prostředí. Obecným charakteristickým rysem podpůrných procesů je, že výsledky těchto procesů se dostávají k zaměstnancům organizace. I tyto procesy je nutné správně pojmenovat, zmapovat, uspořádat a vyhodnotit. Proces (latinsky processus) je obecné označení pro postupné a nějak zaměřené děje nebo změny, pro posloupnost stavů nějakého systému. Pro děje náhlé nebo zcela chaotické se slovo proces nepoužívá.12 Každý proces představuje ucelenou aktivitu a musí mít definován začátek (vstup) a konec (výstup). Vždy je stanovena osoba (vlastník procesu), která je odpovědná za jeho řízení, rozvoj a kontrolu jeho funkce. Jednotlivé části procesu (dílčí aktivity) mají obvykle samostatnou odpovědnou osobu (v rámci pracovní pozice), která tuto aktivitu 12

Wikipedie.

154

Hrabalová

Význam a průběh procesů ve Facility managementu

vykonává (výdej materiálu, schválení požadavku na nákup, atd.). Jednotlivé části procesu mají definovány možné změny ovlivňující jeho tok (odbočky), které dále specifikují směr procesu. Můžeme tedy mít více větví jednoho procesu, který je závislý na podmínkách, které na něj působí. Dalšími významnými charakteristikami procesu jsou náklady na zajištění procesu, čas potřebný k realizaci a organizační hledisko. Struktura procesů může být ovlivňována zákony, normami či závaznými firemními směrnicemi. Známé jsou také procesy zvykové. Procesní přístup se dá aplikovat na jakýkoliv proces, z hlediska účelnosti se společnosti zaměřují především na procesy, které se opakují. Nás budou v článku zajímat procesy Facility managementu - realizované, řízené a kontrolované prostřednictvím workflow v CAFM systému.

1

Procesy v CAFM aplikaci

Efektivnímu řízení podpůrných procesů facility managementu výrazně napomáhá nasazení vhodného CAFM (Computer Aided Facility Management) systému, který umožňuje tyto procesy plně pokrýt. Pro společnost není samozřejmě významná aplikace jako taková, ale zejména nastavení procesů a informace, které jsou v aplikaci sledovány a uchovávány. Správně využívaná aplikace obsahuje velké množství informací, které je třeba vhodně organizovat, aby mohly sloužit jako podklad pro rozhodování managementu a měly potřebnou vypovídací schopnost. Nutným předpokladem správné evidence procesů a činností Facility managementu v CAFM aplikaci je vedle zvolených metodik a nastavení průběhu procesů i definice konkrétních objektů, pro něž se procesy realizují (budovy, zařízení, pracovníci, útvary a organizace). CAFM aplikace jsou nejčastěji složeny z množství funkčních oblastí (modulů), které podporují řízení rozsáhlé problematiky Facility managementu. Oblastmi, na které můžeme aplikovat procesní přístup, mohou být například:  Inventarizace majetku s podporou čárových kódů  Objednávání služeb externích subdodavatelů  Zajišťování oprav a údržby majetku  Vyřizování požadavků na materiál  Vystavení, přezkoumání a schvalování požadavků na investice  Rozúčtování přijatých faktur za dodané služby  Nákup drobných předmětů a jejich vydání do osobního užívání zaměstnance  Plánování a realizace pravidelně se opakujících revizí a kontrol vyhrazených zařízení  Řízení a vyúčtování nájemního vztahu  Správa pohledávek

155


2

Co je workflow v CAFM systému?

Procesy neprobíhají v jednotlivých organizacích stejným způsobem, každá organizace má procesy nastaveny individuálně v závislosti na velikosti, zaměření na cílové produkty či služby, na organizační struktuře atd. Aby mohla CAFM aplikace pokrýt a vyhovět různorodým požadavkům na procesní řízení, musí obsahovat technologii, která umožní individuální nastavení programového řízení průběhu procesů v souladu s uspořádáním v konkrétní organizaci. Takové technologie řízení pracovních toků jsou označovány pojmem workflow. Workflow je tedy flexibilní, uživatelsky definovaný systém řízení pracovních toků, který je integrální součástí softwarového řešení. Nastavení pravidel řízení pracovních toků a stanovené logiky probíhá nezávisle na aplikaci.

Obrázek 1: Workflow v CAFM systému

Využití workflow v CAFM aplikaci přináší řadu výhod:  Umožňuje nastavení pravidel automatizace částí nebo celých vybraných procesů facility managementu a předávání informací, úkolů a dokumentů během procesu mezi účastníky.  Při řízení procesu aktivovat jednotlivé činnosti podle jejich definované posloupnosti a pravidel. Zajišťovat sekvenční provádění aktivit, větvení a spojování, paralelní provádění, případně opakování.  Umožňuje strukturovaný záznam komunikace mezi jednotlivými účastníky procesu.  Zpravidla obsahuje prostředí pro návrh požadovaného průběhu procesů pomocí nástroje podporujícího grafickou vizualizaci.  Spolupracuje s aplikacemi kancelářského balíku MS Office (včetně MS Outlook). 156

Hrabalová  

Význam a průběh procesů ve Facility managementu Umožňuje interakci a integraci mezi souvisejícími procesy, průběh jednoho procesu může ovlivnit proces navazující. Umožňuje vyhodnocování skutečného průběhu procesů a udržování jejich historie pro zpětné dohledání.

Obrázek 2: Helpdesk a jeho procesy

3

Helpdesk a jeho procesy

Zaměřme se na jednu z oblastí, kde je procesní řízení velmi často využívané, a sice zpracování požadavků pracovníků na zajištění potřeb nutných pro jejich činnost. Pro zadávání a vyřizování požadavků existuje zpravidla v CAFM aplikaci prostředí, tzv. HelpDesk, pro zadávání požadavků a sledování jejich vyřizování. Na počátku je třeba správně definovat všechny druhy požadavků, určit odpovědné osoby za všechny druhy požadavků, pojmenovat, zmapovat a pro každý druh požadavku určit a uspořádat činnosti, které budou vykonány pro včasné a kvalitní vyřízení. Nyní si vyjmenujeme činnosti, se kterými se můžeme při vyřizování požadavků setkat:  zadávání požadavků,  schválení/odmítnutí požadavku na oddělení,  vyžádání doplňujících informací,  distribuce požadavků na místo řešení,  rozhodování o způsobu řešení požadavku,  činnosti interního vyřizování,

157


objednání požadované služby nebo zboží v případě externího vyřizování – vazba na objednávkový proces,  kontroly na dostupnost finančních prostředků,  eskalace požadavku při prodlení,  průběžné sledování stavu požadavku,  plnění termínů služeb dle nastavených podmínek,  akceptace řešení, hodnocení včasnosti a kvality,  zápis nákladů,  archivace požadavku. Je zřejmé, že úspěch aplikace procesního řízení bude rozhodujícím způsobem záviset i na profesionálním přístupu pracovníků organizace, kteří jsou účastníky procesů. Dnes již nevystačíme se zvládnutím věcné problematiky, stejně důležité jsou vlastnosti pracovníků, které jsou zacíleny na zákazníka a na schopnost týmové práce (důsledná koncentrace na potřeby zákazníka – vůle poskytovat prvotřídní služby, kvalitně komunikovat).

3.1

Přínosy využití podpory procesního řízení v CAFM aplikaci

Jaké jsou tedy nejvýznamnější přínosy při využívání CAFM aplikace pro řízení procesů? Můžeme zde zařadit např. následující:  prokazatelnost provedení všech činností, které mají být v průběhu realizace jakéhokoliv procesu uskutečněny,  flexibilní a nastavitelné definování průběhu procesů podle platných nařízení organizace, snadné přizpůsobení při změnách předpisů,  zkracuje trvání průběhu vyřizování případu (e-mailová notifikace nastavitelná v jakémkoliv procesním kroku, komunikace účastníků),  poskytuje podklady pro analýzu definovaných ukazatelů a s tím spojené hodnocení jednotlivých případů,  přenesení znalostí jednotlivců do softwarového nástroje společnosti,  vyhodnocování průběhu procesu,  přehled o průběžném čerpání vyhrazených finančních prostředků (odhalování nehospodárnosti a plýtvání),  podklady pro management společnosti o kvalitě a včasnosti předávaných výstupů procesů,  zajištění bezpečnosti dat prostřednictvím definice pravidel pro nastavení úrovně přístupu uživatelů k datům,  přehled o četnosti výskytů jednotlivých procesů,  rozbory pracovní vytíženosti zaměstnanců.

Závěr Ukázali jsme si, že hlavní výhodou procesního přístupu je možnost řízení, vyhodnocování a kontroly. Správným vyhodnocováním a kontrolou jednotlivých procesů můžeme odhalit slabé stránky společnosti, nedostatečné organizační zajištění, 158

Hrabalová

Význam a průběh procesů ve Facility managementu

plýtvání zdroji nebo nedostatečné vytížení pracovníků. Dále můžeme díky procesům zkvalitnit i další činnosti, které jsou na jednotlivé procesy navázány. V neposlední řadě můžeme odhalit i duplicitu či zbytečnou realizaci konkrétní činnosti nebo eliminaci činností, které jsou zbytečně nákladné a společnosti nepřinášejí kýžený efekt. Tyto výhody nám pomohou zvýšit efektivitu společnosti a její konkurenceschopnost.

Literatura [1]


159


SYSTÉM EVIDENCE VaV ČINNOSTI A KNIHOVNÍ SLUŽBY NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC Radka Husaříková Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá současným stavem knihovních služeb na Moravské vysoké škole Olomouc. Dále představuje operační program Výzkum a vývoj pro inovace a jeho možné využití pro rozšíření knihovního fondu a vybavení knihovny a studovny školy. Příspěvek byl zpracován na základě absolvování výuky předmětu Financování vědy a výzkumu projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Klíčová slova: knihovna, knihovní služby, operační program Výzkum a vývoj pro inovace, věda a výzkum Odborný konzultant: Martin Zielina Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná

Úvod Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc je od svého vzniku průběžně vybavována knihovními položkami v souladu s potřebami školy a každoročně je knihovní fond doplňován o značný počet svazků. I přesto je ale současný stav položek pro rostoucí potřeby vědy a výzkumu nedostačující. Také vybavení knihovny a studovny již neodpovídá potřebám jejich uživatelů. Jedním z prioritních bodů koncepce prorektorátu pro vědu, výzkum a rozvoj pro nadcházející období je proto realizace projektu, který by umožnil vybavit knihovnu školy větším počtem knihovních položek. V rámci projektu by mělo být řešeno i vybavení knihovny a studovny – zejména jeho modernizace.

1

Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc

Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc získala osvědčení od Ministerstva kultury v roce 2006 a je vedena jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem ve smyslu knihovního zákona. Hlavním posláním knihovny je poskytování knihovnických a informačních služeb. Za provoz knihovny je plně zodpovědný vedoucí knihovny, který podléhá prorektorovi pro vědu, výzkum a rozvoj. Knihovna je umístěna v přízemí budovy školy na ulici Jungmannova č. 3 a je spojena se studovnou. Knihovna je pro uživatele otevřena každý pracovní den. 160

Husaříková

Systém evidence VaV činnosti a knihovní služby na Moravské vysoké škole Olomouc Den v týdnu

Provozní doba

Pondělí

7,45 - 11,30

12,30 - 15,30

Úterý

7,45 - 11,30

12,30 - 15,30

Středa

7,45 - 11,30

12,30 - 13,30

Čtvrtek

7,45 - 11,30

12,30 - 15,30

7,45 - 11,30

12,30 - 18,00

Pátek

Tabulka 2: Provozní doba knihovny

Knihovna buduje knihovní fond, který odpovídá požadavkům akreditovaného studijního programu Ekonomika a management a vědecko-výzkumným záměrům školy. Položky knihovního fondu jsou soustavně doplňovány z vlastních zdrojů, ale i z grantových prostředků a darů. V současné době tvoří knihovní fond 2.047 položek, z toho 32 periodik. Knihovna využívá integrovaný knihovní systém Clavius. Tento systém pokrývá pomocí čárového kódu veškeré činnosti knihovny od evidence, vedení katalogu a sledování výpůjček. Systém byl pořízen v roce 2010 a výrazně zjednodušil manipulaci s knihovním fondem. Veškeré položky knihovního fondu jsou k dispozici prezenčně v prostorách knihovny a absenčně formou výpůjček uživatelům knihovny. Absenčně lze položky půjčovat maximálně na dobu sedmi pracovních dní. Uživatelem se stává student MVŠO v den zápisu ke studiu a zaměstnanec MVŠO v den nástupu do zaměstnání. Základní služby poskytuje knihovna zdarma, jedná se o: a) využívání elektronického katalogu, b) využívání elektronické databáze prostřednictvím Vědecké knihovny v Olomouci, c) prezenční a absenční výpůjčky, d) přístup na Internet.

Obrázek 1: Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc

161

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Kromě základních služeb poskytuje knihovna i další služby, které jsou ale již zpoplatněny dle ceníku zveřejněného v Řádu knihovny a studoven. Služba

Cena

Kopie/tisk jednostranná A4

2,00,- Kč

Kopie/tisk oboustranná A4

3,00,- Kč

Skener jednostranná A4

2,00,- Kč

Vydání výpůjční karty

50,00,- Kč

Poplatek za nedodržení výpůjční lhůty

30,00,- Kč/týden

Kroužková vazba - malá

25,00,-Kč

Kroužková vazba - střední

30,00,-Kč

Kroužková vazba - velká

40,00,-Kč

Tabulka 2: Ceník služeb knihovny

V akademickém roce 2012/2013 plánuje Moravská vysoká škola Olomouc stěhování do nových prostor na třídě Kosmonautů. Stěhování se samozřejmě dotkne i knihovny školy a předpokládá se vyhrazení většího prostoru pro knihovní fond a modernizace zařízení.

2

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je financován ze strukturálního fondu Evropské unie, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj. O podporu v rámci tohoto programu mohou žádat veřejné i státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy i jiné právnické osoby. Operační program podléhá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Operační program se zaměřuje na vybavení výzkumných pracovišť, budování nových pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání s cílem posílit výzkumný, vývojový a proinovační potenciál České republiky. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace zahrnuje celkem pět prioritních os: 1. Evropská centra excelence, 2. Regionální VaV centra, 3. Komercializace a popularizace VaV, 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, 5. Technická pomoc.

2.1

Výzva 4.3 – Vybavení odborných vědeckých a oborových knihovenDne 1. 8. 2011 byla vyhlášena stále aktuální výzva Operačního

programu Výzkum a vývoj pro inovace číslo 4.3 – Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven. Výzva se opírá o fakt, že dostupnost vědeckých informačních zdrojů je základním předpokladem produkce kvalitních výsledků vědy a výzkumu. 162

Husaříková

Systém evidence VaV činnosti a knihovní služby na Moravské vysoké škole Olomouc

V České republice je v současné době dostupnost vědeckých informačních zdrojů pro širší odbornou veřejnost nedostatečná, což může negativně ovlivnit i kvalitu výsledků vědy a výzkumu. Hlavním cílem výzvy 4.3 je proto zabezpečit dostupnost těchto zdrojů prostřednictvím následujících specifických cílů: 1) Pořízení a zabezpečení elektronických a listinných vědeckých informačních zdrojů včetně přístupů k nim formou licencí a multilicencí. 2) Informační zabezpečení celých vědních oborů základními a nejdůležitějšími informačními zdroji a zajištění aktualizace informačních zdrojů pro VaV. 3) Modernizace vybavení interiéru knihoven pro efektivní a uživatelsky přívětivé využívání pořízených informačních zdrojů. 4) Vytváření podmínek pro kvalitní VaV v ČR a lepší uplatnitelnost české vědy ve světě. 5) Podpora dostupnosti informačních zdrojů pro širší odbornou veřejnost a stimulace zájmu o VaV. 6) Podpora efektivního, moderního a uživatelsky přívětivého využívání pořízených informačních zdrojů, např. pomocí vzdálených přístupů, a tím rozšíření okruhu potenciálních uživatelů. Projekty musí být primárně zaměřeny na zpřístupnění vědeckých informačních zdrojů a až sekundárně na obnovu podpůrné infrastruktury. Projekt musí být realizován na území České republiky mimo území hlavního města Prahy.

3

Projekt

Moravská vysoká škola Olomouc by mohla využít výše uvedené výzvy pro rozšíření nabídky vědeckých informačních zdrojů pro potřeby vědy a výzkumu. Konkrétně by z projektu mohly být pořízeny následující položky: 1) 2) 3) 4)

nákup licencí elektronických informačních zdrojů, nákup odborných publikací s ohledem na odborné zaměření školy, nákup periodických publikací s ohledem na odborné zaměření školy, dokoupení dalších modulů knihovního systému Clavius umožňujících vzdálený přístup uživatelů do katalogu, 5) pořízení osobního počítače a monitoru pro pracovníka knihovny, 6) pořízení 20 výkonných počítačů a monitorů pro potřeby uživatelů studovny, 7) pořízení počítačového příslušenství (sluchátka, myši, klávesnice apod.), 8) pořízení 20 počítačových stolů a židlí pro potřeby uživatelů studovny, 9) pořízení policových systémů a dalšího nábytku pro uskladnění fyzických položek knihovního fondu, 10) pořízení multifunkční tiskárny s kopírkou pro potřeby uživatelů knihovny a studovny.

163

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Veškeré položky by měly umožnit pohodlné a kvalitní užívání knihovních služeb pro uživatele a měly by zpřístupnit odborné informační zdroje širší odborné veřejnosti.

Závěr Operační program Výzkum a vývoj pro inovace nabízí možnost jak rozšířit objem vědeckých informačních zdrojů dostupných uživatelům knihovny Moravské vysoké školy Olomouc, a to z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. To je vhodné zejména z důvodu, že ačkoliv současný stav knihovny nevyhovuje požadavkům vědy a výzkumu, z vlastních zdrojů není možné financovat rozsáhlý nákup informačních zdrojů a vybavení. Výstupy projektu ocení jak uživatelé z řad zaměstnanců školy, tak i studentů. Vzhledem k plánovanému stěhování Moravské vysoké školy Olomouc do nově budovaného kampusu – Centra inovací Olomouc – se navíc předpokládá, že knihovní služby budou zpřístupněny širšímu okruhu uživatelů – klientům centra a pracovníkům firem sídlících v novém kampusu.

Literatura [1] [2]

[3]

Interní materiály Moravské vysoké školy Olomouc. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 2012-02-08]. Dostupný z WWW: ˂http://www.strukturalnifondy.cz/vavpi˃. Výzva 4.3 – Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven [on-line]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupný z WWW: ˂www.msmt.cz/file/17018˃.

164

Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná

Společenské vědy & technická praxe

SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE Kateřina Ivanová, Ivana Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci [email protected]

Abstrakt: V příspěvku se autoři zamýšlí nad významem společenských věd pro výzkum v oblasti přírodních věd a potažmo technickou praxi. Zdůvodňují, že základem každého systematického myšlení je filozofie. Filozofii je nutno pojímat jako počátek hledání principů při poznávání příčinných souvislostí. Vysvětlují výběr tří oblastí z repertoáru společenských věd (metodologie sociologie, etiku vědy a výzkumu, komunikaci ve vědě a výzkumu) pro porozumění nutného propojení společenských věd a přírodních věd, potažmo technické praxe. Ukazují, že tyto vědní disciplíny umožňují zejména analýzu cílových skupin výzkumu, jejich společenské potřeby a způsob efektivní a etické interakce s nimi. Klíčová slova: filozofie, společenské vědy, přírodní vědy, sociologie, komunikace, výzkum, cílové skupiny, společenské potřeby, interakce

etika,

Odborný konzultant: Ladislav Chvátal Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová

Úvod Význam společenských věd pro technickou praxi nemusí být vždy zřejmý a poznání teorií společenských věd se může jevit jako zbytečné. Základem veškerého systematického myšlení je však filozofie, která je výchozím vědeckým přístupem jak přírodovědného, tak humanitního a společenského výzkumu. Důležitým argumentem pro propojení společenského výzkumu a technické praxe je také nutnost poznání cílových skupin výzkumu, konzumentů výsledků přírodovědného výzkumu v oblasti informatiky a ostatních technických vědních oborů. Pro kontinuální myšlení v jakémkoliv vědním oboru je tady přínosné vycházet z ontologie a gnozeologie, na jejichž základě významní myslitelé strukturovali vědní disciplíny (uvedeno je Aristotelovo rozdělení, Masarykovo rozdělení) a ukázali tak kontinuitu a propojenost veškerého vědního myšlení. Výběr poznatků pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři podstatné oblasti společenských věd, jež by měly odpovědět na tři základní otázky: Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace z výzkumu srozumitelně, pravdivě a výstižně. Za tímto účelem byla vybrána výuka a tvorba studijní opory v oblasti 165

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV metodologie společenských věd, konkrétně sociologická metodologie kvantitativního a kvalitativního výzkumu, v oblasti etiky vědy a výzkumu, v oblasti komunikace ve vědě a výzkumu.

1

Filozofie jako základ vědeckého myšlení

Filozofie (z řeckého filein – milovat, sofia - moudrost) doslova znamená láska k moudrosti, termín byl užit poprvé Hérakleitem z Efezu. Znamená především touhu po takovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování. Právě pro tuto obecnost je filozofie stěží definovatelná, z čehož plyne i její nejrůznějším způsobem chápaný vztah k jiným, dílčím oborům lidské teorie a praxe. Platón zdůrazňuje, že není jiný začátek, než filozofie (Graeser, 2001, s. 204). Hobbes označuje filozofii jako hledání principu při poznávání příčinných souvislostí (Filozofický slovník, 2002, s. 124)

Filozofie

Moderní

Historická

Metafyzika

Fyzika

Gnozeologie

Etika

Logika

Logika

Obrázek 1: Filozofie jako základ vědeckého myšlení Zdroj: R. W. Angelo, 2011.

Za součásti základní oblasti filozofie jsou považovány:Metafyzika – ontologie: myšlení o jsoucnu a jeho podstatě, nauka o nejvšeobecnějších zákonech bytí; Logika a noetika neboli gnozeologie – zkoumají povahu a zákonitosti myšlení, Etika – poskytuje pravidla a normy lidského jednání. K podoblastem ale také patří: Filosofie přírody a filozofická antropologie – zkoumá základní zákonitosti přírody a jejich souvislosti s přirozeností člověka. (Filozofický slovník, nakladatelství Olomouc, 2002, s. 124) A víme, že Aristotelés, tento velký zakladatel západního myšlení propojoval bádání o přírodě s bádáním o podstatě, bytí a myšlení člověka (Aristotelés, Met. 980a21 nn.). Aristotelés členil filozofii podle lidských činností (Graeser, 2001, s. 276; Anzenbacher, 1990, s. 193), tedy nikoliv podle procesů, či výstupů této činnosti, na poznávání – činnost (filosofie) teoretická; jednání – činnost (filosofie) praktická; tvoření – činnost (filosofie) tvůrčí, kdy výsledkem je umění i mj. v technických vědách. Do „filosofie praktické“ Aristoteles zahrnuje etiku, politiku a ekonomii.

166



Zajímavá je i Masarykova klasifikace a organizace věd (2001, s. 35), již pojímal ve struktuře od obecného ke konkrétnímu, tedy ve směru působení shora dolů: 1. Soustava teoretických a zvláště abstraktních věd; 2. Soustava konkrétních věd; 3. Soustava praktických věd. Přičemž teorie je podle něj propojena s konkrétními vědami a ty zase s praktickými vědami. Zvláštní a samostatné místo vymezil Masaryk pro etiku jako praktickou vědu, které však nemá směr propojení jen shora dolů, ale také zespodu nahoru.

2

Metodologie společenského výzkumu

Hlavní myšlenkou a cílem výuky a vypracování textů z této vědní oblasti bylo, aby byl položen základ porozumění pro možnosti a význam zkoumání sociální reality. Cílem bylo vysvětlení logiky výzkumu ve společenských vědách. Text je rozdělen na tři stěžejní kapitoly, v první kapitole jsou uvedeny přístupy k sociálně vědnímu výzkumu, základní pojmy užívané v tomto textu a hlavní teoreticko-metodologické rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. V textu je postupně odpovídáno na otázku: „Co je to vědecký výzkum?“. Cílem kapitoly je naučit zájemce definovat základní pojmy ve vědě a výzkumu, rozlišit jednotlivé typy výzkumů, seznámit s jednotlivými metodami na bázi konceptualizme problému, a to jak metodami výběru dat, sběru dat i zpracování dat.

2.1

Kvantitativní výzkum ve společenských vědách

Druhá kapitola se věnuje podrobněji základům a principům kvantitativního výzkumu. Učí, jak formulovat cíle a hypotézy a zastavuje se u základní činnosti kvantitativního výzkumu – operacionalizace. Probírá základní techniky sběru dat, jako je dotazník, rozhovor, pozorování či obsahová analýza. Po přečtení kapitoly by měl pozorný čtenář schopen vytvořit jednoduchý projekt kvantitativního výzkumu od stanovení cílů, operacionalizace cílů, výběru cílové skupiny (zkoumaného vzorku) stanovení hypotéz, operacionalizace hypotéz, tvorby měrného nástroje, způsobu sběru dat i návrhu na zpracování dat. Kapitola rovněž zdůrazňuje nutnost správné a nestranné interpretace dat a rozebírá nevýhody, ale i výhody kvantitativního výzkumu.

2.2

Kvalitativní výzkum ve společenských vědách

Poslední kapitola seznámí studenty se základy kvalitativního výzkumu. Cílem kapitoly je, aby bylo důkladně vysvětleno, co je a není kvalitativní výzkum a kdy je vhodné jej použít. Kapitola probírá výhody i nevýhody tohoto přístupu, učí základním metodám sběru dat a přibližuje možné způsoby jejich analýzy. Věnuje se podrobně kategorizaci jako základnímu zpracování kvalitativních dat, ukazuje možné způsoby interpretace kvalitativního přístupu. Na základě této kapitoly by měl být zájemce o problematiku schopen porozumět principům kvalitativního výzkumu. Na to, aby 167

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV tento typ výzkumu prováděl je však nutné další studium, nejlépe s odborníkem (sociologem, psychologem), který se problematikou zabývá. Účelem je tedy, aby zájemce odhadl, pro kterou jeho problematiku je takový způsob výzkumu vhodný a uměl položit základní výzkumnou otázku.

3

Komunikace ve vědě a výzkumu

Zařazení komunikace ve vědě a výzkumu do struktury projektu v rámci společenských věd byla skutečnost, že komunikaci je používána i jako nástroj profesionality, je tedy součástí práce odborníků ve vědě a výzkumu. Je potřeba se dorozumívat na konkrétně vymezené odborné úrovni, dosahovat konkrétní výsledky a cíle při jednání s kolegy a partnery v odborných skupinách. Komunikace je v nejobecnějším pojetí přenos informací mezi subjekty. K tomu, aby komunikativní jednání ve vědě plnilo své poslání a nevyvolávalo nedorozumění, musí být srozumitelné, pravdivé, důvěryhodné, musí usilovat o věrné zobrazení objektu a to i s morální správností.

3.1

Komunikace jako dovednost

Umění komunikace je dovednost a jako dovednost ji lze rozvíjet. Ve způsobu komunikace každého se projevují vrozené vlohy, náš temperament. Z velké části se ale komunikačním dovednostem i učíme. Získáváte je zkušenostmi, kopírováním projevy vašich vzorů, účastníme se nácvikových akcí v komunikaci, někdo z nás si rád i přečte odbornou knihu. Naše schopnost komunikovat se tak průběžně mění v průběhu života. Teorií i praxí mluvené formy komunikace se zabývá rétorika. Rétorické dovednosti jsou pro pracovníky ve vědě a výzkumu velmi důležitou součástí uvádění jejich poznatků do praxe. Umění objevovat, tvořit nové poznatky, přesně popisovat a definovat poznání je nezbytným základem pro rozvoj vědy. Umění prezentovat tyto poznatky v prostředí praxe, umět je zpřístupnit odborníkům v praxi, „prodat“ nové poznatky, je neodmyslitelnou součástí přenášení poznatků vědy a výzkumu do praxe. Komunikaci jako cíli pedagogického působení se věnují tři kapitoly učebního textu, zaměřené na zásady obecné komunikace, na komunikaci s jednotlivci a komunikaci v týmu a na zásady písemné a verbální prezentace výsledků. V nich se zájemci dovědí o procesu obecné i odborné komunikace, o principech porozumění v osobní komunikaci i v týmu. Pomocí textu se seznámí se strukturou odborného textu a způsobem jeho prezentace.

3.2

Jazyk vědy a výzkumu

Problematikou jazyka vědy a vědeckou terminologií se zabývají další tři kapitoly. Vycházejí z premisy, že chceme-li se vyznat v jakékoliv lidské činnosti, musíme chápat jazyk, kterým lidé, provádějící tuto činnost, hovoří. Pro porozumění vědě a vědeckému výzkumu je nutno alespoň částečně ovládat vědecký jazyk. Jednou 168



z nejvíce matoucích věcí pro toho, kdo studuje vědu, je způsob, jímž vědec užívá všedních slov, či jak vymýšlí nová slova. Vědecké sdělení musí být jasné, přehledné, jednoduché. Proto každá věda využívá svůj specifický vědecký jazyk. Vědecký jazyk je tvořen souhrnem pojmů, kterých užívají vědci dané vědní disciplíny a zároveň souhrnem termínů či symbolů, jež těmto pojmům odpovídají. Věda nabízí informace a vysvětlení, nesnaží se vysvětlit pouze jednu izolovanou skutečnost nebo jev. Aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny a vzájemné souvislosti. Tato zobecňující vysvětlení, nazýváme vědeckými teoriemi. Na základě relevantních dat je potom možná vědecká diskuze. Diskuze znamená výměnu názorů, obvykle v týmu, či shromáždění, která má vést k vyjasnění, vyřešení nějaké otázky. Cílem kapitol je, aby zájemce o studium vědecké komunikace porozuměl rozdílům mezi běžným a vědeckým jazykem, poznal zásadní atributy vědeckých pojmů i zásady tvorby vědeckých definic a teorií.

4

Etika ve vědě a výzkumu

Etika ve vědě a výzkumu se zabývá způsobům myšlení v této oblasti, a to v souvislosti s hodnotami, normami i obecnými kulturními vzorci. Etika analyzuje lidské chování a hledá společenská měřítka toho, co je správné. Etika není jen vědou, je i uměním, je schopností rozlišit dobré od zlého. Tento základní přístup je ještě komplikován tím, že mohou existovat varianty ve čtyřech širokých kategoriích: Dobro proti zlu; Lepší proti horšímu; Dobro proti dobru; Konflikty optimální alokace. Kapitola si klade za cíl, aby zájemci o studium byli schopni alespoň částečné aplikace poznaného etického myšlení na konkrétní proces ve vědě a výzkumu, aby byli schopni pochopit z kterého hlediska je řešeno určité etické dilema ve vědě a výzkumu.

4.1

Obecná východiska etického jednání

Společnost klade na odbornou a vědeckou práci – jako jednu z nejkvalifikovanějších a nejnáročnějších duševních činností – právem ty nejvyšší nároky. Od vědce se očekává i vysoká úroveň morální v průběhu celého výzkumu (od stanovení cíle výzkumu, přes sběr dat i jejich interpretaci). Vysvětlení, týkající se etického jednání však nelze rozdělit na jednotlivosti, ani ji takto předkládat zájemcům o studium vědy a výzkumu. V prvních kapitolách textu je proto vysvětlena základní situace etiky, popsán historický vývoj definování etiky, jsou vyjmenovány determinanty etického jednání, autoři se rovněž zamýšlí nad tzv. etickým předporozuměním. Jako základní fenomén ve vědě a výzkumu je rozebrán pojem pravda. Podrobně je čtenář seznámen s etickými principy ve vědě a výzkumu, postupně s autory prochází výzkumným procesem a je seznamován s tím, které etické aspekty jsou pro ten který výzkumný děj důležité.

169


4.2

Deontologie a konsekvencionalismus

Další dvě kapitoly textu vycházejí z faktu, že lidský život se skládá ze sledu rozhodnutí. Každé rozhodnutí vede k určitému jednání. Samotné rozhodování je nevyhnutelné. Můžeme tedy volit mezi jednotlivými alternativami jednání, ale samotné volby se vzdát nemůžeme (i to je volba). Volit jednání je však možno podle dvou odlišných výchozích postojů k rozhodování. První postoj je založen na etické povinnosti a je v něm výrazně a nejprve zřejmé, co je zakázáno, často bez zdůvodnění, spoléhajíce jen na etické předporozumění. Příkladem může být biblické desatero (i když ve Starém Zákoně je zdůvodněno, proč je určité jednání zakázáno, zjednodušenou formu desatera bez vysvětlování užívá až katolický katechismus). Tento výchozí postoj k rozhodování i důsledky tohoto postoje ve vztahu k odpovědnosti za tato rozhodnutí nazýváme deontologismus. V současném světě se naplňování deontologických přístupů děje při rozhodování na základě etických kodexů. Vzniku, struktuře i významu etických kodexů ve vědě a výzkumu je věnována celá poslední kapitola tohoto textu. Druhý, vývojově vyšší postoj, je založen na etické odpovědnosti. To zahrnuje schopnosti jednajícího zvážit okolnosti, za kterých je rozhodováno, uvědomit si důsledky svého rozhodnutí a na schopnosti převzít odpovědnost za své jednání, které z rozhodnutí vyplývá. Je tedy založeno na vyspělosti jednajícího, zvážit důsledky svého jednání – na konsekvenci. Všechny uvedené souvislosti je třeba znát zejména při výzkumu s lidskými účastníky, kdy je třeba respektovat jejich lidskou důstojnost a mít respekt k jejich autonomii. O tom se snaží kapitola zájemce o studium poučit zajímavým a uceleným způsobem.

Závěr Věda je složitý myšlenkový proces založený na metodologii, jež vychází z teorie, adekvátně vysvětlující původní vědeckou otázku. Uskutečňuje se ve výzkumu, tj. četných, vzájemně propojených činnostech, jejichž cílem je popsat a vysvětlit řád jevů. Věda a výzkum představuje rozvětvenou síť tvůrčích a komunikujících osobností, jejichž systematická činnost musí být sice založena na reálných cílech, avšak ty se vždy musejí odvíjet od mravních principů, jež popisuje etika vědy a výzkumu. O těchto skutečnostech se studenty a zájemce o studium v rámci projektu APSYS pokusily přesvědčit připravené texty.

Literatura [1]

[2] [3] [4]

ANGELO, R. W. The Origins and Branches of Philosophy [online]. c1998; last revision November 25 2011 [cit. 2012-2-20]. Dostupný z WWW: . ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. české vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 304 s. ISBN 80-04-26038. ARISTOTELÉS. Metafyzika (přel. A. Kříž). 2. vyd. Praha: Rezek, 2003. 579 s. HORYNA, B. a kol. eds. Filozofický slovník. Heslo Filozofie. 2. opravené a rozšířené vyd. Olomouc: 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4. 170

Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná [5] [6]


GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. 1. vyd. Praha: OIKYMENH, 2001. 446 s. ISBN 80-7298-019-X. MASARYK, T. Pokus o konkrétní logiku. 1. české vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001. 261 s. ISBN 80-86495-05-1.

171


INOVOVANÁ KONCEPCE STUDIA KVANTITATIVNÍCH METOD PRO EKONOMY Veronika Kainzová, Vratislava Mošová, Vladimíra Mádrová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt: Příspěvek popisuje realizaci projektu „Inovovaná koncepce studia kvantitativních metod pro ekonomy“ v jehož průběhu byly vytvořeny inovované studijní plány a sylaby pro studium kvantitativních metod na MVŠO, které respektují potřeby absolventů školy, tj. potřeby budoucích ekonomů a manažerů. Klíčová slova: inovace, studijní program, kvantitativní metody, modul Odborný konzultant: Monika Mackovíková Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod Projekt je přímým důsledkem rozsáhlých a hlubokých změn probíhajících ve společnosti v posledních letech. Rozvoj technologií, výroby a trhu má za následek výrazné změny charakteru práce ekonomických odborníků a manažerů. Mnohem větší důraz je kladen na jejich flexibilitu, adaptabilitu, tvořivost, iniciativu, ale také na schopnost orientovat se v oblasti kvantitativních metod využitelných při řešení problémů ekonomické praxe. Profesní příprava budoucích ekonomů a manažerů na Moravské vysoké škole v Olomouci by tedy měla v souladu s "Dlouhodobým záměrem vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti MVŠO" a s potřebami regionu obsahovat i kvalitativně novou koncepci studia kvantitativních metod. Tato inovace znamená přechod od tradičního "univerzitního" studia klasických matematických disciplín k využití kvantitativních metod jako prostředku řešení problémů ekonomické povahy. Hlavní důraz je přitom kladen na rozvoj schopnosti formulovat ekonomický problém jazykem matematiky, řešit jej s využitím vhodného softwaru a následně řešení správně interpretovat se všemi praktickými důsledky.

172

Kainzová, Mošová, Mádrová

1

Inovovaná koncepce studia kvantitativních metod pro ekonomy

Stručný obsah projektu

Současné konkurenční prostředí na trhu pracovních sil vyžaduje, aby absolventi byli schopni aktivně využívat kvantitativních metod při řešení problémů ekonomické praxe. Počáteční období realizace projektu bylo věnováno analýze stavu studia kvantitativních metod na MVŠO a jeho porovnání s jinými ekonomicky zaměřenými VŠ. Výsledky této analýzy byly zohledněny při následné přípravě nových studijních plánů a tvorbě studijních opor. Zpracovány byly studijní opory pro výuku nově koncipovaných studijních předmětů (Repetitorium matematiky, Množinově logický jazyk matematiky, Základy lineární algebry, Číselné posloupnosti řady, Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné, Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné, Kombinatorika a pravděpodobnost, Základní metody statistiky, Finanční matematika, Iterační metody, Diferenciální a diferenční rovnice). Pro cílovou skupinu vysokoškolských učitelů a studentů byly realizovány vzdělávací kurzy a přednášky pozvaných odborníků (ekonomické minimum, cizojazyčná terminologie, vysokoškolská pedagogika, komunikativní a manažerské dovednosti, kurzy prezentační techniky apod.). Inovované studijní předměty se po pilotním testování staly trvalou součástí nabídky vyučovaných předmětů. Příslušníci cílové skupiny studentů vstoupili do projektu v rámci řádné standardní výuky a během výuky. Kromě povinných inovovaných předmětů měli studenti cílové skupiny možnost absolvovat některé nové volitelné ekonomicky a manažersky zaměřené předměty. Mimo úspěšné ukončení předmětu zápočtem nebo zkouškou a získání příslušného počtu kreditů, byli studenti motivováni v rámci výuky k zisku schopností a znalostí, které jsou důležité nejen pro jejich studium, ale také pro další profesní kariéru.

2

Přehled realizovaných aktivit v rámci projektu

V rámci projektu byly vytvořeny inovované studijní plány a sylaby pro studium kvantitativních metod na MVŠO, které by více odpovídaly potřebám absolventů školy, tj. potřebám budoucích ekonomů a manažerů. V současné době je práce v přírodovědných a ekonomických oborech již nemyslitelná bez kvalitního matematického základu. Součástí studia většiny oborů na Moravské vysoké škole Olomouc je také matematika a statistika. Kromě dlouhodobě se snižující úrovně matematických znalostí studentů přicházejících ze středních škol se setkáváme s jejich nevědomím o možnostech matematického software. V tomto duchu byl studijní program matematiky koncipován s důrazem na ekonomické aplikace, na využití výpočetní techniky a didaktické využití moderních technologií. Analýza stavu studia kvantitativních metod na Moravské vysoké škole Olomouc a následná konfrontace s jinými ekonomicky zaměřenými vysokými školami, byla zohledněna ve fázi přípravy studijních modulů v úvodní části řešení projektu. Na základě navržených modulů byly dále řešitelským týmem zpracovány odpovídající studijní opory k jednotlivým modulům. 173

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Byly vytvořeny studijních moduly pro výuku nově koncipovaných studijních předmětů (Matematika pro ekonomy 1, Matematika pro ekonomy 2, Statistika pro ekonomy, Vybrané kvantitativní metody a jejich aplikace, Finanční a pojistná matematika). Jejich stručný obsah je uveden v následující kapitole.

3

Obsah studijních modulů

3.1

Matematika pro ekonomy 1

B0 Diferenční modul: Praktické procvičování středoškolské matematiky, zejména slovních úloh na procenta, úloh na početní a grafické řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav, úloh z analytické geometrie, úloh na vlastnosti elementárních funkcí. B1 Množinově logický jazyk matematiky: B1a Základní pojmy formální logiky: výrok, výroková forma, logické spojky, kvantifikátory, logický jazyk matematiky i ostatních odborných předmětů. Aplikace: Rozbor logické stavby odborných textů, resp. textů z praxe. B1b Základní poznatky o množinách: intuitivní představa množiny, množinové relace a operace, číselné množiny, intervaly, relace a operace na množinách, zobrazení, speciální zobrazení - funkce jedné reálné proměnné a posloupnosti Aplikace: Ukázky konkrétních (číselných) množin, relací a operací vyskytujících se v ostatních odborných předmětech (upřesnit s vyučujícími odborných předmětů). B2 Základy lineární algebry: B2a Matice a determinanty: matice jako pravoúhlé číselné schéma, operace s maticemi, vektor jako speciální případ matice, lineární závislost a nezávislost vektorů, hodnost matice, inverzní matice, determinant čtvercové matice, skalární součin vektorů (stručné připomenutí středoškolské analytické geometrie. Aplikace: Ukázky využití vektorového a maticového počtu při konkrétních ekonomických výpočtech s podporou MS Excel:  celková cena spotřebního koše jako skalární součin vektorů  matice množství a cen zboží  incidenční matice dodavatelů B2b Řešení soustav lineárních rovnic: soustava lineárních rovnic a její řešení, existence řešení (Frobeniova věta), eliminační metoda, Cramerovo pravidlo, užití matic při řešení soustav, grafické řešení soustavy Aplikace: Ukázky využití soustav lineárních rovnic při konkrétních ekonomických výpočtech s podporou programu MS Excel. B3 Číselné posloupnosti a řady: B3a Číselné posloupnosti: základní vlastnosti číselných posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost, limita posloupnosti, 174



B3b Číselné řady: číselné řady a jejich vlastnosti, konvergence nekonečných číselných řad, řady s nezápornými členy, kritéria konvergence, řady s libovolnými členy, absolutní a neabsolutní konvergence, alternující řady. Aplikace: Ukázky využití znalostí o posloupnostech a řadách při konkrétních ekonomických výpočtech s podporou programu MS Excel (včetně zobrazování grafů posloupností). Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících znalostí o číselných řadách: např. úlohy o opakovaných vkladech, diskontování, výpočet splátek úvěru.

3.2

Matematika pro ekonomy 2

B4 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné: B4a Vlastnosti funkcí jedné reálné proměnné: pojem funkce a její zadání, základní vlastnosti funkcí (monotónní, ryze monotónní, periodická, konkávní, konvexní), funkce složené a inverzní, elementární funkce a jejich vlastnosti. Aplikace: Ukázky konkrétních funkcí zachycujících závislosti ekonomických veličin. Zobrazování grafu funkcí pomocí programu MS Excel (příp. jiného softwaru – Mathematica, Matlab), zjišťování konkrétních údajů z grafu funkce a jejich interpretace. B4b Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné: limita a spojitost funkce, vlastnosti funkcí spojitých na intervalu, derivace funkce, její výpočet (i s použitím vhodného software, např. programu Mathematica nebo Matlab) a použití, diferenciál a jeho použití. Derivace vyšších řádů, L´Hospitalovo pravidlo. Užití derivací k vyšetřování průběhu funkcí (monotonie, lokální a globální extrémy, konvexnost a konkávnost, inflexní body, asymptoty grafu funkce). Aplikace: Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících derivace funkcí: např.  mezní náklady jsou derivací celkových nákladů podle výstupu  mezní příjem je derivací celkového příjmu podle výstupu  mezní příjem z produktu práce je derivací celkového příjmu podle množství práce apod. Vyšetřování průběhu konkrétních funkcí zachycujících závislosti ekonomických veličin (např. nákladová funkce, poptávková funkce). B5 Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné: B5a Neurčitý integrál: primitivní funkce a neurčitý integrál, integrace elementárních funkcí, metoda per partes, substituční metoda. Výpočty integrálů s použitím vhodného software, např. programu Mathematica nebo Matlab. B5b Určitý integrál a jeho aplikace: definice určitého integrálu a jeho užití k výpočtu geometrických veličin (aplikace v ekonomických předmětech), nevlastní integrály. 175

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Aplikace: Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících neurčitých a určitých integrálů významných ekonomických funkcí:  úhrnnou nákladovou funkci určíme integrováním marginální nákladové funkce podle výstupní produkce  funkci úspor určíme integrováním funkce mezního sklonu k úsporám podle příjmů  určitého integrálu lze použít např. při výpočtu středního stavu populace v určitém časovém intervalu, vzrůstu kapitálu za určité období apod.

3.3

Statistika pro ekonomy

B6 Kombinatorika a pravděpodobnost: Kolmogorovova axiomatická soustava, vlastnosti pravděpodobnostní míry; závislost a nezávislost náhodných jevů; podmíněná pravděpodobnost, věta o úplné pravděpodobnosti, Bayesův vzorec; náhodná veličina na diskrétním prostoru a její rozdělení, nezávislost náhodných veličin, základní momenty náhodných veličin a jejich vlastnosti, charakteristická funkce a její vlastnosti; konvergence podle pravděpodobnosti, Čebyševova nerovnost, zákon velkých čísel; nejdůležitější diskrétní rozdělení; náhodná veličina na obecném prostoru elementárních jevů, absolutně spojité rozdělení, vlastnosti hustoty a distribuční funkce, věta o transformaci hustoty, momenty absolutně spojitých veličin, podmíněné absolutně spojité rozdělení; Laplaceovy úvahy, normální rozdělení jednorozměrné i vícerozměrné, centrální limitní věta; další důležitá absolutně spojitá rozdělení; přehled základních charakteristik náhodných veličin, podmíněné charakteristiky, vlastnosti regresní funkce. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z pravděpodobnosti se softwarovou podporou (Mathematica). B7 Základní metody statistiky: Náhodný výběr, základní výběrové charakteristiky a jejich vztah k teoretickým charakteristikám; bodový odhad parametrů, metody hledání bodových odhadů, intervalový odhad; testování statistických hypotéz, nejužívanější statistické prostředky, analýza experimentálních údajů. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z matematické statistiky se softwarovou podporou (Mathematica).

3.4

Vybrané kvantitativní metody a jejich aplikace

B8 Diferenciální a diferenční rovnice: B8a Diferenciální rovnice: Diferenciální rovnice 1. řádu. Existence a jednoznačnost řešení počáteční úlohy. Metody řešení diferenciálních rovnic 1. řádu: separace proměnných, homogenní rovnice, lineární rovnice, exaktní rovnice. Rovnice vyšších řádů. Snížení řádu. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu, zvláště s konstantními koeficienty. Aplikace: Úroková míra se spojitým úročením, Phillipsova křivka vztahu mezi inflací a nezaměstnaností (softwarová podpora – Matlab, Mathematica). 176



B8b Diferenční rovnice: Diference resp. sumace funkce a jejich vlastnosti. Diferenční rovnice 1. a 2. typu. Lineární diferenční rovnice, zvláště s konstantními koeficienty (homogenní resp. nehomogenní). Aplikace: Užití diferenčních rovnic při studiu rovnováhy trhu. (softwarová podpora – Matlab, Mathematica)

3.5

Finanční a pojistná matematika

B9 Finanční matematika: Modely úročení kapitálu. Úročení jednoduché, složené, področní, spojité. Diskontování. Současná a budoucí hodnota kapitálu. Efektivní úroková míra, úroková intenzita, míra inflace. Investiční rozhodování, míry výnosnosti investice. Důchody: bezprostřední a odložený, dočasný a věčný, před-a polhůtní, roční a področní. Modely spoření: krátkodobé a dlouhodobé, před- a polhůtní. Úvěry, umořování dluhu, umořovací plán. Směnky, diskont a eskont. Běžné účty. Dluhopisy. Akcie. Termínované obchody: deriváty, opce. Analýza portfolia. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z finanční matematiky se softwarovou podporou (MS Excel). B10 Pojistná matematika: Úmrtnostní tabulky: popis, konstrukce, vyhlazování. Princip fiktivního souboru. Komutační čísla. Typy pojištění, pojistného a pojistného plnění. Pojistná smlouva. Pojištění na dožití, pro případ smrti, smíšené, životního důchodu. Jednotková počáteční hodnota pojištění, princip ekvivalence. Pojistná rezerva: netto a brutto rezerva. Penzijní pojištění. Zdravotní pojištění. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z pojistné matematiky se podporou (MS Excel).

softwarovou

Závěr Současný stále převažující tradiční přístup ke studiu kvantitativních metod na ekonomicky zaměřených vysokých školách již zdaleka neodpovídá potřebám dnešního konkurenčního prostředí na trhu pracovních sil. Inovace tohoto studia uvažovaná v rámci projektu přispěje k celkovému zkvalitnění profesní přípravy budoucích ekonomických odborníků a manažerů na Moravské vysoké škole Olomouc. Studium kvantitativních metod je na MVŠO koncipováno tak, aby absolventi studia byli schopni 177

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV aktivně využívat těchto metod při řešení problémů ekonomické praxe a díky tomu lépe obstát v sílící konkurenci. Přínosem pro cílovou skupinu studentů je inovovaná moderní výuka využívající výpočetní techniku a další moderní technologie. Skupina vysokoškolských pedagogů dále rozšiřuje dosavadních znalosti o matematický pohled na ekonomické disciplíny, který je následně promítnut i do samotné výuky a přispívá tak k interdisciplinaritě dotčených předmětů. Plánované aktivity projektu pomohly celkovému zkvalitnění a inovaci profesní přípravy absolventů MVŠO. Studium budoucích ekonomů a manažerů na Moravské vysoké škole v Olomouci je v souladu s "Dlouhodobým záměrem vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti MVŠO" a s potřebami regionu. Tato inovace znamená přechod od tradičního studia klasických matematických disciplín k využití kvantitativních metod jako prostředku řešení problémů ekonomické povahy. Hlavní důraz je přitom kladen na rozvoj schopnosti formulovat ekonomické problémy matematickými prostředky, řešit je s využitím výpočetní techniky a následně řešení správně interpretovat se všemi důsledky pro ekonomickou praxi. V důsledku tohoto inovativního přístupu budou absolventi studia schopni aktivně využívat kvantitativních metod při řešení problémů ekonomické praxe a díky tomu lépe obstát v sílící konkurenci.

Literatura [1]

[2] [3]

KAINZOVÁ, V., VOLNÁ, M., LÁTAL F., ŘÍHA J. Modern Tools for Popularization and Motivation Students in Physics Teaching. In: Problems of Education in the 21st Century Vol. 31, 2011, p. 112 - 118, ISSN 1822-7864. KLEČKOVÁ, M., HOLUBOVÁ, R., KAINZOVÁ, V. Integrace v přírodovědném vzdělávání – studium východisek. Chem. listy 99, 1234-2345 (2008). HOLUBOVÁ, R., KAINZOVÁ, V, ŘÍHA, J., VYŠÍN, I. Education of Teachers in ICT Applications for Teaching Physics at Primary and Secondary School. In. Problems of Education in the 21 st Century Vol. 9, 2008. ISSN 1822-7864.

178

Kavka

Využití virtuální reality v logistice

VYUŽITÍ VIRTUÁLNÍ REALITY V LOGISTICE Libor Kavka Vysoká škola logistiky, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Virtuální realita a trojrozměrné (3D) prostředí jsou termíny, které se stále častěji objevují, nejen mezi odborníky, ale i laiky. Tento příspěvek představuje technologii virtuální reality s jejími možnostmi pro využití v logistice. Dále jsou rozebrána specifika tvorby systémů využívajících virtuální realitu a představeny současné aplikace systému virtuální reality v základních oblastech logistiky. Klíčová slova: Virtuální realita, logistika, trojrozměrný obraz Odborný konzultant: Markéta Hlavsová Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Vladislav Kabilka

Úvod S vyvíjejícími se technologiemi a neustále se zvyšujícím výpočetním výkonem počítačové techniky se do popředí zájmu řadí trojrozměrné zobrazování obrazu a virtuální realita. S přibývající popularitou tato technologie nachází využití v různých oborech lidské činnosti. Proto nastává otázka: Proč nevyužít těchto nových technologií i v logistice a jaký užitek nám přinesou?

1

Úvod do virtuální reality

Virtuální realita (VR) je počítačově generované 3D prostředí, do kterého se může uživatel vnořit a účastnit se okolního dění ve virtuálním světě v reálném čase. Z hlediska informatiky je VR způsob zobrazení složitých informací, manipulace a interakce uživatele s nimi pomocí počítače. Důležitou vlastností je vyvolání pocitu ponoření se do prostředí generovaného počítačem. Podle možností vnímání uživatele můžeme VR rozdělit na 3 stupně: 1. Pasivní - uživatel může pozorovat, vnímat co se děje v prostředí VR. Scéna kolem něj se může měnit tak, že má pocit, že se pohybuje, ale nemůže tento pohyb měnit. 2. Aktivní - na rozdíl od prvního stupně, může uživatel samostatně zvolit pohyb v prostředí VR. (Např. chůzí, létáním, plaváním apod.) 179

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3. Interaktivní - nejvyšší stupeň, dovoluje prozkoumat a měnit prostředí VR. (Např. uchopit předmět, přenést ho apod.) Stupeň proniknutí do světa VR je ovlivněn lidskými smysly, na které působí technické zařízení napojené na uživatele a řídící počítač. Největší část lidského vnímání (asi 80%) je tvořena zrakem. Proto virtuální systémy vytvářejí trojrozměrný prostor a přitom zachovávají základní zákonitosti zobrazení-perspektivu a osvětlení.

Obrázek 1: Generování a vnímání trojrozměrného obrazu Zdroj: Boyko, 2007

Stereofonní nebo kvadrofonní zvukový systém vytváří prostorový zvuk ovlivňující další lidský smysl sluch.

Obrázek 2: Generování a vnímání prostorového zvuku Zdroj: Boyko, 2007

Hmatový vjem se přenáší na účastníka VR pomocí speciálních oděvů se snímači polohy těla a pneumatickými senzory, vyvolávající určitý odpor při nárazu, uchycení, přetížení apod.

180

Kavka


Obrázek 3: Generování a vnímání hmatového smyslu Zdroj: Boyko, 2007

2

Druhy aplikací VR

Pohlcující VR (Immersive VR) Jejím cílem je co nejvíce uživatele vtáhnout do světa VR a oprostit ho od vjemů skutečného reálného světa a to především za použití speciálních technických prostředků, jako jsou helma se stereoskopickými brýlemi a stereofonními sluchátky, datovými rukavicemi, snímači polohy uživatele, prostorovými ukazovacími zařízeními. Rozšiřující VR (Augmented VR) Informace ze skutečného světa jsou kombinovány a doplněny prvky virtuální reality. Uživatelé používají speciální brýle, přes které je normálně vidět a do nich je současně promítán obraz s doplňujícími virtuálními objekty. (Žára, a další, 2004) Promítaná VR (Projected VR) Předem nasnímaná obrazová a zvuková data jsou promítána do prostoru kolem uživatele, v ideálním případě jsou to stěny a strop místnosti, v jednodušším případě monitor počítače. Možnosti interakce jsou značně omezené. Distribuovaná VR (Distributed VR) VR se stává prostředkem komunikace mezi více uživateli. Jedno virtuální prostředí je sdíleno více uživateli. Každý uživatel je pro ostatní účastníky viditelný svým avatarem.(Kim, 2005)

3

Využití virtuální reality

Využití virtuální reality pro potřeby logistiky se nabízí ve třech základních rovinách: Vizualizace – je vytvořen obraz skutečného světa, který může být díky prostředkům VR přehlednější a dostupnější. Do reálného světa nijak nezasahujeme ani na základě podmětů z obrazu ve VR.

181


Obrázek 4: Schéma principu vizualizace ve VR

Simulace – je vytvořen model skutečného světa, na němž se ve VR provádí zásahy a předpokládá se stejná reakce ve světě skutečném. Testuje se tedy reakce obrazu ve VR a až po splnění očekávání se provede adekvátní zásahy na reálném zařízení.

Obrázek 5: Schéma principu simulace ve VR

Řízení – opět vytvořen model, s tím, že zásahy provedené ve VR ovlivní reálnou soustavu. Tedy přímá obousměrná interakce modelu s realitou.

Obrázek 6: Schéma principu řízení ve VR

4

Specifika systémů virtuální reality

Pro správnou iluzi virtuální reality je třeba dodržet některé základní postupy, které využívá 3D počítačová grafika. Mezi základní metody patří zobrazování prostorových objektů, tvorba prostorových scén, manipulace s objekty, detekce kolizí, zjednodušování scén a zobrazování v reálném čase. Tyto metody jsou aplikovány pro obrazovou stránku scény (obraz nejvíce působí na vnímání člověka). Doplněním systému pro vytvoření virtuální reality jsou různé periferní zařízení, které rozšiřují o zvukové, hmatové, popřípadě čichové vjemy. Pro systémy VR jsou důležité tyto vlastnosti: 182

Kavka


Práce v reálném čase - generování scén, obrazu, zvuku a interakce by mělo probíhat v reálném čase, popřípadě takovou rychlostí, aby se nestala rušivou. Minimální rychlost obrazu se udává 25 snímku za sekundu. Minimální rychlost opakování snímků by měla být dodržena i na úkor snížení kvality obrazu. LOD (Level of Detail) – používá se ke zjednodušení scény na základě snižování úrovně detailů jednotlivých objektů. Při snižování vzdálenosti mezi pozorovatelem a objektem dochází ke zvyšování stupně LOD (vykreslí se více detailů). Trojrozměrný obraz – pro vnímání trojrozměrného obrazu člověkem je nutné přivést ke každému oku jiný obraz vzdálený od sebe na rozteč lidských očí (asi 7 cm). Vzniklé rozdíly v obrazech dávají hloubku obrazu a mozek ji potřebuje pro zpracování třetího rozměru. Pro tyto účely se používají helmy (HMD), které mají miniaturní LCD display pro každé oko zvlášť. Další možností je použití střídavého zakrývání levého a pravého oka nebo použití polarizačních nebo barevných filtrů. Billboard – je další prvek pro zjednodušování generované scény. Jedná se o plošný objekt, na kterém je namapován rastrový obraz. Tento billboard se stále otáčí směrem k pozorovateli, který stále vidí bitmapový obraz. Takto lze zjednodušit trojrozměrný objekt např. strom, pozorovatel vždy vidí plošný obraz stromu natočený proti němu. Navigace – je důležitá pro orientaci ve VR prostoru. Uživatel se může při větší míře vnoření do virtuálního prostoru snadno ztratit, proto je nutné vytvořit způsob snadné orientace. Základním prvkem získání orientace je definování podlahy a pozadí, tím se výrazně zvýší přirozená orientace. Pro vlastní navigaci lze rozdělit VR systémy podle způsobu ovládání a vnímání vlastní postavy a to na systémy, kdy uživatel je přímým účastníkem VR světa, tak jako světa reálného (vidí, slyší, vnímá stejně jako v reálném světě), nebo je zastoupen virtuální osobou – Avatarem. Avatar reprezentuje svého uživatele jednak konkrétními rozměry (neprojde úzkými prostory, naráží do předmětů), jednak jde o vizáž, kterou vnímají ostatní uživatelé virtuálního světa. Ovládání scény je řešeno několika způsoby. V první řadě je třeba určit činnost, kterou chceme provádět. Mezi základní činnosti patří chůze, pohyb je určen pouze po podložce (většinou zde působí gravitace a jiné fyzikální zákony), nelze procházet jinými předměty (pokud není určeno jinak). Další činností je létání. Zde neplatí gravitace a pohyb je umožněn ve všech směrech, předměty zůstávají neprůchozí. K důležitým činnostem také patří režim zkoumání. V tomto režimu lze předměty procházet, manipulovat s nimi a spouštět další akce definované nad objektem. (Žára, a další, 2004) Detekce kolizí – uvnitř virtuálního světa můžou předměty vzájemně kolidovat. Vzájemná kolize může způsobit další akce nebo řetězec návazných akcí. Nejprve je důležité určit, zda došlo k vzájemnému kontaktu virtuálních objektů. Protože objekty mohou být velmi složitých tvarů, bylo by velmi komplikované vyhodnotit kontakty a kolize na složitých plochách. Proto se objekty ohraničují do jednoduchých geometrických tvarů – obálek (bounding volume). Základní testy se provádí na těchto obálkách (pro jednoduchost výpočtu), a když je výsledek testu kladný, proběhne výpočet na konkrétním složitějším tvaru. 183

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Multimedia – součástí virtuální scény bývá i prostorový zvuk, jelikož sluch je druhým nejvnímavějším smyslem člověka. Stejně jak dochází k modelování obrazové scény tak, dochází k simulaci zvukového vlnění v daném VR světě. Zvuk se od pevných předmětů odráží, jinými látkami se šíří. Pro simulaci zvukového pole jsou vypracovány geometrické, fyzikální a statistické metody. (Žára, a další, 2004)

5

Současné aplikace virtuální reality využité v logistice

Využití VR představuje realistickou simulaci dat, objektů a prostředí, která může mít interaktivní, přirozený a intuitivní způsob manipulace, otevírající velké možnosti použití v logistických systémech. Základní oblast využití VR v logistice jsou: (VIRTUAL REALITY & LOGISTICS, 2004) a) Návrh projektů a vytváření konceptů b) Simulace produktů c) Trénink operátorů d) Operativní užití Ad a) Návrh projektů a vytváření konceptů Návrh uspořádání výrobní haly a skladovacích prostor ještě před zahájením výstavby objektu. Nejprve se vyprojektuje hala, následně proběhne optimalizace toků pomocí simulací a nakonec se vytvoří model ve VR pro upřesnění podnikatelského záměru. Tento typ úloh lze řešit komerčním softwarem např. Simul8, Witness apod. Tyto programové balíky umí kromě modelování a simulací také vygenerovat trojrozměrnou animaci řešeného problému.

Obrázek 7: Návrh výrobní haly Zdroj: www.createasoft.com

Ad b) Simulace produktů Před výrobou nového drahého zboží (automobil, dům) je vytvořen virtuální model na přání zákazníka, až po jeho schválení a doladění se vyrobí. (Výroba modelu je několika násobně nižší než úpravy hotového výrobku). Ještě před výrobou mohu otestovat jeho funkčnost, design, ergonomii apod.

184

Kavka


Obrázek 8: Využití VR při vývoji nových automobilů Zdroj: Škoda auto (www.skoda-auto.cz)

Ad c) Trénink operátorů Do této katgorie patří skupina trenažérů pro úspěšné zvládnutí řízení složitých dopravních prostředků a různých strojů.

Obrázek 9: Letecký simulátor TL – 159 Zdroj: www.afbcaslav.cz

Na trenažérech se lze naučit základní ovládánístroje, tak i ovládání při kritických podmínkách. (Špatné počasí, havárie, požár apod.). Další skupinou může být nacvičení sestavování složitých prvků, trénování čiností v nedostupných podmínkách, kdy operátoři napracují se skutečným modelem, ale s modelem ve VR. Při těchto činostech je třeba vyšší stupeň interaktivity, protože s jednotlivýni částmi virtuálního modelu je třeba manupulovat.

Obrázek 10: Práce s modelem ve VR Zdroj: www.agris.cz

Ad d) Operativní užití Do této skupiny řadíme ostatní aplikace využívající VR operativnímu rozhodování, ale i dlouhodobějšímu řízení. Kombinace skučné a virtuální reality může pomáhat při orientaci ve skladu a vyhledání zboží, umožní zapojovat součásti podle virtuálních scén apod. Zobrazování a vizualizace veličin pro snadnější rozhodování a řízení. 185


Obrázek 11: Vizualizace pomocí 3D pohoří Zdroj: www.indiana.edu

Závěr Logistika, její procesy, technologie a metody jsou nezávislé na výrobní technologii a jsou uplatnitelné pro všechny obory. Jedná se především o činnosti spojené s dopravou, skladováním, distribucí a jejich integrací a zefektivněním. Pro efektivní řízení s velkým množstvím vstupních veličin, možností mnoha poruch během řízení a velkou množinou kritérií ovlivňující výsledek, je často těžké najít exaktní řešení. Jednou z možností je používání simulačních a vizualizačních prostředků. V této oblasti se neobejdeme bez použití počítačových systémů, které svým velkým výpočetním výkonem mohou nabídnout několik řešení, pro různé varianty vstupních hodnot. Uživatel – operátor se musí rozhodnout, jakou variantu zvolí, než provede zásah nebo klíčové rozhodnutí. A právě pro rozhodování může použití prostředků virtuální reality (VR), ve kterém můžou být některé prvky „zobrazeny a vnímány“ lépe než při běžném použití výpočetní techniky, být snadnější a efektivnější.


[4]

BOYKO, M. Aplikace prostředků virtuální reality v logistice. 1. vyd. Přerov: VŠLG Přerov, 2007. 51s. KIM, G. J. Designing Virtual Reality System The Structured Approuch.1. vyd. London : Springer, 2005. 234 s.ISBN 1-85233-958-6. VIRTUAL REALITY & LOGISTICS. In PEHLIVANIS, K, PAPAGIANNI, M, STYLIADIS, A. Proceedings of the International Conference on Theory and Applications of Mathematics and Informatics. Thessaloniki: ICTAMI, 2004. 8s. ŽÁRA, J, a další. Moderní počítačová grafika. 2.vyd. Brno: Computer Press, 2004. 610s. ISBN 80-251-0454-0.

186

Keprt

Visual Studio ve výuce informatických předmětů

VISUAL STUDIO VE VÝUCE INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ Aleš Keprt Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected] Abstrakt: Příspěvek diskutuje problematiku výuky informatiky a zejména programování ve Visual Studiu – nástroji, který se používá jak v komerční praxi, tak ve výuce. Klíčová slova: Visual Studio, programování, výuka, synergie Odborný konzultant: Ladislav Chmela Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod Microsoft Visual Studio (dále jen Visual Studio) je jedním z mnoha dnes existujících vývojových nástrojů pro programátory. Setkáváme se s ním běžně v komerčních firmách produkujících počítačový software a je běžným vybavením také na školách, kde je jedním z nejčastějších softwarových pomocníků ve výuce programování. Oblast využití tohoto vývojového nástroje se však neomezuje jen na programování a jeho výuku, Visual Studio je totiž možno využít i ve výuce některých dalších příbuzných činností. Pro studenty to pak přináší výhodu jednotného prostředí a jednotného pracovního nástroje, se kterým se setkávají opakována během studia a ve výuce se tak šetří drahocenný čas, který by jinak byl nutný k seznámení s novými prostředky vždy na začátku každého dalšího semestru či kurzu. S tímtéž nástrojem se pak titíž studenti již coby absolventi setkávají i potom ve svém profesním životě v praxi a opět tak šetří svůj čas a nemusejí se učit pracovat se zcela novými nástroji. Použití jednotného nástroje v tak široké škále nasazení má však i určitá úskalí a tomu se právě věnuje tento příspěvek.

1 1.1

Vývojové nástroje Běžné a školní nástroje

Vývojové nástroje se dnes vyskytují obvykle ve formě IDE (integrated development environment), čili integrovaných vývojových nástrojů. Pro potřeby dalšího textu si je rozdělme na dva typy:  Běžné: to jsou všechny ty, které se používají v komerční praxi. 187

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  Školní: ty jsou určeny speciálně k výuce a ne k použití v praxi. Ať už k výuce programování přistoupíme jakkoliv, někde v jejím průběhu určitě použijeme i běžné vývojové nástroje. Bez ohledu na to, zda je budeme ve výuce používat už od začátku, nebo výuku začneme s pomocí nástrojů školních a ty běžné přidáme až v jejím dalším průběhu, určitě nemůže absolvent vyjít ze školy bez jejich znalosti, protože by byl v praxi problematicky uplatnitelný. Zde musíme zmínit i výuku programování vysokoškoláků neinformatiků, středoškoláků a žáků základních škol. Ti totiž nemají výuku programování složenou z více samostatných předmětů, ale typicky jen jeden předmět „informatika“ či „programování“ a v jeho omezeném čase musí zvládnout vše. Tito studenti se samozřejmě v konečném důsledku naučí daleko méně než systematicky připravovaní informatici, nicméně jde o poměrně velké množství studentů a část z nich skutečně bude programování v budoucnu živit a proto je třeba se jejich situací také zabývat. Tito studenti ve výuce většinou používají právě ony běžné vývojové nástroje a pro nedostatek času je u nich vynechaná výuka na těch školních.

1.2

Důvody existence vývojových nástrojů

Z výše uvedené definice typů nástrojů je vidět, že obě možnosti se navzájem nevylučují. Kvalitní nástroje však typicky patří právě do jedné kategorie a je to na nich poznat na první pohled. Důvodem existence běžných nástrojů je samozřejmě neustálá potřeba lidské společnosti vytvářet další nový počítačový software. Co je však důvodem existence těch školních? Těch důvodů je více a pokusíme se identifikovat alespoň několik základních:  Cena, snaha řešit potřeby výuky bezplatnými nástroji  Přílišná složitost běžných nástrojů, nepřehlednost pro začátečníky  Absence či nedostatek vestavěných „pomocníků“ pro začátečníky Fakt, že vývoj softwaru je komerční proces a tedy také vývojové nástroje jsou komerčním artiklem, je typickou překážkou v jejich používání na školách. V posledních letech je tento problém však na ústupu, protože v oblasti programování se silně prosazují vývojové i další nástroje, které lze používat zdarma. Horší je situace u druhého bodu – s pokračujícím vývojem existujících nástrojů také roste jejich složitost. U mnoha z nich je jejich rozsáhlost a tedy i složitost už hodně daleko za hranicí toho, co dokáže běžně pochopit začátečník, speciálně pak při samostudiu. Třetí bod pak charakterizuje fakt, že běžné komerční nástroje typicky nenabízejí žádné pomůcky (či obecně přidanou hodnotu) pro výuku, ale soustředí se jen na dosažení maximální produktivity při práci již „vyučeným“ programátorům. Přitom právě jednoduché pomůcky, inteligentní vestavění pomocníci („wizardi“) nebo například kontextová ve stylu „co je to příkaz if“), které jsou v praxi naprosto zbytečné či nadbytečné, jsou často výhodným pomocníkem začátečníkům při prvních krůčcích v tak cizím a neintuitivním prostředí, jakým je svět počítačů a jejich programování. Čili důvodů ke vzniku specializovaných „školních“ vývojových nástrojů je dostatek.

188

Keprt

1.3

Visual Studio ve výuce informatických předmětů

Možnosti synergie

Zajímat nás samozřejmě musí také otázka synergie, tj. zda je možno sjednotit vývojové nástroje pro praxi a nástroje pro výuku dohromady a to takovým způsobem, aby z toho byl větší užitek než při jejich existenci a používání samostatně. Výuka na školních nástrojích probíhá z toho důvodu, že jsou vhodnější pro výuku hlavně v jejích začátcích, kdy jsou potřeby a celková situace studentů někde jinde, než kde se nachází potřeby zkušeného programátora. Kdybychom funkce a obecně řečeno výhody školních nástrojů měli i v běžných nástrojích, ušetřili bychom jistý čas v dalším studiu, kdy bude ve výuce probíhat přechod ze školního na běžný nástroj. Případně u paralelně probíhajících kurzů v různých nástrojích by se studentovi situace značně zpřehlednila, kdyby mohl ve všech těchto kurzech používat jeden společný nástroj. Problematika dosažení synergie samozřejmě naráží na to, že například kurz funkcionálního programování probíhající v prostředí Common Lisp není vhodné spojovat s kurzem programování ve Visual Basicu pomocí Visual Studia. Tyto dva nástroje jsou odlišné nejen z důvodu školního či komerčního zaměření, ale ze samotné podstaty jiného stylu programování. Na to tedy pamatujme a v dalším textu se zaměřme speciálně na tu část výuky, která probíhá v prostředích s podobným stylem programování – může to být třeba právě Visual Basic, který je hodně oblíbeným jazykem zejména v kurzech pro začátečníky, neinformatiky a děti.

2

Visual Studio ve výuce

Microsoft Visual Studio je dnes zřejmě nejběžněji používaný vývojový nástroj při programování ve Windows, je tedy vhodným kandidátem na příklad běžného vývojového nástroje a my se nyní zastavíme u jeho možností a slabin použití při výuce programování. Uvedeme je stručný výčet základních bodů, podrobnější rozbor této problematiky je možno najít v článku [3]. Přitom dále v textu uváděný souhrn tzv. „problematických bodů“ není způsoben ani tak špatným vlastnostmi samotného Visual Studia, jako spíše problémy logicky vyplývajícími ze snahy hledat synergii ve slučování dosti odlišných oblastí, jakými jsou průmyslová praxe na jedné straně a výuka začátečníků na straně druhé. Shrňme základní body bránící optimální synergii:  Obvykle dosti komplikovaná syntaxe programovacího jazyka – Ačkoliv příkazy nemusejí být na jednom řádku, typicky se tak píší. Komplikovanost pro začátečníka spočívá v přílišné volnosti syntaxe. Lepší je Visual Basic – ten vyžaduje, aby každý příkaz byl na samostatném řádku (až na pár výjimek), takže chyby tohoto typu tam nenastávají. Navíc samozřejmě odpadá potřeba středníku za každým příkazem. Ještě větší problém může mít začátečník v pascalu či Delphi, kde se středník nepíše za příkazy, ale jen mezi příkazy, takže v některých speciálních případech za příkazem středník není.  Chybějící nebo nedostatečná nápověda syntaxe – Pokud za příkazem chybí onen středník, překladač vypíše chybu překladu a IDE nijak nepomůže 189














studentovi s jejím pochopením či opravou. Zůstaneme-li u chybějícího středníku, IDE by mělo studentovi srozumitelně a celou větou sdělit, co se děje a jak dál postupovat. Navíc by tato zpráva měla být pokud možno v češtině. A podobně počítačem rozpoznatelných chyb je jistě více. Typické je taky narazit na problém překlepu jména třídy či špatné velikosti písmen. Je-li v systému třída či jmenný prostor System, překladač zahlásí chybu, chceme-li ve zdrojáku použít Sistem či system. IDE by se pak mělo postarat o pomoc studentovi tím, že mu nabídne opravu ve stylu: „Slovo Sistem je neznámé. Pravděpodobně jde o překlep a chtěl jste napsat System.“ Nedostatečná podpora projektorů a interaktivních tabulí – Ve výuce nejde jen o samostatnou práci studentů. Součástí práce učitele je často i předvádění práce s IDE na projektoru nebo pomocí interaktivní tabule a zde narážíme na problém, že Visual Studio jakožto i další vývojové nástroje nijak nepodporují tuto činnost. Chybějící nápověda sémantiky jazyka – Podobně jako u výše zmíněných syntaktických chyb by IDE mohlo studentovi pomáhat i s pochopením sémantiky. Na rozdíl od syntaktických chyb, ty sémantické nezpůsobí chybu překladače, takže na první pohled nejsou vůbec vidět. Speciálně u Visual Studia je dlouhodobě problematický i samotný styl nápovědy MSDN, zejména její nabobtnalost, naprostá nesrozumitelnost pro začátečníky a strašlivá pomalost při otevírání jednotlivých stránek nápovědy. Celkově chybějící čeština – Úplně prvním problémem, na který studenti obvykle narazí, je určitě chybějící čeština. Konkrétně Visual Studio má v poslední verzi 2010 k dispozici i český překlad. Má však dva zásadní nedostatky, které jeho užitečnost značně snižují: Lze jej použít jen ve vyšší placené edici a nejde o kompletní překlad všech textů i s nápovědou MSDN. Překládání vývojových nástrojů do jiných jazyků je však dvojsečná zbraň. Student programování zhýčkaný svým rodným jazykem ve vývojovém prostředí bude mít o to větší problémy v reálném prostředí programátorské praxe, stejně tak mu nepomohou různá vývojářská fóra na internetu apod. Učitelem řízené projekty – Jednou z chybějících funkcí vývojových nástrojů obecně je typicky zcela nulová podpora učitelem řízených projektů. Pojem „řízení učitelem“ může mít u studentských projektů mnoho podob. V prvé řadě chybí podpora pro projekty, kde student má jen dopsat část kódu do existující kostry programu. Chybí možnost zamknout nebo i skrýt části projektu apod. Po odevzdání hotového projektu pak chybí jakákoliv podpora pro automatizované ověření správnosti řešení. Na zde zmíněné věci je jistě možno vytvořit vlastní studijní framework, nebo alespoň do jisté míry, je však s podivem, že samotní autoři Visual Studia nemají vůbec potřebu získávat větší market share prostřednictvím bohatší podpory studentů. 190

Keprt

Visual Studio ve výuce informatických předmětů 



3

(Ne)ladění – Ladění programů a s ním související věci jako krokování, breakpointy apod. patří k velmi důležitým součástem programátorské práce. Konkrétně Visual Studio má v tomto ohledu velmi dobrou pověst – obsahuje mnoho funkcí pro ladění programů nativních i řízených ve všech jím podporovaných programovacích jazycích. Zkušenost ukazuje, že tyto nástroje používají spíše pokročilejší programátoři, zatímco studenti jen málo a speciálně začátečníci v této oblasti dost tápou. Důvodem tohoto „školního neladění“ může být zřejmě i nedostatečné věnování se problematice ladění ve výuce; téma „Jak efektivně ladit programy“ se v rámci kurzu programování mnohdy neobjeví vůbec, zvláště pak v kurzech pro začátečníky. Typickým jevem u rozsáhlých počítačových programů je, že jejich autoři opomíjejí potřebu sebepropagace těchto programů směrem k jejich uživateli – vývojové prostředí jakoby ani nechtělo, aby jej uživatelé plně využili. Vše se soustředí jen na technickou povahu věci a samotná přítomnost nějaké pokročilé funkce vývojového prostředí je konečným stavem. Dalo by se říci, že programům chybí „duše“ – poskytují stále širší a širší pole funkcí a přitom je jim zcela jedno, jestli to někoho z jejich uživatelů vůbec zajímá. Tato problematika jde však daleko za rámec tohoto textu.

Další možnosti Visual Studia

Kromě klasického programování je možno Visual Studio použít i k dalším činnostem, včetně dalších předmětů. Přímo ve výuce na MVŠO se nám osvědčilo Visual Studio v těchto dalších oblastech:  Jako modelovací nástroj – Visual Studio obsahuje editor třídních modelů, který je přímo propojen na zdrojové kódy a cokoliv, co se programuje, se objevuje v grafickém modelu, stejně jako obráceně cokoliv namodelovaného se přímo objevuje i ve zdrojovém kódu. Nevýhodou ve aktuální verzi je však zejména nekompatibilita modelování s jazykem UML.  Jako editor HTML stránce – Visual Studio se osvědčilo jako semi-WYSIWYG editor webových stránek v jazyce HTML. Nabízí rychlý náhled stránky, pokročilé funkce vybarvování syntaxe a podporuje velmi dobře také stylovací jazyk CSS.  Visual Studio je nástroj zaměřený zejména na velké softwarové projekty, a tak nemůže překvapit, že se výborně hodí i do výuky související se softwarovými projekty. Ačkoliv integrované funkce modelování, jak již bylo zmíněno výše, nejsou na nejlepší úrovni, samotná podpora projektů je ve Visual Studiu výborná a v předmětech zabývajících se softwarovými projekty je Visual Studio skvělým pomocníkem.

191


Závěr V tomto příspěvku jsme se zabývali problematikou používání Visual Studia ve výuce programování a dalších informatických předmětů. Visual Studio je známý a hodně používaný vývojový nástroj, a to jak v praxi, tak ve výuce. Pokusili jsme se zde konkrétně pojmenovat několik jeho slabých míst z pohledu potřeb výuky, přesněji řečeno očima studenta a očima jeho učitele.

Literatura [1]

ACM: Computing Curricula 2005: The Overview Report. Dostupný z WWW: ˂www.acm.org/education/curricula-recommendations/˃.

[2]

Microsoft: Microsoft Visual Studio. ˂www.microsoft.com/cze/msdn/vstudio/2010/˃.

[3]

Microsoft: Microsoft Visual Studio. Dostupné z WWW: ˂msdn.microsoft.com/en-

Dostupné

z WWW:

us/vstudio/˃. [4]

KEPRT, A. K problematice výuky programování v běžných vývojových nástrojích. Ve sborníku konference Objekty, 2010. Ostravská Univerzita v Ostravě, 2010.

192

Kleinbauer

Pracovní příkazy a inventarizace na PDA

PRACOVNÍ PŘÍKAZY A INVENTARIZACE NA PDA Miroslav Kleinbauer Tesco SW, a. s. [email protected]

Abstrakt: Tento materiál byl zpracován jako rámcová cenová informace na tvorbu SW pro zařízení PDA pro Objednatele. Klíčová slova: pracovní příkaz, inventarizace, PDA Odborný konzultant: Zdeňka Krišová Tematický konzultant: Vojtěch Bernard

Úvod Na základě provedeného jednání uskutečněného ve firmě Objednatele vyplynul požadavek pro tvorbu SW vybavení pro zařízení PDA v rozsahu:  SW pro PDA – pracovní příkaz  SW pro PDA – inventarizace  SW pro obsluhu a administraci PDA na klientském PC dle předané analýzy a návrhu řešení. V návaznosti na uskutečněné jednání předkládáme tuto rámcovou nabídkovou informaci. Tato nabídka nepokrývá nutné úpravy v informačním systému Korund+. Nedílnou součástí této nabídky je dokument „Funkční specifikace“, verze 1.0 (dále jen zadání). Celkový rozsah prací je definován tímto zadáním. Výstupem celého projektu pak bude realizace předmětných požadavků v prostředí IS Korund+ u Objednatele.

1

Harmonogram plnění dodávky

T Zahájení plnění předmětu zakázky dle požadavku Objednatele a dohody smluvních stran. T + 4 týdny Předvedení a testy SW pro PDA (pracovní příkaz a inventarizace). T + 8 týdnů Předání SW pro PDA (pracovní příkaz a inventarizace) do ověřování. T + 12 týdnů Předání SW pro klientské PC do ověřování. T + 16 týdnů Předání do rutinního používání a ukončení plnění předmětu zakázky. 193


2

Cenová nabídka

V této části je uveden stručný popis dílčích věcných oblastí dodávky, které jsou předmětem nabídkové informace pro Objednatele, včetně cenové specifikace. Všechny ceny uvedené v tomto dokumentu jsou bez příslušné sazby DPH (není-li uvedeno jinak). SW pro PDA – pracovní příkaz

Cena (Kč)

Popis – analytické rozpracování Realizace – programování Testování a implementace Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* SW pro PDA – inventarizace Popis – analytické zpracování

Cena (Kč)

Realizace – programování Testování a implementace Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* Klientsky SW pro obsluhu PDA Popis – analytické zpracování Realizace – programování Testování a implementace Celkem (bez DPH)

Cena (Kč)

20% DPH Celkem s DPH* Rekapitulace: Celkem SW pro PDA – pracovní příkaz

Cena (Kč)

SW pro PDA – inventarizace Klientský SW pro obsluhu PDA Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* Obrázek 1: Cenová rekapitulace pro jednotlivé komponenty dodávky

*Případné další náklady pokrývající nutné činnosti k plné funkčnosti předmětu zakázky mimo zadání budou řešeny jako vícepráce a oceněny hodinovou sazbou … ,Kč. 194

Kleinbauer

Pracovní příkazy a inventarizace na PDA

Nabídková cena je uvedena včetně prvotní instalace u Objednatele.

3

Platební podmínky

Zhotovitel nepožaduje po Objednateli žádné zálohy na realizaci předmětu plnění. Předmět plnění bude Objednatelem hrazen ve dvou splátkách. První splátka ve výši … ,- Kč bude fakturována na základě protokolárního předání celého plnění do ověřovacího provozu, doplatek bude fakturován na základě protokolárního předání plnění do rutinního užívání. Daňový doklad bude vystaven do 5-ti dnů po převzetí dílčí věcné oblasti dodávky. Splatnost daňového dokladu bude stanovena na 21 dnů od doručení Objednateli. Platby budou probíhat výhradně v české měně. Rovněž veškeré cenové údaje budou uváděny v Kč.

4

Nároky na součinnost zadavatele

Zadavatel umožní na své náklady Zhotoviteli přístup k HW vybavení (PDA), na kterém bude SW provozován. Zadavatel se zavazuje převzít dodaná plnění a realizovat ověřovací provoz v rozsahu nejvýše 4 týdnů, nebudou-li zjištěny závažné nedostatky bránící převzetí plnění do rutinního provozu. Tento dokument může obsahovat důvěrné informace společnosti TESCO SW a.s. Převzetím tohoto dokumentu se zadavatel zavazuje, že žádným způsobem nezpřístupní informace v něm obsažené jiným osobám.

5

Záruky a záruční podmínky

Podmínky poskytování záruky jsou standardně uvedeny v platné servisní smlouvě včetně jejích příloh (dále Smlouva).

Závěr V tomto materiálu byla popsána konkrétní rámcová cenová informace pro tvorbu a zavedení SW pro zařízení PDA v rozsahu pracovních příkazů a inventarizací ve firmě Objednatele.

Literatura [1]


195


ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY A VÝZKUMU Irena Kovačičinová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na odbornou jazykovou přípravu pracovníků vědy a výzkumu, realizovanou u partnerských organizací v rámci projektu APSYS. Cílem jazykové výuky bylo získání dovedností pro vhodné a efektivní využívání prostředků cizího jazyka v kontextu vědecko-výzkumné práce. Jazyková příprava vědeckovýzkumných pracovníků klade vysoké nároky na individuální přístup k účastníkům kurzů z pohledu jejich úrovně jazykových znalostí a dovedností a také z pohledu jejich potřeb znalosti cizího jazyka. Nezbytnou součástí jazykové přípravy je též praktická aplikace nabytých znalostí a dovedností v reálném prostředí vědy a výzkumu či v simulovaném prostředí jazykového outdoorového tréninku. Klíčová slova: jazyková příprava, cizí jazyk, znalost cizího jazyka, cizojazyčné dovednosti, jazykový outdoorový trénink Odborný konzultant: Martin Zielina Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná

Úvod Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu byla od jeho počátků navržena a realizována jako nedílná součást projektu Aplikovatelného systému dalšího vzdělávání ve VaV. V prvotní fázi projektu byl nastaven celkový systém vzdělávání, který byl v průběhu projektu pilotně realizován. Samotná jazyková výuka však byla spuštěna záhy po nastartování projektu, a to v říjnu roku 2009 a trvala po celou dobu realizace projektu. Součástí klíčové aktivity Odborná jazyková příprava byla mimo vlastní jazykovou výuku tvorba podpůrných studijních textů a realizace dvou outdoorových tréninků v září roku 2010 a 2011. Tento příspěvek shrnuje cíle projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV v oblasti jazykové přípravy, strukturu a formu jazykové přípravy, seznamuje s charakterem výukových a studijních materiálů používaných v rámci jazykové přípravy, nastiňuje cíle a metodické principy jazykových outdooru. V neposlední řadě se také věnuje zhodnocení jazykové přípravy v projektu.

196

Kovačičinová

1

Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu

Cíle a záměry jazykové přípravy, cílová skupina

Jedním z primárních cílů, který projekt po celou dobu své realizace sleduje, je rozvinutí všeobecných znalostí cizího jazyka do roviny odborného jazyka používaného institucemi v mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráci13. Záměrem projektu v oblasti jazykové přípravy je prohloubení jazykových znalostí a dovedností účastníků a jejich schopnosti zpracovávat, ať už pasivně či aktivně, odborné texty v cizím jazyce, adekvátně používat odbornou terminologii, přednášet a prezentovat výsledky vědecko-výzkumné práce v cizojazyčném prostředí a vyhledávat odborné informace na cizojazyčných internetových stránkách. Cílovou skupinou projektu jsou vědecko-výzkumní pracovníci a administrativní pracovníci podílející se na vědecko-výzkumné činnosti z řad partnerů projektu, tj. Moravské vysoké školy Olomouc (MVŠO), Vysoké školy logistiky (VŠLG), TESCO SW a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (Společná laboratoř optiky FzÚ AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci). Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb jednotlivých účastníků projektu bylo nutno již od počátku projektu aplikovat individuální přístup k jazykové výuce, a to zejména realizací modulárního systému výuky. Vzhledem k tomu, že primárním jazykem vědy a výzkumu na mezinárodní úrovni je angličtina, byla převážná část výuky zaměřena na tento jazyk. Doplňkovým jazykem byla zvolena ruština, a to z důvodu profesní orientace partnerů projektu na rusky mluvící země.

2 2.1

Struktura a forma jazykové přípravy Výukové moduly

Účastníci projektu měli možnost si v rámci projektu volit moduly dle svých jazykových znalostí a dovedností a s ohledem na svou náplň vědecko-výzkumné práce. Základním výukovým modulem byla Odborná jazyková příprava pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky. Jejím cílem bylo získání či prohloubení jazykových dovedností účastníků pro vhodné a efektivní využívání jazykových prostředků cizího jazyka pro vědeckovýzkumnou práci. Výuka základního modulu probíhala kontinuálně po celou dobu realizace projektu jak v Olomouci pro účastníky z partnerských organizací MVŠO, TESCO a FzÚ AV ČR, tak v Přerově pro účastníky partnera projektu – VŠLG. Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb a vstupních znalostí účastníků byli tito rozděleni do pěti, později do šesti výukových skupin angličtiny a do dvou výukových skupin ruštiny. Základní výukový modul byl doplněn dvěma odbornými moduly, a to Řízení VaV projektů a prezentace VaV projektů a výsledků vědecko-výzkumné práce a Psaní odborných textů v cizím jazyce. Výuka těchto modulů dílče probíhala kontinuální formou v rámci výuky stávajících skupin a dílče byla realizována blokovou formou jako intenzivní výuka specializovaných oblastí, např. kurzy Presentation Skills, Academic Writing Course apod. Výhodou této výukové formy byla možnost zapojení i těch 13

Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line], , s. 3.

197

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV účastníků, kteří pro svou vědecko-výzkumnou práci potřebují pouze specializované oblasti jazykové přípravy a bylo by pro ně náročné, často i z pohledu jejich vstupních znalostí zbytečné, účastnit se základního výukového modulu.

2.2

Výukové a studijní materiály

Cizojazyčná výuka v projektu byla zahájena v říjnu roku 2009, tj. téměř bezprostředně po zahájení projektu a rozpracování základní idey systému vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu. V tomto období sehrál klíčovou roli odborný garant jazykové přípravy v projektu, jehož úkolem bylo navrhnout systém jazykové přípravy, zajistit kvalifikované lektory a ve spolupráci s nimi zvolit vhodné výukové materiály. Vzhledem k absenci aktuálních výukových materiálů specializovaných na oblast vědy a výzkumu byla zvolena strategie výběru a příp. tvorby studijních materiálů jednotlivými lektory, kteří svou výukovou činnost průběžně konzultovali s odborným garantem jazykové přípravy tak, aby celá příprava směřovala k naplnění cíle projektu. Výuka, potažmo výukové materiály, na nichž byla založena, tak mohla lépe reflektovat potřeby a vstupní či aktuální jazykové znalosti cílové skupiny. V průběhu klíčové aktivity č. 2: Zpracování studijních opor pro navržené vzdělávání14 vznikly tři doprovodné studijní texty, které však neměly charakter výukových materiálů, ale byly zpracovány jako podpůrné studijní materiály - příručky odborného stylu a terminologie, které budou moci účastníci projektu využít při své vědecko-výzkumné práci v cizojazyčném kontextu. Uvedené studijní texty zahrnovaly následující oblasti:  Odborná angličtina pro řešení VaV projektů15  Odborná ruština pro řešení VaV projektů16  Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení VaV projektů17, který obsahuje cizojazyčné varianty klíčových slov ze studijních opor ostatních odborných modulů.

2.3

Jazykové outdoory

Jednou z forem jazykové přípravy vědecko-výzkumných pracovníků byla realizace jazykových outdoorů, které se uskutečnily v září roku 2010 a v září roku 2011. První z nich byl bilingvální - anglicko-ruský a druhý z nich, vzhledem k primárnímu zacílení jazykové přípravy na angličtinu, pouze monolingvální - anglický. Cílem jazykových outdoorů bylo prohloubení a zejména praktická aplikace stávajících pasivních i aktivních jazykových dovedností získaných během realizovaných jazykových kurzů, prolomení jazykových bariér v odborné komunikaci a rozvíjení 14

Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line], , s. 2 15 Srov. KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 16 Srov. NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 17 Srov. KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů.

198

Kovačičinová


schopností se vzájemně dorozumět a prosadit se v tvůrčích a vědecko-výzkumných týmech.

Obrázek 1: Účastníci anglického jazykového outdooru, který se konal 9. - 11. 9. 2011 v Branné18

Realizace jazykových outdoorů primárně vycházela z výzkumu National Training Laboratories (Bethel, Maine, USA), v rámci kterého byla prezentována tzv. pyramida učení19. Z této pyramidy je zřejmé, že 75% poznatků je účastníky absorbováno v případě, že je mají spojeny s vlastní, praktickou zkušeností. S tím souviselo celkové pojetí jazykové přípravy na outdoorech, která se řídila mottem: „Člověk si lépe zapamatuje informace, je-li ve fyzickém pohybu, ale ještě hlouběji si je zapamatuje, je-li přijímání informací spojeno s prožitkem“. Jazyková příprava v rámci outdoorových tréninků byla založena na celé řadě výukových metod, zejména participačních, a aplikovala čtyři základní metodické principy: 1. Změna identity účastníka, jejímž záměrem bylo odstranit zábrany při komunikaci v cizím jazyce.

18

Zdroj: Archiv projektu APSYS Srov. The Learning Pyramid, [on-line], . 19

199

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2.

Navození atmosféry relativně dlouhou dobu před realizací outdooru s cílem vtáhnout účastníky do atmosféry outdooru a nastolit moment očekávání a těšení se. S tím souvisela i nezbytná příprava účastníků na vlastní průběh outdooru. 3. Dynamické střídání aktivit (mluvený vs. psaný projev, fyzická aktivita vs. oddechové činnosti, individuální vs. týmová práce) s cílem maximalizovat efekt jazykové přípravy. 4. Průběžná a závěrečná zpětná vazba jak od účastníků (hodnocení outdooru), tak od lektorů (provázanost aktivit, hodnocení účastníků). Všechny tyto principy i důkladná příprava nejen lektorů, ale i samotných účastníků před realizací outdooru vyústily ve skvělou atmosféru, která na obou outdoorech panovala (viz obr. 1) a která přispěla k maximálnímu využití a procvičení nabytých znalostí a dovedností v reálných situacích.

3

Zhodnocení jazykové přípravy v projektu APSYS

Vědecko-výzkumná práce klade vysoké nároky nejen na odborné znalosti vědecko-výzkumných pracovníků, ale také na jejich jazykové dovednosti a schopnosti uplatit své odborné znalosti v mezinárodní spolupráci. Jazykové přípravy v projektu APSYS se účastnili vědecko-výzkumní pracovníci všech partnerů projektu, a tito do něj vstupovali jak s rozdílnou úrovní vstupních znalostí, tak zejména s rozdílnými potřebami cílové znalosti cizího jazyka, což kladlo po celou dobu projektu vysoké nároky na individuální přístup k jednotlivým účastníkům. Ve snaze maximalizovat výukový efekt byli jako lektoři zvoleni převážně rodilí mluvčí se zkušeností s cílovou skupinou, kteří po celou dobu projektu v koordinaci s garantem jazykové přípravy připravovali výuku a výukové materiály tak, aby byly průběžně naplňovány cíle projektu a zároveň uspokojovány vzdělávací potřeby účastníků. Mezi kladné aspekty jazykové přípravy v projektu APSYS lze zařadit přizpůsobování se potřebám cílové skupiny nejen z pohledu obsahového, ale také z pohledu organizačního, kdy na základě pravidelné zpětné vazby jak od lektorů kurzů, tak zejména od účastníků projektu docházelo ke změnám časového harmonogramu výuky či časové dotace jednotlivých kurzů. Jako poměrně problematický se zejména jevil závazek účastníků absolvovat výuku po celou dobu realizace projektu, tj. po dobu tří let, byl-li účastník zařazen do základního vzdělávacího modulu. Podmínkou pro úspěšné podpoření účastníka projektu v rámci jazykové přípravy bylo absolvování min. 70% výuky ve zvolené skupině, plnění této podmínky však často naráželo na problém s fluktuací zaměstnanců (nástup nových pracovníků partnerů projektu v průběhu realizace projektu, ukončení pracovních poměrů, odchod na mateřskou dovolenou, dlouhodobá pracovní neschopnost některých účastníků) či na jejich pracovní zaneprázdnění (časté až dlouhodobé pracovní cesty a stáže). Častým důvodem pro neúčast na pravidelné výuce bylo také časové zaneprázdnění na pracovišti, přičemž v průběhu realizace projektu bylo možné vysledovat paradox, kdy vědecko-výzkumní pracovníci z podnikatelské sféry byli k účasti na výuce motivováni mnohem více než pracovníci 200

Kovačičinová


z akademické sféry. Tento fakt byl zapříčiněn zejména přístupem k určení cílové skupiny účastníků v rámci jednotlivých partnerských organizací, kdy u partnerů z akademické sféry byla možnost studia cizího jazyka primárně nabídnuta všem vědecko-výzkumným a podpůrným pracovníkům jako součást jejich akademického rozvoje. Jako motivace pro tyto pracovníky se pak předpokládala vlastní ambice dále se vzdělávat. U vědecko-výzkumných pracovníků partnerů z podnikatelské sféry byli naopak účastníci vybráni jednak s ohledem na potřebu znalosti cizího jazyka pro další pracovní uplatnění a jednak s ohledem na jejich přínos pro danou podnikatelskou jednotku, tj. výuka cizích jazyků byla pro tyto vybrané účastníky v podstatě také odměnou za vykonávanou práci a tudíž byla jejich motivace, v kombinaci s vlastní ambicí dalšího sebevzdělávání, mnohem silnější.

Závěr Přestože jazyková příprava vědecko-výzkumných pracovníků v rámci projektu stále probíhá a nebyla tedy ještě ukončena závěrečným hodnocením nabytých znalostí a dovedností účastníků, již nyní lze říci, že splnila očekávání a cíle, které na ni byly v projektu kladeny. Toto tvrzení vychází jednak ze zpětné vazby od lektorů, ale zejména od samotných účastníků, kteří během praktických kurzů a především během outdoorových tréninků prokázali schopnost pohybovat se, komunikovat a spolupracovat v mezinárodním prostředí vědecko-výzkumné práce. Již v průběhu realizace projektu řada účastníků své jazykové znalosti a dovednosti také uplatnila při zahraničních stážích či při publikaci výstupů své vědecko-výzkumné práce v zahraničních periodicích.

Literatura [1]

[2]

[3]

[4]

[5]

KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 74 s. ISBN 978-80-87240-441. KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 74 s. ISBN 978-80-87240-45-8. NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 39 s. ISBN 978-80-87240-434. Informace o projektu APSYS. [on-line]. 2011. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: . The Learning Pyramid. [on-line]. 2012. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z WWW: . 201


INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ 2 Zdeňka Krišová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Cílem výuky předmětu Teorie systémů 2 je seznámení studentů se základními pojmy z oblasti umělé inteligence, která je teoretickým zázemím znalostních a expertních systémů jako nejrozšířenějšího nástroje tohoto moderního vědního oboru. Tyto systémy jako programové nástroje pro počítačovou podporu rozhodování při řešení složitých úloh jsou dnes úspěšně aplikovány i v ekonomice a managementu. Náplní je problematika základních funkcí znalostních a expertních systémů, především efektivní počítačové reprezentace znalostí a dále procedur, které nad těmito znalostmi operují a efektivně je využívají k řešení složitých úloh z různých problémových oblastí. Inovace předmětu prohlubuje dovednosti studentů v oblasti použití specializovaných programových nástrojů systému MATLAB, zejména Fuzzy Logic ToolBoxu. Klíčová slova: Fuzzy Logic ToolBox MATLAB, jazykový model, fuzzy množina, fuzzy logika, model Takagi-Sugeno. Odborný konzultant: Ladislav Chmela Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod Osnova předmětu Teorie systémů 2 rozšiřuje náplň předmětu Teorie systémů 1. Záměrem je vysvětlit studentům základní pojmy z oblasti umělé inteligence, která je teoretickým zázemím znalostních a expertních systémů jako nejrozšířenějšího nástroje tohoto moderního vědního oboru. Tyto systémy jako programové nástroje pro počítačovou podporu rozhodování při řešení složitých úloh jsou dnes úspěšně aplikovány v celé řadě technických i netechnických oborů. Text je věnován problematice metod, které tvoří základy znalostních a expertních systémů, věnuje se jejich vlastnostem i funkcím. Jednotlivé kapitoly objasňují teoretické principy, o něž se opírá řešení problematiky základních funkcí znalostních a expertních systémů, především efektivní počítačové reprezentace znalostí a dále procedur, které nad těmito znalostmi operují a efektivně je využívají k řešení složitých úloh z různých problémových oblastí. 202

Krišová

Inovace studijního předmětu Teorie systémů 2

Zvýšená pozornost je věnována té části látky, která umožní studentům nejen expertní systémy pochopit, ale i samostatně navrhovat a programově realizovat. Větší pozornost je věnována expertním systémům využívajících fuzzy množinové matematiky a fuzzy logiky. Učební text obsahuje vybrané metody a z nich vyplývající techniky pro tvorbu expertních systémů a uvádí příklady jejich použití. Inovace předmětu Teorie systémů 2 je inspirována kurzy APSYS ve smyslu zvýšeného uplatnění exaktních metod při tvorbu expertních systémů a vyšetřování jejich vlastností. Jedná se o rozšíření sortimentu programových nástrojů pro analýzu fuzzy systémů. V rámci řešení projektu GAČR P403-12-1811 budou v roce 2012 pořízeny komponenty programového prostředí pro matematické výpočty MATLAB s možností jejich využití pro výuku studentů.

1

Jazykové fuzzy modelování – Fuzzy Logic ToolBox MATLAB

Fuzzy Logic Toolbox je sbírka funkcí postavených na programovém systému MATLAB, který poskytuje nástroje pro vytvoření a editaci závěrů fuzzy systému. Můžeme také integrovat naše fuzzy systémy do prostředí Simulinku. Dokonce můžeme vytvořit nezávislý program v jazyce C, který bude volán fuzzy systémem vytvořeným v MATLABu.Tento toolbox se hodně opírá o grafické uživatelské rozhraní (GUI), které nám umožňuje uskutečnit danou úlohu, i když úlohu můžeme naprosto celou zpracovat, pokud tomu dáváme přednost, i z příkazové řádky. Toolbox poskytuje tři skupiny nástrojů:  Funkce příkazové řádky,  Grafické, interaktivní nástroje,  Simulink bloky a vzory. První skupina nástrojů je tvořena funkcemi, které můžeme volat z příkazové řádky, nebo z našich vlastních aplikací. Mnoho z těchto funkcí jsou MATLABovské Msoubory, řada MATLABovských příkazů provádí specializované algoritmy fuzzy logiky. Můžeme si prohlédnout MATLABovské kódy pro tyto funkce použitím příkazu: type funkce_jméno. Můžeme změnit způsob práce s jakoukoli funkcí toolboxu zkopírováním a přejmenováním na modifikovaný m-soubor. Můžeme také rozšířit toolbox přidáním námi modifikovaného m-souboru. Toolbox poskytuje také několik interaktivních nástrojů, které dovolují zpřístupnění mnoha funkcí přes grafické uživatelské prostředí (GUI). Zároveň, GUI – základní nástroje poskytují prostředí pro fuzzy dedukci návrhu systému, analýzu, a implementaci. Třetí kategorie nástrojů je sestavená z bloků pro použití se Simulinkem. Je vysloveně určený pro velkou rychlost fuzzy logické dedukce v prostředí Simulink. 203


1.1

Využití fuzzy toolboxu pro Takagi-Sugeno modely v MATLABu

Pro vstoupení do fuzzy toolboxu pro modely Mamdani a Sugeno, stačí jen napsat do příkazového řádku fuzzy a objeví se grafické okno tzv. FIS editor. Z menu File vybereme položku New Sugeno FIS, protože automaticky je FIS Editor nastaven pro Mamdaniho modely. V tomto editoru si můžeme definovat počet vstupů a výstupů (které se okamžitě graficky projeví do blokového modelu). Přidání vstupu nebo výstupu se realizuje v Edit menu výběrem položky Add input nebo Add output. Fuzzy Logic Toolbox nemá limit pro počet vstupů. Nicméně počet vstupů může být omezen dostupnou pamětí ve vašem stroji. Taky si zde můžeme zvolit typ AND nebo OR metody nebo také typ defuzzifikace, Obrázek1. V tomto editoru můžeme ukládat i načítat data ve formátu fis. Pro názornost jsem zobrazila soubor „proj.fis“, který je typu sugeno. Ve FIS editoru můžeme pracovat ještě s Mamdaniho fuzzy modely. Tyto položkové menu nám dovoluje základní operace se soubory jako je ukládání (save), otevření (open), nebo editaci fuzzy systému použitím některého z pěti základních GUI nástrojů

Dvojtým kliknutím na ikonu vstupní proměnné dojde k otevření Editoru Členské Funkce ( Membership Function Editor)

Dvojtým kliknutím na ikonu systémového diagramu dojde k otevření Pravidlového Editoru (Rule Editor)

Dvojtým kliknutím na ikonu výstupní proměnné, dojde k otevření Editoru členské Funkce (Membership Function Editor)

Název systému je zobrazený zde. Lze jej měnit použitím položky Ulož jako (Save as) … volbou v menu Tyto vysunovací menu se používaji pro nastavení fuzzy výstupní funkce. Jako je např. Defuzzifikační metoda

Toto editační pole je používáno k editaci jmen vstupních a výstupních proměnných

Tento stavový řádek popísuje nejnovější operace

Obrázek 1: Grafické okno FIS editoru

V menu FIS Editoru z položky View můžeme dále přejít do nového grafického okna – Editoru Členské Funkce ( Membership Function Editor).

204

Krišová


Membership Function Editor (Editor funkce příslušnosti) Tento editor je nástroj sloužící k zobrazení a editování všech funkcí příslušnosti, které jsou přidružené ke všem vstupním a výstupním proměnným pro kompletní fuzzy výstupní systém. Toto se provádí v Menu Edit položkou Add mfs. Po kliknutí na tuto položku se nám objeví grafické okno, v kterém si vybereme počet funkcí příslušnosti (Number MFs) od jedné do devíti a určíme si typ funkce příslušnosti. Všechny typy jsou níže uvedeny a zobrazeny v grafické podobě, Obrázek 2.

digmf

gauss2mf

gaussfm

gbellmf

pimf

psigmf

205


sigmf

smf

trapme

trimf

zmf Obrázek 2: Sortiment typů funkcí příslušnosti

V grafu funkce příslušnosti (Membership function plot) jsou zobrazeny funkce příslušnosti s proměnnými. S těmito funkcemi příslušnosti lze manipulovat dvěma způsoby. Za prvé, můžeme použít myš k výběru jednotlivých funkcí příslušnosti spojených s danou hodnotou proměnné a posouvat, dle potřeby, danou funkci příslušnosti v grafu ze strany na stranu. Tímto se ovlivní matematický popis hodnot proměnné spojené s danou funkcí příslušnosti. Vybraná funkce příslušnosti může být také rozšířena nebo zúžena posunutím čtverečků na funkci příslušnosti označujících body zlomu. Pod tímto grafem jsou informace o jménu, typu a aktuálních parametrech funkce příslušnosti. Parametry v tomto textovém poli lze měnit v rámci rozsahu univerza. Můžeme zde pomocí pop-up menu Type měnit také typ funkcí příslušnosti. V textovém poli Name měníme jména jednotlivých funkcí příslušnosti. Kliknutím na ikonu zobrazující výstup definujeme v podstatě počet pravidel (jde o konsekventní část) a ta může být dvojího druhu: konstantní (budou se zobrazovat jen koeficienty a10 – an0) nebo lineární (všechny koeficienty), Obrázek 3. 206

Krišová


Toto menu dovoluje ukládání (save), otevření (open), nebo editaci fuzzy systému použitím některého z pěti GUI nástrojů.

Toto je tzv. Plaeta proměnných (Variable Palette). Kliknutím na proměnnou dojde k editaci její členských funkcí

Toto grafické pole zobrazuje všechny členské funkce z vybrané proměnné

Kliknutím na vybranou křivku můžeme měnit její vlastnosti, včetně jména a číselných parametrů. Pohybem myši můžeme měnit tvar I parametry dané funkce

Editační pole, kde můžeme měnit jméno dané členské funkce

Textové pole zobrazující jméno a typ zvolené proměnné

Toto pop-up menu dovoluje měnit typ zvolené členské funkce

Editační pole k zvolení universa dané proměnné Editační pole k zvolení rozsahu pro zobrazení dané proměnné

Toto je editační pole ve kterém lze měnit numerické parametry zvolené členské funkce

Stavový řádek informující nás o posledně použíté operaci

Obrázek 3: Editor jazykových proměnných a jejich hodnot

Rule Editor (editor pravidel) Je určen k zadávání pravidel, které ovlivňují chování modelu. Zadávání pravidel je velmi jednoduché a intuitivní, Obrázek 4. V oknech jednotlivých vstupů a výstupu jsou obsaženy názvy jejich lingvistických hodnot. Postačí jen kliknout na určitou lingvistickou hodnotu vstupů a výstupu a po použití následného tlačítka „Add rule“ máme pravidlo hotové. Můžeme si zde zvolit, o jakou logickou spojku v daném pravidle jde (and, or – realizováno pomocí radio-button), váhu pravidla (tato hodnota je vždy zobrazována na konci pravidla v závorkách – standardně nastavená na hodnotu jedna) nebo negaci vstupů či výstupu v pravidle. Pravidla mohou být změněna, vymazána nebo taky přidána podle volby stisku tlačítka.

207

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Tyto menu dovoluje ukládání (save), otevření (open), nebo editaci fuzzy systému použitím některého z pěti GUI nástrojů.

Menu pro výběr vstupů a výstupu

Automatické vkladání pravidel využitím nástroje GUI

Tlačítko Help nám davá informaci jak pracuje Editor pravidel (Rule Editor), a tlačítko Close zavře okno editoru.

Vstupní spojka v příkazovýc h pravidlech. Stavový řádek informující nás o poslední použité operaci Vytvoření, nebo editování pomocí tlačítek GUI výběrem z menu vstupů nebo výstupu.

Negace vtupů nebo výstupu

Obrázek 4: Editor jazykových pravidel

Rule Viewer Editor Tento editor slouží ke grafickému zobrazení pravidel a k výpočtu výstupních parametrů, Obrázek 5. V podstatě jde o celou cestu k fuzzy výstupnímu procesu. Jednotlivé řádky představují přesnou posloupnost pravidel, jak byla nadefinována v „Rule Editoru“. Zadávání vstupních parametrů pro výpočet se opět dá provádět dvojím způsobem. Buď v editačním řádku nazvaném „Imput“ nebo v grafu. To se provádí kliknutím myši na vertikální čáru, kterou si pohybem myši nastavíme na požadovanou úroveň. Poté dojde k výpočtu výstupní proměnné a ke grafickému znázornění dané vstupní hodnoty na jednotlivé „mfs“ v jednotlivých vstupních proměnných.

208

Krišová


Obrázek 5: Simulační okno

Surface Viewer Editor Je určen pro vykreslení 3D grafu, kde osu „x“ a „y“ tvoří vstupy a ose „z“ je přiřazena výstupní proměnná. Je velmi užitečný pro případ dvou a více vstupů, kde můžeme dostávat velmi rozličný trojrozměrný pohled na data, protože můžeme ovlivňovat, který vstup bude odpovídat které ose (toto je realizováno pomocí pop-up menu). Kliknutím myši na graf a následným pohybem můžeme s grafem rotovat na všechny strany, Obrázek 6.

209


Obrázek 6: Zobrazení fuzzy funkce jazykového modelu

Závěr Inovace studijních materiálů předmětu Teorie systémů 2 zahrnuje zařazení specializovaného Fuzzy Logic ToolBoxu programového systému MATLAB do náplně jeho cvičení. Studenti získají praktické dovednosti v oblasti návrhu a programové realizace jednoduchých expertních systémů. Cílem je seznámení studentů s nabídkou programového souboru Fuzzy Logic Toolbox s objemem a formami příkazů pro pro editaci, ladění a testování fuzzy modelu. Tato část bude užitečná zvláště pro taková pracoviště, která již používají nebo chystají použití MATLABu jako standardního prostředí pro výuku nebo řešení vědecko-technických či inženýrsko-projekčních úloh.


MAŘÍK,V a kol. Umělá inteligence. Praha: ACADEMIA, 2000. ISBN 80-200-0502-1 NOVÁK, V. Základy fuzzy modelování. Praha: BEN, 2000. ISBN 80-7300-009-1 MathWorks, Inc. MATLAB 7.7, Natick, MA 2003.

210

Křepelka

Zlepšení procesů vztahu k zákazníkům SW firmy

ZLEPŠENÍ PROCESŮ VZTAHU K ZÁKAZNÍKŮM SW FIRMY Martin Křepelka Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Servisní podpora dodávaných IT řešení je u počítačové firmy alfou a omegou jejího úspěšného rozvoje. Vzhledem k velmi rychlému vývoji v oblasti IT je nutné tuto oblast vztahů se zákazníky neustále zlepšovat. Jedním z možných zdrojů na zlepšení předmětných procesů je celosvětově uznávaná knihovna nejlepších postupů – ITIL. Klíčová slova: Servisní podpora, konfigurace IS, knihovna ITIL, servisní smlouva. Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematický konzultant: Jiří Vaněček

Úvod Tato práce byla zpracována v rámci procesní analýzy, zaměřené na zlepšení procesů vztahu firmy k zákazníkům za využití postupů knihovny ITIL. Předmětná firma se zaměřuje mj. na poskytování služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. aktivity. V dalších kapitolách bude nastíněno procesní a organizační uspořádání firmy, neboť tento pohled bude v dalším textu potřebný pro vysvětlení přístupu k řešení nového vztahu k zákazníkům.

1

Základní procesní rozklad

V rámci analýzy procesů lze ve zpracovávané SW firmě identifikovat vedle obecných podpůrných procesů celou řadu specifických procesů SW firmy, zaměřených na realizaci informačních systémů (dále IS): Hlavní procesy:  marketing,  obchod,  tvorba IS /úpravy hotových IS,  implementace IS,  podpora provozování IS. 211

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Doplňkové procesy – služby:  outsourcing vývojových kapacit,  systémová integrace,  audit projektů IS,  pořádání školení, konferencí,…  apod. Podpůrné procesy:  ekonomika,  technická podpora (interní),  lidské zdroje,  metodická podpora,  apod. Dále se v této práci budu zabývat jedním z hlavních procesů a tím je Podpora provozování IS. Je to v současné době již standardní proces, v němž každá SW firma nabízí zákazníkovi spektrum služeb během rutinního provozu jeho informačního systému. Nejen u tohoto procesu došlo v naší firmě vlivem redesignu procesů ke změně, která jistě vede ke zlepšení fungování této služby. Toto je také předmětem dalšího textu této práce.

2

Vývoj organizační struktury

V průběhu více než 15letého života firmy, prošla nejenom procesní, ale také organizační struktura značným vývojem. Ten byl mj. ovlivněn jednak počtem pracovníků a také potřebou co nejlépe čelit konkurenci v dané oblasti IS/IT. Velká změna proběhla rovněž při přechodu společnosti na formu akciové společnosti na přelomu let 2000/2001. Protože rozbor všech typů organizačních struktur není předmětem této práce, zmíním se o jejich genezi jen stručně, nicméně hrála důležitou roli jako jedna z mnoha příčin redesignu procesů.

212

Křepelka


Akcionáři

Valná hromada akcionářů

Správní orgány

Dozorčí rada

Představenstvo RNDr. Josef Tesařík

VEDENÍ SPOLEČNOSTI

Generální ředitel RNDr. Josef Tesařík 20

Bezpečnostní ředitel

Sekretariát GŘ

Bc. David Tesařík

2001

CDT

Představitel vedení pro jakost

Centrum dotačních projektů

Mgr. František Doležel

2002

Úseky ÚTS

Technický ředitel

Bc. David Tesařík 2400

OUTS

SSPR

TEIS

ERP

Výrobní ředitel

Výrobní ředitel

Výrobní ředitel

Výrobní ředitel

Mgr. Radek Holiš

Ing. Svatopluk Beneš

RNDr. Petr Zeman

Ing. Vl. Kabilka

2100

2700

Oddělení SI

Syst. integrace

2401

Syst. podpora 2402

Výroba

Outsourcing 2104

Implementace

Implementace

Implementace

2802

2902

Podpora

DB podpora

Podpora 2803

ÚMK

ÚŘLZ

Bc. Josef Tesařík 2200

Ing. Svatopluk Šůstek 2300

Mgr. František Doležel 2600

Mgr. M. Vitoslavská 2500

Zakázky 2201

2901

2702

2703

ÚEF

Obchodní ředitel

Výroba

Výroba 2801

2701

Tech. podpora 2403

2900

2800

ÚOB

Podpora 2903

Marketing 2202

Ekonomický ředitel

Účetnictví 2301

Metodický ředitel

Metodika

Ekonomika 2303

Personalistika 2501

2601

Financování 2302

Personální ředitel

Audity 2602

Projektová kancelář

2603

Práce a mzdy 2502

Vzdělávání 2503

Autoprovoz 2304

2404

Obrázek 1: Organizační struktura firmy v etapě akciové společnosti

Historicky první organizační struktura byla vzhledem k malému počtu pracovníků plochá (1 manager + 6 analytiků-programátorů). Se vrůstajícím počtem zaměstnanců přešla tato struktura ve funkční. Přirozeným pokračováním byla divizní struktura s relativně samostatnými vývojově-realizačními útvary. V současné době (vzhledem k projektovému řízení zakázek) by se dala organizační struktura charakterizovat jako maticová (viz obr. 1).

3

Stávající stav přístupu k zákazníkům a jeho nedostatky

V jistém období vývoje firmy převládala tvorba IS „na míru“. Jednalo se o velké a prioritní zákazníky, kdy součástí řešení byla detailní analýza jejich specifického prostředí, specifikace konkrétních požadavků, tvorba systému na míru apod. Po přechodu IS do rutinního provozu realizoval servisní podporu vždy některý z pracovníků vývojového týmu. Odpovídal on-line na dotazy uživatelů, distribuoval požadavky na další rozvoj systému a poskytoval tyto podobné služby dle uzavřené servisní smlouvy. Přístup k zákazníkům byl „osobní“, veskrze pozitivní a to zajišťovalo relativně dlouhodobou spolupráci a tím i získávání finančních prostředků ze servisu i rozvoje daného IS. Takto provozovaný systém servisní podpory však s sebou nesl např. tyto nedostatky:  nejednotná evidence požadavků na servis,  možná ztráta některých požadavků => možná ztráta příjmů,  snížená možnost plánování kapacit na realizaci požadavků zákazníků,  nemožnost sdílení řešení požadavků,  přetěžování kapacit vývojových pracovníků pro servisní práce, 213

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  apod. Začalo se ukazovat, že v rámci lepšího uplatnění na trhu bude nutné obchodní přístup - systémy tzv. „na klíč“ - doplnit další strategií. Management si toto zavčas uvědomil a firma doplnila svou marketingovou strategii o systém opakovaného prodeje standardizovaných SW produktů (např. SW z oblasti Facility Managementu aj.). Tím se začal počet zákazníků zvyšovat a výše uvedený systém „osobní“ servisní podpory nebylo možné dále udržet. Se vzrůstajícím počtem zákazníků se i počet servisních požadavků proporcionálně zvyšoval, vývojoví pracovníci přijímali zprávy i mimo svoje pracoviště na služebních cestách u dalších zákazníků, v dopravních prostředcích, doma apod. Tím docházelo k informačním ztrátám a k neoperativnosti při řešení problémů a incidentů.

Obrázek 2: Schéma původní organizace podpory zákazníků

4 4.1

Návrh nového řešení přístupu k zákazníkům Přístup k řešení

Z výše uvedeného popisu organizace servisní podpory informačních systémů bylo jasné, že z důvodů změny obchodní strategie bude nutné změnit ne jenom systém servisní podpory, ale i celkovou dělbu práce při vývoji a implementaci IS. Za tím účelem byl proveden redesign hlavních a doplňkových procesů, jehož výstupem byly jednak změny v organizační struktuře, změny v dělbě práce a změny v přístupu k zákazníkům a s tím souvisely také změny v přístupu a motivaci pracovníků.

214

Křepelka

4.2


Zdroje změny

Zdrojem pro nové návrhy řešení byly jednak vlastní zkušenosti pracovníků s vývojem a podporou IS, výstupy ze spolupráce s jinými IS/IT firmami a dále knihovna „nejlepších praktik“ ITIL (IT Infrastructure Library – viz [2]), aj. Dále byla aplikována metodika PDCA (Plan – Do – Check – Ad), Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej, kterou doporučuje norma ISO/IEC 20000 (viz [3]) a která právě slouží pro řešení a zlepšování procesů a zavádění změn.

4.3

Zřízení oddělení Podpora zákazníků

Z těchto zkušeností a zdrojů vyplynulo v oblasti servisní podpory řešení, založené na vytvoření nového oddělení, které se bude speciálně zabývat činnostmi pro podporu IS u zákazníků:  centrální příjem servisních požadavků zákazníků,  správa databáze servisních požadavků,  řešení zákaznických požadavků vlastními silami – tzv. I. linie,  sledování a řízení požadavků předaných k řešení útvarům II. linie,  komunikace se zákazníky,  správa a evidence servisních smluv,  doplňkové činnosti (drobné analýzy, správa systému apod.). Jedná se o klasický systém podpory zákazníků, známý pod názvem Help Desk. Pro posílení realizace hlavních činností nového oddělení Podpora zákazníků, byl přizpůsoben interní SW požadavkový systém tak, aby vyhovoval i evidenci, správě a řešení externích požadavků zákazníků. Pro zákaznický přístup do tohoto systému byl vytvořen jednoduchý internetový formulář, pomocí kterého mohou zadavatelé pořizovat záznamy do centrální databáze požadavků (MS SQL). Takto pořízená data jsou jednotná, konzistentní a všechny požadavky mají jednoznačné číselné označení. Tím je zajištěno, že se žádný požadavek neztratí a zákazník-zadavatel má možnost se kdykoliv přesvědčit o stavu řešení jeho požadavku, dotázat se či doplnit informace, potřebné k vyřešení. Vyřešené a zákazníkem akceptované požadavky se přesouvají do archivní databáze, ve které je ovšem možné je prohlížet.

215


Obrázek 3: Schéma nové organizace podpory zákazníků

4.4

Nová informační struktura

Zároveň s redesignem procesu servisní podpory IS byla provedena ve shodě s teoretickými zdroji (viz výše) i informační analýza struktury zákaznických požadavků. Vzhledem k nejednotnosti jejich identifikace v minulosti, bylo stanoveno nové členění požadavků zákazníků. Do budoucna budou všechny externí požadavky členěny takto: I. II.

Informační = požadavky na dotazy, školení či konzultace (vzdálené i osobní) Provozní = žádost o řešení tzv. incidentů, tj. nestandardních stavů dodávky/služby, které lze dále členit v kategoriích závažnosti: 1. Vysoká – dochází ke zhroucení systému jako celku 2. Střední – omezení chování jen některých funkcí systému 3. Nízká – omezení v oblasti komfortu ovládání apod. III. Rozvojové = požadavky na změny a vylepšení systému, další dodávky či služby ap. Vzhledem k tomu, že prvotní záznam požadavku realizuje zákazník pomocí webového přístupu, jsou takto v celém systému servisní podpory členěny všechny přijaté požadavky. Tím je dán základní předpoklad pro sledování jejich řešení, vytváření statistik, přehledů apod. Další výhodou však mj. je automatické vytváření pokladů k fakturaci služeb rozvojové podpory (výše ad III.) z jednotné datové základny. Tím dochází ke vstupu dalších dodatečných příjmů do firmy, které mohly být v minulém způsobu řízení požadavků (popsaném výše) ztraceny.

216

Křepelka

4.5


Výhody nového řešení

Redesignem procesu podpora zákazníků došlo jednoznačně ke zkvalitnění a zrychlení dodávaných servisních služeb. Kromě výše uvedeného má nové řešení organizace servisní podpory i tyto výhody:  jediné centrální kontaktní místo pro uživatele,  jednotná evidence všech požadavků na servis,  úspora při pořizování požadavků (provádí uživatel),  nedochází ke ztrátám požadavků,  je možné sdílení řešení podobných požadavků,  vzniká databáze známých chyb a jejich řešení,  ušetření jisté části kapacity vývojových pracovníků,  atd. Doprovodným jevem změny procesů v této oblasti bylo vypracování interní směrnice pro oběh a zpracovávání požadavků ve firmě. Dále byla vypracována nová vzorová verze servisní smlouvy (SLA – Service Level Agreement), která reflektovala všechny uvedené změny. Bude tak všem zákazníkům nabízen jednotný text smlouvy na servisní podporu, s jednotnou nabídkou předmětu plnění, definicí typů požadavků a reakcí dobou poskytovatele.

5

Výhled dalšího rozvoje a zlepšování procesu

Vytvořením nového oddělení zákaznické podpory – tzv. Help desku, samozřejmě nekončí zkvalitňování činností při podpoře zákazníků. Je to mj. i jeden z požadavků normy ISO 20000 (viz [3]) a její metodiky PDCA - neustálé zlepšování výkonnosti jednotlivých procesů.

5.1

Service Desk

Výhledově je tedy nutné počítat s rozšířením služeb ze současného managementu zákaznických požadavků na další služby, jako je např.:  Configuration Management : správa konfigurací  Problem Management : správa problémů, známých chyb a jejich obejití, apod.  Change Management : řízení a plánování změn v IS  Realease Management : správa a uvolňování verzí všech složek dodávky Toto rozšíření poskytovaných služeb se neobejde bez masivní informační podpory, kterou je nutné založit nad komplexní tzv. konfigurační databází, která je schopná evidovat všechny potřebné objekty uvedených řídících procesů: požadavky, problémy, známé chyby, změny, konfigurační položky apod.Mimo jiné to též znamená přetvoření stávajícího oddělení Podpory zákazníků na útvar, realizující všechny shora uvedené procesy a který se dle knihovny ITIL [2] nazývá Service Desk.

217


5.2

Systém CRM

Dalším cestou ke zlepšení služeb při dodávkách IS/IT a tím i konkurenceschopnosti by bylo využití komplexního systému CRM (Customer Relationship Management). Ten ještě hlouběji podporuje orientaci firmy na uspokojování potřeb zákazníků. Vedle zpracování výše uvedených zákaznických požadavků a všech položek konfigurace, rozšiřuje svůj dosah do dalších oblastí, jako jsou např.:  správa kontaktů a komunikačních kanálů,  zřízení call centra,  podpora obchodních činností,  zpracování marketingových plánů a kampaní, a jejich vyhodnocování,  sledování konkurentů,  vyhodnocovací a analytické nástroje, apod. Z této 3. kapitoly tudíž vyplývá, že tuto, poměrně úzkou část dodávaných služeb IS/IT – podpora zákazníků, lze ve zvolené firmě i nadále rozšiřovat a zlepšovat.

Závěr Cílem této práce bylo analyzovat a prezentovat změny v přístupu k servisní podpoře zákazníků u vybrané SW firmy. Vzhledem ke změně marketingové strategie firmy došlo k nárůstu počtu zákazníků a bylo nutné restrukturalizovat a optimalizovat procesy, realizující podporu IS u zákazníků. Byla provedena analýza procesů a informací a navrženy změny v kontextu redesignu celého výrobně-vývojového procesu tvorby informačních systémů. Základní změna v předmětné oblasti spočívala v přechodu od decentralizované telefonní a e-mailové komunikace mezi zákazníky a analytiky firmy, k jednotnému sběru požadavků pomocí centrálního SW systému. Takto zákazníkem pořízené záznamy v databázi spravuje nově zřízené oddělení Podpora zákazníků, které se specializuje na komunikaci se zákazníkem, řízení procesu řešení požadavků apod. V závěru práce jsou nastíněny další cesty rozvoje této oblasti, kterými jsou zřízení útvaru Service Desk, popř. využití systému CRM.

Literatura [1] [2] [3] [4]

VEBER, J. a kol. Management. Základy – prosperita – globalizace. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-029-7. RUDD, C. Úvodní přehled ITIL. Wokingham (UK): itSMF, 2004. Norma ISO/IEC 20000: Informační technologie – MANAGEMENT SLUŽEB Interní materiály firmy TESCO SW (zápisy, vnitřní směrnice, apod.)

218

Květoňová

Motivace jako efektivní nástroj manažera

MOTIVACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ MANAŽERA Hana Květoňová Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Manažer pro výkon své funkce musí splňovat řadu předpokladů jak odborných, tak osobnostních. Důležitou vlastností každého manažera je umění působit na své okolí pomocí stimulačních prostředků, vhodně motivovat. Klíčová slova: motivy v pracovní činnosti, teorie motivace pracovního jednání, stimulace a stimulační prostředky, osobní příklad, neformální hodnocení, pracovní podmínky Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematický konzultant: Vladislav Kabilka

Úvod Dokument byl zpracován jako interní materiál se zaměřením na problematiku motivace jako efektivního nástroje manažera v SW organizaci. Při zpracování byly využity zkušenosti získané v naší firmě, ve které již pracuji řadu let na různých pozicích.

1

Společnost Tesco SW a. s. Zaměření firmy:  poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software  zpracování dat, služby databank, správa sítí  činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců  pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí vč. lektorské činnosti

1.1

Profil a stručná historie společnosti

TESCO SW a.s. představuje jednu z nejvýznamnějších IT firem v ČR poskytující komplexní SW řešení a služby v oblasti IT. Zaměřuje se na dodávky aplikačního softwaru vyvinutého na míru svým zákazníkům. Dále jim poskytuje komplexní doprovodné IT služby zahrnující systémovou integraci, outsourcing, školení a další. 219

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Součástí dodávky řešení nabízených TESCO SW a.s. jsou konzultační služby, návrh a vývoj řešení, dodávky HW a SW vybavení, testování, podpora pilotního provozu, poskytování upgradů systému. V roce 1999 TESCO SW a.s. zavedlo a nadále udržuje systém jakosti dle normy ISO 9001. Systém jakosti společnosti byl certifikován dle normy ISO 9001:2001 a certifikát vydala renomovaná certifikační společnosti Bureau Veritas Quality International prostřednictvím BVQI CS. TESCO SW a.s. spolupracuje s významnými společnostmi jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. K nejvýznamnějším partnerům společnosti patří Microsoft (Gold Certified Partner), Oracle (Certified Solution Partner), Citrix, IBM (Business Partner), Hewlett-Packard (Business Partner), Compuware Austria (Business Partner), LCS International (Vývojový partner) aj. TESCO SW a.s. dodává svá řešení a služby řadě renomovaných zákazníků, k nimž patří např. Česká národní banka, Komerční banka Praha, České dráhy, Ministerstvo pro místní rozvoj, T-Mobile Czech Republic a další společnosti z oblasti bankovnictví, státní správy, průmyslu, telekomunikací, dopravy, utilit a zdravotnictví. Jedná se o soukromou českou společnost se zaměřením na vývoj, výrobu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií. Firma nabízí komplexní řešení v následujících oblastech:  Ekonomické systémy  Systémy pro státní správu  Systémy správy majetku  Systémy pro řízení údržby  SW na zakázku Společnost se také zaměřuje na poskytování dalších služeb tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky hardwaru, systémového a aplikačního softwaru, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. činnosti. Ve firmě působím na pozici ředitele jednoho z dodavatelských úseků, který se zabývá dodávkou i výrobou ekonomických systémů a jejich podporou a všech služeb spojených s těmito aktivitami.

2

Metodický přístup k pracovní motivaci

2.1

Definice motivace

Pracovní motivace: Aspekt lidského chování, který je spojen s výkonem pracovní činnosti, vyjadřuje přístup člověka k práci a jeho konkrétní podobu jeho ochoty. Rozeznáváme dva typy pracovní motivace a to: intrinsická a extrinsická motivace (Bedrnová, Nový 2007)

220

Květoňová

2.2


Druhy motivace Intrinsická motivace: mezi nejvýznamnější motivy tohoto druhu patří:  Potřeba činnosti vůbec  Potřeba kontaktu s druhými - nejvíce např. v obchodu  Potřeba výkonu - příjemný prožitek po úspěšném výkonu  Potřeba po moci - uspokojení nabízející vyšší pozice  Potřeba smyslu života a seberealizace - smysluplné činnosti, prokázání osobních kvalit Extrinsická motivace: zde řadíme zejména:  Potřeba peněz  Potřeba jistoty - je spojena s budoucností života  Potřeba vlastní důležitosti - je dána prestiží zastávané pracovní nebo jiné společenské pozice  Potřeba sociálních kontaktů - pro jejíž uspokojení poskytuje práce vhodný prostor  Potřeba sounáležitosti, partnerského vztahu - příležitost k seznámení

2.3

Motivy v pracovní činnosti

Působící motivy se v pracovní činnosti mohou projevovat rozdílným způsobem a lze ji rozdělit do několika skupin (Růžička 1994):  Aktivní motivy - podněcuje pracovní výkon  Podporující motivy - vytváření podmínek pro účinné působení motivů  Potlačující motivy - odvádějí pracovníka od pracovní činnosti Pracovní motivaci je potřeba věnovat maximální pozornost, protože může přímo i nepřímo ovlivňovat úspěch příslušné organizace.

2.4

Teorie motivace pracovního jednání: 1. Dvoufaktorová teorie motivace

Vychází z předpokladu, že člověk má dvě skupiny protikladných potřeb (živočišná potřeba vyhnout se bolesti x potřebě lidského psychického růstu) 2. Teorie motivace Projevuje se v oblasti pracovní, především jako potřeba prokázat své schopnosti, profesionální způsobilost a tím získání obdivu, uznání a respektu druhých. Z teorie vyplývá, že manažer by se měl vždy snažit zadávat svým podřízeným pracovníkům přiměřeně náročné úkoly. 3. Teorie expektance Vychází z předpokladu, že lidé řeší problémy, rozhodují se a v závislosti na těchto skutečnostech také určitým způsobem jednají 4. Teorie spravedlnosti Základem této teorie je srovnávání, jako je např. srovnávání svého vkladu do práce (intenzita pracovního vypětí, náročnost, odpovědnost apod.) se vkladem svých pracovníků vykonávajících srovnatelnou činnost. 221

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 5. Teorie X a Y Lze ji definovat jako reflexi existence protikladných představ o člověku a z těchto představ vycházejících přístupů k němu. Typ X – vyjadřuje názor, že člověk je tvor líný a má vrozenou nechuť k práci, a proto je ho třeba nutit k práci (dobrou práci je potřeba odměnit, člověk požaduje neustále vedení a kontrolu). Typ Y – vychází z předpokladu, že výdej fyzické a duševní práce je pro člověka přirozeným jevem, důležitějším pro člověka jsou pocity důležitosti než finanční odměna. Podle převažujících vlastností dle příslušných typů je potřeba k pracovníkovi také přistupovat.

2.5

Stimulace

Z důvodu dosažení optimálních výkonů je potřeba v organizaci vhodně definovat: a) Normy pracovního výkonu b) Vhodný výběr kvalifikovaných pracovníků c) Průběžně stimulovat jejich motivaci Stimulace je charakterizována jako vnější záměrné působení na motivaci člověka, základní podmínkou pro účinnou stimulaci pracovníků je znalost jejich motivačních profilů Stimulační prostředky může být v zásadě cokoliv, co je pro člověka významné, např.:  Hmotná odměna  Obsah práce  Neformální hodnocení  Atmosféra pracovního týmu  Pracovní podmínky, režim práce  Identifikace s prací, profesí a podnikem  Externí stimulační faktory

3

Úloha manažera z pohledu motivace

Pozice manažera ve společnosti je obecně považována za klíčovou pro úspěch celé organizace. Manažer pro výkon své funkce musí splňovat řadu předpokladů jak odborných tak osobnostních. Důležité je však také posouzení, v jaké situaci se nachází příslušné oddělení nebo společnost, ve které manažer působí. Důležitou vlastností každého vedoucího je umění působit na své okolí. Umět ho pomocí stimulačních prostředků vhodně motivovat. Mimo hmotnou odměnu nabídnout svým podřízeným vhodnou náplň práce nebo příjemnou atmosféru v pracovním týmu.

222

Květoňová


3.1 Manažer v době krize V poslední době je často skloňována problematika současné ekonomické krize a její dopad na jednotlivé společnosti a každého z nás. Právě nyní si uvědomujeme, že úloha manažera může být důležitější více jak dřív. Existenční boj některý firem, nedostatek zakázek, nízký odbyt, nezájem zákazníků a s tím spojený pokles poptávky nebo tlak na snižování nákladů, zejména mzdových, mohou předznamenávat složitost této situace.

3.2 Příležitost pro každého Často se setkávám s názorem, že krize je příležitost pro každého z nás nebo pro firmu. Může to být příležitost k očistě od zbytečných, nevýkonných a neproduktivních částí firem. Na druhé straně to, co firmu tvoří a co je hlavní devizou, jsou především jejich zaměstnanci. Jsou totiž jedineční a krize může zničit i to dobré co máme.

3.3 Hlavní role V tomto složitém procesu hrají hlavní roli právě manažeři, kteří musí danou situaci dobře zmapovat tak, aby vytvořili ideální podmínky pro zaměstnance tak, aby vytvářeli co nejvyšší, nejefektivnější a kvalitní výkon práce. To znamená umět působit na své pracovníky vhodnými stimulačními prostředky tak, aby ovlivnily jejich motivaci k práci.

4

Vybrané stimulační prostředky

Během svého působení ve firmě Tesco SW, ve které pracuji již řadu let, jsem se setkal s různými stimulačními prostředky, které působily na mne nebo kterými jsem působil na své okolí, na své kolegy, spolupracovníky, podřízené. Část z nich se pokusím popsat.

4.1 Osobní příklad Z výše uvedených kapitol vyplývá, že je to právě manažer, který určuje směr, rychlost pohybu, kdo bude pádlovat vpravo a kdo vlevo, ale také, kdo vůbec popluje. Jako správný kapitán musí být vzorným osobním příkladem. Působení na lidi je pak značně snadnější. Jako příklad z naší společnosti je možné uvést situaci, kdy příslušný úsek prochází zásadními změnami, se změnou orientace, kdy je potřeba pružně reagovat. Nové prostředí si vyžaduje nové znalosti. Je potřeba zvýšit nasazení, zaměřit na vzdělávání, případně získaní příslušných certifikátů. A právě tady musí vidět každý jednotlivý zaměstnanec úlohu svého vedoucího. Musí to být právě on, kdo stanoví, jak budou společně postupovat, kdy se zúčastní daného školení nebo certifikace, kdy stanoví odpovídající odpovědnosti. Někdy však situace nedovoluje realizovat osobní příklad, a pak musí přijít na řadu jeho úloha vedoucího ve formě zadání úkolů. Osobní příklad však může působit i negativním dojmem. Neúspěch ve společných aktivitách může vyvolat určitou 223

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV pasivitu u zaměstnanců. Pokud vedoucí vyvíjí tlak na své zaměstnance, aby se dále rozvíjeli, zvyšovali své znalosti, je vhodné, aby byl také vzorem v příslušné oblasti. Jako příklad uvádím, že v rámci svých možností jsem také na podporu daného záměru rozvíjet znalosti pracovníků v novém prostředí projevil zájem účastnit se jednotlivých školení i složení vybraných certifikátů. Tento krok zapůsobil velmi pozitivně a v rekordně krátkém čase se podařilo získat základní znalosti a odpovídající certifikáty. Tento způsob je možné zařadit mezi aktivní motivy. Osobní příklad a tím i určitý způsob srovnávání svého vkladu do příslušného pracovního úkolu se vkladem jiného, v tomto případě vedoucího, vysvětluje výše uvedená teorie motivace pracovního jednání „Teorie spravedlnosti“. Složení certifikační zkoušky bylo srovnatelně náročných úkolem, který byl mou osobou realizován srovnatelnou intenzitou a náročností.

4.2 Obsah práce a neformální hodnocení Obsah práce patří k neméně významným stimulům. Souvisí s vhodným výběrem kvalifikovaných pracovníků pro příslušnou práci. V oblasti IT se setkáváme s různými profesemi. Pro jednotlivé zakázky jsou definovány projektové týmy, které vytvářejí řešení pro příslušného zákazníka. Každý člen tohoto týmu má svou roli, svůj úkol. Tým řídí vedoucí projektu, který koordinuje všechny práce. Mezi další členy patří konzultanti vybraných oblastí a v neposlední řadě samotní programátoři, kteří případné požadované úpravy realizují. Úroveň znalostí a zkušeností jsou na různé úrovni a proto je důležitým úkolem příslušného vedoucího poznat jakou zvolit normu pracovního výkonu. Stanovit takový obsah a rozsah práce, aby jej příslušný pracovník splnil a byl uspokojen a nebyl případně frustrován. Vedoucí může do pracovního procesu, při realizaci konkrétních úkolů, vstupovat pomocí neformálních hodnocení jednotlivých postupů nebo závěrů. Je důležité, aby byl ze strany manažera projevován zájem o jeho každodenní činnost, plnění úkolů. Dílčí úspěchy je potřeba oceňovat různými formami, neúspěchy analyzovat a hledat příčinu. I když provádíme při realizaci požadovaných SW úprav různé formy testování na několika úrovních, stane se, že nám nějaká chyba unikne. Je to dáno různými okolnostmi, které mohly chybu způsobit. V případě, že chyba vychází zjevně z nedbalosti nebo neznalosti dané věci, provádím detailní rozbor příčin s odpovědným pracovníkem tak, aby se situace znovu neopakovala. Naopak každý malý posun směrem dopředu, každý splněný úkol se snažím náležitě ocenit. Nemusí to vždy být finančními prostředky, ale neformální slovní pochvalou a tak podobně. Tento počin pracovníka posouvá dopředu a náležitě ho motivuje. U nových pracovníků je potřeba toto neformální hodnocení provádět podstatně častěji zvláště, kdy jsou oceňovány první samostatné úkoly.

224

Květoňová


4.3 Atmosféra na pracovišti Mezi jeden z nejdůležitějších stimulačních prostředků považuji nastavit na pracovišti tu správnou pracovní atmosféru. Takovou, aby každý pracovník pracoval v pohodě a nebyl pod tlakem, který by mu bránil podávat stoprocentní výkony. Dnešní doba je velmi uspěchaná, nároky jsou na všechny stále větší a větší. Navíc vše umocňuje přetrvávající ekonomická krize, která vyvolává pocit nejistoty. Stávající krizi můžeme označit za externí stimulační faktor. Tlak na běžného zaměstnance je obrovský. Potřeba vydělávat více peněz, zajistit si pro sebe i rodinu větší jistotu. Jsou to znaky extrinsické motivace. Nicméně je to právě klíčový úkol pro manažera, aby se z podporujícího typu motivu nestal motiv potlačující. Ze svých vlastních zkušenosti mohu říci, že stresové prostředí je to, proti čemu je potřeba bojovat. K uvolnění atmosféry často používám neformální rozhovor, který mi pomáhá pracovníka získat na svou stranu a správně ho stimulovat. Často se zajímám o jejich běžný mimopracovní život a o jejich záliby, jejich úspěchy, ale také i neúspěchy. Je důležité vědět o každém ze svých podřízených, jaký je jejich motivační profil. Na každého z nás působí jiné vlivy, jiné stimulační prostředky.

4.4 Tvorba pracovních podmínek Další způsobem jak může manažer efektivně působit na své okolí je vytváření co nejlepších pracovních podmínek. V tomto případě je možno za limitující faktory považovat cokoliv, co může pracovníka při výkonu práce ovlivňovat. Mohou to být materiální podmínky práce, vztahy na pracovišti, zdravotní stav, ale také rodinné problémy. Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že zejména v případech, kdy jsou zvýšené nároky na pracovníky, často využívám formu neformálního rozhovoru k mapování situace. Snažím se rozpoznat problémy nebo nedostatky, který by mohly omezovat pracovní výkon. Mezi příklady materiální podpory mohu uvést například zajištění kvalitnějšího vybavení pracoviště jako je např. kvalitnější židle, monitor s větším rozlišením nebo výkonnější počítač. I tyto materiální podmínky mohou ovlivnit výkon jedince. Fungují také motivačně. Uvedený způsob ovlivňování pracovního výkonu je možné zařadit mezi podporující motivy. Jinou formou může být každodenní zájem o pracovníka týkající se vývoje pracovních úkolů nebo pracovníka samotného. Výsledkem všech těchto opatření je především včasná identifikace případných problémů nebo nedostatků tak, abych mohl nalézt odpovídající řešení.

Závěr Hlavním záměrem této práce bylo provedení analýzy získaných zkušeností z pohledu stimulace jako ovlivňování pracovní motivace z pozice manažera ve společnosti zabývající se výrobou a implementací informačních systémů. 225

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V dokumentu jsem se snažil popsat své zkušenosti v oblasti pracovní motivace ve srovnání s teorii uváděnou v literatuře.


Interní materiály firmy TESCO SW a. s. BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I., a kol. Psychologie a sociologie řízení. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-169-0. RŮŽIČKA, J., a kol. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994.

226

Kvíčalová

Relation of Political and Economic Changes Towards Tax Revenues

RELATION OF POLITICAL AND ECONOMIC CHANGES TOWARDS TAX REVENUES Jolana Kvíčalová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: The paper deals with the development of tax revenues between 1999 and 2010 and factors that could have affected their development. The subjects of study are the tax on personal income, corporate income tax, value added tax, consumption tax and social security insurance. From the factors affecting the development we focus on the following ones - selected economic variables (inflation, unemployment, gross domestic product), political character of government focusing on the distinction between right-wing and left-wing political parties and the impact of the global economic crisis that began in 2007. Amendments of relevant legislation are also pointed out. Klíčová slova: Tax revenue, inflation, unemployment, gross domestic product, rightwing government, left-wing government, economic crisis. Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Ludmila Horsáková, Michal Menšík

Úvod Taxes form the focus of incomes to the public budgets. By means of them, money is transferred from private to public sector. The tax system of the Czech Republic was established on 1st January 1993 pursuant to the Act No. 212/1992 Coll., on the tax system. The tax system act was abolished on 31st December 2003 by the Act No. 353/2003 Coll., on consumption taxes. Thus at present there is no standard defining the tax system of the Czech Republic. Taxes are adjusted by particular tax laws. In the Czech Republic the following taxes are implemented: income tax, property tax, road tax, inheritance tax, gift tax, real estate transfer tax, value added tax, consumption tax, natural gas and other gases tax, solid fuel tax and tax on electricity. Except these taxes there are many levies of tax character that burden taxpayers. Despite the fact that they do not bear the word “tax” in their names, their properties correspond to the general definition of taxes. These are primarily local fees and social insurance.

227

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV The value of tax levy revenues and their rate of growth can be affected by many factors. This paper aims to analyse the factors that influence the development of tax revenues from personal income tax, corporate income tax, value added tax, consumption taxes and social security insurance in the period from 1999 to 2010. The studied factors are economic variables (inflation, unemployment and gross domestic product), political character of the government and the subject of study is also the impact of the global economic crisis, the beginning of which in 2007 is associated with the U.S. mortgage market crisis. To achieve the objective the following methods were used in this paper: relational analysis in the breakdown of the tax levies development and its causes, the method of comparison when comparing the influence of individual factors on tax revenues, the method of correlation analysis when studying the mutual relationships of the economic variables and tax levies revenues and the method of learning sources analysis.

1

Development of the Most Significant Tax Levies

The subject of the analysis of the development of the most significant tax levies are the tax revenues from personal income tax, corporate income tax, value added tax, consumption taxes and social security insurance. The absolute values of revenues, the rate of growth and the legislative changes that could have affected the growth between 1999 and 2010 are outlined here. The increase of the absolute values of tax levies revenues (with some exceptions and the impact of the economic crisis) is due to shifts in the price level understandable, therefore mostly relative indicators are used to analyse the changes. The growth rate of personal income tax revenues, with the exception of years 2006, 2008 and 2009 was positive in the observed period. The average revenue growth rate amounted to 2.9%. Tax revenues from corporate income grew on average by 6.6% annually, and got to negative values during the years 2006 and 2009. Tax revenues from the value added tax increased, a slight decrease was monitored only in one year-on-year period in 2009. The growth rate in the given period was 6.9% on average. Except the years 2000, 2008 and 2009 the consumption tax revenues increased annually. The average growth rate amounted to 6.3%. Social security insurance revenues increased steadily by 5.7% per year on average in the observed period. The decrease occurred only in 2009. The acts regulating the fields of all studied levies were revised many times. In case of the tax on personal income the tax rate amount, the number of tax zones, the area of non-taxable amounts and tax abatements changed. In case of the tax on corporate income the tax rate decreased significantly, the depreciation policy changed as well. The legislation modifying the value added tax underwent many changes. The tax rate was changed along with the registration limit for mandatory registration as a taxpayer. The Czech Republic joining the European Union was the major impact on the value added tax and so the country was obliged to implement the Sixth Council Directive 77/388/EEC. Prior to the Czech Republic joining the European Union there 228

Kvíčalová


were also legislative adjustments of the consumption taxes due to applying the majority of community legislation requirements. A number of changes in tax rates or their forms took place regardless of the need for harmonization of indirect taxes. In the field of social security insurance rather insignificant changes were made. Year Tax

PIT

Absolute revenue (bil. CZK) Growth rate (%)

CIT


VAT

ET

200 0

95.3 98.3

0.4

3.1

200 1

200 9

201 0

104. 114. 123. 133. 142. 136. 151. 143. 128 4 4 0 3 4 8 5 3

131

6.2

70.1 75.8 92.0

3.7

8.1

200 2

9.6

200 3

7.5

200 4

8.4

200 5

6.8

200 6

200 7

200 8

-3.9 10.7 -5.4

-11

105. 115. 119. 144. 141. 166. 187. 127 7 9 8 8 8 4 6

21.4 14.9

9.6

3.4

20.9 -2.1 17.3 12.7

32.2

3

130

2

Absolute revenue (bil. CZK)

138. 145. 150. 154. 164. 179. 202. 213. 229. 249. 248 3 9 9 4 4 2 4 2 5 2

264

Growth rate (%)

15.8

-0.4

6.4

Absolute revenue (bil. CZK)

73.1 70.8 76.3 79.5 84.2 95.8

110. 119. 138. 133. 131 6 5 9 0

138

Growth rate (%)

SSI

199 9


7.8

5.5

12.9

7.4

13.8 15.4

5.3

15.8

3.4

8.0

7.6

8.6

503

5.0

5.9

9.0

271. 287. 318. 334. 359. 416. 430. 457. 504. 529. 496 3 4 9 9 7 7 8 5 6 9 11.0

4.2

6.5

5.5

5.9

7.8

2.3

16.2 -4.2 -1.4

3.1

-3.1

3.4

6.2

10.3

5.0

-6.4

1.5

Table 1: Revenues development in the most significant tax levies in the period from 1999 to 201020

20

Source: Own processing according to www.mfcr.cz

229


2

Impact of Economic Variables on Tax Revenues

The development of economic variables such as inflation, unemployment or gross domestic product can affect the growth of tax levy revenues. Between these variables and tax revenues mutual dependence can exist. To measure this dependence we use the index of correlation. Index of correlation (denoted by rxy) measures the strength of dependence between two numerical variables. It is calculated by the formula:

r xy 





xy

x



(1)

y

where rxy is index of correlation 

xy

is covariance between x and y



x

is standard deviation of the variable x



y

is standard deviation of the variable y

Correlation index gives a value from the interval <-1, 1>, where the positive or negative value indicates the direction of dependence. The absolute value of the index expresses the strength of linear dependence, when the closer the value is to one, the stronger the linear dependence between variables x and y is. Any value greater than 0.7 can be considered significant dependence.

2.1

Impact of Inflation on Tax Revenues

Inflation, that is raising the price level, results in reducing the purchasing power of money. The inflation rate is usually measured by the customer price index (CPI). Precise factual, spatial and temporal formulation is always essential. The inflation rate can be indicated monthly, annually, etc. For the purposes of further studying the inflation rate used is expressed by an increase in the annual CPI that is by the percentage change in the average price level within the past 12 months compared with the previous 12-month average. Table 2 captures the inflation development in the Czech Republic from 1999 to 2010. The highest rate of 6.3% was measured in 2001, the lowest rate of 0.1% in 2003. On average, the rate of inflation reached the value of 2.6% during the observed period. Year

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Inflation rate (%)

2.1

3.9

4.7

1.8

0.1

2.8

1.9

2.5

2.8

6.3

1.0

1.5

Table 2: Inflation development in the years 1999 to 2010 21

21

Source: Own processing according to www.czso.cz

230

Kvíčalová


The index value shows no significant correlation between the rate of inflation and the growth rate of the tax revenues. In case of the tax on personal income, the value of correlation index is -0.13, in case of the tax on corporate income the correlation index is 0.38, in case of the value added tax it is 0.07, -0.28 in case of the consumption taxes and 0.34 in case of social security insurance.

2.2

Influence of Unemployment on Tax Revenues

Unemployment is a serious economic problem linked to many macroeconomic and microeconomic implications. The average unemployment rate amounted to 8.5% in the observed period. The lowest one was measured in 2008 (5.4%), on the contrary the highest one was achieved in 2004 (10.2%). Development of unemployment rate from 1999 to 2010 is captured in Table 3.

Year

199 9

200 0

200 1

200 2

200 3

200 4

200 5

200 6

200 7

200 8

200 9

201 0

Unemployme nt rate (%)

8.5

9.0

8.5

9.2

9.9

10.2

9.0

8.1

6.6

5.4

8.0

9.0

Table 3: Development of unemployment rate in the years 1999 to 201022

When measuring the correlation index the following values were received: 0.44 in relation between inflation and taxes on personal income, -0.03 in case of the tax on corporate income, -0.01 in case of the value added tax, 0.27 in case of the consumption taxes and 0.19 in case of the social security insurance.

2.3

Influence of GDP on Tax Revenues

Gross domestic product is the sum of pecuniary values of final goods and services produced within a year by factors of production located in a particular country. During the observed period GDP increased in the absolute value from CZK2081 billion to CZK3667 billion. A decrease in the absolute value was detected only in 2009. Its year-on-year growth rate increased on average by 5.2% annually. Particular values are given in Table 4.

Year

199 9

200 0

200 1

200 2

200 3

200 4

200 5

200 6

200 7

200 8

200 9

201 0

GDP (bil. CZK)

208 1

218 9

235 2

246 4

257 7

281 5

298 4

322 2

353 6

368 9

362 6

366 7

GDP growth rate (%)

4.2

5.2

7.4

4.8

4.6

9.2

6

8

9.7

4.3

-1.7

1.1

Table 4: Development of GDP in the years 1999 to 2010 23 22

Source: Own processing according to www.czso.cz.

231

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Based upon the values of the correlation index a higher degree of linear dependence was found for all of the tax revenues compared with the previously studied variables. Index of correlation is 0.62 in case of the personal income tax revenues, 0.65 in case of the corporate income tax revenues, 0.31 in case of the value added tax, 0.64 in case of the consumption tax revenues and 0.89 in case of the social security insurance. A significant degree of linear dependence was found between the growth rate of GDP and the social security insurance revenues.

3

Influence of the Political Character of the Government on Tax Revenues

Political factors such as the predominating interests of a political party or political cycle can also influence the tax area. The aim of the following chapter is to determine whether there is a link between the political character of the government and the tax revenues. The basic distinction between the values of right-wing and left-wing political parties consists in the concept of justice. The right-wing considers greater inequality associated with merits to be just, the left-wing prefers equality and sameness. There is a different view of the right-wing and left-wing on the fundamental issues of the national economy. While the right wing urges unregulated prices, minimum redistribution, minimal state intervention in the economy by an indirect form, motivational and selective social policy, low taxes, central bank independence or preference of the private property, the left-wing supports partial price regulation, redistribution, state intervention in the economy mostly by means of a direct form, rich social policy, high taxes, the central bank under the influence of the government and a greater emphasis on a collective ownership. The current distinction between right-wing and left-wing permanently comes out of traditional values, but currently it rather depends on the specific personnel of political parties and not always the initial ideology is observed. The left-wing parties sometimes do, paradoxically, more rightwing politics and vice versa. The right-wing political parties tend to be economically liberal, conservative or monarchist. Social-democratic, socialist, communist as well as radical parties and political groupings fall into left-wing parties.

3.1

Governments in the Czech Republic

In the period from 1999 to 2010 there were four governments from the diverse political spectrum in the Czech Republic:  minority government of the Czech Social Democratic Party (CSDP) in the period from 22nd July 1998 to 15th July 2002,  coalition composed of the Czech Social Democratic Party, Christian Democratic Union - Czech People's Party and Freedom Union - Democratic Union (CSDP + CDU-CPP + FU-DU) in the period from 15th July 2002 to 4th September 2006, 23

Source: Own processing according to www.czso.cz.

232

Kvíčalová




coalition composed of the Civic Democratic Party, Christian Democratic Union - Czech People's Party and the Green Party (CDP + CDU-CPP + GP) in the period from 7th January 2007 to 8th May 200924,  caretaker government in the period from 8th May 2009 to 13th July 2010. Since it happens frequently that during the application of the fiscal instruments of the economic policy a lag occurs (cognitive lag, decision-making and transmitting lag, adaptation and implementation lag), it is necessary to consider time difference also when studying the influence of a political character of the government on tax revenues.

3.2

Growth Rate of Tax Revenues in the Periods of Particular Governments

The basic difference between right-wing and left-wing governments in tax matters is the opinion on the size of the tax burden. While right-wing governments are supposed to give preference to lower taxes, left-wing oriented governments are supposed to incline towards setting higher taxes. Based upon this assumption, the growth rate in tax revenues is mostly supposed to increase under the left-wing government of CSDP and the smallest increase is supposed to be under the centreright government of the CSP + CDU-CPP + GP. In the period of the left-wing government the growth rate of personal income tax revenues was 6.6% on average, in case of centre-left government it was 5.5% and under the centre-right government it was -4.5%. From this perspective the conclusion is that the more left-wing government, the higher the growth of tax revenues from personal income. Even the growth rate of tax revenues from corporate income tax indicated a similar tendency. The highest rate was under the left-wing government and it was 13.5%, in case of the centre-left government it was 9.9% and -5.8% in case of the centre-right government. Regarding the growth rate in value added tax revenues, the average value did not vary significantly under the particular governments. In the period of the left-wing government it was 4.4%, during the reign of the centre-left it was 8.7% and in case of centre-right it reached 4.9%. The growth rate of consumption taxes was highest under the centre-left government when it amounted to 13.4%, in the period of the left-wing it amounted to 3.7% and the lowest, zero growth rate, was under the centre-right government. The social security insurance revenues grew most under the centre-left government by 8.9%, under the left-wing government by 7.3% and finally under the centre-right government its growth stagnated. The summarizing data are shown in Table 5.

24

From 4th September 2006 to 7th January 2007 the minority government of CPP was in power, however on 3rd October 2006 no confidence vote was passed by the Chamber of Deputies.

233

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Left-wing government

Centre-left government

Centre-right government

Average growth rate of the PIT (%)

6.6

5.5

-4.5

Average growth rate of the CIT (%)

13.5

9.9

-5.8

Average growth rate of the VAT (%)

4.4

8.7

4.9

Average growth rate of the ET (%)

3.7

13.4

0.0

Average growth rate of the SSI (%)

7.3

8.9

0.0

Table 5: The average growth rate of tax revenues in the period of particular governments25

Conclusion The development of the income taxes revenues, value added tax, consumption taxes and social security insurance was uneven in the observed period (from 1999 to 2010). Fluctuations in the development can be explained by a number of factors affecting the taxes and revenues. The aim was to determine whether their development is affected by the selected factors (economic variables, political character of government, and impact of the global economic crisis). The relationship between the growth rate of tax revenues and the development of selected economic variables showed primarily association with the growth rate of the gross domestic product. Higher values of the correlation index were found in all taxes excluding the value added tax. Significant dependence exists in relation to the social security insurance. The connection with the political character of the government, thus confirmation of the requirement of right-wing governments to lower tax burden, was observed in the considered direct taxes. Legislative changes that also affect tax revenues were not always carried out in accordance with the political character of the government, which can be demonstrated for example by gradually reduced tax rate on corporate income through the spectrum of political governments. The impact of the global economic crisis reflected in the area of the tax revenues in 2009, when the growth rate of all considered taxes was negative.

References [1]

25

ADAMOVÁ, K. Politologický slovník. Praha: C. H. Beck, 2001. 284 p. ISBN 807179-469-4.

Source: Own processing according to own calculations

234

Kvíčalová

[2]

[3]

[4] [5] [6] [7] [8]

[9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]


Český statistický úřad [online]. 2011 [quat. 2011-09-18]. Nezaměstnanost a zaměstnanost. Available at WWW: . Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-09-18]. Makroekonomické ukazatele. Available at: <www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:makroekonomické_ukazatele>. HINDL, R.; HRONOVÁ, S.; SEGER, J. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 p. ISBN 978-80-86946-43-6. HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2011. 720 p. ISBN 978-80-7400-0065. JUREČKA, V. Makroekonomie. Praha: Grada, 2010. 336 p. ISBN 978-80-2473258-9. MAREK, L. Statistika pro ekonomy – aplikace. Praha: Professional Publishing, 2007. 485 p. ISBN 978-80-86946-40-5. Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-09-18]. Vládní finanční statistika. Available at: . Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění příslušných novel. Act No. 586/1992 Coll., on income taxes, in wording of the respective amendments. Act No. 587/1992 Coll., on excise taxes, in wording of the respective amendments. Act No. 588/1992 Coll., on value added tax, in wording of the respective amendments. Act No. 589/1992 Coll., on social security premiums and contribution to the state employment policy, in wording of the respective amendments. Act No. 353/2003 Coll., on excise taxes, in wording of the respective amendments. Act No. 235/2004 Coll., on value added tax, in wording of the respective amendments.

235


VÝVOJ HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ VE FIRMĚ TESCO SW A. S. Vít Langer Tesco SW, a.s. ví[email protected]

Abstrakt: Hodnocení pracovníků je důležitým procesem personální práce, neboť dává zpětnou vazbu managementu každé společnosti ohledně názorů, chování a přístupů zaměstnanců. Vývoj organizace a kritický pohled na hodnocení zaměstnanců ve společnosti TESCO SW je uveden v tomto materiálu, vč. vývoje vzhledu hodnotících formulářů v příloze. Klíčová slova: Personalistika, hodnocení pracovníků, zpětná vazba. Odborný konzultant: Martin Fink Tematický konzultant: Jiří Vaněček

Úvod Tento dokument byl vypracován jako příprava na vytvoření nového systému hodnocení pracovníků společnosti TESCO SW a.s. Olomouc. Jedná se o zamyšlení nad průběhem vývoje hodnocení pracovníků ve firmě TESCO SW Olomouc za období její existence, tj. v letech 1991 – 2007. Součástí této práce jsou rovněž vzory hodnotících formulářů, které rámují a prokazují vývoj celé problematiky u dané firmy. Veškeré konkrétní informace a příklady jsou důvěrné a jsou určeny pouze pro účely této práce.

1

Stručné představení firmy a jejího podnikatelského záměru

Firma byla založena jako společnost s r.o. již v roce 1991. V r. 2001 byla transformována na akciovou společnost. Jedná se o soukromou českou společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále IS/IT). Společnost disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze. Firma nabízí řešení v následujících oblastech:  Systémy správy majetku (facility management)  Informační systémy pro státní správu  Systémy pro řízení údržby 236

Langer

Vývoj hodnocení pracovníků ve firmě Tesco SW, a. s.

 Provozně-ekonomické systémy  Speciální IS na zakázku, apod. Firma se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení.

2

Teoretický úvod k přístupu k hodnocení pracovníků

Hodnocení pracovníků je jedním z nejdůležitějších nástrojů manažerské práce v oblasti lidských zdrojů i obecného managementu. Jeho realizace poskytuje oběma stranám (pracovníkovi i firmě) celou řadu informací a výstupů pro další rozhodování, které lze rozdělit např. takto: Zpětná vazba pro pracovníka mj.:  náhled nadřízeného na jeho výkony,  ocenění přínosu pracovníka pro firmu,  možný výhled kariéry pracovníka,  získání podnětů a rad ke zlepšení,  ujasnění/doplnění mise a strategie firmy,  ad. Zpětná vazba pro firmu mj.:  informace, zdali se pracovník cítí „na svém místě“,  upřesnění popisu pracovních či funkčních činností pracovníků,  poznatky o celkovém sociálním klima ve firmě,  míra loajality pracovníků k firmě a jejímu rozvoji,  další informace od pracovníka, které by jinak nebyly vysloveny či zapadly,  ad.

3

Etapy vývoje personalistiky firmy

Na základě svých osobních zkušeností s hodnocením pracovníků ve firmě, bych celkové období vývoje této oblasti i obecné personální práce rozdělil na tři etapy a nazval tak, aby vyjadřovaly co nejlépe stav hodnocení pracovníků a personalistiky vůbec: I. etapa – intuitivní: II. etapa – základní: III. etapa – systematická:

cca v letech 1991 - 1998 cca v letech 1999 - 2003 cca v letech 2004 - 2007

Názvy jednotlivých etap hovoří samy za sebe o tom, jak se vyvíjela personální práce a s tím i přístup vedení k hodnocení pracovníků. V dalších podkapitolách bude vždy popsána a charakterizována daná etapa vývoje firmy, počet pracovníků a z toho plynoucí míra personální práce. Na konci každé kapitoly je autorovo hodnocení dané etapy. 237


3.1

Etapa I. – intuitivní

Tuto etapu lze časově umístit do období prvních 7-8 let od založení firmy v r. 1991. Počet zaměstnanců se v této etapě pohyboval od zakládajících 6 až po cca 30. Jedná se o vysoce tvůrčí etapu vývoje společnosti, kdy všichni tehdejší pracovníci nahrazovali znalosti nadšením a elánem. Pracovalo se bez ohledu na čas a veškerý pracovní výkon byl investován do tvorby tržní produkce – softwarových informačních systémů. Veškeré „režijní“ práce – ekonomiku, marketing, obchod i personalistiku – prováděl ředitel firmy dle svých znalostí a dovedností. V oblasti personální práce se jednalo o přijímání či propouštění pracovníků, mzdovou diferenciaci, apod. Hodnocení pracovníků jako samostatná, plánovaná a řízená činnost nebyla realizována. Hodnocení pracovních výkonů, loajality apod. probíhalo v této etapě vývoje firmy intuitivně a nahodile, např. při neformálních rozhovorech manažeraředitele firmy s pracovníkem. Písemná forma záznamu „hodnocení“ či příručka hodnotitele tudíž samozřejmě neexistovala. Hodnocení etapy – klady a zápory: V této úvodní etapě života firmy nelze přístup k řízení pracovního výkonu vůbec hodnotit, neboť se fakticky neprováděl, neměl tudíž žádná pravidla ani písemné záznamy, vše bylo podřízeno co nejvyššímu výkonu každého pracovníka a upevnění postavení firmy na trhu.

3.2

Etapa II. – základní

S rostoucím počtem zakázek a zákazníků ve 2. polovině 90. let 20. století se začal přiměřeně zvyšovat i počet zaměstnanců firmy z cca 30 – 60. To si vyžádalo mj. i pokrytí všech štábních činností firmy příslušnými odborníky: ekonomem, obchodníkem, technikem a také personalistou. Personální práce se v průběhu tohoto období (cca 1999 – 2003) stala nedílnou součástí manažerských činností vedení společnosti. V personální oblasti se zpočátku jednalo o jednoho pracovníka, který zahájil práce na standardizaci základních personálních činností a dokumentů: pracovní smlouva, platové zařazení, dotazník uchazeče, vstupní/výstupní procedura apod. Poté bylo přistoupeno k zavedení systému hodnocení pracovníků. K formuláři platového zařazení byl připojen oddíl, týkající se hodnocení pracovníka (viz příloha č. 1 – vzor formuláře z r. 1999). K tomuto dokumentu byl pro manažery (vedoucí úseků a oddělení) vytvořen materiál, který však nelze ještě nazvat „příručkou hodnotitele“. Obsahoval pouze návod k vyplnění jednotlivých polí formuláře (platových i hodnotících) a výčet možných hodnot. Hodnocení se uvádělo do volného textového pole, což mj. neumožňovalo shrnutí ani vyhodnocování za útvary. Profesionalizace personálního řízení se začala projevovat organizováním tohoto hodnocení v intervalu 1 x ročně. Personalista vždy připravil každému hodnotícímu soubor formulářů jeho podřízených, vyplnil hodnoty z minulého období, zorganizoval vydání příkazu k ročnímu hodnocení na poradě vedení firmy a byl osobně některým hodnocením přítomen.

238

Langer


Jednou ze zásadních chyb tohoto systému bylo mj. spojení formuláře platového zařazení a hodnocení. Toto vyvolávalo v hodnocených pracovnících nesprávnou vazbu, že při ročním hodnocení dojde automaticky ke změně (zvýšení) platu. U toho pracovníka, kde se to jeden rok náhodou sešlo (hodnocení + zvýšení platu), došlo v následujících letech k jeho demotivaci, když byl dobře hodnocen, ale jeho plat zůstal nezměněn. Hodnotitelům na všech stupních dalo značnou práci, individuálně vysvětlovat všem hodnoceným, že roční hodnocení neznamená také zvýšení platu. Po odevzdání písemných hodnocení došlo pouze k archivaci, ale nikoliv ke komplexnímu vyhodnocování a vypracování výstupů pro vrcholový management. Na základě četných stížností hodnotitelů došlo na konci této etapy k oddělení formulářů pro hodnocení a platové zařazení – nový typ formuláře z r. 2003 je uveden v příloze č. 2. Ten již byl logicky rozdělen na hodnocené oblasti: kvalifikační, osobní a výkonové. Velkým přínosem jsou jednotné úrovně jednotlivých kritérií (velmi nízká, nízká, dobrá, velmi dobrá a vynikající), což značně usnadňovalo vedoucímu vyplňování hodnocení. Předchozí verze formuláře (není v příloze) totiž měla pro každé kritérium jiné slovní vyjádření jeho plnění, což nutilo vedoucí neustále listovat v příručce hodnotitele a hledat význam jednotlivých úrovní a jejich slovní ekvivalent. To velmi zdržovalo hodnocení, rozptylovalo oba aktéry a hodnocenému, který neměl podklady k dispozici, ztěžovalo orientaci. Hodnocení etapy: Klady:  zavedení prvního systému hodnocení vůbec,  pravidelné zaškolování hodnotitelů,  získávání prvních zkušeností s rozhovory s podřízenými,  možnost vidět na jednom formuláři minulé a současné hodnocení. Zápory:  spojení formuláře Hodnocení pracovníka a Platový výměr (!),  volná textová část hodnocení – neumožňovala porovnávání,…  nevyhodnocování výsledků hodnocení,  aj.

3.3

Etapa III. – systematická

Tuto etapu lze vymezit posledním cca 4 – 5letým obdobím existence společnosti, tj. cca od r. 2004 do současnosti. Počet zaměstnanců se zvýšil v maximu až na 120. Hodnocení se již stalo nedílnou a pravidelnou součástí manažerské práce všech stupňů řízení – realizují jej vedoucí oddělení, vedoucí/ředitelé úseků i vedení firmy. Došlo ke speciálnímu školení hodnotitelů odbornými externími lektory, kde byl vysvětlen význam hodnocení, jeho struktura (příprava formuláře, příprava hodnotitele, hodnotící rozhovor, shrnutí výsledků za daný útvar, …), skladba formuláře, atd. Rovněž hodnocení pracovníci byli zaškoleni o průběhu hodnotícího aktu, jeho významu a využití výsledků tak, aby byly odstraněny jejich event. zábrany a negativní přístup. 239

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Pro hodnotitele byla vypracována (zprvu příliš obsáhlá) příručka, která shrnovala teoretické základy hodnocení a popisovala připravený formulář a metodu jeho vyplňování. Obsahovala mj. základní rady pro správné vedené hodnotícího pohovoru, které se hodnotitelé snažili dodržovat: vedení rozhovoru mimo pracovní prostory (zasedací místnost bez telefonů aj. rušení), pečlivá příprava studiem podkladů a minulých hodnocení, pozitivní zahájení (pokud to bylo možné), dát prostor pro zapojení hodnoceného apod. Při zpětném pohledu na tuto etapu také lze vidět směr personalistů, vedoucí ke zjednodušení formuláře i celé realizace hodnocení. Součástí hodnocení se stala rovněž část týkající se pracovníkova kariérového i funkčního směřování – viz příloha č. 3 – Formulář hodnocení z r. 2007. Dokonce pro různé profese byl vypracován jiný obsah formuláře – např. pro tvůrčí (SW) pracovníky, pro netvůrčí (režijní) pracovníky, pro obchodníky apod. tak, aby kritéria dané profesi lépe odpovídala. Na základě výše uvedených faktů se domnívám, že lze tuto etapu právoplatně nazvat etapou systematické personální práce vč. hodnocení pracovníků. Hodnocení etapy: Klady:  hodnocení je pravidelnou částí práce managerů všech stupňů,  odstranění nedostatků z minulých období (osamostatnění formuláře hodnocení, volné texty jen pro komentáře, apod.),  pravidelná zpětná vazba mezi nadřízeným a podřízeným. Zápory:  příliš složitá a rozsáhlá příručka hodnotitele na začátku období,  časté (vývojové) změny v obsazích i formách hodnotících formulářů,  vzájemná nekompatibilita formulářů z různých let.

4

Shrnutí

Jako cíl této práce jsem si zvolil zhodnocení vývoje přístupu konkrétní firmy k hodnocení pracovníků a rozdělení do fází, kterými dle mého názoru firma prošla. Kromě odborné literatury jsem se hlavně opíral o vlastní zkušenosti s hodnocením pracovníků, které jsem rovněž ilustroval vzory skutečných hodnotících formulářů zpracovávané firmy. Je z nich mj. vidět postup k vyšší odbornosti a profesionalizaci personální práce. Na závěr každé kapitoly jsem uvedl vlastní hodnocení dané vývojové etapy, které vyplývá z mých zkušeností v porovnání s teorií, uvedenou v literatuře [1]. Z faktů uvedených v této práci vyplývá, že cesta vedla od etapy intuitivní personalistiky v období začátku 90. let, přes první pokusy odborných pracovníků z odd. Lidských zdrojů zavést hodnocení (tzv. základní etapa – v období od 2. poloviny 90. let) až po jeho cílené zapojení do manažerské práce v současnosti (tzv. etapa systematická – období posledních cca 4 – 5 let). Je nutno konstatovat, že se vzrůstajícími znalostmi a zkušenostmi pracovníků personálního oddělení docházelo průběžně ke zvyšování významu hodnocení 240

Langer


pracovníků. To se projevilo jak ve změnách v názorech pracovníků na hodnocení, tak i ve zlepšeném přístupu managementu, realizujícího celý proces. Negativem celého procesu byla vysoká periodicita změn formulářů: cca každých 1 – 2 roky došlo ke změnám v obsahu i formě, dokonce i v nástrojích pro zpracování (MS Excel, MS Word). Toto způsobovalo hodnotitelům značné problémy v orientaci na formuláři, v přenosech hodnocení z minulých let i ve sledování trendu plnění kritérií jednotlivých pracovníků. Z mého pohledu však lze konstatovat a doufat, že „dětské nemoci“ zavádění hodnocení pracovníků v naší firmě máme již za sebou, celý proces je všemi stupni řízení správně uchopen a hlavně předává výsledky do systému řízení.

Závěr V této práci jsem se snažil kriticky popsat a zhodnotit vývoj hodnocení pracovníků naší firmy. Veškeré konkrétní informace a přiložené podklady, uvedené v tomto dokumentu, jsou skutečné a jako takové jsou určeny pouze pro interní potřebu.

Literatura [1] [2]

DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-893-4. Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny k hodnocení, příručky hodnotitele, apod.).

241


INOVACE PŘEDMĚTU OPERAČNÍ SYSTÉMY Jan Lavrinčík Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Článek se zabývá významem a využitím alternativních operačních systémů ve vzdělávání. Demostruje postup virtualizace na alternativním operačním systému ve Virtual Box, krok po kroku. V závěru polemizuje nad využitím VirtualBox a operačního systému Mac OS X: Snow Leopard ve výuce na Moravské vysoké škole Olomouc. Klíčová slova: alternativní operační systémy, Apple, Mac OS X, VirtualBox. Odborný konzultant: Marek Mihola Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod V současné době jsou k výuce na Moravské vysoké škole využívány převážně systémy Windows XP ve verzi Professional. Dle průzkumů používání operačních systémů zvítězil Microsoft, konkrétně se jedná o verze XP, Vista a 7. Jak můžeme vidět z grafů (1) jedná se o nejpoužívanější operační systémy vůbec a proto je velmi výhodné učit studenty právě je. Díky sílící prodejnosti produktů s alternativními systémy si však myslíme, že by bylo vhodné žákům ukázat i alternativy. Alternativní operační systémy však mají svá specifika a vyžadují např. jiný souborový systém apod., proto si odborný článek klade za cíl seznámit účastníky projektu APSYS a zaměstnance MVŠO s možnostmi výuky alternativních operačních systémů, zejména Mac OS X.

1

Virtualizace Mac OS X: Snow Leopard

Operační systém Mac OS X je produktem z dílny společnosti Apple (2) a je distribuován výhradně s novými počítači značky Apple. K jeho velkým přednostem patří jednoduchost spoléhající při ovládání na intuitivnost. Operační systémy Mac OS můžete začít používat hned po vybalení počítače bez nutnosti cokoliv „doinstalovávat“. Navíc pro výše uvedené OS neexistují takřka žádné viry, a proto nepotřebují antivirové programy, zpomalují chod celého systému. Dokáží efektivně pracovat s napájením a u mobilních zařízení ušetřit cenná procenta energie. 242

Lavrinčík

Inovace předmětu operační systémy

Funkční instalaci Mac OS můžeme nainstalovat na novém počítači nebo použít virtualizace (v prostředí počítačů se tak označují techniky, které umožňují přistupovat jiným způsobem, než jakým fyzicky existují, jsou propojeny apod.). Virtualizované prostředí je mnohem snáze přizpůsobeno uživatelům. Pro operační systémy dostačuje program MS Virtual machine, ale pro naše účely jej využít nelze. Zcela zdarma však můžeme stáhnout program Oracle VM VirtualBox, který je mimo jiné lokalizovaný do českého jazyka a tedy použitelný i pro výuku. Pro lepší představu si samotnou virtualizaci ukážeme na sadě screenů přímo z ukázkové instalace. Při tvorbě příspěvku jsme vycházeli z teoretických poznatků o operačních systémech Mac OS X ze zdrojů (3), (4) a poznatků o virtualizaci uvedených ve zdrojích (5), (6), (7) a (8).

2

Postup virtualizace

Na obrázku 01 je ukázka samotného prostředí programu VM VirtualBox, na druhém obrázku vidíme spuštěného průvodce vytvořením nového virtuální počítače, tento průvodce nás nyní bude provázet několika kroky, než bude nový virtuální počítat úspěšně vytvořen.

Obrázek 1: Oracle VM VirtualBox

243


Obrázek 2: Průvodce vytvoření virtuálního PC

Ve třetím kroku znázorněném na obrázku 03 po nás průvodce vyžaduje dopsání názvu nového systému a pomocí dvojice rozbalovacích Combo Boxů nabízí výběr operačního systému a verzi systému. V dalším kroku nastavujeme důležitý parametr velikost operační paměti, se kterou bude systém ve virtuálním režimu pracovat, dnes by se již neměla nastavovat pod hranici 1 GB, protože tím omezuje práci s řadou aplikací.

Obrázek 3: Název nového počítače

244

Lavrinčík


Obrázek 4: Velikost operační paměti

Obrázek 5: Operační systém nového PC

Obrázek 6: Vytvoření virtuálního počítače

V pátém kroku od nás průvodce požaduje vybrat, zdali se má vytvořit nový oddíl virtuálního disku pro ukládání dat nebo pokud již máme stejný systém virtualizovaný, možnost disky sdílet. V dalším kroku je nutné nastavit buď pevnou velikost oddílu, nebo počáteční velikost a dovolit systému, aby si ji dynamicky zvětšoval dle potřeb uživatele. Na obrázku 06 je ukázka konečného shrnutí parametrů vybraných v předcházejících krocích. V tuto chvíli je oddíl vytvořený a můžeme systém začít instalovat.

245




Na sedmém obrázku je spuštěný nový prázdný oddíl a průvodce nám předkládá z rozbalovacího seznamu všechny mechaniky, ze kterých by se dal systém instalovat i možnost zvolit volbu instalovat z image, náš případ. Na vedlejším snímku jsou nastavení parametrů instalace Mac OS X: Snow Leopard.



Snímek 09 nás přivádí do nastavení disk utilities, kde musíme u virtuálního pevného disku změnit souborový systém a oddíl naformátovat, jinak se instalace předčasně ukončí. Na posledním obrázku je ukázka prostředí alternativního operačního systému Mac OS X v poslední verzi Snow Leopard (okno aplikace, panel nazývaný „Dock“, horní panel s menu a stavovými ikonami).

246

Lavrinčík


Závěr Příspěvek účastníkům projektu APSYS a zaměstnancům MVŠO ukazuje možnosti virtualizace alternativních operačních systémů bez zásahu do stávajících konfigurací operačních systémů stanic s přeinstalovaným systémem Windows. Ukazuje přesný postup virtualizace na alternativním operačním systému Mac OS X v poslední verzi Snow Leopard za použití virtualizačního nástroje VirtualBox. Tímto způsobem s dostatkem operační paměti RAM (doporučeno 4 GB RAM) je možné virtualizovat všechny operační systémy a naučit se v nich pracovat. Řešení přináší i nezanedbatelné ekonomické úspory.

Literatura [1]

[2]

[3]

[4] [5] [6]

[7] [8]

Živě.cz. Víme, který operační systém mají čtenáři Živě.cz nejraději. [on-line]. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupný z WWW: . Živě.cz. VirtualBox: jak přežít více systémů. [on-line]. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupný z WWW: . Apple – MacBook Pro – Seznamte se s novou řadou MacBook Pro. [on-line]. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupný z WWW: . POGUE, D. Mac OS X Snow Leopard: kompletní průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 952 s. ISBN 978-80-251-2793-3. KOCHAN, S. G. Objective-C 2.0 : výukový kurz programování pro Mac OS X a iPhone. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 550 s. ISBN 978-80-251-2654-7. KLEMENT, M. Virtuální realita pomocí VRML. In Modernizace výuky v technicky orientovaných oborech a předmětech. (sborník příspěvků z mezinárodní vědeckoodborné konference). Olomouc: UP PdF, 2002, s. 129-132. ISBN 80-7198-531-7. KLEMENT, M. Virtualizace infrastruktury počítačové sítě. In XX. DIDMATTECH 2007 díl II. Olomouc: Votobia, 2007, 479-481. ISBN 80-7220-296-0. KLEMENT, M., KUBRICKÝ, J. Softwarová infrastruktura jako obsah vzdělávání. Journal of Technology and Information Education. 2009, Olomouc - EU, Palacký University, Volume 1, Issue 2, p. 96 - 99. ISSN 1803-537X.

247


WEBOVÉ STRÁNKY JAKO DŮLEŽITÝ NÁSTROJ KOMUNIKACE VE VĚDĚ A VÝZKUMU Monika Mackovíková Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Webové stránky jsou v dnešní době internetu důležitým komunikačním kanálem organizace. Mnohdy jsou prvním zdrojem informací v rámci externí komunikace. Proto je i pro pracovníky ve VaV důležité být seznámen s tím, jak by měly webové stránky vypadat. Klíčová slova: Webové stránky, struktura, grafický design, správa a údržba, propagace, vyhledávače Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematický konzultant: Jitka Škrabalová, Dana Pokorná, Markéta Vitoslavská

Úvod Webové stránky jsou v dnešní době internetu důležitým komunikačním kanálem organizace. Mnohdy jsou prvním zdrojem informací v rámci externí komunikace. Už při první návštěvě webových stránek organizace si návštěvník stránek utváří první dojem o organizaci. Důležité tedy je, aby webové stránky byly kvalitně rozvrženy, aby měly jednoduché a srozumitelné menu, aby tedy navigace byla jednoduchá, aby pravopis byl v pořádku a aby veškeré odkazy byly funkční. Také design webových stránek o organizaci mnoho napoví. Dále by na něm měly být aktuální, nikoliv zastaralé informace. Aby bylo možné webu důvěřovat, je třeba vědět, komu patří a jak ho kontaktovat, proto nesmějí chybět kontaktní údaje, včetně kontaktu na webmastera.

248

Mackovíková

Webové stránky jako důležitý nástroj komunikace ve vědě a výzkumu

Obrázek 1: Webové stránky Moravské vysoké školy Olomouc, hlavní menu

1

Obsah webových stránek

Obsah webových stránek musí být přizpůsoben cílům a cílovým skupinám externí komunikace organizace. Cílem je, aby na webových stránkách našel návštěvník stránek jednoduchým způsobem a postupem informace, které hledá, a aby byl motivován k opakované návštěvě webových stránek.

2

Grafický design

Grafický design webových stránek je důležitý při utváření prvního dojmu, který návštěvníci získávají během několika mála prvních sekund, které na webu organizace stráví. Je nezbytné oslovit návštěvníky zajímavým grafickým designem, přičemž je však třeba brát v úvahu i omezující podmínky rozlišení monitoru a pomalých rychlostí připojení většiny uživatelů a také omezující podmínky rozlišení u mobilních zařízení typu mobilních telefonů, tabletů apod. Je třeba také neustále nacházet vhodnou rovnováhu mezi množstvím použitých dynamických a statických prvků webových stránek.

3

Struktura webových stránek

Struktura webových stránek by měla být navržena takovým způsobem, aby uživatelé webu snadno a pohodlně našli a získali hledané informace.

4

Správa a údržba webových stránek

Na rozdíl od tištěných materiálů je třeba informace na webových stránkách pravidelně aktualizovat. V dnešní době je téměř již denní aktualizace informací na 249

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV webových stránkách nezbytná. V rámci organizace musí být stanovena jasná pravidla, kdo má webové stránky, jejich správu obsahu a údržbu v kompetenci. Tento pověřený pracovník pak rozhoduje o tom, kdo ze zaměstnanců má do kterých částí přístupová práva, které části webových stránek může spravovat. S interními pravidly správy a údržby webových stránek musejí být seznámeni všichni zaměstnanci organizace, kteří musejí vědět, na koho se obrátit a komu poslat informace, které mají být na webových stránkách umístěny.

5

Propagace webových stránek

Aby se uživatel (čtenář, návštěvník webu) na stránky organizace vůbec dostal, musí o nich vědět. Aby se www adresa dostala do povědomí veřejnosti, je nezbytné umísťovat ji na všechny tiskoviny organizace, na hlavičkové papíry, obálky, brožury, prospekty a všechny další oficiální dokumenty organizace, aby webová adresa byla uveřejněna či zmíněna i v reklamě, inzerátech, video- i audiospotech.

6

Vyhledávače

V dnešní době jsou vyhledávače nejčastějším způsobem vyhledávání webů a stránek na internetu. Proto je důležité vědět, jak lze stránku do vyhledávače přidat a jak postupovat, aby byl výsledný efekt optimální, aby se webová stránka organizace objevovala po zadání hesel do vyhledávače na předních místech. Existuje spousta nástrojů, tipů a triků, které dostanou webovou stránku na přední místa, stejně tak expertů, kteří se na tuto činnost specializují. Tito specialisté jsou označováni jako engine optimization specialists. Tzv. web crawlers, neboli roboti, kteří pro vyhledávače automaticky shromažďují stránky, pátrají po klíčových slovech. Stránku pak zařadí tak, že ji prohlédnou a posoudí podle pravidel toho kterého vyhledávače. Je důležité seznámit s analýzami statistik a znalostmi klíčových slov, které jsou roboty vyhledávány. Avšak základním pravidlem pro efektivní vyhledávání webů a stránek zůstává mít dobrý web se snadno čitelnými stránkami. Vyhledávače i uživatelé by měli mít snadný způsob navigace, který je provede stránkami. Bude-li poskytnuto návštěvníkům přesně to, co hledají, zvyšuje se tak i hodnota vyhledávačů.

7

Sekce pro média

Na webových stránkách organizace by měla být sekce pro média (tisková sekce, sekce pro novináře). Měla by být snadno vyhledatelná, přehledná, měly by v ní být aktuální tiskové zprávy a další aktuality, včetně pozvánek na akce. U každé aktuality by mělo být datum zveřejnění a stručné shrnutí obsahu. Také by tam měl být uvedena kontaktní osoba pro komunikaci s médii.

250

Mackovíková

Webové stránky jako důležitý nástroj komunikace ve vědě a výzkumu

Obrázek 2: Webové stránky Moravské vysoké školy Olomouc, sekce Aktuality

Závěr Webové stránky by měly v rámci externí komunikace využívat i pracovníci ve vědě a výzkumu. Zpravidla jsou webové stránky prvním zdrojem informací, proto je třeba zaměřit se na to, jak mají webové stránky vypadat. Je třeba být obeznámen s tím, jak by měl vypadat obsah, grafický design a struktura a dále mít povědomí o základních pravidlech v oblasti správy, údržby a propagace webových stránek. Důležité je také vědět, jak fungují vyhledávače. Pokud se s těmi základním pravidly pracovník ve VaV seznámí, můžou být pro něho webové stránky důležitým a užitečným nástrojem komunikace.


SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing., a.s.. 2009. 240 s. ISBN 978-80-247-2866-7. FTOREK, J. Public Relations jako ovlivňování mínění. 2., rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 195 s. ISBN 978-80-247-2678-6. FORET, M. Marketingová komunikace. 2. aktualizované vydání. Praha: Computer Press, a.s., 2008.

251


PROCES ZAVEDENÍ HELPDESKOVÉHO SYSTÉMU VE FIRMĚ TESCO SW A.S. Petr Machalík TESCO SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Jako téma této eseje jsem zvolil zamyšlení nad problematikou Procesu zavedení Helpdeskového systému ve firmě TESCO SW a.s. Olomouc. Tato práce se zabývá procesem spojeným se zavedením Helpdeskového IS, nezabývá se vlastním SW řešením a jeho popisem. Klíčová slova: Helpdeskový systém, informační kanál, informační systém. Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematický konzultant: Vojtěch Bernard

Úvod Firma TESCO SW a.s. je soukromá česká společnost, která je zaměřena na poskytování služeb v oblasti dodávek komplexních informačních systémů (jde především o činnosti vývoje, implementace aplikačního software včetně doplňkových činností spojených s dodávkou hardwarových komponent a služeb systémové integrace). Firma je zaměřena především na oblasti správy a údržby majetku (facility management), monitorovacích systémů pro státní správu (fondy EU), služby systémové integrace a ERP řešení. Pro naplnění těchto aktivit disponuje firma cca 150 vývojovými pracovníky v Olomouci a konzultačním pracovištěm v Praze. Ve firmě TESCO SW a.s. v předchozích obdobích výrazně převažovali projekty na míru, kde byl určen celý řešitelský tým podporující konkrétní projekt u konkrétního zákazníka. U těchto projektů nebyla potřeba helpdeskového řešení natolik ožehavá, protože komunikační kanály byli mnohdy efektivněji řešitelné na úrovni osobních kontaktů (např. telefonním spojením). Také rozsah služeb a prací byl efektivněji řešitelný osobními konzultacemi. Přechod firmy na poskytování plošněji aplikovatelného SW řešení pro správu majetku však již vyžadoval řešení této problematiky. Realizace a nasazení Helpdeskového systému je v současné době chápáno jako jeden ze základních úkolů řízení prací. Současně jde o jeden ze základních 252

Machalík

Proces zavedení Helpdeskového systému ve firmě Tesco SW, a. s.

informačních kanálů pro komunikaci se zákazníky (který současně vymezuje jasně definovaný standardizovaný informační kanál).

1

Realizace Helpdeskového systému

1.1

Stav před zavedením Helpdeskového systému

Před zavedením Helpdeskového systému byl veden u každého projektu ve standardně daném adresáři seznam připomínek a požadavků a tyto požadavky byli postupně řešeny. Nevýhody tohoto systému s rozvojem portfolia zákazníků byli zjevné. Jednak se v návalu práce některé požadavky nepodařilo zachytit a zaevidovat. Mnohem důležitějším aspektem však byl fakt, že vznikala celá řada decentralizovaných seznamů prací a jejich sběr a vyhodnocení byl velmi neefektivní. Také stanovení priorit úkolů, realizace prací dotýkajících se několika projektů a podobné úkoly znamenali náročně řešitelné situace.

1.2

Obecné požadavky na Helpdeskový systém

Na základě analýzy problémů stávajícího stavu byl jako první krok stanoven seznam hlavních ukazatelů řešení: a) centrální spravování požadavků od zákazníků a jejich evidence, b) návaznost na okolní IS, c) provázanost na proces řešení požadavku a sledování procesu řešení, d) standardizované rozhraní a standardizace úrovně služby, e) jasné rozdělení záručních požadavků a chyb od rozvojových potřeb a vazba na finanční bilance, f) vazba na smluvní vztahy (servisní smlouvy), g) zlepšit procento vyřešených požadavků (nejlépe vyřešit vše).

1.3

Vytvořit nebo koupit?

Na základě těchto požadavků byl poptán systém, který by umožnil tuto agendu provozovat. Ačkoli jsme SW společnost, primárně nebylo naším zájmem tento produkt interně vyvíjet a vytvářet. Byly posuzovány na trhu dostupné produkty, které ovšem v maximální míře reflektovali příjemné uživatelské rozhraní, umožňovali evidenci požadavků a efektivní komunikaci ve vazbě na zákazníka. Bohužel se nepodařilo najít produkt, umožňující následně navázat na tyto požadavky proces realizace prací a jejich sledování včetně návazností na ekonomické IS. Proto bylo rozhodnuto, že budeme Helpdeskový systém vytvářet vlastními silami jako interní projekt.

253


1.4

Tvorba Helpdeskového řešení

Na základě rozhodnutí o řešení Helpdeskového IS ve vlastní režii byl sestaven realizační tým. Tento tým vypracoval procesní model pro evidenci a řešení požadavku. Na základě tohoto procesního modelu byla vytvořena a odsouhlasena provozní směrnice pro správu požadavků, která definovala pracovní úkoly jednotlivých pracovníků účastnících se na řešení požadavku. Tím byl dán věcný rámec pro řešení. Vlastní tvorba aplikační SW podpory byla standardně řešena jako interní projekt a její trvání vzhledem k celé řadě předpřipravených komponent byla řádově podobně časově náročná, jako odhady náročnosti implementace externích SW řešení.

1.5

„Okolí“ Helpdeskového řešení

V dnešní době již není efektivní IS využívat izolovaně. Tento IS je navázán na IS poskytující normativní informace (personalistika, mzdy,…), IS Navision – ekonomický IS. Tato problematika byla vyřešena celou řadou integračních vazeb. Tvorba těchto integračních vazeb je poměrně komplikovaná (a to pro tvorbu vlastního řešení stejně jako pro implementaci externího řešení). Nicméně jelikož jsme tvůrcem ASW, máme možnost při změnách a nutných úpravách jednak mnohem sofistikovaněji rozhodnout a také nalézt co nejefektivnější řešení.

1.6

Aktuální situace

V současné době je systém funkční a pokrývá základní požadované ukazatele, které jsme vytipovali při jeho inicializaci. Je podporován interní směrnicí pro práci kolegů zajišťujících jeho provoz a zpracování informací, které do systému přicházejí.

1.7

Rozvoj

Jelikož nikdy není nic dokonalé, existuje již řada vylepšení, která aktuálně prochází interní oponenturou. Jedná se o vylepšení směrnic a metodických pokynů lépe a efektivněji využívajících dostupných kapacit a zdrojů. Dalším vylepšením je pak stálý a postupný rozvoj vlastního SW řešení – je dán metodickými změnami, změnami v okolních IS a přirozeným vylepšováním uživatelského rozhraní.

Závěr Na základě zkušeností, které jsme nabyli při tvorbě tohoto řešení jsme při jednáních s obchodním útvarem našli možné uplatnění na trhu. Nikoli však jako systém pro Helpdeskové řešení, ale jako systém pro evidenci požadavků s možným rozšířením na další aplikační komponenty umožňující automatizaci vnitřních procesů dané organizace. 254

Machalík

Proces zavedení Helpdeskového systému ve firmě Tesco SW, a. s.

Realizace těchto obchodních případů zatím není relevantní k obecnějšímu posouzení. Podařilo se realizovat řešení, které pokrývá potřeby a plní v dostatečné míře ukazatele stanovené pro jeho provozování. Nepodařilo se zatím skokově zvýšit míru vyřešených požadavků. Zcela zásadním úspěchem je evidence požadavků a připomínek na jednom místě v centrální podobě. Osobně hodnotím výsledky projektu jako dobré s nutným rozvojem v závislosti na rozvoji firmy.

Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny apod.).

255


VÝVOJ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ TESCO SW A.S. Petr Machalík TESCO SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Vzdělávání je u počítačové firmy (a nejen u ní) alfou a omegou jejího úspěšného rozvoje. Vzhledem k velmi rychlému vývoji v oblasti IT je nutné vzdělávání zaměstnanců zařadit jako nedílnou součást života firmy. Před vypracováním nové koncepce vzdělávání je vhodné se zamyslet nad dosavadním vývojem vzdělávání ve firmě, čímž se zabývá tento materiál. Klíčová slova: Firemní vzdělávání, kariérový plán, učící se organizace. Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematický konzultant: Jiří Vaněček

Úvod Tato úvaha byla vypracována jako příprava na tvorbu nové koncepce vzdělávání ve společnosti TESCO SW a.s. Olomouc. Bez „historického“ a kritického pohledu na vývoj nelze totiž novou koncepci úspěšně vypracovat. Firma TESCO SW a.s. byla založena jako společnost s r. o. již v r. 1991. V r. 2001 byla transformována na akciovou společnost. Jedná se o soukromou českou společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále IS/IT). Společnost disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze. Firma nabízí systémová řešení např. v těchto oblastech: správa majetku (facility management), monitorovací systémy pro státní správu, řízení údržby technologií, speciální IS na zakázku, apod. Společnost se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení. Jak vyplývá z výše uvedeného předmětu podnikání, jedná se o klasickou počítačovou firmu, jejíž předmět činnosti si vyžaduje vysoce specializované a erudované odborníky. Z namátkou vybraných profesí (mimo „štábních“) se jedná např. o: projektant IS/IT, analytik, implementátor, programátoři (různých stupňů a prostředí), technik, správce (sítě, systému, databáze,…) apod. Vzhledem k tomu, že 256

Machalík

Vývoj přístupu ke vzdělávání ve firmě Tesco SW, a. s.

obor činnosti firmy – IS/IT – se velmi dynamicky rozvíjí a mění je vzdělávání pracovníků všech profesí nutností a musí být pro ně průběžnou samozřejmostí.

1

PRŮBĚH VZTAHU KE VZDĚLÁVÁNÍ

1.1

Úvod - teorie

V literatuře [1] se lze setkat s vývojovým schématem, které představuje průběh vývoje vztahu ke vzdělání u českých firem. Toto schéma mě zaujalo a chtěl bych na příkladu naší SW firmy ukázat, že je pravdivé. Znalostní I. fáze:

II. fáze:

III. fáze:

IV. fáze:

společnost

Učící se organizace Systematický přístup Dle okamžitých potřeb Vzdělání je ztráta času

Obrázek 2: Schéma vývoje vztahu ke vzdělávání u českých firem

Schéma přehledně uvádí jednotlivé kroky vývoje daného vztahu, přičemž každá vyšší etapa znamená hlubší a propracovanější přístup ke znalostem a ke vzdělávání pracovníků vůbec. Názvy jednotlivých etap hovoří samy za sebe o tom, jaký pohled na problematiku vzdělávání organizace má. Definujme si alespoň poslední dvě: Učící se organizace – jde o podnik, kde jsou všichni zaměstnanci zapojeni do průběžného systému zvyšování svých znalostí, vědomostí a dovedností, který je součástí firemní kultury. Znalostní společnost – jedná se o další propracování práce a přístupu k informacím a znalostem. Společnost má zaveden systém řízení znalostí, který je přirozenou součástí strategie firmy. V dalších podkapitolách bude uvedeno porovnání výše uvedených etap se skutečným vývojem zkoumané firmy.

1.2

Etapa I. – Vzdělávání je ztráta času

Tuto etapu lze časově umístit do období prvních let po založení firmy v r. 1991. Jedná se o vysoce tvůrčí etapu vývoje společnosti, kdy všichni tehdejší pracovníci nahrazovali znalosti nadšením a elánem. Pracovalo se bez ohledu na čas a nějaké organizované vzdělávání se opravdu považovalo za ztrátu času. Jedinou formou vzdělání bylo samostudium většinou doma nebo při služebních cestách. Být na úrovni znalostí s ostatními bylo považováno za samozřejmé a veškerý pracovní čas byl investován do tvorby tržní produkce – SW informačních systémů. 257


1.3

Etapa II. – Vzdělávání dle okamžitých potřeb

S rostoucím počtem zakázek a zákazníků v polovině 90. let 20. století se začal přiměřeně zvyšovat i počet zaměstnanců firmy. Na formu samostudia se již nedalo dlouhodobě spoléhat, neboť začala být potřeba vždy „skokově“ zvýšit úroveň vzdělání dané profesní skupiny. Např. se zakoupením nového programového vývojového prostředí bylo nutné vyškolit všechny programátory v jeho používání. Toto se realizovalo tak, že vybraný zkušený pracovník byl vyslán na oficiální školení. Po návratu předal tento pracovník své znalosti a dokumentaci formou školení celé odpovídající profesní skupině. Rovněž tak úvahy o rozšíření tržního prostoru za hranice ČR si vyžádaly s předstihem zahájit rozvoj jazykových znalostí zaměstnanců i managementu. Zde se např. uplatnily klasické kolektivní kursy v kombinaci s individuálním studiem. Současně byla v průběhu této etapy zavedena pravidelná hodnocení pracovního výkonu pracovníků, jejich další profesní či funkční směřování a s tím související plán vzdělávacích akcí pracovníka (tzv. kariérový plán – kariérové intervence). Lze tedy říci, že tato etapa zcela odpovídá teorii vývoje přístupu firem ke vzdělání.

1.4

Etapa III. – Systematický přístup ke vzdělávání

Zde se již dá hovořit o tom, že přístup firmy ke vzdělání zaměstnanců se stal součástí podnikové kultury. Firma v r. 1999 získala (a nadále udržuje) certifikát shody systému řízení jakosti s normou ISO 9001. Jako součást sady dokumentů byla mj. zpracována i směrnice ke vzdělávání. Tato směrnice definuje procesy z dané oblasti jako iniciace, plánování, realizace, schvalování a hodnocení vzdělávacích aktů, včetně rolí a odpovědností. Dále rozlišuje tyto oblasti získávání znalostí: odborná, osobnostní, projektová, obchodní, jazyková. Rozlišuje přitom druhy vzdělávacích akcí na individuální, skupinové a interní a externí. Konkrétně lze uvést, že se vedle odborných, projektových, obchodních a jazykových vzdělávacích akcí, konají i vzdělávací akce zaměřené na růst osobnosti zaměstnanců. Jedná se např. o četné kursy a tréninky z oblasti komunikačních a prezentačních dovedností, vedení rozhovorů, asertivity apod. Rovněž se celé kolektivy zúčastnily několika velmi oblíbených outdoorových akcí, směřujících k sebepoznání, vzájemnému poznání a stmelení. Na základě výše uvedených faktů se domnívám, že lze konstatovat, že se naše společnost nachází právě v této etapě systematického přístupu ke vzdělávání.

1.5

Etapa IV. – Učící se organizace

Dle mého názoru do této etapy postupně naše firma vstupuje. Z hlediska jejího naplnění se domnívám, že bude nutné mj. dobudovat interní znalostní informační systém, zavést pro pracovníky jejich znalostní účty a celkově dopracovat a hlavně uvést v běžný život zaměstnanců tento filosofický přístup ke znalostem. 258

Machalík

Vývoj přístupu ke vzdělávání ve firmě Tesco SW, a. s.

Závěr Cílem této práce je zhodnocení vývoje přístupu firmy TESCO SW ke vzdělávání pracovníků a určení fáze, ve které se aktuálně nachází, jako příprava na vypracování nové koncepce vzdělávání. Z výše uvedených faktů vyplývá, že cesta zkoumané firmy v názorech na vzdělávání zaměstnanců byla standardní, tak jako zřejmě u většiny českých firem. Vedla od fáze „Vzdělávání je ztráta času“ přes fázi „Podle okamžitých potřeb“ až po fázi „Systematický přístup“. Na základě atributů současné organizace vzdělávání lze konstatovat, že se firma nachází někde na přechodu mezi fázemi „Systematický přístup“ a „Učící se organizace“.


DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-893-4. PETŘÍKOVÁ, R. a kol. Lidé v procesech řízení (multikulturní dimenze podnikání). Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-28-3. Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny apod.).

259


SPOJENÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH STUDENTŮ ZAMĚŘENÝCH NA TÉMATA Z LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU Anežka Machátová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Analýza několika bakalářských prací, které velmi dobře spojují získané poznatky studiem s aplikací do praktické části své bakalářské práce. Studenti řeší ve své zaměstnavatelské firmě problémy, které nacházejí většinou SWOT analýzou a návrhy řešení těchto problémů předkládají firmě. Klíčová slova: Řízení zásob, nákup, skladové hospodářství, informační technologie, reklamace, výrobní proces, výrobní takt, marketing, zákaznický servis, kalkulace nákladů, SWOT analýza. Odborný konzultant: Martin Zielina Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná

Úvod Ve svém příspěvku chci čtenáře seznámit s několika bakalářskými pracemi, které velmi dobře spojují teoretické poznatky získané studiem ať už na Moravské vysoké škole nebo studiem doporučené odborné literatury, či poznatky získané praxí, s jejich aplikací v praktické části bakalářských prací. Cílem příspěvku je potvrdit, že studenti skutečně odpovědně vyhledávají v odborné literatuře ta témata, která mají bezprostřední vztah k jejich odborné praxi a která mohou dobře aplikovat v praktické části bakalářské práce a tím dosáhnout kvalitního řešení problémů, které ve své zaměstnavatelské firmě nebo ve firmě, kde vykonávali odbornou praxi, diagnostikovali, snažili se je řešit a řešení nabídnout firmě pro zlepšení organizace různých činností a procesů tak, jak bude zmíněno v další části tohoto příspěvku. Zaměření prací je na témata zadávaná z oblasti Logistického managementu a jsou to:  oblast řízení zásob, především nákupu,  oblast řízení hmotných a informačních toků ve výrobě,  spojení logistiky a marketingu.

260

Machátová

1

Spojení vzdělávání a podnikové praxe v bakalářských pracích studentů zaměřených na témata z logistického managementu

Metody

Kritériem pro výběr bakalářských prací jsou analýzy jednotlivých prací, ze kterých je zřejmé, že studenti velmi dobře propojili své teoretické poznatky s praxí a zpracovali svoji první „vědeckou práci“. Příspěvek je sestaven z krátkých anotací a analýz několika bakalářských prací, které podle mého mínění splňují cíl mého příspěvku.

2

Řízení zásob

2.1

Veronika Panovčíková: Řízení nákupu ve společnosti Tompex a.s., pobočka Olomouc (BP MVŠO 2011)26

Autorka v teoretické části definuje nákup, nákupní marketing, podrobně se zabývá volbou dodavatele, poptávkou, nabídkou, objednávkami, hodnocením dodavatelů. Na nákup logicky navazuje řízení zásob, uvádí systémy synchronizace s výrobou (např. JIT, Kanban). Zmiňuje se i o dodavatelském řetězci. Teoretická část je zpracována velmi dobře, přehledně a logicky. Výběr témat odpovídá dalšímu řešení v praktické části bakalářské práce. V praktické části autorka charakterizuje firmu TOMPEX, která působí v oblasti realizace sadových úprav v okolí administrativních budov, logistických center, veřejných prostranství, ale i zeleň ve městech a parcích. Nákup je velmi složitý, objednávky zahrnují jak dodávky materiálů (geotextilie, travní osiva, …), tak služby (zemní práce, sadové úpravy, …). Nejsložitější je objednávka rostlinného materiálu (stromy, keře, trvalky, …), zde jsou dodavatelé i ze zahraničí. Náročná je péče o rostliny, než jsou vysazeny. Autorka analyzuje jednotlivé činnosti nákupního oddělení tak, jak jsou při přípravě zakázky realizovány. Následně pak z analýzy identifikuje problémy a navrhuje zlepšení procesů:  vztah k zákazníkům, dodavatelům, vztahy uvnitř firmy,  návrhy řešení. Práce je doplněna řadou příloh, na kterých je zdokumentován jeden konkrétní příklad nákupu. Autorka měla velmi kvalitní obhajobu, velice dobře se orientovala v doplňujících otázkách, bylo zřejmé, že problematice rozumí, protože pracuje v oddělení nákupu již několik let. Na základě velmi kvalitní práce a stejně kvalitní obhajoby bylo studentce uděleno Ocenění rektorky za kvalitní zpracování bakalářské práce.

26

Bakalářská práce: Veronika Panovčíková: Řízení nákupu ve společnosti TOMPEX a.s., pobočka Olomouc, MVŠO 2011.

261


2.2

Lenka Chumchalová: Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s. (BP MVŠO 2011)27

Autorka v teoretické části dobře popisuje úkoly a fáze nákupu a rovněž význam nákupu pro oblast řízení zásob. Poznatky jsou přehledně a logicky uspořádané. V praktické části charakterizuje firmu Spedos Vrata, a.s., která vyrábí zakázkově vratové systémy většinou pro průmyslové objekty. Autorka pracuje ve firmě a velmi dobře zná problematiku nákupu a zásobování. Upozorňuje na nedostatky v jazykovém vybavení pracovníků, kteří musí jednat se zahraničními partnery. Zmiňuje problémy spojené s hospodářskou krizí, kdy se neuskutečnily velké plánované akce, kam měla firma dodávat svoje výrobky. Autorka dále analyzuje složitost pravidel nákupu, na kterém se podílí velké množství pracovníků a navrhuje aktualizaci směrnic s cílem zjednodušení. Dále autorka analyzuje způsob hodnocení dodavatelů. Navrhuje upravit hodnotící kritéria v hodnotící matici (multikriteriální výběr). Autorka našla i problém v řešení reklamací. Zde velmi dobře využívá poznatků ze studia a navrhuje rozdělit dodavatele podle Paretova pravidla a dále navrhuje vyčlenit pracovníka, který by se touto činností zabýval. Celá práce zdařile dokumentuje autorčino úspěšné spojení teorie s podnikovou praxí. Návrhy na změny jsou realizovatelné, a přestože neznamenají zásadní změny v organizaci firmy, mohou firmě přinést lepší transparentnost v řadě procesů řízení nákupu.

2.3

Pavel Skácal: Logistický řetězec, hmotné a informační v podniku CEDES logistik, Olomouc (BP MVŠO 2011)28

toky

Autor teoretickou část zpracoval standardně, kdy definuje pojem logistika, člení logistiku, uvádí cíle, definuje logistický řetězec, jeho články. Popisuje materiály, manipulační prostředky, následuje vysvětlení pojmu hmotný a informační tok. V praktické části je charakterizována firma, která se zabývá kromě jiného především přepravou a skladováním léčiv a pomůckami pro některá onemocnění. Po delší době a několika konzultacích, kdy se studentovi zdálo, že je firma perfektní, provedl SWOT analýzu, aby nalezl problém k řešení a pak přece jen byl nalezen problém a to řešení reklamací jak od dodavatelů, tak i od odběratelů. Podrobně popsal problémy, ke kterým dochází a jak jsou řešeny. Zjistil, že sice jsou vždy vyřešeny, škody uplatněny nebo zaplaceny, ale celý cyklus je zdlouhavý a někdy chaotický, vyžaduje spoustu dokumentace a výpovědi svědků, všechny dokumenty musí být archivovány. Student ve firmě vykonával odbornou praxi a byl seznámen s jejich informačním systémem a nyní se dostávám k tomu, jak došlo ke spojení teoretických poznatků získaných studiem informačních systémů a podnikové praxe. Student totiž našel 27

Bakalářská práce: Lenka Chumchalová: Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s., MVŠO 2011. 28 Bakalářská práce: Pavel Skácal: Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku CEDES logistik, Olomouc, MVŠO 2011.

262

Machátová


v nabídkách IT firem nový modul s názvem Evidence škodných událostí. Tento modul je kompatibilní se systémem, který firma využívá. Modul je schopný okamžitě zobrazit, kde se zboží nachází a v jakém je stavu. Odpadá zdlouhavé řešení, telefonování, archivace. Je zde i možnost zaslat příslušné formuláře pojišťovně, pokud byla způsobena škoda. Tímto řešením došlo ve firmě ke zrychlení jak hmotného toku, tak i toku informačního.

3

Oblast řízení hmotných a informačních toků ve výrobě

3.1

Lubomír Vrba: Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu, návrh řešení (BP MVŠO 2010)29

V práci je popisována firma Miele technika, Uničov, s.r.o., která vyrábí, kromě jiného, myčky na nádobí. Předmětem řešení bakalářské práce byl podnikový projekt, který měl racionalizovat zásobování montážní linky potřebnými díly. Autor v teoretické části vysvětlil pojem logistika, nastínil vývoj, aplikace, cíle a strategie. Dál se zabýval pojmy logistické řetězce, analyzoval hmotné a informační toky. V praktické části charakterizoval firmu, její historii a analyzoval současnost. Popsal zadání projektu, jehož byl řešitelem, spolupracovníci byli konstruktéři a výrobci navrhovaných zásobníků. Z analýzy stávajícího stavu vyplynulo, že současný stav zásobování jednotlivých montážních míst je velmi chaotický, protože dodávané díly byly většinou uloženy v transportních bednách od dodavatelů, jejich odběr byl náročný, protože bedny byly velké a hluboké a jednotlivé díly navíc proloženy ochrannými přeložkami a počet dílů byl různý. Práce byla ergonomicky nevhodná a navíc pracovníci ztráceli čas manipulací a tím se prodlužovala doba montáže. Montážní linka pracuje podle výrobního taktu, to znamená, že každé montážní místo má přesně stanovený čas operace, a proto musí být zásobování dílů přesné na čas dodávky. Celý proces je komplikovaný tím, že na lince se montuje několik typů myček podle plánu výroby, některé díly jsou tedy odlišné, ale to nesmí ohrozit plynulost logistického řetězce. Podle výpočtu výrobního taktu byl vypočítán čas dodávek a počet dílů na jednotlivá pracoviště. Nutností bylo zajistit ve skladě dodávaných materiálů, často zabalených nebo proložených ochrannou vrstvou, přemístění potřebných kusů do přepravek do nově zkonstruovaných zásobníků, které byly doplňovány podle potřebných časových intervalů. Autor aplikoval některé postupy metody Kanban, která slouží k přesným dodávkám materiálů. Autor v řešení projektu analyzoval všechna pracovní místa v montážní lince, hledal nedostatky a navrhoval řešení, která konzultoval se zadavatelem. Novým řešením byla zkrácena doba montáže a byl využit výrobní takt na 100%. 29

Bakalářská práce: Lubomír Vrba: Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu, návrh řešení, MVŠO 2010.

263

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Práce byla dobře hodnocena jak vedením podniku tak v posudcích bakalářskou práci. Student musel nastudovat v odborné literatuře i témata, která škole probíraná nejsou, protože předmět Řízení výroby není prozatím zařazen výuky. Přesto se mu velmi dobře podařilo projekt vyřešit a zracionalizovat práci montážní lince.

na ve do na

4

Spojení logistiky a marketingu

4.1

Kateřina Orálková: Logistický proces a marketing Střediska hospodářské činnosti ve věznici Mírov (BP MVŠO 2011)30

Autorka velmi výstižně popsala v teoretické části, co je logistika, co je logistický řetězec. Pak se zabývala pojmy pasivní a aktivní prvky v logistickém systému. Zmínila i logistické technologie a informační systémy. Důležitou kapitolou, která již spojovala logistiku s marketingem, byl Management distribuční logistiky ve výrobě na zakázku a rovněž Zákaznický servis. V praktické části se nejprve zaměřila na organizaci zaměstnávání vězněných osob a charakterizovala podnikovou logistiku ve věznici, která se liší od běžných výrobních podniků, protože zde jde především o zaměstnání pro vězněné osoby. Ve Středisku hospodářské činnosti, které se nachází v areálu věznice, se vyrábí zakázkový nábytek, ale vězni pracují i v jiných činnostech, např. zámečnické práce, montážní práce pro výrobu elektromotorů. Bylo zjištěno, že 65 % odsouzených je zaměstnáno. Autorka vykonávala praxi v oddělení výroby nábytku a zabývala se problémy, které v souvislosti s logistikou chtěla řešit, ale zároveň chtěla řešit i problémy s odbytem hotových výrobků. Protože se jedná o zakázkovou výrobu pro státní organizace, ale i pro soukromé osoby, nemá středisko žádné výrobní zásoby, musí mít sjednané dodávky s dodavateli, kteří jsou schopni dodat potřebný materiál včas. Zde autorka velmi dobře využila svých znalostí a dodavatele roztřídila podle Paretova pravidla. Dobře popsala jednotlivé kroky nákupu. Ve výrobě se využívají moderní prostředky IT pro návrh výrobků, technickou dokumentaci, včetně výpočtů kalkulace. Hotové výrobky se po dohotovení okamžitě předávají zákazníkům, sklad hotových výrobků není zapotřebí. Každý výrobek je opatřen štítkem pro identifikaci výrobků. Autorka se zabývá i problémem řešení odpadového hospodářství, konstatuje, že odpady jsou tříděny a k žádným problémům tak nedochází. S dopravou hotových výrobků souvisí i obalové hospodářství, využívají se jak palety, tak kontejnery. Nábytek je balen do fólií a kartonu. Autorka si všímá i výpočtu nákladů, materiálové náklady jsou stejné jako u jiných firem, rozdíl je ve mzdových nákladech, které jsou nižší a v režijních nákladech, které jsou také nižší, protože středisko je v areálu věznice. Zisk se odvádí generálnímu ředitelství a středisko dostane jen část. 30

Bakalářská práce: Kateřina Orálková: Logistický proces a marketing Střediska hospodářské činnosti ve věznici Mírov, MVŠO 2011.

264

Machátová


V kapitole Kvalita autorka zmiňuje certifikáty, které věznice Mírov získala, jsou to ISO 9001/2009 a ISO14001/2005. Do kvality patří i řešení reklamací jak ze strany dodavatelů tak odběratelů. Dodavatelé se hodnotí multikriteriálním výběrem a odběratelé vyplňují dotazník, ze kterého se pak vyhodnocuje spokojenost zákazníků. Další důležitou kapitolou jsou informační systémy, které zahrnují evidenci, automatizaci, optimalizaci a integraci. Autorka zmiňuje i facility management, které středisko využívá, např. revize, opravy strojů apod. V další části bakalářské práce již autorka vyhledává problémy a navrhuje způsoby, jak je řešit. Jedním takovým problémem je způsob, jak zvýšit odbyt výrobků. Zpracovala SWOT analýzu, kde charakterizovala silné a slabé stránky chodu střediska, ale i příležitosti a hrozby. Cílem bakalářské práce bylo řešit slabé stránky a využít příležitostí. Podle nastudovaných a v teoretické části uvedených informací zpracovala autorka návrh nové marketingové strategie. Autorka využívá marketingového mixu a navrhuje, aby středisko mělo nový název, který bude lákat potenciální zákazníky a současně navrhuje i logo této „nové“ firmy i název NAMÍR. Rovněž navrhuje, aby styk se zákazníky se odehrával mimo areál věznice, protože do věznice a tím i do střediska je poměrně složitý přístup pro civilní osoby. Dále navrhuje zřídit pro středisko vlastní internetové stránky, kde by se nacházel katalog a kde by byla možná komunikace mezi zákazníky a výrobci nábytku. Navrhuje i způsob, jak zlepšit reklamu. Lidský faktor je zmíněn ve snaze odsouzených osob pracovat, zde byl nalezen nedostatek a tím je nízká kvalifikace, ale odsouzení, pokud mají zájem, si mohou udělat výuční list. Nezanedbatelnou součástí je i kalkulace nákladů v odbytu, kde vypočítává náklady na jednotlivé návrhy svých řešení. Autorka velmi dobře propojila své poznatky ze studia jak v logistickém managementu, v obecném managementu, tak v marketingu i ve výpočtech nákladů. Nedávno jsem v rozhlase zaslechla informaci, že Středisko hospodářské činnosti věznice Mírov zřizuje svoji kancelář mimo areál věznice, aby bylo blíže k zákazníkům. Tato informace mě velmi potěšila, protože byl realizován návrh naší studentky, ale bohužel už se mi nepodařilo získat další informace.

Závěr Výsledkem mého příspěvku je představení několika bakalářských prací, ve kterých se studentům velmi dobře podařilo využít svých teoretických poznatků při zpracování jejich bakalářských prací a vhodně jich využít hlavně při vyhledávání problémů ve firmách. Používali analýzu SWOT, jejíž význam dokonale pochopili a která jim pomohla najít silné a slabé stránky firmy, ale také příležitosti a hrozby. Ze slabých stránek si vytipovali problémy, které se pokusili řešit. Řešení nebyla vždy zásadní, neměla vliv na organizaci firmy, ale vždy určitou měrou studenti pomohli vyřešit problém, který se vyskytoval na jejich pracovišti a který většinou dobře znali (především studenti kombinovaného studia, kteří byli již v pravidelném pracovním poměru). Změnu v organizaci zásobování montážní linky a tím i řešení podnikového 265

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV projektu měl ve své práci Lubomír Vrba, velice dobře si s problémem poradil a podnikový projekt vyřešil. Další využití poznatků v bakalářských pracích byla např. logistická technologie Kanban, Paretova analýza, multikriteriální výběr, výpočet nákladů, marketingový mix a další informace získané studiem. Konstrukce bakalářských prací, které byly zaměřeny na konkrétní podniky, byla vždy stejná. Charakterizovat podnik, popsat stávající stav, analyzovat jej a vyhledat problémy, které je potřeba řešit. Uvědomuji si, že řešené problémy nebyly vždy zásadní, ale vždy pomohly vyřešit třeba jen malý nebo okrajový problém. U jednoho studenta byl problém v poznatcích z řízení výroby, ale nakonec jeho práce dopadla dobře. Jedna z prací získala ocenění rektorky. Všechny vybrané práce získaly při hodnocení známku výbornou nebo velmi dobrou. Byla bych ráda, kdyby můj příspěvek čtenáře zaujal a vyprovokoval je rovněž k výběru z bakalářských prací, které vedli nebo vedou, protože témata bakalářských prací jsou zajímavá a jejich řešení je občas ještě zajímavější. Bohužel, při obhajobách je vedoucí prací v komisi u svých studentů a další obhajoby většinou neslyší. Pokud se kolegové tohoto námětu chytí, myslím, že by mohla být zřízena nová rubrika v našem odborném časopise, která by čtenáře seznamovala s těmi nejlepšími pracemi našich studentů. Zpětná vazba, jak si naši studenti vedli při řešení bakalářských prací, je také velmi důležitá a my můžeme být na naše studenty hrdí, že naše úsilí nebylo vynaloženo nadarmo.


[4]

[5]

PANOVČÍKOVÁ, V. Řízení nákupu ve společnosti Tompex, a.s., pobočka Olomouc. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011. CHUMCHALOVÁ, L. Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011. SKÁCAL, P. Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku CEDES logistik, Olomouc. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011. VRBA, L. Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu a návrh řešení. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011. ORÁLKOVÁ, K. Logistika a marketing ve Středisku hospodářské činnosti ve věznici Mírov. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011.

266

Maťašovská

Výškové stavby, jejich minulost a současnost

VÝŠKOVÉ STAVBY, JEJICH MINULOST A SOUČASNOST Michaela Maťašovská Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek je zamyšlením nad historií a současností výškových budov ve městech. Klíčová slova: prestiž, výšková budova, region, stavba, tower Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková Tematický konzultant: Ludmila Horsáková

Úvod Motto: Prudký rozvoj měst s sebou přináší i nové symboly naší doby – výškové budovy, které se stávají charakteristickými dominantami svého města. Před urbanisty a architekty stojí nelehký úkol – skloubit současné trendy nové výstavby se stávající, aniž by byl narušen genius loci historického jádra.

1

Výškové stavby ve světě

Původním impulzem pro zvyšování staveb byla rostoucí potřeba parcel ve městech. Ceny za kancelářské plochy byly tak veliké, že se v druhé polovině 19. století začaly intenzivně hledat nové konstrukční metody, které by umožňovaly naskládat na sebe víc pater než doposud. Rozhodujícím faktorem byl rozvoj hutního průmyslu, a s ním související vývoj ocelových nosných konstrukcí, které, spolu s železobetonovými prvky, umožňovaly výstavbu vysokých a dostatečně odolných staveb. Druhou osudovou událostí byl objev bezpečnostních prvků u výtahů (Elisha Otis), který umožňoval jejich bezpečné každodenní využití. Rozvoj výškových staveb nastal v 90. letech 19. století, kdy především budovy Louise Sullivana Wainwright a Guarantee ukázaly způsob, jakým by se mohla ubírat touha po nebeských zámcích. Woollworth building byla prvním skutečným mrakodrapem, její stále ještě klasicizující styl byl posledním stupněm před zavedením moderních mrakodrapů v takové podobě, jak je známe dnes. Van Alenova v Art Decu zdobená Chrysler Building se svými 319 metry si status nejvyšší budovy užila jen rok, do doby, než byla v roce 1931 dostavěna monumentální Empire State Building - jejich 267

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 381 metrů stačí i v dnešní době na pomyslné Top Ten nejvyšších staveb. Překonaly ji až New Yorská dvojčata (416 a 417 metrů), které byly za pouhý rok překonány Chicagskou Sears Tower (442metrů), posledním americkým mrakodrapem, který byl nejvyšší stavbou světa. Od Ameriky převzaly pomyslné žezlo krále výškových staveb východní země - obdoba amerických dvojčat - Petronas Twin Towers v Kuala Lumpur (452metrů, Malajsie) a nyní nejvyšší stavba světa, Tchaj-Pej 101 s výškou 509 metrů. Její prvenství je ovšem již nyní překonáno, v Dubaji, sídle pohádkově bohatých šejků se za peníze od ropu kupujících Evropanů byla postavena gigantická Burj Dubaj, která dosahuje výšky asi 800metrů.

2

Výškové stavby ve střední Evropě a v ČR

Střední Evropa nemá tradici moderní výškové výstavby, roky to tady nebylo možné, ale po světě najdeme řadu měst, která jsou krásným příkladem toho, že výškové budovy město nehyzdí, naopak ho zkrášlují, zdobí – třeba Barcelonu, Londýn, Frankfurt, anebo nedávno postavená výšková budova v Linci. Výstavba výškových budov je přirozená součást moderního rozvoje měst, a pokud je plánována na správném místě, pak se mohou tyto budovy stát magnetem, který na sebe v dané lokalitě může iniciovat další rozvoj města. Výškové stavby byly vždy výrazem prestiže. Vždy se tyto stavby nacházely v kompozičně významných urbanistických polohách a mezi ně patří i vstupy do měst. Neméně důležité je jejich vizuální vnímání, a to jak z blízka, tak z dálky. Absolutní výška při tom není nejdůležitějším faktorem, ale proporce a architektonické a materiálové řešení ano, stejně jako odstup od památkových zón. Druhým velmi důležitým faktorem je dopravní dostupnost automobilovou, městskou hromadnou a veřejnou dopravou. V České republice rostly "mrakodrapy" do podstatně menších měřítek - nejvyšší budova v roce 1930 u nás - správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem - dosahovala 43 metrů. Tuto stavbu v roce 1934 překonal první opravdový mrakodrap - palác Všeobecného penzijního ústavu od Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Baťův mrakodrap ve Zlíně tzv. "jednadvacítka", který do výšky 77,5 metrů vyrostl dle návrhu Baťova oblíbeného architekta Vladimíra Karfíka. "21", svého času 2. nejvyšší v Evropě byl významnou stavbou naší historie a to nejen díky své výšce, raritou je například kancelář ředitele umístěná ve výtahu. V dnešní době je nejvyšší budovou u nás hotel City Tower v Praze (původně zbudována pro Český rozhlas), která měří 109 metrů. V blízké budoucnosti bude dokončena nová nejvyšší budova České republiky budova AZ Tower v Brně, která má vyrůst do výšky 111 metrů. Její dokončení se plánuje na rok 2013.

268

Maťašovská

3

Výškové stavby, jejich minulost a současnost

Budova CIO v Olomouci

Výstavba výškových budov je neodmyslitelným faktorem v rozvoji každého moderního města. Tomuto trendu se nemohla vyhnout ani středomoravská metropole Olomouc. Mít v takové budově sídlo je v nynějším světě byznysu známkou prestiže. Současná budova RCO a vznikající projekt CIO jsou toho jasným důkazem. Dle mého názoru je zcela nepochybné, že na tyto dvě stavby v blízké budoucnosti navážou další. Přes četné hlasy odpůrců moderní architektury v tomto historickém městě, zůstává faktem, že tyto budovy se zcela určitě stanou magnetem, který přitáhne nové investory, nové pracovní pozice, nové příležitosti a umožní další rozvoj regionu.

Obrázek 1: Vizualizace Centra inovací Olomouc

Závěr Na závěr nezbývá než vyjádřit přání, aby v našem regionu podobné projekty vznikaly ve větší míře a za větší podpory veřejnosti.

Literatura [1]

AZ TOWER je v Brně krok správným směrem [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: <www.konstrukce.cz/clanek/az-tower-je-v-brne-krokspravnym-smerem/>.

269

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV [2]

[3] [4]

[5]

Brněnský mrakodrap AZ Tower roste, polovina už je pronajatá [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: . Nejvyšší stavby světa a ČR [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: . Výškové budovy v historických městech Evropy – termín konference se blíží [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: . Výškové budovy do měst patří [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: .

270

Maťašovský

Vybrané problémy informatiky ve firmě Tesco SW, a. s.

VYBRANÉ PROBLÉMY INFORMATIKY VE FIRMĚ TESCO SW, A.S. Martin Maťašovský Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: I počítačová firma musí řešit některé vnitřní problémy týkající se informatiky. Jedním z nich je nesourodost jednotlivých informačních systémů, pokrývajících klíčové procesy firmy. Druhým vybraným problémem tohoto dokumentu je centralizace a nová organizace uživatelské podpory zákazníků. U obou vybraných problémů je naznačeno řešení. Klíčová slova: Informační systém, projekt, ERP systém, servisní podpora. Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková Tematický konzultant: Markéta Vitoslavská

Úvod Tento dokument byl zpracován jako interní zamyšlení nad vybranými dvěma problémy informatiky a jejího řízení ve firmě TESCO SW a.s. Olomouc. Jedná se o interní problém nesourodosti IS v oblasti ERP systému a problematiku poskytování servisní podpory zákazníkům firmy.

1

Předmětná firma a její podnikatelský záměr

TESCO SW a.s. byla založena jako Tesco, společnost s ručením omezeným již v roce 1991. Jedná se o českou SW společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále IS/IT). V r. 2001 byla transformována na akciovou společnost, která v současné disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze. TESCO SW a.s. (dále též „firma“) nabízí řešení problematiky IS/IT v následujících oblastech:  Systémy správy majetku (facility management)  Informační systémy pro státní správu  Systémy pro řízení údržby  Provozně-ekonomické systémy 271


Speciální IS na zakázku, apod.

Pokrýváme všechny etapy životního cyklu projektu IS/IT, kterými jsou:  Předprojektová příprava  Zahájení projektu  Analýza a návrh řešení  Tvorba a testování  Implementace a převod do rutinního provozu  Servisní podpora Firma se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. Důvodem rozšíření portfolia dodávek bylo jednak nabízet komplexnější služby zákazníkům a jednak čelit rostoucí konkurenci na trhu IS/ICT.

2

Vybrané problémy informatiky firmy

Vzhledem k tomu, že se jedná o SW firmu a informatika je jejím „předmětem činnosti“, mohlo by se z vnějšího pohledu zdát, že při jejím řízení nebudou problémy. Ale opak je pravdou. Za celý dosavadní život firmy jsme samozřejmě prošli složitým a těžkým vývojem ve všech oblastech řízení informatiky, ať ve vnitřním prostředí firmy, tak samozřejmě i navenek při realizaci hlavního předmětu podnikání.

2.1

Problematika interního ERP systému firmy

Jedním z příkladů z oblasti strategického řízení je oblast interního ekonomického informačního systému – tzv. ERP systému. Problém v oblasti zpracování ekonomických informací lze nazvat jako nehomogenita používaných informačních systémů. Během více než 15letého vývoje se v dané oblasti nashromáždila celá řada IS, pokrývajících jednotlivé oblasti ekonomiky firmy. Tento fakt dokládá níže uvedená tabulka: Oblast ERP Majetek Finance

Pokrytí aplikačním SW vlastní IS v prostředí ORACLE vlastní IS v prostředí ORACLE samostatný SW v MS DOS od externí Účetnictví firmy samostatný SW v MS DOS od externí Mzdy firmy Personalistika tabulky v MS Excel Marketing vlastní speciální aplikace na bázi Microsoft Zásoby proces není realizován ani SW podporován Tabulka 1: IS v jednotlivých oblastech ekonomiky firmy

272

Maťašovský


Z uvedeného výčtu vyplývá (kromě potvrzení přísloví o „kovářově kobyle…“) jasná nesourodost pokrytí jednotlivých oblastí SW nástroji. Tento fakt v sobě nese mnoho dalších dílčích problémů se správou a údržbou těchto systémů jako např.:  správa mnoha systémových prostředí (MS DOS, Windows, MS Office)  správa více databázových či souborových platforem (ORACLE, MS SQL, aj.)  správa a dodržení shody normativních základen (NZ) pro všechny aplikace  složitá a nákladná integrace všech systémů  nutnost zaměstnávat různé odborníky IT na různé systémy (administrátory databází, správce základních systémů apod.) Ve svém důsledku tato heterogenita použitých IS vede k vysokým nákladům na správu a údržbu i na rozvoj všech uvedených SW produktů. Návrh řešení této problematiky lze formulovat takto: implementovat jeden standardní ERP systém, který pokryje všechny požadované procesní oblasti a zajistí přiměřený rozvoj. Tím dojde k odstranění všech výše uvedených problémových oblastí:  jediné systémové prostředí (Windows)  jedna zvolená db platforma  centrální správa normativní základny pro celou firmu  vnitřní integrace jednotlivých věcných oblastí  snížení nákladů na odborné administrátorské kapacity a správce.

2.2

Problematika servisní podpory IS

Druhým vybraným problémem, tentokrát ve vztahu k externímu prostředí, který je v současné době řešen, je oblast servisní podpory uživatelů – našich zákazníků. Jedná se o problematiku jak vlastní realizace služby, tak i jejího řízení. Realizace dodávky zakázky (IS a doprovodné služby) probíhá vcelku bez problémů. Máme zaveden projektový přístup ke všem zakázkám, při kterém uplatňujeme metodologii Systems Engineering od fy LBMS. Každý zákazník většinou požaduje po přechodu IS do rutinního provozu nějakou formu podpory od dodavatelské firmy. Tuto oblast nazýváme servisní podpora a je ukotvena ve smlouvě o poskytování servisní podpory (též SLA – Service Level Agreements: dohoda o úrovni služeb). Realizaci této podpory máme doposud organizovánu decentralizovaně, tzn., že ji vykonávají pracovníci jednotlivých vývojových týmů, kteří se projektu v historii účastnili (např. analytik, implementátor, vedoucí projektu apod.), znají problematiku i zákazníka. Tato organizace servisu s sebou nese některé výhody, ale též řadu nevýhod: Výhody:  detailní znalost prostředí a specifik IS daného zákazníka  operativní nalezení chyby a rychlý návrh jejího odstranění 273

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  rychlejší reakce na rozvojové požadavky  osobní vazby, apod. Nevýhody:  nejednotné komunikační kanály (telefon, mail, fax, osobně)  kapacitní zatěžování pracovníků vývoje IS (přerušování koncepční práce)  nejednotná/žádná evidence zákaznických požadavků  nemožnost sdílet řešení stejných incidentů, ad. Při narůstajícím počtu realizovaných a tím i podporovaných zakázek, se tento způsob organizace servisní podpory stal jedním z klíčových problémů firmy. Neustálé zvyšování kapacitních nároků pracovníků na servis, na úkor vývoje nových projektů, mělo své jasné negativní ekonomické dopady. Nejenom proto, proběhl v naší firmě redesign procesů při řízení zakázek a dodávání služeb zákazníkům, kde jsme kromě vlastních zkušeností uplatnili i knihovnu postupů ITIL. Na základě široké diskuse, inspirace u podobně zaměřených firem a studiem literatury jsme dospěli k níže uvedeným zlepšením předmětného procesu. Řešením výše uvedeného problému bude zřízení centrálního místa sběru požadavků od zákazníků (např. oddělení Podpory zákazníků, tzv. Help desk) a SW podpora jejich evidence, distribuce a záznamu řešení. Tím dojde k úspoře času vývojových pracovníků, kteří se nemusí zdržovat příjmem a záznamem problému, ale jen jeho řešením. Zároveň bude (ve shodě s ITIL) každý hlášený incident jednotně zaevidován včetně jeho řešení a tyto záznamy lze ve firmě sdílet mezi ostatními vývojovými týmy. V rámci nové organizace servisní podpory jsme (mj. i z důvodů efektivního přiřazování kapacit) rozčlenili všechny vstupní požadavky zákazníků na následující druhy: 1. 2.

3.

Požadavky na informace – dotazy a odpovědi, konzultace telefonní, osobní, videokonference apod. Provozní požadavky – tzv. incidenty, tj. nestandardní chování prvku IS/IT, v dalším členění dle kategorií závažnosti (priority ze strany žadatele): a. vysoká = hroutí se celý systém b. střední = omezení některých funkcí systému c. nízká = omezení např. komfortu ovládání apod. Rozvojové požadavky = vylepšování systému, dovývoj funkcí, apod.

Pro sjednocení komunikace Zákazník  Poskytovatel služby bude zřízena jednotná internetová adresa, na které budou zákazníci zaznamenávat svoje požadavky na servisní podporu. Bude vytvořen formulář, který bude mj. zákazníka identifikovat, umožní zaznamenat požadavek, stanovit jeho druh (viz výše), popř. požadovanou prioritu, stručný popis a další údaje, potřebné k řešení problému. 274

Maťašovský


Dále byl v rámci redesignu procesu servisní podpory připraven nový text servisní smlouvy (SLA), který reflektuje všechny relevantní úpravy a změny dané oblasti. V rámci uzavírání smluvního vztahu, bude každým zákazníkem stanoven konečný a pevně daný počet uživatelů, oprávněných k zaznamenávání servisních požadavků. Pro zákazníka budou mít všechny výše uvedené změny výhodu v tom, že má jednotné centrální místo na hlášení svých problémů, kde může zároveň průběžně sledovat postup jejich řešení aj. atributy, jako např. komentář řešitele, odhady pracnosti, stav požadavku, apod. Poskytovateli servisní podpory mj. přinese: úspory při prvotní evidenci požadavku (odpadá zdlouhavé telefonování či mailování), elektronickou distribuci do útvaru řešitele, možnost vyhodnocování, statistiky příjmu a řešení požadavků aj. efekty. Závěrem této kapitoly lze tedy konstatovat, že nastíněná nová organizace této služby by měla oběma stranám přinést zrychlení a celkové zlepšení vzájemného vztahu.

Závěr V této práci jsem se snažil uplatnit vlastní zkušenosti skutečné problematiky SW firmy. Domnívám se, že dlouhodobým neřešením výše uvedených (i jiných) problémů dochází ke snižování konkurenceschopnosti společnosti a ke zvýšeným nákladům na realizaci uvedených procesů.

Literatura [1] [2]

GÁLA, L., POUR, J., TOMAN, P. Podniková informatika. Praha: Grada Publishing, 2006. Interní materiály firmy TESCO SW a.s.

275


PROJEKTOVÝ ZÁMĚR „INOVAČNÍ PROCESY ZALOŽENÉ NA KLASTROVÝCH STRUKTURÁCH“ Barbora Mazalová Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností využití stávající klastrové struktury pro posílení inovačních procesů v Olomouckém kraji. Projekt se opírá o zkušenosti švýcarského partnera – společnosti Platinn – s transformací regionu Západního Švýcarska na inovační ekonomiku. Jádrem navrhovaného projektu je přenos a výměna know-how. Hlavním výstupem projektu bude „Strategie rozvoje inovačních procesů na základě klastrových struktur“, která bude prostřednictvím „Akčního plánu pro implementaci strategie“ aplikována do praxe. Klíčová slova: projektový záměr, Olomoucký kraj, inovace, inovační procesy, klastrové struktury Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Markéta Vitoslavská

Úvod Olomoucký kraj lze charakterizovat jako region s převažujícím zpracovatelským průmyslem, s vysokou nezaměstnaností (13,00% k 01/2011) a v poměru k ostatním krajům s vysokým procentem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (14,3% k roku 2008). S přihlédnutím k vědeckotechnickým a výzkumným kapacitám (univerzita a dvě moderní soukromé vysoké školy) má Olomoucký kraj velmi dobré předpoklady pro sehrání významné role v oblasti inovací. Tento fakt vedl žadatele k rozhodnutí pro aktivní účast na posílení inovačních procesů skrze fungující klastrové iniciativy a struktury, díky čemuž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů a atraktivity pro podnikání a ke stimulaci rozvoje inovačních aktivit v oblasti podnikání. V regionu, kde je patrné dlouhodobé hospodářské zaostávání, vysoká míra nezaměstnanosti a velký potenciál VaV vysokých škol a Univerzity Palackého (UPOL), je realizace projektu zaměřeného na rozvoj inovací nezbytná. Předkládaný projekt má potenciál přispět významnou měrou k nastartování ekonomického růstu taženého inovacemi.

276

Mazalová

1

Projektový záměr „Inovační procesy založené na klastrových strukturách“

Obecné předpoklady projektového záměru

Strategický rozvoj klastrových iniciativ je v posledních letech nástroj využívaný na podporu a systémový rozvoj inovačního potenciálu regionů. Cíleně se zaměřuje na inovační potenciál regionu, navrhuje opatření pro změnu, identifikuje bariéry inovačních procesů a současně funguje jako nástroj politiky veřejné podpory. Projekt se bude dále zabývat posilováním vazeb mezi výzkumem (obecněji akademickou obcí) a průmyslem, což je jedním z předpokladů pro tvorbu inovací. Obecně se dá říci, že v současné době jsou tyto vazby velmi slabé, pokud tedy vůbec existují. Tím ovšem dochází k zaostávání celých výrobních odvětví i služeb. Důsledkem je malá míra konkurenceschopnosti celého regionu, odliv vzdělané pracovní síly, která marně hledá uplatnění v oborech s vyšší přidanou hodnotou, neschopnost přilákat významné investory a celková strnulost místní ekonomiky. OKI jako subjekt, který se spolupodílí na vytvoření Inovačního centra Olomouc, má ambici hrát klíčovou roli v oblasti nabídky specializovaných služeb podnikatelským subjektům a znalostní základně (primárně v rámci Olomouckého kraje). Jedná se především o tzv. netechnické kompetence firem, zejména v oblasti strategického plánování, práci s trhy a zákazníky, řízení inovací, spolupráce s VaV subjekty aj. Cílem působení OKI tedy je podpora inovací ve stávajících firmách, působících v oborech s největším potenciálem rozvoje. V souvislosti se zaměřením hlavních členů klastru půjde hlavně o oblast IT. Konkrétní nabízené služby zahrnují např. právní servis pro malé a střední podniky (MSP), zvyšování kompetencí klíčových pracovníků v podnicích, koučing a mentoring, zapojování firem do mezinárodních VaV programů a projektů, podpora pronikání na nové trhy, podpora při zpracování marketingové strategie atd. Podpora inovačního prostředí a klastrových struktur by se měla týkat více oblastí, do kterých patří vzdělávání (nejen žáků a studentů ve vztahu k inovacím s důrazem na technické obory, ale i další vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce), spolupráce a vzájemný přenos inovací mezi podnikovou sférou a sférou výzkumu a vývoje (technologická centra, VT parky, ale i podnikatelské inkubátory), zajištění financí pro inovace či mezinárodní spolupráce. Cílem projektu je tedy začít systematicky pracovat na budování kapacity implementačního týmu. Partner projektu – společnost Platinn - sídlí v regionu Západní Švýcarsko, který prošel v 80. letech 20. století podobnými strukturálními změnami jako Olomoucký kraj. Zánik velkých průmyslových podniků a odliv kapitálu postavil region před problém nastartovat „novou ekonomiku“ založenou na malých a středních podnicích s vysokou přidanou hodnotou. Dnes se dá konstatovat, že právě díky intenzivní spolupráci mezi akademickou a podnikatelskou sférou za přispění místní a regionální samosprávy, se švýcarské straně tento úkol podařilo splnit. Společnost Platinn se na této restrukturalizaci významně podílela a proto přenos jejich zkušeností a know-how tvoří jádro celého projektu.

277


2

Realizace projektu

Realizace projektu proběhne v období 06/2011 – 10/2012. Klíčové aktivity projektu na sebe logicky navazují a jsou v souladu se zadáním Fondu Partnerství. V počáteční fázi se bude v místě švýcarské partnerské instituce konat koordinační schůzka (tzv. kick-off meeting) mezi všemi členy pracovního týmu, tj. vedoucí projektu (Mgr. Marek Vaculík), 2 experti za MVŠO (jmenovitě Ing. Michal Menšík, Ph.D. a Ing. Ladislav Mura PhD.) a 2 experti za partnerskou instituci. Cílem schůzky bude dohoda na detailním harmonogramu a postupu koordinace. Bude projednána základní metodologie pro zpracování nejdůležitějších výstupů spolu s jejich obsahovou strukturou. Na začátku projektu bude potřebné zajistit nákup technického zařízení. V důsledku vysokých nároků na mobilitu (pracovní cesty k partnerské organizaci) a s ohledem na kvalitní zajištění všech aktivit a výstupů počítá žadatel s nákupem notebooku a mobilního telefonu. Jádrem projektu je přenos a výměna know-how. Experti ze švýcarské partnerské organizace zpracují „Best practise“ studii, v níž shrnou zkušenosti regionu Západního Švýcarska s přechodem na inovační ekonomiku. Obsahem studie bude zejména popis konkrétních kroků/opatření, které vedly k naplnění inovačních cílů regionu spolu s deskripcí systémového rámce sloužícího k implementaci. Dále bude předmětem studie specifické know-how týkající se nastavení systémového rámce pro koordinaci implementace RIS a také přímá zkušenost společnosti Platinn se zapojením do procesu zpracování RIS Západního Švýcarska. Druhá část studie bude věnována představení současné obchodní praxe společnosti Platinn, způsobu spolupráce mezi podniky a znalostní základnou a specifické know-how v oblasti poradenství a nabídky služeb pro inovativní firmy (poradenství v oblastech rozvoje produktu, organizační inovace, řízení inovací, zapojení do mezinárodních projektů atp.). Tito experti budou dále asistovat při vypracování hlavního výstupy projektu – „Strategie rozvoje inovačních procesů na základě klastrových struktur“ (dále Strategie). Současné evropské zkušenosti ukazují, že úspěšnější jsou strategie připravené místními aktéry než externími experty. Z tohoto důvodu bude Strategie primárně vytvořena pracovníky Moravské vysoké školy (MVŠO) a OKI. Strategie bude obsahovat analýzu stávajících klastrových struktur, inovační potenciál Olomouckého kraje, vazby na další rozvojové dokumenty a také vize, cíle a strategie pro rozvoj inovačního a klastrového prostředí Olomouckého kraje. Strategie je chápána jako nástroj pro stimulaci regionální podpory výzkumu, vývoje a inovačních aktivit. Současně je třeba zohlednit také institucionální hledisko – tedy politický rámec a charakter veřejné (politické) podpory. Tyto faktory sice vycházejí z národní úrovně, nicméně hrají roli i v tom, jak se formují jednotlivé regionální inovační systémy a klastrové struktury. Na Strategii naváže „Akční plán pro implementaci strategie“ (dále Akční plán), v němž budou identifikovány hlavní nástroje, metody a konkrétní opatření/služby pro aplikování výsledků Strategie v praxi. Akční plán bude opět zpracován ve spolupráci s odbornými pracovníky MVŠO. Před vlastním zpracováním dvou výše uvedených výstupů budou pro vedoucího projektu a dva experty MVŠO organizovány dvě čtyřdenní studijní cesty do Švýcarska za účelem přenosu a sdílení zkušeností. 278

Mazalová

Projektový záměr „Inovační procesy založené na klastrových strukturách“

V průběhu studijní cesty budou partnerskou organizací zajištěny schůzky s vedoucími pracovníky místních klastrových iniciativ, s představiteli akademické obce i zástupci úspěšných inovačních podniků. Důležitou součástí studijních cest bude intenzivní koučink českých expertů a vedoucího projektu v oblasti rozvoje nabídky služeb pro inovační firmy na regionální úrovni. Záměrem je tedy budování personální kapacity a expertizy skrze přenos know-how. Všechny tři výstupy projektu budou využity jako podpůrné dokumenty s návrhy konkrétních opatření pro implementaci RIS Olomouckého kraje. Velmi důležitou součástí předkládaného projektu je systematická prezentace jeho průběhu a výstupů. Za tímto účelem žadatel zorganizuje dva semináře na téma inovací v Olomouckém kraji. V rámci těchto seminářů budou představeny výstupy projektu, tj. studie Best-practise, Strategie a Akční plán. Počítá se s účastí zastupitelů samosprávy (místní a regionální), znalostní základny, podnikatelských subjektů i široké veřejnosti. Zástupce partnerského subjektu se zúčastní obou seminářů. Výstupní dokumenty budou volně dostupné na www stránkách žadatele a budou k dispozici i v tištěné formě při různých prezentacích, přednáškách, seminářích a workshopech pořádaných k tématu inovace. Obecným cílem projektu je nastartování a posílení inovačních procesů v Olomouckém kraji a intenzivnější využití inovačních možností a potenciálu regionu skrze aktivní MSP a plně funkční klastrové iniciativy. Žadatel identifikoval dva hlavní způsoby, kterými se bude snažit tento cíl naplnit. V prvé řadě jde o vytvoření funkčního systému spolupráce mezi státní správou a samosprávou, znalostní základnou a podnikatelskými subjekty (tzv. triple-helix model). S ohledem na zajištění kontinuity a koherence jednotlivých opatření v rámci RIS je nutné vytvořit systémový rámec, který bude primárně sloužit k řízení, koordinaci a realizaci inovačních procesů. Cílem je zamezit roztříštěnosti aktivit jednotlivých subjektů (UPOL, MVŠO, podniky, Krajský úřad atd.), zajistit koordinaci, usnadnit komunikaci a poskytnout synergii. Systémový rámec je tvořen zejména orgány, které určují strategickou orientaci Olomouckého kraje – musí reprezentovat zájmy podnikatelského, akademického, veřejného i občanského sektoru. Společnost Platinn, která má zkušenosti s nastavením funkčního systémového rámce v regionu Západního Švýcarska, je ideálním nositelem specifického know-how, které je nutné přenést do prostředí Olomouckého kraje. V olomouckém regionu do této chvíle neexistuje žádný výše uvedený systém a není nijak ošetřena otázka koordinace aktivit jednotlivých aktérů na poli inovací. Členské organizace OKI jsou zapojeny do procesu přípravy RIS Olomouckého kraje a OKI se jeví jako jedna z vhodných platforem pro nastavení výše uvedeného rámce. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné získat zkušenosti a know-how spojené s organizačním zajištěním podobného typu. Zpracování vhodného modelu systémového rámce bude předmětem Strategie, která bude stavět na zkušenostech a know-how předaných v rámci studie Best-practise a studijních cest. Druhým bodem je budování expertizy a personální kapacity v rámci OKI v oblasti podpory inovačních procesů v podnikatelských subjektech. Mnoho inovací v zavedených oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií, přičemž hlavním zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové 279

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV příležitosti a řídit změny a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí. Snahou OKI je právě podpořit rozvoj služeb usnadňujících vznik tohoto typu inovací a obecně růst místních firem (zejména MSP). V konkrétní rovině sem spadají služby, které usnadňují majitelům a ředitelům (i) orientaci na trzích, (ii) orientaci v přicházející budoucnosti, (iii) orientaci v technologickém vývoji a důsledcích pro vlastní obor, (iv) inspirovat se v řízení strategie/budoucnosti firem, (v) inspirovat se v metodách a příkladech získávání/vytváření nových trhů (nikoliv nutně v geografickém smyslu). Společnost Platinn disponuje know-how přesně v těchto oblastech, protože předmětem jejího podnikání je zejména poradenství v oblasti byznys inovací produktu, procesů, trhů a distribuce. Za účelem získání know-how a budování kapacity proběhnou dvě studijní cesty pracovníků MVŠO a OKI do Švýcarska a zpracování Akčního plánu, který rozpracuje konkrétní kroky – služby pro podnikatele – vedoucí k naplnění cílu definovaných ve Strategii.

Závěr Předkládaný projekt má pozitivní význam pro Olomoucký kraj. Při absenci inovačních procesů, funkčních klastrových struktur a nízké výkonnosti kraje je zpracování strategických dokumentů předpokladem pro zvýšení ekonomické výkonnosti, atraktivity a přílivu investic do oborů s vyšší přidanou hodnotou. Strategie poskytne analýzu inovačního prostředí a potenciálu pro klastrové iniciativy v kraji a definuje klíčové ekonomické oblasti z hlediska podnikatelských subjektů působících v regionu. Správná implementace výsledků a závěrů bude mít přímý vliv na vznik nových podnikatelských aktivit a nepřímo tak na vytváření nových pracovních míst, snižování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti místních podniků. Vlivem rozvoje klastrových struktur, inovačních a vědecko-výzkumných aktivit dojde k rozhýbání investic do hi-tech segmentů, čímž se pomalu začne měnit hospodářská struktura regionu z agrárního na vědecko-technický.

Literatura [1]

Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. a Moravské vysoké školy Olomouc, o. p. s.

280

Neradilová, Kalupová, Caletková

Metodologie vědecké práce

METODOLOGIE VĚDECKÉ PRÁCE Hana Neradilová, Blanka Kalupová, Růžena Caletková Vysoká škola logistiky o.p.s. [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt: Příspěvek je věnován základní metodologické konstrukci a postupu vědecké práce. Zahrnuje pojmy, které by měla každá vědecká práce definovat, a nastiňuje ustálené postupy vědecké práce. Základním pilířem je objasnění pojmů věda a výzkum. Cílem příspěvku je předložit ucelený přehled vědeckých a výzkumných metod v jejich obecném rozdělení a jednoduchém definování. Při zpracování příspěvku byly uplatněny nově nabyté a prohloubené vědomosti a znalosti získané v rámci projektu APSYS. Klíčová slova: Věda, výzkum, metodologie, metodika, metoda, technika, hypotéza Odborný konzultant: Jan Rája Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová

Úvod Znalost metodologie daného oboru a metodiky zpracovávání vědecké práce je základním předpokladem pro působení v akademické sféře. Dobrá znalost dané problematiky je zapotřebí pro kvalitní vedení bakalářských a diplomových prací a přispívá k osobnímu rozvoji každého akademického pracovníka na poli vlastního vědeckého růstu. Následující pojednání bylo zpracováno na podkladech, jež byly využity k vytváření aktualizace požadavků na formální úpravy bakalářských a diplomových prací, které slouží pro interní potřebu VŠLG a nemohou být uveřejněny v úplném znění.

1

Pojmy v rámci vědecké práce

Pro objasnění pojmů v rámci vědecké práce je třeba nejprve definovat pojmy stěžejní, a tím je samotná věda a výzkum.

281

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Věda je definována jako „soubor systematicky setříděných poznatků o určité tematické oblasti“31. Zároveň věda znamená „proces generování těchto poznatků pomocí určitých pravidel“32. Věda přispívá ke zvýšení celkové kulturní a civilizační úrovně společnosti. Vědy je možno dělit následujícím způsobem na vědy33:  formální - někdy jsou řazeny k přírodním vědám (kromě filozofie) a patří sem filosofie, logika, matematika;  reálné - jsou empirické, tematické, metodické a lze je rozdělit na vědy přírodní a humanitní. Přírodní vědy jsou exaktní a patří sem biologie, lékařství též medicína, fyzika, astronomie, geologie a další vědy o Zemi, chemie. Humanitní vědy nejsou exaktní a v rámci humanitních věd lze dále vydělit:  filologii,  sociální vědy (společenské), které jsou na pomezí přírodních a humanitních věd - ekonomie, psychologie, religionistika, sociologie,  kulturní (duchovní vědy) – antropologie, estetika, historiografie, jurisprudence, kulturologie, etnologie, muzikologie, lingvistika, politologie, teologie. Výzkum je „proces vytváření nových poznatků. Jedná se o systematickou a pečlivě naplánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět kladené výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru“34. Výzkum dělíme na základní a aplikovaný. Základní výzkum se zaměřuje na vytváření základních poznatků. Obsahem aplikovaného výzkumu je odpovídat na otázky, které mají bezprostřední význam pro praxi a řeší praktické problémy a aplikace. Obecný postup výzkumu lze vyjádřit následovně:35 Oblast výzkumu  Výzkumný problém  Účel výzkumu  Výzkumná otázka  Hypotéza

1.1

Základní metodologická konstrukce vědecké práce Každá vědecká práce by měla definovat následující pojmy:

31

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál,

2008. s. 27. 32


2008. s. 27. 33 Věda: Systém věd. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bda 34


2008. s. 28. 35 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, 2008. s. 39.

282



Metodologie  Metodika  Metoda  Technika Metodologie je nauka o všeobecných metodách vědecké činnosti, přestavuje soubor konkrétních metod určitého vědního oboru. Metodologie vědy je nejlépe vyjádřena otázkou: „Jak klást otázky a jak na ně odpovídat?“ Metodika je návod k účelné a účinné organizaci postupu při řešení určitého vědeckého úkolu. Je to pracovní postup nebo nauka o metodě vědecké práce. Představuje soubor vybraných a doporučených metod a postupů k úspěšnému splnění stanoveného úkolu. Metoda je účelný, promyšlený, objektivně zdůvodněný způsob zkoumání jevů a dosažení vědeckého poznání. Umožňuje nalézt nebo objasnit vědecké poznatky a zákonitosti. Slovo metoda pochází z řečtiny „meta hodos“ a původní význam zní „cesta někam“. Použitou metodou v práci může být například metoda dotazování. Technika je konkrétní způsob provádění vědecké činnosti. Jedná se o konkrétní nástroj, který vychází z principů a zásad metody umožňující získání konkrétních údajů o konkrétních jevech. Pro výše uvedou metodu dotazování, může být konkrétní technikou dotazník.

2

Obsah vědecké práce

Vědecká práce spočívá ve schopnosti autora samostatně myslet, aplikovat své výsledky a umět je interpretovat a předložit k posouzení.36 Každá vědecká práce by měla obsahovat: Téma  Cíl  Hypotézy  Výstup Téma je stanovení hlavní myšlenky, předmětu činnosti. Stanovení tématu zahrnuje i volbu základní metodologie. Vymezení tématu je třeba věnovat velkou pozornost a odvíjí se i od toho, komu je vědecká práce určena. Cíl je konkrétní žádoucí stav, kterého chceme dosáhnout. Cílem vědecké práce je většinou řešení přesně vymezeného zvoleného problému. Postup k naplnění cíle vede od shromažďování informací, třídění získaného materiálu ke kritice a interpretaci jevu, který osvětluje vnitřní vztahy mezi jednotlivými údaji. Hypotéza je „domněnka, která slouží za pomocný důkazní prostředek zatím nedokazatelného vědeckého poznatku“.37 Předpoklad, který je třeba ověřit, aby se mohl stát nezvratnou vědeckou teorií. Je to neověřený výrok, který vychází z předpokladů a ve vědecké práci by mělo dojít k jeho ověření. Hypotézy nemají být pouhou improvizací, ale vycházet z předchozího systematického poznávání již existujících informací nabitých důkladnou přípravou a studiem dané problematiky. Správně stanovená hypotéza je správnou cestou k dosažení cíle. Při stanovení hypotéz je třeba dodržovat určité zásady jejich

36

ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. s. 12. 37 ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. s. 24.

283

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV formulace, např. stručnost, jasnost, testovatelnost atd.38 Na základě stanovené hypotézy je následně volena metoda a technika sběru dat a jejich analýzy, která má přinést odpovědi na položené otázky. Výstup je na základě vědecké práce tvorba variant strategií, stanovení doporučení, návrhů na zlepšení zkoumané situace. Obsah vědeckého výstupu se odvíjí od přístupu vědeckého zkoumání, zda se jedná o normativní či pozitivistický přístup. Normativní přístup ke zkoumání má podobu dosažení toho „jaké to má být“. Pozitivistický přístup směřuje k deskripci skutečných, reálných jevů, tedy toho „jaké to je“.

3

Metody vědeckého zkoumání

Metody vědeckého zkoumání lze rozdělit do několika základních skupin na metody logické, empirické, simulační a kombinované. Do zvláštní skupiny můžeme zařadit matematicko-statistické metody. Metodou je i uplatnění modelů při vědecké práci. Modelování, resp. vytváření modelů slouží ke zjednodušenému zobrazení skutečnosti. V jednotlivých vědních disciplínách má pojem model různý význam, využívá se však často pro modelování systému. Simulační metody se aplikují za použití virtuálního prostředí. Volba metody závisí na charakteru řešeného problému (normativní, pozitivistický) a velmi často se využívá kombinování metod. Logické metody zahrnují metody využívající principů logiky a logického myšlení. Někdy je tato skupina metod označována za obecně teoretické metody. Patří sem analýza a syntéza, indukce a dedukce a další metody, jejichž výčtu a popisu je věnována podkapitola 3.1. Zmíněné metody označujeme za metody „párové“.39 Empirické metody umožňují získání bezprostředního živého obrazu reality, konkrétní jedinečné vlastnosti zkoumaného objektu. Obyčejně se dělí do podskupin dle způsobu jejich realizace na pozorování, měření a experimentování (blíže kapitola 3.2). Jsou to metody, v nichž se odraz jevů uskutečňuje prostřednictvím smyslových počitků a vjemů zdokonalovaných úrovní techniky.

3.1

Vědecké metody

Vědecké metody neboli logické, obecně teoretické metody jsou založeny na aplikaci teoretických nauk. Jsou to metody vědeckého myšlení, které vytvářejí zobecněné, teoretické poznatky. Metoda dedukce Dedukce neboli odvození je myšlenkový postup od jednoho soudu ke druhému. Jedná se o takovou formu myšlení, kdy vytváříme úsudky na základě 38

Blíže viz ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011, s. 23 - 25. 39 Metoda indukce a dedukce, metoda analýzy a syntézy a metoda analogie a komparace jsou tzv. párovými metodami. Tam kde je prováděna indukce, měla by být uplatněna zároveň i dedukce. Metoda analýzy se doplňuje se syntézou, stejně tak analogie s komparací. Není ovšem pravidlem, že musí být ve výzkumném projektu vždy použity obě metody.

284



předchozích soudů. Východiskem myšlení jsou obecné předpoklady a na jejich základě docházíme k závěrům. Obecné premisy aplikujeme na nové jevy. Za logických předpokladů logicky vyvozujeme závěr, z obecného vyvozujeme jednotlivé. Opakem dedukce je indukce. Metoda indukce Indukce je vytváření úsudků, kdy se vytváří přechod od jednotlivých faktů k obecným tvrzením. Je založena na sběru empirických poznatků, ze kterých je vyvozován obecný závěr a formulovány zákonitosti. Postupujeme od jedinečných jevů k obecným poznatkům. Metoda analýzy Analýza je myšlenkový postup rozkládající vymezený celek na jeho části, elementy, vlastnosti, relace a procesy. Obecně řečeno je to každá metoda, která se snaží nějaký předmět či jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým rozborem jeho složek. Postup umožňuje poznat jednotlivé stránky zkoumaného jevu. Metoda syntézy Syntéza je spojování, slučování částí do jednoho strukturovaného celku. Jde o vytváření celistvé představy zkoumaného jevu. Syntéza umožňuje odhalit strukturu, vzájemné procesy a vztah a tím celkovou povahu jevu. Syntéza je opakem analýzy. Metoda abstrakce Při zkoumání dokáže eliminovat pouze nosné a nejdůležitější jevy. Základ metody spočívá v zobecňování jevů a v umění pojmenovat podstatné souvislosti. Pomocí této metody odlučujeme z celistvé, spojené a nerozlišené reality některou její část, vlastnost, vztah či proces. Umožňuje proniknout do jevu a vyčlenit jeho podstatné vlastnosti. Metoda konkretizace Je opačným procesem k abstrakci, kdy určujeme odlišnosti a zvláštnosti. Vyhledáváme konkrétní výskyt určitého objektu z určité třídy objektů a snažíme se na něj aplikovat charakteristiky platné pro tuto třídu objektů. Metoda analogie Analogie znamená podobu, částečnou shodu či podobnost. Jedná se o druh úsudku o shodě dvou jevů na základě shody některých jejich vlastností. Na základě vlastností, relací a procesů jednoho jevu a na základě podobnosti jinému jevu s tímto jevem usuzujeme o vlastnostech zkoumaného jevu. Metoda komparace Komparace je srovnávání určitého konkrétního jevu na základě analogických procesů. Je nejjednodušší metodou, která umožňuje poznat, v čem se zkoumaný jev liší od jiných nebo v čem se shoduje. Je třeba ale správně vymezit srovnávací kritérium, a to věcně, prostorově a časově. 285


Metoda transferu Je pomocná metoda k metodám analogie a komparace, která se zabývá implementací poznatků na základě komparace do zkoumané problematiky. Metoda generalizace Generalizace neboli zobecnění je myšlenkový proces, ve kterém přecházíme od jedinečného, zvláštního k obecnému a shrnujeme společné vlastnosti v jeden celek. Podstatou metody je vztáhnout vlastnosti zjištěné u malé skupiny na skupinu větší. Metoda predikce Predikce znamená v překladu předpověď. Vyjadřuje prognózu čili tvrzení o tom, co se stane nebo nestane v budoucnosti. Opírá se o vědeckou hypotézu. Predikce je využívána zejména ve společenských vědách a vždy záleží na míře nejistoty, kterou je daná predikce zatížena. 3.2

Výzkumné metody

Výzkumné metody mohou představovat výzkum kvantitativní nebo výzkum kvalitativní popř. smíšený výzkum, jenž je kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum vychází z faktu, že jevy či chování se dá měřit a do jisté míry předvídat. Kvantitativní výzkum využívá náhodné výběry, experimenty, dotazování a pozorování. Kvalitativní výzkum je často chápán jako pouhý doplněk kvantitativního výzkumu, naproti tomu v některých zejména sociálních vědách si vydobyl rovnocenné postavení k výzkumu kvantitativnímu. K základním metodám kvalitativního výzkumu patří pozorování, diskusní skupiny a (hloubková) interview. Metoda pozorování Jedná se o nepřímý nástroj sběru informací, protože nevyjadřuje přímý kontakt se zkoumanými subjekty a není závislé na ochotě spolupracovat. Spočívá v záměrném, cílevědomém, plánovaném a systematickém sledování určitých skutečností. Pozorování nám poskytuje prvotní informace o sledovaném jevu či objektu. Je základem každého výzkumu. Pozorování může být veřejné nebo skryté. Lepších výsledků je dosaženo při opakovaném využití pozorování. Metoda dotazování Velmi používaná metoda při řešení konkrétního úkolu. Používá se při sběru prvotních informací. Cílem je hledání rozdílů v potřebách, postojích, mínění a požadavcích zkoumaných objektů. Výsledky dotazování jsou na rozdíl od 286



jiných metod poměrně snadno kvantitativně zpracovatelné. Dotazování může být ústní, písemné, telefonické, přes internet apod. V kvalitativním výzkumu se využívají projektivní techniky dotazování, a to jek v oboru skupinových diskuzí tak při hloubkových interview. Metoda experimentu Je spíše typická pro přírodní vědy nebo technické obory, ale lze ji aplikovat i v oblasti společensko-vědních disciplín. Cílem je zkoumání nových způsobů aplikace, metod práce atd. Výchozím stavem je vytvoření dvou skupin objektů zkoumání – jedna skupina je zkoumána za neměnných podmínek (kontrolní skupina) a na druhou skupinu se aplikují nové podmínky (experimentní skupina). Pak dochází k jejich následné komparaci a vyvození závěrů. Problémem této metody může být do určité míry subjektivní přístup osob provádějících výzkum (přizpůsobení výsledků k obrazu svému). U experimentních šetření není až tak důležitý výsledek, ale především prováděný postup, kterým se dospělo k daným výsledkům experimentu a zjištění k jakým změnám došlo ve srovnání s výchozím stavem. Metoda měření Patří mezi výzkumné metody a jedná se o provádění kvantitativního srovnávání určitých vlastností jevů nebo objektů. Základním předpokladem je srovnatelnost daných vlastností, tedy dodržení podmínky „ceteris paribus“ 40.

4

Vědecká etika

V rámci problematiky, které je příspěvek věnován, je nutno zmínit i otázku etiky vědecké práce. Etika vědecké práce je složitý a citlivý problém. Základní pravidla vědecké etiky je však možno shrnout do několika stěžejních bodů. Etické jednání a chování je vyjádřitelné následujícími výstižnými charakteristikami41:  objektivnost a pravdivost,  poctivost a čestnost,  originalita,  zásadovost a nekompromisnost,  sebekritičnost a názorová tolerantnost.  skromnost. Je třeba dodržovat normy řádného citování všech zdrojů, které byly použity při tvorbě vědecké práce a respektovat jednotlivé metody citování. Řádně předkládat výsledky vědecké práce tak, aby nikomu nebylo ublíženo a nikdo netrpěl důsledky našeho výzkumu. Dbát na to, abychom se nechlubili cizím peřím. Je třeba přijímat 40

Výraz z latiny znamenající v překladu „za jinak stejných podmínek“. ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1 vyd. Brno: Computer Press, 2011, s. 101. 41

287

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV věcnou kritiku, která může posloužit k našemu dalšímu vědeckému vývoji. Publikovat jen správné a prověřené závěry a nepřisvojovat si práci kolegů. Dodržovat tedy pravidla slušného chování na poli vědecké práce.

Závěr Cílem příspěvku bylo předložit stručný výklad základní metodologické konstrukce vědecké práce. Příspěvek byl věnován objasnění pojmů věda a výzkum a pojmům, které mají být obsahem každé vědecké práce. Byl zaměřen zejména na rozdělení a popis jednotlivých vědeckých a výzkumných metod. Zároveň zde nebyla opomenuta ani otázka týkající se oblasti etiky vědecké práce, která má být automaticky osvojeným pravidlem pro každého, kdo vědeckou práci vykonává.

Literatura [1] [2] [3] [4]

[5]

HAGUE, P. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 807226-917-8. HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3. přepracované vydání. Praha: Portál, 2009. 696 s. ISBN 978-80-7367-482-3. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4. LÁNSKÝ, Milan. UNIVERZITA PARDUBICE, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra dopravních prostředků a diagnostiky. Metody vědecké práce. 6. upravené vydání. Pardubice, 2010. ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 208 s. ISBN 978-80-2513510-5.

288

Niemiec

Analýza a návrh nasazení „Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+“

ANALÝZA A NÁVRH NASAZENÍ „ŘEŠENÍ FACILITY MANAGEMENTU OD SPOL. TESCO SW A. S. NA BÁZI PRODUKTU FAMA+“ Radek Niemiec Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Tento dokument vznikl na základě poptávky Objednatele, jejímž předmětem je „Provedení analýzy funkčních požadavků a vytvoření návrhu nasazení Řešení facility managementu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+“. Klíčová slova: FaMa+, pasporty, náklady a výnosy, údržba majetku, evidence dokumentů Odborný konzultant: Martin Fink Tematický konzultant: Vladimír Divín

Úvod Předmětem tohoto dokumentu je analýza funkčních požadavků a vytvoření návrhu nasazení Facility Management řešení pro procesy definované v tomto dokumentu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+“. Obsah dokumentu vychází z:  předmětu objednávky objednatele  definovaného a odsouhlaseného rozsahu věcných oblastí a jejich seřazení podle priorit  jednání, která se uskutečnila s klíčovými zodpovědnými pracovníky objednatele v období zpracovávání tohoto dokumentu s důrazem na oblasti s nejvyšší prioritou  závazné vnitropodnikové legislativy objednatele  standardů definovaných normou ČSN EN 15221-1 Facility management – Část 1: Termíny a definice Cílem rozsáhlého dokumentu je zmapování procesů a činností objednatele se zřetelem na projednané priority a navrhnutí efektivního využití IS pro jednotlivé procesy, tj. zda-li vůbec, jakým způsobem a v jakém rozsahu je možné procesy podpořit softwarovými prostředky. 289


Pro značnou rozsáhlost celého dokumentu byla z kapitoly „Návrh řešení pro prioritní oblasti“ jako ukázková vybrána oblast „Náklady a výnosy – externí“. Z kapitoly „Návrh řešení pro méně prioritní oblasti „ byla jako ukázková vybrána oblast „Řízení nájemních vztahů“.

1

Výklad pojmů

Facility management (FM) – integrace činností v rámci organizace k zajištění a rozvoji sjednaných služeb, které podporují a zvyšují efektivitu vlastní základní činnosti. Nebo také jinak – metoda, jak v organizacích sladit pracovní prostředí, pracovníky a pracovní činnosti. Zahrnuje v sobě principy obchodní administrativy, architektury, humanitních a technických věd. FM smlouva – smlouva mezi klientem a interním nebo externím dodavatelem služeb stanovující termíny a podmínky poskytování facility služeb. FM smlouva se sestává z několika smluv o úrovni služeb (SLA). Smlouva o úrovni služeb (SLA) – smlouva mezi klientem (nebo odběratelem) a poskytovatelem služeb o provedení, měření a podmínkách dodávky služeb. Klient – organizace, která si zajišťuje facility služby v souladu se smlouvou o facility managementu. Odběratel – organizační jednotka, která specifikuje a objednává dodávku facility služeb v rámci termínů a podmínek FM služeb. FM dodavatel – organizace, která je smluvně zavázána zajistit facility služby a je zodpovědná za vykonání předmětu dodávky. Dodavatel – přímý poskytovatel facility služeb nebo produktů. Poskytovatel FM služeb – organizace, která poskytuje klientovi komplexní soubor facility služeb v rámci termínů a podmínek FM smlouvy. Poskytovatel služeb – organizace, která je zodpovědná za dodávku jedné nebo více facility služeb. Klíčový výkonnostní ukazatel (KPI) – měřítko vyjadřující podstatné ukazatele výkonu dodávky facility služeb. Pasport - …architektura stavby, doklad o vybavenosti, informace o technických parametrech, stavu, způsobu použití apod. Může jít např. o detailní technický popis stavby, tedy stavební pasport nebo technický detailní popis strojů a technologických linek, tedy kartu stroje nebo taky technický strojní pasport. Pasportizace - zpracování technické dokumentace do jednotné soustavy, inventarizace jejich skutečného stavu a míry opotřebení. Proces, prostřednictvím kterého zjišťujeme aktuální stav a analyzujeme míru opotřebení. Tedy inventarizace, u které nás vedle existence prvku a jeho správného umístění zajímá také celá řada dalších informací. Workflow - automatizace celého nebo části podnikového procesu, během kterého jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka procesu ke druhému podle sady strukturálních pravidel. 290

Niemiec


ERP – (Enterprise Resource Planning) – řízení podnikových zdrojů – typ aplikačního software, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních podnikových zdrojů a aktivit s cílem zajištění potřeb trhu i vlastního podniku. RFID (Radio Frequency Identification) - identifikace na rádiové frekvenci - je další generace identifikátorů navržených (nejen) k identifikaci zboží, navazující na systém čárových kódů. C/S klient – síťový klient - klient pro nasazení v LAN s implementací souborových služeb. Programové vybavení IS FaMa+ je v tomto případě uloženo na sdíleném síťovém disku. Na klientském počítači je uložen pouze zástupce odkazující na společné úložiště. FullWeb – aplikace vzhledově velmi podobná C/S verzi, přístupná přes internet/intranet Web (tzv „tenký klient“) za použití prohlížeče Internet Explorer pomocí .NET technologie tvorby aplikací. Controling – koordinační koncept, který má za úkol pomáhat vedení a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku. V rámci zaužívaných pojmů ŽS REAL a.s. jde o měsíční zprávu pro klienta týkající se ekonomických faktorů. Je zpracovávána s měsíčním zpožděním. Reporting – obecně tvorba výstupů ze software s výsledky hodnot ukazatelů vyjádřená formou přehledových sestav, tabulek a grafů - v rámci zaužívaných pojmů ŽS REAL a.s. jde o měsíční zprávu pro klienta týkající se technicko-provozních faktorů.

2

Souhrnn požadavků objednatele

Zavedení IS za účelem zvýšení kvality a konkurenceschopnosti poskytovaných služeb:  poskytování uživatelského rozhraní pro komunikaci s klienty (zadávání požadavků, řízení jejich vyřizování pomocí workflow, dohledatelnost, průkaznost, možnost vyhodnocování),  zajištění bezpečnosti dat klientů prostřednictvím definice pravidel pro nastavení úrovně přístupu uživatelů k datům pro dané role. Každý uživatel tak uvidí pouze své údaje a nedojde k jejich ztrátě, zneužití či narušení konzistence.  zajištění okamžitého přístupu k informacím všech uživatelů systému, odpadne nutnost neustálého předávání informací mezi zaměstnanci z jednotlivých provozů (areálů) a zaměstnanci z ekonomického a obchodního oddělení,  zkrácení doby tvorby měsíčních vyúčtování služeb čerpaných uživateli klientů,  zefektivnění oběhu dodavatelských faktur,  nahrazení stávajících „jednouživatelských“ MS Excel nástrojů pro zpracování vyúčtování služeb centrálním zpracováním s definovanými úrovněmi přístupů uživatelů (interní zveřejnění know-how, zajištění konzistence metodiky výpočtů, snížení rizika chybovosti), 291


automatizovaná podpora plánování periodických činností, upozorňování na termíny jejich provedení, zjednodušení práce – provázanost, stejný údaj zadávat pouze jednou, možnost vstupovat do výběrových řízení s nabídkou poskytnutí využívání vlastního IS.

3

Návrh řešení pro prioritní oblasti

3.1

Náklady a výnosy – externí

Z pohledu objednatele evidence externích nákladů a výnosů představuje evidenci nákladů na správu majetku svých klientů, rozúčtování těchto nákladů na jednotlivé uživatele klientů a přípravu podkladů pro fakturaci nájemného a služeb uživatelům, případně také samotné vystavování faktur uživatelům, sledování finančního hospodaření a podávání zpráv o činnosti klientům. Rozsah a způsob prováděných činností se pro různé klienty odlišuje. Pro dominantního klienta jde především o vytvoření papírových podkladů pro fakturaci uživatelům a vnitropodnikové účetnictví. Pro ostatní klienty objednatele navíc i vystavuje faktury uživatelům za nájem a spotřebované služby, sleduje hospodaření na společném bankovním účtu, vypracovává měsíční zprávy o ekonomických (controling) a technicko-provozních (reporting) záležitostech a připravuje plány nákladů na správu pro další období. Zdrojem pro evidenci nákladů na správu majetku jsou přijaté daňové doklady za služby - dodavatelské faktury. Faktury jsou zpravidla přijímány oddělením pro vyúčtování služeb, některé jdou přímo správci konkrétního areálu. Faktury jsou zaevidovány a je k nim přiložena průvodka došlé faktury, tzv. košilka. Ta obsahuje především přidělení faktury na konkrétní místa (areál - středisko, objekt – zakázka) a případně na konkrétní uživatele. Věcnou správnost potvrzuje svým podpisem správce areálu, který si u sebe vytváří a uchovává kopie faktur a originály včetně potvrzené průvodky přeposílá zpět do oddělení pro vyúčtování služeb. Poté jsou doklady po dalším potvrzení předávány klientovi nebo účetnímu oddělení k zaúčtování. Společné náklady na správu areálu jsou měsíčně rozúčtovávány na jednotlivé uživatele. Zvlášť jsou rozúčtovávány náklady na neměřitelné služby (údržbu, ostrahu, úklid, odvoz odpadu,…) a zvlášť na měřitelné služby (vodu, elektřinu, plyn, teplo). K rozúčtování neměřitelných služeb se v naprosté většině případů využívá tzv. uživatelských poměrů – stanovených na základě velikosti využívaných podlahových ploch a velikosti celkové plochy. Některé služby, např. úklid, jsou v některých případech rozúčtovávány na základě koeficientů, které jsou odlišné od uživatelských poměrů a vycházejí z různých rozsahů využívání služby ze strany uživatelů. Tyto koeficienty jsou stanovovány dohodou, jsou zpravidla obsaženy ve smlouvách. Existují také samostatné koeficienty pro rozúčtování nákladů na vnější plochy areálu. Vyúčtování měřitelných služeb probíhá na základě odečtené spotřeby uživatele a nákupní ceny nebo vlastního ceníku vlastníka. K rozúčtování spotřeby na společné prostory a technologie jsou využívány výhradně uživatelské poměry. Stejné jako pro rozúčtování neměřitelných služeb. 292

Niemiec


Měsíční rozpis vyúčtovaných služeb se vyhotovuje pro každého uživatele, v některých případech i pro střediska uživatele (tzn. pro další stupně rozčlenění uživatele). V případě M-PALÁCE jsou služby rozúčtovávány také víceúrovňově – objekty A a B, vlastníci, nájemníci vlastníků. Dalším podkladem předávaným klientovi je interní kalkulace nájemného pro jednotlivé areály. Kalkulace udává, kolik by mělo činit minimální nájemné pro jednotlivé uživatele spočítané na základě skutečných nákladů (pojištění, odpisy) nebo rozpočítaných nákladů na základě uživatelských poměrů (odměna správce, daň z nemovitosti) jednotlivých objektů. Kalkulace nájemného je schvalována klientem a slouží jako podklad pro obchodní jednání s uživateli. K evidenci areálů, objektů, uživatelů, ke stanovení uživatelských poměrů, k rozúčtování služeb, i k ostatním činnostem v rámci evidence externích nákladů a výnosů se využívá nástrojů MS Excel. Díky propojenosti jednotlivých tabulek jsou činnosti relativně automatizovány. Nicméně využití stávajících nástrojů naráží na nutnost znalosti použitých algoritmů, s tím související složité provádění změn parametrů a evidence výjimek, což vyžaduje neustálou kontrolu na mnoha místech. Nevýhodou je také složitý sběr a distribuce potřebných informací na různá pracoviště. Při rozúčtování měřitelných služeb navíc propojenost jednotlivých tabulek mnohdy chybí a dochází k duplikaci zadávání údajů.

Pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb

Tvorba plánu správy areálu

Přijetí faktury

Stanovení uživatelských poměrů

Kalkulace nájemného

Rozúčtování nákladů na neměř. služby na uživatele

Controling, reporting

Odsouhlasení správcem, prověření KPI

Rozúčtování nákladů na měř. služby, prověření KPI Odečty spotřeby Vyúčtování nákladů na neměř. a měřitelné služby

Obrázek 1: Přehled procesů – schéma

3.2

Pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb

Vytvoření evidence spravovaných areálů, seznamu objektů a uživatelů v jednotlivých areálech a seznamu poskytovaných služeb. Vstupy:  informace z majetkové evidence jiných IS, z předávacích protokolů, ze smluv 293

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Výstupy:  pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Možnosti využití FaMa+: Struktura areálů a objektů může vyjít z Prostorového (příp. Technického) pasportu, v rámci kterého lze nadefinovat hierarchickou strukturu prostorových objektů (ploch). V Nájemních vztazích je možné označit ty plochy, které se pronajímají. Lze tedy pracovat už jen s vybranou podskupinou ploch. Ke každé nájemní ploše je uveden údaj o velikosti plochy pro nájemné, přebírá se z povinného parametru v Prostorovém pasportu. Dále je možné označit, zda se jedná o vnitřní (podlahovou) nebo vnější nájemní plochu. Uživatele je možné evidovat jako právnické osoby, k jejich zadávání je možné využít číselník firem, anebo jako fyzické osoby, u nichž lze využít číselník osob. U uživatelů se evidují především kontaktní informace - adresa, telefon, mobil, email. Přiřazení uživatelů k plochám se provede pomocí datové struktury Nájemní smlouva. K zaevidované nájemní smlouvě se přiřadí jednak uživatel (nájemce), jednak jedna nebo několik ploch, které má uživatel pronajaty. Ke každé nájemní smlouvě je možné výběrem z číselníku zadat areál (středisko) a objekt (zakázku), ke kterým patří. Tímto způsobem je možné dospět k přehledům uživatelů podle areálů a objektů. Podobně lze na Nájemní smlouvě zadat další úroveň rozčlenění uživatele (střediska uživatele) včetně rozsahu využívané plochy. Pro sledování poskytovaných služeb jednotlivým uživatelům slouží číselník Typy nájemních služeb. K Nájemní smlouvě je poté možné z číselníku typů nájemních služeb přiřadit ty služby, které jsou uživatelem využívané.

3.3

Stanovení uživatelských poměrů

Zahrnuje zjištění celkového rozsahu využití podlahových a vnějších ploch jednotlivými uživateli v areálu a na jeho základě vypočtení uživatelských poměrů uživatelů. Případně stanovení zvláštních koeficientů uživatelů pro jednotlivé poskytované služby. Vstupy:  pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb  velikost podlahových a vnějších ploch v areálech podle uživatelů (ze smluv) Výstupy:  uživatelské poměry uživatelů  případně další koeficienty uživatelů Možnosti využití FaMa+: Uživatelský poměr je možné evidovat na datové struktuře Nájemní smlouva. K nájemní smlouvě je přiřazen jeden uživatel (nájemce) a také všechny jeho najaté plochy. Ke každé přiřazené nájemní ploše lze navíc uvést podíl, kterým se uživatel podílí na jejím využití. 294

Niemiec


Jelikož najaté plochy mají na sobě údaj o velikosti plochy pro nájemné a také údaj, zda-li jde o podlahovou nebo vnější plochu, lze z přiřazení zjistit celkový rozsah využívaných podlahových a vnějších ploch uživatelem. Uživatelské poměry je pak možné nechat dopočítat porovnáním rozsahu využitých ploch uživatelem a celkovou plochou areálu. Rozsahy využívané plochy i uživatelské poměry lze zadat i přímým zápisem. Koeficienty pro rozpočítání nákladů na služby na další úroveň rozčlenění (střediska) uživatele si lze na nájemní smlouvě nechat dopočítat ze zadaných rozsahů využívaných ploch středisky a nebo je možné je zadávat přímo. K typu nájemní služby lze stanovit, podle jakého klíče se budou rozpočítávat náklady, např. podle uživatelského poměru nebo jiného zvláštního koeficientu. Z přiřazených služeb lze k nájemní smlouvě vygenerovat předpis platný pro určité období, na který je možné přenést aktuální uživatelské poměry nebo zadat zvláštní koeficienty pro typ nájemní služby.

3.4

Kalkulace nájemného

Kalkulace nájemného představuje přiřazení jednotlivých druhů k objektům podle uživatelů a stanovení minimálního čistého nájemného. Vstupy:  pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb  uživatelské poměry uživatelů  skutečné náklady na objekty (odpisy, pojištění)  souhrnné náklady na areál (odměna správce, daň z nemovitosti) Výstupy:  kalkulace nájemného

nákladů

Možnosti využití FaMa+: Sestavování kalkulace nájemného na základě skutečných nákladů není dosud součástí standardního řešení produktu FaMa+. Nicméně v případě zájmu o implementaci této oblasti bude možnost vytvoření kalkulace nájemného dovyvinuta. K jednotlivým pronajatým objektům bude možné zadat částky jednotlivých druhů nákladů (odpisy, pojištění). Na základě přiřazení uživatelů a pronajatých ploch (včetně podílů využití ploch uživatelem) k nájemní smlouvě se budou počítat podíly uživatelů na nákladech včetně rozpočítání nákladů na společné objekty pomocí uživatelských poměrů. Podobně bude možné zadat souhrnné částky ostatních druhů nákladů (odměna správce, daň z nemovitosti) k areálům a systém je rozpočítá pomocí uživatelských poměrů na jednotlivé uživatele.

295


3.5

Přijetí faktury

Tento proces zahrnuje fyzické přijetí faktury, její zaevidování, vytvoření fotokopie a přiložení průvodky došlé faktury včetně vyplnění její základních údajů. Vstupy:  přijatá dodavatelská faktura  vzor průvodky došlé faktury Výstupy:  zaevidovaná dodavatelská faktura  vytvořená průvodka došlé faktury Možnosti využití FaMa+: Na základě přijaté faktury lze v systému založit průvodku došlé faktury a vyplnit základní údaje z faktury. K průvodce je možné připojit soubor s nascanovanou přijatou fakturou. Každý uživatel s definovanými přístupovými právy tak bude mít možnost si fakturu zobrazit, popř. vytisknout a založit.

3.6

Rozúčtování faktury na neměřitelné služby na uživatele

Znamená přidělení přijaté faktury k určitému areálu a přidělení nebo rozdělení celkové částky faktury na jednotlivé uživatele na základě uživatelských poměrů, případně dalších koeficientů. Vstupy:  dodavatelská faktura  vytvořená průvodka došlé faktury  uživatelské poměry uživatelů  případně další koeficienty uživatelů  pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Výstupy:  doplněná průvodka došlé faktury  položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby Možnosti využití FaMa+: K založené průvodce došlé faktury je možné vygenerovat položky rozúčtování. Systém na základě údajů typ nájemní služby a areál uvedených na průvodce došlé faktury a podle platných předpisů služeb na nájemních smlouvách vztahujících se k vybranému areálu rozdělí celkovou částku faktury na jednotlivé položky rozúčtování. Položka rozúčtování informuje jakému uživateli, jakým podílem a v jaké částce byla faktura rozúčtována.

3.7

Odsouhlasení správcem, prověření KPI

Správce areálu potvrzuje věcnou správnost přidělení přijaté faktury k areálu, tzn. jestli byla plnění uvedená na faktuře v popsaném rozsahu a kvalitě v areálu opravdu věcně provedena a také kontroluje přidělení nebo rozdělení celkové nebo poměrné částky faktury na jednotlivé uživatele. 296

Niemiec


Vstupy:  dodavatelská faktura  (doplněná) průvodka došlé faktury  (položky rozúčtování faktury)  pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Výstupy:  odsouhlasená průvodka došlé faktury  odsouhlasené položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby Možnosti využití FaMa+: Pro proces odsouhlasení správného rozúčtování faktury se nabízí možnost využití workflow, tj. předem definovaného toku práce. Workflow je možné nastavit libovolným způsobem, definují se kroky (stavy), kterými musí doklad projít. V každém kroku může s dokladem pracovat pouze pracovník s určenou rolí. V každém okamžiku vidí každý oprávněný uživatel, ve kterém stavu se doklad nachází. Konkrétně například založená průvodka došlé faktury bude ve stavu Vytvořena. Po jejím vyplnění, příp. i rozúčtování příslušný pracovník odd. rozúčtování služeb předá doklad ke schválení zodpovědnému správci areálu. Průvodka se dostane do stavu Ke schválení. V tento okamžik může správce areálu doklad zkontrolovat, příp. provést rozúčtování a spuštěním akce workflow označit doklad jako Odsouhlasený.

3.8

Odečty spotřeby

Představuje zjištění stavů spotřeby energií z měřících míst ke konci zúčtovacího období. Vstupy:  pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb (měřících míst) Výstupy:  odečtené stavy spotřeby Možnosti využití FaMa+: V systému je možné nadefinovat měřící místa, na která lze zapisovat stavy spotřeby k danému období. Z přiřazení měřícího místa k typu nájemní služby a k nájemní smlouvě lze zjistit spotřebu uživatele za období.

3.9

Rozúčtování nákladů na měřitelné služby, prověření KPI

Zahrnuje zjištění spotřeby za jednotlivé druhy energií za zúčtovací období porovnáním odečtených stavů spotřeby se stavy z minulých období, výpočet ceny za spotřebované množství a na základě těchto údajů rozpočítání nákladů na měřitelné služby uživatelům. Součástí rozpočítání nákladů je i rozúčtování podílu uživatelů na společných spotřebách na základě uživatelských poměrů, případně rozúčtování rozdílů z odečtů podle zvláštních koeficientů. Vstupy:  dodavatelská faktura 297

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  vytvořená průvodka došlé faktury  odečtené stavy spotřeby  uživatelské poměry uživatelů Výstupy:  položky rozúčtování faktury na měřitelné služby Možnosti využití FaMa+: Položky rozúčtování měřitelných služeb systém vytvoří na základě provedených odečtů spotřeby z měřících míst uživatelů a společných prostor a technologií, ze zadané jednotkové ceny vyplývající z přijaté faktury pro vybrané období a ze stanovených uživatelských poměrů, případně dalších koeficientů.

3.10 Vyúčtování nákladů na neměřitelné a měřitelné služby Zahrnuje kontrolu, zda jsou všechny přijaté faktury odsouhlaseny, zda jsou provedeny všechny odečty spotřeby, uzavření zúčtovacího období a vytvoření vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb pro jednotlivé uživatelé. Případně následuje vystavení faktur jednotlivým uživatelům na nájemné a neměřitelné a měřitelné služby. Vstupy:  odsouhlasená průvodka došlé faktury  odsouhlasené položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby  položky rozúčtování faktury na měřitelné služby Výstupy:  rekapitulace vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb za areály  vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb pro uživatele jako podklad k vystavené faktuře  vystavené faktury na nájemné, neměřitelné a měřitelné služby Možnosti využití FaMa+: Po uzavření zúčtovacího období systém z dostupných algoritmů umožní vytvoření definovaných sestav. Teoreticky je ve FaMa+ možné vytvářet a evidovat modulu Externí vztahy. Doporučujeme, aby byl pro tuto (ERP) IS klienta, ve kterém jsou zpracovávány i faktury a lze faktury přímo zaúčtovat.

informací a podle určených vystavené faktury v rámci činnost využit ekonomický z hlavních činností klienta

3.11 Tvorba plánu správy areálu Představuje zpracování plánu nákladů na údržbu a správu areálů pro jednotlivé klienty a pravidelné měsíční aktualizace plánu na základě zjištěných skutečností. Vstupy:  plány a zprávy z minulých období  reálné informace o objektech (stav a opotřebení, potřeba oprav a investic, ...) 298

Niemiec


 zkušenosti a znalosti správců Výstupy:  plán správy areálu Možnosti využití FaMa+: Podporu pro přímou tvorbu plánu aplikace FaMa+ v současné době neobsahuje. V rámci evidence dokumentů je možné vkládat plány zpracované např. v MS Excel jako připojenou dokumentaci k jednotlivým areálům a mít tak na jednom místě všechny dosud zpracované plány pro areál. V případě potřeby je možné na základě objednávky a akceptaci jejího finančního ocenění podporu pro tvorbu plánu dovyvinout.

3.12 Controling, reporting Jde o zpracování měsíčních zpráv o správě areálu pro klienty. Controling představuje zprávu o ekonomických záležitostech, reporting je zpráva o technickoprovozních záležitostech. Vstupy:  plán správy areálu  informace o uskutečněných činnostech při správě areálu  účetní informace klientů Výstupy:  controling (zpráva o ekonomických záležitostech)  reporting (zpráva o technicko-provozních záležitostech) Možnosti využití FaMa+: Lze nadefinovat souhrnné výstupní sestavy, tabulky či grafy které budou vhodným způsobem prezentovat ekonomické a technicko-provozní ukazatele na základě kumulace a agregace informací dostupných v aplikaci v požadovaných časových horizontech a na základě definovaných výběrových kritérií. Podporu pro automatickou tvorbu reportů aplikace FaMa+ v současné době neobsahuje. V rámci evidence dokumentů je možné vkládat zprávy vytvořené např. v MS Word nebo v MS Excel jako připojenou dokumentaci k jednotlivým areálům a mít tak na jednom místě všechny dosud vytvořené zprávy pro areál.

3.13 Závěry, pokrytí řešené oblasti moduly, přínosy nasazení Vzhledem ke zjištěným potřebám a činnostem ŽS REAL a.s. v rámci oblasti evidence externích nákladů a výnosů jsme dospěli k názoru, že požadavky objednatele na tuto oblast mohou být pokryty nasazením produktu FaMa+, a to následujícími moduly:  Prostorový pasport – v rozsahu základní evidence prostorových objektů pro potřeby evidence pronajímaných objektů  Technický pasport – v rozsahu základní evidence technických zařízení pro potřeby evidence pronajímaných objektů 299


Řízení nájemních vztahů – v rozsahu evidence nájemců, správy a evidence nájemních smluv a vyúčtování nákladů na služby

3.14 Přínosy nasazení:   

přehledná a jednotná evidence spravovaných objektů, uživatelů, nájemních smluv a služeb automatizovaná podpora rozúčtování neměřitelných a měřitelných služeb všichni uživatelé budou pracovat v jedné aplikaci nad jednou databázi, budou mít okamžitý přístup ke všem dostupným informacím v systému:

o zefektivnění oběhu a odsouhlasování dodavatelských faktur o zrychlení doby potřebné pro tvorbu měsíčních vyúčtování služeb, možnost rychlejšího inkasa peněžních prostředků za služby     

4

údaj jednou zadaný do systému lze využít opakovaně pro různé účely, odpadne nutnost zadávat stejný údaj vícekrát na různá místa stálost naprogramovaných algoritmů a metodik výpočtů minimalizace chyb při zásazích do výpočtů automatické kontrolní mechanismy možnost využití řízeného workflow při zpracování dokladů

Návrh řešení pro méně prioritní oblasti

Méně prioritní oblasti budou zaváděny až v následujících etapách realizace projektu. Proto v této části neuvádíme podrobnou analýzu, ale jen schematicky popisujeme možnosti, které se v budoucnu mohou využívat. Konkrétní realizace problematiky vybrané oblasti bude upřesněna podle aktuálních podmínek v době realizace.

4.1 Řízení nájemních vztahů 4.1.1 Popis současné situace Z pohledu objednatele evidence interních nákladů a výnosů představuje evidenci nákladů na provoz vlastní společnosti, rozúčtování těchto nákladů na příslušná nákladová střediska, příprava podkladů pro fakturaci a případně také samotné vystavování faktur odběratelům. V současnosti není tato oblast podrobně sledována.

4.1.2

Základní charakteristika oblasti ve FaMa+

Sledování a vyhodnocování nákladů a výnosů se provádí v rámci nákladové analýzy, jsou definována pravidla pro sledování nákladů / výnosů. Vytváří se struktura nákladových objektů (středisek) pro sledování nákladů na různých úrovních a propojení nákladových objektů (středisek) na předměty nákladů. Předmětem nákladů mohou být objekty v rámci prostorového pasportu, technického pasportu, ale také např. pracovníci. 300

Niemiec


Nákladová a výnosová analýza je určena především k vyhodnocování zadaných nákladových a výnosových položek podle:  úrovní definované struktury nákladových středisek (horizontální pohled),  druhů sledovaných činností, dodavatele apod. (vertikální pohled). Zadávání nákladů / výnosů se provádí v rámci modulu Externí vztahy na příslušných formulářích. Náklady na interní činnosti mohou být generovány také z realizovaných zakázek v rámci modulu Zakázky. Finálním výstupem realizované zakázky je snadno dokladovatelná realizace a přesná alokace plánovaných a realizovaných zdrojů. V případě navázání na nákladovou analýzu je výstupem i přesná alokace nákladů pro následná manažerská rozhodování. V rámci zakázek je k dispozici funkcionalita na definování a využívání pracovních postupů, tj. normovaných a finančně oceněných činností. Lze také sdružovat zakázky do hierarchie projektů, což umožňuje vytvářet souhrnné pohledy (časové, nákladové) za více zakázek najednou. K plánování a řízení realizovaných činností lze využít modulu Termínové plánování, který umožňuje definování intervalů, tj. pravidel, podle kterých se generují zakázky. Nákladovou a výnosovou analýzu můžeme shrnout do následujících činností:

Definování nákladových objektů (středisek)

Evidence nákladů a výnosů

Evidence předmětů nákladů

Porovnání nákladů a výnosů

Sestavy a analýzy

Obrázek 2: Nákladová a výnosová analýza

Nákladové objekty (střediska) – struktura jednotek na které se alokují náklady /výnosy. Předměty nákladů – definice objektů, na kterých mohou vznikat náklady / výnosy a jejich přiřazení na nákladové objekty. Evidence nákladů a výnosů – vedení podrobných nákladových a výnosových knih. Porovnání nákladů a výnosů – realizace požadovaných porovnání a analýz. Sestavy a analýzy – představuje využití nejrůznějších přehledů a sestav.

4.1.3

Očekávané přínosy nasazení oblasti  

vedení evidence nákladových objektů ve struktuře, která podporuje provádění - nákladových analýz na požadovaných úrovních hierarchie podpora vytváření nákladových analýz na požadovaných úrovních struktury nákladových objektů 301

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  

  

4.1.4

souborná evidence propojení fyzických objektu (ploch, zařízení) na nákladové objekty při počátečním správném nastavení umožnění efektivního sledování nákladů / výnosů na nákladové objekty (střediska) v požadované podrobnosti členění podle zvolených kritérií umožnění provádět analýzy nákladů / výnosů dle zadaných kritérií horizontálního i vertikálního členění poskytnutí informací o okamžitém stavu nákladů a výnosů na zadané úrovni umožnění tisku porovnávacích sestav v rozsahu dle zadaných kritérií

Rizika nasazení IS

Každý projekt nasazení informačního systému je provázen určitými rizikovými faktory, a to jak obecnými, tak i specifickými s ohledem na nasazení systému v konkrétním podniku. Riziko nezdaru projektu nasazení IS bude nízké, pokud se vedení podniku a vedení projektu seznámí s rizikovými faktory a učiní včas opatření ke snížení nadměrného rizika. V opačném případě bude riziko vysoké. Řízení rizik spočívá v :  identifikování a vyhodnocení faktorů, které mohou mít vliv na úspěch projektu,  stanovení strategie ke snížení nebo vyloučení nepřijatelných rizik. Cílem této kapitoly je na základě našich dosavadních zkušeností nastínit možná rizika spojená s nasazením Facility Management řešení. Mezi obecné rizikové faktory projektu nasazení IS patří :  nedostatečná podpora managementu zákazníka – management musí být přesvědčen o prospěšnosti projektu pro vlastní organizaci a musí projektu vyjadřovat plnou podporu  nedůsledné řízení projektu – vedoucí projektu ze strany zákazníka i dodavatele musí mít operativní přehled o stavu a postupu prací na projektu a včas identifikovat faktory nepříznivě ovlivňující průběh projektu  neposkytnutí dostatečné kapacity klíčových uživatelů zákazníka v průběhu projektu  vztah koncových uživatelů k informačně-komunikačním technologiím – nedostatečná počítačová gramotnost  převzetí plné odpovědnosti klíčových uživatelů za jimi řešenou problematiku  nedostatečná výkonnost HW platformy pro provoz IS (databázový, terminálový server, propustnost sítě)  nedostatečné technologické vybavení pracovišť koncových uživatelů  nepřiměřená délka realizace nasazení (příliš krátká, příliš dlouhá)  neposkytnutí dostatečné součinnosti při analýze požadavků, posuzování návrhu systému a následném testování navrženého řešení  nedostatečná motivace uživatelů IS zákazníka 302

Niemiec


Konkrétní rizikové faktory zjištěné v rámci zpracování Návrhu řešení:  věková struktura pracovníků objednatele (60% pracovníků má nad 50 let)  není známa koncepce objednatele v rámci rozvoje IS  různorodost využívaných postupů prací pro různé klienty Strategie ke snížení nebo vyloučení nepřijatelných rizik bude stanovena v rámci projektu nasazení IS, pokud dojde k rozhodnutí projekt nasazení IS u Objednatele realizovat.

Závěr Vzhledem k předmětu činnosti a strategickým záměrům společnosti ŽS REAL a.s. byly společně s objednatelem identifikovány oblasti řešení, které připadají v úvahu pro postupné nasazení v rámci informačního systému pro facility management. Zároveň byly stanoveny priority pro postupné nasazení jednotlivých oblastí. Strategickým záměrem společnosti ŽS REAL a.s. je snaha o dlouhodobou prosperitu a s tím spojené zvyšování konkurenceschopnosti a dosažení výrazného podílu na trhu poskytování Facility management služeb. Mezi významné faktory ovlivňující konkurenceschopnost patří:  schopnost poskytovat komplexní, úplné a přehledné informace svým klientům o stavu nákladů a výnosů v oblasti facility managementu  jasná a přehledná komunikace mezi poskytovatelem a klientem prostřednictvím pověřených osob v oblasti vyřizování požadavků na služby facility managementu  zvyšování efektivity procesů facility managementu zejména v oblasti plánování, sledování a realizace opakovaných činností a údržby majetku S ohledem na výše uvedené faktory byly identifikovány následující oblasti, kterým byla přidělena nejvyšší priorita z hlediska pokrytí informačním systémem: Oblast prostorového a technického pasportu umožňující:  základní evidenci a pasport spravovaných nemovitých objektů a technických zařízení, s možností připojování dokumentů a sledování provozních událostí Oblast sledování externích nákladů a výnosů svých klientů umožňující:  vytvoření evidence uživatelů v jednotlivých areálech a seznamu poskytovaných služeb  stanovení uživatelských poměrů v jednotlivých objektech  provádět kalkulaci nájemného představuje přiřazení jednotlivých druhů nákladů k objektům podle uživatelů a stanovení minimálního čistého nájemného  zajištění evidence a automatizovaného oběhu přijatých faktur mezi odpovědnými osobami  rozúčtování faktur za služby mezi uživatele areálů  vyúčtování nákladů za měřitelné i neměřitelné služby  tvorbu plánů správy areálů 303


v rámci controllingu a reporting poskytovat komplexní ekonomické a technicko-provozní informace Oblast žádankového systému (HelpDesk) a řízení údržby umožňující:  založení požadavku  schvalování a ocenění požadavku  plánování realizace požadavku (dispečink)  realizaci a převzetí a akceptaci realizovaného požadavku  založení a definování opakovaných činností  sledování termínů realizací opakovaných činností  řízené potvrzování realizací opakovaných činností Hlavní přínosy vyplývající z nasazení výše uvedených oblastí informačního systému:  podpora přehlednosti evidence ploch a technických zařízení v požadovaném rozsahu a struktuře vycházející z jedné datové základny využitelné pro všechny činnosti provozované nad objekty  možnost dokladování provádění různých činností nad plochou nebo technickým zařízením v rámci provozní knihy  efektivní způsob plánování a řízení realizace různých požadavků vzniklých při výkonu hlavních procesů organizace  prokazatelný podklad pro kontrolu kvality a včasnosti plnění požadavků  všichni uživatelé budou pracovat v jedné aplikaci nad jednou databázi, budou mít okamžitý přístup ke všem dostupným informacím v systému:  zefektivnění oběhu a odsouhlasování dodavatelských faktur  zrychlení doby potřebné pro tvorbu měsíčních vyúčtování služeb, možnost rychlejšího inkasa peněžních prostředků za služby  automatizovaná podpora rozúčtování neměřitelných a měřitelných služeb  možnost využití řízeného workflow při zpracování dokladů. Procesy workflow jsou uživatelsky nastavitelné, tzn. že je uživatel aplikace může nastavit podle svých zvyklostí nebo zvyklostí klientů  při počátečním správném nastavení umožněno efektivní sledování provádění opakovaných činností  automatické upozorňování na blížící se, případně prošlé termíny opakovaných činností formou zasílání emailových zpráv  možnost dokladovat provedení opakovaných činností a tedy splnění legislativních či jiných povinností Po vyhodnocení požadavků objednatele s využitím skutečností a faktů zjištěných při konzultacích se zaměstnanci objednatele, jsme dospěli k názoru, že požadavky objednatele na funkčnost a výstupy informačního systému pro výše uvedené oblasti mohou být plně pokryty nasazením produktu FaMa+ od společnosti TESCO SW a.s.

Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s. 304

Niemiec

Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/

INVESTIČNÍ ŽÁDANKY /UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE/ Radek Niemiec Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá investičními žádankami, prostřednictvím kterých je možné řídit proces pořizování investic v organizaci. V příspěvku je znázorněn základní proces od založení záznamu žádanky, přes proces schvalování žádanky až po samotnou realizaci schváleného investičního požadavku. Tento proces je doplněn celou řadou schémat, které uživateli usnadňují pochopení práce s investičními žádankami v aplikaci FAMA +. Klíčová slova: aplikace FAMA+, investiční žádanka, proces pořizování investic Odborný konzultant: Martin Fink Tematický konzultant: Ludmila Horsáková

Úvod Žádanky na investice umožňují řídit proces pořizování investic v organizaci. Typ žádanky „Investiční žádanka“ slouží jako podpora procesu schvalování požadavku na investice s možností vkládání schvalovacích vyjádření a předávání připojené dokumentace elektronickou formou. Žádanka je vkládána pomocí webového rozhraní aplikace FAMA+. Uživatelům celé organizace je takto umožněno zakládat investiční požadavky a odesílat je zpracovatelům, kteří zajišťují další schvalování.

1

Investiční žádanka (INZAD)

1.1

Základní pojmy oblasti

Investiční akce (dále také IA) – Investiční akcí rozumíme realizaci schváleného návrhu investice nad 40 tis. Do investic mohou spadat požadavky na investice do Zdravotní techniky, Technologií nebo Stavební práce. Proces probíhá většinou dle platné směrnice organizace pro pořizování investic. Investiční komise – Schvalovací orgán jednotlivých návrhů na IA. Doporučuje schválení, neschválení, odložení návrhu na Investiční akci. Prvotní schvalování provádí elektronickou formou, a pokud nedoje ke shodě, pak se investiční komise sejde a rozhodne o doporučení v jednání.

305

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Zpracovatel – Zpracovatel se zabývá, evidencí Požadavků na investice, posouzením jejich relevantností, evidencí a správou Investičních akcí, koordinací, projednáváním IA, zajištěním schvalování IA v investiční komisi a organizací realizace IA. Požadavek na IA (investiční návrh) – Požadavek na investice, tedy investiční návrh je považován jako impulz Zadavatele požadavku IA pro schválení a realizaci Investiční akce. Referent – koordinátor IA – Koordinátor IA je zpracovatelem určený referent, který je pověřen koordinací a odpovědností za realizaci konkrétní IA. Útvar – Obecné označení organizační jednotky (oddělení, úsek, odbor apod.) v oblasti řízení a správy organizace. Zadavatel požadavku na IA - Požadavek na investice (investiční návrh) mohou podat jednotlivá oddělení organizace v závislostech na potřebách investice. Předpokládá se, že požadavek prošel vnitřním schválením na zadavatelském oddělení a k posouzení a schválení se dostávají již skutečně validované Požadavky na IA.

Základní schéma investiční žádanky Nákladové střediska

Pracovníci

Ná sk ed stř e vé tel d o va kl a a d a z

Z Zá ada st va up te ce l, za R e da fer va e n te t le

1.2

o

Investiční žádanka Atributy

(Číslo, Název, Předmět investice, Útvar, Popis, ...)

Zadávané

Číselníkové

Název žádanky Požadováno od, do Předmět investice a její umístění Důvod pořízení investice Návrh možných dodavatelů Očekávaná časová náročnost Očekávaná částka Očekávaná částka z vl. zdrojů Upřesnění k typu investice Kapacitní využití Výnosy z provozu Potřeba nových pracovníků Náklady na proškolení personálu Potřeba dalšího vybavení prostor Hrazeno z účtu Zůstatek na účtu Druh atestu Nutnost stavební připravenosti Předpoklad nákladů Technická konfigurace Popis

Zadavatel Útvar organizace zadavatele Zástupce zadavatele Způsob hrazení Kategorie Typ investice Referent

Způsob hrazení

Typ investice Kategorie

Objekt evidence dané oblasti

Legenda:

Číselník pro vstup hodnoty Jiná evidence pro vstup hodnoty

Nepovinný vstup Povinný vstup Rozšířená evidence Navazující evidence

Obrázek 1: Základní schéma investiční žádanky

306

Niemiec

1.3


Přihlášení do aplikace v produkčním prostředí

Do webového prohlížeče zadáme adresu aplikace http://famaplus nebo spustíme pomocí ikony FAMA+ z některého z Terminálů. Pokud je uživatel již přihlášený do domény, dojde k automatickému přihlášení do aplikace. Pokud není, pak je potřeba se standardně přihlásit. V navigaci vybereme formulář Investiční žádanky:

Obrázek 2: Formulář investiční žádanky

(Poznámka: Při prvním spuštění ve webovém prohlížeči bude tento zřejmě vyžadovat instalaci technologického doplňku Microsoft pro SilverLight. V případě potřeby se prosím obraťte na svého administrátora IT.)

1.4

Založení záznamu Investiční žádanky

Pro založení žádanky na investice slouží formulář Investiční žádanka. Vyplněním povinných polí, aktivací a následným uložením je žádanka připravena ke schvalování. Formulář investiční žádanky slouží k zadávání, zpracování a sledování žádanek na investice. Záložka „Investiční návrh“  Číslo investiční akce – číslo automaticky přidělené při odeslání žádanky ke schvalování. Pole je neaktivní.  Zadavatel – jméno a příjmení pracovníka, který žádanku založil. Může to být administrátor žádajícího pracoviště. Osoba seznámená se systémem investičních žádanek, která zajišťuje vyplnění interně validovaného návrhu do systému a případných doplnění na základě požadavků realizátorů. Pole je neaktivní a je naplňováno automaticky dle přihlášeného uživatele.  OJ – Nákladové středisko – výběr z číselníku Nákladových středisek, pole je povinné.  Útvar organizace zadavatele – pole je neaktivní, doplní se po výběru Nákladového střediska dle organizační jednotky NS.  Název žádanky – stručný název investiční žádanky. Pole je povinné.  Pořadí priority zadavatele – možnost vložení alfanumerické hodnoty pro definování preferencí pořadí řešení požadavku.

307










 

    

Pořadí zpracování – zpracovatelem definované pořadí zpracování požadavku. Priorita – vybraná priorita pro řešení – hodnota z číselníku. Požadováno od, do – zpřesňující interval k údaji Plánováno na období. Jedná se o nepovinný informativní údaj intervalu od, do na kdy má pořízení investice smysl. Údaje jsou pro Zpracovatele investice upřesňujícím údajem pro plánování realizace investice. Plánováno na období – výběr z číselníku období – roční interval (dle definice plánovacích období). Je to období, na které je investice plánována. Žádající pracoviště vybere období, do kterého má investice v předpokladu spadat, vzhledem k požadavku na termín realizace investice. Zpracovatel může období změnit například v případě odložení investice na pozdější období. Kategorie – výběr z číselníku Kategorie. Pole je povinné, vyplňuje zadavatel při založení požadavku. Kategorie řídí příslušné workflow procesu realizace požadavku. Referent – výběr z číselníku pracovníků. Referent koordinuje realizaci žádanky na investice. Žadatelské pracoviště referenta nevyplňuje. Zadává jej zpracovatel po schválení investice ředitelem. Pokud pole zadavatel vyplní, pak se při odeslání investičního požadavku vymaže. Předmět investice a její umístění – informace o předmětu žádanky v rozsahu dle interní metodiky organizace pro zadávání Investičních požadavků. Umístění investice je možné specifikovat textově. V případě požadavků investic v kategorii Zdravotnická technika se Umístění investice specifikuje podrobně na záložce Doplňující údaje, kde je pole Umístění investice v tomto případě povinné a neprovázáno na Prostorový pasport. Datum zadání – datum založení požadavku. Pole je neaktivní. Odpovědná osoba – je to schvalovatel za zadavatelské pracoviště (primář). Lze vybrat z číselníku pracovníků a pole slouží pro informování zpracovatele žádanek a možnost zasílat emailové notifikace i na odpovědnou osobu (schvalovatele). Pokud je zadavatel zároveň schvalovatelem, pak není potřeba odpovědnou osobu zadávat. V případě, že zadavatel není odpovědná osoba a vkládá žádanku v zastoupení jako zadavatel (administrátor žadatelského pracoviště) je potřeba, aby toto pole bylo vyplněno. Datum schválení – vyplňuje se při schválení žádanky ředitelem. Pole je neaktivní. WF stav – zobrazení stavu workflow žádanky. Pole je neaktivní. Návrh možných dodavatelů (alespoň 3) – textové pole pro určení možných dodavatelů – slouží k upřesnění žádanky. Očekávaná časová náročnost – textové pole – lze uvést očekávanou časovou náročnost. Aktivní – pole slouží pro zadavatele jako indikace „zásobníku“. Pokud není zatrženo, lze ukládat žádanky v dočasném přípravném zásobníku bez 308

Niemiec

  

Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ kontroly na povinnost polí. Dále není přístupná Procesní akce pro odeslání požadavku schvalovateli na klinice. Jakmile je požadavek zadavatelem připraven, provede se zatržení – systém zaktivuje kontroly na povinnost polí při uložení a zároveň je zpřístupněna procesní akce pro odeslání požadavku schvalovateli za kliniku ke schválení. Očekávaná částka – očekávaná částka investice. Pole je plněno automaticky ze záložky Způsob hrazení. Částka z vl. zdrojů – částka hrazená z vlastních zdrojů. Pole je plněno automaticky ze záložky Způsob hrazení. Typ investice – výběr z číselníku Typ investice (Havárie, Obnova, Rozvoj, Výzkumný grant). Pokud je zvolena možnost Havárie dojde k nastavení obarvení indikátoru typu investice.

V seznamu investičních žádanek se barevný indikátor typu investice zobrazuje tímto způsobem:

Obrázek 3: Indikátor typu investice

Zelená = Obnova Modrá = Rozvoj Červená = Havárie Žlutá = Výzkumný grant 

Upřesnění k typu investice – textové pole. Lze uvést slovní upřesnění k typu investice.

Záložka „Popis investice“ Záložka obsahuje povinná textová popisná pole naplňovaná dle interní metodiky organizace pro zadávání investičního požadavku:     

Důvod pořízení investice Kapacitní využití Výnosy z provozu Potřeba nových pracovníků nebo úvazků Náklady na proškolení personálu 309


Potřeba dalšího vybavení prostor, související zařízení, nábytek, ...

Záložka „Způsob hrazení“ Tato záložka obsahuje pole s možností zadat „Způsoby hrazení investice“ a „Zdroje financování“ z číselníku zdrojů financování. Je nutné vybrat alespoň jeden zdroj povinně. Údaje se mohou v průběhu schvalování a realizace vyvíjet. S příslušnými právy uživatele je možné údaje v průběhu schvalování a realizace modifikovat.  Dar a případně Částka daru  Dotace a případně Částka dotace  Grant a případně částka grantu  Vlastní zdroje a případně Částka vlastních zdrojů Vybrané typy zdrojů financování se zobrazují i v seznamové části formuláře s možností filtrací a třídění dle těchto údajů. Záložka „Doplňující údaje“ Tato záložka obsahuje Doplňující údaje, jejichž povinnost zadání vyplývá dle vybrané Kategorie investice (Stavby, Zdravotnická technologie, Ostatní): 





Umístění investice – výběr umístění investice z hlediska prostorového pasportu. Výběrové LOV umístění z Ploch prostorového pasportu. V případě kategorie investice „Zdravotnické prostředky“ je pole povinné. Zařízení ZP - výběr zdravotnického prostředku vybraný pomocí výběrového LOV z evidence Zdravotnických prostředků. V případě kategorie investice „Zdravotnické prostředky“ je pole povinné, a to kromě Typu investice „Rozvoj“. Počet kusů - v případě kategorie investice „Zdravotnické prostředky“ a „Ostatní“ je pole povinně.

Záložka „Popis“ Tato záložka obsahuje pole:  Popis – možnost vložení dalších textových údajů k požadavku. Záložka „Připojená dokumentace“ Na záložce lze jednoduchým způsobem připojovat k dokladu další soubory a dokumenty pomocí výběru z adresáře a načtení do databáze a následně dokumenty prohlížet. Jednotlivé řádky reprezentují jednotlivé připojené soubory. Rozklikem záznamu řádku a klikem na modrou ikonu souboru se otevře samotný připojený dokument v příslušné aplikaci (Adobe reader, Prohlížeč obrázků, MS Word apod. – je nutné, aby byla asociovaná aplikace k dispozici, jinak se soubor neotevře). Záložka obsahuje sloupce:  Kód dokumentu 310

Niemiec


  

Dokument – název dokumentu, který je evidován Druh dokumentu – druh z číselníku předdefinovaných druhů Odkaz na soubor – odkaz je realizován pomocí relativní cesty do adresáře nebo načtením souboru do databáze.

Záložka „Vyjádření zúčastněných“ Záložka obsahuje přehled komentářů k Investiční žádance a naplňuje se pomocí vkládaných komentářů na základě výzev v jednotlivých procesních krocích workflow nad požadavkem. Záložka tedy slouží jako místo komunikace nad požadavkem pro jednotlivé účastníky procesu. V případě obdržení emailové notifikace se příslušný případný nový komentář k požadavku nachází na této záložce. Záložka obsahuje sloupce:  Připojený komentář – text připojeného komentáře.  Typ komentáře – typ připojeného komentáře – (Zadavatel, Zpracovatel, Náměstek, Ředitel)  Vytvořeno – datum a čas uložení komentáře.  Vytvořil – jméno uživatele, který komentář vložil.  Poslední změna – datum a čas poslední změny komentáře.  Změnil – jméno uživatele, který provedl změnu komentáře. Záložka „Kontakty“ Záložka kontakty obsahuje základní informace personálního pasportu Zadavatele, Odpovědné osoby a Referenta. Záložka „WF historie“ Záložka slouží k monitorování procesu Investičního požadavku. Údaje jsou needitovatelné.

1.5

Číselníky

1.5.1

Číselník „Kategorie“

Číselník Kategorie slouží k určení kategorie investiční žádanky. Dle kategorie jsou žádanky rozčleněny zpracovatelům a rovněž se větví procesní workflow.  Kód – Kódové označení kategorie. Kód slouží pro přímé zadání do pole Kategorie na dokladu Investiční žádanky bez otevírání výběrového okna.  Název – Název kategorie investiční žádanky. Zobrazuje se jak na detailu, tak ve sloupci seznamu investičních žádanek. Poznámka: Číselník není uživatelsky přístupný k editaci – je to řídicí číselník. Je možné pouze vybírat.

311


Číselník „Typ investice“

Číselník slouží k rozlišení investičních žádanek z hlediska podstaty investiční akce.  Kód – Kódové označení typu investice. Kód slouží pro přímé zadání do pole Typ investice bez otevírání výběrového okna na investiční žádance.  Název – Název typu investice. Zobrazuje se jak na detailu, tak ve sloupci seznamu investičních žádanek. Poznámka: Číselník není uživatelsky přístupný k editaci. Podle vybraných hodnot se indikuje barevný ukazatel v seznamu investičních žádanek. Je možné pouze vybírat.

1.6

Proces WorkFlow – životní cyklus investiční žádanky

V rámci konzultace přípravy analýzy Investiční žádanky bylo dohodnuto následující procesní workflow žádanky na investice, které je metodicky garantované nemocnicí. V první části WF je zadání (schválení na klinice), odeslání zpracovatelům investičních žádanek, následným přidělením komise a schvalování na úrovni ředitele.

Obrázek 4: Základní koncepce průchodu investiční žádanky

Druhá část WF popisuje řešitelskou oblast (realizaci schválené Investiční akce), kde hlavní změny jsou indikovány změnou procesních stavů záznamu investičního požadavku.

312

Niemiec 1.6.1

Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ Proces schvalování žádanky na investice

Zadavatelé investičních žádanek jsou uživatelé definováni rolí Zadavatel investiční žádanky. Tito uživatelé mají pravomoc zadávat požadavky na investice za kliniku. Nová žádanka po jejím uložení nabývá stav „Založeno“. Zadavatel musí rovněž určit kategorii žádanky. Na výběr jsou tyto možnosti: Přiřadit kategorii Zdravotechnika, Přiřadit kategorii Ostatní, Přiřadit kategorii Stavby. Do pole „Odpovědná osoba“ vybere pomocí výběrového číselníku osobu schvalovatele za kliniku – primáře. Aktivováním žádanky pomocí zatržení pole Aktivní je žádanka připravena k odeslání. Výběrem volby Odeslat ke schválení na klinice odešle zadavatel žádanku schvalovateli – primáři v interním kolečku schvalování, a to před samotným odesláním na Investiční odbor. Schvalovatelé za kliniku – schvalovatel obdrží informační email se jménem požadavku, který má připraven ke schválení za kliniku. Požadavek dohledá v seznamu požadavku na formuláři Investiční žádanka. Pro roli schvalovatele jsou aktivní následující procesní volby z menu Workflow: 



Schválení za kliniku a odeslání - žádanka je odeslána na Zpracovatele – Investiční odbor a nabývá stav „Ke schválení za investice“. Zároveň dojde k automatickému očíslování. O novém požadavku je zpracovatel informován emailem zaslaným systémem. Další zpracování zabezpečuje již zpracovatel žádanky na Investičním odboru. Vrácení k doplnění zadavatelem - výběrem této možnosti je schvalovatel - primář vyzván k zadání komentáře pro zadavatele. Na tuto skutečnost je upozorněn emailem zadavatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku znovu primáři ke schválení na klinice.

Vklad komentáře se provádí v rámci akce WF, kdy se objeví příslušné okno pro vložení textu komentáře. Je potřeba zaměřit kurzor dovnitř okna a tím se aktivuje pole pro text. V případě kliknutí na tlačítko „OK“ se komentář vloží. V případě kliknutí na tlačítko „Zavřít“ se komentář nevloží, ale akce se přesto provede. Zpracovatelé žádanek jsou role: Zpracovatel ZT a Zpracovatel OST. Tito vidí v seznamu požadavků pouze ty, které mají odpovídající kategorii (Zpracovatel ZT vidí žádanky s kategorii Zdravotechnika, Zpracovatel OST vidí žádanky s kategorii Ostatní a Stavby), případně kategorie není vyplněna. Je zajištěno filtrem nastaveným na formuláři Investiční žádanky. Všichni zpracovatelé mají na výběr tyto procesní volby:  Vrátit k doplnění – žádanka je po spuštění ve stavu Vyžádáno doplnění, je přiřazena zadavateli žádanky, kterému je odeslán email. Zpracovatel je při spuštění dotázán na komentář (důvod vrácení). Zadavatel takovou žádanku může opět Vrátit zpracovateli (zpracovatel obdrží e-mail) a je 313




 

dotázán na komentář. Zadavatel může rovněž investiční žádanku stáhnout a tím ukončit její zpracování. Navrhnout schválení – žádanka je převedena do stavu Navrženo schválení a dále je zpracována investiční komisí. Členové investiční komise jsou informování emailem na novou žádanku ke schvalování. Navrhnout neschválení – žádanka je převedena do stavu Navrženo neschválení, další zpracování – viz předchozí bod. Doporučit přezkoumání – Žádanka je převedena do stavu Doporučeno přezkoumání, další zpracování – viz předchozí bod.

Schvalování požadavku provádí Investiční komise a následně Ředitel. Členy investiční komise jsou: technicko-provozní náměstek, léčebně-preventivní náměstek, náměstek pro informatiku, ekonomický náměstek. U kategorie Zdravotechnika komise nezahrnuje náměstka pro informatiku. Investiční komise zabezpečuje další zpracování požadavku, který je odeslaný ke schvalování od zpracovatelů investičních žádanek Členové komise zpracovávají investiční žádanky následovně:  Doporučit schválení – V případě, že všichni členové komise vyberou možnost Schválení, žádanka nabývá stav Doporučeno komisí.  Doporučit odložení – V případě, že všichni členové komise vyberou možnost Odložení, žádanka nabývá stav Doporučeno odložení.  Doporučit neschválení – V případě, že všichni členové komise vyberou možnost Neschválení, žádanka nabývá stav Nedoporučeno komisí.  Vrácení zpracovateli k doplnění – Výběrem této možnosti je člen komise vyzván k zadání komentáře pro zpracovatele. Na tuto skutečnost je poté upozorněn emailem zpracovatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zpracovatel vrací žádanku členovi komise, který má znovu k dispozici sadu schvalovacích akcí schválení/neschválení/odložení investiční žádanky.  Vrácení zadavateli k doplnění – Výběrem této možnosti je člen komise vyzván k zadání komentáře pro zadavatele. Na tuto skutečnost je upozorněn emailem zadavatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku členovi komise, který má k dispozici sadu schvalovacích akcí schválení/neschválení/odložení investiční žádanky. V případě, že se komise při schvalování neshodne, je informován Zpracovatel, který odešle žádanku do Schvalování zasedáním komise. V tomto případě komise fyzicky zasedne a rozhodne o výsledku schvalování. Poté zpracovatel promítne výsledek schvalování na žádance (Schválení, Neschválení, Odložení). V případech Schválení / Neschválení / Odložení jsou žádanky ve stavu Doporučeno komisí / Nedoporučeno komisí / Doporučeno odložení předány ke zpracování řediteli, který je informován o výsledku schvalování v investiční komisi pomocí emailové notifikace. Ředitel rozhodne o konečném výsledku schvalování investiční žádanky. 314

Niemiec


Ředitel zpracovává investiční žádanky výběrem některé z následujících akcí:  Odložení – žádanka nabývá stav Odloženo ředitelem. O odložení je informován emailem zadavatel i zpracovatel. Další zpracování zabezpečuje zpracovatel žádanky.  Schválení – žádanka nabývá stav Schváleno ředitelem. O schválení je informován emailem zadavatel i zpracovatel. Další zpracování zabezpečuje zpracovatel žádanky  Zamítnutí – žádanka nabývá stav Neschváleno ředitelem. O neschválení je informován emailem zadavatel i zpracovatel. Neschválením se žádanka předá k archivaci (po archivaci je viditelná pouze při zobrazení skrytých záznamů).  Vrátit zadavateli k doplnění – výběrem této možnosti je ředitel vyzván k zadání případného komentáře připojeného k vyžádání doplnění. Zadavatel je upozorněn emailovou notifikací a případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku řediteli, který provede odložení/schválení/zamítnutí investiční žádanky.  Vrátit zpracovateli k doplnění – výběrem této možnosti je ředitel vyzván k zadání případného komentáře připojeného k vyžádání doplnění. Zpracovatel je upozorněn emailovou notifikací a případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zpracovatel vrací žádanku řediteli, který provede odložení/schválení/zamítnutí investiční žádanky. Legenda k diagramu workflow: N á v rh s ta ž e n

S ta ž e n í n á v rh u

-

nový stav dokladu po provedení akce workflow

-

název akce workflow

-

role, která spouští akci workflow

-

akce odesílá e-mailovou zprávu členu komise (příp. Zadavateli, Zpracovateli)

-

akce vyžaduje zadání doplňujícího komentáře

Z a d a v a te l

315


Obrázek 5: Diagram workflow

1.6.2

Realizace schváleného Investičního požadavku

Po zpracování ředitelem se stane žádanka po schválení Investiční akcí a je přidělena zpět zpracovateli (Zpracovatel ZT nebo Zpracovatel OST). (Je to stejný záznam požadavku na investice, ale již po schválení.) Po výběru referenta, který bude Investiční akci řešit (pomocí výběrového pole na formuláři), provede zpracovatel přidělení schváleného požadavku referentovi. Přidělení se provede pomocí akce WF a referentovi se odešle emailová notifikace o přidělené Investiční akci k realizaci. Zpracování Investiční akce referentem je jiné v případě, že se jedná o Stavby, než pro Ostatní + Zdravotechniku.

316

Niemiec


Obrázek 6: Realizace schváleného investičního požadavku

Stavby – Workflow pokračuje dále bez větvení takto (pouze změny stavů): Funkce (nový stav)  Příprava zadávací dokumentace projektu (Příprava projektové dokumentace) – komunikace se zadavatelem  Odeslání dokumentace ke schválení (Projektová dokumentace ke schválení)  Vypsání veřejné zakázky na projekt (Veřejná zakázka na projekt vypsána) – zadavatel je informován o provedení této akce e-mailem.  Vyhodnocení zakázky na projekt (Zakázka na projekt vyhodnocena) 317

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV           

Objednání projektu (Projekt objednán) Dodání projektu (Projekt dodán) – zadavatel je informován o provedení této akce e-mailem. Příprava zadávací dokumentace stavby (Příprava zadávací dokumentace stavby) – komunikace se zadavatelem Zadávací dokumentace hotova (Zadávací dokumentace hotova) Zadávací dokumentace k připomínkování (Zadávací dokumentace k připomínkování) Vypsání zakázky (Zakázka vypsána) – zadavatel je informován o provedení této akce emailem. Vyhodnocení zakázky (Zakázka vyhodnocena) Objednání realizace (Realizace objednána) - zadavatel je informován o provedení této akce emailem. Přidělení realizátorovi (K realizaci) Zahájení realizace (Realizace zahájena) Ukončení realizace (Realizováno) - zpracovatel je informován o provedení této akce emailem.

Ostatní + Zdravotechnika – Workflow pokračuje takto: Funkce (nový stav)  Přidělit zadavateli k doplnění (Přiděleno zadavateli k doplnění) – zadavatel je informován prostřednictvím e-mailu. Funkcí Doplnění investiční akce zadavatel odešle žádanku zpracovateli, je dotázán na zadání komentáře, poté je zpracovatel informován prostřednictvím e-mailu o doplnění žádanky. Tento může opět spustit funkci Přidělit zadavateli k doplnění a proces se opakuje.  Zadávací dokumentace hotova (Zadávací dokumentace hotova)  Zadávací dokumentace k připomínkování (Zadávací dokumentace k připomínkování)  Vypsání zakázky (Zakázka vypsána) – zadavatel je informován o provedení této akce emailem.  Vyhodnocení zakázky (Zakázka vyhodnocena)  Objednání realizace (Realizace objednána) - zadavatel je informován o provedení této akce emailem.  Přidělení realizátorovi (K realizaci)  Zahájení realizace (Realizace zahájena)  Ukončení realizace (Realizováno) - zpracovatel je informován o provedení této akce emailem.

Závěr Předem nastavené procesní workflow aplikace FAMA+ podporuje schvalovací proces a řešení požadavku na investice a dále umožňuje sledovat stav plnění žádanky na Investiční akci spolu se záznamem historie průběhu investičního procesu. 318

Niemiec


Příspěvek popisuje detailní průběh celého procesu - s využitím poznatků získaných v rámci výuky projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu.

Literatura [1]


319


PRÁCE S FOTOREZISTY VE SPOLEČNÉ LABORATOŘI OPTIKY Eva Paličková Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR [email protected]

Abstrakt: Práce s polymerními materiály citlivými na světlo je součástí práce skupiny holografie v naší laboratoři. Tento článek je rešerší moderních poznatků o práci s materiály zvanými fotorezisty, následné jejich leptání a měření tloušťky. Klíčová slova: fotorezisty, chemické procesy, leptání skla Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín

Úvod Ve Společné laboratoři optiky jsme před nějakým časem řešili úkol, jak vytvořit pravidelné úzké, ale zároveň hluboké drážky na skleněných destičkách. Protože požadovaný rozměr drážek nedovoloval vytvářet je jednoduše řezáním, byla zvolena metoda leptání, která je obecně dosti známá a propracovaná. Pro naši práci jsme nejdříve museli provést rešerši z dostupné literatury, abychom se na tuto práci co nejlépe připravili nejprve teoreticky. Na této práci jsem se také podílela a zde jsou alespoň některé dohledané poznatky k této problematice.

1

Leptání skla

Matnění a leptání skla patří mezi chemické postupy sloužící k docílení změny vzhledu a vlastností povrchu skleněných předmětů. Leptáním se vytváří matný (drsný) povrch, přičemž tento proces nahrazuje proces broušení, který používá klasické brusné materiály (kovové nebo diamantové). Matné plochy se vytvářejí pro dekorativní i funkční účely. Chemický proces leptání skla je specifický pro různé skleněné předměty a mezi faktory ovlivňující výsledný vzhled a kvalitu leptu patří především chemické složení skla, doba, teplota a koncentrace směsí kyselin v leptací lázni. Různé typy skla vyžadují odlišný přístup a optimální parametry leptání lze zjistit především empiricky. Nejčastěji se k leptání skla používá kyselina fluorovodíková (HF), která je vlastně roztokem plynu fluorovodíku ve vodě. Takto vznikne kyselina fluorovodíková, která patří mezi slabé kyseliny. Rozpouští většinu oxidů kovů i kovy samotné, s výjimkou 320

Paličková

Práce s fotorezisty ve společné laboratoři optiky

zlata a kovů platinové skupiny. Kromě toho kyselina fluorovodíková reaguje s SiO2, křemenem, který tvoří základ skel. Tuto reakci lze vyjádřit chemickou rovnicí

SiO2+ 6 HF  H2 SiF6 + 2H2O

(1)

a tato reakce se využívá k leptání skla. Postup, jak vyleptat požadovaný vzor, je v principu stejný, ať se jedná o umělecký nebo technický účel. Na povrch skla se nejdříve nanese leptací maska – folie nebo vrstva nanesená na povrch před procesem leptání. Tato maska (také nazývaná šablona) musí být stabilní v podmínkách působení leptadla. Velmi známým příkladem leptání vzorů do skla může posloužit třeba výroba sklenek (především vinných) s leptanými vzory. Tento postup bývá často předváděn návštěvníkům skláren a je už velmi starý, ale osvědčený. Hotová sklenka se omočí v roztaveném vosku tak, aby se po celém jejím povrchu vytvořila souvislá vosková vrstva. Pak se do vrstvy vosku vyryje požadovaný vzor a to buď pantografem nebo gilošovacím strojem. Tím se opět odhalí čisté sklo a takto připravené sklenky se pak leptají ponořením do leptací lázně. Tímto způsobem se ale sklo leptá jen do malé hloubky a pro naše účely je tento postup tedy nevhodný, proto jsme museli hledat jinou cestu, jak leptání provést. Známý způsob je po-psán např. v článku [1. Tento způsob zajišťuje velmi dobré výsledky, pod kterými si představujeme hluboké, pravidelné drážky s ostrými hranami. Postup, kterým lze vytvořit takové drážky, je následující. Nejprve se na sklo nanesou kovové vrstvičky chromu (Cr) a zlata (Au). Cr vrstva slouží jako podklad pod Au vrstvu, neboť Au vrstva je méně přilnavá. Au vrstva je ale nutná proto, že je leptání odolná, což zase jiný kov není. Na tyto vrstvy je nanesena silná vrstva fotorezistu, látky, která dobře vytváří reliéfní masku např. při výrobě plošných spojů. Fotorezisty budou popsány podrobněji dále, nyní jen dokončíme popisovanou problematiku. Z fotorezistu se tedy na vrstvě kovu vytvoří reliéfní maska, například rovné proužky. Maska tedy sestává z pásků fotorezistu, mezi kterými je odhalená zlatá a chromová vrstva. Ty nejprve odstraníme leptadlem (rozpouštědlem) na kovy, které při správné koncentraci a teplotě rychle vymyje odhalené pásky kovů, ale neodstraní pásky fotorezistu. Poté se deska opět omyje a osuší a takto je připravena k leptání skla kyselinou fluorovodíkovou. Během tohoto leptání se už odleptá i vrstva fotorezistu, který kyselině fluorovodíkové neodolá, ale pod ním zůstávají stále pásky zlata s mědí, které odolávají, a leptání se tedy děje stále jen v místech, kde kovové vrstvičky nejsou. Všechny tyto procesy je třeba dobře sladit co se týká doby provádění, teplotě leptadel i fotorezistu, a koncentraci rozpouštědel. Protože při příliš dlouhé době leptání kterékoli vrstvy dochází časem k narušení i vrstev masky, a to má vliv i na kvalitu drážek. Pokud potřebujeme drážky hodně hluboké, bývá maska z kovových vrstviček vícenásobná, na skle se střídá Cr/Au/Cr/Au, neboť při delší době leptání kyselina fluorovodíková rozpouští i tenké vrstvičky zlata. Dále přílišná doba leptání může mít za následek tzv. podleptání kovové masky a drážky se tak rozšiřují.

321

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Při vhodném sladění podmínek všech procesů se však tímto způsobem může dosáhnout hloubky drážek až 500 m. Uvedený proces je však zřetelně dosti pracný i náročný na spotřebu mnoha různých materiálů a tedy i dosti drahý. Hledali jsme proto ještě jiný způsob, jak se dobrat žádoucích výsledků. Takový jsme našli např. v čl. [2,3] který se velmi podrobně zabývá popisem leptání skel různými způsoby za použití dlouhé řady materiálů pro masky i typů leptadel. Popisuje i různé způsoby leptání – suché, mokré, za působení plazmatu apod. Nás zaujal popis leptání hlubokých vzorů do skla za použití masky pouze z fotorezistu. Abychom mohli tento postup podrobně popsat, bylo by dobré nyní říci podrobněji něco o fotorezistech.

2 Fotorezisty Fotorezisty jsou polymerní materiály, používané běžně např. v mikroelektronice, při vytváření plošných spojů nebo v litografii, u něhož při exponování světlem dochází ke změnám makromolekulárních vazeb uvnitř materiálu. Změnou chemických vazeb se mění též rozpustnost materiálu ve vhodném roztoku, a tedy může vzniknout povrchový reliéf. Lze rozlišit materiály negativní (je rozpouštěna neexponovaná část materiálu, exponovaná je zpevněna) a positivní (je rozpouštěna exponovaná část materiálu) - ty se používají v difraktivní optice výhradně. Fotorezist je nejvýznamnější materiál pro přípravu reliéfních difrakčních struktur. Záznam v optické oblasti je možný pro vlnové délky 300-450 nanometrů. Prostorové rozlišení může dosáhnout až 5000 čar/mm (vysokofrekvenční difrakční struktury). Z důvodu vysokého rozlišení našel proto fotorezist využití i v holografii, kde se také osvědčil jako vhodné záznamové prostředí. Fotorezist se nanáší na podkladovou desku zpravidla tak, že se podkladová deska umístí na rotační zařízení a do jejího středu se kápne fotorezist. Poté se deska roztočí na dobu asi 30 s. velikost otáček bývá 1000 – 6000 ot./s, rychlostí rotace ovlivňujeme tloušťku vrstvy. Po nanesení se fotorezist vypéká pro ztvrdnutí zpravidla při teplotě 110 – 120° C po dobu 30 min. Nyní už je fotorezist připraven k exponování, přiloží se tedy na něj maska a exponuje. Následuje vymývání (vyvolání) vzoru. To se děje slabým roztokem louhu (silná žíravina, proto vyžaduje práce s ním zvýšenou opatrnost a zachování bezpečnostních předpisů), ve kterém desku nějakou dobu máčíme. Po vyvolání vzoru se deska musí dobře omýt a osušit před další zpracováním. Pro naše účely jsme potřebovali vrstvu fotorezistu mimořádně tlustou, což se provádí tak, že se při odstřeďování desky s fotorezistem jednak volí nižší otáčky, jednak se proces nanášení vícekrát opakuje, takže tloušťka vrstvy postupně narůstá. Pro naši práci bylo nutné znát s vysokou přesností tloušťku fotorezistové vrstvy, abychom se ji naučili vytvářet v požadovaných tloušťkách. V tom nám pomohl přístroj, který se také nachází v našich laboratořích a který dokáže měřit tloušťku i velice tenkých vrstviček. Jedná se o zařízení firmy Taylor Hobson z Velké Británie nesoucí označení Form Talysurf Series 2 (FTS2 – Obr. 1). Přístroje, vyráběné už nejméně šest desetiletí, byly původně konstruované jako kontaktní profilometry, které mapovaly povrch pevných těles a později i vyjadřovaly řadu normovaných parametrů, 322

Paličková


v současné době dokáží nejen s mimořádnou přesností a rozlišením mapovat povrch v 2D i 3D prostoru a spočítat několik desítek parametrů, ale z naměřených souřadnic při přejíždění hrotu po povrchu a s použitím softwaru lze například vypočítat poloměr kulové plochy, úhel mezi dvěma stěnami nebo právě tloušťku i velmi tenkých vrstev. Právě pro toto měření jsme při našich pokusech s fotorezisty přístroj často využívali (Obr. 2). Prakticky po každém nanesení fotorezistu a jeho vysušení (vypečení) jsme kontrolovali tloušťku vrstvy.

Obrázek 1: Detail přístroje FTS2, indukční snímač s raménkem a snímacím hrotem zakončeným diamantovou kuličkou o průměru 4 m.

V již zmíněném článku [3] je podrobně popsáno (kromě jiného) leptání drážek do skla za použití masky pouze z fotorezistu. Článek popisuje (jak uvádí) 53 materiálů – kovů, polokovů ale také skel a fotorezistů s asi 35 leptadly a přehledné tabulky, jak která leptadla na tyto materiály působí a především jaká je rychlost leptání. Způsob leptání je různý – suché, mokré, za působení plazmatu apod. Podle uvedených tabulek to vypadá tak, že některé (pozitivní) fotorezisty jsou hodně odolné proti leptadlu pro sklo, to je proti ředěné kyselině fluorovodíkové (10:1, 10 dílů H2O a 1 díl 49% HF při pokojové teplotě – cca 20°C). Přitom samozřejmě jsou snadno rozpustné v KOH, který i slabě leptá sklo. Přitom pro sklo je nejlepší leptadlo uvedený roztok HF (silnější koncentrace HF by zřejmě dost rychle působila i na fotorezist). Snad ještě lepší leptadlo pro skla, kterému přitom odolávají fotorezisty po jistou dobu, je kupodivu pomalé leptací činidlo (BHF – buffered hydrofluoric acid), které je směsí 5 (váhových) dílů 40% NH4F (fluorid amonný) a 1 (váhového) dílu 49% HF. Opět to má fungovat při přibližně 20° C. Je nutno si ale uvědomit, že každé sklo se chová – vzhledem ke svému chemickému složení – k leptadlům jinak a stejně tak každý fotorezist odolává po svém. Bylo by třeba vše řádně odzkoušet. Klíčová bude zřejmě správná práce s fotorezistem, který je nutno nanést v dostatečně silné vrstvě a následně dostatečně vytvrdit. 323


Obrázek 2: Ukázka měření tloušťky fotorezistu přístrojem FTS2. Zde jsme měřili tloušťku již vypečené masky z fotorezistu na skle, v tabulce lze odečíst naměřenou tloušťku vrstvy, která zde činí přibližně 3,4 m.

Návody v článku praví, že po nanesení vrstvy rotací v tloušťce od 1 m do 2,5 m (ale někdy i 6 m) se fotorezist nejdříve vypéká „měkce“, to je na kovové podložce horké 110-120°C (podle typu fotorezistu) jen 60 – 90 sekund a pak ještě následuje „tvrdé“ vypékání (hard) v troubě 110-120°C asi 30 min. Takový fotorezist pak odolává dlouho leptadlu, které narušuje sklo, ovšem pozor! Na sklo je nejlepší koncentrovaná HF, tj. roztok plynu HF ve vodě, který může být nejvýše 49%. Takové leptadlo zřejmě odplaví i vytvrzený fotorezist za krátkou dobu. Ale ředěná kyselina fluorovodíková – ředění 10 : 1 – leptá sklo také, ale fotorezistu zřejmě tolik nevadí. Stejně tak tzv. pomalé leptadlo BHF, opět ředěné (viz tab. 1 v čl. 3) by mělo leptat sklo, ale méně fotorezist.

Závěr Cílem našich zkoušek je naučit se pracovat s fotorezisty za účelem vytvořit z nich reliéfní masku na vhodném skleněném podkladu, který bude leptán tak, abychom dostali ve skle dostatečně hluboké vyleptané drážky. Tento způsob se nám jeví jako levný a jednoduchý, zvládnutelný i na našem pracovišti. K tomu je třeba naučit se vytvořit nejprve tlustou vrstvu fotorezistu, kterou je třeba řádně vytvrdit, aby co nejdéle odolávala zvolenému leptadlu. Po expozici fotorezistu a následném vyvolání dostaneme reliéfní masku, poté se provede leptání. Fotorezist je při něm také odleptáván, ale při dostatečně velké tloušťce fotorezistu by za dobu, nežli se fotorezist odleptá, mělo dojít k dostatečně hlubokému vyleptání požadovaného vzoru ve skle. Sladění dostatečné tloušťky fotorezistu, vhodného skla a leptadla i optimální volba teploty a koncentrace vhodného leptadla však bude náplní naší práce v této oblasti ještě po nějakou dobu.

324

Paličková



TAY, F.E.H., ILIESCU, C., JING, J., MIAO, J. Defect-free wet etching through pyrex glass using Cr/Au mask. Microsyst. Technol., 2006, 12, pp.935-939. WILLIAMS, K.R., MULLER, R.S. Etch Rates for Micromachining Processing. Journal of Micromechanical Systems, 1996, Vol. 5, No. 4, pp. 256-269. WILLIAMS, K.R., GUPTA, K., WASILIK, M. Etch Rates for Micromachining Processing – Part II. Journal of Micromechanical Systems, 2003, Vol. 12, No. 6, pp. 761-778.

325


PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VŠLG - OPTIMALIZACE POSTUPŮ Simona Pazderová Vysoká škola logistiky o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek s názvem „Projektová činnost na VŠLG – optimalizace postupů“ popisuje konkrétní projekt, který realizuje Vysoká škola logistiky o.p.s. Cílem je vlastní návrh na optimalizaci postupů při projektovém řízení se zaměřením na lidské zdroje – vedení porad, komunikace a spolupráce v týmu, koordinace činností a procesů. Klíčová slova: projekt, projektový management, koordinace, spolupráce, řízení, vedení lidí, management, činnosti, realizační tým, porady, plánování, dimenze projektu Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG) realizuje několik projektů financovaných z Evropské Unie a z rozpočtu České republiky. Projekt „Příprava na vysoké školy technických oborů“ je jedním z nich. V následujícím textu uvádím podstatu projektového managementu, popisuji výše zmíněný projekt a dále se zaměřuji na řízení lidských zdrojů. Ze své pozice se zamýšlím nad dosavadními postupy, metodami, řízení týmu, spolupráce a komunikaci v týmu a následně se snažím navrhnout efektivnější a účinnější řízení činností, procesů a plánování a navrhuji optimalizování postupů tohoto řízení. Řízení lidských zdrojů se prolíná celým obdobím a na všech úrovních, protože na všech úrovních a ve všech částích jsou zastoupeni lidé, které je nutné řídit, vést, koordinovat, motivovat, kontrolovat, korigovat atd. Cílem řízení lidských zdrojů je účelná, efektivní a přímá komunikace, spolupráce na všech úrovních, vytvoření takového pracovního prostředí, ve kterém se zaměstnanci (kolegové) cítí příjemně, s podporou tvůrčí práce, spolupráce, představivosti a vlastní iniciace. Pokud jste v týmu v pozici vedoucího, je důležité vyvolat v podřízeném (kolegovi) pocit, aby neměl strach přijít za Vámi s čímkoliv. Práce je rozčleněna na první část, kde uvádím a popisuji konkrétní činnost, situace a postupy, v druhé části navrhuji možnosti ke zlepšení a optimalizaci postupů nejen v tomto konkrétním projektu, ale i v obecném pojetí u jiných projektů, i u řízení v jakékoliv organizaci. 326

Pazderová

Projektová činnost na VŠLG - optimalizace postupů

1

Projektový management

1.1

Projektový management Mezi hlavní manažerské činnosti patří:  Plánování  Organizování  Vedení lidí  Kontrolování  Rozhodování.42

Projektový management se od běžně chápaného managementu liší v tom, že se jedná o neopakovatelný proces, který má svůj konec a začátek, má přesně stanovený cíl, časový a finanční plán. Můžeme mluvit o specifické metodice plánování, tvorby a realizace.

1.2

Tři dimenze projektu V řízení projektu je vždy důležité se ptát:  CO se musí udělat a jak kvalitně (věcné hledisko)  KDY se to musí udělat (časové hledisko)  ZA KOLIK se to musí udělat (nákladové hledisko)

Tohle jsou otázky, na které je potřebné se neustále ptát v souvislosti s projektovým řízením. K tomu, aby bylo dosaženo cíle a dimenze projektu se udržovaly v rovnováze, slouží plán projektu, podle kterého je práce sledována, koordinována, případně upravována. Zároveň však musí být nastaveny kontrolní mechanismy, které monitorují, jak jsou jednotlivé cíle dodržovány v souladu s plánem a ve stanovených limitech.

2

Projekt Vysoké školy logistiky o.p.s.

V realizovaném projektu Vysoké školy logistiky o.p.s. pracuji na pozici koordinátora projektu, v němž mám za úkol řídit projekt po stránce administrativní, řídit pracovníky projektu pod 2. úrovní, organizovat činnosti, schůzky, plánovat, jednat s partnery projektu. Cílem projektu „Příprava na vysoké školy technických oborů“ je zvýšit kompetence žáků středních škol, kteří budou vstupovat na vysoké školy technického zaměření. Umožňuje žákům připravit se na studium na vysoké škole, ověřit si a prohloubit znalosti v předmětech technického zaměření. Forma, která byla vybrána k dosažení tohoto cíle, je kurz, který je tvořen kapitolami z pěti odborných technických předmětů. Těmi jsou matematika, kvantitativní metody, fyzika, informatika a technická kybernetika, vše doplněno anglickou terminologií. Zvolenými předměty jsou tedy ty, se kterými mají studenti vysokých škol obvykle 42

POSNER, K. Projektový management - do kapsy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 111 s. ISBN 80-7367-141-7. str. 8

327

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV problémy při vstupu na vysoké školy. Kurz je realizován prostřednictvím elearningového prostředí, tzn. formou samostudia, bez kontaktu s pedagogem „face-toface“. Jediné, co žák potřebuje, jsou připojení k internetové síti a klíč pro vstup do kurzu. Realizace projektu je rozčleněna do čtyř klíčových aktivit: 1. Příprava na e-learningový kurz 2. Vytvoření e-learningového kurzu 3. Pilotní ověření 4. Reflexe a diseminace Momentálně se kurz nachází v klíčové aktivitě č. 3, kdy je již vytvořen elearningový kurz, na kterém pracovali tvůrci z řad odborných pracovníků VŠLG ve spolupráci s pedagogy partnerských středních škol. E-kurz procházejí a ověřují žáci středních škol. Tento kurz jim pomůže při vstupu na vysoké školy technického zaměření, případně na přijímací zkoušky na vysoké školy. Žákům při samostudiu kurzu pomáhají vyučující na středních partnerských školách, kteří jsou jakými si konzultanty a hodnotiteli závěrečných prací – výstupu e-kurzu.

3

Návrh optimalizace řízení

3.1

Realizační tým – porady

Realizační tým projektu se sestává z 11-ti členů, kteří se v rámci prvních dvou klíčových aktivit scházeli každých 14 dní a po vytvoření e-learningového kurzu dle potřeby. Na poradách projektu se především projednávají důležité body projektu, v počátcích se konzultovaly odborné texty, struktura kurzu, obsah, systematické rozčlenění, plánované činnosti a aktivity, přidělují se úkoly a určují se za ně odpovědné osoby. Obecným úkolem porady je svolání setkání členů týmu za účelem projednání důležitých bodů, problémů, stavů, stanovení podstatných úkolů a zodpovědných osob. Nedílnou součástí porad je také pochvala členů v případě úspěchu a dosažení cíle a také povzbuzení, podpora a motivace v případě problémů či nezdarů. Porady by měly být pravidelné, účelné, s jasným cílem a bez zbytečných průtahů. Jsou podstatné pro udržení kontaktu se členy týmu, řešení problémů a postupů, sdělení důležitých informací a shrnutí informací atd. Kromě běžných členů týmu vystupují na poradách tři osoby v obecně známých funkcích a to jsou předseda, časoměřič a zapisovatel. Předseda by měl být odpovědný za celkový běh jednání. Tato role by měla být vykonávána manažerem projektu. Zapisovatel je odpovědný za zápis z jednání. Tato role by měla být přidělena účastníkovi, kterému člověk věří. Časoměřiče je odpovědný za sledování času projednávání jednotlivých bodů plánovaného programu. Tato role může být přidělena jakémukoliv dobrovolníkovi. V našem týmu většinou porady řídí, měří i zapisuje koordinátor. Při konání porad je důležité zapojit všechny členy týmu, sledovat a koordinovat jednotlivé body programu porady, vystupování členů, zachování rozhledu a objektivního přístupu.

328

Pazderová


1. úroveň řízení

Implementační manažer

Výkonný manažer VEDENÍ PROJEKTU

2. úroveň řízení

Koordinátor

Tvůrci VŠLG

IT technici

Tvůrci SŠ

8 osob

2 osoby

10 osob

OSTATNÍ ČLENOVÉ PROJEKTU

Obrázek 1: Struktura realizačního týmu VŠLG Zdroj: vlastní

3.2

Realizační tým – organizace, spolupráce

Práce v týmu je přínosná a zábavná, pokud je složena s odborných pracovníků, kteří jsou ochotni o záležitostech, problémech diskutovat, předávat si cenné znalosti a dovednosti sobě navzájem, nemají strach projevit svůj názor, navrhnout efektivnější řešení, jiný postup. Každý člen je ojedinělý svým potenciálem, svými vlastnostmi, dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi. Pokud se potkají odborníci z různých oblastí a s různými znalostmi a jsou ochotni si předávat nabytné znalosti a zkušenosti, je to jistě přínosem a obohacením nejen pro druhé, ale i pro ně samotně, protože právě dobrý pocit z předání něčeho ze sebe je to, co nás činí moudrými a lidskými. Úkolem každého vedoucího týmu, nadřízeného, je rozpoznat v každém pracovníkovi jeho originalitu, jeho přínos pro skupinu, silné i slabé stránky, určení motivace a způsob práce, na jehož základě je účelné dále jednat a spolupracovat. Ke každému je proto důležité přistupovat individuálně. Je důležité udržovat neustálý kontakt se svými lidmi v týmu (ale i organizaci obecně), zasílat potřebné informace a z jejich strany zase vyžadovat přesné a včasné informace, zpětnou vazbu a dodržení stanovených termínů, které jsou buď stanoveny na poradách a zahrnuté v zápisu nebo v zaslaných informačních e-mailech (zprávách). Ze stránky osobní je účelné vytvářet dobré prostředí, organizovat mimopracovní akce, na kterých budou mít možnost se poznat také po stránce osobní, zajímat se o ně, ne jen o tom, zda daný úkol splnil či ne. 329


3.3

Řízení porad Základní principy a postupy při řízení porad by měly být:  Příprava – nezbytný základ produktivního jednání.  Výkon – vedení jednání k tomu, aby dosáhlo svých cílů.  Sledování – následná kontrola plnění závěrů jednání43. Tipy pro efektivní porady:  Vždy věnovat čas přípravě porady – je to jediný způsob, jak zajistit, aby byla porada efektivní.  Každá porada by měla mít svůj program, který je doprovázen stanovením jejího účelu a cílů.  Následné akce začínají zpracováním jasného zápisu přesně zachycujícího všechny dohodnuté akce. Měl by být rozeslán bez zbytečného prodlení.  Mít připraven systém, který umožní sledovat a kontrolovat body uskutečněného jednání.  Ze všeho nejvíce pak dbát na vytvoření vlastního nimbusu – získat pověst skvělého projektového manažera, který pořádá nejlepší porady ve firmě, městě…

„Tam, kde se sejde dva nebo více lidí, je porada cokoliv, co není společenská konverzace.“44 „Sehnat dobré hráče je snadné. Dát je dohromady, aby hráli, to je ta složitá část“ (Casey Stengel)

Obrázek 2: Tým Zdroj: klipart

43

BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN 97880-247-2838-4, str. 102. 44 BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN 97880-247-2838-4, str. 111.

330

Pazderová


Závěr Řízení lidí v týmu v řídící manažerské pozici není snadné a práce není nikdy hotova – v týmu ani na sobě samém. Tato pozice vyžaduje neustálé zlepšování, snahu pochopit druhé, nalézt tu správnou cestu a správné postupy vedoucí k naší spokojenosti, ale především ke spokojenosti ostatních. Zlaté pravidlo říká, že pokud se lidé cítí dobře, odvádí dobré výkony. Projektový (pracovní) tým je místo k vytváření cílů, zajímavých příležitosti a růstu za podmínek spolupráce, přímé komunikace, podpory, pomoci a sdílení. Vždy záleží na lidech. Je zřejmé, že týmová práce skrývá veliký potenciál, ale nese s sebou také mnohá úskalí a rizika. Pokud se práce dobře a účelně rozdělí a všichni členové přispívají svým dílem, mohou se lidé obohatit dalšími znalostmi a z dobrého pocitu, že mohli předat své znalosti a zkušenosti. Společně mohou docílit velikých cílů. Abychom mohli využít potenciál týmové práce z pozice řídící funkce, musíme umět navodit tvůrčí atmosféru, dobře vést a motivovat. Musíme se stát někým, kdo má schopnost pracovat s lidmi a pro lidi, a dokázat je řídit tak, aby všichni účastníci mohli maximálním způsobem přispět k dosažení společného cíle. Musíme být schopni nastartovat kolektivního ducha spolupráce ve všech směrech – od každodenních událostí, jako je výměna a rozvíjení myšlenek, až po rozsáhlé akce, jako jsou projektové porady a pracovní schůzky, které navozují podmínky pro společnou práci v týmu.

Literatura [1] [2] [3] [4]

TEMPLAR, R. 100 zlatých pravidel manažera. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 2006. 232 s. ISBN 80-247-1387-X. BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN 978-80-247-2838-4. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 353 s. ISBN 80-247-1501-5 POSNER, K. Projektový management - do kapsy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 111 s. ISBN 80-7367-141-7

331


UČITELSTVÍ JAKO PROFESE Libuše Podlahová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Učitelství jako vztahová profese, zvláštnosti učitelské profese, profesní obraz, feminizace, věk, mobilita a stabilizovanost, připravenost na profesi, časová zátěž, zdravotní rizika učitelské profese, prestiž. Klíčová slova: pedagogický pracovník, profese, pojetí učitelství, prestiž, poslání učitele, profesní kodex, profesní kompetence, náročnost a časová zátěž učitelského povolání, akademičnost profese Odborný konzultant: Ladislav Chvátal Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná

Úvod Učitelství je krásné, ušlechtilé, vznešené a dobro přinášející povolání. Přesto o něm sociologové hovoří jako o „semiprofesi“, polovičním povolání. Proč? – nemá některé znaky, které jsou nezbytné pro příslušnost k „plné profesi“. Má:  má dostatečně dlouhou dobu výcviku profesionálů,  odpovědnost ke klientům,  má nezbytnou míru administrativy (správy),  podléhá akreditačním orgánům,  má vysokou prestiž a ekonomický status. Nemá:  etický kodex (například pro řešení sporných situací), VŠ už má,  profesní komoru,  nemá profesní standardy (soubor dovedností a kompetencí). Podle složitosti, náročnosti přípravy a samostatnosti je z devíti typů práce na druhém nejvyšším místě. Pokud by tato kategorizace odpovídala realitě, pak by povolání učitele mělo s sebou nést také vysokou prestiž. Což platí jen s výhradami (průzkumy.) Učitelství jako vztahová profese:  společenská prospěšnost, 332

Podlahová

Učitelství jako profese

 

zaměření na člověka a přímá interakce s ním, osobní vztah pracovníka (subjektu) ke klientovi (objekt) a komunikace s ním. Například profese lékaře, soudce, učitele, politika, novináře, Výsledek profesní činnosti je pak závislý nejen na odbornosti vykonavatele profese a jeho schopnostech, ale i na druhém člověku, který do interakce vstupuje se svou intelektuální i emocionální vybaveností a zkušeností, ambicemi, aspiracemi, pílí poměrem k životu, životním stylem. Vztahové profese jsou obvykle náročné na specializovanou přípravu. Ještě víc na osobní předpoklady, vědomí mravní závažnosti profesních rozhodnutí a na odpovědnost při výkonu profese. Varianta: pomáhající profese: sociální pracovníci výchovní poradci, psychologové, psychiatři, ale i učitelé Pracovníky můžeme rozdělit na:  angažované – jsou schopni empatie, nabízejí kousek svého „já“ ve prospěch klienta, citově investují,  neangažované – bez velkého osobního zájmu o studenta, jakési „chladné úředníky“.

1

Specifika učitelské profese Mezi zvláštnosti učitelské profese patří:  Stálá kontrola veřejnosti - proto vyžaduje neustálou koncentraci a sebekontrolu.  Veřejné mínění vytváří tlak na učitele (bývá činěn odpovědným i za věci, které nemůže ovlivnit – například školská politika státu).  Profese má komplexní charakter, zahrnuje široký rejstřík různorodých profesních činností, (odbornost, pedagogická a didaktická kompetence, dovednost komunikovat se žáky, akceptovat je, řídit pedagogický, řešit situace, diagnostikovat žáky), proto termín „začínající učitel“.  Profese je „otevřená“ – dotýká se obrovské skupiny subjektů, které jsou zainteresovány na výsledcích vzdělávání – veřejnost, ekonomika, rodiče, prarodiče, žáci, učni, studenti, činitelé školské politiky.  Je kolektivní – každý učitel je více či méně závislý na ostatních učitelích, spolupráci s nimi, zároveň je ale „osamocený“, protože řadu rozhodnutí činí sám, v kontextu okamžité situace, bez možnosti konzultace nebo delšího rozhodování.  Učitel bývá hodnocen podle individuálních zážitků hodnotitelů, tedy subjektivně, - tolik „dobrých rad“ a doporučení (laických) nevyslechne pravděpodobně příslušník žádné jiné profese.  Časová zátěž profese je značná, což veřejnost neví! Nejde totiž jen o přímou výuku, ale i další povinné a časově náročné činnosti, jako je příprava na výuku, zkoušení, vlastní studium, administrativa atd. V žádném výzkumu neklesla pracovní doba pod 45 hodin (i přes 50). 333






V objemu času, který jednotliví učitelé věnují své práci, jsou větší rozdíly mezi jednotlivci, než v jiných srovnatelných profesích, což je dáno relativní „svobodou“ profese a osobním přístupem jednotlivých vyučujících, (od 36 hodin po 56 hodin). Kdo chce, tak se může udřít, kdo nechce, nemusí dělat vůbec nic. Učitel si nosí práci domů. Nejen věcně, ale i myšlenkově. I v mimopracovní dobu se učitele baví o své práci. To postihuje rodiny a přítele (učitelé jsou proto nepříliš oblíbení členové jiných sociálních skupin, přitom učitelky jsou žádanými partnerkami a manželkami!). Reflexe vlastní práce a jejich výsledků je nejednoznačná, učiteli se nedostává dostatečné zpětné vazby o úspěchu jeho snažení, neví, jak se jeho činnost podílela na životních úspěších žáků či studentů. (Je to kvůli mně, nebo navzdory mě?)

Další specifika učitelské profese jsou:  Učitel řeší situace týkající se žáků i učení, které nemají modelový charakter, nemají známý algoritmus řešení. Rutina nestačí, učitel musí tvořit a rychle se rozhodovat (neví vždy, jestli správně).  Výuka je emoční záležitostí – učitel prožívá úspěchy i neúspěchy, které mohou vyvolat citové frustrace a deprivace. Může vzniknout citová otupělost či emoční rutina ve vztahu k žákům i kolegům.  Učitelství se realizuje v diferencovaném prostředí – na různých typech, druzích a stupních škol, v široké škále a rozsahu specifik, s různými nároky na odbornost i pedagogickou způsobilost. Procentuální podíl učitelů na jednotlivých typech a stupních škol je: o základní školy 35,3 % (z toho učitelé 1. stupně 14,3 %, učitelé 2. stupně 21,0 %), o střední odborné školy 17,0 %, o mateřské školy 15,6 %, o střední odborná učiliště a střední integrované školy 12,7 %, o gymnázia 7,2 %, o vysoké školy 6,4 %, o speciální školy 5,5 %. V souvislosti s těmito specifiky učitelství a s jeho náročností uvádíme poněkud kuriózní názor, který o učitelství hovoří jako o „nemožném povolání“ a vysvětluje: „Nemožné povolání je takové, u kterého příprava na něj – ať je sebedokonalejší – nezaručuje vysokou míru a pravidelnou úspěšnost profesních činností. Je to povolání, jehož organickou součástí je neúspěch: jednak žáků, ale také, a možná především, neúspěch samotného výchovného podnikání.“ (Štech, S. 1992) Specifikum vysokoškolských učitelů - akademičnost – je jakási výlučnost, založená na staleté tradici akademických svobod, které ji staví do vysoké pozice ve společenském hodnocení. 334

Podlahová


Typické znaky akademické profese jsou:  vysoká společenská prestiž (sociologické výzkumy),  autonomie a akademické svobody,  vysoká úroveň vědecké erudice,  tvorba vědeckého, technického a kulturního poznání a vědění,  expertní zprostředkování tohoto poznání mladé generaci,  vymezené etapy profesní (kariérové) dráhy. Akademické svobody se vyvinuly již na středověkých univerzitách, neboť věda musí být svobodná. Řadíme mezi ně:  svobodu vědeckého bádání,  vyloučení politických vlivů,  vnitřní hierarchii vysokých škol.

2

Chápání učitelské profese veřejností Veřejnost často chápe učitelskou profesi následujícím způsobem:  „Učitelství je poslání“ – tedy něco víc než pouhé povolání (profese). Je to činnost vznešená a blahodárná, provozovaná zvlášť eticky disponovanými jedinci, třeba až po hranici sebeobětování. (Plat není důležitý). Proto vysoké požadavky na mravní kvality a charakterové vlastnosti – různé průzkumy jich uvádějí až několik desítek! I v literatuře – svatozář!  „Učitelství je zajišťování mezigeneračního přenosu kulturních hodnot“ - což je vlastně zdůrazňování role učitele pro kontinuální kulturní vývoj společnosti. Má být nositelem poznání, vzdělanosti, osvěty a kultury nejen pro mládež, ale i pro veřejnost, má zásadním způsobem ovlivňovat formování mladé generace. Toto chápání oslabuje. Učitel už není jediným nositelem a poskytovatelem informací, poznatků a hodnot.  „Učitelství je zaměstnání jako každé jiné“, má i složku výkonovou, technologickou. V tom případě je nutno: o definovat: co je nezbytným kvalifikačním předpokladem učitelství, o co musí učitel znát a umět, o jaká je výkonová charakteristika (za co je placen a za co ne), o jak má být připravován, o jak má být kontrolován.  „Učitelský stav“ - dnes už poněkud archaický podtext: slovem „stav“ = vyjádření určitého ekonomického, právního a společenského postavení, je to ale i sdílení určité tradice, způsobu života, konvencí a rituálů,

Ale ať už chápeme učitelství v jakémkoliv smyslu, musíme si uvědomit, že je založeno na dvojí odbornosti:  na znalosti oboru (předmětu) a vědecké erudici. To je: 335




o podmínkou působení na vysoké škole, o zdrojem učitelova renomé, společenského postavení, o základem autority ve studentské i odborné obci, o podmínkou kariérového vzestupu. na dovednosti tuto znalost předávat. Jiné profese se svými znalostmi a výsledky nakládají jinak – za účelem zisku, prodeje, vědeckého pokroku, technologických inovací (lékař léčí, stavitel konstruuje plány staveb, soudce rozhoduje spory, firma vyrábí a obchoduje, dopravci přepravují zboží). Ale své odbornosti (běžně) nevyučují.

Odbornost nezaručuje automaticky úspěch pedagogický. Jinak bychom se o přednáškách skvěle disponovaných odborníků evropské či dokonce světové úrovně nedočítali ve studentských hodnoceních výroků typu: „On pan profesor v tom má takový zmatek. Nemá asi propojený mozek s pusou“. Ne každý, kdo něco zná, umí to také sdělit nebo dokonce naučit. „Učitelem, vychovatelem, rétorem se člověk rodí“. (Není jich moc) Na vysokých školách připravujících učitele se věnuje pedagogické a psychologické přípravě až 30% časové a obsahové dotace. U odborníků vyučujících na školách technického, manažerského, právnického, lékařského směru je to nula. Role zkušenosti - věk nehraje rozhodující roli – jsou dobří mladí i špatní staří učitelé. (potvrzeno výzkumně) Otázkou ovšem zůstává, zda učitel VŠ má prioritní poslání „naučit“, nebo spíše vyzkoumat, objevit, vynalézt, vědecky se zviditelnit a posunout vědění dále. To je důvodem úvah o rozdělení VŠ na teacher a reachers.

3

Profesní obraz učitelstva v mezinárodním srovnání

českých

vysokých

škol

Podíl mužů a žen Tradičním znakem českého školství je feminizace. Kategorie profesor – docent je však převážně mužská - profesorek je jen 15 %, docentek 42 %, asistentek 45 %. Průměrný věk VŠ učitelů Celosvětově jsou VŠ v průměru čtyřicátníci, u nás 57 let. Tedy nejvyšší kvalifikace se u nás dosahuje na sklonku produktivního věku, kdy již není možno ji plně využít. Stabilizovanost akademických sborů Ve většině zemí je kolem 90 % profesorů zaměstnáno na dobu neurčitou, v Německu definitiva. U asistentů se smlouva na dobu neurčitou poskytuje v rozptylu od 26 % (Německo) po 96 % (Japonsko). Máme nejvíce odborných asistentů a asistentů s tituly Dr., Ph.D., CSc. a DrSc., zatímco v zahraničí pracuje ve funkcích asistentů a odborných asistentů větší počet méně graduovaných pracovníků. 336

Podlahová


Mobilita českých akademických pracovníků je velmi malá, zvláště u asistentů a odborných asistentů. Za účelem vědeckého růstu by byla vítána větší mobilita, zejména u začínajících odborných asistentů. V zahraničí se stabilita v případě profesorů hodnotí kladně jako projev snahy o udržení nejkvalifikovanějších pracovníků na škole, u docentů a asistentů se hodnotí jako „příliš ranná stabilita“. Spokojenost s platem Spokojenost s výší platu akademického pracovníka je v celosvětovém měřítku vysoká, i když ne stoprocentní. Pohybuje se od 73 % Mexiko, 88 % v Nizozemí, 90 % ve Velké Británii, 91 % v Německu a Japonsku. V České republice je spokojeno 75 % učitelů. Spokojenost s platy nevyplývá z jejich výše, ale z tolerantního postoje managementu k vícezdrojové tvorbě příjmu. Jinými slovy, nejsou námitky proti tomu, aby si akademičtí pracovníci zvyšovali příjem jinými způsoby (účastí v grantech a projektech, ekonomické sféře, prací mimo školu, na jiných školách). Tyto „jiné způsoby“ tvoří u našich profesorů asi 25 % jejich příjmů, u odborných asistentů 26 % Náročnost – povolání pociťované jako velká osobní zátěž V ČR si 64 % vysokoškolských učitelů myslí, že jejich povolání je těžké, podobně jako v Japonsku (65 %). Na evropském kontinentu považuje akademické povolání za těžké jen 18 – 48 % respondentů. Na latinsko-americkém kontinentu převládá až v 85 % názor, že působit na vysoké škole je celkem hračka. Připravenost na profesi Naši akademičtí pracovníci, stejně jako švédští, se cítí být připraveni lépe pro výzkum než pro výuku, v Německu je příprava podle názorů učitelů rovnocenná, ve Velké Británii a v Nizozemsku se o žádné speciální přípravě pro učitele neuvažuje. Časová zátěž Čeští vysokoškolští učitelé jsou v normě, v zahraničí je norma překračována zhruba o 10 %, administrativní povinnosti nepřekračují 30 % pracovní doby. V Německu profesoři pracují v semestru 53 hodin týdně, ve zkouškovém období 49 hodin týdně. Přes 50 hodin uvádějí Velká Británie, Japonsko, Izrael, Austrálie, Nizozemí (56 hodin), pod 50 hodin týdně Švédsko, ČR, latinsko-americké země 43 hodin.

Závěr Takže závěrem můžeme shrnout: je to semiprofese – vztahové (pomáhající) povolání - zaměstnání – může být posláním – podstatnou složkou je předávání a zprostředkování poznání. 337

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Být učitelem, pedagogem a nejen badatelem není jen dobrovolná aktivita, ale ve statusu VŠ (Na generální konferenci Unesco v Paříži v roce 1997) jsou formulovány:  závazky vztahující se ke kvalitě výuky,  požadavky na zodpovědnost učitele za standardy, kurikulum a metody výuky (paragraf 28 a 29),  požadavky zdokonalovat vlastní výuku, rozvíjet vlastní pedagogických dovednosti (paragraf 34). Ukázka z vybraných spisů Jana Amose Komenského: „Naši učitelé musí být přesvědčeni, že zaujímají vysoce důstojné postavení, že jim byl svěřen vznešený úřad, nad nějž není pod sluncem vznešenějšího“…. „Vedení, které záleží jen ve slovech a předpisech, nemá sílu, může přinést jen hubený prospěch. Naši učitelé nesmějí tedy být podobni sloupům u cest, které ukazují, kam se má jít, ale samy nejdou.“ „Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]

BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178216-5. BRDEK, M., VYCHOVÁ, H. Evropská vzdělávací politika. Praha: Aspi, 2004. ISBN 80-86395-96-0. JANOTOVÁ, H. Profesní etika. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. ISBN 80-8686142-2. KOMENSKÝ, J. A. Zákony školy dobře spořádané. In Vybrané spisy Jana Amose Komenského. Svazek II. Praha, SPN 1960. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178022-7. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4. ŠVEC, V. Cesty k učitelské profesi.: utváření a rozvíjení pedagogických dovedností. Brno: Paido 2002. ISBN 80-7264-0221- 5 PODLAHOVÁ, L., VANĚČKOVÁ, M. Profese vysokoškolského učitele. Olomouc: MVŠO 2009. ISBN 978-80-872-10-6. PODLAHOVÁ, L. aj. 1+100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích. Olomouc: UP 2001. ISBN 80-244-0313-7.

338

Pokorný

Inovace studijního předmětu Teorie systémů

INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ Miroslav Pokorný Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Cílem výuky předmětu Teorie systémů 1 je seznámení studentů se základními pojmy teorie systémů jako základu pro studium poznávání okolního světa, se základy metod systémového přístupu a systémového inženýrství v oblasti jejich aplikace v ekonomice a managementu. Náplní je problematika klasifikace systémů, jejich návrhu a analýzy jejich vlastností. Významnou pozici zaujímají systémy stochastické. Inovace předmětu prohlubuje dovednosti studentů v oblasti použití specializovaných programových nástrojů systému MATLAB pro vyšetřování vlastností náhodných veličin. Klíčová slova: Systém MATLAB, Statistic Toolbox, Simulink, náhodná veličina, funkční charakteristiky, číselné charakteristiky, předsledná analýza, statistická analýza Odborný konzultant: Ladislav Chmela Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček

Úvod Cílem výuky předmětu Teorie systémů 1 je seznámení studentů se základními pojmy teorie systémů jako základu pro studium poznávání okolního světa, se základy metod systémového přístupu a systémového inženýrství v oblasti jejich aplikace v ekonomice a managementu. Učební látka zahrnuje část úvodu do systémových věd, uvádí základní disciplíny systémové teorie a podává přehled základních systémových pojmů. Seznamuje studenty s metodami systémové analýzy, modelování a návrhu systémů. Zahrnuje problematiku systémů pro podporu rozhodování a systémů znalostních. Uvádí spojitost systémů a managementu. Řeší problematiku tvorby programových systémů, toků dat a diagramů. Zahrnuje rovněž kapitoly o metodách a praxi projektování V rámci cvičení jsou studenti seznamováni s praktickými aplikacemi metod, uvedených v rámci přednášek, v úlohách řešení problémů a rozhodování v oblasti ekonomiky a managementu. Modelování a simulační experimenty jsou prováděny na specializovaných programových prostředích vyvinutých na ÚINF MVŠO. Inovace předmětu Teorie systémů 1 je inspirována kurzy APSYS ve smyslu zvýšeného uplatnění exaktních metod pro modelování systémů a vyšetřování jejich 339

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV vlastností. Jedná se o rozšíření sortimentu programových nástrojů pro analýzu stochastických systémů. V rámci řešení projektu GAČR P403-12-1811 budou v roce 2012 pořízeny komponenty programového prostředí pro matematické výpočty MATLAB s možností jejich využití pro výuku studentů.

1

Programový systém MATLAB

Programový systém MATLAB [1] je špičkové integrované prostředí pro vědeckotechnické výpočty, modelování, návrhy algoritmů, simulace, analýzu a prezentaci dat, paralelní výpočty, měření a zpracování signálů, návrhy řídicích a komunikačních systémů. MATLAB je nástroj jak pro pohodlnou interaktivní práci, tak pro vývoj širokého spektra aplikací. Výpočetní systém MATLAB se během uplynulých let stal celosvětovým standardem v oblasti technických výpočtů a simulací nejen ve sféře vědy, výzkumu a průmyslu, ale i v oblasti vzdělávání. Systém MATLAB poskytuje svým uživatelům nejen mocné grafické a výpočetní nástroje, ale i rozsáhlé specializované knihovny funkcí spolu s výkonným programovacím jazykem čtvrté generace. Knihovny jsou svým rozsahem využitelné prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Díky své architektuře je MATLAB určen zejména těm, kteří potřebují řešit početně náročné úlohy a přitom nechtějí nebo nemají čas zkoumat matematickou podstatu problémů. Více než milion uživatelů po celém světě využívá možnosti jazyka MATLABu, který je mnohem jednodušší než například Fortran nebo C a který skýtá obrovský potenciál produktivity a tvořivosti. Za nejsilnější stránku MATLABu je považováno mimořádně rychlé výpočetní jádro s optimálními algoritmy, které jsou prověřeny léty provozu na špičkových pracovištích po celém světě. MATLAB byl implementován na všech významných platformách (Windows, Linux, Solaris, Mac). Grafika v MATLABu umožňuje snadné zobrazení a prezentaci výsledků získaných výpočtem. Je možné vykreslit různé druhy grafů: dvourozměrné pro funkce jedné proměnné, třírozměrné pro funkce dvou proměnných, histogramy, koláčové grafy a další. Všem grafickým objektům je možné téměř libovolně měnit vzhled, a to jak při jejich vytváření, tak po jejich nakreslení. Tak je možné stínovat třírozměrné grafy s určením zdroje dopadajícího světla, animovat grafy včetně třírozměrných, zobrazovat kontury a transparentní objekty, používat pseudobarevné zobrazení, a mnoho dalšího. Většinu těchto efektů je možné docílit jedním nebo několika málo příkazy a pro jejich rychlé vykreslení se používá algoritmus Z-buffer nebo technologie OpenGL, pokud ji použitý počítač podporuje. Obrázky v grafických oknech MATLABu navíc nejsou statické - každý již nakreslený objekt má přiřazen identifikátor, jehož prostřednictvím je možné měnit vlastnosti objektu a tím i jeho vzhled. Vzhled grafických objektů je také možno měnit interaktivně, pomocí lišty nástrojů umístěné pod záhlavím obrázku. Grafický systém MATLABu, nazvaný Handle Graphics, dovoluje vkládat do obrazů ovládací prvky (tlačítka, apod.) a vytvořit tak aktivní graficky ovládané uživatelské rozhraní. 340

Pokorný


Vlastností, která patrně nejvíce přispěla k rozšíření MATLABu, je jeho otevřená architektura. MATLAB je úplný programovací jazyk, to znamená, že uživatelé v něm mohou vytvářet funkce "šité na míru" pro jejich aplikace. Tyto funkce se způsobem volání nijak neliší od vestavěných funkcí a jsou uloženy v souborech v čitelné formě. Dokonce většina funkcí s MATLABem dodávaných je takto vytvořena a opravdu vestavěné jsou jen funkce základní. To má dvě velké výhody: jazyk MATLABu je téměř neomezeně rozšiřitelný a kromě toho se uživatel může při psaní vlastních funkcí poučit z dodaných algoritmů. Navíc jsou takto koncipované funkce snadno přenosné mezi různými platformami, na kterých je MATLAB implementován. Všechny moduly systému doprovází rozsáhlá tištěná i hypertextová on-line dokumentace, která uživatelům usnadňuje orientaci ve funkcích MATLABu . Otevřená architektura MATLABu inspirovala mnoho nezávislých firem k vývoji a distribuci vlastních produktů, které buď rozšiřují výpočetní prostředí MATLAB o další knihovny a nástroje nebo zajišťují propojení MATLABu s jinými specializovanými programy. Rodina MATLABu tak obsahuje kromě více než 90-ti modulů z autorské dílny firmy The MathWorks ještě dalších více než 300 komerčně distribuovaných "third-party" produktů a velké množství volně přístupných akademických aplikací. Otevřená architektura MATLABu vedla ke vzniku knihoven funkcí, nazývaných toolboxy, které rozšiřují použití programu v příslušných vědních a technických oborech. Tyto knihovny, navržené a v jazyce MATLABu napsané nejvýznačnějšími světovými odborníky, nabízejí předzpracované specializované funkce, které je možno rozšiřovat, modifikovat, anebo jen čerpat informace z přehledně dokumentovaných algoritmů. Inovace předmětu spočívá ve využití modulů prostředí Statistic ToolBox a Simulink do cvičení předmětu ke zkvalitnění výuky v tématech osnovy:  

Systémová analýza. Vymezení problémů, stanovení cílů a kritérií. Modelování systémů, systémový návrh.

Pro náměty témat k inovaci cvičení byly vypracovány návody. Programové prostředí MATLAB s příslušnými tollboxy bude nainstalováno v počítačových učebnách MVŠO.

2

Analýza stochastických veličin – Statistic ToolBox MATLAB

Nadstavba pro statistické výpočty Statistics ToolBox obsahuje více než 200 msouborů které podporují výpočty v následujících oblastech. [manual ST]

2.1

Využití Statistic Toolboxu pro analýzu náhodných veličin

PROBABILITY DISTRIBUTIONS – Statistics toolbox podporuje 20 rozdělení pravděpodobnosti diskrétní a spojité náhodné veličiny. Pro každé rozdělení má 5 asociovaných funkcí, jsou to:  pravděpodobnostní funkce (pdf) 341

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  distribuční funkce (cdf)  inverzní distribuční funkce  generátor náhodných čísel  střední hodnotu a rozptyl jako funkci parametru DESCRIPTIVE STATISTICS - stanovení statistických charakteristik souborů LINEAR MODELS - lineární regresní analýza, ANOVA NONLINEAR MODELS – funkce pro interaktivní predikci a vizualizaci pro vícerozměrná data HYPOTHESIS TESTS - testování statistických hypotéz, t-test, Z-test aj. MULTIVARIATE STATISTICS – metody pro statistickou analýzu víceproměnných dat STATISTICAL PLOTS – statistické grafy např. boxplot, histogram aj. DEMOS - demonstrační výukové úlohy DATA - demonstrační datové soubory Ve statistickém toolboxu MATLABu jsou implementovány funkce pro práci s následujícími šesti druhy rozdělení diskrétní náhodné veličiny:  Binomické,  Geometrické,  Hypergeometrické,  Negativní binomické,  Poissonovo,  Rovnoměrné diskrétní. a funkce pro práci s následujícími čtrnácti druhy rozdělení spojité náhodné veličiny:  Beta,  Pearsonovo chí-kvadrát,  Exponenciální,  Fischerovo F,  Gama,  Gaussovo normální,  Studentovo t,  Rovnoměrné spojité,  Weibullovo,  Lognormal,  Rayleigh,  Noncentral Chí-kvadrát,  Noncentral F,  Noncentral t. Pro každý implementovaný typ rozdělení je možno zobrazit distribuční funkci a funkci rozložení hustoty pravděpodobnosti, provádět s nimi výpočty popř. vypočítat jejich charakteristiky. Je rovněž možno používat inverzní distribuční funkci, která stanoví hodnoty určitého rozdělení podle zadaných pravděpodobností. Prostředky 342

Pokorný


MATLABu se dají také zobrazit velmi jednoduše rozdíly jednotlivých typů rozdělení. K použití se rovněž nabízejí generátory náhodných čísel pro každý typ rozdělení. V demonstračním bloku DEMOS je uvedena speciální funkce distool, která umožňuje grafickou demonstraci jednotlivých typů rozdělení. Je možno volit alternativně zobrazení distribuční funkce nebo funkce rozdělení hustoty všech typů implementovaných rozdělení.. Je možno interaktivně měnit parametry studovaného rozdělení a zjišťovat jeho funkční hodnoty pro různé hodnoty nezávisle proměnné. Ve statistickém toolboxu MATLABu jsou přímo k dispozici funkce, vypočítávající následující charakteristiky polohy: aritmetický průměr, geometrický průměr, harmonický průměr, medián, kvantily a aritmetický průměr bez extrémních hodnot a dále charakteristiky rozptýlení: rozptyl, směrodatnou odchylku, průměrnou odchylku, variační rozpětí a interkvartilové rozpětí aj. Prakticky velmi důležité jsou možnosti grafické prezentace výsledků zpracování statistického souboru. Tak lze znázornit histogramy absolutních četností, absolutních kumulovaných četností, krabicový graf (prezentace polohy 1. kvartilu, mediánu a 3. kvartilu), přilehlé hodnoty, vrubový krabicový graf (s prezentací konfidenčního intervalu aritmetického průměru). Pro zjištění, zda výběrový soubor pochází ze základního souboru s normálním rozložením hustoty pravděpodobnosti, slouží graf normálního rozložení. K dispozici je funkce, umožňující zjistit, zda mají dva výběrové soubory stejné rozdělení (kvantil-kvantilový graf). Plnou čarou jsou spojeny 1. a 3. kvartily (dolní a horní kvartil). Výběry mají pravděpodobně stejné rozdělení, je-li závislost na první pohled lineární. Jako demonstrační funkce pro generování náhodných hodnot s různými typy rozdělení a vykreslování histogramů četnosti je v demonstračním bloku DEMOS připravena funkce randtool. Při studiu daného rozdělení je možno interaktivně měnit parametry rozdělení a rozsah souboru, ukládat data do výstupních souborů aj. Funkce MATLABu umožňují dále provádět analýzu lineárních regresních modelů. K dispozici jsou především funkce pro analýzu rozptylu (ANOVA - Analysis of Variance). Je možno je použít buď jako postup pro zjištění zdrojů variability u lineárních modelů, nebo jako samostatných technik. Ze statistického hlediska je možno tyto funkce chápat jako speciální případ regresní analýzy, kdy vysvětlující proměnné mají pouze binární charakter a mohou nabývat pouze hodnot 0 nebo 1. Při analýze zdrojů variability máme možnost vyšetřovat výběrový soubor při uvážení jednoho vlivu (faktoru) pomocí funkce pro jednofaktorovou (one-way) analýzu rozptylu, dvoufaktorová (two-way) analýza rozptylu umožňuje zkoumání vlivů dvou faktorů. Pro zkoumání vlivu faktorů na variabilitu se provádějí testy hypotéz o jejich významnosti. Funkce umožňují rovněž porovnávání dvou či více výběrů. Pro zobrazení výsledku analýzy je pak např. k dispozici okno se skupinou odpovídajících krabicových (vrubových krabicových) grafů, které umožňují evidentní posouzení shodnosti resp. diference středních hodnot jednotlivých výběrů. Funkce pro vícenásobnou lineární regresi umožňuje získat regresní závislost pro predikční účely. K dispozici je graf, znázorňující 95% konfidenční intervaly residuí. Jako demonstrační funkce pro interaktivní polynomiální aproximaci souboru s možností predikce jeho hodnot je v bloku DEMOS k dispozici funkce polytool. Tato 343

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV funkce vytváří interaktivní grafické prostředí pro křivkovou aproximaci polynomy různého stupně. Významné jsou dále funkce, umožňující testování statistických hypotéz. Je možno provádět testy hypotéz o rozptylu (F-test), testy hypotéz o střední hodnotě (ttest), testy významnosti rozdílu párových hodnot a testy dobré shody.

2.2

Přehled základních a nejpoužívanějších funkcí Statistics Toolboxu

Zaměříme se jen na hlavní funkce a na ty, které se používají při výuce. Je zde uveden popis funkce včetně jednoduchého příkladu použití. Výpis všech funkcí obsažených ve Statistics Toolboxu je uveden v souboru Contents.m v adresari …\Toolbox\Stats. Bližší popis těchto funkcí je možno získat pomocí nápovědy (HELP) přímo v Matlabu, nebo z manuálu k Statistics toolboxu [manuál]. Odhady parametrů NORMFIT – Odhad parametru a interval spolehlivosti pro data s normálním rozložením. [MUHAT,SIGMAHAT] = NORMFIT(X) vrací odhad parametru pro data s normálním rozdělením. MUHAT je odhad střední hodnoty, SIGMAHAT je odhad směrodatné odchylky. [MUHAT,SIGMAHAT,MUCI,SIGMACI] = NORMFIT(X) vrací 95% interval spolehlivosti pro odhad parametru. [MUHAT,SIGMAHAT,MUCI,SIGMACI] = NORMFIT(X,ALPHA) vrací 100(1-ALPHA) procentní interval spolehlivosti pro odhad parametru. Příklad: Data jsou dána 2 sloupcovou maticí s normálním rozložením. Oba sloupce mají µ = 10 a  = 2. data = normrnd(10,2,100,2); [mu,sigma,muci,sigmaci] = normfit(data) mu = 10.1455 10.0527 sigma = 1.9072 2.1256 muci = 9.7652 9.6288 10.5258 10.4766 sigmaci = 1.6745 1.8663 2.2155 2.4693 Funkce rozložení hustoty pravděpodobnosti (pdf) NORMPDF – Funkce hustoty pravděpodobnosti pro normální rozdělení (pdf). 344

Pokorný


Y = NORMPDF (X,MU,SIGMA) vrací pdf normálního rozdělení se střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA. Defaultní hodnoty pro MU a SIGMA jsou 0 a 1. Příklad: mu = [0:0.1:2]; [y i] = max(normpdf(1.5,mu,1)); MLE = mu(i) MLE = 1.5000 UNIFPDF – Funkce hustoty pravděpodobnosti spojitého rovnoměrného rozdělení (pdf). Y = UNIFPDF(X,A,B) vrací pdf na intervalu [A,B] hodnot X. Defaultně je A=0 a B=1. Příklad: x = 0.1:0.1:0.6; y = unifpdf(x) y= 1 1 1 1 1

1

Kumulativní distribuční funkce (cdf) NORMCDF – Kumulativní distribuční funkce normálního rozdělení (cdf). P = NORMCDF (X,MU,SIGMA) vrací cdf normálního rozdělení se střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA, vypočtené pro hodnoty X. Defaultní hodnoty pro MU a SIGMA jsou 0 a 1 Příklad: Jaká je pravděpodobnost, že hodnota výběru dat ze standardního normálního rozdělení bude v intervalu [-1 1]? p = normcdf([-1 1]); p(2) - p(1) ans = 0.6827 UNIFCDF - Kumulativní distribuční funkce spojitého rovnoměrného rozdělení (cdf). P = UNIFCDF(X,A,B) vrací cdf pro rovnoměrné rozdělení na intervalu [A,B] pro hodnoty X. 345

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Defaultně je A=0 a B=1. Příklad: Jaká je pravděpodobnost, že hodnota s intervalem [-1;1] bude menší než 0,75?

výběru

dat

z rovnoměrného

rozdělení

probability = unifcdf(0.75,-1,1) probability = 0.8750 Generátory náhodných čísel NORMRND – Náhodné pole dat s normálním rozdělením. R=NORMRND (MU,SIGMA) vrací pole náhodných dat vybraných z normálního rozdělení se střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA. Příklad: n1 = normrnd(1:6,1/(1:6)) n1 = 2.1650 2.3134 3.0250 4.0879 4.8607 6.2827 n2 = normrnd(0,1,[1 5]) n2 = 0.0591 1.7971 0.2641 0.8717 -1.4462 n3 = normrnd([1 2 3;4 5 6],0.1,2,3) n3 = 0.9299 1.9361 2.9640 4.1246 5.0577 5.9864 UNIFRND - Náhodné pole dat s rovnoměrným rozdělením. R=UNIFRND (A,B) vrací pole náhodných dat vybraných z rovnoměrného rozdělení na intervalu [A;B] Příklad: random = unifrnd(0,1:6) random = 0.2190 0.0941 2.0366 2.7172 4.6735 2.3010 random = unifrnd(0,1:6,[1 6]) random = 0.5194 1.6619 0.1037 0.2138 2.6485 4.0269

346

Pokorný


random = unifrnd(0,1,2,3) random = 0.0077 0.0668 0.6868 0.3834 0.4175 0.5890 Statistika NORMSTAT – Střední hodnota a rozptyl pro normální rozdělení. [M,V]=NORMSTAT(MU,SIGMA) vrací střední hodnotu a rozptyl rozdělení se střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA.

normálního

Příklad: n = 1:5; [m,v] = normstat(n'*n,n'*n) m= 1 2 3 4 5 2 4 6 8 10 3 6 9 12 15 4 8 12 16 20 5 10 15 20 25 v= 1 4 9 16 25 4 16 36 64 100 9 36 81 144 225 16 64 144 256 400 25 100 225 400 625 UNIFSTAT - Střední hodnota a rozptyl pro rovnoměrné rozdělení. [M,V]=UNIFSTAT(A,B) vrací střední hodnotu a rozptyl rovnoměrného rozdělení na intervalu [A,B]. Příklad: a = 1:6; b = 2.*a; [m,v] = unifstat(a,b) m= 1.5000 3.0000 4.5000 6.0000 7.5000 9.0000 v= 0.0833 0.3333 0.7500 1.3333 2.0833 3.0000 Popisná statistika MAD – Střední hodnota/median absolutní odchylky. 347

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Y = MAD(X) vrací střední hodnotu absolutní odchylky hodnot v X. Příklad: x = normrnd(0,1,100,100); s = std(x); s_MAD = 1.3 * mad(x); efficiency = (norm(s - 1)./norm(s_MAD - 1)).^2 efficiency = 0.5972 MEAN - Průměr nebo střední hodnota. Pro vektory, MEAN(X) je střední hodnota hodnot v X. Pro matice, řádkový vektor obsahující střední hodnotu každého sloupce.

MEAN(X) je

Příklad: A = [1 2 3; 3 3 6; 4 6 8; 4 7 7]; mean(A) ans = 3.0000 4.5000 6.0000 mean(A,2) ans = 2.0000 4.0000 6.0000 6.0000 MEDIAN - Hodnota mediánu. Pro vektory, MEDIAN(X) je hodnota mediánu prvků v X. MEDIAN(X) je řádkový vektor obsahující medián každého sloupce. Příklad: A = [1 2 4 4; 3 4 6 6; 5 6 8 8; 5 6 8 8]; median(A) ans = 4

5

7

7

median(A,2)

348

Pro matice,

Pokorný


ans = 3 5 7 7 STD - Směrodatná odchylka Pro vektory, Y = STD(X) vrací směrodatnou odchylku. Pro matice, Y je řádkový vektor obsahující směrodatnou odchylku každého řádku. Příklad: Pro matici X: X= 1 5 9 7 15 22 s = std(X,0,1) s= 4.2426 7.0711 s = std(X,0,2) s= 4.000 7.5056

9.1924

VAR - Rozptyl. Pro vektory, Y = VAR(X) vrací rozptyl pro hodnoty v X. Pro matice, Y je řádkový vektor obsahující rozptyl každého sloupce z X. Příklad: Pro X = [4 -2 1 9 5 7] Je rozptyl: var(X,0,1) ans = 12.5000

24.5000

18.0000

var(X,0,2) ans = 349


9 4 Testování hypotéz TTEST [h,p,ci]=TTEST(x,m,alpha) provádí test střední hodnoty souboru, určuje, zda soubor s normálním rozložením může mít na hladině významnosti  střední hodnotu m, přičemž standardní odchylka je neznámá. Pokud h=0, nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu, pokud je h=1, zamítáme nulovou hypotézu. Příklad: Nasimulujeme 100 náhodných vzorků z normálního hodnotu 0 a rozptyl 1.

rozdělení, které má střední

x = normrnd(0.1,1,1,100); Testujeme nulovou hypotézu, že vzorky pocházejí z normálního rozdělení se střední hodnotou 0. [h,p,ci] = ttest(x,0) h= 0 p= 0.8323 ci = -0.1650 0.2045 Vidíme, že h=0, tudíž přijímáme nulovou hypotézu. TTEST2 [h,p,ci]=TTEST2(x,y,alpha) provádí test rozdílu středních hodnot dvou souborů jejichž směrodatnou odchylku neznáme. ZTEST [h,p,ci]=ZTEST(x,m,sigma) provádí test hypotézy o střední hodnotě souboru se známým rozptylem. Statistické grafy BOXPLOT - Zobrazuje krabicový graf výběrového souboru. BOXPLOT(X) - zobrazí krabicový graf s jedním boxem pro každý sloupec vektoru X. Boxy obsahují čáry, které reprezentují spodní kvartil, medián a vrchní kvartil. Příklad:

350

Pokorný


Následující příkaz vytvoří boxplot nákladů na kilometr jízdy autem v jednotlivých zemích (Obrázek 1) load carsmal; boxplot(MPG,Origin);

Obrázek 1: Krabicové grafy

HIST - Histogram. N=HIST(Y) rozdělí prvky Y do 10 stejně velikých sloupců a vrátí hodnotu prvku v každém sloupci - Obrázek 2. Příklad: Vytvoří Bellovu křivku histogramu z Gaussovských dat. x = -2.9:0.1:2.9; y = randn(10000,1); hist(y,x)

Obrázek 2: Histogram

HIST3 – Trojrozměrný histogram dvourozměrných dat - Obrázek 3. Příklad: 351

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Použijte soubor „carbig“ k vytvoření histogramu 7x7 sloupců. load carbig X = [MPG,Weight]; hist3(X,[7 7]); xlabel('MPG'); ylabel('Weight'); Vytvoří histogram s poloprůhlednými sloupci hist3(X,[7 7],'FaceAlpha',65); xlabel('MPG'); ylabel('Weight'); set(gcf,'renderer','opengl');

Obrázek 3: Trojrozměrný histogram

NORMPLOT – Zobrazuje křivku normálního rozdělení (grafický test normality souboru) H=NORMPLOT(X) vytvoří křivku normálního rozdělení z dat X - Obrázek 4. Pro matice X, NORMPLOT zobrazuje křivku pro každý sloupec. Příklad: x = normrnd(10,1,25,1); normplot(x)

352

Pokorný


Obrázek 4: Test normality souboru

Demonstrační úlohy Disttool – demonstruje funkce rozdělení hustoty pravděpodobnosti (pdf) nebo distribuční funkce (cdf) pro veškeré typy rozdělení - Obrázek 5.

Obrázek 5: Normální rozložení hustoty pravděpodobnosti

Polytool – demonstruje experimentální polynomiální aproximace s možnosti výpočtu predikovaných hodnot - Obrázek 6.

353


Obrázek 6: Polynomiální aproximace

Randtool – interaktivní generování náhodných čísel se zvoleným rozdělením a znázorněním pomocí histogramu - Obrázek 7.

Obrázek 7: Histogram hodnot vygenerovaného souboru s normálním rozložením

Robustdemo – interaktivní regrese pomocí robustních metod - Obrázek 8.

354

Pokorný


Obrázek 8: Interaktivní regrese

Závěr Inovace studijních materiálů předmětu Teorie systémů 1 zahrnuje zařazení specializovaného tollboxu Statistic Toolbox programového systému MATLAB do náplně jeho cvičení. Studenti získají praktické dovednosti v oblasti vyšetřování vlastností náhodných veličin stochastických systémů. Cílem návodu je seznámení studentů s nabídkou programového souboru Statistic Toolbox s objemem a formami příkazů pro plnění jednotlivých statistických funkcí. Tato část bude užitečná zvláště pro taková pracoviště, která již používají nebo chystají použití MATLABu jako standardního prostředí pro výuku nebo řešení vědecko-technických či inženýrsko-projekčních úloh.

Literatura [1]

The MathWorks, Inc, [on-line].[cit. 2012/03/15]. Dostupný z WWW: .

355


CÍLE A OBSAH VÝUKY PŘEDMĚTU BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ Jan Rája Vysoká škola logistiky, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek nastiňuje nové uspořádání předmětu Bakalářský seminář vyučovaného v rámci oboru Logistika cestovního ruchu na Vysoké škole logistiky o.p.s. v Přerově. Představeny jsou důvody rozložení předmětu a jeho hodinové dotace v průběhu bakalářského studia. Zmíněny jsou také kroky směřující k zamezení plagiátorství a jinému podvodnému jednání v rámci vytváření bakalářských prací. Příspěvek je však především zaměřen na samotnou náplň předmětu včetně volby tématu práce, metodologických otázek, zpracování odborného textu, formálních náležitostí práce či na umění prezentace vlastního výzkumu. Klíčová slova: bakalářská práce, bakalářský seminář, cestovní ruch Odborný konzultant: Hana Neradilová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová

Úvod Bakalářský seminář vyučovaný na Vysoké škole logistiky o.p.s. se v současné době do značné míry mění tak, aby lépe vyhovoval časovému rozložení tvorby bakalářské práce. Důraz je přitom kladen na to, aby předmět přinášel ty pravé informace v pravý čas. Bakalářský seminář by měl představovat podporu pro studenty při vytváření jejich první větší odborné práce od volby tématu práce až po finální úpravy textu a odevzdání práce, případně po její obhajobu. V rámci první kapitoly je představeno zařazení předmětu do jednotlivých semestrů bakalářského studia a jeho omezení na obor Logistika cestovního ruchu. Druhá kapitola ukazuje na nutnost existence daného předmětu a jeho přínos, dále vysvětluje důvody zařazení a využití zápočtových úkolů. Poslední kapitola se pak vyjadřuje k samotné náplni předmětu, jako jsou důraz na volbu tématu práce, problematiku plagiátorství a vědecké etiky, fáze a metody výzkumu, vědecké vyjadřování v odborném textu či umění prezentace vlastního výzkumu.

356

Rája

1

Cíle a obsah výuky předmětu Bakalářský seminář

Bakalářský seminář na Vysoké škole logistiky

Předmět Bakalářský seminář je vyučován na Vysoké škole logistiky o.p.s. v rámci všech pěti oborů bakalářského studijního programu.45 Částečně se však odlišuje jeho konkrétní podoba, jež je dána především rozdílným zaměřením jednotlivých oborů. Přestože formální stránky a náležitosti bakalářských prací zůstávají v rámci instituce zcela shodné, nelze unifikovat všechny prvky přípravy studentů na finální výstup jejich bakalářského studia. Výuka předmětu je vždy v kompetenci jednotlivých oborů, náplň předmětu se liší kupříkladu konkrétním zaměřením na využívání rozdílných metod a jejich aplikaci v rámci daného oboru. Nadcházející text se zaměřuje výhradně na cíle a obsah výuky Bakalářského semináře v rámci oboru Logistika cestovního ruchu, náplň předmětu vyučovaného na ostatních oborech pomíjí. Předmět je zařazen do letního semestru druhého ročníku a dále do zimního i letního semestru třetího ročníku bakalářského studia. Klíčovou úlohu přitom má zimní semestr třetího ročníku, kdy činí hodinová dotace předmětu tři hodiny cvičení za týden. V rámci obou letních semestrů je předmět vyučován s dotací dvě hodiny za týden, je však začleňován do bloků, které mají především reflektovat dobu zadání, resp. odevzdání bakalářských prací.

2

Přínos předmětu a požadavky na studenty

Bakalářská práce by měla pro studenty vysokých škol představovat první odbornou práci, při jejímž zpracovávání proniknou (na rozdíl od seminárních prací) podstatně hlouběji do dané problematiky. Bakalářská práce je originální prací, prostřednictvím které má student prokázat, že je schopen vytvořit delší souvislý text zaměřený tematicky na úzce vymezenou problematiku, že si v průběhu studia osvojil terminologii a metodologii studovaného oboru a dokáže pracovat samostatně tvůrčím způsobem. Kromě nároků na dovednosti a znalosti studenta se všechny tyto požadavky musí jistým způsobem promítnout také do výuky Bakalářského semináře. Jelikož je Bakalářský seminář zakončen zápočtem, bylo nutné vytvořit požadavky vedoucí k jeho splnění. Předmět je zaměřen na tvůrčí činnost studentů, přičemž výsledek této činnosti je hodnocen v rámci státních zkoušek až po absolvování předmětu. Požadavky zápočtu tudíž musí být stanoveny jiným způsobem. V prvé řadě je vyžadována docházka, dále pak v obou semestrech třetího ročníku studia prezentace pokroku při vytváření bakalářské práce. Poslední nedílnou součástí zápočtu je arch sloužící ke kontrole komunikace diplomantů s vedoucími prací. Studenti přitom musí prokázat alespoň deset konzultací s vedoucím práce. Účelem tohoto požadavku je zapojit do častější a pravidelné spolupráce s vedoucími i ty studenty, kteří by konzultace zanedbávali. Jedná se také o preventivní opatření vůči možnému podvodnému vypracování bakalářské práce za úplatu jinou osobou, kterýžto nešvar se v posledních letech v České republice nezřídka vyskytuje. Student je tímto 45

Jedná se o obory Dopravní logistika, Logistika služeb, Informační management, Logistika cestovního ruchu a Logistika letecké dopravy.

357

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV způsobem daleko lépe kontrolován, musí v pravidelných intervalech odevzdávat části své práce, dokazovat, že dané problematice i textu rozumí a zná jej, reagovat na výtky vedoucího práce a opravené kapitoly znovu předkládat ke kontrole. To vše možné podvodné jednání (založené na jednorázovém vytvoření práce) přinejmenším silně ztíží, pokud ne zcela eliminuje.

3

Náplň předmětu

Jedním z cílů předmětu je aktivizace studentů k započetí vytváření bakalářské práce a to již v posledních měsících letního semestru druhého ročníku a znovu v prvních měsících zimního semestru třetího ročníku. V tomto případě je nutné začlenění bloků v rámci semestru tak, aby reflektovaly aktuální harmonogram akademického roku, tedy i hraniční data zadání bakalářské práce (od dubna do října). V rámci prvních bloků výuky ve druhém ročníku jsou studenti vedeni a motivováni k výběru budoucího tématu bakalářské práce, jehož uvážlivá volba představuje základní předpoklad ke kvalitně zpracované bakalářské práci. Výběr vhodného tématu je doporučován s ohledem na specializaci a zájmy studentů, praktické zkušenosti či jazykové schopnosti. Studenti jsou vyzváni k promyšlení vlastních témat, která jsou následně v jednom z bloků rozebrána a zhodnocena tak, aby si poučení odnášeli všichni diplomanti. Dopad předmětu je v této fázi o to důležitější, jelikož zde ještě nefiguruje vedoucí práce, který by studentovi dokázal rozkrýt úskalí skrývající se pod slupkou na první pohled často líbivého tématu. Část vlastních návrhů, která je pozitivně reflektována vyučujícím, je později předložena k posouzení garantovi oboru a případným vedoucím, jejichž odborné zaměření má k tématu nejblíže. Teprve následně jsou studentům předložena témata vypsaná jednotlivými vyučujícími působícími na katedře Přírodovědných a humanitních disciplín (v jejíž struktuře figuruje obor Logistika cestovního ruchu). Výběr a diskuze o tématu však již v tomto případě probíhá mimo hodiny bakalářského semináře. Následný důraz v rámci Bakalářského semináře směřuje ke stanovení a přesnému vymezení cíle či cílů práce. Cíl bakalářské práce je studentům interpretován jako řešení konkrétně vymezeného problému, k jehož splnění je nutno postupovat od shromažďování informací, třídění získaných zdrojů až ke kritice a interpretaci jevu, který osvětluje vztahy mezi jednotlivými údaji. Cíl práce je v několika etapách vytváření bakalářské práce připomenut v rámci hodin Bakalářského semináře, především formou prezentací studentů zaměřených na průběžné výsledky, jichž dosáhli. Důležitým tématem, jemuž musí být v hodinách věnován prostor, je problematika plagiátorství a vědecké etiky. Při odevzdání bakalářské práce na sebe autor bere odpovědnost za originalitu textu, včetně dalších objektů (mapy, schémata, obrázky,…). Plagiátorství, charakterizované jako představení části nebo celého duševního díla jiného autora jako svého vlastního, se pojí také s důsledným využíváním citačního aparátu. V případě citací jsou studenti vedeni k tomu, aby vždy dodrželi tři základní pravidla: správně citovat, uvést zdroj a zařadit jej i do seznamu zdrojů. Správné formě bibliografických citací a odkazů je v rámci Bakalářského 358

Rája

Cíle a obsah výuky předmětu Bakalářský seminář

semináře věnován poměrně významný prostor, jelikož se jedná o místo častého výskytu chyb a nepřesností. Studenti jsou také seznámeni se systémem Theses, který slouží pro odhalování plagiátů mezi závěrečnými pracemi. Do systému jsou po odevzdání bakalářských prací všechny práce vloženy a zkontrolovány, což je také jistou motivací pro studenty, aby v průběhu tvorby bakalářské práce dbali na rozsáhlejší využívání zdrojů, citací a především vlastních myšlenek. Bakalářský seminář se také zaměřuje na představení jednotlivých fází výzkumného procesu, plánování, předvýzkumu a hlavního výzkumu. Jedením ze základních požadavků, které by měl předmět splnit, je seznámení studentů se základními metodami výzkumu. Studenti by měli po absolvování daných hodin charakterizovat a využívat kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu a uvést příklady využití v konkrétních případech. K tomuto cíli je směřováno nejen teoretickým rozborem metod výzkumu, ale především jejich aplikací za pomoci drobných úkolů, jež musí studenti v rámci hodin Bakalářského semináře řešit. Důraz je přitom kladen na ty metody, které větší část účastníků semináře ve své práci využije. Kupříkladu je tak oproti jiným oborům na technicky zaměřené vysoké škole častěji využíváno dotazníkové šetření. V rámci této důležité oblasti jsou také probírány základní metody statistického zpracování dat. Již v prvním semestru výuky, ale především v rámci posledního semestru, v němž výuka Bakalářského semináře probíhá, se předmět mimo jiné zaměřuje na vědecké vyjadřování v odborném textu, specifikaci a charakter textu a na stavbu a strukturu vědecké práce. To vše má směřovat studenty k finalizaci kapitol práce, ke zlepšení jejich návaznosti, správnému umístění a především apelovat na správný jazyk textu. Spolu s těmito otázkami jsou také rozebrány konkrétní požadované formální náležitosti bakalářské práce zpracované v samostatném dokumentu shodném pro celou vysokou školu. Jedním z posledních úkolů předmětu je připravit studenty nejen k tvorbě práce, ale také k její obhajobě. Ta má nakonec značný vliv na finální hodnocení a z toho důvodu ji nelze opomenout. V rámci předmětu je tak zařazeno téma umění prezentace vlastního výzkumu. Studenti si připravují prezentaci své vlastní bakalářské práce (ačkoliv v dané době ještě ne zcela dokončené), důraz je kladen na precizní zpracování prezentace a především na výklad a obhajobu práce. Ostatní studenti se spolu s vyučujícím stávají komisí, která vznáší dotazy a na závěr také celkově hodnotí prezentujícího diplomanta.

Závěr Bakalářský seminář by měl být pro studenty značnou oporou při tvorbě první rozsáhlejší odborné práce. Předmět přináší celou řadu možností vedoucích k dosažení hlavního cíle: otevření nových vědeckých obzorů diplomantů při současném zkvalitnění bakalářských prací. K tomu by mělo vést také nastíněné zkvalitnění výuky předmětu. Přes učiněné změny však představuje předmět i do budoucna neustálou výzvu k jeho další inovaci. 359



[4] [5] [6] [7] [8]

ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. 1. vyd. Praha: Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7. FINN, M., ELLIOTT-WHITE, M., WALTON, M. Tourism and Research Methods. Data collection, analysis and interpretation. 1. vyd. Harlow: Pearson Education, 2000. 285 s. ISBN 978-0-582-36871-2. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 584 s. ISBN 80-7178-820-1. HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 117 s. ISBN 80-244-0458-3. KAHN, N. B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 149 s. ISBN 80-7178-443-5. VEAL, A. J. Research Methods for Leisure and Tourism: a practical guide. 3. vyd. London: Pearson Education, 2006. 448 s. ISBN 978-0273-68200-4.

360

Rössler

Bakalářské práce

BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Miroslav Rössler Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Základním záměrem autora a zároveň cílem příspěvku bylo zpracovat pro potřeby studentů úvodní text, který by je dokázal zorientovat v problematice tvorby akademických textů různých typů, zejména však závěrečných kvalifikačních prací (bakalářské úrovně). Reflexe současné situace v oblasti vysokoškolského vzdělávání a problémů vznikajících v oblasti tvorby závěrečných kvalifikačních prací (zejména pak plagiace), si vynutila zařadit i nezbytné základy etiky odborné práce (tedy činnosti spojené nejenom s tvorbou vlastních studentských textů nejrůznějších forem, zaměření a úrovní). V neposlední řadě je prezentován rozbor poznatků z tvorby závěrečných kvalifikačních prací (bakalářské úrovně) studenů Moravské vysoké školy Olomouc, o.p.s., vzniklých za odborného vedení autora příspěvku (cca 100), jejich hodnocení a obhajob v období let 2008 – 2011. Ty pak posloužily v závěrečné části textu (v Příloze) k některým doporučením standardních návyků a dovedností, které by mohly být účelné pro přípravu a zpracování podkladů závěrečných kvalifikačních prací budoucích diplomantů. Klíčová slova: Bakalářská práce, etika odborné práce, excerptace, „formální plagiát“, informační exploze, klauzurní práce, kompilát, konspekt, odborná práce, parafrázování, plagiát, požadavek vědeckosti, princip čestnosti, princip názorové tolerance, princip nekompromisnosti, princip nestrannosti, princip objektivnosti, princip originality, princip osobní korektnosti, princip pravdivosti, princip sebekritičnosti, princip skromnosti, princip zásadovosti, ročníková práce, seminární práce, vědecká práce, závěrečná kvalifikační práce. Odborný konzultant: Miroslav Rössler Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná

Úvod Studentům bakalářského studia obou forem – prezenční i kombinované, jsou zadávány ke zpracování práce, které sledují zejména didaktické a výukové cíle. Jako takové mají především rozvíjet schopnost studentů na vědecké bázi zpracovat zadané (či zvolené) téma nebo část určité problematiky. Mezi nejrůznějšími protokoly, esejemi, seminárními pracemi obecně, projekty, řešeními případových studií, zaujímá významné místo závěrečná kvalifikační práce 361

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV studenta bakalářského studia – bakalářská (diplomová) práce. U jejího zpracovatele se již předpokládá, že v průběhu bakalářského studia vypracoval řadu zejména seminárních prací (nejčastěji zadávaných ve formě volných esejí, pro něž si student v rámci zadaného tématu zvolí svou vlastní specifikaci pro další zpracování). Vyučující (vedoucí semináře) zadává zpravidla téma, event. doporučí literaturu a nastaví rámec pokynů pro vypracování. Těmito pracemi jsou sledovány nejrůznější cíle, zejména pak:46  nárůst poznatků,  schopnost jejich analýzy a syntézy,  jejich posouzení na podkladě samostatného myšlení studenta. Z hlediska významu pak tyto práce umožňují47:  rozšířit vhled studenta do problematiky,  rozvíjet schopnosti práce s literaturou,  upevnit základní znalosti výzkumných metoda, postupů a technik,  vytvářet návyk formulovat (vědecký, odborný) problém,  osvojit a prohloubit si dovednosti tvůrčího psaní akademického textu,  tříbit jazykovou kulturu písemného projevu,  získat estetickou zručnost při grafické úpravě vznikajícího textu. Bakalářská práce je svým tématem (a zejména jeho specifikací) zadávána pro předpokládaný rozsah minimálně 40 stran textu (bez příloh). Obvykle se nedoporučuje, aby vlastní text odevzdávané práce bez příloh přesahoval 60 stran. Vyhotovená práce, jejímž tématem by měla být oblast ekonomiky a managementu (tedy profilujících oblastí studijního programu na MVŠO), je obhajována jako součást státní závěrečné zkoušky dle platné akreditace MŠMT ČR. Písemné posudky zpracovává jak vedoucí bakalářské práce (konzultant), tak i oponent. Bakalářská práce je svou povahou typem odborné práce.48 Její autor by se měl zabývat specifickými problémy zvoleného (svého) oboru, čímž by měl prokazovat své znalosti, svou odbornost. Tímto autor obvykle neusiluje o přinášení objevných skutečností. Neznamená to však, že by i práce tohoto druhu nemohly přinášet něco nového, svým způsobem objevného, byť pouze ve formě nových dílčích poznatků. Ze zkušenosti však lze říci, že to nevidíme příliš často. Pro úplnost dlužno poznamenat, že vědecká práce, jako výstup specialisty daného oboru s hlubokými znalostmi, splňuje všechna kritéria odborné práce, a navíc přináší „nové, objevné a dosud nepublikované poznatky, objevy apod.“.49 V rámci vysokoškolského studia se pod obsáhlou oblast odborných prací zahrnuje několik druhů prací, vznikajících během vlastního studia (tedy jako práce

46

srov. FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce, s. 12 srov. tamtéž, s. 12 48 srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 19 49 srov. tamtéž, s. 19-20 47

362

Rössler


dovednostní, průpravné a cvičné – seminární, ročníkové, klauzurní apod.) a dále za účelem získání kýžené kvalifikace vysokoškolského studenta (zde práce závěrečné).50 Seminární práce je zadávána nejčastěji vysokoškolským učitelem v rámci jím vedeného semináře51. Většinou i on sám stanovuje téma (zaměření, problematiku, specifikaci) a formu, danou obvykle záměrem jak samotného předmětu, tak i seminární práce. Student je zde zavázán k hlubšímu průniku k podstatě jevu v rámci vymezeného tématu, příp. procvičení možných způsobů a technik práce (většinou s dostupnými literárními zdroji a dalšími informačními materiály). Prakticky to tedy znamená cvičení ve studiu okolností v rámci daného tématu, excerptací (vypisování) hlavních myšlenek a klíčových pojmů a dále ve vypracování konspektu (stručného plánu, celkového pohledu), jakéhosi výtahu myšlenkové kostry studovaných děl. Bez ohledu na formu přípravy (písemnou, ústní) pro prezentaci výsledků práce na semináři, je účelem tohoto druhu prací rovněž konfrontace vlastního vidění problému, názorů studenta s názory, pohledem a míněním ostatních studentů i pedagoga. Tímto procesem si student osvojuje klíčovou dovednost a užitečnou praktickou schopnost o problému a jeho možném řešení diskutovat. Za tímto účelem je důležitou povinností vést studenta k pokusům zaujmout k excerptovaným dílům své kritické a hodnotící stanovisko. Nejčastější formou je vést s jeho autory virtuální dialog a polemiku. Ročníková práce má ve své bazální podobě plnit kromě cvičné (obdobně jako předchozí typ práce seminární) i funkci kontrolní52. V rámci ní si vyučující ověřuje úroveň schopností studentů, zejména pak dovedností pracovat s odbornými informačními zdroji, interpretace výkladu jejich stěžejního myšlenkového přínosu a postižení věcných a časových souvislostí daného (projednávaného) problému. Naučil-li se v rámci seminární práce student pouze sesbírat a shromáždit hotové, již někým zformulované myšlenky, pak v ročníkové práci musíme zákonitě očekávat, že takto extrahované myšlenky budou také interpretovány a zprostředkovány jiným. Důležitou součástí by pak měl být pokus o vlastní hodnocení tlumočených názorů, jejich integraci a určitou syntézu dané problematiky, spočívající v přehledném zachycení v celku, včetně postižení event. historického a interdisciplinárního kontextu. Ročníková práce, zpracovávaná studentem pod přímým vedením vyučujícího, se tak stává dalším významným krokem k posouzení schopnosti studenta postoupit do vyššího ročníku, ale i mezistupněm pro získání potřebných schopností a dovedností sepsat závěrečnou kvalifikační práci pro obhajobu v rámci státní závěrečné zkoušky. Pro úplnost připomenu ještě klauzurní práci, která je velmi přísnou písemnou zkouškou v uzavřeném prostoru.53 Student zde nemá kontakt s žádnými zdroji externích informací. Je tak odkázán pouze sám na sebe a schopnost využít nabyté znalosti. Autor sám má zkušenosti s oběma extrémy „přísnosti“ využití tohoto typu examinace. Jedním je kontrolované odkládání všech osobních věcí zkoušeného (aktovky, mobilních telefonů, programovatelných kalkulaček, někdy i psacích potřeb), 50

srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 19 - 20 51 srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 20 52 srov. tamtéž, s. 19 53 srov. tamtéž, s. 20

363

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV přísná kontrola povoleného občerstvení, doprovod na toaletu v průběhu práce a využití pouze přidělených formulářů pro vyhotovení práce (např. režim Open University Milton Keynes). Volnějším přístupem je jakási forma „Open Book Exam“, povolující využití podkladů (učebnic, poznámek z přednášek a cvičení, výpisků z literatury, případně i vlastní SW produkty) pro řešení zadání této klauzurní (zápočtové, zkouškové, kolokviální) práce (např. režim některých kurzů MBA, příp. nejrůznějších forem certifikovaného studia v rámci celoživotního vzdělávání). Je otázkou, který přístup svou vyhrocenou formou více přispívá k formování osobnosti studenta a budoucího odborníka pro nejrůznější, velmi sofistikované druhy prací a činností, vyžadující mnohdy interdisciplinární přístup a týmovou práci. Všechny typy zde vzpomínaných studentských prací (seminární, ročníkové, klauzurní, nejrůznější projekty – oborové, ročníkové, podíl studentů na vědeckovýzkumné činnosti školy, jejích ústavů, pracovišť i samostatných výzkumných pracovníků, apod.) mohou, či spíše musí ve své podstatě sloužit k tomu, aby student mohl vypracovat na závěr svého studia (z logiky věci) závěrečnou kvalifikační práci – bakalářskou práci.54 Oproti předchozím typům nejrůznějších forem akademických prací, plní ještě funkci průkaznou (tedy kromě průpravné a kontrolní). Na vysoké škole je její zpracování a následná obhajoba před komisí pro státní závěrečné zkoušky, jednou z významných a nezastupitelných podmínek pro úspěšné ukončení a absolvování samostatného, uceleného a relativně uzavřeného nižšího stupně vysokoškolského studia – vzdělávání profesních bakalářů. Toto bakalářské studium směřuje k přípravě absolventa pro budoucí výkon náročnější praktické odborné činnosti příslušného oboru zaměření, jakož i jako nezbytný předstupeň pro navazující magisterské (inženýrské) studium. Tento režim se tak, někdy násilnou formou, harmonizuje s postupně probíhající globalizací evropského školství v rámci tzv. Boloňského procesu.

1

Etika odborné práce

I když rozdíl mezi odbornou a skutečně vědeckou prací je patrný zejména v originalitě nových myšlenek a objevů autora, mají odborná a vědecká práce hodně společných prvků pokud se týče etických aspektů. Důraz na etiku vědecko-odborné práce je akcentován zejména v současnosti, kdy se etické cítění celé naší společnosti nachází v krizi a dochází doslova k významnému pragmatickému vyprazdňování etična.55 Dokážeme vést své studenty mimo hodnotovou dezinterpretaci základních otázek a principů vzájemného soužití? Pokusme se nastínit základní principy etiky odborných (a potažmo i vědeckých) prací:56  princip objektivnosti, pravdivosti a nestrannosti (1),  princip osobní poctivosti, korektnosti a čestnosti (2),  princip originality – původnosti (3), 54

srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 20-21 55 srov. tamtéž, s. 24 56 srov. tamtéž, s. 27

364

Rössler

Bakalářské práce    

1.1

princip zásadovosti a nekompromisnosti (4), princip sebekritičnosti a názorové tolerance (5), princip skromnosti (6), etika autora odborné práce v době informační exploze (7).

Princip objektivnosti, pravdivosti a nestrannosti vědecké práce57

Obecně uznávané tvrzení, ověřené zkušeností, praví, že za objektivní a pravdivé tvrzení lze považovat pouze ty poznatky, jež se shodují se zpracovávanou skutečností, a tedy neodporují realitě. Tento princip lze vnímat jako axiom – nedokazatelné pravidlo. Z odkazu anglického filosofa Francise Bacona lze vysledovat akcent na pravdivost a objektivnost, jež jsou společné pro vědu jako takovou, ale i pro odbornou práci, jevy typické a signifikantní. S ohledem na cíl každého specifického lidského konání (věda či nové poznání), lze říci, že hodnotu má jen pravdivé poznání. Tento etický princip v sobě obsahuje požadavek, aby autor před vlastním řešením svého problému (zvoleného tématu bádání) velmi důvěrně a co možná nejdůkladněji poznal práce jiných autorů, kteří se touto problematikou zabývali před ním, co již bylo v této oblasti vykonáno. Rovněž pak by měl jasně a zřetelně specifikovat jejich odborný přínos. Připomeňme si na tomto místě 6 pravidel principu objektivity a pravdivosti, které vyžadují, že odborný pracovník se dostává do kolize s nimi, když:  nepředloží ve své práci všechna fakta, k nimž svým studiem a činnosti dospěl, něco zamlčí a nerespektuje základní požadavek vědecko-odborné práce, podle něhož lze za objektivní a pravdivé považovat jen ty poznatky, jež neodporují realitě. Porušení tohoto pravidla nelze ospravedlnit ani ekonomickými zájmy v rámci účelného podnikání jakkoliv velkého či silného podnikatelského subjektu,  z nepřesných a neúplných empirických údajů (mnohdy získaných v rámci sběru od statisticky nevýznamného množství dotázaných) přesto formuluje určité závěry a ty pak zobecňuje,  vydává za experimentální fakta, data a hodnoty vykonstruované, poopravené či dokonce vymyšlené a zfalšované,  přistupuje k nekorektnímu rozlišování východisek, jakož i vlastního přínosu k řešení problematiky,  definuje nepřesně, nebo z opatrnosti nedefinuje vůbec, pojmy, s nimiž pracuje či v rámci řešení problému pracovat hodlá,  přistoupí ke zneužití některých materiálů k doložení skutečnosti, názoru či informace, přičemž z nich jednoznačně důkaz nevyplývá (vědomé zneužití výsledků výzkumu).

57

srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 26-27

365


1.2

Princip osobní korektnosti a čestnosti58

S první výše uvedenou oblastí etiky odborné práce velmi úzce souvisí i zásada osobní poctivosti, korektnosti a čestnosti. Jde v zásadě o akcent prezentace jen a pouze těch údajů, které jsou podpořeny autentickým autorstvím (odborného úsilí autora bez sklonu k podvádění). V tomto ohledu je nejprůkaznějším důkazem čestnosti poctivé nakládání s nejrůznějším zdrojovým materiálem. Odborná veřejnost velmi citlivě vnímá jako eticky nepřijatelné a nečestné:  zamlčení zdroje, z něhož autor při své činnosti čerpal, aniž by byl součástí výčtu použitých informačních zdrojů,  záměrné „opomenutí“ citace zdroje, který není v souladu s názory autora nebo dokonce může svědčit proti výsledkům a závěrům, k nimž v průběhu své odborné činnosti dospěl,  uvedení literárních (obecně informačních) zdrojů, s nimiž se neseznámil nebo při své práci nevyužil – přitom je lhostejné, zda tak činí z prestižních důvodů nebo alibisticky (aby nebyl podezírán z neznalosti literárních zdrojů vážících se k jeho odbornosti či odborným tématům práce).  citací vysokého počtu literárních (informačních) zdrojů pod titulem „použitá literatura“, jež však ve skutečnosti použita nebyla, ani nemá v textu odborné práce jakoukoliv reflexi.  uváděním svých prací, jež nemají přímý vztah k řešené problematice a svým způsobem slouží pouze pro podporu osobní prezentace autora odborné práce,  použitím cizí myšlenky, aniž by byl citován její autor a uvedena přesná bibliografická data zdroje dle citační normy,  předstíráním projevů názorové shody jiných autorů citováním nikde neexistujících vyjádření, podpořený navíc zastírání ve formě odkazů na určitý existující informační zdroj,  nepřesnou a neodpovědnou interpretací zjištěných dat či vědomým přeceněním významu výzkumných závěrů (již vzpomínaným zobecněním závěrů, podpořených nízkým počtem výpovědí respondentů kontaktovaných v rámci výzkumu),  zakomponováním zdrojového materiálu jiného odborníka do své práce, včetně jeho syntézy a závěrů, aniž by jej přiznal jako spoluautora,  přivlastněním výsledků práce týmu odborníků bez přiznání jejich spoluautorství.

1.3

Princip originality – původnosti59

Je těsně vázán na zásadu odborné poctivosti. Každá seriózní odborná práce musí ve svém obsahu v konečném důsledku přinášet nějaký nový, byť zcela nepatrný, ale 58

srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 29-30 59 srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 31-34

366

Rössler


původní, do té doby nikým nepublikovaný poznatek. Autor v tomto smyslu není oprávněn za žádných okolností vydávat cizí myšlenky za své vlastní nebo výsledky cizích výzkumů za vlastní šetření. Pakliže autor neodkazuje na zdroj, z nějž v průběhu své odborné práce čerpal a cizí, převzaté myšlenky jednoznačně a nezpochybnitelně neoznačí autorizací původce, pak je čtenář oprávněn se domnívat, že jsou výsledkem vlastní práce autora textu. Vědomé přivlastňování cizích myšlenek, výsledků cizí duševní práce, poznatků jiných autorů, je označováno jako plagiát (a v souladu s možným překladem do češtiny považováno za krádež či loupež). Současný právní řád na toto neetické počínání autorů odborných prací pohlíží jako na faktické porušení autorských práv se všemi důsledky a event. trestní odpovědností z něj plynoucích. Nejčastěji se vyskytující formou plagiátu je „formální plagiát“. Ten vzniká „vypůjčením“ části díla jiného autora (doslovně nebo s formálními úpravami opsaného textu), aniž by byl uveden informační zdroj a jméno autora přebíraného textu. V současné době je obrovským lákadlem studentů, ale i pedagogů, odborných a vědeckých pracovníků, INTERNET. Ten je ve své rozprostřenosti, rozsáhlosti a relativně snadné dostupnosti velkého množství odborných textů z nejrůznějších oborů lidského konání, ale i jejich velmi různé kvalitě (či spíše nekvalitě) často prvořadým cílem využití nejenom studenty, ale i netrpělivými, neproduktivními a nekreativními odbornými pracovníky. Svody „síti sítí“, jak se INTERNET také někdy přezdívá, jsou pak živnou půdou pro nejrůznější podvody a protiprávní jednání, čímž dotčení autoři podstupují velmi významné riziko postihů a sankcí. V posledních letech lze s povděkem reflektovat snahy některých akademických institucí, které se, opět s různým úspěchem a kvalitou, pouští do vytváření různých SW produktů k odhalování této formy podvodné činnosti studentů, pedagogů i vědecko-výzkumných pracovníků (MU Brno, ZČU Plzeň a další). I MVŠO je připravena pro využití této formy průběžné kontroly vznikajících akademických textů všech úrovní (v rámci v současnosti rozvíjejícího se využití SW studijní agendy STAG). Stále častěji se stává předmětem diskusí v akademickém světě, využití cizích textů pro potřeby vlastní vzdělávací aktivity, zejména vysokých škol. Aniž bych chtěl nás, vysokoškolské pedagogy, řadit do role pouhých „přenašečů“ cizích myšlenek do cílových „hlav“ našich studentů, přeci jenom se mnohdy nevyhneme této formě využití cizích myšlenek, výsledků výzkumů, studia, bádání a kreativity našich předchůdců, za což bychom mohli být po právu minimálně kritizováni, souzeni a sankcionováni. Do stejné kategorie, byť jeho využití je méně časté, patří parafrázování, tedy volný opis cizí myšlenky jejím přeformulováním, vyjádřením obsahu jinými slovy, opět bez uvedení zdroje a autora. Kompilace jako forma vyhotovení odborné práce (včetně závěrečné kvalifikační práce – bakalářské diplomové práce) je přípustná. Tuto je nezbytné jasně odlišit od plagiátu (byť se svým způsobem jedná o druh nepůvodního textu). Ani tento druh textu není pro poznání žádným přínosem. Počet takto vyhotovených kvalifikačních prací se v poslední době (počínaje vazbou na revoluční rok 1989) neočekávaně zvyšuje. Jedním z možných vysvětlení je snaha autorů přinést z tuzemské i cizojazyčné, zahraniční literatury co možná nejvyšší objem informací. Tato upřímná snaha je však často simplifikována na prostý sběr informací, jejich nekritické přijímání 367

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV a bezduchý popis, aniž by byly autorem jakýmkoliv způsobem kreativně rozvíjeny. Samotné tlumočení názorů jiných autorů, bez konfrontace s viděním svým a také výsledky vlastní odborné práce, bez diskuse s citovanými autory však přináší minimální tvůrčí podíl autora textu (pokud vůbec nějaký). A to i při dodržení povinnosti uvádění původce přebíraných myšlenek i bibliografických údajů jejich prací (na rozdíl od autorů plagiátů).

1.4

Princip zásadovosti a nekompromisnosti60

Odvaha autora při dodržování této zásady tkví v tom, že se nevyhýbá problémům, naopak je aktivně vyhledává a přistupuje k jejich řešení. Výsledky své odborné práce nepřizpůsobuje všeobecnému očekávání předpokládaných čtenářů, resp. hodnotitelů, posuzovatelů a oponentů.

1.5

Princip sebekritičnosti a názorové tolerance61

Etická úroveň odborného pracovníka je vystavena zásadní zkoušce v situaci, kdy je pod tíhou neovlivnitelných okolností a zejména objektivních příčin donucen korigovat zastávaný názor a akceptovat a uznávat tak argumenty i oprávněnou kritiku okolí. Schopnost sebekritického uznání nesprávnosti vlastních výsledků a veřejného uznání omylu, obvykle vyžaduje odvahu a osobní nasazení (při současné skromnosti) významnou měrou přispívá k formování skutečné odborné autority, respektu a úcty.

1.6

Princip skromnosti62

Hovoříme-li o zásadovosti a nekompromisnosti, sebekritičnosti a názorové toleranci, pak jejich význam podtrhuje jedině vědecká skromnost. Ta od autora očekává, že při prosazování svých myšlenek a projektů, podpořených svým způsobem odvážnými hypotézami, nebude svůj názor tvrdohlavě vnucovat jako jediný možný a tím také správný. Musí být ochoten připustit možnosti jiných názorů a úhlů pohledu. Své výsledky musí hodnotit s patřičnou skromností. Svéhlavost, neústupnost, názorová netolerantnost a neschopnost (či spíše neochota) přijímat kritiku signalizuje nevyzrálost autora – nízký stupeň sebereflexe, malá sebekritičnost a neskromnost, spočívající původem v nepoctivosti.

1.7

Etika autora odborné práce v době informační exploze63

Zpřístupněním všech západo- i mimoevropských informačních zdrojů byly i česká odborná veřejnost zaplavena obrovským množstvím informací – hovoříme o tzv. informační explozi. Autorům tak hrozí přesycení novými informacemi, aniž by 60

srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 34 61 srov. tamtéž, s. 34-35 62 srov. tamtéž, s. 35 63 srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření, s. 35-36

368

Rössler


dospěli k žádoucímu nasycení vědomostmi (znalostmi). Zde hrozí kromě samotného přesycení informacemi (mnohdy balastními) i skutečnost, že se autoři odborných prací budou pídit po mezinárodních zdrojích. Respekt před nimi vítězí nad tuzemskými i národními podklady. Často jen ve snaze být (stát se) součástí celoevropského společenství. Výsledkem takových přístupů je pak pouhá deskripce, aniž by byly podrobeny cílené kritické analýze a komparaci s domácími zdroji. Hrozí zde nahodilost v získávání dat a informací a živelnost, přičemž namístě by byly dlouhodobost a systematičnost. Právě v tomto přístupu je volné pole působnosti autora bakalářské práce v symbióze s vedoucím práce při využití kompilátu jako jedné z možných variant bakalářské práce absolventa MVŠO. Máme-li tedy svého svěřence – diplomanta, vést k cíli (tj. sepsání závěrečné kvalifikační práce – bakalářské práce), musíme především sami ctít a vyznávat tato etická pravidla v rámci této formy odborně-pedagogické práce.

2

Výběr tématu závěrečné kvalifikační (bakalářské) práce64

Tématem bakalářské práce je obvykle přesně vymezená problematika, jejíž řešení zpracovává student samostatně pod metodickým vedením vedoucího práce (konzultanta). Téma musí odpovídat požadavkům na bakalářskou práci, odbornému zaměření ústavů/kabinetů, možnostem realizace v jeho podmínkách (případně i v podmínkách jiných institucí) i vlastní specializaci konzultanta či odborného vedoucího práce. Vypisování témat je v kompetenci manažera ústavu/kabinetu a navrhují je obvykle pedagogové či ostatní odborní pracovníci ústavů/kabinetů. Za určitých okolností je mohou navrhnout sami diplomanti (stejně jako odborní vedoucí či konzultant práce z praxe). Po schválení manažerem ústavu/kabinetu jsou témata zveřejněna na úřední desce a prostřednictvím INTRANETu. Každý posluchač tedy může vytvořit vlastní (vstřícný) návrh tématu své závěrečné kvalifikační práce, vyhledat si vhodného vedoucího (konzultanta) a po poradě s ním předložit manažerovi příslušného ústavu/kabinetu vstřícný návrh svého tématu. To je pak zveřejněno standardním způsobem na úřední desce spolu s ostatními vypsanými tématy. K volbě tématu závěrečné kvalifikační práce přistupují studenti zpravidla ke konci II. ročníku vysokoškolského studia, kdy jsou již rámcově obeznámeni s oborem své specializace i s náplní většiny profilujících předmětů a disciplín, z nichž ještě neskládali postupové zkoušky, kolokvia či zápočty. Student je tedy již schopen posoudit, zda bude lepší zaměřit se na tématiku starší nebo současnou, zda bude téma schopen zpracovat a jaký význam má zvolené téma pro ostatní, resp. využití v praxi. Většina závěrečných kvalifikačních prací je koncipována jako vědecké práce – musí tedy splňovat základní podmínky (pravidla vědeckého zpracování mohou být

64

srov. např. FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce, s. 18 a s. 25, KATUŠČÁK, D., DROBÍKOVÁ, B., PAPÍK, R., Jak psát závěrečné a kvalifikační práce, s. 44, HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M., Diplomové a závěrečné práce, s. 9

369

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV uplatněna u každé odborné, výzkumné či badatelské činnosti – tzv. požadavek vědeckosti):65  předmět, o němž práce pojednává, je obecně poznatelný a identifikovatelný (v tomto ohledu může být konkrétní nebo abstraktní),  jsou stanovena pravidla pro výběr předmětu a zásady, podle nichž je zkoumaný předmět poznáván a klasifikován (výčet vlastností či znaků, podmínky existence, referenční vztahy…),  o předmětu jsou sdělovány poznatky, které ještě nebyly zveřejněny jinými autory, nebo se novým způsobem pojednává o skutečnostech, které jsou již známy (objevují se nové souvislosti, vhodnější způsob řazení…),  východiska a předpoklady, na nichž se staví, musí být zdůvodněny a dostatečně průkazně argumentovány (či dokazovány),  postup získání důkazů i argumentů musí být popsán, ozřejměn a dokumentován obecně přístupným a kontrolovatelným způsobem,  práce musí umožňovat ověření předkládaných výsledků, aby obdobná bádání jiných autorů mohla být provedena stejnými prostředky a nástroji (s cílem dosažení týchž výsledků). Rovněž musí být ověřitelné, zda předkládané závěry nejsou ukvapené, nahodilé či málo průkazné (nebo podmíněné dalšími faktory, jež nebyly vzaty v úvahu). Lze rovněž navrhnout postup získání dalších objektivních důkazů a uvést tak, jaký výsledek by mohl vyslovenou domněnku vyvrátit,  práce musí vykazovat užitečnost pro ostatní, nesmí být samoúčelná, přičemž praktický, vědecký význam práce se měří potřebností pro daný obor – každý, kdo se bude v budoucnosti daným tématem zabývat, by se neměl obejít bez této práce, měla by být rozvoje hodným způsobem inspirativní.

3

Shrnutí poznatků z průběhu tvorby závěrečných kvalifikačních prací (bakalářských prací) studentů MVŠO, jejich hodnocení a obhajob v letech 2008 – 2011

Ve studentovi je v první řadě potřeba potlačit obavy ze psaní. Osvědčují se následující doporučení:66  zapomenout na to, že tvořivě psát odborný text znamená řadit k sobě obrovské množství nádherných slov a vznešených frází a vět,  splnit tři základní podmínky – chtít psát jasně, pracovat s vervou (myšlení je usilovná práce a ochota usilovně pracovat rozhoduje o výsledku této tvůrčí činnosti) a zaznamenávat si všechny, byť krásné, dramatické či vzletné, věty a myšlenky.

65

srov. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci, s. 49-55 srov. POKORNÝ, J. Úspěšnost zaručena. Jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci, s. 188-190 66

370

Rössler


Důležité zásady: 1. Udělejte si náčrt toho, co chcete říci (napsat, sdělit). Nemůžeme psát jasně, dokud ještě před tím, než začneme psát, nevíme, čím a jak chceme psaní ukončit. Stále opakujícím se problémem každého psaní je paradoxně sestavení osnovy textu (což předpokládá, že je nám známý cíl a závěr práce ještě před zahájením psaní). Doporučení:  na malé kartičky (max. velikosti A6) si zapisujeme vše, čím se chceme zabývat – důsledně vždy jednu myšlenku na jednu kartičku,  rozdělíme si takto vytvořený soubor kartiček na samostatné soubory pro každou skupinu myšlenek (bodů), těsně spolu tematicky souvisejících,  uspořádáme tak soubory kartiček s myšlenkami podle určitého logického systému, např. od nejdůležitějšího k méně a méně důležitému, nebo naopak od nejméně důležitého k nejdůležitějšímu, příp. podle návaznosti jednotlivých myšlenek – co musí čemu předcházet, aby čtenář pochopil další navazující text,  ke každému souboru kartiček uspořádáme myšlenky (body) logickým a co nejsrozumitelnějším způsobem,  v návaznosti na tento náčrt přidáme již jen úvod a závěr (které se obvykle píší – v případě úvodu paradoxně – až na konci psaní), Tento praktický způsob, jak udělat osnovu, koncept práce, je zároveň pružný – snadno lze přidávat, vyřazovat nebo i měnit pořadí myšlenek (bodů). 2. Při psaní neustále myslíme na své čtenáře. Neustále uvažujeme nad tím, co adresáti textu o tématu mohou vědět. Nikdy se nesnažíme psát na vyšší úrovni, než jsou předpokládané znalosti budoucích čtenářů. Na tomto místě je nutné varovat před chybnou radou o psaní pro dvanáctiletou mentalitu, což je přinejmenším urážlivé. Mějme na paměti, že hlavním úkolem je objasnit téma práce, a ne dokázat, že jsme chytřejší než naši čtenáři. 3. Vyhýbáme se použití slangových výrazů. Neužíváme ani příliš slov, výrazů a vět, které znají pouze odborníci se speciálními znalostmi či zájmy. Pokud je přeci jenom nevyhnutelné jich využít, pak je na místě vysvětlit jejich význam. Pokud to je alespoň trochu možné, vyhýbáme se cizím slovům. 4. Užíváme známé kombinace slov. Pod touto zásadou není však míněno užívání nesprávných vazeb, které tak mohou vyznít nejasně. 5. Užíváme především slova „první“ úrovně. Tato slova přenášejí obraz do mysli bezprostředně. Jiná slova (slova „druhé“ a „vyšších“ úrovní) musí být „dekódována“ – „překládána“ v mysli právě pomocí slov 371

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV „první“ úrovně, abychom získali adekvátní představu o skutečném obsahu sdělení. Slova „první“ úrovně jsou obvykle přesnější – jsou konkrétní a patří většinou k základnímu fondu jazyka. 6. Držíme se seznamu myšlenek (bodů) – např. ze zápisu do kartiček. Osnova, která nám pomáhá na začátku psaní, nám může šetřit námahu i v průběhu psaní. Ke každé větě, kterou píšeme, bychom si měli položit otázku „Vztahuje se k myšlence (bodu) osnovy?“. Jestliže se vůbec nehodí, pak již se nacházíme mimo zvolený rámec textu, kam se musíme po jejím odložení rychle vrátit. 7. Buďme co možná nejstručnější. Píšeme-li cokoliv, zkracování a zhušťování činí text výstižnějším, přímočařejším a tím i snadnějším pro čtení a zejména pochopení. Zhušťování je do značné míry uměním. Techniky jeho zvládání si však může osvojit a tím i využívat každý! Samotný text musí uvádět myšlenky (body) v logickém (A – B – C) pořadí. Původní náčrt (pokud jsme si v něm látku rozvrhli správně a jednotlivé body osnovy jsou rovněž v logickém A – B – C pořadí), nám v tom může významně pomoci. A – B – C znamená, že A usnadňuje porozumění B, B umožňuje snáze pochopit C, … Psát přímočaře znamená říci něco zcela jasně za využití co nejmenšího možného počtu slov. Rovněž neplýtváme slovy, která čtenářům sdělují, co už znají. Z textu odstraňujeme přílišné samozřejmosti a nadbytečné příklady, zařazené do něj jen pro pobavení. Pro podporu myšlenky obvykle stačí jeden (nejvýše dva) fakty či příklady. Jejich větší množství ji už spíše zamotá. Máme-li pocit, že to, co právě píšeme, je dobrá věc, je namístě položit se otázku „Pomáhá tento způsob opravdu vylepšit sdělnost textu, nebo jen zpomaluje jeho plynulý tok?“ Dáváme si pozor zejména na multiverbalizovaná vyjádření („vycpávkové“ věty, prázdná slova). Namístě je jejich zjednodušující náhrada typu „v současné době“ za „nyní“, „v případě, že …“ za „jestliže“, „ve většině případů“ do „obvykle“, nebo „spotřebitelská veřejnost“ za „spotřebiteli“. Aktivní forma je oproti její pasivní slovesné podobě kratší a čtivější („výzkumem byly podpořeny stanovené hypotézy“ jako pasivum proti „výzkum podpořil stanovené hypotézy“ v aktivní formě). Snažíme se také vyhýbat záporným vazbám. Závěrečná rada: Větší jasnosti docílíme, když řekneme méně slovy to, co chceme sdělit. A když už jsme to řekli, skončeme!

4

Příloha67

Při přípravě své závěrečné kvalifikační – bakalářské, práce se neobejdeme bez standardních návyků a dovedností. Student se již učí jen tím, že si připravuje a zpracovává podklady pro svou budoucí práci. Knihu vnímejme jako předmět opředený tajemstvím. Počítač nám usnadní práci až (a jenom) tehdy, když víme, co 67

srov. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci, 271 s.

372

Rössler


od něj očekáváme a co po něm můžeme (a smíme) chtít. Ani v nejmenším nám však nevštípí zásady vědecké a odborné skromnosti a hrdosti, jako i jiné „lidské“ okolnosti a skutečnosti. Za tím účelem se naučme pravopisu, tradici i řemeslu a teprve nato experimentujme a využívejme všech novinek, módních trendů a dalších technických vymožeností. Smysl studia nespočívá v souboru našprtaných poznatků, ale v samostatném, kritickém zpracování nabytých vědomostí a v získání schopnosti definovat problémy, systematicky je řešit a vykládat v souladu s konkrétními postupy mezilidské komunikace. Závěrečná kvalifikační (bakalářská, „diplomová“) práce je ve své podstatě písemný elaborát, v němž student zpracovává problém nebo látku vycházející ze studovaného oboru. Jako taková může (za dodržení jistých podmínek) obsahovat i prvky vědeckého výzkumu a „objevit“ tak něco, na co ostatní dosud nepřišli. Výsledky však mohou být i mnohem skromnější – za „nový“ vědecký či odborný poznatek lze považovat i originální způsob výkladu a chápání nějakého jevu či objektu, přehodnocení a nové uspořádání předchozích výzkumů tak, aby se objevily a zkompletovaly myšlenky, jež byly předtím rozptýleny v celé řadě izolovaných textů. V každém případě však by měl být i dílem, které ostatní přesvědčí o tom, že ke studovanému tématu sděluje autor něco úplně nového („přidaná“ hodnota). Za dobrou závěrečnou práci lze považovat i kompilaci. V ní student prokazuje, že kriticky přehlédl větší část existující literatury (písemných a jiných zdrojů, které již byly v daném oboru sepsány a publikovány), že je schopen stávající problematiku jasně vyložit a dokáže dát do vzájemných souvislostí různé přístupy a názory tak, aby vznikl inteligentní, syntetický přehled, jež by nato mohl posloužit jako zdroj důležitých informací i odborníkovi z daného odvětví, který se studovaným tématem nikdy nezabýval konkrétně a do hloubky. Kompilace tak může být i výrazem serióznosti začínajícího pracovníka, který si chce před vlastní odbornou prací ozřejmit předmět své pracovní činnosti a zajistit si veškerou možnou dokumentaci. Psát takovou práci tedy znamená:  stanovit si přesné téma,  shromáždit si k němu existující podklady,  seřadit a uspořádat si tyto podklady s dokumenty,  samostatně prozkoumat zvolené téma ve světle sesbíraných materiálů,  dát organickou podobu všem předchozím teoretickým úvahám na dané téma,  uspořádat veškerou látku tak, aby budoucí čtenář pochopil myšlenkový záměr práce a event. sám byl schopen vyhledat si tytéž materiály a dokumenty, které jsme shromáždili a dále se jimi zabývat na vlastní pěst. Psát závěrečnou práci znamená uspořádat si nejenom konkrétní podklady a data, ale zejména i vlastní myšlenky. Získaná zkušenost z této činnosti se tak stává naší trvalou dispozicí (dovedností, návykem). Uvědomme si, že způsob, jímž člověk zpracovává věci, o nichž ví, souvisí vždy se zkušenostmi, jež získal v době, kdy si 373

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV ozřejmoval věci, které předtím neznal. Je pravdou, že lepší je se cvičit ve věcech, jež nás zajímají. Nicméně dobré cvičení může spočívat i v tom, že konáme věci zbytečné. V kontextu s tím je výběr tématu vždy méně důležitý než samotná pracovní metoda a zkušenost, kterou jeho zpracováním získáme. K napsání dobré kvalifikační práce si tedy musíme najít téma, jež budeme schopni zpracovat:  (téma) by mělo odpovídat našim zájmům,  prameny nutné pro jeho zpracování musí být fyzicky dostupné,  zpracovatelnost podkladů musí odpovídat kulturní úrovni zpracovatele,  metodologické předpoklady musí odpovídat zkušenostem a průpravě, kterou zpracovatel již získal (a s níž tedy disponuje). Pracovní postup při zpracování závěrečné kvalifikační práce: 1. Úvodní činností při sepisování práce je vypracování názvu práce, obsahu a event. úvodu (přičemž někdy je doporučováno zpracovat úvod až na závěr psaní). Vytvoříme-li hned na začátku obsah, obvykle ve formě pracovní osnovy, určíme tím současně rozsah a zaměření práce. Obsah můžeme snadno měnit, máme-li výchozí bod, na němž můžeme stavět. 2. Další postup je ve vytvoření pracovního plánu ve formě prozatímního obsahu (tj. rozepsání obsahu tak, aby se pod názvem kapitoly nacházel stručný nástin toho, o čem v ní bude pojednáno – třeba ve formě osobních poznámek, jimiž si tak sami pro sebe ozřejmujeme, co vlastně chceme dělat. Pracovní plán zahrnuje název, obsah a event. úvod. Dobrý název je sám o sobě projektem. Případný „tajný“ název se obyčejně může objevit jako podtitul. Ve vazbě na stanovení základního tématu se rozhodneme o dalším zpracování jediného specifického problému. Formulace tohoto problému je současně pracovní otázkou. Je-li tato zformulována, musíme stanovit pracovní etapy, odpovídající jednotlivých kapitolám, z jejichž názvů se skládá obsah. Pracovní obsah by měl být co nejvíce analytický. Zvolíme-li jeho tvorbu ve formě „stromu“, můžeme do jeho struktury přidávat podkapitoly. Poznámka: Pro závěrečnou práci úrovně bakalářské (rozsah cca 40 s.) se doporučuje volit maximálně dvě „patra“ podkapitol (tj. název – kapitola – oddíl – pododdíl). 3.

Další etapou pracovního plánu je přibližný nástin budoucího úvodu – ve skutečnosti analytický komentář obsahu. Smyslem tohoto „fiktivního“ úvodu (bude ještě mnohokrát předěláván) je to, že si tak plánujeme základní směr naší práce (event. výzkumu), který se změní pouze tehdy, dojde-li k záměrnému přebudování obsahu. Prostřednictvím úvodu můžeme sdělit, co vlastně chceme dělat. Zejména nám však umožní pochopit, zda máme jasně uspořádané vlastní myšlenky.

374

Rössler

Bakalářské práce 



 











Dokud nebude autor schopen napsat obsah a nástin „úvodu“, nemůže si být jist tím, že ví, o čem chce vlastně pojednávat. Člověk ví, jak vykročit, „tuší-li“ alespoň přibližně, kam chce dojít. A právě na podkladě takto procítěného „tušení“ je nutno napsat „úvod“ (jako by se jednalo o jakýsi „posudek“ na již dokončenou práci). Úvod a obsah budou neustále přepisovány v souladu s tím, jak bude práce postupovat směrem k závěru (vytčenému cíli). Poslední verze si bude vytyčovat skromnější cíle než verze první a celkově bude vyznívat opatrněji. Posláním definitivního úvodu bude totiž to, aby čtenář pronikl do problematiky celé práce. Nesmíme mu tudíž slibovat nic, co pak nebudeme schopni splnit. Získá tak přesnou představu díky dobře napsané „předmluvě“. Úvod tedy jasně stanoví stěžejní a také okrajovou problematiku práce. O tom, která oblast práce bude stěžejní, rozhodneme na základě znalostí materiálů, které budeme mít k dispozici. Z toho důvodu má zcela zásadní význam vytvoření názvu, fiktivního „úvodu“ a obsahu práce, které slouží jako pracovní osnova. Všechny tyto tři výše uvedené etapy musí být provedeny přednostně na počátku přípravných prací (i když ne nezbytně vždy na prvním místě). První místo připadá vždy vyhledávání bibliografických podkladů a informací. Práce experimentálního charakteru bude vždy založena na induktivním principu (event. výzkum bude směřovat od konkrétních pozorování k formulaci obecné zásady). Dobře uspořádané závěrečné kvalifikační (bakalářská) práce bude vždy obsahovat velké množství vnitřních odkazů. Ty slouží k tomu, aby nebylo nutné tytéž věci vícekrát opakovat (a aby tím vznikla celková vnitřní soudržnost a propojenost celé práce). Vnitřní odkaz má za následek, že je tentýž jev hodnocen dvakrát, ze dvou odlišných hledisek, že tentýž příklad dokazuje současně dvě různé věci, že teorie, vyložená obecně, je aplikována rovněž na konkrétní skutečnosti, o nichž se hovoří na jiných místech textu. Dobře sestavený pracovní obsah je něco jako tabulka s očíslovanými políčky, která nám umožňuje rychle provádět vnitřní odkazy, aniž bychom museli hledat v množství nepřehledných „papírů“ (byť v elektronické podobě) ta místa, kde jsme se o dané skutečnosti zmiňovali. Výrazně analytické členění práce napomáhá jejímu chápání z pohledu čtenáře. Právě logické členění textu musí být vyjádřeno obsahem, členěným do kapitol (1.), oddílů (1.1) a pododdílů (1.1.1), jak již bylo uvedeno výše. Přitom není nezbytně nutné, aby každá kapitola měla shodný typ analytického členění jako většina ostatních kapitol (např. může existovat samostatná kapitola, jež podává příslušnou problematiku pomocí souvislého nepřerušovaného textu pod jediným názvem).

375










Student, autor textu, musí prostudovat velké množství textu, v němž se mnohdy skrývá hodnota v podobě několika málo (z pohledu tématu) důležitých poznatků. Toto „jádro“ je třeba odhalit a označit pro budoucí zpracování (podle navyklého, mnohdy osobního, systému práce s textem – podtrháváním, různobarevným označováním, přiřazováním zkratek, číslování a poznámek). U cizích materiálů je nutné pořídit si výtah. Důležité poznatky je nezbytné systematicky setřídit (formou kartotéčních lístků či záznamů – poznámek, podle témat, autorů, citace, návrhy…). Ze zásad vědecké pokory vyplývá, že nesmíme pohrdat žádným pramenem. Nejlepší podněty a nápady nemusí nutně pocházet od největších nejuznávanějších autorů. Při vlastním psaní práce je zapotřebí si položit otázku, komu je práce určena, kdo ji bude číst a proč. Tyto otázky jsou důležité – odpověď na ně má vliv na způsob výkladu, na charakter vnitřního členění práce i celkovou úroveň srozumitelnosti. Především musíme vyložit termíny a pojmy, které v textu práce používáme (tedy pouze v tom případě, nejsou-li v dané odbornosti běžné). Nesmíme se v souvislosti s tím domnívat, že čtenář bude mít tytéž informace jako my. Nevyjadřujeme se v dlouhých větách. Nemusíme mít strach zopakovat dvakrát podmět. Upustíme také od nadměrného užívání zájmen a vedlejších vět.

Závěr V předloženém příspěvku je na relativně malém prostoru nastíněna problematika přístupu k přípravě a vlastnímu vyhotovení zejména závěrečných kvalifikačních prací bakalářské úrovně. Po rozboru některých forem „průpravných“ forem studentských odborných prací byla zdůrazněna potřeba etického přístupu k vlastní práci na přípravě podkladů a následné tvorbě textu. Závěrem předložen rozbor některých poznatků z tvorby bakalářských prací, jejich hodnocení a obhajob na Moravské vysoké škole Olomouc, o.p.s. v letech 2008 – 2011. Na podkladě toho je pak v Příloze předložen text, který by mohl nasměrovat studenty, pokud se týče některých vhodných návyků a dovedností pro tuto důležitou součást studia. Chci věřit, že tento text pomůže nadcházejícím tvůrcům odborných prací nejrůznějších forem i úrovní, zejména však závěrečných kvalifikačních prací (bakalářských prací), podobně jako se to stalo již v takřka 100 případech doposud, pomůže zorientovat se v celé šíři problematiky ku prospěchu vynikajících výsledků při přípravě, tvorbě a sepsání textu i následující obhajobě.

Literatura [1]

ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: VOTOBIA, 1997, 271 s. ISBN 80-7198-173-7. 376

Rössler [2] [3] [4]

[5] [6]


FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce. Praktická pomůcka pro studenty vysokých škol. 1. vyd. Brno: KNIHAŘ, 2002, 224 s. ISBN 80-86292-05-3. HOLOUŠOVÁ, D. a KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc: UP, 2005, 117 s. ISBN 80-244-1237-3. KATUŠČÁK, D., DROBÍKOVÁ, B. a PAPÍK, R. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd. (v českém jazyce 1. vyd.) Nitra: ENIGMA, 2008, 161 s. ISBN 97880-89132-70-6. POKORNÝ, J. Úspěšnost zaručena. Jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. 1. vyd. Brno: CERM, 2004, 207 s. ISBN 80-7204-348-X. SPOUSTA, V. Vádemecum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření. 1. vyd. Brno: CERM, 2009, 230 s. ISBN 978-80-7204617-1

377


NÁVRH FILOZOFIE VĚCNÉ OBLASTI NAVIGACE V AREÁLECH NEMOCNIC Antonín Sedláček TESCO SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Orientace návštěvníků velkých nemocnic s rozsáhlými areály a četnými budovami je velmi obtížná. Tento materiál byl zpracován jako návrh řešení orientačního systému takovýchto nemocnic. Klíčová slova: navigace v areálu, orientační tabule, mapová vizualizace Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematický konzultant: Vojtěch Bernard

Úvod Předmětem tohoto dokumentu je vypracování filozofie řešení Navigace v areálech velkých nemocnic v systému FaMa+ dodavatelskou společností TESCO SW a.s. Obsah dokumentu především vychází z:  Technologických možností a věcného stavu areálů a budov nemocnic  Stávající datové základny dostupné v IS FaMa+  Standardů řešení CAFM Zhotovitele Cílem dokumentu je filozofický návrh možných řešení pro označení vytvoření systému orientace v nemocnicích a grafickou prezentaci Navigace v areálech nemocnic. Dokument je určen vedení projektu, členy řídícího výboru a další odborné pracovníky v nemocnicích, jako jsou klíčoví uživatelé, kteří budou posuzovat spuštění faktické realizace na základě tohoto materiálu.

1

Filozofie řešení

1.1

Výchozí a cílové místo pro Navigaci

Jako výchozí/referenční místo, „odkud“ bude cesta určována bude použit výběr z nabídky výchozích bodů – místa, kde se nacházejí informační kiosky nemocnic. Jako defaultní výchozí místo bude užívána: Hlavní vrátnice nemocnic. Definice místa „kam“ bude pro oba dále uvedené principy zadána ve formě: 1. klinika nebo útvar 378

Sedláček

2.

1.2

Návrh filozofie věcné oblasti navigace v areálech nemocnic identifikace hledané osoby / lékaře / ošetřovny

Varianty řešení

Orientační tabule Varianta „Orientační tabule“ je založena na principu známém u turistického značení, kde od jedné „značky“ vede cesta k další viditelné značce – jde o průchod definovanými uzlovými body. Tabule budou označeny unikátními alfanumerickými a barevnými kódy. Pro takto označený areál by byl zpracován algoritmus, který určí jednoznačnou posloupnost průchodu areálem přes označené body z výchozího do cílového místa. Najde vhodné využití u návštěvníků nemocnic, kteří jsou již v areálu a je třeba jim vysvětlit (např. na vrátnici) jak se dostanou do konkrétní ambulance či budovy. Mapová vizualizace pro intranet/internet Mapová vizualizace je založena na prezentaci mapového podkladu na monitoru/obrazovce a identifikace cílového místa, případně cesty. Vychází z grafického mapového podkladu zobrazující v první fázi areály nemocnic. Na tomto mapovém podkladu je následně zvýrazněna budova odpovídající výběru cílového místa, případně je naznačena cesta jak se k této budově dostat. Po „rozkliknutí“ budovy je zobrazeno příslušné podlaží, kde se nachází hledané pracoviště – toto je zvýrazněno, případně označeno dohodnutým způsobem. Tato varianta je vhodné pro návštěvníky, kteří přes intranet/internet zjišťují cestu do konkrétní ambulance nebo budovy. Je možno ji využít i např. na vrátnici a případně dalších místech umístěním pevných informačních kiosků. Rozdíl mezi verzí internet / intranet je v podrobnosti míst nabízených jako potenciální cílové body (např. administrativní a řídící pracovníky by bylo možno zadávat jen přes intranetovou variantu). Kombinovaná metoda Kombinuje prvky obou předchozích variant, kdy předpokládá umístění tabulí v uzlových bodech, které jsou pasportizovány do IS a přes grafické rozhraní je těmito uzlovými body graficky prezentována cesta. Stejně jako předchozí varianta je využitelná v místech s přístupem na intranet/internet.

2

Návrh řešení

2.1

Varianta - Orientační tabule

Dle popisu z předchozí kapitoly jde o metodu, kdy bude třeba areál nemocnic osadit systémem tabulí s unikátními kódy.

379

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Postup realizace 1. Definice filozofie a principu označení areálů, budov a vnitřního průchodu budovami. Je třeba určit míru potřebného konečného detailu při identifikaci cílového místa. 2. Identifikace míst (tzv. uzlových bodů) na mapě s areály nemocnic tak, aby jednotlivé tabule na sebe vizuálně navazovali a umístění tabulí na vytipovaná místa 3. Návrh vizuální podoby tabulí, výroba tabulí 4. Pasportizace uzlových bodů do FaMa+. Vytvoření algoritmu pro popis cesty z výchozího bodu do definovaného cílového místa. 5. Definice nejvhodnější formy pro prezentaci kódované cesty (pravděpodobně bude možno tisknout sérii kódů identifikující uzlové body cesty), současně s tím bude potřeba rozhodnout o využití technického vybavení; v úvahu přichází i využité terminálů pro tisk potvrzení regulačních poplatků

2.2

Varianta - Mapová vizualizace pro internet Úrovně řešení pro mapovou vizualizaci 1. Základní úroveň /blikající budova/ je založena na zobrazení areálů nemocnice a blikající budovy s cílovým místem. Po potvrzení budovy je zobrazeno číslo patra v budově s blikající cílovou místností. 2. Druhá úroveň rozšiřuje první variantu o zákres cesty z referenčního místa do cílového místa, na mapě areálu i následně na půdoryse patra. 3. Třetí úroveň umožní na základě využití moderní technologie a rozšířeného programového vybavení využít pseudo-3D prezentace dat – jedná se o náznak 3D prostředí pomocí „vyzdvižení“ zdí, což zlepší orientaci (na rozdíl od plného 3D zobrazení neumožňuje otáčení „kamery“ a pohyb) Postup realizace 1. Pro 1. základní úroveň:  Pasportizace a digitalizace areálů (nyní jen budovy)  Doplnění vyhledávání  Úprava výkresů pro prezentaci 2. Pro 2. úroveň – cesty  Doplnit cesty (průchozí body) – pro areály i budovy  Doplnit algoritmus pro výpočet cesty 3. Pro 3. úroveň – pseudo 3D  Technologický krok – nalezení optimálního procesu pro přechod na pseudo 3D, volba správného prohlížeče (existují volně dostupné i profesionální prohlížeče)  Vnitřní úprava formátu grafických dat  Vytvoření/customizace prezentační platformy – zakomponování prohlížeče pseudo 3-D dat

380

Sedláček

2.3

2.3

Návrh filozofie věcné oblasti navigace v areálech nemocnic

Varianta kombinovaná

Tato varianta kombinuje výhody obou předchozích a poskytuje při volbě označení uzlových bodů navigačními cedulemi doplněnými o internetovou mapovou navigaci uživatelům nadstandardní komfort při přístupu ke službám poskytovaným nemocnicí. Doporučená kombinace 1. Orientační cedule v areálech na budovách (exteriéry) 2. Uvnitř budov viditelné označení pater 3. Plně pasportizovaný areál nemocnice včetně areálů a uzlových bodů 4. Algoritmus pro návrh optimální cesty na zvolené pracoviště 5. Vykreslení přes internetové rozhraní (mapu) 6. Výstup na tisk ve formě posloupnosti uzlových bodů 7. Možné budoucí rozšíření do pseudo 3D grafiky

Závěr Tento návrh slouží k upřesnění vize ohledně rozvoje informačního systému FaMa+. Cílem je nadstavbou stávající datové a programové základny využít informační systém i pro širší veřejnost a pomoci při orientaci v areálech velkých nemocnic. Materiál obsahuje rozpracovaný filozofický návrh, nelze jej však v této etapě považovat za úplnou analýzu připravenou pro realizaci programového vybavení.

Literatura [1]


381


PULSED LASER WELDING SIMULATION Hana Šebestová Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ĆR [email protected]

Abstract: Welding simulations provide us with interesting information about the internal material processes or heat source – material interactions. Usually continual seam welding is simulated. Since pulsed laser welding systems were developed and disseminated, the need of pulsed welding simulations came out. The finite element SYSWELD welding simulation tool was adapted to model and simulate pulsed laser seam welding, also called spot overlapping welding. This paper describes basic principles of such simulation and shows some of its possible outputs. Keywords: Pulsed laser, Seam welding, Simulation, Intensity function Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard

Introduction Laser welding is a high power density technology which works with relatively small but highly focused energy [1]. In comparison to the conventional welding processes less heat is absorbed by the material. Very precise amount of energy can be delivered in a very short time in pulsed laser welding [2]. By the consecutive pulses landing at simultaneous movement of the heat source towards the work piece continuous weld seam can be produced. Usually used techniques of more conventional continual welding can not be applied for the simulation of welding with a pulsed laser.

1

Principle of pulsed welding simulation in SYSWELD

Simple scheme of pulse generation waveform is depicted in Fig. 1, where t represents pulse duration, tf inverse value of pulse frequency, P average laser power and PP peak power.

382

Šebestová

Pulsed Laser Welding Simulation

Figure 1: Laser pulses generation

We used this model and made our simulated laser source work this way. We used predefined 3D conical gaussian heat source (Fig. 2) which represents thermal load to the material described by the fortran time-space function [3]. Power density distribution of this kind of a source corresponds to the power density distribution of laser beam used for the welding [4]. Power density in a point with coordinates (x,y,z) can be expressed as follows.

Q ( x , y , z )  Q 0 exp( 

r 2

2

)

(1)

r0 ( z )

where r  x

r0 ( z )  re 

2

 y

2

r e  ri ze  zi

,

(2)

(ze  z)

(3)

where Q0 is maximal power density and the meaning of gaussian parameters re, ri, ze a zi results from Fig. 2.

Figure 2: Gaussian heat source applied to the material

We modified original heat source by means of the time dependent source intensity function. This SYSWELD function is primarily supposed to define a ramp at the entry of the weld joint which is caused by the fact that only a part of geometry shape of the heat source is in the material yet [4]. This idea of changing the intensity of a heat source during the welding corresponds to the pulse welding principle. According to the pulse generation cycle presented in Fig. 1, periodical time dependant intensity function was introduced. It is a piecewise linear function defined by a couple of values (a,b), where a is the time point and b is the value of the corresponding intensity function to multiply heat input given by 3D conical source described above. Thus b is equal to 1 during the pulse duration t. It means that heat source fully works 383

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV during this time interval. On the other hand, b is equal to zero during the period between the end of the one pulse and beginning of the next one tf - t. The source has no impact at this moment. Then, intensity function periodically continues. Pulsed laser welding can be simulated this way. The only necessary condition is to have the mesh fine enough so as several time point calculations are included within the one pulse duration and also within the period when source is no effective. The number of these points is individual but always must be high enough to ensure reliable results. A big disadvantage of this procedure resulting from great number of integration points is a very long computing time. Suitable compromise between computing time and detail results with respect to reality the must be always found.

2

Experiment and welding simulation example

Weld dimensions are the input parameters for each accurate model and welding simulation. Therefore, they had to be determined first. Then, we can use them to fit model heat source power.

2.1

Experiment

First, welding experiments were conducted. Laser power was the only parameter which was changed during the experiments. All the other process parameters were set to be constant. Stainless steel AISI 304 0.6 mm thick 50 mm x 15 mm sheets were butt welded using pulsed Nd:YAG laser LASAG with 63 % of pulse overlap. Such overlap is quite small but good for the demonstration of differences in pulsed and continual welding. Welding itself was realized 4 mm under the focal plane to ensure the sufficient beam diameter on the specimen which was 0.85 mm. Cleaned degreased weld pieces were fixed in a mounting jig. Pure argon gas at coaxial 8 l.min1 flow rate was used to protect the weld pool against its oxidation. Two different energies were applied to demonstrate conduction and penetration mode welds. An overview of applied processing parameters and computed average and peak powers can be found in Table 1. Sample Beam no. energy (J) 1 4.4 2 5.9

Pulse frequency (Hz) 13.0 13.0

Pulse duration (ms) 3.4 3.4

Welding speed Average (mm.s-1) power (W) 4.0 57.2 4.0 76.7

Peak power (kW) 1.3 1.7

Table 1: Applied processing parameters

Completed welds were cut perpendicularly to the welding direction and metallographic specimens of weld cross sections were prepared. Weld width reached 0.780 mm for sample no. 1 and 0.741 mm for sample no. 2. Penetration depth naturally increases with increasing laser power and is 0.27 mm for sample no. 1 and the full penetration was achieved at sample no. 2 since the laser peak power exceeds 1.7 kW. 384

Šebestová

2.2

Pulsed Laser Welding Simulation

Model and welding simulation

Tools of finite element software SYSWELD were used to prepare a 3D model of components to be welded. Geometrical model of a butt weld with the very fine mesh was generated. High mesh refinement is required because of simulating of pulsed welding. In this case, according to the processing parameters, minimal required node distance was 0.06 mm. This results in a great number of nodes which corresponds to a great number of particular computations which means long computing time as well as high demands on computing storage and processor of used computer. Therefore it is quite problematic to maintain real size of the components in the model. Usually only a part of the weld is modelled but must represent the whole system enough. In order not to obtain misrepresented data, border conditions must be set in a proper way. In our model, real weld length was reduced to only 5 mm which is enough for the demonstration of about 16 pulses touching the material surface. Time step of the intensity function was set to be 0.7 ms so as the computation in 5 nodes could be accomplished within the one pulse duration at given welding speed. According to the pulse duration, in subsequent 105 nodes intensity function is equal to 0 and then periodically continues. Such model contains 54 796 nodes and thermal analysis took 8 hours. Output data file included almost 60 GB. All this computation represents only 1 s of the real welding time. Number of nodes is the main difference between the continual and spot overlapping welding model because much more detailed mesh is required. It results from the principle we applied to adapt the software primarily designed for simulation of continual welding to simulate laser welding with pulsed laser. Heat input into the material was set so as modelled weld cross section shape and dimensions corresponds to the real weld ones. The knowledge of the amount of power which has to be absorbed by the material to prepare the weld of required size is very desirable. Comparing this simulated absorbed power to the power delivered by the beam, losses caused by the surface reflection or heat conduction in the material can be computed and the efficiency of the welding process can be evaluated [5]. An example of modelled weld shape and its comparison to both real weld cross sections presents Fig. 3. To achieve these weld shapes, simulated absorbed power Pa had to be approximately one half of laser peak power. This means that about 50 % of incident power represents energy losses due to surface beam reflection and heat exchange inside the material and between the material and surroundings. Absorbed power can be computed by integration of power density Q given by Eq. (1) thorough the volume of the heat source and material intersection.

a) b) Fig. 3: Modelled and real weld cross section shape, a) sample no. 1, b) sample no. 2.

385

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV AISI 304 is a mono-phase austenitic stainless steel. From the SYSWELD point of view there is no metallurgical difference between the basic material and the weld metal. To be able to display weld metal a fictive phase with the same properties as the base austenitic phase was introduced. Fig. 4 presents phase images of central longitudinal cross section of sample no. 2.

a) b) Figure 4: Modelled and real weld cross section shape, a) sample no. 1, b) sample no. 2.

Temperature field distribution is one of the main outputs of the thermometallurgical simulation of the welding. Time evolution of local temperature can be analyzed. Let us focus on sample no. 2. Temperature – weld trajectory position curves for three different time points corresponding to the point of temperature maximum of each pulse are represented in Fig. 5. The maximal achieved temperature during the welding was about 1760 C. It is shown that each ensuing pulse remelts the area maximally affected by the previous one. This area temperature decreased to about 650 C before the next pulse land the material surface. Another ensuing pulse only reheats this area to about 1200 C. Contour image of temperature field at time point 0.772989 s is shown in Fig. 6.

Figure 5: Temperature – weld trajectory dependence for three different time points

Figure 6: Contours image of temperature field distribution in 0.772989 s time point.

Analogically temperature rate and many other outputs can be displayed. Temperature rate expresses the heating or the cooling speed at given point. The maximal heating speed reached in this simulation was 665 069 C.s-1. Maximal cooling speed was 322 000 C.s-1. Cooling is expressed by negative value of temperature rate. 386

Šebestová Pulsed Laser Welding Simulation Fig. 7 presents temperature rates along the welding trajectory at two consequent time point at the moment just before the pulse lands material surface and at this moment. Such a high heating and cooling speed results in a very narrow heat affected zone which even was not detected by optical microscopy.

a) b) Figure 7: Temperature rate along the welding trajectory for time point a) 0.76941 s, b) 0.77011 s.

Conclusion Nd:YAG pulsed laser welding experiments were conducted. On the basis of these experiments results, geometrical model of the weld and the heat source was prepared. Finite element software was adapted for pulsed laser welding simulation by means of time dependant intensity function implementation. Some of possible simulation outputs were presented.

References [1] [2]

[3] [4] [5]

STEEN, W. M. Laser Material Processing. London: Springer, 2003. 408 p. ISBN 18-523-3698-6. TZENG, Y. Parametric analysis of the pulsed Nd:YAG laser seam-welding process. Journal of Materials Processing Technology, 2000, Volume 102, Issue 1, p. 4047. ISSN 0924-0136. SYSWORLD 2006, Heat Treatment, Release notes, 2006, p. 38-42. SYSWELD Toolbox CD-ROM, ESI Group: February 2009. SABBAGHZAD, J., HAMEDI, M.J, MALEK GHAINI, F., TORKAMANY, M.J. Effect of process parameters on the melting ratio in overlap pulsed laser welding, Metallurgical and Materials Transactions B, 2008, Volume 39, Issue 2, p. 340-347. ISSN 1073-5615.

387


PROJEKT FAMA CLOUD COMPUTING Radovan Šimek Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá projektem cenově dostupného softwarového řešení aplikace Fama Cloud Computing založeného na poskytování služeb uložených na serverech. Zákazník si tedy nemusí kupovat aplikaci samotnou, pouze přístup k aplikaci. Autor popisuje cíle projektu, jejich zdůvodnění a způsob jejich dosažení. Autor se také zabývá zajištěním uplatnění výsledků řešení. Klíčová slova: Fama Cloud Computing, software, facility management Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematický konzultant: Markéta Vitoslavská

Úvod Z důvodu absence cenově dostupných aplikací z oblasti facility managementu dochází v řadě malých a středních podniků k opomíjení evidence důležitých údajů. Projekt Fama Cloud Computing se snaží nabídnout cenově dostupné řešení založené na distribučním modelu Software as a Service – pronajímání aplikace uživateli.

1

Cíle programového projektu

Programový projekt má několik cílů. Dosažením jednotlivých cílů je předpoklad, že připravovaný projekt FAMA CLOUD COMPUTING (aplikace FAMA CC) bude na trhu úspěšný. 1. cílem projektu je vyvinout takové softwarové řešení – SW aplikaci, která zajistí, aby aplikace a její služby umožňovaly široké uplatnění. Aplikace a její služby budou kopírovat činnosti nebo procesy, které se ve skutečném provozu dějí, ale nejsou efektivněji automatizovány pomocí SW. Případně ty činnosti a procesy, které jsou pomocí SW automatizovány, ale neumožňují spolupráci více subjektů přes toto prostředí. Např. on-line propojení firmy a OZO v prevenci rizik, nebo firmy a revizního technika atd. Tímto softwarovým řešením je navrhovaný nástroj pro Facility Management malých a středních firem. Facility management (správa nemovitosti / správa zařízení) je soubor činností, které zajišťují bezproblémový chod nemovitosti nebo provozu zařízení a odstraňují 388

Šimek Projekt Fama Cloud computing překážky, které by zabraňovaly jejím obyvatelům nebo provozovatelům v užívání nemovitosti jako takové. Správu nemovitosti si zajišťují buďto provozovatelé samostatně, nebo s pomocí externí společnosti. Poskytování služby bude formou Cloud Computing. Cloud computing je na internetu založený model vývoje a používaní počítačových technologií. Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat prakticky odkudkoliv. Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití. Distribuční model bude SAAS (Software as a Service). Zákazník nemusí investovat do vlastní infrastruktury a výpočetní výkon, který získá, může snadno a efektivně využívat pro běh svých firemních aplikací. SAAS — software jako služba, aplikace je licencována jako služba pronajímaná uživateli. Uživatelé si tedy kupují přístup k aplikaci, ne aplikaci samotnou. SAAS je ideální pro ty, kteří potřebují jen běžný aplikační software a požadují přístup odkudkoliv a kdykoliv. Výstupem pro uživatele bude celkem 5 služeb. Tři služby budou rozděleny do rolí – uživatelů, které používají stejnou službu, ale potřebují jiný pohled. Dvě služby jsou bez rolí a obohacují předchozí služby o technické nebo grafické parametry. Služby je možné využívat samostatně nebo je vzájemně provazovat a tím získat komplexnější informace o provozu, zařízení, vybavení, kapacitách a technicko - ekonomických údajích. Širším pohledem jednotlivých služeb nebo služeb jako celku, jsou jasně definovány cílové skupiny, které mohou být osloveny. V současném návrhu jsou cílovou skupinou fyzické osoby, právnické osoby, příspěvkové organizace, státní správa a samospráva. Konkrétně: 1. Provozy bez rozdílu druhu činnosti, velikosti a rozsahu provozů, 2. Odborně způsobilá osoba (OZO) v prevenci rizik, 3. OZO požární ochrany, 4. revizní technici, 5. facility manažeři, 6. dodavatelé služeb a výrobků mimo body 1-5, 7. vlastníci nemovitostí, 8. správci nájemních vztahů (např. sdružení vlastníků bytových jednotek nebo bytové hospodářství samosprávy), 9. nájemci nemovitostí, 10. samosprávy (obce a města), 11. příspěvkové organizace (např. Technické služby). 2. cílem projektu / navržené aplikace a jejích služeb je nastavením jasných a vymezených pravidel, pro ovládání ze strany uživatelů. Jedná se především o omezení uživatelského nastavování menu, nebo omezení vytváření vlastních nových modulů a seznamů ve službách. Nenabídnutí možnosti Customizací (individuální tvorby funkci služby pro každého uživatele) získáme jako realizátor a provozovatel aplikace možnost soustředit se na jednotlivé služby a jejich propracované funkcionality. Informace, které budou jednotlivé služby obsahovat, pak budou centrálně řízeny a aktualizovány. Veškeré funkcionality služeb budou vycházet 389

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV z praktických a odborných podnětů a budou zapracovány tak, aby je mohla využít široká škála uživatelů – malých a středních společností, veřejných institucí a příspěvkových organizací. Omezení Customizací společně s masovým zavedením a jednotným řízením je možné docílit minimalizace nákladů na provozování takové aplikace a tím nabídnout i nejnižší cenu na trhu v daném segmentu. 3. cílem projektu je zvyšování legislativní a normativní gramotnosti v jednotlivých oborech, poskytnout uživateli potřebné informace a novinky z oblasti zákonů, předpisů a vyhlášek. Toto bude zajištěno propojením budoucí aplikace FAMA CC s výhradním poskytovatelem norem v ČR (UNMZ – Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) a dále s poskytovatelem systému ASPI, kterou zajišťuje společnost Wolters Kluwer ČR. 4. cílem projektu je vytvoření centralizace dat pro potřeby uživatelů služeb a to naplněním datové základny. Uživatelé většinou mají k dispozici evidenční data ve starším systému nebo v papírové podobě, nebo případně vůbec. Systém bez věrohodných dat nepřináší očekávané efekty a současně uživatel očekává jako přidanou hodnotu právě kontrolu, standardizaci a evidenci dat. Proto je pořízení dat nezbytným předpokladem a podmínkou pro realizaci přínosů při zavádění podpory procesů Facility Managementu, který podnikům, úřadům i jiným zákazníkům následně přináší přidanou hodnotu v podobě vyšší efektivity využití zdrojů a sledování spotřeby zdrojů. 5. cílem projektu chceme představit plnou strukturu (mapu) uplatňování a naplňování legislativních a normativních nařízení a doporučení. Struktura bude zobrazena tak, aby koncový uživatel služby nebo služeb přes tyto struktury viděl odkud samotná informace, nařízení nebo zákon pochází, kdo jej tvoří, kdo vykonává dohled nad jejím plněním a kdo má možnost provádět inspekce nad jejich dodržováním. Řešení FAMA CC má ambice být nejen pomocníkem, ale též nástrojem pro průběžné vzdělávání a informovanost uživatelů a to bez ohledu na jejich pracovní pozici. Projekt chce oslovit vrcholový a střední management, dále úroveň provozních vedoucích a samotných obsluh zařízení. Každý na své úrovni pracovní náplně a technického zaměření by měl získat tolik potřebné informace z dané oblasti. Mapová struktura bude grafickým přehledem pro každý z článků jednotlivých činností a procesů. 6. cílem projektu je zavedení navržených služeb pro potřeby výuky v rámci cvičení v odborných předmětech a v případě souhlasu firem poskytujících praxi i na praxi studentů. Zavedení se týká středních a vysokých škol zaměřených zejména na management v podnikání, řízení bezpečnosti práce a Facility Management.

1.1

Zdůvodnění cílů a způsob jejich dosažení

Z praxe se ukazuje, že díky absenci cenově dostupných nástrojů na Facility Management (správu objektů a zařízení) a systémů na vedení agendy technických zařízení, dochází ve většině malých a středních firem po uvedení zařízení do provozu k závažným evidenčním nedostatkům. Tyto nedostatky jsou zejména v názvosloví provozů, objektů, místností, zařízení, dále chybí identifikační údaje o zařízeních a technické informace. Jednoznačným chybovým ukazatelem je decentralizace dat, 390

Šimek Projekt Fama Cloud computing která je ve většině malých a středních firmách běžná. Je to dáno tím, že jsou na různé zaměstnance delegovány činnosti, které nejsou primárně jeho pracovní náplní a tak na vedení dané agendy není kladen potřebný důraz. Stejně tak nástroje, ve kterých jsou tyto agendy vedeny, se omezují na MS Office, případně klasické sešity. Další důvody proč si jednotlivé firmy nevedou řádně agendy, jsou například benevolence vyššího a středního managementu ke správě majetku, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, nechuť některých zaměstnanců vést agendu, průběžně doplňovat a udržovat ji aktuální, softwarová negramotnost a chuť učit se novému, fluktuace zaměstnanců, nedostatek investovaných financí do příslušného SW a HW vybavení, neznalost legislativy a norem. Dalšími negativními jevy, které se v provozech objevují, jsou nedostatky v oblasti vedení agendy revizí, kontrol, prohlídek a školení. Z praxe se ukazuje, že většina provozovatelů nerozumí důležitosti provádění periodických provozních revizí, kontrol a školení. Jak již bylo výše uvedeno, je to na základě neznalosti platné legislativy a norem, které určují veškeré periody revizí, kontrol, prohlídek a školení. Z tohoto důvodu absenci jejich činnosti nahrazují odborně způsobilá osoba v hodnocení a prevenci rizik a odborně způsobilá osoba PO. Tyto osoby se mimo jiné starají právě o to, aby provozovatel dodržoval včasné zajišťování provozních revizí, kontrol, prohlídek a školení a dále se starají o oblast požární ochrany a bezpečnosti práce. Agendy, které pro provozovatele vedou, se nazývají Lhůtníky a jedná se o dokumenty, které jednoduchou formou vedou provozovatele ke sledování a dodržování periodických činností. Přesto dochází k nedostatečné evidenci revizí, kontrol, prohlídek a školení. Chyby jsou zejména v nedostatcích v revizích, které se vztahují k chybnému názvosloví objektů, místností a zařízení, dále decentralizace zakládání dokumentace (je ukládána na různých místech), nepořizování PDF kopií pro možnost vedení agendy v digitální podobě, minimální vedení harmonogramů revizí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, ztráty revizí, nepravidelné provádění revizí, kontrol, prohlídek a školení, nevedení Provozních deníků, neprovádění školení, nezájem zaměstnanců o obsah školení, zjednodušování školení některých školících organizací a školitelů na pokyn školených osob bez vědomí zaměstnavatele. Stejný stav jako ve správě provozu a vedení komplexní agendy o zařízeních, revizích, kontrolách, prohlídkách a školeních je v oblasti tvorby technických výkresů skutečného provedení staveb, mapování a technických popisů objektů – pasportů. Zejména se neaktualizují skutečné stavy objektů a dostupná dokumentace bývá mnohdy původní, neodpovídající současnému stavu i přesto, že dané prostory prošli rekonstrukcí. Zde je bohužel na vině nejen cena nabízených nástrojů na tvorbu pasportů textových a grafických, ale též nutnost zajistit provedení řádné dokumentace od projektanta. Zejména tam, kde byly projekty kresleny ještě ručně. Abychom mohli dosáhnout všech cílů, které jsme si nadefinovali při tvorbě projektu FAMA CC a návrhu aplikace FAMA CC a jejich služeb, bude nutné mapovat veškeré negativní jevy, které se objevují nejen v oblasti služeb, které chceme řešit, ale i v dalších oblastech. Tyto negativní jevy je nutné analyzovat a v rámci SW řešení navrhnout nástroj nebo funkcionalitu, která by pomohla dané negativní jevy správně řešit. Jinými slovy nabídnout uživatelům řešení na jejich problém. Cílem je nabídnout uživatelům dostupný SW tam, kde jim finanční situace neumožňuje investice do 391

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV drahých aplikací, dále nabídnout jednoduchý a intuitivní nástroj, který bude uživatelsky přívětivý a nebude uživatele odrazovat od práce v něm. Dále musí být SW řešení takové, aby nezdržovalo uživatele a výstupy z něj byly velmi přehledné. Způsob poskytování a řízení jedné aplikace, včetně snahy docílit masivního a plošného uplatnění dává základ, aby FAMA CC byla finančně dostupná, uživatelsky nenáročná a dynamicky rozšiřitelná a tvořena podněty samotných subjektů – uživatelé a to jak z provozů, tak i odborných oblastí.

2

Způsob dosažení cílů programového projektu

Příjemce zajistí veškeré činnosti spojené s realizací projektu samostatně. Připravenost a kvalifikovanost příjemce k řešení projektu ukazuje struktura odborné kvalifikace na straně řešitelského týmu. Příjemce patří mezi špičku ve svém oboru a svým zázemím, zkušenostmi a dlouhodobou pozicí na trhu garantuje bezproblémové plnění úkolů souvisejících s projektem. Zkušenosti z podnikatelské oblasti za příjemce dokládá několik desítek vlastních SW programů pro státní správu a samosprávu a strukturální fondy, zkušenosti s implementací a systémovou integrací obsahující náročné HW a SW komponenty u příjemce dokládá několik projektů. Zdravý vývoj společnosti dokazuje stoupající trend klíčových ekonomických ukazatelů a rostoucí počet odborných pracovníků. Společnost TESCO SW a.s. poskytne ve prospěch projektu zázemí a přístup komerčního subjektu, své bohaté zkušenosti z oblasti Facility Managementu a z realizace projektů včetně pořizování pasportizačních dat. Důležitými vstupy jsou rovněž znalost konkrétních potřeb zákazníků, jedinečná kvalifikace pracovníků společnosti, informačně-komunikační zázemí přední počítačové české firmy. Bohaté zkušenosti žadatele získané prostřednictvím služeb systémové integrace, které poskytuje zákazníkům víc jak 15 let, přispějí k efektivnímu využití informačních zdrojů, jejich vazeb na pracovní postupy, vývoj a zavádění aplikace FAMA CC. Zajištění bezporuchového provozu technické infrastruktury, zálohování a obnovy dat a jejich zabezpečení proti zneužití nebo zničení využívá několik významných zákazníků společnosti TESCO SW a.s. (CRR, úřad pro ochranu údajů apod.).

3

Zajištění uplatnění výsledků řešení

U společnosti TESCO SW a.s. jako středně velkého podniku bude případná realizace projektu výrazným podnětem k uskutečňování výzkumných a vývojových činností v oblasti, která je jedním z hlavních dlouhodobých rozvojových záměrů společnosti a v níž TESCO SW a.s. může hrát důležitou roli i v evropském kontextu. Vývojem SW pro facility management se společnost TESCO SW a.s. zabývá dlouhodobě, dosáhla v této oblasti významných výsledků a má reference od mnoha významných společností a institucí. Společnost TESCO SW a.s. vlastní k 06/2010 níže uvedené certifikáty: ISO ČSN EN 9001:2009, ISO ČSN EN 14001:2005, ISO ČSN EN 20000:2006, 392

Šimek ISO ČSN EN 27001:2006.

Projekt Fama Cloud computing

Samotné produkty společnosti prochází neustále kvalitativním vývojem tak, aby odpovídaly posledním trendům. Do oblasti SW podpory a služeb správy majetku směřují již několik let vlastní významné investice v rozsahu řádově desítek miliónů Kč. Primárně budou výstupy projektu zahrnovat SW aplikaci založenou na bázi cloudu, využitelné jako ucelený komerční produkt pro řadu odvětví (viz níže). V návaznosti na výstupy pilotního ověření produktu FAMA CC zařadí příjemce na vlastní náklady tento produkt do svého portfolia nabízených řešení a služeb. Vysokou uplatnitelnost produktu lze očekávat zvláště u firem nebo úřadů, kteří samostatně spravují data a kde je nezbytná pravidelná kontrola stavu objektů a jejich dat, jako jsou například UNZM (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví spravující cca 40 tis norem) nebo GAS s.r.o. (spravující technické přepisy v oblasti plynárenství) a další. Díky těmto partnerům a přímým propojením bude v aplikaci možné dosáhnout přímých aktualizací přímo od autorizovaných subjektů a tím garantovat správnost deklarovaných informací. Toto řešení by kromě pořízení základních dat umožňovalo případně i opakované či dlouhodobé využití k průběžnému sledování vybraných parametrů sledovaných objektů. Výsledný produkt bude možné uplatnit na trhu i díky velmi příznivé ceně pro zákazníky – podle odhadů řešitelů projektu by měla být cena za jednotlivé služby ve výši jednotek maximálně desítek tisíc korun měsíčně. Služba a její užívání je stavěno na měsíčních paušálních částkách. Struktura ceny je stavěna z počtu služeb, z počtu modulů v každé službě a počtu položek pro každý modul. Takováto stavba struktury umožňuje malým firmám získat služby v úrovni od několika jednotek tisíc Kč/měsíc. Pro velké společnosti se pak bude jednat o částky v řádu desítek tisíc. Pro představu lze použít příklad: Subjekt: Střední firma podnikající v oboru dodávek technologických zařízení pro povrchovou úpravu Počet zaměstnanců: 117 Zázemí: Administrativně výrobní areál s 5 objekty Finanční bilance: Tržby za prodej zboží a výkony 370 463 000 Kč/rok Zisk 63 858 000 Kč/rok Cena za užívání služeb REVIZE + SERVIS + VÝKRESY 120 000 Kč/rok Poměr ceny za užívání služby FAMA CC k poměru tržeb je cca 0,02% Náklady na telekomunikační služby dané společnosti cca 700 000 Kč/rok (tzn. 0,19 % vůči tržbám). Poměr ceny za užívání služby FAMA CC k poměru nákladů na tel. služby je cca 17% 393


Výsledek projektu FAMA CC bude propagován na webových stránkách TESCO SW a.s. V rámci speciální sekce pro správu majetku a aktuálních novinkách budou průběžně poskytovány informace o fázi vývoje tohoto řešení tak, aby byla i široká veřejnost o průběhu vývoje aplikace FAMA CC informována již v přípravné fázi realizace. Co se týče komercializace vlastního produktu, má žadatel, jakožto soukromý subjekt, v této oblasti bohaté zkušenosti. V oblasti vstupu na trh využívá v současnosti pro distribuci svých produktů obchodní kanály vytvořené vlastními obchodními zástupci. Vzhledem k tomu, že nově vzniklý produkt je ve filozofii poskytování a zavádění na trh odlišný od dosavadních produktů společnosti TESCO SW a je nutné kolem zavedení vytvořit další podpůrné činnosti. Podpůrné činnosti jsou například odborné školení uživatelů, technická podpora pro partnerské plnění a správu dat, odborné a konzultační činnosti v oblasti Facility Management procesů, tvorba pasportů a technických výkresů pro uživatele a další. Veškeré podpůrné činnosti by měli umožnit lépe zavádět jednotlivé služby FAMA CC. Z tohoto důvodu bude činnost kolem vývoje, provozu a distribuce FAMA CC rozdělena na dva subjekty. Vztah mezi subjekty bude definován rámcovou smlouvou. Dělení činností podle subjektů je navrženo takto: TESCO SW a. s.  Vývoj FAMA CC  Provoz FAMA CC  Marketing FAMA CC FORM Solution s. r. o.  Distribuci FAMA CC a tvorbu obchodní infrastruktury  Marketing FAMA CC  Podpůrné činnosti uživatelům FAMA CC TESCO SW a. s. / FORM Solution s. r. o.  Další rozvoj FAMA CC V souladu se strategií rozvoje společnosti připravuje žadatel ve spolupráci se svým partnerem společností FORM Solution rozvoj obchodních kanálů, které pomohou zhodnotit připravovanou aplikaci a tím realizovat vyšší výnosy. Mezi připravované obchodní kanály patří:  Vytvoření sítě distributorů pod společností FORM Solution – jedná se o vytvoření sítě distribučně technických pracovníků, kteří budou za provizi zprostředkovávat zakázky a plnění dat do FAMA CC a jejich služeb.  Vytvoření školícího a prodejního centra pod společností FORM Solution zaměřeného na školení uživatelů FAMA CC a kontaktní centrum pro participující obchodní partnery.

394

Šimek Projekt Fama Cloud computing 1. předpokládaný obchodní model pro zavádění pilotní služby REVIZE je formou prezentací u školících center a organizací, které mají akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. Viz níže. Zkoušky z odborné způsobilosti k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dle zákona č. 309/2006 Sb. provádí na základě akreditace udělené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR: Celkem 11 subjektů pro ČR. Zkoušky z odborné způsobilosti fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle zákona č. 309/2006 Sb. provádějí na základě akreditace udělené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR: Celkem 24 subjektů pro ČR. Oslovením jednotlivých bezpečnostních techniků může proběhnout po dohodě s nimi zavedení FAMA CC do jejich firem, které spravují. Zároveň budou bezpečnostní technici využívat část služby REVIZE sami. Celkem bezpečnostních techniků, kteří mají Osvědčení o odborné způsobilosti vydané dle zákona č. 309/2006 Sb. je 3 123. Průměrný počet firem, které spravují je 62 460. Čísla nezahrnují bezpečnostní techniky, kteří získali osvědčení před platností zákona 309/2006 Sb. Zdroj http://osha.europa.eu. 2. předpokládaný obchodní model oslovení jednotlivých firem a provozů obchodně technickým pracovníkem. 3. předpokládaný obchodní model zavedením do praktické výuky středních a vysokých škol. Poté může vzniknout požadavek ze strany absolventů na využívání FAMA CC při výkonu jejich činnosti. 4. předpokládaný obchodní model pro ostatní služby. Uživatelé, kteří budou spokojeni s pilotní službou revize, si mohou rozšířit stávající službu o služby další.

Závěr Klíčem pro faktický úspěch celého projektu FAMA CC bude zajistit racionální popularizaci výstupů projektu na trhu. Při šíření informací o samotném projektu budou využity již vytvořené kanály příjemce. V rámci jednotlivých etap budou identifikováni klíčoví stakeholdeři projektu. Jedná se zejména o tržní subjekty (zejména MSP), průmyslovou a Facility Management komunitu.

Literatura [1]


395


METODICKÝ POKYN K ROČNÍ ÚČETNÍ UZÁVĚRCE A ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Kamila Štěpánová Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Uzavírání účetních knih (uzávěrka) je činnost, která předchází sestavení účetní závěrky. Jde o operace týkající se uzavření jednotlivých účtů. Roční uzávěrkové práce musí zabezpečit správnost, průkaznost a úplnost údajů zaúčtovaných do účetních knih uzavíraného roku. Klíčová slova: účetnictví, účetní uzávěrka, účetní závěrka, uzávěrkové operace Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematický konzultant: Ludmila Horsáková

Úvod Jedním z nejdůležitějších principů, který se v rámci účetní uzávěrky sleduje je princip dodržování věcné a časové souvislosti v účetnictví a v daních. Znamená to, že v rámci roční uzávěrky musí být do účetnictví zaevidovány a zaúčtovány všechny účetní případy, které věcně a časově souvisí s uzavíraným rokem. Naopak hospodářské operace, které přesahují období uzavíraného roku, nesmí ovlivnit jeho výsledek hospodaření a musí být přeúčtovány na přechodné účty aktiv a pasiv. Stejný princip platí při zdanění. Dani z příjmů podléhají náklady a výnosy, které souvisí se zdaňovacím obdobím uzavíraného roku.

1

Účetní uzávěrka a uzávěrkové operace

Účetní uzávěrka zahrnuje tyto činnosti:  zaúčtování všech hospodářských a účetních operací k 31. 12. nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní uzávěrka provádí (rozvahový den), tím se zajišťuje úplnost účetnictví;  uzavírání účetních knih, tím se zajišťuje získání účetních informací vstupujících do účetních výkazů - účetní závěrky; Hospodářské a účetní operace k rozvahovému dni (datu účetní uzávěrky) navazují na:

396

Štěpánová

Metodický pokyn k roční účetní uzávěrce a účetní závěrce 1. Výsledky inventarizace, která je podstatnou podmínkou pro sestavení účetní uzávěrky 2. Výsledky účetní analýzy 3. Výsledky daňové analýzy 4. Oblasti, které je třeba pro správné zpracování účetní uzávěrky sledovat: 4.1. uzavření pokladny, inventura pokladny, pokladní doklady 4.2. Rozpracovaná výroba 4.3. Oblast ocenění majetku v návaznosti na inventarizaci, vytvoření a zaúčtování opravných položek k majetku a k pohledávkám 4.4. Dodržení principu časové souvislosti nákladů a výnosů s daným účetním obdobím 4.4.1. Časové rozlišení 4.4.2. Dohadné položky 4.5. Účtování inventarizačních rozdílů 4.6. Účtování kursových rozdílů 4.7. Účtování odložené daně 4.8. Účtování daně z příjmů

1.1

Inventarizace Z inventarizace vyplývají povinnosti:  zaúčtovat zjištěné inventarizační rozdíly do účetního období, za které se inventarizace provádí,  posoudit výši ocenění aktiv a závazků ve vazbě na zásadu opatrnosti a případně využít nástrojů, kterými účetnictví disponuje, tj. zejména zaúčtovat opravné položky a odpisy,  posoudit pravděpodobná rizika a možnosti budoucích ztrát na majetku účetní jednotky a případně využít nástrojů, kterými účetnictví disponuje, tj. zaúčtovat rezervy.  Podstatou inventarizace je zjistit, jaký stav majetku a závazků účetní jednotka má, drží, může s ním disponovat. Cílem inventarizace je ověřit nejen, zda skutečný stav majetku a závazků odpovídá záznamům v účetnictví co do množství, ale také co do správného ocenění. Úkolem inventarizace také je zjistit, zda je zajištěna ochrana majetku, posoudit údržbu, potřebu oprav majetku, posoudit využití majetku (vazba na změnu odpisového plánu) a využitelnost majetku (návrhy na prodej, pronájem, darování aj.).  Účetní jednotky jsou dle §6 odst. 3 zákona o účetnictví povinny inventarizovat veškerý majetek a veškeré závazky, a to dle §29 a §30 zákona o účetnictví. Pokud by účetní jednotka neprovedla inventarizaci, její účetnictví by bylo neprůkazné (§8 odst. 4 zákona o účetnictví). Inventarizace je tedy podstatnou podmínkou sestavení účetní závěrky. O provedení inventarizace musí účetní jednotka vyhotovit účetní záznam - inventurní soupis (viz §30 odst. 2 zákona o účetnictví). 397

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Provedení inventarizace ve společnosti TESCO SW a.s. je řešeno zvláštní směrnicí k inventarizacím Fyzické inventury aktiv (majetek, peníze) budou provedeny k datu účetní uzávěrky a bezprostředně po provedení fyzických inventur budou zpracovány výstupy (protokoly) z fyzických inventur majetku a pokladen. Dokladové inventury účtů budou provedeny velmi pečlivě a včas po získání potřebných podkladů.

1.2

Účetní analýza  



 

1.3

Ověření návaznosti převodu zůstatků z minulého roku – dodržení pravidla tzv. bilanční kontinuity Ověření úplnosti a správnosti účetnictví včetně vypořádání výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení. o provedení oprav nesprávných účetních zápisů v průběhu účetního období, provedení oprav nesprávností z předchozích účetních období, o zaúčtování rozpracované výroby roku 2008 (zajištění souladu vynaložených nákladů a výnosů na rozpracovanou výrobu), o přepočítání aktiv a závazků v cizí měně k rozvahovému dni na koruny české a vyčíslení kursových rozdílů, o zaúčtování časového rozlišení nákladů a výnosů, o doúčtování dohadných účtů aktivních a dohadných účtů pasivních, o zaúčtování rezerv na budoucí výdaje, o přeúčtování výsledkových účtů mezi jednotlivými činnostmi, respektive částmi výsledku hospodaření, pokud byly v účetním období nesprávně zařazeny k okamžiku uskutečnění účetního případu, a to s využitím převodových účtů. Ověření správného vykázání, oceňování aktiv a závazků o provedení úpravy ocenění (ve vazbě na inventarizaci), v souvislosti se změnami prováděnými k rozvahovému dni, zaúčtování opravných položek Posouzení událostí k rozvahovému dni Posouzení událostí po rozvahovém dni

Výsledky daňové analýzy Při daňové analýze se:  posoudí, zda účetnictví poskytuje dostatečné podklady pro zjištění základu daně z příjmů a případná daňová řízení (vhodně volené syntetické a analytické účty, účtování na podrozvahových účtech),  mimo účetnictví zjistí, ale do účetních knih zaúčtuje, o daň z příjmů splatná, o daň z příjmů odložená, případně o rezerva na daň z příjmů. 398

Štěpánová

1.4

Metodický pokyn k roční účetní uzávěrce a účetní závěrce

Oblasti důležité v rámci zpracování účetní uzávěrky

V rámci účetní uzávěrky bylo vytipováno několik důležitých oblastí, jejichž plnění je třeba naplánovat a sledovat. Jedná se o: 1.4.1

Uzavření pokladny za uzavírané období, inventura pokladny, pokladní doklady a jejich náležitosti 

Pokladna společnosti za uzavíraný rok bude po doúčtování všech dokladů uzavřena. V rámci harmonogramu účetní uzávěrky je stanoveno pevné datum uzavření pokladny.  Pro uzavření procesu je třeba předložit prvotní doklady k vyúčtování všech: o záloh, o drobných nákupů, o cestovného. Po tomto datu už nelze předložit k proplacení žádné doklady Následně bude provedena inventura pokladny a převeden počáteční zůstatek do roku 2011. Předseda inventarizační komise po uzavření pokladní knihy roku ručí za řádné provedení inventury pokladny k 31. 12. 1.4.2

Rozpracovaná výroba

Vyčíslení objemu a ocenění zakázek, které jsou ke konci kalendářního roku rozpracovány, nejsou dokončeny a nebyly fakturovány. Rozpracované zakázky budou na konci roku aktivovány do tržeb tak, aby existoval soulad mezi výkony (tržbami) a vynaloženými náklady. 1.4.3

Oblast ocenění majetku v návaznosti na inventarizaci, a zaúčtování opravných položek k majetku a k pohledávkám

vytvoření

V zákoně o účetnictví je uvedeno, že ocenění majetku se upraví o položky vyjadřující rizika, ztráty a znehodnocení. Až pominou důvody pro účtování těchto položek, účetní jednotka je zruší. Opravné položky k majetku - se zaúčtují v souladu s ustanovením § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Podle § 26, odst. 3 zákona o účetnictví se opravnými položkami vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku, které není trvalého charakteru nebo toto snížení ocenění není vyjádřeno jinak (např. rezervou nebo reálnou hodnotou) a je nutné je prokázat dle údajů v inventarizaci - účtujeme pouze o snížení hodnoty majetku. Inventarizace rovněž posuzuje i odůvodněnost a výši opravných položek vytvořených v minulosti. Rozpouštění dříve vytvořených opravných položek se účtuje ve prospěch příslušného nákladového účtu.  investiční majetek,  pohledávky. 399

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Vytvoření nových opravných položek se účtuje na vrub příslušného nákladového účtu.   1.4.4

investiční majetek, pohledávky. Dodržení principu časové souvislosti nákladů a výnosů s daným účetním obdobím

Účtování na přechodných účtech aktiv a pasiv (časová souvislost a účtování dohadných položek) – úprava účtování je uvedena ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., § 13 a 19. V zájmu dodržení časové souvislosti nákladů a výnosů s daným účetním obdobím (§ 3, odst. 1 zákona o účetnictví), je třeba v některých případech použít účtování na přechodných účtech. O veškerých nákladech a výnosech se účtuje bez ohledu na okamžik zaplacení nebo přijetí peněz. A) Časové rozlišení může být použito, jsou-li splněny následující podmínky současně   

účel (věcné vymezení) – čeho se týká, čas – příslušné účetní období, kterého se ČR týká, částku – přesná výše nákladu či výnosu, která je, resp. má být získána a vynaložena. Jedná se zejména a tyto případy: a) Náklady příštích období se zaúčtují výdaje uskutečněné v běžném účetním období, které se nákladově týkají příštích období (např. finanční leasing, předplatné tisku na příští rok, zařazení většího rozsahu hmotného majetku do užívání). b) Příjmy příštích období se účtují výnosy běžného období, které nejsou zaúčtovány na účtech pohledávek, případně za odebrané, ale nevyfakturované dodávky zboží, souvztažně s tržbami za prodej služeb popř. zboží. (např. přiznané, ale neuhrazené pojistné plnění, výnosová smluvní provize, atd.). c) Výdaje příštích období se zaúčtují náklady, které souvisí s běžným účetním obdobím, ale výdaje se uskuteční až v následujícím účetním období, souvztažně na vrub příslušných účtů nákladů ostatní služby, mzdové náklady (dovolená ), atp. d) Výnosy příštích obdob zde se vykazují příjmy účetní jednotkou přijaté v běžném účetním období, které se věcně vztahují k výnosům příštích účetních období. Např. přijaté předplatné za další účetní období, přijaté nájemné na další účetní období, atd.

400

Štěpánová

Metodický pokyn k roční účetní uzávěrce a účetní závěrce B) Dohadné položky – je znám účel a čas, ale není známá přesná výše pohledávky či závazku a)

b)

1.4.5

Na vrub dohadných účtů aktivních se zaúčtují účetní případy, které nejsou zaúčtovány jako pohledávky, např. pohledávky za pojišťovnou v důsledku pojistné události, za kterou nepřišla do konce roku náhrada - souvztažně s Ostatními provozními výnosy, ostatními mimořádnými výnosy, atp. Ve prospěch dohadných účtů pasivních se účtují ke konci roku např. nevyfakturované dodávky, souvztažně na vrub nákladů, popř. majetkových účtů, atp. Účtování inventarizačních rozdílů

Provedení inventarizace se řídí Směrnicí k inventarizacím. Zaúčtováním inventarizačních rozdílů je naplněn jeden z cílů inventarizace a sice ověření věcné správnosti a průkaznosti účetnictví, tj. zda skutečný stav majetku a závazků odpovídá stavu účetnímu. Inventarizační rozdíly se musí zaúčtovat do běžného roku podle toho, ke které oblasti se vztahují, takto:  manka tj. rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než stav účetní na vrub účtu manka a škody - a ve prospěch příslušných majetkových účtů mimo pokladny,  schodek pokladní hotovosti a cenin na vrub účtu manko v pokladně a dále jako pohledávka za hmotně odpovědným zaměstnancem,  přebytek tj. rozdíl, kdy skutečný stav je vyšší než stav účetní, u dlouhodobého HM a dlouhodobého NM se tento rozdíl posuzuje zejména podle příslušných ustanovení občanského zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné či majetkovém prospěchu. Majetek oceněný reprodukční pořizovací cenou na vrub majetkových účtů a ve prospěch oprávkových účtů.  přebytek peněz v hotovosti a cenin - na vrub příslušného majetkového účtu (pokladna, ceniny) a ve prospěch Ostatních finančních výnosů. 1.4.6

Účtování kursových rozdílů

Účtování kursových rozdílů upravuje § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Jedná se především o účtování kursových rozdílů, které vznikají při ocenění majetku a závazků dle §4,odst. 6 zákona o účetnictví ke konci rozvahového dne – tj. zejména pohledávky, závazky, ceniny, cenné papíry, deriváty pokud jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnu je účetní jednotka povinna použít i u opravných položek, rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Kursové rozdíly se účtují podle povahy na vrub příslušného účtu finančních nákladů na účet Kursové ztráty nebo ve prospěch příslušného účtu finančních výnosů - Kursové zisky. Pro výpočet kursového rozdílu použije jednotka aktuální kurs ČNB platný ke konci rozvahového dne.

401


Účtování odložené daně

Upravuje § 59 vyhlášky č. 500/2002 sb. Účtováním o odložené dani se uplatňuje obecná účetní zásada opatrnosti při zjišťování a vykazování výsledku hospodaření účetní jednotky. Účtování o odloženém daňovém závazku a daňové pohledávce neovlivňuje základ daně z příjmů ani výši daňové povinnosti Při výpočtu odložené daně se vychází z rozvahového přístupu – vychází se z přechodných rozdílů, kterými jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popř. pasiva a výší aktiv, popř. pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou se rozumí hodnota aktiv či pasiv uplatnitelná v budoucnu pro daňové účely. Podle postupů účtování se odložená daň zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky aktiv a pasiv. Odložený daňový závazek a pohledávka se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů stanovené zákonem o dani z příjmů. O odloženém daňovém závazku se účtuje na vrub přísl. nákladového účtu, který se týká odloženého daňového závazku z běžné nebo mimořádné činnosti a ve prospěch Odloženého daňového závazku nebo pohledávky. Odložená daňová pohledávka se účtuje na stejných účtech ale na jejich opačných stranách. 1.4.8

Účtování daně z příjmů

Daňová povinnost vypočítaná podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v platném znění, se zaúčtuje na příslušných účtech takto:  splatná daň z příjmů z běžné činnosti jako náklad na vrub nákladového účtu  splatná daň z příjmů z mimořádné činnosti jako náklad na nákladovém účtu, vždy se souvztažným zápisem závazek (pohledávka) z daně z příjmů. Další procesy účetní uzávěrky: 1.5

Uzavírání účetních knih při účetní uzávěrce

Uzavírání účetních knih je technický proces (často automatizovaný v používaném IS), který se provádí prostřednictví účtů účtových skupin Účty rozvažné a Účet zisku a ztrát, a má za cíl  formální uzavření účtů hlavní knihy příslušného účetního období,  vyúčtování hospodářského výsledku a  zajištění bilanční kontinuity mezi účetními obdobími. Postupy účtování prostřednictvím těchto účtů jsou pouze účetně technickými zápisy. Konečné zůstatky rozvahových účtů musí být totožné s počátečními zůstatky účtů následujícího období.

402

Štěpánová 1.5.1

Metodický pokyn k roční účetní uzávěrce a účetní závěrce Zjišťování hospodářského výsledku a jeho struktury

Konečné zůstatky nákladů se zaúčtují na vrub účtu zisků a ztrát. Konečné zůstatky výnosů se převedou ve prospěch účtu zisků a ztrát. Při účtování se postupuje tak, aby se zjistil:  provozní hospodářský výsledek,  HV z finančních operací a  mimořádný HV, tj. podle účtových skupin nákladových a výnosových účtů. Celkový rozdíly stran MD a DAL představuje hospodářský výsledek. Hospodářský výsledek (zisk, ztráta) se uzavře na účet konečný účet rozvažný, a to v případě zisku účetním zápisem na vrub účtu konečného účtu rozvažného, v případě ztráty zápisem ve prospěch tohoto účtu. 1.5.2

Účetní uzavírání rozvažných účtů

Konečné zůstatky aktivních rozvažných účtů se převedou, na vrub účtu konečný účet rozvažný a konečné zůstatky pasivních rozvažných účtů ve prospěch účtu konečný účet rozvažný. K vyrovnání účtu dojde po převodu zůstatku účtu zisků a ztrát.

2

Účetní závěrka

Obsahové vymezení účetní závěrky stanoví § 18 zákona o účetnictví č. 563/91 Sb., o uspořádání položek účetní závěrky a obsahovém vymezení těchto položek.

1.1

Kdy se účetní závěrka sestavuje?

Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období (31. prosinec). Mimořádná účetní závěrka se sestavuje: a. ke dni zrušení bez likvidace, b. kde dni předcházejícímu den vstupu do likvidace popř. prohlášení konkurzu, c. ke dni skončení likvidace nebo konkurzu.

1.2

Účetní závěrku tvoří (viz §3 a násl. vyhl č. 500/2002)

a. Rozvaha, b. Výkaz zisků a ztrát, c. Příloha k účetní závěrce, d. Přehled o peněžních tocích Cash flow (viz Český účetní standard č. 023), e. Přehled o změnách vlastního kapitálu. Výkazy ad a, b, c jsou povinné, d, e pro auditované organizace povinné, pro ostatní nepovinné, ale doporučené.

403


1.3

Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát

Je uveden v Příloze vyhl. č. 500/2002. V této vyhlášce je uvedeno i uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze k ÚZ (viz § 39) vyhlášky.

1.4

Ověření účetní závěrky auditorem Je stanoveno pro akciovou společnost v § 20 zákona o účetnictví.

1.5

Předkládací povinnosti a zveřejňování účetní závěrky

Účetní závěrka musí poskytnout uživateli, tj. státu (daňové orgány a orgány statistiky), akcionářům, bankám, věřitelům atd. informace o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku. Jsou stanoveny tyto předkládací povinnosti: a. Zveřejnit Účetní závěrku a Výroční zprávu (§ 21a zákona o účetnictví č. 563/91 Sb.) po jejím ověření auditorem a schválení valnou hromadou a to do 30 dní od splnění obou uvedených podmínek a to jejich uložením do Sbírky listin obchodního rejstříku. b. Účetní závěrku předložit současně s daňovým přiznáním na místně příslušný finanční úřad, a to v jednom vyhotovení současně s daňovým přiznáním k dním z příjmů.

Závěr Tento metodický materiál má za úkol informovat management a pracovníky společnosti o postupech, struktuře a rozsahu prací na účetní uzávěrce a účetní závěrce.

Literatura [1] [2]

[3]

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

404

Švarcová

O reverzní logistice

O REVERZNÍ LOGISTICE Jana Švarcová Vysoká škola logistiky, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Článek má za cíl představit čtenářům základní východiska reverzní logistiky, což je oblast stále poměrně málo popsaná a podniky z důvodu existence různých typů bariér také málo uvědoměle realizovaná. V různých odvětvích a oborech se k ní musíme stavět individuálně, proto je velmi obtížné poznatky globalizovat. Nicméně se lze z odborné literatury seznámit se základními přístupy a principy a dále individuálně posoudit potřebu a užitečnost reverzní logistiky v jednotlivých oblastech. V článku je zdůrazněn cíl poukázat na to, kde všude kolem sebe můžeme spatřovat aspekty směřující k potřebě věnovat se otázkám reverzní logistiky.

Klíčová slova: logistika, reverzní logistika, odpad, obal, životní prostředí, toxické látky, dioxiny, elektronický odpad Odborný konzultant: Markéta Hlavsová Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vladislav Kabilka

Úvod Reverzní logistika je oblastí, o kterou se zajímá stále více výrobních společností. Je neoddělitelnou součástí každé výroby a správné principy a zájem o činnosti reverzní logistiky mohou zajistit ekonomický užitek i předejít možnému vzniku zátěže pro člověka i životní prostředí. Zpětný tok materiálu se netýká pouze velkých firem a výrobních společností. Vždy je důležité, a v této oblasti neméně, začít v těchto dimenzích uvažovat i z pozice běžného spotřebitele. Veškeré odpady z domácností – komunální, kanalizační nebo z topenišť, pokud jsou nesprávně zpracované, mohou způsobovat dokonce i vážná zdravotní rizika. Potřebnost reverzní logistiky můžeme v současné době pozorovat téměř všude okolo nás a je tedy v zájmu všech těmto otázkám věnovat zvýšenou pozornost.

405


1

Vymezení pojmů logistika a reverzní logistika

Chceme-li se zabývat otázkami reverzní logistiky, je nezbytné si nejdříve definovat, co vůbec rozumět pod pojmy logistika a reverzní logistika. Díky tomuto vymezení pak můžeme hovořit o dalších aspektech a souvislostech. „Teoretické pojetí logistiky stále představuje širokou škálu názorů. Tradiční chápání logistiky spočívá především v řízení materiálového, informačního a finančního toku s ohledem na splnění požadavků zákazníka“ (Cempírek, a další, 2010). Jde tedy o logistické aktivity, které začínají vývojem nových výrobků a služeb, pokračují jejich vlastní realizací ve všech etapách životního cyklu, dále jdou cestou k zákazníkovi a končí likvidací zastaralých výrobků a odpadového materiálu, který vzniká v procesu výroby, distribuce a balení zboží (Orava, 2010) (Cempírek, a další, 2010). Tímto pojetím logistiky jsme se dostali i k částečnému vysvětlení pojmu reverzní logistika. Téma reverzní logistiky zpracoval Škapa, ze kterého často vychází další odborníci se svými příspěvky z této oblasti. Ten pod náplní reverzní logistiky vidí „sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob a obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové využití nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky zajímavý“ (Škapa, 2005).

2

Několik otázek k odpadům

Řízení toků odpadů, které nemusí představovat ekonomickou hodnotu, jsou určeny k likvidaci (skládkováním nebo spalováním), patří také do zpětné logistiky. Zde nedochází ke zpětnému materiálovému toku, ale ekonomickou hodnotu představují tím, že jako alternativní palivo jsou používány např. v cementárnách, protože jsou ekonomicky výhodnější než tradiční paliva (uhlí, plyn). Po těchto palivech je v současné době velká poptávka a odpad zde tedy najde své uplatnění. Pokud se budeme blíže zabývat odpady, proč nezačít u nás, běžných spotřebitelů, kteří spotřebováváme výrobky, třídíme odpady a každá obec má za povinnost s nimi dále dle zákona nakládat? Již v této větě se objevila řada otázek. Jak se odpady dále zpracovávají? Co je zpracováno k dalšímu využití? Kdo platí za obaly, které se posléze stanou odpadem, a dále je třeba za ně zaplatit? Kolik z těchto peněz se občanovi (nepřímo, jako platba obci za zpracování tříděného odpadu) vrátí zpět? V těchto dnech se k tomuto tématu nabízí další rozměr. Jistě si mnozí ze spotřebitelů všimli skrytého růstu cen u běžných výrobků, jako jsou cukrovinky, prací prášky nebo mléčné výrobky. Tímto skrytým růstem cen zde rozumíme situaci, kdy cena zůstane stejná, ale sníží se gramáž daného výrobku. Společnosti spoléhají na to, že lidé gramáže nesledují a je to pro ně tedy snazší cesta, než výrobky zdražit68. To má za následek samozřejmě vyšší produkci obalů. A co s nimi? I v současném tisku se

68

srovnej s Cena stejná, balení menší. Výrobci „šidí“ čím dále častěji. [on-line]. 2011 [cit.

2011-12-20]. Dostupný z WWW: .

406

Švarcová O reverzní logistice objevují zprávy o tom, že „produkce odpadu bude mít vzestupnou tendenci“ (Redakce, 2012). Zde mnohého čtenáře napadne také zvýšení množství a druhů obalů nejen od začátku 90. let minulého století, co se týká přímo České republiky, ale obecně poválečný rozvoj průmyslu i zemědělství v minulém století. Ten přinesl problémy s uvolňováním různých odpadů a chemikálií do životního prostředí, do vzduchu, vody, půdy a tím i do potravin a pitné vody. Na veřejnost postupně pronikají skandály spojené s onemocněními nebo úmrtími osob. Lze ale očekávat, že mnohé z dlouhodobého působení těchto odpadů a chemikálií se projeví u až příštích generací (Strunecká, a další, 2011). Toto je pohled na problematiku odpadů ze zdravotního hlediska. Otázkou tedy může být, jak eliminovat tyto dopady, lze-li některé z nich znovu využít nebo jak je správně likvidovat. A jsme zpět u otázek reverzní logistiky.

3

Toxické látky v životním prostředí

Průmysl generuje odpady, které obsahují fluorid (chemický, zbrojní průmysl). Zdravotní rizika jsou také spojena se zvyšováním biologické dostupnosti hliníku. Na veřejnost pronikají zprávy o problémech s dovozem masa kontaminovaného jedovatými dioxiny nebo o obsahu bisfenolů v kojeneckých lahvích. Ve velkém se v průmyslu používá také rtuť, která je toxická již ve velmi nízkých koncentracích pro všechny tkáně a orgány lidského těla (Strunecká, a další, 2011). Není zodpovědností každého výrobce produkovat takové výrobky, které jsou zdraví neškodné? A při nezbytnosti použití nebo produkci škodlivých látek se o jejich bezpečnou likvidaci postarat? Zde se reverzní logistice naskýtá široké pole působnosti. Nelze ale tvrdit, že pro všechna odvětví je reverzní logistika kritickým bodem. Na reverzní logistiku je nutné se dívat jako na další prostor pro odlišení produkce (Škapa, 2005). I z hlediska zdravotního, kterému se budeme věnovat i v další kapitole, mohou jednotlivé druhy výrob znamenat odlišná rizika.

3.1

Dioxiny

Dioxiny jsou uměle vyrobené a prakticky nezničitelné látky, jejichž koncentrace v přírodě stále narůstá. Mj. jsou také nechtěnými vedlejšími produkty likvidace elektronických odpadů. Významnými zdroji dioxinů mohou být mj. také tepelné elektrárny, teplárny, spalovny komunálního odpadu, a stále častěji se objevují důkazy o tom, že nejvýznamnějším producentem dioxinů pro životní prostředí jsou v současné době domácí topeniště (Strunecká, a další, 2011). Zde se nabízí otázka, proč nezačít s „environmental friendly“ přístupem u nás, u domácností? Bez námitek toho typu, že my nic neznamenáme, že správně nakládat s odpady mají hlavně velké firmy, velcí znečišťovatelé životního prostředí. V obou případech je to další důvod, proč bychom reverzní logistice měli věnovat více pozornosti.

407


4

Elektronický odpad

Elektronický odpad se stává významným problémem, který souvisí s celosvětovou výrobou stále novějších, modernějších elektronických zařízení, včetně počítačů a mobilních telefonů. Podle zprávy čínského ministerstva životního prostředí je kolem 70 % celosvětového elektronického odpadu dováženo do Číny, a to především z důvodu levné pracovní síly, která se podílí na jeho likvidaci. Hlavním problémem jsou zejména zastaralé metody recyklace elektronických odpadů a omezené používání osobních ochranných pomůcek. Zastaralé metody recyklace elektronických odpadů jsou spojeny s produkcí a uvolňováním dioxinů do životního prostředí. Tento problém nabývá na důležitosti se stále vzrůstající výrobou spotřební elektroniky a stále rostoucím objemem elektronického odpadu (Strunecká, a další, 2011). Elektronický odpad na tomto místě zmiňujeme proto, že právě ten je viditelnou a praktickou ukázkou nutnosti efektivní realizace reverzní logistiky. V následující tabulce si uvedeme ty obory, které se potýkají s největším procentem vráceného zboží. Obecně platí, že zvýšenou pozornost je potřeba věnovat těm oborům, kde se pracuje se zbožím velké hodnoty, nebo kde je velké procento vráceného zboží. Z tabulky čtenář jednoduše rozezná, který obor patří do které zmiňované oblasti. Obor

Procento vráceného zboží

Vydavatelství časopisů

50 %

Vydavatelství knih

20 – 30 %

Distribuce knih

10 – 20 %

Maloobchodní prodej katalogů Distributoři zboží

18 – 35 %

elektronického 10 – 12 %

Výrobci počítačů

10 – 20 %

CD-ROMy

18 – 25 %

Tiskárny

4–8%

Velkoprodejci

4 – 15 %

Automobilový průmysl (části)

4–6%

Spotřebitelská elektronika

4–5%

Běžné chemikálie

2–3%

Tabulka 1: Míra návratnosti zboží v jednotlivých oborech (USA) Zdroj: upraveno dle (Rogers, a další, 1998)

5

Bariéry reverzní logistiky

Mnohé firmy stále ještě nepovažují oblast reverzní logistiky za strategicky důležitou. Jak již bylo řečeno, je důležité rozlišit obory, ve kterých firmy působí. Hlavními bariérami firem ve vztahu ke zpětné logistice byly v roce 1998 dle výsledků průzkumu Reverse Logistics Executive Council Survey (Škapa, 2005)69: 69

Seřazeno dle významnosti.

408

Švarcová        

O reverzní logistice relativní nevýznamnost firemní politika nesystémový přístup konkurenční problémy nezájem managementu finance lidské zdroje legislativní problémy.

Závěr Odpad se stává celosvětovým problémem, na jehož řešení se budou muset podílet všechny země. Nelze jej vyřešit tím, že se například recyklace elektronických odpadů pouze přesune do jiné (rozvojové) země. Zmíněné aspekty pohledu na odpady, jejich produkci a likvidaci, včetně možných zdravotních obtíží způsobených toxickými látkami používanými ve výrobě nebo produkovanými používáním nebo nevhodnou likvidací těchto výrobků, jsou, podle mého názoru, dostatečným signálem pro ty společnosti, které nejrůznější bariéry ve vztahu k reverzní logistice stále ještě, z různých důvodů, nepřekonali. Přesto si ale musíme uvědomit, že každá výroba má jiné nároky na vstupy, stejně tak na objektivní důležitost reverzní logistiky. Procento vráceného zboží se významně liší u jednotlivých typů výrob. Potěšujícím je, že naučit se řešit otázky reverzní logistiky se stává důležitým pro stále více společností. Nyní ještě docílit toho, aby každý začal u sebe a nespoléhal na vyřešení tohoto problému na velké výrobní společnosti.

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

CEMPÍREK, V., ŠARADÍN, P. Logistika ve službách výzkumu a vývoje. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010. 60 s. ISBN 978-80-87240-38-0. ORAVA, F. Vývoj a navrhování logistických systémů. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010. 73 s. ISBN 978-80-87240-39-7. ROGERS, D. S., TIBBEN-LEMBKE, R. S. Going Backwards: Reverse Logsitics Trends and Practices. Reno: University of Nevada, 1998. 275 s. STRUNECKÁ, A., PATOČKA, J. Doba jedová. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2011. 295 s. ISBN 978-80-7387-469-8. ŠKAPA, R. Reverzní logistika. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 81 s. ISBN 80-240-3848-9. REDAKCE. Zařízení pro energetické využití odapdu - i Přerov je v hledáčku. Přerovské listy. 2012, Sv. leden 2012. Cena stejná, balení menší. Výrobci „šidí“ čím dále častěji. [on-line]. 2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: .

409


CÍLOVÝ KONCEPT IMPLEMENTACE VĚCNÉ OBLASTI NÁJEMNÍ VZTAHY Radek Tegel Tesco SW, a. s. [email protected]

Abstrakt: Tento dokument vznikl na základě Smlouvy o dílo s objednatelem, jejímž dílčím předmětem je dodávka a implementace informačního systému FaMa+, modulu Nájemní vztahy od spol. TESCO SW a.s. Klíčová slova: nájemní vztahy, FaMa+, dílčí procesy Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematický konzultant: Vladimír Divín

Úvod Cílem dokumentu je popis procesů a činností objednatele v oblasti Nájemních vztahů a navržení efektivního využití IS pro podporu jednotlivých procesů a činností tak, aby byly pokryty potřeby společnosti v rámci implementovaného business modelu. Nasazované řešení zajistí funkcionalitu, kterou bude možné přenést při implementaci finálního IT řešení, tj. řešení, které plně nahradí aplikaci pro správu bytového fondu SMIS. Předmětem tohoto dokumentu je analýza funkčních požadavků a vytvoření návrhu nasazení Facility Management řešení pro procesy definované v tomto dokumentu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+“. Obsah dokumentu především vychází z:  Předmětu Smlouvy o dílo  Zakládací listiny projektu  Definovaného a odsouhlaseného rozsahu funkcionality  Standardů informačního systému SMIS Objednatele v oblasti Nájemních vztahů  Jednání uskutečněných s klíčovými pracovníky objednatele v období tvorby tohoto dokumentu Pro značnou rozsáhlost celého dokumentu byly z kapitoly „Dílčí procesy“ jako ukázková vybrána oblast „Proces zavedení nového nájemního vztahu pro NP“ a oblast „Proces zpracování úhrad, správa kaucí pro NP“.

410

Tegel

1

Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy

Souhrn požadavků objednatele na řešení Požadavky na řešení byly v poptávkovém dokumentu definovány následovně: Nájemní vztahy 1. Nájemní vztahy (bytové a nebytové prostory):  Evidence relevantních informací o nájemníkovi pro BP/NP  Evidence dodavatelů služeb  Sledování historie nájemních vztahů 2. Vyúčtování služeb a nájemného:  Evidence nákladů od dodavatelů, zpracování vyúčtování  Definice vazeb ve vyúčtování s možností tvorby algoritmů  Elektronické zpracování faktur od dodavatelů  Ruční zadávaní nákladů od dodavatelů  Příprava pro dálkové odečty  Evidence vodoměrů a jejich odečty  Možnost ručních oprav v části „vyúčtování služeb na osoboměsíc“  Ostatní (výpočet, průběžné kontroly a kontrolní sestavy, tisk, zaúčtování)  Možnost opravného vyúčtování (v legislativě platné pro konkrétní roky) se zachováním původních údajů  Hromadný tisk vyúčtování dle filtrů 3. Platby:  Hromadné zpracování informací z bankovních institucí  Párování plateb  Zápočty  Odesílání plateb  Inkaso a sporožiro, BÚ, srážka ze mzdy  Pokladna  Evidence přeplatků a nedoplatků 4. Pohledávky a právní vztahy – modul zajišťující řízení pohledávek, upomínky, penalizace, právní vymáhání:  Sledování platební morálky a upomínky  Penalizace (výpočty penále pozdní platby)  Vznik pohledávky (definice kritérií pro vznik pohledávky)  Převody pohledávek z bytových a nebytových prostor, případně služeb (dobropisů) do právního vymáhání  Sledování životního cyklu pohledávky

2

Dílčí procesy

2.1 Proces Zavedení nového nájemního vztahu pro NP 2.1.1 Prověření bonity klienta Činností prověření bonity klienta začíná proces vzniku nového nájemního vztahu. V případě zájmu klienta o pronájem nebytového prostoru pracovník obchodního oddělení (POO) zjišťuje, zda klient nemá pronajaty jiné prostory nebo neměl 411

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV uzavřenou nájemní smlouvu někdy v minulosti. POO v takových případech prověřuje klientovu platební morálku, popř. jestli klient v současnosti nemá dluhy vůči firmě nebo proti němu není vedeno insolvenční řízení. Na základě těchto informací se POO rozhoduje, zda-li s klientem bude dále pokračovat v jednání o pronájmu nebo nikoliv. POO má k dispozici přehled všech současných i historických nájemních vztahů. Pomocí identifikačních údajů klienta je možné vyhledat, jestli ke klientovi existují evidované nájemní vztahy. V případě, že ano, POO může vyhledané nájemní vztahy procházet a zjišťovat veškeré potřebné informace. Pozn. rozšířené možnosti práce s informacemi o jednotlivých klientech budou součástí modulu CRM. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Zájem klienta o pronájem nebytového prostoru Výstup:  Prověřený klient Přechodové podmínky:  Následuje činnost Příprava nabídky, v případě, že klient byl shledán jako nebonitní, dochází k ukončení procesu. 2.1.2

Příprava nabídky pronájmu

POO přistupuje k přípravě nabídky, tj. definuje základní podmínky pro klienta, za kterých by mohlo dojít k dohodě o pronájmu nebytových prostor. POO zakládá nový záznam nabídky, pomocí vyplnění údajů nebo výběru z předdefinovaných hodnot v rámci číselníků zadává základní údaje nabídky, např. identifikační údaje klienta, pronajatý NP, účel pronájmu, cenu nájmu, předpis kauce, rozsah pronajatých služeb apod. Po založení nové nabídky systém automaticky nastaví stav workflow nového záznamu na hodnotu „Založena“. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Prověřený klient Výstup:  Nabídka ve stavu workflow „Založena“ Přechodové podmínky:  Následuje činnost Odeslání nabídky klientovi. 2.1.3

Odeslání nabídky klientovi

Po vydefinování základních podmínek pronájmu, poskytuje POO nabídku klientovi. Ve většině případů je nabídka klientovi zasílána pomocí emailové zprávy, popř. je nabídka klientovi předána osobně. 412

Tegel Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy POO bude mít možnost prostřednictvím výběru nabízené akce v menu Workflow formuláře odeslat emailovou zprávu klientovi. Zároveň dojde ke změně stavu workflow nabídky na hodnotu „Odeslána klientovi“. Emailová zpráva bude obsahovat definované údaje nabídky, popř. může být odeslána s přílohou ve formě předem definované tiskové sestavy vztahující se k nabídce. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Nabídka ve stavu workflow „Založena“ Výstup:  Nabídka ve stavu workflow „Odeslána klientovi“ Přechodové podmínky:  Následuje činnost Jednání s klientem, dokončení nabídky. 2.1.4

Jednání s klientem, dokončení nabídky

V případě kladného postoje klienta k zaslané nabídce domluví POO s klientem podrobné podmínky pronájmu, popř. projedná sporné body. V případě dohody s klientem POO dokončí zpracování nabídky a postoupí ji ke schválení vedení obchodního oddělení. Pokud klient nepřistoupí na nabízené podmínky pronájmu, je jednání s klientem ukončeno. POO má k dispozici přehled nabídek, po dojednání podmínek s klientem vyhledá konkrétní nabídku klienta a doplní na ni všechny údaje, které jsou potřebné pro účely schvalování nabídky, tj. včetně předpisu nájmu a kauce, definování slev, rozsahu služeb apod. Nakonec POO předává nabídku ke schválení prostřednictvím výběru nabízené akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nabídky na hodnotu „Ke schválení“ nebo v případě neakceptování nabídky klientem POO zvolí akci pro ukončení přípravy nabídky, která změní stav nabídky na hodnotu „Odmítnuta“. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Nabídka ve stavu workflow „Odeslána klientovi“ Výstup:  Nabídka ve stavu workflow „Ke schválení“ v případě dohody s klientem  Nabídka ve stavu workflow „Odmítnuta“ v případě neakceptace podmínek pronájmu klientem Přechodové podmínky:  Následuje činnost Schvalování nabídky pronájmu, v případě, že klient neakceptuje podmínky pronájmu, dochází k ukončení procesu. 2.1.5

Schvalování nabídky pronájmu

Projednanou nabídku s klientem předává POO ke schválení vedení obchodního oddělení. Nabídka v této chvíli obsahuje veškeré údaje, které jsou potřebné pro 413

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV rozhodnutí o schválení. Vedoucí, popř. ředitel obchodního oddělení nabídku schválí, případně doporučí změnu vybraných podmínek pronájmu nebo nabídku neschválí. Vedoucí, popř. ředitel obchodního oddělení má k dispozici přehled nabídek ve stavu „Ke schválení“. Postupně prochází jednotlivé nabídky, u kterých má k dispozici veškeré potřebné informace, a své rozhodnutí uskutečňuje prostřednictvím výběru jedné ze tří nabízených akcí v menu Workflow formuláře, stav nabídky se změní na hodnoty „Schválena“, „Schválena se změnami“ nebo „Neschválena“. Jako doklad o schválení/neschválení nabídky může sloužit tisková sestava (Návrh záměru pronájmu) vytvořená nad záznamem nabídky. Role:  Vedoucí obchodního oddělení, popř. ředitel obchodního oddělení Vstup:  Nabídka ve stavu workflow „Ke schválení“ Výstup:  Nabídka ve stavu workflow „Schválena“ v případě schválení nabídky bez úprav  Nabídka ve stavu workflow „Schválena se změnami“ v případě požadavku na změnu podmínek  Nabídka ve stavu workflow „Neschválena“ v případě neschválení nabídky Přechodové podmínky:  Následuje činnost Překlopení nabídky v nájemní vztah v případě schválení nabídky, Jednání s klientem, dokončení nabídky, pokud je nabídka schválena při změněných podmínkách, v případě neschválení nabídky dochází k ukončení přípravy nabídky.

2.1.6

Překlopení nabídky v nájemní vztah

V případě, že vedoucí, popř. ředitel obchodního oddělení označí nabídku za schválenou, vytvoří se v systému automaticky nový záznam nájemního vztahu. Za tímto účelem se využijí údaje zadané POO v rámci nabídky. Systém po schválení nabídky vedoucím, popř. ředitelem obchodního oddělení automaticky vytvoří nový záznam nájemního vztahu, údaje se převezmou z údajů evidovaných na schválené nabídce. Systém nedovolí vytvoření nového nájemního vztahu (popř. schválení nabídky), pokud nebudou vyplněny údaje definované jako povinně zadávané, např. plátce/neplátce DPH, nájem s DPH/bez DPH apod. Po založení nového nájemního vztahu systém automaticky nastaví stav workflow nového záznamu na hodnotu „Založen“. Role:  Informační systém FaMa+ Vstup:  Nabídka ve stavu workflow „Schválena“ Výstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Založen“ Přechodové podmínky: 414

Tegel 

2.1.7

Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy Následuje činnost Doplnění nabídky pronájmu (služby) a v případě, že se jedná o komerční prostory, následuje také činnost Vyjádření správce.

Doplnění nájemního vztahu (služby)

Po vytvoření se nájemní vztah dostává na administrativní centrum za účelem jeho doplnění o nezbytné údaje potřebné k přípravě smlouvy. Pracovník administrativního centra (PAC) kontroluje a upřesňuje údaje, které budou podkladem pro stanovení předpisu nájmu, především se věnuje nastavení služeb, které bude budoucí nájemce odebírat. PAC má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Založen“, popř. ve stavu „Doplněno správcem“. Prochází jednotlivé záznamy, na kterých kontroluje a zadává potřebné údaje. Jakmile má vše doplněno, posouvá PAC nájemní vztah zpět na POO prostřednictvím výběru akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního vztahu na hodnotu „Příprava smlouvy“, popř. u komerčních prostor „Doplněno AC“. Role:  Pracovník administrativního centra Vstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Založen“  Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno správcem“ v případě, že jde o komerční prostory a činnost následuje až po činnosti Vyjádření správce Výstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Příprava smlouvy“  Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno AC“ v případě, že jde o komerční prostory a činnost předchází činnosti Vyjádření správce Přechodové podmínky:  Následuje činnost Příprava, popř. úprava smlouvy (u komerčních prostor za předpokladu dokončení souběžně vykonávané činnosti Vyjádření správce).

2.1.8

Vyjádření správce

V případě, že se jedná o pronájem komerčních prostor, vyjadřuje se k nájemnímu vztahu ještě před přípravou smlouvy referent technické správy (RTS). Z titulu pracovníka, který zná příslušné prostory nejlépe a upozorňuje na jejich různá specifika. Jeho povinností je především zkontrolovat rozsah pronajímaných ploch. RTS má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Založen“, popř. ve stavu „Doplněno AC“. Prochází jednotlivé záznamy, na kterých kontroluje a zadává potřebné údaje. Jakmile má vše doplněno, posouvá RTS nájemní vztah na POO prostřednictvím výběru akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního vztahu na hodnotu „Příprava smlouvy“, popř. u komerčních prostor „Doplněno správcem“. Role:  Referent technické správy Vstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Založen“ 415


Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno AC“ v případě, že činnost následuje až po činnosti Doplnění nájemního vztahu pronájmu (služby) Výstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Příprava smlouvy“  Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno správcem“ v případě, že činnost předchází činnosti Doplnění nájemního vztahu (služby) Přechodové podmínky:  Následuje činnost Příprava, popř. úprava smlouvy (za předpokladu dokončení souběžně vykonávané činnosti Doplnění nájemního vztahu (služby).

2.1.9

Příprava, popř. úprava smlouvy

Nájemní vztah v této chvíli obsahuje veškeré potřebné podklady k vytvoření smlouvy. Smlouvu POO připravuje pomocí různých šablon nebo např. úpravou některé z dříve uzavřených smluv. Výsledkem je dokument s návrhem smlouvy, který jde k podpisu klientovi nebo je podkladem pro jednání s klientem. Nemusí jít pouze o přípravu nové smlouvy, může se stát, že jsou s klientem domluveny úpravy smlouvy nebo je smlouva schválena pouze za změněných okolností. Dle charakteru změny POO v takovém případě změní potřebné údaje na nájemním vztahu a vytvoří novou verzi smlouvy. POO má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Příprava smlouvy“, vybere záznam, pro který chce vytvořit smlouvu, přejde na přehled předdefinovaných šablon smluv a zvolí příslušnou šablonu. Systém vytvoří dokument smlouvy, do kterého se převezmou údaje evidované na nájemním vztahu. Dokument je možné případně dále upravovat, uložený dokument lze připojit k nájemnímu vztahu. Při úpravách smluv POO vyhledá příslušný záznam nájemního vztahu, upraví potřebné údaje a pomocí šablony vytvoří novou verzi smlouvy, do které se promítnou změněné údaje nájemního vztahu. POO může také zobrazit stávající (dříve upravený) návrh smlouvy a úpravy provést přímo do něj. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Příprava smlouvy“ Výstup:  Návrh smlouvy Přechodové podmínky:  Následuje činnost Podpis smlouvy v případě standardní smlouvy nebo činnost Jednání s klientem nebo proces Schvalování smlouvy v případě nestandardní smlouvy.

2.1.10

Jednání s klientem o smlouvě

Po vytvoření návrhu smlouvy POO projednává znění smlouvy s klientem, popř. si ještě předtím návrh smlouvy POO nechá schválit vedením obchodního oddělení. Klient 416

Tegel Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy může s návrhem smlouvy souhlasit, výsledkem jednání mohou být návrhy na úpravu znění smlouvy nebo klient návrh smlouvy zcela odmítne. V případě odmítnutí návrhu smlouvy ze strany klienta POO označuje vznikající nájemní vztah za ukončený prostřednictvím výběru akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního vztahu na hodnotu „Smlouva odmítnuta“. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Návrh smlouvy Výstup:  Projednaný návrh smlouvy  Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva odmítnuta“ v případě odmítnutí návrhu smlouvy klientem Přechodové podmínky:  Následuje proces Schvalování smlouvy nebo činnosti Příprava, popř. úprava smlouvy v případě dojednání změn ve smlouvě nebo Podpis smlouvy v případě, že jednání o smlouvě s klientem následuje až po schválení smlouvy. V případě, že klient odmítne přijmout návrh smlouvy, dochází k ukončení procesu vzniku nového nájemního vztahu.

2.1.11

Schvalování smlouvy

V současné době probíhá schvalování smluv v IS JES. Bylo rozhodnuto, že se proces schvalování nájemních smluv přesune do IS FaMa+. Proces bude nastaven dle stávající interní směrnice pro schvalování nájemních smluv. Podpora procesu schvalování nájemních smluv bude stanovena na základě požadavků vzešlých z detailní diskuze k tomuto tématu. Půjde o umožnění provádění schvalovacích činností přímo nad nájemním vztahem nebo bude generován samostatný požadavek na schválení konkrétní smlouvy. Role:  Odpovědní pracovníci dle interní směrnice pro schvalování nájemních smluv Vstup:  Návrh smlouvy nebo projednaný návrh smlouvy Výstup:  Schválená smlouva  Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva neschválena“ v případě neschválení smlouvy Přechodové podmínky:  Následuje činnost Podpis smlouvy nebo Jednání s klientem o smlouvě v případě, že smlouva ještě nebyla projednána nebo Příprava, popř. úprava smlouvy v případě schválení, ale pouze za změněných podmínek. V případě, že návrh smlouvy není schválen, dochází k ukončení procesu vzniku nového nájemního vztahu.

417


Zavedení smlouvy a nájemce do IS SAP

Po schválení smlouvy v IS FaMa+ dojde automaticky k přenosu nově uzavřeného nájemního vztahu do SAP/Registru smluv a taktéž k zavedení nového odběratele v IS SAP dle nového nájemce. Schválená smlouva ve FaMa+ se automaticky integrací přenese do SAP/Registr smluv do stavu smlouva pořízena = systém vygeneruje číslo smlouvy SAP, které se přenese zpět do FaMa+ a promítne se v dokumentu návrhu smlouvy. POO poté vytiskne dokument smlouvy a zajistí její oboustranný podpis. Bude existovat oboustranná integrační vazba pro přenos klientů (odběratelů) mezi IS FaMa+ a IS SAP. Identifikační údaje nově založených nájemců budou přenášeny do účetního systému, opačným směrem bude poskytováno číslo odběratele v SAP. Budeli to technicky možné, budou předmětem přenosu i odkazy na dokumenty uložené v DMS – výpis z OŘ, ŽL aj. Role:  Informační systém FaMa+ Vstup:  Schválená smlouva  Uhrazení kauce Výstup:  Nová smlouva zavedena do Registru smluv  Nový nájemce zaveden jako odběratel Přechodové podmínky:  Konec procesu Zavedení nového nájemního vztahu pro NP.

2.1.13

Podpis smlouvy

Podpisy smluv obou stran zajišťuje POO a to až v okamžiku, kdy má k dispozici informaci o uhrazení předepsané kauce (existují výjimky udělené obchodním oddělením, že klient může kauci uhradit až po podpisu smlouvy). Standardní smlouvy předkládá k podpisu klientovi přímo, nestandardní smlouvy nejprve s klientem projednává, nechává schvalovat a poté poskytuje k podpisu. Pracovník POO zajistí oboustranný podpis smlouvy, pořadí podpisu není striktně stanoveno. Originál oboustranně podepsané smlouvy včetně všech příloh POO předává na útvar JES, kde v rámci SAP - registru smluv dochází ke kontrole dat dle předloženého originálu smlouvy (systémové číslo NP, partnera, předmětu smlouvy), je doplněna hodnota smlouvy + splátkový kalendář. Následně je smlouva zaktivněna a provedena její fyzická archivace. Informaci o zaplacení kauce má POO k dispozici na kartě kauce nájemního vztahu. Budou existovat integrační vazby na přenos předpisů kaucí do účetního systému a naopak na přenos úhrad kaucí do FaMa+. Oboustranně podepsanou smlouvu POO převede do elektronického formátu, v rámci DMS smlouvu zavede do evidence v IS SharePoint. Díky propojení IS SharePoint a IS FaMa+ bude naskenovaná smlouva k dispozici i na příslušném záznamu nájemního vztahu. 418

Tegel Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Schválená smlouva Uhrazení kauce  Výstup:  Naskenovaná schválená smlouva  Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva podepsána“ Přechodové podmínky:  Následuje činnost Předání prostoru, popř. Příprava, popř. úprava smlouvy v případě, že klient požaduje úpravy standardní smlouvy.

2.1.14

Předání prostoru

Je-li nájemní smlouva podepsána klientem, POO si připraví předávací protokol, předá pronajaté prostory klientovi, nechá si od něho podepsat předávací protokol, nakonec předávací protokol připojuje k nájemnímu vztahu a označuje ho za předaný. POO má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Smlouva podepsána“, vybere příslušný záznam a pomocí šablony vytvoří a vytiskne předávací protokol. Následně naskenovaný podepsaný předávací protokol POO připojuje k nájemnímu vztahu a nájemní vztah označuje jako připravený k fakturaci prostřednictvím výběru akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního vztahu na hodnotu „Aktivní NV“. Role:  Pracovník obchodního oddělení Vstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva podepsána“ Výstup:  Nájemní vztah ve stavu workflow „Aktivní NV“ Přechodové podmínky:  Konec procesu Zavedení nového nájemního vztahu pro NP.

2.2 2.2.1

Proces Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP Přijetí a párování plateb v IS SAP

Převzetí elektronických nebo hotovostních plateb (za nájem a služby, kauce, pohledávky po splatnosti) se odehrává v účetním systému, kde dochází k řadě automatizovaných činností i individuálních uživatelských zásahů. Výsledkem je soubor napárovaných plateb, které jsou převáděny do nájemních vztahů. Elektronické platby jsou přes Multicash nahrávány do IS SAP a dle definovaných pravidel automaticky párovány s dříve vytvořenými pohledávkami (daňovými doklady). Pokud nedojde k automatickému napárování platby např. z důvodu špatně uvedeného variabilního symbolu nebo neshody výše částky, PIS dohledávají a dopárovávají platbu ručně. Obdobně se postupuje s přijetím hotovostní platby.

419

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Nedaří se spárovat a dohledat všechny platby, takové platby budou také přenášeny do IS FaMa+, kde dojde k jejich ručnímu přiřazení k příslušnému nájemnímu vztahu. Podrobnosti budou řešeny v detailní analýze. Činnost je realizována mimo IS FaMa+, probíhá v IS SAP. Role:  Pracovník inkasního střediska Vstup:  Příchod elektronické nebo převzetí hotovostní platby Výstup:  Spárované i nespárované platby v IS SAP Přechodové podmínky:  Následuje činnost Párování s předpisy, zápis do karet kaucí, jde-li o úhradu kauce, nebo činnost Párování s předpisy, zápis do karet úhrad, jde-li o úhradu předpisu, nebo činnost Párování s pohledávkami, zápis do evidence právního vymáhání v případě úhrady pohledávky po splatnosti.

2.2.2

Párování s předpisy, zápis do karet kaucí

V současné době jsou úhrady kaucí zadávány do karet kaucí nájemních vztahů ručně pracovníkem finančního oddělení poté, co jsou platby identifikovány a zaúčtovány v účetním systému. Nově budou do účetního systému přenášeny předpisy kaucí, bude tedy možné platby kaucí párovat už v účetním systému a spárované platby budou automatickým způsobem zapisovány do karet kaucí nájemních vztahů. Bude existovat integrační vazba pro přenos předpisů kaucí do účetního systému. V případě vytvoření nového nebo změny stávajícího (snižování/navyšování kaucí, storna, úročení kaucí) předpisu kauce v IS FaMa+ dojde k vytvoření nebo změně předpisu kauce v IS SAP. Pro přenos plateb kaucí z IS SAP do IS FaMa+ bude existovat jiná integrační vazba, která dle definovaných pravidel vyhledá příslušný předpis kauce nájemního vztahu a provede zápis úhrady do karty kauce. Role:  Informační systém FaMa+ Vstup:  Spárované platby v IS SAP Výstup:  Platby kaucí zapsané v kartách ve FaMa+ Přechodové podmínky:  Následuje konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP. 2.2.3

Párování s předpisy, zápis do karet úhrad

V současnosti se veškeré úhrady překlápějí z IS SAP pomocí transakce do SMIS. Ve SMIS v souboru úhrad se před zařazením do karet úhrad zobrazí úhrady přiřazené a úhrady nepřiřazené (např. bez čísla nájemní smlouvy), které jsou barevně rozlišeny. 420

Tegel Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy Tyto úhrady je nutno ručně dohledat a přiřadit. Následně systém všechny úhrady překlopí do karet úhrad. V rámci měsíční uzávěrky jsou spouštěny v systému automatické kontroly úhrad a zůstatků odběratelů mezi IS SAP a SMIS. Pro přenos úhrad za nájem a služby z IS SAP do IS FaMa+ bude existovat integrační vazba, která dle definovaných pravidel vyhledá příslušný předpis nájemního vztahu a provede zápis platby do karty úhrad. Ve FaMa+ budou platby nově párovány primárně dle čísla faktury (plus další pravidla), tím by mělo dojít ke shodě spárovaných dokladů v IS SAP a IS FaMa+. Nespárované platby budou evidovány zvlášť a budou k dispozici pro ruční dopárování prováděné PIS. Podrobnosti budou řešeny v rámci detailní analýzy. Je požadována podpora systému pro kontrolní mechanismy úhrad a zůstatků odběratelů mezi IS SAP a IS FaMa+ a také pro různé pohledy na kartu úhrad a její zůstatky. Role:  Informační systém FaMa+  Pracovník inkasního střediska Vstup:  Spárované i nespárované platby v IS SAP Výstup:  Platby za nájem a služby zapsané v kartách úhrad ve FaMa+ Přechodové podmínky:  Následuje činnost Přijetí a párování plateb v IS SAP (zaúčtování ručně dopárovaných plateb) a konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP.

2.2.4

Párování s pohledávkami, zápis do evidence právního vymáhání

Při zaplacení pohledávky přichází platba do účetního systému Pokud je platba identifikována dle speciálního variabilního symbolu z podkladu právního oddělení, PIS provede její ruční spárování v IS SAP a po přenosu do FaMa+ se platba projeví v kartě úhrad pohledávkového spisu. Pro přenos úhrad pohledávek po splatnosti z IS SAP do IS FaMa+ bude existovat integrační vazba, která dle definovaných pravidel vyhledá příslušný záznam pohledávky v evidenci právního oddělení a provede zápis platby pohledávky. Role:  Informační systém FaMa+ Vstup:  Spárované platby v IS SAP Výstup:  Platby pohledávek po splatnosti zapsané v kartách ve FaMa+ Přechodové podmínky:  Následuje konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP.

421


Výpočet úročení kaucí, zápis do karet kaucí

Pracovník finančního oddělení (PFO) jednou ročně, případně při ukončení NV, prostřednictvím speciální části aplikace provádí hromadným způsobem výpočet úroků z kaucí. Úročeny jsou pouze některé kauce, informace o úrocích v jednotlivých letech jsou zapisovány do karet kaucí nájemních vztahů. PFO spustí výpočet úroků z kaucí prostřednictvím výběru akce na příslušném formuláři a zadá parametry výpočtu. Po potvrzení volby systém vyhledá předpisy kaucí, které se mají úročit, vypočítá úroky pro jednotlivé nájemní vztahy a vytvoří do karet kaucí nové záznamy o úrocích pro vybraný rok. Role:  Pracovník finančního oddělení Vstup:  Kauce s každoročním úročením  Ukončení NV s úročenou kaucí Výstup:  Vypočtené úroky zapsané v kartě kaucí a podklad pro zaúčtování v IS Přechodové podmínky:  Následuje činnost Vyplacení úroků z kauce, zápis do karet kaucí nebo konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP. 2.2.6

Vyplacení úroků z kauce, zápis do karet kaucí

Vypočítané úroky z kaucí nejsou pro NP vypláceny automaticky. Buď je PFO vyplácí na požádání klienta (požadavek předloží PAC) nebo se úroky vyplácejí při ukončení nájemního vztahu. PFO provádí zápis do karty kauce o vyplacení úroku. Vypočtený úrok zvyšuje zůstatek na kartě kaucí, který se v příštím období úročí. PFO má k dispozici přehled nájemních vztahů a k nim přiřazených karet kaucí, vyhledá si příslušnou kartu kauce a vytvoří v ní nový záznam informující o vyplacení úroku. Role:  Pracovník finančního oddělení  Pracovník administrativního centra Vstup:  Vypočtené úroky zapsané v kartě kaucí  Podklad PAC na žádost klienta o vyplacení úroků z kauce, popř. ukončení nájemního vztahu Výstup:  Vyplacení úroků zapsané v kartě kaucí a zpracování podkladů pro výplatu bankovním převodem nebo složenkou Přechodové podmínky:  Následuje konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP.

422

Tegel 2.2.7

Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy Umoření dluhů z kauce, výplata kauce při ukončení nájemního vztahu

Při ukončování nájemního vztahu PAC kontroluje, zda klient nic nedluží. V takovém případě je klientovi vyplacena celá částka kauce plus případné úroky, PAC předá PFO podklad k výplatě kauce včetně úroků. PFO provede záznam v kartě kaucí a vytvoří podklad pro vrátku kauce bankovním převodem nebo složenkou. Pokud má klient dluhy, je buď celá nebo část kauce využita pro umoření dluhu klienta dle interních pravidel umořování dluhu. Zároveň lze použít kauci na úhradu oprav provedených na náklad nájemce – prioritně před možností pokrytí případných dluhů. Podkladem pro pokrytí „platících“ oprav je předávací protokol a následná faktura. PAC nebo PPO předá podklad PFO pro provedení příslušných úprav v kartě kaucí. PFO vytvoří podklady k zaúčtování v IS SAP a předá jej PIS. Dle nových uzavřených NS lze část kauce po ukončení nájmu ponechat do doby vyúčtování služeb za kalendářní rok, ve kterém byl nájem ukončen. Evidováno systémově. PFO má k dispozici přehled nájemních vztahů a k nim přiřazených karet kaucí a karet úhrad, vyhledá si ukončovaný nájemní vztah, provede změnu v kartě kaucí a předá podklad PIS k zaúčtování. Role:  Pracovník administrativního centra  Pracovník finančního oddělení  Pracovník inkasního střediska Vstup:  Ukončení nájemního vztahu, popř. existence dluhu Výstup:  Umoření dluhu z kauce a výplata kauce Přechodové podmínky:  Následuje konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP. 2.2.8

Snižování, navyšování kaucí, částečné použití kauce

V průběhu trvání nájemního vztahu se může POO s klientem dohodnout na snížení nebo navýšení kauce. POO tuto skutečnost zaznamenává v předpisu kauce. Nově se bude informace o změně předpisu kauce automaticky přenášet i do účetního systému. Může rovněž dojít k částečnému použití kauce na úhradu dluhu. V tomto případě nedochází ke změně předpisu kauce a vzniká nedoplatek kauce. POO má k dispozici přehled nájemních vztahů a k nim přiřazených předpisů kaucí. Vyhledá si a upraví příslušný předpis kauce nebo založí nový záznam v kartě kauce o snížení/navýšení kauce. Bude existovat integrační vazba pro přenos předpisů kaucí do účetního systému. Aby bylo dosaženo souladu dat v obou systémech, budou součástí integrace nejen nové předpisy kaucí, ale i změny jejich výše. V rámci integrační vazby budou přenášeny i vzniklé nedoplatky kauce. Role:  Pracovník obchodního oddělení  Pracovník finančního oddělení Vstup: 423

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  Podnět ke snížení/navýšení kauce, částečné použití kauce Výstup:  Snížený/navýšený předpis kauce, nedoplatek kauce Přechodové podmínky:  Následuje konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP.

3

Hlavní přínosy nasazení IS V průběhu zpracování cílového konceptu byly identifikovány tyto přínosy:

3.1

Všeobecné přínosy 









 

 



Sjednocení dílčích činností řízení nájemních vztahů na jednotnou úroveň, integrace informačních potřeb jednotlivých oddělení nebo pracovníků v podniku do jedné aplikace se společnou datovou základnou. Unifikace jednotlivých základních procesních bloků – snížení variabilnosti jednotlivých procesů, týká se především sjednocování procesů pro BP a NP. S tím souvisí zvýšení efektivnosti, některé činnosti nutně realizované pro propojení oddělených procesů se stanou nadbytečnými. Přenesení znalostí jednotlivců o provádění činností v procesech do SW nástroje společnosti, narovnání jednotlivých procesů a rolí zodpovědných za danou konkrétní činnost. Využití řízeného workflow při administraci nájemních vztahů a zpracování dokladů. Každý uživatel má přehled o tom, v jaké fázi se nájemní vztah nebo jiný objekt nachází a kdo a co má s objektem právě provést. Procesy workflow jsou uživatelsky nastavitelné, tzn. že je organizace uživatele může nastavit podle svých zvyklostí a potřeb. Zautomatizování činností, které jsou dnes z historických důvodů prováděny ručním způsobem. Jsou také k dispozici automatické akce systému např. při potvrzení akce workflow. Rozšíření automatických integrací na okolní IS nahrazení ručního zakládání nových záznamů automatizovaným způsobem. IS FaMa+ umožňuje parametrizaci systému – vyvolané požadavky na změny, rozšíření systému lze uskutečnit uživatelským způsobem prostřednictvím nastavení systému, doplněním číselníků, pravidel pro realizaci metod apod. Rozšířené možnosti využití šablon dokumentů – uživatelská tvorba šablon. Jednotná evidence dokumentů, existence oboustranného propojení na centrální uložiště DMS v IS SharePoint – dostupnost naskenovaných dokumentů do DMS i u příslušného objektu v IS FaMa+ (očekává se využití QR kódů). Rozšířené možnosti tvorby uživatelských reportů – export do MS Excel, matice, Datamining.

424

Tegel

3.2

Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy

Konkrétní přínosy           

3.3

Změny číslování nájemního vztahu v návaznosti na změny číslování pasportních objektů Evidování technického zhodnocení bytu na nájemním vztahu pro daňové povinnosti společnosti na základě použití informací z helpdeskové zakázky Automatické zakládání pohledávkového spisu na právním oddělení i pro nebytové prostory Zachovávání data vzniku pohledávky i po překlopení pohledávky na právní oddělení Výpočet dohadných položek podporovaný aplikací FaMa+ Párování úhrad nebytových prostor dle čísla faktury na konkrétní účetní období, nikoliv párování na otevřené období, jak je tomu dnes Uživatelská realizace hromadných změn a jejich tisk Tisk předávacích protokolů z dat uvedených v pasportizačním modulu Podpora aplikace při tvorbě definovaných kontrolních sestav a jejich export do MS Excel – eliminace tisku dokumentů Propojení GIS (obchodního modulu) a FaMa+ pro podporu tvorby rezervačních smluv Automatické označení klientů v insolvenci na základě excelovského souboru připravovaného oddělením Controllingu

Harmonogram postupu prací

Bylo rozhodnuto, že při nasazování IS FaMa+ pro podporu řízení nájemních vztahů bude postupováno metodou Per Partes. Tedy že se systém naimplementuje po částech v několika etapách. Hlavním důvodem pro tento postup je minimalizace rizika neúspěchu a zkrácení doby do nasazení prvních částí systému, výhody z nového IS bude možné začít využívat dříve. Naopak to s sebou nese vyšší nároky na koordinaci činností a dodatečnou režii – práce ve dvou systémech, dočasné integrační vazby. Rozdělení projektu na dílčí části: 1. fáze - administrace nájemního vztahu:  Zavedení nového nájemního vztahu  Provádění změn nájemního vztahu  Ukončení nájemního vztahu  Reporting I  Integrační vazby I 2. fáze – správa pohledávek:  Právní vymáhání pohledávek  Reporting II  Integrační vazby II 3. fáze - ekonomika nájemního vztahu I:  Výběr nájemného, fakturování  Zpracování a řízení úhrad  Reporting III  Integrační vazby III 425

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 4. fáze   

3.4

- ekonomika nájemního vztahu II: Vyúčtování nájemního vztahu Reporting IV Integrační vazby IV

1. fáze - administrace nájemního vztahu

V rámci této fáze projektu dojde k vyjmutí podpory procesu administrace nájemního vztahu ze SMIS do FaMa+. Po ukončení této fáze budou uživatelé evidovat nájemní vztahy (tj. procesy zavedení, provádění změn a ukončení nájemního vztahu) ve FaMa+ a další procesy budou dále vykonávány ve SMIS. Za tímto účelem bude potřeba vytvořit dočasnou integrační vazbu pro přenos informací z nájemních vztahů z FaMa+ do SMIS. Předpokládá se, že integrace proběhne na úrovni předpisů nájmu a služeb. V následující tabulce je uveden předpokládaný časový rozvrh pro jednotlivé činnosti v rámci této fáze projektu. Období

Činnost

05/2011 07/2011

–

07/2011 08/2011

–

08/2011 09/2011

–

Proběhnou workshopy za účelem detailní analýzy činností procesu Administrace nájemního vztahu Definování, naprogramování a otestování příslušných integračních vazeb (včetně dočasné vazby mezi FaMa+ a SMIS) Definování, vytvoření a otestování příslušných (včetně integrační vazby do datových skladů)

reportů

08/2011

Nastavení systému (uživatelé, role, kompetence, workflow, …) Školení uživatelů Počáteční import dat

09/2011

Zahájení ověřovacího provozu Tabulka 1: Předpokládaný časový rozvrh 1. fáze

3.5

2. fáze – správa pohledávek

V této fázi projektu bude nahrazena evidence pohledávek na právním oddělení evidencí pohledávek ve FaMa+. Pracovníci právního oddělení a advokátních kanceláří budou pracovat jen ve FaMa+. Bude potřeba vytvořit dočasnou integrační vazbu pro přenos pohledávek ze SMIS do FaMa+. Předpokládá se, že integrační vazba se napojí ve stejném okamžiku, ve kterém dnes probíhá přenos pohledávky z karty úhrad do meziskladu a posléze jsou přebírány do právního vymáhání (mezisklad už by byl ve FaMa+). V následující tabulce je uveden předpokládaný časový rozvrh pro jednotlivé činnosti v rámci této fáze projektu. 426

Tegel

Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy Období

Činnost

09/2011 11/2011

–

11/2011 12/2011

–

12/2011 02/2012

–

Proběhnou workshopy za účelem detailní analýzy činností procesu Právní vymáhání pohledávek Definování, naprogramování a otestování příslušných integračních vazeb (včetně dočasné vazby mezi FaMa+ a SMIS) Definování, vytvoření a otestování příslušných (včetně integrační vazby do datových skladů)

reportů

01/2012


02/2012

Zahájení ověřovacího provozu Tabulka 2: předpokládaný časový rozvrh 2. fáze

3.6

3. fáze - ekonomika nájemního vztahu I

V rámci této fáze projektu se ze SMIS vyjme další část, do FaMa+ bude převedena podpora pro první část procesu ekonomiky nájemního vztahu, konkrétně procesy Výběr nájemného, fakturování a Zpracování a řízení úhrad. Po skončení této fáze tedy budou uživatelé provádět všechny úkony ve FaMa+ kromě procesu Vyúčtování nákladů a služeb. Aby mohlo být i nadále provedeno vyúčtování ve SMIS, bude potřeba vytvořit dočasnou integrační vazbu pro přenos karet úhrad, příp. dalších údajů z FaMa+ do SMIS. V následující tabulce je uveden předpokládaný časový rozvrh pro jednotlivé činnosti v rámci této fáze projektu. Období

Činnost

02/2012 05/2012

–

04/2012 06/2012

–

05/2012 07/2012

–

Proběhnou workshopy za účelem detailní analýzy činností procesů Výběr nájemného, fakturování a Zpracování a řízení úhrad Definování, naprogramování a otestování příslušných integračních vazeb (včetně dočasné vazby mezi FaMa+ a SMIS) Definování, vytvoření a otestování příslušných (včetně integrační vazby do datových skladů)

reportů

06/2012


07/2012

Zahájení ověřovacího provozu Tabulka 3: Předpokládaný časový rozvrh 3. fáze

427


3.7

4. fáze - ekonomika nájemního vztahu II

V poslední fázi projektu bude do FaMa+ převedena i podpora pro proces Vyúčtování nákladů na služby. Po ukončení této fáze budou uživatelé pracovat jen v jednom systému. Zároveň budou zastaveny všechny dočasné integrační vazby. V rámci ověřovacího provozu bude provedeno testovací vyúčtování. Ověří se, zda systém FaMa+ dodává stejné výsledky, jakých bylo dosaženo ve SMIS. Vyúčtování za rok 2012 bude provedeno duplicitně v obou systémech. V následující tabulce je uveden předpokládaný časový rozvrh pro jednotlivé činnosti v rámci této fáze projektu. Období

Činnost

06/2012 08/2012

–

08/2012 09/2012

–

09/2012 10/2012

–

Proběhnou workshopy za účelem detailní analýzy činností procesu Vyúčtování nájemního vztahu Definování, naprogramování a otestování příslušných integračních vazeb (včetně dočasné vazby mezi FaMa+ a SMIS) Definování, vytvoření a otestování příslušných (včetně integrační vazby do datových skladů)

reportů

09/2012


10/2012

Zahájení ověřovacího vyúčtování)

provozu

(provedení

testovacího

Tabulka 4: Předpokládaný časový rozvrh 4. fáze

Závěr Cílový koncept tvoří ucelený návrh řešení pro podporů jednotlivých procesů a činností v oblasti Nájemních vztahů. Zahrnuje pokrytí potřeb jednotlivých uživatelů v rámci definované oblasti. Jednak potřeb, které jsou již nyní uspokojovány v rámci stávajícího IS SMIS. Jednak potřeb, se kterými se uživatelé potýkají a požadují jejich řešení v rámci nasazení nového IS. Z důvodu udržení celistvosti a logické struktury návrhu řešení cílový koncept zahrnuje i řadu rozšíření oproti stávající funkcionalitě IS SMIS. Rozsah cílového konceptu jde nad rámec projektu definovaný ve smlouvě o dílo. Rozšíření vyplývají především z automatizace některých činností, které jsou dnes prováděny ručně a z řady nově definovaných integračních vazeb. Podstatným aspektem majícím vliv na pracnost projektu je také snaha o maximální sjednocení a standardizaci procesů a činností pro bytové a nebytové prostory.

Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s. 428

Ticháčková

Strategie nasazení SW FAMA+ v průmyslových podnicích

STRATEGIE NASAZENÍ SW FAMA+ V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH Petra Ticháčková Tesco SW, a. s. [email protected]

Abstrakt: Firma TESCO SW jako dodavatel SW FAMA+ zpracovala tento materiál jako strategií nasazení SW FAMA+ v průmyslových podnicích. Klíčová slova: SW FAMA+, obchodní strategie, propagace Odborný konzultant: Marek Mihola Tematický konzultant: Vojtěch Bernard

Úvod V oblasti průmyslu je specifická situace, kde firmy investují do FAMA+ své vlastní peníze. Nedochází tedy k přelévání státních peněz z rozpočtu, ani k úhradě třetí osobou. Protože, FAMA+ sama o sobě nesplňuje požadavky páteřního systému IS, je důležité najít odpovídající poměr kvalita/cena.

1

Analýza

Pro provedení analýzy je nutné rozdělit potencionální zákazníky do třech kategorií A, B, C a vytvořit tři rozdílné obchodní strategie. A)

firma, kterou FAMA+ zaujme je připravena na její nákup, ale představa investic nad cca … ,- Kč je z objektivních příčin zcela nereálná. Ideální firma je v podstatě každá společnost, která cítí potřebu softwarového řešení facility managementu. B) firma, která má rozdílné rozhodovací orgány od vlastníků, má o FAMA+ zájem, ale schvalovací procesy nad … ,- Kč jsou byrokratické a zdlouhavé. Ideální je střední firma finančně silná, se složitou řídící strukturou, která si již uvědomila potřeby facility, nepoužívá speciální software a chce sledovat procesy, nejenom výstupy. C) firma, která má potřebu FAMA+, jde ji na prvním místě o kvalitu, ne o cenu, bude využívat FAMA+ jako hlavní nástroj činnosti a nebo není limitována finančním limitem. 429

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Ideální firma, bude taková, která vlastní, nebo spravuje rozsáhlé areály a technologie, je stabilní, solventní a s historií.

2

Návrh řešení

Vytvoření rozdílných obchodních strategii si vyžaduje tří naprosto rozdílné přístupy od propagace, nabídky řešení, vyjednávání, realizaci až k servisu. A)

B)

C)

Vytvořit standardizované krabicové řešení (průřezově několika základními moduly bez integračních vazeb, nebo několik samostatných řešení jednotlivých modulů) s minimálními náklady na implementaci a další služby. Oslovit plošně co nejvíce firem pomocí reklamních médií (internet, direkt email, telemarketing, propagační DVD, noviny, katalogy, obchodní dopisy, billboardy…), nebo jednat o prodeji přes třetí osoby. Vytvořit rozsáhlejší krabicové řešení opět s minimálními náklady na implementaci a další služby. Vybrat odpovídající společnosti z dostupných databází a adresářů. Nabídnout spolupráci softwarovým firmám, které se orientují na vývoj a prodej IS a mají svoje portfolium zákazníků (vytvořit integrační vazby, nabízet vzájemně SW, jako přidanou hodnotu). Vybrat ideální firmy a navrhnout jim individuální SW řešení jejích potřeb. Oslovit je cestou, odpovídající jejich významu, zúčastňovat se výběrových řízení, jít cestou doporučení a navazování vztahů. Najít silnou firmu (např. Microsoft), která je schopná rozšířit funkcionalitu FAMA+ o ekonomický software a nabídnout logistiku celku.

Je předpoklad, že se časem firmy z nižších kategorií mohou posunout do vyšších a proto je potřeba zajistit propagaci značky FAMA+ jako nosníku a oddělit nabídky podle rozsahu (např. soft, mid, hard).

3

Postup řešení

Firma TESCO SW musí zajistit obecnou prezentaci značky FAMA+ u podnikatelských subjektů. Musí zajistit školení prodejních týmu (produktová školení, zaškolení na konkurenční produkty, školení obchodních technik, asertivity, telemarketingu, marketingu), zjednodušit a zefektivnit schvalovací procesy uvnitř TESCO SW a zejména u kategorie a) nastavit efektivní schéma umožňující realizaci celého obchodního případu v řádu dnů. A)

Obchodník na základě definované strategie, ve spolupráci s marketingem určí cílovou skupinu (např. nástrojárny, výrobci plastů atd..) Marketing provede první filtr a zajistí obecné oslovení konkrétních firem (řádově desítky až stovky) Na základě rozeslaných nabídek provede ověření, při zájmu domluví formu předání podrobných informací (prezentace, propagační DVD), předá podklady obchodníkovi. Obchodník na základě 430

Ticháčková Strategie nasazení SW FAMA+ v průmyslových podnicích stanovení pevných prodejních cen a definici rabatu, provede kontakt s firmou a bude oprávněn k okamžitému uzavření obchodu, podpisu smlouvy, případně implementaci FAMA+ soft z DVD. Zaškolení by mělo být provedeno formou tištěného manuálu, nebo velmi jednoduchou cestou. Měla by existovat placená HOTLINE 841. Úspěšnost předpokládáme cca 25% u obchodních případu předaných od marketingu obchodníkovi. B)

Na základě postupu a bodě a), případně definice přísnějšího filtru na oslovení užší cílové skupiny, vznikne skupina firem druhé kategorie b) (řádově jednotky až desítky). Těmto firmám předvést krabicové řešení, informovat je o výhodách individuálního nastavení SW. V případě dohody na krabicovém řešení musí být obchodník schopen na místě dojednat cenu uzavřít smlouvu a s pomocí minimálního počtu zaměstnanců TESCO SW provést implementaci FAMA+ mid, včetně služeb s tím spojených. Měla by existovat placená HOTLINE 841 dostupná 24 hodin denně. Úspěšnost předpokládáme cca 40% u obchodních případu předaných od marketingu obchodníkovi

C)

Pro třetí skupinu je potřeba vyfiltrovat max. do pěti firem v ČR, u kterých se půjde především navazování kvalitních vzájemných vztahů s jejich top managery. Vytvořit předpoklady k nabídce SW řešení FAMA+ hard. Cestou masivní podpory celého úseku správy majetku by měl být obchodník odpovědný za přípravu obchodních jednání, až k podpisu smlouvy. U naceňování případné zakázky bychom měli vycházet z možností zákazníka a vytvořit cenovou nabídku skládající se z odhadnutelných nákladů (systém, licence) a proměnných nákladů (analýza, implementace, dovývoje, servis). Měla by existovat bezplatná HOTLINE 800… dostupná 24 hodin denně. Úspěšnost by se měla pohybovat kolem 60% případů.

Práce marketingu by měla spočívat v propagaci značky, přípravě materiálů, získávání kontaktu, oslovení a prvotním filtru, který vyřadí firmy, kde by jakákoliv další aktivita byla ztrátou času. Součástí musí být sledování vyhlášení výběrových řízení.

Závěr V tomto materiálu byla nastíněna strategie firmy TESCO SW pro rozšíření SW FAMA+ v průmyslových podnicích, kde tato strategie ve své analýze, a návrhu řešení musí respektovat specifika firem

Literatura [1]


431


KAM SMĚŘOVAT FIRMU V DOBĚ KRIZE Marek Vaculík Tesco SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: S dopady celosvětové krize se dnes a denně všichni setkáváme. Dotýká se běžného života v rodině, tak ve firmě. Je potřeba se s touto skutečností vyrovnat a hledat různá opatření, jak s ní bojovat. Dokument popisuje stav a návrhy řešení, které může SW firma provádět. Klíčová slova: ekonomická krize, portfolio produktů, zaměření na zákazníka, investice do budoucna Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematický konzultant: Vladislav Kabilka

Úvod Tento dokument byl zpracován jako úvaha nad celosvětovou krizí s vazbou na dopady na IT organizaci v České republice a jejich způsoby řešení.

1

Zásadní změny v celosvětovém systému

Tak jak bylo několikrát řečeno, dochází nyní k zásadním změnám celosvětového systému. Změny jsou dány nejenom ekonomickou krizí, ale také změnami politickými, zvláště u nás v České republice, a dalšími vlivy. Slovo krize se skloňuje v novinách, různých mediích, slyšíme o něm všude.

2

Portfolio produktů

Naše firma má široké portfolio. Ať jsou to systémy ERP, správy majetku nebo specializované IS zaměřené na monitorovací systémy. Dokážeme se s tímto portfoliem prosadit i v budoucnosti? Většina našich nabízených produktů jsou originální díla, realizovaná přímo na míru zákazníka. I když náklady spojené s výrobou těchto systémů jsou velmi vysoké, vždy byly hlavním příjmem firmy.

432

Vaculík

3

Kam směřovat firmu v době krize

Opakovaný produkt

Myšlenka opakovaného prodeje našeho nebo převzatého produktu od světového výrobce nebyla dotažena do úspěšné fáze. Výroba našeho řešení je poměrně náročná, závislá na velkém počtu lidí a tím i poměrně nákladná. Při prodeji převzatého produktu zase musíme počítat s finančním podílem výrobce, problémy s lokalizací, které jsou předmětem dalších úprav a tím i dalších nákladů. Odpadnou nám však náklady spojené s propagací, reklamou, upgradem do vyšších verzí a jiné. V této oblasti nás čeká hodně práce.

4

Jak bojovat proti krizi

Jsou to především státní zakázky, které řadíme v dnešní době mezi ty nejméně rizikové a finančně zajištěné. Ale i tady situace nebude dlouhodobě stabilní. I zde můžeme předpokládat dopad krize, který povede ke snížení rozpočtu. Ta přijde i do této oblasti, i když možná později. Nejlepší boj proti negativním změnám je dělat, co jsme dělali doposud, ale s větším úsilím, kvalitněji a rychleji. Neexistuje žádný kouzelný recept jak překonat krizi. Krize způsobuje menší poptávku po našich produktech a službách. Zákazníci se snaží šetřit, zbytečně neinvestovat. To je fakt, který musíme mít všichni na zřeteli. Všichni jsme trochu vystrašeni, co bude dál. Nové zakázky budou získávat jen ti silnější. Budou to ti, kteří nabídnou své produkty za menší cenu? Krátkodobě ano, ale je to likvidační cesta. Cena nemůže být donekonečna snižována. Čím však můžeme bojovat je kvalita, snaha nabídnout něco víc než ostatní, prostě se odlišit. Musíme se více zaměřit na zákazníka, ale i konkurenci. Zajímat se jaké má zákazník problémy, jaké potřeby, co nového se nabízí na trhu. Každé setkání nám může něco přinést. Úspěchem v době krize může být klíčová také spolupráce s partnery. V dobách plánovaného hospodářství jsme měli pětiletky. Bylo naplánováno, jak to dopadne. Nebyly žádné obavy z ekonomické krize. Všichni jsme měli jistou práci, stálé zaměstnání. Prostě bylo vše ideální a bez problémů. Poté nastala tržní ekonomika a s ní možnost být úspěšný, splnit si své cíle. Je však potřeba říci, že ne každá firma byla úspěšná, ne každému přálo štěstí, ne každý se vydal tím správným směrem. Začali jsme se postupně zaměřovat na zákazníky. Snažili jsme se jim dělat pomyšlení, to co jsme jim na očích viděli, často nesystémově. Prostě dle hesla náš zákazník, náš pán. Bylo to vždy správné? Částečně ano, částečně však ne. My jsme ti, co systémy tvoří a nabízejí své řešení. My jsme ti odborníci. Musíme se naše produkty naučit prodávat. Současné studie potvrzují, že zákazníci chtějí to, co je na trhu nejlepší, co má dobrý zvuk, s čím jsou ostatní spokojeni. To co bychom měli změnit je právě přístup k zákazníkovi. To znamená dobře znát svůj produkt a umět ho zákazníkům nabídnout jako řešení.

433


5

Úsporné opatření

Chovat se úsporně, obecně jakákoliv úspora nákladů, je dobrá za jakékoliv situace, o to víc v období krize. Jednu věc nesmí brzdit a to je rozvoj společnosti a posun dopředu. Každá dobrá myšlenka by měla být náležitě oceněna. Často děláme věci s pocitem, že je děláme nejlépe, jak jen dovedeme a ne vždy je to dobře. Proto je potřeba se také zaměřit na neustálé každodenní vzdělávání. Týká se to každého z nás, řadového zaměstnance, vedoucího nebo jakéhokoliv manažera. Pak bychom si třeba uvědomili, že úspěchem každého manažera je předvídavý pohled do budoucnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že daleko efektivnější je sledovat konkurenty a jejich produkty, než zkoumat požadavky samotných zákazníků. Musíme se proto více zabývat zájmem zákazníků o nové produkty nebo služby, předvídat jejich potřeby.

6

Inovace

Další otázkou je, zda je v této době vhodné investovat do něčeho nového, zaměřit se na inovaci. I když riziko investice je o něco vyšší, může tato investice znamenat výraznější posun společnosti. Ne nadarmo se říká, že změna je život. Všichni se neradi měníme, máme rádi svoje zázemí. Tento klid nás však zabíjí. Na druhé straně je potřeba nalézt vhodné zaměření investice tak, aby výsledek nebyl plýtváním peněz a času.

Závěr V této práci jsem se uplatnil vlastní zkušenosti problematiky SW firmy se zaměřením na řešení dopadů celosvětové krize.

434

Valentová

Zdanění korporátních příjemců dividend ve státech unie

ZDANĚNÍ KORPORÁTNÍCH PŘÍJEMCŮ DIVIDEND VE STÁTECH UNIE Ivana Valentová Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]

Abstrakt: Členské státy Evropské unie (EU) uplatňují ve svých legislativách rozličné daňové systémy; v oblasti přímých daní se liší nejen velikostí daňové sazby, ale i celkovou konstrukcí stanovení daně. Příspěvek se zabývá zdaněním příjmů z investic ve státech EU k datu 1. 1. 2012, a to jak z pohledu rozdělujících korporací, tak i jejich korporátních podílníků. Tato problematika je úzce spjata s vnitřním dvojím zdaněním; přičemž také variantnost eliminace dvojího vnitřního zdanění dokresluje rozdílnost daňových systémů členských zemí Unie. Klíčová slova: korporátní daň, Unie, dividenda, zdanění korporátních investorů, vnitřní dvojí zdanění, zamezení vnitřního dvojího zdanění. Odborný konzultant: Marek Mihola Tematičtí konzultanti: Ludmila Horsáková, Michal Menšík

Úvod Členské státy EU uplatňují ve svých legislativách rozličné daňové systémy, a to přestože se zavázaly k jejich harmonizaci již ve smlouvě o ES. Princip fungování jednotného vnitřního trhu Unie zaručuje členským státům svobodu volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. V návaznosti na tyto tzv. čtyři svobody bylo nutné realizovat daňová opatření, která se však uskutečnila pouze v oblasti nepřímých daní; v oblasti přímých daní došlo k přijetí jen několika direktiv. K rozhodnutí v souvislosti s daňovou problematikou je třeba souhlas všech členských států, což situaci výrazně komplikuje a v současné době nelze v oblasti přímých daní očekávat zásadní posun. Dalším krokům brání zejména politické aspekty; snaha států zachovat si suverenitu ve zdanění příjmů a ovlivňovat tak výši příjmů do svých státních rozpočtů. Cílem příspěvku je pomocí metody deskripce, komparace, analýzy, dedukce a studia legislativních pramenů poskytnout přehled o zdanění investic v jednotlivých členských státech Unie se zaměřením na ekonomické dvojí zdanění mezikorporátních dividend (zdanění individuálních příjemců dividend není předmětem tohoto příspěvku). Způsob zdanění investic je jedním z kritérií, která zvažují investoři při rozhodování o umístění svého kapitálu. Ten je výrazně mobilní a lze jej snadno přesouvat do států s nižší daňovou zátěží. Variantnost zdanění v oblasti přímých daní 435

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV tedy skýtá prostor pro daňovou konkurenci uvnitř EU. Především státy, které přistoupily po EU-15, neskrývají svoji snahu přilákat zahraniční kapitál pomocí výhodných korporátních daňových sazeb či různých daňových zvýhodnění zabudovaných ve svých daňových systémech.

1

Korporátní daně v zemích EU

Členské státy Unie aplikují rozdílnou výši daňových sazeb korporátní daně. Samotná výše nominální sazby však není dostačující pro posouzení výše skutečného daňového zatížení70 korporace ve vybrané zemi EU, protože jednotlivé daňové systémy v sobě zahrnují rozličné konstrukce výpočtu základu daně, dále pak státy aplikují např. různé metody pro stanovení výše odpisů, metody oceňování, možnosti uplatnění slev na dani či celou škálu investičních pobídek. Zdaněné (čisté) zisky korporací mohou být těmito zadrženy a dále reinvestovány do podnikání nebo rozděleny investorům (akcionářům, příjemcům) ve formě dividend. Dividendový příjem je následně v rukou korporátních znovu zdaněn. Tento jev, kdy jeden a tentýž příjem (zisk) je zdaněn dvakrát v rámci jednoho daňového systému na úrovni různých subjektů, se nazývá vnitřní dvojí zdanění. Zatížení dvojím zdaněním ve své podstatě dopadá na investora. Rozdílnost zdanění korporátních příjmů ilustruje výše nominálních sazeb v členských státech Unie zobrazených v Tabulce 1, kde jsou uvedeny sazby korporátní daně uvalené na zisk rozdělující korporace. Výše daňové sazby aplikované na korporátního investora - příjemce dividend je znázorněna v Tabulce 2 dále v textu. Členský stát Unie Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko71 Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta

Zkratka pro DIČ BE BG CZ DK EE FI FR IE IT CY LT LV LU HU MT

70

Sazba korporátní daně rozdělující korporace (%) 33 10 19 25 21 26 33,33 12,5 27,5 10 15 15 21 19 35

Skutečné daňové zatížení lze zjistit pomocí efektivní daňové sazby. Více viz ŠIROKÝ, J., KVÍČALOVÁ, J., VALENTOVÁ, I. Identification of causes of differences in statutory and effective rates of corporate taxes. 71 Distribuční daň na rozdělené zisky.

436

Valentová

Zdanění korporátních příjemců dividend ve státech unie Německo DE 15 Nizozemí NL 20 Polsko PL 19 Portugalsko PT 25 Rakousko AT 25 Rumunsko RO 16 Řecko EL 24 Slovenská SK 19 republika Slovinsko SI 20 Španělsko ES 30 Švédsko SE 26,3 Velká Británie GB 28

Tabulka 1: Hlavní nominální sazby korporátních daní v členských zemích EU k datu 1. 1. 201272

2

Metody zamezení dvojího vnitřního zdanění

Prostřednictvím vícenásobného zdanění jednoho příjmu dochází ke snižování čistého zisku, což odrazuje fyzické či právnické osoby od investic či podnikání. Vlády mají zájem na podpoře podnikání a přílivu investic do země, zamezení dvojího zdanění je nedílnou součástí jejich politik.73 Eliminaci vnitřního dvojího zdanění lze chápat jako míru integrace korporátní daně společností rozdělujících zisk a daně uvalené na korporátní příjemce dividend. Daňové systémy z hlediska přístupu ke dvojímu zdanění a míry eliminace lze modelově rozčlenit na (viz. obr. 1):  klasické systémy dvojího zdanění, dvojí zdanění je uplatňováno v plném rozsahu, zisk je zdaněn dvakrát;  systémy zamezující dvojímu zdanění na úrovni korporace rozdělující dividendy buď odpočtem dividend (firmy zdaňují pouze zadržené zisky a rozdělené zisky ve formě dividend se zdaňují až na úrovni příjemce) nebo pomocí dělených sazeb (na rozdělený zisk se poskytuje daňová úleva);  systémy zamezující dvojímu zdanění na úrovni příjemce dividend akcionáře, což může být imputační systém nebo rozvrhový systém vyznačující se zvláštní sazbou daně na přijaté dividendy nebo slevou na dani;  systémy vyhýbající se dvojímu zdanění zcela eliminují dvojí zdanění, zisk je zdaněn pouze jednou, a to buď na úrovni rozdělující korporace, nebo na úrovni akcionáře.74

72

Srov. BOEIJEN-OSTASZEWSKA, O. (Ed.) European Tax Handbook 2011. Srov. ŠIROKÝ, J. a kol. Daňová teorie. S praktickou aplikací. 74 Srov. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika; KOLÁŘ, P. aj. Zdanění a neutralita; ŠIROKÝ, J. Daně v EU. 73

437

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Typy systémů korporátní daně v zemích EU Klasický systém (ekonomické dvojí zdanění)

Systém zamezující dvojímu zdanění

Systémy vyhýbající se dvojímu zdanění

na úrovni rozdělující korporace

na úrovni příjemce dividend

imputační systém

odpočet dividend

rozvrhový systém

dělená sazba

Obrázek 1: Možné přístupy daňových systému k zamezení vnitřního dvojí zdanění

3

Zamezení dvojího vnitřního zdanění ve státech EU

Země EU aplikují rozdílné přístupy k eliminaci dvojího zdanění příjmů z investic – dividend, lze však pozorovat zřetelný trend k rozsáhlé eliminaci dvojího vnitřního zdanění. Obecným předpisem částečně eliminujícím vnitřní dvojí zdanění ve státech Unie je směrnice EU Parent-Subsidiary Directive (90/435) stanovující podmínky pro osvobození dividend mezi mateřskou a dceřinou společností v rámci států Unie. Daňové osvobození přerozdělovaných dividend na úrovni korporátního příjemce je podmíněno držbou min 10% podílu na kapitálu rozdělující společnosti, a to nepřetržitě po dobu min dvou let. Daňové systémy některých zemí EU eliminují dvojí zdanění v širší míře, což v principu splňuje podmínky zavedené směrnicí. Modelové přístupy k zamezení dvojímu zdanění uvedené v předchozí kapitole jsou v zemích EU více či méně modifikovány. Většina států EU řadí své daňové systémy mezi klasické, jsou v nich však zakomponována různá osvobození a daňová zvýhodnění zejména pro příjemce dividend, možnost zápočtu (imputace) daně již zaplacené rozdělující společností či daňové úlevy. V obecné rovině jsou imputační systémy řazeny do systémů s úlevou na straně investora. Tyto systémy zohledňují daně placené na úrovni společnosti při výpočtu daňové povinnosti akcionáře.75 Na základě podobnosti přístupů a společných znaků v oblasti eliminace dvojího zdanění na úrovni korporátních investorů jsou státy Unie rozděleny do následujících skupin76uplatňujících: 75

Srov. KOLÁŘ, P. aj., Zdanění a neutralita. V případě zařazování států do skupin nelze brát zřetel na všechny výjimky, osvobození či mezistátní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jež vytváří odlišné podmínky pro rezidenty smluvních států. 76

438

Valentová Zdanění korporátních příjemců dividend ve státech unie  Osvobození firemních příjemců dle výše podílu na kapitálu rozdělující společnosti – Klasický systém bez větších úprav a postup na základě EU Parent-Subsidiary Directive (90/435) aplikují Česká republika, Dánsko, Francie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko (případně mírně změkčují podmínky stanovené směrnicí).  Systémy s významným osvobozením na straně korporátních příjemců dividend - Klasický systém významně modifikovaly prostřednictvím široké škály významných daňových úlev a eliminovaly dopady ekonomického dvojího zdanění pro individuální i korporátní příjemce dividend Belgie, Bulharsko, Finsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Slovinsko a Řecko.  Systémy s možností zápočtu zaplacené daně či daňové úlevy - Klasické systémy uplatňují také Litva, Rakousko, Španělsko a Nizozemí. Eliminace dvojího zdanění spočívá především v možnosti zápočtu již zaplacené daně.  Imputační systém je uplatňován na Maltě, kde dividendy vyplácené domácími společnostmi nesou daňový dobropis, úměrný k dani ze zisků placených rozdělující společností. Částečný imputační systém je uplatňován ve Velké Británii, který spočívá v daňovém zápočtu ve výši 1/9 vyplacené dividendy.  Systémy vyhýbající se dvojímu zdanění dividend jsou založeny na principu zdanění zisků pouze jednou, a to buď na úrovni firmy, nebo na úrovni jednotlivce; uplatňují jej v oblasti mezikorporátních dividend Estonsko, Kypr, Maďarsko a Slovensko. Výše daňové sazby aplikované na příjem z dividend korporátního investora znázorněna v Tabulce 2, uvedené sazby daně jsou platné v obecné rovině. Plošně je platná směrnice EU Parent-Subsidiary Directive (90/435) zavádějící tzv. účastnickou výjimku. Členský stát Unie Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko79 Finsko Francie Irsko Itálie Kypr

Zkratka pro DIČ BE BG CZ DK EE FI FR IE IT CY

Sazba korporátní daně - Sazba korporátní daně – rozdělující korporace investor (%)77 (%) 33 3378/25 10 -/5 19 15 25 25/28 21 26 2680/28 33,33 33,33/25 12,5 20 (12,5)81/20 27,5 27,582/27 10 -

77

V případě uvedení dvou sazeb daně se jedná o sazbu rezidenta/nerezidenta; pokud je uvedena sazba jedna platí pro obě skupiny investorů. 78 Zdaněno pouze 5 % z částky dividend. 79 Distribuční daň na rozdělené zisky. 80 Sazba platí pouze pro nekótované společnosti s podílem na kapitálu kótované společnosti nižším než 10 % (75% část z dividend je zdaňováno a 25% část je osvobozena). 81 Sazba daně ve výši 20 % platí pouze pro zahraniční dividenda, pro dividenda ze států EU platí sazba 12,5 %. 82 Osvobozeno 95 % z částky dividend.

439

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovenská republika Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

LT LV LU HU MT DE NL PL PT AT RO EL SK

15 15 21 19 35 15 20 19 25 25 16 24 19

1583 1584/10 15 85 35 1586/25 1587 19 21,5 2588 16 25 (20)89 -

SI ES SE GB

20 30 26,3 28

-/15 1990 26,3/30 2891

Tabulka 2: Hlavní nominální sazby korporátních daní v členských zemích EU a sazby daně uvalené na korporátní investory k datu 1. 1. 201292

Závěr Zdanění korporací v zemích EU je v zemích EU zcela v autonomii jednotlivých členských států. Kromě rozdílné konstrukce stanovení základu daně a rozdílné výše samotné nominální sazby daně na úrovni zdanění zisku korporací, existuje také odlišné zdanění příjemců dividend, které navíc rozšiřuje rozdílný přístup k rezidentním a nerezidentním korporátním investorům (příjemcům dividend). Navíc se do oblasti zdanění investorů promítají úpravy vnitřního dvojího zdanění, tedy míra integrace zdanění zisků rozdělujících korporací a zdanění příjemců dividend. Vnitřní dvojí zdanění v jednotlivých státech Unie není jednotně legislativně upraveno. Přesto je důležitou charakteristikou daňového systému konkrétní země a důležitým aspektem v rozhodování investorů o umístění svého kapitálu.

83

Investor může započíst sraženou daň oproti svojí korporátní daňové povinnosti. Ostatní mezikorporátní dividenda ze zahraničních zdrojů jsou zdanitelné bez možnosti zápočtu. 84 Zdanění pouze zahraničních dividend. 85 Dividendy vyplácené domácími společnostmi (rezidentům a nerezidentům) nesou daňový dobropis. 86 Zdaněna pouze paušální částka 5 % z výše dividend, jinak dividenda osvobozena. 87 Možnost zápočtu zaplacené daně proti korporátní daňové povinnosti příjemce. 88 Daň je plně započitatelná na konečnou daňovou povinnost korporátních akcionářů nebo navrácena na žádost. Mezikorporátní tuzemská dividenda jsou osvobozena. V případě nerezidentní rozdělující společnosti je aplikováno plné zdanění bez možnosti zápočtu. 89 Nižší sazba daně je uplatňována na zahraniční zdroje dividend. 90 50% z korporátní daně odpovídající celkovým dividendám může být započteno vůči finální dani příjemce. 91 Částečný imputační systém spočívající v daňovém zápočtu ve výši 1/9 vyplacené dividendy. 92 BOEIJEN-OSTASZEWSKA, O. (Ed.) European Tax Handbook 2011.

440

Valentová

Zdanění korporátních příjemců dividend ve státech unie

Literatura [1] [2] [3] [4] [5]

[6] [7]

[8]

[9]

BOEIJEN-OSTASZEWSKA, O. (Ed.) European Tax Handbook 2011. Amsterdam: IBFD, 2011. 930 s. ISBN 978-90-8722-093-8. KOLÁŘ, P.; VÍTEK, L., PAVEL, J. a kol. Zdanění a neutralita.1. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2005. 183 s. ISBN 80-86861-56-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI, a.s. 2006. 279s., ISBN 80-7357-205-2. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 320 s. ISBN 978-80-7357-695-0. SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o dani z příjmů. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008. 328 s. ISBN 978 80-7357-354-6. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Praha: Linde Praha, 2012. 400 s. ISBN 978-807201-881-9. ŠIROKÝ, J., KVÍČALOVÁ, J., VALENTOVÁ, I. Identification of Causes Differences in Statutory and Effective Rates of Corporate Taxes. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. LX, 52, Number 2, 2012. s. 391 - 397. VALENTOVÁ, I. Propojení korporátní a osobní důchodové daně v zemích EU. In Zborník príspevkov z XI. Ročníka medzinárodnej vedeckej konferencie pod názvom Finance a riziko. Bratislava: Ekonóm, 2009, s. 450-458. ISBN 978-80225-2867-2. VÍTEK, L. Ekonomická analýza zdanění příjmů. Praha: IREAS, 2008. 312 s. ISBN 978-80-86684-50-5.

441


VOLNÉ UŽITÍ AUTORSKÉHO DÍLA POUŽITÉHO V RÁMCI VĚDECKÝCH PROJEKTŮ Blanka Vítová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá jednak problematikou výjimkami z ochrany autorského díla (se zaměřením na volné užití díla) a také problematikou mezí ochrany dobré pověsti právnické osoby. Vzhledem k tomu, že při vzdělávání v rámci vědy a výzkumu se autoři vědeckých výstupů dotýkají rovněž duševních práv jiných autorů, je nutné zkoumat, zda tímto do duševních práv ostatních autorů zasahují čili nic. Dále se příspěvek zabývá otázkou, zda je možné – např. v rámci publikace výsledků výzkumu – poškodit dobré jméno právnické osoby, která se dopouští určitého jednání zkoumaného v rámci výzkumu. Klíčová slova: ochrana autorského díla, výjimky z autorské ochrany, ochrana dobré pověsti právnických osob Odborný konzultant: Vladimíra Sedláčková Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná

Úvod Při realizaci vědeckých projektů vznikají dokumenty – a to nejen písemné ale i audiovizuální, které využívají duševních práv jiných osob nebo se jinak dotýkají jiných osob, zejména právnických podnikajících osob. Příspěvek se zabývá jednak problematikou výjimkami z ochrany autorského díla (se zaměřením na volné užití díla) a také problematikou mezí ochrany dobré pověsti právnické osoby.

1

Výjimky z autorské ochrany

Autorským dílem je dílo literární, dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti určitého autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam93.

93

§ 1 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

442

Vítová

Volné užití autorského díla použitého v rámci vědeckých projektů Do těchto autorských práv je možné zasahovat pouze v zákonem dovolených případech. Již v první verzi Bernské úmluvy z roku 1886 byla zavedena bezúplatná licence pro citace z díla, které bylo oprávněně zpřístupněno veřejnosti, včetně citací z novin a časopisů za podmínky, že jsou v rozsahu odůvodněném sledovaným účelem a v souladu s poctivými zvyklostmi. Podle následných revizí Bernské úmluvy bylo možné citovat též pro potřeby vzdělávací a vyučovací. Důvodem pro umožnění takových citací byl žádoucí vědecký pokrok společnosti a zvyšování úrovně vzdělanosti. Tzv. mimosmluvní užití děl rozlišuje mezi volným užitím díla a užití díla na základě bezúplatných zákonných licencí. Podle § 30a odst. 1 písm. b) zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) nezasahuje do práva autorského právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky. V tomto rámci se uplatňuje vnitřní (interní) spojení zhotovitele rozmnoženiny díla s ostatními individuálně určenými osobami prostřednictvím pracovních a obdobných personálních svazků uvnitř organizační struktury náležející právnické nebo podnikající fyzické osobě.94 Ustanovení § 31 autorského zákona pak umožňuje citovat z díla v odůvodněné míře v jiném autorském díle, zpravidla na podporu nebo kritiku vysloveného názoru za účelem realizace autorova záměru. Zákon neuvádí rozsah dovolené citace, ten vždy závisí na konkrétních okolnostech daného použití. Citát je nutno vždy jako takový zřetelně označit, v písemných projevech např. uvedením do uvozovek a připojit jméno autora a název díla v přímé souvislosti s citátem95. Dovolené užití citací samozřejmě zahrnuje možnost bez svolení autora je v rámci díla, do něhož byly zařazeny, také rozmnožovat, pořízené rozmnoženiny rozšiřovat nebo jinak šířit. Do práva autorského tedy nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu. Díla vědecká se odlišují zejména vědeckou, tj. mimoprávní, povahou svého obsahu a formy, svým vědeckým ztvárněním určitých myšlenek, které se projevuje mj. ve vědeckém stylu, v autorově svobodné volbě vědeckých metod poznání, resp. ztvárnění, ve vědecké struktuře díla, ve vědecké argumentaci, v používání vědeckých pojmů a vůbec v používání jazyka vědy. Vytvořením díla vědeckého také jeho autor navenek prokazuje nejen své vědomosti, ale i svou schopnost a dovednost vědecky tvořit, což bývá v některých případech spojováno s určitými veřejnoprávními, popř. též pracovněprávními, důsledky.96 94

TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. 1. vydání. Praha: 2007, 989 s. Více viz např. DOHNAL, J. Právo duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010. 96 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. 1. vydání. Praha: 2007, 989 s. 95

443

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Vzhledem k tomu, že z vědeckých projektů vzcházejí díla vědeckého charakteru, je možné na základě výše uvedených výjimek v materiálech vzniklých v rámci vědeckého projektu využívat autorská díla jiných osob, a to bez jejich souhlasu a bez náhrady.

2

Dobrá pověst právnických osob

Při vědeckých projektech rovněž často dochází k posuzování podnikatelských aktivit různých subjektů, přičemž se nezřídka stane, že výsledek tohoto posuzování nevyznívá ve prospěch daného subjektu (často se např. zkoumají různé více či méně nekalé obchodní prakticky podnikajících osob ve vztahu ke spotřebiteli), přičemž výsledky těchto zkoumání se publikují ve veřejně dostupných materiálech. Jak již Ústavní soud ČR řekl „svoboda (projevu a vyjádření vlastních názorů) nemá charakter filosofické kategorie, ale jako pojem ústavněprávní při své aplikaci na konkrétní skutkový základ podléhá obvyklým zásadám a pravidlům právní interpretace“.97 Ústavní soud dále rozvádí, že „ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory (čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) bez ohledu na případně možné omezení zákonem (čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) je již obsahově omezeno právy jiných, ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku republiky (kupř. práva daná čl. 10 Listiny základních práv a svobod) či z jiných zábran daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či hodnoty (kupř. §§ 205, 206 aj. tr. z.); leč nejen tato obsahová omezení mohou právo vyjadřovat názory zbavit jeho ústavní ochrany, neboť i forma, jíž se názory navenek vyjadřují, je úzce spjata s ústavně zaručeným právem, k němuž se upíná.“98 Na toto rozhodnutí navázal rovněž Nejvyšší soud ČR, který dále judikoval, že „Právo a svoboda jsou obsahově omezeny právy jiných, ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku republiky či z jiných zábran daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či hodnoty. Právo vyjadřovat názory však mohou zbavit právní ochrany nejen obsahová omezení, ale i forma, jíž se názory navenek vyjadřují. Vybočí-li tak publikovaný názor z mezí obecně uznávaných pravidel slušnosti v demokratické společnosti, ztrácí tím charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze právní ochrany.“99 Dobrá pověst právnické osoby je stejně jako název jedním z mnoha osobních práv, které právnická osoba má a které je nezcizitelné. Dobrá pověst právnické osoby vzniká okamžikem vzniku právnické osoby a v zásadě existuje po celou dobu její existence. Z tohoto důvodu se presumuje, že právnická osoba má dobrou pověst, a to do okamžiku, kdy je prokázán opak. O neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby však nejde v případě, kdy je dobrá pověst právnické osoby již poškozena jejím vlastním jednáním. Dobrou pověst právnické osoby je totiž třeba hodnotit zejména podle jejího chování v obchodních vztazích. Pokud neplnila svoje závazky v uvedených vztazích řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostála včas svým povinnostem, nelze

97 98 99

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.7.1997, sp.zn. III. ÚS 359/96. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.7.1997, sp.zn. III. ÚS 359/96. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. září 2011, sp. zn. 30 Cdo 149/2010.

444

Vítová

Volné užití autorského díla použitého v rámci vědeckých projektů 100 dospět k závěru, že by požívala dobré pověsti. V případě obchodních vztahů je totiž „třeba přihlížet k tomu, že dobrou pověst právnické osoby je nezbytné v konkrétním případě hodnotit podle jejího chování v obchodních vztazích. Pokud tento subjekt neplní své závazky řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostojí svým povinnostem včas, nelze dospět k závěru, že jde o právnickou osobu - podnikatele, která by požívala dobré pověsti. Z uvedeného je patrné, že dobrá pověst konkrétní právnické osoby je především vytvářena na základě zkušeností, které s tímto subjektem mají její obchodní partneři, zákazníci či jiné subjekty, kteří s ní přichází do kontaktu“.101 Pokud je však skutečně zasaženo do práva na dobrou pověst neoprávněně, pak dle § 19b zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník je možné, aby se právnická osoba domáhala u soudu nápravy, tedy aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; může se rovněž domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.

Závěr Závěrem je možné shrnout, že s ohledem na výše uvedené je možné využít – za splnění zákonem stanovených podmínek – rovněž duševní činnosti jiných autorů v rámci vědeckého výzkumu a publikace dokumentů z něj vzešlých. V případě otázky vztahující se k ochraně dobré pověsti je zásadním závěrem to, že pokud nemá právnická osoba dobrou pověst, nemůže být jako taková třetí osobou narušena nebo poškozena. Stává se tak zejména v případech podnikajících právnických osob, které využívají různých praktik, a v případě poukázání na tyto praktiky např. v rámci vědecké činnosti nebo publikace jejích výsledků v odborných nebo laických časopisech, se neváhají soudit o poškození dobré pověsti.

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]

TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. 1. vydání. Praha: 2007, 989 s. DOHNAL, J. Právo duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010. Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.7.1997, sp.zn. III. ÚS 359/96. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. září 2011, sp. zn. 30 Cdo 149/2010. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 630/99 publikované v SR, 2003, č. 3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v PR, 2005, č. 4. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v Sou R NS č. C 3035.

100

Více viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 630/99 publikované v SR, 2003, č. 3; Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v PR, 2005, č. 4; Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v Sou R NS č. C 3035. 101 Rozsudek Nejvyššího soudu ČE ze dne 18. března 2008, sp.zn. 30 Cdo 1385/2006.

445

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV [10] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. března 2008, sp.zn. 30 Cdo 1385/2006.

446

Zlámalová

Program Erasmus na Vysoké škole logistiky o.p.s.

PROGRAM ERASMUS NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY O.P.S. Marie Zlámalová Vysoká škola logistiky, o.p.s. [email protected]

Abstrakt: Program Erasmus otevírá uživatelům nové možnosti studia na zahraničních školách. Vysoká škola logistika svým studentům nabízí tuto možnost již šestým rokem. Student získává grant na počet měsíců strávených v hostitelské organizaci. Klíčová slova: Program Erasmu, mobilita, studijní pobyt, grant Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová

Úvod Na evropské úrovni existuje program Erasmus od roku 1987 a od té doby jej využili více než 2 miliony studentů. V České republice program Erasmus existuje od roku 1998 a doposud se do něj zapojilo 50 000 studentů českých vysokých škol a univerzit. V roce 2012 program Erasmus slaví 25 výročí, od kdy přispívá granty na mobility studentů i mobility zaměstnanců.

1

Získané finanční prostředky

Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG), která je „mladou“ školou, vysílá své studenty na zahraniční studijní pobyt již pátým rokem. V akademickém roce 2006/2007 vycestovali první dva studenti na studijní pobyt do Finska. Každý z nich získal grant s finanční podporou 1 680 EUR na 4 měsíce pobytu. Tj. pro dva studenty byla odvedena částka 3 360 EUR na dobu 8 měsíců. Ve stejném akademickém roce také dva ze studentů vycestovali na „spřátelenou“ universitu na Slovensko. Zde se také promítla ženská iniciativa a vycestovala první studentka. Z programu Erasmus bylo každému proplaceno 4,5 měsíců a na jednu mobilitu bylo přiděleno 1 280 EUR. Studenti získali na hostitelských universitách vysoký počet kreditů. Z Finska si každý student dovezl 29 ECTS a ze Slovenska 30 ECTS. V následujícím akademickém roce 2007/2008 vycestovali dva studenti opět do Finska. Částka, kterou jeden studen získal, byla 2 568 EUR na dobu 6 měsíců, tj. pro dva studenty byla odvedena částka 5 136 EUR na 12 měsíců.

447

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V akademickém roce 2008/2009 z důvodu nezájmu studentů byl celkový grant 8 643 EUR vrácen Národní agentuře pro evropské vzdělávací programy k dalšímu využití. Akademický rok 2009/2010 byl dalším úspěšným rokem pro vyjíždějící studenty. Jeden student vycestoval do Finska a získal finanční podporu na 4 měsíce 1 952 EUR. Druhý student vycestoval na universitu do Belgie na dobu 4,5 měsíců s grantem ve výši 1 818 EUR. V akademickém roce 2010/2011 se počet mobilit studentů na studijní pobyty dostal na počet čtyř studentských mobilit. Dva studenti, podle tradice, vycestovali do Finska. Tentokrát každý student nastoupil na jinou universitu. Jeden student vycestoval na dobu 4,5 měsíce s výší grantu 2 196 EUR a studentka na dobu 4 měsíce s grantem 1 952 EUR. Dále jeden student vycestoval do nově „spřátelené“ university v Polsku na dobu pěti měsíců a dostal grant ve výši 1 580 EUR a další ze studentek strávila 4 měsíce v Belgii s grantem 1 616 EUR. V aktuálním akademickém roce 2011/2012 se mobility udržely na stejném počtu vycestovaných studentů do zahraničí jako v roce minulém, tedy čtyři studentské mobility. Atraktivní destinací pro studenty stále zůstává Finsko, kam jeden student vycestoval na dobu 4 měsíce s celkovou výší grantu 1 952 EUR. Druhý student se chystá na dobu 4 měsíce se stejným grantem 1 952 EUR. Další student vyjel do nově „spřátelené“ universitě v Litvě na dobu 4 měsíce s grantem 1 188 EUR a poslední studentka vycestuje do Belgie na dobu 4 měsíce s grantem 1 616 EUR. V tomto akademickém roce se můžeme pochlubit rozšířenou nabídkou pro studenty a to možností mobilit na pracovní stáže. Jedna studentka vyjela na stáž do Belgie na dobu 3 měsíce a získala grant ve výši 1 710 EUR. Další stáž bude realizována ve Francii studentem, který vycestuje na dobu 4 měsíců s grantem ve výši 2 712 EUR.

2

Statistické údaje

2.1

Genderové zastoupení

muži ženy

Graf č. 1: Genderový graf zájmu studentů Zdroj: vlastní

448

Zlámalová Program Erasmus na Vysoké škole logistiky o.p.s. Z celkového zastoupení 16 vycestovaných studentů (statistika nezahrnuje stáže) je zřejmé, že převážnou část vyjíždějících studentů tvoří muži. Jedná se o celkový počet 11 mužů za pětileté období. Počet žen byl nižší a dosáhl počet 5 mobil. Z celorepublikové statistiky pro akademický rok 2009/2010 vyplynulo, že v genderovém zastoupení se na studijních pobytech podílí 65,8 % žen. Tento nesoulad může být zapříčiněn tím, že VŠLG je institucí technického zaměření, kde nadpoloviční většinu studentů tvoří muži (Hašková, a další, 2010).

2.2

Oblíbené destinace pro studijní pobyty

Finsko Belgie Slovensko Polsko Litva

Graf č. 2: Hostitelské země Zdroj: vlastní

Podle oblíbenosti hostitelské země se na prvním místě umístilo Finsko s celkovým počtem devíti studentů. Se třemi vycestovanými studenty se na druhém místě oblíbenosti umístila Belgie, na třetím místě s dvěma vycestovanými studenty Slovenko a společné čtvrté místo s jednou mobilitou zaujmulo Polsko a Litva. Z celorepublikové statistiky pro akademický roku 2009/2010 vyplynulo, že top destinace pro české studenty je Německo, Francie, Estonsko. Finsko se v celorepublikovém zájmu studentů umístilo na pátém místě. Zde je nutno dodat, že právě do Francie vycestuje student na pracovní stáž.

449


2.3

Celková částka grantů v průběhu mobilit

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Vvyužitý grant Získaný grant

2006/2007 2007/2008 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2011/2012 studijní stáž pobyt Graf č. 3: Finanční prostředky v daném akademickém roce Zdroj: vlastní

Požadovaná výše grantu byla v prvním roce příliš vysoká. Studenti v tuto dobu ještě neměli dostatečné povědomí o existenci programu Erasmus na Vysoké škole logistiky o.p.s., tudíž se cca polovina grantu vrátila zpět Národní agentuře pro evropské vzdělávací programy jako zprostředkující instituci programu Erasmus pro Českou republiku. V následujících letech již bylo využití získaných finančních prostředků stoprocentní, tedy kromě akademického roku 2008/2009, kdy nebyly realizována žádné mobility.

3

Partnerské instituce

Studenti mohou v rámci programu Erasmus vycestovat na university na základě podepsaných bilaterálních dohod. Ve Finsku má VŠLG podepsané bilaterální dohody s universitami:  Turun Ammattikorkeakoulu - Åbo Yrkeshögskola, Vaasan Yliopisto  Jyväskylän Ammattikorkeakoulu. S Belgií je podepsaná bilaterální dohoda s universitou Katholieke Hogeschool Limburg Vzw. Na Slovensku se jedná o Technickou univerzitu Košice. V Polsku je to universita Wyzsza Szkola Cla i Logistyki w Warszawie a v Litvě Latvijas Juras Akademija.

Závěr Student, který absolvuje studijní pobyt, kde pozná jinou společnost a jiné návyky, je dobře připraveny pro současnou multinacionální společnosti. Studenti zvýší své dovednosti v používání cizího jazyku, naučí se samostatnosti a v neposlední řadě získají přátelé z celého světa. Studenti sami považují své pobyty na zahraničních školách za celoživotní zkušenost. 450

Zlámalová

Program Erasmus na Vysoké škole logistiky o.p.s.

Literatura [1]

HAŠKOVÁ, B., HECLOVÁ, O., MUCHOVÁ, R., PÁVKOVÁ, J. Statistické informace o realizaci programu Erasmus v Evropě v roce 2009/20010, PowerPoint prezentace, http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=56&

451


Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření systému vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VaV CZ.1.07/2.3.00/09.0134

Partnery projektu jsou

Tesco SW a.s., Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i., Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola logistiky, o.p.s.

Název: Autor:

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV, 2. díl Kolektiv autorů

Vydavatel: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc-Hodolany www.mvso.cz tel./fax: +420 587 332 311 Tiskárna:

Tribun EU s.r.o. Gorkého 41, 602 00 Brno Vydání: 1. vydání Počet stran: 451 Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky nejsou recenzovány. © Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Olomouc, 2012

Adresa redakce: Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Hodolany IČ: 268 67 184 e-mail: [email protected] web: www.mvso.cz tel./fax/zázn.: +420 587 332 311

Sborník. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. 2. díl

Recommend Documents