Sborník. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. 1. díl

Sborník projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CZ.1.07/2.3.00/09.0134 Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1. díl

Olomouc 2012

Moravská vysoká škola Olomouc

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1. díl

Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek Olomouc 2012

Tato publikace vznikla jako výstup systému vzdělávání pracovníků dalšího vzdělávání ve VaV.

Klíčové aktivity č. 3: Pilotní VaV projektu Aplikovatelný

Za původnost a správnost jednotlivých Příspěvky neprošly jazykovou úpravou.

příspěvků

odpovídají

jejich

ověření systém

autoři.

Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek, 2012

APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VaV CZ.1.07/2.3.00/09.0134

OBSAH I. část ÚVOD ........................................................................................................ 3 ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA........................................ 5 KOLEKTIV AUTORŮ

II. část RECENZE DOKUMENTU „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ ................................................................................................... 79 JANA BERKOVÁ

RECENZE PRÁCE "ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA" ................................................................................................... 82 STANISLAV BUŘVAL

RECENZE K TEXTU „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ ................................................................................................... 85 VLADIMÍR DIVÍN

RECENZE NA DOKUMENT: „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ ................................................................................................... 89 MARIE HRABALOVÁ

OPONENTURA PROJEKTU CIO ................................................................... 93 MIROSLAV KLEINBAUER

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA ................................................................... 96 MARTIN KŘEPELKA

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA SE ZAMĚŘENÍM NA DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................ 102 PETR MACHALÍK

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA ................................ 107 BARBORA MAZALOVÁ

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA ................................ 112 ANTONÍN SEDLÁČEK

3

POHLED NA ICT INFRASTRUKTURU A SLUŽBY PROJEKTU CIO ................... 115 RADOVAN ŠIMEK

SLUŽBA JAKO PRODUKT A JEHO ODLIŠENÍ OD KONKURENCE ................... 118 JITKA ŠKRABALOVÁ

RECENZE DOKUMENTU „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ ................................................................................................... 122 KAMILA ŠTĚPÁNOVÁ

VYUŽITÍ INTERNETOVÉHO MARKETINGU PRO PROJEKT CIO .................... 125 RADEK TEGEL

MARKETINGOVÁ STRATEGIE PRO CIO ....................................................... 129 PETRA TICHÁČKOVÁ

2

ÚVOD Sborník závěrečných prací absolventů vzdělávacího programu projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu (dále jen APSYS) je ukázkou schopnosti pracovníků jak akademického tak podnikatelského prostředí přemýšlet a tvořit mimo obor svého vzdělání a pracovního zaměření a předkládat své myšlenky v podobě textu splňujícího požadavky odborného vědeckého textu. Uveřejněné texty ve sborníku jsou projevem připravenosti účastníků projetu APSYS pracovat v interdisciplinárních týmech zabývajících se vědeckovýzkumnou činností na pomezí vědy a praxe, tedy zvláště inovačními procesy. Není tedy náhoda, že na textech spolupracovali pracovníci akademických institucí (Moravské vysoké školy Olomouc, Vysoké školy logistiky v Přerově a Fyzikálního ústavu Univerzity Palackého v Olomouci) a podnikatelské organizace (TESCO SW). První díl sborníku závěrečných prací předkládá společné dílo zaměstnanců Moravské vysoké školy Olomouc a TESCO SW. Autoři se společně zamysleli nad podmínkami a konceptem vzniku nového inovačního centra v Olomouckém kraji. Inspirací jim byla Regionální inovační strategie Olomouckého kraje1, ve které se uvádí: „Regionální inovační strategie Olomouckého kraje není izolovaný dokument, ale pevná součást / jeden konkrétní projekt Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRUOOK). PRUOOK také řeší celou řadu dalších problémů spojených s rozvojem podnikatelského prostředí a kvality pracovní síly a RIS OK se tak na tento program může odkázat a zabývá se pouze vybranými klíčovými tématy souvisejícími s regionálním ekonomickým rozvojem postaveným na růstu konkurenceschopnosti. Regionální inovační strategie Olomouckého kraje je v současné době připravena na papíře k realizaci. Jedná se sice o komplexní, realizovatelný a věrohodný dokument, ale přesto bude jeho úspěšnost možné posuzovat až podle pozitivních změn, které budou výsledkem realizace nástrojů a opatření obsažených v této strategii. Dovolíme si nicméně předpokládat, že několik desítek zúčastněných osob nevěnovalo svůj drahocenný čas a schopnosti jenom k sepsání dokumentu, ale že jsou pevně odhodlány přispět k uskutečnění tohoto plánu. V současné době v OLK neexistuje žádné systémové ukotvení podpory inovačních procesů. Stávající návrh RIS je teprve první fází v dlouhodobém, kontinuálním procesu vytváření a udržení konkurenční výhody místní ekonomiky vycházející z inovací. S ohledem na zajištění kontinuity a koherence jednotlivých opatření je nutné vytvořit systémový rámec, který bude primárně sloužit k řízení, koordinaci a realizaci inovačních procesů. Cílem je zamezit roztříštěnosti 1 Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje [online]. 2011 [cit. 14. 5. 2012]. Dostupný z WWW: ˂www.kr-olomoucky.cz/regionalni-inovacnistrategie-a-inovacni-potencial-olomouckeho-kraje-cl-542.html˃.

3

jednotlivých aktivit, zajistit koordinaci, usnadnit komunikaci a poskytnout synergii. Systémový rámec – zejména orgány, které určují strategickou orientaci Olomouckého kraje, musí reprezentovat zájmy podnikatelského, akademického, veřejného i občanského sektoru. Mezi tvorbou strategie a její realizací je zásadní rozdíl. Příprava strategie je kreativním procesem, který vyžaduje zapojení co nejširšího okruhu reprezentantů regionu s potřebnými znalostmi a zkušenostmi a případně i rozdílnými pohledy na budoucnost regionální ekonomiky. Na druhé straně zajištění realizace je úkolem manažerským, který vyžaduje podrobný dohled nad aktivitami mnoha jednotlivců a soukromých i veřejných organizací. Pro úspěšnou realizaci strategie a dosažení jejího globálního cíle je nezbytné vytvořit novou organizační infrastrukturu, jejíž hlavní funkcí je propojování a koordinace inovačních aktivit ve všech oblastech, zejména: a) Organizace a řízení (orgány, organizace, platformy) b) Finanční zdroje c) Specifické know-how o inovačních procesech d) Inovační kultura v regionu e) PR a marketing Proces implementace a kontinuální aktualizace RIS musí být veden aktéry s vysokou mírou kompetence a legitimity. Úspěšnost RIS je podmíněna zapojením kompetentních a legitimních lídrů v regionu, kteří budou schopni udržet podporu a důvěru všech partnerů v regionálním inovačním systému. Jedním z nástrojů, jak zajistit dostatečnou míru legitimity RIS je aktivní účast úspěšných regionálních podnikatelů a výkonných pracovníků soukromých společností na celém procesu. Tito lídři mohou do strategie vnést tolik potřebný vhled a příklady dobré praxe týkající se řízení inovací ve vlastních podnicích (příp. mateřských koncernech), předvídat směřování jednotlivých tržních segmentů a kapitálově zajistit další rozvoj inovačních aktivit.“ Autoři zpracovali vlastní analýzu ekonomického prostředí Olomouckého kraje a navrhli podnikatelský záměr nově vznikajícího inovačního centra. Při zpracovávání autoři využili metody společenských i exaktních věd, navázali na znalosti získané ve vzdělávacím programu APSYS, využili své současné odborné znalosti a své závěry opřeli o konzultace s odborníky v oblasti ekonomiky, ekonomie, sociologie, managementu a řízení inovací, marketingu, informatiky. Analýza je zpracovaná v podobě základního projektu a na něj přímo navazujících odborných recenzí projektu, které ukazují směr dalšího možného rozvoje základního projektu. Druhá část sborníku je souborem prací akademických pracovníků i pracovníků podnikatelské organizace, které řeší aktuální problémy inovací, které si autoři sami zvolili. Všechna témata jsou konceptem řešení konkrétních aktuálních zadání v zaměstnavatelských organizacích autorů. Dana Pokorná, manažer projektu APSYS

4

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA Kolektiv autorů MVŠO a TESCO SW pod vedením Dana Pokorná, Marek Vaculík

Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., TESCO SW a.s. [email protected], [email protected]

Úvod Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr Inovačního centra je společnou prací zaměstnanců Moravské vysoké školy Olomouc a Tesco SW. Autoři se společně zamysleli nad podmínkami a konceptem vzniku nového inovačního centra v Olomouckém kraji. Inspirací jim byla Regionální inovační strategie Olomouckého kraje.

1

Metodika

1.1

Design zpracování projektu CIO

Příprava projektu – formulace cílů projektu, volba postupu, volba metod. Realizace výzkumu – design nabízených služeb CIO, zpracování dotazníku na základě designu služeb, realizace dotazníkového šetření, vyhodnocení dotazníků kvantitativní i kvalitativní, zpracování výstupů do podoby koncepce projektu zpracování koncepce ve vytýčených oblastech marketing, personalistika, ekonomika.

1.2

Použité metody

Hypoteticko-deduktivní přístup je používán tam, kde je potřeba vysvětlit empiricky získané výsledky a vyvozovat z nich další důsledky, které mohou být potvrzeny. Hypoteticko-deduktivní přístup je typickým přístupem pro tvorbu definic a hypotéz. Formulace hypotéz díky tomuto přístupu sdělují empiricky získané poznatky a existuje-li ve zkoumané oblasti teorie, má k ní být při formulaci hypotéz také přihlíženo. Hypoteticko-deduktivní přístup směřuje ve výsledku až k vytvoření teorie2. Hypoteticko-deduktivní přístup je základní přístup pro vytvoření rámce celého projektu, zvláště ve fázi výzkumu směřující k formulaci hypotéz pro kvantitativně vyhodnocovanou část 2

srov. Hubík, S., Hypotéza, s. 16.

5

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV systematického přehledu a při tvorbě oblastí potřebných pro zpracování dílčích koncepcí. Deskripce neboli popis je přístup použitý při práci s kvantitativními i kvalitativními daty. Deskripce je součástí úvodních fází výzkumu i interpretace výsledků výzkumu. Deskripce může být i samotným výstupem výzkumu, zvláště pak kvalitativního3. V kvantitativním výzkumu je deskripce hlavním přístupem při prezentaci získaných dat a předstupněm následné interpretace dat. V kvalitativním šetření je kvalitní deskripce základní výchozí bází, ke které se vztahuje následná interpretace kvalitativních dat. Pro deskripci v kvalitativním výzkumu je důležitá přípravná fáze výběru výzkumného materiálu4, vytvoření struktury pro záznam dat a také vytvoření obecnějších významových kategorií5. Při interpretaci kvalitativních dat je důležitá přesnost provedené deskripce, přičemž je nutno současně získaný materiál redukovat. Deskriptivní přístup je součástí všech fází výzkumu. Selekce a separace jako analytické postupy používané v kvalitativním vyhodnocení dat, přímo souvisí se srovnáváním a vytvářením skupin dat nebo sledovaných proměnných. Selekce, neboli třídění probíhá zásadně na základě připravených kategorií. V průběhu samotné analýzy dat však může dojít i k přehodnocení předem stanovených kritérií podle nově zjištěných skutečností6. Na základě selekce podle připravených kategorií dochází k následné systematizaci dat neboli jejich separaci podle zjištěného znaku nebo předem stanoveného kritéria. Výsledkem analytických postupů selekce a separace může být vytvoření trsů7 nebo subkategorií8. V rámci výzkumu je selekce použita při vyhodnocování dotazníků s následnou separací identifikovaných andragogických výstupů. Objektivní syntéza je přístup založený na „složení částí do celku a popis hlavních organizačních principů, jimiž se tento celek řídí v závislosti na jeho částech“9. Syntéza je součástí kvalitativního a smíšeného výzkumu, kde dochází k sumarizaci příslušných dat k danému tématu. Kvalitní syntéza si žádá kvalitní výběr vstupních informací. „V kvalitativní syntéze jsou jednotkami témata, koncepty a jejich vztahy, jež nelze mechanicky sčítat.“10. Nutná je proto redukce dat. Syntetický postup je také vhodným přístupem pro hledání aktuálních definic pojmů vzcházejících z výstupů výzkumu11. Definici skládáme z toho, co je pro daný pojem charakteristické12. 3

srov. Loučková, I., Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu, s. 48. srov. Straus, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu, s.13. 5 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 150, 221. 6 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.209. 7 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.221. 8 srov. Strauss, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu, s.72. 9 Hendel, J. Kvalitativní výzkum, s.35. 10 Hendel, J., Kvalitativní výzkum, s.356. 11 Velmi blízké označení Hendelovu „operacionalizovaná definice“. Srov. Hendel, J., Kvalitativní výzkum, 33 – 44. 4

6

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Syntéza je hlavním přístupem pro závěrečné fáze výzkumu při zpracování dílčích výstupů v podobě koncepcí. Metodické přístupy na sebe navazují a vzájemně se doplňují tak, aby výzkum obsáhl všechny stanovené výzkumné cíle. Výzkumná část projektu zpracovává dva typy dat - kvantitativní typ a kvalitativní typ. Tomuto kombinovanému pojetí výzkumu odpovídá i charakter stanovených dílčích výzkumných otázek. Metoda výčtu (v pojetí Miovského metoda prostého výčtu) je metodou kvalitativní analýzy, pohybuje se však na hranici mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem. Zaznamenáváním vyskytujících se sledovaných jevů, čili zaznamenáváním výčtu výskytu jevů lze sledovat existenci sledovaného jevu a zároveň i frekvenci jeho výskytu. Sledovaná frekvence výskytu je pro výzkum také určitou informací o kvalitě sledovaného jevu. Jedná se o tzv. jednoduché frekvenční analýzy v rámci kvalitativních analýz13. Metoda vytváření trsů je založena na seskupování a konceptualizaci pojmů podle konkrétních znaků. Skupiny pojmů seskupených na základě podobnosti, vybraného konkrétního znaku vytvářejí „trsy“, někdy také obecnější kategorie. Metoda směřuje k hierarchizaci pojmů, neboť seskupováním pojmů vzniká vyšší úroveň obecnějších pojmů – kategorie14. Vytváření trsů je metoda naplnění výzkumných otázek d) a i), které se zaměřují na zpracování témat řešených v rámci pojmu CSR. Zobrazovací prostředky doplňující metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu napomáhají k názorné organizaci a zobrazení zaznamenávaných dat, uspořádání získaných údajů z výzkumu (tabulky, přehledy) včetně vyjádření jejich vzájemných vztahů (obrázky, schémata, grafy)15 16.

1.3

Zajištění kvality výzkumu

Hovoříme-li o zajištění kvality zpracování celého projektu, hovoříme o zajištění kvality výzkumu celým jeho postupem - přípravy, fází samotné realizace výzkumu a interpretace výsledků. Současně hovoříme i o možnostech a způsobech zajištění kvality podle možností a potřeb kvantitativního výzkumu a současně i kvalitativního výzkumu, které jsou odlišné. Zatímco u kvantitativního šetření je díky standardizaci výzkumu vysoká reliabilita17 a problematičtější validita18, u kvalitativního výzkumu je tomu

12

srov. Novák, L., Dvořák, P., Úvod do logiky aristotelovské tradice, s. 97-98. srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.222223. 14 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.221222. 15 srov. Hendel, J., Kvalitativní výzkum, s. 207 – 221. 16 srov. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 166. 17 Reliabilita – spolehlivost, „ve smyslu stálosti a/nebo shody získaných výsledků“. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 68. 13

7

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV naopak. Metody kvalitativního výzkumu nekladou taková omezení jako kvantitativní metody a tudíž je v kvantitativním výzkumu vysoká 19 validita na úkor reliability . Obzvláště v kvalitativním výzkumu je pro zvýšení validity nutno věnovat pozornost: povaze vzorku, technikám získávání dat, povaze dat, roli výzkumníka, analýze a interpretaci20. Uvedené charakteristiky systematického přehledu jsou pro zajištění kvality významné, zvláště ty limitující. Je nutno s nimi počítat. Zajištění kvality v projektu a hlavně jeho výzkumné části je založeno na těchto zásadách:  Jasné zaměření na zkoumaný problém. Přesná specifikace zkoumaného jevu či problému.  Způsob výběru vzorku pro výzkumnou část.  Použití kombinace více metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu.  Dokladování všech kroků a vytvořených dokumentů v jednotlivých krocích realizace výzkumu (viz přílohy).  Výstupy všech kroků výzkumu jsou předkládané v systematizované podobě, postupně transparentně systemizované do jednotného výstupu, na úrovni kvalitativní prezentace.  Ve vyhodnocení výsledků výzkumu je použit spíše popisný přístup, který umožňuje nestrannost interpretace a minimalizuje rizika subjektivity na straně badatele21.  Interpretace je na úrovni námětů na další výzkum a hypotéz pro další výzkum, což je adekvátní výstup vzhledem k cíli výzkumu a použité metodice.

2

Makroekonomické ukazatele

Tato kapitola je zaměřena na hlavní makroekonomické trendy a ukazatele hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje. Jak dokládají údaje z ekonomických statistik, výsledky jsou ve srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu se negativně promítá do dalších indikátorů, jako např. HDP na obyvatele a vysoká míra nezaměstnanosti. V důsledku negativních ekonomických trendů a nedostatku kvalitních pracovních míst, dochází také k odlivu kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy.

18

Validita – platnost, pravdivost, objektivita, správnost, prokazatelnost „zda je/bylo zkoumáno skutečně to, co jsme zkoumat chtěli“. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 67. 19 srov. Disman, M., Jak se vyrábí sociologická znalost, s. 208, s.287. 20 Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.263. 21 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.263 – 273.

8

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

2.1

Hrubý domácí produkt a hospodářský růst

Olomoucký kraj patří z hlediska velikosti HDP na 1 obyvatele v rámci ČR k nejvíce zaostávajícím regionům státu. V roce 2010 se Olomoucký kraj se svým HDP ve výši 173 882 mil. Kč umístil mezi všemi kraji na 9 místě. Co se týče HDP na 1 obyvatele, tady se umístil až na 12 místě před Libereckým a Karlovarským krajem. Důvodem zaostávání Olomouckého kraje je nižší tempo hospodářského růstu. Oproti růstu HDP České Republiky v rocích 1995-2009, který činil 44 %, Olomoucký kraj s 29,9 % výrazně zaostává. V tomto období dosáhly nižšího hospodářského růstu pouze čtyři kraje – Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Příčiny této slabé hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje pramení z minulosti a souvisí s dlouhodobým vývojem struktury místní 22 ekonomiky .

HDP 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2 567,5

2 688,1

2 929,2

3 116,1

3 352,6

3 662,6

3 848,4

3 739,2

3 775,2

Hlavní město Praha

601 688

641 835

697 979

752 091

813 275

909 016

977 136

945 796

972 551

Středočeský

268 552

278 424

305 638

318 687

357 151

392 597

415 250

395 557

405 837

Jihočeský

142 916

149 074

161 177

172 956

185 379

193 864

195 803

195 195

195 732

Plzeňský

128 056

136 611

152 818

158 755

171 854

183 162

178 474

176 553

175 398

Karlovarský

64 765

66 553

69 888

72 351

74 284

80 355

81 467

81 213

79 845

Ústecký

167 895

180 497

194 863

206 058

220 146

235 905

246 541

250 301

250 267

Liberecký

94 051

90 748

97 975

108 262

114 121

118 481

120 680

116 297

117 992

Královéhradecký

125 031

128 445

139 331

145 111

152 035

166 175

173 544

171 660

171 247

Pardubický

108 274

112 323

121 286

126 270

138 343

151 391

154 384

148 528

146 614

Vysočina

106 930

110 837

120 038

126 025

135 150

147 647

142 955

139 522

150 666

Jihomoravský

260 372

274 027

294 106

310 623

336 071

369 283

397 332

387 479

387 309

Olomoucký

124 080

129 477

142 597

146 368

154 111

168 073

176 763

172 249

173 882

Zlínský

123 315

128

135

144

156

170

185

180

177

Měřicí jednotka mil. Kč

v tom kraje

Česká republika (mld. Kč)

22

Olomoucký kraj [online]. 5.2011 [cit. 4.1.2012] Dostupné na WWW:

9

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Moravskoslezský

247 607

274

256

825

644

213

264

885

989

257 005

294 213

323 726

339 517

371 399

393 358

366 413

369 908

Tabulka 1: HDP v jednotlivých krajích ČR Zdroj dat: ČSÚ

Dosažená úroveň HDP kraje mezi lety 1995 – 2010 poklesla vůči národní úrovni i hodnotě za 13 krajů bez Prahy. Vzhledem k míře vlivu Prahy na hodnoty HDP na obyvatele za celou ČR je vhodné srovnávat vývoj Olomouckého kraje jak vůči národní úrovni, tak vůči hodnotě za ČR bez Prahy. Dosažená úroveň HDP na obyvatele se v kraji v období 1995 – 2009 oproti národní úrovni snížila o 7,9 procentních bodů z 83,3 % na 75,4 %. V důsledku neustálého posilování pozice Prahy se vůči národní úrovni o 6,8 procentních bodů snížila také hodnota vůči ČR bez Prahy. Nicméně úroveň produktivity a struktura ekonomiky kraje ukazují vysoký potenciál dalšího poklesu HDP na obyvatele Olomouckého kraje jak za národní úrovní, tak úrovní ČR bez Prahy.

Graf 1: Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj dat: ČSÚ: regionální účty HDP na 1 obyvatele vt om kra je

Měřicí jednotka Kč Hlavní město Praha

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

519 234

552 425

598 807

639 470

687 133

759 758

797 479

760 925

776 968

10

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Středočeský

238 557

246 087

268 635

277 088

306 164

330 739

341 272

319 081

322 811

Jihočeský

228 746

238 535

257 709

275 950

294 799

307 045

308 539

306 421

306 833

Plzeňský

233 097

248 697

278 247

288 451

310 824

328 653

315 281

309 091

306 628

Karlovarský

213 210

218 868

230 106

237 537

243 895

262 925

264 007

263 710

259 560

Ústecký

204 889

220 158

237 458

250 381

267 430

285 765

295 512

299 357

299 435

Liberecký

220 044

212 476

229 238

252 791

265 520

274 191

276 922

265 373

268 480

Královéhradecký

227 869

234 508

254 721

264 873

276 868

301 849

313 532

309 570

308 946

Pardubický

213 622

221 812

240 078

249 765

272 969

297 475

300 531

287 918

283 710

Vysočina

209 289

217 097

235 264

247 109

264 423

288 061

277 913

270 743

292 669

Jihomoravský

231 903

244 303

262 035

274 819

297 148

325 239

347 435

336 936

335 983

Olomoucký

194 666

203 507

224 403

229 065

241 016

262 406

275 408

268 323

270 987

Zlínský

207 790

216 570

228 748

245 280

265 558

288 497

313 429

305 910

301 442

Moravskoslezský

195 838

203 774

233 765

258 615

271 633

297 281

314 644

293 281

297 177

Tabulka 2: HDP na obyvatele v jednotlivých krajích ČR v rocích 2002 – 2010 Zdroj dat: ČSÚ

2.2

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k 30. 9. 2011 zaznamenala mírný pokles oproti stejnému období loňského roku z 10,58 s% na 10,16 %23. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesl z 25,4 (k 30. 9. 2010) na 23,5 (k 30. 9. 2011).

23

Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: .

11

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30. 9. 201124

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byl Olomoucký kraj k 30. 9. 2011 s mírou nezaměstnanosti 10,2 % třetím nejhorším, před Moravskoslezským s 10,7 % mírou nezaměstnanosti a Ústeckým krajem s 12,4 % a od celorepublikového průměru dosahoval odstup 2,2 %. V Olomouckém kraji sledujeme trend postupného snižování míry nezaměstnanosti, který nebyl přerušen ani v září roku 2011. Během měsíce září se na úřadech práce v Olomouckém kraji registrovalo 4897 nových uchazečů, naopak 5040 osob tutéž evidenci opustilo. Celkově eviduje úřad práce ke konci měsíce září 33946 uchazečů25. Míra nezaměstnanosti u mužů dosáhla na konci června hranice 8,9 %, u žen 12,3 %. Při hodnocení míry registrované nezaměstnanosti všech 77 okresů České republiky byly okresy Olomouckého kraje umístěny takto: okres Prostějov (51. místo, 9,32 %), okres Olomouc (53. místo, 9,35 %), okres Přerov (65. místo, 11,2 %), okres Šumperk (66. místo, 11,2 %) a okres Jeseník (75. místo, 13,92 %)26. 24

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.9.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný Na WWW: . 25 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.9.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: . 26 Český statistický úřad [online]. červenec 2011 [cit. 10.8.2010]. Inflace v červenci 2011. Dostupné na WWW: < http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0D00440331/$File/w71130211q2g3.pdf >.

12

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Stav k:

31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010 30. 9. 2011

ČR celkem

7,67

5,98

5,96

9,24

9,57

8,02

Hl. m. Praha

2,72

2,16

2,14

3,66

4,07

4,01

Jihočeský

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

6,44

Plzeňský

5,60

4,43

5,03

8,16

8,25

6,46

Královéhradecký

6,32

4,70

4,81

7,97

8,37

6,65

Středočeský

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

6,76

Pardubický

6,91

5,43

5,95

9,58

9,87

7,43

Vysočina

7,10

5,63

6,27

10,25

10,73

8,13

Zlínský

7,75

6,02

6,13

10,83

10,74

8,79

Jihomoravský

8,82

6,92

6,83

10,59

10,87

8,91

Liberecký

7,04

6,05

6,95

11,24

10,54

9,22

Karlovarský

9,20

7,32

7,62

11,07

11,39

9,56

Olomoucký

8,97

6,73

6,87

12,19

12,48

10,16

Moravskoslezský

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

10,66

Ústecký

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

12,38

Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011 Zdroj dat: ČSÚ

Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2006 - 30. 9. 2011

13

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

2011* (k 30.9.)

2006

2007

2008

2009

2010

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31.12.)

8,97

6,73

6,87

12,19

12,48

10,16

Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem

31 187

23 495

23 470

41 092

42 117

33946

Volná pracovní místa

4 537

5 224

2 747

821

1 210

1715

*

Tabulka 4: Míra registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2006 – 2011 Zdroj dat: ČSÚ OK 27

2.3

Inflace

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2011 1,8 %. Celková hladina spotřebitelských cen klesla v září proti srpnu o 0,2 % (meziměsíční index 99,8 %).28

Graf 3: Česká Republika - vývoj míry inflace Zdroj dat: ČSÚ

27

Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: . 28 Český statistický úřad [online]. září 2011 [cit. 13.10.2011]. Inflace v září 2011. Dostupné na WWW: .

14

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

2.4

Hospodaření a zadluženost Olomouckého kraje

Zadluženost všech sektorů veřejných financí je aktuálním problémem nejen Olomouckého kraje, ale i celé České republiky. Tíživá není ani tak její absolutní výše, která k 30. 9. 2011 dosahovala celorepublikové výše 46 % HDP, ale spíše dynamika jejího vývoje, neboť došlo k jejímu meziročnímu zvýšení o 7 %. Celkové příjmy krajů se v roce 2010 zvýšily o 3,7 mld. Kč (2,7 %) a výdaje se snížily o 5,9 mld. Kč (4,1%), takže výsledkem byl celkový přebytek rozpočtů vyšších územně samosprávních celků ve výši 1,9 mld. Kč.29 Olomoucký kraj vykazuje v průběhu let 2005 až 2009 rostoucí míru zadluženosti. V roce 2005 dosáhl celkový objem zadluženosti Olomouckého kraje 79 mil. Kč, což jej mezi kraji řadilo na 4. místo při řazení vzestupně. Do roku 2009 však zadluženost stoupla téměř třikrát a dosáhla 2,3 mld. Kč, což kraj zařadilo až na 9. místo. K největšímu nárůstu zadlužení došlo mezi léty 2007 a 2008 (o 827 mil. Kč) a mezi léty 2008 a 2009 (o 531 mil. Kč).30 Jedním z hlavních důvodů rostoucí dynamiky zadluženosti byly a jsou bezesporu důsledky hospodářské krize, která se projevovala a projevuje především nižšími daňovými příjmy kraje. Další důvody rostoucího zadlužení jsou objektivní a souvisí s růstem čerpání úvěrových prostředků, ze kterých bylo a je realizováno více než 100 investičních akcí. V roce 2005 uzavřel Olomoucký kraj s Českou spořitelnou, a.s. Smlouvu o úvěrovém rámci v celkové výši 800 mil. Kč. Tyto prostředky byly použity především na investiční akce v oblasti dopravy. V prosinci 2005 schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje smlouvu o finanční půjčce s Evropskou investiční bankou (EIB) ve výši 900 mil. Kč na financování infrastruktury Olomouckého kraje, především modernizaci silniční sítě. V roce 2007 uzavřel kraj další smlouvu s EIB, a sice o poskytnutí úvěrového rámce v celkové výši 3 mld. Kč na předfinancování a spolufinancování projektů realizovaných v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava. Jednalo se a jedná se výhradně o investiční akce, a to v rámci dalších sektorových operačních programů, integrovaných operačních programů, operačního programu životního prostředí, operačního programu přeshraniční spolupráce České republiky a Polska a projektů financovaných z dalších evropských fondů (EHP – Norsko a tzv. Švýcarských fondů) realizovaných Olomouckým krajem a příspěvkovými organizacemi jím zřízenými. V roce 2010 bylo z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpáno 1,4 mld. Kč. Splátky všech úvěrů poskytnutých Olomouckému kraji dosáhly v tomto roce 100 mil. Kč, tedy 2,5 % daňových příjmů kraje, v následujících letech by neměly přesáhnout 5 %. Mezi léty 2008 až 2010 uzavřel Olomoucký kraj smlouvy o půjčce se Státním fondem dopravní infrastruktury na předfinancování projektů v oblasti dopravy v celkové výši 377 mil. Kč. Tyto půjčky byly ke konci roku 2010 splaceny. 29

Deník veřejné správy [online]. září 2011 [cit. 29.9.2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW:< http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6502607>. 30 Deník veřejné správy [online)] září 2011 [cit. 29.9.2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW: < http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6441251>.

15

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V červnu 2010 schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje smlouvu o úvěrovém rámci s Komerční bankou, a.s. ve výši 700 mil. Kč., dosud bylo čerpáno 189 mil. Kč. V současnosti pokračuje vícezdrojový systém financování Olomouckého kraje – to znamená vlastní (zejména daňové) příjmy, účelové dotace ze státního rozpočtu a nadále také dodatečné zdroje (úvěry) určené na předfinancování a spolufinancování výdajů u projektů podporovaných z evropských fondů. Z důvodů neustále se měnící rozpočtové a hospodářské situace kraje a také postupně zahajovaných financovaných a spolufinancovaných projektů schválila Rada Olomouckého kraje v roce 2010 celkem 780 rozpočtových změn. Rozpočet Olomouckého kraje pro rok 2010 je koncipován jako vyrovnaný při celkových příjmech a výdajích ve výši 4 078,6 mil. Kč. Z příjmů kraje jsou nejvýznamnější položkou dotace s celkovým objemem 6 343 mil. Kč a daňové příjmy (tzv. sdílené daně a správní poplatky), které dosáhly výše 3 133 mil. Kč. Z výdajů tvoří největší část provozní výdaje, které dosáhli výše 8 765 mil. Kč a investiční výdaje ve výši 1 512 mil. Kč. Oblast

v tis. Kč

v%

Doprava

855.941

64,34

Školství

185.014

13,91

Zdravotnictví

126.034

9,47

Sociální

122.252

9,19

Kultura

28.019

2,11

Ostatní

13.009

0.98

1.330.269

100,00

CELKEM

Tabulka 5: Přehled financování investičních akcí v roce 2010 dle oblastí Zdroj dat: Olomoucký kraj, odbor ekonomický, oddělení rozpočtu a financování

Z celkového počtu 173 příspěvkových organizací Olomouckého kraje skončilo ke konci roku 2010 ve ztrátě jen 15 organizací (v oblasti školství 14 organizací a v oblasti kultury 1 organizace) a jejich celková ztráta činila 4,59 mil. Kč. S kladným hospodářským výsledkem skončilo 146 organizací, jejichž kumulovaný hospodářský výsledek dosáhl 17,3 mil. Kč. 12 organizací skončilo své hospodaření vyrovnaně.31 Vzhledem k úsporným opatřením Olomouckého kraje skončilo jeho hospodaření za rok 2010 se zůstatkem bankovních účtů ve výši 98,84 mil. Kč. Tyto prostředky byly zapojeny do rozpočtu kraje na rok 2011. V roce 2011 je rozpočet kraje koncipován rovněž jako vyrovnaný při celkových příjmech a výdajích ve výši 4 412 mil. Kč (proti roku 2010 nárůst o 8,2 %). Na investice kraje je 31

Olomoucký kraj [online] červen 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Zastupitelstvo Olomouckého kraje. Dostupné na WWW http://www.krolomoucky.cz/rozpocty-olomouckeho-kraje-z-minulych-let-cl-788.html.

16

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra plánováno s částkou 1 116 mil. Kč (rozpracované investice ve výši 277,6 mil. Kč a nové investice ve výši 838,6 mil. Kč). Hospodaření kraje je na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, každoročně povinně prověřováno Ministerstvem financí ČR. Rozpočet a účetnictví Olomouckého kraje jsou každoročně v souladu se všemi právními předpisy ČR a zobrazují věrný stav jeho hospodaření.

2.5

32 33

Hospodaření a zadluženost statutárního města Olomouce

Obce v České republice vykázaly na konci roku 2010 celkový dluh ve výši 83,3 mld. Kč. Ve srovnání s předcházejícím rokem jde o výraznější nárůst o 2,7 mld. Kč, resp. o 3,4 %. V roce 2010 vykázalo zadluženost 3 112 obcí ČR, tedy 49,8 % všech obcí. Téměř polovina dluhu připadá na Prahu, Ostravu, Brno a Plzeň. Dluh obcí na jednoho obyvatele se na konci roku 2010 pohyboval v průměru na úrovni 5 504 Kč. Největší dluh na obyvatele měli ke konci roku 2010 obce v Jihomoravském kraji (8 676 Kč), nejmenší obce v kraji Vysočina (3 047 Kč).34 35 Rozpočet statutárního města Olomouce v roce 2010 byl navržen a schválen jako deficitní. Upravený rozpočet dosahoval rozpočtových příjmů ve výši 2 312,8 mil. Kč a rozpočtových výdajů ve výši 2 510,6 mil. Kč, takže plánovaný deficit hospodaření činil 197,8 mil. Kč. V důsledku hospodářské krize však došlo k poklesu daňových příjmů a současně i realizaci úsporných opatření, takže celkové příjmy klesly na 2 268 mil. Kč a výdaje na 2 396 mil. Kč, takže deficit se podařilo snížit na 128 mil. Kč. Celková výše kapitálových výdajů města v roce 2010 dosáhla výše 473 mil. Kč. Největší objem výdajů ve výši 333,4 mil. Kč připadá na dopravu a komunikace, 63,24 mil. Kč na služby obyvatelstvu v oblasti kultury, sportu a zdravotnictví, 39,3 mil. Kč na technickou infrastrukturu, rozvojové plochy a pozemky, 18 mil. Kč na školství, 10,7 mil. Kč na vodovody a kanalizace, 5,9 mil. Kč na dotace města jiným subjektům na dopravu, zdravotnictví, kulturu, sport a školství a 2,27 mil. Kč na ostatní kapitálové výdaje města. Klesající trend příjmů i výdajů se promítl i do rozpočtu města na rok 2011, kdy celkové příjmy jsou plánovány na 2 024,4 mil. Kč a celkové výdaje na 2 206,4 mil. Kč při deficitu 182 mil. Kč. Hospodaření statutárního města Olomouce je tedy 32

Olomoucký kraj [online] 24. 6. 2011 [cit. 20. 10. 2011]. Důvodová zpráva. Dostupné na WWW: . 33 Olomoucký kraj [online] září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet Olomouckého kraje. Dostupné na WWW: . 34 Deník veřejné správy [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW . 35 Finanční noviny [online] 18. 10. 2011 [cit. 20.10.2011]. Průměrný dluh obcí na obyvatele se loni zvýšil nad 5500 Kč. Dostupné na WWW: .

17

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV kryto i z cizích zdrojů. Pro rok 2011 jde o obnovení revolvingového úvěru od Komerční banky, a.s. ve výši 30 mil. Kč a především dlouhodobého investičního úvěru od EIB ve výši 250 mil. Kč. V letošním roce plánuje statutární město Olomouc celkové investice ve výši 587,7 mil. Kč, tedy více než 57 % investic města je hrazeno z jeho vlastních zdrojů. Mimo výše uvedené úvěry přijaté v roce 2010 čerpá statutární město Olomouc ještě další úvěry, které byly přijaty dříve a které jsou průběžně spláceny. Jde o krátkodobý provozní úvěr od Komerční banky, a.s. ve výši 30 mil. Kč, úvěr od Moravské vodárenské, a.s. se zůstatkem ve výši 117 mil. Kč, investiční úvěr od Kommunalkredit Austria AG se zůstatkem ve výši 150 mil. Kč, úročenou půjčku od Státního fondu životního prostředí se zůstatkem ve výši 5,6 mil. Kč, dlouhodobý investiční úvěr od Komerční banky, a.s. se zůstatkem ve výši 210 mil. Kč, investiční úvěr od České spořitelny, a.s. se zůstatkem ve výši 160 mil. Kč a investiční úvěr od EIB se zůstatkem ve výši 750 mil. Kč. Celková výše úvěrových závazků města činila na konci roku 2010 1 423 mil. Kč. Monitoring hospodaření města (dříve ukazatel dluhové služby) k 31. 12. 2010 je v souladu s usnesením vlády ČR č. 1 395 ze dne 12. listopadu 2008 a splňuje podmínky vyplývající z tohoto usnesení. 36 Podle rozpočtového výhledu na roky 2012 a 2013 plánuje město vyrovnané hospodaření při celkových příjmech a výdajích v roce 2012 ve výši 2 167,5 mil. Kč a v roce 2013 ve výši 2 130,6 mil. Kč. Současně dochází k poklesu investic na 429,6 mil. Kč v roce 2012, resp. na 390,7 mil. Kč v roce 2013. Plánovaný pokles je zapříčiněn především poklesem přijatých dotací ze státního rozpočtu ČR na 472 mil. Kč v roce 2012 a 422 mil. Kč v roce 2013 (v roce 2010 činily přijaté dotace 536 mil. Kč). Naproti tomu daňové příjmy vykazují setrvalý až mírně rostoucí trend. V roce 2012 mají činit 1 340,5 mil. Kč a v roce 2013 1 353,6 mil. Kč (v roce 2010 dosáhly daňové příjmy výši 1 314,2 mil. Kč).37 Hospodaření a finance statutárního města Olomouce jako subjektu státní správy i samosprávy bylo hodnoceno agenturou Standars & Poor´s Ratings Services. V září 2011 zveřejnil tato agentura úroveň úvěrového ratingu města Olomouce na hodnocení „A-/Stabilní/A-2“, které město Olomouc tímto obhájilo z minulého roku. Agenturní analytici oceňují mimo jiné hlavně přijatelnou úroveň zadluženosti města, rozumnou dluhovou politiku i poměrně nízká rizika související s nepředvídanými závazky. Pokud bude trend růstu daňových příjmů města a provozních nákladů i nadále pokračovat a podaří se jej držet pod kontrolou, měl by stávající stav podle odborníků pokračovat i v příštích letech. V hodnocení analytici také upozorňují na to, že zadluženost města Olomouce je nyní přiměřená.

Na udržení této situace by měla podílet zejména maximalizace dotací od 36

Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet statutárního města Olomouce. Dostupné na WWW: . 37 Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Střednědobý rozpočtový výhled na roky 2010 – 2013 statutárního města Olomouc. Dostupné na WWW: .

18

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra státu i z fondů EU. Tyto by měli zmírnit nahromadění dluhů způsobené financováním plánovaných investičních akcí.38 Podle Strategického plánu statutárního města Olomouce byly vytýčeny 4 tzv. kritické oblasti rozvoje města:  kritická oblast A – Olomouc – centrum regionu  kritická oblast B – Lidské zdroje  kritická oblast C – Hospodářský růst a konkurenceschopnost  kritická oblast D – Výkonná infrastruktura a doprava. V kritické oblasti A bylo stanoveno celkem 6 priorit, v každé z dalších tří oblastí celkem 5 priorit, takže celkem 21 priorit. Z hlediska obecného zaměření zmíněných priorit se musí pozornost města podle Strategického plánu obrátit do těchto tří v současnosti nevyhovujících oblastí:  nízká inovační aktivita – počet pracovníků ve výzkumu a vývoji je nízký, firmy se zabývají částečně inovacemi, ale ne vývojem nových produktů  roste tlak na trhu práce v exponovaných oborech – přes vysokou nezaměstnanost pociťují vybrané podniky ve městě nedostatek pracovníků v některých profesích (zejména v technicky orientovaných profesích a řemeslech), městu a regionu chybí technická vysoká škola  chybějící pozemky a objekty pro podnikání – s problémy při expanzích firem souvisí také narůstající výše nájmů objektů vhodných pro podnikání na území města a v jeho okolí. Chybí plně fungující inovační centrum nebo technologický park. 39

2.6

Dopady daňových změn na veřejné rozpočty Olomouckého kraje a statutárního města Olomouce od roku 2012

Od roku 2012 dojde ke zvýšení dnešní snížené sazby DPH ve výši 10 % na 14 % a v roce 2013 se obě sazby DPH sjednotí na 17,5 % - snížená sazba tedy znovu vzroste, zatímco nynější základní 20% sazba klesne. Vzhledem k tomu, že kraje získávají 8,92 % daňového inkasa a obce 21,4 % daňového inkasa, bude mít úprava výše DPH bezprostřední dopad na jejich hospodaření. S ohledem na cíl, kterým je získání zdrojů, především z dodatečného výnosu z daně z přidané hodnoty, k realizaci penzijní reformy s účinností od roku 2013, je potřeba změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Ministerstvo financí ČR proto navrhuje upravit podíl na sdíleném výnosu daně z přidané hodnoty pro obce a kraje tak, aby finanční dopad

38

Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Olomouc má podle odborníků velmi dobrý rating. Dostupné na WWW: . 39 Statutární město Olomouc [online] [cit. 18. 10. 2011]. Dostupné na WWW: .

19

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV zvýšeného výnosu na obce a kraje byl neutrální. Propočtem bylo zjištěno, že je nutné současný podíl 21,4 % pro rozpočty obcí změnit od 1. ledna 2012 na 19,93 % a od 1. ledna 2013 na 19,90 % (jakkoliv ke snížení podílu obcí a krajů dochází již od roku 2012, zatímco s účinností penzijní reformy se počítá až od roku 2013). Proporcionálně bude potřebné snížit i podíl příjmů DPH pro rozpočty krajů. Snížená sazba DPH, která se v následujících dvou letech dvakrát zvýší, se uplatňuje např. u dodávek tepla a chladu, stavebních a montážních prací v oblasti bydlení, dále u zboží jako jsou učebnice, potraviny pro školní jídelny, ale i u služeb jako je např. úprava vody a jejich čištění, zpracování komunálního odpadu nebo hromadná doprava. Výdaje porostou v případě, že Olomoucký kraj i statutární město Olomouc, resp. na jejím rozpočtu závislá organizace, nemá komu dále daň přeúčtovat v podobě zdanitelného plnění. Vliv na jednotlivé rozpočty se pochopitelně liší dle struktury zajišťovaných služeb a pravomocí. Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (nejčastěji školy). U Olomouckého kraje i statutárního města Olomouce se meziroční nárůst odhaduje v řádech desítek milionů až sta milionů Kč. Je zřejmé, že absolutní hodnoty růstu výdajů nemají úplnou vypovídací schopnost, problémem je ale i procentní vyjádření odhadovaného růstu výdajů k celkovým výdajům, kde toto vyjádření znesnadňuje fakt, že ve výdajích kraje i města se promítají průtokové položky a převody vlastních fondů. Ze srovnání výdajů tříděných dle jednotlivých skupin rozpočtové skladby vyplývá, že např. u školství může dojít jen z důvodu novely ke zvýšení výdajů až o plná 4 %.40 Dopady novely zákona o DPH budou pro Olomoucký kraj i pro statutární město Olomouc od roku 2012 negativní a není jisté, zda skutečnost nebude ještě horší, než se očekává. Nejde přitom jen o DPH, ale i o jiné druhy daní jako např. daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů právnických osob včetně daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. U statutárního města Olomouce ještě může dojít ke změně daně z nemovitostí, která je celá příjmem města. Obtížná předvídatelnost hospodářského vývoje v době finanční krize a nejasnost ve státní daňové politice a v oblasti daňových reforem tuto nejistotu v hospodaření kraje i města ještě více prohlubují.

40

Deník veřejné správy [online]. 12. 9. 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Změny DPH přinesou obcím nižší příjmy a vyšší výdaje Dostupné na WWW: .

20

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

3

Průmyslový profil Olomouckého kraje

Mnohé příčiny a důležité faktory hospodářského zaostávání regionální ekonomiky se vztahují ke struktuře realizovaných ekonomických aktivit. Nejde přitom jen o odvětvovou či oborovou strukturu. Významným ukazatelem je také skladba firem dle jejich pozice v (globálních) hodnotových řetězcích. Nejde tedy o přítomnost či podíl znalostně intenzivních oborů v ekonomice, ale zejména o charakter konkrétních aktivit. Například přítomnost ústředí firmy oděvního průmyslu může mít větší přínos pro regionální ekonomiku (v podobě rozvojového potenciálu, charakteru pracovních míst, vyplácených mezd ad.) než montážní závod automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Hodnocení odvětvové struktury ekonomiky je proto nezbytné provádět na základě informací o konkrétní povaze realizovaných aktivit v místních firmách.

3.1

Průmyslová struktura Olomouckého kraje

Průmyslové aktivity jsou v Olomouckém kraji nejvíce koncentrovány v okresu Olomouc, který soustřeďuje 34% celkové průmyslové výroby kraje. Za ním následují okresy Přerov a Prostějov s 20 % a Šumperk s 19 %. Nejméně průmyslu je soustředěného v okresu Jeseník, jenom 8 %.

Graf 4: Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 30.6.201 Zdroj dat: ČSÚ

Hlavní odvětví průmyslu v kraji:  Strojírenský průmysl  Elektrotechnický průmysl  Potravinářský průmysl  Textilní a oděvní průmysl

21

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Nejdůležitějším odvětvím v Olomouckém kraji je průmysl zpracovatelský. K 30. 6. 2011 v něm působilo 95 % všech velkých průmyslových podniků, které zaměstnávají 40,1 tis. osob41.

Graf 5: Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010 Zdroj: Úřad práce Olomouc

Graf přehledně zobrazuje rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v Olomouckém kraji. Vidíme, že až 35 % osob je zaměstnáno v průmyslových odvětvích, kde dominantní roli hraje strojírenství. Ze statistik vyplývá, že strojírenské podniky zaměstnávají 48% všech lidí pracujících v průmyslové oblasti. Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví s 25%, což je dáno zejména existencí Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého, z nichž každá zaměstnává přes 3 000 osob. V posledních letech dochází také k růstu stavebního průmyslu. Dvě třetiny výroby v těchto odvětvích jsou soustředěny v organizacích, které mají hlavní sídlo přímo v Olomouci. Velký význam z hlediska průmyslu má také doprava, jelikož tudy prochází důležité železniční spoje (Praha – Olomouc – Ostrava), které pokračují až do Slovenské republiky42.

41

Český statistický úřad [online]. 16. 9. 2011 [cit. 18. 10. 2011]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 30. 6. 2011. Dostupný na WWW: . 42 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: .

22

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

3.2

Průmysl v Olomouckém kraji v roku 2010 a 1. pololetí 2011

V Olomouckém kraji sídlilo v prvním pololetí roku 2011 celkem 155 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Počet podniků v Olomouckém kraji během sledovaného období stoupl v porovnání s 1. pololetím roku 2010 o 8. Počet zaměstnanců v těch to podnicích se ale snížil na 40366, což odpovídá meziročnímu úbytku 0,8 %. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v největších průmyslových podnicích působících v Olomouckém kraji vzrostla na 22 468 Kč. Po výrazném poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy roku 2009 se situace v rocích 2010 a 2011 stabilizovala. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podniků se 100 a více zaměstnanci působících v kraji vzrostly v 1. pololetí roku 2011 oproti 1. pololetí roku 2010 o 10% na 46,9 mld. Kč a na celkových tržbách v zemi (1,44 bil. Kč) se podílely 3,2 %. Zmíněná kategorie tržeb tímto vzrostla vůči roku 2010 a dostala se i přes úroveň z roku 2009, ve kterém bylo dosaženo v prvním pololetí 45,4 mld. Kč. Na úroveň z roku 2008 (59,4 mld. Kč) však nedosáhla. V první polovině roku 2009 průmyslové podniky zaměstnávaly o 5,0 tis. více osob než v roce 2011, tudíž na 1 zaměstnance připadaly tržby ve výši 997 tis. Kč. V roce 2011 připadaly na 1 zaměstnance tržby ve výši až 1,16 mil. Kč, což odpovídá zvýšené produktivitě. Co se týče tržeb za přímý vývoz vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy, tyto činily v roku 2010 50,2 mld. Kč (bez DPH) a jejich podíl na prodeji vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy zůstal i navzdory meziročnímu poklesu relativně vysoký a to na úrovni 58,4 %. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy největších průmyslových podniků sídlících v kraji působících v zpracovatelském průmysl, tedy nejdůležitějším průmyslu Olomouckého kraje, se snížily o 1,7 % na 84,8 mld. Kč bez DPH. Na celkových tržbách se tak podílely z 98,7 %. Nejrozšířenějším odvětvím nadále zůstala výroba elektrických zařízení, která zaměstnává 6,8 tis. zaměstnanců a dosáhla v roku 2010 tržby ve výši 20 mld. Kč. Dalším významným odvětvím v pořadí, zaměstnávajícím 5,2 tis. zaměstnanců s tržbami ve výši 8,9 mld. Kč, byla výroba strojů a zařízení jinde neuvedených, dále výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s 3,9 tis. zaměstnanci a tržbami 6,5 mld. Kč, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení - 3,1 tis. zaměstnanců, tržby 2,9 mld. Kč a výroba potravinářských výrobků - 2,8 tis. zaměstnanců, 7,8 mld. Kč. Největší nárůst zaměstnanosti zaznamenala v roku 2010 výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení a to až o 41 %. Naopak, největší pokles zaměstnanosti nastal v odvětví zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku a činil 54 %. Největší nárůst tržeb, stejně jako v případě zaměstnanosti, zaznamenala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, které stoupli tržby o 81 %. Největší pokles zase dosáhlo odvětví opravy a instalace strojů a zařízení, tento činil 39 % a již zmíněné odvětví zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, 23

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, které zaznamenalo pokles tržeb o 36 %.43 Průměrný počet podniků ve sled. období Česká republika v tom kraje:

2 322

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Průměrná hrubá měsíční mzda

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy

Skutečno st (fyzické osoby)

Index 2011/ 2010

Skutečno st (Kč)

Index 2011/ 2010

Skutečnost (mil. Kč)

Index 2011/ 2010

Hl. m. Praha

220

77 824

109,3

34 549

101,2

83 916,4

106,8

Středočeský

209

86 484

96,4

27 922

104,2

125 491,3

106,2

Jihočeský

153

43 544

108,7

22 443

105,1

27 499,4

118,2

Plzeňský

159

52 608

106,8

24 398

101,5

37 525,7

103,2

Karlovarský

76

20 380

100,4

22 011

106,9

8 693,3

105,7

Ústecký

171

52 893

102,0

25 095

103,0

79 272,4

117,0

Liberecký

105

40 594

102,8

24 706

103,6

30 674,9

111,7

Královéhradecký

134

40 839

113,2

22 440

107,5

28 807,7

148,2

Pardubický

135

42 763

104,9

21 959

104,2

49 993,1

117,3

Vysočina

140

46 685

109,1

23 148

103,6

27394,5

113,8

Jihomoravský

257

68 558

111,7

23 108

103,0

44 962,2

121,6

Olomoucký

156

39 823

98.0

22 053

107,5

21 824,1

110,8

Zlínský

176

46 208

106,8

22 587

107,1

34 617,5

111,7

230

109 395

102,4

24 834

103,3

107 249,0

122,8

Moravskoslezský

Tabulka 6: Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. čtvrtletí 2011 Zdroj: Český statistický úřad 44

4

Kvalifikace pracovní síly v regionu

Kvalifikovanou pracovní silou pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých je v Olomouckém kraji dostatek. Největší podíl na tomto ukazateli má UP Olomouc, kterou navštěvuje v rámci 8 fakult cca 23 000 studentů. Další institucí, zvyšující úroveň pracovní síly přímo v Olomouci je MVŠO s cca 800 posluchači. Třetí vysokou školou Olomouckého kraje je Vysoká škola logistiky o.p.s., která je stejně jako MVŠO neuniversitním typem vysoké školy. Rostoucí zájem o studium

43

FRELICH, Ing. Jiří. Průmysl v Olomouckém kraji za rok 2010. 10. 8. 2011, 1, s. 1-1. Dostupný také na WWW: . 44 Český statistický úřad [online]. 4. 7. 2011 [cit. 08. 09. 2011]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na WWW: .

24

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra na vysokých školách v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu. Přehledné znázornění vzdělanostní struktury obyvatelstva Olomouckého kraje v ekonomicky aktivním věku je uvedeno na obrázku níže. Vidíme, že v Olomouckém kraji má 43,3 % populace ve věku 25-64 let ukončené středoškolské vzdělání bez maturity a 35,2 % SŠ s maturitou. Jenom 12,5 % má ukončenou vysokou nebo vyšší odborní školu a 8,9 % obyvatel má jenom základní vzdělání.

Graf 6: Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2010, %)45

Z dalších údajů, týkajících se profesní struktury zaměstnanosti, vyplývá, že většina ekonomicky aktivního obyvatelstva Olomouckého kraje je zaměstnána v technických a řemeslnických oborech a v strojírenství. Podíl vědeckých pracovníků a odborníků je ve srovnání s ČR podprůměrný. Pro zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu z dlouhodobého hlediska je přitom vědecko-výzkumná činnost klíčová, proto je nutné ji rozvíjet.

45

Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2010 [online]. 12.10.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW : .

25

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Graf 7: Profesní struktura zaměstnanosti (2010, %)46

5

Návrh služeb nabízených inovačním centrem

Výše uvedené analýzy a v nich zjištěné závěry byly společně s dlouhodobým záměrem a strategiemi investora východiskem pro vznik podnikatelského záměru – vytvoření centra inovací. Na základě provedených interních a externích analýz byly vybrány jednotlivé možné oblasti, ve kterých má zřizovatel možnost nabídnout nejenom své služby, ale i infrastrukturu.

46

Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2010 [online]. 12.10.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW : .

26

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Výběr těchto možností vychází z definovaného cíle centra, tedy vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou podporované pracovištěm informačně-komunikačních technologií. Zároveň je tento výběr ovlivněn současným vybavením investora v oblastech know-how, technologií, odbornosti či personálního zabezpečení. V následujícím textu byly nabízené možnosti rozděleny do dvou základních skupin vytvořených podle faktické podstaty nabízených možností. První skupinou je infrastruktura, v rámci které investor nabízí v dalších podkategoriích pronájmy kanceláří, salónků a specializovaných laboratoří. Druhou skupinu představují služby. Ty jsou dále rozděleny do dalších několika úrovní subkategorií. Ty jsou představovány projektovým servisem, poradentstvím, možnými dodávkami informační a komunikačních technologií, transferem technologií a vzděláváním. Jednotlivé nabízené služby tvoří portfolio komplexních služeb zahrnující poradenství s podnikáním, expertizy pro rozvoj produktů či služeb, materiálnětechnické a společenské zázemí. Obsah jednotlivých skupin nabízených služeb a infrastruktury, je dále rozveden v následujícím textu.

5.1

Infrastruktura a)

Kancelářské prostory – centrum nabídne pronájem kancelářských prostorů pro klientské firmy. Konference, salonky – centrum nabízí zázemí pro pořádání akcí od velkých konferencí až po menších uzavřené akce. Laboratoře – centrum může poskytnout pronájem laboratoří se specifickým IT zařízením na vysoké úrovni, čím se může odlišit od ostatních vědecko-technologických parků. Díky špičkovým technologiím může centrum nabídnout firmám pronájem supervýkonných počítačů nebo jiného hi-tech vybavení.

b) c)

5.2

Služby a)  

  

Projektový servis – v jeho rámci nabízí centru především následující servisní služby: Projektová výpomoc – pomoc při vytváření projektové žádosti, konzultace, monitorovací zprávy, administrace projektu atd. Zpracování žádostí o finanční podporu podnikatelských projektů (dotace, příspěvky, zvýhodněné úvěry) z národních zdrojů a strukturálních fondů. Monitoring aktuálních výzev. Pomoc se zajištěním povinností žadatele (výběrová řízení, žádosti o platbu, průběžné zprávy atd.) Kontrola a oponentura plné žádosti a podnikatelského záměru. 27

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV b)  





 c) 

 d)



 



Poradenství – je souborem služeb, mezi které patří především: Právní a daňové služby - v rámci ČR a EU. Služby v oblasti PR a marketingu jako jsou marketingové průzkumy trhu, poradentství v oblasti propagace firmy, tvorby marketingových koncepcí či koncepcí všech úrovní korporátní identity. Dále také možnost přípravy marketingových strategií, stejně jako poradentství v oblasti publicity a Public Relations a kontakty na reklamní agentury a grafická studia. Podnikatelský záměr – profesionální informační servis v oblastech zakládání společnosti, tvorby podnikatelského záměru a orientaci v legislativním rámci (volba právní formy podnikání a postup při založení firmy) Technology foresight a market inteligence – služby zaměřené na usnadnění orientace MSP v dynamickém vývoji na trzích nových technologií, sledování trendů na trhu a předvídání jeho pohybu. Služby rizikového kapitálu a souvisejícího poradenství, resp. asistence při hledání strategického investora. Dodávky ICT – mohou být uskutečněny především v následujících oblastech: Serverové služby jako např. Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru) či „skladování“ a zabezpečení dat na bázi cloud computing. Systémy informačních technologií Centrum pro transfer technologií – je institucionálním zázemím pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje na MVŠO Jde o způsob spolupráce a transferu znalostí a technologií mezi univerzitou a průmyslem. V rámci této spolupráce jsou nabízeny především následující služby: Komerční uplatnění duševního vlastnictví Poskytování pomoci a podpory při komerčním využití produktů duševního vlastnictví. Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím. Nabídka inovativních technologií a know-how klientskými firmami a dalšími vědecko-výzkumnými subjekty, vyhledávání potenciálních domácích a zahraničních partnerů (poptávajících) a zprostředkování kontaktů, případně asistence při jednáních s těmito partnery a další služby dle individuálních potřeb. Identifikace technologických potřeb podniků v ČR i zahraničí (tzv. screening poptávky). Vyhledání vhodných partnerů – dodavatelů technologie a know-how v zahraničí, vyhledání partnerů pro jointventure, asistence při jednáních s potenciálními partnery a další služby dle individuálních potřeb.

28

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 

Databáze technologických poptávek a nabídek – pravidelně aktualizovaná databáze, která soustřeďuje technologické nabídky a poptávky ze specializovaných transferových center především ze zemí EU.  Technology Watch Service – průběžné sledování novinek v oblastech specializace CIO – nové trendy na trhu, patenty, legislativní prostředí atd. e) Vzdělávání – představuje služby v oblasti výuky, získávání zkušeností, osvojování znalostí, dovedností a postojů. V rámci těchto služeb nabízí centru především:  Celoživotní vzdělávání – ekonomické a manažerské kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pořádané zejména pro technicky vzdělané zaměstnance.  „Inovační akademie“ – vzdělávací program zaměřený na inovační rozvoj firem. Ty mohou pod dohledem lektorů analyzovat možnosti inovací ve svých firmách a eliminovat zbytečně vynaložené prostředky. Inovační akademie obsahuje různé moduly, kterými jsou např. tvorba budoucnosti firmy, inovace procesů a výrobků v rámci podniku, financování růstu atp.  Kurzy energetického a facility managementu. Tento uvedený výčet nabízených služeb a prostředků vychází z výše uvedených potřeb a možností a bude dále využit jako podklad pro tvorbu dotazníku, jehož cílem je ověřit reálnou potřebu těchto služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji.

6

Terénní průzkum inovačního centra

–

poptávka firem

po službách

V rámci zpracování podnikatelského záměru provedl investor analýzu poptávky po předpokládaných službách CIO. Záměrem bylo získat lepší představu týkající se specifických a požadavků podnikatelských subjektů na technické vybavení a služby spojené s podnikáním. V první části bylo nutné vybrat dostatečně reprezentativní vzorek firem, u kterých by bylo možné provést dotazování. Metodika i samotný výsledek výběru je obsahem kapitoly "6.1. Výběr subjektů k dotazování". Následně bylo nutné připravit dotazník, který byl využit při řízeném polostrukturovaném rozhovoru se zástupci managementu vybraných firem. Metodika tvorby a odkazy na jednotlivé zjišťovací otázky jsou uvedeny v kapitole "6.2. Konstrukce dotazníku“. V závěru této kapitoly je obsažena subkapitola "6.3. Vyhodnocení dotazníkového šetření", ve které jsou shrnuty výsledky zpracování dotazníků.

29

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

6.1

Výběr subjektů k dotazování

Předpokladem úspěšného dotazování je v první řadě kvalitní výběr vzorku. Bez správného určení výběrového vzorku (souboru) respondentů není možné zajistit zdárný průběh dotazování i aplikaci doporučení do praxe. V principu lze říci, že výběrový vzorek při dotazování zastupuje v podstatě celý základní soubor. Proces výběru vzorku představuje především tři základní kroky. Tedy výběr rámce vzorku, určení techniky výběru vzorku a stanovení konečné velikosti vzorku.47 6.1.1 Metodika výběru Před začátkem samotného výběru vzorku bylo nutné určit, která cílová část podnikatelských subjektů se stane výběrovým souborem. Rámec výběru specifické cílové skupiny byl určen především v závislosti na záměrech investora, nabízených možnostech inovačního centra, jeho lokaci a výsledků předchozích analýz. Podle těchto vstupních dat, z nichž ty podstatné jsou součástí analytické části této práce, byla určena základní kritéria pro vyhledávání subjektů pro dotazování. Jednotlivá kritéria byla rozdělena do čtyř skupin - lokace, převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE, právní forma a velikost subjektů dle počtu zaměstnanců. Pro každou skupinu byl vytvořen seznam kritérií, která jsou pro danou oblast relevantní v závislosti na obecných a legislativních předpokladech, a zároveň tento seznam reflektoval vstupní požadavky investora, vycházející z výše uvedených vstupních dat. Tak byl určen následující seznam kritérií: 1) Lokace: Olomoucký kraj se všemi jeho okresy: a) Olomouc (Ol) b) Přerov (Pr) c) Šumperk (Su) d) Jeseník (Je) 2) Převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE: a) Průmysl b) Stavebnictví c) Obchod d) Profesní a vědecké činnosti e) Doprava a skladování f) Ubytování, stravování a pohostinství g) Informační a komunikační činnosti h) Činnosti v oblasti nemovitostí 47

KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X., str. 156

30

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

3)

Právní forma a) Akciová společnost b) Společnost s ručením omezeným c) Společnost komanditní d) Veřejná obchodní společnost 4) Velikost subjektů (dle počtu zaměstnanců): a) malé a střední společnosti, tzn. do 250 zaměstnanců Cílem výběru vzorku bylo vytvořit vzorek, který by v rámci zadaných kritérií respektoval tři sledované parametry zároveň, tedy velikost ekonomického subjektu podle počtu zaměstnanců, jejich lokaci a oboru, respektive převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE. Následujícími výpočty však bylo zjištěno, že z důvodu velikosti vzorku není možné zároveň respektovat všechny 3 sledované parametry. Mohlo by totiž dojít k zásadnímu zkreslení při zaokrouhlování. Proto bylo přistoupeno ke zpracování vzorku sledujícího pouze 2 kritéria, přičemž existují následující kombinace:  Velikost ^ lokace  Velikost ^ Obor  Obor ^ lokace V další části bylo nutné určit velikost vzorku, tedy počet subjektů, u kterých by mělo proběhnout dotazování. Obecně platí, že s rostoucím počtem dotazovaných při současném eliminování nevýběrových chyb, bývají výsledky dotazování mnohem spolehlivější.48 Na druhou stranu důležitější než samotný rozsah vzorku, je respektování dané situace při výběru vzorku, respektive správný postup při sestavování výběrového vzorku. Toto pravidlo bylo vzato v úvahu i při sestavování dále dotazovaného vzorku ekonomických subjektů. Přičemž bylo využito kombinace základní koncepčních přístupů (nákladový přístup, slepý odhad a statistický přístup). V první řadě bylo nutné na základě kalkulace finančních a časových nákladů na zjištění odpovědí jednoho respondenta určit možnou velikost vzorku, kterou by bylo možné za daných okolností dotazovat. Tato kalkulace společně s prvním odhadem představovala první určení velikosti dotazovaného vzorku. Jeho velikost byla zpřesněna pomocí statistických metod. Rozsah tak byl upraven především v závislosti na variabilitě výskytu zkoumaného znaku v základním souboru, na požadované míře přesnosti odhadu a na koeficientu spolehlivosti. Na základě těchto postupů byla určena velikost reprezentativního vzorku dotazovaných na 50 ekonomických subjektů v rámci hranic Olomouckého kraje. Pro samotný výběr byla využita veřejně přístupná aktuální data Českého statistického úřadu k datu 31. 12. 2010. Na základě široké 48

KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X., str. 158.

31

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV dostupnosti dat ČSÚ, bylo možné využít při způsobu výběru vzorku reprezentativních technik. Především pak techniky základního souboru, která umožňuje využít vyčerpávajícího šetření, které představuje zjišťování údajů od všech členů základního souboru. 6.1.2 Výsledky výběru Na základě všech předchozích šetření, jejichž postup a výsledky jsou uvedeny v příloze tohoto dokumentu, byla vytvořena metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů. Přitom jako konečné kritérium pro výběr vzorku byla zvolena kombinace Obor ^ Lokace. Výsledné kombinace, které byly využity jako vodítko pro výběr jednotlivých subjektů dotazování, jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka č. 7). Z hlediska rozvrstvení jednotlivých subjektů v rámci Olomouckého kraje šlo celkově o 20 subjektů v okrese Olomouc, 10 v okrese Přerov, 9 v okrese Šumperk, 8 v okrese Prostějov a 3 subjekty v okrese Jeseník. Z hlediska oborového pak agregovaná výběrová data pro všechny okresy Olomouckého kraje byla následující. V průmyslu a stavebnictví to bylo 10 subjektů, 15 subjektů spadalo do oboru obchodu, 7 subjektů patřilo mezi profesní a vědecké činnosti, 3 subjekty patřily do oboru doprava a skladování. Shodně po dvou subjektech měly zastoupení obory činnosti v oblasti nemovitostí a obory ubytování, stravování a pohostinství. Pouze jedno zastoupení měl obor informačních a komunikačních činností. Velikost subjektů dle počtu zaměstnanců nebyla při samostatném výběru striktně dodržena, což se vhledem k zastoupení jednotlivých velikostních skupin nejeví problematicky.

Oborové zastoupení

Počet

Okres Ol

Pr

Su

Pv

Je

Suma

Průmysl (P)

10

4

2

2

1

1

10

Stavebnictví (S)

10

4

2

2

1

1

10

Obchod (O)

15

5

3

3

3

1

15

Profesní a vědecké činnosti (M)

7

3

2

1

1

0

7

Doprava a skladování (H)

3

1

1

0

1

0

3

Ubytování, stravování a pohostinství (I)

2

1

0

1

0

0

2

Informační a komunikační činnosti (J)

1

1

0

0

0

0

1

Činnosti v oblasti nemovitostí (L)

2

1

0

0

1

0

2

50

20

10

9

8

3

50

Celkem

Tabulka 7: Zvolená metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů

32

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

6.2

Konstrukce dotazníku

Při konstrukci dotazníku bylo vycházeno ze základních předpokladů pro tvorbu dotazníku. Mimo jiné byly otázky koncipovány tak, aby byly respondentům jasné a srozumitelné. Stejně tak byl velký důraz kladen na jednoznačnost formulovaných otázek tak, aby nemohlo v žádném případě dojít k nesprávnému pochopení, respektive chápání více způsoby. 6.2.1 Metodika tvorby dotazníku Sběr informací probíhal prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden jednotlivými vybranými proškolenými členy týmu. Pro polostrukturovaný rozhovor je charakteristické, že tazatel má k dispozici předem připravenou osnovu otázek, nicméně konečná podoba rozhovoru vždy záleží na průběhu vlastní interakce s respondentem. Každý z vedených rozhovorů je tak jiný co do podoby otázek, tak do délky trvání samotného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor dokáže odstranit nevýhody plynoucí z použití pouze strukturovaného či zcela nestrukturovaného rozhovoru a byl proto vybrán jako nejvhodnější technika pro potřeby tohoto výzkumu. Na rozdíl od zcela strukturovaného rozhovoru má tento způsob sběru informací výhodu v tom, že je schopen získat od respondentů mnohem více informací a přitom lépe zajišťuje validitu zkoumání. Na druhou stranu oproti nestrukturovanému rozhovoru je snadnější na zpracování sebraných dat a schopen je ho kvalitně vést i méně zkušený tazatel. Připravené otázky byly rozděleny do šesti okruhů dle předpokládaného hlavního zaměření poskytovaných služeb CIO, které byly v době příprav osnovy polostrukturovaného rozhovoru k dispozici. Zde je jejich přehled: A. Infrastruktura B. Projektový servis C. Vzdělávání D. Poradenství E. Centrum pro transfer technologií F. Dodávky ICT Každá z oblastí byla rozpracována pomocí návodných otázek pro tazatele včetně předpřipravených variant odpovědí na pětibodové Lickertově škále, kterou byla zjišťována míra zájmu o daný produkt (1 – 100% zájem, 2 – 75%, 3 – 50% zájem, 4 – 25%, 5 – 0% zájem). Otázky však představovaly pouze orientační osnovu. Tazatelé byli instruováni, aby v průběhu rozhovoru poskytli respondentovi dostatečný prostor pro vlastní dotazy. Vedení rozhovoru tak vyžadovalo důkladné proškolení tazatelů, neboť tazatel musel být respondentovi schopen kompetentně podat potřebné informace o dané problematice (vysvětlit, co každá z nabízených služeb poskytuje, jaké jsou její možnosti využitelnosti) a v případě zájmu o daný produkt dle svého uvážení se

33

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV dále a hlouběji respondenta na jeho zájem či případné návrhy dotazovat. Školení proběhlo na půdě Moravské vysoké školy, s.r.o. a vedly jej stejné osoby, které se podílely na konstrukci osnovy rozhovoru. Tazatelé byli požádáni, aby veškeré informace, které od respondenta získali, pečlivě a doslovně zaznamenávali. Formulář určený k zaznamenávání odpovědí byl konstruován tak, aby na odpovědi i poznámky tazatele poskytnul dostatek prostoru a aby mohl být snadno a pohodlně zpracován. Na konstrukci otázek a variant odpovědí v rámci jednotlivých témat se podíleli lidé zodpovědní za konstrukci návrhů nabízených služeb CIO. V týmu ke konstrukci osnovy rozhovoru zasedli odborníci z řad managementu, marketingu, ekonomie i sociologie. Tím byla zajištěna jak věcná, tak formální i logická správnost otázek. 6.2.2 Jednotlivé zjišťovací otázky Jednotlivé zjišťovací otázky a hodnocení se týkaly infrastruktury (kancelářských a konferenčních ploch, laboratoří atd.), specializovaných služeb (projektový servis, poradenství, centrum pro transfer technologií), vzdělávání a dodávky ICT. Otázky byly rozděleny do šesti jednotlivých, písmenem označených kategorií. Každá otázka pak měla v rámci písmenné kategorie své číslo. Otázky náležící k jednotlivým kategoriím jsou uvedeny v dotazníku přiloženém v přílohové části tohoto dokumentu.

6.3

Vyhodnocení dotazníkového šetření

V rámci analýzy byly se zástupci managementu 30 vybraných podnikatelských subjektů provedeny řízené polostrukturované rozhovory na základě předem zpracovaného dotazníku (viz příloha). Otázky byly tematicky členěny do výše uvedených šesti kategorií. Respondent vždy vyjádřil svůj potenciální zájem či nezájem o danou nabídku služeb pomocí stupnice 1 až 5 (1 – 100% zájem, 2 – 75%, 3 – 50% zájem, 4 – 25%, 5 – 0% zájem). Po ukončení dotazníkového šetření byly všechny odpovědi vyhodnoceny v tabulkách a graficky prezentovány. Tabulky zobrazují pro každou otázku v rámci dané kategorie (A1 – F7) četnost odpovědí dle nabídky k dané otázce, tedy počet respondentů, kteří uvedli v dotazníku odpověď (1 – 5) pro danou otázku. V tabulce je také uveden vážený aritmetický průměr všech odpovědí na danou otázku a celkový počet respondentů, kteří na danou otázku odpověděli. Informace v tabulce jsou také zpracovány graficky – znázorněna je četnost odpovědí 1-5 na danou otázku i celkový počet respondentů, kteří na příslušnou otázku odpověděli.

34

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 6.3.1 Infrastruktura Odpověď

A.1

A.2

A.3

A.4

A.5

A.6

A.7

1

1

2

1

0

0

2

1

2

4

0

1

1

1

1

0

3

1

4

7

0

0

3

1

4

0

4

2

0

1

1

1

5

23

15

14

23

22

15

18

4,38

4,20

4,08

4,88

4,83

4,18

4,67

29

25

25

24

24

22

21

Průměr Počet odpovědí

Tabulka 8: Odpovědi na otázky z kategorie A – Infrastruktura

Graf 8: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie A – Infrastruktura

První okruh otázek se týká infrastruktury (otázky A.1 až A.7), respondenti byli dotazováni na možnosti využívaní kancelářských, konferenčních a jiných prostor, které budou nabízeny k pronájmu v rámci CIO. Průměr odpovědí na jednotlivé otázky v této kategorii se v žádné otázce nedostal nad hranici 4 bodů. Z údajů vyplývá, že oslovení podnikatelé projevili největší zájem o prostory určené na školení a tréninky zaměstnanců (otázka A.3) s průměrnou hodnotou odpovědí 4,08. Nejmenší je zájem o IT laboratoře HW s průměrem 4,88 (otázka A.4). Nejvíce respondentů – 29 - se vyjádřilo k otázce A.1, nejméně k poslední otázce v této časti A.7 (pouze 21). V případě kancelářských prostor (otázka A. 1) odpovědělo celkově 29 firem, z nichž 6 vyjádřilo zájem o tyto prostory. U konferenčních prostor (A.2) se kladně vyjádřilo celkem 10 dotazovaných. Podobná situace byla s prostory určenými na školení a tréninky zaměstnanců (A.3), o takový druh prostor vyjádřilo zájem 11 firem. Nejméně zajímavé pro respondenty byly IT laboratoře HW (A.4), pouze jedna firma projevila hypotetický zájem o tuto nabídku, a také IT laboratoře SW (A. 5), o něž projevili zájem dva respondenti. O cateringové

35

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV prostory (A. 6) vyjádřily 100% zájem 2 firmy a 5 dalších vyjádřilo částečný zájem. V otázce A.7 vyslovily 3 firmy zájem o jiné prostory a vybavení. 6.3.2 Projektový servis Odpověď

B.1

B.3.1

B.3.2

B.3.3

B.3.4

B.3.5

B.4

B.5

B.6

B.7

1

9

4

10

6

3

4

9

8

7

4

2

0

0

1

0

1

1

5

1

2

2

3

1

4

1

2

6

1

2

5

4

4

4

1

0

0

1

1

1

3

2

3

4

5

19

2

1

1

3

1

7

10

9

10

3,70

2,60

1,54

2,10

3,00

2,25

2,77

3,19

3,20

3,58

30

10

13

10

14

8

26

26

25

24

Průměr Počet odpovědí

Tabulka 9: Odpovědi na otázky z kategorie B – Projektový servis

Druhý okruh otázek byl věnován nabídce služeb projektového servisu a zjišťoval úroveň informovanosti a zkušeností dotazovaných s přípravou a realizací dotačních projektů (otázky B.1 až B.7). Tato kategorie dosáhla nejlepších (nejnižších) bodových výsledků, z čehož vyplývá značná poptávka po službách tohoto druhu. Nejdříve bylo zjišťováno, zda firmy využívají dotačních projektů, resp. zda již s těmito produkty mají nějakou zkušenost (9 firem využívá dotační projekty, 2 firmy částečně). U ostatních firem byly dále zjišťovány důvody, proč dotační projekty nerealizují (B.3.1 až B.3.5). Dle šetření jsou těmito důvody především administrativní náročnost projektů (12 respondentů), dále neexistence vhodných výzev, které by pokrývaly jejich potřeby (11 firem), a také nedostatečná kapacita lidských zdrojů pro přípravu a realizaci těchto projektů (9 respondentů) minimální nebo žádné zkušenosti s realizací projektů (8 respondentů), nedostatečná časová kapacita pro sledování výzev (7 firem). Další část otázek v této kategorii byla věnována možnosti externí spolupráce v oblasti dotačních projektů, jejich administraci, přípravě a realizaci. Zde bylo zaznamenáno nejvíce kladných odpovědí. Šlo zejména o oblasti vyhledávání vhodných výzev (9 firem vyjádřilo 100% zájem a 10 z nich částečný). Většina respondentů také projevila zájem o přípravu projektových žádostí (16 firem) a zároveň o jejich administraci (opět 16 z dotazovaných firem). Z výše uvedeného vyplývá, že neúčast sledovaných firem nepramení ani tak z jejich apriorního nezájmu nebo malé motivace, jako spíše z nedostatku odborných a časových kapacit, které jsou potřebné pro přípravu a následnou realizaci těchto projektů. Na základě těchto skutečností lze předpokládat možnost spolupráce s externím subjektem, který by pro jednotlivé firmy zajišťoval všechny procesy s projekty spojené (cyklus od

36

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra vyhledávání vhodných výzev – přípravu projektové administraci – až po evaluaci výsledků a přínosů).

dokumentace

–

Graf 9: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie B - Projektový servis

Z tabulky a grafu je patrné, že projektový servis je v rámci nabízeného portfolia služeb nejvíce žádanou aktivitou. Průměry odpovědí na jednotlivé otázky se pohybují kolem 2,5 což je např. vůči předchozím 4,5 v případě infrastruktury výrazně lepším výsledkem. 6.3.3 Vzdělávání Třetím tématem a zároveň nejrozsáhlejší kategorií téma vzdělávání vlastních zaměstnanců (otázky C.1 až C.16.4).

37

v dotazníku je

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Odpověď

C.1

C.2

C.3

C.4

C.5

C.6

C.6

C.7

C.8

C.9

C.10

1

17

7

6

1

0

1

6

5

4

3

2

4

1

3

3

3

4

2

1

3

3

3

2

2

2

0

3

3

5

3

0

0

2

1

3

3

7

3

3

4

2

3

1

3

4

1

2

2

0

0

0

0

1

4

2

1

1

1

2

5

1

1

1

3

2

0

0

0

0

0

2

5

3

9

11

14

16

12

7

8

3

5

5

4

14

14

13

13

8

2,10

3,09

3,33

4,04

4,45

3,19

2,77

4,73

4,29

4,00

4,12

3,39

30

23

24

23

22

16

13

15

17

18

17

18

C.16.1

C.16.2

C.16.3

C.16.4

Průměr Počet odpovědí C.14.1

4,09 3,06 3,41 2,73 3,27 23

17

17

15

15

C.11 C.12.1 C.12.2

C.14.2 C.14.3 C.14.4 C.14.5 C.14.6 C.15.1 C.15.2 C.15.3 C.15.4 C.15.5

C.12.3

C.12.4 C.13

8

0

2

0

2

0

3

0

0

2

3

2

3

2

7

2

2

0

0

0

0

3

1

0

3

3

1

6

3

2

1

1

1

0

0

0

3

2

3

2

3

1

1

1

0

1

1

2

2

1

1

0

2

0

0

0

3

0

1

1

8

14

15

17

16

17

2

7

7

4

2

3

3

3

2

2,95

4,50

4,40

4,89

4,53

4,94

2,55

4,25

4,40

3,09

2,55

3,40

2,54

3,00

2,08

20

18

20

19

19

18

11

12

10

11

11

10

13

10

12

Tabulka 10: Odpovědi na otázky z kategorie C - Vzdělávání

Drtivá většina respondentů (27 firem) uvedla, že své zaměstnance vzdělává alespoň částečně. Dále se tazatelé zaměřovali na oblasti vzdělávání, které jsou pro firmy perspektivní (otázky C.2 – C.6). V rámci těchto dotazů vyšlo najevo, že mezi obory s největším potenciálem patří oblast ekonomiky a managementu, následované marketingem a PR, inovačním managementem, energetickým a facility managementem. Dále bylo zjišťováno o jaký typ vzdělávaní a v jakých prostorách mají firmy zájem (otázky C.6 až C.13). Oslovené firmy v 10 případech preferují vzdělávání v prostorách jejích firmy, 9 firem by naopak uvítalo prostory poskytnuté vzdělávající institucí. Individuální vzdělávání dle požadavků firmy upřednostňuje 12 firem, oproti 10 firmám, které by více ocenily standardizované vzdělávání přizpůsobené požadavkům trhu. Dle šetření firmy poptávají spíše systematické a dlouhodobé vzdělávaní - 11 firem, oproti ad hoc vzdělávání - 9 firem. V oblasti vysokoškolského vzdělávání a kurzů, projevila zájem o bakalářský stupeň vzdělávání pouze 1 firma, 3 firmy vyslovily svůj zájem o magisterský stupeň vzdělávání a 5 firem by rádo vzdělávalo své zaměstnance v MBA studiu. O rekvalifikační kurzy se zajímaly 4 firmy a o certifikované kurzy projevilo zájem 10 firem, což je nejvíce v této kategorii. Ve vzdělávání v oblasti cizích jazyků je nejvíce preferovaný anglický jazyk (12 firem), dále pak ruský jazyk (5 firem), německý (4 firmy), francouzský (3 firmy) a čínský (2 firmy). Firmy nijak výrazně nepreferují skupinovou nebo individuální, formální či neformální (všechny kategorie jsou hodnoceny víceméně stejně) výuku, 7 firmám by spíše

38

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra vyhovovalo koučování, 5 firmám e-Learning a 3 příprava studijních opor. Dle průzkumu je nejvýhodnější způsob zacílení na konkrétní oblast, ke kterému se přiklonilo 10 firem a praktické/aplikované ukázky, jež preferovalo rovněž 10 firem. Prezentace aktuálních poznatků by uvítalo 7 firem, stejně jako interdisciplinární pojetí.

Graf 10: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie C - Vzdělávání

6.3.4 Poradenství Odpověď

D.0

D.1

D.2

D.3

D.4

D.5

D.6

D.7

D.8

1

6

2

4

4

3

1

0

0

0

2

0

0

2

2

3

1

0

0

1

3

4

5

0

0

2

3

2

4

3

4

4

4

2

4

2

1

3

1

3

5

15

13

15

14

14

16

20

21

18

3,76

4,08

3,96

3,92

3,88

4,36

4,72

4,65

4,52

29

24

23

24

24

22

25

26

25

Průměr Počet odpovědí

Tabulka 11: Odpovědi na otázky z kategorie D - Poradenství

V oblasti specializovaného poradenství, bylo tazateli nejdříve zda mají firmy zájem o využívání služeb přes externí

39

zjišťováno, dodavatele.

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Jako zajímavou shledalo možnost využití externích dodavatelů 14 z 29 firem. O poradenství a konzultace v oblasti inovací projevilo zájem nejvíce firem (11 respondentů), shodně 10 firem by zajímalo PR a marketingové poradenství a poradenství v oblasti technology foresight. 8 firem by uvítalo poradenství zaměřené na management, 7 na implementaci ISO, 6 v oblasti rizikového kapitálu a nejméně, 5 firem by uvítalo poradenství v ICT oblasti hardware a software.

Graf 11: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie D - Poradenství

6.3.5 Centra pro transfer technologií Odpověď

E.1

1

3

2

1

3

5

4

5

5

16 4,00

Průměr Počet odpovědí

30

Tabulka 12: Odpovědi na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií

V předposlední části nazvané centrum pro transfer technologií bylo zjišťováno, zda firmy v této oblasti vyhledávají podporu. Celkově 14 firem se vyjádřilo, že alespoň částečně pomoc vyhledává. 3 firmy dokonce uvedly, že si nechávají radit a pomáhat při své hospodářské činnosti. Na tuto otázku odpověděly všechny firmy, které vyplnily dotazník a průměr všech odpovědí je 4,0.

40

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Graf 12: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií

6.3.6 Dodávky ICT Odpověď

F.1

F.2

F.3

F.4

F.5

F.6

F.7

1

2

1

1

1

1

1

0

2

0

1

2

0

2

2

0

3

3

1

2

1

1

2

4

4

2

1

1

2

2

1

0

5

21

18

16

18

15

15

15

4,43

4,55

4,32

4,64

4,33

4,29

4,58

28

22

22

22

21

21

19

Průměr Počet odpovědí

Tabulka 13: Odpovědi na otázky z kategorie F - Dodávky ICT

Poslední část dotazníku je zaměřena na dodávky ICT. Z uvedených odpovědí vyplývá, že 7 z 28 odpovídajících zájem o ICT dodávky má, 2 se vyjádřili, že jejich zájem je 100%. Další otázky se zabývaly službami jako např. server housing a hosting (zájem 4 firem), služby systémové integrace (zájem 6 firem), pronájem místa pro uložení dat (zájem 4 firem). O servis v oblasti uložení a správy dat se zajímalo 6 firem, stejně jako o ekonomický informační systém a 4 firmy projevily zájem o FAMA servis. Průměr všech odpovědí byl poněkud nižší než v předchozích kategoriích (až 4,45), ale i naproti tomu se v každé otázce, kromě poslední týkající se FAMA servis, alespoň jedna firma vyslovila se 100% zájmem.

41

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Graf 13: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie F - Dodávky ICT

7

Marketingová strategie pro CIO

Cílem Centra inovací Olomouc je vytvořit v regionu silné podpůrné prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědeckovýzkumnými pracovišti v rámci olomouckého regionu a celé ČR. Celé Centrum se má rozvíjet postupně, stane se domovem společnosti TESCO SW, Moravské vysoké školy Olomouc, ale i různých poradenských a expertních firem z ČR i ze zahraničí. Dle propagačních materiálů CIO mají být součástí CIO také multifunkční prostory pro semináře a konference s mezinárodní účastí. Hlavní ambicí CIO je změna podnikatelské kultury celého regionu. Vzhledem k tomu, že záběr celého projektu je velice široký, a plánovaný rozsah nabídky produktů (zejména služeb) zasahuje do mnoha oblastí, je následující marketingová strategie pouze rámcovým doporučením pro zájemce o danou problematiku. K důkladnému zpracování marketingové strategie by bylo zapotřebí získat konkrétní informace o celém projektu, nejen pokud jde o jeho vizualizaci, ale také faktickou skladbu nabídky produktů (tedy výrobků, služeb, míst, lidí, informací, atd.). Rovněž zpracování řady analýz a návazný návrh marketingové strategie (včetně konkrétních doporučení) by mělo být nedílnou součástí firemní strategie provozovatele a celého projektu CIO.

7.1

Tvorba strategie

Chceme-li pro CIO vytvořit správně zacílenou strategii a také realizovat, je vhodné použít níže uvedený obecný postup. 1) Analýza okolí CIO a analýza firmy

42

ji úspěšně

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 





2) 

3)  4) 

5) 

6)  

7)

vlastností makroprostředí a jeho vývojových tendencí – vývoje rizik a příležitostí, které z makroprostředí pro firmu plynou; základní metodou této analýzy je část SWOT (analýza OT/příležitosti a hrozby); zdrojem informací pro analýzu makroprostředí mohou být především informace získané výzkumem od stolu (sekundární informace – studie, statistiky, zprávy, rešerše), cíleného okolí – vývoje oboru, v němž firma podniká, trhu, na němž se firma pohybuje (cílového segmentu), analýza tržních subjektů, zákazníků, zprostředkovatelů, konkurence, dodavatelů, orgánů státní a veřejné správy, se kterými firma přímo komunikuje a samozřejmě veřejnosti, analýza firmy – jejich objektivních znalostí, možností, poznání silných a slabých stránek firmy a způsobů jejich ovlivňování (část analýzy SWOT – SW / silné stránky, slabé stránky), včetně rozboru minulých strategií a jejich výsledků a důsledků pro minulé cíle firmy. Vztahová (konfrontační analýza) analýza pozice firmy na trhu, vztah silných a slabých stránek firmy k příležitostem a rizikům (konfrontační matice), komparační metody, účinnost marketingového mixu a jeho jednotlivých marketingových nástrojů. Prognóza vývoje poznaných vlastností cíleného okolí firmy, makroprostředí a vlastností možností firmy. Stanovení cíle hierarchie dílčích cílů, jejich vlastností a předpokladů vývoje, jejich podmíněnosti a časové posloupnosti. Vymezení kritérií cíle a jejich vlastností. Tvorba strategie tvorba strategie s využitím poznaných vlastností firmy a jejího okolí. Rámcové vymezení metod a nástrojů k dosahování dlouhodobých nástrojů firmy. Rozpracování strategie do taktiky firmy a plán její realizace taktika je použití prostředků, nástrojů, metod, instrumentaria k dosažení cíle, podrobnější vymezení použitelných nástrojů v marketingové koncepci, zejména nástrojů marketingového mixu. Rozpočty nákladů a výdajů.

Implementace strategie a kontrola jejího uplatňování  kontrola plnění cílů a realizace strategie a taktiky. Úprava podle skutečného průběhu, měnících se podmínek realizace, vlastností

43

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV a možností firmy, cíleného okolí a makroprostředí podle odchylek od předpokládaného vývoje (od predikce, prognózy).

7.2

Analýzy

Pro získání kvalitních informací o vnějším i vnitřním prostředí podniku, v našem případě Centra inovací Olomouc, by bylo vhodné zpracovat řadu analýz (nebo alespoň některé z nich). Níže jsou uvedeny ty nejzákladnější:  analýza prostředí (makroprostředí),  analýza trhu,  analýza odvětví,  analýza konkurence,  analýza dodavatelů,  analýza zákazníků,  segmentace trhu a výběr cílových trhů,  analýza produktu,  analýza konkurenční výhody,  analýza ostatních interních faktorů. Jednou z nejčastěji používaných analýz (kromě SWOT, PEST, SLEPT a dalších) je Porterova analýza konkurenčního prostředí.

Obrázek 2: Porterova analýza konkurenčních sil49

49

BusinessInfo.cz, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketingrizeni-msp-komplexni-analyza/1001663/45239/ (data k 18.12.2011).

44

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Pro CIO, jeho zázemí i provozované služby (a to nejen v etapě spuštění projektu) je důležitá dobrá znalost konkurenčního prostředí. Významným konkurentem je v tomto případě samotné Regionální centrum Olomouc, s.r.o. (RCO), které se zaměřuje na aktivity v oblasti nemovitostí a kongresové turistiky. Společnost nabízí komplexní služby v oblastech pronájmu administrativních a obchodních prostor, správy nemovitostí, zajištění služeb spojených s nájmem (pronájem prostor pro pořádání kongresů, přehlídek, společenských akcí, organizování akcí dle požadavků zákazníka) a dalších. Dále se v regionu nachází nebo budují další centra v rámci významných projektů, které mohou oslabit pozici, resp. převzít určitý tržní podíl Centru inovací Olomouc (např. nový projekt Sidia či Šantovka). V následující části jsou uvedeny příklady otázek v rámci analýzy konkurence CIO. Na většinu z nich bychom měli znát odpověď.  Jak intenzivní je konkurence?  Kdo jsou naši konkurenti?  Jaké jsou jejich tržní podíly?  Jaký je profil našich konkurentů?  Jaké je pojetí našich konkurentů v myslích zákazníků?  Jak chtějí být naši konkurenti vnímáni na trhu?  Jaké jsou současné cíle našich konkurentů a jak se zřejmě změní?  Jaké strategie mají naši konkurenti a jak jsou úspěšné?  Co jsou silné a slabé stránky našich konkurentů?  Jaké hrozby pro nás naši konkurenti představují?  Jaká jsou odvetná opatření od konkurentů?  Jak pravděpodobně budou reagovat naši konkurenti na změny způsobu našeho podnikání?  Jak vypadá konkurenční nabídka výrobků a služeb na trhu?  Do jaké míry uspokojují konkurenční výrobky potřeby zákazníků?  Mají konkurenti nějaké patenty, licence či chráněné vzory?  Kde mají naši konkurenti reklamu a jak často?  Jaké ceny mají naši konkurenti?  Na čem je založen úspěch prodeje u našich konkurentů?  Jak konkurenti distribuují výrobky?  Jak konkurenti reagují na hrozby?  Jaké je technologické vybavení našich konkurentů?  Je výzkum a vývoj pro naše konkurenty důležitý? Jak často naši konkurenti inovují své výrobky/služby? Kolik investují do vývoje a výzkumu?  Jaké inovace či zlepšení výrobku byly konkurencí v poslední době uvedeny na trh?  Jaká je finanční situace našich konkurentů?  Jak se odlišují úspěšní konkurenti od těch méně úspěšných?

45

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV  

7.3

Co se píše o konkurenci v odborném a ekonomickém tisku u nás i ve světě? Do jaké míry využívají konkurenti podobné výhody a zdroje jako my?50

Marketingový mix

Strategie CIO by měla být zohledněna v marketingovém mixu, proto je vhodné zaměřit se zejména na následující složky marketingového mixu a rozpracovat jeho součásti. Při zpracování marketingové strategie (resp. marketingového mixu CIO) je nutné vycházet z dříve připravených analýz vlastní firmy, trhu, konkurence a ze závěrů marketingových výzkumů. Cílem by mělo být zvážit pro každou “4P” oblast několik variant strategií, vybrat z nich tu nejvhodnější a snažit se přitom nalézt zejména výhody CIO před konkurencí při získávání zákazníků.  Produkt (produktová politika) – produktem CIO (dle brožury Centra inovací Olomouc) jsou především připravované služby a to zejména možnost využití komplexních služeb pro firmy zahrnující poradenství s podnikáním, expertízy pro rozvoj produktů či služeb, materiálně technické a společenské zázemí. Komplex CIO nabídne k dispozici také atraktivní kancelářské a konferenční prostory ke krátkodobému i dlouhodobému nájmu. Dalším produktem je nabídka projektového servisu včetně zpracování žádostí o finanční podporu podnikatelských subjektů z národních zdrojů, strukturálních fondů, zajištění všech administrativních náležitostí a průběžný monitoring dotačních možností. Součástí produktové politiky je také plánované poskytování poradenských služeb v oblasti daňové a právní problematiky, PR a marketingu, nebo pomoc při získávání finančních zdrojů z fondů rizikového kapitálu. Nedílnou součástí nabízených služeb CIO budou kurzy celoživotního vzdělávání, které poskytnou přehled legislativních požadavků při zahájení podnikání, základní znalosti z teorie managementu, marketingu, řízení lidských zdrojů a finančního řízení podniku.  Cena (cenová politika) – uzpůsobena dle konkrétních dílčích nabídek služeb a specifických požadavků obou stran.  Distribuce – dle způsobu nabídky (resp. prodeje) dílčích aktivit.  Marketingová komunikace – obsahuje veškeré možnosti pro zviditelnění firmy, projektu CIO, značky, možnosti pro využití prostředků a médií v rámci marketingové komunikace. Její jednotlivé dílčí složky (reklama, public relations, sponzorování, podpora prodeje, přímý marketing, výstavy a veletrhy, 50

BusinessInfo.cz, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketingrizeni-msp-komplexni-analyza/1001663/45239/ (data k 19.12.2011).

46

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra osobní prodej a další) musí být uzpůsobeny konkrétním podmínkám a nárokům CIO a specifickým požadavkům firmy jako provozovatele. Rovněž znalost rozpočtové politiky pomůže dotvořit komplexní obraz o požadavcích na marketingové aktivity firmy.

7.4

Zvyšování publicity o CIO

Povědomí o projektu Centra inovací Olomouc, o jeho cílech a ambicích, připravovaných službách, zázemí, konkurenční výhodě, významných lidech i konkrétních úspěchů je nutné zveřejňovat. Je vhodné také pravidelně informovat veřejnost o připravovaných projektech, jejich průběhu i samotných výsledků. K budování pozitivní publicity CIO lze využít několika jednoduchých nástrojů. Jsou jimi: 1. tiskové zprávy (Mladá fronta, Hospodářské noviny, Olomoucký deník, atd.), 2. běžné propagační materiály (brožury, letáky, kalendáře, atd.), 3. novinářské kity (tzv. balíčky pro novináře, obsahují informace o společnosti, její historii, popis výrobků a služeb, čerstvé tiskové zprávy, fotogalerie, kontaktní informace pro novináře, atd.), 4. internet, 5. informační e-maily a bulletiny, 6. tiskové konference, 7. recepce pro novináře, 8. kulaté stoly, 9. přednášky a semináře, 10. rozhovory, 11. pozvání novinářů na exkurze a konference obchodních partnerů CIO.

8

Rámec organizačního a personálního zabezpečení CIO

V této kapitole se zaměříme na model personálního zabezpečení v rozvinuté funkční podobě fungování CIO ve všech jeho základních plánovaných službách. Neřešíme postupné fáze jeho rozvoje vycházející ze současnosti ve směru k naplnění funkčnosti v plném rozsahu. Tento vývojový pohled musí být předmětem jiného dokumentu, zpracovaného na základě přesných údajů realizačního plánu rozvoje služeb, ekonomické rozvahy a personálních zdrojů současného klastru s potenciálem zaměřeným na činnost v CIO.

47

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

8.1

Vstupy pro zpracování projektu CIO:

rámce

personálního zabezpečení



navržená struktura služeb a výsledky šetření, které ukázalo rámcový zájem o všechny navrhované služby bez prozatímního hlubšího vhledu do rozsahu jednotlivých služeb,  vizí možného rozvoje CIO mimo popsané služby ve výzkumu, formulované v rámcových dokumentech a veřejných sdělení dr. Tesaříka  zkušenosti z personálního zabezpečení obdobného pracoviště - klastr OKI, RCO, TESCO SW, MVŠO Zpracování návrhu personálního zabezpečení umožňuje a předpokládá jeho další rozvoj, doplňování ve smyslu rozsahu i ve smyslu důslednosti popisu navrženého obsahu. Návrh koncepce vychází z teoretických základů teorie personálního řízení. Využívá možnosti moderní personalistiky založené na využití vnitřních i vnějších lidských zdrojů organizace, využití potenciálu pracovních sil a optimalizaci vytváření komplexu pracovních kompetencí, modifikaci pracovních podmínek pro naplňování pracovních kompetencí. Organizační a personální zabezpečení CIO je zpracováno do podoby systému graficky znázorněného na obrázku č. 3. Textová část je popisem funkčnosti grafického znázornění.

8.2

Východiska - charakteristika navrhovaného systému

Flexibilita – předpokládá se výrazná flexibilita ve využití kapacity objektu (nájemci) a charakteru a rozsahu poskytovaných služeb Využití zdrojů a potenciálu - partnerské instituce centra disponují potenciálem a know-how, které je v rámci spolupráce využitelné pro správu i služby centra Rozmanitá funkcionalita – funkcionalita centra bude směřovat k zajištění provozu budovy i k realizaci a koordinaci konkrétních služeb a aktivit  Správa objektu  Služby o poradenství o koučování o expertní služby o vzdělávací služby o outsourcing  Instituce o Profesní a odborná seskupení regionálního charakteru (např. regionální pracoviště Czech Green Building Council, …) o Nezávislé instituce zajišťující „supervizorské služby“ (např. auditorské a certifikační orgány, rozhodčí soud,…)

48

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra  Specifická pracoviště (knihovna, HUB,…) Ochrana a stabilizace know-how – v rámci služeb a aktivit centra lze předpokládat kumulaci značného know-how, které je primárně třeba vázat na interní pracovníky centra, případně externisty s předpokladem dlouhodobé a systematické spolupráce (zaměstnanci partnerských firem) Spolupráce – je potřeba vytvořit dostatečnou komunikační platformu pro kooperaci a sdílení know-how všech složek personálního zabezpečení, což bude přinášet specifické nároky na management centra a vnitřní komunikační systém Nezávislost – je nutno rozhodnout o tom, nakolik má být objekt soběstačný a nezávislý ve svém fungování na externích poskytovatelích zdrojů a služeb, předpokládejme ale, že by centrum mělo být schopno zajistit většinu služeb potřebných ke svému provozu (infrastruktura, ostraha, údržba, bezpečnost, úklid, ekonomika,…) Partnerský vztah s nájemci – nájemci objektu budou využívat jeho prostory a služby, současně (někteří z nich) budou partnery spolupracujícími na poskytování těchto služeb

8.3

Požadavky na personální zabezpečení

Personální zdroje budou tvořeny: Interní pracovníci – zaměstnanci centra (účast na aktivitách CIO na základě pracovně-právních vztahů) Externí pracovníci a) zaměstnanci členů klastru OKI - MVŠO, TESCOSW, RCO – (účast na aktivitách CIO na základě smluvních vztahů mezi CIO a partnerskou organizací, příp. dílčích pracovně-právních vztahů) b) zaměstnanci partnerských organizací (účast na aktivitách CIO na základě smluvních vztahů mezi CIO a partnerskou organizací) Experti z praxe (obvykle individuální a jednorázová účast na aktivitách CIO jako OSVČ) Specifikace konkrétních požadavků a rozsahu kapacit je možná po upřesnění funkcionality centra a jeho služeb. Z hlediska formy spolupráce je možné v rámci dělby práce specifikovat rozdělení personálních zdrojů: Interní pracovníci - zaměstnanci CIO  správa a management objektu o management společnosti – ředitel, právník o koordinace aktivit centra (vnitřní organizace a komunikační a informační systém) o administrativa o personální oddělení (personalista, mzd. účetní) o ekonomické oddělení (účetnictví, správa majetku)

49

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV oddělení obchodu, marketingu a PR oddělení technické údržby a správy (infrastruktura, IT, technická zařízení, ostraha, úklid, …) o oddělení pronájmů (dlouhodobých, krátkodobých)  poskytující služby formou outsourcingu (nájemcům budovy, resp. externím zájemcům)  realizující aktivity CIO (především pořadatelská agentura, catering)  pracující pro konkrétní profesní a odborná seskupení regionálního charakteru, která jsou zřízena CIO či sídlí v jeho prostorách Externí pracovníci - poskytující služby formou outsourcingu (nájemcům budovy, resp. externím zájemcům) - realizující aktivity CIO (především poradenství, koučování, vzdělávací služby) - pracující pro konkrétní profesní a odborná seskupení regionálního charakteru, která jsou zřízena CIO či sídlí v jeho prostorách Experti z praxe51 - realizující aktivity CIO (především koučování a expertní služby, případně zakázkové vzdělávací služby) Některé ze služeb (označeny jako supervizorské) musí mít nezávislý charakter, jejich pracovníci by tedy měli mít zcela nezávislý statut; vůči CIO by tyto instituce měly fungovat jako klient, příp. partner. o o

51

Experty z praxe bude do CIO přinášeno specifické know-how na vysoce expertní úrovni - u nich se předpokládá obvykle jednorázová spolupráce. V případě přenositelného know-how by v tomto případě měl být expert „stínován“ některým z interních pracovníků či zaměstnanců partnerských firem s cílem stabilizace know-how v CIO.

50

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra AKTIVITY C.I.O. PORADENSTVÍ

POŘADATELSKÁ AGENTURA A CATERING

SPRÁVA OBJEKTU C.I.O. MANAGEMENT EKONOMIKA PERSONALISTIKA PRÁVNÍ SLUŽBY MARKETING, OBCHOD, PR TECHNIKA, SPRÁVA, ÚDRŽBA PRONÁJMY….

VZDĚLÁVACÍ SLUŽBY - standardizované - zakázkové

EXPERTNÍ SLUŽBY

KOUČOVÁNÍ

KLASTR KLASTR OKI OKI

PERSONÁLNÍ ZDROJE MVŠO INTERNÍ (ZAMĚSTNANCI C.I.O.)

EXTERNÍ (ZAMĚSTNANCI PARTNERŮ)

TESCO SW OKI RCO

EXPERTI Z PRAXE C.G.B.C. SCHNEIDER

SLUŽBY – OUTSOURCING

PLATINN

(účetnictví, personalistika, IT….)

B.p.S.

PRO NÁJEMCE BUDOVY

EXTERNÍ SLUŽBY

IFMA

Microsoft

PROFESNÍ A ODBORNÁ SESKUPENÍ REGIONÁLNÍHO CHARAKTERU - BpS - CGBC

SUPERVIZORSKÉ SLUŽBY - AUDITY - ROZHODČÍ SOUD

Obrázek 3: Organizační a personální zabezpečení CIO

51

Asociace rodinných firem Klub manažerů

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Bibliografie [ 1 ] HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 80-704-0842-1. [ 2 ] LOUČKOVÁ, Ivana a Juliet M CORBIN. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu: techniques and procedures for developing grounded theory. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 311 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 978-808-6429-793. [ 3 ] STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Basics of qualitative research: techniques and procedures for developing grounded theory. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, c1998, 312 s. Opuscula, 5. ISBN 08039-5940-0. [ 4 ] STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. Opuscula, 5. ISBN 80-858-3460-X. [ 5 ] NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. Úvod do logiky aristotelské tradice: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity, 2007, 217 s. Opuscula, 5. ISBN 978-807-0409-596. [ 6 ] CHABADA, Michal. Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, 151 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-2322-645. [ 7 ] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-807-3674-854. [ 8 ] REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: Příručka pro uživatele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4730-066. [ 9 ] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80246-0139-7. [ 10 ] MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4. [ 11 ] Olomoucký kraj [online]. 5.2011 [cit. 4. 1. 2012] Dostupné na WWW: [ 12 ] Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW:

52

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra [ 13 ] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6. 9. 2011 [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: [ 14 ] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6. 9. 2011 [cit 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: [ 15 ] Český statistický úřad [online]. Červenec 2011 [cit. 10. 8. 2010]. Inflace v červenci 2011. Dostupné na WWW: . [ 16 ] Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: [ 17 ] Český statistický úřad [online]. Září 2011 [cit. 13. 10. 2011]. Inflace v září 2011. Dostupné na WWW: [ 18 ] Deník veřejné správy [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW:< http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6502607> [ 19 ] Deník veřejné správy [online)] září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW: [ 20 ] Olomoucký kraj [online] červen 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Zastupitelstvo Olomouckého kraje. Dostupné na WWW [ 21 ] Olomoucký kraj [online] 24. 6. 2011 [cit. 20. 10. 2011]. Důvodová zpráva. Dostupné na WWW: [ 22 ] Olomoucký kraj [online] září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet Olomouckého kraje. Dostupné na WWW: [ 23 ] Deník veřejné správy [online]. Září 2011 [cit. 29.9.2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW [ 24 ] Finanční noviny [online] 18.10.2011 [cit. 20.10.2011 ]. Průměrný dluh obcí na obyvatele se loni zvýšil nad 5500 Kč. Dostupné na WWW: [ 25 ] Statutární město Olomouc [online]. září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet statutárního města Olomouce. Dostupné na WWW: [ 26 ] Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Střednědobý rozpočtový výhled na roky 2010 – 2013 statutárního města Olomouc. Dostupné na WWW: 53

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

[ 27 ]

[ 28 ]

[ 29 ]

[ 30 ]

[ 31 ]

[ 32 ]

[ 33 ]

[ 34 ]

[ 35 ]

[ 36 ]

[ 37 ]

Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Olomouc má podle odborníků velmi dobrý rating. Dostupné na WWW: Statutární město Olomouc [online] [cit. 18. 10. 2011]. Dostupné na WWW: Deník veřejné správy [online]. 12. 9. 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Změny DPH přinesou obcím nižší příjmy a vyšší výdaje Dostupné na WWW: Český statistický úřad [online]. 16. 9. 2011 [cit. 18. 10. 2011]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 30. 6. 2011. Dostupný na WWW: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: FRELICH, Ing. Jiří. Průmysl v Olomouckém kraji za rok 2010. 10. 8. 2011, 1, s. 1-1. Dostupný také na WWW: Český statistický úřad [online]. 4. 7. 2011 [cit. 08. 09. 2011]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na WWW: . Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2010 [online]. 12. 10. 2011 [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-2470966-X. BusinessInfo.cz, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/managementmsp/marketing-rizeni-msp-komplexni-analyza/1001663/45239/ (data k 18. 12. 2011). Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje [online]. 2011 [cit. 14. 5. 2012]. Dostupný z WWW: ˂www.krolomoucky.cz/regionalni-inovacni-strategie-a-inovacni-potencialolomouckeho-kraje-cl-542.html˃.

54

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Seznam grafů Graf 1: Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje ..................................... 10 Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2006 - 30. 9. 2011 ................... 13 Graf 3: Česká Republika - vývoj míry inflace ................................................ 14 Graf 4: Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 30.6.201 ........... 21 Graf 5: Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010 ............ 22 Graf 6: Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2010, %) ............ 25 Graf 7: Profesní struktura zaměstnanosti (2010, %) ..................................... 26 Graf 8: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie A – Infrastruktura 35 Graf 9: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie B - Projektový servis .............................................................................................................. 37 Graf 10: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie C - Vzdělávání ... 39 Graf 11: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie D - Poradenství .. 40 Graf 12: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií................................................................................... 41 Graf 13: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie F - Dodávky ICT . 42

55

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Seznam tabulek Tabulka 1: HDP v jednotlivých krajích ČR .................................................... 10 Tabulka 2: HDP na obyvatele v jednotlivých krajích ČR v rocích 2002 – 2010 .. 11 Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011 ................. 13 Tabulka 4: Míra registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2006 – 2011 ....................................................................................................... 14 Tabulka 5: Přehled financování investičních akcí v roce 2010 dle oblastí .......... 16 Tabulka 6: Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. čtvrtletí 2011 ................................................. 24 Tabulka 7: Zvolená metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů ..... 32 Tabulka 8: Odpovědi na otázky z kategorie A – Infrastruktura ....................... 35 Tabulka 9: Odpovědi na otázky z kategorie B – Projektový servis ................... 36 Tabulka 10: Odpovědi na otázky z kategorie C - Vzdělávání ........................... 38 Tabulka 11: Odpovědi na otázky z kategorie D - Poradenství ......................... 39 Tabulka 12: Odpovědi na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií .............................................................................................................. 40 Tabulka 13: Odpovědi na otázky z kategorie F - Dodávky ICT ........................ 41

56

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Seznam obrázků Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30. 9. 2011 ......................... 12 Obrázek 2: Porterova analýza konkurenčních sil ........................................... 44 Obrázek 3: Organizační a personální zabezpečení CIO .................................. 51

57

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Seznam zkratek APSYS.................... Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CIO ........................................................................ Centrum inovací Olomouc MVŠO ........................................................... Moravská vysoká škola Olomouc OKI ......................................................................... Olomoucký klastr inovací RCO....................................................................Regionální centrum Olomouc UPOL ............................................................ Univerzita Palackého v Olomouci

58

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Přílohy 1

Dotazník

CIO Osnova otázek pro vedení rozhovoru (1. kontakt s firmou) Legenda k otázkám: níže je uvedena orientační osnova pro vedení polostrukturovaného rozhovoru. Ke každé otázce je třeba respondentovi podat potřebné informace o dané problematice. Veškeré odpovědi je nutné pečlivě zaznamenat. V případě projevení zájmu o konkrétní nabídku doplní tazatel otázky dle svého uvážení. U každého produktu (body A-F) je třeba zjišťovat míru zájmu na pěti-bodové škále (1 – 100% zájem, 2 – 75%, 3 – 50% zájem, 4 – 25%, 5 – 0% zájem). V průběhu rozhovoru je třeba respondentovi poskytnout prostor pro vlastní dotazy a pokusit se kompetentně odpovědět. V případě nejistoty nabídne tazatel respondentovi 5-ti denní lhůtu pro vyřízení dotazu (zpětnou vazbu). S těmito konkrétními specifickými dotazy se prosím obracejte na Danu Pokornou a Marka Vaculíka.

A Infrastruktura Naše firma má zájem o využití infrastruktury CIO zejména A.1 Kancelářské prostory A.2 Konferenční prostory (zeptat se na velikost) A.3 Školící / tréninkové prostory

školní Long Short známkování 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

A.4

IT laboratoře HW

1 2 3 4 5

A.5 A.6 A.7

IT laboratoře SW Cateringové prostory Jiné prostory a vybavení

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Komen tář

1 2 3 4 5

B Projektový servis školní známkování B.1 B.2

Dotační projekty využíváme pokud Ano - jaké

B.3 B.3

Pokud Ne - proč? Nemáme zkušenost

1

5

1 2 3 4 5

59

Komentá ř

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV .1 B.3 .2 B.3 .3 B.3 .4 B.3 .5

Administrativně náročné

1 2 3 4 5

Nedostatečná kapacita lidí

1 2 3 4 5

Nejsou vhodné výzvy

1 2 3 4 5

Není čas hledat a sledovat výzvy

1 2 3 4 5

Zájem o podporu a spolupráci na dotační ch projektech zejména při B.4

Vyhledávání příležitostí / výzev

1 2 3 4 5

B.5

Příprava projektů / projektových žádostí

1 2 3 4 5

B.6 B.7

Administrace projektů Dlouhodobá spolupráce při projektové činnosti v návaznosti na strategic ké záměry firmy

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

C Vzdělávání

C.1

školní známkování 1 2 3 4 5

C.1.1 C.1.2

Vzděláváte v současnosti své zaměstnance? Ne - proč? Ano? V čem? Je zajímavé vzdělávání v oblastech

C.2 C.3 C.4 C.5

Ekonomiky a managementu Marketing, PR Energetického managementu Facility managementu

1 1 1 1

C.6

Inovačního managementu

1 2 3 4 5

C.6

Vyhovovalo by Vám vzdělávání V prostorách firmy (plná kontrola nad školením, odpadá dojíždění)

1 2 3 4 5

C.7

V poskytnutých prostorách

1 2 3 4 5

C.8

Individuální podle požadavků

1 2 3 4 5

60

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

5 5 5 5

Komentá ř

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra firmy C.9 C.10 C.11 C.12

Standardizované dle požadavků celého trhu Dlouhodobé a systematické Ad Hoc

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

C.12.1 C.12.2 C.12.3

Národně / nadnárodně uznávané Bc. Mgr. MBA

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

C.12.4

Rekvalifikační kurzy

1 2 3 4 5

C.13

Certifikované kurzy (např. formou CŽV) garantované nadnárodní firmou / profesní organizací (Schneider Electric, Veolia, IFMA, Microsoft atd.) Cizojazyčně Anglicky Německy

1 2 3 4 5

Rusky Čínsky Francouzsky Španělsky Jiné: Forma Formální x neformální vzdělávání e-learning Příprava opor

1 1 1 1

C.15.4 C.15.5

Koučování Individuální x skupinová výuka

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

C.16 C.16.1

Způsob Prezentace aktuálních poznatků Praktické / aplikované ukázky Interdisciplinární pojetí napříč několika předměty

C.14 C.14.1 C.14.2 C.14.3 C.14.4 C.14.5 C.14.6 C.14.7 C.15 C.15.1 C.15.2 C.15.3

C.16.2 C.16.3 C.16.4

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

5 5 5 5

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Zacílení na konkrétní oblast

61

1 2 3 4 5

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV D Poradenství

D.0

školní známkování 1 2 3 4 5

D.1

Vyhledáváte nějaké poradenské služby přes externího dodavatele? Uvítali byste poradenství a konzultace v oblastech Inovací

D.2

Managementu

1 2 3 4 5

D.3

PR a Marketingu

1 2 3 4 5

D.4

Technology foresight - jedná se o expertní službu související se schopností předvídat směry a trendy na trhu v jednotlivých segmentech (např. energetika, ICT, zdravotnictví apod.) a v návaznosti na to doporučovat změnu/inovaci portfolia a/nebo fu nkcionality stávajících produktů a služeb.

1 2 3 4 5

D.5

Rizikového kapitálu - financování projektů, které nemohou získat klasický úvěr u finanční instituce. ICT - Hardware ICT - Software Implementace ISO

1 2 3 4 5

D.6 D.7 D.8

Komentá ř

1 2 3 4 5

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

E Centrum pro transfer technologií

E.1

Vyhledáváte pomoc a podporu při zavádění inovativních technologií u některé z vědecko-výzkumných institucí, popř. zvažovali jste někdy tuto možnost?

62

školní známkování 1 2 3 4 5

Komentá ř

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Příklad z praxe: společnost TESCO SW odkoupila od ČVUT aplikaci Buildpass, která je schopna kalkulovat náklady na údržbu a opravu stavebních objektů v čase. Tuto aplikaci implementuje do svého produktového portfolia, čímž rozšíří jeho funkcionalitu. V případě CIO jde tedy o roli prostředníka, který má přehled o technologických "problémech"/požadavcích klientských firem a zároveň nabídce jednotlivých výzkumných týmů na VaV půdě. V ideálním případě kombinace s projektovým servisem: požadavek firmy nabídka VaV instituce + získání dotace na pořízení/inovaci technologie/sl užby.

F

Dodávky ICT školní hodnocení 1 2 3 4 5

F.1

Máte zájem o dodávky ICT? CIO nabízí:

F.2

Služby Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru), skladování a zabezpečení dat (báze cloud computing),

1 2 3 4 5

F.3

Služby systémové integrace Systémová integrace znamená spojení různých softwarových komponent, subsystémů, v jeden fungující celek. Cílem je, aby tento celek pracoval co možná nejefektivněji, tedy z pohledu jednotlivých subsystémů, aby komunikace mezi nimi probíhala podle

1 2 3 4 5

63

Komentá ř

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV definovaného schématu a všechn y případné chyby a anomálie byly zahrnuty do tohoto schématu

F.4

Pronájem místa pro uložení dat

1 2 3 4 5

F.5

Servis v oblasti uložení a správy dat

1 2 3 4 5

F.6

Ekonomické informační systém (zejména pro velké podniky), FAMA servis - např. Služba Revize v rámci řešení FaMa Services je systém určený pro revizní techniky, BOZP pracovníky a další technické pracovníky a umožňuje správu objektů, zařízení, vybavení a periodicky se opakujících činností (revize, kontroly a prohlídky zařízení, např. revize požární techniky, vzduchotechniky, výtahů…). Systém umožňuje on-line komunikaci mezi firmou a technic kým pracovníkem. Uživatelé se systémem pracují prostřednictvím internetového prohlížeče. Systém je koncipován pro malé a střední podniky, ale své využití najde i ve firmách s širokým portfoliem majetku.

1 2 3 4 5

F.7

64

1 2 3 4 5

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

2

Výběr vzorku pro dotazníkové šetření Výběr vzorku pro dotazníkové šetření (ICO):  Velikost vzorku: 50 subjektů  Lokace: Olomoucký kraj, okresy: 1) Olomouc (Ol) 2) Přerov (Pr) 3) Šumperk (Su) 4) Jeseník (Je)  Převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE: 1) Průmysl 2) Stavebnictví 3) Obchod 4) Profesní a vědecké činnosti 5) Doprava a skladování 6) Ubytování, stravování a pohostinství 7) Informační a komunikační činnosti 8) Činnosti v oblasti nemovitostí  Právní forma 1) Akciová společnost 2) Společnost s ručením omezeným 3) Společnost komanditní 4) Veřejná obchodní společnost  Velikost subjektů (dle počtu zaměstnanců):malé a střední společnosti, tzn. do 250 zaměstnanců

Veškerá vstupní data převzata z portálu Českého statistického úřadu, platná k 31. 12. 2010

65

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců) Celkem

v tom okresy

Kraj celkem

Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

136 229

10 783

51 154

22 745

25 957

25 590

neuvedeno

77 932

6 792

28 214

12 756

14 889

15 281

bez zaměstnanců

43 560

3 082

16 964

7 516

8 206

7 792

1-5

9 833

606

4 041

1 631

1 925

1 630

6-9

1 626

93

650

284

311

288

10 - 19

1 461

95

585

247

254

280

20 - 24

357

21

138

67

70

61

25 - 49

715

53

265

131

147

119

50 - 99

418

28

160

62

90

78

100 - 199

206

8

79

36

45

38

200 - 249

33

1

15

4

7

6

250 - 499

58

4

28

8

8

10

500 - 999

20

-

9

2

3

6

1 000 - 1 499

6

-

4

-

1

1

1 500 - 1 999

-

-

-

-

-

-

2 000 - 2 499

1

-

-

1

-

-

2 500 - 2 999 3 000 - 3 999 4 000 - 4 999 Neuvedeno +bez zaměstnanců. Se zaměstnanci (1 – 249)

1 1 1

-

1 1

-

1 -

-

v tom:

121 492 14 649

(100 %)

Obrázek 1: Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010

Graf 1: Procentuální zastoupení subjektů dle počtu zaměstnanců v kraji

66

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Vzorek 50

vstup

hodnota upraveno

přepočteno

1-5

67%

33,5

33

66%

6-9

11%

5,5

5

10%

10 - 19

10%

5

5

10%

20 - 24

3%

1,5

1

2%

25 - 49

5%

2,5

2

4%

50 - 99

3%

1,5

2

4%

100 - 199

1%

0,5

1

2%

200 - 249

0%

0

1

2%

Tabulka 1: Procentuální zastoupení subjektů dle počtu zaměstnanců v kraji aplikováno na „vzorek 50“.

Graf 2: Pro další výpočty využito toto procentuální zastoupení subjektů dle počtu zaměstnanců v kraji.

67

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců)

Celkem

v tom okresy Kraj celkem Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk 136 229

10 783

51 154

neuvedeno

77 932

6 792

28 214

bez zaměstnanců

25 957

25 590

12 756 14 889

15 281

22 745

v tom: 43 560

3 082

16 964

7 516

8 206

7 792

1-5

9 833

606

4 041

1 631

1 925

1 630

6-9

1 626

93

650

284

311

288

10 - 19

1 461

95

585

247

254

280

20 - 24

357

21

138

67

70

61

25 - 49

715

53

265

131

147

119

50 - 99

418

28

160

62

90

78

100 - 199

206

8

79

36

45

38

200 - 249

33

1

15

4

7

6

250 - 499

58

4

28

8

8

10

500 - 999

20

-

9

2

3

6

1 000 - 1 499

6

-

4

-

1

1

1 500 - 1 999

-

-

-

-

-

-

2 000 - 2 499

1

-

-

1

-

-

1 1 1 121 492 14 737 14 649

9 874 909 905

1 1 45 178 5 976 5 933

1 20 272 23 095 2 473 2 862 2 462 2 849

23 073 2 517 2 500

6%

40%

2 500 - 2 999 3 000 - 3 999 4 000 - 4 999 Neuvedeno +bez zaměstnanců Se zaměstnanci Se zaměstnanci - vzorek Vzorek-procentuální zastoupení

17%

20%

Tabulka 2: Vzorek 50- počty firem v jednotlivých okresech Zastoupení dle okresů

Počet

Olomouc

20

Přerov

10

Šumperk

8,5

Prostějov

8,5

Jeseník

3

Celkem

50

Tabulka 3: Vzorek 50- počty firem v jednotlivých okresech

68

17%

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Zastoupení dle okresů

Počet

Olomouc

20

Přerov

10

Šumperk

9

Prostějov

8

Jeseník

3

Celkem

50

Tabulka 4: Vzorek 50- počty firem v jednotlivých okresech - upraveno

Tyto hodnoty použity pro další výpočty.

Právní forma Celkem v tom: 101 FO podnik. dle ŽZ nezapsaná v OR 102 FO podnik. dle ŽZ zapsaná v OR 105 FO podnik. dle jiných zákonů než ŽZ o zemědělství nezapsaná v OR 106 FO podnik. dle jiných zákonů než ŽZ o zemědělství zapsaná v OR 107 Zemědělský podnikatel - FO nezapsaná v obchodním rejstříku 111 Veřejná obchodní společnost 112 Společnost s ručením omezeným

v tom okresy

Kraj celkem

Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

136 229

10 783

51 154

22 745

25 957

25 590

103 832

8 773

37 822

17 287

19 768

20 182

533

32

218

95

88

100

4 882

266

1 990

810

931

885

2

-

2

-

-

-

1 904

173

500

388

466

377

311

19

88

71

56

77

10 235

542

4 791

1 741

1 761

1 400

113 Společnost komanditní

19

3

7

4

3

2

117 Nadace

20

1

8

2

3

6

118 Nadační fond

69

5

32

3

17

12

769

30

375

117

150

97

108

8

48

15

19

18

2 690

90

1 299

312

507

482

1

-

1

-

-

-

612

41

201

222

86

62

15

2

7

2

1

3

121 Akciová společnost 141 Obecně prospěšná společnost 145 Společenství vlastníků jednotek 151 Komoditní burza 205 Družstvo 301 Státní podnik 325 Organizační složka státu 331 Příspěvková organizace 381 Fond (ze zákona)

17

2

9

2

2

2

719

70

229

123

164

133

1

-

1

-

-

-

69

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 391 Zdravotní pojišťovna 421 Zahraniční osoba 501 Odštěpný závod zapsaný v OR 601 Vysoká škola 641 Školská právnická osoba 701 Sdružení (svaz, spolek, společnost) 711 Politická strana, politické hnutí 715 Podnik nebo hosp. zařízení polit.strany 721 Církevní organizace 731 Organizační jednotka sdružení 732 Org. jedn. politické strany, polit. hnutí 741 Stavovská organizace – profes. komora 745Komora (s výjimkou pro fesních komor) 751 Zájmové sdružení právnických osob 761 Honební společenstvo 771 Svazek obcí 801 Obec 804 Kraj 805 Regionální rada regionu soudržnosti 921 Mezinárodní organizace a sdružení 932 Evropská společnost OBCHODNÍ SPOL. (as.+ sro. + vos. + ks.)

2

-

1

1

-

-

2 234

119

977

328

437

373

4

-

1

-

2

1

1

-

1

-

-

-

12

-

7

1

3

1

4 077

352

1 524

625

806

770

4

-

3

-

1

-

1

-

1

-

-

-

360

41

123

68

60

68

1 980

158

670

353

427

372

11

-

3

2

4

2

6

1

2

1

1

1

11

2

3

2

2

2

57

5

30

3

6

13

260

19

67

48

65

61

62

5

10

22

15

10

399

24

96

97

104

78

1

-

1

-

-

-

1

-

1

-

-

-

5 2

-

4 1

-

1 1

-

11 334

594

5 261

1 933

1 970

1 576

Tabulka 5: Počty ekonomických subjektů v kraji – pro ilustraci v tom okresy Převažující činnost (sekce, oddíl)

Celkem v tom: Zemědělství, lesnictví a rybářství

Kraj celkem

Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

136 229

10 783

51 154

22 745

25 957

25 590

6 425

904

1 639

958

1 114

1 810

Průmysl celkem

19 226

1 502

6 530

3 789

3 736

3 669

Stavebnictví Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

17 649

1 900

6 156

2 914

3 259

3 420

33 890

2 055

13 031

5 831

6 982

5 991

Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství

4 263

389

1 558

592

776

948

7 622

899

2 583

1 155

1 361

1 624

Informační a komunikační

2 462

145

1 171

305

431

410

70

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

1 620

89

590

290

321

330

5 181

256

2 408

800

912

805

15 193

966

6 704

2 107

2 799

2 617

1 680

103

783

211

296

287

990

61

271

224

237

197

Vzdělávání

2 213

142

941

342

444

344

Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

1 919

113

807

319

343

337

3 373

250

1 226

637

630

630

Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

9 807

707

3 784

1 692

1 820

1 804

-

-

-

-

-

-

2

-

1

-

1

-

Bez uvedení činnosti OSTATNÍ (CELKEM – VZOREK)

2 714

302

971

579

495

367

25 414

Tabulka 6: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010

71

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Graf 3: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 - celkem

72

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Graf 4: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 - vzorek

73

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Vzorek 50

vstup hodnota zaokrouhleno upraveno přepočteno

Průmysl

18%

9

9

9

18%

Stavebnictví

17%

8,5

9

9

18%

Obchod

32%

16

16

16

32%

Profesní a vědecké činnosti

15%

7,5

8

8

16%

Doprava a skladování

4%

2

2

2

4%

Ubytování, stravování a pohostinství

7%

3,5

4

2

4%

Informační a komunikační činnosti

2%

1

1

2

4%

Činnosti v oblasti nemovitostí

5%

2,5

3

2

4%

50

52

50

Suma

Tabulka 7: Procentuální zastoupení subjektů dle klasifikace CZ-NACE v kraji aplikováno na „vzorek 50“.

Tyto hodnoty použity pro další výpočty.

Graf 5: Procentuální zastoupení subjektů dle klasifikace CZ-NACE v kraji – přepočteno, zaokrouhleno

74

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Velikost dle počtu zaměstnanců

1-5

6-9

10-19 20-24 25-49 50-99 100-199 200-249

Průmysl

11,88% 1,80% 1,80% 0,36% 0,72% 0,72%

0,36%

0,36%

Stavebnictví

11,88% 1,80% 1,80% 0,36% 0,72% 0,72%

0,36%

0,36%

Obchod

21,12% 3,20% 3,20% 0,64% 1,28% 1,28%

0,64%

0,64%

Profesní a vědecké činnosti

10,56% 1,60% 1,60% 0,32% 0,64% 0,64%

0,32%

0,32%

Doprava a skladování

2,64% 0,40% 0,40% 0,08% 0,16% 0,16%

0,08%

0,08%

Ubytování, stravování a pohostinství

2,64% 0,40% 0,40% 0,08% 0,16% 0,16%

0,08%

0,08%

Informační a komunikační činnosti

2,64% 0,40% 0,40% 0,08% 0,16% 0,16%

0,08%

0,08%

Činnosti v oblasti nemovitostí

2,64% 0,40% 0,40% 0,08% 0,16% 0,16%

0,08%

0,08%

Tabulka 8: Výpočet zastoupení daných oborů v jednotlivých velikostních skupinách (dle počtu zaměstnanců)

1-5

6-9

1019

2024

2549

5099

100199

200249

50

Průmysl

5,94

0,90

0,90

0,18

0,36

0,36

0,18

0,18

9

Stavebnictví

5,94

0,90

0,90

0,18

0,36

0,36

0,18

0,18

9

10,56

1,60

1,60

0,32

0,64

0,64

0,32

0,32

16

Profesní a vědecké činnosti

5,28

0,80

0,80

0,16

0,32

0,32

0,16

0,16

8

Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství

1,32

0,20

0,20

0,04

0,08

0,08

0,04

0,04

2

1,32

0,20

0,20

0,04

0,08

0,08

0,04

0,04

2

Informační a komunikační činnosti

1,32

0,20

0,20

0,04

0,08

0,08

0,04

0,04

2

Činnosti v oblasti nemovitostí

1,32

0,20

0,20

0,04

0,08

0,08

0,04

0,04

2

33

5

5

1

2

2

1

1

50

Velikost dle počtu zaměstnanců

Obchod

Suma

Tabulka 9: Výpočet zastoupení daných oborů v jednotlivých velikostních skupinách (dle počtu zaměstnanců) – vzorek 50

Absolutní počty ekonomických subjektů v jednotlivých velikostních skupinách

75

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Okresy

Ol

Obory

Pr

Su

Pv

Je 50

Zastoupení

Průmysl

18%

3,6

1,8

1,62

1,44

0,54

9

Stavebnictví

18%

3,6

1,8

1,62

1,44

0,54

9

Obchod

32%

6,4

3,2

2,88

2,56

0,96

16

Profesní a vědecké činnosti

16%

3,2

1,6

1,44

1,28

0,48

8

Doprava a skladování

4%

0,8

0,4

0,36

0,32

0,12

2

Ubytování, stravování a pohostinství

4%

0,8

0,4

0,36

0,32

0,12

2

Informační a komunikační činnosti

4%

0,8

0,4

0,36

0,32

0,12

2

Činnosti v oblasti nemovitostí

4%

0,8

0,4

0,36

0,32

0,12

2

20

10

9

8

3

50

Suma

Tabulka 10: Výpočet zastoupení ekonomických subjektů daného oboru v jednotlivých regionech (okresech) – vzorek 50

Okresy

Ol

Obory

Pr

Su

Pv

Je 47

Zastoupení

Průmysl

18%

4

2

2

1

1

10

Stavebnictví

18%

4

2

2

1

1

10

Obchod

32%

6

3

3

3

1

16

Profesní a vědecké činnosti

16%

3

2

1

1

0

7

Doprava a skladování

4%

1

0

0

0

0

1

Ubytování, stravování a pohostinství

4%

1

0

0

0

0

1

Informační a komunikační činnosti

4%

1

0

0

0

0

1

Činnosti v oblasti nemovitostí

4%

Suma

1

0

0

0

0

1

20

10

9

8

3

50

Tabulka 11: Výpočet zastoupení ekonomických subjektů daného oboru v jednotlivých regionech (okresech) – vzorek 50 – zaokrouhleno Okresy

Ol Pr Su Pv Je

Obory

50

Zastoupení

Průmysl

18%

4

2

2

1

1

10

Stavebnictví

18%

4

2

2

1

1

10

Obchod

32%

5

3

3

3

1

15

Profesní a vědecké činnosti

16%

3

2

1

1

0

7

Doprava a skladování

4%

1

1

0

1

0

3

Ubytování, stravování a pohostinství

4%

1

0

1

0

0

2

Informační a komunikační činnosti

4%

1

0

0

0

0

1

Činnosti v oblasti nemovitostí

4%

1

0

0

1

0

2

9

8

3

50

Suma

20 10

Tabulka 12: Výpočet zastoupení ekonomických subjektů daného oboru v jednotlivých regionech (okresech) – vzorek 50 – přepočteno

76

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Okresy Počty zaměstnanců

Ol

Pr

Su

Pv

Je 50,00

Zastoupení

1-5

66%

13,2

6,6

5,94

5,28

1,98

33,00

6-9

10%

2

1

0,9

0,8

0,3

5,00

10-19

10%

2

1

0,9

0,8

0,3

5,00

20-24

2%

0,4

0,2

0,18

0,16

0,06

1,00

25-49

4%

0,8

0,4

0,36

0,32

0,12

2,00

50-99

4%

0,8

0,4

0,36

0,32

0,12

2,00

100-199

2%

0,4

0,2

0,18

0,16

0,06

1,00

200-249

2%

0,4

0,2

0,18

0,16

0,06

1,00

20

10

9

8

3

50,00

Tabulka 13: Výpočet zastoupení jednotlivých velikostních skupin (dle počtu zaměstnanců) v regionech – vzorek 50

Okresy Počty zaměstnanců Zastoupení

Ol

Pr

Su

Pv

Je

1-5

66%

13

7

6

5

6-9

10%

2

1

1

1

5,00

10-19

10%

2

1

1

1

5,00

20-24

2%

0

0

0

1

1,00

25-49

4%

1

0

0

0

50-99

4%

1

0

1

0

2,00

100-199

2%

0

1

0

0

1,00

200-249

2%

1

0

0

0

1,00

20

10

9

8

50,00 2

1

3

33,00

2,00

50,00

Tabulka 14: Výpočet zastoupení jednotlivých velikostních skupin (dle počtu zaměstnanců) v regionech – vzorek 50 – přepočteno

77

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Oborové zastoupení

Okres

Počet

Ol Pr Su Pv Je Suma Průmysl (P)

10

4

2

2

1

1

10

Stavebnictví (S)

10

4

2

2

1

1

10

Obchod (O)

15

5

3

3

3

1

15

Profesní a vědecké činnosti (M)

7

3

2

1

1

0

7

Doprava a skladování (H)

3

1

1

0

1

0

3

Ubytování, stravování a pohostinství (I)

2

1

0

1

0

0

2

Informační a komunikační činnosti (J)

1

1

0

0

0

0

1

Činnosti v oblasti nemovitostí (L)

2

1

0

0

1

0

2

9

8

3

50

Celkem

50

20 10

Tabulka 15: Zvolená metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů Okresy Počty zaměstnanců

Ol

Pr

Su

Pv

Je 50,00

Zastoupení

1-5

66%

13

7

6

5

6-9

10%

2

1

1

1

5,00

10-19

10%

2

1

1

1

5,00

20-24

2%

0

0

0

1

1,00

25-49

4%

1

0

0

0

50-99

4%

1

0

1

0

2,00

100-199

2%

0

1

0

0

1,00

200-249

2%

1

0

0

0

1,00

20

10

9

8

2

1

3

33,00

43 subjektů 86 %

2,00

50,00

Tabulka 16: Velikost subjektů (dle počtu zaměstnanců) nebyla při samostatném výběru striktně dodržena, což se vhledem k zastoupení jednotlivých velikostních skupin nejeví problematicky (viz tabulka).

78

Berková

Recenze dokumentu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

RECENZE DOKUMENTU „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ Jana Berková TESCO SW a.s., úsek Státní správa [email protected]

Abstrakt: Text je formulován jako stručná forma recenze dokumentu Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra z pohledu jak jeho obsahu, tak i formy. Klíčová slova: Centrum inovací Olomouc, analýza, zhodnocení obsahové stránky, zhodnocení formální stránky Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Obsahem příspěvku je obsahové i formální zhodnocení dokumentu Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra. Součástí příspěvku je také subjektivní názor na navrhovaný záměr Centra inovací Olomouc. Text, zabývající se hodnocením obsahové stránky uvedeného dokumentu, je rozdělen do několika částí, a to dle jednotlivých posuzovaných kapitol. Část textu shrnující formální zhodnocení se vztahuje k celému dokumentu.

1

Navrhovaný záměr CIO

Cíl Centra inovací Olomouc, a to „vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědeckovýzkumnými organizacemi a budou podporované pracovištěm informačněkomunikačních technologií“ je dle mého názoru pozitivní a v rámci Olomouckého kraje potřebný. Významnou stránku CIO vidím nejen v podpoře regionu a regionálních firem, ale i v příspěvku ke zlepšení makroekonomických ukazatelů Olomouckého kraje. Portfolio navrhovaných služeb se mi jeví jako dostatečně rozmanité a odpovídající možným potřebám a vzhledem ke skutečnosti, že jsem se k tomuto 79

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV tématu již vyjadřovala před konstrukcí dotazníku, nenapadá mne již žádné další doplnění.

2

Obsahová stránka výše uvedeného dokumentu

Následující text obsahuje zhodnocení obsahové stránky vybraných kapitol dokumentu Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra.

2.1 Makroekonomické ukazatele Kapitola Makroekonomické ukazatele se mi jeví spíše jako popisná, nikoliv analyzující. V textu je sice uveden podrobný popis jednotlivých ukazatelů, v malé míře se však čtenář dozví konkrétní příčiny (event. souvislosti) ne zrovna pozitivní situace v Olomouckém kraji a následné závěry popsaného zjištění. V textu jsem také narazila na nepřesnosti, a to špatné interpretace tabulek 1 a 2 v textové části.

2.2 Terénní průzkum – poptávka firem po službách inovačního centra Kapitola šestá Terénní průzkum si klade za cíl, prostřednictvím dotazníku, ověřit reálnou potřebu nabízených služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji. Jednotlivé výsledky každé kategorie služeb jsou popsány četnostní tabulkou odpovědí, grafem a souvisejícím textem. Čtenář se však nedozví závěr zjištění, následná doporučení či závěrečné zhodnocení, zda byl či nebyl splněn definovaný cíl průzkumu a s jakým výsledkem. V úvodu kapitoly si může čtenář podrobně přečíst o metodice výběru subjektů k dotazování s konečným výsledkem stanoveným na velikost reprezentativního vzorku dotazovaných na 50 ekonomických subjektů v rámci hranic Olomouckého kraje. Při studiu kapitoly Vyhodnocení dotazníkového šetření si však může všimnout, že skutečný počet dotazovaných firem byl 30. Co se týče prezentace výsledků, zde bych pro lepší představu a srovnání doporučila uvádět průměrné známky odpovědí také v procentuálním vyjádření. Dále se mi jako méně přehledné jeví uvádět v záhlaví tabulky a v popiscích osy x grafu pouze symboly A.1 až F.7. Nahradila bych je spíše stručným popisem odpovědi. Při studování výsledků musí mít čtenář k dispozici dotazník (který je v příloze) a musí na něj neustále nepohodlně obracet. Pro rozměrnější grafy bych následně doporučila rozložení stránky na šířku. Popis výsledků se mi v určitých pasážích zdá mírně zkreslující. Málo kde se odděluje výsledný počet respondentů se 100%-ním zájmem a počet respondentů s částečným zájmem. Ve většině případů se tyto hodnoty sčítají, což dle mého názoru zkresluje výsledek.

80

Berková

Recenze dokumentu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

2.3 Marketingová strategie pro CIO V této kapitole se čtenář, mimo dvou odstavců o konkurenci, nedozví žádné další konkrétní skutečnosti, návrhy či analýzy. Pokud se jedná spíše o rámcové doporučení (jak se píše v úvodu kapitoly) a jedná se spíše o teoretický rozbor, je otázkou, zda je nutné, aby tato kapitola byla součástí analytického dokumentu.

3

Formální stránka výše uvedeného dokumentu

Následující text obsahuje zhodnocení dokumentu Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra po formální stránce, a to pouze stručně v následujících bodech:



úvodní stránka – vizuálně neodpovídá obsahu studie (zde bych

navrhovala graficky s obrázkem CIO),    

sladit

např.

mapu

Olomouckého

kraje

nejednotná forma tabulek a grafů, malá písmena v názvech operačních programů, str. 32 – pojem „Moravská vysoká škola, s.r.o.“, překlepy.

Závěr Cílem příspěvku bylo stručnou formou zhodnotit dokument Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra. Celkově se práce jeví jako kvalitní, drobné náměty a návrhy na změny či doplnění jsou uvedeny u jednotlivých hodnocených částí.

81

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

RECENZE PRÁCE "ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA" Stanislav Buřval Tesco SW, a.s. [email protected] Abstrakt: Výstavba inovačního centra je velkou investiční akcí, při které je vhodné upřesnit rozsah konkrétních nabízených služeb centra na základě předpokládané poptávky regionu s ohledem na aktuální stav kraje a to ještě před samotnou realizací projektu. S tímto cílem byly zváženy makroekonomické ukazatele hospodaření, složení průmyslu v kraji a kvalifikovanost pracovní síly v regionu. Přesné zmapování aktuálního stavu spolu se strategiemi investora se staly důležitým podkladem pro vznik tohoto podnikatelského záměru. Klíčová slova: Inovační centrum, Olomouc, MVŠO Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Cílem projektu je vytvoření v regionu silné podpůrné prostředí pro rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědeckými a výzkumnými pracovišti v rámci olomouckého regionu a celé ČR. Vlastní realizace podnikatelského záměru vybudování inovačního centra byla podpořena počátečním výzkumem, jehož cílem bylo zmapování aktuální situace v regionu a to především na ty ukazatele, které budou mít přímý vliv na fungování centra. Teoretické metody byly doplněny o terénní průzkum formou poptání firem po konkrétních službách inovačního centra v závislosti plánech investora, možnostech realizovaného inovačního centra ve vztahu k aktuálním potřebám a poptávce firem v regionu.

1

Použité metodiky Při přípravě  srov.  srov.  srov.

projektu bylo použito metodik vycházejících z teorie: Hubík, S., Hypotéza, s. 16. Loučková, I., Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu, s. 48. Straus, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu, s. 13. 82

Buřval

Recenze práce „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“ 

srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 150, 221.  srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 209.  srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 221.  srov. Strauss, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu, s. 72.  Hendel, J. Kvalitativní výzkum, s. 35.  Hendel, J., Kvalitativní výzkum, s. 356.  Velmi blízké označení Hendelovu „operacionalizovaná definice“. Srov. Hendel, J., Kvalitativní výzkum, 33 – 44.  srov. Novák, L., Dvořák, P., Úvod do logiky aristotelovské tradice, s. 9798.  srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 222-223.  srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 221-222.  srov. Hendel, J., Kvalitativní výzkum, s. 207 – 221.  srov. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 166. Výstupem je konkrétní realizace v podobě popisu aktuálního stavu okolí a vytvoření hypotéz. Použití je v souladu s cílem projektu a teoriemi metodik popsaných v odkazované odborné literatuře.

2

Situace v regionu

Dále byly zváženy makroekonomické ukazatele regionu a jejich srovnání s ostatními regiony s konstatováním, že v regionu je velký počet vysokoškolsky vzdělaných lidí s velkým potenciálem.

3

Služby inovačního centra

Provedené analýzy a vlastní záměr investora vedl k upřesnění jednotlivých možností a kategorizaci služeb, které bude inovační centrum nabízet. Vlastní kvantita bude přizpůsobena aktuálním potřebám firem v kraji. Ve vztahu k předchozím analýzám, záměrům a možnostem inovačního centra byly aktuální potřeby zjištěny také vhodným terénním průzkumem u cílových skupin firem.

Závěr Makroekonomické ukazatele regionu v porovnání s ostatními regiony v ČR odpovídají nízkému tempu růstu a regionu s vysokou nezaměstnaností. Studie ukazuje, že i přes nepříznivé makroekonomické ukazatele je v regionu díky velkému počtu vysokých škol řada dostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí. Nedostatek kvalitních pracovních míst, dochází také k odlivu kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy. 83

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Rostoucí zájem o studium na vysokých školách v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu a využití inovačního centra.

Literatura [1]

[2]

STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. Opuscula, 5. ISBN 80-858-3460-X. HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 80-704-0842-1.

84

Divín

Recenze k textu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

RECENZE K TEXTU „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ Vladimír Divín Tesco SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Cílem příspěvku je poskytnout stručné zhodnocení předloženého textu. Klíčová slova: Centrum inovací Olomouc, recenze, hodnocení Odborný konzultant: Martin Fink Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Ve svém příspěvku se budu postupně věnovat všem částem zpracovaného textu. Mým cílem je předložit své postřehy, připomínky, popř. možnosti dalšího rozvoje k jednotlivým popisovaným oblastem. Spíše než o detailní odborný rozbor vybraných témat textu se bude jednat o hodnocení z hlediska všeobecného přehledu.

1

Hodnocení textu

V následujícím textu uvádím svá hodnocení k jednotlivým předloženého textu. Přitom jsem zachoval strukturu kapitol.

kapitolám

1.1 Metodika Jde o výčet metod použitých při zpracování analýzy. Z mého pohledu nemám, co bych k této kapitole doplnil.

1.2 Makroekonomické ukazatele V této kapitole je patrná snaha autorů doložit neuspokojivou ekonomickou výkonnost Olomouckého kraje na základě vybraných makroekonomických ukazatelů a statistik. V podstatě se jedná o strohé konstatování veřejně dostupných informací. 85

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Navrhuji text doplnit o kvalitativní hodnocení vhodně vybraných ukazatelů a vyvození závěrů směrem k podnikatelskému záměru inovačního centra. To platí i pro část zabývající se hospodařením a zadlužeností Olomouckého kraje a statutárního města Olomouce včetně dopadů daňových změn. Problematika je rozebírána poměrně podrobně, přitom z textu nevyplývá souvislost s plány na inovační centrum. Na straně 14 se objevuje faktická chyba zřejmě v řádech částek, kdy částka celkových příjmů je vyšší než částky položky pro dotace. Jako zajímavá se jeví část týkající se strategického plánu statutárního města Olomouc. Myslím, že by stálo za úvahu tuto část dále rozvinout a popsat, jak plánované inovační centrum zapadá, popř. nezapadá do strategie města.

1.3 Průmyslový profil Olomouckého kraje Pro hodnocení této kapitoly platí podobné jako pro předešlou část. Jsou uváděny různé statistiky, aniž by bylo vysvětleno, proč byly zvoleny právě tyto a co jimi chtěli autoři sdělit ve vazbě na centrum inovací. Myslím si, že zcela správně je v úvodu zmíněno, že není úplně rozhodující samotná odvětvová či oborová struktura firem. Ale že významným faktorem z hlediska inovačního potenciálu je i pozice jednotlivých firem na trhu a charakter konkrétních aktivit. Bohužel tomuto předpokladu neodpovídá pojetí kapitoly a hodnocení firem dle zmíněných parametrů chybí. Přitom pro budoucí činnost a zaměření inovačního centra je inovační potenciál firem zásadním předpokladem.

1.4 Kvalifikace pracovní síly v regionu Souhlasím s kladeným důrazem na význam kvalifikované pracovní síly. Tomuto významu by odpovídalo podrobnější zpracování kapitoly, především z hlediska hodnocení možností podpory inovací ze strany spolupracujících vzdělávacích institucí.

1.5 Návrh služeb nabízených inovačním centrem Uvedený výčet nabízených služeb považuji za odpovídající vůči záměrům investora a pro účely ověření reálné potřeby služeb u firem v Olomouckém kraji.

1.6 Terénní průzkum – poptávka firem po službách inovačního centra Příprava průzkumu ať už z pohledu teoretických východisek nebo z pohledu konkrétního zpracování je, myslím, zpracována dostatečně. Chybí mi vysvětlení, proč bylo dotazníkové šetření provedeno se třiceti firmami, když byla zvolena velikost reprezentativního vzorku na padesát ekonomických subjektů. Zvlášť když výběru subjektů byla věnována taková pozornost. Je to ještě dostatečně reprezentativní vzorek? Co se týká vyhodnocování dotazníkového šetření, myslím si, že sumarizace číselných výsledků je po obsahové i grafické stránce provedena dobře. Jen není

86

Divín

Recenze k textu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

vysvětleno, proč subjekty neodpovídaly na všechny otázky, tedy proč se liší počet odpovědí na jednotlivé otázky. Očekával bych, že se ve výsledcích objeví i hodnocení dalších okolností šetření, např. ochoty dotazovaných subjektů spolupracovat, samotného průběhu šetření apod. V rámci šetření měl být dán subjektům prostor pro svá další vyjádření a specifické podněty. Tyto skutečnosti nejsou v hodnocení zmíněny. Podobně jako v jiných kapitolách chybí hodnocení výsledků ve vazbě na záměry centra inovací nebo porovnání výsledků s očekáváními investora. Nemohu posoudit, zda takové hodnocení např. nebude předmětem až samotného zpracování podnikatelského záměru. Hodnotit konkrétní odpovědi nebudu, je na investorovi, aby zhodnotil potřeby podnikatelů vůči svým záměrům. Obecně výsledky vnímám spíše tak, že ekonomické subjekty nejsou připraveny v plné míře využívat plánované služby centra inovací. Bude zřejmě zapotřebí zaměřit se v počáteční fázi fungování centra také na osvětovou a informační činnost, na podněcování aktivity podnikatelů, tj. na vytváření poptávky po svých službách.

1.7 Marketingová strategie pro CIO Marketingová strategie je zpracována velmi teoretickým způsobem, spíše ve formě doporučení pro zpracování budoucí konkrétní strategie. Je dobře, že se s marketingem počítá už v rané fázi. Bude na něm do značné míry záviset úspěch plánovaných aktivit. Zejména v tom, aby se projekt inovačního centra odlišil od ostatních podobných projektů a jak už jsem zmínil, také aby se projekt dostatečně zviditelnil.

1.8 Rámec organizačního a personálního zabezpečení CIO Mám podobné hodnocení jako v případě marketingu. Personální zabezpečení považuji za jeden z klíčových aspektů pro úspěch inovačního centra a je tedy dobře, že od počátku existuje představa o jeho cílovém rámci. Doufám, že personálním otázkám bude věnována podstatná pozornost hned v počátečních fázích fungování centra. Úspěch bude do značné míry záviset na individuálních schopnostech jednotlivých pracovníků, především na jejich inovativním přístupu, schopnosti „stavění mostů“ mezi různými specifickými prostředími, schopnosti orientovat se v široké škále oborů apod.

Závěr Hodnocení textu, o které jsem se v rámci svého příspěvku pokusil, bylo značně ztíženo absencí zpracování jeho úvodu a závěru. Chybí tedy jasné vymezení účelu a obsahu dokumentu. Nebylo možné posoudit, zda jednotlivé části textu směřují k naplnění cíle dokumentu. Byla jím analýza ekonomického prostředí nebo i zpracování samotného podnikatelského záměru centra? V prvém případě by kapitoly 87

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV o marketingové strategii a rámci organizačního a personálního zabezpečení byly nadbytečné. Myslím, že záměr vytvoření inovačního centra Olomouc je jedním ze smysluplných plánů na podporu ekonomické aktivity a konkurenceschopnosti Olomouckého kraje. Doufám, že tento projekt se, na rozdíl od mnoha podobných záměrů, podaří dovést do plnohodnotného fungování. Že se podaří inspirovat se úspěchem a ponaučit se z chyb podobných projektů v jiných tuzemských nebo zahraničních regionech Myslím, že hlavním aspektem úspěchu bude přesvědčit o výhodnosti spolupráce co nejvíce subjektů, zejména významných aktérů kraje, ať už z oblasti podnikatelů, výzkumných institucí nebo samosprávy.

88

Hrabalová

Recenze na dokument: „analýza ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

RECENZE NA DOKUMENT: „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ Marie Hrabalová TESCO SW, a.s. [email protected]

Abstrakt: Tento příspěvek má za úkol formou recenze popsat a zhodnotit dokument: „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“. Klíčová slova: Centrum inovací Olomouc, Olomoucký kraj, analýza ekonomického prostředí Odborný konzultant: Martin Fink Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Záměrem Centra inovací Olomouc je tvorba silného podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko – výzkumnými pracovišti v rámci regionu i celé ČR, což by mělo podnítit růst lokální zaměstnanosti a taktéž zvýšit konkurenceschopnost zapojených ekonomických subjektů.

1

Struktura dokumentu

Dokument: „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“ je rozčleněn do patnácti kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly. Mimo vlastní text zahrnuje dokument také obsah, úvod, závěr, bibliografii a seznamy zkratek, grafů, tabulek, obrázků, včetně přiloženého dotazníku. Dokument obsahuje velké množství tabulek a názorných grafů, důležité pojmy v textu jsou zvýrazněny tučným typem písma.

1.1 Metodika V první kapitole jsou vymezeny a objasněny metody použité při dotazníkovém šetření. Základní přístupem, na jehož základě byl vytvořen rámec projektu je hypoteticko - deduktivní přístup, který je typický k tvorbě definic a hypotéz. 89

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Deskriptivní přístup je užit při zpracování kvantitativních a kvalitativních dat. Metoda selekce neboli třídění se používá na vyhodnocení dotazníků, na které je dále aplikována separace identifikovaných andragogických výstupů. Ke konečnému zpracování dílčích vstupů je použit objektivně syntetický postup. Dále lze v kapitole nalézt zásady a způsoby zajištění kvality výzkumu, které by se měly brát v potaz.

1.2 Makroekonomické ukazatele Druhá kapitola se zabývá hlavními makroekonomickými trendy a výkonnostními ukazateli (HDP, nezaměstnanost, inflace,…) v rámci České republiky a podrobněji v rámci Olomouckého kraje. Dále popisuje hospodaření a zadluženost regionu a zohledňuje možné dopady daňových změn na veřejné rozpočty Olomouckého kraje. Ekonomické výsledky jsou ve srovnání s ostatními kraji ČR spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu a negativní ekonomické trendy se odráží jak ve sledovaných výkonnostních ukazatelích, tak v nedostatku pracovních příležitostí pro kvalifikované a vzdělané osoby v tomto kraji.

1.3 Průmyslový profil Olomouckého kraje Kapitola s názvem: „Průmyslový profil průmyslovou strukturu Olomouckého kraje.

Olomouckého

kraje“

prezentuje

Graf 1: Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 30. 6. 2011 dle ČSÚ

1.4 Kvalifikace pracovní síly v regionu Čtvrtá kapitola se zaměřuje na kvalifikaci pracovníků v Olomouckém kraji a porovnáním v rámci ČR. Požadovanými pracovníky pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělání lidé, kterých je v rámci Olomouckého kraje 12,5 %.

90

Hrabalová

Recenze na dokument: „analýza ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

1.5 Návrh služeb nabízených inovačním centrem Součástí páté kapitoly je návrh služeb nabízených inovačním centrem. Oblast zájmu lze rozčlenit dle faktické podstaty nabízených možností do dvou skupin, a to na infrastrukturu a služby. V rámci infrastruktury budou nabízeny pronájmy kancelářských prostor, laboratoří se specifickým IT zařízením a zázemí pro pořádání konferencí či uzavřených akcí. V rámci služeb bude nabídnut projektový servis, právní a daňové poradenství, dodávky ICT, vzdělávání a centrum pro transfer technologií.

1.6 Terénní průzkum – poptávka firem po službách inovačního centra Stěžejní šestá kapitola je zaměřená na terénní průzkum Olomouckého kraje. Pomocí vhodné metodiky byl vytipován reprezentativní vzorek padesáti ekonomických subjektů v rámci hranic Olomouckého kraje. Odborové zastoupení a lokace vybraných subjektu lze nalézt v tabulce 1. Oborové zastoupení

Počet

Okres

Průmysl

10

Olomou c 4

Přero v 2

Šumper k 2

Prostějo v 1

Jesení k 1

Stavebnictví

10

4

2

2

1

1

Obchod

15

5

3

3

3

1

Profesní a vědecké činnosti

7

3

2

1

1

0

Doprava a skladování

3

1

1

0

1

0

Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Celkem

2

1

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

2

1

0

0

1

0

50

20

10

9

8

3

Tabulka 1: Členění vybraných ekonomických subjektů

Dále je v kapitole objasněna metodika tvorby dotazníku a rozdělení dotazníkových otázek do šesti kategorií (Infrastruktura, Projektový servis, Vzdělávání, Poradenství, Centrum pro transfer technologií, Dodávky ICT). Terénní šetření bylo realizováno se zástupci managementu 30 podnikatelských subjektů v rámci Olomouckého kraje formou řízených polostrukturovaných rozhovorů dle vypracovaného dotazníku. Vyhodnocení dotazníkového šetření je znázorněno pomocí tabulek a grafů ke každé kategorii.

1.7 Marketingová strategie pro CIO V sedmé kapitole je objasněn záměr Centra inovací Olomouc a blíže specifikována tvorba strategie a analýz pro získání kvalitních informací o vnějším

91

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV i vnitřním prostředí CIO. Dále je popsána marketingová zvyšování zájmů potencionálních subjektů.

strategie

a možnosti

1.8 Rámec organizačního a personálního zabezpečení CIO Osmá kapitola: „Rámec organizačního a personálního zabezpečení CIO“ je zaměřena na model personálního zabezpečení fungování Centra inovací Olomouc vzhledem k plánovaným nabízeným službám.

Závěr Recenzovaný dokument je srozumitelný a přehledný. Po formální stránce lze dokumentu vytknout nejednotnost tabulek a grafů v jednotlivých kapitolách, množství překlepů a nesourodost úvodu do jednotlivých kapitol. Co se týče obsahové stránky dokumentu, pak chybí objasnění snížení výběrového vzorku firem a celkové zhodnocení výsledků. Celkově dokument plní vhodně svůj záměr a lze v něm nalézt mnoho zajímavých informací a podnětů.

Literatura [1]

Kolektiv autorů MVŠO a TESCO SW pod vedením Marek Vaculík, Dana Pokorná Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra.

92

Kleinbauer

Oponentura projektu CIO

OPONENTURA PROJEKTU CIO Miroslav Kleinbauer Tesco SW a.s., Olomouc [email protected]

Abstrakt: V příspěvku se zaměřuji na chybějící informace nebo nejasnosti, které jsem zaznamenal, po prostudování textu projektu CIO – Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra. Klíčová slova: Centrum inovací Olomouc, analýza, podnikatelský záměr, inovace, věda a výzkum Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Pro to, aby oponovaný dokument Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra poskytoval co nejúplnější informace, považuji za důležité ho rozšířit o několik oblastí, které dle mého názoru nyní v dokumentu schází. Každé oblasti je věnována jedna kapitola oponentury. Jedná se o oblast průzkumu a organizačního a personálního zabezpečení. Ústředním mottem celého projektu je propojení vědy a výzkumu s praxí, dále pak vytvoření prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem. Toto je podpořeno například v kapitole 5. Návrh služeb nabízených inovačním centrem a v kapitole 7. Marketingová strategie pro CIO, kde se píše, že cílem centra je „vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou podporované pracovištěm informačně-komunikačních technologií.“. Dále pak v samotném závěru kapitoly 2.4.1. Hospodaření a zadluženost statutárního města Olomouce z vytyčených kritických oblastí rozvoje města Olomouce vyplývá, že Olomouci „Chybí plně fungující inovační centrum nebo technologický park“.

1

Průzkum V této kapitole se zaměřuji na provedené průzkumy.

93

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

1.1 Praxe V kapitole 6.1.1. Metodika výběru v bodu 4) je uvedeno, že průzkum se zaměřil na „Velikost subjektů (dle počtu zaměstnanců) – na malé a střední společnosti, tzn. do 250 zaměstnanců“ Zajímá nás propojení vědy a výzkumu s praxí, dále pak vytvoření prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem. Dle mého názoru, v průzkumu nebyly osloveny ani žádné subjekty, u kterých se očekává, že z nich vzniknou nové firmy. A průzkum nebyl cíleně zaměřen ani na inovativní firmy – alespoň to v projektu není nikde zmíněno. Tyto subjekty by jistě projevily větší zájem o nabízené služby. Neinovativních firem se projekt netýká. Celkově by pojem „inovativní firma“ měl být v projektu pevněji zakotven a měly by pro něj být stanoveny kritéria – jak ho co nejpřesněji identifikovat. Doporučuji se znovu na tuto oblast zaměřit a průzkumy doplnit.

1.2 Věda a výzkum Průzkum v oblasti vědy a výzkumu nebyl proveden. Úkolem projektu CIO je propojení vědy a výzkumu s praxí. V průzkumu byla zjišťována poptávka po službách ze strany praxe. Dle mého názoru, v průzkumu byla opomenuta strana vědy a výzkumu. Tedy, měly by být osloveny například všechny vědecká pracoviště a minimálně regionální vysoké školy, zda mají o propojení s praxí vůbec zájem, jaký – například v jakých oborech, činnostech a za jakých podmínek. Jak si propojení představují představitelé vědy a výzkumu? Průzkum této oblasti by měl být rozhodně rozšířen, protože spolupráce a zájem o ni musí být oboustranný.

2

Organizační a personální zabezpečení fungování CIO

Zajímá nás propojení vědy a výzkumu s praxí, dále pak vytvoření prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem. Z modelu organizačního a personálního zabezpečení fungování CIO (kapitola 8.3. Požadavky na personální zabezpečení, obrázek 3: organizační a personální zabezpečení CIO) na první pohled nevyplývá, který útvar bude zajišťovat konkrétní propojení mezi vědou, výzkumem a praxí. Není uvedeno napojení například na Universitu Palackého nebo na vysokou školu Logistiky v Přerově. Který útvar bude prostředníkem zajišťujícím požadovaný transfer technologií z těchto škol a vědeckých pracovišť do praxe? Dále v tomto schématu není nikde uveden podnikatelský inkubátor (zmiňovaný na internetových stránkách projektu www.icol.cz) a napojení (role) inkubátoru na CIO. Kdo bude komunikovat s nově vznikajícími inovativními firmami? Jaký útvar bude zajišťovat kontrolu, zda je firma stále inovativní a jde správným směrem? Doporučuji propojení vědy, výzkumu a praxe detailněji a transparentněji integrovat do organizačního a personálního zabezpečení fungování CIO. 94

Kleinbauer

Oponentura projektu CIO

Závěr V kapitole 5.2. Služby, odstavec d) je nabízena služba „Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím“. Tato služba není dále rozvedena a neříká, jak konkrétně bude zpřístupněna. Jistě je ale v kontextu celého projektu stěžejní. Po prostudování projektu si dovedu jen nejasně představit, jak konkrétně bude transfer technologií probíhat. Jako začínajícímu podnikateli (nebo stejně tak vědci), který chce aplikovat nové vědecké objevy v praxi, mi v projektu chybí názorný příklad, jak bude moje nová firma integrována s projektem CIO, co a jaké výhody mi spolupráce s CIO přinese a co bude moje firma přinášet do CIO. Závěrem tedy doporučuji, aby byl oponovaný dokument Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra rozšířen o výše jmenované oblasti, které, dle mého názoru, nyní z dokumentu jasně nevyplývají, a které dopomohou k úspěšnosti celého projektu.

Literatura [1]

[2]

Kolektiv autorů MVŠO a TESCO SW, pod vedením Marek Vaculík, Dana Pokorná. Název: Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Centrum inovací Olomouc [online] http://www.icol.cz/

95

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA Martin Křepelka Tesco SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Dne 12. 1. 2012 byla v rámci projektu APSYS předložena Analýza ekonomického prostředí pro podnikatelský záměr Inovačního centra Olomouc. Cílem tohoto dokumentu je zpracování recenze této analýzy. Recenze se soustředí na rozbor samotného podnikatelského záměru, obsahové stránky předložené analýzy a použitých statistických metod. Klíčová slova: Olomoucký kraj, inovace, statistika, ekonomická situace Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Dne 26. 5. 2010 byla slavnostně zahájena výstavba Centra inovací Olomouc, které bude vybudováno v areálu bývalých kasáren 9. května mezi tř. Kosmonautů a ulicí Kavaléristů v Olomouci. Investorem projektu je TESCO SW, partnerem projektu je Regionální centrum Olomouc a Moravská vysoká škola Olomouc. Cílem projektu je podpora ekonomického růstu olomouckého kraje. [1]

Obrázek 1: Stavba Inovačního centra Olomouc

96

Křepelka

Recenze Analýzy ekonomického prostředí pro podnikatelský záměr inovačního centra

Obrázek 2: Předpokládaná cílová podoba vysokoškolského kampusu

V rámci přípravy podnikatelského záměru byla zpracována Analýza ekonomického prostředí pro podnikatelský záměr inovačního centra. Tento dokument se zabývá její recenzí.

1

Rozbor záměru Centra inovací Olomouce

Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Člení se na pět okresů (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Ekonomika kraje je založena na průmyslové výrobě (výroba strojů a zařízení), zemědělské výrobě, potravinářské výrobě, textilním a oděvním průmyslu. Některé z těchto oborů se však vyznačují nižší rentabilitou. Na ekonomice kraje se nepříznivě podílí i geografické podmínky. Zejména okres Jeseník a severní část okresu Šumperk bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se Olomoucký kraj podílel v roce 2010 pouze 4,6 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahoval jen 75,5 % republikového průměru. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v podnicích, které mají sídlo v kraji, dosáhla 20 651 Kč (přepočtené počty, 2010). [2] Z trendů makroekonomických ukazatelů kraje tak jednoznačně vyplývá potřeba oživení ekonomicko-hospodářského růstu. Projekt Centra inovací Olomouc svým portfoliem nabízených služeb cílí na dlouhodobý a dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu. Je zajímavý zejména z toho pohledu, že se nezaměřuje na zvýšení průmyslové či jiné výroby jako takové, ale soustředí se na technologický rozvoj a vzdělání. Jinými slovy se soustředí na zvýšení produktivity a zvýšení přitažlivosti kraje pro potencionální investory dostupností kvalifikovaných pracovních sil, či technologickým zázemím.

97

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

2

Rozbor obsahu předložené analýzy Předložená analýza je rozdělena do několika obsahových bloků:  V úvodu se zabývá metodikou a popisem použitých metod. Jejich portfolio zaručuje směrodatnost výsledků provedeného terénního průzkumu. Vzhledem k nízkému počtu respondentů průzkumu k celkovému počtu cílových subjektů může statistická chyba snížit kvalitu výstupních dat. Jako vhodné doplnění použitých metod se tedy zde i v samotném hodnocení terénního průzkumu jeví výpočet statistické chyby (konfidenčního intervalu) výsledků průzkumu.  V dalším se analýza zabývá rozborem situace v Olomouckém kraji a to různými statistickými perimetry. Sleduje jak makroekonomické ukazatele, tak i průmyslový profil kraje a hodnocení pracovní síly. Předložené údaje jsou nabízeny jak ve statické formě v podobě aktuálních ekonomických ukazatelů, tak i v podobě sledování trendů. To je velmi významná skutečnost neboť z předložených dat je možné vyčíst nejen nepříznivou situaci kraje v daném čase, ale z meziročních výsledků je možné odhalit i nízký růstový potenciál kraje do budoucna.  Další část popisuje návrh služeb poskytovaných Centrem inovací Olomouc. Není zde však zřejmé, jakým způsobem bylo portfolio služeb navrhnuto. V ideálním případě by portfolio mělo vycházet z předchozí analýzy statistických dat kraje, aby byla zaručena jejich cílenost a efektivita. Ze statistických dat v předchozí části např. jasně plyne jedno z nejnižších procent vysokoškolsky vzdělaných lidí v rámci ČR. Nabídka vzdělávacích služeb je tak sice zcela opodstatněná a logická, avšak v návrhu služeb takové zdůvodnění chybí. U jiných nabízených služeb je vazba na dříve předložené statistické ukazatele ještě méně zřetelná.  Následuje stanovení principů provedení terénního průzkumu na poptávku nabízených služeb, jakož i prezentace výsledků tohoto průzkumu. Kvalita a srozumitelnost výsledků je na dobré úrovni. Avšak je zde patrný vliv nízkého počtu respondentů pro statistické vyhodnocení. Doplňkem může být, jak již bylo zmíněno v úvodu, stanovení statistické chyby (konfidenčního intervalu) výsledků průzkumu. Z příkladu výpočtu statistické chyby níže plyne, že některé výsledné hodnoty jsou zatíženy chybou až . Lze však postupovat i obráceně, tj. nejprve si stanovit

 

potřebnou přesnost neboli maximální statistickou chybu a dopočítat potřebný počet respondentů. Dále pak jsou výsledky v tabulkách doplněny „průměrnou známkou“. Z pohledu statistiky by bylo vhodné doplnit výsledky raději o medián, který má lepší vypovídající hodnotu. V dalším se analýza zabývá marketingovou strategií. Závěrem obsahuje rámec organizačního a personálního zabezpečení projektu.

98

Křepelka

3

Recenze Analýzy ekonomického prostředí pro podnikatelský záměr inovačního centra

Návrh výpočtu průzkumu

statistické

chyby

výsledků

terénního

Terénní průzkum poskytuje číselnou charakteristiku „preferencí“ nabízených služeb. Tato číselná charakteristika je však pouze odhadem hodnoty skutečné. Nižší počet respondentů může výsledek zkreslit. V praxi (např. u průzkumů volebních preferencí) se proto stanovuje statistická chyba výsledku. Jiné termíny pro statistickou chybu jsou konfidenční interval, interval spolehlivosti). Statistická chyba pak představuje interval, v němž leží skutečná hodnota výsledku s určitou pravděpodobností. Čím požadujeme vyšší spolehlivost správného odhadu výsledku, tím je interval širší a obráceně. V praxi se statistická chyba vyjadřuje k pravděpodobnosti 95%. Jinými slovy pak můžeme s 95% pravděpodobností říci, že výsledná hodnota leží v rozsahu . Předpokládejme, že pravděpodobnost volby [3] je:

kde x je četnost volby a n počet respondentů terénního průzkumu. Dále, že směrodatná chyba pravděpodobnosti [3] je:

Potom statistická chyba (konfidenční interval) [3] je: Pro 95% spolehlivost a n>100 je

=1,96. Pro n<100 lze

odvodit ze statistické

tabulky [4]: stupňů volnosti 1 2 3 4 5 6 7 až 9 10 15 20 30 50 N velké (>100)

q0,95 6,31 2,92 2,35 2,13 2,02 2,0 1,9 1,81 1,75 1,73 1,70 1,68 1,65

q0,975 12,71 4,30 3,18 2,78 2,57

q0,99 31,82 6,97 4,54 3,75 3,37

q0,995 63,66 9,93 5,84 4,60 4,03

2,23 2,13 2,09 2,04 2,01 1,96

2,76 2,60 2,53 2,46 2,40 2,33

3,17 2,95 2,85 2,75 2,68 2,58

Tabulka 1: Statistická tabulka

Příklady výpočtu: a) Statistická chyba odpovědi B. 3.5: 99

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV pravděpodobnost volby „určitě ano“:

směrodatná chyba pravděpodobnosti:

pro

pravděpodobnost

97,5%

a n=8

je

2,23,

tedy

výsledná

pravděpodobnost volby „určitě ano“ včetně statistické chyby: z výsledků tedy plyne statistická chyba odpovědi v rozsahu b)

!

Statistická chyba odpovědi B.1: pravděpodobnost volby „určitě ano“:

směrodatná chyba pravděpodobnosti:

pro

pravděpodobnost

97,5%

a n=30

je

2,04,

tedy

výsledná

pravděpodobnost volby „určitě ano“ včetně statistické chyby: z výsledků tedy plyne statistická chyba odpovědi v rozsahu

.

Z obou příkladů tedy plyne výrazný vliv počtu respondentů na zvýšení přesnosti odhadů terénního průzkumu.

Závěr Předložená analýza přináší interdisciplinární náhled na podnikatelský záměr Centra inovací Olomouc. Z obsahového hlediska je možné doplnit návrh nabízených služeb o zdůvodnění jejich výběru rozborem statistických údajů kraje. Následné výsledky terénního průzkumu doplnit o statistickou chybu a pro zvýšení relevance zvýšit počet respondentů. Lze postupovat i obráceně, tj. nejprve si stanovit požadovanou přesnost odhadů a k ní dopočíst potřebný počet respondentů. Celkově však lze hodnotit podnikatelský záměr podpory inovací v olomouckém kraji nejen jako přínosný, ale i jako nutnou podmínkou pro oživení ekonomicko-hospodářské situace regionu.

100

Křepelka

Recenze Analýzy ekonomického prostředí pro podnikatelský záměr inovačního centra

Literatura [1]

Web Centra inovací Olomouc. Dostupný na WWW: ˂www.icol.cz˃.

[2]

Web Krajské správy ČSÚ v Olomouci. Dostupný z WWW: ˂www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje˃. Základy statistiky pro biomedicínské obory [online]. Dostupný z WWW: ˂new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html˃.

[3] [4]

Wikipedie – Studentovo rozdělení [online]. Dostupný na WWW: ˂cs.wikipedia.org/wiki/Studentovo_rozd%C4%9Blen%C3%AD˃.

101

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA SE ZAMĚŘENÍM NA DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Petr Machalík TESCO SW a.s. [email protected]

Abstrakt: V úvodu je popsán cíl a podnikatelský záměr Centra inovací Olomouc. V hlavní části se článek zabývá terénním průzkumem formou dotazníkového šetření. Je zde zkráceně uvedena metodika výběru vzorku a také připomínky a náměty na doplnění šetření. Týkají se oblastí stanovení míry kvality výběru vzorku, rozšíření výsledků prezentovaných v analýze a konkrétních doporučení pro podnikatelský záměr CIO. Klíčová slova: CIO, podnikatelský záměr, dotazníkové šetření Odborný konzultant: Zdeňka Krišová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Cílem Centra inovací Olomouc (dále jen CIO) je vytvořit v regionu silné podpůrné prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědeckovýzkumnými pracovišti v rámci olomouckého regionu a celé ČR. Tím by měla být podpořena zaměstnanost v Olomouckém kraji a také zvýšena konkurenceschopnost firem, které budou využívat inovativního přístupu k podnikání. CIO se má stát sídlem společnosti TESCO SW, Moravské vysoké školy Olomouc, ale i různých poradenských a expertních firem z ČR i ze zahraničí. Z podnikatelského záměru plyne, že obor činnosti CIO bude rozdělen do dvou základních skupin. První skupinou je infrastruktura, v rámci které budou nabízeny pronájmy kanceláří, salónků a specializovaných laboratoří. Druhou skupinu představují služby, jež jsou dále rozděleny do následujících kategorií: projektový servis, poradentství, dodávky informační a komunikačních technologií, transfer technologií, vzdělávání. Na základě dotazníkového šetření uvedeného v kapitole 6. vyplynulo, že je mezi respondenty největší zájem o služby týkající se projektového servisu, tj. zpracování projektové žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU a související služby. 102

Mazalová

Recenze analýzy ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Bylo by tedy vhodné více se zaměřit na projektový servis při následné implementaci podnikatelského záměru CIO.

1

Dotazníkové šetření

V rámci analýzy ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra byl proveden terénní průzkum formou dotazníkového šetření, za účelem zjištění poptávky po předpokládaných službách CIO. Záměrem bylo získat lepší představu týkající se specifických požadavků a požadavků podnikatelských subjektů na technické vybavení a služby spojené s podnikáním. Nejdříve byl vybrán na základě stanovených kritérií reprezentativní vzorek firem, u kterých bylo možné provést dotazování. Poté byl připraven dotazník, který byl využit při řízeném polostrukturovaném rozhovoru se zástupci managementu vybraných firem. Velikost reprezentativního vzorku dotazovaných byla stanovena na 50 ekonomických subjektů v rámci hranic Olomouckého kraje. Byla určena mimo jiné na základě kalkulace finančních a časových nákladů na zjištění odpovědí jednoho respondenta a zpřesněna pomocí statistických metod. Jako konečné kritérium pro výběr vzorku byla zvolena kombinace Obor ^ Lokace. Výsledné kombinace, které byly využity jako vodítko pro výběr jednotlivých subjektů dotazování, jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka 1). Z hlediska rozvrstvení jednotlivých subjektů v rámci Olomouckého kraje šlo celkově o 20 subjektů v okrese Olomouc, 10 v okrese Přerov, 9 v okrese Šumperk, 8 v okrese Prostějov a 3 subjekty v okrese Jeseník. Oborové zastoupení

Okres

Počet Ol

Pr

Su

Pv

Je

Suma

Průmysl (P)

10

4

2

2

1

1

10

Stavebnictví (S)

10

4

2

2

1

1

10

Obchod (O)

15

5

3

3

3

1

15

Profesní a vědecké činnosti (M)

7

3

2

1

1

0

7

Doprava a skladování (H)

3

1

1

0

1

0

3

Ubytování, stravování a pohostinství (I)

2

1

0

1

0

0

2

Informační a komunikační činnosti (J)

1

1

0

0

0

0

1

Činnosti v oblasti nemovitostí (L)

2

1

0

0

1

0

2

20

10

9

8

3

Celkem

50

50

Tabulka 1: Zvolená metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů

Z hlediska oborového pak agregovaná výběrová data pro všechny okresy Olomouckého kraje byla následující: V průmyslu a stavebnictví to bylo po 10 subjektech, 15 subjektů spadalo do oboru obchodu, 7 subjektů patřilo mezi profesní a vědecké činnosti, 3 subjekty patřily do oboru doprava a skladování. Shodně po dvou subjektech měly zastoupení obory činnosti v oblasti nemovitostí a obory ubytování, 103

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV stravování a pohostinství. Pouze jedno zastoupení měl obor informačních a komunikačních činností. Terénní průzkum formou řízených polostrukturovaných rozhovorů na základě předem zpracovaného dotazníku byl realizován se zástupci managementu 30 vybraných podnikatelských subjektů. Vzhledem ke stanovení rozsahu reprezentativního vzorku dotazovaných firem na 50 a porovnáním se skutečným počtem ekonomických subjektů ve zvolené kombinaci Obor ^ Lokace v Olomouckém kraji, která činí několik desítek tisíc (viz. Tabulka 2), vyvstane následující otázka. Do jaké míry je vzorek 50 reprezentovaný tabulkou 1 kvalitním výběrovým vzorkem pro provedené dotazníkové šetření? Tj. do jaké míry odpovídá realitě? Bylo by vhodné v rámci analýzy stanovit a uvést matematickou statistiku, která by udávala právě tuto míru kvality výběru vzorku 50 vzhledem k celkovému počtu firem v kombinaci Obor ^ Lokace. Dále by bylo možné určit tutéž statistiku pro 30 vybraných ekonomických subjektů, které se dotazníkového šetření skutečně zúčastnily. Porovnáním obou údajů bychom zjistili, jak moc se liší kvalita výběrového vzorku 50 a skutečně realizovaného dotazování u 30 firem místo 50. v tom okresy Převažující činnost (sekce, oddíl)

Celkem v tom: Zemědělství, lesnictví a rybářství

Kraj celkem

Jeseník Olomouc Prostějov

136 229 10 783

51 154

Přerov

22 745 25 957

Šumperk

25 590

6 425

904

1 639

958

1 114

1 810

Průmysl celkem

19 226

1 502

6 530

3 789

3 736

3 669

Stavebnictví

17 649

1 900

6 156

2 914

3 259

3 420

Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

33 890

2 055

13 031

5 831

6 982

5 991

Doprava a skladování

4 263

389

1 558

592

776

948

Ubytování, stravování a pohostinství

7 622

899

2 583

1 155

1 361

1 624

Informační a komunikační činnosti

2 462

145

1 171

305

431

410

Peněžnictví a pojišťovnictví

1 620

89

590

290

321

330

Činnosti v oblasti nemovitostí

5 181

256

2 408

800

912

805

15 193

966

6 704

2 107

2 799

2 617

Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

1 680

103

783

211

296

287

990

61

271

224

237

197

Vzdělávání

2 213

142

941

342

444

344

Zdravotní a sociální péče

1 919

113

807

319

343

337

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

3 373

250

1 226

637

630

630

Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu

9 807

707

3 784

1 692

1 820

1 804

-

-

-

-

-

-

Profesní, vědecké a technické činnosti

104

Mazalová

Recenze analýzy ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Bez uvedení činnosti

OSTATNÍ (CELKEM – VZOREK)

2

-

1

-

1

-

2 714

302

971

579

495

367

25 414

Tabulka 2: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010

Kritérium při výběru vzorku pro dotazníkové šetření bylo zvoleno Obor ^ Lokace. V kapitole 6.3. Vyhodnocení dotazníkového šetření jsou uvedeny výsledky odpovědí jednotlivých respondentů formou tabulek, které obsahují četnosti odpovědí dle nabídky (1 - 5) na danou otázku a vážený aritmetický průměr všech odpovědí na otázku. Data jsou uvedena vždy pro všechny subjekty, které se dotazníkového šetření zúčastnili, bez ohledu na zvolená kritéria výběru vzorku. Bylo by vhodné rozšířit vyhodnocení také o statistiku za Obor a Lokaci. Pro podnikatelský záměr CIO by toto rozšíření výsledků dotazníkového šetření mohlo přiblížit, ve kterém okrese nebo firmy z jakého oboru budou mít největší zájem o služby a technické zázemí CIO. Výsledky dotazníkového šetření včetně zohlednění kritérií Obor, Lokace by mohly být shrnuty v následujících tabulkách (Tabulka 3, Tabulka 4). Otázka X.Y1 Obor

Odpověď 1

X.Y2

2

3

4

5

n r

n r

n r

n r

Průmě r

…

Poče t

1

2

3

4

5

nr

n r

n r

n r

n r

n r

Průmě r

Poče t …

Průmysl Stavebnictví Obchod Profesní a vědecké činnosti Doprava a skladování Ubytování, a pohostinství Informační činnosti

stravování a komunikační

Činnosti v oblasti nemovitostí n r

Průměr - Celkem Počet - Celkem

nr

nr nr

*nr … nerelevantní Tabulka 3: Odpovědi na otázky Y1, Y2, … z kategorie X dle oboru podnikání respondenta Otázka X.Y1 Okres

Odpověď 1

2

X.Y2 3

4

5 Průměr Počet 1

Olomouc

105

2

3

4

… 5 Průměr Počet …

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Přerov Šumperk Prostějov Jeseník Průměr - Celkem Počet - Celkem

nr nr nr nr nr

nr nr

nr nr nr nr nr

nr nr

*nr … nerelevantní Tabulka 4: Odpovědi na otázky Y1, Y2, … z kategorie X dle lokace respondenta

V kapitole 6.3. Vyhodnocení dotazníkového šetření by také mohly být uvedeny konkrétní doporučení pro podnikatelský záměr CIO plynoucí ze závěrů průzkumu. V příloze dotazníkového šetření by měl být také uveden, pro informaci čtenáře podnikatelského záměru CIO, seznam všech respondentů, kteří se průzkumu zúčastnili např. formou tabulky se sloupci Subjekt, IČ, Obor, Lokace, Velikost.

Závěr Recenze Analýzy ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra klade hlavní důraz na zhodnocení dotazníkového šetření, přičemž jsou zde uvedeny připomínky a náměty na možné doplnění.

106

Mazalová

Recenze analýzy ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA Barbora Mazalová TESCO SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek doplňuje výchozí práci „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“ publikovanou kolektivem autorů MVŠO a TESCO SW o poznatky z menších firem, popisuje jejich zájem o plnění norem ISO a navrhuje, jakým způsobem je možné takové firmy efektivně informovat o výhodách plnění těchto systémových norem. Klíčová slova: Zavádění systému ISO, certifikace ISO, management kvality, environmentální management, ISO 9001, ISO 14001 Odborný konzultant: Marek Mihola Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Cílem příspěvku je přidat k výchozí práci „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“ poznatky o certifikaci ISO. Dalším cílem je námět pro činnost CIO jako certifikačního konzultanta případně certifikační autority. Celá řada firem bez ohledu na svou velikost řeší problematiku řízení procesů vlastním zažitým způsobem. Protože se tyto procesy staly rutinními, je jejich změna často nežádoucí a ve zjednodušeném pohledu je i neefektivní, protože nepřináší okamžitý zisk (zboží nelze začít prodávat od x% dráž jen proto, že má firma certifikát ISO 9001). Tím, že se firma nestará o zefektivnění vnitřních procesů, si zbytečně zvyšuje náklady a tím se stává méně konkurenceschopnou. Vhodnou možností pro zvýšení efektivnosti a tím i ke zvýšení konkurenceschopnosti jsou právě normy ISO, které pomáhají nalézt řešení při organizování a řízení procesů.

107

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

1

Normy ISO

Normy ISO vydává International Organization for Standardization. Normy slouží zejména ke sjednocení metodiky pro řízení způsobu výroby a poskytování služeb. Plnění nařízení těchto norem ověřují certifikační autority, které také následně vydávají certifikáty o splnění norem.[1]

1.1

Základní normy ISO

Dvěma normami ISO, které v našem regionu přitáhly zájem společností, jsou normy ISO 9001 a ISO 14001[2]: Norma ISO 9001 byla v Česku přijata jako norma ČSN EN ISO 9001 a zabývá se systémem managementu kvality procesním přístupem. Těžištěm této normy jsou požadavky na kvalitu výroby a poskytování služeb. Norma pomáhá identifikovat a uspořádat činnosti v organizaci, pomáhá stanovit kompetence při všech činnostech firmy a přispívá ke zprůhlednění činnosti celé organizace. Norma ISO 14001 byla v Česku přijata jako norma ČSN EN ISO 14001 a specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu. Základní myšlenkou normy je podpora ochrany životního prostředí a prevence jejího znečišťování. Norma popisuje omezení dopadů činnosti organizace na životní prostřední v jednotlivých činnostech, učí zaměstnance hledat největší zdroje zátěže životního prostředí a pomáhá hledat cesty, jak tuto zátěž minimalizovat.

1.2

Přehled dalších norem ISO

Následující normy řeší specifické požadavky v konkrétních odvětvích. Uvedeny jsou zejména ty, které mohou mít vztah k záměrům CIO v současném makroekonomickém prostředí.[2]  ISO 20000 – systém managementu IT služeb  ISO 1006 – řízení projektů  ISO 9120 – systém managementu kvality pro letectví a kosmonautiku  ISO 16949 – systém managementu kvality pro automobilový průmysl  ISO 13485 – systém managementu kvality pro zdravotnické prostředky  ISO 17024 – zkušení a kalibrační přístroje  ISO 15189 – zdravotnické laboratoře  ISO 27001 – bezpečnosti informací

2

Certifikace podle norem ISO

Zásadní myšlenkou dobrého manažera by tedy mělo být uvědomění si potřeby certifikace, porozumění jejímu smyslu a poté zajištění podmínek pro plnění. V následujících odstavcích jsou popsány jednotlivé fáze certifikace a také jsou popsány úlohy, které může certifikační konzultant CIO plnit. 108

Mazalová

2.1

Recenze analýzy ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Motivace k certifikaci

Pochopení motivace vedení firmy k získání certifikátu ISO je klíčová zejména pro přesné cílení pomoci při certifikaci a pro cílené nabízení služeb, které se certifikace týkají. Je smutnou pravdou, že firmy mnohem častěji touží po certifikátu podle normy ISO a nemají vnitřní potřebu k samozřejmému a uvědomělému plnění požadavků, které z této normy vyplývají.[3][4] Ihned se samozřejmě nabízí otřepané klišé, že primární motivací manažerů je zisk. To samozřejmě částečně platí, je třeba tento termín upřesnit – motivací pro získání certifikátů ISO by měla být zejména konkurenční výhoda. Ta je samozřejmě využitelná jako zisk, ne však nutně jako okamžitý finanční zisk. Skutečnou výhodou by mělo být zlepšení kvality a z toho plynoucí pevnější nebo zcela nové obchodněpartnerské vztahy, zvýšení efektivity a zvýšení pracovního komfortu. Přehled výhod certifikace podle norem ISO:  Zvýšení efektivity pracovních procesů  Snížení interních nákladů na pracovní procesy  Zlepšení obchodních vztahů, získání nových obchodních partnerů  Zlepšení vztahů se zákazníky, získání nových zákazníků  Zlepšení vnímání společnosti veřejností (PR)  a další Řada z výhod je přímo závislá na oboru působení firmy, proto může konzultant vybrat vhodné příklady firem, které už certifikací prošly, a může prezentovat výhody, které to firmě přineslo.

2.2

Cíl certifikace

Zde je třeba oprostit se od běžně reprodukovaných stereotypů, které vznikají z nepochopení samotné certifikace. Cílem certifikace totiž není získání jakéhosi lesklého papíru s razítkem. Certifikace je především potvrzení a ujištění o plnění dané normy a to nejenom směrem k zákazníkům, ale také směrem k obchodním partnerům, k zaměstnancům a k vedení.

2.3

Proces certifikace

Proces certifikace lze rozdělit do několika částí. Jsou seřazeny chronologicky a u každé z nich je také uvedeno, jaké problémy firmy obvykle v daný okamžik řeší a jak jim může pomoci konzultant. 2.3.1 Teoretická příprava Ihned po definitivním rozhodnutí o podstoupení certifikace podle jedné z norem ISO je třeba začít s teoretickou přípravou. Informace lze získat z elektronických dokumentů a tištěných knih, které vydává Český normalizační institut, k dispozici jsou samozřejmě i odborné konzultační firmy. Nejvíce palčivým problémem tohoto momentu je časová a finanční náročnost přenesení know-how z „cizího“ zdroje do vlastní firmy. 109

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Konzultant může díky dobré znalosti firmy velmi snadno vybrat cílové osoby pro školení a navrhnout systém teoretické přípravy. Může také doporučit zdroje vhodné pro konkrétní firmu, případně také doporučit vhodný způsob provádění přípravy (samostudium, konzultace, přednášky) s ohledem na pracovní náplň dotčených pracovníků. 2.3.2 Příprava certifikace Těsně před samotnou certifikací je třeba připravit všechny potřebné dokumenty, provést poslední závěrečné kontroly procesů a přípravně sjednat nápravu. Realita přípravy je podobná jako u plnění všech podobných úkolů, které nejsou nezbytně nutné: nic nefunguje a nestíhá se příprava. Chaos lze snadno vymýtit například vytvořením jednoduchých a přitom velmi efektivních checklistů neboli seznamů jednoduchých a snadno plnitelích úkolů a kontrol. Podobně lze samozřejmě použít jakýkoliv jiný nástroj. Konzultant může opět přispět řadou zkušeností s jinými obdobnými certifikacemi. 2.3.3 Certifikace Certifikaci vykonává certifikační autorita obvykle v místě působení firmy. Kontroluje dodržování pravidel, ověřuje jejich výstupy a hodnotí jejich kvalitu. Výstupem je potvrzení o plnění dané normy. Podobně jako každá kontrola je i tato náročná a v podstatě nepříjemná. Při pečlivé kontrole vycházejí najevo i ty nejmenší problémy a opomenutí, které mohou certifikaci zkomplikovat. Pomoc konzultanta v tomto bodě je vhodná, pokud je třeba některé konkrétní aspekty plnění normy vysvětlit a pokud je třeba vysvětlovat sporné a neobvyklé případy. Činnost konzultanta by ale měla být především dohledová a psychicky podpůrná, zejména při prvních kontrolách – následné kontroly už by měly být co možná nejvíce rutinní a měla by je bez problémů zvládat pověřená osoba. 2.3.4 Uplatňování certifikátu Procesem certifikace samozřejmě snaha firmy nesmí skončit. Při smysluplném naplňování předpisů konkrétní normy se mohou procesy ve firmě stávat efektivnějšími. Výsledek je pak úměrný době aplikování příslušné normy. Zde může konzultant doplňovat zkušenosti dalších firem a na příkladech ukazovat, jaký efekt má dlouhodobé plnění požadavků normy.

3

Certifikace z pohledu CIO

Mezi základní cíle projektu CIO patří zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu. Mezi základní výhody certifikace a poskytování poradenství v problematice ISO patří:  zvýšení prestiže a konkurenceschopnosti spolupracujících firem 110

Mazalová  

 

Recenze analýzy ekonomického prostředí olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra vytvoření báze znalostí - know-how o certifikaci z mnoha oborů získání podrobných informací o procesech uvnitř firem, následná možnost optimalizace nabídky služeb přesně podle potřeb zákazníka (ICT služby, software) další způsob provázání se spolupracujícími firmami, vytvoření pevnějších vazeb úplná samofinancovatelnost certifikačního konzultanta, případně certifikační autority

Závěr Zvyšování kvality, efektivnosti a konkurenceschopnosti jsou jedny ze základních cílů projektu CIO. Pomoc firmám s úspěšným průběhem procesu ISO může k naplňování těchto cílů významně přispět.

Literatura [1] [2] [3] [4]

International Organization for Standardization ISO [on-line]. Dostupný na . Přehled standardů ISO [on-line]. Dostupný na . ISO - Otázky a odpovědi [on-line]. Dostupný na < http://www.iso.cz/>. CS&C – konkurenční výhody na < http://www.scac.cz/naspristup>

111

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA Antonín Sedláček TESCO SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek je recenzí na projekt „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“ a poukazuje na možnosti dalšího rozpracování projektu s cílem maximalizace jeho přínosu. Klíčová slova: analýza, inovační centrum, CIO, podnikatelský záměr, inovace Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Tento text je recenzí na projekt „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“. Předložený dokument považuji za mimořádně inspirativní a vnímám jej jako nosný nejen pro budování připravovaného inovačního centra, ale i pro rozvoj našeho regionu a jeho dlouhodobou hospodářskou udržitelnost. Právě z tohoto důvodu jsem do jeho čtení vkládal velká očekávání, z nichž mnohá byla naplněna; v některých ohledech ale předložený projekt nepovažuji za dostatečně fundovaný a dopracovaný. Své náměty k rozvinutí analýzy předkládám v této recenzi, přičemž čerpám ze své osobní zkušenosti ekonomicky produktivního občana olomouckého regionu a také ze znalostí nabytých v rámci pilotní výuky projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a studia studijních textů zpracovaných v rámci tohoto projektu.52

52

Vlček, R. Inovace v hospodářské praxi. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 97880-87240-420-7. Olecká, I.- Ivanová, K. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-33-5. Široký, J. Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-41-0.

112

Sedláček

1

Recenze Analýzy ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra

Zhodnocení projektu

V dokumentu postrádám jasně formulované cíle, které považuji za nutnou součást takovéto práce. Vzhledem k nejasnému vymezení cíle nemohu ve své recenzi zhodnotit, zda byly tyto cíle dostatečně naplněny. Předloženou analýzu považuji za poměrně zdařilou. Domnívám se, že není podnikatelským záměrem ve smyslu základního strategického plánu podnikání formulovaného jako argumentace pro potenciální partnery, investory či klienty, je ale solidním východiskem a vstupní informací pro formulaci takového záměru. Jako vstupní informaci ale nemůžeme předložený dokument považovat za dostatečný a kompletní. V projektu podobného typu, který má formulovat návrh představy podnikatelského záměru centra inovací CIO, by dle mého názoru neměla chybět analýza vývoje obdobných subjektů v rámci ČR, případně evropského regionu. Tuto analýzu v práci zcela postrádám. Myslím, že úspěšné i neúspěšné příklady z reálné praxe jiných regionů by mohly přinést významnou inspiraci, pomoci zaměřit se na silné stránky, odstranit slabiny, využít příležitosti a zamezit hrozbám a snížit tak případné riziko neúspěchu. Současně se domnívám, že v úvodní fázi analýzy měla být provedena analýza konkurence v olomouckém regionu, která v práci rovněž chybí. Nutnost jejího provedení je zmíněna na straně 44 (kapitola 7.1), na které jsou formulovány otázky této analýzy; samotná analýza však chybí. Bez těchto dvou vstupních analýz – analýzy konkurence a analýzy zkušeností z jiných regionů – jsou jakékoliv úvahy o nabídce služeb centra inovací a organizace jeho aktivit nepodložené a značně rizikové. Další pochybnosti, resp. náměty k rozpracování projektu, směřují k popsanému dotazníkovému šetření: Nejsem přesvědčen o dostatečné vypovídající hodnotě dotazníkového šetření, neboť z popsané metodiky mi není dostatečně jasné, jak byl proveden výběr respondentů a z jakého důvodu byl nakonec zúžen na 30 vybraných zástupců podnikatelských subjektů olomouckého regionu. Vzhledem k tomu, že výsledky šetření byly zpracovány statisticky, nevím, zdali tento vzorek mohu považovat za dostatečně reprezentativní, když sami autoři na straně 30 (kapitola 6.1.1) uvádějí, že „…na základě těchto postupů byla určena velikost reprezentativního vzorku dotazovaných na 50 ekonomických subjektů v rámci hranic Olomouckého kraje…“. Rozsah polostrukturovaného rozhovoru, dle mého názoru, ovlivnil výstupy dotazníkového šetření. Považuji jej za příliš uzavřený a limitovaný současným stupněm poznání tvůrců dotazníku, případně způsobem vedení rozhovoru tazateli. Výsledkem je, že z šetření nevyplynuly nové nečekané a inovativní podněty, ale pouze zjednodušující projevení zájmu či nezájmu na předem formulovanou nabídku. Tento fakt může pramenit buď ze způsobu vedení rozhovorů, anebo z nejasně prezentované vize budovaného inovačního centra. Možná otázky tazatelů měly být obecnější, aby iniciovaly diskuzi o tom, co vlastně může takové inovační centrum regionu nabízet.

113

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Interpretace dotazníkového šetření, dle mého názoru, zůstává na půli cesty. Je pouhým statistickým shrnutím, chybí další souvislosti a případné třídění druhého řádu. Zvolené grafy jsou většinou nepřehledné (formulace „odpověď 1“ až „odpověď 5“ je velmi nešťastná). Domnívám se, že v některých položkách ani nebyly vhodně zvoleny typy grafů tak, aby jejich vypovídající hodnota byla maximální. Věřím, že při pečlivější interpretaci by z dotazníkového šetření mohly vyplynout další cenné informace. Upozorňuji rovněž na drobné formální chyby  na straně 29 (kapitola 6.1.1) a 63 (přílohy 15.2) ve výčtu lokací olomouckého kraje chybí okres Prostějov,  na straně 77 chybí popisek v připraveném textovém poli,  v přílohách chybí identifikace jednotlivých tabulek a grafů.

Závěr Shrnu-li své dojmy z předloženého projektu, oceňuji obrovské množství práce, které bylo odvedeno, a nápady, které z něj vzešly. Proto, aby jeho vypovídající hodnota pro reálné plánování aktivit budovaného inovačního centra byla maximální, doporučuji  dopracovat analýzu konkurence existující v olomouckém regionu, případně navrhnout opatření k možné synergii,  vyhodnotit příklady dobré praxe z okolních regionů a na základě SWOT analýzy promítnout získané zkušenosti do podnikatelského záměru CIO,  znovu otevřít diskuzi mezi podnikatelskou základnou našeho regionu o očekáváních, která do takového subjektu vkládá. Jsem přesvědčen, že realizované šetření poukázalo na aktuální nezralost regionu a velký potenciál, který se inovačním aktivitám v našem regionu otevírá. Domnívám se, že primárním úkolem podnikatelského záměru CIO je vyvolat poptávku po inovačních aktivitách a službách podporujících akceleraci hospodářského rozvoje našeho regionu.

Literatura [1] [2] [3]

VLČEK, R. Inovace v hospodářské praxi. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-420-7. OLECKÁ, I., IVANOVÁ, K. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-33-5. ŠIROKÝ, J. Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu. Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-41-0.

114

Šimek

Pohled na ICT infrastrukturu a služby projektu CIO

POHLED NA ICT INFRASTRUKTURU A SLUŽBY PROJEKTU CIO Radovan Šimek Tesco SW a.s. [email protected]

Abstrakt: V tomto textu se zabývám částmi projektu CIO, které se týkají informačně technologické infrastruktury, a pokusím se podat vysvětlení výsledků dotazníku v této oblasti. Dále se pokusím navrhnout další služby, které by podle mého názoru mohly být v rámci CIO úspěšné. Klíčová slova: Projekt CIO, ICT, superpočítače, grafické studio, praktická informatika Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Vzhledem k mé odbornosti, kterou je Informatika (často však raději používám anglický ekvivalent Computer Science, který je podle mě výstižnější), jsem se zaměřil na součásti projektu CIO, jenž mají blízký vztah k této problematice. Jako nejzajímavější považuji výsledek dotazníků v oblasti nabídky SW a HW laboratoří a superpočítačů, pro než mám však poměrně jasné a snadné vysvětlení.

1

Nezájem o IT laboratoře

Jednou ze součástí infrastruktury, které by mělo CIO nabízet, jsou navrhovány laboratoře se specifickým IT zařízením na vysoké úrovni, pronájem supervýkonných počítačů nebo jiného hi-tech vybavení. Z provedeného průzkumu však vyplývá značně okrajový, až hypotetický zájem o tuto infrastrukturu. Ihned se nabízí otázka po příčině tohoto nezájmu. Vysvětlení je však velmi jednoduché. Dnešní běžně dostupné HW vybavení je zcela dostatečně výkonné, trh je velmi široký a ceny jsou vzhledem k výkonu skutečně nízké. Doba, kdy se do počítačů velikosti autobusu tlačily stohy papírových děrných štítků, patři již do prehistorie, koncem 90. let přestal být problém s velikostí datových úložišť i jejich rychlostí. Internet přinesl neomezenou míru informovanosti. A to vše na běžně dostupných osobních počítačích, či mobilních zařízeních.

115

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Z mé praxe vím, že supervýkonné počítače jsou v dnešní době potřebné pouze pro skutečně (datově) obsáhlé výpočty potřebné navíc v co nejkratším čase, jakož jsou modely vývoje počasí. Dalším uplatněním supervýkonných počítačů najdeme všude tak, kde je kladena enormní paralelní zátěž, jakož jsou telekomunikační centra, internetové hostingy, vyhledávače apod. Většina firem si dnes tedy vystačí s běžnými PC doslova ”za pár korun”. Také softwarový trh je dnes obrovsky rozsáhlý a software je dnes již vytvořen “téměř na vše”. Vzhledem k tomu je spíše možné uvažovat o službě poradenství v této oblasti.

2

Nízký zájem o ICT služby

Jednou oblastí uvažovaných služeb CIO jsou také Dodávky ICT. Především tedy provoz serverů datových úložišť a vývoje informačních systémů. Z provedeného průzkumu opět vyplývá nízký zájem o tyto služby. Vysvětlení je podobné jako u IT laboratoří, tedy dostatečný výkon běžného vybavení za nízké ceny. Je ovšem možné že respondenti průzkumu neviděli výhody těchto služeb, které totiž začínají být patrné až při narůstající velikosti firmy nad určitou mez. Přesto považuji nabídku těchto služeb za potřebnou, právě vzhledem k nesporným výhodám i pro menší velikost firem, nebo obsáhlost businessu. Firmy si cestu k těmto službám najdou.

3

Propagační, grafické a tiskové služby

Za velmi přínosné považuji přítomnost služeb v rozsahu grafického studia, které by nabízelo několik příbuzných služeb.  Konzultace v oblasti formy propagace inovací a výsledků výzkumu  Grafická tvorba propagačních materiálů všeho druhu  Tiskové, kopírovací a knihařské služby Především vysoká dostupnost těchto služeb přímo “v domě” a postupně získané zkušenosti s inovačními firmami přispějí jistě těmto službám na přínosu.

4

Vzdělávání v informatice

V přehledu nabízených možností vzdělávání je patrný jasný příklon k manažersko-ekonomické oblasti. Tuto činnost bude jistě garantovat MVŠO. Jelikož jsou v oblasti vědy, výzkumu a inovací stále více používány počítače, nemělo by se zapomínat i na toto vzdělávání. Pokrok v této oblastí je stéle nesmírně rychlý a celá oblast je skutečně složití. Se základním až začátečnickými znalostmi tedy nemůže být dosaženo dostatečné efektivity. Přes řeku sice sídlí Katedra informatiky PřF Univerzity Palackého, u které však jakožto její absolvent nyní pozoruji postupný posun k teoretické informatice. Navíc neposkytuje však celoživotní vzdělávání ve formě samostatných kurzů. 116

Šimek

Pohled na ICT infrastrukturu a služby projektu CIO

Inovační centrum by se mohlo zaměřit na praktickou informatiku např. v těchto oblastech:  Práce se SW nástroji z nejrůznějších kategorií  Metodika použití počítačů pro oblast inovací  Softwarové inženýrství  Praktické poznatky z teoretické informatiky  Konzultace v oblasti vývoje SW.  Seznamování s novými trendy a poznatky

Závěr Celkově pokládám projekt Centra inovací Olomouc a další projekty tohoto typu pro Olomoucký kraj za velmi potřebné. Je nutné zastavit odliv mozků z regionu, čemuž právě dostupná centra mohou výrazně napomoci. Za klíčové však považuji to, aby oblastmi inovací, jimiž se mohou inovátoři v centru zabývat, byly vysoce účelné pro rychlé zvýšení ekonomické úrovně Olomouckého kraje. Tyto oblasti však podle mého názoru není možné určit tzv. „od stolu“, ale ukáže to čas. Proto by mělo centrum inovací umožnit nejprve širší spektrum oblastí pro inovace. Dále považuji za nutné posílit manažerskou vrstvu firem a podniků na praktické úrovně (na rozdíl od obecných znalostí ze SŠ a VŠ) pro zcela konkrétní oblasti podnikání, což by mělo přinést silný „tah na branku“ a vysokou efektivitu.

Literatura [1]

[2]

Kolektiv autorů MVŠO a TESCO SW, pod vedením Marek Vaculík, Dana Pokorná. Název: Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Centrum inovací Olomouc [online] http://www.icol.cz/

117

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

SLUŽBA JAKO PRODUKT A JEHO ODLIŠENÍ OD KONKURENCE Jitka Škrabalová TESCO SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Příspěvek je rozšířením kapitoly 7.3. Marketingový mix, části produktová politika o specifikaci služby jako produktu a jeho odlišení od konkurence. Klíčová slova: konkurence, klient, prostředí, značka, kvalita, inovace, produktivita Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková Tematický konzultant: Ludmila Horsáková

Úvod Projekt Centrum Inovací Olomouc (CIO), je jedním z největších soukromých projektů vznikajících v Olomouckém kraji. Jeho zaměření na inovativní firmy a poskytování jim takových služeb, které je podpoří v jejich podnikatelském záměru a zjednoduší jim vstup na nové trhy, je unikátní ve své komplexnosti. Každá služba, kterou bude CIO nabízet, je jednou z částí mozaiky a musí přesně zapadat do celkové produktové politiky CIO i do její komplexní marketingové strategie. Služba je ovšem produktem unikátním, jedinečným, nedělitelným, pomíjivým a lehce napodobitelným. Liší se výrazně svými specifiky od hmotných produktů a je nutné brát na tato specifika ohled při tvorbě produktové politiky.

1

Odlišení služeb od konkurence

Základem podnikatelského úspěchu každé společnosti zabývající se službami, a tedy i CIO, jsou kvalitní produkty - služby odpovídající očekáváním zákazníků. Na služby má vliv vývoj trhu, tlak konkurence, nové technologické možnosti i změny v makroekonomice. Úspěšnost služeb v tomto případě nově zaváděných na trh závisí zejména na tom, zda byla správně zpracována analýza požadavků potenciálních klientů a na rychlosti reakce na jejich měnící se požadavky. V oblasti služeb existuje problém s příliš jednoduchým napodobováním. Proto společnost, která přijde s něčím novým, získá pouze dočasnou výhodu, ze které jí plynou zisky. Bonusem ovšem je, že si tím u svých zákazníků vytváří dobrou image.

118

Škrabalová

Služba jako produkt a jeho odlišení od konkurence

Často se stává, že dvě společnosti s obdobným zaměřením (v tomto případě inovační centra) nabízí stejné služby. Jak mohou dosáhnout odlišnosti?

1.1

Prostředí

Prostředí, ve kterém jsou služby poskytovány, má nemalou důležitost. Dochází zde ke kontaktu zákazníka s poskytovatelem služby. Fyzické důkazy vnášejí hmotný prvek do jinak nehmotné nabídky služeb. Důležitá je již tradičně budova, ve které společnost sídlí. V tomto případě jde o velmi pozitivní prvek, který se může stát značnou konkurenční výhodou. I vybavení interiérů musí být přehledné, moderní. Klade se důraz i na výběr barev, vhodného loga tak, aby společnost byla co nejlépe identifikovatelná a dobře zapamatovatelná.

1.2

Značka

Jednou z možností diferenciace společnosti od konkurence je i značka. Značka má význam jak pro společnost poskytující službu, tak i pro zákazníka. Jestliže je obchodní značka už zavedená, může si společnost například dovolit zvýšit cenu své služby, protože zákazník si již pod touto značkou představí určitou úroveň a kvalitu služby, za kterou je ochoten si připlatit. Zákazník totiž nehodnotí pouze funkční užitky služby, ale i celkovou image společnosti, která mu tuto službu poskytuje. Je proto důležité věnovat obchodní značce značnou pozornost a v souvislosti s tím vznikají tyto důležité otázky: 1. Je společnost dostatečně aktivní při prezentaci své značky zákazníkům? 2. Kde se umístilo jméno společnosti při testování odlišnosti, významnosti, snadné zapamatovatelnosti a pružnosti značky? 3. Vyjadřuje prezentovaná značka poslání společnosti? 4. Jsou využívána všechna média pro propagaci značky? 5. Pokud společnost mění či vytváří nové značky, respektuje to, co již existuje?

1.3

Kvalita

Dalším problémem v oblasti služeb je dosahování jejich kvality. Potřeby a požadavky trhu jsou stále složitější a rostou také nároky na celkovou úroveň služeb. Důvodem jsou měnící se očekávání zákazníků. Kritickým faktorem ziskovosti je kvalita vnímaná zákazníkem. Dosahování co nejvyšší kvality by měl být hlavní způsob odlišení od konkurence. Klíčovým prvkem je, aby měl zákazník pocit, že obdržel vyšší kvalitu služeb, než očekával. Očekávání klientů je vytvářeno především minulými zkušenostmi a pomocí reklamy. Jestliže je dodávaná služba nižší kvality, než byla kvalita očekávaná, je více než pravděpodobné, že klient se příště obrátí na jinou společnost. Jestliže je však vnímaná kvalita vyšší než očekávaná, klient zůstává společnosti věrný. Společnost musí tedy co nejpřesněji identifikovat očekávání zákazníků.

119

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Na počátku každé služby je setkání s ní. Z něj se odvíjí vše ostatní. Setkání se službou je děj, při němž zákazník přichází do styku s obstaravatelem služby, se zaměstnanci, technologiemi… Je to okamžik, kdy se marketing, pracovní postupy a lidský činitel snaží o vytvoření a dodání služby, která odpovídá zákazníkovým potřebám a očekáváním. To co dostáváme za zaplacenou cenu, je základem pro měření hodnoty služeb. Vnímání služby není ovšem založeno jen na užitku, který se získá koupí služby, ale i na způsobu, jakým je služba dodávána a prezentována. Kvalita služby je tedy jak splnění očekávání, tak i samotný proces, ve kterém jsou služby poskytovány. Zákazníci hodnotí kvalitu služeb podle toho, co skutečně obdrželi ve vztahu k tomu, co očekávali. Protože potřeby a očekávání se liší u každého zákazníka, je kvalita služeb vysoce subjektivní záležitostí. Kvalita je samozřejmě definovaná zákazníkem. Absolutní měřítka kvality služby, která nezahrnují očekávání zákazníka, se míjí účinkem. Společnosti poskytující služby musí být schopny uskutečnit tři kroky k tomu, aby nedocházelo k velkým výkyvům v kvalitě jejich služeb. Je to odborné školení zaměstnanců v poskytování vysoce kvalitních služeb. Druhým krokem je standardizace procesu poskytování služeb pomocí organizace. Zákazník pouze projeví své přání a ve společnosti proběhnou všechny kroky k jeho splnění. Zákazník pak zaplatí za kompletní službu. Posledním krokem je sledování uspokojování zákazníků pomocí systému stížností a návrhů, aby bylo možné identifikovat a zlepšovat špatné služby. Špatné služby se totiž velice negativně odrážejí ve velikosti nákladů.

1.4

Inovace

Snahou CIO je co nejširší nabídka služeb tak, aby uspokojila co největší spektrum požadavků svých potenciálních klientů. Rozhodnutí o rozsahu nabídky služeb bude odpovídat nejen požadavkům klientů, ale i konkurenci. Každá nabídka služeb navíc musí také odpovídat možnostem společnosti tyto služby řádně zabezpečit. Společnost musí své služby také inovovat. Inovace ve službách můžeme rozdělit do šesti kategorií: 1. Významné inovace – tyto inovace přinášení nové významné trhy. Typickým rysem těchto inovací je velké riziko i velká odměna nebo i ztráta. 2. Inovace současných služeb – jedná se o nalezení nových způsobů a přístupů k uspokojování současných potřeb zákazníků a rozšíření nabídky služeb. 3. Nové služby pro současné trhy – jedná se o využití stávající základny zákazníků pro nabídku a prodej dalších služeb. Tomuto přístupu napomohl zejména vývoj databázového marketingu. 4. Rozšíření současné služby – tato strategie nabízí zákazníkům širší možnost výběru v rámci současných služeb. Je typickým jevem u společností v období zralosti, které již „obhospodařují“ svůj základní tržní segment. 5. Inovace služeb – strategie inovace služeb nejčastěji mění či zdokonaluje vlastnosti stávajících služeb. 6. Změna stylu – změna stylu zahrnuje drobné úpravy či posílení hmatatelných prvků služby. Patří sem například změna podnikového image.

120

Škrabalová

1.5

Služba jako produkt a jeho odlišení od konkurence

Produktivita

Na společnosti, které poskytují služby je také kladen velký tlak v otázce zvyšování produktivity. Zvyšování produktivity se pojí obvykle s rostoucími náklady, protože služby jsou velmi náročné na lidskou práci. Možností, jak zvýšit produktivitu, je například používání lepších, modernějších a kvalitnějších technologií, motivování zákazníků, aby svou práci nahradili prací společnosti, výběr lepších a zručnějších pracovníků. Ovšem zvyšování produktivity nikdy nesmí jít na úkor snížení vnímání kvality služeb.

Závěr CIO je společnost, která se teprve připravuje na vstup na trh inovačních center. Zná svou pozici a je schopna velmi dobře zhodnotit své silné a slabé stránky, které je třeba eliminovat a připravit se na hrozby trhu a využít tržních příležitostí. Vznikající analýzy jsou podkladem pro rozhodovací procesy managementu a vytvářejí CIO dobrou startovní pozici na trhu.

Literatura [1] [2] [3]

KOTLER, P. Marketing management. Praha, Victoria Publishing 1992 PAYNE A. Marketing služeb. Praha, Grada 1996 MAJARO, S. Základy marketingu. Praha, Grada 1996

121

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

RECENZE DOKUMENTU „ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA“ Kamila Štěpánová Ekonom, TESCO SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Předložený poměrně obsáhlý text se při prvním pohledu jeví velmi propracovaně, zejména díky řadě grafů a tabulek. Po pročtení však text působí z hlediska posloupnosti struktury neuceleně, zpřeházeně, což je do jisté míry matoucí. Absencí úvodu a závěru, které by měli stanovit cíl předloženého textu a shrnout, co se v něm čtenář zhruba dozví a v jaké posloupnosti, není zcela patrná logika uspořádání jednotlivých kapitol. Text v současné podobě také postrádá ucelený popis předmětu resp. účelu zpracovaného dokumentu tj. Centra inovací Olomouc. Následující recenze detailně rozpracovává výše uvedené postřehy. Klíčová slova: Centrum inovací Olomouc, struktura dokumentu, rozpočet Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Cílem recenze je zhodnotit předložený dokument s ohledem na odbornost, zkušenosti, teoretické znalosti i intuici. Recenzi jsem vztáhla k celému obsahu textu.

1

Obsahová náplň textu

Předložený text je po obsahové stránce poměrně rozsáhlý, přesto však neposkytuje ucelený a celistvý pohled na danou problematiku. Ve své podstatě není ani zcela jasné, co je vlastně přesně předmětem zpracovaného dokumentu, je to: a) Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje jako podklad pro podnikatelský záměr CIO, b) nebo jde o vlastní Návrh podnikatelského záměru CIO. Toto by mělo býti objasněno v úvodu dokumentu, tento však nebyl dodán.

122

Štěpánová

Recenze dokumentu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“

V textu zcela chybí úvod a závěr. V úvodní části dokumentu postrádám ucelený popis předmětu resp. účelu zpracovaného dokumentu, tento by měl být dle zadání spjat se vznikajícím inovačním centrem tzv. Centrum inovací Olomouc (v projektu nazvaný zkráceně CIO), zejména kdo je realizátorem, popis partnerských subjektů, místo podnikání, atp., tak aby i nezasvěcený čtenář, byl schopný zařadit nově vznikající centrum do koloritu současného podnikatelského zázemí Olomouckého kraje. K dotvoření představy o budoucím CIO bych uvítala také časový harmonogram realizace a zevrubný rozpočet.

1.1 Zhodnocení vlastního textu Jednotlivé kapitoly předloženého textu jsou napsány poměrně čtivě a přístupně. Zcela mi však chybí provázanost mezi jednotlivými kapitolami, jejich úvod resp. vztažení k problematice tj. proč se daným tématem kapitoly autor ve vztahu k předmětu dokumentu zabývá. Následně bych na konci každé kapitoly uvítala i závěr, drobné shrnutí resp. jak daná kapitola přispěla k vlastnímu předmětu dokumentu. Absencí úvodu, ve kterém autor zpravidla informuje čtenáře, co je cílem následujícího textu a co se v něm čtenář zhruba dozví a v jaké posloupnosti, není zcela patrná logika uspořádání jednotlivých kapitol. U analýzy jsme zpravidla zvyklí na posloupnost struktury dokumentu: 1) Úvod 2) Popis předmětu analýzy, subjektu, účelu atp. 3) Popis metod analýzy 4) Aplikace vybraných metod analýzy 5) Zhodnocení výsledků, závěr Pominu-li skutečnost, že předložený dokument nemá úvod ani závěr, je vlastní obsah, dle mého názoru, z hlediska posloupnosti struktury značně zpřeházený, což je poměrně matoucí a dokument působí neuceleně. Čtenář se např. předmět resp. účel analýzy tj. záměr Centra inovací Olomouc (CIO) dozvídá až v druhé polovině dokumentu. Posloupnost struktury předloženého dokumentu: 1) Metodika (kap. 1) 2) Analýza Olomouckého kraje (kap. 2, 3 a 4) 3) Popis části předmětu analýzy (kap. 5) 4) Analýza – Terénní průzkum (kap. 6) 5) Popis části předmětu analýzy (kap. 7) + Popis metod analýzy (7.1 – 7.4) 6) Popis realizace předmětu – mohlo by být navázáno na analýzy (kap. 8)

1.2 Návrhy a náměty na změny Nutné je doplnit úvod a závěr dokumentu. V úvodní části dokumentu navrhuji doplnit ucelený popis Centra inovací Olomouc, zejména kdo je realizátorem, popis partnerských subjektů, místo podnikání, atp., k dotvoření představy o budoucím CIO bych uvítala také časový harmonogram realizace a zevrubný rozpočet. 123

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Dále navrhuji zamyslet se nad strukturou dokumentu a seřadit kapitoly do logické posloupnosti, tuto posloupnost je nutné popsat v úvodu dokumentu.

2

Formální úroveň textu

Kladně hodnotím grafickou úpravu textu, řada grafů a tabulek činí text přehledným a dotváří jeho celkovou úroveň. V grafech č. 8 – 13 kapitoly 6 navrhuji lépe volit barvy. Jako téměř v každém textu i zde je možné nalézt drobné překlepy, špatné pády či jiné drobné nesrovnalosti, např.:  Str. 21 první věta … v rocích 2010 a 2011 … lépe použít v letech 2010 a 2011  Str. 27 uprostřed … JICOL?!, pro nezúčastněného neznámá zkratka  Str. 33 pod grafem … průměr odpovědí … se nedostal nad hranici 4 bodů … mělo být pod  Str. 34 v tabulce chybí B.2  Str. 34 pod tabulkou … zvážit zda dotační projekty nazývat „produkty“, spíše bych volila označení podpora z fondů EU či veřejných prostředků …  Str. 42 5) Tvorba strategie ... nástrojů k dosahování dlouhodobých nástrojů cílů firmy.  Str. 43 název obrázku 2  Str. 45 7.4. …Je vhodné také pravidelně informovat veřejnost o připravovaných projektech, jejich průběhu i samotných výsledkůcích“. V textu zcela chybí úvod, závěr a seznam zkratek.

Závěr V recenzi jsem se snažila kriticky pohlédnout na předložený dokument, zhodnotit jeho vlastní obsah i formální stránku. Součástí recenze jsou i návrhy a náměty na změny. Předložený text má potenciál se, po drobných úpravách ve struktuře resp. posloupnosti jednotlivých kapitol a po doplnění úvodu a závěru, stát kvalitním odborným dokumentem shrnujícím nejen analýzu prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr Centra inovací Olomouc.

124

Tegel

Využití internetového marketingu pro projekt CIO

VYUŽITÍ INTERNETOVÉHO MARKETINGU PRO PROJEKT CIO Radek Tegel Olomouc [email protected]

Abstrakt: Smyslem tohoto příspěvku je dát čtenářům další náměty ke zlepšení internetového marketingu připravovaného projektu CIO. Text je rozdělen na aktivity spojené s přípravou internetové stránky, na follow-up aktivity a evaluaci internetové stránky. Klíčová slova: copywriting, SEO, optimalizace webových stránek, zpětné odkazy, statistika návštěvnosti internetové stránky Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Smyslem tohoto příspěvku je dát čtenářům další obecné náměty k obsahovému rozvinutí kapitoly „Marketingová strategie pro CIO“ odborného textu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“.

1

Zhodnocení textu

Kapitola „Marketingová strategie pro CIO“ odborného textu „Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra“ obsahuje cenné poznatky, které lze použít při sestavení marketingového plánu projektu. Obzvláště precizně je popsána část týkající se analýzy konkurence. Doporučuji se však více věnovat oblasti internetového marketingu, která je v kapitole „Marketingová strategie pro CIO“ zmíněna pouze okrajově.

2

Internetový marketing

V současném pojetí internetového marketingu hraje důležitou roli nejen grafická podoba internetové stránky, ale i – což si mnoho manažerů a ředitelů firem nemusí vždy uvědomovat – obsah internetové stránky. Proto je nutné tuto oblast nepodcenit a věnovat jí dostatek času i nemalou část finančních prostředků. 125

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Graficky propracovaná a interaktivní internetová stránka zcela jistě přitáhne pozornost potenciálních zákazníků, avšak bez kvalitního textu a vhodných klíčových slov nemusí být nalezitelná prostřednictvím internetových vyhledávačů. Z tohoto důvodu je třeba myslet na kvalitní copywriting53 a při zprovoznění internetové stránky je nutné klást důraz na SEO54.

2.1

Příprava internetové stránky

Při psaní textu pro web (copywriting) je nezbytné mít na paměti fakt, že reklamní sdělení (text) pro webovou stránku má svá specifika, která se liší od textu např. pro tištěný propagační materiál a která je nutná dodržet. Mezi tato specifika řadíme např.:  zapojení klíčových slov do prvního odstavce textu konkrétního webového článku,  zajištění dostatečné hustoty těchto klíčových slov55. Pokud tvůrce internetové stránky dodrží výše uvedená pravidla, je velká šance, že webová stránka bude snadno nalezitelná.

2.2 Follow-up aktivity spojené s internetovou stránkou Tímto však práce s internetovou stránkou nekončí. Co se týče úprav textu webových článků, je důležité věnovat pozornost i následujícím krokům:  pravidelná aktualizace webových článků (např. zapojení nových klíčových slov),  indexace nových či změněných webových článků56. Nemalou část úsilí směřovaného k propagaci internetové stránky bychom měli věnovat i budování tzv. zpětných odkazů. Zpětný odkaz představuje situaci, kdy na internetovou stránku firmy „A“ umístíme odkaz na stránky firmy „B“ a firma „B“ recipročně umístí na svou internetovou stránku odkaz na firmu „A“. Toto „propojení“ zvyšuje hodnotu internetové stránky a internetové vyhledávače budou tuto internetovou stránku považovat za důvěryhodnou (tj. upřednostní ji ve výsledcích vyhledávání). Pokud si to povaha internetové stránky žádá, měli bychom případně využít i zařazení stránky do internetových oborových katalogů (např. www.firmy.cz).

53

Copywriting – psaní textu pro internetové stránky. SEO – Search Engine Optimalization (Optimalizace webových stránek pro vyhledávače). 55 Nepsané pravidlo tvrdí, že klíčové slovo (příp. sousloví) by mělo být zakomponováno na konkrétním webovém článku min. čtyřikrát. 56 Indexace webové stránky je proces, při kterém administrátor stránek prostřednictvím webového formuláře informuje vyhledávače (např. Seznam.cz či Google.com), že se na stránce vyskytla změna, případně že na internetové stránce vznikl nový webový článek (např. informace o novém projektu, informace o novém zákazníkovi apod.). 54

126

Tegel

Využití internetového marketingu pro projekt CIO

2.3 Evaluace internetové stránky Abychom mohli reálně sledovat úspěšnost provozu internetové stránky, je vhodné zprovoznit sledování statistiky návštěvnosti. Mezi nejpoužívanější bezplatné aplikace patří např. nástroj Google Analytics, který přináší přehled o chování návštěvníka na internetové stránce. Prostřednictvím nástroje Google Analytics můžeme sledovat např.:  průměrnou dobu, kterou uživatel stráví na internetové stránce,  počet návštěv za den, týden, měsíc či rok,  počet navštívených stránek,  výčet klíčových sousloví, přes která se uživatel dostal na internetovou stránku,  typ prohlížeče, který uživatel používá,  rozměr obrazovky počítače (v obrazových bodech)57,



atd.

Obrázek 4: Ukázka hlavní části aplikace Google Analytics

Výše uvedený nástroj nám tedy dává podklady ke kvantitativnímu zhodnocení internetové stránky. Kvalitativní zhodnocení můžeme získat na základě poznatků zákazníků, partnerů či dalších osob, které měly možnost internetové stránky navštívit. 57

Rozměry obrazovky jsou stěžejní při přípravě grafické podoby internetové stránky.

127

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

Závěr Význam internetového marketingu (vzhledem k postupnému odklonu od tištěných periodik a rostoucí popularitě sociálních sítí) každým rokem roste. Proto je důležité mít na paměti, že graficky zajímavá a obsahově relevantní internetová stránka je nezbytným předpokladem úspěšné marketingové komunikace projektu CIO.

Literatura [1] [2] [3]

JANOUCH, V. 333 tipů a triků pro internetový marketing. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. počet s. 278, ISBN 978-80-251-3402-3. CLIFTON, B. Google Analytics: podrobný průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. počet s. 334, ISBN 978-80-251-2231-0. LINHART, J., KUBÍČEK, M. 333 tipů pro SEO. 1 vyd. Brno: Computer Press, 2010. počet s. 262, ISBN 978-80-251-2468-0.

128

Ticháčková

Marketingová strategie pro CIO

MARKETINGOVÁ STRATEGIE PRO CIO Petra Ticháčková TESCO SW a.s. [email protected]

Abstrakt: Úkolem této práce bylo pomocí recenze posoudit a vyjádřit svůj vlastní názor k analýze ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra. Po posouzení jsem vyjádřila svůj osobní názor na vybrané úseky marketingové strategie pro CIO. V další fázi jsem navrhla zlepšení, které považuji za efektivní. Zejména jsem se zaměřila na marketingovou komunikaci, ve které jsem uvedla nové náměty. Klíčová slova: strategie, analýza SWOT, marketingová komunikace, zvyšování publicity o CIO Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová, Dana Pokorná

Úvod Zpracování analýzy ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra má rozhodující význam zejména pro začínající podnikatele nebo při zakládání nového podniku. Začínajícímu podnikateli může tato analýza ujasnit či zcela pozměnit strategii, ujasnit si cíle, míru konkurence atd. V první řadě jsem zvolila pouze jednu část záměru s názvem MARKETINGOVÁ STRATEGIE PRO CIO. Tato oblast je rozdělena na tvorbu strategie, analýzy, marketingovou komunikaci a zvyšování publicity o CIO. Výstupem v tomto odborném textu bude můj subjektivní názor na navrhovaný záměr CIO popsaný v projektu a samozřejmě návrhy na drobné změny zvolené kapitoly.

1

Marketingová strategie pro CIO

Inovační centrum CIO má velice obsáhlé cíle, které dle mého názoru dopomohou k budoucímu regionálnímu vývoji. Plánované služby inovačního centra nebudou nikterak lehkou záležitostí. U těchto složitých a specializovaných služeb bude zapotřebí mnohaletých zkušeností a také všestranná propracovanost. Početný soubor služeb nebude pro začínající firmu vhodný a snadno realizovatelný.

129

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV

1.1

Analýza okolí CIO a analýza firmy

Analýzu SWOT beru za nejvhodnější. Jedná se o jednu z nejvíce používaných analýz. Při tvorbě analýzy SWOT se používá brainstorming, který by se měl využít při určování silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb makroprostředí. Mezi nejdůležitější analýzy, na které by se měl brát velký zřetel, jsou analýza makroprostředí, konkurence, zákazníků a v neposlední řadě konkurenční výhody podniku. Pokud je konkurencí Regionální centrum Olomouc, s.r.o. (RCO), které má podobné služby například nájmy, měl by být kladen důraz na odlišnost či výhody.

1.2

Marketingový mix

Naprosto souhlasím, že by bylo vhodné se zejména zaměřit na jednotlivé složky marketingového mixu ,,4P“, a zpracovat jeho součásti. Firma by si měla určit cenu na takové úrovni, aby nedosáhla příliš nízké, tak i v porovnání s konkurencí vysoké hodnoty. Příliš vysoká cena by mohla způsobit, že si potenciální zákazník zvolí konkurenční firmu.58 Stanovení cen je velmi důležitý a složitý proces, ve kterém by se mělo vzít do úvahy několik faktorů působící na trhu – ceny konkurence, předpokládaný počet zákazníků, jejich nákupní chování, typ podnikání, velikost firmy atd.59 Cena, která bude přizpůsobena dle konkrétních dílčích nabídek služeb a specifických požadavků obou stran, považuji za adekvátní. Tento způsob cenové strategie je dobrým způsobem k prospěchu firmy a dobrému budování vztahů se zákazníky. Marketingovou komunikaci považuji za jednu z velmi důležitých složek, která je pro firmu velice klíčovým nástrojem k úspěchu. Dle mého mínění bych se zmínila pouze o třech složkách marketingové komunikace, které jsou: 1.2.1 Veletrhy

Veletrhy představují významnou formu marketingové komunikace, která umožňuje zapojení do procesu vnímání maximálního množství lidských smyslů. Veletrhy netvoří alternativu médiím, jsou naopak samy účinným médiem a zároveň nástrojem sloužícím k budování image. Firmy a organizace účastnící se veletrhu mohou dokumentovat svou stabilitu, posilovat image firmy a přímo prodávat, udržovat vztahy s veřejností nebo se setkávat s konkurencí.60

58

Srov. KOTLER P., Moderní marketing, s. 749 Srov. BEDNÁŘ, J., 4P marketingu jako rozpracování marketingové strategie*online+, 60 Srov. JÁNOŠKA, K., Vademecum pro profesionály ve světě MICE[online], 59

130

Ticháčková

Marketingová strategie pro CIO

1.2.2 Public Relations Public Relations se v průběhu času stal velmi důležitou součástí firmy.61 PR je pro firmu velice podstatný. Je velmi důležité, aby docházelo mezi veřejností a firmou k oboustranné komunikaci. Touto cestou firma usiluje o co nejlepší vztahy a o nejlepší jméno firmy ve dlouhodobém časovém období. Velkými výhodami jsou jak nižší náklady než na reklamu, tak vysoká důvěryhodnost.62

1.2.3 Sponzoring Sponzoring podporuje obchodní vztah mezi poskytovatelem financí, zdrojů či služeb a jedincem, akcí či organizací.63 Jako sponzoring bych navrhovala v oblasti vzdělávání prostřednictvím vyžádaných přednášek vysokých škol, kde by se přednášela, a tudíž propagovala inovace firem.

1.3

Zvyšování publicity o CIO

1.3.1 Noviny Výhoda novin je zasáhnutí velkého počtu lidí v krátkém čase. Nevýhodou je bohužel velmi krátký život, protože noviny žijí pouze jediný den. Informační hodnota z nich činí důvěryhodný zdroj směřující k veřejnosti. Noviny mohou působit jako příležitost pro regionální zviditelnění firmy.64 Navrhovala bych tímto jako nejlepší variantu podle prodejnosti Mladou frontu dnes, která má z navrhovaných novin nejvyšší prodejnost a to 300 000 ks za den.65 Následně pak Olomoucký deník, který je zdrojem informací pro Olomoucký kraj. Doporučuji také Hospodářské noviny, které jsou sice až na pátém místě žebříčku prodejnosti, ale podnikatelé je pravidelně odebírají a studují. Vynechala bych noviny typu Blesk, Aha, které jsou spíše určeny pro ženy v domácnostech nikoli pro podnikatele. 1.3.2 Brožury a letáky Brožury jsou pro tak rozsáhlou činnost firmy velice prospěšné a hlavně nápomocné pro orientaci zaměření firmy a jejich produkty. Letáky považuji za neefektivní. Tohoto propagačního materiálu je všude velice mnoho a lidé mají tendenci tento druh propagace rovnou vyhodit a ani nemít snahu si ho prostudovat.

1.3.3 Novinářské kity 61

Srov. DE PELSMACKER P., GEUNES M., a VAN DEN BERGH J., Marketingová komunikace, s. 301. 62 Srov. JÁNOŠKA, K., Vademecum pro profesionály ve světě MICE[online], 63 Srov. Sponzoring [online], 64 Srov. DE PELSMACKER P.,GEUNES M., a VAN DEN BERGH J., Marketingová komunikace, s. 256. 65 Srov. Deník.net[online],

131

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Novinářské kity bych doplnila například informacemi o managementu firmy, fotografiemi lidí atd. Tento způsob je dle mého názoru dobrou cestou k poznání firmy ji samotné.

Závěr V závěru podotýkám, že inovace ekonomického prostředí pro Olomoucký kraj podnikatelského záměru inovačního centra je velice dobře zpracovaná. Nechybí tam detaily, které dávají podnikatelskému záměru smysluplnost. Ve zvolené části podnikatelského záměru navrhuji několik drobných doporučení, které jsou dle mého názoru reálné, snadno uskutečnitelné a firmám mohou být prospěšné v boji na dnešním přeplněném podnikatelském trhu, budování zákaznické základny, dobrého jména firmy v regionu a pro získávání dlouhodobé stability.

Literatura [1] [2] [3]

[4]

KOTLER, P., WONG, V. a kol. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. DE PELSMACKER, P., GEUNES, M., VAN DEN BERGH, J. Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0254-1. Vedemecum pro profesionály ve světě MICE [online]. 2008 [cit. 2012-03-04]. Dostupný z WWW: Segmentace trhu [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupný z WWW:

132

Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření systému vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VaV CZ.1.07/2.3.00/09.0134

Partnery projektu jsou

Tesco SW a.s., Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i., Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola logistiky, o.p.s.

Název: Autor:

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV, 1. díl Kolektiv autorů

Vydavatel: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc-Hodolany www.mvso.cz tel./fax: +420 587 332 311 Tiskárna:

Tribun EU s.r.o. Gorkého 41, 602 00 Brno Vydání: 1. vydání Počet stran: 132 Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky nejsou recenzovány. © Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Olomouc, 2012

Adresa redakce: Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Hodolany IČ: 268 67 184 e-mail: [email protected] web: www.mvso.cz tel./fax/zázn.: +420 587 332 311