Podbezdìzský spolek intelektuální, poetický a okralovací pùsobí od roku 2002 v okolí Dubé. Hlavní snaha spolku smìøuje k oivení mrtvých, spících a neexistujících tvùrèích postojù a èinností. Spolek chce sdruovat vechny duevnì mladé lidi, kteøí cokoli tvoøí. Jeho èlenové mezi sebou s radostí uvítají kohokoli, kdo maluje, kreslí, sochá, píe, (bá-)sní, vymýlí hudbu, divadlo, tanec, vyrábí perpetuum mobile, skládá obrázky z bøezové kùry, vymýlí nový jazyk, zaznamenává hlasy ptákù, zvuky strojù, rytmus chvìní listí, nebo dìlá cokoli podobného. Znáte-li nìkoho takového, øeknìte mu o nás. Pokud má, nebo chce mít nìjaký vztah ke kraji kolem Máchova jezera, rádi se s ním skamarádíme.
Podbezdìzský spolek intelektuální, poetický a okralovací
Roèenka 2004
Tento dokument je urèen pouze k prohlíení Do formátu PDF byl ve snaze o co nejmení datovou velikost pøeveden ve velmi nízké - netisknutelné - kvalitì. Titìná podoba je k mání na adresách spolku za 100,- Kè. Pokud byste si chtìli roèenku vytisknout sami, soubor urèený k tisku (17,5 MB) Vám na poádání rádi poskytneme za cenu reie (CD + potovné) nebo osobnì zdarma. Vekeré kontakty jsou uvedeny v závìru dokumentu.
spolkový festivalu úèast na
Veliko n
úèast n
oèních
a
paijov
hudební v eèírek
v mìlnick é vìi
ých hr n i ách e h c s d e z a Brémon r P ni v a v o 004 enk ozium Dubá 2 p m V sy é k k øs á e n r ji Kra veèí Ktáci
Podbezdìzský spolek intelektuální, poetický a okralovací se v roce 2004 dopustil nìkolika akcí, které mìly vesmìs výtvarný charakter. Respektive výtvarný zámìr - ukázalo se toti, e nìkteré ánrové oblasti, ve kterých jsme se pokusili nìco podniknout, pøesahují do jiných zpùsobù umìleckého vyjádøení. Pøedevím krajina, které se týkala nejvìtí spolková akce v roce, inspirovala i k performancím, hudbì, literatuøe a pod. Kromì toho jsme se stali aktéry nìkolika drobnìjích, ale pøesto (alespoò pro nás) významných akcí. První z nich byl veèírek Venkovani v Praze. raze Ve støedu 17.bøezna se Petr Smetáèek, Zdenìk Dudka a Kateøina Myková objevili v Praze nedaleko slavného panovnického hradu v klubu V Jelení. Seli se tam jetì s perkusistou Zdeòkem Bláhou, který pøijel na pomoc. Pianista Petr Smetáèek si s sebou vzal jetì pøítelkyni klarinetistku Janu Pokornou, zaèínající písnièkáøka Kateøina Myková si pøinesla texty s akordy a Zdenìk Dudka mìl s sebou básnì a CD s podtáèkou. Bylo a s podivem, jak se tito tøi tak rùzní tvùrci seli na nìkterých zpùsobech pøednesu, e dokázali zaujmout jedno publikum. Nebyly to samozøejmì ádné davy, ale klubová místnost byla plná. Petr za pomoci kolegynì pøedvedl nìkolik svých interpretaènì dosti nároèných skladeb, vesmìs programních - tedy takových, které prvoplánovì nìco vyjadøují. Dokázal dokonce pøeklenout problém s neznìlými basy místního pianina a pøesvìdèit, e i romantizující pojetí hudby má sofistikovanému publiku co øíci. Zdenìk si pustil z CD pøipravené temné zvuky a do nich pøednáel své psychedelické básnì. Do zvukù tepajícího srdce recitoval o pocitech nenarozeného embrya. Na podkladu klavírních figur hraných Kateøinou vyprávìl o neviditelném profesoru v nádraním bufetu. Do toho veho Zdenìk Bláha rytmizoval a vytváøel tajemné zvuky na èinely. Kateøina zaujala pøedevím nasazením, s jakým se opírala do zpìvu u piana. Její písnì - na rozdíl od tìch úplnì prvních - u tak trochu postrádaly klasické akordy. Byly zvukovìjí a barevnìjí (pomohl tomu také syntezátor hraný Zdeòkem), stály více na figurách a pøedevím na proitku. I ona si v jedné písni pomohla playbackem, i kdy trochu nezvykle: zámìrnì putìným z diktafonu. Velikonoèních Paijových her v Oknech se spolek úèastnil u podruhé. I tentokrát se na nich nejvíce podílela ta, která pøi pøedstavení nakonec nebyla ani moc vidìt: Veronika áková. Tato - druhdy výtvarnice -
se osvìdèila jako trpìlivá reisérka, která do Oken pøijela s témìø pøesnou pøedstavou, jak by Paije mìly vypadat. Dokázala, e i s minimálním zkouením dopadla celá akce pøesvìdèivì a sklidila dokonce nìkolikanásobnou pochvalu v tisku. Nebo to tak dobøe dopadlo právì proto, e se moc nezkouelo? Kromì Veroniky ákové se Paijí zúèastnila i trojka z praského veèírku. Zdenìk Dudka odmítl vstoupit dvakrát do tée øeky a po loòské (2003) roli Jeíe nahlédl situaci oèima Jidáe. Petr Smetáèek si po meditativní intrádì v kostele sedl za varhany a zahájil pøíslunou pasáí Evangelia, kterou pro aktuální pøíleitost zhudebnil. Zpívala ji pøed oltáøem Kateøina Myková v roue andìlském. Vichni tøi si pak zahráli i v dalím prùbìhu pøedstavení. Divadelní Velikonoèní akce pøipomínající potøebu katarze byla pøítomna/nepøítomna jetì dalí èlenka spolku. Markéta Myková vyrobila nìkolik kostýmù a rekvizit, ale k samotnému provedení se nedostala. Nejvìtí podíl na prùbìhu celých Paijových her vak mìli lidé z Oken, kteøí s naím spolkem mají spoleèné pouze zájmy. Oba uèitelé z místní malotøídky, perfektní velitel stráí, zanícené dìti, pøesvìdèivý Kaifá, pøedstavitel Piláta, který pøijel z Èeské Lípy, krásnì nerozhodný Petr a dalí a dalí lidé.
Na 22.dubna se trojice z praského veèírku (Kateøina Myková, Zdenìk Dudka a Petr Smetáèek) rozhodla uspoøádat identický spolkový veèírek v mìlnické èajovnì. èajovnì K nièemu takovému vak nedolo. Ne e by se snad veèírek neuskuteènil. O identitì vak nemohlo být ani øeèi. Krátce pøed koncertem se toti ukázalo, e staøièké pianino, je si spolek v èajovnì vydruje, neudrí ladìní. Vyrobené jetì za císeøepána vydávalo zvuky, které se tónùm moderních nástrojù vzdálenì podobaly. Byla to výborná výzva k improvizaci. Vyuili jsme ji a ukázalo se, e jsme uspokojili nejen sebe, ale i publikum, které chtìlo pøídavky a po pøedstavení se jen nerado rozcházelo. Kateøina díky tomu nala v sobì odvahu a na místì èinu poté koncem léta provedla svùj první samostatný sólový recitál. I pøi nìm bylo v èajovnì plno. Ne ve vem nám tìstí pøálo jako v pøedchozích akcích. Byla také jedna, která se nepovedla vùbec. Jmenovala se Ktáci a kromì jejího autora Zdeòka Dudky a jeho dvou praských / mìlnických spoleèníkù se na ní ze spolku podílely jetì výtvarnice Markéta Myková a Gabriela Volná. Témìø hodinová scénicky pøipravená epická skladba, vyuívající nìkterých modernistických skladebných postupù mìla po moravské premiéøe a zdaøilém pøedstavení v mìlnické Novantì (2003) zaznít 4.èervna v èeskolipském klubu Progres a v létì mìla mít v Dubé derniéru. Ani jedno ze dvou plánovaných pøedstavení se vak z organizaèních dùvodù nepovedlo. V prvním pøípadì tøi z osmi hudebníkù odjeli s kolínskou dechovkou do Rakouska v rámci jiného angamá. V druhém pøípadì byl v Anglii, tentokrát za volantem kamionu, jen jeden z nich - ovem nepostradatelný. Opìt se tak osvìdèilo, e bez monosti vyplatit alepoò malý honoráø se hudebníci tìko organizují. V amatérském prostøedí se zkrátka vyaduje mnohem vìtí osobní nasazení ne u profesionálù. Zùstávají tak alespoò vzpomínky na dva realizované koncerty, ke kterým Markéta a Gabriela vytvoøily fantaskní scénu a jedineèné kostýmy.
Krajináøské sympozium, sympozium které èasovì následovalo po výe popsaných akcích, bylo nejvìtí spolkovou akcí roku 2004, proto je lépe vìnovat mu samostatnou èást této roèenky. Na tomto místì je vak jetì tøeba zmínit nìkolik drobnìjích akcí: - Petra Køivánková mìla, by jednodenní, avak samostatnou výstavu v centru Prahy v chodbì frantikánského klátera na Jungmannovì námìstí. Kromì fotografování pøírody se Petra v poslední dobì stále více vìnuje nejrùznìjím sebepoznávacím procesùm a duevnímu vývoji èlovìka. Mimo jiné také grafologii. - Novým èlenem spolku se stal tìpán Pøenosil, Pøenosil hudebník z Èeské Lípy. Léta se zabývá slovanskou støedovìkou a renesanèní hudbou a na Vánoce 2005 chystá velkou akci. - Gabriela Volná byla v létì na stái v USA . Kromì zkueností práce se sklem nasbírala v nabitém programu také zkuenosti s Amerièany a kdy o tom mluví, neusmívá se. - Petr Smetáèek a Zdenìk Dudka se pøedvedli na podzim na festivalu Brémondschein v praském klubu U katanu. Zdenìk se tam utvrdil ve svém psychedelickém smìøování a Petr hledal hranice improvizace. - Petr Smetáèek zaloil novou kapelu - devítièlenný Miniband, Miniband který repertoárovì vychází z jazzových a latinskoamerických standardù, ale prudce smìøuje k vlastní, pùvodní produkci. - Michaela Bartoová a Markéta Myková vystavovaly v rámci pøedvánoèní výstavy v bývalé dubské atlavì. První z nich byla jednou z hlavních organizátorek výstavy, v jejím rámci se oivovaly staré èeské zvyky vèetnì napø.ruèní výroby nesyntetických svíèek. - Kateøina Myková nasbírala materiál na tøetí CD. CD Chtìla by ho natoèit zaèátkem roku 2005.
Nápad uspoøádat
Krajináøské sympozium Dubá 2004 vznikl na podzim roku 2003 z nìkolika motivujících podnìtù: Nejdùleitìjí z nich byl frustrující pocit, e zdejí krásná krajina zasluhuje více pozornosti, ne se jí od roku 1946 dostalo. Ve dvacátých a tøicátých letech XX.stol. se Dubá profilovala jako turistické mìsteèko. Právem. Pøíroda Polomených hor plná hlubokých roklí, tvarovì zajímavých skal a výhledù do krajiny byla pøitalivá pro turisty u tehdy. Po vyhnání pùvodních obyvatel a osídlení kraje obyvatelstvem jiného typu se
zmìnila koncepce ve prospìch budování prùmyslu a krajina pozvolna, ale razantnì, zaèala mìnit vzhled. Poté, co zmizela malá políèka a z lesù se staly pìstírny døeva, se nìkolik desítek let zdejí krajina mìnila v neprùhlednou hou. Kraje polí obrostly nìkolikametrovým pásem kopøiv velkých jak èlovìk, skály se zaèaly odlupovat pod náporem kyselých deù, z potokù se staly toky, do nich se mnozí lidé báli strèit ruku. Po oficiální výmìnì politických stran u moci se krajina zaèala nièit pomaleji a místy se dokonce podaøilo leccos znièeného napravit. Vztah lidí ke krajinì se vak napravuje pomaleji, ne krajina samotná. Pod tlakem televize pøibývá lidí, kteøí mají citovou vazbu ke Galapágám, Grand Canyonu nebo panìlskému pobøeí, ale nevìdí, co je dva kilometry za vesnicí. Pro toto publikum bylo pøedevím sympozium urèeno. Druhým z podnìtù byla snaha, která je vlastní Podbezdìzskému spolku intelektuálnímu, poetickému a okralovacímu u od poèátku jeho existence: toti snaha kontaktovat navzájem umìlce rùzných ánrù, kteøí v kraji ijí a nemají jinou pøíleitost, jak by se mohli tvùrèím zpùsobem setkávat a konfrontovat svou tvorbu. Jetì pøed vyhláením sympozia se ukázalo, e se
pravdìpodobnì nebude týkat jen klasických krajináøù. Tento pøedpoklad se potvrdil a výsledkem je nìkolik zajímavých netradièních projektù, které se týkají nejen výtvarného umìní, ale i napø. hudby, slova a dokonce vìdy. Bohuel se nepodaøilo provést ádný projekt spojený s divadlem. Klasiètí krajináøi byli samozøejmì zastoupeni také, nicménì i jejich tvorba je daleko od kýèovitého zobrazovaní smylených krajinek s bøízkami a jeleny. Koneènì tøetím nejdùleitìjím podnìtem byla tendence oivit nìkteré mrtvé prostory pøímo v Dubé. To se vak podaøilo jen zèásti. Nepodaøilo se umístit alespoò nìkteré projekty do chátrajícího hotelu Slavie a nepodaøilo se zrealizovat projekt Ktáci v suterénu budovy poty. Nepodaøilo se také Bohu el navázat dostateèný kontakt se dvìma mladými sochaøi, Filipem Kuneem a Tomáem Válkou, kteøí pøijeli, aby pøímo ve výstavních prostorách pøed oèima publika sochali. Jejich objekty tedy v rámci naí akce nebyly dokonèeny.
Celkovì se vak sympozium ukázalo jako zdaøilé: Vedle výborné vycházky-pøednáky Lovci a sbìraèi se uskuteènily dvì významné performance (Procesí, Jména krajiny), audiovizuální koncert Procházka a poèet vzniklých výtvarných dìl (kresby, obrazy, fotografie) jde do desítek.
Petr Smetáèek: Procházka Petr Smetáèek (nar. 1984 v Dìèínì) v roce 2004 absolvoval Gymnázium Jana Palacha v Mìlníku a nastoupil studium Jekovy konzervatoøe v Praze. Je aktivní hudebník, hraje na klavír a na dudy, skládá a aranuje.
Procházka, zaèínající na dubském námìstí a konèící rozhledem z vrcholku Nedvìzí, je výsledkem autorovy, krátce pøed akcí nalezené, záliby v improvizaci na piano na libovolná témata. Nehraje se tedy podle not ani jiných znaèek, jedinou osnovou jsou zábìry z trasy. Vystoupení je zaznamenáno na VideoCD a videokazetì VHS (45 min.). Pùvodnì jsem se chtìl zúèastnit jenom nìjakou dvouminutovou skladbièkou zapsanou puntièkáøsky v notách. Pak jsem - jako kdysi èlovìk oheò - pro sebe objevil èisté improvizování a tak vznikl tenhle projekt v podobì, ve které byl pøedveden. Dost jsem se toho bál, nikdy jsem veøejnì neimprovizoval, nato tøiètvrtì hodiny. Také proto jsem si pøizval na pomoc vynikajícího bubeníka Zdeòka Prïu Bláhu. Byla to astná volba.
Zdenìk Dudka: Virtuální procházka Zdenìk Dudka (nar. 1961) dìtství proil na okraji iroké Hané. Od r. 1986 ije v Dubé. Zpoèátku si zde tìko zvykal, posléze si jej krajina získala. Od konce 70. let pùsobí jako autor hudby a textù a hráè na kláve-
sové nástroje v ansámblech okrajových ánrù mezi undergroundem a avantgardou. Experimentuje s výrazem a významem znakù. V posledních letech se více vìnuje poezii a pozorování komunikace zvíøat. Projekt Virtuální procházka (VHS 45 min.) reflektuje smutnou praxi souèasné doby, kdy vìtina civilizovaných lidí vnímá krajinu pouze pøes sklo okna nebo obrazovky. Èlovìk, který nemusí chodit pìky se krajiny pøestává dotýkat a ztrácí s ní kontakt. Nejsilnìjí záitek jsem proil pøi shánìní televize, na které by mohla instalace po dobu výstavy bìet. Ukázalo se, e ani za peníze nikdo není ochoten se na týden televize vzdát. Televize je, jak vyplynulo, nìèím mnohem více, ne bìným domácím pøedmìtem.
tìpán Pøenosil Procesí tìpán Pøenosil (nar. 1969 v Plzni) je absolventem SOU Èeskoslovenských hudebních nástrojù v Hradci Králové a Katolické teologické fakulty v Praze. Od roku 1988 je aktivním hudebníkem. V Èeské Lípì umìlecky vede skupinu Øemdih interpretující t.è. gotickou hudbu, ve Cvikovì vede dìtský soubor Lusatia consort hrající skladby renesanèní, barokní a souèasné. Od r. 1993 zpíval v pìveckém sboru Musica Caecilia a pozdìji v Severoèeském filharmonickém sboru. Zabývá se úpravou lidových písní za pouití nìkterých moderních skladebných technik a hudebních forem. Pøi své skladatelské èinnosti se pokouí o spojení vlivù církevní, lidové (etnické), historické a moderní hudby. Procesí je pokusem o rekonstrukci tohoto kdysi bìného køesanského obøadu, potamo hudební formy, která se z Èech s násilným íøením ateizmu témìø úplnì vytratila. Hudba, komponovaná speciálnì pro cestu od chrámu Nalezení sv. Køíe ke kapli sv. Barbory, je instrumentována pro dudy, bubny a lidský hlas.
Zdenìk Bláha Jména krajiny Zdenìk Prïa Bláha (nar. 1956) je hráèem na bicí nástroje, z nich nìkteré sám vyrábí. Kromì hry v uskupeních rùzných ánrù (swing, pochodová hudba, techno, rock´n´roll...) se vìnuje hraní ve volné krajinì. ije v zahradní chatì nedaleko Kolína.
horopis
Polomené hory / Bezdìzská vrchovina / Provodínská pahorkatina / Jestøebská kotlina / Útecká pahorkatína / Èeskolipská kotlina / Mìlnický úval / Turbovický høbet / Cecemínský høbet / Koátecká tabule / Bìlská tabule / Ralská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Provodínská pahorkatina / Bezdìzská vrchovina / Dolnohradská tabule / Terezínská kotlina / Svìdecké skalky/
kopce
Holý kopec / Dlouhý høeben / Provodínské kameny / Sroubený vrch / Borný / Mariánský vrch / Kamenický kopec / Jelení vrch / Mlýnský kopec / Pec / Korecký vrch / Nedvìzí / Zbynský vrch / Kout / St.Bertejn / edina / Tachovský vrch / Výsoký / Marovický kopec / Bezdìz / Bekovský kopec / Vlho / Vrátenská hora / Husa / Lysá skála / Dlouhý vrch / Èap / ikùv vrch / Supí hora / Kupa / Zbynský vrch / Raè / Pustý zámek / Roháè / Zakínský vrch / Ronov / Malý Borný / Hraditko / Malý Bezdìz / Jestøebí / Holý vrch / Dubová hora / Èervený vrch / Kraví hora / Kamenný vrch / Martinská Stìna / Konvalinkový vrch / Ostrý kopec / Prùseèská skála / Uhelný vrch / Sedum chlebù / ibenièní vrch / pièák / védský val / Zbrázdìný vrch / Tísícový kámen / Zkamenìlý zámek /
vodopis
Øepínské prameny / Støíbrník /Mariánský pramen / Planý dùl / Ládèin pramen / Nedamov-Bekovský dùl / Hrabìnèin pramen / Boí voda / Tuháòské prameny / prameny Kropáèovo-Vrutické / Sudomìøicko-dolnocetnemské / prameny Bìlské /
potoky
Libìchovka / Obrtka / Povka / Okenský potok / Bìlá / Potok Útecký / Robeèský / Mlýnský potok / Bobøí potok / potok Dolský / vábský /Koátecký / potok Skalský /
øeky
Plouènice / Jizera / Labe
rybníky
Holanské / Novozámecký rybník / Máchovo jezero / Chmelaø / jezero Hamerské / Chrastná / Èerný rybník / Rozprechtický rybník / Podhradská tùò / Poselský rybník
místopis
Projekt Jména krajiny sleduje jedinou mylenku, a to oivení pamìti. Pamìti èlovìka, pamìti krajiny.
Provedení postavené na permutaci ètyø prvkù sestává z rytmù bicích nástrojù a lidských hlasù, je vyslovují jména, která se vztahují k Podbezdìzí. Zkuste si ta jména nahlas pøeèíst. Máte obrazy tìch míst pøed oèima?
Bakov / Barcalína / Benátky / Bezdìz / Bezno / Blateèky / Blíevedly / Bluditì / Boreè / Boøejov / Boudecká Rokle / Braniborská jeskynì / Brocno / Broèky / Bøehynì / Bøezinka / Bukovec / Byice / Cecemín / Èakovice / Èeèelice / Èerná Rokle / Èernìves / Èertovy Hlavy / Èeská Lípa / Debø / Detná / Dlouhý dùl / Dobøeò / Doksy / Dolní Slivno / Doubravice / Draejov / Draice / Drchlava / Drnclík / Dubá / Encovany / Frýdlant / Had / Harakoko / Harasov / Harfenice / Helfenburk / Hluèov / Holany / Hoøidla / Hoøín / Hotka / Houska / Hrádecký dùl / Hradsko / Hruovany / Høídelík / Husí cesta / Hvìzda / Chcebuz / Chlum / Chodouny / Choruice / Chotìtov / Chotínìves / Chudolazy / Chudý hrádek / Janova ves / Jestøebí / Jestøebice / Jeovice / Jiljov / Kadlín / Kalovice / Kamenný ùl / Kanina / Katusice / Kbelsko / Klácelka / Klemperka / Kly / Koèièina / Kokoøín / Kolné / Komáøí údolí / Konrádov / Korce / Kostelec / Kostelíèek / Koátky / Kovanec / Kováò / Kozel / Kozlí roh / Království / Králùv stolec / Krápník / Kravaøe / Kraví doly / Krsko / Kropáèova Vrutice / Krpy / Kruh / Køeice / Kvìtníce / Kvítkov / Lhota / Lhotka / Libìchov / Libeice / Liblice / Libovice / Líny / Litice / Lobeè / Loubenský dùl / Lukov / Lysá skála / Máchova skála / Maleov / Máøí Magdaléna / Meèeøí / Medonosy / Mìlnická Vrutice / Mìlnické Vtelno / Mìlník / Michalovice / Milèany / Ml.Boleslav / Mlèeò / Mlejnek / Mnichova prùrva / Moèidla / Mordloch / Meno / Náckova rokle / Nebuely / Nedamov / Nimeøice / Nosálov / Nové Osinalice / Nový Bertejn / Nový dvùr / Nuèice / Obrok / Okna / Osinalice / Oslí leby / Ostré / Panská ves / Pastuí rokle / Pavlièky / Pavlovice / Peklo / Píseèný dùl / Planý dùl / Podkováò / Poklièky / Polepy / Provodín / Pøíbohy / Ptaèí dùl/ Pustý zámek / Radouò / Ráj / Raovice / Robeè / Rochov / Roklice / Romanov / Rozprechtice / Øepín / Selská rokle / Seimky / Sítenský dùl / Skalka / Skalsko / Skramou / Skuhrov / Slavín / Sluneèní Dvùr / Sovice / Sovínky/ Srní / Staráky / Starý Splavy / Straèí / Strachaly / Stránka / Stranné / Stránov / Stráitì / Stráný vrch / Strenice / Støezivojice / Støíovice / Sudomìø / Suno / Svaøenice / Svatá Barbora / Svinský dùl / Svobodná ves/ edina / emanovice / indelùv dùl / ìtí / Tetèinìves / Trnová / Truskavenský dùl / Tøebutièky / Tubo / Tuháò / Tupadly / Uhlíøský dùl / Újezd / Útìk / Valdtìjnsko / Veleice / Velká Øepèice / Vetlá / Vìdlice / Vìdomice / Vidim / Vinec / Víska / Vítkovec / Vlkovská rokle / Vojtìchov / Vojtìský dùl / Vrabcov / Vrátno / Vrbice / Vrbodol / Vrchovany / Vrutice / Vøísek / Vetaty / Vùbèaøská rokle / Vysoká / Záboøí / Zadní Hrádek / Zahájí / Záhoøany / Zahrádky / Zakín / Zbyny / Zdìtín / Zimoøský dùl / Zvíøetice / dár / dírec / ebrák / elízy / luè
dr. Václav Cílek Lovci a sbìraèi Václav Cílek (nar. 1955) vystudoval Pøírodovìdeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie loisek. V Geologickém ústavu AV ÈR se nejprve zabýval uranovými loisky a výzkumem mìsíèních hornin. Po roce 1990 se naplno vìnuje studiu klimatických oscilací a zmìn prostøedí v nejmladí geologické minulosti. Vycházka - pøednáka Lovci a sbìraèi se týkala nejstarího lidského osídlení kraje kolem Dubé. Vyli jsme od rybníka ve Lhotì - vesnické památkové rezervaci - ke Staré skále, kde nám dr. Cílek ukázal pískovcové pøevisy, dávná útoèitì pravìkých lidí, které Lhotu zaøadily mezi významná archeologická nalezitì. Na vrcholku ákovy hory se nám dostalo zasvìceného výkladu o geologické minulosti zdejí kamenné krásy a na závìr jsme si mohli prozkoumat labyrint jeskyní ve skalním bloku nad roubenou chalupou u lhotského rybníka. Podaøilo se nám díky dr. Cílkovi vcítit do pocitù lidí, kteøí se v prùbìhu vìkù ve skalách zabydleli a kámen se stal souèástí jejich ivota - a moná oni se stali souèástí kamene.
Daniela Talachová, Jana Machová, Matou Bláha:
Bez názvu
V noci ze 13. na 14.srpna se na chodbì obydlené budovy poty v Dubé selo pìt lidí. Kromì výe jmenovaných výtvarníkù také hudebníci Zdenìk Bláha a Zdenìk Dudka. Spontánnì vznikl návrh vytvoøit spoleèný obraz. Nejprve se na plátnì objevil otisk ruky, pak nìkolik linek, aby vzápìtí prola plocha nìkolika dramatickými zmìnami. Za hudebního doprovodu afrického nástroje mbiro, darbuky a lidského hlasu tak vznikl obraz.
Autorka nápadu Daniela Talachová s sebou na sympozium pøivezla dalí dva obrazy: Kámen a Tváø krajiny.
Lávka u Mlejnku
Jan Vanìk
Jan Vanìk (nar. 1985) pøebývá a tvoøí pøevánì v Horní Libchavì u Èeské Lípy; v dobì konání sympozia byl studentem SUP skláøské v Kamenickém enovì, obor rytí skla. Jako malíø se poprvé pøedstavil v roce 2002 ètyøtýdenním obsazením foyer ZU v Èeské Lípì, poeticky nazvaným Hledání tøetího tisíciletí. V Dubé ho bylo mono (tedy hlavnì jeho obrazy) vidìt o vánoèních svátcích tého roku na prezentaèní výstavì spolku, jeho je zakládajícím èlenem. V souèasnosti je nìkolik jeho obrazù nastálo umístìných v èeskolipském klubu Progres, pro který pøipravuje i velkou malbu za pódium. K vidìní jsou takté na síti sítí na www.janvanek.wz.cz. Do svých obrazù promítá ozvìny èasù dávno minulých i volání vìèné pøírody. Bìhem sympozia byl k vidìní, jak maluje nìkteré z tajemných míst v dubské krajinì.
Rybník u Mlejnku
Seschlý strom na Raèi
Markéta Myková: Krajina jako ornament Markéta Myková (nar. 1957) v roce 1976 absolvovala výtvarné gymnázium v Praze. Od r. 1982 ije v Dubé a vìnuje se m.j. kresbì, malbì a psaní prózy. Zajímá se o historii kraje. Øeèeno slovy autorky: Krajina je domov. Nejenom pro lidi, ale pro vechny tvory a rostliny. Má tvary vnìjí i vnitøní, linky horizontu i tajemných skrytých siloèar, rytmus zkamenìlého pohybu moøských vln
Vdycky jsem krajinu malovala reálnou. Tu, kterou jsem mìla pøed oèima. Ale pak mì napadlo, e krajina nejsou jenom konkrétní tvary. Jsou v ní velijaké køivky, siloèáry, spirály, hroty a obliny. Ale pøesto, kdy mi pod rukou rostly abstraktní ornamenty, vplétaly se mi do toho stále víc reálné tvary - listy, klasy...
Miroslav Ottmar: Tváø krajiny Miroslav Ottmar (nar. 1955) v roce 1983 absolvoval studium na Institutu výtvarné fotografie v Olomouci a v roce 2001 na Institutu tvùrèí fotografie v Opavì. Vìnuje se aktivnì pøípravì mládee ve výtvarné fotografii, spolupracuje se zaèínajícími mladými fotografy (výtvarná skupina Rovnýma nohama). Vìnuje se dlouhodobým výtvarným projektùm. Od roku 1990 pracuje jako volný fotograf v Praze, kde také ije.
Tváø krajiny v okolí mìsta Dubá je srovnáním minulé a souèasné krajinotvorby èlovìka ijícího v okolí Dubé. Pùvodní fotografie jsou reprodukce z poèátku 20.století od starousedlíka - nìmeckého fotografa K. Streera. Nové fotografie k nim párovì zachycují souèasný stav z r. 2004 ze stejných úhlù pohledù. Nìkteré zábìry nebylo moné realizovat naprosto stejnì, momentální podmínky to nedovolují. Autor té nebral v úvahu roèní období a denní dobu poøízení fotografií. Domnívá se, e i tak je obrazová výpovìï dostaèující.
Kdy jsem se rozhodl realizovat fotku »Ratsche« pøizval jsem prùvodce Zdeòka D. Autem jsme dojeli k turistické cestì a dále stoupali strmým kopcem. Asi po hodinì a pùl jsme se octli na zalesnìném návrí. Po dalím hledání jsme objevili ceduli oznaèující vrchol Raè. Nali jsme odboèku na vyhlídku, kterou jsem od zaèátku vnímal jako »Ratsch«. Zde jsme urèili, odkud bychom mìli pøiblinì fotit. Vrátili jsme se zpìt a zaèali hledat správný úhel pro zábìr. Èas, který jsme mìli vyhrazen, ji vyprel - a kdy jsme správné místo u témìø nali, zazvonil mému prùvodci telefon a po krátkém hovoru se musel ihned vrátit zpìt do Dubé. Fotografii jsme nepoøídili. Fotku »Ratsche« jsem realizoval asi za mìsíc, tentokrát s Markétou M.
Z nìkterých projektù vytvoøených v rámci Krajináøského sympozia existují záznamy, které je mono objednat a koupit: název délka dr.Václav Cílek: Lovci a sbìraèi 60min Zdenìk Dudka: Virtuální procházka 45min tìpán Pøenosil: Procesí 60min
VideoCD 80,- Kè --80,- Kè
VHS 150,- Kè 150,- Kè 150,- Kè
Podbezdìzský spolek intelektuální, poetický a okralovací
Kromì tìchto záznamù je mono na adresách spolku zakoupit také nìkterá spolková hudební CD: Hudební almanach 2CD 120,- Kè Zdenìk Dudka: Ktáci CD 100,- Kè V nabídce je také ucelený systém veøejných poøadù o hudbì, jejich pøehled je spolu s podmínkami uspoøádání zveøejnìn na webových stránkách spolku. Objednáním vech shora uvedených produktù se nejen potìíte a vzdìláte, ale také podpoøíte spolkovou pokladnu, nebo jejich autoøi se ve prospìch spolku vzdávají nároku na honoráø. Umoníte tak, nebo alespoò usnadníte, podnikání dalích akcí.
Kromì toho mùete objednat také umìlecká díla a dalí výsledky tvùrèí práce výtvarníkù a hudebníkù Podbezdìzského spolku intelektuálního, poetického a okralovacího. Napøíklad: Petr Smetáèek: Hovory z due CD 100,- Kè Petr Smetáèek: Procházka (45min) VideoCD 80,- Kè VHS 150,- Kè Kateøina Myková: Bílá tma CD 100,- Kè Kateøina Myková: Na druhej dech CD 100,- Kè obrazy, kresby a objekty Jana Vaòka, Gabriely a Romany Volné, Markéty Mykové a dalích výtvarníkù; fotografie Petry Køivánkové; básnì a prózy naich literátù; spoleèné i sólové koncerty a pøedstavení hudebníkù a dalí. Budeme se tìit. (Ostatnì - nechcete se k nám pøidat?)
Základní kontakty: adresa pozemní poty e-mail webová stránka registrace u Ministerstva vnitra (IÈ) èíslo bankovního úètu
kolní 192, 471 41 Dubá
[email protected] http://sweb.cz/P.spolek 26609801 190365135/0300
Kontaktní telefony na Ústøední výbor: 736206901 Petr Smetáèek, Generální manaer pro hudbu, zvuky a uchvacování 487870635 Zdenìk Dudka, Generální manaer pro slovo, drama a katarzi 604926867 Gabriela Volná, Generální manaerka pro obraz, prostor a krásu