RNDr. Petr Heneberg, Ph.D

Analýza hnízdní populace břehule říční v Jihočeském kraji r. 2009

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D.

Heneberg, P. (2009): Analýza hnízdní populace břehule říční v Jihočeském kraji r. 2009

Heneberg P.: Analýza hnízdní populace břehule říční v Jihočeském kraji r. 2009. Calla, České Budějovice, 30. 6. 2009. vypracováno v rámci grantu MŽP ČR: „Stabilizace populace břehule říční v Jihočeském kraji“ kontakt: [email protected]

2


3

1 Úvod Břehule říční (Riparia riparia) je druhem, který je v České republice téměř zcela závislý na činnosti člověka. Dle dostupných dat byla v letech 1992-2005 jen 3% kolonií umístěna v původních biotopech, v březích řek. Na území Jihočeského kraje pravidelná říční hnízdiště zcela chybí, po povodních roku 2002 vzniklo dočasně hnízdiště malého rozsahu na Strakonicku, které však nebylo dlouhodobějšího charakteru. Navíc, podle zkušeností z jiných částí republiky, bývají nově vzniklé břehové nátrže rychle odstraňovány pracovníky příslušných povodí a jejich ochrana je problematická (viz např. nátrže na řece Bečvě vzniklé rovněž v důsledku extrémních srážek). Z dřívějších dob je říčních hnízdišť z území Jihočeského kraje známo více, asi nejznámější se nacházelo pod Orlíkem a je dnes zatopeno Orlickou přehradní nádrží. Populace břehulí říčních v Jihočeském kraji prošla po změně režimu radikální proměnou. Těžba ve většině malých pískoven byla ukončena anebo je udržována jen za pomoci nevládních organizací, popřípadě místně příslušných orgánů státní správy a samosprávy. Ve zbývajících těžebnách je častým problémem přílišná rychlost dobývacích prací neumožňující nerušenou koexistenci druhu s postupující těžbou. Zároveň dochází ke koncentraci do několika málo zbývajících lokalit, čímž se populace druhu stává výrazně zranitelnější. Celková populace druhu na území ČR čítá 15-30.000 hnízdních párů, nicméně počet hnízdních kolonií v posledních letech nepřevyšuje 150. Proto je klíčovým management jednotlivých hnízdních lokalit bez ohledu na početnost druhu v jednotlivých koloniích. Údržba hnízdních stěn tohoto druhu zároveň generuje specifický biotop využívaný desítkami druhů blanokřídlých, některými brouky, pavoukovci, či ropuchou zelenou. Na rozsáhlejší hnízdní kolonie břehulí jsou vázáni vzácní dravci ostříži, staré nory slouží za hnízdní biotop desítkám druhů ptáků. 2 Metodika Monitoring byl proveden v období 7. – 20. 6. 2009 metodou přímého vyhledávání hnízdišť, s přihlédnutím k lokalitám zmapovaných již během let 1992-2005 (Heneberg a kol. 2006). Potenciální lokality byly vytipovány na základě map KČT 1:50.000 a základních map ČR 1:25.000. Hnízdní kolonie byly vyfotografovány a počet nor odečítán z pořízených fotografií. Sčítány byly všechny nory hlubší než 5 cm, tj. ty, jejichž hnízdní otvory se na fotografiích jevily jako černé. Kratší nory většinou zaniknou erozí a nejsou ke hnízdění využívány. V celkových součtech nor nebyly odlišovány nory z roku 2009 a z předchozích let, nicméně přítomnost starých, břehulemi již nevyužívaných nor, je vždy zmíněna u textu o příslušném hnízdišti. Za průměrnou hodnotu obsazenosti nor vyhrabaných v průběhu roku 2009 bylo považováno 75%. Detailní popis metodiky včetně referencí je uveden např. v práci Heneberg (2007). 3 Výsledky 3.1 Okres České Budějovice 3.1.1 Březí u Trhových Svin Pískovna Březí u Trhových Svin se nachází v neogenních písčitých štěrcích koroseckého souvrství. V posledních letech je využívána jen pro občasnou těžbu písku. I přes přítomnost více než 20 metrů vysokých kolmých písčitých stěn na lokalitě nebyly roku 2009 zjištěny žádné hnízdící břehule, ani jejich staré nory. Dle Závory (Závora in Heneberg 1997) byla v pískovně početná kolonie břehulí již v 80. letech minulého století. Kolonie čítající 200-350 nor zde byla přítomna každoročně až do roku 1997, následoval prudký pokles početnosti, od roku 2003 je pískovna břehulemi neobsazena (Heneberg a kol. 2006). Důvodem je patrně ztvrdnutí materiálu původní hnízdní stěny vlivem absence výraznějších těžebních aktivit. Pro značnou výšku stěn neodpovídajících platným bezpečnostním předpisům není obnova hnízdiště realizovatelná.

Obr. 1: Pískovna Březí u Trhových Svin, 8. 6. 2009, pohled na hlavní stěnu.

3.1.2 Dobrá Voda u Českých Budějovic Vytěžené zatopené hliniště se nachází na periferii Českých Budějovic. Původně až 20 metrů vysoké stěny se postupnou erozí a zvyšováním suťového kužele snížily na dnešních několik málo metrů. Břehule na lokalitě hnízdily v cca 5 metrů silné vrstvě písku nacházející se na severním okraji lokality. Hnízdící břehule zde byly zaznamenány již před rokem 1979, za doby plné činnosti hliniště (Heneberg 1997). Roku 1990 zde bylo při mapování hnízdního rozšíření ptáků Českých Budějovic zaznamenáno do 20 párů hnízdících břehulí (Bűrger in Heneberg 1997), v letech 1995-2002 zde bylo každoročně zaznamenáno mezi 5 a 85 norami břehulí (Heneberg a


4

kol. 2006), od roku 2003 břehule na lokalitě nehnízdí, i když potenciální hnízdní stěna je stále přítomna. Důvodem je patrně ztvrdnutí materiálu stěny vlivem dlouhodobé absence těžby. 3.1.3 rybník Bezdrev Na východním okraji rybníka, v blízkosti hráze, se donedávna nacházelo nejstarší kontinuálně osídlené dokumentované hnízdiště břehule říční v České republice. První zprávy o přítomnosti hnízdících břehulí na této lokalitě pochází z 80. let 19. století (Bayer 1888), zmínka o identickém hnízdišti se objevuje i v Brehmově Životě zvířat (Brehm 1928). Ještě v roce 1997 bylo na hnízdišti zaznamenáno 198 nor, v následujících letech se jejich početnost snižovala, roku 2002 byla lokalita obsazena naposled, roku 2003 na ní bylo již jen 7 neobsazených nor (vše Heneberg a kol. 2006), později stěna zcela zanikla. Lokalita existovala díky vodní erozi vysokého návětrného břehu rybníka, díky níž byla stěna pravidelně obnovována bez nutnosti umělých zásahů. Nad břehem se však nacházely dvě chatky, které začínaly být erozí bezprostředně ohrožovány. Hnízdní stěna byla proto zatarasena betonovými panely a protierozními zábranami a hnízdění břehulí tím bylo znemožněno. 3.1.4 Jílovice Pískovna se nachází v lese západně od Jílovic. Vjezd do pískovny je opatřen protitankovými zátarasy, na lokalitě se nachází malá zanikající kolmá písčitá stěna, těžební aktivity probíhají jen sporadicky. Lokalita byla břehulemi hojně obsazena v první polovině 90. let, ještě roku 1996 zde bylo 190 nor břehulí. V letech 1997-2001 se na lokalitě nacházely jen pozůstatky 20 neobsazených nor, posléze již jen reziduální stěna bez nor (Bicek 1997, Heneberg a kol. 2006). Lokalitě je potenciálně obnovitelná, problémem může být postupné zarůstání náletem. 3.1.5 Kolný Pískovna Kolný se nachází na okraji lesa severně od obce Kolný, těžen je zde svrchní oddíl klikovského souvrství – jemnozrné až hrubozrné kaolinické písky. S nadmořskou výškou 525 m n.m. se jedná o jednu z nejvýše položených hnízdních lokalit břehule říční v rámci České republiky. Dle majitele těžebny zde břehule hnízdily již v sedmdesátých letech minulého století. V letech 1995-2005 zde bylo každoročně zaznamenáno mezi 668 a 152 norami břehulí. V posledních letech má početnost břehulí na lokalitě klesající tendenci, v letech 2006-2009 se pohybuje již jen mezi 106 a 91 norami (cca 75 párů). Důvodem je značné omezení těžby v posledních letech, které způsobilo ztvrdnutí větší části stěn. Podmínky pro hnízdění břehulí je možno potenciálně zlepšit odtěžením povrchové silně protmelené vrstvy písku. 3.1.6 Kroclov Štěrkopískovna Kroclov (někdy též označovaná jako Vrábče). Původně středně velká pískovna na okraji lesa VJV od obce Vrábče se po změně vlastníka v 90. letech rychle rozrostla směrem k obci Kroclov. Hnízdící břehule zde byly pozorovány r. 1993 (11 nor), r. 1997 (6 nor) a r. 1999 (13 nor) (Heneberg a kol. 2006). V ostatních letech, včetně roku 2009, zde i přes přítomnost rozsáhlých stěn nebyly pozorovány žádné hnízdící břehule. Důvodem je jednak rychle postupující těžba a jednak i převážně velmi hrubozrnný substrát s vysokou kompaktností. 3.1.7 Mladošovice – Cepáků pískovna Obr. 2: Pískovna Kroclov, 8. 6. 2009, celkový Pískovna se nachází SSZ od obce Mladošovice. pohled. Prostor pískovny je dnes občasně využíván jako motokrosová dráha, těžba je jen občasná, minimální. Historie lokality není známa, poprvé zde byly břehule dokumentovány roku 2006. Roku 2007 zde bylo přítomno 121 nor, částečně obsazených. roku 2009 pak 56 neobsazených nor pocházejících jen z minulých let. Nory na lokalitě jsou hojně využívány k hnízdění jinými druhy ptáků. Obnova hnízdní stěny by byla v případě dohody s vlastníkem možná. 3.1.8 Mladošovice – Farská pískovna Pískovna se nachází S od obce Mladošovice. Prostor pískovny je dnes využíván převážně jako skládka, těžba je jen občasná, minimální. Historie lokality není známa, poprvé zde byly břehule dokumentovány roku 2006 (R. Ouředník in verb.) – 93 nor. Roku 2007 zde bylo 97 nor, roku 2008 byla pískovna údajně břehulemi neobsazena (J. Řehounek in verb.). Roku 2009 zde bylo zaznamenáno 36 částečně obsazených nor. Nory na lokalitě jsou hojně využívány k hnízdění jinými druhy ptáků. Obnova hnízdní stěny by byla v případě dohody s vlastníkem možná.


5

3.1.9 Munice Bývalá pískovna (někdy též označovaná jako pískovna Zliv) se nachází mezi obcemi Munice a Zliv. Na lokalitě proběhla před několika lety lesnická rekultivace, po několik let je využívána jako paintballové hřiště, nachází se v ní rovněž pozůstatek původní stěny. Nejstarší dostupný údaj o hnízdění břehulí na lokalitě pochází z roku 1995 (450 nor, Heneberg a kol. 2006), jako hnízdiště ale lokalita patrně sloužila již dlouhou dobu před tímto datem. Břehule zde hnízdily ve stovkách párů až do roku 2002, po provedení lesnické rekultivace pískovny se početnost břehulí snížila na jednotky párů a roku 2005 byla lokalita břehulemi opuštěna. V reziduální stěně se dosud nachází pozůstatky několika starých nor (r. 2009 14 neobsazených nor). Obnova hnízdní stěny není možná s ohledem na již provedenou lesnickou rekultivaci. 3.1.10 Nakolice Rozsáhlá pískovna v kamenoújezdských píscích a štěrcích mezi Nakolicemi a Novými Hrady (někdy též označovaná jako pískovna Nové Hrady). První dostupný záznam o hnízdění břehulí na lokalitě pochází z let 1985 a 1986, kdy M. Frencl v pískovně pozoroval 40 obsazených nor (Frencl in Heneberg 1997). V 90. letech se v pískovně každoročně nacházela malá kolonie břehulí (16-57 nor v letech 1994-1997, Heneberg a kol. 2006), v pískovně v té době docházelo pouze k příležitostné těžbě písku. Koncem 90. let došlo ke zintenzivnění těžební aktivity a vytvoření kolmé stěny většího rozsahu, což mělo za následek opakované hnízdění násobně vyššího množství párů. Hnízdění gradovalo roku 2002, kdy bylo v pískovně 608 nor – délka dostupné kolmé stěny v té době přesahovala 100 metrů. Následně silničáři do pískovny svedli vodu z příkopu nedaleké silnice Obr. 3: Pískovna Nakolice, 8. 6. 2009, celkový Nakolice – Nové Hrady a těžba zcela ustala. Trvalý pohled na cíleně odtěženou stěnu, obsazenou přísun vody ze silnice způsobil dlouhodobé zatopení početnou kolonií břehulí říčních. dna pískovny a znepřístupnění stěny těžební mechanizaci. Stěna i počet hnízdících párů se začal rapidně zmenšovat – například roku 2005 se v pískovně nacházelo jen 12 nor. Obrat nastal v zimě 2006/07 kdy začalo probíhat řízení o navýšení těžby v pískovně soukromým podnikatelským subjektem. Na základě dohody oznamovatele s nevládními organizacemi došlo k úpravě části stěny pro hnízdění břehulí. Tato úprava měla mezi lety 2006 a 2007 za následek ztrojnásobení populace břehulí v pískovně. Obdobná úprava, ve větším rozsahu, byla proto realizována i v letech 2008 a 2009. Roku 2008 došlo k dalšímu nárůstu početnosti břehulí v pískovně o téměř 50%, mezi lety 2008 a 2009 se populace břehulí na lokalitě zvýšila o dalších 60%. Roku 2009 zde bylo při kontrole nalezeno 241 nor břehule říční s vysokou obsazeností. Kolonie v pískovně Nakolice se díky provedeným opatřením stala roku 2009 čtvrtou největší kolonií břehule říční na území jižních Čech. 3.1.11 Olešník-Zahájí V těžební jámě hliniště nacházející se JJV od Zahájí bylo zaznamenáno 20 nor břehulí v letech 1999-2001 (Heneberg a kol. 2006). Přes přítomnost kolmých stěn zde od té doby nebylo hnízdění břehulí zaznamenáno, nejinak tomu bylo při kontrole roku 2009. Důvodem je patrně příliš vysoká jílovitost materiálu stěn. 3.1.12 Pardovice Bývalá pískovna nacházející se u přehradní nádrže Hněvkovice, západně od obce Hroznějovice. Lokalita byla břehulemi osídlena nejméně v letech 1997-2002 (3 – 68 nor / rok, Heneberg a kol. 2006), data z dřívějších let nejsou dostupná. Od roku 2003 lokalita není břehulemi obsazena, roku 2006 zanikly poslední pozůstatky původní hnízdní stěny. Lokalita má z hlediska trofické nabídky velmi příhodnou polohu, je proto pravděpodobné, že případná obnova hnízdní stěny v lokalitě Pardovice by byla úspěšná. 3.1.13 Římov Pískovna nacházející se SV od Římova . Lokalita byla břehulemi osídlena nejméně v letech 1992-1998, početnost dle dostupných údajů nepřevyšovala 10 nor

Obr. 4: Pískovna Římov, 8. 6. 2009, pohled na reziduální stěnu.


6

/ rok (Frencl in Heneberg 1997, Heneberg a kol. 2006), data z dřívějších let nejsou dostupná. V posledním desetiletí nebyla lokalita dle dostupných údajů břehulemi obsazena, i když je zde stále přítomna reziduální stěna s vhodnou penetrabilitou. Důvodem je patrně přítomnost vzrostlých náletových dřevin v blízkosti stěny (~10 metrů). Případná obnova lokality by musela zahrnovat odstranění náletových dřevin v okruhu nejméně 40 metrů od potenciální hnízdní stěny. 3.1.14 Spolí Pískovna na okraji obce Spolí byla břehulemi obsazena nejméně od roku 1992, pravděpodobně i dříve. Ve svých maximech čítala 767 nor (r. 1995), později početnost břehulí klesala. S absencí těžby se materiál stěny stával kompaktnějším, což mělo roku 2003 za následek opuštění pískovny břehulemi. I když byla pískovna roku 2004 dočasně znovuobsazena, od roku 2006 jsou na lokalitě jen staré neobsazené nory. V nedávné době byl ze strany CHKO Třeboňsko učiněn neúspěšný pokus o obnovu stěny. Byl sice obnoven její kolmý sklon, nebyla však kompletně odstraněna povrchová vrstva vysoce kompaktního písku, což mělo za následek neúspěch provedeného managementového opatření. 3.1.15 Střížov Pískovna nacházející se JZ od Střížova, v blízkosti chatové osady. Lokalita byla břehulemi osídlena již v 80. a 90. letech minulého století (Theiner in Heneberg 1997). Roku 1996 byla pískovna restituována, roku 1997 byla znepřístupněna. V posledním desetiletí byla větší část pískovny zavezena stavební sutí a jiným inertním materiálem. Poslední hnízdící břehule zde byly roku 1996 (10 párů), v letech 1997-2002 byla v pískovně přítomna neobsazená reziduální stěna, od roku 2003 v pískovně nejsou žádné kolmé stěny. Obnova hnízdní stěny by byla po dohodě s vlastníkem možná, lokalita však má problematické zrnitostní charakteristiky těženého štěrkopísku, jen některé polohy byly pro hnízdění břehulí vyhovující. 3.1.16 Třebeč Obr. 5: Pískovna Střížov, 8. 6. 2009, celkový pohled Pískovna nacházející se V od obce Třebeč. Pískovna na pískovnu. vznikla kolem roku 1992 jako náhrada jiné těžebny, která byla lokalizována jen několik set metrů západně od současné, na protilehlém břehu rybníka Strouhovce. Jak v původní, tak v této pískovně hnízdily břehule po celou dobu její existence. Kolonie břehulí v pískovně Třebeč setrvale rostla až do roku 1995, kdy dosáhla 884 nor. Následovalo kolísání početnosti spojené s mírným poklesem. Populace kolísala především v závislosti na rozsahu a kvalitě dostupné stěny. Po poklesu hnízdní populace na 166 nor roku 2001 se díky aktivitě hnutí Calla, podpoře města Borovany a dalších subjektů podařilo situaci zvrátit a provádět nejméně jedenkrát za dva roky cílenou úpravu hnízdní stěny. Velikost kolonie břehulí se díky prováděným opatřením vrátila zpět až na 493 nor (rok 2004; Heneberg a kol. 2006). V letech 2008 a 2009 registrujeme pokles počtu hnízdících párů, patrně v souvislosti s proběhlými úpravami hnízdní stěny v nedalekých Nakolicích (viz výše). V letošním Obr. 6: Pískovna Třebeč, 8. 6. 2009, celkový pohled roce bylo na lokalitě přítomno 48 z větší části na upravenou stěnu. obsazených nor. Očekává se, že v souvislosti se stabilizací situace v Nakolicích se početnost břehulí na lokalitě Třebeč bude opět zvyšovat. 3.1.17 Záblatíčko Pískovna nacházející se SZ od obce Záblatíčko. Břehule na lokalitě hnízdily nejméně v letech 1995-2002, maxima početnosti dosahovala 131 nor (r. 1999), informace o případném hnízdění před rokem 1995 nejsou dostupné. Od roku 2003 břehule na lokalitě nehnízdí – zprvu v reziduální stěně zůstávalo několik starých neobsazených nor, nyní jsou zde přítomny dvě kolmé písčité stěny bez nor. Případná obnova lokality by vyžadovala jednak odtěžení ztvrdlé povrchové vrstvy písku, jednak ale především odstranění náletových dřevin.


7

3.1.18 Zahorčice 125 Pískovna nacházející se ZJZ od obce Zahorčice. Břehule na lokalitě hnízdily do roku 1996, zaznamenané maximum početnosti je z roku 1995 (18 nor), informace o případném hnízdění před rokem 1995 nejsou dostupné. Od roku 1997 břehule na lokalitě nehnízdí – zprvu v reziduální stěně zůstávalo několik starých neobsazených nor, nyní je zde přítomna kolmá písčitá stěna bez nor. Případná obnova lokality by vyžadovala jednak odtěžení ztvrdlé povrchové vrstvy písku, jednak ale především odstranění vzrostlých náletových dřevin. 3.1.19 Zahorčice 175 Pískovna nacházející se ZJZ od obce Zahorčice. Břehule na lokalitě hnízdily do roku 1995, ze kterého pochází jediný dostupný údaj o hnízdění (3 nory). Informace o případném hnízdění před rokem 1995 nejsou dostupné. Od roku 1996 břehule na lokalitě nehnízdí – stěna byla svrchu přesypána skládkovým materiálem (viz foto). Obnova lokality není možná.

Obr. 7: Pískovna Záblatíčko, 8. 6. 2009, pohled na hlavní stěnu.

3.2 Okres Český Krumlov Na území okresu Český Krumlov nebylo během prováděného monitoringu zaznamenáno žádné hnízdiště břehule říční. V 90. letech bylo na území okresu zaznamenáno hnízdění břehulí v pískovně Staré Dobrkovice (16 nor roku 1995, hnízdiště následně zaniklo), roku 1993 hnízdilo 40 párů břehulí v hromadě štěrkopísku v Kaplici, roku 1994 20 párů v hromadě škváry rovněž v Kaplici, roku 1995 pak bylo nalezeno 7 nor břehulí v čerstvě strženém svahu u Chvalšin, roku 1993 bylo zaznamenáno hnízdění břehulí u Nesměně (vše Heneberg a kol. 2006). První čtyři lokality zanikly ještě během 90. let, přesnou lokalizaci hnízdiště u Nesměně se dlouhodobě nedaří ověřit – je možné, že v jamách vzniklých při nelegální těžbě vltavínů v okolí Nesměně, Ločenice a Besednice dochází k občasnému zahnízdění břehulí. V lokalitě s oficiální dobývkou vltavínů břehule v posledních letech nehnízdí pro přílišnou jílovitost těženého materiálu.

Obr. 8: Reziduální stěna v pískovně Zahorčice 125, 8. 6. 2009, celkový pohled.

3.3 Okres Jindřichův Hradec 3.3.1 Bor Pískovna nacházející se S od obce Bor. Břehule na lokalitě hnízdily nejméně v letech 1994-2002, s maximem početnosti roku 1997 (501 nor, Heneberg a kol. 2006). Informace o případném hnízdění před rokem 1994 nejsou dostupné. Od roku 2002 břehule na lokalitě nehnízdí. V pískovně jsou stále ještě Obr. 9: Bývalá pískovna Zahorčice 175, 8. 6. 2009, přítomny rozsáhlé vysoké kolmé stěny. Důvodem celkový pohled. absence břehulí je patrně zvýšená kompaktnost písku způsobená vystavením dlouhodobě netěžené stěny povětrnostním vlivům. Obnova lokality není možná s ohledem na přítomnost vzrostlého lesního porostu bezprostředně nad stěnou. 3.3.2 Bošilecký rybník Hnízdiště nacházející se J od obce Bošilec, ve spárách plošiny na břehu Bošileckého rybníka. Na hnízdění břehulí upozornil poprvé J. Ševčík a J. Hlásek (oba r. 2006), hnízdění v letech 2000-2007 pozoroval i J. Cepák. Hnízdiště je pravidelně obsazeno cca 15-40 páry břehulí, jeho podrobný popis publikovali Heneberg & Kovář (2007).


8

3.3.3 Cep I. V cíleně vytvořené kolmé stěně zaznamenal hnízdění cca 200 párů břehulí v letech 2004-2006 J. Rajchard (in verb.), r. 2007 nebyly břehule zaznamenány, r. 2008 udává hnízdění břehulí J. Řehounek (in litt.) bez uvedení konkrétního počtu nor. Roku 2009 byly pozorovány jen neobsazené nory (18 nor). Lokalita je typickým příkladem jednorázově vytvořeného hnízdiště, které bez další údržby rychle eroduje a splývá s okolním prostředím. 3.3.4 Cep II. V lokalitě Cep II. břehule k hnízdění vesměs využívaly méně exponované části těžené stěny, ve kterých byly těžaři ponechány nory nejméně do začátku července do vyvedení prvních mláďat. Na lokalitě bylo opakovaně zaznamenáno odtěžení hnízdní stěny v době krmení mláďat nebo i dříve. Dokumentováno je hnízdění v letech 1995-2003 s maximem 1030 nor (r. 1999). V letech 2004-2007 břehule v hlavní stěně nehnízdily, patrně z důvodu přiliš intenzivní těžby. Roku 2008 ve stěně bylo přítomno 92 nor, roku 2009 byla stěna opět opuštěna. V okolí pískovny dochází k občasnému zahnízdění břehulí v erozních výmolech (2x 1996, 1x 2005), či ve stěnách hromad skrývkového materiálu (2005). K zajištění úspěšného hnízdění břehulí by bylo třeba pokusit se vymáhat dodržování platné legislativy těžařem. V dobách, kdy nedocházelo k odtěžení stěny, šlo o jednu z nejpočetnějších kolonií břehulí v Jihočeském kraji.

Obr. 10: Pískovna Cep I., 8. 6. 2009, pohled na část uměle vytvořené stěny s pozůstatky nor břehulí z předchozích let.

3.3.5 Františkov Hnízdní stěna je umístěna v částečně odtěžené hromadě země na okraji PP Pískovna u Dračice. Známa je především jako místo unikátního zahnízdění vlhy pestré roku 2002. Identická stěna byla po několik následujících let obsazena břehulemi. Na jaře 2006 byla uměle upravena pro zajištění lepších podmínek pro hnízdění norujících druhů ptáků. Počet nor břehulí na lokalitě se pohyboval mezi 5 a 86, s maximem roku 2007. Roku 2009 byla již lokalita břehulemi opuštěna, důvode je zejména absence rozsáhlejších kolmých stěn.

Obr. 11: Pískovna Cep II., 8. 6. 2009, celkový pohled na stěnu, ve které v minulých letech bývala jedna z nejpočetnějších jihočeských kolonií břehulí.

3.3.6 Horní Žďár Bývalá pískovna nacházející se na V okraji obce. Roku 1998 zde bylo zaznamenáno 25 nor břehulí, následující rok již jen 4 nory. Od roku 2000 není lokalita břehulemi obsazena, důvodem je patrně malá velikost reziduální stěny. 3.3.7 Horusický rybník Hnízdiště nacházející se VJV od obce Horusice, ve Obr. 12: Částečně odtěžená hromada země spárách plošiny na břehu Horusického rybníka. Na Františkov, 8. 6. 2009, pohled na jednu hnízdění břehulí upozornil poprvé J. Cepák r.2007 z reziduálních stěn. s tím, že lokalita v minulých letech pravděpodobně nebyla obsazena. Podrobný popis lokality publikovali Heneberg & Kovář (2007); je pravidelně obsazena 10-30 páry břehulí.


9

3.3.8 Jindřichův Hradec – SÚS Pískovna nacházející se nedaleko SÚS na Jiráskově předměstí. Lokalita byla obsazena nejméně od roku 1998 do roku 2005 s maximem 390 nor (r. 1998). Roku 2006 se v pískovně nenacházela žádná vhodná stěna, roku 2007 byla stěna obnovena a objevilo se v ní 6 nor břehulí. Od roku 2008 se v pískovně opět nenachází žádná vhodná stěna. Těžená surovina má velmi nízký podíl jílovité složky, což způsobuje rychlou tvorbu osypového kužele a tím i zanikání stěn. K tvorbě umělých hnízdních stěn je lokalita z tohoto důvodu nevhodná. 3.3.9 Jindřichův Hradec – JH Trans Roku 2005 došlo v areálu firmy JH Trans na Jiráskově předměstí k těžbě písku, která měla za následek zahnízdění břehulí ve vzniklých maximálně 2 metry vysokých stěnách. Břehule zde hnízdily v letech 20052007 s maximem 78 nor (r. 2006). Od roku 2008 se na lokalitě nenachází vhodné stěny.

Obr. 13: Pískovna Jindřichův Hradec – SÚS, 7. 6. 2009, celkový pohled (kolonie se v předchozích letech nacházela v pravé části snímku).

3.3.10 Jindřichův Hradec – Na Cvičišti Pískovna Na Cvičišti se nachází v prostoru stejnojmenné PP. Dostupné jsou jen údaje o hnízdění z let 2006-2009, kdy se na lokalitě nacházely 1-2 uměle udržované stěny. Maxima početnosti břehulí na lokalitě bylo dosaženo v letech 2008 a 2009 (oba roky shodně po 68 norách). Lokalita má velký trofický potenciál, při tvorbě hnízdní stěny většího rozsahu lze předpokládat zahnízdění většiho množství jedinců. 3.3.11 Kardašova Řečice Pískovna nacházející se J od Kardašovy Řečice. Hnízdění břehulí zde bylo dokumentováno nejméně od roku 1996 do roku 2004 s maximem 186 nor (r. Obr. 14: Pískovna Jindřichův Hradec – Na Cvičišti, 1999). V letech 2005-2007 zde břehule nehnízdily, 7. 6. 2009, celkový pohled. roku 2008 byla hnízdní stěna obnovena a bylo v ní napočítáno 84 nor. Roku 2009 zde bylo pozorováno 146 nor (7. 6. 2009). Při opakované kontrole 20. 6. 2009 byla zjištěna predace nejméně dvou třetin nor savcem, pravděpodobně jezevcem. Jde o typický příklad lokality s nízkými stěnami, které bývají ohroženy jednak ucpáváním a rozhrabáváním nor dětmi (v blízkosti lidských sídel) a jednak právě predací. Kroužkováním v uplynulých letech byla zjištěna vazba této lokality na hnízdiště ve Lžíně a v Plané nad Lužnicí. Obnova hnízdní stěny na lokalitě je možná a žádoucí, lokalita má velký trofický potenciál, pro zamezení opakované predace by ale bylo nutno vytvořit vyšší hnízdní stěnu. 3.3.12 rybník Klec Hnízdní kolonie se nachází na erodované deponii rybníka Klec. První dostupný údaj o hnízdění na lokalitě je z roku 2006 (J. Ševčík in verb.); lokalita nebyla r. 2009 kontrolována. Hnízdění v březích erodovaných rybničních deponií je poměrně častým, ale přehlíženým jevem. Hnízdění břehulí v těchto podmínkách však je jen obtížně udržitelné s ohledem na nežádoucí erozi jednotlivých deponií. 3.3.13 Klenov Pískovna nacházející se S od obce Klenov. Hnízdění břehulí na lokalitě je dokumentováno nejméně od roku 1996 do roku 2002, s maximem 342 nor (r. 1998). Roku 2003 na lokalitě břehule nehnízdily, roku 2004 na lokalitě bylo zaznamenáno 5 nor, roku 2005 na lokalitě břehule nehnízdily, roku 2006 bylo na lokalitě

Obr. 15: Pískovna Kardašova Řečice, 7. 6. 2009, pohled na část kolonie.


10

18 nor, roku 2007 11 nor. Roku 2008 nebyla lokalita kontrolována, roku 2009 zde byla 1 obsazená nora břehule říční. Obnova hnízdní stěny je možná. 3.3.14 Kunžak O. Kankrlík in Šťastný a kol. (2006) udává hnízdění břehulí u Kunžaku ve „schodech sešlapaných dobytkem o výšce 1 metr“. Hnízdění není blíže datováno, zmiňovaná publikace se zabývá léty 20012003. Pro úmrtí pozorovatele nemohlo být hnízdiště přesněji lokalizováno. 3.3.15 Záblatí (Mazelov) Pískovna nacházející se na severní straně silnice ze Záblatí do Mazelova. Roku 1992 zde bylo v extrémně nízké (~1 metr), ale dlouhé, stěně zaznamenáno 366 nor břehulí. V letech 1993-2005 se na lokalitě nenacházely vhodné stěny ke hnízdění. Roku 2006 byla hnízdní stěna obnovena a bylo zde napočítáno 286 nor. V dalších letech se hnízdní populace snižovala (r. 2007 145 nor, r. 2008 94 nor), patrně zejména vlivem nevhodného managementu hnízdní stěny – před stěnou se nacházel val z písku usnadňující predaci břehulí; stěna nebyla ve své svrchní části ukončena drnem, což způsobovalo tvorbu erozních rýh a prosakování vody do hnízd již během hnízdního období. Roku 2009 byl val odstraněn a stěna upravena tak, aby byl omezen rozsah vodní eroze. Následkem úprav zde r. 2009 zahnízdilo několik set párů břehulí – bylo napočítáno 686 nor a šlo tak o největší kolonii břehule říční v Jihočeském kraji v r. 2009.

Obr. 16: Pohled na tutéž část stěny jako na předchozím obrázku, 20. 6. 2009, po zničení většiny nor predátorem, patrně jezevcem.

3.3.16 Nová Ves nad Lužnicí (ložisko písku a živce) Rozsáhlá těžebna mezi Novou Vsí nad Lužnicí, Obr. 17: Pískovna Klenov, 7. 6. 2009, pohled na Halámkami a státní hranicí. V těžebně se vyskytují část pískovny. dva typy stěn, jednak stěny v materiálu obsahujícím velmi nízký podíl jílu a používaným jako živcová surovina, a jednak stěny v materiálu s nižším podílem živce, vyšším obsahem jílovité složky, komercializované vesměs jako písek. Na lokalitě břehule hnízdily nejméně od roku 1994 do roku 2002, maximální počet párů byl 220 (r. 1996). I když zde byly dostupné stěny i po roce 2002, šlo vesměs o velmi nesoudržný materiál neumožňující břehulím hrabání nor. Po roce 2002 již nebylo hnízdění břehulí v pískovně zaznamenáno. 3.3.17 Nový Vojířov Pískovna ZSZ od Nového Vojířova. Dle webu Cally byla pískovna r. 2006 osídlena břehulemi. Při kontrole r. 2007 nebyly zjištěny žádné vhodné stěny, pískovna již v dalších letech nebyla kontrolována. 3.3.18 Plavsko Břehulemi využitelná stěna na lokalitě vznikla r. 1998, poprvé obsazena byla r. 2000 (17 nor). Následně byla kontrolována až roku 2003, kdy na lokalitě břehule opět již nehnízdily. 3.3.19 Slavošovice – Borky Pískovna nacházející se JV od obce Slavošovice. Hnízdění břehulí je doloženo nejméně od roku 1992, dřivější údaje nejsou k dispozici. Břehule byly na lokalitě přítomny kontinuálně v letech 1992-1996 s maximem 139 nor r. 1996. V letech 1997 a 1998 byla

Obr. 18: Pískovna Záblatí, 9. 6. 2009, pohled na část cíleně odtěžené stěny, obsazené početnou kolonií břehulí říčních.


pískovna neobsazena. Roku 1999 v pískovně bylo 12 nových nor břehulí; břehule v tomto, či nižším počtu na lokalitě hnízdily až do roku 2002. V letech 20032008 byla stěna opět neobsazena z důvodu ztvrdnutí materiálu stěny. Roku 2009 byla populace obnovena odtěžením části ztvrdlé stěny, na lokalitě bylo napočítáno 32 nor. 3.3.20 Velký Ratmírov Pískovna nacházející se S od obce Velký Ratmírov. Hnízdění břehulí je doloženo nejméně od roku 1992, dřívější údaje nejsou k dispozici. Břehule byly na lokalitě přítomny kontinuálně do roku 2006 s maximem 582 nor r. 2002. V posledních letech byla na lokalitě omezena až ukončena těžba, což mělo za následek její opuštění. Roku 2007 zde bylo 98 neobsazených nor, roku 2008 3 neobsazené nory. Při kontrole r. 2009 byly zjištěny 2 nory, z toho nejméně jedna obsazená břehulemi, nicméně velká část pískovny byla v uplynulém roce zavezena. Reziduální stěna by nicméně byla schopna poskytnout dostatečný prostor pro hnízdění za předpokladu odstranění povrchové ztvrdlé vrstvy substrátu.

Obr. 19: Pískovna Velký Ratmírov, 7. 6. 2009, pohled na východní část původní pískovny, nyní zavezené cca 2-metrovou vrstvou zeminy. Pozůstatky původní stěny jsou viditelné v levé části snímku.

3.4 Okres Písek Okres Písek byl ještě v nedávné době jedním z center výskytu břehule říční v Jihočeském kraji. Například v Podolsku pod Orlíkem (pod hladinou dnešní přehradní nádrže) bylo známo hnízdiště břehulí již roku 1874 (Kněžourek 1885 in Bureš a kol. 1995). Ještě v 90. letech minulého století zde byla známa celá řada kolonií, například na již zaniklém hnízdišti Skály byly za dobu jeho existence okroužkovány tisíce břehulí. V poslední době jsou hnízdiště na písecku velmi eratická – výkopy, částečně odtěžené hromady země, odtěžené svahy. Patrně jedinými dlouhodoběji existujícími současnými lokalitami jsou hnízdiště v otvorech kamenné zdi u Krašovic (do 10 párů) a malá kolonie v pískovně Dobev (každoročně 30-40 párů). 3.5 Okres Prachatice

Obr. Obr. 20: Pískovna Velký Ratmírov, 7. 6. 2009, pohled na západní část původní pískovny, viditelné jsou pozůstatky stěny, ve kterých r. 2009 hnízdily dva páry břehule říční.

Na okrese Prachatice byly břehule vždy nepočetným druhem. Dnes je jediným hnízdištěm na území okresu patrně betonový taras návesního rybníka v Drahonicích (každoročně cca 3-12 párů, Heneberg a kol. 2006, viz foto), kde je hnízdění dokumentováno každoročně již nejméně od roku 1998. Druhou kolonií bývala štěrkopískovna Malovičky, naposledy obsazená roku 1997 (59 nor), poté byla lokalita opuštěna a bylo zde dlouhodobě přítomno jen několik desítek neobsazených nor (Heneberg a kol. 2006). Další současná ani zaniklá hnízdiště nejsou z okresu Prachatice známa. 3.6 Okres Strakonice 3.6.1 Blatná – potok V nátrži potoka strženého po povodních r. 2002 hnízdilo r. 2003 ~10 párů (Heneberg a kol. 2006). Stržený břeh nebyl přesněji lokalizován, nebylo možno jej proto později zkontrolovat.

Obr. 21: Pískovna Velký Ratmírov, 7. 6. 2009, pohled na jednu ze dvou nor v pískovně.

11


3.6.2 Blatná – zámek V nábřežní zdi a v mostu k zámku v Blatné hnízdí početná kolonie břehule říční. Hnízda jsou umístěna ve štěrbinách mezi kameny v horní části zdi a v různých částech mostku. První dokumentované pozorování pochází z roku 2003, není však jasné zda k němu došlo až po narušení spár povodní anebo zda zde břehule hnízdily již předtím. Lokalita je každoročně obsazena, roku 2009 zde hnízdilo odhadem 20-30 párů. 3.6.3 Blatná – ZZN V nadloží lomu poblíž ZZN Blatná se nachází kolonie břehule říční, která r. 2009 čítala 45 nor. Výskyt břehulí v místním lomu není eratický, čemuž nasvědčuje pozorování p. Muláčka (in verb.) z roku 2005, který v lomu zaznamenal 10 ex. břehulí.

Obr. 22: Otvory v betonovém tarasu rybníka v Drahonicích jsou každoročně obsazeny několika páry břehule říční, 8. 6. 2009.

3.6.4 Buzice V pískovně Buzice bylo roku 1999 zaznamenáno 45 nor břehule říční (Heneberg a kol. 2006). Pozorování se v pozdějších letech nepodařilo ověřit neboť pozorovatelka neudala přesnější lokalizaci kolonie. 3.6.5 Hořejší Tchořovický rybník V trubkách v kamenné zdi při potoce Lomnice vytékajícím z Hořejšího Tchořovického rybníka zaznamenal r. 2008 V. Kovář (in litt.) hnízdění 20 párů břehulí. Hnízdění se opakovalo i následujícího roku. 3.6.6 Krty První zaznamenané pozorování břehulí v lomu Krty pochází z r. 2006, kdy R. Paulič a J. Leischner pozorovali v lomu 8. 5. 2006 40 ex břehulí. P. Leischner o dva roky později, 17. 5. 2008, pozoroval na identické lokalitě 120 nor tohoto druhu (obojí jsou záznamy z rubriky „Vaše pozorování“ na webu ČSO – www.birdlife.cz). Roku 2009 jsem na lokalitě opět zaznamenal přítomnost nejméně 20 párů břehulí.

Obr. 23: Nábřežní zeď a most k zámku v Blatné, 8. 6. 2009, pohled na část zdi. Přibližně uprostřed snímku je vidět břehule sedící ve vchodu do jedné z dutin.

3.6.7 Radomilice Pískovna Radomilice se nachází ZJZ od obce Radomilice. Na lokalitě hnízdila do roku 2002 početná kolonie břehulí, která ve svých maximech dosahovala až 304 nor (r. 2000). Od roku 2003 je lokalita břehulemi neobsazena. V některých letech zde byly přítomny nízké stěny, v jiných byla lokalita zcela bez stěn. Na lokalitě jsou dobré trofické podmínky i kvalita písku; problémem může být vysoká hladina podzemní vody znemožňující tvorbu vyšších stěn. 3.6.8 Strakonice – pískovna Lokalita Strakonice, nacházející se poblíž strakonického letiště, je obsazena početnou kolonií břehulí po celou dobu sběru dat od roku 1992 do současnosti. Ve svých maximech čítala až 1004 nor (r. 2004), počet nor dlouhodobě neklesá pod 300, v posledních letech je břehulím vytvářena speciální stěna stranou probíhající těžby. Roku 2009 čítala zdejší kolonie 377 nor.

Obr. 24: Lom Blatná, 8. 6. 2009, celkový pohled. Hnízdní kolonie se nachází v pravé horní části snímku.

12


13

3.6.9 Strakonice – skládka Lokalita nedaleko předchozí bývala v 90. letech obsazena početnou kolonií břehule říční. Ještě roku 1999 čítala zdejší kolonie 283 nor. Stěna však již nebyla odtěžována a dno bylo zaváženo skládkou. Kolonie zcela zanikla roku 2002, poté na lokalitě ještě zůstávaly několik let staré nory. Od roku 2006 zde chybí vhodná stěna pro hnízdění. 3.6.10 Volyně V nábřeží řeky Volyňky v blízkosti mostu silnice spojující Strakonice a Vimperk se ve spárách mezi kameny nachází kolonie ~15 hnízdních párů břehule říční. Poprvé zde břehule pozoroval roku 2007 J. Škopek (J. Cepák in litt.). Roku 2009 bylo hnízdění potvrzeno.

Obr. 25: Lom Krty, 8. 6. 2009, celkový pohled.

3.7 Okres Tábor 3.7.1 Hutě u Bechyně – osada Lišky U osady Lišky byla roku 2008 objevena malá hlinitopísčitá stěna čítající ~10 pozůstatků nor břehule říční. Lokalita nebyla r. 2008 ani r. 2009 břehulemi obsazena, historie lokality není známa. 3.7.2 Klenovice Hnízdiště v otvorech železničního mostu bylo obsazeno již nejméně od roku 1967 (Trpák 1967). Ještě koncem 90. let zde pravidelně hnízdilo cca 40 párů břehulí. Roku 2002 se početnost místní kolonie snížila na 6 párů, od roku 2002 je hnízdiště břehulemi neobsazeno. 3.7.3 Lžín

Obr. 26: Pískovna Strakonice, 8. 6. 2009, celkový pohled na stěnu s kolonií.

Pískovna Lžín byla obsazena nejméně od roku 1995 do roku 2005 (z dřívějších let nejsou dostupná data). Kolonie ve svých maximech čítala 556 nor (r. 2000). Roku 2006 na lokalitě břehule nehnízdily. Roku 2007 se hnízdění obnovilo a cca 100 párů zde bylo přítomno i r. 2008. Protože kvůli přerušení těžby hrozilo, že hnízdiště zanikne, byla na jaře roku 2009 hnízdní stěna obnovena a r. 2009 v ní bylo vyhloubeno 129 nor břehulí. V pískovně se v současné době netěží, další existence lokality proto závisí na vhodném managementu lokality spočívajícím v úpravě hnízdní stěny alespoň 1x za každé dva roky. 3.7.4 Malšice – lom Slapy Z rozsáhlého lomu Malšice-Slapy byly břehule hlášeny již v letech 1995-1996. Z roku 1997 pak pochází naopak negativní pozorování (vše Heneberg a kol. 2006). Opětovné hnízdění potvrdil roku 2006 zástupce tamní těžařské společnosti. Ve všech případech šlo o hnízdění v částečně odtěžených hromadách drtě, ne v nadloží lomu. Přítomnost břehulí na lokalitě byla potvrzena i roku 2009, kdy bylo pozorováno ~100 exemplářů. 3.7.5 Planá nad Lužnicí – Hůrka První dostupná kolmá stěna v pískovně Planá nad Lužnicí vznikla roku 1994, kdy ještě hnízdícími břehulemi nebyla obsazena. Roku 2000 zde bylo zaznamenáno již 109 nor. Početnost břehulí na lokalitě má od té doby vzestupnou tendenci, např. r. 2007 zde bylo zaznamenáno 436 nor. Hnízdní kolonie roku 2009

Obr. 27: Volyně, 8. 6. 2009, celkový pohled na hnízdiště v nábřeží řeky Volyňky.


14

čítala 402 nor, přičemž velká část z nich byla umístěna ve stěnách odvodňovacích příkopů na dně pískovny. Kroužkováním byly na lokalitě prokázány přesuny břehulí mezi Planou nad Lužnicí a hnízdištěm Lžín (viz výše) a hnízdištěm Kardavec na okrese Příbram. 3.7.6 Skalice V pískovně Skalice bylo hnízdění břehulí zaznamenáno nejméně od roku 1997 do roku 2001. Maximální zaznamenaná velikost kolonie byla 31 nor (r. 1997). Od roku 2002 je pískovna břehulemi neobsazena. V pískovně je stále přítomna reziduální stěna se ztvrdlým štěrkopískem. 3.7.7 Vlkov u Veselí n. L. – štěrkopískovna Ve Vlkovské štěrkopískovně hnízdily břehule říční pravidelně nejméně od roku 1992, pravděpodobně již dříve. Roku 1996 místní kolonie čítala 155 nor, následující dva roky nebyla pískovna břehulemi obsazena. V letech 1999-2005 byla hnízdní stěna opět obsazena, ve maximech hnízdní kolonie čítala až 226 nor. Protože hnízdní stěna nebyla těžena, byla kolonie roku 2006 břehulemi opuštěna. Pozůstatky nor zde zůstávají až do r. 2009 (~10 nor).

Obr. 28: Pískovna Lžín, 7. 6. 2009, pohled na část kolonie.

4 Závěry Populace břehule říční v Jihočeském kraji z dlouhodobého pohledu reflektuje změny ve způsobu dobývání nerudných surovin na území kraje. Metodou přímého vyhledávání hnízdišť bylo roku 2009 zkontrolováno odhadem nejméně 90% přítomných hnízdišť. Pozornosti mohly uniknout lokality nacházející se v dobývacích prostorech s těžbou rašeliny (například Trpnouze) a efemerní lokality typu Obr. 29: Pískovna Planá nad Lužnicí, 7. 6. 2009, částečně odtěžených hromad zeminy, které většinou pohled na jednu z hnízdních stěn. nebývají obsazeny déle než jeden až dva roky a jejich objevení vesměs závisí na dostatečně husté síti lokálních spolupracovníků. Na základě výsledků monitoringu r. 2009 bylo identifikováno 31 lokalit s norami břehule říční, z toho na 5 z nich šlo jen o staré nory. Tzn. celkový odhadovaný počet hnízdišť břehule říční se na území kraje roku 2009 pohyboval mezi 26 a 30 lokalitami. Ve srovnání s dobře podchyceným rokem 1999 jde o cca 55% snížení počtu dostupných lokalit – roku 1999 bylo metodou přímého vyhledávání hnízdišť dokumentováno nejméně 66 lokalit s norami břehule říční (Heneberg a kol. 2006; Heneberg nepubl.). Průměrná velikost kolonie na lokalitách obsazených břehulemi r. 2009 činila 104 nor na kolonii (n=26; nejsou zahrnuty opuštěné lokality s reziduálními norami). Zjištěná velikost kolonií je v porovnání s průměrem ČR výrazně nižší – poslední údaj pro celou ČR hovoří o 314 norách / kolonii a setrvalém vzestupu vlivem koncentrace těžebních aktivit do stále menšího množství rozsáhlých dobývacích prostorů (Heneberg 2007). Menší velikost kolonií je patrně i důsledkem nižší trofické úživnosti velké části Jihočeského kraje oproti centrům výskytu břehulí na jižní Moravě a v Polabí (horní hranice výskytu břehulí bývá vázána na květnovou izotermu 10°C). Celková početnost břehulí v obsazených koloniích dosáhla ~2027 párů (2703 nor při odhadované 75% obsazenosti). Jde o cca 12-15% odhadované současné populace břehulí v ČR (Heneberg 2007). Roku 1999 činila celková početnost břehulí na území Jihočeského kraje ~4875 párů (nejméně ~6500 nor),

Obr. 30: Pískovna Skalice, 7. 6. 2009, celkový pohled.


15

tzn. 2,5x více než v roce 2009. Odhad celkové velikosti populace břehulí v ČR činil pro rok 1999 36-43.500 párů (Heneberg 2007), podíl jihočeských hnízdišť na celkové populaci břehulí v ČR se tedy za uplynulých 10 let výrazněji nezměnil, početnost břehulí se snížila rovnoměrně i v ostatních regionech ČR. Roku 1999 se téměř všechna jihočeská hnízdiště nacházela v lokalitách udržovaných běžnými těžebními aktivitami. Většina kolonií se nacházela v pískovnách s těžbou občasnou, nahodilou, která neznamenala přímé ohrožení hnízdících břehulí. Naopak roku 2009 se 6 z 31 hnízdišť (19%) nacházelo ve stěnách udržovaných pomocí cílených managementových zásahů. Ještě více patrný je tento rozdíl pokud se podíváme na podíl počtu hnízdních nor (párů) nacházejících se v udržovaných stěnách. Roku 2009 se ve stěnách udržovaných pomocí cílených managementových zásahů nacházelo 1548 z 2703 nor (~1161 z 2027 párů) břehulí, tj. 57% hnízdících párů využívalo některou ze stěn udržovanou pomocí cílených managementových zásahů. Populace břehule říční prošla před desítkami let výraznou proměnou kdy byli hnízdící ptáci nuceni opustit říční hnízdiště a našli náhradní biotopy ve stěnách tzv. selských pískoven – míst s občasnou, nepříliš intenzivní těžbou písku. Tyto náhradní biotopy byly dominantním centrem jejich výskytu téměř po celou druhou polovinu 20. století. Změna horního zákona a nucené ukončení těžby na většině těchto lokalit představovalo pro tento druh další výrazný zásah. V některých částech Evropy proto vzaly zavděk náhradními hnízdišti v otvorech kamenných nábřeží řek (např. v údolí německé řeky Mosel, rovněž tak na okrese Děčín, Heneberg & Kovář 2007). V Jihočeském kraji dochází naproti tomu k přesunu do stěn udržovaných pomocí cílených managementových zásahů. I když ideální možnost ochrany tohoto druhu představuje revitalizace některého ze středně velkých říčních toků spojená s obnovou meandrů a s nimi spojených břehových nátrží (pravidelná vodní eroze v těchto místech zajišťuje dlouhodobou udržitelnost hnízdních stěn), za stávající situace jsou břehule závislé na opakovaných managementových zásazích ve (vy)těžených Obr. 31: Vlkov u Veselí n. L., 7. 6. 2009, pohled na dobývacích prostorech. část reziduální stěny. 5 Literatura Bayer F. (1888): Naši ptáci. Praha. Bicek J. (1997): Kde jsou břehule? Českobudějovické listy 30.10.1997, p. 14. Brehm A.E. (1928): Život zvířat. Band 2, Ptáci. J. Otto, Praha, 819 pp. Bureš J., Hlásek L., Pecl K., Šálek M. & Všetečka R. (1995): Ptactvo Písecka – Ornis kraje píseckého. ZO ČSOP 18/08 Písek II, Písek: 1-171. Heneberg P. (1997): Rozšíření, hnízdní biologie a ekologie břehule říční (Riparia riparia) v okrese České Budějovice. Sylvia 33: 54-78. Heneberg P. (2007): Sand martin (Riparia riparia) in the Czech Republic at the turn of the millenium. Linzer biol. Beitr. 39: 293-312. Heneberg P. & Kovář V. (2007): Hnízdění břehule říční (Riparia riparia) v uměle vytvořených dutinách. Sylvia 43: 123-138. Heneberg P., Šírek J, Škorpíková V., Šimeček K., Šafránek J., Mazánek D., Hubálek Z. & Jeřábková E. (2006): Overview of sand martin (Riparia riparia) localities in the Czech Republic. Linzer biol. Beitr. 38: 1413-1447. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006) Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum, Praha, 463 pp. Trpák P. (1967): Břehule obyvatelé pískovišť. Jihočeská pravda 23 (01.11.1967), p. 5.

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D

Recommend Documents