Společné vyjádření k závěrům zjišťovacích řízení záměrů „Rychlostní komunikace R11, stavba 1108“ a „Rychlostní silnice R11, stavba Trutnov – státní hranice ČR/Polsko“ a stížnost na postup odboru EIA/IPPC MŽP
RNDr. Martin Bursík Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 Dne 5.4.2008 Vážený pane ministře, jako zástupci obcí, nestátních neziskových organizací a občané Královéhradeckého kraje jsme znepokojeni tím, že Odbor EIA/IPPC MŽP v kauze silnice R1108 a R1109 neplní svou funkci ochrany veřejných zájmů na ochranu přírody a krajiny a životního prostředí (včetně zjišťování skutečného stavu věci i s ohledem na názory veřejnosti), a podáváme tímto své vyjádření k závěrům zjišťovacích řízení záměrů „Rychlostní komunikace R11, stavba 1108“ a „Rychlostní silnice R11, stavba Trutnov – státní hranice ČR/Polsko“ a stížnost na postup MŽP – Odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC. Závěrečná stanoviska vydaná v rámci zjišťovacího řízení pro obě předmětné stavby - závěry a jejich odborná úroveň – podle našeho názoru a zjištění vůbec neodpovídají významnosti dopadů projektu stavby silnice R11 Jaroměř – Polsko, které významně ovlivní tvářnost krajiny pravděpodobně až na stovky let. Jsme znepokojeni tím, že Odbor EIA/IPPC MŽP se na jedné straně zabývá zcela irelevantními konkrétními detaily jako je přesunutí sjezdu z této silnice, či přesunutí střediska údržby „dálnice“, ale na straně druhé ignoruje zcela zásadní momenty z hlediska dopadu stavby této kapacitní silnice na životní prostředí jako je nepřevedení biokoridorů, z dopravního i ekonomického hlediska neodůvodněné naddimenzované technické parametry (v podstatě jde o dálnici D11 a nikoliv o silnici R11) apod., a to přesto, že se na jejich závažnosti shodlo významné množství různorodých připomínkujících subjektů (jak obcí tak NNO). Současný přístup MŽP a nezohlednění významných připomínek sdružení obcí, obcí, nestátních neziskových organizací i jednotlivých občanů v kauze této silnice/dálnice R11 (spíše D11) činí účast veřejnosti na procesu EIA pouze formální záležitostí bez praktického dopadu, což jistě není účelem zákona č. 100/2001 Sb. a ani MŽP opakovaně podporovaným principům Aarhuské úmluvy o přístupu veřejnosti v rozhodovacích řízení, k informacím i k soudním přezkumům. I. část: Stížnost na postup odboru posuzování vlivů na ŽP a IPPC Jelikož česká legislativa bohužel omezuje možnosti účasti veřejnosti na EIA posuzování tím, že je v rozporu s evropskými směrnicemi v tom, že závěry zjišťovacích řízení jsou nepřezkoumatelné a nelze se proti nim závazně odvolat či jinak nestranně přezkoumat (chybí opravný prostředek), využíváme svého práva na podání stížnosti vůči postupu odboru EIA/IPPC MŽP. Žádáme v naší stížnosti zodpovědět následující:
a) Proč MŽP nenaplnilo požadavky §5 odst. 2 zákona EIA a čl. 2 odst. 1 ve spojení s Přílohou č. IV směrnice EIA a nevyžádalo si posouzení staveb R1108 a R1109 jako jednoho celku s mezistátním posouzením, pouze vyzvalo ke „zvážení“ této možnosti. Přitom například u R49 na Zlínsku MŽP požadovalo vypracovat jen jednu dokumentaci pro několik úseků současně (u R49 má mezistátní posouzení proběhnout). Zhodnocení reálných variant závěru s cílem dosáhnout co nejmenších vlivů na ŽP je přitom jedním ze základů efektivního procesu EIA! b) Proč si MŽP podle § 6 odst. 2, resp. čl. 5 směrnice EIA nevyžádalo doplnění a posouzení variant záměrů, které podle dotčené veřejnosti mohou být výrazně ekologicky příznivější – především pak kapacitně odpovídající dvoupruhé varianty. MŽP jako příslušný orgán má v těchto případech v závěru zjišťovacího řízení podle § 7 odst. 5 zákona EIA navrhnout zpracování variant řešení záměru. Stavba R1109 je zcela nepřípustně navržena pouze v jedné variantě a i u stavby R1108 si MŽP nevyžádalo variantní řešení kritických úseků (až na vedení R1108 kolem obce Kocbeře a kolem Kuksu – ovšem nespecifikovalo tunelové varianty, které jsou environmentálně nejvhodnější!). c) Proč si MŽP nevyžádalo zpracování studie dopadu efektivnosti výstavby dálnice a vliv na vzrůst dopravy vytvořením transevropského dopravního koridoru d) Proč si MŽP nevyžádalo uvedení současných variant A, B, C do souladu s normou ČSN 736101, tj. komunikace typu R25,5 s příslušnou rychlostí odpovídající terénu – to vede k pokryteckému tvrzení, že se jedná o rychlostní silnici, avšak R11 má návrhové parametry, které přesahují i doporučení pro dálnice (např. návrhová rychlost neodpovídá terénu). To povede ke zcela zbytečným vážným zesílením dopadů na krajinný ráz a zábor půdy a rovněž zbytečnému neúčelnému použití státních financí! e) Proč si MŽP nevyžádalo řešení nepřevedených biokoridorů. f) Proč si MŽP nevyžádalo u požadavku na trasování u obce Kocbeře a Kuks – tunelové varianty, ale pouze obecné řešení oddálení, které pravděpodobně důvod připomínek nevyřeší.
II. část – Žádost o doplnění a upřesnění Závěrů zjišťovacích řízení Žádáme doplnění a upřesnění Závěrů zjišťovacích řízení ke stavbám R1108 a R1109 o tyto zcela zásadní společné požadavky: a) Změnit formulaci ze „zvážit požadavek na zpracování staveb 1108 a 1109 (..) v jedné dokumentaci (..) a případné mezistátní posouzení“ na „zpracovat (..) v jedné dokumentaci (..) s mezistátním posouzením“ Zpracovatel dokumentace by měl zpracovat dokumentaci pro sloučené oba dílčí úseky R11 dohromady, tj. pro úsek R1108 (délky 20,0 km) a R1009 (délky 20,85), neboť je to z dopravního a ekologického hlediska účelné (jde o celý souvislý úsek) a rovněž i z ekonomického a časového. Podobně se dohromady zpracovává dokumentace EIA pro spojené dílčí úseky silnice R49 na Zlínsku, a to R4902.2. (R25,5/120), R4903 (R25,5/80) a R4905 (R25,80) o celkové délce 27 km. Kromě toho u záměru R35 Vysoké Mýto – Staré Město se zpracovává dokumentace EIA dokonce pro délku cca 55 km (v kat. 25,5/100). Není tedy logický důvod, proč by se celá silnice R11 nemohla procesem EIA posuzovat celá a ne jako dosud se všemi problémy tzv. salámovou metodou.
b) Upřesnit (či podat výklad) formulaci: „prověření další možné varianty trasy silnice R11 u obce Kocbeře a Památkové rezervace Kuks s cílem maximálního oddálení zamýšlené trasy“ Formulace neodpovídá problému – cílem není „maximální oddálení zamýšlené trasy“ od obce Kuks a Kocbeře, ale „snížit dopad na krajinný ráz, vodní zdroje a prostupnost krajiny.“ Je proto nutné preferovat řešení problému tunelovou variantou. Žádáme změnit formulaci na „prověření další možné varianty trasy silnice R11 u obce Kocbeře a Památkové rezervace Kuks s cílem maximálního snížení dopadů na krajinný ráz a přírodu, vodní zdroje a prostupnost NRBk Les Království – nejlépe tunelovou variantou“ c) Doplnit požadavek na uvedení současných variant A, B, C do souladu s normou ČSN 736101, tj. komunikace typu R25,5 s příslušnou rychlostí odpovídající terénu, tj. změnit návrhovou rychlost na max. podélný sklon (podrobně viz třeba vyjádření účastníků zjišťovacího řízení ze strany NNO) d) Doplnit požadavek na doplnění dvoupruhé varianty (např.: R25,5/100, nebo S11,5/90) dle námětů účastníků zjišťovacího řízení e) Doplnit požadavek na vyřešení převedení všech biokoridorů pomocí tunelových variant nebo přechodů a průchodů pro zvěř d) Doplnit konkrétní variantní řešení silnice R1109, s požadavkem na převedení mezinárodně významný přechod NRBk Pramen Úpy - Adršpašsko-Teplické skály a pak doplnění varianty řešící převedení RBk Zámecký vrch – Čížkovy kameny – prodloužením tunelu Opevnění (cca v km 142,200 až cca 144,00) e) Doplnit požadavek na nezávislou studii posílení dopravy přes ČR vytvořením evropského silničního koridoru Dopravní studie by měla hodnotit vzrůst dopravy vytvořením nové atraktivní cesty mezi severní a jižní Evropou a západní a východní Evropou, tj. ve svém důsledku dobrovolného vytvoření jakési „křižovatky Evropy“, a také by měla kvantifikovat množství dopravy, které se při realizaci převede z jiných přechodů mezi ČR a Polskem do této oblasti. f) Požadujeme jasnou specifikaci následujícího závěru zjišťovacích řízení: „... dále je třeba v dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních (viz. příloha)“ Tento závěr považujeme za zcela nedostatečný pro svou obecnost (formálnost objevující se snad ve všech závěrech zjišťovacího řízení), která nechává pouze na zpracovateli dokumentace, které požadavky na doplnění a připomínky uzná za relevantní! Požadujeme, aby MŽP udělalo k tomuto bodu širší výklad a doplnilo ho o konkrétní požadavky, které považuje za primárně relevantní. Žádáme rozšířit „viz. příloha“ o: „(viz příloha – především se jedná: (..doplnit základní konkrétní relevantní požadavky..) )“
III. část – Žádost na zpracování studie v gesci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy Žádáme MŽP, aby iniciovalo ve spolupráci s Ministerstvem dopravy vypracování nezávislé studie, která by hodnotila potřebnost/nepotřebnost kapacitní čtyřproudové dálnice, a která by
hodnotila vliv takto kapacitní silnice na posílení a převedení dopravy přes Královéhradecký kraj vytvořením evropského silničního koridoru. V roce 2005 překročilo českou hranici mezi KH krajem a Polskem kolem 10.700 vozidel/den. Silnice II. třídy mají tedy převážně regionální význam a nelze na nich předpokládat výraznou tranzitní dopravu v úseku Paříž - Praha – Wroclaw – Varšava – Moskva a tím ani převedení těchto vozidel na nově vybudovanou silnici R11. Přitom součet dopravních intenzit na I/33 a I/16 na hraničních přechodech je jen 6.322 aut/den. V této souvislosti odkazujeme opět na silnici R49 na Zlínsku, jejíž hraniční úsek celkové délky 27 km (má několik krátkých tunelů v obdobně pahorkovitém terénu jako R1108, resp. R1109) se má v části od R4903 Lípa – Pozděchov, R4904 Pozděchov – Horní Lideč a R4905 Horní Lideč – hranice ČR/SR s parametry R25,5/80 nejprve vybudovat jen jako polovina příp. budoucího čtyřpruhu (důvodem je nízká dopravní intenzita a vysoká ekonomická náročnost). U silnice R1108+R1109 je podle našeho mínění situace obdobná, proto je nezbytné již v této úvodní fázi celého schvalovacího procesu prověřit smysluplnost výstavby 4pruhové kapacitní silnice „od začátku“, resp. zda by nestačilo vybudovat jen polovinu této kapacity délky cca 47 km. V této souvislosti upozorňujeme, že předložená trasa R11 zřejmě ani nesplňuje usnesení české vlády č. 741 ze dne 11. 7. 1999, podle kterého v jeho příloze č. 1 se má „úsek Jaroměř - Trutnov hranice Polska postupně budovat jako rychlostní silnici R 11 podle možností s využitím úseků stávající silnice“. Z EIA oznámení je zřejmé, že navržená trasa silnice R11 nevyužívá ani jednu místní stávající silnici.
Vážený pane ministře, Věříme, že naší stížnost a žádosti zodpovědně zvážíte. Veškeré detaily k našim požadavkům jsou podrobně rozepsány v našich připomínkách v rámci zjišťovacího řízení procesu EIA „Rychlostní komunikace R11, stavba 1108“ a „Rychlostní silnice R11, stavba Trutnov – státní hranice ČR/Polsko“. Odpověď nám prosím zašlete na kontaktní adresu: (ČSOP JARO Jaroměř, Národní 83, 551 01 Jaroměř). Společné vyjádření k závěrům zjišťovacích řízení záměrů „Rychlostní komunikace R11 stavba 1108“ a „Rychlostní silnice R11, stavba Trutnov-státní hranice ČR/Polsko“ a stížnost na postup odboru EIA/IPPC MŽP ze dne 5.4.2008 podporují tyto subjekty: ČSOP JARO Jaroměř Národní 83 551 01 Jaroměř Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu Cejl 48/50 602 00 Brno Obec Kocbeře Kocbeře 53 544 64 Kocbeře
Obec Choustníkovo Hradiště Choustníkovo Hradiště 102 544 42 Choustníkovo Hradiště ČSOP Orlice Lhotecká 179 500 09 Hradec Králové 9 Hnutí Duha Podorlicko Vasil Hutník koordinátor HDP Lupenice 54 517 54 Kostelec nad Orlicí Galacie Milady Horákové 1074 500 06 Hradec Králové 6 Tetřívek o. p. s. Sedloňov 155 517 91 Deštné v Orlických horách Zelený Trutnov Úpická 146/18 541 01 Trutnov Občanské sdružení R11 – Kocbeře Ing. Jiří Havel Okružní 2319 544 01 Dvůr Králové nad Labem A Rocha – Křesťané chrání přírodu Tyršova 285 552 03 Česká Skalice Sofia Hladíková, Ludmila Čandosová, Milada Vybíralová a další obyvatelé obce Kocbeře //Pozn.: Za správnost údajů ručí Martin Hanousek – Hradecká 833 – 503 46 Třebechovice pod Orebem
Přílohy (dopisy, zpřesňující vyjádření pro RNDr. Martina Bursíka): Dopis od ČSOP JARO Jaroměř z 8. 4. 2008 Dopis od Obcí Kocbeře a Choustníkovo Hradiště z 10. 4. 2008 Dopis od ČSOP Orlice z 8. 4. 2008 Dopis od Galacie z 7. 4. 2008 Dopis od o. p. s. Tetřívek z 7. 4. 2008 Dopis od o. s. Zelený Trutnov z 9. 4. 2008 Dopis Občanského sdružení R11 – Kocbeře z 8. 4. 2008 Dopis od o. s. A Rocha – Křesťané chrání přírodu z 7. 4. 2008 Dopis od obyvatel obce Kocbeře - Sofie Hladíkové, Ludmily Čandosové, Milady Vybíralové z 7. 4. 2008
