Restaurování jiïního prûãelí Horního hradu SHZ v âeském Krumlovû

Restaurování jiÏního prÛãelí Horního hradu SHZ v âeském Krumlovû Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Pavel JERIE, Dagmar MICHOINOVÁ

1

Horní hrad ãeskokrumlovsk˘, kter˘ se vypíná na skalním podloÏí nad Vltavou, je ojedinûlou ukázkou mimofiádnû hodnotné architektury a vzácnû autentické památky. Mohutná plocha jiÏního prÛãelí, od 14. století aÏ do doby barokní postupnû vznikajícího a transformovaného organismu, vykazuje zcela zfietelnû typické znaky rostlé architektur y. Doklady jednotliv˘ch slohov˘ch úprav – pfiestaveb, nástaveb a dílãích historick˘ch promûn, charakteristick˘ch postupn˘m fiazením objemÛ hmot i slohovou rozmanitostí detailÛ, zÛstaly na prÛãelí s pfiehlednou ãitelností zachovány aÏ do souãasnosti. SloÏit˘ v˘voj impozantní hradní architektury je jasnû patrn˘ jak v dálkov˘ch pohledech, tak zejména s ãetn˘mi podrobnostmi pfii pozorování z blízka.1 Po dokonãení konzervace západního prÛãelí v roce 2002 byla soustfiedûna pozornost na opravu dominantního prospektu – jiÏního prÛãelí Horního hradu ãeskokrumlovského zámku.2 V souladu se stanoven˘m pojetím konzervaãní úpravy západního prÛãelí a s vyuÏitím dÛleÏit˘ch zku‰eností z úspû‰nû dokonãené pfiedchozí realizace byly stanoveny podrobné podmínky památkové péãe a pojetí opravy i pro tuto nároãností a rozsahem zcela v˘jimeãnou akci.3 Restaurování jiÏního prÛãelí bylo realizováno od západní strany ve dvou etapách v letech 2003–2004.4 Tak jako v pfiípadû západní fasády, vykazoval i zde v˘chozí stav prÛãelí vãetnû v‰ech jeho souãástí velkou (v na‰ich podmínkách dnes jiÏ zcela ojedinûlou) míru autenticity. Bylo zfiejmé, Ïe prÛãelí, kromû betonáfisk˘ch zásahÛ ze 70. let 20. století ve spodních partiích a drobn˘ch dílãích úprav, nepro‰lo za mimofiádnû dlouhé období – minimálnû od poloviny 18. století – celkovou obnovou. Podstatná je v‰ak zejména skuteãnost, Ïe tato ãást exteriéru památky byla u‰etfiena tûch zniãujících zásahÛ, které v posledních padesáti letech a bohuÏel i v dne‰ní dobû ãasto provázejí kategorii tzv. celkov˘ch rekonstrukcí (renovací).5 S ohledem k hodnotû, charakteru a stavu fasády bylo stanoveno pfiísnû konzervaãní pojetí opravy (celková konsolidace s restaurátorsk˘m o‰etfiením jednotliv˘ch souãástí autentické

Obr. 1. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, prakticky celé století nemûnn˘ vzhled jiÏního prÛãelí Horního hradu dokládá snímek pofiízen˘ v roce 1909. (Foto Dvofiák, archiv NPÚ)

1 Podrobnûji k v˘voji Horního hradu ãeskokrumlovského zámku viz zejména Jan MUK, Lubo‰ LANCINGER: Stavebnû historick˘ prÛzkum, Horní zámek, SÚRPMO, 1991, nepublikovan˘ strojopis. 2 Viz Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Pavel JERIE: Restaurování západního prÛãelí zámku v âeském Krumlovû, in: Zprávy památkové péãe 63, 2003, s. 145–151; Daniel ·NEJD: K stavebnímu v˘voji západního prÛãelí Horního hradu v âeském Krumlovû, tamtéÏ. 3 Investorem akce byl Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v âesk˘ch Budûjovicích, zastoupen˘ na této akci Bohumilem Miãánem a Ludvíkem Horákem. Památkov˘ dohled vykonával Pavel Jerie (NPÚ – ÚP) ve spolupráci s Petrem Pavelcem (NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích). Technologick˘ dohled a spolupráce: Dagmar Michoinová (NPÚ – ÚP). Projekt: Václav Girsa a Miloslav Hanzl (GIRSA AT, s. r. o.), statika: Milo‰ Svoboda (SST). Prohlouben˘ stavebnû-historick˘ prÛzkum provádûl Daniel ·nejd (NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích). 4 Dodavatel stavebnû-restaurátorsk˘ch prací: Karel Mike‰ – SD HRAD (Karel Mike‰ a Jifií ·karvada), hlavní koordinace: Jifií ·karvada. Subdodavatelé: Karel Hrube‰, Josef Novotn˘ a Petr Novotn˘ (restaurování omítek a maleb), Jaroslav Kerel (restaurování kame-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

199

2 3

Obr. 2. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, prospekt jiÏního prÛãelí Horního hradu pfied pÛl stoletím. (Foto O. Hilmerová, 1953, archiv NPÚ) Obr. 3. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, Horní hrad od jihu. (Foto Vladimír Hyhlík, 1962, archiv NPÚ)

200

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

4

Obr. 4. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, západní ãást jiÏního prÛãelí Horního hradu. (Foto Orbis, 1953, archiv NPÚ)

ne), Radek âern˘ (restaurování kováfisk˘ch a zámeãnick˘ch prvkÛ), Stanislav Tomeãka (restaurování vitráÏí), Vladislav Pfievrátil, Bohuslav Veska, Pavel Raãák (opravy truhláfisk˘ch v˘robkÛ), Josef Tvrdík (le‰ení), STROS – Sedlãanské strojírny, a. s. (‰plhací plo‰iny). 5 Viz Daniel ·nejd, cit. v pozn. 2. 6 V‰echny typy omítek (gotické, renesanãní i barokní) se ve velkém rozsahu dochovaly v takovém stavu, Ïe z nich bylo moÏné vyãíst jak postup omítání, tak i rukopis zpracování povrchu (viz obr. 20). Ze struktury skvûle zachovan˘ch gotick˘ch omítek bylo patrné, Ïe omítání (dle stfiedovûkého slovníku dynchování ãi obmr‰Èování) probíhalo odshora dolÛ. Svûdãí o tom i zdálky patrné vodorovné linky v rozestupech, které korespondují zhruba s v˘‰kou pater le‰ení. Silnûj‰í vrstva omítky v tûchto liniích vznikla pfii napojování niωí plochy omítky pfiehozením malty pfies spodní okraj jiÏ nahozeného vy‰‰ího omítkového pásu. Termín obmr‰Èování napovídá mnohé o razantním zpÛsobu omítání, témûfi bez dal‰í úpravy právû nahozené malty. Jen místy jsou patrné tahy zednické lÏíce pfii rutinním srovnávání velmi drsného povrchu. Gotické omítky jsou velmi pevné a soudrÏné. Omítkové malty jsou velice bohaté na pojivo (orientaãní sloÏení odpovídá objemovému pomûru vápenné ka‰e a písku 1 : 1–2), plnivem je kfiemenn˘ písek aÏ ‰tûrk (do velikosti zrn zhruba 15 mm), dále drcená cihla a celá fiada dal‰ích pfiímûsí, napfiíklad struska, úlomky skla, dfievené tfiísky, mu‰le. S ostfie hozen˘mi plochami kontrastují hlazené pasparty kolem oken (viz obr. 21).

hmoty). Na rozdíl od restaurované (ménû ãlenité) západní fasády Horního hradu byl na jiÏním prÛãelí zaznamenán rÛznorodûj‰í stav a v˘skyt míst s v˘raznûj‰í erozí pÛvodních materiálÛ. Vût‰í poruchy vykazovaly zejména plastické souãásti fasády, ark˘fie, rizality, opûrné pilífie a podobnû. V nûkter˘ch pfiípadech proto bylo nutné pfiikroãit k radikálnûj‰ímu opravnému zásahu, nebo dokonce fie‰it havarijní stav. Dílãí rekonstrukce pfiicházely v úvahu pouze tehdy, nebylo-li reálné zajistit úãinnou ochranu originálu jinou formou – napfiíklad zakr˘t obnaÏené a znaãnû erodované cihelné zdivo omítkou nebo ochránit korunu pfiedstupujícího úseku zdiva obnovením rozpadlé krytiny z páleného materiálu. Souãasnû s technickou stabilizací bylo také Ïádoucí eliminovat i nûkteré, rozsahem ov‰em nepodstatné provizorní úpravy pocházející z doby nedávné (napfiíklad odstranûní novodob˘ch plechov˘ch ‰ablon ze stfiechy ark˘fie s návratem pálené krytiny, odstranûní betonového krytu zdûné ‰achtice na v˘chodní stranû fasády a podobnû). V‰echny stavebnû-technické zásahy byly provádûny pfiednostnû odpovídajícími klasick˘mi fiemesln˘mi postupy s vyuÏitím tradiãních materiálÛ. Hodnota díla, komplikovan˘ technick˘ stav, nutnost maximální obezfietnosti spolu s fascinujícími rozmûry fasády (cca 100 x 40 m), to v‰e umocÀovalo nároãnost celkové opravy.

Dílãí stavební úpravy Horního hradu v renesanci byly s nejvût‰í pravdûpodobností provádûny bez postavení le‰ení pfied celou plochou fasády. Ke stavbû provizorního, lokálního le‰ení docházelo vykonzolováním le‰ení zevnitfi, po prolomení patfiiãného otvoru do fasády. Tomu odpovídají také stopy po naná‰ení, napojování a po povrchovém zpracování omítek v takto upravovan˘ch místech. V zásadû celistv˘ vzhled omítek vznikl tím, Ïe nové doplÀky byly strukturou a patrnû i barevností pfiizpÛsobovány okolí. Také renesanãní omítky mají pomûrnû drsnou strukturu, se kterou kontrastují preciznû provedené okenní pasparty a dal‰í zdobné omítkové plochy. SloÏení renesanãních omítek je blízké omítkám gotick˘m, jejich mechanické vlastnosti jsou nepatrnû hor‰í, a to zejména na plochách, kde jsou naneseny na ciheln˘ podklad. Ponûkud odli‰n˘ charakter mají omítky v barokní ãásti, které jsou místy naneseny v relativnû tenké vrstvû a jejich povrchová struktura je ve srovnání se zbytkem fasády hlad‰í. Jsou nepatrnû chud‰í na pojivo (orientaãní sloÏení odpovídá objemovému pomûru vápen-

Omítky Nejvût‰í podíl v záchranné konzervaãní ãinnosti pfiedstavovalo o‰etfiení historick˘ch omítek: jejich zpevnûní, stabilizace a dílãí doplnûní. Na plo‰e jiÏního prÛãelí se zachovaly pfiedev‰ím rozsáhlé plochy gotick˘ch a renesanãních, v nástavbû horních pater i barokních omítek. Originální omítky se vyznaãovaly odli‰nou tlou‰Èkou, rÛzn˘m zpÛsobem aplikace, rukopisem povrchového zpracování a rozdíly ve sloÏení podle doby svého vzniku. Tyto aspekty spolu s odli‰nostmi podkladu (kamenné ãi cihelné zdivo) a rozdílnou exponovaností dílãích ploch ovlivnily i míru jejich po‰kození. Kromû souvisl˘ch, celistv˘ch, pevn˘ch a v podstatû nedotãen˘ch omítkov˘ch ploch, z nichÏ zejména stfiedovûk˘ materiál se vyznaãoval znaãnou pevností, zde existovala fiada lokálních doplÀkÛ i pfiekryvÛ, dan˘ch stavebním v˘vojem prÛãelí a pracovním postupem pfii provádûní.6 V závislosti na exponovanosti konkrétní situace, stáfií a kva-

né ka‰e a písku 1 : 2–3), také plnivo má jemnûj‰í strukturu.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

201

Obr. 5. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, západní ãást jiÏního prÛãelí Horního hradu pfied zahájením restaurování. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 6. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, v˘chodní ãást jiÏního prÛãelí Horního hradu pfied restaurováním. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 7. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, originální situace s neupraven˘m lícem zdiva mezi kamenn˘mi konzolami okenního ark˘fie je svûdectvím svébytného pracovního postupu. (Foto Václav Girsa, 2003)

7 Z ãetn˘ch lokálních nálezÛ vápenn˘ch nátûrÛ (ãasto dochovan˘ch pod druhotn˘mi omítkov˘mi vrstvami) lze soudit, Ïe omítky z rÛzn˘ch etap stavebního v˘voje hradu byly natírané. Vzhledem ke zpÛ-

5

sobu provádûní stavebních úprav Horního hradu lze pfiedpokládat,

6

Ïe doplÀované plochy byly barevnû pfiizpÛsobovány svému okolí. Na fasádû dochované zbytky povrchov˘ch úprav se pohybovaly v ‰iroké ‰kále barev a odstínÛ Ïluté, okrové i cihlovû ãervené. Ke zmûnám pÛvodních odstínÛ nátûrÛ docházelo v prÛbûhu let v závislosti na exponovanosti dílãích ploch. Vedle toho lze na fasádû najít nûkolik zcela utilitárních povrchov˘ch úprav, napfiíklad opakované bílení ‰palet okenních v˘klenkÛ, v pfiípadû rohového okna z kaple sv. Jifií dokonce i pfiebílení pfiilehlé plochy fasády, která s oknem svírá ostr˘ úhel a do jisté míry omezuje prÛnik svûtla oknem. Na ‰paletû mohutného okna s pÛlkruhov˘m zakonãením v renesanãním traktu, která je patrná z v˘chodního prÛjezdu do Horního hradu, byl restaurován na omítce proveden˘ polychromní pás s motivy ãtyfilisté rÛÏe. 8 O statickém zaji‰tûní Horního hradu v âeském Krumlovû viz téÏ Zprávy památkové péãe 55, 1995.

7

litû omítek se také dochovaly více ãi ménû rozsáhlé, spojité ãi torzální pozÛstatky vápenn˘ch nátûrÛ v rÛzn˘ch barevn˘ch odstínech i zbytky nároãnûj‰í v˘tvarné v˘zdoby.7 V patû prÛãelí byly omítka ãi obnaÏené zdivo kryty cementov˘m nástfiikem z doby statického zaji‰tûní skalního podloÏí.8 Masivnû byla pfiekryta málo prody‰nou tvrdou krustou také spodní ãást schodi‰Èového rizalitu a rustikální útvar nad skalním v˘chozem pod kaplí. Rozsáhlej‰í plochy této devastující úpravy byly také zaznamenány na opûrn˘ch pilífiích a ve spodní ãásti fasády v˘chodního renesanãního traktu. Za kompaktní betonovou vrstvou se kumulovala vzlínající, kondenzaãní a zatékající voda. Zv˘‰ená vlhkost a vysok˘ obsah vodorozpustn˘ch solí pod a tûsnû nad rozhraním torkretové úpravy vedly k destrukci pÛvodnû velmi pevn˘ch a kvalitních stfiedovûk˘ch omítek i k po‰kození zdûn˘ch konstrukcí.9 S ohledem k ãasové nároãnosti konzervace byla po vybudování le‰ení a zahájení podrobn˘ch prÛzkumÛ soustfiedûna pozornost v první fiadû na záchranu tûch subtilních detailÛ, kter˘m bezprostfiednû hrozila destrukce. Konzervaci pfiedcházelo pfiedev‰ím záchranné zaji‰tûní omítek v nejohroÏenûj‰ích místech provedené restaurátorem (podtmelení okrajÛ, pfielepy, injektáÏ speciální vápennou maltou). SoubûÏnû bylo zahájeno pracné odstraÀování devastujících betonov˘ch krust u paty prÛãelí, které místy odpadávaly samovolnû, vût‰inou je v‰ak bylo nezbytné pracnû odsekávat. Pro ostatní ãásti fasády, kde se dochovaly omítky v autentickém stavu, bylo znovu, tak jako v pfiedchozí etapû nebo u analogick˘ch akcí, uplatnûno dÛleÏité pravidlo: chceme-li zachovat co nejvíce originálního materiálu, rozhodování o odstranûní „zcela doÏil˘ch omítek“, jejichÏ v˘-

202

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

Obr. 8. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail osazení a stav cihelného zdiva okenního ark˘fie, vybudovaného na kamenn˘ch konzolách. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 9. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, originální situace s neupraven˘m lícem zdiva vpravo od kamenn˘ch konzol okenního ark˘fie dokládá dodateãnou úpravu a uÏit˘ pracovní postup. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 10. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail kruÏbového okna malé, tzv. RoÏmberské kaple. (Foto Václav Girsa, 2004)

9 V omítkov˘ch vrstvách, které byly po‰kozeny v dÛsledku pouÏití pevné a málo propustné vrstvy cementového postfiiku (torkretu), byl zji‰tûn vysok˘ obsah dusiãnanÛ a pfiekvapivû velmi vysok˘ ob8

9

sah snadno rozpustn˘ch síranÛ. Pfiitom sírany nebyly nalezeny v ostatních, statick˘m zpevnûním nedotãen˘ch plochách fasády.

10

Lze tedy pfiedpokládat, Ïe zdrojem síranÛ mohly b˘t pfiídavky na regulaci tekutosti aktivovaného cementového postfiiku pouÏitého pfii statickém zaji‰tûní. 10 Dostupnost vápenné vody pro zpevÀování omítek, vlhãení podkladu i o‰etfiování vysprávek byla zaji‰tûna ãerpáním vápenné vody ze zásobníkÛ do systému potrubí, které bylo na kaÏdém patfie le‰ení opatfieno bajonetem pro napojení hadice s rozpra‰ovaãem. Tento systém práci velmi zjednodu‰il a zrychlil, takÏe aplikace vá2

penné vody na fasádu o celkové plo‰e 2000 m trvala zhruba dvû hodiny. Kropení bylo zpravidla provádûno ráno a odpoledne, tedy pfied a po ukonãení ostatních prací. Pravidelné pouÏívání vápenné vody také eliminovalo obavy z nadmûrnû r ychlého vysychání vysprávek na nechránûné jiÏnû orientované fasádû v plochách, kde se pracovalo z pojízdné v˘tahové plo‰iny. 11 Údaje o denním poãtu proveden˘ch cyklÛ byly zaznamenávány do stavebního deníku a v podobû tabulky byly pfiikládány k zápisÛm

skyt v‰ak zde byl minimální, není moÏné uspûchat. Odsunutí rozhodnutí o tom, kter˘ materiál je nezbytné z dÛvodÛ totálního rozpadu obûtovat, a kde je naopak nadûje na jeho zachování, do doby, neÏ budou zkou‰kami provûfieny reálné moÏnosti jejich záchrany, bezpochyby vÏdy pfiispûje k omezení úbytku originální hmoty. Po restaurátorském zaji‰tûní ohroÏen˘ch omítkov˘ch ploch a na základû podrobné prohlídky celé fasády byly upfiesnûny podmínky pro následn˘ konzervaãní proces. Postupné a cyklicky opakované zpevÀování omítek napou‰tûním vápennou vodou v rozsahu celého prÛãelí vyÏadovalo dostateãn˘ ãasov˘ prostor s ohledem k nevyzpytatelnosti klimatick˘ch pomûrÛ.10 Systematická, prakticky kaÏdodenní a prÛbûÏnû kontrolovaná konsolidace probíhala po celou dobu opravy, respektive po dobu vymezenou k provádûní mokr ˘ch procesÛ, tedy od konce kvûtna aÏ do poloviny záfií. V souvislosti s postupn˘m ovûfiováním úãinnosti se v závûreãné fázi aplikace soustfiedila jiÏ jen na o‰etfiení tûch ploch, kde stav omítek vyÏadoval vy‰‰í poãet konzervaãních cyklÛ. Maximální zjednodu‰ení transportu konsolidantu na jednotlivé úrovnû le‰ení, vãasné zahájení akce a dobrá organizace práce vãetnû prÛbûÏné kontroly úãinnosti zpevÀování byly zárukou dodrÏení základních technologick˘ch podmínek. Ukonãení zpevÀování bylo pro jednotlivé úseky podmínûno zkou‰kami úãinnosti a podrobnou prohlídkou stavu omítek celé plochy prÛãelí.11

z kontrolních dnÛ. Celkem bylo provedeno zhruba 112 cyklÛ s tím, Ïe postupnû se zpevÀovaly jiÏ jen nedostateãnû pevné plochy. Viditeln˘m signálem pro ukonãení zpevÀování bylo nepatrné zesvûtlení povrchu omítek v dÛsledku mírného sníÏení nasákavosti podkladu, dal‰í indicií bylo empirické hodnocení soudrÏnosti povrchu omítek pfii otûru rukou. Stav podkladu pfied aplikací a po ní byl hodnocen modifikovan˘m testem nasákavosti podkladu. Úãinnost zpevÀování gotick˘ch omítek vápennou vodou byla s pozitivním v˘sledkem hodnocena také v laboratofiích Stavební fakulty VUT v Brnû. P. ROVNALÍKOVÁ: MoÏnosti ovûfiení úãinku zpevÀování omítek vápennou vodou; in: Kfiivoklát 2004, ZpevÀování historick˘ch omítek, STOP, Praha 2004.

Kámen Na podkladû zpracovan˘ch restaurátorsk˘ch prÛzkumÛ a zámûrÛ byly o‰etfieny ve‰keré kamenické prvky – okenní ostûní, konzoly, v˘tokové Ïlaby, dlaÏba i balustráda schodi‰Èového rizalitu, kamenné kryty opûrn˘ch pilífiÛ. S v˘jimkou nároãnûj‰í stabilizace po‰kozeného go-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

203

tického ostûní okénka ve spodní ãásti na západní stranû prÛãelí, které mûlo prasklé nadpraÏí a uvolnûnou stojinu, a pracnûj‰í opravy kamenné balustrády ‰lo ve vût‰inû pfiípadÛ o minimální zásahy, respektující stávající stav vãetnû dodateãn˘ch historick˘ch úprav, star˘ch nátûrÛ ãi jejich zbytkÛ. Pfii provádûní dílãích zásahÛ byla respektována i drobná po‰kození a povrchová abraze kaÏdého jednotlivého prvku.12 Pfii stabilizaci kamenick˘ch detailÛ bylo nutné v kaÏdém jednotlivém pfiípadû zodpovûdnû posuzovat míru nezbytnosti opravn˘ch zásahÛ tak, aby nebyla neuváÏenû stereotypním pfiístupem eliminována vypovídací schopnost pfiíslu‰né partie. Za pfiipomenutí pak stojí zejména o‰etfiení soustavy odstupÀovan˘ch kamenn˘ch konzol velkého ark˘fie nebo kruÏbov˘ch oken malé, tzv. RoÏmberské kaple, jejichÏ naprosto nedotãená, vysoce autentická úprava poskytovala mimofiádnû dÛleÏitá svûdectví o historickém v˘voji Horního hradu i nedocenitelné informace o technice v˘stavby.13

12 PouÏitá hornina (Ïula), z níÏ byly v minulosti vyrobeny ve‰keré architektonické ãlánky a kamenické detaily, vykazovala ve vût‰inû pfiípadÛ vysokou pevnost a minimální povrchovou erozi. âetná mechanická po‰kození kamenick˘ch ãlánkÛ (ostûní oken) byla dÛsledkem dodateãn˘ch úprav a adaptací (zvût‰ování oken pro zlep‰ení svûteln˘ch podmínek v interiérech). V˘raznûj‰í povrchová eroze kamene byla zaznamenána pouze u barokní balustrády schodi‰Èového rizalitu. Z materiálového hlediska byl velmi zajímav˘ nález funkãního tmelu pro uloÏení a spárování kamenn˘ch prvkÛ balustrády. Jednalo se o jemnozrnnou vápennou maltu plnûnou ciheln˘m prachem a krátk˘mi rostlinn˘mi vlákny. Funkãní tmely svûdãí o tom, Ïe obdobné historické vláknové kompozitní materiály s anorganickou

Kov a vitráÏe V rámci opravy prÛãelí bylo nezbytné posoudit stav kovov˘ch prvkÛ a zvolit nejohleduplnûj‰í postup o‰etfiení kováfiské práce – mfiíÏí, kle‰tinov˘ch závlaãí, subtilních kovan˘ch stojin altánové nástavby, hákÛ a zaji‰Èovacích obrtlíkÛ vnûj‰ích okenic a podobn˘ch prvkÛ. Kromû kovan˘ch kle‰tinov˘ch závlaãí, pfiimknut˘ch k plo‰e fasády, které prakticky nenesly Ïádné stopy korozního napadení, byly ostatní gotické a renesanãní prvky velmi stabilní, s rovnomûrnou povrchovou korozní vrstvou. V jejich bezprostfiedním okolí nebyly na fasádû patrné prakticky Ïádné stopy po vym˘vání korozních produktÛ.14 Souãástí o‰etfiení kovov˘ch prvkÛ bylo restaurování vitráÏe kruÏbov˘ch oken RoÏmberské kaple a oprava mohutné novodobé prosklené v˘plnû okna s pÛlkruhov˘m zakonãením, pfiisvûtlujícího v renesanãním traktu na v˘chodní stranû pfiístupovou komunikaci prÛjezdu do Horního hradu.

matricí byly pouÏívány pro své zajímavé vlastnosti, napfiíklad nízké

Obr. 11. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail nevzhledné novodobé úpravy stfií‰ky gotického ark˘fie z plechov˘ch ‰ablon. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 12. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, stfií‰ka barokního vûtracího ark˘fie pfied opravou. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 13. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, destrukce omítek a cihelného zdiva jihozápadního nároÏí okenního ark˘fie. (Foto Václav Girsa, 2003)

11 12

13

204

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

Obr. 14. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, horní partie v˘chodní ãásti jiÏního prÛãelí Horního hradu pfied opravou. (Foto Václav Girsa, 2003)

smr‰tûní pfii tuhnutí a tvrdnutí ãi velkou houÏevnatost pfii namáhání. Stopy polychromie kamenn˘ch prvkÛ se dochovaly v minimální mífie. Ke zcela unikátním nálezÛm patfiilo odhalení malífiské v˘zdoby na druhotnû pouÏitém kamenném ostûní renesanãního okna, zazdûného v blízkosti schodi‰Èového rizalitu. Pod vrstvou omítky byla dobfie chránûná velmi Ïivá barevnost v odstínech Ïluté, oranÏové a ãervené. Nález byl zdokumentován, separován vápenn˘m nátûrem a znovu zakryt omítkou. 13 Pozoruhodné poznatky pfiinesl detailní pohled na soustavu kamenn˘ch krakorcÛ, vyná‰ejících pozdnû gotick˘ ark˘fi. Z nepfiesné polohy na sebe nasazovan˘ch mohutn˘ch kamenn˘ch blokÛ i z velmi neupravené situace líce zdiva v bezprostfiedním okolí ark˘fie (do14

chovala se situace se zbytky stékající malty ze spár, neslícovan˘m zdivem mezi krakorci ãi s nesrovnan˘mi omítkami v okolí) vypl˘valo, Ïe konstrukce ark˘fie byla budována dodateãnû, bez le‰ení, s vysouváním jednotliv˘ch nosn˘ch prvkÛ z interiéru. Respektování této

Dfievo S maximální ‰etrností byly opraveny a o‰etfieny ve‰keré truhláfiské v˘robky, okna, Ïaluziové okenice. Druhová rozmanitost okenních v˘plní, vypl˘vající z jejich rÛznorodého stáfií a pÛvodu, byla plnû respektována. Ohledupln˘ pfiístup nebyl omezen jen na nûkolik exempláfiÛ velmi vzácn˘ch oken ranû barokních nebo ãetné v˘plnû z 19. století. Stejná péãe byla vûnována oknÛm novodob˘m, byÈ jejich fiemeslná úroveÀ v nûkter˘ch pfiípadech nedosahovala kvalit historick˘ch pfiedloh. Prakticky ve‰kerá okna zÛstala po o‰etfiení zachována. Na základû podrobné evidence a prÛzkumu byly v˘robky pietnû opraveny, s lokálním vysazením zcela doÏil˘ch ãástí a obnovou nátûrÛ. Pfii opravû bylo úzkostlivû respektováno dochované zasklení, kování i jeho pÛvodní zpÛsob uchycení. V rámci o‰etfiení truhláfisk˘ch v˘robkÛ byly pracnû opraveny také znaãnû om‰elé a po‰kozené dvoukfiídlé barokní Ïaluziové okenice i jejich novodobé kopie, pfiiãemÏ v nejvy‰‰ím podlaÏí byla fiada chybûjících Ïaluzií doplnûna. Restaurování zahrnovalo i ohleduplnou opravu masivní profilované fiímsy stfiechy altánu, obnovu dfievûného podhledu altánu s centrálním dekorativním motivem (fiezbáfiská práce), konzervaci ãásteãnû obnaÏené hrázdûné konstrukce v podstfie‰í nad RoÏmberskou kaplí i opravu vyplechovaného dfievûného Ïlabu – mohutného chrliãe –, kter˘ odvádí sráÏkovou vodu z vnitfiní stfiechy palácové zástavby.

situace bez korekcí bylo nutné z dÛvodÛ zachování v˘povûdní hodnoty daného stavu. 14 Na povrchu kovan˘ch Ïelezn˘ch prvkÛ nebyly nalezeny Ïádné zbytky po ochrann˘ch povrchov˘ch úpravách. Lze pfiedpokládat, Ïe malá korozní rychlost kovan˘ch Ïelezn˘ch prvkÛ na fasádû je mimo jiné dÛsledkem velmi dobrého zhutnûní materiálu pfii v˘robû, tedy pfii kováfiském zpracování. Korozní stav kovan˘ch Ïelezn˘ch prvkÛ byl konzultován se specialisty ze SVÚOM v Praze a bylo konstatováno, Ïe prvky jsou velmi stabilní. Proto bylo rozhodnuto provést jen minimální zásah se snahou neporu‰it ustálenou rovnováhu pfiedmûtÛ s prostfiedím. Kované prvky byly jen pasivovány tanátováním. 15 Obdobn˘ typ destrukce omítek a rozpadu cihelného zdiva ve spodní ãásti exponovan˘ch ark˘fiÛ lze zaznamenat napfiíklad i na hradû Pern‰tejnû. Hlavní pfiíãinou po‰kození je v tomto pfiípadû promrzání konstrukce vystavené ze dvou stran povûtrnosti spolu se zavlháním ve spodní ãásti.

Nároãnûj‰í opravy Jak jiÏ bylo zmínûno úvodem, k nároãnûj‰ím opravám patfiila konsolidace povûtrnosti vystaven˘ch, a tedy více po‰kozen˘ch trojrozmûrn˘ch architektonick˘ch motivÛ. Vût‰í zásah vyÏadoval pfiedev‰ím pozdnû gotick˘ ark˘fi, vysazen˘ na soustavû mohutn˘ch sdruÏen˘ch kamenn˘ch krakorcÛ. Za dlouhé období jeho existence do‰lo postupnû k odpojení a ztrátû ãásti pÛvodních omítek i k uvolnûní styku mezi zdivem a kamenn˘m ostûním sdruÏeného, bohatû profilovaného okenního portálu. Kritická byla situace zejména pod okenním parapetem, kde zÛstaly na obnaÏeném, povrchovû erodovaném a rozvolnûném cihelném zdivu poslední pozÛstatky originální v˘zdoby s hrubû omítanou plochou a pevnû utaÏen˘m rámováním, vãetnû torzálních zbytkÛ oblouãkového vlysu.15 Stav zlomkÛ v˘zdoby byl natolik tristní, Ïe by jiÏ za krátkou dobu nebylo moÏné pÛvodní úpravu identifikovat. KvÛli ochranû po‰kozeného cihelného zdiva byl v této ãásti po zafixování zbytkÛ stfiedovûk˘ch omítek doplnûn chybûjící motiv s pfiesnou rekonstrukcí rámování s oblouãkov˘m vlysem na základû peãlivého zamûfiení dochovaného torza. Vzorem pro odpovídající rukopisné zpracování se staly nejen nálezy in situ, ale také analogická originální úprava pasparty pozdnû gotického okna, situovaného v bezprostfiední blízkosti vlevo na plo-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

205

16

15

‰e prÛãelí. Obdobn˘m zpÛsobem byla provedena oprava boãních stûn ark˘fie s doplnûním chybûjících ãástí hrub˘ch omítek a hlazené nároÏní armatury v místû nasazení ark˘fie na konzoly. Po rozebrání plechov˘ch ‰ablon stfiechy ark˘fie (tato úprava pocházela ze 70. let 20. století a vykazovala estetické, technické i fiemeslné nedostatky) byl identifikován pÛvodní stav zakrytí, vãetnû otiskÛ bobrovek pod okenním parapetem okna nad ark˘fiem. To umoÏnilo vûrohodnou rekonstrukci zastfie‰ení s pouÏitím pálené krytiny. V celkovém obraze do‰lo k posílení autentického vzhledu tohoto cenného architektonického motivu. Obdobnû zchátral˘ stav vykazoval i mal˘ barokní ark˘fi (vyústûní vûtrací ‰achty), vysazen˘ na páru kamenn˘ch konzol západnû od oken RoÏmberské kaple, zhruba v polovinû v˘‰ky prÛãelí.16 Také zde do‰lo v místû ztráty omítek k povrchovému naru‰ení cihelného zdiva vãetnû lokálního rozpadu pÛvodního zdicího materiálu. Prakticky zcela rozpadlá byla jeho prejzová stfií‰ka. V rámci stabilizace ark˘fie byl zpfiístupnûn a vyãi‰tûn jeho vnitfiní prostor, v místû obnaÏeného cihelného zdiva byly doplnûny omítky a provedena solidní obnova stfií‰ky s novou prejzovou krytinou. Velmi závaÏná po‰kození vykazovala konstrukce vertikální hmoty schodi‰Èového (altánového) rizalitu, pfiedsazeného pfied prÛãelí, zavr‰eného balkonem s kamennou balustrádou a zv˘raznûného nad úrovní hlavní fiímsy vykonzolovan˘m baldach˘nem valbové stfiechy v úrovni korunové fiímsy. Po zpfiístupnûní z le‰ení a podrobné prohlídce stavu byla shledána fiada velmi závaÏn˘ch poruch i rizikov˘ch faktorÛ, které vzbuzovaly obavy ze zfiícení konstrukce. Hranolov˘ rizalit, vybíhající ze skalního v˘chozu, byl vybudován v posledních desetiletích 17. století na star‰ím zaloÏení. Na zaãátku 18. století byla zmûnûna horní ãást rizalitu a doplnûna vysazenou stfiechou. Obvodové stûny hranolu jsou na celou v˘‰ku horních dvou pater vyzdûny z cihel o síle stûn pouh˘ch 15 cm na hubenou vápennou maltu. Na dubové trámy s prkennou podlahou, uloÏené na krat‰ích, boãních stûnách subtilní zdûné konstrukce rovnobûÏnû s fasádou, byly osazeny masivní kamenné desky podlahy balkonu, po obvodu opatfieného mohutn˘m kamenn˘m zábradlím s balustrádou. Vnûj‰í dubov˘ trám, kter˘ vyná‰el pfiední ãást kamenného zábradlí, byl pfiitom uloÏen do líce ãelní stûny rizalitu a zakryt jen tenkou vrstvou omítky.17 KvÛli stékání sráÏkové vody ze soklu balustrády a téÏ vlivem ãasté nefunkãnosti ‰patnû pfiístupn˘ch v˘tokÛ terasy do‰lo k odpadání krycí vrstvy omítek a následnû k postupné destrukci obnaÏeného ãelního dubového trámu. To bylo pfiíãinou deformace osazení kamenn˘ch blokÛ i ãásteãného uvolnûní prvkÛ balustrády. Stabilita konstrukce rizalitu byla také váÏnû ohroÏena kritickou situací v partii pod balkonem. V dobû barokní ãi pozdûji do‰lo na jeho v‰ech tfiech stranách k vybourání ãi podstatnému roz‰ífiení okenních otvorÛ pro pfiisvûtlení schodi‰tû. Pfii vezdívání okenních rámÛ nebyly

206

17

Obr. 15. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, stav jihov˘chodního nároÏí schodi‰Èového rizalitu pod balustrádou s obnaÏen˘m lícem dubového ro‰tu. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 16. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail stavu zdiva s po‰kozen˘m okenním rámem na boãní stûnû schodi‰Èového rizalitu. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 17. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, horní ãást schodi‰Èového rizalitu, detail destrukce kamenného prahu pod balustrádou. (Foto Václav Girsa, 2003)

16 Podrobnûj‰í informace o funkci ark˘fie viz pfiíspûvek D. ·NEJDA: K stavebnímu v˘voji jiÏního prÛãelí Horního hradu v âeském Krumlovû, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 3, s. 191–198. 17 PfiídrÏnost tenké vrstvy omítky zde byla v minulosti posílena pouze fiídkou v˘ztuhou ocelov˘m drátkem nataÏen˘m na kovan˘ch hfiebech, zatluãen˘ch do dubového trámu.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

otvory zaji‰tûny rozná‰ecím pasem, neboÈ se spoléhalo na nosnost okenních rámÛ. Subtilní cihelná konstrukce byla tímto zásahem na v‰ech stranách neúnosnû oslabena. Kritick˘ stav nastal po úplném doÏití okenních rámÛ, coÏ bylo zji‰tûno aÏ pfii obhlídce exteriéru z le‰ení. Nestabilní situace (rizalit byl v horní ãásti v pohybu) vyÏadovala okamÏité podepfiení celé konstrukce a doãasné plo‰né zafixování celé horní ãásti zdiva rizalitu s opfiením do konstrukce le‰ení. V rámci nároãného procesu byla bez demontáÏe kamenné podlahy i balustrády provedena oprava a konzervace dfievûné nosné konstrukce podlahy balkonu, pfiiãemÏ shnil˘ ãelní trám byl pro jistotu nahrazen podezdûním. Z vnitfiního prostoru schodi‰tû bylo nutné vloÏit ztuÏující skrytou ocelovou konstrukci s pfiiznáním kovan˘ch závlaãí táhel na fasádû. K opûtovné stabilizaci celé horní ãásti rizalitu pfiispûla také v˘mûna shnil˘ch okenních rámÛ a jejich náhrada kopiemi pÛvodních, proveden˘ch z dubového masivu. V˘raznûj‰í opravu vyÏadovalo také krytí koruny pfiedsazen˘ch zdí, z nichÏ vybíhá prÛãelí kaple sv. Jifií. Na zuÏujícím se pásu pfiedsazené spodní ãásti fasády, v úrovni pod bankály hrotit˘ch oken kaple, se dochovalo rozpadlé torzo ‰ikmé krycí stfií‰ky, vyskládané z nûkolika fiad siln˘ch bobrovek, pravdûpodobnû pÛvodem z doby barokních úprav. Podstatná ãást koruny byla jiÏ bez ochrany, zbylá ãást byla silnû rozru‰ená. NesoudrÏná krytina byla opatrnû sejmuta, protfiídûna a stfií‰ka obnovena dílem z kvalitních pÛvodních ta‰ek, dílem z nového materiálu, bez ohledu na rozdíl formátÛ. Obnovena byla i prejzová stfií‰ka chránící pfiedsazen˘ úsek zdiva pod hrázdûnou nástavbou v místû zalomení prÛãelí mezi RoÏmberskou kaplí a kaplí sv. Jifií. Nov˘mi bobrovkami byly v souladu s nálezovou situací opatfieny i nadokenní fiímsy renesanãní pfiístavby na stranû v˘chodní a koruna staré odpadní ‰achtice, jejíÏ spodní ãást byla jiÏ pouze torzem pÛvodní konstrukce. ReÏim oprav Pro úspû‰né zvládnutí nároãné realizace sehrál dÛleÏitou roli reÏim opravy a jeho dÛsledné dodrÏování. Díky vãas pfiipravené projektové dokumentaci a zodpovûdné organizaci bylo reálné zahájit práce na samém zaãátku stavební sezony, jakmile to umoÏnily klimatické podmínky. Pro práce bylo v maximální mífie vyuÏito období letních mûsícÛ, a tak se podafiilo v obou sezonách stihnout podstatu nároãné konzervaãní ãinnosti (mokré procesy) vÏdy do konce záfií. K dobré koordinaci konzervaãních a stavebnû-restaurátorsk˘ch prací pfiispûl zodpovûdn˘ pfiístup v‰ech aktérÛ a pfiísné dodrÏování harmonogramu.18 Postup byl s ohledem ke klimatick˘m podmínkám ãi neãekan˘m komplikacím operativnû upfiesÀován v rámci pravideln˘ch kontrolních dnÛ, které mûly pro v˘sledek znaãn˘ v˘znam, neboÈ vymezovaly vÏdy aktuální dílãí úkoly pro krátké období. PrÛbûÏnou kontrolou postupnû provádûn˘ch prací byla zaji‰Èována pfiesnost provádûn˘ch úkonÛ, logická posloupnost a kontinuita ãinností. Pfiehlednost umoÏÀovala eliminovat pfiípadné nejasnosti ãi nerozmy‰lené zásahy a pfiispívala ke kvalitû díla. SoubûÏnû s koordinovanou prací t˘mu restaurátorÛ a stavební firmy probíhaly upfiesÀující prÛzkumy, zamûfiování bûÏnû nepfiístupn˘ch detailÛ a dokumentování nálezÛ tak, aby bylo maximálnû vyuÏito neopakovatelné pfiíleÏitosti bezprostfiedního kontaktu se vzácnou památkou.

18 19

Obr. 18. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zazdûné stfiílnové okno s gotickou mfiíÏí, potfiísnûné cementem. (Foto Václav Girsa, 2003)

Pfiínos konzervaãní metody Z obecn˘ch diskusí o konzervaãní metodû, a to i v odborn˘ch kruzích, ãasto vypl˘vá, Ïe mnoh˘m pozorovatelÛm není zcela jasné, k jak˘m a jak v˘razn˘m vizuálním zmûnám v celkovém obraze památky pfii opravû touto metodou dochází – jaké jsou limity, váha opodstatnûní pro eventuální dílãí zmûny dlouhodobû zaÏitého obrazu. Konzervaãní pojetí opravy, spojované pfiedev‰ím se záchranou torzální architektury, je nezfiídka vnímáno schematicky jako takov˘ druh stabilizace památky, kdy se absolutnû nemûní vzhled opravovaného díla, neboÈ konzervace pfiedstavuje metodu striktnû postavenou na minimalizaci zásahÛ do památky, tedy konsolidaci hmotné substance bez zmûnov˘ch situací. Hmotná substance stavební památky je v‰ak vystavena pÛsobení klimatick˘ch podmínek a dal‰ích destruktivních vlivÛ. KaÏdá konzervace je proto také podmínûna provedením urãit˘ch záchrann˘ch opatfiení s pouÏitím aditivních prostfiedkÛ podle technického stavu památky. Jin˘mi slovy, konzervace architektonické struktury vyÏaduje témûfi vÏdy vedle konsolidace materiálu také urãitou míru efektivních a odbornû erudovan˘ch stavebnû-technick˘ch zása-

Obr. 19. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail kované spony gotické mfiíÏe zazdûného okna. (Foto Václav Girsa, 2003)

18 První etapa konzervace (západní ãást prÛãelí): zahájení montáÏe le‰ení (24. 4. 2003), zahájení montáÏe plo‰in (7. 5. 2003), zahájení konzervace omítek (26. 6. 2003), ukonãení konzervace omítek (21. 9. 2003), ukonãení demontáÏe le‰ení a plo‰in (6. 11. 2003). Druhá etapa konzervace (v˘chodní ãást prÛãelí): zahájení montáÏe le‰ení (3. 3. 2004), zahájení montáÏe plo‰in (14. 4. 2004), zahájení konzervace omítek (3. 6. 2004), ukonãení konzervace omítek (17. 8. 2004), ukonãení demontáÏe le‰ení a plo‰in (2. 11. 2003).

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

207

20

21

22

23

Obr. 20. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, textura hrubé, letmo házené a dodateãnû neupravované gotické omítky. (Foto Václav Gir-

hÛ, byÈ redukovan˘ch, tedy pouze úzkostlivû cílenû smûfiovan˘ch a proveden˘ch tak, aby nebylo zásadním zpÛsobem zmûnûno pÛsobení vzhledu autentické památky. KaÏdá konzervace s sebou pfiiná‰í nejen dílãí zmûny a doplÀky, ale také urãit˘ úbytek hmotné substance, aãkoli ohledupln˘m pfiístupem lze ztráty redukovat na minimum. Zpravidla vÏdy je také nutné fie‰it fiadu problémÛ nad rámec úzce chápané konzervace materiálu a pfiípadnû zohlednit i ‰ir‰í souvislosti stavebnû-technického a v˘tvarného ustrojení stavby. Stojí tedy za to dotknout se tohoto tématu i v pfiípadû posuzování v˘sledku konzervaãní obnovy jiÏního prÛãelí ãeskokrumlovského hradu, a to na základû vysledování rozsahu zmûn v jeho obraze pfied obnovou a po ní. Obraz panoramatu zámku tvofií po celkové konzervaãní opravû (ãi velkoplo‰ném komplexním restaurátorském zásahu) pfiedev‰ím stále tatáÏ autentická hmota a ve‰keré její originální souãásti tak, jak zde byly navrstveny v prÛbûhu mnoha staletí. Je zapotfiebí zdÛraznit, Ïe nejvût‰í podíl v obraze prÛãelí s plnou pÛsobivostí originality, rozmanitosti a u‰lechtilého stárnutí zaujímají i nadále starobylé omítky, které byly pfii opravû v co nejvût‰í mífie respektovány a zÛstávají pro budoucnost nemûnnou, tedy zcela autentickou podstatou vizuálního pÛsobení v˘jimeãné památky. Je zapotfiebí zdÛraznit, Ïe v souvislosti s jejich zpevÀováním vápennou vodou byly tyto pÛvodní materiály ponechány nejen v dochovaném rozsahu, ale také vzhledu – vãetnû respektování lokální povrchové abraze, sloÏité torzální stratigrafie pÛvodních prezentaãních povrchov˘ch úprav a samozfiejmû i vãetnû za mnoho staletí získané, pfiirozené a u‰lechtile pÛsobící patiny. Îádné renovace povrchu ãi jiné kontrastní viditelné úpravy, které by naru‰ovaly majestátní obraz památky, nebyly provádûny. Dochovaná strukturální, typologická i barevná charakteristika historick˘ch omítek se v‰emi atypick˘mi vizuálními znaky a více ãi ménû zfieteln˘mi projevy postupn˘ch slohov˘ch transformací ve stavu zestárlém byla nedotknutelná. Zmûny se t˘kaly vÏdy pouze tûch partií, kde se

208

sa, 2003) Obr. 21. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail modelace gotické omítky na rozhraní okenní pasparty se zbytky star˘ch vápenn˘ch nátûrÛ. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 22. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail povrchu gotické omítky se zbytkem le‰enáfiské kulatiny z doby v˘stavby. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 23. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail gotické omítky se zbytky polychromie. (Foto Václav Girsa, 2003)

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

jiÏ originální hmota nedochovala, pfiípadnû bylo z technického hlediska zcela nezbytné provést lokální opravn˘ zásah. Nejv˘raznûj‰í zmûnu v celkovém vzhledu zámeckého panoramatu lze zaznamenat ve spodních partiích stûny prÛãelí, zejména pak ve stfiední a v˘chodní ãásti. Po odstranûní torkretov˘ch nástfiikÛ v tûchto místech byla v návaznosti na stav originálních omítek v bezprostfiedním okolí provedena nová úprava. V horní ãásti tûchto úsekÛ se jednalo o doplnûní omítek, ve spodních úsecích a na opûrn˘ch pilífiích o stabilizaci s pevn˘mi prohozy ãi hrub˘m pfiespárováním kamenného zdiva. JestliÏe v pfiípadû fie‰ení dílãího drobného opravného zásahu v plo‰e starobyl˘ch, pfiirozenû patinovan˘ch historick˘ch omítek je logickou nutností potlaãit restaurátorskou retu‰í opravn˘ zásah a povrch nového materiálu pfiizpÛsobit nikoliv pÛvodní svûÏí barevnosti z doby vzniku, ale struktufie a tonalitû materiálu jiÏ zestárlého, pak také pfiístup k fie‰ení vût‰ích doplÀkÛ musí b˘t identick˘. Úprava rozsáhlej‰ích partií v místech náhrady neakceptovatelného strojnû stfiíkaného torkretu byla (z hlediska organického zapojení nové úpravy do celkového obrazu) zfiejmû v˘tvarnû nejobtíÏnûj‰ím úkolem právû pro rozmûrnost doplÀkÛ, rozsah a nároky na zvolení odpovídajícího rukopisu fiemesln˘ch a restaurátorsk˘ch retu‰í. Kultivovan˘m zpracováním nov˘ch materiálÛ a jejich propojen˘m, ale dostateãnû strukturovan˘m a barevnû Ïiv˘m provedením formou velkoplo‰né restaurátorské retu‰e se bezpochyby v˘znamnû posílila spojitost celkového obrazu a jeho monumentalita, neboÈ do‰lo k opûtovnému organickému spojení fasády v jeden celek a k pfiirozenému napojení plochy prÛãelí na rozeklanou podnoÏ skalního útvaru. Pfiízniv˘m aspektem úpravy je eliminování tvrd˘ch linií horizontálního rozhraní v místech, kde konãil betonov˘ povrch. V celkovém pohledu se jiÏ také tolik neuplatÀují zjevné lokální destrukce, neboÈ do‰lo k zakrytí míst s rozpadajícím se obnaÏen˘m ciheln˘m zdivem na ark˘fiích ãi v plochách prÛãelí. Vizuální projevy desítek ãi stovek drobn˘ch poruch (dílãí opravy

24

Obr. 24. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail kovan˘ch trnÛ na zavû‰ení parapetní okenice po restaurování. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 25. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail rozhraní gotick˘ch a barokních omítek, v úrovni nad prvním patrem. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 26. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, detail pozdnû gotického okna s paspartou po restaurování. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 27. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, stfiední ãást prÛãelí po restaurování s obnovou omítek nad skalním v˘chozem v místû odstranûného torkretu. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005)

27

25 26

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

209

28 29

30

omítek v místû odpadu materiálu a mechanick˘ch zásahÛ, vytmelení prasklin, kde hrozilo zatékání sráÏkové vody) byly jemnû opticky ztlumeny, stejnû jako do‰lo k potlaãení negativních dÛsledkÛ nepfiístupnosti fasády pro bûÏné udrÏovací opravy, napfiíklad k odstranûní masivního zneãi‰tûní ptaãím trusem a podobnû. Lokální opravy rozru‰eného, a tedy svûtlej‰ího povrchu omítek v exponovan˘ch místech pÛvodního napojování stfiedovûk˘ch omítek – vzácného dokladu techniky pracovního postupu pfii omítání smûrem odshora dolÛ – eliminovaly obãasn˘ v˘skyt v˘razn˘ch kontrastnûj‰ích horizontálních svûtl˘ch pruhÛ, které byly na fasádû patrné pfied opravou. Optické „zpevnûní“ celkového v˘razu prÛãelí bylo téÏ ovlivnûno restaurováním kamenn˘ch ãlánkÛ a profilovan˘ch okenních portálÛ i jemn˘m zv˘raznûním nûkter˘ch silnû po‰kozen˘ch omítkov˘ch paspart, patrn˘ch po provedení restaurátorské opravy. K stabilizaci a vûrohodnosti vzhledu pfiispûla téÏ revize zastfie‰ení ark˘fiÛ, eskarpy ãi nadokenních fiíms ve v˘chodní ãásti prÛãelí v souvislosti s obnovou jejich zakrytí bobrovkami ãi prejzem. Pro vizuální „zklidnûní“ obrazu monumentální fasády sehrálo nemalou roli také opravení okenních v˘plní a kovov˘ch prvkÛ i doplnûní chybûjících kfiídel okenních Ïaluzií v obnovené pÛvodní zelené barevnosti v nejvy‰‰ím podlaÏí.

Obr. 28. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, v˘sek v˘chodní ãásti prÛãelí po restaurování. (Foto Václav Girsa, 2004) Obr. 29. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, restaurátor Karel Hrube‰ a architekt Miloslav Hanzl provádûjí poslední podrobnou vizuální kontrolu fasády pfii postupném snímání le‰ení. (Foto Václav Girsa, 2004) Obr. 30. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, v˘sek prÛãelí s okny kaple sv. Jifií po restaurování. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005)

Restaurování jiÏního prÛãelí Horního hradu pfiineslo mnoÏství informací, podnûtÛ a dÛleÏit˘ch praktick˘ch zku‰eností. JiÏ samotné zpfiístupnûní fasády potvrdilo, Ïe její konsolidace byla realizována v mezní okamÏik, tedy pro nûkterá místa vyloÏenû na poslední chvíli. Dal‰í oddalování opravy by bezpochyby znamenalo v˘razné zhor‰ení technického stavu, urychlení úbytku origi-

210

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

31

nální hmoty i riziko váÏn˘ch havárií. KaÏdá památka, byÈ vykazuje mimofiádnou trvanlivost historick˘ch materiálÛ odolávajících dlouhé období a bez údrÏby povûtrnostním vlivÛm, má pfiece jen omezenou Ïivotnost. Pravidelná, systematická péãe o nû (rekonzervace) je proto zcela nezbytná. Dokonãená etapa stabilizace jiÏního prÛãelí je dal‰ím v˘znamn˘m pfiíkladem, kter˘ stvrzuje reálnost uplatnûní ohleduplnûj‰ího konzervaãního pfiístupu v péãi o architekturu jako celek. S ohledem na v˘sledek tohoto rozsáhlého konzervaãního a restaurátorského zásahu uchovávajícího hmotnou podstatu i autentick˘ vzhled v˘znamné památky by mûlo bezpochyby dojít k ‰ir‰ímu reflektování aplikované metody i k dal‰ímu zuÏitkování získan˘ch zku‰eností v památkové praxi, zejména v pfiípadech péãe o vzácnû starobylé objekty. Stabilizace hmotné podstaty i obrazu jiÏního prospektu ãeskokrumlovského zámku uchovala se v‰emi nuancemi vysoce autentickou souãást mimofiádné památky i její vypovídací schopnost. Bezprostfiední kontakt s nedotãenou fasádou pfiinesl nejen mnoÏství objevn˘ch a pozoruhodn˘ch informací, ale i zcela neopakovatelné emotivní záÏitky. Velmi si váÏíme toho, Ïe jsme u tak závaÏného úkolu mohli b˘t. Byli jsme nejen poctûni, ale pfiedev‰ím silnû zavázáni vûdomím zodpovûdnosti za to, aby mimofiádnû pÛsobiv˘ a vzácn˘ obraz dominanty âeského Krumlova, kter˘ pfiestál bez úhony celé vûky a zejména kritické 20. století, zÛstal zachován i do dal‰ích desetiletí 21. století. Dokonãená konzervaãní úprava jiÏního prÛãelí poskytla dÛleÏité zku‰enosti pro dal‰í záchranné práce v areálu ãeskokrumlovského zámku, zejména pro restaurování monumentálního plá‰tû severního prÛãelí Horního hradu, které bylo zahájeno stabilizací západního úseku v roce 2005.19

Obr. 31. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, celkov˘ pohled. (Foto Václav Girsa, 2005)

19 Autofii dûkují za pfiipomínky k textu Jifiímu ·karvadovi a Karlu Hrube‰ovi.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , P a v e l J E R I E , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / R e s t a u r o v á n í j i Ï n í h o p r Û ã e l í H o r n í h o h r a d u SHZ v âeském Krumlovû

211