Rekreační a sportovní areál Chomutov

Environmentální a ekologické služby s.r.o. Oznámení záměru stavby v rozsahu přílohy č. 4 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Rekreační a sportovní areál Chomutov  Oddychové a relaxační centrum  Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury

Mgr. Luboš Motl Václava Rothová

Prosinec 2009

Oznámení dle §6 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – v rozsahu přílohy č.4 tohoto zákona. Název záměru Rekreační a sportovní areál Chomutov Statutární město Chomutov Zadavatel: Zpracovatel: Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle zák.č.100/2001 Sb. – č.j.:1522/243/OPŽV/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz

2/98

Obsah Obsah .......................................................................................................................................2 Přílohy .....................................................................................................................................4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .............................................................................................5 1. Obchodní firma ........................................................................................................6 2. IČ: ...........................................................................................................................6 3. Sídlo (bydliště): .......................................................................................................6 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: .................6 B.ÚDAJEOZÁMĚRU ..............................................................................................................7 B.I Základní údaje...............................................................................................................8 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 .........................................................8 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru .......................................................................................8 B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) .....................................................9 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) ..................................................................................................9 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska ŽP) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ........................................... 12 B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru ............................................. 14 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ......................... 18 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ...................................................... 18 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. .................................................................................................................. 19 B.II Údaje o vstupech........................................................................................................ 20 B.II.1 Půda ................................................................................................................... 20 B.II.2 Voda (například zdroj vody, spotřeba)................................................................. 22 B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje .............................................................. 25 B.II.4 Zásobování energetickou energií ......................................................................... 25 B.II.5 Zásobování teplem .............................................................................................. 26 B.II.6 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ........................................................... 27 B.III Údaje o výstupech .................................................................................................... 29 B.III.1 Ovzduší ............................................................................................................. 29 B.III.2 Odpadní vody .................................................................................................... 32 B.III.2.1 Odpadní vody splaškové .................................................................................. 32 B.III.2.2 Odpadní vody dešťová ..................................................................................... 32 B.III.2.3 Odpadní vody znečištěné ropnými produkty..................................................... 33 B.III.3 Odpady.............................................................................................................. 33 B.III.4 Ostatní ............................................................................................................... 35 B.III.5 Doplňující údaje ................................................................................................ 38 C.ÚDAJEOSTAVUŽIVOTNÍHOPROSTŘEDÍVDOTČENÉMÚZEMÍ................................. 40 C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ................... 41 Identifikace širších vztahů a dotčené lokality .................................................................. 41 C.1.1 Územní systém ekologické stability krajiny .......................................................... 42 C.1.2 Zvláště chráněná území ........................................................................................ 43 C.1.3 CHOPAV ............................................................................................................ 43 C.1.4 NATURA 2000 .................................................................................................... 44 C.1.5 Území přírodních parků ........................................................................................ 45 C.1.6 Významné krajinné prvky ..................................................................................... 45 C.1.7 Území historického, kulturního nebo archeologického významu ........................... 45 C.1.8 Území hustě zalidněná .......................................................................................... 46 C.1.9 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení ..................................................... 46 C.1.10 Staré ekologické zátěže ....................................................................................... 46


3/98

C.1.11 Extrémní poměry v dotčeném území ................................................................... 46 C.2 Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území ....................... 47 C.2.1 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší) ........................................... 47 C.2.2 Voda .................................................................................................................... 49 C.2.3 Půda ..................................................................................................................... 49 C.2.4 Horninové prostředí, přírodní zdroje a chráněná ložisková území .......................... 51 C.2.5 Fauna a flóra ........................................................................................................ 52 C.2.6 Krajina ................................................................................................................. 55 C.2.7 Obyvatelstvo ........................................................................................................ 55 C.2.8 Hmotný majetek ................................................................................................... 56 C.2.9 Kulturní památky.................................................................................................. 56 C.3 Celkové zhodnocení kvality ŽP v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení .. 57 D.KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................ 58 D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti................................................................................................................. 59 D.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů .................................... 59 D.2 Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................... 60 D.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ......... 60 D.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody ..................................................................... 62 D.5 Vlivy na půdu ........................................................................................................ 62 D.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................ 63 D.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ........................................................................ 63 D.8 Vlivy na krajinu ..................................................................................................... 65 D.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky.......................................................... 65 D.II Komplexní charakteristika vlivů záměru na ŽP z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů .................................................................................................... 66 D.III Charakteristika environ. rizik při možných haváriích a nestandardních stavech ......... 71 D.III.1 Rizika při výstavbě posuzovaného záměru .......................................................... 71 D.III.2 Rizika při samotném provozu posuzovaného záměru .......................................... 71 D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ......................................................................................... 73 D.IV.1 Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace .................. 73 D.IV.2 Opatření realizovaná v době výstavby ................................................................ 73 D.IV.3 Opatření realizovaná při provozu ........................................................................ 76 D.V Charak. použitých metod prognózování a výchozích před. při hodnocení vlivů ........... 77 D.VI Charak. nedostatků ve znalostech a neur., které se vyskytly při zpracování dok. ......... 78 E.POROVNÁNÍ.VARIANT.ŘEŠ.ZÁMĚRU(pokud.byly.předloženy)..................................... 79 F.ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 G.VŠEOBECNĚ.SROZUMITELNÉ.SHRNUTÍ.NETECH.CHARAKTERU ........................ 83 HPŘÍLOHA ........................................................................................................................... 86 Odborná literatura a podkladové materiály .......................................................................... 91


4/98

Přílohy Obrázek 1 – Orientační umístění záměru – širší vztahy ................................................................................ 9 Obrázek 2 – Celková situace ......................................................................................................................... 10 Obrázek 3 – Užší vztahy .............................................................................................................................. 11 Obrázek 4 – Vymezení lokalit v návrhu 10. změny UP- řešené území ......................................................... 13 Obrázek 5 – Širší vztahy .............................................................................................................................. 18 Obrázek 6 – Skrývka půdy .......................................................................................................................... 21 Obrázek 7 – Řešené území ............................................................................................................................ 38 Obrázek 8 – Charakter dotčené lokality ...................................................................................................... 41 Obrázek 9 – ÚSES v okolí uvažovaného záměru......................................................................................... 42 Obrázek 10 – CHOPAV Krušné hory ve vztahu k uvaž. záměru ............................................................... 43 Obrázek 11 – Oblasti NATURA 2000 v okolí uvažovaného záměru ........................................................... 44 Obrázek 12– Oblast a okolí uvažovaného záměru ...................................................................................... 50 Dílčí studie a posudky ................................................................................................................................... 88 H.1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru hlediska územně plánovací dokumentace........... 89 H.2. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/ 2004 Sb................................................................................................................ 90 H.3. Ing. Josef Talavašek: Rozptylová a Hluková studie, Listopad 2009 .................................................. 88 H.4. RNDr. Petr Sláma, Pavel Vobořil: Geologický a hydrogeologický posudek „Pedologický průzkum“. 2009 ................................................................................................................................... 88 H.5. Vít Tejrovský: Základní inventarizační přírodovědný průzkum pro Oddychové a relaxační centrum u Kamencova jezera u Chomutova jezera stávající areál zahrádek. X/ 2009 ................................... 88


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

5/98


6/98

1. Obchodní firma Statutární město Chomutov

2. IČ: 00 261 891

3. Sídlo (bydliště): Zborovská 4602 Chomutov 430 28

4. Jméno,

příjmení,

bydliště

a

telefon

oprávněného

oznamovatele: Na základě smlouvy město Chomutov pověřilo firmu ARTECH spol. s r.o. k zastupování. ARTECH spol. s r.o. se sídlem Dušní 112/16, 110 01 Praha 1 IČ: 25024671 Doručovací adresa a provozovna: Žižkova 152, Litvínov 436 01

Osoba oprávněná k jednání ve věcech technických: Ing. Miroslav Kroupa, jednatel společnosti ARTECH spol. s r.o. Dvořákova 1728, 436 01 Litvínov tel: 602 105 265, e-mail: [email protected]

zástupce


B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

7/98


8/98

B.I Základní údaje B.I.1 Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Rekreační a sportovní areál Chomutov Kategorie: Kategorie II (záměry podléhající zjišťovacímu řízení) Příslušný správní úřad: Krajský úřad kraje Ústeckého kraje Číslo a popis záměru: Projektované zařízení splňuje kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., příloha č. 1. - kategorie II, bod 10.8, sl. B (Sportovní areály s plochou nad 1 ha, ……mimo území chráněná podle zvláštních zákonů).

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Projekt rekreačně sportovního areálu bude umístěn na ploše stávající zahrádkářské kolonie při východní okrajové části Chomutova a je součástí integrovaného plánu rozvoje města IPRM Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí v Chomutově. Součástí sportovně rekreačního areálu jsou: a) Oddychové a relaxační centrum b) Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury Areál včetně parkovacích ploch je umístěn na parcelách č. 1737/1, 1729/1, 4689/13 v k.ú. Chomutov I. Areál je napojen na doravní a technickou infrastrukturu města. Oddychové a relaxační centum je novostavba sportovního objektu zahrnujícího: o sportovní bazén (délka 25m, 8 drah), o rekreačního bazénový provoz s atrakcemi ( relaxační bazén, vířivkové bazény, dětský bazen, tobogán, sauny resp. ohřívárny a doplňkové služby – masáž, solárium), o provoz občerstvení, o zázemí (šatny pro max. 500 osob, hygienické, provozní a technologické zázemí). Parkovací plochy jsou řešeny jako odstavné parkoviště s maximální plánovanou kapacitou 450 parkovacích míst. Dopravní napojení parkoviště je řešeno na ul. Mostecká (silnice III. třídy 00732) dvěma křižovatkami ( jedna v místě stávajícího napojení budovaného areálu zimního stadionu s předpokladem řešení okružní křižovatkou, druhá pak samostatné napojení křižovatkou tvaru „T“.)


9/98

B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Obec: Katastrální území:

Ústecký kraj Chomutov Chomutov I, 652458

Obrázek 1 – Orientační umístění záměru – širší vztahy

B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Cílem záměru je postupné vybudování relaxačně – sportovně – kulturního areálu. Stavba bude realizována na ploše bývalých kasáren a v přilehlém okolí. Sportovní areál bude nahrazovat dosluhující sportoviště, čímž celý region získá důstojné zázemí pro sport a zábavu. V areálu bude realizován:  Zimní stadión  Letní stadión  Kulturně společenské centrum  Rekreační a sportovní areál s odstavným parkovištěm


10/98

Stavba po dokončení bude sloužit jako sportovně rekreační zázemí pro širokou veřejnost. Odstavné parkoviště bude díky své kapacitě mít i doplňkovou funkci odstavného parkoviště pro návštěvníky sousední oblasti Kamencova jezera v letních měsících, během zimních a podzimních měsíců bude parkoviště využíváno jako parkovací plocha pro Zimní stadion a Letní stadion (např. v čase sportovních utkání pro záchyt zvýšeného nárůstu diváků, tj. parkujících osobních automobilů).

Obrázek 2 – Celková situace


11/98

Kumulace s jinými záměry Návrh uspořádání rekreačně sportovního areálu se řídí určitými zásadami urbanistického řešení pro danou lokalitu ve vztahu k ostatním stavbám tohoto areálu. Výběr plochy je v souladu s mnoha zpracovanými dokumenty v rámci IPRM (integrovaný plán rozvoje města). Popisovaný návrh byl zařazen do rozsáhlého projektu „Areál na okraji Kamencova jezera“ a bude jeho součástí. Plochy urbanistického řešení jsou tedy dány především samotnou plochou, která se nachází na okraji Chomutova v těsném sousedství Kamencova jezera v prostoru zahrádkářské kolonie. Nejdůležitějším aspektem je celkové propojení lokality tak, aby v konečném důsledku tvořil komplex sportovišť. Jako nejpodstatnější možné kumulativní vlivy lze v tomto případě označit vlivy z navazující dopravy – pohyb vozidel v celém areálu. Lze předpokládat, že největší nárůst návštěvníků lze předpokládat v letních měsících. Vzhledem k tomu, že v tomto období bude oproti tomu nulová návštěvnost zimného stadionu lze konstatovat, že množství pohybujících se OA bude teoreticky rovnoměrně rozloženo do období celého roku. Ostatní kumulace se nepředpokládají.

Obrázek 3 – Užší vztahy


12/98

B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Město Chomutov má v současné době cca cca 51.000 obyvatel a vstupuje do stádia dalšího rozvoje bydlení. Tento bude samozřejmě doprovázen i nárůstem požadavků na všestranné služby pro veřejnost. V návaznosti na tento fakt město uvažuje o zlepšení této situace a vytvoření prostoru odpovídajícího nejen současným společenským potřebám obyvatel, ale i předpokládanému budoucímu vývoji. Plánuje proto vybudovat areál pro sportovně-rekreační vyžití pro širokou veřejnost a při této snaze chce respektovat architektonické tradice regionu, historii i současnost města. Pro obyvatele Chomutova tak vznikne řada zařízení pro jejich sportovně rekreační vyžití. Sportovně - rekreační zóna by se tak měla stát moderním a přirozeným cílem obyvatel města Chomutova pro jejich vzájemné setkávání, aktivnímu trávení volného času, pořádání sportovních akcí a další veřejný život. Zároveň se tím zvýší atraktivita lokality, která je výchozím a cílovým místem pro výlety do okolí. V konečném důsledku je očekáván i příznivý dopad na ekonomiku mikroregionu. Cílem je vybudování zařízení, která ve městě chybí nebo jsou již ve velmi špatném technickém stavu. Argumentem pro výstavbu těchto zařízení do jedné lokality je skutečnost, že IPRM je soubor projektů, které město musí vytvořit, aby mohlo čerpat dotace z Evropské unie. (Citace podmínek) „…Projekty musí být v jedné ucelené lokalitě a navzájem se doplňovat tak, aby vytvořily co nejlépe fungující celek)….IPRM musí dále splňovat obsah a strukturu stanovené metodikou a obsahovat zdůvodnění svého přínosu nejméně ve třech z celkových šesti prioritních oblastí (ekonomický rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobilita, správa věcí veřejných)… Přitom musí dbát na efektivní čerpání SF, na veřejný zájem, na zabránění neoprávněným ziskům a na dosažení synergického efektu.  vznikne nová lokalita města pro sport, oddych a relaxaci s využitím po celý rok  nabídne celodenního programu pro celou rodinu  pouze projekty v zóně IPRM mají šanci získat, dotaci z Evropské unie až ve výši 92,5%“ Celkové náklady se vyšplhají na 1,5 miliardy korun, přičemž se městu podařilo získat více než 1 mld. korun z fondů EU, zbytek bude město investovat ze svých prostředků. Příprava těchto dílčích projektů probíhá podle plánu, nicméně v případě projektu rekreačního a sportovního areálu včetně parkovací plochy se přípravné práce pozdržely. Důvodem je nutnost dokončení 10. změny územního plánu, která je podmínkou pro získání územního rozhodnutí. Posuzovaná lokalita dle ÚPD „Zahrádky Kamencové jezero“ je definována jako území s funkcí smíšenou pro vybavenost a sportovní aktivity. V návaznosti na tuto potřebu byl


13/98

zpracován „NÁVRH 10. ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU Chomutov – Jirkov pro k.ú. Chomutov I,II - Duben 2009“. V návrhu se jedná o rozšíření území areálu Kamencového jezera - vstup, parkoviště, sportoviště, rekreační objekty areálu (námi posuzovaný záměr) v návaznosti na areál bývalých kasáren. V 10. změně je tato lokalita definována jako vhodná pro uvažovaný záměr z hlediska urbanistického, územně technického a z hlediska udržitelného rozvoje území. Návrh je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Velkým problémem se v této kauze jeví negativní postoj současných nájemců – zahrádkářů, kteří díky své citové vazbě k lety obhospodařované půdě a pozemkům s postavenými rekreačními domky, již vzrostlými stromy a neméně s ohledem k vynaložené lidské práci věnované zkrášlení a úpravě těchto ploch, hlasitě vyjadřují svůj nesouhlas s připravovaným záměrem. Jako náhrada za rušené zahrádky jsou navrženy rozsáhlé nové plochy pro umístění zahrádkářských kolonií s dostatečnou rezervou pro další možnost rozvoje. Jedná se o prostor Černého vrchu a Velkého otvického rybníka. Důležité pro zahrádkáře je napojení zvl. užitkové vody, ať už z Velkého otvického rybníka nebo Podkrušnohorského přivaděče průmyslové vody.

Obrázek 4 – Vymezení lokalit v návrhu 10. změny UP- řešené území


14/98

Varianty řešení Z hlediska technického a technologického řešení záměru či jeho umístění zadavatel neuvažuje o žádném alternativním řešení. Pro posuzování vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/200 1 Sb. přicházejí do úvahy tyto varianty: 1. Aktivní varianta - navržený záměr 2. Nulová varianta - bez realizace záměru 3. Aktivní nulová varianta ad 1) Jedná se o realizaci záměru dle návrhu 10. změny UPD na území stávající zahrádkářské kolonie. Popis aktivní varianty včetně vstupů a výstupů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení. ad 2) Nulová varianta bez činnosti - bez realizace záměru, je uvažována jako referenční varianta určená pro srovnání vlivů záměru na životní prostředí. ad 3) Aktivní nulová varianta spočívá v řešeni záměru pouze z hlediska technických potřeb a nejsou zde zohledňovány požadavky ochrany životního prostředí. Tato varianta není realizovatelná neboť odporuje platným předpisům v oblasti ŽP v ČR. Pro posouzení vlivu na životní prostředí jsou uvažovány pouze dvě varianty a to: 1. Aktivní varianta - realizace navrženého záměru 2. Nulová varianta - bez realizace záměru Za variantní řešení mohou být považovány různé rozsahy zastavěnosti dotčeného území a různý poměr ploch v rámci skutečného využití (rozvržení jednotlivých sportovišť, plochy parkoviště, komunikace, zeleň). Změna takovýchto poměrů však nemůže ve svém důsledku ovlivnit skutečný vliv na ŽP, který je dán záborem půdy a zrušením zahrádkářské kolonie s náhradou jiné lokality a změnou dopravní situace. Jako variantní řešení lze v tomto záměru považovat způsob likvidace zahrádkářské kolonie a využitím humózního profilu.

B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru Rekreační a sportovní areál se skládá ze dvou řešených území:

Část A: Oddychové a relaxační centum je novostavba sportovního objektu zahrnujícího: - sportovní bazén (délka 25m, 8 drah), - rekreačního bazénový provoz s atrakcemi ( relaxační bazén, vířivkové bazény, dětský bazen, tobogán, sauny resp. ohřívárny a doplňkové služby – masáž, solárium), - provoz občerstvení, - zázemí (šatny pro max. 500 osob, hygienické, provozní a technologické zázemí). Hlavní vstup je situován ze západní strany od plánovaného pěšího průchodu ke Kamencovému jezeru a středu hlavní objízdné komunikace kolem parkoviště.


15/98

K hlavnímu vstupu se z hlavní městské komunikace sjíždí přes kruhovou křižovatku. Nároží vlastního objektu je zvýrazněno hlavní rampou uvnitř objektu, které tvoří v podstatě pylon s osazeným světelným nápisem a logem. Nástup do objektu je ve 2. podlaží do vstupní haly, která je opticky spojená s vlastním prostorem všech bazénů, má vlastní občerstvení (provozně propojené pro obsluhu s občerstvením v „mokré části) Po průchodu turnikety projdou návštěvníci do 1. podlaží hlavní rampou či schodištěm do šaten, které jsou řešeny dle běžného schématu - převlékací kabina, prostor pro ukládání svršků se skříňkami, společný pro obě pohlaví a poté vstup do oddělených sociálních zařízení, která tvoří filtr před vstupem do bazénové haly. Šatna je navržena na max. kapacitu 500osob (skříněk) a je doplněna o skupinové věšákové šatny). Pro návštěvníky jsou k dispozici: Ve sportovní části prostorově oddělený sportovní bazén 25m/8 drah s tribunou. V rekreační části:  velký rekreační bazén  malý dětský bazén  velký teplý sedací bazén  tobogán s jízdou na duších  rozsáhlé lehací plochy  propojení do občerstvení ve vstupní hale  sauny nebo infrakabiny  solárium  ohřívací kabina  masáže Technické řešení vlastního objektu je kombinovaný skelet s železobetonovými sloupy a stěnami, v části vstupní a šatnové jsou stropy železobetonové, střecha lehká, zateplená. V části sportovního bazénu je konstrukce střechy z ocelových příhradových vazníků o velké výšce, tak aby bylo možné "uvnitř" této konstrukce umístit strojovnu VZT pro celý objekt. V části nad rekreačními bazény je konstrukce smíšená ze železobetonových průvlaků, dřevěných lepených plných vazníků a kombinovaných dřevěných předepnutých vazníků ocelovými táhly. Konstrukce bazénů je nerezová ocel s elektrolytickými povrchovými úpravami. Obvodový plášť včetně střechy je dimenzován na vysokou odolnost proti prostupu tepla. Objekt zaujímá zastavěnou plochu cca 4 600m2.


16/98

Objekt bude vybaven potřebným technologickým vybavením zahrnujícím zejména tyto soubory: Bazénová technologie Bazény jsou vybaveny samostatným vodním hospodářstvím (rozvody, vyrovnávací a akumulační nádrže, filtrace bazénové vody, automatická úpravna vody, ohřev bazénové vody) se systémem měření a regulace (vč. automatického doplňování vody dle hygienických předpisů). Zajištění energií Objekt bude napojen na zdroj tepla z centrálního zdroje horkovodní přípojkou a bude vybaven vlastní výměníkovou stanicí. Zdroj el. energie z distribuční soustavy bude řešen vlastní trafostanicí umístěnou jako samostatný objekt v areálu. Zásobování vodou Objekt bude neopojen na veřejný rozvod pitné vody. Odvedení odpadních vod Objekt bude napojen na veřejnou dešťovou kanalizaci. Samostatně bude řešeno odvedení dešťových vod (v rámci doplnění parkovacích ploch). Zajištění vnitřního prostředí Objekt bude vybaven teplovodním vytápěním a vzduchotechnikou. Ostatní vybavení Objekt bude dále vybaven vnitřními slaboproudými systémy (čipový přístupový systém, komunikační a AV a CCTV systémy atp.). Občerstvení bude řešeno samoobslužným systémem s úhradou tohoto zboží u pokladny přes čipový přístupový systém.

Část B: Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury Parkovací plochy jsou navrženy před jihozápadním průčelím objektu oddychového a relaxačního centra. Komunikační plochy parkoviště budou provedeny se živičným povrchem, parkovací stání budou dlážděná. V lokalitě je navrženo maximálně 441 parkovacích stání (z tohoto počtu pak příslušný podíl tj. 17 stání pro osoby se sníženou schopností orientace pohybu. Základní rozměr parkovacího stání je 2,5x5 m (3,5x5m pro OSSPO), základní šířka příčné komunikace je 5,5 m, hlavní obvodová komunikace má šířku 7,0 m. Zpevněné plochy parkoviště a komunikací budou uzavřeny do silničních obrubníků s výškovým odstupem 12,5 cm. Obecně se uvažuje


17/98

s celkovou konstrukcí parkovacích a komunikačních ploch v mocnosti cca 500 mm, u komunikací pro pěší cca 400 mm. Pro odvodnění prostorů dopravních napojení budou využity stávající cestní příkopy doplněné o odvodňovací prvky (drenáže, horská vpusť, propustky apod.). Výškové řešení parkoviště vychází z výškových podmínek pro napojení na okolní plochy a stávající komunikace. Výchozími body pro návrh jsou: o napojení na ulici Mostecká v místě vjezdů k rekreačně sportovnímu areálu, o napojení na hlavní vstup do objektu oddychového a relaxačního centra, o možnost budoucího napojení na komunikaci v prostoru areálu minigolfu, o možnost budoucího pěšího propojení v místě plánovaného vstupu ke Kamencovému jezeru. Při realizaci záměru v maximální kapacitě tj. 441 parkovacích míst budou zpevněné plochy parkoviště a motoristických komunikací provedeny v ploše cca 14 000 m2, komunikace pro pěší pak cca 4 000m2. Komunikační napojení Napojení parkoviště z ulice Mostecká je navrženo se dvěma křižovatkami. Hlavní vjezd do areálu je řešen novou větví do stávající křižovatky k areálům Kulturního a společenského centra a Centra sportu a volného času (zimní stadion). Z důvodů vyšší bezpečnost a plynulost provozu v lokalitě je doporučeno řešení okružní křižovatkou o vnějším poloměru 32 m místo křižovatky průsečné. Druhé napojení areálu je navrženo křižovatkou tvaru „T“. Toto napojení je možné považovat za doplňkové z hlediska řešení krizových situací (přístup vozidel IZS, možnost regulovaného vyvedení dopravy v případě nehody). B.I.6.1 Odvodnění

Odvodnění ploch je zajištěno odtokem povrchových vod do uličních vpustí. Umístění vpustí je voleno v pravidelném rastru v ploše parkoviště. Povrchové vody budou nasměrovány do uličních vpustí pomocí obrubníků a mělkých odvodňovacích žlabů a vhodným příčným a podélným sklonem zpevněných ploch. B.I.6.2 Ozelenění ploch

V lokalitě jsou navrženy plochy pro výsadbu zeleně. Cílový stav předpokládá zatravnění okolních ploch, alejovou a jednotlivou výsadbu stromů a výsadbu nízkorostoucích keřů. V prostoru parkoviště budou vysázeny stromy, které dobře snáší sušší podmínky a výfukové zplodiny. Výška dospělých stromů bude cca do 10 m. Spon při výsadbě bude 5 – 10 m. Výsadba může být doplněna nízkorostoucím keřovým porostem. Na ostatních nezpevněných plochách bude provedeno zatravnění parkovou směsí. Plocha navrhované zeleně je cca 12 400m2 tj. 10 342 m2 tj. cca 35% z celkového řešeného území. Minimální požadavek na podíl zeleně ve výši 30% plochy areálu, vyplývající ze schválené územně plánovací dokumentace, je splněn.


18/98

Všechny plochy pro založení zeleně budou vyčištěny od stavebních zbytků, inertních materiálů, kamenů a biologických zbytků plevelů. Budou urovnány a bude rozrušen povrch podkladu pro ornici. Plochy budou místně ohumusovány silnou vrstvou vhodné zeminy – ornice. V prvním roce po založení zeleně je třeba dbát na dostatečnou zálivku rostlin – zejména v období sucha. K tomu bude sloužit rozvod letního vodovodu, kde je možnost napojení zahradní hadice s postřikovačem. Některé exponované plochy květin - je možné vybavit kapkovou závlahou. Dále bude prováděno odplevelování rostlin, nutná je i kontrola úvazků ke kůlům. Travnaté plochy budou sečeny dle potřeby. V dalších letech bude prováděna běžná údržba ploch, včetně přihnojování, řezu dřevin, sekání trávníků a úklidu ploch apod.

B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení - dle možností investora a průběhu schvalovacích procesů Dokončení – cca rok 2013

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků VÚSC: ÚSC:

Ústecký kraj Chomutov

Obrázek 5 – Širší vztahy


19/98

B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. 

§ 9 odst.1 zák. 334/1992 Sb. - souhlas s odnětím ze ZPF – orgán ochrany ZPF,



§ 56 odst.1 zák.114/1992 Sb. - výjimky ze zvl. chráněných druhů - KOD a SOD správy CHKO Labské pískovce, § 8 odst.1 zák. 114/1992 Sb., povolení ke kácení dřevin, MěÚ Chomutov Územní řízení a Stavební řízení dle zák. 183/2006 Sb.

  

další, které vyplynou z požadavků OOP.


20/98

B.II Údaje o vstupech B.II.1 Půda Předkládaný záměr výstavby Rekreačně sportovního areálu je poměrně náročný na zábor půdy. Zábor půdy a vyjmutí ze zemědělského půdního fondu se týká celé plochy uvedeného pozemku. Podle údajů z katastru nemovitostí je pozemek p.č. 1737/1 v katastrálním území Chomutov I, na kterém je navrhována stavba, zemědělskou půdou. Jednalo by se o vynětí půdy o rozloze 28.824 m2, jejíž ochrana se řídí zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších změn doplňků. Tabulka – přehled pozemků p.č. druh pozemku

ochrana

1737/1

zahrada

ZPF

1729/2

Ostatní plocha

Ne

4689/13

Ostatní plocha

Ne

BPEJ/tř.ochrany 22011/IV. 22313/V. Způsob využití: Sportoviště a rekreační plocha Způsob využití: Sportoviště a rekreační plocha

Celk. výměra m2 28.824 433 65

 Pro objektivní zhodnocení vlivů záměru na půdu byl zpracován Průzkum pedologických poměrů (příloha H.4 – RNDr. Petr Sláma, odborná způsobilost v oboru hydrogeologie a sanační geologie č. 1684/2003. Skrývaná plocha s ornicí byla podrobena pedologickému průzkumu: 1) Plocha pro skrývku ornice v areálu zahrádek je plocha, která zahrnuje prostory výstavby zpevněných ploch, RSA1 a dále trasy nových inženýrských sítí. Jedná se téměř o celé území zahrádkářské kolonie. Z vymezené plochy byly odečteny dílčí plochy zahradních domků dle letecké fotografie (orientačně). Na obr. č. 6 je plocha vyznačena sytou zelenou barvou, zahradní domky červeně. Plocha je 26 537 m2. 2) Další plocha pro skrývku humózních vrstev je stanovena vně zahrádek, tj. 1.838 m2. Na obr č.6 je vyznačena světle zelenou barvou. Stanovení předpokládaného množství skrývky (m3): 1) plocha 26.537 m2 - prostor zahrádek, skrývka je navržena ve dvou etapách I. etapa skrývka v průměrné mocnosti 0,3 m na 40% plochy (10.615 m2) .... 3 184 m3 skrývka v průměrné mocnosti 0,15 m na 60% plochy (15.922 m2) .... 2 388 m3 II. etapa skrývka v průměrné mocnosti 0,15 m na 40% plochy (10. 615 m2) ... 1 592 m3 2) plocha 1.838 m2 – prostor vně areálu o mocnosti 0,1 m ... 180 m3 Předpokládaný celkový objem ornice -cca 7.344 m3 1

Rekreačně a sportovní areál


21/98

Z tohoto množství je cca 3.500 m3 určeno pro rekultivaci a ozelenění nových ploch zeleně v rámci areálu. Přebytek tj. cca 3.844 m3 bude uloženo na deponii pro další využití (např. v případně zájmu zahrádkářů na plochy nových zahrádek).

Obrázek 6 – Skrývka půdy

Součástí výstavby areálu bude nutnost výstavby inženýrských sítí - V rámci přípravy pro výstavbu areálu byl proveden soupis pozemků, které budou stavbou dotčeny. Tyto pozemky jsou dotčeny stávajícími inženýrskými sítěmi a vyskytují se v těsné blízkosti budoucí stavby. Napojení jednotlivých přípojek na inženýrské sítě bude nutné konzultovat s jednotlivými vlastníky sítí a pozemků. Způsob napojení bude řešen v dalších stupních projektové dokumentace. Pozemky dotčené infrastrukturu se týkají parcel č.p. 1729/1, 1739, 1738, 117/7, 4704/58, 4707/4, 4704/13. Dotčené pozemky pro napojení dešťové kanalizace do Otvického rybníka na parcelách č.p. 4689/2,4689/5, 4688, 4687/2, 4687/4, 4687/3, 4687/1, 4684/6.


22/98

B.II.2 Voda (například zdroj vody, spotřeba) a) v době výstavby Voda bude potřeba ve fázi výstavby, a to hlavně k výrobě betonových směsí. Betonová směs nebude vyráběna v místě výstavby, směs budou do místa výstavby dopravovat míchací vozy. Do doby vybudování trvalé vodovodní přípojky doporučujeme řešit dodávku pitné vody pro dělníky ve formě vody balené nebo formou přistavení cisterny. Vodovodní přípojka bude napojena na veřejný vodovod v ulici Tomáše ze Štítného. Stávající vodovodní přípojka do areálu minigolfu a zahrádek bude zrušena. Napojení stávajících objektů bude provedeno z nové přípojky. Přípojka bude vedena v trase příjezdové komunikace k areálu minigolfu. Potrubí HDPE 160 mm 270 m HDPE 110 mm 150 m Vodoměrná šachta, s armaturní výstrojí a vodoměrem pro rozsah průtoku při běžném provozu i požárním zásahu 1 ks. b) v době provozu Jelikož se jedná o rekreačně sportovní areál, předpokládá se spotřeba technologické vody. Voda se bude využívat při napouštění bazénů, k ředění vody pro regeneraci filtrů dále pro sociální zařízení a technologickou údržbu samotného areálu. Bilance spotřeby vody: 1. Zadávací parametry – provozní Počet provozních dní v roce Denní provozní doba Okamžitá kapacita areálu Předpokládaná doba setrvání návštěvníků Denní kapacita areálu

358 dnů. 12 hodin. 340 osob/ vodní plochy. 220 osob/ fitness, sauna, posilovna, bufet cca 3 hodiny. 1 350 návštěvníků.

2. Zadávací parametry – zpracovatelem technologie Požadované množství ředící vody na 1 návštěvníka Množství ředící vody Množství vody pro regeneraci filtrů Četnost regenerace filtrů Plnící příkon při napouštění bazénů a akumulačních nádrží

30 – 45 l/os 50 – 60 m3/ den 26 m3/ den 2 – 4 x týdně 25 – 35 m3/ hod


Objemy vody v objektech: o první filtrační stupeň - plavecký bazén 25 m a akumulační jímka 60 m3 o druhý filtrační stupeň - dětský bazén a akumulační jímka 6 m3, dojezdový tobogán o třetí filtrační stupeň - rekreační víceúčelový bazén a akumulační jímka 75 m3 o čtvrtý filtrační stupeň/ - Whirpool a akumulační jímka 3 m3

23/98

620 m3 8 m3 568 m3 7,1 m3

3. Zadávací parametry – pro sociální zařízení areálu – návštěvníci Hromadné sprchy návštěvníků, vybaveno tlačítkovými sprchami, s redukovaným průtokem průtok a dobou výtoku (10 l/min, doba průtoku 30 sec): o sprchování návštěvníku při vstupu do lázeňských prostorů areálu 20 l/os o WC 10 l/os o sprchování při odchodu z bazénů 20 l/os o celkem na návštěvníka 50 l/os. 4. Zadávací parametry – pro sociální zařízení areálu – zaměstnanci Specifická potřeba stanovena dle Směrnice č. 9/ 73 Sb. MLVHZ – kategorie provozovny místního významu 80 l/os/ den. Zadávací parametry pro provoz bufetu stanoveny odhadem 3 l/os.

Spotřeba vody pro provozní režimy technologie Napouštění bazénů: Plnící příkon pro napouštění Doba napouštění celého systému Četnost napouštění Objem bazénů Objem akumulačních nádrží Celkem Vteřinový průtok Roční potřeba vody

25 – 35 m3/ hod 40 hod 1 x rok 1.035 m3 144 m3 1.180 m3 6,94 l/s - 9,72 l/s 1.180 m3

Běžný lázeňský provoz: Celkový počet provozních dnů v roce Odpočet dní, kdy probíhá regenerace filtrů Celkem počet dnů běžného provozu Ředící voda k doplňování bazénů celkem

358 153 205 14,10 m3/ 340 os


24/98

Počet výměn objemu vody pro denní kapacitu návštěvníků: K = 1350 os/ 340 os cca 4 x 3 Q Ředící / den = 4 x 14,10 m cca 57 m3/ den Q Ředící/ hod = 57 m3 / 12 hod 4,75 m3/ hod Q Ředící/ rok = 57 m3/ den x (358 – 153 dní) 11.685 m3/ rok Sprchování návštěvníků: Q Sprchování max./den = 1.350 os x 40 l/s 54 m3/ den (15 l/s na WC + pisoáry bude odebíráno z recirkulace lázeňské vody) Q Sprchování max./hod = 54.000 l/ 12 hod. provozu 4,5 m3/ hod - 1,25 l/s Q Sprchování max./rok = 54 m3/ den x 205 dnů 4,5 m3/ hod - 11.070 m3/ rok Výpar z hladiny: Q Výpar = 200 l/ den = 0,20 m3/ den Q Výpar/ rok = 0,20 x 358 = 72 m3/ rok Celkový součet : Q max./den = 57 + 54 + 0,2 = 112 m3/ den Q max./hod = 4,75 + 4,50 + 0,008 = 9,26 m3/ hod Q max./sec = 1,32 + 1,25 + .. = 2,57 m3/ s Q max./rok = 11.685 + 11.070 + 72 = 22.827 m3/ rok

Spotřeba vody pro sociální účely Výpočet vody - zaměstnanci Počet zaměstnanců: 35 osob muži + ženy Maximální hodinová potřeba: Q hod. max = Qm x kh = 3,50 m3/ den x 1,8 = 6,30 m3/ den = 6.300 l/den / 12 hodin = 525 l/ hod = 0,15 l/s Roční potřeba: Q rok = 6,30 x 358 dní = 2.255 m3/ rok Výpočet vody – návštěvníci aquapark Objem zjištěné potřeby vody nebude zahrnut do bilance nároků na pitnou vodu. Pro WC + pisoáry bude v\užita odpadní voda z lázeňského provozu. Objem je započítán do objemů odpadních vod. Q Specifické = WC + pisoáry = 10 l/s + 5 l/s = 15 l/s Q Denní = 1.350 os x 15 l/s = 20,25 m3/ den Q hod = 20,25 m3/ den / 12 hod = 1,69 m3/ hod Q sec = 0,47 l/s


25/98

Výpočet vody – návštěvníci stravování Q Denní = 3 l/s x 1.350 os = 4,05 m3/ den Q hod = 4,05 / 12 = 0,34 m3/ hod Q sec = 0,10 l/s Q rok = 4,05 x 358 = 1.450 m3/ rok CELKEM spotřeba vody …….3.705 m3/ rok

B.II.3 Stavební materiál a napojení na sítě a) při výstavba Při výstavbě budou použity běžné stavební mechanismy a obvyklý materiál pro stavby tohoto charakteru. o materiál pro konstrukce vozovek a parkoviště, o materiál na ohumusování svahů (deponovaná ornice, skrývka), o betonová směs, stavební materiál, o materiál na výstavbu Aquaparku a obslužných objektů. Přesnější údaje o množství a druhů jednotlivých surovin bude upřesněno v dalším stupni PD. b) při provozu Napojení inženýrských sítí a komunikací na okolní plochy. Výchozími body pro návrh jsou: o napojení na ulici Mostecká v místě vjezdů k sportovního areálu, o napojení na komunikaci v prostoru areálu minigolfu, o napojení v místě plánovaného vstupu ke Kamencovému jezeru, o napojení na hlavní vstup do budoucího rekreačního a sportovního areálu

B.II.4 Zásobování elektrickou energií Za účelem napájení nového sportovního areálu a venkovního osvětlení bude v zeleném pásu mezi novým parkovištěm a stávající hlavní komunikací zřízena nová velkoodběratelská trafostanice. Tato trafostanice bude betonová prefabrikovaná v polo zapuštěném provedení (typ Betonbau UW3024 – 2/3 zapuštěny). V nové trafostanici bude osazeno olejové hermetizované trafo 22/0,4kV, 1000kVA. Nová trafostanice bude zasmyčkována na stávající zemní kabelové vedení ČEZu 22kV, které prochází zeleným pásem souběžně se státní silnicí v blízkosti nově vybudované trafostanice. Trafostanice bude mimo již výše uvedeného transformátoru 22/0,4 kV, 1000 kVA dále obsahovat rozvaděč VN, sestavený z: o 1x pole přívodu 22kV z PRE o 1x pole vývodu 22kV do PRE o 1x pole měření odebrané elektrické energie s MTP a MTN o 1x pole vývodu na transformátor 1000 kVA


26/98

Dále zde bude osazena skříň USM s elektroměrem, napojená na pole měření rozvodny 22kV, ve které bude osazen elektroměr fakturačního měření. Vývod z transformátoru 22/0,4kV na straně NN bude proveden do NN rozvaděče, ze kterého budou pak realizovány dva hlavní vývody 0,4kV – jeden pro napájení venkovního osvětlení nového parkoviště a příjezdových komunikací včetně části hlavní státní silnice s novým kruhovým objezdem a druhý pak pro vlastní napájení nového Rekreačního a sportovního areálu. Na obou těchto vývodech bude osazeno samostatné měření odebrané elektrické energie, které bude sloužit jako bilanční. Trafostanice bude přístupna pracovníkům ČEZu pro možnost odečtu elektroměru fakturačního měření a pro případné servisní zásahy (vypnutí smyčky 22kV atd.). Základní technické údaje: Napěťová soustava: 22kV~, 50Hz, IT 3PEN~, 50Hz, 400V, TN-C 3NPE~, 50Hz, 400V, TN-S Ochrana před NDN: IT-zemněním TN-C, TN-S – samočinným odpojením od zdroje Energetická bilance: Instalovaný výkon:700kW Max. soudobý příkon: 490kW Předpokládaný roční odběr: 2112 MWh Venkovní osvětlení: Venkovní osvětlení nového parkoviště a přilehlých komunikací bude napájeno z hlavního rozvaděče NN v nové trafostanici. Jednotlivé okruhy venkovního osvětlení budou samostatně odjištěny. Před hlavním jističem pro napájení venkovního osvětlení bude stejně jako u vývodu pro ORC osazeno bilanční měření odebrané elektrické energie. Venkovní osvětlení bude spínáno pomocí časového spínače v kombinaci s čidlem intenzity venkovního světla. Osvětlení hlavní státní komunikace s kruhovým objezdem bude provedeno dle požadavků provozovatele veřejného osvětlení města Chomutov (Eltodo Citelum).

B.II.5 Zásobování teplem Jedná se o výstavbu horkovodní přípojky ze stávajícího primárního řádu (v majetku ČEZ Teplárenská a.s.) do objektů „Kulturní a společenské centrum Chomutov“ (dále KSC) a „Rekreačního a sportovního areálu Chomutov“ (dále RSA). Trasa je po celé délce navržena jako podzemní. Napojovacím bodem je stávající šachta „Š1“, ze které je vyvedeno potrubí o předpokládané dimenzi DN100 (až do ORC). Odbočka do KSC se předpokládá DN40. Od místa napojení je potrubí vedeno po celé délce v rostlém terénu. Pouze kruhovou křižovatku na vstupu do areálu Zimního stadionu a hlavní silnici podchází v chráničkách. Trasa přípojky bude provedena bezkanálovou technologií tzn., že potrubí bude pokládáno přímo do výkopu bez betonářských prací.


27/98

Využitím předizolovaného potrubí nebude narušena architektura okolí a bude zjednodušena a zkrácena výstavba. Tuto technologii je třeba respektovat. Zemní práce budou pouze v souvislosti s výkopovými pracemi pro uložení předizolovaného potrubí. Technické parametry: Topné medium: horká voda Teplotní spád: 140 / 70oC Tlaková úroveň: PN 25 Přenášený tepelný výkon celkem: 1,9 MW Celková délka trasy: 314 m Typ potrubí: předizolované potrubí ocelové Kategorie potrubí: I. Technický popis potrubních rozvodů: Bezkanálový potrubní systém je dvoutrubkový a musí splňovat podmínky zákona č. 406/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky a vyhl. č.193/2007 Sb. v platném znění. Jedná se o předizolované potrubí (ocelová trubka s polyuretanovou pěnou vypěněnou mezi vnitřní ocelovou trubkou a vnější plášťovou polyetylénovou trubkou). Potrubí je opatřeno výstražným systémem, což je propojení signalizačních vodičů uložených v izolaci bezkanálového potrubí za účelem hlídání stavu izolací.

B.II.6 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Stavba se nachází ve východní okrajové části Chomutova u Kamencového jezera. Budoucí výstavbu areálu umožnit až po zprovoznění dopravního napojení A. Muchy s přeložkou II/251. Komunikační napojení – Parkoviště je navrženo z ulice Mostecká se dvěma křižovatkami. Hlavní vjezd k areálu a k areálům Kulturního a společenského centra a Centra sportu a volného času (zimní stadion) je navrženo okružní křižovatkou o vnějším poloměru 32 m. Toto řešení dopravního napojení zajistí vyšší bezpečnost a plynulost provozu v lokalitě. Druhé napojení areálu je navrženo křižovatkou tvaru „T“. Tato křižovatka je navržena s následujícím dopravním opatřením:  ve směru Otvice – Chomutov bude umožněno odbočení vpravo do areálu  v opačném směru Chomutov – Otvice bude zakázáno odbočení vlevo  výjezd z areálu „T“ křižovatkou bude umožněn pouze vpravo ve směru na Chomutov Komunikační napojení pro pěší – Komunikace pro pěší budou provedeny z dlažby (kámen, beton). Komunikace pro pěší a cyklisty vedená v souběhu s ulicí Mostecká, je navržena s povrchem ze živice. Plochy budou uzavřeny do chodníkových obrubníků. Základní příčný sklon je navržen s hodnotou


28/98

2.0%. Podélné sklony vychází z konfigurace terénu a nepřesahují hodnotu 6.5 %. Konstrukce bude splňovat podmínky pro pojezd vozidel do 3,5 t (zimní údržba, zásobování). Místa napojení komunikací pro pěší na komunikace budou snížena. Povrch chodníků bude v místech kontaktu s komunikacemi doplněn o výstražnou reliéfní dlažbu dle podmínek vyhlášky č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. V době výstavby: dojde k zvýšenému nároku na stávající dopravní síť, která bude způsobena prováděnou výstavbou - skrývkou ornice, zemními pracemi, transportem stavebních materiálu a dovozem stavebních strojů atd. V době provozu: Provoz areálu představuje určité nároky na dopravní síť. Ty budou vyžadovat akustickou studií hluku a rozptylovou studii z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, tyto studie jsou součástí tohoto oznámení a závěry zapracovány v jednotlivých kapitolách. Telekomunikační napojení: Napojení je možné kdekoli na trase sdělovacího kabelo společnosti O2, který je veden v souběhu s komunikací Mostecká. Napojení bude provedeno prostřednictvím samostatného rozvaděče dle podmínek společnosti O2.


29/98

B.III Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší Území je charakterizováno poměrně významnými zdroji znečišťování ovzduší, které se projevují hlavně za nepříznivých meteorologických podmínek zvláště v zimním období při inverzním zvrstvení atmosféry. Kromě stacionárních zdrojů znečišťování spolupůsobí stále významněji i mobilní zdroje – doprava. a) v době výstavby Bodové zdroje znečištění V rámci předkládaného záměru nejsou uvažovány bodové zdroje znečištění ovzduší, pouze krátkodobé např. provoz kompresorů popřípadě dalších mobilních mechanismů spalujících motorovou naftu. Liniové a plošné zdroje znečištění Za kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po dobu provádění výkopových prací, dále také skládky stavebních materiálů včetně materiálů demoličních, mezideponie sejmutých svrchních vrstev půdního profilu atd. Zdrojem znečištění ovzduší bude tak především polétavý prach z prováděných stavebních, demoličních a zemních prací, z povrchu ploch zbavených vegetace, z prachu zvířených nečistot nanesených vozidly na přístupové komunikace z prostoru vlastní stavby. Proto pojezd vozidel a strojů po staveništi bude v průměru do 0,25 km. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Dojde tak k určitému nárůstu, který bude časově proměnný, způsobí určité zvýšení emisí znečišťujících látek z výfukových plynů, ale zásadní měrou však nezhorší současnou situaci. Pro autodopravu je obvyklý rozsah sledovaných látek: oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky (CxHy), benzen a suspendované částice frakce prachu PM10. Upřesnění údajů a stanovení četnosti dopravy v průběhu celé etapy výstavby bude možno provést až v rámci zpracování prováděcích projektů stavby, kdy bude určen dodavatel stavby a dále budou určeny druhy a množství jednotlivých materiálů a dodávek strojního zařízení. Při požadavku dodržování technologické kázně v etapě výstavby je však nezbytné respektovat opatření uvedená v další části předkládaného oznámení uvedená v kapitole (D.IV.2). Zdrojem emisí plynných škodlivin do ovzduší budou: o Klimatické podmínky (teplota, směr a rychlost větru, srážky atd.), o těžké nákladní automobily přivážející beton, stavební materiál, štěrk a písek, o frekvence průjezdu vozidel a jejich pojezdní rychlost, o stavební mechanizace.


30/98

Emise z tohoto zdroje budou nahodilé, zanedbatelné a časově omezené. Pravidelným skrápěním a údržbou komunikací a manipulačních ploch se prašnost výrazně omezí. Předpokládané složení vozového parku (dle emisních předpisů EHK a EU): ・ EURO1 20 % ・ EURO2 70 % ・ EURO3 10 % Tabulka - Emisní faktory motorových vozidel

[18]

b) v době provozu Bodové zdroje znečištění Nepředpokládá se provoz bodových zdrojů znečištění ovzduší. Plošné zdroje znečištění Jediným potenciálně významným plošným zdrojem znečištění ovzduší při provozu záměru můžeme označit parkoviště pro osobní automobily a nákladní vozidla zajišťující zásobování. Modelově je uvažováno: 10 nákladních aut (NA) za 24 hod. (zásobování bude převážně lehkými NA, převážně Avia) 1800 osobních aut (OA) za 24 hod. (předpoklad obratu aut 4 x za den při cca 450 parkovacích míst). Navýšení počtu projíždějících vozidel je jednoznačně určeno frekvencí dopravy, spojené s počtem návštěvníků a rezidentů v lokalitě využívajících individuální dopravu, přičemž tento počet limituje i kapacita parkoviště, která je nově navržena. Liniové zdroje znečištění Liniovým trvalým zdrojem znečišťování ovzduší zde bude přístupová komunikace k areálu sportovišť. Zátěž z tohoto liniového zdroje také do jisté míry navýší množství škodlivin v ovzduší. (viz tabulky).


31/98

Odhad množství emisí z provozu nákladních aut, konvenční, palivo diesel (vybrané ukazatele emisních faktorů, výpočtový rok 2010):

škodlivina CO NOx SO2 CxHy PM

5 km/hod (v g/km) 14,45 12,06 0,01 2,99 2,31

20 km/hod (v g/km) 6,38 8,31 0,0078 1,52 0,76

Odhad množství emisí z provozu osobních aut, konvenčních (vybrané ukazatele emisních faktorů výpočtový rok 2010):

škodlivina CO NOx SO2 CxHy PM

5 km/hod (v g/km) 25,15 2,99 0,013 16,8 0,0012

20 km/hod (v g/km) 8,48 4,61 0,006 7,9 0,0012

 Pro objektivní posouzení vlivů záměru na imisní situaci v okolí byla zpracována odborná studie (Ing. Josef Talavašek - držitel osvědčení o autorizaci podle zák.č.86/2002 Sb., č.osvědčení o autorizaci č.j.: 457/820/08/DK ze dne 12.02.2008. (Příloha č.3) Závěr rozptylové studie: „Připravovaný záměr, výstavba Rekreačního a sportovního areálu v Chomutově, přinese do území nové zdroje znečišťujících látek – nárůst automobilové dopravy v lokalitě a po příjezdových komunikacích……… Vzhledem k vypočteným hodnotám nebude výstavba a provoz stavby Rekreačního a sportovního areálu v Chomutově mít jakýkoliv podstatný vliv na znečištění ovzduší v okolí. Vypočtené hodnoty imisí, pro které se obvykle uvádí nejistota výpočtů 20 %, jsou u nejbližší okolní obytné zóny i v nejbližším okolí se značnou rezervou pod imisními limity určenými pro ochranu zdraví i pro ochranu ekosystémů.“


32/98

B.III.2 Odpadní vody B.III.2.1 Odpadní vody splaškové Splaškové vody ze sociálního zařízení a bufetu: Jedná se o odpadní vody ze sociálního zařízení a bufetu. Odpadní vody z bufetu budou čištěny přes lapač tuků a společnou kanalizací s vodami ze sociálního zařízení zaústěny do přečerpávací stanice splašků. Odtud budou splaškové vody čerpány do stávající splaškové kanalizace v ul. Tomáše ze Štítného. Parametry stavebního objektu: Potrubí DN 200 30 m DN 300 200 m Výtlak z čerpací stanice: HDPE o 90 mm 420 m Čerpací stanice s dvěma čerpadly s výkonem do 10 l/s 1 ks Splaškové vody pro odtok lázeňských vod: Z lázeňského provozu budou odtékat průběžně odpadní vody v objemu přítoku ředící vody při běžném provozu. Jedná se o vody, které se již nevracejí do recirkulačního oběhu. V potřebném objemu budou vráceny zpět do objektu k pokrytí vody na WC a pisoárech. V případě praní filtrů 2 - 4x za týden v úpravně vody, bude tento objem navýšen o potřebný objem na filtry. 1 x za rok bude celý systém bazénů, akumulačních nádrží a související technologie vypuštěn. Vypouštění bude probíhat v časovém rozsahu 40 hodin (shodně s napouštěním). Potrubí DN 200 30 m DN 300 180 m Retenční nádrž á 90 m3 1 ks Plastový tunel z potrubí UPOROL DN 2000mm 1 ks

B.III.2.2 Odpadní vody dešťové Jedná se o gravitační kanalizační systém, který bude odvádět dešťové vody do Otvického rybníka. Konfigurace terénu východním směrem je poměrně pro návrh stoky dobrá, ale v křížení navržené kanalizace s parkovištěm v Mostecké ulici (mezi Kamencovým jezerem a Otvickým rybníkem) je předpoklad, že dojde ke kolizi při křížení stávajících úložných zařízení – vodovodní přivaděč DN 800, 2 x VTL plynovodní řad. Před vypouštěním vod do vodní plochy, bude nutno provést pod parkovištěm shybku v délce cca 30 m. Je nutné projednat detail dotčení – únosné narušení sypané hráze rybníka s Povodím Ohře Chomutov. Parametry stavebního objektu: Potrubí DN 400 180 m DN 500 360 m Střechy chodníky, zpevněné plochy bez kontaminace RL 130 l/s


Celkem odváděné množství vody do recipientu Retenční nádrž á 90 m3 (celkem 180 m3) Plastový tunel z potrubí UPOROL DN 2000mm

33/98

280 l/s 2 ks 2 ks

B.III.2.3 Odpadní vody znečištěné ropnými produkty Areál RSA bude vybaven dopravní infrastrukturou – příjezdní komunikací a parkovištěm pro cca 441 vozidel. Z těchto ploch bude dešťová voda gravitačně sváděn do odlučovače lehkých kapalin s kapacitou do 150 l/s průtoku, s čistícím efektem zbytkového znečištění do 5 mg/l NEL. Z této čistící jednotky budou vody přepouštěny do dešťové kanalizace. Parametry stavebního objektu: Potrubí DN 150 – 200 140 m DN 300 670 m Odlučovač lehkých kapalin pro 150 l/s Množství odpadních vod z ploch: 150 l/s Očista strojních mechanismů (převážně NA) bude prováděna mechanicky. Případná očista komunikace bude prováděna ostřikem vodou z cisterny do silničního příkopu.

B.III.3 Odpady a) při výstavbě V období výstavby je plně zodpovědný za nakládání s odpady (třídění, správné ukládání a následné využití nebo odstranění) hlavní dodavatel stavby. Tato skutečnost bude uvedena ve smlouvě o provedení prací. Dodavatel stavby bude původcem odpadů a budou se na něj vztahovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (v platném znění). Zdrojem odpadů bude především stavba, která bude produkovat výkopovou zeminu (17 05 04 Zemina a kamení, kat. O) ze skrývky humózních vrstev, která bude použita pro rekultivaci a ozelenění nových ploch zeleně a demoliční prvky (zahradní domky, beton atd.) Se zbylou zeminou bude naloženo podle požadavku OSS. Dále budou vznikat odpady související se stavební a montážní činností. V převážné většině se bude jednat o obaly z technologických celků. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi. Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich shromažďování tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu výstavby do ukončení stavby.


34/98

Obecné podmínky: ・ třídit odpady dle jednotlivých druhů (zabránit ředění nebo míšení), ・ odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné, ・ zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Tabulka - kvalifikovaný odhad možných odpadů vznikajících při stavbě:

Název odpadu

Kategorie odpadu

Kód odpadu

Odpad rostlinných pletiv

O

02 01 03

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 01

Plastové obaly

O

15 01 02

Dřevěné obaly

O

15 01 03

Kovové obaly

O

15 01 04

Směsné obaly

O

15 01 06

Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy

N

15 02 02

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 01 10

Beton

O

17 01 01

Cihly

O

17 01 02

Dřevo

O

17 02 01

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

N

17 01 06

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 170107

O

17 01 07

Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10

O

17 04 11

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

17 05 04

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

O

17 06 04

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

N

17 09 03

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

17 09 04

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 02 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 01

Uliční smetky

O

20 03 03

Na staveniště budou umístěny kontejnery (resp. Sběrné nádoby) pro shromaždování jednotlivých druhu odpadu, a to dle způsobu dalšího nakládání s nimi. Tyto kontejnery budou označeny druhem odpadu, který je určen pro shromaždování.


35/98

b) v období provozu – Odpady budou vznikat z provozu areálu a také během pravidelné údržby zařízení - při provádění servisních a udržovacích pracích. Likvidace budou zajišťovat odborné firmy na základě smluvních vztahů. Tam by měla být zakotvena i podmínka odstranění vzniklých odpadů prostřednictvím oprávněné firmy. V rámci provozu lze očekávat přibližně následující přehled vznikajících odpadů: Tabulka – odhad předpokládaných odpadů vzniklých při provozu:

název odpadu Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy papír a lepenka plasty Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad zářivky a jiný odpad obsahující Hg Uliční smetky Objemný odpad

kód

kategorie

150101 150102 150103 150106 150202 200101 200139 200201 200301 200121 200303 200307

O O O O N O O O O N O O

Způsoby nakládání s odpady Potřebné meziskládky budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace. Rovněž budou specifikovány prostory pro shromažďování případných nebezpečných odpadů v době výstavby. Odpady budou zneškodňovány mimo lokalitu, v rámci odpadového hospodářství stavebních a montážních firem, případně po vzájemné dohodě. Před zahájením provozu požádá provozovatel o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, jakož i bude předkládat evidenci vznikajících odpadů v souladu s platnou legislativou v oblasti nakládání s odpady. Při provozu bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi. Odpady lze odstraňovat nebo využívat pouze předáním odpadů osobě k tomu oprávněné!

B.III.4 Ostatní B.III.4.1

Hluk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.


36/98

V době výstavby: V období výstavby bude zdrojem hluku především doprava a provoz automobilů na staveništi, příjezdových a obslužných komunikacích, parkovištích a manipulačních plochách, dalším zdrojem bude hluk z použitých stavebních a montážních technologiích udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Stavební a montážní práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době. Tento zdroj hluku bude dočasný – předpokládá se pouze v době výstavby. Zdroje hluku budou: ・ liniové – způsobené automobilovým provozem po veřejných komunikacích, ・ stacionární – způsobené pracemi na ploše staveniště. Ovlivnění míry hlučnosti vzniklé při stavebních pracích je pouze v kompetenci stavebních firem a jejich efektivnosti a koordinaci práce. V době provozu: Hluk vnitřního prostředí EIA neřeší, prakticky se neuplatní (technologické zařízení bazénů a vodních atrakcí pod krytou bazénovou částí centra, výměníková stanice, trafostanice, zdviže, výtahy apod.) a další provozy v technických místnostech – náhradní zdroj apod.) Provozovatel bude postupovat v souladu s platnými předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Při provozu je nutné dodržet obecně ve venkovním prostoru LAeq,T = 50/40 dB, a to ve vztahu k chráněným venkovním prostorům ostatních staveb a chráněným ostatním venkovním prostorům pro den/noc. Pro určení situace pozadí je zohledněna nasčítaná intenzita dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, rok 2005), tj. celoroční intentzita dopravy za 24 hodin, která pro uvedený rok, kdy proběhlo poslední sčítání dopravy na dálniční a silniční síti, činila ve sčítacím úseku 4-0514 (Chomutov, zaústění silnice 00728 – Chomutov, konec správního území) silnice 00732 celkem 6.636 vozidel (z toho 843 nákladních). Přiměřeně je zohledněn nárůst dopravy, jednak podle koeficientů růstu intenzity k roku 2010 podle Ředitelství silnic a dálnic, jednak podle údajů o plánovaných stavbách v okolí (zimní a letní stadion). Provoz zahrnuje tyto vstupní údaje: OA návštěvníků tj. 4 x za den na každé ze 450 parkovacích míst, souhrnně 1.800 míst počet nákladních automobilů za den: 10 NA rychlost pojezdu na parkovišti do 20 km/hod.  Pro objektivní posouzení vlivů záměru na imisní situaci v okolí byla zpracována odborná studie (Ing. Josef Talavašek - držitel osvědčení o autorizaci podle zák.č.86/2002 Sb., č.osvědčení o autorizaci č.j.: 457/820/08/DK ze dne 12.02.2008. (Příloha H.3.) Vlivy na hlukovou situaci podrobněji řeší kap. D/I, odst. 3.


37/98

Závěr studie: Vzhledem k vypočteným hodnotám nebude výstavba a provoz Rekračního a sportovního areálu v Chomutově mít vliv na hlukovou situaci v okolí. Pro výstupy modelových výpočtů podle programu HLUK+, pro které se uvádí nejistota vypočtených imisí ± 2 dB, platí, že budou s rezervou dodrženy limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve venkovním prostoru. Součtové hodnoty pozadí a vlivu provozu jsou v kontextu dopravy na městské komunikaci 00732 (Mostecká ulice) zejména hodnotami pozadí.

B.III.4.2 Vibrace

Vibrace jsou mechanické pohyby o určitém kmitočtu, které jsou přenášeny pevnými tělesy na lidské tělo. Mohou být zdraví škodlivé a jejich hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis k NV č. 148/2006 Sb. Při stavebních pracích mohou vznikat vibrace působením stavebních a strojních mechanismů. Předpokládá se přenos nižších vibrací horninovým prostředím, ale pouze v areálu staveniště, nikoliv na větší vzdálenosti až do blízkosti obytné zástavby. Provozem rekreačního a sportovního areálu se nepředpokládá vznik a působení velkého množství vibrací, které by měly významný vliv na okolní zástavbu nebo obyvatelstvo.

B.III.4.3 Záření

Během výstavby ani za provozu nebudou, s výjimkou svářecích prací při armování základových desek, používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření, nebudou používány zdroje rentgenového ani radioaktivního záření a posuzované zařízení samo není zdrojem žádného z uvedených typů záření. Předmětná technologie neprodukuje záření, které by ohrožovalo živé organismy. V úvahu připadá záření elektromagnetické, které však není pro živé organismy zdraví škodlivé, alespoň podle zatím známých a dostupných údajů a zjištění. Elektromagnetická záření přenosových tras jsou dostatečně odstíněna, jednak obalem kabelu a jednak uložením v zemi.

B.III.4.5 Zápach

Předmětná technologie za standardního stavu tzn. za stavu, kdy nedochází k nepředvídaným a mimořádným jevům či okolnostem nepředstavuje z hlediska zápachu významný zdroj. Za běžného provozu se nepočítá se zatížením okolí zápachem.


38/98

B.III.5 Doplňující údaje Terénní úpravy Předmětná stavba vyžaduje určité zásahy do terénu. Realizací stavby dojde ke zrušení všech staveb tj. rekreačních chatek a souvisejícího zahrádkářského vybavení. Cílovou skupinou je cca 80 nájemníků. Na ploše tohoto území (zahrádkářská kolonie) se nachází pěstované plodiny, které pokrývají podstatnou část plochy jednotlivých zahrádek. Jedná se o různé druhy okrasných rostlin a dřevin, ovocných stromků, zeleniny, koření aj. Zajímavá je škála různých odrůd ovocných dřevin, zejména jabloní. Budoucí odstranění okrasných a ovocných stromů, které v současnosti již vykazují určitý stupeň zapojení a vytvářejí příznivé klima pro sousední sídliště, bude možné eliminovat regulativy minimálního podílu zeleně, který je již v tomto projektu akceptováno pro tuto lokalitu a je vymezeno 30 % zeleně. Na základě požadavků OSS dojde k upřesnění demoličních prací na řešeném území a demoliční plán s časovým harmonogramem bude řešen v dalším stupni projektové dokumentace.

Zahrádkářská kolonie – řešený záměr

Budoucí Areál Zimní stadión, Letní stadión

Obrázek 7 – Řešené území


39/98

Krajinný ráz ve městě Předkládané změny představují jisté možnosti ovlivnění krajinného rázu. Území města Chomutova bylo dynamicky rozvinuto teprve v minulém století intenzivní těžbou uhlí a rozvojem těžkého průmyslu. Přirozená krajina v okolí Chomutova byla pozměněna povrchovou i hlubinou těžbou, přítomností umělých vodních ploch, kalových polí, výsypek dolů a překládáním vodních toků. Výstavbou sportovně-rekreační zóny by se popisovaná lokalita měla stát moderním a přirozeným komplexem města Chomutova. Zároveň se tím zvýší atraktivita lokality pro návštěvníky města a vznikne tak ucelený, moderní komplex.


40/98

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ


C.1 Výčet nejzávažnějších dotčeného území

environmentálních

41/98

charakteristik

Identifikace širších vztahů a dotčené lokality Posuzované území se nachází na SV okraji Chomutova na ploše stávajících zahrádek v blízkosti Kamencova jezera. Stávající dopravní napojení pozemku je na ulici Mostecká, která je významnou páteřní komunikací propojující východní část Chomutova s Otvicemi. Touto komunikací je rovněž řešena dopravní obsluha Velkého otvického rybníka a Kamencového jezera a souvisejících sportovišť. Podle stávajícího územního plánu je funkční využití území stanoveno jako ZZ – zahrádky, v 10. Změně UPD2 se předpokládá změna na RS – rekreační území s převahou sportu. V současnosti plochu území tvoří 100% fungující typická zahrádkářská kolonie, sloužící k pěstování ovoce a zeleniny pro osobní potřebu rodiny uživatele. Pozemky jsou obslouženy úzkou účelovou komunikací s vyloučením provozu motorových vozidel. Specifickou hodnotou zahrádek jsou ovocné a okrasné stromy.

Obrázek 8 – Charakter dotčené lokality 2

Návrh 10. Změny UPD viz kap. B.I.5


42/98

C.1.1 Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ.

Obrázek 9 – ÚSES v okolí uvažovaného záměru

Nejbližším nadregionální biokoridorem je NRBK K3 Studenec – Jezeří, jehož osa prochází cca 2,1 km SZ směrem. V okruhu cca 2,6 – 4,1 km se nacházejí tři regionální biocentra – J směrem Údlické Doubí (1334), S směrem Červený Hrádek a SZ směrem Bezručovo údolí (1337). Lokální biocentrum „Prostřední rybník“, leží cca 1 km SV směrem od posuzovaného území. Regionální biokoridor – Jezeří - Údlické doubí (572), je vzdálen cca 1,8 km V směrem od posuzovaného území.


43/98

C.1.2 Zvláště chráněná území Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, chrání přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná území tím, že umožňuje jejich vyhlášení za zvláště chráněná území, přičemž se stanoví podmínky jejich ochrany. Do kategorie zvláště chráněných území jsou řazeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V širším dotčeném území záměru byla vyhlášena ochrana státu nad těmito územními celky zvláště chráněných území: Velkoplošná ZCHÚ: V dané lokalitě se nenachází chráněné oblasti, ani národní parky. Svým provozem navrhovaná stavba neovlivní nejbližší velkoplošná chráněná území – hranice CHKO České Středohoří se nachází cca 22 km V směrem. Maloplošná ZCHÚ: V blízkém okolí uvažovaného záměru se nenachází žádná maloplošně chráněná území. Nejbližším je PP Střežovská rokle cca 7,3 km J směrem a PP Hradiště u Černovic cca 6,2 km Z směrem. SV směrem je NPR Jezerka vzdálená cca 8,4 km. PP Krásná lípa cca 4,4 km se nachází SZ směrem.

C.1.3 CHOPAV Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále CHOPAV) jsou ustanovením § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením.

Obrázek 10 – CHOPAV Krušné hory ve vztahu k uvaž. záměru


44/98

Zájmové území se nenachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Nejbližším je CHOPAV Krušné hory, jejíž hranice probíhá cca 1400 m SZ směrem.

C.1.4 NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. Aby tohoto úkolu bylo dosaženo co nejefektivněji, proběhlo (či mělo proběhnout) ve všech členských státech mapování přírodních biotopů. ・ Ptačí oblasti - v širším navazujícím území se žádná vyhlášená PO nevyskytuje. ・ Evropsky významné lokality – nejbližšími jsou:  Chomutov – zoopark –S směrem cca 400 m,  Bezručovo údolí – SV směrem cca 1900 m,  Udlické Doubí – JV směrem cca 2500 m. Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje nemůže mít výstavba Rekreační a sportovní areál Chomutov významný vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. (příloha H.2 – vyjádření KÚ). Z tohoto důvodu nebyl zadán zpracování odborného posudek autorizovanou osobou dle §45i zákona 114/1992 Sb.

Obrázek 11 – Oblasti NATURA 2000 v okolí uvažovaného záměru


45/98

C.1.5 Území přírodních parků Území pro uvažovaný záměr není součástí přírodních parků. Nejbližším je Přírodní park Bezručovo údolí ve vzdálenosti cca 2 km SZ směrem.

C.1.6 Významné krajinné prvky Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, §3 písm.b) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. Nejbližším neregistrovaným významným krajinným prvkem ze zákona je Kamencové jezero (unikátní svým minerálním složením) vzdálené cca 100 m S směrem a v těsné blízkosti je pak i vodní dílo Otvice (Velký otvický rybník) vzdálený cca 250 m SV směrem.(nádrž Otvice je centrem vodního lyžování na Chomutovsku). Uvažovaný záměr do VKP nezasahuje.

C.1.7 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Historicky sahají počátky Chomutova do 10. nebo 11. Století. Město Chomutov bylo po celá desetiletí známé díky těžkému průmyslu, energetice, hutnictví a těžby hnědého uhlí. Historické centrum Chomutova bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Jádro města si zachovalo středověký půdorys, typický pro historické tržní sídlo. Významné stavební památky okolo náměstí 1. máje vznikaly od 13. století, počínaje stavbou kostela sv. Kateřiny, až po dokončení jezuitského areálu v 17. století. Historické památky ve městě:  Oblastní muzeum - budova radnice  Kostel sv. Kateřiny  Oblastní muzeum - budova jezuitského gymnázia  Kostel sv. Ignáce  Objekt Špejcharu  Dům č. 9 na náměstí 1. máje  Barokní sloup "Nejsvětější Trojice"  Městská věž Zájmová plocha je v území zahrádkářské kolonie. V nejbližším okolí nejsou registrované žádné kulturní památky.


46/98

V případě nečekaného výskytu nálezů tohoto typu při zemních pracích bude investor postupovat podle platné legislativy (viz zákon 20/1987 Sb., v platném znění, o státní památkové péči).

C.1.8 Území hustě zalidněná Zájmová lokalita leží na okraji města Chomutova. Chomutov má ke dni trvale hlášeno 49 926 obyvatel k 31.12.2008 a rozlohu 2 926 ha. V současné době se posuzované území nachází zahrádkářská kolonie. V okolí se nachází sídliště Zadní Vinohrady a sportoviště spojené s vodními plochami Kamencového jezera a Velkého otvického rybníka. Samotné zájmové území stavby je trvale neobydlené.

C.1.9 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Chomutov patří mezi města s vyšší imisní zátěží, a to hlavně v zimních a jarních měsících. Měření čistoty ovzduší v centrální části města se provádí na dvou stanovištích. Průměrná roční koncentrace sledovaných škodlivin překračuje zpravidla stanovené limity. Poloha záměru se nenachází v území, které by z hlediska podloží, geomorfologie, fyzikálně chemických vlastností půd atd. mělo být označena za extrémní.

C.1.10 Staré ekologické zátěže Nejsou zpracovatelům dokumentace známy. V průběhu realizace se mohou staré zátěže ve formě nepovolených skládek odpadů (černých skládek) apod. objevit.

C.1.11 Extrémní poměry v dotčeném území V posuzovaném území nejsou zpracovateli tohoto oznámení známy žádné poměry, které by mohly být považovány za extrémní.


C.2 Charakteristika v dotčeném území

současného

stavu

životního

47/98

prostředí

C.2.1 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší) C.2.1.1 Ovzduší Imisní pozadí základních znečišťujících látek v regionu je zjišťováno nejblíže ve stanici ČHMÚ v Chomutově. Výsledky imisního monitoringu ČHMÚ vykazují trvalý nárůst znečištění ovzduší prašnými částicemi. Děje se tak zejména v souvislosti s růstem intenzity dopravy po komunikacích. Území je charakterizováno určitou větší měrou znečištění, zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách hlavně v zimním období při inverzním zvrstvení atmosféry. Sledovaná oblast je jako celek z geomorfologického a klimatologického hlediska značně komplikovaná. Při zhodnocení fyzicko-geografické charakteristiky území lokality, základních rysů proudění, ventilace území, sluneční radiace a teplotní inverze lze konstatovat, že tato oblast podkrušnohoří se jako celek vyznačuje sklonem k častějšímu výskytu nepříznivých rozptylových podmínek. Inverzní situace se mohou nepříznivě projevit zvýšením pozaďové regionální koncentrace škodlivin. Údaje o imisní charakteristice lokality jsou převzaty od ČHMÚ - Kvalita ovzduší v roce 2008 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2007.  Zákonem č. 86/2002 Sb. jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Dle věstníku MŽP (částka 2/2009) je posuzovaná oblast zařazena do tohoto seznamu. Tabulka – přehled imisních limitů dle NV č. 597/2006 Sb. látka

doba průměrování

imisní limit

SO2

1 hod

350 ( max. 24x za rok)

24 hod

125 (max. 3x za rok)

1 hod


1 kalendářní rok

40

24 hod


1 kalendářní rok

40

NO2

PM10


48/98

Tabulka - Výsledky měření imisí v roce2008 [µg/m3]. Měřící stanice Chomutov znečišťující látka

SO2

rok Hodinové hodnoty Denní hodnoty

NO2

PM10 3

2008

2008

2008

maximální

129

--

420

98%

39,1

--

77

maximální

38

--

138,4

98%

25,7

--

64,7

roční hodnota průměr 8,6 -Zdroj : http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/2008_enh/cze/index.cz.html



24,4

Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů (příloha č. 1 k tomuto nařízení). Na posuzované území se tedy vztahují tyto níže uvedené imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Tabulka - imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu [µg.m-3]

SO2

kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.)

20

NOx

1 kalendářní rok

30

C.2.1.2 Klima Zájmové území se nachází (dle Quitta, 1971) v klimatické oblasti T2, s dlouhým teplým létem, s velmi krátkými přechodovými obdobími a krátkou mírně teplou zimou. Podnebí je značně ovlivněno členitým reliéfem a srážkovým stínem Krušných hor. Počet letních dnů

50 až 60

Počet dnů s teplotou nad 10 °C

160 - 170

Počet mrazových dnů

100 - 110

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

18 až 19

Průměrná teplota v dubnu

8 až 9

Průměrná teplota v říjnu

7 až 9

Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 až 50

3

Hodnoty nejsou k dispozici


49/98

C.2.2 Voda Oblast uvažovaného záměru neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Nejbližší vyhlášenou CHOPAV je oblast Krušné hory, jejíž hranice leží cca 1400 m SZ směrem. Z hydrologického hlediska lze Chomutovsko rozdělit na horskou oblast zahrnující plochý hřeben Krušných hor a nížinnou oblast zahrnující úpatí Krušných hor a Chomutovsko– mostecko–teplickou pánev. Město Chomutov má vybudován systém zásobování velmi kvalitní vodou z Krušných hor. Přirozené vodní plochy na Chomutovsku prakticky neexistují. Převážná většina z nich vznikla činností člověka k vodohospodářským účelům, nebo v souvislosti s hornickou činností. Jako zdroje pitné vody na Chomutovsku slouží přehrady Křímovská, Kamenička a Jirkovská, které zároveň plní funkci ochrannou. Vodní díla Zaječická přehrada a Újezd (Kyjická přehrada) slouží k regulaci toku Bíliny, Podkrušnohorského přivaděče a ochraně povrchových dolů. Další vodní plochy vznikly zatopením, nebo umělým přehrazením povrchových lomů zbylých po dobývání surovin a na výchozech uhelné sloje. Unikátní vodní plochou je Kamencové jezero, vzniklo v poddolovaném území bývalého hlubinného kamencového dolu, složení vody zde vylučuje jakýkoliv organický život kromě prvoků a dnes slouží především k rekreaci a vodním sportům. Na území Chomutova leží také Filipovy a Otvické rybníky sloužící k chovu ryb. Velký otvický rybník slouží i k rekreaci. Na okraji Chomutovska leží největší vodní plocha celého regionu – Nechranická přehrada. Byla vybudována jako zdroj vody pro okolní tepelné elektrárny a ochranu níže ležících obcí a měst. Dnes slouží také k rekreaci, vodním sportům a chovu ryb.

C.2.3 Půda Celé zájmové území již bylo člověkem přetvořeno a je využíváno jako zahrádkářská kolonie. Realizací záměru dojde k trvalému záboru ZPF dle zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění z tohoto důvodu je nutné požádat o její vynětí. Podle údajů z katastru nemovitostí je pozemek p.č. 1737/1 v k.ú. Chomutov na kterém je navrhovaný záměr, zemědělskou půdou (ZPF). Pozemky 1729/2 a 4689//13 jsou charakterizovány jako ostatní plocha. Charakteristika a kvalita půdy: O kvalitě zemědělských pozemků vypovídá tzv. BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka pro zemědělské půdy (dle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci ve znění pozdějších předpisů). BPEJ vypovídá v pětimístném čísle zejména o klimatických a půdních podmínkách v místě, půdním typu, vlastnostech půdy a jejím podkladu, svažitosti a expozici pozemku. Souhrnem lze konstatovat, že pořadí jednotlivých údajů BPEJ vypovídá o čísle na místě: prvním - o klimatickém regionu, druhém a třetím - o půdním typu, subtypu, zrnitosti, hloubce půdy, čtvrtém - o sklonitosti a expozici ke světovým stranám, pátém - o skeletovitosti, hloubce půdy apod.


50/98

Dle BPEJ jsou pak dále stanoveny tzv. třídy ochrany. Charakteristika tříd ochrany (dle metod. pokynu č.j. OOLP/1067/96) uvádíme níže: IV - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu, V - jsou půdy s velmi nízkou produkční schopností, svažité hydromorfní štěrkovité až kamenité a erozně nejvíce ohrožené, pro zemědělské účely postradatelné. Parcela dotčená stavbou je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou – BPEJ a je zařazena do IV a V. třídy ochrany. Velký otvický rybník

Kamencovo jezero

Plocha popisovaného záměru (zahrádkářská kolonie)

Zamýšlená plocha pro zimního a letního stadionu

Obrázek 12– Oblast a okolí uvažovaného záměru

Celková plocha: k odnětí ze ZPF 28.824 m2 ostatní plocha 498 m2 V průběhu výstavby bude v první fázi stavby sejmuta z ploch dočasného záboru humusová vrstva (dle požadavku OSS), humus bude deponován na vyhrazené místo a následně použít na plochy určené k ozelenění areálu cca 30 % plochy.


51/98

C.2.4 Horninové prostředí, přírodní zdroje a chráněná ložisková území Geomorfologické celky, reliéf: Provincie: Česká Vysočina Subprovincie: Krušnohorská subprovincie Oblast: Krušnohorská hornatina Celek: Mostecká pánev Podcelek: Chomutovsko – teplická pánev Na území Chomutovska podle geomorfologického členění zasahují tři celky Krušné hory (oreofytikum), Doupovské hory (mezofytikum) a Mostecká pánev (thermofytikum), spadající do oblastí Krušnohorská hornatina a Podkrušnohorská oblast, jenž jsou součástí Krušnohorské subprovincie náležející do provincie Česká Vysočina, zahrnuté v subsystému Hercynské pohoří, které je součástí Hercynského systému. Geomorfologicky spadá zájmové území do Mostecké pánve, která je tvořena měkkými a nesoudržnými usazeninami třetihorního a čtvrtohorního původu (jílovité a písčité sedimenty). Přírodní zdroje: Oblast chomutovsko-mostecko-teplické pánve je jedním z nejvýznamnějších ložisek hnědého uhlí. Kromě hnědého uhlí se v území nacházejí rovněž ložiska nevýhradních nerostů. Současná těžba hnědého uhlí probíhá v rámci vládních limitů stanovených vládou ČR z počátku 90. let 20. století (usnesení vlády České republiky ze dne 30. října 1991 č. 444).

Obrázek 13 – Poddolovaná území a povrchová těžba v okolí Chomutova


52/98

Hlavním důlním dílem se podle § 10, odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch a důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část. Chráněná ložisková území (CHLÚ) - Chráněná ložisková území Číslo ChLÚ

Název

Surovina

IČ

Organizace

07970000

Otvice

Uhlí hnědé

00117650

Česká geologická služba - Geofond

07610000

Holešice

Uhlí hnědé

28678010

Vršanská uhelná a.s., Most

07930100

Droužkovice I.

Uhlí hnědé

00117650

Česká geologická služba - Geofond

Zdroj: www.geofond.cz/mapsphere

Na dotčeném území se nenachází žádná evidovaná ložiska. Nejbližší chráněná ložiska jsou vzdálená cca 800m JV směrem Otvice a JZ směrem cca 3,1 km Droužkovice.

C.2.5 Fauna a flóra Podle rekonstrukčního uspořádání přirozené vegetace (Mikyška et al. 1969) pokrývaly zájmové území dubo-habrové háje (Carpinion betuli) a acidofilní doubravy (Quercion roboripetraeae). Širší okolí zájmového území spadá podle fytogeografického členění vypracovaného v roce 1976 (Skalický et al. 1977) pro účely Flóry ČR do fytochorionu 1. termofytikum, do fytogeografického okresu 3. Podkrušnohorská pánev. Charakter květeny a vegetace je v tomto fytogeografickém okrese extrazonální.  K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ BIOLOGICKÝ PRŮZKUM (Příloha H.5. Ing. Čestmír Ondráček) - cévnaté rostliny, obratlovci, bezobratlí vymezeného zájmového prostoru. Terénní průzkum a zpracování výsledků se uskutečnilo v průběhu roku 2009, kdy byla prováděna opakovaná vizitace celého území a to tak, aby byl podchycen úplný jarní i letní aspekt. Zároveň jsou ve zprávě zohledněny veškeré výsledky získané v daném regionu v předchozích letech. Zvláštní důraz byl kladen na zjištění zvláště chráněných druhů a druhů ve vazbě na soustavu NATURA 2000. Závěr průzkumu v dané lokalitě: 

Botanika

V zájmovém území bylo zaznamenáno181 taxonů cévnatých rostlin. Z tohoto počtu není žádný druh zvláště chráněný podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (vice viz dendrologické hodnocení).




53/98

Zoologie

Obojživelníci a plazi: V zájmovém území byl v širším okolí zjištěn 1 druh obojživelníka (skokan hnědý), který není zařazen mezi druhy zvláště chráněné. Byly zjištěny dva druhy plazů, dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., spadající do kategorie: silně ohrožené ještěrka obecná slepýš křehký Zjištěné druhy plazů se vyskytují na vhodných biotopech, ovlivnění výstavbou je mírné, neboť oba tyto druhy poměrně rychle reagují na změnu podmínek a rychle vyhledají nově vzniklé biotopy. Na tyto druhy je nutno požádat o výjimku v souladu s §56 zák.č.114/1992Sb. Ptáci: V celém zájmovém území včetně širších vztahů bylo během průzkumu zaznamenáno 40 druhů ptáků, z toho 14 druhů na lokalitě přímo hnízdí, a nebo jsou k lokalitě svým biotopem vázány. Jedná se o druhy, které hnízdí v dutinách ovocných stromů nebo žijí v budkách, které jsou zavěšeny na zahradních chatkách. Z hnízdících druhů není žádný druh zařazen mezi zvláště chráněné druhy ptáků dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., V širším území jsou 4 druhy zařazeny mezi zvláště chráněné druhy ptáků dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii: silně ohrožené - krahujec obecný–nehnízdí, nepravidelně zjištěn při lovu (1-2 páry), ohrožené - rorýs obecný- pouze příležitostně zaletuje (30-50ex.), ťuhýk obecný–zjištěn v širších vztazích, v navazujícím území pravidelně hnízdí (1-2 páry), vlaštovka obecná–nehnízdí, pouze zaletuje (20 – 40ex.). Je třeba upozornit na fakt, že všechny druhy volně žijících ptáků (nejen druhy zvláště chráněné) jsou chráněné zákonem dle §5a zákona 114/1992Sb. Savci: V celém zájmovém území včetně širších vztahů bylo během průzkumu zaznamenáno 9 druhů savců, z nichž je 1 druh zařazen mezi zvl. chráněné druhy – netopýr vodní. Tento druh byl zjištěn detektoringem na lovu, kam zřejmě zaletuje z oblasti vodních ploch. V zahrádkářských chatkách však nelze zcela vyloučit výskyt letních kolonií tohoto druhu, či zimní úkryty. Z tohoto důvodu by sanace, zejména dřevěných chatek měla probíhat v období srpen – říjen příslušného roku. silně ohrožené - netopýr vodní


54/98

Bezobratlí: Na konkrétní lokalitě byl zjištěn (odchycen) tři druhy Carabidae, jež nepatří mezi zvláště chráněné druhy, dále bylo zjištěno 10 druhů běžně se vyskytujících denních motýlů, z nichž žádný nepatří mezi zvláště chráněné druhy. Na základě zjištění je nutno požádat o výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (podle §56 zákona) pro následující druhy. Druh

Kategorie

Orgán ochrany přírody4

Ještěrka obecná

silně ohrožený druh

CHKO Labské pískovce

Slepýš křehký



Krahujec obecný



Dendrologické hodnocení: popis stávajících dřevin Dřeviny se v posuzovaném území nacházejí jednak v pásu mezi zahrádkářskou kolonií a silnicí, jednak v areálu zahrádek. V pásu podél silnice v dolní části stojí krásný exemplář dubu zimního, v jeho blízkosti se nachází ještě několik mladých perspektivních dubů zimních, který vytváří malý remízek. V horní části pásu se nachází mohutná hrušeň obecná. Podél silnice se dále nacházejí menší ovocné stromky (zejména hrušně), křoviny (zejména pás pámelníku bílého podél plotu zahrádek) a stromky vysazené sem pravděpodobně zahrádkáři, např. smrk pichlavý aj. V areálu zahrádek se nachází velké množství ovocných a okrasných dřevin. Popsání všech druhů, odrůd, kultivarů a variet představuje nesmírně náročnou práci pro řadu specialistů (často ani sami zahrádkáři nevědí, o jaké odrůdy, kultivary či druhy jde). Vzhledem k dlouhověkosti jednotlivých dřevin se jako perspektivní jeví některé hrušně a ořešáky královské, zajímavé jsou i statné lísky obecné, popř. vzácné odrůdy vybraných ovocných dřevin. V areálu zahrádek se nachází i několik vzrostlých jedinců jehličnatých dřevin. Jedná se zejména o statnou borovici vejmutovku, menší douglasky tisolisté, borovici lesní a smrk ztepilý. Tyto dřeviny by bylo vhodné nekácet a zapracovat do nového projektu. Jelikož v zájmovém území bylo zjištěno hnízdění několika druhů ptáků, je nutno veškeré přípravné práce, zejména kácení veškerých dřevin realizovat v mimo hnízdním období, tzn. v období vegetačního klidu a respektovat tak § 5a - Ochrana volně žijících ptáků.

4

Pozn. Od 2.1.2010 na základě novely zákona č.114/1992 Sb. je příslušným orgánem i u silně ohrožených druhů Krajský úřad Ústeckého kraje.


55/98

C.2.6 Krajina Krajinný ráz je chráněn podle ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.5 Umístění stavby, která je viditelná, která se projevuje v panoramatech krajiny, v dálkových či blízkých pohledech, v siluetě krajiny nebo v siluetě zástavby, která se projevuje vybočením z charakteru zástavby nebo z forem a hmot staveb, může představovat zásah do charakteru, rázu či identity krajiny v případě, že dotčené hodnoty krajiny jsou těmi rysy, které spoluvytvářejí krajinný ráz. Dle pojetí zákona o ochraně přírody je "krajina částí zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky". Z toho vyplývá, že lze vylišit krajinu přírodní či přírodě blízkou na jedné straně a krajinu urbanizovanou dělenou na městskou či venkovskou na straně druhé. Řešené území (krajinný celek) je možné zařadit do krajiny urbanizované. Zájmové území se nalézá v urbanizované krajině, představované velkým městem – Chomutovem, na níž navazuje krajina těžebních a devastovaných ploch, na severu zalesněných ploch Krušných hor. Následkem lidské činnosti došlo ke značným změnám krajinného obrazu – katastr má nyní jednoznačně ráz s významným podílem devastovaných ploch – dřívější přírodní krajina z větší části zanikla, zbylé lesy mají změněnou druhovou skladbu. Posuzované území se nachází v zahrádkářské kolonie s doprovodnou zelení, komunikacemi, v blízkosti sídliště Zadní Vinohrady a stávajícími sportovišti, které navazují na vodní plochy Kamencového jezera a Velkého otvického rybníka. V současné době je estetická a rekreační hodnota zájmového území velmi vysoká, přispívá tomu zejména tomu okolí Kamencova jezera a Otvických rybníků.

C.2.7 Obyvatelstvo Město Chomutov má dvě katastrální území s plochou 2 926 ha. Chomutov se nachází v severozápadních Čechách pod Krušnými horami v nadmořské výšce 330 m. Leží na důležité dopravní tepně, křižují se zde silnice 1/7 z Prahy ke hraničnímu přechodu v Hoře Svatého Šebestiána se silnicí 1/13 z Karlových Varů do Liberce. Velmi významný je i chomutovský železniční uzel s tratěmi do Chebu, Prahy, Ústí nad Labem a Vejprt, navazujicí na trať do Spolkové republiky Německo. V 60. letech docházelo k rozsáhlým demolicím domů. Vznikla nová panelová sídliště. Historické jádro města naštěstí zůstalo zachováno a r. 1992 bylo vyhlášeno památkovou zónou. 30.6.2006 se Chomutov stal statutárním městem. 5

"Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa i oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině". (odst. 1 § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění).


56/98

C.2.8 Hmotný majetek Za hmotný majetek v tomto případě můžeme považovat technická zařízení různých právních subjektů (železnice, silnice a další komunikace, vysílače, malá vodní díla, mosty apod.). V případě, že se tohoto majetku dotknou některé činnosti spojené s výstavbou rekreačního a sportovního areálu, budou požádáni oprávnění vlastníci o vyjádření a stanovení podmínek, za kterých je možné potřebné stavební a jiné činnosti na jejich majetku provést.

C.2.9 Kulturní památky V těsném okolí uvažovaného záměru se žádné významné kulturní památky nevyskytují.


57/98

C.3 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Popisované území se nachází při okraji města Chomutov v zahrádkářské kolonii. Lokalita navazuje na okrajovou zástavbu- sidliště Zadní Vinohrady. Celkově lze zájmovou plochu posuzovat komplexně. Areál bude navazovat na sportoviště (tj. letní a zimní stadion), který nahradí dnes již bývalé vojenské objekty. Při celkovém hodnocení kvality životního prostředí a jeho únosného zatížení se budeme držet hlavních charakteristik dotčeného území:   

     

Dotčené území se nachází v Ústeckém kraji V dotčeném území (na ploše zamýšleného záměru či v jeho těsném okolí) se nenacházejí prvky ÚSES, a to na regionální i nadregionální úrovni. Dotčené území neleží v NP, CHKO, na ploše uvažovaného záměru nejsou vyhlášeny národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky či přírodní památky. Dotčené území není součástí žádného přírodního parku, nejbližším je Přírodní park Bezručovo údolí, který je vzdálen cca 2 km SZ směrem. Plocha uvažovaného záměru se nachází v blízkosti chráněného ložiskového území. Dotčené území není součástí soustavy NATURA 2000. Na ploše uvažovaného záměru nenacházejí žádné registrované kulturní či historické památky. Dotčené území se nachází v oblasti antropologicky pozměněné. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost záměru.

Kvalita životního prostředí je zde na úrovni typické pro městského prostředí. Zátěž z dopravy lze charakterizovat za přijatelnou. Území funkčně navazuje na přírodní plochy rekreace a sportu a je vhodné pro umístění sportovních zařízení.


D.

58/98

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


59/98

D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D.1.1

Vliv na zdraví, cíle a bezpečnost obyvatel

Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech: a) období výstavby - znečištění ovzduší emisemi z dopravy NA a emisemi hluku při výstavbě – jsou zcela zanedbatelné b) emise hluku z provozu – na základě závěrů hlukové studie nepřekročí hygienické limity. c) přínos pro obyvatele - lze shrnout do několika vzájemně velmi odlišných názorů: o Sportovní aktivity jsou přijímány jako možnost aktivního odpočinku pro všechny generace. Také pro obyvatele celého regionu tak prostřednictvím realizace záměru bude alternativou k trávení volného času s možnosti uspokojeni sportovních potřeb. o Zahrádkářská kolonie (ZK) v současné době (malá skupina lidí cca 80). Negativní postoj ke zrušení ZK prezentovanými současnými nájemci. Rekreační a sportovní areál bude centrem s velkým regionálním významem a bude zvyšovat známost města a okolí v rámci regionální úrovně. Sportovní centrum je vhodné prostředí pro činnost, která přináší sportovní vyžiti spolu s relaxaci v přírodě. Přináší tak službu, která nabývá v současné době v rámci České republiky na významu z důvodu vyšší potřeby kvalitního využití volného času. Využití volného času vede k podpoře zdravého životního stylu, motivace děti a mládeže k pozitivní seberealizaci. Toto jsou hlavni kladné přínosy záměru, ale jejich velikost a význam nelze hodnotit samostatně, protože důležitá je koordinace těchto aktivit v rámci celého regionu a systematická práce zahrnující školní i mimoškolní působeni ve spolupráci s rodiči a společenskými organizacemi. Sport zmenšuje sociální rizika při vývoji mladé generace. Jedna se o vliv malý, ale významný z hlediska systematického regionálního přístupu. Záměr je z hlediska vlivu na obyvatelstvo přínosem. D.1.2

Vlivy sociálně - ekonomické

Z hlediska sociálně ekonomického má posuzovaný záměr na obyvatelstvo pozitivní vliv. Pro řadu občanů v regionu přinese realizace záměru pracovní příležitosti ať už přímo, tak nepřímo prostřednictvím poskytování navazujících služeb. To bude mít vliv na ekonomicky stav a sociální situaci obyvatel v regionu. Z hlediska sociálně - ekonomického se bude jednat o vlivy pozitivní.


60/98

D.2 Vlivy na ovzduší a klima Zdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný a v souhrnu hlavně maloplošný a liniový. Posuzovaný záměr stavby nebude mít z hlediska svého provozu vliv na kvalitu ovzduší ani neovlivní klima dané oblasti. Celý areál nebude produkovat žádné emise do svého okolí. Vlastní provoz na parkovišti (automobilová doprava návštěvníků a dopravnich prostředků zajišťujicich zasobovani) ovlivní imisní situaci v území minimálně, a to pouze v době sezóny (t.j záleží na počasí, jednotlivé akce atd.) a to vždy pouze v denní době. Na základě závěrů Rozptylové studie lze konstatovat, že vlastní provoz areálu ani automobilová doprava na parkovišti a po příjezdových komunikacích nezpůsobí nadměrné imisní zatížení lokality a nezpůsobí zde ani v součtu se stávajícím imisním pozadím překračování imisních limitů posuzovaných znečišťujících látek. Vlivy záměru na ovzduší a klima lze hodnotit jako nevýznamné.

D.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky D.3.1 Hluk

Hygienické limity jsou stanoveny NV č.148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“ Hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq, T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní době podle přílohy č.3 k tomuto nařízení. Korekce na druh chráněného prostoru: Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor přičítá další korekce

0 dB -10 dB.

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq, T má tedy pro sledovaný chráněný venkovní prostor pro denní dobu LAeq,T =50 dB noční dobu hodnotu LAeq,T= 40 dB. Výstavba se předpokládá obecně v intervalu od 7:00 do 21:00 hodin, kdy je přípustná až korekce + 15 dB k hygienickému limitu (50 dB).


Tabulka - vliv výstavby, pozadí, provozu a součtový vliv provozu spolu s pozadím výstavba pozadí provoz

r.b. x (m) y (m) 1 667 542 2 672 603 3 629 668 4 650 697 Specifikace referenčních bodů:

LAeq,s (dB) 53,0 56,3 57,4 59,5

61/98

provoz + pozadí

LAeq,16h (dB) LAeq,8h (dB) LAeq,16h (dB) 59,2 37,0 59,2 59,9 39,3 59,9 49,0 41,6 49,7 45,5 43,9 47,8

- r.b. 1 – č.p. 3658, - r.b. 2 – č.p. 3998, - r.b. 3 – č.p. 4007, - r.b. 4 – č.p. 5504. Vliv provozu nedosahuje s rezervou limit 50/40 dB pro den/noc. V noci se mohou v omezené míře uplatnit určité stacionární zdroje. Z hlediska vlivu na okolí se jedná zejména o zařízení vzduchotechniky. S ohledem na odstup vstupů a výstupů těchto zařízení od okrajů obytné zóny (cca 150 až 200 m) nepřekročí imisní hodnota při nočním provozu hodnotu cca 28 dB, a tak i při zohlednění možného zpřísněného požadavku na tónovou složku, kterou je možno u těchto zařízení předpokládat, bude dodržen hygienický limit (35 dB). Vliv provozu areálu nepřekročí s rezervou u obytných objektů limit 50/40 dB pro den/noc, kdy v noci je rozhodující omezený chod zejména vzduchotechniky, který se projeví podle odborného odhadu u okolní zástavby imisemi do cca 28 dB. Příspěvek způsobený provozem při denním provozu je maximální v referenčním bodě 4. Pro součtové hodnoty vlivu provozu + pozadí platí, že imisní hodnoty u obytných objektů u silnice 00732 (zde zejména r.b. 1 a r.b. 2) jsou natolik ovlivněny imisemi z uvedené komunikace, že vliv provozu se zde vůbec neprojeví. Vliv provozu se projeví významněji pouze v r.b. 4, který leží nejblíže a u vícepodlažního obytného domu (r.b. 3). – obr. příloha HS  Pro objektivní zhodnocení vlivů a na základě výstupů z Hlukové studie (příloha H.3) lze s určitostí tvrdit, že provoz posuzovaného areálu v rozsahu zadání nedojde v řešené lokalitě k nárůstu hlučnosti na referenčních bodech, které zahrnují veškeré nejblíže ležící chráněné obytné objekty. Vzhledem k vypočteným hodnotám nebude výstavba ani provoz areálu s parkovištěm mít vliv na hlukovou situaci v okolí. Vlivy záměru na hlukovou situaci lze tedy hodnotit jako nevýznamné.


62/98

D.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody Realizace projektu výstavby Rekreačního a sportovního areálu Chomutov může do určité míry ovlivnit povrchové a podzemní vody v těchto směrech: o odvodnění celého území, o zvýšené množství odváděných vod. Míra těchto ovlivněni je přímo závislá na vodohospodářském řešeni záměru, které musí respektovat příslušné zásady a normy, platné pro technické řešeni záměru. Při dodržování všech norem a předpisů jak při výstavbě, tak i během provozu, nebude docházet k negativnímu ovlivnění povrchových a podzemních vod. Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody lze tedy hodnotit jako akceptovatelné.

D.5 Vlivy na půdu Stavbou hodnoceného záměru bude mechanicky narušen svrchní půdní horizont.  Pro objektivní zhodnocení vlivů záměru na půdu byl zpracován Průzkum pedologických poměrů (Příloha H.4.) – RNDr. Petr Sláma, odborná způsobilost v oboru hydrogeologie a sanační geologie č. 1684/2003. Cílem průzkumných prací bylo zjištění mocnosti ornice (humózní vrstvy zemin), zjištění charakteru přechodu do podložních sedimentů a orientační stanovení (bonity) ornice. Mocnost vrstvy ornice (tmavě hnědé humózní zeminy, velmi kvalitní) se v dané lokalitě pohybuje v intervalu od 0,3 – 0,5 m. Lokálně se orniční vrstva zcela vytrácí, nebo je mocná cca 0,1 – 0,2 m zejména v ploše neobdělávaných ploch a v případech kde pod ornicí je úprava terénu tvořená navážkou. Bonita vrstvy humózních zemin (ornice) je velmi kvalitní i přes tu skutečnost, že zeminy obsahují podíl jílovitých částic frakce – odhadem cca 10 %. Vzhledem k celkovému charakteru zkoumaného území nebylo možné (hlavně efektivní) použití georadaru. Jednotlivé zahrádky jsou oplocené, uvnitř ploch je vždy část zastavěná, nebo jinak upravená (terásky, chodníky a pod.) Část plochy je vždy upravená jako plocha pro pěstování (velká mocnost ornice). Ostatní plocha je zatravněná osazená ovocnými stromy s mocností ornice cca 0,15 – 0,30 m. Snímání profilu georadarem by se mohlo omezit pouze na omezené úseky. Prohlídkou terénu lze stanovit, že asi 40% z celkové plochy zájmového území je co do mocnosti humózního pokryvu od 0,35 – 0,4 m, rozhraní podorniční vrstvy je ostré převážně jílovitého charakteru, místy byly zjištěny pod ornicí i navážky. Závěr průzkumu: Na základě zjištěných hodnot doporučujeme skrytí humózního profilu, podle charakteru povrchu terénu.


63/98

Při plošné skrývce max.do 0,3 m sice nedojde k výraznému zhoršení skrývané ornice podorniční vrstvou, ale lokalizovaně bude zůstávat cca 0,1 – 0,2 m orniční vrstvy. Doporučujeme skrývku realizovat ve dvou etapách: 1) od 0,0 – 0,3 m, 2) od 0,3 – 0,45 m a materiál separovat.V této druhé etapě sice způsobí podorniční vrstva, svojí charakteristikou zhoršení kvality humózní hlíny, ale odtěžená zemina bude použitelná pro povrchové terénní úpravy. Z hlediska zatřídění materiálu navrženého ke skrytí lze humózní horizont zatřídit jako rekultivační substrát třídy I. – II. (s podílem jílových částic). Přechodový horizont je jílovitého charakteru zatřídění je tedy na hraně třídy II. spíše třída III. Materiál lze charakterizovat jako půdy středně těžké až těžké. Sorpční kapacitu lze odhadnout jako střední. Kontaminaci půdy emisemi (popřípadě uniky pohonných hmot) ze stavebních strojů je možné považovat za únosnou vzhledem k časovému omezení trvání tohoto vlivu. Dočasným a vhodně plánovaným deponováním ornice. Většina dotčených ploch musí být po ukončení stavby uvedena do původního stavu nebo vhodně rekultivována, nadbytečný materiál bude využit v jiných částech staveniště. Integrita lokality nebude narušena. Celkově lze tedy vliv záměru na půdu označit z hlediska velikosti i z hlediska významu za významnou.

D.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Pedologickým průzkumem bylo zjištěno, že horninové podložní stavby je téměř celoplošně překryto kvartérními sedimenty, zejména pleistocénními fluviálními štěrkopísky (relikty štěrkopískové říční terasy), lokálně se vyskytují i spraše a sprašové hlíny. Povrch terénu je na některých místech doplněn násypy a navážkami, které jsou původem skrývkou uhelných dolů. Kvartérní zeminy jsou při povrchu terénu oživeny humózními procesy. Podložní terciérní (miocénní) sedimenty mají převahu jílovité složky, takže jsou celkově velmi málo propustné. Provozem areálu nebude horninové prostředí lokality nijak ovlivněno. Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

D.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a) vlivy na floru Realizací posuzovaného záměru dojde plošně k likvidaci stávajících druhů a společenstev. Plocha je člověkem velmi výrazně ovlivněna. Na lokalitě se nachází především pěstované plodiny, plevele intenzivně obdělávaných ploch, druhy krátkostébelných nevyhraněných trávníků, ruderální vegetace a fragmenty silně ochuzených semixerotermních společenstev.


64/98

Pěstované plodiny pokrývají podstatnou část plochy jednotlivých zahrádek. Jedná se o různé druhy okrasných rostlin a dřevin, ovocných stromků, zeleniny, koření aj. Zajímavá je škála různých odrůd ovocných dřevin, zejména jabloní. Před zahrádkami (podél silnice Chomutov – Otvice) se původně rozkládaly fragmenty pravidelně kosených ochuzených semixerotermních trávníků. Tato plocha však byla v minulých letech několikrát rozkopána a dnes zde dominují zejména různé ruderální druhy. o Ze zaznamenaných dřevin doporučuji nekácet v pásu podél silnice před zahrádkami duby zimní (1 statný a skupinka mladších) a starší statné ovocné dřeviny (zejména velkou hrušeň v horní části). o V areálu zahrádek doporučuji ponechat statnější jehličnany (především vzrostlou borovici vejmutovku), zajímavé skupiny keřů (např. lísky obecné) a vybrané ovocné (okrasné) dřeviny zajímavé tvarem, stářím či ojedinělostí. o Před zahájením kácení ovocných dřevin doporučuji ještě pomologický průzkum, s cílem odhalit staré, vzácné a tradiční podkrušnohorské odrůdy ovocných dřevin. Tyto dřeviny by se měly ponechat, popř. doporučuji odebrat rouby a přenést je na vhodné, perspektivní odnože (viz opatření). Na posuzovanou plochu nikde bezprostředně nenavazují přirozená či původní rostlinná společenstva s registrovaným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin živočichů (podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Vlivy záměru na floru lze hodnotit jako akceptovatelné. b) vlivy na faunu Plocha uvažovaného záměru je velkou měrou poznamenána lidskou činností (zahrádkářská činnost). Vlivy na avifaunu lze rozdělit do dvou skupin – na přímé a nepřímé (Crockford 1992). Proto na základě biologického průzkumu, charakteru lokality a existence zjištěných druhů živočišných lze: o z hlediska přímých vlivů konstatovat, že tyto vlivy na faunu nelze vyloučit – jedná se především o možné snížení hnízdní úspěšnosti (rušením, změnou habitatu, degradací či fragmentací, snížením dostupnosti potravy). o z hlediska nepřímých vlivů (rušení, vytlačení migračních koridorů a letových tras):  V důsledku výstavby se některé druhy živočichů přesunou do vzdálenějších lokalit.  Nelze vyloučit otevření stávajících společenstev pro expanzi nepůvodních synantropních druhů rostlin do okolí příjezdové trasy, elektr. přípojky a výkopů. Z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů bude mít záměr mírný vliv na stávající populace ještěrky obecné, slepýše křehkého a krahujce obecného. Tyto vlivy lze kompenzovat vhodně zvolenými následnými sadovými úpravami, např. ponechání travnatých pásů ve východní části území, keřovými a stromovými výsadbami. Větší počet zjištěných druhů ptáků je v této lokalitě ovlivněn vyvěšováním budek a tradičním zimním přikrmováním zpěvných ptáků v zahrádkářské kolonii.


65/98

Celkově lze hodnotit vlivy: a) stávající populaci ještěrky obecné, slepýše křehkého a krahujce obecného mírně významné, b) ostatních druhů málo významný, c) na floru středně významné (kácení).

D.8 Vlivy na krajinu S problematikou krajiny úzce souvisí tzv. krajinný ráz. Pojem krajinný ráz zavádí zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Krajinný ráz zde definuje jako přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. [17] V návaznosti na daný prostor a charakter posuzovaného areálu dojde realizací záměru k lokální změně, kterou ale lze chápat jako urbanistické řešení s cílem dosáhnout harmonického propojení. To vychází ze současného stavu a významu jednotlivých krajinotvorných prvků tj. z celého areálu sportovišť, který navazuje na návrh změny územního plánu. Protože se jedná o území silně antropologicky pozměněné tento vliv na území může být považován za pozitivní.

D.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky se u posuzovaného záměru nepředpokládají. V lokalitě v současné době antropologická činnost probíhá, dojde ke změně využívání stávajícího areálu zahrádkářské kolonie. Lokalita určena pro výstavbu rekreačního a sportovního areálu nemá žádný zvláštní historický význam. Z hlediska možnosti odkrytí archeologických nálezů je také nutné respektovat zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči a před zahájení stavby provést povinný záchranný archeologický průzkum. Záměr je mimo území městské památkové zóny či městské památkové rezervace. Vlivy záměru na hmotný majetek a kulturní památky lze tedy hodnotit jako nevýznamné.


66/98

D.II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Ve srovnání se současným stavem životního prostředí přicházejí v úvahu z hlediska velikosti a významnosti jako jediné možné vlivy na půdu, faunu a floru, ovzduší a na hlukovou situaci posuzovaného území. Ostatní vlivy (na klima, povrchové a podzemní vody, horninové prostředí a přírodní zdroje, ekosystémy, hmotný majetek a kulturní památky) jsou zanedbatelné, popř. akceptovatelné. Posuzovaná lokalita tvoří zahrádkářskou kolonii z tohoto důvodu byl vypracován pedologický a přírodovědný průzkum kde jsou navržena opatření na skrytí humózního profilu a zachování dřevin. Vzhledem k možnosti akustického znečištění prostředí a dále vlivu provozu záměru na imisní situaci byly vypracovány podkladové studie (hluková a rozptylová studie). Vypracované studie podrobným způsobem popisují a dokládají očekávané dopady na ŽP. Na základě výstupů těchto studií bylo dále postupováno při zpracování EIA. Pro větší objektivitu posouzení vlivů bylo hodnocení zpracováno třemi způsoby: – posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru (systém rating), – formou multikriteriální analýzy, – pomocí standardní pětibodové verbálně numerické stupnice preferované pro metodu TUKP dle Ecoimpact formula, A) Tab. - hodnocení podle dostupných informací metodou posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru Hodnocení stavu Současný stav Ovlivněné systémy a složky prostředí výsledný bez vlivu

Poznámka

A. Vlivy na obyvatelstvo zdravotní rizika

0

-1

sociální vlivy a ekonomické vlivy

0

+1

turismus a rekreace

0

+3

odmítavý postoj zahrádkářů zaměstnanost, podnikání v navazujících službách využití sportovního areálu

B. Vlivy na složky prostředí (ekosystémy) Ovzduší klimatické vlivy

0

0

imisní zátěž

0

-1

kumulace aut na parkovišti, sezóní aktivity

vlivy na půdní poměry

0

-2

Zrušení zahrádkářské kolonie /zábor ZPF

vlivy na znečištění půdy

0

0

Půda


Hodnocení stavu Současný stav Ovlivněné systémy a složky prostředí výsledný bez vlivu

67/98

Poznámka

Voda vlivy na vodní režim

0

0

vlivy na znečištění vod

0

0

Fauna

0

-1

Výskyt ohrožených druhů/ Zrušení biotopů

Flora

0

-1

Kácení dřevin

vliv na sídelní útvary

0

+2

Regionální sportovní vyžití

vliv na zemědělství

0

-1

vliv na vodní hospodářství

0

0

vliv na estetiku území

0

+1

vliv na dopravní systémy

0

+1

živé organismy

C. Vlivy na antropogenní systémy

Revitalizace území Řešení parkovacích míst pro komplex sportovišť

Tab. - Stupnice pro posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru (systém rating) podle Studies and methodologies, Scoping and Guidelines, London 1981 Známka

Popis impaktu

+5

Vysoce dlouhodobý, nadměrně prospěšný ( nejvyšší možné ocenění)

+4

Vysoce prospěšný, avšak krátkodobě nebo rozsahem omezený

+3

Významně prospěšný, je však krátkodobý na velkém území nebo dlouhodobý na malém území

+2

Méně prospěšný, je však dlouhodobý nebo na velkém území

+1

Méně prospěšný na omezeném území

0

Žádný vliv

-1

Menší nepříznivé účinky na omezeném území

-2

Menší nepříznivé účinky, ale dlouhodobé nebo na rozsáhlém území

-3

Významné nepříznivé účinky, dlouhodobým působením na malém území nebo s krátkodobým působením na velkém území

-4

Vysoce nepříznivé účinky s krátkodobým působením nebo na omezeném území

-5

Vysoce nepříznivé účinky s dlouhodobým a územně rozsáhlým vlivem (nejnižší možné ohodnocení)

Z hlediska vlivu předmětné stavby na jednotlivé složky životního prostředí lze jejich významnost hodnotit:


68/98

Vlivy na OBYVATELSTVO Významně prospěšný, dlouhodobý na malém území EKOSYSTÉMY Menší nepříznivé účinky na omezeném území ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY Významně prospěšný, je však krátkodobý na velkém území nebo dlouhodobý na malém území B) Tab. - Hodnocení stav

Oblast vlivů na: Současný stav

alternativa Budoucí stav

Životní prostředí vlivy na přírodu vlivy na antropogenní systémy vlivy na veřejné zdraví Hospodářský rozvoj

+1 +1 0

-1 -2 0

-3

+2

Tab.- Hierarchie vlivů je v tomto případě řešena bodově takto : Záporné

0 -1 -2 -3 -4 -5

←

vlivy

→

žádný vliv extrémně malý vliv malý vliv středně velký vliv velký vliv extrémně velký vliv

kladné

0 +1 +2 +3 +4 +5

Souhrnné hodnocení všech jevů a faktorů působení na celý přírodní a socioekonomický prostor je velmi komplikovanou záležitostí, která je nutně zatížena subjektivitou posuzovatele. Především proto, že v těchto případech nelze vycházet z aritmetického pojetí, ale z hierarchicky členěných hodnotových faktorů, z nichž na nejvyšší příčku nutno stavět vlivy na obyvatelstvo, na jeho existenční, zdravotní a sociální ukazatele a na aspekty soudržnosti společenství obyvatel. Pak následují vlivy na přírodu a vlivy na lidské výtvory. Přistupujeme-li z těchto hledisek:


69/98

1. žádný vliv s ohledem na veřejné zdraví 2. mírné zhoršení s ohledem na lidské výtvory – zrušení zahrádkářské kolonie s kompenzací náhradní lokality 3. mírné zhoršení ve sféře vlivů na přírodní faktory (zábory půdy, vlivy na flóru, faunu, ekosystémy), 4. výrazně se zlepšující situace na úsecích hospodářského rozvoje (vlivy sociálně ekonomické, obchod, služby, zaměstnanost aj.) C) Tab. - Verbálně numerická stupnice pro hodnoty relativních jednotek body 1

2

3

4

5

Verbální hodnocení

Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je silný; časově pravidelný; periodicky se opakující; prostorově neomezený. Přijaté riziko je výjimečně nadprůměrné. Míra závažnosti (důležitosti) ukazatele je zanedbatelná (téměř nulová, irelevantní). Jakost (kvalita) nebo řešení je neuspokojivé, neúplné, nevyhovující nebo nepřijatelné. Finanční náklady jsou nepřijatelné, příliš vysoké. Spolehlivost a bezpečnost záměru je nepřijatelná. Stupeň dosažení sledovaného technického nebo politického cíle je neuspokojivý. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je silný; časově nepravidelný, dočasný, prostorově omezený. Přijaté riziko je nadprůměrné-jisté. Jakost (kvalita) nebo řešení je podprůměrné. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je průměrný; na hranici přípustného limitu. Přijaté riziko je průměrné. Míra závažnosti ukazatele je důležitá (nezanedbatelná, relevantní). Jakost (kvalita) nebo řešení a finanční náklady jsou průměrné. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je slabý; neškodný. Přijaté riziko je podprůměrné. Jakost (kvalita) nebo řešení je nadprůměrné. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je téměř nulový; žádný. Přijaté riziko je téměř nulové; žádné. Míra závažnosti ukazatele je výjimečně důležitá (rozhodující). Jakost (kvalita) nebo řešení je výjimečně nadprůměrná; progresivní Finanční náklady jsou nejnižší. Spolehlivost a bezpečnost záměru je plně zaručena. Stupeň dosažení sledovaného technického nebo politického cíle je maximálně možný.

Tab. – Porovnání variant Kritérium vlivu Půda Ovzduší Povrchové vody Podzemní vody

nulová 4 3 4 4

Aktivní 2 2 4 4

Předpoklad interakce N n 0 0


Flóra Fauna Ekosystémy Odpady Hluk ekonomické vlivy Zaměstnanost Doprava Historické a kulturní památky Regionální rozvoj – sportovní aktivity Soulad s ÚP Estetika území Rizika havárií

4 4 4 4 4 2 2 3 3 2 3 3 5

Předpokládaná interakce hodnocena jako :

VN N n p P VP

3 3 3 4 4 4 4 4 3 4 4 4 4

n n n 0 0 P P p 0 P p p n

velmi negativní negativní málo negativní málo pozitivní pozitivní velmi pozitivní

Z tabulky jednoznačně vyplývá: Pozitivní vliv V oblasti ekonomické a zaměstnanosti, regionální rozvoj- sportovní aktivity Málo pozitivní vliv V oblasti estetiky území, dopravě, soulad s ÚPD Málo negativní vliv V oblasti ovzduší, lokální ovlivnění fauny a flory a ekosystémů, rizika havárií. Negativní vliv Na půdu V ostatních oblastech se žádný vliv nepředpokládá

70/98


71/98

D.III Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Pokud chápeme environmentální rizika jako soubor vlivů ohrožujících jednotlivé složky prostředí, pak je nutná jejich analýza v určitém časovém období. Z logického hlediska byla rizika prověřována v těchto etapách: o rizika při výstavbě posuzovaného záměru, o rizika při samotném provozu posuzovaného záměru, Při posuzování rizik bylo postupováno v souladu s platnou legislativou zejména dle zák. č. 353/1999 Sb. a metodických pokynů MŽP ČR s touto problematikou souvisejících. Při uvedení do provozu je nutné, aby investor důsledně zpracoval provozní řády a bezpečnostní předpisy zejména s důrazem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Vzhledem k technologii se problémy v této oblasti nepředpokládají.

D.III.1 Rizika při výstavbě posuzovaného záměru Rizika při výstavbě byla definována do následujících skupin:  rizika znečištění vod ropnými látkami ze stavebních strojů,  rizika poškození půdního pokryvu nad únosnou míru – riziko eroze,  riziko nadměrného hluku,  riziko znečištění ovzduší zejména formou zvýšené prašnosti,  riziko pracovních úrazů a ohrožení života pracovníků. Všechna tato rizika jsou známa a pracovně právní předpisy a předpisy ochrany přírody s nimi počítají. Při dodržování odpovídajících právních a technických norem jsou tato rizika únosná a nevyžadují zvláštní opatření.

D.III.2 Rizika při samotném provozu posuzovaného záměru Při samotném provozu je rizika možno rozdělit do skupin: a) Řešení požární bezpečnosti bude provedeno dle ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb a dalších navazujících norem. b) Z hlediska ochrany ovzduší musí všechna instalovaná zařízení splňovat emisní limity dle NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. c) V případě nakládání s chemickými látkami a přípravky podléhajícímu režimu zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, bude zajištěno plnění veškerých ustanovení výše uvedených právních předpisů a vyhlášku č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů. Pro jednotlivé chemické látky a chemické přípravky je nutné zajistit bezpečnostní listy v českém jazyku ve smyslu vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný


72/98

obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění pozdějších předpisů. d) V oblasti provozu vodního hospodářství areálu se nepředpokládá vznik nějakých významných havarijních rizik, které by mohly ohrožující tuto složku životního prostředí. Areál bude vybaven zabezpečenými manipulačními plochami se svodem dešťových vod, a tedy i případně kontaminovaných ropnými látkami, do odlučovače ropných látek (lapolu). Odvod dešťových vod bude do Otvického rybníka a Odvod splaškových vod bude do stávající splaškové kanalizace v ul. Tomáše ze Štítného. Veškeré odpadní vody vypouštěné do rybníku a kanalizace musí splňovat limity jakosti vypouštěných odpadních vod stanovené správcem kanalizace. Havarijní stavy na tomto úseku nelze předpokládat, spíše by se mohlo jednat o nestandardní stavy způsobené porušením příslušných provozních a bezpečnostních předpisů. Lze předpokládat, že při dodržování závazných zákonných norem a předpisů bude vznik havarijních a nestandardních stavů s ohrožením jednotlivých složek životního prostředí minimalizován.

Subjektivní rizika se většinou týkají chyby obsluhy nebo špatné instalace technických zařízení - v našem případě se může jednat především o požár elektrotechnického příslušenství. Tato rizika existují, jejich pravděpodobnost jsou stejná jako u ostatních elektrických zařízení. Zvláštní opatření není nutné realizovat. Objektivní rizika se týkají živelných pohrom a nestandardních klimatických stavů. Zejména se může jednat o přívalové deště a větrné bouře atd.


73/98

D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Opatření směřující ke kompenzaci nebo vyloučení rizik a nepříznivých vlivů na životní prostřední můžeme věcně i časově rozdělit do tří kategorií: 1. opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace, 2. opatření realizovaná v době výstavby, 3. opatření realizovaná v průběhu provozu. Je třeba zdůraznit, že všechna opatření vycházejí ze současného stavu situace a dostupných technik a technologií. Principem pro stanovení konkrétních opatření je zásada předběžné opatrnosti. Protože se podařilo skloubit proces zpracování projektové dokumentace s procesem zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí jsou zde navrhovaná kompenzační opatření již zapracována do projektové dokumentace.

D.IV.1 Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace o Před realizaci akce bude nutno ověřit zda-li posuzovaný záměr je v souladu s ÚPD tj. schválenou 10. změna ÚPD se všemi aktivity záměru. o Projekt organizace výstavby bude zpracován tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a výstavba probíhala plynule a po co nejkratší dobu. Tímto postupem bude zajištěno minimální ovlivnění území prašným aerosolem, exhalacemi a hlukem ze stavebních mechanismů i dopravní techniky. o Při plánování úprav a zejména umisťovaní sportovně rekreačních prvků do nového areálu minimalizovat zásahy do stávajících dřevinných vegetačních prvků. Hodnotné dřeviny v lokalitě výstavby ochránit vhodným technickým řešením před vlivy stavební činnosti.

D.IV.2 Opatření realizovaná v době výstavby Technická opatření by měla být koncipována jako eliminační, minimalizační a preventivní. Za snad nejdůležitější opatření v tomto slova smyslu v době výstavby a v době po uvedení areálu do provozu, je možno považovat: o Investor zabezpečí trvalý ekologický dozor ve všech zásadních fázích realizace projektu s garancí naplnění opatření vyplývajících z tohoto předloženého oznámení. o Kácení dřevin provádět v období mimo hnízdní období ptactva a mimo vegetační období. o Precizní provedení všech stavebních a montážních prací, používat stavební mechanizmy v dobrém technickém stavu. o Dokonalá technologická a pracovní kázeň na všech úsecích zvolené technologie. o Pravidelné důkladné kontroly a precizní provádění údržby a případných oprav celého technologického celku.


74/98

o Stavební práce při výstavbě areálu provádět pouze ve dne v době od 7.00 do 21.00 hodin. Opatření na úseku vody

V zájmu minimalizace negativních vlivů předmětné stavby bude nezbytné zabezpečit: o řádnou technologickou přípravu, o učinit veškerá dostupná opatření cílená k tomu, aby v žádném případě nemohlo dojít ke kontaminaci vody především látkami ropného charakteru, o dodržovat zákaz mytí strojů, zařízení a motorových vozidel a čištění jejich součástí naftou(!), o běžnou údržbu, drobné opravy a doplňování pohonných hmot a olejových náplní skříní provádět zásadně v předem připraveném prostoru na manipulační ploše k tomuto účelu určené a konstruované dle platných předpisů staveniště vybavit potřebným množstvím sorbetů ropných látek (DN 1 Adsodan Plus, CHEZACARB etc.), o veškeré odpady, především pak ropného původu a jim podobné, likvidovat smluvně, u subjektů k tomu oprávněných a vybavených příslušnými prostředky a zařízením v souladu se zák. č. 185/2001Sb. Opatření na úseku ovzduší

Prašnost Prašnost bude negativně působícím faktorem především v době výstavby. V tomto období bude nutné zaměřit pozornost především na: o řádné zakrytí (zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin, jež vykazují sklony k prášení, o úzkostlivě udržovat příjezdové komunikace v naprosté čistotě, o v případě potřeby zvlhčovat povrch staveniště a příjezdové komunikace a zamezit tak prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků. Plynné emise Plynné emise budou mírně negativně působícím faktorem. V rámci prevence, eliminace a kompenzace jejich účinků bude třeba zaměřit pozornost zejména na: o udržování dokonalého technického stavu motorů všech vozidel, stavebních strojů, zařízení a dalších mechanizmů, o dokonalou organizaci práce vylučující: o zbytečné přejezdy dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízení, o běh jejich motorů naprázdno, o technická zařízení využívající spalovacích motorů by měla splňovat emisní normu EURO 3. Opatření na úseku fyzikálního prostředí

Během celého období výstavby bude nutné minimalizovat technologickou hlučnost:


75/98

o účelným rozmisťováním stavebních strojů a zařízení s ohledem na útlum hluku vzdáleností, o vhodnou organizací nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení omezením doby nasazení zdrojů hluku na dobu nezbytně nutnou tvorbou překážek šíření hluku pracovní obsluhu zdrojů hluku vybavit odpovídajícími a předepsanými ochrannými prostředky, o vhodná opatření bude nutné v přiměřené míře použít i na příjezdových trasách. Projektová dokumentace bude obsahovat konkretizaci nasazení veškeré stavební technologie a dopravních prostředků, včetně jejich vlivů na hluk a čistotu ovzduší. Opatření na úseku horninového prostředí a půdy

o Jako kompenzaci za negativní ovlivnění půdy a jejího záboru je zpracovatelem oznámení navrženo kompenzační opatření, které spočívá ve výsadbě vhodných rostlinných společenstev, a to zejména z důvodu posílení ekologické stability dané lokality. o Bude realizována skrývka svrchní vrstvy půdy a vytvořena její deponie pro pozdější rekultivaci stavebních záměrů či jiné využití v rámci území. o Případné kontaminované stavební materiály nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák.č. 185/2001 Sb. o Eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.). o Před vlastní rekultivací doporučujeme odebrat vzorky použitelných hlín pro agrochemický a chemický rozbor za účelem případného zapravení hnojiv podle návrhu ozelenění ploch. Opatření na úseku fauny a flóry

o Technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin. o Stavební práce doporučujeme provádět v období mimo 1.4. – 31.7., kdy by mohly být výrazně rušení ptáci v období hnízdění. o Z důvodu předpokládaného delšího časového odstupu od provedeného biologického průzkumu k datu zahájení stavby doporučuje zpracovatel oznámení, aby před zahájením prácí byl v místech výstavby proveden orientační botanický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin. o Ze zaznamenaných dřevin doporučuji nekácet v pásu podél silnice před zahrádkami duby zimní (1 statný a skupinka mladších) a starší statné ovocné dřeviny (zejména velkou hrušeň v horní části). V areálu zahrádek doporučuji ponechat statnější jehličnany (především vzrostlou borovici vejmutovku), zajímavé skupiny keřů (např.


76/98

lísky obecné) a vybrané ovocné (okrasné) dřeviny zajímavé tvarem, stářím či ojedinělostí. o Před zahájením kácení ovocných dřevin doporučujeme provedení pomologického průzkumu, s cílem odhalit staré, vzácné a popřípadě tradiční podkrušnohorské odrůdy ovocných dřevin. Tyto dřeviny by se měly ponechat, popř. doporučuji odebrat rouby a přenést je na vhodné, perspektivní podnože.

D.IV.3 Opatření realizovaná při provozu o V případě, že bude vyprodukováno více jak 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok, je investor podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, povinen zasílat každoročně hlášení o druzích odpadů, jejich množství a způsobech nakládaní s nimi příslušnému úřadu. o Pro shromažďování odpadů používat vhodných sběrných nádob a zajistit jejich zneškodnění podle platné legislativy. Snažit se o maximální recyklaci obalů, případně umožnit jejich využití jako druhotné suroviny. o Nově vzniklé trvale travní porosty je třeba pravidelně kosit, s četností dle schváleného plánu peče. o Trávníky v areálu v případě potřeby hnojit s ohledem na aktuální skutečnou potřebu živin, vyvarovat se přehnojovaní. o Preventivně minimalizovat riziko neodborně provedených aplikací přípravků sledováním řádně provozní kázně a prováděním zásahů pouze proškolenými pracovníky.


77/98

D.V Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Ze strany zadavatele byly poskytnuty pouze ty podklady, které byly ve stadiu zadání k dispozici. Mimo to získal zpracovatel další podklady a informace z dalších zdrojů. Při prognózování budoucího stavu byly brány v úvahu jednak existující studie, jednak byly provedeny vlastní propočty a odhady. Posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo zpracovatelem provedeno dle platné legislativy. Zpracování vychází z dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí, ze zdrojů agentury CENIA, informací získaných od ČHMÚ, z mapových podkladů a platných legislativních předpisů upravujících ochranu životní prostředí a veřejné zdraví. Při hodnocení současné a budoucí zátěže ovzduší byl použit zpřesněný model firmy IDEA-ENVI, s.r.o., Valašské Meziříčí (SYMOS´97, verze 2003). Model je určen pro bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší ve venkovských oblastech, v okrajových částech měst do 100 km od zdroje znečišťování ovzduší pro výpočet látek s delší dobou setrvání v atmosféře, jako například NOx, CO. Pro hodnocení hlukové zátěže byl použit program podle programového produktu HLUK+ firem JP Soft a Enviroconsult Praha, který byl schválen do užívání hlavním hygienikem České republiky a který zahrnuje i novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy z roku 1996 a 2005.


78/98

D.VI Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace V rámci zpracováváni oznámeni dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzováni vlivů na životni prostředí v platném zněni se nevyskytly žádné nedostatky nebo neurčitosti ve znalostech, které by znemožnily specifikovat očekávané vlivy stavby na životni prostředí a obyvatelstvo. To vše v podrobnosti odpovídající zpracovanému stupni projektové dokumentace. Předpoklady nedostatků ve znalostech a neurčitostí: a) Specifikace vlivů záměru na ŽP byla provedena na základě podkladů získaných od oznamovatele, na základě vlastních zkušeností s obdobnými záměry a také na základě výstupů a závěrů zpracovaných odborných studií. Autory těchto studií a posudků jsou autorizované osoby, zkušení odborníci, lidé erudovaní a znalí problematiky, a tak by závěry těchto hodnocení neměly být již dále zpochybňovány, snad jen opět odborníkem na základě doložených a relevantních připomínek. b) Hodnocení vlivu hluku se provádí modelovými výpočty – zde je nutné konstatovat, že každá výpočtová metodika může zahrnovat určité nepřesnosti. Metody použité jsou vytvořeny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale prognózou s přesností danou současnými znalostmi. Při praktickém ověřování metod lze nalézt chybu ± 2 dB u hluku. Nutno zdůraznit, že jako vstupní hodnoty pro výpočty v HS byly zadávány hodnoty maximální (EIA vždy posuzuje nejhorší možnou variantu) – přesto výstupní hodnoty splňují zákonné limity. c) Hodnocení imisí provádí modelovými výpočty – zde je nutné konstatovat, že každá výpočtová metodika může zahrnovat určité nepřesnosti. Metody použité jsou vytvořeny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale prognózou s přesností danou současnými znalostmi. Při praktickém ověřování metod lze nalézt chybu do 20 % u modelování znečištění ovzduší. d) Rozdílné názvosloví v jednotlivých studiích a podkladových materiálech a drobné rozdíly v názvech popisovaných lokalit - správné názvosloví je uváděno na základě konzultací s investorem oznámení EIA, a to v textu, který není citací příslušných dílčích studií. Při použití citací se pak mohou vyskytnout drobné niance v místopisech, především v popisech lokalit. Je proto nutné, aby čtenář, pokud narazí na nejasnost v termínech, použil jako výchozí a jediný správný zdroj právě příslušnou dílčí studii. Zpracovatel tohoto oznámení se však domnívá, že měl k dispozici všechny potřebné údaje pro objektivní vyhodnocení vlivů oznamovaného záměru na životní prostředí a že další zpřesňující údaje, které mohou vyplynout z navazujících stupňů projektové dokumentace, se nepromítnou do charakteristik vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Míru takovýchto neurčitostí spolu s nepřesnostmi modelových výpočtů lze hodnotit jako přijatelnou s ohledem na rozsah posuzování a s přihlédnutím ke zkušenostem s podobným hodnocením záměrů.


E.

79/98

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU(pokud byly předloženy)


80/98

Co se týče variantního řešení záměru, lze v zásadě uvažovat o dvou možnostech: 1) 2)

Nulová varianta – varianta neprovedení záměru by znamenala ponechání území ve stávajícím stavu. Navrhovaná varianta - Pozemky pro navrhované území jsou v současné době využívány jako zahrádkářská kolonie. V schválené 10. změně UPD je toto území navrženo jako vhodná lokalita z hlediska urbanistického, územně technického a z hlediska udržitelného rozvoje území. Návrh je v souladu s cíly a úkoly územního plánování.


F. ZÁVĚR

81/98


82/98

Cílem zpracovaného oznámení záměru „Rekreační a sportovní areál Chomutov“ bylo posoudit reálně podložené možné pozitivní i negativní vlivy uvažovaného záměru na ŽP a následně v co možná nejpřesnějším odhadu provést posouzení těchto vlivů i na jednotlivé složky životního prostředí. Předložené oznámení reaguje, hodnotí a navrhuje jednotlivá opatření zjištěná v rámci zpracování a vychází dále také především z výstupů a závěrů jednotlivých autorizovaných odborníků, kteří dle předloženého zadání ve svých odborných a dílčích studiích zhodnotili všechna možná rizika a vlivy na předmět svého zájmu.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o záměr trvalý, a že ve většině složek životního prostředí se neprojevuje významně negativně, je možné konstatovat, že záměr je při splnění podmínek navrhovaných opatření v kapitole „Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti“

v dané lokalitě z hlediska vlivu na životní prostředí realizovatelný.


G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

83/98


84/98

Předmětem předkládaného oznámení je posouzení záměru „Rekreační a sportovní areál v Chomutově“. Pro Integrovaný plán rozvoje města Chomutova (IPRM) je navržena výstavba „Rekreačního a sportovního areálu“. Smyslem je vybudování moderního multifunkčního centra sportu, oddychu a relaxace s celoročním využitím pro všechny věkové kategorie. Důvodem je především zařízení, která ve městě chybí nebo jsou již ve velmi špatném technickém stavu. Projekt rekreačně sportovního areálu bude umístěn na ploše stávajících zahrádek při východní okrajové části Chomutova s návazností na parkovací plochy a komunikační napojení. Součástí areáu je Relaxační a sportovní areál s parkovacími plochami a komunikačním napojením. Umístnění areálu na parcelách č. 1737/1, 1729/1, 4689/13 v k.ú. Chomutov I. Skladba areálu: 1) Centrální budova  Vstupní prostory, provozní místnosti.  Sociální zařízení s vazbou na šatny (kapacita 500 osob).  Stravovací blok. 2) Bazénové části kryté  Sauny, masáže, solární zařízení.  Výukové prostory. 3) Bazénové části venkovní, otevřené  Atrakce ( relaxační bazén, tobogány, dětský bazén).  Plavecký bazén (délka 25 m , 8 drah).  Otevřená terasa. 4) Parkoviště a komunikační napojení  Parkovací plocha (424 míst a 17 míst pro invalidy).  Komunikační řešení (okružní křižovatka a křižovatka tvaru „T“). Lze konstatovat: Rozsah stavebních a zemních prací je málo významný a neměl by významněji ovlivnit hodnocené složky životního prostředí je dočasný. Celkově ve vztahu k vlivům na obyvatelstvo lze vyslovit závěr, že realizací předkládaného záměru nedochází k ovlivnění zdraví ani faktorů pohody obyvatelstva obce. Záměr je z hlediska vlivu na obyvatelstvo přínosem a z hlediska sociálně - ekonomického se bude jednat o pozitivní přínos. Z hlediska vlivů na ovzduší záměr nepředstavuje prokazatelné ovlivnění imisní situace v zájmovém území. Vlivy záměru na ovzduší a klima lze hodnotit jako nevýznamné.


85/98

Obdobný závěr lze formulovat i ve vztahu k hlukové zátěži. Záměr není spojen s provozem žádného zdroje hluku, který by mohl výrazněji změnit akustické poměry v zájmovém území. Vlivy záměru na hlukovou situaci lze tedy hodnotit jako nevýznamné. K ovlivnění povrchové a podzemní vody dojde, a to v určitých směrech, odvodněním celého území dojde ke zvýšenému množství odváděných vod, avšak při dodržování všech norem a technologické kázni nebude docházet k negativnímu ovlivnění povrchových a podzemních vod. Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody lze tedy hodnotit jako akceptovatelné. Se záměrem je spojen trvalý nábor půdy s ochranou ZPF. Zájmové území bylo člověkem přetvořeno a využíváno jako zahrádkářská kolonie. Celkově lze tedy vliv záměru na půdu označit z hlediska velikosti i z hlediska významu za středně významné. Jak vyplývá z provedeného botanického průzkumu, dojde k plošné likvidaci stávajících druhů a společenstev. Záměr však neznamená ohrožení reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin. Dle pomologického průzkumů zjištěné odrůdy ovocných dřevin by se měly ponechat, popř. odebrat rouby a přenést je na vhodné, perspektivní odnože. Vlivy záměru na floru lze hodnotit za středně významné. Z hlediska vlivů na faunu bude mít záměr mírný vliv na stávající populace ještěrky obecné, slepýše křehkého a krahujce obecného. Tyto vlivy lze kompenzovat vhodně zvolenými následnými sadovými úpravami, např. ponechání travnatých pásů ve východní části území, keřovými a stromovými výsadbami. Celkově lze hodnotit vlivy na stávající populaci ještěrky obecné, slepýše křehkého a krahujce obecného jako mírně významné a u ostatních druhů jako málo významné. Vlivy na ostatní složky životního prostředí lze označit za malé či nevýznamné.


H.

PŘÍLOHA

86/98


Obrázek 14 – Situace v KN (měřítko neodpovídá)

87/98


88/98

H.1.

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace.

H.2.

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/ 2004 Sb.

H.3.

Ing. Josef Talavašek: Rozptylová a Hluková studie, Listopad 2009

H.4.

RNDr. Petr Sláma, Pavel Vobořil: Geologický a hydrogeologický posudek „Pedologický průzkum“. 2009

H.5.

Vít Tejrovský: Základní inventarizační přírodovědný průzkum pro Oddychové a relaxační centrum u Kamencova jezera u Chomutova stávající areál zahrádek. X/ 2009

Dílčí studie a posudky


89/98

H.1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru hlediska územně plánovací dokumentace


90/98

H.2. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/ 2004 Sb.


91/98

Odborná literatura a podkladové materiály 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Anonymus: Energie-kde ji vzít? EkoWATT Praha. 1996 Adamec V. a kol.: Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada. Praha 20007 Biogeografické členění ČR (M.Culek(editor) a kolektiv),Enigma,Praha, 1995) Bejček, Šťastný: Fauna Bílinska, GRADA Publishing 2000 Bejček, Šťastný: Flora Bílinska, GRADA Publishing 2000 Culek M. a kol.: Biogeografické členění České rpubliky. Praha 1998 Doc.MUDr. Havránek J.a kol: Hluk a zdraví.Avicenum 1990 Ekonomické hodnocení přírodních stanovišť v ČSSR (Dušek, Korbini; závěr.zpráva) K - 4- 3/4; ČSAV Praha; 1986 9. Kára J, Adamovský R:Praktická příručka-obnovit.zdroje energie.-MZE ČR, Praha, 1993 10. Materna J. a kol: Zemědělství a lesní hospodářství v oblastech se znečištěným ovzduším. Praha, SZN 1987 11. Projektová dokumentace Hodnocení vlivu investic na životní prostředí - vícekriteriální analýza EIA (J. Říha; ACADEMIA; 1995) 12. Svazek ročenek Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR; poslední ročníky) 13. Tebodin: Návrh krajského programu zlepšení kvality ovzduší, Krajský program snižování emisí a imisí, Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje, 2003 14. Tomášek M. : Půdy České republiky, Český geologický ústav, Praha 2000 15. Chráněná území ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 16. Technické výkresy, technická zpráva, mapové přílohy zadání stavby 17. vlastní blíže neidentifikovatelné materiály 18. konzultace s odborníky - speciality některých, významně dotčených oblastí 19. DIN 45 680:1997-03: Messung und Bewertung tieffrequenter Geräuschimmisionen in der Nachbarschaft - Měření a vyhodnocení nízkofrekvenčních imisí hluku v okolí jejich zdroje, 1997

INTERNET:        

Český statistický úřad. Dostupné z: Mapový portál CENIA. Dostupné z: . Ministerstvo životního prostředí, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: Dostupné z http://www.env.cz>. Krajský úřad Ústeckého kraje. Dostupné z http://www.usteckykraj.cz Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z . Český ústav zeměměřičský a katastrální. Dostupné z Oficiální stránky města Chomutova. Dostupné z: http:// www.chomutov.cz Regionální internetový magazín. Dostupné z : http://www.e-region.cz


92/98

Právní předpisy a normy:                 

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, resp. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů (nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost). Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku.


Přehled zkratek AOPaK ÚSES NR ÚSES R ÚSES NRBC RBC NRBK VKP ZPF ČOV EO ULK KÚÚK PD ŽP ČHMÚ ZPF TTP BPEJ EO REZZO ZCHÚ CHOPAV CHLÚ PO EVL KOD (SOD, OD) CHOPAV ZP RD RS HS k.ú č.p.

Agentura ochrany přírody a krajiny územní systém ekologické stability nadregionální územní systém ekologické stability regionální územní systém ekologické stability nadregionální biocentrum regionální biocentrum nadregionální biokoridor významné krajinné prvky zemědělský půdní fond čistírna odpadních vod ekvivalentní obyvatelé Ústecký kraj Krajský úřad Ústeckého kraje projektová dokumentace životní prostředí český hydrometeorologický ústav zemědělský půdní fond trvalý travní porost bonitovaná půdně ekologická jednotka ekvivalentní obyvatel registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie 1-4) zvláště chráněná území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné ložiskové území ptačí oblast evropsky významná lokality kriticky (silně, ohrožený) ohrožený druh chráněná oblast přirození akumulace vod zemní plyn rodinný dům rozptylová studie hluková studie katastrální území číslo parcelní

93/98


94/98

Zpracovatel Vypracoval: Mgr. Luboš Motl, Okružní 314, Meziboří – držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o. Jiráskova 413, Litvínov 436 01 Tel.: 417 633 256 E-mail: [email protected]

11.12.2009 ………………………………………… Autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP ČR dne 15.9.1999, č.j.:1522/243/OPVŽP/99


95/98


96/98


97/98


98/98

Rekreační a sportovní areál Chomutov

Recommend Documents